26
CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA Výnosová hodnota lesa Důchodová hodnota lesa Kapitálová hodnota lesa

CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

  • Upload
    arden

  • View
    87

  • Download
    6

Embed Size (px)

DESCRIPTION

CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA. Výnosová hodnota lesa Důchodová hodnota lesa Kapitálová hodnota lesa. CELKOVÁ HODNOTA LESA. VÝNOSOVÁ HODNOTA. VĚCNÁ HODNOTA. jako suma hodnoty půdy + hodnoty porostu („rozdělená hodnota“). Nerovnoměrné podnikové poměry. Rovnoměrné podnikové poměry. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Výnosová hodnota lesaDůchodová hodnota lesaKapitálová hodnota lesa

Page 2: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

CELKOVÁ HODNOTA LESA

VĚCNÁ HODNOTA VÝNOSOVÁ HODNOTA

jako suma

hodnoty půdy + hodnoty porostu

(„rozdělená hodnota“)

Rovnoměrné podnikové poměry

Nerovnoměrné podnikové poměry

rWR = 0,0p

WR = parciální výnosové ocenění dle věk.tříd (stupňů) – vícefázové ocenění

Z = B + H(dle VHF)

Page 3: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Výnosové (důchodové) hodnoty vznikají

kapitalizací

konečných nebo věčných rent, které mohou být

roční nebo periodické

Page 4: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Kapitalizace

Kapitalizace je přepočet důchodu z kapitálu na výši peněžního kapitálu, který by při dané úrokové míře vynášel příslušný úrok

Kapitalizovanou míru zisku či kapitalizovaný zisk lze přirovnat k jistině, kterou je nutno při stanovené úrokové sazbě uložit, aby úroky z této jistiny byly stejné jako čistý výnos nemovitosti.

Page 5: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

DůchodDůchod je tok mezd a platů, úrokových plateb,

dividend, rent a ostatních příjmů, jež dostává příjemce za určité časové období.

• Vydělaný důchod (pracovní důchod) má formu mezd a platů

• Vlastnický důchod plyne z vlastnictví a má obvykle formu– renty (vlastnictví půdy)– dividendy (vlastnictví cenných papírů)– úroků (vlastnictví finančního kapitálu)

Starobní důchod, sociální dávky apod. mají charakter transferové platby (příjmy od vlády)

Page 6: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Renta

Renta je druhem důchodu.

čistý výnos (důchod) = renta + zisk

Page 7: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

SCHEMA DIFERENCIÁLNÍ A ABSOLUTNÍ POZEMKOVÉ RENTY

Absolutní renta

Diferenciální

renta

Průměrný zisk

Individuální výrobní náklady na jednotku produkce

nejlepší pozemky průměrné

nejhorší (marginální) pozemky

= vlastník

= nájemce DR I a II

ČISTÝ VÝNOS (DŮCHOD) =

RENTA + ZISK

Page 8: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Pravidelná hospodářská skupinaha

věkové třídyIII III IV V

1000 ha

u = 100

200 200 200 200 200

1000Těžební předpis = = 10 ha mýtní těžby ročně 100

Page 9: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Nepravidelná hospodářská skupinaha

věkové třídyIII III IV V

1000 ha

u = 100

300 100 100 100 400

300

100 100 100

400

Page 10: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Hospodářská skupina -1Hospodářskou skupinou se rozumějí

části hospodářského celku, jež jsou tvořeny porostními soubory

stejného hospodářského tvaru s přibližně stejným hospodářským

způsobem a stejnou dobou obmýtí a se stejným hospodářským určením

Page 11: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Hospodářská skupina - 2

• Dále má být při tvoření hospodářských skupin přihlíženo i k poměrům stanovištním, k zastoupení dřevin, k poměrům dopravním, jež by měly být v rámci hosp. skupiny přibližně souhlasné

• Porosty, jež patří k téže hosp. skupině, nemusí spolu prostorově souviset

• Každá hospodářská skupina má zvláštní těžební úpravu

Page 12: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Hospodářská skupina - 3• Porosty, z nichž má být vytvořena hosp.

skupina, mají mít výměru alespoň 3 % porostní půdy hospodářského celku, nejméně však 50 ha

• S hospodářským tvarem úzce souvisí doba obmýtní. V hosp. skupině má být jednotná doba obmýtní

• Zásada co nejmenšího počtu hosp. skupin

(V.Korf: Taxace lesů, 2. část Hosp. úprava lesů, SZN Praha, 1955)

Page 13: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Příklad periodického těžebního předpisu

Vých. stav 300 100 100 100 400

Stav za 20 let 250 300 100 100 250

-250

150Etát na 20 let 250 ha

(zbytek)

Stav za 40 let 175 250 300 100 175

-175

75

Etát na 20 let 175 ha

(zbytek)

Page 14: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Výnosová (důchodová) hodnota lesa

Normální zastoupení věkových tříd

Au + D - (c + u . v) rWR = = 0,0p 0,0p

Page 15: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Výnosová (důchodová) hodnota lesa

Normální zastoupení věkových tříd

Au + D - (c + u . v) F r FWR = . = . 0,0p u 0,0p u

F = plocha dřeviny (hosp. skupiny)

(model hospodářské skupiny: 100 ha, obmýtí 100 let)

Page 16: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Model hospodářské skupiny - 1

Page 17: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Model hospodářské skupiny - 2

Page 18: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Model hospodářské skupiny - 3

Page 19: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Efektivní úroková míra (odvozená pro normální hospodářskou skupinu)

Normální zastoupení věkových tříd

Au + D - (c + u . v) r p = . 100 = . 100 H + u . B K

p …... efektivní úroková mírau …… doba obmýtní = celková plocha v haH …. suma porostních hodnotu. B … suma hodnot půdyK …… kapitál

Page 20: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

VÝNOSOVÁ HODNOTA PŮDYpodle Faustmannova vzorce (1849)

kde:Au = hodnota mýtní výtěže porostu v době obmýtní u po odečtení

těžebních nákladů∑ = výnosy z probírek v různých časových okamžicích n (ve věku a, b,

c, …) po odečtení těžebních nákladůNq = výnos z vedlejších užitků ve věku q po odečtení nákladů

c = kulturní náklady (ve smyslu oceňování lesa)V = kapitalizované správní náklady

Vp

pcpNpDAuBE u

uquq

nun

10,10,1.0,1.0,1.

pvV0,0

Page 21: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

VÝPOČET EFEKTIVNÍ ÚROKOVÉ MÍRYZákladní statická rovnice

Au + Da . 1,0pu-a + …. = c . 1,0pu + (B + V) . (1,0pu – 1) hrubá půdní renta

Bez výnosů z probírek je pakAu = (B+ V + c) . 1,0iu – (B + V) kde i = interní (efektivní) úroková míra

Vnitřní úroková míra v lesním hospodářství ČR v roce 2011 Bonita 1 Bonita 3 Bonita 5 Bonita 7

DUB 0,64 0,55 0,41 0,23

BUK 0,46 0,33 0,19 0,06

SMRK 1,00 0,84 0,61 0, 39

BOR 0,29 0,15

1001

i

ucVBVBAui

0,1 100.1

ucVBvBAui

Page 22: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Výnosové ocenění nemovitostí

v oceňovací vyhlášce

Page 23: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Výnosový způsob oceňování staveb

NCV =

pkde

CV …. cena zjištěná výnosovým způsobemN ……roční nájemné upravené podle

následujících odstavcůp …… míra kapitalizace (příloha č. 16 vyhl.)

Page 24: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Roční nájemné u nemovitostí• Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z

jiných dokladů o placení nájemného• Nejsou-li tyto doklady k dispozici nebo je-li v nich

nájemné nižší než obvyklé, určí se nájemné ve výši obvyklé ceny podle § 2 odst. 1 zákona

• Výše obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněna

• Roční nájemné je souhrn nájemného za …• Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb

poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí• Roční nájemné zjištěné za celou stavbu se sníží o 40 %

a o nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka…• Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z

ročního nájemného zjištěného podle odst. ….

Page 25: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

Číslopol.

Název položky Míra kapitalizace%

1-2 Nemovitosti pro výrobu a garážování 7,5-11

3-4 Nemovitosti pro obchod a administrativu 6,5-8

5 Nemovitosti pro hromadné ubytování a stravování 7,5

6 Nemovitosti pro dopravu, spoje 7

7-8 Nemovitosti pro školství a kulturu 7-8

9 Nemovitosti pro zdravotnictví 8

10 Nemovitosti pro zemědělství 6-7,5

11-12 Nemovitosti pro skladování, nemovitosti pro sport 6,5-7

13-14 Bytové domy typové/netypové 5,5/4,5

15 Ostatní nemovitosti neuvedené 8

11 Majetková práva 12

Míry kapitalizace pro oceňování nemovitosti a majetkových práv výnosovým způsobem (příloha č. 16 oceňovací vyhlášky)

Page 26: CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA

PoznámkaMíry kapitalizace pro oceňování nemovitosti a

majetkových práv výnosovým způsobem uvedené v příloze oceňovací vyhlášky se dosud netýkají lesních nemovitostí, ale pouze jiných druhů nemovitostí.

Chybí výpočty rentability za odvětví pro stanovení úrokové míry obvyklé pro tento typ nemovitosti (lesa) a pro její použití při výnosovém ocenění lesa.

Jednou z příčin tohoto stavu bylo a stále je:- nestabilní ekonomické prostředí v lesním hospodářství,- neexistence jednotného ekonomického monitoringu

lesních podniků, - chybějící aktivní přístup centrálního orgánu státní správy

lesů k dané problematice, ale i - nedostatečné financování ekonomického výzkumu a

chybějící dlouhodobější představa o zaměření výzkumu včetně cíleného využití získaných výsledků.