Centráček

(časopis Centra péče o duševní zdraví)

3/2018

3. vydání

2

Milí čtenáři,

máme tu březen. Místy se můţeme těšit ještě z pozůstatků sněhu, ať uţ na horách či ve

městech, a zároveň se můţeme těšit na počátek jara, kdy se příroda začíná probouzet ze

zimního spánku a nabírá své síly. Nejenţe příroda začne měnit svou barvu, ale i teploty venku

se začnou zvyšovat a my uţ můţeme pomalu odkládat všechny vrstvy zimního oblečení.

Nevím, jak Vy, ale já jsem ráda, ţe nemusím mít tolik vrstev jako má cibule, nemusím

se omotávat šálou a nosit čepici. Přeci jen jaro má právě kouzlo v tom, ţe začínáme tyto

vrstvy odkládat a můţeme si uţít více volnosti v ošacení. Sněhule můţeme vyměnit za tenisky

a jarní boty a zimní kabáty a péřovky za mikiny, svetry a jarní bundy.

Na jaře uţ více vyráţíme do přírody, uţíváme si výlety a pomalu můţeme venku

i opékat své dobrůtky na ohni.

Na přelomu měsíce března a dubna si můţeme uţít volné dny v rámci Velikonoc.

Připravit postupně velikonoční výzdobu, uvařit a nabarvit vajíčka, uplést či koupit pomlázky a

stejně tak upéct či koupit velikonočního beránka. Kaţdý dle libosti.

Od tohoto měsíce opět do Centráčku přibyla další pravidelná rubrika, tentokrát našeho

autora Ivoše s názvem Cestovatelský zápisník. Kam vedly jeho kroky, se můţete dočíst právě

v tomto vydání a dále se těšit na jeho další cesty.

Máte něco hezkého, čím byste chtěli přispět do Centráčku? Záleţí jen na Vás,

co budete chtít uveřejnit, zda nějaké záţitky, koníčky, způsob ţivota, náhled na nějaké téma

či máte něco odborného, o co byste se chtěli podělit s ostatními? Byli bychom moc rádi.

Těšíme se na Vaše příspěvky.

Všechny Vás z celého srdce zdraví šéfredaktorka Petra

3

Rok v přírodě - Březen

Jaro uţ klepe na dveře, sníh nás opouští i ve výše poloţených

oblastech, dešťové kapky zkrápějí zemi. První jarní den uţ je

opravdu za rohem a příroda se pomalu probouzí. Nejvyšší čas ji

navštívit a přesvědčit se na vlastní oči, co všechno v jejím království

můţeme v březnu potkat.

K březnu se pojí spousty pranostik:

Březen – za kamna vlezem.

Březnové slunce má krátké ruce.

V březnu prach – jistý hrách.

Březen bez vody - duben bez trávy.

Uţ děti ve školce se učí, ţe prvním jarním kvítím jsou sněţenky a bledule. Se

sněţenkou podsněţníkem se však u nás nesetkáváme příliš často, pokud ji ovšem někdo

nepěstuje na zahrádce. Mnohem častěji můţeme potkat na vlhkých místech bleduli jarní a

prvosenku neboli petrklíč.

Dalšími rostlinami, které začínají kvést uţ v březnu, jsou vrba, jíva, trnka, ale také

například šafrán. Pokud se v březnu chystáte vyrazit za prvními bylinkami, určitě narazíte na

kopřivu, podběl a sedmikrásku, z níţ se dá vyrobit výborný sirup.

Na zahrádce se však nejdříve probudí k ţivotu plevel. Přestoţe je ještě chladno a

zahrádkářská sezóna ještě nezačala, najděte si čas a pomalu rašícího plevelu se začněte

zbavovat dřív, neţ vyrazí v plné síle. V březnu je také ten správný čas začít shromaţďovat

dešťovou vodu na pozdější zavlaţování a můţete rozmístit ptačí budky. Od poloviny března

je také moţné vysadit rajčata a papriky.

Lesem se uţ od začátku března prohánějí mláďata prasete divokého. Například liščí a

zaječí mláďata přicházejí na svět v dubnu, ale ta čilejší je moţné potkat uţ dříve. Pokud někdy

uvidíte zdánlivě opuštěné mládě, za ţádnou cenu se ho nedotýkejte. Matka, která si

pravděpodobně jen na chvíli odběhla, by je pak nemusela přijmout zpět.

Typickými březnovými mláďaty posledních let na českém území jsou mufloni. Jejich stáda

jsou u nás k vidění čím dál častěji. Samice na začátku března přivede na svět jedno aţ dvě

mufloňátka.

Zdroj: internet

autorka Léňa

4

První jarní den

Minulou jarní rovnodennost jsme si docela jsme

si uţili, neboť počasí nám nadělilo poměrně krásný den. V roce 2017 počátek jara připadl na

20. března. Jaro začalo v 11.28h., kdy slunce opět protnulo nebeský rovník a začalo stoupat na

severní obloze stále výše nad obzor. V roce 2018 začíná astronomické jaro opět

20. března avšak znatelně později neţ minule. Astronomové vypočetli počátek jara na 17.h

a 15 min.

Jaro je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem

vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity ţivočichů. Prodluţují se dny, otepluje se. Malí

i velcí okřídlenci nás poctí svým štěbetáním, hlaholením i výrazným zpěvem. I to je znak

přicházejícího jara, neboť probouzející se jarní příroda a teplé počasí přispívá k vábení

zvířecích párů. Na stromech se objevují pupeny, rostliny začínají klíčit a růst.

My si uţ představujeme a těšíme se na spousty různě zelených rostlin i listů stromů.

Na jaře je tolik odstínů zelené. Člověk má hned ještě lepší náladu, kdyţ můţe pozorovat, jak

vykvétají první lístky a pak první kvítky.

Významné dny:

6.3. Den jódu

8.3. Mezinárodní den ţen

8.3. Světový den ledvin

11.3. Evropský den mozku

21.3. Mezinárodní den zdravého spánku

21.3. Světový den poezie

22.3. Světový den vody

23.3. Světový den meteorologie

27.3. Světový den divadla

28.3. Den učitelů v ČR

autoři Léňa a Gustík

5

Do dlaní

Stále je za okny Kdyţ člověk znovu spadne do baţiny bílá víla něţně spící Schovám se lásko k tobě do peřiny uprostřed zmrzlého ráje Aţ unavený tambor uvěří, ţe bude líp Figurka královny se unavila Spoléhá přitom na ruce

na šachovnici aţ Amor vystřelí svůj šíp ve stínu samotného krále přímo do srdce

A v bílé konvici horká voda Veškerou tíhu uprostřed svítání na šálek dobrého čaje a jizvu jako malou rýhu vezmu do dlaní Vlasy hořící na hlavě Lodivoda A malé kotě ve tvé náručí

v kůţi hranostaje kamínek v botě překonat smutek nás naučí

I kdyţ nás zima ještě dohání Jsi jako růţe uprostřed parku bolestí starých válečníků Jsi odpovědí i hádankou

Chytneme teplo do dlaní Nebojácná Johanka z Arku a rýmu do kapesníku Mata Hari s bílou obálkou Máme ve své duši naději Jsi jako hořící zápalka ţe nás naše horká srdce zahřejí jako dva zamilovaní andělé

Roztančená víla Amálka A vím, ţe jsi ty Princezna se zlatou hvězdou na čele

aţ naše srdce vyjdou z ulity pak svůj nový začátek beru za brzký A jako rtěnka co sluší i Afroditě

aţ unavení vyjdeme na sluneční paprsky Jako krásná Lenka s nápisem miluji tě Zhluboka dýchat není plýtvání

V kůţi mladého kavalíra veškerý smutek vzíti do dlaní dívá se na mě belzezub Na modrém oblázku ţíti pro lásku co nemá v hlavě jasno jako Dalajláma

Taková prázdná díra jako kdyţ vám vypadne zub

takové ticho jako kdyţ nám chybí máma

Jako sladká hřejivá slova

jako jemné myšlenky Jako básník Casanova v náručí své milenky

Jako druhá míza mít v botech mokrou slámu Jako Mona Lisa ve zlatém rámu Zlatý střevíc co za štěstím kráčí

Pohasínající měsíc co se pod očima ztrácí A ikdyţ nás bolest občas dohání vezmu ji všechnu do dlaní

autor Gustík

6

Velikonoce

(latinsky pascha, řecky πάσχα – pascha, hebrejsky סח pesach – přechod, přejití) jsou nyní פ

nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Jeţíše Krista. Vedle toho

jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboţenským

svátkem souvisí jen volně.

V uţším náboţenském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání

Páně neboli Vzkříšení Krista (Boţí hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po

jeho ukřiţování, resp. vigilie na Bílou sobotu („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí

Velikonoční triduum (přičemţ období od Zeleného čtvrtka aţ do sobotní vigilie je vlastně

součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela

správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle

Zmrtvýchvstání do letnic. Kristovo ukřiţování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti

významného ţidovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojţíšem z

egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem

ţidovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek ţidovský.

Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění, viz Výpočet data

Velikonoc. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po

prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben .

U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara

(pohanský název Easter), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu

do lidových oslav Velikonoc přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem

pohanské zvyky. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly jara

a plodnosti například aţ do starověkého Egypta, kde zelený Chonsu, syn beraního Amona,

stvořitelsky oplodní Kosmické vejce. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se

pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní

rovnodennosti mají tyto tradice původ v pohanských oslavách příchodu jara. Podle etnologie

tedy navazují na tradici původně pohanskou (jako např. Beltain, Morana).

Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na „velkou/velikou noc“, v níţ byl

Kristus vzkříšen (chorvatsky a srbsky jsou Velikonoce nazývány Uskrs, tedy „růst“ nebo

symbolizují „Vzkříšení“). To ale přímo nevysvětluje, proč je svátek v jistých jazycích

nazýván „Velký den“ (například Великдень), coţ naznačuje, ţe je to kalk z řeckého μεγάλη

ἡμέρα (megalē hēmerā). Slovo pro den, ἧμαρ (hēmar), se odvozuje od slova „hořet“, takţe

původní význam lze také přeloţit jako „Velký oheň“.

Datum Velikonoc

Datum Jeţíšovy smrti a vzkříšení

Datum Jeţíšovy smrti neznáme, řada badatelů se jej však snaţila určit, mimo jiné za

pomoci údaje synoptických evangelií o zatmění, které mělo nastat ten den v poledne. Isaac

Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, ţe k Jeţíšově smrti mohlo dojít v pátek 7.

dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z moţností sám dával přednost. Gerhard

Kroll ve své knize Po stopách Jeţíšových soudí, ţe nejpravděpodobnějším datem je 7. duben

30. Podle C. Humphreyse a W. D. Waddingtona (1990) v podvečer 3. dubna 33 v Jeruzalémě

vyšel Měsíc v úplňku zčásti zatmělý; toto zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce.

Jeţíšovo vzkříšení by pak připadalo na 5. dubna 33.

7

Datum v západní církvi

Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich

připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní

úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce aţ další neděli. Pondělí velikonoční podle

těchto pravidel můţe připadnout na den v rozmezí od 22. března do 25. dubna, tedy přibliţně

znamení Berana, které je ve zvěrokruhu jiţ od Hipparcha.

Křesťanský svátek

Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc (tehdy ovšem to byla

pascha, v originále πάσχα) můţe být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50).

Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení „Velikonoc“ a

spis Peri Pascha Melitona ze Sard z 2. století. Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo

velmi brzy a jiţ od počátku je významově provázáno s ţidovskou oslavou Pesachu, jejíţ

prvky dodnes v sobě nese.

Jeţíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního

obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při odchodu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá

celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého –

letnicemi. Velikonoce podle katolické tradice začínají vigilií neděle Vzkříšení (která završuje

velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty). První týden Velikonoc

se nazývá Velikonoční oktáv. 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která

připomíná Jeţíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u Otce.

Velikonoční symboly

Beránek představoval v ţidovské tradici Izrael jako Boţí stádo, které vede Hospodin.

Zároveň Ţidé při svém svátku pojídají beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta.

V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Jeţíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské

víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

Kříţ je nejdůleţitějším z křesťanských symbolů, protoţe Kristus byl odsouzen k smrti

ukřiţováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a poniţujícím. Tento symbol je ale

mnohem starší.[14]

Ukřiţování odpovídá zimnímu slunovratu, kdy Slunce vstupuje do

souhvězdí Jiţního kříţe.

Bohosluţba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje

vítězství Jeţíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce

(paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení ţivota. Takto zapálená svíce se v

průběhu velikonoční bohosluţby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříţe a symboly

Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiţ je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou

velikonoční dobu aţ do letnic a při kaţdém křtu, aby se naznačilo, ţe křest patří k

Velikonocům. Tato svíce se téţ rozţíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, ţe zemřelý

stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému ţivotu s

Bohem. Pálení čarodějnic či Beltain je pohanskou obdobou (například Påskkärring) a

například ve Finsku se koledníci převlékají za čarodějnice. Oheň zde symbolicky očišťuje od

zlého ze zimního období.

8

Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového ţivota, neboť samo zárodek

ţivota obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, ţivota a vzkříšení. Uţ ve

starověkém Egyptě či Persii se na svátky jara barvila červeně vajíčka (červená jako symbol

dělohy). Zdobení skořápek vajec však můţe sahat aţ do pravěku. V souvislostí s lidovou

tradicí se zvyk tato vejce malovat udrţuje i nadále (označení „kraslice“ je pak odvozeno od

červené barvy). Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, ţe vejce se

nesměla jíst v postní době jakoţto lacticinie. V západním křesťanství se vejce vykládá jako

symbol zavřeného hrobu, z něhoţ vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ve východním

křesťanství se červené vykládá jako krev Krista.

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího

Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pouţívání

popela z jejich spálení o Popeleční středě.

Ačkoli mnoho nenáboţenských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé

velikonoční symboly můţeme vystopovat aţ z předkřesťanské doby. Například zajíček má

zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské

ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku

pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název

křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve

vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti kaţdé jaro kladl vejce jako pták.

Mléko s medem symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tzv. jidáše symbolizuje provaz

Jidáše Iškariotského. Mléko a strdí symbolizuje zaslíbenou zem z Exodu, coţ je přejato i do

legendy o Praotci Čechovi. S beránčím Amonem byl ztotoţňován i Zeus, který byl jako mladý

krmen mlékem a medem. Dvojjediný Amon-Re má slzy, ze kterých se zrodili lidé a které

symbolizují med nebo včely. Reova manţelka Hathor (respektive Mut) je kraví bohyní mléka

(symbolizuje Mléčnou dráhu).

Nenáboţenské velikonoční tradice

Uţ od svátků jara, které jsou starší neţ Velikonoce, jsou časem oslav a veselí. Dnes

jsou i komerčně důleţité, protoţe se na ně váţe mnoho zvyků, k jejichţ uskutečnění je třeba

vynaloţit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy,

ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků.

Řehtání - od čtvrtka do soboty chodili po vsi chlapci školou povinní a nahrazovali

zvony, které odletěly do Říma. V zelený čtvrtek se šlo po škole a navečer, na velký pátek ráno

před školou, po škole a na večer a naposledy na bílou sobotu ráno. Chodili tak aby obešli

celou vesnici a u kaţdého kříţku se modlili. V pátek v podvečer obešli ves dům od domu, kde

vykoledovali nějaké vajíčko, sladkost - sušené švestky, kříţaly či drobné mince. Nejstarší z

chlapců se nazýval kaprál. V některých oblastech měli slaměného Jidáše.

V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muţi

a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ţeny a dívky ručně vyrobenou

pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena aţ z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od

půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stuţkami. Podle tradice

muţi při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka:

„Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička

vám snese jiný…”

9

Jestli dojde dříve na pomlázku, nebo koledy, záleţí na situaci. Ačkoli můţe být

vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu muţů

o ţeny. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uraţené. Vyšupaná ţena dává muţi

barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, ţe dívky mají být na

Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých

oblastech ţeny mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muţe a chlapce kbelíky

studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.

Jiný výklad pomlázky – odvozeno od pomlazení, tj. omlazení. Proto muţi pouţívají

mladé proutí s největším podílem „ţivotní síly“ kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z

téhoţ důvodu ţeny dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového ţivota.

Jinak v Čechách nejsou tradicí hody ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemţ

koleda probíhala v průběhu roku vícekrát, ne jen v období velikonoc a jejím původním

smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci

odměňováni. V průběhu doby se původní smysl vytrácel a vlastně se stala „lepší“ formou

ţebroty chudší části obyvatelstva.

Náboţenské velikonoční tradice

Kromě velmi podstatné návštěvy bohosluţeb během velikonočního tridua můţeme

mezi náboţenské tradice zařadit velikonoční pozdrav, zvyk pocházející především

z východních církví, který se rozšířil i mezi římské katolíky a protestanty. Zvyk spočívá

v tom, ţe se křesťané o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně zdraví místo běţného pozdravu:

„Kristus vstal z mrtvých!“ Odpovědí pak je: „Opravdu vstal z mrtvých!“

Velikonoční zvyklosti v zahraničí

Ve Spojených státech jsou velikonoční svátky náboţenským svátkem, takţe mnoho

amerických rodin mimo návštěvy kostela se schází kolem zdobení velikonočních vajíček v

sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci

přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, aţ

se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka.

V Anglii tradičně ţeny přivazují muţe k ţidlím a za propuštění poţadují peníze.

V Norsku je, kromě lyţování v horách a malování vajíček, tradicí řešení vraţd.

Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například

Hercule Poirot nebo příběhy od Agathy Christie. Také noviny otiskují články, ze kterých

mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih.

Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraţdami.

Ukrajinský velikonoční chléb pascha je tradičně pečen v několika různých velikostech,

pro kaţdého člena rodiny a jeden velký pro celou rodinu. Pascha je zdobená různými

ornamenty – osmiramennými kříţi, věnci, květinami a ptáčky z téhoţ těsta. I tímto se liší od

ruské kuliči – neozdobeného chleba politého sněhem z bílků. Pro pečení paschy se pouţívají

speciálně vytvořené keramické formy, v mnoha domácnostech se vyuţívají i různě široké

hrnce. Paschu pečeme v pecích na Velký pátek.

Zdroj: www.wikipedia.cz

autorka Petra

10

Bez Bab aneb Kutloch

Dne 22. února jsme se vypravili do Besedy na divadelní představení komedie Bez Bab

aneb Kutloch. Studio Beseda je komorní scéna Klicperova divadla. Současná komedie

německého dramatika Kristofa Magnussona byla v Besedě měsíc vyprodaná a všichni

návštěvníci se uţ nemohli dočkat, jak se pobaví. Reţisérem komedie Bez Bab byl Jan Sklenář.

Současná komedie je o nákupním centru a manţelech na útěku. Jak se dá přeţít nakupování

s drahou polovičkou? Kdo protáhne svou ţenu rychleji obchoďákem?

Hlavními hrdiny jsou čtyři muţi. Pilot, programátor, manaţér a hasič. Souhrou

okolností se všichni začnou pravidelně vídat ve zdejší staré kotelně, kterou přemění na tajný

pánský koutek a poslední bezpečný úkryt. Čtyři pánové se pravidelně scházejí ve svém

kutlochu. Vyprávějí si o svých milovaných ţenách a řeší své osobní problémy. Pijí své

oblíbené pivo, jedí svou milovanou syrečkovou pizzu a občas si dají i něco ostřejšího. Pomalu

se jim začíná osobní ţivot rozpadat a většina z nich začíná ve svém kutlochu i přespávat.

Během představení jsme se mockrát zasmáli. Ale po přestávce začíná příběh jít hodně do

dramatu, kdy jeden z hrdinů prozradí partnerkám ostatních jejich tajemství.

Celý příběh je skvěle herecky obsazený. Herci František Staněk, Vojtěch Dvořák,

Josef Čepelka, Filip Richtermoc předvádějí skvělé herecké výkony, často i improvizují.

Spousty vtipných situací. Mnohokrát doslova přebourají svůj kutloch, aţ se se všichni

prokousají do dramatického konce. Víc vám neprozradíme, to kdybyste se chtěli na toto

výborné představení také vypravit.

Byli jsme stejně jako ostatní velmi spokojeni a rádi půjdeme i na další představení

Klicperova divadla.

autoři Léňa a Gustík

11

Zábavné hry v našem centru

Naši klienti, pokud se zrovna nevěnují svým denním činnostem, rádi hrají ve

společenské místnosti zábavné hry. Centrum jim poskytuje velkou škálu her od pexesa přes

karetní hry jako je třeba prší, kanasta, ţolíky nebo kostky. Velmi oblíbená hra v našem centru

byla jednu dobu věţ, která se nazývá Jenga. Při této hře musí kaţdý hráč vţdy vytáhnout

jednu kostičku a dát ji aţ nahoru tak, aby mu samotná věţ nespadla. S přibývajícím časem

roste v hráčích napětí, a čím se věţ zvětšuje, hrozí riziko pádu. Baví se nejenom ti, co tuto hru

hrají, ale i ti co hráče povzbuzují. Další zábavou je hra zvaná Dobble. V této hře se dá na stůl

kartička s různými obrázky a kaţdý hráč musí alespoň jeden obrázek najít na své kartičce.

Vyhrává ten, komu nezbude v ruce ani jedna kartička. Je to dobré na rychlost a postřeh. Dále

hrajeme i klasické hry, jako je člověče nezlob se, šachy, domino, scrabble nebo známé bingo.

Jak uţ jsme zmínili, naší velmi oblíbenou hrou v poslední době jsou kostky. Jsou tak

oblíbené, ţe je nejenom často hrajeme, ale měli jsme uţ i turnaj v kostkách. Této hry se

zúčastňuje většina našich klientů. Často se k nám přidávají i naši milí pracovníci. Je to velmi

napínavá a zábavná hra, při které se i zdokonalujeme v počtech.

Jednu dobu byl u nás populární AZ kvíz, ale v poslední době jsme začali hrát novou

deskovou hru Česko, kterou jsme dostali od centra k Vánocům. Tato hra nám pomáhá

dozvědět se něco např. z oblasti přírody, kultury, sportu, geografie, historie, vědy a techniky.

Všechny klienty tato hra nesmírně baví a zároveň se zdokonalují ve vědomostech, bystří si

paměť a uplatňují i svoji soutěţivost. Při těchto hrách zaţíváme zábavu a radost nejenom ze

soutěţení ale i ze společného přátelství mezi námi klienty. V našem centru duševního zdraví

se zkrátka nikdy nenudíme a kaţdý den zaţíváme nejenom zábavu, ale touhu po vzdělání a to

všechno nám pomáhá vypořádat se s naší psychickou nemocí, nikdy to nevzdat a za kaţdou

cenu bojovat. Naše centrum se nám v tom snaţí kaţdý den pomáhat.

autoři Léňa a Gustík

12

Cestovatelský zápisník

V sobotu 24.2.2018 jsem navštívil historickou expozici Moravského zemského muzea

v Brně, konkrétně historické expozice v Dietrichsteinském paláci.

Kromě stálých expozic tam byly k vidění aktuální výstavy:

1. Vlasta Fialová ze ţivota herečky.

2. Analfabeta Negramotná a další hrdinové z knih od dětských autorů 20. století.

3. Chvála sběratelství prezentace jednotlivých oborů Zemského muzea.

Ze stálých expozic mě zaujala nově instalovaná expozice Středoevropská křiţovatka:

Morava ve 20. století. Obsahuje dějinný přehled od I. Světové války, přes vznik první

republiky, artefakty legií. Další byla doba okupace II. Světové války na Moravě. Třetím dílem

byla 50. léta, kolektivizace, politické procesy.

Pak pokračovala připomínkou 60. let včetně roku 1968. Doba normalizace a příchod

demokracie 90. let.

O patro níţ je věnovaná expozice pravěkému osídlení Moravy a době Velkomoravské říše.

V prvním patře se nachází mineralogická expozice a přehled paleontologie.

autor Ivoš

13

Naši zvířecí mazlíčci

U nás v centru máme spoustu zvířecích kamarádů, kteří nám pomáhají, kdyţ je nám

smutno nebo kdyţ máme starosti. Vţdycky nás rozveselí a jsou často součástí naší terapie.

Např. naší pracovníci jako je naše vedoucí paní Iva, která má roztomilou Peggynku.

Potkáváme ji v její kanceláři anebo se jde často na nás podívat po celém našem centru.

Pokaţdé přiběhne ke kaţdému, kdo je smutný a potěší ho. Pegouška máme všichni moc rádi

a je velkou součástí centra. Dalším pejskem je Soren našich pracovníků Anetky a Lukáše.

Soren je s námi několik měsíců a uţ si nás získal svojí hravostí a svojí neustálou radostí ze

ţivota. Je svými pány veden k profesionalitě a ví, jak se k nám klientům s psychickou nemocí

chovat. Je dobře cvičený a vţdycky poslechne na slovo. Máme ho moc rádi a je naším

zvířecím kamarádem. Dalším pejskem v centru je malý Honzík, který patří naši pracovnici

Katce. Honzíka si můţeme bez problémů pochovat, pomazlit se s ním a je nám stále nablízku.

Např. při našich činnostech jako je třeba keramika, nám pomáhá svojí roztomilostí, kdyţ se

nám zrovna nedaří nebo je nám smutno. Máme ho moc rádi a trošku jsme se o něj báli, kdyţ

byl zrovna nemocný, ale všechno dobře dopadlo a máme z něj moc velkou radost. Ale ne jen

o něj i o Pegouška a Sorenka, jsou to jako naše malé děti.

Máme moc rádi zvířátka, o tom svědčí i to, ţe někteří z našich klientů je mají i doma.

Např. klientka Marcela má roztomilého Kimíka, kterého nám přivedla i do centra ukázat.

Nebo naše velmi oblíbená Lenka, která je zástupkyní našich klientů a moc nám všem pomáhá,

má doma kočičku Lindu, která uţ se i objevila v našem časopisu Centráček na fotografiích.

Maminka Lenky má doma pejska Ferdíka, který je velmi důleţitým členem celé rodiny. Naše

klientka Pavla, která nás učí józe, má pejska Kubíčka, který je občas přítomen při našem

cvičení při dni s jógou. Pracovnice Katka má kromě Honzíka ještě kočičku Mášenku, kterou

jsme měli moţnost i navštívit.

Naši klienti mají sice psychické nemoci, ale zároveň mají srdce na správném místě.

Rádi dávají najevo své city a jsou rádi, kdyţ je má někdo rád. A nejen naši pracovníci ale i

naši i zvířecí mazlíčci nám moc pomáhají. Jsme rádi, ţe je máme.

autoři Léňa a Gustík

14

Valentýnská diskotéka

Dne 14.2. jsme proţili v centru krásné odpoledne. Byla pro nás přichystána

Valentýnská diskotéka. Celým odpolednem (od 14 hod. do 20 hod.) nás provázel D.J. Lucifer.

Kromě muziky, kterou měl připravenou, nám zahrál i písničky na přání. Abychom si

i odpočinuli, byly pro nás připraveny i soutěţe, jako třeba ţidlovačka, tanec s předmětem,

hudební kvíz atd. Takţe jsme se výborně pobavili. Celý den jsme kromě diskotéky slavili i

svátek lásky, takţe např. naše Renča dostala nádhernou kytici od Luboše nebo naše oblíbená

Lenka dostala dva plyšáky od Gustíka. Zároveň jsme nepřišli ani o kreativní dílnu, kterou

jsme si s naší Katkou moc uţili. Vyráběli jsme krásné sovičky. Uţ se těšíme na další nápady.

K celé příjemné atmosféře přispělo i malé občerstvení ve formě dvou salátů. Myslím,

ţe jsme si to výborně uţili. Nemluvím jen za sebe, ale i za ostatní účastníky. Všem, kteří se

podíleli na organizaci, patří velký dík. Zvláště našemu skvělému D.J. Luciferovi. Ještě jednou

velké díky. Celý den byl moc krásný, plný lásky a přátelství. Nejenom ţe jsme tancovali, ale

zároveň jsme si povídali, byla nádherná atmosféra a opět se ukázalo, ţe naše centrum je pro

nás jedna velká rodina.

autorka Věrka

15

Mozkové závity – najdi pět rozdílů

16

Zajímavá slova

Slyšel z Vás někdo slovo Palindrom? Já jsem to slovo také dlouho neznala, aţ jednou

jsem se o něm dozvěděla od mého pana souseda v domě, kde bydlím.

Palindrom

(z řec. palindromos, běţící pozpátku) je slovo, věta, číslo nebo melodie (obecně

jakákoliv sekvence symbolů, např. sekvence DNA), která má tu vlastnost, ţe ji lze číst v

libovolném směru (zprava doleva nebo zleva doprava) a má vţdy stejný význam.

Tady jsou nějaké příklady.

A do vlaku kukal Voda.

A kosí car vrací soka.

A láska? Jak sála!

A násep valila v pesana.

A velitel velí víle. Vletí levá.

Ale jak ta Katka jela.

Buzková, má Vok zub?

Celkem jednu sovu sám pan Knap má; Suvo, sundejme klec!

Cena za mazanec.U osení tulipán, na pilu ti nesou.

Ubroukal ve vlaku orbu.

Uč na sudu, udus Anču.

Ulom jed a dej molu.

Jelenovi pivo nelej.

Kobyla má malý bok.

Nejdelší palindrom

:

Máti dar, páku, Ota kul, kladivo vídal kluk a to u kapradí tam.

(57 písmen)

Existují i geografické palindromy, datumové palindromy, číselné, rytmické a i anglické.

autorka Léňa

17

Cvičení na propojení pravé a levé hemisféry

Levá hemisféra: Logická, rozumová, sídlem intelektu, propojena s vědomím. Je místem

verbální komunikace, přemýšlení, plánování. Člověk s převahou levé hemisféry je logický,

racionální, praktický, přesný, má rád rutinu, disciplínu, rád druhým nařizuje, často se jedná o

lidi cynické.

Pravá hemisféra: Intuitivní, sídlo obrazu, fantazie, prostoru, pocitů, kreativity, zde se rodí

řeč těla, je propojená s podvědomím. Umělecké profese více zapojují pravou hemisféru.

Takový člověk je empatický, otevřený, tvořivý s bohatou představivostí, s vysoce rozvinutou

intuicí. Na druhé straně můţe sklouznout do chaosu a často se nedokáţe soustředit na jednu

věc. Nedokončuje věci.

Pokud hemisféry nespolupracují správně a nedoplňují se, mozek spotřebuje daleko

více energie (kterou by jinak spotřebovalo tělo), nastává tedy rychlejší únava při učení,

neudrţíme pozornost a pociťujeme nechuť k další duševní činnosti. Podle dosavadních

poznatků je například dyslexie pravděpodobně způsobena nesprávnou komunikací mezi levou

a pravou hemisférou, mezi přední a zadní částí mozku. Obecně vzato je levá hemisféra

propojená s pravou částí těla (ovládá ji) a naopak. Mozek vyuţíváme optimálně, pokud

dokáţeme činnost obou hemisfér propojit. Výborně obě poloviny mozku i těla synchronizují

např. ţongléři, špičkoví pianisté či jogíni.

Nekonečno na papíře

Leţatou osmičku můţeme kreslit na papír. Nakreslíme ji co největší, vyuţijeme

minimálně formát A4. Střed osmičky máme před středem svého těla, osmičku začneme kreslit

směrem nahoru na libovolnou stranu. Tuţku drţíme oběma rukama. Očima sledujeme místo,

kde právě kreslíme, a tak i očima kreslíme osmičku. Několikrát osmičku obkrouţíme.

Nekonečno v pohybu

Spojíme dlaně, paţe natáhneme před sebe a ve vzduchu před sebou kreslíme velkou

leţatou osmičku. Díváme se na konečky prstů a provázíme očima pohyby rukou.

Několikrát opakujeme.

Ve tvaru osmičky si můţeme také zaběhat. A tak jestli máte nadbytek energie a nevíte,

co s ní, zaběhejte si ve tvaru osmičky.

Nekonečno očima

Leţatou osmičku kreslíme jen očima. Hlavou nehýbeme, hýbeme pouze očima a

osmičku se opět snaţíme dělat co největší. Opakujeme několikrát. Toto cvičení je prospěšné i

pro naše oči, kdyţ jsou unavené, v napětí nebo v nich cítíme strnulost třeba po dlouhém

dívání se do počítače.

18

Písmeno X na papíře

Na papír si nakreslíme písmeno X jednoduše tak, ţe fixem spojíme pravý horní roh s

levým dolním a levý horní s pravým dolním. Papír umístíme ve výšce svých očí, např. na zeď,

na tabuli nebo magnetem na lednici. Cvičení spočívá v tom, ţe se obě oči dívají do středu X,

do místa protnutí dvou přímek.

Písmeno X očima

Očima kreslíme úhlopříčky ve tvaru X, můţeme také kreslit X zarámované ve čtverci.

Stejně jako u leţaté osmičky děláme X co největší, ale nehýbeme u toho hlavou, jen očima.

Tleskání do kříţe

Určitě si pamatujete z dětství tleskání ve dvojicích. Kaţdý sám tleskne – tlesknutí

spolu kříţem – sám – do druhého kříţe – sám – rovnoběţně spolu oběma rukama – sám –

spolu kříţem… Toto cvičení vzbuzuje v lidech radost a většinou ho doprovází smích.

Dvě ruce, dvě moţnosti

Jednou rukou poplácáváme vršek hlavy a druhou si kruhovým pohybem hladíme

bříško.

Další moţnost je, ţe kaţdou rukou kreslíme ve vzduchu před sebou jiný tvar, např.

jednou rukou čtverec a druhou kruh (nebo cokoli jiného)

Zrcadlové kreslení

Toto cvičení je prý velmi prospěšné a také zajímavé. Rozhodně vás můţe pobavit.

Posaďte se za stůl, vezměte čistý list papíru a dvě fixky, do kaţdé ruky jednu. Kreslete oběma

rukama najednou, symetricky, různé obrazce, prvky nebo figury.

Ucho-nos

Jednoduchý, avšak mimořádně účinný prvek, který se zalíbí dětem i dospělým. Pravou

rukou se chytíte za nos, levou za pravé ucho. Potom ucho i nos najednou pusťte, tleskněte do

dlaní a dlaně vyměňte. Teď se chytíte za nos levou rukou a pravačka bude drţet levé ucho.

Budete-li takhle cvičit kaţdý den aspoň pár minut, nebude vám cvik záhy dělat ţádné potíţe.

S novou dovedností se zvýší pozornost, samozřejmě vzroste mozková aktivita a rozvine

paměť.

Pohrabáč

Ve stoji nadzvedněte jednu nohu, chodidlo stočte dovnitř a osmkrát hrábněte nohou

dozadu a dopředu. Vraťte se do výchozí pozice a opakujte druhou nohou. Sami se podivíte,

jak tento jednoduchý cvik uvolňuje tělo a zbavuje ho blokád a napětí.

19

Svatoušek

Výtečně se hodí k uvolnění těla i mozku po namáhavém pracovním dnu. Můţete při

něm stát, sedět nebo napůl leţet. Špičky prstů jedné ruky spojte se špičkami prstů druhé ruky,

jako byste drţeli nějakou kouli. Zápěstí jsou ve výši prsou. Hlavu drţte zpříma, dívejte se

dolů. Jazyk tiskněte mezi zuby. Vydrţte v této pozici bez pohybu 2-3 minuty. Toto cvičení

neobyčejně uklidňuje a zároveň aktivuje mozkovou činnost, podporuje paměť a pozornost.

Budete klidní a váš mozek aktivní jako nikdy předtím.

Čelně-zátylkový úchop

Jestliţe jste silně nervózní a rozrušení, například před zkouškou nebo pracovním

pohovorem, přijde vám tento cvik vhod. Je jednoduchý – jednu ruku přitlačte na čelo, druhou

tlačte na zátylek. Snaţte se uvolnit. Párkrát se zhluboka nadechněte a vydechněte a v duchu si

přiznejte, z čeho ţe to máte strach. Vydrţte v pozici minutu, dvě.

Slon

Nakloňte hlavu doleva, aby ucho bylo těsně přitisknuté k rameni. Pravou ruku

natáhněte před sebe a kreslete jí ve vzduchu osmičku. Začněte ve středu zorného pole, proti

směru hodinových ručiček. Pohyb prstů sledujte očima. Tři aţ pětkrát proveďte pravou rukou,

pak prohoďte ruce a hlavu nakloňte na druhou stranu. Proveďte opět třikrát aţ pětkrát.

autorka Léňa

20

Zajímavosti

Zimní olympijské hry 2018

XXIII. zimní olympijské hry se konají v jihokorejském Pchjongčchangu. Zahájeny

byly 9. února 2018, ukončeny pak 25. února 2018. Pchjongčchang měl uţ zájem o pořádání

zimních olympijských her 2010 a 2014, ale vţdy o několik málo hlasů prohrál. Členové

výboru pak 6. července 2011 na 123. zasedání MOV v jihoafrickém Durbanu zvolili

pořadatelem Pchjongčchang v Jiţní Koreji. Vlajkonoškou naší výpravy na slavnostním

zahájení byla zvolena Eva Samková (snowboardcross). Celkem do Pchjongčchangu

odcestovalo 94 českých sportovců, kteří nás reprezentovali ve všech sportech olympijského

programu, kromě curlingu a skeletonu. Medaile prozatím vybojovali lyţařka a snowbordistka

Ester Ledecká (zlato), rychlobruslařka Martina Sáblíková (stříbro), biatlonisté Michal Krčmář

(stříbro) a Veronika Vítková (bronz), snowboardistka Eva Samková (bronz) a Karolína

Erbanová (bronz). Během psaní tohoto článku právě bojuje naše hokejová reprezentace

s výběrem z Ruska, po první třetině 0:0 a my čekáme na „druhé Nagano“. Další kov ještě

můţe přistát na krku Ester Ledecké v paralelním slalomu na snowboardu, či našim

biatlonistům ve štafetě muţů.

Mnoho sportovních událostí bylo suţováno silnými větry, coţ způsobilo nebezpečné

podmínky. Slavnostní zahájení her se konalo v extrémních podmínkách s teplotou větru -22°C

a někteří návštěvníci opustili obřad dříve kvůli kruté zimě. V prvních pěti dnech her byl

úspěšně dokončen pouze jediný alpský lyţařský závod (muţská kombinace) z původních čtyř,

které byly v tomto termínu plánovány. Olympijskou pochodeň si celkem předalo 7500 lidí,

putovala celých 100 dní a urazila symbolických 2018 km. Jako maskota organizátoři vybrali

postavu z korejské lidové pohádky: tygra, který má představovat symbol důvěry a síly. Bílý

tygr se jmenuje Suhorang, coţ v překladu znamená zhruba „ochranný tygr“.

autor Lukáš

21

Studijní hodinka

Masajové

jsou africká černošská etnická skupina nilotského původu. Po dlouhém stěhování v

minulosti (podle jejich tradice z Egypta) se usadili mezi Kilimandţárem a horou Mount

Kenya (jejíţ domorodý název se dá přeloţit jako Blízko nebe), tedy v dnešní severní Tanzánii

a jihozápadní Keni. Počet Masajů je odhadován na 250 tisíc a jejich pověst nespoutaných

bojovníků i zachování si původního způsobu ţivota jsou v dnešním moderním světě

obdivuhodné. Mluví jazykem Maa, coţ je Nilo-Saharská jazyková skupina. U Masajů vládne

patriarchální charakter společnosti.

Masajská vesnice, neboli Boma, má kruhovitý tvar. Je obehnána bohatým hutným

„plotem“ postaveným z větví. Tento plot tvoří vnější kruh vesnice. Uvnitř vesnice je další

široká kruhovitá ohrada, kde se na noc schovávají zvířata před divokou zvěří. Tahle ohrada

tvoří jádro vesnice. Chatrče staví výhradně ţeny a to původní technologií. Materiál obstará

příroda. Kostru chatrče tvoří dřevěné tyče upevněné v zemi protkané tyčemi drobnějšími. Na

nich se připlácá směs bahna, trávy, moči, hnoje a popela, to vše vysuší slunce. Chatrč je

poměrně malá, průměrně 3x5 m a výškou nepřesáhne 1,5 metru – dospělý muţ se v ní

nepostaví. Uvnitř můţeme naleznout domácí kuchyni, je zde sklad potravin a rodinného

majetku. Masajové tady spí i jedí, jsou tu i malá zvířata. Uprostřed se nachází ohniště, ačkoli

v chatrči není ani komín či okna. Vchod vede do chatrče nepřímo – coţ je jakési bezpečnostní

opatření proti nezvaným nočním návštěvám a přes noc se ještě zakrývá různými látkami a

klacky. Chatrč zajišťuje nejen chlad, ale uvnitř nenajdeme dokonce ani mouchy.

Celý ţivot Masaje se točí kolem krav, které jsou navíc jeho hlavní obţivou. Kráva se

ţiví trávou, tráva je spojena se Zemí, proto Masajové zemi nijak nekultivují - tohle by bylo

pod jejich důstojnost a cítili by se vinni. Masajové zemi neobdělávají, nekopou studny- raději

pijí z potůčků i kdyţ studny jsou, dokonce ani nepohřbívají mrtvé – nechají je napospas

divokým zvířatům, někdy ji pomazávají krví a tukem, protoţe kdyby zvíře nechalo mrtvolu

bez povšimnutí znamenalo by to ţe je něco v nepořádku a vedlo k sociální hanbě. Zemi

nemůţe vlastnit jedinec ani rodina, bohatství Masajů tkví v něčem jiném. U Masajů platí, ţe

muţ smí mít více manţelek. Čím více má Masai dobytka a dětí tím je bohatší. Ţena musí být

věrná jen jednomu muţi. Postavení ţeny znázorňuje postavení její chatrče vůči chatrči muţe.

Oblečení Masaje se liší podle věku, pohlaví a místa. Nosí jednoduché sandály dnes

vyráběné z plastu nebo pneumatik. Kolem ramene Masai zavěšuje kus bavlněné látky,

většinou červené nebo modré barvy, převaţují kostkované nebo pruhované vzory. Dříve nosili

ovčí nebo telecí kůţí. Ţeny i muţi zdobí svá těla různými malbami. Nosí různé šperky –

korálky, dřevěné náramky a mají typicky vytahané uši od zavěšených ozdob. Dlouhé vlasy

nosí jen muţi válečníci, ţeny mají hlavu vyholenou a naleštěnou tukem nebo máslem.

Masajský muţ má oštěp. Rytmické tance a hudba jsou velice typickými a tradičními pro

Masaje, období ceremonie válečníků můţe znamenat jejich aţ desetidenní trvání. Masajové

jsou známi jako děti krve a mléka. Tohle plyne z jejich zvyků pití čerstvé krve. Nařezávají

zvířatům krční tepny a „pouštějí jim ţilou“. Na kaţdé zvíře přijde řada jednou za 4 dny. Také

piji teplé mléko anebo směs krve a mléka známou jako Saroi. Ţiví se masem z vlastních stád.

22

Masajové jsou lidé hnědé pleti se značnou příměsí hamitské a snad i semitské krve.

Vysocí se štíhlou a hbitou postavou. Ostře řezaný obličej s ostrými rysy, úzkými rty a štíhlým

nosem. Přes den je velice obtíţné potkat ve vesnici muţe. Ti výhradně pasou krávy či hlídají

vesnici. Ţeny se naopak starají o vesnici, o děti a vodu – je-li nějaká. Vody je v této suché

oblasti nedostatek, proto se velice málo myjí, vodu zpravidla ani nepijí (pijí směs mléka a

krve). Obřady a rituály jsou výrazem kultury Masajů a sebeurčením. Kaţdý obřad znamená

začínající nový ţivot. Všichni Masajové touţí projít těmito ţivotně důleţitými fázemi svého

ţivota.

Zařazení muţe do kmene je věku kolem 14 let. Vstupní podmínkou je obřízka. Po

tomto slavnostním obřadu, který se koná kaţdých několik let (kněz vţdy určí datum),

odcházejí mladí chlapci do Manaytta (vesnice bez ohrady). Zde postaví svou chatrč a ţijí aţ

několik let. Učí se tradicím a zvykům svých otců – tance, písně a bojové prvky. Učí se bránit

zemi a dobytek. Po ukončení jejich přípravy kněz oznámí, ţe je na obřízku připravena další

skupina chlapců. Mladí chlapci, kteří opustí Manaytta se stávají mladšími válečníky. Mladší

válečníci se stávají staršími válečníky, ti zase mladší stařešinou, a pokud se Masaj doţije

takového věku, stane se z něj senior stařešiny. Mladí muţi, kteří opustí Manaytta se mohou

plným právem zúčastnit shromáţdění a přispívat svými názory do ţivota kmene. Dále se

přislibuje dodrţovat normy, které se týkají například způsobu jídla a pití- ţena nikdy nesmí

vidět muţe jíst maso. Je zakázáno pít alkohol, ţvýkat tabák a spát s dívkami. Po dovršení 30

let se Masajský muţ ţení, přestává být bojovníkem (stává se mladší stařešinou). Jeho

bohatstvím je dobytek, který střádal v období válečníka. Tímto bohatstvím si platí nevěstu.

Masajové si i přes vnější vliv moderního světa uchovali tradiční ţivotní styl. Dnes se ale musí

také vyrovnávat s přílivem turistů, kteří je obohacují i obírají. Masajské ţeny prodávají

turistům různé suvenýry. Dnes se tradice Masajů střetávají se snahami vlád o ochranu přírody.

Pro kaţdého Masaje válečníka je velikou trofejí ulovit lva, ale dnes si rozmyslí, zda mu zabití

lva stojí za případné potíţe s policií. A právě dobytek způsobuje Masajům další potíţe se

snahou vlád o ochranu přírody. Masajská stáda jsou velice rozsáhlá, to způsobuje ohromné

spásání savany a následné ničení.

autorka Lenny

23

Hudební okénko s Gustíkem

Robbie Williams

Robbie Williams se narodil 13. února 1974 v Anglii. Jiţ v 15cti letech se stal členem

chlapecké skupiny Take That. Její začátky nebyly nijak růţové. Na první koncert přišlo jen

deset lidí a jeden pes. Tak asi po roce a půl hráli v jednom klubu a měli obrovský úspěch

zejména u mladých děvčat. Tehdy si uvědomili, ţe tohle je jejich cílová skupina. Od té doby

jejich kariéra prudce rostla a získali si miliony fanoušků. Dospívajícímu Robbiemu začala tato

sláva vadit a přidali se i problémy s alkoholem a drogami. Proto se rozhodl skupinu Take That

opustit. Skupina se s ním hned začala soudit a jen na soudních výlohách musel zaplatit

statisíce liber. Skupinu opustil v roce 1995 a vydal se na kariéru sólo zpěváka. Stal se jedním

z nejúspěšnějších zpěváků v anglické historii. Prodal více alb a obdrţel více ocenění Brit

Awards neţ kterýkoliv Brit v historii. Hit Angels se na hudební scénu dostal roku 1997. Od té

doby vydal mnoho alb včetně výběrovky Greatest Hits. Na kontě má i několik hudebních cen

MTV. V současné době je nazýván novým králem popu. Je zapsán v Guinessově knize

rekordů, kdyţ se po ohlášení světového turné v roce 2006 prodalo 1,6 milionů lístků za jediný

den. V roce 2017 vystoupil zpěvák potřetí v Praze a jeho koncert v Letňanech se dočkal

nadšených reakcí.

Od roku 2006 bydlí převáţně v Los Angeles. Udrţoval postupně několik vztahů např.

s Rachel Hunterovou. Od roku 2007 je jeho partnerkou turecko – americká zpěvačka Ayda

Fieldová se kterou se 7. srpna 2010 oţenil. V roce 2012 se rozhodl i svou dcerou a manţelkou

Aydou přestěhovat zpět do Spojeného království.

Mezi jeho největší hity kromě zmíněné Angels patří Feel, Rock DJ, She´s The One,

Come Undone, Bodies či Supreme.

Robbie Williams patří v současné době mezi nejvýznamnější umělce hudební scény,

kdy kaţdým albem a novými koncerty dokáţe doslova strhnout davy fanoušků. Jeho sláva

dávno přesáhla i jeho skupinu Take That a dnes je daleko úspěšnější neţli bývalí členové.

autor Gustík

24

Keramická dílna

Zde je opět malá ukázka

našich ručiček, jak si

šikovně poradily

s keramickou hlínou

a následně i s glazurou.

autor šikovné ručičky

25

Kreativní dílna

Výroba svíček

Co opět vytvořily šikovné ručičky tentokrát z roztaveného vosku ….

… barevné svíčky

autor šikovné ručičky

26

Kreativní dílna

Skládání z barevných papírů

………. kytičky z papíru

autor šikovné ručičky

27

Arteterapie

Pokusy o kreslení nohou

Opět ukázka tvorby

naší Léni.

Tentokrát si pohrála

se čtvrtkou a barvami.

autorka Léňa

28

Kulinářské prima nápady

Bramborové karbanátky s kaší

Jednoduchý recept, velmi dobrá mňamka a nemusíte jít ani na nákup.

suroviny na karbanátky - brambory co máte ze včerejška v lednici

1 vejce

sůl a bylinky podle chuti třeba nať z cibulky

bramborový nebo kukuřičný škrob asi 1 lţičku

masoţravci přidají šunku nebo uzené

postup - Brambory nastrouháme na jemném struhadle, osolíme, přidáme vejce a pokrájené

bylinky. Rukou vše promícháme a podle mnoţství brambor přidáme škrob. Ten je místo

mouky, aby směs drţela pohromadě. Tvarujeme karbanátky a pomalu opečeme na pánvičce

dozlatova. Dáme osušit na ubrousek a můţete baštit.

příloha - hedvábná bramborová kaše, cizrnová kaše, polentová kaše, hrachová kaše. Prostě

kdo co má rád.

Nezapomeňte na zeleninu, sáhněte do špajzky, tam máte jistě červenou řepu,

nakládané okurky nebo kompot.

můj tip - večeře - studený karbanátek, chléb, hořčice a nakládaná čalamáda

Tak Vám přeju dobrou chuť

Vaše Pája

Mňamka babičky Boţenky

Nás vnoučat bylo 8, a kdyţ jsme přijeli všichni, ani ke stolu jsme se nevešli. To nám

vůbec nevadilo hlavně, kdyţ babička upekla buchty. Kdyţ ale měla před berousem, tak

bábovičky s ovocem nám vykouzlily taky úsměv na tváři.

To babička uvařila hustší krupicovou kaši a dala jí do vánočních formiček na pracny

vychladit do lednice. Formička se vyklepne na talířek a ozdobí ovocem povařeným v másle

s cukrem. Nejlepší jsou borůvky nebo jahody. Tak sáhněte do mrazáku pro zásobu ovoce -

uvařit krupicovou kaši umíte a je to.

Takovej kapr s ovocem, bábovička nebo stromeček jééééé.

Děkujeme Ti babičko za krásné chvíle. Tvoje vnoučata

Pája.............…

29

Vzpomínky babičky Boţenky

Boţenka

Vánoce malé Boţenky byly ve 30. létech úplně jiné neţ dnes. Před Vánoci se smejčily

pavučiny z koutů smetákem, drbali jsme s bráškama dřevěnou podlahu rejţákem klečíc na

kolenou. Maminka z jablek sušila kříţaly na plotně, pekla perníčky. Mě maminka vzala na

nákup a Pepík s Rudou pomáhali tatínkovi se dřevem. Den před Vánocemi šel tatínek pro

stromeček a já pomáhala mamince dělat ručně těsto na štrůdl. Štědrý den byl u nás hned od

rána jako kouzelný den. Hned ráno mě vzbudila vůně meltové kávy a maminka se usmívala,

přála nám hezký štědrý den. Vlasy vyčesané do úhledného drdůlku v bíle naškrobené zástěře

maminka krájela štrůdl, tatínkovi přidala ještě prdelku. To měl tatínek moc rád. Maminka

pohladila tatínka po vlasech "tatínku, prosím tě, dojdi chytit rybu, já zatím s dětma ustrojím

stromeček". "Jak si přeješ maminko. " a podíval se na ni něţně svýma modrýma očima.

S mlasknutím pochválil snídani a šel pro rybu. My zdobili stromeček slaměnými

hvězdičkami, perníčky, šiškami a červenými malými mašličkami. Ještě mísa s jablky, ořechy

a betlém. Z ryby udělala maminka řízky a polévku. Večeřeli jsme při svíčce, polévka voněla

po celém domě. Řízek s bramborem omaštěný máslem to byla mňamka vţdy jen na Vánoce.

A dárky byly jiné neţ dnes.

Maminka nám napletla šály, rukavice. Tatínek vyřezal klukům píšťalku a koníka.

Největším dárkem byly boty. Po večeři jsme šli nadělit také zvířátkům. Seno, mrkev, jablíčka

nebo zrní. Doma na nás čekal voňavý čaj z jablíček se skořicí a hřebíčkem. Ještě nás čekala

půlnoční mše v kostele. Zpívali jsme nádherné koledy a přáli si se sousedy vše dobré.

Babička Boţenka se odmlčela a já viděla, jak ji zvlhly oči. Já uţ tomu rozumím, tak proto ty

vţdycky dědu pohladíš po vlasech, kdyţ přijde z práce a dáš mu na stůl jídlo s takovou něhou

v očích. Viděla jsi to u maminky, to je krásný babičko. Já poděkovala za vyprávění, dala

babičce pusu, poděkovala za kafíčko a utíkala domů, abych nepřišla pozdě. To by byl

vejprask. Večer jsem si v posteli představovala babiččino vyprávění, aţ jsem usnula.

Děkuju za vzpomínku babičko. Tvá vnučka Pája

30

Jak se vaří ve středu v Centru

Těstoviny s kukuřicí a smetanovo-sýrovou omáčkou

Suroviny 3 cibule (pro 11 lidí) 40dkg kuřecí šunky

1 balení mraţené kukuřice

3 balení těstovin

2l mléka 15dkg nivy 2 balení tavený sýr 1 smetana na vaření (12%)

1 svazek lahůdková cibulka

Postup:

Cibuli nakrájíme na kostičky. Dáme do hrnce s trochou oleje a necháme zesklovatět.

Mezitím si dáme vařit vodu na těstoviny. Nastrouháme si nivu, kuřecí šunku nakrájíme na

kostičky. K cibuli přidáme kukuřici. Děláme ji do změknutí. Kukuřici můţeme předem vyndat

a nechat rozmrazit. Do hrnce přidáme na kostičky nakrájenou šunku.

Těstoviny vaříme v osolené vodě podle návodu do změknutí. Pak přidáváme do hrnce

postupně mléko. Děláme na mírném ohni. Přidáme smetanu. Za chvíli přidáme nastrouhanou

nivu a tavené sýry. Počkáme, aţ se rozpustí.

Přejeme dobrou chuť.

autor mlsný jazýček CPDZ

31

MOUDRÁ SLOVA O ŢIVOTĚ

První dar je ţivot,

druhý dar je láska

a třetí dar je pochopení

Marge Piercy

Optimismus je víra, která vede k úspěchu.

Bez naděje a sebedůvěry nezískáte nic.

Helen Keller

Ideály, které osvítily

mou cestu

a neustále mi dodávaly

novou odvahu,

jsou laskavost, krása a pravda……

Banální předměty lidské snahy

– vlastnictví,

úspěch navenek, luxus – se mi vţdy zdály opovrţeníhodné.

Albert Einstein

Ten, kdo se zastaví

před dalším krokem,

stráví ţivot na jedné noze.

Čínské přísloví

Zdroj : Helen Exley - 365 myšlenek na kaţdý den

autorka Iva Š.

32

Mé fotografické „očko“

autorka Léňa

33

Smějeme se s Gustíkem …..

autor Gustík

34

Zdravý ţivotní styl

Kávovník původně pochází z oblasti Etiopie zvané „Kaffa“, kde dodnes roste divoce v přírodě. Do

Evropy kávu přivezli Španělé a Portugalci v první polovině 16 století. Původně to byl nápoj bohatých,

ale se vzrůstající dostupností rostla i obliba kávy napříč všemi společenskými vrstvami.

Základní odrůdy kávy

Rozlišujeme tři základní odrůdy kávy, které tvoří většinu celosvětové produkce, a kaţdá z nich má

trochu odlišné nároky na pěstování.

Arabskému kávovníku se nejlépe daří ve vysokých nadmořských výškách a teplotách kolem 24°C.

Tato odrůda poskytuje nejkvalitnější kávová zrna a představuje zhruba 70% celosvětové produkce

kávy. Její zrna mají jemnou, nasládlou chuť a niţší obsah kofeinu. Tato odrůda je ale zranitelnější vůči

různým chorobám a škůdcům a choulostivá na teploty pod bodem mrazu. Kromě toho je arabica také

poměrně náročná na zpracování. Její zrna se zpracovávají finančně náročnější „mokrou metodou“,

během níţ projdou procesem fermentace. Díky tomu je její chuť lahodnější, ale také je tento druh kávy

draţší.

Odrůda Robusta má vyšší odolnost vůči škůdcům a není tolik náročná na prostředí. Kromě toho také

poskytuje vyšší výnosy neţ arabica. Její zrna mají vyšší obsah kofeinu a drsnější chuť. Robusta se

zpracovává finančně méně nákladnou „suchou metodou“ a proto se její ceny pohybují níţe, neţ je

tomu u arabiky. Proto se tato odrůda kávy často pouţívá do směsí s arabicou, aby sníţila výslednou

cenu produktu.

Třetí nejběţnější odrůdou kávy je liberica. Je to odolný druh kávovníku dorůstající výšky aţ 18 metrů

se zrny výrazně hořké chuti. Tato odrůda sice poskytuje vysoké výnosy, ale dosahuje jen průměrné

kvality.

Vitamíny a minerály v kávě

Kromě toho v kávě najdete i mnoţství vitamínů a minerálů. Jeden šálek kávy obsahuje například

11% doporučené denní dávky vitamínu B2 (riboflavinu). V menším mnoţství v kávě najdete například

také: thiamin (vitamín B1)

niacin (vitamín B3)

kyselinu pantotenovou (vitamín B5)

kyselinu listovou (vitamín B9)

hořčík, draslík, fosfor, mangan

Není příliš známé, ţe káva obsahuje velké mnoţství antioxidantů, které chrání organismus před

poškozením volnými radikály a sniţují riziko různých civilizačních chorob. Pokud nemáte ve své

stravě dostatek ovoce a zeleniny, můţe káva dokonce být vaším největším zdrojem antioxidantů .

35

Káva obsahuje velké mnoţství kofeinu, který patří mezi nejběţněji uţívané psychoaktivní látky na

světě. Vlivem kofeinu dochází ke sníţení únavy a zvýšení aktivity. K dalším účinkům kofeinu patří

zlepšení nálady, zrychlení reakčního času, zvýšení bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí ( paměť,

učení, apod.).

Kofein také zrychluje metabolismus ( čímţ podporuje rychlejší spalování kalorií o 3-11%) a umoţňuje

tak třeba sportovcům dosahovat lepších výkonů ( v průměru o 11-12% ). Nicméně, některé z těchto

účinků jsou pouze krátkodobé.

Konzumace kávy s sebou přináší i řadu negativních účinků ( i kdyţ četnost výskytu těchto účinků je

značně individuální ). Příliš velká dávka kofeinu můţe způsobit pocity neklidu, bušení srdce, úzkosti

a problémy s usínáním. Pokud pijete kávu navečer, riskujete tím nejen to, ţe se budete dlouho

převalovat v posteli, aniţ byste zaměřili oka, ale také sníţenou kvalitu spánku.

Kofein také působí močopudně, takţe konzumaci kávy je vţdy potřeba doplňovat pitím většího

mnoţství vody, jinak můţe dojít k odvodnění organismu. Tato látka také způsobuje zvýšení krevního

tlaku, na coţ by si měli dát pozor především ti, kteří mají s vysokým tlakem problémy. Naopak lidem

s nízkým tlakem můţe šálek kávy denně pomoci.

Je potřeba také mít na vědomí, ţe kofein je ve své podstatě návyková látka. Pokud ho tedy budete pít

dlouhodobě, vybudujete si na jeho účinky toleranci a pro dosaţení stejného efektu budete potřebovat

stále větší dávku. Pokud si na pravidelný přísun kofeinu vaše tělo navykne, hrozí vám při vysazení

abstinenční příznaky, mezi které patří například bolesti hlavy, podráţděnost a únava. Tyto příznaky

nejsou nebezpečné, ale mohu vám značně znepříjemnit ţivot. K jejich odeznění obvykle dochází

během několika dní bez kávy.

Kdo by se pití kávy měl vyhnout?

Pokud trpíte vysokým tlakem, máte problémy se spánkem, nebo vás pronásledují pocity úzkosti, je pro

vás pravděpodobně lepší se kávě vyhnout, nebo jí pít pouze v malých dávkách. Někteří lidé jsou také

na působení kofeinu citliví a při pití kávy u nich můţe docházet k nadměrné stimulaci. Pokud se vám

uţ po jednom šálku kávy rozbuší srdce, začnete se třást a cítíte se napjatí a neklidní, je pravděpodobné,

ţe káva není vhodný nápoj pro vás.

Opatrní v pití kávy by měli být lidé s pomalým metabolismem, protoţe díky němu se v jejich těle

kofein odbourává pomaleji. To můţe způsobit větší výskyt neţádoucích účinku kofeinu a zvýšenou

pravděpodobnost rizika srdečního infarktu.

36

Kávě by se měly úplně vyhýbat nebo jí pít jen v omezeném mnoţství také těhotné ţeny. Větší příjem

kofeinu by mohl způsobit deformaci plodu. Také pití kávy u kojících ţen není příliš vhodné, protoţe

kofein přechází do mateřského mléka a způsobuje u dítěte neklid.

Káva můţe pomoci také při hubnutí – kromě toho ţe oddaluje pocit hladu a sniţuje chuť na sladké,

vypití jednoho aţ dvou šálků kávy před cvičením navíc zvyšuje metabolismus organismu aţ o 20%.

To platí především proto, kteří na pravidelné pití kávy nejsou zvyklí.

Díky zvýšení metabolismu dochází k rychlejšímu spalování tuků. Káva tedy pomáhá mobilizovat

tukové zásoby před sportovním výkonem. Také zvyšuje cirkulaci krve, díky čemuţ pomáhá předejít i

bolestivosti svalů po cvičení. Není dobré kávu pít ani těsně po skončení sportovního výkonu, protoţe

kofein pomáhá pozastavit syntézu proteinů ve svalech. Po cvičení je ale naopak potřeba svaly

regenerovat a místo pití kávy si dát spíše jídlo s vysokým obsahem bílkovin.

Káva bez kofeinu a zdraví

Pokud patříte mezi ty, kterým konzumace kofeinu zrovna neprospívá, ale přesto máte rádi chuť kávy a

čas od času byste si šálek tohoto aromatického nápoje chtěli dopřát, můţete zvolit kávu bez kofeinu.

V případě pití kávy bez kofeinu sice nedochází k nepříjemným vedlejším účinkem konzumace

kofeinu, stoprocentně zdravý takový nápoj ale není.

Je instantní káva méně zdravá ve srovnání s kávou klasickou? ( důleţitá je především kvalita )

Instantní káva by správně měla být připravená z kvalitních kávových zrn a bez přídavku chemických

látek. Problém nastává, kdyţ se výrobci snaţí ušetřit a do instantní kávy zpracují zrna nízké jakosti,

které by byly jako zrnková káva neprodejné. Pro vylepšení chuti potom přidávají různé chemické

látky, které uţ zdraví mohou negativně ovlivnit. Světové kávové asociace usilují o to, aby kaţdý

výrobce instantní kávy na obale informoval zákazníka o původu kávy, druhy kávových zrn, způsobu

jejich zpracování a mnoţství kofeinu. Dokud tomu tak ale není, většinou se bohuţel můţete orientovat

jen podle toho, ţe kvalitnější a stoprocentně přírodní bývají většinou spíše draţší značky instantní

kávy.

Zdravější alternativu ke kávě představuje cikorka nebo melta. Cikorku měly ve zvyku pít uţ naše

babičky. Jako náhrada kávy se pouţívala zhruba od 17. století. Nejvíce bylo její pouţívání rozšířené

počátkem 19. století během napoleonských válek, kdy byl dovoz kávy do Evropy značně omezen a pití

zrnkové kávy bylo v Rusku dokonce zakázáno zákonem. Také během světových válek, kdy káva

nebyla běţně dostupná, představovala cikorka častou náhradu tohoto oblíbeného nápoje. Později se jí

díky tomu také přezdívalo „káva chudých“. Dnes ale cikorka a melta představují zajímavé a zdravé

alternativy ke klasické kávě bez obsahu kofeinu.

37

Cikorka je vyrobená z rozemletého praţeného kořene čekanky obecné. Nápoj, kterému dnes říkáme

melta, je sloţený z více surovin – kromě čekankového kořene obsahuje navíc také praţený ječmen,

ţito a kořen cukrové řepy. Tato směs vytváří zajímavou chuť, která můţe zalahodit i jazýčku

milovníků pravé kávy.

Melta je navíc velice zdraví prospěšný nápoj, podporuje trávení, pomáhá proti nechutenství,

podporuje produkci ţluči a působí proti překyselení organismu.

Asi zdraví nejprospěšnější látkou v meltě je ale inulin (nespleťte si ho s inzulínem, který má podobný

název). Tento polysacharid, který je obsaţený v kořeni čekanky, představuje rozpustnou formu

vlákniny, která má příznivé účinky na střevní mikroflóru. Díky tomu, ţe je inulin odolný vůči

ţaludečním kyselinám, projde trávicím traktem v nezměněné podobě aţ do tlustého střeva, kde slouţí

jako zdroj ţivin pro přátelské mikroorganismy jako je Lactobacillus bifidus. Inulin podporuje

mnoţení těchto zdraví prospěšných probiotických bakterií a tím pomáhá upravit trávení. Pomáhá

předcházet střevním potíţím a infekcím, poskytuje úlevu při zácpě a také funguje i jako prevence proti

průjmu. Napomáhá regeneraci střevní sliznice a působí jako prevence rakoviny tlustého střeva.

Protoţe zdraví celého organismu souvisí se zdravím střev, inulin také podporuje funkci imunitního

systému. Kromě toho pomáhá i regulovat hladinu krevního cukru a sniţuje krevní tlak a hladinu

cholesterolu. Často se pouţívá i při léčbě ledvinových a ţlučových kamenů.

Melta a tvorba mateřského mléka

Díky tomu, ţe neobsahuje kofein, je navíc melta na rozdíl od kávy plnohodnotnou součástí pitného

reţimu, protoţe tělo neodvodňuje. Není návyková a mohou ji tak pít i děti nebo těhotné a kojící matky.

Právě pro kojící ţeny je navíc melta obzvlášť vhodná, protoţe podporuje tvorbu mateřského mléka.

autorka Iva Š.

38

Na závěr se opět přidávám dalším kouskem ze své tvorby

autorka Petra

39

(Poznámka: autoři příspěvků jsou klienti a pracovníci CPDZ, autorská práva jsou vyhrazena)

Důleţité informace:

„Centráček“ vychází kaţdý měsíc a v příštím čísle se seznámíte s dalšími příspěvky klientů

a pracovníků Centra.

V případě, ţe Vás napadne něco vtipného, milého, odborného či uměleckého (a půjde to

zveřejnit) nebo chcete napsat i něco o sobě, Vašich koníčcích a jiných věcech, tak se obraťte

na naši šéfredaktorku Petru, její zástupkyni Lenku nebo napište na e-mailovou adresu

centracek.prispevky@seznam.cz.

Bliţší informace najdete na našich webových stránkách.

Šéfredaktorka: Petra

Zástupkyně šéfredaktorky: Lenka

Spolupracovali: Gustík, Iva Š., Ivoš, Léňa, Lenny, Lukáš, Pája, Věrka

Kontakt:

Vedoucí CPDZ: Mgr. Ivana Šťastná

Adresa: Jana Černého 8, 503 41 Hradec Králové 7 (Věkoše)

Telefon: 605 037 814

Web: www.cpdz.cz

E-mail: hkcpdz@seznam.cz

Provozní doba: PO - PÁ 8:00 - 20:00