Click here to load reader

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická

  • View
    0

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická

Fakulta elektrotechnická
Katedra kybernetiky
Diplomová práce
Analysis of Fetal Heart Rate Variability Using Spectral Features
Bc. Šárka Davidíková
2015
II
Prohlášení
Prohlašuji, e jsem pedloenou práci vypracovala samostatn a e jsem uvedla veškeré
pouité informaní zdroje v souladu s Metodickým pokynem o dodrování etických
princip pi píprav vysokoškolských závrených prací.
V Praze dne 5. ledna 2015 ...............................................
Podpis autorky práce
III
Podkování
Na tomto míst bych ráda podkovala Ing. Václavu Chudákovi, Ph.D. za
odborné vedení mé diplomové práce, za rady a pipomínky.
Podkování patí také mé rodin a blízkým za jejich podporu nejen bhem mého
studia, ale i v prbhu dosavadního ivota.
IV
Abstrakt:
Tato diplomová práce se zabývá spektrální analýzou srdení frekvence plodu
(FHR) namené bhem první doby porodní pomocí kardiotokografie (KTG).
Teoretická ást pibliuje problematiku KTG jako diagnostického nástroje pro
klasifikaci intrapartální fetální hypoxie. Mimoto se vnuje také metodám spektrální
analýzy a pedzpracování signálu.
Hlavním obsahem praktické ásti je výpoet spektrálních parametr FHR a
posouzení jejich diagnostické hodnoty pro klasifikaci hypoxie plodu. Tmito parametry
jsou spektrální výkonové hustoty (PSD) v pásmech: velmi nízkých frekvencí (VLF),
nízkých frekvencí (LF), vysokých frekvencí (HF) a pomr parametr LF a HF (LF/HF).
K jejich výpotu byla pouita Welchova metoda zaloená teorii Fourierovy
transformace. Analyzováno bylo celkem 552 reálných signál z databáze CTU-UHB,
které byly podle hodnoty pH 7,05 rozdleny na 508 fyziologických a 44 patologických
záznam. Mimoto byla provedena spektrální analýza vybrané vyváené mnoiny 16
FHR signál rekonstruovaných pomocí singulární spektrální analýzy.
Pro získání informace o vývoji hodnot spektrálních parametr v ase byl proveden
výpoet PSD v segmentech s délkou 5 a 7 minut. Hodnoty LF a HF parametr jsou
v pípad hypoxických plod vyšší. Nejvhodnjším spektrálním parametrem pro
klasifikaci hypoxie je LF píznak. S pouitím LF a HF píznak byl vytvoen
klasifikátor, jeho výsledná specificita je 80 % a senzitivita je 40 %.
Klíová slova:
kardiotokografie
V
Abstract:
The theme of this thesis is a spectral analysis of the fetal heart rate (FHR) recorded
during the first stage of labor with the utilization of cardiotocography (KTG). In the
theoretical part there is an overview of the KTG as a diagnostic tool for classification of
the intrapartum fetal hypoxia. Apart from that, it also summarizes various methods of
spectral analysis and signal preprocessing.
The main goal of this thesis’ practical part is the calculation of the FHR spectral
parameters and the description of their diagnostic value for the assessment of fetal
hypoxia. These parameters are the power spectral densities (PSD) in these bends: very
low frequencies (VLF), low frequencies (LF), high frequencies (HF) and also the ratio
of LF and HF parameters (LF/HF). The Welch method which is based on the Fourier
transformation has been used in the process. A total of 552 real-life signals from the
CTU-UHB database have been analyzed. These signals were divided by the value of pH
7,05 into two groups – 508 physiological signals and 44 pathological signals. Apart
from this, a balanced group of 16 FHR signals, reconstructed with the singular spectral
analysis, was analyzed.
A calculation of the PSD in 5 and 7 minutes long segments has been used to obtain
the information about the progress of spectral parameters values in time. In case the
fetus is hypoxic, the LF and HF values are higher. The most relevant parameter for
hypoxia classification is the LF parameter. Combining LF and HF parameters creates a
classifier with the total specificity of 80 % and sensitivity of 40 %.
Keywords:
VI
Obsah
2.2 Fetální intrapartální hypoxie ................................................................................... 4
2.2.1 Hypoxémie ....................................................................................................... 4
2.2.2 Hypoxie ............................................................................................................ 4
2.2.3 Asfyxie ............................................................................................................. 5
2.3.1 Kardiotokografie .............................................................................................. 6
3.1.1 Pouitá data .................................................................................................... 11
3.1.2 Pedzpracování dat ......................................................................................... 12
4.1 Fourierova transformace ....................................................................................... 16
4.2.1 Periodogram ................................................................................................... 18
4.4 Vlnková transformace ........................................................................................... 21
4.5 Savitzky-Golay filtr .............................................................................................. 25
5. Praktická ást .............................................................................................................. 28
5.1 Databáze signál ................................................................................................... 28
5.1.1 Rozdlení záznam ........................................................................................ 28
5.2.2 Odstranní impulz ........................................................................................ 29
5.2.4 Savitzky-Golay filtr ....................................................................................... 32
5.3 Výpoet spektrální výkonové hustoty ................................................................... 33
5.4 Rekonstrukce vybrané mnoiny dat pomocí SSA ................................................ 36
5.4.1 Postup rekonstrukce dat ................................................................................. 36
5.5 Výsledky spektrální analýzy ................................................................................. 38
5.5.1 Dvouvýbrový Wilcoxonv test .................................................................... 38
5.5.2 Celá databáze ................................................................................................. 39
5.6 Vliv decelerací a jiných morfologických zmn na PSD ....................................... 45
5.7 Návrh klasifikátoru ............................................................................................... 48
DP dolní propust
FHRV variabilita srdení frekvence plodu (Foetal Heart Rate Variability)
FT Fourierova transformace (Fourier Transform)
FWHM šíka vlnky v polovin amplitudy (Full Width at Half Maximum)
FWT rychlá vlnková transformace (Fast Wavelet Transform)
HF vysoká frekvence (High Frequency)
HP horní propust
IDWT inverzní diskrétní vlnková transf. (Inverse Discrete Wavelet Transform)
KTG kardiotokografie, kardiotokografický záznam
LF/HF pomr spektrálních výkon nízkých a vysokých frekvencí
MF stední frekvence (Middle Frequency)
PCA analýza hlavních komponent (Principal Component Analysis)
PSD spektrální výkonová hustota (Power Spectral Density)
SNR pomr úrovn signálu a šumu (Signal-to-Noise Ratio)
SSA singulární spektrální analýza (Singular Spectrum Analysis)
STFT krátkodobá Fourierova transformace (Short-time Fourier Transform)
VLF velmi nízká frekvence (Very Low Frequency)
IX
Obrázek 2: Rozvoj fetální acidózy [2] .............................................................................. 5
Obrázek 3: Kardiotokografický záznam [3] ..................................................................... 6
Obrázek 4: Externí a interní zpsob monitorování KTG [4] ............................................ 7
Obrázek 5: Postup výpotu PSD pomocí Welchovy metody [5] .................................... 19
Obrázek 6: Rozklad signálu na jednotlivé komponenty pomocí SSA ............................ 20
Obrázek 7: Postup výpotu jednoho stupn diskrétní vlnkové transformace [6] ........... 23
Obrázek 8: Tístupová rychlá DWT [7] ........................................................................ 24
Obrázek 9: Inverzní transformace pro tístupovou DWT [8] ....................................... 24
Obrázek 10: Savitzky-Golay filtr [9] .............................................................................. 26
Obrázek 11: Pekryv oken pi výpotu Welchovy metody [10] ..................................... 35
X
Graf 3: Po ástech kubická interpolace chybových hodnot signálu ............................... 32
Graf 4: Filtrace FHR záznamu pomocí Savitzky-Golay filtru ........................................ 33
Graf 5: Vliv délky signálu na signifikantnost klasifikace podle PSD v LF pásmu ........ 34
Graf 6: Rekonstrukce pomocí SSA ................................................................................. 37
Graf 7: Prbh PSD v pásmu LF, segmenty s délkou 7 minut ....................................... 39
Graf 8: Prbh PSD v pásmu LF, segmenty s délkou 5 minut ....................................... 40
Graf 9: Prbh PSD v pásmu HF, segmenty s délkou 7 minut ....................................... 40
Graf 10: Prbh PSD v pásmu HF, segmenty s délkou 5 minut ..................................... 41
Graf 11: Prbh LF/HF parametru, segmenty s délkou 7 minut .................................... 41
Graf 12: Prbh LF/HF parametru, segmenty s délkou 5 minut .................................... 42
Graf 13: Rozdíl v hodnotách LF parametr patologických a normálních záznam ....... 43
Graf 14: Rozdíl v hodnotách HF parametr patologických a normálních záznam ...... 43
Graf 15: Rozdíl v hodnotách VLF parametr patologických a normálních záznam .... 44
Graf 16: Rozdíl v hodnotách LF/HF parametr patologických a normálních záznam . 44
Graf 17: Decelerace v signálu ......................................................................................... 45
Graf 18: Hodnoty spektrálních parametr v závislosti na výskytu decelerací ............... 46
Graf 19: Artefakt snímání srdení frekvence matky ....................................................... 48
Graf 20: Klasifikace na základ PSD v pásmech LF a HF ............................................. 49
XI
Tabulka 2: Interpretace hodnot pH krve ze skalpu ......................................................... 10
Tabulka 3: Frekvenní pásma ......................................................................................... 13
Tabulka 4: Výsledky spektrální analýzy nkolika studií ................................................ 15
Tabulka 5: Frekvenní pásma pro výpoet spektrální výkonové hustoty ....................... 38
Tabulka 6: Vliv decelerací a akcelerací na hodnoty spektrálních parametr ................. 46
Tabulka 7: Vliv artefaktu srdení akce matky na hodnoty spektrálních parametr ....... 47
Tabulka 8: Kontingenní tabulka .................................................................................... 49
1
1. Úvod
Kvalita prenatální a neonatální pée v eské republice v posledních letech
zaznamenala výrazný pokrok. Dkazem je velmi nízká novorozenecká úmrtnost a stále
klesající procento trvalých postiení novorozenc. (Langhamrová, 2013) Jednou
z nejastjších porodních komplikací je intrapartální 1 hypoxie spojená s acidózou, která
me v krajním pípad vést k vánému neurologickému poškození i smrti
novorozence. (d'Aloja, a další, 2009) Spolehlivá a vasná detekce hypoxie je tudí pro
prevenci tchto nemocí klíová. (Siira, 2012) Standardem pro diagnostiku acidózy
plodu je acidobazická analýza krve. Jedná se však o metodu invazivní, pomrn asov
náronou a pedevším neumoující kontinuální sledování stavu plodu. (Sundström, a
další, 2000) Pro mení bhem porodu tedy není píliš vhodná.
Dnes je nejbnjším zpsobem monitorování stavu plodu kardiotokografie (KTG),
která je zaloena na paralelním záznamu kivky FHR a motility 2 dloního svalstva.
(Romano, a další, 2006) Podle nkolika studií vede kontinuální KTG monitorování
plodu ke sníení potu neurologických onemocnní novorozenc. (Vintzileos, et al.) Na
druhé stran jsou výsledky hodnocení KTG záznamu závislé na subjektivním posouzení
lékae a tudí jsou interpretace rzných léka vzájemn nekonzistentní. Samotné
vizuální hodnocení KTG kivky navíc vede k vysokému potu zbyten provedených
císaských ez. (Thacker, a další, 2003) Z tohoto dvodu se zaaly vyvíjet metody
automatického hodnocení KTG záznamu jako podpora pro rozhodnutí lékae.
V souasné dob ji nkolik takových systém existuje. Objektivní kritéria pro detekci
hypoxie plodu jsou však zatím nedostaten definovaná. (Alfirevic, a další, 2013)
Jednou z automatických metod je spektrální analýza FHR signálu, pomocí ní lze
popsat i vizuáln nedetekovatelné zmny variability FHR. Tyto zmny jsou obrazem
funkce autonomního nervového systému, který mimo jiné ídí obranné mechanizmy
organizmu pi hypoxii. (Siira, 2012) Díky tomu me být spektrální analýza variability
FHR pouita k diagnostice hypoxie plodu. (Akselrod, a další, 1981)
1 Intrapartální – probíhající bhem porodu
2 Motilita - pohyblivost
Znalost základních princip fyziologie plodu je nezbytná pro pochopení souvislostí
mezi dji probíhajícími v tle plodu a variabilitou jeho srdení frekvence. Bhem
porodu je plod vystaven rzným stresovým faktorm, na které mimo jiné reaguje i
zmnou srdení frekvence. Jedním z tchto faktor je opakovaný nedostatek kyslíku
vznikající v dsledku perušení prtoku krve pupeníkem pi dloních kontrakcích.
Tento stav se nazývá intrapartální hypoxie a pi delším petrvávání me vést
k metabolické a respiraní acidóze a následnému poškození centrální nervové soustavy
i smrti novorozence. V této kapitole se budeme vnovat nejen fyziologii plodu a
komplikacím spojeným s porodem, ale také základním metodám monitorování
zdravotního stavu plodu.
2.1 Fyziologie plodu
Gravidita trvá prmrn 40 týdn a je rozdlena na embryonální a fetální období.
Bhem embryonálního vývoje vznikají jednotlivé orgány. Fetální období zaíná v 9.
týdnu gravidity a koní porodem novorozence. V prbhu dochází k vývoji orgánových
systém, rstu plodu a diferenciaci orgán. Tepová frekvence plodu se pohybuje kolem
155 tep/min a v období ped porodem klesá na hodnotu 140 tep/min.
2.1.1 Fetální obh
Bhem intrauterinního 3 vývoje je plod vyivován mateskou krví procházející pes
placentu. Ta zajišuje pedevším výmnu krevních plyn, písun ivin a extrakci
zplodin metabolizmu plodu. Spojení mezi plodem a placenou tvoí pupeník skládající
se ze dvou arterií a vény. Odkysliená krev z tla plodu je odvádna dvma
umbilikálními arteriemi do placenty. Po okysliení, výmn metabolit a obohacení
ivinami je krev vedena umbilikální vénou do dolní duté íly, kde se mísí
s odkyslienou krví z dolní poloviny tla plodu. Tato smíšená krev se dostává do pravé
srdení sín. ást následn proudí do plicní arterie a ást pokrauje otvorem v síovém
septu (foramen ovale 4 ) pímo do levé sín. Poté jde do levé komory a odtud aortou dále
do tla. Srdce a mozek jsou pednostn zásobeny krví s nejvyšší koncentrací kyslíku.
3 Intrauterinní - nitrodloní
4 Foramen ovale - otvor v embryonálním a fetálním srdci v mezisíové pepáce (Silbernagl, a další,
2004)
3
Další specifikací fetálního obhu je ductus arteriosus 5 neboli Bottalova duej, která
zajišuje ástené obejití nerozvinutých plic. (Silbernagl, a další, 2004; Sundström, a
další, 2000)
Obrázek 1: Fetální obh [1]
2.1.2 Autonomní nervový systém (ANS)
Jedná se o ást nervové soustavy, která ídí viscerální 6 funkce lidského tla. Jeho
úlohou je udret homeostázu neboli stálé vnitní prostedí organismu. Mimo jiné
reguluje kardiovaskulární systém a dechovou frekvenci. Skládá se z parasympatické a
sympatické vtve a srdce je pod kontrolou obou tchto vtví. Hlavní cíl parasympatiku
je spuštní adaptaních mechanizm pi zmn vnitních nebo vnjších podmínek.
Parasympatikus má vliv na sníení srdení frekvence. Aktivace sympatické vtve ANS
vede k vyplavení stresového hormonu adrenalinu. Výsledkem je zvýšená srdení akce.
(Sundström, a další, 2000)
Úloha sympatického a parasympatického ANS byla zatím studována peván na
zvíatech za pouití farmakologických inhibitor. V roce 1983 byl publikován lánek
zabývající se úinkem sympatické a parasympatické vtve ANS u plod ovcí. Blokáda
obou vtví ANS vedla ke zvýšení FHR a zárove k dramatickému sníení variability
srdení frekvence plodu (FHRV). Z toho vyplývá, e ANS je pímo odpovdný za
velkou ást FHRV. (Dalton, a další, 1983)
5 Ductus arteriosus – tepenný zkrat zajišující ástené obejití nerozvinutých plic plodu
6 Viscerální – týkající se vnitních orgán
4
Studie (Walker, a další, 1978) provádná na ovcích uvádí, jakým zpsobem se mní
pomr sympatické a parasympatické regulace srdení innosti bhem vývoje plodu.
Sympatikus je aktivován díve a jeho efekt na viscerální funkce pevládá v prbhu
celého vývoje plodu. S postupující gestací 7 vrstá vliv parasympatiku a tím dochází ke
sniování FHR. Zárove se v dsledky celkového dozrávání ANS zvyšuje FHRV.
2.2 Fetální intrapartální hypoxie
Z pedešlého oddílu vyplývá, e správný prtok krve pupeníkem je velmi
dleitým aspektem pi vývoji plodu. V prbhu porodu však v dsledku dloních
kontrakcí dochází k cyklickým zmnám prtoku. Na vrcholu kontrakce je prtok
v dsledku vysokého intrauterinního tlaku krátkodob perušen. Plod je tak bhem
porodu vystaven opakovanému nedostatku kyslíku. Tento stav se nazývá intrapartální
hypoxie a me vést k rzným komplikacím, jejich dsledkem je metabolická acidóza.
Hutter jako jednu z komplikací uvádí odchod mekonia 8 do plodové vody, kde následn
hrozí jeho aspirace 9 plodem. (Hutter, a další, 2010). Podle stupn nedostatku kyslíku
intrapartální hypoxii dlíme na hypoxémii, hypoxii a asfyxii. Intrapartální hypoxie vede
k aktivování autonomního nervového systému a tím ke zmnám v prbhu FHR a
FHRV. (Sundström, a další, 2000; Jeová, a další)
2.2.1 Hypoxémie
Hypoxémie je poátení fází kyslíkové nedostatenosti. Dochází ke sníení saturace
krve kyslíkem a k poklesu pH pod hodnotu 7,2. Tento stav vtšinou nevede k ohroení
orgánových funkcí, nebo zdravý plod má dostatek kompenzaních mechanizm, aby
tento stav zvládal po dobu nkolika dn a týdn. Výsledkem však me být zpomalení
rstu plodu a sníená schopnost vyrovnat se s pípadným akutním nedostatkem kyslíku.
2.2.2 Hypoxie
Jako druhá fáze následuje hypoxie, kdy sníená saturace kyslíkem ovlivuje
periferní tkán a pH klesá pod hodnotu 7,12. Dochází k vyplavení stresových hormon
a tím k redistribuci perfuze z periferních tkání do dleitých orgán, které tak zstávají
dobe okyslieny. Aktivace parasympatické vtv ANS vyvolá sníení FHR, ím se
7 Gestace – thotenství, gravidita
9 Asirace - vdechnutí
5
redukuje metabolismus srdce a organismus plodu je tak lépe schopen peklenout
doasnou hypoxii. Po hypoxické period stoupá vliv sympatiku, co vede k náhlému
zvýšení FHR a FHRV. Další vývoj závisí na zdravotním stavu plodu, intenzit stresu a
délce trvání hypoxie. Zdravý plod má dostatek adaptaních mechanizm, pomocí nich
se s pechodným nedostatkem kyslíku bhem porodu dokáe vyrovnat. (Siira, 2012)
2.2.3 Asfyxie
petrvávající hypoxii, kdy plod v dsledku nedostatku kyslíku pechází na anaerobní
metabolismus a zárove není dostaten odvádn oxid uhliitý. Vlivem zvýšené
produkce metabolického produktu, laktátu, dochází k metabolické acidóze.
K celkovému sníení pH krve pispívá také respiraní acidóza. Ta vzniká kvli zvýšené
retenci oxidu uhliitého. Tyto dv formy acidózy se od sebe liší nejen píinou vzniku,
ale také charakteristikou prbhu. Respiraní acidóza je bnou souástí porodu.
Zvýšení hladiny oxidu uhliitého vede k vyšší koncentraci vodíkových proton
v krvi. Tento nástup je zpravidla pomrn rychlý a v krátké dob po vybavení plodu se
koncentrace dostávají do normálních hodnot. Naproti tomu metabolická acidóza vzniká
a odeznívá pomaleji. Zvýšená koncentrace laktátu v krvi petrvává i po obnovení
prtoku krve pupeníkem a me se pi další dloní kontrakci stupovat. Asfyxie je
tedy kombinací hypoxie, respiraní a metabolické acidózy. Petrvávající asfyxie vede
k selhání cirkulace a poškození ivotn dleitých orgán. (Jeová, a další) Vznik
fetální acidózy je znázornn na obrázku 2.
Obrázek 2: Rozvoj fetální acidózy [2]
6
2.3 Metody diagnostiky hypoxie
Diagnostika hypoxie plodu bhem porodu je velmi dleitá pro správný vývoj
plodu. Mezi nejpouívanjší metody patí kardiotokografie a acidobazická analýza.
2.3.1 Kardiotokografie
Kardiotokografie (KTG) je zaloena na paralelním záznamu kivky FHR a motility
dloního svalstva. Ji od roku 1960 je pouívána k monitorování stavu plodu bhem
porodu. Záznam KTG se nazývá kardiotokogram a skládá se z kardiotachogramu a
tokogramu. Kardiotachogram zaznamenává FHR v úderech za minutu a tokogram
zobrazuje innost dloního svalstva v torrech. KTG umouje sledovat závislost tchto
prbh. (Sundström, a další, 2000)
Obrázek 3: Kardiotokografický záznam [3]
Metody snímání
V praxi se pro získání kardiotokogramu pouívají externí a interní zpsob
monitorování. Externí vyuívá dopplerovského ultrazvukového mnie piloeného na
bicho thotné eny. Pro získání dobrého signálu je nezbytná správná lokalizace plodu.
Zmna polohy matky nebo plodu vede ke ztrát správného zamení a tím ke zhoršení
nebo ztrát signálu. Jak uvádí (Van Laar, a další, 2008), data získaná pomocí
dopplerovského ultrazvuku lze hodnotit pomocí spektrální analýzy. Nevýhodou této
metody je zkreslení zpsobené aplikací autokorelaní funkce, která zpsobí falešné
sníené variability FHR. Pesto je externí zpsob monitorování výrazn astjší.
Dvodem je pedevším jeho neinvazivita. Pro získání kvalitnjšího signálu se pouívá
7
interní monitorování KTG, pi kterém jsou elektrody piloeny pímo na hlavice plodu.
Toto mení je však moné provést a v dob ped porodem, kdy jsou protreny
membrány. Výsledná FHR je získána z R-R intervalu záznamu EKG. Interním
monitorování je tak dosaeno lepší kvality záznamu. Zpsoby snímání jsou znázornny
na obrázku 4. (Sundström, a další, 2000; Papírníková, 2006)
Obrázek 4: Externí a interní zpsob monitorování KTG [4]
Hodnocení kardiotokografického záznamu
monitorování plodu ke sníení potu neurologických onemocnní novorozence.
Klasickým zpsobem hodnocení KTG je vizuální analýza provedená lékaem bhem
porodu. Získání diagnostické informace o stupni hypoxie pouze vizuálním hodnocení
KTG kivky je subjektivní a výsledky jednotlivých léka se mohou velmi lišit. Nejvtší
nesoulad nastává pi klasifikaci abnormálních záznam. Samotné vizuální hodnocení
KTG tak vede k vysokému potu zbyten provedených císaských ez. Hodnocení na
základ KTG má vysoký poet falešn pozitivních pípad. Objektivní metodou popisu
KTG je automatická analýza.
Pro hodnocení KTG záznamu byla v eské republice zákonem pijata široce
uívaná FIGO (International Federation of Gynaecology and Obstetrics) doporuení. Ta
vznikla na základ dokumentu “Guidelines for the Use of Fetal Monitoring“ vydaného
v roce 1986. Dvodem jejich vzniku byla velká variabilita výsledk hodnocení KTG
zpsobená nedostatenými znalostmi faktor ovlivujících FHR. Doporuení FIGO se
8
parametry a klasifikaci KTG kivky. (Ayres-de-Campos, a další, 2010) Pi klasifikaci
KTG podle FIGO doporuení se vyhodnocuje nkolik parametr. Ty meme rozdlit
na dlouhodobé, stedndobé a krátkodobé frekvenní jevy. Krátkodobým frekvenním
jevem je variabilita. Mezi stedndobé patí akcelerace a decelerace a jako dlouhodobý
jev oznaujeme bazální srdení frekvenci. (FIGO, 1985)
Variabilita srdení frekvence je dána malými zmnami v délce trvání interval
mezi údery srdce. Tyto zmny popisují tzv. krátkodobou variabilitu a díky své
periodicit dávají vznik oscilacím kolem bazální frekvence. Oscilace urují tzv.
dlouhodobou variabilitu a jsou charakteristické svojí frekvencí a amplitudou.
Variabilita je velice dleitým aspektem pi klasifikaci CTG záznamu, nebo
vyjaduje schopnost centrálního nervového systému monitorovat a ídit
kardiovaskulární systém. Normální variabilita srdení frekvence plodu bhem porodu se
pohybuje kolem 5 a 25 tep za minutu. Sníení variability pod 5 tep za minutu me
znamenat zhoršenou schopnost plodu reagovat na zmny obhu. Kompletní ztráta
variability je pak výrazn patologickým jevem, který asto doprovází asfyxii. Dalším
typem variability je sinusový vzor, jen je charakteristický periodickým prbhem
srdení frekvence bez výrazných zmn. Stejn jako v pípad absence variability se
jedná o závaný stav. Píinou me být poškození mozku plodu. Sníení FHRV za
pítomnosti bradykardie 10
Akcelerace je definována jako pechodné zvýšení srdení frekvence nad bazální
frekvenci o více ne 15 tep za minutu trvající déle ne 15 sekund. Pítomnost
akcelerací v záznamu je fyziologická. Jsou znakem správné oxygenace a schopnosti
plodu reagovat na zmny vnitního prostedí. Bný CTG záznam obsahuje piblin
dv akcelerace v prbhu 20 minut. Jejich niší výskyt me znamenat horší schopnost
adaptace a vtší riziko poškození plodu v dsledku acidózy. Podle píiny vzniku
dlíme akcelerace na reaktivní a periodické. Zatímco reaktivní akcelerace jsou odpovdí
autonomního nervového systému na aktivitu plodu, periodické akcelerace jsou
zapíinné zvýšením prtokem krve pupeníkem v první fázi dloní kontrakce.
Nejbnjší píinou akcelerací v prbhu gestace jsou fetální pohyby. (Siira, 2012)
10
9
Decelerace je naopak sníení srdení frekvence pod bazální linii…