Click here to load reader

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ

  • View
    0

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ

FAKULTA STROJNÍ
Bakaláská práce
Prohlášení
Prohlašuji, e jsem svou bakaláskou práci vypracoval samostatn a e jsem uvedl
v piloeném seznamu veškeré pouité informaní zdroje v souladu s Metodickým
pokynem o dodrování etických princip pi píprav vysokoškolských závrených
prací, vydaným VUT v Praze 1. 7. 2009.
Nemám závaný dvod proti uití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona .121/2000
Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmn
nkterých zákon (autorský zákon).
V Praze dne 10.7.2017 ………………..………………….
PODKOVÁNÍ
Chtl bych podkovat všem, kteí mi pi psaní bakaláské práce pomáhali. Hlavní
podkování patí vedoucímu mé bakaláské práce panu Ing. Davidu Burianovi,
Ph.D. za vedení, vnovaný as, cenné poznámky, podnty a pomoc pi testování
silomr. Dále bych chtl podkovat lidem, kteí se podíleli na výrob konstrukce
micího mechanismu. Poslední podkování patí mé rodin, která m
podporovala po celou dobu studia.
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
Anotace
Rozsah práce: 67 stran, 48 obrázk, 4 tabulky
Akad. rok vyhotovení: 2016/2017
Konzultant: Ing. Jan Machyl Ph.D.,
Zadavatel tématu: VUT FS, Ú12135
Vyuití: Znalost náchylnosti silomr na parazitní momenty. Usnadnní
výbru micího zaízení. Monost promení dalších silomr.
Klíová slova: mení, nejistoty, silomry, parazitní moment, tenzometr;
Anotace: Bakaláská práce se zabývá problematikou mení sil.
Porovnání výhod a nevýhod rzných typ silomr. Na základ
mechanického schématu a vyrobené konstrukce bylo
provedeno mení náchylnosti na parazitní moment tí
silomr. Z výsledk byla zjištna kvalita a pesnost
testovaných silomr od rzných výrobc.
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
Annotation
Extent: 67 p., 48 fig., 4 tab.
Academic year: 2016/2017
Equipment
Submitter of the Theme: CTU - Faculty of Mechanical Engineering
Application: Knowledge of the load cell susceptibility to
parasitic moments. Facilitating the selection og the
measuring device. Possibility to measure other
load cells.
moment, strain gauge;
forces. Comparing advantages and disadvantages
of different types of load cells. Based on the
mechanical scheme and construction, was done
measurement of the susceptibility on the parasitic
moments of the three load cells. The results
showed the quality and accuracy of the tested load
cells from different producers.
Obsah 1 CÍL PRÁCE .......................................................................................................................... 8
2 MENÍ SIL ........................................................................................................................ 9
2.2 Tenzometrie .............................................................................................................. 10
2.3 Principy ...................................................................................................................... 15
4 CHYBY A NEJISTOTY .................................................................................................... 29
4.1 Chyby micích pístroj .......................................................................................... 29
4.2 Chyby mení ............................................................................................................ 30
4.3 Nejistoty mení ........................................................................................................ 32
ODPOROVÝCH TENZOMETR A TENZOMETRICKCÝCH SILOMR ..................... 35
6 METODIKA A MECHANISMUS PRO MENÍ PARAZITNÍCH MOMENT ......... 39
6.1 Metodika mení ....................................................................................................... 39
6.1.1 Mechanické schéma ........................................................................................ 39
6.1.2 Statické ešení .................................................................................................. 40
7.4 Vyhodnocení mení ................................................................................................ 59
Seznam pouitých veliin a jednotek
C [°] teplota - Celsia
f [Hz] frekvence
m [g] hmotnost
l [m] délka
F [N] síla
R [] odpor
S [m2] prez
E [Pa] Youngv modul prunosti
τ [Pa] smykové naptí
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
8
Cílem této bakaláské práce je seznámení se základními principy mení
sil. Princip mení sil je mnoho. Cílem je porovnání moností pi mení,
popsání výhod a nevýhod rzných zpsob, které se vyuívají pro mení sil.
Kadé mení je zatíeno uritou chybou a nejistotou. Cílem práce je popsání
chybového a nejistotového systému. Porovnání tchto systému a popis
vyhodnocení konkrétních chyb a nejistot. Zpsob jejich výpotu a monosti
minimalizace i odstranní tchto vliv vstupujících do mení. Dalším cílem je
seznámení se základy tenzometrie a druhy tenzometr. Popis a porovnání
tenzometr je dleitou souástí mení sil, jeliko kadý druh tenzometru má
jiné podmínky pouití, vlastnosti, výhody a nevýhody. Zpsob zapojení
tenzometr je dalším dleitým parametrem pi mení sil. Porovnání pruných
len a sníma síly je dleitá ást této práce. Jeliko kadý pruný len má
své výhody a rzné druhy uplatnní. Hlavním cílem práce je zjištní chyby
vstupující do mení pomocí silomru, který je zatíen mimo jeho micí osu.
Tato chyba se nazývá parazitní moment. Ovlivnní parazitním momentem je
v literatue od výrobc silomr málo popsáno. Nkteí výrobci tento údaj
neuvádí vbec. Zásadní ástí bakaláské práce je tedy navrhnutí mechanického
schématu, podle kterého bude moné mit parazitní moment psobící na
silomr. Podle tohoto schématu je navrhnut model v 3D programu, který je
vyroben a zkonstruován. Na této konstrukci je moné mit parazitní momenty
vstupující do silomru. V praktické ásti je provedeno mení parazitních
moment na tech typech silomr od rzných výrobc. Z vyhodnocení mení
bude urena citlivost silomr na parazitní moment.
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
9
2 MENÍ SIL (1) (2) (3) (4)
Síla je veliina psobící všude okolo nás. Mení sil se provádí v rzných
oblastech: pi vdeckých a vývojových innostech, pi mení na zkušebních
zaízeních, mení sil pi prmyslové výrob, ve stavebnictví, doprav, ale i pro
bné pouití. V kadém odvtví jsou poadavky na pesnost pístroj a pesnost
mení rzné. Pímé mení není z technického pohledu moné. Principy mení
vychází z fyzikálních úink síly. Z tohoto dvodu se mení síly provádí pomocí
mení deformace tlesa, pes které vede silový tok, který je vyvolaný psobící
silou.
2.1 Senzory a fyzikální principy mení sil a) Senzory s pruným deformaním lenem - mení probíhá na
principu pevodu deformace vyvolané silou na mitelné hodnoty
mechanického naptí. Na deformaní len je pilepen odporový
tenzometr, který zaznamenává psobící deformaci.
b) Senzory síly s pevodem deformace na výchylku – vyuívá se
pruných len, které vyvolávají co nejvtší zmnu polohy uritého
bodu. Polohu daného bodu pak zjišujeme pomocí indukních a
kapacitních senzor.
pi kterém dochází k deformaci krystalu. Vyuívají se nejastji pro
mení promnných sil.
zmny permeability pi deformaci feromagnetických materiál.
Vyvolaná zmna permeability je úmrná mechanickému naptí.
Pedností takových senzor je masivní provedení snímae a
jednoduché konstrukní provedení. Jejích nevýhody jsou v psobení
tepelných vliv a magneticko-mechanické hystereze. Tyto vlivy sniují
pesnost mení.
mechanické rezonanní frekvence pruného prvku na pomrné
deformaci vyvolané psobením síly. Pro buzení kmit se vyuívá
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
10
síly.
deformace vlákna, kterým paprsek prochází. Mechanická deformace
vlákna má za následek zmnu vlastností šíení svtelného toku. Další
moností je mení pomocí deformace povrchu, který je snímán
vysoce citlivou kamerou.
1) Statické parametry 2) Dynamické parametry
a) citlivost a) parametry asové odezvy
b) práh citlivosti b) asová konstanta
c) dynamický rozsah c) šíe frekvenního pásma
d) reprodukovatelnost d) rychlost íslicového penosu
e) rozlišitelnost e) parametry šumu
f) aditivní a multiplikativní chyby
g) linearita
2.2 Tenzometrie
Pi mení tenzometrem se vyuívá závislost mechanického naptí na
deformaci. Pi pevném spojení tenzometru s menou souástí se na nalepeném
tenzometru projevuje pomrné prodlouení a stejné zmny jako u snímané
souástky, popípad pruné ásti silomru. Dochází tak ke zmn délky a
prezu vodi a tím se mní odpor tenzometru. Z této zmny se me zjistit
hodnota deformace. Tenzometry se vyuívají pro vání systémy
v potravináském, chemickém i tebním prmyslu. Další pouití tenzometr je
v oblastech experimentálního mení naptí, sil, tlak i krouticích moment.
Mezi hlavní pednosti odporových tenzometr patí:
dálkový penos mených hodnot
monost mení statických a dynamických namáhání ve vysokých
frekvencích
11
monost mit na zakiveném povrchu
vysoký teplotní rozsah, pi kterém lze provádt mení (od -270°C do
+950°C)
snadná aplikace na mený objekt
Strunové senzory – pracují na závislosti vlastní frekvence struny na síle, která
napíná danou strunu ve smru její osy. Hodnota vlastní frekvence se urí ze
vztahu:
l je délka struny [m]
m je hmotnost struny [g]
Strunové tenzometry se nejastji pouívají pi mení mechanického naptí
velkých objekt. Tento princip je vyuíván pedevším ve stavebnictví.
Odporové tenzometry – odporové tenzometry fungují na principu zmny
elektrického odporu vodie o délce l, prezu S a rezistivity ρ. Zmnu odporu R
získáme ze vztahu:
l je zmna délky vodie [m]
S je zmna prezu vodie [m2]
ρ je zmna rezistivity [×m]
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
12
stálost, aby nedošlo ke zniení senzoru.
Pouití odporových tenzometr: souást silomr pro mení sil, tlaku, krouticího
momentu, kmitavého pohybu, rychlosti prtoku, mení mechanického naptí
stroj.
I.) Kovové tenzometry – vyrábí se z materiál, u kterých se vyskytují
minimální zmny mikrostruktury. Další dleitá vlastnost materiálu je nízký
teplotní souinitel odporu. Pi výrob kovových tenzometr se nejastji
vyuívají slitiny: konstantan (57Cu, 43 Ni), karma (73Ni, 20Cr), platina –
wolfram (92Pt, 8W). Pi mení pomrné deformace není dobré pekroit
hodnotu 0,3%.
1) Drátkové tenzometry – dnes mén pouívané typy k mení, vydrí
velký rozsah teplot a velké deformaní úinky, prmr pouívaného
drátku je kolem 0,01mm
a) Lepené s podlokou – teplotní rozsah od -270°C a do +950°C
b) Bez podloky
k podkladu. Drátek je upevnný mezi úchyty. Pi zahátí dochází
k zmn délky drátku a tím k zmn odporu. Vyuívají se jako
souást senzor tlaku nebo síly. Nároné na výrobu.
Obrázek 1 Kovové tenzometry - porovnání (4)
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
13
2) Fóliové tenzometry – v dnešní dob nejastji vyuívané kovové
tenzometry, vyuívá se kovová fólie o minimální tloušce 5 μm, která je
pipevnna k nosné izolaní vrstv. Nejvtší mená deformace je 0,5%.
Dnešní výrobní technologií lze vytvoit ekvivalenty k drátkovým
tenzometrm s lepšími mícími vlastnostmi. Pomocí konstrukce je u
fóliových tenzometr dosahováno lepšího odvodu tepla ne u drátkových
tenzometr. Díky této vlastnosti je moné pouít vtší proudové záte a
dosáhnout tak vtších výstupních hodnot. Fóliové tenzometry mají lepší
mechanickou stabilitu a vyšší pesnost mení
Obrázek 3 Fóliový tenzometr (6)
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
14
3) Vrstvové tenzometry – pouívají se pro senzory mící tlak. Bývají
nejastji umístny pímo na membrán. Mají podobné vlastnosti jako
fóliové tenzometry. Pi mení však dosahují lepší teplotní a asové
stálosti.
k instalaci silomru.
rozmení okolního prostoru pro snazší manipulaci pi úprav povrchu. Kontrola
zda nebude tenzometr a jeho pipojené vedení omezovat funknost ostatních
souástí.
povrchového nátru.
povrchových vad.
tenzometru na vyištný a pipravený povrch.
Odmaštní a oištní povrchu – finální píprava místa pro nalepení
tenzometru. Oištní pomocí roztok urených výrobcem tenzometru. Poté
probhne vlastní nalepení tenzometru pomocí lepidla.
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
15
z monokrystalu polovodie.
difuzní odpory vytvoené na Si substrátu
Obrázek 4 Polovodiový tenzometr (7) Obrázek 5 Polovodiový sníma Kistler (8)
2.3 Principy 1) Deformace mrného tlesa – psobením sil na tleso dochází
k deformaci. Z velikosti této deformace se vypoítá velikost psobící síly.
Princip spoívá ve vyuití fyzikálních úink síly psobící na micí prvek.
Tyto silomry mají širokou škálu rozsahu od 10N a po jednotky MN.
Rozsahy silomr se liší podle zpsobu provedení silomru a jeho vyuití.
Pouívají se materiály s minimální teplotní roztaností a dobrou teplotní
vodivostí, za úelem dosaení stejné teploty v celém micím tlese.
Nejastji vyuívaný materiál sníma je ocel nebo hliník.
2) Piezoelektrický jev – schopnost krystalu generovat elektrické naptí
pokud dochází k jeho deformaci. Princip tohoto jevu funguje i naopak, kdy
se krystal deformuje vlivem elektrického pole. Piezoelektrický jev probíhá
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
16
u krystal s jistou strukturou krystalové míky. Tento jev nastane
v závislosti na stedu symetrie krystalové míky. Pi vyhodnocování jevu
lze vyuít znalostí z oboru prunosti a pevnosti, díky kterým meme
analyzovat mechanické jevy, které se zde vyskytují. V senzorech
vyuívajících piezoelektrický jev se mechanické naptí zavádí kolmo na
elektrody, rovnobn s jejich rovinou nebo se vyuívá smyková
deformace (viz Obrázek 6 a 7). Nejpouívanjší materiály pro
piezoelektrický jev jsou:
LiTaO3 (titaniitan lithia)
barnatý), PbTiO3 (titaniitan olovnatý)
Materiál Curieho
LiTaO3 120 45 374 -150 550 2. 10-4 0,5. 106
BaTiO3 340 1000 374 -171 584 4. 10-4 0,05. 106
PbTiO3 470 200 51 -6,1 45 2,3. 10-4 0,4. 106
PVDF 205 12 30 -20 - 0,4. 10-4 0,4. 106
Tabulka 1 Vlastnosti piezoelektrických materiál
Obrázek 6 Podélný, píný a stihový piezoelektrický jev (2)
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
17
Obrázek 7 Krystal kemene, píný a podélný jev (9)
Rozsah mení je od jednotek a po stovky kN. Pesnost sníma je
cca 1%. Mení je ovlivnno tepelnými vlastnostmi materiálu, nebo pi
vysokých teplotách dochází ke ztrát piezoelektrických vlastností.
Pechodová teplota je charakteristická pro daný materiál a nazývá se
Curieova teplota. Pí pekroení ztrácí materiál skokov své
piezoelektrické vlastnosti. Po následném ochlazení pod Curieovu teplotu
u látka nevykazuje piezoelektrické vlastnosti.
Snímae síly fungující na piezoelektrickém principu mení síly musí
být konstruovány tak, aby nedocházelo k psobení ohybových moment
na krystal, které by jej mohly porušit. Piezoelektrické krystalové rezonátory
jako senzory, fungují na principu závislosti vlastního rezonanního
kmitotu senzoru na rzných fyzikálních veliinách. Posun rezonanního
kmitotu lze vyjádit jako funkci nap. tlaku, deformace, síly. Tyto snímae
se vyuívají pedevším k mení rychle se mnících silových zatíení. Pi
pouití senzor pro promnou sílu se pi výpotech vyuívá mechanická
impedance Zm (j), pro harmonicky se mnící síly F(j) a rychlost v(j) se
vypoítá ze vztahu:
18
Pi nahrazení senzoru síly hmotnostmi m1, m2, a tuhostí KS. Se
výsledná síla Fs, která je mená senzorem rovná posunu m1 a m2.
Výsledný vztah je poté:
= = 2
3 SILOMRY A PRUNÉ LENY (2) (3) (1) (10)
(12) (13)
Silomry
Zaízení slouící k snímání statické a pomocí vhodných pípravk i dynamicky
se mnící tahové, tlakové i taho-tlakové síly. Pomocí silomr se mí i velikost
krouticího momentu. Mící rozsahy silomr se pohybují od setin kN a po tisíce
kN. Silomr je sníma, který pevádí psobící sílu na mitelný elektrický signál.
Tento signál me být zmna naptí, zmna proudu nebo frekvence.
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
19
Pevod F→ε – pímý – pevod ε na: náboj (piezoelektrické)
zmnu magnetických vlastnosti
zmnu optických vlastností
tah, tlak
Pruné (deformaní) leny
Jsou základním prvkem senzor síly. Psobící síla na tyto leny vyvolá
mechanické naptí, které zpsobí deformaci. Deformace pruného lenu vytvoí
pomrné prodlouení, které je moné mit. V tomto pípad se nejastji
vyuívají odporové tenzometry.
Na obrázku je zakreslené umístní ty tenzometrických sníma. Pomocí
takto umístných tenzometr, které se zapojí do mstku a následn do
vyhodnocovacího zaízení, lze vypoítat ohybový moment Mo, který je zpsobený
silou F psobící na rameni L.
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
20
=
=

=
Wo je prezový modul v ohybu [m3]
F je psobící síla [N]
E Youngv modul prunosti [Pa]
Umístní tenzometr se liší podle provedení pruného lenu a zpsobu jeho
zatíení.
Rozdlení podle tvaru pruných len:
1) pruný len s namáháním ve smyku – slouí pro mení smykového
naptí τ. Toto naptí je maximální v ose nosníku a v tomto míst je
ohybové naptí σB rovno nule (viz Obrázek 10). Tenzometry jsou umístny
v blízkosti neutrální osy a mí superpozici ohybového a smykového
naptí. Nosník profilu I zmenšuje velikost σB. Pi umístní tenzometr pod
úhlem 45° se mí pouze smykové naptí τ. Tento typ má dobrou linearitu
a není tak náchylný k cizímu zatíení, zejména k bonímu.
Obrázek 10 Pruný len s namáháním ve smyku (3)
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
21
2) pruný len typu S – slouí k mení tlakových nebo tahových sil, které
psobí na vnjších ramenech písmene S. Tenzometry pilepené uvnit
otvor, které jsou zakryty víkem, jsou chránny ped okolními vlivy.
Tenzometry jsou zapojeny v centrální snímací oblasti do plného
Wheatstoneova mstku. Pruný len typu S má, pi oboustranném
zatíení, minimální citlivost na zatíení mimo osu a tedy na parazitní
momenty, které pi mení vznikají. Malé délky ramen mají však za
následek vznik geometrické nelinearity.
Obrázek 11 Pruný len typu S (2) Obrázek 12 Silomr typu S (12)
3) pruný len sloupcový (té oznaován jako kanystrový) – patí mezi
nejrozšíenjší micí zaízení pro mení tlaku. Tenzometry jsou
zapojeny do plného mstku. Dvojice R1 a R3 mí pínou deformaci.
Teplotní koeficient Youngova modulu prunosti E se kompenzuje
pídavným odporem. Ohybové namáhání, které by bylo rušivé, se odstraní
pouitím kulového lenu na vrchní stranu sloupcového lenu.
Obrázek 13 Pruný len sloupcový (2) Obrázek 14 Silomr typu sloupcový len (13)
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
22
4) pruný len pro senzory hmotnosti – tyto senzory mají minimální
výrobní náklady a hodí se tak pro hromadnou výrobu. Základním tvarem
tchto senzor je “peloený“ nosník. Pi zatíení vzniká tahová i tlaková
deformace na vrchní stran nosníku. Na této stran se nalepí plný mstek
tenzometrických sníma, kterými je vznikající deformace mena.
Obrázek 15 Pruný len nosník (2) Obrázek 16 Silomr typu nosník (14)
5) pruný len kruhového typu – je proveden tak, aby se maximalizoval
úinek smyku. Tenzometry jsou pichycené ke sníené ásti nosníku a
jsou spojeny pod úhlem 45°. Silomr má dobrou linearitu a není tak citlivý
na jiné zatíení, zejména na boní.
Obrázek 17 Smykový sníma (15)
Obrázek 18 Silomr - pruný len smykový (16)
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
23
Kolísání nulové
24
Ochrana proti petíení
25
3.1 Porovnání vlastností vybraných silomr
Tato kapitola se zabývá vlastnostmi tí vybraných silomr, na kterých bude
provedeno praktické mení. Jedná se o silomr od eské firmy LUKAS, a
silomry nmeckých firem GTM a LORENZ Messtechnik.
GTM SERIE K 20kN (17)
Sníma síly s rotan symetrickým deformaním lenem. Vyuití
tenzometrických sníma firmy GTM. Psobící síla je kompletn zachycena a
nevznikají hluchá místa. Díky pouití rotan symetrických tenzometr je
minimalizováno psobení rušivých sil a ohybových moment, které vznikají pi
excentrickém zatíení.
Pro statické i dynamické mení sil v tahu a tlaku.
Neomezená mez únavy pi ± 80% jmenovitého zatíení.
Hermeticky uzavený.
Vybrané technické údaje:
Tída pesnosti 0,02
Hmotnost 1 Kg
Dovolené petíení 150%
Bezpené petíení 300%
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
26
LUKAS – TENZO silomr S-35 (18)
Silomr urený pro pesné mení statických i dynamických sil. Pouití
fóliových tenzometr.
Vlastnosti silomru:
chybový moment)
Malá nelinearita
Slouená chyba 0,05 – 0,08%
- bezpený -20 a +60°C
Reprodukovatelnost 0,02%
- na micí signál 0,05%/10K
Nelinearita 0,02 – 0,05%
27
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
28
Lorenz messtechnik K-25 (14)
Senzor síly S-typu. Silomr K-25 je uren pro mení malých a stedn
velkých rozsah sil. Vyuívá se pro urování tahových a tlakových sil. Jeho
souástí je mechanický doraz, který slouí proti petíení a následnému
poniení silomru.
Dovolené petíení 130%
Tolerance citlivost <±0,1
Obrázek 22 Lorenz type k 25 (14)
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
29
4 CHYBY A NEJISTOTY (19) (7) (2) (1) (11)
Dleitým elementem pi mení sil jsou chyby a nejistoty. V reálném svt
neexistuje mení, které by bylo moné provádt bez jakékoli chyby a nejistoty.
Výsledek mení je ovlivnn nejistotami kadé souásti micího etzce. Velký
podíl na chyb a nejistot mení má zvolený micí pístroj.
4.1 Chyby micích pístroj
stupnici zobrazuje hodnotu mené veliiny.
Elektronické – s mechanickým ukazatelem na stupnici.
- s pevodem na digitální vyhodnocení. Pístroje s pevodem na
digitální výstup obsahují íslicový pevodník, který pevede velikost mené
veliiny na íselnou hodnotu. Tuto hodnotu meme odeíst na displeji
integrovaném v micím pístroji nebo na pipojeném zaízení.
Pesnost a chyby pístroj
Pesnost pístroje je vlastnost, která udává, e za stanovených podmínek, je
pístroj schopný ukazovat pravou hodnotu mené veliiny. Pravou hodnotu není
moné zjistit bez odchylek. Ty jsou zpsobeny chybou odetu, chybou pístroje
nebo špatným provedením mení. Vyhodnocení pesnosti u pístroj je rozdílné
pro mechanické a elektronické micí pístroje. U mechanických pístroj se
pesnost vyjaduje pomocí tídy pesnosti, která udává relativní chybu, která se
vypoítá z absolutní chyby, vyjádenou v procentech a vztaenou k maximálnímu
rozsahu micího pístroje. Pesnost mení závisí na citlivosti pístroje, jemnosti
dlení stupnice a také na správném odetu polohy ukazatele na stupnici.
Pesnost elektronických pístroj se popisuje pomocí procentové nejistoty, která
Ú12135 | Ústav výrobních stroj a zaízení VUT Fakulta strojní
30
vznikne pi tení a z rozsahu pístroje. V tomto pípad se tyto dv hodnoty
setou.
=
M – micí rozsah
U digitálních pístroj se chyba pístroje p uruje maximální odchylku, která
me vzniknout mezi namenou hodnotou a hodnotou skutenou. Chybu uríme
ze vztahu:
= 1
100 +
δ2 – chyba rozsahu
M –…