ČESKOSLOVENSKO

1945-1989

Vypracoval Mgr. David Mikoláš8. 5. 2009

Aktualizováno 9. 6. 2014

Osnova

1. ČSR do květnových voleb 19462. Život po válce3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy4. Prohra československé demokracie5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-19486. Komunistické Československo7. Protikomunistický odboj8. Pád mýtu o socialismu9. Léta uvolnění10. Pokus o nápravu systému v roce 196811. Normalizace12. Na cestě k sametové revoluci

Mapa ČSSR v letech 1969-1990

1. ČSR do květnových voleb 1946

4. dubna 1945: jmenování první poválečné vlády Národní fronty Čechů a Slováků

5. dubna 1945: vyhlášení Košického vládního programu

červen 1945: Podkarpatská Rus připojena pod sovětským nátlakem k SSSR

1945: znárodnění bank, pojišťoven a klíčového průmyslu (dekrety prezidenta Beneše o znárodnění z října 1945), současně zahájena pozemková reforma

26. května 1946: první poválečné parlamentní volby, jednoznačné vítězství komunistů, předsedou vlády Klement Gottwald

Prezident Edvard Beneš podepisuje dekrety

2. Život po válce

všední život silně politizován, celonárodní euforie z osvobození

řízené přídělové zásobování na lístky (všeobecný nedostatek textilu, mouky, cukru, vajec a tuků)

listopad 1945: první poválečná měnová reforma (zavedení jednotné měny) a mzdová reforma (zvýšeny mzdy žen a mládeže)

prosinec 1945: zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, prodloužení placené dovolené o 7-12 dní

1945-1947: dodávky mezinárodní organizace UNRRA (potravinová a ošacovací pomoc)

Praha – Ruzyně 1946,vykládání letecké zásilky UNRRA z USA

3. Odsun národnostních menšina lidové soudy

1945-1948: odsun Němců z Československa (nejdříve „divoký“, poté organizovaný), celkem vysídleno téměř 3 miliony Němců

únor 1946: československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel, pro odpor západních státníků neuskutečněna → reslovakizace

soudní procesy s lidmi obviněnými ze spolupráce s okupační mocí a válečnými zločinci konající se před mimořádnými lidovými soudy a národními soudy

Transport vysídlených českých Němců po 2. sv. válce

Vynesení rozsudku nad K. H. Frankem

4. Prohra československé demokracie

červenec 1947: odmítnutí čs. účasti na Marshallově plánu (americká iniciativa hospodářské pomoci evropským zemím), vynuceno Stalinem

25. únor 1948: komunistický převrat v ČSR

březen 1948: nevyjasněná smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka

Předseda vlády a KSČ Klement Gottwald při projevuna Václavském náměstí 25. února 1948

5. Kulturní a duchovní vývojv letech 1945-1948

poválečná léta obdobím prudkého rozvoje v oblasti vědy a kultury

květen 1946: první ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro

únor 1948: nadějný vývoj domácí kultury zastaven, přechod k socialistickému realismu; čistky, cenzura, zákazy, umlčování

vládou zajištěna svoboda náboženského vyznání

zestátnění církevních škol, spor o zahrnutí církevního majetku do poválečných pozemkových úprav a reforem

Jiří Trnka (1912–1969), český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, roku 1945 spoluzakladatel studia Bratři v triku.

Pavel Tigrid (1917-2003), novinář, který se odvážil připomínat nelidské okolnosti odsunu Němců a který se otevřeně stavěl proti komunistům; zatykač na něj byl vydán

už v prvních dnech puče v roce 1948.

Martin Frič (1902-1968), významný český filmový scénárista, herec, režisér a pedagog; žák a spolupracovník Karla Lamače, režisér celé řady legendárních a dodnes

velmi oblíbených českých filmů.

6. Komunistické Československo

1948: začlenění Československé sociální demokracie do KSČ

květen 1948: přijetí Ústavy 9. května květen 1948: první volby v Československu

na základě jednotné kandidátky Národní fronty

květen 1948: přijetí dalších znárodňovacích zákonů

červen 1948: odstoupení prezidenta Beneše a zvolení Klementa Gottwalda novým prezidentem

6. Komunistické Československo

září 1948: schválen Zákon o táborech nucené práce (Vojna u Příbrami, Rovnost, Svornost, Bratrství u Jáchymova)

1948-1954: politické procesy 1949: Československo členem

Rady vzájemné hospodářské pomoci 1949: počátek působení sovětských poradců v

Československu 1949: zákon o jednotných zemědělských

družstvech (kolektivizace) uzákoněno plánované hospodářství, přestavba

průmyslu s důrazem na těžké strojírenství a zbrojní výrobu

Proces s Miladou Horákovou a spol. roku 1950, zvaný též „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice“, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu.

7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma

nejmasovějším projevem nesouhlasu s komunistickým režimem byla emigrace

únor 1949: založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu (vrcholná politická organizace exilu)

vysílání rozhlasových stanic Svobodná Evropa (Mnichov), BBC (Londýn), Hlas Ameriky (Washington)

1948: zatčeno 1 115 osob za aktivní odpor proti režimu a odhaleno přes 200 protirežimních skupin („třetí odboj“)

7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma

likvidace středních vrstev (živnostníků, sedláků, obchodníků)

novou privilegovanou vrstvou dělnická třída (kult pracujících)

vzrůst zaměstnanosti žen společnost podrobena sociální

nivelizaci (uvádění na stejnou úroveň)

Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20.

století.

8. Pád mýtu o socialismu

1953: projevy masového odporu proti komunistickému režimu po vyhlášení měnové reformy

1955: vstup Československa do vojenské aliance nazvané Varšavská smlouva

duben 1956: ohlas XX. sjezdu KSSS, Chruščovovo odhalení stalinského kultu, požadavek podívat se kriticky i na vlastní minulost

8. Pád mýtu o socialismu

duben 1956: II. sjezd československých spisovatelů, požadavek svobodné tvorby a celkové demokratizace společnosti

září 1959: Antonín Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Československu

1960: vyhlášení nové československé socialistické ústavy, změna názvu státu na Československá socialistická republika, nová podoba státního znaku, potvrzena vedoucí politická úloha KSČ ve společnosti i ve státě

1965: počátek ekonomické reformy Oty Šika – neúspěšný pokus o zavedení prvků tržního hospodářství do hospodářství plánovaného

Bankovka v hodnotě dvacetpět korun československýchz roku 1953

Členové Československého svazu mládeže (ČSM) pomáhající na žních ve Smiřicích

Odznak pionýra a jiskry. Prvomájový průvod

Žákovský průkaz Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) z roku 1960

Státní znak Československé socialistické republiky tvořil červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.

9. Léta uvolnění

konec 50. let: odeznívá vlna politického teroru

Československo zůstává policejním státem kritizovaná mzdová nivelizace nebyla

zcela zlikvidována 60. léta: proměna životního stylu - zvýšení

vybavenosti domácností (pračky, ledničky, televizory, auta), stoupl nákup chat, rozmáhá se televizní kultura (začátek vysílání v roce 1953), obchody se zahraničním zbožím (Darex, Tuzex)

9. Léta uvolnění

1955: první celostátní spartakiáda (každých pět let)

napětí mezi mocí a kulturou, postupný zánik monopolu socialistického realismu

pronikání západní hudby a kultury (rokenrol, big beat – skupina Olympic)

potíže režimu s mladou inteligencí (majálesy)

Olympic, 1965

Záběr ze skladby starších žákyň (poupata) na Československé spartakiádě 1985

V roce 1959 na Malé scéně Ve Smečkách začala umělecká dráha Divadla Sedmi Malých Forem – SEMAFOR. Na fotografii Jiří Suchý a Jiří Šlitr ve hře Jonáš a tingl-tangl.

Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932. Vystudoval FAMU a v roce 1963 debutoval jako režisér snímkem KONKURS. V tomtéž roce natočil svůj první film ČERNÝ PETR, který získal mnoho zahraničních ocenění. Velice známým se stal snímek z roku 1965 LÁSKY JEDNÉ

PLAVOVLÁSKY. O dva roky později natočil jeden z nejznámějších českých filmů, vypovídající o nešvarech české společnosti

HOŘÍ MÁ PANENKO. Od roku 1968 žije v USA.

Zahájení výroby Škody 1000 MB v Mladé Boleslavi, 1964

Velká móda zimy 1964 – kozačky na vysokém podpatku

Československá televize začala vysílat Večerníček, 1965

Reklamní kampaň za zvýšení konzumace sladkovodních ryb, 1965

V lékárnách se objevil antikoncepční přípravek tuzemské výroby Antigest, 1965

V obchodech se začal prodávat alobal, 1965

Akce Vlasatci, 1966

Experiment s mikrojeslemi, 1966

Ženy si poprvé mohly koupit lak na vlasy Lybar, 1966

10. Pokus o nápravu systému leden 1968: zvolení Alexandra Dubčeka prvním

tajemníkem ÚV KSČ 1968: zvolení Ludvíka Svobody novým

prezidentem pražské jaro 1968: etapa demokratizačního úsilí a

reforem (Dubček, Černík, Šik, Kriegel, Smrkovský) duben 1968: vyhlášení akčního programu KSČ,

uplatňování mnohých zásad tržního hospodářství, diskuse o demokratizaci veřejného a politického života, slib uznání a dodržování občanských práv a politického pluralismu (přesto ale ulpívání na vedoucí úloze KSČ) → budování „socialismu s lidskou tváří“

10. Pokus o nápravu systému červen 1968: manifest Dva tisíce slov – varování

před návratem k minulým poměrům (Ludvík Vaculík)

červenec 1968: dopis pěti komunistických stran (SSSR, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska) adresovaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem; nesouhlas Dubčekova vedení

červenec/srpen 1968: jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou; k dohodě nedošlo

10. Pokus o nápravu systému 18. srpen 1968: představitelé Polska, NDR,

Bulharska a Maďarska schválili vojenskou invazi do Československa

20./21. srpen 1968: vojenský vpád armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa a počátek sovětské okupace země; členové vedení KSČ zatčeni a odvezeni do Moskvy

26. srpen 1968: podpis moskevského protokolu o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území

Alexander Dubček (1921-1992) byl přední komunistický funkcionář a politik, člen Komunistické strany Slovenska a Komunistické strany Československa. V roce 1968 zastával

funkci generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Jiří Menzel získal Oscara za Ostře sledované vlaky, 1968

Na ZOH v Grenoblu získal zlatou medaili Jiří Raška, 1968

V Československu proběhl první legální striptýz, 1968

Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku, 1968

Praha 21. srpna 1968, sovětské tanky na Václavském náměstí

11. Normalizace

pod tlakem Moskvy z vedení státu a veřejného života postupně odstraňováni stoupenci reforem; nahrazováni zcela loajálními promoskevskými

říjen 1968: přijetí zákona o československé federaci (poprvé zakotveno rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska)

16. leden 1969: protestní sebeupálení studenta Jana Palacha; následovali Jan Zajíc a Evžen Plocek

březen 1969: „hokejový týden“ v Praze (demonstrace proti sovětské okupaci po vítězství čs. hokejistů nad mužstvem SSSR na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku)

duben 1969: volba Gustáva Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ

11. Normalizace

srpen 1969: masové protestní akce proti sovětské okupaci

prosinec 1970: vydání Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ

1970-1971: stranické pohovory a prověrky, při nichž byli z KSČ vylučování stoupenci reformního hnutí

70. a 80. léta: dlouhodobá hospodářská stagnace, nedostatek spotřebního zboží a některých potravin → rozšíření černého trhu

11. Normalizace

velké projekty: budování jaderných elektráren (Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice), plynovodu a ropovodu ze SSSR, zprovoznění první trasy metra v Praze, stavba dálnice

úplatkářství, každodenní fronty v obchodech, na úřadech, u lékaře, mládeži předkládán falešný a nepravdivý výklad dějin a událostí

většina společnosti netečná, utíkala k chalupaření snaha režimu zajistit klid ve společnosti

sociálními reformami: zvýšení přídavků na děti, výstavba panelových sídlišť, zkrácení pracovního týdnu na 5 dní

Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu

sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze.

V roce 1969 se Gustáv Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění

prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.

Svítiplynem se otrávil skladatel Jiří Šlitr, 1969

V Mladé Boleslavi byla zahájena výrobaautomobilu Škoda 100, 1969

V obrovské nepokoje vyústilo vítězství československého týmu nad sovětskými hokejisty, 1969

Karel Gott na turné v SSSR, 1970

Zahájení vysílání 2. programu Československé televize, 1970

(Od května 1973 dokonce v barvě!)

Zprovoznění prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, 1971

Stavba stanice Mládežnická (dnes Pankrác)pražského metra, 1971

(Provoz zahájen roku 1974.)

Zahájení výroby osobních automobilů řady Škoda 105 a 120, 1976

Nedostatek spotřebního zboží a některých potravin, 1982

Móda sbírání céček, 1984

Emigrace Waldemara Matušky, 1986

Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli, 1987

12. Na cestě k sametové revoluci

1975: konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě ve finských Helsinkách; čs. vláda se zavázala dodržovat úmluvu o lidských právech

leden 1977: vznik Charty 77 (Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), výzva k režimu k demokratické otevřené diskusi

1978: vznik další opoziční organizace Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

1987: Gustáv Husák vystřídán v čele KSČ Miloušem Jakešem; neochota nového vedení k zásadním změnám

12. Na cestě k sametové revoluci

1988-1989: demonstrace proti komunistickému režimu u příležitosti výročních dnů

červen 1989: vydán manifest Několik vět, v něm vzneseno sedm demokratických požadavků

17. listopad 1989: tvrdý zásah policejních jednotek proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze; vyhlášena stávka vysokoškolských studentů, přidala se i divadla

18. listopad 1989: ustavení protestního hnutí - Občanského fóra v čele s Václavem Havlem

12. Na cestě k sametové revoluci

23. listopad 1989: odstoupení předsednictva ÚV KSČ, rezignace prezidenta Gustáva Husáka

27. listopad 1989: generální stávka s požadavkem potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod

9. prosinec 1989: jmenování vlády „národního porozumění“, premiérem Marián Čalfa; zrušena vedoucí úloha KSČ ve společnosti

12. Na cestě k sametové revoluci

28. prosinec 1989: rekonstrukce Federálního shromáždění, do jeho čela zvolen Alexander Dubček

29. prosinec 1989: Federální shromáždění zvolilo Václava Havla novým československým prezidentem

duben 1990: schválen nový název republiky – Česká a Slovenská Federativní Republika

Projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku, 1989

17. listopad 1989

Novým prezidentem ČSSR se stal Václav Havel, 1989

Zdroje

KUKLÍK, Jan. - KOCIÁN, Jiří. Dějepis. Nejnovější dějiny. Pro 9. ročník základní školy a 4. ročník osmiletého gymnázia. Praha: SPN, 2006.

PARKAN, František a kol. Dějepis 9. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Fraus, 2011.

http://www.modernidejiny.cz http://www.totalita.cz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10195164142-

vypravej/ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/