www.cesky-raj.info

ČESKÝ RÁJ

Rozloha: cca 460 km2

Nejvyšší bod: 618 m n.m. Na Kozlově (u Košova)

Nejnižší bod: 210 m n.m. rybník Zrcadlo u Mlýnce

Počet obcí: 59

Největší obec (město): Jičín

ČESKÝ RÁJ

Jičín

Železnice

Kopidlno

Valdická brána

Zámek Kopidlno

Libáňská borovička

Libáň

Jinolické rybníky

Památník bojů z roku 1866 Kostel sv. Jiljí

Kbelnice

Jinolice

Sobotka

Lidová architektura

Prachov

Skalní město

V í t á m e V á s . . .

w w w. c e s k y - r a j . i n f o

Výhled do Českého ráje

Objevte

krásy âeského ráje

Název Český ráj není odvozen z místopisu krajiny či sídel,

jak tomu nejčastěji bývá. Jeho původ je mnohem poetič-

tější: Původně vodoléčebné lázně Sedmihorky na

Hruboskalsku se již po polovině 19. století staly oblíbeným

letoviskem české literární, umělecké a intelektuální

smetánky. A byly to právě osobnosti českého kulturního

života, kdo pro krásu krajiny nazval tuto oblast Českým

rájem. Později se označení začalo používat pro celé široké

území od Jičína a Mnichova Hradiště po Turnov a Malou

Skálu a postupem času se vžilo do povědomí lidí natolik,

že je dnes oficiálním názvem celé této nejstarší české

rekreační oblasti, která nabízí pestrou škálu přírodních

zajímavostí, stavebních památek a děl lidové architektury.

Území Českého ráje zasahuje do tří krajů. Severozápadní

a západní část Jičínska je součástí Královéhradeckého

kraje, východní okolí Mnichova Hradiště patří

do Středočeského kraje a jižní a východní okolí

Turnova se známými skalními městy Hruboskalskem

a Maloskalskem leží v Libereckém kraji.

Zebín

Za krásami pfiírody

Zima v Prachovských skalách

4 5

Mírně zvlněný povrch krajiny Českého ráje přerušují

hluboká údolí potoků. K Českému ráji neodmyslitelně

patří pískovcové skály lemující kaňonovitá údolí vodních

toků nebo tvořící rozsáhlejší skalní města. Jedinečnou

přírodní a kulturní památkou s unikátním ekosystémem,

tvořeným vzájemnými vazbami skalního města, lesního

prostředí a volně žijícími živočichy a rostlinami je

Přírodní rezervace Prachovské skály. Současně

se jedná o místa osídlená již od pravěku lidmi - část

Prachovských skal tvoří pravěké hradiště s bohatými

archeologickými nálezy. K přírodním památkám patří

také soustava Jinolických rybníků na severovýchodním

okraji Prachovských skal. Dalším dominantním krajinným

prvkem Českého ráje jsou samostatné výchozy vyvřelých

hornin. Mnohé z nich se staly strategicky výhodným

místem pro stavbu hradů. Dnes jsou hrady Veliš,

Kumburk či Trosky neformálními symboly celé turistické

oblasti. Na dalších vršcích vyrostly zejména v barokní

době četné kapličky. Na vrchu Zebínu u Jičína stojí

barokní kaplička sv. Maří Magdaleny, na kopci

Svatá Anna u Ostružna kaple sv. Anny s rotundovým

půdorysem.

Výjimečná přírodní hodnota území Českého ráje vedla

roku 1955 k vyhlášení velkoplošné ochrany nejcennějších

částí turistické oblasti formou Chráněné krajinné

oblasti, která se roku 2005 stala zároveň geoparkem

UNESCO.

Pohled na vrchy Veliš a Zebín

Spojení krajiny

a ãlovûka

Portrét Albrechta z Valdštejna

6 7

Obraz Českého ráje dotvořila nejen zemědělská kultivace

území, ale i velkorysá stavební činnost především dvou

majitelů zdejších panství v barokní době.

Prvním z nich byl kníže Albrecht Václav Eusebius

z Valdštejna, vzdělaný kavalír, mimořádně schopný

vojenský stratég, podnikatel a neméně obratný diplomat.

Jičínsko získal do své správy krátce po bitvě na Bílé

hoře, již roku 1621 připojil panství Kumburk a Veliš

ke vznikajícímu frýdlantskému vévodství a rozhodl

se vybudovat z města Jičína jeho správní a sídelní centrum.

Plán přestavby města vypracovali věhlasní italští architekti

pod vedením Giovanni Battista Pieroniho a určili tak

dnešní podobu historického jádra Jičína. Současně

s přestavbou vlastního města probíhala barokní krajinná

modelace v jeho sousedství. Jejím vrcholem bylo

založení šlechtické rezidence krajinně komponované

tak, aby zcela jedinečným způsobem propojila výrazné

dominanty města s širokým okolím. Krajinu mezi vrchem

Velišem, městem Jičínem a obcí Valdice dodnes protíná

téměř geometricky přesná linie, která na sebe během

necelých sedmi kilometrů „navléká” sedm významných

míst, jež Abrecht z Valdštejna sám založil nebo zdědil

z předcházejících období.

Nejvýše položeným místem krajinné kompozice je čedi-

čový vrch Veliš, místo s krásným výhledem na Jičín,

Český ráj i Krkonoše. Na přelomu 12. a 13. století byl

na jeho vrcholu vybudován hrad, jenž se na krátkou

dobu stal také hlavním jičínským sídlem Albrechta

z Valdštejna. Do dnešních dnů se z něj dochovaly pouze

nepatrné zbytky obvodových zdí a části opevnění.

Po severozápadním svahu Veliše směřuje kompozice

do centra města Jičína, kde se rozrůstá o Valdštejnův

palác, kostel sv. Jakuba Většího a Valdickou bránu.

Kaple ve Valdicích

Valdštejnův palác Loggie Valdštejnovy rezidence

Stejně jako v roce 1632 i dnes spojuje Valdštejnovu

městskou rezidenci s velkolepě pojatým areálem

letohrádku s loggií a terasovitě členěnou zahradou,

dnes zvanou Libosad, 1716 metrů dlouhá a přes dvacet

metrů široká lipová alej. Jen počet stromů, stojících

ve čtyřech řadách, se nepatrně snížil. Namísto původních

1152 se jich dnes dá napočítat přibližně 1140.

V romantické atmosféře letohrádku se pořádají nejrůznější

kulturní akce. Krajinnou kompozici uzavírá komplex

kartuziánského kláštera s kostelem sv. Josefa

ve Valdicích, který nechal Albrecht z Valdštejna založit

roku 1628 jako okázalé místo svého posledního

odpočinku. Propojení městské architektury, krajiny

a areálu kláštera, nazývané Valdštejnovou barokní

kompozicí i přesto, že nebylo ve své úplnosti dokončeno,

představuje první barokní krajinnou kompozici velkého

rozsahu v Čechách.

Lipová alej

Loreta

Veliš - kostel sv. Václava

Zhruba o sto let později krajinu západního sousedství

Jičína barokně přetvořil druhý významný investor,

pocházející tentokrát z kopidlnské větve rodu Schlicků.

První stavby krajinářské architektury začaly na panství

Schlicků vznikat v poslední čtvrtině 17. století a sta-

vební činnost pokračovala až do poloviny 18. století.

Hlavním stavitelem byl František Josef hrabě Schlick,

který při architektonickém dotváření krajiny postupoval

odlišně od Valdštejnovy koncepce. Jeho stavební

zásahy se podřizovaly modelaci krajiny a její tvar

pouze doplňovaly. Hlavní terénní osu barokní kompo-

nované krajiny Mariánská zahrada tvořil Velišský

hřbet, na němž se dosud nachází i nejvýznamnější

stavba, jakýsi střed celé kompozice, Loreta. Z její

střechy, která je vlastně vyhlídkovou terasou, je možné

přehlédnout celé Jičínsko i celou krajinnou kompozici.

Staré mapy dokládají existenci čtyř lesních průseků

ve tvaru kříže, které směrovaly od stěn Lorety a spojovaly

ji tak s dalšími místy nejen vizuálně, ale i spirituálně.

Severní průsek spojuje Loretu s Ostružnem a kaplí

sv. Anny, východní s kaplí Andělíček a zámkem

ve Vokšicích, jižní průsek váže Loretu k zámku v Jičíněvsi

a ke kostelu P. Marie v Kostelci a západní průsek míří

na kótu Holého vrchu.

Hrabě Schlick se narodil v roce 1656 a zemřel roku

1741 a stejně jako Valdštejn neměl nástupce. Po smrti

jeho druhé ženy, Anny Josefy hraběnky Schlickové,

se nenašel nikdo, kdo by dílo dovedl do konce nebo

na ně tvůrčím způsobem navázal.

Na rozdíl od valdštejnských monumentálních památek

jsou mnohé ústřední stavby stavitelů z rodu Schlicků

pohlceny porostem a skryté v lese. Nejsou architekto-

nicky okázalé ani nechtějí ohromit. Drobné stavby

kaplí spolu s kříži, sochami svatých, ale také barokně

přestavěnými farními kostely dotvářejí barokní kompozici

západního okolí Jičína. Mariánskou zahradou se tato

ucelená barokní krajinná kompozice nazývá proto,

že v areálu stojí několik soch Panny

Marie a jsou jí zasvěcené také některé

z kaplí.8 9

Kaple sv. Anny Kaple Andělíček

PamûÈ minulosti

Valdická brána a kostel sv. Jakuba

10 11

Příhodné klimatické podmínky i nevelká nadmořská

výška lákaly již od pravěku člověka k trvalému osídlení

území Českého ráje. Poetičnost krajiny neodmyslitelně

dotvářejí jednotlivé památky, především hrady, zámky

a kostely, ale také kaple a sochy i dochované urbanistické

celky měst a obcí. Mezi nejvýznamnější z nich patří

městská památková rezervace města Jičín.

Jičín

Jičín, založený jako královské město před rokem

1304, leží na samém okraji Českého ráje a je také

nazýváno jeho vstupní branou. Řadě barokních domů

na náměstí vévodí rozsáhlý raně barokní Valdštejnský

zámek, jehož stavbu započal kolem roku 1608 rod

Smiřických. V letech 1623-1633 zámek přestavěl

Albrecht z Valdštejna na dvoupatrový palác se třemi

arkádovými nádvořími a zámecký areál doplnil o konírnu,

jízdárnu, míčovnu, zbrojnici a zámeckou zahradu.

Do dnešních dnů se zachoval Salónek tří císařů

s portréty představitelů protinapoleonské koalice.

V zámku sídlí Regionální muzeum a galerie, kde

je kromě části věnované historii Jičína a valdštejnské

době také expozice o prusko-rakouské válce v roce

1866 a o bitvě u Jičína. Návštěvníci se s historií

seznamují formou hry. V blízkosti se nachází kostel

sv. Jakuba Většího z roku 1627 s obrazy I. Raaba

a J. Kramolína. Oratoř kostela je barokní chodbou

propojena se sousedním zámkem.

Nárožní dům na Husově třídě

Podloubí Valdštejnova paláceNádvoří Valdštejnova zámku

s průčelní věží přistavěnou roku 1718, či Pomník Panny

Marie Rušánské z roku 1749 na Komenského náměstí.

Barokní budova děkanství při městských hradbách

byla postavena podle plánu A. Spezzy v 17. století

a ve 2. polovině 18. století pozdně barokně upravena.

Významnými jsou pro Jičín také židovské památky,

zejména synagoga s barokním svatostánkem a původní

malbou či židovský hřbitov z roku 1651. Ve městě

se také narodil významný spisovatel a literární kritik Karl

Kraus (1874 Jičín – 1936 Vídeň), který byl za protiválečný

román Poslední dnové lidstva navržen skupinou

francouzských profesorů ze Sorbonny na Nobelovu

cenu za literaturu.

Valdická brána

Oltář v kostelesv. Jakuba

Židovský hřbitov

Valdická brána, součást opevnění města, byla posta-

vena v 16. století a v roce 1769 zvýšena o jedno patro.

O pseudogotický ochoz a novou jehlanovou střechu

byla doplněna roku 1840. Brána je vysoká více než

padesát metrů a na její vrchol vede 152 schodů.

Mezi významné jičínské památky patří také původně

městský farní kostel sv. Ignáce, který prošel po předání

jezuitům v 17. a 18. století barokní úpravou, kostel

Panny Marie de Sale, budovaný v letech 1629 až 1663,

Sobotka

Sobotku založili před rokem 1287 Vartemberkové

a městem se stala v roce 1498. Historické jádro má

pravidelný půdorys a spolu s některými předměstími

si zachovalo historickou urbanistickou strukturu

s mimořádně velkým počtem maloměstských přízemních

i patrových domů. K nejvýznamnějším památkám města

se řadí pozdně gotický kostel sv. Maří Magdaleny,

postavený v letech 1590-1596, renesanční děkanství

ze 16. století s přistavěnými barokními štíty a Mariánský

sloup z 18. století se sochami světců od M. Jelínka

mladšího.

V Městské knihovně na soboteckém náměstí je umístěna

pamětní síň zdejšího rodáka Fráni Šrámka.

Vesec u Sobotky

První zmínka o Vesci pochází z roku 1497. V roce 1995

byl prohlášen památkovou rezervací lidové architektury

18. století. Ojedinělý soubor dochovaných lidových

staveb tvoří osmnáct převážně roubených staveb,

které představují různé typy usedlostí, většinou z přelomu

18. a 19 století. Na návsi najdeme lidovou plastiku

Nejsvětější Trojice, do jejíhož podstavce byl vytesán

reliéf sv. Starosty, jedno ze tří plastických zobrazení této

světice v Čechách. V okolí Vesce se zachovaly další

roubené stavby sobotecké lidové architektury.

Měšťanský dům v Sobotce

Sobotka

Vesec u Sobotky

Studeňany

Studeňany leží nedaleko Jičína a jsou známé díky

dochovaným roubeným dřevěným statkům a chalupám

z první poloviny 19. století.

Železnice

Dnešní městečko, založené východně od kostela, je

poprvé zmiňováno v roce 1320. Zástavba historického

jádra byla až do zničujícího požáru v roce 1826 dřevěná.

Na místě pak vyrostly klasicistní pozdně empírové domy

se symetrickým půdorysem, zdobené plastickou

dekorací a se zajímavými portály vstupních dveří. Celek

historického jádra představuje ucelený a ojediněle

zachovalý doklad klasicistního urbanismu a architektury

a byl prohlášen městskou památkovou zónou. Původní

románský kostel sv. Jiljí z počátku 13. století byl

barokně přestavěn v 18. století. Empírová patrová

budova u kostela a roubený statek v jejím sousedství

byly upraveny na Vlastivědné muzeum, ve kterém lze

nalézt etnografické sbírky, doklady o historii městečka

a exponáty připomínající bitvu u Jičína 29. 6. 1866.

Před muzeem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého

z poloviny 18. století.

Libáň

Libáň je městem od roku 1340 a za její nejstarší

památku je považován původně raně gotický kostel

Nalezení sv. kříže z druhé poloviny 13. století.

Neoficiálním symbolem města je tři sta let stará

Libáňská borovička, která zůstává stálou inspirací

malířů, básníků a fotografů.

Interiér kostela sv. Jiljí v Železnici

Panorama Železnice

Libáňská borovička

Roubené domy ve Studeňanech

14 15

Ostružno

Mezi nejzajímavější doklady stavební činnosti rodu

Schlicků na Jičínsku patří barokní kostel Povýšení

sv. Kříže v Ostružně z druhé poloviny 18. století.

Na stavebních plánech se podílel I. Palliardy. Působivost

stavby podtrhuje rokokový interiér s hodnotnou freskovou

a sochařskou výzdobou. Barokní sochy sv. Mikuláše

a sv. Anthelma, stojící před kostelem, byly do Ostružné

přeneseny z kláštera ve Valdicích.

Kostel sv. Bartoloměje na Bradě z přelomu 13. a 14. sto-

letí byl na počátku 17. století upravován.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bukvici s oltářním

obrazem světce od I. Raaba byla postavena podle plánu

A. Luraga. U kaple stojí socha sv. Jana Nepomuckého

z roku 1765.

Gotický kostel Sv. kříže v Nepřívěci u Sobotky byl

počátkem 18. století barokně upraven. Osmiboká

zděná zvonice je z roku 1786.

Ostružno

Nepřívěc

Brada

Areál venkovského barokního kostela Panny Marie

z počátku 18. století v Oseku nedaleko Sobotky

doplňuje šestiboká stupňovitá zvonice s otevřeným

zvonovým patrem.

Na mírném návrší uprostřed vsi Slatiny stojí kostel

Nanebevzetí Panny Marie, který dala postavit hraběnka

Anna Schlicková. Stavba slučuje v dokonalé symbióze

dva slohy – gotiku a rokoko.

Skalní útvary Českého ráje byly ve středověku ideálním

místem pro stavbu hradů. Z některých se dochovaly

jen zříceniny. Patří k nim známé Trosky, Valdštejn

a Frýdštejn v Libereckém kraji a Valečov ve Středočeském

Osek

Slatiny

Zřícenina hradu Pařez

kraji. V královéhradecké části Českého ráje, na pomezí

Prachovských skal, je velmi navštěvovaná zřícenina

skalního hrádku Pařez z konce 14. století. Kromě

jiných historicky zajímavých předmětů zde byly nalezeny

i groše z doby Václava IV. Dodnes se zachovala pouze

část vytesaná do mohutné skály, po ostatních objektech

zbyly jen nepatrné náznaky.

Cesta na skalní hrádek Pařez

Jedním z nejzachovalejších gotických hradů je hrad Kost,

založený v polovině 14. století Benešem z Vartemberka

na mohutném pískovcovém ostrohu uzavírajícím tři údolí

Českého ráje. Na rozdíl od hradů tvořících často domi-

nantu krajiny je hrad Kost skrytý v údolí pískovcových

skal. Navzdory četným přestavbám si zachoval původní

siluetu s hranolovou Bílou věží a menší válcovou věží

Lidomorkou. Při prohlídce zaujmou historické interiéry

s rodinnými portréty Kinských, dobově vybavená

renesanční kuchyně či kolekce historických zbraní.

Barokní lovecký zámeček Humprecht byl postaven

v letech 1667 až 1672 Humprechtem Janem Černínem

z Chudenic podle plánu J. Luraga jako napodobenina

Galatské věže v Istanbulu. Má proto neobvyklý elipsovitý

půdorys. V roce 1829 byl původní kříž na střeše zámku

nahrazen dnešním půlměsícem. Oválný Černínský sál je

pozoruhodný svou akustikou. Na zámečku je expozice

historie šlechtického rodu Černínů a muzeum Sobotecka

se sbírkami zaměřenými na historii Sobotky a výtvarné

umění věnované dětskému divákovi.

Hrad Kost Zámek Humprecht

V podhradí hradu Kost

Jádrem zámku ve Starých Hradech je gotický hrad

poprvé připomínaný v polovině 14. století. Do zámku

byly přeneseny pracovny Aloise Jiráska a Elišky Krás-

nohorské, které jsou součástí Literárního archivu

Památníku národního písemnictví, a také knihovna

Jaroslava Vrchlického či klavír Vítězslava Nezvala.

Součástí zámku je kostel sv. Jana Křtitele z poloviny

14. století s cenným renesančním a raně barokním

interiérem.

Zámek Dětenice

Staročeská krčma pivovaru v Dětenicích

Zámek Staré Hrady

Pozdně barokní zámek v Dětenicích, přestavěný

J. K. Clam-Gallasem v druhé polovině 18. století

z původně gotické tvrze, částečně renesančně upravené,

prošel v letech 1998-2000 rekonstrukcí. Dnes je v něm

možné zhlédnout sbírku obrazů, zbraní a dobového

nábytku a součástí zámku je i muzeum pivovarnictví

s ukázkami netradiční výroby piva středověkou metodou

a s ochutnávkami. Fontánu v parku zdobí sousoší

kentaura s nymfou.

Kopidlno

Na místě tvrze byl v první polovině 16. století postaven

barokní zámek, v polovině 19. století upravený do novo-

renesanční podoby. Za prohlídku stojí přilehlý anglický

park s renesanční kašnou a skleníkem.

Kostel sv. Jakuba Většího, postavený v polovině 14. sto-

letí, byl v 18. století po požáru barokně obnoven podle

plánu J. Santiniho.

Ani Českému ráji se nevy-

hnul válečný konflikt mezi

Rakouskem a Pruskem

v roce 1866. Krvavou bitvu

u Jičína 29. června 1866,

ve které padlo 5490 vojáků

na rakousko-saské a 1556

vojáků na pruské straně, připomínají pomníky

a pomníčky na hrobech roztroušených mezi Jičínem,

Železnicí a Prachovem a centrální hřbitov obětí bitvy

v Kbelnici se secesní kaplí postavenou v letech

1904-1906. Bojištěm u Jičína lze

putovat po naučné stezce s mnoha

informačními panely.

Zámek Kopidlno

Jezero v zahradách zámku Kopidlno

18 19

Vojenský hřbitov 1866 v Kbelnici

Tradice a souãasnost

v kulturních slavnostech

Mušketýři na hradě Kost

Zatímco milovníci historie hledají na Jičínsku stopy

Valdštejna a dalších velkých osobností, děti sem přijíždějí

za loupežníkem Rumcajsem, jeho ženou Mankou a synkem

Cipískem, pohádkovými postavami známými nejen po celé

Evropě díky spisovateli Václavu Čtvrtkovi. Připomínkou

slavného loupežníka je i Rumcajsova ševcovna v Jičíně.

Turistická oblast Český ráj nabízí také významné kulturní

a sportovní aktivity či festivaly. K nejznámějším a nejstarším

patří Šrámkova Sobotka - festival českého jazyka,

řeči a literatury, který se koná každoročně v červenci

v Sobotce, rodišti básníka a spisovatele Fráni Šrámka.

Návštěvníky z celé republiky láká každoroční zářijový

festival Jičín město pohádky, nabízející širokou paletu

zábavy a poučení pro děti i dospělé.

Pro milovníky literární historie jsou určeny letní literární

besedy a koncerty, pravidelně konané na zámku

ve Starých Hradech.

Pozornosti sportovních fanoušků i aktivních sportovců

by neměl ujít největší volejbalový turnaj na světě,

Volejbalová Dřevěnice.

Jičín město pohádky

Rumcajsova ševcovna

Volejbalový turnaj v Dřevěnici

Slavnost na hradě Kost Vzpomínkové akce na válku 1866

Radost

z aktivního odpoãinku

Cyklisté pod hradem Kost

Jedinečný charakter krajiny, přírodní rozmanitost a dobrá

dopravní dostupnost, četné historické památky i maleb-

nost lidové architektury přispěly k tomu, že se Český ráj

řadí mezi naše nejstarší turistické oblasti. Prachovské

skály byly dokonce jedním z prvních míst v Čechách,

kde Klub českých turistů použil turistické značení cest.

Pěším turistům se nabízí bohatá síť pěších tras,

umožňující poznat všechna zajímavá místa oblasti. Zlatá

stezka Českého ráje, vyznačená červenou turistickou

značkou, provede turisty celým Českým rájem od Jičína

až po Turnov a Kozákov.

Také cykloturisté mohou využít mnoha značených cest

a územím prochází i dálková cyklotrasa číslo 14, která

spojuje střední Čechy s Libercem a Hrádkem nad Nisou.

Do královéhradecké části Českého ráje vstupuje v údolí

Žehrovky u Pleskotského mlýna, odtud směřuje přes

Mladějov a Prachovské skály do Jičína a dále pokračuje

přes Veliš, Libáň, Dětenice až do středních Čech. Místní

cyklotrasa spojuje Sobotku s Jičínem. Cyklisté mohou

pro poznávání Českého ráje využít i málo frekventované

silnice nebo místní komunikace. Na území Libereckého

kraje je možnost využít sezónní cyklobusy, které zajišťují

přepravu kol a navazují na vybrané železniční a auto-

busové spoje.

Milovníci dalekých rozhledů si mohou v Českém ráji

vybírat z mnoha možností. Buď využijí zpřístupněné

vyhlídkové ochozy na městských či zámeckých

věžích jako v případě Valdické brány v Jičíně či zámku

Humprechtu, nebo mohou vystoupat na některý

z přírodních vyhlídkových bodů oblasti. Kruhový rozhled

s výhledy až na pohraniční hory Čech umožňuje Veliš,

omezenější je kruhový rozhled na blízké okolí Jičína

ze Zebína a z výšiny nad osadou Brada, která skýtá

pohled na Jičín a jeho východní okolí. Obdivovatelé

samostatných rozhleden mají možnost navštívit jedinou

rozhlednu, a to na vršku Čeřovce v Jičíně. Tato patnáct

metrů vysoká kamenná rozhledna z roku 1843 je nejstarší

rozhlednou nejen v Českém ráji, ale také v celém Králové-

hradeckém kraji. Územím s mnoha vyhlídkami jsou

Prachovské skály. Na jejich horním platě byla již

od přelomu 19. a 20. století upravována řada míst,

ze kterých se otvírají pohledy nejen do vlastního skalního

města, ale i do blízkého okolí. Turistické okruhy s řadou

vyhlídek vedou jak spodním bludištěm chodeb, tak

po vrcholcích skalnatých hřebenů.

Prachovské skály jsou již přes sto let oblíbeným cílem

horolezců. Pískovcové skalní město čítá více než dvě

stovky skalních věží a nabízí krásné klasické výstupy

ve stěnách, spárách i komínech. Pískovec je poměrně

pevný a při lezení lze používat i zcela miniaturní chyty

a stupy. Protože celá oblast skalního města byla

již roku 1993 vyhlášena státní přírodní rezervací, jsou

horolezecké aktivity podřízené přísným pravidlům.

Návštěvníci Českého ráje se mohou věnovat i vodním

sportům. Ke koupání a rekreaci slouží Jinolické

rybníky a koupaliště pod Humprechtem. Pro vodní

osvěžení je k dispozici také malé koupaliště U Pelíška

v Prachovských skalách nebo rybník Kníže v Jičíně.

Dětské hřiště pod Valdickou bránou Minigolf u Jinolických rybníků

Aquacentrum v Jičíně

www.kralovehradeckykraj.euwww.kralovehradeckyregion.cz