Hostětínskácesta

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

Analýza modelových

projektů udržitelného

regionálního rozvoje

v Hostětíně, 1992–2008

Kořenová čistírna Svépomocné solární systémy Moštárna Biomasová výtopna Seminární centrum – pasivní dům Šetrné veřejné osvětlení

Od devadesátých let minulého století vznikají v obci Hostětín projekty, které naplňují infrastrukturu obce a zároveň usilují o maximálně příznivý dopad na životní prostředí.

Ve období podzim 2007 – jaro 2008 vznikala, na objednávku ZO ČSOP Veronica, analýza těchto projektů, která si jako cíl vytkla popsat environmentální, ekonomické a sociální přínosy a úskalí pilotních projektů udržitelného rozvoje v Hostětíně. Jejím zpracovatelem byl Trast pro ekonomiku a společnost. Odborná analýza vyšla pod názvem Co přinesly projekty v Hostětíně? Zde vám předkládáme zkrácenou verzi této analýzy.

Studie ukázala, že každý jednotlivý projekt naplňuje v dostatečné míře všechny tři pilíře konceptu udržitelného rozvoje. Je navíc pozitivní, že prvky v jednotlivých pilířích – ekonomickém, sociálním a environmentálním – jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny. Udržitelný rozvoj, k němuž při-spívají, můžeme vzhledem k tomu označit za vyrovnaný.

Hostětín se Seminárním centrem Veronica se dnes na-bízí jako otevřená kniha pro všechny, kdo se chtějí inspi-rovat úspěchem a poučit z chyb těch, kdo pilotní pro-jekty realizovali bez větších zkušeností. Úkolem dneška je, aby tyto projekty přestaly být výjimečné a staly se středním proudem pro obce a města, která řeší svoji in-frastrukturu i směřování.

Projekty jsou sledovány pomocí prvků z oblasti ekono-mické, sociální a environmentální. Přestože by některé prvky mohly být obsaženy ve dvou až třech oblastech, jsou pro přehlednost uvedeny jen v jedné z nich. Dílčí sledované prvky v jednotlivých kategoriích byly určeny tak, aby odrážely silná i slabá místa jednotlivých projektů a zároveň je bylo možné sledovat u všech či alespoň ně-kolika projektů zároveň. Z prvků, které jsou dobře sle-dovatelné u všech projektů, je to např. vznik pracovních míst v sociálním pilíři či tok financí v regionu v pilíři eko-nomickém. Ten je v případě moštárny, výtopny a seminár-ního centra vyčíslen pomocí indikátoru lokálního multi-plikátoru. Z environmentální kategorie prvků můžeme jmenovat např. využití místní suroviny či úsporu energie. Mezi prvky jsou prvky kvantifikovatelné, i takové, jejichž hodnocení vyžaduje popis kvalitativní.

Důležitou roli při realizaci projektů v Hostětíně hráli je-jich iniciátoři. Bez jejich nápadů, vizí, nadšení a ochoty věnovat uskutečňování projektů spoustu času by pro-jekty nejspíš nevznikly. Často se vrhali do práce na pro-jektech bez ohledu na to, zda tato jejich činnost bude finančně ohodnocena, či nikoliv. Úspěch hostětínských projektů byl podmíněn více faktory, ale klíčovou roli od počátku sehrálo strategické partnerství mezí obcí Ho-stětín a neziskovými organizacemi a veřejnou správou.

Kořenová čistírnaKořenová čistírna funguje jako umělý mokřad s výsadbou běžných mokřadních rostlin. Skládá se zejména z těchto částí: 1. zajišťujících mechanický stupeň čištění: odlehčo-vací šachty, dešťové nádrže, lapáku písku a mělké kombi-nované nádrže; 2. zajišťujících biologický stupeň čištění: dvou filtračních loží, potrubí, šachet a dočišťovací ná-drže – biologického rybníčku. Při průtoku vody filtračním materiálem dochází k odstraňování nečistot kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Samo-čisticí proces, ke kterému v kořenové čistírně dochází, je založen na filtraci v pískovém loži a schopnosti bakterií degradovat organické znečištění na základě jejich enzy-matického vybavení. Tento způsob čištění odpadních vod se u nás začal prosazovat koncem osmdesátých let minu-lého století.

Ekonomické prvky udržitelnosti

Investiční náklady srovnatelné s jinými typy čištění odpadních vod

Náklady na výstavbu KČOV jsou srovnatelné s náklady „klasické“ technologie mechanicko-biologických čistíren a v současnosti činí přibližně 15–16 tisíc korun na při-pojenou osobu podle místních podmínek. Největší část nákladů tvoří zemní práce (asi 30 % celkových nákladů) a cena za filtrační materiál a jeho dovoz (asi 40 %).

Nízké provozní náklady

Úspora elektřiny pro jednu kořenovou ČOV pro zhruba 600 EO je 36 500 kWh za rok. Provoz KČOV je poměrně nenáročný. Každý druhý den je třeba dohlížet na stav čistírny, což zabere kolem půl hodiny. Jedná se o kontrolu nastavení výšky hladiny spolu s vizuální kontrolou čistoty šachtic (stačí jedenkrát týdně). Dále je nutné pravidelně vyvážet kaly a kosit po-rost (obojí 1- až 2krát ročně). Posekaný porost se zpra-vidla nechává zetlít v areálu ČOV. Jednou za čtvrt roku se musí odebírat vzorky odpadní vody. Kal z čistírny se ukládá v areálu ČOV Bojkovice. Celkové roční náklady spojené s provozem KČOV tvoří asi 2,6 % z obecního rozpočtu. Obecní zastupitelstvo zatím tyto výdaje nepřeneslo na občany Hostětína a v průběhu desetiletého provozu KČOV nevybírá od obyvatel obce stočné.

Možnost využití stávající jednotné kanalizace

Při stavbě mechanicko-biologické čistírny je rozhodně žádoucí rozdělit kanalizaci na splaškovou a na dešťovou vodu, aby se znečištění neředilo – mechanicko-biologické čistírny si se silně zředěným znečištěním (např. s BSK5 pod 50 mg/l na přítoku) dokážou poradit jen za cenu vysokých nákladů na přečerpávání a čištění v podstatě čisté vody. Kořenové čistírny čistí dobře i velmi zředěné znečištění, takže se při jejich stavbě kanalizace upravovat nemusí. Přesto i zde je oddělená kanalizace technolo-gicky vhodnější. To, že se může využívat stávající kana-lizace, přináší nezanedbatelnou úsporu investičních ná-kladů při výstavbě čistírny.

Seznam použitých zkratekBSK5 pětidenní biochemická spotřeba kyslíku –

ukazatel znečištění vody organickými biologicky odbouratelnými látkami

CO oxid uhelnatýCO2 oxid uhličitýCxHy obecný vzorec uhlovodíkůČEA Česká energetická agenturaČOV čistírna odpadních vodDPH daň z přidané hodnotyDPP dohoda o provedení práceel elektřinaEO ekvivalentní obyvatel – ukazatel znečištění

odpadních vod, resp. kapacity čistírny odpadních vod, jednotka odpovídající znečištění způsobe-nému v průměru jedním obyvatelem za den

FSC systém lesní certifikace – certifikace lesů, zpracovatelů certifikovaného dřeva a výrobků z něj; je zastřešována mezinárodní nezávislou neziskovou nevládní organizací Forest Steward-ship Council, kterou u nás zastupuje o.s. FSC ČR

CHSK chemická spotřeba kyslíku – ukazatel znečištění vody organickými, částečně biologicky neodbouratelnými látkami

J, GJ joule, gigajoule – jednotka energie, 1GJ = 109 JK Kelvin – jednotka teplotyKČOV kořenová čistírna odpadních vodLM3 lokální multiplikátor

(vysvětleno v kapitole Moštárna)MMR Ministerstvo pro místní rozvojNL nerozpuštěné látkyNOx obecný vzorec oxidů dusíkuOSTBK občanské sdružení Tradice Bílých KarpatOZE obnovitelné zdroje energie® symbol pro označení registrované ochranné

známky (angl. Registered Trade Mark)SFŽP Státní fond životního prostředí ČRSO2 oxid siřičitýSROP Společný regionální operační program –

týká se strukturálních fondů EUt teploTBKSRO Tradice Bílých Karpat s.r.o.ZO ČSOP základní organizace

Českého svazu ochránců přírodyKořenová čistírna odpadních vod za obcí Hostětín má tři výrazné části: mechanický stupeň čištění, dvě filtrační lože biologického stupně čištění a dočišťovací rybníček. | The reed-bed sewage plant outside the village of Hostětín has got three distinctive parts: mechanical stage of purification, two filter-beds within biological stage of purification and the final purification pond.

Sociální prvky udržitelnosti

Zrušení stavební uzávěry, rozvoj obce

Zrušení uzávěry bylo klíčové pro další rozvoj vesnice. Po dobu více než třiceti let trvání stavební uzávěry ne-mohl být v Hostětíně postaven žádný dům, nebylo možné ani rekonstruovat již stojící objekty. Po výstavbě čistírny bylo postaveno šest nových bytů ve stávající zástavbě, čtyři nástavby rodinných domů, jeden rodinný dům, dvě hospodářská stavení, moštárna a seminární centrum.

Vzdělávání a osvěta

Vzdělávací funkce kořenové čistírny v Hostětíně je ne-sporná, jak lze soudit nejen z počtu návštěvníků. V pří-padě kořenové čistírny je rovněž významná i možnost dlouhodobě získávat informace o spolehlivosti a účin-nosti čištění vody v podmínkách České republiky.

Vznik pracovních míst

Na nenáročné údržbě a provozu hostětínské čistírny se podílejí místní obyvatelé. Jakkoli je celkový úvazek malý, práce může mít pro zaměstnance velký subjektivní vý-znam.

Nový typ veřejného prostoru

KČOV v Hostětíně se stala poměrně častým místem pro-cházek místních lidí. V prostoru KČOV najdeme typické zástupce mokřadní fauny a flóry. Na svahu nad čistírnou kvete např. lilie zlatohlavá a zaujme zde i památná lípa. Atraktivnost čistírny zvýšily také dvě dřevěné sochy in-stalované v její blízkosti v rámci sochařského sympozia organizovaného obcí v roce 2002.

Environmentální prvky udržitelnosti

Citlivé začlenění čištění odpadních vod do krajiny

S kořenovou čistírnou odpadních vod vznikl v obci nový mokřadní biotop, v němž se vyskytují pro něj typické rostlinné i živočišné druhy.

Schopnost absorbovat velké výkyvy vody na přítoku

Čistírna je schopná zpracovat velké výkyvy množství od-padních vod (např. ranní, večerní a víkendové špičky). Průměrný roční i denní průtok zřejmě velmi zvyšuje pří-tok dešťové vody. Dvě odlehčovací komory odvádějí pře-bytek vody při silných deštích do potoka Kolelač. Tehdy už je znečištění silně zředěné a nepůsobí problémy níže po proudu.

Čisticí schopnost i při silně naředěném znečištění

Kořenové čistírny čistí účinně i silně naředěné odpadní vody. Hodnoty naměřené a vypočtené z 58 vzorků odebraných na kořenové ČOV v Hostětíně v letech 1996–2006 vypovídají o její vysoké čisticí schopnosti. Li-mitní hodnota pro ukazatele organického znečištění BSK5 na odtoku z kořenové čistírny v Hostětíně je vodohospo-dářskými orgány stanovena na 20 mg/l a CHSK 70 mg/l, pro nerozpuštěné látky (NL) 25 mg/l. Z výsledků vyčnívají horší hodnoty účinnosti v roce 2000, kdy zahájila provoz moštárna. Z moštárny vytékala voda z mytí jablek s vy-sokým organickým znečištěním, tato voda je nyní jímána a používána na zálivku. Čistírna si vede dobře při odbourávání organického zne-čištění. Sledování provozovaných čistíren ukazuje, že není významný rozdíl mezi účinností odstranění organic-kého znečištění ve vegetačním a mimovegetačním (zim-ním) období.

Výrazná úspora elektřiny

Kladný environmentální dopad má úspora elektřiny při provozu kořenových čistíren, jež může být poměrně veliká (viz tabulku Srovnání čištění odpadních vod v Hos-tětíně a sousedním Šanově).

Srovnání čištění odpadních vod v Hostětíně a sousedním ŠanověTyp ČOV Hostětín: kořenová

(cena v závorce se započtenou inflací – přepočtena na rok 2002)

Šanov: mechanicko-biologická, Flexidiblok 100 m3/den

Uvedení do provozu červenec 1996 červenec 2002Celkové náklady na stavbu čistírny 1,9 (2,8) mil. Kč 5 mil. KčCelkové náklady na stavbu čistírny i kanalizace 4,9 (7,1) mil. Kč 16,2 mil. KčPlocha zabraná ČOV 2 740 m2 375 m2

Počet vzniklých pracovních míst 0,1 0,8Projektovaný počet EO 280 700Počet skutečně připojených obyvatel 236 450Investiční náklady na ČOV (Kč na 1 připojeného obyvatele obce)

8 100 (11 700) Kč 11 100 Kč

Náklady na elektřinu (2006) 1 700 Kč 120 000 KčNáklady na údržbu (2006) 14 100 Kč 15 000 KčMnožství vyvezených kalů (ročně) 3 tuny (přepočítáno na sušinu) 90 tunNáklady na vyvážení a ukládání kalů (2006) 5 200 Kč 48 000 KčRozbory vody a jiné výdaje 22 000 Kč 20 000 KčPoměr celkových ročních nákladů na údržbu a provoz ČOV vzhledem k ročnímu rozpočtu obcí (2006)

2,8 % 5,6 %

Účinnost čištění v září r. 2007 CHSK = 77 % BSK5 = 90 %

NL = 92 %

CHSK = 87 % BSK5 = 95 %

NL = 96 %

Hostětínská cesta | Analýza 1992–2008 | Kořenová čistírna

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

Svépomocné solární systémySvépomocné solární systémy v Hostětíně a okolí vznikly díky programu Slunce pro Bílé Karpaty (1997–2001), který byl primárně zaměřen na podporu využívání obno-vitelných zdrojů energie. Hlavním cílem programu bylo instalovat větší množství solárních systémů pro ohřev užitkové vody, které by vzbudily pozornost lidí a přesvěd-čily je o možnosti a hospodárnosti využívání sluneční energie v místních podmínkách. Program probíhal od roku 1997, kdy byla nainstalována první zařízení s kolektorem o ploše 6 m2 a zásobníkem o objemu 700 litrů na třech obytných budovách v obci Hostětín. Významným rysem programu bylo použití sta-vebnicového solárního systému, na jehož instalaci se vždy podílel budoucí uživatel. Také údržba systému vyža-duje aktivní účast uživatele. Program byl spojen se vzdělávacími a informačními inici-ativami a finanční podporou modelových instalací. S na-bídkou instalací solárních zařízení na budovy sloužící veřejnému zájmu byli osloveni starostové více než šede-sáti bělokarpatských obcí a provozovatelé zařízení soci-ální péče. Do roku 2001 byly instalovány solární panely na celkem 45 budovách, z nich větší část tvořily budovy veřejné. V roce 2001 byl instalován velkoplošný kolektor se selek-tivním absorbérem TiNOX na moštárně v Hostětíně.

Ekonomické prvky udržitelnosti

Nižší investiční náklady

Velkou výhodu stavebnicového systému představovala jeho nízká cena. Byl nejméně o polovinu levnější než srovnatelně účinné systémy, které bylo tehdy možné kou-pit na českém trhu. Cena součástek systému s jedním kolektorem o plné ploše 6 m2 včetně dopravy a montáže platná pro rok 1999 činila 34 000 Kč (včetně DPH). Každý další kolektor o ploše 6 m2 stál 8 tisíc korun. Prostá návratnost investice bez dotace by při cenách energie z ledna 2007 byla asi šest let. Instalace podobného solárního systému pro ohřev vody odbornou firmou „na klíč“ v roce 2007 stála ko-lem 80 000–130 000 Kč bez DPH. Takové systémy jsou o jednu až dvě pětiny účinnější a jsou méně náročné na údržbu.

Minimální provozní náklady

Náklady na provoz a údržbu svépomocných solárních systémů jsou velmi individuální, a není proto možné je přesně vyčíslit. Kromě zcela zanedbatelné spotřeby elektřiny oběhovým čerpadlem (asi 10 kWh ročně) mají náklady především podobu vložené práce. Na správnou funkci systémů je nutné pravidelně dohlížet, alespoň jednou ročně pomocí lihoměru kontrolovat obsah lihu v oběhu a popřípadě ho doplňovat. Zařízení rovněž po-stupem času ztrácí těsnost a je nutné jej znova utěsňo-vat. Všechny tyto úkony může vyškolený uživatel zapo-jený do procesu instalace zvládnout sám.

Nízké náklady na ohřev teplé vody

Náklady na ohřev teplé vody se po instalaci systému velmi snížily. Konkrétní finanční úspora byla závislá na typu tarifu, který daná domácnost používala. Úspora se pohybovala dle tarifů v rozmezí 1 500 až 6 000 Kč ročně.

Nezávislost na světových cenách energie

Decentralizovaná výroba energie má řadu výhod. Využí-vání obnovitelných zdrojů energie přináší domácnostem například nezávislost na stále rostoucích cenách energie. Stávají se také méně závislými na rozvodné síti i spolehli-vosti dodávek elektrického proudu ze vzdálených zdrojů.

Sociální prvky udržitelnosti

Vzdělání a osvěta

Cílem projektu byl především demonstrační efekt a im-puls pro další využití sluneční energie. Jeden modul pro-gramu byl přímo věnován vyškolení řemeslníků, kteří byli schopni vést další montáže. Pro potřeby uživatelů i ře-meslníků byla zpracována a vydána brožura o montáži a údržbě svépomocných solárních systémů.

Svépomoc a její úskalí

Ochota majitelů systémů podílet se na jejich instalaci byla pro projekt nezbytná. Při montáži se uživatelé sami seznámili s principy funkce solárních systémů a zcela přirozeně tak pronikli do podstaty užívání obnovitelného zdroje. Instalace zabrala 30–40 pracovních hodin. Úskalí svépomoci spočívá v nutnosti věnovat solárním panelům dostatek pozornosti. Provozovatelé, kteří tak nečinili, mohli mít se systémy velké problémy. Všechny kolektory instalované v Hostětíně a okolí stále uspokojivě fungují. Horší je však situace s kolektory instalovanými na veřejných budovách. Přestože důležitou podmínkou pro správný provoz bylo ustanovení a zaškolení řemeslně zdatného správce takového systému, u veřejných budov často nebyla tato podmínka splněna.

Jeden z deseti svépomocných solárních kolektorů instalovaných v Hostětíně. | One out of ten do-it-yourself solar collectors installed in Hostětín.

Hostětínská cesta | Analýza 1992–2008 | Svépomocné solární systémy

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

Potenciál pro vznik pracovních míst

Pro přípravu systémů, vedení montáže a pozdější údržbu systémů vzniklo v regionu v letech 1999–2001 jedno až dvě pracovní místa. O instalaci systému projevují lidé zájem stále. Ačkoliv to nebylo cílem projektu, pracovníci Veroniky doufali, že pro zajištění této činnosti vznikne v obci časem nový podnikatelský subjekt s jedním či více trvalými pracovními místy. Vznik podpůrné dílny se v lokalitě rýsoval, nakonec z něj ale sešlo. Solární trh se posléze v Česku více rozvinul a nebylo již třeba vytvářet k němu paralelní strukturu.

Environmentální prvky udržitelnosti

Využití obnovitelného zdroje energie

V současné době téměř dvě třetiny elektřiny vyrobené v ČR pocházejí z tepelných elektráren spalujících fosilní paliva (především uhlí). Jaderná energetika se podílí na výrobě téměř 26 %. Snížení spotřeby elektřiny z fo-silních zdrojů v domácnostech je ekonomicky a přede-vším pak environmentálně výhodné na lokální i globální úrovni – snižuje škodlivé emise, rozšiřování těžby uhlí apod.

Náhrada energie z neobnovitelného zdroje energií z obnovitelných zdrojů

Význam solárního programu spočíval zejména ve snaze přimět lidi přirozeným způsobem uvažovat o změnách chování, které mohou mít velký environmentální význam. Konkrétně šlo o změnu uvažování o využití zdrojů ener-gie. Naplnění tohoto cíle však nebylo v České republice měřeno (výzkumem, počtem dalších soukromých insta-lací apod.).

Výrazná úspora elektřiny z neobnovitelných zdrojů

Z dlouhodobých měření na konkrétní instalaci vyplynulo, že reálný předpoklad roční úspory elektřiny z neobnovi-telných zdrojů činí zhruba 1 500–2 000 kWh. Solární systém s takovouto náhradou spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů by tedy průměrné čtyřčlenné domácnosti (se spotřebou 5 600 kWh) mohl uspořit více než čtvrtinu roční spotřeby elektřiny.

Úspora globálních emisí – ochrana klimatu

Je-li alternativou k solárnímu ohřevu elektrický bojler – což bylo v tomto případě nejčastější variantou – odpo-vídá to v podmínkách České republiky úspoře minimálně 1 775 kg CO2 za rok podle emisního koeficientu, který po-čítá s produkcí 1,17 t CO2 na MWhel. Roční úsporu emisí CO2 získanou všemi 45 instalovanými zařízeními lze od-hadnout na 80 tun.

MoštárnaVýstavba moštárny pro zpracování místní ovocnářské produkce byla jedním z postupných úkonů v široce po-jatém ovocnářském programu v Bílých Karpatech. Ten iniciovala na počátku devadesátých let dvacátého století na podnět horňáckých ovocnářů ZO ČSOP Bílé Karpaty. Počáteční záměr zachovat v Bílých Karpatech extenzivní ovocné sady se rozvinul v dlouhodobý program, který za-hrnoval několik partnerů a činností: podrobný odborný výzkum a mapování místního genofondu, výsadbu ge-nofondových sadů či již zmíněnou podporu zpracování místní ovocnářské produkce. Členské organizace sdružené v občanském sdružení Tra-dice Bílých Karpat se rozhodly zřídit moštárnu v Hostě-tíně na nemovitosti, kterou vlastní Nadace Veronica. Šlo o starší hospodářskou usedlost se sadem, zakoupenou nadací v roce 1998, kterou nadace poskytla do užívání ZO ČSOP Veronica. Od června 1999 započala rekon-strukce stodoly, která měla sloužit jako hlavní výrobní prostor budoucí moštárny. Stavebních prací se ujala sku-pina místních řemeslníků s pomocí dobrovolníků. Občan-ské sdružení pak od počátku chodu moštárny (od pod-zimu 2000) zabezpečovalo provoz moštárny. V roce 2003 OSTBK založilo společnost Tradice Bílých Karpat s.r.o., jež od podzimu 2003 provoz moštárny převzala.

Ekonomické prvky udržitelnosti

Moštárna jako sociální podnik

Moštárna v Hostětíně nebyla založena jako klasický vý-robní podnik, tedy pouze s cílem ekonomického zisku. Mezi její významné cíle náležejí i cíle environmentální (zachování krajinného rázu Bílých Karpat, podpora eko-logického zemědělství) a cíle sociální (místní pracovní místa a změna spotřebních vzorců). Jednou z cílových skupin moštárny jsou kromě spotřebi-telů i producenti, kteří s novým odbytištěm znovu získali trh pro svou surovinu. Prostřednictvím ekonomického zhodnocení extenzivních sadů a starých odrůd ovocných dřevin by se mělo opět začít vyplácet starat se o tyto složky krajiny a přispět tak k zachování krajinného rázu Bílých Karpat. Výroba biopotravin přispívá k rozvoji ekologického ze-mědělství a změně spotřebních vzorců. Opět prostřed-nictvím ekonomického nástroje – trhu s biopotravi-nami – dochází k podpoře environmentálně šetrnější zemědělské produkce.

Základní nabídku moštárny, Hostětínský mošt a Hostětínský mošt BIO, doplňují Hostětínský mošt s červenou řepou BIO, Hostětínský mošt s černým rybízem, Hostětínský sirup z květu černého bezu BIO a Hostětínský sirup z listů máty peprné BIO. | The basic offer of the apple juice plant, Hostětín apple juice and Hostětín BIO apple juice, has been enriched by Hostětín BIO juice with sugar beet, Hostětín apple juice with black currant, Hostětín BIO sirup made from elderberry blossoms and Hostětín BIO sirup made from peppermint leaves.

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

Vysoké investiční náklady

Vzhledem ke skutečnosti, že provoz moštárny rozjíždělo OSTBK, bylo jeho financování vícezdrojové. Bez účasti zahraničních expertů nadace Hëllef fir d’Natur z Lucem-burska na projektu by nejspíš nebylo možné zprostřed-kovat nejvýznamnější grant na výstavbu moštárny od lucemburského ministerstva životního prostředí a získat úvěr od lucemburské banky Alterfinanz. I díky spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi se po delším sna-žení podařilo OSTBK dosáhnout na granty, dotace a dary (v celkové výši 4,3 mil. Kč) a výhodné půjčky (v celkové výši 2,5 mil. Kč) na aktivity spojené s přípravou a reali-zací projektu. V roce 2007 došlo k rozsáhlé investici do prvotní části zpracovatelského procesu: byla postavena a nově vyba-vena lisovna a současně instalovány skladovací nádrže pro jablečnou šťávu. Úhrnné náklady na tuto investici dosáhly 4,6 milionu korun bez DPH. Přínosem této in-vestice je například vyšší účinnost lisování: okolo 70 % u nového pásového lisu oproti 60 % u původního lisu pla-chetkového. Podařilo se rovněž významně zvýšit a zkva-litnit skladovací kapacitu. To prodlužuje výrobní sezonu moštárny a umožňuje zpracovat větší množství ovoce.

Samofinancovatelnost provozu

Díky významné finanční, materiální i nemateriální pod-poře v počátcích projektu moštárna svým provozem při-náší zisk (viz tabulku Hospodářský výsledek moštárny).

Tok financí v regionu

Tok financí v regionu, který moštárna ovlivňuje, lze ilu-strovat výpočtem indikátoru, tzv. lokálního multipliká-toru LM3. Lokální multiplikátor je ukazatelem o koloběhu peněz a můžeme díky němu získat vhled do složitého fungování místní ekonomiky. Při výpočtu LM3 je nejprve třeba vymezit hranice oblasti, ve které budeme výdaje považovat za lokální. V našem případě je stanoveným regionem kruhové okolí Hostětína do vzdálenosti 25 km od Hostětína a zahrnuje i oblast za hranicí se Slovenskem. Lokální multiplikátor pro hostětínskou moštárnu v roce 2006 dosáhl hodnoty 1,62. To znamená, že každá koruna vydaná lokálně přinesla místní ekonomice navíc dalších šedesát dva haléřů. Největší výdajovou položku moštárny (20 % z celkových výdajů) tvořily mzdy místním zaměstnancům. Druhou nejvyšší výdajovou položkou byla platba nájmu Nadaci Veronica do Brna (19 % veške-rých výdajů), která sice odešla z regionu, ale ve třetím kole se do regionu z 50 % vrátila. Ze struktury výdajů moštárny TBKSRO v roce 2006 mů-žeme pochopit, proč je hodnota lokálního multipliká-toru relativně nízká. Hlavními dodavateli moštárny jsou producenti biojablek. Protože výkupní ceny jablek byly ještě v roce 2006 v Německu vyšší, nebylo pro moštárnu snadné zajistit si místní dodavatele. Největším dodava-

Množství šťávy vyrobené v moštárně v Hostětíně v letech 2000–07 (v tisících litrů)2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Jablečný mošt BIO 54 77 87 124 86 68 80 78Jablečný mošt 77 24 23 24 15 2 8 23Jablečný mošt s červenou řepou BIO 15 19 4 4 4Jablečný mošt s černým rybízem BIO 5 5 2Šťáva celkem 131 101 110 163 120 79 97 107Sirup z květů černého bezu BIO 1 1Sirup z listů máty peprné BIO 4Sirup Rooibos BIO 1Výrobky celkem 131 101 110 163 120 79 98 113

Hospodářský výsledek moštárny v letech 2000–07 (v tisících Kč)2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Zisk 14 174 479 251 98 160 354 466

telem biojablek moštárny se tak stala společnost ze slo-venské části Bílých – Bielych Karpat. Výdaje na jablka od tohoto pěstitele tvořily třetí nejvyšší výdajovou po-ložku – 18 % veškerých výdajů. Tato farma se nachází asi 10 km vzdušnou čarou za hranicí námi vymezeného regi-onu pro výpočet LM3.

Příjmy sadařů – motivace k certifikaci ekologických sadů

V Bílých Karpatech roste asi 250 původních odrůd jab-lek, hrušek, třešní a švestek, které jsou přirozeně odolné a geneticky přizpůsobené podmínkám regionu. Část úrody však zůstávala nevyužita, protože se ji nevyplatilo prodá-vat. V blízkém okolí pracuje velký zpracovatel ovoce – Li-nea Nivnice, a.s., který výkup ovoce zajišťuje, bohužel však při výkupu není schopen zohlednit a oddělit kvalitní bio-jablka od jablek konvenčních. TBKSRO produkci biojablek nejen zohledňuje, ale primárně se zaměřuje na její výkup. Zároveň nabízí pěstitelům takové výkupní ceny, které je mohou motivovat k péči o stromy a sady, popř. k jejich převedení do režimu ekologického zemědělství. Výkupní ceny jablek kolísají s ohledem na úrodu jablek v regionu, nicméně nárůst výkupní ceny jablek je v prů-běhu let zřetelný. V roce 2007 dosáhla v moštárně v Hostětíně výkupní cena konvenčních jablek výše 3 Kč/kg a biojablek 6 Kč/kg.

Rozvoj trhu s místním produktem

Konvenční mošt i biomošt se poměrně rychle etablo-val na trhu s potravinami. Po zaváděcí sezoně 2000 se poptávka po biomoštech zvýšila tak, že ji produkce moštárny není schopna uspokojit. Už během dubna bývají zásoby moštu vyprodány. To svědčí o tom, že moštárna přispěla svou existencí k rozvoji trhu s míst-ním produktem a tento trh je stále ještě nenasycený. Přes veškerou snahu pracovníků moštárny se nepo-dařilo vytvořit dostatečnou poptávku po produktech ve Zlínském kraji. Prodej produktů přímo v Hostětíně (v moštárně či v Centru Veronica Hostětín) tvořil v obou letech 2006 a 2007 asi 7 % celkové tržby. Podnik velikosti moštárny v Hostětíně si nemůže dovolit vlastní distribuční systém, napojuje se tedy na stávající distributory a sítě. Na krajské úrovni neexistuje distri-buční síť zabývající se sortimentem biovýrobků, kdežto na celostátní úrovni ano.

Efektivní využití přírodních zdrojů

Moštárna vyrábí mošt z místních jablek a přispívá tak k jejich širšímu využívání. Budova moštárny má rovněž technicko-environmentální opatření, která šetří náklady na energii – teplo dodává centrální výtopna na biomasu, voda se částečně ohřívá pomocí slunečních kolektorů, nová pasterizační jednotka využívá rekuperace a šetří 80 % tepla.

Hostětínská cesta | Analýza 1992–2008 | Moštárna

Sociální prvky udržitelnosti

Moštárna představuje obnovení tradiční výroby a trhu se zemědělskými produkty typickými pro oblast Bílých Karpat. Užitek z udržování a rozvíjení pestrosti a různo-rodosti zděděného přírodního bohatství i společenských tradic nelze přesně kvantifikovat.

Propagace regionu a obce

Jedním z cílů zavádění výroby jablečného moštu v Ho-stětíně bylo ukázat na modelovém příkladu, že i v tak okrajové podhorské oblasti, jako jsou Bílé Karpaty, lze za-ložit prosperující organizaci, která podporuje především ekologické a sociální aspekty. Projekt přispívá k propa-gaci obce i celého regionu. O tom, že provoz moštárny opravdu funguje, se jezdí přesvědčit lidé nejen z České republiky, ale i z různých koutů světa.

Vznik pracovních míst

Moštárna zaměstnává jednoho místního občana na celý stálý úvazek a další čtyři místní obyvatele na částečné stálé úvazky. Včetně sezonních brigádníků moštárna v roce 2007 vytvořila 3,5 přepočteného pracovního úvazku. Počet stálých pracovních míst i počet sezon-ních brigádníků v průběhu let mírně roste. Část brigád-níků tvoří dlouhodobě nezaměstnané osoby. Přestože v moštárně nacházejí pouze sezonní práci, představuje pro ně možnost sociálního kontaktu a udržení či získání potřebných pracovních návyků.

Práce dobrovolníků

Významné byly dobrovolnické práce, které v začátcích ušetřily OSTBK částky řádově statisícové. Dobrovolníci pomáhali při rekonstrukci budovy moštárny, sběru jablek, asistovali při výrobě moštu na lince a pomáhali při pre-zentacích a ochutnávkách moštu na různých společen-ských akcích. Dobrovolnická činnost však nemá jen eko-nomické aspekty, ale zejména aspekty sociální.

Podpora činnosti spolků

Pro OSTBK je podněcování ke spolupráci hlavní činností: sdružení jednotlivci a organizace se společně snaží o za-chování přírodního a kulturního dědictví Bílých Karpat. Společně s dobrovolníky se spolupodílí na uspořádání zářijové Jablečné slavnosti.

Environmentální prvky udržitelnosti

Ochrana biodiverzity

Existence moštárny přispívá k zachování biodiverzity bě-lokarpatských odrůd jablek. Tím, že moštárna zaručuje dobré výkupní ceny, mají majitelé motivaci starat se opět o vysokokmenné ovocné odrůdy. Podle odhadu místního ekozemědělce bylo v bezprostředním okolí Hostětína za-loženo v posledních pěti letech kolem 30 ha nových vyso-kokmenných sadů.

Využití obnovitelných zdrojů energie

Moštárna se snaží získávat energii z obnovitelných zdrojů (solární panely na moštárně, odběr tepla z místní vý-topny na biomasu). Sklad moštárny je obložený slámou a díky dobré izolaci se v něm nemusí v zimě topit ani v létě chladit klimatizací.

Udržitelné využívání energie a jeho limity

Snahu o ochranu klimatu narušuje provoz moštovací linky na lehký topný olej, který produkuje emise CO2. Jednou z možností vyjádření dopadu tohoto provozu je výpočet emisí CO2 na jednotku produkce. Cestou k udrži-telnosti je v tomto směru používání dokonalejších tech-nologií, jež uvolní méně CO2 do ovzduší, nebo nahrazení neobnovitelného zdroje (topného oleje) obnovitelným zdrojem energie. TBKSRO se zatím rozhodla jít prv-ním směrem. Nový pastér s rekuperační sekcí pořízený v roce 2007 uspoří 80 % tepla oproti původně využíva-nému pasterizačnímu výměníku. Část energie, která se též spotřebovává na ohřev teplé vody na oplach lahví, pochází z obnovitelných zdrojů (ze solárních panelů na moštárně).

Podpora ekologického zemědělství

Propagace ekologického zemědělství, které chrání půdu před zamořením pesticidy a nadměrným vyčerpá-váním, je kladným bodem projektu. Moštárna se zamě-řuje na bioprodukci. Cílem směřujícím k udržitelnosti je vyrábět co největší podíl biomoštu, který v roce 2000 či-nil 44 %, v roce 2001 88 % a v roce 2007 téměř 96 %. Konvenční mošt je vyráběn z jablek pocházejících z míst-ních zahrad a malých sadů, které jsou významné pro ochranu krajiny a biodiverzity. Hospodaření v těchto ex-tenzivních sadech se velmi blíží zásadám ekologického zemědělství, avšak kvůli malým rozlohám a vysokým re-žijním nákladům není možné většinu z těchto sadů certi-fikovat pro ekologické zemědělství.

Minimalizace produkce odpadů a její nedostatky

Z hlediska tvorby odpadů při podnikání je pozitivní, že se mošt stáčí do vratných skleněných lahví, které díky možnosti opakovaného použití tolik nezatěžují životní prostředí. Lahve vydrží až 60 cyklů (běžně 30–40) vymytí a znovupoužití, což je velká úspora materiálu (je však nutné počítat s velkou spotřebou vody na mytí lahví, energie na její ohřev a znečištěním vody). Díky důsledné recyklaci je odpad z těchto lahví minimální. Vratné lahve jsou z hlediska životního prostředí nejšetrnější, a to zřejmě i při dopravě nad 400 km. Produkce odpadů při provozu moštárny má i své nedo-statky. Např. fakt, že nové biosirupy se prodávají v ne-vratných skleněných lahvích. Nevratné skleněné lahve mají největší negativní dopad na životní prostředí ze všech obalových materiálů. Mají však uzavřenější životní cyklus než např. PET lahve. Nepříznivým dopadem provozu moštárny je produkce organického znečištění vody. V prvním roce provozu ho-stětínské moštárny se ukázalo, že vysoké organické zne-čištění části odpadních vod (BSK5 až 5 000 mg/l) převy-šuje kapacitu kořenové čistírny, a proto je část odpadní vody zachytávána do nádrží a aplikována na okolní sady a pole jako hnojivá zálivka.

Prodej produktů přímo v Hostětíně (v moštárně či v Centru Veronica Hostětín) tvořil v letech 2006 a 2007 vždy asi 7 % celkové tržby. | The direct sell of products in Hostětín (either in the apple juice plant or at Centre Veronica Hostětín) made up to approximately 7% of total income in 2006 and 2007.

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

Biomasová výtopnaZatímco do poloviny 20. století bylo v Hostětíně či jiných podobných venkovských obcích v Bílých Karpatech dřevo hlavním zdrojem energie pro vytápění, od padesátých let bylo nahrazováno teplem z fosilních zdrojů. V domác-nostech se více topilo uhlím, později elektřinou, přičemž tento nepříznivý vývoj vrcholil v polovině devadesátých let 20. století. S ohledem na to, že Hostětín ležel mimo trasu plánovaného plynovodu, bylo zjevné, že obec bude muset vytápění zajistit jinak než většina sousedních obcí. Úvodní šetření zájmu obyvatel Hostětína připojit se na vý-topnu spalující biomasu ukazovalo zhruba na 50% pod-poru. Povědomí a zájem obyvatel se podařilo postupně zvyšovat. V březnu roku 1998 zorganizovala ZO ČSOP Veronica seminář pro občany Hostětína, jehož součástí byla exkurze do Kautzenu (Dolní Rakousko), kde obecní biomasovou výtopnu již úspěšně provozovali. Současně se obci s pomocí Nadace Partnerství a Veroniky podařilo zajistit financování připravovaného projektu. Ministerstvo životního prostředí pomohlo zprostředkovat kontakty mezi obcí, nizozemskou společností TEI – Twente Energy Institute a jedním z jejích členů BTG – Biomass Techno-logy Group. BTG formulovala návrh projektu pro nizozem-skou vládní agenturu Senter a v prosinci 1998 byl projekt schválen nizozemskou vládou. Výtopna byla uvedena do provozu na podzim roku 2000. Jejím majitelem a provozovatelem je obec Hostětín. V tep-lovodním kotli o výkonu 732 kWt se spaluje dřevní odpad (především štěpka, piliny z odpadového dřeva z okolních pil a lesů), který se průběžně naváží do skladu o zásobním objemu přibližně 900 m3. Výtopna dodává teplo prostřed-nictvím 2,8 km dlouhé teplovodní sítě 68 připojeným od-běratelům z celkových 81 obydlených budov v Hostětíně (tedy 84 % všech v obci vytápěných objektů).

Ekonomické prvky udržitelnosti

Nezávislost na světových cenách energie, energetická bezpečnost

Decentralizovaná výroba energie a tepla má řadu výhod. Obec se stává méně závislou jak na domácí rozvodné síti, tak na dodávkách neobnovitelných zdrojů ze zahra-ničí. Získává možnost o projektu rozhodovat, kontroluje finanční toky i vliv projektu na okolí. Rozhodování na obecní úrovni nejlépe zohledňuje místní podmínky a po-třeby. Zejména ekonomicky slabší skupiny obyvatel jsou nejvíce ohroženy růstem cen a decentralizovaná výroba energie pomáhá tomuto ohrožení předcházet. Ceny fosilních paliv a z nich vyráběné elektřiny stále ros-tou. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce zvýšily ceny energií o 12,5 %. Ceny biomasy např. vlivem zvýšené poptávky rovněž rostou, stále jsou však pro spotřebitele cenově nejúnosnější a dlouhodobě bezpečné.

Tok financí v regionu

Při využití místních materiálových i lidských zdrojů zů-stávají prostředky v regionu a mohou přispívat k jeho dalšímu rozvoji. Náklady na výrobu jednoho GJ tepla či-nily v Hostětíně v roce 2007 305 Kč/GJ včetně DPH. Prů-měrně domácnosti do systému ročně přispívají téměř 15 tisíc Kč. V regionu tak ročně zůstává skoro milion ko-run. Pokud by občané topili plynem či elektřinou, odply-nula by minimálně tato částka mimo region. Nákup paliva tvořil v roce 2007 téměř 2/3 nákladů na provoz výtopny. Druhou nejvýraznější výdajovou polož-kou byly výdaje za opravy a údržbu (tj. asi 12,2 % z cel-kových výdajů), dále výdaje za nákup elektřiny (9,7 % z celkových výdajů), výdaje na mzdy pracovníků provozu (9,1 % z celkových výdajů) a výdaje za dopravu paliva (ne-celých 2,6 % z celkových výdajů). Lokální multiplikátor dosáhl za rok 2007 hodnoty 2,30, což znamená, že každá koruna vydaná lokálně přinesla místní ekonomice navíc další korunu a třicet haléřů. V případě hostětínské výtopny je důležité, že její nej-větší výdajová položka za nákup štěpky zůstává v regi-onu (a místní dodavatelé mají tendenci utrácet peníze místně). Další výdajovou položkou, která zůstává zcela v místě, jsou mzdy. Mimo region utrácí výtopna za elek-třinu a údržbu kotle.

Příznivé ceny tepla pro místní

Průměrná cena dodávaného tepla pro obyvatele z biomasových výtopen dosahuje 336 Kč/GJ včetně DPH. Platby za teplo v Hostětíně jsou nižší než tento průměr. Z tohoto srovnání je zřejmé, že obec Hostětín by mohla teplo prodávat i o stokorunu za jednotku tepla dráž a celkový projekt vytápění by se snad stal ziskovým (pokud by v reakci na zvýšení cen neklesl odběr tepla). Obec však záměrně zachovává ceny ve velmi příznivé cenové hladině pro místní obyvatele. Od roku 2005 byla v Hostětíně zavedena dvousložková cena. Fixní provozní náklady tvoří pevnou část ceny, kte-rou zaplatí odběratelé stejné odběrové kategorie rovným dílem. Druhá část ceny je platbou za odebrané množství tepla. Například v roce 2007 stálá platba činila 4 095 Kč u trvale obydlených domů, resp. 1 775 Kč u ostatních bu-dov, a proměnná část ceny byla 225 Kč/GJ. Přesto se od-haduje, že mnoho domácností kombinuje teplo z výtopny s teplem z vlastního dřeva z okolních lesů. Mimo topnou sezonu používají Hostětínští k ohřevu vody pro domác-nost jiné zdroje tepla (především elektřinu a solární ener-gii – více než 10 % budov má instalované sluneční kolek-tory na ohřev vody).

Financování výstavby výtopnyZdroj financování Předmět investice Částka

v mil. KčPodíl

v %Nizozemská vláda (agentura SENTER) technologie kotelny 11,4 31 %SFŽP dofinancování investice

(výměníkové stanice, budova výtopny…)19,8 55 %

ČEA tepelné rozvody 3,2 9 %připojení občané přípojky 2,0 5 %Celkem 36,4 100 %

Hostětínská cesta | Analýza 1992–2008 | Biomasová výtopna

Vznik pracovních míst v obci

V současné době jsou ve výtopně zaměstnáni na částečný úvazek tři místní obyvatelé – důchodci, kteří se starají o provoz kotelny (přísun paliva, základní údržba, drobné opravy). Mzdové náklady se na provozu výtopny podílejí přibližně 9 %, což se příznivě odráží v přijatelné konečné ceně tepla. Obsluha kotelny je 24 hodin v pracovní poho-tovosti, pravidelná denní kontrola trvá zhruba půl hodiny. O management výtopny, který zahrnuje nákup a dopravu paliva, plánování provozu, koordinaci pracovníků či účet-nictví, se stará obec Hostětín.

Environmentální prvky udržitelnosti

Ochrana klimatu, snižování emisí

Výtopna vyprodukuje za topnou sezonu 3 500 GJ tepla a uspoří 1 500 tun CO2 ročně.

Zlepšení kvality místního ovzduší

Srovnání kvality ovzduší v Hostětíně před započetím stavby (rok 1999) a při jejím provozu (data z roku 2004)

Typ znečištění 1999 2004SO2 5,104 t 0,017 tCxHy 2,755 t – CO 11,890 t 0,976 tprach 4,817 t 0,204 tNOx 1,194 t 0,340 tCO2 1 451,854 t –

Přestože výtopna prokazatelně přispěla ke zlepšení kva-lity místního ovzduší, platí obec poplatky za znečišťo-vání ovzduší podle § 19 zákona 86/2002 Sb. jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Poplatek v případě hostětín-ské výtopny dosahuje částky 1 500 až 1 800 Kč ročně.

Náhrada energie z neobnovitelných zdrojů energií z OZE

Nahrazení vytápění z fosilních zdrojů vytápěním z ob-novitelných zdrojů – biomasou v Hostětíně přimělo oby-vatele Hostětína uvažovat nad udržitelným využíváním zdrojů energie. Od postavení výtopny zaizolovali majitelé šest rodinných domů na vlastní náklady. Velmi pravděpo-dobně je v příštích letech budou následovat další.

Rozvoj regionálního trhu s biomasou

V době výstavby hostětínské výtopny byla situace na trhu s biomasou jiná než dnes. Poptávka i cena od-padního dřeva byla nižší. Cena biomasy se v posledním desetiletí stále zvyšuje v závislosti na růstu poptávky a nepřímo souvisí i s růstem cen ostatních paliv, přede-vším ropy a uhlí. I v Hostětíně pozorovali nárůst cen to-hoto paliva za sedm let o téměř 80 %. Svou roli v růstu cen biomasy hraje i podpora spoluspalování biomasy s ostatními palivy daná vyhláškou č. 482/2005 Sb. jako jeden z nástrojů pro dosažení osmiprocentního podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010. Dodavatelé štěpky se v průběhu provozu obecní výtopny měnili. Dlouhodobé smlouvy na dodávku paliva se ne-dařilo v tomto odvětví (s ohledem na převis poptávky nad nabídkou) uzavírat. Do roku 2003 získávala obec palivo z okruhu asi 25 km, v roce 2004 se pak tato vzdá-lenost kvůli uzavření provozu hlavního dodavatele zvý-šila na dvojnásobek. Od té doby se dodávky opět stabi-lizovaly: v současnosti pochází naprostá většina paliva z okruhu 15 km, což významně snížilo výdaje na dopravu paliva.

Úspora energie

Z dříve spotřebované energie výtopna nahradila přibližně 585 MWh elektřiny, 250 t hnědého uhlí a 20 t černého uhlí ročně. Úspora na nákupu paliva v porovnání s indivi-duálním vytápěním je 14 %, tj. zhruba 120 000 Kč. Spotřeba elektřiny na výtopně činí ročně 42 000 kWh (151 GJ), vzhledem k vyrobenému teplu je potřeba asi 3 % elektřiny (30 kWhel/MWht). Znamená to, že spotřebo-vaná elektřina přinese pro vytápění takřka desetkrát větší užitek než v případě tepelného čerpadla a téměř třicet-krát větší užitek než u přímotopů.

Sociální prvky udržitelnosti

Vzdělávání a osvěta

Velká část návštěvníků exkurzí si prohlédne i biomasovou výtopnu. Předpokládalo se, že postavení výtopny jako modelového projektu vyvolá v regionu stavbu dalších výtopen na biomasu. Možnost přímo se přesvědčit, jak výtopna funguje, mohla mít vliv na realizace některých dalších projektů, ten však nejde jednoznačně vystopovat. Dnes se v nejbližším okolí Hostětína nacházejí biomasové výtopny ve Štítné nad Vláří a ve Slavičíně.

Podpora ze strany obyvatel

Klíčovým faktorem pro rozhodnutí holandské vlády, Twente Energy Institute a BTG hostětínský projekt podpo-řit, byla výrazná míra participace obyvatel Hostětína, po-suzovaná dotazníkem. Na 80 % hostětínských potvrdilo svůj předběžný zájem se k bioenergetické soustavě připo-jit. Nebyl s nimi podepsán žádný smluvní závazek, přesto se všichni na výtopnu napojili.

Komfort vytápění, spokojenost občanů

Podle výzkumu jsou obyvatelé Hostětína s výtopnou vesměs spokojeni, vytápění vnímají jako efektivní, po-hodlné a ekologické. Projekt je v očích občanů úspěšný snad díky komfortu, který přináší. Občané napojení na výtopnu získají systém ústředního topení, který nevy-žaduje žádnou obsluhu, žádnou práci s přípravou paliva, vynášením popela atd. Velmi příznivě obyvatelé Hostě-tína hodnotí také výrazné zlepšení kvality ovzduší ve ves-nici poté, co se upustilo od vytápění uhlím.

Srovnání cen (s DPH) některých biomasových výtopen v roce 2006: Slavičín 396 Kč/GJ, Bystřice nad Pernštejnem 367 Kč/GJ, Nová Cerekev 315 Kč/GJ, Roštín 298 Kč/GJ, Hostětín 260 Kč/GJ. | Price comparison (incl. VAT) of some biomass heating plants in 2006: Slavičín 396 CZK/GJ, Bystřice nad Pernštejnem 367 CZK/GJ, Nová Cerekev 315 CZK/GJ, Roštín 298 CZK/GJ, Hostětín 260 CZK/GJ.

foto

© a

rchi

v Ve

roni

ca

Seminární centrum – pasivní důmStavba seminárního centra je logickým vyústěným mo-delových projektů realizovaných v Hostětíně a byla od roku 1998, kdy Nadace Veronica zakoupila v Hos-tětíně nemovitost s pozemky, součástí dlouhodobého záměru výstavby na pozemku. Stavba budovy, která by poskytovala zázemí pro stávající i plánované vzdělávací programy, byla tedy pro ZO ČSOP Veronica důležitým krokem v dalším rozvoji. Příprava projektu probíhala v letech 2001–05, po celou dobu plánování se hledaly i cesty k financování projektu. Díky celkovému environmentálnímu profilu organizace bylo od počátku strategickým záměrem, aby semi-nární centrum nebylo jen obyčejnou budovou. Zadáním pro architekty a projektanty bylo postavit dům v pasiv-ním standardu, tj. se spotřebou energie na vytápění do 15 kWh/(m2.rok) a získat přednáškový (společenský) sál, kuchyni, kancelář s knihovnou a ubytovnu. Zároveň v domě demostrativně užít různé stavební a provozní technologie typické pro udržitelné stavění. Při mezinárodní spolupráci došlo k setkání s architektem Georgem W. Reinbergem, který se s děním v Hostětíně seznámil a nabídl svou účast. Postupně získávané pro-středky na stavební projekt a stavbu samotnou pochá-zely z řady zdrojů – dotací a darů, protože investorem byla nezisková organizace. Před započetím stavby byly zejména důležité prostředky na přípravu projektu z Čes-ko-rakouského energetického partnerství, Nadace Part-nerství a nizozemského vládního fondu MATRA, který poskytl i potřebné prostředky pro spolufinancování in-vestice. Velký význam měl dar soukromého dárce – Čes-komoravského cementu, a.s., a to ve výši 1,65 mil. Kč, stejně jako půjčka od Nadace Veronica, která pomohla překlenout více než roční zpoždění v závěrečné splátce dotace od SFŽP.

Zdroje financování výstavby seminárního centraZdroje financování

Částka v mil. Kč % částky z celko-vých nákladů

SROP 13,20 56 %SFŽP 5,38 23 %MMR 1,65 7 %dary a granty 3,26 14 %celkem 23,49 100 %

Z otevřeného výběrového řízení vyšla vítězně firma Skanska CZ, Divize technologie, která zahájila výstavbu v březnu roku 2006 a po necelých šesti měsících ji pře-dala ZO ČSOP Veronica. V lednu 2007 byl zahájen její plný provoz.

Ekonomické prvky udržitelnosti

Vyšší investiční náklady

Náklady na stavbu seminárního centra jsou dle výpočtu projektanta jen o necelých 7 % vyšší než „tabulkové“ ná-klady podle běžných ceníků, bez použití technologií pa-sivního stavění. Přitom je dům velmi neobvyklý. Okna v pasivním standardu jsou mimořádně kvalitní (s prostu-pem tepla nižším než 0,8 W/(m2.K)). Vnější stěny jsou izo-lovány nejméně třiceticentimetrovou vrstvou izolace, část izolací je ze slámy. Vnitřní omítky jsou hliněné, jejich ná-těry kaseinové. Na malé části budovy jsou použity staré nepálené cihly (příčka a dvě pohledová vyzdění). Na pod-lahách leží skutečné přírodní linoleum, nikoli PVC.

Prostá návratnost investice do pasivního domu s vylou-čením vícenákladů na údržbu (zahrnující výměnu reku-peračního zařízení po době životnosti, tj. zhruba deseti letech) a při zahrnutí meziročního nárůstu cen tepla z bi-omasové výtopny o 6,5 % vyšla na 16 let.

Nižší provozní náklady

Nový dům postavený dle současné české normy má spo-třebu kolem 100 kWh/(m2.rok), staré domy mívají spo-třebu energie až okolo 200–300 kWh/(m2.rok). Vidíme, že pasivní dům má oproti novým domům asi sedminovou spotřebu energie (a méně než desetinovou oproti starým domům). To znamená, že je výrazně méně závislý na spo-třebě paliv. Pokud se zároveň podaří energetickou spo-třebu zabezpečit z obnovitelných zdrojů energie (což se seminárnímu centru daří v položkách za teplo vzhledem k napojení na biomasovou výtopnu a teplou vodu ohřá-tou solárním panely), může se takový dům stát zcela ne-závislým na fosilních zdrojích energie.

Samofinancovatelnost provozu

Provoz vzdělávacího střediska vychází z prostředí nezis-kové organizace. Hlavním posláním Centra Veronica Ho-stětín je vzdělávání o udržitelném rozvoji, které nemůže být v dnešní době stoprocentně komerčně soběstačné. Vzdělávací aktivity Centra jsou významně závislé na gran-tech a dotacích. Hospodářská činnost, spočívající v po-skytování stravovacích, ubytovacích a dalších služeb, je doplňkem k vzdělávacím aktivitám a částečným příspěv-kem k jejich financování.

Tok peněz v regionu

Centrum Veronica Hostětín se snaží maximálně napo-jovat na místní ekonomiku. Pro hodnocení toku peněz v regionu jsme opět použili výpočtu lokálního multipli-kátoru, z kterého vyplývá, že Centrum utrácí velkou část svých výdajů (zhruba 67 %) místně. Největší díl místních plateb tvoří především výdaje za mzdy (44,4 % celkových výdajů), potraviny, vybavení pasivního domu (především nábytek) a vytápění. Existence Centra má vliv i na ekonomiku obce Hostě-tín. V místním obchodě se nakupuje značná část surovin pro vaření, utrácejí zde také návštěvníci jednorázových exkurzí.

Efektivní využití místních zdrojů

Na výstavbě se významnou měrou podíleli místní dělníci a řemeslníci najmutí generálním dodavatelem. Na pozici mistra na stavbě byl na doporučení pracovníků Veroniky přijat občan Hostětína, jenž dále zprostředkoval kontakty na některé řemeslníky z okolí. Velká část pracovníků stavby tedy pocházela z okresu Uherské Hradiště. Z místních materiálů bylo významné použití dřeva na ob-klady, slámy jako izolace jedné stěny a střechy a nepále-ných cihel.

Centrum Veronica Hostětín je certifikováno jako Ekologicky šetrná služba. Tuto značku získalo na základě prokázání environmentální šetrnosti různých složek provozu, tj. splnění požadavků směrnice 43, harmonizované v rámci Evropské unie.

Hostětínská cesta | Analýza 1992–2008 | Seminární centrum – pasivní dům

Environmentální prvky udržitelnosti

Úspora energie

Díky pasivnímu standardu lze uspořit až 80 % provozních nákladů domu. Domy postavené v pasivním standardu ušetří podstatnou část produkce skleníkového plynu – oxidu uhličitého.

Srovnání skutečných a hypotetických nákladů na vytápění seminárního centra

Spotřeba kWh/rok

Spotřeba GJ/rok

Náklady na vytápění

Kč (2007)pasivní dům – budova Centra

11 750 42 12 810

klasická novostavba

71 300 256 78 080

rozdíl 59 650 214 65 270

Využívání obnovitelných místních zdrojů

Bezpochyby environmentálně přínosné bylo použití ob-novitelných materiálů při stavbě domu, tj. nepálených cihel, dřeva a slámy. Tyto materiály byly místní, proto zde odpadla transportní zátěž jak ekonomická, tak envi-ronmentální. V případě použití dalších stavebních materiálů, např. že-lezobetonu, který je použit na přední seminární část Cen-tra (ubytovací část je postavena z cihel), se v technické oblasti vedou diskuse o ekologické bilanci těchto mate-riálů. Vzhledem ke specifickým vlastnostem Centra, jeho seminárním, kancelářským a ubytovacím účelům, byla zvolena masivní konstrukce tak, aby se snáze vyhovělo statickým a požárním požadavkům.

Využívání obnovitelných zdrojů energie

Orientace budovy a velikost a umístění oken podporují pasivní solární zisky domu. Po plánované instalaci solár-ního kolektoru na přední fasádu přibudou k těmto pa-sivním ziskům i další aktivní solární zisky. Zatím je pro ohřev vody využíván kolektor na sousední moštárně, je-hož instalace v roce 2001 s budoucím Centrem počítala. Zejména v zimě je potřeba dodávat další teplo. To Cent-rum získává pomocí přípojky z centrálního rozvodu tepla z biomasové výtopny. Protože je v budově kancelář, po-čítá se i s tepelnými zisky z počítačů.

Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu

Před stavbou seminárního centra účastníci akcí v Hostě-tíně nejčastěji přenocovávali v obecní ubytovně nazvané

„Na Staré hospodě“. Tato ubytovna nižší kategorie má kapacitu dvacet ubytovacích míst. Vzhledem k nedosta-tečné ubytovací kapacitě Centra při různých pobytových a výročních akcích je i vytížení obecní ubytovny větší než před stavbou Centra. Je útočištěm návštěvníků, na které už v pasivním domě nezbylo ubytovací místo, dále např. studentů, kteří se snaží snížit svoje náklady při exkurzích. Ubytovnu rovněž intenzivně využívali pracovníci staveb-ních firem při budování Centra, což v roce 2006 zname-nalo pro obec významný příjem.

Sociální prvky udržitelnosti

Vzdělání a osvěta

V roce 2007 zhlédlo seminární centrum 3 686 návštěv-níků ročně, z toho 801 návštěvníků zde přespalo. Ná-vštěvníkům obce jsou v průběhu roku nabízeny exkurze po modelových projektech, vzdělávací a pobytové pro-gramy. Tyto akce jsou častější a delší než dříve. Díky stálé přítomnosti pracovníků Centra Veronica Hostětín v nové kanceláři v pasivním domě je snadnější zajistit personál pro provádění exkurzí. Kromě získávání informací během exkurze pasivním do-mem se přihlašují zájemci o podrobnější rady. S pracov-níky ZO ČSOP Veronica bylo v roce 2007 konzultováno několik záměrů veřejných staveb a desítky záměrů rodin-ných domů, jejichž investoři zvažují stavění v pasivním standardu nebo alespoň využití některých jeho prvků.

Vznik pracovních míst

Ve studii proveditelnosti se počítalo s tím, že výstavba Centra přinese dvě nová pracovní místa. Zatím praxe uká-zala, že pracovních míst vzniklo více. K dubnu 2008 bylo vytvořeno šest přepočtených pracovních úvazků zaměst-naneckého poměru (administrativní práce: zahrnuje ze-jména ředitele Centra, projektové manažery a pracovníky provozu Centra). Dále vzniklo 3/4 přepočteného úvazku na dohody o provedení práce (zahrnuje úklid a další práce v provozu). Kromě toho vznikla stabilní poptávka po službách v rozsahu celkem asi 1,4 úvazku externího (účetnictví, vedení kuchyně, údržba domu). Většina pra-covníků Centra jsou místní – sedm administrativních pra-covníků z deseti bydlí v mikroregionu. Zaměstnanci na DPP a externí zaměstnanci jsou všichni místní.

Svépomoc

Izolace stěny slámou byla prováděna čtyřmi až šesti dob-rovolníky a zaizolování plochy 200 m2 představovalo té-měř 280 osobohodin.

Komunitní využití prostor seminárního centra

Participace občanů se projevuje především v komunitním využívání prostor Centra. To usnadňuje dohoda s obcí, že pro účely oslav občanů Hostětína a akcí hostětínských spolků je pronájem sálu zdarma. Od ledna 2007 do ledna 2008 zde proběhlo přibližně deset oslav, mikulášská be-sídka, vánoční tvoření a zpívání, oslava Silvestra a karne-val pro děti i dospělé. Na některých akcích, např. Jablečné slavnosti, mikulášské besídce či předvánočním zpívání, se podílely nebo akci přímo organizovaly složky Českého červeného kříže, hasiči nebo obecní úřad. Pravidelně zde probíhá výuka angličtiny, kterou zajišťují pracovníci Centra.

Sláma byla použita při stavbě seminárního centra jako izolace jedné stěny a ploché střechy. Jako stavební materiál má velkou budoucnost, v Rakousku se např. začínají dělat speciální panely ze slámy pro dřevostavby. | Straw has been used to isolate one wall and a flat roof of the seminar centre. It definitely has got its future as a building material, to give an example, special straw panels have recently begun to be used to build wooden houses in Austria.

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

Využívání dešťové vody

V domě je dvojí rozvod vody. Jeho součástí je i nádrž na dešťovou vodu s objemem 5,6 m3. Voda z nádrže slouží ke splachování a k úklidu.

Environmentálně příznivý provoz Centra kromě energetických parametrů budovy

Environmentálně příznivý provoz Centra se projevuje především ve vaření z biopotravin, třídění odpadů, ekolo-gicky šetrném čištění, používání úspornějších spotřebičů, recyklovaného papíru atp. Takový provoz je v některých ohledech levnější než běžný provoz, v jiných ohledech stejně nákladný či dražší. Levnější je provoz zejména díky vybavení úspornými spo-třebiči či zářivkami. Také používání recyklovaného papíru a obálek vychází o něco málo levněji než používání nor-málního papíru. Třídění odpadů není drahé, nese s sebou spíše počáteční náklady na nákup košů. Centrum Veronica Hostětín je certifikováno jako Ekolo-gicky šetrná služba. Tuto značku, která je obdobou Eko-logicky šetrného výrobku, získalo na základě prokázání environmentální šetrnosti různých složek provozu, tj. splnění požadavků příslušné směrnice, harmonizované v rámci Evropské unie.

Vybavení domu

I při zařizování interiéru pasivní budovy se pracovníci ZO ČSOP Veronica snažili uplatňovat environmentální kritéria. V kombinaci s ostatními nároky na vybavení (fi-nanční dostupnost, trvanlivost, skladovatelnost apod.) nebylo vždy jednoduché najít ekologicky příznivý místní materiál a místního výrobce. Například u nábytku byl kla-den důraz na provedení z masivního dřeva, s co nejmen-ším podílem lepidel a k přírodě šetrnou povrchovou úpravou (voskovým olejem). Nábytek byl z části vyroben ze dřeva s certifikátem šetrného lesního hospodaření FSC, které bylo nakoupeno od Školního lesního podniku MZLU ve Křtinách. Dále ložní prádlo a ručníky na poko-jích jsou certifikovány jako Ekologicky šetrné výrobky. Ku-chyně je vybavena spotřebiči energetické třídy A.

Šetrné veřejné osvětleníCílem obnovy veřejného osvětlení v Hostětíně bylo osvět-lení zásadně modernizovat a zároveň šetřit elektřinou. Podnět k obnově pouličního osvětlení vyšel ze spolu-práce Nadace Partnerství a regionální asociace Environ-mental Partnership for Sustainable Development (EPSD) s firmou Philips Lightning. V každé ze 6 členských zemí EPSD byl identifikován jeden pilotní projekt. Nadace Part-nerství navrhla firmě Philips, aby darovala nejmodernější technologie svítidel se zdůvodněním, že díky připravova-nému Centru bude příležitost o nich informovat širokou veřejnost. Nadace zprostředkovala v roce 2005 přímý kontakt mezi Philips Lightning a ZO ČSOP Veronica (osvětlení Centra) i obecním úřadem Hostětín (pouliční lampy). Díky této spolupráci darovala firma Philips obci potřebnou sadu špičkových svítidel a nejmodernějších výbojek. Expert firmy vypracoval projekt nového osvět-lení. To pak na jaře 2006 nainstaloval na stávající stožáry s využitím původních rozvodů místní elektrikář.

Celkové investiční nákladypoložka plátce částka

v Kč% z celkové

ceny rekonstrukce

sada svítidel a výbojek

Philips 133 710 55,5 %

demontáž a montáž svítidel + spojovací materiál

obec Hostětín

107 000 44,5 %

celkem 240 710 100 %

V Hostětíně bylo vyměněno stávajících 32 fungujících svítidel za moderní a úspornější typy. Pro zlepšení rovno-měrnosti osvětlení bylo kolem hlavní cesty přidáno dal-ších 8 světel, v roce 2007 pak ještě další tři světla mezi okrajem zástavby a železniční zastávkou.

Zelená střecha patří ubytovací části vzdělávacího střediska, seminární část budovy má střechu sedlovou, pod kterou se ukrývá kancelář pro pracovníky Centra. | There is a green roof above the accomodation part of the educational centre, seminar part of the building has got saddle roof with an attic office for centre workers.

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

Hostětínská cesta | Seminární centrum – pasivní dům

Ekonomické prvky udržitelnosti

Návratnost investice

Svítidla v Hostětíně jsou velmi kvalitní. Měla by vydržet dvacet až třicet let při výměně výbojek po pěti až šesti letech. Investice do obnovy osvětlení se z výpočtu pro-sté návratnosti při růstu cen elektřiny o 7 % ročně vrátí za 11 let (při započtení dodatečných nákladů na výměnu všech výbojek po každých šesti letech je návratnost in-vestice 13 let).

Nižší náklady na provoz

Zajímavé je srovnání spotřeby elektřiny staré a nové světelné soustavy. Spotřeba elektřiny v roce 2005 (tj. před instalací nového šetrného osvětlení) dosáhla 15 793 kWh ročně, od poloviny dubna 2006 do polo-viny dubna 2007 (šetrné osvětlení bylo namontováno až v květnu) jen 12 108 kWh. Úspora tedy činila 23,3 %, což je nezanedbatelná část vzhledem ke skutečnosti, že před obnovou osvětlení nefungovala všechna svítidla staré soustavy.

Sociální prvky udržitelnosti

Vzdělání a osvěta

V Hostětíně jde bezpochyby o modelový příklad vizuali-zace environmentálně šetrného opatření. Důležitým cílem projektu je však i monitorování a vyhodnocování vlivu jednotlivých opatření, aby mohly být zkušenosti předá-vány dalším obcím, které stojí před úkolem rekonstrukce či investice do nového veřejného osvětlení. Veřejného osvětlení si však návštěvníci obce Hostětín mo-hou všímat i bez účasti na exkurzi, protože je dobře vidi-telné po celé vesnici a při příjezdu do obce (pohled shora) je patrné, že veřejné osvětlení nyní nevyzařuje do oblohy.

Ochrana zdraví

Nedostatek přirozené tmy ovlivňuje lidský spánek a bio-rytmy. Tma na úrovni blízké přírodním nočním hodnotám je nutná pro dostatečnou tvorbu melatoninu – nejúčin-nějšího antioxidantu v lidském těle, který chrání před ra-kovinovými nádory.

Bezpečnost v obci

Nerovnoměrné či oslňující osvětlení může mít vliv na sní-žení bezpečnosti. Oslnění lidského zraku světlejšími místy odvádí pozornost od podstatných vizuálních pod-nětů, jako jsou nerovnosti silnice, dopravní značení či chodci. Vyplatí se ubrat intenzity v nejsvětlejších mís-tech – přinese to lepší přizpůsobení zraku tmavším mís-tům osvětlených ploch i šeru v jejich okolí. Důležitá je tedy nikoli střední intenzita osvětlení, ale zejména dosta-tečná minimální intenzita a rovnoměrnost osvětlení.

Environmentální prvky udržitelnosti

Omezení světelného znečištění

V Hostětíně se instalací nových svítidel škodlivé důsledky veřejného osvětlování radikálně zmenšily a přitom se zá-roveň dvakrát až třikrát zvýšila intenzita osvětlení vozo-vek a chodníků. Světla na okolní stráně a do vzdáleného ovzduší naopak ubylo desetkrát. Tato změna je dobře viditelná, pokud porovnáte noční osvětlení Hostětína se světly z okolních obcí a měst.

Úspora energie

Díky svícení jen do těch směrů, kde je to potřeba, a volbě svítidel s vysokou účinností (tedy těch, které s daným elektrickým příkonem vysílají více světla na cílové plo-chy) pro hostětínskou osvětlovací soustavu dochází k úspoře elektřiny, a tím ke snížení nepřímého podílu na znečištění ovzduší a globálním oteplování.

Podstatné omezení rtuti ve výbojkách

Nové bílé výbojky firmy Philips použité v několika svíti-dlech v Hostětíně se vyznačují neobyčejně nízkým obsa-hem rtuti (1 mg v každé výbojce). Většina ostatních po-užitých výbojek (vysokotlaké sodíkové s delší životností a menším příkonem) obsahuje 12 mg rtuti. Dožité výbojky se v každém případě musí patřičně recyklovat.

Ochrana biodiverzity

Světlo je zhoubné pro populace nočního hmyzu, který v blízkosti špatných (z dáli nápadných, hmyz lákajících) svítidel houfně hyne či vyvíjí nadměrnou a nepřiroze-nou aktivitu po celou noc i v bezměsíčných periodách. Pro ochranu hmyzu je ideální nepoužívat bílé světlo a vy-pínat osvětlení alespoň na 5,5 hodiny v noci, aby měl hmyz čas se rozptýlit, najíst se, rozmnožovat se atd. Světelné znečištění také ovlivňuje populace ptáků, oboj-živelníků a plazů. Dále může mást ptáky při tahu a má přímý negativní vliv na vodní ekosystémy, to se ale nedá konkrétně vztáhnout na veřejné osvětlení v obcích, spíše se to týká osvětlení železnic, autobazarů a osvětlení při mořském a jezerním pobřeží.

Změna kvality osvětlení je dobře viditelná při příjezdu do obce – veřejné osvětlení nyní nevyzařuje do oblohy. | The change in quality of lighting is easily visible on entering

the village – public lighting does not radiate up to the sky now.

Hostětínská cesta | Analýza 1992–2008 | Šetrné veřejné osvětlení

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

ShrnutíPrvky udržitelného rozvoje společné hostětínským projektům

Ekonomické Sociální Environmentálnítok financí v regionupříjmy pro obec a stát z daní právnic-kých osob (PO) a fyzických osob (FO)efektivní využití místních a přírodních zdrojůúspora energiezměna spotřebních vzorců; rozvoj trhu s místními produkty

vzdělání a osvětavznik pracovních místpropagace regionu a obce – modelový příklad pro ostatní regionyparticipace občanské společnostisvépomoc/práce dobrovolníkůrůst počtu obyvatel obceochrana veřejného zdravíspokojenost s projekty

ochrana biodiverzityochrana klimatuefektivní využívání energie a náhrada energie z fosilních zdrojů energií z OZEochrana životního prostředí (ovzduší, půdy, vody)

Přehled vzniku pracovních míst souvisejících s realizací jednotlivých projektů a jejich součetTyp projektu Celkový přepočtený úvazek Doba existence pracovních místKořenová čistírna 0,1 od roku 1996Solární systémy 1–2 1998–99Moštárna 3,5 vznik postupně od roku 2000Biomasová výtopna 0,5 od roku 2000Seminární centrum 6 (1,5 fakturované služby) vznik postupně od roku 2005Celkem (k 2008) 10,1

Přehled úspory emisí CO2 projektů v HostětíněProjekt Přibližné úspory

emisí CO2 v tunáchKořenová čistírna 20Svépomocné solární systémy 80Biomasová výtopna 1 500Šetrné osvětlení 6Celkem 1 606

Návštěvnost hostětínských projektů v letech 2001–07V roce 2007 byla struktura návštěvníků následující: 33 % žáci a studenti základních, středních a vysokých škol, 12 % podnikatelé, 10 % pracovníci samosprávy, 4 % zájmová sdružení a neziskové organizace, 2 % pracovníci státní správy, 0,5 % novináři, 39 % jiní.

The visit rate of Hostětín projects between 2001 and 2007 This was the structure of visitors in 2007: 33% primary and secondary school pupils and university students, 12% business undertakers, 10% local authority employees, 4% interest associations and NGOs, 2% state administration employees, 0.5% journalists, 39% others.

Hostětínská cesta | Analýza 1992–2008 | Souhrn

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

The analysis of sustainable development model projectsIn this brief summary, we would like to introduce the main results of the analysis. We examined to what ex-tent individual Hostětín projects (reed-bed sewage plant, do-it-yourself solar systems, apple juice plant, biomass heating plant, educational centre – passive house and environmentally sound lighting system) have met the sustainable development concept criteria.

The study has shown that each individual project meets all the three pillars of sustainable development concept to a great extent. On the top of that, it is positive that the aspects of individual pillars – economical, social and environmental – have been relatively equally represented.

Economical aspects of projects’ sustainability

Financial flow in the region

The U turn in the financial flow, this means the finan-cial flow into the region, is an unquestionable economic gain. In case of the apple juice plant and biomass heat-ing plant we have succeeded – using the local multiplier (LM) – in finding out to what extent they contribute to local economy. LM3 for the apple juice plant in 2006 was 1.63, which means that 1 CZK (Czech Crown) put into the plant generates 0.63 CZK in the region. As for the biomass heating plant, the LM3 appeared to be even higher, i.e. 2.30. This means that 1 CZK put into the plant generates extra 1.30 CZK in the region. Edu-cational centre – passive house´s expenditures average out at 67% of the total region expenditures. Furthermore, people who attend the educational programmes spend their money at local shops.

Energy savings

All the monitored Hostětín projects are low-energy ones: environmentally sound public lighting saves communal budget money, hot water for apple juice plant and educa-tional centre is provided by a solar collector, the passive house minimizes its energy consumption. The reed-bed sewage plant consumes a negligible amount of energy. The biomass heating plant is also budget-wise, if we com-pare its energy consumption with total produced heat.

Change in consumers’ spending patterns, development of local products market

Both biomass heating plant and apple juice plant made a contribution to the development of local products mar-ket (wood chips, apples and other agricultural commodi-ties). Hostětín apple juice – Tradice Bílých Karpat® (Tra-ditions of the White Carpathians®) holder – promotes this regional trademark and its certified products. Solar collectors have enabled the use of solar energy for heating of water, for which mostly electricity used to be consumed in the past.

Social aspects of projects’ sustainability

Education and further education

It came to light that the educational centre, its person-nel and facilities, play a key role in the promotion of edu-cation and dissemination of information. Due to these people and facilities, community visitors can drop in for more thorough guided excursions more often. The to-tal number of Hostětín visitors in 2007 was more than 5,000, out of which 33% were pupils and students, 12% interest groups and 10% local autonomy employees. The programmes of Hostětín Veronica Centre arise from its mission given by its statutes and they prop them-selves mainly upon model projects in the community. Thus they are related to: regional development, nature protection, water resources and landscape, fruit growing, climate protection, effective use and renewable energy sources, ecological building and handicrafts.

Creation of job vacancies

All the projects in Hostětín have created job vacancies or at least the demand for external services. Not only we have to take into account how many job vacancies have been created, but in the first place, what kind of jobs they are. These positions have been taken up by people holding a degree from a university (for whom it is not easy to find an appropriate job in the country), but also by disadvantaged people, i.e. people with disability pen-sion, old-age pensioners, long-term surplus labour or women on maternity leave.

Promotion of region and community – model ex-ample for other foothill regions

The implementation of more projects attracts the public attention. The project visit rate has a tendency to rise.

Environmental aspects of projects’ sustainability

Biodiversity protection

The apple juice plant contributes to biodiversity protec-tion of species by its focusing on preservation and eco-logical certification of extensive orchards with specific apple tree varieties. The reed-bed sewage plant made a considerable contri-bution to the increase in biodiversity protection since it helped the local watercourse to restore its health. Vari-ous communities of water animals live in there now. Also public lighting indirectly contributes to biodiversity be-cause it does not attract so many insects and therefore reduces its losses.

Climate protection

All the projects save up to 1,606 tonnes of CO2 emissions per annum. To give an example, the biomass heating plant naturally contributes to the atmosphere protection both on local and global levels. The decrease in gaseous (especially nitrogen and sulphur oxides) and solid pollut-ants in the atmosphere is substantial.

Effective use of energy and substitution of energy from fossil resources by renewable resources

The intentional concept and the objective of all the model projects is to aim at energetic self-sufficiency and maximal use of renewable resources.

Seminární centrum – pasivní dům utrácí téměř dvě třetiny svých výdajů v blízkém regionu a zaměstnává mnoho místních lidí. Přispívá k rozvoji cestovního ruchu a časem vyvolá návazná podnikání v tomto či souvisejících odvětvích. | Educational centre – passive house spends almost two thirds of its expenditures in the nearby region and provides employment for many local people. It contributes toward the development of tourism and in time will trigger creation of businesses in this or similar fields.

English Summary

foto

© M

icha

l Str

ánsk

ý

3

4

5

1

KontaktZO ČSOP Veronica | Centrum Veronica Hostětín Hostětín 86 687 71 Bojkovice tel. +420 572 641 855 tel. +420 572 630 670

e -mail: hostetin@veronica.cz www.hostetin.veronica.cz

Centrum Veronica Hostětín je součástí ZO ČSOP Veronica se sídlem v Brně, Panská 9

6

Obec HostětínObec Hostětín s 240 obyvateli leží v severní části Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (od roku 1996 Biosférická rezervace UNESCO) na pomezí významných folklorních oblastí – Moravských Kopanic, Valašska a Luhačovického Zálesí. Obecní úřad byl v Hostětíně obnoven v roce 1991 po odtržení od obce Pitín, jejíž součástí byl Hostětín od poloviny 70. let. Hostětín je součástí mikroregionu Bojkovsko, který vznikl v roce 2003 a spadá do něj 15 obcí. Průměrná hustota osídlení v mikroregionu Bojkovsko je 60,2 os./km2 (průměr ČR je 130 os./km2). Od počátku devadesátých let 20. století se v obci dyna-micky rozvíjí řada environmentálních projektů realizova-ných obcí i neziskovými organizacemi. Náročnější pro-jekty jsou výsledkem spolupráce regionálních a zahraničních partnerů.

1. Obecní úřad | 2. Pasivní dům Centra Veronica Hostětín | 3. Moštárna a program na obnovu ovocnářství | 4. Sušírna ovoce | 5. Kořenová čistírna odpadních vod | 6. Obecní výtopna spalující odpadní dřevo | fotovoltaická elektrárna

Solární kolektory (další mimo fotografii) | Sochy v krajině (další mimo fotografii) | Šetrné veřejné osvětlení

Hostětín

Zlín

OlomoucOstrava

BrnoŽilina

Wien Bratislava

Praha

Trenčín

Vydání publikace bylo podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mecha-nismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Plnou verzi analýzy modelových projektů udržitelného rozvoje v Hostětíně vydal Trast pro ekonomiku a spo-lečnost pod názvem Co přinesly projekty v Hostětíně? www.thinktank.cz

Vznik publikace byl podpořen také z programu Environmental Activities Grant Program společnosti Toyota Motor Corporation.

Publ

ikac

i Hos

tětín

ská

cest

a. A

nalý

za m

odel

ovýc

h pr

ojek

tů u

drži

teln

ého

regi

onál

ního

rozv

oje

v H

ostě

tíně,

199

2–20

08

vyda

la Z

O Č

SOP

Vero

nica

| Ce

ntru

m V

eron

ica

Hos

tětín

v ro

ce 2

008.

| Gr

afika

a s

azba

: Mic

hal S

trán

ský.

Tis

k: A

gent

ura

NP

v.o.

s., S

taré

Měs

to.

ISBN 978-80-904109-5-4

2