JAKUBCo by se muselo stát, aby paprsky eucharistického slunce nakonec „neseåehly“ adorujícího i svět, který ve své adoraci předkládá? 4. Pastorace podněcující ke

JAKUB

FARNÍ ZPRAVODAJ

Římskokatolická farnost děkanství Železný Brod

DUBEN

ČÍSLO 4 Ročník 2020

EDITORIAL

Milí farníci,

V tomto mimořádném čase Vás srdečně zdravím. Je to pro všechny těžké, smutné. Nemůžeme však zoufat, protože Bůh je s námi, i když mnozí mohou

pociťovat opuštěnost. To všechno se odehrává v postní době, kdy bychom se

měli právě k Bohu přiblížit. Proto zkusme s Bohem hovořit v našich domech a

naslouchat Mu. On nám pomůže. Ježíš přece řekl: „Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“

Také se blíží Velikonoce, které budeme prožívat úplně jiným způsobem než

doposud. Jsme nuceni zůstat doma. Kdo však chce, může navštívit kostel v Železném Brodě, který bude otevřen pro soukromou modlitbu každý den od

9:00 – 12:00 a od 16:00 – 18:00.

Na požádání při zachování hygienických nařízení bude možné vykonat svátost smíření a přijmout svaté přijímání. Mše sv. sloužím soukromě. S jakýmikoliv

otázkami volejte na mé tel. č. 731 479 031.

Ujišťuji Vás, že na Vás pamatuji v modlitbě a prosím Vás také o modlitbu.

P. Jan

CESTY VÍRY

B. Modlit se s vírou a odevzdaností

Naše modlitba za hříšníky má v sobě spojovat velkou víru a naprostou

odevzdanost. Rozhovory mezi Ježíšem a svatou Faustynou jsou naléhavým pozváním k modlitbě v tomto duchu.

Modlit se s vírou

Sestra Faustyna ve svém Deníčku vypráví: „Když jsem se zabrala do modlitby a spojila se se všemi mšemi, které se v té chvíli slouží na celém světě, prosila

jsem Boha skrze všechny ty mše svaté o milosrdenství pro svět, a zvláště pro

ubohé hříšníky, kteří teď umírají. A v tu chvíli jsem obdržela vnitřní Boží odpověď, že tisíc duší dostalo milost prostřednictvím modlitby, kterou jsem

přednášela Bohu. Nevíme, jaký počet duší máme svými modlitbami a obětí

spasit, proto se stále modleme za hříšníky.“ Kéž nás tato naléhavá slova

povzbudí v naší odvážné modlitbě za ty, kdo slepě propadají hříchu, nebo se

dosud nesetkali s Bohem, který je láska.

Modlit se s odevzdaností

Je velmi chvályhodné modlit se za obrácení těch, kdo jsou nám drazí, nebo za

jiný podobný úmysl. Ale ať jsou naše modlitby vždy spjaty s odevzdaností do

prozřetelné Otcovy vůle. Jen on ví, co je pro daného člověka v určité situaci dobré. Během roku 1938 se sestra Faustyna modlila za konkrétní úmysl:

„Dnes jsem vroucně Pána Ježíše prosila za náš dům, aby ráčil odejmout ten

křížek, který navštívil náš klášter /s. Faustyna má pravděpodobně na mysli chřipkovou epidemii, která se začala v tom roce v únoru a v několika vlnách

trvala několik měsíců/. Pán i odpověděl: „Tvé modlitby jsou přijaty na jiné

intence, ale ten křížek odejmout nemohu, dokud nepoznají jeho smysl.“ “ Taková „nezainteresovanost“ vlastní vůle je pro nás přirozeně těžká, ale když

do ní s rozhodností vstoupíme, dosáhneme velké vnitřní svobody a tato

odevzdanost bude velmi silně působit i na Boží Srdce.

C. Mnoho podob přímluvné modlitby

Slyšíme-li výzvu k modlitbě za hříšníky, hned pomyslíme na odříkávání

naučených modliteb. To je sice dobré, ale podstatné je vstoupit do samotné modlitby Ducha svatého: „A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které

nelze vyjádřit“ (Řím. 8,26). Když dojde k tomuto „připojení“ k Duchu

Svatému, je nám nabídnuta celá paleta různých podob modlitby za hříšníky.

Deníček svaté Faustyny jich uvádí hned několik

1. Rozjímání nad Kristovým utrpením

Ježíš přikládá velký význam rozjímání nad jeho utrpením, zvláště „svatým

hodinkám“ v 15 hodin, tedy v okamžiku, kdy za nás přinesl dokonalou oběť ve své smrti. Tato modlitba přitahuje na modlitebníka - a skrze něj i na svět –

Boží milosrdenství: „Připomínám ti, má dcero, že kdykoli uslyšíš, jak hodiny

odbíjejí třetí, celá se ponoř do mého milosrdenství, veleb a oslavuj; svolávej jeho všemohoucnost na celý svět, zvláště na ubohé hříšníky, vždyť v té chvíli

bylo pro všechny duše otevřeno dokořán.“ Aby nezůstalo jen u vnějšího

rozjímání, dává Kristus svaté Faustyně tuto radu: „Rozjímej o mém bolestném

utrpení, o celé jeho velikosti; rozjímej o něm tak, jako bych je podstoupil výhradně pro tebe.“ Při svém utrpení nesl totiž Kristus ve svém Srdci každého

člověka i všechny lidi: „Má dcero, našel jsem zalíbení ve tvém srdci. Když

jsem sám sebe zanechával na Zelený čtvrtek v Nejsvětější svátosti, měla jsi v mé mysli velkou váhu.“ Tento osobní rozměr Ježíšovy oběti by měl hluboce

proměnit náš způsob prožívání mše svaté.

2. Chvála a odevzdanost

Při modlitbě dokonale spojené s Milovaným Ježíšem svatá Faustyna zvolala: „Budu tě oslavovat v opuštěnosti i v temnotě, v trápeních i obavách, bolesti i

hořkosti a útrapách ducha i v hořkosti srdce – ve všem buď požehnán. Mé

srdce je tak odpoutáno od země, že ty sám mi úplně stačíš. V mém životě již

není ani chvíle na to, abych se zabývala sama sebou.“ Jsou to jistě povznášející slova pro všechny, kdo již poznali úžasnou milost modlitby chval

a odevzdanosti Bohu, který nese svět.

3. Eucharistická adorace

Kristus při mši svaté sestru Faustynu výslovně žádá: „Řekni představené, že si

přeji, aby adorace zde byla na úmysl vyprošení milosrdenství pro svět.“ Je

potěšitelné, že v době, kdy církev prochází „velkou únavou“, roste i žízeň po eucharistické adoraci. Nijak nás nepřekvapí, že z vystavené eucharistie

vyzařuje Boží milosrdenství, vždyť v adoraci se obracíme k velkému Bohu.

Co by se muselo stát, aby paprsky eucharistického slunce nakonec

„nesežehly“ adorujícího i svět, který ve své adoraci předkládá?

4. Pastorace podněcující ke svatosti

Papež JAN Pavel II. nabídl ve svém apoštolském listu Novo millenio ineunte

na konci jubilejního roku 2000 některé pastorační priority. V jedné z nich mluví o svatosti jako o záměru podněcujícím veškeré úsilí. „Na prvním místě

bez váhání předkládám perspektivu, kterou by se měla ubírat veškerá

pastorační činnost: touto perspektivou je svatost.“ Boha dává zase jen Bůh, ale žádá po nás, abychom se stali jakýmsi „potrubím“, které dopravuje živou vodu

jeho milosrdenství na svět. Svatost je naše nastavení na Boží srdce, které

umožňuje, aby se vlny jeho milosrdenství vylévaly na svět: „Věz, má dcero, že

když usiluješ o dokonalost, mnoho duší posvětíš; a kdybys o svatost neusilovala, už tím by mnoho duší zůstalo nedokonalými. … Neboj se, mé

dítě, ale buď jen věrná mé milosti …“

Tato výzva k dokonalosti se týká každého pokřtěného a tím spíše zasvěcených duší. V této souvislosti Ježíš opakovaně vyjadřuje svou zvláštní lásku

k řeholníkům a k řeholnicím: „Napiš pro řeholní duše, že je mi rozkoší

přicházet ve svatém přijímání do jejich srdcí.“

Vidíme-li u Boha takové očekávání, nepřekvapí nás, že pak Ježíš naříká, když se vyvolené duše – nevěsty stanou cizoložnými, vlažnými, světskými.

Faustyna píše: „Ke konci křížové cesty, kterou jsem se modlila, si Pán Ježíš

začal stěžovat na řeholní a kněžské duše, na nedostatek lásky vyvolených duší. „Dopustím, aby kláštery a kostely byly zničeny.“ Odpověděla jsem: „Ježíši,

vždyť tolik duší tě v klášterech chválí.“ Pán odpověděl: „Ta chvála mé srdce

zraňuje, protože z klášterů je vypuzena láska. (Jsou to ) duše bez lásky a

horlivosti, duše plné egoismu a ješitnosti, duše pyšné a domýšlivé, duše plné falše a pokrytectví, duše vlažné, které mají stěží tolik tepla, aby se samy

udržely při životě. … Veliké hříchy světa tvoří rány jakoby na povrchu Srdce,

ale hříchy vyvolené duše pronikají mým Srdcem naskrz …“ “ Kéž by tato

slova znovu oživila lásku a obnovila přijatý dar (srov. 2 Tim 1,6) všech zasvěcených osob.

5. Evangelizovat skrze vlastní bezmoc

Je možné evangelizovat, když nám okolnosti, zdraví či jiné nesnáze způsobí velkou bezmoc? Pro ty, kdo jsou přesvědčeni, že evangelizovat mohou jen

lidé, kteří jsou ve skvělé formě, je velkým povzbuzením cesta sestry Faustyny.

Její zdraví bylo totiž víc než křehké, a právě s tak slabým „materiálem“ uskutečnil Bůh své úžasné dílo milosrdenství. Pán od nás nečeká, že

dokážeme něco vykonat, neboť Boží díla přesahují naše síly, ale čeká na náš

souhlas, na naše „fiat“. „Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi,

aby na mě spočinula Kristova moc“ (2 Kor 12,9). Pán učí sestru Faustynu: „Jsem pro tebe Milosrdenství samo, proto mi, prosím, obětuj svou ubohost i

tuto svou bezmocnost a tím utěšíš mé Srdce.“ Světice z toho vyvodila

následující závěr, který bude jistě velmi povzbudivý pro řadu nemocných: „Když je člověk nemocný a slabý, tak se ustavičně namáhá, aby zvládl to, co

všichni ostatní dělají běžně, a přesto to „běžné“ nelze vždycky zvládnout, ale

za všechno ti, Ježíši, děkuji; odměna bude velikost námahy, ne množství vykonané práce. To, co je udělané z lásky, není malé, můj Ježíši, vždyť Tvůj

zrak všechno vidí.“

POMOC POTŘEBUJI – NABÍZÍM

ADOPCE NENAROZENÝCH DĚTÍ

PO DOBU DEVÍTI MĚSÍCŮ

25. 3. byla slavnost Zvěstování Páně. Tento den je možné začínat adopci nenarozeného dítěte a podobu 9 měsíců až do slavnosti Narození Páně 25. 12.

se za ně každý den modlit např. modlitbu „Zdrávas Maria“. Tímto způsobem

je možné nosit toto dítě ve svém srdci, můžeme si ho pro sebe i pojmenovat, a

pomoci zvláště těm maminkám, které mají problémy s přijetím svého nenarozeného dítěte. Je možné začít tuto modlitbu kdykoli během roku a

modlit se po 9 měsíců.

PŘEJEME

V dubnu oslaví svá životní jubilea:

Ludmila Havlinová

Jiřina Maryšková

Alena Žídková Ondřej Václavík

Arciděkan Zdeněk Maryška

Monika Hlavová Marie Pleštilová

František Procházka

Antonín Plesl

Marie Coufalová

Jurka Cáb

Anna Halamová Marie Maryšková

Anna Procházková

Josef Jakubička

Všem za farnost přejeme stálou Boží ochranu a mnoho

lásky.

Blahopřejeme manželům

Martinovi Tomeškovi a Ludmile Infeldové

k 25. výročí svatby.

MODLITBY

MODLITBA ZA MLÁDEŽ

Pane Ježíši Kriste,

sjednoceni se všemi, kteří se tento týden modlí za mládež celého světa, Tě

vroucně prosíme: chraň mladé lidi před otroctvím hříchu a dávej jim sílu a vytrvalost ve všech životních zkouškách.

Naplňuj srdce všech mladých Tvou láskou, aby objevili cestu, na kterou je

zveš, a věrně po ní šli. Mladým věřícím dej odvahu čerpat z pokladů Tvé církve a posiluj je svým

Svatým Duchem, aby byli solí země a světlem světa, a tak se stávali

pravdivými svědky Krista všem lidem. O to vše prosíme na přímluvu Tvé milované matky Marie.

Zdrávas Maria…

DOPIS

Milí přátelé v Kristu,

je krásné, že se v naší putující církvi můžeme navzájem podporovat a pomáhat

ostatním s jejich břemeny. Díky Božím příslibům navíc nemusíme spoléhat jen

na vlastní síly a můžeme své starosti svěřit našemu dobrému Bohu. Mnoho z Vás takto určitě prosí o požehnání pro děti, vnoučata, rodiče nebo ostatní

členy farní rodiny. Tento dopis píšeme s prosbou, abyste v příštích dnech do

svých modliteb zahrnuli ještě jednu skupinu – všechny mladé lidi.

Troufáme si tvrdit, že mládí je etapou života, kterou důvěrně znáte. Sami si

jistě vzpomenete na věci, které jste při studiu nebo v prvních letech v zaměstnání řešili. Hledání vlastního místa ve světě, touha najít své povolání,

otázky, s kým svůj život prožijete. Mládí samozřejmě může být nepopsatelně

krásné, někdy nad ním ale visí stín nejistot. Prosme proto společně, abychom

uměli Bohu radostně důvěřovat.

Papež František před časem svolal biskupskou synodu o mladých a zdůraznil,

že mladí jsou nejen budoucností – ale taky současností církve. Ve své exhortaci Kristus žije naši církev přirovnává ke kánoi, kterou mladí rybáři

pohánějí vesly a ti starší zase korigují směr loďky pohledem na hvězdy.

Prosme o porozumění mezi generacemi – abychom si v rodinách i farnostech uměli naslouchat a spojit síly a zkušenosti pro společnou cestu životem.

Když mluvíme o mladých, nemyslíme jen ty, které vídáte v našich kostelech. Prosme tedy společně za celé nové generace, které v těchto letech vstupují do

dospělosti. Svět mládí je dnes často ponořen do virtuálního prostoru. Zběhlost

při práci s moderními technologiemi nám sice otevírá mnohé možnosti, na

druhou stranu nás ale může od sebe vzdalovat. Prosme o zdravý přístup k sociálním sítím a internetu. Aby se mladí lidé vyznali v bludišti, které

moderní technologie můžou vytvořit.

Přijměte tedy prosím tyto tři jednoduché body jako pozvání k modlitbě pro

příští dny. Mysleme na mladé, kteří si nevědí rady se životem – na ty, kteří

jsou otroky sociálních sítí a internetu – a modleme se za porozumění mezi generacemi pro společnou plavbu za Kristem.

Požehnanou dobu postní a buďme spojeni v modlitbě.

Za všechny mladé, Ondřej Elbel

Křížová cesta

(inspirovaná myšlenkami z exhortace Christus Vivit)

Úvod

Kristus žije. Všeho, čeho se dotkne, omládne, stává se novým.

Proto přicházíme k Tobě – Ježíši a chceme s tebou projít tvé kroky

na křížové cestě.

Ty nejsi Bohem mrtvých: Ty žiješ a chceš, abych i já žil.

1. Svět odsuzuje

Klaníme si Ti, Pane Ježíši Kriste, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ze života:

Kdy jsem odsoudil pohledem, netečností, skutkem? (chvíle ticha)

Už jsi to slyšel. Říkám ti to znova: „Bůh tě miluje!“ I kdybys udělal cokoliv,

On tě vždy bere. Možná jsme neměli dobrou zkušenost s vlastním otcem, ale

Bůh vždy respektuje tvoji svobodu. (CHV 112, 113)

Díky Bože, za mnoho projevů tvé lásky, které mohu zakoušet.

Ukřižovaný Ježíši – smiluj se nad námi.

2. Kristus tě zachraňuje


Ze života:

Kdy jsem přijal naposledy výzvu, směr své životní cesty, nové rozhodnutí?

(chvíle ticha)

Kristus se vydal z lásky až do konce, aby tě zachránil. Jeho otevřené paže na

kříži, jsou nejvzácnějším znamením přítele, který je schopen jít až do krajnosti. (CHV 118)

Díky ti, Ježíši za toto přijetí kříže. Dej mi sílu uchopit kříž a nechat se zachránit.


3. Padá pod tíhou kříže a hříchů


Ze života:

Nevzdávám věci hned na začátku? Jaká je má vytrvalost? (chvíle ticha)

Jste Bohem milovaní, máte velikou hodnotu, když jste byli vykoupeni

Kristovou drahou krví.

Vy nejste nějaké zboží, které se prodává v dražbě. Nenechte se, prosím,

kupovat.

Svádět ideologiemi, abychom byli zotročeni a promarnili svůj život. To si

musíš stále opakovat.

(CHV 122)

Díky ti Bože, že jsem svobodný. Jsem svobodný! Dej mi sílu zamilovat si

svobodu, kterou mi Kristus nabízí.


4. Duchem naplněná jeho Matka


Ze života:

Jak to mám s mámou? Jsem vděčný za dar života? Máme společná setkání?

(chvíle ticha)

Maria zakusila blízkost, naplnění Boží blízkostí. Duch Svatý ji zastínil. On

připravuje, otevírá naše srdce, abychom přijali zvěst spásy.

Naplňuje naše srdce radostí a uvádí do Kristova srdce, abychom byli stále

více naplňováni jeho láskou, jeho světlem a jeho silou, jako Marie – jeho Matka. (CHV 130)

Díky, Maria za tvou přímluvu. Prosím o nový dar a vylití Ducha Svatého.


5. Pomoc na cestě


Ze života:

Kdy jsem naposled konkrétně pomohl? Nevyhýbám se pomoci? (chvíle ticha)

Jak prožít dobře mládí. Tuto otázku je důležité si položit i opakovaně.

Mládí není něco, čím bychom se měli chlubit, ale je to Boží dar:

Být mladý je milost, štěstí.“

Původcem mládí je Bůh a působí v každém mladém člověku. Šimon příležitost nepromarnil, i když se vzpíral. (CHV 136)

Díky, Bože, za dar mládí, za období života, které je požehnáním jak pro církev, tak pro celý svět.


6. Trocha vášně


Ze života:

Kdy jsem byl naposled zamilovaný? Udělal skutek lásky? (chvíle ticha)

Hledáš vášně? Jak říká jedna krásná báseň: „Zamiluj se!“ (nebo: „Dovol, aby

ses zamiloval“.)

Protože nic nemůže být důležitějšího, než potkat Boha.

Veronika Božího Syna potkává. Projevila lásku, lidskou vášeň v konkrétním

skutku.

To, do čeho se zamiluješ, lapí tvou představivost, zanechá na všem své stopy.

Zamiluj se! Setrvej v té lásce! A všechno bude jiné. (CHV 132)

Díky za sílu, s kterou mohu každý skutek vykonávat s láskou.


7. Nová volba


Ze života:

Jsem rozhodný? Anebo pouze sním a nikde se nepoposunu? (chvíle ticha)

Mládí je dobou, ve které se rozvíjí osobnost, je charakterizováno sny, které

nabývají podoby, vztahy, pády, pokusy, experimenty a rozhodnutími, která postupně naplňují plán života.

Ježíš sám nešel zpět. Vstal a šel kupředu.

V tomto životním období jsou mladí lidé povolaní k tomu, aby se dívali

dopředu, neodřezávali však své kořeny, aby se stávali samostatnými, ale ne osamocenými. (CHV 137)

Díky za každé nové uvědomění směru života, za každou novou volbu.


8. Nepokoj matek nad dětmi


Ze života:

Nestydím se za svůj pláč? Kdy jsem naposled proléval slzy radosti, lítosti,

pokoje? (chvíle ticha)

Boží láska a náš vztah k živému Kristu nám nebrání snít, nevyžaduje od nás,

abychom omezovali své obzory. Naopak, povzbuzuje k lepšímu a krásnému

životu.

Neklid vyjadřuje touhy srdcí mladých lidí. Neuspokojený neklid společně

s úžasem nad novými věcmi otevírá odvahu vzít život do vlastních rukou a

přijmout zodpovědnost. (CHV 138)

Díky, Bože, za každý nepokoj – pláč, který uchovává mladost, pohotovost a otevřenost.


9. Rezignace na život


Ze života:

Nevzdával jsem se? Nechtěl jsem si vzít, či poškodit život? (chvíle ticha)

Vedle snů, které dávají inspiraci k rozhodování, je tu ale ohrožení v neustálém

stěžování si

a rezignovanosti. Jde o klam a zavede nás na mylnou cestu. Ježíš na cestě

s křížem pokračuje.

Když se všechno zdá být nehybné a stagnující, když nás zneklidňují osobní

problémy, nenacházím řešení, není správné se cítit poraženými.

Cestou je Ježíš. On je Pán. On mění životní perspektivu. (CHV 141)

Pane, dej mi sílu vycházet ze sebe a jít za Tebou.


10. Zbaven všeho


Ze života:

Jak se starám o své tělo? Dokáži dát stranou zbytečné věci? (chvíle ticha)

Mnozí mladí lidé pečují o své tělo, snaží se zvětšovat svou tělesnou sílu, či

vzhled.

Někteří míří výše, snaží se a usilují o duchovní rozvoj.

Sv. Jan říká: „Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo

zůstává ve vás“.

(1 Jan 2,14)

Hledat Pána, střežit jeho Slovo, snažit se na ně odpovídat svým životem, to je

to, co posiluje srdce mladých lidí. (CHV 158)

Díky za sílu tvého Slova, které mě činí být online – s Tebou.


11. Druhými přibit na kříž


Ze života:

Nestydím se, že jsem křesťan? Přiznám se ke Kristovu Kříži?

Chci tě povzbudit k přijetí úkolu, protože vím, že: „tvé srdce, mladé srdce,

chce budovat lepší svět.“ Mladí lidé chtějí být aktéry této proměny.

Ježíš svým skutkem lásky na kříži zaplavil svět láskou. Prosím, nedovolte, aby

aktérem této proměny byl někdo jiný! Jste to vy, komu patří budoucnost.

Skrze vás vstupuje do tohoto světa budoucnost. (CHV 174)

Díky ti Ježíše, že jsi nebyl divák zpovzdálí, ale muž činu v hlavní roli.


12. Svědectví ticha


Ze života:

Umím se ztišit? Sklonit před tajemstvím Božího záměru? (chvíle ticha).

Důležitost svědectví neznamená, že bychom neměli říkat žádná slova. Proč

nevyprávět o Kristu, co vykonal pro nás na kříži, že nám dává sílu?

Nedovol, aby tě svět stahoval jen do prázdných a povrchních věcí. Buďte schopni plavat proti proudu a dělte se o Ježíše, o víru, kterou vám daroval.

(CHV 176)

Díky za tvou nezměrnou důvěru v Boha Otce a sílu lásky Ducha Svatého.


13. Být apoštolem – misionářem


Ze života:

Jak často přijímám Kristovo tělo? Nezanedbávám přípravu – zpověď? (chvíle ticha)

Mladí lidé, zamilovaní do Krista, jsou povolaní k tomu, aby všude svědčili o evangeliu svým životem.

Být apoštolem neznamená nosit v ruce pochodeň, ani jen vlastnit světlo, ale být tím světlem.

Je víc příklad než vyučování. (CHV 175)

Díky Ti Kriste za příklad. U mě v každém sv. přijímání, v každém svědectví o

Tobě.


14. Neexistují hranice


Ze života:

Nedělám si z evangelia vlastní podnik? Nezlehčuji skutečnosti života? (chvíle

ticha)

Nemyslete si, že misie je snadná a pohodlná. Evangelium je pro všechny, a ne

jenom pro některé. Je pro všechny. Nebojte se jít a nést Krista do všech

oblastí.

Pán hledá všechny, chce, aby všichni pocítili jeho hřejivé milosrdenství a

lásku.

Ať jsme kdekoli, máme vždycky příležitost dělit se o radost z evangelia. On

spoléhá na vaši odvahu, na vaši čerstvost a na vaše nadšení. (CHV 178)

Díky za cestu vzkříšení. Ten kdo dává, dostává.


Závěr:

Protože čas je nadřazen prostoru, musíme uvádět do chodu procesy a doprovázet, nikoli předepisovat cesty.

Děkuji, Ježíši za příklad tvé cesty. Cesty života. Dej mi vytrvalost po ní kráčet, sílu v nových zkušenostech. Tak jako to dělala Maria, když se ve svém mládí

vypořádávala se svými otázkami a těžkostmi.

Kéž obnoví mé mládí v srdci a stále nás provází svou přítomností. AMEN

Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci...

Sv. Terezička říká:

„Pro mě je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání

vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti.“

Denní modlitba Apoštolátu a její úmysly

Nebeský Otče kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem,

který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa, ti v něm

nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti.

Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marii, Matkou našeho Pána a Matkou církve, to

všechno přináším jako svou nepatrnou oběť zvláště na úmysly Svatého otce a

našich biskupů…

Svatý Františku Xaverský, oroduj za nás!

Svatá Terezie Od Dítěte Ježíše, oroduj za nás!

Všeobecný úmysl: Vysvobození ze závislostí

Modleme se, aby všichni lidé trpící pod vlivem závislostí našli potřebnou

pomoc i ty, kdo by je doprovázeli.

Národní úmysl:

Za ty, kteří podlehli závislosti na drogách, alkoholu, cigaretách, pornografii

nebo internetu – ať pod ochranou bl. Mlady najdou cestu ke svobodě.

Najděme si každý den chvíli a zamysleme se v modlitbě

nad daným veršem z Písma svatého

1. Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.

2. „Ještě ti není padesát, a viděl jsi Abrahama?“ Ježíš jim odpověděl:

„Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“

3. Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“

4. Jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,

a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil vjedno. Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.

5.ne Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím

a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet

stříbrných.

6. Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden

z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu. Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy.

Dům se naplnil vůní té masti.

7. Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat? Svůj

život za tebe položím.“ Ježíš odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“

8. Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím

a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet

stříbrných.

9. Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl:

„Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ Řekl mu Šimon

Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“

10. Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané ‚Lebka‘, hebrejsky Golgota. Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho

a Ježíše uprostřed.

11. Naše duše vyhlíží Hospodina, on sám je naše pomoc a štít. Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.

"Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše ukřižovaného. Není tady. Byl

vzkříšen, jak řekl.

12.ne První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. Běžela k Šimonu

Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim:

„Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“

13. Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny.“ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu. Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se.

Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí.“

14. Otázali se Marie: „Proč pláčeš? “ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a spatřila

za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.

15. Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a

rozdával jim. Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel

jejich zrakům. 16. „... Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte

se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to

vidíte na mně.“ To řekl a ukázal jim ruce a nohy. 17. Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho

neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. Ježíš šel, vzal

chléb a dával jim; stejně i rybu. 18. Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich

nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli

vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření...“

19.ne ... řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož

svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“ Tomáš mu

odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“

20. Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý?

Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“ Ježíš

odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z

Ducha, nemůže vejít do království Božího...“

21. Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn

člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.

22. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný,

kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

23. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.

24. Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i

ryby, kolik kdo chtěl. 25. Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo

uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude

odsouzen. 26.ne Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a

rozdával jim. Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel

jejich zrakům. 27. Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro

život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh,

vtiskl svou pečeť. 28. Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně,

nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy

žíznit…“ 29. Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi

břemeny, a já vám dám odpočinout. 30. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto

chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané

za život světa.

S ÚSMĚVEM

Andělská

Náš přítel katecheta, který vyučoval náboženství na dvojtřídce, mi svěřil tento

příběh:

Vyprávěl žáčkům, jak starozákonní Jákob se uložil na zem, dal si kámen pod

hlavu a usnul. Ve snu se mu zdálo, jak k němu sestupují andělé z nebe po

žebříku, aby mu sdělili Boží vůli. Když skončil vyprávění, hlásil se jeden žáček s otázkou: „Pane učiteli, proč lezli andělé z nebe po žebříku, proč

nepřiletěli, když mají křídla?“ Panu katechetovi se zkrátil dech, ale po chvíli

to vyřešil: „To máš, hochu, tak: je podzim a tvoje mamka právě podškubala

husy, abys měl peří na duchnu. A zrovna to samé se stalo andělům v nebi, a proto museli slézat z nebe po žebříku.“

Při mých toulkách po Anglii jsem navštívila i město Bath. Jaké bylo mé překvapení, když jsem spatřila po obou stranách vchodu do nádherné

katedrály vytesané vysoké žebříky a po nich sestupovali andělé.

Hezké počtení vám přeje H. Gromová

FARNÍ KALENDÁŘ

Viz poslední stránka.

Sv. Jakub, náš přímluvce u Boha nám píše:

1.Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti

pokolením v diaspoře.

2.Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.

3.Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. 4.A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení,

prosti všech nedostatků. / List Jakubův 1/

PRAVIDELNOSTI

Pravidelné bohoslužby a pastorační setkání nejsou až do

ukončení karantény.

Kostel sv. Jakuba v Železném Brodě je otevřen pro

soukromou modlitbu každý den v čase: 9:00 – 12:00 a

16:00 – 18:00.

Možnost přijetí svátosti smíření a svatého přijímání

nejlépe po telefonické domluvě s P. Janem na tel. č. 731

479 031

Své příspěvky či připomínky můžete předávat P. Janovi nebo Lence Pešatové

nebo také posílat v elektronické podobě na adresu:

[email protected], a to vždy do předposlední neděle v měsíci.

Redakce si vyhrazuje právo krátit či upravovat příspěvky.

Zpravodaj pro svoji vnitřní potřebu vydává ŘK farnost Děkanství Železný

Brod.

Římskokatolická farnost Děkanství Železný Brod

Fr. Balatky 132, 486 22 Železný Brod, tel: 603 555 570,

P. Jan Jucha MS: 731 479 031

čísla účtů v GE Money Bank:

Železný Brod: 500601574/0600

Bzí: 216475312/0600

Držkov:216490109/0600

Krásná:216489925/0600

Loučky:216490336/0600

e-mail: [email protected], [email protected]

Spravujeme též farnosti: Bzí, Držkov, Loučky, Krásná

Misionáři Matky Boží z La Salette: P. Jan Jucha MS

Více o nás a o naší farnosti: www.farnostzeleznybrod.cz

mailto:[email protected]

Documents

JAKUBCo by se muselo stát, aby paprsky eucharistického slunce nakonec „neseåehly“ adorujícího i svět, který ve své adoraci předkládá? 4. Pastorace podněcující ke