Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje?

• Popisuje chování ekonomiky jako celku

• Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou ekonomiku – např. spotřeba (výdaje na spotřební statky), investice (výdaje na investiční statky), export (zahraniční výdaje na domácí statky), import (domácí výdaje na zahraniční statky), množství peněz …

4 základní makroekonomické veličiny1) Hrubý domácí produkt (HDP) jako souhrn veškeré

finální produkce vyrobené v dané zemi na dané časové období (čtvrtletí, rok, …) – nepatří do něj tedy meziprodukty! Resp. nás zajímá tempo růstu HDP ve stálých cenách tj. reálného HDP – o kolik procent se reálný HDP zvýšil oproti předchozímu období

2) Míra inflace jako tempo růstu agregátního cenového indexu, přičemž agregátní cenový index vyjádříme pomocí váženého průměru všech nebo vybraných cen v ekonomice

3) Míra nezaměstnanost jako podíl počtu nezaměstnaných a tzv. ekonomicky aktivních osob (tj. nezaměstnaní + zaměstnaní). Má úzkou souvislost s reálným HDP – méně nezaměstnaných znamená vyšší reálný HDP a opačně

4) Saldo obchodní bilance jako poměr na HDP – podíl rozdílu vývozu mínus dovoz na HDP.

Magický čtyřúhelník• Uvedené veličiny můžeme znázornit do jednoho grafu, který

vyjadřuje „stav“ dané ekonomiky• Osy jsou orientovány tak, aby větší plocha znamenala „lepší stav“,

je tak možné sledovat vývoj ekonomiky v čase nebo porovnávat více ekonomik ve stejném čase zároveň

• Maximalizujeme HDP, ostatní minimalizujeme (osa je obráceně – nejnižší hodnota nejdál od počátku)

• Problém je, že obsah plochy závisí na pořadí os a na volbě počátků os! Není tedy žádné měřítko pro srovnání!

• Dále nám to nic neříká o způsobech, jakými bylo tohoto stavu (např. jeho zlepšení) dosaženo – zda je to důsledek zdařilé hospodářské politiky nebo jestli ho bylo dosaženo „samovolně“

• Je tedy chybné interpretovat větší plochu jako „úspěšnou hospodářskou politiku“ – bohužel často se tak děje

Proč název magický čtyřúhelník?Zřejmě pro jakousi „záhadnost“ vývoje ekonomik

Jiné grafy tohoto typu jako ukázka:Newton (2002): Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k

Evropské Unii pohledem makroekonomických čtyřúhelníků

Newton (2002): Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské Unii pohledem makroekonomických n-úhelníků

Magický čtyřúhelník, respektive pětiúhelník• Jako pátá veličina magického čtyřúhelníku se udává

saldo (deficit/přebytek) veřejných rozpočtů.• Důvod: pokud je nějaký problém, chce se po státu, aby

jej vyřešil, dané řešení však stojí peníze. • Stát se nemůže na věky zadlužovat, stejně jako jiné

subjekty musí své dluhy splácet.• I stát může zbankrotovat (např. Argentina na počátku 21.

století). • Stát má oproti jiným dlužníkům více možností jak dluhy

splácet – může zvýšit daně, zabavit majetek, natisknout nové peníze apod. – většina těchto možností je spojena s negativními dopady.

• Možnosti, které stát má jsou pomocí hospodářských politik.

Makroekonomické hospodářské politiky• Fiskální politika je rozpočtová politika a jedná se o agregované

příjmy (daně, sociální a zdravotní pojištění, …) a výdaje veřejných rozpočtů (nákupy spotřebních a investičních statků a služeb, transfery, …) – veřejné rozpočty pro nás tvoří jeden celek a nositele této politiky označujeme jako „stát“, který může tyto příjmy a výdaje měnit. Stát může změnu v příjmech a výdajích veřejných rozpočtů přinejmenším krátkodobě ovlivňovat HDP.

• Monetární politika je peněžní politika, provádí ji centrální banka (ČNB) tím, že mění množství peněz v ekonomice pomocí svých nástrojů jako jsou vyhlašované úrokové sazby, povinné minimální rezervy nebo operace na volném trhu kdy např. nakupuje/prodává cenné papíry jako jsou státní pokladniční poukázky apod. Změna množství peněz v oběhu přinejmenším krátkodobě ovlivní HDP.

• Zahraničně-obchodní politika se týká zahraničních vztahů dané ekonomiky s ostatním územím, stát může podporovat vývoz a omezovat dovoz, přinejmenším krátkodobě tak může ovlivnit HDP.

Makroekonomické hospodářské politiky

• Přinejmenším v krátkém období předpokládáme účinnost těchto politik (tj. nástrojů makroekonomické hospodářské politiky) alespoň v některých situacích – předpokládáme tedy relevantnost modelů, které budou odvozeny

• V literatuře se lze setkat i s názory, že „žádná“ takováto politika nemůže být účinná a nejlepší je proto, vůbec se nepokoušet tímto způsobem ekonomiku korigovat – pravdou však je, že když je nějaká ekonomická krize, volají stát nebo centrální banku na pomoc všichni

Makroekonomický koloběh

Makroekonomický koloběh

• Zachycujeme pouze toky nikoliv stavy

• Zachycujeme především finanční toky.Ekonomiku rozdělíme na 4 sektory: domácnosti, firmy, stát (veřejné rozpočty), zahraniční

• Stále se jedná o zjednodušení, nelze postihnout veškeré finanční toky ale pouze ty nejdůležitější pro makroekonomii

Finanční toky sektoru domácností

• Disponibilní důchod YDDisponibilní důchod je buď spotřebován (utracen) nebo uspořen.

• Výdaje na spotřebu – spotřeba C• Úspory domácností PS – to, co domácnosti nespotřebují.• Poznámka: obecně se úspory dělí na:

- úspory domácností (PS), tj. to, co domácnosti nespotřebují- hrubé úspory firem (GBS) = odpisy kapitálu a nerozdělené (zadržené) zisky- přebytek/deficit veřejných rozpočtů: TA-TR-G (TA = daně, TR = transfery – stát neobdrží protihodnotu, např. příspěvky v nezaměstnanosti, G = vládní výdaje – stát obdrží protihodnotu, např. na zbrojení, silnice, platy učitelů, státních zaměstnanců)

Finanční toky sektoru firem

• Příjmy firem tvoří Hrubý domácí produkt v tržních cenách HDPpm=C+I+G+NX

• Tento HDP se dělí na:- Amortizace (tj. odpisy) „a“ – částka sloužící na obnovu strojů, budov, technologií apod. Pokud si firma kupuje/pronajímá danou věc (kapitálový statek), je zpravidla koupě/pronájem uhrazen z cen finálních statků, který kapitálový statek produkuje- Platby za výrobní faktory a nerozdělený zisk, tj. domácí důchod NDPfc (čistý domácí produkt v cenách výrobních faktorů) = w+i+r+s+nz (w = mzdy, i = úroky, r = nájemné (majitelům půdy apod., s = zisky vyplacené majitelům firem, nz = nerozdělené zisky.)- Nepřímé daně minus subvence Tn. Firmy obdrží částku za prodanou produkci – od této částky musí odečíst nepřímé daně (DPH a případně spotřební daně). Na druhou stranu je stát může dotovat (tj. subvence).

Finanční toky sektoru „stát“• Příjmy:

- Nepřímé daně minus subvence Tn- Daně ze zisku podniků (firem) Tp- Majetkové daně- Platby sociálního a zdravotního pojištění SZP- Osobní daně (daň z příjmu fyz. osob) Tos- Ostatní příjmy (prodej státního majetku, výnosy ze státního majetku apod.)

• Výdaje:- Výdaje na statky a služby (nákupy) G- Transfery TRSoučet G+TR tvoří celkové vládní výdaje.

• Rozdíl příjmy mínus výdaje: saldo státního rozpočtu (veřejných rozpočtů) BS

Finanční toky sektoru zahraničí

• Zahraniční výdaje na domácí statky a služby, tj. export (X)

• Domácí výdaje na zahraniční statky a služby, tj. import (M)

• Čistý export: NX = X – M, tj. saldo výkonové bilance)• Investice zahraničních subjektů v tuzemsku (FIH) – např.

když Volkswagen koupil Škoda Auto nebo výstavba továrny Nemak

• Investice domácích subjektů v zahranič (HIF)• Čisté zahraniční investice: NFI = FIH – HIF, tj. saldo

finanční bilance

Finanční trhy

• Vstupují hrubé národní úspory:• Úspory domácností• Amortizace• Nerozdělený zisk firem po zdanění• Saldo státního rozpočtu = úspory vlády• To, co uspoříme lez použít na investice do kapitálových statků –

tj. to, co nespotřebujeme, můžeme investovat.

• Vystupují hrubé národní investice:• Hrubé domácí investice Ig (soukromé + veřejné) – do domácích

kapitálových statků• Čisté investice do zahraničních aktiv• Investovat můžeme buď doma (hrubé domácí investice =

investice včetně odpisů) nebo v zahraničí (rozdíl FIH-HIF)

Finanční koloběh - „Dílo“ studenta Františka P. v Excelu

Z obrázku lze určit např.

• Velikost disponibilního důchodu: YD= HPD(mp) – a – Tn + NPI – nz – SZP + TR - Tos

• Velikost salda veřejných rozpočtů (neuvažujeme subvence jako výdaj): BS = příjmy – výdaje BS = (Tn + Tp + SZP + Tos) – (G+TR)

• Rovnost hrubých národních úspor a hrubých národních investic: S + a + (nz-Tp) + BS = Ig + (NX+NPI)

Trh výrobních faktorů

Finanční trhy

Domácnosti Vláda Firmy

Trh zboží a služeb

Důchod Výrobní faktory

Soukromé úspory

Veřejné úspory

Daně

Spotřeba

Investice

Příjem firem

Podobné schéma koloběhu

• Hrubý domácí produkt (Y) – Ukazatel výroby, produkční výkonnosti

ekonomiky.– Zahrnuje jen výrobky a služby vyrobené v daném

roce na daném území a prodávané na daném trhu.

• HDP = souhrn finální produkce vyrobené na daném území za určité časové období

• Jedná se o reálný ukazatel – zahrnuje finální a kapitálové statky, tj. to, co vskutku ekonomika vyprodukuje.

• Statky = zboží (např. mléko) a služby (např. ostříhání u holiče)

• Ekonomické problémy s odhadem– Jak ohodnotit produkci ?

V HDP de facto sčítáme jablka s hruškami, špendlíky s lokomotivami apod.Je třeba najít společný jmenovatel.

– Tržní produkce :• Nesourodé výrobky a služby se přepočítávají

tržními cenami• HDP = tržní cena x množství A + tržní cena x

množství B• Užité výrobky se nezapočítávají

Metody výpočtu makroekonomického produktu / důchodu

• Výdajová metoda: HDP = C+I+G+NXdomácí produkt = agregátní výdaje

• Započítáváme jen výdaje na finální (a kapitálové) statky v daném roce.

– C = spotřební výdaje domácností

– I = investiční výdaje firem (na kapitálové statky). I zahrnuje rovněž investice do bytové výstavby a změna stavu zásob

– G = vládní výdaje na statky a služby

– NX = čistý vývoz

Pokud se něco v kalendářním období vyprodukuje a neprodá se to, zahrne se hodnota daného statku do I. Pokud se to prodá v některém z následujících kalendářních období, I se sníží a hodnota C, G, I nebo NX (podle toho, kdo si to koupí) se zvýší.

Příklad – započítávání investic do I

• Firma vyrobí 100 tis žárovek v ceně 10 Kč a prodá jich 80 tis., 20 tis. jich zůstává ve skladě. 20 tis. žárovek = 200 000 Kč bude započítáno do I, protože to bude investice do kapitálu.

• Pokud firma žárovky prodá v následujícím roce, nebudou do HDP započítány – na jedné straně se sice výdaje kupujících (tj. C) zvýší o 200 tis. Kč, na druhé straně se investice (I) sníží o 200 tis. Kč

Příklady k výdajové metodě• Příklad 1:• Francouzský obchodník u nás nakoupí a na francouzský

trh doveze české automobily v hodnotě 550 mil Kč. Automobily byly vyrobené v Česku, proto byla vynaložená suma započítána do HDP Česka.

• Příklad 2:• Rakouský turista se na týden ubytoval v Praze v hotelu a

za pobyt utratí 65 000 Kč. Tato suma byla vydána na našem trhu a o tuto částku se zvýšil HDP Česka.

• Příklad 3:• Čeští spotřebitelé nakoupily japonské televizory na

našem trhu v hodnotě 1 mld. Kč. Protože tato suma byla vynaložena za výrobky jiné země, nemůže si Česko tuto sumu započítat do svého HDP.

Metody výpočtu makroekonomického produktu / důchodu

• Důchodová metoda: NDPfc = w+i+r+s+nzAgregátní výdaje = agregátní důchody (když neuvažujeme daně)– Důchody:

• mzdy (+ ostatní náhrady zaměstnancům), w• nájemné(důchody z pronájmu pozemků a nemovitostí, včetně tzv.

imputovaného nájemného, r • úroky (čisté úroky získané domácnostmi), i• zisky (zisky firem a důchody OSVČ), s+nzJe nutno přičíst ještě odpisy a nepřímé daně zmenšené o subvence

• Produktová (výrobková) metoda: HDPfc = součet přidaných hodnotZapočítává se jen hodnota výrobků a služeb v daném roce a pouze jednou

přidaných hodnot = HDP

• Do makroekonomického produktu se nezapočítávají meziprodukty !!!

Nezapočítávání meziproduktů do HDP

• Pan Petr, majitel autobazaru, koupil od pana Pavla ojeté auto za 90 tis. Kč. Pak jej prodal panu Milanovi za 100 tis Kč. Provize 10 tis Kč kryje náklady autobazaru.

• Cena auta – 90 tis Kč do domácího produktu daného roku nevchází, protože bylo vyrobené v jiném roce. Do domácího produktu zahrneme pouze provizi 10 tis Kč, protože vznikla určitě v daném roce.

• Stejně to platí u starých domů – nepočítá se hodnota domu, ale provize pro realitní kanceláře.

• HDP není měřen ale odhadován na základě výběrových zjišťování, dopočtů a bilančních technik

• Přesnost či úplnost versus včasnost• Čtvrtletní a roční

• V přesné disciplíně s nepřesným čísly nelze pomocí tří způsobů výpočtu dospět k jedinému číslu.

• Proto pomocí dalších odhadů (metody bilancování tvorby a užit)í se rozdíly, které vznikají při použití dané metody, řeší.

Problémy s měřením HDP

• V HDP není zahrnuta netržní produkce – např. sousedská výpomoc, šedá a černá ekonomika.

• Netržní produkce lze odhadnout– Na základě nákladů spojených s takovou produkcí

(veřejné služby)– Imputovaná hodnota - odhadnutá tržní hodnota

výrobku, který není prodáván na trhu (bydlení)

Problémem je, že struktura tržní a netržní produkce je mezi zeměmi a v rámci jedné země, v čase různá.

Problémy s měřením HDP

• Kategorie investic,resp. hrubé tvorby investic– Investice v národních účtech jiné než v pojetí

ekonomů– Fixní investice– Bytová výstavba– Zásoby

• Různý je i dopad investic na růstový potenciál ekonomiky– Výstavba továrny se projeví v ekonomice brzo– Investice do infrastruktury, životního prostředí atd.

se projeví později.– Otázka struktury investic

• Služby ještě více obtížně interpretovatelné.– Zavedení nové technologie ve zdravotnictví s

nižšími náklady a menším rehabilitací, je sice pokrokem, ale HDP to sníží, protože náklady na léčení jsou v HDP odraženy.

– Nová metoda má nižší náklady, je tedy odhodnocena méně, což HDP účetně snižuje, ve skutečnosti však kvalita života roste.

Hrubý/čistý, domácí/národní produkt apod. • Hrubé investice = čisté investice + amortizace • Hrubý produkt = čistý produkt + amortizace (a)

Amortizace znamená nahrazování zastaralých kapitálových statků.• Národní produkt = domácí produkt + čistý příjem z majetku v

zahraniční (NPI), NPI = to, co získáme z majetku v zahraničí mínus to, co zaplatíme zahraničním subjektům za jejich majetek vlastněný v tuzemsku.

• Čistý domácí produkt (NDP): NDP=HDP-opotřebení kapitálu.• Hrubý národní důchod = HDP – nepřímé daně zmenšené o subvence

Pozn.: hrubý národní důchod zahrnuje veškeré důchody (tj. příjmy) jednotlivých vlastníků výrobních faktorů a opotřebení kapitálu. Hrubý národní produkt kromě hrubého národního důchodu zahrnuje ještě nepřímé daně snížené o subvence. Nepřímé daně totiž jsou obsaženy v cenách statků (tj.v tržních cenách), tudíž musí být součástí HDP. Subvence potom zvyšují důchody podniků, ale nejsou součástí HDP, nemají nic společného s produkcí.

• Produkt v tržních cenách (mp)= produkt v cenách výrobních faktorů (fc) + nepřímé daně (minus subvence) Důvod: nepřímé daně jsou součástí cen vyprodukovaných finálních statků, nejsou však zahrnuty v cenách výrobních faktorů.

• HDP a HNP– HDP je vytvořen na jednom území

národními a zahraničními firmami – HNP je vytvořen národními firmami doma i

v zahraničí.• Kategorie HNP lépe vystihuje prostředky,

kterými národní ekonomika disponuje.– V důsledku liberalizace kapitálových transakcí a

volnějších pohybů pracovních sil rostou rozdíly mezi HDP a HND

• HNP se obtížně zjišťuje – vlastnictví se může v průběhu období změnit.

Reálné a nominální veličiny

• HDP v běžných cenách – toky jsou nominální – např. velikost toku spotřeby závisí na nakoupeném množství a na cenách v daném období,

• Pokud chceme reálné veličiny musíme fixovat ceny – použijeme např. ceny minulého období – HDP ve stálých cenách

• Tímto eliminujeme vliv změn cenové hladiny (inflaci) a získáme bezprostřední vazbu na zaměstnanost (míru nezaměstnanosti), reálné HDP pak symbolizuje „množství“ vyrobené finální produkce (každé zboží je násobeno svojí „vahou“, která odpovídá zvolené stálé ceně)

Reálné a nominální veličiny - HDP• Reálný HDP: kolik toho daná ekonomika v daném

období vskutku vyprodukuje - např. 100 chlebů• Nominální HDP: jak je tento reálný HDP oceněn – např.

máme k dispozici 100 mincí a 1 chleba stojí 1 minci• Může docházet např. k tomu, že se reálný HDP

nezvyšuje – stále produkujeme 100 chlebů, zvětšuje se však množství peněz v oběhu (např. ze 100 na 200 mincí) a potom roste nominální HDP.

• V praxi se nominální HDP měří v běžných cenách – v cenách, které jsou používány v období, za které se HDP měří.Reálný HDP se potom měří ve stálých cenách, tj. v cenách nějakého základního období, tyto ceny by měly zamezit situaci, kdy nominální HDP roste, reálný HDP se ale nemění nebo roste pomaleji než nominální.

• Reálný HDP – problémy.Stálé ceny nezachycují kvalitativní změnyRozsah kvalitativních změn se mezi zeměmi i v

zemi v čase mění

Otázka: zda inflace není nadhodnocována (čili reálný HDP podhodnocován). Pokud použijeme pro běžné nebo stálé ceny špatné měřítko, může k tomu dojít.

Např.: jako běžné ceny používáme ceny z malých obchodů.

Nebo jaké stálé ceny použijeme nízké ceny základního období.

HDP a kvalita statků

Co když ceny klesají a kvalita statků se zvyšuje? - např. počítače, telefony apod. HDP danou skutečnost neumí zachytit.

• Růst domácího produktu znamená nejen zvyšování množství vyráběných statků, ale i zlepšování kvality statků – kvalita statků se v HDP obtížně zjišťuje.

• Problematika vah – Váhové struktury se mění v čase a přesnost

odhadu reálného HDP klesá s časovou prodlevou od základního období

– Metoda řetězení • HDP běžného roku v cenách předchozího roku k

HDP předchozího roku v běžných cenách.• Ale zde je obtížná interpretace časové řady

– Změny základního období cca každých 5 let

Co determinuj celkovou výrobu zboží a služeb (tj. HDP)

• Celková výroba zboží a služeb v ekonomice - HDP závisí– na množství výrobních faktorů– na schopnosti proměnit inputy/vstupy v produkci, což

představuje produkční funkce • Výrobní faktory

– Práce a kapitál - L a K• Předpokládáme, že jsou oba dány - jejich množství je

fixní a že jsou plně využity

• Produkční funkce– Dostupné výrobní technologie určují, kolik se

vyrobí s daným K a L• Y = F(k,L)• Produkční funkce odráží technologii, která je k

dispozici a jejímž prostřednictvím a přeměňuje kapitál a práce do produkce.

• Nabídka zboží a služeb– Výrobní faktory společně s produkční funkcí

determinují vyrobené množství zboží a služeb, které se rovná celkovému outputu

– Y= F(K , L)

• Co určuje rozdělení národního důchodu mezi výrobní faktory?– Rozdělení národního důchodu je určováno cenou

faktorů. • Částka peněz, která je placena výrobním faktorům

– mzda, úrok, renta

Cena výrobních faktorů Nabídka faktorů

Poptávka po faktorech

Množství faktorů

Rovnovážná cena faktorů

Čistý ekonomický blahobyt NEW

• Ukazatel vychází z HDP ale lépe zobrazuje životní úroveň obyvatel dané země

• HDP + pozitivní externality – negativní externality

• NEW = HDP + hodnota netržní produkce + hodnota šedé (nezdaněné) ekonomiky + hodnotově vyjádřená kvalita výrobků a služeb + hodnota volného času – škody na životním prostředí

• NEW resp. externality se špatně měří a tak stále používá jenom HDP

Produkt a bohatství

• Produkt je tok za časový okamžik• Bohatství je stav k danému časovému okamžiku.

Bohatství se zvyšuje díky přírůstku produktu. • Produkt tedy znamená přírůstek bohatství –

existují země se srovnatelně velkým HDP na obyvatele (růstem HDP, tj. přírůstkem bohatství) , ale mohou se značně lišit v životní úrovni (tj. ve výchozí úrovni HDP.

• HDP zahrnuje jen statky a služby poskytnuté v daném roce, ale nezahrnuje již vyrobené statky a služby v minulých letech

Potenciální produkt• Potenciální produkt je maximální možné množství statků, které je

schopna ekonomika daného území vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech výrobních faktorů (vstupů), které jsou v daném období k dispozici, a použití v dané době nejlepších možných technologií. Pokud se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu, tak jsou tedy využity veškeré její kapacity, respektive všechny výrobní faktory apod. Z daného plyne, že, odpovídá-li výše skutečného produktu úrovni potenciálního produktu, tak se ekonomika daného území, nachází ve stavu plné zaměstnanosti, respektive na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.

• Hodnota potenciálního produktu zpravidla v čase roste – a to buď proto, že roste množství výrobních faktorů, které lze použít k produkci (v takovém případě hovoříme o extenzivním růstu), respektive proto, že se zvyšuje intenzita těchto výrobních faktorů – stejné množství výrobních faktorů je schopno vyprodukovat větší množství výstupu (v takovém případě hovoříme o intenzivním růstu).

Makroekonomické identity• Identita – vztah, který platí vždy• Y = C+I+G+NX,

C = spotřební výdaje/spotřeba, I = investiční výdaje/investice G = vládní výdaje, NX = čistý vývoz

• YD = Y-TA-GBS+TR, YD = disponibilní důchod, tj. suma všech důchodů jednotlivých obyvatel, domácností, které tito obyvatelé, domácnosti získali za dané kalendářní období a vskutku jej mohou použít/utratit – vskutku tyto peníze mají k dispozici.TA = daně, TA = TAa +t*Y TAa = autonomní daně (daně nezávislé na výstupu, daně, které musíme platit, ač je náš důchod/příjem jakýkoliv, v ČR kupř. majetkové daně), t*Y = složka daní, které závisí na výstupu: při růstu výstupu, tyto daně rostou, při poklesu klesají - např. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň), ukazatel/symbol t můžeme chápat jako daňovou sazbu, či jako podíl daňových příjmů na HDPTR = transfery, dávky, které vlastníci výrobních faktorů/domácnosti dostávají od státu, aniž by státu za tyto dávky poskytli jakoukoliv protihodnotu.

• GBS = hrubé úspory firem (zahrnují opotřebení kapitálu a zadržené nerozdělené zisky).

Makroekonomické identity

• YD = C+PS, C = spotřeba domácností, PS = úspory domácností

• Platí potom:Y-TA-GBS+TR = C+PSza Y si můžeme dosadit: Y = C+I+G+NXúpravou dostáváme:PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX

Interpretace identity• PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX• Pokud úspory domácností a firem jsou menší než domácí investice, tj. pokud

platí (PS+GBS)<I, tak soukromé domácí úspory nestačí na krytí domácích soukromých investičních výdajů firem. Firmy potom svou vyšší investiční poptávku musí pokrýt:-- buď ze zahraničí, což vede k tomu, že zahraniční subjekty investují v tuzemsku více než v zahraničí, čili, jak si dále ukážeme, jsou čisté zahraniční investice kladné, a potom čistý vývoz musí být záporný-- nebo půjčkou od státu, a v tom případě musí být kladné saldo státního rozpočtu

• Výraz G+TR-TA představuje saldo státního rozpočtu. Pozor!! Vzhledem ke konstrukci výrazu (od výdajů (G+TR) se odečítají příjmy TA) platí, že kladná hodnota výrazu značí rozpočtový deficit, záporná rozpočtový přebytek!!Pokud dochází k rozpočtovému deficitu, tak daný deficit musí být nějak uhrazen. Vláda si může půjčit:-- buď od domácností a firem a v takovém případě úspory domácností a firem (PS+GBS) musí být větší než domácí investice I -- nebo ze zahraničí a v takovém případě čistý vývoz NX musí být záporný. Vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska platí rovnost NX=-NFI), jsou v případě půjčky ze zahraničí čisté zahraniční investice kladné.

• Často se hovoří o dvojím deficitu – zároveň dochází k deficitu státního rozpočtu a zahraničního obchodu (platební bilance). Tento dvojí deficit je ale přirozený, je forma řešení deficitu státního rozpočtu: pokud jsou státní (veřejné) deficity záporné a pokud si stát půjčuje ze zahraničí, bude záporné i saldo čistého vývozu.