Co jest Cirkev?

7/28/2019 Co jest Cirkev?

1/598

Co jest Crkev?Napsal

Dr. Josef Pospil,kaptoln dkan v Brn, len Akademie sv. Tome v m av Praze, dopisujc len esk Akademie vd a umn a Kr-

lovsk esk spolenost nauk v Praze.

1925.Tiskem a nhladem Obansk tiskrny v Brn.


2/598

. 3450.

Nihil obstat. Imprimatur.

Dr. Josef Kupka, Norbert Jan,svtc biskup, biskup,

censor ex officio.

Z biskupsk konsstoe v Brn, dne 25. dubna 1925.


3/598

vod.1. Jedna z nej dleitjch nauk Boskho Zjeven jest nauka

o Crkvi. S Crkv jakoto stavem samm Kristem zaloenmza tm elem, aby jm ovoce vykoupen pivlastoval vem lidema do skonn svta, kesanstv vbec stoj a pad. PonvadCrkev jako pokraovatelka vykupitelskho dla K ristova jest

jednm z nejhlubch a zrove nej velebnjch tajemstv ZjevenBoho, nevnoval Bosk Spasitel dn jin nauce tolik pozor-nosti, jako nauce o Crkvi, kterou pravideln nazv k r l o v -stv m Bom. Za tm elem uil asi sedmdest podobenstv,jimi se snail toto tajemstv ne sice pln poslucham svmvysvtliti, ale pece tak objasniti, aby poznali, jak dleit kolm C r k e v v celm jeho dle vykupitelskm. Nktermi tmito

podobenstvmi vysvtluje Bosk Spasitel vznik, pirozenost apsobnost Crkve, jako na p. podobenstvm o penici a koukolu,o zrnu hoinm, o kvasu, o bohat ni a nedostatenm potudlnk atd., jinmi l dy krlovstv Boho a povinnosti jejich,kter maj k Bohu, k blinmu a sami k sob, jako podobenstvmo desti pannch, pti moudrch a pti nemoudrch, o pti hiv-nch, o nepoctivm sprvci atd., a konen uil podobenstv,jimi vysvtlil svj pomr jako hlavy krlovstv Boho k jejmdm a d k jejich hlav, jako v parabole, v n se nazv svtlemsvta, dobrm pastem, vinnou rvou a uednky sv ratolestmi,v n l marnotratnho syna, a lsku jeho otce, s n jej pi ka-jcm nvratu zavr do nru svho atp. Pro nai nauku jestobzvlt dleit tato posledn tda podobenstv, z nich vy-

svt nadpirozen povaha a dstojnost Crkve sv., kter se tus Kristem stav do tak tsnho svazku, e K ristus a Crkev jevse bti jedinou takoka bytost, je neije pirozenm lidskmivotem, nbr ivotem nadpirozenm, ivotem Kristovm, i-votem Boskm a lidskm. Tuto vzneenou pravdu vysvtlujetak sv. Pavel ve svch listech na mnohch mstech, kde nazvCrkev tlem Kristovm a K rista hlavou Crkve sv. A jeliko

tlo, pokud jest iv a Crkev m iti a do skonn svta i*


4/598

neme bti bez hlavy a iv hlava neme bti bez ivho tla,proto K ristus a Crkev jest jednm organickm celkem, jen jestoiven samm ivotem Kristovm. Jako Syna Boho od oka-miku vtlen nelze jinak mysliti, ne jako Boha a lovka, po-dobn nelze na K rista cd z al o en C r kve sv. ve svtekletnic jinak pohleti, ne jako na hlavu Crkve a na Crkev nejako na duchovn ili mystick (tajpln) tlo jeho. A tento pomrjest v cel nauce o Crkvi na vsost dleit. Kad jin pedstavaru pravou podstatu a bytnost jej. Crkev sv. jest sice tajem-stvm, kter pesahuje rozum n i svtlem vry nadpirozen nad

vrozen sly jeho povznesen a zdokonalen. Pece vak jest napovinnost, do tohoto tajemstv, pokud prameny Zjeven Bohoje ozauj, vniknouti. a vystihnouti vekeru moudrost, vemohoucnost a milosrdnost, kterou nm Kristus, Bh a lovk, za-loenm, zenm a vnitnm ivotem Crkve sv. na jevo dv.

2. V nynj dob bud veobecn zjem snahy unionistickmezi Crkv mskou a crkvemi rozkolnmi. I mezi sektami pro-

testantskmi a crkv katolickou jev se na obou stranch touhapo vespolnm dorozumn, je a dosud vd duchov mezi pro-testanty zcela nespravedlivmi toky na Crkev katolickou inilizhola nemonm. Co Crkev katolickou hlavn rzn jednak odcrkv rozkolnch, jednak od crkv protestantskch, jest n auk ao C r kv i sam. Dokud v kesanskm svt nebude dosaenospolenho pesvden, e K ristus zaloil jen C r kev kato -

l i ckou, aby a do skonn svta pivlastovala vemu lov-enstvu ovoce jeho vykupitelskho dla, dotud nelze na njaksmr mezi jednotlivmi crkvemi ani pomvslti.

V posledn dob byla zatemnna zjeven nauka o Crkvisvat a to vlivem protestantismu, hlavn vak vlivem ne-kesansk filosofie, jako i nesprvnm lenm djinnch daj,co pedevm plat o naem nrod. Tak se stalo, e proti Crkvi

katolick zaujaty i ir vrstvy naeho nroda, a s mst, kter bymla, jak jen mono, mrniti vecky protivy a spory nejen mezipolitickmi stranami, nbr i mezi nboenskmi spolenostmi,vydno heslo: pry od ma! ili: ,,s mem jest nm tovati! Kam odklon od ma n nrod pivedl, toho dkaz po-dvaj hipany a Bl Hora. Ti, kte zmnn heslo vydali, nepovili, e nrodu naemu pipravuj novou zhubu lipanskou ili

blohorskou, snad v jin form, ale jist jet hroznj a zhubnj.


5/598

5

3 S Kristem, Bohem a lovkem, o nm prav apotoe jinho zkladu neme nikdo poloit, mimo ten, kter jestpoloen, a tm jest Je K ristus,"1) blaho lovenstva nejenvn, nbr i asn stoj a pad. To pravda nejen Bohem zje-ven, nbr i pravda historick. A ponvad K ristus uskutennspsy lovenstva svil Crkvi katolick, a to jest rovnpravda jak zjeven, tak i djinn, proto vichni nrodov,vzdlan i nevzdlan, mohou jen v Crkvi katolick dojiti cle,prozetelnost Boskou sob na jeviti svtovho djstva; vytknu-tho. C r kev katol . jest prot o i vo tn o t zko ui pro nrod n. Na tto pravd ned se nic mniti. A protopokldme rozbor, vysvtlen a odvodnn tto pravdy v ny-nj dob mimo nauku o K ristu, Spasiteli svta, za nej dlei-tj. Nebo ztrtou vry v Bosk zaloen Crkve katol., jakdjiny dokazuj, ztrcej kesan tak vru v K rista, a ztrtou,tto vry pozbvaj i vry v Boha a upadaj v pln bzv. A protoprosme, ano zapsahme nae duchovenstvo, aby se snailo do

hlubin nebesk nauky o Crkvi s celm srdcem svm e ponoitia duchem svm se povznsti do nebeskch jejich vin a v tchtovinch patiti na Boskou jej dstojnost, vzneenost a krsu.Poznn nebesk dstojnosti Crkve sv. povznese je tak k doko-nalejmu poznn jejho zakladatele a editele, Jee K rista,a toto hlub poznn Crkve a K rista Pna roznt tak jeho lsku

jak k Crkvi, jako k tlu K itovu, tak i ke Kristu atnmu jako

k hlav jeho mystickho tla, jm jest Crkev jeho. A budelinae duchovenstvo tmto dvojm poznnm osvceno a touto dvojlskou zanceno, pak bude plamennm jazykem vru v Crkev av K rista a lsku k Crkvi a ke K ristu hlsati vcmu, lidu, kterobzvlt za nynj doby v pravm smyslu slova prahne, popoznn tchto nebeskch pravd a rd pipravuje ve svm srdcipbytek, do nho pak se v vroucnost, jak jest schopen, pi-

jm nebesk krlovstv jak s Boskm Krlem Jeem Kristemtak i se vemi obany jeho, Crkv sv. zde na zemi i na nebesch.

V Brn dne na svtek ss. naich vrozvst Cvrilla a Methodjer. 1923.

Spisovatel.

l) I. Kor. 3, 11.


6/598


7/598

Kniha IHlava I.

1. Etymologck vznam slova Crkev".1. Slovo Crkev" jest eckho pvodu a pochz od pdav-

nho jmna " (kyriakos), co znamen to, co n l e

pnu, co j est pn. V eck crkvi znamenalo slovo tove stednm rodu ,," (kyriakon) ji od 4. stolet dmi p byt ek P n. Od 11. stolet uvno na oznaen domuPn slova tohoto v enskm rodu: ,," () (kyriakojkia dm Pn). Z 28. kannu synody v haodicei (mezir. 343 383), ve kterm se prav, e agpy se nemaj konativ ,, ", lze souditi, e se uvalo ji v tomto

stolet slova ,," podobn jako ,, nejen o mst,kde kesan konali bohoslubu, nbr i o jednotlivch sborechkesan, kte se za elem bohosluby v tchto ,,"shromaovali. Pozdji rozen vznam tohoto slova na souhrnvech jednotlivch sbor kesanskch a vyjadovna jm ve-ker Crkev katolick po celm okrsku svta rozen.

2. esk slovo: Crkev" vzniklo p mnou slova.: ,,..V rznch dobch mlo u n lovo to tak rzn vznamy. Zna-menalo bud chrm i k o st el (od castellum), aneb nboen-skou spolenost vcch jednoho vyznn. Tak bvala e o crkviidovsk, katolick, eck, 5 crkvi viditeln a neviditeln atd.

Tak znamenalo slovo: Crkev" pedstaven crkve. V tomtosmyslu uv ho i Psmo sv., kde u sv. Matoue sm Bosk Spa-sitel prav: Neposlechneli hec bratr ani Crkve, e m btis nm naloeno jako s pohanem a publiknem.1)

3. Nyn znamen C r kev obyejn shromdn ili souborvech pravovcch kesan, a mli mti jin vznam, mlina p. znamenati crkev pravoslavnou, protestantskou atd.,pak se mu. pipojenm pslunho adjektiva vznam jeho mst-nji uriti. Avak vznamu chr mu P n i k o st el a

nyn u ns slovo to ji nem.1) Mat. 18, 17.


8/598

4. Crkev latinsk uv slova: Ecclesia". Slovo to jerovn eckho pvodu, pochzejc od asorlova: ,,(ekkaleo), co znamen vyvolati i povolati nkoho z vtho

mnostv. Ponvad Bh kesany skuten povolal i vyvolilze veobecnho potu lovenstva ke spse, kterou Kristemv Crkvi vem lidem pichystal, proto kesan vm prvem odnejstarch dob nazvni povolanmi" i vyvolenmi" a souborjejich ecclesia", kter tak podobn jako ,," znamenaloa dosud znamen msto, kde se kesan k slub Bo shroma-uj, tedy n kostel i chrm Pn.1)

2. Rzn vcn vznamy slova Crkev".

1. V obyejnm smyslu znamen Crkev Crkev Kristovu",to jest shromdn vech lid, povolanch ke pse K ristemlovenstvu pichystan. A i tu m zase rzn vznamy. V nejirm smyslu zahrnuje slovo to vechny vc nejen na tomto

svt (viatores), nbr i povajc ji slvy vn, a mimo to takdue v oistci ano i andly. V tomto smyslu pe sv. P avel k Efes-km o K ristu: e dal jej Crkvi za hlavu nade vecko2), tedynejen Crkvi bojujc, nbr i vtzn a trpc, ano i andlm,a v jistm smyslu i hmotn prod, take zde Crkev znamenvecky duchov bytosti ano i hmotn tvorstvo, kter jak prohch lovka bylo kletbou stieno, tak s vykoupenm a oslave-

nm lovenstvem bude rovn z kletby nyn je tc vykou-peno a oslaveno.

2. V tomto trakttu budeme jednati jen o C r k v i bo j u j c zde na zemi. A i tato Crkev m jet rzn vznamy. astoznamen soubor i souhrn vech vcch od Adama a do posled-nho vcho, kter bude iti ped poslednm soudem. To nej-ir vznam Crkve bojujc zde na zemi. V tto Crkvi jest rozeznvati troj ru i periodu: 1. ru z ko na p i r o z enho2. zkona psan ho a 3. z k o na mi l ost i . Zde budemepihleti jedin k posledn period Crkve, t. j. k Crkvi Kristemzaloen, kter na jeho mst a jeho jmnem a moc milost vn

x) Tak nm. K irche" pochz z eckho: ,,". Dosud nen vy-svtleno, jak se toto slovo dostalo k Nmcm, kte pece kes anstv pijali neTprostedn od Crkve msk, kter vdy uvala jen slova ecclesia". Slo-vant nrodov pijali kesanstv od crkve eck a proto le na snad, e pi-

jali od nich s jistou pemnou tak slovo: crkev.2) Efes 1, 22.


9/598

spsy smrt jeho lovenstvu zskanou vem lidem od hodinyjeho smrti stle pivlastovala a a do skonn svta bude pivlastovati.

3. A tato Crkev, kterou sv. apotol P a v e1a po nm hlavnsv. A ugust i nasv.T om nazvaj duchovnm tlem Kristo-vm, m jako kad tlo iv dvoj strnku: t l esno u a vi -ditelnou a duchovn a neviditelnou, tlo a dui.Abychom pedeli vem nejasnostem v nzoru o pomru mezitlesnou a duevn strnkou Crkve sv. jakoto duchovnho tlaK ristova, ji naped se vm drazem sv tene upozorujeme,

e se tato dvoj strnka Crkve sv., tlo a due jej, nesm od sebedliti. Jako iv tlo nelze mysliti bez due, pro kterou jest, jakprav sv. Tom, stvoeno a ureno, a jako due bez tla neme

jeviti svho organickho a animlnho ivota, tak nelze viditelnCrkve odlouiti od Crkve neviditeln. Kad toto odluovnvyjaduje pak jen jednu strnku i stku Crkve a podv nmpojem o njen jednostrann. Crkev nen ani vhradn jen spole-

nost v i d i t el n o u ani toliko nev i di t el nou, nbr jestzrove viditelnou i neviditelnou, jest zrove tlem a du.Pravli n katechismus, e C rkevobecnnebokato l ick jest v id i te ln spo lenost vech pravov c ch kes an, k te j edno uen vyz n-vaj , jednch svtost u vaj a mskho pa-pee za svou nejvy v id i te lnou h lavu uzn-

vaj " , jest tato definice sprvn, ale jen potud, pokud m nazeteli jen C r k evv i d i t el no u. Ale ponvad Crkev obecnili katolick nen toliko v i d i t el n o u spolenost vefth pravovrnch kesan, nbr zahrnuje v sob tak n ev i d i t el n oudui, k n nle vichni spravedliv v posvcujc milosti Bopostaven, proto nen definice katechismu naeho zcela adekvtn.

Hlava II.

1. Crkev krlovstv Bo.

i. Cel vnj svt lze nazvati krlovstvm Bom. NeboBh, jen vechny dy tvorstva, andly, lidi a hmotn svt,z nieho stvoil a v existenci a v innosti zachovv a pime-

nmi zkony je k jejich poslednmu cli d, bytosti rozumn z-kony nboenskomravnmi a bytosti hmotn zkony fysickmi,jest nej vym Pnem a Vldcem velkho svta, jen na nm jak


10/598

ve sv existenci tak i ve sv innosti svou nejvniternj bytnostvis. Cel proda se vemi dy stvoench bytort jest v tomtosmyslu pirozenm krlovstvm Bom.

2. Ne Bh ve sv nevystihl dobrot zaloil ve vnj p-rod druh kr l o vstv , k r l o v st v nadp i r o -zen, ke ktermu povolal rozumn bytosti, andly a lidi a s lidmipovil k dstoinosti tohoto krlovstv tak hmotnou p -rodu. Clem tohoto dr uhho k r l o v st v jest nadpi-rozen poznn Bo, zde na svt z v l t n m z j even mBo m, na vnosti nep r o st edn m pat en m naB oha tv v tv a blaenost v tomto nadpirozenm poznnBoha obsaen. Prv lovk vak toto nadpirozen krlovstvbrzo po svm stvoen svou vinou v ivot svm a v ivot veke-rho svho potomstva ze zklad vyvrtil a uvedl do pomru mezhmotnou prodou a svm ivotem rozvrat a nepodek. Hchemprvch rodi se stal lovk nejbdnjm tvorem, jak vbeclze mysliti. Ne Bh ve sv nevystihl dobrot nenechal ho v tomto

stavu pebdnm, nbr ji v rji se nad nm smiloval a slbilmu, e zase obnov k r l o v st v Bo vinou jeho zniena e mu zase oteve brny jeho. A proto ji v rji slbil mu Vy-kupitele, na kterho se mlo lovenstvo po vypuzen prvnchrodi z rje pipravovati. Ale ponvad lovenstvo popoutjcuzdu svm smyslnm chtm a nruivostem se od Boha podvce odvracelo, vyvolil sob z nho jednoho mue, Abrahama

z Ur v Chaldei, z nho znenhla vytvoil cel nrod idovsk.A nrod tento poloil za zklad obnovenho nadpirozenhokrlovstv Boho, kter sm dil jak zkony nboenskomravnmi tak i socilnpolitickmi za tm elem, aby se ped ostatnmlovenstvem vil v ideu messinskou a tuto ideu nejen vytvelve svm vlastnm ivot, nbr ji il tak mezi pohanskmi n-rody. A toto krlovstv idovsk, jako ve ve Starm zkon,

mlo bti p edo br azem k r l o v st v messinskl io,a proto nemlo bti omezeno jen na nrod idovsk, nbr semlo roziti po celm svt a do svho lna pojati vechnynrody a trvati a do skonn svta.

3. M essi nsk k r l o v st v jest t r o j : a) v ns,b) nad nmi a c) mi mo ns.

Ad a) a b) Krlovstv Bo v ns zle v milosti p o

sv c u j c av c t n o st ec h , hlavn ctnostech bohoslovnch,v e, nadj i a l sce. Milost posvcujc udluje lovku


11/598

nov nadpirozen esse" a bohoslovn ctnosti ho uschopujk nadpirozenm innostem zslunm pro ivot vn. A po-nvad tyto ctnosti maj za neprostedn pedmt samho

Boha, proto, kdo v, douf v Boha a jej miluje, nos samhoBoha v srdci svm, kter v nm jako ve svm krlovstv bytuje.Ale ponvad od Boha trojiedinho se ned odmysliti dvr ne-besk: Blahoslaven Panna, krov andlt a sborov svtc asvtic Boch, proto v dui v Boha nadpirozen vc, v nhodoufajc a ho milujc kraluj vichni blaen duchov nebet.Dui tuto lze nazvati nad p i r o z en m mal o svt em

(mikrokosmem) nebeskho vel k o sv t a (makrokosmu) sev blaenost jeho. V dui milost posvcujc a boskmi ctnostmiozdoben jest cel nebe se v svou blaenost jako v zrodku asemeni obsaeno. V semeni a jdru nejev kvtina jasn a zejmani krsy ani vn, kterou teprve ze sebe vydv, kdy plnze semene vyrostla a svj plod ze sebe vyvinula, a podobn due,milost posvcujc opa,ten jen temn tu vekeru svou krsu

a blaenost, kter se stane astnou, a bude jednou z toho pozem-skho dol pesazena do luh rajskch a tam teprve vyvine avyd ze sebe vechnu svou nebeskou lahodu a krsu, kter v nv tomto pozemskm ivot takoka jen zroden a semenndmala. K dyby na p. sm rov bylo si vdomo, jak luznkrsa a lbezn vn jest v jeho nitru skryta, zajist by se celrozplvalo radostnou rozko nad blahem a tstm, kter na nek, a lovk, jeho sm Bh pouil o dstojnosti a blaenosti,

jej zrodek s milost posvcujc vloil do due jeho, neml byi v bolestech a strastech jsati nad nebeskm blahem, kter muBh ji vlitm milosti posvcujc na ktu sv. zaruil a kter mukadm dobrm skutkem poznovu zaruuje ?

K rlovstv milosti posvcujc, vry, nadje a lsky, poloen

v dui na, jest vak nezbytnou podmnkou k dosaen k r -l o vst v nebeskho. A proto v druh prosb Otene:P i j k nm k r l o v st v tv" pedevm prosmeo pchod tohoto vnitnho krlovstv Boho do srdce naeho.Nae vn spsa a blaenost zvis na tomto vnitnm krlovstv.Jen ten lovk stv se lenem krlovstv nebeskho, jen Bohu,kdy zakldal v jeho dui krlovstv milosti a Boskch ctnost

nejen nekladl pekek, nbr s jeho innost pi tomto zakldnpoctiv a vrn spolupsobil.ad c) Mimo krlovstv Bo v ns a nad nmi jest jet


12/598

2

tet krlovstv Bo mi mo ns a tmto krlovstvm jestCrkev sv.

4. Crkev sv. co nejtsnji souvis s krlovstvm Bom v n sa n ad n mi. Bosk Spasitel zaloil Crkev jedin za tm elem,aby jeho pravdou a jeho milost, kter nm svou smrt na kizaslouil, budovala krlovstv milosti, vry, nadje a lsky v srdcchjednotlivch lid. Toto krlovstv Bo mi mo ns j st kekrlovstv Bomu v n s v pomru p i n y kinu. A po-nvad i n zvis na p i n, proto by krlovstv Bos milost, vrou, nadj a lskou Bo nevelo v srdce nae, kdyby

Crkev Kristova tohoto krlovstv aspo zpravidla v n neuvdla.Proto Boskmu zakladateli Crkve tak velice na tom zleelo,aby sv k r l o v st v mi mo ns opatil vemi monmiprostedky, aby na jeho mst a jeho, jmnem a moc mohlo v srd-cch vech lid a do skonn svta budovati krlovstv milosta ctnost a tak je pipravovat! ke vstupu do krlovstv nadnmi , do krlovstv nebeskho. A ponvad krlovstv v ns

zroden obsahuje v sob ji tak krlovstv n a d n m i, protoCrkev, zakldajc a c po celm svt krlovstv v ns, za-kld a p r o st eden tak ji krlovstv n a d n m i.

Toto troj krlovstv: mi mo ns, v n s an ad nmi stojv tsnm kauslnm vztahu: krlovstv mi mo ns, Crkev,

jest (aspo zpravidla) n ep r o st edn pinou krlovstvBoho v ns a p r o st edn podle slov: causa causae

est causa causati" tak pinou krlovstv Boho nad nmi .A ponvad Crkev sv. jest tak pinou obojho krlovstv vnsanadnmi , proto m podle plnu prozetelnosti Bosk v dlevn spsy lovenstva tak ohromnou dleitost, nebo BoskSpasitel svta dnm zpsobem jen v n a skrze ni pivlast-uje ovoce svho vykoupen jednotlivm lidem a tak je pi-pravuje pro vnou blaenost v krlovstv nebeskm. A proto

tak Crkev prohlsila za lnek vry, e m i m o ni nen vnspsy. Extra Ecclesiam catholicam non est salus.5. Toto svtov krlovstv pedvdali proroci starozkonn

pod uritji. 7id vak ve sv domnl nrodn vyvenosti nadostatn nrody se vili celm svm smlenm a ctnm v my-lenku, e pt Messi, kterho oekvali, zalo idovsk kr-lovstv svt sk a e ono podrob sob vecky nrody, hlavnjejich neptele many, kdeto K ristus hlsal pt duchov-n ho k r l o v st v svtovho , kter piel na mst


13/598

13

idovsk synagogy zaloiti. A ponvad tento kol jeho stl v kraj-nm odporu s nzory Farise a vtiny nroda idovskho, protoBosk Spasitel hledl ss. apotolm a ostatnm uednkm sev monou jasnost vtpiti sprvn pojem o tomto krlovstv,

kter pak oni a jejch nstupcov mli iti po cdm svt a takuskuteniti ideu jeho messianskho posln.

6. Proto je nazv Bosk Spasitel na rozdl od kadho ji-nho svtskho krlovstv k r l o v st v m Bom, ponvadv Bohu m pvod a posledn cl, aneb k r l o v st v m ne-beskm, ponvad m bti sice zaloeno a rozeno na tomtosvt, ale vrcholiti v nebesk slv, aneb k r l o v st v mO tcovm, ponvad radek zaloiti krlovstv toto, akolivnle cel nejsvtj Trojici, se pivlastuje Otci nebeskmu,anebo tak k r l o v st v m Syna l ovka, ponvadKristus svm vtlenm poloil k nmu zklad, svou smrt naki je vybudoval a skrze Ducha Sv. ve slavnost letnic dal mu

jeho konenou Boskou stavu. Blahovst o tomto krlovstvBom byla K ristu vch o d i sk em a st edem veker

jeho innosti uitelsk. Tomuto krlovstv vnoval pozornost,jako snad dnmu jinmu pedmtu Zjeven Boho, a to nejenproto, e v zaloen a rozen jeho zleela a zle vekero jehodlo vykupitelsk, nbr tak proto, e jest tajemstvm, je pe-vyuje vechny nae pojmy. Tajemstv toto jest souborem a sou-hrnem vech tajemstv Zjeven Boho. Tajemstvm jest jeho

zaloen skrze K rista, Boha a lovka, tajemstv obsahuje jehopomr ke K ristu, tajemstvm jest ivot milosti, jakm lenovjeho ij, tajemstvm jsou zrove i prostedky,, ktermi titolenov ivotodrn milosti posvcujc dochzej, jako jest novo-zkonn obt me sv. a ss. svtosti, tajemstvm jest blaenostnebesk, ke kter krlovstv Bo sv leny pipravuje, i)

7. K ristus nazv obyejn krlovstv, kter piel zaloit,

k r lovs tv m Bo m, i l i k r lovs tv m nebes -km a nikoliv C rkv , ponvad idm byl tento nzeve messiansk podle proroctv starozkonnch bnj a zn-mj. Slovo Crkev" na oznaen messiansk e svtovzobecnlo teprve za as ap o t o l sk ch a brzo po nich.e vak K ristus rozuml krlovstvm Bom a krlovstvm nebes-km, o nm tak asto mluvil, toliko C r kev svou, kterou

1) Dr. J . K lug, K rlovstv Bo. Peloil Dr. Eerd. rnock str. 6. HradeK rl. 1921.


14/598

14

na ss. apotolech a jejich nstupcch zaloil, vysvt z jeho vlast-nch slov, ktermi slbil sv. Petru prvenstv nad celou Crkv.T y j s i P et r (t. j . skla), a na tto skl e vz dl mC rke vsvou, a b r ny p ekel n j nepemohou.i)

Pravli K ristus, e na sv. Petru vzdl C r kev svou a edn neptelsk moc ji nepeme a nezdol, stav tuto svouC r kev proti svt sk mu k r l o vst v , jeho zaloenid podle bludnho pojmn prorockch pedpovd Starhozkona od ptho Messie oekvali. A proto se krlovstvBo a krlovstv nebesk vcn neli o dC r k v eK r i st emna spsu l o ven st va zaloen. Ve tedy, co K ristusprav o k r l o v st v B o m nebo k r l o v st v nebe-skm, plat tak vdy o C r kv i jeho.

7. Jak znmo, nemiluj vchodn nrodov po j m abst r ak tn ch , nbr hled si je vdy, pokud jen mono, kon-krtnmi a smyslovmi obrazy znzorniti a tak si jejich smyslv rozum a pamt vtpiti. A k tto povaze id se pizpsobil

tak Bosk Spasitel a vysvtloval svou nebeskou nauku a jejjednotliv pravdy podobenstvmi, t. j. smyslovmi obrazy, maj-cmi s pravdami abstraktnmi, kter jim chtl vysvtliti, jistoupodobu. A proto bylo tak zcela pirozeno, e pi pravdch ob-zvlt dleitch a svm hlubokm a tajplnm obsahem vy-soko se povznejcch nad chpavost lidu idovskho, vce mnlpcho na pedstavch a nzorech smyslnch, Bosk Spasitel

nepestal na jedn parabole i jednom podobenstv, nbr jehromadil, aby rznmi obrazy hlubok vznam tchto pravdsvm poslucham pokud mono vestrann vysvtlil a jejichchpavosti pstupnm uinil. Tmito podobenstvmi znzorujeSpasitel tak Bosk pvod a vnitn povahu a konen cl Crkve,kterou na apotolech zaloil, aneb vysvtluje, jak m dy a jakpovinnosti jim ukld, nebo konen jedn o hlav Crkve a jejm

pomru k jednotlivm dm. Jak velik a hlubok vznamBosk Spasitel nauce o Crkvi pikldal a jak mu na srdci leelopn, aby ss. apotolov a jejich nstupci mli sprvn pojemo n, vysvt z mnostv podobenstv, kterch o Crkvi uiRmec tto prce vak nedovoluje, abychom je vecka vysvtlilia ukzali jednotliv vlastnosti Crkve, kter v sob obsahuj,a proto nezbv, ne krtce pipomenouti smysl a vznam jen

!) M at. 16, 18.


15/598

15

nkterch podobenstv, kter pravou povahu Crkve sv. nej-uritji a nejjasnji vystihuj a vyjaduj, a kter proto pokl-dme ze vech ostatnch za nej dleitj.1)

2. Podobenstv a) o rozsvai, b) o pol peninm ac) o kvasu.

ad a) Znmo jest krsn podobenstv o ro zsvai .Tmto podobenstvm znzornil Bosk Spasitel hlavn dvv l ast n o st i sv Crkve. Jako penin zrno do zem zasetpotebuje del doby, ne pone kliti a stbla ze sebe vyv jet i,

a ne toto stblo vyzraje v pln penin klas, podobn Crkevbyla pvodn ped svtem skryta a teprve znenhla poala mohutnti a se iti. Po celou dobu mskch pronsledovn, co seCrkev skrvala v katakombch, podobala se zrnu peninmuv zemi klcmu a teprve po ediktu milnskm vystoupila z trobzem na Bo svtlo a poala svj vtzn pochod po celm teh-dejm svt, ve kterm dosud pokrauje a dokon jej, a bude

jeden ovinec a jeden past. Jako klc sla v nitru zrna peni-nho skryt me se jeviti jen ve zvlaen pd zemsk, akdy vhonek ze sebe vyslala, potebuje k jeho plnmu vzrstua vyzrn pimenho svtla a tepla, jako i rosy a det, podobni Crkev sv. m ke svmu vnjmu ivotu zapoteb nejen mi-lost budcch v n nadp i r o z en potence Kristem sammdo n vloen, nbr i p i r o z ench hmotnch prostedk,

jakmi jsou mimo hmotn majetek na p. kol y, potebnk vchov nejen dorostu knskho, nbr i mldee vbec,rzn stavy, jako jsou s i r o t i n c e, cho r obi nce,nemocn i ce atd. Akoliv Crkev jest sp o l eno st nad-p i rozenou, jak pozdji i mstnji dokeme, pece m svkoeny v sam pirozenosti lidsk, kterou posvcuje, zdokonalujea lecht a do stavu nadpirozenho povzn.

2. Nenhl vzrst Crkve a nutnost hmotnch prostedkk nmu, to pr vn vlastnost Crkve, kterou podobenstv o roz-svai znzoruje. Ale toto podobenstv vyjaduje jet takdruh moment v ivot Crkve.

3. Akoliv rozsva rozsv penici te jakosti, pece ne-pin tho uitku, ponvad pda, kterou obsv, nen vudestejn. st semene pad vedl e cesty, st napduskal

x) Dr. K lug, K rlovstv Boi. Peloil ernock, str. 45. Hradec K rl.1921.


16/598

6

n a t o u, st mezi trn . A semeno toto nepin dnhouitku, ponvad jej ma tr o j p ekka, jak sm BoskSpasitel vysvtluje. Pda vedle cesty, na ni st semene padla,se podob lovku, jen slovo Bo sly, ale ponvad jest k nmu

l h o st ej n neb z at v r z el , poskytuje blu vhodnoupleitost, e pichz a odnm ze srdce jeho to, co bylo donho rozsvaem zaseto.

4. I yho stejnost a z at v r z el o st srdce mnohchvcch, to pr vn p ekka, e slovo Bo zstv u nichbez inu.

5. Jin semeno pad na pdu skal natou, nemajcdostaten vlhy. Vzejde sice, njakou dobu roste, ale pod remslunench paprsk brzo usch, ponvad ve skalnat pd ne-nalz dosti potebn vlhy. A tto skalnat pd se podob srdcetch, kte slovo Bo sly a hned je s radost pijmaj, ale vjen na okamik. Kdy vak nastane njak souen, pak se nadnm pohoruj a od Crkve odpadaj.

6. Mravn zkon K ristv ukld vcm stl sebezpor amnoh jin obti. Mnoz kesan nemaj vak tolik mravn sly,aby velkodun vzali k svj na sebe a kreli ve lpjch Bo-skho Spasitele, jen ped nimi kr s kem, jeho ti dn

jin k se nevyrovn. A tato mr avn sl abost a chabostjest druhou p ek kou, pro kterou zstv slovo Bou mnohch vcch bez inku.

T et p ek k o u jest t r n a hl o , do kterhost semene zapad. Vzejde sice, ale plod nepin, ponvadsilnj trn a hlo, kter zrove s tlou penin bylinkouroste, je udus. A tto pd trnit se podobaj kesan, ktesice v, ale nemaj tolik mravn sly, aby v sob potlailih n nr u i vo st i , kter je uchvacuj a jimi zmtaj.A jen jedna st pad na pdu dobrou a vydv uitek jedno

ster, druh edester a jin ticater.7. Tmto podobenstvm Kristus Pn znzoruje dv o j vlastnost Crkve sv. Pedn jej nenhl vzrst,z v i s l namnoze tak na hmotnch prostedcch a za druhnutno s t spo l upsoben v c ch s mi l os t Bo , kter se jim se strany Bo pro zsluhy K ristovy dostv.

1. Dal vlastnost Crkve jakoto sp o l en o st i

v i d i tel n, kter m dy nejen spravedliv, nbr i hn,znzornil Bosk Spasitel podobenstvm o po l i pen i c


17/598

-

osetm, na nm roste s penic tak koukol. Koukolemtmto jest bezmla rozumti j 1e k ili m a t o n o h u, kterv prvn dob svho vzrstu mnoho se od penice neli. Prototeprve pozdji, kdy koukol zmohutnl, pozorovali sluhov ho-spodovi, e v penici jest mnoho tohoto kodlivho bejl. A po-nvad vdli, e hospod dal na pole zaseti jen dobrou penici,prostou vech kodlivch psad, nemohli si tento npadn zjevvysvtliti. A proto se obrtili na hospode s dotazem, jak sedostala opojn matonoha do pole dobe pipravenho a jen pe-nic osetho. A uslyeve od nho, e tak uinil lovk neptel

v noci, kdy lid spali, nabdli se mu, e pjdou a matonohu zepenice vyplej. Hospod vak jim neschvlil jejich myslu ob-vaje se, e by trhajce koukol vytrhali tak st penice. I po-ruil jim, aby nechali penici i s koukolem spolu a do n rstia teprv v as n e pike encm, aby svzali koukol ve snopkyk splen, penici vak shromdili do stodoly jeho. Ponvaduednci nerozumli, co Spasitel tmto podobenstvm mn, -

dali ho za vysvtlen. A K ristus vyhovl jejich dosti ka: Roz-sva dobrho semene jest Syn lovka, pole jest svt (ili cotot jest, Crkev), sm dobr jsou synov krlovstv (ili spra-vedliv lenov Crkve); koukol pak, to jsou synov zla (ilihn lenov Crkve); neptel vak, jen koukol nasel, jest bel,e pak jest konec svta, a enci jsou andl. Jako tedy se sbrkoukol a ohnm se pl, tak bude pi skonn svta. Pole Syn

lovka andly sv i seberou s krlovstv jeho vecka pohoreni ty, kte in nepravost, a uvrhnou je do pece ohniv, kde budepl a skpn zub."1)

2. Tmto podobenstvm nakreslil Bosk Spasitel zcela uri-tmi rysy nejen pravou podstatu, nbr i hlavnosudy Crkve sv.

Crkev K ristova nen spolenost toliko n ev i d i t el no u,sloenou z d sp r av ed l i v ch aneb pedurench prokrlovstv nebesk, nbr jest tak spo l eno st v i d i -tel nou, k n nle nejen spravedliv, nbr i hnci.

A proto tak budou brny pekeln proti Crkvi a do skonnsvta bojovati. Ano boj bran pekelnch proti Crkvi bude n ezvratnm dkazem je j ho Boskho pvodua jejho boholidskho ivota, kter Bosk Zakladatel stle v n*

x) M at. 13, 36 42.

Co jest Crkev ? 2


18/598

vlv a kterm v dle vykoupen lovenstva a do skonnsvta pokrauje.

Podle samho vkladu Boskho Spasitele; kter v tomtopodobenstv j odv, jsou vichni neptel. Crkve jen nhon-

mi a ns t r o j i br an pekel nch, kter vlastn bojproti Crkvi vedou. Tento boj zahjili proti K ristu a jeho Crkviji i do vt f ar i seo v a zkonn ci, pozdji v nm pokra-ovali mt csaov pomhali a pomhaj v nm dosud rznkaci a. rozkoln ci. V poslednch stoletch pevzala vlen kolbran pekelnch proti Crkvi i do v sk o z edn sk le,kter jej na celm svt podle zcela, uritho plnu vemi monmi

duchovmi i hmotnmi prostedky provd. A ponvad titCrkve K ristovy le v C r kv i u c , proto infernln zlobale jest hlavn namena proti mskmu; pape i , bi -skupm a kn m. Jest veobecn znmo,, e veejn listyli bu zjevn neb ta.jn slouc r ab nm a past o r mani jedinho vlsku nezkiv, kdeto katolick knze jak jenmohou tup a hanob dobe vdouce, kdy se jim poda jejichautoritu u lidu vcho podkopati, e jej pak snadno o vru pi-prav a k odpadu od Crkve svedou. Boj mezi dobrem a zlem,mezi ctnost a nepravost jest tedy Boskm dlem Crkve aboj tento bude dobojovn a poslednm soudem a koncem svta.

ad c) i. Velevznamn jest podobenstv o kvasu,kter vzavi ena zadla la do t mic

mouky, a z kynul o v e c k o", i) Tmto podobenstvmznzoruje Bosk Spasitel v l i v a pso bnost C r kvesv. na i vot l i dsk. Jako kvas pronik vechnu mouku,do n byl zadln, a sdl se s n o svou povahu a pirozenost,tak i Crkev pen svmu nadpirozenmu boholidskmu i-votu pizpsobuje vekeren pirozen ivot lidsk. Jako ulech-til roub vtpen v plavku j vlv svou mzu a tm ji uschop-

uje, e msto svho tvrdho a kyselho ovoce nese ovoce sladka lahodn, tak i Crkev povzn vekero lovenstvo d o s f r yn adp r o z ena vtpuje mu sly, ktermi pak me konatiskutky zslun pro ivot vn. lovenstvo hchem prvchrodi ztratilo ivot nadpirozen milosti posv-cuj c mimo to bylo jet tak v esv ch p i r o z en chmohutnostech zranno a seslabeno. A Crkev sv.

M at. 13, 33.


19/598

9

vrac mu zase nadpirozen; ivot milosti .posvcujc a vlv mtizrove nadpirozen sly a'.mohutnosti. ktermi jednak' l'rny hchem, Adamovm, jeho. pirozenosti zpsoben, a jednakjej uschopuje ke konn skutk nadpirozenmu jeho ivotupimench, ,1)

.4. Z toho plyne, e Crkev m podle vle Kristovy svou ne-beskou pravdou a milost pronikati vekeren lidsk ivot a jejzdokonalovati,. lechtiti, povzneti a sammu ivotu Boskmupizpsobovati ve vech'tvarech ,a jevech jeho. Proto m Crkevutveti a diti ivot nejen j e d n o 11i v c , nbr el '.$p oleosti lidsk. ivot lidsk vbec zvis podstatn navchov. Jak byl. lovk .vychovn,' takov jest cel ivot

jeho.. Vchova zapon ji v rodin a pokrauje a konci vekole. Proto m Crkev od svho Boskho Zakladatel kol,podle jeho . nebeskho zkona. budovati ivot r o d i n . nasvtostnm manelstv moiiogamickm a nerozlunm zaloen.A vzor tohoto rodinnho ivota zstavil Kristus Crkvi v r o

din nazaretsk.3. Rodiov maj se v tto rodin jako ve svm zrcadle zhl-eli a. sv dtky vychovvati tak, aby o nich platilo, co prav,sv. Luk o dvanctiletm Jeovi vrtivm se z pouti, jerusalemsk, e p r o s p v a 1m o u d r o s t a v k e m a m i 1o. ,s t uBohai 1i d . 2) A v duchu rodiny nazaretsk m ve vchovdtek pokraovati k o1a. V celm uivu koly a nejen koly

o b e c.n , nbr i s t e dn a v y s o k nem bti nic obsa-eno, co by se pilo nauce a zkonu Kristovu. Vchova . zd-ln vekerho kolstv m za el ivot actva, jak podle jehoi ntel lektuln , tak 1 podle mravn str nk y takvytveti, aby i ono vesms prospvalo m oud r o s t , v k e ma mi lost u B ohai ul i d . Bohuel nynj, kola vzdlvnamnoze jenrozuma pi tom jet asto podvajc mu blud

msto pravdy jej zatemuje a zbavuje mocnch innch pod-nt k mravnmu ivotu a pi tom zul echtn srdcepln zanedbv, Nsledky tto vchovy ji, se vudejev. Mlde mravn tak divo a pustne, e i i r v e .e jno st pon uznvati, e v n hroz sammu stt velik ne-bezpe. Ale msto aby poukazovala na n u t n o s t; na b. ensk vchovy v naem kolstv, mn zpustlosti a'zdivilosti

1) Cf. E. M. Bougaud,Crkev. Pel. Ant. Melka, str. 174 ss. V Praze 1924,2) Luk. 2, 52.

2*


20/598

20

obzvlt mldee kole odrostl eliti n v t v o u d i v ad l ak ina, koncert!

4. A jako m Crkev na kesanskch zsadch budovr o di nu a diti podle tchto zsad vchovu na vech ko-l ch bez vjimky, tak m pravdou a milost Kristovou pronikati a utveti vek er en v e ej n i vo t spo l een-sk i p o l i t i ck. Zsada, podle n josefinismus, illuminatismus a liberalismus ke konci 18. a v cel polovici 19. stoletvekeren veejn ivot ovldal, e Crkev m prvo, psobnostsvou jeviti jen ve tyech zdech chrmovch, jest

vbec nekesansk podvazujc tepnu vekerho ivota Crkvesv. Jest z ej mm bl udem, kdy nynj K ristu odcizensvt stle od Crkve katolick d, aby se nem chal a dopo l i t i ky. Jen tenkrte byl by tento poadavek sprvn,kdyby se p o l i t i k a nem ch al a do C rkve. Ale to nenvbec mono. Nebo jsou v naem veejnm ivot obory a in-stituce, kter jsou jak Crkvi, tak i sttu spolen. Pipomnme

na p. jen man el st v a ko l st v . A ponvad majv nynj dob bezmla vechny stty tendenci, jak edinu taki kolstv laisovati, mus Crkev vstoupiti na kolbit politicka hjiti na nm crkevnch zjm na tchto institucch. Jinmzpsobem jich hjiti neme. U ns nyn bude se eiti pedleit otzka o pomru na republiky k Crkvi. Stt jest v eentto otzky zvisl na par l ament. K dyby v nm Crkev

nemla zstupc, kte by aspo brzdili proticrkevn snahyvldnch kruh, pak by tyto mly pln volnou ruku pi eentto otzky mti na zeteli jen domnl prospch sttn mociproti vitlnm zjmm Crkve sv. Cel smr na vnitn a ze-vnj politiky byl by cd potku na samostatnosti zcela jin,kdybychom mli v parlament sle katolk v na republice pi-men poet poslanc. A proto m Crkev za tchto pomr

povinnost, na vc kadm dovolenm zpsobem ,,opportuneimportune" psobiti, aby ptm volbm do zkonodrnch sborvnovali co n ej v t pozornost . Ozdravn vekerhonaeho veejnho a spoleenskho ivota nen jinak mon, nekdy n katolick lid si uvdom, e volba poslanc katolickhosmlen a katolickho ivota jest nbo ensko u povi n-nost kadho katolickho kesana. Bohuel nen n lid dosudjet o dleitosti voleb do zkonodrnch sbor jak nle po-uen. J inak si nelze vysvtliti, jak jest mono, e mnoh katolk


21/598

21

pln jinak vechny sv nboensk povinnosti, pi volbch vakhlasuje pro kandidta, jen nle k politick st r an nk dya krajn Crkvi neptelsk. V tto pin m

nae duchovenstvo kol, ktermu jet pln nedostlo.5. Mli Crkev kvasem nauky a milosti K ristovy pronikativekeren ivot lidsk, soukrom i veejn, pak z psobnosti jejnesmme vyjmati ani p r mysl a obchod. A ponvadv posledn dob liberln kapitalismus nedbal tohoto kvasu asnil dlnka na pouh t o v r n stroj , jen pro nj ml

jen potud cenu, pokud svou tovrn prci mohl konati, nastala

mezi dlnictvem vech civilisovanch stt proti vykoisovnjeho tlesnch a duevnch sil mocn reakce, kter vytvoila z nhostranu socialistickou, vrcholc v kommunismu. Tak se rozpoltilyvecky e a vecky nrody ve dv strany krajn sob neptel-sk, v so c i al i s t ya tak zvan bourgeoi s". A kommunistekaj jen na vhodn okamik, aby se na bourgeois, t. j. tduspoleenskou, kter m dosud jet njak majetek, vrhla a o tento

majetek ji ve prospch nemajetnch oloupila, tak jak rut bole-vici zatek tto veobecn svtov spoleensk revoluce ji uinili,A tato veobecn revoluce j est neo dvr atna, pakli budouob strany vliv nauky a milosti K ristovy na spoleensk ivotjeho jako a doposud i dle odmtati. Jen Crkev katolick mekvasem Kristovy sp r av ed l n o st i a hlavn K r i s t o v yl sk y spoleensk protivy tchto dvou stran zmmiti a tak

vyplniti hroznou propast, kter mezi nimi zeje a hroz zhubouvemu spoleenskmu du nynjho lovenstva.

6. Jet na jin strnky lidskho ivota jest nm upozorniti,kter m Crkev sv. naukou svou a svm ivotem pronikati, a tojest a) v d a a ) umn .

7. ad a) Pedmtem vdy jest p r av d a a zdr o j empravdy jest Bh, tak jak se nm zjevil. Bh vak se nm zjevilzpsobem dvo j m: p i r o z enm ve vnj p r oda jejch jednotlivch bytostech, a n ad p i r o z en m veStarm zkon skrze patriarchy a proroky a v Novm skrze K ristaa apotoly. K riteriem pravdy pirozen jest jej jasn poznnrozumov, kriteriem pravdy nadpirozen jest neomyln autoritaCrkve uc. Rozum lidsk, sm sob zstaven, jak zkuenostcelho lidskho pokolen od potku jeho djin a na nae dobydosvduje, jest mnohm omylm podroben. Jest to nsledekzatemnn jeho pro hch prvch rodi. A nebezpe blud, kter


22/598

22

tnu stle hroz, jest tm vt, m vce se ve svm poznn po-vzn se smyslnch jev hmotnch bytost do oblasti nadsmyln a ideln. Autorita Crkve uc se vak neme mliti. A po-nvad p edmt oboru nadsmyslnho i. metafysickho n-

le jednak k poznn pirozenho rozumu, jen se v nm vdymlil a dosud ml, jednak k poznn nadpirozenmu z pmhoZjeven Boho, mus se vda ve vech otzkch, nakterch cel ivot lidsk pro asnost i vnost zvis, rientovatizjevenou naukou otzek tchto. A to jsou hlavn ti otzky:a) jak pvod m lovk, ) jak jest jeho lidsk pirozenost a') jak m posledn cl. Tyto ti otzky jsou otzkami ivotnmi

pro cel lovenstvo. A jeliko rozum lidsk, jsa sm sob po-nechn, dosud tchto otzek jednotn nerozeil a msto tohotorozeen vyml jen nejrznj pr obl my, podv Crkevzcela jasn odpovdi na tyto ti otzky a tak umouje pi-rozen i vo t l i d sk a pi tom jej povzn k nadpirozendokonalosti a dstojnosti. Ponvad een tchto otzek jesttak .p edmtem vdy, mus Crkev v zjmu samholidskho pokolen v t chto o t z k ch z asah o v at i dov d y a ji Chrniti vech osudnch blud, kter ni a bo nejenvechen ivot lidsk, nbr podrvaj i samy. zklady jeho. Ny-nj pealostn hmotn i duevn stav kesanskch nrodzavinil nboensk odpad od Crkve katolick a tento nboenskodpad ml tak za nsledek odpad vdy od zsad kesanskch.V dle, kter nboensk revoluce Husem a Lutherem zapoala,pokrauje a do jeho nej krajnjch dsledk n yn j p r o t i -k es ansk vda, kter pohrdnuvi autoritou crkevna tm tak autoritou Boskou, zpsobila tak ohromn zmatekv poznn lidskm, e.nen ani jedin metafysick pravdy,ve kter by souhlasila. Ponvad na vd zvis hlavn tak i vo t l i dsk, psob rozvrat vdy tak rozvrat jak v i-

vot jednotlivce a rodiny, tak i v ivot nrod, stt a anocel spolenosti lidsk. Ucelen a sjednocen lidskho ivota vevech tvarech a smrech jeho z nynj jeho rozervanosti a roz-ttn ned se mysliti bez uznn Bosk .autority Crkve, kotvcv autorit Bo, kter mus svmi vnmi pravdami zase ovldati a pronikati cel ivot lidsk. Bez autority Crkve mohousice vdy empi r i ck, zaloen na s m.y s 1n c h p o s. t e

hch jednotlivch jev hmotnch, prospvati, ale vdy nadsmysl n, vdy filosofick, kter maj za pedmt i del n


23/598

2 3

i metaf ysi ck pravdy, mus tm vce klesati, m vce seod autority Boskho zjeven ili, co tot jest, od autority Crkvevzdaluj.

Novj filosofie jest na bezcest ji od dob Kartesia a

Bacona Verulamskh, ve kterch opustila zklady, na kterchfilosofie kesansk, philosophia perennis", byla zbudovna.Soustava pone sthali soustavu, soustava nsledujc rozmetvdy soustavu pedelou a pone poznn pravdy budovati nazklad novm. Proto nen novj filosofie j edno tnou v d o u, nbr sms rznch soustav, kter nemaj nic spolenho,v em by vecky souhlasily, kdeto philosophia perennis", filo-sofie kesansk, m sv koeny v nejhlubch myslitelch pohan-skho starovku, v Platonovi a Aristotelovi, na kterch pakbudovali chrm lidskho poznn ss. Otcov a mezi nimi pedevmsv. A ugust i n a po ss. Otcch Pak scholastikov v ele se svmnejhlavnjm representantem sv. T o m e m A kv in s k m.A vichni tito myslitel vybudovali j ed i no u j edno tnou

soustavu, v n ve vech podstatnch zsadch vldne plnshoda. A ponvad jejm pedmtem jest p r avda p i r o -zenm r ozumem poznt e ln, a pravda pravd ne-me odporovati, jest mezi philosophia perennis" a ZjevenmBom pln harmonie. Filosofie tato odvoduje jednotlivpravdy zjeven a Zjeven Bo zase naopak chrn pravdy filoso-fick ode vech bludnch bezcest, na kterch se dosud octla

kad filosofick soustava, kter se domnvala, e nepotebujek een zhad lidskho ivota svtla Zjeven Boho, nbr ej k tomu pouh lidsk rozum sta. Majli kesant nrodovvybednouti z nynj duevn a mravn bdy, mus zase Crkevkatolick nebeskm kvasem sv pravdy pronikati vekeruvdu, hlavn filosofii a pivsti ji opt k poznn, e mezi n apravdou zjevenou neme bti spor, a e prav dstojnost jej

nezle v domnl svobod od kadho vlivu ZjevenBoho, nbr e jejm kolem jest, aby lovenstvu pipravo-vala a razila cestu, po n je Crkev sv. m vsti nebeskou naukoua prostedky milosti Bo k Bohu, poslednmu to cli jeho.

8. P r av da osvcuje rozum a osvcen rozum vedvl i k dobru, lovku pimenmu a doucmu, a tm jestBh, dobro nejvy a nej dokonalej. B 1u d vak zatemuje

rozum a zatemnn rozum svd vli ke h chu a nepr a-vosti . Jen ivot na pr avd z al o en jest lovka d


24/598

24

stojn, jest zdrojem pravho blaha a tst pro as i vnost.B l ud psob v ivot lidskm veobecn rozvrat, neklid, ne-spokojenost. rozmrzelost a zoufalost. Jak pravdiva jsou tedyslova Boskho Spasitele, kter pravil k idm, kte v nho

uvili: Z st anete l i vmmsl o v, b ud ete vp r av -d u edn ky mmi , a po znte p r avdu a p r avdaosvobod vs." 1) P r avda, to slovo, to z j even B o , a toto Zjeven Bo osvobod lovka, a co plat o jednot-livm lovku, plat tak o jednotlivch nrodech, plat o celmlovenstvu. Jedin pravda zbav je okov hch a nepravost,kter jej poutaj vhradn k tomu hmotnmu svtu a jeho smysl-nm poitkm a rozkom, a zjedn mu p r avo u l i dsko usvobodu, kter zle ve svobod synB o ch. P r av dalovenstvo zdokonaluje a lecht, bl ud je poniuje a znetvouje. P r av da je po vz n na zn vslun, v nmsm Bh pebv, bl ud je vrh do temnosti pekeln, kde lucifer,tento belsk svtlono, zakou zaslouench trest nejen zasvou vzpouru proti Bohu, jemu ve sv nezmrn pe chtlbti rovnm, nbr tak za svou belskou radu, kterou dalprvm naim rodim, budouli jisti z ovoce zapovzenho, ebudou jako Bh, vdouce dobr i zl, a kterou uvrhl cel lidskpokolen do zhuby jak vn tak i asn. A od okamiku, kdyprvn nai rodie uposlechli rady pekelnho hada, zle cel ivotlidskho pokolen v b o j i mez i p r av d o u al ab l u d em.

A boj tento bude dobojovn a na konci svta, a vichni ti, ktev tomto boji se postavili pod prapor l a blud, budou potrestnitm trestem, kterm belsk svtlono, jejich vdce, byl sraens nebeskch znch vin do temnost pekelnch.

9. ad ) Ale i umn mus Crkev katolick kvasem svchnebeskch ide pronikati.

Jako vecka pravda, vecko dobro, vecka dokonalost v i-

vot lidskm pochz od Boha, tak tak v eck ak r sa. Ontologicky (bytoslovn) Bh a krsa jest jedna a t vc. Veckakrsa ve vnjm svt jest analogickou participac a. imitac(ast a dlem) krsy Bosk. V emt ed yk r saB o sk se nejev, nen krsn. Umn jest jen znzor-nn m B osk kr sy, obsaen v jeho jednotlivch vlast-nostech a dokonalostech, v jeho vemohoucnosti, vevdouc

J an 8, 31..


25/598

25

nosti, dobrot, milosrdenstv atd. Umlec, kter Boha popr,neme ji vdti, co jest krsa. A chtje nicmn ve svm um-leckm dle krsu takoka vtliti, zabh ve svch nzorech o krsedo rznch bezcestnch chobot, v nich pln ztrc pojem

o prav krse. Toho dkazem jest velik padek umn nynjdoby. Nynj umlci, holdujce namnoze md nynj nevry,se domnvaj, e i bez Boha, ano pmo proti Bohu vytvo dlapln krsy. Zde nm nelze vypotvati a rozbrati jednotlivsmry nynjho umn. Zkrtka jsme tak uinili v trakttu,,0 Bohu jedinm podle pirozenosti" (str. 253289). Poukazu-

jeme jen na jeden smr a to jest kubi smus, nad nj nelze sipomysliti nic pitomjho a erednjho.

10. m vce se lidsk ivot odvrac od Crkve, od K ristod Boha, tm vce se zvrh a kles pod svou lidskou dstojnost.A proto nynjmu lovenstvu nen jin spsy, ne v n v r at uke K r i stu a k C rkvi kat o l i ck, kter Kristovou naukoua milost jako nebeskm kvasem lovenstvo nejen l z jehopirozenho sklonu k hchu a nepravosti, nbr vkld v jehopirozenost nad p i r o z en po tence a s l y, ktermive, co jest v n pirozen dobrho, zdokonaluje, lecht a po-vzn do stavu nadpirozenho syn Boch. Bez nebeskhokvasu Crkve kad nrod zmr, a m jest men a slab, a pitom jet v rzn sociln a politick strany roztpen a roz-ttn, tm jest zhuba jeho jistj. K by n nrod uvil,

co K ristus ped svm slavnostnm vjezdem do Jerusalema ped-povdl o osudech tohoto msta a nroda idovskho, e plato osudech kadho nroda, jen odmtl K rista jako svho Spa-sitele. K ristus vystoupiv v nedli ped svm utrpenm a svousmrt z Betfage na horu olivovou a spativ krsu msta Jerusa-lema, kter s tto hory za rannho a dopolednho slunce svm r-ovm ndechem arokrsn pohled skt, se zastavil na chvilku

a zaplakav nad mstem tmto na mst, kter dosud sluje: Christusflevit, pravil se srdcem bolem a do jeho nejhlubch trob roze-chvlm: K dybys byl o poznal o i ty, a to (alespo)v tento den tvj, co jest tob k pokoj i, alenynj est to sk r yt o p ed oi ma tvma. N ebo p i -j dou nat ebe dnov, ve k t er ch n ep t el tvoj iobkl t nspem a oblehnou t a sevrou t se

vech stran a na zem poval tebe a dtky tv,kter jsou v tob, a nenechaj v tob kamene


26/598

26

na kameni , po nvad j si nepo z nal o. asu na-vt ven svho." i) K ad nrod m Bohemur en as svho B oskho .n a'v t ve n . Nepouijeli ho nrod n ke sv vn spse, pak Bh od nho vzdl

ochrannou svou ruku a vyd ho jeho neptelm, kte ho a' doplnho vyhuben ztrestaj za vecky hchy, kterch se. protiK ristu a jeho nmstkyni, Crkvi sv., dopustil. Pohldnemelina hranice naeho sttu, jak snadno bude neptelm naim jejobkliti a sevti a na zem povaliti a nenechati v nm kmenna kameni. Videant ergo consules!

Hlava III.

1. Zakladatelem Crkve sv. me bti jedin Kristus.

1. e K ristus zaloil Crkev, t. j. spolenost nboenskou,kter m v jeho dle vykupitelskm a do skonn svta pokrao

Vati, jest dj h i st o r i c k y t ak j asn a zej m, enen v dj inch lovenstva druhho dje,j en by svou ev i denc t ak z i l , e t ak o k az r aky nae osl uj e. Nebo existence Crkve, ji od svhopotku a na nae doby se povzn nade vecky dje historick.Evidence jej existence nen jen p i r ozen, nbrzrove tak nadp i r o z en. Nebo B h sm ovil jak

jej zal oen , tak i jej nadpirozen ur en mimodnmzasahovnm do jejho ivota skrze z z r ak y a p r o r o ctv tak nezvratnm zpsobem, e nen historickho dje ani pedKristem ani po K ristu, kter by svou pravdou tak jasn zil,

jako zaloen Crkve sv. skrze K rist. Bez K rista nelze Crkvemysliti. Tak jest s nm spojena a spjata.

2. Toto spojen Crkve s K ristem dokazuj tak djiny lov-

enstva, i kdy pohlme na Crkev jen jako na kad jin djhistorick. e Crkev sv. existuje, toho nepope nikdo, kdo mzdrav rozum a logicky mysl. K ad vak dj mus m t isvou do st at eno u p i nu. Nezaloilli K ristus Crkevsv., pak ji musil nkdo jin zaliti. Nebo odporuje rozumu ajeho nejzkladnjm logickm zkonm, aby nco samo sebouvzniklo. Tedy Crkev musil nkdo zaloiti. Nezaloilli j K ristus,

*) L uk. 19, 42. 44.


27/598

27

kdo jest jejm zakladatelem? Djiny jak Zjevem Boho, taki djiny profnn prohlauj vlun jen K rista za zakladateleCrkve a neznaj dnho jinho zakladatele je'jho. To naprostpesvden nejen Crkve sam, kter svj pvod a sv zzenodvozovala vdy jen od Krista, nbr i vekerho lidskho, po-kolen, pokud se touto otzkou zabvalo a dosud zabv. *)

Tuto pravdu dokazuje nad slunce jasnji3. a) Psmo sv.Na p l n dkaz z Psma sv., e jen Kristus zaloil Crkev

sv., bylo by nm bezmla vechny knihy aspo Novho zkonaopsati.

1. Sm Bosk Spasitel slbil sv. Petru, e na nm vz dl C r kev svou2).A co slbil, musil jako Bh nekonen pravdo-mluvn a ve svch slibech vrn tak splniti. Tak uinil, kdyna behu jezera tiberianskho pravil k sv. Petru: .Pasi b er n k y m, pasi ovce m.1)"

Sta nm uvsti jen nkter vroky jeho:

2. e Kristus piel na tento svt, aby zaloil na spsulovenstva krlovstv Bo, kter m spojit v sob veckynrody, dokazuj zcela jasn slova, kter archandl Gabriel pro-nesl k Blahosl. Pann, kdy j zvstoval, e se stane Matkou Pn.Nebo k tomuto tajemstv pipojil z rozkazu Boho ppov,,,e B h O tec d Synu svmu z P an n y naroz e-nmu t r n D avi da, otce j eho, a b u d e kr a1o v a t i

v dom J ak ub o v na vky a k r l o vstv , j ehonebude kone.4)Z tohoto poselstv patrno, e podle vle Otce nebeskho se

stal Syn Bo lovkem hlavn za tm elem, aby zasedl na trnDavidv a kraloval v dom Jakubov na vky. Ponvad trnuDavidova ji ped narozenm Pn skuten nebylo, musil JeK ristus na jeho mst zaloit jin trn a jin krlovstv, v nm

by kraloval na vky. A tmto krlovstvm mohla bti jen Crkevsv., v n dokonil a dovril, co ve Starm zkon trnem Davi-dovm bylo toliko naznaeno a pedobrazeno.

3. e K ristus Pn zaloil zvltn spolenost nboenskou,rozdlnou od synagogy idovsk, o tomto dji K ristov sepsali

*) Cf. Camillum Mazzella S. J ., De Relig. et. Eccl. edit. 2. p. 352 sqq. Ro-mae 1880.

2) Mat. 16, 18.3) Jan 21, 15 sl.4) Luk. 4, 37 sl.


28/598

28

ss. apotolov, abychom tak ekli, zvltn zkladn listinu, v nl prvn potky a dal en tto Crkve K ristovy. A tatozkladn listina se nm ve sv naprost neporuenosti a vro-hodnosti a do dneka ve Skutcch apotolskch zachovala.

4. Existenci Crkve sv., samm Kristem zaloen, dosvdujss. apotolov svmi listy, zaslanmi jednotlivm crkvm, zaloloenm v Palestin, Mal Asii, v ecku a v m, ve kterchjim bu mstnji vysvtluj rzn pravdy zjeven nebo hlednapraviti a do podku zase uvsti jejich nboenskomravnivot rznmi neptelskmi vlivy poruen.

5. e Crkev od asu K rista Pna ve svt existujc a ne

nhl obrod vekerho ivota lidskho psobc nemohla btipouhm dlem lidskm, nbr e k jejmu zaloen a en p-sobila tak nadpirozen pina Bosk, o tom podv nezvratndkaz nejen jej nebesk nauka a nebesk ivot je-j ch l en, nbr tak mimodn n adp i r o z en mi l o dar y (charismata), ktermi byla hlavn ve svm po-tku a v prvch dobch svho trvn opatena. Pipomnmezde jen na p. zzrak, ktermi sv. Petr a Pavel, sv. Jan a ostatnapotolov innost svou apotolskou doprovzeli a utvrzovali.Kdyby byla Crkev dlem jen lidskm, o zzranm zasahovnmoci Bosk do ivota kesan nemohlo by bti ani ei. O histo-rick pravd tchto zzrak neme bti ani nejmen rozumnpochybnosti. Jako zzraky K ristovy dosvduj vichni ss. apoto-lov a sv svdectv vichni bez vjimky v l ast n k r v po-tvrzuj, tak i pozdj zzraky, kter Bh hlavn v emuednick psobil na dkaz pravdy Crkve sv., jsou tolikaoitmi, napro to vrohodnmi svdky potvrzeny, e by s po-penm pravdy tchto zzrak bylo poprati pravdu vech histo-rickch dj, o jejich skutenosti dn rozumn lovk ne-pochybuje a ani neme pochybovati. A pece dn z tchto

historickch lidskch dj nen krv nesetnch svdk potvrzen,jako pravda zzranch dj K ristem na dkaz Bosk povahyCrkve jeho psobench. 1)

6. A jako nikdo nedoke, e dj, kter se jednou bu v lid-skm ivot aneb ve vnj prod stal , se n est al (co sestalo, neme se odstti to pece axiom samozejm), takdn lovk na svt nedoke, e Crkev sv. nebyla K ristem

x) Cf. Franz Hettinger, Lehrbuch der Fundamentaltheologie. 2. Teii, S. I I .f. Freiburg 1879.


29/598

29

zaloena. Naproti tomu dji, jako vbec naproti pravd vbec,jest kad stvoen bytost bezmocn. A proto tak vechnydkazy, ktermi modern nekesansk vda se sna tento histo-rick dj Crkvesv. K ristem samm z? loen, vyvrtiti, jsou a

zstanou na vky bludnmi a klamnmi.1)

2. O podstatn konstituci Crkve.

1. Jeli Crkev pvodu Boskho, pak mus mti podstatu svkonstituce ili stavy rovn od Boha. Nelze mysliti, e bybyl K ristus Crkev zaloil a se nepostaral zrove o jej hlavn

konstituci, na n jako na dle Boskm nesm dn stvoenbytost nco mniti. A tato Bosk konstituce, K ristem Crkvidan obsahuje v sob zazen, na nich Kristus Crkev svou vzdlal.

2. Pedn rozdlil svou Boskou autoritou Crkev uc odCrkve slyc, a C r k ev u c poloil z az k l ad C r kvesl y c . To prvn hlavn rys Bosk konstituce Crkve. Rozdlmezi touto dvoj Crkv, ili lpe eeno, mezi touto dvoj st

j edn a te C rkve, jest prva Boskho a proto mustrvati tak dlouho, jak dlouho Crkev potrv, tedy a do skonnsvta. A K ristus jen C r kv i u c svil inn pokraovnve svm dle vykupitelskm a za tm elem opatil jen tutoCrkev svou vykupitelskou moc, jak moc svcen (mochieratickou), tak i moc j u r i sd i k n (moc hierarchickou).

Tuto Crkev oddlil proto od Crkve slyc a dal j svou trojmoc uitelskou, knskou a pastskou. Crkev tuto zaloiljednak na biskupech, knch a jhnech, kte obt novozkonnoua udlenm sv. svtost udlej vcm milosti posvcujc a mi-lost skutkovch ke konn nadpirozen dobrch skutk ne-zbytn potebnch, a aby se tak dlo po vekerm svt v plnmpodku, ustanovil v Crkvi jurisdikn moc primtu a jemu po

bok postavil moc episkoptu po vekerm svt rozptlenho.Tato dvoj moc hierarchie ordinis" a, jurisdictionis" jest jurisdivini" a proto se ned na n nic mniti.2)

3. Ale ponvad Crkev jako nboensk spolenost, urenKristem pro vecky vky, mus oprvnnm a nalhavmpotebm vech nrod a do skonn svta initi zadost, proto

1) Cf. Stan. DuninBorkowski S. J ., Die K irche ais Stiftung Jesu. S. 22 ff.Miinchen. Jul. Miillendorff, Der Glaube an die K irche, S. 11 ff. Regensb. 1906.2) Cf. DuninBorkowski S. J ., 1. c. S. 46 ff.


30/598

30

podle tchto asovch, poteb hledla mezery mezi jednotlivmistupni Bosk hierarchie jak jurisdikn, tak knsk rznmidy vyplniti. Tak vznikly mezi primtem . mskho papee aepiskoptem rzn hierarchick stupn, k nim nle kardinalt,

patriarcht, exarcht, arcibiskupstv a pod episkoptem rznpapesk prelatury. A k moci svcen pistouply jako pedbnstupn podjhenstv a nich svcen akolyttu, lektortu, exorcisttu a ostiaritu. Ale vecky uveden stupn jak moci juris-dikn, tak i moci hieratick, jak vznikly jen ustanovenm Crkve,tak mohou zase jejm nazenm bti zrueny.

4. Stupn moci hierarchick i hieratick, Kristem v Crkvi

ustanoven, nle k podstat Crkve a proto byly obsaeny jiv Crkvi pvodn na apotolech K ristem zaloen, i kdy se ihnednejevily v pln sv moci, jako v asech pozdjch. PvodnCrkev se nepodobala rozhaven kovov kouli, jak Dollingermnil, nbr ho i nmu semeni , ke ktermu ji smBosk Spasitel pirovnal. Jako v tomto semeni jest jako v z-rodku a jdru cel organismus hoin zeliny podle svho speci-

fickho tvaru pln obsaen, take z tohoto semene neme vyvinouti .na dnm mst pdy zemsk jin zelina, ne hoice,podobn tak Crkev nemohla jinho podstatnho tvaru nabyti,ne jak nyn m, i kdyby byly historick pomry, ve kterch odsvho zaloen ila, zcela rzn se vytvely, ne se skutenvytvily. Kdyby se Crkev pvodn, jak protestant a podle nichtak neastn Dollinger se domnval, podobala rozhaven kouli,kter me .lovk dti nejrozmanitj tvary, pak cel konstitucea organisace crkevn jest pouhm resulttem historickho vvojea me se podle zmnnch pomr tak mniti. Tento bludnnzor o pvodn Crkvi byl pinou, e Dollinger po snm vati-knskm od Crkve odpadl a jako odpadlk zemel, akoliv dvena obranu tto Crkve tolik vhlasnch spis vydal.

5. Co v Crkvi se zakld na prvu lidskm, me Crkevbu zmniti aneb zcela odstraniti, ale kadho zzen Boskhomus prv tak hjiti, jako kad theoretick pravdy v depositufidei obsaen. Co svt protestantsk od Crkve katolick nepeklennou propast dl, jest prv nauka o Boskm zaloenCrkve a Bosk jej konstituci. Co Crkev katolick prohlaujesvm neomylnm adem za zaloen Bosk, pokld prote-

stantismus za pouh resultt historickho vvoje, kter, zvisena pouh svobodn vli lidsk, mohl se. docela jinm smrem


31/598

'3i

diti a Crkev by mla nyn tomuto rznmu historickmuvvoji pln pimen tvar, jen by se podstatn liil od tvarunynjho, i)

3. Pomr vtlen Syna Boho k Crkv sv.

Crkev byla ji v Kristov vtlen v jistm smyslu i pe-formovna. Hypostatick unie jest posledn reln pinou nej-vniternjho a nejtsniho spojen Boha s lovenstvem, jakv Crkvi jest uskutenno.

O hypostatick unii mezi Boskou osobou a lidskou piroze

nost Kristovou meme s t r o j ho stanoviska uvaovati.a) Mmeli na zeteli B oskou p i r o z enos t K r i s

tou, pak hypostatick unie jest pramenem nekonench mi-lost, ktermi Kristus jako . lovk byl od Otce nebeskho obdaen.

b) Phlmeli k l i dsk j eho p i r o z enost i , pakjest nm Kristus jako lovk ve vem mimo hch podoben.

c) Uvaujemeli o pomru mezi Boskou a lidskou piroze-nost v K ristu, pak jest pokldati pirozenost lidskou za ivnstroj, jeho K ristus ke vem svm boholidskm skutkmpouv.

ad a) Bh jako Tvrce svta pirozenho a nadpirozenhojest. tak dr cem vech dar mi l ost i . Nebo cotvor m nebo me mti, m jedin od svho Tvrce. Bh vak

mru svch milost kad bytosti rozdv podle vt aneb menblzkosti, v jak bytost tato k nmu stoj Nelze vak myslitibytosti, kter by ble stla k Bohu, ne K ristus jako lovk.Nebo lidsk pirozenost se stala vtlenm ligovm pirozenostsam Bosk osoby K ristovy. A ponvad tsnjho spojen meziBohem a lovkem nelze pomysliti, proto due K rista Pna stalase jm astnou veker plnosti milost. Hypostatick spojen

samo jest pro pirozenost lidskou v K ristu nekonenou milost,ale zrove tak p i nou a zdrojem vech milost, ktermidue Kristova nade vechny nae pedstavy a pomysly jest ozdo-bena, a mezi tmito milostmi stoj na prvm mst mi l ost po-svcuj c . Touto milost jest due K ristova tak prozenaa prosvcena, nadpirozn tak zdokonalena, povznesena a s Bohemspojena, e nen a ani bti neme jin bytosti, kter by mohla

*) Dr. J . K lug (ernook) p. 25. Jos. Briill, Die wahre K irche Christi. S.2 ff. Freiburg in Br. 1903.


32/598

32

jet vt mru milosti pijati a touto milost se Bohu jet vcepipodobniti, jako due K rista Pna.

A jeliko tato plnost posvcujc milosti (mimo milost hypostatick unie) jest nejvym dobrem due K ristovy a kad

bytost se sna o sv dobro se sdleti s jinmi bytostmi bonmest sui diffusivum, prav theologov , proto due K ristova jestmilost plna nejen sama o sob a pro sebe, nbr takpro l ovenstvo . A jeliko jest Kristus jeho hlavou, proto

jest plnost milosti jeho due zrove tak gratia cap i t i s",kter se z n na tajpln tlo jeho, na Crkev vylv. Tak jestKristus bytnm principem a prvotnm zdrojem vech milost,

kterch se Crkvi a jednotlivm jejm lenm dostv. K dybyvak nebylo Crkve, neml by K ristus, Bh a lovk, nikoho, nakoho by ,,gratiam capitis", milost posvcujc a vechny sv ne-besk ctnosti pelval. A proto ji vtlen Syna Boho d samosebou Crkve, jakoto pedmtu i terminu, jen gratiam ca-pitis" v sebe pijm. I dea a vz n i k C r kve j est nut-nm nsledkem samho vtlen Syna Boho.

K ristus jest proto nejen jako Bh, nbr i jako lovk h l avouC r kve s v., se kterou se sdl nejen jako Bh o vechny darya milosti sv Bosk dobroty, nbr tak jako lovk o vechnynadpirozen milosti a ctnosti, kterch se jeho dui pro jej hypostatickou unii s Boskm Logem hned v prvm okamiku jehovtlen dostalo.

ad b) Dle jest na zeteli mti sourodnost K ristovu s lenyCrkve pro jeho spolenou pirozenost s lidskm pokolenm.

Vtlenm se zatpil Syn Bo v lidsk pokolen, stal se j e h ol enem, maje s nm specificky jednu a tou pirozenost. Takse stal s nmi jednorodm a sourodnm, st al se j edn mz n s. My vichni jsme po kr ev n s K r i stem spo j en ia sp tel en i a K r i st us j est pokrevn sptel ens nmi . Ale K ristus se stal jednm z ns netoliko jako jedno-duch l en a d lidskho pokolen, jakm jest kad z ns,nbr se stal h l avo uv ek er h o p o k o l en l i d sk h ojako druh, duchovn, nadpirozen Adam. A jako v Adamovibyla veker lidsk pirozenost jako ve svm prvm principua prameni obsaena a z tohoto principu se pak rozplozuje a vy-dv ze sebe znenhla cel lidsk pokolen, tak ml K ristus jako

nadpirozen hlava lovenstva v sob plnost vech milost,perozujcch a povznejcch lovenstvo do stavu syn Boch.


33/598

33

A jeliko K ristus jako lovk jest s nmi sourodn, nlee s nmik jednomu pokolen lidskmu, jest takoka soujmennm i souznanm principem (principium quasiunivocum) nadpirozenhoivota Crkve sv. A ponvad Crkev sv. jako dlo K rista Pna

m povahu podobnou povaze Kristov, proto obsahuje v sobstrnku Boskou a lidskou, podobn jako K ristus. C r kevsv. jest takto odleskem osobn unie Boska l i dsk p i r o z eno st i K r i st a P na a jest prototajplnou synthesi i vo t a nad p i r o z en h o a p i -rozenho, neho tedy, co jest Bosk, a neho, co jest lidsk.Jeliko vak Crkev sv. podle sv strnky lidsk se skld z lidslabch, kehkch a hnch, proto zde na svt nikdy neobrela, neobr a nebude obreti boholidsk ivot K rista Pnave veker jeho dokonalosti. To idel, k jeho vi a velebnostim se pod vce povzneti, jeho vak nikdy nedoshne a ne-vystihne. A proto ivot Crkve ml vdy tak svo j e st i nnst r nky. Tyto strnky mohou sice tu a tam na dobu kratneb del zastiovati nebesk lesk jejho boholidskho ivota,ale nikdy ho v n pln nepotla a z n nevyhlad. Proto i po-horen, kter nkdy dvaj . ti, kterm K ristus svil pokrao-vn svho vykupitelskho adu, nesm nm bti zvadou a pe-kkou v ct a lsce k Crkvi sv. Kristov.

4. ad c) Abychom pomru mezi vtlenm Syna BohoCrkv sv. ve vnitn povaze jeho sprvn porozumli, jest nm

pokud mono, vystihnouti pomr lidsk pirozenosti K ristovyk jeho Bosk pirozenosti. O tomto pomru u bohoslovci, ehumanitas Christi est instrumentum divinitatis". Dosah pomrumezi nstrojnou a hlavn inkujc pinou vysvtluje sv. Tomv ten smysl, e nstrojn pina nen toliko mr t vm stroj e m beze v vlastn innosti, take by jen uskuteovala innosthlavn inkujc piny, nbr e m svou vlastn innost, po

dobn jako hlavri inkujc pina, s tm toliko rozdlem, etuto svou vlastn innost neme nstroj sm o sob jeviti, nbre ji me uskuteniti toliko inkujc pina, kter j pouvk proveden inu svho. Tak jest nstroj odkzn na hlavnpinu a hlavn pina zase na nstroj. Pro na p. potebujepsae, bez nho neme psti, a psa potebuje zase pra; bezpra neme sv psask umn jevit. Z inu, kter rozumn

inkujc pina nstrojem jev, jest patrno, e inkujc p-ina vtiskuje inu nstroje pee sv vlastn r o zumn poCo jest C rkev ? 3


34/598

34

vah y a tak jej povzn nad jeho pirozenost do stavu vyhoa dokonalejho, sob sam pimenho. K dyby pra nevedlaro zumn pina, pro samo i kdyby bylo njakou fysickoupinou do innosti uvedeno, nenapsalo by ani jedinho dku,

kter by ml rozumn smysl, A podobnm zpsobem vysvtlujesv. Tom pomr mezi lovenstvm a Bostvm K rista Pna1).Ividsk pirozenost K rista Pna nabv z jeho Bostv, s nmjest hypostaticky spojena, nejen dstojnosti, nbr i s l y apsobnost i , kter ji vysoko povzn nad kadou slu apsobnost lidskou. A ponvad v K ristu hlavn a nstrojn p-ina, Bostv a lidsk pirozenost, nejsou dv subsistujc by-

tosti, jako pirozen inkujc pina a jej nstroj, nbr jsouhypostaticky v Bosk osob Kristov spojeny, proto dodvBosk osoba Kristova vem innostem a utrpenm sv lidskpirozenosti dstojnosti a ceny, kter nekonen pevyuje veckudstojnost a cenu skutk lidskch.

Tak se stvaj vecky lidsk skutky Kristovy skutky bohol i dsk mi (deiviriles, jak theologov podle Dionysia Areopagity prav) a .nabvaj dstojnosti nekonen. A proto takzaloen Crkve sv. jest d lem bohol idskm,kter vykonala sama Bosk osoba K ristova jako h l avn i nk uj c pina (causa efficiens principalis) sk r z esvo ul i dsk o up i r o z en o st jako svou nstroj nou pinu (causainstmmentalis), ale skrze nstroj nou pinu, kter nen od hlavn

piny, od Bosk osoby K ristovy, oddlena, nbr s n osobnspojena. Proto jest Crkev a vekero Kristem j dan zzen aprostedky spsy, jako pr i mt , ep i skopt , svt o st iatd. v pravm slova smyslu d l em boh l i dskm, je mdstojnost a cenu hlavn inkujc piny, sam Bosk osobyKristovy. Proto dstojnost Crkve sv. pevyuje vecky naepedstavy a pojmy. Kad dlo Bosk, patmeli na n toliko

s pirozenho hlediska, jest ji povzneseno nad n rozum a jehovstin poznn. Nechpeme pln, jak Bh me z nieho ncouiniti, jak kad dlo sv v bytu udruje a k jeho innostemspolupsob a d je k cli jemu vytknutmu. A pece jestkad stvoen bytost konen a proto s nam konenm roz-umem a jeho poznnm soumrn. Crkev sv.. jest vak dlemnadp i r oz enm, je m. ast v nekonen dstojnosti

1) Compend. theol. cap. 212.


35/598

35

sam Bosk osoby K ristovy, podobn jako lidsk pirozenost,kterou Kristus svm vtlenm povil k nekonen dstojnostisv Bosk osoby. A jako jest tato dstojnost pro ns aspo v tomtopozemskm ivot tajemstvm, tak i Crkev sv,, v n se vtlen

Syna Boho mystickm zpsobem stle opakuje, jest a zstanenm a do skonn svta tajemstvm, jeho velebnost memepodle nrys, je ixm Zjeven Bo o nm podv, sice tuiti, alejeho hlubokosti, ky a vky nikdy nevystihneme. Ale ponvadnm pravdu jeho sm Kristus svou Boskou autoritou zaruuje,proto jest nm v ni prv tak viti, jako v tajemstv jeho vtlen.Za tou pinou pojala Crkev sv. sv Bosk zaloen a zzenjako pravdu nlec k nej podstatnjm pravdm zjevenmji do symbo l u ap oto l skho . A ponvad K ristusv Crkvi sv. stle pokrauje ve svm dle vkupnm, jm nmprojevuje svou Boskou lsku a dobrotu a sv nekonen milosr-denstv, jest na povinnost, abychom k Crkvi sv. s vdnmsrdcem lnuli, j nejhlub ctu prokazovali a ji nejvroucnjlskou milovali. Podle vle K ristovy mme v Crkvi sv. a skrzeCrkev jeho samho jako Boha a lovka pod vce poznvati,ctti, jej milovati a se s nm rozumem, srdcem ano celou svoubytnost pod tsnji jako iv dov jeho mystickho tla spojovati. Proto meme smle ci: Kdo nezn a nemiluje Crkve,nezn a nemiluje Jee K rista, Spasitele svta. Ano memejet dle jiti a tvrditi: kdo nev v Crkev jako mystick dlo

K rista Pna, ten nev, co jest v l ast n l ovk, jak mbti ivot jeho, jak m posledn el. A nevli toho jednotlivlovk, nev toho tak lovenstvo vbec. Pak neznme anipravho smyslu a vznamu .dj in l idskch.

3. Pomr ivota Kristova k ivotu Crkve sv.

i. Crkev sv. jest co nejtsnji slouena s Boskm Spa

sitelem. Proto evangelium, kterm Bh prvm rodimslbil na odputn hch poslati Vykupitele, obsahuje ji takslib Bosk, e pt Vykupitel na dokonn svho vykupitelskhodla zalo Crkev. A proto tak vznamn prav sv. Tom: ,,A dhoc veni t (Christus) in mundum, ut E cc l esi amf undaret" . ' ) Neprav: ,,Ad hoc venit in mundum, ut redi-meret mundum", nbr: ut E cc l es i am f undar e t.

x) I n M atth. 16, 18.

3*


36/598

36

Nejsvtj Trojice pojala do vnho radku, kterm se roz-hodla padl lovenstvo spasiti smrt Syna Boho, lovkemuinnho, ji tak mysl, e ovoce tto jeho smrti bude lov-enstvu pivlastovati sk r z e C r kev. A proto tak Bhpedobrazil C r kev ji pi ukonen svho tvrho dla stvo-en m E vy. Jako Eva, matka ivch, byla z boku spchoAdama vzdlna, podobn Crkev, matka vech lid, posvcujcmilost k novmu nadpirozenmu ivotu vzkench, byla vy-tvoena z krve a vody, kter se vyronila ze srdce K ristova po jehosmrti na ki proklanho. Tuto mylenku prohlauje snm

V i ennskz a pravdu zjevenou, kdy prav: V yz nvme,. . .e Sl ovo Bo ne jen chtl o , ab ybyl o nak pibito a na nm zemelo, nbr e tak pi-pust i l o , aby t l o j eho j e tpo vypu tn duch abylo proklno, a to za tm elem, aby z krve avody, z nho v yt r ysk n uv , se v yt v o i l a j e d i n a n e p o s k v r n n a p a n e n s k m a t k a C r k e v

sv., nevsta K ri stova, podobn jako z boku prvholovka, do spnku poh enho, byla Evavytvoena a za manelku mu dna.i)

2. Podle slov koncilu tohoto vyla Crkev sv. z nejsvtjhSrdce Pn, z stroje a symbolu nekonenho jeho lsky, kterouse za ns obtovalo a posledn krp] krve sv jet po smrti vycedilo. Tak jest Crkev sv. takoka ztlesnnm dkazem lskyK ristovy vechny nae pojmy pesahujcm.

Co K ristus prav o sob, e jest cesta, p r avda ai vot,2) plat obdobn tak o C r kv i a proto mi mo C r kevjest jen bezcest, vedouc k vn zhub, mimo Crkev nen jasuani ze blaiv pravdy, nbr jen temnost bludu, zaslepujcrozum lidsk i v otzkch, na nich byt i nebyt lovenstva

vbec zvis, mimo Crkev nen ivota, nbr jen smrt. Prototak u denn zkuenost, m vce nynj pokolen lidsk se od-vrac od Crkve kat. nebo jen tato Crkev jest, jak pozdjidokeme, Crkv Kristovou tm vce ztrc vru v K rista,svta Spasitele a s touto vrou ztrc jeho nebeskou nauku a upadv hor bludy a neesti, ne byly ty, z nich Kristus pohansksvt vysvobodil.

') Cf. Denzinger 480.s) Jan 14, 6.


37/598

37

3 Jakou dstojnost m Crkev sv., jasn vyjdil sv. Paveve sv ei, kterou ml k biskupm v Milet shromdnm:,,M j t ep o z o r n aseb e, tak pravil k nim, anaveckoStdce, ve kterm Duch Sv. ustanovil vs bis-kupy, abyste spravoval i C rkev Bo , ktersi dobyl krv svou. i) A podobn pe v listu svm k Efeskm : K r i stus mi l o val C r kev a v yd al sebesama z a. ni ."2) Podle tchto slov apotolovch jest Crkevd l em a i n emk r v eK r i s t o v y. A ponvad dstojnosta cena krve K ristovy jest nekonen, pechz tak tajpln na

dlo touto krv vykonan. K ristus dokonal krv a smrt svouspsu lovenstva o b j ek t i vn ili vcn, aby vak ttospsy se stal sub j ek t i v n kad jednotliv lovk ast-nm, mus mu zsluhy smrti K ristovy bti pivlastnny. Tentokol svil K ristus prv Crkvi.

Tak se stala Crkev sv. prostedkyn, skrze kterou nm K ristussvch mi l o st udl. Ale pi tom jest Crkev tak sama v sob

mi l ost . Nen sice mi l o st vn i t n , ani posvcujc anipomhajc ili skutkovou (gratia gratum faciens), ale jest m ilost z evn i t n (gratia externa), skrze kterou nm Kristusvech milost vnitnch udl. K tomuto smyslu jest Crkev nej-pednjm, nej dleitjm a nejinnjm dlem krve a smrtiK ristovy a nle takto o b j ek t i v n k vkupnmu dlu K ris-tovu.3)

4. Pravili jsme dve, e lidsk pirozenost K ristova, s jehoBoskou osobou hypostaticky spojen jest k jeho Bosk pi-rozenosti v pomru causae instrumentalis conjunctae ad causamefficientem principalem'1. A jeliko ob tyto piny (instrumen-talis et efficiens) jev jen jednu innost, a innosti, jsou ac-tiones sunt suppositorum", proto vecky innosti Kristovy, lidski Bosk, psob vdy jen jeho Bosk osoba. Crkev sv. jest jen

ro z enou a r oz vtvenou l i dskou p i ro ze-nost K r i stovou, skrze kterou K ristus uskuteuje elsvho vtlen. K ristus a Crkev psob v dle naeho (subjektiv-nho) vykoupen jen j ednu i nnost, K ristus jako causaefficiens principalis", Crkev jako causa instrumentalis". V tomtospojen obou pin nen Crkev pouh instrumentum separatum",

1) Skut. 20, 28.2) 5. 258) Cf. Bougaud 1. c. str. 197 sld.


38/598

38

jako pro v ruce psaov, dlto v ruce sochaov, ale nen takinstrumentum conjunctum", jako lidsk pirozenost K ristovanaproti jeho Bosk osob, nbr tento pomr jest jaksi stedn .Nebo Crkev jako nstrojn pina, kterou K ristus nm ovoce

svho dla vkupnho pivlastuje, jest sice opatena pirozenmipotencemi, jako kad jin nstrojn pina, avak tyto jejpirozen potence K ristus nadpirozen zmocuje, zesiluje a po-vzn tm, e se s n o svj vlastn boholidsk ivot sdl. A prototak Crkev sv. nepsob dla toliko pirozenho, nbr dlo sa-mho K rista. A ponvad tento pomr mezi K ristem a Crkvnen ani ie lidsk ani ie Bosk, nbr jaksi stedn, proto

nazvme jej boh o l i dsk m i l i myst i ckm. ProtoCrkev sama, jej zzen, joj moc, jej neomylnost atd., jakoi jej psobnost jest dlem boholidskm, kter pesahuje svouvelebnost vecky nae pedstavy. Jako nememe svm piro-zenm rozumem i svtlem vry osvcenm pochopili a vystihnouti spojen Bosk a lidsk pirozenosti v Bosk osob Kristov,tak nm zstane zde na zemi spojen K rista s Crkv v dle naeho

vykoupen nepochopitelnm tajemstvm, kter obsahuje ve svchtrobch tolik nebesk pravdy, e z svou n slab lidskrozum a osluje.

4. Pomr ivota Kristova k ivotu Crkve jet vceozejm z trojho symbolu, kterm Psmo sv. tento pomrvysvtluje a to ze symbolu a) architektonickho, b) sv-tostnho a c) anthropologickho.

a) Symbol architektonick. Crkev jest domem, chrmem,mstem Bom.

i. Tmto symbolem stav nm Psmo sv. Crkev ped zrakynae jako dm Bo. K ad dm jest dlem umn stavitelskho.m jest vt, nkladnj a svmu elu jak zevnjm tvarem,tak i vnitrnm zzenm pimenj, tm tak architekt v nmvt a dokonalej mrou jev sv umn. Cel povaha a zzendomu zvis hlavn na elu, jeho architekt stavbou jeho chcedosci. Podle elu se d vzor i pln, kter stavitel ji ped

stavbou domu o nm ve svm rozumu sob nakreslil a kter pakstavbou samou uskuteuje.


39/598

39

2. Nej dleitj st domu jest .jeho zk l ad. m jestdm vy a vt, tm hlub a pevnj mus bti zklad jeho.A mimo to vechny jeho zdi, stny, pky, schody atd. mus btitak spojeny, aby jedna, st sti druh nejen nepekela a svouvelikost a t existenci celho domu neohroovala, nbr naopakaby jeho pevnost jet utvrzovala a zvyovala. Podle toho mustak stavivo bti kad jednotliv sti pizpsobeno jak svout tak i svou pevnost. A m dleitj jest ta neb ona st,tm tak mus bti pevnj spojka, kter ji s ostatnmi stmisluuje. Jen tak vyhov dm svmu plnu, podle kterho byl.

postaven a doshne elu, k nmu byl uren. K takovmu domupirovnv Crkev sv. Psmo sv. jak Starho, tak i Novho z-kona. Crkev jest duchovn dm, zbudovan z ivch stavebnchkamen, i) jest velik clm, v nm nejsou ndoby jen stbrn,nbr i devn a hlinn umstny, z nich jsou jedny ke cti,druh k necti.2) Ponvad vak kad dm nle tomu, kdo si

jej svm nkladem postavil a v nm pebv, proto se Crkev sv.

nazv domem Pn. Nebo stavitelem jejm jest smK r i stus, Syn Bo, lovkem uinn, jen ji zaloil svou krva v n stle pebv, jednak ve Svtosti Oltn jako Bh a lovkve fysickm smyslu, jednak vak tak ve smyslu myst i c k msvou milost v kadm jednotlivm jejm lenu.

3. Tento dm zbudoval Bosk jeho stavitel jednak prons l i di , jednak tak pro sebe a pro celou nerozdlnou Nej-

svtj Trojici. Zbudoval jej p r o n s, ponvad chce, abychomse v nm ubytovali a v nm a skrze nj doli spsy, kterou nmzjednal svou smrt na ki a kterou uloil v tomto svm dom,aby nm ji tu a do skonn svta podle poteby pivlastoval.

Crkev jest nej dokonalej a nej krsnj dlo uml eck,jak Bh v tomto svtovm d mohl vbec zbudovali. Tentodm m el, nad kter nen elu vyho a vzneenjho, a

tm jest n adp i r o z en spsa l ovenstva a slvaK r i s to va a cel N ej svt j T ro j i ce.

4. V tomto dom Bom maj vichni lid dostaten msto,teba by se svou osobn a nrodn povahou, svou vzdlanost,svou moc a vznamem v djinch lidskho pokolen sebe vceod sebe liili a rznili. V nm pipraven pbytek pro kmeny anrody mal a slab. Slab nalzaj ochranu a ztitu proti n-

1) I. Petr. 2, 5.2) I I . Tim. 2, 20.


40/598

4

rodm silnm a mocnm a tm tak pojitn a zabezpeen svnrodn existence. V Crkvi svat pichystn pimen pbytektak nrodm mocnm, na nejvym stupni svtov osvty sto-jcm. A ponvad kesanstv zdokonaluje a lecht ve, co jest

v ivot jednotlivch nrod pirozen dobrho a jen to, co jestv nm nzkho, nedstojnho, eknme zkrtka, co jest v nmhnho, tlum, pout a odstrauje, proto pipravil K ristus v Crkvisv vem nrodm nejen spsu a blaho vn, nbr i blaho asn.Ponvad K ristus spojuje v tomto dom vechny nrody, protojim klade tak na srdce svatou povinnost, aby se k sob vdy avude jako jednotliv rodiny jeho krv vykoupen a k jednomu

a tmu cli uren chovali. Vichni nrodov ij v Crkvi jenjeden ivot, ivot milosti posvcujc, ivot jedn vry, nadje alsky, a proto se maj pokldati jen za jednu velikou rodinu asebe ve svm ivot, jak nadpirozenm, tak i pirozenm, ve-mon podporovati. Pskou, kter je v jednu rodinu spojuje,neme bti nzk egoismus, jen kad jednotliv nrod jenk dosaen jeho vlastnho pozemskho prospchu a blahu pud

bez ohledu na nrody men a slab, nbr jest vespoln nad-pirozen lska, jest B osk char i t a, kter jest obrazem,leskem a z lsky samho K rista, kter tak miloval svt, ese za nj na smrt vydal, aby nikdo, kdo v nho v, douf a jehomiluje, nezahynul, nbr ml ivot vn.

5. Proto jest C r kev v nejvym slova smyslu domeBo m, v nm vichni lid se stvaj pisvojenmi (adoptiv-nmi) dtkami Bomi, povenmi k sam asti v pirozenostiBo, kter ast po vezdej pouti m se promniti v slvu ne-beskou a se stti zdrojem nekonen blaenosti. 1) A ponvadtoto nadpirozen rodinn spoluit vech lid v milosti Bo jestnej dokonalej, nej vroucnj a nejsrdenj, jak vbec monopomysliti, proto jest Crkev sv. tak jedinm nadp i r oze

nmchr memB o m, ve kterm sm K ristus a s Kristemcel Nejsvtj Trojice bytuje.2) V tomto chrm Bom nejsouobyvatel jeho ji cizinci a pisthovalci, nbr spoluobanysvtch a domcmi Bomi (domestici Dei), jsouce vzdlni nazklad apotol a prorok, jeho kamenem helnm jest smJe K ristus.3) V tomto chrm Pn, ili co tot jest, v jeho

1) Cf. Ernst Commer, Die K irche in ihrem Wesen und Wirken. I. S. 12 ff.

Wien 1904.2) I. Kor. 3, sl. I I . Kor. 5, 16.3) Efes. 2, 19.


41/598

4I

obyvatelch, pebv sm Duch Bo. i) Tak vyrst a vrchol celstavba Crkve sv. ve chrm Ducha sv. A tento chrm, akolivpevn zaloen na Kristu a na sv. apotolech a na sv. Petru, jejichhlav, nen jet dostavn. Nebo m vce lid do Crkve vstu-puje, tm vce pbytk pro n v n teba. A proto se chrm Pnpod vce po svt roziuje a bude se roziovati a do skonnsvta. Cel pokolen lidsk m bti tmto chrmem Bom. kolCrkve a jednotlivch jejch len zle v tom, aby v sob obr-eli ivot K ristv a tak se pipodobovali sammu Bohu. Podlevle Bo m se Crkev sv. nejen rozprostrati po vekerm okrskusvta, nbr m zasahovali a do nebeskch vin lc sammutrnu troj jedinho Boha. K tto vi me se zde na svt podvce pibliovati, ale nikdy j nedoshne. To se stane a po po-slednm soudu, kdy bude tento chrm Bo poven a pesazendo slvy Bo tam na nebesch. m vt jest poet vcch,kte pbytku v chrmu Pn hledaj, tm vce pstaveb musse stle k nmu pipoj ovti, a tak vyrst z nho c el mst o

Bo ,2) o nm prav sv. Matou, e se neme ukrti mstona hoe lec.3)Rzn jmna, jimi Psmo sv. Crkev sv. vyjaduje, jak

dm, chr m Pn, msto Bo , vyznauj jen rznstanoviska, z nich jest na ni hledti.a)

6. Jako v kadm dom a chrm jest rozeznvati zklaod budovy sam, tak i Crkev m dv strnky, kter se maj k sob

podobn jako zklad k ostatn budov. Zklad m Crkev dvoj:neviditeln a viditeln: K rista a apotoly s hlavou sv. Petrem.Celou budovu dr K ristus, na nm jest zbudovna. To zkladnevidit' ln. K ristus vtpil Crkvi svj nadpirozen boholidskivot, kter stle svou vemohouc vli v n udruje, vyvj, k roz-kvtu pivd. A ponvad musil K ristus Crkev tak zditi, abybyla pimena lidsk pirozenosti z tla a due sloen, proto j

svou slu a psobnost, kterou ji v existenci dr a svj ivot jvlv, zprostedkuje svmi nmstky, ktermi byli pvodnsv. apotolov se sv. Petrem v ele a po jejich smrti legitimnjejich nstupci: msk pape a biskupov s nm jako s hlavouspojen.

1) I. Kor. 3, 16.

2) L. id. 3. 43) Mat. 5, 14.*) Wilmers, De Christi Ecclesia, p. 149. Ratisb. 1897.


42/598

42

. Mimo Crkev nen jin spolenosti, kter by ve svm lndovedla sjednotiti nrody vech dl svta a vech vk. Rz-nosti jejich jazyk, stup vzdlanosti, zpsob ivota atd. jesttak velik, e mimo Crkev dn jin spolenost nedovede jich

ve svm ln spojiti. A proto vechny sttn tvary, kter se najeviti lidskm objevily a vtho neb menho vznamu nalezly,mly vdy vce mn r z n r o dn . A i kdy ve svm ln n-kolik nrod sluovaly, pece mly zpravidla tendenci nrodn aproto spe neb pozdji tak v nrodn stty se rozpadly. JedinCrkev dovede jednotlivm nrodm vechny jejich statky, ajsou rzu idelnho aneb hmotnho, pokud na n maj pirozenprvo, zabezpeiti a tak odstraniti z jejich ivota ve, co by mohlomezi nimi spory buditi a klidn jejich spoluit initi nemonm.

8. Jak vzneen jest kesansk nzor na ivot jednotlivnrod a celho lovenstva proti nauce idovskho zednstvaa volnomylenkstva! Vichni nrodov maj se podle uenK ristova spojiti v Crkvi jako v dom a chrm Bom, v nm

maj sice iti jako rzn rodiny se vemi svmi pirozen oprv-nnmi vlastnostmi a poadavky, ale pi tom bti ve vekermsvm ivot spojeni svazkem hlavn jedn vry, nadje a lskya tmito ctnostmi mrniti vechny sv vstedn nrodn aspiracea tak pese vechny sv pirozen rznosti se povzneti k vyharmonick jednot kesansk rodiny zaloen na kesanskspravedlnosti, hlavn vak na k es ansk l sce, o kter

zednstvo nem ani nejslab potuchy. K tto kesansk lscez konc protivn zednsk humanit se pozdji jet vrtme.

b) Svtostn symbol Crkve sv. Crkev jest nevstouKristovou.

i. Tmto symbolem, jm pedevm sv. Pavel se snasvtlit! milostipln spojen mezi K ristem a Crkv, jest svt o stst avu manel skho . V listu k Efeskmi) vysvtlujeapotol nrod vzjemn pomr mezi muem a enou a povi n-nost i , kter z tohoto pomru pro oba manely vznikaj. Mujest hlavou eny sv, kter jest jeho tlem a proto ji m jako tvtlo, tedy jako sebe sama milovati, a ena m navzjem jakotlo mue svho jemu ve vem bti poddna. Tyto povinnosti

ukldaj obma manelm v el i k obt i ; A aby byli s tyto') 5, 22. sld.


43/598

43

obti, povil K ristus manelstv k dstojnosti svtosti Novhozkona a zstavil v n obma manelm nepebern zdroj nad-pirozench milost. Nen tedy manelstv pouhm pirozenmspojenm mue a eny k zaloen rodinnho ivota a k plozen avychovvn dtek, nbr jest t aj emst v m jako kad jinnovozkonn svtost, je nejen viditeln znamen, nbri neviditeln psob milost posvcujc a zrove poskytujesnoubencm, kte tuto svtost pijmaj, zruku vech milostskutkovch, manelm k vyplnn povinnost manelskch ne-zbytn potebnch. Ano, sv. Apotol prav o manelstv, e jest

t aj emst v m v el i k m (ili svtost .velikou) a pipojuje:j vak to p r av m s ohl edem na K r i st a a naC rkev" . A toto velik tajemstv, za jak manelstv prohla-uje, prv v tom zle, e K ristus z nekonen lsky Crkevkrv svou nejen obmyl ze v neistoty jej, nbr ji nadp i ro-zen posvtil, okrlil a povil k dstojnosti sv nevstyslvou, svatost a bezhonnost sob podobn. A proto muov

maj prokazovati podobnou lsku enm svm a eny maj btipoddny mum podobnou poddanost, jakou jest Crkev pod-dna nebeskmu svmu enichu, K ristu.

2. Manelstv nazv sv. Pavel proto v el i k m t aj em-stvm, e j est o br azem t aj pl nho spo j enK r i s t a s C rkv sv., je jest jeho vzorem. Mezi v z or e ma obr azem mus vak bti vdy jist mrnost ili proporce.

Malujeli mal obraz njak osoby, hled na pltn pime-nmi barvami znzorniti nejen jej z ev n j podobu,nbr i jejmu vnitnmu ivotu v jist me dti vraz. A protolze z obrazu souditi na povahu jeho vzoru a ze vzoru zase usuzovati na jeho vnj obraz i vraz. A tak pedvd tak sv.Pavel manelm ve spojen K rista a Crkve bosk idel jejichmanelskho ivota a vech povinnost, kter v tomto idelu jim

nebeskm svtlem z.3. Obraz manelstv se jev v pomru K rista k Crkvi mnonm zpsobem.

U K rista lze rozeznvati dvo j zsnub, jeden s l i d-skou pirozenost, druh s Crkv sv. Prv jest ob-saen ve vtlen jeho, kterm se stal lovkem, pijav v jednetusv Bosk osoby pirozenost lidskou a tmto pijetm ji pc\ }'iv

ke sv Bosk dstojnosti. Syn B o jev se tu jako en i cha jeho nevstou jest l i dsk p i r o z eno st z blahoslaven


44/598

44

Panny v Boskou jeho osobu pijat.1) Nebo v hypostatickunii pslu jak Synu Bomu tak i jeho lidsk pirozenosti nco,co tak enichu a nevst pslu. K ristus miluje svou pirozenostlidskou lskou, kterou tak svou boskou pirozenost miluje.A pirozenost lidsk jsouc sama v sob ni ne Bosk osobaSyna Boho, jest j naprosto poddan. Ne toto spojen nelzenazvati zsnube m i s at k em ve vlastnm slova smyslu.Nebo k vlastnmu zsnubu nle dv r zn osoby : jinenichova, jin nevstina, kdeto v Synu Bom lovkem ui-nnm jest jen j edna osoba, osoba Bosk, v n ob jeho

pirozenosti jsou hypostaticky spojeny. Tato podmnka jestvak vyplnna v tajplnm zsnubu ili satku mezi K r i st ema C r kv sv. J in osoba jest en i chova, jin C r kves v. A ponvad jen osoba enichova m rz f ysi ck, osobavak nevstina jen rz mravn , proto tak jejich manelstv

jest jen duchovn . Nevsta Kristova, Crkev sv. nen tolikojedinou fysickou osobou, nbr zahrnuje a spojuje v sob tolik

osob, kolik vcch ve svou jednotu pijala. A vichni tito vcdohromady jsou jedinou mr av n osobnost t aj p l n spoj enou s K r i stem. A jak se Kristus hypostaticky spojilse svou pirozenost lidskou, podobnm zpsobem se tajplnspojuje jak s kadm jednotlivm lenem Crkve,2) tak i sesoubor em vech tchto len, s Crkv sv. K a d duev milosti posvcujc postaven jest nevstou

K r i stovou. T m v ce je to uto nevstou C rkevj ako soubor vech du s K r i stem mi l o st po-svcu j c spo jench.

Spojen K rista s Crkv jest mi l o st i p l n. Jeli obraztohoto spojen, toti svazek manelsk, jako svtost novozkonn,mi l o st i p l n, tm vce milost mus v sob zahrnovati jehovzor, spojen K rista s Crkv sv. A proto se dostv Crkvi sv.

vech nadpirozench milost jedin z K rista. Z K rista m svjnadpirozen ivot milosti posvcujc, z nho m Bosk sy-novstv svch len, z nho m vecky sv nadpirozen pokladya skvosty, z nho m nadji na ast v jeho nebeskm ddictvatd.3)

1) St. Thom. In Math. i. 25 m lib. IV. Sent. D. 49 qu. 4, art. 3.

2) C.f. Dr. M. Grabmann, Lehre des hl. Thomas von Aquin vo.i der K ircheais Gotteswerk f. Cf. Bougaud, str. 206 sl.s) Cf. E. Commer, 1. c. 49 ff.


45/598

45

4 Symbo l sv.tostn jest nej vym analogickmvrazem vnitnho spojen Crkve s Kristem. Jako K ristus, druhAdam, jest n ej d o k o n al ej m l ovkem a proto taknedostinm idelem pro kadho lovka, tak jest crkev dru

ho uE vo u av tomto smyslu enou , enou vbec.Touto druhou enou jest vak jen v pomru k tajemstv vtlenSyna Boho, kterm be ast v dstojnosti svho nejvyhopravzoru, jm nen nikdo jin ne B l ah o sl av en P annaM ar i a, panensk Matka Bo. Maria pro zsluhy K ristovy bezposkvrny hchu poat a dnm osobnm hchem nedoten,Matka Bo a pi tom pece Panna, jest nej vzneenjm a nej-velebnjm idelem eny spojujc v sob vecky dokonalosti jakPanny tak i Matky. Ona stoj takoka mezi Kristem a Crkv.Vechna boholidsk dstojmost a velebnost pechz z K rista najeho Boskou Matku mrou, jak jest rozumn bytost stvoenvbec schopna. V K ristu mme i del boho l i dsk, v Bla-hoslaven Pann i del l i dsk, poven vak do ve, dojak jen Matka Pn me bti povena. V Blahoslaven Pannz cel Crkvi i del vech ctnost . A ponvad MatkaBo byla Kristem Pnem vykoupena plnj a vtenj mrou,ne ostatn jeho vykoupenci, jak jednotliv, tak i vichni dohro-mady, ili, co tot jest, ne cel Crkev sv., proto dlo vykoupense jev v plnm jasu jen v M atce Bo . Proto jest nejenidelnm typem, nbr i representantkou cel

C r kve sv. V n m Crkev sv., tato nevsta K ristova, nejenzn vzor v nadpirozen dokonalosti a krsy, nbr tak ne-beskou veo becno u p ml uv k yn i ve vech svch du-evnch i tlesnch potebch, jako i p r o st edn i c i vechmilost, kterch m poteb, aby jako nevsta K ristova vc a vcese svmu nebeskmu enichu pipodobovala a lskou se s nmspojovala.

5. Matka Bo, je jest zrove Matkou vech du Kristevykoupench, jest onm velikm znamenm, o nm sv. Janve svm Zjeven prav: ,,e se uk z al a na nebi enaodn slunc.em a msc pod nohama jejma".*),,J est odna sl unce m. Slunce znamen z samho ma-

jesttu Boskho. A tmto majesttem Boskm byla MatkaPn ji pi vtlen Syna Boho takoka oblita, proniknuta a

prosvcena. A tento Bosk majestt se line z Matky Bo na') 12, 1.


46/598

celou Crkev a vechny jej leny a in je astnmi sam pi-rozenosti Bosk. Dle prav sv. Jan o Matce Bo, e mscpod nohama j ej ma" . Msc jest svou stlou mnivostsymbolem pomjejcho svta. Jeli svt postaven pod nohy

Blahoslaven Panny, pak jest jej moci podroben a podzen.A jeli Matce Bo podzen, pak jest podzen tak C r kvisv., k ter ou ona ped K r i stem j ako . j ej represent ant k a zastupuj e.

c) Symbol Crkve sv. anthropologich. K ristus jest hlavouCrkve a Crkev jest mystickm tlem K ristovm.

1. Ji pi vkladu symbolu svtostnho podotkli jsme, epodle sv. Pavla jest mu hlavou eny, jako K ristus jest hlavouCrkve, i) Jeli vak mu hlavou eny, jest ena jeho tlem.Podobn Crkev jest tlem Kristovm. J i tmto vrokem vy-slovil sv. Pavel po

Documents

Co jest Cirkev?