CO JSOU TO SCHENGENSKÉ DOHODY?

SCHENGEN

A ZÁKON O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V

PLATNÉM ZNĚNÍ

SE ZVLÁŠTNÍM PŘIHLÉDNUTÍM KE SPECIFIKŮM POBYTU ZA

ÚČELEM VĚDECKÉHO VÝZKUMU

CO JSOU TOSCHENGENSKÉ DOHODY?

• Dohoda o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (tzv. Schengen I)– uzavřená mezi vládami Spolkové republiky Německo, Francouzské

republiky a států Beneluxu v roce 1985

• Úmluva provádějící Schengenskou dohodu o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (tzv. Schengen II)– uzavřená mezi vládami Spolkové republiky Německo, Francouzské

republiky a států Beneluxu v roce 1990)

• Schengenský protokol– Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce EU (příloha

Amsterodamské smlouvy z roku 1997)

CO ZNAMENAJÍ SCHENGENSKÉ DOHODY?

• Podstatou schengenských dohod je zrušení hraničních kontrol na společných hranicích smluvních států

• Kontroly se provádí na vnější schengenské hranici– pozemní hranice schengenských států se státy, které nejsou členskými

státy EU– mezinárodní letiště– mořské přístavy

• Zrušení vnitřních hraničních kontrol je nahrazeno úzkou spoluprácí v dalších oblastech, která kompenzuje chybějící kontroly na vnitřních hranicích

DOPAD SCHENGENU NA ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD

• Schengenská pravidla byla do českého právního řádu implementována postupně v rámci několika novel již před vstupem České republiky do Schengenského prostoru (od roku 1998)

• Poslední novela (zákonem č. 379/2007 Sb.) tak již přinesla pouze zpřesnění v návaznosti na novou judikaturu ESD a na doporučení ze schengenských hodnotících misí

• Nejpodstatnějším výsledkem celého procesu je soulad cizineckého zákona s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví Kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), který vstoupil v platnost 13. října 2006

• Měněna byla však i celá řada dalších právních předpisů, mj. zákon o Policii České republiky, trestní řád, zákon o azylu, zákon o Celní správě, celní zákon, zákon o silničním provozu, zákon o ochraně osobních údajů, zákon o zbraních aj.

JAK ZMĚNIL SCHENGEN ČESKÝ CIZINECKÝ ZÁKON?

• Vstup cizinců ze třetích zemí na území ČR

• Občané třetích zemí s povoleným pobytem na území ČR

• Občané třetích zemí s jednotným schengenským vízem vydaným jiným schengenským státem

• Schengenský informační systém

SCHENGEN A VSTUP CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR

• Do ČR je možné přicestovat i s jednotným schengenským vízem, české národní vízum již není jedinou podmínkou vstupu na české území

• Cestující ze státu s vízovou povinností nemusí zvažovat, zda si kvůli návštěvě ČR bude vyřizovat české vízum

• Schengenské vízum opravňující k pobytu v schengenském prostoru po dobu až 3 měsíců (v rámci 6 měsíců od data prvního vstupu do Schengenu vyznačeného razítkem v cestovním dokladu) bude platit i pro vstup na území ČR


• Cizinci ze třetích zemí s českým vízem:

– platnost českého krátkodobého i dlouhodobého víza zůstává po vstupu ČR do Schengenského prostoru zachována po dobu své platnosti a teritoriálně omezena na území ČR

– vízum vydané českými orgány před 31. prosincem 2007, jehož platnost bude přesahuje do roku 2008, zůstane nadále platné i po vstupu ČR do Schengenského prostoru, pouze však jako tzv. národní vízum, které opravňuje k pobytu toliko na území ČR

– po vstupu ČR do Schengenského prostoru je možné požádat o prodloužení platnosti českého víza; v případě kladného vyřízení je v cestovním dokladu vyznačeno vízum již v schengenském formátu s platností teritoriálně omezenou na území ČR


• Pokud ČR vydá schengenské dlouhodobé vízum typu D+C, bude jeho držitel oprávněn k pobytu i na území ostatních smluvních stran (tj. území Schengenského prostoru + Švýcarsko a Lichtenštejnsko) po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti

• Pokud ČR vydá schengenské vízum typu D, bude jeho držitel oprávněn k pobytu na území smluvních stran obdobně jako v případě průjezdního víza, tj. po dobu 5 dnů, a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti, avšak pouze při cestě do České republiky


• Pokud cizinec ze třetí země bude držitelem českého víza a bude chtít cestovat do jiných schengenských států, potřebuje od 1. ledna 2008 schengenské vízum; pouze s českým národním vízem nebude moci vstoupit na území jiného schengenského státu, a to ani za účelem průjezdu do ČR

• Pokud je cizinec ze třetí země držitelem českého víza, bude muset od 1. ledna 2008 při cestě do ČR z třetího státu zvolit přímou cestu; cestování např. z Ruské federace nebude možné vlakem přes Polsko či Slovensko, ale pouze přímou leteckou cestou do ČR


• Státní příslušníci ze třetích zemí, kteří nepodléhají vízové povinnosti:

– mohou vstoupit a pobývat na území ČR po dobu až 3 měsíců během šesti měsíců ode dne prvního vstupu na území ČR

– při pobytu přesahujícím 3 měsíce potřebují národní, tedy české dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu

CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S POVOLENÝM POBYTEM NA

ÚZEMÍ ČR

• Na základě pobytového povolení vydaného ČR se cizinec ze třetí země může pohybovat po dobu až 3 měsíců v Schengenském prostoru

• Rozšířením schengenského prostoru o ČR se tak cizinec ze třetí země dostává na stejnou úroveň jako cizinci ze třetích zemí s povoleným pobytem v jiném schengenském státě

CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S POVOLENÝM POBYTEM NA

ÚZEMÍ ČR

• Orgánem odpovědným za vydávání povolení k pobytu v ČR a kontrolu jejich dodržování zůstává i nadále Služba cizinecké policie

• Podmínky pro vydávání povolení k pobytu, jejich prodlužování apod. zůstávají nezměněné

CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S JEDNOTNÝM SCHENGENSKÝM

VÍZEM

• Jednotné schengenské vízum vystavené jiným schengenským státem (tzv. krátkodobé vízum pro pobyt do 3 měsíců během šesti měsíců ode dne prvního vstupu na území schengenského prostoru), opravňuje automaticky k cestování po všech státech schengenského prostoru

• Orgány ČR budou moci prodloužit platnost a dobu pobytu na schengenské vízum, které vydal jiný schengenský stát

• Orgány ČR budou moci omezit jeho časovou platnost (např. z důvodu nedostatečných finančních prostředků potřebných k pobytu na českém území)

CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ S JEDNOTNÝM SCHENGENSKÝM

VÍZEM

• Orgánům ČR bude náležet rovněž pravomoc zcela zrušit schengenské vízum vydané jiným státem tehdy, pokud přestanete splňovat některou z podmínek pro jeho udělení

• Vstoupit na území ČR se schengenským vízem není možné v případě, že jeho územní platnost bude omezena a ČR bude z jeho platnosti vyloučena (např. v případě, že ČR neuznává cestovní doklad, kterým se bude cizinec prokazovat, jako platný doklad)

SCHENGENSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

• Od 1. září 2007 je při hraniční kontrole využíván Schengenský informační systém (SIS)

– jde o společnou databázi smluvních států obsahující údaje o osobách hledaných za účelem zatčení, o pohřešovaných osobách, o nežádoucích cizincích, o hledaných věcech (např. odcizených motorových vozidlech) a o ztracených osobních dokladech

– v případě, že při hraniční kontrole policista zjistí, že kontrolovaná osoba je vedena v databázi za účelem odepření vstupu (jako nežádoucí cizinec), odepře takové osobě možnost vstupu na území

– stejně tak konzulární úředník ZÚ smluvního státu nevydá takové osobě vízum a policista Služby cizinecké policie nevydá (neprodlouží) pobyt na území

POBYT ZA ÚČELEMVĚDECKÉHO VÝZKUMU

• Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je v cizineckém zákoně upraveno v § 42f

• Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce ("výzkumný pracovník")


– Výzkumnou organizací se pro účely cizineckého zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

– Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí


• V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území policii


• K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit:

– dohodu o hostování,– náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), e) a f),– písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné

náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků,

– na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 5


• Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu (to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2)

• Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem


• V souladu se Směrnicí Rady č. 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu je definován okruh cizinců, vůči kterým je uplatňován zvýhodněný režim vyplývající z této směrnice

• Novelou se zavádí speciální druh povolení k dlouhodobému pobytu, které je vydáváno cizincům za účelem vědeckého výzkumu na území České republiky


• Stanovuje se, ve kterých případech může cizinec žádost podat na zastupitelském úřadu a kdy Policii České republiky na území

• Stanovuje se okruh náležitostí požadovaných k vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

• Za účelem zachování jednoty rodiny je umožněno rodinným příslušníkům připojit se k výzkumnému pracovníkovi (§ 42 odst. 3)


• Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je totiž mj. oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá ("rodinný příslušník výzkumného pracovníka").

• K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5

• Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území (to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2)


• Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je vydáváno ve standardní formě, tj. cizinci je vydán průkaz o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1)

• Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se nestanovuje výjimkou od stávajícího standardu

– buď se stanoví na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu (při pobytech kratších než 1 rok)

– nebo na dobu 2 let (v případech, kdy předpokládaná doba pobytu bude delší než 1 rok)


• Po kladném rozhodnutí o povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu zastupitelský úřad z moci úřední vydá cizinci vízum k pobytu nad 90 dnů, které ho bude opravňovat ke vstupu na území, kde mu bude Policií České republiky předán průkaz o povolení k pobytu (viz § 31 odst. 4)

– V těchto případech bude uplatňován obdobný režim jako v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu nebo za účelem společného soužití rodiny podané na zastupitelském úřadu

• Se zřetelem ke splnění ohlašovací povinnosti (viz § 93 odst. 1) je cizinec ve stejné lhůtě, tj. do 3 pracovních dnů po vstupu na území, povinen dostavit se na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu


• V případech, kdy nebude výzkumný projekt realizován na základě „dohody o hostování“ (tj. zásady vyplývající ze Směrnice Rady 2005/71/ES), bude pobyt cizince podléhat standardnímu režimu

– V případě pobytu delšího než 3 měsíce se bude jednat o pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů a dále o pobyt na základě povolení k dlouhodobému pobytu – v těchto případech však cizinec nebude mít výhody vyplývající z citované směrnice (nebude uplatňována zásada „rovného zacházení“, ani zásada tzv. „mobility mezi členskými státy“)


• Pokud jde o zdravotní pojištění výzkumných pracovníků v návaznosti na Směrnici 2005/71ES, cizinec bude podle zákona o veřejných výzkumných institucích povinen předložit pouze čestné prohlášení o tom, že uzavře zdravotní pojištění, ze kterého budou hrazeny případné náklady zdravotní péče ode dne vstupu na území České republiky do dne, kdy se bude na cizince vztahovat zákon o veřejném zdravotním pojištění (doklad o uzavření zdravotního pojištění nebude vyžadován v okamžiku uzavírání dohody o hostování)

• Cizinec si následně sjedná tzv. cestovní zdravotní pojištění, ze kterého by byly hrazeny případné náklady zdravotní péče od okamžiku vstupu na území do převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu


• Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění, které by pokrylo případnou úhradu nákladů zdravotní péče po vstupu na území, bude vyžadováno před udělením víza k pobytu nad 90 dnů

– vízum se vydává z úřední moci a slouží k cestě na území České republiky, kde cizinec převezme povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

• Po převzetí zmíněného povolení cizinec bude v režimu veřejného zdravotního pojištění

– s ohledem na platné znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je zajišťováno formou právní fikce trvalého pobytu, neboť Ministerstvo zdravotnictví nesouhlasilo s provedením přímé novely tohoto zákona; do zákona o veřejném zdravotním pojištění bude zapracováno v rámci další připravované novely


• Pro účely cizineckého zákona se stanoví, které výzkumné organizace jsou organizací oprávněnou uzavírat s výzkumným pracovníkem dohodu o hostování, která bude ve smyslu Směrnice 2005/71/ES základní podmínkou vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

– Rejstřík veřejných výzkumných institucí v České republice vede MŠMT

• http://rvvi.msmt.cz/

• Po kladném rozhodnutí o povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu zastupitelský úřad z úřední moci vydá cizinci vízum k pobytu nad 90 dnů, které ho bude opravňovat ke vstupu na území, kde mu bude následně Policií České republiky předán průkaz o povolení k pobytu (§ 31 odst. 4)

http://rvvi.msmt.cz/


• V těchto případech bude uplatňován obdobný režim jako v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu nebo za účelem společného soužití rodiny podané na zastupitelském úřadu

• Se zřetelem ke splnění ohlašovací povinnosti (§ 93 odst. 1) je cizinec ve stejné lhůtě, tj. do 3 pracovních dnů po vstupu na území, povinen dostavit se na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu

DĚKUJI ZA POZORNOST

Documents

CO JSOU TO SCHENGENSKÉ DOHODY?