ČSR mezi dvěma

světovými válkami 1918-1938

28. října 1918 oficiálně vyhlášena ČSR na

Václavském náměstí

6. ledna 1918 – Tříkrálová deklarace

Národní výbor

Socialistická rada – září 1918

14.10.1918 – samostatná SR

Washingtonská deklarace 18.10. 1918 - Česká národní rada → česká vláda (demokratická vláda)

Andrássyho nóta = ochota vejít v mír na frontách rakouskouherských

Alois Rašín, Antonín Švehla, František

Soukup, Jiří Stříbrný, Vávro Šrobár =

„muži 28. října“

13. listopadu – prozatímní ústava

14. listopadu – 1. zasedání NS

Prozatímní vláda – VB, Francie, USA –

Masaryk, Beneš, Štefánik – koncepce

samostatného státu

Prezident - T. G. Masaryk – nepřítomen

Předseda vlády - Edvard Beneš (nástupce)

Generální tajemník E. B. - Milan Rastislav Štefánik

jednání o podmínkách vytvoření Československa

http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/provolani-narodniho-vyboru-28-rijna-1918/

http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/prozatimni-ustava-ze-13-listopadu-1918/

28.10.1918 v Praze došlo spontánně k vyhlášení

Československé republiky

Vymezení hranic

Čechy

Morava

Slezko (část)

Slovensko

Podkarpatská Rus

Spory – němci, území Slovenska, Těšínsko

Politické strany

Pluralitní parlamentní demokracie -

koalice

Národní demokracie – Karel

Kramář, Alois Rašín, nacionalistická

strana – bývalí mladočeši,

podnikatelé, úřednictvo

Národní socialisté (Socialistická

strana) – Edvard Beneš, střední

vrstvy – živnostníci, řemeslníci,

učitelé

Československá sociálně-demokratická strana –

Vlastimil Tusar, Soukup,1921 – boj o Lidový dům

(vznik KSČ), dělnictvo

Agrárníci (Republikánská strana zemědělského a

malorolnického lidu) – Antonín Švehla, Rudolf

Beran, Milan Hodža

venkovské obyvatelstvo

Československá strana lidová – J. Šrámek – křesťanská strana

Komunistická strana Československa – Klement Gottwald

Národní obec fašistická

Hlinkova Ľudová strana – Andrej Hlinka, Josef Tiso

Němečtí nacisté

+ Pětka – zachovat samostatný stát

A. Švehla, A. Rašín, J. Šrámek, R. Bechyně,

J. Stříbrný

Pětka → Osmička

Hrad – politici okolo TGM

Zahraniční politika

Agrárníci, Národní demokracie, Karel

Čapek, Ferdinand Peroutka

29. 2. 1920 – nová ústava → demokraticky volený parlament, zákonodár. moc – Revoluční národní shromáždění → prezident (výkonná moc)

vystřídalo se 18 vlád (během 20 let)

celkem 4 typy:

Rudozelená koalice – jádro tvoří agrárníci (venkov) a sociální demokraté (město) – převažuje v 1. pol. 20. let

Panská koalice – agrárníci, lidovci, národní demokraté – silná pravice – 2. pol. 20. let

Všenárodní koalice – všechny nejvýznamnější strany – od hospodářské krize do r. 1938

Úřednické vlády – prezident je sestavoval z odborníků (ne z politiků), v letech

byly zde i další vlivné strany:

r. 1921 vznik KSČ – vznikla odštěpením ze

sociální demokracie (jedním ze zakladatelů

třebíčák Smetal), r. 1929 zmanipulovaný V.

sjezd KSČ

Sudetoněmecká strana - zakladatelem

Konrád Henlein, vliv ve 30. letech

tyto strany nesouhlasily s politickým

systémem – ignorovaly ho, chtěly diktaturu

protektorátu

r. 1926 čes. fašisté vytvářejí Národní obec

fašistickou – Rudolf Gajda

r. 1933 (zákaz DNP a DNSAP ) Sudetoněmecká

vlastenecká fronta(Konrád Henlein) → r.

1935 Sudetoněmecká partaj (SdP)

Masaryk vytvořil tzv. desatero demokracie –

demokracii chápal jako životní postoj

T. G. M. nebyl původně politik, ale filozof

Masaryk byl celkem 4x zvolen prezidentem (1918, 1920, 1927, 1934), ale r. 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů, 14. září 1937 umírá

r. 1935 zvolen prezidentem Edvard Beneš

r. 1935 parlamentní volby– vítězství Sudetoněmecké strany → nárůst hlasů KSČ (založení lidové fronty proti fašismu)

r. 1924 podepsána spojenecká smlouva s Francií, r. 1935 podepsána spojenecká smlouva se SSSR – smlouva o přátelství a spolupráci (ale ve vazbě na Francii)

Mezinárodní postavení ČSR

Složitá

Polsko – kompromis v otázce Těšína

Německo – poraženo, obchodní partner

Rakousko – horší vztahy – dřívější poměr

Maďarsko – nejhorší 1919 – Maďarská republika rad

1919 – Slovenská republika rad

1920-1921 – Malá dohoda – ČSR + Rumunsko + Jugoslávie ČSR spojenci Francie → armáda po francouzku

1925 – Československo-francouzská spojenecká smlouva o vzájemné pomoci v případě napadení

Hospodářství ČSR

Problémy při vzniku

nerovnoměrná struktura průmyslu – v ↓

¾ průmyslu R-U

exportní oblast (motorky, děla,…) →

padne zahraniční obchod → ↑ krize

pandemie španělské chřipky

↑ nezaměstnanosti – vojáci

nové hranice – clo, železnice

hladové bouře v pohraničí

průmysl převažuje nad zemědělstvím –

Podkarpatská Rus

Vítkovické

železárny

Podkarpatská Rus

Stabilizace 1918 – nostirifikace akciových společností

X hyperinflace → stabilizace měny

Alois Rašín (1. ministr financí) – projekt osamostatnění měny

bankovky okolkovány, koruny československé

malý dopad války

1919 – pozemková reforma – zábor

pozemků nad 150 ha zemědělské půdy

a 250 ha půdy nezemědělské = cca 1/3

1920 – přídělový zákon – rozdělení půdy

20. léta němý film → ozvučený → 30.

léta barevný film

Rozmach vědy – matematika, fyzika

(jaderný reaktor), chemie (* umělých

hmot), astronomie (vesmír), lékařství

(inzulín, penicilin, vitamíny a hormony),

polarograf, filozofie a filologie památník pozemkové

reformy

počátek 20. let – ruční práce (pluh, kosa, hrábě,…)

30. let – secí stroje, samovazače, obracečky, mlátičky, traktory, umělá hnojiva

omezení dovozu např. z Maďarska

vývoz do Německa

československá koruna patřila v Evropě ke

stabilním a žádaným platidlům

Banky – * průmyslové koncerny

Škoda

Baťa – lidový spotřebitel

ČSR rozvoj → Západ ústup

Praga

Tatra

Laurin & Klement

Hospodářská krize

počátek 30. let - orientace na slabou německou

ekonomiku + obnovit upadající prům. odvětví

krize v zemědělství → pád spotřebního průmyslu

→ těžký průmysl

1932 – 1933/1935 vrchol krize

do 2. WW nedosáhlo ČSR

hospodářské úrovně před krizí

státní stravovací akce –

poukázky (tzv. žebračenky) období krize – nezaměstnaní,

vývařovna armády spásy,

opuštěná výrobní dílna

exekuce

žebrota, zločinnost, sebevraždy

Sociální důsledky – vliv extrémistů – hlavně KSČ

využila

Baťa mechanizace

X krach na burze, bankroty bank

http://www.youtube.com/watch?v=58ykm

hUSScc

4. 2. 1931 Duchcov – protestní pochod řízený komunisty + četníci = 4 mrtví

25. 11. 1931 u Frývaldova Hladový pochod (zakázán) + četníci = 8 mrtvých

Končící krize 1935 – zakázky kvůli obraně před agresivitou Německa

1937 – ekonomika na 97 % stavu roku 1929, nezaměstnanost 10x vyšší

jedno z mnoha sudetoněmeckých shromáždění v

pohraničí

Krizový rok 1938

březen 1938– „anšlus“ – Rakousko → Německo

(sjednocení Němců/snadný přístup)

24. dubna – sjezd s. Němců v Karlových Varech

– Karlovarský program (= požadavky Němců na

Čechy)

autonomii Sudet – nesplnitelné (hned a pod

tlakem)

20. května 1938 – částečná mobilizace –

obsazení pohraničí československou armádou

15. září – Hitler + Chamberlain v Berchtesgadenu

- podpora s Angličany

Sudety → Německu - více jak 50 % Němců

23. září – úplná mobilizace → diplomatické jednání

29. – 30. 9. 1938 – konference v Mnichově

dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu, ČSR nepozvána

Německo, VB, Itálie, Francie

Beneš přijal mnichovský diktát 30. 9.

konec předválečné ČSR

Pojmy, osobnosti, území a lokality,

smlouvy a listiny

Bolševizace KSČ - Úkolem „bolševizace“ bylo postupně KSČ odvést od

jejích soc. – dem. a národních tradic a začlenit ji pevně do mezinárodního

komunistického hnutí

Freikorps = Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, sudetoněmecká

polovojenská organizace založená v září 1938 za účelem destabilizace

situace v československém pohraničí pomocí ozbrojených

útoků, sabotáží a diverze

Kolaborant = spolupracovník, za druhé světové války se tak označovali

lidé, kteří spolupracovali s Němci

Mostecká stávka = největší středoevropská stávka během velké

hospodářské krize, při které posílil vliv komunistické strany roku 1932

Národní sjednocení = konzervativní a sociální hnutí

Negativistická politika = politika chápána pouze jako otázka moci, lidé jsou

objekt manipulace k dosažení lepších zítřků

Panská koalice = občanská koalice – název koaliční vlády v Československu

1926 – 29. Složena ze zástupců konzervativních, nesocialistických stran

(agrární, lidové, živnostenské, německé agrární a německé křesťansko-

sociální, později i HSĽS a Československé národní demokracie) v čele s A.

Švehlou

Pátá kolona = termín pro označení politické skupiny tajně působící proti

svému státu a pro ideologii či politiku protivníka

Pětka = velká pětka bylo

neformální mimoparlamentní, mimovládní a mimoústavní uskupení složené

z šéfů velkých prvorepublikových politických stran. Pětka vznikla

roku 1921 jako reakce na politickou krizi první republiky z roku 1920. Její

význam spočíval v uklidnění politických neshod v prvních letech státu

Pozemková reforma = Pozemková reforma v Československu probíhala ve

dvou etapách, v letech1919–1938 a 1945–1948. Spočívala ve vyvlastnění a

zestátnění či přerozdělení pozemků, především zemědělských

Restaurace Habsburků

Rudozelená koalice = československá prvorepubliková vládní koalice v

období července 1919 – září 1920

ŘOP

SdP = Sudetoněmecká strana, politická strana za 1. republiky, * 1.10.1933

Skupina Hradu = Politická skupina Hrad vznikla kolem Masaryka a Beneše.

Podle knihy Boj o Hrad o tomto fenoménu psávali naši marxističtí historici

většinou v nejhorším smyslu, jako o "exponentu českého a zahraničního

kapitálu a krvavém obránci buržoazního režimu vůči spravedlivým tužbám

proletariátu." Odborně o této skupině zatím debatovali především němečtí

sousedé, kteří ale neměli přístup k nejdůležitějším archivům. Svolali však dvě

konference, z nichž vyšly objemné knihy příspěvků, ve kterých autoři uvažují,

z jakých politických hlav a představitelů byla tato skupina sestavena

Slovenská republika rad = byl dočasným státním útvarem existujícím od 16. června do 7. července1919 na větší části území východního a jižního Slovenska. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, naprosto závislý na Maďarské republice rad.

Vídeňská arbitráž = Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvedéru ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. Oficiálním důvodem jednání bylo „vyřešení postavení polské a maďarské menšiny v Československu“. Na základě abritrážního rozhodnutí ministrů zahraničí Německa Joachima von Ribbentropa a Itálie Galeazza Ciana bylo rozhodnuto, že Československo odstoupí určitá území ve prospěch horthyovského Maďarského království, podobně jako byly odstoupeny Sudety nacistickému Německu, podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarského království a Československa

Andrej Hlinka = slovenský katolický kněz, politik, vůdčí osobnost slovenského

národního hnutí, signatář Martinské deklarace a zakladatel a vůdčí

osobnost Hlinkovy slovenské ľudové strany

Antonín Švehla = československý politik, který se stal předsedou tří

československých vlád, předsedou agrární strany a hostivařským statkářem

Bohumír Šmeral = rakouský a československý politik, novinář, předseda

českoslovanské sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany

Československa a teoretik dělnického hnutí

Jan Syrový = československý národní hrdina, člen a velitel

Československých legií v Rusku a předseda československé vlády v období

Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938

Kamil Krofta = český historik Gollovy školy, univerzitní profesor,

československý politik a diplomat

Ludwig Czech = advokát, politik a ministr za československé německé

sociální demokraty, jehož život skončil v koncentračním táboře Terezín

Milan Hodža = slovenský agrárník a předseda vlády ČSR v letech 1935 až

1938

Radola Gajda = český voják, jeden z hlavních velitelů československých

legií v Rusku, krom toho nějakou dobu bojoval na straně ruských

bělogvardějců, 1918–1919 zastával významný post v

armádě admirála Kolčaka) a český fašistický politik

Rudolf Beran = český agrární politik a česko-slovenský ministerský předseda

Štefan Osuský = československý a slovenský politik a diplomat slovenského

původu. Narodil se v rolnické rodině, která se později zabývala rovněž

koželužstvím a obchodem kůžemi.

Vlastimil Tusar = český sociálně demokratický politik a novinář, druhý

československý ministerský předseda

Walter Runciman = britský vikomt a politik. V roce 1938, v předvečer druhé

světové války, vedl diplomatickou misi Velké Británie do Československa,

která měla zprostředkovat jednání mezi Sudetoněmeckou stranou a

československou vládou (tzv. Runcimanova mise)

Wenzel Jaksch = sudetoněmecký sociálně-demokratický politik

Bad Godesberg = nacházelo se zde většina ambasád Německa, některé

budovy se stále používají jako velvyslanectví nebo konzulátů

Berchtesgaden = nachází se zde Hitlerovo Orlí hnízdo

Gentský systém = poskytování podpor v nezaměstnanosti prostřednictvím odborových organizací, kterým stát na tyto účely poskytuje příspěvek

Karlovarské požadavky = program požadavků na československou vládu, který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech 24. dubna 1938, obsahoval 8 požadavků

1. Nastolení úplné rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem.

2. Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby za účelem zachování tohoto rovnoprávného postavení ve státě.

3. Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení

4. Vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkají zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny

5. Ustavení zákonných ochranných opatření pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo území souvisle osídlená sudetskými Němci

6. Odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918 a náhrada škod, které těmito křivdami vznikly.

7. Uznání a realizaci zásady, podle níž by v německých oblastech měli pracovat němečtí veřejní zaměstnanci.

8. Plná svoboda přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru

Malá dohoda = vojensko-politické spojenectví v letech 1921-1939 složené

z Československa, Jugoslávie a Rumunska, výrazně podporované Francií.

Název Malá dohoda byl původně myšlen ironicky, jako narážka

na Trojdohodu

Modus vivendi = způsob života, soužití, životospráva, úmluva mezi

československou vládou a Svatým stolcem z ledna 1928

Smlouva ČSR-Francie-SSSR = smlouva týkající se vzájemné pomoci v

případě útoku Německa, která navazovala na smlouvu uzavřenou

mezi Francií a Sovětským svazem(součást tzv. Malé dohody)

Zákon na ochranu republiky = Jednalo se o nejvýznamnější československý

trestněprávní předpis, protože chránil základní instituce státu, stejně jako

ideje, na kterých byl založen

Alois Eliáš

Antonín Švehla

Baťa reklama

České země po Mnichovu

ČSR 1918-1920

ČSR 1938 - 1945

Edvard Beneš

Emil Hácha

freikorps

Gottwald

Jan Masaryk

Jozef Tiso

Karel Čapek

Konrád Henlein

Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda

opevnění

Pevnost Dobrosov

řopík

SDP vlajka

SHF sraz

Srub Březinka

TGM

Voskovec a Werich

žebračenka