Pedmluva.

Uebn text je uren pro studenty 1. ronku lesnho a krajinnho inenrstv a

aplikovan ekologie na Fakult lesnick a environmentln ZU v Praze. Sousteuje

podklady pro cvien z cytologie, anatomie a morfologie, s pklady materilu, na kterm je

mon urit znaky demonstrovat. Dle uebn text uvd strun popisy a systematick

zaazen rostlin. Volba taxon odpovd vbru rostlin k testu z poznvn rostlin, jeho

splnn je pedpokladem ke zkouce z botaniky. Praktickou soust cvien je prce s herbi,

urovacmi kli a ivmi rostlinami, vt pozornost je vnovna pedevm velkm eledm

s vznamnmi rody.

V seznamu rostlin nejsou zaazeny deviny, kter jsou vyuovny v samostatnm

pedmtu dendrologie.

Do vuky botaniky jsou zaazeny z praktickch dvod (pedevm pro obor lesnho

inenrstv) i lichenizovan houby (dve liejnky), pestoe dnes nejsou azeny do

botanickho systmu.

V souasnosti, na zklad genetickch vzkum, dochz ke zmnm v pohledu na

pbuzensk vztahy krytosemennch rostlin a msto rozliovn rostlin dvoudlonch a

jednodlonch rostlin jsou rozliovny ti tdy: Magnoliopsida, Rosopsida a Liliopsida. V

tomto textu nen k zmnm v systematickm zaazen rostlin z dvod vuky pihleno.

1

Zklady mikroskopovn.

Mikroskop se skld z mechanickch a optickch soust. Stojan (stativ) nese nosi tubusu a pracovn stolek. V tubusu jsou uloeny dv centrovan soustavy oek, kter vytvej zvten obraz pozorovanho objektu. Soustava bli k oku se nazv okulr a zvtuje pevrcen obraz vytvoen objektivem. Druh, bli k pedmtu, je objektiv. Mechanick dlka tubusu je vzdlenost od temene tubusu, kam zapad okulr, a k mstu, kam pilh hornm okrajem naroubovan objektiv (obvykle 160 nebo 170 mm). Optick dlka tubusu je vzdlenost mezi ohniskem objektivu a ohniskem okulru. Tubus je upevnn ve stativu, kter m zajistit stabilitu mikroskopu. Stativ bv souasn nosiem tubusu a pracovnm stolkem. Pracovn stolek je pevn nebo pohybliv a slou k upevnn objektu (prepartu). U starch typ se prepart uchycuje pomoc dvojice sponek (drk prepartu), u novjch u bv stolek upraven pro kov posun. V tom ppad se prepart uchycuje mezi pevn a oton rameno vodie. Pod plochou pracovnho stolku jsou umstna zazen k manipulaci se svtelnm paprskem: clona (umouje zuovat prchod svtelnch paprsk), kondenzor (soustava oek, kter pravou kuele paprsk zvyuje rozliovac schopnost objektivu) a zrctko nebo namontovan osvtlen. Pi pouit zrctka slou ploch zrctko pi malm zvten, dut (konkvn) pi vtm zvten.

Objektivy i okulry jsou obvykle vmnn. Okulry jsou rznch typ podle konstrukce (nap. Huygensv, Ramsdenv, Kellnerv, Abbev). Okulry se mn pouhm vytaenm a vsunutm do tubusu, objektivy se obvykle vymuj pomoc revolverovho mnie objektiv. Objektivy maj mt normalizovan zvity. Objektiv se skld z jednoduchch oek a ohniskov vzdlenost je tm krat, m vce objektiv zvtuje. Jako pracovn vzdlenost objektivu se oznauje vzdlenost pozorovanho pedmtu od pedn plochy eln oky objektivu. Velikost zornho pole je tm vt, m je vt ohniskov vzdlenost objektivu. m objektiv vce zvtuje, tm men zorn pole zachycuje. Svtelnost objektivu je maximln schopnost objektivu zachytit co nejvt mnostv svtelnch paprsk astncch se na vytvoen relnho obrazu.

Vechny oky maj urit barevn vady, objektivy maj oznaen podle toho, kter barevn vady jsou u nich opraveny. Objektivy achromatick se pouvaj pro men zvten a opravena je u nich barevn vada pro ervenou a modrou barvu a tak kulov vada vtinou pro barvu lutozelenou, na kterou je oko nejcitlivj. Objektivy apochromatick maj odstrannu barevnou vadu pro ti barvy a sfrickou chybu pro 2 rzn barvy. Objektivy planachromatick maj vt rozpt zvten a je u nich lpe odstranna chromatick vada ne u achromatickch objektiv. K objektivu se mus pout vhodn okulr, kter kompenzuje jeho vady.

Pi pouit tzv. suchch objektiv je vyloueno pouit imerznho mdia, mezi objektivem a prepartem je pouze vzduch. Imerzn objektivy slou k vyuit imerznho mdia, kter vypln prostor mezi sklkem a frontln okou objektivu. Imerzn kapalina (voda, cedrov olej, monobromnaftalin aj.) je vhodn pro pozorovn pi velkch zvtench a m lep optick vlastnosti ne vzduch.

K posunovn tubusu se pouv makrometrick roub, na jemn posun pi doostovn mikrometrick roub.

Rozliovac monosti svtelnho mikroskopu jsou limitovny vlnovou dlkou viditelnho svtla. Elektronov mikroskop vyuv msto svtla proud elektron, ten poskytuje vt rozliovac schopnost. U elektronovho mikroskopu nahrazuje oky elektromagnetick pole. Objekt mus bt upraven specilnm zpsobem. Obrazy v elektronovm mikroskopu nelze pozorovat pmo, pouze na zvltnm stntku a pak na mikrofotografich.

2

Prce s mikroskopem. 1) mikroskop opatrn vyjmout ze skky, postavit na stabiln pracovn stl 2) zvolit vhodn okulr a nastavit nejmn zvtujc objektiv do pracovn vzdlenosti 3) osvtlit zorn pole mikroskopu, pi pln oteven clon a s maximlnm vtahem kondenzoru zkontrolovat sprvnost osvtlen 4) na stolek upnout prepart 5) snit tubus pi pohledu ze strany (abychom nepokodili eln oku objektivu), pak s pohledem do mikroskopu pomoc makroroubu pomalu vyjet s tubusem, a se v zornm poli objev pozorovan objekt, zaostit, doostit mikroroubem 6) pi malm zvten najt nejvhodnj msto na prepartu, nastavit do stedu zornho pole 7) nastavit silnj zvten, doostit

K mikroskopovn se pouv pevn pracovn stl. Pi prci se vol vhodn okulr a zan se obvykle s nejmn zvtujcm objektivem na revolverovm mnii. Zorn pole mikroskopu se osvtl, pi pln oteven clon a maximln vytaenm kondenzoru (pokud je jimi mikroskop vybaven) se zkontroluje osvtlen pracovnho pole.

Pak se upevn prepart na pracovn stolek, pomalu se opatrn sniuje tubus, kter mus bt ze strany sledovn, aby posunem nebyla pokozena oku objektivu a nebyl rozbit prepart. Pak se s tubusem pomalu vyjd nahoru a pohledem do okulru se sleduje objekt, ost se makroroubem a doostuje mikroroubem. Pi slabm zvten se nalezne pozorovan objekt, kter se nastav do stedu zornho pole. Pak se pouije vt zvten, pro kter se nastav jin objektiv. Pi peten revolverovho mnie mus zapadnout pro do zezu (nebo zstane zorn pole tmav), pak se doostuje mikroroubem. Jin mon zvady pi mikroskopovn jsou nap. zneitn oky, chybn nastaven zrctka, uzaven clonka atd. Jin zvady mohou bt na prepartu nap. vzduch mezi skly, voda na krycm skle, pinav skla atd. Chyby pi mikroskopovn: viditeln skvrny zneitn optika nedostaten osvtlen nesprvn nastaven zrctko, pli zataen clonka zorn pole nem tvar kruhu objektiv nezapadl do sprvn polohy mlo kontrastn obraz pli oteven clonka nelze zaostit na krycm skle je voda nelze pohybovat mikroroubem msto krycho skla podlon, nebo mikroroub v krajn poloze, pak posun makroroubem a doostit mikroroubem. Poteby pro mikroskopovn. Podlon skla, kryc skla, Petriho misky, hodinov sklko, sklenn ndobka s tyinkou pro penos kapky vody, preparan jehla, pinzeta, epelka, tteek k penen ez, bezov due nebo korek, filtran papr k odsvn pebyten vody, lnn sepran hadk nepoutjc chlupy, poteby ke psan a kreslen. Veden protokolu:

Vsledky prce se zapisuj a kresl. Ke kreslen je zapoteb obyejn mk tuka a ist nelinkovan papr. V jeho zhlav se uvede datum, jmno rostliny, nzev pozorovan sti, ppadn poznmky ke kresb. Kresba je zrove protokolem, mus dobe vyuvat plochu. Pli mal obrzky jsou nejbnj chybou, obvykle se do nich nevejdou dleit detaily. Kresl se jednoduchmi arami to, co je nejdleitj. Nic se netekuje, nestnuje. Pi kreslen se vyberou charakteristick znaky k zakreslen, proto je nutn porozumt kreslen struktue. Pi kreslen je nutn zachovvat velikostn pomry.

3

Pi mikroskopovn je nutn nauit se dvat obma oima, jednm okem sledovat obraz v mikroskopu, druhm kresbu na pape. Nkter mikroskopy bvaj vybaven zazenm pro snaz kreslen, kter promt obraz na papr. Mikroskopy vybaven fotoapartem slou ke zhotovovn mikrofotografi. V nkterch ppadech je vak kresba charakteristitj ne fotografie.

Pprava prepart:

Prepart se piprav tak, e pozorovan pedmt se umst na podlon sklko (vt, tlust) a pekryje menm sklkem krycm. Prostor mezi sklky vypluje ltka s vhodnmi optickmi vlastnostmi, nap. voda, glycerol, kanadsk balzm aj. Pi zhotovovn prepart doasnch (rychlch) je to obvykle voda.

Bn drobn objekty se eou pomoc iletky v bezov dui (parenchymatick de vtviky bezu ernho), mohou se pouvat i jin vhodn materily, kter usnadn manipulaci s materilem, nap. mdlo. ezy se penej do misky s vodou, z vtho mnostv se vybraj k pozorovn ty nejlep a penej se nap. preparan jehlou do kapky vody na podlonm sklku. I pi pprav doasnch prepart se me pout macerace, nap. hork voda, HCl s etanolem NH4OH aj. pro usnadnn prce s materilem.

Pi zhotovovn prepart trvalch je postup zdlouhavj. Materil se obvykle mus konzervovat, nap. do etanolu, sms (etanol, glycerol, formaldehyd), formaldehydu.

Pro zmken materilu se pouv macerace, kter rozru stedn lamely mezi bukami. Pouv se (podle pevnosti materilu) hork nebo vac voda, peroxid vodku, kyselina octov, organick kyseliny, anorganick kyseliny, rzn smsi, pavek, hydroxid draseln.

Pro zachovn vnitn struktury buky pi pprav prepartu se pouv fixace, obvykle fixan smsi (nap. formaldehyd, kyselina octov, etanol). Fixace slou k rychlmu usmrcen buky, nevznikaj pak artefakty pi rozkladu (sren koloidnch ltek atd.). Fixovan objekty se pak po odvodnn zalvaj do parafnu, eou na mikrotomu atd. Potom je nutn fixovan naezan prepart odvodnit, projasnit, zalt do ltky s vhodnmi opt