Demografie a geografie obyvatelstva

Pednka z pedmtu Socioekonomick geografie pro geomatiku (KMA/SGG) Otakar erba Zpadoesk univerzita

Datum vytvoen: 19.2. 2007

Posledn aktualizace: 25.3. 2010

Definice demografieDemografie je spoleensk vda o obyvatelstvu. Nezkoum vak jednotliv udlosti v ivot lovka (narozen, mrt, satek), tyto udlosti jsou seskupovny do statistickch jednotek, kter jsou analyzovny hromadn.

Systm vd & demografie

statistika

sociologie

DEMOGRAFIE

geografie

Strun historie Potky demografie spadaj do obdob renesance. Anglian John Graunt (1620-1674) Doel pi studiu zznam v londnskch matrikch k zkladnm demografickm pravidlm. Napklad odhadl pomry mezi pohlavmi, poty narozench podle pohlav a strukturu mrt v zvislosti na vku (potky mrtnostnch tabulek1). Dal osobnosti Thomas Robert Malthus (rst potu obyvatel demografick revoluce), William Perry (statistika, ekonomie), Edmund Halley (prvn mrtnostn tabulky), Adolf Lambert Quetelet (zsady modernch stn lidu)

Demografie v echch Prvnm demografickm dlem v echch a na Morav byla dvanctidln publikace statistika Josefa Antonna Rieggera (1742 - 1795) vydan koncem 18.st., kter popisovala obyvatelstvo ech. Frantiek Palack, Jan Palack Antonn Boh (1882 - 1950) zakladatel esk demografie V souasn dob Zdenk Pavlk (PF UK) Felix Koschin (VE) Jitka Rychtakov (PF UK) katedra demografie a geodemografie

Populace Populace je soubor jedinc uritho ivoinho druhu ijcch a reprodukujcch se v konkrtnm ase v uritm vymezenm zem. Populace se stle vytv, jedinci v jedn populaci maj spolenou e, kulturu, mentalitu Rozliujeme Uzavenou populaci, kterou bereme jako uzavenou vi ostatnm populacm, piem nepotme s mechanickou mnou obyvatelstva, ale pouze s pirozenou. Opakem uzaven populace je populace oteven.

Obyvatelstvo Pod pojmem obyvatelstvo rozumme soubor lid ijcch na uritm zem, kter se zpravidla skld z nkolika populac, nrod nebo etnik. Mezi zkladn znaky obyvatelstva pat etnick a nrodnostn sloen, prostorov rozmstn (struktura sdel), hustota osdlen, struktura podle pohlav, vku, ekonomick aktivity, sociln pslunosti, profese, zamstnn, vzdln, mateskho jazyka, nboenskho vyznn, rodinn stavu

Demografick charakteristiky Utvej se na zklad vznamnch udlost v lidskm ivot Vkov struktura Porodnost (narozen) Plodnost mrtnost, potratovost (mrt) Satenost Rozvodovost Nemocnost Migrace

Migrace Mechanick pohyb obyvatelstva v souasnosti celosvtov fenomn Forma prostorov mobility mezi dvma zemnmi jednotkami, znamenajc obvykle trvalou zmnu pobytu Za migraci povaujeme pohyb obyvatelstva po zem, kter m trvalej charakter a pi nm se mn bydlit osoby Vnj migrace pesahuje hranice danho zem (nap. zahranin migrace), zatmco vnitn migrace (vnitrosttn) znamen pohyb uvnit sttnho tvaru Dobrovoln vs. nucen migrace

Migrace ve 20. stolet Pes ticet milion lid bylo vysdleno nebo zlikvidovno bhem druh svtov vlky V povlenm obdob vysdlen asi deseti milion Nmc z vchodn Evropy Masov nucen migrace nsledovala rozdlen Indie a Pkistnu, kter si vynutilo pesuny tm 18 milion lid Vytvoen Izraele = milion palestinskch uprchlk 600 tisc lid po skonen vietnamsk vlky Sovtsk invaze - miliony Afghnc k tku do Irku a Pkistnu V osmdestch a devadestch letech - vlny migrace v Somlsku a Etiopii (obansk vlka a sucha), v Kurdistnu (z Irku do Turecka a Irnu), v Jugoslvii Souasnost: Afrika Jin Evropa, Mexiko USA

Migrace dnes (podle IOM) 214 000 000 migrant v roce 2008 (v roce 2000 176 mil., 2005 191 mil.) Celkem cca 3,1% svtov populace = obyvatelstvo pti nejzalidnnjch stt svta eny tvo 49% migrant 20-30 mil. nedokumentovanch migrant 26 mil. vnitn pesdlench osob 16 mil. Uprchlk 75% migrant se pesouvaj do 12% stt Trendy: Ve vech oblastech se migrace sniuje krom Severn Ameriky a bvalho Sovtskho Svazu

Migrace 1970-95 (mil. obyv.)USA Rusko Saudsk Arbie Indie Kanada Nmecko Francie Austrlie Turecko SAE Bosna a Herceg. Kolumbie Sr Lanka Rwanda Vietnam Kazachstn Filipny Afghanistn Banglad Mexiko

Demografick data1. Stn lidu (Census) 2. Bn evidence pirozen mny 3. Bn evidence migrac 4. Evidence nemocnosti 5. Zvltn (vbrov) eten (Mikrocensus) 6. Populan registr (Registr obyvatelstva) 7. Historick prameny

Stn lidu - historie Nejstar statistick akce v lidskch djinch. Probhalo ji v Babylonu, m, ecku, Palestin. Prvn stn mly rzn nedostatky evidovni byli pouze mui, otroci se potali mezi majetek. V polovin 19. stolet byly vytvoeny v Belgii prvn zsady stn lidu (Adolf Lambert Quetelet), co to vedlo k zaloen Mezinrodnho statistickho adu (www.cbs.nl/isi/). Dal zmny v organizaci a metodice stn lidu souvis z rozvojem vpoetn techniky (zjednoduen, urychlen rozen oblasti a objemu zjiovanch dat).

Stn lidu na zem R V esk republice jsou demografick data dostupn na eskm statistickm adu (S, www.czso.cz). Prvn stn na naem zem 13.10.1753 patent Marie Terezie. Bylo stanoveno, e stn bude probhat v tletch intervalech, po duchovn i svtsk linii3. Desetilet intervaly byly zavedeny roku 1869. V souasnosti provd stn lidu S, piem posledn stn probhlo v roce 2001.

Obsah stn liduDoporuen Populan komise OSN

Ptomnost v okamiku stn Msto stlho pobytu, msto narozen (bydlit matky v okamiku narozen) Pohlav Vk Vztah k hlav domcnosti Rodinn vztah iv narozen dti (jen u en)

Gramotnost Nejvy dosaen vzdln Ekonomick aktivita Odvtv (druh) vykonvan prce Postaven v zamstnn Ostatn poloky, jako napklad obanstv, nboensk vyznn, nrodnost apod. jsou voliteln.

Nejlidnatj stty svta

Evidence pirozen mny Evidence pirozen mny vedly vtinou crkve jako zznamy narozen a mrt (resp. ktu a pohbu), proto se dochovaly celkem kompletn. Vjimku tvoili pouze jinovrci (napklad id, kte mli sv vlastn statistiky). Nejstar matrika u ns pochz z 1. poloviny 16.stolet. Josef II. zavedl roku 1784 matrin patent, kter vedenm matrik povil svtsk ednky.

Veden evidence V souasnosti se na matrikch msn vypisuj Hlen o narozen, o ukonen thotenstv potratem a o mrt. Na matrikch v mst oddn se eviduj satky. Rozvody eviduje Ministerstvo spravedlnosti. Krom statistickch roenek lze nkter data nalzt i na Ministerstvu zdravotnictv (nemocnost, sebevrady, potraty) a v Demografick roence OSN (mezinrodn statistika). Pro veden evidenc jsou dleit pesn definice.

Definice narozen Mezinrodn definice iv narozenho dtte:

Narozen ivho dtte je pln vypuzen nebo vyjmut plodu z tla matina bez ohledu na dlku thotenstv, jestlie plod po narozen dch nebo projevuje jin znmky ivota jako je srden innost, pulsace pupenku nebo aktivn pohyb kosternho svalstva.

mrt

mrt je trval vymizen vech znmek ivota bez monosti jejich optovnho oiven. Kad zemel osoba mus bt prohldnuta lkaem a mus bt stanovena pina mrt. S dodrovnm tchto pravidel jsou problmy ve vlkch a pi epidemich.

Pirozen prstek

Bn evidence migrac

V esk republice je evidence vnitn migrace zaloena na povinnm pihlaovn k trvalmu pobytu. To s sebou pin problmy Ne kad ije tam, kde je pihlen. Krom Prahy (respektive mstskch obvod v Praze) se neeviduje sthovn uvnit obc.

Mechanick pohyb obyvatelstva 2004-172 312 712 565 -1246 155 152 Domalice Klatovy Plze-msto Plze-jih Plze-sever Rokycany Tachov

-1500

-1000

-500

0

500

1000

Mikrocensus Zvltn (vbrov) eten (mikrocensus) se provd u skutenost, kter se nevyplat zkoumat u cel populace. Proto se provd eten pouze u vybranho vzorku obyvatelstva, jeho vbr mus bt reprezentativn (pomr jednotlivch sloek obyvatel mus odpovdat skutenm pomrm).

Ukazatel v demografii Zkladn data

Zskan jednotlivmi etenmi Absolutn sla Analytick data Vznikaj zpracovn dat zkladnch Pedbn vs. definitivn Obecn vs. diferenn (specifick) podle vkovch skupin, pohlav, nrodnosti... Transverzln vs. longitudln

Analytick data Pomrn sla extenzivn (extenzitn) vyjaduj podl nebo proporci zpravidla v procentech, pouvaj se k vyjden struktury celku. Pomrn sla intenzivn (intenzitn) maj ve jmenovateli nositele udlost nebo jev uvedench v itateli, nap. poet zemelch na 1000 obyvatel. Pomrn sla srovnvac (indexy) podl dvou absolutnch sel vymezench odlin asov nebo prostorov, nap. podl potu obyvatel v rznch letech nazveme indexem rstu obyvatel.

Pomrn sla intenzivnMry Kvocienty

Do jmenovatele se pouv prmr jednotek z krajnch stav asovho intervalu nebo rovnou prmr jednotek ze stedu intervalu, nap. stedn stav obyvatelstva, kter se pot k 1.7. kadho roku.

Maj ve jmenovateli cel exponovan soubor jednotek, u kterch sledovan udlost me nastat, bere se poet jednotek na potku asovho intervalu. Kvocienty maj charakter pravdpodobnosti.

Demografick analzy

Analza populan zkladny Analza populanch proces

Analza populan zkladny Existuj dv zkladn kritria obyvatelstva z hlediska demografie

Pohlav Vk

Struktura obyvatelstva podle pohlav

Zkladn charakteristiky Maskulinita udv poet mu v populaci Feminita znamen poet en v populaci Index maskulinity (sex ratio) pedstavuje pomr mu a en v populaci (nap. poet mu na 1000 en)

Poet mu Mezi narozenmi dtmi pevauje vy poet chlapc (tzv. sekundrn index maskulinity ). Sekundrn index je stabiln v ase a ve vech populacch se pohybuje mezi 1040-1070. Je prakticky prokzno, e existuje nepm zvislost mezi tmto indexem a vkem matek, resp. poadm dtte pi narozen. Diferenn mrtnost mu a en. V demograficky vysplch populacch je ve vych vkovch skupinch vy mrtnost mu ne en. Hovome o tzv. musk nadmrtnosti. Migrace, kter zvlt pokud se jedn o migraci z ekonomickch dvod, bv selektivn a tk se pedevm mu v produktivnm vku.6

Klasifikace obyvatelstva podle vku Pedproduktivn populace (0-14 let) Produktivn populace (vtinou omezeno dchodovm vkem) Poproduktivn populace Dtsk populace (0-14 let) Reprodukn populace (1549 let; ze statistickch dvod u obou pohlav stejn) Postreprodukn populace

Vkov pyramida & strom ivota

Grafick prezentace vkov struktury obyvatelstva Vkov pyramida = dvojit histogram Strom ivota = polygon etnosti

Plze, 31.12.2003

Typy vkov struktury populace

Prmrn vk & vkov medin Vpoet prmrnho vku je ponkud sloit a zdlouhav, jde o podl soutu vku vech obyvatel a potu obyvatelstva (aritmetick prmr). Vkov medin je hodnota, kter rozdluje statistick soubor na dv stejn velk sti. Dky malmu potu obyvatelstva ve vym vku (asymetrinosti vkov struktury populace) je vkov medin ni ne prmrn vk obyvatelstva.

1999

2050

Modus populace & index st

Modus populace (modln vk), vk nejastji se vyskytujc v dan populaci, nic nek o struktue obyvatelstva. Demografick strnut mme indexem st, pomrem poproduktivn a pedproduktivn sloky obyvatelstva (poet osob ve vku 60+ let pipadajcch na 100 osob ve vku 0-14 let).

Obyvatelstvo v roce 2050

Analza populanch proces

mrtnost Porodnost Plodnost Potratovost Nemocnost Satenost Rozvodovost

Charakteristiky mrtnosti Absolutn poet zemelch (D) Hrub mra mrtnosti - intenzita mrtnosti v pepotu

na 1000 obyvatel stednho stavu (k 1.7. kalendnho roku) Mry mrtnosti podle vku (vkov specifick mrtnost) - msto stednho stavu populace potme jen s uritou vkovou skupinou (k oznaen pak pidvme vk skupiny do dolnho indexu, nap. hm50, x), poet zemelch se tak tk pouze tto vkov skupiny.

1 0 0 D 0 hm u = P

Kivka mrtnosti Prbh je vcemn pro vechny populace shodn. Na potku se setkme s vy kojeneckou mrtnost. Nsleduje vkov obdob s minimln mrtnost. Po tictm roku vku mrtnost exponenciln roste. V nkterch zemch meme v uritm vku pozorovat nadmrtnost en, jako nsledek tzv. mrtnosti matesk.

Kojeneck mrtnost mrtnost v prvnm roce ivota Ukazatel vysplosti sttu

V praxi se pouv kvocient (index) kojeneck mrtnosti = poet mrt do jednoho roku na 1000 iv narozench dt Kvocient v esk republice v roce 1995 inil 7,7)

ku=

10 0 0 0 D NV

Kojeneck mrtnost ve svt

Novorozeneck, ponovorozeneck, perinatln mrtnost a mrtvorozenost Novorozeneck mrtnost (neonatal mortality) udv, kolik zemelch dt ve vku 0 a 27 dn (do 28 dn) pipad na celkov poet iv narozench dt v danm asovm intervalu. Ponovorozeneck mrtnost (post neonatal mortality) udv, kolik zemelch dt ve vku 28 a 364 dn (od 29 dn do 1 roku) pipad na celkov poet iv narozench dt v danm asovm intervalu. Perinatln mrtnost (perinatal mortality) vyjaduje, kolik mrtv narozench dt a dt zemelch ve vku 0-6 dn (do 7 dn) pipad na celkov poet narozench (iv i mrtv) dt v danm asovm intervalu. Mrtvorozenost (still birth rate) - ukazatel extenzity, kter vyjaduje, kolik mrtv narozench dt pipad na celkov poet (iv i mrtv) narozench dt v danm asovm intervalu.

mrtnostn tabulky (life table) Specifickou metodou uvanou k charakteristice du vymrn urit populace Rozdlujeme je na generan (kohortn, pro jednu generaci narozench pi znalostech potu zemelch) okamikov (podle daj o potech zemelch v danm vku v danm roce, tyto daje jsou dostupnj ne pedchoz) Jinou monost klasifikace mrtnostnch tabulek dlen na tabulky jednovchodn (mrt je jedinou monost, jak bt vyazen z populace) vcevchodn (uvaujeme jet napklad migraci) V esk republice jsou pro kad rok vytveny tabulky krajsk a republikov, jednou za pt let i okresn mrtnostn tabulky. Hlavnm vstupem je stedn dlka ivota (nadje na doit) = prmrn poet let, kter zbv osob ve vku x jet prot (nejastji se tento ukazatel uvd ve vku 0 let a je oznaovn jako stedn dlka ivota pi narozen).

Konstrukce mrtnostnch tabulek

Vyleujeme zvl mue a eny (napklad kvli sledovn nadmrtnosti). V prvnm sloupci se uvd vk (bu po roce nebo po ptiletch skupinch, se zvltn skupinou do jednoho roku). Dal sloupce obsahuj poet ijcch a poet zemelch

Funkce qx a px Pravdpodobnost mrt ve vku x, tj. mezi pesnm vkem x a x+1 (jde o kvocienty ne o mry, uvaujeme pesn vk x). Pro vpoet potu zemelch mezi uritm vkem musme znt poet zemelch v roce 0 (bhem prvnho roku ivota). Od potu iv narozench odeteme poet zemelch v nultm roce (bhem prvnho roku) ivota, m zskme poet dt, kter se doily alespo jednoho roku 1. Poet zemelch v dokonenm roku 1 znme ze statistickch daj a vydlenm tchto dvou sel dostaneme kvocient mrtnostn tabulky pro vk 1 rok. Od potu dovajcch se pesnho roku 1 odeteme poet zemelch v dokonenm prvnm roce (bhem druhho roku ivota) a dostaneme poet dt dovajcch se pesnho roku 2 a tak pokraujeme postupn dle. px je doplkem qx do 1 neboli pravdpodobnost doit se roku x+1.

Modelov st tabulek Reln populace je nahrazena populac teoretickou. Pro eskou republiku pouvme v roce 0 poet 100 000 ( tzv. koen tabulky). Funkce lx (tabulkov poty dovajcch) dal dky zskme vynsobenm pedchoz dky pedchoz pravdpodobnost doit. Funkce dx tabulkov poty zemelch v dokonenm vku, tzv. d vymrn. Aritmetick prmr dx vyjaduje stedn dlka ivota pi narozen neboli nadji doit pi narozen.

l x =l x1 p x1

d x =l x q x=l x l x1

Modelov st tabulek Tzv. doplkov funkce tabulek. Funkce Lx vyjaduje tabulkov poty ijcch

(prmr dvou po sob jdoucch lx). Funkce Tx vznik kumulovnm Lx postupn od konce tabulky a k roku 0. Udv kolik rok doit m jet dan populace (generace) ped sebou. Funkce ex nadje doit nebo stedn dlka ivota ve vku x (life expectancy). Vypotme ji jako podl Tx a lx.

mrtnostn tabulky - ukzka

Nadje na doit

Piny mrt Dleitou soust analzy mrtnosti je zjiovn pin mrt. Existuje mezinrodn klasifikace, kter vznikla v roce 1893 a dnes m za sebou ji destou revizi. Byla tak stanovena tzv. zkladn (prvotn) pina smrti, tj. udlost, j byl zapoat etzec vedouc k mrt. Ve vysplch zemch maj piny smrti nsledujc poad: nemoci obhovho stroj, zhoubn novotvary, nemoci dchacho stroj a spolen skupina raz, otrava nehod (tyto tyi skupiny tvo 90% vekerch pin mrt).

Nemocnost Definice Svtov zdravotnick organizace WHO: Nemoc je porucha i raz vyadujc len. Zdrav bv definovno jako stav celkovho tlesnho, duevnho a socilnho blaha.

Ukazatele nemocnosti Poet onemocnn na uritou nemoc za sledovan obdob nemus se shodovat s potem nemocnch, protoe nkdo mohl onemocnt ped sledovanm obdobm a jin zase mohl onemocnt vcekrt. Ukazatel intenzity onemocnn (mra onemocnn, mra incidence, u infeknch nemoc mra napaden) je definovna jako podl potu onemocnn a potu lid vystavench riziku onemocnn (vtinou stedn stav populace). Prevalence nebo ukazatel nemocnosti oznauje poet nemocnch vzhledem k cel populaci. Doplkovmi ukazateli nemocnosti jsou prmrn dlka nemoc, mra uzdraven (intenzita uzdraven), mra smrtnosti (mra letality; intenzita mrt na danou nemoc v populaci) a mra smrtelnosti (mra fatality; podl potu zemelch na uritou nemoc a potu nemocnch). Pouvaj se tak podobn charakteristiky, kter souvis s invaliditou a pracovn neschopnost. Z nemocnosti a mrtnosti se pomoc rznch technik vytv index zdrav populace.

Index zdravvdsko 4,9 Itlie Malta 5,7 6,5 8,2 8,8 8,9 9 9,1 9,9 11,4 17,8

1. Choroby srdce 2. Cvn poruchy 3. Rakovina 4. Kuci 5. Nadmrn konzumace alkoholu Zvl u mu a an

Finsko Francie

panlsko Portugalsko Rakousko Kypr Dnsko ... esko Lotysko 18,8 Estonsko 19,3 Slovensko Maarsko

19,4 23,1

Porodnost & plodnost

Plodnost (fertilita) udv prmrn poet narozench dt na jednu enu. Pi zjiovn plodnosti se poet narozench dt dv do souvislosti se skupinou populace, kter se to tk to znamen s obyvatelstvem v reproduknm vku.

Porodnost (natalita) je poet narozench dt ve vztahu k cel populaci.

Porodnost Porod rozliujeme na jednoetn a vceetn na jedna dvojata pipad n jednoetnch porod, na jedna trojata n2, tyata n3, v souasnosti n = 85). Evidujeme tak rozdl v potu chlapc a dvek (cca 105 narozench chlapc na 100 narozench dvek, viz sekundrn index maskulinity). Demografie ad do zvltn skupiny dti z tzv. pedmanelskch koncepc (narozen do 8 msc po satku). Dle meme narozen dti rozdlovat na iv narozen a mrtv narozen nebo manelsk a nemanelsk. Demografick analza zkoum tak intervaly prvoprodn (asov interval od satku k porodu prvnho potomka) a meziporodn.

Ukazatele porodnosti Celkov porodnosti (N) stme iv i mrtv narozen dti Poet iv narozench dt (NV) Hrub mra porodnosti (= hrub mra ivorodnosti) poet dt iv narozench na 1000 obyvatel stednho stavu Hrub mra celkov porodnosti

1000N hm p= P

V

Ukazatele plodnosti Obecn mra plodnosti (f) pomr potu iv narozench dt na 1000 en v reproduknm vku stednho stavu. Specifick mra plodnosti (fx) poet dt, kter se narod matkm v pslun vkov skupin x, ku stednmu stavu en v tto vkov skupin.

Reprodukce Aby byla zajitna reprodukce populace (uvaujeme-li dtsk mrt), mla by mt kad ena bhem svho ivota prmrn 2,1 dt. Vzhledem k faktu, e ne kad ena me mt dti, se toto slo neboli hrnn plodnost pohybuje kolem 2,4. Poet narozench dt nejvce kles v ekonomicky nejvysplejch populacch (ekonomicky aktivn eny maj mn dt ne eny v domcnosti), ve mstech, u lid s vym socilnm postavenm, mezi lidmi na urit vzdlanostn rovni a tak mezi lidmi nevyznvajcmi dn nboenstv.

Plodnost ve svt

Plodnost ve svt Jemen 8,5 Afghnistn 8,2 Srie 7,7 Jordnsko 7,6 Kea 7,6 Chorvatsko 1,5 Finsko 1,8 Bermudy 1,9 vdsko 1,9 Dnsko 1,9

esk republika 2,1

Potratovost Rozliujeme potratovost celkovou, spontnn a indukovanou. Hrub mra potratovosti podl celkovho potu potrat a potu obyvatel stednho vku. Jen mal st populace je vystavena riziku potratu (thotn eny), je celkov ukazatel pomrn nevyhovujc. Index potratovosti (pomr potrat a narozench dt za urit obdob). Podl potrat ze sta ukonench thotenstv. Obecn mra potratovosti (pomr potrat a potu en v reproduknm vku). Specifick mry potratovosti podle vku. hrnn potratovost (prmrn poet potrat na jednu enu).

Prstek/bytek obyvatelstva Hlavn celkov charakteristika pirozen mny obyvatel Pirozen prstek rozdl mezi poty iv narozench a zemelch za urit obdob. Je-li hodnota pirozenho prstku zporn, hovome o pirozenm bytku obyvatelstva. Hrub mra pirozenho prstku je absolutn pirozen prstek vztaen k stednmu stavu obyvatelstva.

Reprodukn mry Ukazuj vvoj populace v budoucnosti

Hrub mra reprodukce (R) poet dvat, kter se narod jedn en bhem jejho reproduknho obdob. ist mra reprodukce (R ) poet dvat, kter se narod prmrn jedn en bhem jejho reproduknho obdob a zrove se doije vku matky v dob porodu.O

Satek & rozvod Satek je zkonn svazek dvou osob opanho pohlav - tato definice vak nen obecn (mezinrodn) platn. Doporuuje se neklst draz na jak norm je svazek zaloen, zda se jedn o satek obansk, crkevn Rozvod je zkonn rozpad manelstv, kter dv obma stranm prvo uzavt nov satek.

Satenost Jako satek oznaujeme formln proces spojen s uzavrnm manelstv. Jestlie jde o satek mezi dvma svobodnmi snoubenci, jedn se o satek protogamn, jinak hovome o satku palingamnm. Jestlie ve spolenosti pevauj svazky, pi jejich zaloen nedochz k dnm formalitm a ceremonilm, hovome o konsensulnm manelstv jestlie se tento typ objevuje vedle ostatnch typ, nazv se mimozkonn svazek (no paper marriage, dve kunkubit, dnes svazek druh druka nebo tzv. faktick manelstv).

Satkuschopn obyvatelstvo Limitujc faktory pro uzaven manelstv: minimln satkov vk (v esk republice 18 let, v odvodnnch ppadech me bt snen na 16 let) rodinn stav (svobodn, rozveden nebo vdovec) nepovoluj se pbuzensk satky (u ns mezi pedky a potomky, mezi sourozenci, vetn osvojen, kter trvaj)

Endogamie & exogamie Jestlie lze manelstv uzavt pouze uvnit jedn populan skupiny (etnick, nboensk, jazykov, sociln, zemn vymezen) hovome o endogamii. Endogamie me vst k vytvoen izoltu nebo je naopak jeho produktem. Izolt zvyuje procento pbuzenskch satk a tm i vrozench vad dt. Manelstv uvnit takov subpopulace nazvme homogamn. Opakem je exogamie, ppadn heterogamn manelstv.

Rodina Rodina je zkladn jednotkou, v n se realizuje demografick reprodukce. Jde o relativn trval spoleenstv jednoho nebo vce mu s jednou nebo vce enami a jejich dtmi, ppadn s dalmi pbuznmi. Rozliujeme rodiny polygamn (polyandrick jedna ena, vce m; polygynn jeden mu, vce en) a monogamn. Evropsk demografie se orientuje pouze na monogamn rodiny.

Ukazatele satenosti Hrub mra satenosti (poet satk na 1000 obyvatel stednho stavu) Podl svobodnch osob v pslun vkov skupin (vzhledem k tomu, e pro reprodukci maj vznam satky pouze do uritho vku uvauje podly svobodnch do 50 let). Zajmav je analza seznnch trend satenosti. Vy intenzita satk je v druh polovin roku v dsledku ukonench polnch prac (tento trend petrvv dodnes), mlo satk se odehrv v kvtnu, zatmco v dubnu a ervnu meme sledovat nrst satk.

Rodinn stav

Trendy satenosti

Hrub mra satenosti

Tabulky satenosti Konstrukce je podobn jako mrtnostn tabulky. Vstupn soubor tvo patnctilet. Existuj tabulky jednovchodnosti, kdy jedinm vstupem ze souboru je satek, a vcevchodnosti, kdy vstupem ze souboru me bt satek, smrt nebo emigrace.

Rozvodovost Rozvod = prvn zruen manelstv Velice patn se hodnot na mezisttn rovni, jeho dosaen je v rznch zemch rzn obtn (velmi sloit je tato procedura napklad v ecku, Irsku, Portugalsku; naopak jednoduch je rozvod napklad v USA, bvalm SSSR, vdsku). Nhl zmny v rozvodovosti vtinou souvis s radikln zmnou zkona. V minulosti se pouvaly dv formy rozvodu rozvod od stolu a loe (nelo o prvn kon, manel nemohli uzavt nov svazek) a rozluka (v esk republice od roku 1950 plat pouze jeden rozvod).

Ukazatele rozvodovosti Hrub mra rozvodovosti (poet rozvod na 1000 obyvatel stednho stavu, neprkazn, pli obecn). Index rozvodovosti (pomr potu rozvod a satk za urit asov obdob).

Rozvodovost

Demografick analzy v R za rok 2003 Pibv obyvatel 10,211 milinu Pisthovalectv 60 015 (esk rekord) Nejmen satenost od 1. svtov vlky Druh nejvy rozvodovost v djinch R Nejni potratovost od povolen potrat v roce 1958 (4 potraty na 1000 obyvatel)

Demografick vvoj v R

Demografick revoluce Demografick revoluce (demografick pechod) znamen pemnu extenzivnch forem lidsk reprodukce na formy intenzivn. Zmna forem reprodukce zaala bt markantn v prbhu 19. stolet v ekonomicky vysplch zemch, kde dochzelo k prudkmu sniovn mrtnosti, co se vysvtlovalo zlepenm lkask vdy, hygieny a ivotn rovn. Ve skutenosti demografick revoluce zaala v Evrop ji v dob renesance a pak se postupn ila do ostatnch kontinent v zvislosti na stupni ekonomickho vvoje. Pro demografickou revoluci plat pravidlo: m pozdji ji stt zane uskuteovat, tm krat dobu trv. V Evropskch sttech trvala 100 150 let, dnes probhnou tyto zmny za dobu krat patncti let. Demografick revoluce bude pravdpodobn kompletn dokonena v polovin 21. stolet.

Ukazatele demografick revoluce

Ukazatel Hrub mra porodnosti Hrub mra mrtnosti Nadje na doit Index st

Hodnota ped... 40-50 25-30 25-30 let 25

Hodnota po... Mn ne 20 Mn ne 15 Cca 70 let Vt ne 100

Francouzsk typ Tm souasn pokles hrub mry porodnosti a mrtnosti. Nedochz k vznamnjm zmnm v potu obyvatelstva.

Anglick typ Zpotku opodn pokles porodnosti m za nsledek prudk zven potu obyvatelstva (a ptinsobn).

Mexicko-japonsk typ Typick model pro rozvojov zem. Vyznauje se velkm nrstem potu obyvatel. mrtnost na rozdl od porodnosti kles.

Nejvy pspvky k celosvtovmu rstu obyvatelstva

Informan zdroje

Demografick informan portl (http://www.demografie.info/) esk statistick ad (http://www.czso.cz/) esk demografick spolenost ( http://www.natur.cuni.cz/~demodept/cds/) OSN (http://www.library.yale.edu/un/un3b8.htm) IOM (http://www.iom.int/)

Dotazy... Otzky... Pipomnky... Nmty... Poznmky...

?? ? ?? ?? ?

Bhem pednek Osobn konzultace Email Webov strnka oddlen Blogujc geomatici (RSS) Geomatika na Facebooku

http://gis.zcu.cz/

http://geomatika.zcu.blogspot.com/ http://www.facebook.com/pages/Geomatika/244029904522