Denmark 2011

DENMARK 2011

DENMARK 2011

( Aarhus, Viborg, Aalborg, Herning)

CÍL: „Vývojové trendy evropské kopané – mladého seniorského fotbalu.“ ZAMĚŘENÍ: „Konstruktivní odebírání míčů a přechody do útoku se zaměřením na řešení kritických mikrosituací.“

DENMARK 2011 „PŘECHODOVÁ FÁZE“. V poslední době tolik používaný výraz ve fotbalové terminologii, byl před pár lety absolutně neznámým pojmem. V dnešním fotbale se naopak „přechodová fáze“ stala klíčovým argumentem v technicko-taktické oblasti a okamžiky , kdy mužstvo míč získá či vzápětí o něj přijde, se oprávněně nazývají „kritickými“,protože velice zásadním způsobem ovlivňují nejen výsledky jednotlivých zápasů, ale hlavně dlouhodobou úspěšnost týmů. Bez obav lze jednoznačně říci, že „kritické mikrosituace“ jsou alfou a omegou efektivity a úspěšnosti naší technicko-taktické práce.

DENMARK 2011 Měřeno výsledky českých klubových a reprezentačních týmů na evropské či světové scéně, se dá tvrdit, že jsme docela slušně zachytily vývojové trendy v defenzívní části taktické oblasti. Naši hráči jsou velice dobře fyzicky a takticky připravováni, dostatečně inteligentní a „chytří“, abychom zvládali defenzivní systém hry zónového bránění se vzájemným zajišťováním. Na základě těchto přirozených dispozic hráčů, nemáme zásadní problém po ztrátě míče v řešení přechodu z „ÚF“ do „OF“ a zejména, když dosáhneme základního defenzivního postavení.

DENMARK 2011 Bohužel tuto „kvalitu“ získáváme neúměrným zaměřením na defenzivní část hry s cílem eliminovat herní styl soupeře pasivní obranou na vlastní polovině a přechod do útočné fáze („ÚF“) po zisku míče se stává druhořadý. Se svými českými kolegy,kteří se mnou sledovali ME 21 v Dánsku, se domnívám , že přechod z „OF“ do „ÚF“ je evidentně největší současný problém českého fotbalu, a proto jsme se rozhodli zaměřit naše sledování na ME 21 na „ kritické mikrosituace“ vznikající po zisku míče.

DENMARK 2011 Fotbal je kolektivním sportem, ale bez výjimečných jedinců,kteří jsou schopni a ochotni dát svůj nesporný talent ve prospěch týmu, nelze sestavit špičkový tým a právě proto jsme se rozhodli analyzovat kritické situace z pohledu „týmového“,“skupinového“ a „individuálního“ výkonu, bez udání pořadí důležitosti.

DENMARK 2011

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ŘEŠENÍ „KRITICKÝCH MIKROSITUACÍ“:

FAKTORY PŘÍMÉ

1.TÝMOVÝ VÝKON

DENMARK 2011a) DEFENZIVNÍ SYSTÉM HRY (konstruktivní a efektivní získaní míče):

-předzápasová organizace hry ( 4-4-2, 4-3-3, 4-2-3-1 atd.)

-kvalita defenzivního bloku ( hustota,elastičnost,mobilnost atd.)

-postavení defenzivního bloku v prostoru ( prostor aktivního bránění)

-příprava a spuštění presingu na nositele míče -represing (systémové opětovné získání míče po jeho ztrátě v útočném postavení)

DENMARK 2011b) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY (systematické a vědomé využívání míče):

-Herní styl -formou rychlého protiútoku ( „RP“) -formou postupného útoku („PÚ“) -formou kombinovaného útoku („KÚ“)-Organizace hry , systémové využívání prostorů v „ÚF“ ( hráčem na pozici, ostatními hráči )

-Obsazení pozic typologicky vhodnými hráči.

c) STRATÉGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY

DENMARK 20112.SKUPINOVÝ VÝKON

A) SOUČINOST MEZI JEDNOTLIVÝMI ŘADAMI -mezi obranou a záložní řadou -mezi obranou a útočnou řadou -mezi záložní řadou a útočnou řadou B) SOUČINOST MEZI HRÁČI V JEDNOTLIVÉ ŘADĚ( např. mezi útočníky,mezi středními záložníky apod.) C) SOUČINOST MEZI HRÁČI RŮZNÝCH ŘAD(např. spolupráce v křídelním prostoru mezi levým obráncem a záložníkem apod.) D) SKUPINOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY

DENMARK 20113.INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE A) Zaujímání vhodných ofenzivním postavení ve správném prostoru a postoji vzhledem ke spoluhráči s míčem.

B) Efektivní reakce na změnu herní situace průběžným zaujímání nových ofenzivních pozicí vzhledem vývoji dané situace.

C) Přímá spolupráce formou kombinace s kladením důrazu na „časoprostor“ a obranné postavení soupeře.

D) Situační zpracování a kontrola míče – taktický rozměr hráče k posouzení a vyhodnocení situace (hrát na 1,2 či více doteků).

E) Vlastní realizace vyhodnocené situace (přihrávkou či zakončením) a opětovné zaujímání postavení a postoje dle vývoje situace.

F) Koordinační, dynamické a rychlostně-vytrvalostní předpoklady hráče v pohybu s míčem , tak bez míče.

DENMARK 2011FAKTORY NEPŘÍMÉ

1. SOUPEŘ. Úspěšnost řešení kritických situací nepřímo ovlivňuje soupeř svou kvalitou přechodu z útočného do obraného postavení a následné efektivní zvládání defenzivního systému hry. Faktory nepřímé kopírují faktory přímé. Týmový, skupinový aindividuální výkon, strategie a taktické plány soupeře nepřímo ovlivňují úspěšnost řešení kritických mikrosituací.


2. OSTATNÍ- Důležitost výsledku daného zápasu.- Průběh vývoje skóre daného zápasu.- Početní převaha či hra v oslabení v utkání.- Absence klíčových hráčů.- Meteorologické a klimatické podmínky v průběhu utkání.- Různé.

DENMARK 2011ISLAND

Prvním týmem , který jsem si vybral ke sledování a analýze kritických mikrosituací byl Island. Velice mě totiž lákalo zjistit, proč a jak je možné , že tak malý stát s velmi nepříznivými klimatickými podmínkami pro fotbal se dokázal podruhé v řadě probojovat do závěrečných bojů ME 21 a před jejich uměním se musel sklonit i úřadující mistr Evropy, Německo. Mladí Islanďané nakonec nepostoupili do semifinálových bojů jen vinou horšího skóre, ale zanechali sympatický dojem a zaslouží velkou pochvalu za odvedený výkon. Ani mě nijak nepřekvapuje, že většina hráčů již působí v zahraničních klubech po celé Evropě ( viz soupiska týmu).

Výsledky ve skupině: 1. Island – Bělorusko 0:2 2. Island – Švýcarsko 0:2 3. Island – Dánsko 3:1

DENMARK 2011FAKTORY PŘÍMÉ

ISLAND - TÝMOVÝ VÝKONA - DEFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY

V této taktické činnosti se Islanďané představili ve velmi dobrém světle. Ke svým přirozeným morfologicko-fyzickým přednostem připojili velmi dobrou taktickou úroveň a disciplínu . Velice dobře zvládali zejména represing po ztrátě míče v „ÚF“, až jsem nabýval dojmu, že jim ani příliš nevadí ztráty míče a doslova se těší na tuto fázi hry. V základním obranném postavení už byly viditelnější taktické nedostatky týmu, ale celkově byl defenzivní systém velmi dobře zvládnut a v počtu získaných míčů v žádném případě nezaostávali za nejlepšími mužstvy ME.


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKONZásluhou hustoty, elastičnosti a mobilnosti defenzivního bloku dokázali Islanďané držet střední pásmo jako prostor aktivního bránění a z něj pak jednoduše přecházeli do „RP“. Defenzivní systém zónového bránění se vzájemným zajišťováním byl postaven na předzápasové organizaci hry 4-1-4-1 ( viz schéma č.1 ) a jen ve druhém poločase utkání proti Švýcarsku, za nepříznivého vývoje, přešli na organizaci 4-4-2 ( viz schéma č.2 ). Přineslo to sice určité oslabení ve středu pole po ztrátě míče, ale na druhé straně se zjednodušil přechod do útoku a „ÚF“ týmu se stala nebezpečnější a jen mizerná efektivita proměňování šancí je nevrátila do utkání.


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKONB) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY

ORGANIZACE HRY. Prostor zisku míče a individuální technicko-taktická vyspělost jedince, který má míč v držení, ovlivňuje zásadním způsobem systémové využívání útočných prostorů a tím celkovou kvalitu a efektivitu útočného snažení. U mladých Islanďanů byl citelně znát rozdíl kvality v přechodu do“ÚF“ v případech, kdy míč byl získán hráčem obranné řady v prostorech před vlastním „vápnem“ a nebo získán ve středním pásmu některým se záložníků.V prvním případě (viz schéma č.3), obránce pod tlakem soupeře volil řešení jen neadresným odkopem do prostoru soupeřových stoperů, kde se v té době nacházel osamocený útočný hrot SIGHTORSSON ( pro tyto situace je rozestavení 4-1-4-1 velmi nevýhodné!!!).


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKONB) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY

V okamžiku odkopu míče se čtveřice podhrotových hráčů nacházela v defenzivních prostorech a neměla čas na přesun do ofenzivních prostorů a možnost spolupracovat se svým útočníkem. Drtivá většina takto zahraných míčů končila neúspěšně a tým setrvával v defenzivní fázi. V druhém případě , kdy byl míč získán ve “SP“ nebo jeden z obránců zahrál míč adresně jednomu se záložníků (viz schéma č.4), nastala daleko výhodnější situace pro mobilní a krokem nešetřící islandské hráče. V těchto momentech bylo možno velice snadno rozpoznat herní styl a útočné možnosti týmu.


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKONB) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY - HERNÍ STYL. Ze tří forem možností jak vést „ÚF“ ( rozuměj“RP“, „PÚ“ a „KÚ“) je pro tým nejpřirozenější rychlý protiútok vedený po zisku míče na půlící čáře nebo na útočné polovině. Odpovídá to jejich mentalitě , kde vypovídajícími hodnotami je rychlost,přímočarost,jednoduchost. Celkově tým nemá základní předpoklady jakou je tvořivost či improvizační schopnosti a individuální kvalitu pro překonávání soupeře „PÚ“ nebo „KÚ“. Tyto dvě činnosti týmu zaostávají v porovnání nejlepších týmů této věkové kategorie.


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKONB) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY-VHODNÉ TYPOLOGICKÉ OBSAZENÍ POZIC.

Při sledování hráčů na jednotlivých postech jsem rozhodně neměl pozitivní pocit s typologickým obsazením pozice pravého obránce Jónssonem, který rozhodně nepřipomínal rychlého a technicky zdatného hráče v duchu potřeb současného fotbalu a stejný dojem zanechal Gíslasson na pozici pravého ofenzivního záložníka. Logicky pravá strana v „ÚF“ kvalitativně silně zaostávala za hráči středu pole a levé strany.


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKONC) TAKTICKÉ PLÁNY A STRATÉGIE UTKÁNÍ Velmi složitě se pomocí vnějších postřehů vyjadřuje k této problematice, ale přesto dám k dobru pár postřehů. Zajímavostí je , že každý zápas byl diametrálně odlišný a to jen potvrzuje,že velké množství přímých i nepřímých vlivů ovlivňuje řešení v kritických mikro-situacích a tím celkový dojem z výkonu týmu.


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON1.ZÁPAS: Island – Bělorusko 0:2 Na první dojem klasický opatrnější zápas s kladením důrazu na eliminování soupeře ,ale spíše pasivním bráněním na vlastní polovině a čekání na jeho chybu a první šanci. Po zisku míče byla dominantní snaha o rychlé dotažení akce na úkor konstruktivní hry.Postupem času kvalita „RP“ Islanďanů stoupala a mezi 60´a 70´ dvakrát skvělým represingem získali míč a kolmým pasem za obranu vybídli svého útočníka k sam ostatnému nájezdu. Jeho selhání v koncovce se vymstilo v 77´, kdy Gunnarson fauloval v pokutovém území. Proměněná penalta a navíc červená karta rozhodla zápas, přestože kvalita hry a šance byly na straně Islandu.


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON2.ZÁPAS: Island – Švýcarsko 0:2 Tento zápas je důkazem, že už i v 1´utkání můžou vzít za své sebelepší taktické plány. Po chybné spolupráci islandských obránců a kolmém míči za obranu Švýcaři vedli 1:0. Celý první poločas byla efektivita získaných míčů nulová a poločasové vedení Švýcarska 2:0 bylo ještě milosrdné. O to zajímavější byla druhá půle s přechodem na rozestavení 4-4-2 a zjednodušení hry. Po zisku míč okamžitě směřoval na jednoho ze dvou útočníků, kteří dokázali nejen míč udržet, ale svým přímočarým pohybem vytvářeli prostor pro nabíhající ofenzivní záložníky. Tady se potvrdilo,že pokud mají islandští hráči prostor,tak jsou velice nebezpeční a můžou nejvíce využít svých , už zmiňovaných, předností. Bohužel pro Island se opakovala neefektivnost v proměňování šancí.( Poznámka: V tomto zápase museli nastoupit bez svého nejlepšího hráče ,zraněného Gudmunsona a vyloučeného Gunnarssona. Pro Island dva klíčoví hráči.)


ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON3.ZÁPAS: ISLAND – DÁNSKO 3:1 Naprosto výjimečný a pro mě nejatraktivnější zápas celého ME 21. Islanďané nastoupili v ideální sestavě a hlavně neměli kam couvnout po dvou porážkách z úvodních zápasů. Od první minuty byla znát odlišná strategie zápasu.Defenzivní blok byl vysunut o 10-15 m výše , už na půli soupeře a to přineslo vice rizika do obranné činnosti ( což se také projevilo v množství vytvořených šancí dánskými hráči!), ale tento taktický záměr více vyhovoval jednoduché a nadšené hře mladých Islanďanů. Přispěla k tomu také strategie s povinností vyhrát z dánské strany, hra do otevřeného prostoru Islanďanům svědčí.


ISLAND – SKUPINOVÝ VÝKON

A) SOUČINNOST MEZI JEDNOTLIVÝMI ŘADAMI.

Z pohledu na skupinový výkon je zjevné u mužstva Islandu, jak pasivní „OF“ a destruktivní hra obránců pod tlakem soupeře vlastně úplně znemožní spolupráci mezi obranou a záložní řadou a zároveň mezi záložní a útočnouřadou. Důkaz o naprosté nutnosti technicko-taktické vybavenosti hráčů na všech obranných postech včetně brankáře! Jen kvalitní součinnost jednotlivých řad může nastat kvalita „PÚ“ a „KÚ“ a bez těchto ofenzivních prostředků se nedá vyhrávat.


ISLAND – SKUPINOVÝ VÝKON

B),C) SOUČINOST MEZI HRÁČI JEDNOTLIVÝCH ŘAD A HRÁČI RŮZNÝCH ŘAD.

Na základě této součinnosti vzniká součinnost mezi řadami. Negativním příkladem v týmu Islandu je kvalita spolupráce na pravé straně hřiště mezi už zmiňovanými hráči a naopak pozitivním příkladem je součinnost na levé straně v podání výborné dvojice Valgardssona a Gudmunssona. Je to samozřejmě na trenérovi, aby měl šťastnou ruku na hráče, kteří si na hřišti spolu vyhoví.


ISLAND – INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE

Není náhodou,že posuzujeme mikrosituace při zisku míč ze tří pohledů a to „týmového“, „skupinového“ a „individuálního“ výkonu. O důležitosti týmového a skupinového výkonu už jsme hovořili a není pochyb o tom, že každý, byť sebelepší hráč, potřebuje hrát v silném úspěšném týmu a mít kolem sebe co nejkvalitnější spoluhráče,aby sám pak mohl přinést svou kvalitativní nadstavbu a být tím rozhodujícím činitelem v cestě za úspěchem. Jsou mnozí odborníci,kteří tvrdí,že na individuálním výkonu stojí kolektivní výkon,kolektivní úspěch. Jen dodám,že to v plném rozsahu platí jen v případě , že hráč své individuální kvality dá ve prospěch kolektivu. Hráč sám netvoří systém týmu, ale svým individuálním výkonem tento systém zkvalitňuje.


ISLAND – INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE Podívejme se blíže na problémy islandského týmu z pohledu parametrů hodnocení individuálního výkonu ( viz Faktory přímé 3.odstavec) .

- Situační zpracování a kontrola míče. V této činnosti byly zjevné kvalitativní rozdíly mezi hráči, zejména v oblasti taktického rozměru k posouzení, vyhodnocení a realizace situace. V překladu to znamená, cítit jestli hrát na 1,2 či více dotyku, jaké zvolit řešení apod.

- Pokud byl útok veden formou „RP“, tak nevznikali problémy se zaujímáním ofenzivních postavení, ale problém nastávaly, kdy bylo nutno přejít do „PÚ“ nebo“KÚ“. V těchto situacích je nutno reagovat na změnu herní situace, změnu těžiště hry a zaujímat nové ofenzivní pozice a postoje vzhledem k vývoji dané situace.


ISLAND – INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE

- V týmu nebyly výrazné hráčské osobnosti. Kromě Sigurdssona, hráče německého TSG Hoffenheimu 1899, nebyl v týmu hráč s nadprůměrnými tvořivými a improvizačními schopnostmi. Dalším hráčem, který na sebe poutal pozornost svou rychlosti a lehkostí vytvářet číselnou převahu v situacích 1x1, byl Gudmunsson,hráč holandského Alkmaaru.

- Problém dotahování nadějných situací a řešení finálních situací. Časoprostorová spolupráce s nositelem míče v závislosti na obraném postavení soupeře jednak po akcích z křídelních prostorů nebo po akcích vedených středem pole, kde neočekávaná kolmá finální přihrávka nebo postrčení míče za obranu je velkou vzácností.


ISLAND V každém utkání ve skupině tyto nepřímé faktory ovlivnily zásadním způsobem výsledky zápasů: - Velký vliv na porážku s Běloruskem měl souhrn negativních událostí a faktů:

- zranění klíčového hráče Gudmunssona v úvodu utkání - neproměnění sólových nájezdů za stavu 0:0 - faul, penalta a vyloučení dalšího klíčového hráče Gunnarsona

- Kvalita soupeře, absence dvou zmiňovaných hráčů a gól v úvodu utkání rozhodl zápas se Švýcarskem. - Odvážná a riskantní strategie utkání v beznadějné postupové situaci , optimální sestava ,“derby“ atmosféra, pozitivní mentální nastavení ( teď nemáme co ztratit!) bylo základem nečekaného úspěchu v severském derby proti Dánsku.

DENMARK 2011ČESKÁ REPLUBLIKA

Tato naše mladá generace hráčů ( narozeni v letech 1988-90) pod vedením trenéra Jakuba Dovalila zakončila postupem do semifinále na ME 21 v Dánsku výjimečně úspěšné období,kdy sklízela jen samé úspěchy (ME 2006 U17(1989) Lucembursko 2.místo, ME 2008 U19 (1989) Česká republika 3.místo, MS 2009 U20 (1989 Egypt 10.místo, MS 2007 U20 (1987/88) Kanada 2.místo, ME 2011 U21 (1988/89) Dánsko 3.místo) jak na evropských, tak světových šampionátech ve všech mládežnických kategoriích ( U17,U19,U20,U21 !!!). Je to jednoznačně nejúspěšnější mládežnický tým v historii Československé a České kopané. Nutno podotknout, že těchto průkazných úspěchů vždy dosahovali velice zajímavým herním projevem, a proto odjížděli na ME v roli favoritů. Konečné 4.místo a herní projev je pro hráče a trenéra velkým zklamáním a to jen dokazuje, že tento sebevědomý tým měl vždy jen ty nejodvážnější cíle. Tentokrát to nevyšlo, ale to neznamená, že tým a jeho hráči nemají velice dobrou kvalitu. Následující zamyšlení není celkovým hodnocením našeho týmu na ME v Dánsku ani hledání příčin „dílčího neúspěchu“, ale pouze zaměření na řešení „kritických situací“ z pohledu současného světového trendu. (soupiska)


FAKTORY PŘÍMÉ 1.TÝMOVÝ VÝKON

A) DEFENZIVNÍ SYSTÉM HRY („OF“)

Na úvod stručné vysvětlení proč se věnujeme def.systému hry, když tématem odborné studie jsou mikrosituace vznikající při zisku míče , tedy témat náležící do „ÚF“. Vzhledem k současným vývojovým trendům v kopané lze tvrdit, že systematičnost a efektivnost zisku míče má zásadní vliv na pravděpodobnost úspěchu ofenzívy. Je to vlastně její 0.etapa . Český tým nastupoval v základním rozestavení 4-1-4-1 a pouze proti Španělsku s taktických důvodů s cílem překvapit soupeře přešel na 4-4-2.


FAKTORY PŘÍMÉ 1.TÝMOVÝ VÝKON

Samozřejmě i organizace hry spolu se strategii a taktickými plány výrazně ovlivňují efektivnost zisku. V „OF“ se tým může teoreticky dostat pouze do dvou situací.

I.- Tým se nachází v „ÚF“ a v ofenzivním postavení ztratí míč , je v jeho zájmu, pomocí systémového represingu , míč opětovně získat nebo minimálně zbrzdit akci natolik, aby se stihl vrátit do základního defenzivního postavení. Tady vidím první zásadní problém českého mužstva. Zatímco např. Španělé jdou do represingu jako celý tým s myšlenkou míč skutečně získat na polovině soupeře (viz schéma č.5), náš tým „presuje“ nositele míče individuálně nebo v malé skupině a „ostatní“ ,zejména obránci ,se rychle vracejí vlastní polovinu do výchozího def.postavení ( viz schéma č.6) . Naším cílem je zamezit soupeři v rozvinutí „RP“ a návrat do základního bloku. Zde je velice markantní rozdíl filozofie.


FAKTORY PŘÍMÉ

1.TÝMOVÝ VÝKON

Tým se nachází v základním defenzivním postavení a čelí „PÚ“ nebo„KÚ“ soupeře. V této části „OF“ se velmi často dopouštíme dvou následujících chyb: - defenzivní záložník (-ci) a zejména stopeři soupeře nejsou pod dostatečným tlakem a celý náš def. blok se propadne před vlastní „velké vápno“, tady sice vytváříme velice efektivní pavučinu, ale míče jsou získané příliš hluboko než, aby tyto mikrosituace vážněji ohrozily soupeře ( viz schéma č.7 ). Na počátku druhého poločasu s Ukrajinou (po těchto situacích padli oba naše góly!!!) a v utkání proti Bělorusku jsme celý defenzivní blok vysunuli o 15-20 m výše na polovinu soupeře a zároveň se podstatně zlepšila defenzivní spolupráce našich tří středových záložníků s hrotovým útočníkem a problém byl odstraněn.

DENMARK 2011

ČESKÁ REPLUBLIKA FAKTORY PŘÍMÉ

- obranná čtveřice dostatečně nezkracuje hřiště v závislosti na změnu vývoje defenzivní akce a těžiště hry ( viz schéma č.8 ). Obránci si více méně drží základního postavení asi 10 -15 m před velkým vápnem a reagují na pohyby soupeře za obranu i v případech ,kdy soupeř nemá míč pod kontrolou nebo je pod tlakem. Tím se obranný blok natahuje, ztrácí hustotu a efektivnost, protože soupeři se dostává příliš volného prostoru.


FAKTORY PŘÍMÉ

B) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY - ORGANIZACE HRY A SYSTÉMOVÉ VYUŽÍVÁNÍ PROSTORŮ.

„ÚF“ našeho týmu vycházela z předzápasové organizace 4-1-4-1 ( viz schéma č.9 ). Největší frekvenci pohybů a výskyt hráčů máme ve středním pásmu, což je dáno počtem hráčů (4) v tomto prostoru a jejich pohybovou charakteristikou. Všichni ofenzivní hráči středu pole (Hořava, Morávek, Vácha, Mareček) stejně jako útočníci ( Pekhart a Kozák) jsou vířivými typy a ne rychlostní hráči s přímočarým pohybem. Z křídelních prostorů je více využívána pravá strana, kde Dočkal svým tahem a pohybem i do středu pole otvírá prostor Čelůstkovi a velice rád využívá tento prostor i mobilní „pravák“ Vácha případně Morávek. Právě po jejich nádherné spolupráci s Čelůstkou vstřelil Dočkal v první m zápase oba góly. Levá strana je rigidnější, protože Kovařík hru převážně roztahuje do křídla a jen výjimečně uvolňuje tento prostor nabíhajícímu levému obránci, navíc nemáme ve středu pole „leváka“ , kterého by tyto prostory lákaly.


FAKTORY PŘÍMÉ

B) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY - HERNÍ STYL. Asi nejvíce v herním stylu náš tým zaostal zaočekáváním a v žádné formě vedení útoku v „ÚF“ se nemůže pochlubit s úspěšnou bilancí ať objektivními statistickými fakty ( v 5 zápasech jsme vstřelili 4 góly) či subjektivními dojmy.

„RP“. Pouze jediný gól jsme vstřelili z rychlého protiútoku a to v 93.´v utkání proti Anglii, která už v tom okamžiku hrála „vabank“. Tato,velice důležitá forma vedení útoku, během šampionátu jakoby úplně zmizela z rejstříku naší ofenzivní hry. Příčiny? (viz schéma č.10)

1


FAKTORY PŘÍMÉ

- Míče získané hluboko v poli a příliš „hluboké“ defenzivní postavení útočných hráčů.

- 1-2 míč zahraný nositelem míče buď dozadu na obránce nebo do stran.

- Nedostatečná nabídka-pohyb ofenzivních hráčů do ofenzivních prostorů ( každý jde raději na míč směrem do těžiště zisku míče!).

- Osamocený hrotový hráč s nedostatečnou mobilní a technickou vybaveností ( Kozák, Pekhart) nutnou pro udržení míče, preferující pohyb do hloubky na míč!


FAKTORY PŘÍMÉ

2) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY

„PÚ“. Z postupného útoku jsme vstřelili 3 góly (75%). Což je slušná vizitka, ale vzápětí je nutno dodat ,že všechny góly padli po zisku míče na soupeřově polovině! Jednou z příčin byla kvalita zakládání akcí od gólmana přes čtveřici obránců ,která nebyla zdaleka na úrovni favorita turnaje a ani se nepřiblížila nejlepším týmům ME 21. Příčiny? (viz schéma č.11)

2


FAKTORY PŘÍMÉ

- Brankář Vaclík, vykopává do pole míč chycený rukou, odkop z malého vápna a stejně přihrávky „malé domů“ od spoluhráčů. Jaký diametrální rozdíl od Švýcarů, Dánů a zejména Španělů !!! (Jinak byl náš brankář jeden z nejlepších hráčů z českého týmu a brankářů celého ME.) - Když brankář zachytí centrovaný míč, krajní obránce z protější strany se nenabízí pro míč, přestože právě tento prostor je soupeřem nejvíce odkrytý.- Slabá úroveň rozehrávání akcí od stoperů. Chybí jim tvořivá myšlenka a kvalita přihrávky. Zejména ,když jsou pod tlakem , tak se spokojí z dlouhým vysokým nákopem do prostoru útočníka.Jen Suchý se někdy pokouší o kolmé míče po zemi na jednoho z ofen.záložníků. Přitom drtivá většina týmů hraje na 1 hrotového útočníka a stopeři jsou nejméně pod soupeřovým tlakem.


FAKTORY PŘÍMÉ

3) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY„KÚ“. Vzhledem k současné propracovanosti defenzivnímu systému zónového bránění je kombinovaný útok klíčový pro jeho překonání. Je to vlastně směs předností „RP“ a „PÚ. Přehrát soupeře v jednom prostoru formou krátkých,rychlých přihrávek po zemi,rychle změnit těžiště hry a co nejrychleji akci dohrát v nově vytvořeném prostoru. Takové přednosti a předpoklady současný český fotbal jednoduše nemá,proto není divu, že jsme z „KÚ“ nevstřelili žádný gól a moc takových akcí jsme ani nezaznamenali.

3


FAKTORY PŘÍMÉ

C) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY Velice složitě se hodnotí oblast taktických záměrů,protože skutečnost na hřišti často neodpovídá záměrům a filozofii trenéra. Ani na chvíli nepochybuji o správných taktických plánech trenéra Jakuba Dovalila, ale jedině on, se svým realizačním týmem, může odpovědět na řadu otázek vycházejících z taktické oblasti, kdy a jak se co povedlo či nepovedlo.


FAKTORY PŘÍMÉ

c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY 2. SKUPINOVÝ VÝKON

- SOUČINOST MEZI JEDNOTLIVÝMI ŘADAMI. Spolupráce mezi obranou a záložní řadou byla velice slušná a je v ní cítit dlouhodobá sehranost, systémové automatismy. Totéž se dá tvrdit o sehranosti obránců a brankářem Vaclíkem. Podstatně horší byl dojem se spolupráce mezi záložní a útočnou řadou, protože o útočné řadě , v počtu jednoho osamoceného útočníka, se nedá hovořit. Jedná se o výše zmiňované problémy, postavení ofenzivních hráčů v okamžiku zisku míče. Vzdálenost mezi nimi a hrotovým útočníkem byla často tak velká,že spolupráci vylučovala. Z těchto důvodů se nedá hovořit ani o spolupráci mezi obránci a útočníkem(-ky). Nutno podotknout,že úloha osamoceného útočníka byla hodně složitá a není divu, že nikdo z trojice Pekhart, Kozák, Chramosta ji nedokázal 100% splnit.


FAKTORY PŘÍMÉ

c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY 2. SKUPINOVÝ VÝKON

- SOUČINOST MEZI HRÁČI V JEDNOTLIVÉ ŘADĚ ČI HRÁČI RŮZNÝCH ŘAD. Tady si myslím ,že bylo na čem stavět.Velice se mě dlouhodobě líbí spolupráce Vaclíka se stopery,spolupráce Suchého s Mazuchem, vyhovění si Čelůstky s Dočkalem, doslova perfektní je fotbalové souznění mezi Gecovem a Váchou ( často plus Dočkal !!). Výhrady mám ke spolupráci mezi Lecjaksem a Kovaříkem a je jen velká škoda,že nemůžu zmiňovat spolupráci mezi útočníky nebo útočníkem a podhrotovým hráčem.


FAKTORY PŘÍMÉ

c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY 3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE

Jednoznačně nejdiskutovanější témat během ME 21 v Dánsku na všech úrovních od fanoušků počínaje, přes sdělovací prostředky, hráče, manažery až po nás trenéry. Na individuálním výkonu jedince se akce rodí, akce se vyvíjí, akce je či není úspěšná. Silné individuality a výjimeční fotbalisté dělají tým týmem , určují svou kvalitou jeho herní projev , rozhodují zápasy a na nich stojí dlouhodobá úspěšnost ( a pro trochu zlehčení témata, taky z nás trenérů dělají „TRENÉRY“ !!!). Při diskusích na veřejných fórech se nedokážeme shodnout jestli máme či nemáme výjimečné jedince, když je nemáme, tak proč je nemáme a když už je máme, kde tedy děláme ve výchově chybu, že v individuálních činnostech zaostáváme za světovou špičkou a vývojovými trendy současné kopané.


FAKTORY PŘÍMÉ


Při porovnávání kriterii hodnocení individuálního výkonu záleží , jestli vzorem má být mužstvo Španělska nebo ti „ostatní“ týmy tvořící špičku mládežnického fotbalu v Evropě, tedy Švýcarsko, Dánsko, Ukrajina, Anglie a nezapomeňme na státy, které se na ME 21 nekvalifikovali jako Německo, Itálie, Francie, Holandsko atd. Španělský fotbal je totiž v současné době jako z jiné planety. Předkládám z mého pohledu nejzávažnější problémy v individuálních činnostech českých hráčů na ME 21 v Dánsku a vlastně celého současného českého fotbalu.


FAKTORY PŘÍMÉ


a) Zaujímání vhodných ofenzivních postavení a postojů vzhledem ke spoluhráči s míčem a obranému postavení soupeře. Naši hráči zaujímají pozice instinktivně a nárazově, ale ne systémově. Jsou momenty v zápasech, kdy přepínání na „ÚF“ funguje, např. v úvodu druhé půle s Ukrajinou, kde hráč s míčem si může vybrat 5-6 řešení z nabídky svých spoluhráčů, ale pak jsou často hluché pasáže. Snad nejvíc v utkání s Anglii.

b) Efektivní reakce na změnu herní situace průběžným zaujímáním nových ofenzivních pozicí dle vývoje situace. Když tým nezvládá kritérium a těžko může naplnit tuto zásadu, která je jednou ze styčných podmínek k úspěšnému držení míče a rozhoduje o kvalitě „PÚ“ a „KÚ“. Momentálně se Španělům v této „disciplíně přibližují pouze Švýcaři.


FAKTORY PŘÍMÉ

c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY 3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE c) Přímá spolupráce formou kombinace s kladením důrazu na časoprostor a obranné postavení soupeře vyžaduje skvělou užitkovou techniku a prostorové vidění. Rozhodně prostorové vidění není naší silnou stránkou stejně jako technická vyspělost v maximální rychlosti.d) K situačnímu zpracování a kontrole míče hráč potřebuje vysokou kvalitu taktického rozměru. Jen málo hráčů u nás má genialitu Rosického , aby v každé herní situace instinktivně vycítil, zda hrát na 1,2 či více dotyků. Španělé jich měli na hřišti 7-8, Švýcaři 4-5 a my 1-2 hráče.


FAKTORY PŘÍMÉ

c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY 3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE e) Vlastní realizace vyhodnocené situace, přihrávkou nebo zakončením, a opětovné zaujímání postavení dle vývoje akce. To je charakteristika „fotbalistů“ působících v nejlepších světových klubech. Nejlepší mladí hráči z top týmů již úspěšně působí ve kvalitních evropských klubech a soutěžích,kde jsou výrazně odlišné nároky na hráče než v českých klubech a 1.G.L. Bohužel tato skutečnost na hřišti byla znát.f) Koordinačně,dynamické a rychlostně-vytrvalostní kvality hráče v pohybu s míčem nebo bez něj. Drtivá většina našich fotbalistů může jít s klidem do jakékoliv fyzicky náročné zahraniční soutěže. Velmi často se stává, že čeští hráči působících v zahraničních klubech patří při fyzickém testování mezi nejlepšími v týmu,bohužel fotbal se hraje s míčem. Nejsme zvyklí pracovat s míčem ve velkém tempu,intenzitě a pod tlakem. To je jeden z dalších kapitálních problémů našich hráčů !!!


FAKTORY NEPŘÍMÉ

1.SOUPEŘ.

Není pochyb, že soupeř svou kvalitou, ve všech už mnohokrát zmiňovaných přímých faktorech, zásadně ovlivňuje týmový,skupinový a individuální výkon. Příkladem toho je odvážná strategie a taktické plány našeho týmu v utkání se Španělskem. Bohužel, právě z důvodů individuální kvality výkonu, tyto plány již v úvodu zápasu vzaly za své. Každý španělský hráč ve svém prostoru převyšoval našeho hráče. Jestliže v utkání jsme prohráli 2:0, v prostorových minizápasech 1x1 byl výsledek 11:0 !!!


FAKTORY NEPŘÍMÉ

2.Ostatní.Existuje mnoho dalších důležitých nepřímých faktorů ovlivňujících řešení „kritických mikrosituací“. V našem případě to byla aktuální forma jednotlivých hráčů. Zejména ofenzivní hráči svou optimální formu zapomněli ve svých klubech, ale to už je otázka hlubšího rozboru pro reprezentační trenéry.

V Ostravě dne 14.7.2011 zpracoval Lička Verner

Video 1 Video 2Animace

1Animace

2

ISLAND

ČeskáRepublika

VIDEO animace

Animace č. 01 Animace č. 02

zpět

VIDEOVIDEO č. 01

zpět

VIDEO VIDEO č. 02

zpět

Konec prezentace

Documents

Denmark 2011