Upload
trinhdat
View
214
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Desertifikace v Africe, problém
států Sahelu.
Je možné poušť zastavit?
Hana Bereňová
Markéta Václavková
UB – UZ, podzim 2010
Poušť = nejnehostinnější místo
na světě
• 14% plochy pevnin
• Forma krajiny nebo oblast, která přijímá malé množství srážek (průměrné roční množství srážek <250 mm)
• Vznikají v místech silného a dlouhotrvajícího slunečního záření
• Povrch je pokryt kamením (hamada), štěrkem (reg, serír) nebo pískem (erg)
• Pouštní suchomilné rostliny (xerofyty)
• Málo osídlené oblasti
Problémy rozšiřování pouští
• S přibývajícími srážkami přecházejí pouště pozvolna v polopouště s porosty rostlin odolných vůči suchu.
• Jsou využívány jako pastviny pro stáda koz a velbloudů.
• Vypásání rostlinstva v polopouštích vede k rozšiřování pouští (desertifikace).
Definice desertifikace
• Obecná:
- proces vzniku nebo rozšiřování pouští v suchých oblastech.
• Podle OSN:
- degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých polovlhkých oblastech, vyplývající z různých faktorů, včetně klimatických změn a činnosti člověka
• CIDA – Kanadská mezinárodní rozvojová agentura
- půdní degradace, která postihuje suché regiony a dochází k tomu, že zasažená půda ztrácí všechny své produktivní schopnosti a je nemožné, aby je znovu získala
Příčiny
• Na postupu a zvětšování ploch pouští se
podílí:
1) Klimatické faktory
2) Antropogenní faktory
Klimatické faktory• Faktor vody
- Značná nerovnoměrnost v množství dopadajících srážek a zásob sladké vody
• Období sucha
- Súdán má obrovské problémy se suchem a od 70. let se tam neustále snižuje roční úhrn srážek
- Etiopie, konkrétně její severní část čelila v 80. letech katastrofálnímu suchu
- Senegal zasáhla katastrofická sucha v 70. letech a potom opět v období let 1983-1984
- Somálsko postihují sucha velmi často. Sucho přišlo v polovině 70. let a potom na počátku 80. a 90. let. Má to za následek, že většina země je vyprahlá a tudíž velmi náchylná na desertifikaci
- V Mali měli v 80. letech snížené srážky v polosuché oblasti Sahelu za následek obrovská sucha
- Niger je už od konce 60. let postihován opakovanými suchy
• Globální oteplování
- V suchých oblastech se už tak velká sucha zejména v letních obdobích prohloubí a urychlí to proces desertifikace
Antropogenní faktory
• Člověk je odpovědný za desertifikaci hlavně
svou ekonomickou a politickou činností, která
je často v rozporu s přírodními zákony.
• Lidé upřednostňují ekonomické výhody a
zisky před ekologickými potřebami přírody
• Extrémní nároky na produkci zemědělských
plodin, nadměrné pastevectví, sběr
palivového dříví, odlesňování a chybné
zavlažovací postupy
Nevhodné hospodářské strategie
• Pěstování podzemnice olejné
- pěstování snižuje množství humusu v půdě. Humus udržuje půdu plnou živin a bez něj půda rychle ztrácí vlhkost a živiny, degraduje a často se mění v poušť
• Chov dobytka
- Prodejem chtějí zlepšit svou slabou ekonomickou situaci,
- zvířata spotřebovávala mnoho vody, a tak se v mnoha oblastech vodní zdroje zmenšovaly, až nakonec úplně vymizely a s nimi samozřejmě zmizela i zeleň a byla nahrazována pustinami a pouštěmi.
Následky
• Snižování odolnosti země
• Snižování úrodnosti půd
• Zhoršování stavu vegetace
• Vliv desertifikace na produkci potravin
• Environmentální migrace a její důsledky
• Písečné bouře, transport písku a související
problémy
• Ekonomické následky procesu desertifikace
Boj proti desertifikaci
• Desertifikace = globální problém
• Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
• Hlavním cílem úmluvy je boj s desertifikací a odstraňování následků sucha v zemích postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští, zvláště v Africe, prostřednictvím efektivních opatření na všech úrovních a za mezinárodní spolupráce.
• Úmluva má napomoci ke zlepšení obnovy, ochrany a udržitelného využívání půdy a vodních zdrojů přispět k zachování biologické rozmanitosti.
Sahel
• arabsky „sáhil“ = pobřeží, okraj pevniny, břeh
• pásmo na jižním okraji Sahary
• délka 3 862 km, šířka od stovek po tisíc km,
plocha 3 miliony km2
• přechodné pásmo mezi pouští a savanami podél
13. rovnoběžky
• velmi suché podnebí, ročně 100 – 600 mm
srážek, a to v jednom období dešťů
Problémy v Sahelu
• problémy se zajišťováním jídla a vody
• vysoká teplota -> daří se infekčním chorobám (malárie)
• extrémní klimatické výkyvy za posledních 40 let
• -> vliv na kvalitu a množství zemědělské produkce
• zemědělství – ve státech Sahelu přes 40 % HDP
• podle závěrů Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) oblast západní a střední Afriky zasáhne v několika nadcházejících desetiletích celosvětově největší zvýšení teplot.
• degradace půdy – podle FAO 80 % půdy
Problémy v Sahelu
• obrovský populační růst
• velká dětská úmrtnost
• podvýživa
• hladomor způsobený suchem – poslední:
květen a červen 2010 - týkalo se asi 10
mil. lidí
Velká zelená zeď
• pás stromů 15 km široký
• stromy odolné proti suchu
• zpomalení eroze půdy, zbrzdění větrů, lepší vstřebávání dešťové vody
• plánovaná cena: nejméně 3 mil. USD, 2 roky
• projekt vznikl už 2005, ale chybí peníze, podpora vlády
• Senegal investoval 2 mil. dolarů na výsadbu – postaveno přes 500 km
Použité zdroje
• http://news.nationalgeographic.com/news/2010/01/091228-great-green-wall-trees-senegal-sahara-desert/
• http://www.treehugger.com/files/2010/06/africa-great-green-wall-stop-spreading-sahara-if-its-planted.php
• http://en.wikipedia.org/wiki/Sahel
• http://desertificationb.tripod.com/id3.html
• http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2006-mrs/2006_Lostak.pdf
• www.eamos.cz/amos/kat_fyz/externi/.../DESERTIFIKACE.ppt
• www.mzp.cz/osv/edice.nsf/.../$file/Desertifikace.pdf