VIOD broura Dti z uprchlickch rodin - oblka (strana A)

Dti z uprchlickch rodin

Zuzana povMonika Marxtov

Pantone 561C

1

DTI Z UPRCHLICKCH RODIN

2

Mgr. Monika MarxtovVystudovala Univerzitu Karlovu v Praze - Filozofickou

fakultu, obor psychologie. Tmatem jej diplomov

prce byly Psychologick aspekty adaptace

Francouz na pobyt v Praze. V r. 2002 v rmci

projektu Erasmus studovala psychologii ve Francii.

Zkuenosti zskala jako kmenov supervizor Linky

bezpe, v souasn dob pracuje jako psycholoka

v Psychiatrick lebn Bohnice a psob jako

konzultant Linky bezpe ve Sdruen Linka bezpe.

Zuzana povJe studentkou speciln pedagogiky na Pedagogickfakult Univerzity Karlovy v Praze se zamenm na tyflopedii a etopedii. Absolvovala kurz a verifikanzkouku instruktor prostorov orientace a samostat-nho pohybu zrakov postiench a nevidomchs akreditac MMT v Institutu rehabilitace zrakovpostiench pi Fakult humanitnch studi Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 pracuje v Organizaci pro pomoc uprchlkm jako koordintorka volnoasovch aktivit (specializace: nezletil adatel o azyl a cizinci bez doprovodu).

OBSAH

Mgr. Monika Marxtov

1. VOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

1.1 Azyl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

1.2 Azylov procedura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

2. PROBLMY UPRCHLICKCH RODIN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2.1 Odlinost kultur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2.2 Posttraumatick stresov reakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

2.3 Zmna rodinnho systmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

3. DTSK PROBLMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

3.1 mluva o prvech dtte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

3.2 kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3.3 Hra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

4. DOBROVOLNICK PROGRAMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

5. LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

Zuzana pov

6. PE O NEZLETIL CIZINCE BEZ DOPROVODU V ESK REPUBLICE . . . . . . 15

6.1 Vvoj pe o nezletil cizince bez doprovodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

7. ZAZEN PRO DTI CIZINCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

7.1 Stedisko vchovn pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

7.2 Diagnostick stav tzv. Modr kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

7.3 Dtsk domov, dtsk domov se kolou

a vchovn stav Permon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

8. LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3

DTI Z UPRCHLICKCH RODIN

4

1. VOD

Mgr. Monika Marxtov

Migrace obyvatelstva je pirozenm fenomnem a provz lidsk djiny u odnepamti.

Odhaduje se, e v souasn dob ije 150 milion lid mimo svoji mateskou vlast, co jsou

zhruba 2 % svtov populace1. Rozmstn migrant je velmi nerovnomrn. Asi jedna

tetina svtov populace migrant obv zem sedmi nejbohatch zem svta (Nmecko,

Francie, Velk Britnie, Itlie, Japonsko, Kanada a USA). Nkte lid pichzej do nov zem,

protoe hledaj dobrodrustv, nov zitky, byla jim nabdnuta pracovn pleitost nebo se

do ciziny odsthovali za nkm blzkm. Nkte lid vak nemli to tst, aby o svm

pesthovn rozhodli pln svobodn. Takov lid museli opustit svoji zemi, protoe se v n

nectili bezpen. Tito lid, uprchlci, opoutj svoji zemi asto za velmi dramatickch

okolnost a utkaj do zem, ve kterch se sna najt azyl pro sebe, ppadn pro celou svoji

rodinu. Na celm svt ije piblin 30 milion uprchlk a lid nucen vysdlench.

Solidarita a pomoc v nouzi tmto lidem je znakem vysplch zem. Ped rokem 1989 byla

situace v R spe opan. Lid odchzeli do zahrani a hledali tam azyl. Uili se ciz jazyk

a postupn se zapojovali do mstnho ivota. Od t doby se situace obrtila a naopak esk

republika jako ostatn vyspl zem pijm uprchlky a v azylovch procedurch rozhoduje

o udlovn azylu. Mezi uprchlky, kte proud do ech, je tak velk mnostv dt, kter

pichzej v doprovodu svch rodi, ppadn zkonnho zstupce nebo jsou bez doprovodu.

Dti jsou jet velmi zraniteln a proit traumata u nich mohou zpsobit celoivotn nsledky.

Proto je nutn, aby se jim dostalo nleit pe a jejich vvoj mohl pokraovat bez vtch

nsledk.

V nsledujcm textu se pokusme nejprve obecn popsat azylovou proceduru a nastnme

nkter problmy, kter s sebou uprchlictv nese a tak to, jak se tato skutenost promt

do uprchlickch rodin. V centru zjmu budou pedevm uprchlick dti a monosti jejich

ochrany a pomoci.

5

DTI Z UPRCHLICKCH RODIN

1 Drbohlav, 2001

1.1 Azyl

Azyl zskvaj pouze cizinci, kte spluj kriteria uprchlk. Podle enevsk mluvy z roku

1951 je uprchlk jedinec, kter se kvli svmu strachu z pronsledovn z dvodu rasy,

nboenskho pesvden, nrodnosti, pslunosti k urit sociln skupin nebo pro

politick nzory nachz mimo zemi svho pvodu. Ve specilnch ppadech je mon

udlit tak humanitrn azyl - azyl ze zdravotnch dvod. Pokud jedinec zsk azyl, mou

jeho rodinn pslunci (manel, dt do 18 let) zskat azyl za elem slouen rodiny.

Oproti tomu migranti z ekonomickch dvod azyl nedostvaj. Ti svoji zemi opustili

dobrovoln, pedevm kvli zlepen sv ekonomick situace. Do zem svho pvodu se

mohou kdykoli vrtit.

Hranici mezi obma skupinami je asto obtn urit. Strach z pronsledovn a ekonomick

dvody se asto vyskytuj spolen.

1.2 Azylov procedura

Po pjezdu do ech, po pekroen sttn hranice, je teba, aby cizinec oznmil svj mysl

podat o azyl. Pot se mus dostavit do pijmacho stediska, kde probh vstupn procedura

(identifikan kony a zdravotn prohldka) a v tu dobu je zahjeno azylov zen. Podle

zkona m Odbor azylov a migran politiky Ministerstva vnitra R vydat rozhodnut do

90 dn od zahjen zen, ale tato lhta me bt ministerstvem prodlouena. Na konen

rozhodnut ekaj adatel v pobytovch stediscch, kde maj zajitno ubytovn, stravu,

zkladn hygienick poteby a maj nrok na bezplatnou zdravotn pi v rozsahu pe hrazen

zdravotnmi pojiovnami. adatel me vzt kdykoli v prbhu zen svoji dost zpt

a podat ministerstvo o hradu nklad spojench s nvratem do zem pvodu.

V roce 2005 podalo dost o udlen azylu 7295 lid, z toho bylo vce ne polovina

dt (4021 s doprovodem a 100 bez doprovodu). Oproti tomu azyl byl udlen pouze ve

251 ppadech, co pedstavuje pouze 3,5 %.

6

Tabulka: Rozdlen adatel o azyl v roce 2005 podle vku a pohlav 2

V tabulce jsou uvedeny pouze nrodnosti, kter pesahuj poet 100, ostatn nrodnosti viz. statistika MVR.

7

DTI Z UPRCHLICKCH RODIN

Dospl Dti (0 17 let)

Sttn pslunost Mui eny Celkem dospl Chlapci Dvky Celkem dti Celkem

Blorusko 143 49 192 14 10 24 216

na 168 89 257 20 10 30 287

Indie 310 - 310 32 - 32 342

Mongolsko 64 44 108 9 2 11 119

Rusko 108 80 188 35 37 72 260

Slovensko 167 152 319 207 185 392 711

Ukrajina 573 354 927 32 28 60 987

Vietnam 146 56 202 4 2 6 208

Celkem 2296 978 3274 423 324 747 4021

2 Podle statistiky Ministerstva vnitra www.mpsv.cz/statistiky/2005/uprch_rok/4de_rok.html

2. PROBLMY UPRCHLICKCH RODIN

2.1 Odlinost kultur

Obecnm problmem, se kterm se potkaj vichni cizinci v nov zemi, je odlinost

kultur a s tm spojen jev kulturnho oku. Kad kultura m svj vlastn systm hodnot,

navykl zpsoby chovn a neverbln komunikace, kter jsou pro jedince tto kultury

normln a cizincm mohou pipadat nezvykl.

Pkladem me bt neverbln komunikace Vietnamc. V jejich kultue je zvykem,

e kdy je nkdo krn, tak se usmv. To me bt v na kultue interpretovno jako projev

drzosti a podle toho na takovho jedince meme zptn reagovat podrdn.

Klasickm pkladem je rozdlnost v zn osobnho prostoru, kdy pi pekraovn osobn

zny na ns me druh psobit vlezlm dojmem.

Rozdly nejsou vtinou uvdomovny, psob na nevdom rovni. Znalost a uvdom-

nm si odlinost kultur meme pedchzet zb