Kattie Willis

Úvod: Co máme na mysli vývoj?

Definice vývoje měření vývoje Kolonialismus oblasti rozvoje Post-vývoj

V září 2000 Spojené národy se shodly na přijetí řady "rozvojových cílů tisíciletí" (SEK Box LI). Takovým jasně stanovených cílů by mohlo naznačovat, že definice "rozvoj" je snadné a že to, co je důležité, je koncový bod, na které společnost získá , a to jak dosáhnout těchto cílů.

Box 1.1

Rozvojové cíle tisíciletíZatímco tyto cíle byly přijaty THC OSN v roce 2000, byly výsledky mezinárodních konferencí po celém 1990. Existuje osm gólů, ale za každý gól Existuje celá řada cílů a ukazatelů. Mezi těchto osm cílů patří:1 Odstranit extrémní chudobu a hlad:2 základní vzdělání;3. podporovaly rovnost pohlaví a posílit roli žen;4 snížit dětskou úmrtnost;5 zlepšit zdraví matek;6 bojovat proti HIV / AIDS, malárií a dalšími nemocemi,7 zajistit udržitelnost životního prostředí;X vytvořit globální partnerství pro rozvoj. Tyto cíle jsou mnohem konkrétnější a zahrnují:1 mezi I WO až 2015 snížit na polovinu podíl osob, jejichž příjem je nižší než USSI den;2 Snížit o dvě třetiny, mezi I Wo a 2015. mateřská úmrtnost;3 mají do roku 2015. začal snížit výskyt malárie a dalších závažných onemocnění:4 snížit do roku 2015. podíl lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně.Zdroj: převzato z rozvojových cílů (20.031

V této knize se bude zabývat teorií o vývoji ao tom, jak tyto teorie informace formulování politiky a postupy k dosažení rozvojových cílů. Nicméně předtím, než se vydat na tuto cestu, musíme zvážit, jaké "vývojem" se rozumí. I přes velmi odvážné tvrzení o "rozvojové cíle", se v této kapitole upozornit sporné povahu pojmu "rozvoj". Zejména se podíváme na to, jak je "rozvoj" byla definována. , který definoval "rozvoj" a na to, co se rozsahu "rozvoje" byly posouzeny.

Modernost

Pro mnoho lidí, představy o vývoji oblouku souvisí s koncepcí modernity. "Modernosti" v nejširším slova smyslu znamená stav bytí modem, nové nebo up-to-data, takže "myšlenku" modernosti "situuje lidí v čase" (Ogbom 1999: 153). Vzhledem k tomu, sociálních, ekonomických, politických a kulturních dynamiku, co je "modem" v průběhu času mění, a také prostorově. Co je to "modem" na jednom místě může být "staromódní" jinde.Nicméně, přesněji řečeno, je "moderní" se používá jako termín popisující určité formy ekonomiky a společnosti na základě zkušeností ze západní Evropy. Z ekonomického hlediska, "modernity" zahrnuje industrializace, urbanizace a větší využívání technologií ve všech odvětvích ekonomiky. Tato aplikace technologií a vědeckých principů se odráží také v sociální a kulturní oblasti. Co bylo nazváno "osvícení" období v západní Evropě na konci sedmnáctého a osmnáctého století, kteří se podílejí na rostoucí významracionální a vědecké přístupy k porozumění světu THC a pokroku. Toto bylo porovnáno s předchozími ujednáními, které byly často založeny na náboženských vysvětlení (Power 2003: 72-6). Přístupy k medicíně, byly právní a politické systémy a ekonomický rozvoj všech, kterých se tato posun v pohledu.Prostorové a časové souvislosti s těmito představy o modernosti, je důležité v tomto undcrsianding, co • Modem * byl. ale jak uvidíme v celé knize, tyto myšlenky byly vytržené z kontextu a rozšířily po celém světě (Larrain 1999). Pro některé je to šíření modernity interpretován jako "rozvoj * a" pokrok *, zatímco pro jiné je to spojeno s THC odstranění kulturních praktik, THC ničení přírodního prostředí a poklesu THC kvality života. Všechna tato témata, a další, budou považovány v následujících kapitolách.

Vývoj jako ekonomický procesLidé, definování rozvoje, "modernity *, podívejte se na vývoj do značné míry z ekonomického hlediska. Tato koncepce rozvoje podporuje hodně práce mezinárodních organizací jako je Světová banka THC, a také mnoho národních vlád v obou globálního Severu a globálním Jihu. THC Světové banky, například, používá hrubý národní produkt na obyvatele (HDP pc) k rozdělení země, THC THC světa na vývoji skupin. Zemích s nízkými příjmy oblouk definovány jako s PC HDP Graf v roce 2001 v USA 745 dolarů nebo méně, s nižšími středními příjmy země USS746-2.975. s vyššími středními příjmy USS2.976 9,205 a země s vysokými příjmy jsou s HDP pc z USS9.206 a více (Světová banka 2003b: 243) (obr. 1.1). HDP je čistě ekonomicky, na základě opatření (Box 1.2). Protože zemích liší tak výrazně v populaci, je na celkovém HDP číslo děleno počtem lidí v zemi, což v přepočtu na hlavu (PC) Obrázek k označení hospodářského bohatství. THC užívání bohatství opatření představují rozvoj je považováno za vhodné, protože se předpokládá, že s větším bohatstvím přichází další výhody jako je zlepšená zdravotní péče, vzdělávání a kvality života. 

 Box 1.2

Výpočty HDP a HNPHrubý domácí produkt (HDP) Tato opatření, jejichž hodnota veškerého zboží a služeb vyprodukovaných v určité zemi. Nezáleží na tom, zda soukromé osoby nebo firmy profitují z této výroby jsou domácí i zahraniční.Hrubý národní produkt (HNP) Tato opatření, jejichž hodnota veškerého zboží a služeb, tvrdí obyvatelé dané země, bez ohledu na to, kde hledat místo výroby. Je to tak. Proto. HDP a příjmy plynoucí ze zahraničí (např. repatriace zisků) minus příjem tvrdí lidem v zámoří.Hrubého národního důchodu (GN1) Jedná se o alternativní jméno pro HNP. Světová banka nyní odkazuje na GN1 než GNP ve své výroční zprávě o světovém vývoji.

Rozvoj lidských zdrojůGNP p.č. Indikátor je ještě široce použitý, ale stále častěji se ve spojení s dalšími ukazateli širší "vývoje", které jasně ukázaly, non-ekonomický rozměr THC konceptu. Nejčastěji se používá z nich je index lidského rozvoje (HDI), který byl navržený Rozvojového programu OSN (UNDP) v pozdní 1980. Zatímco opatření ještě ekonomického hlediska, existují i další ukazatele vývoje týkající se pohody (Box 1.3). Od roku 1990, Rozvojový program OSN vydala THC Zpráva o lidském rozvoji za rok. HDI se používá k rozdělení světa do těch zemí, s vysokou, střední a nízké rozvoj lidských zdrojů (obr. 1.2).Když srovnáte obr. 1.1 a 1.2 je vidět, že existují velké podobnosti ve struktuře. Země západní Evropy, USA a Kanada, Japonsko, Austrálie a Nového Zélandu všechny řadí vysoko na obou PC HDP a HDI čísla. Podobně, většina zemí subsaharské Afriky do kategorie zemí s nízkými příjmy a nízkou HDI. Znamená to, že neexistuje žádný reálný důvod pro použití složitější HDI opatření, pokud HDP pc Zdá se, že nás staví stejné results'1 Existuje celá řada důvodů, proč tomu tak nemusí být vhodné. Za prvé, není úplné překrytí. Pro příklad. 

 Box 1.3

Index lidského rozvoje• WCATQOV pozdních IHE l ° 80s zvýšení povědomí, že THC běžně používaných ekonomických opatření vývoje byly příliš omezené, vedl Rozvojový program OSN (UNDP) navrhuje THC lidského rozvoje Indc (HDI). Toto opatření zahrnuje tři dimenze vývoje ve vztahu k lidskému blahobytu: dlouhý a zdravý život, vzdělání a znalosti, a slušnou životní úroveň. UNDP vybral čtyři kvantitativní ukazatele pro měření těchto rozměrů.Ukazatele pak musí být převedeno na 0 až 1, aby umožnil stejnou měrou mezi sebou o rozměrech tři THC. Jakmile index Vali byl vypočítán pro každou dimenzi, jsou v průměru a THC konečné číslo je HDI. Čím vyšší je hodnota THC THC THC vyšší stupeň lidského rozvoje.Zdroj: adaptér] trom UNDP (2002: 252-3)zatímco Chile a Argentina jsou klasifikovány jako "středně příjmové země, jejich HDI skóre dal je do kategorie" vysoce lidského rozvoje ". Použití údajů Světové banky z příjmů. Indie je "zemí s nízkými příjmy". UNDP ale čísla umístí do Indie "střední lidský vývoj" seskupení. Kromě nedostatku úplné překrytí, pomocí HDI Nacházíte se tvrdí, že "vývoj", je víc než jen ekonomický pokrok měří v národním měřítku.Pro některé je však tato diskuse vhodných opatření na národní stav je důležité, protože mají pocit, že tato opatření nejsou v úvahu nerovnosti v jedné prostorové podmínky (s níže) nebo v sociální oblasti. To také nezahrnuje to, co drtivá většina lidí má pocit, vývoj, nebo jak by chtěli změnit svůj život (pokud vůbec) (Friedmann 1992b).

Důležitost stupniceVývoj lze uvažovat o několika měřítek. Tyto jdou od jednotlivce, místní komunity, regionální, národní a globální (mimo jiné). Jak je definován vývoj se může lišit v závislosti na rozsahu a. Kromě toho může být přístupy k rozvoji podobně rozsah závisí, jak jsme se s v následující části.Nerovnosti mohou být odhaleny, pokud se podíváte na konkrétní prostorových měřítcích. Například, pokud vezmeme v úvahu národní úrovni vývoje postavy jsme si žádnou představu

o tom, zda existují rozdíly mezi jednotlivými regiony v zemi. Jak jsme se s celé knize, prostorové nerovnosti jsou klíčovým faktorem v každé diskusi o rozvoji. Některé formy vývoje může vést ke zvýšení nerovností mezi místy, zatímco jiné přístupy mohou vývoj jednoznačně snaze snížit prostorové nerovnosti.Na nižší než celostátní úrovni, je také důležité si uvědomit, distribuční problémy. Gini koeficient je míra nerovnosti (viz rámeček 1.4). Na národní úrovni, zatímco příjem na hlavu a HDI mohou být "uspokojivý" v souladu s mezinárodními normami, je důležité si uvědomit, že ne všichni v této zemi budou mít přístup na tuto úroveň příjmů a životní úrovně (viz tabulka 1.1) . Jak v této tabulce, tyto otázky nerovnosti jsou důležité v globálního Severu, jak na globálním Jihu - vysokou úroveň hospodářského rozvoje nemusí nutně znamenat větší rovnost (viz rámeček 1.5). VKromě toho zkušenosti marginalizace. chudobu a znevýhodnění nejsou omezeny pouze na určité části světa (Jones 2000).Ice) nižší než celostátní vzor prostorové nerovnosti mezi venkovskými a městskými oblastmi. Pokud vezmeme v úvahu ukazatele hospodářského a sociálního blahobytu, zdá se, že jasný trend z venkova do měst nerovnost s venkovského obyvatelstva obecně být horší často než jejich protějšky měst (tabulka 1.2). Nicméně, musí být tyto rozdíly být léčeni s opatrností (Wratten 1995). Za prvé, chudoba

Box 1.4

Giniho koeficient a Giniho indexZdali se jedná o opatření na nerovnosti a jsou pojmenovány po italském statistik, které formuloval koeficient v roce 1912. Měří cither příjmovou nerovnost nebo nerovnost ve spotřebě mezi domácnostmi jednotlivců nebo skupin.Gini koeficient Toto opatření lopatky z II. což znamená perfektní rovnost, do 1, což představuje dokonalé nerovnosti. To znamená, že bližší je koeficient na 0, rovnoměrnější rozdělení příjmů. Země s Giniho koeficient mezi 0,50 a 0,70 by mohl být popsán jak mít velmi nerovnoměrné rozdělení příjmů, zatímco ti s koeficienty Gini 0,20 - 0,35 relativně spravedlivé distribuce.Gini index Toto opatření, používá UNDP pohybuje od 0 do 100. Obrázek 0 znamená dokonalou rovnost a 100 znamená dokonalé nerovnosti.Zdroj:. Upravena tramvaj Todaro (UNDP 20001 (20021

Box 1.5

Nerovnost v USAS HDP p.č. postava USS34.870 v roce 2001. USA patří mezi pět nejbohatších států na světě. Nicméně, tyto průměrné národní hodnoty skrýt obrovské nerovnosti v příjmech a velmi odlišné životní zkušenosti. S indexem 40,8 Gini. je jasné, že ne všichni Američané mají stejný podíl z národního bohatství. Podle amerického sčítání lidu Hureau. V roce 1973 prořezat 20 procent příjmy v USA měl 44 procent z celkových výnosů. V roce 2000 toto se zvětšilo na SO procent. Údaje za všechny bohatství, ne jen z příjmu.vykazují podobnou strukturu nerovnosti, s nejbohatší 1 procento domácností ovládání 38 procent národního bohatství, zatímco dolní 80 procent domácností, pouze 17 procent řízené.Tato ekonomická nerovnost je také zřejmý v sociální ukazatele. Amartya Sen ve své knize Vývoj jako svoboda (1999). tvrdí, že srovnávání některých skupin v USA, aby společnost globálního Jihu ukazuje, že Američané mohou být v horším postavení než jejich protějšky v

chudších zemích. Zatímco Afroameričané v USA vydělat mnohem víc, než lidé narození v Číně nebo v Kerala (SW Indie), mají menší šanci dosáhnout pokročilého věku. Sen také používá výsledky lékařského výzkumu McCord a Freeman (1990), aby stát "bangladéšské muži mají větší šanci žít na věky než čtyřicet roků, než Afričan-američtí muži z okresu Harlem prosperující město New York" (1999 : 23).Prameny: Zpracováno podle The Economist (2003b), Sen (1999), UNDP (2002): Světová banka (2003b)

ukazatele jsou notoricky problematické. Například ve venkovské oblasti, může být peněžní příjmy nižší než ve městech, ale životní náklady jsou nižší a dostupnosti potravin z naturálního hospodářství může pomoci ušetřit náklady na potraviny. Za druhé, rozdíly mezi venkovem a městy se nikdy jako odlišné, jak 

zavést postupy rozvoje, ale ve skutečnosti definování toho, co rozumí pod pojmem "rozvoj".

Měření "vývoj"Není to jen definovat "vývoj", což je sporné, tak, že vývoj, bez ohledu na definice se měří, je také problematická. Samozřejmě to předpokládá, že "rozvoj" je něco, co je třeba měřit a hodnotit. Pro různé subjekty v oblasti rozvoje (viz str. 24-6), měření vývoje by mohlo být důležité. Například se může politici chtějí zjistit, co sociální rozvoj pozici (ve smyslu politiky) populace je v zájmu informování politik. Vlády a mezinárodní organizace chtít posoudit dopad zejména v oblasti rozvoje iniciativy, a proto chtějí mít z měření před i po skončení projektu. Konečně, kampaň organizace, které chtějí žít improvi podmínky pro marginalizované skupiny, získat informace o povaze marginalizace.Měření "vývoj * vyžaduje zastoupení opatření, které budou dohodnuty. Například v případě zaměření Světové banky na ekonomický rozvoj, používaným ukazatelem je HDP na obyvatele. To je nyní široce přijata jako vhodné opatření hospodářského rozvoje, ale i jiné ukazatele nebo proxy by mohly být použity, jako je příspěvek nezemědělských činností na HDP v případě HDI UNDP rozhodl, že jeho chápání lidského rozvoje, včetně tři hlavní rysy:... zdravotnictví, vzdělání a ekonomický status jednotlivých opatření těchto UNDP třeba zvolit ukazatelů (Box 1.3). Tato volba ukazatelů rozhodně není jednoduché. Například. Hicks a Strceten (1979) diskutovat o problémech kolem hledá zastoupení opatření pro "základní potřeby" (viz kapitola 4) . I když mohou existovat dohoda o tom, co "oblouku základní potřeby. včetně přiměřené bydlení, jídlo, oblečení a zaměstnání, je mnohem obtížnější vymyslet, jak tyto prvky mají být měřeny.Další problém s měřením vývoj je srovnatelnost. To může být v průběhu doby, a mezi různými zeměmi. Sběr velkého množství informací, například prostřednictvím národních sčítání lidu, vyžaduje značné zdroje, pokud jde o technologie, vyškolený personál a pro analýzu výsledků. Ty jsou jasně nejsou dostupné všem národním vládám (Bulmer a Warwick, 1993). Kromě toho lze sběru údajů narušena politických nepokojů nebo války. a některé komunity či skupiny mohou být vyjmuty z průzkumů a dalších studií, protože jsou sociálně, ekonomicky nebo geograficky marginální (Chambers 1997).Konečně, opatření pro rozvoj jsou téměř vždy kvantitativní, tj. mohou být vyjádřeny v číselné podobě. Toto zaměření je pochopitelné vzhledem k potřebě provést srovnání v čase a prostoru, a také se vypořádat s velkým množstvím informací. Nicméně, se zaměřením na kvantitativní měření, jsou vyloučeny subjektivní kvalitativní rozměr vývoje. To znamená, že kromě pocitů, zkušeností a názorů jednotlivců a skupin. Tento přístup má tendenci posilovat

"nápady" outsidery rozvoj ", spíše než to, co si myslí místní lidé" rozvoj "je, nebo by měla být (Kapitola 4).Dobrým příkladem této diskuse je definice "chudoby" (Mcllwaine 2002, White, 2002). Rozvojové cíle tisíciletí se snížení chudoby v jejich jádru. Definice chudoby používá v těchto cílů je ekonomický a používá měření chudoby. Lidí žijících za méně než 1 USD na den oblouk definovanýjako na "extrémní chudoby" a méně než 2 USD na den, jsou v "chudobě". To je proti těmto cílům, že pokrok při plnění rozvojových cílů tisíciletí je hodnocena. Nicméně, tento ekonomický pohled na chudobu je velmi omezená, a předpokládá, že jasný vztah mezi příjmovou chudobou a dalších opatření znevýhodnění. Protože toto, UNDP vymyslel lidské bídy Index (HPI). Tam jsou dvě mírně odlišné opatření, HPI-2 pro 17 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), země (severní země) a HPI-1 pro 88 rozvojových zemí, ale oba zahrnují ukazatele zdraví, vzdělání a životní úroveň (1,3 Tabic ). Tato opatření chudoby mají tendenci být uplatňovány na národní úrovni.Tyto ukazatele chudoby ještě vyloučit kvalitativní posouzení zkušeností s chudobou. Mcllwaine (2002: 82) používá citáty, abych uvedl příklad, jak může být zkušený chudoby a pochopit různými způsoby:"Pro mc. je nejhorší má nosit kalhoty, které jsou příliš velké pro mě. " (Jose. 8 let. Guatemala City)"Chudoba je moje děti onemocní a se zhorší, protože jsme příliš chudí na nákup léků." (Antonia. 30 let. Guatemala)"Je to chudoba, která se mi pít, dokud jsem spadnout, a pili až do 1. pád je mc špatné." (Kduardo. 35 let. Guatemala)

Tabulka 1.3 Index lidské chudoby Rozměr Opatření HPI1 (pro rozvojové země), dlouhý a zdravý život znalostiSlušnou životní úroveň 

Pravděpodobnost při narození ne přežít na 40 let gramotnosti dospělých% Populace bez přístupu k ošetřené vody% dětí do pěti let, které trpí podváhou HPI-2 (Tor zemí OECD), dlouhý a zdravý život znalostiSlušnou životní ot životníSociální vyloučení 

Pravděpodobnost při narození ne přežít věku 60% dospělých (ve věku 16-65) chybí funkční gramotnosti% lidí, kteří žijí pod poloviční mediánového příjmu domácnostiMíra dlouhodobé (nad 12 měsíců), nezaměstnanost Zdroj: převzato z Rozvojového programu OSN (2002: 254) Kvalitativní vyšetření chudoby staví na zkušenosti lidí přímo postižených v srdci studie. Pro

některé přístupy k rozvoji této přístup zaměřený na člověka je zásadní (viz kapitola 4) a představuje odklon od národní úrovni úvah. Přestože světové banky se obvykle používá kvantitativní opatření rozvoje, v rámci přípravy na rok 2000/2001 zprávě o světovém vývoji, který byl na "Útok proti chudobě", to zadala rozsáhlou studii s názvem "Hlasy Poor ', který se pokusil prozkoumat zkušeností chudoby na celém světa (Pamwell 2003). Zatímco informace získané v této studii byl včleněn do 2000/2001 zprávě o světovém vývoji, zdá se, že ustoupit zpátky do kvantitativních opatření, od té doby (Williams a Mcllwaine 2003). Diskuse o chudobě measurements ukazuje, jak i ty "základní" opatření "rozvoje", je obtížné posoudit.

TerminologieKategorizaci UNDP zemí za "vysokou", "střední" nebo "nízkou" úroveň lidského rozvoje na základě HDI a Světová banka použití HDP na obyvatele na místo země do jedné ze čtyř tříd, oblouk dva příklady toho, jak ve světě lze rozdělit podle úrovně "rozvoje". Tam jsou. Nicméně, mnoho jiných forem klasifikace a rozsah požadavků k popisu skupiny zemí. Spíše než pouhé diskuse o terminologii, která nemá žádný vliv na skutečné životní problémy, je důležité si uvědomit, že tak, že různé části světa jsou popsány nám může říci mnohé o který má pravomoc rozhodnout, co by mělo být oceněno a co pomlouval.V této knize jsem se obecně používají termíny "globální sever" nebo "North" popisovat evropských zemí, Japonska. Austrálie, Nový Zéland. USA a Kanada, a "globálním jihem" a "Jih" k popisu zbývajících zemí Afriky, Asie, Latinské Ameriky, Karibiku a Tichomoří. Zatímco tam jsou jasně problémy s používáním těchto podmínek, v neposlední řadě skutečnost, že ne všechny "severních" zemích na sever od rovníku, a ne všechny "jižní" ty, na jih od rovníku. Raději používat tyto termíny spíše než jiné rozdíly níže. Kromě toho bylo sever / jih rozdíl použité Brandt Komise ve své zprávě o povaze globálníchzávislost (Brandt komise 1980). Komise THC, také známý jako nezávislá komise pro mezinárodní rozvojové problematice, byla založena v roce 1977 k uvažování o problémech globální nerovnosti a chudobě. To bylo předsedal bývalý kancléř západního Německa. Willy Brandt.Pojem "třetí svět" je často používán se odkazovat na národy Afriky. Asie. Latinské Ameriky a Karibiku. Původně byl používán popisovat ty země, které byly součástí Hnutí nezúčastněných, tj. neměli oficiálně podporovat ani kapitalistické USA a komunistické SSSR během studené války. místo toho preferring "třetí cestu". V rámci tohoto výkladu "první světová" sestávala z průmyslové kapitalistické země v západní Evropě, USA. Kanada. Japonsko. Nový Zéland a Austrálie, zatímco "druhé světové" byl komunistický blok I SSR a já zezadu Evropě. Nicméně i přes ne původně mít smysl pro hierarchii, THC nápad of'First '. "Druhé" a "třetí" byl často vykládány v tom smyslu zemí "třetího světa" se na třetím místě. Kolaps "druhé světové" v pozdní 1980 již 1990, s přechodem od státního socialismu, znamená, že základ pro rozlišení bylo odstranit (viz kapitola 3) (Friedmann 1992b).Další oblíbenou formou výstavby kategorií je "rozvinuté", "rozvoj" binární. To byl pocit, být lepší než rozlišování mezi "rozvinuté" a "nevyvinuté", jako druhé fázi vyplývající neschopností vymanit se z nedostatku stavu vývoje, spíše než pozitivní sentiment, který "rozvojové" naznačuje. U některých teoretiků (např. Frank 1967) pojetí je "fixní" nebo není schopen vymanit se z pozice jsou znevýhodněni v důsledku globální nerovnosti znamená, že termín "nerozvinuté * nebo" zaostalých "je velmi důležité (viz kapitola 3). V obou "devcloped '/' vývoji" a "rozvinutých" "" nevyvinuté * první termín zůstává stejný a zdá se, vyplývá, že "rozvoj * je koncový bod, tj. Jakmile dosáhnete určitého životního standardu nebo ekonomickému postavení pak se "vyvinula". Opět platí, že takové pojmy jsou důležité v některých teoretizování (např. modernizace přístupy diskutovány v kapitole 2). Nicméně, toto nebere v potaz dynamiku ze všech společností a pokračující touha obyvatelstva na zlepšení (ne nutně v hmotných statků ). Rovněž nedokáže uvažovat THC zkušeností sociálního

vyloučení, které se nacházejí v údajně "vyvinul" země nebo regiony (Jones 2000).Požadavky "více ekonomicky rozvinutých zemí * (MEDCs) AI" hospodářsky méně rozvinutých zemí (LEDCs) také gaii popularitu. Výslovný odkaz na hospodářský rozvoj Doe se předpokládat, že vývoj je automaticky ekonomický, nebo, že hospodářský rozvoj je nutně spojena s ■ jiné formy rozvoje. I když se tato zvláštnost je vítána, může důraz na ekonomické I., spíše než další možné rozměry vývoj považovat za což naznačuje, že ekonomické faktory jsou nejdůležitější aspekty "vývoje *. Stejně jako u všech kategorií použití kde je hranice mezi skupinami je umístěn je velmi diskutabilní.Konečně, někteří političtí aktivisté pracující pro větší globální spravedlnosti, naleznete v Africe. Asie. Latinské Ameriky a Karibiku jako "většina světa" a zbytek světa jako "minoritní svět SEW Internacionalistické časopis používá tuto terminologii, například upozornit na skutečnost, že v populaci řečeno, většina 01 světové populace (jen více než 79 procent v roce 2001 podle UNDP 2003: 253) žije v národech, co jsem nazval "jihu". To je důležité, aby, jak to zdůrazňuje hurocentric předpoklady, které jsou základem mnoha pojmů.Pojem "Eurocentrism" bude důležité v celém jednání teorie vývoje. To se odkazuje na předpokladu ročníku evropské či západní myšlenky jsou jen myšlenky a přístupy, které důležité. V některých případech je to proto, teoretik nevidí, že jejich přístup je velmi specifický kontext a že ve skutečnosti by mohlo být jiné výklady, ale v mnoha jiných případech je Eurocentrism na základě myšlenky Wcstem'Northern nadřazenosti. C Samozřejmě, že pojem "Eurocentrism" je založen na assumpt, že "Sever", je homogenní. To zjevně není pravda, vzhledem k rozsahu národů, které tvoří "severu", ale také proto, že rozdílů na základě pohlaví, etnického původu, třídě a mnoho dalších socia vlastnosti. Eurocentrism znamená mít moc nad knowledg a protože je to považováno za odráží existující třídy, pohlaví a etnického mocenské vztahy tak, aby názory of'While "střední třídy, nebo Elite muži na severu tu čest.Je to nejen terminologii, která může odhalit předsudky a převzetí mapy oblouku také důležité nositeli myšlenek, protože jsou reprezentace na světě. Protože jsme všichni mají různé názory ■ svět, jak jsme se rozhodli prezentovat náš svět map může revc, hodně o zpracovávat vlastní konkrétní chyb (Woods 1994). Mapová projekce je způsob, jak zobrazovat trojrozměrný svět na fl* Tnrnirim IRF irrirfrn iiranwnlkus papíru. Eurocentric mapy, jako jsou ty, které byly pomocí Mercator projekce, postavit Evropu do středu mapy a představují kontinenty ve stejném tvaru, jak jsou ve skutečnosti (obr. 1.4). Nicméně, protože Země je koule To vede k zemské masy blíže k pólům objevit mnohem větší ve srovnání s jinými kontinenty blíže rovníku. Projekce Peters je pokusem o tento problém eurocentrický image. Peters projekce je stejné oblasti projekce, což znamená, že THC půdy zastoupeny na mapě THC je správné ve vztahu k dalším plochy. To znamená, že v Africe. Asie a Latinská Amerika je mnohem větší v projekci Peters, odrážet jejich význam v oblasti podmínek ve skutečnosti (obr. 1,5). Protože toto byla projekce Peters často používá v programech rozvojové vzdělávání, aby se pokusila proti eurocentrický bias (Vujakovic 1989). Projekce Peters má, nicméně, je terčem kritiky, kontinenty se objeví dlouhý a tenký, velmi na rozdíl od svých tvarů na světě. V této knize Mapy světa oblouk nakreslen Eckert projekce IV. Jedná se o stejnou oblast projekci, která se snaží minimalizovat narušení tvary kontinentů.

KolonialismusNa počátku jednadvacátého století oblouk velmi málo colonics odešel na světě, po četných procesů dekolonizace po druhé světové válce. Přes toto, žádné úvahy o vývoji teorie a praxe musí zahrnovat i diskusi o významu a povaze kolonialismu. Před vypracování těchto důvodů je třeba pojem "kolonialismu". Bernstein (2000: 242) definuje kolonialismu jako "politickou

kontrolu nad národy a teritorii, zahraničních států, ať už spolu s významným trvalé osídlení ... nebo ne. " Tato politická kontrola představuje globální moc rozdílů a je spojena s dominancí v dalších oblastech, jako je ekonomika a kulturních praktik.Tři hlavní důvody pro diskusi o kolonialismu v THC souvislosti s rozvojem teorie může být identifikován. Za prvé, od poloviny šestnáctého století, evropský kolonialismus vytvořil více a více vazeb mezi jednotlivými částmi světa. Jak uvidíme v celém zbytku knihy, je interakce v celosvětovém měřítku a vazby mezi jednotlivými regiony a zeměmi uvedenými v řadu možností, jak v mnoha vývojových teorií. Zatímco vazby mezi různými částmi světa, nemohou být připsány pouze na provoz kolonialismu, byl klíčovým prvkemrozvoj THC základ pro to, co nyní nazýváme "globalizace" (viz kapitola 7).Druhým důležitým důvodem pro domněnku, kolonialismus v knize o vývoji teorie je povaha mocenských vztahů vložené v koloniálním procesů. Rozšíření Huropean politické, ekonomické a společenské kontroly nad ostatními částmi světa, představovaného 

větší síla v držení těchto států (viz str. 21-3). V některých teoriích vývoje, tyto síly nerovnosti mezi Severem a Jihem vysvětlit rozdíl zkušeností vývoje, ale i nadále omezují autonomii jižních zemí a národů určovat jejich vlastní budoucnost prostřednictvím procesů, o tom, co bylo nazváno "neokolonialismus". Tento termín je používán popisovat globální souvislosti, které odrážejí vládu severu na jih, přes právní samostatnost. Používá se například ve vztahu k vlivu nadnárodních korporací (TNC) v hospodářství na jihu, nebo schopnost vlád severního do jižního vlády rozhodování pomocí fungování multilaterálních organizací, jako je Světová banky (viz kapitola 2).Nakonec koloniální zkušenost různé celém světě, v závislosti na koloniální moci, již existujících sociálních, ekonomických a politických struktur v kolonii a načasování koloniální setkání (Bernstein 2000). Bez ohledu na zkušenosti, je jasné, že kolonialismus změnil sociální struktury, politické a ekonomické systémy a kulturní normy v mnoha místech. Odkaz na tyto změny pokračovaly do nezávislosti.Zatímco kolonialismus je obvykle považován za Evropany jev, dominance některých společností před jinými pochází z doby před Evropským výlety do Asie, Afriky, Latinské Amerikya Karibiku. Například, aztécké a incké říše v Latinské Americe byli schopni ovládnout jiné skupiny a území a jejich použití pro zdroje. Podobně Mogul říše (1526-1761) v čem je nyní severozápadní Indie, byla postavena na cathering holda a daní z rolníků (Bujra 2000). V celé Africe, tam byly významné říše, jako je Říše THC v Kush THC v údolí Nilu a několik islámských říší v západní Africe (skladem 1995). Rozšíření západní Evropy vliv měl. však mnohem rozšířenější a dlouhotrvající účinek.První hlavní období evropské koloniální expanze byla vedena THC španělštiny a portugalštiny v Latinské Americe a Karibské oblasti po Columbus "příchodu do Ameriky v roce 1492. V osmnáctém století španělský vliv také rozšířena na sever, do jaké oblouku nyní THC jižní státy THC USA. THC Během šestnáctého a sedmnáctého století, španělské a portugalské použít to, co oni volali THC "Nového světa * jako zdroj surovin, zejména stříbro. Tam bylo nějaké řešení, ale celkově koloniální projekt obou národů byl zaměřen na obchodní činnost (obchod).

Ve druhé polovině sedmnáctého století, holandský a Britové přišli do popředí. Zatímco oni mají nějaké aktivity v Latinské Americe a Karibiku, hodně z jejich činnost byla zaměřena v Severní Americe a jižní a východní Asie. Zatímco význam obchodu pro tyto koloniální snahy je stále vysoká, zejména tabáku ze Severní Ameriky a koření a hedvábí z Asie, protože výroba

se stala důležitější v Británii, zajištění surovin pro tato odvětví se na více významu. Dovoz bavlny ze Severní Ameriky byli převezeni do narůstající textilní továrny v severní Anglii, tabáku a cukru byly také zpracovány. Obchod s otroky byl klíč v expanzi bavlny, tabáku a výrobě cukru jako otroci základ plantáže pracovní síly. V subsaharské Africe, byly nalezeny evropských enkláv na západním pobřeží, kde se obchodovalo s otroky. Například Britové základny v Gambii, Sierra Leone, a francouzská v Senegalu. Evropanů (Britové, Holanďané, Francouzi a Němci) se usadil v Jižní Africe v roce 1652 v čem je nyní Kapské Město (skladem 1995). Toto období kolonialismu, také se lišila od předchozíchŠpanělštině a portugalštině fázi, protože tam byla větší osídlení Evropany a kolonie se staly důležité trhy pro evropské zboží vyrobené (Bernstein 2000).Jako průmyslový rozvoj se drží v Evropě v osmnáctém a devatenáctém století, kolonie stále důležitější jako zdroje surovin a na trzích (viz kapitola 3 pro diskuzi o marxistickou interpretací kolonialismu v tomto okamžiku). Španělsko a Portugalsko ztratili své pozice jako hlavní koloniální mocnosti a na počátku devatenáctého století válek za nezávislost vypukla ve většině zemí Latinské Ameriky, což vedlo k nezávislosti pro mnoho latinskoamerických národů v 1820s. Mezitím, britské a francouzské kolonie v jižní a východní Asii pokračoval prospívat. V rámci toho, co se stalo Jižní Africe, v Kapském připojena Brity v roce 1795. To přimělo to, co bylo známé jako "velká výprava" v 1830s a 1840s, když tisíce Boers (holandský bílým osadníkům a potomci) se pohybovala na sever a založili búrské republiky Transvaal a oranžový svobodný stát (skladem 1995). Evropskou kolonizací většiny afrického kontinentu jen opravdu proběhla v druhé části devatenáctého století v čem stal se známý jako "shon po Africe". Na konferenci v Berlíně 1884-5, evropské mocnosti rozděleny kontinentu, se shodli, že pokud země mohly prokázat " účinná kontrola ", pak by právní nárok na tomto území (skladem 1995). Británie a Francie byla opět klíčových hráčů, ale Belgie, Portugalsko a Německo také získal území.Po druhé světové válce, THC tlak na dekolonizace v Africe, Asii a Karibiku zvýšil z několika důvodů. THC válka způsobila velké ekonomické problémy, v západní Evropě. Dva hlavní koloniální mocnosti Francie a Británie, musel obrátit na USA o pomoc (viz kapitola 2). Kromě toho nové globální super-síly USA a Sovětského svazu (SSSR), tak obhajoval dekolonizace, v neposlední řadě proto, že poskytne nové příležitosti pro šíření THC vlastní vlivů. Tyto faktory mimo kolonie byly doplněny zvýšením požaduje nezávislost na obyvatelstvo kolonií sám. Měnící se ekonomické procesy a rostoucí moci více ¬ národních korporací (nadnárodní společnosti) také pomohl. Přímou politickou kontrolu již není nutné, aby bylo zboží obchodované mezi zeměmi (Potter et al. 2004). Kombinace těchto faktorů vedla k postupnému procesu dekolonizace.I přes dosažení politické nezávislosti, byla autonomie nově nezávislé státy rozhodně nebylo dosaženo. Ekonomických vazeb, zejména nadále udržet ex-kolonie v podřízené a závislé pozici (s Kapitola 3). To může také být argumentoval, že tento proces neo-kolonialismu se vztahuje i na pokračování zastoupení "západní" a "severní" způsoby, jak dělat věci jako "lepší". To je zásadní problém v mnoha rozvojových teorií je uvedeno v knize a také pojem "post-rozvoji", která je popsána na konci této kapitoly.Kresba dohromady z různých částí světa prostřednictvím politické a ekonomické procesy spojené s kolonialismem byl jen začátek toků zboží myšlenek a lidí na celém světě. Toto zvýšení interconnectedncss je nyní odkazoval se na jak "globalizace" (kapitola 7). Nicméně, stejně jako během koloniálního období některé země a národy byly schopny ovládat jiné, takže odráží pokračující globalizaci nerovnosti moci. Globalizace není zkušenosti stejným způsobem pro všechny národy světa. Například určité části světa oblouku víc "připojen" do jiných oblastí, než ostatní. Subsaharské Africe, například, je výrazně méně spojen s jinými regiony prostřednictvím obchodu, investičních toků a telekomunikací (Dicken 2003). To, někteří argumentovali, (viz kapitola 7), opouští region moci využívat zahraniční investice a

industrializace, které jsou spojeny s ekonomickou globalizací. Relativní nedostatek propojení v tomto smyslu, neznamená to, že vlády subsaharské Afriky jsou nutně schopni přijmout rozvojové politiky, které považují za vhodné pro jejich národy. Význam nadnárodních institucí jako je Světová banka (kapitola 2) a severní vlády, zejména ve Spojených státech, do rozhodování na národní úrovni. Koloniálního období může být více než na úrovni institucionalizovaného politického hlediska, ale nerovnosti v moci a vlivu i nadále.

Subjekty v oblasti rozvojeHlavním tématem této knihy je pochopit, jak různé definice a přístupy k, je "rozvoj" souvisí s konkrétní politické přístupy. Zatímco akademické debaty o "rozvoj" je fascinující, je velmi důležité zvážit, jak tyto debaty odkaz na aktuální politiku "na zemi", které postihují miliony lidí po celém světě.Různých přístupů zahrnuje řadu herců, se přesouvá důraz je kladen na těchto subjektů v závislosti na přijatých přístup. THC stupeň agentury, které tyto subjekty jsou vnímány, že bude ovlivněn zejména výklad rozdělení moci. Po Agentura předpokládá, že jednotlivec nebo skupina je schopna se rozhodovat a dělat věci, na základě vlastních rozhodnutí. Druhý extrém, že žádná agentura, znamená to, že není žádný volný W a chování jednotlivce je řízeno jinými aktéry.Existuje celá řada subjektů, které ve vývoji (tabulka 1.4). Oni se liší od jednotlivců až po velké globální organizace, jako

Tabulka 1.4 subjekty v rámci rozvoje Herec Aktivity Individuální

Domácnost

Obec

Vláda

Nestátní neziskové organizace (NNO)

pnvate společnosti mnohostranné organizace V závislosti na příjmu, může třídy, pohlaví, etnického původu, věku a dalších sociálních proměnné mají velký výběr a vlivu, nebo zůstat s velmi malou agenturu skupinu lidí, kteří žijí společně a sdílet náklady: ne vždy členové jedné rodiny: mohou fungovat jako celek, aby všichni členové domácnosti mají své základní potřeby splněnySkupina lidí se společnými zájmy, v některých smyslech: obvykle založena na společných rezidenční lokalita, např. obce nebo městské čtvrti, ale může také se odkazovat na společenství založené na sdílených sociální identity

Pracuje v různých měřítkách od místních a samosprávy, aby národní vlády: důležité při vytváření ekonomického rámce, může být intervence, nebo může hrát regulační roli při rozvojiOrganizace, které nejsou provozovány státem ani nejsou ziskové podniky, místní komunity mohou pomoci vytvořit projekty, které poskytují služby, vytvořit příležitost jako zdroj příjmů, a zlepšit sociální vztahy, mohou být velmi malé organizace, nebo velmi velké globální organizace jako Oxfam nebo Lékaři bez hranic Zástupci trhu: může být velmi malé podniky nebo globální korporace mohou stanovit globální agendu hospodářské politiky, podporovat světový mír, důležitým zdrojem podpory a technické pomoci. Příklady: Mezinárodní měnový fond. Organizace spojených národů. Světová banka 

jako Organizace spojených národů. Stupnice Rozdíly jsou zjevné, ale je důležité, předpokládat, že dojde k nárůstu vlivu jako měřítko se zvětší. Například, jednotlivci mohou být neuvěřitelně vlivná 00 ve velkém měřítku, protože jejich politické nebo ekonomické postavení, ale i jednotlivci mohou mít velmi malý vliv, i ve svých domácnostech. Prezident Spojených států amerických a ženy, zemědělce, na svazích Mount Kilimanjaro v Tanzanii oblouku jednotlivce, ale jejich schopnost ovlivňovat události a jejich povzbuzení volby se velmi liší co do rozsahu.

Přístupy k rozvojiZatímco jeden z cílů této knihy je poukázat na složitost debat o "vývoj", jako výchozí bod, že je užitečné mít některé základní rámec, ve kterém k nalezení našich diskusí. Tabulka 1.5 obsahuje chronologii přístupy "vývoj" a chápání. Smyslem této tabulky, není o tom, že teorie vývoje se vyvinula v unilinear způsobem, bez napadení či konfliktu. Místo toho, jak ukáže následující kapitoly, mnoho představ o "rozvoji" může existovat, i když některé teorie budou přijaty v širším měřítku, částečně proto, že jsou obhajovali a podporuje silnější herci.Stolu se jen zahrnuje vývoj teorií v období po druhé světové válce, to není, protože tam nebyly žádné představy o sociálním a ekonomickém rozvoji do té doby, ale proto, že v roce 1940 a 1950 tam byl rostoucí mezinárodní diskuse o tom, jak "vývoj", zejména na globálním Jihu, se měla konat. Mezinárodní organizace byly připraveny ve snaze dosáhnout "rozvoj" a řadu umění strategie byla přijata. Jak uvidíte. mnoho z představ o vývoji v druhé polovině dvacátého centur), a začátek dvacátého prvního mělo své kořeny v teoretizování v devatenáctém století a dříve.Jedním z rysů chronologický přístup, který by měla být zdůrazněna je pojem "slepé uličky" v teorii vývoje (Schuurman 1993). V roce 1980, tato myšlenka do slepé uličky se stal stále běžnější. V letech 1960 až 1970 kontrastní přístupy k modernizaci teorie a teorie závislosti představuje různé pohledy na vývoj. Však, že globální ekonomické problémy roku 1980 a povědomí v mnoha smyslech stávající "vývoj" teorie nebyla přeložena 

2000s Hlavní přístupy k rozvoji, 1950 a dáleHlavní rozvojové přístupyModernizace teorie: Všechny země by měly následovat Evropskou teorie modelu Strukturalistické: jižní země, nutné pro omezení interakce s globální ekonomikou, aby domácí ekonomické teorie růstu ModernizaceZávislost teorie: jižní země chudé, protože vykořisťování zemí severní teorie závislostiZákladní potřeby přístupy: zaměření státní pomoci a politiky by měly být na zajištění základní

potřeby pro nejchudší lidi světa Neo-Malthusian teorie: potřeba řídit hospodářský růst, využívání zdrojů a růst populace se vyhnout ekonomické a ekologické katastrofyŽeny a rozvoj: rozpoznání způsobu, jakým vývoj rozdílu dopad na ženy a muže neoliberalismu: soustředí se na trhu. Vlády by měly ustoupit od přímé účasti na ekonomické přístupy Grassroots aktivit: je důležité s ohledem na místní podmínky a původní znalostiUdržitelný rozvoj: je třeba sladit uspokojování potřeb současné generace na životní prostředí a další zájmy budoucích obyvatelGender a rozvoj: větší povědomí o způsobu, jakým se gender podílí na rozvoji neoliberalismusPost-vývoj: představy o rozvoji "představuje formu kolonialismu a Eurocentrism. Je třeba čelit od řadovýchTrvale udržitelný rozvojKultura a vývoj: zvýšení povědomí o tom, jak různé sociální a kulturní skupiny, vliv vývojových procesů neoliberalismu: větší zapojení s pojmy globalizaceTrvale udržitelný rozvoj Příspěvek <tevelopment Grassroots přístupy 

do praktických úspěchů, vedl teoretici se zastavit a přemýšlet o tom, co se vyvíjela a jak by to mohlo být dosaženo. Zatímco neo-liberální myšlení nyní dominuje rozvojové politiky (viz kapitola 2), po 1980 období bylo spojeno s uznáním mnohem větší rozmanitost v rámci koncepce rozvoje. To zahrnuje větší povědomí o ochranu životního prostředí, rovnosti pohlaví a místní přístupy. Všechny tyto budou popsány v následujících kapitolách.

Post-vývoj?Vedle debat o tom, jak • rozvoj "lze dosáhnout, od roku 1990, koncepce • post-rozvoji" se do popředí. Jeden z nejznámějších zastánců tohoto přístupu je Arturo Escobar, který se používá případové studie z Kolumbie diskutovat o procesu vývoje. O "vývoji" míní velmi technokratický přístup přijatý Světovou bankou THC. Americké vlády a dalších institucí v Severním období po druhé světové válce (popsáno v kapitole 2). Jeho argumentem je, že před "outsiderů", vstoupil do Kolumbie, tam byl žádná taková věc jako "chudoby", a proto není třeba na "rozvoj". Zatímco většina lidí, co by byli definováni jako nízké střední délce života, mnoho dětí postrádalo přístup k formálnímu vzdělání a domy postrádaly vody a elektřiny, tyto faktory nejsou obvykle považovány za problém. Escobar uvádí, že zavedením vnější normy a očekávání na kolumbijské společnosti a ekonomiky, bylo THC zemi interpretován jako "chybí rozvoje". Tento nedostatek může řešit pouze přijetím severní formy "vývoj", a proto mnoho typů intervenčních opatření ve formě pomoci a technické podpory (kapitola 2).Co se Escobar a dalších post-developmentalists (viz Rahnema s Bawtrce 1997, Sachs 1992) tvrdí, že proces vývoje, jak byla zaznamenána v jižních zemích je založena na předpokladech eurocentrický. "Vývoj" pomohl začlenit rozsáhlé oblasti THC světa do severní dominují ekonomického a politického systému, který zničil domorodé kultury, ohrožena udržitelnost přírodního prostředí a vytvořil pocity méněcennosti mezi lidmi z jihu (Box 1.6). Post-vývoj teoretici zdůrazňují význam diskurzu rozvoje. To se týká způsobu, jakým • rozvoj "je definován a diskutoval. Spíše než být neutrální, tito teoretici tvrdí, že chápánírozvoj "odráží převládající mocenské vztahy a umožnit nějaké nápady, • vývoj" bude předložen as • správné ", zatímco jiní jsou propuštěni. Tyto myšlenky po vývoje bude jen v celé knize.

Box 1.6

Nanda Shrestha je pohled na vývoj v NepáluNanda Shrestha je nyní docent na School of Business and Industry na Florida A & M University, ale vyrůstal v roce 1940 a 1950 v Pokhara ve střední Nepálu. Jeho rodina přežila tím, že kultivuje nezavlažovanou plodin pro obživu a prodej alkoholu proso Hlad byl obyčejný a malý domek nech déšť dovnitř Podle dnešní hodnocení, jeho rodinu a širší veřejností jistě jsou hodnoceny jako velmi chudých a znevýhodněných.Nicméně, pro Shrestha. vnímání jejich situace je velmi odlišná:Na mou nevinnou mysl, chudoba vypadalo přirozené, něco, co nikdo nemohl nic dělat. Přijal jsem chudoba jako věc osudu ... Netušila jsem, že chudoba je velmi společenské stvoření, není špatný karmický produkt. Přes to všechno, ale nikdy se zdálo, ohrožující nebo odlidšťující. Takže, chudým a hladovým rozhodně jsem. Ale zaostalých "." Nikdy jsem si nemyslel ani nikdo jiný - to je nejhorší znamenalo být "zaostalých" a bez lidské důstojnosti. Pravda, není tam žádný komfort a slávu v chudobě, ale celá koncepce rozvoje (či zaostalosti 1 byl zcela cizí mc.(1995: 268)V roce 1951. po změně vládce v Nepálu, byl představen v západním financování rozvojových projektů. Koncepce rozvoje nepálské je bikos. Shrestha popisuje, jak byli lidé "svedeni * podle tohoto konceptu a viděl vše, co bylo spojeno s bikus jako dobrá a hodnoty, a všechno ostatní, která byla spojena se stávajícím způsobu života jako nižší. To zahrnovalo formy tradiční medicíny, manuální práce , jazyk a vzdělávání. Bikos bylo považováno za žádoucí, protože ji koupil dlážděné silnice, budovy škol a technologie, i když přetrvává hlad a soběstačnosti a nezávislosti odmítl. Shrestha interpretuje tento proces jako formu kolonialismu, kde evropských a amerických idejí a kultur jsou prezentovány jako nadřazený původní způsob života.Zdroj: převzato z Shrestha 11995)PřehledVývoj je vysoce sporné pojetí.Multilaterální agentury často používají hospodářských opatření, jako je hrubý národní produkt na obyvatele pro hodnocení vývoje.Na národní úrovni opatření skrýt mimořádně důležitý prostorový a sociální nerovnosti. Přes rozšířenou dekolonizace, ft je důležité vzít v úvahu roli kolonialismus v pochopení vývoje dnes.Vývoj jako proces se neomezuje pouze na Afriku. Asie. Latinské Ameriky a Karibiku.Vývoj lze chápat jako eurocentrický nápad, který byl nucen na zbytek světa.

POZOR ANGLICKÁ VERZE V PDF ZAČÍNÁ DVOJKOU A JEDNIČKOU AŽ KONČÍ

Klasická a neoliberální teorie vývoje

Adam Smith a volný trh keynesiánství Modernizace teorií rozvojová pomoc neoliberalismusPolitiky strukturálních změn asijské finanční krize

Tato kapitola se zabývá vývojem teorie, které se zaměřují na klíčovou roli na trhu při podpoře

ekonomického pokroku.

Klasická teorieZatímco převážná část této knihy se zaměřuje na vývoj po roce 1945 teorie a politiky, je důležité si uvědomit, že tyto nápady neprokázalo, že by v intelektuálním vakuu, ale byly zakořeněny v tradici hospodářské, politické a sociologické teoretizování, který se vyvíjel v Evropě z osmnáctého století (Martinussen 1997: Kapitola 2).Jedním z hlavních teoretiků ovlivnit pozdější představy o hospodářský rozvoj byl Adam Smith. Jeho kniha. Vyšetření Nature a příčiny bohatství národů byl vydáván v 1776 a byl reakcí na obchodní (obchod) zaměření hospodářské politiky v té době v západní Evropě. V osmnáctém století, to byl obchod, který byl hlavní silou ekonomického růstu, obchodníky, a to zejména velkých obchodních společností (např. východní Indie) měl velkou moc ve vztahu k národním vládám. Za účelem ochrany svých zájmů, obchodníci podporuje protekcionistická opatření, která jim umožňuje vykonávat svoji činnost, aniž by to, co oni viděli jako zbytečná soutěž. Protekcionismus je součástí vysoká dovozní cla pro zboží vyrobené mimo zemi. Toto dělalo to levnější pro zákazníky, aby kupovali doma vyráběné zboží.Adam Smith prohlížet tuto formu nařízení, škodlivé pro ekonomický růst země a větší bohatství pro všechny občany, spíše než jen obchodní třídy. On argumentoval, větší pozornost je věnována výrobě, nikoli obchodu pro hospodářský rozvoj. Navíc tvrdil, že rozdělení práce by pomohla zlepšit produktivitu a tím i hospodářský růst a vytváření bohatství. Dělby práce popisuje rozdělení výrobního procesu (např. sukno) do několika fází: Spíše než jedna osoba, dokončení všech fází, různí lidé se soustředí na jeden aspekt tohoto procesu. Stávají se velmi zručný v tomto, a tak další položky mohou být ve stejném čase.Provoz navrhovaného systému, on argumentoval, by byl upraven na "neviditelné ruce trhu", a nikoli státem (viz kapitola 1 pro diskuzi o těchto subjektů), Smith věřil, že jednotlivci budou jednat ve vlastním zájmu.: Takže pokud produkt byl příliš drahý pak nikdo by si ji koupili, a prodejci by se buď sníží ceny či změnu prodávat něco jiného. Obdobně, pokud mzda příliš nízká, pak pracovníci by se přesunout do jiné práce. Navzdory písemně před otřesy a " hospodářského rozvoje "průmyslové revoluce, Smith práce je stále velmi vlivné dnes, protože jeho teoretizování o roli trhu v ekonomickém rozvoji. trhu, přístup zaměřený na hospodářský rozvoj byl také nazývaný laissez-faire ekonomie.Další velmi vlivný klasický ekonom David Ricardo, který žil na konci osmnáctého do začátku devatenáctého století. Byl velkým zastáncem volného obchodu a vyvinul teorii "komparativní výhodu". Podle této teorie by státy měly soustředit na výrobu a prodej zboží, že výhodu ve výrobě, protože jejich majetku, jako jsou pozemky, minerální prostředků, práce, technické nebo vědecké odborné znalosti. Znamenalo globální dělby práce. Ricardo argumentoval, že to dělalo více smyslu pro země se specializují na tuto cestu. spíše než se pokoušet vyrobit všechno, protože díky specializaci výroby by být více efektivní, by větší kapacitu pro růst a omezené zdroje by mohly být využity efektivněji (viz obr. 2.1).

Ekonomický růst teorieVíra klasických ekonomů "na trhu jako mechanismus pro maximalizaci efektivního zdrojenapadla na počátku dvacátého století významnou ekonomickou událostí, zejména z roku 1929 zdi Crash Street a Great deprese 1930 v USA. Z této extrémní selhání volného trhu dosáhnout rovnováhy, ekonomové začali vyvinout nové chápání národní ekonomiky. Nejdůležitější z nich byl britský ekonom John Maynard Keynes, který. V roce 1936 publikoval Obecná teorie zaměstnanosti. Úroku a peněz. Keynes argument byl, že volný trh není nutně pozitivní silou, že mnozí po Adam Smith, věřil. Keynes argumentoval, že klíčem k růstu reálné investice, tj. investice do nových (a nikoli nahrazení) projekty v oblasti infrastruktury. Tato investice, tvrdil, bude mít pozitivní dopad na tvorbu pracovních míst a další vytváření bohatství, a to

prostřednictvím multiplikačního efektu (s obr. 2.2). Tento vliv by však také pracovat opačně, takže klesající úroveň reálných investic povede k sestupné spirály do ekonomické krize.Na rozdíl od klasických ekonomů, Keynes viděl klíčovou roli vlády při prosazování hospodářského růstu. Spíše než nechat na trhu fungovat samostatně, Keynes říkal, že by vlády mohly zasáhnout

lo podporu investic buď prostřednictvím měnové politiky, jako jsou změny úrokových sazeb, nebo přímo prostřednictvím vládních výdajů. Například, pokud vláda financuje stavbu silnic schématu, bude vytvářet pracovní příležitosti nejen pro stavitele silnic, ale také pro dodavatele silničních stavebních materiálů a nářadí. Pracovníci budou utrácet peníze, aby podporu práce jiných lidí, a firmy budou vyrábět zisky, které mohou být investovány do dalšího produktivního kapitálu. Vládní výdaje se. Proto je považován za způsob, jak "zkrocení krize" (Preston 1996: 157). Zatímco Keynes nepsal konkrétně na ekonomických podmínkách jižních zemí, své představy o vládě aktivity byly čerpány v poválečném období intervencí de \ elopment.

Poválečná rekonstrukcePo druhé světové válce období dal západní země možnost posoudit nejvhodnější formy mezinárodní organizace a intervence, aby hospodářská krize 1930 nemůže nikdy opakovat. Navíc, oni chtěli prosazovat mírovější svět, kde by válku nahradit diplomacii a vyjednávání. V oblasti ekonomiky, z roku 1944 Bretton Woods konferenci v New Hampshire. USA vedl k vytvoření tří klíčových mezinárodních institucí zaměřených na podporustabilního hospodářského růstu v rámci kapitalistického systému: Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová banka a Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) (SEK Box 2.1). Tam bylo 44 zemí zastoupených v Bretton Woods. I když rozhodnutí byla, které měly vliv na celý non-komunistický svět, zastoupené země byly z velké části z průmyslového světa. Povaha zastoupení v globálních institucích budou diskutovány dále v kapitole 7.

Box 2.1

Bretton Woods instituceVšechny organizace jsou součástí, teoreticky, Organizace spojených národů -> Mem. ale v praxi jsou autonomní.Mezinárodní Monetarv fondu (MMF) Cílem IMF je udržet stabilitu měny a rozvoj světového obchodu. Je to především prostřednictvím poskytování podpory a poradenství zemím v potížích. Například Mezinárodní měnový fond je klíčovou institucí v pokusech o dosažení ekonomické stability poté, co krize zadluženosti nebo 1980 a 1990.\ \ Orld Bank Group Termín Světové banky je obvykle používán implikovat jedné organizaci, ale ve skutečnosti tam oblouku pět agentur v rámci skupiny Světové banky. Z nich je pojem Světové banky většinou správně použít pouze pro IBRD a IDA.Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), IBRD byla založena v roce 1945 v návaznosti na konferenci Brenon Woods v roce 1944. Jeho původním cílem bylo pomáhat při obnově a rozvoji v Evropě, ale po úspěchu Marshallova plánu (s box 2,21 pozornost organizace obrátila na chudší regiony světa IBRD poskytuje půjčky za nižší než národní vlády, komerční zájem sazby Nyní má 184 členů, přičemž hlasovací právo členů určuje úroveň ekonomické příspěvků:. takže IBRD je ovládán světa bohatších zemí je v současné době má 184 členů a od roku 1945 půjčil SI83 miliard na financování ve velkém měřítku. projekty v oblasti infrastruktury přispět k rozvoji.Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) U těch nejchudších národů, dokonce i úrokové sazby nižší než komerční úrovni jsou příliš vysoké. IDA byla založena v roce i960 a poskytuje

bezúročné půjčky na světě 80 nejchudších zemí. Země musí platit určité administrativní náklady, ale IDA poskytuje přístup k financím, které by jinak byly nedostupné. V současné době má 164 členů a půjčil SI42 miliardy od i960.International Finance Corporation (IFC), od roku 1965 spolupracoval s IFC privale společností v sektoru v rozvojových zemích, aby lépe úroveň investic a obchodní úspěch. Tím, že poskytuje úvěry, podnikatelské poradenství a finančních záruk, IFC pomáhá snižovat obchodní rizika pro soukromý sektor.Multilaterální Inwstment záruční agentura (MICA) Investice do chudších zemí světa je často pohlížejí s jistou nedůvěrou soukromého sektoru, bál se o politické nestabilitě, omezení finanční pohyby a hrozba vyvlastnění majetku místní samosprávy. Chcete-li pomoci tok soukromých investic, MKiA poskytuje záruky, servis. To znamená, že pokud společnosti do sektoru privale vznikla ztráta, pro non ¬ z komerčních důvodů, bude MIGA pokrytí těchto ztrát. To podporuje investice soukromého sektoru. Od svého založení v roce 1988 finanční prostředky MIGA mají zaručenou přes S50 miliard investic.Mezinárodní centrum pro řešení sporů z investic (ICSID) ICSID byla založena v roce 1966 a. jako IFC a MIGA. Snaží se zvýšit příliv soukromého kapitálu do chudších zemí světa. Centrum zajišťuje rozhodčí řízení v investičních sporech a pomáhá podporovat důvěru ve vztazích mezi vládami a zahraničními investory.Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), byla založena v roce 1947, role GATT bylo podpořit volný obchod mezi jejími členy. Původně se skládá z 23 členů, v době, kdy Světová obchodní organizace (WTO) nahradil GATT v roce 1995 bylo 124 členů. GATT se propracovali scries jednání nebo "kola". Během každého kola, členové snažili uzavírat dohody o snižování cel a rozšíření volného obchodu pro nové ekonomické sektory. Bylo jich tam osm kol v životě GATT.Zdroje: Octien (2003), IMF (2003): MIGA (2004); Potter et v. (2004), výkon (2003): Thomas a Allen (2000), Světová banka (2003a)

Důležitá role státu, nebo v případě brettonwoodských institucí, multilaterální organizace, hospodářské intervence na vývoj byl jasně odráží v Marshallův plán, oficiálně titulovaný "Program oživení evropské ekonomiky". Byl to program, přes který byla podpora plynou z USA financovat rekonstrukci v Evropě (viz Box 2.2). Program běžel roh 1948-52 a odráží keynesiánské teorie, že investice do programů ■ nfrastructurc bylo nejen obnovit fyzický kapitál v Evropě, to bylo také chtěl přispět k nastartovat národních ekonomik v regionu. Kromě toho americká vláda pocit, že přispívají k této rekonstrukce by omezit možnosti F-vropsk národů "podlehnutí" komunismu.Box 2.2 Marshallův plánMarshallův plán, známý také jako evropský zotavovací program, byla vyhlášena dne 5. června 1947 americký ministr zahraničí George C. Marshall. V rámci tohoto programu americká vláda poskytla finanční pomoc vlády západní Evropy na pomoc při obnově infrastruktury a hospodářství po druhé světové válce. USA motivace pro poskytnutí této pomoci bylo více než dobré vůli. Obnoven evropské ekonomiky by poskytovala trh pro výrobky v USA a rovněž přispěje k zachování životaschopného obchodního systému. Navíc vzhledem k obavám o komunistické hrozbě, že americká vláda cítila, že poskytování této pomoci by se snížila pravděpodobnost, že posun směrem k komunismu v západní Evropě.V letech 1948 a 1952 byl přibližně USS17 miliard převedené jako součást programu. U jeho vrcholu, převody představuje 2-3 procent amerického HDP, což je číslo daleko vyšší, než pro vývoj americké vlády pomoci dnes. Většina pomoc šla do Velké Británie. Francii. Západního Německa a Itálie. Pro správu programu byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) nastavit. V roce 1961 tato organizace se stala Organizace pro

hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jeho členství v nyní čítá 30 zemí, původní západní Evropy a Severní Ameriky se připojili členové Japonskem. Austrálie. Nový Zéland. Finsko. Mexiko a Jižní Korea. Česká republika se. Maďarsko. Polsko a Slovenská republika také připojila po svém přechodu k tržně orientované ekonomiky.Zdroje Burns (2000): Chenery (1989). OECD (2003): Preston (1996)

Role USA jako klíčového aktéra na mezinárodní rekonstrukční a rozvojové byl také posílen americký prezident Harry S. Truman ve svém inauguračním projevu v lednu 1949. Tématem projevu je podobná filozofie základní Marshallova plánu, chudobou a nízkou úroveň hospodářského rozvoje v jiných částech světa t poškozují nejen pro lidi žijící v těchto podmínkách, ale také k míru a prosperity v USA a dalších ekonomicky vyspělých zemí. Truman tvrdili, že USA by měla využít svého technologické znalosti na pomoc chudším částem světa pro zlepšení úrovně výroby, a proto stav hospodářského rozvoje a životních podmínek.Tato řeč je často zvednut jako výchozí bod pro "plánování rozvoje." Například. Arturo Kseobar, v jeho vlivný 1995Setkání rozvoj: Výroba a zrušit třetí H'orld, zdůrazňuje význam této řeči k rozvoji určitého diskursu a politiky zaměřené na non-průmyslovém světě. Escobar cituje Truman pohledu:Poprvé v historii lidstva má znalosti a dovednosti zmírnit utrpení těchto lidí [chudé světa ].... Věřím, že bychom měli k dispozici mírumilovné národy výhody našeho obchodu technických znalostí s cílem pomoci jim uvědomit si jejich úsilí o lepší život .... Co se počítá, je program rozvoje založený na pojetí demokratického spravedlivého řešení .... Větší produkce je klíčem k prosperitě a míru. A klíčem k větší produkci, je širší a intenzivnější aplikaci moderních vědeckých a technických poznatků(Truman v roce 1949 Escobar 1995: 3)Já a někteří, jako je třeba prokázat později v této kapitole, toto sdílení technického know-how od severu k jihu byla součástí jediné cesty pokroku, k rozvoji a modernizaci. Nicméně pro Escobar a dalších post-teoretiků vývoje, představuje eurocentrický přístup, který nebere v potaz rozsah společností na jihu a také na potřeby a požadavky místních obyvatel.

Lineární fáze teorieV roce 1960. Walt Rostow publikoval fáze hospodářského růstu nekomunistických Manisfesto. Rostow psal hlavně o "hospodářský růst", nikoli "rozvoj" za SC. ale on přece dělat rozdíly mezi "vyspělejší" a "méně rozvinutých" oblastech (1960: 2) a jeho "fáze hospodářského růstu" byly na cestě do "vyspělejší". postavení, které podle myšlení Rostowa, byl tam jeden cesta k "rozvoji "s konečnou fází je nazval" věku vysoké masové spotřeby ". Tak v cíli hlediska, byl "vývoj" koncipován jako stát, kde se množství obyvatel může dovolit utrácet velká množství pro spotřební zboží, ekonomika byla velmi nezemědělských a hodně měst založených. Konečně, podtitul knihy Rostowa Non-Komunistický manifest, zdůraznil, že vývoj se měl konat v kapitalistickém kontextu, než komunistická. Jako proces, byl "vývoj" definovány ve vztahu k modernitě a přechod od zemědělských společností s "tradiční" kulturní praxe, na racionální, průmysl a služby zaměřené ekonomiky. 

Tabulka 2.1 Rostows stadií hospodářského růstu Tradiční jeviště

Předpoklady pro vzlet

Vzlet

Jeďte do splatnosti

Věk masové vysokou spotřebou CharakteristickýZaložená na zemědělství, pre-Newton/an vědy a techniky: rodina a klan oddanosti klíč: pre-národní stát

Úspor a míry investic nad tempo růstu obyvatelstva, národní úrovni organizací a institucí, nové elity: Změny často vyvolané vnějším vniknutí

Podnět pro vzlet potřeby, např. politická revoluce, technické inovace, měnící se mezinárodní ekonomické prostředí, investic a míra úspor 5-10 procent národního důchodu, podstatné výrobní sektor, vhodného institucionálního uspořádání, např. bankovního systémuRozšířená řada technologií přijala, rozvoj nových odvětví: investice a úspory 10-20 procent národního důchoduRozšířené spotřeba zboží dlouhodobé spotřeby a služeb: zvýšení výdajů na sociální službyPříklad USA Pre-devatenácté stoletíRodilý Američan živobytí a lovecko-sběračských společnostech, evropských osadníků zaměřením na obchod se zemědělskými výrobky1815-40Zaměřte se na hospodářské činnosti po získání nezávislosti v roce 1776 získal, vyšší produktivitu v zemědělství, např. produkci bavlny, rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury s vládními prostředky, např. Erie Canal, železniční síť 1843-60Američan severu • se-off "během tohoto období - amerického jihu neměl" vzlétnout až 1930. Rozšíření železniční dopravy na Mid-West v 1850s spojené s přílivem zahraničního kapitálu, masivní expanzi v zrnech, vývozu, růst výroby ve východním splatnosti dosáhly do roku 1900Rozšíření výroby oceli: zvýšena zemědělská produktivita; zaměřené politiky hospodářského rozvoje 1900 a dáleVzestup střední třídy, jak se přestěhovat do městské zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, dopravě, stavebnictví, masivní nárůst spotřebitelských nákupů, např. auta a cigarety: zvýšení suburbanizace, 1913-14: zavedení Ford montážních linek Zdroj: převzato z Rostov * (1960) v rámci státních hranic na národní úrovni, předpokladem je, že to bylo ve vhodném měřítku, na kterém praxe rozvoje.

Strukturální změny modelyMyšlenky na plynulých přechodů v čase po určité cestě Bylo také zjištěno, za jakých podmínek Todaro (2000) "strukturální změny modelů. Základním tématem těchto modelů vývoje byl způsob, jakým národní ekonomiky posunula z venkova, zemědělství základnu městské, výroba jednoho. Tak "vývoj" byl koncipován jako velmi ekonomický fenomén.Klíč byl teoretik Arthur W. Lewis, který používal jeho zkušenosti vyrůstajících v Karibiku zkoumat povahu ekonomického rozvoje. On si představil ekonomiky je dualistická

"rozvojových zemí", tedy rozdělit do dvou. Takzvaný "tradiční" odvětví se skládala převážně zemědělské živobytí, i když některé formy městské samostatné výdělečné činnosti by mohly být i v tomto okruhu. "Moderní" odvětví, v kontrastu, byl vyroben z komerční zemědělství, plantáže, výroby a těžby. Pro Lewis, "rozvoj" se uskutečnil v přebytku pracovních sil přestěhoval z neziskového sektoru zaměřené na tradiční k moderní kapitalistické sektoru. Tvrdil, že proto, že tam bylo tolik, "přebytek" práce, tj. nezaměstnaných nebo částečně zaměstnaných lidí ve venkovských oblastech, mzdy v moderním sektoru nezvýší, dokud se přebytek pracovních sil byl absorbován (Lewis 1964). Vzhledem k městské východisko pro hodně "moderních" hospodářskou činnost, model byl Lewis na základě velkého množství migrace z venkova do měst.Lewis se zabývá tím, jak země by mohly začít rozvíjet "modem" sektor. Zejména, jak se země mohla získat dostatek peněz na investice, kdy populace byla úspora velmi málo, protože tam byl s vysokou mírou chudoby. Jako východisko z této pasti, on obhajoval zahraniční investice. Vlády by měly podporovat zahraničních společností investovat svůj kapitál do domácího průmyslového vývoje přes proces nazval "industrializace na základě pozvání" (Lewis 1955).Lewis "interpretace vývoje byla kritizovaná z mnoha pohledů. Lai (1985) tvrdil, že jeho předpoklady o non-měnící se mzdové sazby v situaci přebytku pracovních sil byly neudržitelné, ale Toye (1993: 104) využívá indický například prokázat, že indické mzdy nešli do velké 

proto, že jsou stále k dispozici levné pracovní síly z "tradičních" odvětví, aby jim pomohl nízký Jiné kritiky srovnané u Lewis patřily jeho opomenutí rozpoznat potenciálně nebezpečné příspěvky, které životního zemědělství mohou přispět k hospodářskému rozvoji (Binns 2000, Toye 1993). . jeho propagace O "industrializace na pozvání" také byl kritizován, protože podporuje závislost (s Kapitola 3).

prostorové dimenzeJak bylo zdůrazněno v kapitole 1, vývoj nejen sociální, bu prostorovou dimenzi. Stejně jako byl keynesiánský formy rozvojové politiky má vést k procesu stékajících kapek na poore lidí ve společnosti, tak vývoj výhody byly určeny k šíření různých oblastí. Pro Albert Hirschman (1958). prostorově-unbalancc růst byl žádoucí součástí vývojového procesu. Na základě své vlastní zkušenosti v Latinské Americe, on argumentoval, že spíše než pokus o dosažení stejné míry růstu v celé zemi, to dává smysl, aby hospodářský rozvoj, a to zejména industrializace, které mají být prostorově soustředěna. Jeho argument byl, že tyto tzv. "póly růstu" by se choval jako ohniska pro hospodářský rozvoj, ale postupem času by se výhody tohoto procesu rozšíření a stupněm polarizace by snížilo. Myšlenka na cestu progrese bylo tedy zřejmé, v práci Hirschmanovy. Zatímco on uznal, že podmínky v chudších zemích, mohou vyžadovat různé formy přístupu k rozvoji, základní závazek k modernizaci podél západního zážitek byl evidentní. "Za myšlenky na nevyvážený růst a pólů růstu je ... snadno rozpoznat pojetí růstu jako více či méně přirozené a automatické, ale občas narušen nebo přerušení procesu "(Hcttnc 1995: 43).Švédský ekonom Gunnar Myrdal (1957) také upozornil na rozdíly prostorové vlastní tržní ekonomický rozvoj ve své knize Ekonomická teorie a nejméně rozvinutých regionech.

Nicméně, na rozdíl od Hirschmanův. Myrdal nevěřil, že prostorová polarizace bude automaticky zrušena, jakmile hospodářský rozvoj dosáhne určité úrovně. Použitím pojmu kumulativní příčiny, když tvrdila, že pokud kraje se začal hospodářsky růst, lidé, zdroje a finance třeba věnovat této oblasti a přispět tak k dalšímu růstu. Tyto toky by opustil další oblasti vyčerpané dynamické lidi a zdroje přispět k rozvoji, je to, co Myrdal tzv. "zpětné účinky". On přece uznat, že některé výhody tohoto prostorového zaměření může rozšířit i na sousední regiony prostřednictvím "šíření účinky", ale celkově začarovaný kruh úpadku pro oblasti mimo hlavní oblasti bude pokračovat.Pro Myrdal. jediný způsob, jak by se zhoršení prostorové nerovnosti snížit byl přes státní intervence. Tvrdil, že v případě státního plánování byl účinný, nebylo třeba regionální rozdíly v ekonomickém růstu. Nicméně, on ", h vědomi lh.it m manv situací a státní útvary v mnoha zemích nebyli schopni dosáhnout (Myrdal 1970). Nazval tyto státy "měkké států a obhajoval přechod na" silné státy, aby zajistily, že plánování, by mohly být realizovány. Nicméně, on neposkytl informace o tom, jak to mělo být dosaženo. Myrdal víru v plánování jako řešení "problémů rozvoje" odpovídá s tím, co po vývoj teoretici by volal eurocentrický technokratický přístup. Zatímco Myrdal jasně kritizoval odcházející "vývoj" k volnému trhu, on zůstal v přístupu k rozvoji, která se zaměřila na ekonomický růst.Mezinárodní pomocToky mezinárodní pomoci ze severu na jih byly součástí politické reakce na modernizaci teorii ve vztahu k vývoji v poválečném období. Chudších zemích světa byly považovány za zaostává na cestě hospodářského rozvoje, je velmi zemědělská a chybí autonomní kapacity pro investice a hospodářský růst. Po tomto výkladu, byly velké převody peněz, technologií a odborných znalostí Očekává se, že vyplní mezery a pomoci hospodářskému rozvoji procesu. Truman je řeč o transferu technologií zapadá do tohoto modelu."Pomoci" lze definovat několika způsoby. To obvykle se odkazuje na "převod zdrojů za zvýhodněných podmínek za podmínek, které jsou velkorysejší, nebo" měkčí ", než získat půjčky na světových kapitálových trzích (Cassenovi a přidružených 1994: 2). Tyto zdroje jsou obvykle převedena z jednoho do druhého přímo vládě (bilaterální pomoc), nebo z jedné vlády prostřednictvím mnohostranné agentury nebo nevládní organizace, aby vlády a skupin v chudších zemích (Lancaster 1999).Pomoc může zahrnovat granty a půjčky, ale může také pokrývat technickou pomoc, transfer zdrojů, jako jsou zařízení nebo potravin, a odpuštění dluhu (viz dále v této kapitole av kapitole 7). To je obvyklé] rozlišovat mezi "pomoc v nouzi" a "humanitární pomoci", který je mobilizován v době přírodní katastrofy nebo války s cílem uspokojit okamžité potřeby, a dlouhodobou rozvojovou pomoc. Je to rozvojová pomoc, která tvoří největší část pomoci toků a který byl použit k podpoře konkrétní formy vývoje praxe.V letech 1950 až 1960, a to zejména, byla podpora směřována na rozvoj průmyslu a projekty zaměřené na zlepšení zemědělské efficier díky použití technologie. Tam byl také zaměřit na velké projekty v oblasti infrastruktury SCA, jako jsou přehrady a při stavbě silnic. Tato forma "top-down vývoje" se obhajovali, protože politici věří, že tato cesta rozvoje působil na severu, aby mohl pracovat jinde. To přece. Nicméně, mít vážné sociální (kapitoly 4 a 5) a životního prostředí (kapitola 6) dopady. The cxtemally-derivcd charakter tohoto přístupu k rozvoji, je shrnul generální Olusegun Obasanjo. Prezident Nigérie 1976-9 a 1999 až po současnost. On říkal, "v oblasti vzdělávání a industrializace, jsme použili vypůjčené nápady, zkušenosti a využití vypůjčených prostředků, které se účastní vypůjčené rukou. V našich rozvojových programů a strategií, ne moc, pokud vůbec něco, je naše "(1987 v Lancaster 1999: 3).

NeoliberalismusZ předchozí části je zřejmé, že pro většinu vlády ve globálního Severu i multilaterálních agentur, jako je Světová banka a Mezinárodní měnový fond, "rozvoj"poválečné období mělo být dosaženo prostřednictvím variace na Kcynesian přístupy. Tento přístup byl založen na vládní intervence na národní úrovni a zahraniční pomoci v oblasti pomoci v mezinárodním měřítku. Tento pohled změnil v roce 1970, kdy byla role státu stále problematičtější.V roce 1970, někteří teoretici začali argumentovat, že rozsáhlé zapojení státu do ekonomických aktivit, což vede k neefektivitě a zpomalení tempa hospodářského růstu, než by bylo dosaženo, pokud by na trhu byly ponechány vlastnímu osudu. Tito teoretici, jako například Deepak Lai (1983) a Bela Balassa (1971, 1981), bylo čerpání na klasické ekonomické teorie Adam Smith a jiní, pokud jde o "neviditelné ruce trhu". V případě neo-klasický nebo NCO-liberální teoretici , cesta k většímu hospodářskému růstu, a tudíž vyšší úroveň blahobytu pro všechny. bylo prostřednictvím snižování státních zásahů a nechat ceny na trhu nastavení a mzdy. Tvrdilo se, že to zajistí co nejefektivnější alokaci zdrojů, takže optimalizace růstu sazeb Současné sociální dávky. ve vztahu k podpoře. Bauer (1972) argumentoval, že zahraniční pomoc je také přispěl k neefektivitě a že tato forma podpory by měla být velmi redukovaný.Toye (1993) popisuje tento posun v teoretizování o rozvoj jako "kontrarevoluci". Ten shrnuje tři hlavní politické přístupy, které tato kontrarevoluce chtěl vyzvat:přes-rozšíření veřejného sektoru, • přes-důraz hospodářských politik na investice do fyzického kapitálu, tj. infrastruktury, nikoliv lidského kapitálu, jako je školství a zdravotnictví:rozšířené používání ekonomické kontroly, jako jsou dotace cel a kvót, což pokřivené ceny.(Toye 1993: 70)Všechny tři tyto problémy zaměřit se na faktory, které jsou vnitřní záležitostí země. Neexistuje žádný zohlednění vnějších faktorů, které mohou ovlivnit ekonomický úspěch.Pro příklad. Balassa práce zaměřena na liberalizaci obchodu. Pomocí případech ze čtyř zemí Latinské Ameriky a pěti asijských zemí. Balassa (1971) zkoumali roli státu v podpoře ekonomického růstu prostřednictvím industrializace za celní bariéry. Pro období 1950-69. Tvrdil, že růst v Koreji a na Tchaj-wanu byly mnohem vyšší než ve zbývajících sedmizemích, především proto, že přijal navenek orientované na výrobu exportní strategie (obr. 2.4). Byli přijímání bez protekcionismu přístup, který Smith podporoval v osmnáctém století (i když s později pro další diskuzi o východní Asijské rozvojové).V roce 1983 bylo jasné, že Světová banka vzala na tento způsob uvažování o hospodářském rozvoji. V roce 1983 ve zprávě o světovém vývoji, bylo zaměření na zdůrazňující vztah mezi hospodářským růstem sazeb a míru státních zásahů do cen. Z toho vyplývalo, že nejrychlejší míra růstu byla zjištěna v těch zemích, které byly nejvíce ven orientované, a státy, kde byly přinejmenším podílejí na "narušení trhu". Howev as Toye (1993: 108) upozorňuje, "pouze jedna třetina (nebo 34 procent), na ekonomickou výkonnost těchto zemí je vysvětlit politiku cen způsobeného narušení všeho druhu. Dvě třetiny jejich ekonomický růst reaguje na jiné faktory. " Neexistuje žádné úvahy o společenské a politické situace a institucí v těchto zemích, které mohou mít vliv ekonomického růstu, ale Světová banka, po neo-liberální interpretace, raději se zaměřit na vládní angažovanost v ekonomice.Této tendence k oslavě trhu jako neutrální alokaci zdrojů systému, bylo zjištěno, že pouze v souvislosti s globálním Jihu, ale také v tzv. "druhé světové * se pohybuje od státního socialismu (viz kapitola 3) a v průmyslových zemích západní Evropy a Severní Ameriky. Spojeného království podle Margaret Thatcherové, zvolený v roce 1979. a USA za Ronalda Reagana, který nastoupil do úřadu v roce 1981. jsou pravděpodobně nejlepší příklady tohoto ekonomická filozofie v akci.

Dluhová krizePotřeba alternativu k Keyncsian přístup byl považován některými za nezbytný, jelikož se ekonomiky po celém světě zažil zpomalení tempa růstu v roce 1970. V mnoha částech na jihu, nahrazování dovozů politiky (viz kapitola 3) byla provedena s určitým úspěchem, ale hranice těchto politik jsou stále patrné. Tyto národní hranice, v kombinaci s klesajícími cenami komodit a zpomalení světové ekonomiky, vedly k tomu, co bylo nazváno "dluhová krize" roku 1980.Vztah mezi příjmy přicházejí do země, a že chodit se nazývá "platební bilancí" (viz tabulka 2.2). Ty jsou rozděleny mezi běžném účtu a kapitálových účtů. Pokud existuje deficit v jedné z těchto účtů, to není nezbytně problém, jako přebytek z jiného účtu se může vztahovat na částky. Nicméně, pokud tomu tak není. nebo existuje-li deficit na obou účtech peníze, pak musí být zjištěno, že zabývat se deficit. To může být nalezené v hotovosti na účet, který zahrnuje tři druhy rezerv, zahraniční "tvrdé" měny, jako jsou americké dolary, zlato a zvláštní práva čerpání (SDR) MMF. SDR dávají držiteli možnost nároku měn od členů Mezinárodního měnového fondu ve formě úvěrů (IMF 2004).Dluhové krize vznikla proto, že mnoho národů z jihu nebyli schopni pokrýt své splátky dluhu (buď úroků nebo splacení vypůjčené částky). Během 1960 a zejména v 1970, mnoho jižních vlády půjčoval velké částky peněz na financování velké infrastruktury a rozvojových programů. Před 1970, většina z těchto půjček bylo ze severní vlád nebo z multilaterálních agentur, ale v roce 1970 bylo zvýšení úrovně půjčky od soukromých bank. To je součástí toho, co bylo známé jako recyklace petrodolarů. Vzhledem k rostoucím cenám ropy, země, které byly součástí OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) se hromadit velké množství peněz.

To byla uložena v bankách, a byl pak půjčil do jiných zemí, tak pocházející zájem. Jižní vlády, byli rádi, že si to půjčit peníze na financování svých rozvojových projektů, a tato akce se zdálo rozumné, jak byly úrokové sazby nízké a příjmů z vývozu komodit zůstala na zdravé úrovni.Bohužel, v pozdní 1970 klesly ceny komodit tak snižuje výnosy z vývozu. Jižních zemích získala většinu příjmů z exportu surovin, a to buď zemědělských produktů, jako je káva nebo cukr, nebo minerálních látek, jako uhlí a železné rudy. Tak, pokles světových cen komodit byl katastrofální. Tento pokles cen komodit byl obnoven globální recese v 1981 období, což vedlo k průmyslové země provést větší formy protekcionismu, jako je zvýšení dovozních cel, znovu ma to těžší pro jižní země vyvážet své zboží. Navíc úrokové sazby vzrostly a miliony dolarů úspor bylo mo od investorů s tím, co bylo považováno za "" země prostřednictvím procesu "bezpečnější letu kapitálu". Tyto události znamenaly, že mnoho jižních vlády byly již není schopen plnit své splácení dluhu, ohlašovat rozšířené provádění neoliberální politiky na trhu zaměřené teorie vývoje (Milward 2000).V srpnu 1982 Mexická vláda oznámila, že nebude schopna splnit splátky svého dluhu. To vyvolalo "dluhová krize", i když problémy dluh roste skrz pozdní 1970. Dluh se nemusí nutně představovat problém, nebude schopen splatit dluh nebo splnění úroků je. Kromě toho museli trávit velké množství příjmů z vývozu na splácení dluhu znamená, že je méně peněz na sociální programy a národní investice (tabulka 2.3).

St'uctural nastavovacích programůPravděpodobně nejznámějším aspektem neoliberálního vývoj teorie v praxi je provádění programů strukturálních úprav (SAP), od konce 1970. Tyto politiky často byly přijaty národní vlády výměnou za pokračování finanční podpory ze strany Mezinárodního měnového r'und a

Světové banky. K tomu je filozofie SAP odráží tržní ideologie přijaté Thatcherová a Reagan správy a jejich implementace ukazuje způsoby, které by mohly politik vytvořených na severu být uložena na jižnínárodů. Během pozdní 1970 a brzy 1980, národní vlády se ocitl stále schopen zaplatit úroky z dluhů, které narostly, když čerpá jak z komerčních bank a multilaterálních organizací.SAP zahrnují řadu vládou vedených politiky, které jsou zaměřeny na snižování role státu v řízení národního hospodářství. To neznamená, že stát již není zapojen, ale spíše, že na trhu je dána mnohem větší sílu. SAP obvykle zahrnují dvě kategorie politiky, které lze klasifikovat jako stabilizační opatření a úprav. Do první skupiny patří politiky, jako je zastavení nárůstu vládního sektoru mzdy, snížení zpět na vládní výdaje a devalvaci měny. Jakmile se ekonomika byla "stabilizoval" úprav oblouku, aby představil dlouhodobé změny, které budou, to je hájeno, přispět k ekonomicky prosperující budoucnosti. Tato opatření zahrnují otevření národní ekonomiky zahraničním investicím, reformy daňového systému a privatizaci (Simon 200 (viz tabulka 2.4). Prostřednictvím těchto politik, vládní příjmy navzájem a tam je mnohem větší účinnost a ekonomický růst. Vzhledem k tomu, dluhové břemeno a negativní tempa ekonomického růstu, který byl zkušený, tyto politiky zřejmě drží naději na rozvoj. Tato politická doporučení jsou někdy označovány jako obraz "washingtonského konsensu". Tento termín byl původně vytvořen Williamson v roce 1990 k označení neo -liberální politické reformy v Latinské Americe, které instituce se sídlem ve Washingtonu DC., jako je MMF a Světová banka, se navrhuje v pozdní 1980. Nyní je často používán popisovat provádění neoliberální politiky mezinárodních finančních institucí (Mdr) po celém světě a jako "synonymum pro tržní fundamentalismus" (Williamson 2000: 256).V drtivé většině případů. SAPS se ukázal mít velmi vážné následky. Zrušení státu, otevření národní ekonomiky pro zahraniční investice a devalvace měny nebude mít očekávaný efekt, ale spíše větší chudoby, jak reálné mzdy klesly, nezaměstnanost vzrostla a životní náklady vzrostly. Odstranění sítí státní bezpečnosti v některých případech i vlevo nejzranitelnější a opuštěný bez pomoci formou ol (Comia el al. 1987) (Box 2.3). Simon (1995: 17) tvrdí, že dluhová krize je obvykle spojován s Latinskou Amerikou, ale otázky zadluženosti, a zejména úloze SAP. v subsaharskéTabulka 2.4 Základní charakteristika programů strukturálního přizpůsobenívnitřní politiku reformy - zvýšení role na trhu v domácí ekonomicePrivatizace státních podniků - umožňuje větší konkurenci, snižuje zátěž pro státní prostředky, jestliže firmy dělají špatně:odstranění státních dotací - zvyšuje konkurenci a snižuje výdaje státu: zlepšení daňového systému - zvýšení státních příjmů:odstranění mzdovou regulaci, např. minimální mzdy - výše mezd by měly být stanovenyTrh:snížení vládních sil - seškrtá byrokracie a neefektivnost a snižuje státní výdaje.Vnější politiky reformy - k podpoře zahraničních investic a růst vývozu devalvace měny - při dovozu a vývozu dražší levnější: odstranění nebo snížení cel - podporuje mezinárodní obchod: odstranění nebo snížení kvót, jako např. právní minimum vstupy z domácích zdrojů - podněcuje zahraniční investice a export, t konce státní kontrolu vývozu, např. po zemědělských komoditách - zlepšuje efektivitu a podporuje soukromé investice.Zdroj upraven z Milward (2000)

Strukturálních změn v JamaicaBěhem 1970 jamajské ekonomiky zaznamenány závažné ekonomické problémy, včetně záporných hodnot hospodářského růstu od roku 1974. Tyto problémy vedly jamajské vlády pod Edward Seaga podepsala dohodu s MMF v roce 1977 Tor další financování závisí na

Jamaica následující úpravy politiky další dohody s MMF a Světová banka v roce 1980 a 1990.Vládní výdaje klesly dramaticky v rámci těchto politik. Rozpočtové výdaje na 1985 / 6 bylo 71 procent z roku 1981 2 úrovně. Zatímco vládní výdaje na sociální služby byla 641 milionů dolarů v roce 1979/80 jamajský tomto klesl na 372 mil. v roce 1985 6 (na 1979 80 cen). Tyto poklesy ve vládních sociálních výdajů, společně s nárůstem nezaměstnanosti a klesající reálné mzdy vedl k poklesu životní úrovně. Úroveň dítěte podvýživy, zvýšení úrovně vzdělávání padl a nabídka nových bytů pro nízkopříjmové skupiny klesl téměř na nulu. V letech 1980 a 1985. O'Level povolení klesla z 62 procent na 34 procent, což odráží "se snižujícími se investicemi do infrastruktury, škol a učitelé * mzdy, jakož i nízkou úrovní ochrany zdraví dětí a tlaky od rodin ehildrcn zadat placenou práci.

Celková úroveň chudoby zvýšila během 1980, s některými roční výkyvy. Použití USS60 měsíčně na 1989 ceny jako hranici chudoby, míra chudoby vzrostla z 45,5 procent v roce 1989 až 54,5 procenta v roce 19%. Některé domácnosti jsou schopni udržet životní úroveň, a to zejména ti, kteří měli přístup k poukázek od rodinných příslušníků v zahraničí, ale celkově SAP na Jamajce měl vážné negativní dopady na sociální vývoj v zemi.Zdroje: převzato z Boyd (1987): Handa a King (1997 2003).

Afrika, by neměly být ignorovány. Ekonomické stabilizace může být dosaženo, ale náklady z hlediska prospěchu člověka byly závažné (Simon El Al. 1995).Je obtížné zobecnit vliv SAPS v sociálních TCR částečně Vzhledem k rozmanitosti zkušeností (Stewart 1995). ale také proto, že nemůžeme vědět, co by se stalo, kdyby SAPS nebyl zaveden. V některých případech (Box 2.3), tam je důkaz chudoby zvyšuje po zavedení SAP, "[h'owever. Klíčovým bodem je, že je dohodnuto, že i když SAP nemůže způsobit chudobu v přímém slova smyslu, rozhodně nevede ke snížení chudoby "(Mcllwaine 2002: 99).Rostoucí povědomí o negativní sociální dopady SAPS a směřovat ke globálně program snižování chudoby, která byla světovou špičkou a MMF přebudovat SAP v pozdní 1990. Neo-liberální politiky přizpůsobení oblouku stále klíčovou součástí podmínek organizací pro půjčování finančních prostředků, ale větší pozornost je věnována potřebám lidí ve společnosti. Rozdílů mezi jednotlivými státy je také uznal, ve srovnání se jedna velikost univerzální přístup do SAP. Tyto novinky politiky jsou seskupeny pod názvem "Strategie snižování chudoby" (PRSs) a klíčovým prvkem strategie omezování chudoby dokument (PRSP). Jedná se o dokument, který každá vláda musí předložit, aby nárok na další finanční prostředky, když je napsáno národní vlády, zprávy a návrhy politik formulace by měla být prováděna v const s organizacemi občanské společnosti a dárci (Světová banka 2004). je podporovat širší účastí na národní rozvoj (viz kapitola 5). I přes změnu jména, mnoho argumentovat, že jsou málo odlišné od SAP a zároveň konzultačního postupu došlo, kvalita účasti v podmínkách poskytování marginalizovaných skupin hlas byl omezený (Bradshaw a Linnekcr 2003: Výkon 2003: 175-9) .   "Asijský zázrak"Zkušenosti z východoasijských národů od 1960 do 1990 byl považován za příklad toho, jak neo-liberální politiky může vést kvývoj. Nejen, že tyto země zažívají vysokou míru hospodářského růstu, ale toto bylo spojeno se zlepšením životní úrovně a nevedly ke zvýšení úrovně hospodářské a sociální nerovnosti (obr. 2.5 a 2.6). Hospodářský rozvoj regionu byl reprezentován jako scries vln. Po úspěchu japonské ekonomiky v poválečném období, ncwly-industrializované země a ekonomiky (NIC nebo ností), Hong Kong. Singapur. Tchaj-wan a Jižní Korea zaznamenala prudký ekonomický růst, založený především na pracovně náročné odvětví zpracovatelského průmyslu. V roce

1980 byla tato dráha také přijatá Indonésie. Thajsku a Malajsii, stejně jako Čína a Vietnam, které se začínají pohybovat od státem kontrolované ekonomiky (viz kapitola 3).V roce 1993 Světová banka zveřejní východní Asie zázrak. Tato kniha se snaží upozornit na způsoby, jimiž se hospodářského a sociálního rozvoje bylo dosaženo východoasijských národů, které po několik klíčových neoliberální principy, zvláště, otevření ekonomiky pro zahraniční investice a obchod, omezenou roli státu v 

v národním hospodářství, investic do lidského kapitálu, zejména v oblasti vzdělávání. Kniha představila tento "East Asian Model * jako Blu pro hospodářský rozvoj s kapitálu v jiných oblastech jako w Dixon (1999: 206) zdůrazňuje:" Úspěšné Pacifiku asijské ekonomiky byly prezentovány jako živé ztělesnění neoliberální ortodoxie a příklady bude následovat třetí svět jako celek. "Po zveřejnění mnoha komentátorů jde napsal "Doba platnosti tohoto přístupu, často kritizuje výklad, že Světová banka z poválečného ekonomického vývoje na východě Asie, mračit se hlavní kritik ve výkladu Světové banky. Za prvé, že spíše než

ucelený soubor politik v celém regionu, ve skutečnosti tam byla celá řada přístupů přijat. Jonathan Rigg ve své knize o jihovýchodní Asii, tvrdí. "Asie není singulární a nediferencovaných region ... Asie neměl jediný zázrak.... Boty-Horning vývoj v jihovýchodní Asii. .. Do obecné vysvětlující rámec ignoruje, do jaké míry národních kontextů hrají rozhodující, možná dokonce definování role "(Rigg 2003: 11).. Za druhé, je velmi důležité, mnoho kritizoval způsob, jakým se Světovou bankou použit východoasijské zkušenosti propagovat výhody volného obchodu a otevřené ekonomiky ve skutečnosti, jako mnoho autorů zdůraznil, že mnoho z východoasijských zemí dosáhla svého ekonomického úspěchu důležité vládní zásahy. Například. Amsden Ředitel kontroly (1994) zdůrazňuje "se role protekcionismu v růstu textilního průmyslu Hongkongu. Zatřetí, zpráva Světové banky nepotvrdil pokračující úrovně chudoby a nerovnosti v regionu národů. Hnally. používání pojmu "zázrak" byl zpochybňován. Koncept ° 1 'zázrak' znamená, že proces je nevysvětlitelné. Nicméně, to bylo jasné, že ekonomický vývoj v regionu by mohl být vysvětlen. Jak Gamaut (1998: 3) uvádí:Nikdy se taková věc jako "zázrak" východní Asie. Tam byl, nicméně, východoasijské jev trvalý rychlý růst, jako jednu ekonomiku za druhou ve východní Asii začaly akumulovat kapitál, platí lepší technologie a využívat lidské zdroje efektivněji pro ekonomický rozvoj.V roce 1997 tento model neoliberální hospodářský rozvoj se zhroutil v čem byl nazván "asijské krize". Spoušť pro ekonomická krize byla devalvace baht. thajské měny, ale tam byl prasklinami vzniklými v regionu ekonomiky před tímto. Krize byla z velké části finanční, v tom, že zrušení velkého množství zahraničního kapitálu z regionu znamenalo, že v mnoha zemích, byla stabilita jejich ekonomik silně ohrožena. V Thajsku v roce 1996, byla důvěra zahraničních investorů v ekonomice otřesený klesající růst vývozu, a tam byly také obavy týkající se velkých velikost deficitu běžného účtu. Protože investoři začali stahovat své peníze z thajské ekonomice, thajská vláda nebyla schopna udržet kurz baht. Baht, jako mnoho měn v regionu, byla opravena, tj. kurz nezměnila, aby odrážel poptávku po měně. To je argumentoval, může pomoci snížit náklady na zahraniční obchod, protože není možné, aby se náklady jsou kvůli kolísání směnných kurzů. Kromě toho může pevný kurz podporovat hospodářskou stabilitu tím, že vládní hospodářská politika musí být schopna udržet toto tempo. Jako únik kapitálu zvýšila, thajská vláda byla neschopná udržet baht na pevnou sazbou, a byl nucen devalvovat to. To vyvolalo další letu z Thajska, ale také vedly ke krizi šíří po celém regionu. To bylo nazvané "nákazy" či "ekonomické chřipky" (Poon a Perry 1999).Důvodem thajská krize takový dopad na zbytek regionu lze připsat řadě faktorů (Gamaut

1998). Zahraniční investoři se náhle si stěžoval na pochopení, že ve skutečnosti jen velmi nízké povědomí o podrobné údaje o oblasti S i ekonomických procesů, a to v případě, že thajská vláda byla schopná k devalvaci národní měny, co se vlády zastavit někde jinde mění macrocconomic politiky? Kromě toho, že hodně z růstu regionu je založen na obchodu uvnitř regionu. S rostoucí regionální nestability a nejistoty, jako obchod se bude l ^ být ohrožena. , Jako je důvěra klesla úroveň, stále více a více luti byly odstraněny z regionu. To mělo devastující účinky na j úrovně ekonomického růstu (viz obr. 2.7), ale také na Leve, c 'chudoby masy obyvatelstva. 

 Samozřejmě, když krize se cítil v celém regionu, zkušenosti jsou různé a některé země zvětralé bouře mnohem účinněji než jiné. Stejně jako "zázrak * má mnoho rozměrů, takže" krize * není sdílený společný zážitek. Indonésie. Thajsku a Jižní Koreji všichni zažili záporná tempa hospodářského růstu v návaznosti na havárii, a Tchaj-wan a Japonsko pocítili jen málo změn v tempech růstu HDP (obr. 2.7).U Světové banky a další instituce a vlády, které držel se rychle Asii jako model pro úspěšný rozvoj politiky, v roce 1997 Asijská krize byla jistě rána. Nicméně, Světová banka interpretace příčin krize zaměřená na selhání vlád v regionu sledovat neo-liberální přístup správně. Zásahy státu do ekonomiky, která nebyla uznána velmi na oblast východní Asie zázrak byl nyní považován za klíčový prvek při vytváření krize (Dixon 1999). V celém regionu. MMF "záchranné balíčky" byly realizovány. Jednalo se o velmi podobný politik strukturálních změn a včetně podmínek, jako je větší otevřenost pro zahraniční vlastnictví v bankovním a finančním sektoru. Tato finanční podpora od MMF pomoc regionu ekonomiky získat jejich stability a růstu se začaly zlepšovat.

PřehledKlasické a neoklasické ekonomické teorie zdůrazňují význam volného trhu pro rozvoj.Modernizace teorie argumentují, že vývoj je do značné míry ekonomické a stejný cesta rozvoje by měly být dodržovány všechny země. Po druhé světové válce, v zemích severní Evropy zaměřený na pomoc do jižních zemí, které jim pomohou sledovat stejnou cestu rozvoje přijatá na sever.Politiky strukturálních změn, jsou klíčovou součástí neo-liberální politiky rozvoje.Východoasijská finanční krize napadla neo-liberální přesvědčení o roli trhu v ekonomickém rozvoji.

Otázky k diskusi1 Podle klasické ekonomické teorie, jaké jsou BENEFIL volného obchodu?2 Co oblouku fáze Rostow "s lineární fází teorie a jak se země přesouvat z jedné fáze do druhé?3 Jakou roli si Keynes si myslím, že stát má při podpoře hospodářského rozvoje?4 Jaké byly hlavní rysy "východní Asie zázraku". "5 Co oblouku hlavní aspekty politik strukturálních změn a to, co oblouku sociálních dopadů SAP?

Další čtení

Mohan. G.. E. Brown. B. Milward ami A.B. Zack-Williams (2000) Strukturální Adiustment: teorie. Praxe a dopadů. Londýn: Routlcdgc. Přístupné v úvahu pozadí strukturálních změn, co to znamená a politické, hospodářské, sociální a environmentální dopady. K dispozici je i

přihlédnutí k alternativám na strukturální změny.Toyc. J. (1993) dilemata o / rozvoje. 2. vydání. Oxford: Blackwell. Velmi podrobné vyšetření posun od keynesiánské přístupy k ekonomickému rozvoji na neo-liberální ty. Někteří studenti mohou najít ekonomické obsah spíše hard-děje v době, ale kniha je vynikající přehled o těchto debatSvětová banka (1993) východoasijské zázrak. Oxford: OUP. Vynikající příklad IH přístupy k hospodářskému rozvoji IHE pozdní 1980 a brzy 1990.

Užitečné webové stránky

www.adamsmith.org Adam Smith Institute, jehož cílem je zvýšit povědomí o práci Adama Smitha a roli tržně ekonomický rozvoj.www.brcttonwoods.org Brelton Woods výboru. Př IDES informace o mezinárodních finančních záležitostech a role Mezinárodního měnového fondu. Světová banka a WTO v globální ekonomické politiky.www.imf.org Mezinárodní měnový fond. Poskytuje informace opostupy a činnosti Mezinárodního měnového fondu užitečných materiálů na programy strukturálních úprav.www.occd.org Organizace hospodářskou spolupráci a rozvoj. Poskytuje informace o činnosti organizace, včetně oficiální rozvojové pomoci.www.usaid.gov Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj^ W.worldbank.org Světové banky. Podrobnosti aktivity všech členů skupiny Světové bankywww.worldbank.org chudoby strategie, strategie pro snížení chudoby a PRSP. Světová banka Sile vysvětlovat PRSP. včetně PRSP z celé řady zemí.

Strukturalismus, neo-marxismu a socialismu

Marxistické teorie vývoje strukturalismu a teorie závislosti socialismu a sovětského vzoru maoismus a vývoj v Číně, afrických a afro-socialismus Marxismus

Stát má důležitou roli ve všech přístupů k "rozvoji". Může to být poskytnutí systém regulace, právo a pořádek, v němž na trhu může pracovat efektivně, jako teorie popsané v předchozí kapitole argumentoval, nebo stát, může být mnohem intervenční na fungování ekonomiky jako uvidíme v této kapitole.

Marxistické teorie vývojeMarxova teorie vývoje a pokroku, nesl podobnosti, že lineární fáze modelů popsaných v předchozí kapitole. Například, v úvodu k prvnímu objem kapitálu uvedl. "Země, která je průmyslově vyvíjela se zobrazí pouze v méně rozvinutých, představa vlastní budoucnosti" (Marx 1909: xvii). Nicméně, koncový bod, zatímco také má podobnosti zaměření městského a průmyslového života, byl velmi odlišný . sociálního a politického hlediska kapitalismus byl považován jen za jednu etapu v přechodu, pre-kapitalistické společnosti, kterou Marx diferencované jako "asijské", "staré", nebo "feudální", bude nahrazen kapitalismem, který se zmocnil woul socialismem . V rámci socialistického a komunistického režimu, tam by byl obecní vlastnictví spíše než soukromé vlastnictví jednotlivců bude pracovat podle svých schopností a bude mít k dispozici podle svých potřeb (tabulka 3.1). Tento proces * "se vztahují na všechny společnosti. 

TaUle 3,1 marxistický fází společenského vývojeCharakteristika ^ Ncient / pnmitive komunismu. Feudalismus, nebo asijské

Kapitalismus

Socialismus Starověké domorodé společnosti, společné vlastnictví půdy nástrojů, a další základní ekonomické zdrojeFeudalismus: nalezený v západních společnostech ", založené na zemědělskou produkci pořádané v okolí velkých majetků, na pozemky ve vlastnictví několika, ale nájemníci schopni udržet své výrobky poté, co zaplatil pronajímateliAsijské: našel ve společnosti "východní", např. Indie. Čína. Turecko, Persie: různé třídy dominuje ekonomiky a státního aparátu, potřebné k zajištění centralizovaného řízení důležitých technologií, jako jsou systémy zavlažování společnost dělí na ty, kdo vlastní výrobní prostředky, a ty, kteří nemají: těm, kteří nemají vydělat živobytí prodejem své pracovní síly, roli trhu při alokaci zdrojůKomunální vlastnictví výrobních prostředků od státu, nebo lidé: industrializace, znamená to, že lidé už nemají na boj o bydlení a individuální potřeby mohou být splněny do distribuční soustavy kolektivní Zdroje převzato z Gregoiy (1986): Smith (2000): Worsley (1990)

Hlavním rysem Marxově analýze byl vztah mezi kapitálem a prací. Etapy je uvedeno výše zastoupeny různé "způsoby výroby", v tom, že v každé fázi byl jinou kombinaci of'forces výroby "a" výrobní vztahy "(Box 3.1). V rámci pre-kapitalistické formy výroby, osoby pracovali na zajistit sebe a své rodiny, často v zemědělství existence. To znamená, že množství práce nebo práce dokončena byla jen tolik, aby jídlo, přístřeší, oblečení a další nezbytnosti.

Box 3.1

Definice marxistických termínechVýrobní prostředky "věcí", které oblouk potřebné pro lidi, pro výrobu zboží. Mezi ně patří nástroje a vybavení, stejně jako pozemky, plodiny a minerálnírezervy.delations výroby dělby práce, tj. kdo, co dokumentů ve výrobním procesu. Také zahrnuje kdo rozhoduje, co se vyrábí a jak se vyrábí, tak i možnost, že nerovné rozhodování a výkon. To může být založeno na tom, kdo vlastní výrobní prostředky.Způsob výroby systému sociálních vztahů organizace výroby. Jedná se o výrobní vztahy, jakož i státní aparát a právní systém. Obsahuje také kulturní normy a ideologie, o tom, jak společnost by měl fungovat.Zdroje: převzato z Peet s Hartwick (1999i: Worsley 11990)

V kapitalismu. Marx argumentoval, že tento vztah směny. Jak Technologický pokrok a schopnosti lidí "využít a použít na zdroji se stává efektivnější, složitější formy organizace jsou možné. Pro Marxe je kapitalismus vyznačuje dvě hlavní divize v rámci společnosti, "buržoazii", kteří vlastní výrobní prostředky, a "proletariát", kteří nemají. Jediné w, že proletariát může přežít, je prodávat jejich práci, tj. práci fi mzdy. Tato práce však není stejná forma práce jak v pre-kapitalistického systému. Nejen, že zaměstnanci pracovní síly tak, aby byl schopen poskytnout základy pro jejich rodiny, ale také pracovat, aby pro buržoazii. Tento "přebytek" (množství práce, než které jsou nezbytné pro splnění základních potřeb), vytváří zisk pro majitele, protože zaměstnanci nejsou vypláceny v plné výši z jejich produkce. Tento zisk je pak možné reinvestovat do více závodů, nebo země, tak CREA "', podmínky pro další generaci bohatství, ale bohatství znovu s buržoazií.Marx si prohlížel kapitalismus jako nezbytnou etapu v postupu k socialismu, a také za to mnohem lepší, než před ¬ kapitalistické společnosti, kterou charakterizuje jako iracionální a backw Ik-interpretovaný kapitalismus jako ze své podstaty nestabilní a vulnerab na krize. Nakonec, on věřil, thai kapitalismus by byl svržen a socialistické formy organizace práce a výroby w přednost.Marxův důraz byl evropský vývoj v devatenáctém století. Nicméně. Marxovy myšlenky byly rozšířeny a použity i na jiných částech o světě. Ve vztahu k růstu evropských impérií a kolonií v Africe a Asii, jakož i další vztahy s nezávislými vykořisťování Latinské Ameriky. Marxistické teorie imperialismu zaměřena na způsob, jakým tyto různé části světa pomohl zmírnit nebo zpoždění krizí kapitalistického vývoje v Evropě (Peet s Hartwick 1999). Například vůdce Lenin v roce 1917 o revoluci v Rusku (viz dále) argumentoval, že imperialismusbyl "nejvyšší fáze kapitalismu". Podle marxistické teorie, kapitalismus potřebuje stále větší možnosti vytvářet zisk, aby přežil. Kolonie poskytla vynikající možnosti dalšího zisku, a to prostřednictvím vytváření nových trhů, nových zdrojů surovin a levnou pracovní sílu (Webster 1990: 82). Podle Lenin, že jakmile budou tyto možnosti vyčerpány kapitalismu by se zhroutil.

Neo-marxismusKlasické marxistické teorie, jak je popsáno výše byly kritizovány za zaměřené na zkušenosti společnosti ze západní Evropy, a za předpokladu, že všechny země na světě by se sledovat stejnou cestu pokroku a rozvoje. Nicméně, v letech 1950 až 1960 neo-marxistické přístupy začali zpochybňovat tento výklad. Zkušenosti z nově nezávislých států v Karibiku. Africe a Asii, ukázala, že Lenin představy o imperialismus je nejvyšší fáze kapitalismu mohla být zpochybněna. I přes de-kolonizace, kapitalismus zhroutil se v těchto zemích (Roxborough 1979).Paul Baran (1960) vycházel z marxistických myšlenek, ale aplikoval je na světové poměry v polovině dvacátého století, proto označení "neo-marxismus". On, spolu s Paulem Sweezy, argumentoval, že kapitalismus je nyní v období of'monopoly kapitalismu "(Baran a Sweezy 1968). Velké společnosti dominovaly světové ekonomice a byli schopni využít chudších částech světa. Baran argumentoval, že vlády těchto chudších ekonomik by měl zasáhnout a zabránit laně, které by mohly být použity pro vývoj je odčerpal ze země jako zisk. Bohužel, tyto vlády byly buď poškozen, nebo chybí síla, aby se zabránilo tomuto vykořisťování. Pro Baran jediným řešením tohoto problému bylo pro země opustit svět kapitalistický systém ve prospěch státního socialistického systému. To bylo jen tím, že dělá to, že vývoj by bylo možné. Tyto myšlenky byly podobné těm, které "závislost teoretici" (viz str. 69 - 72).

Str "Jcturallsts

Dosud v této knize, došlo k zaměření na teorie rozvoje, které pocházejí z a na základě evropských zkušeností. Tyto eurocentrický přístupy, nicméně, byl napadán řada teoretiků, z celé řadyperspektivy. Latinské Ameriky, akademiků a spisovatelů byly významným zdrojem těchto problémů, se strukturalisté, že klíčové skupiny.Strukturalistické přístup k vysvětlení povahy ekonomik Latinské Amcri a úrovní rozvoje je spojena s hospodářské komise OSN pro Latinskou Ameriku (ECLA a CEP ve španělštině), která byla založena v Santiagu. Chile v roce 1947. I když byla podobná té regionálních komisí v jiných částech jihu, Spojené státy, byl spíše zdráhají podpořit latinskoamerické Komise, se obávat, že by to vedlo k nesouhlasu z pohledu Spojených států, pokud jde o budoucnost Ameriky.Výkonný tajemník ECLA. Raúl Prebisch. spolu s mnoha dalšími pracuje v organizaci, vymyslel jejich argumenty o vývoji teorie a strategie na základě zkušeností Latinské Ameriky. Prcbisch argument byl, že nízká úroveň růstu eko a životní úroveň by neměla být zlepšena po volného obchodu argumenty teoretiků modernizace a další. To bylo proto, že globální ekonomická struktura byla velmi odlišná od toho, který existoval, když evropské země zažily procesu industrializace. Podle Prebisch. globálního obchodního systému založeného na zásadách volného působila jako překážka pro rozvoj Latinské Ameriky.Co je důležité zjistit, je, že ECLA strukturalisté nebyli tvrdí, že "rozvoj" jako cíl nebyl zastoupen průmysl, urbanizace a další symboly modernity. Spíše té tvrdí, že vývoj jako proces by se lišila od cesty obhajoval eurocentrický teoretiky. Jak by mohla být cesta "u stejné v případě, že globální životní prostředí byla jiná? Toto uznání významu historického kontextu na úvahy o rozvoji" podobně jako neo-marxistická reworkings marxistické teorie v Li zkušeností na globální periferii.Podle výkladu ECLA, měly by vnitrostátní strategie rozvoje zahrnuje větší státní intervence k ochraně Nati průmyslu tak, že jim umožní usadit se bez konkurence zahraničních firem. Tento přístup založený na myšlenkách "dítě průmyslu" vyvinutý z devatenáctého století německý ekonom Friedrich List. Jaký byl nazván "nahrazování dovozů industrializace" (1SI) byla přijata v mnoha zemích po celém regionu s počátečním úspěchem. Jednalo se stavět tarif Harrier, aby výroba byla státní pod efektivnější zahraničních firem, které budou moci prodávat své výrobky levněji. Kromě vysoké dovozní celní znamenalo, že ceny zahraničních firem byly zvýšeny, a tak umožnit domácím firmám konkurovat (viz rámeček 3.2).Dalším prvkem tohoto přístupu ECLA byla pozemková reforma. Přes hodně z Latinské Ameriky a Karibiku půdy drží vzorů během koloniálního období a pak do nezávislost byla charakterizována masivním nerovností. Malé množství statkářů koná obrovské pruhy země, často nazývaný latifumlia. Tato země byla často používána pro plantáže a rozsáhlé chovu dobytka v závislosti na lokalitě. Většina rolníků byla drobných rolníků výrobců, škrábání žijící na malých pozemků v okrajové zemi, známý jako minifundia (Kay 1999, Thorpe a Bennett 2 (M) 2). Pozemkové reformy se obvykle účastní přerozdělení půdy tak, aby tyto drobní zemědělci by větší pozemky. To by jim umožnilo zvýšit jejich produkci a tím přispět ke snížení chudoby ve svých komunitách, ale také národní ekonomického rozvoje prostřednictvím zvyšování produktivity. V letech 1950 a 1964 množství půdy vyhrazené pro rostlinnou výrobu v regionu zvýšil o 51 procent, ale výnosy zvýšily pouze o 24 procent (ECLA 1968 v Kay 1999). Masivní nerovnosti v zemi distribuci byl důležitý pro vysvětlení, ale špatná státní podporu a investice byly také zapleten.

Box 3.2

Nahrazování dovozů industrializace v Brazílii

Brazílie přijala politiku 1SI od roku 1940 dále ve snaze zvýšit úroveň hospodářského růstu, chrání domácí průmysl a podpory výroby pro export. Brazilská vláda používá celní překážky omezit dovoz a povzbudil produkci pro export pomocí dotací.Mezi lety 1965 až 1973 průměrný roční růst průmyslová výroba o 12 procent. Tržní výrobky také se zvýšil z X na EENT vývozu v roce 1965 na 39 procent v roce 1982. Zatímco vládní politika byla důležitá v tomto, je třeba rovněž připomenout, že Brazílie je nejlidnatější zemí v Latinské Americe. Velké obyvatelstva, které na trhu ■ "vyrobené zboží. Pro menší země Latinské Ameriky, tato možnost nebyla dostupná.Zdroj: převzato z Gwvnne (19.961Skutečnost, že strukturalisté dohadovali na kapitalistickou bázi forma rozvoje pro Latinskou Ameriku znamenalo, že tento přístup nebyl považován za náročný kapitalistických průmyslových zemích. Klíčovým ukazatelem jeho přijetí bylo začlenění I některé politiky ECLA do Aliance pro pokrok programu 1960 (Clarke 2002) (viz Box 3.3). Pozemkové reformy byl obzvláště důležitou součástí Aliance pro pokrok agendy. Nicméně, ve většině zemí, na rozdíl od Kuby a Nikaraguy, kde byl revoluční změnu (viz str. 75-80). agrární reformy byly poměrně omezené. Často rolníků dostal "nové" země v rámci řešení projektů, spíše než země, které byly vyvlastněny z velkých statkářů jako Kay (1999: 277-8).. Uzavírá Rétorika zvítězil, protože vlády jsou buď příliš slabý k provedení zásadní agrární reformy, nebo se základní úmyslem propagovat kapitalistické [velkých] zemědělství. "Přes některé úspěchy, vliv strukturalisté o provádění politiky odmítl. Toto bylo velmi v důsledku tiie

Box 3.3

Aliance pro pokrokAliance pro pokrok (AFP) byl americký program zaměřen na sociální a ekonomický rozvoj v Latinské Americe. Zatímco základ pro program byl vyvinut v rámci Eisenhower správy, to bylo jen realizován pod vedením prezidenta Kennedyho v roce 1961. Podle AFP. jednotlivých latinskoamerických států je nutné předložit "plán rozvoje" na panel expertů americké ekonomické a technické. Finančních prostředků pro celý program byl až USS20 miliardy více než deset let a USA se také zavázaly k prosazování mnohostranné a soukromých investic v regionu.Další prvek v USA Latinské politiku americké Během této doby byl rozšířen proti povstalcům program. Oba toto a AFP byly koordinovány americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Protipovstalecké projekty pro "veřejné bezpečnosti".Zatímco tam byly některé úspěchy pod AFP. do konce 1960 bylo jasné, že jeho cíle sociálního a ekonomického pokroku po vzoru americké liberální selhal. Například v roce 1964 brazilská vláda svržen armádou, ale Brazílie i nadále financován zV USA.Zdroj: převzato z Skidmore a Smrth (19.891vnímané hranice ISI. agrární reformy a jiné formy státní intervence politiky na národní úrovni. Ochrana domácího vznikajících průmyslových odvětví před zahraniční konkurencí umožnila velké množství firem, které mají být stanoveny, ale překážky pro další pokrok omezený součástí národní poptávky z důvodu nízkých příjmů a potřeba dovozu strojů a high-tech zařízení, jako jsou výrobní proces se stal mnohem složitější. Tyto limity jsou stále patrné v pozdní 1960 a ropné krize roku 1970 bylo jasné, že některé změny musely být provedeny v národní rozvojové strategie. Jak je uvedeno v kapitole 2, tyto změny byly velmi radikální a podílí posun k exportně orientované industrializace, menší zásahy státu do a otevření se zahraničním investicím. ISI byl interpretován jako podpora nedostatky ve fungování ekonomiky a potlačovat růst a vývoj.

Závislost teorieDalším klíčovým Latinské Ameriky teoretický vývoj "teorie závislosti". Přes jméno, přístupy k "závislosti" jsou poměrně různorodé, takže "závislost teorie" v množném čísle, je vhodnější. Navíc, někteří kritici závislost školy (viz níže) prohlašoval, že to nebylo opravdu jen teorie.Klíčovým argumentem závislosti teoretiků nebo dependistas, jak se jim říkalo, bylo to, že latinskoamerické země se ocitli v pozici "zaostalosti", neboť fungování kapitalistického systému. Zejména hlavní industrializované země zažívají růst a ekonomický rozvoj prostřednictvím využívání non-industrializované periferní země. Tento argument se liší velmi, proto, že od modernizace klasických teoretiků a teoretiky marxisty, kteří viděli non-industrializované země jako pouhé další pozadí na vývoji žebříku. Podle teoretiků závislosti. V Latinské Americe vývoj situace je důsledkem vývoje kapitalismu, stejně jako industrializace na severu byl výsledek tohoto procesu. Andre (brání Frank (1967) nazval tento "vývoj zaostalosti".Frank používal příklady Chile a Brazílie, aby se prokázala závislost řetězců, která existovala od koloniálního období, které začíná v šestnáctém století. Tvrdil, že s kapitalistickýmirozvoj (on definoval jako kapitalismus výroba pro Exchange) Latinské Americe byl chycen v globálním systému závislosti se skládá vztahů vykořisťování z globálního měřítka na interpersonální (s obr. 3.1). Což znamená, že jednotlivé rolníky využívány místní statkáři, kteří neměli platit plnou hodnotu zboží, které produkoval. Tyto půdy vlastní ", pak prodala zboží obchodníkům v městských oblastech za vyšší cenu, než která platí pro rolníky, aby tvorby zisku. Tento řetězec výměny a využívání pokračoval až do přebytků prostřednictvím těchto výměn bylo přijato ze země až do morku kostí. Doby, kdy Latinská Amerika méně angažmá v globální ekonomice, například během druhé světové války. byli Frank argumentoval, období, kdy vývoj byl s největší pravděpodobností uskuteční v rámci kraje. Celso Furtado předložila podobný argument v jeho Kniha hospodářský rozvoj v Latinské Americe (1976).Zatímco závislost teoretici by souhlasit s tvrzením, že exogenní (tj. mimo země) faktory Zadejte explainin nízkou úrovní hospodářského rozvoje v Latinské Americe, řešení této situace se lišila omezení. Clarke (2002) upozorňuje na hlavní rozdíly mezi "reformisty" a "marxisté". Bývalý cítil. jako strukturalisté ECLA, co to bylo potřeba byla reformy kapitalistického systému obchodování, možná s větší zásah STA (viz Furtado 1976). Marxistický (nebo přesněji neo-marxisty) viděl svržení kapitalistického systému jako o řešení. Frank byl jedním z největších v ociferous zastánci tohoto přístupu, věřit, že v kapitalismu by se o okrajové regiony světa vždy využívány na okraji společnosti.I když teorie závislosti byla z velké části uplatňuje do Latinské Ameriky, byly představy o závislosti také aplikován do jiných částí světa. Například, Walter Rodney kniha Jak Evropa Nedostatečně vyvinuté Afriky (1981 [1972]) tvrdí, že zásah evropské síly v africké sociální, ekonomické a politické procc celé devatenácté století, vytvořil situaci depende a vedl ke zbídačení afrických národů. Amin (1974) je podobný argument v případě Afriky, se zaměřením na procesy Econo, zejména těžba primárních produktů.Skutečnost, že závislost nápady přišly ze zkušeností z globálního Jihu byla jistě vítaná změna od dominaii severní hlasy v teoriích vývoje. Nicméně, přes závislost na přístupu popularitu v některých kruzích v roce 1970, se * 

 vliv na tvorbu politik byl omezen a je stále více kritizován. Tyto kritiky jsou jak na empirické důkazy w hich zpochybňuje tvrzení o závislosti teoretiků, ale i od těch, kteří dotaz předpoklady, na nichž je založena závislost přístup.

V souvislosti s empirickou podporu, zatímco interpretace Frank, Furtado a jiní mohou mít významný základ v Latinské Americe historické zkušenosti, se k závěrům, že kapitalistické stylu vývoj byl nemožný pro periferní země v rámci stávajícího systému napadán ekonomický úspěch nově industrializované země Asie v 1970 (viz kapitola 2). Existence takové důkazy vyvracející základní požadavky závislosti přístupu podkopal závislost interpretace.Kromě toho se závislostí teorie kritizován za bytí příliš zabývá ekonomickými faktory, bez zohlednění sociálních, kulturních a politických souvislostí, v němž vývoj (nebo nedostatečný) se konal. Zatímco závislost teoretici se, na rozdíl od teoretiků modernizace, vzal historický pohled na vývoj tím, že zvažuje, kdy procesy probíhaly, neměli vzít v úvahu širší kontext, ve kterém se vyvíjel. Booth (1985) také kritizuje závislost školy, zejména Frank, pro definici kapitalismu použít. V práci je Frank, je kapitalistický rozvoj definován jako "autonomní průmyslový růst". Booth zdůrazňuje, že pokud tato definice je používána, pak je nevyhnutelné, že kapitalistický vývoj bude považovat za splněné, většina úspěšně, když vazby na globální ekonomiku weake oblouku Podle Booth, tato forma argument oběžníku diskredituje závislost přístup.

World-systémová teorieVýznam globálního ekonomického systému a hierarchii vtip to bylo také klíčovým faktorem světové teorie systémů. Toto bylo vytvořit Immanuel Wallerstcin (1974) a rozdělí mnohé charakteristiky s závislost školy. Například, oba přístupy Strtn význam s ohledem na národní hospodářský rozvoj v globálním kontextu, a ne pouze na jednotlivé krajině relativní sílu států v rámci tohoto globálního systému, napomáhá vliv úrovně rozvoje. Oba také mají silný historický základ.Nicméně. Wallerstein se snaží překonat dualismus statické závislosti modelů. Spíše než vidění světa, pokud jde oi "jádro" a "periferie", Wallerstein identifikovala tři skupiny zemí: "jádra", "semi-periferie" a "periferie". Kromě toho se členové těchto skupin není pevně stanovena: v průběhu doby země byly schopné se pohybovat dovnitř a ven z kategorií v závislosti na jejich ekonomickou situaci. Zahrnutí "semi-periferie" byla odrazem celosvětového dění v pozdní 1960 a brzy 1970. Zatímco závislost teoretici tvrdí, že se země v globální periferii byli odsouzeni být navždy využit a marginální, některé země světa zažívají hospodářský rozvoj v podmínkách industrializace. Tyto nově industrializované země (NIC), včetně "Asijští tygři" v Jižní Koreji. Hong Kong, Singapur a Tchaj-wanu, ale i latinskoamerické země jako Brazílie.Stejně jako u Franka, Wallerstein považuje globálního kapitalistického systému k dnešnímu dni z patnáctého a šestnáctého století, kdy evropský vliv, a to jak ekonomické a politické, byl rozšiřuje za evropské srdce. Před průmyslovou revolucí v osmnáctém století. Evropské mocnosti soupeřily o nadvládu, přičemž některé země ztratí postavení a stane semi-periférie (např. Španělsko), zatímco země severozápadní Evropy se stal jádrem. Okrajových regionů v této době zahrnovaly ty v Jižní a Střední Ameriky. S průmyslovou expanzi v Evropě a později v USA. rozšířené jádro, některé národy na periferii se stalo semi-periferii a na okraji rostla v částech Asie a Afriky byly začleněny do globálního ekonomického systému, přes procesy kolonialismu (Peet s Hartwick 1999). Na začátku dvacátého prvního století, jádro tvoří země, zejména v zemích západní Evropy, USA a Kanadě. Austrálie. Nový Zéland a Japonsko. Semi-periferie zahrnuje většinu zemí Latinské Ameriky. Východní Evropu, Rusko. Čína. Indie a mnoho národů jihovýchodní Asie. V Africe, jen jižní Afrika. Egypt a Tunisko jsou součástí semi-periférii podle Klak (2002). Zbytek kontinentu je klasifikován jako periferní v globálním ekonomickém systému (obr. 3.2).Plynulost kategorií a potenciální pohyb z jedné kategorie do druhé se liší od klasické marxistické developmentalist hlediska je uvedeno na začátku této kapitoly. Země se neřídí lineární cestu pokroku, ale v různých časech, neboť globální ekonomika změn, některé země měly mít možnost ekonomického pokroku, zatímco ostatní ztrácejí. To

 

 historický přístup má velké výhody, ale. jako Klak (2002) poukazuje na to. možnosti testování světové teorie systémů jsou velmi omezené. Spíše než nám pomáhá vysvětlit měnící se vzorce ekonomického rozvoje, je na světě, teorie systémů se používá k popisu určité vzory. Protože toto, Klak uzavírá "Možná je lepší myslet na světový systém analýzy a perspektivy spíše než plně fledgcd teorie světového systému" (2002: 111, zvýraznění v originále). Stejně jako u závislostí přístupy, může Wallerstcin myšlenky také kritizován za své zaměření na státní úrovni jednání, tak s výjimkou místní úrovni procesů.

Socialistické přístupy k rozvojiPro některé teoretiky, jediný způsob rozvoje je třeba dosáhnout, aby byla přestávka od kapitalistické vedenou cestu vývoje alternativní trasu, i když s podobným pojetím modernosti. Jak bylo uvedeno v předchozí diskuzi o marxistické interpretace fungování společnosti, v kapitalismu společnost je rozdělena do dvou tříd, ti, kdo vlastní výrobní prostředky, a ty, kteří nemají. V rámci socialistického systému, výrobních prostředků ve vlastnictví státu. Protože to je argumentoval, že zisk není hnací silou ekonomiky, spíše jsou považovány za prioritní potřeby obyvatel. Vzhledem k tomu, státní vlastnictví půdy, továren, atd., může být učiněna rozhodnutí o alokaci zdrojů, které jsou vyrobeny na základě potřeby, spíše než schopnost platit. Role státu ve všech oblastech hospodářského, sociálního a politického života znamená, že tato forma přístupu, je někdy nazýván "centrálně plánované".I když socialismus byl zaveden a zkušenosti s mnoha různými způsoby, tam jsou některé společné charakteristiky (Box 3.4). Méně než před dvaceti lety, značný počet zemí se experimentovat s formou socialistického vývoje. Stejně jako sovětského bloku SSSR a států východní Evropy, tam byl velký počet rozvojových zemí světa, které lze označit jako "socialistická" (tabulka 3.2). Na počátku jednadvacátého století je několik (především Číně. Vietnamu a Kuby), a dokonce i oni začali reformní procesy, včetně otevření se zahraniční investice a uvolnění omezení soukromého vlastnictví.Zatímco základní principy socialistického modelu lze konstatovat, mají skutečnou realitu toho, co bylo nazváno "socialistické experimenty" velmi výrazně na celém světě. Jak Kilmister (2000) upozorňuje.Box 3.4

Charakteristika socialistického modelu rozvojeEkonomický1 Státní vlastnictví velkých průmyslových podniků;2 průmyslové infrastruktury a rozhodnutí v souladu s ústřední vládou plány, než působí prostřednictvím trhu;3 rozsáhlou státní kontrolu nad zahraniční obchod a investice;4 státní zásahy do trhu práce, zaměstnanosti rozhodnutí oblouk se podle centrálního plánu, spíše než tržní síly;5 státní kontroly cen;6 Státní zásahy do zemědělství a venkova do měst vztahy. Politický1 obecně vládne jedna strana, organizované politické opozice a mnoha organizacemi občanské společnosti oblouku nelze tolerovat.Zdroj: Zpracováno trom Kilmister (2000: 309}

socialistické formy politické a ekonomické uspořádání není zavedena do vakua. Charakteru předchozích společnosti a ekonomiky bude mít vliv na výsledky, stejně jako formu

socialistického modelu, který následuje. Kilmister také zdůrazňuje, že rozmanitost cest do socialismu. Zatímco v devatenáctém století Marx a Engels věřil, že socialismus by byl fázi lineární model přichází po pádu kapitalismu, to ukázalo se, že je případ ve všech společnostech, které mají po socialistickou cestu. V období po druhé světové válce, Kilmister určuje tři hlavní skupiny zemí, které následovaly socialistický model:

Sociální rozvoj v Kerala, IndieV roce 1957 byla komunistická vláda zvolená na jižním indickém státě Kerala. Od té doby stát zažil velké zlepšení v sociální rozvoj. Investice do zdraví a vzdělání, stejně jako politiky země distribuce a opatření ke zvýšení účasti žen v ekonomických a politických aktivit, vytvořili to, co někteří interpretovali jako "model" pro spravedlivý rozvoj.Sociální ukazatele jsou na stejné úrovni jako pro mnohem bohatší země. Například, v časných 1990 očekávaná délka života při narození se v průběhu 73 let, ve srovnání s 62,3 do Indie jako celek v letech 1995-2000 (UNDP 2002: 176). V roce 1950 hrubá míra porodnosti byla 44 na 1,000. ale klesl na 18 na 1,000 v roce 1991 (Sen 1999: 221). Zatímco průměrná míra porodnosti na Indii jako celek je 3,0 dítěte na jednu ženu v plodném věku. Obrázek k Kerala je 1,7. To lze vysvětlit tím, lepší přístup k antikoncepci, zlepšení zdravotní péče tak, aby dětské úmrtnosti oblouku nyní asi 17 za 1.000 živě narozených dětí a zlepšení gramotnosti žen úrovních. Spíše než prosazení kontroly porodnosti, jak v Číně, vláda Kerala se zabýval příčinami vyšších úrovní porodnosti a provádění příslušných sociálních politik.Tyto rozvojové politiky, přičemž je velmi úspěšná v sociální oblasti, které nebyly tak úspěšné ekonomicky. Stát domácí produkt na jednoho obyvatele je 8200 rupií (asi USS270) (Kerala Státní plánovací rada 1995 v Veron 2001). Pro srovnání, za celý USS472 Indie (Světová banka 2002). Velmi nízké úrovně ekonomického růstu oblouku hrozí vláda snaží udržet výdaje na sociální programy. Částky od pracovníků v uie státy Perského zálivu byly rozhodující při podpoře výdajů v Kerala.Zdroje: převzato z Nového Internacionalistické (1993): Sen (1999): Veron (2001) Kromě toho státní kontrolu zdrojů, zejména půdy, továren a infrastruktury může vést k působivé úrovně hospodářského rozvoje.Jako oba Keynes a Rostow argumentoval v kapitalistické prostředí, pro hospodářský růst se bude konat v určitých obdobích je třeba, aby významné zapojení vlády, snad proto, že s ohledem na rozsah projektu, nebo z důvodu možných rizik. Nicméně, jak jak se čínská a sovětská příklady níže ukazují, mohou tyto rychlé pokroky v ekonomické výkonnosti dosáhnout za skvělé ceny na životní prostředí (viz též kapitola 6), jednotlivců kvalitu života, a dlouhodobé ekonomické stability.Státní kontrolu výrobních prostředků, obchodu a cen znamená, že teoreticky ekonomice pracuje ve prospěch lidí. Kromě poskytování základní zdravotní péče a vzdělání, praxe socialistického vývoje by teoreticky snižovat nerovnosti, které mohou nastat, když tržní síly oblouku ponechány svému osudu. Obecně platí, že nerovnosti jsou nízké hladiny v socialistické společnosti, s koeficienty Gini s nízkou až střední-20s. Nicméně je třeba poznamenat, že v mnoha případech, je to obvykle v situaci nízké úrovně příjmu na hlavu. S přechodem na kapitalistické ekonomiky, mnoho bývalých socialistických státech zvýšené hladiny nerovnosti. Například po přechodu Ruska Giniho koeficient o 24 bodů a Litvy se zvýšil o 14 bodů mezi 1987-8 a 1993-5 (Milanovic 1998: 41). Tam jsou také rostoucí úrovně poklesu nezaměstnanosti, reálné příjmy a pokles školní zápisy (Horschelmann 2004).Mapa světa socialistických zemích dnes vypadá velmi liší od situace v roce 1985 (viz str. 91). Zhroucení sovětského bloku v roce 1989 představuje nejextrémnější verzi toho, co se děje států přijímajících socialistické modely, ale po celém světě, a ekonomické reformy v některých případech politické reformy vedly ke zpochybnění státního socialismu jako

životaschopný přístupu k rozvoji . Francis Fukuyama (1989) označil tento "konec dějin". On říká:IHE století se začalo plný sebedůvěry v konečný triumf západní liberální demokracie, se zdá být v jeho blízkosti se vrací do kruhu, kde to začalo: ne "konec ideologií" a sbližování mezi kapitalismem a socialismem, jak dříve předpovídal, ale nestydatý vítězství hospodářského a politického liberalismu. triumf Západu, o západní myšlenky, je zřejmé především v celkové vyčerpání životaschopných alternativ k systematické západního liberalismu.(Fukuyama 1989:. 3 důraz v originále) JáI když je jasné, že státní socialistický model vývoje jsou stále vzácnější v jednadvacátém století svět, to neznamená, že je všeobecné přijetí toho, co se vývoje a jak by mělo být dosaženo.

Sovětský model vývojeTransformace SSSR z převážně zemědělskou společností, v roce 1920 k jednomu ze dvou globálních supervelmocí s rozsáhlým průmyslu a městského obyvatelstva na 1960, je proces, který přitahoval velkou pozornost iv jiných pánvích světa. "Socialistické experimenty" na globálním Jihu čerpal poučení a inspiraci z toho, co šel na SSSR.V předvečer první světové války. zemědělství poskytlo více než 50 procent národního důchodu a asi tři čtvrtiny pracovních míst v tehdejší ruské carské říše (J Davies 1998: 10). Zemědělství bylo ovládán velmi malých rolníků výroby. Říjnová revoluce v roce 1917 vedla k cary svržení bolševiků v čele s Leninem. V teoretizování Marxova o cestě k socialistické společnosti (viz str. 62-5), revoluce, aby o takové společnosti měla být vedena městská průmyslová dělnická třída svržení kapitalistického režimu. Toto bylo jasně není situace v ruské příkladu, tak náročné lineární transformace modelu myšlenky Marxe.Socialistického modelu přijala za Lenina zaměřen na vytvoření městské průmyslové ekonomice. Tyto zásady byly zavedeny v rámci Nové ekonomické politiky (NEP) v roce 1920 (Box 3.6). Průmyslová zaměření této politiky odráží leninské myšlenky modernity a odklon od "tradiční" rolník a zemědělsky zaměřené na hospodářskou politiku. V ekonomické oblasti státní aparát rozhodoval o tom, co mělo být vyrobeno, jak a kde. Kromě toho, z politického hlediska, byl odpor proti komunistické strany, které tvořily vláda stále více upínají se na.V roce 1929 Josef Stalin dostal k moci a sovětského projektu společenské vlastnictví výrobních intenzivnější. Zatímco na základě stejných principů jako široké socialistické Lenin. Stalinismu včetně rozšíření společného vlastnictví, a to zejména v zemědělství (Box 3.7). Stav

Box 3.6

Nová hospodářská politika v SSSRBěhem 1920 byla Nová ekonomická politika (NEP), přijaté na základě Lenin. Tato politika byla zaměřena na hospodářský rozvoj prostřednictvím industrializace. Velký průmysl byl ve vlastnictví státu a stát také řízen zahraničního obchodu. Dovoz musel mít licenci a příjmy z vývozu byly rovněž prostřednictvím ústředních orgánů státní správy. Se zaměřením na průmyslovou politiku byl o investiční majetek, jako jsou stroje a materiály, jako je železo a ocel. Soustředění se na tuto formu průmyslové výroby, spíše než na spotřební zboží, jako oblečení, bylo odůvodněno tím, že kapitálové zboží přímo přispívají ke zvýšení produkce a produktivity. Pracovníci v průmyslu těžil z těchto trendů, s lepší mzdy a pracovní podmínky. V kontrastu, v NEP. Zemědělství bylo organizováno především díky selské domácnosti v obci

seskupení a rolníci byli schopni prodat produkci zbývající poté, co se setkali státu cíle. Zemědělská výroba nadále omezený a standardy rolníků žijících nezlepšila. Zdrcující hladomor v roce 1927 8 částečně odráží tento okraj zemědělského sektoru v hospodářské politice.Zdroje: převzato z Davies (1998): Kilmister (2000) řízení ekonomických procesů zvýšila, stejně jako výkon státní moci, přes věznění a popravy, který byl zvláště prudký za Stalina. Zatímco v roce 1920 jedné strany komunistického státu byla konsolidovaná a opoziční hlasy byly stále umlčen, za Stalina to intenzivnější, milióny lidí byly uvězněny v různých pracovních táborech a věznicích, a tisíce byli popraveni pravděpodobně být nepřítelem státu . Wheatcroft a Davies (1994 v roce Davies 1998: 51) odhadují, že asi 682.000 lidí bylo popraveno ve výšce teroru Stalina v roce 1937-8. V lednu 1953, těsně před Stalinovou smrtí asi 5.223.000 lidí, byli internováni v táborech (Davies 1998: 70).V rámci socialistického systému nejen že stát má velký přímý vliv v ekonomice, ale může také plánovat sociálního zabezpečení na základě potřeby, spíše než tržně kritéria. Od roku 1920 došlo k zvýšení státních výdajů na zdravotnictví a školství, s velmi pozitivními výsledky v těchto rozměrech lidského rozvoje. Například, míra gramotnosti u lidí ve věku devět let a více než vzrostl z 51 procent v roce 1926 až 81 procent v roce 1939 (Davies 1998: 46). To odráží jak zvýšení školní docházky pro děti a úspěch gramotnosti dospělých schémat (viz také rámeček 3.5 pro příklady z indického státu Kerala).Centrálně plánovaného ekonomického modelu s výraznými investicemi do sociálního zabezpečení, pokračovalo až do rozpadu SSSR v roce 1991.

Box 3.7

Kolektivizací zemědělství za StalinaKolektivizace proces začal v roce 1929. Jednalo se o násilné organizace rolníků domácností do kolchozů. Úspor z rozsahu, vytvořeného tímto sloučením drobných výrobců by to bylo argumentoval, pomůže zvýšit zemědělskou výrobu. Kromě toho byla kolektivizace používán jako ideologický nástroj na podporu významu bez soukromého vlastnictví, a donutit bohatší rolníci (tzv. kulaci), aby se vzdali své zemi úplně. Ostatní rolníků bylo umožněno podíl na finální produkce a každá domácnost dostala malý pozemek pro obživu, ale kulaci nebyli oprávněni k tomuto a mnoha byla přemístěna do vzdálených oblastech nebo byli nuceni do pracovních táborů. Další hladomor v roce 1933 lze přičíst především k narušení způsobené kolektivizace.Zdroje: převzato z Davies (1998), Kilmister (2000)Do pozdní 1970, to stalo se jasné, že tempo hospodářského růstu bylo dosaženo v rámci industrializace stalinistické politiky byly zpomaluje. Stejně jako u limity ISI je popsáno výše (str. 66-9), to bylo argumentoval, že bez významné vstupy technologií a investic, které otevření ekonomiky by mohla přinést, by se sovětská ekonomika stagnovat. Navíc, sociální problémy, jako je alkoholismus a zločin se stále zvyšuje, neboť stát nebyl schopen pokračovat v podpoře obyvatelstva, protože v minulosti (Kilmister 2000).V roce 1985 byl Michail Gorbačov zvolen generálním tajemníkem komunistické strany, a proto vůdce SSSR. Byl realizován reformní opatření nazval perestrojka, který zahrnoval posílení úlohy trhu v přidělování zdrojů. Například, bylo podnikům umožněno, aby se rozhodování o tom, co a jak se vyrábí zboží, spíše než centrálně rozhodne cíle. Tato ekonomická reforma byla také spojena s větší politické svobody v celé zemi a také pokus o větší otevřenost vůči non-komunistický svět přes glasnosti přístup. Pokusy obsahovat tyto reformy v systému komunistického SSSR selhal. Země rozpadla a 15 republik osamostatnil, i když v roce 1992 tvořil společenství nezávislých států (SNS). Posun k tržně orientované ekonomické systémy, je převládající skrz nově nezávislých republik, a většina nyní působí

forma liberální demokracie s pravidelnými volbami.Pokud jde o povahu "vývoj * Během sovětské éry, je jasné, že ekonomicky, úsilí o modernizaci byl působivý. Od společnosti ovládané rolníka zemědělství průmyslově vyspělé ekonomiky, sovětský experiment poskytoval některé příklady, jak by se centrální plánování, použít na podporu takové ekonomické změny, spíše než se spoléhat na trhu. Zatímco tam jsou četné problémy s používáním sovětských ekonomických statistik z tohoto období (viz Davies 1998), western odhady průmyslové výroby ukazují míru zvýšení asi o 10 procent ročně v období let 1928 ^ 40, a později rychlosti přibližně 7 procent nebyly neobvyklé. Navíc, stát, poskytování vzdělávání, bydlení a zdravotní péče těžil miliony sovětských občanů.Nicméně, centrálně plánované ekonomiky, zvláště v území přibližně 22.000.000 km2, vedl k řadě nedostatků a problémů. Například, továrny na dané výrobní cíle splnit. Tak dlouho, dokud množství byla vyrobena cíl byl splněn: malý, pokud vůbec pozornost byla věnována kvalitě. Zaměření na průmysl znamenalže zemědělství bylo zanedbané s vážnými důsledky pro zásobování potravinami. Kromě toho, že sovětský projekt neobsahoval žádné uznání dopadů na životní prostředí, což vede k velmi vážné škody na životním prostředí (viz kapitola 6). A konečně, musí být omezení lidské svobody až extrémní brutalitu stalinského období politické represe a zakázat opozičních hlasů po uznání.

MaoismKomunisté pod vedením Mao Tse-Tung dostal k moci v Číně v roce 1949. Nicméně, zatímco Sovětský svaz poskytoval některé ekonomické podpory v následujících letech, rozvojové strategie přijaté Mao byly poněkud odlišné od těch přijatých Lenin a později Stalin. Čínská revoluce byla velmi rolnické revoluce a zaměřit se na rozvoj venkova bylo rozhodující období maoistické (Kilmister 2000).Ústředních orgánů státní plánování byl klíč k systému a řada pětiletých plánů byla realizována. Během první pětiletky (1953 - 7), rozšířenou kolektivizace zemědělství se konalo, s rolníky seskupeny do zemědělské usedlosti na společné produkci. Přes venkovské zaměření mnoha politik, velikost státní investice šla do těžkého průmyslu jako za stalinského modelu v SSSR (Hodder 2000). Tato investice byla zaměřena především na železo a ocelářský průmysl, a také energetiky v vnitrozemí pryč od východních oblastech pobřežní (Wu 1987). Toto geografické zaměření byl pokus rozšířit výhody revoluce a snížení prostorové nerovnosti. Těžiště vnitrozemí i kvůli vnímané potřebě chránit důležité infrastrukturní projekty z možných zahraničních vojenských útoků (Wei a Ma 1996).V "velkého skoku ze dne 1958-61 rozvoje venkova se stal klíčovým prvkem pro čínský ekonomický pokrok. Obcí lidé byli čekal, že produkuje zemědělské výrobky, ale i některé průmyslové zboží, zejména ty, jako jsou stroje a chemických hnojiv, což by přispělo ke zvýšení zemědělské produktivity. Mao nazval tento dvojí zaměření jako "chůzi po dvou nohách." Tato energická pokus o rychlý ekonomický rozvoj zažil mnoho obtíží. jakosti průmyslových výrobků je často nekvalitní a narušení zemědělství způsobené potřebou šířit venkově práce, úsilí přispělo k hladomoru v roce 1961. To pak vyzváni rozšířené migraci z venkova do měst, která nakonec vedla ke zvýšení státní kontroly migrace cityward. Tyto problémy vedly k opuštění "Velkého skoku vpřed" na začátku 1960.V době smrti Maa v roce 1976 průmyslovém růstu se snižuje a zemědělskou výrobu se nedrží krok s růstem počtu obyvatel. Rolníci byli zvýšeně dovoleno vyrábět a prodávat své plodiny, spíše než pracovat v komunální systém. Čínská vláda také rozhodla k přechodu na tržní mechanismy se v určitých oblastech otevření části ekonomiky pro zahraniční investice. Toto byla část toho, co vláda nazývá "tržní socialismus".První kroky k otevření byly soustředěny ve zvláštních ekonomických zónách (ZEZ), nachází ve východní pobřeží provincie Guangdong a Fujian. Zahraniční investoři mohou investovat

do těchto ZEZ a vláda nabídla výhodnější daňové úlevy a pozemky pronajímá. Dostupnost levné a kvalifikované pracovní síle byla také atraktivní (Howell, 1993). Zpočátku byli cizinci tot dovoleno mít kompletní vlastnická z těchto továren, tak partnerství s čínskou státní podniky byly zřízeny. Ekonomická Úspěch těchto oblastí vedly k rozšíření politiky do jiných částí země, ale pobřežní / Jeden zůstává hlavním cílem těchto aktivit zhoršuje stávající regionální rozdíly mezi pobřežních provincií, centrální provincie a západních provinciích I (Wei a Ma 1996) (viz kapitola 4 pro další diskusi).Politický systém je stále řízen komunistickou hlasy opozice jsou potlačeny pomocí ovládacích prvků v televizi, rozhlase a novinách. Policing na internetu také koná, s webovými stránkami, nebo chatech, včetně protivládních nálad blokovány nebo uzavřeny. Veřejné projevy proti vládě cit jsou také omezené. Nejvíce dobře známý z nich je z roku 1989 potlačení prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu. Peking. Více než 1000 lidí bylo zabito při násilných policie a armáda odpověď, a mnoho dalších byli uvězněni.Mao se zaměřením na rozvoj venkova v rámci socialistického ovlivnil vládní přístupy k vývoji v jiných částech světa, například Nyercrc politiky v post-nezávislost

socialismus nebo socialismus v AfriceGhana je nezávislost na Velké Británii v roce 1957 zahájila období dekolonizace na celém africkém kontinentu. Mnoho nově nezávislé národy čerpal socialistické myšlenky rozvoje a pokroku v jejich zaměření na roli státu při organizování a modelování ekonomických aktivit. Nicméně, většina ne úplně obejmout socialistické ideologie do tvorby politiky, kteří nechtějí příliš úzce spjat se zemí sovětského bloku SSSR a východní Evropě, ale také nechce zůstat příliš politicky spojené s předchozím západních koloniálních mocností. Mladí (1982: 11) určuje tři hlavní ideologie, které byly přijaty nově nezávislé africké státy: kapitalistického vývoje (viz kapitola 2), marxisty-leninismus (Co Young odkazuje se na jak "Afro-marxismu") a "populistické socialismus" ( , který je někdy označován jako "africký socialismus"). Stejně jako u všech takových typologií, v některých případech procesu klasifikace je velmi obtížné. V tomto případě existují určité problémy, protože společné disjuncturcs mezi ideologií vlády podporoval a skutečné politiky realizovány.Populistický socialismus byl pokus několika afrických zemí, aby navázala na myšlenky společné vlastnictví půdy a přírodních zdrojů, a tradiční význam kolektivní práce na pozemku. Podle nových afrických vůdců, jako je Julius Nyerere v Tanzanii a Léopold Sédar Senghor ze Senegalu, kapitalismu a třídní rozdíly nebyly součástí africké kultury, ale byl zaveden evropských kolonialistů. "Africký socialismus" by proto vycházet z "reálných" africké kořeny, spíše než po sovětském stylu model založený na třídním boji. Převážně venkovské obyvatelstvo afrických národů, také vedl vlády přijala tuto cestu se zaměřit na strategie rozvoje venkova, spíše jako Mao dělal v Číně (Box 3.8). Klíčovou roli státu v řízení rozvoje a vlastnictví výrobních prostředků, jako jsou továrny a plantáže, byl podobný jako u modelů socialismu jinde, ale africké státy snažili přizpůsobit tyto modely na africké reality. Země přijetí těchto politik včetně Tanzanie, Alžírsko, Ghana, Mali a Guinea.Box 3.8

Ujamaa v TanzaniiV l l% Tanganyika se osamostatnila od Británie av roce 1964 byla republika Tanzanie vytvořené z sloučení Tanganika a Zanzibar. Prezident Tanzanie. Julius Nycrere. Chtěl, aby podporovaly rozvoj v Tanzanii na afrických tradic a hodnot, spíše než západní model.V roce 1967 s prohlášením Arusha byla vyhlášena politika ujamaa. Ujamaa je slovo,

svahilštině znamená "familyhood" a základ tohoto vývoje přístup pro rozvoj venkova kolem společné zemědělské ve vesnicích. Protože většina obyvatel Tanzanie byl založen ve venkovských oblastech. Nyercre cítil, že se zaměřují na rozvoj venkova vhodné. Kromě toho byla tradice obecní aktivity, byť v mnohem menší rozsah, než se plánuje v rámci ujamaa.Zpočátku politiky vyzývají rolníků k pohybu do vesnic ujamaa, nebo pro ty, kteří již pobývají ve vesnicích na zvýšení společenské, spíše než soukromé produkci. Vláda investovala do vodních zdrojů, základní vzdělání a zdravotní péče v obcích. Nicméně, v roce 1970 byl vývoj není považován za dostatečně vyspělé, a vláda udělala více zásahů, aby rolníky pohybu. Jako výsledek, n ujamaa obcí se zvýšila z 1,956 v roce 1970 na 5.010 v roce 1974.Tyto posuny povzbudil mnoho bílých kapitalistické Farmáři opustit zemi. Tam byl také politiku znárodnění plantáží produkci osiva, jako jsou sisal a káva. Přestože pomoc byla dána rolníkům ve formě hnojiva a některých strojů, celková produkce poměrně nízká. Výrobní cíle byly jen zřídka rolníků strávila většinu svého času pracuje na své vlastní soukromé pozemky, než na obecní pozemky obce. Tento vybaveny v rámci své vlastní chápání života SZ, jak chtějí žít. To nebylo. Nicméně, v souladu s vládní plány národního rozvoje.V roce 1973 byl vyhlášen policv povinné villagi / PŘÍPRA. V některých případech zahrnující mezi "extrémními formami nátlaku a násilí. Asi pět miliónů Tanzanie byly přesunuty ■ "V rámci tohoto procesu, který byl viděn jako klíč k rozvoji. Daily News uvedly noviny:Mwalimu [Nyerere] často znovu za posledních deset let iifl lidí shromážďovat na vesnicích. Taková blízkost je nutností rozvoje pro w slepice lidí opustit jejich izolaci a mají spolu dobře naplánované a z vesnic, může být dosaženo sociální služby, a mohou efektivně spolupráci. Teprve potom se mohou začít rozvíjet.(Daily News, 15. listopadu 1974 v Hyden 1980.:Vzhledem k tomu, výrobních problémů, se zaměřením na komunální obce následně sníženou produkci a rolníci mohou vytvořit nezávisle na sobě.Zdroj: převzato z Myden (1980) V praxi, koncepce afrických socialismu se dostal pod útok zvý v pozdní 1960 a brzy 1970 z obou advokátů <kapitalistického vývoje, a ty po více sovětského stylu socialismu (Young 1982: 100). Bez ohledu na požadavky na africké autenticity ", bylo jasné, že ideály" beztřídní společnosti "africké Společný způsob života nebyly vždy tak zřejmé jako H, se tvrdí. Tyto vnitřní rozpory, spolu s vnějšími tlaky vedly k postupnému rozpadu africké populistické socialistické projekty.Afro-marxismus odráží ideologický přístup vycházející z analýzy Marxe a zaměřuje se na politiky přijaté v UL a přidružených států. Toto stalo se více populární v pozdních 19f a byl reakcí na vnímané omezení afrického socialismu model. Spíše než se snažit vybudovat vývoji solut: na základě divně africkém kontextu, argument byl, že sovětský model hospodářského rozvoje a sociální péče byla použitelná ve všech geografických oblastech. Kubánská revoluce z roku 1961 byl držen jako příklad toho, jak země, na jihu může úspěšně přijmout v sovětském stylu mladých cestu rozvoje (1982: 3) shrnuje kritiku afrických socialismus takto: "Důraz na komunitární dědictví Africai společnost byla považována za naivní a odmítnutí třídy strug. škodlivý a špatné. "Marxisty-leninismus byl přijat různě mezi Afric národy, ale je důležité centrální státní plánování a státní vlastnictví klíčových výrobních jednotek byla v srdci politiky. Ve skutečnosti se však, že státní byrokracie příliš pruh implementaci plánovacích systémů po sovětském vzoru, a tam bylo málo společností, které by mohly být do vlastnictví státu. Role "dělnické třídy" v přechodu na marxisticko-Lenini byl také omezen z důvodu převážně venkovského obyvatelstva lYoung 1982). Státy, které přijmou Afro-marxistického přístupu včetně Kongo-Brazzaville. Mosambik (Box 3.9). Angola. Benin. Syn a Etiopie.Zhroucení sovětského bloku v roce 1989 znamenal vážné škrty v té pomoci, která by mohla

být poskytnuta na africké socialistických zemí. Avšak ještě předtím, než to, socialistické projekty po celém KOM problémy Werc zažívá, vytvořený jak interně, tak na counl, ale také zhoršuje působením vnějších sil. Omezení hospodářskéBox 3.9Marxisty-leninismus v MozambikuMosambik dosáhnout nezávislosti na Portugalsku v roce 1975 po dlouholeté osvobozeneckého boje v čele s Frclimo (fronta pro svítí Mosambiku) organizace. Na nezávislost. FRELIMO se stal jediným právním strany a vládl zemi po socialistické linek. Tam byl velký důraz na zlepšování zdraví a úroveň vzdělání, je gramotnost dospělých dosáhla pouhých 15 procent v roce 1975 a zdravotnických zařízení byly velmi omezené a já jsem do městských oblastí. Během období 1976-8 národní očkovací kampaň dosáhla 95 procent populace.Z ekonomického hlediska jsou soukromé podnikatelské subjekty i nadále povolena, ale olej většina bank a pojišťoven, a uhelné doly byly znárodněny těžká průmyslová cesta k rozvoji a modemi, následovalo, zatímco ve venkovských oblastech státu kolchozy byly organizovány. Zařízení bylo dovezeno pro použití v továrnách, na farmách, ale často to: nepoužité z důvodu nedostatku technických znalostí nebo spaa dílů. Přístupu k rozvoji čerpal z sovětské a východní evropské zkušenosti, a mohl být nazván "marxisticko-leninské, ale Mosambiku vláda zůstala nezúčastněných zemí v rámci podpory ani" západní capit svět ", nebo sovětského bloku. V době získání nezávislosti Mosambik připojil jednotky OSN a Organizace africké jednoty (viz kapitola 7). ale i vstup do Mezinárodního měnového fondu a RVHP (tabulka 3.2), protože byly považovány za příliš úzce propojen s USA a SSSR, resp.Na začátku roku 1980 byla stabilita Mosambik ohrožených Milit útoky z Jižní Afriky. Ilanlon (1991) tvrdí, že jihoafrická vláda byla možnost "zbavit" se těchto akcí, protože i americká administrativa Ronalda Reagana byl vehementně anti-komunista a viděl, Mozambiku a Angole jako hrozby. To destabihzation. v kombinaci s velkým suchem a rostoucí ekonomické problémy (40 procent vládních výdajů byl v obraně), nutil vládu t hledat vnější pomoc. Pomoc ze Západu nebyl příliš velký, a tak Mosambik žádal se připojit k (omecon ale byl popírán v SSSR, to byly některé hospodářské pomoci, kterou SSSR a Kubu.V roce 1987 byla Mosambiku nucený přijímat strukturální změny jako jediný způsob, jak zastavit masivní ekonomické problémy, že země čelí. Multi-volby strany byly drženy v roce 1994. Mosambik zůstává jedním z nejvíce závislé na pomoci zemím na světě (kapitola 4).Zdroje: přizpůsobit Irom Hon Ion H991I: Monteiro (1999): Skladem (1995): Young (1982) 

 

růstu byla vnímána jako země, nebyli schopni zvýšit produktivitu prostřednictvím stávajících úrovní dovedností vzdělání a technologie. Kromě toho opozice vojenské činnosti (často podporovány zahraničními vládami), znamenala, že vytvoření podmínek pro stabilní ekonomický růst byl omezen. Například v Mosambiku opozice Rcnamo organizace obdržely finanční prostředky z Jižní Afriky. Zvýšení dluhu a ekonomické problémy, donutila mnoho zemí přijmout restrukturalizaci balíčků spojené s půjčkami Mezinárodního měnového fondu (Sutton a Zaimeche 2002). Tento posun k tržní hospodářství s pluralitní demokracií bylo patrné v celé jižní (tabulka 3.3).PřehledMarxistické definice vývoje jsou založeny na myšlenkách modernosti ". Strukturalistické a závislost teorie zdůrazňují význam pohledu na globální ekonomický systém.Závislost teorie argumentují, že zaostalost "je způsobeno tím, nerovné globálních mocenských vztahů.

Státního socialistického vývoje modelů zahrnuje hlavní role státu jako s rozhodovací pravomocí.Tam byly pokusy představit afrického socialismu "s omezeným úspěchem.Státem řízených modelů socialismu vývoje ztrácí přízeň a bude nahrazen západním liberálně-demokratický, kapitalistický model.Otázky k diskusi1. Jaké jsou hlavní rysy evoluční Marxova App sociálního rozvoje?2 Jak se závislostí teorie modernizace přístupy výzvou k rozvoji?3 Proč je nahrazování dovozů industrializace klíčových teoretiků politiky strukturalistické?4 Proč se státem vede socialistický vývoj modelů méně populární na začátku jedenadvacátého století ve srovnání s poválečné období?

Další čtení

Bradshaw. M. a A. Stcnning LED) (2004) střední a východní Evropy a Sovětského svazu Ft. Praha: Pearson Prentice Hall vynikající sbírku kapitol s ohledem na přechodné procesy ve východní Evropě a hornier So ^ ~ unie.Forbes. D. a N. Thrift (eds) (1987) Socialistická třetího světa: Urban De \-elopmenl a územního plánování. Oxford: Blackwell. Ačkoli toto poněkud starý, poskytuje velmi užitečný přehled o ekonomické a regionální rozvojové politiky z několika socialistických režimů na jihu. Zatímco ~. nyní se vzdálil od této formy vývoje, existuje mnoho užitečných příkladů toho, jak je socialistický pohled bylo uvedeno do vývoje pFrank. AG (1967) Kapitalismus a zaostalost v Latinské Americe. Lo Měsíční přehled Press. Klasické projevy závislosti na přístupu.Young. C. (1982) ideologie a rozvoj v Africe. New Haven: Yale Uni ". Stisknutím tlačítka v. IDC-knihy v rozsahu, který pokrývá různé státu pro rozvoj, přijaté nově nezávislé africké národy, včetně významných z hlediska toho, co mladý" populistické socialismus "a" Afro-marxismu ".

Užitečné webové stránky

www.marxists.org marxisté Internet Archive. Obsahuje informace o klíčových marxistických autorů a jejich publikace. Obsahuje stránky o afrických socialismu.www.ngonct.org sítě N (ios práce v regionu střední a východní Evropy a bývalého Sovětského svazu. finanční podporu od americké Agentury pro mezinárodní platby "," rozvoj (USAID).www.socialistintemational.org Socialistické internacionály. Po celém světě org socialistické, sociálně demokratické a labouristické strany.www.tol.c/ Transilions Online. Zprávy a informace o pnsi, co břidlic I-.astern Evropy a bývalého Sovětského svazu.

Rozvoje na místní úrovni

Základní potřeby decentralizaceRole a rostoucí význam nevládních organizací koncepce účasti a posílení občanské společnosti a sociálního kapitálu

Teorie popsána v předchozích dvou kapitolách oblouk na činnosti na vnitrostátní úrovni a zapojit přijímání rozhodnutí vlády bez přímé účasti lidu. V této kapitole je kladen důraz daleko více na to, co bylo nazývané "zdola nahoru" nebo "přístup zdola".

Základní potřebyBěhem 1970, byly top-down přístupu, jak je popsáno v předchozích kapitolách, stále více považován za omezený v jejich úspěchu je snížit rozsah chudoby v rozsáhlých oblastech světa. Spíše než "stéká" na pomoc nejchudším byly výhody plynoucí z hospodářského vývoje, k němuž dochází především z bohatších zemí a skupin (Hcttne 1995). Toto vedlo k nějaké přemýšlení o tom, jak vývoj v oblasti zvyšování úrovně a kvality života bylo být dosaženo.Mezi velké multilaterální organizace, zejména Mezinárodní organizace práce (ILO) a Světové banky v rámci předsednictví Robert McNamara, pojem "základní potřeby" byl podporován. V rámci tohoto přístupu se zaměřením na rozvojové politiky měla být přímo na nejchudším lidem ve společnosti, spíše než na makro úrovni politiky, které by nepřímo pomoci chudým. Tento přístup se stal známý jako základní potřeby přístupu (BNA). Na Světové konferenci Mezinárodní organizace práce o zaměstnanosti v roce 1976, charakter"Základních potřeb" bylo uvedeno (viz rámeček 4.1). Tyto základní potřeby zahrnovala nejen základy pro fyzické přežití, ale také přístup ke službám, zaměstnání a rozhodování, aby skutečný základ fn. účast. I když to bylo nikdy uznán Mezinárodní organizace práce. Leys 1 (1996: 11-12) uvádí, že přechod na základní potřeby bylo ovlivněno závislostí teorií (Kapitola 3).

Box 4.1ILO kategorií základních potřeb1. Základy osobní spotřeby potravin, přístřeší, oblečení;2. Přístup k základním službám - čistá voda, kanalizace, školství, dopravy, zdravotní péče;3 Přístup k zaměstnání;4 kvalitativní požadavky zdravé a bezpečné životní prostředí, možnost účastnit se rozhodování.Zdroj: převzato z Hunt {1989: 265-6)Z politického hlediska tento přístup prosazuje se zaměřením na rozvoj zemědělství a podporu městské neformálním sektoru, včetně větší výzkumu pracovně náročné výrobní postupy, které jsou vhodné pro malé aktivity. Navíc přístup, základní potřeby, potřeby veřejných služeb, aby se rozšířil a vyvinul pro potřeby chudých. Jak zdůrazňuje, že Hunt (1989), většina stoupenců "základních potřeb" se nevolá po ukončení projektu modernizace, ale která by měla být věnována větší pozornost na menších aktivit a chudších oblastech společnosti, spolu s pokračující investice ve velkém měřítku infrastruktury. Uspokojení potřeb chudých by nejen pomohlo omezit chudobu, ale také by se zlepšit úroveň vzdělání a kvalifikace obyvatel, při současném potenciál přispět k většímu hospodářskému růstu. Navíc, jak chudí bohatnou, ale budou moci koupit více zboží a služeb, což opět přispělo ke zvýšení poptávky po domácích firem.I přes širokou podporu takového přístupu od mnoha organizací a vlád, tam byl řadu kritik a

problémy při provádění. Mezi tyto kritiky byly otázky nákladů - zlepšení veřejných služeb je finančně náročná, av mnoha případech i vlády se nechtějí nebo nemohou dovolit takové výdaje. Kromě toho byl přístup "základních potřeb" se zaměřuje na drobné zemědělské výroby a aktivit neformálního sektoru pozorován mnoho jako brzdí rychlý hospodářský růst, a pokračovat v pasti jižních zemích v prvovýrobě a nízkou přidanou hodnotou výroby . Jak je uvedeno v kapitole 1. Tam byl také debaty o tom, jak zlepšit základní potřeby se bude

posuzovat (Hicks a Streeten 1979). Friedmann (1992: 59-66) uvádí, jak se základní potřeby

přístup by mohl mít představuje skutečnou alternativu k dosavadním vývoji přístupů a politik, a to zejména se zaměřením na účasti na základní úrovni a přerozdělování bohatství. Nicméně, on zdůrazňuje, že v hlavním použití přístup byl velmi technokratické a zaměřila se na výrobu a že 1980 myšlenku "základních potřeb" ztratil jeho odvolání.

DecentralizaceZaměření na nižší než celostátní úrovni pro rozvoj pokračoval do 1980 a 1990. V tržně orientovaných ekonomikách, tam byla tendence k odklonu od centrální vlády činnosti a rozhodování k decentralizovanému přístupu. Důvodem pro přijetí decentralizace se ekonomické i politické. Z ekonomického hlediska to bylo argumentoval, že decentralizace státní aktivity by vedly k vyšší účinnosti a nákladové efektivity. To jasně zapadá do neo-liberální program. Z politického hlediska, tím, že přenese rozhodování na místní úrovni více, by se lidé měli mít větší slovo při rozhodování o jejich služby.Tento proces decentralizace je hlavním rysem politiky ve většině zemí, Severní i Jižní. Dokonce i země s již existující federální systém, ve kterém federálního státu se vždy moc dělat důležitá rozhodnutí, došlo k další decentralizaci proces. V neo-liberální program, je decentralizace považován za způsob, jak snížit státní kontroly, i když v některých případech jen pohybující politik z ústřední správy na regionální a místní správy.V rámci přechodu od státu orientované na tržní ekonomiky v Číně a tranzitivních ekonomikách (sec kapitola 3). decentralizace byl zaveden pro podobné důvody. V Číně se po revoluci v roce 1949, ekonomika byla rozdělena do velmi malých výrobních jednotek od obce obec až po velké> tatc podniků, ale centrální vláda měla moc, aby konečné rozhodnutí. Pokud jde o výdaje na poskytování služeb, zdravotnictví a vzdělávání, například, byl stanoven centrálně, a finanční prostředky byly poskytnuty na krajské a místní vlády. To znamená, že zdravotní péče byla dostupná a cenově dostupné pro většinu populace. Zhruba 85 procent obcí v Číně v la 'j 1970 měl zdravotní střediska pracují základní zdravotnický personál, známý jako "bosky lékařů. Zatímco pacienti měli platitzdravotníléčba, obvykle se to vrátit. Komplikované onemocnění se podle zdravotnických zařízení a nemocnic ve větších městech (Chetley 1995). V rámci reformního procesu v Číně, provinciální a místní vlády byly stále zodpovědný za získávání vlastních finančních prostředků na poskytování služeb (Tang a Bloom 2000). To má za následek zvýšení regionální rozdíly v poskytování zdravotní péče v Číně (tabulka 4.1).Zapojení místních lidí o tyto formy decentralizované rozhodování, přičemž je velmi obdivuhodná v teoretické pojmy, nemá vždy požadovaný praktické výsledky. Jak je popsáno níže, účast, se stala klíčovým prvkem rozvoje teorie a praxe, ale smysluplnou a širokou účast je mnohem obtížnější, než se předpokládalo.

s jako řešení pro vývojOdklon od ústředních orgánů státní správy jako klíčový hráč v "vývoj" byl vždy diskutuje, ale stále napadal od roku 1980. To bylo spojeno s přechodem na neo-liberální. tržně orientovaných přístupů, jak je uvedeno v kapitole 2. Stejně jako převedení prvků moci a rozhodování na místní státu, jak je popsáno v předchozím odstavci, se vzdálí od shora dolů přístupů bylo spojeno především s růstem nevládních organizací (NGO).Nevládní organizace přišly být viděn jako všelék na "problémy rozvoje" jednotlivci z mnoha různých perspektiv. Nejprve je však důležité si uvědomit, JS řady organizací, které spadají do okruhu nevládních organizací (Vakil 1997) (viz tabulka 4.2). Existuje celá řada os, podél které je nevládní organizace rozdělit. Například, NNO být velmi malé a provozovat jen v

jednom regionu nebo zemi. V jiném extrému by bylo velmi velké organizace jako Oxfam a Save the Children fondu, který oblouk severní bázi, ale partnerských organizací po celém světě. Různé nevládní organizace budou mít různé formy přístupu, ať už jde o celkový rozvoj filozofie, nebo prostřednictvím typy činností, ve kterých se týká (viz www.oneworld.net odkazy na celou řadu rozvojových organizací).Nevládní organizace jsou často považovány za odpověď na vnímané omezení státu, nebo na trhu při podpoře "rozvoje * pro řadu důvodů. Za prvé, to je argumentoval, že nevládní organizace mohou poskytovat služby, které jsou mnohem vhodnější pro místní komunity. To je proto, že pracují s počtem obyvatel na místní zjistit, jaké služby jsem potřeboval. Kromě toho jsou schopni tyto služby poskytovat efektivněji pomocí kreslení na místních lidí

znalosti, ale také s využitím místních materiálů. Vzhledem k rozsahu operace a propojení s místními lidmi, ale jsou také schopni rychleji reagovat na místní poptávku (zelená a Matthias 1995). Konečně, to je věřil, že nevládní organizace jsou prospěšné pro nemateriální aspekty "vývoj", zejména v procesu rozhodování, participace a demokratizace. Kvůli způsobu, jakým jsou nevládní organizace zakotveny v místních komunitách, to je argumentoval, že oni musí být odpovědný místních lidí. To znamená, že místní lidé mají větší slovo v tom, co činností oblouku provádí, a také to, že jejich účast v těchto činností vytváří prostředí, kde je větší pravděpodobnost posílení. Li tato účast rozšířena, mohou tyto aktivity pomáhají rozvíjet silnější občanské společnosti a přispívají k procesu demokratizace (viz níže).Nevládní organizace se proto byly interpretovány jako odpověď na všechny otázky rozvoje, nebo co se nazývá "kouzelná hůlka" (Edwards a Hulme 1995). Protože toto nadšení, velké množství multilaterálních a bilaterálních pomoci nyní směřovánaprostřednictvím nevládních organizací v rámci toho, co bylo nazváno "nové politiky" (NPA). NPA odkazuje na neo-liberální přístup, v rámci mezinárodních institucí jako je Světová banka. Podle údajů OECD (citoval Van Rooy 1998) nejméně 1 mld. USD oficiální rozvojové pomoci (ODA) (viz kapitola 2) šel rovnou na nevládní organizace v střední-1990, než byl darován jižní vlády. pro Švýcarsko a Nizozemí, více než 10 procent své oficiální rozvojové pomoci byla zaměřena tímto způsobem, zatímco v USA to bylo o 8 procent a ve Spojeném království o 2 procenta.Deska 4,3 Externě financované zavlažovací systém v Keni.Počet nevládních organizací po celém světě vzrostl velmi rychle, částečně proto, že dostupnost financování, ale také kvůli nedostatku alternativních mechanismů podpory komunit v nouzi. Toto bylo zvláště případ, jak vlády snížit výdaje jako součást strukturálních změn politik, ale také může být z důvodu slabosti státu structt v důsledku války a občanských nepokojů. Nicméně stanovení počtu N (je velmi obtížné. Je to částečně proto, že definiční problémy, bu to také odráží různé registrační praxe po celém světě. Podle údajů UNDP, bylo 145.405 neziskových organizací v roce 2000 (tabulka 4.3). S významnými rozdíly mezi regiony. Když se počtu obyvatelstva brát v úvahu, UNDP údaje ukazují, že drtivá většina světové populace nemá možnost komunikovat s nevládními organizacemi v nějaké významné cestě. Nicméně, Van Rooy (1998) využívá údaje z Salamon a Anheie ( 1998), abych uvedl příklad rozsahu neziskových organizací na jihu. Například v Indii existují přinejmenším dva miliony sdružení a v Ghaně 800 arů registrovány.Existuje řada příkladů toho, jak nevládní organizace byly schopny poskytovat služby pro obce, když vládní pomoc NC nadcházející nebo vhodné, a na trhu poskytování služeb, jsou příliš drahé. Takové činnosti nevládních organizací může zahrnovat sociální provisic například bydlení (rámeček 4.2). zdravotní péče a vzdělání. V mnoha cas je jasné, že bez zapojení nevládních organizací by se životní podmínky mnoha lidí a kvalitu života zlepšit. Nicméně, požadavky týkající se nevládních organizací byl odhalen jako poněkud přehnané. Zatímco mnoho vylepšení lze. Nevládní organizace samy o sobě nemohou dosáhnout všeho,

co se od nich očekává.Box 4.2

Viviendas del Hogar de Cristo Project, Guayaquil, EkvádorGuayaquil (1,6 milionu obyvatel), stejně jako mnoho latinskoamerických měst, zaznamenal rychlý růst díky venkova do měst migračních toků. Vzhledem k tomu, vláda nebyla schopna zajistit dostatečné ubytování pro mnoho obyvatel a jednotlivé domácnosti si nemohou dovolit koupit domy postavené v soukromém sektoru firmy, stovky tisíc lidí (asi 60 procent obyvatel), se uchýlili k budování své vlastní obydlí. Tito jsou často nekvalitní a chybělo přístup k základním službám, jako je voda a kanalizace.V roce 1971 byl nevládní organizace Viviendas del Hogar de Cristo (VHC), zřízený na katolického kněze na pomoc při řešení bytové potřeby ve městě. Na bydlení poskytované VHC je velmi bambusu a účastníci postavit domy sami. Jednoduchá konstrukce domu ze dřeva, bambusu rám s panely na platformě znamená, že domy může být postavena za jeden den. Navíc pracovní místa vytvořená v oblouku tří závodů panel výrobu a bambus se pěstuje na plantážích udržitelné.Finančně, účastníci zaplatí mnohem méně, než těchto domů odpovídá stát, ustanovení (viz níže), a mít přístup k úvěrům prostřednictvím nevládních organizací. V roce 1998. minimální měsíční mzda v USA 138 dolarů, ale pro většinu domácností, jejichž členové pracovali v neformálním sektoru, měsíční příjem byl nižší než USS100. Pro ty domácnosti, které si nemohou dovolit ani nízké splátky, nevládní organizace se finanční prostředky z darů, které jim umožní poskytovat ubytování zdarma. Asi u jedné třetiny domů jsou poskytovány bezplatně příjemcům. Být z bambusu, domů jen posledních asi 10 let, ale působí jako vynikající formě přístřeší v krátkodobém horizontu.Cenové srovnání s vládou poskytoval ubytování a VHC bydleníVelikost domu (m2) vláda (náklady na USS) VHC (náklady na USS)Není k dispozici 21 522Není k dispozici 26 58836 3252 Není k dispozici6,098 44 88354 7317 Není k dispoziciV roce 1998 nevládní organizace poskytly bydlení pro 30.000 domácností a v roce 1995 projekt získal ocenění Světové prostředí. Služeb, jako je voda a elektřina jsou k dispozici jako součást systému: obyvatelé musí spolupracovat, aby lobby místní orgány, aby dodávky základních městských služeb.Zdroje: převzato z BSHF (2003): Dlacon (1998), Inbar (2003) ZmocněníNevládní organizace "schopnost" zmocnit "jednotlivců a komunit je důležitou součástí nadšení, s nevládními organizacemi, které se pozdravili. Jak Rowlands (1997. 1998) zdůraznila, "empowerment" se stal jedním z hlavních módních slov v oblasti rozvojové politiky od roku 1990, ale to je termín s různými významy a napadené Jádrem koncepce je představa, že vyšší energie a tím větší kontrolu nad svým vlastním životem, ale jak Řada zemí zdůrazňuje, že je to neuznává různé způsoby, jak "moc" je definován.Ten druh energie, který se často myslet, je moc moci získat další lidi, aby dělali to, co chceme, nebo moc, že ostatní lidé mají, aby se nám něco udělat. To může být označena za "moc nad" a je často považován za nejdůležitější formou energie, protože je spojena s procesy marginalizace a vyloučení, kterými jsou skupiny zobrazen jako "bezmocný". Existují však i jiné rozměry výkon, který lze identifikovat a které by měly být považovány za součást procesu rozvoje. Rowlands termíny těchto "moc", "moc se" a síly uvnitř "(viz rámeček 4.3).

Všechny tyto formy energie jsou spojeny, ale uznání rozmanitosti moc za" moc nad ", pomáhá při výstavbě politiky a programy na pomoc "bezmocných"Klíčovým prvkem "posílení" jako výsledek vývoje je to, co forem intervence může vést k "posílení". To je často prohlašoval,

Box 4.3Rozměry energiePower over schopnost vládnout. Tato forma energie je konečný, tak, že někdo získá více energie, pak se automaticky vede k někomu jinému má méně energie.Napájení na schopnost vidět možnosti změny.Moc s mocí, která pochází z jednotlivců, kteří se společně dohromady k dosažení společných cílů.Výkon v pocit vlastní hodnoty a sebevědomí, které přicházejí zevnitř jednotlivců.Zdroj: převzato z 11997 Rowlands. 1998)že nevládní organizace je "posílit" společenství, ale ve skutečnosti to tak není. To proto, že zmocnění je něco, co přichází zevnitř (Townscnd el al. 1999). Zatímco nevládní organizace mohou být schopni poskytnout kontext, v němž proces rozhodování je možné, to je jen jednotlivci, kteří si mohou vybrat, aby se tyto příležitosti a využít je. Například, negramotnost často považována za překážku účasti na práci vedl a politického života. Nevládní organizace mohou být schopni poskytnout zázemí a učitele, která pomáhají jednotlivcům rozvíjet jejich gramotnosti, ale jednotlivci sami chtít zapojit a používat své nově nabyté dovednosti. To neznamená, že znevýhodnění a vyloučení se vina jednotlivce, jsou jasně strukturálních omezení, ale to přece neznamená, že nevládní organizace nemohou být považovány za přímé kanály pro posílení, ale mohou pomoci vytvořit podmínky, v nichž jednotlivci i skupiny mohou zmocnit se .

ÚčastJednou z klíčových cest, kterými je posílení chtěl dosáhnout, jsou "účast". Rozvoje na místní úrovni je často nazývané "participační", ale je důležité si uvědomit, co to znamená. Účast je obvykle používán jako zastřešující termín pro zapojení místních lidí v rozvojových aktivit, často nevládní organizace založena. Nicméně, tato účast se pohybuje v přírodě (tabulka 4.4).Účast může probíhat v mnoha způsoby a v různých fázích vytváření rozvojových projektů. S rostoucí povědomí o mocenských vztahů podílet na rozvoji výzkumu. NGO praktici a výzkumníci začali využívat řadu různých metod, aby se dozvědět více o porozumění Způsob, jak rozumět místní komunity a jejich chápání širších procesů, např. PRA, PUAZapojení místních komunit při rozhodování o rozvojových politik, konzultace a poslouchala od samého začátku, a to přineslo, jakmileEfflc politiky bylo rozhodnuto oLinn,. Zapojení místních komunit do projektů, např. budova školyÚčast vede k větší sebevědomí a sebedůvěru, příspěvky k rozvoji demokracie místních lidí se celé řady témat. Tyto přístupy jsou poté, co ji nazval "participativní". Participativní venkovské hodnocení (PRA) je, přístup, který mnoho organizací již přijalo (Chambers 1997). Základním předpokladem je, že vesničané PRA na globálním Jihu mají znalosti a povědomí o jejich prostředí, které je třeba vzít v úvahu, spíše než používat "outsider" formy poznání a porozumění. Například, když se snaží zhodnotit ekonomickou situaci v obci, by se čistě na základě příjmu přístupu klást otázky týkající se příjmů z mezd a činností na trhu. V kontrastu. PRA přístupy k bohatství pořadí by se vesničané přišli s vlastními indikátory bohatství a použít tyto zařadit bohatství domácností. Metody používané proto v daném kontextu. PRA techniky byly stále více přijímán v městském prostředí, za použití stejných principů. To bylo

nazvané PUA (participativní Urban Hodnocení) (Moser a Mcllwaine 1999),Účast může být také používán se odkazovat na zapojení místních lidí ve skutečném programu nastavení rozvojových organizací, plně participativní, program musí být zúčastněnými communitie, spíše než externími organizacemi rozhodování o prioritách na 1 a pak řešit Ve spolupráci s místním lidem k jejich dosažení.Dva předchozí výklady účast lze považovat přispívající k procesu řešení moci nerovností v rozvoji a zároveň se snažit zaměřit se více na nejnižší úrovni za poznání, než vnějších, především severních. Focus 1 účasti jako cesta k zmocnění je spojen s tímto. Jsou nevládní organizace byly umístěny v popředí těchto aktivit, koncepce | Účast byla propagovaná jako způsob, jak dát místním lidem větší rozhodovací moc a vliv (Box 4.4). Nicméně FIF příliš často tato forma účasti není dosaženo: místo místních lidí se účastní zasedání nebo přispívá práce, ale to není účast v širším smyslu, které mohou být spojeny s zmocněníCooke a Kothari (2001) hovoří o účast je "nové tyranii" v rozvojové práci. To, co říct je to, že pojem účasti je obsažen v každém rozměr rozvojové politiky, ale není tam žádné uznání:času a energie na místní obyvatele k účasti, k různorodosti místního obyvatelstva znamená, že "účast Společenství", ne vždy zahrnují všechny sektory obyvatelstva:Box 4.4

Barefoot College, IndieBarefoot College je rozvoj venkova, organizace se sídlem v okrese Rajasthan Ajmer v severozápadní Indii. Byla založena v roce 1972 ve městech na základě vývoje lékařů, kteří nastavit sociální práce a výzkumného centra. Název byl změněn později, a to je nyní pod vedením místních lidíHlavní filozofií organizace je poskytovat odpovídající školení a technologie pro použití v okolních venkovských oblastech. Základní čtenářské dovednosti a zdraví oblouku učil, ale jednotlivci pak mohou jít na vlak v oblastech, jako je výpočetní technika, vzdělávání a zdravotní péče, nebo jako inženýři, kteří umějí pracovat s odpovídajícími technologiemi. To zahrnuje solární energie a ruční pumpy. Při použití tohoto low-cost technologii, která se snadno udržuje a používá. Barefoot College byla schopna poskytovat služby pro asi 100 vesnic a více než 100.000 lidí. Vedle hlavního kampusu vysoké školy pracuje až 12 center oblasti.Vysoká škola získává finanční prostředky z různých indických vládních úřadů a ministerstev, ale i ze Státního vlády Džammú a Kašmír. Externích zdrojů financování pochází z agentur OSN a řada vlád severní a severní nevládních organizací. Příjmy také obdrží nabíjení LOR služby, které poskytuje. Vysoká škola účtuje malý poplatek za své služby pro podporu "pocitu vlastnictví" mezi účastníky. Například, obce zaplatí 20 rupií měsíčně (asi US $ 0,5) po dobu dvou hodin v potrubí vody za den.Místně-umístěný a participativní přístup k rozvoji venkova se také odráží v College politiky vůči odpovědnosti a transparentnosti. Na pomoc v tomto procesu, vysoká škola. od roku 1997. koná "transparentnost melax". Jedná se o veřejné setkání, kde jsou účetní záznamy organizace, prezentovány a vesničané si klást otázky týkající se využití finančních prostředků.Zdroj: převzato z Barefoot College 12003)

jen zapojit se nemusí nutně vést k "posílení": se zaměřením na mikroúrovni může často vést k neschopnosti rozpoznat mnohem W Ider struktur znevýhodnění a útlaku.I to, že účast "a" oblouk participativní přístup "povzbuzen multilaterálních organizací jako je Světová banka (Francis 2001) naznačuje, že se jedná o nápady, které byly vzaty na palubu, ale rozměry účasti, která by se mohla postavit stávající postupy a mocenské vztahy nezabývají se. Kdyjednotlivých projektů jsou zkoumány, omezení účastnit diskuse zřejmé (viz rámeček 4.5).

David Mosse v jeho kritice současné politiky, účasti, uvádí, že "participativní přístupy se ukázaly jako kompatibilní s top-down plánování syst, a nejsou předzvěstí změny v převažující institucionální praxe i rozvoj" (2001: 17).Některé z problémů při zavádění skutečně účasti rozvojových projektů pochází z tlaku tzv. "rozvoj průmyslu. Potřeba rychlé, měřitelné výsledky, doporučuje projektoví manažeři zaměřit se na určité druhy projektů s konkrétními výsledky, spíše než aby hluboce zakořeněné nerovnosti, které nelze snadno změřit. Jako Edwards a Hulme (1995: 9) tvrdí, nevládní organizace mají více zodpovědnosti, "dolů" na své partnery, příjemce, zaměstnance a příznivce, a "nahoru", k jejich správci, dárci a hostitelských vlád. Řízení těchto napětí je obtížná a úsilí, v němž dlouhodobě participativní strategii projektů se bude pravděpodobně trpět. Závislost na vnější pomoci (tabulky 4.5 a 4.6), znamená to, že mnohé projekty jsou spíše reagovat na požadavky a oblíbená témata potenciálních dárců, než místní obyvatelé (Hulme: Edwards 1997). Hashemi (1995) ve svém přehledu nevládních organizací Činnosti v oblasti Bangladéše ukazuje, že na počátku 1990 asi 10 procent všech | do Bangladéše šel do nevládních organizací. Nevládní organizace závislosti na vnějších znamenalo, že některé rozvojové cíle, jako je gramotnost dospělých byl zařazen na významu za projekty, které řeší s HIV / AIDS a občanské společnosti, které byly považovány za žádoucí více dárců (viz také Porter 2003 v souvislosti s Ghana).

Box 4.5

Nevládní organizace a účast v TanzaniiV rámci jedné strany v Tanzanii v roce 1960 a 1970 (s Kapitola 3), je jen velmi málo příležitostí pro pořádání mimo skupiny vládních propojeny. Odborové organizace, družstva, ženských skupin a další samostatné organizace byly zakázány, a to bylo jen náboženské skupiny (i křesťanské a muslimské), které jsou schopny provozu, i když v některých omezujících hranic.Po cestách Lo multi-systém strany a přijetí strukturálních změn politik (s kapitola 2) v roce 1980, počet nevládních organizací vTanzanie rychle roste. V roce 1986 bylo jich tam 25 90 nevládních organizací registrovaných u Ministerstva vnitra, ale v roce 1995 tento počet vzrostl na 604. Samozřejmě, že skutečný počet nevládních organizací je pravděpodobně mnohem vyšší, protože ne všechny skupiny se registrovat, ale kvantitativní posun je velmi zřejmé,Zatímco vláda a představitelé nevládních organizací se často hovoří o posílení a účast ve vztahu k nevládním organizacím. činnosti nevládních organizací často nedosahují těchto cílů. Většina neziskových organizací se zaměřují na poskytování služeb, jako je zdravotnictví nebo školství, nebo zlepšení příjmu výrobní kapacity. V rámci strukturálních změn a snižování stavu poskytovaných služeb, toto zaměření je srozumitelná a je důležité, ale ne nutně dokumenty se zabývají tématy účasti a posíleníGeografické rozložení aktivity nevládních organizací v Tanzanii odráží stávající rozdělení bohatství a vliv. Nevládní organizace oblouku často prezentována jako uspokojení potřeb těch nejchudších ve společnosti, ale v Tanzánii v roce 1994. téměř 60 procent registrovaných neziskových organizací se sídlem v Dar Salaam CS, která je nejbohatší části země. Dalších 10 procent se sídlem v Arusha a 6 procent v oblasti Kilimandžára, a to jak mezi bohatšími regiony. Chudších regionů byly velmi uboze sloužil registrovaných nevládních organizací. opouštět je méně schopná přístup k finančním prostředkům a podporu.Na velmi místní úrovni, toto zaměření na bohatší části společnosti pokračuje. V okrese Hai na západních svazích hory Kilimandžáro, drtivá většina (79 procent) na 97 skupin působících v 1996-7 zaměřené na vytváření příjmů a programy pro ženy. Tyto systémy mohou pomoci marginalizovaných skupin ke zlepšení jejich příjmy, a proto zdravotní péče a vzdělávání členů

domácnosti. V některých případech může být pocit zmocnění i výsledek. Nicméně, byla účast žen v těchto skupinách se často časově omezena, nebo finanční omezení. Nevládní organizace členství převažují ženy ze střední příjmové skupiny, kteří byli starší, ženatý a křesťan než muslim.Následující citace poskytnout určitý náznak, proč chudší ženy nebyly schopny podílet se na činnosti nevládních organizací:CM: Proč se vaše žena připojit Kalili ženské skupiny ".Respondent: Věděli jsme o tom, ale my jsme nemohli dovolit. Věděli jsme, kolik to bude stát.Respondent č. 2: Jsem členem Nkwarungo církve, ale já jsem nol člen oddělení pro ženy. Byl bych velice rád se připojit, ale problém je vápno. Musím tady zůstat a starat se o děti, zvířata, jít na trh nemám čas účastnit se zasedání v kostele.Zdroj: převzato z Mercer (1999)

Kromě poskytování základní úrovni možnosti pro zapojení a účast. Nevládní organizace se mohou. To bylo argumentoval, přispět k širšímu procesu demokratizace skrze jejich přínos pro občanskou společnost. Koncept občanské společnosti získala větší pozornost se v posledních desetiletích, a to zejména ve vztahu k přechodu od autoritářské formy vlády, jako jsou vojenské režimy Jižní Ameriky nebo komunistické vlády v "druhé světové" k pluralitní demokracie. Nicméně, pojetí také aplikován na jiné formy státní politiky a pojem "globální občanské společnosti" také získal popularitu (viz kapitola 7).Myšlenka "občanské společnosti" rozhodně není nová, která má své kořeny v sedmnáctého a osmnáctého století, sociální a politické filozofie. Nicméně, v 1990 to se stalo "módní slovo" ve vývoji kruzích a posílení "občanské společnosti" se stala klíčovým prvkem mnoha rozvojových přístupů (Mcllwaine 1998:. Van Rooy 1998 2002). Zpráva o lidském rozvoji 2002 se jako jeho Téma "prohlubování demokracie ve světě, roztříštěné", a zdůraznila význam svobody a výběru ve vývoji:Politika věc pro lidský rozvoj, protože lidi na celém světě chtějí mít možnost určovat své osudy, vyjádřit své názory a podílet se na rozhodnutích, které ovlivňují jejich životy. Tyto schopnosti oblouku stejně důležité pro rozvoj lidských zdrojů pro rozšiřování možností lidí - jako schopnost číst a těšit se dobrému zdraví.(UNDP 2002: I)Jedním z ukazatelů, který UNDP používá k měření této úrovně svobody je síla občanské společnosti.Jak s mnoha koncepty získávají velkou popularitu, je široké spektrum definic of'civil společnosti. "Všeobecně se vztahuje na činnosti a organizace, které jsou odděleny od státu a z trhu, ale vztek debaty o přesné hranice. Tato různorodost výklad přispívá k jeho rozsáhlé odvolání (Van Rooy 2002) Nicméně, jak Mcllwaine stales v ní přehled o rozvoji občanské společnosti a geografie.Wlule není dostatečně přesná, aby se dohoda, která by měla být součástí aktivit v rámci občanské společnosti, zejména pokud jde o politické a ekonomické asociace. . . se obvykle vztahují k dobrovolnémuorganizace, zájmové skupiny, odbory, církevní skupiny, co ¬ družstev, obchodní, odborné a dobročinných organizací, anj řada dalších Mios Ačkoli občanská společnost je obvykle definována jako skládá z těchto různých skupin, tam také byl tendence Zobrazit nevládní organizace jako primární "vozidla * nebo" agenty "občanské společnosti.(Mcllwaine IW8: 4 | 0)Toto zaměření na nevládní organizace v rámci občanské společnosti, je patrné z Ur opatření. Jeden z "objektivních ukazatelů vládnutí", používá UNDP je počet nevládních organizací (UNDP 2002: 442-5) (Tabic I Mercer (2002) argumentuje, že (Zde jsou tři hlavní důvody, že nevládní organizace jsou interpretovány jako klíčové pro podporu demokracie:

Představují příležitost pro lidi, zapojené ve státních organizacích, aby "si říkají". Tyto hlasy může poskytnout útok na stát.Oni prý pracují s chudými a marginalizované (viz str. 103-7 althou).Mohou poskytnout kontrolu státní moci prostřednictvím disentu.Nicméně, jak uvádí Mercer, až příliš často se předpokládá, že nevládní organizace, aby tyto formy alternativní politické činnosti, ale ve skutečnosti se mi nepodařilo dosáhnout. Ona říká, že jen počítání nárůstu nevládních organizací není nám uspokojivou mírou rozšíření občanské společnosti.

Sociální kapitálZvyšující se zaměření na občanskou společnost, a zejména nevládní organizace v oblasti rozvojové politiky je silně spojený se zaměřením na myšlenky, | "sociální kapitál * jako klíčové aktivum pro jednotlivce i společenství v" rozvoji "procesu (výtvarné 1999, McAslan 2002). Stejně jako u "občanské společnosti", "sociální kapitál" je vysoce sporné koncept, ale na své, je myšlenka sociální vztahy mezi jednotlivci a skupinami, vztahy založené na důvěře oblouku a jsou očekávání, měli byste se chovat v těchto sociálních interakcí.Sociální kapitál je považován za jiné aktivum, které mohou být využity jednotlivci nebo skupiny přispět k jejich hospodářské a sociální pokrok, stejně jako je ekonomický kapitál (např. peníze a majetek) nebo lidského kapitálu (vzdělání a zdravotní péče), tak jednotlivci nebo bez dostatečného vhodnou sociální kapitál může být na okraji, nebo zranitelné. Sociální kapitál je obvykle identifikován jako jedenlepení kapitál ", popisující vztahy mezi jednotlivci a skupinami s podobným zázemím, nebo z místní komunity, a překlenovací kapitál", který oblouk odkazy mimo bezprostřední skupině nebo místo (McAsian 2002).Zatímco pojetí vztahů mezi lidmi, které mohou být mobilizovány, že splní určité individuální nebo skupinové potřeby jistě není omezen na konkrétní přístupu k rozvoji, termín "sociální kapitál" je většinou zřejmé, že byl přijat jako součást neoliberálního programu mezinárodního finanční instituce (pokud je). Například Světová banka začala používat termín je široce v 1990, a prohlásil, že "sociální kapitál" je "chybějící článek" ve vývoji. Tím mysleli, že to byl poslední kus ve vývoji skládačky, generování sociálního kapitálu spolu se zlepšením sociálního wcllbeing a hospodářskému rozvoji bude vzájemně posilovat proces. Světová banka je definice pojmu "sociální kapitál" je neformální pravidla, normy a dlouhodobé vztahy, které usnadňují koordinované akce a umožnit lidem, aby podnikaly společné podniky, pro vzájemné výhodnosti "(Světová banka 1997 v Mc asijských 2002: 139) . Z této definice je zřejmé, že jejich pojetí "sociální kapitál" se hodí velmi dobře s nestátními přístup, který mezinárodní finanční instituce přijaly v rámci neo-liberální program.Sítě přátelé, příbuzní a známí jsou jasně důležité v pomoci jednotlivcům po celém světě uspokojení svých základních potřeb, stejně jako tvoří základ pro občanské organizace, které tvoří občanskou společnost (Bebbington 1997) (Box 4.6). Nicméně způsob, jakým byl koncept byl používán mnoha mezinárodními finančními institucemi a vládami, například zdůraznil roli jednotlivce a místní komunity v rozvoji těchto sítí, a vynechal úvahy větších strukturálních otázek o přístup k financím a příležitostí. V případě, Santo Domingo (Box 4.6). Je jasné, že komunita je poměrně slouží sociálního kapitálu, ale problém je, jak pomoci této komunitě v dlouhodobém horizontu. K tomu je zapotřebí, větší propojení mimo komunitu lidí a organizací (včetně vlády), které mají finanční a technické prostředky na pomoc.

rassroots organizace a post-vývojV této kapitole jsme viděli, jak se zaměřit na místní úrovni nebo v malém měřítku se obhajoval v různých dobách a na různýchBox 4.6

Sociální kapitál a rizika zranitelnosti v Santo DomingoMěstské čtvrti Los Manguitos v Santo Domingo, Dominikánská republika, je náchylné k přírodním rizikům díky své poloze na řece a také z důvodu chudoby jeho obyvatel. Více než 40 procent populace, jsou klasifikovány jako "nevyhovující" vládou Dominikánské. Osada začínal jako squatter osada v roce 1975 a 1999 došlo k více než 33.000 obyvatel.V roce 1998 hurikán Georges hit oblasti a rozsáhlé škody byly způsobeny výsledné záplavy a silné větry. Populace Los Manguitos byl schopen vyrovnat se s mnoha z toho vyplývajících problémů tím, že volá na sousedy, aby pomohli, a také prostřednictvím místních organizací. Majitelé, kteří byli nuceni opustit své domovy často nastěhoval se sousedy, nebo spal v místním kostele, který byl zřízen jako úkryt. Navíc, místní komunity skupiny organizované evakuaci a pomohl uklidit trosky a provést opravy později. To bylo bez pomoci vlády nebo mezinárodní pomoci.Tato mobilizace sociálního kapitálu v době nouze, je důležitým ukazatelem toho, jak tyto vazby mohou pomoci chudým zranitelných komunit. By však odkazy na externí organizací, ať už národní nebo mezinárodní pomoci snížit zranitelnost vůči rizikům, a to by také pomoci Společenství, pokud katastrofa znovu. V současné době je propojení kapitálu mezi jednotlivci ve společnosti je silná a existují důkazy o přemostění hlavního města prostřednictvím tvorby místních organizací. Je třeba být více přemostění hlavního města, což místní obyvatelé a skupiny pro přístup peníze a pomoc zvenčí Manguitos Los.Zdroj: převzato z Pelling (2002)

důvodů při hledání "rozvoj". Pro "post-rozvoji" teoretici (viz kapitola l) tohoto rozsahu je také důležité. Spíše než ukládá of'progress nápady "a" rozvoj "na jednotlivce allC" komunit po celém světě, lidé sami by měly být volby tak, jak chtějí žít, aniž by se pocit, že jsou nějakým způsobem "nižší" nebo "zpět" tím, že po pattc která byla přijata jinde.Koncepty řadových činnosti a účasti se staly vec jsem moc část lexikonu vývoje, a to i ve velkých multilaterálních organizací. Nicméně, jak bylo doloženo výše, zůstanou tyto změny v měřítku silně zaměřuje na severní základě neoliberální koncepty of'development "a" pokroku ". Peet s Hartwick (1999: 141) shrnuje argumenty Majid Rahnema ve vztahu k tomuto procesu:Rahnema argumentoval, že vlády a vývojových pracovišť se začal zajímat, protože účast byla již vnímáno jako hrozba, je politicky a ekonomicky atraktivní, byl dobrý fundraising zařízení, a byl v souladu s pohybem směrem k privatizaci rozvoj v rámci neoliberalismu.Pro post-rozvoji teoretiky a praktiky, jako je Rahnema (který byl OSN zástupce v Mali), klíčové je, aby zákon o účasti ve skutečnosti znamená něco. Spíše než zahrnující individuální i komunitní pohledy do programů a projektů jen "pro vzhled", měly by místní názory stanovit priority rozvoje každého politika.Navíc, spíše než se pokoušet je třeba zvážit a jednat na "globálním měřítku", je třeba se zaměřit na místní názory a činy (Esteva a Prakash 1997). To nevylučuje spojenectví a nadnárodní sítě (viz kapitola 7). Ve svých výzvu k "myslet a jednat lokálně", Gustavo Esteva a Madhu Suri Prakash (1997: 282) tvrdí:[W] klobouk je potřeba, je přesně opačný [jednat globálně]: lidé myslí a jednají lokálně, zatímco vytváření solidarity s jinými silami, které sdílejí tuto opozici vůči "globální myšlení" a "globální síly" hrozí lokální prostory. Pro jeho sílu v boji proti nepřátelům Goliath vyžaduje, aby nedošlo k odklonu od místních inspirací a pevně zakořenil místní myšlení. Když místní hnutí a iniciativ, ztrácejí půdu pod nohama, pohybující se jejich boj na území nepřítele - globální scéně postavené globální myšlení se stávají menší hráči v globální hře, odsouzen k prohře své bitvy.

(Důraz v originále)Pojem "post-rozvoji" byl vášnivě debatoval, s mnoha rozvojových teoretiků zpochybňuje způsob, jakým autoři, jako jsou Arturo Escobar a Gustavo Esteva hovořili o "rozvoji". Jonathan Rigg (2003) ve své studii o vývoji v jihovýchodní Asii, zdůrazňuje, jak post-developmentalists mají tendenci hovořit o "rozvoj" jako kdyby to bylo jen eurocentrický modernizaci styl vývoje. I když je jasné, že v mnoha politických arénáchVýznam skutečné místní činnosti a účast není opravdu pochopili, je to obrovský zobecnění říci, že všechny rozvojové zapadá do této kategorie (viz také Corbridgc 1998, Ncdervccn Pieterse 2000). Po přístupu k rozvoji budou diskutovány dále v kapitole 8.

PřehledOd roku 1970 je stále větší pozornost věnována bottom-up a rozvoje na místní úrovni.Decentralizace a decentralizace jsou často prohlašoval, že je účinnější než rozsáhlejší činnosti, tak jsou součástí neo-liberální program. Nevládní organizace se staly klíčovými aktéry místní přístupy.Nevládní organizace jsou často považovány za vysoce participativní a přispěje k posílení, ale toto není vždy případ, protože existujících sociálních vztahů a omezení činnosti NGO.Skupiny občanské společnosti, jako nevládní organizace jsou považovány za důležitý krok k větší demokracii po celém světě.

Otázky k diskusi1 Proč se nevládních organizací považována za řešení problémů, k rozvoji?2 Jak nejnižší přístupy a neo-liberalismus dohromady?3 Jaké limity jsou tam na efektivitu nestátních neziskových organizací?4 Co je sociální kapitál a jak může přispět k místnímu rozvoji?

Další čtení

Chambers. R. (1997) Čí Reality počítá? Uvedení první poslední. Londýn: střední Technologie Books. Velmi přístupné knize o významu I domorodých znalostí a jak sho vývoj odborníků naslouchat lidem, se kterými pracují.Cooke. B. a Kothari. U. (eds.) (2001) Účast: \ e \ - hninnv. . > - ^ ^ Zed Books. Vynikající soubor kapitol o tom, co znamená spoluúčast il byl přijat jako standard cílem mnoha developerských projektůL-.dwards, M. a D. Hulme (CD) (1995) Non-vládní organizaceVýkon a odpovědnost: Beyond the Magic Bullet. Londýn: F.arthscan. Užitečná sbírka kapitoly o jednotlivých prvků činnosti nevládních organizací.Van Rooy, A. (1998) občanské společnosti a podpora průmyslu. Londýn: Fiarthscan. Velmi přístupné přehled významů "občanské společnosti", a jak se stala klíčovou částí vývoje praxe. Čtyři kapitoly případové studie o Maďarsku. Keni. Peru a Sn Lanka poskytnout užitečné empirický materiál.

Užitečné webové stránkyw \ v.ids.ac.uk idsparticip informationindex.html Účast na informační středisko. Ústavu pro studium vývoje. University of Sussex. Rozsáhlá sbírka dokumentů a videí o účasti, včetně velkého počtu položek o praktickém provádění a hodnocení účasti.www.oecd.org OFCD. Poskytuje up-to-aktuální informace o tocích pomoci.www.oneworld.net Jeden svět internetových stránkách. Skvělé místo pro up-to-datarozvoji informační. Následující odkaz "partnery" bude poskytovat přístup k informacím o více než 1,5 (H) partnerskými organizacemi.

Sociální a kulturnírozměry vývoje

Zatímco mnoho definic "rozvoje" se zaměřují na ekonomické as | Je důležité uvědomit si sociální a kulturní prvky. Je to jen proto, že sociální a kulturní proměnné ovlivňují ekonomický růst, také to, že sociální a kulturní normy a očekávání, je třeba posuzovat v jejich vlastní pravý. 

Sociální vývoj • modernitou "jako rozvojový cíl, je víc než jen ekonomickýprvky. Jak Rostow hovoří v souvislosti s lineární modelhospodářský růst, přepne z jedné fáze do druhé může být ^hodnoceny ekonomický výkon, ale hlavní z hnacích silPosun od společnosti soběstačná zemědělská městských průmyslovýchse týkají především sociálních struktur. Jak Worsley 11 ul> (> i poukazuje na to. T "prvek myšlení Rostow je často vyloučeny z ^charakteristiky jeho práce. V argumentu Rostowa, na převzetí na možné dosáhnout, musí existovat posun v povaze národní elity *- Spíše než elitní skupiny, používat jejich moncv pro účely famik a klan ^, na rozvoj průmyslu, aby se tam odehrávají, ncet's_, ° 0ll nunc pro investice do nové infrastruktury a prostředků o (viz kapitola 2 pro více informací). Tak, teorie modernizace nejen na ekonomické změny, nýbrž sociální transformace aSociální evoluční myšlenky, které jsou součástí modelu Rostowa mají základ v devatenáctém století teorie o sociální změně.na základě kapitalistické zkušenosti v západní Evropě. Během tohoto období, mnoho sociálních teoretiků, zvláště Herbert Spencer (1975 [1876-9]). vycházel z Darwinovy teorie evoluce zkoumat a vysvětlovat Košiloviny vzorce společenské organizace. Stejně jako biologické organismy, stále složitější až procesu hospodářské soutěže a přirozený výběr, a tak. jako teoretici navrhli, se společností. Tento přístup, který byl nazván "naturalismus" představil společností za podobných organismů. Proto společnosti, které jsou nejlépe schopni přizpůsobit se prostředí a dalších podmínkách, se stal vítězů, a ty, které neměly byli odsouzeni zůstat "traditional1 (viz diskuze na životní prostředí determinizmu v kapitole 6). Takové teorie byly používány k ospravedlnění koloniální expanze, kterým dominantní skupiny byly schopné vnucovat svou vůli těch společností, které byly "méně úspěšné" (viz kapitola 1). Kromě toho, "darwinovské ponětí o přežití nejschopnějších, platil o lidské společnosti, legitimní laissez-faire, tržní systém, soukromé vlastnictví výrobních prostředků a sociální nerovnosti" (Peet s Hartwick 1999: 67).Entile Durkheim. francouzský sociolog (1858-1917). podíval na přechod od "tradiční" na "modem" společností v západní Evropě, a zatímco on přijal některé formy naturalismu v jeho přístupu, neměl znamenat, že lidé jsou schopni vykonávat agentury. Podle jeho názoru se společnost skládá ze souboru morálních a etických norem, do něhož jednotlivci se narodili. Společnosti by mít různé formy trestu nebo kontroly, aby zajistily, že společnost zůstala v rovnováze. V tomto smyslu se tedy, Durkheim přijal myšlenky přírodních systémů za předpokladu, že harmonie a rovnováha neustále usilovat.V jeho 1893 knize, 77jf dělbu práce v Socien, Durkheim argumentoval, že v jednotlivcích

"tradiční společnosti" byli zapojeni do "GHT-pletené společenství, často sestávat z kin a klanu Pokusy o této plísně byl potrestán až těžké formy odplaty. . Naproti tomu v "modem společnosti", tam byl mnohem větší individualismus, protože potřeba dělby práce. as • pevná přesvědčení stále složitější neexistuje žádný způsob, že jeden člověk může dělat všechno, aby daily přežití a vytvoření zisku , takže lidé se na konkrétní roli v ekonomice umožňuje rozšíření. Bez ohledu na individualismus v tomto smyslu, společnosti, členové ^ c, podle Durkheim. nadále součástí vysoce integrovaný celek. Nicméně, Durkheim si uvědomit, že tato forma integrace byla č. L neustále přítomen: kde jednotlivci se stal odpojí od jednohodalší, a to zejména při změně byl příliš rychlý, nebo není regulována, stát "anomie" byla vytvořena. "Anomie" byl chápán Durkheim být,pocit rootlcssness a bezcílností, který navíc byl charakteristický nedostatek morálních zásad. Zhroucení tradičních zakázek, které byly podpořeny náboženství, by mělo za následek mnoho lidí pocit, že jejich život ztratil smysl: že by se cítí izolován bez pokyny pro morální chování.(Martinussen 1997: 26) |To bylo považováno za škodlivé pro další fungování společnosti, a tak různé instituce by měl být zřízen na podporu sociální interakce. V některých situacích může být anomie spojené s konfliktem.Představa o harmonické společnosti působí jako organismus byl také používán Talcott Parsons (1902-1979), americký sociolog, který stavěl na práci Durkheim ve své analýze sociálního rozvoje (1951). Jeho chápání společnosti byly velmi technokratické, v tom viděl harmonii a pokračoval rozkvět společnosti, musí být zajištěno prostřednictvím příslušných institucí. On argumentoval (1966), že v průběhu doby, společnosti a přizpůsobit se vyvinul velmi složitá. Tyto změny mohou být vyvolány buď vnějším vlivem zavádění nových technologií nebo kulturní formy, nebo interně. On si prohlížel společnost, as Durkheim dělal, jako přechod z "tradičních" na "moderní" a stanovila řadu "vzoru proměnných" rozlišovat mezi těmito dvěma. Například v "tradičních" společností byl status získaných příbuzenství, etnické příslušnosti nebo pohlaví, to znamená, že byl připisován. Naproti tomu v "moderní" společnosti, jednotlivci získal status tím, co oni dělali, jako je například získání dosažené kvalifikaci nebo různých forem placené práce (Brohman 1996: 19-21).Parsons "strukturálního funkcionalismu přístup k vysvětlení vývoje byl kritizován z mnoha pohledů (viz Preston 1996, Peet s Hartwick 1999 pro podrobnější diskusi). Za prvé, je přístup založený na myšlence, že společnosti kódy jsou "předem daný, a že lidé prostě, aby se vešly do těchto struktur. Neexistuje žádné uznání, jak se tyto kódy a normy jsou ve skutečnosti sociálně konstruované a odrážejí mocenské vztahy. Kromě toho, že přístup je velmi konzervativní, s důrazem na potřebu harmonie a odvolává ""-konflikt jako nežádoucí. V některých smyslech, by však mohla v rozporu se 3 klíčovým faktorem při vytváření a podmínky pro radikálnější změnu, která by mohla přinést větší sociální výhody větší počet lidí. U * JNapříklad, nezávislost zápasy po celém světě byly založeny na náročné stávající struktury a způsoby, jak dělat věci. Konečně, a navazuje na předchozí bod, přístup eurocentrické a nastaví "západní zkušenost * jako model, který všechny ostatní části světa by se měl řídit.

VVeber, racionalismu a Protestantská etikaVysvětlení rozdílů v "rozvoji", které jsou založeny na úrovni společnosti, byli kritizováni za to, že jen málo nebo žádné uznání agentury (viz kapitola 1) ze strany jednotlivců a skupin, které tvoří tyto společnosti. Místo toho lidé jsou vnímána jako ostatní zvířata, působící pouze na instinkt (v případě naturalismu), nebo zahrnuta do provozu širší společnosti (jako ve strukturální funkcionalismus). Devatenáctého století německý teoretik Max Weber se přiblížil společenské změny z jiné perspektivy. Na rozdíl od zaměřit Durkheim na společnost jako organický celek, Weber používá jednotlivce jako výchozí bod (Preston 1996).

Na základě své analýzy německé společnosti na konci devatenáctého století, tvrdil, že v průběhu času, se na různé prvky sociální, politický a ekonomický život přinesl pod kontrolou racionálního myšlení (Roxborough 1979). To znamená, že spíše než se spoléhat na "pověr", nebo "tradice" při rozhodování, že jedinci zakládají své volby na logické analýzy situace. To neznamená, že Weber nevidí roli náboženství v sociální změny a vývoj kapitalismu. Ve své knize Protestantská etika a duch kapitalismu Weber popisoval, jak byl kalvínské protestantismus spojený s růstem průmyslu v Německu. V kalvinismu, je zaměřit se na vztah člověka s Bohem a důraz na opožděné uspokojení. Podle Webera, to individualismus a etika práce spojené s požadavkem na zpoždění osobní odměny vedly k rychlému ekonomickému růstu.Tento výklad náboženské základy pro hospodářský rozvoj byl používán k ospravedlnění eurocentrický některé představy o společenské základny modernizaci. "Protestantské etiky Calvinistic, který podporoval hospodářský růst, kontrastoval s jinými náboženstvími, které brání tomuto vývoji. Jiná náboženství často provozována jako překážku hospodářského růstu, psychologickou překážku pro rozvoj "(Raghuram 1999: 235). Používání pracovního Weber v roceTímto způsobem nedokáže rozpoznat, že on zdůraznil důležitost kontextu, v němž se rozvíjel jeho myšlenky. Neměl nárok na poskytování univerzální vysvětlení pro kapitalistický hospodářský rozvoj si vybírat místo toho vzít v úvahu charakter německé společnosti v devatenáctém století (Preston 1996).

Post-kolonialismu a post-modernismuMnohé sociologické teorie vývoje byly kritizovány za nedostatek zájmu o kulturní rozmanitosti. Spíše než uznat, že svět je obýván tisíce různých náboženských, etnických a sociálních skupin, mnoho z vývoje teorie odvozené od severu se předpokládá určitou formu společenské organizace, a to buď jako výchozí bod, nebo cíl. Nicméně, jako eurocentrický teorie byla kritizována jak pro jejich kulturně specifické definice "vývoj", a také jejich předpoklady o homogenizaci charakter vývoje, 1 vztahu ke kultuře. V Worsley (1999) zdůrazňuje, pojmy použité v mnoha teoriích eurocentrické používají pojmy jako "zisk", jako by byly přirozené, spíše než mít zvláštní kulturní význam.Během 1980 a 1990, post-moderní a post-koloniální přístupy k teoretizování vývoji stal se více populární. Zatímco dva přístupy mají podobnosti z hlediska jejich zaměření na zvážení rozmanitosti a pochopení energie v konstrukci "vývoj", které se nepřekrývají úplně. Post-modernismus, je těžké definovat, protože to může být aplikována v celé řadě oblastí a různými způsoby (Simon 1998). V rámci "rozvoje" bylo důležité zejména s ohledem na způsoby, jimiž předchozích chápání "rozvoje" Předpokládá se, že populace na jihu jsou homogenní a že evropská cesta k vývoji byla jediná správná cesta. Jako předchozí kapitoly ukázaly, modernizace teorie byly eurocentrický. Post-modernismus považuje za způsob, jakým mohou být tyto předpoklady mohou být zpochybněna.Deconstruction vývoje kategorií je klíčovou součástí postmoderní přístupy k rozvoji. Spíše než za předpokladu, že všechny tha1 "rolníků" jsou stejné nebo všechny z venkova do měst migrantů salát * zkušenosti, postmodernismus zdůrazňuje rozmanitost v oblasti sociální, prostorové a časové termíny. Například, Chandra Talpade Mohanty (1991) se zaměřuje na způsoby, jak termín "třetí svět ženy je UQ popsat všechny ženy žijící na globálním Jihu. Zejména. Sflipoukazuje na způsoby, jimiž se tento termín používá k homogenizaci života žen a je také používán způsobem, který vždy znamená obětování, "Každý z těchto příkladů [ve své kapitole] ilustruje konstrukci" třetího světa žen "jako homogenní" bezmocných " Skupina se často nachází jako implicitní oběti na zvláštní sociálně ekonomické systémy "(1991:. 57 důraz v originále). Ona tvrdí, že tento přístup nejen popírá zkušeností milionů žen, ale také odráží

mocenské vztahy, které rámují chápání světa.Post-koloniální teorie také se snaží narušit způsob myšlení o světě, na severní předpoklady a také poznat rozdíl, ale je to zejména v kontextu místa a lidí, kteří měli kolonialismu. Radcliffe (1999: 84-5) uvádí, že.Postcolonialism odkazuje na způsob, jak kritizovat dědictví kolonialismu na jihu. . . oblouk, který materiál (nachází se ve stavu, sociální organizace, stejně jako městské struktury), stejně jako související s nápady (jak si lidé myslí o sobě samých a jejich vztah s vyspělým světem).Postkolonialismu proto snaží pochopit nejen pozorovatelné dědictví kolonialismu, ale také nápady a projevy o "vývoji", které byly převedeny v rámci koloniální procesu (McEwan 2001).Edward Said knihy Orientalismus (1991 [1978]), je vynikajícím příkladem toho, post-kolonialismus. Kniha má podtitul západní koncepce Orientu a zabývá tím, jak "Západ" byl postaven národy "Východu" jako "zpět" a "necivilizované". To byl používán jako ospravedlnění pro politické zásahy a koloniální projektů. Orientalismus ukazuje, jak jsou tyto myšlenky postavené jednotlivé skupiny lidí v určitou dobu, to znamená, že odráží globálních mocenských vztahů. Kromě toho, řekl také ukazuje, jak na stavbu "Východu" jako "ostatní" a jiné "k" Západu "není poskytuje pouze "východní" konkrétní identitu, ale zároveň odráží na identitě "West" (Mercer et al. 2003).Post-moderní a post-koloniální přístupy k rozvoji se dostalo určité kritiky, zejména teoretici jsou obviněni z "hraní akademické hry", spíše než zabývat se ze dne na den problémy, které miliony nejchudších lidí světa tvář (Ncderveen Pietcrse 2000 , Simon, 1998;. Sylvester 1999) Tyto kritiky byly také srovnané u příbuzných "post-rozvoji"nápadů (viz kapitola 8). Nicméně, je důležité uznat různorodost při výstavbě vývoji teorií a praxí je, stejně jako povědomí o kontextu, ve kterém jsou formulována teorie, zbytek této kapitoly, tři prvky sociální rozmanitosti wjii považovat: etnika, pohlaví a životní etapě. Nejedná se o sociální rozdíly, které musí být uznávány, ale být užitečnou pomůckou, proč v případě "rozvoje" je vnímán jako svoboda a rovnost encomp, politiky musí přijmout kulturní a sociální rozmanitosti.

Ethnodevelopment"Rasa je zanedbaná rozměr rozvoj teorie" (Hettne 19%: 15). Hettne tvrdí, že obě teorie modernizace a klasické marxistické teorie nedokážou za etnickou rozmanitost v detailu. "Rasa" je velmi složitý pojem, ale jednoduše řečeno "etnické skupiny", jeodlišnou kategorii větší populaci, jejíž kultura se obvykle liší od jeho vlastní. Členové skupiny, jako jsou. nebo cítí být. nebo jsou myšlenka být. svázána společnou vazby na rasu, národnost, náboženství či kultury.(Ogden 1986: 139-40)Pro modernizaci teorie, mnoho forem kulturní praxe považována za překážku rozvoje (viz výše), protože. zvažován reprezentovat non-racionální, kolektivní, tradiční způsob života, nevhodné pro individualistické kapitalistického vývoje. Pro marxisty je identifikace podle etnicity zobrazil jako "pre-moderní" a překážku rozvoje, protože vnímané iracionality oddanosti etnické skupiny, než třídní seskupení.Bez ohledu na ideologii, zaměřit se na vývoj na národní znamená, že každý rozmanitosti v populaci musí být začleněny do národního projektu. Etnická rozmanitost může představovat výzvu, aby tento národní přístup. Pro příklad. Stavenhagen (1996: 2) státy.Z pohledu modemu národního státu, existenci etnicky odlišných "sub-národních skupin, zejména pokud jsou politicky organizované, vždy představuje potenciální hrozbu, destabilizující silou. To platí zejména v případě, kdy moc ve státěspočívá hlavně s dominantní nebo většinové etnické skupiny, nebo je-li národní společnost představuje etnické rozvrstvené systému.

Pojem "ethnodcvelopment" byl používán Rodolfo Stavenhagen (1986) k popisu vývoje, který bere v úvahu potřebu udržovat etnickou rozmanitost jako vývoj probíhá. Podle Bjom Hettne (1995. 1996). Tam jsou čtyři hlavní aspekty ethnodevelopment:Tcrritorialism: prostorové soustředění etnických skupin, taková, že rozhodnutí o "rozvoj * jsou v rámci daného území na základě zdrojů, které konkrétní oblasti Interní sebeurčení:. Schopnost pro určité etnické skupiny, pro kontrolu kolektivně svůj osud v rámci rámci národního státu.Kulturní pluralismus: existence a vzájemný respekt k množství kultur v rámci jedné společnosti.Ekologické udržitelnosti: vývoj by měla dosáhnout pokroku bez výrazné destrukce přirozeného prostředí, které by ohrozilo budoucí obživy (sec kapitola 6).Tyto ideály jsou. Avšak mnohem těžší dosáhnout v praxi z řady důvodů. Například, Stavenhagcn původní koncept vyvinutý v mexické kontextu, zejména způsoby, jimiž práva původních obyvatel žijících ve venkovských oblastech byly potlačeny do měst a na mestic (smíšený závod) většinou. V této souvislosti se prostorovou koncentrací skupin umožňuje konstrukci etnické identity spojené s konkrétní území, takže pojem ethnodcvelopment přes sebeurčení logistických možností, ne-li politicky oblíbené jeden. Spojení mezi etnicitou a území není vždy tak snadné se.Růst "udržitelný cestovní ruch" a "ekoturistika" (viz kapitola 6) byl používán některými vládami a domorodé skupiny, vytvořit příležitost jako zdroj příjmů, po kterou členové skupiny mají kontrolu, a nezahrnují vymýcení původních kulturních zvyklostí. Heather Zeppel (1998) poskytuje přehled o tom, co se pojmů "domácí cestovní ruch", s použitím příkladů z celého světa, a to severní a jižní. Klíčem k úspěšné projekty z ekonomického i kulturního hlediska, je to, že "hostitelské komunitě" domorodých obyvatel je schopen stanovit limity na to, co se děje, jak se to dělá, a když je hotovo (tabulka 5.1). Například, Zuni Indy New Mexico, USA omezit turistický přístup v jednotlivých náboženských 

 

Tabulka 5 1 Rozměryudržitelného cestovního ruchu původníchAl omezeníPříkladyAktivita omezení Epporal omezeníHostitelské společnosti rozhodne, kdo může vstoupit domorodé půdy a oblastí, zejména posvátná místa jsou "tabu"Hostitelské obce stanoví, za jakých aktivit se mohou zapojit turisty. Například se může fotografování není povolenoAl omezeníHostitelské obce může stanovit limity, kdy turisté mohou vstoupit na území. Během "outsidery" zvláštní náboženské nebo kulturní obřady mohou být vyloučenyHostitelské obce, rozhoduje o tom, informace o kulturních praktik a rituálů může být pro turistypřevzato z Zeppel (1998: 73)obřady, jako jsou tance letní déšť (Mallari a Enote 1996, v roce Zeppel 1998), a domorodé skupiny v severní části území Austrálie povzbudit turisty, aby lezení Uluru (také známý jako Ayers Rock), protože jeho duchovní význam.V Nikaragui za Sandinista vládě v roce 1980, pokusy byly poznat rozmanitost etnických skupin v zemi, zejména otevření možnosti sebeurčení pro některé venkovské-založené

skupiny na pobřeží Atlantského oceánu (Box 5.1). I přes tyto dobré úmysly, takové pokusy často naráží na problémy. Jedná se o částečně z důvodu možného konfliktu mezi etnické skupiny na sebeurčení a širšího národního projektu, zejména na využití zdrojů. Za druhé, ethnodcvclopment je založena na pevné pojetí etnické identity u jednotlivců, kteří tvrdí oddanost k určité skupině, které mají přístup k rozhodování, zatímco jiní jsou vyloučeny. To se ukázalo být problémem v mnoha zdrojů založených na vnitrostátních systémů, jako je přístup k hazardu zisky v USA pro Native Američany, nebo práva na půdu drželi společně v Mexiku.Jen proto, že neexistuje územní neznamená, že uznání etnické a kulturní rozmanitosti není možné. Myšlenky na kulturní pluralismus je pro řadu společností a obloukem založen na myšlenkách na rozmanitost, ale nedostatek hierarchie. Multikulturní přístupy přijaté v řadě zemí po celém světě ukazují, touha přijmout etnické a kulturní rozmanitosti v rámci jednoho národního státu, ale ve skutečnosti to zase není vždy snadné. Jednou ze zemí, které byly velmi hlučné ve snaze rozpoznat, spíše než ignorovat, nebo se snaží vymýtit etnická rozmanitost, je Singapur (Box 5.2).Box 5.1

Domorodé práv k půdě v NikaraguiV roce 1987 Sandinista vládě v Nikaragui (viz kapitola 3) prošel Autonc statutu. Podle tohoto právního předpisu, byly některé části země s významnou menšinu populace I, daný stupeň autonomie. To nebylo úplnou nezávislost, ale s cílem umožnit domorodých komunit, aby rozhodnutí o vlastnictví půdy, typy vývoje a tonus vlády, která se pro ně vhodné. Jednou z těchto oblastí byla Severoatlantické autonomní oblasti iRAAN ve španělštině) na severovýchodě země. První volby pro vládu RAAN konaly v roce 1990Bohužel, tento pokus o původní populace dává větší vliv na rozhodnutí, která ovlivňují jejich životy měl omezený úspěch. Například v roce 1991 nikaragujské národní vlády, kterého určí 8.000 km: z tropického vlhkého deštného pralesa, jak Bosawas Národní přírodní rezervace zdrojů. Navzdory skutečnosti, že část rezervy byla v RAAN. Vláda RAAN nebyl konzultován. To by však mohlo mít v praxi fungovaly, komerční využití lesních produktů byl zakázán, ale domorodá společenství přece mají právo používat dřevo, zvířata a další zdroje pro uspokojení svých základních potřeb obživy. To pokutu s tím, co tyto komunity Mayangna a Miskitu národy chtěl.Ve skutečnosti však obchodní využití došlo, a to zejména díky těžbě dřeva, a původní územní práva oblouku často napadán příchozí španělsky mluvících osadníků od jinde v Nikaragui slabosti Hie ol K VAN prosadit svá rozhodnutí, ale i komerčním tlakům a korupci mezi jiné státní instituce, které ohrožovaly pokusů o prosazení formy sebeurčení a autonomie mezi domorodé obyvatelstvo.Zdroj: převzato z Howard (19.971

Box 5.2

Etnické různorodosti v SingapuruHistorický vývoj v Singapuru jako hlavní přístav a obchodní středisko v jižní Asii Což vedlo k velmi různorodé etnické populace. V roce 1994 byl IHE obyvatel 2,9 milionu tvoří 77,4 procent Číňanů. 14,2 procent Malajska a 7,1 procenta indické (velmi Tamil), s příměsí jiných skupin, které tvoří zbývajících 1,3 procenta. V době nezávislosti v roce 1965. Singapur zažil těžké rasových konfliktů mezi tři hlavní etnické skupiny. Post-koloniální vlády Lee Kuan Yew uznává, že takové dělení nebylo příznivé pro hospodářský růst a vyšší životní úroveň, a umístil etnickou harmonii a konstrukce národní, nikoli etnické identity v srdci své politiky. 

Thr'vj. -. ighoui po 1965 období došlo k zaměření na podporu singapurského bez ohledu na etnickou příslušnost. To bylo provedeno přes den lehrations Národní ^. písničky a reklamy (Kong 1995). Kromě toho úspěšné politiky 0 podpoře hospodářského růstu znamenají, že je méně důvodů k nepřátelství • JJP m ekonomické řešení krizových situací. Od roku 1965 došlo k přesunu z Singapur GDP p.č. JI § 54? 0 až USS23.356. Navíc. Singapur je nyní zařazen dvacátýpáté ze 173 zemí, v THC index lidského rozvoje. Pokusy na podporu intcr-cthnic povědomí a ggjei stání jsou oslavy různých náboženských a kulturních festivalů, jako je čínský nový rok "Ramadán a Han Raya. se svátky na hlavní vládní svátek javs FHC je také možno využít jeho kontrolu nad velkou částí krytu hodin THC ostrově, aby se zabránilo velké shluky určité etnické skupině. To je argumentoval, že pokud lidé ftom různých etnických skupin žijí v těsné blízkosti, pomůže rozvíjet porozumění, přátelství a harmonie.Tyto vládní úsilí jistě pomohla rozvoji společnosti, v níž otevřeně etnického násilí je velmi vzácný. Nicméně, to je jasné, že ne všechny etnické skupiny mají prospěch ze stejně ekonomický úspěch Singapuru. Z hlediska příjmů domácností a úrovně vzdělání, je THC Malajci, kteří mají tendenci dělat tak dobře z dvacátého století, Singapur ekonomický růst.Zdroje: Huft 11997): Kor "(1995): Perry ef al. (1997): UNDP (2002) 

 

 Gender a rozvojModernizace přístupy k "rozvoji" Často se nezabýval rozdíly mezi pohlavími v populaci se jedná. Předpoklad byl, že ekonomický růst se konal, výhody žalovat!) "Vývoj" by se dostaly až ke prospěchu všech oblastech společnosti. To však není poznat sociální struktury, které vytvořil a obnovený nerovností a znamená, že volný flow1, "prosakování" byl zablokován.Jedním z hlavních bodů, které jsou členěny podle společnosti je rovnost. "Rovnost" se rozumí kategorie "mužské" a "ženské", ale jak jsme jako biologické vlastnosti, které jsou spojeny s těmito kategoriemi, "gender" zahrnuje normy a očekávání ohledně chování, které oblouk spojené s muži a ženami v jednotlivých společností v určitou dobu. "Rovnost", je tedy společensky postavený kategorie, a jako takový, se mění v čase a prostoru. V rámci "dev elopment proces" jeden z prvních lidí, kteří se zaměřují na způsoby, jakými byly ženy postiženy jinak než muži, díky modernizaci projektu Ester Boserup (1989 [1970]). Tvrdila, že společnosti a ekonomiky přestěhovali z venkova, životní základ klíčových průmyslových měst, byly ženy stále vyloučeny, takže je na okrajích kapitalistického vývoje a jeho vnímané přínosy. To bylo proto, že sdružení žen s domácími a reprodukční oblasti childcarc a domácí práce, zatímco role mužů ve společnosti byly postaveny tak, že zahrnuje non-domácí aktivity. Zatímco výroba byla soustředěna na domácí a veřejná prostranství i ženy spojují dva, ale jakmile byla výroba přesunuta do jiné oblasti továren a dílen, ženy byly schopny udržet svou účast v obou souborech činností. Zatímco Boserup je anální, získal mnoho kritiky, a to nejen pro její generalizatt (Beneria a Sen 1981). Její práce byla klíčem upozorňovat, jak údajně "neutrální" vývojových procesů ve skutečnosti mají velmi rozdílné vlivy v závislosti na pohlaví.Zvyšující se povědomí o rovnosti žen a vedly k rozvoji organizace a provádění politik vlády, který oni doufali by zapojit ženy ve větší míře v "rozvoji". Například Organizace spojených národů prohlásila 1975-85 Dekády OSN pro ženy *] Tyto uznávané iniciativy, že "vývoj", které vyřadilo ženy nemohly být skutečně nazvat "vývoj", ale v mnoha c přístupy se ve skutečnosti řešit základní otázky rovnosti žen a 

nerovnosti a znevýhodnění, či zapojení žen do rozhodování o svém životě.Moser (1993) identifikuje pět hlavních přístupů, které byly přijaty v souvislosti s ženami a vývoji (tabulka 5.2). I když se zdůrazňuje, že některé kategorie se překrývají a chronologický popis neznamená, že se blíží jeden za druhým a jasně, kategorizace je užitečná pro zkoumání, jak se povědomí o rovnosti žen a byly začleněny do stávajících rozvojových teorií, nebo přispěl ke vzniku nových.Moser navazuje na práci Maxinc Molyneux je (1987) o praktické a strategické zájmy pohlaví. "Praktické * zájmy, nebo Moser hlediska praktické potřeby", odkazovat se na potřeby žen, aby splnily své stávající sociálně-postavený role. Například, pokud ženy jsou zodpovědné za domácí práce, potom praktická pohlaví potřeby mohou zahrnovat přístup k pitné vodě, protože to by jejich aktuální den-to-day činnosti. Na rozdíl od "strategických" potřeb oblouku, které zahrnují změny v současném stavu vztahů mezi pohlavími. Například změny v legislativě o právo žen na vlastním pozemku. Různé přístupy se zaměří na kombinaci praktických a strategických potřeb.   Moscr je "efektivita přístupu * je dobrým příkladem toho, jak se rovnosti žen a mužů začlenit do stávající rozvojové teorie. To se týká období strukturálních změn (viz kapitola 2) Podle neo-liberální teorie vývoje. Během tohoto období, stále více žen, šel do zaměstnání (obr. 5,1 i. Zatímco spojení mezi SAP a žen zvýšenou placené zaměstnání je sporné, hodně mikro úrovni poznatky naznačují, že zvýšené životní náklady a snížení státní podpory z tohoto období nucené ženy hledat placenou práci. Zatímco pro některé to představuje příležitost pro ženy, získat postavení a vlivu v domácnosti a jejich společenství jejich přístup k měnové příjmy, řada studií naznačuje, že pracovní síla vstup je spojen se zvýšeným stresem a zdravotním problémům, jak ženy kombinovat tuto placenou práci s jejich další povinnosti v domácnosti (Dalla Costa, 1995).Elson (1995) se domnívá, že SAP je příklad "muže zaujatosti ve THC procesu vývoje". Této zaujatosti vůči mužům a ženách není nutně záměrné, ale ukazuje to na nedostatečné povědomí o životě žen ze strany politiků. SAP jsou implementovány na národní úrovni a zaměřují se na makroekonomické 

Zdroj: Na základě stupínku z Chant s Cfosko (2003: 205)ukazatelů (ekonomických procesů na národní úrovni), jako jsou vládní výdaje a celních sazeb. Nicméně, jak jsme viděli v kapitole 2. tyto politiky ovlivňují životy lidí na THC zdola. V rovnosti podmínek, Elson tvrdí, že ženy jsou nejvíce postiženy. Vzhledem k tomu, že oblouk obvykle zodpovědné za domácí aktivity, žádné omezování jídla dotace, zvýšení cen potravin a poklesu příjmů domácností vyžadují, aby ženy, aby jejich omezený rozpočet domácnosti jít dál. To může znamenat, trávit více času nákupy za výhodné ceny, výroba potravin nebo oblečení na doma, spíše než nákup připravené jídlo nebo továrně vyráběné oblečení. Navíc, politici se často předpokládá, že ženy, které nejsou v placené práci a nic nedělat. V době nouze, proto je snadné pro ženy "se až THC napětí" a zadejte THC pracovní síly. To neuznává THC skutečnost, že pro mnoho žen, zejména na jihu, domácí práce jsou fyzicky náročné a časově náročná činnost. Zadání placené práce jen přidává na zátěži žen (Vickers 1991).Ekonomické bázi chápání genderových nerovností může také být viděn ve způsobu, jakým socialistické a komunistické vlády se zabýval pohlaví.

Podle klasické teorie marxisty je výsadou mužů nad ženami (patriarchát), zakořeněný v kapitalistickém systému.

Květinové balírně. Keni.Podle Engels (1940 [1884]), v Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu, společnosti pohybují od pre-capi "kapitalistické formy genderové dělby práce se stává zřejmé, u ženy zůstávaly doma a zabývající se úkoly dom, a muži se zabývat placenou práci mimo domov. To je v imrilar k argumentům Boserup je uvedeno výše. Nicméně, Engels *- argumenty zdůraznit mnohem silněji, že kapitalismus a patriarchát, jsou silně propojené. žen, které pracují se doma a jídlo, přístřeší, oblečení a péče o děti, zaměstnavatelé mají k provedení těchto služeb pro své zaměstnance, čímž se ušetří peníze. marxistických termínech, to se nazývá "reprodukci pracovní síly." Na základě této analýzy, rovnost žen a mužů není možné v kapitalismu . K tomu, aby rovnost žen a mužů má být dosaženo, a proto, kapitalismus je třeba vyměnit.Socialistické a komunistické vlády mají sklon prosazovat rovnost g, alespoň ve své politické přístupy. Například se zaměřuje žen vzdělání a zapojení pracovních sil byly důležité prvky procesu rozvoje v mnoha socialistických zemích. Dámské pracovní síly je také podpořit a usnadnit státem poskytování komunálních služeb, zejména péče o děti. V některých případech byly comnr kuchyně a umývárny byly zřízeny, aby některé ženy mají být osvobozena od omezení domácích žen responsibiliti zapsání do placené pracovní síly je umístěn v socialt ideály rovnosti, ale to může také být viděn, aby přispěly k GRE "účinnosti v rámci ekonomického systému, a proto více příležitostí pro hospodářský růst (tedy podobně jako je Moser" přístup účin).Celkově žen zapojení pracovních sil v socialistických či komunistických zemích je vyšší než v non-socialistické protějšky (tabulka 5.3). Nicméně, to rozhodně není případ tfatj genderové nerovnosti jsou odstraněna v těchto zemích. Zatímco některé ženy zkušenosti snížení domácí zátěže, většina žen, zjistili, že placenou práci doplněny do stávajícího HEA zatížení v domácnosti. Státu, poskytování společných zařízení se nikdy schopna uspokojit poptávku (Ashwin 2000). Navíc, změna postojů je velmi obtížné a dlouhodobý projekt. Zatímco některé vlády zavedly právní předpisy na podporu rovnosti geflj, jako v roce 1975 rodinného práva na Kubě, který uvedl, tha1 domácí práce by měla být rovnoměrně rozdělena mezi muže a ženy.

praxe chápání mužské moci a dominance stále hluboce zakořeněný (Smith a Padulla 19%).Moser je "posílení přístupu * dělá, nicméně, navrhnout formu rozvoje", který je více než jen "Přidání gender" na již existující formu rozvoje teorie. Jak je uvedeno v kapitole 4. posun směrem k místní pochopení vývoje a přístup k rozvoji realizaci poskytla některá společenství (nebo části obcí) s možností vytvořit systémy, které jsou nejen vhodné, aby bylo dosaženo zlepšení životní úrovně, ale také vytvářet podmínky, za kterých ženy cítí schopen zmocnit se (Box 5.3).Jedním z hlavních nedostatků mnoha pohlaví a rozvojových projektů byl nedostatek angažovanosti s muži. Příliš často se lidé považují za "problém", ale spíše než řešení problému ", projekty i nadále zabývat se úlohou žen ve společnosti a snažil pomoci posílení postavení žen. To je jasně miportant a tam jsou četné příklady úspěch po celém světě na jeho podporu. Nicméně, od roku 1990 tam byl rostoucí zájem o začlenění muže do pohlaví aBox 5.3

Grameen Bank, BangladéšOd počátku 80. let l °, Grameen Bank (GB) poskytla finanční úvěry nejchudších domácností ve venkovských Bangladéši. Více než 15 procent všech obcí v zemi jsou nyní zahrnuty do

systému. Formální bankovní systémy diskriminaci těch nejchudších lidí ve společnosti. Nedostatek pozemků a nemovitostí znamená, že tito lidé nemají žádné zajištění použít k získání úvěru. Jejich nízké a nepravidelné příjmy také splácení obtížné. Se vypořádat s těmito možné problémy, GB poskytuje úvěr do skupin, nikoli jednotlivci. To znamená, že je skupina podpory a tlaku splácet včas. Splátkové kalendáře jsou realističtější, než jsou uvedeny v oficiální bank.I když nebyly stanoveny, aby se projekt zaměřený na ženy, naprostá většina (cca 98 procent) dlužníků jsou ženy. Jsou to zejména v okrajových formální bankovní systém díky nízké příjmy a tendence pro domácnost majetku se bude konat na manželovo jméno. The (ILI Lias povolen ženám přístup k finančním prostředkům, které mohou být vynaloženy na rozvoj ziskové aktivity, jako jsou malé podniky, nebo mohou být použity na výdaje domácností.To je často předpokládal, že přístup k příjmu je posílení postavení žen, neboť jim umožňuje mít větší slovo v rozhodování domácností. Nicméně, toto není vždy případ. GB provozuje různé činnosti, vedle jeho úvěrů. Patří mezi ně gramotnosti kurzy a školení v první pomoci a další veřejně prospěšné aktivity. Výsledky průzkumu ukazují, že ženy zapojené do činností GB je více pravděpodobné, že podílet se na rozhodování domácností než u dlužníků. Tam jsou také menší rozdíly v poskytování jídla mezi muži a ženami v domácnosti dlužníka, a ženy cítí schopen hovořit otevřeně o plánování rodiny. To neplatí pro všechny domácnosti dlužníka, ale znamená to, že tato forma místní aktivity mohou pomoci procesy posílení postavení žen.Zdroje: převzato z Hášimí ef al. (1996): Khan Osmani (1998)

rozvojových projektů a zvážit způsoby, jakými jsou role mužů a postavení ve společnosti společensky postavený (Chan a Gutmann 2002). Tyto programy se zaměřují jak na problémy mužů, jako je zdraví lidí, ale také způsob, jakým chováním mužů má vliv na jejich partnerky a děti. To LS Pouze tím, že lidé příležitost zamyslet se nad svým chováním, že jsou schopni to změnit ve prospěch obou sebe, ale i lidé kolem nich (Box 5.4).Box 5.4

Sexuálního zdraví v Kapském Městěv Jižní Africe, stejně jako v mnoha částech světa, informace o antikoncepci a sexuální zdraví, obvykle zaměřené na ženy. Tento přístup však nedokáže uvědomit, že i muži mají sexuální zdravotní problémy. To také ignoruje důležité vzory mocenských vztahů mezi muži a ženami.Rozhovory s 24 těhotných dospívajících žen v nemocnici Kapském Městě, ukázal, že zatímco mnoho věděli o antikoncepci ao tom, jak různými způsoby pracovali, nebyli schopni využít metod, které chtěly. To proto, že jejich vztahy s chlapci byli velmi nerovné. Mladé ženy se cítil schopen diskutovat o používání kondomů se svými partnery a tam byly i případy lidí trhat karty kliniky schůzku, aby ženy nemohly jít na antikoncepci radu. Fyzické násilí bylo běžným jevem ve vztazích a přidal se bát žen. V jiné studii ve městě. 600 non-těhotné dospívající uvedli, že byla zbita svým mužem.Sexuální zdraví programy založené na konceptu ženy kontrolu nad vlastním tělem, jsou jednoznačně nemá naději na úspěch v prostředí, kde je ženská sexuální aktivity tak pod kontrolou. Bez začlenění mužů do zdravotní programy, a také se zabývá příčinami mužské násilí, se vzdělání žen v těchto věcech nebyla dostatečná.Zdroj: převzato ze dřeva a Jewkes (1997)

Jako mezinárodní organizace stále více uvědomují, jak jsou propojeny pohlaví a vývoj, způsob, jakým je "rozvoj * měření (viz kapitola 1) se staly více genderově senzitivní. V roce 1995. UNDP představila dva nové opatření pro rozvoj v rámci Gender a rozvoj tématických

Zpráva o lidském rozvoji: Gender související rozvoj Index (GDI) a pohlaví posílení opatření (GEM) (Box 5.5). Je-li <1.) 1 hodnocení ve srovnání s HDI pořadí některé zajímavé rozdíly mohou nastat v důsledku různé míry nerovnosti žen a mužů (tabulka 5.4). I když toto uznání důležitosti rovnosti ve vývoji zážitků je významný, je třeba poznamenat, mat použitá opatření byla založena na "top-down" perspektivy "rozvoj" a dále se zaměřují na veřejné sféry placeného zaměstnání a formální politiky.Box 5.5

Měření Gender a rozvojGenderových otázek rozvoje Index (GDI) používá stejnou tři eleme lidského rozvoje HDI, délka života při narození tedy, gramotnost zápisu, a příjmy, ale vypadá na muže a ženy zvlášť, aby calcuL, zda jedno pohlaví má lepší úroveň než lidský rozvoj ostatní, čísla života je vypočtena tak, aby zohlednily větší žen průměrná délka života vzhledem k biologickým faktorům.Pohlaví posílení opatření (GEM) Jedná se o opatření úspěchů žen v ekonomické a politické sféry. K dispozici jsou tři prvky:1. Politická participace a rozhodování - měří podíl křesel v držení mužů a žen2 ekonomická participace a rozhodování - měří pomocí dvou ukazatelů: podíl žen a mužů na pozicích zákonodárců, vedoucích a řídících a podíl odborných a technických pozic3 moc přes ekonomické zdroje - měřena odhad příjmů u mužů a žen.Zdroj: převzato z UNDP (1995)Ljfe fázeDalší významný sociální rozměr rozvoje je to, že životní etapy, a to jak na potřeby dětí, mladých lidí a seniorů jsou splněny jako součást vývoje. Stejně jako u pohlaví, etnického původu a kultury, tam byla větší pozornost věnována těmto sociálním rozměry v posledních dvaceti letech. Spíše než vznikají nové teorie o vývoji, výslovné zvážení vlivu věku a fázi životního cyklu pro rozvoj zkušeností, představuje část dekonstrukci "rozvoje" jako "jedna velikost pro všechny" pojetí a zpracování.Sweetman (2000: 2) shrnuje ohnisko hodně rozvojové politiky, když říká:Přehnaný důraz hlavního proudu vývoje na mladé a střední generace dospělých do jisté míry pochopitelné, protože je v této fázi života, žen i mužů oblouku tělesně i duševně přiměřeně vyspělé, stanou rodiči, a nejschopnější z práce .... Nicméně ... obrovský přínos a to jak placené a neplacené práce je pro naši společnost na mladé a staré. Pokud tyto skupiny byly lepší zastoupení v občanském agentur službě, státní správy a financování rozvoje (všechny instituce, které kopírují věk a pohlaví zaujatosti okolní společnosti), může politika odráží realitu přesněji.Zvyšující se zaměření na mladé i starší lidi oblasti rozvoje a teoretiků, odráží touhu, aby se "vývoj" odpovídající potřebám a životy všech lidí. V rámci modernizace představy o vývoji, ne jen byl na cestě do unilinear "vývoj", tam byla malá uznání rozmanitosti populace. Tato tendence homogenizovat populací zahrnutých ignorovat Velké skupiny obyvatelstva, zejména dětí, mladých lidí a starších osob.

Děti a mládežDěti jako skupina nemusí být ignorován v rozvojových politik v Severní i Jižní. Pro příklad. Save the Children Fond byl založen v roce 1919 a UNICEF, OSN Dětského fondu, byla založena v roce 1946. Obě tyto organizace byly založeny na pomoc dětem v poválečné Evropě, ale nyní pracuje na celém světě, a zejména na globálním Jihu.Co se změnilo, je způsob, jakým jsou děti posouzeny v rámci politiky. Zatímco děti byly často definovány jako zranitelné a potřebují ochranu dospělých, jako Michael Edward. (1996: 814) zdůrazňuje, že:

[W] e hodnoty dětí ve velmi emocionálním smyslu, ale považují je "k ničemu" v žádném formálním smyslu, s výjimkou jejich příspěvky z měření práce a výroby, což je vidět ve statistikách, debaty a politiky. Můžeme chtít vzdělávat děti ve svobodě a demokracii, ale většinou zkušenosti kontrolu a disciplínu.(Qvortup, 1994)To neznamená, že děti si nezaslouží být chráněn a staral se, ale, že bychom měli uznat, že děti mají agentura a názory na život, který by měl být vyslechnut.Koncept of'childhood "je stále více zpochybňována. Jen THC způsob chápání společnosti "o rolích žen ovlivňuje uplatňované politiky, tak je cesta dětství definovaný vliv na politiku týkající se dětí. Myšlení of'childhood "jako THC bezstarostné období svého života a čas, který strávíte v sclr nedokáže rozpoznat skutečné zkušenosti milionů lidí do věku 18 let po celém světě THC. Pro miliony dětí, zahrnuje ze dne na den života placené práce, domácí práce a péči o mladší sourozence, nemocné nebo starší příbuzné (Box 5.6). Zatímco THC "bezstarostné" model v dětství byl kritizován za to, že eurocentrický, protože je založen na západní představy o tom, co Li dětí by měla být, je třeba zdůraznit, že mnoho dětí a mladých lidí na severu se životy, které jsou velmi odlišné od Idyla dětství, který je často prezentována. Pro příklad. Ridge (2002) se domnívá, THC zážitky dětí žijících v chudobě ve Velké Británii. Zatímco charakter "chudoby" v tomto případě je velmi odlišný od toho na jihu (viz kapitola I), na problematiku sociálního vyloučení a placenou práci jako ekonomickou nutností jsou zřejmé.HIE problematiku dětské práce je zvláště složitá v rozvojových politik, a je dobrým příkladem toho, jak politiky, musí být navržena v určité souvislosti a na základě účasti "skupin, které budou ovlivněny. THC v polovině roku 1990, odhadu Mezinárodní organizace práce že to tam bylo 250 milionů dětí ve věku 5 až 15 pracovních globálním Jihu. Většina z nich (61 procent) byly v a 32 procent v Africe a 7 procent v Latinské Americe (ILO 1996).Box 5.6Mladí lidé jako pečovatelů v ZimbabweV roce 1990 přijala Zimbabwe programu strukturálních změn. Jedním ze sociálních důsledků spojených politik se zvýšila domácí léčbu a péči o nemocné lidi, kteří si nemohou dovolit zvýšené náklady na nemocnice a kliniky účast dopadu HIV AIDS zhoršilo to. Stejně jako dopad SAP je genderově rozměry (viz str. 129 až 31). takže oblouk generační dopady.V mnoha případech se děti představují jediný opatrovník pečující o nemocného příbuzného, ale to není zřejmé vládními orgány nebo nevládní organizace, které pracují s pacienty s AIDS. Péče o nemocného příbuzného, je emocionálně vyčerpávající, často fyzicky náročné, a v mnoha případech vyžaduje, aby děti ze školy odejít, i když existuje mnoho dalších důvodů pro školní neúčast v subsaharské Africe. Mladí lidé se na roli jediného opatrovníka, pokud neexistuje jiná dospělá ochoten nebo schopen tuto odpovědnost převzít. I když je pomoc, děti často přebírají některé metání odpovědnosti.Robson a Ansell (2000: 180) se vztahují na zkušenosti 16-letý chlapec, který psal o péči o svého dědečka:To bylo už loni v září jsem pomohl můj dědeček, který byl velmi nemocný. První dny jsem si myslel, že když jsem se mu pomoci mi bude ovlivněn takovým onemocněním .... Jak jsem viděl, že nemoc nechce hotové Vzal jsem ho a šel do nemocnice, která má být očkována. Doktoři mu některé vakcíny, ale nedochází k žádné změně. Pomohl jsem mu v mnoha ohledech. Šel jsem k němu domů a já jsem vařil chutné jídlo každý den. Jeho oblečení, které jsem vzal a omyl je. Někdy se mu 1 vakcín, které dal do nemocnice. Po každé večeři jsem mu dal nějaké vakcíny, a já jdu připravit ho spal Zdroj: převzato z Robson 13000): Robson a Ansell (2000)

Pro mnoho lidí na severu, obraz malých dětí pracujících v manufaktuře podmínek je zvláště

stresující a množství vysoce-profilovat kampaně zaměřené na nadnárodní výrobci oblečení, klade důraz na využívání dětské práce, vedení společnosti jako Gap a Nike se dohodly, že nebudou zdroj oblečení z továren použití dětské práce. I když tyto kampaně oblouk chvályhodné, ale nemusí nutně mít požadovaný účinek, tj. děti budou moci chodit do školy, nebo zůstat doma, než vydělat malé množství peněz pracovat. Navíc, tato forma zaměstnání představuje velmi malé procento z celkové dětské práce, přičemžvětšina dětských pracovníků se podílejí na zemědělských a městských neformálních aktivit (Lloyd-Evans 2002).Ben Bílá (1996) pojednává o případu dítěte pracovníků v oděvním průmyslu v Bangladéši export. V časných 1990, asi 1 procento z 750.000 pracovníků v průmyslu byly pod 14 y ~ starý. , ale dle Ing hrozí bojkot zboží vyráběného dětské práce. 55.000 dětí, přišli o práci. Žádný z těchto dětí en až do školy na plný úvazek, ale oni šli do hůře placená místa neformálního sektoru, nebo se stále hledají placenou práci. Některé z organizované a žádal zaměstnavatelů a THC vládu, aby propustit. Potřebovali peníze a pro některé, ale našel práci příjemnější. Ptali se, že bude moci pokračovat v práci v továrnách, ale také, že změny, které jim umožňuje kombinovat placené práce a vzdělávání. Spíše než se zaměřit na zákaz dětské práce, by politici naslouchat dětem a mladým lidem práci w té je vytvářet fungující řešení v rámci rozšířené chudoby.V roce 1989 THC THC Úmluvy OSN o právech dítěte (CRC), který přijala a byla ratifikována všemi členskými státy OSN, s výjimkou USA a Somálska THC (UNDP 2002: Tabulka č. 28) (tabulka 5.5). Ve vztahu kTabulka 5.5 Přehled Úmluvy OSN o právech dítěteDěti mají právo na: život;jméno, státní příslušnost:znát a musí starat rodiče, pokud je to možné, žít bez diskriminace, vzdělávání, zdravotnictví:výhody sociálního zabezpečení:se jeho / její názory zohledněny v rozhodnutích, která se mu / jí: svobodu projevu, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda sdružování a pokojného shromažďování: ochrana před zneužíváním a vykořisťováním, přiměřenou životní úroveň: odpočinek a volný čas :být chráněny před prací, které jsou škodlivé pro jejich zdraví a vývoj.Zdroj: Zpracováno iiom CRC v UNICEF (2003)práce, Úmluva nezakáže děti (vymezené úmluvou jako mladší 18 let) v práci, nýbrž poukazuje na to "pro děti právo na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro něho nebezpečná nebo bránit vzdělávání dítěte, nebo může být škodlivé pro zdraví dítěte nebo jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj "(CRC článek 32. V UNICEF 2003). důležitost naslouchání dětem a mladým lidem je významnou součástí úmluvy, a Tento princip byl stále součástí vládní a nevládní organizace politiku. Co to znamená v praxi je mnohem těžší určit, protože povaha a účinnost účast dětí na rozhodování, je obtížné posoudit (viz kapitola 4).

Starší lidéAčkoli starší, jsou dospělí, nejsou považovány jako děti, nemohou rozhodovat, protože nedostatek zralosti, v mnoha případech, jako je výše cenové nabídky Sweetman zdůraznil, že potřeby lidí Olde často nejsou brány v úvahu. To je do značné míry proto, že oblouk je vnímán jako příliš starý na to, podílet se na pracovní činnosti (placené i neplacené). To jasně ignoruje významné příspěvky lidí starších 60 let. Diskuse o stárnutí populace inklinují k zájmu o globálního Severu. Zatímco v procentech, starší lidé tvoří větší podíl obyvatel v OECD a východní a střední Evropy (obr. 5.2), dvě třetiny z těch 60 ovc žije na globálním Jihu (Beales 2000). Postupem času se tyto skupiny starších lidí závažnější. Například v roce 2015

se odhaduje, že podíl osob ve věku 65 a výše v tis arabských států bude 4,3 procenta z celkového počtu obyvatel ve srovnání s 3,7 procenta v roce 2001 (UNDP 2003: 253).Starší lidé často trpí vyšší mírou chudoby než mladší lidé, v důsledku odchodu do důchodu nebo sníží schopnost vykonávat placenou práci. Kromě toho, se zhoršuje zdravotní často spojováno s procesem stárnutí, ale přístup k příslušné zdravotní péči nemohou být forthcominj-li se zdravotní politika se zaměřuje na další zdravotní problémy, které jsou považovány za naléhavější. Roli starších lidí v péči o vnoučata a jiní jsou také velmi důležité a mohou přispět k podpoře pocitu užitečnosti a status. Nicméně, v některých případech, podporu, finanční i citové, že starší lidé mohou mu schopni poskytnout, může mít za následek nadměrné požadavky na svůj čas, energii a peníze (Box 5.7).Sub-SeTuiran Alnca

Box 5.7

Starší lidé a chudoba v Jižní AfriceV roce 1998/99 bylo 5,5 milionu lidí v Jižní Africe ve věku 50 a více let. To představuje asi 12,7 procenta THC populace. V roce 2000 bylo 3,6 procent ve věku 65 a více let, a do roku 2015 je toto číslo podle předpovědí o 5,4 procenta, ve srovnání s předpokládanou subsaharské Afriky průměru o 3,2 procenta. Tato čísla ukazují, že Česká republika má jeden z nejrychleji stárnoucích populací v Africe. zCelková úroveň chudoby domácností se nemění výrazně s věkem (viz obrázek). Nicméně, používat myšlenku na trajektorie chudoby domácností obsahuje starší lidé mají tendenci být ekonomicky citlivé. V době krize mají málo aktiv, jako jsou pozemky nebo nemovitosti, které jim pomohou udržet svou životní úroveň. Mohou také pokračovat v placené práci dlouho poté, co by chtěli odejít do důchodu. V Jižní Africe jako celku chudoby je neúměrně soustředěna v THC černý africké populace. Tento vzor je také patrný především u starších Jižní Afriky, přibližně 90 procent chronicky chudí jsou černých Afričanů, zatímco toto etnikum ONJ tvoří 77 procent populace.J

Na rozdíl od situace ve většině subsaharské Afriky, starobní důchody obloukem k dispozici řada v Jižní Africe. Tyto peníze, nicméně, je často sdílený s mnoha dalšími členy domácnosti, a tam jsou příklady osob pobírající důchody jako magnet pro ostatní, kteří nemají zdroje příjmů. Tak, starší lidé cítí povinnost sdílet své příjmy s nezaměstnanými kin nebo na podporu dětí z ostatních členů rodiny. Děti, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, rclatcd onemocnění, může být v prarodiče.Starší lidé se často cítí fyzicky zranitelný Kvůli špatnému zdraví a to, co vnímají jako změna hodnotových systémů ve společnosti. Mohou být také obětí týrání, a to nejen pokud jde o fyzické týrání, ale také psychické týrání a finanční vykořisťování. Jak populace nadále věku. Je důležité si uvědomit, konkrétní problémy, které starší lidé čelí.Zdroje: převzato z května (2003): UNDP (2002)

Vzhledem ke specifickým potřebám starších lidí, ale také jejich příspěvky na údržbu domácností a společenství, a také do jejich země, je důležité, že jejich názory jsou považovány za rozvojové politiky. Zatímco zapojení starších osob do těchto procesů je pomalý, alespoň pokud jde o rozvoj rétoriky, došlo k určitému pokroku. Pro příklad.

Organizace spojených národů prohlášení a konferencí stále více součástí představy o účasti starších lidí a práva (Beales 2000). V dubnu 2002 byl za druhé světové shromáždění o stárnutí konané v Madridu a dohodli 16000 slovo "akční plán pro Ageirij (HelpAgc Mezinárodní 2003). Kromě toho, nevládních organizací, jako HelpAge International upozornila a práce se staršími lidmi, aby zjistili, co chtějí od vlády a nevládních organizací na podporu rozvoje.

PřehledKulturní a etnickou rozmanitost je často chápána jako překážka rozvoje.Modernizace teorie a marxistické teorie pohledu rozvoje, zahrnující společenské evoluce do složitějších forem sociální organizace.Začlenění kultura na rozvoj znamená zpochybňovat to, co "rozvoje" je.Post-moderní a post-koloniální různorodost přístupů k rozvoji stresu a jak se stavby "rozvoje" nejsou nikdy neutrální. Jakákoliv forma sociální, ekonomické a politické změny budou mít dopad na jednotlivce rozdíl v závislosti na věku, pohlaví a etnického původu.

Otázky k diskusi1. Jaké jsou vazby mezi sociální a hospodářské změny v modernizaci teorie?2 Proč jsou některé kulturní zvyklosti považuje za překážky rozvoje?3 Co je ethnodevelopment a jaké problémy jsou tam v realizaci ethnodevelopment politik?4 Proč by měly být zahrnuty do pohlaví posouzení vývoje?5 Pokud děti a mladí lidé budou zahrnuty jako zvláštní kategorie v rozvojové politice?další čteníAnsell. N. (2005) pro děti. Mládeže a rozvoj. Londýn: Routledgc.Úvodní učebnice poskytuje vynikající základy v debatách kolem dětí a rozvoj.Gender a rozvoj (2000) 8 (2): mimořádné vydání na téma "Gender a l.ifccyclcs" vynikající sbírku krátkých článků se zaměřením na praktické příklady, jak a proč by měla zvážit projekty rozvoje mladých lidí a starších lidí v jejich aktivitách..Mercer. CG Mohan a M. výkon (2003) "K zásadní politický zeměpis rozvoji Afriky". Geoforum 34 (4): 419 36. Rozsáhlé článek, který se domnívá, jak "Afrika * je zastoupena ve vývoji politiky a jak se post-koloniální teorie by mohla pomoci problém tyto předpoklady a vytvořit nové možnosti pro Afričana-vedl vývoj praxe a výzkumu.Momscn, J. (2004) Gender a rozvoj. Londýn: Routledgc. Rozsáhlá úvodní učebnice s vynikající případové studie.Skelton, T. a T. Allen (CD) (1999) Kultura a globální změny. Praha:Roulledge. Vynikající sborníku empirického materiálu, které prokazují THC význam kultury v otázkách rozvoje a globální změny.

Užitečné webové stránky

www.helpage.org HclpAge International. Sítě nevládních organizací po celém světě pracuje se staršími lidmi.www.ids.ac.uk Most Ústavu pro studium vývoje. University of Sussex. Brána k prostředkům na pohlaví a vývoj.www.savethechildren.org Save the Children fondu. USA.www.savcthcchildrcn.org.uk Save the Children fondu Británii.Fond OSN www.uniccf.org dětí.www.unicef.org / CRC / fulltext.htm Úplné znění Úmluvy OSN o právech dítěte THC.www.worldbank.org / gcnder GenderNet. Světová banka upozorňuje na místo, které THC způsoby, kterými se zabývá gender v politice Světové banky.

Životním prostředí a rozvoji teorie

Mnoho z teorie a přístupy řeší zatím v této knize jsou zahrnuty nepřímé odkazy na životní prostředí, ale v této kapitole, se způsoby, jakými se "vývoj" a "životní prostředí" byl považován být v centru diskuse. TH-■ ekonomického růstu jsou otázky, vztahující se k využívání zdrojů a distribuce. Mnoho z těchto prostředků pochází z přírodního prostředí a v mnoha případech vývojových procesů může vést ke zničení značné části tohoto přírodního prostředí.

Thomas Malthus pohledy na populaci a zdrojeJeden z prvních rozpracování do globálního Severu vztahu mezi lidmi a přírodních zdrojů, bylo to Thomas Malthus. V jeho 1798 Esej o principu populace mluvil o vlivu rostoucí populace na přírodní bázi rcso (Malthus 1985 [1798]). Zatímco on nemluvil konkrétně *- "vývoj". jeho argumenty jsou důležité pro pozdější vývoj diskusí na toto téma. Podle Malthus. populace a výživy rozšířit různými způsoby. Zásobování potravinami zvyšuje matematicky, tj. s každou generací dodávky potravin se zvyšuje o stejnou částku, o, například, přináší nové země do pěstování. To vede k lineární model růstu. Naopak, i když počet dětí, každá rodina má stále stejný, bude populati roste geometricky, protože v každé generaci budevíce lidí, mít děti (viz obr. 6.1). V důsledku těchto různých růstu. Malthus tvrdil, že lidská populace byla odsouzena k zániku, pokud limity byly umístěny na tempo růstu obyvatelstva. Nakonec, populace předstihnout zásobování potravinami a tam by byl obrovský hlad a hlad, a tak THC populace se sníží. Pro Malthus. Pokud tedy člověk neměl řídit jejich reprodukci, tam by byl katastrofální následky. Ve vývoji podmínek, které tyto myšlenky (jak uvidíme později) byla použita k formování pozdější vývoj přístupů na globálním Jihu.Malthus práce byla velmi kritizována, a to nejen proto, že jeho předpoklady o THC růst dodávek potravin. Nepovažoval za způsoby, jak nové technologie se může rozvinout zvýšení dodávek potravin v mnohem větší rychlost. Boserup (1965) zdůraznila, jak mohou nové metody a technologie budou vyvinuty k řešení krizí, jako omezené zásoby potravin v reakci na zvyšující se hustoty obyvatelstva. Pozdější technologický vývoj, včetně hnojiv a nové formy semen byl významný pro zvýšení zemědělské produktivity. Nicméně, právě proto, že je dostačující potraviny vyrobené uživit populaci dokumenty, neznamená, že každý má přístup k této potraviny. Otázky rozdělení jsou také důležité.Environmentální determinismusV přístupu Malthus, přírodní prostředí působil jako růst populace o. V environmentální determinismus přístup, přírodní prostředí působí nejen jako překážka, ale ve skutečnosti sh povaha lidské společnosti a činnosti. Jedná se o formu přírodovědce teorie, jak je uvedeno v kapitole 5. Environmentální determinismus byl populární na konci devatenáctého a počátku dvacátého století, a zdůraznil, že způsoby, jimiž se lidské chování nebo podmíněné určen fyzického prostředí.Po této formě argument, někteří argumentovali, že odlišné úrovně prosperity, hospodářského rozvoje a to, co někteří nazývají "civilizace" by mohl být vysvětlen s odkazem na rozdíly životní prostředí (Huntington 1915; Semple 1911). Díky začlenění těchto vysvětlení v přírodním prostředí, někteří teoretici tvrdili lidé z mírných částech světa jsou přirozeně "být" než z tropických oblastí, a proto oprávněné nadvlády Evropanů na obyvatele dalších míst.Jak uvidíme ve zbytku této kapitoly, je zde široký svědčí o způsobu, jakým je lidské chování ovlivňuje životní prostředí, ale hrubá teorie přijaté determinismu Enviro jsou jistě na místě. Oni přišel o přízeň v polovině dvacátého století, a to především kvůli způsobu, jakým byly

myšlenky používané některými politickými skupinami v Evropě, k ospravedlnění nadvlády. Ty také byly kritizovány, protože se nepovažují za roli jednotlivci, komunitami i vládami, mimo jiné jednat s vnímanou ekologickými omezeními.

ModernizaceModernizaci přístup je uvedeno v kapitole 2 byl postaven na TB-nápady mobilizaci technologií využívat zdroje efektivněji, n * "alespoň přes industrializace a mechanizace zemědělství * základní postoj k přírodnímu prostředí je jedním z přírodních zdrojů, vidí jako vstupy do lidmi vymyslel systém. Velmi U, pokud existuje. Velká pozornost byla věnována možného poškození životního prostředí dlouhodobou udržitelnost takového přístupu. Během průmyslové revoluce v Anglii, dopadů na životní prostředí rychlé urbanizace a industrializace byly jasné. Například v jeho popisu měst severní Anglie během IK40s. Fredrich Engels ve své knize. stavu pracovníhoJá děvče v Anglii, popisuje THC výsledky příliš shlukování, chudoba a neregulované průmyslových procesů:Bradford, který, ale sedm kilometrů od Leedsu, na THC křižovatka několik údolí, leží na břehu malé, černé uhlí, páchnoucí proudu. V pracovní dny THC města je zahalen v šedý mrak kouře z uhlí, ale na pokutu neděli, nabízí skvělý obraz při pohledu z výšky THC okolí. Přesto vládne v THC stejné špíně a nepohodlí jako v Leeds .... V uliček, uliček a soudy špíny a lží dtMl v haldách, domy oblouku zhoubné, špinavé a ubohý.(1984: 74)Nejen tyto "rozvoj" procesy, které ovlivňují životní prostředí, ale také nepřímo ovlivnit zdraví populace THC měst.Modernizace a pokouší se využít stále větší plochy půdy pro zemědělství také mělo vážné dopady na životní prostředí. "Dust Bowl" na americkém Středozápadě v roce 1930-západ THC je často používán jako příklad toho, jak se moderní technologie, aby se zasadila o zvýšení zemědělské produkce v ekologicky okrajových zónách. S rozšířením THC THC západ THC železnic v polovině devatenáctého století (viz kapitola 2). velké pruhy Prairie země byly pěstovány pomocí koňských pluhy. Suchu odolné odrůdy pšenice byly vysázeny a zemědělci byli schopni dosáhnout významných zisků. Nicméně, zemědělské procesy znamená, že během období sucha bylo často nedostatečné vegetační kryt pro ochranu půdy THC jemné a silné větry rozrušené velké množství ornice vytvoření těžké prašné bouře. S velkou depresí THC 1930. farmáři snažili zvýšit jejich výnosy vedou k dalšímu poškození (Barrow, 1995). Přibližně 80 milionů hektarů obilí produkovat země byla zničena (Kassas 1987. Barrow v roce 1995). Tento životní tragédie přispěla k podpoře THC bídu zemědělců, což vede mnohé k útěku THC oblasti hledají své štěstí v jiných částech USA. Je to však být impulsem pro vládní opatření na zlepšení politiky snižování půdní eroze a pomoci zemědělcům používat vhodné techniky.Přes známé dopady takových přístupů k rozvoji, byly podobné vzory podporovány na globálním Jihu, jak dárcovských vlád a agentur, a národní vlády samy. Dlouhodobé problémy životního prostředí nebyl brán zřetel ve prospěch cílů hospodářského růstu a rozvoje. Top-down rozsáhlých projektů, jako jsou stavby přehrady, hornictví, industrializace a rychlé mechanizace zemědělství bylo _ MnO vývoj teorievšechny propagovány jako vhodné cesty k rozvoji. Tento přístup byl velmi jeden z "rostou teď. Vyčistit později." Bohužel "uklízet" proces je často velmi dlouhý a nákladný, pokud je to možné] všechny. Hodně škod na životním prostředí zahrnuje ničení ekosystémů, nelze opravit (Box 6.1 )."Čtvrtina lidí v rozvojových zemích - 1,3 miliardy - přežít na křehkou půdu v oblastech, které

představují významné omezení pro intenzivní zemědělství" (Světová banka 2003b: 59). Africké populace jsou nejvíce postiženy, se více než třetina obyvatel žijících tot na křehké země (obr. 6.2). Vzhledem k těmto číslům! těžkopádný přístup k modernizace zemědělství povede k rychlému zhoršování životního prostředí a vyčerpávání venkovského obyvatelstva. Stejně jako v případě mísy prachu v USA, má nevhodnou technologii často používá ve jménu zemědělské postupně na jihu.Tzv. "zelené revoluce" v letech 1950 až 1960 byl dokonalým příkladem modernizace přístupu k zemědělství. Termín byl používán k popisu vědecké principy byly aplikovány na 

 

zemědělské procesy improvizace výnosů v Jižní THC. Byl to cyklus pokusu o útěk z Malthusian limity na potraviny Supp |. <Hlavní prvky "revoluce" byla vysoce výnosných odrůd (HYVs) kukuřice, rýže a ječmen, stejně jako vývoj v oblasti hnojiv a pesticidů zde byly některé velmi pozitivní výsledky, včetně Indie dosažení soběstačnosti v pšenici roku 1980 a Indonésie se stala z dovozce na vývozce rýže. Nicméně, k životnímu prostředí byly problémy. Jednalo se o snížení genetické rozmanitosti, zvýšení poptávky po vodě kvůli zavlažování a potřeby znečištění Agrochemicals (Barrow, 1995). Navíc, zelená revoluce vedlo ke zvýšení nerovnosti, jako jsou zemědělci, kteří si mohli dovolit účastnit sklidili výhody, zatímco jiní byli často nuceni opustit svou vlastní zemi a stát se zemědělskými dělníky. Současné diskuse o geneticky modifikovaných plodin odráží podobných pozic. Pro některé z nich. geneticky modifikované plodiny představují technické řešení nedostatku potravin, zatímco pro ostatní, jsou ekologické hrozby a přispěje k rostoucí dominanci agrochemické podniky a snížení autonomie pro drobné zemědělce. 

Socialistické přístupy k životnímu prostředíModernistické cíle mnoha komunistických a socialistických vlád také vyústily v realizaci rozvojových strategií, které jsou velmi destruktivní k životnímu prostředí. THC řízení nebo Zkrocení příroda často klíčovým prvkem strategie rozvoje centrálně plánovaných ekonomik, s rétorikou o THCnadřazenosti těchto společností, která se odráží v nadvlády přírody. Podle Marxe, průběhu se lidskou schopnost přetvářet přírodu ke zvýšení životní úrovně. Kapitálu, * dominance přírody Marxe * s pohledy na člověka se odráží v tomto popisu: "On [sic] rozvíjí potenciál dřímající v přírodě, a subjekty hru svých sil, aby své svrchované moci (1909: 283).Některé z největších jednotlivých rozvojových projektů byly provedeny v rámci centrálně plánované ekonomiky. To je částečně odrazem touhy být viděn být dosažení větší infrastruktury úspěchů, ale také proto, že schopnosti vlád v těchto ekonomikách maršála prostředky k dosažení cílů Thi. SSSR nám poskytuje řadu příkladů takových mega-projektů, vlivy na životní prostředí, které jsou ještě patrné i dnes. Například v roce 1950 sovětský vůdce Nikita Chruščov se snažili zvýšit zemědělskou produkci tím, že nové země v pěstování. Takzvaný "panenské půdy systém" w zahájila s cílem přinášet 250.000 km2 půdy, pěstování pšenice na v severním Kazachstánu a západní Sibiře. Zatímco kultivace byla rozšířena a výroba vzrostla. THC ekologických škod byl obrovský. Masivní oblasti byly exposet k erozi půdy odchodu obrovské pásy nepoužitelný pro jakýkoli účel. SOV se snaží zvýšit produkci bavlny ve střední Asii také měl katastrofální následky, a to nejen na Aral Sea (Box 6.2).Dopadů na životní prostředí, jako mega-projektů jsou stále on-děje, a to nezabránilo THC dalšímu používání těchto projektů tak, centrálně plánované zemích. Nejvíce vysoký profilový

například dnes, že z přehrady Tři soutěsky přes řeku Yangtze v Číně. I přes významné důkazy o tom, THC environmcn neuvěřitelné škody, které bude provedeno v rámci projektu, nemluvě o THC sociální problémy vyplývající z masové přemístění odhadovaných 1,9 milionu lidí, průběhu projektu. To nebyl financován Světovou bankou, odráží některé změny v multilaterálních agentura přístupy k těmto mcga projekty (Irán 2003). Nicméně, to shoulc také konstatovat, že výroba elektřiny pomocí vodní Elektrická energie je mnohem čistší, než uhelných elektráren. Odhaduje se, že nová hráz bude ukládat roční spálení 50 milionů tun uhlí a uvolnění 100 milionů tun oxidu uhličitého (Xiong 1998 v Woodhousc 2000:. 146).Box 6.2

Aral moře krizeOd počátku 1960 Aral moře v bývalé sovětské Střední Asii, se zmenšuje. V i960 průměrný objem vody v Aral moře bylo 1.090 km, ale v roce 1988 to kleslo na 358 KM1. V roce 1993 se objem se dále snížil a snižující se vedl na moře rozdělení na dvě části. Velké moře obsahoval 279 km ", zatímco malé moře obsahuje 21 km To má zničující dopad na přírodní prostředí a lidské. Jako vodní hladiny klesat a na dně jezera je vystavena, jsou sůl a prach foukané do řek a zavlažovacích systémů, což vede ke zvýšení znečištění a zhoršení zdraví. Navíc populace vydělávat na živobytí od Aralského moře trpí, protože zmenšuje, takže rybářské lodě vysoké a suché. Například, rybářský přístav Aralsk nyní leží 60 km od břehu. Navíc, dva menší moře se zvýšené hladiny soli dělat je nevhodný pro mnoho forem vodního života.Kořeny této krize spočívají v sovětském období (viz kapitola 3). Sovětskou ideologií zdůraznil moc člověka nad přírodou a mnoho velkých ekologicky škodlivé programy byly přijaty k dalšímu hospodářskému růstu. Obrovské množství vody byly odkloněny z Amu Darya a Syr Darya řek na zavlažování bavlny. Protože tyto řeky byly hlavním zdrojem vody pro Aral moře. Zneužití znamenalo mnohem nižší vstupy do Aralského moře a následné smrštění. Bavlny v Uzbekistánu výměra se zvýšila z 1,3 milionu hektarů na 2,1 milionu hektarů v období i960 80. Toto zvýšení a zlepšení výnosů kvůli zavlažování vedlo ke zvyšování výnosů z bavlny sovětské 2,2 milionu tun v roce 1940 do 9,1 milionů t v roce 1980. Výnosy v Uzbekistánu jsou nyní až na 1960 úrovně, protože degradace půdy a slanost problémy se zavlažováním vody.Se zhroucením Sovětského svazu, problém nezlepšil. Pokusy na koordinaci strategie oblouk omezen tím, že tam jsou nyní řada národních vlád zúčastněných. Zatímco Kazachstánu. Turkmenistán a Uzbekistán hranice Aralského moře. ostatní středoasijské státy o Kyrgyzstánu a Tajikstan musí být rovněž zapojeny jako dvě hlavní řeky běží přes jejich území. Vzhledem k významu zemědělství do všech těchto zemí, bude dohoda o kontrole využití vody na zavlažování být obtížné.Zdroje: převzato z Spoor (1998): Světová banka (200.301

Meze růstuModernistické projekty s důrazem na technické řešení vnímané omezením přírodního prostředí byla napadána rostoucí ekologická hnutí v mnoha částech světa v roce 1960. Několik významných případů profilu životního prostředí na severu, upozornil na možné problémy životního prostředí, které by mohly plynout z určité formy rozvoje. ProNapříklad v roce 1962 Rachel Carsonová knihu Tiché jaro byl velmi významný upozorňovala na severní, a to zejména americké publikum, na vedlejší účinky některých forem modernizace. Její kniha se zabývala dopady na životní prostředí v insekticid DDT, zejména tak, aby byl uložen v organismech, které se požití. a tak byl předán do potravinového řetězce, větší a větší množství, což vede k úmrtí savců a ptáků.Navíc, v roce 1972 Meadows et al. publikoval Meze růstu, kterou si Římského klubu,

nevládní organizace zabývající se výzkumem "globální problémy". Ve zprávě se umístil vztah mezi hospodářským růstem a životní prostředí v centru této debaty. Nicméně, na rozdíl od ekologického hnutí, který zdůraznil problém ničení životního prostředí jako problém sama o sobě, klubu zaměření v Římě byl hodně na tom, jak současný vývoj metod by vedla ke katastrofě v lidské populaci z hlediska rapid ubývajícím počtem obyvatel (jak předpovídal Malthus) a obrovský pokles míry růstu průmyslu. Meadows et al. uvedeno "Můžeme tedy říci, s určitou důvěru, že za předpokladu THC žádná změna v THC současného systému, bude populace a průmyslovým růstem určitě zastaví v příštím století, a to nejpozději" (1972: 126).Základem pro tyto temnými predications, byly výsledky složitých systémů model, který se podíval na pět hlavních procesů, růstu populace, neobnovitelných zdrojů. znečištění, zásobování potravinami a industrializace. Vztahy mezi těmito faktory a aktuální a předpokládané úrovně byly rovněž zahrnuty do modelu. Spuštěním modelu se změnami hladin různých faktorů, může být vyroben z odhadu, kdy "meze růstu" bude dosaženo (viz obr. 6.3). Autoři zdůraznili, že při předpokládané úrovně nemusí být zcela přesné, celkové trendy jsou správné. Tyto předpovědi o budoucnosti katastrofě vedly tyto výzkumné pracovníky a ostatní s podobnými názory byly považovány za "neo-Malthusian".Jak jsme viděli výše, Malthus byl kritizován za to, že s ohledem na způsoby, jak technologický pokrok může zvýšit dodávky potravin. Meadows el al. provozoval svůj model obsahuje celou řadu technologických výhod, například lepší důlní techniky pro zlepšení přístupu k minerály, chata stále dospěl ke stejnému závěru - je-li současné míry spotřeby a hospodářský rozvoj pokračoval, by katastrofa zasáhnout do roku 2100.

Model dokumenty nezahrnují sociální dimenze života proto, že tak složité a těžko posoudit. Autoři jsou velmi explicitní o jejich vyloučení z těchto faktorů, ale stát, že rozhodnutí o rozdělení příjmů, například, mohl mít významný vliv na tom, kdy by "hranice" být dosaženo. Ve své závěrečné kapitole, oni říkají, že je důležité, aby Rozhodnutí oblouku se okamžitě o kompromisy nutné k dosažení globální rovnováhy, tj. nikoli pro dosažení meze růstu. Oni říkají.Jakmile společnost si uvědomuje, že nemůže maximalizovat všechno pro všechny, musí se začít rozhodovat. By se mělo více lidí a více bohatství, více divočiny a více aut, více jídla pro chudé nebo více ICES sen pro bohaté? Založení společnosti odpovědi na otázky, jako jsou tyto, a uplatnění těchto odpovědí do politiky je podstatou politického procesu.(1972: 181-2)V závěrečném komentáři z Římského klubu manažer, oni říkají, že je velmi důležité pro "vyspělé země", aby převzala vedoucí úlohu v tomto procesu tak, jak jsou hlavními uživateli zdrojů. Místo zastavení vývoje na jihu, je využívání zdrojů být zredukována na severu a pokusy musí být na podporu účinnějšího a udržitelného rozvoje na celém světě.Římský klub zpráva. Proto je přijetí pohled na vývoj, který klade ekonomický růst v srdci procesu, pokud jde o pomoc při zlepšování standardů chudších lidí žijících. Však musí být povaha a míra tohoto růstu budou kontrolovány, aby bylo zajištěno, že budoucí generace mají přístup k non-obnovitelné zdroje energie, minerálů a zemědělské půdy, stejně jako non-znečištěného životního prostředí. Nemají žádné konkrétní návrhy, jak na THC povaze politiky, která by měla být zavedena, ale jasně nevyplývá, že opuštění tohoto působení tržních sil. Vlády na celém světě jsou považovány za klíčové při provádění politik, které pomáhají snižovat porodnost, zachování neobnovitelných zdrojů a omezování znečišťování.Zprostředkující technologieKoncept střední technologie byla vyvinuta EF Schumacher a je uvedeno v jeho knize Malé je krásné. Titulek knihy je studium ekonomie, jako by lidé záleželo, a ukazuje, co cítil zaměření ekonomiky by měly být. Spíše než soustředit se na maximalizaci tok peněz a hospodářského růstu, Schumacher tvrdí, že hospodářské politiky na celém světě, by měl být zaměřený na lidi

(SEK také kapitola 4). To bylo nejen umožnit jednotlivcům být kreativní a vyzkoušet celou řadu, jaké to je být člověkem, a ne jen kolečkem ve velkém stroji ekonomické, ale také uznání za ničení životního prostředí, která se děje pomocí stávajících ekonomických přístupů. Toto ničení životního prostředí se nejen, pokud jde o vyčerpání zdrojů, zejména využívání energetických zásob, ale to by také vést ke snížení únosnosti THC světa, tedy THC maximální počet osob, které by mohly být podporovány pomocí světových přírodních zdrojů.Pro Schumacher odpověď nebyla k návratu k pre-průmyslové. "Primitivní" fázi, ale to bylo na provádění politiky, která byla odpovídající potřebám konkrétních skupin lidí. V zemích, kde bylo velké množství lidí bez formálního zaměstnání. Schumacher říkal, že to bylo špatné postupy pro provádění politik pomocí high-tech vybavení, které by mohly dělat práci stovky lidí. Takový přístup by mělo za následek duální ekonomiky se většina populace škrábání na živobytí, zatímco nemnoho získané za součást moderní kapitalistické ekonomiky. Na rozdíl od Schumacher zdůraznil použití technologií, které by zaměstnávají velké množství lidí v produktivní činnosti, zejménave venkovských oblastech. Tato forma technologie se označuje jako "střední Technologie" zvýraznit své postavení mezi "primitivní-rorn, nástroje používané v minulosti i velmi pokročilé technologie high-S ° * zařízení, které bylo zavedeno na mnoha místech na jihu" proces vývoje (Box 6.3).

Trvale udržitelný rozvojMnoho z uvedených debat dosud v této kapitole se stal podřadit pod to, co se stala známou jako "udržitelný rozvoj". Během 1960 a 1970 byly dopady na životní prostředí různých vývojových procesů stále více uznávána řadou skupin. V roce 1983 Organizace spojených národů zřídila nezávislou organizaci s názvem Světová komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED), které předsedal tehdejší předseda vlády Norska, Gro Harlem Bmndtland. Cílem WCED bylo prozkoumat problémy životního prostředí a rozvoje, kterým svět čelí, a zvažuje možná řešení. Tato řešení by měla být považována nejen pro současné generace, ale s vědomím dlouhodobé problémy.

Box 6.3

Dešťové vody: Srí Lanky dýně nádržeSběr Dešťová voda může být důležitým zdrojem pitné vody pro domácí použití nebo zemědělství v oblastech, kde jiné zdroje jsou buď nedostupné nebo příliš drahé pro chudší rodiny. Dýně nádrž Systém je pojmenován podle tvaru vodní nádrže a je založen na nádrž s kapacitou cca 5m3. Dešťová voda se sbírá z šikmých střech pomocí žlabů, které pak vlévá do nádrže. Náklady na okapových žlabů je cca L SSI 40 a tank sám, který se vyrábí z cementu tvarovaných kolem kovového rámu, stojí asi USS125. Technická pomoc a materiály jsou poskytovány na úrovni Společenství a vody a kanalizace programu.Pro jednu rodinu, rodina Abikon, kteří žijí v Demctcralhina Badulla v okrese. Centrální Srí Lanka, že dýně nádrži znamená, že mohou zvýšit spotřebu vody, protože členové rodiny již nemusí chodit na jaře asi kilometr od domova. Zvýšená vody neznamená, že můžete prohlédnout po krávy lépe a udržení hygienických norem.Zdroj: převzato z ITDG (2003) L "| 987 the WCED zveřejnila své závěry ve zprávě s názvem Naše společná budoucnost (ačkoli to je také známé jako zpráva Brundiland změnit WCED předseda). Zpráva je stanoveno na životní výzvy, kterým čelí svět, a zkoumal, jak omezit poškozování životního prostředí by forem ekonomického růstu, ale i to, jak chudobu a znevýhodnění přispívají k ničení životního prostředí. Zpráva zdůraznila význam "udržitelného rozvoje". Jako cíl, ke kterým by mezinárodní společenství mělo pracovat podle WCED, "udržitelný rozvoj" je: "rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení možnosti

budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby "(WCED 1987: 43).V návaznosti na toto ekologické zaměření, OSN uspořádala mezinárodní konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992, aby zvážila způsoby, které by mohly trvale udržitelného rozvoje lze dosáhnout. "Udržitelný rozvoj" se stalo klíčovým prvkem ve vývoji teoretizování a politiky, je například v roce 2003 Zpráva o rozvoji světa s názvem Udržitelný rozvoj v dynamickém světě: Transformace institucí, růst a kvalitu života (Světová banka

2003b). Nicméně, termín je význam velmi diskutován. Jak Jenny Elliott (1999: 6) argumentuje, že "přitažlivosti (a" nebezpečí ") konceptu trvale udržitelného rozvoje může spočívat právě v THC rozmanité způsoby, jimiž může být vykládána a použita na podporu celé škály zájmů a způsobuje . "Široký možno rozlišovat mezi "světle zelená" nebo "technocentric" přístupy ke vztahu mezi lidmi a přírodou, a "tmavě zelené" či "ecocentric" přístupy, ačkoli hranice mezi těmito dvěma rozhodně nejsou jasně definovány (O'Riordan 1981: Pepper 1996). V technokratické přístupy je důraz kladen na lidstvo aDeska 6,3 Společenství školka. Marlch. NW Keni.zlepšení v oblasti lidských životní úrovně a kvality života. Obecně platí, že tyto přístupy nezahrnují radikální změny v současné hospodářské a politické systémy, je přijat spíše technický přístup. To může být ve formě zvýšení průmyslové nebo výrobu energie systémy, které snižují znečištění, například. Jiné technokratické řešení bude zahrnovat změnu postupů správy zdrojů, například s využitím tržních mechanismů pro regulaci člověkem vyvolané problémy životního prostředí (s níže).V kontrastu, tmavě zelená nebo ecoccntric přístupů začít s předpokladem, že THC je to země, která je mnohem důležitější, než IC o lidském pokroku a rychlý hospodářský růst. Protože toto, blíží oblouk mnohem radikálnější a vyžadují rozsáhlé změny v ekonomických a politických struktur. Zejména, je zaměřit se na mnohem menším rozsahu, místní formy organizace podobné myšlenky Schumachera v "Malé je krásné". Pro ekonomicky riche země a skupiny, by ccocentric přístup zahrnuje hu snížení spotřeby.Globálního vládnutí a ochrany životního prostředíMnohé problémy životního prostředí nejsou omezeny státními hranicemi. Například, zdroj znečištění vody a ovzduší se IR jedné zemi, ale efekty lze zažít jinde. Uznání toho, jak globální klimatické systémy fungují také zdůraznila, jak akce na jednom místě mají potenciálně velmi závažný dopad na miliony lidí na celém světě THC (Barrow, 1995; Middleton 1995).Produkce oxidu uhličitého jako součást paliv se podílejí na procesu člověkem způsobené globální oteplování. Když fosilních paliv, jako je uhlí nebo olej hoří, uvolňují oxid uhličitý, který pak tvoří vrstvu zemské atmosféry, která zabraňuje teplo vyzařované od Země v úniku. To bylo nazvané "skleníkový efekt", protože to vede k zemské atmosféře stále teplejší a teplejší. Zatímco tento proces může mít příznivý výsledky v konkrétních lokalitách, například tím, že produkuje klimatické podmínky příznivé pro growing konkrétní plodiny, je celkový skleníkový efekt považuje za negativní důsledky, protože jeho spojení s mořskou hladinou růst a potenciál růstu desertifikaci (Barrow, 1995; Middleton 1995). Dalších skleníkových plynů jako je metan a oxid dusný, zatímco přirozeně se vyskytující, jsou také emitovány ve větším množství, protože industrializace, urbanizace a intenzifikace zemědělství.Vzhledem k celosvětové povaze mnoha problémy životního prostředí, byly činěny pokusy organizovat odpovědi na globální úrovni. Myšlenka "globálního vládnutí" byl používán popisovat politické rozhodování na globální úrovni. To není globální "vláda" IR smysl volený orgán, který zastupuje občany světa, ale spíše způsob, jakým je politická moc je vykonávána na této úrovni organizace jako je OSN může být popsán jako "globální řízení organizace", se skládá národních zástupců státu (viz kapitola 7 pro další diskusi).

Z hlediska globálního vládnutí a ochrany životního prostředí, je v roce 1972 na Konferenci OSN o životním prostředí člověka ve Stockholmu často vydáváno za klíčový moment a v následujícím roce byl Program OSN pro životní prostředí (UNEP), založena (Barrow, 1995). Sine pak byly početné pokusy vytvářet globální dohody o otázkách týkajících se znečištění, velryb a biologické rozmanitosti, mimo jiné. Zpráva Brundtlandové a Riu v roce 1992 konferenci se tyto problémy ještě větší pozornost veřejnosti a také upozornil na potenciální konflikty mezi Severní a Jižní regardii environmentální agendy. Pro mnoho jižních národů, pojetí kontroly na ekonomický růst, protože se týká životního prostředí Wi interpretován jako způsob, jak omezit postupu vývoje na jihu odepření přístupu k metodám, které byly použity v severských zemích v procesu industrializace.Při posuzování globální distribuce emisí skleníkových plynů, je jasné, že emise jsou neúměrně koncentrovány v průmyslových zemích západní Evropy a Severní Ameriky (tabulka 6.1). Například, zatímco USA tvoří jen 4,7 procenta světové populace, se podílí 22,5 procenta emisí oxidu uhličitého (UNDP 2002). Pokusy contrc budoucích emisí si musí uvědomit, tyto modely šíření, zejména že je důležité dát industrializované země příležitostí zapojit se do nějaké formy průmyslového rozvoje, bez "přílišné" poškození životního prostředí.

V roce 1997 Kjótský protokol byl mezinárodní dohody o omezení budoucích emisí skleníkových plynů. Nicméně, zatímco dohody musí být dodržovány v některých zemích, ratifikaci protokolu zůstává omezená a to i přes řadu navazujících setkání, která se snažila t <objasnit mechanismy pro realizaci návrhu (Rowlands 2001, UNDP 2002: Tabulka 19). Problémy s Kjótským by NC však zakrýt skutečnost, že mezinárodní dohody o ochraně životního prostředí lze úspěšně realizovat. ProSpotřeba elektrické energie hodin Kilowatt p.č.

Ceny zeměI přes celkové přijetí thajské životní prostředí musí být považovány za součást rozvojové politiky, v části týkající se udržitelného rozvoje nám ukazuje, že existují způsoby, jak oblouk velmi rozdílné, v němž je koncipován udržitelný rozvoj. To se odráží v řadě politických návrhů. Vzhledem k problémům s realizací radikální "ecocentric" přístupy, není divu, že vlády po celém světě se zaměřuje na technokratické řešení problémů životního prostředí vnímán.V rámci systému volného trhu, mohou kontroly životního prostředí považovat za omezení volného obchodu, nebo poskytnout příliš velký brzda potenciálního ekonomického růstu. To neznamená, že kontroly a omezení oblouku není použita jako v případě CFC a Montrealského protokolu. Například existují mezinárodní dohody o obchodu s ohroženými druhy tvrdých dřev a díky poznání, že umožňuje volný obchod s tímto zbožím by mělo za následek snížení biologické rozmanitosti a dalších potenciálně škodlivé dopady na životní prostředí. V praxi, když tato omezení práce do určité míry, stále existují významné příklady těchto pravidel opovrhuje (Box 6.4). V některých případech, právní jističe jsou jednotlivci, kteří pracují bez vědomí orgánů činných v trestním řízení, ale v jiných případech mohou být ignorovány porušení pravidel ze strany orgánů, kteří vidí, že je třeba v cizí měně za mnohem důležitější, než ochrana životního prostředí jednání.

Box 6.4

Přihlášení do KambodžaKambodža je jednou z nejchudších zemí světa s HDP pc postava USS270 v roce 2001

(Světová banka 2003b). V roce 1990 jako součást pokusu generovat příjmy, kambodžská vláda poskytla velké množství těžebních koncesí. Bohužel to vedlo k rozsáhlé odlesňování a katastrofa pro vesničany, kteří používají k vačky na živobytí od klepnutím na stromy pryskyřice.Protože tyto problémy byly některé úlevy zrušeny a rostoucí omezení byla umístěna na těžbě dřeva. Toto byla část světové Hank projekt sponzorovaný jehož cílem bylo zlepšení hospodaření v lesích. I přes změny v pravidlech, těžba dřeva pokračovala neztenčenou měrou, takže kambodžské vládě přerušeno veškeré těžby dřeva ústupky. Protože tam byly obavy z uplatňování tohoto zákazu těžby dřeva, dárci, včetně Světové banky, trval na tom, že nezávislá organizace by měly sledovat situaci IHC. Global Witness organizace byl vybrán a zjistil rozsáhlé důkazy o přehlížet proti těžbě dřeva pravidla. V důsledku jejich zjištění, byla organizace požádán, aby odešel Kambodži.Dále Světová banka financování je přerušena, dokud se situace nevyřeší, ale mezer v zákonech, neznamená, že překlasifikováním lesní porosty plantáže země, může záznam ještě pokračovat.Zdroj: Zpracováno podle The Economist (2003a)Jiný přístup k ochraně životního prostředí v rámci volného modelu je snaha dát cenu na přírodu nebo na ničení životního prostředí, a proto vytvoření trhu pro toto zboží. Zatímco vláda Spojených států Bill Clinton troud podepsaly Kjótský protokol, administrativa George W. Bush mezitím prohlásil, že bude n0 (vázány meze amerického průmyslu. Ukazuje TNE potíže ubytování národních zájmů a globální tnterestiJH ale , Bush administrace také navrhl alternativu k domácí limity emisí. Je-li záměr v rámci Kjótského protokolu bylo omezit budoucích emisí skleníkových plynů na globální úrovni, tak pokud jde o celkovou celkových emisí nejdou nad stanovený limit pak THC celkové poškození životního prostředí bude omezený. navrhované řešení staví ceny emisí uhlíku a navrhuje obchodování s emisemi. Jedná se o variace na mechanismus čistého rozvoje (CDM) proces zahrnuty v rámci Kjótského protokolu (Box 6.5).

Box 6.5

Mechanismus čistého rozvoje Kjótského protokoluJako mnoho forem znečištění ovzduší oblouku považován za "globální" problémy, mohou cíle pro snížení emisí se nastaví na svět jako celek. THC v rámci Kjótského protokolu, je navrhovaný systém, který by mohl fungovat v tomto duchu tzv. mechanismus čistého rozvoje " (CDM). THC Celkovým cílem tohoto programu je přispět ke snížení emisí skleníkových plynů na globální úrovni, ale aby jižních zemí "vytvořit".Kjótský protokol je založen na stanovení cílů pro národní snižování emisí. Pod THC CDM by bylo možné pro národní vlády splnit své cíle tím, že sníží emise v jižních zemích. To by bylo poskytováním technologické pomoci při výrobě energie, například. Tam je velká debata o tom, co úrovni národních snížení emisí by ve skutečnosti splnit snížením jinde. Austrálie, Kanada a USA patří mezi země, tvrdí, že by neměly existovat žádné omezení, tedy země, celkové snížení emisí lze řešit tím, že poskytuje pomoc jižních zemích, aby snížily své emise, evropské země mají tendenci podporovat limit. Existují také obavy, že Severní pomoc by byla soustředěna v několika málo zemích, především Indie a Čína, takže většina z jižních zemí, které mají splnit své cíle snížení emisí bez zahraniční pomoci. Transferu technologií by mohly kopírovat stávající modely přímých zahraničních investic a zisk repatriaci.Zdroje: převzato z CDM Welch (2004): Rowlands (2001): Yin a Pearson (ND)Umístění ekonomické hodnoty, o ochraně přírody také byl použit v pokusu o snížení zadlužení. Tzv. dluhu za přírodu "swapy stal se populární v pozdní 1980 a brzy 1990 byly prezentovány jako win-win scénář. Pod dluhu za přírodu swapy, by organizace přijmout

odpovědnost za část dluhu země výměnou za dohodu, že určitou část země by zůstala "nevyvinuté". Pot Například v roce 1987 ekologické organizace Conservation International placen $ 100,000 pro soukromé banky za 650.000 dolarů dluhu Bolívie. Zatímco banky zjevně nedostal plnou dlužné částky, s ohledem na vyhlídky, že bude muset čekat mnoho let, než bolivijská vláda byla schopna zaplatit peníze zpět, byl přijat snížené platby. Conservation International pak odpustil dluh, tedy řekl, že bolivijská vláda neměla platit jako nové "majitele" dluhu. Nicméně, na oplátku za toto odpuštění bolivijská vláda musela souhlasit fondu biosférické rezervace (Marray 1991 . Elliott v roce 1999. 88) Zatímco tyto systémy mohou mít významné místní účinky z ekonomického i z hlediska životního prostředí, mohou být kritizován z mnoha důvodů, například výše dluhu podílí se minutu ve srovnání s celkovou zadluženost (. viz kapitola 2) a jednou výměna uskuteční dlouhodobé financování projektu na životní prostředí není zaručena (Barrow 1995:. 292).

Chudoba a životní prostředíVztah mezi chudobou a životním prostředím je složitý. ale je jasné, že tam jsou některé spoje. Chudí lidé jsou často nuceni žít v ekologicky křehkého a degradovaných oblastí. Ve městech, mohou být tyto lokality patří nestabilních svahů, oblasti náchylné k povodním a znečištění, stejně jako chybějící základní infrastruktury, jako je pitná voda. Tyto špatné životní podmínky, může vést ke zdravotním problémům, jako jsou onemocnění dýchacích cest, nebo vodou ředitelných infekce, což může ovlivnit schopnost jednotlivců vydělávat na živobytí, a tak zhoršuje jejich ekonomické a sociální nejistoty. Kromě toho mohou lidé žijící v chudobě často nemohou dovolit zlepšit své okolí a v mnoha případech mohou být nuceni přispívat k poškozování životního prostředí, například prostřednictvím, z místních lesních zdrojů pro stavební materiál a palivo (McCiranahan 1993) (Box 6.6) . 

Box 6.6

Domácí podmínky životního prostředí v HanojiOkres Phuc Tan je squatter osada na břehu Červené řeky v Hanoji. Mnoho obyvatel oblouku přistěhovalců, kteří přišli do města z venkova, Vietnamu kvůli ekonomickým problémům. THC ekonomické reformy, tzv. doi moi, jejichž cílem je zlepšení ekonomické pozice Vietnamu otevřením ekonomiky pro zahraniční investice a zvyšování THC role trhu BV asi po 30 letech komunistické vlády. Nicméně, tyto politiky způsobily velké ochuzení pro velké množství Vietnamců.Vzhledem ke své poloze. Phuc Tan pravidelně povodně, takže obyvatelé žijící ve vlhkých a velmi nezdravých podmínkách. Okresní nemá připojení k elektrizační soustavě THC, což znamená, obyvatelé mají vařit s ostatními palivy. Nejpopulárnější palivo kerosin, který vydává škodlivé výpary, ale i další oblíbené paliva jsou uhlí a dřevo. Absence kanalizace systému znamená lidský odpad je shromažďován v nádobách a pak hodil do řeky. THC řeky je také používán jako skládka domácího odpadu jako THC město odvoz odpadků systém dokumenty nevztahuje na tuto oblast. Někteří obyvatelé si mohou dovolit kupovat vodu, ale ty, které nemohou být nuceni použít znečištěnou vodu z řeky nebo THC místní studny.Zdroj: převzato z Kllgour (2000)

Tato vzájemná propojení prokázat, že opatření na ochranu životního prostředí jsou něco víc než jen životní prostředí, ale spíše \ pokusy o udržitelném rozvoji, musí být umístěn v mnohem širším kontextu chudoby, smysluplné účasti Společenství v rozhodování a uznání význam sociálních a kulturních kontextech (Elliott 1999, WCED 1987). Tyto složité vztahy

byly jasně deklarovala David Drakakis-Smith ve svém jednání udržitelného rozvoje měst (1995, 1996, 1997). Tvrdil, že pro udržitelný rozvoj měst je třeba dosáhnout pěti oblastí života ve městě je třeba se zabývat: i aspekty životního prostředí, demografické, sociální, ekonomické a politické dimenze je třeba zvážit.McGranahan el al. (1999) však zdůraznit, že při posuzování vztahů mezi chudobou a ničení životního prostředí, je důležité stanovit rozsah THC životního prostředí o vydání. Globální oteplování je problém v globálním měřítku, i když |J Samozřejmě určitých místech a lidé budou více přímo než jiná. V kontrastu, špatná kvalita vody a hygienických zařízení problémy jsou problémy po celém světě, ale jejich dopady pocítí na místní oblouku. V souvislosti s diskusí o problémech životního prostředí ve městech a udržitelných měst, obecné vzory jsou:Městské životní prostředí způsobuje největší poškození zdraví jsou uvedeny v chudých domácnostech, čtvrtí a na pracovištích, především se nachází na jihu.Nejvíce extrémní příklady města životního prostředí na úrovni nouze se nacházejí v okolí a středními příjmy mega-městech a průmyslových měst původně plánované ekonomiky.Největší podíl na globálních problémů životního prostředí, jsou bohaté, žijící preponderantly v městských oblastech na severu.(McGranahane / fl / 1999:. 109)Z tohoto důvodu se bude přístupu k udržitelnému rozvoji se liší v závislosti na povaze národní a místní ekonomiky a společnosti, a politické priority. Ekoturistika Cestovní ruch představuje jeden z nejrychleji rostoucích hospodářských odvětví i ve světě a může poskytnout významný příjem pro mnoho jižních národů. Nicméně, je cestovní ruch také spojena s těžkou ničení životního prostředí, jak neregulovaný rozvoj infrastruktury probíhá i oblasti je populace roste mnohem rychleji, než služby, jako je kanalizace a místní zásobování vodou, může se (Simon 1997). Kromě toho lze velké množství návštěvníků v ekologicky citlivých oblastech, jako jsou horské regiony degradaci půdy, znečištění a narušení místních ecosysteProgram pro udržitelný rozvoj vedl k pokusům, aby rozvoj cestovního ruchu šetrnější k životnímu prostředí, a to je fenomén "ekoturismu". Udržitelného cestovního ruchu v ILS nejširším slova smyslu zahrnuje více než ochrana životního prostředí (: Diskuse o domácí cestovní ruch v kapitole 5) (Hall a Lew 1 Stejně jako u "udržitelný rozvoj", "ekoturistika" může zahrnovat celou řadu činností, může být používán odkazovat se na. cestovního ruchu pro oblasti výjimečné přírodní krásy, nebo zájem. Jinými slovy, eco "odkazuje se na THC způsobu, jakým je cestovní ruch pořádají, ale účel návštěvy, jako je pozorování divoké zvěře. Nicméně, ani v" projekty ccotourist " , které jsou nastaveny pro snížení dopadu na životní prostředí THC aktivit, jsou zde velké rozdíly. vyžadovat malé přizpůsobení se "tradiční" THC podobu masového turismu, hotely stále poskytuje hostům jedinečnou příležitost ke snížení spotřeby vody a energie a znečištění z detergentů pomocí utěrky Více než jeden den. V Butler (1998) argumentuje, zatímco tento dokumenty mají malý dopad na životní prostředí, ale také pomáhá public relations, ale to nic dokumenty vypořádat se s většími udržitelnosti.J"Ekoturistika" projekty, které opravdu vypořádat s představou o minimalizaci dopadů na životní prostředí v oblasti cestovního ruchu je třeba podívat se na omezení počtu kontrolovat tlak na zdroje, jakou formu Ubytování je poskytováno a kde se nachází, a sourctng stavebních materiálů, potravin a dalších vstupů. Tvorba turistických zážitků dražší může být způsob, jak

omezit počet návštěvníků j a může také vytvořit fond, který může být použit pro místní ekologické projekty. Nicméně, tyto systémy ne vždy resU v požadovaných výsledků v oblasti životního prostředí (Box 6.7). Jakmile projekty za rostou ve velmi malém měřítku, je téměř nemožné, aby se zabránilo dopadů na životní prostředí. THC je otázka, kolik škod na životním prostředí, je přípustná v pátrání po turistických příjmůBox 6.7

Ekoturistika v NepáluKaždý rok tisíce turistů cestu do Nepálu lákají možné pro horskou turistiku. V roce 1993. 300.000 turistů navštívilo v zemi, se zhruba čtvrtina přichází k účasti na pěší aktivity. Ve snaze chránit životní prostředí a zároveň umožňuje významným zdrojem příjmů pro hospodářský a sociální rozvoj, je zachování Annapuma oblasti projekt, který v roce 1986. Tento projekt zahrnuje nabíjení pěší turisty v této oblasti, zapojení místních lidí do rozhodování a zajištění toho, že rozvoj cestovního ruchu dokumenty nesmí vést k ničení životního prostředí.V polovině 1990 toto schéma které vznikly v průběhu LSS1 milionů ročně na poplatcích trckkcrs ". Kromě toho, výdaje za návštěvy přispívá k Nepalcse ekonomiky. Existují jasné rozdíly mezi těmi, pěší, kteří cestují samostatně, a ti, kteří oblouk součástí organizované skupiny. Skupina účastníků strávit více celkově, ale často to je strávená mimo území ACAP agenturami, které oblouk koordinaci trek.Průzkumu Pobocik a Butalla zjistili, že mnoho vesničanů hospodářský prospěch z pěší obchodu. Důvodem bylo buď přímo prostřednictvím poskytování ubytování, stravy a portering služeb, nebo nepřímo ze zvýšení peněz, které přicházejí do této oblasti. Nevýhodou však je, označily potenciální hrozby pro místní kulturu a otázky odlesňování. Zvýšené používání palivové dříví, protože počty pěší vede k rychlejšímu odlesňování a že je třeba pokračovat dále v cestě za palivové dřevo. Dřevo také byl použit k výstavbě chaty a čajovnách.Ze sociálního hlediska, způsob, jakým místní lidé, a to zejména nosiče, oblouk zpracovaný trekové skupiny vyvolalo obavy, s nemocí a úrazů je mnohem častější u nosičů, než pěší. To je odrazem hmotnosti, která mají provádět, a také podmínky, za nichž pracují.Zdroje: převzato z KMTNC 12003): Pobocik a Butalla (1998): Cestovní ruch obavy (2003)

CAL výroba pro místní trhyAlternativní přístup k udržitelnému rozvoji, je mnohem více soustředit na lokální úrovni aktivit. Spíše než vynaložení energie na přepravu velkého množství zboží, zejména agricultui.il produktů po celém světě, pro některé teoretiky, je více místně založené na soběstačnost přístup prosazovaný jako mnohemšetrný k životnímu prostředí. Tento přístup jasně v rozporu s irje komparativní výhodu a potřebu specializace ve výrobě ° ^ obchodu s cílem umožnit větší efektivity ve výrobě. Eomparatj ^ "1" zvýhodnění argumenty však v úvahu další faktory, jako ničení životního prostředí.Pro mnoho výrobců na globálním Jihu, pohon vyrazit 0F omezení místních trzích prodávat výrobky v národním či mezinárodním měřítku. Vzory v některých částech na severu, však pokročilo k místní spotřebu. To nemusí být pouze na snížení dopadů na životní prostředí z dopravy, ale jsou důležitou součástí.Dobrým příkladem takového přístupu je zvýšení farmářských trzích v některých částech západní Evropy a Severní Ameriky. Zatímco místní produkce trhy byly velmi důležité v některých částech západní Evropy, ve Velké Británii například spotřebitelé často nemohou koupit místně vyráběné zboží. Místo toho, nakupují potraviny z místního supermarketu, které byly často dovážené z celého světa (Goodman a Watts, 1997). Zemědělci "trhy jsou

nastaveny, aby místní výrobci mohli prodávat své produkty přímo veřejnosti, a nikoli prostřednictvím velkých obchodních řetězců. Spotřebitelé si mohou vybrat k nákupu ovoce, zeleniny, masa, pečiva, sýrů a dalších výrobků z těchto trhů pro celou řadu důvody, které chtějí podpořit místní výrobce, spíše než THC akcionářů velkých obchodních řetězců,.. mohou mít pocit, že kvalita jídla je lepší, zejména pokud se mohou zeptat na výrobní procesy Konečně, místní kladen důraz považováno za snížení škodlivých vlivů na životní prostředí způsobené tím, co mohlo být vykládáno jako zbytečné přepravy zboží tisíc kilometrů (Holloway a Kneafsey 2000).I když tyto důvody jsou jasně důležité a mají pevné základy životního prostředí, tento "ústup" na více místní výroby a spotřeby by mohlo mít škodlivé účinky na výrobce jinde ve světě jsem se THC, zejména v chudších zemích (viz i lokalizace části v kapitole 7). Pokud těchto chudších zemí, které přijaly otevřeného obchodu, rozvojové politiky zaměřené na zvýšení ekonomického bohatství a přispět ke zlepšení životní úrovně, co by se stalo, kdyby jejich zámořských trhů se snížil? V současné době zemědělské trhy a podobné lokálně orientované formy obchodu jsou omezené a Nejsou žádné známky toho, že takový přístup bude mít vážný dopad na struktuře světového obchodu. Nicméně, toto je J malých příklad některých složitých debat kolem sc3l6vývoje. Ty budou dále zabývat v následující kapitole, VT hich zabývá tím, jak procesy, které se nazývá globalizace "mít vliv na způsoby, jimiž se vývoj byl koncipován a politiky přijaty.

PřehledVšechny vývojové teorie jsou odkazy na životní prostředí. Mnoho rozvojových přístupů používali přírodní prostředí jako zdroj bohatství.Tam jsou limity přírodního prostředí, ale tyto se mohou lišit prostorově i časově.Udržitelný rozvoj se stal klíčovým prvkem mnoha rozvojových politik, ale význam se může značně lišit. Existuje vztah mezi chudobou a ničení životního prostředí, ale spojení není vždy jasný.

Otázky k diskusi1. Co se Malthus argumenty o vztahu mezi lidskou populaci a životní prostředí a proč oni byli kritizováni?2 Vzhledem k debatě o definice "trvale udržitelného rozvoje", to je ještě vhodné použít termín?3 Jak může tržně přístupy být použit k ochraně životního prostředí?4 Proč je místní produkce považována za řešení mnoha problémů životního prostředí?5 mohou globální úrovni dohody o životním prostředí stále fungují v praxi. "

Další čtení

Barrow, CJ (1995) Vývoj IHE prostředí: Problémy a management. Harlow: Longman. Jasně napsaná kniha týkající se životního prostředí procesů, jak lidská činnost ovlivňuje životní prostředí ao tom, jak přírodní prostředí může být řízeno.Drakakis-Smith. D. (1995) • "Třetí světová města: udržitelný rozvoj měst urbanistické studie 32 (4 5): 659-77 užitečný úvod do debaty o udržitelnosti ve městech..LTIiott. J. (1999) Introiluclion k udržitelnému rozvoji. 2. vydání, Routledgc vynikající úvod k udržitelnému rozvoji debaty v jižní záře.Světové komise pro L-.nvironment a rozvoj (1987) Naše společná Oxford: OUP. Zpráva Brundtlandové Komise, že informované tvorby politiky na trvale udržitelný rozvoj.

Užitečné webové stránky

www.im.org mezinárodních řek Network. Pracuje s místními komunitami ve světě ke kampani pro udržitelné hospodaření s vodou a energií, jakož i řízení. Hodně z jejich práce se zabývá bojovat proti THC co velkých přehrad.www.itdg.org Intermediate technologický rozvoj Group. Založený EM, Schumacher organizace pracuje s chudými komunitami v THC jihu vhodných technologií k uspokojení svých potřeb. Webová stránka obsahuje mnoho příkladů z malé technologické postupy, které měly ~ e výhody.www.tourismconcem.org.uk cestovního ruchu obavy britské kampaně založené organizace Wh za etické, fair trade cestovního ruchu. Je zde silné ekologické fi jejich práci.www.unchs.org scp Centra OSN pro lidská sídla udržitelných měst programu.

Globalizace a rozvoj: problémy a jejich řešení? 

Definice globalizaceNová mezinárodní dělba práceSvětová obchodní organizaceGlobalizace a kulturní homogenizaceNadnárodních politických organizacílokalizace

Většina z této knihy se zabývá různé definice "vývoj" a thcorizations, proč 'vývojem * má nebo nemá došlo w té národní stát jako hlavní jednotka analýzy. V Chapter4 se pozornost soustředila spíše na nižší než celostátní úrovni, se zkouškou toho, co bylo nazývané přístupy "zdola" a n Kapitola 5 různých skupin ve společnosti byly přezkoumány. V této kapitole se podíváme na globální úrovni: zejména vývoj důsledky procesů, které byly uvedeny pod nadpisem "globalizace".

globalizaceZatímco definice globalizace, jsou velmi různorodé, většinou sdílejí základní předpoklad, že "globalizace" zahrnuje rostoucí propojenost různých částí světa, tak, aby se fyzické vzdálenosti menší překážku výměny a pohyb myšlenek, zboží, osob a peníze (Dicken 2003).Prostorová metafora, která je často používán, je myšlenka "zmenšujícím se světě", zatímco jiní se odkazují na "časoprostorové komprese (Allen 1995). Rostoucích vazby bylo možné díky vývoji technologií, dopravy a komunikací. Vzhledem k tomu, z tohoto vývoje, je ekonomické, politické, sociální a kulturní činnosti a procesy, které by byly omezeny na menším měřítku se snadněji zkušenosti ve větším měřítku. To neznamená, že vše

- chybí začátek kapitoly 8 shrnutí

-