DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232

Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín

Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín

Předmět Hospodářský zeměpis

Tematický okruh Geopolitika a sociální a kulturní problémy lidstva

Téma Sídla a osídlení

Označení DUMU VY_32_INOVACE_852

Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová

Datum vytvoření 6. 12. 2013

Anotace Výkladová část ke kapitole sídla a osídlení - dává přehled o rozmístění obyvatelstva a budování sídelní struktury, definuje základní pojmy a popisuje proces urbanizace, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Sídla a osídlení

Geografie sídel – zabývá se rozložením sídel v krajině jejich velikostí, vnitřní strukturou

Sídlo - seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních

zařízení na určitém prostoru

Historie

- dlouhodobý proces – utvářely se během několika

staletí

Rozdělení sídel - podle doby užívání

1. sídla přechodná

a) jednoduchá

(Mongolové, kmeny v Africe, Indiáni)

b) moderní

montované domky pro výzkumné a vědecké stanice (Antarktida, Grónsko, Rusko)

2. sídla trvalá

a) venkovská

b) městská

a) Trvalá sídla - venkovská= starší typ osídlení, vychází z přírodních podmínek a je

spojen se zemědělstvím

Členění:

a) rozptýlená – půda je rozdělena na velké pozemky, které obvykle obhospodařují různé farmy – Kanada, USA, J. Amerika, Austrálie, Skandinávie

b) skupinová - půda je rozdělena na menší pozemky- typické pro evropský venkov

1. liniový typ – sídla jsou rozložena podle komunikační osy – silnice, vodní tok, cesta

2. návesní typ – centrem je náves – náměstí kolem něho jsou seskupena sídla

Obr. č. 1 - liniová struktura sídel

Obr. č. 2 – návesní struktura sídel

Funkce venkovských sídel

• Výrobní – původní – zemědělsko-produkční

– dnes postupně ztrácí význam• Obytná – typické – odchod z města• Rekreační – část staveb, zachování kulturních tradic• Udržování krajiny – zachování přírodních prvků

– udržení ekologické rovnováhy

b) Městská sídla- historicky mladší typ osídlení – od starověku – Řím, Athény,

nejstarší - Jericho (Izrael)- v Evropě hlavně středověk - koncentrace řemesel, obchodu (trh)

+ významná funkce obranná - 19. století – rozvoj průmyslu - města podle dopravní polohy

(vhodně u dopravního tahu - železnice) nebo blízko naleziště nerostných surovin – dnes z těchto měst aglomerace

URBANIZACE- Proces nárůstu městského obyvatelstva, koncentrace osob ve

městech – znamená jejich rozvoj a růst, širší pojetí – změna způsobu života

Stupeň urbanizace = podíl městského obyvatelstva na celkové populaci

SUBURBANIZACE- Proces stěhování obyvatel z města do jeho zázemí – satelity

Město - kritéria pro posuzování

populační velikost – počet obyvatel

počet obyvatel pracujících mimo zemědělství

(průmysl, služby)

charakter zástavby – podíl vícepatrových domů

Metropole – hlavní město země, státu

Světová metropole – největší města světa

City – jádro města, centrum úřadů, bank, služeb (nemá obytnou funkci)

Aglomerace – srůstání města s okolními sídly – vzniká veliké území propojené intenzivními hospodářskými a obslužnými procesy s hustou osobní a nákladní dopravou (Tokio, Bombaj, Londýn, Paříž…)

Typy aglomerace:1. Konurbace – souměstí – spojení více městských

jader – spojení několika aglomerací, měst – hustě propojené dopravním systémem a funkčními vztahy

Př. Porůří – Duisburg, Essen, Dortmund

2. Megalopole (megapole) – vzájemně prorůstající se konurbace, aglomerace, přilehlá sídla – mezi nimi obvykle zůstává určitý podíl volné plochy

Př. Bo-wasch – zahrnuje Boston, New York, Philadelphie, Baltimore, Washington

Tokajdó – Tokio, Chiba, Yokohama - přes

52 mil. obyvatel – přes 40 % obyvatel Japonska

Problémy aglomerací

• obrovská spotřeba vody

• znečištění ovzduší a vznik smogu, inverze

• zhoršená kvalita vodních toků

• hluk

• likvidace domovních odpadů

• nedostatek zeleně

to vše se podepisuje na špatném zdravotním stavu obyvatel (civilizační choroby, nižší průměrný věk, astma, alergie, psychické problémy)

Vnitřní struktura městMěsto – koncentruje mnoho funkcí, které se od sebe

postupně oddělují --- město se strukturuje do částí:

A) EVROPSKÁ MĚSTA1. historické jádro – většinou středověký původ –

charakteristické stavby – dnes reprezentativní fce

2. městské centrum – moderní část – obchody, hotely, banky, další instituce - fce administrativní a obchodní

3. zóny starých průmyslových podniků – blízko centra – dnes nutná rekonstrukce a modernizace

4. Zóna bydlení – členěná podle sociálního postavení – bohatá vrstva, střední vrstva, chudší sociální skupiny

5. Průmyslové zóny – moderní průmyslové areály – okraje měst

6. Nákupní zóny – koncentrace obchodních moderních jednotek

7. Suburbánní oblast - za administrativními hranicemi města – zóna

bydlení – předměstské bydlení

B) AMERICKÁ MĚSTA- Odlišně – vznik na zelené louce

– nemají historická jádra- obchodní centra = mnohopodlažní (mrakodrapy),- rozsáhlejší suburbánní zóny- dokonalejší propojení komunikacemi (dálnice)

C) MĚSTA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ - dnes prudký rozvoj – technická infrastruktura (sítě)

nestačí- centrum moderní X okrajové části = chudinské

čtvrti ( vysoký podíl přistěhovalců) – slumy, favely, ranchos

Obr. č. 3 – Městská struktura sídel

Použitá literatura:• Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty

světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 15 - 20

• Obrázky a grafy:

Obr. č. 1 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS,

Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s.15Obr.č. 2 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické

aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 15

Obr. č. 3 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS,

Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 19