Diplomová práce Péče o adolescenty před a po …...Jihoeská univerzita v eských Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

Diplomová práce

Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím

klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC

Vypracoval: Mgr. Zlata Kožíšková

Vedoucí práce: doc. PhDr. Mária Boledovičová, Ph.D.

České Budějovice 2015

Abstrakt

Diplomová práce se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče o chlapce

v adolescentním věku, kteří prodělali operaci fimózy, s využitím klasifikačních systémů

NANDA, NIC a NOC.

Teoretická část se věnuje období adolescence, onemocnění zevního genitálu u muže

– fimóze, předoperační a pooperační péči o chlapce s fimózou a klasifikační taxonomii

klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jež představují stále se vyvíjející

komplexní standardizovaný ošetřovatelský jazyk. Pro zpracování teoretického základu

pro stanovenou problematiku byly použity dostupné literární české i zahraniční zdroje.

Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně-kvantitativních

výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování, myšlenkový

experiment, strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a kvalitativní analýza dat. Byly

stanoveny čtyři cíle. Za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC bylo

zmapováno, jak chlapci – adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních

aspektech problémy přinášející stav před a po operaci fimózy. Na validizaci se podílelo

46,66 % respondentů s vysokoškolským vzděláním, 53,34 % respondentů se

středoškolským vzděláním a osm oslovených chlapců – adolescentů po operaci fimózy.

Bylo zjištěno, že z důvodu důvěry a anonymity, ale s jistým podílem nutnosti

chlapci – adolescenti nejčastěji s problémem fimózy oslovují prvotně lékaře. Je

s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji oslovují matku než

otce. V oblasti vrstevnických vztahů se chlapci s problémem svým vrstevníkům svěřují,

ale nežádají od nich v této oblasti pomoc. Za hlavní zdroj informací chlapci uvádějí

internet. Z klasifikačních systémů NNN bylo dle Fehringovy metody stanovením

váženého skóre vybráno ze 13 ošetřovatelských diagnóz vysokoškolsky vzdělanými

respondenty 112 hlavních a vedlejších charakteristik (41,18 %), středoškolsky

vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 hlavních a vedlejších charakteristik (29,41 %)

a chlapci – adolescenty devět hlavních a vedlejších charakteristik (3,31 %).

Z 15 ošetřovatelských intervencí publikace Nursing Interventions Classification (NIC)

bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 hlavních a vedlejších

charakteristik (55,31 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 hlavních

a vedlejších charakteristik (64,03 %). Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků

publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) bylo vybráno vysokoškolsky

vzdělanými respondenty 39 hlavních a vedlejších charakteristik (15,42 %)

a středoškolsky vzdělanými respondenty 34 hlavních a vedlejších charakteristik

(13,44 %).

Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do ošetřovatelské

péče lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou profesionálům

v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces, umožní ošetřovatelskou

péči více zaměřit na individuální potřeby jedince a zkvalitnit ji ve všech jejích

oblastech.

Klíčová slova: adolescence, fimóza, perioperační péče, standardizovaný klasifikační

systém NANDA, NIC a NOC.

Abstract

This thesis focuses on the issue of nursing care for adolescent boys who have

undergone phimosis surgery. The nursing care is then evaluated according to the

NANDA, NIC and NOC classification systems.

The theoretical part deals with topics such as adolescence, phimosis—a disease of

the external genitalia of a man, preoperative and postoperative care for boys with

phimosis, and the classification taxonomy of the NANDA, NIC and NOC classification

systems, which represent the comprehensive standardized, but still evolving, nursing

language. Available Czech and foreign literary sources were used for the compilation of

the theoretical part of the stated subject.

The empirical part of the thesis was processed using qualitative and quantitative

research methods: content analyzes, modelling, thought experiment, structured and

semi-structured interviews, and qualitative data analysis. Four objectives were defined.

The way adolescent boys perceive and experience the bio-psycho-social aspects of the

problems that the pre-op and post-op period brings, has been assessed using the

NANDA, NIC and NOC classification systems. There were 46.66% of respondents with

higher education, 53.34% of respondents with secondary education, and eight

adolescent boys who had received phimosis surgery, all of whom contributed to the

assessment.

It was found that adolescent boys initially addressed their physician regarding the

phimosis problem, because they had a sense of trust and anonymity, but also to some

degree because of necessity. It is surprising that young men with this type of personal

problem rather speak to their mothers. When it comes to peer relationships, the boys

confide the problem to their peers, but they do not ask them for help in this area. The

boys named the internet as the main source of information. The following assessments

were made using the Fehring methods for determining the weighted scores. Out of 13

nursing diagnoses within the NNN classification systems there were 112 major and

minor characteristics (41.18%) selected by the university educated respondents, 80

major and minor characteristics (29,41%) selected by by the secondary school educated

respondents, and nine major and minor characteristics (3.31%) were selected by the

adolescent boys. Out of the 15 nursing interventions published in the Nursing

Interventions Classification (NIC), 203 major and minor characteristics (55.31%) were

chosen by the university educated respondents and 235 major and minor characteristics

(64.03%) were chosen by the secondary school educated respondents. Out of the 11

expected nursing outcomes published in the Nursing Outcomes Classification (NOC),

39 major and minor characteristics (15.42%) were selected by the university educated

respondents, while 34 major and minor characteristics (13.44%) were selected by the

secondary school educated respondents.

By implementing the NANDA, NIC and NOC classification systems in nursing

care one can expect to find solutions that help the professionals in nursing care to apply

the nursing process effectively, and that allow nursing care to focus more on the

individual needs of patients and to be improved in all areas.

Keywords: adolescence, phimosis, perioperative care, NANDA, NIC and NOC

standardized classification systems

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pouze

s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím

se zveřejněním své diplomové práce, a to – v nezkrácené podobě – v úpravě vzniklé

vypuštěním vyznačených částí archivovaných fakultou – elektronickou cestou ve

veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých

Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského

práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž

elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.

zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby

kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce

s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem

vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 15.5.2015 .......................................................

Mgr. Zlata Kožíšková

Poděkování

Děkuji doc. PhDr. Márii Boledovičové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce,

cenné rady, poskytnutí literárních materiálu a trpělivý a povzbuzující přístup.

Děkuji všeobecným a dětským sestrám Urologické kliniky FN Plzeň za čas

a ochotu, s níž se podílely na empirické části diplomové práce. Velké poděkování patří

i chlapcům – adolescentům za věnovaný čas, ochotu a vstřícnost, s jakou se podíleli na

individuálních rozhovorech.

Také děkuji své rodině za podporu, toleranci a trpělivost, kterou projevovala během

celého mého studia.

Obsah

Úvod ............................................................................................................................... 12

1 Současný stav ............................................................................................................ 14

1.1 Adolescence ......................................................................................................... 15

1.1.1 Tělesný vývoj v adolescenci ......................................................................... 16

1.1.2 Kognitivní procesy v adolescenci ................................................................. 16

1.1.3 Socializace .................................................................................................... 17

1.1.4 Hledání vlastní identity ................................................................................. 19

1.1.5 Sexualita v dospívání .................................................................................... 20

1.1.6 Média v životě adolescenta ........................................................................... 21

1.1.7 Zátěž v životě adolescenta ............................................................................ 21

1.2 Fimóza ................................................................................................................. 22

1.2 Perioperační péče o adolescenty s fimózou ......................................................... 23

1.2.1 Předoperační příprava adolescenta k cirkumcizi .......................................... 24

1.2.2 Pooperační péče ............................................................................................ 28

1.2.3 Bezprostřední pooperační péče ..................................................................... 29

1.2.4 Pooperační komplikace ................................................................................. 30

1.2.5 Následná pooperační péče............................................................................. 31

1.3 Klasifikační systémy v ošetřovatelství ................................................................ 33

1.3.1 NANDA International ................................................................................... 34

1.3.2 Klasifikační systém ošetřovatelských intervencí – Nursing Interventions

Classification ................................................................................................ 37

1.3.3 Klasifikační systém očekávaných výsledků – Nursing Outcomes

Classification ................................................................................................ 38

1.3.4 Aliance NNN ................................................................................................ 40

2 Cíl práce, výzkumné otázky .................................................................................... 42

2.1 Cíle práce ............................................................................................................. 42

2.2 Výzkumné otázky ................................................................................................ 42

3 Metodika výzkumu .................................................................................................. 43

3.1 Metodika a technika výzkumu............................................................................. 43

3.2 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................. 46

3.3 Příprava a průběh výzkumného šetření ............................................................... 46

4 Výsledky výzkumu ................................................................................................... 49

4.1 Výsledky validizace sesterských ošetřovatelských diagnóz NANDA

International ......................................................................................................... 49

4.2 Výsledky validizace ošetřovatelských intervencí NIC ........................................ 68

4.3 Výsledky validizace ošetřovatelských intervencí NOC ...................................... 91

4.4 Výsledky hodnocení kategorizačních otázek .................................................... 107

4.5 Výsledky hodnocení rozhovorů s adolescenty .................................................. 109

5 Diskuze .................................................................................................................... 112

Závěr ............................................................................................................................ 134

Seznam literárních zdrojů .......................................................................................... 136

Seznam tabulek ........................................................................................................... 144

Seznam příloh .............................................................................................................. 148

Přílohy ............................................................................................................................... i

Příloha č. 1: Fimóza – stav před operací ........................................................................ i

Příloha č. 2: Circumcize – stav po operaci fimózy ....................................................... ii

Příloha č. 3: Výzkumný formulář pro chlapce – adolescenty, kteří podstoupili operaci

fimózy – cirkumcizi .............................................................................................. iii

Příloha č. 5: Povolení sběru informací ..................................................................... xlvii

Příloha č. 6: Žádost o souhlas rodičů s účastí nezletilého dítěte na výzkumu .......... xlix

Příloha č. 7: Výsledný koncept validizace klasifikačních modelů NNN ....................... l

Příloha č. 8: Plán ošetřovatelské péče – předoperační a pooperační péče .............. lxviii

Příloha č. 9: Plán ošetřovatelské péče – předoperační a pooperační péče (vzor

možného použití) ............................................................................................... lxix

Seznam použitých zkratek

ACENDIO Association for Common European Nursing Diagnosis, Interventions and

Outcomes (Evropská asociace pro společné ošetřovatelské diagnózy,

intervence a výsledky)

AENTDE Asociación Española de Nomenclatura, Taxonomía y Diagnóstic de

Enfermería (Španelská asociace pro názvosloví a diagnostickou taxonomii

v ošetřovatelství)

AFEDI Association Francophone Européenne des Diagnostics Interventions

Résuitats Infirmiers (Evropská frankofonní asociace pro diagnostiku,

intervence a výsledky v ošetřovatelství)

ARO Anesteziologicko resuscitační oddělení

BPI Brief Pain Inventory (Krátký inventář bolesti)

CDV Clinical Diagnostic Validity Model (Model klinické diagnostické validity)

ČSARIM Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

DCV Diagnostic Content Validity Model (Model validity diagnostického obsahu)

DIC Diseminovaná intravaskulární koagulopatie

HL7 Health Level Seven International (Mezinárodní společnost pro

standardizaci)

JIP Jednotka intenzivní péče

JSND Japanese society of nursing diagnosis (Japonská společnost pro

ošetřovatelské diagnózy)

N Absolutní počet respondentů

NANDA North American Nursing Diagnosis Association (Severoamerická asociace

sester pro ošetřovatelské diagnózy)

NIC Nursing interventions classification (Klasifikace ošetřovatelských

intervencí)

NNN NANDA, NIC, NOC

NOC Nursing outcome classification (Klasifikace ošetřovatelských výsledků)

SNOMED CT Systematized Nomenclature of Medicíně - Clinical Terms (Systematizované

názvosloví lékařských klinických termínů)

SZŠ Středoškolské vzdělání

TEN Tromboembolická nemoc

VAS Vizuální analogová škála bolesti

VOŠ Vyšší odborné zdravotnické vzdělání

VS Vážené skóre přidělené dle Fehringa

VŠ Vysokoškolské vzdělání

12

Úvod

„Přesvědčení, které o sobě mládež má – že by

všechno na světě zařídila a vyřídila lépe, než to

neprobudilé lidstvo provádělo před ní, nebývá

snad jen ješitně sebepřecenivé, nýbrž také –

a ještě více – krásné a povzbudivé.“

Josef Čapek (1887-1945)

Období adolescence je období v životě člověka, které s sebou přináší mnoho

vývojových změn. Adolescent je mladý jedinec, který se nachází na hranici dětství

a dospělosti. Období dětství postupně opouští a připravuje se vstoupit do světa

dospělých. Na jedné straně vyžaduje vnímání a akceptaci své osoby jako dospělého

jedince. Na straně druhé ještě není zcela připraven jednat a rozhodovat adekvátním

způsobem, v určitých situacích se snaží využívat privilegia dítěte. Vývoj adolescenta

ovlivňují vnitřní a vnější faktory. Mezi vnější faktory, jež nemusí, ale mohou působit na

bio-psycho-sociální systém osobnosti, lze zařadit i fimózu, která s sebou může přinášet

pro mladého muže mnoho nesnází, nejasností a otázek, jež mohou vyústit v nejistotu,

strach a unáhlená rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že fimóza je řešitelná jednoduchým a krátkým chirurgickým

výkonem, může být problematika s ní spojována odbornou i laickou veřejností

bagatelizována. Cílem diplomové práce je přiblížit za využití klasifikačních systémů

NANDA, NIC a NOC problematiku chlapců – adolescentů, kteří podstoupili operaci

fimózy – cirkumcizi. Při aplikaci klasifikačních systémů v předoperační i pooperační

péči o tyto mladé muže lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou

profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces.

Klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC představují pro ošetřovatelství

standardizovanou ošetřovatelskou terminologii. Reprezentují unifikovaný jazyk, díky

jemuž mohou sestry lépe zkoordinovat a zkvalitnit komunikaci v oblasti ošetřovatelské

péče. Taxonomie NANDA International obsahuje klasifikaci ošetřovatelských diagnóz.

13

Taxonomie NIC zahrnuje klasifikaci ošetřovatelské péče, popisuje ošetřovatelské

činnosti vykonávané sestrami. A taxonomie NOC popisuje klasifikaci očekávaných

výsledků ošetřovatelské péče, jež slouží k vyhodnocování ošetřovatelské péče. Cílem

diplomové práce není pouze uvést problematiku chlapců – adolescentů před a po

operaci fimózy, ale i poukázat na možnosti využití všech tří klasifikačních systémů

NNN, které zatím nejsou v oblasti klinické ošetřovatelské péče v našich podmínkách

příliš známé a využívané.

14

1 Současný stav

Fimóza je u chlapců vrozené nebo získané zúžení předkožky, kdy ji nelze

přetáhnout přes glans penis. Nejčastější příčinou získané fimózy je sekundární zjizvení

vrozené fimózy, kdy zjizvení vzniká na podkladě opakované traumatizace. Léčba

fimózy spočívá v provedení operačního výkonu – cirkumcize (Kawaciuk, 2009).

Období adolescence je relativně dlouhé období dospívání a trvá přibližně od 15 do

20 let. Při ošetřování chlapce, vlastně téměř muže – adolescenta s lékařskou diagnózou

fimosis, jež byla řešena operačním výkonem, je nutné si uvědomit, že adolescence je

období mnoha biologických, psychických a sociálních změn. V tomto období jedinec

hledá vlastní identitu a vytváří vztahy k okolnímu světu a toto hledání s sebou přináší

nejistoty a obavy spojené se sebou samým, strachem ze selhání a sociálního odmítnutí.

Nejistotu a náročnou situaci mohou přinášet i somatické – tělesné proměny spolu

s vývojem sekundárních pohlavních znaků. Je potřeba myslet na to, že jakákoli kritika

či negativní hodnocení sociálního okolí má velký vliv na sebehodnocení adolescenta.

V období adolescence v sociální oblasti sehrávají velký význam rané partnerské vztahy

(Michalčáková, 2007), přicházejí první sexuální zkušenosti dovršené prvním pohlavním

stykem. Tyto zkušenosti mají velký význam z hlediska biologického i psychosociálního.

Rodiče pro adolescenta představují model určitého způsobu života, ale zároveň jsou tito

mladí lidé k hodnotám, názorům a chování rodičů kritičtí. V tomto období dochází

k postupné separaci ze závislosti na rodině a měla by být v adolescenci i ukončena.

Rodinu postupně nahrazují vrstevníci, kamarádi, kteří především naplňují potřebu

jistoty a pochopení (Vágnerová, 2000, 2012).

Chceme-li zajistit u chlapců – adolescentů před a po operaci fimózy adekvátní

ošetřovatelskou péči, je nutné znát vývojové odlišnosti dětského věku, rozpoznat

signály bolesti, úzkosti, strachu…, včas na ně reagovat a tím předcházet traumatizaci

dítěte v holistickém pojetí.

V ošetřovatelství je stále více kladen důraz na využívání ošetřovatelské diagnostiky.

Klasifikační systémy NANDA, NIC (Nursing Interventions Classification) a NOC

(Nursing Outcomes Clasification) byly vytvořeny za účelem mezinárodně platné

15

terminologie. Využití těchto klasifikačních systémů umožní vhodně stanovit intervence

a cíle a tím zefektivnit řešení ošetřovatelského problému (diagnózy), tedy zlepšit

ošetřovatelskou péči o chlapce před a po operaci fimózy (Vörösová et al., 2007).

1.1 Adolescence

Slovo adolescence pochází z latinského slova adolesco, což znamená dospívat,

vyvíjet se, též sílit a mohutnět. Vzhledem k různým nuancím v dosažení biologické,

duševní i sociální zralosti a neexistujícímu rozhraní mezi jednotlivými vývojovými

fázemi člověka nelze přesné věkové rozhraní pro období adolescence jednoznačně

vymezit. Počátek adolescence je dán tělesnou i pohlavní zralostí a zahájením přípravy

k výkonu povolání mladého člověka. Ukončení tohoto období je dáno sociální zralostí,

tedy dosažením ekonomické samostatnosti. V současnosti se počátek sexuální aktivity

posouvá k dolní věkové hranici adolescence. Naopak ekonomická závislost na

dospělých se stále posouvá do vyššího věku (Říčan, 2004).

Říčan (2004) období adolescence vymezuje hranicí od 15 do 20-22 let věku života

člověka. V širším pojetí Vašutová, Panáček et al. (2013) období adolescence ohraničují

obdobím mezi 11/12 lety až 20/22 lety. Období dospívání rozdělují na dvě fáze. První

fázi dělí na ranou adolescenci, již ohraničují věkem 11/12 let až 13/14 let, a střední

adolescenci, kterou vymezují věkem 13/14 let až 15/16 let. Za druhou fázi dospívání

označují pozdní adolescenci ve věkovém rozhraní od 15/16 let až 20/22 let. Vágnerová

(2012) období dospívání dělí na dvě fáze. První fázi charakterizuje jako ranou

adolescenci – pubescenci a s určitou individuální variabilitou ji ohraničuje mezi 11. rok

až 15. rok života mladého člověka. Pozdní adolescenci jako druhou fázi dospívání dává

do věkové hranice od 15 let do 20 let života, kde zdůrazňuje v psychické a sociální

oblasti individuální variabilitu.

Období dospívání je obdobím, kterým při své cestě životem od dětství k dospělosti

prochází každý lidský jedinec. Adolescent přehodnocuje vztahy k vrstevníkům

i dospělým lidem, rodičům. Odpoutává se od dětských hodnot, ale hodnoty dospělých

často neakceptuje (Vašutová, Panáček et al., 2013). V průběhu dospívání si musí

16

dopívající jedinec najít a vybudovat pozitivní identitu, dosáhnout nezávislosti na

dospělých a rodičích, vytvořit si přátelské vztahy i partnerský vztah, najít směr

v profesní kariéře a tím si zajistit ekonomickou nezávislost (Carr-Gregg, Shale, 2010).

Tato fáze života je doprovázena bouřlivými tělesnými, duševními i sociálními změnami.

Je náročná nejen pro samotné adolescenty, ale i pro všechny blízké osoby v jejich okolí

(Vašutová, Panáček et al., 2013).

1.1.1 Tělesný vývoj v adolescenci

V období adolescence získává postava mladého člověka proporce dospělého

člověka. Zatímco u dívek je růst již nepatrný, chlapci mohou v tomto vývojovém období

ještě výrazně vyrůst. Dívčí postava získává ženské tvary. U chlapců dochází k nárůstu

svalové hmoty. Mutací chlapcům zmohutní hlas. S vyrovnáním tělesných proporcí lze

u obou pohlaví pozorovat ladnější pohyby (Říčan, 2004).

Chlapci v adolescenci se výškou postavy a fyzickou sílou vyrovnají dospělému

muži. Tělesná výška představuje pro adolescenta vyrovnání pozic, rovnocennost

s autoritou. Fyzická síla posiluje sebevědomí a představuje pro adolescenta předpoklad

nezávislosti, dává mu pocit, že je schopen postarat se sám o sebe. Fyzickou zdatností lze

u vrstevníků získat dle obecně uznávaných hodnot vážnost a jistou míru ocenění.

Tělesné změny významnou měrou ovlivňují subjektivní vnímání vlastního těla. Zároveň

tyto změny nezůstávají bez povšimnutí dospělých i vrstevníků a reakce na tyto změny

významně ovlivňují sebepojetí adolescenta. Tělesný vzhled a atraktivita se stávají

součástí identity daného jedince. Pokud fyzický vzhled odpovídá aktuálnímu ideálu,

napomáhá to mladému člověku získat pocit jistoty, potřebnou prestiž a sociální

akceptaci (Vágnerová, 2012).

1.1.2 Kognitivní procesy v adolescenci

V prepubertálním věku je dítě zaměřeno na poznávání reálného světa. V období

adolescence na základě vývoje myšlení a získaných zkušeností postupně dochází

k uvolňování na konkrétní realitu. Mladý jedinec v tomto vývojovém období již uvažuje

17

hypoteticky i abstraktně. Dochází k rozvoji induktivního myšlení a hypoteticko-

deduktivní myšlení. Adolescent často upřednostňuje jednoznačná a rychlá řešení, jež

vedou k jistotě. Jejich rozhodnutí ovlivňuje nedostatek zkušeností, emoce (nadšení,

smutek, vztek…) často i nechuť respektovat názor druhého. Přesto je schopen

akceptovat nové způsoby řešení (Vágnerová, 2012).

Součástí lidské bytosti jsou fyziologické i psychologické potřeby, které musí být

naplněny, aby nenastala nemoc nebo subjektivní strádání. Tyto potřeby lze nazvat

základními nebo biologickými. Dané hodnoty spolu vzájemně souvisejí hierarchickým

i vývojovým způsobem a jsou uspořádány dle své síly a důležitosti (potřeba bezpečí je

životně silnější a naléhavější než například potřeba lásky). Pro lidstvo existuje jedna

nejvyšší hodnota, cíl, k němuž směřuje každý lidský jedinec. Tento cíl, hodnotu lze

nazvat různě: seberealizace, integrace, sebeaktualizace, kreativita, autonomie… „Jde

v zásadě o naplnění možností člověka, o možnost stát se plně lidským, stát se vším, čím

člověk může být.“ (Maslow, 2014, s. 209)

V období adolescence se změna v uvažování projeví i ve vztahu k základním

psychickým potřebám. Potřeba jistoty a bezpečí je ovlivňována zkušenostmi

i aktuálními prožitky. Budoucnost mohou adolescenti vnímat jako přijatelnou nebo na

základě uvědomění si mnoha možností mohou budoucnost vnímat jako nejistou

a ohrožující, což může vést ke ztrátě dřívější jistoty a bezpečí. Potřeba seberealizace se

u dospívajícího projevuje v plánování budoucnosti. Adolescent přemýšlí o svých

možnostech a perspektivách a již není zaměřen pouze na aktuální úspěch a uplatnění

(Vágnerová, 2012).

1.1.3 Socializace

V období pozdní adolescence, tj. v období věkové hranice od 15 let do 20 let

života, je jedinec více a více akceptován jako dospělý člověk, od něhož se očekává

zodpovědnost a chování odpovídající dospělému člověku. V tomto období dosahuje

18 let, tedy plnoletosti, čímž se stává plně způsobilým k právním úkonům. V době

dospívání se dostává do nového prostředí, kterému se musí přizpůsobit a chovat se dle

18

daných pravidel. Adolescent v tomto období teprve hledá své postavení, dochází

k diferenciaci v oblasti sociálních rolí a s rolemi se specifikuje v různých sociálních

skupinách i jeho postavení. Za významné jsou v tomto období považovány role

předprofesní, profesní, role člena nějaké skupiny, role blízkého přítele a role partnerská.

Role předprofesní vede mladého člověka k získání určité sociální pozice. Profesní role

je předpokladem k dosažení ekonomické samostatnosti, s kterou je spojena

i samostatnost sociální. Dospívající v roli člena nějaké skupiny, s kterou se ztotožňuje,

získává jistou sociální identitu. V roli blízkého přítele zastává roli člověka, na kterého

se lze spolehnout a dokáže naslouchat a prožívat zážitky i zkušenosti. Partnerská role

uspokojuje potřebu emočního a sexuálního vztahu a potvrzuje osobní přijatelnost pro

opačné pohlaví (Vágnerová, 2012).

Rodina, sekundární vzdělávací instituce, pracoviště a vrstevnická skupina jsou

sociální skupiny, které mají významnější vliv pro osobnostní rozvoj dospívajícího.

Rodina představuje pro adolescenta stále významné sociální zázemí, z kterého se

postupně odpoutává. Důležitou roli hraje to, jak rodina dokáže reagovat na jeho potřeby.

Časté rozpory a nedorozumění vyplývají u dospívajícího z potřeby větší autonomie

a naopak z tendence rodičů dospívajícího kontrolovat. Vytváření nových, především

vrstevnických vazeb a snižování závislosti na emoční podpoře rodičů je projevem

dosažení emoční autonomie. Dospívající již názory rodičů nepřijímají jako bezvýhradně

platné, ale polemizují o nich a zpochybňují je. Nepřijímání názorů dospělých

a zvyšování samostatnosti v uvažování je projevem dosažení kognitivní autonomie.

Adolescent v tomto období usiluje o osamostatnění. Rodiče ztrácejí výsadní postavení.

Vrstevnická skupina je v období dospívání důležitým zdrojem emoční a sociální opory.

Skupinová identita (příslušnost ke skupině) pomáhá překonat nejistotu

v osamostatňování, snižuje individuální zodpovědnost a zvyšuje pocit sebevědomí.

Vztahy, kontakty a společné aktivity s vrstevníky uspokojují potřebu stimulace.

S vrstevníky získávají dospívající zkušenosti, společně experimentují s řešením různých

situací a učí se různým sociálním strategiím. Dochází tedy k uspokojování potřeby

smysluplného učení (Vágnerová, 2012).

19

1.1.4 Hledání vlastní identity

Slovo „identita“ lze významově do českého jazyka přeložit jako totožnost.

V psychologii to znamená kladení si mnoha otázek. Kdo jsem, jaký jsem, co chci, co

chci dokázat, čemu věřím, kam patřím…? Hledání identity je pro adolescenta složitý

úkol. Znamená to pro něj přehodnocení dosud získaných postojů a názorů, které si

osvojil v průběhu dětství (Říčan, 2013).

Součástí osobní identity je chápání sebe sama jako autonomní bytosti, kdy zůstávají

zachovány vztahy k určitým lidem nebo skupinám, do kterých jedinec patří a je v těchto

skupinách přijímán. Na konci období adolescence by se měl dospívající postupně, stejně

jako od rodiny, od těchto skupin separovat. Identifikace se skupinou je pouze dočasná

fáze, která umožňuje zvládnout proces osamostatňování se a vymezit individuální

identitu. Důležitou složkou osobní identity je i výkon, jímž si dospívající potvrzuje své

schopnosti a získává sebeúctu (Vágnerová, 2012).

Hledání identity je zaměřeno i na hodnotovou orientaci, k níž je řazena otázka

přijetí víry. Obecně lze tuto oblast označit jako duchovní orientaci. Naše společnost je

orientována výkonově, individualisticky a konzumně a nenabízí dospívajícím příliš

mnoho duchovních hodnot (Langmeier, Krejčířová, 2007). Nalezení víry dává životu

hlubší smysl. Měla by být natolik významná a stálá, aby mohla sloužit jako hodnotová

orientace za všech situacích a po celý život (Vágnerová, 2012).

Vývoj genderové identity je dán pohlavním dozráváním a je společenským

významem více vyhraněna. Pro rozvoj této identity je důležité vymezení ženské

a mužské role. Na základě diferenciace genderové složky se mění vztah k vlastnímu

tělu. Pro dívky je důležitější zevnějšek a hodnotí se dle aktuálního ideálu krásy, zatímco

pro chlapce je důležitá fyzická síla. Rozdíl nacházíme i v psychickém prožívání

a hodnocení sexuálních zážitků. Zatímco dívky v tomto období koitus chápou jako

prostředek, chlapci ho vnímají včetně uspokojení především jako cíl. Genderová

rozdílnost je znatelná i v emočním prožívání. Dívky mohou například plakat, stěžovat

si, zatímco pro chlapce je toto chování nepřípustné. Rozdíly jsou i ve vztahu

k vrstevníkům, kdy dívky dávají přednost dyadickým a trvalejším přátelským vztahům,

chlapci nejsou v tomto ohledu tak vyhraněni (Vágnerová, 2012).

20

1.1.5 Sexualita v dospívání

V období adolescence hrají významnou roli přátelské vztahy, které rozvíjejí

sociální dovednosti. Rozvoj dobrého přátelství je podmíněn shodou v mnoha zájmech,

kdy takový vztah přináší uspokojení. Dospívající s partnerskými vztahy experimentuje.

Začínají ho přitahovat jedinci opačného pohlaví (Vágnerová, 2012). Experimentování

ve vztazích nespočívá jen v častém střídání partnerů, ale experimentují i se svými city.

První vztahy často končívají u polibků a ostýchavých objetí (Říčan, 2004). Skutečné

intimity v partnerském vztahu je možné dosáhnout až na konci adolescence, kdy je

vymezena vlastní identita dospívajícího (Vágnerová, 2012). Sexuální identifikaci je

nutno chápat jako proces přijetí svého pohlaví, jako součást osobní identity. I v dnešní

době je mnoho rodičů, kteří nesouhlasí s otevřenou sexuální výchovou. Především

rodiče by měli poskytnout dítěti pravdivé informace a pomoci mu najít životní hodnoty

(Weiss et al., 2010).

Adolescence v oblasti psychosexuálního vývoje je řazena do čtvrtého stádia vývoje.

Přibližně od 16 let se zpomaluje tělesný růst, jsou vyvinuty sekundární pohlavní znaky

a hladiny hormonů jsou postupně uvedeny do rovnovážného stavu. Sexuální pudy jsou

uspokojovány masturbací nebo partnerským sexuálním vztahem, který nemusí být

výhradně koitální. Vývoj sexuálního chování je propojen s vývojem společnosti,

technologií a dostupností informací. Nemalý vliv mají sociální podmínky, životní styl

a prostředí, ve kterém jedinec žije (město, vesnice), víra, věk apod. (Weiss et al., 2010).

V období adolescence hovoříme o polygamním stadiu sexuálního vývoje. V tomto

stadiu dospívající často navazuje vztahy z pouhé zvědavosti, ve vztahu je spíše

kalkulováno s brzkým odloučením (rozchodem), přirozená je určitá promiskuita. Vedle

pudové potřeby je hlavním motivem k sexuálnímu životu u chlapců nejčastěji

zvědavost, u dívek citové důvody. Častým motivem je i snaha zbavit se nejistoty

a pochyb o vlastní osobě a motiv prestiže. Pokud dojde k prvnímu pohlavnímu styku

v 16-17 letech, jedná se jen výjimečně o počátek pravidelného heterosexuálního života

(Říčan, 2004). Nakonečný (2011) uvádí, že první sexuální styk prožívá většina jedinců

ve věku 17-18 let a vedou větší či menší měrou pravidelný pohlavní život.

21

Snižováním věkové hranice začátku sexuálního života a vzestupným posunutím

věkové hranice pro uzavírání sňatků se rozšiřuje období, kdy mladý jedinec je připraven

sexuálně žít, což zvyšuje pravděpodobnost vyššího počtu partnerek či partnerů (Katrňák

et al., 2010).

1.1.6 Média v životě adolescenta

V současnosti hrají media v životě dětí významnou roli a podílí se na procesu

socializace. Vývoj a novinky v oblasti techniky a mediální komunikace přispívají

ke zvyšování podílu času, který dospívající médiím (televize, internet, počítačové hry,

poslech hudby apod.) věnují. Média jsou adolescenty v oblasti volnočasových aktivit

řazeny na první místo. Dále Vašutová, Panáček et al. (2013) zmiňují sociologické

šetření České děti a mládež 2010/2011 MillwardBrown pro Českou televizi, dle kterého

je pro dospívající chlapce ve věku 15-18 let hlavním médiem internet. Jirák,

Pavličiková et al. (2013) uvádí, že denně internet užívá v České republice 75 % dětí,

přičemž na internetu stráví přibližně 113 minut denně.

Pasivní volnočasová aktivita, jíž je i konzumace médií, může přispívat

k nezdravému stylu života dospívajících. Média mohou mít na vývoj adolescentů

negativní vliv. Za nevhodné jsou považovány počítačové hry, internetové bloky apod.,

v nichž se objevuje násilí, agresivita nebo návody k rizikovému chování (Vašutová,

Panáček et al., 2013).

1.1.7 Zátěž v životě adolescenta

Zátěž lze z psychologického hlediska vnímat jako určité působení na organismus

vyvolávající v chování člověka reakci spojenou s emoční odezvou. Zátěž představuje

změnu obvyklého stavu nebo takový vývoj událostí, jež se odlišuje od představ

a očekávání daného jedince. Předcházení nebo vyrovnání se se zátěží vyžaduje určité

dovednosti a schopnosti (kompetence). Na první místo staví kompetenci vyhnout se

pocitům nejistoty a strachu. Na druhém místě uvádí kompetenci najít řešení vedoucí

22

k odstranění zátěže nebo danou situaci obrátit ve svůj prospěch. Třetí oblast kompetencí

zaměřuje na nasměrování vlastní aktivity k odvrácení zátěže (Tyrlík, 2012).

Období adolescence je z pohledu vývojové psychologie pro dospívající rizikovým

obdobím, vývoj jedince ovlivňují osobnostní i charakterové vlastnosti, pohlaví,

inteligence, noetické zaměření, mravní vývoj, ale i poruchy chování a učení,

volnočasové aktivity, zdravotní stav či životní styl. Vývoj adolescenta ovlivňuje rodina,

školní prostředí i společnost (Vašutová, Panáček et al., 2013).

1.2 Fimóza

Fyziologický vývoj předkožky je zahájen okolo 12. týdne gestace, kdy se na

dorzální straně glans začne tvořit kožní řasa, která postupně roste i ventrálním směrem,

až dojde ke spojení obou řas a vznikne šev. Přibližně v 6. gestačním týdnu se začíná

projevovat keratinizace mezi epiteliální vrstvou kůže a epiteliální vrstvou glans, kdy na

podkladě tvorby ložisek keratinu (někdy označovány jako keratinové perly) dochází

k postupné separaci těchto dvou epiteliálních vrstev, a to až do konce těhotenství. Po

narození jde přetáhnout předkožka přes glans penisu pouze výjimečně, přibližně jen

u 4 % chlapců. Důvodem je nekompletní separace vrstev a kónický tvar předkožky.

Postupný vývoj k volně přetažitelné a separované předkožce je různě dlouhý (Šnajdauf,

Škába et al., 2005; Kawaciuk, 2009).

Na penisu předkožka plní funkci ochrany penisu i zevního ústí uretry a udržuje

standardní citlivost konce penisu (Louda, 2010). Za fyziologických anatomických

poměrů musí být předkožka penisu volná a přetažitelná tak, aby nebránila napřímení a

zvětšení penisu při erekci (Weiss et al., 2010). Pro každého muže by měla být

samozřejmostí pravidelná hygiena s přehrnutím předkožky přes glans penis, omytí

vodou a následným osušením. Pokud předkožka není dostatečně volná a činí překážku

při hygieně nebo při erekci, je vhodná návštěva lékaře (Louda, 2010).

Fimóza je zúžení předkožky, které brání jejímu přetažení přes glans penis (viz

Příloha č. 1). Fimóza může být vrozená nebo získaná (jizevnatá). Do 2-4 let života

dítěte je zúžení předkožky považováno za fyziologické. Pozdější problémy

23

s nemožností stáhnutí předkožky mohou být příčinou konglutinace (stav, kdy předkožka

je dostatečně široká, přetažení brání jen její slepení mezi glandem a jejím vnitřním

listem; léčba spočívá v šetrném uvolnění) nebo fimózy. Získaná fimóza nejčastěji

vzniká při sekundárním zjizvení vrozené fimózy na podkladě opakované traumatizace.

Příčinou mohou být i opakované záněty (chronické záněty předkožkového vaku hrají

roli v etiopatogenezi karcinomu penisu; v zemích, kde je prováděna rituální obřízka, se

karcinom penisu téměř nevyskytuje). Těžká fimóza může být příčinou retence moče

s následnou dilatací vývodných cest močových až renální insuficience (Kawaciuk,

2009).

Provedení chirurgického výkonu – cirkumcize (Příloha č. 2) je považováno za

standardní řešení fimózy. Při volbě konzervativního postupu – aplikaci

kortikosteroidních mastí na zúženou část předkožky je nutno zvážit, že účinek těchto

mastí bývá jen dočasný (Kawaciuk, 2009). Cirkumcize je prováděna i u mužů, kteří

uvádějí bolestivost při pohlavním styku nebo masturbaci (Weiss et al., 2010).

1.2 Perioperační péče o adolescenty s fimózou

Péči o nemocného v období před operací, v průběhu operace a po operaci souhrnně

označujeme jako perioperační péči. Každé období v perioperační péči má své

zvláštnosti. Ošetřovatelská péče o nemocného vychází ze standardů jednotlivých

zdravotnických pracovišť se zohledněním individuálních potřeb nemocného (Janíková,

Zeleníková, 2013).

K operačnímu výkonu je chlapec – adolescent přijímán do nemocnice. Je

hospitalizován, což znamená narušení jeho běžného života, denních aktivit a omezení

kontaktu s jeho nejbližším okolím. Sestra, která tráví s nemocným nejvíce času, může

svým přístupem pozitivně ovlivnit jeho adaptaci na hospitalizaci, ovlivnit postoj rodiny,

může jim pomoci pochopit důvody diagnostických i terapeutických postupů a tím zvýšit

efektivitu ošetřovatelského péče při plánovaném i akutním příjmu dítěte. Seznamuje

chlapce i rodiče s oddělením, režimem na oddělení, návštěvními hodinami

a personálem. Chování dítěte, adolescenta může být v době nemoci a hospitalizace

24

ovlivněno právě samotnou hospitalizací nebo symptomy nemoci. Sestra pečující o tyto

chlapce musí mít dostatečné znalosti z vývojové psychologie včetně znalostí

specifických odlišností jednotlivých vývojových období. Musí umět zhodnotit

psychomotorickou úroveň nemocného a jeho aktuální potřeby (Boledovičová et al.,

2010).

1.2.1 Předoperační příprava adolescenta k cirkumcizi

Předoperační péče o nemocného začíná rozhodnutím lékaře o chirurgickém řešení

zdravotních problémů nemocného a končí převozem nemocného na operační sál, kde ho

převezme sestra pro intenzivní péči v rámci anesteziologicko-resuscitační péče nebo

sestra pro perioperační péči (Jirkovský et al., 2012; Kubicová et al., 2005).

Každá chirurgická intervence představuje pro nemocného zásah do organismu

jedince, a to především z hlediska somatického, psychického, spirituálního, sociálního,

ale i ekonomického. Zároveň s sebou nese pro nemocného určité riziko vzniku možných

intraoperačních a pooperačních komplikací (Kubicová et al., 2005). Cílem předoperační

přípravy je vytvořit pro nemocného takové podmínky, které povedou k úspěšnému

zvládnutí perioperačního období s nekomplikovaným hojením a následné

rekonvalescence (Zeman, Krška et al., 2011).

Informace by měly být nemocnému podávány srozumitelně, to znamená pro něj

srozumitelným jazykem, ústní i písemnou formou. Poskytnutí tištěných informací

v podobě informovaného souhlasu s vyžádáním podpisu nemocného je zcela

nedostačující. Nutné je zohlednit nemocné se smyslovým handicapem a zajistit jim

potřebné kompenzační pomůcky nebo tlumočníka. Nemocný má právo na základě

dostatečných informací svobodně a bez nátlaku s výkonem souhlasit, nebo nesouhlasit.

U dětí jsou informace podávány jejich zákonným zástupcům. Zároveň by ale měly být

sděleny s přihlédnutím k věku i dítěti (Janíková, Zeleníková, 2013). Na základě

podaných informací o operaci, možném operačním riziku a pravděpodobném výsledku

operace nemocný nebo jeho zákonný zástupce podepisuje tzv. informovaný souhlas,

jenž je součástí zdravotnické dokumentace nemocného (Zeman, Krška et al., 2011;

25

Jirkovský et al., 2012). Postavení pacienta a jiných osob v souvislosti s poskytováním

zdravotních služeb vymezuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

a podmínkách jejich poskytování (Sbírka zákonů České republiky, 2011, částka 131).

Kromě informací o zdravotním stavu a samotném operačním výkonu jsou nemocnému

podány informace ohledně nutných předoperačních úkonů v rámci předoperační

přípravy, kde se po operaci probudí a jak bude probíhat pooperační péče. Informace

jsou nemocnému podávány nejen lékařem, ale i dětskými a všeobecnými sestrami

a nižším zdravotnickým personálem (Jirkovský et al., 2012; Zeman, Krška et al., 2011)

v rámci jejich kompetencí. Kompetence zdravotnických pracovníků vymezuje vyhláška

č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

(Sbírka zákonů České republiky, 2011, částka 20).

Komunikace s nemocným a rodinou nesmí zúčastněné devalvovat, obsahovat

známky skryté psychické a komunikační sororigenie a měla by efektivně a smysluplně

uspokojovat jejich bio-psycho-sociální a spirituální potřeby (Boledovičová et al., 2010).

Předoperační příprava k cirkumcizi je u chlapců závislá na časovém faktoru, tzn.,

zda se jedná o plánovaný, nebo akutní operační výkon. U plánovaných operací je

příprava dělena na obecnou přípravu vzdálenou a speciální, obecnou přípravu celkovou

a místní a obecnou bezprostřední přípravu. Pokud plánovaný operační výkon vyžaduje

speciální přípravu, dělíme ji na speciální přípravu celkovou a místní, speciální přípravu

vzdálenou a speciální a speciální bezprostřední přípravu k operaci (Jirkovský et al.,

2012, s. 129).

Celková obecná předoperační příprava vzdálená je zaměřena na celkový stav

nemocného, nemocné bez přidružených nemocí, nemocné s přidruženými nemocemi

vyžadující speciální přípravu a obtížnost chirurgického zákroku. Do obecné

předoperační přípravy je zahrnuta příprava psychická, somatická, spirituální a sociální.

U adolescentů, jejichž zdravotní stav vyžaduje provedení cirkumcize, je psychická

příprava zcela neodmyslitelná. Cílem je na základě dostatečných a ucelených informací

a objasnění důvodu provedení operačního výkonu s kosmetickými následky omezit

nebo zcela eliminovat obavy dospívajícího chlapce z operace. Somatická příprava je

zaměřena na důsledné vyšetření nemocného. Nemocný musí před plánovaným

26

operačním výkonem absolvovat stanovená předoperační vyšetření, která slouží i pro

stanovení plánu anestézie (Jirkovský et al., 2012). Z laboratorních předoperačních

vyšetření je u dětí – dospívajících požadován krevní obraz, biochemické vyšetření,

screening koagulačních parametrů, vše doplněno vyjádřením pediatra. V případě

závažného onemocnění dítěte (juvenilní diabetes mellitus, onemocnění srdce apod.) je

nutností předoperační vyšetření doplnit o vyjádření příslušného odborníka (Šnajdauf,

Škába, 2005). Na doporučení České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní

medicíny (ČSARIM) je u dětí platnost předoperačního – předanestetického vyšetření

dva týdny (Janíková, Zeleníková, 2013; Doporučené postupy a stanoviska ČSARIM,

2009).

Speciální předoperační příprava je orientována na nemocného dle typu a rozsahu

jeho onemocnění. Tato příprava je zaměřena na vliv jednotlivých onemocnění na

celkový stav nemocného a vliv přidružených onemocnění, jež mohou mít vliv na průběh

perioperačního období (Jirkovský et al., 2012).

Dospívající chlapci jsou v rámci bezprostřední přípravy k operačnímu výkonu

poučeni, aby od půlnoci v den operace nic nejedli, nepili a nekouřili (Jirkovský et al.,

2012). Cílem tohoto opatření je minimalizovat výskyt aspirace nebo regurgitace

žaludečního obsahu v průběhu anestezie. Dle doporučení je před plánovanými

operačními výkony s anestezií nutno dodržet minimálně dvojhodinový časový interval

bez příjmu tzv. čistých tekutin (voda, čaj, ovocné šťávy bez dužiny). Pokud je nutné

před operací zapít medikaci, je doporučeno k zapití podané medikace 30 ml tekutiny.

V oblasti podávání stravy (mléko, lehké jídlo) je u plánovaných operačních výkonů

nutno dodržet minimálně šestihodinové lačnění před operačním výkonem (Cvachovec,

Herold, 2011, ČSARIM).

Místní předoperační příprava zahrnuje celkovou hygienu, kdy nemocný musí být

čistý a bez šperků a ozdob. Názory na přípravu operačního pole se liší. Operační pole

musí být čisté, event. je dle druhu operačního výkonu, zvyklosti pracoviště nebo

na pokyn operatéra oholeno. Vyprázdnění střeva před každým operačním výkonem se

dnes již standardně neprovádí. Je doporučeno jen u nemocných trpících zácpou nebo

u operačních výkonů v dutině břišní. Bandáže dolních končetin jsou přikládány

27

v prevenci tromboembolické nemoci (TEN). Bandáže jsou přiloženy za pomoci

elastických obinadel od špiček prstů přes nárt, patu až do třísel nebo lze využít dle

velikosti antiembolické punčochy (Jirkovský et al., 2012; Slezáková et al., 2010;

Janíková, Zeleníková, 2013).

V rámci anesteziologické péče lékař – anesteziolog zvolí na podkladě zhodnocení

zdravotního stavu nemocného, předoperačních vyšetření a plánované chirurgické

intervence vhodný typ anestezie. Podepisuje s nemocným nebo zákonným zástupcem

informovaný souhlas s anestezií, o anesteziologické péči podá komplexní informace

a stanovuje prepremedikaci a premedikaci. Prepremedikace je nemocnému podávána

dle ordinace lékaře večer před plánovaným operačním výkonem. Jejím cílem je

nemocného zklidnit, navodit pocit pohody a zajistit klidný spánek (Janíková,

Zeleníková, 2013; Jirkovský et al., 2012). Premedikace je podávána nemocnému v den

operačního výkonu parenterálně i per os. Nejčastější způsob parenterálního podání

premedikace je intramuskulární aplikací přibližně 45 minut před anestezií. Premedikace

obsahuje trankvilizér, nejčastěji ze skupiny benzodiazepinů, opioid, event. vagolytikum

(Cvachovec, 2011; Zeman, Krška et al., 2011).

Bezprostřední příprava zahrnuje přípravu psychickou, kdy k zaručení psychického

klidu je před operací znovu s nemocným veden rozhovor, jsou mu zodpovězeny jeho

případné dotazy a vysvětleny nejasnosti (Jirkovský et al., 2012). Všeobecná sestra nebo

dětská sestra v rámci bezprostřední předoperační přípravy kontroluje dokumentaci,

aplikuje léky dle ordinace lékaře a zajišťuje invazivní vstupy dle potřeby a ordinace

lékaře (Janíková, Zeleníková, 2013). Dále zajišťuje aplikaci premedikace, kdy je

nemocný vyzván, aby se vymočil, a mikce je mu umožněna. Po aplikaci premedikace je

nemocný poučen, že bude po aplikaci spavý a aby nevstával z lůžka (Jirkovský et al.,

2012).

Předoperační péče o nemocného je ukončena převozem nemocného na operační sál

a jeho předáním do péče zdravotnického pracovníka operačního sálu (Janíková,

Zeleníková, 2013).

28

1.2.2 Pooperační péče

Období pooperační péče je vymezeno časovým intervalem mezi ukončením

anestezie (probuzením nemocného) až po dimisi nemocného do domácího ošetřování

(Kubicová et al., 2005, s. 26). Pooperační péči lze rozdělit na bezprostřední pooperační

období a následnou pooperační péči (Kubicová et al., 2005; Jirkovský a kol., 2012;

Janíková, Zeleníková, 2013).

Bezprostřední pooperační péče je období mezi ukončením anestezie a obnovením

vědomí a obranných reflexů. Ošetřovatelská péče v tomto období (prvních 24 hodinách

po operaci) je zaměřena na monitorování fyziologických funkcí nemocného, sledování

projevů případných pooperačních komplikací, management bolesti a nelze opomenout

péči o psychický stav nemocného (Janíková, Zeleníková, 2013). Dle závažnosti

operačního výkonu, po zhodnocení zdravotního stavu nemocného a vyhodnocení rizik

pooperačních komplikací je nemocný z operačního sálu přemístěn na jednotku

intenzivní péče (JIP) nebo na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO). Pokud

nemocný nevyžaduje péči na JIP nebo ARO, může být převezen na dospávací pokoj,

kde zůstává pod dohledem sestry pro intenzivní péči přibližně dvě hodiny, tj. do

úplného probuzení po celkové anestezii a do stabilizace vitálních funkcí. Z tohoto

pokoje je následně převezen na standardní oddělení, kde probíhá další pooperační

ošetřovatelská péče. U méně nebo středně závažných operačních výkonů může být

nemocný po operaci z operačního sálu umístěn na standardní oddělení (Michalský,

Volfová, 2008), pokud nemocný již sám spontánně a volně dýchá a má stabilizovaný

krevní oběh (Jirkovský et al., 2012).

Cirkumcize je operace, která je proveditelná přibližně za 30 minut (Louda, 2010).

Dětská sestra nebo všeobecná sestra při převzetí chlapce z operačního sálu po

provedeném operačním výkonu – cirkumcizi kontroluje jeho vědomí, fyziologické

funkce a obvazové krytí na operační ráně. Zároveň přebírá s nemocným kompletní

dokumentaci (Vučková, 1996).

29

1.2.3 Bezprostřední pooperační péče

Bezprostřední pooperační péče o chlapce po operaci fimózy zahrnuje sledování

životních funkcí (krevní tlak, tělesná teplota, puls, dech, vědomí) ve stanovených

intervalech dle ordinace lékaře. Při sledování operační rány je kontrolováno okolí

operační rány, provádí se kontrola obvazu se zaměřením na prosakování operační rány,

krvácení a fixaci obvazu. Dále všeobecná sestra nebo dětská sestra zajišťuje péči

o zavedené vstupy – periferní, event. centrální žilní katétr, permanentní močový katétr,

nasogastrickou sondu apod. (Jirkovský et al., 2012). Po operaci nemocný většinou

zaujímá polohu, která mu nejvíce vyhovuje. Nejčastěji je to poloha na zádech s mírným

zvýšením horní poloviny těla (Michalský, Volfová, 2008). Sestra sleduje intenzitu,

lokalizaci a charakter bolesti, podává indikovaná analgetika a sleduje jejich účinek

a reakci nemocného na jejich podání. Plní pravidelné ordinace anesteziologa, operatéra

a ošetřujícího lékaře (odběry biologického materiálu, aplikace chronické medikace,

antibiotik apod.) a zajišťuje infuzní terapii k doplnění ztrát tekutin (Jirkovský et al.,

2012; Janíková, Zeleníková, 2013).

Pooperační péče zahrnuje sledování projevů nauzey a zvracení, které lze v prvních

24 hodinách po operaci považovat za fyziologické (Jirkovský et al., 2012). Pokud trvá

zvracení déle, již je nutno pomýšlet na možné pooperační komplikace – toxické

dráždění centrální nervové soustavy či střevní ileus (Michalský, Volfová, 2008).

Perorální příjem tekutin je možné zahájit, pokud je nemocný probuzený a má obnoven

polykací reflex. Podává se nejčastěji čaj po lžičkách nebo malých doušcích a postupně

se dávky tekutin zvyšují. Důležité je při perorálním příjmu tekutin u nemocného

sledovat případnou nauzeu nebo zvracení. Realimentace je v současné době

doporučována co nejčasněji, již několik hodin po operaci, dle stavu nemocného a jeho

tolerance perorálního příjmu. Realimentace je velice individuální (Jirkovský et al.,

2012).

Chlapci po operaci fimózy by se měli vymočit do 6-8 hodin po operaci. Pokud

mikce do této doby nenastoupí, jsou používány k podpoře mikce fyzikální prostředky

(obklad na podbřišek, smočení rukou nemocného v teplé vodě aj.) či zvukové impulsy

(pouštění vody). Ke katetrizaci močového měchýře se přistupuje u chlapců –

30

adolescentů po cirkumcizi výjimečně (Jirkovský et al., 2012; Janíková, Zeleníková,

2013). K pooperační péči je řazeno i sledování odchodu plynů, jenž se upravuje do 48-

72 hodin po operaci. Z důvodu prevence pooperačních komplikací je nemocný v rámci

rehabilitační péče časně mobilizován. S pohybovou aktivitou nemocného úzce souvisí

vedení nemocného k samostatné a přiměřené aktivitě v péči o vlastní hygienu. Péče

o hygienu nemocného je ztížena jeho dočasně omezenou hybností. Nemocnému je

zajištěna hygienická péče, a to včetně péče o dutinu ústní. Dle jeho aktuálního stavu

hygienickou péči s dopomocí nebo v plném rozsahu zajistí ošetřovatelský personál

(Jirkovský et al., 2012).

K pooperační ošetřovatelské péči dále patří sledování výrazu tváře, polohy, kterou

nemocný zaujímá, zabarvení pokožky a nelze opomenout hodnocení kvality spánku.

Jsou hodnoceny psychické projevy nemocného. Úkolem sestry je na základě posuzování

stavu nemocného před i po operaci reagovat na případné změny a včas na tyto změny ve

stavu nemocného upozornit lékaře. Sestra vede řádnou dokumentaci nemocného

(Jirkovský et al., 2012).

1.2.4 Pooperační komplikace

Operační výkon i anestézie jsou považovány za význačné stresory v perioperačním

období. Všichni nemocní jsou ohroženi tzv. pooperační nemocí, což je celková i místní

odpověď organismu na stresovou zátěž, s kterou se snaží vyrovnat. Jde o fyziologický

stav, reakci organismu, která za nevhodných podmínek může přejít do patologie –

pooperačních komplikací. Pooperační komplikace vznikají v souvislosti s anestézií

a operačním výkonem. Jejich včasné rozpoznání ovlivňuje následnou péči

o nemocného. Z časového hlediska pooperační komplikace dělíme na časné a pozdní.

Časné pooperační komplikace jsou komplikace, které vznikají nejčastěji do dvou hodin,

event. do 24 hodin po operačním výkonu. Často vznikají ještě na operačním sále. Dle

charakteru vyžadují okamžité řešení. Pozdní pooperační komplikace vznikají od 4. až

5. dne po operaci. Některé mohou přetrvávat z časného období po operaci. Léčba

pooperačních komplikací se odvíjí od vyvolávající příčiny (Jirkovský et al., 2012).

31

V prevenci vzniku pooperačních komplikací je důležitá správná předoperační

příprava, vhodně vedená komplexní péče v pooperačním období, dokonale provedená

chirurgická intervence a vhodně zvolená anestezie (Jirkovský et al., 2012).

Dle zkušeností nejčastější pooperační komplikací po provedené cirkumcizi je

lokální krvácení, které lze zastavit přiložením tlakového obvazu. Zcela výjimečně je

nutné přistoupit k provedení resutury v místě krvácení. Méně častou komplikací je

zánětlivý proces v místě operační rány, který lze řešit lokální aplikací antibiotické masti

dle ordinace lékaře.

1.2.5 Následná pooperační péče

Cílem následné pooperační ošetřovatelské péče je odstranit bolest, diskomfort,

a pooperační komplikace, poskytnout nemocnému podporu k dosažení optimálního

zdravotního stavu (Kubicová et al., 2005) a umožnit mu návrat k předchozímu životu

(Janíková, Zeleníková, 2013).

Následná pooperační ošetřovatelská péče spočívá ve sledování vitálních funkcí,

monitoraci bolesti, postupné realimentaci, sledování obnovení peristaltiky

gastrointestinálního traktu a dále je zajištěna péče o invazivní vstupy a operační ránu,

které představují pro nemocného riziko vzniku infekce. Nemocný má zaveden nejčastěji

periferní žilní katétr pro intravenózní aplikaci medikace a infuzní terapii. Ošetřovatelská

péče o periferní žilní katétr spočívá ve sledování místa vpichu a kontroly funkčnosti

katétru a provádění pravidelných převazů. Ošetřovatelská péče o operační ránu zahrnuje

kontrolu samotné operační rány, vzhledu okolní kůže a provádění toalety rány

(Janíková, Zeleníková, 2013). Po cirkumcizi je doporučováno operační ránu sprchovat.

Nevhodné je koupání (Louda, 2010). V oblasti hygienické péče včetně péče o hygienu

dutiny ústní je nemocný maximálně aktivizován. Dále je v ošetřovatelské péči zajištěna

péče o aktivitu a odpočinek nemocného (Janíková, Zeleníková, 2013). Nedílnou

součástí v pooperační péči o nemocného je uspokojování jeho potřeb. Potřeby

nemocného nemoc sama o sobě mění. V době nemoci se daný jedinec většinou

soustřeďuje na uspokojování fyziologických potřeb a přechodně nevyvíjí aktivity

32

k uspokojování potřeb vyšší úrovně. Ošetřovatelský personál uspokojuje fyziologické

i psychické potřeby nemocného. Nemocným se zabývá jako bio-psycho-sociální bytostí

v holistickém pojetí (Trachtová et al., 2006).

V domácí péči je nemocným po cirkumcizi doporučováno ránu sprchovat. Není

doporučeno se dlouhodobě koupat. Stehy postupně ztrácejí pevnost dle druhu použitého

šicího materiálu. Je používán samovstřebatelný šicí materiál s pevností 3-4 týdny. Po

vypadání stehů může být doporučováno dle lékaře nebo zvyklosti oddělení promazávání

jizvy (např. měsíčkovou mastí). Po operaci může být žalud penisu citlivější. Tato

zvýšená citlivost je především v první dny po operaci. Postupně dochází k úpravě stavu.

Po dobu hojení až do úplného zhojení operační rány není doporučován pohlavní styk.

Celková doba hojení bývá přibližně tři týdny (Louda, 2010).

Obvykle jsou chlapci propuštěni do domácího ošetřování první nebo druhý

pooperační den. Samozřejmě za předpokladu, že nedošlo k žádným pooperačním

komplikacím. Chlapcům a zákonným zástupcům jsou vysvětleny zásady péče

o operační ránu. Mezi tyto zásady je řazeno dodržování klidového režimu po dobu

minimálně 2-5 dní. V rámci hygienické péče je možné se pouze sprchovat, nekoupat se

a operační ránu záměrně nemydlit mýdlem. Není doporučováno používání roztoků

z heřmánku a řapíku nebo různých mastí, pokud nedoporučí lékař jinak. V případě

otoku penisu je doporučována aplikace chladu. Nejčastěji se doporučuje použití

gelových chladících polštářků. Chlapcům je kvůli pocitu diskomfortu v místě těsného

styku operační rány s textilií navrženo, aby nosili volnější spodní prádlo a aby

se zvýšenou péčí dbali o čistotu tohoto prádla. Chlapcům i rodičům je vysvětleno, že

stehy na operační ráně jsou ze samovstřebatelného šicího materiálu, což znamená, že

začnou vypadávat přibližně 10. až 14. den po operaci samy. Dále jsou chlapci

upozorněni na nutnost sexuální abstinence, dokud nebude operační rána zcela zhojena,

což je přibližně za 3-4 týdny po operaci. A to opět za předpokladu, že nedošlo ke

komplikacím v hojení operační rány, kdy se hojení prodlužuje. Vzhledem k intimitě

dané problematiky je při edukaci nutno vždy zohlednit věk chlapců a zajistit dostatečné

soukromí.

33

Při komunikaci s adolescentem – tady i při edukaci – je nutné, aby sestra

komunikaci otevřela a vytvořila pocit pohody. Někdy tomu napomáhá i smysl pro

humor. Pro úspěšnou komunikaci s chlapcem v období adolescence je nezbytné

respektovat soukromí a zachovávat diskrétnost (Leifer, 2004).

1.3 Klasifikační systémy v ošetřovatelství

Ministerstvo zdravotnictví České republiky vydalo v roce 2004 metodické opatření

k zajištění jednotného postupu při poskytování ošetřovatelské péče. Tato koncepce

definuje obor: „Ošetřovatelství je samostatná vědní disciplína zaměřená na aktivní

vyhledávání a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb nemocného

a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Zároveň klade důraz na samostatnější práci

ošetřovatelského personálu metodou ošetřovatelského procesu doprovázeného řádně

vedenou zdravotnickou dokumentací jako základního metodického postupu

ošetřovatelského personálu při práci se zdravým i nemocným člověkem, jeho rodinou

a sociálním prostředím.“ (Koncepce ošetřovatelství, 2004)

Výkladový ošetřovatelský slovník (2007, s. 356) definuje ošetřovatelský proces

jako „individualizovaný přístup k ošetřovatelské péči o pacienta orientovaný na řešení

problémů“. Do praxe je zaváděn proces skládající se z pěti fází:

zhodnocení/posuzování, diagnostiky, plánování, realizace a vyhodnocení (Tóthová et

al., 2009). Ošetřovatelský proces umožňuje ošetřovatelskému personálu reagovat

na aktuální i potenciální problémy jedince, což umožňuje vytvoření

individualizovaného plánu ošetřovatelské péče. V rámci ošetřovatelského procesu setra

vychází ze zvoleného teoretického modelu ošetřovatelství. Nejčastěji je používán model

„Funkčního typu zdraví“ M. Gordonové, jenž z hlediska holistické filosofie pojetí

člověka v oblasti ošetřovatelství představuje nejkomplexnější model. Tento model je

v České republice i v zahraničí využíván na univerzitách při výuce kvalifikovaných

sester, rovněž je implementován do ošetřovatelské praxe a využíván některými

institucemi při poskytování ošetřovatelské péče (Tóthová et al., 2009). Model

34

„Funkčních vzorců zdraví“ je pro holistický přístup využíván i v taxonomii

ošetřovatelských diagnóz (Farkašová et al., 2005).

Ošetřovatelský proces je zaměřený na řešení problémů a od sester je při jeho

realizaci požadována schopnost umění se rozhodovat. Standardní ošetřovatelská

terminologie pomáhá sestrám toto umění uplatňovat a zároveň jim umožňuje realizovat

výzkum v klinické praxi (Vörösová et al., 2007). Rozvoj standardizované diagnostické

terminologie je potřeba pro jasné vymezení ošetřovatelství jako profese a vymezení role

sester v péči o zdraví jednotlivců i celé populace v systému zdravotních věd.

Standardizovaný ošetřovatelský jazyk umožňuje v ošetřovatelské péči lepší intra-

i extraoborovou komunikaci, větší jasnost a srozumitelnost ošetřovatelských

intervencí, získávání, srovnávání a vyhodnocování výsledků ošetřovatelské péče

a sledování a zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče. Standardní

ošetřovatelská terminologie má zásadní význam pro zpracování a vedení ošetřovatelské

dokumentace. Unifikovaný jazyk umožňuje v klinické praxi implementaci

ošetřovatelské dokumentace do informačních systémů, včetně rozvoje systému

Evidence-based practice-nursing (Vörösová etal., 2007; Rutherford, 2008).

1.3.1 NANDA International

Počátky a rozvoj ošetřovatelské diagnostické terminologie jsou spojovány se jmény

Kristine Gebbieové a Mary Ann Lavinové. Tyto dvě americké autorky vytvořily

operační skupinu, jejímž hlavním předmětem zájmu bylo názvosloví a klasifikace

ošetřovatelských diagnóz. V roce 1973 vzniká Národní konferenční skupina pro

klasifikaci ošetřovatelských diagnóz, jejíž předsedkyní se stala Dr. Marjory Gordonová.

V témže roce se na univerzitě v St. Louis v Missouri v USA konala První národní

konference o klasifikaci ošetřovatelských diagnóz. Dále na univerzitě v St. Louis bylo

vytvořeno centrum informačních zdrojů „Clearinghouse for Nursing Diagnose“, které

slouží jako depozitář materiálů o ošetřovatelské diagnostice. V roce 1982 vznikla

z Národní konferenční skupiny profesionální organizace sester North American Nursing

Diagnosis Association (NANDA) – Severoamerická asociace pro sesterské diagnózy.

35

V roce 2002 byla tato organizace přejmenována na NANDA International, když tak

reagovala na rostoucí celosvětový zájem o terminologii ošetřovatelských diagnóz

(Vörösová et al., 2007; Jarošová et al, 2012; NANDA-history).

NANDA International rozvinula mezinárodní sítě v Brazílii, Argentině, Columbii,

Peru a Venezuele. Navázala kooperaci s ostatními organizacemi zabývajícími se

terminologií v ošetřovatelství po celém světě: Japonskou společností pro ošetřovatelské

diagnózy (JSND), Evropskou asociací pro společné ošetřovatelské diagnózy, intervence

a výsledky (ACENDIO), Španělskou asociací pro názvosloví a diagnostickou taxonomii

v ošetřovatelství (AENTDE) a Evropskou frankofonní asociací pro diagnostiku,

intervence a výsledky v ošetřovatelství (AFEDI). Cílem NANDA International je vývoj

terminologie a taxonomie ošetřovatelských diagnóz, která se neustále rozvíjí (Herdman,

2010).

1.3.1.1 NANDA Taxonomie

Taxonomie ošetřovatelských diagnóz je uspořádaná klasifikace diagnostických

ohnisek zájmů dle jejich předpokládaných přirozených vztahů (Herdman, 2013) s cílem

vytvořit názvy ošetřovatelských diagnóz (Plevová et al., 2011).

Činnost na vývoji organizační struktury NANDA Taxonomie I byla zahájena v roce

1977 pod vedení Callisty Royové. Původní název diagnostického rámce „Vzorce

unitárního člověka“ z roku 1982 byl v roce 1986 změněn na „Vzorce lidských reakcí“,

jenž je založen na struktuře devíti vzorců lidských reakcí (výměna, komunikace,

navazování vztahů, hodnocení, volba, pohyb, vnímání, poznávání a pocity). Poslední

znění NANDA Taxonomie I obsahovalo 148 ošetřovatelských diagnóz. Pro nízké

využití v klinické praxi byla NANDA Taxonomie I modifikována (Plevová et al., 2011).

NANDA Taxonomie II obsahuje třináct diagnostických domén vycházejících

z „Funkčního vzorce zdraví“ Marjory Gordonové. Poprvé byla NANDA Taxonomie II

předložena a publikována v roce 2000 v publikaci NANDA Nursing Diagnoses:

Definitions & Classification 2001-2002 (Plevová et al., 2011).

36

Taxonomie II je tvořena třemi úrovněmi: doménami, třídami a ošetřovatelskými

diagnózami. Dále Herdman (2013, s. 537) uvádí definici ošetřovatelské diagnózy, která

byla schválena na 9. konferenci NANDA, a její znění doplněno v roce 2009:

„Ošetřovatelská diagnóza je klinickým posouzením zážitků/reakcí jedince, rodiny,

skupiny nebo komunity na aktuální nebo potencionální zdravotní problémy/životní

procesy. Ošetřovatelská diagnóza poskytuje základ pro výběr ošetřovatelských

intervencí k dosažení výsledků, za které je sestra zodpovědná.“

U jednotlivých ošetřovatelských diagnóz je uveden pětimístný číselný kód,

definice, určující znaky, rizikové faktory a související faktory. Uspořádání kódů

taxonomie II zajišťuje její stabilitu a vývoj. Při revizích a zavádění nových diagnóz není

třeba kódy měnit. Kódová struktura dle Národní lékařské knihovny splňuje podmínky

terminologického kódování ve zdravotnictví. Diagnózy NANDA International byly

zahrnuty do Systematized Nomenclature of Medicine – Clinical Terms (SNOMED CT)

– systematizovaného názvosloví lékařských klinických termínů. Taxonomie II

ošetřovatelských diagnóz NANDA-I je nejúspěšnější a uznávaný standardizovaný

ošetřovatelský diagnostický jazyk. Taxonomie je zaregistrována u Health Level Seven

International (HL7), což umožňuje využití ošetřovatelských diagnóz v elektronických

zprávách mezi klinickými informačními systémy (Herdman, 2013).

Nejnovější verze NANDA-I Taxonomie II 2015-2017 (Nursing Diagnose:

Definitions and Classification 2015-2017) má strukturu 13 domén, 47 tříd a 235

ošetřovatelských diagnóz. Na základě poznatků a souhrnných důkazů odborníků

v oboru, sester „diagnostiček“, výzkumných pracovníků a pedagogů publikace obsahuje

25 nových ošetřovatelských diagnóz a 13 diagnóz bylo revidováno (Herdman, 2014).

Vytvoření taxonomie a třídní struktury ošetřovatelské praxe v kooperaci NANDA

International a Centrem pro ošetřovatelskou klasifikaci při Univerzitě Iowa v USA dává

možnost propojení diagnóz NANDA International s intervencemi z Klasifikačního

systému ošetřovatelských diagnóz – Nursing Interventions Classification (NIC)

a výsledky z klasifikačního systému ošetřovatelských výsledků – Nursing Outcomes

Classification (NOC). Tyto vazby jsou k dispozici v knize s názvem NANDA, NOC and

NIC linkages: nursing diagnoses, outcomes (Herdman, 2010; Bulechek et al., 2008).

37

1.3.2 Klasifikační systém ošetřovatelských intervencí – Nursing

Interventions Classification

Klasifikační systém ošetřovatelských intervencí – Nursing Interventions

Classification (NIC) představuje komplexní standardizovanou klasifikacei intervencí

(zásahů), které sestry vykonávají při svých ošetřovatelských činnostech (Bulechek et al.,

2008). Klasifikace obsahuje závislé i nezávislé činnosti, které sestra vykonává v přímé

ošetřovatelské péči o pacienta, ale i v nepřímé ošetřovatelské péči, která podporuje

účinnost intervencí v přímé péči (Bulechek et al., 2008; Vörösová et al., 2007). NIC je

používán ve všech oblastech ošetřovatelství – v akutní péči, hospicové péči, domácí

péči i primární péči, ale i v péči ambulantní. Hlavním oborem – doménou klasifikace je

ošetřovatelství, nicméně některé intervence lze použít i v jiných oblastech zdravotní

péče. Ošetřovatelské intervence představují soubor ošetřovatelských činností, které

sestra vykonává pro zlepšení stavu pacienta na základě svého klinického úsudku

a znalostí. Jsou zaměřeny především na jednotlivce, ale i rodiny a komunity (Bulechek

et al., 2008; Plevová et al., 2011).

Výzkum na vypracování NIC započal v Centru pro ošetřovatelskou klasifikaci a klinickou

efektivnost (Center for Nursing Classification and Clinical Effectiveness) na Univerzitě

Iowa v USA. V roce 1987 Joanne McCloskey-Dochtermanová a Gloria Bulecheková

založily výzkumný tým, jehož cílem bylo vytvořit klasifikaci ošetřovatelských

intervencí souběžně s klasifikací NANDA-I ošetřovatelských diagnóz. K tomuto kroku

vedlo několik důvodů. Prvním důvodem byla nezbytnost standardizace klasifikace

ošetřovatelské péče, kdy sestry citlivě reagovaly na stav nebo chování pacienta, tedy

stanovovaly ošetřovatelské diagnózy, ale neexistovala klasifikace ošetřovatelských

intervencí, kde fenomén problému je v chování a činnostech sestry, které by vedly

k žádoucí změně ve stavu nebo chování pacienta. Bylo potřeba vytvořit standardizovaný

jazyk, který by sestry používaly k popisu svých specifických činností při poskytování

ošetřovatelské péče. Dále bylo nutno zajistit rozvoj NIC s rozšířením ošetřovatelských

znalostí o vazbách mezi diagnózami, intervencemi, ale i výsledky ošetřovatelských

činností. Dalším důvodem byla nutnost vývoje zdravotnických, a tím i ošetřovatelských

informačních systémů, potřeba vytvořit systematický přístup k výuce intervencí NIC,

38

stanovit náklady na služby poskytované sestrami, nastavit plánování zdrojů potřebných

v ošetřovatelství a v neposlední řadě zajistit jasnou formulaci klasifikačních systémů

pro jiné poskytovatele zdravotní péče. Výzkum probíhal ve čtyřech, časově se

překrývajících, fázích: I. fáze: (1987-1992) – konstrukce klasifikace, II. fáze: (1990-

1995) – výstavba taxonomie, III. fáze: (1993-1997) – klinické testování a zdokonalení,

IV. fáze: (1996-dosud trvá) – použití a údržba (Bulechek et al., 2008).

Klasifikace NIC byla poprvé vydána v roce 1992 a je s probíhajícím procesem

zpětné vazby pravidelně revidována a aktualizována. Nové vydání klasifikace je

plánováno přibližně každých pět let. Druhé vydání bylo editováno a vydáno v roce

1996, třetí vydání v roce 2000, čtvrté vydání v roce 2004, páté vydání v roce 2008 a

šesté vydání v roce 2013. Poslední vydání obsahuje 554 intervencí, které jsou

seskupeny do 30 tříd a sedmi domén (College of Nursing: University of Iowa). Kódy

pro domény jsou označeny číslem 1-7 (1. doména fyziologická základní, 2. doména

fyziologická komplexní, 3. doména behaviorální, 4. doména bezpečí, 5. doména rodiny,

6. doména zdravotního systému, 7. doména komunity). Třídy jsou kódovány písmeny

A-Z, a,b,c,d. Každá intervence je opatřena čtyřmístným číselným kódem, má název, je

definována a obsahuje ošetřovatelské činnosti (konkrétní chování nebo akce, které

sestry vykonávají, aby naplnily intervence, které napomáhají jedinci dosáhnout

žádoucího výsledku). Kódy, název a definice intervencí nelze při aplikaci měnit.

Z uvedených činností lze s přihlédnutím k individuálním potřebám jedince, rodiny nebo

komunity potřebné činnosti vybírat, ale lze dle vlastní úvahy vytvořit i nové. Systém

kódování umožňuje využití NIC v elektronických zdravotních záznamech, včetně

zlepšení komunikace s ostatními systémy využívající kódy a snadnější zpracování údajů

(Bulechek et al., 2008; Plevová et al., 2011; Vörösová et al., 2007).

1.3.3 Klasifikační systém očekávaných výsledků – Nursing Outcomes

Classification

Klasifikace ošetřovatelských výsledků – Nursing Outcomes Classification (NOC)

je komplexní standardizovaná terminologie ošetřovatelských výsledků. Byla vyvinuta

39

za účelem hodnocení efektivity ošetřovatelské péče (cílů ošetřovatelské péče).

Umožňuje evaluaci eficience ošetřovatelských intervencí (Plevová et al., 2011;

Marečková, 2006). Představuje koncept k posouzení stavu pacienta/klienta (pacient

nebo klient je v klasifikaci označována osoba, jež je příjemcem ošetřovatelské péče),

pečovatele (člen rodiny nebo osoba, která o pacienta pečuje nebo jedná jménem

pacienta) a rodiny nebo komunity (Moorhead et al., 2008). Tato klasifikace byla

vyvinuta pro použití v klinické praxi, pro studenty, pedagogy, výzkumníky

a administrátory v různých klinických, vzdělávacích i výzkumných institucích

(Moorhead et al., 2008). Výsledek ošetřovatelské péče je měřitelný stav, chování nebo

vnímání jedince, rodiny nebo komunity, jenž je průběžně měřením sledován a který

vhodně reaguje na ošetřovatelské intervence. Ošetřovatelská diagnóza a ošetřovatelský

výsledek jsou orientovány na pacienta. Ošetřovatelská intervence je zaměřena na

činnost, jež sestry realizují s cílem dosáhnout u pacienta optimálního stavu, tzn.

žádaného ošetřovatelského výsledku (Plevová et al., 2011).

Výzkum pro rozvoj Klasifikačního systému očekávaných výsledků započal v roce

1991 na akademické půdě Univerzity v Iowa, Vysoké školy ošetřovatelství (Moorhead

et al., 2008). Probíhal v pěti fázích: I. fáze: (1992-1993) – pilotní práce na testování

metodologie, II. fáze: (1993- 1996) – konstrukce výsledků, III. fáze: (1996-1997 –

konstrukce taxonomie a klinické testování, IV. fáze: (1998-2002) – hodnocení měřících

škál, V. fáze: (1997-dosud trvá) – upřesňování a klinické používání (College of

Nursing: University of Iowa; Plevová et al., 2011).

Současná klasifikace obsahuje pět úrovní: domény, třídy, výsledky, ukazatele a

měřící škály (Moorhead et al., 2008).

Na webových stránkách College of Nursing: University of Iowa, Center for

Nursing Classification & Clinical Effectiveness jsou uvedeny informace z posledního

vydání klasifikace z roku 2013, jež obsahuje 490 výsledků, které jsou zařazeny do 32

tříd a sedmi hlavních oblastí – domén (funkční zdraví, fyziologické zdraví,

psychosociální zdraví, vědomosti o zdraví a zdravé chování, vnímání zdraví, zdraví

rodiny a zdraví komunity). Výsledky jsou řazeny abecedně (od písmena A až po

písmeno X). Každý výsledek je definován, má název a čtyřmístný číselný kód, který

40

umožňuje implementaci klasifikace do klinických informačních systémů a sledování

kvality a efektivity poskytované ošetřovatelské péče. U každého výsledku je dále

uveden seznam ukazatelů, hodnotící škála a odkazy na zdroje využité odborné literatury

(Vörösová et al., 2007; College of Nursing: University of Iowa). Výsledky jsou

variabilní koncepty, které jsou měřeny pomocí hodnotící škály. U všech výsledků

a ukazatelů je využívána pětibodová Likertova stupnice. Hodnotící škály jsou

standardizovány, kde hodnocení „1“ je nejhorší možný výsledek a hodnocení „5“ je

nejlepší možný výsledek. Měření výsledků ověřuje, zda jedinci reagují na poskytované

ošetřovatelské intervence nebo zda je nutné v ošetřovatelské péči provést změny

(Moorhead et al., 2008).

1.3.4 Aliance NNN

Aliance NNN je klasifikační systém nazývaný také „3N Aliance“, který vznikl

v roce 2001. Zakladatelkami aliance byly Dorothy Jonesová a Joanne McCloskey

Dochtermanová. Aliance NNN byla vytvořena na základě spolupráce mezi NANDA-I

a Centrem pro ošetřovatelskou klasifikaci a klinickou efektivitu (Center for Nursing

Classification & Clinical Effectiveness) na Univerzitě v Iowě. Představuje propojení

klasifikací ošetřovatelských diagnóz NANDA Internationale – Nursing Diagnosis,

ošetřovatelských intervencí NIC – Nursing Intervention Classification a očekávaných

výsledků péče NOC – Nursing Outcomes Classification (Bulechek et al., 2008;

Bocková, Kozáková, 2013).

V srpnu roku 2001 se uskutečnila konference Aliance NNN, kde byly za

podpory Národní lékařské knihovny diskutovány již existující klasifikace a datové

soubory. Na této konferenci byl vytvořen první návrh společné sjednocené struktury

diagnóz, intervencí a výsledků (NANDA-I, NIC a NOC). Další konference se konaly

v roce 2002 a 2004 v Chicagu a v roce 2006 ve Philadelphii. Na těchto konferencích byl

za účelem vytvoření zpětné vazby projekt opakovaně diskutován a revidován a byly

formulovány výzkumné otázky. Cílem Aliance NNN je posílit rozvoj, ověřování

a zdokonalování ošetřovatelského jazyka (Bulechek et al., 2008; Vörösová et al., 2007).

41

Systém propojení standardizované terminologie zlepšuje realizaci ošetřovatelského

procesu od posouzení přes diagnostiku a plánování k realizaci až po vyhodnocení, zda

bylo dosaženo očekávaného stavu z hlediska uspokojení pacientova bio-psycho-

sociálních potřeb s uznáním jeho vlastní individuality (Bocková, Kozáková, 2013).

42

2 Cíl práce, výzkumné otázky

2.1 Cíle práce

1. Vybrat vhodné soubory z klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC pro

ošetřování chlapců – adolescentů před a po operaci fimózy.

2. Ověřit využitelnost vybraných souborů z klasifikačních systémů NANDA, NIC

a NOC za pomoci Fehringova modelu diagnostické validity.

3. Zmapovat za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jak chlapci –

adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy

přinášející stav před a po operaci fimózy.

4. Zmapovat, zda tito mladí muži důvěřují svým rodičům a se svými problémy

v intimní oblasti se rodičům svěří nebo raději prvotně hledají pomoc v řadách

svých vrstevníků nebo hledají pomoc na internetu a mediích.

2.2 Výzkumné otázky

1. V jakých oblastech by všeobecná sestra měla zlepšit poskytovanou

ošetřovatelskou péči v rámci zvýšení spokojenosti a důvěry u chlapců –

adolescentů před a po operaci fimózy?

2. Do jaké míry umožní klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC řešit životní

zátěž a problémy chlapců – adolescentů vyplývající z fimózy?

3. Důvěřují nebo svěřují se chlapci – adolescenti při řešení problémů s fimózou

svým rodičům?

43

3 Metodika výzkumu

3.1 Metodika a technika výzkumu

Pro empirickou část práce byla zvolena kvantitativně-kvalitativní metoda

s využitím těchto výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování,

myšlenkový experiment a rozhovor a kvalitativní analýza dat.

Pro naše potřeby bylo obsahové analýze podrobeno třináct ošetřovatelských

diagnóz z knižní publikace NANDA International, patnáct ošetřovatelských intervencí

z publikace Nursing Interventions Classification (NIC) a jedenáct očekávaných

výsledků z publikace Nursing Outcomes Classiication (NOC).

Modelováním byly z určených ošetřovatelských diagnóz, intervencí a očekávaných

výsledků k validaci vytvořeny dva výzkumné formuláře. Jeden výzkumný formulář

(Příloha č. 3) byl použit k uskutečnění individuálních rozhovorů s chlapci – adolescenty

s fimózou, kteří podstoupili operační výkon cirkumcizi. Druhý formulář (Příloha č. 4)

byl využit k oslovení všeobecných a dětských sester jako expertů v oblasti

ošetřovatelské péče o adolescenty před a po operaci fimózy.

První české vydání publikace NANDA International Ošetřovatelské diagnózy:

Definice a klasifikace 2012-2014 bylo k dispozici v českém jazyce. Z této publikace

bylo vybráno jedenáct ošetřovatelských diagnóz. Z publikace NANDA International

Nursing Diagnoses: Definitions and Classification 2015-2017 byly vybrány dvě

ošetřovatelské diagnózy: 1. akutní bolest, která byla v této publikaci dle revize členů

NANDA-I upravena. 2. z téže publikace byla použita nově zařazená ošetřovatelská

diagnóza „riziko prodloužení pooperačního zotavení“. Toto desáté vydání publikace

NANDA International Nursing Diagnoses: Definitions and Classification 2015-2017,

páté vydání publikace Nursing Interventions Classification (NIC) z roku 2008 a čtvrté

vydání publikace Nursing Outcomes Classication (NOC) z roku 2008 nebyly k dispozici

v českém jazyce. Bylo proto potřeba nejprve vybrané soubory do češtiny přeložit. Na

překladu se podíleli dva erudovaní odborníci s aktivní znalostí anglického jazyka.

K propojení většiny ošetřovatelských diagnóz, ošetřovatelských intervencí

44

a očekávaných výsledků bylo použito druhé vydání publikace NANDA, NOC and NIC

linkages: nursing diagnoses, outcomes & interventions (Johnson, 2006).

Myšlenkový experiment byl realizován s využitím obsahové validizace dle

Fehringa. Pro validizaci ošetřovatelských diagnóz, intervencí a výsledků byl použit

„model validity diagnostického obsahu“ (DCV model) a na pacienta zaměřený „model

klinické diagnostické validity“ (CDV model). Pro model DCV bylo osloveno

30 všeobecných sester – expertů, které za využití Likertovy škály od 1 až 5 hodnotily

charakteristické znaky u jednotlivých ošetřovatelských diagnóz. Jednotlivé stupně škály

byly stanoveny následovně: 1 – není vůbec charakteristické nebo příznačné pro

diagnózu, 2 – velmi málo charakteristické pro diagnózu, 3 – málo (trochu)

charakteristické, 4 – významně charakteristické a 5 – velmi charakteristické.

K jednotlivým hodnocením, tedy k stupňům škály, byly přiřazeny hodnoty dle

Fehringa následovně: 5 = 1; 4 = 0,75; 3 = 0,5; 2 = 0,25; 1 = 0. Vážené skóre pro každou

charakteristiku ošetřovatelské diagnózy se dosáhne součtem hodnot přiřazených každé

odpovědi a jeho následným vydělením celkovým počtem odpovědí. Charakteristiky

u jednotlivých ošetřovatelských diagnóz, které dosáhly hodnoty váženého skóre nad

0,75, byly považovány za hlavní, v rozmezí 0,75 až 0,5 za vedlejší a charakteristiky

s hodnotou 0,5 a méně byly vyloučeny (Jarošová et al, 2012; Fehring, 1987). Stejným

způsobem bylo provedeno i hodnocení ošetřovatelských intervencí a výsledků.

Vzhledem k časové náročnosti k získání potřebných dat byly pro hodnocení

jednotlivých intervencí i výsledků použity pouze stupně škály 1 a 5, kdy platilo

pravidlo: pozitivní hodnocení intervence bylo hodnoceno stupněm 5, negativní

hodnocení bylo hodnoceno stupněm 1. K získaným hodnocením byly přiděleny hodnoty

následovně: 5 = 1; 1 = 0. Ostatní výpočty a hodnocení byly realizovány stejným

způsobem jako u ošetřovatelských diagnóz.

Pro model CDV bylo osloveno osm chlapců – adolescentů po operaci fimózy, kteří

oproti všeobecným sestrám hodnotili pouze ošetřovatelské diagnózy. K tomuto kroku

bylo přistoupeno kvůli velké časové náročnosti a s ohledem na věk chlapců pro

uskutečnění rozhovoru k získání dat. Chlapci hodnotili seznam definujících

charakteristik ošetřovatelských diagnóz – jak jednotlivé charakteristiky odpovídají

45

jejich pocitům a chování (Jarošová et al, 2012; Fehring, 1987). Jak již bylo zmiňováno,

vzhledem k časové náročnosti k získání potřebných dat, byly pro hodnocení

jednotlivých charakteristik použity pouze stupně škály 1 a 5, kdy platilo pravidlo:

pozitivní hodnocení intervence bylo hodnoceno stupněm 5, negativní hodnocení bylo

hodnoceno stupněm 1. K získaným hodnocením byly přiděleny hodnoty následovně:

5 = 1; 1 = 0. Pro výpočet váženého skóre pro každou charakteristiku byly dle Fehringa

zachovány stejné postupy jako u modelu validity diagnostického obsahu (Jarošová et al,

2012; Fehring, 1987). Pro potřeby této práce bylo vážené skóre zpracováno odborníkem

na statistiku. Hodnoty váženého skóre byly zaokrouhlovány na dvě desetinná čísla.

Rozhovor je forma ústního jednání mezi výzkumníkem – tazatelem a respondentem

– dotazovaným. V rámci výzkumného šetření byly uskutečněny rozhovory s chlapci –

adolescenty, kteří podstoupili operaci fimózy – cirkumcizi, a všeobecnými sestrami,

které realizují ošetřovatelkou péči o tyto chlapce. Pro individuální polostandardizované

rozhovory s chlapci byl vytvořen záznamní list s využitím klasifikačního systému

ošetřovatelských diagnóz NANDA 2012-2014 a NANDA 2015-2017. Vzhledem

k tomu, že k získání potřebných dat pro realizaci výzkumu byl využit rozhovor, nebylo

nutné jednotlivé charakteristiky ošetřovatelských diagnóz obsahově upravovat. Všechny

odborné termíny byly chlapcům vysvětlovány v průběhu rozhovoru. Pro

standardizované rozhovory se všeobecnými sestrami byl vypracován výzkumný

formulář s využitím klasifikačního systému ošetřovatelských diagnóz NANDA 2012-

2014 a NANDA 2015-2017, ošetřovatelských intervencí (NIC) a ošetřovatelských

výsledků (NOC). Vedle otázek zaměřených na ošetřovatelskou péči byly respondentům

položeny i kategorizační otázky se zaměřením na věk, dosažené vzdělání, délku klinické

praxe a znalosti klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC.

Pro zpracování získaných dat z individuálních polostrukturovaných rozhovorů

s chlapci adolescenty byla použita kvalitativní analýza s využitím kódování

a kategorizace dat.

46

3.2 Charakteristika výzkumného souboru

Základním výzkumným souborem bylo osm chlapců – adolescentů s fimózou, kteří

podstoupili operaci cirkumcizi a v době výzkumného šetření byli minimálně jeden

měsíc od operace. Věková hranice těchto chlapců byla vymezena od 15 let až do

dokončeného 18. roku života.

Další základní výzkumný soubor tvořily všeobecné nebo dětské sestry, které

v průběhu léčby těchto chlapců zajišťují ošetřovatelskou péči, tzn. pracují na

urologickém oddělení. Tento výzkumný soubor tvořilo 30 všeobecných sester. Dle

vzdělání byl tento soubor rozdělen na 16 sester se středoškolským vzděláním, a to

včetně těch, které měly eventuálně ukončené specializační studium nebo certifikovaný

kurz (certifikovaný kurz pro získání zvláštní odborné způsobilosti k vybraným

činnostem), a 14 sester s vysokoškolským vzděláním, kam byly zařazeny i všeobecné

sestry s vyšším odborným vzděláním.

3.3 Příprava a průběh výzkumného šetření

Výzkumné šetření probíhalo na Urologické klinice FN Plzeň. Nejprve byla

oslovena s žádostí o povolení výzkumného šetření manažerka pro vzdělávání a výuku

NELZP a zástupkyně náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Po schválení (Příloha č. 5)

byla oslovena vrchní sestra Urologické kliniky FN Plzeň, která k realizaci výzkumu

neměla námitek. Výzkum probíhal v měsíci březnu 2015.

Vlastnímu výzkumu předcházela pilotáž a pretest. V rámci předvýzkumu byli

osloveni tři chlapci po operaci fimózy ve věku 14-16 let, kteří nesplňovali podmínky

zařazení do výzkumu, a to buď z důvodu věku, nebo nebyli více než jeden měsíc

po operaci. Důvodem oslovení byla nejasnost analýzy, zda do výzkumného formuláře

zařadit ošetřovatelskou diagnózu Bezmocnost (00125) nebo Riziko bezmocnosti (00152),

doména 9: Zvládání/tolerance zátěže, třída 2: Reakce na zvládání zátěže.

Po vyhodnocení získaných odpovědí byly obě ošetřovatelské diagnózy z formuláře

vyřazeny. Výzkumné formuláře pro chlapce – adolescenty byly předloženy

ke zhodnocení dvěma expertům pro ošetřovatelskou péči v oboru urologie, kteří

47

upozornili na obsahovou náročnost formuláře. Ta měla být řešena vysvětlením odborné

terminologie aktuálně při realizaci rozhovorů. U výzkumného formuláře pro všeobecné

sestry tito experti upozornili na jeho časovou i obsahovou náročnost. S tímto

problémem však bylo počítáno. Pokud by z připraveného formuláře byla odebrána

jakákoli ošetřovatelská diagnóza, intervence či výsledek, došlo by ke ztrátě kontinuity

hodnocené ošetřovatelské péče o adolescenty před a po operaci fimózy, jež byla

předmětem výzkumu. Zpočátku byly se všeobecnými sestrami dělány individuální

strukturované rozhovory. Ale vzhledem k obsahové náročnosti připraveného formuláře

oslovené sestry žádaly, aby jim bylo jednak umožněno nejprve formulář prostudovat,

jednak aby jim bylo vysvětleno, jakým způsobem s ním mají pracovat. Sestrám byl

poskytnut telefonický a emailový kontakt, kam se mohly v případě nejasností obrátit.

To mohly učinit i osobně. Případné nejasnosti byly dovysvětleny také při sběru

formulářů a potřebná data doplněna.

Tímto zvoleným, respektive vyžádaným sběrem dat nebyli respondenti při

rozhovoru ovlivněni osobním zájmem tazatele. Byl zachován nestranný postoj (Bártová,

Sadílek, Tóthová, 2009).

Celkem bylo osloveno 32 sester, z nichž se dvě sestry omluvily, že se pro časovou

zaneprázdněnost výzkumného šetření nezúčastní. Do výzkumného šetření bylo tedy

zařazeno celkem 30 získaných formulářů, což z celkového počtu představuje 94 %.

Z tohoto celkového počtu respondentů bylo 16 (53 %) všeobecných sester se

středoškolským vzděláním a 14 (47 %) všeobecných sester s vysokoškolským

vzděláním.

Vzhledem k tomu, že operace fimózy v období adolescence není příliš častá, začali

být ihned po schválení možnosti realizovat výzkum v rámci této diplomové práce

předběžně oslovováni chlapci po operaci fimózy na Urologické klinice FN Plzeň, zda

by byli ochotni zúčastnit se individuálního rozhovoru, jenž by se týkal jejich problémů,

které před a po operaci vnímali a prožívali. V případě, že chlapcům ještě nebylo 18 let,

byli osloveni i jejich rodiče, zda se zařazením jejich syna do výzkumného šetření budou

souhlasit. Předběžně, ale zcela nezávazně souhlasilo deset chlapců. V době realizace

výzkumu se z původně oslovených chlapců zúčastnilo pouze pět chlapců, čtyři chlapci

48

odmítli účast bez udání důvodu a jeden se omluvil pro nedostatek času pro náročné

studium. Bylo dodrženo právo možnosti odstoupit od výzkumu. Pro získání

dostatečného reprezentativního výzkumného souboru byli osloveni ještě tři chlapci,

kteří s individuálním rozhovorem souhlasili. Celkem se výzkumného šetření zúčastnilo

osm chlapců. Z toho dvěma chlapcům bylo 18 let. U šesti chlapců byli z důvodu

neplnoletosti rodiče požádáni o podepsání „Žádosti o souhlas rodičů s účastí nezletilého

dítěte na výzkumu“ (Příloha č. 6). Rodičům i chlapcům bylo vysvětleno, že tato

podepsaná žádost bude součástí výzkumu, ale v žádném případě nebude uváděna do

tištěné ani elektronické verze diplomové práce. Pro zachování anonymity nebyl při

individuálních nestandardizovaných rozhovorech s chlapci – adolescenty použit žádný

audio záznam. Pro zaznamenávání dat byl zvolen pouze záznamní list. Ihned po

skončení rozhovoru byly získané informace přepsány do elektronické verze

připraveného formuláře. Všechny přepsané rozhovory byly umístěny na CD nosič, který

je neoddělitelnou součástí diplomové práce. Cílem bylo dodržení principu

nonmaleficience a beneficience.

49

4 Výsledky výzkumu

4.1 Výsledky validizace sesterských ošetřovatelských diagnóz NANDA

International

K validizaci bylo podstoupeno 13 ošetřovatelských diagnóz, které obsahují 142

určujících znaků, 56 souvisejících faktorů a 74 rizikových faktorů. V následujících

tabulkách jsou uvedeny výsledky, které byly získány vypočítáním váženého skóre dle

Fehringovy metody. Postup byl uveden v podkapitole 3.1 Metodika a technika

výzkumu.

Pro potřeby této práce byly z ošetřovatelské diagnózy Riziko krvácení (00206)

vyjmuty ošetřovatelské činnosti: poporodní komplikace (např. atonie dělohy, retence

placenty) a komplikace spojené s těhotenstvím (např. placenta previa, molární

těhotenství, abrupce placenty); a u ošetřovatelské diagnózy Riziko infekce (00004)

nebyly zařazeny ošetřovatelské činnosti: předčasné prasknutí plodových obalů

a opožděné prasknutí plodových obalů.

Ošetřovatelské diagnózy, určující znaky a související faktory se stanovenou

hodnotou nad 0,75 byly pokládány za hlavní (tmavě zelená barva), s hodnotou 0,50

a vyšší za vedlejší (žlutá barva) a pod 0,50 za nepodstatné a byly vyřazeny (bílá barva).

Součástí hodnocení jsou i tabulky vyjadřující přítomnost – dle hodnocení

všeobecných a dětských sester – ošetřovatelské diagnózy u adolescentů před, po nebo

před i po operaci fimózy. Hodnocení adolescentů je dáno faktickým výskytem problému

ošetřovatelské diagnózy před, po nebo před i po operaci fimózy. Hodnoty jsou udávány

v absolutním počtu respondentů a relativní četnost je vyjádřena v procentech. Pro

potřeby této práce byly procentuální hodnoty zaokrouhlovány na dvě desetinná čísla.

Zkratky v tabulkách: VŠ = vysokoškolské vzdělání, SZŠ = středoškolské vzdělání,

VS = vážené skóre dle Fehringa, N = absolutní počet respondentů, % = relativní četnost

v procentech.

50

Tabulka č. 1: Ošetřovatelská diagnóza Retence moči (00023)

Respondenti VŠ SZŠ Chlapci

Vážené skóre ošetřovatelské diagnózy 0,34 0,41 0,13

Určující znaky VS VS VS

Absence výdeje moči 0,29 0,33 0,13

Distenze močového měchýře 0,25 0,28 0,13

Odkapávání moči 0,16 0,25 0,13

Dysurie 0,32 0,36 0,13

Časté močení 0,18 0,28 0,00

Inkontinence s přetékáním 0,07 0,22 0,00

Reziduální moč 0,18 0,27 0,00

Pocit plnosti močového měchýře 0,32 0,36 0,13

Malé močení 0,25 0,50 0,13

Související faktory

Překážka 0,52 0,59 0,13

Vysoký uretrální tlak 0,23 0,30 0,00

Inhibice reflexního oblouku 0,11 0,20 0,00

Silný svěrač (močového měchýře) 0,14 0,17 0,00

U ošetřovatelské diagnózy Retence moči vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre 0,34, vyřadili všechny určující znaky, označili jeden vedlejší související

faktor a ostatní vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

ošetřovatelské diagnózy 0,41, vybrali 1 vedlejší určující znak a 8 vyřadili, označili jeden

vedlejší související faktor a ostatní vyřadili. Chlapci určili vážené skóre ošetřovatelské

diagnózy 0,13, vyřadili všechny určující znaky i související faktory.

Tabulka č. 1a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Retence moči

Respondenti před operací po operaci před i po operaci

N % N % N %

VS 7 50,00 3 21,43 4 28,57

SZŠ 6 37,50 2 12,50 8 50,00

Chlapci 1 12,50 0 0,00 0 0,00

51

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Retence moči vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají před operací v 50,00 %, po operaci ve 21,43 %, před i po

operaci ve 28,57 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost této

ošetřovatelské diagnózy před operací v 37,50 %, po operaci ve 12,50 % a před i po

operaci v 50,00 %. Chlapci udávají výskyt ve 12,50 % před operací.

Tabulka č. 2: Ošetřovatelská diagnóza Zhoršené vylučování moči (00016)




Dysurie 0,55 0,55 0,25

Četnost 0,45 0,39 0,13

Váhavost 0,41 0,45 0,25

Inkontinence 0,18 0,20 0,13

Nykturie 0,09 0,20 0,13

Retence 0,45 0,34 0,13

Naléhavost 0,46 0,27 0,00


Anatomická obstrukce 0,73 0,53 0,25

Mnohočetná kauzalita 0,39 0,28 0,00

Senzomotorické poškození 0,16 0,23 0,00

Infekce močového měchýře 0,64 0,53 0,13

U ošetřovatelské diagnózy Zhoršené vylučování moči vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,59, vybrali 1 vedlejší určující znak, ostatní

vyřadili, označili 2 vedlejší související faktory a ostatní vyřadili. Středoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,58, vybrali 1 vedlejší určující znak

a 6 vyřadili, označili 2 vedlejší související faktory a ostatní vyřadili. Chlapci určili

vážené skóre ošetřovatelské diagnózy 0,38, vyřadili všechny určující znaky i související

faktory.

52

Tabulka č. 2a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Zhoršené vylučování moči

Respondenti Před operací po operaci Před i po operaci

N % N % N %

VS 5 36,71 2 14,29 7 50,00

SZŠ 5 31,25 3 18,75 8 50,00

Chlapci 1 12,50 1 12,50 1 12,50

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Zhoršené vylučování moči vysokoškolsky

vzdělaní respondenti předpokládají před operací v 36,71 %, po operaci ve 14,29 %, před

i po operaci v 50,00 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost

této ošetřovatelské diagnózy před operací ve 31,25 %, po operaci v 18,75 % a před i po

operaci v 50,00 %. Chlapci udávají výskyt ve 12,50 % ve všech případech.

Tabulka č. 3: Ošetřovatelská diagnóza Nedostatečné znalosti (00126)




Přehnané chování 0,54 0,33 0,00

Nepřesné provádění instrukcí 0,63 0,45 0,13

Nepřesná interpretace znalostí v testu 0,41 0,34 0,00

Nevhodné chování (např. hysterické, nepřátelské,

agitované, apatické) 0,59 0,56 0,13

Uvádí problém 0,66 0,61 0,25


Omezená kognice 0,43 0,33 0,00

Misinterpretace informací 0,59 0,33 0,38

Nedostatečný sociální kontakt 0,52 0,44 0,00

Nezájem učit se 0,48 0,36 0,00

Špatná výbavnost 0,55 0,39 0,00

Neobeznámenost se zdroji informací 0,71 0,45 0,13

U ošetřovatelské diagnózy Nedostatečné znalosti vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,70, vybrali 4 vedlejší určující znaky, 1 vyřadili,

označili 4 vedlejší související faktory a 2 vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti

53

určili vážené skóre diagnózy 0,58, vybrali 2 vedlejší určující znaky a 3 vyřadili, vyřadili

všechny související faktory. Chlapci určili vážené skóre ošetřovatelské diagnózy 0,38,

vyřadili všechny určující znaky i související faktory.

Tabulka č. 3a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Nedostatečné znalosti


N % N % N %

VS 1 7,00 1 7,00 12 86,00

SZŠ 2 12,50 0 0,00 14 87,50

Chlapci 2 25,00 0 0,00 1 12,50

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Nedostatečné znalosti vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají před operací v 7,00 %, po operaci také v 7,00%, před i po

operaci v 86,00 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost této

ošetřovatelské diagnózy před operací ve 12,50 % a před i po operaci v 87,50 %. Chlapci

udávají výskyt před operací ve 25,00 % a před i po operaci ve 12,50 %.

Tabulka č. 4: Ošetřovatelská diagnóza Riziko situačně nízké sebeúcty (00153)



Rizikové faktory VS VS VS

Chování v rozporu s hodnotami 0,48 0,31 0,13

Snížená kontrola nad okolím 0,25 0,25 0,25

Změny ve vývoji 0,38 0,33 0,00

Narušený obraz těla 0,77 0,56 0,38

Neúspěchy 0,48 0,45 0,00

Zhoršení funkce 0,41 0,41 0,13

Opuštění v anamnéze 0,41 0,34 0,00

Zneužívání v anamnéze 0,32 0,27 0,00

Naučená bezmocnost v anamnéze 0,27 0,28 0,00

Zanedbávání v anamnéze 0,52 0,34 0,00

Nedostatek uznání 0,43 0,38 0,13

Ztráta 0,38 0,30 0,00

54

Somatické onemocnění 0,46 0,42 0,13

Odmítání 0,55 0,45 0,13

Změny sociální role 0,46 0,38 0,13

Nerealistická očekávání od sebe sama 0,43 0,41 0,25

U ošetřovatelské diagnózy Riziko situačně nízké sebeúcty vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,71, vybrali 1 hlavní rizikový faktor, 2 vedlejší a 13

vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,52,

nevybrali žádný hlavní rizikový faktor, vybrali 1 vedlejší určující znak a ostatní

vyřadili. Chlapci určili vážené skóre ošetřovatelské diagnózy 0,38, vyřadili všechny

rizikové faktory.

Tabulka č. 4a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko situačně nízké sebeúcty


N % N % N %

VS 1 7,14 2 14,29 11 78,57

SZŠ 3 18,75 1 6,25 12 75,00

Chlapci 3 37,50 0 0,00 0 0,00

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko situačně nízké sebeúcty vysokoškolsky

vzdělaní respondenti předpokládají před operací v 7,14 %, po operaci ve 14,29%, před i

po operaci v 78,57 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost

této ošetřovatelské diagnózy před operací v 18,75 % a po operaci v 6,25 %, před i po

operaci v 75,00 %. Chlapci udávají výskyt před operací ve 37,50 %, výskyt po

operaci, před i po operaci negují.

Tabulka č. 5: Ošetřovatelská diagnóza Narušený obraz těla (00118)




Chování uznávající vlastní tělo 0,64 0,53 0,13

Vyhýbavé chování k vlastnímu tělu 0,61 0,48 0,00

55

Chování monitorující vlastní tělo 0,55 0,50 0,00

Neverbální reakce na aktuální změnu těla (např. vzhled, stavbu

nebo funkci) 0,75 0,61 0,00

Neverbální reakce na vnímanou změnu těla (např. vzhled, stavbu,

funkci) 0,73 0,64 0,00

Uvádí vnímání, které odráží změněný pohled na vzhled vlastního

těla 0,68 0,59 0,25

Uvádí vnímání, které odráží změněný pohled na vzhled vlastního

těla 0,59 0,52 0,25

Objektivní

Aktuální změna funkce 0,61 0,50 0,25

Aktuální změna stavby 0,57 0,55 0,13

Chování uznávající vlastní tělo 0,48 0,53 0,13

Chování monitorující vlastní tělo 0,68 0,56 0,00

Změna schopnosti odhadovat prostorový vztah těla k okolí 0,27 0,33 0,00

změna sociálního začlenění 0,45 0,39 0,13

Rozšířené tělesné hranice tak, aby zahrnovala okolní předměty 0,20 0,27 0,00

Úmyslné skrývání části těla 0,57 0,66 0,13

Úmaslně přehnané vystavování části těla 0,41 0,33 0,00

chybějící část těla 0,39 0,42 0,00

Vyhýbání se pohledu na část těla 0,61 0,47 0,00

Nedotýkání se části těla 0,61 0,45 0,00

Úraz nefunkční části těla 0,30 0,39 0,00

Neúmyslné skrývání části těla 0,46 0,41 0,00

Neúmyslně přehnané vystavování části těla 0,32 0,36 0,00

Subjektivní

Depresonalizaceztráty pomocí neosobních zájmen 0,32 0,31 0,00

Depersonalizace části pomocí neosobních zájmen 0,41 0,28 0,13

Kladení důrazu na zbývající silné stránky 0,50 0,41 0,13

Zaměření se na vzhled v minulosti 0,59 0,48 0,13

Zaměření se na funkci v minulosti 0,63 0,55 0,25

Zaměření se na silnou stránku z minulosti 0,55 0,42 0,00

Zvýšená úspěšnost 0,48 0,45 0,13

Personalizace ztráty použitím jména 0,52 0,27 0,00

Personalizace části těla použitím jména 0,55 0,33 0,00

Přehnaný zájem věnovaný změně 0,68 0,55 0,00

Přehnaný zájem věnovaný ztrátě 0,54 0,42 0,00

Odmítnutí potvrdit aktuální změnu 0,48 0,42 0,00

Změna životního stylu 0,38 0,39 0,13

56

Strach z reakce jiných 0,84 0,58 0,25

Negativní pocity ohledně těla (např. pocity bezradnosti,

beznaděj, bezmocnosti) 0,71 0,55 0,25


Biofyzikální 0,52 0,38 0,00

Kognitivní 0,71 0,47 0,00

Kulturní 0,68 0,36 0,00

Vývojové změny 0,46 0,44 0,00

Onemocnění 0,57 0,45 0,13

Zranění 0,27 0,44 0,00

Percepční 0,46 0,34 0,00

Psychosociální 0,71 0,58 0,00

Duchovní 0,43 0,31 0,00

Operace 0,50 0,56 0,25

Trauma 0,41 0,55 0,13

Léčebný režim 0,43 0,56 0,13

U ošetřovatelské diagnózy Narušený obraz těla vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,75, vybrali 2 hlavní určující znaky, 21 vedlejších

určujících znaků, ostatní vyřadili, označili 6 vedlejších souvisejících faktorů

a 6 vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,63,

nevybrali žádný hlavní určující znak, určili 15 vedlejších určující znak a ostatní

vyřadili, označili 4 vedlejší související faktory a 8 vyřadili. Chlapci určili vážené skóre

diagnózy 0,38, vyřadili všechny určující znaky i související faktory.

Tabulka č. 5a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Narušený obraz těla


N % N % N %

VS 1 7,14 6 42,86 7 50,00

SZŠ 3 18,75 4 25,00 9 56,25

Chlapci 1 12,50 0 0,00 2 25,00

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Narušený obraz těla vysokoškolsky vzdělaní


57

operaci v 50,00 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost této

ošetřovatelské diagnózy před operací v 18,75 % po operaci ve 25,00 % a před i po

operaci v 56,25 %. Chlapci udávají výskyt před operací ve 12,50 % a před i po operaci

ve 25,00 %.

Tabulka č. 6: Ošetřovatelská diagnóza Sexuální dysfunkce (00059)




Aktuální omezení způsobené onemocněním 0,89 0,86 0,63

Aktuální omezení způsobené léčbou 0,77 0,73 0,25

Změny v dosahování vnímané sexuální role 0,71 0,75 0,25

Změny v dosahování sexuálního uspokojení 0,86 0,80 0,38

Změna v zájmu o jiné 0,61 0,58 0,13

Změna v zájmu o sebe 0,68 0,61 0,13

Neschopnost dosáhnout požadovaného uspokojení 0,75 0,70 0,38

Vnímaná změna v sexuálním vzrušení 0,73 0,67 0,13

Vnímaný deficit sexuální touhy 0,64 0,63 0,13

Vnímaná omezení způsobená onemocněním 0,80 0,75 0,13

Vnímaná omezení způsobená léčbou 0,77 0,66 0,00

Potřeba být utvrzován o tom, že po něm partner stále touží 0,79 0,61 0,25

Sdělení problému 0,82 0,59 0,38


Nepřítomnost vzorů pro plnění role 0,52 0,41 0,13

Změněná funkce těla (např. operace, anomálie, chorobný

proces..) 0,82 0,66 0,63

Změněná struktura těla (např. operace, anomálie, chorobný

proces..) 0,75 0,73 0,00

Biopsychosociální změna sexuality 0,68 0,67 0,00

Nedostatečné znalosti 0,68 0,63 0,13

Neefektivní vzory pro plnění rolí 0,52 0,47 0,00

Nedostatek soukromí 0,54 0,59 0,13

Neexistence jiné důležité osoby 0,52 0,38 0,00

Dezinformace 0,63 0,52 0,13

Tělesné týrání 0,41 0,36 0,00

Psychosociální týrání (např. narušené vztahy) 0,61 0,42 0,00

58

Konflikt hodnot 0,50 0,34 0,13

Zranitelnost 0,70 0,55 0,25

U ošetřovatelské diagnózy Sexuální dysfunkce vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,77, vybrali 8 hlavních určujících znaků, 5 vedlejších, označili

2 hlavní související faktory, 10 vedlejších a 1 vyřadili. Středoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,72, určili 4 hlavní určující znaky,

9 vedlejších, označili 7 vedlejších souvisejících faktorů a 5 vyřadili. Chlapci určili

vážené skóre 0,63, určili 1 vedlejší určující znak, 12 vyřadili, určili 1 vedlejší

související faktor a ostatní vyřadili.

Tabulka č. 6a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Sexuální dysfunkce (00059)


N % N % N %

VS 3 21,43 0 0,00 11 78,57

SZŠ 5 31,25 3 18,75 8 50,00

Chlapci 3 37,50 0 0,00 2 25,00

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Sexuální dysfunkce vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají před operací ve 21,43 % a před i po operaci v 78,57 %.

Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost této ošetřovatelské

diagnózy před operací ve 31,25 %, po operaci v 18,75 % a před i po operaci v 50,00 %.

Chlapci udávají výskyt před operací ve 37,50 % a před i po operaci ve 25,00 %.

Tabulka č. 7: Ošetřovatelská diagnóza Strach (00148)




Uvádí nebezpečí 0,43 0,30 0,00

Uvádí obavy 0,80 0,67 0,38

Uvádí strach 0,73 0,70 0,50

Uvádí sníženou sebejistotu 0,66 0,66 0,50

59

Uvádí děs 0,36 0,25 0,00

Uvádí vzrušení 0,32 0,20 0,13

Uvádí zvýšené napětí 0,75 0,53 0,38

Uvádí trému 0,57 0,53 0,38

Uvádí paniku 0,43 0,31 0,00

Uvádí hrůzu 0,36 0,28 0,00

Kognitivní

Snížená schopnost učit se 0,36 0,27 0,00

Snížená schopnost řešit problémy 0,52 0,28 0,13

Snížená produktivita 0,36 0,27 0,13

Identifikuje předmět strachu 0,71 0,56 0,75

Podnět je vnímán jako ohrožení 0,45 0,31 0,25

Behaviorální

Útočné chování 0,30 0,14 0,00

Vyhýbavé chování 0,55 0,45 0,13

Impulsivnost 0,55 0,36 0,00

Zvýšená ostražitost 0,61 0,44 0,13

Zúžené zaměření na zdroj strachu 0,66 0,48 0,38

Fyziologické

Nechutenství 0,36 0,22 0,13

Průjem 0,34 0,25 0,00

Sucho v ústech 0,32 0,30 0,00

Dyspnoe 0,21 0,22 0,00

Únava 0,21 0,17 0,13

Zvýšené pocení 0,39 0,34 0,00

Zrychlený pulz 0,52 0,52 0,25

Zrychlené dýchání 0,45 0,36 0,00

Zvýšený krevní tlak 0,38 0,41 0,00

Napětí svalů 0,41 0,38 0,00

Nauzea 0,38 0,34 0,00

Bledost 0,43 0,38 0,00

Rozšíření zornic 0,32 0,20 0,00

Zvracení 0,27 0,27 0,00


Přirozené (např. náhlý hluk, výška, bolest, ztráta fyzické

podpory) 0,43 0,31 0,00

Vrozené spouštěče (neurotransmitery) 0,41 0,36 0,00

Jazyková bariéra 0,16 0,28 0,00

60

Naučená reakce (např. podmínky, přijímání vzorů nebo

identifikace s jinými) 0,36 0,33 0,00

Stimuly navozující fobii 0,32 0,39 0,00

Zhoršené smyslové vnímání (zejména sluch a zrak) 0,32 0,27 0,00

Oddělení od podpůrného systému v potencionálně stresující

situaci (např. hospitalizace, nemocniční procedury) 0,38 0,41 0,13

Neobeznámenost s prostředím 0,48 0,42 0,13

U ošetřovatelské diagnózy Strach vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené

skóre 0,86, vybrali 1 hlavní určující znak, 11 vedlejších, ostatní vyřadili, vyřadili také

všechny související faktory. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

diagnózy 0,81, vybrali 7 vedlejších určujících znaků a ostatní vyřadili, neoznačili žádný

související faktor. Chlapci určili vážené skóre diagnózy 0,75, určili jeden hlavní určující

znak, 2 vedlejší a ostatní vyřadili, všechny související faktory vyřadili.

Tabulka č. 7a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Strach


N % N % N %

VS 3 21,43 1 7,14 10 71,43

SZŠ 6 37,50 1 6,25 9 56,25

Chlapci 4 50,00 0 0,00 2 25,00

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Strach vysokoškolsky vzdělaní respondenti

předpokládají před operací ve 21,43 %, po operaci v 7,14 %, před i po operaci

v 71,43 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost této

ošetřovatelské diagnózy před operací ve 37,50 %, po operaci v 6,25 % a před i po

operaci v 56,25 %. Chlapci udávají výskyt před operací v 50,00 % a před i po operaci

v 25,00 %.

Tabulka č. 8: Ošetřovatelská diagnóza Riziko infekce (00004)




61

Chronické onemocnění 0,59 0,56 0,00

Diabetes mellitus 0,61 0,58 0,00

Obezita 0,61 0,53 0,00

Nedostatek znalostí, jak se nevystavovat pategenům 0,61 0,55 0,00

Nedostatečná primární obrana 0,61 0,53 0,00

Změněná peristaltika 0,16 0,20 0,00

Porušená kůže (např. i.v. katetrizace, invazivní

vstupy) 0,82 0,63 0,00

Změna pH sekretů 0,21 0,33 0,00

Snížená funkce řasinkového epitelu (v dýchacích

cestách) 0,30 0,22 0,00

Stáza tělních tekutin 0,29 0,31 0,13

Traumatizovaná tkáň (např. trauma, destrukce

tkáně) 0,45 0,55 0,00

Kouření 0,32 0,33 0,00

Nedostatečná sekundární obrana 0,45 0,45 0,00

Snížený hemoglobin 0,21 0,25 0,00

Imunosuprese 0,45 0,41 0,00

Leukopenie 0,32 0,36 0,00

Utlumená reakce na zánět 0,43 0,39 0,00

Nedostatečná vakcinace 0,16 0,19 0,00

Prostředí se zvýšeným výskytem patogenů 0,57 0,41 0,00

Vzplanutí 0,45 0,30 0,00

Malnutrice 0,27 0,33 0,00

U ošetřovatelské diagnózy Riziko infekce vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre 0,86, vybrali 1 hlavní rizikový faktor, 6 vedlejších, 14 vyřadili.

Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,72, nevybrali žádný

hlavní určující znak, určili 7 vedlejších a 13 vyřadili. Chlapci určili vážené skóre

diagnózy 0,13, vyřadili všechny rizikové faktory.

62

Tabulka č. 8a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko infekce


N % N % N %

VS 0 0,00 2 14,29 11 78,57

SZŠ 2 12,50 5 31,25 9 56,25

Chlapci 1 12,50 0 0,00 0 0,00

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko infekce vysokoškolsky vzdělaní

respondenti po operaci předpokládají ve 14,29 %, před i po operaci v 78,57 % a před

operací ji nepředpokládají. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají

přítomnost této ošetřovatelské diagnózy před operací ve 12,50 %, po operaci ve

31,25 % a před i po operaci v 56,25 %. Chlapci udávají výskyt před operací ve 12,50 %,

po operaci a před i po operaci tuto ošetřovatelskou diagnózu negují.

Tabulka č. 9: Ošetřovatelská diagnóza Riziko krvácení (00206)




Aneurizma 0,14 0,23 0,00

Obřízka 0,88 0,73 0,63

Nedostatečné znalosti 0,57 0,42 0,00

Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) 0,57 0,48 0,00

Pády v anamnéze 0,16 0,23 0,00

Gastrointestinální poruchy (např. žaludeční vředová choroba,

polypy, varixy) 0,18 0,20 0,00

Zhoršená funkce jater (např. cirhóza, hepatitida) 0,25 0,22 0,00

Vrozené koagulopatie (např. trombocytopenie) 0,54 0,61 0,00

Trauma 0,41 0,28 0,00

Vedlejší účinky spojené s léčbou (např. operace, léky, podávání

krevních přípravků s nedostatkem krevních destiček,

chemoterapie) 0,38 0,45 0,00

U ošetřovatelské diagnózy Riziko krvácení vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,68, vybrali 1 hlavní rizikový faktor, 3 vedlejších, 6 vyřadili.

Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,69, nevybrali žádný

63

hlavní určující znak, určili 2 vedlejších a 8 vyřadili. Chlapci určili vážené skóre

diagnózy 0,63, vybrali jeden vedlejší rizikový faktor, ostatní vyřadili.

Tabulka č. 9a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko krvácení


N % N % N %

VS 0 0,00 14 100,00 0 0,00

SZŠ 0 0,00 15 93,75 1 6,25

Chlapci 0 0,00 5 62,50 0 0,00

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko krvácení vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají po operaci ve 100,00 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti

předpokládají přítomnost této ošetřovatelské diagnózy po operaci v 93,75 % a před i po

operaci v 6,25 %. Chlapci udávají výskyt v 62,50 % po operaci.

Tabulka č. 10: Ošetřovatelská diagnóza Riziko vaskulárního traumatu (00213)

Respondenti VŠ SZŠ

Vážené skóre ošetřovatelské diagnózy 0,50 0,41

Rizikové faktory VS VS

Typ kanyly 0,48 0,39

Šířka kanyly 0,52 0,41

Zhoršená schopnost vizualizovat místo vpichu 0,46 0,42

Nedostatečná fixace kanyly 0,52 0,53

Rychlost infúze 0,52 0,45

Místo vpichu 0,52 0,48

Délka zavedení 0,61 0,58

Povaha roztoku (např. koncentrace, chemické dráždidlo, teplota, PH) 0,57 0,53

U ošetřovatelské diagnózy Riziko vaskulárního traumatu vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,50, nevybrali žádný hlavní rizikový faktor, vybrali

6 vedlejších, 2 vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

diagnózy 0,41, nevybrali žádný hlavní určující znak, určili 3 vedlejších a 8 vyřadili.

64

Chlapci tuto ošetřovatelkou diagnózu pro specificky odborné charakteristiky

nehodnotili.

Tabulka č. 10a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko vaskulárního traumatu


N % N % N %

VS 0 0,00 6 42,86 8 57,14

SZŠ 0 0,00 6 37,50 10 62,50

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko vaskulárního traumatu vysokoškolsky

vzdělaní respondenti předpokládají po operaci ve 42,86 %, před i po operaci v 57,14 %.


diagnózy po operaci ve 37,50 % a před i po operaci v 62,50 %. Chlapci tuto

ošetřovatelkou diagnózu pro specificky odborné charakteristiky nehodnotili.

Tabulka č. 11: Ošetřovatelská diagnóza Riziko prodloužení pooperačního zotavení

(00246)




Klasifikační stupeň fyzického stavu dle Americké anesteziologické

společnosti (ASA) ≥ 0,48 0,39 0,00

Diabetes mellitus 0,52 0,45 0,00

Otok v místě chirurgického zákroku 0,75 0,67 0,13

Rozsáhlý chirurgický výkon 0,41 0,45 0,00

Vysoký věk 0,00 0,00 0,00

Opožděné hojení ran v minulosti 0,39 0,50 0,00

Snížená mobilita 0,27 0,30 0,00

Podvýživa 0,27 0,38 0,00

Obezita 0,54 0,45 0,00

Bolest 0,80 0,56 0,38

Pooperační infekce v místě zákroku 0,63 0,64 0,00

Přetrvávající nauzea 0,25 0,25 0,00

65

Úporné zvracení 0,23 0,34 0,00

Léčiva 0,46 0,39 0,13

Psychická porucha v pooperačním období 0,36 0,39 0,00

Prodloužený chirurgický výkon 0,30 0,41 0,00

Pooperační emocionální reakce 0,55 0,48 0,00

Kontaminace operační plochy 0,54 0,55 0,00

Trauma v místě chirurgického zákroku 0,64 0,55 0,13

U ošetřovatelské diagnózy Riziko prodloužení pooperačního zotavení

vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre 0,54, vybrali 2 hlavní rizikové

faktory, 5 vedlejších, 12 vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené

skóre diagnózy 0,69, nevybrali žádný hlavní určující znak, určili 2 vedlejších

a 8 vyřadili. Chlapci určili vážené skóre diagnózy 0,63, vyřadili všechny rizikové

faktory.

Tabulka č. 12: Ošetřovatelská diagnóza Akutní bolest (00132)




Změny v chuti k jídlu 0,39 0,38 0,13

Změny krevního tlaku 0,45 0,39 0,00

Změny srdečního rytmu 0,43 0,39 0,00

Změny dýchání 0,32 0,39 0,13

Diaforéza 0,23 0,30 0,13

Nesoustředěné chování (např. rázování, vyhledávání dalších osob

nebo aktivit, opakovací aktivity) 0,30 0,33 0,25

Typické změny chování u osob verbálně nekomunikujících dle

kritérií (např. novorozenecká stupnice bolesti, stupnice bolesti pro

nekomunikující seniory) 0,23 0,36 0,00

Expresivní chování (např. neklid, podrážděnost, vzdechy) 0,50 0,56 0,13

Výraz obličeje (např. ztráta lesku v očích, zbitý pohled, fixní nebo

roztroušený pohyb, grimasa) 0,50 0,56 0,25

Ochranné chování 0,48 0,55 0,00

Beznaděj 0,38 0,42 0,13

Zúžené zaměření pozornosti (změněné vnímání času, narušené

myšlenkové procesy,snížená interakce s lidmi a prostředím 0,32 0,39 0,13

Vyhledávání antalgické polohy 0,34 0,53 0,63

66

Ostražité chování 0,30 0,44 0,13

Oznámení na změny v chování /aktivity jinou osobou (např. člen

rodiny, pečovatel) 0,34 0,41 0,25

Rozšířené zornice 0,23 0,27 0,00

Sebestřednost 0,38 0,38 0,00

Vlastní vyjádření intenzity bolesti pomocí stupnice bolesti (např.

vizuální analogová škála (VAS),obličejová (výrazová škála) 0,75 0,58 1,00

Vlastní vyjádření charakteru bolesti pomocí nástrojů pro vyjádření

bolesti (krátký inventář bolesti (BPI), dotazník bolesti McGillovy

univerzity) 0,41 0,42 0,00


Biologičtí původci zranění (např. nádor, ischémie) 0,14 0,25 0,00

Chemičtí původci zranění (např. poleptání, kapsaicin,

methylenchlorid) 0,23 0,27 0,00

Fyzikální původci zranění (absces, amputace, popálenina, pořezání,

zvedání těžkých břemen, úraz, operační výkon, přetrénovanost) 0,46 0,41 0,88

U ošetřovatelské diagnózy akutní bolest vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre diagnózy 0,93, vybrali 1 hlavní určující znak, 2 vedlejší, 16 vyřadili,

vyřadili všechny související faktory. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené

skóre 0,77, nevybrali žádný hlavní určující znak, určili 5 vedlejších určujících znaků

a ostatní vyřadili, vyřadili všechny související faktory. Chlapci určili vážené skóre

diagnózy 1,00, určili 1 hlavní určující znak, 1 vedlejší, 17 vyřadili, určili 1 hlavní

související faktor, 2 vyřadili.

Tabulka č. 12a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Akutní bolest


N % N % N %

VS 0 0,00 9 64,29 5 35,71

SZŠ 0 0,00 9 56,25 7 43,75

Chlapci 2 25,00 5 62,50 1 12,50

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Akutní bolest vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají po operaci ve 64,29 %, před i po operaci ve 37,71 %.


67

diagnózy po operaci v 56,25 %, před i po operaci ve 43,75 %. Chlapci udávají výskyt

před operací ve 25,00 % , po operaci v 62,50 % a před i po operaci ve 12,50 %.

Tabulka č. 13: Ošetřovatelská diagnóza Zhoršený komfort (00214)




Úzkost 0,48 0,52 0,00

Pláč 0,39 0,42 0,00

Narušený vzorec spánku 0,38 0,45 0,13

Strach 0,77 0,63 0,13

Neschopnost odpočívat 0,25 0,30 0,00

Podrážděnost 0,45 0,48 0,13

Sténání 0,41 0,42 0,13

Pocit chladu 0,18 0,27 0,13

Pocit horka 0,21 0,33 0,13

Pocit diskomfortu 0,45 0,61 0,13

Symptomy strádání 0,21 0,34 0,00

Pocit hladu 0,23 0,28 0,13

Pocit svědění 0,36 0,31 0,13

Nespokojenost se situac 0,63 0,56 0,25

Nelehkost situace 0,52 0,52 0,13

Neklid 0,41 0,44 0,13

Povzdechy 0,41 0,41 0,13


Symptomy související s nemocí 0,50 0,41 0,13

Nedostatečné zdroje (např. finanční, sociální podpora) 0,18 0,19 0,13

Nedostatečná kontrola nad okolím 0,21 0,23 0,13

Nedostatek soukromí 0,55 0,56 0,13

Nedostatečná kontrola nad situací 0,39 0,45 0,13

Škodlivé stimuly z prostředí 0,29 0,31 0,25

Vedlejší účinky související s léčbou (např. léky, ozařování) 0,30 0,28 0,00

U ošetřovatelské diagnózy Zhoršený komfort vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,64, vybrali 1 hlavní určující znak, 2 vedlejší,

68

14 vyřadili, určili 2 vedlejší související faktory, 5 vyřadili. Středoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,66, nevybrali žádný hlavní určující znak,

určili 5 vedlejších určujících znaků a ostatní vyřadili, určili 1 související faktor,

6 vyřadili. Chlapci určili vážené skóre diagnózy 0,38, vyřadili všechny určující znaky

i související faktory.

Tabulka č. 13a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Zhoršený komfort

Respondenti Před operací po operaci před i po operaci

N % N % N %

VS 1 7,14 8 57,14 5 35,71

SZŠ 1 6,25 6 37,50 9 56,25

Chlapci 0 0,00 1 12,50 2 25,00

Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Zhoršený komfort vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají před operací v 7,14 %, po operaci v 57,14 %, před i po

operaci ve 35,71 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost této

ošetřovatelské diagnózy před operací v 6,25 %, po operaci ve 37,50 % a před i po

operaci v 56,25 %. Chlapci udávají výskyt po operaci ve 12,50 % a před i po operaci ve

25,00 %.

4.2 Výsledky validizace ošetřovatelských intervencí NIC

K validizaci bylo podstoupeno 15 ošetřovatelských intervencí, jež celkem obsahují

367 ošetřovatelských činností. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky, které

byly získány vypočítáním váženého skóre dle Fehringovy metody. Postup je uveden

v podkapitole 3.1 Metodika a technika výzkumu.

Naše výzkumná činnost je zaměřena u chlapců – adolescentů na ošetřovatelskou

péči před a po operaci fimózy. Z tohoto důvodu jsme z ošetřovatelské intervence

Cirkumcize (obřízka) – péče (3000) vyřadili ošetřovatelské činnosti zaměřené na péči

o novorozence a kojence.

69

Ošetřovatelské intervence a ošetřovatelské činnosti se stanovenou hodnotou nad

0,75 byly pokládány za hlavní (tmavě zelená barva), s hodnotou 0,50 a vyšší za vedlejší

(žlutá barva) a pod 0,5 za nepodstatné a byly proto vyřazeny (bílá barva).

Součástí hodnocení jsou i tabulky vyjadřující předpokládanou realizaci

ošetřovatelských intervencí u adolescentů před, po nebo před i po operaci fimózy dle

hodnocení všeobecných a dětských sester. Hodnoty jsou udávány v absolutním počtu

respondentů a v relativní četnosti, jež je vyjádřena v procentech. Pro potřeby této práce

byly procentuální hodnoty zaokrouhlovány na dvě desetinná čísla.



v procentech.

Tabulka č. 14: Ošetřovatelská intervence Učení: před operací (5610)


Vážené skóre ošetřovatelské intervence 0,89 0,78

Ošetřovatelské činnosti VS VS

Informuj pacienta a rodinu o naplánovaném datu, času a místě operace 0,93 0,94

Informuj pacienta a rodinu, jak dlouho bude operace trvat 0,64 0,81

Zjisti, jaké má pacient předchozí zkušenosti s operacemi a kolik toho o

operaci ví 0,71 0,75

Zmírni úzkost pacienta a rodiny z operace 0,71 0,88

Dej pacientovi čas, aby mohl klást otázky a prodiskutuj obavy 1,00 1,00

Popiš dle potřeby předoperační aktivity (např. anestézie, dieta, příprava

střev, laboratorní vyšetření, močení, příprava kůže, nitrožilní léčba,

oblečení, čekárna pro rodinu, transport na operační sál)

0,79 0,75

Popiš dle potřeby předoperační léky, jaký budou mít účinek na pacienta a

odůvodni jejich užití 0,64 0,69

Informuj dle potřeby příbuzné, kde mohou počkat na výsledky operace 0,57 0,69

Seznam je dle potřeby s jednotkou pooperační péče a čekárnou 0,36 0,50

Seznam pacienta dle potřeby s personálem, který se bude účastnit operace

a pooperační péče 0,36 0,63

Posiluj dle potřeby pacientovu důvěru v tento personál 0,79 0,81

Poskytni informace o tom, co bude pacient během akce slyšet, cítit (nosem,

v ústech, pocity), vidět 0,21 0,19

Prodiskutuj případná opatření ke zvládnutí bolesti 1,00 0,81

Vysvětli účel častého pooperačního vyhodnocování 0,57 0,56

70

Popiš pooperační běžnou praxi/vybavení (např. medikaci, respirační léčbu,

hadičky, přístroje, stahovací punčochy, chirurgické obvazy, chůze-pohyb,

dieta, návštěvy rodiny) a vysvětli jejich účel

0,93 0,94

Pouč pacienta dle potřeby, jak vstávat z lůžka 0,64 0,64

Zhodnoť dle potřeby pacientovu schopnost vstávat z lůžka 0,43 0,63

Instruuj pacienta o technice cvičení dolních končetin 0,36 0,44

Zhodnoť pacientovu schopnost používat správnou techniku cvičení dolních

končetin 0,14 0,44

Zdůrazni význam včasného pohybu, chůze (mobilizace) a dechové

rehabilitace 0,43 0,69

Informuj pacienta, jak může napomáhat zotavení se 0,71 0,88

Podpoř dle potřeby informace poskytnuté dalším zdravotnickým

personálem 0,36 0,50

Zjisti, co pacient od operace očekává 0,79 0,81

Koriguj nereálná očekávání týkající se operace 0,50 0,63

Poskytni pacientovi dle potřeby čas k přípravě na nastávající události 0,64 0,88

Instruuj dle potřeby pacienta o využívání techniky ke zvládnutí zátěže

(např. relaxace, představivost) 0,43 0,50

Zapoj do procesu dle potřeby rodinu 0,57 0,75

U ošetřovatelské intervence Učení: před operací vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,89, označili 7 hlavních ošetřovatelských činností,

11 vedlejších, 9 činností vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené

skóre ošetřovatelské intervence 0,78, označili 13 hlavních ošetřovatelských činností,

11 vedlejších, 3 činnosti vyřadili.

Tabulka č. 15: Ošetřovatelská intervence Management (řízení) vylučování moči

(0590)




Sleduj dle potřeby vylučování moči včetně frekvence, konzistence,

zápachu, množství a barvy 1,00 0,88

Sleduj ukazatele a příznaky retence moči 0,64 0,81

Identifikuj faktory, které přispívají k inkontinenci 0,36 0,44

Nauč pacienta ukazatele a příznaky infekce močových cest 0,50 0,56

Zaznamenej dle potřeby čas posledního močení 0,29 0,63

71

Instruuj pacienta/rodinu dle potřeby, aby zaznamenávali výdej moči 0,21 0,38

Získej dle potřeby vzorek středního proudu moči 0,43 0,63

Informuj lékaře, pokud se objeví známky a příznaky infekce močových

cest 0,50 0,81

Nauč pacienta získávat vzorky středního proudu moči při prvních

známkách návratu infekce močových cest 0,29 0,50

Pouč dle potřeby o nutnosti okamžitě reagovat na nutkání močit 0,36 0,38

Nauč pacienty pít 8 uncí (cca 225 ml) během jídla, mezi jídly a brzy večer 0,14 0,31

Pomoz pacientovi dle potřeby s rozvojem vyprazdňovacího reflexu 0,07 0,38

Pouč pacienta o vyprazdňování močového měchýře před příslušnými

výkony 0,07 0,63

Zaznamenej dle potřeby čas prvního močení po výkonu 0,93 0,81

Omez dle potřeby tekutiny 0,07 0,31

Nauč pacienta sledovat známky a příznaky infekce močových cest 0,36 0,50

U ošetřovatelské intervence Management (řízení)vylučování moči vysokoškolsky

vzdělaní respondenti určili vážené skóre 0,54, označili 2 hlavní ošetřovatelské činnosti,

3 vedlejší, 11 činností vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

ošetřovatelské intervence 0,64, označili 4 hlavní ošetřovatelské činnosti, 6 vedlejších,

6 činností vyřadili.

Tabulka č. 15a: Realizace ošetřovatelské intervence Management (řízení)vylučování

moči (0590)


N % N % N %

VS 0 0,00 10 71,43 4 28,57

SZŠ 1 6,25 3 18,75 12 75,00

Realizaci ošetřovatelské intervence Management (řízení)vylučování moči

vysokoškolsky vzdělaní respondenti před operací nepředpokládají, po operaci ji

předpokládají v 71,43 %, před i po operaci ve 28,57 %. Středoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají realizaci ošetřovatelské intervence před operací v 6,25 %, po

operaci v 18,75 % a před i po operaci v 75,00 %.

72

Tabulka č. 16: Ošetřovatelská intervence Posílení sebeúcty (5400)




Sleduj pacientovi výroky o sebeúct 0,64 0,69

Urči pacientovu hranici kontroly 0,36 0,19

Zhodnoť pacientovu důvěru ve vlastní názor 0,36 0,50

Povzbuď pacientovi identifikovat jeho silné stránky 0,57 0,63

Pobízej k očnímu kontaktu při komunikaci s ostatními 0,21 0,38

Posiluj pacientovi silné stránky 0,64 0,56

Posiluj pacientovu autonomii 0,50 0,50

Pomoz pacientovi identifikovat pozitivní reakce ostatních 0,29 0,50

Zdrž se negativní kritiky 0,64 0,69

Zdrž se výsměchu 0,71 0,69

Podporuj pacientovy schopnosti zvládnout situaci 0,50 0,75

Pomoz nastavit cíle ke zvýšení sebeúcty 0,36 0,50

Pomoz pacientovi přijmout jeho závislost na druhých 0,14 0,31

Pomoz pacientovi přehodnotit negativní pohled na sebe 0,43 0,69

Podporuj zvyšování odpovědnosti 0,21 0,44

Pomoz pacientovi identifikovat vliv vrstevníků na pocity vlastní hodnoty 0,36 0,44

Zkoumej předchozí dosažení úspěchu 0,29 0,38

Zkoumej důvody sebekritiky nebo viny 0,36 0,44

Povzbuzuj pacienta k hodnocení jeho chování 0,14 0,38

Povzbuzuj k akceptaci nových výzev 0,21 0,38

Odměň za pokrok ke splnění cílů 0,29 0,50

Přizpůsob prostředí a činnosti zvyšující sebevědomí 0,21 0,56

Pomoz pacientovi určit důležitost kultury, náboženství, rasy, pohlaví a

věku k sebeúctě 0,21 0,38

Edukuj rodiče o důležitosti jejich zájmu a podpory ve vývoji pozitivního

sebe-pojetí u jejich dětí 0,50 0,50

Edukuj rodiče o nastavení jasných očekávání a stanovení limitů u jejich

dětí 0,14 0,44

Nauč rodiče rozpoznat u dětí jejich schopnosti, dovednosti 0,21 0,38

Sleduj frekvenci vyjádření nedůvěry v sebe 0,14 0,31

Sleduj nedostatečně dokončené cíle 0,29 0,25

Sleduj průběžně úroveň (stupeň) sebeúcty 0,36 0,38

Vypracuj pozitivní prohlášení o pacientovi 0,14 0,13

73

U ošetřovatelské intervence Posílení sebeúcty vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,70, neoznačili žádné hlavní ošetřovatelské činnosti, určili


skóre ošetřovatelské intervence 0,64, označili 1 hlavní ošetřovatelskou činnost,

13 vedlejších, 16 činností vyřadili.

Tabulka č. 16a: Realizace ošetřovatelské intervence Posílení sebeúcty (5400)


N % N % N %

VS 1 7,14 6 42,86 7 50,00

SZŠ 2 12,50 4 25,00 10 62,50

Realizaci ošetřovatelské intervence Posílení sebeúcty vysokoškolsky vzdělaní


operaci v 50,00 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají realizaci

ošetřovatelské intervence před operací ve 12,50 %, po operaci v 25,00 % a před i po

operaci v 62,50 %.

Tabulka č. 17: Ošetřovatelská intervence Cirkumcize (obřízka) – péče (3000)




Ověřit, že je souhlas se zákrokem řádně podepsán 0,93 0,88

Potvrď správnou identifikaci pacienta 1,00 0,88

Podej předoperační léky proti bolesti cca hodinu před zákrokem (např.

paracetamol) 0,43 0,56

Ulož pacienta do pohodlné polohy 0,36 0,56

Pouštěj v průběhu výkonu tlumenou, vhodnou hudbu 0,07 0,19

Monitoruj životní funkce 0,79 0,75

Aplikuj dle ordinace lékaře lokální anestetikum (např. EMLA) 0,43 0,56

Asistuj lékaři dle potřeby při regionální anestezii penisu „penilní blok“ 0,36 0,38

Aplikuj dle potřeby bílou toaletní vazelínu nebo obvaz 0,36 0,25

Sleduj krvácení, každých 30 minut, alespoň dvě hodiny po 1,00 0,94

74

Poskytni po zákroku léky proti bolesti, každé 4-6 hodiny po dobu 24 hodin

(např. paracetemol) 0,86 0,75

Instruuj pacienta nebo rodiče o známkách a symptomech, které musí

nahlásit lékaři (např. zvýšená teplota, krvácení, opuchnutí, neschopnost

močit) 0,71 0,88

Zajisti vhodné prostory (pokoj) 0,57 0,69

U ošetřovatelské intervence Cirkumcize (obřízka) – péče vysokoškolsky vzdělaní



ošetřovatelské intervence 0,94, označili 6 hlavních ošetřovatelských činností, 4 vedlejší,

3 činnosti vyřadili.

Tabulka č. 17a: Realizace ošetřovatelské intervence Cirkumcize (obřízka) – péče

(3000)


N % N % N %

VS 0 0,00 2 14,29 12 85,71

SZŠ 0 0,00 4 25,00 12 75,00

Realizaci ošetřovatelské intervence Cirkumcize (obřízka) – péče vysokoškolsky

vzdělaní respondenti před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají

ve 14,29 %, před i po operaci v 85,71 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti realizaci

ošetřovatelské intervence před operací nepředpokládají, předpokládají ji ve 25,00 % po

operaci, před i po operaci v 62,50 %.

Tabulka č. 18: Ošetřovatelská intervence Postanestetická péče (2870)




Zjisti pacientovy alergie, včetně alergie na latex 0,86 0,81

Podávej dle potřeby kyslík 0,64 0,75

Monitoruj oxygenaci 0,57 0,69

75

Vyvětrej dle potřeby místnost 0,64 0,81

Monitoruj kvalitu a počet dechů 0,50 0,56

Povzbuď pacienta, aby zhluboka dýchal a kašlal 0,43 0,50

Získej zprávu od sestry z operačního sálu a sestry pro intenzivní péči se

zaměřením na péči v anesteziologii/anesteziologa 0,93 0,81

Monitoruj a zaznamenávej životní funkce, včetně vyhodnocení bolesti,

každých 15 minut, dle potřeby i častěji 0,71 0,94

Monitoruj tělesnou teplotu 0,64 0,88

Poskytni dle potřeby prostředky k zahřátí (teplé deky, konvekční deky) 0,43 0,63

Monitoruj diurézu 0,50 0,63

Podávej dle potřeby nefarmakologické a farmakologické prostředky ke

zmírnění bolesti 0,86 0,69

Podávej dle ordinace lékaře antiemetika 0,86 0,81

Podávej dle potřeby antagonisty narkotik v souladu s protokoly organizace 0,21 0,13

Kontaktuj dle potřeby lékaře 0,86 0,94

Monitoruj návrat senzorických a motorických funkcí 0,94 0,63

Monitoruj neurologický stav 0,50 0,44

Monitoruj úroveň vědomí 0,71 0,69

Vysvětlit dle potřeby diagnostická vyšetření 0,29 0,50

Zkontroluj dle potřeby pacientovy záznamy z nemocnice ke zjištění

výchozích hodnot životních funkcí 0,29 0,38

Porovnej současný a předchozí stav ke zjištění zlepšení/zhoršení

pacientova stavu 0,36 0,69

Poskytni dle potřeby verbální nebo taktilní podněty 0,36 0,56

Podávej intravenózní medikaci k ovládnutí třesavky (zimnice) 0,21 0,31

Monitoruj dle potřeby místo chirurgického zákroku 0,79 0,69

Uklidni dle potřeby pacienta 0,79 0,81

Uprav dle potřeby lůžko 0,57 0,75

Poskytni dle potřeby soukromí 0,64 0,75

Poskytni dle potřeby emoční podporu pacientovi a rodině 0,43 0,63

Urči, zda pacientův stav umožňuje propuštění 0,07 0,19

Poskytni zprávu o pacientovi na pooperační ošetřovatelské jednotce 0,14 0,25

Propust pacienta do další péče 0,21 0,21

U ošetřovatelské intervence Postanestetická péče vysokoškolsky vzdělaní



skóre ošetřovatelské intervence 0,86, označili 11 hlavních ošetřovatelských činností,


76

Tabulka č. 19: Ošetřovatelská intervence Zlepšení tělesného vzhledu (5220)




Zjisti očekávání pacienta (týkající se vzhledu) založená na vývojovém

stadiu jedince 0,93 0,75

Připrav pacienta na předvídatelné změny těla 0,93 0,81

Zjisti, zda vnímaná nespokojenost s tělem vytváří sociální paralýzu pro

dospívající (teenagery) nebo jiné rizikové skupiny 0,64 0,50

Diskutuj s pacientem dle potřeby o změnách způsobené nemocí nebo

operací 0,79 0,63

Pomoz pacientovi stanovit rozsah skutečných tělesných změn nebo úroveň

jeho funkcí 0,57 0,31

Zjisti, zda nedávná fyzická změna ovlivnila tělesný vzhled 0,36 0,44

Pomoz dle potřeby oddělit vnímání fyzického vzhledu od pocitů osobní

hodnoty 0,43 0,38

Urči, zda mají vrstevníci vliv na pacientovo vnímání těla 0,63 0,44

Hovoř dle potřeby o změnách způsobené pubertou 0,55 0,50

Edukuj dle potřeby pacienta o přirozených tělesných změnách probíhající

v jednotlivých vývojových stádiích člověka 0,41 0,50

Diskutuj s pacientem o stresorech ovlivňující vzhled – vrozené vady,

zranění, onemocnění nebo operace 0,55 0,31

Urči vliv kultury, náboženství, rasy, pohlaví a věku na pojetí tělesného

vzhledu 0,50 0,31

Sleduj četnost pacientovi sebekritiky 0,57 0,44

Sleduj, zda se pacient vyhýbá pohledu na změněnou část těla 0,57 0,63

Sleduj, zda pacientovo vnímání tělesného vzhledu má spojitost s tělesnou

stavbou a hmotností těla 0,21 0,31

Využij kresby jako metodu hodnocení vnímání tělesného vzhledu u dětí 0,00 0,19

Pouč děti dle potřeby o funkci jednotlivých částí těla 0,21 0,50

Zjisti vnímání změny tělesného vzhledu pacientem i rodinou v porovnání

se skutečným stavem 0,36 0,38

Identifikuj strategie zvládání zátěže, které rodiče využívají jako reakci na

změnu vzhledu jejich dítěte 0,21 0,31

Identifikuj dle potřeby reakce dítěte na chování (reakce) rodičů 0,21 0,44

Edukuj rodiče dle potřeby o důležitosti vhodného přijeti tělesných změn

jejich dítěte a budoucích úprav 0,57 0,44

Povzbuzuj rodiče dle potřeby k vyjádření jejich pocitů 0,21 0,38

Urči, zda změna tělesného vzhledu vedla k vystupňování sociální izolace 0,50 0,31

Pomáhej pacientovi identifikovat pozitivně vnímané části těla 0,57 0,44

77

U ošetřovatelské intervence Zlepšení tělesného vzhledu vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,71, označili 3 hlavní ošetřovatelské činnosti,


skóre ošetřovatelské intervence 0,64, označili 2 hlavní ošetřovatelské činnosti,


Tabulka č. 19a: Realizace ošetřovatelské intervence Zlepšení tělesného vzhledu

(5220)


N % N % N %

VS 0 0,00 10 71,43 4 28,57

SZŠ 0 0,00 10 62,50 6 37,50

Realizaci ošetřovatelské intervence Zlepšení tělesného vzhledu vysokoškolsky


v 71,43 %, před i po operaci ve 28,57 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti realizaci

ošetřovatelské intervence před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají

v 62,50 % a před i po operaci v 37,50%.

Tabulka č. 20: Ošetřovatelská intervence Redukce úzkosti (5820)




Užij uklidňující, utěšující přístup 0,86 0,75

Urči očekávání vzhledem k pacientovu chování 0,64 0,56

Vysvětli všechny procesy, včetně pocitů, které pacient pravděpodobně

během výkonu zažije 0,86 0,88

Snaž se pochopit pacientův pohled na stresové situace 0,71 0,81

Poskytni informace o diagnóze, léčbě, prognóze 0,57 0,44

Zůstaň s pacientem a zlepši pocit bezpečí a redukuj strach 0,43 0,56

Doporuč rodině dle potřeby zůstat s pacientem 0,64 0,63

Poskytni předměty symbolizující bezpečí 0,29 0,44

Masíruj záda a krk dle potřeby 0,14 0,25

78

Doporuč dle potřeby nesoutěžní činnosti 0,14 0,25

Udržuj zdravotní vybavení mimo dohled 0,21 0,31

Naslouchej pozorně 0,86 0,81

Posiluj dle potřeby chování 0,50 0,63

Vytvoř důvěryhodné prostředí 0,64 0,75

Povzbuď k verbalizaci pocitů, vnímání a strachu 0,64 0,56

Zjisti, kdy se stupeň úzkosti mění 0,36 0,44

Zajisti zábavné činnosti přizpůsobené k redukci napětí 0,36 0,44

Pomoz pacientovi určit situace, které vyvolávají úzkost 0,43 0,50

Kontroluj podněty vhodné pro potřeby pacienta 0,29 0,38

Podporuj dle potřeby užívání vhodných obranných mechanismů 0,36 0,38

Pomoz pacientovi vyjádřit reálný popis nadcházející události 0,21 0,69

Urči pacientovu schopnost rozhodovat 0,21 0,25

Instruuj pacienta užívat relaxační techniky - relaxovat 0,29 0,44

Podej dle potřeby léky redukující strach, úzkost 0,36 0,50

Vyhodnoť verbální i neverbální znaky úzkosti 0,86 0,69

U ošetřovatelské intervence Redukce úzkosti vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,64, označili 4 hlavní ošetřovatelské činnosti, 7 vedlejších,

14 činností vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

ošetřovatelské intervence 0,72, označili 5 hlavních ošetřovatelských činností,


Tabulka č. 20a: Realizace ošetřovatelské intervence Redukce úzkosti (5820)


N % N % N %

VS 5 35,71 3 21,43 6 42,86

SZŠ 4 25,00 2 12,50 10 62,50

Realizaci ošetřovatelské intervence Redukce úzkosti vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací předpokládají ve 37,71 %, po operaci ve 21,43 %, před i po

operaci ve 42,86 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají realizaci

ošetřovatelské intervence před operací ve 25,00 %, po operaci v 12,50 % a před i po

operaci v 62,50 %.

79

Tabulka č. 21: Ošetřovatelská intervence Ochrana proti infekci (6550)




Sleduj systémové a lokální znaky a symptomy infekce 1,00 0,81

Sleduj náchylnost k infekci 0,36 0,56

Sleduj množství granulocytů, leukocytů a diferenciální výsledky 0,21 0,38

Dodržuj, dle potřeby preventivní opatření 0,86 0,88

Omez, dle potřeby počet návštěvníků 0,21 0,44

Dodržuj asepsi 0,86 0,94

Dodržuj, dle potřeby metody izolace 0,21 0,50

Poskytni edematózním oblastem odpovídající péči o pokožku 0,43 0,56

Kontroluj pokožku a sliznice kvůli zarudnutí, nadměrnému teplu či

odvodnění 0,50 0,63

Kontroluj stav všech chirurgických řezů či zranění 0,86 0,94

Získej, dle potřeby kultivace 0,29 0,31

Podporuj dostatečný příjem živin 0,43 0,56

Podporuj, dle potřeby dostatečný příjem tekutin 0,43 0,69

Podporuj odpočinek 0,57 0,75

Pozoruj změny týkající se úrovně síly či únavy 0,21 0,44

Podporuj, dle potřeby pohybovou aktivitu a cvičení 0,43 0,44

Podporuj, dle potřeby hluboké dýchání a vykašlávání 0,29 0,38

Podej, dle potřeby imunizační přípravek 0,07 0,06

Instruuj pacienta o užívání antibiotik podle předpisu 0,64 0,56

Pouč pacienta a rodinu o známkách a symptomech infekce a kdy je

nahlásit zdravotnickým pracovníkům 0,71 0,69

Pouč pacienta a členy rodiny, jak se vyvarovat infekci 0,79 0,75

Odstraň, dle potřeby z pacientovy blízkosti čerstvé květiny a rostliny 0,00 0,31

Poskytni v případě nutnosti soukromý pokoj 0,21 0,44

Oznam pro regulaci infekce podezření na infekci personálu 0,14 0,31

Oznam pro regulaci infekce pozitivní kultivace personálu 0,07 0,25

U ošetřovatelské intervence Ochrana proti infekci vysokoškolsky vzdělaní





80

Tabulka č. 21a: Realizace ošetřovatelské intervence Ochrana proti infekci (6550)

Respondenti Před operací po operaci před i po operaci

N % N % N %

VS 0 0,00 6 42,86 8 57,14

SZŠ 0 0,00 6 37,50 10 62,50

Realizaci ošetřovatelské intervence Ochrana proti infekci vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají ve 42,86 %, před

i po operaci ve 57,14 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti realizaci ošetřovatelské

intervence před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají ve 37,50 % a před

i po operaci v 62,50 %.

Tabulka č. 22: Ošetřovatelská intervence Zavedení intravenózní (i. v.) léčby (4190)




Instruuj pacienta o výkonu 1,00 1,00

Dodržuj přísně aseptický postup 1,00 0,94

Zjisti pacientovy alergie (léky, jód nebo náplast) 1,00 0,88

Zjistit, zda pacient nemá poruchu hemokoagulace nebo zda neužívá léky

ovlivňující srážení krve 0,79 0,63

Požádej pacienta při zavádění intravenózní kanyly o klid 0,93 0,81

Poskytni dle potřeby emocionální podporu 0,64 0,69

Požádej rodiče dle potřeby, aby drželi a utěšili dítě 0,50 0,56

Vyber vhodnou žílu pro venepunkci 1,00 0,94

Proveď u pacienta s „arteriovenózní fistulí“ nebo shuntem venepunkci na

opačné ruce 0,57 0,38

Vyber vhodný typ jehly (podle účelu a doby očekávaného používání) 1,00 0,88

Vyber, pokud možno pro podání krve u dospělých jehlu o průměru 18 G 0,07 0,19

Použij škrtidlo 3-4 palce nad předpokládaným místem vpichu 0,64 0,69

Požádej pacienta, aby měl končetinu položenou pod úrovní srdce 0,64 0,63

Masíruj, dle potřeby pacientovu paži od proximalního k distálnímu konci 0,43 0,44

Poklepej zlehka dle potřeby na místo vpichu po umístění škrtidla 0,50 0,56

Dezinfikuj oblast vhodným roztokem 1,00 0,94

Použij dle potřeby na místo vpichu lokální anestetikum (1% „lidocaine) 0,43 0,44

81

Zasuň jehlu dle pokynů výrobce 0,57 0,44

Urči správné umístění pozorováním krve v „signální komůrce“ nebo v

hadičkách 0,79 0,69

Odstraň škrtidlo co nejdříve je to možné 1,00 0,88

Připevni žilní kanylu náplastí 0,93 0,88

Připoj žilní kanylu k intravenózním hadičkám nebo použij intravenózní

uzávěr 0,93 0,81

Použij přes místo zavedení žilní kanyly malý transparentní obvaz 0,93 0,88

Označ štítkem i.v. krytí 0,93 0,88

Použij dle potřeby na paži dlahu, opatrně, aby se nepřerušila cirkulace krve 0,36 0,31

Dodržuj všeobecná preventivní opatření 0,93 0,94

U ošetřovatelské intervence Zavedení intravenózní (i. v.) léčby vysokoškolsky

vzdělaní respondenti určili vážené skóre 0,70, označili 15 hlavních ošetřovatelských

činností, 5 vedlejších, 6 činnosti vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre ošetřovatelské intervence 0,80, označili 13 hlavních ošetřovatelských

činností, 6 vedlejších, 7 činností vyřadili.

Tabulka č. 22a: Realizace ošetřovatelské intervence Zavedení intravenózní (i. v.)

léčby (4190)


N % N % N %

VS 4 28,57 0 0,00 10 71,43

SZŠ 3 18,75 0 0,00 13 81,25

Realizaci ošetřovatelské intervence Zavedení intravenózní (i. v.) léčby

vysokoškolsky vzdělaní respondenti před operací předpokládají ve 28,57 %, po operaci

ji nepředpokládají, před i po operaci ji předpokládají v 71,43 %. Středoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají realizaci ošetřovatelské intervence před operací v 18,75 %,

po operaci ji nepředpokládají, předpokládají ji a před i po operaci v 81,25 %.

82

Tabulka č. 23: Ošetřovatelská intervence Redukce krvácení: rána (4028)




Použij ruční tlak nad krvácením nebo potencionální krvácející

oblastí 0,29 0,31

Aplikuj ledový obklad na postiženou oblast 0,93 0,81

Použij tlakový obvaz na místo krvácení 0,79 0,81

Vyměň nebo zpevni dle potřeby tlakový obvaz 0,36 0,63

Monitoruj životní funkce 0,57 0,50

Sleduj přesný příjem a výdej tekutin 0,21 0,38

Monitoruj velikost a charakter hematomu, pokud je přítomen 0,86 0,75

Pouč pacienta o omezení činnosti, pokud je to vhodné 0,50 0,69

Pouč pacienta nebo rodinu na známky krvácení a o vhodných

opatřeních (upozornit sestru), kdyby se dále krvácení vyskytovalo 1,00 0,94

U ošetřovatelské intervence Redukce krvácení: rána vysokoškolsky vzdělaní


2 vedlejší, 3 činnosti vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

ošetřovatelské intervence 0,73, označili 4 hlavní ošetřovatelské činnosti, 3 vedlejší,

2 činnosti vyřadili.

Tabulka č. 23a: Realizace ošetřovatelské intervence Redukce krvácení: rána (4028)


N % N % N %

VS 0 0,00 13 92,86 1 7,14

SZŠ 0 0,00 15 93,75 1 6,25

Realizaci ošetřovatelské intervence Redukce krvácení: rána vysokoškolsky


v 92,86 %, před i po operaci v 7,14 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti realizaci


v 93,75 % a před i po operaci v 6,25%.

83

Tabulka č. 24: Ošetřovatelská intervence Zvládnutí nevolnosti (1450)




Podporuj sledování vlastní zkušenosti s nevolností 0,43 0,44

Podporuj učení se strategiím, jak zvládnout svou vlastní nevolnost 0,43 0,31

Proveď kompletní zhodnocení nevolnosti včetně frekvence, doby trvání,

závažnosti a vyvolávajících faktorů 0,93 0,81

Zhodnoť minulé zkušenosti s nevolností (např. při jízdě v autě) 0,36 0,25

Získej kompletní anamnézu před léčbou 0,29 0,50

Získej informace o stravování v minulosti, včetně osobní a kulturní

preference potravin 0,07 0,19

Zhodnoť dopad pociťování nevolnosti na kvalitu života (např. chuť k jídlu,

aktivita, výkon povolání, pracovní zodpovědnost a spánek) 0,21 0,31

Identifikuj faktory (např. medikace a výkony), které mohou způsobit

nevolnost či k ní přispět 0,57 0,75

Podávej dle možností účinné antiemetické léky (mimo nevolnosti

způsobené těhotenstvím) 0,71 0,81

Zaměř se na faktory prostředí, jež mohou nevolnost vyvolat (např. nelibé

pachy, zvuky a nepříjemné vizuální vjemy) 0,57 0,56

Redukuj či eliminuj osobní faktory, které vyvolávají nebo zhoršují

nevolnost (úzkost, strach, únava, nedostatek znalostí) 0,57 0,69

Identifikuj strategie poskytující úlevu při nevolnosti 0,57 0,25

Akceptuj nevolnost a spolupracuj s pacientem při výběru strategie kontroly

úzkosti 0,43 0,50

Zvaž kulturní vliv na reakci na nevolnost při realizaci intervence 0,21 0,13

Podporuj netoleranci nevolnosti a vybízej k asertivnímu přístupu s pomocí

zdravotnického pracovníka dosáhnout farmakologické či

nefarmakologické úlevy 0,36 0,31

Nauč používat nefarmakologických technik (např. biofeedback, relaxace,

řízené představy, terapie hudbou, rozptýlení, akupresura) ke zvládnutí

nevolnosti 0,43 0,25

Informuj další profesionály v oblasti zdravotní péče a členy rodiny o všech

nefarmakologických strategiích, které byly pacientem trpícím nevolností

využity 0,36 0,19

Podporuj adekvátní odpočinek a spánek k ulehčení poskytnutí úlevy od

nevolnosti 0,50 0,50

Umožni častou ústní hygienu k podpoření komfortu, pokud nevyvolává

nevolnost 0,64 0,50

Podporuj přijímání malých porcí jídla, které pacient s nevolností shledává

chutným 0,36 0,44

Podávej dle potřeby chladné, čiré tekutiny, bez barvy a zápachu potravin 0,79 0,56

Sleduj zaznamenaný příjem týkající se nutričního složení a kalorií 0,21 0,25

Prováděj pravidelné vážení 0,21 0,25

84

Poskytni informace o nevolnosti, o jejích příčinách a době trvání 0,50 0,63

Pomáhej při vyhledávání a poskytnutí emocionální podpory 0,43 0,38

Monitoruj výsledky zvládání nevolnosti 0,64 0,50

U ošetřovatelské intervence Zvládnutí nevolnosti vysokoškolsky vzdělaní



skóre ošetřovatelské intervence 0,59, označili 3 hlavní ošetřovatelské činnosti,


Tabulka č. 24a: Realizace ošetřovatelské intervence Zvládnutí nevolnosti (1450)


N % N % N %

VS 0 0,00 14 100,00 0 0,00

SZŠ 0 0,00 14 87,50 2 12,50

Realizaci ošetřovatelské intervence Zvládnutí nevolnosti vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají ve 100,00 %, před

i po operaci ji nepředpokládají. Středoškolsky vzdělaní respondenti realizaci


v 87,50 % a před i po operaci ve 12,50 %.

Tabulka č. 25: Ošetřovatelská intervence Zvládnutí zvracení (1570)




Zhodnoť zvratky (barvu, konzistenci, příměsi, souvislost s okolnostmi,

charakter) 0,86 0,75

Změř nebo odhadni objem zvratků 0,64 0,50

Urči frekvenci a dobu trvaní zvracení 0,86 0,63

Získej kompletní anamnézu před léčbou 0,14 0,50

Získej informace o stravování v minulosti, včetně osobní a kulturní

preference potravin 0,07 0,19

85

Identifikuj faktory (např. medikaci a výkony), které mohou přispět ke

zvracení 0,86 0,69

Podávej dle možností účinné antiemetické léky 0,86 0,88

Zaměř se na faktory prostředí, které mohou zvracení vyvolat (např. nelibé

pachy, zvuky a nepříjemné vizuální vjemy) 0,43 0,63

Redukuj či eliminuj osobní faktory, které vyvolávají nebo zhoršují

zvracení (úzkost, strach, únava, nedostatek znalostí) 0,50 0,44

Předcházej polohou aspiraci 0,79 0,75

Udržuj volné dýchací cesty 0,71 0,50

Poskytni psychickou podporu během zvracení (např. pomoci člověku se

předklonit či mu podepřít hlavu 0,71 0,69

Zajisti pohodlí (studené obklady na čelo, omývání obličeje žínkou,

poskytnutí čistého suchého oblečení) v průběhu epizody zvracení 0,64 0,69

Akceptuj zvracení a spolupracuj s pacientem při výběru strategie kontroly

zvracení 0,50 0,44

Zajisti hygienickou péči k vyčištění úst a nosu 0,71 0,75

Zajisti po epizodě zvracení úklid, zvláštní péči věnuj odstranění pachů 0,57 0,75

Čekej po epizodě zvracení alespoň 30 minut před podáním dalších tekutin

pacientovi (za předpokladu normálního gastrointestinálního traktu a

peristaltiky) 0,79 0,63

Začni podávat čiré a neperlivé tekutiny 0,50 0,63

Zvyšuj postupně objem tekutin (pokud se do 30 minut neobjeví další

zvracení) 0,86 0,44

Sleduj, zda nedošlo k poškození jícnu a hltanu pokud zvracení a dávení

trvalo delší dobu 0,14 0,25

Monitoruj rovnováhu tekutin a elektrolytů 0,29 0,31

Podporuj odpočinek 0,57 0,69

Použij, pokud je to nutné nutriční doplňky k udržení tělesné váhy 0,14 0,25

Prováděj pravidelné vážení 0,21 0,25

Nauč použití nefarmakologických technik (např. biofeedback, relaxace,

řízené představy, terapie hudbou, rozptýlení, akupresura) ke zvládnutí

zvracení 0,43 0,31

Podporuj použití nefarmakologických technik spolu s dalšími opatřeními

ke zvládnutí zvracení 0,29 0,31

Informuj další profesionály v oblasti zdravotní péče a členy rodiny o všech

nefarmakologických strategiích, které byly pacientem využity 0,29 0,25

Pomáhej pacientovi a rodině při vyhledávání podpory a podporování sebe

navzájem 0,07 0,38

Monitoruj výsledky zvládnutí zvracení 0,64 0,56

U ošetřovatelské intervence Zvládnutí zvracení vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,57, označili 7 hlavních ošetřovatelských činností, 11 vedlejších,


86



Tabulka č. 25a: Realizace ošetřovatelské intervence Zvládnutí zvracení (1570)

Respondenti před operací Po operaci před i po operaci

N % N % N %

VS 0 0,00 14 100,00 0 0,00

SZŠ 0 0,00 16 100,00 0 0,00

Realizaci ošetřovatelské intervence Zvládnutí zvracení vysokoškolsky

i středoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají ve 100,00 % pouze po operaci.

Tabulka č. 26: Ošetřovatelská intervence Zvládnutí bolesti (1400)




Proveď komplexní hodnocení bolesti zahrnující místo, charakteristiku,

vznik, dobu trvání, frekvenci, kvalitu, intenzitu, závažnost bolesti a

vyvolávající faktory 1,00 0,94

Pozoruj neverbální projevy nepohodlí, obzvláště u těch, kteří nemohou

efektivně komunikovat 0,86 0,69

Zajisti pacientovi analgetickou péči 0,79 0,88

Použij terapeutické komunikační strategie ke zjištění pocitu bolesti a

vyjádření akceptace pacientovy reakce na bolest 0,64 0,56

Zjisti, jaké má pacient znalosti a názory na bolest 0,50 0,38

Zvaž kulturní vlivy ovlivňující reakci na bolest 0,50 0,38

Urči vliv pocitu bolesti na kvalitu života (např. spánek, chuť k jídlu,

aktivita, vnímání, nálada, vztahy, výkon povolání a pracovní

zodpovědnost) 0,50 0,50

Hledej s pacientem faktory, které bolest zlepšují/zhoršují 0,79 0,75

Zhodnoť s pacientem a zdravotnickým týmem efektivitu opatření užitých

ke zvládnutí bolesti v minulosti 0,43 0,44

Pomoz pacientovi a rodině při vyhledávání a poskytování podpory 0,29 0,63

Urči potřebnou frekvenci hodnocení pacientova komfortu (pohodlí) a

implementuj monitorovací plán 0,36 0,44

Poskytni informace o bolesti, jaké jsou její příčiny, jak dlouho bude trvat a

jaké nepohodlí/obtíže/bolest (diskomfort) lze očekávat od výkonů 0,79 0,69

Sleduj faktory vnějšího prostředí, které mohou ovlivnit pacientovu odezvu

na diskomfort (např. pokojová teplota, osvětlení, hluk 0,50 0,63

87

Redukuj či eliminuj faktory, které vyvolávají nebo zhoršují bolest (strach,

únava, monotónnost, nedostatek znalostí) 0,57 0,63

Zvaž při výběru strategie pro úlevu od bolesti pacientovu ochotu se

účastnit, schopnost se účastnit, výhody (preference) podpory metody

rodinou a kontraindikace 0,36 0,50

Vyber a implementuj do praxe rozličná opatření (farmakologické,

nefarmakologické, interpersonální) vedoucí k odpovídající úlevě od bolesti 0,36 0,44

Nauč principy zvládnutí bolesti 0,57 0,44

Zvaž typ a zdroj bolesti při vybírání strategie úlevy od bolesti 0,71 0,63

Podporuj pacienta, aby monitoroval vlastní bolest a sám vhodně zasáhl 0,36 0,56

Nauč použití nefarmakologických technik (např. biofeedback, transkutánní

elektrická nervová stimulace (TENS), hypnóza, relaxace, řízené představy,

terapie hudbou, rozptýlení, terapie hrou, pohybová terapie, akupresura,

aplikace tepla/chladu a masáž) před, po a pokud možno i během

bolestivých aktivit, než se bolest objeví nebo zhorší, spolu s dalšími

opatřeními k úlevě od bolesti 0,50 0,31

Ověř pacientovo aktuální užití farmakologických metod pro úlevu od

bolesti 0,43 0,44

Pouč o farmakologických metodách úlevy od bolesti 0,36 0,50

Podporuj pacienta, aby užíval vhodnou medikaci proti bolesti 0,50 0,38

Spolupracuj s pacientem, jeho rodinou a dalšími zdravotnickými

profesionály pro výběr a implementaci nefarmakologických opatření k

úlevě od bolesti podle potřeby 0,57 0,44

Podávej předepsaná analgetika k optimální úlevě 0,86 0,75

Implementuj opatření ke zvládnutí bolesti dříve, než se bolest stane

závažnou 0,29 0,38

Podej léčiva před aktivitou pro zvýšení zapojení, ale zvaž riziko vlivu

podaných sedativ 0,21 0,25

Zajisti preemptivní analgezii nebo nefarmakologické strategie před

bolestivými procedurami 0,29 0,25

Ověř u pacienta úroveň diskomfortu, zaznamenej změny ve zdravotních

záznamech, informuj další zdravotnický personál pracující s pacientem 0,64 0,50

Zhodnoť efektivitu použitých opatření pro zvládnutí bolesti v době

kontinuálního hodnocení pociťování (prožívání) bolesti 0,36 0,56

Zahaj a uprav opatření pro zvládnutí bolesti na základě pacientovy reakce 0,36 0,63

Podporuj adekvátní odpočinek/spánek k ulehčení úlevy od bolesti 0,57 0,81

Podporuj pacienta dle potřeby, aby o své bolesti mluvil 0,57 0,63

Oznam lékaři, pokud jsou opatření neúspěšná nebo pokud se současná

stížnost význačně liší od pacientovy minulé zkušenosti s bolestí 0,79 0,56

Informuj další zdravotnický personál, členy rodiny o nefarmakologických

strategiích používaných pacientem k podpoření preventivních přístupů ke

zvládnutí bolesti 0,36 0,50

Uplatni dle potřeby multidisciplinární přístup ke zvládání bolesti 0,29 0,38

Poskytni přesné informace k podpoře znalostí rodiny o prožívání bolesti a

odezvy na ni 0,50 0,38

Zapoj rodinu, pokud je to možné do možných způsobů (modality) úlevy od 0,43 0,56

88

bolesti

Monitoruj pacientovu spokojenost se zvládáním bolesti v určených

intervalech 0,64 0,56

U ošetřovatelské intervence Zvládnutí bolesti vysokoškolsky vzdělaní respondenti





Tabulka č. 26a: Realizace ošetřovatelské intervence Zvládnutí bolesti (1400)


N % N % N %

VS 0 0,00 12 85,71 2 14,29

SZŠ 0 0,00 11 68,75 5 31,25

Realizaci ošetřovatelské intervence Zvládnutí bolesti vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají v 85,71 %, před

i po operaci ve 14,29 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti realizaci ošetřovatelské

intervence před operací předpokládají, po operaci ji předpokládají v 68,75 % a před i po

operaci ve 31,25 %.

Tabulka č. 27: Ošetřovatelská intervence Řízení/organizace prostředí: komfort

(6482)




Zjisti cíle pacienta a jeho rodiny pro organizaci prostředí a optimální

pohodlí (komfort) 0,57 0,63

Ulehči pacientovi a rodině změnu vřelým přivítáním do nového prostředí 0,57 0,75

Zvaž umístění pacienta na více lůžkový pokoj (pokud je to možné, se

spolubydlícími s podobnými požadavky na okolí) 0,93 0,69

Umísti pacienta na jednolůžkový pokoj, pokud je to možné a pokud

pacient (rodina) upřednostňuje a potřebuje klid a odpočinek 0,64 0,63

89

Reaguj pohotově na zvukové signály, které by měly být vždy na dosah 0,71 0,69

Vyhni se zbytečnému vyrušování a umožni pacientovi odpočívat 0,36 0,56

Vytvoř klidné a podporující prostředí 0,93 0,88

Zajisti bezpečné a čisté prostředí 0,93 0,88

Zajisti dle možností volbu společenských aktivit a návštěv 0,36 0,50

Zjisti zdroje nepohodlí, jako vlhké obvazy, umístění drénů, kanyl, příliš

utažené obvazy, zmačkané prostěradlo a dráždivé látky prostředí 0,93 0,81

Uprav pokud je to možné teplotu v místnosti tak, aby byla pro pacienta co

nejpříjemnější 0,79 0,69

Poskytni nebo odeber přikrývky pro zvýšení pocitu pohodlí (teplo) 0,71 0,63

Vyhni se zbytečnému odkrytí, průvanu, přehřátí nebo zimě 0,50 0,63

Uprav osvětlení podle potřeby k jednotlivým aktivitám, vyhni se přímému

světlu do očí 0,50 0,69

Usnadni hygienická opatření tak, aby se pacient cítil pohodlně (např.

otírání čela, mazání tělovým krémem, očista těla, vlasů a ústní dutiny) 0,57 0,69

Ulož pacienta do pohodlné polohy (např. využij zásady polohování,

podepření polštáři, podpora kloubů během pohybu, zpevnění operační

rány, znehybnění bolestivých částí těla) 0,50 0,63

Sleduj pokožku, hlavně u tělesných výstupků, sleduj známky otlačení či

podráždění 0,50 0,38

Vyvaruj se vystavení pokožky nebo sliznic dráždivým látkám (např.

průjmovité stolice, drenáž ran) 0,50 0,38

Poskytni dle potřeby pacientovi a jeho rodině relevantní a užitečné

vzdělávací zdroje týkající se zvládání nemocí a zranění 0,29 0,56

U ošetřovatelské intervence Řízení/organizace prostředí: komfort vysokoškolsky

vzdělaní respondenti určili vážené skóre 0,64, označili 5 hlavních ošetřovatelských

činností, 11 vedlejších, 3 činnosti vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre ošetřovatelské intervence 0,66, označili 4 hlavní ošetřovatelské činnosti,

13 vedlejších, 2 činnosti vyřadili.

Tabulka č. 27a: Realizace ošetřovatelské intervence Řízení/organizace prostředí:

komfort (6482)


N % N % N %

VS 0 0,00 7 50,00 7 50,00

SZŠ 0 0,00 2 12,50 13 81,25

90

Realizaci ošetřovatelské intervence Řízení/organizace prostředí: komfort

vysokoškolsky vzdělaní respondenti před operací nepředpokládají, po operaci ji

předpokládají v 50,00 %, před i po operaci také v 50,00 %. Středoškolsky vzdělaní

respondenti realizaci ošetřovatelské intervence před operací nepředpokládají, po operaci

ji předpokládají ve 12,50 % a před i po operaci v 81,25 %.

Tabulka č. 28: Ošetřovatelská intervence Dokumentace (7920)




Zaznamenej kompletní shrnující nálezy do původní zprávy 0,36 0,44

Zdokumentuj ošetřovatelské hodnocení, ošetřovatelské diagnózy,

ošetřovatelské intervence a výsledky poskytnuté péče 1,00 0,94

Dodržuj instrukce poskytnuté standardem praxe pro dokumentaci 0,79 0,88

Použij standardizovaný, systematický a předepsaný formát

potřebného/vyžadovaného nastavení 0,71 0,50

Použij standardizované formuláře určené federálními a státními předpisy a

úhradami 0,36 0,44

Posuzuj východisko hodnocení a pečovatelské aktivity za použití

specifických formulářů/ vývojového diagramu 0,43 0,50

Zaznamenej všechny vstupy, co nejdříve je to možné 0,86 0,81

Vyhni se duplicitním informacím ve zprávě 0,64 0,50

Zaznamenej přesné datum a čas výkonu nebo konzultace od jiného

zdravotnického pracovníka 0,86 0,88

Popiš pacientovo chování objektivně a přesně 1,00 0,81

Zdokumentuj důkazy o pacientových konkrétních nárocích (např.

odškodnění pracovníka, pojištění nebo nárok na soudní proces) 0,14 0,44

Zdokumentuj a oznam dle zákona situace zneužívání/týrání dospělých či

dětí 0,50 0,44

Zdokumentuj dle potřeby užití hlavního zdravotnického vybavení a

příslušenství 0,86 0,69

Zaznamenat dle potřeby probíhající hodnocen 0,50 0,50

Zaznamenej pacientovy reakce na ošetřovatelské intervence 0,79 0,75

Zdokumentuj, že byl lékař uvědomen o změně pacientova stavu 0,79 0,81

Zmapuj dle potřeby odchylky od očekávaných výsledků 0,57 0,56

Zaznamenej dle potřeby použití bezpečnostních opatření jako např.

postranní zábrany 0,64 0,56

Zaznamenej pacientovo specifické chování za použití jeho přesných slov 0,36 0,56

Zaznamenej dle potřeby zapojení rodiny 0,36 0,63

Zaznamenej dle potřeby pozorování rodinných interakcí a domácího 0,29 0,31

91

prostředí

Zaznamenej řešení/stav zjištěných problémů 0,64 0,75

Zajisti dle potřeby v době propuštění kompletní záznamy 0,57 0,69

Sumarizuj stav pacienta v závěru ošetřovatelské (služby) péče 0,79 0,69

Podepiš zprávu, použij zákonný podpis a titul 0,50 0,63

Zachovej mlčenlivost o záznamu 1,00 0,88

Použij data z dokumentace pro zajištění kvality a akreditace 0,43 0,44

U ošetřovatelské intervence Dokumentace vysokoškolsky vzdělaní respondenti





Tabulka č. 28a: Realizace ošetřovatelské intervence Dokumentace (7920)

Respondenti před operací po operaci Před i po operaci

N % N % 13 %

VS 0 0,00 1 7,14 13 92,86

SZŠ 0 0,00 2 12,50 14 87,50

Realizaci ošetřovatelské intervence Dokumentace vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají v 7,14 %, před

i po operaci v 92,86 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti realizaci ošetřovatelské

intervence před operací nepředpokládají, po operaci ji předpokládají ve 12,50 % a před


4.3 Výsledky validizace ošetřovatelských intervencí NOC

K validizaci bylo podstoupeno 11 očekávaných výsledků, jež celkem obsahují 248

očekávaných ošetřovatelských výsledků. V následujících tabulkách jsou uvedeny

výsledky, které byly získány vypočítáním váženého skóre dle Fehringovy metody.

Postup je uveden v podkapitole 3.1 Metodika a technika výzkumu

92

Výzkumná činnost byla zaměřena u chlapců – adolescentů na ošetřovatelskou péči

před a po operaci fimózy, z tohoto důvodu byly z očekávaného výsledku Závažnost

ztráty krve (0413) vyřazeny indikátory 041303 Krvácení z konečníku, 041304

Hemoptysa, 041305 Hematemesa a 041307 Vaginální krvácení.

Očekávané ošetřovatelské výsledky a jednotlivé ošetřovatelské indikátory

očekávaných výsledků se stanovenou hodnotou nad 0,75 byly pokládány za hlavní

(tmavě zelená barva), s hodnotou 0,50 a vyšší za vedlejší (žlutá barva) a pod 0,50

za nepodstatné a byly proto vyřazeny (bílá barva).

Součástí hodnocení jsou i tabulky vyjadřující předpokládané dosažení očekávaných

výsledků u adolescentů před, po nebo před i po operaci fimózy dle hodnocení

všeobecných a dětských sester. Hodnoty jsou udávány v absolutním počtu respondentů

a v relativní četnosti, jež je vyjádřena v procentech. Pro potřeby této práce byly

procentuální hodnoty zaokrouhlovány na dvě desetinná čísla.



v procentech.

Tabulka č. 29: Očekávaný výsledek Močení (0503)


Vážené skóre očekávaného výsledku 0,68 0,83

Indikátory VS VS

050301 Způsob vyprazdňování 0,57 0,56

050302 Zápach moči 0,21 0,31

050303 Množství moč 0,21 0,38

050304 Barva moči 0,21 0,38

050306 Čirost moči 0,29 0,25

050307 Příjem tekutin 0,29 0,50

050313 Kompletně prázdný močový měchýř 0,29 0,38

050314 Rozpoznání nucení na močení 0,00 0,19

050305 Viditelné částice v moči 0,14 0,19

050329 Viditelná krev v moči 0,21 0,19

050309 Bolest při močení 0,57 0,63

050330 Pálení při močení 0,50 0,63

93

050310 Váhání s močením 0,71 0,63

050331 Frekvence močení 0,29 0,38

050311 Naléhavost s močením 0,07 0,19

050332 Retence moči 0,36 0,44

050333 Nykturie 0,00 0,13

050312 Inkontinence moči 0,14 0,25

050334 Stresová inkontinence 0,00 0,00

050335 Urgentní inkontinence 0,00 0,00

050336 Funkční inkontinence 0,00 0,00

U očekávaného výsledku Močení vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené

skóre 0,68, neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 4 vedlejší a 17 indikátorů vyřadili.

Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre očekávaného výsledku 0,83,

neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 5 vedlejších, 16 indikátorů vyřadili.

Tabulka č. 29a: Dosažení očekávaného výsledku Močení (0503)

Respondenti před operací Po operaci před i po operaci

N % N % N %

VS 1 7,14 4 28,57 9 64,29

SZŠ 0 0,00 6 37,50 10 62,50

Dosažení očekávaného výsledku Močení vysokoškolsky vzdělaní respondenti před

operací předpokládají v 7,14 %, po operaci ve 28,57 %, před i po operaci v 64,29 %.

Středoškolsky vzdělaní respondenti dosažení očekávaného výsledku před operací

nepředpokládají, po operaci předpokládají dosažení ve 37,50 % a před i po operaci

v 62,50 %.

Tabulka č. 30: Očekávaný výsledek Sebevědomí (1205)



Indikátory VS VS

120501 Vyjádření přijetí sebe 0,71 0,25

120502 Přijetí svých limitů (omezení) 0,50 0,25

94

120503 Udržení přímého postoje 0,21 0,19

120504 Udržení očního kontaktu 0,14 0,19

120505 Popis sebe 0,29 0,13

120506 Ohled na ostatní 0,07 0,13

120507 Otevřená komunikace 0,57 0,50

120508 Naplnění vlastních významných rolí 0,14 0,31

120509 Dodržování péče o zevnějšek a hygienu 0,64 0,56

120510 Rovnováha mezi participací a nasloucháním ve skupině 0,07 0,13

120511 Stupeň důvěry 0,36 0,50

1202512 Přijmutí komplimentů od druhých 0,14 0,19

120513 Očekávaná reakce od ostatních 0,29 0,31

120514 Přijetí kritiky 0,14 0,19

120515 Vůle postavit se druhým 0,07 0,13

120521 Popis úspěchu v práci 0,00 0,13

120522 Popis úspěchu ve škole 0,07 0,06

120517 Popis úspěchu v sociálních skupinách 0,07 0,19

120518 Popis víry v sebe (být na sebe hrdý) 0,29 0,31

120519 Pocity týkající se vlastní hodnoty (sebevědomí) 0,36 0,25

U očekávaného výsledku Sebevědomí vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre 0,71, neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 4 vedlejší, 16 indikátorů

vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre očekávaného výsledku

0,66, neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 3 vedlejší, 17 indikátorů vyřadili.

Tabulka č. 30a: Dosažení očekávaného výsledku Sebevědomí (1205)


N % N % N %

VS 0 0,00 6 42,86 8 57,14

SZŠ 0 0,00 5 31,25 11 68,75

Dosažení očekávaného výsledku Sebevědomí vysokoškolsky vzdělaní respondenti

před operací nepředpokládají, po operaci předpokládají dosažení ve 42,86 %, před i po

operaci v 57,14 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti dosažení očekávaného výsledku

95

před operací nepředpokládají, po operaci dosažení předpokládají ve 31,25 %, před i po

operaci v 68,75 %.

Tabulka č. 31: Očekávaný výsledek Tělesný vzhled (1200)



Indikátory VS VS

120001 Vnitřní pohled na sebe 0,36 0,31

120002 Shoda mezi tělesnou realitou, ideálem těla a prezentací těla 0,57 0,50

120003 Popis ovlivněné části těla 0,29 0,31

120016 Postoj k dotýkání se postižené časti těla 0,21 0,63

120017 Postoj k užívání strategií pro zlepšení vzhledu 0,21 0,38

120005 Spokojenost se vzhledem těla 0,71 0,56

120018 Postoj k užívání strategií ke zlepšení funkce 0,21 0,38

120006 Spokojenost s funkcí těla 0,57 0,56

120007 Přizpůsobení se změnám ve fyzickém vzhledu 0,43 0,44

120008 Přizpůsobení se změnám v tělesné funkci 0,21 0,38

120009 Přizpůsobení se změnám ve zdravotním stavu 0,14 0,19

120013 Přizpůsobení se tělesným změnám v důsledku zranění 0,07 0,06

120014 Přizpůsobení se tělesným změnám v důsledku operace 0,86 0,88

120015 Přizpůsobení se tělesným změnám v důsledku věku 0,57 0,56

U očekávaného výsledku Tělesný vzhled vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre 0,79, označili 1 hlavní indikátor, 4 vedlejší, 8 indikátorů vyřadili.


označili 1 hlavní indikátor, 5 vedlejších, 8 indikátorů vyřadili.

Tabulka č. 31a: Dosažení očekávaného výsledku Tělesný vzhled (1200)

Respondenti Před operací Po operaci před i po operaci

N % N % N %

VS 0 0,00 6 42,86 8 57,14

SZŠ 0 0,00 5 31,25 11 68,75

96

Dosažení očekávaného výsledku Tělesný vzhled vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací nepředpokládají, po operaci předpokládají dosažení

ve 42,86 %, před i po operaci v 57,14 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti dosažení

očekávaného výsledku před operací nepředpokládají, po operaci dosažení předpokládají

ve 31,25 %, před i po operaci v 68,75 %.

Tabulka č. 32: Očekávaný výsledek Sexuální fungování (0119)



Indikátory VS VS

011901 Dosažení sexuálního vzrušení 0,43 0,69

011902 Udržení erekce po dobu orgasmu 0,14 0,25

011903 Udržení vzrušení 0,29 0,44

011904 Používat v případě potřeby podpůrná zařizení 0,00 0,00

011905 Upravit dle potřeby sexuální techniky 0,43 0,38

011906 Vyvarovat se užívání látek ovlivňující sexuální funkci 0,21 0,19

011927 Používat dle potřeby substituční hormonální terapii 0,00 0,00

011907 Schopnost realizovat sex přes fyzické nedokonalosti 0,43 0,44

011908 Vyjádření spokojenosti se sexuálním chováním 0,36 0,25

011909 Vyjádření sebeúcty 0,50 0,50

011910 Vyjádření spokojenosti s tělem 0,79 0,56

011911 Vyjádření zájmu o sex 0,43 0,44

011912 Vyjádření schopnosti intimity 0,14 0,38

011913 Vyjádření ochoty k sexualitě 0,36 0,31

011914 Prohlášení souhlasu partnera 0,07 0,19

011915 Vyjádření úcty k partnerovi 0,21 0,38

011916 Vyjádření akceptace partnera 0,21 0,19

011917 Vyjádření znalostí o partnerových sexuálních schopnostech 0,14 0,19

011918 Vyjádření znalostí osobních sexuálních schopností 0,36 0,19

011919 Vyjádření znalostí o partnerových sexuálních potřebách 0,21 0,19

011920 Vyjádření znalostí osobních sexuálních potřeb 0,36 0,36

011921 Bez problémů s partnerem komunikovat 0,36 0,38

011922 Hovořit s partnerem o sexuálních potřebách 0,36 0,25

011923 Hovořit s partnerem o sexuální orientaci 0,14 0,19

011924 Realizovat sex ve vhodném prostředí 0,07 0,19

97

011925 Realizovat sex bez nátlaku na partnera 0,29 0,38

U očekávaného výsledku Sexuální fungování vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,82, označili 1 hlavní indikátor, 1 vedlejší,

24 indikátorů vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

očekávaného výsledku 0,80, neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 3 vedlejší,

23 indikátorů vyřadili.

Tabulka č. 32a: Dosažení očekávaného výsledku Sexuální fungování (0119)


N % N % N %

VS 0 0,00 6 42,86 8 57,14

SZŠ 0 0,00 5 31,25 11 68,75

Dosažení očekávaného výsledku Sexuální fungování vysokoškolsky vzdělaní





Tabulka č. 33: Očekávaný výsledek Stupeň strachu (1210)



Indikátory VS VS

121001 Úzkost 0,86 0,75

121002 Tendence obviňovat druhé 0,07 0,00

121003 Egocentrismus 0,14 0,13

121004 Nedostatek sebevědomí 0,57 0,81

121005 Neklid 0,29 0,38

121006 Nesnášenlivost 0,14 0,00

121007 Výbuch vzteku 0,21 0,06

121008 Obtížná koncentrace 0,07 0,19

98

121009 Obtížné učení se 0,00 0,00

121010 Obtížné řešení problémů 0,43 0,13

121011 Omezené pole vnímání 0,00 0,06

121012 Vnímání problémuv mezilidských vztazích 0,21 0,06

121013 Přehnaný zájem o životní události 0,00 0,00

121014 Zabývání se životními událostmi 0,00 0,00

121015 Zabývání se zdroji strachu 0,50 0,13

121016 Zvýšení krevního tlaku 0,36 0,19

121017 Zrychlení pulsu 0,36 0,38

121018 Zrychlené dýchání 0,29 0,31

121019 Rozšířené zorničky 0,14 0,13

121020 Pocení 0,36 0,38

121021 Pocit na omdlení 0,14 0,13

121022 Napětí ve svalech 0,29 0,19

121023 Napětí v obličeji 0,14 0,19

121024 Časté močení 0,07 0,13

121025 Průjem 0,14 0,13

121026 Nespavost 0,36 0,13

121027 Bledá kůže 0,29 0,19

121028 Únava, vyčerpanost 0,14 0,19

121029 Stranění 0,29 0,13

121030 Vyhýbavé chování 0,21 0,13

121031 Vyjádření strachu 0,50 0,50

121032 Pláč 0,36 0,31

121033 Děs 0,07 0,06

121034 Panika 0,00 0,06

121035 Násilí 0,00 0,00

U očekávaného výsledku Stupeň strachu vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili



označili 2 hlavní indikátory, 1 vedlejší, 32 indikátorů vyřadili.

99

Tabulka č. 33a: Dosažení očekávaného výsledku Stupeň strachu (1210)


N % N % N %

VS 4 28,57 0 0,00 10 71,43

SZŠ 1 6,25 4 5,00 11 68,75

Dosažení očekávaného výsledku Stupeň strachu vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací předpokládají ve 28,57 %, před i po operaci v 71,43 %, pouze

po operaci dosažení nepředpokládají. Středoškolsky vzdělaní respondenti dosažení

očekávaného výsledku před operací předpokládají v 6,25 %, po operaci v 5 % a před


Tabulka č. 34: Očekávaný výsledek Stupeň strachu: děti (1213)



Indikátory VS VS

121302 Zvýšení tepové frekvence 0,00 0,00

121303 Bolesti hlavy 0,00 0,00

121304 Bolesti břicha 0,36 0,63

121305 Časté močení 0,43 0,31

121306 Častý průjem 0,50 0,50

121307 Únava 0,14 0,13

121308 Ztráta tělesné váhy 0,21 0,25

121310 Pocení 0,14 0,19

121311 Pláč 0,07 0,00

121312 Emocionální nestabilita 0,29 0,50

121313 Koktání 0,29 0,44

121314 Nesnášenlivost 0,36 0,13

121315 Přílišné chichotání 0,00 0,00

121316 Vyhýbavé chování 0,29 0,06

121317 Stranění 0,00 0,06

121318 Nárůst školní absence 0,57 0,19

121319 Podvádění 0,71 0,31

121320 Obtíž věnovat se zadanému úkolu 0,07 0,00

121321 Obtížná koncentrace 0,07 0,06

100

121322 Tiky 0,21 0,00

121323 Kousání nehtů 0,29 0,13

121324 Cucání prstů 0,00 0,00

121325 Žvýkání vlasů 0,21 0,25

121326 Žvýkání oblečení 0,07 0,00

121327 Neposednost 0,07 0,00

121328 Kývání se 0,07 0,00

121329 Třesení se 0,14 0,25

121330 Násilné chování 0,21 0,00

121331 Násilí vykreslené na výkresech 0,00 0,00

121332 Destruktivní chování 0,00 0,00

121333 Krádeže 0,00 0,00

121334 Zpětné chování 0,14 0,00

121335 Vyhledávání nadměrného vychvalování 0,00 0,00

121336 Náročné chování 0,07 0,00

121 337 Vymýšlení si příběhů 0,00 0,00

121338 Neustálé dotazování se 0,00 0,13

121339 Citově závislý na někom 0,07 0,00

121340 Předstírání zranění 0,43 0,38

121341 Sebepoškozování 0,07 0,06

121342 Občasné užívání drog 0,07 0,00

121343 Užívání alkoholu 0,14 0,00

121344 Nadměrné sebe-znevažování 0,07 0,00

121345 Děs 0,00 0,00

121346 Panika 0,14 0,06

121347 Násilí 0,07 0,00

U očekávaného výsledku Stupeň strachu: děti vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,77, neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 3 vedlejší,


očekávaného výsledku 0,83, neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 3 vedlejší,

42 indikátorů vyřadili.

101

Tabulka č. 34a: Dosažení očekávaného výsledku Stupeň strachu: děti (1213)


N % N % N %

VS 3 21,43 0 0,00 9 64,29

SZŠ 0 0,00 1 6,25 13 81,25

Dosažení očekávaného výsledku Stupeň strachu: děti vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací předpokládají ve 21,43 %, před i po operaci v 64,29 %, pouze

po operaci dosažení nepředpokládají. Středoškolsky vzdělaní respondenti dosažení



Tabulka č. 35: Očekávaný výsledek Závažnost infekce (0703)



Indikátory VS VS

070301 Vyrážka 0,00 0,06

070302 Zapáchající výtok 0,29 0,25

070303 Zaschlé puchýřky 0,00 0,00

070304 Purulentní sputum 0,00 0,00

070305 Purulentní sekret z drénu 0,00 0,00

070306 Pyurie 0,14 0,19

070307 Horečka 0,71 0,63

070329 Podchlazení 0,00 0,00

070330 Kolísání tělesné teploty 0,14 0,25

070333 Bolest 0,79 0,75

070334 Citlivost 0,43 0,56

070309 Gastrointestinal příznaky 0,14 0,06

070310 Lymphadenopatie 0,07 0,00

070311 Malátnost, nevolnost 0,29 0,25

070312 Zimnice 0,57 0,38

070313 Nejasná kognitivní poruc 0,00 0,00

070331 Letargie 0,00 0,00

070332 Ztráta chuti k jídlu 0,21 0,13

070319 Infiltrace na RTG hrudníku 0,00 0,00

102

070320 Kolonizace hemokultur 0,14 0,13

070321 Kolonizace kultivace sputa 0,00 0,00

070322 Kolonizace kultivace mozkomíšního moku 0,00 0,00

070323 Kolonizace kultivací v místě zranění 0,14 0,13

070324 Kolonizace kultivace moči 0,64 0,38

070325 Kolonizace kultivace stolice 0,00 0,00

070326 Zvýšení počtu bílých krvinek 0,50 0,25

070327 Snížení počtu bílých krvinek 0,00 0,00

U očekávaného výsledku Závažnost infekce vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,77, označili 1 hlavní indikátor, 4 vedlejší, 22 indikátorů vyřadili.


označili 1 hlavní indikátor, určili 2 vedlejší, 24 indikátorů vyřadili.

Tabulka č. 35a: Dosažení očekávaného výsledku Závažnost infekce (0703)


N % N % N %

VS 0 0,00 4 28,57 10 71,43

SZŠ 1 6,25 6 37,50 9 56,25

Dosažení očekávaného výsledku Závažnost infekce vysokoškolsky vzdělaní



očekávaného výsledku před operací předpokládají v 6,25 %, po ve 37,50 % a před i po

operaci v 56,25 %.

Tabulka č. 36: Očekávaný výsledek Závažnost ztráty krve (0413)



Indikátory VS VS

041301 Viditelná ztráta krve 0,64 0,50

041302 Hematurie 0,07 0,13

041306 Abdominální distentenze 0,00 0,00

103

041308 Pooperační krvácení 0,86 0,75

041309 Snížený systolický krevní tlak 0,21 0,06

041310 Snížený diastolický krevní tlak 0,21 0,13

041311 Zvýšená apikální srdeční frekvence 0,21 0,06

041312 Ztráta tělesného tepla 0,07 0,06

041313 Bledost kůže a sliznice 0,29 0,13

041314 Úzkost 0,36 0,31

041315 Snížené poznávací 0,13 0,00

041316 Snížený hemoglobin 0,21 0,06

041317 Sníženy hematokrit 0,21 0,06

U očekávaného výsledku Závažnost ztráty krve vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,54, označili 1 hlavní indikátor, 1 vedlejší, 11 indikátorů vyřadili.


označili 1 hlavní indikátor, 1 vedlejší, 11 indikátorů vyřadili.

Tabulka č. 36a: Dosažení očekávaného výsledku Závažnost ztráty krve (0413))


N % N % N %

VS 0 0,00 14 100,00 0 0,00

SZŠ 0 0,00 15 93,75 1 6,25

Dosažení očekávaného výsledku Závažnost ztráty krve vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají dosažení po operaci ve 100,00 %. Středoškolsky vzdělaní

respondenti dosažení očekávaného výsledku před operací nepředpokládají, po operaci

dosažení předpokládají v 93,75 % a před i po operaci v 6,25%.

Tabulka č. 37: Očekávaný výsledek Závažnost nevolnosti a zvracení (2107)



Indikátory VS VS

210701 Frekvence nevolnosti 0,57 0,38

210702 Intenzita nevolnosti 0,57 0,38

104

210703 Strádání nevolností 0,21 0,06

210704 Frekvence dávení 0,07 0,06

210705 Intenzita dávení 0,07 0,13

210706 Trápení se/strádání dávením 0,07 0,00

210707 Frekvence zvracení 0,71 0,44

210708 Intenzita zvracení 0,57 0,44

210709 Trápení se/strádání zvracením 0,07 0,00

210710 Nadměrná sekrece slin 0,14 0,13

210711 Změny v chuti 0,14 0,13

210712 Nesnášenlivost pachů 0,13 0,00

210713 Ztráta tělesné hmotnosti 0,14 0,00

210714 Pálení žáhy 0,00 0,13

210715 Bolest žaludku 0,21 0,19

210716 Explozivní zvracení obloukem 0,14 0,06

210717 Krev ve zvratcích 0,07 0,00

210718 Zvracení „kávové sedliny 0,14 0,06

210719 Fekální zápach zvratků 0,00 0,00

U očekávaného výsledku Závažnost nevolnosti a zvracení vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,50, neoznačili žádný hlavní indikátor, určili 4 vedlejší,


očekávaného výsledku 0,47, neoznačili žádný hlavní ani vedlejší indikátor.

Tabulka č. 37a: Dosažení očekávaného výsledku Závažnost nevolnosti a zvracení

(2107)


N % N % N %

VS 0 0,00 14 100,00 0 0,00

SZŠ 0 0,00 15 93,75 1 6,25

Dosažení očekávaného výsledku Závažnost nevolnosti a zvracení vysokoškolsky

vzdělaní respondenti předpokládají dosažení po operaci ve 100,00 %. Středoškolsky

vzdělaní respondenti dosažení očekávaného výsledku před operací nepředpokládají, po

operaci dosažení předpokládají v 93,75 % a před i po operaci v 6,25 %.

105

Tabulka č. 38: Očekávaný výsledek Stupeň bolesti (2102)



Indikátory VS VS

210201 Oznámení bolesti 0,93 0,88

210204 Délka trvání bolesti 0,57 0,44

210221 Tření postižené oblasti 0,07 0,00

210217 Sténání a pláč 0,29 0,38

210206 Bolestivý výraz ve tváři 0,43 0,69

210208 Roztěkanost, roztržitost 0,14 0,06

210222 Znepokojení, rozrušení 0,29 0,38

210223 Podrážděnost, popudlivost 0,36 0,19

210224 Překvapivé pohyby či gesta 0,07 0,00

210225 Pláč 0,14 0,31

210226 Zvýšené pocení 0,43 0,31

210218 Psychomotorický neklid (chození) 0,29 0,00

210219 Snížená pozornost 0,14 0,00

210209 Svalové napětí 0,21 0,13

210215 Ztráta chuti k jídlu 0,07 0,13

210227 Nauzea 0,43 0,44

210228 Nesnášenlivost jídla 0,00 0,00

Odchylka od normálu

Dechová frekvence 0,43 0,44

Apikální srdeční frekvence 0,14 0,00

Radiální tepová frekvence 0,29 0,31

Krevní tlak 0,29 0,38

Pocení 0,36 0,31

U očekávaného výsledku Stupeň bolesti vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili


Vyřadili všechny odchylky od normálu. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre očekávaného výsledku 0,77, označili 1 hlavní indikátor, 1vedlejší,

15 indikátorů vyřadili. Vyřadili všechny odchylky od normálu.

106

Tabulka č. 38a: Dosažení očekávaného výsledku Stupeň bolesti (2102)


N % N % N %

VS 0 0,00 11 78,57 3 21,43

SZŠ 0 0,00 13 81,25 3 18,75

Dosažení očekávaného výsledku Stupeň bolesti vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací nepředpokládají, po operaci předpokládají dosažení v 78,57 %,

před i po operaci ve 21,43 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti dosažení


v 81,25 % a před i po operaci v 18,75 %.

Tabulka č. 39: Očekávaný výsledek Stav komfortu (pohodlí) (2008)



Indikátory VS VS

200801Fyzická pohoda 0,79 0,94

200802 Kontrola symptomů 0,21 0,31

200803 Psychická pohoda 0,71 0,81

200804 Fyzikální okolí 0,21 0,13

200805 Pokojová teplota 0,29 0,31

200806 Sociální podpora od rodiny 0,64 0,63

200807 Sociální podpora od přátel 0,50 0,56

200808 Společenské vztahy 0,36 0,31

200809 Duchovní život 0,29 0,29

200810 Péče v souladu s kulturním přesvědčením 0,29 0,19

200811 Péče v souladu s potřebami 0,43 0,44

U očekávaného výsledku Stav komfortu (pohodli) vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,73, označili 1 hlavní indikátor, 3 vedlejší, 7 indikátorů

vyřadili. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre očekávaného výsledku

0,64, označili 2 hlavní indikátory, 2 vedlejší, 7 indikátorů vyřadili.

107

Tabulka č. 39a: Dosažení očekávaného výsledku Stav komfortu (pohodlí) (2008)


N % N % N %

VS 0 0,00 5 35,71 9 64,29

SZŠ 0 0,00 3 18,75 13 81,25

Dosažení očekávaného výsledku Stav komfortu (pohodli) vysokoškolsky vzdělaní

respondenti před operací nepředpokládají, po operaci předpokládají dosažení v 35,71 %,

před i po operaci v 64,29 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti dosažení očekávaného

výsledku před operací nepředpokládají, po operaci dosažení předpokládají v 18,75 %

a před i po operaci v 81,25 %.

4.4 Výsledky hodnocení kategorizačních otázek

Po zhodnocení kategorizačních otázek byly získány informace o věku a dosaženém

vzdělání všeobecných sester, o jejich celkové délce praxe ve zdravotnictví, délce

působení v klinické urologické praxi a znalostech klasifikačních systémů NANDA, NIC

a NOC.

Hodnoty jsou udávány v absolutním počtu respondentů a v relativní četnosti, jež je

vyjádřena v procentech. Pro potřeby této práce byly procentuální hodnoty

zaokrouhlovány na dvě desetinná čísla.


N = absolutní počet respondentů, % = relativní četnost v procentech.

Tabulka č. 40: Věk respondentů

Věk 20 -29 let 30 – 39 let 40 – 49 let 50 – 59 let 60 a více let Celkem

Respondenti N % N % N % N % N % N %

VS 2 14,29 1 7,14 10 71,43 1 7,14 0 0,00 14 100,00

SZŠ 0 0,00 3 18,75 5 31,25 6 37,50 2 12,50 16 100,00

108

Vysokoškolsky vzdělaných respondentů bylo ve věku 20-29 let 14,29 %, ve věku

30-39 let 7,14 %, ve věku 40-49 let 71,43 %, a ve věku 50-59 let 7,14 %. Středoškolsky

vzdělaných respondentů bylo ve věku 30-39 let 18,75 %, ve věku 40-49 let 31,25 %,

ve věku 50-59 let 7,14 % a ve věku 60 let a více 12,50 %.

Tabulka č. 41: Délka klinické praxe ve zdravotnictví

Délka praxe do 9 let 10 – 19 let 20 -29 let 30 – 39 let 40 a více let Celkem


VS 2 14,29 2 14,29 9 64,28 1 7,14 0 0,00 14 100,00

SZŠ 0 0,00 2 12,50 7 43,75 3 18,75 4 25,00 16 100,00

Vysokoškolsky vzdělaných respondentů s klinickou praxí do 9 let bylo 14,29 %,

10-19 let bylo 14,29 %, 20-29 let 64,28 % a 30-39 let 7,14 %. Středoškolsky

vzdělaných respondentů bylo s klinickou praxí 10-19 let 12,50 %, 20-29 let 43,75 %,

30-39 let 18,75 % a 40 let a více 25,00 %.

Tabulka č. 42 Délka praxe v klinické urologické praxi

Délka praxe do 9 let 10 – 19 let 20 -29 let 30 – 39 let 40 a více let Celkem


VS 7 50,00 6 42,86 1 7,14 0 0,00 0 0,00 14 100,00

SZŠ 6 37,50 4 25,00 4 25,00 1 6,25 1 6,25 16 100,00

Vysokoškolsky vzdělaných respondentů s klinickou urologickou praxí bylo do

9 let 50,00 %, 10-19 let 42,86 % a 20-29 let 7,14 %. Středoškolsky vzdělaných

respondentů s klinickou urologickou praxí bylo do 9 let 37,50 %, 10-19 let 25,00 %, 20-

29 let 25,00 %, 30-39 let 6,25 % a 40 let a více 6,25 %.

109

Tabulka č. 43: Nejvyšší dosažené vzdělání

Dosažené vzděláví N %

SZŠ 8 26,67

SZŠ + specializace nebo zvláštní odborná způsobilost 8 26,67

VOŠ 2 6,67

Bc. 4 13,33

Bc. + specializace 3 10,00

Mgr. 3 10,00

Mgr. + specializace 1 3,33

PhDr 1 3,33

Celkem 30 100,00

SZŠ získalo 26,67 % respondentů, SZŠ se specializací nebo se zvláštní odbornou

způsobilostí mělo 26,67 %, VOŠ získalo 6,67 %, bakalářské vzdělání 13,33 %,

bakalářské vzdělání se specializací 10,00 %, magisterské vzdělání 10,00 %, magisterské

vzdělání se specializací 3,33 % a doktorandské vzdělání PhDr. získalo 3,33 %

respondentů.

Tabulka č. 44: Znalosti klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC

Respondenti

NANDA NIC NOC

ANO NE ANO NE ANO NE

N % N % N % N % N % N %

VS 11 78,57 3 21,43 11 78,57 3 21,43 11 78,57 3 21,43

SZŠ 5 31,25 11 68,75 3 18,75 13 81,25 3 18,75 13 81,25

Vysokoškolsky vzdělaní respondenti uvádí znalost klasifikačního systému

NANDA, NIC a NOC v 78,57 %. Středoškolsky vzdělaní respondenti uvádí znalost

klasifikačního systému NANDA v 31,25 %, NIC a NOC v 18,75 %.

4.5 Výsledky hodnocení rozhovorů s adolescenty

Po zhodnocení získaných dat z rozhovorů s adolescenty po operaci fimózy za

pomoci kvalitativní analýzy s využitím kódování a kategorizace dat byly získány

110

informace pro vyhodnocení výzkumných cílů a výzkumných otázek. Cílem bylo

zmapovat, zda chlapci – adolescenti s fimózou důvěřují svým rodičům a se svými

problémy v intimní oblasti se rodičům svěřují, nebo zda raději prvotně hledají pomoc

v řadách svých vrstevníků, popř. hledají pomoc na internetu a mediích. Dále byly

získány informace o pohledu chlapců na celou problematiku, na aspekty, jež fimóza

s sebou může a nemusí přinášet.

Zkratky v tabulkách: N = absolutní počet respondentů, % = relativní četnost

v procentech. Hodnoty jsou udávány v absolutním počtu respondentů a v relativní

četnosti, jež je vyjádřena v procentech. Pro potřeby této práce byly procentuální

hodnoty zaokrouhlovány na dvě desetinná čísla.

Tabulka č. 45: První oslovená osoba ke sdělení o problému s fimózou

Oslovená osoba Lékař Matka Otec Přítelkyně Bez možnosti

volby

Respondenti N % N % N % N % N %

Chlapci 3 37,50 2 25,00 1 12,50 1 12,50 1 12,50

Chlapci – adolescenti ke sdělení problému s fimózou prvotně oslovili lékaře

v 37,50 %, matku ve 25,00 %, otce ve 12,50 %, přítelkyni ve 12,50 %, bez možnosti

volby bylo 12,50 % respondentů.

Tabulka č. 46: Zdroj informací k získávání informací o fimóze

Zdroj informací Internet Internet +lékař Internet + rodiče Nehledal

Respondenti N % N % N % N %

Chlapci 4 50,00 1 12,50 2 25,00 1 12,50

Chlapci – adolescenti získali informace o fimóze z internetu v 50,00 %, internetu a

od lékaře ve 12,50 %, internetu a od rodičů ve 25,00 % a informace nehledalo 12,50 %

respondentů.

111

Tabulka č. 47: Sdělení problému s fimózou vrstevníkům

Sdělení problému ANO NE

Respondenti N % N %

Chlapci 6 75,00 2 25,00

O fimóze svým vrstevníkům řeklo 75,00 % a neřeklo 25,00 % respondentů.

Tabulka č. 48: Vnímání fimózy jako životní zátěže

Životní zátěž ANO NE

Respondenti N % N %

Chlapci 3 37,50 5 62,50

Fimózu a s ní spojené problémy vnímalo 37,50 % respondentů jako životní zátěž,

naopak jako životní zátěž ji nevnímalo 62,50 % respondentů.

112

5 Diskuze

Ošetřovatelství lze v současnosti chápat jako vědu, která poskytuje sestře moudrost,

ale zároveň i umění, jež v osobnosti sestry rozvíjí cit, lásku, vůli a schopnost pomáhat

druhým v době nemoci i zdraví. Ošetřovatelství je humanitní obor, který je založen na

vědeckých poznatcích (Farkašová et al., 2005). Pediatrické ošetřovatelství je

aplikovaným oborem, jehož cílem je harmonický rozvoj tělesných i duševních

schopností dítěte. Organizovaný a systematický přístup umožňuje při ošetřování dítěte

realizovat ošetřovatelský proces, který sestře umožňuje diagnostikovat

a ošetřovatelskými činnostmi řešit problémy dítěte v každém prostředí (Boledovičová et

al., 2010). Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do

ošetřovatelské péče lze předpokládat nalezení východisek, které pomohou

profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces a pomohou

ošetřovatelskou péči zjednodušit. Vörösová et al. (2007) zmiňuje, že se dlouhou dobu

v oboru ošetřovatelství nevěnovala rozvoji standardizovaného jazyka dostatečná

pozornost. Současné 21. století označuje za století, ve kterém bude používání standardní

terminologie základním znakem. Na straně druhé klade otázku, zda se terminologie

a klasifikační systémy v našich podmínkách používají v dostatečné míře. Diplomová

práce za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC A NOC poukazuje na

problematiku chlapců – adolescentů před a po operaci fimózy, zároveň i poukazuje na

možnosti využití všech tří klasifikačních systémů.

Výzkumného šetření zaměřené na ověření validizace klasifikačních systémů NNN

se celkem zúčastnilo 30 respondentů. 46,66 % z těchto respondentů mělo vysokoškolské

vzdělání. Z toho vyšší odborné vzdělání získalo 6,67 %, bakalářské 13,33 %, bakalářské

a získanou specializaci 10,00 %, magisterské 10,00 %, magisterské a získanou

specializaci 3,33 % a doktorandské vzdělání 3,33 %. 53,34 % tvořili respondenti se

středoškolským vzděláním. Z toho tvořilo 26,67 % středoškolsky vzdělaných

respondentů se specializací nebo zvláštní odbornou způsobilostí (viz tabulka č. 43).

Vysokoškolsky vzdělaní respondenti tvořili největší skupinu 71,43 % ve věkové hranici

40-49 let, středoškolsky vzdělaní respondenti největší skupinu 37,50 % tvořili ve věku

113

50-59 let (viz tabulka č. 40). Dle délky klinické praxe tvořili největší skupinu 64,28 %

vysokoškolsky a 43,75 % středoškolsky vzdělaní respondenti s délkou praxe 20-29 let

(viz tabulka č. 41). Největší zastoupení měli vysokoškolsky (50,00 %) a středoškolsky

(37,50 %) vzdělaní respondenti s délkou praxe v klinické urologické praxi do 9 let (viz

tabulka č. 42). Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že středoškolsky vzdělaní

respondenti uvádějí znalost taxonomie NANDA v 31,25 %, NIC a NOC v 18,75 %.

U vysokoškolsky vzdělaných respondentů byla zjištěna znalost klasifikačních systémů

NANDA, NIC a NOC v 78,57 %. U těchto respondentů se dala předpokládat 100%

znalost klasifikačních systémů. Zdůvodnění tohoto stavu nalézáme v rozboru začlenění

jednotlivých respondentů do výzkumných souborů dle vzdělání. Do skupiny

vysokoškolsky vzdělaných respondentů byli zařazeni i respondenti s vyšším odborným

vzděláním. Po návratu k listinné podobě dotazníku, opravdu 2 respondenti s VOŠ

udávají neznalost těchto systémů, což svědčí pro fakt, že do kurikula vzdělávání VOŠ

nejsou tyto systémy zařazovány. Neznalost klasifikačních systémů udává

i 1 vysokoškolsky vzdělaný respondent se získaným bakalářským stupněm vzdělání.

Fendrychová (2011) uvádí závislost znalosti klasifikačních systémů NANDA, NIC

a NOC na výší dosaženého vzdělání, čímž se s jejím tvrzením tento výsledek shoduje.

Pro zhodnocení využitelnosti klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC

k zajištění ošetřovatelské péče o chlapce – adolescenty se zaměřením na jejich vnímání

a prožívání problémů v bio-psycho-sociálních aspektech, jež mohou před a po operaci

fimózy těmto chlapcům přinášet, bylo vysokoškolsky vzdělanými respondenty ze

13 ošetřovatelských diagnóz vybráno celkem 112 charakteristik (41,18 %),

středoškolsky vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 charakteristik (29,41 %)

a chlapci – adolescenty 9 charakteristik (3,31 %). Z 15 ošetřovatelských intervencí bylo

vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 charakteristik (55,31 %)

a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 charakteristik (64,03 %).

Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými

respondenty 39 charakteristik (15,42 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty

34 charakteristik (13,44 %). Z uvedených výsledků vyplývá, že chlapci na základě

114

svých zkušeností nepřikládají jednotlivým charakteristikám ošetřovatelských diagnóz

tak velký význam jako všeobecné a dětské sestry.

První část uváděného výzkumného formuláře pro všeobecné a dětské sestry

a výzkumný formulář pro chlapce – adolescenty byl změřen na ošetřovatelské diagnózy

klasifikačního systému NANDA International. U ošetřovatelské diagnózy Retence moči

(00023) vysokoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost této

ošetřovatelské diagnózy u chlapců nejvíce, tj. v 50,00 % před operací. Středoškolsky

vzdělaní respondenti přítomnost této diagnózy předpokládají v 50,00 % před i po

operaci fimózy, chlapci faktický výskyt uvádějí ve 12,50 % před operací. Středoškolsky

vzdělaní respondenti vybrali s váženým skóre 0,50 vedlejší určující znak malé močení.

Ze souvisejících faktorů retence moči všichni respondenti z řad jak všeobecných

i dětských sester, tak chlapců – adolescentů označili související faktor překážka.

Vysokoškolsky i středoškolsky vzdělané sestry tento související faktor označily jako

vedlejší, chlapci s hodnotou váženého skóre 0,13 tento související faktor vyřadili.

Vážené skóre ošetřovatelské diagnózy jak u vysokoškolsky, tak středoškolsky

vzdělaných respondentů i u chlapců nedosahovalo hodnotu 0,50, tudíž tato

ošetřovatelská diagnóza byla z výběrového souboru ošetřovatelských diagnóz vyřazena.

Získané údaje odpovídají tvrzení, že těžká fimóza může výjimečně být příčinou retence

moči s následnou dilatací vývodných močových cest (Kawaciuk,2009). Získaná data

potvrzuje i rozhovor s respondentem „D“, který jako jediný uvádí problém retence moči

komplikovanou zánětem močových cest, kdy daný chlapec, jak uvádí, musel být akutně

přijat do nemocnice na urologické oddělení k operačnímu řešení fimózy.

Ošetřovatelskou diagnózu Zhoršené vylučování moči (00016) označili

vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaní respondenti dle váženého skóre za vedlejší

s vedlejším určujícím znakem dysurie a vedlejšími souvisejícími faktory anatomická

obstrukce a infekce močového ústrojí. Chlapci (respondenti „A“, „D“ a „F“) uvádějí

faktický výskyt zhoršeného vylučování moči před, po, před i po operaci fimózy ve

12,50 % a ošetřovatelskou diagnózu včetně určujících a souvisejících faktorů vyřadili.

Z individuálních rozhovorů s chlapci zhoršené vyprazdňování moči uvádějí tři

respondenti. U respondenta „D“ zhoršené vylučování moče přecházelo v retenci moči.

115

Tento mladý muž z určujících znaků charakteristických pro jeho stav určil dysurii,

četnost a retence moči. Alarmující je, že své problémy s močením řešil omezením

tekutin, čímž svůj zdravotní stav nevědomky zhoršoval. Z určených souvisejících

faktorů vybral anatomickou překážku a infekci močového ústrojí. Respondent „A“ uvádí

problémy s močením před i krátkodobě po operaci. V tomto případě označuje problémy

jako velkou bolest při močení. Třetí respondent „F“ uvádí problémy s močením po

operaci jako váhavost, kdy musel hodně tlačit, aby se rozmočil. Dysurie neboli bolestivé

močení je řazeno k základním příznakům zhoršeného vylučování moči. Ačkoli byla

ošetřovatelská diagnóza retence moči z vybraných ošetřovatelských diagnóz vyřazena

a diagnóza zhoršené vylučování moči byla určena jako vedlejší diagnóza, dle

individuálních rozhovorů s chlapci a našich zkušeností nelze obě tyto ošetřovatelské

diagnózy v péči o adolescenty před a po operaci fimózy zcela z ošetřovatelské péče

vyřadit. Všeobecná nebo dětská sestra by dle aktuálního stavu dospívajícího měla do

ošetřovatelské diagnostiky tyto diagnózy implementovat. Doporučovali bychom ve

výběrovém souboru diagnóz ponechat ošetřovatelskou diagnózu zhoršené vylučování

moči, protože obsahuje i určující znak retence moči. Zůstane tak v oblasti vylučování

zachována komplexnost sesterské diagnostiky.

Překvapivé bylo, že u ošetřovatelské diagnózy Nedostatečné znalosti (00126)

chlapci dle váženého skóre 0,38 ošetřovatelskou diagnózu včetně určujících znaků

a souvisejících faktorů vyřadili. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní respondenti naopak

této diagnóze určili vážené skóre 0,70 a středoškolsky vzdělaní respondenti určili

vážené skóre diagnózy 0,58. Tedy byla stanovena jako vedlejší. Nedostatečné znalosti

uvádějí 3 chlapci (respondent „A“, „E“ a „G“), nejvíce ve 25,00 % před operací. Dalo

se v této oblasti u chlapců předpokládat vyšší procento výskytu a i z pohledu chlapců

vyšší významnost této ošetřovatelské diagnózy. Chlapci uvádějí nedostatečné znalosti

především v oblasti samotného operačního zákroku. Nevěděli, v jakém rozsahu bude

operace provedena. Všichni chlapci s nedostatečnými znalostmi se shodli na

souvisejícím faktoru misinterpretace, tedy nesprávném vysvětlení získaných informací.

Lze předpokládat, že právě nedostatečné informace spojené s misinterpretací, strachem

a studem je důvod, proč tito chlapci často tak dlouho o svém problému nehovoří

116

(polovina oslovených chlapců uvádí několikaleté problémy s fimózou). Snad jsou

důvodem i k tomu, že ne často, ale přesto se v praxi setkáváme s chlapci, kteří si

způsobí zranění penisu ve snaze vyřešit svůj problém sami. Bohužel, chlapec –

adolescent, jenž si taková zranění způsobil a splňoval by podmínky zařazení do

výzkumu, účast v individuálním rozhovoru odmítl. Lze se domnívat, že řešení

nedostatečné informovanosti, i když je tomuto problému jak zdravotnickými

pracovníky, tak i chlapci přikládán malý význam, spočívá samozřejmě v dostatečně

pravdivě podaných a šířených informacích o fimóze a jejím řešení. Největší důraz je

potřeba klást na přesvědčování chlapců – adolescentů, že se nemusí bát o svém

problému hovořit, že není se za co stydět. Na straně druhé je nutné apelovat na rodiče,

aby se svými syny hovořili o všech aspektech života a nebáli se otevřít i otázky

v intimní oblasti.

Ošetřovatelská diagnóza Riziko situačně nízké sebeúcty (00153) byla

středoškolsky i vysokoškolsky vzdělanými respondenty dle váženého skóre určena jako

vedlejší diagnóza. Chlapci ji určeným váženým skóre a rizikovými faktory vyřadili

z vybraného souboru ošetřovatelských diagnóz. Středoškolsky vzdělaní respondenti

určili u této diagnózy jeden vedlejší rizikový faktor – narušený obraz těla. Naopak

vysokoškolsky vzdělaní respondenti stejnému rizikovému faktoru přikládají vážené

skóre 0,77, čímž mu dali váhu hlavního rizikového faktoru. Dále vysokoškolsky

vzdělaní respondenti jako vedlejší rizikové faktory určili naučená bezmocnost

a somatická onemocnění. Situačně nízkou sebeúctu uváděli v 37,50 % před operací tři

chlapci (respondenti „A“, „G“ a „C“). Zatímco vysokoškolsky vzdělaní respondenti

v 78,57 % a středoškolsky vzdělaní respondenti v 75,00 % předpokládají přítomnost

této diagnózy před i po operaci fimózy. Uvědomme si, že jsme stanovili pro naše účely

rizikovou diagnózu a i jsme s ní s chlapci pracovali. U chlapců, kteří uvádějí problém

v sebepojetí sebe sama, samozřejmě již nelze použít rizikovou diagnózu, ale všeobecná

nebo dětská sestra by již měla použít ošetřovatelskou diagnózu aktuální, v našem

případě diagnózu Situačně nízká sebeúcta (00120).

Ošetřovatelské diagnóze Narušený obraz těla (00118) vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,75, tudíž získala status hlavní ošetřovatelské diagnózy.

117

Dále určili u této diagnózy dva hlavní určující znaky – neverbální reakce na aktuální

změnu těla a strach z reakce jiných. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili tuto

diagnózu jako vedlejší. Zároveň určené rizikové faktory a související faktory byly také

ohodnoceny jako vedlejší (viz tabulka č. 5). Chlapci všechny určující znaky, související

faktory i ošetřovatelskou diagnózu z výběrového souboru diagnóz vyřadili. Problém

s vnímáním svého těla přesto uvádí před operací 12,50 % chlapců, před i po operaci

25,00 %. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaní respondenti tento problém očekávají před i po

operaci v 50,00 %, středoškolsky vzdělaní respondenti v 56,25 %. Ošetřovatelskou

diagnózu narušený obraz těla fakticky určili 3 chlapci (respondent „A“, „C“ a „G“).

Chlapci jako určující znak především mají uvádí pocity, které odrážejí změněný pohled

na vlastní tělo, a uvádí vnímání, které odráží změněný pohled na vzhled vlastního těla.

Všichni chlapci se shodli, že důvodem pocitu narušeného obrazu těla byl pocit, že je

něco „špatně“. Respondent „G“ doslova uvádí: „Nechtěl jsem být abnormální.“ Důvod,

proč chlapci ani v jednom případě neoznačili určující znak neverbální reakce na

aktuální změnu těla, zřejmě je neuvědomování si těchto reakcí. Respondent „D“, který

problém s vnímáním těla neuvádí, zpětně popisuje první pohled na operační ránu: „Při

sundání obvazu jsem se trochu lekl, ale byl to první dojem, vše se upravilo, vše bylo bez

problémů.“ Z našich zkušeností víme, že tito chlapci se verbálně k problému vzhledu

před zdravotnickým personálem často nevyjadřují, ale pozorná sestra dokáže

v neverbální komunikaci chlapců reakci na aktuální změnu rozpoznat. Určující znak

strach z reakce jiných chlapci nejčastěji uváděli jako problém před operací, kdy se

nejvíce báli reakce sexuálního partnera.

S touto problematikou úzce souvisí ošetřovatelská diagnóza Sexuální dysfunkce

(00059). Pro tuto ošetřovatelskou diagnózu chlapci určili vážené skóre 0,63 a označili ji

za vedlejší. Dále určili jeden určující znak aktuální omezení způsobené onemocněním

s váženým skóre 0,63 a určili jeden související faktor změněná funkce těla s váženým

skóre také 0,63. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre této diagnózy

0,77 a středoškolsky vzdělaní respondenti určili skóre 0,72. Vysokoškolsky

i středoškolsky vzdělaní respondenti se shodli na hlavních určujících znacích: aktuální

omezení způsobené onemocněním, změny v dosahování sexuálního uspokojení

118

a vnímaná omezení způsobená onemocněním. Shoda s chlapci byla stanovena

i u souvisejícího faktoru změněná funkce těla, u kterého vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,82 a středoškolsky 0,66. Za hlavní určující znak byl

určen vysokoškolsky vzdělanými respondenty s váženým skóre 0,75 změněná struktura

těla (podrobněji viz tabulka č. 6). Přítomnost ošetřovatelské diagnózy předpokládali

v 78,57 % vysokoškolsky vzdělaní respondenti a v 50,00 % středoškolsky vzdělaní

respondenti. Chlapci nejvíce udávali problémy v sexuální oblasti před operací

v 37,50 %. Ošetřovatelskou diagnózu sexuální dysfunkce fakticky přiznalo 5 chlapců

(respondent „A“, „B“, „D“, „C“ a „G“). 3 chlapci neměli před ani po operaci pohlavní

styk (respondenti „E“, „F“ a „H“). Chlapci udávají před operací především bolest při

pohlavním styku. Respondent „A“ na otázku, zda měl problémy s fimózou v sexuálním

životě, uvádí: „Ano měl, nešlo to naplno, cítil jsem bolest. Pohlavního styku jsem

schopen byl. Noční erekce byly ohledně bolesti víc bez problémů.“ Dle výpovědi

chlapců a zkušeností se lze domnívat, že právě problémy v sexuální oblasti jsou

v období adolescence nejčastějším důvodem, proč se chlapci problém fimózy

rozhodnou řešit.

Pro ošetřovatelskou diagnózu Strach (00148) vysokoškolsky vzdělaní respondenti

určili vážené skóre 0,86, středoškoláci 0,81 a chlapci 0,75. Byla tedy určena jako hlavní

ošetřovatelská diagnóza. Chlapci dále určili dva vedlejší určující znaky: uvádí strach,

uvádí sníženou sebejistotu. A dále hlavní kognitivní určující znak identifikuje předmět

strachu. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili jeden hlavní určující znak uvádí

obavy. Ostatním určujícím znakům i souvisejícím faktorům stejně jako středoškolsky

vzdělaní respondenti přidělili hodnoty váženého skóre 0,5 a méně (podrobněji viz

tabulka č. 7). Vysokoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají pocit strachu

u adolescentů v 71,43 % a středoškolsky vzdělaní respondenti v 56,25 % před i po

operaci. Strach v 50,00 % pociťovali chlapci před operací. Fakticky ho udávalo při

individuálních rozhovorech 6 chlapců (respondent „A“, „B“, „C“, „F“, „G“ a „H“).

Z těchto chlapců 4 adolescenti (respondent „A“, „B“, „F“ a „G“) uvádějí strach ze

sexuálního života. Respondent „A“ uvedl: „Ano, pociťoval jsem strach, jestli to vyjde,

stranil jsem se od pohlavního styku, raději jsem volil masturbaci.“ Respondent „G“

119

sdělil: „Ano, bál jsem se, aby mě to nebolelo a abych podal při sexu kvalitní výkon.“

Dále respondenti „B“, „C“, „F“, „G“ a „H“ uvádějí strach z operace. Respondent „H“

sdělil: „Měl jsem strach, když jsem jel na sál, motala se mi hlava po injekci, kterou jsem

před operací dostal, ale já jsem se bál, že se při operaci probudím, že něco ucítím.“

Respondent „B“ vedle strachu z operace uvádí strach z krvácení, ke kterému u tohoto

chlapce pooperačně došlo. Lane a Gullone (1999) mezi deseti nejčastějšími strachy

v období adolescence řadí strach z nemoci. Michalčáková (2007) v kategorii strach

o zdraví, o tělo a z nepříjemných tělesných prožitků u adolescentů uvádí zastoupení

strachu ze zranění, úrazu, injekcí a zubního ošetření a z těchto uvedených strachů

předpokládá jako významnou formu strachu strach z bolesti.

Ošetřovatelské diagnóze Riziko infekce (00004) určili vysokoškolsky vzdělaní

respondenti vážené skóre 0,86, středoškolsky vzdělaní respondenti 0,72 a chlapci 0,13.

Za hlavní rizikový faktor vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili porušená kůže, jako

vedlejší rizikový faktor stanovili chronické onemocnění, diabetes mellitus, obezita

a dále nedostatek znalostí, jak se nevystavovat patogenům, nedostatečná primární

obrana a prostředí se zvýšeným výskytem patogenů. Středoškolsky vzdělaní respondenti

uvádějí stejné vedlejší rizikové faktory, jen přidali vedlejší faktor traumatizovaná tkáň

a vyřadili faktor prostředí se zvýšeným výskytem patogenů. Rizikovému faktoru

porušená kůže určili vážené skóre 0,63, čímž na rozdíl od vysokoškolsky vzdělaných

respondentů byl faktor určen jako vedlejší. Problém infekce se vyskytl pouze

u respondenta „D“ (12,50 %), jenž uvádí před operací u problému s fimózou i problémy

s močením, retencí moči a následnou infekcí vývodných močových cest. Ostatní chlapci

– adolescenti všechny rizikové faktory negují. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti

předpokládají riziko infekce v 78,57 %, středoškolsky vzdělaní respondenti v 56,25 %

před i po operaci. Lze předpokládat, že sestry problému infekce přikládají tak velký

význam proto, že si uvědomují rizika, jež z hlediska hygienicko-epidemiologického

hospitalizace dítěte přináší. Jsou si vědomé rizika infekce u všech invazivních procedur,

jimiž chlapec – adolescent v době perioperační péče prochází. Uvědomují si, že

jakákoliv odchylka od standardu či normálu ve zdravotním stavu dítěte představuje

riziko infekce.

120

Ošetřovatelské diagnóze Riziko krvácení (00206) vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,68, středoškolsky vzdělaní respondenti 0,69 a chlapci

0,63. Byla stanovena jako vedlejší diagnóza. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili

vedlejší rizikové faktory vrozené koagulopatie, diseminovaná intravaskulární

koagulopatie a jako hlavní faktor určili obřízku. Stejnému rizikovému faktoru

středoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre 0,73 a chlapci 0,63, byl proto

těmito respondenty určen jako vedlejší. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti

předpokládají přítomnost ošetřovatelské diagnózy po operaci ve 100,00 %,

středoškolsky vzdělaní v 93,75 % a chlapci udávali faktický výskyt krvácení v 62,50 %.

Krvácení po operaci udávalo 5 chlapců (respondenti „A“, „B“, „C“, „F“ a „G“).

Z těchto chlapců 4 uváděli jen hodně lehké krvácení, spíše jen prosakování v oblasti

operační rány. Respondent „B“ popisuje: „V noci jsem spal, měl jsem noční erekci,

probudila mě bolest, ale znovu jsem usnul. Probudil mě až pocit mokra a to byla krev

na povlečení, prostěradle, penisu, všude.“ Jak dále uvádí: „Měl jsem z krvácení

strach.“ Tento chlapec – adolescent musel být znovu hospitalizován k observaci. Jeho

stav byl vyřešen konzervativním postupem. Ačkoli je obřízka jednoduchý chirurgický

výkon, všeobecné i dětské sestry pečující o chlapce před i po operaci fimózy si možné

riziko krvácení včetně všech rizikových faktorů uvědomují a z tohoto důvodu dle

našeho názoru i dle získaných informací kladou tomuto problému patřičný význam.

Ošetřovatelskou diagnózu Riziko vaskulárního traumatu (00213) hodnotili pouze

zdravotničtí respondenti. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre

diagnózy 0,50 a označili vedlejší rizikové faktory šířka kanyly, nedostatečná funkce

kanyly, rychlost infúze, místo vpichu, délka zavedení a povaha roztoku. Vysokoškolsky

vzdělaní respondenti určili vážené skóre diagnózy 0,41 a označili pouze tři vedlejší

rizikové faktory: nedostatečná fixace kanyly, délka zavedení a povaha roztoku.

Nejčastěji v 57,14 % vysokoškolsky vzdělaní respondenti a v 62,50 % středoškolsky

vzdělaní respondenti předpokládají výskyt ošetřovatelské diagnózy riziko vaskulárního

traumatu před i po operaci fimózy. Dle vyhodnocení rozhovorů periferní žilní kanylu

mělo zavedenou před i po operaci 5 chlapců (respondenti „A“, „C“, „F“, „G“ a „H“),

zavedení po operaci uváděli 3 chlapci (respondent „B“, „D“ a „E“). Průměrná délka od

121

zavedení periferní žilní kanyly k její extrakci byla 24-48 hodin. Všichni respondenti

uvádějí, že při zavádění, v průběhu zavedení ani po extrakci periferní žilní kanyly

nenastaly žádné komplikace. Lehké obavy z možnosti poškození kanyly nebo žíly či

z extrakce kanyly ze žíly uváděli 4 chlapci (respondent „B“, „D“, „G“ a „H“). Dodržení

správného postupu zavedení a ošetřování periferní žilní kanyly patři neodmyslitelně

k základní perioperační ošetřovatelské péči.

Ošetřovatelské diagnóze Riziko prodloužení pooperačního zotavení (00246) byl

všemi zdravotnickými respondenty i chlapci stanoven status vedlejší ošetřovatelské

diagnózy. Hlavní rizikové faktory byly vysokoškolsky vzdělanými respondenty

stanoveny otok v místě chirurgického zákroku a bolest. Vedlejšími rizikovými faktory

byly stanoveny diabetes mellitus, pooperační infekce v místě zákroku, pooperační

emocionální reakce, kontaminace operační plochy a trauma v místě chirurgického

zákroku. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vedlejší rizikové faktory otok v místě

chirurgického zákroku, opožděné hojení ran v minulosti, bolest, pooperační infekce

v místě zákroku, kontaminace operační plochy a trauma v místě chirurgického zákroku.

Chlapci všechny rizikové faktory dle váženého skóre vyřadili, ačkoli 3 chlapci

(respondent „A“, „E“ a „H“) uvádějí jako důvod prodloužení pooperačního zotavení

bolest. Otok v místě chirurgického zákroku a trauma uvádí 1 chlapec (respondent „B“).

Předpoklad přítomnosti této ošetřovatelské diagnózy zdravotnických pracovníků

a chlapců se shoduje v rizikovém faktoru otok v místě chirurgického zákroku, bolest

a trauma v místě chirurgického zákroku. V rizikových faktorech dle NANDA

International je jako rizikový faktor uvedena pooperační infekce v místě zákroku

a kontaminace operační plochy, které obě skupiny všeobecných a dětských sester určily

jako vedlejší určující znaky. Poněkud však pro naše potřeby v rizikových faktorech

postrádáme riziko infekce mimo operační plochu, tedy riziko systémové infekce

organismu (v těle). Důvodem pro zařazení tohoto rizikového faktoru je přítomnost

infekce v organismu u respondenta „D“.

Ošetřovatelská diagnóza Akutní bolest (00132) byla vysokoškolsky i středoškolsky

vzdělanými respondenty a také chlapci určena jako hlavní ošetřovatelská diagnóza.

Vysokoškolsky vzdělaní respondenti jako hlavní určující znak určili vlastní vyjádření

122

intenzity bolesti pomocí stupnice bolesti, vedlejšími určujícími znaky expresivní

chování a výraz obličeje. Středoškolsky vzdělaní respondenti určili vedlejšími

určujícími znaky expresivní chování, výraz obličeje, ochranné chování, vyhledávání

antalgické polohy a vlastní vyjádření intenzity bolesti pomocí stupnice bolesti. Chlapci

jako hlavní určující znak stanovili vlastní vyjádření intenzity bolesti pomocí stupnice

bolesti, vedlejší znak vyhledávání antalgické polohy a jako hlavní související faktor

určili fyzikální původce zranění, tedy operační výkon. Všichni respondenti se shodli, že

nejčastěji ošetřovatelský problém akutní bolest bude přítomen po operaci. Z rozhovorů

vyplývá, že subjektivní pocit bolesti měli všichni respondenti. Nejčastějším určeným

stupněm bolesti dle analogové škály byl chlapci (respondenti „B“, „C“, „F“ a „H“)

vybrán stupeň 2. Respondent „A“ hodnotí bolest stupněm 3 před operací, po operaci 4-

5. Respondent „D“ hodnotí bolest stupněm 4-5. Uvádí: „Cítil jsem bolest při močení

a bolest ledvin, bolest ledvin byla větší, pořád to bolelo.“ Při vyhledávání antalgické

polohy chlapci nejčastěji po operaci volili polohy, které zmírňovaly nebo zcela

eliminovaly tření operační rány, stehů na penisu s látkou oděvu nebo ložního prádla.

Děti od 11 let jsou schopny komplexního hodnocení bolesti, disimulace nebo akcentace.

Vnímání bolesti je ovlivněno individuálním vnímáním bolesti, schopností snášet bolest

a reakcí na bolest (Trachtová, 2006).

Ošetřovatelskou diagnózu Zhoršený komfort (00214) předpokládají po operaci

v 57,14 % vysokoškolsky vzdělaní respondenti s váženým skóre 0,64. Středoškolsky

vzdělaní respondenti předpokládají přítomnost nejvíce před i po operaci v 56,25 %

s váženým skóre 0,66, čímž byla tato ošetřovatelská diagnóza určena jako vedlejší. Jako

hlavní určující znak označili vysokoškolsky vzdělaní respondenti strach, středoškolsky

vzdělaní respondenti stejný určující znak určili jako vedlejší (podrobněji viz tabulka

č. 13). Chlapci (respondenti „A“, „G“ a „H“) fakticky uvádějí problém zhoršeného

komfortu. A to z důvodu horka (respondent „H“), nespokojenosti se situací související

s nedostatkem soukromí a škodlivými stimuly z prostředí, z důvodu opakovaného

akutního nočního příjmu jiných nemocných (respondent „G“) a multifaktoriálních vlivů

způsobených onemocněním, operací a pobytem v nemocnici (respondent „A“).

Vzhledem k věkovému vývojovému období adolescence lze přítomnost této

123

ošetřovatelské diagnózy předpokládat ve větší kvantitě. Musíme konstatovat, že

ve fyzických, psychospirituálních, environmentálních, kulturních a sociálních

dimenzích tito mladí muži v době hospitalizace prokazovali skromnost a souhlasné

postoje s ošetřovatelským procesem.

Druhá část výzkumného formuláře pro všeobecné a dětské sestry byla zaměřena na

ošetřovatelské intervence taxonomie NIC. U ošetřovatelské intervence Učení: před

operací (5610) je překvapující míra vysokého hodnocení, jež určili vysokoškolsky

i středoškolsky vzdělaní respondenti dle váženého skóre ošetřovatelské diagnóze

i jednotlivým ošetřovatelským činnostem (podrobněji viz tabulka č. 14). Je potřeba

konstatovat, že všeobecné sestry pečující o adolescenty před a po operaci fimózy si

uvědomují důležitost nutnosti dostatečné přípravy pacienta. Zeman, Krška et al. (2011)

zdůrazňují, že v léčebném procesu je nepostradatelný aktivní přístup nemocného i jeho

rodiny. Dostatečné informace, seznámení s onemocněním, s principy léčby, s podstatou

operace a s obtížemi, které ji mohou doprovázet, a seznámení s rekonvalescentním

obdobím navozují spolupráci, důvěru a víru v uzdravení.

U ošetřovatelské intervence Management (řízení) vylučování moče (0590) byli

vysokoškolsky vzdělanými sestrami určeny hlavním ošetřovatelské činnosti sleduj dle

potřeby vylučování moči včetně frekvence, konzistence, zápachu, množství a barvy

a dále zaznamenej dle potřeby čas prvního močení po výkonu. Středoškolsky vzdělaní

respondenti ještě k uvedeným činnostem přidali další hlavní činnosti: sleduj ukazatele

a příznaky retence moči a informuj lékaře, pokud se objeví známky a příznaky infekce

močových cest. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají především realizaci

této ošetřovatelské intervence v 71,43 % po operaci a středoškolsky vzdělaní

respondenti v 75,00 % předpokládají realizaci před i po operaci. Z uvedených výsledků

vyplývá, že obě skupiny všeobecných a dětských sester v péči o adolescenty před i po

operaci fimózy zaměřují své ošetřovatelské činnosti k ověření a zajištění spontánní

mikce, která by měla být obnovena, jak uvádíme v teoretické části této práce, do 6-8

hodin po operaci.

124

Ošetřovatelskou intervenci Posílení sebeúcty (5400) vysokoškolsky i středoškolsky

vzdělaní respondenti určili dle dosaženého váženého skóre jako vedlejší. Středoškolsky

vzdělaní respondenti určili jedinou hlavní ošetřovatelskou činnost: podporuj pacientovi

schopnosti zvládnout situaci. Tu vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili jako vedlejší

(podrobněji viz tabulka č. 16). Výběr ošetřovatelských činností včetně určení jejich

váhy dle váženého skóre při ošetřování chlapců adolescentů nás po vyhodnocení první

části výzkumného formuláře nijak nepřekvapil. Odpovídá hodnocení ošetřovatelské

diagnózy riziko situačně nízké sebeúcty, a to včetně její předpokládané přítomnosti

a předpokládané realizace, kdy v největším zastoupení se vysokoškolsky i středoškolsky

vzdělaní respondenti na tento ošetřovatelský problém zaměřovali před i po operaci

fimózy.

Ošetřovatelská intervence Cirkumcize (obřízka) – péče (3000) získala

u vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaných respondentů status hlavní ošetřovatelské

intervence. Obě skupiny dětských i všeobecných sester stanovily stejné hlavní

ošetřovatelské činnosti: ověř, že je souhlas se zákrokem řádně podepsán, potvrď

správnou identifikaci pacienta, monitoruj životní funkce, sleduj krvácení, každých 30

minut, alespoň dvě hodiny po zákroku a instruuj pacienta nebo rodiče o známkách nebo

symptomech, které musí nahlásit lékaři. Poslední ošetřovatelské činnosti však

vysokoškolsky vzdělaní respondenti určili vážené skóre 0,71, tudíž byla vyhodnocena

jako vedlejší. Realizaci této ošetřovatelské intervence vysokoškolsky vzdělaní

respondenti předpokládají před i po operaci v 85,71 % a středoškolsky vzdělaní

respondenti v 75,00 %. Je poněkud překvapivé, že hodnoty neodpovídají u obou skupin

respondentů 100,00 %. Ošetřovatelské činnosti opravdu zahrnují aktivity, jež některé

jsou vykonávané pouze před a jiné pouze po chirurgickém zákroku. Nelze sled činností

měnit.

Ošetřovatelská intervence Postanestetická péče (2870) získala od vysokoškolsky

vzdělaných respondentů vážené skóre 0,84 a u středoškolsky vzdělaných respondentů

0,80. Téměř všechny ošetřovatelské činnosti byly oběma skupinami respondentů určeny

jako hlavní nebo vedlejší. Lze předpokládat, že je tomu tak proto, že si všeobecná nebo

dětská sestra v péči o chlapce po cirkumcizi po celkové anestezii uvědomují důležitost

125

monitorování jeho celkového stavu. Je překvapivé, že jen malé vážené skóre bylo

určeno u následujících činností: urči, zda pacientův stav umožňuje propuštění, poskytni

zprávu o pacientovi na pooperační ošetřovatelské jednotce a propust pacienta do další

péče. Tato data jsou ovlivněna skutečností, že pokud to jejich stav dovoluje, jsou

chlapci v našich podmínkách nejčastěji po operaci ošetřováni na standardním lůžkovém

oddělení. Nemocný tedy není překládán z jiné ošetřovatelské jednotky, kdy při překladu

pacienta je nutné dané ošetřovatelské činnosti učinit.

U ošetřovatelské intervence Zlepšení tělesného vzhledu (5220) obě skupiny

respondentů určily status vedlejší ošetřovatelské intervence. Označily stejné hlavní

ošetřovatelské činnosti: zjisti očekávání pacienta (týkající se vzhledu) založená na

vývojovém stádiu jedince, připrav pacienta na předvídatelné změny těla a diskutuj

s pacientem dle potřeby o změnách způsobené nemocí nebo operací. Poslední

jmenovaná činnost byla středoškolsky vzdělanými respondenty určena jako vedlejší.

Vysokoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají v 71,43 % a středoškolsky vzdělaní

respondenti v 62,50 % realizaci ošetřovatelské intervence po operaci. Jen 28,57 %

vysokoškolsky vzdělaných respondentů a 37,50 % středoškolsky vzdělaných

respondentů předpokládá realizaci intervence před i po operaci. Ošetřovatelskou

diagnózu narušený obraz těla fakticky udává před i po operaci 25,00 % chlapců. Je

možné vyslovit názor, že realizace této ošetřovatelské intervence je pro chlapce –

adolescenty s fimózou důležitá stejně před operací i po operaci. Jednotlivé

ošetřovatelské činnosti jsou založeny především na vzájemné komunikaci mezi

nemocným a všeobecnou nebo dětskou sestrou. Je potěšující, že z vyhodnocených

rozhovorů s chlapci většinou plyne, že respondenti hodnotí komunikaci

s ošetřovatelským personálem jako bezproblémovou a pozitivní (respondenti „E“, „F“,

„G“ a „H“). Při hodnocení ošetřovatelské činnosti urči, zda mají vrstevníci vliv na

pacientovo vnímání těla bylo z rozhovorů zjištěno, že 6 chlapců (respondenti „A“, „B“,

„D“, „E“, „G“ a „H“) problém s fimózou svým vrstevníkům sdělilo. Někteří byli svými

kamarády i v nemocnici navštíveni.

Ošetřovatelská intervence Redukce úzkosti (5820) je stejně jako předchozí

intervence založena na komunikaci mezi nemocným a ošetřovatelským personálem.

126

Realizaci před i po operaci vysokoškolsky vzdělaní respondenti předpokládají ve

42,86 % a středoškolsky vzdělaní respondenti v 62,50 %. Vedle pozitivně hodnocené

komunikace s ošetřovatelským personálem chlapci (respondenti „C“, „E“, „G“ a „H“)

o svých problémech, nejistotě a strachu hovořili s rodiči. Je zajímavé, že častěji byla

k řešení problému s fimózou oslovena matka. Respondent „E“ uvádí: „Mamina to

pochopila, je taková…, …mamina je mamina.“ Respondent „F“ uvádí: „Mám k mamině

velkou důvěru, mamina je zlatý člověk.“

Ošetřovatelská intervence Ochrana proti infekci (6550) byla oběma skupinami

respondentů určena jako hlavní intervence. Obě skupiny respondentů se shodly i na

hlavních ošetřovatelských činnostech sleduj systémové a lokální znaky a symptomy

infekce, dodržuj, dle potřeby preventivní opatření, dodržuj asepsi, kontroluj stav všech

chirurgických řezů, pouč pacienta a členy rodiny, jak se vyvarovat infekci.

Středoškolsky vzdělaní respondenti ještě určili jako hlavní ošetřovatelskou činnost

podporuj odpočinek. Jak již bylo zmíněno, sestry si uvědomují rizika i důležitost

prevence vzniku infekce u hospitalizovaných pacientů. Poněkud zarážející je, že

42,86 % vysokoškolsky a 37,50 % středoškolsky vzdělaných respondentů předpokládá

ošetřovatelskou intervenci pouze po operaci. Některé činnosti jsou realizovány před,

jiné po operaci, tudíž bychom u obou skupin respondentů předpokládali ve 100,00 %

výběr varianty realizace před a po operaci fimózy.

Ošetřovatelské intervenci Zavedení intravenózní (i. v.) léčby (4190) je oběma

skupinami respondentů dle vyhodnocení věnována velká pozornost a všichni

respondenti s naprostou přesností, jen s malými rozdíly v určených hlavních

a vedlejších ošetřovatelských činností, znají postupy a standardy pro zavedení

intravenózní terapie. Vzhledem k tomu, že se jedná o intervenci součinnou s lékařem,

někteří respondenti uvádějí realizaci intervence před operací, většina však z obou

skupin respondentů uvádí realizaci před i po operaci fimózy.

Ošetřovatelské intervenci Redukce krvácení: rána (4028) vysokoškolsky vzdělaní

respondenti určili vážené skóre 0,80 a středoškolsky vzdělaní respondenti 0,73. Obě

skupiny respondentů se shodly na hlavních ošetřovatelských intervencích aplikuj ledový

obklad na postiženou oblast, použij tlakový obvaz na místo krvácení, monitoruj velikost

127

a charakter hematomu, pokud je přítomen, pouč pacienta nebo rodinu o známkách

krvácení a vhodných opatřeních (upozornit sestru), kdyby se déle krvácení vyskytovalo.

Realizaci ošetřovatelské intervence obě skupiny předpokládají především po operaci.

Vysokoškolsky vzdělaní respondenti v 7,14 % a středoškolsky vzdělaní respondenti

v 6,25 % uvádějí realizaci před i po operaci. Na základě zkušeností se lze domnívat, že

důvod uvedení realizace před operací je, že v některých případech při fimóze může dojít

k traumatu frenula (uzdičky na penisu), kdy dochází k lokálnímu krvácení. Někdy je

v těchto případech indikována lékařem dle stavu pacienta konzervativní terapie nebo

terapie v provedení chirurgického výkonu (frenuloplastiky). Tento stav popisuje

i respondent „G“.

Ošetřovatelské intervence Zvládnutí nevolnosti (1450) a Zvládnutí zvracení (1470)

jsou dvě podobné intervence, které byly vybrány do výběrového souboru

ošetřovatelských intervencí záměrně. Obě skupiny respondentů určily obě intervence

jako vedlejší. Realizaci těchto ošetřovatelských intervencí obě skupiny respondentů

očekávají v převážné většině u chlapců – adolescentů po operaci fimózy. Vzhledem

k tomu, že bychom obě intervence zařadili do oblasti komfortu a dle hodnocení chlapců,

kteří žádné problémy s nauzeou nebo zvracením neudávají, lze doporučit tyto

intervence z výběrového souboru ošetřovatelských intervencí vyřadit.

Ošetřovatelskou intervenci Zvládnutí bolesti (1400) obě skupiny respondentů

určily jako hlavní. Stejně jako u ošetřovatelské diagnózy akutní bolest přikládají oblasti

bolesti obě skupiny respondentů včetně chlapců velkou váhu. Respondenty byly určeny

tyto hlavní ošetřovatelské činnosti: proveď komplexní hodnocení bolesti zahrnující

místo, charakteristiku, vznik, dobu trvání, frekvenci, kvalitu, intenzitu, závažnost bolesti

a vyvolávající faktory, pozoruj neverbální projevy nepohodlí, obzvláště u těch, kteří

nemohou efektivně komunikovat, zajisti pacientovi analgetickou péči, hledej s pacientem

faktory, které bolest zlepšují/zhoršují, poskytni informace o bolesti, jaké jsou její

příčiny, jak dlouho bude trvat a jaké nepohodlí/obtíže/bolest (diskomfort) lze očekávat

od výkonů, podávej předepsaná analgetika k optimální úlevě, podporuj adekvátní

odpočinek/spánek k ulehčení úlevy od bolesti, oznam lékaři, pokud jsou opatření

neúspěšná nebo pokud se současná stížnost význačně liší od pacientovy minulé

128

zkušenosti s bolestí. Dle chlapců (respondenti „B“, „C“, „E“, „F“, „H“), kteří udávali

bolest po operaci, nebylo potřeba ošetřovatelské intervence podávej předepsaná

analgetika k optimální úlevě. Respondent „G“ uvádí bolest před operací: „Léky na

bolest jsem neužíval, vyřešil jsem vše podstoupením operace.“ Respondent „D“ problém

bolesti v oblasti ledvin a při močení řešil omezením tekutin. Respondent „A“, který

pociťoval bolest před i po operaci uvádí: „Bolest jsem vydržel, neužíval jsem nic proti

bolesti, nevěděl jsem, jestli je mohu užívat.“ K ošetřovatelské činnosti poskytni

informace o bolesti, jaké jsou její příčiny, jak dlouho bude trvat a jaké

nepohodlí/obtíže/bolest (diskomfort) lze očekávat od výkonů je možné uvést vyjádření

respondenta „A“: „Jestli mohu poprosit, upozorňujte na bolest, aby ti, co je to teprve

čeká, byli na bolest připraveni.“ Realizaci ošetřovatelské intervence zvládnutí bolesti

uvádí vysokoškolsky vzdělaní respondenti v 85,71 % a středoškolsky vzdělaní

v 68,75 % po operaci, což odpovídá u chlapců v 62,50 % faktickému výskytu

ošetřovatelské diagnózy akutní bolest.

Ošetřovatelská intervence Řízení/organizace prostředí: komfort (6482) byla určena

oběma skupinami respondentů jako vedlejší. Byly určeny hlavní ošetřovatelské činnosti

ulehči pacientovi a rodině změnu vřelým přivítáním do nového prostředí, zvaž umístění

pacienta na více lůžkový pokoj (pokud je to možné, se spolubydlícími s podobnými

požadavky na okolí), vytvoř klidné a podporující prostředí, zajisti bezpečné a čisté

prostředí, zjisti zdroje nepohodlí, jako vlhké obvazy, umístění drénů, kanyl, příliš

utažené obvazy, zmačkané prostěradlo a dráždivé látky prostředí, uprav, pokud je to

možné, teplotu v místnosti tak, aby byla pro pacienta co nejpříjemnější. Po vyhodnocení

individuálních rozhovorů by jednolůžkový pokoj upřednostňovali 4 chlapci

(respondenti „A“, „D“, „G“ a „H“), vícelůžkový pokoj by upřednostňovali 2 chlapci

(respondenti „B“ a „F“) a 2 chlapci (respondenti „C“ a „E“) by problém s pokojem

neřešili. Pocit hladu udávali 2 chlapci (respondenti „A“ a „F“) a pocit žízně udával

1 chlapec (respondent „G“). Toto zjištění lze vysvětlit probíhající předoperační

přípravou a pooperační péčí o chlapce – adolescenty před a po operaci fimózy. Chlapci

před operací nesmějí od půlnoci nic jíst a pít. Jirkovský et al. (2012) uvádí, že

realimentace se po operačním výkonu odvíjí dle stavu pacienta. Perorální příjem tekutin

129

je možné zahájit, pokud je nemocný probuzený a má obnoven polykací reflex.

Realimentace je v současné době doporučována co nejčasněji, již několik hodin po

operaci, dle stavu nemocného a jeho toleranci perorálního příjmu. Realimentace je

velice individuální. K vybraným ošetřovatelským činnostem vytvoř klidné a podporující

prostředí v rozhovoru byla zařazena otázka, zda chlapcům z důvodu kontroly stavu

operační rány vadilo odkrývání přikrývky a sesterská vizuální kontrola operační rány

v oblasti penisu. Kontrolu operační rány jako nepříjemnou, ale chápanou nutnost

udávali dva chlapci (respondenti „C“ a „D“).

Ošetřovatelské intervence Dokumentace (7920) byla oběma skupinami

respondentů určena jako hlavní s váženým skóre vysokoškolsky vzdělaných

respondentů 0,88 a středoškolsky vzdělaných respondentů 0,83. Ošetřovatelské činnosti

byly dle našeho hodnocení vhodně vybrány (podrobněji viz tabulka č. 28). Dala se však

předpokládat 100% realizace této ošetřovatelské intervence u chlapců před i po operaci

fimózy. Realizaci pouze po operaci předpokládají vysokoškolsky vzdělaní respondenti

v 7,14 % a středoškolsky vzdělaní respondenti ve 12,50 %. Otázkou zůstává, zda si tito

respondenti – všeobecné a dětské sestry uvědomují legislativní dopad špatně vedené

nebo nevedené dokumentace. V současné době upravuje problematiku zdravotnické

dokumentace vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci s účinností od

1. dubna 2012.

Třetí část výzkumného formuláře pro všeobecné a dětské sestry byl zaměřen na

ošetřovatelské očekávané výsledky taxonomie NOC. U očekávaného výsledku Močení

(0503) bylo vzhledem k hodnocení oblasti vyprazdňování v ošetřovatelských

diagnózách a intervencích poněkud překvapující vážené skóre středoškolsky vzdělaných

respondentů 0,83. Důvod lze zřejmě vysvětlit neznalostí hodnocení a využití taxonomie

NOC. Naopak pozitivně můžeme hodnotit určení indikátoru příjem tekutin, který je

v ošetřovatelské péči před i po operaci u dětských pacientů velice významný.

Očekávaný výsledek Sebevědomí (1205) odpovídá hodnocení významnosti

v ošetřovatelských diagnózách i intervencích. U očekávaného výsledku Tělesný vzhled

(1200) určili vysokoškolsky vzdělaní respondenti vážené skóre 0,79 a spolu se

130

středoškolsky vzdělanými respondenty určili za hlavní indikátor přizpůsobení se

tělesným změnám v důsledku operace. Toto přijetí je pro budoucí život chlapců velice

důležité. Všichni chlapci uvádějí po operaci se svým stavem spokojenost. Je možné pro

osobitý pohled na danou situaci uvést názor jednoho z respondentů: „Vnímám to asi

takto – dokud si nestáhnu trenky, nevím, že jsem obřezaný.“

U problematiky strachu byl záměrně do očekávaných výsledků zařazen očekávaný

výsledek Stupeň strachu (1210) a Stupeň strachu: děti (1213). Po porovnání určených

indikátorů je možné k názoru, že pro naše potřeby je vhodnější využití očekávaného

výsledku Stupeň strachu (1210), kde byly společně vysokoškolsky i středoškolsky

vzdělanými respondenty určeny indikátory úzkost, nedostatek sebevědomí, zabývání se

zdroji strachu a vyjádření strachu. U očekávaného výsledku stupeň strachu: děti nejsou

určené indikátory bolesti břicha, častý průjem, emocionální nestabilita, nárůst školní

absence, podvádění pro naše potřeby příliš využitelné a signifikantní.

Očekávaný výsledek Závažnost infekce (0703) a Závažnost ztráty krve (0413) jsou

dle zkušeností jen s malými nuancemi oběma skupinami respondentů velice dobře

zhodnoceny a indikátory očekávaných výsledků vhodně určeny. Očekávaný výsledek

Závažnost nevolnosti a zvracení (2107) byly dle vyhodnocení na podkladě

ošetřovatelské intervence zvládnutí nevolnosti a zvládnutí zvracení z výběrového

souboru očekávaných výsledků vyřazeny.

Očekávaný výsledek Stupeň bolesti (2102) je dle našich zkušeností oběma

skupinami respondentů velice dobře zhodnocen a indikátory očekávaného výsledku jen

s malými rozdíly vhodně určeny. U očekávaného výsledku Stav komfortu (pohodlí)

(2008) bylo stanoveno vážené skóre oběma skupinami respondentů, jež odpovídá

statusu vedlejšího očekávaného výsledku. Obě skupiny se shodly v určení indikátorů

výsledků. Velice pozitivně lze vnímat určení indikátorů fyzická pohoda, psychická

pohoda, sociální podpora od rodiny a sociální podpora od přátel, protože jsou to

nezbytné aspekty života adolescenta. Všechna hodnocení předpokládaného dosažení

očekávaného výsledku před, po a před i po operaci fimózy jsou dle našeho hodnocení

a našich zkušeností vhodně určeny.

131

Čtvrtým cílem diplomové práce bylo zmapovat, zda chlapci – adolescenti

s fimózou důvěřují svým rodičům a se svými problémy v intimní oblasti se rodičům

prvotně svěří nebo raději hledají pomoc v řadách svých vrstevníků či hledají pomoc na

internetu a v médiích. Dle vyhodnocení individuálních rozhovorů s chlapci –

adolescenty nejčastěji v 37,50 % oslovují chlapci prvně s problémem fimózy lékaře. Jak

již bylo zmíněno, je s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji

oslovují matku, a to v 25,00 %, než otce – ve 12,50 %. Za hlavní zdroj informací

chlapci uvádějí internet. Média jsou adolescenty v oblasti volnočasových aktivit řazeny

na první místo. Zvyšování podílu času, který adolescenti tráví konzumací mediálních

obsahů, ovlivňuje technologická konvergence médií i cenová dostupnost technologií.

Novým fenoménem doby v mediální oblasti je tzv. multitasking (Vašutová, Panáček et

al., 2013). Vrstevníkům své problémy s fimózou chlapci sdělují v 75,00 %, ale

vrstevníci nejsou osoby, které by byly oslovovány k pomoci řešit tento problém.

Vágnerová (2012) uvádí, že vrstevnická skupina umožňuje dospívajícímu zpětnou

vazbu, kdy adolescent ověřuje své zkušenosti, srovnává své vlastní chování, pocity

s názory, postoji a pocity vrstevníků, což přináší uvědomění si sebe sama, pochopení

jiných i uvědomění si odlišností či podobností od jiných. Hovoříme o referenčním

významu vrstevnické skupiny, tj. skupina poskytuje základ pro porovnávání zkušeností.

Zkušenosti získané ve vrstevnické skupině nelze získat v rodině, protože rodiče jsou

v jiné vývojové fázi, kdy dospívající získává spíše zkušenosti a poznání rozdílnosti lidí

na různé vývojové úrovni. Přesto dospívající srovnává své zkušenosti i s rodiči, kdy

srovnává své postavení v rodině s ostatními vrstevníky a na základě srovnání má snahu

korigovat své postavení v rodině a požadavky na rodiče.

Dále se práce zaměřila na otázku, do jaké míry chlapci problémy s fimózou a celé

dění okolo řešení tohoto problému vnímají, zda vše vnímali jako životní zátěž.

V 62,50 % veškeré dění v průběhu řešení problému chlapci jako životní zátěž

nevnímají. V 37,50 % problém fimózy vnímají jako životní zátěž. Cílem práce bylo tuto

problematiku zhodnotit i po stránce demografických údajů, tedy zda vnímání a řešení

problému s fimózou u chlapců ovlivňuje, jestli žijí ve městě nebo na vesnici.

Vyhodnocení však nelze provést, protože pouze jeden chlapec (respondent „B“) uvedl,

132

že žije ve vesnici. Jeho řešení a vnímání problémů s fimózou se od ostatních chlapců

žijících ve městě neliší. Pro komplexnost hodnocení byla chlapcům položena otázka: Co

bylo pro Vás/tebe před nebo po operaci fimózy nejtěžší nebo co na Vás/tebe působilo

nejintenzivněji? Chlapci na tuto otázku uváděli bolest (respondenti „A“ a „D“), strach

(respondenti „C“ a „B“), operace intimního místa (respondent „E“), 3 chlapci

(respondent „F“, „G“ a „H“) ponechali otázku bez vyjádření. Všichni respondenti

uváděli, že jsou po operaci spokojeni a bez problémů. K této problematice je možné

citovat jednoho z chlapců (respondent „C“), kdy jeho výpověď zcela přesně definuje

období adolescence: „Bylo příjemné, že se mnou bylo zacházeno jako s dospělým

člověkem, ačkoli nejsem.“

Realizace výzkumného šetření poukázala na mnoho pozoruhodných poznatků. Byly

zjištěna pozitiva i negativa ošetřovatelské péče zabývající se problematikou chlapců –

adolescentů před a po operaci fimózy. Je zajímavé, že ačkoli je znalost klasifikačních

systémů závislá na výši vzdělání, hodnocení ošetřovatelských diagnóz, intervencí

a očekávaných výsledků vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných respondentů

ukázalo jen malou diferenci. Toto zjištění si lze vysvětlit u středoškolsky vzdělaných

respondentů délkou celkové klinické praxe, kdy jednotlivá hodnocení charakteristik

byla provedena na základě mnohaletých zkušeností v oblasti ošetřovatelství. Toto

tvrzení je shodné s tvrzením Michalové (2013), která se ve své práci zabývala validizací

využitelnosti klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC v péči o fyziologické

novorozence. Dále výzkumné šetření upozornilo na nutnost více se zaměřit na oblast

dokumentace. Z proběhlého hodnocení je možné dojít k závěru, že ne všichni

respondenti si uvědomují důležitost a nutnost důsledného vedení ošetřovatelské

dokumentace. K tomuto názoru nás přivedlo hodnocení vysokoškolsky vzdělaných

respondentů, kteří uvádějí, že by ošetřovatelskou intervenci realizovali v 7,14 % pouze

po operaci. Obdobné hodnocení s relativní četností 12,50 % uvedli i středoškolsky

vzdělaní respondenti. Možné řešení, jež by mohlo vést ke zlepšení situace, lze spatřovat

v implementaci elektronické dokumentace s využitím klasifikačních systémů NANDA,

NIC a NOC do klinické praxe.

133

Výzkumné šetření bylo zaměřeno na validizaci klasifikačních systémů NANDA,

NIC a NOC. Výsledkem spolupráce s experty v ošetřovatelské praxi v oblasti urologie

a chlapci, jež podstoupili operaci fimózy, jsou vybrané soubory ošetřovatelských

diagnóz, intervencí i očekávaných výsledků, které je možné použít v našich podmínkách

nejen pro potřeby chlapců před a po operaci fimózy, ale také komplexně pro děti

v perioperační péči.

134

Závěr

Cílem diplomové práce bylo ověřit využitelnost vybraných souborů z klasifikačních

systémů NANDA, NIC a NOC v klinické ošetřovatelské praxi. Z výzkumného šetření

vyplynulo, že znalost klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC je podmíněno výší

dosaženého stupně vzdělání. Naopak bylo zjištěno, že implementace klasifikačních

systémů do klinické ošetřovatelské praxe nemusí být závislá na výši vzdělání. Výsledky

výběru ošetřovatelských diagnóz, intervencí i očekávaných výsledků poukazují i na

nutnost přihlédnutí v ošetřovatelské péči k subjektivnímu pocitu a vnímání daného stavu

a situace samotným nemocným, v našem případě chlapců – adolescentů jako systému

v holistickém pojetí. Na podkladě získaných dat vybrané experty v klinické urologické

praxi a chlapci – adolescenty po operaci fimózy byl sestaven návrh ošetřovatelské

dokumentace zaměřený právě na potřeby těchto chlapců. Sestavením tohoto

Výsledného konceptu validizace klasifikačních modelů NNN (Příloha č. 7)

předpokládáme zefektivnění, zkvalitnění, ale i zjednodušení ošetřovatelské péče ve

všech oblastech ošetřovatelské péče. Součástí tohoto konceptu je návrh na formulář,

jenž by mohl být využíván v předoperační a pooperační péči nejen u chlapců před nebo

po operaci fimózy, ale u všech dětských pacientů procházejících perioperační

ošetřovatelskou péčí.

Dále z výzkumu vyplynulo, že z důvodu anonymity, důvěry nebo s určitým

aspektem nutnosti oslovují tito mladí muži častěji prvotně lékaře. Velká většina chlapců

hledá informace o fimóze na internetu. Chlapci adolescenti subjektivně vnímají, že

o fimóze mají dostatek potřebných informací, ale jsou ovlivňovány i nepřesnými

a sugestivními informacemi z internetu, na jejichž základě pociťují nejistotu a strach.

Z tohoto důvodu byl vytvořen informační leták zahrnující problematiku fimózy. Cílem

tohoto informačního letáku však není jen informovat, co je fimóza a jak ji řešit.

Hlavním cílem je chlapce s problémem fimózy přesvědčit, aby odhodili stud a nebáli se

oslovit lékaře a nebáli se o svém stavu hovořit. Tento leták je neoddělitelnou součástí

diplomové práce.

135

Při realizaci individuálních rozhovorů velice pozitivním způsobem působilo kladné

hodnocení chlapců – adolescentů svých rodičů.

Pro zvýšení míry validity by bylo vhodné provést rozsáhlejší demografické šetření

s většími reprezentativními soubory všeobecných i dětských sester, tedy expertů

v ošetřovatelské péči, i s chlapci – adolescenty po operaci fimózy. Při realizaci takového

výzkumného záměru je však nutné zvážit personální kapacitu, organizační, časovou i

ekonomickou náročnost.

136

Seznam literárních zdrojů

BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V. 2009. Výzkum a ošetřovatelství. 2.,

přeprac. a dopl. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských

zdravotnických oborů, 2009, 185 s. ISBN 978-80-7013-467-2.

BOCKOVÁ, S., KOZÁKOVÁ, R. 2013. Využitelnost a dopad klasifikace Aliance 3N

v ošetřovatelské praxi. Kontakt - odborný a vědecký časopis pro zdravotně sociální

otázky. roč. 15, č. 3, s. 260-268 [online]. [cit. 2015-01-13]. ISSN 1804-7122. Dostupné

z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/clanky/3~2013/1066-vyuzitelnost-a-dopad-

klasifikace-aliance-3n-v-osetrovatelske-praxi

BOLEDOVIČOVÁ, M. et al. 2010. Pediatrické ošetrovatel′stvo. 3. preprac. vyd.

Martin: Osveta, 214 s. ISBN 978-80-8063-331-8.

BULECHEK, GM., BUTCHER HK., DOCHTERMAN JM. 2008. Nursing

Interventions Classification (NIC). 5th ed. St. Louis: Mosby, 938 p. ISBN 978-0-323-

05340-2.

CARR-GREGG, M., SHALE, E. [překlad H. ANTONÍNOVÁ]. 2010. Puberťáci a

adolescenti: průvodce výchovou dospívajících. 1. vyd. Praha: Portál, 197 s. ISBN 978-

80-7367-662-9.

College of Nursing: University of Iowa. Center For Nursing Classification and Clinical

Effectivenes (NIC/NOC) [online]. [citováno 2014-11-19]. Dostupné z:

http://www.nursing.uiowa.edu/center-for-nursing-classification-and-clinical-

effectiveness

CVACHOVEC, K., HEROLD, I. et al. 2011. Doporučené postupy a stanoviska

ČSARIM. Doporučení pro omezování příjmu tekutin a stravy před anesteziologickou

137

péčí. 2011 [online]. [cit. 2014-12-21]. Dostupné z:

http://www.csarim.cz/Public/csarim/doc/postupy/DP_NPO_CSARIM_final_approval_1

30911.pdf

ČESKO. Koncepce ošetřovatelství. 2004. In: Věstník č. 9 – Ministerstvo zdravotnictví

České republiky. [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné z:

http://www.mzcr.cz/obsah/koncepce-osetrovatelstvi_3196_3.html

ČESKO. Zákon č. 372 ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotních službách a podmínkách

jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 2011. In: Sbírka zákonů České

republiky. 2011, částka 131, s. 4730-4801 [online]. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:

http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/zdravotni-sluzby_6102_1786_11.html

ČESKO. Vyhláška č. 55 ze dne 14. března 2011 o činnostech zdravotnických

pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2011. In: Sbírka zákonů České republiky.

2011, částka 20, s. 482-543 [online] [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:

http://www.mzcr.cz/dokumenty/informace-k-vyhlasce-c-sb-kterou-se-stanovi-cinnosti-

zdravotnickych-pracovniku-a-jinych-odbornych-pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-c-

sb_4763_3120_3.html

ČSARIM (Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny).

Doporučené postupy a stanoviska ČSARIM. 2009. Doporučený postup vyšetření před

diagnostickými nebo léčebnými výkony operační a neoperační povahy s požadavkem

anesteziologické péče (tzv. předanestetické vyšetření) [online]. [cit. 2014-12-20].

Dostupné z:

http://www.csarim.cz/Public/csarim/doc/postupy/MP_CSARIM_Predanest_vysetreni_v

erze_2_final_190509.pdf

FARKAŠOVÁ, D. et al. 2005. Ošetrovateľstvo – teória. Martin: Osveta, 215 s. ISBN

80-8063-182-4

138

FEHRING, R. 1987. Methods to Validate Nursing Diagnoses. Heart &Lung: The

Journal of Acute &Critical Care. November 1987, vol. 16, p.3, ISSN 0147-9563.

FENDRYCHOVÁ, M. 2011. Ošetřovatelské klasifikační systémy NANDA -

International, NIC, NOC a jejich využití při hodnocení bolesti sestrou v domově pro

seniory Nopova. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta,

Katedra ošetřovatelství. Vedoucí práce Alena Pospíšilová

HERDMAN, TH. 2010. [překlad P. KUDLOVÁ]. Ošetřovatelské diagnózy: definice &

klasifikace 2009-2011. 1. české vyd. Praha: Grada, 480 s. ISBN 978-80-247-3423-1.

HERDMAN, TH. 2013. [překlad P. KUDLOVÁ]. Ošetřovatelské diagnózy: definice &

klasifikace 2012-2014. 1. české vyd. Praha: Grada, 584 s. ISBN 978-80-247-3423-8.

HERDMAN, TH. 2013a [překlad P. KUDLOVÁ]. Ošetřovatelské diagnózy: definice &

klasifikace 2012-2014. 1. české vyd. Praha: Grada, s. 537. ISBN 978-80-247-3423-8.

HERDMAN, TH., KAMITSURU, S. 2014. NANDA International Nursing Diagnoses:

Definitions and Classification 2015-2017. 10th edit. Oxford: Wiley Blackwell, 214, 483

p. ISBN 978-1-118-91493-9.

JANÍKOVÁ, E., ZELENÍKOVÁ, R. 2013. Ošetřovatelská péče v chirurgii: pro

bakalářské a magisterské studium. 1. vyd. Praha: Grada, 249 s. ISBN 978-80-247-4412-

4.

JAROŠOVÁ, D. et al. 2012. Využitelnost ošetřovatelských klasifikací NANDA

International a NIC v domácí péči. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská

fakulta, 127 s. ISBN 978-80-7464-000-1

139

JIRÁK, J., PAVLIČÍKOVÁ, H. 2013. Média pod lupou: mediální výchova jako téma

celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha: Powerprint, 187 s. ISBN 978-80-87415-70-2.

JIRKOVSKÝ, D. et al. 2012. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro

bakalářské a magisterské studium. 1. vyd. Praha: Fakultní nemocnice v Motole, 411 s.

ISBN 978-80-87347-13-3.

JOHNSON, M. 2006. NANDA, NOC and NIC linkages: nursing diagnoses, outcomes &

interventions. 2. edit. St. Louis: Mosby/Elsevier. ISBN 978-032-3031-943.

KATRŇÁK, T. et al. 2010. Na prahu dospělosti: partnerství, sex a životní představy

mladých v současné české společnosti. 1. vyd. Praha: Dokořán, 222 s. ISBN 978-80-

7363-352-3.

KAWACIUK, I. 2009. Urologie. 1. vyd. Praha: Galén, 531 s. ISBN 978-80-7262-626-

7.

KOLEKTIV AUTORŮ. 2007. Výkladový ošetřovatelský slovník. [překlad: Veronika Di

Cara, Helena Vidovičová]. 1. vyd. Praha: Grada, s. 356. ISBN 978-80-247-2240-5.

KRHUT, J., MATURA, D. 1999. Obrazový atlas urologie. Ostrava-Poruba: tiskárna

Printo, spol.s.r.o., Edice Urolog č. 4/99, XXIV s., ISSN 1211-0795

KUBICOVÁ, L. et al. 2005. Chirurgické ošetrovateľstvo. 1. vyd. Martin: Osveta, 151 s.

ISBN 80-806-3176-X.

LANE, B., GULLONE, E. 1999. Common fears: A comparison of self-generated and

fear survey schedule generated fears of adolescents. Journal of Genetic Psychology.

Vol. 160 (2), p. 194–204, ISSN 0022-1325

140

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. 2006. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd.

Praha: Grada, 368 s. ISBN 80-247-1284-9.

LEIFER, G. 2004. [překlad Ota FRÉGL]. Úvod do porodnického a pediatrického

ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada. 952 s. ISBN 80-247-0668-7.

LOUDA, M. 2010. Urologická poradna I. 1. vyd. Hradec Králové: Nakladatelství Miloš

Vognar - M&V, 127 s. ISBN 978-80-86771-42-7.

MAREČKOVÁ, J. 2006. NANDA - International diagnostika v ošetřovatelském

procesu, NIC a NOC klasifikace. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě,

Zdravotně sociální fakulta, 80 s. ISBN 80-7368-109-9.

MASLOW, AH. 2014. [překlad H ANTONÍNOVÁ]. O psychologii bytí. 1. vyd. Praha:

Portál, 317 s. ISBN 978-80-262-0618-7.

MASLOW, AH. [překlad H ANTONÍNOVÁ]. 2014a. O psychologii bytí. 1. vyd. Praha:

Portál, s. 209. ISBN 978-80-262-0618-7.

MICHALČÁKOVÁ, R. 2007. Strachy v období rané adolescence. 1. vyd. Brno:

Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 149 s. ISBN 978-80-87029-

15-2.

MICHALOVÁ, V. 2013. Management ošetřovatelské péče o fyziologického

novorozence s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC. České Budějovice.

Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální

fakulta. Vedoucí diplomové práce Mária Boledovičová.

141

MICHALSKÝ, R., VOLFOVÁ, I. 2008. Kapitoly z obecné chirurgie pro studující

ošetřovatelství. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká

fakulta, Ústav ošetřovatelství, 83 s. ISBN 978-80-7248-464-5.

MOORHEAD, S., JOHNSON, M., MERIDEAN, LM., a E., SWANSON. 2008.

Nursing outcomes classification (NOC). 4th edit. St. Luis: Mosby, 912 p. ISBN 978-0-

323- 05408-9.

NAKONEČNÝ, M. 2011. Psychologie: přehled základních oborů. 1. vyd. Praha:

Triton, 863 s. ISBN 978-80-7387-443-8.

NANDA-I history. NANDA International [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z:

http://www.nanda.org/nanda-international-history.html

PLEVOVÁ I. et al. 2001. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 288 s. ISBN 978-80-

247-3557-3.

RUTHERFORD, M., A. 2008. Standardized Nursing Language: What does it mean for

nursing practice?. OJIN: The Online Journal of Issues in Nursing [online]. Vol. 13,

no.1, [cit. 2015-01-17]. ISSN: 1091-3734. Dostupný z WWW:

http://www.nursingworld.org/MainMenuCategories/ThePracticeofProfessionalNursing/

Health-IT/StandardizedNursingLanguage.html#McCloskeyDochterman

ŘÍČAN, P. 2004. Cesta životem. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál, 392 s. ISBN 80-7178-

829-5.

ŘÍČAN, P. 2013. Psychologie. 4. vyd. Praha: Portál, 300 s. ISBN 978-80-262-0532-6.

SLEZÁKOVÁ, L. et al. 2010. Ošetřovatelství v chirurgii I. 1. vyd. Praha: Grada, 264 s.

ISBN 978-80-247-3129-2.

142

ŠNAJDAUF, J., ŠKÁBA, R. et al. 2005. Dětská chirurgie. 1. vyd. Praha: Galén, 395 s.

ISBN 80-7262-329-X.

TÓTHOVÁ, V. et al. 2009. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. 1. vyd. Praha:

Triton, 159 s. ISBN 978-80-7387-286-1.

TRACHTOVÁ, E. et al. 2006. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd.

Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně,

186 s. ISBN 80-7013-324-4.

TYRLÍK, M. 2012. Zátěž v adolescenci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 93 s.

ISBN 978-80-210-6042-5.

VÁGNEROVÁ, M. 2000. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1.vyd. Praha:

Portál, 522 s. ISBN 80-7178-308-0.

VÁGNEROVÁ, Marie. 2012. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. 2., dopl. a

přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1.

VAŠUTOVÁ, M., PANÁČEK, M. 2013. et al. Mezi dětstvím a dospělostí: vybrané

kapitoly z psychologie adolescence. 1. vyd. Ostrava: Filosofická fakulta Ostravské

univerzity v Ostravě, 137 s. ISBN 978-80-7464-125-1.

VUČKOVÁ, J. 1996. Ošetřovatelství III: pro 3. ročník středních zdravotnických škol,

obor všeobecná sestra. 1. vyd. Praha: Fortuna, 150 s. ISBN 80-7168-367-1.

VÖRÖSOVÁ, G. et al. 2007. Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v

ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 112 s. ISBN 978-80-8063-242-7.

143

WEISS, P. et al. 2010. Sexuologie. 1. vyd. Praha: Grada, 724 s. ISBN 978-80-247-2492-

8.

ZEMAN, M., KRŠKA, Z. 2011. Chirurgická propedeutika. 3., přeprac. a dopl. vyd.

Praha: Grada, 512 s. ISBN 978-80-247-3770-6.

144

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Ošetřovatelská diagnóza Retence moči (00023) ....................................... 50

Tabulka č. 1a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Retence moči ................................. 50

Tabulka č. 2: Ošetřovatelská diagnóza Zhoršené vylučování moči (00016) ................... 51

Tabulka č. 2a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Zhoršené vylučování moči ............. 52

Tabulka č. 3: Ošetřovatelská diagnóza Nedostatečné znalosti (00126) .......................... 52

Tabulka č. 3a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Nedostatečné znalosti .................... 53

Tabulka č. 4: Ošetřovatelská diagnóza Riziko situačně nízké sebeúcty (00153) ............ 53

Tabulka č. 4a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko situačně nízké sebeúcty ...... 54

Tabulka č. 5: Ošetřovatelská diagnóza Narušený obraz těla (00118) ............................ 54

Tabulka č. 5a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Narušený obraz těla ...................... 56

Tabulka č. 6: Ošetřovatelská diagnóza Sexuální dysfunkce (00059) .............................. 57

Tabulka č. 6a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Sexuální dysfunkce (00059) .......... 58

Tabulka č. 7: Ošetřovatelská diagnóza Strach (00148) .................................................. 58

Tabulka č. 7a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Strach ............................................ 60

Tabulka č. 8: Ošetřovatelská diagnóza Riziko infekce (00004) ...................................... 60

Tabulka č. 8a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko infekce ................................ 62

Tabulka č. 9: Ošetřovatelská diagnóza Riziko krvácení (00206) .................................... 62

Tabulka č. 9a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko krvácení .............................. 63

Tabulka č. 10: Ošetřovatelská diagnóza Riziko vaskulárního traumatu (00213) ........... 63

Tabulka č. 10a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Riziko vaskulárního traumatu ..... 64

Tabulka č. 11: Ošetřovatelská diagnóza Riziko prodloužení pooperačního zotavení

(00246) ....................................................................................................................... 64

Tabulka č. 12: Ošetřovatelská diagnóza Akutní bolest (00132)...................................... 65

Tabulka č. 12a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Akutní bolest ................................ 66

Tabulka č. 13: Ošetřovatelská diagnóza Zhoršený komfort (00214) .............................. 67

Tabulka č. 13a: Přítomnost ošetřovatelské diagnózy Zhoršený komfort ........................ 68

Tabulka č. 14: Ošetřovatelská intervence Učení: před operací (5610) .......................... 69

145

Tabulka č. 15: Ošetřovatelská intervence Management (řízení) vylučování moči (0590)

.................................................................................................................................... 70

Tabulka č. 15a: Realizace ošetřovatelské intervence Management (řízení)vylučování

moči (0590) ................................................................................................................ 71

Tabulka č. 16: Ošetřovatelská intervence Posílení sebeúcty (5400) .............................. 72

Tabulka č. 16a: Realizace ošetřovatelské intervence Posílení sebeúcty (5400) ............. 73

Tabulka č. 17: Ošetřovatelská intervence Cirkumcize (obřízka) – péče (3000) ............. 73

Tabulka č. 17a: Realizace ošetřovatelské intervence Cirkumcize (obřízka) – péče (3000)

.................................................................................................................................... 74

Tabulka č. 18: Ošetřovatelská intervence Postanestetická péče (2870) ......................... 74

Tabulka č. 19: Ošetřovatelská intervence Zlepšení tělesného vzhledu (5220) ............... 76

Tabulka č. 19a: Realizace ošetřovatelské intervence Zlepšení tělesného vzhledu (5220)

.................................................................................................................................... 77

Tabulka č. 20: Ošetřovatelská intervence Redukce úzkosti (5820) ................................. 77

Tabulka č. 20a: Realizace ošetřovatelské intervence Redukce úzkosti (5820) ............... 78

Tabulka č. 21: Ošetřovatelská intervence Ochrana proti infekci (6550) ........................ 79

Tabulka č. 21a: Realizace ošetřovatelské intervence Ochrana proti infekci (6550) ...... 80

Tabulka č. 22: Ošetřovatelská intervence Zavedení intravenózní (i. v.) léčby (4190) .... 80

Tabulka č. 22a: Realizace ošetřovatelské intervence Zavedení intravenózní (i. v.) léčby

(4190) ......................................................................................................................... 81

Tabulka č. 23: Ošetřovatelská intervence Redukce krvácení: rána (4028) .................... 82

Tabulka č. 23a: Realizace ošetřovatelské intervence Redukce krvácení: rána (4028) ... 82

Tabulka č. 24: Ošetřovatelská intervence Zvládnutí nevolnosti (1450) .......................... 83

Tabulka č. 24a: Realizace ošetřovatelské intervence Zvládnutí nevolnosti (1450) ........ 84

Tabulka č. 25: Ošetřovatelská intervence Zvládnutí zvracení (1570) ............................ 84

Tabulka č. 25a: Realizace ošetřovatelské intervence Zvládnutí zvracení (1570) ........... 86

Tabulka č. 26: Ošetřovatelská intervence Zvládnutí bolesti (1400) ............................... 86

Tabulka č. 26a: Realizace ošetřovatelské intervence Zvládnutí bolesti (1400) .............. 88

Tabulka č. 27: Ošetřovatelská intervence Řízení/organizace prostředí: komfort (6482) 88

146

Tabulka č. 27a: Realizace ošetřovatelské intervence Řízení/organizace prostředí:

komfort (6482) ............................................................................................................ 89

Tabulka č. 28: Ošetřovatelská intervence Dokumentace (7920) .................................... 90

Tabulka č. 28a: Realizace ošetřovatelské intervence Dokumentace (7920) ................... 91

Tabulka č. 29: Očekávaný výsledek Močení (0503) ....................................................... 92

Tabulka č. 29a: Dosažení očekávaného výsledku Močení (0503) .................................. 93

Tabulka č. 30: Očekávaný výsledek Sebevědomí (1205) ............................................... 93

Tabulka č. 30a: Dosažení očekávaného výsledku Sebevědomí (1205) ........................... 94

Tabulka č. 31: Očekávaný výsledek Tělesný vzhled (1200) ........................................... 95

Tabulka č. 31a: Dosažení očekávaného výsledku Tělesný vzhled (1200) ...................... 95

Tabulka č. 32: Očekávaný výsledek Sexuální fungování (0119) .................................... 96

Tabulka č. 32a: Dosažení očekávaného výsledku Sexuální fungování (0119) ............... 97

Tabulka č. 33: Očekávaný výsledek Stupeň strachu (1210) ........................................... 97

Tabulka č. 33a: Dosažení očekávaného výsledku Stupeň strachu (1210) ...................... 99

Tabulka č. 34: Očekávaný výsledek Stupeň strachu: děti (1213) .................................. 99

Tabulka č. 34a: Dosažení očekávaného výsledku Stupeň strachu: děti (1213) ............ 101

Tabulka č. 35: Očekávaný výsledek Závažnost infekce (0703) .................................... 101

Tabulka č. 35a: Dosažení očekávaného výsledku Závažnost infekce (0703) ............... 102

Tabulka č. 36: Očekávaný výsledek Závažnost ztráty krve (0413) .............................. 102

Tabulka č. 36a: Dosažení očekávaného výsledku Závažnost ztráty krve (0413)) ........ 103

Tabulka č. 37: Očekávaný výsledek Závažnost nevolnosti a zvracení (2107) ............. 103

Tabulka č. 37a: Dosažení očekávaného výsledku Závažnost nevolnosti a zvracení

(2107) ....................................................................................................................... 104

Tabulka č. 38: Očekávaný výsledek Stupeň bolesti (2102) .......................................... 105

Tabulka č. 38a: Dosažení očekávaného výsledku Stupeň bolesti (2102) ..................... 106

Tabulka č. 39: Očekávaný výsledek Stav komfortu (pohodlí) (2008) .......................... 106

Tabulka č. 39a: Dosažení očekávaného výsledku Stav komfortu (pohodlí) (2008) ...... 107

Tabulka č. 40: Věk respondentů ................................................................................... 107

Tabulka č. 41: Délka klinické praxe ve zdravotnictví .................................................. 108

Tabulka č. 42 Délka praxe v klinické urologické praxi ................................................ 108

147

Tabulka č. 43: Nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................. 109

Tabulka č. 44: Znalosti klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC ....................... 109

Tabulka č. 45: První oslovená osoba ke sdělení o problému s fimózou ....................... 110

Tabulka č. 46: Zdroj informací k získávání informací o fimóze .................................. 110

Tabulka č. 47: Sdělení problému s fimózou vrstevníkům ............................................ 111

Tabulka č. 48: Vnímání fimózy jako životní zátěže ..................................................... 111

148

Seznam příloh

Příloha č. 1: Fimóza – stav před operací ............................................................................ i

Příloha č. 2: Circumcize – stav po operaci fimózy ........................................................... ii

Příloha č. 3: Výzkumný formulář pro chlapce – adolescenty, kteří podstoupili operaci

fimózy – cirkumcizi ......................................................................................................... iii

Příloha č. 4: Výzkumný formulář pro dětské a všeobecné sestry zajišťující

ošetřovatelskou péči o adolescenty před a po operaci fimózy ........................................ xv

Příloha č. 5: Povolení sběru informací ......................................................................... xlvii

Příloha č. 6: Žádost o souhlas rodičů s účastí nezletilého dítěte na výzkumu .............. xlix

Příloha č. 7: Výsledný koncept validizace klasifikačních modelů NNN ........................... l

Příloha č. 8: Plán ošetřovatelské péče – předoperační a pooperační péče .................. lxviii

Příloha č. 9: Plán ošetřovatelské péče – předoperační a pooperační péče (vzor možného

použití) .......................................................................................................................... lxix

i

Přílohy

Příloha č. 1: Fimóza – stav před operací

Zdroj: Krhut, Matura (1999), Obrazový atlas urologie

ii

Příloha č. 2: Circumcize – stav po operaci fimózy

Zdroj: Krhut, Matura (1999), Obrazový atlas urologie

iii

Příloha č. 3: Výzkumný formulář pro chlapce – adolescenty,

kteří podstoupili operaci fimózy – cirkumcizi

Formulář pro chlapce – adolescenty

Kolik je Vám/ti let?

Jaký typ školy navštěvujete/navštěvuješ?

Kde žijete/žiješ?

Kdy začaly problémy s fimózou? Jaké to byly problémy?

Komu jste/jsi o problémech s fimózou řekl?

Proč byla oslovena právě tato osoba?

Jakým způsobem u Vás/tebe probíhala příprava k operaci?

Měl jste/jsi před nebo po operací problémy s močením?

Retence moči (00023) ❏ ANO ❏NE

❏ před operaci ❏ po operaci ❏ před i po operaci

Doména 3: Vylučování a výměna Třída 1: Funkce močového systému

Definice: Neúplné vyprazdňování močového měchýře.

Retence moči ANO NE

Určující znaky

Absence výdeje moči

Distenze močového měchýře

Odkapávání moči

Dysurie

Častě močení

Inkontinence s přetékáním

Reziduální moč

Pocit plnosti močového měchýře

Malé močení


Překážka

iv

Vysoký uretrální tlak

Inhibice reflexního oblouku

Silný svěrač (močového měchýře)

Zhoršené vylučování moči (00016) ❏ ANO ❏NE



Definice: Dysfunkce při vylučování moči.

Zhoršené vylučování moči ANO NE

Určující znaky

Dysurie

Četnost

Váhavost

Inkontinence

Nykturie

Retence

Naléhavost


Anatomická obstrukce

Mnohočetná kauzalita

Senzomotorické poškození

Infekce močového ústrojí

Jakým způsobem byly problémy s močením řešeny?

Měl jste/jsi o fimóze dostatek informací?

Měl jste/jsi o operačním výkonu dostatek informací?

Měl jste/jsi dostatek informací v péči o operační ránu?

Byly Vám/ti podány srozumitelné informace na všechny Vámi/tebou položené

otázky?

Kde nebo od koho jste/jsi se snažil získat o fimóze a jejím řešení informace? Proč?

Hledal jste/jsi informace o fimóze prostřednictvím masových médií? Jakých?

Proč? Jaké informace byly získány?

Nedostatečné znalosti (00126) ❏ ANO ❏NE


v

Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice

Definice: Absence nebo nedostatek kognitivních informací souvisejících s konkrétním

tématem.

Nedostatečné znalosti ANO NE

Určující znaky

Přehnané chování

Nepřesné provádění instrukcí

Nepřesné interpretace znalostí v testu

Nevhodné chování (např. hysterické, nepřátelské, agitované, apatické)

Uvádí problém


Omezení kognice

Misinterpretace informací

Nedostatečný sociální kontakt (s lidmi, prostředím, zdroji)

Nezájem učit se

Špatná výbavnost

Neobeznámenost se zdroji informací

Měl jste/jsi v průběhu procesu pocit nízké sebeúcty? Proč?

Jakým způsobem jste/jsi tento problém řešil?

Riziko situačně nízké sebeúcty (00153) ❏ ANO ❏NE


Doména 6: Sebepercepce Třída 2: Sebeúcta

Definice: Riziko vývoje negativního vnímání vlastní hodnoty v reakci na současnou

situaci.

Riziko situačně nízké sebeúcty ANO NE

Rizikové faktory

Chování v rozporu s hodnotami

Snížená kontrola nad okolím

Změny ve vývoji

Narušený obraz těla

Neúspěchy

Zhoršení funkcí

Opuštění v anamnéze

Zneužívání v anamnéze

Naučená bezmocnost v anamnéze

Zanedbávání v anamnéze

Nedostatek uznání

vi

Ztráta

Somatické onemocnění

Odmítání

Změny sociální role

Nerealistická očekávání od sebe sama

Vnímal jste/jsi své tělo jako narušený obraz těla?

Proč jste/jsi měl tento pocit?

Jakým způsobem jste/jsi se s tímto pocitem vyrovnal?

Hovořil s Vámi/tebou někdo o tomto problému?

Narušený obraz těla (00118) ❏ ANO ❏NE


Doména 6: Sebepercepce Třída 3: Obraz těla

Definice: Zmatek v mentálním obrazu fyzického já člověka.

Narušený obraz těla ANO NE

Určující znaky

Chování uznávající vlastní tělo

Vyhýbavé chování k vlastnímu tělu

Chování monitorující vlastní tělo

Neverbální reakce na aktuální změnu těla (např. vzhled, stavbu nebo funkci)

Neverbální reakce na vnímanou změnu těla (např. vzhled, stavbu nebo funkci)

Uvádí pocity, které odrážejí změněný pohled na vlastní tělo (např. vzhled,

stavbu, funkci)

Uvádí vnímání, které odráží změněný pohled na vzhled vlastního těla

Objektivní

Aktuální změna funkce

Aktuální změna stavby



Změna schopnosti odhadovat prostorový vztah těla k okolí

Změna sociálního začlenění

Rozšíření tělesné hranice tak, aby zahrnovala okolní předměty

Úmyslné skrývání části těla

Úmyslně přehnané vystavování části těla

Chybějící část těla

Vyhýbání se pohledu na část těla

vii

Nedotýkání se části těla

Úraz nefunkční části těla

Neúmyslné skrývání části těla

Neúmyslně přehnané vystavování části těla

Subjektivní

Depersonalizace ztráty pomocí neosobních zájmen

Depersonalizace části pomocí neosobních zájmen

Kladení důrazu na zbývající silné stránky

Zaměření se na vzhled v minulosti

Zaměření se na funkci v minulosti

Zaměření se na silnou stránku z minulosti

Zvýšená úspěšnost

Personalizace ztráty použitím jména

Personalizace části těla použitím jména

Přehnaný zájem věnovaný změně

Přehnaný zájem věnovaný ztrátě

Odmítnutí potvrdit aktuální změnu

Změna životního stylu

Strach z reakce jiných

Negativní pocity ohledně těla (např. pocity bezradnosti, beznaděje, bezmocnosti)


Biofyzikální

Kognitivní

Kulturní

Vývojové změny

Onemocnění

Zranění

Percepční

Psychosociální

Duchovní

Operace

Trauma

Léčebný režim

Měl jste/jsi problémy s fimózou v sexuálním životě? (pouze u chlapců, kteří již měli

pohlavní styk)

Sexuální dysfunkce (00059) ❏ ANO ❏NE


viii

Doména 8: Sexualita Třída 2: Sexuální funkce

Definice: Stav, při kterém jedinec zažívá změnu v sexuálním fungování během

sexuálních reakčních fází touhy, vzrušení anebo orgasmu, který je vnímán jako

neuspokojující, neobohacující nebo neadekvátní.

Sexuální dysfunkce ANO NE

Určující znaky

Aktuální omezení způsobené onemocněním

Aktuální omezení způsobené léčbou

Změny v dosahování vnímané sexuální role

Změny v dosahování sexuálního uspokojení

Změna v zájmu o jiné

Změna v zájmu o sebe

Neschopnost dosáhnout požadovaného uspokojení

Vnímaná změna v sexuálním vzrušení

Vnímaný deficit sexuální touhy

Vnímaná omezení způsobená onemocněním

Vnímaná omezení způsobená léčbou

Potřeba být utvrzován o tom, že po něm partner stále touží

Sdělení problému


Nepřítomnost vzorů pro plnění role

Změněná funkce těla (např. operace, anomálie, chorobný proces..)

Změněná struktura těla (např. operace, anomálie, chorobný proces..)

Biopsychosociální změna sexuality

Nedostatečné znalosti

Neefektivní vzory pro plnění rolí

Nedostatek soukromí

Neexistence jiné důležité osoby

Dezinformace

Tělesné týrání

Psychosociální týrání (např. narušené vztahy)

Konflikt hodnot

Zranitelnost

Pociťoval jste/jsi před sexuálním partnerem ostych? Proč?

Pociťoval jste/jsi strach ze sexuálního života před nebo po operaci? Proč?

Pociťoval jste/jsi strach? Prosím o definování z čeho, koho, proč, s kým řešeno…..?

ix

Strach (00148) ❏ ANO ❏NE


Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže

Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí.

Strach ANO NE

Určující znaky

Uvádí nebezpečí

Uvádí obavy

Uvádí strach

Uvádí sníženou sebejistotu

Uvádí děs

Uvádí vzrušení

Uvádí zvýšené napětí

Uvádí trému

Uvádí paniku

Uvádí hrůzu

Kognitivní

Snížená schopnost učit se

Snížená schopnost řešit problémy

Snížená produktivita

Identifikuje předmět strachu

Podnět je vnímán jako ohrožení

Behaviorální

Útočné chování

Vyhýbavé chování

Impulsivnost

Zvýšená ostražitost

Zúžené zaměření na zdroj strachu

Fyziologické

Nechutenství

Průjem

Sucho v ústech

Dyspnoe

Únava

Zvýšené pocení

Zrychlený pulz

Zrychlené dýchání

Zvýšený krevní tlak

Napětí svalů

x

Nauzea

Bledost

Rozšíření zornic

Zvracení


Přirozené (např. náhlý hluk, výška, bolest, ztráta fyzické podpory)

Vrozené spouštěče (neurotransmitery)

Jazyková bariéra

Naučená reakce (např. podmínky, přijímání vzorů nebo identifikace s jinými)

Stimuly navozující fobii

Zhoršené smyslové vnímání (zejména sluch a zrak)

Oddělení od podpůrného systému v potencionálně stresující situaci (např.

hospitalizace, nemocniční procedury)

Neobeznámenost s prostředím

Projevily se u Vás/tebe v průběhu procesu/léčby známky infekce?

Riziko infekce (00004) ❏ ANO ❏NE


Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 1: Infekce

Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organismy

Riziko infekce ANO NE

Rizikové faktory

Chronické onemocnění

Diabetes mellitus

Obezita

Nedostatek znalostí, jak se nevystavovat pategenům

Nedostatečná primární obrana

Změněná peristaltika

Porušená kůže (např. i.v. katetrizace, invazivní vstupy)

Změna pH sekretů

Snížená funkce řasinkového epitelu (v dýchacích

cestách)

Předčasné prasknutí plodových obalů

Opožděné prasknutí plodových obalů

Stáza tělních tekutin

Traumatizovaná tkáň (např. trauma, destrukce tkáně)

Kouření

Nedostatečná sekundární obrana

xi

Snížený hemoglobin

Imunosuprese

Leukopenie

Utlumená reakce na zánět

Nedostatečná vakcinace

Prostředí se zvýšeným výskytem patogenů

Vzplanutí

Malnutrice

Došlo v průběhu léčby u Vás/tebe ke krvácení z operační rány?

Riziko krvácení (00206) ❏ ANO ❏NE


Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození

Definice: riziko snížení množství krve, které může ohrozit zdraví

Riziko krvácení ANO NE

Rizikové faktory

Aneurizma

Obřízka


Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC)

Pády v anamnéze

Gastrointestinální poruchy (např. žaludeční vředová choroba, polypy, varixy)

Zhoršená funkce jater (např. cirhóza, hepatitida)

Vrozené koagulopatie (např. trombocytopenie)

Trauma

Vedlejší účinky spojené s léčbou (např. operace, léky, podávání krevních

přípravků s nedostatkem krevních destiček, chemoterapie)

Měl jste / jsi před operací zavedenou periferní žilní kanylu?

Měl jste/jsi po operací zavedenou periferní žilní kanylu?

Jak dlouho jste/jsi jsi ji měl zavedenou?

Nastaly v místě vpichu nějaké komplikace?

Došlo u Vás/tebe k prodloužení k hospitalizace? Z jakého důvodu?

Riziko prodloužení pooperačního zotavení (00246) ❏ ANO ❏NE

xii


Definice: riziko prodloužení počtu pooperačních dnů potřebných k zahájení a

k provádění aktivit, které udržují život, zdraví a well-being (osobní pohodu)

Riziko prodloužení pooperačního zotavení ANO NE

Rizikové faktory

Klasifikační stupeň fyzického stavu dle Americké anesteziologické společnosti

(ASA) ≥ 3

Diabetes mellitus

Otok v místě chirurgického zákroku

Rozsáhlý chirurgický výkon

Vysoký věk

Opožděné hojení ran v minulosti

Snížená mobilita

Podvýživa

Obezita

Bolest

Pooperační infekce v místě zákroku

Přetrvávající nauzea

Úporné zvracení

Léčiva

Psychická porucha v pooperačním období

Prodloužený chirurgický výkon

Pooperační emocionální reakce

Kontaminace operační plochy

Trauma v místě chirurgického zákroku

Pociťoval jste/jsi před nebo po operaci fimózy bolest?

Jakým způsobem byla bolest řešena?

Akutní bolest (00132) ❏ ANO ❏NE


Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort

Definice: Nepříjemný smyslový a emoční zážitek vycházející z aktuálního nebo

potencionálního poškození tkáně nebo popsaný pomocí termínů pro takové poškození

(Mezinárodní asociace pro studium bolesti); náhlý nebo pomalý nástup libovolné

intenzity od mírné po silnou, s očekávaným nebo předvídatelným koncem a s trváním

kratším než 6 měsíců.

Akutní bolest ANO NE

Určující znaky

xiii

Změny v chuti k jídlu

Změny krevního tlaku

Změny srdečního rytmu

Změny dýchání

Diaforéza

Nesoustředěné chování (např. rázování, vyhledávání dalších osob nebo aktivit,

opakovací aktivity)

Typické změny chování u osob verbálně nekomunikujících dle kritérií (např.

novorozenecká stupnice bolesti, stupnice bolesti pro nekomunikující seniory)

Expresivní chování (např. neklid, podrážděnost, vzdechy)

Výraz obličeje (např. ztráta lesku v očích, zbitý pohled, fixní nebo roztroušený

pohyb, grimasa)

Ochranné chování

Beznaděj

Zúžené zaměření pozornosti (změněné vnímání času, narušené myšlenkové

procesy,snížená interakce s lidmi a prostředím)

Vyhledávání antalgické polohy

Ostražité chování

Oznámení na změny v chování /aktivity jinou osobou (např. člen rodiny,

pečovatel)

Rozšířené zornice

Sebestřednost

Vlastní vyjádření intenzity bolesti pomocí stupnice bolesti (např. vizuální

analogová škála (VAS), obličejová (výrazová škála)

Vlastní vyjádření charakteru bolesti pomocí nástrojů pro vyjádření bolesti

(krátký inventář bolesti (BPI), dotazník bolesti McGillovy univerzity)


Biologičtí původci zranění (např. nádor, ischémie)

Chemičtí původci zranění (např. poleptání, kapsaicin, methylenchlorid)

Fyzikální původci zranění (absces, amputace, popálenina, pořezání, zvedání

těžkých břemen, úraz, operační výkon, přetrénovanost)

Pociťoval jste/jsi v průběhu procesu pocit zhoršeného komfortu? (do oblasti

komfortu je řazena nauzea, zvracení, hospitalizace, spánek, teplota pokoje, vztahy,

jedno-více lůžkový pokoj, pocity v oblasti operační rány…). Z jakého důvodu?

Zhoršený komfort (00214) ❏ ANO ❏NE



Třída 2: Komfort prostředí

Třída 3: Sociální komfort

xiv

Definice: Vnímaný nedostatek uvolnění, úlevy a transcendentnosti ve fyzických,

psychospirituálních, environmentálních, kulturních a sociálních dimenzích.

Zhoršený komfort ANO NE

Určující znaky

Úzkost

Pláč

Narušený vzorec spánku

Strach

Neschopnost odpočívat

Podrážděnost

Sténání

Pocit chladu

Pocit horka

Pocit diskomfortu

Symptomy strádání

Pocit hladu

Pocit svědění

Nespokojenost se situací

Nelehkost situace

Neklid

Povzdechy


Symptomy související s nemocí

Nedostatečné zdroje (např. finanční, sociální podpora)

Nedostatečná kontrola nad okolím


Nedostatečná kontrola nad situací

Škodlivé stimuly z prostředí

Vedlejší účinky související s léčbou (např. léky, ozařování)

Věděli vrstevníci o Vaší/tvé operaci? Jakým způsobem reagovali?

Jakým způsobem probíhala rekonvalescence v domácím prostředí? (hojení rány,

bolest, hygiena, nástup do školy…..)

Vnímal jste/jsi celý proces před a po operaci fimózy jako životní zátěž? Proč?

Co bylo pro Vás/tebe před nebo po operaci fimózy nejtěžší nebo co na Vás/tebe

působilo nejintenzivněji?

xv

Příloha č. 4: Výzkumný formulář pro dětské a všeobecné sestry zajišťující ošetřovatelskou péči o adolescenty před a po operaci fimózy

Vážené kolegyně, dovolte, abych Vás požádala o spolupráci při hodnocení ošetřovatelské péče o

adolescenty před a po operaci fimózy dle klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC,

což je tématem mé diplomové práce.

Mým cílem je získat informace od Vás profesionálů, kteří každodenně o tyto chlapce

pečujete, hodnotíte jejich potřeby, realizujete ošetřovatelské činnosti a hodnotíte

dosažené výsledky ošetřovatelské péče.

Formulář se skládá ze čtyř částí:

1. část – NANDA - Diagnózy dle NANDA International - klasifikace

ošetřovatelských diagnóz, které jsou řazeny do jednotlivých kategorií. Ošetřovatelská

diagnóza je součástí ošetřovatelského procesu, odráží aktuální stav

nemocného/rodiny/komunity.

2 část – NIC - Klasifikační systém ošetřovatelských intervencí - Nursing

Interventions Classification - klasifikace ošetřovatelské péče, popisuje aktivity vykonávané sestrami

3. část – NOC - Klasifikační systém očekávaných výsledků – Nursing Outcomes

Classification - klasifikace očekávaných výsledků ošetřovatelské péče, slouží

k vyhodnocování ošetřovatelské péče

4. část – kategorizační otázky

Na začátku každé části jsou přesné instrukce, jak postupovat při vyplňování

jednotlivých položek.

Velice Vám děkuji za ochotu, spolupráci a čas, který věnujete vyplňování tohoto

formuláře.

Mgr. Zlata Kožíšková

ZSF JU České Budějovice

http://sestra.org/Sestra

xvi

1. část

Diagnózy dle NANDA International

Hodnocení: 1 - není vůbec charakteristické nebo příznačné pro ošetřovatelskou

diagnózu, 2 - velmi málo charakteristické pro ošetřovatelskou diagnózu 3 - málo

(trochu) charakteristické, 4 - významně charakteristické, 5 - velmi charakteristické

U názvu každé ošetřovatelské diagnózy označte zakroužkováním, na číselné řadě dle

výše uvedené škály hodnocení, do jaké míry je dle Vás diagnóza charakteristická pro

ošetřování adolescentů před i po operaci fimózy.

Pod názvem ošetřovatelské diagnózy označte křížkem ve čtverečku pouze jednu

z možností, zda daná diagnóza je charakteristická u adolescentů před - po - před i po

operaci fimózy.

V každé tabulce označte křížkem dle svého uvážení u každého určujícího znaku,

souvisejícího faktoru nebo rizikového faktoru, vždy jednu možnost dle výše uvedené

škály hodnocení, které lze využít při ošetřování chlapců – adolescentů (15-18 let) před

a po operaci fimózy.

Retence moči (00023) 1 – 2 – 3 – 4 - 5



Definice: Neúplné vyprazdňování močového měchýře.

Retence moči 1 2 3 4 5

Určující znaky

Absence výdeje moči

Distenze močového měchýře

Odkapávání moči

Dysurie

Časté močení

Inkontinence s přetékáním

Reziduální moč

Pocit plnosti močového měchýře

Malé močení


Překážka

Vysoký uretrální tlak

Inhibice reflexního oblouku

Silný svěrač (močového měchýře)

Zhoršené vylučování moči (00016) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


xvii



Zhoršené vylučování moči 1 2 3 4 5

Určující znaky

Dysurie

Četnost

Váhavost

Inkontinence

Nykturie

Retence

Naléhavost


Anatomická obstrukce

Mnohočetná kauzalita

Senzomotorické poškození

Infekce močového ústrojí

Nedostatečné znalosti (00126) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice


tématem.

Nedostatečné znalosti 1 2 3 4 5

Určující znaky

Přehnané chování

Nepřesné provádění instrukcí

Nepřesné interpretace znalostí v testu

Nevhodné chování (např. hysterické, nepřátelské, agitované, apatické)

Uvádí problém


Omezení kognice

Misinterpretace informací

Nedostatečný sociální kontakt (s lidmi, prostředím, zdroji)

Nezájem učit se

Špatná výbavnost

Neobeznámenost se zdroji informací

Riziko situačně nízké sebeúcty (00153) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Doména 6: Sebepercepce Třída 2: Sebeúcta

xviii


situaci.

Riziko situačně nízké sebeúcty 1 2 3 4 5

Rizikové faktory

Chování v rozporu s hodnotami

Snížená kontrola nad okolím

Změny ve vývoji

Narušený obraz těla

Neúspěchy

Zhoršení funkcí

Opuštění v anamnéze

Zneužívání v anamnéze

Naučená bezmocnost v anamnéze

Zanedbávání v anamnéze

Nedostatek uznání

Ztráta

Somatické onemocnění

Odmítání

Změny sociální role

Nerealistická očekávání od sebe sama

Narušený obraz těla (00118) 1 – 2 – 3 – 4 – 5



Definice: Zmatek v mentálním obrazu fyzického já člověka.

Narušený obraz těla 1 2 3 4 5

Určující znaky


Vyhýbavé chování k vlastnímu tělu


Neverbální reakce na aktuální změnu těla (např. vzhled, stavbu nebo

funkci)

Neverbální reakce na vnímanou změnu těla (např. vzhled, stavbu nebo

funkci)

Uvádí pocity, které odrážejí změněný pohled na vlastní tělo (např. vzhled,

stavbu, funkci)

Uvádí vnímání, které odráží změněný pohled na vzhled vlastního těla

Objektivní

Aktuální změna funkce

Aktuální změna stavby

xix



Změna schopnosti odhadovat prostorový vztah těla k okolí

Změna sociálního začlenění

Rozšíření tělesné hranice tak, aby zahrnovala okolní předměty

Úmyslné skrývání části těla

Úmyslně přehnané vystavování části těla

Chybějící část těla

Vyhýbání se pohledu na část těla

Nedotýkání se části těla

Úraz nefunkční části těla

Neúmyslné skrývání části těla

Neúmyslně přehnané vystavování části těla

Subjektivní

Depersonalizace ztráty pomocí neosobních zájmen

Depersonalizace části pomocí neosobních zájmen

Kladení důrazu na zbývající silné stránky

Zaměření se na vzhled v minulosti

Zaměření se na funkci v minulosti

Zaměření se na silnou stránku z minulosti

Zvýšená úspěšnost

Personalizace ztráty použitím jména

Personalizace části těla použitím jména

Přehnaný zájem věnovaný změně

Přehnaný zájem věnovaný ztrátě

Odmítnutí potvrdit aktuální změnu

Změna životního stylu

Strach z reakce jiných

Negativní pocity ohledně těla (např. pocity bezradnosti, beznaděje,

bezmocnosti)


Biofyzikální

Kognitivní

Kulturní

Vývojové změny

Onemocnění

Zranění

Percepční

xx

Psychosociální

Duchovní

Operace

Trauma

Léčebný režim

Sexuální dysfunkce (00059) 1 – 2 – 3 – 4 – 5


Doména 8: Sexualita Třída 2: Sexuální funkce




Sexuální dysfunkce 1 2 3 4 5

Určující znaky

Aktuální omezení způsobené onemocněním

Aktuální omezení způsobené léčbou

Změny v dosahování vnímané sexuální role

Změny v dosahování sexuálního uspokojení

Změna v zájmu o jiné

Změna v zájmu o sebe

Neschopnost dosáhnout požadovaného uspokojení

Vnímaná změna v sexuálním vzrušení

Vnímaný deficit sexuální touhy

Vnímaná omezení způsobená onemocněním

Vnímaná omezení způsobená léčbou

Potřeba být utvrzován o tom, že po něm partner stále touží

Sdělení problému


Nepřítomnost vzorů pro plnění role

Změněná funkce těla (např. operace, anomálie, chorobný proces..)

Změněná struktura těla (např. operace, anomálie, chorobný proces..)

Biopsychosociální změna sexuality


Neefektivní vzory pro plnění rolí


Neexistence jiné důležité osoby

Dezinformace

Tělesné týrání

Psychosociální týrání (např. narušené vztahy)

xxi

Konflikt hodnot

Zranitelnost

Strach (00148) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže


Strach 1 2 3 4 5

Určující znaky

Uvádí nebezpečí

Uvádí obavy

Uvádí strach

Uvádí sníženou sebejistotu

Uvádí děs

Uvádí vzrušení

Uvádí zvýšené napětí

Uvádí trému

Uvádí paniku

Uvádí hrůzu

Kognitivní

Snížená schopnost učit se

Snížená schopnost řešit problémy

Snížená produktivita

Identifikuje předmět strachu

Podnět je vnímán jako ohrožení

Behaviorální

Útočné chování

Vyhýbavé chování

Impulsivnost

Zvýšená ostražitost

Zúžené zaměření na zdroj strachu

Fyziologické

Nechutenství

Průjem

Sucho v ústech

Dyspnoe

Únava

Zvýšené pocení

Zrychlený pulz

xxii

Zrychlené dýchání

Zvýšený krevní tlak

Napětí svalů

Nauzea

Bledost

Rozšíření zornic

Zvracení


Přirozené (např. náhlý hluk, výška, bolest, ztráta fyzické podpory)

Vrozené spouštěče (neurotransmitery)

Jazyková bariéra

Naučená reakce (např. podmínky, přijímání vzorů nebo identifikace

s jinými)

Stimuly navozující fobii

Zhoršené smyslové vnímání (zejména sluch a zrak)

Oddělení od podpůrného systému v potencionálně stresující situaci (např.

hospitalizace, nemocniční procedury)

Neobeznámenost s prostředím

Riziko infekce (00004) 1 – 2 – 3 – 4 – 5


Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 1: Infekce

Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organismy.

Riziko infekce 1 2 3 4 5

Rizikové faktory

Chronické onemocnění

Diabetes mellitus

Obezita

Nedostatek znalostí, jak se nevystavovat pategenům

Nedostatečná primární obrana

Změněná peristaltika

Porušená kůže (např. i.v. katetrizace, invazivní vstupy)

Změna pH sekretů

Snížená funkce řasinkového epitelu (v dýchacích cestách)

Stáza tělních tekutin

Traumatizovaná tkáň (např. trauma, destrukce tkáně)

Kouření

Nedostatečná sekundární obrana

Snížený hemoglobin

xxiii

Imunosuprese

Leukopenie

Utlumená reakce na zánět

Nedostatečná vakcinace

Prostředí se zvýšeným výskytem patogenů

Vzplanutí

Malnutrice

Riziko krvácení (00206) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: riziko snížení množství krve, které může ohrozit zdraví.

Riziko krvácení 1 2 3 4 5

Rizikové faktory

Aneurizma

Obřízka


Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC)

Pády v anamnéze

Gastrointestinální poruchy (např. žaludeční vředová choroba, polypy,

varixy)

Zhoršená funkce jater (např. cirhóza, hepatitida)

Vrozené koagulopatie (např. trombocytopenie)

Trauma

Vedlejší účinky spojené s léčbou (např. operace, léky, podávání krevních

přípravků s nedostatkem krevních destiček, chemoterapie)

Riziko vaskulárního traumatu (00213) 1 – 2 – 3 – 4 - 5



Definice: riziko poškození žíly a okolních tkání, týkající se přítomnosti kanyla anebo

infuzních roztoků.

Riziko vaskulárního traumatu 1 2 3 4 5

Rizikové faktory

Typ kanyly

Šířka kanyly

Zhoršená schopnost vizualizovat místo vpichu

Nedostatečná fixace kanyly

Rychlost infúze

Místo vpichu

Délka zavedení

xxiv

Povaha roztoku (např. koncentrace, chemické dráždidlo, teplota, pH)

Riziko prodloužení pooperačního zotavení (00246) 1 – 2 – 3 – 4 - 5




Riziko prodloužení pooperačního zotavení 1 2 3 4 5

Rizikové faktory

Klasifikační stupeň fyzického stavu dle Americké anesteziologické

společnosti (ASA) ≥ 3

Diabetes mellitus

Otok v místě chirurgického zákroku

Rozsáhlý chirurgický výkon

Vysoký věk

Opožděné hojení ran v minulosti

Snížená mobilita

Podvýživa

Obezita

Bolest

Pooperační infekce v místě zákroku

Přetrvávající nauzea

Úporné zvracení

Léčiva

Psychická porucha v pooperačním období

Prodloužený chirurgický výkon

Pooperační emocionální reakce

Kontaminace operační plochy

Trauma v místě chirurgického zákroku

Akutní bolest (00132) 1 – 2 – 3 – 4 - 5








Akutní bolest 1 2 3 4 5

Určující znaky

Změny v chuti k jídlu

xxv

Změny krevního tlaku

Změny srdečního rytmu

Změny dýchání

Diaforéza

Nesoustředěné chování (např. rázování, vyhledávání dalších osob nebo

aktivit, opakovací aktivity)

Typické změny chování u osob verbálně nekomunikujících dle kritérií

(např. novorozenecká stupnice bolesti, stupnice bolesti pro

nekomunikující seniory)

Expresivní chování (např. neklid, podrážděnost, vzdechy)

Výraz obličeje (např. ztráta lesku v očích, zbitý pohled, fixní nebo

roztroušený pohyb, grimasa)

Ochranné chování

Beznaděj

Zúžené zaměření pozornosti (změněné vnímání času, narušené

myšlenkové procesy,snížená interakce s lidmi a prostředím)

Vyhledávání antalgické polohy

Ostražité chování

Oznámení na změny v chování /aktivity jinou osobou (např. člen rodiny,

pečovatel)

Rozšířené zornice

Sebestřednost

Vlastní vyjádření intenzity bolesti pomocí stupnice bolesti (např. vizuální

analogová škála (VAS), obličejová (výrazová škála)

Vlastní vyjádření charakteru bolesti pomocí nástrojů pro vyjádření bolesti

(krátký inventář bolesti (BPI), dotazník bolesti McGillovy univerzity)


Biologičtí původci zranění (např. nádor, ischémie)

Chemičtí původci zranění (např. poleptání, kapsaicin, methylenchlorid)

Fyzikální původci zranění (absces, amputace, popálenina, pořezání,

zvedání těžkých břemen, úraz, operační výkon, přetrénovanost)

Zhoršený komfort (00214) 1 – 2 – 3 – 4 - 5







Zhoršený komfort 1 2 3 4 5

Určující znaky

xxvi

Úzkost

Pláč

Narušený vzorec spánku

Strach

Neschopnost odpočívat

Podrážděnost

Sténání

Pocit chladu

Pocit horka

Pocit diskomfortu

Symptomy strádání

Pocit hladu

Pocit svědění

Nespokojenost se situací

Nelehkost situace

Neklid

Povzdechy


Symptomy související s nemocí

Nedostatečné zdroje (např. finanční, sociální podpora)

Nedostatečná kontrola nad okolím


Nedostatečná kontrola nad situací

Škodlivé stimuly z prostředí

Vedlejší účinky související s léčbou (např. léky, ozařování)

2. část

Klasifikační systém ošetřovatelských intervencí - Nursing Interventions

Classification (NIC)

Hodnocení: 1 - není vůbec charakteristické nebo příznačné pro ošetřovatelskou

intervenci 2 - velmi málo charakteristické pro ošetřovatelskou intervenci 3 - málo

(trochu) charakteristické, 4 - významně charakteristické, 5 - velmi charakteristické

U názvu každé ošetřovatelské intervence označte zakroužkováním, na číselné řadě dle

výše uvedené škály hodnocení, do jaké míry je dle Vás intervence charakteristická pro

ošetřování adolescentů před i po operaci fimózy.

xxvii

Pod názvem ošetřovatelské intervence označte křížkem ve čtverečku pouze jednu

z možností, zda dané intervence jsou aktuální u adolescentů před - po - před i po

operaci fimózy.

U jednotlivých výroků označte křížkem ve čtverečku ty, které dle Vašeho uvážení lze

využít při ošetřování chlapců – adolescentů před a po operaci fimózy.

Učení: před operací (5610) 1 – 2 – 3 – 4 - 5

Definice: Pomoci pacientovi porozumět a psychicky se připravit na operaci a

pooperační období rekonvalescence

Aktivity:

❏ Informuj pacienta a rodinu o naplánovaném datu, času a místě operace

❏ Informuj pacienta a rodinu jak dlouho bude operace trvat

❏ Zjisti, jaké má pacient předchozí zkušenosti s operacemi a kolik toho o operaci ví

❏ Zmírni úzkost pacienta a rodiny z operace

❏ Dej pacientovi čas, aby mohl klást otázky a prodiskutuj obavy

❏ Popiš dle potřeby předoperační aktivity (např. anestézie, dieta, příprava střev,

laboratorní vyšetření, močení, příprava kůže, nitrožilní léčba, oblečení, čekárna pro

rodinu, transport na operační sál)

❏ Popiš dle potřeby předoperační léky, jaký budou mít účinek na pacienta a odůvodni

jejich užití

❏ Informuj dle potřeby příbuzné, kde mohou počkat na výsledky operace

❏ Seznam je dle potřeby s jednotkou pooperační péče a čekárnou

❏ Seznam pacienta dle potřeby s personálem, který se bude účastnit operace a

pooperační péče

❏ Posiluj dle potřeby pacientovu důvěru v tento personál

❏ Poskytni informace o tom, co bude pacient během akce slyšet, cítit (nosem, v ústech,

pocity), vidět

❏ Prodiskutuj případná opatření ke zvládnutí bolesti

❏ Vysvětli účel častého pooperačního vyhodnocování

❏ Popiš pooperační běžnou praxi/vybavení (např. medikaci, respirační léčbu, hadičky,

přístroje, stahovací punčochy, chirurgické obvazy, chůze-pohyb, dieta, návštěvy rodiny)

a vysvětli jejich účel

❏ Pouč pacienta dle potřeby, jak vstávat z lůžka

❏ Zhodnoť dle potřeby pacientovu schopnost vstávat z lůžka

❏ Instruuj pacienta o technice cvičení dolních končetin

❏ Zhodnoť pacientovu schopnost používat správnou techniku cvičení dolních končetin

❏ Zdůrazni význam včasného pohybu, chůze (mobilizace) a dechové rehabilitace

❏ Informuj pacienta, jak může napomáhat zotavení se

❏ Podpoř dle potřeby informace poskytnuté dalším zdravotnickým personálem

❏ Zjisti, co pacient od operace očekává

❏ Koriguj nereálná očekávání týkající se operace

❏ Poskytni pacientovi dle potřeby čas k přípravě na nastávající události

❏ Instruuj dle potřeby pacienta o využívání techniky ke zvládnutí zátěže (např.

relaxace, představivost)

xxviii

❏ Zapoj do procesu dle potřeby rodinu

Management (řízení) vylučování moči (0590) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Udržení optimálního vzorce vylučování moči

Aktivity:

❏ Sleduj dle potřeby vylučování moči včetně frekvence, konzistence, zápachu,

množství a barvy

❏ Sleduj ukazatele a příznaky retence moči

❏ Identifikuj faktory, které přispívají k inkontinenci

❏ Nauč pacienta ukazatele a příznaky infekce močových cest

❏ Zaznamenej dle potřeby čas posledního močení

❏ Instruuj pacienta/rodinu dle potřeby, aby zaznamenávali výdej moči

❏ Získej dle potřeby vzorek středního proudu moči

❏ Informuj lékaře, pokud se objeví známky a příznaky infekce močových cest

❏ Nauč pacienta získávat vzorky středního proudu moči při prvních známkách návratu

infekce močových cest

❏ Pouč dle potřeby o nutnosti okamžitě reagovat na nutkání močit

❏ Nauč pacienty pít během jídla, mezi jídly a brzy večer

❏ Pomoz pacientovi dle potřeby s rozvojem vyprazdňovacího reflexu

❏ Pouč pacienta o vyprazdňování močového měchýře před příslušnými výkony

❏ Zaznamenej dle potřeby čas prvního močení po výkonu

❏ Omez dle potřeby tekutiny

❏ Nauč pacienta sledovat známky a příznaky infekce močových cest

Posílení sebeúcty (5400) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Pomoc pacientovi zvýšit vlastní úsudek na sebe sama

Aktivity:

❏ Sleduj pacientovi výroky o sebeúctě

❏ Urči pacientovu hranici kontroly

❏ Zhodnoť pacientovu důvěru ve vlastní názor

❏ Povzbuď pacientovi identifikovat jeho silné stránky

❏ Pobízej k očnímu kontaktu při komunikaci s ostatními

❏ Posiluj pacientovi silné stránky

❏ Posiluj pacientovu autonomii

❏ Pomoz pacientovi identifikovat pozitivní reakce ostatních

❏ Zdrž se negativní kritiky

❏ Zdrž se výsměchu

❏ Podporuj pacientovy schopnosti zvládnout situaci

xxix

❏ Pomoz nastavit cíle ke zvýšení sebeúcty

❏ Pomoz pacientovi přijmout jeho závislost na druhých

❏ Pomoz pacientovi přehodnotit negativní pohled na sebe

❏ Podporuj zvyšování odpovědnosti

❏ Pomoz pacientovi identifikovat vliv vrstevníků na pocity vlastní hodnoty

❏ Zkoumej předchozí dosažení úspěchu

❏ Zkoumej důvody sebekritiky nebo viny

❏ Povzbuzuj pacienta k hodnocení jeho chování

❏ Povzbuzuj k akceptaci nových výzev

❏ Odměň za pokrok ke splnění cílů

❏ Přizpůsob prostředí a činnosti zvyšující sebevědomí

❏ Pomoz pacientovi určit důležitost kultury, náboženství, rasy, pohlaví a věku k

sebeúctě

❏ Edukuj rodiče o důležitosti jejich zájmu a podpory ve vývoji pozitivního sebe-pojetí

u jejich dětí

❏ Edukuj rodiče o nastavení jasných očekávání a stanovení limitů u jejich dětí

❏ Nauč rodiče rozpoznat u dětí jejich schopnosti, dovednosti

❏ Sleduj frekvenci vyjádření nedůvěry v sebe

❏ Sleduj nedostatečně dokončené cíle

❏ Sleduj průběžně úroveň (stupeň) sebeúcty

❏ Vypracuj pozitivní prohlášení o pacientovi

Cirkumcize (obřízka) – péče (3000) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Podpora před a po zákroku pro muže podstupující obřízku

Aktivity:

❏ Ověř, že je souhlas se zákrokem řádně podepsán

❏ Potvrď správnou identifikaci pacienta

❏ Podej předoperační léky proti bolesti cca hodinu před zákrokem (např. paracetamol)

❏ Ulož pacienta do pohodlné polohy

❏ Pouštěj v průběhu výkonu tlumenou, vhodnou hudbu

❏ Monitoruj životní funkce

❏ Aplikuj dle ordinace lékaře lokální anestetikum (např. EMLA)

❏ Asistuj lékaři dle potřeby při regionální anestezii penisu „penilní blok“

❏ Aplikuj dle potřeby bílou toaletní vazelínu nebo obvaz

❏ Sleduj krvácení, každých 30 minut, alespoň dvě hodiny po zákroku

❏ Poskytni po zákroku léky proti bolesti, každé 4-6 hodiny po dobu 24 hodin (např.

paracetemol)

❏ Instruuj pacienta nebo rodiče o známkách a symptomech, které musí nahlásit lékaři

(např. zvýšená teplota, krvácení, opuchnutí, neschopnost močit)

❏ Zajisti vhodné prostory (pokoj)

xxx

Post anestetická péče (2870) 1 – 2 – 3 – 4 - 5

Definice: Monitoring a vedení pacienta, který v nedávné době podstoupil celkovou

nebo lokální anestézii

Aktivity:

❏ Zjisti pacientovy alergie, včetně alergie na latex

❏ Podávej dle potřeby kyslík

❏ Monitoruj oxygenaci

❏ Vyvětrej dle potřeby místnost

❏ Monitoruj kvalitu a počet dechů

❏ Povzbuď pacienta, aby zhluboka dýchal a kašlal

❏ Získej zprávu od sestry z operačního sálu a sestry pro intenzivní péči se zaměřením

na péči v anesteziologii/anesteziologa

❏ Monitoruj a zaznamenávej životní funkce, včetně vyhodnocení bolesti, každých 15

minut, dle potřeby i častěji

❏ Monitoruj tělesnou teplotu

❏ Poskytni dle potřeby prostředky k zahřátí (teplé deky, konvekční deky)

❏ Monitoruj diurézu

❏ Podávej dle potřeby nefarmakologické a farmakologické prostředky ke zmírnění

bolesti

❏ Podávej dle ordinace lékaře antiemetika

❏ Podávej dle potřeby antagonisty narkotik v souladu s protokoly organizace

❏ Kontaktuj dle potřeby lékaře

❏ Monitoruj návrat senzorických a motorických funkcí

❏ Monitoruj neurologický stav

❏ Monitoruj úroveň vědomí

❏ Vysvětlit dle potřeby diagnostická vyšetření

❏ Zkontroluj dle potřeby pacientovy záznamy z nemocnice ke zjištění výchozích

hodnot životních funkcí

❏ Porovnej současný a předchozí stav ke zjištění zlepšení/zhoršení pacientova stavu

❏ Poskytni dle potřeby verbální nebo taktilní podněty

❏ Podávej intravenózní medikaci k ovládnutí třesu (zimnice)

❏ Monitoruj dle potřeby místo chirurgického zákroku

❏ Uklidni dle potřeby pacienta

❏ Uprav dle potřeby lůžko

❏ Poskytni dle potřeby soukromí

❏ Poskytni dle potřeby emoční podporu pacientovi a rodině

❏ Urči, zda pacientův stav umožňuje propuštění

❏ Poskytni zprávu o pacientovi na pooperační ošetřovatelské jednotce

❏ Propust pacienta do další péče

Zlepšení tělesného vzhledu (5220) 1 – 2 – 3 – 4 - 5

xxxi


Definice: Zlepšení pacientova vědomého i nevědomého přístupu k vlastnímu tělu

Aktivity:

❏ Zjisti očekávání pacienta (týkající se vzhledu) založená na vývojovém stadiu jedince

❏ Připrav pacienta na předvídatelné změny těla

❏ Zjisti, zda vnímaná nespokojenost s tělem vytváří sociální paralýzu pro dospívající

(teenagery) nebo jiné rizikové skupiny

❏ Diskutuj s pacientem dle potřeby o změnách způsobené nemocí nebo operací

❏ Pomoz pacientovi stanovit rozsah skutečných tělesných změn nebo úroveň jeho

funkcí

❏ Zjisti, zda nedávná fyzická změna ovlivnila tělesný vzhled

❏ Pomoz dle potřeby oddělit vnímání fyzického vzhledu od pocitů osobní hodnoty

❏ Urči, zda mají vrstevníci vliv na pacientovo vnímání těla

❏ Hovoř dle potřeby o změnách způsobené pubertou

❏ Edukuj dle potřeby pacienta o přirozených tělesných změnách probíhající

v jednotlivých vývojových stádiích člověka

❏ Diskutuj s pacientem o stresorech ovlivňující vzhled – vrozené vady, zranění,

onemocnění nebo operace

❏ Urči vliv kultury, náboženství, rasy, pohlaví a věku na pojetí tělesného vzhledu

❏ Sleduj četnost pacientovi sebekritiky

❏ Sleduj, zda se pacient vyhýbá pohledu na změněnou část těla

❏ Sleduj, zda pacientovo vnímání tělesného vzhledu má spojitost s tělesnou stavbou a

hmotností těla

❏ Využij kresby jako metodu hodnocení vnímání tělesného vzhledu u dětí

❏ Pouč děti dle potřeby o funkci jednotlivých částí těla

❏ Zjisti vnímání změny tělesného vzhledu pacientem i rodinou v porovnání se

skutečným stavem

❏ Identifikuj strategie zvládání zátěže, které rodiče využívají jako reakci na změnu

vzhledu jejich dítěte

❏ Identifikuj dle potřeby reakce dítěte na chování (reakce) rodičů

❏ Edukuj rodiče dle potřeby o důležitosti vhodného přijeti tělesných změn jejich dítěte

a budoucích úprav

❏ Povzbuzuj rodiče dle potřeby k vyjádření jejich pocitů

❏ Urči, zda změna tělesného vzhledu vedla k vystupňování sociální izolace

❏ Pomáhej pacientovi identifikovat pozitivně vnímané části těla

Redukce úzkosti (5820) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Minimalizovat obavy, strach, neblahá tušení nebo neklid spojené s neznámým

zdrojem strachu

Aktivity:

❏ Užij uklidňující, utěšující přístup

xxxii

❏ Urči očekávání vzhledem k pacientovu chování

❏ Vysvětli všechny procesy, včetně pocitů, které pacient pravděpodobně během

výkonu zažije

❏ Snaž se pochopit pacientův pohled na stresové situace

❏ Poskytni informace o diagnóze, léčbě, prognóze

❏ Zůstaň s pacientem a zlepši pocit bezpečí a redukuj strach

❏ Doporuč rodině dle potřeby zůstat s pacientem

❏ Poskytni předměty symbolizující bezpečí

❏ Masíruj záda a krk dle potřeby

❏ Doporuč dle potřeby nesoutěžní činnosti

❏ Udržuj zdravotnické vybavení mimo dohled

❏ Naslouchej pozorně

❏ Posiluj dle potřeby chování

❏ Vytvoř důvěryhodné prostředí

❏ Povzbuď k verbalizaci pocitů, vnímání a strachu

❏ Zjisti, kdy se stupeň úzkosti mění

❏ Zajisti zábavné činnosti přizpůsobené k redukci napětí

❏ Pomoz pacientovi určit situace, které vyvolávají úzkost

❏ Kontroluj podněty vhodné pro potřeby pacienta

❏ Podporuj dle potřeby užívání vhodných obranných mechanismů

❏ Pomoz pacientovi vyjádřit reálný popis nadcházející události

❏ Urči pacientovu schopnost rozhodovat

❏ Instruuj pacienta užívat relaxační techniky - relaxovat

❏ Podej dle potřeby léky redukující strach, úzkost

❏ Vyhodnoť verbální i neverbální znaky úzkosti

Ochrana proti infekci (6550) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Prevence a včasné odhalení infekce u ohroženého pacienta

Aktivity:

❏ Sleduj systémové a lokální znaky a symptomy infekce

❏ Sleduj náchylnost k infekci

❏ Sleduj množství granulocytů, leukocytů a diferenciální výsledky

❏ Dodržuj dle potřeby preventivní opatření

❏ Omez dle potřeby počet návštěvníků

❏ Dodržuj asepsi

❏ Dodržuj dle potřeby metody izolace

❏ Poskytni edematózním oblastem odpovídající péči o pokožku

❏ Kontroluj pokožku a sliznice kvůli zarudnutí, nadměrnému teplu či odvodnění

❏ Kontroluj stav všech chirurgických řezů či zranění

❏ Získej dle potřeby kultivace

xxxiii

❏ Podporuj dostatečný příjem živin

❏ Podporuj dle potřeby dostatečný příjem tekutin

❏ Podporuj odpočinek

❏ Pozoruj změny týkající se úrovně síly či únavy

❏ Podporuj dle potřeby pohybovou aktivitu a cvičení

❏ Podporuj dle potřeby hluboké dýchání a vykašlávání

❏ Podej dle potřeby imunizační přípravek

❏ Instruuj pacienta o užívání antibiotik podle předpisu

❏ Pouč pacienta a rodinu o známkách a symptomech infekce a kdy je nahlásit

zdravotnickým pracovníkům

❏ Pouč pacienta a členy rodiny, jak se vyvarovat infekci

❏ Odstraň dle potřeby z pacientovy blízkosti čerstvé květiny a rostliny

❏ Poskytni v případě nutnosti soukromý pokoj

❏ Oznam pro regulaci infekce podezření na infekci personálu

❏ Oznam pro regulaci infekce pozitivní kultivace personálu

Zavedení intravenózní (i.v.) léčby (4190) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Zavedení jehly (intravenózní kanyly) do periferní žíly za účelem podání

tekutin, krve nebo léků

Aktivity:

❏ Instruuj pacienta o výkonu

❏ Dodržuj přísně aseptický postup

❏ Zjisti pacientovy alergie (léky, jód nebo náplast)

❏ Zjisti, zda pacient nemá poruchu hemokoagulace nebo zda neužívá léky ovlivňující

srážení

krve

❏ Požádej pacienta při zavádění intravenózní kanyly o klid

❏ Poskytni dle potřeby emocionální podporu

❏ Požádej rodiče dle potřeby, aby drželi a utěšili dítě

❏ Vyber vhodnou žílu pro venepunkci

❏ Proveď u pacienta s „arteriovenózní fistulí“ nebo shuntem venepunkci na opačné

ruce

❏ Vyber vhodný typ jehly (podle účelu a doby očekávaného používání)

❏ Vyber, pokud možno pro podání krve u dospělých jehlu o průměru 18 G

❏ Použij škrtidlo 3-4 palce nad předpokládaným místem vpichu

❏ Požádej pacienta, aby měl končetinu položenou pod úrovní srdce

❏ Masíruj dle potřeby pacientovu paži od proximalního k distálnímu konci

❏ Poklepej zlehka dle potřeby na místo vpichu po umístění škrtidla

❏ Dezinfikuj oblast vhodným roztokem

❏ Použij dle potřeby na místo vpichu lokální anestetikum (1% lidocaine)

xxxiv

❏ Zasuň jehlu dle pokynů výrobce

❏ Urči správné umístění pozorováním krve v „signální komůrce“ nebo v hadičkách

❏ Odstraň škrtidlo, co nejdříve je to možné

❏ Připevni žilní kanylu náplastí

❏ Připoj žilní kanylu k intravenózním hadičkám nebo použij intravenózní uzávěr

❏ Použij přes místo zavedení žilní kanyly malý transparentní obvaz

❏ Označ štítkem i.v. krytí

❏ Použij dle potřeby na paži dlahu, opatrně, aby se nepřerušila cirkulace krve

❏ Dodržuj všeobecná preventivní opatření

Redukce krvácení: rána (4028) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Omezení ztráty krve z rány, která může být důsledkem úrazu, řezů, nebo

zavedení trubice nebo katétru

Aktivity:

❏ Použij ruční tlak nad krvácením nebo potencionální krvácející oblastí

❏ Aplikuj ledový obklad na postiženou oblast

❏ Použij tlakový obvaz na místo krvácení

❏ Vyměň nebo zpevni dle potřeby tlakový obvaz


❏ Sleduj přesný příjem a výdej tekutin

❏ Monitoruj velikost a charakter hematomu, pokud je přítomen

❏ Pouč pacienta o omezení činnosti, pokud je to vhodné

❏ Pouč pacienta nebo rodinu na známky krvácení a vhodných opatřeních (upozornit

sestru), kdyby se dále krvácení vyskytovalo

Zvládnutí nevolnosti (1450) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Prevence a zmírnění nevolnosti

Aktivity:

❏ Podporuj sledování vlastní zkušenosti s nevolností

❏ Podporuj učení se strategiím, jak zvládnout svou vlastní nevolnost

❏ Proveď kompletní zhodnocení nevolnosti včetně frekvence, doby trvání, závažnosti a

vyvolávajících faktorů

❏ Zhodnoť minulé zkušenosti s nevolností (např. při jízdě v autě)

❏ Získej kompletní anamnézu před léčbou

❏ Získej informace o stravování v minulosti, včetně osobní a kulturní preference

potravin

❏ Zhodnoť dopad pociťování nevolnosti na kvalitu života (např. chuť k jídlu, aktivita,

výkon povolání, pracovní zodpovědnost a spánek)

xxxv

❏ Identifikuj faktory (např. medikace a výkony), které mohou způsobit nevolnost či k

ní přispět

❏ Podávej dle možností účinné antiemetické léky (mimo nevolnosti způsobené

těhotenstvím)

❏ Zaměř se na faktory prostředí, jež mohou nevolnost vyvolat (např. nelibé pachy,

zvuky a nepříjemné vizuální vjemy)

❏ Redukuj či eliminuj osobní faktory, které vyvolávají nebo zhoršují nevolnost

(úzkost, strach, únava, nedostatek znalostí)

❏ Identifikuj strategie poskytující úlevu při nevolnosti

❏ Akceptuj nevolnost a spolupracuj s pacientem při výběru strategie kontroly úzkosti

❏ Zvaž kulturní vliv na reakci na nevolnost při realizaci intervence

❏ Podporuj netoleranci nevolnosti a vybízej k asertivnímu přístupu s pomocí

zdravotnického pracovníka dosáhnout farmakologické či nefarmakologické úlevy

❏ Nauč používat nefarmakologických technik (např. biofeedback, relaxace, řízené

představy, terapie hudbou, rozptýlení, akupresura) ke zvládnutí nevolnosti

❏ Informuj další profesionály v oblasti zdravotní péče a členy rodiny o všech

nefarmakologických strategiích, které byly pacientem trpícím nevolností využity

❏ Podporuj adekvátní odpočinek a spánek k ulehčení poskytnutí úlevy od nevolnosti

❏ Umožni častou ústní hygienu k podpoření komfortu, pokud nevyvolává nevolnost

❏ Podporuj přijímání malých porcí jídla, které pacient s nevolností shledává chutným

❏ Podávej dle potřeby chladné, čiré tekutiny, bez barvy a zápachu potravin

❏ Sleduj zaznamenaný příjem týkající se nutričního složení a kalorií

❏ Prováděj pravidelné vážení

❏ Poskytni informace o nevolnosti, o jejích příčinách a době trvání

❏ Pomáhej při vyhledávání a poskytnutí emocionální podpory

❏ Monitoruj výsledky zvládání nevolnosti

Zvládnutí zvracení (1570) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Prevence a zmírnění zvracení

Aktivity:

❏ Zhodnoť zvratky (barvu, konzistenci, příměsi, souvislost s okolnostmi, charakter)

❏ Změř nebo odhadni objem zvratků

❏ Urči frekvenci a dobu trvaní zvracení

❏ Získej kompletní anamnézu před léčbou

❏ Získej informace o stravování v minulosti, včetně osobní a kulturní preference

potravin

❏ Identifikuj faktory (např. medikaci a výkony), které mohou přispět ke zvracení

❏ Podávej dle možností účinné antiemetické léky

❏ Zaměř se na faktory prostředí, které mohou zvracení vyvolat (např. nelibé pachy,

zvuky a nepříjemné vizuální vjemy)

xxxvi

❏ Redukuj či eliminuj osobní faktory, které vyvolávají nebo zhoršují zvracení (úzkost,

strach, únava, nedostatek znalostí)

❏ Předcházej polohou aspiraci

❏ Udržuj volné dýchací cesty

❏ Poskytni psychickou podporu během zvracení (např. pomoci člověku se předklonit či

mu podepřít hlavu)

❏ Zajisti pohodlí (studené obklady na čelo, omývání obličeje žínkou, poskytnutí

čistého suchého oblečení) v průběhu epizody zvracení

❏ Akceptuj zvracení a spolupracuj s pacientem při výběru strategie kontroly zvracení

❏ Zajisti hygienickou péči k vyčištění úst a nosu

❏ Zajisti po epizodě zvracení úklid, zvláštní péči věnuj odstranění pachů

❏ Čekej po epizodě zvracení alespoň 30 minut před podáním dalších tekutin pacientovi

(za předpokladu normálního gastrointestinálního traktu a peristaltiky)

❏ Začni podávat čiré a neperlivé tekutiny

❏ Zvyšuj postupně objem tekutin (pokud se do 30 minut neobjeví další zvracení)

❏ Sleduj, zda nedošlo k poškození jícnu a hltanu pokud zvracení a dávení trvalo delší

dobu

❏ Monitoruj rovnováhu tekutin a elektrolytů


❏ Použij, pokud je to nutné nutriční doplňky k udržení tělesné váhy

❏ Prováděj pravidelné vážení

❏ Nauč použití nefarmakologických technik (např. biofeedback, relaxace, řízené

představy, terapie hudbou, rozptýlení, akupresura) ke zvládnutí zvracení

❏ Podporuj použití nefarmakologických technik spolu s dalšími opatřeními ke

zvládnutí zvracení

❏ Informuj další profesionály v oblasti zdravotní péče a členy rodiny o všech

nefarmakologických strategiích, které byly pacientem využity

❏ Pomáhej pacientovi a rodině při vyhledávání podpory a podporování sebe navzájem

❏ Monitoruj výsledky zvládnutí zvracení

Zvládnutí bolesti (1400) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Zmírnění bolesti či redukce bolesti na snesitelnou úroveň, která je pro

pacienta přijatelná

Aktivity:

❏ Proveď komplexní hodnocení bolesti zahrnující místo, charakteri, vznik, dobu trvání,

frekvenci, kvalitu, intenzitu, závažnost bolesti a vyvolávající faktory

❏ Pozoruj neverbální projevy nepohodlí, obzvláště u těch, kteří nemohou efektivně

komunikovat

❏ Zajisti pacientovi analgetickou péči

❏ Použij terapeutické komunikační strategie ke zjištění pocitu bolesti a vyjádření

akceptace pacientovy reakce na bolest

xxxvii

❏ Zjisti, jaké má pacient znalosti a názory na bolest

❏ Zvaž kulturní vlivy ovlivňující reakci na bolest

❏ Urči vliv pocitu bolesti na kvalitu života (např. spánek, chuť k jídlu, aktivita,

vnímání, nálada, vztahy, výkon povolání a pracovní zodpovědnost)

❏ Hledej s pacientem faktory, které bolest zlepšují/zhoršují

❏ Zhodnoť s pacientem a zdravotnickým týmem efektivitu opatření užitých ke

zvládnutí bolesti v minulosti

❏ Pomoz pacientovi a rodině při vyhledávání a poskytování podpory

❏ Urči potřebnou frekvenci hodnocení pacientova komfortu (pohodlí) a implementuj

monitorovací plán

❏ Poskytni informace o bolesti, jaké jsou její příčiny, jak dlouho bude trvat a jaké

nepohodlí/obtíže/bolest (diskomfort) lze očekávat od výkonů

❏ Sleduj faktory vnějšího prostředí, které mohou ovlivnit pacientovu odezvu na

diskomfort (např. pokojová teplota, osvětlení, hluk)

❏ Redukuj či eliminuj faktory, které vyvolávají nebo zhoršují bolest (strach, únava,

monotónnost, nedostatek znalostí)

❏ Zvaž při výběru strategie pro úlevu od bolesti pacientovu ochotu se účastnit,

schopnost se účastnit, výhody (preference) podpory metody rodinou a kontraindikace

❏ Vyber a implementuj do praxe rozličná opatření (farmakologické,

nefarmakologické, interpersonální) vedoucí k odpovídající úlevě od bolesti

❏ Nauč principy zvládnutí bolesti

❏ Zvaž typ a zdroj bolesti při vybírání strategie úlevy od bolesti

❏ Podporuj pacienta, aby monitoroval vlastní bolest a sám vhodně zasáhl

❏ Nauč použití nefarmakologických technik (např. biofeedback, transkutánní

elektrická nervová stimulace (TENS), hypnóza, relaxace, řízené představy, terapie hudbou, rozptýlení, terapie hrou, pohybová terapie, akupresura, aplikace tepla/chladu a

masáž) před, po a pokud možno i během bolestivých aktivit, než se bolest objeví nebo

zhorší, spolu s dalšími opatřeními k úlevě od bolesti

❏ Ověř pacientovo aktuální užití farmakologických metod pro úlevu od bolesti

❏ Pouč o farmakologických metodách úlevy od bolesti

❏ Podporuj pacienta, aby užíval vhodnou medikaci proti bolesti

❏ Spolupracuj s pacientem, jeho rodinou a dalšími zdravotnickými profesionály pro

výběr a implementaci nefarmakologických opatření k úlevě od bolesti podle potřeby

❏ Podávej předepsaná analgetika k optimální úlevě

❏ Implementuj opatření ke zvládnutí bolesti dříve, než se bolest stane závažnou

❏ Podej léčiva před aktivitou pro zvýšení zapojení, ale zvaž riziko vlivu podaných

sedativ

❏ Zajisti preemptivní analgezii nebo nefarmakologické strategie před bolestivými

procedurami

❏ Ověř u pacienta úroveň diskomfortu, zaznamenej změny ve zdravotních záznamech,

informuj další zdravotnický personál pracující s pacientem

xxxviii

❏ Zhodnoť efektivitu použitých opatření pro zvládnutí bolesti v době kontinuálního

hodnocení pociťování (prožívání) bolesti

❏ Zahaj a uprav opatření pro zvládnutí bolesti na základě pacientovy reakce

❏ Podporuj adekvátní odpočinek/spánek k ulehčení úlevy od bolesti

❏ Podporuj pacienta dle potřeby, aby o své bolesti mluvil

❏ Oznam lékaři, pokud jsou opatření neúspěšná nebo pokud se současná stížnost

význačně liší od pacientovy minulé zkušenosti s bolestí

❏ Informuj další zdravotnický personál, členy rodiny o nefarmakologických strategiích

používaných pacientem k podpoření preventivních přístupů ke zvládnutí bolesti

❏ Uplatni dle potřeby multidisciplinární přístup ke zvládání bolesti

❏ Poskytni přesné informace k podpoře znalostí rodiny o prožívání bolesti a odezvy na

ni

❏ Zapoj rodinu pokud je to možné do možných způsobů (modality) úlevy od bolesti

❏ Monitoruj pacientovu spokojenost se zvládáním bolesti v určených intervalech

Řízení/organizace prostředí: komfort (6482) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Manipulace s pacientovým okolím ke zvýšení optimálního komfortu

Aktivity:

❏ Zjisti cíle pacienta a jeho rodiny pro organizaci prostředí a optimální pohodlí

(komfort)

❏ Ulehči pacientovi a rodině změnu vřelým přivítáním do nového prostředí

❏ Zvaž umístění pacienta na více lůžkový pokoj (pokud je to možné, se spolubydlícími

s podobnými požadavky na okolí)

❏ Umísti pacienta na jednolůžkový pokoj, pokud je to možné a pokud pacient (rodina)

upřednostňuje a potřebuje klid a odpočinek

❏ Reaguj pohotově na zvukové signály, které by měly být vždy na dosah

❏ Vyhni se zbytečnému vyrušování a umožni pacientovi odpočívat

❏ Vytvoř klidné a podporující prostředí

❏ Zajisti bezpečné a čisté prostředí

❏ Zajisti dle možností volbu společenských aktivit a návštěv

❏ Zjisti zdroje nepohodlí, jako vlhké obvazy, umístění drénů, kanyl, příliš utažené

obvazy, zmačkané prostěradlo a dráždivé látky prostředí

❏ Uprav pokud je to možné teplotu v místnosti tak, aby byla pro pacienta co

nejpříjemnější

❏ Poskytni nebo odeber přikrývky pro zvýšení pocitu pohodlí (teplo)

❏ Vyhni se zbytečnému odkrytí, průvanu, přehřátí nebo zimě

❏ Uprav osvětlení podle potřeby k jednotlivým aktivitám, vyhni se přímému světlu do

očí

❏ Usnadni hygienická opatření tak, aby se pacient cítil pohodlně (např. otírání čela,

mazání tělovým krémem, očista těla, vlasů a ústní dutiny)

xxxix

❏ Ulož pacienta do pohodlné polohy (např. využij zásady polohování, podepření

polštáři, podpora kloubů během pohybu, zpevnění operační rány, znehybnění

bolestivých částí těla)

❏ Sleduj pokožku, hlavně u tělesných výstupků, sleduj známky otlačení či podráždění

❏ Vyvaruj se vystavení pokožky nebo sliznic dráždivým látkám (např. průjmovité

stolice, drenáž ran)

❏ Poskytni dle potřeby pacientovi a jeho rodině relevantní a užitečné vzdělávací zdroje

týkající se zvládání nemocí a zranění

Dokumentace (7920) 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Zaznamenávání dat o pacientovi do klinické zprávy

Aktivity:

❏ Zaznamenej kompletní shrnující nálezy do původní zprávy

❏ Zdokumentuj ošetřovatelské hodnocení, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelské

intervence a výsledky poskytnuté péče

❏ Dodržuj instrukce poskytnuté standardem praxe pro dokumentaci

❏ Použij standardizovaný, systematický a předepsaný formát

potřebného/vyžadovaného nastavení

❏ Použij standardizované formuláře určené federálními a státními předpisy a úhradami

❏ Posuzuj východisko hodnocení a pečovatelské aktivity za použití specifických

formulářů/ vývojového diagramu

❏ Zaznamenej všechny vstupy, co nejdříve je to možné

❏ Vyhni se duplicitním informacím ve zprávě

❏ Zaznamenej přesné datum a čas výkonu nebo konzultace od jiného zdravotnického

pracovníka

❏ Popiš pacientovo chování objektivně a přesně

❏ Zdokumentuj důkazy o pacientových konkrétních nárocích (např. odškodnění

pracovníka, pojištění nebo nárok na soudní proces)

❏ Zdokumentuj a oznam dle zákona situace zneužívání/týrání dospělých či dětí

❏ Zdokumentuj dle potřeby užití hlavního zdravotnického vybavení a příslušenství

❏ Zaznamenej dle potřeby probíhající hodnocení

❏ Zaznamenej pacientovy reakce na ošetřovatelské intervence

❏ Zdokumentuj, že byl lékař uvědomen o změně pacientova stavu

❏ Zmapuj dle potřeby odchylky od očekávaných výsledků

❏ Zaznamenej dle potřeby použití bezpečnostních opatření jako např. postranní

zábrany

❏ Zaznamenej pacientovo specifické chování za použití jeho přesných slov

❏ Zaznamenej dle potřeby zapojení rodiny

❏ Zaznamenej dle potřeby pozorování rodinných interakcí a domácího prostředí

❏ Zaznamenej řešení/stav zjištěných problémů

❏ Zajisti dle potřeby v době propuštění kompletní záznamy

xl

❏ Sumarizuj stav pacienta v závěru ošetřovatelské (služby) péče

❏ Podepiš zprávu, použij zákonný podpis a titul

❏ Zachovej mlčenlivost o záznamu

❏ Použij data z dokumentace pro zajištění kvality a akreditace

3. část

Klasifikační systém očekávaných výsledků – Nursing Outcomes Classification

(NOC)

Hodnocení: 1 - není vůbec charakteristické nebo příznačné pro ošetřovatelský výsledek

2 - velmi málo charakteristické pro ošetřovatelský výsledek 3 - málo (trochu)

charakteristické, 4 - významně charakteristické, 5 - velmi charakteristické

U názvu každého ošetřovatelského výsledku označte zakroužkováním na číselné řadě dle

výše uvedené škály hodnocení, do jaké míry je dle Vás ošetřovatelský výsledek

charakteristický pro ošetřování adolescentů před i po operaci fimózy.

Pod názvem ošetřovatelského výsledku označte křížkem ve čtverečku (kde je uveden)

pouze jednu z možností, zda dosažení ošetřovatelského výsledku je charakteristické u

adolescentů před - po - před i po operaci fimózy.

U jednotlivých výroků označte křížkem ve čtverečku ty, které dle Vašeho uvážení jsou

při ošetřování chlapců – adolescentů před a po operaci fimózy charakteristické

Močení – 0503 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Shromažďování a vylučování moči

Indikátory:

❏ 050301 Způsob vyprazdňování ❏ 050302 Zápach moči

❏ 050303 Množství moči ❏ 050304 Barva moči

❏ 050306 Čirost moči ❏ 050307 Příjem tekutin

❏ 050313 Kompletně prázdný močový měchýř ❏ 050314 Rozpoznání nucení na

močení

❏ 050305 Viditelné částice v moči ❏ 050329 Viditelná krev v moči

❏ 050309 Bolest při močení ❏ 050330 Pálení při močení

❏ 050310 Váhání s močením ❏ 050331 Frekvence močení

❏ 050311 Naléhavost s močením ❏ 050332 Retence moči

❏ 050333 Nykturie ❏ 050312 Močová inkontinence

❏ 050334 Stresová inkontinence ❏ 050335 Urgentní inkontinence

❏ 050336 Funkční inkontinence

Sebevědomí – 1205 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Vlastní posudek sebeúcty

xli

Indikátory:

❏ 120501 Vyjádření přijetí sebe ❏ 120502 Přijetí svých limitů

(omezení)

❏ 120503 Udržení přímého postoje ❏ 120504 Udržení očního kontaktu

❏ 120505 Popis sebe ❏ 120506 Ohled na ostatní

❏ 120507 Otevřená komunikace ❏ 120508 Naplnění vlastních

❏ 120511 Stupeň důvěry významných rolí

❏ 120509 Dodržování péče o zevnějšek a ❏ 120514 Přijetí kritiky

hygienu

❏ 1202512 Přijmutí komplimentů od druhých ❏ 120513 Očekávaná reakce od

ostatních

❏ 120515 Vůle postavit se druhým ❏ 120522 Popis úspěchu ve škole

❏ 120521 Popis úspěchu v práci ❏ 120517 Popis úspěchu v sociálních

❏ 120518 Popis víry v sebe (být na sebe hrdý) skupinách

❏ 120519 Pocity týkající se vlastní ❏ 120510 Rovnováha mezi participací

hodnoty (sebeúcty) a nasloucháním ve skupině

Tělesný vzhled – 1200 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Vnímání vlastního vzhledu a tělesné funkce

Indikátory:

❏ 120001 Vnitřní pohled na sebe ❏ 120003 Popis ovlivněné části těla

❏ 120002 Shoda mezi tělesnou realitou, ❏ 120016 Postoj k dotýkání se

ideálem těla a prezentací těla postižené části těla

❏ 120017 Postoj k užívání strategií pro ❏ 120005 Spokojenost se vzhledem

zlepšení vzhledu těla

❏ 120018 Postoj k užívání strategií ke zlepšení ❏ 120006 Spokojenost s funkcí těla

funkce

❏ 120007 Přizpůsobení se změnám ❏ 120008 Přizpůsobení se změnám

ve fyzickém vzhledu v tělesné funkci

❏ 120013 Přizpůsobení se tělesným změnám ❏ 120009 Přizpůsobení se změnám ve

v důsledku zranění zdravotním stavu

❏ 120014 Přizpůsobení se tělesným změnám ❏120015 Přizpůsobení se tělesným

v důsledku operace změnám v důsledku věku

Sexuální fungování – 0119 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Integrace fyzických, socioemocionálních a intelektuálních aspektů sexuálního projevu

a výkonu

Indikátory:

❏ 011901 Dosažení sexuálního vzrušení ❏ 011902 Udržení erekce po dobu

orgasmu

❏ 011903 Udržení vzrušení ❏ 011904 Používat v případě

potřeby podpůrná zařízení

❏ 011905 Upravit dle potřeby sexuální ❏ 011906 Vyvarovat se užívání látek

xlii

techniky ovlivňující sexuální funkci

❏ 011927 Používat dle potřeby substituční ❏ 011907 Schopnost realizovat sex

hormonální terapii přes fyzické nedokonalosti

❏ 011908 Vyjádření spokojenosti se ❏ 011909 Vyjádření sebeúcty

sexuálním chováním

❏ 011910 Vyjádření spokojenosti s tělem ❏ 011911 Vyjádření zájmu o sex

❏ 011912 Vyjádření schopnosti intimity ❏ 011913 Vyjádření ochoty k sexualitě

❏ 011914 Prohlášení souhlasu partnera ❏ 011915 Vyjádření úcty k partnerovi

❏ 011916 Vyjádření akceptace partnera ❏ 011917 Vyjádření znalostí o

partnerových sexuálních schopnostech

❏ 011918 Vyjádření znalostí osobních ❏ 011919 Vyjádření znalostí o

sexuálních schopností partnerových sexuálních potřebách

❏ 011920 Vyjádření znalostí osobních ❏ 011921 Bez problémů s partnerem

sexuálních potřeb komunikovat

❏ 011922 Hovořit s partnerem o sexuálních ❏ 011923 Hovořit s partnerem o

potřebách sexuální orientaci

❏ 011924 Realizovat sex ve vhodném prostředí ❏ 011925 Realizovat sex bez nátlaku

na partnera

Stupeň strachu – 1210 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Závažnost vyjádření úzkostlivosti, napětí a znepokojení z neznámých příčin

Indikátory:

❏ 121001 Úzkost ❏ 121002 Tendence obviňovat druhé

❏ 121003 Egocentrismus ❏121004 Nedostatek sebevědomí

❏ 121005 Neklid ❏ 121006 Nesnášenlivost

❏ 121007 Výbuch vzteku ❏ 121008 Obtížná koncentrace

❏ 121009 Obtížné učení se ❏ 121010 Obtížné řešení problémů

❏ 121011 Omezené pole vnímání ❏ 121012 Vnímání problému

v mezilidských vztazích

❏ 121013 Přehnaný zájem o životní události ❏ 121014 Zabývání se životními

událostmi

❏ 121015 Zabývání se zdroji strachu ❏ 121016 Zvýšení krevního tlaku

❏ 121017 Zrychlení pulsu ❏ 121018 Zrychlené dýchání

❏ 121019 Rozšířené zorničky ❏ 121020 Pocení

❏ 121021 Pocit na omdlení ❏ 121022 Napětí ve svalech

❏ 121023 Napětí v obličeji ❏ 121024 Časté močení

❏ 121025 Průjem ❏ 121026 Nespavost

❏ 121027 Bledá kůže ❏ 121028 Únava, vyčerpanost

❏ 121029 Stranění ❏ 121030 Vyhýbavé chování

❏ 121031 Vyjádření strachu ❏ 121032 Pláč

❏ 121033 Děs ❏ 121034 Panika

❏ 121035 Násilí

Stupeň strachu: děti – 1213 1 – 2 – 3 – 4 - 5

xliii


Definice: Závažnost vyjádření úzkostlivosti, napětí a znepokojení z neznámých příčin u dětí 1

roku do 17 let

Indikátory:

❏ 121302 Zvýšení tepové frekvence ❏ 121303 Bolesti hlavy

❏ 121304 Bolesti břicha ❏ 121305 Časté močení

❏ 121306 Častý průjem ❏ 121307 Únava

❏ 121308 Ztráta tělesné váhy ❏ 121310 Pocení

❏ 121311 Pláč ❏ 121312 Emocionální nestabilita

❏ 121313 Koktání ❏ 121314 Nesnášenlivost

❏ 121315 Přílišné chichotání ❏ 121316 Vyhýbavé chování

❏ 121317 Stranění ❏ 121318 Nárůst školní absence

❏ 121319 Podvádění ❏ 121320 Obtíž věnovat se zadanému

úkolu

❏ 121321 Obtížná koncentrace ❏ 121322 Tiky

❏ 121323 Kousání nehtů ❏ 121324 Cucání prstů

❏ 121325 Žvýkání vlasů ❏ 121326 Žvýkání oblečení

❏ 121327 Neposednost ❏ 121328 Kývání se

❏ 121329 Třesení se ❏ 121330 Násilné chování

❏ 121331 Násilí vykreslené na výkresech ❏ 121332 Destruktivní chování

❏ 121333 Krádeže ❏ 121334 Zpětné chování

❏ 121335 Vyhledávání nadměrného vychvalování ❏ 121336 Náročné chování

❏ 121 337 Vymýšlení si příběhů ❏ 121338 Neustálé dotazování se

❏ 121339 Citově závislý na někom ❏ 121340 Předstírání zranění

❏ 121341 Sebepoškozování ❏ 121342 Občasné užívání drog

❏ 121343 Užívání alkoholu ❏ 121344 Nadměrné sebe-znevažování

❏ 121345 Děs ❏ 121346 Panika

❏ 121347 Násilí

Závažnost infekce – 0703 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Závažnost infekce a doprovodných symptomů Indikátory:

❏ 070301 Vyrážka ❏ 070302 Zapáchající výtok

❏ 070303 Zaschlé puchýřky ❏ 070304 Purulentní sputum

❏ 070305 Purulentní sekret z drénu ❏ 070306 Pyurie

❏ 070307 Horečka ❏ 070329 Podchlazení

❏ 070330 Kolísání tělesné teploty ❏ 070333 Bolest

❏ 070334 Citlivost ❏ 070309 Gastrointestinal příznaky

❏ 070310 Lymphadenopatie ❏ 070311 Malátnost, nevolnost

❏ 070312 Zimnice ❏ 070313 Nejasná kognitivní porucha

❏ 070331 Letargie ❏ 070332 Ztráta chuti k jídlu

❏ 070319 Infiltrace na RTG hrudníku ❏ 070320 Kolonizace hemokultur

❏ 070321 Kolonizace kultivace sputa ❏ 070322 Kolonizace kultivace

xliv

mozkomíšního moku

❏ 070323 Kolonizace kultivací v místě zranění ❏ 070324 Kolonizace kultivace moči

❏ 070325 Kolonizace kultivace stolice ❏ 070326 Zvýšení počtu bílých

krvinek

❏ 070327 Snížení počtu bílých krvinek

Závažnost ztráty krve – 0413 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Závažnost vnitřního nebo vnějšího krvácení

Indikátory:

❏ 041301 Viditelná ztráta krve ❏ 041302 Hematurie

❏ 041306 Abdominální distentenze ❏ 041308 Pooperační krvácení

❏ 041309 Snížený systolický krevní ❏ 041310 Snížený diastolický krevní

tlak tlak

❏ 041311 Zvýšená apikální srdeční ❏ 041312 Ztráta tělesného tepla

frekvence

❏ 041313 Bledost kůže a sliznice ❏ 041314 Úzkost

❏ 041315 Snížené poznávací ❏ 041316 Snížený hemoglobin

schopnosti

❏ 041317 Sníženy hematokrit

Závažnost nevolnosti a zvracení - 2107 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Závažnost symptomů nevolnosti, dávení a zvracení

Indikátory:

❏ 210701 Frekvence nevolnosti ❏ 210702 Intenzita nevolnosti

❏ 210703 Strádání nevolností ❏ 210704 Frekvence dávení

❏ 210705 Intenzita dávení ❏ 210706 Trápení se/strádání dávením

❏ 210707 Frekvence zvracení ❏ 210708 Intenzita zvracení

❏ 210709 Trápení se/strádání zvracením ❏ 210710 Nadměrná sekrece slin

❏ 210711 Změny v chuti ❏ 210712 Nesnášenlivost pachů

❏ 210713 Ztráta tělesné hmotnosti ❏ 210714 Pálení žáhy

❏ 210715 Bolest žaludku ❏ 210716 Explozivní zvracení

obloukem

❏ 210717 Krev ve zvratcích ❏ 210718 Zvracení „kávové sedliny“

❏ 210719 Fekální zápach zvratků

Stupeň bolesti – 2102 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Závažnost pozorované nebo hlášené bolesti

Indikátory:

❏ 210201 Oznámení bolesti ❏ 210204 Délka trvání bolesti

❏ 210221 Tření postižené oblasti ❏ 210217 Sténání a pláč

❏ 210206 Bolestivý výraz ve tváři ❏ 210208 Roztěkanost, roztržitost

❏ 210222 Znepokojení, rozrušení ❏ 210223 Podrážděnost, popudlivost

xlv

❏ 210224 Překvapivé pohyby či gesta ❏ 210225 Pláč

❏ 210226 Zvýšené pocení ❏ 210218 Psychomotorický neklid

(chození)

❏ 210219 Snížená pozornost ❏ 210209 Svalové napětí

❏ 210215 Ztráta chuti k jídlu ❏ 210227 Nauzea

❏ 210228 Nesnášenlivost jídla

Odchylka od normálu:

❏ Dechová frekvence ❏ Apikální srdeční frekvence

❏ Radiální tepová frekvence ❏ Krevní tlak

❏ Pocení

Stav komfortu (pohodlí) – 2008 1 – 2 – 3 – 4 - 5


Definice: Celkový fyzický, psychospirituální, sociokulturní a environmentální pohoda a bezpečí

jedince

Indikátory:

❏ 200801Fyzická pohoda ❏ 200802 Kontrola symptomů

❏200803 Psychická pohoda ❏ 200804 Fyzikální okolí

❏ 200805 Pokojová teplota ❏ 200806 Sociální podpora od rodiny

❏ 200807 Sociální podpora od přátel ❏ 200808 Společenské vztahy

❏ 200809 Duchovní život ❏ 200810 Péče v souladu s kulturním

přesvědčením

❏200811 Péče v souladu s potřebami ❏ 200812 Schopnost komunikovat dle

potřeby

Doplňte:

Kolik je Vám let? __________________________

Kolik let jste v pracujete ve zdravotnictví? ________________

Kolik let pracujete na urologickém oddělení? _________________

Zaškrtněte ve čtverečku platnou odpověď:

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání ?

❏ SZŠ ❏ Bc. ❏ Mgr. ❏ VOŠ

❏ Specializace- jaká? (doplňte)________________

❏ Jiné, (doplňte) ___________________________

xlvi

Znáte klasifikační systém NANDA? ❏ ANO ❏NE

Znáte klasifikační systém NIC? ❏ ANO ❏NE

Znáte klasifikační systém NOC? ❏ ANO ❏NE

xlvii

Příloha č. 5: Povolení sběru informací

Vážená paní Zlata Kožíšková, Mgr. Studentka oboru Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech

Zdravotně sociální fakulta, Katedra ošetřovatelství

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Povolení sběru informací ve FN Plzeň Na základě Vaší žádosti Vám uděluji jménem Útvaru náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Plzeň povolení ke sběru dat pomocí dotazníků, určených pacientům a všeobecným sestrám Urologické kliniky FN Plzeň.

Vaše šetření budete provádět – za níže uvedených podmínek - v souvislosti s vypracováním Vaší diplomové práce na téma „Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC“.

Podmínky, za kterých Vám bude umožněna realizace Vašeho šetření ve FN Plzeň:

Vrchní sestra pracoviště souhlasí s Vaším šetřením.

Osobně povedete svoje šetření.

Vaše šetření nenaruší chod pracoviště ve smyslu provozního zajištění dle platných směrnic FN Plzeň, ochrany dat pacientů a dodržování Hygienického plánu FN Plzeň. Vaše šetření bude provedeno za dodržení všech legislativních norem, zejména s ohledem na platnost zákona č. 372 / 2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění.

Údaje o svém zdravotním stavu, které Vám pacienti sdělí a budou uvedeny ve Vaší diplomové práci, musí být anonymizovány.

Po zpracování Vámi zjištěných údajů poskytnete Útvaru náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Plzeň závěry Vašeho šetření (na níže uvedený e-mail) a budete se podílet aktivně na případné prezentaci výsledků Vašeho šetření na vzdělávacích akcích pořádaných FN Plzeň.

Toto povolení nezakládá povinnost pacientů / respondentů či zdravotnických pracovníků s Vámi spolupracovat, pokud by spolupráci s Vámi pacient / respondent pociťoval jako újmu či s dotazováním nevyslovil souhlas nebo pokud by spolupráce s Vámi narušovala plnění pracovních povinností zaměstnanců FN Plzeň. Účast respondentů i zaměstnanců na Vašem

xlviii

šetření je dobrovolná a je vyjádřením ochoty ke spolupráci oslovených pacientů / zaměstnanců FN Plzeň s Vámi. Přeji Vám hodně úspěchů při studiu.

Mgr., Bc. Světluše Chabrová manažerka pro vzdělávání a výuku NELZP zástupkyně náměstkyně pro oš. péči Útvar náměstkyně pro oš. péči FN Plzeň tel.. 377 103 204, 377 402 207 e-mail: [email protected]

9. 3. 2015

mailto:[email protected]

xlix

Příloha č. 6: Žádost o souhlas rodičů s účastí nezletilého dítěte

na výzkumu

Žádost o souhlas rodičů s účastí nezletilého dítěte na výzkumu

Vážení rodiče,

jsem studentkou Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity navazujícího

magisterského studia v oboru pediatrie. V rámci své diplomové práce realizuji výzkum

zabývající se problematikou chlapců adolescentů, kteří podstoupili operační výkon –

cirkumcizi. Cílem výzkumu je získat od chlapců v adolescentním věku více informací –

zjistit, jak vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy přinášející

stav před a po operaci fimózy, zda problémy s fimózou vnímají jako životní zátěž, jak

vnímají ošetřovatelkou péči. Po vyhodnocení údajů budou výsledky výzkumu využity

při realizaci ošetřovatelského procesu v praxi.

Získané údaje budou sloužit pouze k ošetřovatelskému výzkumu a bude s nimi

nakládáno v souladu s etickými zásadami. Veškeré údaje budou zpracovány přísně

anonymně.

Velice děkuji za pochopení a spolupráci.

Mgr. Kožíšková Zlata

Souhlasím, aby můj nezletilý syn ……………………………………… absolvoval individuální

pohovor, který bude využit pro potřeby ošetřovatelského výzkumu.

V …………………………….. dne ……………..

Podpis rodiče………………………

(zákonného zástupce)

l

Příloha č. 7: Výsledný koncept validizace klasifikačních modelů NNN

Ošetřovatelské diagnózy NANDA International

Zhoršené vylučování moči (00016) Doména 3: Vylučování a výměna Třída 1: Funkce močového systému


Určující znaky

❏Dysurie


❏Anatomická obstrukce

❏Infekce močového ústrojí

Nedostatečné znalosti (00126) Doména 5: Percepce/kognice Třída 4: Kognice


tématem.

Určující znaky

❏Přehnané chování

❏Nepřesné provádění instrukcí

❏Nevhodné chování (např. hysterické, nepřátelské, agitované, apatické)

❏Uvádí problém


❏Misinterpretace informací

❏Nedostatečný sociální kontakt (s lidmi, prostředím, zdroji)

❏Špatná výbavnost

❏Neobeznámenost se zdroji informací

Riziko situačně nízké sebeúcty (00153) Doména 6: Sebepercepce Třída 2: Sebeúcta


situaci.

Rizikové faktory

❏Narušený obraz těla

❏Zanedbávání v anamnéze

❏Odmítání

Narušený obraz těla (00118)

li


Definice: Zmatek v mentálním obrazu fyzického já člověka. Určující znaky

❏Chování uznávající vlastní tělo

❏Vyhýbavé chování k vlastnímu tělu

❏Chování monitorující vlastní tělo

❏Neverbální reakce na aktuální změnu těla (např. vzhled, stavbu nebo funkci)

❏Neverbální reakce na vnímanou změnu těla (např. vzhled, stavbu nebo funkci)

❏Uvádí pocity, které odrážejí změněný pohled na vlastní tělo (např. vzhled,

stavbu, funkci)

❏Uvádí vnímání, které odráží změněný pohled na vzhled vlastního těla

Objektivní

❏Aktuální změna funkce

❏Aktuální změna stavby

❏Chování uznávající vlastní tělo

❏Chování monitorující vlastní tělo

❏Úmyslné skrývání části těla

❏Vyhýbání se pohledu na část těla

❏Nedotýkání se části těla

Subjektivní

❏Kladení důrazu na zbývající silné stránky

❏Zaměření se na vzhled v minulosti

❏Zaměření se na funkci v minulosti

❏Zaměření se na silnou stránku z minulosti

❏Personalizace ztráty použitím jména

❏Personalizace části těla použitím jména

❏Přehnaný zájem věnovaný změně

❏Přehnaný zájem věnovaný ztrátě

❏Strach z reakce jiných

❏Negativní pocity ohledně těla (např. pocity bezradnosti, beznaděje, bezmocnosti)


❏Biofyzikální

❏Kognitivní

❏Kulturní

❏Onemocnění

❏Psychosociální

❏Operace

❏Trauma

❏Léčebný režim

Sexuální dysfunkce (00059) Doména 8: Sexualita Třída 2: Sexuální funkce

lii




Určující znaky

❏Aktuální omezení způsobené onemocněním

❏Aktuální omezení způsobené léčbou

❏Změny v dosahování vnímané sexuální role

❏Změny v dosahování sexuálního uspokojení

❏Změna v zájmu o jiné

❏Změna v zájmu o sebe

❏Neschopnost dosáhnout požadovaného uspokojení

❏Vnímaná změna v sexuálním vzrušení

❏Vnímaný deficit sexuální touhy

❏Vnímaná omezení způsobená onemocněním

❏Vnímaná omezení způsobená léčbou

❏Potřeba být utvrzován o tom, že po něm partner stále touží

❏Sdělení problému


❏Nepřítomnost vzorů pro plnění role

❏Změněná funkce těla (např. operace, anomálie, chorobný proces..)

❏Změněná struktura těla (např. operace, anomálie, chorobný proces..)

❏Biopsychosociální změna sexuality

❏Nedostatečné znalosti

❏Neefektivní vzory pro plnění rolí

❏Nedostatek soukromí

❏Neexistence jiné důležité osoby

❏Dezinformace

❏Psychosociální týrání (např. narušené vztahy)

❏Konflikt hodnot

❏Zranitelnost

Strach (00148) Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže Třída 2: Reakce na zvládání zátěže


Určující znaky

❏Uvádí obavy

❏Uvádí strach

❏Uvádí sníženou sebejistotu

❏Uvádí zvýšené napětí

❏Uvádí trému

liii

Kognitivní

❏Snížená schopnost řešit problémy

❏Identifikuje předmět strachu

Behaviorální

❏Vyhýbavé chování

❏Impulsivnost

❏Zvýšená ostražitost

❏Zúžené zaměření na zdroj strachu

Fyziologické

❏Zrychlený pulz

Riziko infekce (00004) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 1: Infekce

Definice: Zvýšené riziko napadení patogenními organismy.

Rizikové faktory

❏Chronické onemocnění

❏Diabetes mellitus

❏Obezita

❏

❏

❏Nedostatek znalostí, jak se nevystavovat pategenům

❏Nedostatečná primární obrana

❏Porušená kůže (např. i.v. katetrizace, invazivní vstupy)

❏Traumatizovaná tkáň (např. trauma, destrukce tkáně)

❏

❏

❏Prostředí se zvýšeným výskytem patogenů

Riziko krvácení (00206) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození

Definice: riziko snížení množství krve, které může ohrozit zdraví.

Rizikové faktory

❏Obřízka

❏Nedostatečné znalosti

liv

❏Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC)

❏Vrozené koagulopatie (např. trombocytopenie

Riziko vaskulárního traumatu (00213) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození

Definice: riziko poškození žíly a okolních tkání, týkající se přítomnosti kanyla anebo

infuzních roztoků.

Rizikové faktory

❏Šířka kanyly

❏Nedostatečná fixace kanyly

❏Rychlost infúze

❏Místo vpichu

❏Délka zavedení

❏Povaha roztoku (např. koncentrace, chemické dráždidlo, teplota, pH)

Riziko prodloužení pooperačního zotavení (00246) Doména 11: Bezpečnost/ochrana Třída 2: Fyzické poškození



Rizikové faktory

❏Diabetes mellitus

❏Otok v místě chirurgického zákroku

❏Opožděné hojení ran v minulosti

❏Bolest

❏Pooperační infekce v místě zákroku

❏Pooperační emocionální reakce

❏Kontaminace operační plochy

❏Trauma v místě chirurgického zákroku

Akutní bolest (00132) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort






Určující znaky

❏Expresivní chování (např. neklid, podrážděnost, vzdechy)

lv

❏Výraz obličeje (např. ztráta lesku v očích, zbitý pohled, fixní nebo roztroušený

pohyb,

grimasa)

❏Ochranné chování

❏Beznaděj

❏Zúžené zaměření pozornosti (změněné vnímání času, narušené myšlenkové

procesy,snížená interakce s lidmi a prostředím)

❏Vyhledávání antalgické polohy

❏Vlastní vyjádření intenzity bolesti pomocí stupnice bolesti (např. vizuální

analogová

škála (VAS), obličejová (výrazová škála)


❏Fyzikální původci zranění (absces, amputace, popálenina, pořezání, zvedání

těžkých

břemen, úraz, operační výkon, přetrénovanost)

Zhoršený komfort (00214) Doména 12: Komfort Třída 1: Tělesný komfort





Určující znaky

❏Úzkost

❏Strach

❏Pocit diskomfortu

❏Nespokojenost se situací

❏Nelehkost situace


❏Symptomy související s nemocí

❏Nedostatek soukromí

Ošetřovatelské intervence NIC

Učení: před operací (5610) Definice: Pomoci pacientovi porozumět a psychicky se připravit na operaci a

pooperační období rekonvalescence

Aktivity:

❏ Informuj pacienta a rodinu o naplánovaném datu, času a místě operace

lvi

❏ Informuj pacienta a rodinu, jak dlouho bude operace trvat

❏ Zjisti, jaké má pacient předchozí zkušenosti s operacemi a kolik toho o operaci ví

❏ Zmírni úzkost pacienta a rodiny z operace

❏ Dej pacientovi čas, aby mohl klást otázky a prodiskutuj obavy

❏ Popiš dle potřeby předoperační aktivity (např. anestézie, dieta, příprava střev,

laboratorní vyšetření, močení, příprava kůže, nitrožilní léčba, oblečení, čekárna pro

rodinu, transport na operační sál)

❏ Popiš dle potřeby předoperační léky, jaký budou mít účinek na pacienta a odůvodni

jejich užití

❏ Informuj dle potřeby příbuzné, kde mohou počkat na výsledky operace

❏ Seznam je dle potřeby s jednotkou pooperační péče a čekárnou

❏ Seznam pacienta dle potřeby s personálem, který se bude účastnit operace a

pooperační péče

❏ Posiluj dle potřeby pacientovu důvěru v tento personál

❏ Prodiskutuj případná opatření ke zvládnutí bolesti

❏ Vysvětli účel častého pooperačního vyhodnocování

❏ Popiš pooperační běžnou praxi/vybavení (např. medikaci, respirační léčbu, hadičky,

přístroje, stahovací punčochy, chirurgické obvazy, chůze-pohyb, dieta, návštěvy rodiny)

a vysvětli jejich účel

❏ Pouč pacienta dle potřeby, jak vstávat z lůžka

❏ Zhodnoť dle potřeby pacientovu schopnost vstávat z lůžka

❏ Zdůrazni význam včasného pohybu, chůze (mobilizace) a dechové rehabilitace

❏ Informuj pacienta, jak může napomáhat zotavení se

❏ Podpoř dle potřeby informace poskytnuté dalším zdravotnickým personálem

❏ Zjisti, co pacient od operace očekává

❏ Koriguj nereálná očekávání týkající se operace

❏ Poskytni pacientovi dle potřeby čas k přípravě na nastávající události

❏ Instruuj dle potřeby pacienta o využívání techniky ke zvládnutí zátěže (např.

relaxace, představivost)

❏ Zapoj do procesu dle potřeby rodinu

Management (řízení) vylučování moči (0590)

Definice: Udržení optimálního vzorce vylučování moči

Aktivity:

❏ Sleduj dle potřeby vylučování moči včetně frekvence, konzistence, zápachu,

množství a

barvy

❏ Sleduj ukazatele a příznaky retence moči

❏ Nauč pacienta ukazatele a příznaky infekce močových cest

❏ Zaznamenej dle potřeby čas posledního močení

❏ Získej dle potřeby vzorek středního proudu moči

❏ Informuj lékaře, pokud se objeví známky a příznaky infekce močových cest

lvii

❏ Nauč pacienta získávat vzorky středního proudu moči při prvních známkách návratu

infekce močových cest

❏ Pouč pacienta o vyprazdňování močového měchýře před příslušnými výkony

❏ Zaznamenej dle potřeby čas prvního močení po výkonu

❏ Nauč pacienta sledovat známky a příznaky infekce močových cest

Posílení sebeúcty (5400) Definice: Pomoc pacientovi zvýšit vlastní úsudek na sebe sama

Aktivity:

❏ Sleduj pacientovi výroky o sebeúctě

❏ Zhodnoť pacientovu důvěru ve vlastní názor

❏ Povzbuď pacientovi identifikovat jeho silné stránky

❏ Posiluj pacientovi silné stránky

❏ Posiluj pacientovu autonomii

❏ Pomoz pacientovi identifikovat pozitivní reakce ostatních

❏ Zdrž se negativní kritiky

❏ Zdrž se výsměchu

❏ Podporuj pacientovy schopnosti zvládnout situaci

❏ Pomoz nastavit cíle ke zvýšení sebeúcty

❏ Pomoz pacientovi přehodnotit negativní pohled na sebe

❏ Odměň za pokrok ke splnění cílů

❏ Přizpůsob prostředí a činnosti zvyšující sebevědomí

❏ Edukuj rodiče o důležitosti jejich zájmu a podpory ve vývoji pozitivního sebe-pojetí

u

jejich dětí

❏ Edukuj rodiče o nastavení jasných očekávání a stanovení limitů u jejich dětí

❏ Nauč rodiče rozpoznat u dětí jejich schopnosti, dovednosti

❏ Sleduj frekvenci vyjádření nedůvěry v sebe

❏ Sleduj nedostatečně dokončené cíle

❏ Sleduj průběžně úroveň (stupeň) sebeúcty

❏ Vypracuj pozitivní prohlášení o pacientovi

Cirkumcize (obřízka) – péče (3000) Definice: Podpora před a po zákroku pro muže podstupující obřízku

Aktivity:

❏ Ověř, že je souhlas se zákrokem řádně podepsán

❏ Potvrď správnou identifikaci pacienta

❏ Podej předoperační léky proti bolesti cca hodinu před zákrokem (např. paracetamol)

❏ Ulož pacienta do pohodlné polohy


❏ Aplikuj dle potřeby bílou toaletní vazelínu nebo obvaz

lviii

❏ Sleduj krvácení, každých 30 minut, alespoň dvě hodiny po zákroku

❏ Poskytni po zákroku léky proti bolesti, každé 4-6 hodiny po dobu 24 hodin (např.

paracetemol)

❏ Instruuj pacienta nebo rodiče o známkách a symptomech, které musí nahlásit lékaři

(např. zvýšená teplota, krvácení, opuchnutí, neschopnost močit)

❏ Zajisti vhodné prostory (pokoj)

Post anestetická péče (2870) Definice: Monitoring a vedení pacienta, který v nedávné době podstoupil celkovou nebo

lokální anestézii

Aktivity:

❏ Zjisti pacientovy alergie, včetně alergie na latex

❏ Podávej dle potřeby kyslík

❏ Monitoruj oxygenaci

❏ Vyvětrej dle potřeby místnost

❏ Monitoruj kvalitu a počet dechů

❏ Povzbuď pacienta, aby zhluboka dýchal a kašlal

❏ Získej zprávu od sestry z operačního sálu a sestry pro intenzivní péči se zaměřením

na péči

v anesteziologii/anesteziologa

❏ Monitoruj a zaznamenávej životní funkce, včetně vyhodnocení bolesti, každých 15

minut,

dle potřeby i častěji

❏ Monitoruj tělesnou teplotu

❏ Poskytni dle potřeby prostředky k zahřátí (teplé deky, konvekční deky)

❏ Monitoruj diurézu

❏ Podávej dle potřeby nefarmakologické a farmakologické prostředky ke zmírnění

bolesti

❏ Podávej dle ordinace lékaře antiemetika

❏ Kontaktuj dle potřeby lékaře

❏ Monitoruj návrat senzorických a motorických funkcí

❏ Monitoruj neurologický stav

❏ Monitoruj úroveň vědomí

❏ Vysvětlit dle potřeby diagnostická vyšetření

❏ Porovnej současný a předchozí stav ke zjištění zlepšení/zhoršení pacientova stavu

❏ Poskytni dle potřeby verbální nebo taktilní podněty

❏ Monitoruj dle potřeby místo chirurgického zákroku

❏ Uklidni dle potřeby pacienta

❏ Uprav dle potřeby lůžko

❏ Poskytni dle potřeby soukromí

❏ Poskytni dle potřeby emoční podporu pacientovi a rodině

lix

Zlepšení tělesného vzhledu (5220) Definice: Zlepšení pacientova vědomého i nevědomého přístupu k vlastnímu tělu

Aktivity:

❏ Zjisti očekávání pacienta (týkající se vzhledu) založená na vývojovém stadiu jedince

❏ Připrav pacienta na předvídatelné změny těla

❏ Zjisti, zda vnímaná nespokojenost s tělem vytváří sociální paralýzu pro dospívající

(teenagery) nebo jiné rizikové skupiny

❏ Diskutuj s pacientem dle potřeby o změnách způsobené nemocí nebo operací

❏ Pomoz pacientovi stanovit rozsah skutečných tělesných změn nebo úroveň jeho

funkcí

❏ Urči, zda mají vrstevníci vliv na pacientovo vnímání těla

❏ Hovoř dle potřeby o změnách způsobené pubertou

❏ Edukuj dle potřeby pacienta o přirozených tělesných změnách probíhající

v jednotlivých

vývojových stádiích člověka

❏ Diskutuj s pacientem o stresorech ovlivňující vzhled – vrozené vady, zranění,

onemocnění

nebo operace

❏ Urči vliv kultury, náboženství, rasy, pohlaví a věku na pojetí tělesného vzhledu

❏ Sleduj četnost pacientovi sebekritiky

❏ Sleduj, zda se pacient vyhýbá pohledu na změněnou část těla

❏ Pouč děti dle potřeby o funkci jednotlivých částí těla

❏ Edukuj rodiče dle potřeby o důležitosti vhodného přijeti tělesných změn jejich dítěte

a budoucích úprav

❏ Urči, zda změna tělesného vzhledu vedla k vystupňování sociální izolace

❏ Pomáhej pacientovi identifikovat pozitivně vnímané části těla

Redukce úzkosti (5820) Definice: Minimalizovat obavy, strach, neblahá tušení nebo neklid spojené s neznámým

zdrojem strachu

Aktivity:

❏ Užij uklidňující, utěšující přístup

❏ Urči očekávání vzhledem k pacientovu chování

❏ Vysvětli všechny procesy, včetně pocitů, které pacient pravděpodobně během

výkonu zažije

❏ Snaž se pochopit pacientův pohled na stresové situace

❏ Poskytni informace o diagnóze, léčbě, prognóze

❏ Zůstaň s pacientem a zlepši pocit bezpečí a redukuj strach

❏ Doporuč rodině dle potřeby zůstat s pacientem

❏ Naslouchej pozorně

❏ Posiluj dle potřeby chování

lx

❏ Vytvoř důvěryhodné prostředí

❏ Povzbuď k verbalizaci pocitů, vnímání a strachu

❏ Pomoz pacientovi určit situace, které vyvolávají úzkost

❏ Pomoz pacientovi vyjádřit reálný popis nadcházející události

❏ Podej dle potřeby léky redukující strach, úzkost

❏ Vyhodnoť verbální i neverbální znaky úzkosti

Ochrana proti infekci (6550) Definice: Prevence a včasné odhalení infekce u ohroženého pacienta

Aktivity:

❏ Sleduj systémové a lokální znaky a symptomy infekce

❏ Sleduj náchylnost k infekci

❏ Dodržuj, dle potřeby preventivní opatření

❏ Dodržuj asepsi

❏ Dodržuj dle potřeby metody izolace

❏ Poskytni edematózním oblastem odpovídající péči o pokožku

❏ Kontroluj pokožku a sliznice kvůli zarudnutí, nadměrnému teplu či odvodnění

❏ Kontroluj stav všech chirurgických řezů či zranění

❏ Podporuj dostatečný příjem živin

❏ Podporuj dle potřeby dostatečný příjem tekutin


❏ Instruuj pacienta o užívání antibiotik podle předpisu

❏ Pouč pacienta a rodinu o známkách a symptomech infekce a kdy je nahlásit

zdravotnickým pracovníkům

❏ Pouč pacienta a členy rodiny, jak se vyvarovat infekci

Zavedení intravenózní (i.v.) léčby (4190) Definice: Zavedení jehly (intravenózní kanyly) do periferní žíly za účelem podání

tekutin, krve nebo léků

Aktivity:

❏ Instruuj pacienta o výkonu

❏ Dodržuj přísně aseptický postup

❏ Zjisti pacientovy alergie (léky, jód nebo náplast)

❏ Zjisti, zda pacient nemá poruchu hemokoagulace nebo zda neužívá léky ovlivňující

srážení

krve

❏ Požádej pacienta při zavádění intravenózní kanyly o klid

❏ Poskytni dle potřeby emocionální podporu

❏ Požádej rodiče dle potřeby, aby drželi a utěšili dítě

❏ Vyber vhodnou žílu pro venepunkci

❏ Vyber vhodný typ jehly (podle účelu a doby očekávaného používání)

lxi

❏ Použij škrtidlo 3-4 palce nad předpokládaným místem vpichu

❏ Požádej pacienta, aby měl končetinu položenou pod úrovní srdce

❏ Dezinfikuj oblast vhodným roztokem

❏ Zasuň jehlu dle pokynů výrobce

❏ Urči správné umístění pozorováním krve v „signální komůrce“ nebo v hadičkách

❏ Odstraň škrtidlo co nejdříve je to možné

❏ Připevni žilní kanylu náplastí

❏ Připoj žilní kanylu k intravenózním hadičkám nebo použij intravenózní uzávěr

❏ Použij přes místo zavedení žilní kanyly malý transparentní obvaz

❏ Označ štítkem i.v. krytí

❏ Dodržuj všeobecná preventivní opatření

Redukce krvácení: rána (4028) Definice: Omezení ztráty krve z rány, která může být důsledkem úrazu, řezů, nebo

zavedení trubice nebo katétru

Aktivity:

❏ Aplikuj ledový obklad na postiženou oblast

❏ Použij tlakový obvaz na místo krvácení

❏ Vyměň nebo zpevni dle potřeby tlakový obvaz


❏ Monitoruj velikost a charakter hematomu, pokud je přítomen

❏ Pouč pacienta o omezení činnosti, pokud je to vhodné

❏ Pouč pacienta nebo rodinu na známky krvácení a vhodných opatřeních (upozornit

sestru), kdyby se dále krvácení vyskytovalo

Zvládnutí bolesti (1400) Definice: Zmírnění bolesti či redukce bolesti na snesitelnou úroveň, která je pro

pacienta přijatelná

Aktivity:

❏ Proveď komplexní hodnocení bolesti zahrnující místo, charakteri, vznik, dobu trvání,

frekvenci, kvalitu, intenzitu, závažnost bolesti a vyvolávající faktory

❏ Pozoruj neverbální projevy nepohodlí, obzvláště u těch, kteří nemohou efektivně

komunikovat

❏ Zajisti pacientovi analgetickou péči

❏ Použij terapeutické komunikační strategie ke zjištění pocitu bolesti a vyjádření

akceptace

pacientovy reakce na bolest

❏ Zjisti, jaké má pacient znalosti a názory na bolest

❏ Zvaž kulturní vlivy ovlivňující reakci na bolest

❏ Urči vliv pocitu bolesti na kvalitu života (např. spánek, chuť k jídlu, aktivita,

vnímání, nálada, vztahy, výkon povolání a pracovní zodpovědnost)

❏ Hledej s pacientem faktory, které bolest zlepšují/zhoršují

lxii

❏ Pomoz pacientovi a rodině při vyhledávání a poskytování podpory

❏ Urči potřebnou frekvenci hodnocení pacientova komfortu (pohodlí) a implementuj

monitorovací plán

❏ Poskytni informace o bolesti, jaké jsou její příčiny, jak dlouho bude trvat a jaké

nepohodlí/obtíže/bolest (diskomfort) lze očekávat od výkonů

❏ Sleduj faktory vnějšího prostředí, které mohou ovlivnit pacientovu odezvu na

diskomfort

(např. pokojová teplota, osvětlení, hluk)

❏ Redukuj či eliminuj faktory, které vyvolávají nebo zhoršují bolest (strach, únava,

monotónnost, nedostatek znalostí)

❏ Zvaž při výběru strategie pro úlevu od bolesti pacientovu ochotu se účastnit,

schopnost se

účastnit, výhody (preference) podpory metody rodinou a kontraindikace

❏ Nauč principy zvládnutí bolesti

❏ Zvaž typ a zdroj bolesti při vybírání strategie úlevy od bolesti

❏ Podporuj pacienta, aby monitoroval vlastní bolest a sám vhodně zasáhl

❏ Nauč použití nefarmakologických technik (např. biofeedback, transkutánní

elektrická

nervová stimulace (TENS), hypnóza, relaxace, řízené představy, terapie hudbou,

rozptýlení, terapie hrou, pohybová terapie, akupresura, aplikace tepla/chladu a

masáž)

před, po a pokud možno i během bolestivých aktivit, než se bolest objeví nebo

zhorší,

spolu s dalšími opatřeními k úlevě od bolesti

❏ Pouč o farmakologických metodách úlevy od bolesti

❏ Podporuj pacienta, aby užíval vhodnou medikaci proti bolesti

❏ Spolupracuj s pacientem, jeho rodinou a dalšími zdravotnickými profesionály pro

výběr a

implementaci nefarmakologických opatření k úlevě od bolesti podle potřeby

❏ Podávej předepsaná analgetika k optimální úlevě

❏ Ověř u pacienta úroveň diskomfortu, zaznamenej změny ve zdravotních záznamech,

informuj další zdravotnický personál pracující s pacientem

❏ Zhodnoť efektivitu použitých opatření pro zvládnutí bolesti v době kontinuálního

hodnocení pociťování (prožívání) bolesti

❏ Zahaj a uprav opatření pro zvládnutí bolesti na základě pacientovy reakce

❏ Podporuj adekvátní odpočinek/spánek k ulehčení úlevy od bolesti

❏ Podporuj pacienta dle potřeby, aby o své bolesti mluvil

❏ Oznam lékaři, pokud jsou opatření neúspěšná nebo pokud se současná stížnost

význačně

liší od pacientovy minulé zkušenosti s bolestí

❏ Informuj další zdravotnický personál, členy rodiny o nefarmakologických strategiích

používaných pacientem k podpoření preventivních přístupů ke zvládnutí bolesti

lxiii

❏ Poskytni přesné informace k podpoře znalostí rodiny o prožívání bolesti a odezvy na

ni

❏ Zapoj rodinu pokud je to možné do možných způsobů (modality) úlevy od bolesti

❏ Monitoruj pacientovu spokojenost se zvládáním bolesti v určených intervalech

Řízení/organizace prostředí: komfort (6482) Definice: Manipulace s pacientovým okolím ke zvýšení optimálního komfortu

Aktivity:

❏ Zjisti cíle pacienta a jeho rodiny pro organizaci prostředí a optimální pohodlí

(komfort)

❏ Ulehči pacientovi a rodině změnu vřelým přivítáním do nového prostředí

❏ Zvaž umístění pacienta na více lůžkový pokoj (pokud je to možné, se spolubydlícími

s podobnými požadavky na okolí)

❏ Umísti pacienta na jednolůžkový pokoj, pokud je to možné a pokud pacient (rodina)

upřednostňuje a potřebuje klid a odpočinek

❏ Reaguj pohotově na zvukové signály, které by měly být vždy na dosah

❏ Vyhni se zbytečnému vyrušování a umožni pacientovi odpočívat

❏ Vytvoř klidné a podporující prostředí

❏ Zajisti bezpečné a čisté prostředí

❏ Zajisti dle možností volbu společenských aktivit a návštěv

❏ Zjisti zdroje nepohodlí, jako vlhké obvazy, umístění drénů, kanyl, příliš utažené

obvazy, zmačkané prostěradlo a dráždivé látky prostředí

❏ Uprav pokud je to možné teplotu v místnosti tak, aby byla pro pacienta co

nejpříjemnější

❏ Poskytni nebo odeber přikrývky pro zvýšení pocitu pohodlí (teplo)

❏ Vyhni se zbytečnému odkrytí, průvanu, přehřátí nebo zimě

❏ Uprav osvětlení podle potřeby k jednotlivým aktivitám, vyhni se přímému světlu do

očí

❏ Usnadni hygienická opatření tak, aby se pacient cítil pohodlně (např. otírání čela,

mazání tělovým krémem, očista těla, vlasů a ústní dutiny)

❏ Ulož pacienta do pohodlné polohy (např. využij zásady polohování, podepření

polštáři, podpora kloubů během pohybu, zpevnění operační rány, znehybnění

bolestivých částí těla)

❏ Sleduj pokožku, hlavně u tělesných výstupků, sleduj známky otlačení či podráždění

❏ Vyvaruj se vystavení pokožky nebo sliznic dráždivým látkám (např. průjmovité

stolice, drenáž ran)

❏ Poskytni dle potřeby pacientovi a jeho rodině relevantní a užitečné vzdělávací zdroje

týkající se zvládání nemocí a zranění

Dokumentace (7920) Definice: Zaznamenávání dat o pacientovi do klinické zprávy

Aktivity:

lxiv

❏ Zdokumentuj ošetřovatelské hodnocení, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelské

intervence

a výsledky poskytnuté péče

❏ Dodržuj instrukce poskytnuté standardem praxe pro dokumentaci

❏ Použij standardizovaný, systematický a předepsaný formát

potřebného/vyžadovaného

nastavení

❏ Posuzuj východisko hodnocení a pečovatelské aktivity za použití specifických

formulářů/

vývojového diagramu

❏ Zaznamenej všechny vstupy, co nejdříve je to možné

❏ Vyhni se duplicitním informacím ve zprávě

❏ Zaznamenej přesné datum a čas výkonu nebo konzultace od jiného zdravotnického

pracovníka

❏ Popiš pacientovo chování objektivně a přesně

❏ Zdokumentuj a oznam dle zákona situace zneužívání/týrání dospělých či dětí

❏ Zdokumentuj dle potřeby užití hlavního zdravotnického vybavení a příslušenství

❏ Zaznamenej dle potřeby probíhající hodnocení

❏ Zaznamenej pacientovy reakce na ošetřovatelské intervence

❏ Zdokumentuj, že byl lékař uvědomen o změně pacientova stavu

❏ Zmapuj dle potřeby odchylky od očekávaných výsledků

❏ Zaznamenej dle potřeby použití bezpečnostních opatření jako např. postranní

zábrany

❏ Zaznamenej pacientovo specifické chování za použití jeho přesných slov

❏ Zaznamenej dle potřeby zapojení rodiny

❏ Zaznamenej řešení/stav zjištěných problémů

❏ Zajisti dle potřeby v době propuštění kompletní záznamy

❏ Sumarizuj stav pacienta v závěru ošetřovatelské (služby) péče

❏ Podepiš zprávu, použij zákonný podpis a titul

❏ Zachovej mlčenlivost o záznamu

❏ Použij data z dokumentace pro zajištění kvality a akreditace

Ošetřovatelské očekávané výsledky NOC

Močení – 0503 Definice: Shromažďování a vylučování moči

Indikátory:

❏ 050301 Způsob vyprazdňování

❏ 050307 Příjem tekutin

lxv

Hodnocení: 1- vážně ohroženo; 2 – podstatně ohroženo; 3 – středně ohroženo; 4 – mírně

ohroženo; 5 - neohroženo

❏ 050309 Bolest při močení

❏ 050330 Pálení při močení

❏ 050310 Váhání s močením

Hodnocení: 1 – silné; 2 – závažné; 3 – zmírněné; 4 – mírné; 5 - žádné

Sebevědomí – 1205 Definice: Vlastní posudek sebeúcty

Indikátory:

❏ 120501 Vyjádření přijetí sebe

❏ 120502 Přijetí svých limitů (omezení)

❏ 120507 Otevřená komunikace

❏ 120511 Stupeň důvěry

❏ 120509 Dodržování péče o zevnějšek a

hygienu

Hodnocení: 1 – nikdy pozitivní; 2 – zřídka pozitivní; 3 – někdy pozitivní; 4 – často

pozitivní; 5 – trvale pozitivní

Tělesný vzhled – 1200 Definice: Vnímání vlastního vzhledu a tělesné funkce

Indikátory:

❏120002Shoda mezi tělesnou realitou,ideálem těla a prezentací těla

❏ 120016 Postoj k dotýkání se postižené části těla

❏ 120005 Spokojenost se vzhledem těla

❏ 120006 Spokojenost s funkcí těla

❏120014 Přizpůsobení se tělesným změnám v důsledku operace

❏120015 Přizpůsobení se tělesným změnám v důsledku věku

Hodnocení: 1 – nikdy pozitivní; 2 – zřídka pozitivní; 3 – někdy pozitivní; 4 – často

pozitivní; 5 – trvale pozitivní

Sexuální fungování – 0119 Definice: Integrace fyzických, socioemocionálních a intelektuálních aspektů sexuálního projevu

a výkonu

Indikátory:

❏ 011909 Vyjádření sebeúcty

❏ 011910 Vyjádření spokojenosti s tělem

Hodnocení: 1 – nikdy předváděno; 2 – zřídka předváděno; 3 – někdy předváděno; 4 – často

předváděno; 5 – neustále předváděno

lxvi

Stupeň strachu – 1210 Definice: Závažnost vyjádření úzkostlivosti, napětí a znepokojení z neznámých příčin

Indikátory:

❏ 121001 Úzkost

❏121004 Nedostatek sebevědomí

❏ 121015 Zabývání se zdroji strachu

❏ 121031 Vyjádření strachu

Hodnocení: 1 – silný; 2 – závažný; 3 – zmírněný; 4 – mírný; 5 - žádný

Závažnost infekce – 0703 Definice: Závažnost infekce a doprovodných symptomů

Indikátory:

❏ 070307 Horečka

❏ 070333 Bolest

❏ 070334 Citlivost

❏ 070312 Zimnice

❏ 070324 Kolonizace kultivace moči

❏ 070326 Zvýšení počtu bílých krvinek

Hodnocení: 1 – silná; 2 – závažná; 3 – zmírněná; 4 – mírná; 5 - žádná

Závažnost ztráty krve (0413)

Definice: Závažnost vnitřního nebo vnějšího krvácení

Indikátory:

❏ 041301 Viditelná ztráta krve

❏ 041308 Pooperační krvácení


Stupeň bolesti – 2102 Definice: Závažnost pozorované nebo hlášené bolesti

Indikátory:

❏ 210201 Oznámení bolesti

❏ 210204 Délka trvání bolesti

❏ 210206 Bolestivý výraz ve tváři


Stav komfortu (pohodlí) – 2008

Definice: Celkový fyzický, psychospirituální, sociokulturní a environmentální pohoda a bezpečí

jedince

Indikátory:

❏ 200801Fyzická pohoda

lxvii

❏200803 Psychická pohoda

❏ 200806 Sociální podpora od rodiny

❏ 200807 Sociální podpora od přátel

Hodnocení: 1- vážně ohrožena; 2 – podstatně ohrožena; 3 – středně ohrožena; 4 – mírně

ohrožena; 5 - neohrožena

lxviii

Příloha č. 8: Plán ošetřovatelské péče – předoperační a pooperační

péče

Identifikační

štítek nemocného

Ošetřovatelská

diagnóza Ošetřovatelská intervence Očekávaný

výsledek HODNOCENÍ

Určující znaky Aktivity:

Indikátory:

Stupeň

hodnocení

očekávaného

výsledku

Hodnocení

Očekávaného

výsledku

Stanoveno dne:

Podpis:

Revidováno dne:

Odůvodnění:

Podpis:

Zrušeno dne:

Podpis:

Související

faktory

1

do:

2

do:

3

do::

4

do:

5

do:

❏cíl splněn

Odůvodnění:

❏cíl

nesplněn

Odůvodnění:

lxix

Příloha č. 9: Plán ošetřovatelské péče – předoperační a pooperační

péče (vzor možného použití)

Identifikační

štítek

nemocného

Ošetřovatelská

diagnóza

Ošetřovatelská intervence Očekávaný

výsledek

HODNOCENÍ Zhoršené

vylučování moči

(00016)

Management (řízení)

vylučování moči (0590)

Močení –

0503

Určující znaky Aktivity:

Indikátory:

Stupeň

hodnocení

očekávaného

výsledku

Hodnocení

Očekávaného

výsledku

Stanoveno dne:

Podpis:

Revidováno

dne:

Odůvodnění:

Podpis:

Zrušeno dne:

Podpis:

❏Dysurie

❏

❏

❏


❏Anatomická

obstrukce

❏Infekce

močového ústrojí

❏

❏ Sleduj dle potřeby

vylučování moči včetně

frekvence, konzistence,

zápachu, množství a barvy

❏ Sleduj ukazatele a

příznaky retence moči

❏ Nauč pacienta ukazatele

a příznaky infekce

močových cest

❏ Zaznamenej dle potřeby

čas posledního močení

❏ Získej dle potřeby

vzorek středního proudu

moči

❏ Informuj lékaře, pokud

se objeví známky a

příznaky infekce

močových cest

❏ Nauč pacienta získávat

vzorky středního proudu

moči při prvních známkách

návratu infekce močových

cest

❏ Pouč pacienta o

vyprazdňování močového

měchýře před příslušnými

výkony

❏ Zaznamenej dle potřeby

čas prvního močení po

výkonu

❏ Nauč pacienta sledovat

známky a příznaky infekce

močových cest

❏

❏

❏050301

Způsob

vyprazdňování

❏050307

Příjem tekutin

❏050309

Bolest při

močení

❏050330

Pálení při

močení

❏ 050310

Váhání

s močením

❏

1 vážně

ohroženo

1 silné

2podstatně

ohroženo

2závažné

do:

3 středně

ohroženo

3 zmírněné

4 mírně

ohroženo

4 mírné

5 neohroženo

5 žádné

❏cíl splněn

Odůvodnění:

❏cíl

nesplněn

Odůvodnění:

Documents

Diplomová práce Péče o adolescenty před a po …...Jihoeská univerzita v eských Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra ošetřovatelství a porodní asistence