Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2016 Bc. Andrea Přichystalová

Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Katedra tělesné výchovy a sportu

Škola v přírodě pro děti předškolního věku

Diplomová práce

Autor: Bc. Andrea Přichystalová

Studijní program: N 7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika

Studijní obor: Pedagogika předškolního věku

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Roztočil

Hradec Králové 2016

Zadání diplomové práce

Autor: Bc. Andrea Přichystalová

Studium: P14P0246

Studijní program: N7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika

Studijní obor: Pedagogika předškolního věku

Název diplomové práce: Škola v přírodě pro děti předškolního věku

Název diplomové práce AJ: Outdoor school for preschool children

Cíl, metody, literatura, předpoklady:

Cílem diplomové práce je zjistit okolnosti pořádání škol v přírodě v mateřských školách na Královéhradecku. Teoretická část se zaměří na proces přípravy spojený s legislativou, organizací a programem školy v přírodě. V praktické části bude zrealizováno dotazníkové šetření v Královéhradeckém kraji. Metody: dotazování

DVOŘÁKOVÁ, H. (2006). Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha: Raabe. ISBN 978‑80‑86307‑94‑7. KIRCHNER, J. (2009). Psychologie prožitku a dobrodružství pro pedagogiku a psychoterapii. Brno: Computer Press. ISBN 978‑80‑251‑2562‑5. NEUMAN, J. a kol. (1999). Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. Praha: Portál. ISBN 80‑7178‑292‑0. SMOLÍKOVÁ, K. a kol. (2004). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. ZAPLETAL, M. (2003). Vycházky a výlety s dětmi. Praha: Portál. ISBN 80‑7178‑750‑7.

Garantující pracoviště: Katedra tělesné výchovy a sportu,

Pedagogická fakulta

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Roztočil

Oponent: Mgr. Dagmar Vodehnalová

Datum zadání závěrečné práce: 12.1.2015

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucího

diplomové práce Mgr. Tomáše Roztočila samostatně a uvedla jsem všechny použité

prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne 13. 7. 2016

……………………………..

Podpis

Poděkování

Ráda bych poděkovala panu Mgr. Tomáši Roztočilovi za odborné vedení, konzultace,

cenné rady a obětavou pomoc při vypracování diplomové práce.

V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům za trpělivost a podporu, kterou

mi při studiu projevovali.

Anotace

PŘICHYSTALOVÁ, Andrea. Škola v přírodě pro děti předškolního věku. Hradec

Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. 65 s. Diplomová práce.

Teoretická část vymezuje pojmy vztahující se k danému tématu a charakterizuje vývoj

dítěte předškolního věku. Seznamuje s historií, významem, potřebnou legislativou,

procesem přípravy a organizací školy v přírodě. Dále se zabývá kurikulárním

dokumentem pro předškolní vzdělávání a programem školy v přírodě.

Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu, zahrnuje popis a výsledky šetření,

které bylo provedeno v Královéhradeckém kraji. Byly zjišťovány okolnosti pořádání škol

v přírodě pro děti předškolního věku, limity při rozhodování, počty zúčastněných dětí,

složení doprovodného sboru i preference lokality a programu.

Klíčová slova: škola v přírodě, dítě předškolního věku, zážitková pedagogika, pohyb, hra.

Annotation

PŘICHYSTALOVÁ, Andrea. Outdoor school for preschool children. Hradec Králové:

Pedagogical Faculty, University of Hradec Králové, 2016, 65 pp. Diploma Dissertation

Degree Thesis.

A theoretical part of the dissertation introduces terminology referring to a central topic of

the current dissertation, and describes a developmental process of a pre-school child. It

further outlines a history, purpose, and legislation concerning a process of preparation as

well as organization of outdoor education. Moreover, theoretical part is devoted to a

curricular document for pre-school education and to program of outdoor education.

Empirical part is based on a questionnaire, and includes its description and results of the

survey collected in Kralovehradecky district. The survey investigated circumstances of

the organization of outdoor education for pre-school children, its limitations related to

decision making, number of participating children, suitable leadership, location, and

program of this event.

Keywords: outdoor education, pre-school child, experiential education, exercise, game.

Obsah

Úvod .................................................................................................................................... 1

1 Cíle a úkoly ................................................................................................................ 3

2 Rozbor pramenů a literatury ...................................................................................... 4

3 Vymezení základních pojmů ...................................................................................... 6

4 Charakteristika dítěte předškolního věku ................................................................... 7

5 Škola v přírodě ......................................................................................................... 10

5.1 Historie škol v přírodě ......................................................................................... 10

5.2 Dnešní škola v přírodě a její význam .................................................................. 11

5.3 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a škola v přírodě ...... 12

5.4 Proces přípravy školy v přírodě .......................................................................... 14

5.4.1 Legislativa pro konání škol v přírodě .......................................................... 15

5.4.2 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci .................... 15

5.4.3 Povinnosti školy ........................................................................................... 16

5.4.4 Požadavky na ubytování a stravování .......................................................... 18

5.4.5 Spolupráce s rodiči ....................................................................................... 19

5.4.6 Příprava dětí na školu v přírodě ................................................................... 19

5.5 Organizace školy v přírodě ................................................................................. 20

5.5.1 Bezpečnost, ochrana zdraví na mimoškolních akcích ................................. 20

5.5.2 Režim dne .................................................................................................... 22

5.6 Program školy v přírodě ...................................................................................... 23

5.6.1 Hra ............................................................................................................... 23

5.6.2 Vycházky a výlety ....................................................................................... 25

5.6.3 Prožitek a zážitek ......................................................................................... 25

6 Výzkumné šetření ..................................................................................................... 27

6.1 Cíl výzkumného šetření ....................................................................................... 27

6.2 Úkoly výzkumu ................................................................................................... 27

6.3 Metodologie ........................................................................................................ 27

6.4 Rozbor dotazníku ................................................................................................ 27

6.5 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................. 32

6.6 Metody zpracování dat ........................................................................................ 33

6.7 Analýza výsledků dotazníkového šetření ............................................................ 33

6.8 Shrnutí výsledků.................................................................................................. 56

Závěr .................................................................................................................................. 59

Seznam pramenů ................................................................................................................ 60

Seznam grafů a tabulek ...................................................................................................... 63

Seznam použitých zkratek ................................................................................................. 64

Seznam příloh .................................................................................................................... 65

1

Úvod

„Městské děti potřebují nejdříve zdravého vzduchu. Vše ostatní bude jim předáno.

Pouhé hřiště nestačí. Nejlépe by bylo, přenésti celou naši starou školu ven, na vzduch

a na slunce, kde by děti od jara do podzimku byly ve volné přírodě. Celý den na vzduchu

– a třeba i celou noc! Nestačí nuzná procházka zaprášenou ulicí.“ Těmito slovy

od Eduarda Štorcha (1929, s. 33) bych chtěla začít svoji diplomovou práci.

Těchto pár vět mě nutí k zamyšlení. Kolik volného času dnešní děti tráví venku? Kolik

času tráví děti venku během dne v mateřské škole? Jak vypadá den předškolního dítěte?

Rodiče většinou své děti vozí do mateřské školy autem, během pobytu venku si děti

hrají na uměle vytvořené školní zahradě s herními prvky nebo jdou na vycházku

po sídlišti. Po skončení vzdělávání v mateřské škole nastupují podle mého názoru dva

extrémy. Ambiciózní rodiče vozí své ratolesti z jednoho kroužku do druhého. Děti

absolvují angličtinu, keramiku či sportovní trénink. Rodiče se domnívají, že čím dříve

se jejich dítě bude specializovat na určitý sport, má větší šance v dospělosti dosahovat

vrcholových výsledků. Opakem jsou rodiče, kteří pro zabavení dětí používají technické

vymoženosti dnešní doby. Děti svůj volný čas vyplňují sezením u počítače nebo

televize. Kdy mají děti čas na spontánní pohyb v přírodě, objevování krás naší vlasti,

poznávání přírody a získávání nových zkušeností? Je známo, že děti, které tráví mnoho

času venku, jsou zdravější, odolnější vůči nemocem, mají více rozvinutou hrubou

motoriku, jsou tvořivější. Právě škola v přírodě u dětí vytváří kladný vztah k pohybu

i přírodě. Pobyt v přírodě přináší uvolnění, odpočinek, regeneraci a příležitost

k pohybovým aktivitám. Děti mají možnost se odpoutat od zaběhnutých stereotypů

a zažít nevšední zážitky. Škola v přírodě přispívá k upevnění zdraví, rozvoji

pohybových schopností, zdatnosti, vytváření vztahu a ochraně přírody, ale

i k utužování vztahů v kolektivu. Nové prostředí vybízí ke zkoumání, bádání, novým

hrám a tvůrčí práci. Náročnější neznámé situace přirozeně motivují k prosociálnímu

chování, vzájemné podpoře a pomoci. Proto se domnívám, že škola v přírodě by měla

být součástí vzdělávání dětí již v předškolním věku.

Téma své diplomové práce jsem si vybrala z mnoha důvodů. Pohyb v přírodě

a pohybové aktivity jsou nedílnou součástí mého života a zaplňují většinu mého

volného času. Dalším důvodem je moje vybraná životní profese učitelky mateřské

2

školy. Chtěla bych díky tomuto povolání ovlivnit děti i jejich rodiny a ukázat jim, že

v přírodě jsou děti spokojené a lze zažít spoustu krásných chvil. Každý rok o letních

prázdninách připravuji pro děti tábory. I když je příprava včetně organizace náročná

a zabírá mnoho času, úsměvy na dětských tvářích, jejich spokojenost jsou mi velkou

odměnou a přináší mi potěšení.

Diplomová práce se zabývá problematikou pořádání škol v přírodě pro děti

předškolního věku. Teoretická část práce vymezuje pojmy vztahující se k danému

tématu, charakterizuje dítě předškolního věku a popisuje školu v přírodě z pohledu

historie, významu, legislativy, procesu přípravy, organizace a programu. Praktická část

je výzkumná. Dává si za cíl zjistit pomocí dotazníkového šetření okolnosti pořádání

škol v přírodě. Zaměřím se na mateřské školy, které jsou zapsány v Rejstříku škol

a školských zařízení v Královéhradeckém kraji a pokusím se zjistit jejich stanoviska

k pořádání škol v přírodě.

3

1 Cíle a úkoly

Cílem této diplomové práce je zjistit okolnosti pořádání škol v přírodě pro děti

předškolního věku na Královéhradecku. Dále pomocí dotazníkového šetření zmapovat,

co mateřské školy limituje při rozhodování v realizaci školy v přírodě (dále jen ŠvP),

na jak dlouho jezdí MŠ na ŠvP, kolik dětí se účastní ŠvP, jaké je složení doprovodného

sboru a jaké aktivity převládají na ŠvP.

Z cíle práce vyplývají tyto úkoly:

1. Analyzovat odborné literární prameny.

2. Příprava a distribuce dotazníku pro mateřské školy.

3. Zpracovat a vyhodnotit výsledky šetření.

4

2 Rozbor pramenů a literatury

Při hledání informací na dané téma diplomové práce jsem se snažila najít co největší

množství kvalitních zdrojů. Nejvíce odborné literatury mi poskytly knihovny. Základem

se tedy staly písemné prameny, které se tematicky i obsahově blížily zadanému tématu.

Literatura byla využita hlavně při psaní teoretické části. Při zpracování praktické části

jsem vycházela z dotazníku a metodologie výzkumu.

Při zpracování jednotlivých úkolů jsem použila monografie, periodika, internetové

zdroje, zákony, vyhlášky a Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

(dále jen RVP PV). První skupina publikací se zaměřuje na vývoj a pohyb předškolních

dětí. Do druhé skupiny můžeme zařadit publikace, pojednávající o škole v přírodě.

Třetí skupinu literatury tvoří legislativní prameny. Patří sem RVP PV, vyhlášky

a zákony vztahující se k dané problematice.

Monografie

Z publikací týkajících se pohybu a vývoje předškolních dětí mohu uvést literaturu

od Marie Vágnerové či Hany Dvořákové. K dalším důležitým autorům bych zařadila

Juraje Králíčka a Eduarda Štorcha. Publikace jsou sice staršího data, ale můžeme se

jimi v mnohém inspirovat. Kniha s názvem „Škola v prírode“ od Juraje Králíčka se mi

velice líbila. Je to příručka pro učitele, která shrnuje důležité informace k přípravě

a organizaci škol v přírodě. Myslím si, že v dnešní době taková příručka pro učitele

chybí. Poslední oblast, ze které jsem čerpala, tvoří legislativní literatura. Jedná se

především o RVP PV, zákony a vyhlášky.

Periodika

Při psaní teoretické části jsme vycházela z časopisů „Informatorium 3-8“ a „Moderní

vyučování“. Z uvedených periodik jsem vybrala články týkající se pobytu či školy

v přírodě.

5

Internetové zdroje

Internet jsem především použila jako zdroj legislativních materiálů, kde se jednalo

především o server MŠMT ČR (http://www.msmt.cz/), MZ ČR (http://www.mzcr.cz/)

a Výzkumný ústav pedagogický (http://www.vuppraha.cz/).

6

3 Vymezení základních pojmů

Mezi základní pojmy vztahující se ke škole v přírodě pro děti předškolního věku podle

mého názoru patří škola v přírodě, předškolní věk, zážitková pedagogika a pohyb.

Průcha (2008) definuje v Pedagogickém slovníku školu v přírodě jako školské zařízení

umožňující pobyt dětí z předškolních zařízení a žáků škol primárního cyklu

ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní vzdělávací práce nebo část

školního roku, zpravidla v délce několika týdnů, kterou škola tráví v takovém zařízení.

Podle Průchy a Koťátkové (2013) lze předškolní věk v širším pojetí chápat jako

vývojové období dítěte od narození do zahájení povinné školní docházky. Věkový

rozsah můžeme dělit na mladší a starší předškolní věk. Mladší předškolní věk (neboli

raný) trvá od narození do tří let. Starší předškolní věk je od tří do šesti let nazýván také

„věk mateřské školy“.

Učení v předškolním věku by se mělo uskutečňovat především pomocí zážitkové

pedagogiky. Na metodickém portálu RVP je uvedena definice zážitkové pedagogiky

jako pedagogického směru, který klade důraz na aktivitu dětí a staví výchovné procesy

především na vlastním prožitku. Hlavním principem zážitkové pedagogiky je využití

zážitku ze hry k předem stanoveným pedagogickým cílům. Spojením aspektů hry (hraní

si) a výchovy (cíleného rozvoje a vzdělávání) je podstatou metody zážitkové

pedagogiky (Hublová, 2013).

Škola v přírodě se podle mého názoru neobejde bez pohybu. Mužík a Vlček (2010)

definují pohyb člověka jako schopnost pohybovat se v prostoru a čase pomocí svalové

činnosti. Pohybová aktivita je označována jako vědomé přemístění v prostoru. Potřeba

pohybu je člověku vrozená a v předškolním věku velmi intenzivní. Přináší dětem radost

a je pro jejich zdravý vývoj nepostradatelný. Spontánní tělesný pohyb, zejména

na čerstvém vzduchu, působí příznivě na růst a vývoj dítěte, podporuje rozvoj všech

orgánů a tkání, otužuje dítě. Přiměřená pohybová aktivita působí preventivně proti

stresu a vzniku civilizačních chorob, předchází obezitě či posiluje odolnost organismu

proti infekcím. Pohybové aktivity podporují zdraví, pokud jsou všestranné a děti

prožívají radost z pohybu (Havlínová, Vencálková a kol., 2000).

7

4 Charakteristika dítěte předškolního věku

Předškolní věk

Předškolní věk je podle Mertina a Gillernové (2010) jedním z nejzajímavějších

vývojových období člověka. Je to čas neutuchající tělesné i duševní aktivity, velkého

zájmu o okolní jevy, období charakteristické významnými změnami v různých

oblastech biologického i psychosociálního vývoje.

Pro práci s dětmi jsou podle Dvořákové (2006) důležité poznatky o tom, co je v určitém

období pro dítě charakteristické, jaká jsou jeho věková i individuální specifika. V této

kapitole budu především vycházet z vývoje, který propojuje složku somatickou

(tělesnou), funkční, psychickou a sociální.

Tělesný vývoj předškolního dítěte

Podle Lisé a Kňourkové (1986) dochází v předškolním věku k výraznému růstu výšky

(ročně 5 – 6 cm) a nabývání hmotnosti (2 – 3 kg ročně). Díky tomuto růstu děti ztrácejí

svou typickou baculatost a postava celkově získává proporce podobné dospělému. Dítě

před vstupem do základní školy váží kolem 20 - 22 kg a měří 110 až 115 cm. K tzv.

první vytáhlosti dochází mezi čtvrtým až šestým rokem. Prodlužují se horní i dolní

končetiny, trup ztrácí svou kulovitost a hlava se zdá v poměru k tělu menší. Dochází

k ztenčování vrstvy podkožního tuku a zvyšuje se podíl svalové hmoty na celkové

hmotnosti. Rozvoj kostí je charakterizován osifikací (zvápňováním). Kosti dítěte jsou

měkké, elastické a méně lomivé než v pozdějším věku. Nejsou dokončena kloubní

spojení, proto je možná vysoká flexibilita (rozsah v kloubech). Dokončuje se

prořezávání mléčných zubů, takže zpravidla je chrup při nástupu do školy kompletní.

Vyvíjí se příčná i podélná klenba nohy a chůze se stává pružnější. Dítě díky tomu

dovede vyrovnat nerovnost terénu a má mnohem větší stabilitu. Stále více se dítě

podobou přibližuje podobě dospělého. Ve výrazu obličeje se začíná projevovat určitá

specifičnost, charakteristické rysy zděděné po předcích.

Funkční vývoj předškolního dítěte

Zvětšující se tělesná hmotnost má dle autorek Lisé a Kňourkové (1986) vliv i

na zvýšení činnosti vnitřních orgánů – především srdce. Ve třech letech se jeho

hmotnost ztrojnásobí, v pěti letech zečtyřnásobí. S vyšším výkonem klesá klidová

8

tepová frekvence. V pěti letech je tepová frekvence 98 – 100 tepů za minutu, v šesti

letech se sníží na 90 – 95 za minutu. Zvětšuje se i hmotnost plic a počet dechů je v pěti

letech 26 za minutu. U dětí předškolního věku převažuje hrudní typ dýchání nad

břišním. Dvořáková (2006) uvádí, že při zátěži rychle stoupá tepová frekvence, jelikož

kardiovaskulární a dýchací systémy pracují neekonomicky ve srovnání s dospělým.

Například z klidové hodnoty cca 100 tepů za minutu až na 220 tepů a z klidové dechové

frekvence zhruba 20 dechů za minutu nejméně na dvojnásobek. I přesto takto vysoká

tepová a dechová frekvence nemusí znamenat přetížení. Oběhová soustava dítěte

po krátkém odpočinku rychle reaguje a je schopno další zátěže.

Psychický vývoj předškolního dítěte

Psychika dítěte je podle Dvořákové (2006) z hlediska pozornosti a emocí labilní. Dítě je

egocentrické, při jednání i myšlení je zaměřené na vlastní osobu. Všechna psychická

hnutí jsou zřetelná, neboť je velmi často projevují pohybem (skákáním, běháním,

mlácením,…). Kolem třetího roku dítě dospívá k vlastnímu sebepojetí

a sebeuvědomění, tzv. jáství. Děti se snaží sebeprosazovat a být samostatné. Často bývá

doprovázené vzdorovitým chováním, negativismem. Vnímání prostoru a času je

nepřesné. Děti měří čas prostřednictvím určitých událostí a opakujících se jevů. V tomto

období má dítě bujnou fantazii a živou představivost. Typická je tzv. nepravá lež, kdy je

dítě o svém tvrzení přesvědčeno. Rozvíjí a rozšiřuje se slovní zásoba dítěte.

Před vstupem do školy dítě používá aktivně 2500 – 3000 slov. Podle Piageta se jedná

o fázi názorného myšlení. Dítě uvažuje o předmětech a jevech, které existují v realitě,

proto je důležité názorné ukazování. Učení probíhá hlavně na základě konkrétní

zkušenosti, kdy dominuje poznávání světa prostřednictvím smyslů. Období

předškolního věku někdy nazýváme obdobím pročismu, neboť se dítě neustále ptá:

„Proč?“. Souvisí to s rozvojem myšlení, paměti a řeči. Postupně je již dítě schopné

srovnávat své chování s ostatními a do určité míry se také hodnotit.

Sociální vývoj předškolního dítěte

Předškolní období je nesmírně příznivým časem pro rozvoj socializace. Socializaci lze

chápat jako proces postupného začleňování dítěte do společnosti. Primární

a nejdůležitější socializaci v předškolním věku zajišťuje rodina, tj. uvádí je

do společenství lidí. V procesu socializace dítěte dochází ke změnám ve třech klíčových

rovinách: vývoj sociální reaktivity, sociálních kontrol a osvojení sociálních rolí. Vývoj

9

sociální reaktivity zahrnuje vývoj emočních vztahů k sobě samému, ale hlavně k lidem

v bližším i vzdálenějším společenském okolí. Tento vývoj probíhá od narození, avšak

až v předškolním období může dítě navazovat celou řadu vztahů s vrstevníky, s rodiči,

prarodiči, sourozenci, širší rodinou a s cizími dospělými. U vývoje sociálních kontrol

a hodnotových orientací jde hlavně o přijímání norem společensky žádoucího chování.

Prvními osobami určující hranice chování dítěte jsou rodiče. Dávají mu jasně najevo, co

smí a co ne. Zpočátku je chování dítěte řízeno někým z vnějšku. Až s přibývajícím

věkem narůstá sebekontrola a dítě normy přijímá za své. Osvojení sociálních rolí jsou

takové vzorce chování a postojů, které jsou od jedince očekávány ostatními členy

společnosti vzhledem k jeho věku, pohlaví, společenskému postavení apod. V procesu

formování vlastní identity by dítě mělo být schopné jmenovat několik svých rolí.

Například: „Jsem syn, kamarád, bratr, kluk, hokejista,…“ (Langmaier a Krejčířová,

2006). V předškolním období dochází k růstu významu vrstevníků. Styk dítěte

s druhými dětmi a dalšími dospělými je nezbytný. Dítě se učí spolupracovat, soutěžit,

pečovat o druhé, vést, podřizovat se, rozvíjí se jeho komunikace a zlepšuje se interakce

s jinými lidmi. Jsou to dovednosti nezbytné pro další zapojení dítěte do společnosti.

Vágnerová (2005) uvádí, že předškolní věk je třeba chápat jako období přípravy

na život ve společnosti a označuje tuto fázi jako fázi přesahu rodiny. Pro socializaci má

velký význam rodina nukleární i širší, protože poskytuje dítěti potřebnou stabilitu

a zázemí. Dále mateřská škola – ne jako instituce, ale především jako další sociální

prostředí, kam dítě patří. Nelze opomenout vrstevníky, kteří představují rovnocenné

partnery pro hry a další aktivity.

10

5 Škola v přírodě

Škola v přírodě je zotavovací akce školy, která má zdravotní a výchovně-vzdělávací

přínos. V této kapitole se nejprve budu zabývat historií a významem ŠvP. V další

podkapitole se zaměřím na rozvoj jednotlivých vzdělávacích oblastí na pobytu

v přírodě. Proces přípravy rozeberu především z legislativní stránky. Nelze opomenout

i přípravu dětí na ŠvP a spolupráci s rodiči. Předposlední podkapitola bude o organizaci

ŠvP. Programem pobytu v přírodě zakončím tuto kapitolu.

5.1 Historie škol v přírodě

Myšlenka výchovy dětí v přírodě není nová. Setkáváme se s ní už v dávné minulosti

u pedagogických myslitelů různých období a v různých pedagogických směrech. Již

Jan Amos Komenský, pedagog, který položil svým dílem základy novodobé

pedagogiky, nabádal ve svém díle Informatorium školy mateřské matky, aby každý den

se děti hýbaly a cvičily. Dále doporučoval s žáky co nejčastěji vycházet mimo školu

do přírody, protože přírodu považoval za učitelku. Pro zdravý rozvoj dětí doporučoval

cvičení a hry v přírodě, procházky a cestování. Kladl požadavek učit všemu příkladem

a praxí. Učitel by měl dodržovat princip názornosti, tj. učení co nejvíce opírat

o smyslovou zkušenost (Komenský, 1858, Jůva, 2007).

Pobyt na zdravém vzduchu, otužování, pestrou stravu, dostatek pohybu a kvalitní

spánek doporučoval anglický pedagog John Locke. Nejvýraznější postavou

francouzské pedagogiky 18. století byl Jean Jacque Rousseau, který byl přesvědčen,

že civilizace vede k mravnímu úpadku a východisko vidí v návratu k přírodě. V roce

1762 vychází pedagogický spis Emil čili o výchově, ve kterém zdůrazňuje osobní

zkušenost dítěte získanou pozorováním a vlastním uvažováním. Rousseau tvrdil, že

jedinou knihou má být dítěti sama příroda a kladl důraz na rozvoj smyslového vnímání.

V jeho přirozené výchově hrají velkou roli hry, překonávání přírodních překážek,

otužování a cestování (Jůva, 2007).

Významní představitelé 19. století (L. N. Tolstoj, A. Mosso, K. D. Ušinskij)

propagovali více cvičení a her v přírodě, procházky, pochody a turistiku. George Racina

či Georges Hébert zdůrazňovali, že umělé tělocvičné tvary nemohou nahradit spontánní

tělesná cvičení a nejlepším prostředkem výchovy k tělesné dokonalosti je přirozený

11

způsob života. Usoudil, že do tělesné přípravy se musí vrátit příroda, tudíž začal

v tělesné výchově využívat přírodního prostředí (Neuman, 1999).

Králíček a Kováčik (1964) uvádí, že koncem 19. a začátkem 20. století vzniká ve světě

pedagogické hnutí „nových škol“, které preferuje umísťování nových škol na vesnicích.

Jejich zakladatelem je Cecil Reddie, který v roce 1889 založil „New School“ v Anglii,

podle které vznikly další podobné školy ve Francii, Německu či USA. První škola

v přírodě byla založena v roce 1904 v Německu u Berlína. Byla nazvána jako „lesní

škola“, která sloužila pro tělesně slabé, choulostivé a nervózní děti. Škola měla hlavně

léčebno-rekreační charakter a byla v provozu celoročně.

Učení v přírodě má tradici i na našem území. Již na konci 19. století Ignác Libíček,

učitel jednotřídní školy v Droždíně u Olomouce, přenášel část vyučování do zahrady.

První skutečná škola v přírodě u nás vznikla v roce 1923. Byla to „Olomoucká škola

v přírodě při Domštátě“. Učilo se téměř stále venku a více než polovina veškerého úsilí

byla věnována tělesné výchově. Hlavní náplní bylo cvičení, hry a koupání. Škola

bohužel trvala jen krátce. Druhý pokus o školu v přírodě byl uskutečněn v Pardubicích

v roce 1926. Byla zřízena zahradní škola pro slabé a chudokrevné děti. Následovala celá

řada pokusů o založení škol v přírodě (Štorch, 1929).

Od roku 1956 do 80. let minulého století byla snaha organizovat ozdravné pobyty

ve formě škol v přírodě pro děti ze zdevastovaného životního prostředí. Jednalo se

o oblast Mostecka, Sokolovska, Ostravska, Prahy a dalších velkých měst. Škola

v přírodě se stala součástí vzdělávací soustavy. Délka pobytu byla stanovena na tři

týdny, děti z ohrožených oblastí vyjížděly v každém školním roce, ostatní jedenkrát

během školní docházky. Největší část nákladů hradil stát. Právě nedostatek finančních

prostředků koncem 80. let a společenské změny počátkem 90. let vedly k zásadním

změnám v organizaci škol v přírodě. Pobyt dětí byl zkracován a rostla finanční

spoluúčast rodičů (Ledvinka, 1998).

5.2 Dnešní škola v přírodě a její význam

V dnešní době má každá mateřská škola (dále jen MŠ) možnost uspořádat školu

v přírodě a vybrat si místo a zařízení, kde ji uskuteční. Realizace výjezdu závisí

na řediteli školy, potažmo na ochotě učitelek MŠ vyjet s dětmi na několik dní

12

do přírody. Svou roli zde může sehrát i aktivita rodičů a jejich ochota dětem pobyt

zaplatit.

Prvotním cílem školy v přírodě je upevnit zdraví dětí a zvýšit jejich fyzickou zdatnost.

Zdravotní stav dětí nelze výrazně ovlivnit po několikadenním, většinou pětidenním,

pobytu. Ozdravný účinek je vyvolaný změnou prostředí a dočasnou změnou stereotypu.

Doma i v mateřské škole děti tráví většinu času v zavřených místnostech. Na škole

v přírodě jsou děti vedeny ke zvýšené pohybové aktivitě, ke sportu, turistice, aktivnímu

poznávání. Více pohybu má sice za následek větší únavu, ale děti rychle regenerují

a v dostatečné míře odpočívají (např. pravidelný polední klid). Celkovým výsledkem je

zlepšování odolnosti a kondice dětského organismu (Ledvinka, 1998).

Vedle zdravotního přínosu škol v přírodě nelze pominout ani další výhody a možnosti,

které pobyty přinášejí. Pedagogové blíže poznávají děti, jejich povahu a chování. Škola

v přírodě také přispívá k začlenění problémových dětí do kolektivu a prohlubuje vazby

a vztahy mezi dětmi. Paní učitelky a děti se vzájemně hlouběji poznávají, což se může

pozitivně odrazit v jejich další spolupráci v MŠ. Děti jsou v přímém kontaktu

s přírodou. Získávají nejen vědomosti o přírodě, učí se v ní i pohybovat, chovat,

pozorovat a poznávat. Nové prostředí vybízí ke zkoumání, bádání, novým hrám a tvůrčí

práci. To, že děti zvládnout být několik dní bez rodičů, dodá dětem jistotu a víru ve své

schopnosti. Náročnější neznámé situace, které děti společně prožívají, je přirozeně

motivují k prosociálnímu chování, vzájemné podpoře a pomoci (Tvrďochová, 2015).

Děti by hlavně měly domů odjíždět obohacené o mnohé zkušenosti a zážitky, které

mohou napomoci ovlivnit jejich postoje a vztah k pohybu a přírodě.

5.3 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a škola

v přírodě

Vzdělávání v mateřské škole se uskutečňuje podle Rámcového vzdělávacího programu

pro předškolní vzdělávání. RVP PV je závazný dokument, který vymezuje hlavní

požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku.

Pro MŠ je závazná aktualizovaná verze z roku 2004. Na základě RVP PV má každá

mateřská škola povinnost vypracovat vlastní školní vzdělávací program (dále ŠVP).

Mateřská škola při sestavování ŠVP musí povinně začlenit požadavky RVP PV

13

a vycházet vždy z konkrétních podmínek školy. ŠVP je veřejný dokument, který je

přístupný pedagogické i nepedagogické veřejnosti. Z ŠVP vychází třídní vzdělávací

program (dále jen TVP), který si vybírá a upravuje témata, náměty nebo celé bloky

ze ŠVP ve vztahu ke konkrétní třídě a potřebám dětí. TVP je otevřený pracovní plán

učitelek z dané třídy, který je připravovaný a postupně dotvářený (Průcha, Koťátková,

2013).

Předškolní vzdělávání představuje počáteční stupeň veřejného vzdělávání

organizovaného a řízeného požadavky a pokyny Ministerstva školství, mládeže

a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Je institucionálně zajišťováno mateřskými školami.

Předškolní vzdělávání je určeno pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. Úkolem

institucionálního předškolního vzdělávání je rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho

tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání

okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít

ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané

(Smolíková, 2004).

Rámcové cíle jsou specifikovány do pěti oblastí rozvoje osobnosti dítěte:

1. Biologická oblast – Dítě a jeho tělo,

2. Psychologická oblast - Dítě a jeho psychika,

3. Interpersonální oblast – Dítě a ten druhý,

4. Sociálně-kulturní oblast – Dítě a společnost,

5. Environmentální oblast – Dítě a svět.

V každé oblasti jsou pak formulovány specifické činnosti a příležitosti, jež vedou

k osvojení kompetencí (Dvořáková, 2011).

Škola v přírodě se nejvíce vztahuje k první oblasti – Dítě a jeho tělo. Záměrem

vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je podporovat zdravý růst a vývoj

dítěte, podporovat fyzickou pohodu, zlepšovat tělesnou zdatnost a zdravotní kulturu,

rozvíjet pohybové a manipulační dovednosti dítěte, učit samoobsluze a vést ke zdravým

životním návykům a postojům. Pobyt v přírodě se prolíná i s dalšími vzdělávacími

oblastmi (Smolíková, 2004).

14

V psychologické oblasti se pedagog snaží podporovat duševní pohodu, psychickou

zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů

a funkcí, jeho citů i vůle, sebepojetí a sebehodnocení, kreativity a snaží se povzbuzovat

dítě v dalším rozvoji, poznávání a učení. Na škole v přírodě je dítě odloučené na určitou

dobu od rodičů, učí se rozhodovat o svých činnostech a ovládat svoje city. Při pobytu

i hrách je důležité, aby děti uměly vyslechnout pravidla a respektovat je, vyjadřovat své

zážitky například z výletu a popsat jeho průběh. U mnoha aktivit je nutné, aby se děti

mezi sebou dohodly, komunikovaly, verbálně i neverbálně, spolupracovaly

a pomáhaly si. Příroda je sama o sobě studnou poznání, rozvíjí hrubou i jemnou

motoriku, smysly, představivost, tvořivost i fantazii (Smolíková, 2004).

Oblast Dítě a ten druhý je těžištěm pro vytváření vztahů mezi jednotlivými dětmi. Děti

jsou po celou dobu pobytu na škole v přírodě v kontaktu nejen mezi sebou, ale i

s dospělými jako například pedagogy, zdravotníkem či personálem ubytovacího

zařízení. Je důležité, aby se děti navzájem respektovaly, spolupracovaly, komunikovaly

a dodržovaly dohodnutá a pochopená pravidla.

Záměrem sociálně-kulturní oblasti je uvést dítě do společenství druhých lidí,

do pravidel soužití s ostatními, do světa kultury a umění. V mateřské škole i na pobytu

v přírodě děti rozvíjejí schopnost žít ve společenství ostatních, spolupracovat

a přináležet ke skupině, získávají také poznatky o prostředí. Při tematicky zaměřené

škole v přírodě, například Cesta kolem světa, Indiáni či Olympijské hry, se děti mohou

seznámit s kulturou a uměním jiných národů (Smolíková, 2004).

V environmentální oblasti je vhodné podpořit pocit sounáležitosti s přírodou, zařadit

do programu hry s ekologickou tématikou, aby si děti uvědomily vliv člověka na životní

prostředí. Pomocí přímého kontaktu s přírodou lze více ovlivnit postoj dítěte

k životnímu prostředí než ve třídě mateřské školy.

5.4 Proces přípravy školy v přírodě

Je nezbytné, aby se každý pedagog připravil na školu v přírodě. Obecně platí, čím více

námahy věnujeme přípravě, tím méně úsilí pak budeme muset vynaložit na zajištění

hladkého průběhu akce.

15

5.4.1 Legislativa pro konání škol v přírodě

Každý pedagog by měl před odjezdem na školu v přírodě důkladně prostudovat zákony,

vyhlášky, metodické pokyny i směrnice školy týkající se školy v přírodě. Podrobným

studiem zákonů a vyhlášek jsem zjistila, že v současné době platí tyto právní

dokumenty:

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném

a jiném vzdělávání (školský zákon), novela školského zákona č. 472/2011 Sb. -

§ 29 Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních,

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů,

zákon č. 395/1991 Sb., o školských zotavovacích zařízeních - § 16 – Škola

v přírodě,

vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, novela vyhlášky

č. 214/2012 Sb. - § 5 Péče o zdraví a bezpečnost dětí,

vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz

zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých,

vyhláška MŠMT č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů,

vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích

zařízeních a školských účelových zařízení - § 10 Účel školy v přírodě,

vyhláška MŠMT č. 107/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb.,

o školním stravování,

vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce

pro děti,

metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů

ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstev školství, mládeže

a tělovýchovy čj. 37014/2005-25,

škola v přírodě se dále řídí podle směrnice dané školy.

5.4.2 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci

Pro účast na některých vzdělávacích činnostech školy, například na škole v přírodě,

sportovních a tělovýchovných akcích, se vyžaduje zdravotní způsobilost podle § 9

a § 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tento zákon ale v § 8

pojmenovává tuto povinnost pouze pro zotavovací akce, což je organizovaný pobyt

16

30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů. Neřeší tedy pobyty kratší než 5

dnů, pro menší počet dětí než 30.

Mateřská škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které

je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným pravidelným

očkováním,

nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu),

ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku

s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou

z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.

Ze zákona vyplývá, že škola požaduje po zákonných zástupcích dítěte:

Zdravotní způsobilost k účasti na akci. Zdravotní způsobilost dítěte pro účast

na zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel

zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Vzor posudku je

dán právním předpisem - Příloha č. 3 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. Posudek

o zdravotní způsobilosti dítěte (příloha A) má platnost po dobu jednoho roku

od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní

způsobilosti dítěte.

Písemné prohlášení zákonného zástupce dítěte (příloha B), ve kterém potvrdí,

že dítě nejeví známky akutního onemocnění, a ve 14 kalendářních dnech

před odjezdem na mimoškolní akci nepřišlo do styku s fyzickou osobou

nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není

nařízeno karanténní opatření. Toto potvrzení nesmí být starší než jeden den.

Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce

škole.

5.4.3 Povinnosti školy

Školy mají povinnost při akcích, které mají podle § 8 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně

veřejného zdraví, charakter zotavovací akce, ohlašovat jeden měsíc před zahájením akce

místně příslušné krajské hygienické stanici tyto údaje:

termín a místo jejího konání,

17

počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,

způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a

způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.

Ředitel školy písemně pověřuje pedagogického pracovníka vedením školy v přírodě.

Vedoucí ŠvP zajišťuje:

ubytování a stravování účastníků na základě písemné smlouvy, kterou

provozovatel zajišťuje požadavky dané zákonem (hygienické normy

pro ubytování, stravování, vzdělávání),

dopravu dětí na místo konání zotavovací akce,

zdravotníka a vybavení lékárničky (příloha C),

personální obsazení – odborně i zdravotně způsobilý doprovod v takovém počtu,

aby byla zajištěna výchova a vzdělávání dětí, jejich bezpečnost, dohled

nad dětmi 24 hodin, popř. zajistí od externích pracovníků podklady pro uzavření

dohody o provedení práce mimo pracovní poměr,

rozpis služeb pedagogických pracovníků tak, aby byly dodrženy zásady

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

sestavení režimu dne a ve spolupráci s ostatními pedagogy připraví program

ŠvP,

písemnou informaci zákonným zástupcům o průběhu a podmínkách akce,

závaznou přihlášku od rodičů,

finanční rozpočet školy v přírodě,

materiální zabezpečení (pomůcky, diplomy, odměny, sportovní náčiní apod.),

po dohodě s vedením školy vyplnění příkazů k pracovní cestě,

před zahájením akce sjednání pojistné smlouvy s pojišťovnou (jednorázové

úrazové pojištění dětí, pojištění pedagogických pracovníků z odpovědnosti

za škodu vzniklou při výkonu povolání),

po akci vypracuje zprávu o této pracovní cestě a vyúčtování (Směrnice školy

k mimoškolním akcím, 2015).

Zdravotník by měl zajistit:

základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání školy v přírodě

a kontrolu dodržování hygienických požadavků,

18

vedení zdravotnického deníku, seznam účastníků, evidence úrazů dětí,

prohlášení rodičů, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických

osob činných při škole v přírodě a následné uchování těchto dokumentů po dobu

6 měsíců od skončení akce,

péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě (oznámí mu

konání akce),

informovanost zákonných zástupců o zdravotních potížích, které dítě v průběhu

školy v přírodě prodělalo a o případném kontaktu s infekcí (§ 11 zákona

č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

5.4.4 Požadavky na ubytování a stravování

Hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky, ubytování, vybavení,

osvětlení a úklid, zásobování vodou, odstraňováním odpadků a odpadních vod,

stravování a režim dne na školách v přírodě upravuje vyhláška MZ č. 106/2001 Sb.,

o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti.

Prostory ve stavbách musí být suché, s přirozeným větráním a osvětlením. Ubytování

dětí se zajišťuje odděleně podle pohlaví a pedagogický dozor se ubytuje odděleně

v blízkosti dětí. Zdravotník se ubytuje v bezprostřední blízkosti ošetřovny s izolací.

Plocha na jedno dítě musí být nejméně 2,5 m². Patrová lůžka nelze použít pro děti

předškolního věku. Ložní prádlo se mění vždy před použitím lůžka jiným dítětem, dále

po znečištění a po odchodu dítěte z důvodu nemoci. Úklid všech prostor se provádí

denně. Na zotavovacích akcích musí být vytvořeny podmínky pro osobní hygienu.

V umývárně musí být na 5 dětí jedno umyvadlo a na 30 dětí nejméně jedna sprchová

růžice. Sprchy a toalety se užívají odděleně podle pohlaví. Jedna toaleta připadá

maximálně na 15 dětí. V blízkosti toalety musí být možnost mytí rukou v tekoucí vodě.

Podle vyhlášky MZ č. 106/2001 musí být denně pro děti zajištěna snídaně, přesnídávka,

oběd, svačina a večeře. Při výdeji stravy lze sloučit výdej snídaně s přesnídávkou

a oběda se svačinou. Součástí snídaně musí být teplý nápoj. Jedno z hlavních jídel musí

být teplé. Strava podávaná dětem musí odpovídat jejich věku a fyzické zátěži. Nápoje

musí být pro účastníky zotavovací akce k dispozici po celý den. Uchovávají se

v krytých nádobách s výpustným kohoutem nebo se rozlévají přímo z originálních

19

balení. Na sestavování jídelního lístku se podílí zdravotník. V příloze č. 1 k vyhlášce

č. 106/2001 Sb. jsou uvedeny podmínky pro podávání a použití některých potravin

a přípravu pokrmů.

5.4.5 Spolupráce s rodiči

Zvláště v mateřské škole bychom neměli zapomínat na přípravu dětí i jejich rodičů

na školu v přírodě. Zákonní zástupci by měli být první, s kým bude pedagog mluvit

o přípravě na školu v přírodě. Na schůzce hned na počátku školního roku by měl

pedagog seznámit rodiče s plánem uskutečnění a významem pobytu v přírodě,

ubytováním, finančních podmínkách, organizačních záležitostech apod. Důležité je

rodičům zavčas oznámit seznam potřeb dítěte a nutnost označení oděvu a bot příslušnou

značkou. Dále sdělit přesnou adresu ubytovacího zařízení, telefonní kontakt

na pedagoga, počet učitelek na počet dětí, noční služby, program, způsob informování

o dění na škole v přírodě. Výborným způsobem je vedení deníku na webu mateřské

školy – každý večer paní učitelky uloží krátké povídání o tom, co všichni dělali a jak to

probíhalo. Také je dobré vyhradit nějaký čas na telefonáty – rodiče v případě potřeby

mohou zavolat paní učitelce a informovat se o dítěti. Zákonní zástupci často mají

mnoho obav v souvislosti se školkou v přírodě, proto je dobré je co nejpečlivěji

informovat a otevřeně komunikovat. Považuji za podstatné rodiče ujistit a vysvětlit, že

návštěvy jsou nežádoucí a ze zdravotních důvodů se nedoporučuje dětem dávat s sebou

sladkosti. Děti si s sebou mohou brát své oblíbené hračky. Není ale dobré to přehánět

s talismany a upomínkami na maminku, které mohou děti ještě více rozesmutnit.

Na škole v přírodě se musí každé dítě starat o svoje osobní věci. Proto před odjezdem

na pobyt by měli rodiče věnovat dítěti více pozornosti, vést je k tomu, aby si udržovaly

pořádek ve věcech a zvládaly sebeobsluhu. Oblečení a nutné potřeby by měl rodič balit

společně s dítětem. Je nezbytné, aby si dítě poznalo své oblečení a věci (Králíček, 1985,

Tvrďochová, 2015).

5.4.6 Příprava dětí na školu v přírodě

Některé děti nesou těžce odloučení od rodičů, zvláště od maminky. Proto je důležité

nezapomínat na přípravu dětí. Abychom pomohli dětem předejít adaptačním potížím,

nebo případně je zvládnout, potřebujeme na to i několik měsíců předem. Je dobré

během roku zkoušet odloučení od rodičů, posilovat psychickou odolnost a samostatnost

dítěte, nacvičovat možné zátěžové situace. Důležitá je i příprava dětí v mateřské škole.

20

Některým MŠ se osvědčuje děti pozvolna zvykat „pohádkovou nocí ve školce“ nebo

třeba dvoudenním výletem. Děti se již v MŠ mohou seznamovat s programem, který

tematicky souvisí s plánovaným programem pobytu. Když se s tématem pracuje už

před odjezdem, pobytová akce může být vyvrcholením dlouhodobější práce. S dětmi lze

diskutovat o námětech, které by je lákaly a dát jim možnost výběru. Ověřená témata

jsou pravěk a dinosauři, cesta za pirátským pokladem, život v džungli, indiáni, příběh

Ferdy Mravence nebo lesních skřítků, říše pohádek, cesta do vesmíru, rytíři a princezny

apod. Pro děti může být velmi lákavé prohlížet si fotky zařízení, místa, kam pojedou,

studovat mapu a vyznačit místo pobytu, hrát námětové hry typu jedeme na školu

v přírodě (Tvrďochová, 2015).

5.5 Organizace školy v přírodě

5.5.1 Bezpečnost, ochrana zdraví na mimoškolních akcích

Mimoškolní akce jsou z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví podstatně rizikovější než

běžné vzdělávání v mateřské škole. Proto je nezbytné věnovat této problematice

mimořádnou pozornost. Před školou v přírodě je potřebné seznámit děti se zásadami

bezpečného chování, s možnými riziky, se kterými se mohou setkat, poučit je

o dopravní kázni, ochraně přírody, nebezpečích spojenými s pobytem v přírodě,

zásadách slušného chování.

Za počty dětí a pedagogických pracovníků na mimoškolních akcích školy je plně

zodpovědný ředitel školy. Při stanovení počtu musí vycházet z platných právních norem

a míry rizika, kterou mimoškolní akce přináší (Štoček, 2016).

Počet pedagogických pracovníků k zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo místo,

kde se uskutečňuje vzdělání (vycházka, výlet, škola v přírodě) se řídí podle § 5

vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.

21

Tab. 1 – Doporučený počet pedagogických pracovníků k zajištění bezpečnosti dětí

(Štoček, 2016)

Počet dětí Počet pedagogických pracovníků nebo jiných zletilých osob

zodpovědných k právním úkonům

Obvyklá míra rizika Zvýšená míra rizika

20 dětí 1 pedagog 2 pedagogové nebo

1 pedagog + 1 zletilá osoba

21 až 29 dětí 2 pedagogové nebo

1 pedagog + 1 zletilá osoba

3 pedagogové nebo

2 pedagogové + 1 zletilá osoba

30 a více dětí 2 pedagogové a více

1 pedagog + 1 zletilá osoba

a více

3 pedagogové a více, zdravotník

nebo

2 pedagogové + 1 zletilá osoba

a více, zdravotník

Zajištění první pomoci

I na mimoškolních akcích musí být zabezpečena první pomoc a ošetření. Je zde nutné

aplikovat na školní podmínky § 101 až 108 zákoníku práce (Bezpečnost a ochrana

zdraví při práci). Jedná se zejména o:

určení zdravotníka, jedná-li se o zotavovací akci, nebo alespoň pověření

pedagogického pracovníka, který bude zajišťovat první pomoc a ošetření,

lékařské ošetření při úrazech a náhlých onemocněních,

lékárničky první pomoci s potřebným vybavením,

seznámení dětí a všech účastníků mimoškolní akce se zásadami poskytování

první pomoci,

mít k dispozici telefonní seznam nejbližších zdravotnických zařízení včetně

zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných a nemocných,

organizačně zajistit doprovod dítěte do zdravotnického zařízení,

o události (nemoc, úraz) a provedených opatřeních informovat neprodleně

zákonného zástupce dítěte,

pro případ, kdy by byl nutný zásah lékaře, zajistit pohotovost při nutné lékařské

péči (Štoček, 2016).

Lékárnička

V příloze vyhlášky MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací

akce pro děti je uveden minimální rozsah vybavení lékárničky na zotavovacích akcích

pro děti a pro školy v přírodě. Od 1. ledna 2014 vstoupila v účinnost vyhláška MZ

22

č. 422/2013 Sb., která novelizuje vyhlášku č. 106/2001 Sb. a upravuje tím obsah

lékárničky.

Podávání léků na mimoškolních akcích

Mimoškolní akce jsou mnohdy spojeny s potřebou podávání léků některým dětem, aby

se mohly takové akce zúčastnit (léky proti alergii, chronickým onemocněním apod.).

Je potřebná nejlépe písemná dohoda mezi zákonným zástupcem a školou. Například

učitel dohlédne, aby si dítě vzalo lék, nebo učitel předá dítěti lék podle pokynů

zákonného zástupce. Dále by měl mít ředitel školy podepsanou žádost od rodičů

o podávání léků dítěti, kde bude jasně stanoveno, co, kdy a jak podávat apod. (Štoček,

2016).

5.5.2 Režim dne

Režim dne na mimoškolních akcích musí dle § 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně

veřejného zdraví zohledňovat:

věkové a fyzické zvláštnosti dětí,

podmínky jejich pohybové výchovy a otužování,

režim stravování včetně pitného režimu.

Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti

v § 8 uvádí, že

V režimu dne musí byt pevně vymezena doba pro spánek, osobní hygienu

a stravování. Doba vymezená pro spánek musí činit nejméně 9 hodin pro děti

do 10 let včetně. Režim dne musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dětí.

Fyzická a psychická zátěž dětí musí být přiměřená jejich věku, schopnostem

a možnostem. Při soustavné fyzické zátěži dětí v prvních dvou dnech zotavovací

akce musí být třetí den vyhrazen odpočinku.

Pedagogičtí pracovníci průběžně kontrolují oblečení, obuv a lůžkoviny dětí, aby

byly chráněny před provlhnutím a nedocházelo k prochladnutí dětí. Dále

kontrolují, zda děti dodržují osobní hygienu.

23

Příklad režimu dne pro děti předškolního věku

7,30 – 7,45 budíček

7,45 – 8,00 rozcvička

8,00 – 9,00 osobní hygiena a snídaně

9,00 – 11,30 pobyt venku (vycházka, týmové hry – např. hledání pokladu,

stopovaná apod.)

11,30 – 12,00 oběd

12,00 – 14,00 polední klid a klidové činnosti (např. malování na kameny,

odlitky ze sádry apod.)

14,00 – 14,30 svačina

14,30 – 15,30 spontánní hry (dle volby dětí – např. fotbal, přehazovaná, apod.)

15,30 – 17,30 hry pro jednotlivce (např. pamatovaná)

17,30 – 18,00 večeře

18,00 – 19,30 večerní program (např. volba Miss, společenské hry apod.)

19,30 – 20,30 osobní hygiena

21,00 večerka

5.6 Program školy v přírodě

Použiji slova z knihy Vycházky a výlety s dětmi od Miloše Zapletala (2003), kde uvádí,

že každý výlet by měl mít:

zajímavý cíl,

přinést silné zážitky, radost a vzrušení ze hry,

vzdělávací záměr – děti něco nového naučit, posílit tělesnou zdatnost, upevnit

zdraví, poznat nový kousek rodného kraje a také upevnit a zlepšit vztahy

ve skupině.

Myslím si, že to samé lze převést na školu v přírodě a je potřebné na to pamatovat nejen

při přípravě, ale hlavně v průběhu školy v přírodě.

5.6.1 Hra

Předškolní věk je nazýván obdobím hry, protože dítě hře věnuje mnoho času a je to

právě hra, kolem níž se veškerá aktivita dítěte projevuje. Je důležitým prvkem v rozvoji

osobnosti dítěte, je i výchovným prostředkem a pomocí ní děti získávají prožitky

a zkušenosti. Hra je sama o sobě motivující a měla by jí být provázaná celá škola

24

v přírodě. Nejprve se budu zabývat spontánní hrou a posléze se budu věnovat řízeným

pohybovým hrám.

Spontánní hra

Soňa Koťátková (2005) ve své knize Hry v mateřské škole v teorii a praxi uvádí, že hra

je tou nepřirozenější a nejčastější aktivitou. Vzniká z vnitřní potřeby dítěte

a významně působí na jeho život. Lze ji definovat jako spontánní, improvizovanou

činnost, určenou mírou vlastní zkušenosti, v jejímž rámci dítě objevuje svět.

Spouštěcím mechanismem pro hru je radost a emocionální uspokojení, kterou mu

přináší. Dítě se jejím prostřednictvím přirozeně učí, získává zkušenosti, zkoumá,

improvizuje, objevuje, komunikuje, relaxuje, baví se, přebírá různé role a vzorce

chování, seznamuje se s okolním světem, zažívá napětí a uvolnění, rozvíjí pohybové

dovednosti apod. Dítě si dokáže hrát velmi soustředěně, ve hře je plně angažováno.

Pedagogové by měli děti při hře pozorovat, neboť hra odráží stupeň fyzického

a psychického rozvoje dítěte.

Pohybové hry

Pohybové hry jsou vhodnou formou dětské pohybové aktivity. Mazal (2007, s. 19) říká,

že „pohybovou hru chápeme jako záměrnou, uvědoměle organizovanou pohybovou

aktivitu dvou a více lidí, v prostoru a čase, s předem dobrovolně dohodnutými

a bezpodmínečně dodržovanými pravidly. Hra má účelný a souvislý uzavřený děj. Je

charakterizována napětím, prožitkem, radostí, veselím, vysokou motivací k činnosti,

uplatněním známých dovedností, pohodou a často soutěživostí.“

Autor publikace Hry v přírodě s malými dětmi Dušan Bartůněk (2001) zdůrazňuje, že je

důležitá příprava hry, která někdy zabere více času a námahy než samotná hra.

Pro předškolní děti je důležitá motivace ke hře a každý pedagog by ji měl zvládnout.

Motivací získáváme děti pro činnost a je dobré mít ji předem připravenou. Velký podíl

na úspěchu či neúspěchu hry má osobnost vedoucího. Dobrý vedoucí dokáže díky

motivaci ze všední hry vytvořit zábavnou a přínosnou aktivitu, nadchnout a strhnout

zúčastněné ke společné činnosti. Pravidla hry je nutné formulovat jednoduše

a srozumitelně a snažit se, aby přesně a jednoznačně popisovala, o co ve hře jde. Hry

pro malé děti nemají mít složitá pravidla. Na začátku hry pravidla krátce vysvětlíme

a případně předvedeme, co je míněno nebo si hru zkusíme „nanečisto“. Při práci

25

s dětmi je důležité dodržování bezpečnostních zásad a předvídání nebezpečných

situací. Při pohybových hrách konaných v přírodě je nutné pamatovat na možné

zdravotní obtíže, jako alergické reakce a vědět, jak na ně reagovat. Důležitým aspektem

je i ochrana přírody. Volíme adekvátní místo pro hru, vedeme děti k poznávání

a chránění přírody a všímání si krásy kolem sebe. Po skončení programu vrátíme

prostředí do původního stavu.

5.6.2 Vycházky a výlety

Součástí školy v přírodě je organizování procházek po okolí a konání výletů. Dle

Zapletala (2003) lze výlet definovat jako celodenní akci trvající nejméně šest hodin.

Mohou být polodenní a celodenní. Výlety v přírodě mají pro děti nesmírný význam.

Posilují jejich zdraví, nutí je k pohybu, čistý vzduch má blahodárné účinky na dětský

organismus. Během výletu je třeba střídat chvíle napětí s uvolněním a namáhavou

činnost s odpočinkem. Je důležité děti zaujmout, nadchnout a motivovat

prostřednictvím zajímavé činnosti. Využíváme pohybové hry, které motivují postup

vpřed – stopovanou, indiánský běh, závody k dohledným cílům apod. Na výletech

do přírody se děti seznamují s rostlinami, stromy, životem zvířat, učí se, jak se správně

mají chovat k přírodě, pečovat o ni a vytvářet tak zdravé prostředí. Děti se také učí dívat

na mapu, orientovat se, tábořit. Na příhodném místě si děti mohou zkusit rozdělat oheň,

opéct si na něm špekáčky či uvařit čaj. Prostřednictvím výletů se děti učí přizpůsobovat

vývoji prostředí v rámci ročních období (Dvořáková, 2011).

5.6.3 Prožitek a zážitek

Pro každého člověka, zejména pro děti, je důležitý zážitek. Zážitky prozařují

jednotvárnost všedních dní, přinášejí vzrušení a často i zajímavé poznatky

a zkušenosti. Ale co je ten zážitek? Nyní se pokusím vysvětlit pojmy zážitek a prožitek

(Zapletal, 2003).

Často jsou tyto pojmy chápány jako synonyma. Některé jazyky například angličtina

a němčina dokonce nerozlišují pojmy prožitek, zážitek či zkušenost. Pro všechny výrazy

má angličtina pouze jeden výraz - „experience“. Český jazyk však rozlišuje pojmy

prožitek a zážitek. Při objasňování pojmu zážitek lze vycházet z definice prezentované

Hartlem a Hartlové (2000). Zážitek je každý duševní jev, který jedinec prožívá. Je

vždy vnitřní, subjektivní a citově prokázaný. Jedná se o zdroj osobní zkušenosti.

26

Hromadí se celý život a skládá jedinečné duševní bohatství člověka. Psychologický

slovník dále definuje prožitek jako psychický jev charakterizovaný proudem vědomí

každého více či méně uvědomovaného duševního obsahu. Je přísně individuální a těžko

sdělitelný.

Rozdíl mezi prožitkem a zážitkem zjednodušeně vysvětluje Jiří Kirchner (2009) v knize

Psychologie prožitku a dobrodružství pro pedagogiku a psychoterapii. Prožitek spíše

vystihuje aktivitu prožívání (především jako přítomnostní charakter – tělesný a duševní)

než jeho pasivitu. Jestliže se však k tomuto prožitku nebo souboru prožitků vracíme

v minulosti (analýza děje, vzpomínka apod.), jeví se nám vhodné označení jako zážitek.

Dle Kirchnera (2009) mají na kvalitu a intenzitu prožívání zásadní vliv emoce.

Na emocích závisí, jak silný bude otisk konkrétní situace, který se uchová v našem

vědomí a podvědomí, a také zda ho budeme vnímat kladně či záporně. Škola v přírodě

bezesporu přinese pro děti spoustu nových zážitků i zkušeností. Jak již bylo zmíněno,

zážitky mohou být pozitivní i negativní. Tímto bych chtěla upozornit, že je velice

důležité vnímat reakce a pocity dětí. Úzkostnější děti v novém prostředí reagují pláčem

na náročnější situace, když jim například něco nejde nebo něčemu nerozumí. Smutek

nejčastěji děti přepadá při volných chvílích či ukládání do postýlek. Je důležité, aby

paní učitelky měly pochopení pro stesky dětí, byly jim nablízku a pomohly jim

zvládnout náročné situace. Dětský smutek není dobré zlehčovat, aby nepřevládaly

v dětech negativní prožitky nad těmi kladnými zážitky.

27

6 Výzkumné šetření

6.1 Cíl výzkumného šetření

Cílem práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit okolnosti pořádání škol v přírodě

pro děti předškolního věku na Královéhradecku. Dále zmapovat, co mateřské školy

limituje při rozhodování v realizaci školy v přírodě, délku pobytu a kolik dětí se účastní

ŠVP. Následně zjistit, jaké jsou důvodu neúčasti dětí, složení doprovodného sboru

a převládající aktivity na ŠvP.

6.2 Úkoly výzkumu

Pro naplnění vytyčených výzkumných cílů jsem definovala následující úkoly práce:

zjistit co nejvíce informací vztahujících se k problematice pořádání škol

v přírodě pro předškolní děti,

stanovit metodologii výzkumu: cíl a úkoly práce,

realizovat výzkum s pedagogy mateřských škol na Královéhradecku – sběr dat,

zpracovat a vyhodnotit získané údaje.

6.3 Metodologie

Ve svém výzkumu jsem aplikovala metodu dotazování. Dotazník jsem vytvořila

ve spolupráci s vedoucím diplomové práce Mgr. Tomášem Roztočilem a paní učitelkou

z mateřské školy, která každoročně organizuje školu v přírodě pro děti předškolního

věku. Dotazník je rozdělen na dva okruhy otázek. Jeden okruh otázek je zaměřený

na organizaci a druhý na program ŠvP. Pro účely této práce jsme zvolili kvantitativní

přístup.

6.4 Rozbor dotazníku

1. Mateřská škola, ve které učíte je:

a) ve městě

b) na vesnici

Testová otázka. Otázky č. 1 a 2 zjišťují počet a polohu mateřských škol, které pořádají

školy v přírodě.

28

2. Organizuje vaše MŠ školu v přírodě (ŠvP)?

ANO NE

Uzavřená otázka. V případě, že mateřská škola na ŠvP nejezdí, pokračuje otázkami 3

a 4. Dále již dotazník nevyplňuje. V případě kladné odpovědi, pokračuje ve vyplňování

dotazníku od otázky 5 až 25.

3. Proč vaše mateřská škola neorganizuje ŠvP?

a) nemám zájem o práci navíc

b) není dostatek finančních prostředků

c) myslím si, že je to zbytečné

d) ráda bych s dětmi jela, ale nemám dostatek informací, jak ŠvP organizačně zajistit

e) jiné, uveďte ………

Otázka testová. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost. V případě vybrání

možnosti e), doplňková otevřená otázka. Otázka si klade za cíl zjistit, jaké jsou důvody

neorganizování pobytů v přírodě.

4. Pokud bych organizovala ŠvP:

a) myslím si, že to není žádný problém

b) nevím, kde bych hledala potřebné informace o organizačním zajištění, právní

předpisy apod.

Testová otázka. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost.

5. Jak často jezdíte na ŠvP?

a) 1 krát za rok

b) 2 krát za rok

c) jiné, uveďte ……

Otázka testová. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost. V případě vybrání

možnosti c), doplňková otevřená otázka.

6. Kolik dní obvykle trvá vaše ŠvP?

a) 3 a méně dní

b) 4 dny

c) 5 dní

d) více jak 5 dní

29

Testová otázka, která zjišťuje, kolik dní většinou trvá pobyt v přírodě. Bylo možné

zakroužkovat pouze jednu možnost.

7. Na jaký typ ŠvP jezdíte převážně?

a) letní

b) zimní

Otázka testová, která chce zjistit preferenci zimních či letních škol v přírodě. Bylo

možné zakroužkovat pouze jednu možnost.

8. Kolik dětí se účastní ŠvP?

a) do 15 dětí

b) 15 – 25 dětí

c) více než 25 dětí

Testová otázka. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost.

9. Jakou částku (v Kč) vybírá MŠ od rodičů na jedno dítě?

a) do 1 000 Kč

b) 1 000 Kč – 2 500 Kč

c) 2 500 Kč – 5 000 Kč

d) jiná částka, uveďte ……

10. Co Vás limituje při rozhodování v realizaci ŠvP?

a) lokalita

b) peníze

c) čas

d) jiný důvod, uveďte ….

Otázky č. 9 a 10 jsou testové. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost. V případě

vybrání jiná částka či jiné důvody, doplňková otevřená otázka.

11. Jaké destinace preferujete pro ŠvP?

Otázka otevřená.

30

12. Jaká dokumentace je potřebná pro konání ŠvP?

Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 5 možností.

a) písemný souhlas zákonných zástupců dítěte se zařazením dítěte na školu v přírodě

b) posudek o zdravotní způsobilosti dítěte

c) závazné prohlášení o bezinfekčnosti

d) smlouvy a dohody

e) jiné, uveďte ….

13. Jak informujete rodiče o konání ŠvP?

Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 3 možnosti.

a) informace na webových stránkách mateřské školy

b) informativní schůzka s rodiči

c) jiné, uveďte ….

Otázky č. 12 a 13 jsou testové s místem na případné doplnění nabídnutých odpovědí.

Bylo možné zakroužkovat více odpovědí. Otázka zjišťuje, jak mateřské školy informují

zákonné zástupce o pořádání ŠvP.

14. Jaké je složení doprovodného sboru?

Učitel/ka MŠ ANO NE Kolik? ……………

Zdravotnice ANO NE Kolik? ……………

Nepedagogičtí pracovníci ANO NE Kolik? ……………

Asistent pedagoga ANO NE Kolik? ……………

Externí instruktoři ANO NE Kolik? ……………

Ostatní – kdo? ANO NE Kolik? ……………

Otázka polouzavřená, s místem na případné doplnění počtu osob.

15. Jak vaše MŠ organizuje ŠvP?

a) vše si organizujete sami (sháníte ubytování, dopravu, pomocný pedagogický

personál, zdravotníka, připravujete program,…)

b) využíváte služeb cestovních agentur, které zajistí ubytování, dopravu, popř. další

služby (zdravotníka, pomocný personál, nabídne aktivity pro děti, výlety,…)

16. Pokud byste si mohla vybrat, kterou variantu z otázky 15. zvolíte raději?

a) - b)

31

Otázky č. 15 a č. 16 jsou testové. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost.

17. Jaké aktivity převládají na ŠvP?

Označte číslicemi (5-1), 5 – nejvíce zastoupená, 1 – nejméně zastoupená aktivita

- pohybové

- výtvarné

- hudební

- dramatické

- volná hra dětí

Škálová otázka posuzovací. Respondenti řadili aktivity od nejvíce zastoupené

po nejméně zařazované činnosti na škole v přírodě.

18. Jaké pomůcky používáte na ŠvP?

Otevřená otázka.

19. Myslíte si, že je vhodné, aby si děti vozily vlastní sladkosti? ANO NE Proč?

Mohou si děti brát oblíbenou hračku/talismany s sebou? ANO NE

Využíváte pomoci rodičů? ANO NE Jak?

Dovolujete rodičům, aby posílali dětem dopisy (pohledy)? ANO NE

Mohou Vám rodiče volat během ŠvP? ANO NE Kdy?

Dovolíte rodičům, aby přijeli za dětmi na návštěvu? ANO NE

Informujete rodiče v průběhu o dění na ŠvP? ANO NE Jak?

Informujete se předem, jak vypadá okolní prostředí? ANO NE

Můžete si stanovit jídelníček sami? ANO NE

Využíváte TV a DVD? ANO NE

Pořádáte pro děti noční hry? ANO NE Jaké?

Otázka polouzavřená, s místem na případné doplnění nabídnutých odpovědí.

20. Kolik času během dne mají děti na volnou hru?

Otevřená otázka.

21. Jak reagujete na dítě, které neustále pláče?

Otázka otevřená.

32

22. Jakou aktivitu považujete za nejinspirativnější?

Otázka otevřená.

23. Jaké aktivity využíváte při špatném počasí?

Otevřená otázka.

24. Co považujete za přínos ŠvP?

Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 7 možností.

a) bližší poznání dětí paní učitelkou

b) pobyt ve zdravém prostředí

c) rozšíření zkušeností dětí

d) zvýšení fyzické kondice a zdraví

e) osamostatnění dětí od rodiny

f) vzájemné poznání dětí v jiném prostředí

g) jiné, uveďte

25. Jaké jsou důvody neúčasti dětí na ŠvP?

Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 7 možností.

a) nedostatek finančních prostředků rodičů dítěte

b) zdravotní problémy

c) nezájem dítěte

d) výchovné problémy

e) rodiče se domnívají, že dítě školu v přírodě nezvládne

f) neznám důvody

g) jiné, uveďte

Otázky č. 24 a 25 jsou testové, s místem na případné doplnění nabídnutých odpovědí.

Bylo možné zakroužkovat více odpovědí.

6.5 Charakteristika výzkumného souboru

Výzkumným souborem v tomto případě byli pedagogové mateřských škol

v Královéhradeckém kraji. Seznam škol jsem nalezla na internetové stránce MŠMT

Rejstřík škol a školských zařízení, kde je zapsáno celkem 314 škol. Na mateřské školy

jsem našla kontakt na webových stánkách jednotlivých MŠ. Bohužel ještě některé

33

mateřské školy nemají založené webové stránky či e-mailové kontakty. V únoru 2016

jsem oslovila e-mailovým kontaktem celkem 305 mateřských škol na Královéhradecku.

V příloze e-mailu jsem zaslala dotazník týkající se dané problematiky (Škola v přírodě

pro děti předškolního věku). Zpět se mi vrátilo 96 vyplněných dotazníků, což

představuje 30% návratnost.

6.6 Metody zpracování dat

Získaná data byla v průběhu výzkumu shromažďována v elektronické a tištěné podobě.

Data byla spočítána a přenesena do elektronické podoby, kde byla pomocí programu

Microsoft Excel zpracována do podoby sloupcových grafů a přehledných tabulek.

Výsledky šetření lze vztáhnout pouze na sledovanou skupinu respondentů - pedagogů

MŠ v Královéhradeckém kraji, nelze je zobecňovat.

6.7 Analýza výsledků dotazníkového šetření

1. Kde se nachází mateřská škola, ve které učíte? (Bylo možné vybrat pouze

1 možnost.)

Graf 1 – Poloha mateřských škol, které vyplnily dotazník

Z grafu 1 lze vyčíst, že 58 % (56 z 96) vyplněných dotazníků pochází z vesnických MŠ

na Královéhradecku. Mateřské školy nacházející se ve městě poslaly zbylých 42 %

(40 z 96) vyplněných dotazníků.

34

2. Organizuje vaše MŠ školu v přírodě (ŠvP)? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)

Graf 2 – Realizace škol v přírodě

Z grafu 2 vyplývá, že 23 % (22 z 96) odpovídajících pedagogů pořádá školu v přírodě.

Více než ¾ (77 %; 74 z 96) respondentů uvedlo, že školu v přírodě neorganizuje.

V grafu 3 porovnávám organizování a neorganizování školy v přírodě s umístěním MŠ

na vesnici nebo ve městě.

Graf 3 – Porovnání účasti na ŠvP a umístění MŠ

35

Mateřské školy, které pořádají školu v přírodě a vyplnily dotazník, se z 59 % (13 z 22)

nachází ve městě a ze 41 % (9 z 22) na vesnici. Téměř 64 % (47 ze 74) mateřských škol,

které nejezdí na školu přírodě, se nachází na vesnici. Městských MŠ nepořádající pobyt

v přírodě je 36 % (27 ze 74).

3. Proč vaše mateřská škola neorganizuje ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)

Graf 4 – Důvody neorganizování ŠvP

Mateřské školy, které neorganizují školu v přírodě, se z 28 % (21 ze 74) domnívají, že

je to zbytečné. Téměř 15 % (11 ze 74) zvolilo druhou variantu, tj. že MŠ nemá dostatek

finančních prostředků a 4 % (3 ze 74) respondentek uvedlo, že by s dětmi rády jely, ale

nemají dostatek informací, jak ŠvP organizačně zajistit. Zbylých 53 % odpovědí

respondentek, tj. 39 MŠ vybralo jiné důvody, než které byly uvedeny v nabídce. Mezi

jiné možnosti nejčastěji uváděly, že mateřská škola se nachází na vesnici, v přírodě jsou

děti každý den a příležitostí k pohybu na čerstvém vzduchu mají mnoho. Další

překážkou v organizování ŠvP je neochota zákonných zástupců zaplatit náklady,

nezájem a obavy z možných rizik jako například ze zajištění bezpečnosti dětí během

pobytu v přírodě ze strany vedení školy či se jedná o jednotřídní MŠ, kde je problém

zajistit nutný počet pedagogů a financí na dvojí provoz.

36

4. otázka zjišťovala, co si respondentky myslí o organizování ŠvP. (Bylo možné vybrat

pouze 1 možnost.)

Graf 5 – Organizování školy v přírodě

Z výše uvedeného grafu lze vyčíst, že 76 % (56 ze 74) odpovědí respondentek si myslí,

že organizování ŠvP není problém. Zbylých 18 (24 %) odpovědělo, že neví, kde by

hledala potřebné informace k zajištění ŠvP.

5. Jak často jezdíte na ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)

Graf 6 – Četnost škol v přírodě ve školním roce

37

Z grafu 6 je patrné, že mateřské školy nejčastěji jezdí na ŠvP jednou za rok. Možnost

vybralo 19 (86 %) respondentek. Zbylých 14 % (3 z 22) organizuje ŠvP dvakrát ročně.

Žádná mateřská škola nevybrala variantu jiné.

6. Kolik dní obvykle trvá vaše ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)

Graf 7 – Doba trvání škol v přírodě

Mateřské školy nejčastěji jezdí na pětidenní školy v přírodě. Tuto variantu si vybralo

73 % (16 z 22) dotazovaných. Čtyři respondentky (18 %) uvedly, že organizují

čtyřdenní pobyty v přírodě a zbylé 2 jezdí na tři a méně denní ŠvP.

38

7. Na jaký typ ŠvP jezdíte převážně? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)

Graf 8 – Typy škol v přírodě

Všech 22 mateřských škol, které pořádají školy v přírodě, jezdí v letních měsících

na pobyt v přírodě. Zimní typ školy v přírodě nevybrala žádná MŠ na Královéhradecku,

která vyplnila dotazník.

Ze svých dosavadních zkušenostní vím, že MŠ využívají v zimním období služeb

agentur pořádající školy lyžování pro děti předškolního věku. Tyto kurzy však nejsou

pobytové, nýbrž jsou zajišťovány formou každodenních výjezdů na hory.

39

8. Kolik dětí se účastní ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)

Graf 9 – Počet dětí na ŠvP

Z grafu lze vyčíst, že 10 mateřských škol (tj. 45,5 % odpovědí respondentek) jezdí

na školu v přírodě v počtu 15 až 25 dětí. Dalších 10 škol pořádá ŠvP pro více jak 25

dětí. Pouze dvě školy (9 %) jezdí na pobyt v přírodě s 15 a méně dětmi.

9. Jakou částku (v Kč) vybírá MŠ od rodičů na jedno dítě? (Bylo možné vybrat pouze

1 možnost.)

Graf 10 – Cena školy v přírodě

40

Mateřské školy nejčastěji od zákonných zástupců vybírají na pobyt v přírodě

od 1 000 Kč do 2 500 Kč za jedno dítě. Jedna MŠ (4,5 %) za školu v přírodě vybírá

částku do 1 000 Kč. Zbylá jedna respondentka uvedla, že rodiče za jedno dítě platí

od 2 500 Kč do 5 000 Kč. Jinou variantu si žádná z dotazovaných nevybrala.

Cena školy v přírodě se samozřejmě odvíjí od délky pobytu či organizování různých

placených aktivit během ŠvP. Podle mého názoru by částka neměla být příliš vysoká,

aby se co nejvíce dětí mohlo zúčastnit ŠvP. Za optimální cenu za pětidenní pobyt

považuji částku kolem 1 500 Kč. Mateřská škola, aby snížila finanční náročnost

pro zákonné zástupce, může požádat zřizovatele MŠ o finanční prostředky, účastnit se

grantové soutěže pro získání finančního obnosu či získat sponzorské dary.

10. Co Vás limituje při rozhodování v realizaci ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze

1 možnost.)

Graf 11 – Překážky při rozhodování o škole v přírodě

Z grafu 12 je patrné, že MŠ nejvíce omezuje nedostatek finančních prostředků, což

představuje 9 odpovědí (41 %). Dalších 5 dotazovaných (tj. 22,7 %) uvedlo, že je

limituje při výběru lokalita. Nedostatek času ovlivňuje 5 mateřských škol. Zbylé

3 respondentky (13,6 %) uvedly jiný důvod jako věk dětí a jejich individuální

schopnosti či realizování ŠvP stále ve stejnou dobu a na stejném místě. Jedna

41

respondentka odpověděla, že ji nic nebrání v organizování pobytu v přírodě a že s dětmi

jezdí ráda.

Paní učitelky musí při plánování školy v přírodě zohledňovat finanční náročnost pobytu.

Jak jsem uvedla u předchozí otázky, existují možnosti, jak lze náklady na pobyt snížit.

Neumím si představit, že mateřské školy limituje čas, respektive nedostatek času.

Z mých dosavadních zkušeností vím, že v MŠ lze uskutečňovat spoustu akcí. Je

zapotřebí akce včas naplánovat a přizpůsobit jim výchovně-vzdělávací program.

11. Jaké destinace preferujete pro ŠvP? (Otevřená otázka.)

Graf 12 – Oblíbené destinace pro školy v přírodě

Respondentky z 86 % (19 z 22) preferují pro pořádání ŠvP hory či horské oblasti.

Nejčastěji uváděly Orlické hory, Krkonoše, Jizerské hory či Českomoravskou

vrchovinu. Zbylých 14 % (3 z 22) preferují skalní města jako Adršpašsko-Teplické

skály či Prachovské skály.

42

12. Jaká dokumentace je potřebná pro konání ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)

Graf 13 – Potřebná dokumentace pro školy v přírodě

Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a závazné prohlášení o bezinfekčnosti vyžaduje

96 % respondentek (21 z 22). Téměř 86 % (19 z 22) mateřských škol požaduje písemný

souhlas zákonných zástupců dítěte se zařazením na školu v přírodě a 59 % (13 z 22)

mateřských škol k realizaci ŠvP podepisují různé smlouvy a dohody. Poslední možnost,

kde mohly respondentky uvést jinou odpověď, zvolilo 27 % (6 z 22). Mezi potřebnou

dokumentaci pro pořádání ŠvP uvedly respondentky například písemný souhlas

zákonných zástupců s dopravou, povinné dokumenty zdravotníka zotavovacích akcí,

průkaz pojištěnce, očkovací průkazy, aktualizovaný seznam telefonních kontaktů

na rodiče či cestovní příkazy zaměstnanců.

43

13. Jak informujete rodiče o konání ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)

Graf 14 – Předání informací o konání školy v přírodě

Všechny mateřské školy organizující ŠvP pořádají informativní schůzku s rodiči.

Informace na webových stránkách poskytuje 73 % (16 z 22) respondentek. Variantu jiné

zvolilo 8 MŠ (36 %). Nejčastěji zde uváděly předání informací prostřednictvím

individuální konzultace s rodiči, informační nástěnky či letáčků se základními

informacemi a seznamem potřebných věcí.

14. Jaké je složení doprovodného sboru? (Bylo možné zvolit více možností.)

Graf 15 – Doprovodný sbor na škole v přírodě

44

Na každou školu v přírodě jezdí učitelka MŠ a 95 % mateřských škol (21 z 22) uvedlo,

že se pobytu v přírodě účastní zdravotnice. Do doprovodného sboru zařadily

4 respondentky (18 %) nepedagogického pracovníka školy. V případě, že se ŠvP účastní

dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, jezdí i asistent pedagoga. Externí

instruktory na doplňkové aktivity využívá 9 % MŠ (2 z 22). Jedna respondentka (5 %)

vybrala možnost ostatní. Do doprovodného sboru zařazují studentky středních i

vysokých škol.

K této otázce se váže podotázka o počtu jednotlivých pracovníků doprovodného sboru.

Výsledky ukazuje tabulka 2.

Tab. 2 – Počet jednotlivých pracovníků při organizaci ŠvP

Typ pracovníka Počet pracovníků

1 2 3 4 5

Učitel/ka MŠ 1 MŠ 9 MŠ 8 MŠ 2 MŠ 2 MŠ

Zdravotnice 20 MŠ 1 MŠ x x x

Nepedagogický

pracovník 3 MŠ 1 MŠ x x x

Asistent pedagoga 3 MŠ x x x x

Externí instruktoři x x 1 MŠ 1 MŠ x

Ostatní x 1 MŠ x x x

Z tabulky lze vyčíst, že 9 mateřských škol (tj. 41 %) vysílá dvě učitelky MŠ, 8 MŠ (tj.

36 %) tři učitelky, 2 MŠ (tj. 9 %) jezdí se čtyřmi pedagogy a 2 MŠ s pěti pedagogy.

Jedna mateřská škola má v doprovodném sboru jednu paní učitelku. Počet

pedagogických pracovníků je ovlivněn počtem zúčastněných dětí. Při stanovování počtu

pedagogů musí být brán zřetel na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí.

Nejčastěji na pobyt v přírodě jezdí jedna zdravotnice (91 %). Dvě zdravotnice posílá

na školu v přírodě 1 mateřská škola.

Tři mateřské školy (14 %) do doprovodného sboru zařazují jednoho nepedagogického

pracovníka. Dva pedagogické pracovníky vysílá na pobyt v přírodě jedna MŠ (5 %).

45

Pokud se ŠvP účastní dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP), jezdí

jeden asistent pedagoga. Tuto variantu si vybraly 3 mateřské školy (14 %). Se stále

vzrůstající tendencí k integraci, je potřebné dětem se SVP přizpůsobit program, aby se

mohly zúčastnit všech aktivit. S tím souvisí i přítomnost asistenta pedagoga.

Dvě respondentky uvedly, že využívají pro doplňkové aktivity na ŠvP 3 nebo 4 externí

instruktory.

Jedna mateřská škola vybrala možnost ostatní. Uvedla, že do doprovodného sboru

zařazují 2 studentky středních i vysokých škol.

15. Jak vaše MŠ organizuje ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)

Graf 16 – Způsob organizování ŠvP

Všechny mateřské školy, které vyplnily dotazník, si celou školu v přírodě organizují

samy. Bylo tím myšleno, že si shání ubytování, dopravu, zdravotníka, pomocný

pedagogický personál či si samy připravují pro děti program.

46

Na tuto otázku navazuje následující 16. otázka, která zjišťuje, jakou variantu by

dotazovaná zvolila raději. Zda upřednostní vlastní organizaci či by využila služeb

cestovní agentury. V této otázce bylo možné vybrat pouze 1 možnost.

Graf 17 – Způsob organizování ŠvP dle přání učitelek MŠ

Graf znázorňuje, že většina respondentek si raději připraví školu v přírodě sama (21

z 22). Pouze jedna mateřská škola (5 %) by využila služeb cestovních agentur, které by

zajistily ubytování se stravováním, dopravu, zdravotníka či sjednaly pojištění.

V současné době cestovní kanceláře nabízí i kompletní zajištění programu pro celou

školu v přírodě včetně personálního a materiálního zabezpečení.

47

17. Jaké aktivity převládají na ŠvP? (Škálová otázka. Respondentky řadily aktivity

od nejvíce zastoupené – 5 po nejméně zařazované činnosti na ŠvP – 1.)

Graf 18 – Zastoupení aktivit na ŠvP

Nejvíce zastoupené aktivity na škole v přírodě jsou pohybové, volná hra dětí a výtvarné

činnosti. Nejméně času je věnováno aktivitám hudebním či dramatickým.

Škola v přírodě vybízí k pohybovým aktivitám. Paní učitelky by měly co nejvíce

využívat přírodní prostředí pro různé hry (pohybové, výtvarné, hudební i dramatické)

a volnou hru dětí. Dát dětem možnost a čas hrát si v lese s kamínky, klacíky, šiškami,

vodou. Nechat je rozvíjet vlastní kreativitu a nenabízet jim pouze hotové hračky. Podle

mého názoru, lze všechny činnosti přenést ven do přírody.

48

18. Jaké pomůcky používáte na ŠvP? (Otevřená otázka.)

Graf 19 – Využívání pomůcek na ŠvP

Mateřské školy nejvíce používají pomůcky sportovní a výtvarné, obojí je zastoupeno

z 82 % (18 z 22). Mezi sportovní pomůcky byly uváděny například míče, švihadla, lana,

padák, obruče, horolezecké vybavení, luky, mety či létající talíře. Do výtvarných

pomůcek byly zařazeny pastelky, tužky, papíry, nůžky, tempery, lepidla, krepový papír,

sádra a pomůcky na barvení triček nebo výrobu masek. Dále jsou hojně využívané lupy,

encyklopedie, buzoly, různé knihy, mapy, puzzle, obrazové materiály, konstruktivní

hry, různé hračky nebo přírodní materiál. Tyto materiály jsem zařadila do didaktických

pomůcek a využívá je polovina respondentek (11 z 22). Na školu v přírodě vozí 36 %

respondentek (8 z 22) společenské hry jako například stolní hry či deskové hry a 32 %

respondentek (7 z 22) hudební materiál jako je kytara, zpěvníky a různé hudební

nástroje pro děti. Méně využívané jsou pomůcky na dramatickou výchovu jako různé

kostýmy či masky a IT technika.

49

Otázka 19. se skládá z více otázek. Pro přehlednost byla sestavena tabulka, kde jsou

pro přehlednost zaznamenány odpovědi respondentek.

Tab. 3 – Vyhodnocení otázky č. 19

Otázka Odpověď

ANO NE

Myslíte si, že je vhodné, aby si děti vozily vlastní

sladkosti?

8 MŠ 14 MŠ

Mohou si děti brát oblíbenou hračku/talismany

s sebou?

22 MŠ x

Využíváte pomoci rodičů? 13 MŠ 9 MŠ

Dovolujete rodičům, aby posílali dětem dopisy

(pohledy)?

15 MŠ 7 MŠ

Mohou Vám rodiče volat během ŠvP? 20 MŠ 2 MŠ

Dovolíte rodičům, aby přijeli za dětmi na

návštěvu?

x 22 MŠ

Informujete rodiče v průběhu o dění na ŠvP? 20 MŠ 2 MŠ

Informujete se předem, jak vypadá okolní

prostředí?

22 MŠ x

Můžete si stanovit jídelníček sami? 14 MŠ 8 MŠ

Využíváte TV a DVD? 13 MŠ 9 MŠ

Pořádáte pro děti noční (večerní) hry? 12 MŠ 10 MŠ

Osm respondentek se domnívá, že je vhodné, aby si děti vozily sladkosti. Některé z nich

uvedly, že všechny sladkosti vybírají předem a samy z celého množství vytvoří např.

balíčky s odměnami za splněný úkol. Naopak 14 respondentek odpovědělo záporně.

Do dotazníků napsaly, že ze zdravotních a bezpečnostních důvodů sladkosti nepovolují,

protože děti mají jak jídla, tak pochoutek dostatek od učitelek MŠ.

50

Všechny mateřské školy dovolují dětem brát si s sebou oblíbenou hračku. Některé

upozorňují, že děti si mohou vzít pouze jednu hračku. Jedná se o hračky, ke kterým děti

mají citové pouto a často jim výrazně pomáhají urychlit adaptaci na nové prostředí.

Pomoci rodičů využívá 13 respondentek a to například na přípravu cen pro děti, výrobu

kostýmů dle aktuální tematiky nebo pomoc se stěhováním zavazadel při příjezdu a

odjezdu. Devět respondentek nevyužívá pomoci zákonných zástupců.

Kladně na otázku, týkající se zasílání dopisů dětem, zodpovědělo 15 mateřských škol.

Některé MŠ do dotazníku uvedly, že rodiče před odjezdem na školu v přírodě odevzdají

dopis paní učitelce, která je na pobytu předá dětem. Kladou důraz, aby každé dítě

„dostalo“ od rodiče psaní. Sedm MŠ si nepřeje, aby zákonní zástupci posílali dětem

pohledy či dopisy.

Většina respondentek, tj. 20 odpověděla, že jim rodiče mohou volat pouze v nutných

případech nebo v předem domluvený čas, tj. většinou ve večerních hodinách. Dvě

mateřské školy odpověděly záporně.

Odpovědi na návštěvu rodičů během školy v přírodě byly jednoznačné. Všechny

mateřské školy návštěvu nedoporučují. Pobyt v přírodě by měl probíhat bez přítomnosti

rodičů. Dítě odloučením od rodiny posiluje svoji psychickou odolnost a učí se spoléhat

sám na sebe.

Většina respondentek, tj. 20 informuje v průběhu zákonné zástupce o dění na škole

v přírodě. Poskytuje informace prostřednictvím webových či facebookových stránek

mateřské školy, nahráním fotografií z uplynulého dne nebo psaní textových zpráv

rodičům. Pouze 2 respondentky nepodávají rodičům informace.

Všechny mateřské školy se před odjezdem na školu v přírodě informují o okolním

prostředí. Zjišťují si informace o areálu, možnostech výletů, procházek, nabídce

sportovních aktivit, například zda se v blízkosti nachází lanový park či bazén.

Na možnost sestavení si vlastního jídelníčku pro děti odpověděla více jak polovina

respondentek (14 z 22) kladně. Učitelky MŠ jídelníček předem konzultují s provozním

51

zaměstnancem daného ubytovacího zařízení a snaží se domluvit na vhodném stravování

pro děti. Osm respondentek uvedlo, že nemohou zasahovat do sestavování jídelníčku.

Devět respondentek odpovědělo, že televizi ani DVD nepoužívají. Zbylých 13 odpovědí

bylo kladných. Často zde byly připisovány poznámky, že sledování TV je náhradní

variantou při nepříznivém počasí. Každý večer učitelky pouštějí na DVD tematicky

zaměřené Večerníčky jako např. Krkonošské pohádky.

Odpovědi na pořádání nočních, v předškolním věku spíše večerních her byly téměř

vyvážené. 10 odpovědí bylo záporných. U kladných 12 odpovědí paní učitelky

připravují pro děti hry typu stezka odvahy, hledání „půlnočního“ pokladu či hru

na detektivy.

20. Kolik času během dne mají děti na volnou hru? (Otevřená otázka.)

Graf 20 – Čas na volnou hru dětí

Nejčastěji respondentky odpovídaly, že děti mají čas na volnou hru zhruba 3 hodiny

denně. Takto odpovědělo 32 % (7 z 22) mateřských škol. Vyváženou spontánní

a řízenou činnost na škole v přírodě uvedlo 23 % (5 z 22) respondentek a stejný počet,

tj. 23 % učitelek MŠ uvedlo 2 hodiny denně. Čtyři hodiny denně dává na spontánní hru

13 % (3 z 22) respondentek a 9 % (2 z 22) respondentek pouze 1 hodinu. K odpovědím

byly často připisovány komentáře, že záleží na aktivitách v daném dni nebo zda děti

čeká následující den náročný program jako například více kilometrový pochod.

52

21. Jak reagujete na dítě, které neustále pláče? (Otevřená otázka.)

Graf 21 – Reakce na plačící dítě

Odvedením pozornosti dětí nabídkou zajímavé činnosti řeší ½ respondentek (11 z 22)

dětský pláč. Odpověď nestalo se nebo nám děti nepláčou, uvedlo 36 % (8 z 22) učitelek

MŠ. Dalších 32 % (7 z 22) dotazovaných se snaží dítě utěšit pohlazením, ujištěním,

vysvětlením či pochováním. Pokud dítě pláče celý den a nelze ho uklidnit 14 % (3 z 22)

učitelek MŠ volá zákonným zástupcům, aby si pro dítě přijeli. Často bylo uváděno, že

děti pláčou večer, což učitelky řeší vyprávěním pohádky, uložením do postele a jsou

přítomny u dítěte, dokud neusne.

53

22. Jakou aktivitu považujete za nejinspirativnější? (Otevřená otázka.)

Graf 22 – Nejinspirativnější aktivity

Za nejinspirativnější aktivitu považuje 32 % (7 z 22) respondentek pohybovou hru.

Shodně po 27 % (6 z 22) uvádějí výlety poznávací např. do skal či okolí s využitím

mapy nebo motivační etapovou hru jako například hledání pokladu, postupné nalézaní

a sestavování částí plánku. Celá škola v přírodě je motivována do jednoho tématu, které

je provázeno všemi činnostmi. Tvořivé hry v přírodě a s přírodním materiálem považuje

za inspirativní 23 % (5 z 22) respondentek. Aktivity s prožitkem jsou inspirativní

pro 4 učitelky MŠ (18 %).

54

23. Jaké aktivity využíváte při špatném počasí? (Otevřená otázka.)

Graf 23 – Aktivity za špatného počasí

Za špatného počasí 73 % (16 z 22) respondentek využívá výtvarné a pracovní aktivity,

mezi které patří například výroba kostýmů, masek, čelenek, kresba zážitků či dopisů.

Polovina dotazovaných uvedla, že hrají společenské hry jako stolní či deskové hry.

Aktivity v tělocvičně, koupání ve vnitřním bazénu či různé pohybové hry do interiéru

preferuje 36 % respondentek. Hudební činnosti zařazuje 7 (32 %) respondentek, 27 %

(6 z 22) respondentek dramatické hry, 18 % (4 z 22) respondentek didaktické hry a 3

(14 %) respondentky umožní dětem spontánní hru. Pobyt a hry venku za každého počasí

uskutečňují 3 (14 %) respondentky. Tyto pedagožky do dotazníků napsaly, že na škole

v přírodě neexistuje špatné počasí a děti mají oblečení i „do deště“.

55

24. Co považujete za přínos ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)

Graf 24 – Přínos školy v přírodě

Za největší přínos považuje 21 (96 %) respondentek osamostatnění dětí od rodiny.

Důležitým přínosem je podle 86 % (19 z 22) respondentek rozšíření zkušeností dětí

a pro 18 dotazovaných (tj. 82 %) je vzájemné poznání dětí v jiném prostředí. Pobyt

ve zdravém prostředí uvedlo za přínos 17 respondentek (tj. 77 %) a stejné procento

odpovědí považuje zvýšení fyzické kondice a zdraví. Bližší poznání dětí paní učitelkou

uvedlo 64 % (14 z 22) respondentek MŠ. Možnost jiné vybraly 3 (14 %) učitelky MŠ.

Byly zde uvedeny přínosy ŠvP jako podpora kamarádských vztahů ve skupině,

zdravého životního stylu a zdravého sebevědomí, vedení dětí ke kladnému vztahu

k přírodě či zvyšování sebedůvěry dětí.

56

25. Jaké jsou důvody neúčasti dětí na ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)

Graf 25 – Důvody neúčasti dětí na škole v přírodě

Nejčastějšími důvody neúčasti dětí na ŠvP byly uváděny sociální nezralost dítěte, tzn.,

že se zákonní zástupci domnívají, že dítě nezvládne odloučení od rodičů a dále

nedostatek finančních prostředků rodičů dítěte. Polovina respondentek uvedla zdravotní

problémy dětí a po 23 % (5 z 22) odpovědí nezájem dítěte i rodičů. Dvě respondentky

(tj. 9 %) uvedly, že neznají důvody neúčasti dětí a jedna dotazovaná (tj. 5 %) uvedla

výchovné problémy s dítětem. Variantu jiné vybralo 14 % (3 z 22) respondentek, kde

uváděly, že důvodem může být nízký věk dítěte nebo jeho náhle onemocnění.

6.8 Shrnutí výsledků

Školu v přírodě pro děti předškolního věku v Královéhradeckém kraji pořádá 22

mateřských škol z 96 odpovídajících respondentů. Více na ŠvP jezdí městské než

vesnické mateřské školy. Nejčastěji vyjíždí v letních měsících a to jednou za rok na pět

dní. Myslím si, že délka pobytu 5 dní je ideální. Delší škola v přírodě by pro některé

děti byla náročná, hlavně po psychické stránce. Mateřské školy preferují pro pobyt

v přírodě horské oblasti jako například Orlické hory, Krkonoše či Jizerské hory nebo

skalní města jako Adršpašsko-Teplické skály či Prachovské skály. Počet zúčastněných

dětí závisí na velikosti mateřské školy. Nejvíce jezdí od 15 až po více jak 25 dětí. Cena

57

výjezdu na ŠvP se nejčastěji pohybuje v rozmezí 1 000 Kč až 2 500 Kč. Částka se odvíjí

od délky pobytu či využívání služeb externích firem na zajištění programu pro děti.

Poskytování informací ohledně pobytu v přírodě mi přijde dostatečné. Všechny

mateřské školy pořádají informativní schůzku se zákonnými zástupci. Většina poskytuje

potřebné informace na webových stránkách či na nástěnkách školy. Vytištěné letáčky se

základními informacemi a seznam potřebných věcí rodiče obdrží při informativní

schůzce nebo během individuální konzultace.

Všechny mateřské školy vysílají na školu v přírodě učitelky MŠ a to nejčastěji v počtu 2

nebo 3. Počet pedagogických pracovníků je závislý na počtu zúčastněných dětí, aby

byla vždy zajištěna bezpečnost a ochrany zdraví dětí. S tím souvisí i nutnost přítomnosti

zdravotnice. Je důležité, aby s dětmi jely právě ty paní učitelky, které jsou s dětmi

v každodenním kontaktu. Učitelka zná děti a děti znají ji. Při těžkých chvílích například

když se dětem stýská po domovu, je to právě učitelka, na kterou se děti obrátí a která

jim pomůže.

Školu v přírodě organizují všechny mateřské školy samy. Tím je myšleno, že si samy

zařizují ubytování, dopravu, zdravotníka, pomocný pedagogický personál a samy

připravují a organizují program pro děti. Mezi nejčastější aktivity na pobytu v přírodě

patří pohybové hry, volná hra dětí a výtvarné činnosti. Na spontánní činnosti mají děti

běhen dne zhruba 3 hodiny času. Za nejinspirativnější aktivitu považuje nejvíce

respondentek pohybovou hru, výlet do skal či okolí nebo motivační etapovou hru jako

například hledání pokladu. Za špatného počasí jsou nejvíce využívány výtvarné

a pracovní aktivity nebo společenské hry. Mně se nejvíce líbil názor a s tímto názorem

i souhlasím, že na škole v přírodě neexistuje špatné počasí. Je důležité být na variantu

deštivého počasí připraven a mít s sebou holínky a pláštěnku.

Škola v přírodě je spojena i s delším odloučením dětí od rodičů. Někdy se může dětem

zastesknout. V těchto situacích se snaží pedagožky odvést pozornost dětí nabídkou

zajímavé činnosti nebo utěšit ho pohlazením, ujištěním či pochováním. Pokud však dítě

pláče celý den a nelze ho uklidnit, učitelka volá rodičům, aby si pro dítě přijeli. Mně se

osvědčila metoda unavit děti během dne, aby večer rychle usnuly. Dále jim nabídnout

spoustu zajímavých aktivit, aby děti neměly čas přemýšlet o rodičích. V teoretické části

58

jsem zmiňovala, že je důležitá příprava dětí na ŠvP. Aby se předešlo adaptačním

potížím je vhodné již během roku zkoušet odloučení od rodičů a tím posilovat

psychickou odolnost a samostatnost dítěte.

Za největší přínos ŠvP považují respondentky osamostatnění dětí od rodiny, rozšíření

jejich zkušeností a vzájemné poznání dětí v jiném prostředí. Nezanedbatelný přínos je

pobyt ve zdravém prostředí, zvýšení fyzické kondice a zdraví a bližší poznání dětí paní

učitelkou.

Mezi nejčastějšími důvody neorganizování pobytu v přírodě respondentky uváděly, že

děti jsou v přírodě každý den a pohybu na čerstvém vzduchu mají dostatek. Dalším

důvodem je nedostatek finančních prostředků či neochota zákonných zástupců zaplatit

náklady spojené s výjezdem na ŠvP. Finanční náročnost pobytu v přírodě je i jedním

z nejčastějších důvodů, proč se děti neúčastní ŠvP. Jak jsem již uvedla, mateřská škola

se může pokusit o snížení finanční náročnosti na pobyt. Může požádat zřizovatele MŠ

o finanční prostředky, účastnit se grantové soutěže pro získání finančního obnosu či

získat sponzorské dary.

59

Závěr

Diplomová práce se zabývá organizováním školy v přírodě pro děti předškolního věku.

V teoretické části jsou čtenáři nabídnuty vybrané pojmy vztahující se k dané

problematice, které vycházejí z odborné literatury. Dále je zde uvedena charakteristika

dítěte předškolního věku z hlediska tělesného, funkčního, psychického a sociálního

vývoje. Nejvíce stránek je věnováno kapitole s názvem škola v přírodě. Seznamuje s její

historií, významem, procesem přípravy, legislativou, organizací a programem. Jedna

podkapitola ukazuje návaznost ŠvP a Rámcového vzdělávacího programu

pro předškolní vzdělávání

Praktická část si pokládala za cíl zjistit pomocí dotazníkového šetření okolnosti

pořádání škol v přírodě pro děti předškolního věku v Královéhradeckém kraji. Cíl práce

byl splněn. Výzkum byl realizován, získané údaje zpracovány a vyhodnoceny, výsledky

šetření shrnuty. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že na školu v přírodě vyjíždí pouze

23 % (tj. 22 z 96) mateřských škol, které vyplnily dotazník. Tento výsledek jsem

očekávala, neboť několikadenní výjezdy do přírody nejsou ještě běžnou součástí

výchovně-vzdělávacího programu v mateřských školách.

Během psaní diplomové práce jsem změnila názor na pořádání škol v přírodě

v předškolním věku. Zpočátku jsem se domnívala, že paní učitelky nejezdí na pobyty

do přírody z důvodu jejich pohodlnosti či neochoty. V průběhu studia jsem začala

pracovat jako paní učitelka ve vesnické jednotřídní mateřské škole, kam dochází děti

ve věku od 3 do 7 let. I když personál mateřské školy by rád s dětmi vyjel na pobyt

v přírodě, z organizačních důvodů to není možné. Paní ředitelka nemá možnost zajistit

dvojí provoz, tj. nutný počet pedagogických pracovníků v mateřské škole a na škole

v přírodě. Není možné na týden odjet se staršími dětmi do přírody a zbylé rodiče

požádat, aby si své děti nechali doma nebo si zajistili hlídání. Budu se snažit alespoň

organizovat dvoudenní výlety s přespáním mimo mateřskou školu a trávit s dětmi každý

den, co nejvíce času venku za každého počasí. V úvodu diplomové práce jsem citovala

slova od Eduarda Štorcha (1929), že nejlepší by bylo přenést celou školu ven,

na vzduch a na slunce, kde by byly děti ve volné přírodě od jara do podzimu. Těmito

slovy bych se ráda řídila. Myslím si, že v mateřské škole je mohu snáze naplnit než

na dalším stupni vzdělávání.

60

Seznam pramenů

Monografie

BARTŮNĚK, Dušan (2001). Hry v přírodě s malými dětmi. Praha: Portál. ISBN 80-

7178-539-3.

DVOŘÁKOVÁ, Hana (2011). Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. Praha:

Portál. ISBN 978-80-7367-819-7.

DVOŘÁKOVÁ, Hana (2006). Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha:

Raabe. ISBN 80-86307-27-1.

HARTL, Pavel a HARTLOVÁ, Helena (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.

ISBN 80-7178-303-X.

HAVLÍNOVÁ, Miluše, VENCÁLKOVÁ, Eliška a kol. (2000). Kurikulum podpory

zdraví v mateřské škole: rozšířený a aktualizovaný modelový program (dokument a

metodika). Praha: Portál. ISBN 80-7178-383-8.

JŮVA, Vladimír a JŮVA, Vladimír (2007). Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido.

ISBN 978-80-7315-151-5.

KIRCHNER, Jiří (2009). Psychologie prožitku a dobrodružství pro pedagogiku a

psychoterapii. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2562-5.

KOMENSKÝ, Jan Amos (1858). Informatorium školy mateřské. Praha: Vetterlovská

knihtiskárna.

KOŤÁTKOVÁ, Soňa (2005). Hry v mateřské škole v teorii a praxi. Praha: Grada.

ISBN 80-247-0852-3.

61

KRÁLÍČEK, Juraj (1985). Škola v prírode: příručka pre učiteľov, vychovávateľov,

zdravotníkov a riaditeľov škôl v prírode. Bratislava: Slovenské pedagogické

nakladateľstvo.

KRÁLÍČEK, Juraj a KOVÁČIK, Ján (1964). Škola v prírode: metodická příručka pre

učiteľov a vychovávateľov. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.

LANGMEIER, Josef a KREJČÍŘOVÁ, Dana (2006). Vývojová psychologie. Praha:

Grada. ISBN 80-247-1284-9.

LISÁ, Lidka a KŇOURKOVÁ, Marie (1986). Vývoj dítěte a jeho úskalí. Praha:

Avicenum

MAZAL, Ferdinand (2007). Hry a hraní pohledem ŠVP. OLOMOUC: Hanex. ISBN

978-808-5783-773.

MERTIN, Václav a GILLERNOVÁ, Ilona (2010). Psychologie pro učitelky mateřské

školy. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-627-8.

MUŽÍK, Vladislav a VLČEK, Petr (2010). Škola, pohyb a zdraví: výzkumné výsledky a

projekty. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-807-3921-477.

NEUMAN, Jan a kol. (1999). Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem.

Praha: Portál. ISBN 80-7178-292-0.

PRŮCHA, Jan a KOŤÁTKOVÁ, Soňa (2013). Předškolní pedagogika: učebnice pro

střední a vyšší odborné školy. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0495-4.

PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří (2008). Pedagogický slovník.

Prha: Portál. ISBN 978-80-7367-416-8.

SMOLÍKOVÁ, Kateřina a kol (2004). Rámcový vzdělávací program pro předškolní

vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. ISBN 80-87000-00-5.

ŠTOČEK, Milan (2016). Právní minimum učitele mateřské školy. Nový Bydžov: aTre.

62

ŠTORCH, Eduard (1929). Dětská farma: eubiotická reforma školy. Praha: Dědictví

Komenského.

VÁGNEROVÁ, Marie (2005). Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha:

Karolinum. ISBN 80-246-0956-8.

ZAPLETAL, Miloš (2003). Vycházky a výlety s dětmi. Praha: Portál. ISBN 80-7178-

750-7.

Periodika

LEDVINKA, Tomáš (1998). Škola v přírodě. Moderní vyučování, roč. IV, č. 4, s. 4-6.

Praha: Portál. ISSN 1211-1775.

TVRĎOCHOVÁ, Dana (2015). Školka v přírodě. Informatorium 3-8, roč. XXII., č. 4, s.

16-17. Praha: Portál. ISSN 1210-7506.

Internetové zdroje

HUBLOVÁ, Pavlína (2013). Zážitková pedagogika. Metodický portál RVP.CZ [online].

[cit. 16.2.2016]. ISSN: 1802-4785. Dostupné z:

http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/Z/Z%C3%A1%C5%BEitkov%C3

%A1_pedagogika

Zákony a vyhlášky

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti

Směrnice školy k mimoškolním akcím, 2015

63

Seznam grafů a tabulek

Seznam grafů

Graf 1 – Poloha mateřských škol, které vyplnily dotazník

Graf 2 – Realizace škol v přírodě

Graf 3 – Porovnání účasti na ŠvP a umístění MŠ

Graf 4 – Důvody neorganizování ŠvP

Graf 5 – Organizování školy v přírodě

Graf 6 – Četnost škol v přírodě ve školním roce

Graf 7 – Doba trvání škol v přírodě

Graf 8 – Typy škol v přírodě

Graf 9 – Počet dětí na ŠvP

Graf 10 – Cena školy v přírodě

Graf 11 – Překážky při rozhodování o škole v přírodě

Graf 12 – Oblíbené destinace pro školy v přírodě

Graf 13 – Potřebná dokumentace pro školy v přírodě

Graf 14 – Předání informací o konání školy v přírodě

Graf 15 – Doprovodný sbor na škole v přírodě

Graf 16 – Způsob organizování ŠvP

Graf 17 – Způsob organizování ŠvP dle přání učitelek MŠ

Graf 18 – Zastoupení aktivit na ŠvP

Graf 19 – Využívání pomůcek na ŠvP

Graf 20 – Čas na volnou hru dětí

Graf 21 – Reakce na plačící dítě

Graf 22 – Nejinspirativnější aktivity

Graf 23 – Aktivity za špatného počasí

Graf 24 – Přínos školy v přírodě

Graf 25 – Důvody neúčasti dětí na škole v přírodě

Seznam tabulek

Tabulka 1 – Doporučený počet pedagogických pracovníků k zajištění bezpečnosti dětí

Tabulka 2 – Počet jednotlivých pracovníků při organizaci ŠvP

Tabulka 3 – Vyhodnocení otázky č. 19

64

Seznam použitých zkratek

MŠ Mateřská škola

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MZ Ministerstvo zdravotnictví

RVP PV Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

SVP Speciální vzdělávací potřeby

ŠvP Škola v přírodě

ŠVP Školní vzdělávací program

TVP Třídní vzdělávací program

65

Seznam příloh

Příloha A Vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací

akci a škole v přírodě

Příloha B Písemné prohlášení zákonného zástupce dítěte

Příloha C Obsah lékárničky

a

Příloha A Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti

na zotavovací akci a škole v přírodě

POSUDEK O ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI DÍTĚTE

K ÚČASTI NA ZOTAVOVACÍ AKCI A ŠKOLE V PŘÍRODĚ

Evidenční číslo posudku:

1. Identifikační údaje

Název poskytovatele zdravotních služeb vydávajícího posudek:

Adresa sídla nebo místa podnikání poskytovatele:

IČO:

Jméno, popřípadě jména, a příjmení posuzovaného dítěte:

Datum narození posuzovaného dítěte:

Adresa místa trvalého pobytu nebo jiného bydliště na území České republiky

posuzovaného dítěte:

2. Účel vydání posudku

3. Posudkový závěr

A) Posuzované dítě k účasti na škole v přírodě nebo zotavovací akci

a) je zdravotně způsobilé*)

b) není zdravotně způsobilé*)

c) je zdravotně způsobilé s omezením*) **) ………………………………………

b

B) Posuzované dítě

a) se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním: ANO - NE

b) je proti nákaze imunní (typ/druh):

c) má trvalou kontraindikaci proti očkování (typ/druh):

d) je alergické na:

e) dlouhodobě užívá léky (typ/druh, dávka):

Poznámka:

*) Nehodící se škrtněte.

**) Bylo-li zjištěno, že posuzované dítě je zdravotně způsobilé s omezením, uvede se

omezení podmiňující zdravotní způsobilost k účasti na zotavovací akci a škole

v přírodě.

4. Poučení

Proti bodu 3. části A) tohoto posudku lze podle § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.,

o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, podat návrh na

jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání

poskytovatelem zdravotních služeb, který posudek vydal. Návrh na přezkoumání

lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že

posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá nebo

zdravotně způsobilá s podmínkou.

5. Oprávněná osoba

Jméno, popřípadě jména, a příjmení oprávněné osoby:

Vztah k posuzovanému dítěti (zákonný zástupce, opatrovník, pěstoun popř. další

příbuzný dítěte):

Oprávněná osoba převzala posudek do vlastních rukou dne:

.................................................

Podpis oprávněné osoby

………………………….. ..………………………………...

Datum vydání posudku Jméno, příjmení a podpis lékaře

razítko poskytovatele zdravotních služeb.

c

Příloha B Písemné prohlášení zákonného zástupce dítěte

Prohlášení zákonného zástupce dítěte

Prohlašuji, že dítě………………………………….., narozené ..……………………,

bytem…………………………………………………………………, nejeví známky

akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem

nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo

podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření.

Jsem si vědom(a) právních následků, které by mne postihly, kdyby toto mé

prohlášení nebylo pravdivé.

V…………………………….. dne*……….. ……………………………….. podpis zákonného zástupce

*toto prohlášení nesmí být starší 1 dne před odjezdem na zotavovací akci/ školu v přírodě

d

Příloha C Obsah lékárničky

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. - Minimální rozsah vybavení lékárničky

pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě

I. Léčivé přípravky (pouze ty, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis)

přípravky proti teplotě a bolestem (antipyretika, analgetika)

tablety proti nevolnosti při jízdě dopravním prostředkem (antiemetika)

přípravky k užití při průjmu

přípravky proti kašli (antitusika, expektorancia)

kloktadlo pro dezinfekci dutiny ústní a při bolestech hltanu (stomatologika)

oční kapky nebo oční mast s dezinfekčním účinkem, oční voda na výplach

očí (oftalmologika)

mast nebo gel při poštípání hmyzem (lokální antihistaminika)

tablety při systémové alergické reakci (celková antihistaminika)

přípravek k dezinfekci kůže a povrchových ran

inertní mast nebo vazelína

II. Obvazový a jiný zdravotnický materiál

gáza hydrofilní skládaná kompresy sterilní, různé rozměry

náplast na cívce, různé rozměry

rychloobvaz na rány, různé rozměry

obinadlo elastické, různé rozměry

obvaz sterilní, různé rozměry

obinadlo škrtící pryžové (60 x 1250 mm)

šátek trojcípý

vata obvazová a buničitá

teploměr lékařský

rouška resuscitační

pinzeta anatomická

pinzeta chirurgická rovná

lékařské rukavice pryžové

e

rouška PVC 45 x 55 cm

III. Různé

nůžky

zavírací špendlíky, různé velikosti

záznamník s tužkou

svítilna/baterka včetně zdroje