UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

PRAacuteVNICKAacute FAKULTA

DISERTAČNIacute PRAacuteCE

Obecneacute nauky řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute

Le dottrine generali delle servitugrave nel diritto romano

Les doctrines geacuteneacuterales des servitudes en droit romain

The Theory of Roman Law Servitudes

2014 Mgr Jan Šejdl

Prohlašuji že jsem předklaacutedanou disertačniacute praacuteci vypracoval samostatně všechny

použiteacute prameny a literatura byly řaacutedně citovaacuteny a praacutece nebyla využita k ziacuteskaacuteniacute jineacuteho

nebo stejneacuteho titulu

V Praze dne 28 III 2014 Podpishelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Raacuted bych na tomto miacutestě poděkoval prof JUDr Michalu Skřejpkovi DrSc za vedeniacute

teacuteto disertačniacute praacutece cenneacute rady poznaacutemky a připomiacutenky a veškerou podporu a pomoc

Poděkovaacuteniacute takeacute patřiacute celeacutemu kolektivu katedry praacutevniacutech dějin PF UK a dalšiacutem

romanistům a praacutevniacutem odborniacutekům za podporu a rady

Poděkovaacuteniacute si však viacutece než zasloužiacute za všeobecnou trpělivost pomoc podporu takeacute

celaacute moje rodina nejbližšiacute přaacuteteleacute kteryacutem všem bych raacuted tuto svoji praacuteci věnoval neboť

bez jejich uacutečasti by pouze zatěžko vznikla

Budiž tedy tato praacutece věnovaacutena celeacute rodině Danovi Ondrovi Terce a Vojtovi Teresce

Kristyacuteně a Petrovi

V Praze dne 28 III 2014

OBSAH

Obsah 1

I Uacutevod 1

II Několik obecnyacutech uacutevodniacutech terminologickyacutech poznaacutemek 5

III Pojem služebnosti 7

III 1 K pojmu služebnosti obecně 7

III 11 Služebnost v nejstaršiacutech dobaacutech 8

III 12 Služebnosti v raacutemci systematiky praacuteva 14

III 121 Služebnosti ve vztahu k děleniacute praacuteva na praacutevo ve smyslu

objektivniacutem a subjektivniacutem 14

III 122 Servitutes ve vztahu k ius privatum a ius publicum 16

III 123 Servitutes ve vztahu k praacutevům absolutniacutem a k praacutevům

relativniacutem 20

III 1231 Praacuteva absolutniacute relativniacute a praacuteva věcnaacute 21

III 1232 Subjekt služebnostiacute 26

III 1233 Aspekty relativniacutech praacutevniacutech vztahů ve služebnostech 30

III 124 Servitutes a iura in re aliena 32

III 125 Servitutes a věcnaacute nebo reaacutelnaacute břemena 35

III 2 Terminologie služebnostiacute 37

III 21 Služebnosti v archaickeacute době praacutevniacute 38

III 211 Terminologie podle zaacutekoniacuteku XII desek 38

III 212 Mancipatio jako možneacute vodiacutetko k charakterizaci služebnostiacute

39

III 22 Služebnosti jako iura praediorum 44

III 221 Obecně k pojmenovaacuteniacute iura praediorum 45

III 222 Iura praediorum jako obecnaacute kategorie justiniaacutenskyacutech Digest

48

III 223 Pojmenovaacuteniacute jednotlivyacutech služebnostiacute v souvislosti s pojmem

iuris praediorum 51

III 23 Atributy termiacutenu servitus 53

III 24 Fundus praedium a jejich atributy 59

III 241 Fundus praedium a ager 60

III 242 Charakteristiky pozemků 63

III 2421 Určitost pozemku a miacutesta vyacutekonu služebnosti 63

III 2422 Pluralita pozemků v raacutemci služebnosti 67

III 2423 Pozemky in a extra commercium 69

III 2424 Res nullius v raacutemci služebnostiacute 72

III 2425 Dalšiacute relevantniacute charakteristiky pozemků vzhledem ke

služebnostem 77

IV Děleniacute služebnostiacute 80

IV 1 Děleniacute služebnostiacute v raacutemci jejich systematiky 80

IV 11 Děleniacute služebnostiacute podle charakteru určeniacute opraacutevněneacuteho

subjektu (servitutes praediorum a servitutes personarum) 81

IV 111 Rozdiacutelnaacute funkce osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute 82

IV 112 Rozdiacutelneacute časoveacute raacutemce osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute

84

IV 113 Vliv děleniacute služebnostiacute podle charakteru určeniacute

opraacutevněneacuteho subjektu na vlastnosti protivneacute strany 88

IV 1131 Res mobiles a immobiles jako služebneacute věci 88

IV 1132 Věci zuživatelneacute nezuživatelneacute a nehmotneacute v raacutemci

osobniacutech služebnostiacute 91

IV 114 Vznik servitutis v justiniaacutenskeacutem pojetiacute 94

IV 1141 Společneacute rysy některyacutech pozemkovyacutech a osobniacutech

služebnostiacute 95

IV 1142 Služebnost ve prospěch osoby v předjustiniaacutenskeacute době

96

IV 1143 Servitutes irregulares 98

IV 115 Charakteristika a vyacutehody justiniaacutenskeacute systematiky 99

IV 12 Děleniacute služebnostiacute podle charakteru zuacutečastněnyacutech pozemků

(servitutes praediorum rusticorum a servitutes praediorum urabnorum) 104

IV 121 Praedium urbanum a praedium rusticum 105

IV 122 Obecně k rozděleniacute služebnostiacute na polniacute a domovniacute 108

IV 1221 Služebnosti polniacute 111

IV 12211 Služebnosti cestneacute 111

IV 12212 Služebnosti vodniacute 114

IV 12213 Služebnosti užitkoveacute nebo takeacute laacutetkoveacute 117

IV 1222 Služebnosti domovniacute 119

IV 12221 Iura luminum 120

IV 12222 Iura parietum 122

IV 12223 Iura stillicidiorum 124

IV 12224 Ostatniacute domovniacute služebnosti 125

IV 2 Dalšiacute děleniacute služebnostiacute 126

IV 21 Děleniacute podle charakteru praacuteva vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku

(servitutes negativae a affirmativae) 127

IV 211 Obecně k děleniacute služebnostiacute na negativniacute a afirmativniacute 128

IV 212 Průnik děleniacute služebnostiacute mezi negativniacute a afirmativniacute a

dalšiacutech uvedenyacutech děleniacute 129

IV 22 Děleniacute podle charakteru působeniacute opraacutevněneacute osoby z hlediska

času (servitutes continuae a discontinuae) 132

IV 221 Obecně k děleniacute služebnostiacute na přetržiteacute a nepřetržiteacute 133

IV 222 Služebnosti přetržiteacute a nepřetržiteacute ve vztahu k ostatniacutem

děleniacutem služebnostiacute 134

IV 23 Děleniacute služebnostiacute na zjevneacute a nezjevneacute (servitutes apparentes a

non apparentes) 137

IV 24 Služebnosti jako rei mancipi a nec mancipi rei corporales a

incorporales 139

IV 25 Děleniacute služebnostiacute na servitutes iure constitutae a servitutes

tuitione praetoris constitutae 144

V Zřiacutezeniacute služebnosti 147

V 1 Zřiacutezeniacute služebnosti a jeho zaacutekladniacute důsledky 147

V 2 Terminologie vaacutežiacuteciacute se ke zřiacutezeniacute služebnosti 149

V 3 Zřiacutezeniacute služebnosti podle klasickeacuteho praacuteva 150

V 31 Zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem pozemku 151

V 311 Několik poznaacutemek ke zřiacutezeniacute služebnostiacute v nejstaršiacute době 151

V 312 Zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem pozemku v době klasickeacute 153

V 3121 Zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem pozemku na zaacutekladě

shody vůle 153

V 31211 Dedukce služebnosti 156

V 31212 Impozice služebnosti 158

V 31213 Tradice a přiacutemeacute zřiacutezeniacute služebnosti 159

V 3122 Zřiacutezeniacute služebnosti pořiacutezeniacutem pro přiacutepad smrti 161

V 3123 Vydrženiacute služebnosti 165

V 3124 Adjudikace služebnosti 170

V 32 Zřiacutezeniacute služebnosti v klasickeacute době na provinčniacutem pozemku 175

V 321 Zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku dohodami a

stipulacemi 177

V 3211 Věcněpraacutevniacute obsah danyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute 179

V 3212 Uacuteloha stipulace v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem

pozemku 181

V 3213 Vztah dohody a stipulace v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti na

provinčniacutem pozemku 184

V 322 Zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku pro přiacutepad smrti

188

V 323 Vydrženiacute služebnosti na provinčniacutem pozemku 191

V 4 Zřiacutezeniacute služebnosti podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho 194

V 41 Volniacute zřiacutezeniacute služebnosti v praacutevu justiniaacutenskeacutem 195

V 411 Pactiones et stipulationes 196

V 412 Zřiacutezeniacute služebnosti traditione vel patientia 201

V 4121 Několik poznaacutemek k pojmu patientiae 201

V 4122 Traditio vel patientia 204

V 42 Zřiacutezeniacute služebnosti pro přiacutepad smrti v justiniaacutenskeacutem praacutevu 211

V 43 Vydrženiacute služebnosti podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho 213

V 44 Adjudikace služebnosti v praacutevu justiniaacutenskeacutem 216

V 5 Charakteristika subjektů opraacutevněnyacutech ke zřiacutezeniacute služebnosti 219

V 51 Vlastnosti subjektu opraacutevněneacuteho ke zřiacutezeniacute služebnosti 221

V 511 Vlastnickeacute praacutevo jako podmiacutenka ke zřiacutezeniacute služebnosti 221

V 512 Dalšiacute praacuteva k věci ciziacute a jejich vztah k opraacutevněniacute zřiacutedit

služebnost 224

V 52 Pluralita subjektů při zřizovaacuteniacute služebnostiacute 227

V 6 Omezeniacute zřizovaacuteniacute služebnostiacute v zaacutevislosti na zatiacuteženiacute pozemku 229

VI Zaacutenik služebnosti 233

VI 1 Zaacutenik služebnosti volniacutem jednaacuteniacutem 234

VI 11 Zaacutenik služebnosti confusione tedy splynutiacutem 234

VI 12 Vzdaacuteniacute se služebnosti 241

VI 2 Zaacutenik služebnosti dalšiacutemi praacutevniacutemi skutečnostmi 249

VI 21 Zaacutenik služebnosti v souvislosti s jejiacutem neužiacutevaacuteniacutem 250

VI 22 Zaacutenik služebnosti v souvislosti se změnou stavu pozemku 259

VII Ochrana služebnostiacute 266

VII 1 Žaloby ve vztahu ke služebnostem 267

VII 11 Žaloby na vymoženiacute služebnosti 268

VII 111 Vindikace služebnosti 269

VII 1111 Aktivniacute legitimace při vindikaci služebnosti 272

VII 1112 Pasivniacute legitimace při vindikaci služebnosti 277

VII 112 Konfesorniacute žaloba 286

VII 12 Žaloba negatorniacute 288

VII 13 Dalšiacute žaloby tyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute 293

VII 131 Actio legis Aquiliae ve variantě Utilis a Actio aquae pluviae

arcendae 293

VII 132 Actio negativa 294

VII 1321 Actio negativa jako žaloba negatorniacute 295

VII 1322 Actio negativa jako žaloba držitele služebnosti paralelniacute

k vindikaci 295

VII 1323 Actio negativa jako obecneacute pojmenovaacuteniacute žaloby a dalšiacute

možnosti 302

VII 133 Actio prohibitoria 304

VII 2 Interdiktniacute ochrana služebnostiacute 307

VII 21 Interdictum de itinere actuque privato 308

VII 22 Interdictum de itinere actuque reficiendo 311

VII 23 Interdictum de aqua cottidiana et aestiva 312

VII 24 Dalšiacute interdikta spojenaacute s režimem vod 315

VII 25 Interdikta k ochraně držby a jejich uplatněniacute na ochranu

služebnostiacute 320

VIII Zaacutevěr 324

Reacutesumeacute 329

Sommario 333

Reacutesumeacute 337

Použitaacute literatura 340

Použiteacute edice a překlady pramenů 350

Použiteacute zkratky 351

Seznam použityacutech pramenů 352

Anotace 357

Anotace v anglickeacutem jazyce (abstract) 357

Kliacutečovaacute slova 358

Kliacutečovaacute slova v anglickeacutem jazyce 358

1

Obecnenaukyrımskopravnıchsluzebnostı

I UacuteVOD

S oborem řiacutemskeacuteho praacuteva se běžnaacute většina osob během sveacuteho života zcela

vědomě nesetkaacutevaacute Jestliže kdo sděliacute sveacutemu okoliacute že se řiacutemskyacutem praacutevem zabyacutevaacute je

povětšinou dotazovaacuten na obsah důvod či prospěšnost tohoto zaměřeniacute Pokud dojde

takovaacuteto informace určiteacuteho rozšiacuteřeniacute v okoliacute tehdy dochaacuteziacute i k drobnyacutem posunům

mimo obor kdy může byacutet osoba kteraacute se zabyacutevaacute řiacutemskyacutem praacutevem pod inspiračniacutem

zdrojem jineacute lidskeacute činnosti dotazovaacutena kupřiacutekladu na praacutevo řecko-řiacutemskeacute Ve

skutečnosti se však obsahově a funkčně s praacutevem řiacutemskyacutem setkaacutevaacute takměř každyacute a to

v mnoha chviacuteliacutech a činnostech lidskeacuteho života Neděje tak však přiacutemo a vědomě ale

zprostředkovaně Každyacute vstupuje-li i do byť banaacutelniacuteho praacutevniacuteho vztahu kupřiacutekladu při

koupi vstupuje tiacutemto i do dědictviacute mentaacutelniacuteho ale předevšiacutem praacutevniacuteho ktereacute za sebou

zanechalo praacutevo řiacutemskeacute Toto dědictviacute ač na jednu stranu je zcela přirozeně obrazem

starověkeacute společnosti a tento vzhledem k deacutelce vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva je takeacute

obrazem jejiacuteho vyacutevoje svyacutemi zaacutevěry svyacutemi praacutevniacutemi pravidly a svojiacute logickou

strukturou praacutevniacutech institutů ovlivnil celeacute praacutevniacute děniacute a dějiny jak po konci starověku

naacutesledovaly a snad bez nadsaacutezky je možno řiacuteci že bude toto děniacute ještě dlouhou dobu

ovlivňovat Praacutevo řiacutemskeacute je tedy do dnešniacutech dniacute zastoupeno a přiacutetomno v mnoha

praacutevniacutech jednaacuteniacutech kteraacute činiacuteme mezi sebou či v dalšiacutech praacutevniacutech vztaziacutech a institutech

jež v současneacutem praacutevu figurujiacute

Jestliže se již nějakaacute osoba rozhodne že opustiacute poměrně bezpečneacute braacuteny pojmu

bdquonormaacutelniacute člověkldquo a rozhodne se staacutet praacutevniacutekem pak se ihned v prvniacutem či prvniacutech

ročniacuteciacutech s řiacutemskyacutem praacutevem přirozeně setkaacutevaacute Mnohdy je toto setkaacuteniacute (vzaacutejemně)

radostneacute mnohdy meacuteně každopaacutedně je to však setkaacuteniacute užitečneacute Řiacutemskeacute praacutevo je

prvniacutem praacutevem s niacutemž se takovaacuteto osoba usilujiacuteciacute o praacutevniacute vzdělaacuteniacute setkaacutevaacute a je to

minimaacutelně do značneacute čaacutesti praacutevem komplexniacutem tedy postihujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute

2

situace Tam kde se v pozdějšiacute době nabalilo většiacute či menšiacute množstviacute dalšiacutech diacutelčiacutech

uacuteprav a pravidel stojiacute řiacutemskopraacutevniacute uacuteprava začasto takovaacute jakou ji vyžaduje prostaacute

soukromaacute potřeba osob dostaacutevat se vzaacutejemně do praacutevniacutech kontaktů a předchaacutezet sporům

minimaacutelně tiacutem že jsou předem určena zaacutekladniacute respektovanaacute pravidla směřovanaacute za

ciacutelem nejoptimaacutelnějšiacute spraacutevy vzaacutejemnyacutech lidskyacutech jednaacuteniacute tedy jejich vedeniacute ve smyslu

co nejmeacuteně konfliktniacutem Diacuteky řiacutemskeacutemu praacutevu student vychaacuteziacute (či by minimaacutelně měl) z

prvniacuteho ročniacuteku s naprosto jasnou představou o zaacutekladniacutech pojmech v raacutemci

soukromeacuteho praacuteva o zaacutekladniacute systematice soukromeacuteho praacuteva a se znalostiacute zaacutekladniacutech

institutů soukromeacuteho praacuteva Tato znalost však neniacute znalostiacute historickou ale je

autentickyacutem svědectviacutem stability soukromopraacutevniacutech raacutemců kdy tyto zaacutekladniacute obrysy

soukromeacuteho praacuteva jsou po celou dobu vyacutevoje praacuteva od řiacutemskyacutech dob do značneacute miacutery

nepostihnuty vyacuteraznějšiacute změnou a to až do mnohdy překvapivyacutech detailů a důsledků1

V raacutemci vyacuteše uvedeneacuteho systeacutemu řiacutemskeacuteho praacuteva jak bylo nastiacuteněno existuje

mnoho dodnes živyacutech a fungujiacuteciacutech praacutevniacutech institutů a praacutevě služebnosti jsou jedniacutem

z nich Byť je nutno uznat že kupřiacutekladu současneacute českeacute soukromeacute praacutevo je neznaacute tak

ale ve většině jinyacutech praacutevniacutech řaacutedů tomu tak neniacute a naviacutec i v českyacutech zemiacutech je takovaacuteto

skutečnost pouze a zřejmě jen dočasnaacute neboť v souvislosti s novyacutem občanskyacutem

zaacutekoniacutekem se do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu služebnosti opět vracejiacute2 Služebnosti majiacute však

v tomto směru poměrně vyacuterazneacute miacutesto I v raacutemci dějin a v raacutemci vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva

jsou služebnosti institutem nejen vyacuteznamnyacutem ale takeacute specifickyacutem a to nikoliv pouze

svojiacute funkciacute a svyacutem obsahem ale takeacute svyacutem historickyacutem původem Původ služebnostiacute

lze sledovat až do hlubokeacute řiacutemskeacute praacutevniacute minulosti a již v nejstaršiacutech praacutevniacutech

pamaacutetkaacutech se vyskytujiacute praacutevniacute uacutepravy služebnostiacute a některeacute specifickeacute charakteristiky

služebnostiacute o jejich daacutevneacutem původu svědčiacute takeacute (kupřiacutekladu ius rectam hastam

referendi) Trvaacuteniacute služebnostiacute a to mnohdy nikoliv pouze obecně jako institutu ale jistě

i v některyacutech přiacutepadech konkreacutetniacutech pozemkovyacutech služebnostiacute je tedy snad viacutece než

1 Kupřiacutekladu plně historickeacute kategorie rei mancipi ač zde neniacute žaacutedneacuteho přiacutemeacuteho historickeacuteho

vztahu stejně si dodnes věci v teacuteto kategorii původně zahrnuteacute podržely zvlaacuteštniacute či specifickou uacutepravu převodu věcnyacutech praacutev či jednaacuteniacute na tyto vaacutezanyacutech Kupřiacutekladu v českeacutem praacutevu je vlastnictviacute k pozemkům stejně jako služebnosti a věcnaacute břemena předmětem zaacutepisu do katastru kategorie otroků již dnešniacute praacutevo neznaacute a konečně zviacuteřata určenaacute k tahaacuteniacute nebo nošeniacute břemen byla nahrazena nejrůznějšiacutemi automobily či stroji jež svůj registr majiacute (byť zde je odlišnyacute způsob jeho pojetiacute kupřiacutekladu od katastru)

2 Zaacutekon č 892012 Sb Občanskyacute zaacutekoniacutek daacutele bude přiacutepadně zmiňovaacuten naacutezvem či pod obecně znaacutemou zkratkou NOZ Dosavadniacute praacutevniacute uacuteprava spočiacutevaacute v zaacutekoně č 401964 Sb a v jeho pozdějšiacutech poměrně razantniacutech uacutepravaacutech daacutele již pouze jako SOZ

3

dlouhodobeacute Diacuteky teacuteto vlastnosti lze sledovat na služebnostech dva zaacutesadniacute praacutevniacute jevy

a to poněkud paradoxně jevy protichůdneacute Jednak vyacutevoj změny důvody změn a

charaktery těchto změn praacutevniacutech institutů ale prostřednictviacutem nich takeacute velkeacuteho

množstviacute dalšiacutech společenskyacutech jevů či veličin a to však v logickeacutem protikladu ke

stabilitě konzervaci a neměnnosti jinyacutech praacutevniacutech ale i společenskyacutech jevů Přiacutepadneacute

změny některeacute z aspektů služebnostiacute tedy mohou zobrazovat i nutneacute změny v raacutemci

společnosti na druhou stranu neměnnost některyacutech otaacutezek nemůže než svědčit o

neměnnosti zaacutekladniacutech společenskyacutech jevů či prostě a subjektivně lidskyacutech potřeb

Takovaacuteto problematika je však snad až přiacuteliš vznosnyacutem ciacutelem vznosnyacutem pro praacutevniacute

vědu ale dosti možnaacute vznosnyacutem i pro jakoukoliv jinou vědeckou činnost

Služebnosti jsou jak bylo již vyacuteše uvedeno jedniacutem z nejzaacutekladnějšiacutech praacutevniacutech

institutů zaacuteroveň takeacute mohou byacutet jedniacutem z nejvyacuteznamnějšiacutech a to předevšiacutem

v subjektivniacutem smyslu osoby kteraacute z takoveacuteto služebnosti může miacutet a maacute prospěch

V některyacutech situaciacutech si lze představit že subjektivniacute vaacuteha služebnosti bude pro danou

osobu ekvivalentniacute důležitosti a vaacuteze samotneacuteho vlastnickeacuteho praacuteva k daneacute či k jineacute

věci S ohledem na tyto skutečnosti byly a jsou služebnosti předmětem nejen pečliveacute

praacutevniacute uacutepravy ale takeacute předmětem zkoumaacuteniacute praacutevniacuteků po dlouhaacute staletiacute a to ať již s ciacuteli

praktickyacutemi vědeckyacutemi tak ale i mnohdy s ciacuteli utilitaacuterniacutemi Aby však mohl byacutet institut

služebnostiacute popsaacuten v celeacutem sveacutem rozsahu a hloubce a to i s vědomiacutem omezeniacute se pouze

na praacutevo řiacutemskeacute muselo by byacutet popsaacuteno mnoho papiacuteru a praacutece kteraacute by musela

takoveacutemuto činu předchaacutezet by svyacutem trvaacuteniacutem čiacutetala desetiletiacute Zde tedy jistě nemůže

zazniacutet vše a zaacuteroveň by zde měl byacutet institut služebnostiacute popsaacuten co nejkomplexněji Bylo

tedy nutno se omezit toliko na obecneacute otaacutezky a obecnou nauku služebnostniacute tedy to co

je všem služebnostem společneacute či co je pro ni minimaacutelně charakteristickeacute

s přirozenyacutemi vyacutejimkami a zvlaacuteštnostmi ktereacute plynou jednak z povahy samotnyacutech

jednotlivyacutech služebnostiacute ale i z charakteru služebnostiacute jako celeacute skupiny jednotlivyacutech

praacutev Nemůže zde však byacutet miacutesta pro zkoumaacuteniacute jednotlivyacutech služebnostiacute jejich

pravidel možnostiacute a charakteristik Tato nemožnost plyne jednak z pestrosti a

různorodosti těchto opraacutevněniacute ale takeacute i z jejich velkeacuteho množstviacute ktereacute v kombinaci

s vyacuteše uvedenou charakteristikou přestavujiacute zaacutesadniacute překaacutežku uacutečelneacuteho a neobsaacutehleacuteho

zaacuteroveň však pečliveacuteho a do jisteacute miacutery zevrubneacuteho shrnutiacute

4

Zaacutekladniacutem ciacutelem tohoto textu je tedy popsat charakterizovat a přiacutepadně i

analyzovat zaacutekladniacute praacutevniacute kvality a praacutevniacute pravidla tyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute v praacutevu

řiacutemskeacutem Takoveacuteto ciacutele však nepředstavujiacute pouze a vyacutehradně ciacutel romanistickyacute ale takeacute

obecně praacutevniacute neboť vyacutechodiska a řešeniacute kteraacute zastaacutevalo praacutevo řiacutemskeacute mohou byacutet

užitečnaacute a mohou miacutet nemaleacuteho vyacuteznamu i pro současnou civilistickou vědu Nelze

však nemiacutet na zřeteli ani aspekt historickyacute kdy věda řiacutemskeacuteho praacuteva jistou svojiacute čaacutestiacute je

takeacute nesporně vědou praacutevněhistorickou

Přiacutestup k řešeneacute otaacutezce je možno zvolit mnohyacute nejleacutepe však snad bude-li

zvolen přiacutestup klasickyacute tedy takovyacute jakeacuteho je užiacutevaacuteno při zkoumaacuteniacute praacutevniacutech institutů

tedy postupnyacutemi kroky prochaacutezet jednotliveacute otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se daneacuteho od terminologie

děleniacute obecnyacutech charakteristik konečně ale i po praktickeacute způsoby naklaacutedaacuteniacute s danyacutem

institutem tedy kupřiacutekladu jeho zřiacutezeniacute mezi pozemky a naopak jeho zrušeniacute a to jako

konkreacutetniacuteho subjektivniacuteho praacuteva Jistě v onom naacutestinu je však nutno zmiacutenit vyacuteznamnyacute

aspekt a sice zaacutesady služebnostniacute Jak však bude uvedeno v zaacutevěru tak tyto jsou

natolik rozsaacutehlou problematikou že uvedenyacute text je nejleacutepe chaacutepat jako určityacute

předstupeň fundament pro možnost daacutele zkoumat zaacutesady jimiž je celyacute obor služebnostiacute

veden a ktereacute naopak jen nesnadno by bylo lze zkoumat nemaje uvedeneacuteho

terminologickeacuteho ale takeacute praktickeacuteho zaacutekladu vzhledem ke služebnostem Z toho

důvodu je předem nutno zdůraznit že vzhledem k zaacutesadaacutem služebnostiacute bylo by možno

toho napsat mnohem viacutece bylo by to jistě i vhodno vzhledem k teacutematu ale neniacute to

možno a to vzhledem k charakteru textu a jeho uacutečelu

5

II NĚKOLIK OBECNYacuteCH UacuteVODNIacuteCH TERMINOLOGICKYacuteCH POZNAacuteMEK

Praacutevniacute jazyk a praacutevniacute mluva je charakterizovaacutena předevšiacutem svojiacute jednoznačnostiacute

a to jak jednoznačnostiacute terminologickou tak ale i jednoznačnostiacute syntaktickou Praacutevě

pro tuto jednoznačnost je na tomto uacutevodniacutem miacutestě nutno učinit několik ryze

technickyacutech poznaacutemek k daacutele užiacutevanyacutem pojmům aby bylo možno do největšiacute miacutery

předejiacutet jakyacutemkoliv pochybnostem nejasnostem či snad zmateniacutem

Bez dalšiacuteho bylo vyacuteše psaacuteno o praacutevu řiacutemskeacutem Takovyacuteto pojem si však zasloužiacute

sveacuteho rozvedeniacute a ujasněniacute Bude-li tedy daacutele psaacuteno o praacutevu řiacutemskeacutem bez dalšiacuteho pak

se jednaacute o praacutevo řiacutemskeacute v jeho komplexnosti tedy takoveacute ktereacute zabiacuteraacute celou dobu

trvaacuteniacute řiacutemskeacute řiacuteše a to včetně uacutedobiacute justiniaacutenskeacuteho a praacutevniacutech pramenů jeho doby tedy

předevšiacutem všetně znaacutemeacuteho Corpusu iuris civilis3 Pojmy jako řiacutemskeacute praacutevo justiniaacutenskeacute

či klasickeacute jsou dostatečně jasny a znaacutemy To co však naacutesledovalo již za řiacutemskeacute praacutevo

označovaacuteno nebude Takoveacuteto otaacutezky budou nastane-li takovaacute potřeba konkreacutetně

vysvětlovaacuteny v souvislosti se středověkou praacutevniacute vědou či se středověkou romanistikou

či s praacutevniacute vědou pandektniacute a tzv pandektniacutem praacutevem vůbec

Dalšiacute otaacutezkou jiacutež však podrobněji bude daacutele věnovaacutena pozornost je rozsah

pojmu služebnosti Vzhledem k lepšiacutemu pochopeniacute jasnosti a stručnosti byla zvolena

sice poněkud nekoncepčniacute ale přesto snad pochopitelnaacute metoda pokud tedy daacutele bude

psaacuteno o služebnostech (a to včetně latinskeacuteho či jinyacutech ekvivalentů) bez dalšiacuteho tak se

tiacutemto majiacute na mysli služebnosti pozemkoveacute Praacuteva odpoviacutedajiacuteciacute služebnostem osobniacutem

pak mohou byacutet takeacute označovaacutena a to předevšiacutem v souvislosti s praacutevniacutem vyacutevojem

předevšiacutem v době předjustiniaacutenskeacute jako osobniacute užiacutevaciacute praacuteva4

Technickyacute probleacutem však může spočiacutevat i v samotneacutem pojmu servitus Pod tiacutemto

pojmem tedy daacutele bude rozuměn konkreacutetniacute typ opraacutevněniacute kupřiacutekladu servitus oneris

ferendi Pakliže by se mělo jednat o konkreacutetniacute subjektivniacute praacutevo mezi jednotlivyacutemi

pozemky pak takovaacuteto skutečnost musiacute byacutet nutně naznačena Stejně tak pojem druhu

služebnosti se bude daacutele vztahovat předevšiacutem na děleniacute služebnostiacute do určityacutech skupin

3 Corpus iuris civilis nebo tzv Tria volumnia Justiniaacutenskaacute kodifikace praacuteva o třech čaacutestech 4 Tohoto pojmu se pro tato praacuteva v době předjustiniaacutenskeacute užiacutevaacute poměrně často a to i přes to že

neniacute uacuteplně nejvhodnějšiacute neboť poněkud zamlžuje skutečnost že jeho obsahem je kupřiacutekladu takeacute praacutevo požiacutevaciacute a nikoliv pouze ta praacuteva kteraacute jsou zahrnutelnaacute pod obecneacute opraacutevněniacute k iuris utendi

6

kupřiacutekladu servitutes discontinuae zatiacutemco typ služebnosti bude vaacutezaacuten na jednotlivou

servitus tak jak byla popsaacutena vyacuteše

Dalšiacutem problematickyacutem miacutestem je pak užitiacute termiacutenů opraacutevněnyacute a povinnyacute

Termiacuten opraacutevněnyacute je bez diskuse použitelnyacute pro osobu jiacutež svědčiacute některaacute z osobniacutech

služebnostiacute v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech je však termiacuten opraacutevněnyacute poměrně

zavaacutedějiacuteciacute V takoveacuteto situaci se vždy jednaacute o aktuaacutelniacuteho vlastniacuteka (či vlastniacuteky)

panujiacuteciacuteho pozemku a to včetně možnyacutech proměn takoveacuteto osoby či dalšiacutech osob (viz

daacutele) Povinnyacutem je pak osoba kteraacute vlastniacute služebnou věc či služebnyacute pozemek Jeho

postaveniacute a užitiacute je však obdobneacute jako v přiacutepadě opraacutevněneacuteho v pozemkovyacutech

služebnostech Oba dva termiacuteny jsou svoji povahou mimo opraacutevněneacuteho z osobniacute

služebnosti pro použiacutevaacuteniacute v raacutemci služebnostiacute nepřiacuteliš vhodneacute jak bude daacutele uvedeno

někde však nemusiacute byacutet jineacute možnosti a proto jsou na tomto miacutestě vysvětleny

Podobneacute postaveniacute jako vyacuteše uvedeneacute termiacuteny pak maacute takeacute pojem praacutevniacuteho

vztahu v souvislosti se služebnostmi Tento pojem neniacute vlastniacute oboru věcnyacutech praacutev ale

naopak oboru praacutev relativniacutech tedy obligaciacutem Vzhledem ke služebnostem a jejich

velice specifickeacutemu charakteru však může byacutet jeho někdy užito neboť může poměrně

dobře posloužit k popsaacuteniacute povinnostiacute jednak mezi pozemky či mezi věcmi a osobou či

osobami nebo konečně takeacute mezi opraacutevněnyacutem a povinnyacutem v onom smyslu jak bylo

vše popsaacuteno vyacuteše

Toto jsou tedy pouze zaacutekladniacute terminologickaacute vymezeniacute pro lepšiacute pochopeniacute

všeho co bude daacutele naacutesledovat a to včetně dalšiacutech a podrobnějšiacutech na miacutestě již

zmiacuteněnyacutech terminologickyacutech nuanciacute a terminologickyacutech vymezeniacute Vyacuteše uvedeneacute však

bude i nadaacutele prochaacutezet jako terminologickaacute usance či snad zkratka celyacutem naacutesledujiacuteciacutem

textem

7

III POJEM SLUŽEBNOSTI

Zřejmě největšiacute množstviacute souhrnnyacutech informaciacute a praacutevniacute uacutepravy služebnostiacute lze

naleacutezt v justiniaacutenskyacutech Digestech5 V těchto se služebnostem jmenovitě věnuje kniha

osmaacute jejiacutež hned uacutevodniacute a prvniacute titul nese označeniacute de servitutibus Pokud by kdo čekal

ihned na uacutevod tohoto titulu něco co se slušiacute v dobreacute praacutevniacute společnosti tedy definici

tak by byl překvapen že tomu tak neniacute Ona dobraacute praacutevniacute společnost se za nemaacutelo

staletiacute vyacutevoje poněkud změnila a současnaacute tendence po definiciacutech a zobecněniacutech je pro

řiacutemskeacuteho praacutevniacuteka doby klasickeacute ale do značneacute miacutery ještě i doby justiniaacutenskeacute ciziacute Neniacute

tedy s podivem že něco jako obecnaacute definice služebnostiacute v uacutevodu daneacute knihy chybiacute

Neniacute však možno absolutně rezignovat na snahu se nějakeacute obecneacute definice nějakyacutech

obecnyacutech charakteristik ktereacute by minimaacutelně k raacutemcoveacute definici mohly veacutest dobrat

III 1 K POJMU SLUŽEBNOSTI OBECNĚ

Je nutneacute na počaacutetku vysvětlit a alespoň v zaacutekladech popsat co vlastně

služebnostiacute je jakyacute typ praacuteva a jakaacute opraacutevněniacute se pod pojmem služebnosti skryacutevajiacute Již

samotnyacute etymologickyacute kořen termiacutenu servitus se odvolaacutevaacute a vraciacute ke slovesu servire6

tedy sloužit Co však je v přiacutepadě služebnostiacute tiacutem co sloužiacute a co je naopak tiacutem čemu je

služebnostiacute slouženo a naviacutec co je takeacute či co může byacutet obsahem služebnosti Toto jsou

nesmiacuterně zaacutevažneacute otaacutezky ktereacute mohou modifikovat či majiacute vliv na řešeniacute celeacute

problematiky služebnostiacute obecně

5 Při citovaacuteniacute fragmentů a čaacutestiacute justiniaacutenskeacute kompilace tedy Corpusu iuris civilis vychaacuteziacute se

předevšiacutem z jeho zněniacute tak jak je vydaacuteno v klasickeacute edici Mommsen-Krueger Kupřiacutekladu Th MommsenP Krueger Corpus iuris civilis Berolini Weidmann 1954 Daacutele bylo konfrontovaacuteno takeacute se zněniacutem textů uvedenyacutech ve dvojjazyčneacutem francouzsko-latinskeacutem zněniacute ndash Corps de droit civil romain en latin et en franccedilais Aalen Scientia Verlag 1979 (reprint vydaacuteniacute překladu Henriho Hulota a dalšiacutech vydaneacuteho postupně v letech 1803 ndash 1810 v Metaacutech) Takeacute i s Corpo del diritto ed D GotofredoC E Freiesleben G Vignali Napoli Vincenzo Pezzuti a Achille Morreli 1856 ndash 1862 (desetidiacutelnyacute překlad oplněnyacute komentaacuteřemi a originaacutelniacutem textem)Při citaci bude takeacute zněniacute fragmentů přirozeně zmiacuteněno v původniacutem jazyce tedy povětšinou v latině neboť se tiacutemto ponechaacute původniacute vyacuteznam a je vyloučen jakyacutekoliv byť drobnyacute posun kteryacute by při překladu mohl nastat naviacutec původniacute tedy latinskeacute zněniacute je pro většinu čtenaacuteřstva srozumitelneacute Vedle toho je vždy uveden takeacute latinskyacute překlad či minimaacutelně odkaz na tento překlad přičemž v přiacutepadě citaciacute a to i z Corpusu iuris civilis se jednaacute neniacute-li uvedeno jinak o překlad autorův K tomuto překladu je nutno uveacutest že se držiacute co nejviacutece původniacuteho latinskeacuteho vzoru a to včetně určityacutech pro jazyk českyacute nepřiacuteliš přirozenyacutech konstrukciacute Pokud však tyto konstrukce nejsou na škodu porozuměniacute tak jsou ponechaacuteny stejně tak jako je mnohdy vzhledem ke stylistickeacute bliacutezkosti užito i zdaacutenlivě již zastaralyacutech českyacutech jazykovyacutech jevů

6 Viz kupřiacutekladu J M Pražaacutek-F Novotnyacute-J Sedlaacuteček Latinsko-českyacute slovniacutek Praha Československaacute grafickaacute unie 1939 str 1121

8

III 11 SLUŽEBNOST V NEJSTARŠIacuteCH DOBAacuteCH

Jak bylo vyacuteše uvedeno služebnosti patřiacute mezi nejstaršiacute instituty řiacutemskeacuteho praacuteva

Skutečně již v samotnyacutech počaacutetciacutech řiacutemskyacutech praacutevniacutech dějin vystupujiacute na světlo a jeviacute

se jako zcela jasnyacute existujiacuteciacute etablovanyacute a nesmiacuterně důležityacute institut Prvniacute zmiacutenky v

praacutevniacutech pramenech je možno naleacutezt již v samotneacutem zaacutekladniacutem kameni řiacutemskeacuteho praacuteva

a sice v zaacutekoniacuteku XII desek7 kdy zaacutekoniacutek nikoliv sice přiacutemo ale skrze Gaia uvaacutediacute že

bdquoviae latitudo ex lege duodecim tabularum in porrectum octo pedes habet in anfractum

id est ubi flexum est sedecimldquo8 Je tedy zřejmeacute že v zaacutekoniacuteku XII desek existovala

takovaacuteto nutno řiacuteci poměrně podrobnaacute uacuteprava cesty Na desce sedmeacute tedy stejneacute kam

byacutevaacute zařazovaacuteno i vyacuteše uvedeneacute pravidlo stojiacute takeacute jinaacute zmiacutenka o cestaacutech a sice bdquoVIAM

MUNIUNTO NI SAM DELAPIDASSINT QUA VOLET IUMENTO AGITOldquo9 Tyto dvě

zmiacutenky sloužiacute pro zaacutekladniacute informaci o praacutevu cesty v nejstaršiacute době Řiacutema Je však zcela

evidentniacute že tato pravidla nejsou pravidly zaacutekladniacutemi že se nejednaacute o zaacutekladniacute

charakteristiky praacuteva cesty ale naopak se jednaacute o spiacuteše již minuciosniacute či okrajoveacute

detaily Takovaacuteto skutečnost je ovšem spiacuteše logickaacute a to předevšiacutem vzhledem k vyacutevoji

řiacutemskeacuteho praacuteva a vzhledem k charakteru jakeacuteho zaacutekoniacutek XII desek nabyacuteval Nejednalo

se o vyacutelučnyacute zaacutekoniacutek a tedy pravidla a praacutevo tak jak vzchaacutezelo z doby před

zaacutekoniacutekem a to ať již ze zaacutekonů ale předevšiacutem z obyčejů nebylo-li v rozporu s

nějakyacutem ustanoveniacutem zaacutekoniacuteku pak platilo i daacutele Naviacutec obsahem zaacutekoniacuteku nebylo a

ani nemělo byacutet celeacute praacutevo ale pouze takoveacute otaacutezky ktereacute jsou buď důležiteacute či a to

mohlo byacutet snad i přednějšiacutem vodiacutetkem ktereacute jsou sporneacute A praacutevě druhyacute důvod je

nejspiacuteše tiacutem důvodem proč byly do zaacutekoniacuteku zařazeny vyacuteše zmiacuteněneacute fragmenty

7 Původniacute text zaacutekoniacuteku XII desek (je možno se setkat i s termiacutenem bdquozaacutekoniacutek XII tabuliacuteldquo) jak je

dobře znaacutemo se nezachoval je však možno vychaacutezet z rekonstrukciacute kupřiacutekladu P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1903 str 9 ndash 23 či C G BurnsO Grandewitz Fontes iuris romani antiqui Tubingae Siebeck 1909 str 15 ndash 40 bliacuteže k zaacutekonu viz G Rotondi Leges publicae populi romani miacutesto Olms 1990 str 201 et al kde je mnoho uvedeneacute literatury Konečně lze použiacutet text i s překladem do češtiny v M Skřejpek Prameny řiacutemskeacuteho praacuteva (Fontes iuris romani) Praha LexisNexis 2004 str 26 ndash 52

8 Dig 838 (Gai lib 7 ad ed provinc) Přiacutemaacute cesta je podle zaacutekona XII desek širokaacute 8 stop v zataacutečce to je tam kde se ohyacutebaacute šestnaacutect Fragment byacutevaacute při rekonstrukciacutech zaacutekoniacuteku XII desek zařazovaacuten na šesteacute miacutesto sedmeacute desky

9 Zaacutekoniacutek XII desek VII 7 Cestu nechť udržujiacute v pořaacutedku je-li nevydlaacutežděnaacute nechť každyacute jede s potahem kudy chce Jednaacute se o původniacute text zaacutekoniacuteku (tak jako obecně při použitiacute majuskuliacute v přiacutepadě zaacutekoniacuteku XII desek)

9

Zřejmě dochaacutezelo jednak ke sporům ohledně šiacuteře cesty na druhou stranu mohlo byacutet

sporneacute kudy takovaacute cesta maacute veacutest či spiacuteše kudy maacute byacutet realizovaacutena

Je však nutno nad uvedenyacutemi fragmenty ze zaacutekoniacuteku vzneacutest jednu podstatnou

otaacutezku a naacutemitku Z textů jasně nevyplyacutevaacute zdali se skutečně věnujiacute služebnostem či

zdali se naopak nejednaacute o praacutevniacute uacutepravu veřejnyacutech cest tedy takovyacutech cest ktereacute se

realizujiacute mimo raacutemec institutu služebnostiacute Skutečnost že Gaiův vyacuteše uvedenyacute text byl

zařazen do osmeacute knihy justiniaacutenskyacutech Digest svědčiacute spiacuteše než o skutečneacutem zaacuteměru

Gaia či dokonce tvůrců zaacutekoniacuteku XII desek o zaacuteměrech justiniaacutenskyacutech kompilaacutetorů či

o jejich chaacutepaacuteniacute pojmů Z textů fragmentů však na druhou stranu nevyplyacutevaacute ani

skutečnost že by se věnovaly veřejnyacutem cestaacutem Nelze však vyloučit ani skutečnost že

text zaacutekoniacuteku ciacuteliacute svoji uacutepravu na cesty obecně ať již cesty veřejneacute tak ale i na cesty

ktereacute někomu svědčiacute na zaacutekladě služebnosti Ostatniacute fragmenty sedmeacute desky zaacutekoniacuteku

se pak svyacutem obsahem (s jistou vyacutejimkou fragmentu osmeacuteho kteryacute pojednaacutevaacute o škodě

způsobeneacute vodou z veřejneacuteho pozemku)10 věnujiacute předevšiacutem praacutevu soukromeacutemu a

praacutevům sousedskyacutem Přiacutepadnaacute praacutevniacute uacuteprava vyacutehradně veřejnyacutech cest by se na daneacutem

miacutestě jevila jako nepravděpodobnaacute a do značneacute miacutery nevhodnaacute Možnou naacutemitku proč

se tedy v textu nehovořiacute o služebnosti ale pouze o cestě lze odrazit konstatovaacuteniacutem že

ještě v justiniaacutenskyacutech Digestech neniacute použitiacute termiacutenu servitus zcela ustaacuteleno a v teacuteto

nejstaršiacute době řiacutemskyacutech dějin praacutevo cesty či cesta obecně bylo skutečně obecně 10 Zaacutekoniacutek XII desek VII 8a SI AQUA PLUVIA NOCEThellip (ŠKODIacute-LI DEŠŤOVAacute VODAhellip)

Viz Dig 40721pr (Pomp lib 7 ex plaut) Labeo libro posteriorum ita refert calenus dispensator meus si rationes diligenter tractasse videbitur liber esto suaque omnia et centum habeto diligentiam desiderare eam debemus quae domino non quae servo fuerit utilis erit autem ei diligentiae coniuncta fides bona non solum in rationibus ordinandis sed etiam in reliquo reddendo et quod ita scriptum est videbitur pro hoc accipi debet videri poterit sic et verba legis duodecim tabularum veteres interpretati sunt si aqua pluvia nocet id est si nocere poterit et si quaereretur cui eam diligentiam probari oporteat heredum arbitratum viri boni more agentium sequi debebimus veluti si is qui certam pecuniam dedisset liber esse iussus est non adscripto eo cui si dedisset eo modo poterit liber esse quo posset si ita fuisset scriptum si heredi dedisset (Labeo ve sveacute knize pozdějšiacutech spisů uvedl bdquoMůj uacutečetniacute Galenus jestliže se jeviacute jeho spraacuteva pečlivou budiž svoboden maje k sobě sveacute věci a sto k tomuldquo Za pečlivou spraacutevu je nutno miacutet takovou kteraacute bude k užitku vlastniacuteku nikoliv otroku Tato pečlivost budiž doplněna dobrou viacuterou nikoliv pouze ve vedeniacute uacutečtů ale rovněž ve vraacuteceniacute zbytku A jak je psaacuteno bdquojeviacute seldquo v tomto přiacutepadě je třeba toto miacutet za bdquomůže se tak jevitldquo jako i slova zaacutekona dvanaacutecti desek staršiacutemi praacutevniacuteky jsou vyklaacutedaacutena tak kdy bdquoškodiacute-li dešťovaacute vodaldquo maacute se za bdquomůže-li škoditldquo A je-li dotazu komu naacuteležiacute posoudit tuto pečlivost toto naacuteležiacute dědicům avšak podle naacutezorů nezaacutevislyacutech sudiacute Podobně jestliže ten kdo maacute daacutet určityacute obnos a to aby se stal svobodnyacutem aniž by však bylo uvedeno komu maacute tento daacutet tiacutem způsobem může se osvobodit jako kdyby bylo napsaacuteno bdquojestliže daacute dědicildquo) Zaacutekoniacutek XII desek VII 8b Viz Dig 4385 (Paul lib 16 ad sab) Si per publicum locum rivus aquae ductus privato nocebit erit actio privato ex lege duodecim tabularum ut noxa domino sarciatur (Jestliže vodniacute proud vedenyacute po veřejneacutem pozemku způsobiacute škodu soukromniacutekovi bude miacutet soukromniacutek ze zaacutekona XII desek žalobu aby byla škoda nahrazena)

10

praacutevem či dokonce reaacutelnou věciacute (viz daacutele) bez možnosti byacutet zařazeno do vysoce

abstraktniacute kategorie entit jako jsou služebnosti tiacutem spiacuteše kupřiacutekladu iura in re aliena

(viz i daacutele) Z technickeacuteho hlediska lze pravidla uvedenaacute v obou fragmentech vztaacutehnout

na oba druhy cest tedy jak na cesty vznikleacute na zaacutekladě služebnosti tak ale i na cesty

ktereacute vznikly jako veřejneacute V obou přiacutepadech je možno určovat šiacuteři takoveacuteho cesty

v druheacutem dokonce snad je možno tušit i prvotniacute zaacuterodek stavebniacuteho předpisu stejně tak

i určit pravidla jakyacutem se na takoveacute cestě chovat a to předevšiacutem ve vztahu k jejiacutemu

technickeacutemu stavu a k jejiacutemu charakteru obecně

Jak z vyacuteše uvedeneacuteho již i čaacutestečně bylo patrneacute v žaacutedneacutem přiacutepadě nelze

považovat zaacutekoniacutek XII desek za miacutesto či čas vzniku služebnostiacute jako institutu Historie

služebnostiacute respektive praacutev kteraacute jsou mezi služebnosti zařazena sahaacute mnohem

hlouběji do minulosti V době vzniku zaacutekoniacuteku XII desek již byly existujiacuteciacutem a

vyvinutyacutem institutem kde byly evidentně ke sporu pouze poměrně detailniacute otaacutezky jak

bylo uvedeno vyacuteše Je tedy otaacutezkou kde lze vystopovat prvniacute zaacuterodky služebnostiacute Neniacute

zřejmě nutneacute hledat nějakyacute přesnyacute časovyacute uacutedaj ale spiacuteše najiacutet toto miacutesto ve vyacutevoji

praacuteva a to předevšiacutem v konfrontaci s ostatniacutemi praacutevniacutemi instituty Existujiacute jisteacute

nezbytneacute podmiacutenky praacutevniacuteho vyacutevoje bez nichž by byl vznik a existence jakeacutekoliv

služebnosti či obdobneacuteho praacuteva nemyslitelnyacute a nesmyslnyacute Prvniacute podmiacutenkou bez niacutež by

skutečně bylo možno jen stěžiacute pomyacutešlet na jakeacutekoliv instituty bliacutezkeacute služebnostem je

existence pevneacuteho a vyacutelučneacuteho vztahu mezi věciacute a osobou tedy existence vlastnickeacuteho

praacuteva a to jak obecně jako institutu tak ale i konkreacutetně jako vlastnickeacuteho praacuteva k určiteacute

věci Pouze tehdy mohou vznikat služebnosti jestliže je možnost vyloučit z působeniacute na

pozemek nějakou skupinu osob respektive všechny ostatniacute Pak se může uvnitř oneacute

skupiny všech ostatniacutech objevit osoba třetiacute kteraacute na zaacutekladně určityacutech okolnostiacute bude

miacutet zaacutejem nikoliv na všeobecneacute působeniacute na pozemek ale pouze o určitou jeho

charakteristiku pouze o určityacute způsob jak na pozemek působit a to v oneacute nejstaršiacute době

reprezentuje předevšiacutem možnost přes sousedův pozemek projiacutet či projet a dostat se

tiacutemto na pozemek svůj Je tedy nutno stopovat počaacutetek služebnostiacute předevšiacutem ke vzniku

pozemkoveacuteho vlastnictviacute tedy ke vzniku absolutniacuteho a univerzaacutelniacuteho panstviacute nad

nemovitostiacute ndash pozemkem

11

Ač tuto skutečnost nemaacute tento text za předmět zkoumaacuteniacute přesto je nutneacute a

vhodneacute uveacutest několik zaacutekladniacutech informaciacute ktereacute se daneacuteho thematu dotyacutekajiacute11

Pozemkoveacute vlastnictviacute bylo v počaacutetciacutech existence řiacutemskeacute obce soustředěno do rukou

obce Pozemky tedy naacuteležely obci jako celku a jednotlivec měl vůči pozemku pouze

určitou možnost s niacutem předevšiacutem hospodaacuteřsky pracovat jisteacute však je že zde chybělo ius

disponendi s pozemkem jako takovyacutem s jistou pravděpodobnostiacute ale i s oněmi

opraacutevněniacutemi k hospodařeniacute12 Do takoveacutehoto raacutemce je pak nutno zasadit do jisteacute miacutery

legendaacuterniacute zaacuteroveň ovšem jistě faktickeacute tzv romulovskeacute rozděleniacute půdy Je k tomu

možno uveacutest že bdquobina iugera quod a Romulo primum divisa dicebantur viritim quae

heredem sequerentur heredium appellaruntldquo13 Došlo tedy v době romulovskeacute

k rozděleniacute pozemků mezi občany řiacutemskeacute (vzhledem k charakteru tehdejšiacute společnosti

se toto do značneacute miacutery kryje s rozděleniacutem mezi řiacutemskeacute rodiny) a tiacutem takeacute ke vzniku

vyacutelučneacuteho panstviacute nad pozemky ndash vlastnickeacuteho praacuteva Od takoveacutehoto okamžiku může

dochaacutezet a zřejmě i dochaacutezelo k situaciacutem kdy někdo měl zaacutejmu na ciziacutem pozemku

přijmeme-li tesi o jednoraacutezoveacutem rozděleniacute pozemků pak za situace kdy předtiacutem

kupřiacutekladu bez probleacutemů prochaacutezel bdquosousedovouldquo zahradou či si na tuto chodil pro

vodu nebo na bdquosveacutemldquo pozemku žaacutedneacuteho zdroje vody neměl Je tedy opraacutevněneacute

domniacutevat se že praacutevě v souvislosti se vznikem vlastnickeacuteho praacuteva vznikajiacute takeacute

služebnosti jakožto možnost určityacutem způsobem do tohoto vlastnickeacuteho praacuteva zasaacutehnout

a domoci se určiteacute vyacutehody14

11 Pro bližšiacute informace viz kupřiacutekladu J Vančura Agraacuterniacute praacutevo řiacutemskeacute republiky Praha Bursiacutek

a Kohout 1908 či L Capogrossi Colognesi La struttura della proprietagrave e la formazione dei iura praediorum nelletagrave repubblicana Milano Giuffregrave 1969 zejm str 349 et al

12 Je možno si všimnout kupřiacutekladu omezeniacute převodů nemovitostiacute a pozemků podle praacuteva židovskeacuteho Viz Lv 2724 V milostiveacutem leacutetě bude pole vraacuteceno tomu od koho bylo koupeno jehož vlastnictviacutem pozemek je (בשנת היובל ישוב השדה לאשר קנהו מאתו--לאשר-לו אחזת הארץ) K tomu bliacuteže J R Tretera in R Seltenreich Dějiny evropskeacuteho kontinentaacutelniacuteho praacuteva Praha Leges 2010 str 52

13 Gaius Plinius Secundus (Plinius Staršiacute) Naturalis Historia 187 Bina tunc iugera p R satis erant nullique maiorem modum adtribuit quo servorum paulo ante principis Neronis contento huius spatii viridiariis piscinas iuvat maiores habere gratumque si non aliquem culinas (Tedy dvě jitra byla pro řiacutemskyacute naacuterod dostatečnaacute a nikdo viacutece nijak nenabyl Dnes lideacute dřiacuteve Neronovi otroci spokojiacute se s takovyacutem vyacuteměrem Chtějiacute miacutet většiacute naacutedržky snad zdali ne takoveacute kuchyně) Viz takeacute Marcus Terentius Varro Reatinus De re rustica 110

14 O původu a zdrojiacutech řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute viz napřiacuteklad podrobněji L L Kofanov Sullsquo origine delle servitugrave prediali nel diritto romano Řiacutemskeacute praacutevo a kodifikace Sborniacutek přiacutespěvků z vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 16 ndash 17 dubna 2010 Praha Havliacuteček Brain Team 2010 str 28 ndash 41 G Grosso Le servitugrave prediali nel diritto romano Torino Giappichelli 1969 str 14 et al M Voigt Ueber den Bestand und die historische Entwickelung der Servituten und Servitutenklagen waumlhrend der roumlmischen Republik in Berichten uumlber die Verhandlungen

12

Jakyacute však byl vyacuteznam služebnostiacute a služebnosti v teacuteto nejstaršiacute době Nelze řiacuteci

jinak než že bezesporu značnyacute o čemž svědčiacute kupřiacutekladu i Gaius uvaacuteděje že

pozemkoveacute venkovskeacute služebnosti naacuteležejiacute mezi ostatniacute rei mancipi tedy mezi dalšiacute

hospodaacuteřsky nejvyacuteznamnějšiacute věci řiacutemskeacuteho života15 Takovaacuteto skutečnost maacute takeacute

svyacutech zdůvodněniacute Ony nejstaršiacute služebnosti byly skutečně pro možneacute užiacutevaacuteniacute pozemku

nepostradatelneacute Praacutevo cesty či cesta obecně a jemu obdobneacute praacutevniacute jevy zpravidla

znamenaly vůbec možnost přiacutestupu na pozemek a pozemek bezesporu ztraacuteciacute svůj

hospodaacuteřskyacute vyacuteznam a hospodaacuteřskou uacutelohu tehdy pokud na něho neniacute možno se

žaacutednyacutem způsobem dostat a neniacute k němu žaacutednyacute přiacutestup Obdobně je tomu tak v přiacutepadě

druheacuteho druhu služebnostiacute a sice služebnostiacute vodniacutech K hospodaacuteřskeacutemu respektive

polnohospodaacuteřskeacutemu využitiacute pozemků je nezbytneacute miacutet zdroj vody a to tiacutem spiacuteše je-li

napřihleacutednuto k přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem a k podnebiacute v oblasti Řiacutema v době starověku ale

s nepřiacuteliš velkyacutemi změnami dodnes Hospodařit na pozemku pokud nebyl

zavlažovatelnyacute či jej využiacutevat k pastvě pokud na takoveacutemto pozemku neniacute zdroj vody

je takměř nemožneacute Kdyby tedy nebylo služebnostiacute bylo by nutneacute buď ponechat

některeacute čaacutesti pozemků zcela ladem tedy bez hospodaacuteřskeacuteho využitiacute či naopak vytvaacuteřet

velkeacute pozemkoveacute fondy naacuteležejiacuteciacute jedneacute osobě a to ať již osobě fyzickeacute což čaacutestečně

směřuje k pozdějšiacutem velkyacutem pozemkovyacutem latifundiiacutem či osobě praacutevnickeacute což zase

svyacutem způsobem směřuje zpět k onomu obecniacutemu či minimaacutelně skupinoveacutemu vlastnictviacute

nemovitostiacute a pozemků Varianta prvaacute tedy ponechat takoveacuteto pozemky bez

hospodaacuteřskeacuteho využitiacute je variantou kteraacute byla však v tehdejšiacute době stěžiacute myslitelnaacute

Tehdejšiacute Řiacutem nebyl středomořskyacutem impeacuteriem jež by mohlo potraviny dovaacutežet

Tehdejšiacute Řiacutem byl poměrně malyacutem městskyacutem staacutetem jehož hospodaacuteřskaacute situace byla

poměrně bliacutezkaacute nezaacutevislosti tedy co na sveacutem uacutezemiacute dokaacutezal vyprodukovat to takeacute

mohl miacutet a hospodaacuteřsky využiacutet Směnnyacute obchod a obchodniacute styky vůbec byly

skutečnostiacute vyacuteznamně raritniacute a rozhodně se netyacutekal takovyacutech životniacutech potřeb jako

byly zaacutekladniacute potraviny tedy minimaacutelně nikoliv v takoveacute miacuteře aby toto mohlo naradit

der Koumlniglich Saumlchsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig Philologisch-Historische Classe 26 1874 str 159 et al R Elvers Die roumlmische Servitutenlehre Marburg Elwert 1856 str 8 et al

15 Gaius Instituce 2 14a Res praeterea aut mancipi sunt aut nec mancipi hellip servitutes praediorum urbanorum nec mancipi sunt item stipendiaria praedia et tributaria nec mancipi sunt (Mimo to jsou věci buď mancipačniacute nebo nemancipačniacute hellip služebnosti městskyacutech pozemků jsme nemancipačniacute Takeacute stipendijniacute a tributniacute pozemky jsou nemancipačniacute Překlad autora) K doplněniacutem textu viz kupřiacutekladu Gaius Učebnice praacuteva ve čtyřech knihaacutech Plzeň Aleš Čeněk 2007 str 98 nebo dalšiacute vydaacuteniacute tam uvedenaacute Bude-li daacutele citovaacuteno z Gaiovyacutech instituciacute pak překlad nebude-li specifikovaacuteno je převzat z vyacuteše uvedeneacute publikace a přiacutepadneacute odchylky zmiacuteněny

13

vyacuteraznyacute vyacutepadek vlastniacutech zdrojů Tehdejšiacute řiacutemskaacute společnost si rozhodně nemohla

dovolit vyřadit z hospodaacuteřskeacuteho užiacutevaacuteniacute žaacutednyacute rozsaacutehlejšiacute pozemkovyacute majetek protože

by jiacute to ohrožovalo v jejiacutech samotnyacutech hospodaacuteřskyacutech zaacutekladech a to tiacutem spiacuteše pokud

by tak mělo byacutet učiněno jednoraacutezovyacutem rozhodnutiacutem tedy oniacutem romulovskyacutem přiacutedělem

půdy Muselo tedy byacutet nalezeno takoveacute řešeniacute jež uvedeneacute nebezpečiacute vyloučiacute a to

včetně jeho postupneacuteho vzniku a služebnosti svyacutem způsobem toto řešeniacute znamenajiacute a to

tiacutem jednodušeji a bezesporněji že vlastně pouze do noveacuteho stavu kdy existuje

pozemkoveacute vlastnictviacute vklaacutedaacute takeacute dalšiacute praacuteva kteraacute zaručujiacute původniacute možnosti

kupřiacutekladu chodit přes ciziacute pozemek či čerpat vodu těm osobaacutem ktereacute k tomu majiacute

hospodaacuteřskyacute zaacutejem a pravděpodobně činily obdobně již předtiacutem než byly pozemky

rozděleny a adsignovaacuteny neboť jistě i před tiacutemto časem na konkreacutetniacute půdě hospodařily

konkreacutetniacute osoby aniž by dochaacutezelo k vyacuteraznyacutem proměnaacutem mezi jednotlivyacutemi roky

Na daneacutem miacutestě je nutno zmiacutenit ještě jednu zaacutekladniacute charakteristiku služebnostiacute

kteraacute je nejenže provaacuteziacute celyacutem jejich vyacutevojem ale předevšiacutem takeacute vyacuterazně modifikuje a

určuje jejich hospodaacuteřskou funkci a hospodaacuteřskou hodnotu Služebnosti jakožto vztah

mezi pozemky jsou totiž pojmově bezplatneacute16 Neniacute tedy možnaacute žaacutednaacute platba za

využiacutevaacuteniacute pozemku služebneacuteho neboť tiacutemto by bylo vykročeno mimo raacutemec

služebnosti byť je přirozeně možnaacute platba za využiacutevaacuteniacute pozemku ale to již mimo či

nad raacutemec služebnosti či služebnostiacute Samozřejmě existujiacute takoveacute hospodaacuteřskeacute položky

jako naacuteklady spojeneacute se služebnostiacute a s jejiacute funkciacute ktereacutežto naacuteklady je nutneacute hradit

avšak hrazeniacute těchto naacutekladů nelze zaměňovat s uacuteplatnostiacute služebnostiacute (o naacutekladech

spojenyacutech s existenciacute služebnostiacute viz daacutele) Skutečnost že služebnosti jsou tedy

bezplatnyacutem institutem je pak jistě vyacuteznamnyacutem aspektem pro vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku a to v pozitivniacutem smyslu slova naopak pro vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

může toteacutež znamenat poměrně vyacuteraznou hospodaacuteřskou uacutejmu byť v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute jistě menšiacute nežli kupřiacutekladu v přiacutepadě praacuteva požiacutevaciacuteho

Jestliže tedy bylo vyacuteše uvažovaacuteno nad subjektivniacute hodnotou služebnosti pro vlastniacuteka

pozemku tak neježe je pro řaacutedneacute užiacutevaacuteniacute pozemku nezbytnaacute ale sveacuteho vyacuteznamu maacute

předevšiacutem proto že umožňuje se vyhnout kupřiacutekladu naacutejmu čaacutesti pozemku pro průchod 16 Bezplatnost služebnosti vzchaacuteziacute předevšiacutem ze srovnaacuteniacute mezi služebnostmi a naacutejmem kteryacute je

pojmově praacutevniacutem jednaacuteniacutem uacuteplatnyacutem Uvedenaacute charakteristika vychaacuteziacute takeacute z požadavku na objektivniacute potřebu panujiacuteciacuteho pozemku ve vztahu k obsahu služebnosti a vzhledem k uacutečelu služebnostiacute jako celeacuteho institutu Viz A Guarino Diritto privato romano Napoli Jovene 1992 str 704 et al

14

či jineacute uacuteplatneacute formě jak dosaacutehnout identickeacuteho vyacutesledku jako je tomu v přiacutepadě

služebnostiacute ktereacutežto formy ovšem vedle negativniacuteho aspektu uacuteplatnosti požadujiacute takeacute

nezbytnyacute souhlas vlastniacuteka pozemku přes něhož maacute byacutet přiacutestup veden

III 12 SLUŽEBNOSTI V RAacuteMCI SYSTEMATIKY PRAacuteVA

Pro praacutevo je mimo jineacute přiacuteznačnaacute takeacute poměrně silnaacute tendence k systematizaci

takměř všeho a všech institutů Nutno řiacuteci že ovšem tato tendence neniacute pradaacutevnaacute a

rozhodně neniacute tendenciacute kteraacute by převažovala v mysliacutech starověkyacutech řiacutemskyacutech

praacutevniacuteků I přesto však systematizace praacuteva do značneacute miacutery z řiacutemskeacuteho praacuteva vychaacuteziacute a

navazuje na chaacutepaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva tak jak je vytvaacuteřeli řiacutemštiacute praacutevniacuteci Na

systematizaci praacuteva lze nahliacutežet z mnoha uacutehlů pohledů některeacute jsou si vzaacutejemně bliacutezkeacute

a konsonantniacute jineacute jsou si naopak protivneacute avšak praacutevě v jejich vzaacutejemneacute kombinaci

lze naleacutezt a nahleacutednout podstatnyacute element každeacuteho praacutevniacuteho institutu a sice jeho

zaacutekladniacute charakteristiky a jeho zaacutekladniacute vymezeniacute často praacutevě vůči ostatniacutem praacutevniacutem

institutům

III 121 SLUŽEBNOSTI VE VZTAHU K DĚLENIacute PRAacuteVA NA PRAacuteVO VE SMYSLU

OBJEKTIVNIacuteM A SUBJEKTIVNIacuteM

Děleniacute praacuteva na praacutevo v objektivniacutem a praacutevo v subjektivniacutem smyslu je diacutelem

moderniacute praacutevniacute teorie Takoveacuteto pojmy jsou však řiacutemskeacutemu praacutevniacutekovi pojmy

neznaacutemyacutemi avšak i přes vyacuteše uvedenou vlastnost řiacutemskeacuteho praacuteva je jistě vhodneacute na

služebnosti pohleacutednout takeacute prostřednictviacutem tohoto způsobu děleniacute a systematizace

praacuteva

Předmětnyacute probleacutem byl však již miacuterně dotčen vyacuteše a sice při onom drobneacutem

terminologickeacutem exkursu Již tehdy bylo poukaacutezaacuteno na dva podstatneacute pohledy na

servitus a to v přiacutepadě prveacutem jednaacute-li se o jednotliveacute praacutevo mezi konkreacutetniacutemi dvěma

subjekty tedy kdy jedna osoba maacute kupřiacutekladu praacutevo přechaacutezet přes pozemek někoho

jineacuteho kteryacute v tomto nesmiacute prveacuteho nijak rušit Zde je ovšem jistyacute probleacutem v otaacutezce kdo

15

je tedy oniacutem subjektem Tato otaacutezka však bude řešena daacutele a tak nyniacute pro zjednodušeniacute

budou ona praacuteva přiznaacutena osobě skrze vlastnictviacute určiteacuteho pozemku Jestliže maacute někdo

praacutevo přechaacutezet přes ciziacute pozemek pak takoveacuteto praacutevo je jeho subjektivniacutem praacutevem

spojenyacutem s analogickyacutemi povinnostmi kupřiacutekladu rušit vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

co nejmeacuteně17 Služebnost v subjektivniacutem smyslu je tedy tento konkreacutetniacute vztah mezi

subjekty a vzhledem ke specificitě služebnostiacute takeacute mezi věcmi Naproti tomu v přiacutepadě

služebnostiacute v objektivniacutem smyslu se jednaacute předevšiacutem o služebnosti jako praacutevniacute institut

jako o jakeacutesi raacutemce možnosti ktereacute mohou určiteacute subjekty použiacutet pro řešeniacute svyacutech

potřeb a jejichž pravidla mohou využiacutet při přiacutepadneacutem konfliktu zaacutejmů těchto subjektů

Služebnosti v objektivniacutem smyslu jsou tedy oproštěny od konkreacutetniacutech subjektů či věciacute a

existujiacute od nich nezaacutevisle jako obecnyacute praacutevniacute institut Primaacuterniacutem pohledem na

služebnosti v tomto textu tedy bude onen pohled praacuteva ve smyslu objektivniacutem tedy

takovyacute pohled kteryacute svůj zaacutejem soustřediacute na otaacutezky co tedy jakeacute činnosti a jakeacute

skutečnosti jsou v raacutemci daneacuteho praacutevniacuteho institutu po praacutevu a jakeacute již naopak po praacutevu

nejsou a představujiacute vykročeniacute mimo praacutevniacute raacutemec služebnostiacute

Vzhledem k terminologickyacutem probleacutemům o nichž bude hovořeno daacutele je nutno

však i na tomto miacutestě poznamenat že ono praacutevo v subjektivniacutem smyslu se zobrazuje i

v terminologii služebnostiacute kdy maacute konkreacutetniacute osoba kupřiacutekladu ius viae zde tedy ius ve

smyslu subjektivniacutem naproti obecneacutemu institutu iuris viae kteryacute znamenaacute teacutež ovšem

v objektivniacutem smyslu pojmu ius To v kombinaci s tiacutem že s největšiacute pravděpodobnostiacute

v nejstaršiacute době maacute osoba pouze viam aniž by k tomu byl pojem praacuteva vůbec přičiacutetaacuten

(viz daacutele)

17 Zde je terminologicky nejvhodnějšiacute pojem Pflichtrecht avšak jeho použiacutevaacuteniacute se v obecneacute

praacutevniacute mluvě českeacute neujalo Subjektivniacute praacuteva a povinnosti tedy musejiacute byacutet vyjadřovaacuteny toliko za pomociacute opisů Viz bliacuteže K Fezer Pluralistische und sozialistische Rechtstheorie des subjektiven Rechts vom marxistisch-leninistischen Pflichtrecht als Aufgabennorm zum demokratischen Teilhaberecht in Festschrift der Juristenfakultaumlt zum 600jaumlhrigen Bestehen der Universitaumlt Leipzig Berlin Duncker amp Humblot 2009 str 261 ndash 270 J BoguszakJ ČapekA Gerloch Teorie praacuteva Praha ASPI 2004 str 27 et al a 115 et al

16

III 122 SERVITUTES VE VZTAHU K IUS PRIVATUM A IUS PUBLICUM

Děleniacute praacuteva na praacutevo soukromeacute proti praacutevu veřejneacutemu je jedniacutem z uacutehelnyacutech

kamenů moderniacute praacutevniacute vědy Mnohdy by se mohlo zdaacutet že snad je toto děleniacute zcela

immanentniacute a nutnou součaacutestiacute praacuteva jednou z jeho nejzaacutekladnějšiacutech otaacutezek Pokud však

je nahleacutednuto do praacutevniacute minulosti tak toto tvrzeniacute se naproti tomu jeviacute jako

neopodstatněneacute Neniacute nutno jiacutet do takovyacutech extreacutemniacutech představ kdy šaman soudce

stařešina kmene či někdo podobnyacute vsedě u ohniacutečku posuzuje praacutevniacute spor a taacuteže se

zdali se jednaacute o praacutevo veřejneacute či soukromeacute Nikoliv pouze v takto primitivniacutech

praacutevniacutech řaacutedech kde takovaacuteto představa nabyacutevaacute značneacute absurdnosti ale i v praacutevniacutech

řaacutedech vyspělyacutech nemusiacute nutně představovat otaacutezka praacuteva veřejneacuteho či soukromeacuteho

nejzaacutekladnějšiacute z otaacutezek Za povšimnutiacute jistě stojiacute skutečnost že v řiacutemskyacutech praacutevniacutech

pramenech vedle sebe poměrně integraacutelně a bezkonfliktně stojiacute jak pravidla kteraacute by

moderniacutem uacutehlem pohledu byla označitelnaacute za veřejnopraacutevniacute tak i pravidla kteraacute by pod

tyacutemž pohledem byla označena za soukromopraacutevniacute Tato skutečnost je poměrně

kontinuaacutelniacute od zaacutekoniacuteku XII desek až po justiniaacutenskou kompilaci18

I přesto však řiacutemštiacute praacutevniacuteci vniacutemali poměrně živě uvedenyacute rozdiacutel mezi praacutevem

veřejnyacutem a praacutevem soukromyacutem Však již na jednom z čelnyacutech miacutest justiniaacutenskyacutech

Digest stojiacute Ulpianovo vymezeniacute kde veřejneacute praacutevo je tiacutem ktereacute ad statum rei romanae

spectat naproti tomu praacutevo soukromeacute pak sloužiacute ad singulorum utilitatem19

Služebnosti byacutevajiacute obvykle zařazovaacuteny mezi praacuteva soukromaacute Tato skutečnost maacute svaacute

logickaacute opodstatněniacute byť však i v oblasti služebnostiacute existujiacute mnoheacute otaacutezky a mnohaacute

teacutemata kteraacute mohou vyvolat o stoprocentniacute jednoznačnosti tohoto zařazeniacute byť drobneacute

přesto však pochybnosti

18 Bliacuteže k rozděleniacute praacuteva na praacutevo soukromeacute a veřejneacute viz kupřiacutekladu M Skřejpek Ius privatum

- ius publicum vzaacutejemneacute vztahy a souvislosti Acta Universitatis Carolinae Iuridica 38 2 ndash 3 1992 str 35 ndash 164 M Kaser Ius publicum ndash ius privatum Studia et documenta historiae et iuris 17 1951 str 267 et al id bdquoIus publicumldquo und bdquoius privatumldquo Zeitschrift der Savigny-Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte 103 1986 str 1 et al a dalšiacute literatura tam uvedenaacute

19 Dig 1112 (Ulp lib 1 inst) Huius studii duae sunt positiones publicum et privatum publicum ius est quod ad statum rei romanae spectat privatum quod ad singulorum utilitatem sunt enim quaedam publice utilia quaedam privatim publicum ius in sacris in sacerdotibus in magistratibus constitit privatum ius tripertitum est collectum etenim est ex naturalibus praeceptis aut gentium aut civilibus (Tato věda maacute dvě zaacutekladniacute čaacutesti praacutevo veřejneacute a soukromeacute Praacutevo veřejneacute se vztahuje na užitek řiacutemskeacuteho staacutetu praacutevo soukromeacute na zaacutejem jednotlivců neboť něco se tyacutekaacute veřejneacuteho užitku něco soukromeacuteho Veřejneacute praacutevo se vztahuje na svaacutetosti kněžiacute a staacutetniacute uacuteředniacuteky Soukromeacute praacutevo maacute tři čaacutesti neboť se sklaacutedaacute z principů praacuteva přirozeneacuteho praacuteva naacuterodů a praacuteva civilniacuteho)

17

Prvniacute souvisiacute s tiacutem co bylo již naznačeno tedy s uacutečelem za niacutemž byla kdysi

praacuteva služebnostniacute zřiacutezena Jedniacutem z těchto uacutečelů byla mimo jineacute ameliorace

optimalizace a zjednodušeniacute hospodaacuteřskeacuteho využitiacute pozemků v jistyacutech přiacutepadech snad

samotneacute umožněniacute hospodaacuteřskeacuteho využiacutevaacuteniacute pozemků Řiacutemskeacute hospodaacuteřstviacute raneacute doby

skutečně nutně potřebovalo kvalitniacute využitiacute půdy a bylo tedy v nejvyššiacutem obecniacutem

zaacutejmu aby k takoveacutemuto využiacutevaacuteniacute dochaacutezelo Nemusiacute se tedy jednat pouze o

singulorum utilitatem v jejiacutemž smyslu byly služebnosti zřizovaacuteny ale je zde patrnyacute

zaacutejem celeacute obce na do určiteacute miacutery řaacutedneacutem hospodaacuteřskeacutem fungovaacuteniacute Ovšem tiacutemto

způsobem by bylo možno najiacutet veřejnopraacutevniacute prvky snad ve všech obvykle

soukromopraacutevniacutech institutech naproti tomu soukromopraacutevniacute prvky v institutech

veřejnopraacutevniacutech Nutno je tedy rozvaacutežit co je oniacutem primaacuterniacutem zaacutejmem kdo by nejviacutece

v přiacutepadě absence daneacuteho institutu či dokonce daneacuteho subjektivniacuteho praacuteva byl omezen

uškozen či dokonce ohrožen Tehdy pak bude-li jedneacute osobě vzhledem k charakteru

řiacutemskeacute rodiny tedy takměř celeacute rodině upřen přiacutestup na jejich polniacute pozemek nebude-li

se jednat o v daneacute daacutevneacute historickeacute epoše mimořaacutednou rodinu kteraacute maacute takovyacutechto

pozemků viacutece pak je danaacute rodina teacuteměř smrtelně ohrožena na svyacutech zaacutekladniacutech

životniacutech potřebaacutech zatiacutemco tato situace jestliže nenabude většiacuteho počtu postiženyacutech

nebude představovat pro chod obce zpravidla vyacuteraznějšiacutech probleacutemů Pro obec by

nastalo ohroženiacute pouze v tom přiacutepadě kdyby dochaacutezelo nikoliv k jednotlivyacutem

vyacutepadkům produkce ale k jejich většiacutemu často řetěziacuteciacutemu se množstviacute Na druhou

stranu primaacuterniacute hospodaacuteřskyacute prospěch z fungujiacuteciacute služebnosti maacute rovněž vlastniacutek

pozemku panujiacuteciacuteho neboť jemu jde veškeryacute zisk a to předevšiacutem ve formě naturaacutelniacute

kteryacute ze sveacuteho hospodařeniacute maacute Zisk obce je v tomto směru velice limitovanyacute a

omezenyacute V tomto směru posoudiacute-li se kontexty prospěšnosti služebnostiacute celkem

zřejmě vychaacuteziacute že zaacutekladniacute entitou v jejiacutež prospěch jsou služebnosti zřizovaacuteny a v jejiacutež

prospěch jsou realizovaacuteny je praacutevě vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku či jeho bliacutezkaacute rodina

Lze takeacute shledat veřejnopraacutevniacute aspekty v jednotlivyacutech služebnostech Asi

nejznaacutemějšiacutem přiacutepadem je servitus itineris ad sepulchrum20 o niacutež je možno uveacutest že

bdquosi quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum non habeat et a vicino ire

prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario

20 Služebnost přiacutestupu ke hrobu

18

et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum

habeatldquo21 Nelze ovšem bez dalšiacuteho řiacuteci že ta skutečnost diacuteky niacutež je možno se domoci

vzniku služebnosti i bez přiacutepadneacuteho konsenzu obou či všech zuacutečastněnyacutech osob je

jasnyacutem projevem veřejnopraacutevniacuteho aspektu Na danou praacutevniacute uacutepravu a na danyacute institut

maacute vliv předevšiacutem řiacutemskeacute naacuteboženstviacute a naacuteboženskeacute zvyky Bylo povinnostiacute starat se o

kulty svyacutech zemřelyacutech předků a proto byla takeacute vytvořena možnost jak tuto povinnost

splnit a to i tehdy jestliže faktickaacute a praacutevniacute situace umiacutestěniacute daneacuteho hrobu toto bez

dalšiacuteho neumožňuje Přiacutepadneacute porušeniacute takoveacuteto povinnosti by pak mohl představovat

vyacuteraznyacute zaacutesah do moraacutelniacute respektive naacuteboženskeacute integrity celeacute řiacutemskeacute obce tedy

narušeniacute pacis deorum a tiacutem takeacute vystaveniacute celeacute obce možneacutemu hněvu bohů tedy

nebezpečiacute z něho plynouciacuteho Takovaacuteto situace představovala v mysliacutech obyvatel Řiacutema

poměrně vyacuteznamneacute nebezpečiacute a to nebezpečiacute natolik vyacuteznamneacute že ospravedlnilo

narušeniacute absolutniacute a univerzaacutelniacute moci vlastniacuteka nad jeho pozemkem a umožnila bez

jeho souhlasu avšak po praacutevu aby někdo jinyacute na pozemek vstoupil a přechaacutezel přes něj

k hrobu a zpět22 Lze tedy řiacuteci že na zaacutekladě vyacuteše uvedenyacutech skutečnostiacute je nutno

považovat specifickeacute ius itineris ad sepulchrum za praacutevo naacuteležejiacuteciacute do oblasti praacuteva

veřejneacuteho Zřejmě nikoliv Situace je zde do jisteacute miacutery podobnaacute jako je tomu i

v přiacutepadě vyacuteše uvedeneacuteho hospodaacuteřskeacuteho pohledu na služebnosti Prvniacutem kdo by se

mohl setkat s hněvem bohů prvniacutem kdo by měl rodinneacute bohy ctiacutet a uctiacutevat je

předevšiacutem rodina tedy takoveacute osoby kteryacutem praacutevo přiacutestupu k hrobu svědčiacute Byť zde

hranice neniacute jistě tak ostraacute a zřejmaacute jako je tomu u vyacuteše uvedeneacuteho hlediska

21 Dig 11712pr (Ulp lib 25 ad ed) Si quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum

non habeat et a vicino ire prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum habeat non tamen hoc rescriptum quod impetrandi dat facultatem etiam actionem civilem inducit sed extra ordinem interpelletur Praeses etiam compellere debet iusto pretio iter ei praestari ita tamen ut iudex etiam de opportunitate loci prospiciat ne vicinus magnum patiatur detrimentum (Jestliže někdo maacute hrob avšak cesty k hrobu nemaacute a soused mu průchod zakazuje ciacutesař Antoninus a jeho otec reskriptem potvrdili že tento může si průchodu žaacutedat z titulu vyacuteprosy a ten mu může byacutet přiznaacuten jako často neniacute toto dovoleno žaacutedaacute se od toho kdo maacute vedlejšiacute pozemek Nicmeacuteně tento reskript kteryacute poskytuje možnost žaacutedat si nedaacutevaacute však civilniacute žaloby ale mimořaacutedneacute dožaacutedaacuteniacute Spraacutevce provincie může proti spravedliveacute uacuteplatě přiznat průchod to však jak soudce s ohledem na miacutesto posoudiacute pak-li by soused neutrpěl většiacute škody)

Ale takeacute k teacutemuž probleacutemu viz Dig 81141 (Paul lib 15 ad sab) Servitus itineris ad sepulchrum privati iuris manet et ideo remitti domino fundi servientis potest et adquiri etiam post religionem sepulchri haec servitus potest (Služebnost přiacutestupu ke hrobu zůstaacutevaacute soukromyacutem praacutevem a tiacutem může byacutet vraacutecena vlastniacuteku služebneacuteho pozemku a je takeacute možno nabyacutet tuto služebnost poteacute co bude hrob zasvěcen)

22 Hrob saacutem pak maacute specifickaacute praacutevniacute pravidla viz F del Giudice Dizionario giuridico romano Napoli Simone 2010 str 464 heslo Sepulchrum L Heyrovskyacute Dějiny a systeacutem soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha 1911 str 313

19

hospodaacuteřskeacuteho i zde za primaacuterniacute zaacutejem lze staacutele považovat zaacutejem soukromyacute kde však

lze veřejnyacute zaacutejem vysledovat je pouze ta specifickaacute vlastnost že lze dosaacutehnout zřiacutezeniacute

služebnosti bez vzaacutejemneacuteho souhlasu vlastniacuteka okolniacuteho pozemku Ta však neniacute

zaacutekladniacute charakteristikou a zaacutekladniacutemi plněniacutemi je-li možno použiacutet tento termiacuten z praacuteva

obligačniacuteho na něž je institut směřovaacuten jednaacute se pouze o specifickyacute detail snad je

možno řiacuteci vyacutejimku danou vlivem naacuteboženskyacutech zvyků

Posledniacute situaciacute kde je možno typicky vidět určityacute vliv veřejneacuteho praacuteva či

minimaacutelně veřejneacuteho zaacutejmu jsou pak takoveacute služebnosti kdy na jedneacute straně konkreacutetniacute

služebnosti je obec či podobnyacute veřejnopraacutevniacute subjekt Jednaacute se předevšiacutem o situace kdy

je na straně panujiacuteciacute takovyacute pozemek kteryacute naacuteležiacute řiacutemskeacutemu staacutetu řiacutemskeacute obci

V justiniaacutenskyacutech Digestech lze naleacutezt několik pravidel kteraacute se vztahujiacute praacutevě na tyto

specifickeacute situace a to předevšiacutem ve vztahu ke služebnosti odpadu23 V takoveacuteto situaci

jistě dochaacuteziacute k proliacutenaacuteniacute zaacutejmů veřejnyacutech a soukromyacutech a to mnohdy ve vzaacutejemně

opačneacutem směru Ona specifickaacute pravidla pak mohou sloužit praacutevě k prosazeniacute a

k upřednostněniacute onoho veřejneacuteho zaacutejmu Pod danou problematiku pak mohou spadat

nejrůznějšiacute praacutevniacute uacutepravy a praacutevniacute probleacutemy veřejnyacutech staveb a veřejnyacutech zařiacutezeniacute jako

kupřiacutekladu vodovodů kanalizaciacute či veřejnyacutech cest Zde je však praacutevniacute uacuteprava poměrně

roztřiacuteštěnaacute a na druhou stranu takeacute detailniacute čiacutemž vybiacutehaacute ze zvolenyacutech raacutemců obecnyacutech

nauk Každopaacutedně se však již jednaacute o přesah jiacutemž institut služebnostiacute zasahuje mimo

praacutevo soukromeacute ktereacute je typickeacute a vstupuje na pole praacuteva veřejneacuteho

23 Viz kupřiacutekladu Dig 432313 (Ulp lib 71 ad ed) Hoc autem interdictum propositum est de

cloacis privatis publicae enim cloacae publicam curam merentur (Toto interdictum propouštiacute se v přiacutepadech soukromyacutech stok neboť veřejneacute stoky naacuteležiacute veřejneacutemu dohledu) Takeacute Dig 432317 (Ulp lib 71 ad ed) Quia autem cloacarum refectio et purgatio ad publicam utilitatem spectare videtur idcirco placuit non esse in interdicto addendum quod non vi non clam non precario ab illo usus ut etiamsi quis talem usum habuerit tamen non prohibeatur volens cloacam reficere vel purgare (Jako se jeviacute že opravy a čištěniacute stok sloužiacute veřejneacutemu zaacutejmu přesto nemajiacute se přidaacutevat do interdiktu bdquoquod non vi non clam non precario ab illo ususldquo neboť takeacute jestliže kdo takto užiacutevaacute tehdy nezakazuje se o sveacute vůli stoku opravovat či čistit)

20

III 123 SERVITUTES VE VZTAHU K PRAacuteVŮM ABSOLUTNIacuteM A K PRAacuteVŮM

RELATIVNIacuteM

Tato otaacutezka byť se zdaacute na prvniacute pohled takeacute poměrně teoretickou a

systematickou ve skutečnosti maacute ovšem vyacuterazneacute praktickeacute dopady a sami Řiacutemaneacute a

jejich praacutevniacuteci se jiacute byť ne zcela přiacutemo přesto věnovali Tato teoreticky znějiacuteciacute otaacutezka

je však skryta pod otaacutezkou jinou praktickou hned na prvniacute pohled a sice jakou žalobou

jakyacutem typem žaloby je možno vymoci sveacute naacuteroky na služebnost přiacutepadně z niacute Na

vyacuteraznyacute typovyacute rozdiacutel žalob pak je v řiacutemskeacutem praacutevu navaacutezaacuten praacutevě rozdiacutel mezi praacutevy

absolutniacutemi a praacutevy relativniacutemi kdy prveacute spočiacutevaacute předevšiacutem v praacutevech věcnyacutech a

v praacutevu dědickeacutem naproti tomu druheacute předevšiacutem v praacutevu obligačniacutem byť tyto hranice

nejsou ani v nejmenšiacutem neprostupneacute a žaloby toho či onoho typu lze užiacutet i v praacutevniacutem

vztahu typu opačneacuteho24 Sami Řiacutemaneacute považovali diferenciaci obou zaacutekladniacutech typů

žalob za fundamentaacutelniacute praacutevniacute rozděleniacute kdy kupřiacutekladu Gaius uvaacutediacute že bdquosi

quaeramus quot genera actionum sint verius videtur duo esse in rem et in

personamldquo25 Hned tedy v samotneacutem uacutevodu čtvrteacute knihy Gaiovy přiacuteručky lze čiacutest tuto

podstatnou ba snad zaacutekladniacute informaci Řiacutemskeacute praacutevo tedy znaacute žaloby věcneacute a naproti

nim stojiacuteciacute žaloby osobniacute kdy prveacute směřujiacute předevšiacutem na ochranu praacutev absolutniacutech

zatiacutemco druheacute směřujiacute předevšiacutem k ochraně praacutev relativniacutech Nutno však takeacute uveacutest že

ač rozděleniacute žalob je zcela evidentně řiacutemskeacute naproti tomu pojmy praacuteva absolutniacutech a

relativniacutech jsou pojmy jasně moderniacutemi avšak z praacuteva řiacutemskeacuteho a předevšiacutem z ducha

řiacutemskeacuteho praacuteva vychaacutezejiacuteciacutemi Aby bylo možno odpovědět na otaacutezku zdali služebnosti

podle praacuteva řiacutemskeacuteho naacuteležejiacute pod praacuteva absolutniacute nebo relativniacute a předevšiacutem takoveacuteto

zařazeniacute kriticky zhodnotit je zapotřebiacute pojmout zaacutekladniacute raacutemce a zaacutekladniacute

charakteristiky praacutev absolutniacutech a takteacutež i praacutev relativniacutech

24 Kupřiacutekladu actio depositi directa může sloužit takeacute k vymoženiacute si sveacuteho vlastnickeacuteho praacuteva

jestliže depozitaacuteř odmiacutetaacute věc jež u něho byla uschovaacutena vydat vlastniacutekovi - deponentovi 25 Gaius Institutiones 4 1 Superest ut de actionibus loquamur et si quaeramus quot genera

actionum sint verius videtur duo esse in rem et in personam nam qui IIII esse dixerunt ex sponsionum generibus non animaduerterunt quasdam species actionum inter genera se rettulisse (Zbyacutevaacute naacutem promluvit o žalobaacutech A položiacuteme-li si otaacutezku kolik že druhů žalob je zdaacute se pravdě bližšiacute odpověď že jsou dva žaloby věcneacute a žaloby osobniacute Neboť ti autoři kteřiacute prohlaacutesili že podle druhů sponse jsou čtyři nevzali na vědomiacute že některeacute zvlaacuteštnosti žalob dovolily nicmeacuteně jejich zařazeniacute mezi dva druhy)

21

III 1231PRAacuteVAABSOLUTNIacuteRELATIVNIacuteAPRAacuteVAVĚCNAacute

Praacuteva absolutniacute spočiacutevajiacute na zaacutekladniacute premise že se jednaacute o vztah mezi

objektem a subjektem praacuteva tedy mezi osobou a věciacute přičemž na postaveniacute osoby

může participovat těchto osob viacutece avšak tyto se budou realizovat toliko do jedineacuteho

absolutniacuteho praacuteva (kupřiacutekladu v přiacutepadě spoluvlastnictviacute) Mezi absolutniacute praacuteva jsou

typicky zařazovaacutena praacuteva věcnaacute a vedle nich takeacute praacutevo dědickeacute respektive praacuteva kteraacute

z dědickeacuteho praacuteva zpravidla vznikajiacute26 Jestliže tedy maacute někdo jakeacuteho absolutniacuteho

praacuteva pak takoveacuteto praacutevo maacute vůči všem ostatniacutem osobaacutem tedy vůči teacuteto množině osob

kteraacute je však proměnlivaacute Jak je patrneacute nejednaacute se o staacutelyacute seznam staacutelou skupinu osob

ale vylučujiacuteciacutem způsobem o všechny osoby vyjma toho komu ono věcneacute praacutevo svědčiacute

Tato množina osob je takeacute zcela nezaacutevislaacute na časoveacutem okamžiku (kupřiacutekladu okamžiku

vzniku věcneacuteho praacuteva) neboť se aktualizuje staacutele až do doby kdy daneacute věcneacute praacutevo

zanikne či je převedeno a tudiacutež se původniacute osoba jiacutež praacutevo svědčilo dostaacutevaacute do oneacute

množiny osob ostatniacutech a naproti tomu jinaacute osoba z teacuteto množiny z niacute vychaacuteziacute a

vstupuje do uacutelohy osoby jiacutež daneacute absolutniacute praacutevo svědčiacute Actiones in rem ktereacute jsou

typickyacutem ochrannyacutem prostředkem absolutniacutech praacutev pak nutně na takovouto skutečnost

reagujiacute Svyacutem charakterem a svyacutem zněniacutem směřujiacute nikoliv proti nějakeacute třeba i obecně

definovaneacute osobě ale zaacutekladniacute charakteristikou je že konstatujiacute existenci věcneacuteho

praacuteva což je v přiacutepadě věcneacuteho praacuteva dostatečneacute Na toto zaacutekladniacute absolutniacute praacutevo je

pak navaacutezaacutena druhaacute osoba a to prostřednictviacutem porušeniacute absolutniacuteho praacuteva někoho

jineacuteho Použitiacute věcnyacutech žalob je tedy vaacutezaacuteno na nerespektovaacuteniacute absolutniacutech praacutev tedy

v tom okamžiku se danaacute žaloba bdquodohotovujeldquo tedy vytvaacuteřiacute se jejiacute druhaacute strana ale takeacute

čaacutestečně jejiacute obsah obecně jinak definovatelnyacute jako naacuteprava předchoziacuteho rušeniacute

absolutniacuteho praacuteva Tiacutemto použitiacutem žaloby však neniacute žaloba jako takovaacute konzumovaacutena

Lze ji tedy i daacutele použiacutet proti jakeacutemukoliv dalšiacutemu narušiteli a to dokonce i proti teacutemuž

narušiteli pokud ten se bude svoji činnost opakovat Mimo jineacute lze tiacutemto způsobem takeacute

nahliacutežet možnost dlouheacuteho trvaacuteniacute daneacuteho vztahu věc ndash subjekt kdy po celou dobu

vztahu kupřiacutekladu nikoliv zřiacutedka po celyacute život osoby lze absolutniacute praacutevo udržet a

uacutečinně jej braacutenit

26 Nutno však pro přesnost řiacuteci že nikoliv všechny žaloby vzchaacutezejiacuteciacute z dědickeacuteho praacuteva

respektive se na dědickeacute praacutevo vaacutežiacuteciacute musejiacute byacutet nutně žalobami in rem

22

Naproti tomu praacuteva relativniacute svoji charakteristiku odvozujiacute od žalob osobniacutech

V relativniacutech praacutevniacutech vztaziacutech kde se tento vztah (o němž je zde možno mluvit na

rozdiacutel od prveacute skupiny zcela bez vyacuteraznějšiacutech pochybnostiacute) realizuje mezi subjekty a

přiacutepadnyacute objekt věc je pouze sekundaacuterniacutem objektem daneacuteho praacutevniacuteho vztahu Relativniacute

praacuteva tedy jako obsah praacutevniacuteho vztahu vznikajiacute toliko mezi zainteresovanyacutemi osobami

tedy mezi takovyacutemi osobami ktereacute jsou stranami daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute či ktereacute se

jinak do daneacuteho praacutevniacuteho vztahu dostaly A teacuteto charakteristice odpoviacutedajiacute takeacute osobniacute

žaloby kdy tyto směřujiacute proti druheacute nebo dalšiacute straně daneacuteho praacutevniacuteho vztahu a svyacutem

obsahem jsou specifikovaacuteny na obsah daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute či praacutevniacute udaacutelosti z niacutež

praacuteva a povinnosti vzešly Oproti vyacuteše uvedenyacutem žalobaacutem věcnyacutem pak použitiacute osobniacute

žaloby je přiacutemo vaacutezaacuteno na danyacute praacutevniacute vztah a je-li v raacutemci tohoto praacutevniacuteho vztahu již

danaacute žaloba použita pak již neniacute možnost použiacutet tuteacutež žalobu v raacutemci teacutehož praacutevniacuteho

vztahu znovu Osobniacute žaloby jsou tedy přiacutesně vaacutezaacuteny na osoby ktereacute byly v raacutemci

praacutevniacuteho vztahu uacutečastny a zainteresovaacuteny a praacutevě a jenom pouze mezi nimi se mohou

realizovat27 Přiacutepadneacute zaacuteměny jsou pak sice čaacutestečně možneacute ale jsou již dalšiacutem

zvlaacuteštniacutem a specifickyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem

Na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho tedy lze poklaacutedat zaacutekladniacute otaacutezky a sice jestli tedy

služebnosti naacuteležejiacute mezi praacuteva absolutniacute nebo relativniacute a tedy zdali jim naacuteležejiacute

zpravidla žaloby osobniacute či žaloby věcneacute Co se důkladnějšiacuteho rozboru žalob ze

služebnostiacute dotyacuteče tak viacutece mu bude věnovaacuteno daacutele prvniacute však otaacutezku je namiacutestě

odpovědět již nyniacute tedy v raacutemci systematickeacuteho zařazeniacute služebnostiacute do praacutevniacuteho

systeacutemu

Služebnosti byacutevajiacute zařazovaacuteny jako typickaacute součaacutest věcnyacutech praacutev tedy přirozeně

do praacutev absolutniacutech28 V raacutemci dědickeacuteho praacuteva pak mohou hraacutet toliko uacutelohu součaacutesti

pozůstalosti nebo jisteacute formy vypořaacutedaacuteniacute pozůstalosti mezi dědice (což však již neniacute

27 Nutno ale připomenout specifika dalšiacutech praacutevniacutech institutů jako je kupřiacutekladu cessio 28 Viz kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1956 str 279 et al

P Voci Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1948 str 205 et al S Perozzi Istituzioni di diritto romano 1 Roma Cigno 2002 str 753 et al Th M Zachariauml Institutionen des roumlmischen Rechts Breslau Holaumlufer 1816 str 302 et al E Cuq Manuel des institutions juridiques des romains Paris Plon 1928 str 324 et al P F Girard Manuale elementare di diritto romano Milano Societagrave editrice libraria 1909 str 369 et al E Volterra Corso di istotuzioni di diritto romano Roma Ricerche bez datace str 469 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht 1 Muumlnchen C H Beck 1971 str 440 et al nepřiacutemo takeacute L Heyrovskyacute op cit str 308 et al

23

součaacutestiacute dědickeacuteho praacuteva)29 Pakliže tedy nejsou součaacutestiacute praacuteva dědickeacuteho pak je

možno řiacuteci že označeniacutem služebnostiacute jako praacuteva absolutniacute tiacutemto bude jim přiznaacutena takeacute

charakteristika praacutev věcnyacutech a přiacutepadně naopak

V raacutemci věcnyacutech praacutev v řiacutemskeacutem smyslu slova však majiacute služebnosti zcela

specifickou a zvlaacuteštniacute uacutelohu a svojiacute funkciacute a obsahem se v mnoheacutem od ostatniacutech

věcnyacutech praacutev lišiacute Probleacutem předevšiacutem spočiacutevaacute ve vztahu (pro věcnaacute praacuteva viacutece než

netypickeacutem) dvou osob a sice vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku proti vlastniacuteku služebneacuteho

pozemku Principielně a funkčně se jednaacute o podobnyacute konflikt k jakeacutemu dochaacuteziacute

v přiacutepadě vzaacutejemneacuteho kontaktu dvou vlastnickyacutech praacuteva kupřiacutekladu k sousedniacutem

pozemkům Zde takeacute často dochaacuteziacute ke konfliktu kupřiacutekladu o miacuteru imisiacute hluk a jineacute

vzaacutejemneacute vlivy mezi pozemky Situace je obdobnaacute i v přiacutepadě služebnostiacute avšak zde se

tento konflikt zaacutejmů a praacutev realizuje na jednom pozemku Na jedneacute straně stojiacute

vlastnickeacute praacutevo vlastniacutekovo tedy všeobecneacute přiacutemeacute praacutevniacute panstviacute nad věciacute kdy

vlastniacutek je opraacutevněn ke všemu co se jeho vlastnictviacute dotyacutekaacute Naproti tomu pak stojiacute

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku majiacuteciacute vůči služebneacutemu pozemku určiteacute konkreacutetniacute praacutevo

v určiteacute omezeneacute specifickeacute formě působit na pozemek Toto praacutevo pak musejiacute

respektovat všichni a to včetně vlastniacuteka pozemku a vlastniacutekovo praacutevo takteacutež musejiacute

respektovat všichni a to včetně vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku ten však s vyacutejimkou

opraacutevněniacute kteraacute naacuteležejiacute jemu samotneacutemu Pokud by se situace dala nějakyacutem způsobem

naacutezorně popsat tak dochaacuteziacute k vyčleněniacute čaacutesti opraacutevněniacute (či omezeniacute některyacutech

opraacutevněniacute) vlastniacutekovyacutech vůči služebneacutemu pozemku a na tomto miacutestě vznikajiacute určitaacute

praacuteva vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku Nelze však řiacuteci že by obecně odchaacutezelo

k přechodu těchto praacutev od vlastniacuteka služebneacuteho pozemku k vlastniacuteku pozemku

panujiacuteciacuteho Toto vyacuterazně souvisiacute s děleniacutem služebnostiacute a s charakteristikami

jednotlivyacutech takto rozdělenyacutech skupin a druhů služebnostiacute (viz daacutele) Kupřiacutekladu

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku jemuž svědčiacute servitus atius non tollendi30 neniacute ani

v nejmenšiacutem opraacutevněn stavět vyacuteše na sousedovu pozemku Na druhou stranu maacute-li kdo

29 Kupřiacutekladu v dědickeacutem praacutevu francouzskeacutem může vzniknout ze zaacutekona v raacutemci děděniacute osobniacute

služebnost ndash požiacutevaciacute praacutevo a to zpravidla pozůstaleacutemu manželovi Viz kupřiacutekladu obecně o posloupnostech Ph Malaurie Cours de droit civil les successions les liberaliteacutes Paris Cujas 1995 či M Grimaldi Droit civil Successions Paris Litec 2001 nebo konečně A ColinH Capitant Droit civil franccedilais 3 Paris Dalloz 1950

30 Služebnost nestavět vyacuteše

24

iuris itineris31 přes ciziacute pozemek pak to neznamenaacute že by vlastniacutek služebneacuteho

pozemku toteacutež ius neměl Pouze je povinen strpět že někdo dalšiacute maacute toto praacutevo a je

tedy omezen toliko tehdy pokud by snad chtěl přes přesně stejnyacute danyacute kus kraacutečet

v přesně stejneacutem čase Ani v jednom z přiacutepadů nedochaacuteziacute k přechodu opraacutevněniacute

z vlastniacuteka služebneacuteho pozemku na vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho či na pozemek

samotnyacute Dochaacuteziacute zde však k nutneacutemu konfliktu praacutev kdy ale praacuteva ze služebnostiacute majiacute

přednost a jsou tedy chraacuteněna a to i proti všeobecnosti praacuteva vlastnickeacuteho Na druhou

stranu vlastnickeacute praacutevo si v přiacutepadě zaacuteniku služebnosti bude i daacutele držet svoji

všeobecnost kteraacute je jeho pojmovyacutem znakem a rozšiacuteřiacute se na jejiacute maximum32

Jakyacute však by byl rozdiacutel pokud by byly charakterizovaacuteny služebnosti jako

relativniacute praacuteva tedy praacuteva mezi vlastniacuteky sousedniacutech pozemků Zaacutekladniacute raacutemce praacutev a

povinnostiacute v raacutemci služebnostiacute by zůstaly zachovaacuteny tedy obsahově by byly obě situace

si vzaacutejemně obdobneacute Vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho by byl opraacutevněn k určiteacutemu

působeniacute na služebneacutem pozemku naproti tomu vlastniacutek služebneacuteho pozemku byl nucen

toto opraacutevněniacute respektovat Pokud si danaacute situace zasloužiacute nějakeacuteho praktickeacuteho

přirovnaacuteniacute tak kupřiacutekladu je tomu podobnyacute naacutejem pozemku Naacutejemniacutek je rovněž

opraacutevněn k působeniacute na pozemek zatiacutemco naacutejemce je nucen tato opraacutevněniacute respektovat

a v jejich smyslu svaacute působeniacute regulovat Na prvniacute pohled je tedy situace natolik

obdobnaacute že snad ani neniacute možno v niacute spatřovat rozdiacutelu Služebnosti však jsou

zařazovaacuteny mezi věcnaacute praacuteva opraacutevněně a to předevšiacutem z jednoho důvodu Diacuteky jejich

věcněpraacutevniacute charakteristice jsou totiž nezaacutevisleacute na osobě kteraacute je na sveacutem vlastnictviacute

ustanovila

Jestliže tedy někdo svolil se vznikem služebnosti na jeho pozemku a to takovyacutem

způsobem že jeho pozemek bude pozemkem služebnyacutem tak takoveacuteto praacutevo na rozdiacutel

od praacuteva relativniacuteho věziacute na onom pozemku jako takoveacutem a nikoliv na osobě kteraacute toto

zřiacutezeniacute připustila a dovolila To tedy znamenaacute že praacutevo služebnosti je od sveacuteho vzniku

nezaacutevisleacute na osobě kteraacute služebnyacute pozemek vlastniacute Pokud pak dojde po zřiacutezeniacute

31 Praacutevo pěšiny 32 Tzv elasticita vlastnickeacuteho praacuteva Viz kupřiacutekladu V Scialoja Teorie generale della proprietagrave

nel diritto romano 1 Roma Anonima Romana editoriale 1933 str 303 et al S Perozzi Istituzioni op cit str 616 et al M KnappovaacuteJ ŠvestkaJ Dvořaacutek Občanskeacute praacutevo hmotneacute 1 Praha ASPI 2005 str 320 a 321 takeacute ale možno použiacutet lit cit sub 28 oddiacutely věnovaneacute praacutevu vlastnickeacutemu

25

služebnosti ke zcizeniacute služebneacuteho pozemku tak takovyacuteto nabyvatel je povinen praacutevo

služebnosti respektovat a nijak opraacutevněneacutemu ve vyacutekonu jeho praacuteva nebraacutenit A stejně

tak je tomu povinna celaacute naacutesledujiacuteciacute řada na sobě vzaacutejemně zaacutevislyacutech vlastniacuteků

služebneacuteho pozemku Každyacute je v raacutemci derivativniacuteho nabytiacute pozemku takeacute povinen

respektovat všechny služebnosti ktereacute na pozemku jakožto pozemku služebneacutem věziacute

Zatiacutemco tedy pojetiacute služebnostiacute jako praacutev relativniacutech by způsobilo že v souvislosti se

zaacutenikem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku a to ať již formou jeho smrti nebo pouze

zaacutenikem teacuteto kvality tedy zcizeniacutem by zanikly takeacute praacutevniacute vztahy mezi touto osobou a

kyacutemkoliv dalšiacutem tedy i takovaacuteto služebnost Diacuteky věcněpraacutevniacute charakteristice

služebnostiacute však mohou tyto instituty zajistit a zaručit to co je jejich zaacutekladniacutem uacutečelem

tedy umožnit staacuteleacute a co do největšiacute miacutery efektivniacute využiacutevaacuteniacute pozemků a to jak formou

polniacute tedy zemědělskou tak ale i formou domovniacute tedy za uacutečelem obyacutevaacuteniacute

Věcněpraacutevniacute charakteristika maacute však i dalšiacute dosah v raacutemci služebnostiacute

Obdobneacute co je vyacuteše uvedeno lze totiž vztaacutehnout nikoliv pouze na vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku ale takeacute na vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho I v jeho přiacutepadě vše funguje

obdobně Pakliže dojde ke zcizeniacute panujiacuteciacuteho pozemku pak zaacuteroveň s tiacutemto je

zcizovaacutena takeacute služebnost a novyacute nabyvatel je z teacuteto opraacutevněn zcela stejně jako ten

předchoziacute a to bez nutnosti noveacuteho souhlasu vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Stejně

jako v přiacutepadě zcizeniacute vše funguje i v přiacutepadě změny vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku

mortis causa kdy noviacute nabyvateleacute vstupujiacute do uacutelohy sveacuteho předchůdce a mohou tedy

zcela plynule využiacutevat služebnost Toto je druhaacute strana mince vyacuteše uvedeneacuteho a

zaacuteroveň doplněniacute do charakteristiky a zdůvodněniacute dlouhodobosti služebnostniacutech vztahů

Jejich stabilita a to i v konkreacutetniacutech přiacutepadech či minimaacutelně možnaacute stabilita je vskutku

obdivuhodnaacute a je praacutevě jednou z hodnot ktereacute danyacute institut poskytuje těm kteryacutem

svědčiacute V tom takeacute tkviacute podstatnyacute rozdiacutel služebnostiacute od relativniacutech praacutevniacutech vztahů

kupřiacutekladu od obligaciacute ktereacute by sice mohly miacutet stejnyacute faktickyacute obsah avšak nikdy

nemohou miacutet stejnyacute dosah tedy stejneacute nebo obdobneacute naacutesledky jakeacute majiacute služebnosti

praacutevě diacuteky svyacutem věcněpraacutevniacutem charakteristikaacutem

26

III 1232SUBJEKTSLUŽEBNOSTIacute

Jinyacutem aspektem svaacutezanyacutem se služebnostmi a s jejich věcněpraacutevniacutem

charakterem přičemž vyacuteše již bylo několikraacutete na tuto vlastnost poukaacutezaacuteno je

skutečnost že služebnosti se nevaacutežiacute nijak na daneacute osoby ale věziacute na daneacute nemovitosti

na daneacutem pozemku či daneacute věci Je však nutneacute si klaacutest otaacutezku kdo je tedy subjektem

praacutev ze služebnostiacute kdo je jejich nositelem či možnaacute snad i trochu provokativně

existuje vůbec subjekt praacuteva v přiacutepadě služebnostiacute Varianty odpovědiacute vychaacutezejiacute ze

dvou zaacutekladniacutech možnostiacute a přiacutepadně variujiacute Jeden přiacutestup by mohl označit za subjekt

praacutev ze služebnostiacute či služebnosti samotneacute vlastniacuteky zainteresovanyacutech nemovitostiacute ndash

pozemku služebneacuteho a pozemku panujiacuteciacuteho Druhyacute naopak by za subjekt těchto praacutev

mohl označit ony pozemky a to i přes to že se takoveacuteto pojetiacute může jevit jako poměrně

zvlaacuteštniacute Obě možnosti se pak mohou proliacutenat tedy na straně panujiacuteciacute může byacutet

uplatněn přiacutestup prvyacute zatiacutemco na straně služebneacute přiacutestup protichůdnyacute přičemž uacutečelnost

takoveacutehoto řešeniacute se nejeviacute jako skutečnaacute jako možnost toto ovšem existuje Konečně

lze uvažovat nad nutnostiacute miacutet k praacutevu a předevšiacutem ke služebnosti nějakyacute subjekt a to na

jedneacute či obou stranaacutech

Posledniacute z řešeniacute pokud je vůbec za řešeniacute lze označit pak je zmiacuteněno spiacuteše pro

pořaacutedek avšak zmiacuteněno by byacutet mělo Lze vůbec najiacutet nějakyacute přiacuteklad na praacutevo bez

subjektu respektive bez takoveacute entity kteraacute by alespoň čaacutestečnou subjektivitu měla

Jestliže je nějakaacute věc opuštěna proběhla-li platnaacute derelikce pak se takovaacuteto věc staacutevaacute

věciacute ničiacute Mohlo by se zdaacutet že tedy miacutesto vlastniacuteka daneacute věci bylo uvolněno a čekaacute

nemajiacutec sveacuteho subjektu na vlastniacuteka noveacuteho Takovyacuteto přiacutestup však neniacute uacuteplně vhodnyacute

Pokud by kupřiacutekladu původniacute vlastnickeacute praacutevo odložitelovo bylo nějakyacutem způsobem

vadneacute či by bylo vůbec jen domněleacute pak by nabyvatel okupant nabyl pouze takoveacuteho

omezeneacute praacuteva či dokonce pouhou držbu a to aniž by mohl miacutet jakeacutekoliv možnosti si

ověřit jakeacute praacutevo ať již vadneacute či bezvadneacute nabyacutevaacute Vztah derelikce a okupace byacutevaacute

povětšinou zařazovaacuten mezi originaacuterniacute způsoby vzniku vlastnickeacuteho praacuteva Zde je

zapotřebiacute si povšimnout i onoho termiacutenu bdquovznikuldquo kdy noveacutemu nabyvateli skutečně

vznikaacute vlastnickeacute praacutevo a to bez dalšiacuteho a bez omezeniacute Všechny originaacuterniacute způsoby

nabytiacute vlastnictviacute se realizujiacute praacutevě vznikem vlastnickeacuteho praacuteva noveacuteho Jestliže vznikaacute

vlastnickeacute praacutevo noveacute pak tiacutemto nutně musiacute takeacute zanikat vlastnickeacute praacutevo původniacute

27

neboť neniacute možneacute aby reaacutelně existovala k jedneacute věci dvě vlastnickaacute praacuteva I v přiacutepadě

spoluvlastnictviacute se nejednaacute o nic jineacuteho než o participaci viacutecero osob na jednom praacutevu

na jedineacutem praacutevu vlastnickeacutem či v problematickeacutem přiacutepadě vztahu vlastnickeacuteho praacuteva

kviritskeacuteho a bonitaacuterniacuteho je vždy pouze jedno praacutevo na povrchu pouze jedno praacutevo je

realizovaacuteno a proti druheacutemu maacute možnost se uplatnit Pakliže okupaciacute derelikvovaneacute

věci vznikaacute vlastnickeacute praacutevo okupantovi pak derelikciacute samotnou vlastnickeacute praacutevo

derelikventovi nutně toto zanikaacute Věc opuštěnaacute tedy k sobě nemaacute žaacutedneacuteho vlastnickeacuteho

praacuteva Neniacute zde subjektu praacuteva zapotřebiacute vůbec hledat konstruovat neniacute zde pro

subjekt praacuteva žaacutednyacute prostor neboť zde neniacute žaacutedneacute věcneacute praacutevo k věci V přiacutepadě kdy

dojde k zaacuteniku dosavadniacuteho nositele věcnyacutech praacutev zpravidla smrtiacute vlastniacutekovou pak se

situace může jevit do značneacute miacutery podobně Řešeniacute zde však bylo zvoleno jineacute a to opět

nikoliv formou existujiacuteciacuteho praacuteva bez existujiacuteciacuteho subjektu V souvislosti se vznikem

institutu hereditatis iacendis33 se vytvaacuteřiacute takeacute zvlaacuteštniacute konstrukce kdy je takoveacutemuto

sdruženiacute majetku přiznaacutevaacutena dočasnaacute přece jen však subjektivita a to přiznaacuteniacutem

speciaacutelniacuteho statusu nadace (faktickyacute vyacutevoj byl patrně opačnyacute avšak pro představu je

tento postup zřejmějšiacute) Neniacute zde miacutesta pro podrobneacute probraacuteniacute tohoto velice

zajiacutemaveacuteho inspirativniacuteho ale zaacuteroveň poměrně složiteacuteho institutu34 avšak pro řešeniacute

danyacutech otaacutezek je podstatneacute že ani v přiacutepadě smrti subjektu vlastnickeacuteho praacuteva

nedochaacuteziacute k existenci vlastnickeacuteho praacuteva bez subjektu V takoveacutem přiacutepadě je původniacute

subjekt nahrazen do značneacute miacutery umělou subjektivitou ležiacuteciacute pozůstalosti a to až do

doby než vstoupiacute do vlastnickeacuteho praacuteva jeho novyacute nabyvatel ndash zpravidla dědic Pouze

pro konfrontaci se situaciacute kolem okupace je zde vhodneacute uveacutest že zatiacutemco v přiacutepadě

okupace noveacutemu nabyvateli vlastnickeacute praacutevo vznikaacute tak v přiacutepadě praacuteva dědickeacuteho

nabyvatel vstupuje do původniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Skutečnost že by tedy věcneacute

praacutevo praacutevo služebnosti mohlo existovat bez subjektu se tedy jeviacute jako vyacuterazně

vyacutejimečnaacute I samotnyacute institut praacuteva bez subjektu je do značneacute miacutery protismyslnaacute

skutečnost Praacutevo vždy musiacute někomu svědčit a to praacutevo jak saacutem naacutezev odpoviacutedaacute v

subjektivniacutem smyslu slova Neniacute bezpodmiacutenečně nutneacute miacutet někoho kdo bude moci

33 Tedy ležiacuteciacute pozůstalosti 34 Viz bliacuteže o ležiacuteciacute pozůstalosti pouze kupřiacutekladu C Arnograve Diritto ereditario Torino

Giappichelli 1937-1938 str 157 et al C Fadda Concetti fondamentali del diritto ereditario romano 2 Napoli Luigi Pierro 1902 str 1 et al takeacute L Heyrovskyacute op cit str 978 et al

28

svyacutem jednaacuteniacutem praacutevo měnit ale je nutnaacute existence osoby subjektu kteryacute je nositelem

tohoto praacuteva

Je-li tedy nezbytneacute miacutet pro služebnosti určiteacuteho subjektu pak takovyacuteto musiacute byacutet

bezpochyby buď vlastniacutekem pozemku nebo pozemkem samotnyacutem Jestliže byla jak je

vyacuteše zmiacuteněno přiznaacutena ležiacuteciacute pozůstalosti určitaacute zvlaacuteštniacute a speciaacutelniacute subjektivita pak

neniacute možno zcela vyloučit možnost přiznat specifickou subjektivitu či nějakyacute jejiacute

derivaacutet i pro pozemek tehdy je-li uacutečasten nějakeacute služebnosti Tiacutemto tedy vznikne

poměrně zvlaacuteštniacute kategorie pozemků nadanyacutech specifickou subjektivitou a to proto

aby mohly buď ze služebnosti těžit či naopak byacutet služebnosti v jisteacutem smyslu

podřiacutezeny Mimo to že se tiacutemto vytvaacuteřiacute určitaacute nerovnost mezi pozemky kteraacute i tak je

dosti obskurniacutem a podivnyacutem institutem předevšiacutem zde ale dochaacuteziacute k mnoha

problematickyacutem situaciacutem Jestliže tedy na zaacutekladě služebnosti panujiacuteciacute pozemek ziacuteskaacute

určitou hodnotu pak takovaacuteto hodnota se logicky staacutevaacute vlastnictviacutem tohoto pozemku

V tom přiacutepadě je ovšem nutno rozšiacuteřit přiacutepadnou subjektivitu poskytnutou pozemku

pouze za uacutečelem držby věcneacuteho praacuteva služebnosti a vznikaacute tiacutemto postupně množstviacute

věciacute ktereacute jsou vlastněny jinou věciacute Praktickyacutem přiacutekladem budiž situace kdy pozemku

svědčiacute ius harenae fodiendae35 tedy piacutesek takto natěženyacute se staacutevaacute vlastnictviacutem

pozemku a je-li jej použito jako součaacutest substraacutetu v truhliacuteku s tamniacutemi květinami ktereacute

jsou určeny k prodeji neboť panujiacuteciacute pozemek je zahradnictviacute pak nabyvatel truhliacuteku

nabyacutevaacute piacutesek od pozemku a zbytek od jeho vlastniacuteka36 Primaacuterniacutem uživatelem

opraacutevněniacute ze služebnostiacute jsou předevšiacutem vlastniacuteci panujiacuteciacutech pozemků Ti jsou osobami

kteryacutem služebnost ponejviacutece prospiacutevaacute neboť jim často umožňuje vůbec s pozemkem

hospodaacuteřsky aktivně zachaacutezet Je-li někde kupřiacutekladu služebnostiacute cestnyacutech pak tiacutem kdo

tuto cestu využiacutevaacute jistě neniacute pozemek jakožto nemovitost ale jeho vlastniacutek a přiacutepadně

dalšiacute s tiacutemto smluveneacute osoby Naviacutec konstrukce obdobnaacute ležiacuteciacute pozůstalosti by na

služebnosti nebyla přiacuteliš vhodnaacute Jednak se v přiacutepadě ležiacuteciacute pozůstalosti jednalo

předevšiacutem o dočasneacute řešeniacute situace Ležiacuteciacute pozůstalost nabyacutevaacute sveacute subjektivity toliko

přechodně od času smrti vlastniacuteka do okamžiku nabytiacute vlastnickeacuteho praacuteva dědicem či

jinou osobou Tato vyacuteznamnaacute vyacutejimka tedy představuje pouze dočasnyacute stav Zatiacutemco

35 Praacutevo těžby piacutesku 36 Podobně tomu může byacutet v přiacutepadě služebnosti creatae eximendae tedy laacutemaacuteniacute křiacutedy ale i

dalšiacutech podobnyacutech

29

v přiacutepadě služebnostiacute by se jednalo jak již bylo vyacuteše viacutecekraacutete uvedeno o jev do značneacute

miacutery stabilniacute a dlouhodobyacute Takteacutež konstrukce nadace neodpoviacutedaacute přiacuteliš možneacutemu

použitiacute v přiacutepadě služebnostiacute Nevyplyacutevaacute z niacute přiacutemo skutečnost že by pozemek či jinaacute

charakteristickaacute čaacutest majetku vlastnila či minimaacutelně byla subjektem vlastnickeacuteho praacuteva

vůči věcem ostatniacutem Konstrukce je takovaacute že všechna praacuteva ve sveacutem souhrnu tvořiacute

praacutevě tuto nadaci kteraacute je subjektem jako celek Pakliže by toto mělo byacutet převedeno na

situaci služebnostiacute pak tiacutem subjektem neniacute pozemek ale zvlaacuteštniacute skupina obsahujiacuteciacute

pozemek vlastnickeacute praacutev k němu (ovšem již bez osoby vlastniacuteka) a služebnosti Je pak

ovšem do značneacute miacutery obtiacutežnou situaciacute maacute-li se odpovědět jakyacute je vztah mezi do teacuteto

nadace zařazenyacutem praacutevem vlastnickyacutem a vlastniacutekem Může tedy byacutet vlastniacutek daacutele

vlastniacutekem když jeho vlastnickeacute praacuteva je součaacutestiacute nadace tedy jineacuteho subjektu

Takovaacuteto situace se jeviacute jako vysoce neobvyklaacute a nepraktickaacute Konstatovat takeacute že by

vlastniacutek ztratil sveacute vlastnickeacute praacutevo ve prospěch nadace kterou by ovšem ovlaacutedal

neboť by byl projevem jejiacute praacutevniacute subjektivity k praacutevniacutem jednaacuteniacutem je pak v daneacute

souvislosti již dalšiacutem směřovaacuteniacutem k do značneacute miacutery slepeacute uličce a to minimaacutelně ve

smyslu charakteru řiacutemskeacuteho praacuteva

Konstatovat však bez dalšiacuteho že subjektem služebnosti jsou vlastniacuteci dotčenyacutech

pozemků však takeacute neniacute ani v nejmenšiacutem přesneacute a precizniacute Již vyacuteše bylo několikraacutete

uvedeno že jedniacutem ze zaacutekladniacutech faktorů ktereacute konstruujiacute služebnosti jako vyacuteznamneacute a

specifickeacute instituty je praacutevě skutečnost že jsou od osoby odpoutaacuteny že se jednaacute o

věcnaacute praacuteva a tedy se mohou osoby ktereacute jsou jimi vaacutezaacuteny či naopak kteryacutem svědčiacute

v čase poměrně bez obtiacutežiacute měnit Je zde tedy zcela zřejmaacute a nutnaacute vazba na pozemky

ktereacute v raacutemci služebnosti figurujiacute

Skutečnost že se během existence praacuteva jeho subjekt měniacute neniacute bezesporu nijak

neobvyklou však vlastnickeacute praacutevo je tomu dobryacutem přiacutekladem a důkazem Pokud by

tedy bylo konstatovaacuteno že subjektem služebnosti jsou vlastniacuteci pozemků tak tiacutemto neniacute

vyloučeno že by se co do konkreacutetniacute osoby nemohly s časem změnit a to na obou

stranaacutech Věcněpraacutevniacute charakter tedy neniacute nijak narušen pakliže bude za subjekt

služebnosti označen vlastniacutek pozemku ndash osoba Je však nutneacute řiacuteci i dalšiacute a sice že tato

definice platiacute a to ve sveacute obecnosti a tedy praacutevě aktuaacutelniacute vlastniacutek pozemku je

subjektem služebnosti Jestliže dojde ke změně ve vlastnickeacutem praacutevu jestliže dojde ke

30

změně subjektu vlastnickeacuteho praacuteva pak se tiacutemto automaticky měniacute takeacute subjekt

služebnosti Je tedy nutneacute svaacutezat subjekt služebnosti se subjektem vlastnickeacuteho praacuteva a

změnu prveacuteho podřiacutedit změně druheacuteho Jestliže pak dojde k převodu vlastnickeacuteho praacuteva

pozemku pak tiacutemto dojde ke změně subjektu vlastnickeacuteho praacuteva ale takeacute ke změně

subjektu služebnosti Na druhou stranu se vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho staacutevaacute takeacute

vlastniacutekem věciacute ktereacute na zaacutekladě služebnosti ziacuteskaacute kupřiacutekladu piacutesku kteryacute na

sousedově pozemku směl na zaacutekladě služebnosti vytěžit Takteacutež opraacutevněniacute kteraacute

fakticky vykonaacutevaacute vlastniacutek a s niacutem smluveneacute osoby naacuteležiacute jako subjektu praacutevě jemu

Neniacute ani žaacutedneacuteho důvodu přistupovat odlišně k pojetiacute strany panujiacuteciacute a strany služebneacute

Obě dvě mohou fungovat na teacutemž zaacutekladě tedy subjektem bude vlastniacutek pozemku

kteryacute je určen zcela obecně praacutevě tiacutem kdo praacutevě vlastniacutekem daneacuteho pozemku je37 Ten

je opraacutevněn jako vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho či je naopak povinen jako vlastniacutek

pozemku služebneacuteho Jako podpůrnyacute argument v daneacute otaacutezce může sloužit skutečnost

že služebnosti jako takoveacute jsou takeacute samostatně nezcizitelneacute

Jisteacute specifikum zde jistě zastaacutevajiacute osobniacute služebnosti Tyto na jedneacute straně majiacute

situaci zcela obdobnou jinyacutem služebnostem tedy vlastniacutek služebneacuteho pozemku je

subjektem služebnosti tak jako jsou subjekty služebnostiacute i ostatniacute vlastniacuteci v přiacutepadě

služebnostiacute pozemkovyacutech Na straně panujiacuteciacute je však situace naprosto odlišnaacute Zde neniacute

osoba určena vlastnictviacutem pozemku ale je určena zcela konkreacutetně a praacuteva a povinnosti

jsou vaacutezaacutena přiacutemo na tuto osobu Neniacute zde tedy zapotřebiacute miacutet jakyacutechkoliv pochybnostiacute

neboť zde lze řiacuteci že subjektem je danaacute osoba a to bez dalšiacuteho Tato osoba naviacutec je

osobou ve skutečně širokeacutem smyslu slova tedy nikoliv pouze osoba fyzickaacute ale takeacute i

osoby praacutevnickeacute v řiacutemskopraacutevniacutem smyslu slova

III 1233ASPEKTYRELATIVNIacuteCHPRAacuteVNIacuteCHVZTAHŮVESLUŽEBNOSTECH

Jistyacutem minimaacutelně naacuteznakům relativněpraacutevniacutech aspektů služebnostiacute se jistě nelze

vyhnout Onen typickyacute věcně praacutevniacute vztah osoba a věc proti všem ostatniacutem byť do

značneacute miacutery funguje i v přiacutepadě služebnostiacute je přesto potřeba jej alespoň minimaacutelně

37 Viz obdobně V Arangio-Ruiz Istituzioni di diritto romano Napoli Jovene 1998 str 234

31

posunout tak aby bylo takoveacuteto konstatovaacuteniacute bližšiacute praacutevniacute realitě služebnostiacute tak jak

skutečně fungujiacute a jakyacute je jejich faktickyacute raacutemec

Je nepochybneacute že v množině všech osob mimo vlastniacuteka pozemku maacute zcela

specifickeacute miacutesto ten kdo maacute vůči teacuteže věci služebnost Stejně tak v množině všech osob

mimo držitele služebnosti maacute vyacuteznačneacute miacutesto vlastniacutek věci kteraacute je služebnosti

podřiacutezena Mezi těmito dvěma osobami se fakticky realizujiacute zcela specifickeacute vztahy

nežli je tomu v jinyacutech přiacutepadech oněch ostatniacutech osob Držitel služebnosti maacute sveacute praacutevo

vůči všem ostatniacutem Nikdo nemaacute žaacutedneacuteho praacuteva jej v jeho vyacutekonu rušit Pouze vlastniacutek

maacute z pozice sveacuteho univerzaacutelniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva možnost vyloučit každeacuteho

z působeniacute na jeho věc A tato skutečnost funguje i v opačneacutem smyslu kdy vlastniacutek

může z působeniacute na svoji věc vyloučit všechny osoby nemajiacute-li na věc žaacutedneacuteho praacuteva

Pouze ten komu svědčiacute služebnost však maacute vůči teacuteto věci věcneacute praacutevo Mezi těmito

osobami se tedy zjevně realizuje konflikt dvou protichůdnyacutech praacutev Zpravidla to pak

bude vlastniacutek kdo bude miacutet největšiacute zaacutejem na rušeniacute jineacute služebnosti na sveacutem pozemku

zpravidla to bude vlastniacutek kdo bude negovat služebnost jineacute osoby na sveacutem pozemku

Takteacutež praacutevě vlastniacutek bude miacutet povinnost respektovat skutečnost že mu jinaacute osoba

chodiacute po pozemku Je tedy patrneacute že nikoliv snad praacutevně ale předevšiacutem fakticky se

praacuteva a povinnosti služebnostiacute realizujiacute mezi tiacutem komu služebnost svědčiacute tedy

vlastniacutekem panujiacuteciacuteho pozemku a mezi vlastniacutekem pozemku služebneacuteho Tato praacuteva

opraacutevněně připomiacutenajiacute mnoheacute za zaacutevazků Tiacutem spiacuteše vznikajiacute-li v souvislosti

s existenciacute a vyacutekonem služebnosti ještě dalšiacute praacuteva a povinnosti kupřiacutekladu chovat se

co nejohleduplněji či určitaacute povinnost pečovat o konstrukce zřiacutezeneacute za uacutečelem funkce

služebnosti Tyto vztahy byť mohou připomiacutenat relativniacute praacutevniacute vztahy či obligace

neopravňujiacute však k charakterizaci služebnostiacute tiacutemto směrem Služebnosti i přes uvedeneacute

zvlaacuteštnosti zůstaacutevajiacute věcněpraacutevniacutemi instituty Daneacute vztahy je možno svyacutem charakterem

a praacutevě svojiacute vazbou na věcnaacute praacuteva přirovnat spiacuteše k doprovodnyacutem praacutevům kteraacute

vznikajiacute při konfliktu kupřiacutekladu dvou vlastnickyacutech praacutev jako je tomu často v přiacutepadě

tzv sousedskyacutech sporů a sousedskyacutech praacutev což je možno označit spolu se situaciacute

služebnostiacute za sice obligaci připomiacutenajiacuteciacute nikoliv však jako obligaci samotnou ale

pouze jako jakousi zdaacutenlivou obligatio

32

III 124 SERVITUTES A IURA IN RE ALIENA

Služebnosti ve většině romanistickyacutech publikaciacute byacutevajiacute zařazovaacuteny do skupiny

iuris in re aliena38 a proto je nutneacute se vyjaacutedřit a osvětlit toto zařazeniacute i zde Neniacute snad

ani tak pochybnostiacute o charakterizaci služebnostiacute jako iuris in re aliena jako zde spiacuteše

dochaacuteziacute k drobneacute historickeacute disharmonii kdy pro charakterizaci řiacutemskopraacutevniacuteho

institutu a pro řiacutemskeacute praacutevo obecně byacutevaacute použito termiacutenu kteryacute však původem řiacutemskyacute

neniacute ale je svyacutem původem středověkyacute Termiacuten iura in re aliena pochaacuteziacute až ze

středověkeacuteho prostřediacute praacutevniacuteků kteřiacute se zabyacutevali praacutevem řiacutemskyacutem a jeho původ byacutevaacute

spojovaacuten s Glossou39 jeho kořeny však sahajiacute mnohem hlouběji

Jak již bylo vyacuteše uvedeno jednou ze zaacutekladniacutech otaacutezek a ze zaacutekladniacutech děleniacute

řiacutemskeacuteho praacuteva je ono děleniacute souvisejiacuteciacute s dvěma druhy žalob s žalobami in rem a proti

tomu s žalobami in personam Na zaacutekladě těchto žalob se pak vytvaacuteřejiacute dalšiacute kategorie

praacuteva tedy předevšiacutem praacuteva věcnaacute či obligace V souvislosti s praacutevy věcnyacutemi se pak lze

již v době řiacutemskeacute setkat s termiacutenem kteryacute je iuram in re aliena zjevně bliacutezkyacute a sice ius

in re Tento termiacuten přesně odpoviacutedaacute i pojetiacute actionis in re jednaacute se tedy o vyjaacutedřeniacute

hmotněpraacutevniacute entity kterou chraacuteniacute věcneacute žaloby Můžeme čiacutest u Gaia že bdquoaliquid in ea

re ius habeantldquo40 kdy takoveacuteto ius in re bylo možno chaacutepat jako jasnyacute předstupeň či

snad vzor ke středověkeacutemu termiacutenu iura in re aliena

Kategorie iuris in re aliena však maacute sveacuteho opodstatněniacute pro vysvětleniacute a pro

charakterizaci řiacutemskeacuteho praacuteva a to i když se nejednaacute o termiacuten původniacute Středověciacute

praacutevniacuteci do teacuteto skupiny zařadili takovaacute věcnaacute praacuteva kteraacute někdo držiacute proti jejich

vlastniacutekovi tedy všechny situace kdy maacute kdo jakeacute věcneacute praacutevo k věci ciziacute Zaacutekladniacutem

předpokladem pro věcnaacute praacuteva k věci ciziacute je skutečnost že toto praacutevo nelze držet vůči

38 Viz literatura citovanaacute sub 28 39 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 3 40 Dig 9430 (Gai lib ad ed pr urb de damno inf) In noxalibus actionibus eorum qui bona

fide absunt ius non corrumpitur sed reversis defendendi ex bono et aequo potestas datur sive domini sint sive aliquid in ea re ius habeant qualis est creditor et fructuarius (Při noxaacutelniacutech žalobaacutech praacutevo těch kdo jsou v dobreacute viacuteře nepřiacutetomni nezanikaacute ale je zde daacuteno opraacutevněniacute podle dobreacuteho a spravedliveacuteho zabraacutenit v navraacuteceniacute ať již jsou vlastniacuteky či majiacute k věci jineacuteho praacuteva jako věřitel a poživatel) Či daacutele Dig 39219pr (Gai lib ad ed pr urb de damno inf) Eorum qui bona fide absunt in stipulatione damni infecti ius non corrumpitur sed reversis cavendi ex bono et aequo potestas datur sive domini sint sive aliquid in ea re ius habeant qualis est creditor et fructuarius et superficiarius (Těm kdo jsou v dobreacute viacuteře nepřiacutetomni praacutevo ze slibu naacutehrady utrpěneacute škody nezanikaacute ale při naacutevratu mu naacuteležiacute podle dobreacuteho a spravedliveacuteho kauce ať již jsou vlastniacuteky či majiacute k věci jineacuteho praacuteva jako věřitel poživatel a superficiaacuteř)

33

věci vlastniacute (k tomu v souvislosti se služebnostmi viz daacutele) Zpravidla byacutevajiacute do teacuteto

kategorie zařazovaacuteny služebnosti včetně služebnostiacute osobniacutech věcnaacute břemena

superficiaacuterniacute a emfyteutickeacute praacutevo a konečně praacutevo ručniacute zaacutestavy tedy pignus Ve

všech těchto přiacutepadech maacute opraacutevněnyacute věcneacute praacutevo k věci ciziacute a toto maacute důsledky

podobneacute služebnostem tedy toto praacutevo k věci nemůže žaacutednyacutem způsobem byacute omezeno

tiacutem že někdo převede vlastnickeacute praacutevo k zatiacuteženeacute věci V tomto tkviacute jedna ze

zaacutekladniacutech kontur Podmiacutenka iuris in re aliena že věc musiacute byacutet ciziacute je naviacutec natolik

silnaacute že je pro celou skupinu charakterizujiacuteciacute a to do teacute miacutery že kupřiacutekladu pignus

vztahuje-li se na věci určeneacute in specie jednaacute se pak o věcneacute praacutevo k věci ciziacute pokud by

ovšem byla v raacutemci zaacutestavneacuteho praacuteva předaacutena věc určenaacute in genere nejednaacute se již o

pignus klasickyacute ale o pignus irregulare kdy je věřitel jemuž byla zaacutestava předaacutena

opraacutevněn věc smiacutesit se svyacutemi věcmi a použiacutevat s tiacutem že na konci zaacutestavy je povinen

vraacutetit tantumdem tedy stejneacute množstviacute věci v identickeacute kvalitě V takoveacutem přiacutepadě

ovšem takeacute přechaacuteziacute vlastnickeacute praacutevo na věřitele kteryacute věc převzal a v souvislosti se

zaacutenikem zaacutestavniacuteho praacuteva převaacutediacute vlastnickeacute praacutevo k jineacute věci avšak stejneacuteho množstviacute

a kvality41 V takoveacutem přiacutepadě se ovšem nemůže jednat o věcneacute praacutevo k věci ciziacute neboť

zde vůbec neniacute žaacutednaacute věc ciziacute jestliže došlo k převodu vlastnickeacuteho praacuteva a věřitel po

předaacuteniacute zaacutestavy se staacutevaacute jejiacutem vlastniacutekem a dlužniacutekovi zbyacutevaacute praacutevo na to aby mu bylo

tantumdem vydaacuteno po skončeniacute zaacutestavniacuteho praacuteva kteryacutežto přiacutestup k daneacute kategorii praacutev

je vcelku přiacuteznačnyacute

Veškereacute obecneacute vlastnosti daneacute skupiny praacutev vychaacutezejiacute předevšiacutem

z charakteristiky danyacutech praacutev jako iura in re tedy z jejich pojetiacute jako praacutev věcnyacutech což

bylo již čaacutestečně popsaacuteno vyacuteše vzhledem ke služebnostem ale zcela analogicky lze

toteacutež použiacutet i na přiacutepady ostatniacutech institutů daneacute skupiny Ve všech přiacutepadech věcnaacute

praacuteva k věci ciziacute jsou unikaacutetniacutemi narušiteli onoho všeobecneacuteho praacutevniacuteho panstviacute nad

věciacute tedy unikaacutetniacutemi průniky do vlastnickeacuteho praacuteva byť miacutera jejich narušeniacute může byacutet

rozdiacutelnaacute V tomto seznamu je poměrně specifickeacute postaveniacute institutu věcnyacutech břemen o

nichž bude viacutece řečeno daacutele je však v teacuteto souvislosti nutneacute je odlišit od věcnyacutech

břemen ve smyslu současně platneacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku a časově je zařadit do doby

středověku Věcnaacute břemena jakožto praacuteva k aktivniacutemu konaacuteniacute vlastniacuteka ciziacute věci jsou

41 Viz Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch 4 ed F Quack Muumlnchen C H

Beck 1986 str 1810 a literatura tam citovanaacute

34

institutem nikoliv původem řiacutemskyacutem ale souvisejiacute poměrně integraacutelně s rozvojem

středověkyacutech praacutevniacutech vztahů a předevšiacutem s rozvojem středověkyacutech vztahů mezi

osobou vlastniacutekem pozemku a vrchnostiacute či panovniacutekem42

Souhrnnaacute charakteristika celeacute skupiny a souhrnneacute zaacutesady kteryacutemi se danaacute

skupina řiacutediacute jsou vlastně uvedeny již v samotneacutem naacutezvu skupiny o jejich

věcněpraacutevniacutem charakteru bylo již vyacuteše řečeno ona druhaacute čaacutest pojmu tedy res aliena

byla pak zmiacuteněna takeacute a daacutele bude teacuteto kvalitě ještě věnovaacutena pozornost Těmito

hranicemi je však pojem iuris in re aliena ohraničen Dalšiacute společneacute vazby mimo

těchto a z nich vzchaacutezejiacuteciacutech již neexistujiacute Neniacute jistě třeba rozvaacutedět celkem patrnou

skutečnost že postupem rozšiřovaacuteniacute skupin dochaacuteziacute takeacute k postupneacutemu zeslabovaacuteniacute

vztahů ktereacute skupinu iuris in re aliena spojujiacute a ktereacute jsou jejiacutemi zaacutekladniacutemi

determinanty Zatiacutemco skupina služebnostiacute je původně klasicky řiacutemskaacute a je spojena jak

bude patrno i zde pevnyacutemi a obsaacutehlyacutemi společnyacutemi charakteristikami postupem času

dochaacuteziacute k přechodu k volnějšiacutem skupinaacutem s meacuteně společnyacutemi rysy a to je poměrně

patrneacute i na kategorii iuris in re aliena

Zařazeniacute služebnostiacute mezi ostatniacute iura in re aliena se odviacutejiacute předevšiacutem ze

zaacutesady jiacutež jsou služebnosti vedeny a sice že nulli res sua servit43 Je však snad

vhodnějšiacute přistupovat k daneacute otaacutezce v opačneacutem sledu Služebnosti jakožto zřejmě

nejstaršiacute instituty v raacutemci iuris in re aliena tvořiacute takeacute integračniacute a typovyacute zaacuteklad daneacute

skupiny Lze se domniacutevat že to nebyly služebnosti ktereacute byly do skupiny zařazeny ale

naopak to byly služebnosti ktereacute byly zaacutekladniacutem členem a zaacutekladniacutem formantem

kategorie iuris in re aliena Odpoviacutedaacute to i postupneacute a vysledovatelneacute tendenci

k vytvaacuteřeniacute většiacutech skupin a většiacutech celků v raacutemci kteryacutech pak jednotliveacute instituty

praacuteva existujiacute fungujiacute a jsou řiacutezeny společnyacutemi zaacutesadami daneacute většiacute skupiny praacutev Tato

42 Viz G Gandolfi Onere reale in Enciclopedia del diritto 30 Giuffregrave 1980 str 127 ndash 149 43 Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure servitutis neque

facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat (nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Ani jeden ze dvou vlastniacuteků společneacute věci nemůže co činit na niacute z titulu služebnosti navzdory druheacutemu ani zakazovat co druhyacute dělaacute žaacutednaacute věc tedy nesloužiacute sobě služebnostiacute toto proto že často takoveacuteto spory vedou k rozděleniacute věci Avšak žalobou na rozděleniacute spoluvlastnictviacute může se společniacutek domaacutehat aby něco druhyacute nečinil nebo aby již učiněneacute odstranil to za předpokladu že celeacute společenstviacute maacute z odstraněniacute prospěchu)

35

tendence je poměrně patrně vysledovatelnaacute i v přiacutepadě služebnostiacute kdy od původniacutech

jednotlivyacutech opraacutevněniacute typu iuris itineris vznikaacute souhrnnaacute kategorie servitutes kteraacute

konečně uacutestiacute v justiniaacutenskyacutech Digestech ke sveacutemu rozšiacuteřeniacute i na pojem servitutes

personarum Uvedenaacute tendence je tedy zřejmaacute a neniacute v daneacute souvislosti jejiacute pokračovaacuteniacute

až k vytvořeniacute velkeacute skupiny iuris in re aliena nijak překvapivyacutem Služebnosti naviacutec

snad pouze s možnou konkurenciacute ručniacute zaacutestavy budou zřejmě nejčastějšiacutem praacutevniacutem

institutem v celeacute skupině iuris in re aliena a to minimaacutelně v klasickeacute řiacutemskeacute době (tedy

před jejiacutem samotnyacutem vznikem) V době pozdějšiacute již je jejich vyacuteraznou konkurenciacute co do

počtu předevšiacutem praacutevo emfyteutickeacute

III 125 SERVITUTES A VĚCNAacute NEBO REAacuteLNAacute BŘEMENA

Danyacute vztah mezi uvedenyacutemi instituty či snad spiacuteše pojmy lze naziacuterat z mnoha

uacutehlů pohledu Pokud bude uacutehel pohledu soustředěn ryze a pouze na praacutevo řiacutemskeacute pak

nebude z tohoto uacutehlu vidět nic než služebnosti neboť jako bylo vyacuteše uvedeno pojem

věcnyacutech ani reaacutelnyacutech břemen neniacute řiacutemskyacutem praacutevniacutekům znaacutem a to nikoliv podle naacutezvu

ale ani co do jejich obvykleacuteho obsahu Vzhledem k romanistickeacutemu zaměřeniacute textu by

bylo možno na tomto miacutestě i daneacute uacutevahy ukončit avšak lze miacutet za to že by to nebylo

nevhodneacute Pro komplexniacute pohled řiacutemskeacuteho praacuteva na praacutevo soukromeacute tedy jakeacutehosi

etalonu soukromeacuteho praacuteva na ius de lege lata jeviacute se užitečneacute tuto časovou a snad i

oborovou hranici miacuterně překročit

Ilustrativniacutem přiacutepadem vztahů mezi služebnostmi reaacutelnyacutemi a věcnyacutemi břemeny

může byacutet text noveacuteho českeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku V jeho důvodoveacute zpraacuteva je možno

čiacutest že bdquoustanoveniacute o věcnyacutech břemenech respektujiacute klasickeacute roztřiacuteděniacute věcnyacutech

břemen na služebnosti a reaacutelnaacute břemenaldquo44 Tato věta si minimaacutelně zasloužiacute vyacuterazneacute

pozornosti a to předevšiacutem charakterizaciacute onoho roztřiacuteděniacute jakožto roztřiacuteděniacute

klasickeacuteho Je jistě legitimniacute se ptaacutet v jakeacutem smyslu klasickeacuteho Podle klasickeacuteho

řiacutemskeacuteho praacuteva jistě nikoliv neboť tam žaacutednaacute věcnaacute ani reaacutelnaacute břemena neexistujiacute Ale

ani modernějšiacute praacutevniacute řaacutedy kupřiacutekladu praacutevniacute řaacuted rakouskyacute nebo francouzskyacute žaacutedneacute

44 Text důvodoveacute zpraacutevy k noveacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku z 3 II 2012 str 328

36

rozdělniacute mezi reaacutelnaacute a věcnaacute břemena neznajiacute Německeacute soukromeacute praacutevo kde bychom

vzhledem k historii jeho samotneacuteho ale i charakteru jeho tvůrců mohli opraacutevněně

očekaacutevat nejpravděpodobnějšiacute vyacuteskyt takto provaacuteděneacuteho děleniacute znaacute služebnosti znaacute i

reaacutelnaacute břemena45 ale vzhledem k českeacute terminologii neznaacute věcnaacute břemena (byť by

jazykově vytvořit jistě šly na rozdiacutel od mnoha jinyacutech jazyků) a nedaacutevaacute je do vzaacutejemneacute

souvislosti jinak nežli teoreticky v raacutemci skupiny iuris in re aliena Danaacute konstrukce

jak ji uvaacutediacute důvodovaacute zpraacuteva nejeviacute se až tak klasickou obvyklou a běžnou jak se

může na prvniacute pohled při čteniacute vyacuteše zmiacuteněneacuteho textu zdaacutet I terminologicky se jednaacute o

nepřiacuteliš zdařilou konstrukci neboť svyacutem původniacutem vyacuteznamem se věcnaacute a reaacutelnaacute

břemena rovnajiacute Kořeny obou atributů jsou obdobneacute pouze v přiacutepadě termiacutenu reaacutelnyacutech

břemen se užiacutevaacute latinskeacuteho slovniacuteho zaacutekladu zatiacutemco v přiacutepadě věcnyacutech břemen

slovniacuteho zaacutekladu slovanskeacuteho Zcela zjevnaacute je paradoxnost situace tehdy pokusiacute-li se

někdo o překlad daneacute dvojice termiacutenů do některeacuteho z romaacutenskyacutech jazyků neboť přesnyacute

překlad v daneacute situaci nebude fungovat a to praacutevě proto že v těchto jazyciacutech nelze

použiacutet dvou kořenů slov neboť navazujiacute na latinu a majiacute pouze jeden použitelnyacute kořen

pro vytvořeniacute daneacuteho atributu

Podle uvedeneacute konstrukce tedy věcnaacute břemena představujiacute souhrnneacute

pojmenovaacuteniacute pro služebnosti a reaacutelnaacute břemena Tato koncepce zřejmě vychaacuteziacute ze

současneacute praacutevniacute uacutepravy kdy existujiacute pouze tzv věcnaacute břemena jakožto sběrnaacute

kategorie služebnostiacute a reaacutelnyacutech břemen v klasickeacutem smyslu slova46 Naproti tomu

45 Německyacute občanskyacute zaacutekoniacutek daacutele použiacutevaacuten pod klasickou zkratkou BGB sect 1105 Gesetzlicher

Inhalt der Reallast (1) Ein Grundstuumlck kann in der Weise belastet werden dass an denjenigen zu dessen Gunsten

die Belastung erfolgt wiederkehrende Leistungen aus dem Grundstuumlck zu entrichten sind (Reallast) Als Inhalt der Reallast kann auch vereinbart werden dass die zu entrichtenden Leistungen sich ohne weiteres an veraumlnderte Verhaumlltnisse anpassen wenn anhand der in der Vereinbarung festgelegten Voraussetzungen Art und Umfang der Belastung des Grundstuumlcks bestimmt werden koumlnnen

(2) Die Reallast kann auch zugunsten des jeweiligen Eigentuumlmers eines anderen Grundstuumlcks bestellt werden

BGB sect 1105 Zaacutekonnyacute obsah reaacutelneacuteho břemene (1) Pozemek může byacutet zatiacutežen tak aby tomu v jehož prospěch je zatiacuteženiacute zřiacutezeno byla z daneacuteho

pozemku opětovně odvaacuteděna plněniacute (reaacutelneacute břemeno) Jako obsah reaacutelneacuteho břemene může byacutet takeacute smluveno aby plněniacute jež majiacute byacutet zřiacutezena se bez dalšiacuteho přizpůsobila změněnyacutem poměrům když na zaacutekladě v dohodě stanovenyacutech podmiacutenek je seznatelnyacute očekaacutevanyacute druh a rozsah zatiacuteženiacute pozemku

(2) Reaacutelneacute břemeno může takeacute byacutet zřiacutezeno ve prospěch nynějšiacuteho vlastniacuteka jineacuteho pozemku 46 Viz staacutevajiacuteciacute občanskyacute zaacutekoniacutek 401964 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech a velice vyacuteraznyacutech uacuteprav sect

151n (1) Věcnaacute břemena omezujiacute vlastniacuteka nemoviteacute věci ve prospěch někoho jineacuteho tak že je povinen něco trpět něčeho se zdržet nebo něco konat Praacuteva odpoviacutedajiacuteciacute věcnyacutem břemenům jsou spojena buď s vlastnictviacutem určiteacute nemovitosti nebo patřiacute určiteacute osobě

37

reaacutelnaacute břemena tak jak je chaacutepe NOZ nejsou institutem zase natolik neobvyklyacutem (viz

již citovaneacute BGB) Praacutevniacute řaacutedy však poměrně striktně držiacute rozděleniacute praacutevě mezi

služebnostmi a reaacutelnyacutemi břemeny

Reaacutelnaacute břemena se lišiacute od služebnostiacute předevšiacutem svyacutem obecně

charakterizovanyacutem obsahem kteryacute na rozdiacutel od služebnostiacute nemusiacute spočiacutevat pojmově

pouze na nekonaacuteniacute či strpěniacute ale což je odlišuje praacutevě od služebnostiacute může spočiacutevat

takeacute v aktivniacutem konaacuteniacute povinneacute osoby V tomto spočiacutevaacute nejpodstatnějšiacute rozdiacutel mezi

oběma instituty Pro dalšiacute zkoumaacuteniacute reaacutelnyacutech břemen je však situace o to těžšiacute že svojiacute

povahou jsou řiacutemskeacutemu praacutevu neznaacutemeacute vyviacutejejiacute se až v obdobiacute středověku kdy již je

praacutevniacute řaacuted poměrně vyacuterazně rozdroben a to nikoliv pouze uacutezemně ale i na zaacutekladě

mnoha jinyacutech kriteacuteriiacute V daneacute situaci je pak obtiacutežneacute nějak bliacuteže charakterizovat tyto

instituty a poklaacutedat si otaacutezky po možnosti jejich koupě po jejich pozemkoveacutem

charakteru po subjektech omezeniacutech a dalšiacutech vlastnostech V těchto otaacutezkaacutech se již

praacutevniacute řaacutedy bezpochybně lišily a takeacute prochaacutezely poměrně živyacutem vyacutevojem a to

v souvislosti se společenskyacutem vyacutevojem na nějž byla reaacutelnaacute břemena již při sveacutem

vzniku poměrně silně navaacutezaacutena Naviacutec uvedeneacute otaacutezky již nesměřujiacute k vymezeniacute a

popsaacuteniacute služebnostiacute ale plně již se soustřediacute na vlastniacute integraacutelniacute a nezaacutevislyacute vyacutevoj

institutu reaacutelnyacutech břemen Ono podstatneacute vymezeniacute a odlišeniacute od služebnostiacute již bylo

uvedeno vyacuteše a spočiacutevaacute praacutevě v onom charakteru obsahu vztahů realizujiacuteciacutech se mezi

panujiacuteciacutem a služebnyacutem zde do značneacute miacutery opraacutevněně bez uvedeniacute že se musiacute nutně

jednat o vlastniacuteky pozemků služebnyacutech či panujiacuteciacutech

III 2 TERMINOLOGIE SLUŽEBNOSTIacute

Jak již bylo uvedeno vyacuteše dosti možnaacute poněkud nekoncepčně v oblasti

služebnostiacute se skryacutevaacute několikero terminologickyacutech zaacuteludnostiacute a terminologickyacutech

probleacutemů ktereacute je nutno v raacutemci zkoumaacuteniacute služebnostiacute vysvětlit či minimaacutelně ozřejmit

a vyjasnit Mnohdy jsou takoveacuteto nejasnosti plodem dlouheacuteho vyacutevoje daneacuteho institutu

někdy se však může jednat o jineacute hlubšiacute a strukturaacutelniacute probleacutemy ktereacute se uvnitř daneacuteho

praacutevniacuteho institutu skryacutevajiacute Terminologie dotyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute je naviacutec poměrně

bohataacute a pestraacute a svyacutem obsahem specifickaacute což je daacuteno mimo jineacute i vyacuteraznou

zvlaacuteštnostiacute služebnostiacute jako takovyacutech

38

III 21 SLUŽEBNOSTI V ARCHAICKEacute DOBĚ PRAacuteVNIacute

Čaacutestečně bylo na danyacute probleacutem upozorněno již vyacuteše Jestliže služebnosti

vznikajiacute v původniacute a časově vzdaacuteleneacute době praacutevniacute pak je nutno takeacute uvažovat nad tiacutem

jakyacutem způsobem byla praacuteva odpoviacutedajiacuteciacute služebnostem označovaacutena jakyacutem způsobem

fungovala tehdejšiacute do jisteacute miacutery primitivniacute praacutevniacute terminologie Vzhledem k teacuteto

archaickeacute době praacutevniacute existuje však jedna poměrně zaacutesadniacute překaacutežka a sice skutečnost

že pramenů z daneacute doby je viacutece než poskrovnu a často i ty jsou pouze rekonstrukciacute či

pozdějšiacute zpraacutevou což může byacutet zdrojem pro poznaacuteniacute fungovaacuteniacute institutu již však meacuteně

pro poznaacuteniacute jeho terminologie

III 211 TERMINOLOGIE PODLE ZAacuteKONIacuteKU XII DESEK

Zřejmě nejstaršiacute praacutevniacute pamaacutetkou kterou lze se služebnostmi spojovat je

zaacutekoniacutek XII desek Jeho terminologie je však na prvniacute pohled poněkud zavaacutedějiacuteciacute Jak

již bylo uvedeno jeho přesneacute zněniacute se v kompletniacute formě z historickyacutech důvodů

nezachovalo neniacute tedy ani možneacute považovat veškereacute informace ktereacute poskytuje za

zcela jednoznačneacute Ono znaacutemeacute pravidlo věnovaneacute šiacuteři cesty47 je praacutevě jedniacutem z těchto

problematickyacutech miacutest Jeho přesneacute zněniacute je neznaacutemeacute a zpraacuteva kteraacute se o něm

zachovala nejenže pochaacuteziacute až od Gaia tedy z 2 pol 2 stol n l ale dokonce se

nezachovala ani přiacutemo ale až ve formě fragmentu z justiniaacutenskyacutech kompilaciacute což

neznamenaacute nic jineacuteho než že tiacutemto je naacutem sdělovaacutena zpraacuteva o praacutevniacutem pravidle stareacutem

viacutece jak tisiacutec let Neniacute však na druhou stranu nutneacute snižovat věrohodnost takoveacuteto

informace jistě i v době Gaiově se těšil prastaryacute zaacutekoniacutek velkeacute uacutectě Však Cicero

konstatoval že bdquodiscebamus enim pueri XII ut carmen necessarium quas iam nemo

discitldquo48 a Gaius k zaacutekoniacuteku XII desek napsal komentaacuteř49 (a tedy musel byacutet s jeho

47 Dig 838 (Gai lib 7 ad ed prov) Viae latitudo ex lege duodecim tabularum in porrectum

octo pedes habet in anfractum id est ubi flexum est sedecim (Překlad viz sub 8) 48 Z Cicero De legibus 2 59 (Učili jsme se dvanaacutect desek jako chlapci povinně z paměti)

Překlad celeacuteho diacutela viz M T Cicero O zaacutekonech Praha Oikoymenh 2014 (v tisku) 49 Viz kupřiacutekladu Gaiovy excerpovaneacute fragmenty z knih k zaacutekoniacuteku XII desek Kupřiacutekladu Dig

121 (Gai lib 1 ad l xii tab) Facturus legum vetustarum interpretationem necessario prius ab urbis initiis repetendum existimavi non quia velim verbosos commentarios facere sed quod in omnibus rebus

39

textem velice dobře seznaacutemen) Zaacutekoniacutek XII desek tedy byl zřejmě po dlouhou dobu

znaacutemyacute a zcela jistě použiacutevanyacute neboť jinak by k němu rozhodně nevznikaly v době

Gaiově komentaacuteře ani by se jej na sklonku republiky neučili chlapci nazpaměť

Souvislost s nejstaršiacutemi služebnostmi maacute však ještě jeden fragment ze zaacutekoniacuteku

a ten se již zachoval ve skutečně autentickeacutem zněniacute50 V obou přiacutepadech se však hovořiacute

pouze a jenom o cestě ndash via aniž by k tomu bylo cokoliv přidaacutevaacuteno Z toho by mohlo

byacutet usuzovaacuteno na nejstaršiacute terminologii služebnostiacute kteraacute se plně vaacuteže na obsah daneacuteho

praacuteva daneacute služebnosti a nezahrnuje do sebe již žaacutednou dalšiacute charakteristiku že se

kupřiacutekladu jednaacute o praacutevo Na zaacutekladě takoveacutehoto přiacutestupu měl někdo cestu vodovod a

to nikoliv nepodobnyacutem způsobem jako měl kupřiacutekladu pozemek samotnyacute nebo

jakoukoliv jinou věc Je však zaacuteroveň nutno tyto zaacutevěry porovnat s relativizacemi ktereacute

byly uvedeny vyacuteše tedy s otaacutezkou na jakyacute typ cesty se vlastně pravidla uvedenaacute

v zaacutekoniacuteku XII desek či v jeho jednotlivyacutech fragmentech vztahujiacute

III 212 MANCIPATIO JAKO MOŽNEacute VODIacuteTKO K CHARAKTERIZACI SLUŽEBNOSTIacute

Daneacute pojmenovaacuteniacute však maacute ještě jednu vyacuteznamnou souvislost V teacuteto nejstaršiacute

době existuje pouze maleacute množstviacute z později poměrně četnyacutech typů služebnostiacute Tyto

nejstaršiacute typy služebnostiacute jsou zařazovaacuteny do skupiny služebnostiacute polniacutech ktereacute zaacuteroveň

představujiacute v raacutemci služebnostiacute ale snad takeacute v raacutemci celeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva jineacute

animadverto id perfectum esse quod ex omnibus suis partibus constaret et certe cuiusque rei potissima pars principium est deinde si in foro causas dicentibus nefas ut ita dixerim videtur esse nulla praefatione facta iudici rem exponere quanto magis interpretationem promittentibus inconveniens erit omissis initiis atque origine non repetita atque illotis ut ita dixerim manibus protinus materiam interpretationis tractare namque nisi fallor istae praefationes et libentius nos ad lectionem propositae materiae producunt et cum ibi venerimus evidentiorem praestant intellectum (Hodlaje probrat vyacuteklad starodaacutevnyacutech zaacutekonů považoval jsem za nezbytneacute opakovaacuteniacute od počaacutetků Města ne však proto abych učinil obsaacutehleacuteho komentaacuteře ale protože považuji ve všech zaacuteležitostech za dokonaleacute to co se sklaacutedaacute ze všech svyacutech čaacutestiacute a teacute každeacute věci nejdůležitějšiacute čaacutestiacute je začaacutetek Však takeacute pro řečniacuteky na soudech je teacuteměř zločinem jak se jeviacute když bez uacutevodniacutech slov přednesou soudci věc tak ještě meacuteně vhodneacute by bylo pro ty kteřiacute slibujiacute vyacuteklad opomenout počaacutetky nepřipomenout původ a takřka s neumytyacutema rukama osahaacutevat rovnou předmět vyacutekladu Však pokud se nemyacuteliacutem takoveacuteto předmluvy laacutekajiacute naacutes ke čteniacute daneacute laacutetky a bylo-li tak již učiněno zajišťuji jejiacute lepšiacute pochopeniacute) Jak z textu vyplyacutevaacute i Gaius saacutem klade na zkoumaacuteniacute vyacutevoje praacuteva nemalyacute důraz

50 Zaacutekoniacutek XII desek VII 7 VIAM MUNIUNTO NI SAM DELAPIDASSINT QUA VOLET IUMENTO AGITO (Překlad viz sub 9)

40

specifikum a sice jsou označovaacuteny jako res mancipi51 Takoveacuteto konstatovaacuteniacute vychaacuteziacute

z Gaiova naacutezoru kdy označuje skupinu servitutibus preadiorum rusticorum jako

jednotliveacute rei mancipi a rei incorporales Je ovšem otaacutezkou zdali je praacutevě takovyacuteto

přiacutestup je do svyacutech detailů autentickyacute i pro staršiacute dobu a předevšiacutem zdali se v tomto

přiacutestupu nezobrazuje takeacute vliv staršiacuteho praacuteva a praacutevniacute vědy tedy praacuteva jakeacute bylo

aktuaacutelniacute v době vzniku XII desek

Zaacutesadniacutem momentem a zaacutekladniacutem děliacuteciacutem činitelem mezi rei mancipi a rei nec

mancipi je samotnyacute institut mancipace V tom se takeacute skryacutevajiacute primaacuterniacute vodiacutetka pro

pochopeniacute nejstaršiacutech služebnostiacute Neniacute zde prostoru probiacuterat poměrně podrobně dějiny

vyacutevoje mancipace a jsou k tomuto vhodnějšiacute zpracovaacuteniacute52 je však nutneacute některeacute

zaacutekladniacute aspekty zmiacutenit Kořenem mancipace jakožto poměrně obřadneacute formy převodu

vlastnickeacuteho praacuteva je faktickyacute a praktickyacute uacutekon kdy byly na trhu převaacuteděny věci

z vlastnictviacute jedneacute osoby do vlastnictviacute osoby druheacute Lze tedy řiacuteci že v primitivniacutech

počaacutetciacutech řiacutemskeacuteho praacuteva mancipace představuje předevšiacutem obligačniacute jednaacuteniacute (viz

koneckonců i přiacutetomneacute artefakty ndash vaacutehy a měď) ktereacute maacute i věcněpraacutevniacutech důsledků

byť takoveacuteto rozlišeniacute je zřejmě odrazem modernějšiacuteho praacutevniacuteho uvažovaacuteniacute Od tohoto

prapůvodniacuteho postaveniacute a daacutevneacute role se ovšem mancipace postupně poměrně vyacuterazně

vzdaluje Jednak přestaacutevaacute miacutet obligačniacutech vlastnostiacute a na druheacute straně staacutevaacute se ryze

věcněpraacutevniacute formou ndash způsobem převodu věcneacuteho praacuteva Některeacute vlastnosti mancipace

však zůstaacutevajiacute kupřiacutekladu přiacutetomnost předmětu vzhledem k němuž se praacutevniacute jednaacuteniacute

odehraacutevaacute Mancipace tedy v oneacute původniacute formě představuje převod moci nad věciacute53

Kategorie rei mancipi je pak spojitou naacutedobou vůči mancipaci samotneacute Jestliže

se vyčlenila mancipace z onoho původně reaacutelneacuteho tržniacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute a stala se

abstraktniacute formou převodu věcnyacutech praacuteva pak takeacute skupina rei mancipi se tiacutemto stala

podřiacutezenou praacutevě (a čaacutestečně i vyacutehradně) věcněpraacutevniacutem jednaacuteniacutem pouze ve formě

51 Gaius Institutiones 2 17 Sed item fere omnia quae incorporalia sunt nec mancipi sunt

exceptis seruitutibus praediorum rusticorum nam eas mancipi esse constat quamuis sint ex numero rerum incorporalium (Takeacute skoro všechny věci netělesneacute jsou nemancipačniacute s vyacutejimkou služebnostiacute pozemků venkovskyacutech Neboť tyto jak znaacutemo jsou mancipačniacute přestože patřiacute do skupiny věciacute netělesnyacutech)

52 Viz V Scialoja Teorie generale della proprietagrave nel diritto romano 2 Roma Anonima Romana editoriale 1933 str 136 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 412 et al takeacute literatura tam uvedenaacute

53 Viz k tomu i dalšiacute analogickeacute praacutevniacute instituty jako emancipace či mancipium

41

mancipace Co tedy bylo součaacutestiacute rei mancipi to takeacute muselo mancipaciacute byacutet převaacuteděno

tedy i polniacute služebnosti bylo nutno převaacutedět respektive zřizovat pomociacute mancipace a

nikoliv jinak Tyto polniacute služebnosti tedy minimaacutelně nejstaršiacute z nich musely byacutet

podřiacutezeny formě mancipace a to jak již v době kdy se mancipace stala jednaacuteniacutem

abstraktniacutem ale takeacute jistě i v době kdy mancipace představovala reaacutelneacute tržniacute (a

čaacutestečně obligačniacute) jednaacuteniacute

Takovouto charakteristiku lze jistě spojit i s vyacuteše uvedenou skutečnostiacute že prvniacute

služebnosti byly označovaacuteny prostě jako via či analogicky k tomu iter nebo

aquaeductus Toto jsou tedy služebnosti ktereacute představujiacute zaacutekladniacute objekty mancipace

Vzhledem k původniacutemu charakteru mancipace tedy skutečneacutemu tržniacutemu jednaacuteniacute pak

se jeviacute jako logickaacute takeacute přiacutetomnost danyacutech věciacute Je však poměrně nesnadneacute zajistit

přiacutetomnost věci kteraacute je věciacute nehmotnou Takovaacuteto věc může byacutet přiacutetomna symbolicky

(jako tomu může byacutet v přiacutepadě pozemku kdy jeho přiacutetomnost může byacutet zajištěna tiacutem

že se praacutevniacute jednaacuteniacute na něm odehraacutevaacute což neniacute nutno za symbolickou přiacutetomnost

považovat nebo i skutečnostiacute že přiacutetomnost zastupuje hrst prsti z daneacuteho pozemku) ale

i v takoveacutemto přiacutepadě nelze vyacuteraznějšiacutem způsobem slevovat z požadavku na hmotnyacute

zaacuteklad daneacute věci I věc zastoupenaacute symbolicky by měla miacutet za sebou něco co skutečně

představuje Ony nejstaršiacute typy služebnostiacute v sobě na rozdiacutel od těch novějšiacutech a

předevšiacutem na rozdiacutel od některyacutech služebnostiacute domovniacutech zahrnujiacute takeacute hmotnou

složku tedy jakeacutesi alespoň minimaacutelniacute hmotneacute vyjaacutedřeniacute existence služebnosti ndash tedy

onu cestu či snad vodovod

Jestliže ona uacutesečnaacute pojmenovaacuteniacute služebnostiacute nejsou bezciacutelnaacute pak je možneacute se

domniacutevat že kromě sveacuteho obsahu tedy praacutev a povinnostiacute kteraacute způsobujiacute takeacute v sobě

zahrnujiacute hmotnyacute element či jsou minimaacutelně tak vniacutemaacuteny Pokud by bylo přijato

konstatovaacuteniacute že zcela původniacute koncepciacute služebnostiacute je jejich vniacutemaacuteniacute jako věci hmotneacute

pak se tiacutemto odstraňujiacute teoretickeacute těžkosti ktereacute vznikajiacute kupřiacutekladu v souvislosti

s mancipaciacute Je-li via považovaacutena za věc hmotnou pak se přiacutepadneacute mancipačniacute jednaacuteniacute

může odehraacutevat přiacutemo na niacute (je možno připustit že většina tehdejšiacutech cest byla na

42

pozemku i viditelnaacute) a může byacutet přiacutepadně i nějakyacutem symbolem fyzicky zastoupenaacute54

Tiacutemto je takeacute celaacute skupina rei mancipi sjednocena na rei corporalis Toto vyjaacutedřeniacute

však neniacute zcela přesneacute V oneacute nejstaršiacute praacutevniacute době nelze s bezpečnostiacute tvrdit že by již

dochaacutezelo k rozlišovaacuteniacute věciacute na hmotneacute a nehmotneacute respektive že by dochaacutezelo

k samotneacutemu vzniku kategorie rei incorporales Pojem věci tehdy byl spiacuteše spojen

s věciacute hmotnou a miacutera abstrakce takovaacute aby bylo možno přirovnat některeacute nehmotneacute

prvky k praacutevniacutemu režimu věciacute tedy takovaacute miacutery zobecňovaacuteniacute a abstrakce kteraacute by

vedla k vytvořeniacute praacutevniacute fikce zřejmě nemůže byacutet promiacutetaacutena do natolik hlubokeacute

minulosti řiacutemskeacuteho praacuteva kdy dochaacuteziacute k postupneacutemu vytvaacuteřeniacute jeho zaacutekladniacutech

elementů tedy kupřiacutekladu mancipace a pojetiacute praacutevniacutech jednaacuteniacute jako takovyacutech

Mancipace samotnaacute je naviacutec integraacutelně spojena s termiacutenem mancipia tedy

s mociacute Jestliže by byly tyto nejstaršiacute služebnosti charakterizovaacuteny jako res corporales

pak je možnost jejich režim vztaacutehnout pod tento jednotnyacute pojem kteryacute zahrnuje

veškerou moc nad podřiacutezenyacutemi skutečnostmi jak tomu i daacutele svědčiacute kupřiacutekladu pojem

emancipace tedy propuštěniacute z takoveacuteto moci55

Je tedy možno konstatovat že v nejstaršiacute době byly ony původniacute (a tehdy jedineacute)

služebnosti považovaacuteny za rei corporales tedy ekvivalentně k ostatniacutem věcem a tomu

takeacute odpoviacutedalo jejich pojmenovaacuteniacute a podřiacutezeniacute formě mancipace Ještě jedno uacuteskaliacute se

zde však objevuje Původ mancipace spočiacutevaacute v daacutevneacutem trhoveacutem jednaacuteniacute tedy

v převodu moci nad věciacute ndash praacuteva k věci V přiacutepadě služebnostiacute je však danaacute situace

poněkud specifickaacute Jak bylo mnohokraacutete řečeno povaha služebnostiacute spočiacutevaacute předevšiacutem

v jejiacute vazbě na pozemky a tedy i v jejiacute samostatneacute nepřevoditelnosti (viz daacutele)

K jakeacutemu převodu tedy dochaacuteziacute ve vztahu mancipace a služebnosti Služebnosti jsou

54 Zde se kupřiacutekladu v souvislosti s cestou nabiacuteziacute kopiacute viz Dig 837pr (Paul lib 21 ad ed)

Qui sella aut lectica vehitur ire non agere dicitur iumentum vero ducere non potest qui iter tantum habet qui actum habet et plostrum ducere et iumenta agere potest sed trahendi lapidem aut tignum neutri eorum ius est quidam nec hastam rectam ei ferre licere quia neque eundi neque agendi gratia id faceret et possent fructus eo modo laedi qui viam habent eundi agendique ius habent plerique et trahendi quoque et rectam hastam referendi si modo fructus non laedat (Kdo je dopravovaacuten na sedaacutetku nebo lehaacutetku řiacutekaacute se že jde nikoliv se veze užiacutevaacute pěšiny nikoliv stezky Dobytek takeacute nemůže vodit ten kdo maacute pouhou pěšinu Kdo maacute stezky může veacutezt voziacutek a hnaacutet dobytek ale praacutevo taacutehnout kaacutemen ani traacutem žaacutedneacutemu z nich nenaacuteležiacute Někteřiacute majiacute za to že ani neacutest vztyčeneacute kopiacute těmto nesvědčiacute neboť ani chůze ani pohaacuteněniacute se tiacutemto nečiniacute a ovoce by tiacutemto způsobem mohlo byacutet poškozeno Kdo maacute cesty naacuteležiacute mu praacutevo chodit a pohaacutenět dle většiny takeacute vlaacutečet ale i neacutest vztyčeneacute kopiacute jestliže tiacutemto neškodiacute ovoci)

55 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 17

43

převaacuteděny vyacutehradně s pozemky a to nikoliv samostatnyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem ale

jedniacutem komplexniacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem Připadajiacute tedy do uacutevahy dva momenty ze

bdquoživotaldquo služebnosti jako subjektivniacuteho praacuteva na jedneacute straně jejiacute zřiacutezeniacute a naproti tomu

jejiacute zaacutenik V klasickeacutem smyslu se tedy nejednaacute o převod praacuteva či převod věci ale o

vznik praacuteva a vznik věci Je ovšem otaacutezkou zdali toto klasickeacute pojetiacute je odpoviacutedajiacuteciacute i

nejstaršiacute praacutevniacute době kteraacute je na tomto miacutestě řešena V přiacutepadě nejstaršiacutech služebnostiacute

je možno postupovat uacutevahami i tiacutem způsobem že zde skutečně dochaacutezelo k přechodu

věci či praacuteva a nikoliv k jejiacutemu vzniku a to i když tyto poměrně jemneacute nuance byly

tehdejšiacutem osobaacutem zřejmě ciziacute Danaacute skutečnost souvisiacute i s charakterizovaacuteniacutem těchto

nejstaršiacutech služebnostiacute jako rei corporalis Jestliže se tedy jednaacute do jisteacute miacutery o hmotneacute

čaacutesti pozemku pak za pomoci mancipace kdy někdo nabyacutevaacute via může byacutet převaacuteděno

praacutevo k působeniacute na čaacutesti pozemku ndash cestě i na někoho dalšiacuteho tedy na vlastniacuteka

panujiacuteciacuteho pozemku a to nikoliv nepodobně jako kdyby bylo na takovouto osobu

převedeno vlastnickeacute praacutev Daacutele bude uvedeno že ten kdo měl praacutevo cesty měl takeacute

iuris rectam hastam referendi56 ktereacute jinak přiacuteslušiacute toliko vlastniacutekovi Takoveacuteto vazby

se pak již nemusiacute jevit jako naacutehodneacute Skutečnost že v pozdějšiacute době i tyto nejstaršiacute

služebnosti měniacute svůj charakter možnaacute se tiacutemto přirovnaacutevajiacute k ostatniacutem služebnostem a

svůj režim těm ostatniacutem přibližujiacute nijak nebraacuteniacute konstatovaacuteniacute že tento prastaryacute režim

může miacutet ve svyacutech detailech ale i čaacutestečně ve svyacutech podstatnyacutech hledisciacutech odlišnyacute

přiacutestup Na zaacutekladě těchto změn pak nejenže mohlo zaniknout vniacutemaacuteniacute nejstaršiacutech

služebnostiacute jako věciacute hmotnyacutech ale takeacute přiacutepadneacute uacutezemniacute či snad pouze technickeacute

vymezeniacute některyacutech nejstaršiacutech služebnostiacute kdy se vztahovaly k zařiacutezeniacute nebo teacute čaacutesti

pozemku na ktereacutem se daneacute praacutevo danaacute služebnost ale tehdy dosti možnaacute danaacute res

nachaacutezela či realizovala

Jak je patrneacute terminologie nejstaršiacutech služebnostiacute maacute poměrně silnou naacutevaznost

na jejich charakter kteryacute se může jevit jako velice specifickyacute Platiacute ale staacutele to co bylo

uvedeno z počaacutetku čaacutesti věnovaneacute praacutevě teacuteto nejstaršiacute etapě vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva

tedy velice maacutelo pramenů a informaciacute znesnadňuje poznaacuteniacute Piacutesemneacute prameny takměř

neexistujiacute a vše je nutno dovozovat z pozdějšiacutech textů a z pozdějšiacutech charakteristik

jakyacutemsi bdquopostupem vzadldquo Naviacutec jsou podobneacute terminologicko-praacutevně-technickeacute uacutevahy

56 Dig 837pr (Paul lib 21 ad ed) Viz pozn sub 54

44

limitovaacuteny teacuteměř absolutniacute nemožnostiacute jakeacutekoliv pomoci či jakeacutehokoliv poznaacuteniacute na

zaacutekladě hmotnyacutech pamaacutetek z tehdejšiacute doby Tyto hmotneacute pamaacutetky mohou svědčit

kupřiacutekladu o existenci cesty o vymezeniacute pozemků či o funkci vodovodu nemohou však

poskytnout přiacuteliš mnoho informaciacute ohledně pojetiacute a praacutevniacuteho chaacutepaacuteniacute danyacutech praacutevniacutech

vztahů Jedinou vyacutejimkou zde mohou byacutet hmotneacute naacutelezy epigrafickeacuteho charakteru

avšak ty jsou vzaacutecneacute a jsou braacuteny spiacuteše jako prameny literaacuterniacute nežli hmotneacute

III 22 SLUŽEBNOSTI JAKO IURA PRAEDIORUM

Vyacutevoj terminologie v oblasti služebnostiacute byl do jisteacute miacutery poměrně kontinuaacutelniacute

Prostřediacute z něhož pravděpodobně vychaacutezel bylo již stručně vyliacutečeno vyacuteše avšak

charakter se měnil postupně Ve vztahu ke služebnostem byacutevaacute často použiacutevaacuteno termiacutenu

iura praediorum Tohoto pojmu je možno si všimnout kupřiacutekladu v Gaiovyacutech

textech57 kteryacute však použiacutevaacute zcela integraacutelně i klasickeacuteho termiacutenu servitus58 Oba dva

pojmy tedy musiacute byacutet v nějakeacutem vzaacutejemneacutem vztahu a to jak ve smyslu časoveacutem tak ale

dost možnaacute i ve smyslu technickeacutem a praacutevniacutem

Danyacute termiacuten takeacute lze diferenciovat podle dalšiacutech jednotlivyacutech služebnostiacute tedy

obdobně jako je tomu u servitutes Mohou tedy pod iura praediorum spadat kupřiacutekladu

ius viae ius itineris či ius stilicidii tedy praacutevo cesty pěšiny či okapu Pojmu ius je tedy

užiacutevaacuteno k obecneacutemu pojmenovaacuteniacute praacutevniacutech institutů a praacutevniacutech vztahů v raacutemci

služebnostiacute Takovouto situaci je však nutno odlišit od obecně zastaacutevaneacuteho pojetiacute ius 57 Gaius Institutiones 2 14 Incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea quae in

iure consistunt sicut hereditas ususfructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est ueluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt iura praediorum urbanorum et rusticorum (Netělesneacute jsou ty kteryacutech neniacute možno se dotknout Takovou povahu majiacute věci jejichž podstatou je praacutevo napřiacuteklad pozůstalost ususfruktus nebo zaacutevazy obligace jakyacutemkoli způsobem uzavřeneacute A nezaacuteležiacute na tom že pozůstalost zahrnuje věci tělesneacute a že plody ktereacute těžiacuteme z pozemku jsou tělesneacute a že tělesneacute je obvykle i to co se naacutem dlužiacute z nějakeacute obligace jako třeba pozemek otrok či peniacuteze Neboť samo praacutevo dědickeacute posloupnosti a samo praacutevo požiacutevaciacute ususfruktus a samo praacutevo z obligace je netělesneacute Stejnou povahu majiacute praacuteva k pozemkům městskyacutem a venkovskyacutem)

58 Gaius Institutiones 2 17 Sed item fere omnia quae incorporalia sunt nec mancipi sunt exceptis seruitutibus praediorum rusticorum nam eas mancipi esse constat quamuis sint ex numero rerum incorporalium (Takeacute skoro všechny věci netělesneacute jsou nemancipačniacute jen s vyacutejimkou služebnostiacute pozemků venkovskyacutech Neboť tyto jak znaacutemo jsou mancipačniacute přestože patřiacute do skupiny věciacute netělesnyacutech)

45

tedy zcela obecně jako praacuteva Podobnyacute terminologickyacute přiacutestup je pak bliacutezkyacute i jinyacutem

jazykům kdy je kupřiacutekladu možno slyšet o bdquopraacutevu cestyldquo či bdquopraacutevu svodu vodyldquo Jak

bude daacutele patrno tak užitiacute obou typů pojmenovaacuteniacute tedy jak pro jednotliveacute služebnosti

tak ale i pro skupinu služebnostiacute jako celek bylo poměrně proměnliveacute

Obecně byacutevaacute zastaacutevaacuteno stanovisko že iura praediorum je staršiacutem

pojmenovaacuteniacutem služebnostiacute a svyacutem obsahem se jednaacute prakticky o toteacutež jako v přiacutepadě

servitutibus59 Neniacute však možno toto konstatovaacuteniacute přejiacutet bez nutnyacutech a dalšiacutech

poznaacutemek

III 221 OBECNĚ K POJMENOVAacuteNIacute IURA PRAEDIORUM

Je zřejmeacute že pojem iuris praediorum se může jevit do značneacute miacutery bližšiacute

původniacute terminologii tak jak byla popsaacutena vyacuteše Postupnyacutem vyacutevojem se od pojetiacute

služebnostiacute jako specifickeacuteho druhu vztahu k věci stalo praacutevo k určiteacute věci či spiacuteše

k určiteacutemu způsobu naklaacutedaniacute s danou věciacute či působeniacute na takovouto věc Nezřiacutedka

byacutevaacute pojmenovaacuteniacute odvozeneacute technicky od pojmu ius označeno za pouheacute staršiacute označeniacute

pro služebnosti a to bez jakeacutehokoliv rozdiacutelu tedy bez dalšiacuteho Je však jistě vhodneacute a

spraacutevneacute se k tomuto vyjaacutedřit

Jak bude daacutele uvedeno lze vysledovat postupnyacute vyacutevoj kdy se vyviacutejiacute

terminologie služebnostiacute směrem od iuris praediorum k pojmu servitutes avšak neděje

se tak zcela rovnoměrně lineaacuterně a bez určityacutech specifik Vyacuteše bylo uvedeno

několikero citaciacute z Gaiovyacutech Instituciacute kde je zřejmeacute že autorovi neniacute nijak proti mysli

použiacutet obojiacuteho pojmenovaacuteniacute a to i kupřiacutekladu ve vzaacutejemneacute bliacutezkosti Na pojmosloviacute a

terminologii služebnostiacute lze však nahleacutednout ještě poněkud hlouběji do minulosti Je-li

nahleacutednuto do textů Ciceronovyacutech kteryacute nebyl pouhyacutem politikem řečniacutekem ale byl

takeacute praacutevniacutekem a je tedy možno se na jeho terminologii do jisteacute miacutery spolehnout pak

se objeviacute poměrně variabilniacute avšak do jisteacute miacutery systematickyacute přiacutestup V Ciceronovyacutech

59 Viz kupřiacutekladu L Heyrovskyacute op cit str 423 G Grosso Le servitugrave op cit str 11 ndash 13 M

Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 440

46

textech je možno se setkat na jedneacute straně s pojmem praedia serva60 vedle toho takeacute

s aedes servire61 ale konečně i se servitus jako takovou62 Do značneacute miacutery

nejsignifikantnějšiacute jsou pro danou otaacutezku Ciceronova vyjaacutedřeniacute kdy uvaacutediacute že bdquoeius

aquae iure constituto et servitute fundo illi impositaldquo63 Tato slova totiž a to i společně

s ostatniacutemi připouštějiacute do jisteacute miacutery podrobnějšiacute popis přechodu a přerodu myšleniacute a

terminologie dotyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute Je totiž možno z nich dovozovat že použitiacute obou 60 Cicero De lege agraria oratio tertia contra p Servilivm Rullum 3 9 61 Cicero De oratore ad Quintum fratrem 1 178 Ale takeacute Cicero De officiis 3 67 Ergo ad

fidem bonam statuit pertinere notum esse emptori vitium quod nosset venditor Quod si recte iudicavit non recte frumentarius ille non recte aedium pestilentium venditor tacuit Sed huiusmodi reticentiae iure civili comprehendi non possunt quae autem possunt diligenter tenentur M Marius Gratidianus propinquus noster C Sergio Oratae vendiderat aedes eas quas ab eodem ipse paucis ante annis emerat Eae serviebant sed hoc in mancipio Marius non dixerat adducta res in iudicium est Oratam Crassus Gratidianum defendebat Antonius Ius Crassus urgebat quod vitii venditor non dixisset sciens id oportere praestari aequitatem Antonius quoniam id vitium ignotum Sergio non fuisset qui illas aedes vendidisset nihil fuisse necesse dici nec eum esse deceptum qui id quod emerat quo iure esset teneret Quorsus haec Ut illud intellegas non placuisse maioribus nostris astutos (Rozhodl tedy že zaacutesada bdquodobreacute viacuteryldquo vyžaduje aby kupujiacuteciacute věděl o nedostatku o němž viacute prodaacutevajiacuteciacute Jestliže tedy rozsoudil spraacutevně nepočiacutenali si spraacutevně ani onen obchodniacutek s obiliacutem ani člověk prodaacutevajiacuteciacute nezdravyacute dům když mlčeli Všechny jednotliveacute přiacutepady takoveacuteho zamlčeniacute nemohou byacutet ovšem pojaty do praacuteva občanskeacuteho ale ty ktereacute tam byacutet mohou jsou pilně stiacutehaacuteny Naacuteš přiacutebuznyacute Marcus Marius Gratidianus prodal Gaiu Sergiu Oratovi dům kteryacute saacutem od něho před několika lety koupil Na tom domě vaacutezla služebnost ale Marius to v kupniacute smlouvě neuvedl Věc se dostala před soud Oratu haacutejil Crassus Gratidiana Antonius Crassus se dovolaacuteval praacuteva podle něhož prodaacutevajiacuteciacute je povinen ručit za škodu jestliže vědomě neuvedl nějakyacute nedostatek Antonius se dovolaacuteval smyslu pro slušnost s odůvodněniacutem že ten nedostatek nebyl Sergiovi neznaacutemyacute neboť saacutem ten dům dřiacuteve prodal a že tedy nebylo třeba nic řiacutekat neboť nebyl oklamaacuten ten kdo věděl jakyacute praacutevniacute zaacutevazek tiacutežiacute majetek kteryacute koupil Proč to připomiacutenaacutem Abys poznal že naši předkoveacute neměli zaliacutebeniacute v lidech zchytralyacutech Překlad převzat z M T Cicero O povinnostech Praha Svoboda 1970 str 150 ndash 151)

62 Cicero Ad Quintum fratrem 3 1 3 Ex eo loco recta Vitularia via profecti sumus in Fufidianum fundum quem tibi proximis nundinis Arpini de Fufido HS CCCICCCCIC emeramus Ego locum aestate umbrosiorem vidi numquam permultis locis aquam profluentem et eam uberem quid quaeris iugera L prati Caesius irrigaturum facile te arbitrabatur equidem hoc quod melius intelligo affirmo mirifica suavitate villam habiturum piscina et salientibus additis palaestra et silva virdicata Fundum audio te hunc Bovillanum velle retinere de eo quid videatur ipse constitues Calibus aiebat aqua dempta et eius aquae iure constituto et servitute fundo illi imposita tamen nos pretium servare posse si vendere vellemus Mescidium mecum habui is se ternis nummis in pedem tecum transegisse dicebat sese autem mensum pedibus aiebat passuum IIICIC Mihi plus visum est sed praestabo sumptum nusquam melius posse poni Cillonem arcessieram Venafro sed eo ipso die quattuor eius conservos et discipulos Venafri cuniculus oppresserat (Odtud jsme odešli po Vitularskeacute silnici přiacutemo na Fufidiův statek kteryacute jsme pro tebe v Arpinu od Fufidia koupil za 101 000 sesterciů Nikdy jsem neviděl miacutesto ktereacute by daacutevalo v leacutetě tolik stiacutenu na mnoha miacutestech tam proteacutekaacute voda a to v dostatečneacutem množstviacute Co chceš viacutec Caesius si mysliacute že budeš moci docela snadno zavlažit padesaacutet jiter půdy Jaacute v každeacutem přiacutepadě tvrdiacutem (v tomhle se vyznaacutem leacutepe) že budeš miacutet neobyčejně přiacutejemnou villu když tam ještě doplniacuteš saacutedky na ryby fontaacuteny paleacutestru a okrasnyacute lesiacutek Doslechl jsem se že si chceš ponechat ten majetek v Bovillaacutech Saacutem si rozhodneš co je pro tebe lepšiacute Caesius řiacutekal že jestliže se vyjme voda a zajistiacuteš si praacuteva na tuto vodu a jestli se ustanoviacute služebnyacute zaacutevazek na ten majetek pak můžeš přijiacutet na sveacute peniacuteze když bychom chtěli prodat Byl tam se mnou Mescidius Řiacutekal že se s tebou dohodl na ceně třiacute sesterciů za jednu stopu a že pryacute naměřil tři tisiacutece stop Mně se ale rozloha zdaacutela většiacute Ručiacutem Ti za to že nikde nemůžeš utratit peniacuteze leacutepe Pozval jsem Cillona z Venfara ale v ten samyacute den zavalil tunel ve Venfaru čtyři jeho spoluotroky a žaacuteky Překlad převzat z M T Cicero Listy přaacutetelům 1 Praha Arista Baset 2001 str 241) Či takeacute Cicero Ad Atticum 15 26 4

63 Cicero Ad Quintum fratrem 3 1 3 Viz vyacuteše pozn sub 62

47

termiacutenů neniacute naacutehodneacute a neniacute ani vzaacutejemně synonymniacute jak by se z pouheacuteho

konstatovaacuteniacute že servitutes nahradily dřiacutevějšiacute iura praediorum mohlo zdaacutet Tento

postup byl evidentně pozvolnyacute a to jistě jak do času tak ale i funkčně a technicky

Z Ciceronovyacutech slov vyplyacutevaacute že použitiacute terminologie vaacutežiacuteciacute se k zaacutekladu slova servitus

je spojeno se vztahem a se stavem služebneacuteho pozemku Takovyacuteto přiacutestup se jeviacute jako

do značneacute miacutery opraacutevněnyacute neboť na zaacutekladě kořene slova servitus je to praacuteva služebnyacute

pozemek kteryacute je k servire povinen a o tom že by měl na sobě iuris vůči dalšiacutemu

pozemku lze opravdu pouze těžko hovořit Na druhou stranu zde Cicero hovořiacute o iuris

aquae tedy celkovyacute praacutevniacute vztah nazyacutevaacute oniacutem bdquopůvodnějšiacutemldquo pojmem tedy

signifikantniacutem praacutevem vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku na vodu z pozemku služebneacuteho

Z těchto zaacutekladů lze takeacute vyvozovat původ oneacute terminologickeacute obměny kdy od

původniacuteho signifikantniacuteho opraacutevněniacute ciziacute osoby na věc se staacutevaacute postupně

signifikantnějšiacutem povinnost ciziacuteho pozemku k servire respektive povinnost vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku respektovat ciziacute praacutevo a něčeho nečinit nebo strpět činnost

někoho jineacuteho Je tedy možneacute že v souvislosti s terminologickyacutem proměněniacutem

dochaacutezelo takeacute k jisteacute změně naacutehledu na služebnosti a dosti možnaacute i ke změně v naacutehledu

na věcnaacute praacuteva v obecneacute rovině

Přiacutestupy dalšiacutech autorů a praacutevniacuteků k jednotlivyacutem pojmenovaacuteniacutem a k uvedenyacutem

pojmům se pak ponejviacutece zrcadliacute v justiniaacutenskyacutech Digestech Toto diacutelo byť si mimo

jineacute kladlo za ciacutel sjednotit terminologii (a snad i praacutevo obecně) v sobě totiž zahrnuje

několik přiacutestupů k pojmosloviacute a vyacuteše uvedeneacute přiacutestupy a do jisteacute miacutery i

předjustiniaacutenskyacute vyacutevoj se v tomto diacutele ač snad možnaacute nechtěně ale přesto vyskytuje

Možnaacute by kompilaacutetoři považovali tuto skutečnost za svoji chybu či nedostatek ale dosti

možnaacute bylo toto ponechaacuteno zcela zaacuteměrně a to s ciacutelem na možneacute přiacutestupy buď

upozornit či si počiacutenat natolik obecně aby bylo možno přiacutepadneacute změny v pojetiacute

snadněji subsumovat pod fragmenty ktereacute byly v justiniaacutenskyacutech Digestech

shromaacutežděny

48

III 222 IURA PRAEDIORUM JAKO OBECNAacute KATEGORIE JUSTINIAacuteNSKYacuteCH DIGEST

Ke zkoumaacuteniacute termiacutenu iura praediorum lze přistupovat ze dvou stran jak již bylo

vyacuteše naznačeno Nejprve tedy je vhodneacute přistoupit k obecneacutemu pojmu a k pojmenovaacuteniacute

celeacute skupiny tedy přiacutemo k pojmu ius praediorum jako takoveacutemu Pokud by byla

bezvyacutehradně přijata teze že se jednaacute o pojmenovaacuteniacute staršiacute tak by již v onom časově a

vyacutevojově jedniacutem z posledniacutech dokumentů řiacutemskeacuteho praacuteva se zřejmě nemělo vyskytovat

a mělo by byacutet plně nahrazeno pojmem servitus Skutečnost je však miacuterně odlišnaacute a

přiacutemo termiacuten iura praediorum je možno spatřit v justiniaacutenskyacutech Digestech minimaacutelně

čtyřikraacutet kdy dva vyacuteskyty jsou připisovaacuteny Gaiovi64 a po jednom Celsovi65 a

Marcianovi66 V jednom Gaiově přiacutepadě se jednaacute o text převzatyacute z jeho bdquoučebniceldquo o

němž již bylo hovořeno vyacuteše a již tam bylo konstatovaacuteno že tentyacutež autor se nebraacutenil

použitiacute ani termiacutenu servitus Obdobně je tedy vhodneacute se ptaacutet dalšiacuteho ze bdquostaršiacutechldquo

autorů tedy Celsa Celsus však ve svyacutech textech servitutes běžně uvaacutediacute67 Děje se tak

64 Dig 1811 (Gai lib 2 inst) Quaedam praeterea res corporales sunt quaedam incorporales

corporales hae sunt quae tangi possunt veluti fundus homo vestis aurum argentum et denique aliae res innumerabiles incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea quae in iure consistunt sicut hereditas usus fructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur nam et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est veluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt et iura praediorum urbanorum et rusticorum quae etiam servitutes vocantur (Daacutele některeacute věci jsou hmotneacute jineacute nehmotneacute Hmotneacute jsou ty kteryacutech je možneacute se dotknout jako pozemek otrok oděv zlato střiacutebro a dalšiacute nespočetneacute věci Nehmotneacute jsou takoveacute kteryacutech se dotknout nelze tedy ty ktereacute majiacute praacutevniacute povahu napřiacuteklad pozůstalost požiacutevaciacute praacutevo a zaacutevazky jakyacutemkoliv způsobem uzavřeneacute Neniacute podstatneacute že pozůstalost zahrnuje hmotneacute věci neboť takeacute plody ktereacute se těžiacute z pozemku jsou hmotneacute a to co je naacutem z nějakeacuteho zaacutevazku dluženo je povětšinou hmotneacute jako pozemek otrok peniacuteze Avšak samotneacute praacutevo dědit a samotneacute praacutevo požiacutevaciacute nebo samotnyacute zaacutevazek jsou nehmotneacute K těmto počiacutetajiacute se rovněž praacuteva k městskyacutem a venkovskyacutem pozemkům ktereacute se označujiacute takeacute za služebnosti) Zde se však jednaacute o text již uvedenyacute a sice převzetiacute speciaacutelniacute pasaacuteže z Gaiovyacutech Instituciacute A takeacute Dig 863 (Gai lib 7 ad ed provinc) Iura praediorum morte et capitis deminutione non perire volgo traditum est (Pozemkovaacute praacuteva smrtiacute a změnou osobniacuteho statusu nezanikajiacute jak je všeobecně znaacutemo)

65 Dig 501686 (Cels lib 5 dig) Quid aliud sunt iura praediorum quam praedia qualiter se habentia ut bonitas salubritas amplitudo (Co jineacuteho jsou pozemkovaacute praacuteva nežli kvalita pozemku jakou praacutevě maacute jako uacuterodnost půdy zdravyacute vzduch rozloha)

66 Dig 201113 (Marcian lib s ad form hypoth) Iura praediorum urbanorum pignori dari non possunt igitur nec convenire possunt ut hypothecae sint (Domovniacute pozemkovaacute praacuteva neniacute možno daacutet do zaacutestavy pročež takeacute neniacute možno je daacutet ani do hypotheky)

67 Dig 8661b (Cels lib 5 dig) Possunt tamen alterutrum fundum liberare si modo hoc specialiter convenit certe si is cui servitus debebatur alterum ex ea divisione fundum redemerit num ideo minus ea re fundi alterius servitus permanebit nec video quid absurde consecuturum sit eam sententiam fundo altero manente servo si modo et ab initio potuit angustior constitui via quam lege finita est et adhuc id loci superest in eo fundo cui remissa servitus non est ut sufficiat viae quod si minus loci superest quam viae sufficiat uterque fundus liberabitur alter propter redemptionem alter quia per eum locum qui superest via constitui non potest (Mohou nicmeacuteně jeden z pozemků osvobodit jestliže je toto zvlaacuteště sjednaacuteno Jestliže ten kdo je povinen ke služebnosti nabude jinyacute pozemek z onoho rozděleniacute snad proto přinejmenšiacutem z tohoto důvodu na jineacutem pozemku se služebnost zachovaacutevaacute Nevidiacutem že by

49

však pouze nikoli ve smyslu obecneacute kategorie ale i jako jednotliveacute praacutevo tedy ne jako

celou kategorii všech služebnostiacute obecně Podobně pak je tomu i v přiacutepadě Marcianově

kdy lze rovněž vidět použitiacute termiacutenu servitus68 avšak zde se jednaacute o autora již

pozdějšiacuteho nežli předchoziacute a tedy se lze spiacuteše ptaacutet proč použiacuteval pojem iuris

praediorum než naopak Naproti tomu jeden z nejstaršiacutech řiacutemskyacutech praacutevniacuteků jehož

fragmenty a texty se staly součaacutestiacute justiniaacutenskyacutech Digest tedy Labeo piacuteše že

bdquoservitutem imponi posse existimoldquo69 Danyacute Labeonův fragment je do jisteacute miacutery možneacute

daacutet do souvislosti s Ciceronovyacutemi texty kdy vzhledem k textu fragmentu kteryacute se

věnuje impozici služebnosti je možno nahliacutežet na celyacute praacutevniacute institut a praacutevniacute vztah

z oneacute služebneacute uacutelohy a strany nikoli nepodobně jako tomu bylo v přiacutepadě textů

Ciceronovyacutech Pro ostatniacute autory fragmentů zařazenyacutech do justiniaacutenskyacutech Digest je

však již mnohem bližšiacute obecneacute pojmenovaacuteniacute termiacutenem servitus jak mohou svědčit

fragmenty Paulovy či Ulpianovy70 Konečně ale takeacute samotneacutemu Marcianovi o němž

bylo již vyacuteše hovořeno svědčiacute spiacuteše užitiacute termiacutenu servitutes71 Posledniacute jmenovanyacute

fragment však svědčiacute o jednom možneacutem a zaacutesadniacutem nebezpečiacute a sice jak je možno

bylo v tomto absurdnosti jestliže zůstaacutevaacute dalšiacute pozemek služebnyacutem jako od počaacutetku je možno stanovit si cestu přiacutemějšiacute nežli je podle zaacutekona a na tom pozemku kde služebnost nezanikla tedy cestu dostatečnou Jestliže zbude meacuteně miacutesta nežli cestě dostačuje oba pozemky se osvobodiacute jeden vlastniacutem vykoupeniacutem konfuziacute druhyacute neboť tiacutem miacutestem ktereacute zbylo neniacute možno ustanovit cestu)

68 Dig 8235 (Marcian lib 3 reg) Si binarum aedium dominus dixisset eas quas venderet servas fore sed in traditione non fecisset mentionem servitutis vel ex vendito agere potest vel incertum condicere ut servitus imponatur (Jestliže vlastniacutek dvou domů řekl že ten kteryacute prodaacutevaacute bude služebnyacutem avšak při předaacuteniacute neučinil žaacutedneacute zmiacutenky o služebnosti může žalovat z prodeje nebo neurčitou osobniacute žalobou aby služebnost byla zřiacutezena)

69 Dig 8119 (Lab lib 4 post a iav epit) Ei fundo quem quis vendat servitutem imponi et si non utilis sit posse existimo veluti si aquam alicui dedere ducere non expediret nihilo minus constitui ea servitus possit quaedam enim debere habere possumus quamvis ea nobis utilia non sunt (Soudiacutem že je možno ten pozemek kteryacute kdo prodaacute zatiacutežit služebnostiacute i když neniacute užitečnou Jako jestliže někomu vedeniacute vody neprospiacutevaacute přesto je možno takovou služebnost zřiacutedit neboť můžeme miacutet různeacute věci aniž by naacutem tyto byly užitečneacute)

70 Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Ačkoliv venkovskeacute pozemkoveacute služebnosti přiacuteslušiacute k hmotneacute věci přesto jsou nehmotneacute a tak užiacutevaacuteniacutem nevznikajiacute Ale takeacute neboť takoveacute jsou služebnosti že neobsahujiacute staacutelou a pokračujiacuteciacute držbu Nikdo nemůže chodit staacutele a nepřerušeně aby nebylo možno jeho držbu ani na okamžik považovat za přerušenou Stejně se jeviacute v přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute městskyacutech) Či Dig 8411 (Ulp lib 2 inst) Ideo autem hae servitutes praediorum appellantur quoniam sine praediis constitui non possunt nemo enim potest servitutem adquirere vel urbani vel rustici praedii nisi qui habet praedium (A tak tyto služebnosti nazyacutevaacuteme pozemkovyacutemi neboť bez pozemku je neniacute možno zřiacutedit Nikdo tedy nemůže nabyacutet služebnost jak venkovskou tak městskou kdo nemaacute žaacutedneacuteho pozemku)

71 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Servitutes aut personarum sunt ut usus et usus fructus aut rerum ut servitutes rusticorum praediorum et urbanorum (Služebnosti jsou buď osob jako užiacutevaciacute praacutevo a požiacutevaciacute praacutevo nebo věciacute jako venkovskeacute pozemkoveacute služebnosti a městskeacute)

50

chaacutepat obsah pojmu servitutes tedy zdali jako obecneacute pojmenovaacuteniacute celeacute skupiny praacutev

či prostě jako množneacute čiacuteslo tedy neurčityacute počet jednotlivyacutech opraacutevněniacute jednotlivyacutech

služebnostiacute bez dalšiacuteho Posledniacute jmenovanyacute Marcianův fragment pak může byacutet vyložen

oběma způsoby Neniacute takeacute bez zajiacutemavosti že termiacuten iura praediorum se vyskytuje

v jineacutem Marcianově diacutele nežli termiacuteny ostatniacute S obdobnou potiacutežiacute tedy zdali pojem

servitutes chaacutepat jako celou skupinu či jako prostyacute pluraacutel je možno se setkat na mnoha

dalšiacutech miacutestech72 Na zaacutekladě uvedenyacutech fragmentů nelze zaujmout zcela a nepochybně

jednotnyacute postoj vůči daneacutemu terminologickeacutemu probleacutemu Je však evidentniacute že určityacute

vyacutevoj zde existuje a směřuje k postupneacutemu mizeniacute termiacutenu iura praediorum avšak

neděje se tak kontinuaacutelně a zcela jednotně Pravděpodobně se projevuje takeacute styl a

přiacutestup jednotlivyacutech autorů a to včetně přiacutestupu k samotneacute povaze služebnostiacute tedy

zdali na ně nahliacutežet předevšiacutem za strany vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku či naopak spiacuteše

ze strany vlastniacuteka pozemku služebneacuteho Oba přiacutestupy jsou však jistě možneacute To vše je

naviacutec doplněno probleacutemem kteryacute zřejmě nebude již nikdy možno vyřešit a sice pojetiacutem

samotneacuteho termiacutenu servitutes a to přiacutemo v pluraacutelu

Pro pořaacutedek je jistě vhodneacute a nutneacute uveacutest že obdobnyacute probleacutem a terminologickyacute

diskurs je pro kategorii služebnostiacute osobniacutech nejenže nevhodnyacute ale dokonce i nemožnyacute

Osobniacute služebnosti jako obecnaacute kategorie vznikajiacute teprve ke konci řiacutemskeacuteho praacuteva tedy

v souvislosti s justiniaacutenskyacutemi kodifikacemi kdy byacutevaacute deklarovaacuten pojem iuris

praediorum jako staršiacute či snad zastaralyacute a tak opraacutevněně nevznikaacute ani analogickaacute

podoba iuris personarum Takoveacuteto pojmenovaacuteniacute bylo by naviacutec velice silně zavaacutedějiacuteciacute

a to předevšiacutem směrem od věcnyacutech praacutev k praacutevům osobniacutem k obligaciacutem kde převažuje

praacutevě pojmenovaacuteniacutem akcentovanyacute prvek osobniacute vůči jakeacutemukoliv prvku věcneacutemu

Jestliže je věcněpraacutevniacute prvek zahrnut již v jednoznačneacutem pojmu servitus pak v přiacutepadě

servitutibus personarum vyacuteše uvedeneacute obtiacuteže a myacutelky vzniknout nemohou či snad

mohou ale pouze s velkyacutemi obtiacutežemi

72 Pouze kupřiacutekladu Dig 831pr (Ulp lib 2 inst) Servitutes rusticorum praediorum sunt hae

iter actus via aquae ductus iter est ius eundi ambulandi homini non etiam iumentum agendi actus est ius agendi vel iumentum vel vehiculum itaque qui iter habet actum non habet qui actum habet et iter habet etiam sine iumento via est ius eundi et agendi et ambulandi nam et iter et actum in se via continet aquae ductus est ius aquam dicendi per fundum alienum (Pozemkoveacute venkovskeacute služebnosti jsou tyto pěšina stezka cesta vodovod Pěšina je praacutevo člověka chodit prochaacutezet se ne však hnaacutet dobytek Stezka je praacutevo hnaacutet dobytek a veacutezt povoz Tedy kdo maacute pěšinu nemaacute stezku kdo maacute stezku maacute i pěšinu a to i bez dobytka Cesta je praacutevo chodit vozit a hnaacutet a prochaacutezet se neboť cesta v sobě obsahuje pěšinu i stezku Vodovod je praacutevo veacutest vodu přes ciziacute pozemek)

51

III 223 POJMENOVAacuteNIacute JEDNOTLIVYacuteCH SLUŽEBNOSTIacute V SOUVISLOSTI S POJMEM

IURIS PRAEDIORUM

Vyacuteše bylo uvedeno jakyacutem způsobem se chovaacute a jakyacutem způsobem lze

přistupovat k pojmenovaacuteniacute celeacute skupiny služebnostiacute tedy souhrnneacuteho celku všech praacutev

označovanyacutech za služebnosti Tyto zaacutevěry neniacute možno vztaacutehnout bez dalšiacuteho na

jednotliveacute služebnosti neboť zde byl vyacutevoj zcela zřejmě rozdiacutelnyacute

V teacuteto otaacutezce se snad ještě viacutece nežli v otaacutezce předchoziacute může projevit onen

rozpor mezi pojetiacutem služebnosti jako praacuteva existujiacuteciacuteho mezi vlastniacuteky respektive mezi

jejich pozemky a na druheacute straně ono pojetiacute do jisteacute miacutery novějšiacute kdy je akcentovaacutena

povinnost vlastniacuteka služebneacuteho pozemku z čehož předevšiacutem plyne pojmenovaacuteniacute

danyacutech praacutev jako servitutes Jisteacute však je že i zde dochaacuteziacute nikoli k jednoznačneacutemu a

celoplošneacutemu vyacutevoji ale lze vypozorovat že některeacute služebnosti a to obzvlaacuteště ony

staršiacute se pojiacute spiacuteše se staršiacutem pojmenovaacuteniacutem naproti tomu praacuteva novějšiacute spiacuteše inklinujiacute

k pojmu servitus Nezanedbatelnyacute je praacutevě i vyacuteše již viacutecekraacutet zmiňovanyacute vliv nahliacuteženiacute

služebnosti předevšiacutem jako praacuteva a naproti tomu předevšiacutem jako povinnosti

Přiacutestup k daneacute otaacutezce by měl spočiacutevat ve velice podrobneacute analyacuteze jednotlivyacutech

autorů a to i z pohledu možnyacutech interpolaciacute a změn a jejich osobniacuteho terminologickeacuteho

způsobu užiacutevaacuteniacute Takovyacuteto postup by však byl již za hranicemi uacutečelnosti pro danyacute text

avšak i tak je zapotřebiacute zmiacutenit pouze přiacutekladmo s jakyacutemi probleacutemy se v daneacute

souvislosti lze setkat Pokud jsou vzaty do uacutevahy kupřiacutekladu texty Ulpianovy pak je

možno ilustrovat terminologickou situaci Ulpianovyacutem vyacutečtem že bdquoservitutes

rusticorum praediorum sunt hae iter actus via aquae ductus iter est ius eundi

ambulandi homini non etiam iumentum agendihellipldquo73 Toto konstatovaacuteniacute je vhodneacute

doplnit takeacute dalšiacutem vyacutečtem kamž mezi služebnosti polniacute řadiacute Ulpianus aquae haustus

harenae fodiendae ale vedle toho ius pascendi74 Proč tedy jedno je ius zatiacutemco ostatniacute

praacuteva jsou bez teacuteto charakteristiky tedy i bez přiacutemeacute vazby na pojem servitus Takoveacuteto

73 Dig 831pr (Ulp lib 2 inst) Cit pozn sub 72 74 Dig 8311 (Ulp lib 2 inst) In rusticis computanda sunt aquae haustus pecoris ad aquam

adpulsus ius pascendi calcis coquendae harenae fodiendae (Mezi venkovskeacute zahrnovaacuteny jsou čerpaacuteniacute vody přivaacuteděniacute dobytka k vodě praacutevo pastvy paacuteleniacute vaacutepna těžby piacutesku)

52

citace naviacutec mohou byacutet konfrontovaacuteny s prostyacutem Ulpianovyacutem konstatovaacuteniacutem že bdquoius

cloacae mittendae servitus estldquo75 či s větou že bdquointer servitutes ne luminibus officiatur

et ne prospectui offendatur aliud et aliud observaturldquo76 Prosteacute konstatovaacuteniacute že vedeniacute

odpadu je služebnostiacute evokuje otaacutezku proč něco takoveacuteho Ulpianus sděloval ale takeacute

proč bylo považovaacuteno za důležiteacute toto zahrnout do justiniaacutenskyacutech Digest Danyacute

fragment pochaacuteziacute naviacutec z diacutela ktereacute by podle sveacuteho zaměřeniacute v naacutezvu mělo byacutet

věnovaacuteno spiacuteše jinyacutem otaacutezkaacutem nežli služebnostem a věcnyacutem praacutevům vůbec Druhyacute

citovanyacute fragment věnujiacuteciacute se vyacutehledu z nemovitosti a přiacutestupu světla pak je svyacutem

obsahem předevšiacutem zaměřen na povinnosti vlastniacuteka služebneacuteho pozemku tedy

definuje co na straně služebneacuteho pozemku je překaacutežkou vyacutehledu a co přiacutestupu světla

Celkově se však jednaacute o raritniacute vyjaacutedřeniacute Z vyacuteše uvedenyacutech vyacutečtovyacutech fragmentů spiacuteše

vyplyacutevaacute že je Ulpianovi vlastnějšiacute pojmenovaacutevat služebnosti objektem a to bez

dalšiacuteho Přesto však mezi ostatniacutemi figuruje ius pascendi Služebnost pastvy naacuteležiacute mezi

nejstaršiacute ze služebnostiacute a jistě takeacute mezi poměrně běžneacute Je tedy možneacute že pro odlišeniacute

prosteacute bdquopastvyldquo od praacuteva na tuto bylo zvoleno Ulpianem takoveacuteto pojmenovaacuteniacute stejně

jako je tomu tak když určuje co je via actus či iter kdy obsah jednotlivyacutech institutů

definuje jako praacuteva Pouze pro vzaacutejemnou konfrontaci pak může vyzniacutet konstatovaacuteniacute

Paulovo kdy řiacutekaacute že bdquoservitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex

fonte constitui non potestldquo77 či jeho znaacutemyacute text věnovanyacute přiacutestupu k hrobu78 Praacutevě

v konfrontaci mezi těmito dvěma mimořaacutedně slavnyacutemi řiacutemskyacutemi praacutevniacuteky je vidět

jejich do značneacute miacutery rozdiacutelnyacute přiacutestup a to je tiacutem překvapujiacuteciacute že oba nebyli od sebe

časově vzdaacuteleni ale byli současniacuteky kteřiacute se je jistě možno tvrdit mohli znaacutet ba znali

75 Dig 817 (Ulp lib 13 ad l iul et pap) (Praacutevo vloženiacute stoky je služebnostiacute) 76 Dig 8215 (Ulp lib 29 ad sab) Inter servitutes ne luminibus officiatur et ne prospectui

offendatur aliud et aliud observatur quod in prospectu plus quis habet ne quid ei officiatur ad gratiorem prospectum et liberum in luminibus autem non officiere ne lumina cuiusquam obscuriosa fiant quodcumque igitur faciat ad luminis impedimentum prohiberi potest si servitus debeatur opusque ei novum nuntiari potest si modo sic faciat ut lumini noceat (Mezi služebnostiacute nepřekaacuteženiacute světla a nepřekaacuteženiacute ve vyacutehledu se nachaacuteziacute rozdiacutely neboť při vyacutehledu jednomu naacuteležiacute aby mu nebylo překaacuteženo ve volneacutem a libeacutem vyacutehledu při světle pak aby osvětleneacute nebylo zatemněno Kdo by totiž činil překaacutežku světlu může mu byacutet to zakaacutezaacuteno pokud je povinen ze služebnosti a může novou stavbu zaacutekazem nahlaacutesit pokud je činěna tak že škodiacute světlu)

77 Dig 839 (Paul lib 1 sent) Servitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex fonte constitui non potest hodie tamen ex quocumque loco constitui solet (Služebnost vedeniacute vody nebo čerpaacuteniacute než ze studaacutenky nebo z pramene neniacute možno ustanovit dnes však je možno tyto zřiacutedit na jakeacutemkoliv miacutestě)

78 Dig 81141 (Paul lib 15 ad sab) Servitus itineris ad sepulchrum privati iuris manet et ideo remitti domino fundi servientis potest et adquiri etiam post religionem sepulchri haec servitus potest (Překlad viz sub 21)

53

Takovyacutemto způsobem by bylo možneacute poměrně podrobně postupovat u všech autorů a

snažit se naleacutezt stopy vyacutevoje Pro zaacutekladniacute osvětleniacute jeho nejednoznačnosti jeho velikeacute

časoveacute šiacuteře a takeacute funkčniacute rozdiacutelnosti je však tento přiacuteklad dostačujiacuteciacute a zaacuteroveň

nevybočujiacuteciacute z primaacuterně praacutevniacuteho obsahu textu k pouhyacutem terminologickyacutem či dokonce

statistickyacutem zaacutevěrům

III 23 ATRIBUTY TERMIacuteNU SERVITUS

Ani samotnyacute pojem služebnosti ndash servitus se nevyskytuje pouze a jedinečně saacutem

a bez dalšiacuteho Povětšinou byacutevaacute spojen s dalšiacutemi atributy a to nikoliv ve smyslu

vymezeniacute vlastniacute služebnosti jako takoveacute kupřiacutekladu servitus stilicidii ale takeacute atributy

k vymezeniacute skupiny či obecneacute charakteristiky služebnostiacute Bohatstviacute jednotlivyacutech

atributů je možno poměrně ilustrativně presentovat na Marcianově rozděleniacute

služebnostiacute kdy uvaacutediacute že bdquoservitutes aut personarum sunt ut usus et usus fructus aut

rerum ut servitutes rusticorum praediorum et urbanorumldquo79 K tomuto vyacutečtu

pojmosloviacute pak je možno přidat i pojmy dalšiacute ktereacute jsou však již do většiacute miacutery

raritnějšiacute a to předevšiacutem zvlaacuteštniacute pojem servitus hominum80

Již na prvniacute pohled zaujme vyacuteše uvedenyacute Marcianův fragment kde dochaacuteziacute

k rozděleniacute zaacutekladniacutech typů služebnostiacute Vyacuteklad tohoto fragmentu je takovyacute že vytvaacuteřiacute

ono znaacutemeacute rozděleniacute služebnostiacute na osobniacute a pozemkoveacute ktereacute daacutele děliacute mezi

služebnosti polniacute a domovniacute Takovyacuteto postup a vyacuteklad však neniacute při pohledu na text

fragmentu zcela jednoznačnyacute a to předevšiacutem v ohledu na terminologii služebnostiacute

Předevšiacutem se v daneacute souvislosti jeviacute jako poměrně zaacutehadnyacute termiacuten servitus rerum

Uvedenyacute termiacuten se v daneacute konstelaci nikde jinde v justiniaacutenskyacutech Digestech

nevyskytuje Jednaacute se o raritniacute věc kterou je snad možno pochopit zvlaacuteštniacutem

79 Dig 811 (Marc lib 3 reg) (Překlad viz sub 71) 80 Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab) Quotiens nec hominum nec praediorum servitutes sunt

quia nihil vicinorum interest non valet veluti ne per fundum tuum eas aut ibi consistas et ideo si mihi concedas ius tibi non esse fundo tuo uti frui nihil agitur aliter atque si concedas mihi ius tibi non esse in fundo tuo aquam quaerere minuendae aquae meae gratia (Tehdy kdy služebnost neniacute ani lidiacute ani pozemků neboť nepřinaacutešiacute sousedům žaacutednyacute prospěch je neplatnaacute napřiacuteklad abys přes svůj pozemek nechodil nebo tam nezůstaacuteval nebo takeacute jestliže mi potvrdiacuteš že nebudeš požiacutevat svůj pozemek to vše je neplatneacute Jinak je tomu však jestliže mi potvrdiacuteš praacutevo že nebudeš hledat vodu na sveacutem pozemku abys neumenšil mojiacute vodu)

54

charakteristickyacutem postaveniacutem a snad i historiiacute tohoto fragmentu kdy tento byť je

interpolovaacuten přesto však musel do jisteacute miacutery odpoviacutedat noveacute systematice služebnostiacute

podle justiniaacutenskeacute kompilace

Jakyacute však může existovat vztah jakeacute mohou byacutet konotace mezi servitutes

praediorum a servitutes rerum Obsahově podle uvedenyacutech definic by se mělo jednat o

takměř identickeacute pojmy je však možneacute že použitiacute obou respektive použitiacute druheacuteho je

zcela uacutečelneacute a maacute svůj důvod Přijmeme-li tezi že Marcianus skutečně takto přesně svůj

fragment původně napsal stalo se tak tedy ještě v době kdy byl vztah mezi termiacuteny

servitus a ius praediorum poměrně volnyacute a obou bylo použiacutevaacuteno byť zřejmě podle

určityacutech pravidel Zaacuteroveň se jednaacute o situaci kdy mezi služebnosti jsou zpravidla

řazeny pouze služebnosti pozemkoveacute avšak z nějakeacuteho důvodu zde Marcianus k teacuteže

skupině možnaacute slušiacute se řiacuteci bdquonověldquo přiřazuje takeacute osobniacute požiacutevaciacute praacuteva ndash budouciacute

skupinu služebnostiacute osobniacutech V takoveacute situaci charakterizuje atributem personarum ta

praacuteva kteraacute majiacute na jedneacute straně specificky osobu a proti nim pak jako rerum ta praacuteva

kteraacute majiacute na specifickeacute tedy panujiacuteciacute straně věc Zde neniacute nevhodneacute pro ilustraci

odkaacutezat na zaacutekladniacute rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva jak je zastaacuteval kupřiacutekladu Gaius kde

oniacutem děliacuteciacutem činitelem je kvalita žalob tedy otaacutezka zdali tyto jsou in personam či

naopak in rem Jestliže toto je tak znaacutemyacutem a důležityacutem rozděleniacutem pak je Marcianus

prostě a celkem logicky použil i jako pojmenovaacuteniacute a charakteristiku jednotlivyacutech

vytvaacuteřenyacutech kategoriiacute a skupin služebnostiacute aniž by ovšem z tohoto bylo možno

dovozovat charakter žalob jimiž se osobniacute služebnosti chraacuteniacute Zaacuteroveň je však nutno

řiacuteci že na straně panujiacuteciacute v přiacutepadě služebnostiacute ktereacute Marcianus charakterizuje jako

servitutes rerum nemůže byacutet žaacutednaacute jinaacute věc nežli pozemek Zatiacutemco u osobniacutech

služebnostiacute je myslitelneacute a neniacute to ani zřiacutedkaveacute (v jistyacutech přiacutepadech je to dokonce

signifikantniacute) že služebnou věciacute může byacutet i věc movitaacute (dokonce lze někdy hovořit i o

věci nehmotneacute) v přiacutepadě služebnostiacute označenyacutech Marcianem jako rerum takovaacuteto

variabilita neexistuje Ještě by se nabiacutezel možnyacute vyacuteklad směrem k charakterizaci

servitutibus rerum jako věcnyacutech praacutev Pak by ovšem pojmenovaacuteniacute osobniacutech služebnostiacute

jako servitutes personarum muselo svědčit o přiacutemeacutem opaku tedy o jejich zařazeniacute mezi

praacuteva relativniacute nejspiacuteše mezi obligace Takoveacuteto zařazeniacute osobniacutech služebnostiacute lze však

považovat za do značneacute miacutery nešťastneacute a špatneacute a to předevšiacutem vzhledem k jejich

55

funkci a takeacute k jejich zaacutekladniacutemu charakteru čiacutem prakticky celaacute posledně jmenovaneacute

teorie padaacute

Nelze však ani řiacuteci že by se Marcianus plně vzdal konstatovaacuteniacute že předmětem

servitutibus rerum jsou pozemky a nikoli věci ve sveacute obecneacute šiacuteři pojmu Servitutes

rerum pak daacutele charakterisuje bdquout servitutes rusticorum praediorum et urbanorumldquo81

Tedy servitutes rerum v sobě zahrnujiacute služebnosti pozemků venkovskyacutech a městskyacutech

Zde však původniacute latinskyacute text naznačuje i jinyacute možnyacute přiacutestup nežli nazyacutevat obě

podskupiny jako servitutes praediorum rusticorum a servitutes praediorum urbanorum

Zatiacutemco českeacute převedeniacute tohoto textu danou skutečnost umožňuje pouze s obtiacutežemi

původniacute text je možno vyklaacutedat i takovyacutem způsobem že servitutes rerum sestaacutevajiacute ze

servitutibus praediorum rusticorum a proti nim ze servitutibus urbanorum Takovyacuteto

vyacuteklad by nebyl zcela prost logiky Je nesporneacute že polniacute služebnosti jsou svyacutem

obsahem a svyacutem objektem vaacutezaacuteny předevšiacutem na pozemek jako takovyacute zatiacutemco

služebnostiacute městskeacute jsou povětšinou vaacutezaacuteny na stavby ktereacute na takoveacutemto pozemku

stojiacute a ktereacute s niacutem v důsledku zaacutesady superficies solo cedit82 splyacutevajiacute v jednu praacutevniacute

entitu Takovaacuteto skutečnost byla zcela jasně zřejmaacute i řiacutemskyacutem praacutevniacutekům83 a tedy neniacute

nevhodneacute ji promiacutetnout takeacute do tohoto rozděleniacute V tu chviacuteli se jeviacute jako logickeacute že

servitutes urbanorum nejsou charakterizovaacuteny jako praediorum a to na rozdiacutel od

služebnostiacute polniacutech ale ve sveacutem důsledku takovyacuteto přiacutestup vylučuje i obecnou a

společnou charakterizaci služebnostiacute polniacutech a domovniacutech jako servitutes praediorum

neboť jedneacute polovině praacuteva tato charakterizace schaacuteziacute V daneacute souvislosti je souhrnnaacute

skupina pojmenovaacutena jako servitutes rerum kde pojem věci je pojmem sdružujiacuteciacutem jak

přiacutemo pozemky tedy zaacutekladniacute charakteristiky polniacutech služebnostiacute tak ale i superficies

ktereacute by mohly byacutet považovaacuteny za určujiacuteciacute elementy pro služebnosti domovniacute

Takovaacuteto skutečnost by pak mohla odpoviacutedat i faktu že je naprosto neznaacutemeacute okoliacute

daneacuteho fragmentu tedy souvislosti v jakyacutech byl danyacute fragment a hlavně jeho text

tvořen samotnyacutem Marcianem Naproti tomu je nutneacute řiacuteci že se jednaacute jenom a pouze o

81 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Text i překlad viz sub 71 82 Viz M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 429 et al včetně literatury tam uvedeneacute

P F Girard Manuale op cit str 257 V Scialoja Teorie 1 op cit str 90 et al L Heyrovskyacute op cit str 307 a 376

83 Viz kupřiacutekladu Dig 813 (Paul lib 21 ad ed) Servitutes praediorum aliae in solo aliae in superficie consistunt (Pozemkoveacute služebnosti věziacute buď na pozemku nebo na povrchu stavbě)

56

možnyacute přiacutestup k daneacute otaacutezce nikoliv ani v nejmenšiacutem o zcela jednoznačnyacute zaacutevěr Danyacute

fragment je natolik zaacutesadniacute ba snad kruciaacutelniacute že si jistě zasloužiacute pozornosti nikoli

pouze věnovaneacute obvykleacutemu vyacutekladu ale takeacute jisteacute pozornosti přiacutemo jeho textu a

různyacutem možnostem ktereacute si tento poměrně strohyacute kraacutetkyacute a o svůj původniacute autorem

zamyacutešlenyacute kontext ochuzenyacute text zasloužiacute

Dalšiacutem termiacutenem kteryacute je hoden jisteacute pozornosti je již zmiacuteněnyacute a veskrze raritniacute

pojem servitutis hominum84 Tento Pomponiův termiacuten je v textech justiniaacutenskyacutech Digest

zmiacuteněn vlastně pouze jedinkraacutet a to praacutevě v souvislosti s uvedenyacutem fragmentem kteryacute

obecně charakterizuje služebnosti a to předevšiacutem co do jejich obsahu a vztahu tohoto

obsahu na zuacutečastněneacute osoby přiacutepadně zuacutečastněneacute věci Nelze řiacuteci že pouze pro

servitutes personarum použil Pomponius jineacuteho než obvykleacuteho termiacutenu Jednak by pak

bylo nutno ptaacutet se proč se tomu tak stalo ale hlavně je podobnaacute uacutevaha vyacuterazně

odporujiacuteciacute faktickeacutemu vyacutevoji praacuteva kdy služebnosti osobniacute jako běžnyacute institut tradičně

vznikajiacute až v souvislosti s justiniaacutenskyacutemi kompilacemi a tedy by takovaacuteto zaacuteměna spiacuteše

musela svědčit justiniaacutenskyacutem kompilaacutetorům kteřiacute byli praacutevě vedeni k tomu aby

sjednotili mimo jineacute i terminologii soukromeacuteho praacuteva A přes tuto skutečnost jakoby se

Pomponius snažil ukaacutezat že existujiacute dva zaacutekladniacute a vyacuteznamneacute druhy služebnostiacute a to

služebnostiacute pozemkoveacute proti služebnostem bdquolidskyacutemldquo bylo by snad možno řiacuteci

s ohledem na pozdějšiacute vyacutevoj bdquoosobniacutemldquo Takoveacuteto tvrzeniacute se však může zdaacutet jako blesk

z čisteacuteho nebe a to tiacutem spiacuteše pokud dojde k porovnaacuteniacute s osobou Marcianovou kteryacute ale

žil o teacuteměř sto let později Nelze tedy jistě vyloučit že to byl praacutevě Pomponius a jeho

ideje čaacutestečně prezentovaneacute v uvedeneacutem fragmentu a jeho textu ktereacute mohly inspirovat

Marciana k vytvořeniacute sveacuteho znaacutemeacuteho děleniacute služebnostiacute Je však možneacute že vyacuteklad

fragmentu vedouciacute ke ztotožněniacute servitutis hominum a servitutis personarum neniacute tiacutem

jakyacutem způsobem svůj text zamyacutešlel samotnyacute autor Jestliže lze čiacutest že servitutes bdquoquia

nihil vicinorum interest non valetldquo85 pak si nelze nevšimnout jakyacute důraz daacutevaacute

Pomponius na osoby tedy na ony sousedy Mohlo by se zdaacutet že se zde ztraacuteciacute ona

slavnaacute objektivniacute potřeba pozemku kteraacute je vedena celyacutem spektrem služebnostiacute jako

jedna z jejich zaacutekladniacutech os a na jejiacutem miacutestě se objevuje prostyacute zaacutejem sousedů o

fungovaacuteniacute takoveacutehoto praacutevniacuteho vztahu Pak by se daneacute rozděleniacute a pojmy daly vysvětlit

84 Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab) Viz pozn sub 80 85 Viz sub 84

57

pouhyacutem naacutehledem na služebnosti kdy Pomponius pouze stroze konstatuje že

nevznikne služebnost osobě ani pozemku za určityacutech podmiacutenek Osoba je tam pak pro

vyloučeniacute přiacutepadneacuteho naacutezoru na přiznaacuteniacute služebnosti nikoliv ku prospěchu pozemku ale

osobě Důraz jakyacute klade Pomponius na služebnosti uacutečastneacute osoby může byacutet patrnyacute i

z pokračovaacuteniacute daneacuteho fragmentu kdy charakteriuje služebnosti na zaacutekladě opraacutevněniacute a

charakteru povinnostiacute osob a to aniž by zmiňoval jejich vztah vůči pozemku86 Je však

takeacute nutno uveacutest že Pomponius je jinak autorem i takovyacutech textů kde se vyskytuje i

termiacuten servitus personalis87 Důležitou skutečnostiacute je pak v souvislosti s osobniacutemi

služebnostmi fakt že v nich nefiguruje žaacutednyacutem způsobem sousedskyacute vztah a

skutečnost zdali jsou dvě osoby sousedy či nikoliv je zcela irrelevantniacute Pak je ovšem

je vůbec zatěžko hovořit o osobniacutech služebnostech neboť tyto zpravidla žaacutednyacute prospěch

sousedům mimo jineacute i na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho nepřinaacutešejiacute Pojem servitutis

hominum tedy může nabyacutevat viacutecero podob a viacutecero charakteristik a tato mnohost souvisiacute

předevšiacutem s tiacutem že se jednaacute o unikaacutetniacute termiacuten a jeho použitiacute je miacuterně řečeno zřiacutedkaveacute

Nutno však podotknout že samotnyacute pojem servitus personarum je v justiniaacutenskyacutech

Digestech použiacutevaacuten pouze zřiacutedka a to mnohdy v souvislostech ktereacute jejich klasickeacutemu

pojetiacute nepřiacuteliš odpoviacutedajiacute88 Proti vyacuteskytu slovniacutech spojeniacute vaacutezanyacutech na servitutes

86 Dig 81151 (Pomp lib 33 ad sab) Servitutium non ea natura est ut aliquid faciat quis

veluti viridia tollat aut amoeniorem prospectum praestet aut in hoc ut in suo pingat sed ut aliquid patiatur aut non faciat (Povahou služebnostiacute neniacute aby kdo co činil jako napřiacuteklad vytrhat stromy poskytnout kraacutesnějšiacute vyacutehled nebo tam či ve sveacutem vymalovat ale aby kdo strpěl nebo nečinil)

87 Viz Dig 34383 (Pomp lib 6 ad sab) Tale legatum heres meus a solo lucio titio ne petito ad heredem lucii titii non transit si nihil vivo lucio titio adversus testamentum ab herede eo quod ab eo exigere debitum temptavit sit commissum quotiens enim cohaeret personae id quod legatur veluti personalis servitus ad heredem eius non transit si non cohaeret transit (Ten odkaz kdy můj dědic přiacutemo po Luciovi Titiovi nebude požadovat dluh se na dědice Lucia Titia nepřenaacutešiacute jestliže nebylo učiněno nic za života Lucia Titia dědicem proti zaacutevěti proto aby se pokusil vymoci dluh podobně jako tehdy kdy je navaacutezaacuten odkaz na osobu legataacuteřovu kupřiacutekladu osobniacute služebnost je-li navaacutezaacutena k osobě dědice nepřechaacuteziacute pokud neniacute přechaacuteziacute)

88 Viz kupřiacutekladu Dig 341143 (Ulp lib 2 fideicom) Quidam libertis suis ut alimenta ita aquam quoque per fideicommissum reliquerat consulebar de fideicommisso cum in ea regione africae vel forte aegypti res agi proponebatur ubi aqua venalis est dicebam igitur esse emolumentum fideicommissi sive quis habens cisternas id reliquerit sive non ut sit in fideicommisso quanto quis aquam sibi esset comparaturus nec videri inutile esse fideicommissum quasi servitute praedii non possessori vicinae possessionis relicta nam et haustus aquae ut pecoris ad aquam adpulsus est servitus personae tamen ei qui vicinus non est inutiliter relinquitur in eadem causa erunt gestandi vel in tuo uvas premendi vel areae tuae ad frumenta ceteraque legumina exprimenda utendi haec enim aqua personae relinquitur (Někdo svyacutem propuštěncům zanechal fideikomisem jak vyacuteživu tak i vodu Byl jsem dotaacutezaacuten o tomto fideikomisu neboť tato věc vznikla v kraji Afriky přesněji v Egyptě kde je voda na prodej Řekl jsem tedy že to je vyacutehoda z fideikomisu ať již ten kdo jej zanechal maacute naacutedržiacute či nikoliv neboť je ve fideikomisu tolik kolik musiacute byacutet k pořiacutezeniacute si takoveacute vody Takovyacuteto fideikomis se jeviacute byacutet neužitečnyacutem jako služebnost zanechanaacute nikoliv držiteli sousedniacuteho pozemku Takeacute i čerpaacuteniacute vody a přihaacuteněniacute dobytka k vodě je osobniacute služebnostiacute nicmeacuteně tomu kdo neniacute sousedem neužitečneacute je toto

58

praediorum se u osobniacutech služebnostiacute jednaacute pouze skutečně o raritniacute pojem s niacutemž

justiniaacutenskaacute Digesta přiacuteliš nepočiacutetajiacute což je jistě opraacutevněně zdůvodnitelneacute skutečnostiacute

že novaacute systematika a samotnyacute pojem osobniacutech služebnostiacute byacutevaacute tradičně svyacutem

počaacutetkem spojovaacuten praacutevě s touto kompilaciacute Je však jisteacute že tento systeacutem byl novyacute

zdali však jej lze spojit vyacutehradně s kompilačniacutemi pracemi či lze jeho kořeny sledovat a

to mnohdy i poměrně hluboko do minulosti je však sporneacute a nejasneacute a z pramenů na

tuto otaacutezku nelze poskytnout jednoznačnou odpověď Pouze pro doplněniacute pak lze čiacutest

mnohem pozdějšiacute text kde jsou uvedeneacute termiacuteny opět použity byť v jineacutem světle a

předevšiacutem v jinyacutech společenskyacutech podmiacutenkaacutech avšak staacutele s vědomiacutem ciacuteleneacuteho

navaacutezaacuteniacute na tradici řiacutemskeacuteho praacuteva Zde se uvaacutediacute že bdquovia servitus est praediorum et

rerum id est quae debetur rebus et a rebus Usufructus est servitus hominis id est que

debetur homini a rebus quibuscunqueldquo89 Tento vyacuterazně novějšiacute Cuiaciův text jasně

navazuje na řiacutemskopraacutevniacute děleniacute služebnostiacute tak jak bylo prezentovaacuteno praacutevě

v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech V přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute však přechaacuteziacute k vlastniacute

terminologii kdy tyto vztahuje nikoliv na osoby ale zcela obecně na lidskeacute bytosti

Otaacutezka zdali se tak děje uacutečelně ve vztahu tehdejšiacuteho pojetiacute osoby člověka a osobnosti

či obecně praacutevniacute subjektivity v praacutevu pak je dalece za hranicemi řiacutemskeacuteho praacuteva a neniacute

zde možnost ji relevantně zodpovědět Je však zjevneacute že takovaacuteto tendence neniacute raritniacute

a ojedinělaacute ale maacute sveacute jasneacute historickeacute kořeny a zřejmě takeacute i sveacute důvody

Konečně i samotnyacute pojem servitus pokud mu schaacuteziacute jakyacutekoliv atribut může pak

nabyacutet určityacutech zvlaacuteštnostiacute a vyvolat probleacutem Jestliže tento termiacuten je užit bez dalšiacuteho

v justiniaacutenskyacutech Digestech pak obsah textu vztaženeacuteho k sevitutum by měl platit pro

celyacute obor služebnostiacute tedy jak pro služebnosti pozemkoveacute tak ale i pro služebnosti

osobniacute Je však nutno řiacuteci že v některyacutech přiacutepadech je třeba pojem servitus uvedenyacute

v justiniaacutenskyacutech Digestech zuacutežit pouze na služebnosti pozemkoveacute tedy na původniacute

pojem služebnosti Byť jsou takoveacuteto technickeacute bdquonedostatkyldquo kompilace vzhledem k jejiacute

zanechaacuteniacute Podobně se jeviacute když na tveacutem pozemku se lisuje viacuteno když tvůj prostor se užiacutevaacute k mlaacuteceniacute zrniacute a různyacutech luštěnin Zde tedy voda je zanechaacutena osobě)

89 J Cuiacius Tolosatis opera ad parisiensem Fabrotianam editionem deligentissime exacta in tomos XIII 5 Prati Giachetti 1838 col 513 ndash 514 (Cesta je služebnostiacute pozemkovou a věcnou to je takovaacute kteraacute se konaacute mezi věciacute a druhou věciacute Požiacutevaciacute praacutevo je lidskou služebnostiacute to je takoveacute ktereacute se konaacute mezi člověkem a věciacute kohokoliv)

59

velikosti šiacuteři a času v němž byla zpracovaacutena poměrně řiacutedkeacute přesto však existujiacute90

Mnohdy však takovyacuteto vyacuteklad daneacuteho textu prameniacute nikoliv z jeho původniacuteho zněniacute a

z původniacuteho pojetiacute termiacutenu servitus pouze ve smyslu služebnostiacute pozemkovyacutech ale

může se takeacute jednat i o naacutesledek excerpce textů a jejich vytrženiacute z původniacuteho kontextu

Však i vyacuteše uvedenyacute přiacuteklad se jeviacute jako jasnějšiacute tehdy když je fragment pojat jako

celek tedy bez děleniacute na jednotliveacute paragrafy91 V takoveacutemto přiacutepadě pak texty na sebe

v původniacute formě navazujiacute a smysl termiacutenů je možno pochopit co do jejich původnosti

mnohem leacutepe Z celeacuteho vyacuteše uvedeneacuteho však vyplyacutevaacute že v přiacutestupu a jednoznačneacutem

hodnoceniacute pojmů ve vztahu ke služebnostem je nutnomiacutet velkou opatrnost neboť tato

terminologie je rozprostřena jak do času tak ale i funkčně či mezi jednotliveacute autory

jejichž texty se zachovaly až do dnešniacutech dniacute

III 24 FUNDUS PRAEDIUM A JEJICH ATRIBUTY

Ač se tato skutečnost nemusiacute jevit jako na prvniacute pohled zřejmaacute přesto se

nejednaacute o terminologickou otaacutezku věnovanou pouze a vyacutehradně služebnostem

pozemkovyacutem na druhou stranu ovšem u služebnostiacute pozemkovyacutech se jednaacute o určujiacuteciacute

bdquostranyldquo vztahu

Jistyacutem způsobem byla již uvedenaacute otaacutezka zmiacuteněna vyacuteše a to v souvislosti

s hledaacuteniacutem a charakteristikou subjektů služebnostiacute Již tehdy bylo uvedeno že

zaacutekladniacutemi elementy a určujiacuteciacutemi činiteli služebnostiacute jsou pozemky mezi nimiž se

služebnost realizuje Tyto pozemky pak vytvaacuteřejiacute jakeacutesi sveacutebytneacute služebnostniacute strany

90 Kupřiacutekladu Dig 814pr (Pap 7 quaest) Servitutes ipso quidem iure neque ex tempore neque

ad tempus neque sub condicione neque ad certam condicionem (verbi gratia quamdiu volam) constitui possunt sed tamen si haec adiciantur pacti vel per doli exceptionem occurretur contra placita servitutem vindicanti idque et sabinum respondisse cassius rettulit et sibi placere (Služebnosti podle plneacuteho praacuteva nelze zřiacutedit ani od určiteacuteho času ani do určiteacuteho času ani pod podmiacutenkou ani k určiteacute podmiacutence (slovy dokud budu chtiacutet) avšak jestliže toto je přidaacuteno naacutemitkou dohody nebo podvodu je možno braacutet se proti vindikaci služebnosti A Cassius uvaacutediacute že takoveacute je stanovisko Sabina a takoveacute je i jeho stanovisko)

91 Pakliže se k fragmentu uvedeneacutemu sub 90 připojiacute navazujiacuteciacute paragraf Dig 8141 (Pap lib 7 quaest) Modum adici servitutibus posse constat veluti quo genere vehiculi agatur vel non agatur (veluti ut equo dumtaxat) vel ut certum pondus vehatur vel grex ille transducatur aut carbo portetur (řiacutekaacute že je možno ke služebnosti přidat způsob jejiacuteho vyacutekonu kupřiacutekladu jakyacutem druhem povozů projiacuteždět či neprojiacuteždět (zdali i s koněm) zda se může veacutezt určitaacute vaacuteha převaacutedět staacutedo nebo převaacutežet uhliacute) pak je možno vidět že tiacutemto autor poměrně zřejmě naznačoval vztah daneacuteho pravidla k pozemkovyacutem služebnostem (byť nikoliv vyacutelučně proti služebnostem osobniacutem)

60

(odlišneacute od pojetiacute stran kupřiacutekladu v raacutemci obligaciacute) kdy jedneacute straně zpravidla svědčiacute

praacuteva zatiacutemco na straně opačneacute lze naleacutezt povinnosti V přiacutepadě pozemkovyacutech

služebnostiacute však na každeacute straně vždy stojiacute pozemek respektive vlastniacutek pozemku

III 241 FUNDUS PRAEDIUM A AGER

Přestože byl vyacutešemnohokraacutete zmiacuteněn termiacuten servitus praediorum jako

služebnosti pozemkoveacute a tedy by bylo logickeacute pokud na každeacute straně služebnosti by i

terminologicky staacutelo praedium a praacutevě praedium by bylo hlavniacutem elementem

služebnostniacutech vztahů a jejich hlavniacutem nositelem Pojem praedia skutečně pro

služebnosti použiacutevaacuten byacutevaacute a to ve vztahu k oběma stranaacutem92 a to jak pro přiacutepady

služebnostiacute domovniacutech93 tak ale i pro přiacutepady služebnostiacute polniacutech94 Zde se však

objevuje jeden terminologickyacute probleacutem Praedia rustica tedy pozemky polniacute jsou však

podle původu tohoto termiacutenu mnohem spiacuteše pozemky venkovskyacutemi a to v poměrně

zřetelneacutem protikladu k praedio urbano tedy pozemkům městskyacutem Mnohdy jsou takeacute

podle tohoto vzoru nazyacutevaacuteny služebnosti polniacute služebnostmi venkovskyacutemi naproti

tomu služebnosti domovniacute služebnostmi městskyacutemi Pak ovšem vznikaacute dosti vyacuteraznyacute

probleacutem v pochopeniacute danyacutech pojmů neboť takovaacuteto pojmenovaacuteniacute velice silně vedou

k chaacutepaacuteniacute rozděleniacute pozemků na městskeacute a venkovskeacute toliko podle uacutezemniacuteho a

geografickeacuteho kliacuteče tedy podle toho kde se praacutevě kteryacute pozemek nachaacuteziacute zdali na

uacutezemiacute města a tedy je pozemkem městskyacutem či naopak mimo město a tedy je nutně

pozemkem venkovskyacutem Takoveacuteto pojetiacute těchto pozemků by pak mělo i velkyacute vliv na

uplatněniacute služebnostiacute kdy jedny by byly realizovatelneacute pouze na pozemciacutech na

venkově zatiacutemco druheacute jen na uacutezemiacute města což by jistě mohlo přinaacutešet mnoheacute obtiacuteže

Skutečnost je ovšem takovaacute že pojetiacute danyacutech pozemků jako městskyacutech nebo

92 Kupřiacutekladu Dig 8181 (Paul lib 15 ad plaut) Si praedium tuum mihi serviat sive ego partis

praedii tui dominus esse coepero sive tu mei per partes servitus retinetur licet ab initio per partes adquiri non poterat (Jestliže tvůj pozemek sloužiacute meacutemu a jaacute se stanu vlastniacutekem čaacutesti tveacuteho nebo ty meacuteho na čaacutestech se služebnost zachovaacutevaacute ačkoliv na počaacutetku k čaacutesti nebylo možno služebnost nabyacutet)

93 Viz Dig 841pr (Ulp lib 2 inst) Aedificia urbana quidem praedia appellamus ceterum etsi in villa aedificia sint aeque servitutes urbanorum praediorum constitui possunt (Městskeacute budovy takeacute nazyacutevaacuteme takeacute jako pozemky I když jsou budovy na venkově rovněž je možneacute pozemkoveacute městskeacute služebnosti na nich ustavit)

94 Viz Dig 8411 (Ulp lib 2 inst) Ideo autem hae servitutes praediorum appellantur quoniam sine praediis constitui non possunt nemo enim potest servitutem adquirere vel urbani vel rustici praedii nisi qui habet praedium (Překlad viz sub 70)

61

venkovskyacutech se neodviacutejiacute ani tak od jejich polohy ale městskeacute pozemky jsou takoveacute

ktereacute bdquosunt in oppidis sed et si forte stabula sunt vel alia meritoria in villis et in vicisldquo

neboť bdquourbanum praedium non locus facit sed materialdquo95 Na druhou stranu takovaacuteto

definice nevylučuje nemožnost existence venkovskeacuteho pozemku na uacutezemiacute města

Každopaacutedně podstatnyacutem znakem k určeniacute pozemku jako městskeacuteho nebo venkovskeacuteho

je předevšiacutem jeho povaha tedy zdali je kupřiacutekladu zastavěn budovou či naopak jestli je

ho použiacutevaacuteno za uacutečelem polniacuteho hospodaacuteřstviacute Z tohoto důvodu je zde takeacute spiacuteše

užiacutevaacuteno pojmů služebnostiacute a pozemků domovniacutech a naproti nim služebnostiacute a pozemků

polniacutech Tiacutemto způsobem nahliacuteženiacute na typy pozemků takeacute může dochaacutezek k lepšiacutemu a

vhodnějšiacutemu využiacutevaacuteniacute služebnostiacute neboť kupřiacutekladu i na venkově kde může dojiacutet ke

shluku domů může dochaacutezet k podobnyacutem praacutevniacutem probleacutemům a mohou se objevit

podobneacute potřeby vzaacutejemnyacutech kontaktů pozemků jako je tomu ve městech

Jisteacute však je že praedium neniacute jedinyacutem pojmem kteryacute byl pro pozemek v raacutemci

služebnostiacute užiacutevaacuten Dost možnaacute ani neniacute ve vztahu k jednotlivyacutem služebnostem

nejčastějšiacute Zatiacutemco v naacutezvu skupin služebnostiacute figuruje praedium vyacutehradně v přiacutepadě

textů věnovanyacutech jednotlivyacutem služebnostniacutem vztahům již byacutevaacute na jeho miacutestě spiacuteše

pojem fundus Pozemek maacute skutečně v latině a to i (a snad možnaacute praacutevě) v latině

praacutevniacute několik pojmenovaacuteniacute Vzaacutejemnyacute vztah těchto pojmů přirozeně prochaacutezel

dlouhyacutem vyacutevojem řiacutemskeacuteho praacuteva a v raacutemci tohoto vyacutevoje takeacute doznaacuteval přirozenyacutech a

to i ne pouze malyacutech a drobnyacutech změn Iavolenus k tomuto vztahu dodaacutevaacute a definuje že

bdquofundus est omne quidquid solo teneturldquo a vedle toho uvaacutediacute že bdquopraedium utriusque

supra scriptae generale nomen est nam et ager et possessio huius appellationis species

suntldquo96 Na zaacutekladě těchto definic se tedy dostaacutevajiacute pojmy fundus a praedium do

95 Dig 5016198 (Ulp lib 2 de omn trib) Urbana praedia omnia aedificia accipimus non

solum ea quae sunt in oppidis sed et si forte stabula sunt vel alia meritoria in villis et in vicis vel si praetoria voluptati tantum deservientia quia urbanum praedium non locus facit sed materia proinde hortos quoque si qui sunt in aedificiis constituti dicendum est urbanorum appellatione contineri plane si plurimum horti in reditu sunt vinearii forte vel etiam holitorii magis haec non sunt urbana (Všechny budovy nazyacutevaacuteme městskyacutemi pozemky a to nikoliv pouze ty ktereacute jsou v městskeacute zaacutestavbě ale takeacute jestliže jsou staacutejemi nebo jinyacutemi stavbami ve vsiacutech a na venkově nebo jestli venkovskaacute vila je určena toliko k potěšeniacute však městskeacute pozemky nečiniacute miacutesto ale charakter Tedy i takoveacute zahrady jestliže se nachaacutezejiacute v zaacutestavbě měly by byacutet nazyacutevaacuteny jako městskeacute pozemky Ale jestliže je viacutecero zahrad určeno k vyacutedělku jako vinice ale takeacute olivoveacute sady tak tyto nejsou městskyacutemi pozemky)

96 Dig 5016115 (Iav lib 4 epist) Quaestio est fundus a possessione vel agro vel praedio quid distet fundus est omne quidquid solo tenetur ager est si species fundi ad usum hominis comparatur possessio ab agro iuris proprietate distat quidquid enim adprehendimus cuius proprietas ad nos non pertinet aut nec potest pertinere hoc possessionem appellamus possessio ergo usus ager proprietas loci

62

vzaacutejemneacuteho vztahu V raacutemci služebnostiacute pak je použiacutevaacuten praacutevě fundus k označeniacute

jednotlivyacutech stran služebnostniacuteho vztahu Konečně je užiacutevaacuteno i třetiacuteho pojmenovaacuteniacute a

sice aedes97 kteryacute však neniacute použiacutevaacuten všeobecně ale hlavně ve vztahu k městskyacutem

pozemkům neboť svyacutem obsahem byť pozemek na prvniacute pohled zastupuje ve

skutečnosti se jednaacute o stavbu budovu nad niacutem98 Konečně se nabiacuteziacute takeacute pojem ager

ktereacuteho je skutečně pro pozemky použiacutevaacuteno99 ale to pouze ve vztahu ke služebnostem

est praedium utriusque supra scriptae generale nomen est nam et ager et possessio huius appellationis species sunt (Otaacutezkou je co odlišuje držbu pozemku a pole Pozemkem je vše co se dotyacutekaacute půdy Pole je jestliže pozemek sloužiacute k užiacutevaacuteniacute člověku Držba pole se od vlastnickeacuteho praacuteva lišiacute tedy pokud jsme něco uchopili k čemuž vlastnickeacute praacutevo naacutem nenaacuteležiacute ani naacuteležet nemůže tomu řiacutekaacuteme držba a tak držba spočiacutevaacute v užiacutevaacuteniacute vlastnictviacute pozemku je k určiteacutemu miacutestu Pozemek v širšiacutem smyslu praedium oba vyacuteše uvedeneacute pojmy jako obecnyacute v sobě zahrnuje tak i pole a držba jsou druhy tohoto pojmu)

97 Bliacuteže k probleacutemu viz G Grosso Le servitugrave op cit str 132 et al B Biondi La categoria romana delle servitutes Milano Vita e pensiero 1938 str 362

98 Viz kupřiacutekladu Dig 8210 (Marc lib 4 dig) Gaurus Marcello binas aedes habeo alteras tibi lego heres aedes alteras altius tollit et luminibus tuis officit quid cum illo agere potes et an interesse putes suas aedes altius tollat an hereditarias et de illo quaero an per alienas aedes accessum heres ad eam rem quae legatur praestare debet sicut solet quaeri cum usus fructus loci legatus est ad quem locum accedi nisi per alienum non potest Marcellus respondit qui binas aedes habebat si alteras legavit non dubium est quin heres alias possit altius tollendo obscurare lumina legatarum aedium idem dicendum est si alteri aedes alteri aliarum usum fructum legaverit non autem semper simile est itineris argumentum quia sine accessu nullum est fructus legatum habitare autem potest et aedibus obscuratis ceterum usu fructu loci legato etiam accessus dandus est quia et haustu relicto iter quoque ad hauriendum praestaretur sed ita officere luminibus et obscurare legatas aedes conceditur ut non penitus lumen recludatur sed tantum relinquatur quantum sufficit habitantibus in usus diurni moderatione (Gaurus Marcellovi Maacutem dva domy jeden z nich Ti odkazuji dědic druhyacute vystaviacute vyacuteše a překaacutežiacute tobě ve světle Jak můžeš proti němu žalovat Považuješ za podstatneacute zdali svoji budovu vystavěl vyacuteše nebo onu zděděnou A to se takeacute taacuteži zda je dědic povinen přes ciziacute pozemek daacutet přiacutestup k teacute věci kteraacute byla odkaacutezaacutena jako bylo dotaacutezaacuteno kdy odkaacutezaacuteno je požiacutevaciacute praacutevo k pozemku k němuž neniacute přiacutestupu než přes pozemek ciziacute Marcellus odpověděl Kdo měl dva pozemky jestliže jeden odkaacutezal neniacute pochyby že dědic jinak může vyššiacute stavbou zastiacutenit odkazovniacutekův pozemek Toteacutež je možno řiacuteci jestliže jednomu odkaacuteže pozemek druheacutemu požiacutevaciacute praacutevo k jineacutemu pozemku neniacute zde však staacutele stejnyacute důvod přiacutestupu neboť bez přiacutestupu je požiacutevaciacute praacutevo a odkaz neplatnyacute bydlet je však možneacute i v zastiacuteněneacute budově I tak je-li odkaacutezaacuteno požiacutevaciacute praacutevo maacute byacutet daacuten takeacute přiacutestup jako když je zanechaacuteno praacutevo čerpaacuteniacute vody toto přiacutestup aby mohlo byacutet vůbec čerpaacuteno v sobě zahrnuje Však se i svoluje překaacutežet světlu a stiacutenit odkaacutezanyacute pozemek jestliže se světlu nebraacuteniacute zaacutesadně ale tolik ho zbyacutevaacute kolik postačuje bydleniacute v denniacute době)

99 Viz Dig 83131 (Iav lib 10 ex cass) Si totus ager itineri aut actui servit dominus in eo agro nihil facere potest quo servitus impediatur quae ita diffusa est ut omnes glaebae serviant aut si iter actusve sine ulla determinatione legatus est modo determinabitur et qua primum iter determinatum est ea servitus constitit ceterae partes agri liberae sunt igitur arbiter dandus est qui utroque casu viam determinare debet (Jestliže celeacute pole sloužiacute pěšinou nebo stezkou jeho vlastniacutek nemůže nic činit co by překaacuteželo služebnosti kteraacute je tak rozprostřena že všechny hroudy sloužiacute ale když pěšina či stezka byly odkaacutezaacuteny bez takoveacutehoto určeniacute způsob je určen tiacutem kudy bylo prve projito a tudy pak je služebnost ustavena ostatniacute čaacutesti pole jsou svobodneacute A tak je daacuten rozhodce kdy z obou důvodů je třeba určit cestu) Či Dig 8331 (Iul lib 2 ex minic) Tria praedia continua trium dominorum adiecta erant imi praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum fundum emit deinde imum fundum in quem aquam induxerat vendidit quaesitum est num imus fundus id ius aquae amisisset quia cum utraque praedia eiusdem domini facta essent ipsa sibi servire non potuissent negavit amisisse servitutem quia praedium per quod aqua ducebatur alterius fuisset et quemadmodum servitus summo fundo ut in imum fundum aqua veniret imponi aliter non potuisset quam ut per medium quoque fundum duceretur sic

63

polniacutem kdy kupřiacutekladu z dvanaacutecti použitiacute tohoto pojmu v osmeacute knize jich deset je

ve třetiacutem titulu věnovaneacutem polniacutem služebnostem po jednom pak v titulu čtvrteacutem a

paacuteteacutem Ač je danaacute problematika označovaacuteniacute nemovitostiacute či pozemků poměrně bohataacute

přesto však neniacute pro oblast služebnostiacute nejstěžejnějšiacute byť je nutno miacutet na mysli vyacuteše

uvedenaacute specifika kteraacute jsou ovšem pouze specifiky zaacutekladniacutemi a nikoliv kompletniacutemi

III 242 CHARAKTERISTIKY POZEMKŮ

Ve vztahu ke služebnostem však majiacute pozemky takeacute jinyacutech vlastnostiacute a to

předevšiacutem vzhledem k jejich funkci a uacuteloze v raacutemci konkreacutetniacuteho služebnostniacuteho vztahu

a vzhledem k rozděleniacute praacuteva a povinnostiacute na tu či opačnou stranu služebnosti Jednaacute se

tedy o pozemky charakterizovaneacute tak jako již bylo uvedeno vyacuteše tedy jako pozemek

panujiacuteciacute a proti němu jako pozemek služebnyacute Uvedeneacute rozděleniacute pozemků pak platiacute

vždy a pouze ke služebnosti jako konkreacutetniacutemu subjektivniacutemu praacutevu tedy pozemek

služebnyacute v jedneacute služebnosti může byacutet zaacuteroveň panujiacuteciacutem ve vztahu služebnosti jineacute a

naopak takteacutež je tomu i v přiacutepadě charakterizace pozemku jako pozemku panujiacuteciacuteho Je

však možnaacute kumulace i takovyacutem způsobem kdy je služebnyacute pozemek pozemkem

služebnyacutem v raacutemci viacutecero služebnostiacute

III 2421URČITOSTPOZEMKUAMIacuteSTAVYacuteKONUSLUŽEBNOSTI

Pro zřiacutezeniacute služebnosti mezi určityacutemi pozemky je nutno klaacutest na tyto pozemky

určiteacute podmiacutenky Na prvniacutem miacutestě je podmiacutenka kteraacute je jistě vlastniacute každeacutemu praacutevniacutemu

eadem servitus eiusdem fundi amitti aliter non posset nisi eodem tempore etiam per medium fundum aqua duci desisset aut omnium tria simul praedia unius domini facta essent (Tři navazujiacuteciacute pozemky naacuteležiacute třem vlastniacutekům Vlastniacutek spodniacuteho pozemku nabyl služebnosti vody z vrchniacuteho pozemku pro spodniacute pozemek a se souhlasem vlastniacuteka veacutest vodu skrze prostředniacute pozemek na sveacute pole Poteacute tento koupil vrchniacute pozemek a spodniacute na kteryacute přivaacuteděl vodu prodal Otaacutezkou je zdali spodniacute pozemek ono praacutevo vody pozbyl neboť oba pozemky se naacuteležely jedineacutemu vlastniacuteku a samy sobě sloužit nemohou Popiacuteraacutem že by služebnost zanikla neboť pozemek přes kteryacute se vede voda naacuteležel jineacutemu a jakkoliv neniacute možno zřiacutedit služebnost aby z vrchniacuteho pozemku přiteacutekala na spodniacute než přes prostředniacute tak i služebnost vůči tomuto pozemku nemůže zaniknout jinak nežli když v teacutemže čase takeacute bude zanechaacuteno vedeniacute vody přes prostředniacute pozemek nebo když v teacutemže čase všechny tři pozemky budou naacuteležet jednomu vlastniacuteku) V posledniacutem uvedeneacutem pak je zjevneacute použitiacute pojmů jak agris tak fundi a praedium zaacuteroveň

64

uacutekonu a snad tiacutem přeneseně takeacute každeacutemu praacutevniacutemu vztahu Je tedy nutneacute aby byly

pozemky ktereacute jsou služebnostiacute vaacutezaacuteny dostatečně určitě a jednoznačně určeny Pojetiacute

je zde však zcela otevřeně odlišneacute od pojetiacute současneacuteho a to předevšiacutem v souvislosti

s postupnou rigidizaciacute pozemků a jejich limitace Paulus uvaacutediacute že je možno zřiacutedit (nebo

naopak vzdaacutet se) služebnosti pouze ve vztahu k bdquocertam partem fundildquo100 podobně

hovořiacute i Proculus Pomponiovyacutemi slovy o pars fundi alia101 Je tedy zjevneacute že

služebnost může byacutet zřiacutezena jak k pozemku tak k jeho čaacutesti nutno ovšem dodat k jeho

certam partem kteraacute ovšem diacuteky sveacute určitosti je teacuteměř samostatnyacutem novyacutem

pozemkem

Vyacuteše uvedeneacute uacutevahy je však zapotřebiacute daacutet do souvislosti se samotnyacutem miacutestem

realizace a miacutestem vyacutekonu služebnosti Toto je v přirozeneacute souvislosti s uvedenyacutem

pozemkem avšak nikoli bez dalšiacuteho V souvislosti se služebnostmi se totiž objevuje

velice podstatnaacute otaacutezka a sice jestli totuts fundus servit tedy zdali sloužiacute celyacute

pozemek102 Takoveacuteto pravidlo vyplyacutevaacute z mnohyacutech fragmentů a to do značneacute miacutery

jednoznačně103 avšak neniacute možno jej braacutet jako reaacutelnyacute způsob vyacutekonu služebnostiacute ale

spiacuteše jako určitou maximu Naproti tomu existujiacute zcela jasnaacute omezeniacute širokeacute možnosti

vyacutekonu služebnosti na celeacutem pozemku a to předevšiacutem ve smyslu ochrany vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku respektive dodrženiacute zaacutesady že vyacutekon služebnosti maacute se diacutet

civiliter modo tedy šetrnyacutem způsobem104 Poměrně ilustrativně popisuje situaci Celsus

když uvaacutediacute pro přiacutepad cesty že nejen mohou byacutet některeacute čaacutesti pozemku z vyacutekonu

100 Dig 816 (Paul lib 21 ad ed) Ad certam partem fundi servitus tam remitti quam constitui

potest (K určiteacute čaacutesti pozemku může služebnost jak zaniknout tak byacutet zřiacutezena) 101 Dig 8324 (Pomp lib 33 ad sab) Ex meo aquae ductu labeo scribit cuilibet posse me vicino

commodare proculus contra ut ne in meam partem fundi aliam quam ad quam servitus adquisita sit uti ea possit proculi sententia verior est (Na meacutem vodovodu piacuteše Labeo mohu nechat podiacutelet se jakeacutehokoliv souseda Proculus odporuje neboť ani pro jinou čaacutest meacuteho pozemku než pro kterou bylo nabyto vodovodu nemůže byacutet tohoto užiacutevaacuteno Proculova věta je pravdivějšiacute)

102 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 128 či Dig 8321 (Paul lib 15 ad sab) Si mihi concesseris iter aquae per fundum tuum non destinata parte per quam ducerem totus fundus tuus serviet (Jestliže mi svoliacuteš převaacutedět vodu přes tvůj pozemek aniž bys určil jeho čaacutest přes niž maacute byacutet vedena celyacute tvůj pozemek sloužiacute)

103 Viz Dig 83131 (Iav lib 10 ex cass) Si totus ager itineri aut actui servit dominus in eo agro nihil facere potest quo servitus impediatur quae ita diffusa est ut omnes glaebae serviant aut si iter actusve sine ulla determinatione legatus est modo determinabitur et qua primum iter determinatum est ea servitus constitit ceterae partes agri liberae sunt igitur arbiter dandus est qui utroque casu viam determinare debet (Překlad viz sub 99)

104 Jak o tom svědčiacute kupřiacutekladu Pomponius Dig 8322 (Pomp lib 33 ad sab) Sed quae loca eius fundi tunc cum ea fieret cessio aedificiis arboribus vineis vacua fuerint ea sola eo nomine servient (Avšak ty čaacutesti onoho pozemku kteryacute byl převeden nejsou nijak zastavěny jsou bez stromů či bez vinic tento tedy samotnou půdou sloužiacute služebnostiacute)

65

služebnosti vyloučeny ale i jakyacutem způsobem maacute probiacutehat samotnyacute vyacutekon služebnosti

Podle Celsa jsou vyloučeny ze služebnosti cesty prostory domu vinice a obecně

stanovuje že maacute cesta veacutest tudy (tedy maacute k cestě byacutet využiacutevaacuteno takovyacutech prostorů) kde

takovaacuteto činnost nejmeacuteně škodiacute vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku respektive

služebneacutemu pozemku jako takoveacutemu105 Neniacute tedy zcela na vůli vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku kudy bude svoji cestu využiacutevat avšak je možno řiacuteci že vyjma těchto

uvedenyacutech omezeniacute může chodit či jezdit kdekoliv Bylo by tedy možno připustit

situaci že zatiacutemco jeden den prochaacuteziacute či projiacuteždiacute jednou čaacutestiacute pozemku druhyacute den čaacutestiacute

druhou a třetiacute opět jinde kupřiacutekladu tam kde se raacuteda sluniacute manželka vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku Pokud by takovaacuteto uacutevaha byla rozvedena i na praacutevo vedeniacute vody

tak pak vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku mohl jeden den vykopat kanaacutelek v jedneacute čaacutesti

pozemku avšak druhyacute den jej zahrnout a kopat o metr vedle či na druheacute straně

pozemku Takovyacuteto přiacutestup by bezesporu představoval poměrně velkeacute omezeniacute

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku a do značneacute miacutery i devastaci jeho hodnoty Již vyacuteše

zmiacuteněnyacute Celsův fragment106 však jasně zamezuje takoveacutemuto konaacuteniacute ve smyslu praacuteva

vedeniacute vody kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn postavit určitou vodovod a

technickaacute zařiacutezeniacute tak aby to bylo pro něho vyacutehodneacute a aby to i co nejmeacuteně škodilo

užiacutevaacuteniacute služebneacuteho pozemku poteacute však již uloženiacute a prostor kde se tato technickaacute

zařiacutezeniacute nachaacutezejiacute nesmiacute měnit Je tedy zjevneacute že totus fundus sevit plně toliko na

počaacutetku služebnosti a i to s jistyacutemi vyacutehradami Pro přiacutepad vedeniacute cesty přes ciziacute

pozemek pak lze vidět pravidla zcela analogickaacute107 tedy tam kde je na počaacutetku cesta

105 Dig 819 (Cels lib 5 dig) Si cui simplicius via per fundum cuiuspiam cedatur vel

relinquatur in infinito videlicet per quamlibet eius partem ire agere licebit civiliter modo nam quaedam in sermone tacite excipiuntur non enim per villam ipsam nec per medias vineas ire agere sinendus est cum id aeque commode per alteram partem facere possit minore servientis fundi detrimento verum constitit ut qua primum viam direxisset ea demum ire agere deberet nec amplius mutandae eius potestatem haberet sicuti sabino quoque videbatur qui argumento rivi utebatur quem primo qualibet ducere licuisset posteaquam ductus esset transferre non liceret quod et in via servandum esse verum est (Jestliže je komu převedena nebo zanechaacutena cesta přes něčiacute pozemek a to bez určeniacute tedy přes jakoukoliv jeho čaacutest může pak chodit a jezdit ale obezřetnyacutem způsobem Platiacute však i to co se mlčky předpoklaacutedaacute neniacute dovoleno chodit nebo jezdit přiacutemo přes dům samotnyacute nebo prostředkem vinic jestliže je toteacutež se stejnou pohodlnostiacute možno činit jinou čaacutestiacute pozemku s tiacutem že se tak meacuteně uškodiacute služebneacutemu pozemku Jako spraacutevneacute se jeviacute když tudy kudy byla prve směrovaacutena cesta maacute se nadaacutele chodit nebo jezdit aniž by ji nadaacutele bylo možno změnit Takto se jevilo i Sabinovi kteryacute užil přirovnaacuteniacute k potoku kteryacute nejprve maacute možnost teacuteci kudy chce poteacute je již veden bez možnosti změny Je spraacutevneacute naacutesledovat toto i v přiacutepadě cest)

106 Viz sub 105 107 Dig 8661 (Cels lib 5 dig) Si ego via quae nobis per vicini fundum debebatur usus fuero

tu autem constituto tempore cessaveris an ius tuum amiseris et e contrario si vicinus cui via per nostrum fundum debebatur per meam partem ierit egerit tuam partem ingressus non fuerit an partem

66

vybudovaacutena či ktereacute čaacutesti pozemku je jako cesty využiacutevaacuteno tam se maacute nachaacutezet i

nadaacutele a bez důvodů ji nelze měnit V souvislosti se vznikem služebnosti na zaacutekladě

odkazu pak vznikajiacute dalšiacute otaacutezky praacutevě za uacutečelem určeniacute konkreacutetniacuteho raacutemce a

konkreacutetniacuteho prostoru realizace služebnosti Je zde možno vidět dvě možnosti a to podle

toho jakyacutem druhem legaacutetu maacute byacutet služebnost zřiacutezena Maacute-li tak byacutet na zaacutekladě legaacutetu

damnačniacuteho pak vznikaacute obligačniacute vztah na zaacutekladě něhož je dědici umožněno stanovit

služebnost bdquoper quam partem velitldquo108 Opačnaacute je však situace v přiacutepadě legaacutetu

vindikačniacuteho jak svědčiacute o takoveacuteto skutečnosti Iavolenus109 Za pozornost v Iavolenově

textu bezesporu takeacute stojiacute zmiacutenka o tom že ceterae partes agri liberae sunt tedy je

zřejmeacute že pojetiacute zatiacuteženosti celeacuteho pozemku služebnostiacute neniacute zcela nepochybneacute a

předevšiacutem zcela bezvyacutehradneacute Na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho je však možno řiacuteci že je

patrnyacute rozdiacutel mezi pozemkem služebnyacutem a miacutestem (prostorem) vyacutekonu služebnosti kdy

prvniacute je zcela nezaacutevislyacute na zaacutesadě že služebnost maacute fungovat civiliter modo ale naopak

na něho působiacute jineacute zaacutesady a pravidla (kupřiacutekladu ona maxima objektivniacute potřeby

pozemku) proti tomy pak druhyacute je přiacutemo podřiacutezen vyacutekonu služebnosti civiliter modo a

jineacute zaacutesady ktereacute jsou vaacutezaacuteny na pozemky ve vztahu služebnosti se tohoto netyacutekajiacute110

tuam liberaverit celsus respondit si divisus est fundus inter socios regionibus quod ad servitutem attinet quae ei fundo debebatur perinde est atque si ab initio duobus fundis debita sit et sibi quisque dominorum usurpat servitutem sibi non utendo deperdit nec amplius in ea re causae eorum fundorum miscentur nec fit ulla iniuria ei cuius fundus servit immo si quo melior quoniam alter dominorum utendo sibi non toti fundo proficit (Jestliže jaacute jsem použil cestu kteraacute naacutem přiacuteslušiacute přes sousedův pozemek ty ale přestaneš po patřičnou dobu ji užiacutevat zdalipak tveacute praacutevo zanikaacute A naopak jestliže soused ktereacutemu naacuteležiacute cesta přes naacuteš pozemek chodiacute a jezdiacute přes moji čaacutest pozemku na tvoji však nevstupuje zdali se tvoje čaacutest osvobodiacute Celsus odpoviacutedaacute Jestliže je pozemek rozdělen mezi spoluvlastniacuteky do určenyacutech čaacutestiacute pak služebnost zachovaacutevaacute ten pozemek kteryacute je povinen Podobně je tomu jako když od počaacutetku byly služebnostiacute povinny dva pozemky a jeden z vlastniacuteků si sobě služebnost užiacutevaacuteniacutem přivlastniacute sobě pak takeacute neužiacutevaacuteniacutem ztratiacute Aniž často se tak děje z uvedenyacutech důvodů jsou pozemky spojovaacuteny aniž by bylo to na uacutejmu toho jehož pozemku se sloužiacute nebo snad leacutepe užiacutevaacuteniacute druheacuteho vlastniacuteka prospiacutevaacute jemu nikoliv celeacutemu pozemku)

108 Dig 8326 (Paul lib 47 ad ed) Si via iter actus aquae ductus legetur simpliciter per fundum facultas est heredi per quam partem fundi velit constituere servitutem si modo nulla captio legatario in servitute fit (Jestliže cesta stezka pěšina nebo vodovod byl odkaacutezaacuten prostě přes pozemek volba je na dědici zřiacutedit služebnost přes kterou čaacutest pozemku chce tak aby na legataacuteři nebylo učiněno žaacutedneacute pletichy)

109 Dig 83131 (Iav lib 10 ex cass) Viz sub 103 110 Viz bliacuteže kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit 129 ndash 130 či B Biondi Le servitugrave

prediali nel diritto romano Milano Giuffregrave 1954 str 299 et al S Perozzi Sulla struttura delle servitugrave prediali nel diritto romano in S Perozzi Scritti giuridici 2 Milano Giuffregrave 1948 str 34 et al

67

III 2422PLURALITAPOZEMKŮVRAacuteMCISLUŽEBNOSTI

Již vyacuteše bylo naznačeno že si lze představit situaci kdy na jedneacute či druheacute straně

služebnosti bude nikoliv jeden pozemek ale pozemků viacutece Takoveacuteto přiacutepady nejsou

pouze teoretickyacutemi konstrukcemi ale vzchaacutezejiacute z reaacutelnyacutech probleacutemů a vztahů mezi

sousedy a je patrneacute že již sami Řiacutemaneacute se s takovyacutemito otaacutezkami museli vypořaacutedat

Jasnyacutem důkazem že takoveacuteto situace znaacute i řiacutemskeacute praacutevo může byacutet Iulianův text

kde autor hovořiacute o situaci kdy bdquotria praedia continua trium dominorum adiecta erant

imi praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per

medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum

fundum emitldquo111 Takovaacuteto situace se však nemusiacute nutně omezovat pouze na praacutevo

vedeniacute vody nikoliv nepodobně je možno čiacutest v textu Ulpianově kde bdquouna est via et si

per plures fundos imponatur cum una servitus sitldquo112 Je tedy zjevneacute že v přiacutepadě

některyacutech služebnostiacute je možno miacutet i viacutece služebnyacutech pozemků Problematika kterou se

uvedeneacute fragmenty zabyacutevajiacute pak spočiacutevaacute předevšiacutem v určeniacute způsobů zaacuteniku a obecně

dynamiky takovyacutechto služebnostiacute a to praacutevě vzhledem k tomu že zde je viacutece subjektů

nežli obvykleacute dvě osoby Uvedeneacute otaacutezky pak budou zmiacuteněny daacutele předevšiacutem

v souvislosti se způsoby zaacuteniku služebnostiacute

Vyacuteše bylo však taktně zamlčeno zdali může byacutet v jedneacute služebnosti uacutečastno viacutece

panujiacuteciacutech pozemků Takovaacuteto otaacutezka se pojiacute se samotnou podstatou služebnostiacute

Služebnost je jak bylo již uvedeno praacutevo vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku působit na

pozemek služebnyacute Jakyacutem způsobem je však možno popsat situaci kdy takoveacuteto

111 Dig 8331 (Iul lib 2 ex minic) Tria praedia continua trium dominorum adiecta erant imi

praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum fundum emit deinde imum fundum in quem aquam induxerat vendidit quaesitum est num imus fundus id ius aquae amisisset quia cum utraque praedia eiusdem domini facta essent ipsa sibi servire non potuissent negavit amisisse servitutem quia praedium per quod aqua ducebatur alterius fuisset et quemadmodum servitus summo fundo ut in imum fundum aqua veniret imponi aliter non potuisset quam ut per medium quoque fundum duceretur sic eadem servitus eiusdem fundi amitti aliter non posset nisi eodem tempore etiam per medium fundum aqua duci desisset aut omnium tria simul praedia unius domini facta essent (Překlad viz sub 99)

112 Dig 8318 (Ulp lib 14 ad sab) Una est via et si per plures fundos imponatur cum una servitus sit denique quaeritur an si per unum fundum iero per alium non per tantum tempus quanto servitus amittitur an retineam servitutem et magis est ut aut tota amittatur aut tota retineatur ideoque si nullo usus sum tota amittitur si vel uno tota servatur (Jedinaacute je cesta ať již je ustavena přes viacutecero pozemků a jedinaacute je i služebnost Konečně se ptaacute zda když projdu pouze přes jeden pozemek přes jinyacute po takovyacute čas aby služebnost zanikla nikoliv zda služebnost zanikne Je lepšiacute pokud se celaacute zachovaacute nebo pokud celaacute zanikne a tak jestliže žaacutednyacute neužiacutevaacute celaacute zanikne ale jestli byť jeden celaacute se zachovaacute)

68

obdobneacute praacutevo maacute viacutece pozemků či přeneseně viacutece osob Situace je jednoduššiacute tehdy

kdy participace viacutece osob na služebnosti je daacutena spoluvlastnickyacutem praacutevem těchto osob

na panujiacuteciacutem pozemku Všechny tyto osoby jsou vlastniacuteky panujiacuteciacuteho pozemku a jsou

tedy i osobami opraacutevněnyacutemi ve vztahu ke služebnosti kteraacute zniacute ve prospěch jejich

pozemku Otaacutezka participace na služebnosti je pak plně zaacutevislaacute na obdobnyacutech

pravidlech jako jineacute participace na prospěchu z pozemku zcela obecně Otaacutezkaacutem

tyacutekajiacuteciacutem se vzniku a zaacuteniku konkreacutetniacute služebnosti v takoveacuteto situaci pak bude

věnovaacutena pozornost daacutele Je však zapotřebiacute si představit i situaci kdy by měly vůči

jednomu pozemku ba co viacutece vůči jedneacute čaacutesti a způsobu naklaacutedaacuteniacute s pozemkem byacutet

opraacutevněno viacutece pozemků různyacutech vlastniacuteků Situaci je možno uveacutest na přiacutekladu kdy by

někdo měl praacutevo cesty přes ciziacute pozemek a jinyacute toteacutež praacutevo přes tentyacutež pozemek

(kupřiacutekladu proto že se jednaacute o řadu po sobě jdouciacutech pozemků) V takoveacuteto situaci je

možno na věc nahliacutežet různyacutemi způsoby jednak tiacutem že opraacutevněnyacutemi budou oba

pozemky tedy i oba vlastniacuteci v takoveacutemto přiacutepadě se ovšem objevuje nemaacutelo těžkostiacute

Pro miacuteru zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku je nutno stanovit jakousi objektivniacute potřebu

panujiacuteciacuteho pozemku Jestliže jsou tyto pozemky dva pak platiacute jejich průměr či je nutno

jejich potřeby sečiacutest Toto souvisiacute i s miacuterou participace pozemků a jejich vlastniacuteků na

daneacutem pozemku tedy je nutno obdobně jako u spoluvlastnickeacuteho praacuteva neboť

takovouto situaci nelze než přirovnat ke spoluvlastnictviacute respektive bdquospolu-držběldquo

jedneacute služebnosti určit poměry v nichž se na daneacutem praacutevu budou vlastniacuteci panujiacuteciacutech

pozemků podiacutelet Nikoliv nepodobneacute těžkosti přichaacutezejiacute tehdy jestliže dochaacuteziacute

k určityacutem změnaacutem na pozemku samotneacutem ndash měniacute se jeho objektivniacute potřeba Konečně

je nutno vytvořit speciaacutelniacute pravidla pro vznik takoveacuteto služebnosti tedy zda se tak musiacute

staacutet najednou jakyacutem způsobem se přiacutepadně může jinaacute osoba bdquopřipojitldquo ke služebnosti a

naproti tomu obdobnaacute pravidla pro zaacutenik takoveacutehoto praacuteva Pokud je však přistupovaacuteno

ke každeacutemu jednotliveacutemu praacutevu zvlaacutešť tedy v duchu bdquokolik panujiacuteciacutech pozemků tolik

služebnostiacuteldquo pak lze předejiacutet mnohyacutem podobnyacutem těžkostem Na druheacute straně se však

tiacutemto znemožniacute vyacuteraznějšiacute vzaacutejemnaacute provaacutezanost věcnyacutech praacutev pozemků což ovšem

neniacute možno bez dalšiacuteho označit za ryze negativniacute skutečnost Věcnyacutem praacutevům obecně

jakožto nejsilnějšiacute moci a nejzaacutesadnějšiacutemu praacutevu nad věciacute jistě svědčiacute jasnost zřejmost

a vyacuteraznaacute provaacutezanost nemusiacute byacutet vždy viacutetanaacute113 Lze tedy považovat za poněkud

113 Pouze pro srovnaacuteniacute je možno uveacutest přiacuteklad praacuteva zaacutestavniacuteho ktereacute byť je institutem vyacuterazně

69

přiacuteznivějšiacute pokud se nahliacutežiacute na praacuteva jednotlivyacutech panujiacuteciacutech pozemků jako na praacuteva

samostatnaacute Takovyacuteto zaacutevěr lze přisoudit i praacutevu řiacutemskeacutemu neboť v pramenech zcela

schaacuteziacute vyacuteše uvedenaacute (a nutnaacute) pravidla pro spraacutevu služebnostiacute s pluralitou pozemků na

straně panujiacuteciacute a konečně může byacutet podpůrnyacutem argumentem i současneacute soukromeacute

praacutevo ktereacute zastaacutevaacute naacutezor že počet panujiacuteciacutech pozemků by měl odpoviacutedat i počtu

služebnostiacute114

III 2423POZEMKYINAEXTRA COMMERCIUM

Otaacutezka zdali je věc in commercium či extra je jednou z nejzaacutekladnějšiacutech a

nejdůležitějšiacutech otaacutezek vaacutezanyacutech na věcnaacute praacuteva neboť odpověď na tuto otaacutezku

zpravidla určuje možnost zdali na daneacute věci bude moci byacutet (soukromeacute) věcneacute praacutevo či

nikoliv Nelze řiacuteci že by na re extra commercium nemohlo vězet žaacutedneacute praacutevo (viz

kupřiacutekladu znaacutemyacute iter ad sepulchrum jehož opraacutevněniacute se odviacutejiacute od onoho hrobu)115

avšak praacuteva kteraacute by mohla na danou věc byacutet vaacutezaacutena jsou spiacuteše vyacutejimkou Vyacuteznamneacute

je rovněž rozlišeniacute zdali se pozemek extra commercium nachaacuteziacute v potenciaacutelniacute

služebnosti na straně služebneacute či naopak na straně panujiacuteciacute

Do jisteacute miacutery jednoduššiacute je situace v přiacutepadě pozemku služebneacuteho Jestliže tento

neniacute schopen s neacutest vlastnickeacute praacutevo pak se maacute za to že neniacute schopen sneacutest ani břiacutemě

služebnosti tedy věcneacuteho praacuteva zcela obecně Justiniaacutenskaacute Digesta nepodaacutevajiacute sice o

daneacute otaacutezce přesnou odpověď reagujiacute však na jednotlivaacute praacuteva a na jednotliveacute přiacutepady

kde se zřejmě někdo pokusil takoveacuteto služebnosti zřiacutedit avšak takovyacuteto vztah byl

hraničniacutem a specifickyacutem diacuteky nejrůznějšiacutem souběhům pluralitaacutem nabyacutevaacute mnohdy v subjektivniacutem smyslu vskutku nepřehlednyacutech charakteristik ktereacute by ovšem u služebnostiacute byly navyacutesost negativniacute

114 Viz kupřiacutekladu A GambaroU Morello Trattato dei diritti reali 2 Milano Giuffregrave 2011 str 233

115 Viz konfrontace Dig 851 (Ulp lib 14 ad ed) Actiones de servitutibus rusticis sive urbanis eorum sunt quorum praedia sunt sepulchra autem nostri dominii non sunt adquin viam ad sepulchrum possumus vindicare (Žaloby ze služebnostiacute venkovskyacutech nebo městskyacutech jsou těch čiacute jsou pozemky Hroby nicmeacuteně nejsou našiacutem vlastnictviacutem přesto však můžeme si vindikovat cestu k hrobu) A na druheacute straně Dig 11712pr (Ulp lib 25 ad ed) Si quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum non habeat et a vicino ire prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum habeat non tamen hoc rescriptum quod impetrandi dat facultatem etiam actionem civilem inducit sed extra ordinem interpelletur praeses et iam compellere debet iusto pretio iter ei praestari ita tamen ut iudex etiam de opportunitate loci prospiciat ne vicinus magnum patiatur detrimentum (Překlad viz sub 21) Zde je probleacutem vaacutezaacuten mimo jineacute i na formulaci sepulchrum habere

70

shledaacuten v rozporu s praacutevem O skutečnosti že na re extra commercium nelze zřiacutedit

služebnosti svědčiacute Iavolenova slova kteraacute teacuteto služebnosti zamezujiacute jestliže nenaacuteležiacute

věc pod humani iuris v daneacutem přiacutepadě zamezujiacute jestliže by služebnyacutem pozemkem

mělo byacutet miacutesto hrobu116 Jineacute fragmenty se pak věnujiacute situaci obdobneacute avšak věnovaneacute

jineacute kategorii rei extra commercium kdy kupřiacutekladu překaacutežiacute vzniku služebnosti je-li

pozemek veřejnou cestou117 Zcela specifickou uacutepravu pak v řiacutemskeacutem praacutevu maacute moře

respektive mořskyacute břeh Zde je však i přesto poměrně jednoznačneacute stanovisko

Ulpianovo ktereacute uvaacutediacute že neniacute možno k moři služebnost zřiacutedit118 Naproti tomu je

možno miacutet k mořskeacutemu břehu určitaacute specifickaacute praacuteva119 Lze tedy řiacuteci že podle

116 Dig 844 (Iav lib 10 ex cass) Caveri ut ad certam altitudinem monumentum aedificetur

non potest quia id quod humani iuris esse desiit servitutem non recipit sicut ne illa quidem servitus consistere potest ut certus numerus hominum in uno loco humetur (Zajistit si aby se pomniacutek stavěl do určiteacute vyacuteše neniacute možno neboť tam kam praacutevo lidiacute nezasahuje služebnost neniacute možno nabyacutet Ani v tom nemůže spočiacutevat služebnost aby byl pohřben na jednom miacutestě určityacute počet lidiacute)

117 Dig 81142 (Paul lib 15 ad sab) Publico loco interveniente vel via publica haustus servitus imponi potest aquae ductus non potest a principe autem peti solet ut per viam publicam aquam ducere sine incommodo publico liceat sacri et religiosi loci interventus etiam itineris servitutem impedit cum servitus per ea loca nulli deberi potest (Přes veřejnyacute prostor nebo veřejnou cestu lze zřiacutedit služebnost čerpaacuteniacute vody vodovod však nelze Často byacutevaacute žaacutedaacuten ciacutesař aby bylo dovoleno veacutest vodu přes veřejnou cestu a to bez nepohodliacute veřejnosti Přes posvaacutetnaacute a zasvěcenaacute rovněž neniacute možno veacutest služebnost pěšiny tato miacutesta tak nikomu nemohou sloužit služebnostiacute) Či Dig 821pr (Paul lib 21 ad ed) Si intercedat solum publicum vel via publica neque itineris actusve neque altius tollendi servitutes impedit sed immittendi protegendi prohibendi item fluminum et stillicidiorum servitutem impedit quia caelum quod supra id solum intercedit liberum esse debet (Jestliže je mezilehlyacute veřejnyacute prostor nebo veřejnaacute cesta ani pěšině ani stezce ale ani služebnosti nestavět vyacuteše toto nepřekaacutežiacute Ale opřeniacute stavby zřiacutezeniacute vyacuteklenku takeacute služebnosti strouhy a okapu toto překaacutežiacute neboť obloha nad oniacutem mezilehlyacutem prostorem musiacute zůstat volnaacute) Konečně Dig 393173 (Paul lib 15 ad plaut) Sic et si non proximo meo praedio servitutem vicinus debeat sed ulteriori agere potero ius esse mihi ire agere ad illum fundum superiorem quamvis servitutem ipse per fundum meum non habeam sicut interveniente via publica vel flumine quod vado transiri potest sed loco sacro vel religioso vel sancto interveniente quo fas non sit uti nulla eorum servitus imponi poterit (Tak i jestliže je soused povinen nikoliv nejbližšiacutemu meacutemu pozemku ale vzdaacutelenějšiacutemu mohu žalovat na to že mi naacuteležiacute praacutevo chodit nebo jezdit na onen pozemek vrchnějšiacute ačkoliv služebnost samotnou přes vlastniacute pozemek nemaacutem stejně pokud je mezilehlaacute veřejnaacute cesta nebo řeka kterou je možno přejiacutet brodem Ale na mezilehleacute posvaacutetneacute nebo zasvěceneacute miacutesto ktereacute praacutevem neniacute možno užiacutevat žaacutednaacute služebnost nemůže byacutet vložena)

118 Dig 8413pr (Ulp lib 6 opin) Venditor fundi geroniani fundo botriano quem retinebat legem dederat ne contra eum piscatio thynnaria exerceatur quamvis mari quod natura omnibus patet servitus imponi privata lege non potest quia tamen bona fides contractus legem servari venditionis exposcit personae possidentium aut in ius eorum succedentium per stipulationis vel venditionis legem obligantur (Prodejce geronianskeacuteho pozemku botrianskeacutemu pozemku kteryacute si ponechal vyhradil si že nebude proti tomuto vykonaacutevaacuten lov tuňaacuteků Ačkoliv vůči moři jež z povahy se oteviacuteraacute všem soukromyacutem jednaacuteniacutem neniacute možno zřiacutedit služebnost přesto však dobraacute viacutera vyžaduje dodržovat ujednaacuteniacute prodeje a osoby v držbě a jejich praacutevniacute naacutesledniacuteci jsou zavaacutezaacuteny ujednaacuteniacutem stipulace nebo prodeje)

119 Viz kupřiacutekladu Dig 41114pr (Ner lib 5 membr) Quod in litore quis aedificaverit eius erit nam litora publica non ita sunt ut ea quae in patrimonio sunt populi sed ut ea quae primum a natura prodita sunt et in nullius adhuc dominium pervenerunt nec dissimilis condicio eorum est atque piscium et ferarum quae simul atque adprehensae sunt sine dubio eius in cuius potestatem pervenerunt dominii fiunt (To co někdo postavil na břehu moře jemu naacuteležiacute neboť veřejneacute břehy nejsou takoveacute ktereacute jsou ve vlastnictviacute naacuteroda ale takoveacute ktereacute jsou nejprve tvořeny přiacuterodou a k nimž vlastnickeacute praacutevo nevzniklo Však jejich podmiacutenky jsou podobneacute jako u ryb a divokyacutech zviacuteřat ktereacute stejně když jsou

71

řiacutemskeacuteho praacuteva je služebnost jakožto věcneacute praacutevo vyloučena ve smyslu zatiacuteženiacute rerum

extra commercium Takovaacuteto věc by měla byacutet prosta všech praacutevniacutech zaacutetěžiacute a všech

věcnyacutech praacutev a to přirozeně včetně služebnostiacute

Jistyacutem způsobem obtiacutežnějšiacute je ovšem odpověď tehdy kdy přiacutepadnyacute panujiacuteciacute

pozemek by měl miacutet charakter rei extra commercium Zde neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě

možno přijmout analogickyacute naacutezor že res extra commercium nemůže zastaacutevat uacutelohu

panujiacuteciacuteho pozemku V přiacutepadě panujiacuteciacuteho pozemku zaacuteležiacute do jisteacute miacutery jak na typu

služebnosti kteraacute by měla byacutet ve prospěch tohoto pozemku zřiacutezena tak ale i na

charakteru a typu rei extra commercium samotneacute Pokud se jednaacute o res religiosae pak

zde již byla vyacuteše uvedena možnost aby takovyacuteto pozemek byl charakterizovaacuten jako

panujiacuteciacute120 Jestliže ovšem neniacute res religiosa v něčiacutem vlastnictviacute je pak nutno

odpovědět takeacute na otaacutezku kdo je oniacutem opraacutevněnyacutem či opraacutevněnyacutemi na zaacutekladě takoveacuteto

služebnosti Nastiacuteněnaacute otaacutezka je poměrně jednoznačně řešena za pomoci institutu iuris

sepulchri kdy toto praacutevo naacuteležiacute buď rodině nebo dědicům pohřbeneacuteho121 V daneacute

souvislosti pak jistě stojiacute takeacute za zmiacutenku že služebnost ke hrobu bdquoprivati iuris manetldquo

tedy na rem extra commercium navazuje přiacutemo soukromeacute praacutevo Takovaacuteto skutečnost je

pak o to vyacutejimečnějšiacute že mezi jinyacutemi věcmi vyloučenyacutemi z obchodu se nachaacutezejiacute věci

jejichž všeobecneacutemu užiacutevaacuteniacute svědčiacute veřejnyacute zaacutejem či minimaacutelně zaacutejem naacuteboženskyacute

Jednaacute se předevšiacutem o věci ktereacute jsou charakterizovaacuteny jako rei publicae in publico

uchopena naacuteležiacute bez pochybnostiacute tomu pod jehož mociacute se ocitla) A Dig 411141 (Ner lib 5 membr) Illud videndum est sublato aedificio quod in litore positum erat cuius condicionis is locus sit hoc est utrum maneat eius cuius fuit aedificium an rursus in pristinam causam reccidit perindeque publicus sit ac si numquam in eo aedificatum fuisset quod propius est ut existimari debeat si modo recipit pristinam litoris speciem (Je k uacutevaze jakeacute podmiacutenky bude miacutet daneacute miacutesto jestliže dům kteryacute byl postaven na břehu byl zničen tedy zda bude naacuteležet tomu čiacute byla budova nebo se navraacutetiacute do původniacuteho stavu nebo se konečně stane veřejnyacutem jako kdyby na něm nebylo stavěno Je snad nejvhodnějšiacute jak bylo již uvedeno jestliže nabude takoveacuteho charakteru jako měl předtiacutem) Daacutele pak viz G Grosso Le servitugrave op cit str 142 143

120 Viz Dig 81141 (Paul lib 15 ad sab) Servitus itineris ad sepulchrum privati iuris manet et ideo remitti domino fundi servientis potest et adquiri etiam post religionem sepulchri haec servitus potest (Překlad viz sub 21) A tomu teacutež Dig 851 (Ulp lib 14 ad ed) Actiones de servitutibus rusticis sive urbanis eorum sunt quorum praedia sunt sepulchra autem nostri dominii non sunt adquin viam ad sepulchrum possumus vindicare (Překlad viz sub 115)

121 Viz Dig 1175 (Gai lib 19 ad ed prov) Familiaria sepulchra dicuntur quae quis sibi familiaeque suae constituit hereditaria autem quae quis sibi heredibusque suis constituit (Rodinnyacutemi hroby se nazyacutevajiacute takoveacute ktereacute kdo určil sobě a svojiacute rodině dědickyacutemi potom takoveacute ktereacute kdo určil sobě a svyacutem dědicům) Bliacuteže pak C Sanfilippo Istituzioni di diritto romano Roma Rubbettino 1996 str 78 V Scialoja Teorie 1 op cit str 170 et al a takeacute M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 379 a literatura tam uvedenaacute (pozn 32 ale i 33)

72

usu122 Takovyacutem přiacutekladem jsou třeba veřejneacute stoky123 ktereacute mnohdy probiacutehaly i pod

soukromyacutem pozemkem či se podobně jako služebnosti na majetek vaacutezaly Jinyacutem

podobnyacutem přiacutekladem mohou byacutet zařiacutezeniacute opačneacuteho charakteru a sice akvadukty a

vodovody obecně kdy mohou miacutet vztah a disponovat určityacutemi praacutevy i vůči sousedniacutem a

okolniacutem pozemkům124 Lze tedy konstatovat že ve specifickyacutech situaciacutech může a byacutevaacute i

věc povahou extra commercium zaacuteroveň panujiacuteciacute věciacute v raacutemci služebnosti O vyacutekonu

takoveacuteto služebnosti pak platiacute to co o praacutevech vůči takoveacuteto věci neboť i vůči rei extra

commercium jak bylo vyacuteše uvedeno lze miacutet nějakaacute praacuteva tyto pak určujiacute kdo bude

moci jednat v přiacutepadě služebnosti jako v přiacutepadě itineris ad sepulchrum jsou tomu

dědicoveacute či rodina tak v přiacutepadě věciacute veřejnyacutech tomu často bude přiacutemo obec

III 2424RES NULLIUSVRAacuteMCISLUŽEBNOSTIacute

Vyacuteše již bylo řečeno že služebnosti jsou jednou ze zaacutekladniacutech čaacutestiacute skupiny

kterou středověciacute praacutevniacuteci označovali jako iura in re aliena tedy věcnaacute praacuteva k věci

122 Viz L Heyrovskyacute op cit str 301 et al k tomu takeacute viz drobně odlišně V Scialoja Teorie

1 op cit str 126 a 204 et al 123 Viz kupřiacutekladu Dig 4323115 (Ulp lib 71 ad ed) Deinde ait praetor quod in cloaca

publica factum sive ea immissum habes quo usus eius deterior sit fiat restituas item ne quid fiat immittaturve interdicam (Pak řekl praetor Kdo na veřejneacute stoce něco učinil nebo do niacute něco vhodil co jejiacute užiacutevaacuteniacute mohlo zhoršit maacute toto navraacutetit Takeacute zakazuji aby někdo něco naň činil nebo v niacute něco vhazoval)

124 Viz napřiacuteklad Frontinus De aquaeductu urbis Romae 128 Posset hoc S C aequissimum videri etiam si ex re tantum publicae utilitatis ea spatia vindicarentur Multo magis autem maiores nostri admirabili aequitate ne ea quidem eripuerunt privatis quae ad modum publicum pertinebant sed cum aquas perducerent si difficilior possessor in parte vendunda fuerat pro toto agro pecuniam intulerunt et post determinata necessaria loca rursus eum agrum vendiderunt ut in suis finibus proprium ius res publica privatique haberent Plerique tamen non contenti occupasse fines ipsis ductibus manus adtulerunt per suffossa latera passim cursus aquarum tam ei qui ius aquarum impetratum habent quam ei qui quantulicumque beneficii occasione ad expugnandos rivos abutuntur Quid porro fieret si non universa ista diligentissima lege prohiberentur poenaque non mediocris contumacibus intentaretur Quare subscripsi verba legis (Toto rozhodnutiacute senaacutetu by se mohlo zdaacutet velice spravedlivyacutem zvlaacuteště když se ty prostory vyhrazujiacute pouze k veřejneacutemu užitku Avšak naši předkoveacute s obdivuhodnou spravedlnostiacute neodniacutemali soukromniacutekům ani to co patřilo do obecniacutech pozemků (ager publicus) pozemků ale když budovali vodovod a při tom se vyskytl nějakyacute neochotnyacute majitel nějakeacuteho pozemku jehož čaacutest bylo nutno ziacuteskat do naacutejmu zaplatili rovnou za celeacute pole a po určeniacute nezbytně širokeacuteho pruhu kudy měl vodovod veacutest to pole znovu prodali takže jak staacutet tak soukromniacuteci měli sveacute na sveacutem pozemku a s plnyacutemi praacutevy Mnoziacute ale byli nespokojeni s tiacutem že majiacute pozemek ohraničenyacute vodovodem a tak tu a tam navrtaacutevali stěny kanaacutelů a to jak ti kteřiacute měli povoleniacute k čerpaacuteniacute vody tak i ti kteřiacute zneužiacutevajiacute i tu nejmenšiacute přiacuteležitost kterou jim daacutevaacute ciacutesařovo beneficium k napadaacuteniacute vodovodů Co by se asi stalo kdyby všechny tyto přestupky nebyly zakaacutezaacuteny pečlivě navrženyacutem zaacutekonem a za jeho porušeniacute nehrozil viniacutekům nemalyacute trest Proto jsem připojil i samotnyacute zaacutekon) Předklad J Ctibor 2005 viz httpctibiwebzdarmaczde_Aquaeductuhtm Bližšiacute podrobnosti se nepodařilo ziacuteskat

73

ciziacute Aby však byla věc ciziacute musiacute miacutet vlastniacuteka odlišneacuteho od osoby k niacutež se daneacute praacutevo

vztahuje Pokud však věc vlastniacuteka nemaacute a to nikoliv proto že by se jednalo o re extra

commercium ale proto že nikomu vlastnickeacute praacutevo k věci nesvědčiacute a je tedy věciacute ničiacute

pak se ovšem pojmově nemůže jednat o věc ciziacute Tento teoretickyacute a terminologickyacute

vstup pouze ukazuje jakyacute vliv i na samotnou podstatu služebnostiacute mohou miacutet situace

kdy se jeden druhyacute nebo snad i oba pozemky stanou věcmi ničiacutemi či jimi jsou

Na prvniacutem miacutestě je nutno se zamyacutešlet nad situaciacute kdy určitaacute věc již res nullius

je a na takovouto někdo chce uložit služebnost či což se jeviacute jako situace poněkud

absurdniacute chce zřiacutedit služebnost v jejiacute prospěch Jestliže je věc ničiacute pak mohou vznikat

věcnaacute praacuteva k niacute pouze způsoby originaacuterniacutemi z nichž je pak pro daneacute přiacutepady možno

vziacutet v uacutevahu okupaci či přiacutepadně vydrženiacute125 V přiacutepadě okupace lze však pouze těžko

myslet že by bylo možno okupovat něco takoveacuteho jako jsou věci nehmotneacute Pokud by

měl byacutet okupovaacuten celyacute pozemek pak zde bezesporu nemusiacute byacutet většiacute probleacutem ovšem

okupovat pouze určiteacute působeniacute na pozemek je poměrně obtiacutežně definovatelneacute a to

předevšiacutem z toho důvodu že zde neniacute žaacutedneacute opačneacute strany žaacutedneacuteho protivniacuteka kteryacute

by naopak negativně vymezil takovouto věc nehmotnou tedy služebnost Situace je

naviacutec obdobnaacute jako je tomu v přiacutepadě tradice kdy neniacute možno předat v klasickeacutem

smyslu slova věc kteraacute je nehmotnaacute Pokud by tedy někdo chtěl okupovat služebnost

pak zřejmě takoveacute jednaacuteniacute bude velice jednoduše splynutelneacute s okupaciacute pozemku jako

takoveacuteho tiacutem spiacuteše tehdy pokud je služebnost spojena s nějakyacutemi vizuaacutelniacutemi jevy

V přiacutepadě služebnostiacute negativniacutech nelze pak vůbec na okupaci pomyacutešlet neboť

takoveacuteto praacutevo vůbec žaacutedneacuteho vnějšiacuteho projevu nemaacute Kdo by tedy chtěl takto na

opuštěneacutem pozemku působit nic mu nebraacuteniacute v tom aby působil prostřednictviacutem

okupace ale pozemku jako takoveacuteho nikoliv služebnosti Co se tyacuteče vydrženiacute pak to

nesnese aby věc byla věciacute ničiacute naviacutec však pro přiacutepad služebnostiacute bylo vydrženiacute

zakaacutezaacuteno lege Scribonia126 kteraacute je podle všech zdrojů ještě republikaacutenskeacuteho

125 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 90 126 Dig 413428 (Paul lib 54 ad ed) Libertatem servitutium usucapi posse verius est quia

eam usucapionem sustulit lex scribonia quae servitutem constituebat non etiam eam quae libertatem praestat sublata servitute itaque si cum tibi servitutem deberem ne mihi puta liceret altius aedificare et per statutum tempus altius aedificatum habuero sublata erit servitus (Je pravdivějšiacute že je možno vydržet svobodu od služebnosti neboť takoveacute vydrženiacute zrušil Scriboniův zaacutekon ktereacute služebnost zřizovalo nikoliv takoveacute ktereacute daacute svobodu a zaacutenik služebnosti A tak jestliže ty jsi mi služebnostiacute

74

původu127 Je tedy zřejmeacute že zřiacutezeniacute služebnosti na uacutekor věci ničiacute je spiacuteše teoretickou

konstrukciacute kteraacute však nemaacute žaacutednou oporu v pramenech Tiacutemto je zaacuteroveň a to ve vyacuteše

uvedeneacutem smyslu ukaacutezaacuteno že mnohem později vzniklyacute pojem iuris in re aliena je

vytvořen poměrně přileacutehavě neboť saacutem v sobě vylučuje praacutevě i vznik služebnosti na

uacutekor věci kteraacute neniacute ciziacute ale je pouze věciacute ničiacute Nutno si však takeacute klaacutest otaacutezku zdali

vůbec mohla vzniknout praktickaacute potřeba takoveacutehoto zřiacutezeniacute služebnosti tedy zdali

někdo mohl miacutet zaacutejem na vzniku služebnosti aniž by nemohl miacutet zaacutejem o pozemek

celyacute tiacutem spiacuteše měl-li vůči pozemku nějakeacute potřeby Přiacutepad kdy by někdo zřizoval

služebnost ve prospěch pozemku kteryacute je ničiacute je pak spiacuteše absurdniacute situaciacute a neniacute

možno jej považovat za reaacutelnyacute o čemž koneckonců svědčiacute i to že se o něm prameny

nijak nezmiňujiacute

Jinyacutem probleacutemem je však situace kdy se pozemek kteryacute je vaacutezaacuten či naopak

jemuž služebnost svědčiacute stane pozemkem ničiacutem Takovaacuteto otaacutezka je vaacutezaacutena opět na to

o jakyacute pozemek se jednaacute tedy zdali se jednaacute o pozemek služebnyacute nebo naopak

pozemek panujiacuteciacute V přiacutepadě pozemku služebneacuteho je odpověď spojena s uacutevahou jak se

dotyčnaacute věc stala věciacute ničiacute což bude zpravidla spojeno s derelikciacute Tato je spojena

s poměrně znaacutemyacutem a velkyacutem sporem dvou řiacutemskyacutech škol a sice školy sabinianskeacute proti

škole prokulianskeacute Prvniacute zastaacutevali stanovisko kdy v okamžiku opuštěniacute věci se tato

staacutevaacute věciacute ničiacute kterou je až do okamžiku kdy se jiacute ujme na zaacutekladě okupace někdo

dalšiacute V tomto mezidobiacute jak naacutezev rei nullius napoviacutedaacute takovaacuteto věc skutečně sveacuteho

paacutena nemaacute Uvedeneacute stanovisko nakonec bylo převzato do justiniaacutenskyacutech Digest128

povinen kupřiacutekladu nestavět vyacuteše a jaacute po stanovenyacute čas jsem měl postaveno vyacuteše pak služebnost zanikla)

127 Viz kupřiacutekladu V Arangio-Ruiz op cit str 244 128 Viz Dig 4171 (Ulp lib 12 ad ed) Si res pro derelicto habita sit statim nostra esse desinit

et occupantis statim fit quia isdem modis res desinunt esse nostrae quibus adquiruntur (Jestliže se věc maacute jako opuštěnaacute ihned přestaacutevaacute byacutet naše a okamžitě je k okupaci neboť stejnyacutemi způsoby věc přestane byacutet naše jako je nabyta) Dig 472435 (Ulp lib 41 ad sab) Quod si dominus id dereliquit furtum non fit eius etiamsi ego furandi animum habuero nec enim furtum fit nisi sit cui fiat in proposito autem nulli fit quippe cum placeat sabini et cassii sententia existimantium statim nostram esse desinere rem quam derelinquimus (Tak jestliže vlastniacutek to opustil kraacutedež se pak nestane ani když budu miacutet vůli ke kraacutedeži neboť nestane se kraacutedež jestliže neniacute proti nikomu spaacutechaacutena V uvedeneacutem tedy nikomu nenaacuteležiacute neboť je přijat vyacuterok Sabina a Cassia že přestaacutevaacute byacutet naše ta věc kteraacute je opuštěna) Či konečně Inst 2147 Qua ratione verius esse videtur et si rem pro derelicto a domino habitam occupaverit quis statim eum dominium effici pro derelicto autem habetur quod dominus ea mente abiecerit ut id rerum suaram esse nollet ideoque statim dominus esse desinit (Proto zdaacute se byacutet spravedlivějšiacutem aby se někdo stal vlastniacutekem v okamžiku zmocněniacute se věci kterou vlastniacutek považuje za opuštěnou Za opuštěneacute je považovaacuteno to čeho se vlastniacutek zbavil s uacutemyslem aby to viacutece nebylo součaacutestiacute jeho majetku a z tohoto

75

Naproti tomu prokulianskeacute stanovisko staacutelo na tvrzeniacute že vlastnickeacute praacutevo

derelikventovi trvaacute do doby nežli se kdo prostřednictviacutem okupace noveacute věci ujme

Pokud bude takoveacuteto prokulianskeacute stanovisko vztaženo na služebnosti věziacuteciacute na

pozemku pak vlastně k žaacutedneacute změně nedochaacuteziacute neboť nedochaacuteziacute ke změně vlastniacuteka

věci a to až do okamžiku kdy se někdo novyacute ujme věci a tiacutem i vlastnickeacuteho praacuteva

neujme Skutečnostiacute však je že převaacutežil naacutezor sabinianů kteryacute ovšem takto

jednoznačneacute stanovisko k trvaacuteniacute či naopak netrvaacuteniacute služebnosti poskytnout nemůže

V souvislosti se zcela vyacutejimečnou služebnostiacute neseniacute břemene se však objevujiacute

Labeonova slova kteraacute naznačujiacute že by služebnost mohl v takovyacutechto situaciacutech

pokračovat kdy tento uvaacutediacute že bdquoautem hanc servitutem non hominem debere sed rem

denique licere domino rem derelinquereldquo129 Jestliže se tedy vaacuteže služebnost na věc

nikoli na člověka pak ovšem jejiacutem opuštěniacutem služebnost nezanikaacute ale trvaacute i nadaacutele (a

nutno řiacuteci že podle teacuteto logiky přetrvaacutevaacute i okupaci a to prakticky do teacute doby kdy je

volně břemeno služebnosti z daneacute věci sňato nebo kdy dojde k zaacuteniku věci samotneacute)

Danyacute argument je možno doplnit i dalšiacutem kteryacute však se sice plně věnuje požiacutevaciacutemu

praacutevu ale vzhledem k tematickeacute bliacutezkosti je použitelnyacute130 Argumentace vychaacuteziacute

z porovnaacuteniacute situaciacute kdy spoluvlastniacutek či holyacute vlastniacutek otroka provede jeho manumisi

hůlkou V takoveacute situaci spoluvlastniacutek kteryacute manumisi provedl či holyacute vlastniacutek kteryacute

tak učinil sveacute vlastnickeacute praacutevo ztraacuteciacute Naproti tomu se ovšem takovyacuteto spoluvlastněnyacute

otrok nemůže staacutet osobou svobodnou neboť jsou zde takeacute ostatniacute spoluvlastniacuteci kteřiacute

ovšem žaacutednou manumisi neprovedli131 Pokud dojde k manumisi spoluvlastněneacuteho

důvodu přestaacutevaacute byacutet hned vlastniacutekem) V přiacutepadě překladů Justiniaacutenskyacutech Instituciacute je citovaacuten překlad z P Blaho-M Skřejpek Iustiniani institutiones Justiniaacutenskeacute Instituce Praha Karolinum 2010 412s

129 Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (A v přiacutepadě služebnosti kteraacute je zřiacutezena aby nesla břemeno svědčiacute naacutem žaloba aby bylo neseno břemeno a opravena budova takovyacutem způsobem jako byla při zřiacutezeniacute služebnosti Gallus se domniacutevaacute že neniacute možno zřiacutedit takovou služebnost kde by někdo měl co činit ale toliko mi zakaacutezat něco činit neboť ve všech služebnostech naacuteležejiacute opravy tomu kdo si přivlastňuje služebnost nikoliv tomu jehož věc sloužiacute Ale převlaacutedl vyacuterok Serviův že v tomto přiacutepadě může ten kdo braacuteniacute sveacute praacutevo donutit odpůrce aby opravil zeď pro podporu břemene Labeo takeacute napsal že v přiacutepadě teacuteto služebnosti neniacute povinen člověk ale věc pročež je možno aby vlastniacutek tuto věc opustil)

130 Viz obdobně G Grosso Le servitugrave op cit str 92 131 Viz kupřiacutekladu analogicky vzhledem k in iure cessio Dig 23366 (Pomp lib 8 ad quint

muc) Si usus fructus fundi cuius proprietatem mulier non habebat dotis nomine mihi a domino

76

otroka pak spoluvlastnickyacute podiacutel manumitenta poměrně připadaacute na zbyleacute

spoluvlastniacuteky132 V přiacutepadě manumise otroka holyacutem jeho vlastniacutekem pak řiacutemskeacute

stanovisko trvalo na zachovaacuteniacute jeho otrockeacuteho stavu a trvaacuteniacute požiacutevaciacuteho praacuteva neboť

otrok bdquoliber non fit sed servus sine domino estldquo133 Na zaacutekladě těchto dvou argumentů

lze konstatovat že skutečně tehdy stala-li se věci již jako věc služebnaacute či služebnyacute

pozemek věciacute ničiacute pak takoveacuteto praacutevo k věci ciziacute daacutele přetrvalo Na zaacutekladě toho lze

zmiacutenit dvě skutečnosti jednak tu že v klasickeacute době nebyl ještě takovyacute tlak na favorem

libertatis a tedy v tomto do jisteacute miacutery možnaacute však pouze ze současneacuteho pohledu

sporneacutem momentě viacutetěziacute zaacutejem držitele požiacutevaciacuteho praacuteva a to i proti možneacute svobodě

obtěžkaneacuteho jedince Druhaacute teze kteraacute může byacutet na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho vyřčena

pak směřuje na podstatu služebnostiacute kdy je možno řiacuteci že služebnosti jsou praacuteva sice

k věci ciziacute ale na druheacute straně do značneacute miacutery nezaacutevisleacute na vlastnickeacutem praacutevu služebneacute

věci Tiacutemto je vyacuterazně oslaben onen vzaacutejemnyacute vztah vlastnickeacuteho praacuteva proti praacutevu

služebnosti a oba instituty se chovajiacute jako mnohem samostatnějšiacute kdy jsou ovšem určiteacute

okolnosti služebnosti určeny oniacutem vlastnickyacutem praacutevem Podmiacutenky vlastnickeacuteho praacuteva

služebneacute věci však jistě nejsou povětšinou tak silnyacutemi nepřekročitelnyacutemi podmiacutenkami

jako je tomu kupřiacutekladu s podmiacutenkou že vlastnickeacute praacutevo věci služebneacute a věci panujiacuteciacute

nesmiacute svědčit jedneacute totožneacute osobě Konečně takeacute daneacute pokračovaacuteniacute služebnostiacute

vaacutezanyacutech na re nullius potvrzuje i skutečnost že v justiniaacutenskeacute době dochaacuteziacute k jisteacute

proprietatis detur difficultas erit post divortium circa reddendum ius mulieri quoniam diximus usum fructum a fructuario cedi non posse nisi domino proprietatis et si extraneo cedatur id est ei qui proprietatem non habeat nihil ad eum transire sed ad dominum proprietatis reversurum usum fructum quidam ergo remedii loco recte putaverunt introducendum ut vel locet hunc usum fructum mulieri maritus vel vendat nummo uno ut ipsum quidem ius remaneat penes maritum perceptio vero fructuum ad mulierem pertineat (Jestliže požiacutevaciacute praacutevo k pozemku jehož vlastnictviacute nenaacuteležiacute ženě mi je daacuteno vlastniacutekem z titulu věna po rozvodu nastanou složitosti ohledně praacuteva na to co maacute byacutet ženě vraacuteceno Proto jsme řekli že požiacutevaciacute praacutevo od poživatele neniacute možno převeacutest nežli na vlastniacuteka a jestliže je převedeno na někoho dalšiacuteho to je ten kdo vlastnictviacute nemaacute nic na něho nepřešlo ale vlastniacutekovi se vraacutetilo praacutevo požiacutevaciacute A tak se jako přiacutemaacute naacuteprava uvaacutediacute že buď pronajme toto požiacutevaciacute praacutevo manžel ženě nebo prodaacute za jeden peniacutez tedy samotneacute praacutevo zůstane pro manžela těžba plodů pak manželce)

132 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 92 133 Ulpianus Liber singularis regularum 1 19 Servus in quo alterius est usufructus alterius

proprietas a proprietatis domino manumissus liber non fit sed servus sine domino est (Otrok k němuž maacute někdo požiacutevaciacute praacutevo jinyacute vlastnictviacute nestane se svobodnyacutem jestliže je z vlastnictviacute vlastniacutekem propuštěn ale je otrokem bez vlastniacuteka) Text z P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1913 str 461

77

změně kdy je otroku propuštěneacutemu holyacutem vlastniacutekem přiřčena svoboda ale ovšem

s tiacutem že je v postaveniacute quasi servus vůči držiteli požiacutevaciacuteho praacuteva dokud toto trvaacute134

Jistě je však takeacute nutneacute neobejiacutet mlčky situaci kdy by se věciacute ničiacute stal pozemek

kteryacute je panujiacuteciacutem Bohužel však k takovyacutemto zaacutevěrům nejsou vůbec žaacutedneacute prameny

ani stopy135 Je možno pouze konstruovat dva přiacutestupy na jedneacute straně buď derelikciacute

panujiacuteciacuteho pozemku zaacuteroveň dochaacuteziacute i k derelikci služebnosti přičemž tato je na

zaacutekladě elasticity vlastnickeacuteho praacuteva automaticky (re)okupovaacutena vlastniacutekem služebneacuteho

pozemku kteryacute se tak staacutevaacute pozemkem svobodnyacutem či na druheacute straně služebnost jako

qualitas fundi zůstaacutevaacute součaacutestiacute pozemku panujiacuteciacuteho je s tiacutemto spojena a tedy stejně jako

věc samotnaacute čekaacute kdo se jiacute ujme V takoveacutem přiacutepadě by pak k zaacuteniku služebnosti

nedochaacutezelo Oba možneacute přiacutestupy jsou si však poměrně rovnocenneacute a neniacute možno se

absolutně bez originaacutelniacutech pramenů ktereacute by o daneacute otaacutezce svědčily k těmto

jakyacutemkoliv způsobem vyjadřovat jinak než je pouze nastiacutenit jako možnosti

III 2425 DALŠIacute RELEVANTNIacute CHARAKTERISTIKY POZEMKŮ VZHLEDEM KE

SLUŽEBNOSTEM

V raacutemci služebnostiacute však majiacute určityacute vliv i dalšiacute charakteristiky pozemků Ty již

sice nejsou pro služebnosti určujiacuteciacute avšak mohou jistyacutem způsobem modifikovat jejich

charakter či mohou miacutet určityacute vliv pouze na řešeniacute otaacutezek vaacutezanyacutech na služebnosti jako

instituty obecně

Nikoliv nevyacuteznamnyacutem kriteacuteriem z hlediska služebnostiacute ktereacute se vaacuteže k

charakteru pozemku je takeacute jeho geografickeacute umiacutestěniacute Neniacute zde podstatneacute umiacutestěniacute

pozemku v raacutemci krajiny a v raacutemci vzaacutejemnyacutech faktickyacutech vztahů jinyacutech pozemků

půdy vodotečiacute a podobně což je sice jinak vůči služebnostem takeacute relevantniacute ale tyto

relevance již nejsou společneacute všem služebnostem nyacutebrž se lišiacute a měniacute podle toho o

jakou konkreacutetniacute služebnost o jakeacute konkreacutetniacute praacutevo se v daneacutem přiacutepadě jednaacute Obecně

pro služebnosti je podstatneacute či minimaacutelně relevantniacute geografickeacute umiacutestěniacute pozemku

134 G Grosso Le servitugrave op cit str 92 135 Viz k celeacute otaacutezce G Grosso Le servitugrave op cit str 97 a literatura tam citovanaacute

78

z hlediska jeho polohy na tom či onom uacutezemiacute tak jako je navyacutesost relevantniacute kde se

danyacute pozemek naleacutezaacute pro možnost vztaacutehnout v klasickeacute době na takovyacuteto pozemek

kviritskeacute vlastnictviacute tedy ono zaacutekladniacute bdquohlavniacuteldquo praacutevo vlastnickeacute stejně tak maacute tato

informace svoji relevanci pro vznik a existenci služebnostiacute vůbec Italskeacute pozemky

ktereacute jedineacute mohou byacutet předmětem civilniacuteho vlastnictviacute136 pak takeacute mohou

představovat typickyacute předmět služebnostiacute tak jak je chaacutepe civilniacute praacutevo V oneacute nejstaršiacute

době kdy jineacute než civilniacute služebnosti nebyly bylo vyloučeno aby se provinciaacutelniacute

pozemek stal předmětem služebnosti Tak i v pozdějšiacute době ty služebnosti ktereacute svyacutem

charakterem byly služebnostmi civilniacutemi tedy vychaacutezejiacuteciacutemi předevšiacutem ze zaacutekonů

obyčejů na se provinciaacutelniacutech pozemciacutech nechovaly jako služebnosti civilniacute ale

nabyacutevaly charakter služebnostiacute praetorskyacutech Uvedeneacute rozlišeniacute danyacutech pozemků maacute

takeacute největšiacute praktickyacute vliv předevšiacutem v oblasti zřiacutezeniacute a přiacutepadně zaacuteniku služebnosti

kdy zatiacutemco k italskeacutemu pozemku bylo možno zřiacutedit služebnost kupřiacutekladu in iure

cessione tak tato forma vzniku věcneacuteho praacuteva byla pro přiacutepad provinčniacutech pozemků

vyloučena a tedy bylo nutno v takoveacutem přiacutepadě zřizovat věcnaacute praacuteva jinyacutemi

způsoby137 Svůj vliv pak maacute daneacute rozděleniacute samozřejmě takeacute na způsoby ochrany

služebnostiacute kdy typicky civilniacute prostředky neniacute možno použiacutet přirozeně na provinciaacutelniacute

pozemky a povětšinou naopak

Posledniacute co je vhodneacute vzhledem k charakteru pozemků zmiacutenit je jejich

označeniacute jako fundus serviens fundus dominans a konečně takeacute liber fundus Fundus

(někdy je možno se setkat i v tomto kontextu s označeniacutem praedium) serviens je

v kontextu služebnostiacute tiacutem co je již vyacuteše nazyacutevaacuteno služebnyacutem pozemkem a to naproti

fundo dominanti kteryacute je naopak pozemkem panujiacuteciacutem Jak však již bylo zmiacuteněno

v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech neniacute možno naleacutezt žaacutedneacuteho fundi dominantis neboť na 136 Viz kupřiacutekladu Gaius Institutiones 2 27 Praeterea admonendi sumus quod veteres

dicebant soli Italici nexum esse provincialis soli nexum non esse hanc habere significationem solum Italicum mancipi esse provinciale nec mancipi esse aliter enim veteri lingua actus vocatur et quod illis nexus idem nobis est mancipatio (Takeacute by se mělo připomenout co řiacutekali stařiacute italskeacute pozemky jsou zavaacutezaacuteny provinčniacute zavaacutezaacuteny nejsou což určuje pozemky italskeacute jsou mancipačniacute provinčniacute jsou nemancipačniacute Stařiacute tedy použiacutevali jineacuteho pojmenovaacuteniacute a tedy co pro ně bylo zavaacutezaacuteniacute pro naacutes je mancipace Překlad J Šejdl) Či Gaius Institutiones 1 120 Eo modo et serviles et liberae personae mancipantur animalia quoque quae mancipi sunt quo in numero habentur boves equi muli asini item praedia tam urbana quam rustica quae et ipsa mancipi sunt qualia sunt Italica eodem modo solent mancipari (Tiacutemto způsobem se mancipujiacute osoby otroků i lidiacute svobodnyacutech takeacute zviacuteřata kteraacute patřiacute mezi věci mancipačniacute jako skot koně mezci osli Stejnyacutem způsobem byacutevajiacute mancipovaacuteny takeacute pozemky jak městskeacute tak venkovskeacute pokud ovšem patřiacute mezi věci mancipačniacute to je pokud ležiacute v Itaacutelii)

137 K problematice zřiacutezeniacute služebnostiacute viz daacutele

79

jeho miacutestě se nachaacuteziacute konkreacutetniacute osoba kupřiacutekladu fructuarius Třetiacute zmiacuteněnyacute pojem

tedy liber fundus je pak pozemkem svobodnyacutem tedy nezatiacuteženyacutem žaacutednou služebnostiacute

Protikladem k fundo servienti tedy neniacute a nemůže byacutet fundus dominans ale

protikladem zde je liber fundus138 či optimus maximus a to proto že fundus serviens je

pozemkem zatiacuteženyacutem určitou povinnostiacute jeho vlastniacuteka a tedy opačnou situaciacute pak

nemůže byacutet nic jineacuteho než skutečnost že pozemek neniacute zatiacutežen takovyacutemto břemenem

avšak skutečnost že je naopak opraacutevněn k zaacutesahům na jineacutem pozemku již jde za raacutemec

negace prve vysloveneacuteho Vztah liberi fundi k fundo dominanti však již rozhodně neniacute

protikladem Je tomu praacutevě naopak Jestliže je vlastniacutek nějakeacuteho pozemku opraacutevněn

k určityacutem zaacutesahům na pozemku ciziacutem pak maacute volnost k takovyacutemto zaacutesahům a je pouze

na jeho vůli zdali tak učiniacute ndash je to jeho praacutevo Panujiacuteciacute pozemek je tedy zaacuteroveň

pozemkem svobodnyacutem pokud přirozeně neniacute zatiacutežen jako pozemek služebnyacute jinou

služebnostiacute Lze si tedy představit i pojem liber fundus dominans tedy takovyacute pozemek

kteryacute je v jedneacute služebnostiacute panujiacuteciacutem ale zaacuteroveň neniacute služebnyacutem v žaacutedneacute služebnosti

jineacute a to naproti pozemku kteryacute je sice v jedneacute služebnosti panujiacuteciacutem avšak v jineacute je

pozemkem služebnyacutem Liber fundus tedy neniacute pozemkem nedotčenyacutem nijak

služebnostiacute jak by se mohlo zdaacutet ale je to pozemek kteryacute neniacute vaacutezaacuten k poslušnosti a

povinnosti na zaacutekladě nějakeacute služebnosti

138 Viz F Pastori Gli istituti romanistici come storia e vita del diritto Bologna Cisalpino 1992

str 369

80

IV DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute

Jedniacutem z průvodniacutech jevů moderniacute doby a to jak z hlediska praacuteva tak ale i

z hlediska teacuteměř všeho ostatniacuteho je tendence dělit bdquoškatulkovatldquo zařazovat a

systematizovat vše do poměrně minucioacutezniacutech detailů Tak jako tomu byacutevaacute i v mnohyacutech

jinyacutech přiacutepadech zprvu užitečnyacute a prospěšnyacute naacutestroj se může při nevhodneacutem zachaacutezeniacute

staacutet spiacuteše negativniacute zbraniacute a byacutet viacutece zavaacutedějiacuteciacutem Děleniacute služebnostiacute však nepředstavuje

zcela akademickyacute či neužitečnyacute naacutestroj neboť umožňuje lepšiacute charakteristiky postupů a

možnostiacute ktereacute služebnosti nabiacutezejiacute či pravidel ktereacute se služebnostiacute či přiacutepadně pouze

některyacutech jejich druhů dotyacutekajiacute Rozděleniacute služebnostiacute takeacute může do jisteacute miacutery

osvětlovat i vyacutevoj praacuteva a vyacutevoj daneacuteho institutu v raacutemci řiacutemskeacuteho praacuteva ale čaacutestečně i

později

Děleniacute služebnostiacute je možno proveacutest na zaacutekladě několika kriteacuteriiacute a do viacutece buď

na sebe navazujiacuteciacutech skupin či naopak do skupin ktereacute si jsou vzaacutejemně protivneacute

V přiacutemeacutem vztahu k děleniacute služebnostiacute je takeacute systematika služebnostiacute neboť ta se odviacutejiacute

praacutevě od pouze ovšem některyacutech v raacutemci děleniacute služebnostiacute uplatněnyacutech kriteacuteriiacute Jistaacute

čaacutest systematiky služebnostiacute byla již vyacuteše zmiacuteněna a uvedena i když nikoliv zevrubně

a to předevšiacutem v souvislosti s terminologiiacute vaacutežiacuteciacute se na služebnosti

IV 1 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute V RAacuteMCI JEJICH SYSTEMATIKY

Systematika služebnostiacute představuje na jednu stranu do jisteacute miacutery teoretickou

rovinu existence těchto institutů na druhou stranu jiacute ovšem nelze upřiacutet určiteacute a to nikoli

nevyacuteznamneacute vlivy Jestliže bude daacutele hovořeno o zaacutesadaacutech kteryacutemi jsou služebnosti

vedeny tak mnohdy dochaacuteziacute k tomu že na tuto či onu zaacutesadu jsou vaacutezaacuteny pouze

některeacute vybraneacute druhy služebnostiacute jako kupřiacutekladu ona znaacutemaacute vicinitas logicky nemaacute

žaacutedneacuteho vlivu ani žaacutedneacute naacutesledky v oblasti osobniacutech služebnostiacute Vzhledem

k charakteru celeacute skupiny služebnostiacute jako poměrně velkeacuteho množstviacute jednotlivyacutech

praacutev tedy jednotlivyacutech služebnostiacute je pro orientaci v celeacutem oboru pro orientaci

v pravidlech a pro snazšiacute jejich pochopeniacute podobnaacute systematizace vyacuterazně žaacutedouciacute

Diacuteky utvořeniacute určityacutech skupin je pak mnohem snadnějšiacute hovořit o společnyacutech zaacutesadaacutech

81

či charakterech ktereacute jednotliveacute služebnosti ale praacutevě i celeacute jejich skupiny určujiacute

Děleniacute služebnostiacute podle určiteacute zaacutekladniacute systematiky pak neniacute jako mnohaacute dalšiacute diacutelem

moderniacute praacutevniacute vědy ale je naopak plodem řiacutemskyacutech praacutevniacuteků kteřiacute již sami položili

zaacuteklad děleniacute služebnostiacute tiacutem že nejprve z jednotlivyacutech praacutev učinili skupinu kterou pak

začali vnitřniacutem způsobem charakterizovat a to vzhledem ke dvěma zaacutekladniacutem

polovinaacutem ndash služebnostem polniacutem a domovniacutem V raacutemci vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva pak

bylo nad toto původniacute a klasickeacute děleniacute přidaacuteno ještě dalšiacute děleniacute ktereacute diverzifikovalo

služebnosti na osobniacute a pozemkoveacute Je tedy patrneacute že v oblasti služebnostiacute došlo během

vyacutevoje k určityacutem nikoliv zanedbatelnyacutem změnaacutem a jednou z nich je praacutevě takeacute

postupnaacute obměna systematizace služebnostiacute

IV 11 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute PODLE CHARAKTERU URČENIacute OPRAacuteVNĚNEacuteHO

SUBJEKTU (SERVITUTES PRAEDIORUM A SERVITUTES PERSONARUM)

Pod tiacutemto poněkud zaacutehadneacute a teoretickeacute uacutevahy navozujiacuteciacutem nadpisem se skryacutevaacute

otaacutezka kteraacute je v oblasti služebnostiacute poměrně znaacutemaacute avšak tato skutečnost jiacute nijak

neubiacuteraacute na zajiacutemavosti Děleniacute služebnostiacute mezi osobniacute a pozemkoveacute neniacute vyacutedobytkem

klasickeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva ale naopak pozdějšiacute řiacutemskeacute praacutevniacute vědy kteraacute vytvořila a

rozšiacuteřila původniacute kategorii služebnostiacute o tzv osobniacute užiacutevaciacute praacuteva a služebnosti

v původniacutem smyslu podřadila pod pojem pozemkovyacutech služebnostiacute Již vyacuteše bylo

hovořeno o vztahu termiacutenu servitus praediorum a servitus rerum a tedy již nebude na

tomto miacutestě třeba činit zde jakyacutekoliv terminologickyacute rozdiacutel

Zaacutekladniacutem a nejzřejmějšiacutem rozdiacutelem kteryacute charakterizuje obě skupiny

služebnostiacute tedy servitutes praediorum i servitutes personarum je povaha určeniacute oneacute

panujiacuteciacute strany Je možnaacute dosti paradoxniacute řiacuteci že u osobniacutech služebnostiacute je na panujiacuteciacute

straně tedy opraacutevněnyacutem subjektem osoba a na straně služebnostiacute pozemkovyacutech tiacutem

kdo je k něčemu opraacutevněn je takeacute osoba Zdaacutenlivě by zde pak nebylo rozdiacutelu podstatneacute

je ovšem jak je tato osoba určena dalo by se řiacuteci kdo je nositelem na kom daneacute praacutevo

věziacute Zatiacutemco v přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute se jednaacute o praacutevo vyhrazeneacute vyacutelučně daneacute

osobě tedy praacutevo ktereacute je pevně spojeno s existenciacute daneacute osoby v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute je oniacutem nositelem daneacuteho praacuteva pozemek a opraacutevněnyacutem

82

subjektem v raacutemci služebnosti se staacutevaacute vždy aktuaacutelniacute vlastniacutek Jinak řečeno zatiacutemco

v prvniacutem přiacutepadě osobniacute služebnost sdiacuteliacute osudy spojeneacute s konkreacutetniacute osobou v přiacutepadě

druheacutem pozemkovaacute služebnost sdiacuteliacute svůj osud s panujiacuteciacutem pozemkem tedy kupřiacutekladu

změny vlastnickeacuteho praacuteva vůči panujiacuteciacutemu pozemku se služebnosti dotyacutekajiacute obdobnou

měrou

Zatiacutemco panujiacuteciacute strana je tou kteraacute obě skupiny (tedy služebnosti osobniacute a

pozemkoveacute) rozlišuje strana služebnaacute se naproti tomu ocitaacute v do značneacute miacutery

podobneacutem postaveniacute kdy je nucena strpět na sveacutem pozemku činnost a zaacutesahy nějakeacute

jineacute osoby Avšak i zde mohou nastat podstatneacute rozdiacutely Zatiacutemco ten vlastniacutek pozemku

jehož pozemek je pozemkem služebnyacutem vzhledem k pozemkoveacute služebnosti si musiacute

byacutet vědom toho že takoveacuteto zatiacuteženiacute pozemku bude velice dlouhodobeacute nebude

omezeno časem (byť samozřejmě takto zaniknout může) na druhou stranu miacutera

faktickeacuteho omezeniacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku je v takoveacuteto situaci vyacuterazně menšiacute

nežli je tomu v některyacutech přiacutepadech osobniacutech služebnostiacute předevšiacutem pak ususfruktu

Maacute-li někdo svůj pozemek zatiacutežen osobniacute služebnostiacute tedy oniacutem ususfruktem pak

takoveacuteto osobě nezbyacutevaacute nic jineacuteho než nuda proprietas na druhou stranu se však jednaacute

o praacutevo dočasneacute ktereacute s jistotou v určityacute čas skončiacute Faktickeacute postaveniacute vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku může tedy byacutet v zaacutevislosti na druhu služebnosti poměrně rozdiacutelneacute

IV 111 ROZDIacuteLNAacute FUNKCE OSOBNIacuteCH A POZEMKOVYacuteCH SLUŽEBNOSTIacute

Rozdiacutel pozemkovyacutech a osobniacutech služebnostiacute tkviacute mimo jineacute takeacute ve zcela

rozdiacutelneacute funkci obou druhů služebnostiacute Praacutevě jejich rozdiacutelnost pravděpodobně do

značneacute miacutery způsobila odlišneacute praacutevniacute prostřediacute jak vzniku obou druhů služebnostiacute tak

ale i skutečnost že se po dlouhaacute leacuteta klasickeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva a mnohde dodnes

považujiacute za odděleneacute instituty nikoli spojeneacute jednotiacuteciacutem termiacutenem servitus či jemu

analogickyacutem

Uacuteloha pozemkovyacutech služebnostiacute se do značneacute miacutery odviacutejiacute od jejich daacutevneacuteho

původu a tehdejšiacute situace kdy se mohly mnoheacute pozemky ocitnout bez možneacuteho

přiacutestupu či bez zdroje vody Aby tedy bylo vůbec možno takoveacuteto pozemky využiacutevat

83

objevily se nejstaršiacute služebnosti tedy via a aquaeductus Přiacutemyacutem uacutečelem a funkciacute

pozemkovyacutech služebnostiacute tedy je nejprve umožnit jejich hospodaacuteřskeacute využitiacute Jestliže se

však později objevujiacute a to jak v oblasti polniacutech služebnostiacute ale i služebnostiacute

domovniacutech dalšiacute druhy praacutev a dalšiacute služebnosti postupně se zmiacuterňuje požadavek na

samostatnou nemožnost využiacutevaacuteniacute pozemku kteryacute se měniacute v požadavek na potřebu

pozemku vedenou k lepšiacutemu ba snad optimaacutelniacutemu možneacutemu využitiacute pozemku Novějšiacute

služebnosti pak odpoviacutedajiacute teacuteto miacuternějšiacute podmiacutence kdy je praacutevě požadovaacuteno aby bylo

daneacute praacutevo v objektivniacute potřebě pozemku Jestliže se kupřiacutekladu vinice ocitne bez

zdroje vaacutepna pak jistě bude moci byacutet pozemek využiacutevaacuten i když třeba jinyacutem způsobem

ale bude avšak jestliže je v současneacute situaci viniciacute pak jeho objektivniacute potřeba

vyžaduje vaacutepno a proto takovaacuteto služebnost může vzniknout neboť na půdě vhodneacute

k vinici umožňuje nejlepšiacute jejiacute možneacute využiacutevaacuteniacute tedy praacutevě využitiacute formou vinice

V přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech je obdobnaacute tendence do značneacute miacutery ještě patrnějšiacute

Jestliže někdo nemaacute vyacutehled z domu či na danou stranu okno a přiacutestup světla pak

takovyacuteto nedostatek jistě neznemožňuje samotneacute užiacutevaacuteniacute domu naproti tomu ovšem

určityacutem způsobem snižuje komfort a to v přiacutepadě osvětleniacute vnitřku budovy do značneacute

miacutery objektivně při vyacutehledu je již většiacute hledisko subjektivniacute a je vaacutezaneacute mimo jineacute na

současnyacute stav kdy služebnost chraacuteniacuteciacute vyacutehled z budovy mimo jineacute svojiacute funkciacute chraacuteniacute i

současnyacute stav oproti změnaacutem

Naproti tomu funkce osobniacutech služebnostiacute byacutevaacute zcela odlišnaacute Skupina osobniacutech

služebnostiacute je mnohem meacuteně jednotnaacute a vzaacutejemně si bliacutezkaacute jako je tomu u

pozemkovyacutech služebnostiacute avšak jednotiacuteciacutem uacutečelem zřiacutezeniacute osobniacutech služebnostiacute je

zabezpečeniacute určityacutech potřeb daneacute osoby Tyto potřeby však na rozdiacutel od pozemkovyacutech

služebnostiacute nejsou objektivizovaneacute a ani zde nevlaacutedne žaacutednaacute snaha o jejich přiacutepadnou

objektivizaci Kupřiacutekladu požiacutevaciacute praacutevo vůbec nemusiacute odpoviacutedat potřebě daneacute osoby

přesto mu bude zřiacutezeno bude platneacute a takovaacuteto osoba je bude moci bude-li přirozeně

chtiacutet vykonaacutevat

Vzhledem k charakteru osobniacutech služebnostiacute jak to je viacutece patrneacute v přiacutepadě

ususfruktu zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku může byacutet a povětšinou i je mnohem vyššiacute

nežli je tomu tak v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech Jestliže se na věc vaacuteže kupřiacutekladu

praacutevě požiacutevaciacute praacutevo pak vlastniacutekovi služebneacute věci nezbyacutevaacute zpravidla nic jineacuteho nežli

84

samotnaacute nuda proprietas Tato skutečnost se může na prvniacute pohled zdaacutet velice limitujiacuteciacute

a omezujiacuteciacute institut požiacutevaciacuteho praacuteva (a tiacutemto analogicky i osobniacutech služebnostiacute) kdy

miacutera zatiacuteženiacute služebneacute věci je natolik obsaacutehlaacute že jejiacute vlastniacutek jen stěžiacute může na takoveacuteto

omezeniacute přistoupit Na druhou stranu ovšem praacutevě velkaacute miacutera praacutev jež svědčiacute

poživateli je jedniacutem ze zaacutekladniacutech charakteristik a pozitiv daneacuteho institutu Diacuteky teacuteto

šiacuteři a hloubce opraacutevněniacute může požiacutevaciacute praacutevo plnit tu funkci kvůli ktereacute byacutevaacute zřizovaacuteno

a jež mu byacutevaacute přisuzovaacutena tedy hmotnyacutem způsobem zabezpečovat poživatelovy

potřeby Pokud by byla šiacuteře praacutev menšiacute pak by institut požiacutevaciacuteho praacuteva ztratil svoji

možnost naplnit uacutelohy ktereacute se od něho vzhledem k jeho funkci očekaacutevajiacute Miacutera

zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku je pak pouhyacutem důsledkem teacuteto skutečnosti přičemž

nemusiacute byacutet vniacutemaacutena jako primaacuterně znesnadňujiacuteciacute neboť často bylo použito požiacutevaciacuteho

praacuteva kupřiacutekladu v situaci kdy při zcizeniacute věci si chtěl původniacute vlastniacutek ponechat

určitou možnost čerpaacuteniacute plodů V takoveacutem přiacutepadě pak zaacuteleželo pouze na vůli

nabyvatele zdali je ochoten si takto zatiacuteženou věci pořiacutedit či naopak zdali od jejiacute koupě

ustoupiacute či o niacute ani nebude uvažovat

IV 112 ROZDIacuteLNEacute ČASOVEacute RAacuteMCE OSOBNIacuteCH A POZEMKOVYacuteCH SLUŽEBNOSTIacute

Na rozdiacutel mezi časovyacutem trvaacuteniacutem osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute bylo již

drobně upozorněno vyacuteše Tento rozdiacutel takeacute přiacutemo souvisiacute jak s uacutečelem jedneacute či druheacute

skupiny služebnostiacute tak ale i na druhou stranu s miacuterou zatiacuteženiacute pozemku kdy trvaacuteniacute

služebnosti do jisteacute miacutery relativizuje a zmiacuterňuje poměrně vyacuteraznaacute omezeniacute vlastniacuteka

v přiacutepadech osobniacutech služebnostiacute či v přiacutepadě požiacutevaciacuteho praacuteva

Pozemkoveacute služebnosti jsou co do času sveacuteho trvaacuteniacute viacutece než dlouhodobyacutemi

instituty Jistě neniacute nerelevantniacute si představit že trvaacuteniacute některyacutech konkreacutetniacutech

služebnostiacute mohlo byacutet počiacutetaacuteno i na staletiacute Tato skutečnost vyplyacutevaacute ze samotneacuteho

charakteru pozemkovyacutech služebnostiacute ale i z charakteru pozemků jako takovyacutech

Pozemky přirozeně naacuteležiacute mezi věci nemoviteacute a tedy svoji polohu kteraacute charakterizuje

a určuje značnou čaacutest služebnostiacute nemohou nijak měnit Jestliže tedy kupřiacutekladu

pozemek neniacute v žaacutedneacutem přiacutemeacutem kontaktu s veřejnou cestou a přiacutestup k němu je

realizovaacuten pouze přes jinyacute pozemek pak se takovaacuteto skutečnost změniacute jen poměrně

85

nesnadno neniacute to vyloučeno nelze však považovat za obvykleacute aby byla kupřiacutekladu

postavena kolem pozemku novaacute veřejnaacute cesta Lze si naproti tomu představit praacutevniacute

změnu okolnostiacute kdy kupřiacutekladu dojde ke změně vlastniacuteka pozemku přes něhož je

cesta realizovaacutena a to tiacutem způsobem že vlastniacutek uzavřeneacuteho pozemku si koupiacute i tento

sousedniacute pozemek (či jeho čaacutest) přičemž pak služebnost confusionem zanikne Jistě

k takovyacutemto situaciacutem nedochaacutezelo pouze zřiacutedka a je nutno řiacuteci že uvedenaacute situace

mohla způsobit i vznik jineacute ndash dalšiacute služebnosti kupřiacutekladu zase ve prospěch zbytku

služebneacuteho pozemku avšak samotnou možnost změny služebnosti či jejiacuteho zaacuteniku

neniacute možno považovat za skutečnost svědčiacuteciacute o jejich značneacute dynamice a co do času o

jejich kraacutetkeacute ohraničenosti Uvedenaacute faktickaacute a fyzickaacute stabilita pozemků naviacutec

vyacuteraznyacutem způsobem ovlivňuje i dalšiacute faktor a sice obsah služebnosti kdy tato maacute byacutet

v zaacutejmu objektivniacute potřeby pozemku Ona potřeba je charakterizovaacutena do značneacute miacutery

praacutevě fyzickyacutemi konturami a fyzickyacutemi charaktery pozemku a to spiacuteše nežli jeho

praacutevniacutem stavem Objektivniacute potřeba pozemku kteraacute se do značneacute miacutery odviacutejiacute od jeho

hospodaacuteřskeacute využitelnosti sice neniacute zcela neměnnou kvalitou je však kvalitou poměrně

stabilniacute a jestliže je na tuto kvalitu navaacutezaacuten i charakter a existence služebnostiacute pak tyto

musejiacute sledovat i v tomto směru charakter sveacuteho určujiacuteciacuteho faktoru Pozemkoveacute

služebnosti diacuteky sveacute odpoutanosti od osoby a naopak diacuteky sveacutemu vztahu k věci pak

představujiacute podobně trvalyacute vztah jako samotneacute vlastnickeacute praacutevo Je však nutno rozlišit

jednotlivaacute subjektivniacute praacuteva kteraacute vznikajiacute na zaacutekladě služebnosti vždy tomu či onomu

vlastniacutekovi panujiacuteciacute věci Podobně jak vlastnickeacute praacutevo trvaacute byť je převedeno na tu či

onu osobu kteraacute je novyacutem vlastniacutekem tak i služebnost je trvalyacute institut na zaacutekladě

něhož vznikajiacute konkreacutetniacute opraacutevněneacute osobě praacuteva či naopak povinnosti To však

neznamenaacute že by byla služebnost jako takovaacute omezena toliko na panovaacuteniacute daneacute osoby

nad věciacute ani z toho nelze usuzovat že by služebnosti trvaly pouze natolik kraacutetkodobě

jak trvaacute život panujiacuteciacute osoby

Naprosto odlišnaacute situace však charakterizuje osobniacute služebnosti ktereacute jsou

pojmově co do času omezeneacute vždy a to již svojiacute povahou kdy je jejich existence

vaacutezaacutena na konkreacutetniacute osobu a tedy i na dočasnyacute běh jejiacuteho života Je tedy zřejmeacute že

osobniacute služebnosti představujiacute svyacutem trvaacuteniacute instituty omezeneacute a to nikoliv jen na

zaacutekladě kvality strany panujiacuteciacute ale i z povahy jejich uacutečelu kdy je tento přiacutesně vaacutezaacuten na

86

osobu panujiacuteciacute tedy na zabezpečovaacuteniacute jejiacutech hmotnyacutech potřeb ktereacute jsou takeacute časově

omezeneacute Jestliže pak vyacuteše uvedeneacute pozemkoveacute služebnosti nesnesou aby byly zřiacutezeny

pod jakoukoliv časovou podmiacutenkou či dočasně139 a to jak je i vyacuteše uvedeno z důvodu

jejich samotneacuteho charakteru kteryacute se vaacuteže na objektivniacute potřebu panujiacuteciacuteho pozemku

v přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute takovaacuteto pojmovaacute nemožnost absentuje Neniacute tedy proti

smyslu osobniacutech služebnostiacute jestliže budou zřiacutezeny pod podmiacutenkou či budou-li zřiacutezeny

pouze na určityacute čas

Maxima omezeniacute služebneacute věci osobniacute služebnostiacute je nepopiratelně stanovena na

konec existence panujiacuteciacute osoby Takoveacuteto ohraničeniacute neniacute nejasneacute v přiacutepadě fyzickyacutech

osob kdy smrt vedle zaacuteniku osobniacute služebnosti způsobuje i zaacutenik mnoha jinyacutech praacutev a

povinnostiacute Řiacutemskeacute praacutevo neznaacute však pouze osoby fyzickeacute ale již v teacuteto daacutevneacute době se

objevujiacute zaacuterodky a prvopočaacutetky existence praacutevnickyacutech jinak teacutež moraacutelniacutech osob140 Ač

samotnaacute konstrukce praacutevnickyacutech osob či jejich počaacutetků je nesmiacuterně zajiacutemavou

otaacutezkou pro uacutečel zkoumaacuteniacute služebnostiacute maacute však relevanci předevšiacutem ta skutečnost že

praacutevnickeacute osoby nejsou omezeneacute časem tedy nejsou zpravidla (byť to ale neniacute

vyloučeno) zřizovaacuteny na čas ale naopak s vyhliacutedkou věčneacuteho trvaacuteniacute Pokud by se tedy

praacutevnickaacute osoba stala držitelem požiacutevaciacuteho praacuteva pak by takoveacuteto praacutevo mohlo na věci

vězet po nesmiacuterně dlouhou dobu nikoliv nepodobně jako je tomu v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute Tiacutem by však odpadlo zmiacuterněniacute ktereacute představuje dočasnost

vůči rozsaacutehlyacutem omezeniacutem jimž je podřiacutezen vlastniacutek služebneacute věci a lze jistě řiacuteci že

postaveniacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku by již fakticky nebylo možno charakterizovat

ani jako holeacute vlastnictviacute neboť bez vyhliacutedky na osvobozeniacute daneacute věci od požiacutevaciacuteho

139 Viz kupřiacutekladu Dig 814pr (Pap lib 7 quaest) Servitutes ipso quidem iure neque ex

tempore neque ad tempus neque sub condicione neque ad certam condicionem (verbi gratia quamdiu volam) constitui possunt sed tamen si haec adiciantur pacti vel per doli exceptionem occurretur contra placita servitutem vindicanti idque et sabinum respondisse cassius rettulit et sibi placere (Překlad viz sub 90)

140 Termiacuten moraacutelniacute osoby se pro osoby praacutevnickeacute užiacutevaacute v několika praacutevniacutech systeacutemech Kupřiacutekladu v praacutevniacutem systeacutemu Francie kdy francouzskyacutem ekvivalentem pro praacutevnickou osobu je praacutevě la personne morale ale napřiacuteklad v jisteacutem smyslu i soudobaacute vatikaacutenskaacute latina užiacutevaacute zaacutekladu pro pojem praacutevnickeacute osoby takto odvozenyacute Viz les personnes morales - A ColinH Capitant Droit civil franccedilais 1 Paris Dalloz 1953 str 793 ndash 816 zvlaacuteště pak terminologickyacute uacutevod na str 793 ndash 795) a persona moralia - Codex iuris canonici can 113 sect 1 Catholica Ecclesia et Apostolica Sedes moralis personae rationem habent ex ipsa ordinatione divina (Katolickaacute ciacuterkev i Apoštolskyacute stolec jsou praacutevnickyacutemi osobami božsky ustanovenyacutemi Překlad převzat z Kodex kanonickeacuteho praacuteva Praha Zvon 1994 str 41) K pojmu praacutevnickeacute a moraacutelniacute osoby viz takeacute K Beran Pojem osoby v praacutevu Osoba moraacutelniacute osoba praacutevnickaacute osoba Praha Leges 2012 předevšiacutem str 19 et al

87

praacuteva tedy bez vyhliacutedky na zpětneacute obnoveniacute plneacute šiacuteře vlastnickeacuteho praacuteva ztraacuteciacute ono

holeacute vlastnictviacute jakoukoliv faktickou vaacutehu a předevšiacutem hospodaacuteřskou hodnotu I přes

vyacuteše uvedeneacute se však praacutevnickeacute osoby a to předevšiacutem obce ndash municipia141 staacutevala

opraacutevněnyacutemi požiacutevaciacuteho praacuteva bylo však nutno speciaacutelniacutem způsobem řešit praacutevě

probleacutem zaacuteniku požiacutevaciacuteho praacuteva tedy předevšiacutem maximaacutelniacute deacutelku jeho trvaacuteniacute Řiacutemštiacute

praacutevniacuteci přistoupili k daneacute otaacutezce do značneacute miacutery obdobnyacutem způsobem jako v přiacutepadě

běžneacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva ktereacute je omezeno deacutelkou života Aby bylo šetřeno praacuteva

opraacutevněneacuteho z požiacutevaciacuteho praacuteva tak byla deacutelka odvozovaacutena od nejdelšiacuteho možneacuteho

života a na zaacutekladě toho bylo stanoveno že nejdelšiacute možnyacute život fyzickeacute osoby

dosahuje sta let Tato lhůta pak byla použita jako maximaacutelniacute pro časoveacute omezeniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva stanoveneacuteho ve prospěch praacutevnickeacute osoby142 Na zaacutekladě teacuteto

konstrukce je tedy stanovena pevnaacute hranice za niacutež již trvaacuteniacute požiacutevaciacuteho praacuteva svědčiacuteciacute

praacutevnickeacute osobě nikdy nebude moci trvat Nutno však řiacuteci že se jednaacute o hranici pevnou

kdy neniacute možneacute na rozdiacutel od osob fyzickyacutech bez dalšiacuteho očekaacutevat dřiacutevějšiacute skončeniacute

tohoto praacuteva Takeacute samotnaacute deacutelka teacuteto doby svědčiacute o důrazu kteryacute je kladen předevšiacutem

na poživatelovu osobu a to na uacutekor vlastniacuteka služebneacute věci Skutečnost že se vychaacuteziacute

z nejvyššiacuteho možneacuteho dožitiacute nikoliv však kupřiacutekladu z průměrneacute deacutelky života fyzickeacute

osoby teacute doby kteraacute byla od oněch sta let značně odlišnaacute svědčiacute o převaze požiacutevaciacuteho

praacuteva nad praacutevem vlastnickyacutem ktereacute mnohdy po viacutece generaciacute bude čekat na dobu

kdy běh určenyacutech sta let dojde sveacutemu konci a vlastniacutekům se opět uvolniacute požiacutevaciacute praacutevo

a jejich vlastnickeacute praacutevo se obnoviacute do obvykleacute šiacuteře

141 Pod pojmem municipium budiž rozuměno italskeacute samospraacutevneacute město jehož občaneacute jsou

řiacutemskyacutemi občany Viz M Bartošek Encyklopedie řiacutemskeacuteho praacuteva Praha Panorama 1981 str 230 ndash 231 heslo munus municipium F del Giudice op cit str 349 - 350

142 Viz Dig 7156 (Gai lib 17 ad ed prov) An usus fructus nomine actio municipibus dari debeat quaesitum est periculum enim esse videbatur ne perpetuus fieret quia neque morte nec facile capitis deminutione periturus est qua ratione proprietas inutilis esset futura semper abscedente usu fructu sed tamen placuit dandam esse actionem unde sequens dubitatio est quousque tuendi essent in eo usu fructu municipes et placuit centum annos tuendos esse municipes quia is finis vitae longaevi hominis est (Je otaacutezkou zda je nutno z titulu požiacutevaciacuteho praacuteva daacutet obci žalobu neboť je zde možno vidět nebezpečiacute aby se toto nestalo věčnyacutem jelikož ani smrtiacute ani pouhou změnou statusu nezanikne a z povahy vlastnictviacute neniacute uacutečelneacute aby bylo nastaacutelo zbaveno požiacutevaciacuteho praacuteva Ale i tak je vhodneacute takovou žalobu daacutet avšak naacutesledně je sporneacute jak dlouho požiacutevaciacute praacutevo naacuteležiacute obci a tak se jeviacute vhodneacute aby to pro obce bylo sto let jako je konec života dlouhověkeacuteho člověka)

88

IV 113 VLIV DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute PODLE CHARAKTERU URČENIacute OPRAacuteVNĚNEacuteHO

SUBJEKTU NA VLASTNOSTI PROTIVNEacute STRANY

Zaacutekladniacute rozlišovaciacute činiteleacute uvedeneacuteho děleniacute spočiacutevajiacute jak jasně vyplyacutevaacute

ze všeho vyacuteše uvedeneacuteho předevšiacutem z toho jakyacutem způsobem je určen panujiacuteciacute subjekt

Na zaacutekladě toho jsou pak určeny osobniacute služebnosti proti služebnostem pozemkovyacutem

Uvedeneacute rozděleniacute maacute však vyacuteraznyacute vliv i na vlastnosti opačneacute strany tedy strany

služebneacute kde se nachaacuteziacute vlastniacutek věci služebneacute jakožto povinnyacute subjekt Rozdiacutely mezi

dvěma skupinami služebnostiacute nespočiacutevajiacute ani tak v charakteru tohoto subjektu ani

v způsobu určeniacute kdy za subjekt budiž považovaacutena ta osoba kteraacute je aktuaacutelniacutem

vlastniacutekem služebneacute věci ale spočiacutevaacute v samotneacutem charakteru služebneacute věci tedy v

rozlišeniacute jakaacute věc může byacutet věciacute služebnou v raacutemci služebnostiacute osobniacutech a jakaacute naproti

tomu může byacutet služebnou věci v raacutemci služebnostiacute pozemkovyacutech

IV 1131RES MOBILES A IMMOBILESJAKOSLUŽEBNEacuteVĚCI

Rozděleniacute věciacute movityacutech a nemovityacutech je jedniacutem z původniacutech řiacutemskyacutech děleniacute

věciacute ktereacute však nic neztratilo na sveacute funkčnosti a aktuaacutelnosti S rozděleniacutem věciacute

movityacutech a nemovityacutech se lze setkat ve většině současnyacutech praacutevniacutech řaacutedů Evropy143 a

143 Viz kupřiacutekladu Codice civile italiano art 812 Distinzione dei beni Sono beni immobili il suolo le sorgenti e i corsi dacqua gli alberi gli edifici e le altre

costruzioni anche se unite al suolo a scopo transitorio e in genere tutto ciograve che naturalmente o artificialmente egrave incorporato al suolo

Sono reputati immobili i mulini i bagni e gli altri edifici galleggianti quando sono saldamente assicurati alla riva o allalveo e sono destinati ad esserlo in modo permanente per la loro utilizzazione (1350)

Sono mobili tutti gli altri beni (923 1153) (Občanskyacute zaacutekoniacutek italskyacute čl 812 Rozděleniacute věciacute Nemovityacutemi statky je pozemek prameny a vodniacute toky stromy budovy a dalšiacute stavby jestliže

jsou spojeny s pozemkem a to i přechodně a obecně vše co přirozeně nebo uměle se stalo součaacutestiacute pozemku

Za nemoviteacute jsou považovaacuteny mlyacuteny laacutezně a dalšiacute plovouciacute budovy pokud jsou pevně zabezpečeny na břehu nebo v řečišti a jsou určeny byacutet tam trvale ke sveacutemu použitiacute 1350

Všechny ostatniacute statky jsou movityacutemi 923 1153) Code civil francouzskyacute art 516 Tous les biens sont meubles ou immeubles (Všechny věci jsou

moviteacute nebo nemoviteacute) Nebo ABGB sect 293 Věci ktereacute bez porušeniacute jejich podstaty s jednoho miacutesta na druheacute lze

přenaacutešeti jsou moviteacute jinak jsou nemoviteacute Věci ktereacute o sobě jsou moviteacute poklaacutedajiacute se v praacutevniacutem smyslu za nemoviteacute tvořiacute-li na zaacutekladě zaacutekona nebo vlastniacutekova určeniacute přiacuteslušenstviacute nemoviteacute věci (Sachen welche ohne Verletzung ihrer Substanz von einer Stelle zur anderen versetzt werden koumlnnen sind beweglich im entgegengesetzten Falle sind sie unbeweglich Sachen die an sich beweglich sind

89

to do značneacute miacutery v původniacutem pojetiacute a v původniacutem smyslu chaacutepaacuteniacute byť je možno si

porůznu povšimnout určityacutech vyacutejimek Trvalost tohoto děleniacute čaacutestečně jistě spočiacutevaacute i na

skutečnosti že je na prvniacute pohled poměrně srozumitelneacute a opiacuteraacute se předevšiacutem o

zaacutekladniacute fyzickeacute a do značneacute miacutery neměnitelneacute vlastnosti věciacute Na druhou stranu pak

toto děleniacute přestavuje důležityacute naacutestroj při posuzovaacuteniacute praacutevniacuteho stavu věci a tedy ani

nebylo možno aby vyšlo jakyacutemkoliv způsobem z užiacutevaacuteniacute

V raacutemci pozemkovyacutech služebnostiacute tedy služebnostiacute bez dalšiacuteho podle naacutezoru

klasickyacutech praacutevniacuteků je jak již naacutezev napoviacutedaacute zaacutesadniacutem předmětem vždy nemovitost

Praacutevniacute vztah se realizuje praacutevě mezi vlastniacuteky nemovitostiacute a nemovitosti jsou těmi

věcmi na kteryacutech daneacute služebnosti věziacute a to jak ve vztahu ke straně panujiacuteciacute tak ale i

ve vztahu ke straně služebneacute Nemůže tedy existovat služebnost jiacutež by byly uacutečastny

meacuteně nežli dva pozemky Pozemek je daacutele takeacute určujiacuteciacute věciacute i v přiacutepadě že by došlo

k akcesi144 s věciacute původně movitou neboť tehdy se staacutevaacute součaacutestiacute pozemku a tiacutem takeacute

mimo jineacute i součaacutestiacute služebnosti Naproti tomu tehdy pokud je něco z pozemku

odloučeno a stane se movitou věciacute pak na takoveacuteto věci již nevěziacute žaacutednaacute čaacutest

pozemkoveacute služebnosti protože ta může byacutet pouze a jen vaacutezaacutena na pozemek Služebnou

věciacute tedy nutně musiacute byacutet pozemek a to včetně charakteristik ktereacute byly vzhledem k

pozemkům uvedeny vyacuteše

Zcela odlišnaacute situace je však v oblasti osobniacutech služebnostiacute Jejiacute odlišnost

spočiacutevaacute mimo jineacute i v jejich různorodosti Skupina osobniacutech služebnostiacute neniacute natolik

sourodou jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech a tak pro obecnou definici

služebneacute strany u osobniacute služebnosti je nutno uveacutest pouze res bez dalšiacuteho Charakter se

v daneacutem oblasti měniacute podle konkreacutetniacuteho druhu osobniacute služebnosti respektive se měniacute

miacutera specializace a určeniacute k jakyacutem druhům věciacute lze danou osobniacute služebnost zřiacutedit

Na prvniacutem miacutestě je nutno zmiacutenit zřejmě nejstaršiacute snad i nejrozšiacuteřenějšiacute a

nejvyacuteznamnějšiacute institut osobniacutech služebnostiacute a sice usus fructus neboli praacutevo požiacutevaciacute

Pokud maacute někdo k věci požiacutevaciacute praacutevo jednaacute se pak o jedno z nejširšiacutech opraacutevněniacute

werden im rechtlichen Sinne fuumlr unbeweglich gehalten wenn sie vermoumlge des Gesetzes oder der Bestimmung des Eigenthuumlmers das Zugehoumlr einer unbeweglichen Sache ausmachen)

144 Viz F del Giudice op cit str 17 a 18 bliacuteže pak V Scialoja Teorie 2 op cit str 58 et al takeacute M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 428 et al takeacute tam citovanaacute literatura

90

vedle vlastnickeacuteho praacuteva Zpravidla takoveacutemu vlastniacuteku služebneacute věci nezbyacutevaacute viacutece

než samotnaacute nuda proprietas Požiacutevaciacute praacutevo však disponuje takeacute vekou šiacuteřiacute věciacute vůči

nimž může byacutet zřiacutezeno Byť bude asi nejčastějšiacute věciacute služebnou pozemek přesto však

ostatniacute přiacutepady kdy bude služebnou věciacute jakaacutekoliv movitost nebudou zřiacutedkaveacute Již

samotnyacute uacutevod sedmeacute knihy Digest věnovanyacute ususfruktu uvaacutediacute že požiacutevaciacute praacutevo je

bdquoius alienis rebus utendi fruendi salva rerum substantialdquo145 Byť z takoveacuteto formulace

nelze jednoznačně přistoupit ke konstatovaacuteniacute že požiacutevaciacute praacutevo je možno i na věci

moviteacute přesto však tato formulace danou věc naznačuje a jednaacute se o obecně zastaacutevaneacute

stanovisko146 Mnohem jednoznačnějšiacute formulace fragmentů z justiniaacutenskyacutech Digest

danou věc nicmeacuteně zcela potvrzujiacute147 Naviacutec je šiacuteře možnyacutech objektů požiacutevaciacuteho praacuteva

natolik rozsaacutehlaacute že se vymezuje i do dalšiacutech druhů věciacute a to podle dalšiacutech děleniacute mimo

na věci moviteacute a nemoviteacute (viz daacutele) Z povahy požiacutevaciacuteho praacuteva by se pak mohlo jevit

nutneacute aby věc na niacutež bylo uloženo požiacutevaciacute praacutevo byla věciacute plodonosnou tedy

takovou vůči niacutež je možno vůbec fakticky iuris fruendi uplatnit Je však pravdou že

požiacutevaciacute praacutevo bylo často zřiacutezeno i vůči takovyacutem věcem ktereacute plodonosneacute nebyly148

Tiacutem sice dochaacuteziacute k vyloučeniacute určiteacute čaacutesti opraacutevněniacute držitele požiacutevaciacuteho praacuteva na

druhou stranu však takovaacuteto skutečnost neznamenaacute neplatnost či praacutevniacute omezeniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva jednaacute se pouze o faktickeacute a praktickeacute omezeniacute opraacutevněneacute osoby

Dalšiacute osobniacute služebnosti se svyacutem původem (kromě posledniacute) odvozujiacute praacutevě od

požiacutevaciacuteho praacuteva Jejich vzaacutejemnyacutem rozlišovaciacutem znakem je předevšiacutem charakter a

druh služebneacute věci Z původně vyacuteše nastiacuteněneacuteho obecneacuteho pojetiacute ususfruktu se později

145 Dig 711 (Paul lib 3 ad vitell) Usus fructus est ius alienis rebus utendi fruendi salva rerum

substantia (Ususfruktus je praacutevo ciziacute věci užiacutevat a požiacutevat zachovaacutevaje podstatu věci) 146 Jelikož osobniacute služebnosti obecně se vymykajiacute klasickeacutemu pojetiacute služebnostiacute pak neniacute možno

zde do většiacute hloubky posuzovat charakteristiky jednotlivyacutech osobniacutech služebnostiacute a proto je leacutepe odkaacutezat na ususfruktu věnovanou literaturu Viz přiacutekladmo G Grosso Usufrutto e figure affini nel diritto romano Torino Giappichelli 1958 K Bubelovaacute Usufructus (požiacutevaciacute praacutevo) ndash naacutevrat jednoho zapomenuteacuteho institutu in Dny Praacuteva 2010 Brno Masarykova Universita 2010 str 1488 et al K Bubelovaacute Ususfructus - inspirace pro novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek in Dny praacuteva na MVŠO ed N Šiškovaacute B Tomančaacutekovaacute Olomouc MVŠO 2010 str 110 ndash 120 K Bubelovaacute Odraz změn v pojiacutemaacuteniacute usufruktu - od řiacutemskeacuteho praacuteva k Všeobecneacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku in 200 let Všeobecneacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku J Dvořaacutek K Malyacute a kol ed P Skřejpkovaacute O Frinta Praha Wolters Kluwer 2011 str 573 - 583

147 Viz kupřiacutekladu Dig 7131 (Gai lib 2 rer cott) Constitit autem usus fructus non tantum in fundo et aedibus verum etiam in servis et iumentis ceterisque rebus (Spočiacutevaacute však ususfruktus ne pouze na poliacutech a budovaacutech vpravdě rovněž i na otrociacutech a dobytku a určityacutech věcech)

148 Pouze kupřiacutekladu Dig 74106 (Ulp lib 17 ad sab) Proinde et ornamentum dissolutum aut transfiguratum extinguit usum fructum (Proto i rozebraacuteniacutem nebo přetvarovaacuteniacutem šperku zanikaacute ususfruktus)

91

vyčlenily dva specifickeacute druhy praacutev a to vůči specifickyacutem druhům věciacute Na prvniacutem

miacutestě je nutno zmiacutenit praacutevo bytu habitatio149 Z původniacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva k bytu

ktereacute se řiacutedilo stejnyacutemi pravidly jako jinaacute požiacutevaciacute praacuteva se vyčlenil tento do jisteacute miacutery

samostatnyacute institut jehož specifikum spočiacutevaacute praacutevě v druhu služebneacute věci tedy bytu

Praacutevo bytu nelze vložit než praacutevě na byt a žaacutednyacute jinyacute druh věci neniacute schopen byacutet

takovyacutemto praacutevem zatiacutežen Obdobně je tomu tak v přiacutepadě praacuteva opeae150 tedy praacuteva

na konaacuteniacute kdy je sice situace o mnoho širšiacute ale staacutele se jednaacute o specifickyacute druh

požiacutevaciacuteho praacuteva kteryacute se vyčlenil jako sveacutebytnyacute institut jehož logickyacutem objektem

mohou byacutet pouze toliko takoveacute věci ktereacute jsou schopny nějakeacute činnosti nějakeacuteho diacutela

tedy nejtypičtěji a snad i předevšiacutem otroci či zviacuteřata

Posledniacute z osobniacutech služebnostiacute je potom praacutevo užiacutevaciacute Jednaacute se o jakousi

okleštěnou variantu praacuteva požiacutevaciacuteho kdy je opraacutevněnaacute osoba opraacutevněna toliko k iuris

utendi nikoliv však k fruendi Ve sveacute podstatě je pak funkčně užiacutevaciacutemu praacutevu vlastniacute

obdobnaacute šiacuteře objektů jako je tomu tak v přiacutepadě praacuteva požiacutevaciacuteho a to i s tiacutem že zde

již neniacute ani vnitřně vhodneacute aby věc byla plodonosnaacute Na druhou stranu jsou z užiacutevaciacuteho

praacuteva vyloučeny speciaacutelniacute druhy věciacute ktereacute požiacutevaciacute praacutevo vyacuteslovně a zcela specificky

snesou a to na rozdiacutel od praacuteva užiacutevaciacuteho

IV 1132 VĚCI ZUŽIVATELNEacute NEZUŽIVATELNEacute A NEHMOTNEacute VRAacuteMCI OSOBNIacuteCH

SLUŽEBNOSTIacute

Osobniacute služebnosti a to předevšiacutem ususfruktus mohou byacutet jak bylo vyacuteše

uvedeno na rozdiacutel od pozemkovyacutech služebnostiacute uvaleny i na jineacute věci nežli pouze

pozemky Tato možnost vychaacuteziacute ze skutečnosti že bylo možno někomu udělit požiacutevaciacute

praacutevo k celeacutemu sveacutemu majetku151 Pokud tedy byl předmětem celyacute majetek pak se

149 Viz M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 454 L Heyrovskyacute op cit str 446 F

del Giudice op cit str 233 P F Girard Manuale op cit str 382 et al E Volterra op cit str 489 150 Viz M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 454 L Heyrovskyacute op cit str 446 F

del Giudice op cit str 375 P F Girard Manuale op cit str 382 et al E Volterra op cit str 489 151 Viz Dig 33243 (Venul lib 10 act) Nihil interest utrum bonorum quis an rerum tertiae

partis usum fructum legaverit nam si bonorum usus fructus legabitur etiam aes alienum ex bonis deducetur et quod in actionibus erit computabitur at si certarum rerum usus fructus legatus erit non idem observabitur (Neniacute společneacute je rozdiacutel jestli se odkaacuteže požiacutevaciacute praacutevo k třetiacute čaacutesti majetku nebo

92

nutně do takoveacutehoto praacuteva dostaly nikoliv pouze věci nezuživatelneacute jak je obecnyacutem

požadavkem požiacutevaciacuteho praacuteva ale jistě takeacute takoveacute věci ktereacute jsou svojiacute povahou

zuživatelneacute Zuživatelneacute věci ovšem odporujiacute zaacutesadaacutem požiacutevaciacuteho praacuteva neboť jestliže

je možno věc užiacutevat tak v přiacutepadě věciacute zuživatelnyacutech tiacutemto dochaacuteziacute k jejich zaacuteniku a

tedy rozhodně ke změně podstaty jak ji vylučuje pro přiacutepady požiacutevaciacuteho praacuteva

Paulus152 Samotnaacute skutečnost že je daacuten do požiacutevaciacuteho praacuteva celyacute majetek byacutevaacute

nazyacutevaacutena usufructus bonorum153 a kromě vyacuteše uvedenyacutech maacute i dalšiacute důsledky

projevujiacuteciacute se na charakteru možnyacutech věciacute zatiacutežitelnyacutech požiacutevaciacutem praacutevem

Pokud je tedy možno vložit do požiacutevaciacuteho praacuteva věc zuživatelnou tak pro

charakter tohoto požiacutevaciacuteho praacuteva to maacute poměrně znatelneacute naacutesledky Takoveacuteto praacutevo

byacutevaacute později specifikovaacuteno jako tzv quasiusufructus a nabyacutevaacute specifickyacutech forem

nikoliv nepodobnyacutech některyacutem obligačniacutem vztahům kupřiacutekladu mutuo či deposito

irregulari Zprvu skutečně nebylo možno takoveacuteto požiacutevaciacute praacutevo zřiacutedit Na zaacutekladě

senaacutetniacuteho usneseniacute154 však toto později bylo umožněno avšak vyacutesledkem nebylo zřiacutezeniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva jako takoveacuteho ale vznik vlastnickeacuteho praacuteva ke služebneacute věci pro

usufruktuaacuteře s tiacutem že po skončeniacute požiacutevaciacuteho praacuteva je povinen on (či jeho dědicoveacute)

obdobnou věc či stejneacute množstviacute stejneacute kvality vraacutetit155 přičemž k vraacuteceniacute teacuteto věci je

věciacute neboť jestliže je odkaacutezaacuteno požiacutevaciacute praacutevo k majetku pak s tiacutemto přechaacutezejiacute takeacute dluhy a to co bylo v žalobaacutech Jestliže odkaz byl k určityacutem věcem pak toto nenaacutesleduje)

152 Dig 711 (Paul lib 3 ad vitell) Usus fructus est ius alienis rebus utendi fruendi salva rerum substantia (Překlad viz sub 145)

153 Viz teacutež J Vančura Uacutevod do studia soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha Typus 1923 str 218 Viz E Cuq op cit str 346 pozn 5 viz takeacute Dig 71342 (Iul lib 35 dig) Universorum bonorum an singularum rerum usus fructus legetur hactenus interesse puto quod si aedes incensae fuerint usus fructus specialiter aedium legatus peti non potest bonorum autem usu fructu legato areae usus fructus peti poterit quoniam qui bonorum suorum usum fructum legat non solum eorum quae in specie sunt sed et substantiae omnis usum fructum legare videtur in substantia autem bonorum etiam area est (Ke společenstviacute majetku nebo k jednotlivyacutem věcem byl odkaacutezaacuten ususfruktus v tomto spatřuji rozdiacutel neboť jestliže bude budova zničena požaacuterem odkaacutezaneacute požiacutevaciacute praacutevo zvlaacuteště k teacuteto budově nebude možno požadovat bylo-li odkaacutezaacuteno ale v raacutemci majetku lze požadovat ususfruktus k miacutestu kde budova staacutela Tedy kdo odkaacuteže ususfruktus sveacuteho majetku a to ne pouze tak v jakeacutem stavu jsou pak ale jeviacute se jako odkaacutezanyacute ususfruktus ke všem podstataacutem věciacute a v podstatě majetku jsou i miacutesta pozemky)

154 Viz kupřiacutekladu Dig 751 (Ulp lib 18 ad sab) Senatus censuit ut omnium rerum quas in cuiusque patrimonio esse constaret usus fructus legari possit quo senatus consulto inductum videtur ut earum rerum quae usu tolluntur vel minuuntur possit usus fructus legari (Senaacutet stanovil že ke všem věcem jež naacuteležejiacute do vlastnickeacuteho praacuteva někoho je možno odkaacutezat ususfruktus Co se jeviacute zavedeneacute tiacutemto senaacutetniacutem sneseniacutem že těm věcem ktereacute užiacutevaacuteniacutem zanikajiacute nebo se umenšujiacute je možno zřiacutedit ususfruktus)

155 Viz Dig 7521 (Gai lib 7 ad ed prov) Quo senatus consulto non id effectum est ut pecuniae usus fructus proprie esset (nec enim naturalis ratio auctoritate senatus commutari potuit) sed remedio introducto coepit quasi usus fructus haberi (Co však neniacute naacutesledkem senaacutetniacuteho sneseniacute že by

93

zavaacutezaacuten stipulačniacutem slibem156 Celyacute tento celek se nazyacuteval praacutevě quasiusufructus jak

však je patrneacute ve skutečnosti se o požiacutevaciacute praacutevo nejednalo neboť zde vznikalo praacutevo

vlastnickeacute Na zaacutekladě tohoto takeacute neniacute možno danyacute praacutevniacute institut technicky považovat

za ius in re aliena neboť zde žaacutednaacute ciziacute věc neniacute jelikož je ve vlastnictviacute toho kdo k niacute

maacute požiacutevaciacute praacutevo (a nutně i praacuteva dalšiacute) Takeacute postaveniacute vlastniacuteka služebneacute věci se

velice vyacuterazně proměňuje zatiacutemco v obvykleacute variantě požiacutevaciacuteho praacuteva zůstaacutevaacute

vlastniacutek vlastniacutekem daneacute věci byť s přiacutedatkem bdquoholyacuteldquo zde sveacute vlastnictviacute naprosto

ztraacuteciacute a zůstaacutevaacute mu toliko poživatelův zaacutevazek že v danyacute čas dojde k patřičneacutemu

plněniacute Takovaacuteto skutečnost však již nebude předmětem věcnyacutech praacutev ale naopak je

součaacutestiacute praacuteva obligačniacuteho tedy plněniacute na zaacutekladě stipulace Pokud by pak snad došlo

k prodeji zuživatelneacute věci zatiacuteženeacute jakoby-požiacutevaciacutem praacutevem pak po praacutevně-formaacutelniacute

straacutence lze takoveacuteto praacutevniacute jednaacuteniacute charakterizovat spiacuteše jako postoupeniacute pohledaacutevky

nežli jednaacuteniacute za uacutečelem převodu věcneacuteho praacuteva (kde jsou do značneacute miacutery vyloučeny

traditio in iure cessio či macipatio) Vzhledem k jisteacute provaacutezanosti kategorie věciacute

zuživatelnyacutech a věciacute genericky určenyacutech dochaacuteziacute takeacute k analogickeacute aplikaci obdobnyacutech

pravidel na situace kdy je předmětem požiacutevaciacuteho praacuteva genericky určenaacute věc

Jestliže bylo možno zřiacutedit požiacutevaciacute praacutevo k celeacutemu majetku tak tiacutemto vedle

požiacutevaciacuteho praacuteva k vyacuteše uvedenyacutem věcem mohlo často vzniknout dokonce požiacutevaciacute

praacutevo k věcem nehmotnyacutem přičemž takovaacuteto věc neniacute vyloučena ba dokonce na ni

prameny pamatujiacute Jistě se nejednaacute o původniacute institut ale spiacuteše o institut novějšiacute je však

jisteacute že v justiniaacutenskeacute době fungujiacuteciacute Jednaacute se o zcela specifickyacute quasiusufructus

nominis tedy požiacutevaciacute praacutevo k pohledaacutevce kteraacute je typickou a obvyklou součaacutestiacute

majetku osoby Takovaacuteto pohledaacutevka se mohla staacutet objektem požiacutevaciacuteho praacuteva a

poživatel v takoveacuteto situaci byl opraacutevněn nikoliv pouze k plodům (tedy civilniacutem

plodům neboli uacuterokům) ale naacuteleželo mu takeacute ius exigendi tedy praacutevo danou

pohledaacutevku vymaacutehat a to s tiacutem že takto vymoženeacute věci se dostaacutevaly buď do požiacutevaciacuteho

praacuteva či do quasiusufructis osoby požiacutevajiacuteciacute pohledaacutevku a to podle povahy na zaacutekladě

byl penězům vlastniacute ususfruktus neboť přece co ze zaacutesad přiacuterody pochaacuteziacute neniacute možno měnit senaacutetem ale jako naacuteprava sloužiacute když kdo maacute jakoby ususfruktu)

156 Viz Dig 754 (Paul lib 1 ad ner) Ergo cautio etiam ab hoc exigenda erit (Tedy kauce takeacute je od něho na vyžaacutedaacuteniacute Tedy že bdquomůže byacutet vyžadovaacutenaldquo Pozn autora) Či Dig 752pr (Gai lib 7 ad ed provinc) Sed de pecunia recte caveri oportet his a quibus eius pecuniae usus fructus legatus erit (Ale slušiacute se aby bylo zajištěno navraacuteceniacute peněz tomu k jehož penězům byl odkaacutezaacuten ususfruktus)

94

pohledaacutevky vymoženeacute či prostě plněneacute věci Situace mohla byacutet i do teacute miacutery specifickaacute

že bylo možno do požiacutevaciacuteho praacuteva určit někomu jeho vlastniacute pohledaacutevku157 Diacuteky teacuteto

konstrukci vlastně došlo k odloženiacute splaceniacute daneacuteho dluhu (a to včetně jeho uacuteroků) až

do doby kdy je určen zaacutenik požiacutevaciacuteho praacuteva či kdy danyacute poživatel zemře

Mnoheacute vyacuteše uvedeneacute se však nevztahuje toliko pouze na praacutevo požiacutevaciacute ale

může raacutet určitou roli takeacute v praacutevu užiacutevaciacutem Prameny svědčiacute o tom že je možno zřiacutedit

užiacutevaciacute praacutevo k zuživatelneacute věci158 V takoveacutem přiacutepadě ovšem dochaacuteziacute k jeho rozšiacuteřeniacute i

na iuris fruendi a tedy dochaacuteziacute k vzniku quasiusufructi a to se všemi jeho důsledky

V přiacutesneacutem smyslu slova se pak o praacutevo užiacutevaciacute nejednaacute a to tedy jako takoveacute samo

bez požiacutevaciacuteho praacuteva je v danyacutech přiacutepadech vyloučeno

IV 114 VZNIK SERVITUTIS V JUSTINIAacuteNSKEacuteM POJETIacute

Lze velice často čiacutest že v době tvorby justiniaacutenskyacutech kompilaciacute došlo k posunu

či snad přiacutemo ke změně v pojiacutemaacuteniacute služebnostiacute V daneacute souvislosti je pak nutno se

zamyslit i nad tiacutem jakeacute kořeny tato změna měla a proč k niacute došlo Nezajiacutemavyacute neniacute ani

jejiacute charakter tedy zdali se jednaacute o zaacutevěr delšiacuteho myšlenkoveacuteho procesu kteryacute se teprve

v justiniaacutenskeacute době dostal přiacutemo do platneacuteho praacuteva nebo se jednalo o jednoraacutezovyacute

uacutekon což se ovšem vzhledem k charakteru justiniaacutenskyacutech Digest jeviacute jako meacuteně

pravděpodobneacute

157 Viz Dig 753 (Ulp lib 18 ad sab) Post quod omnium rerum usus fructus legari poterit an

et nominum nerva negavit sed est verius quod cassius et proculus existimant posse legari idem tamen nerva ipsi quoque debitori posse usum fructum legari scribit et remittendas ei usuras (Po tomto ke všem věcem je možno odkaacutezat ususfruktus A tedy i pohledaacutevky Nerva popiacuteraacute ale je pravdou co zastaacutevajiacute Cassius a Proculus tedy že je možno odkaacutezat Ale tentyacutež Nerva piacuteše že je možno odkaacutezat ususfruktus sveacutemu dlužniacutekovi a to k navraacuteceniacute uacuteroků)

158 Dig 75101 (Ulp lib 79 ad ed) Si usus tantum pecuniae legatus sit quia in hac specie usus appellatione etiam fructum contineri magis accipiendum est stipulatio ista erit interponenda et quidam aiunt non ante hanc interponi stipulationem quam data fuerit pecunia ego autem puto sive antea sive postea pecunia data sit tenere stipulationem (Jestliže je odkaacutezaacuteno užiacutevaacuteniacute určiteacuteho množstviacute peněz neboť v tomto druhu užiacutevaacuteniacute rozumiacute se takeacute i požiacutevaacuteniacute měla by byacutet založena taacutež stipulace A někteřiacute řiacutekajiacute že stipulace by neměla byacutet založena dřiacuteve než jsou daacuteny peniacuteze Jaacute se však domniacutevaacutem že ať před ať poteacute co jsou peniacuteze daacuteny stipulace se zachovaacutevaacute)

95

IV 1141SPOLEČNEacuteRYSYNĚKTERYacuteCHPOZEMKOVYacuteCHAOSOBNIacuteCHSLUŽEBNOSTIacute

O mnoha společnyacutech vlastnostech osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute bylo již

hovořeno a to předevšiacutem v souvislosti se služebnyacutem pozemkem Některeacute konkreacutetniacute

služebnosti či jejich druhy jsou však osobniacutem služebnostem bližšiacute nežli jineacute ostatniacute

Dokonce si lze představit i možnost zřiacutedit do značneacute miacutery obdobnaacute opraacutevněniacute jako jsou

služebnosti osobniacute tak i pozemkoveacute V teacuteto vzaacutejemneacute bliacutezkosti určityacutech služebnostiacute

možnaacute může takeacute spočiacutevat důvod pro vzaacutejemneacute sbliacuteženiacute osobniacutech a pozemkovyacutech

služebnostiacute do jednoho souhrnneacuteho institutu

Jestliže je zřiacutezeno určiteacute osobě požiacutevaciacute praacutevo k pozemku kteryacute je svoji povahou

určen k pastvě pak je součaacutestiacute takoveacutehoto praacuteva takeacute praacutevo pastvy a danyacute poživatel

může na tomto ciziacutem pozemku paacutest svůj dobytek159 Ius pascendi je však naproti tomu

takeacute typickou pozemkovou služebnostiacute160 a to jednou z nejstaršiacutech Obdobneacute praacutevo lze

tedy zřiacutedit i jako pozemkovou služebnost přičemž faktickyacute obsah bude do značneacute miacutery

podobnyacute rozdiacutel však bude v praacutevniacutech raacutemciacutech daneacuteho praacuteva a v jeho charakteru

V prveacutem přiacutepadě je opraacutevněniacute vaacutezaacuteno přiacutemo a přiacutesně na osobu poživatelovu a s niacutem je

takeacute spojeno v deacutelce jeho trvaacuteniacute (neniacute-li stanovena kratšiacute doba) Daneacute praacutevo tedy

nemůže na straně panujiacuteciacute směnit svůj subjekt a to jak samostatně tak ale ani

v souvislosti s jinyacutemi praacutevniacutemi uacutekony Na druheacute straně však je takoveacute praacutevo zřetelně

časově omezeneacute a to na rozdiacutel od pozemkoveacute služebnosti praacuteva pastvy kteraacute bude co

do času trvalaacute pouze s tou vyacutehradou že se mohou a s největšiacute pravděpodobnostiacute i

budou v čase postupně proměňovat jednotliveacute subjekty daneacuteho praacutevniacuteho vztahu Rozdiacutel

spočiacutevaacute takeacute v rozsahu vyacutekonu daneacuteho praacuteva neboť v přiacutepadě osobniacute služebnosti

neplatiacute omezeniacute na objektivniacute potřebu pozemku kteryacutem je jinak vaacutezaacutena pozemkovaacute

159 Viz kupřiacutekladu Dig 7132 (Pomp lib 33 ad sab) Si quis unas aedes quas solas habet vel

fundum tradit excipere potest id quod personae non praedii est veluti usum et usum fructum sed et si excipiat ut pascere sibi vel inhabitare liceat valet exceptio cum ex multis saltibus pastione fructus perciperetur et habitationis exceptione sive temporali sive usque ad mortem eius qui excepit usus videtur exceptus (Jestliže předaacute někdo budovu kterou maacute samotnou nebo pozemek je možno si vyhradit to co je osoby nikoliv pozemku jako užiacutevaacuteniacute a ususfruktus Ale jestliže si vyhradiacute aby mohl paacutest nebo bydlet toto vyhrazeniacute je platneacute a tak se z mnoha porostů těžily plody A vyacutehrada bydleniacute ať do času či do smrti toho kdo si vyhradil jeviacute se jako vyhrazeneacute užiacutevaacuteniacute)

160 Viz Dig 833pr (Ulp lib 17 ad ed) Item sic possunt servitutes imponi et ut boves per quos fundus colitur in vicino agro pascantur quam servitutem imponi posse neratius libro secundo membranarum scribit (Rovněž je mohou uložit služebnost tak aby skot jiacutemž se obdělaacutevaacute pole se paacutesl na sousedniacutem pozemku Že tuto služebnost je možno uložit piacuteše Neratius ve druheacute knize listů)

96

služebnost161 Pokud je tedy zřiacutezeno praacutevo jako osobniacute služebnost pak rozsah zaacutesahů na

služebneacutem pozemku může byacutet mnohem širšiacute a do značneacute miacutery se odviacutejiacute od omezeniacute ve

formě nezměnitelnosti podstaty služebneacute věci Podobneacute vztahy však nejsou vyacutejimkou

pouze pro přiacutepad praacuteva pastvy Lze naleacutezt viacutece přiacutekladů podobnyacutech ať již většiacute či

menšiacute měrou kupřiacutekladu celaacute skupina služebnostiacute užitkovyacutech nabyacutevaacute obdobnyacutech kvalit

Dalšiacutem postupnyacutem krokem tiacutemto směrem jsou pak tzv servitutes irregulares (viz daacutele)

Takovyacuteto vyacuteše uvedenyacute vztah pak vyvolaacutevaacute otaacutezku zdali bylo nutneacute zřiacutedit praacutevo

pastvy jako osobniacute služebnost toliko v celku s požiacutevaciacutem praacutevem jako takovyacutem či by

snad bylo možno zřiacutedit konkreacutetniacute omezeneacute praacutevo pastvy pouze určiteacute osobě aniž by

toto bylo vaacutezaacuteno na jakyacutekoliv pozemek

IV 1142SLUŽEBNOSTVEPROSPĚCHOSOBYVPŘEDJUSTINIAacuteNSKEacuteDOBĚ

Konstatovat jakyacutech služebnostiacute osobniacutech v době předjustiniaacutenskeacute se může na

prvniacute pohled zdaacutet jako troufaleacute či na druheacute straně svědčiacuteciacute o neznalosti I přesto však je

viacutece než mnoho naacuteznaků ktereacute o jisteacute formě osobniacutech služebnostiacute a to v poněkud

odlišneacute podobě od oneacute běžneacute a znaacutemeacute svědčiacute

Pokud by byla v předjustiniaacutenskeacutem pojetiacute zřiacutezena služebnost vaacutezanaacute na určitou

osobu pak by se takovaacuteto situace dostala do konfliktu s podmiacutenkami ktereacute na

služebnosti klade Pomponius kdy mimo jineacute uvaacutediacute že služebnost nelze zřiacutedit ad

tempus162 Pokud ovšem dojde k navaacutezaacuteniacute existence služebnosti na určitou osobu pak

se nutně jednaacute o omezeniacute služebnosti co do času neboť osoba jako takovaacute pokud to

nebude vyacutejimečnyacute přiacutepad praacutevnickeacute osoby nebude trvat věčně a tedy služebnost je

v takoveacutemto charakteru vyloučena K daneacutemu pravidlu je ovšem možno přistupovat

161 Viz Dig 834 (Pap lib 2 resp) Pecoris pascendi servitutes item ad aquam appellendi si

praedii fructus maxime in pecore consistat praedii magis quam personae videtur si tamen testator personam demonstravit cui servitutem praestari voluit emptori vel heredi non eadem praestabitur servitus (Služebnosti pastvy dobytka rovněž i přihaacuteněniacute dobytka k vodě jestliže plody pozemku spočiacutevajiacute ponejviacutece v dobytku spiacuteše pozemkovyacutemi nežli osobniacutemi se jeviacute Jestli však testaacutetor určil osobu jiacutež by chtěl aby služebnost svědčila kupci ani dědici nebude tato služebnost svědčit)

162 Dig 814pr (Pap lib 7 quaest) Servitutes ipso quidem iure neque ex tempore neque ad tempus neque sub condicione neque ad certam condicionem (verbi gratia quamdiu volam) constitui possunt sed tamen si haec adiciantur pacti vel per doli exceptionem occurretur contra placita servitutem vindicanti idque et sabinum respondisse cassius rettulit et sibi placere (Překlad viz sub 90)

97

v tom smyslu že ona omezeniacute vzniku (a i charakteru služebnosti) vztahujiacute se toliko na

ius civile avšak v přiacutepadě iuris praetorio nemajiacute vyacuteraznějšiacuteho miacutesta163 Na zaacutekladě toho

je pak možno zřiacutedit iure praetorio i služebnost kteraacute bude svojiacute existenciacute omezena

pouze na existenci daneacute osoby respektive na existenci opraacutevněneacute osoby jako vlastniacuteka

panujiacuteciacuteho pozemku164 tedy lze miacutet za to že služebnost je vaacutezaacutena na pozemek avšak

jejiacute existence je omezena pouze na jeho současneacuteho vlastniacuteka165 V nikoliv nepodobneacutem

smyslu pak lze přistupovat takeacute ve formulaci že bdquonec hominum nec praediorum

servitutes sunt quia nihil vicinorum interestldquo166 kdy praacutevě servitutes hominum jsou

těmito zvlaacuteštniacutemi typy služebnostiacute neboť uvedenaacute formulace fragmentu se vzhledem

k vicinorum intereset nemůže nijak vztahovat na osobniacute služebnosti v justiniaacutenskeacutem

smyslu slova Podobneacute naacuteznaky lze vysledovat i v jineacutem smyslu Paulus kupřiacutekladu

vyacuteslovně hovořiacute o zřiacutezeniacute služebnosti bdquoneque in personam neque in remldquo167 kdy

v daneacutem podaacuteniacute se pouze těžko může jednat o skutečnou osobniacute služebnost

v justiniaacutenskeacutem pojetiacute Stejně jako v jineacutem Paulově přiacutepadě kdy hovořiacute o usu aquae

personalem168 což byacutevaacute označovaacuteno praacutevě jako pozemkovaacute služebnost vody avšak

163 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 124 ndash 125 164 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 125 či B Biondi La categoria op cit str 383 165 Viz kupřiacutekladu Dig 341143 (Ulp lib 2 fideicom) Quidam libertis suis ut alimenta ita

aquam quoque per fideicommissum reliquerat consulebar de fideicommisso cum in ea regione africae vel forte aegypti res agi proponebatur ubi aqua venalis est dicebam igitur esse emolumentum fideicommissi sive quis habens cisternas id reliquerit sive non ut sit in fideicommisso quanto quis aquam sibi esset comparaturus nec videri inutile esse fideicommissum quasi servitute praedii non possessori vicinae possessionis relicta nam et haustus aquae ut pecoris ad aquam adpulsus est servitus personae tamen ei qui vicinus non est inutiliter relinquitur in eadem causa erunt gestandi vel in tuo uvas premendi vel areae tuae ad frumenta ceteraque legumina exprimenda utendi haec enim aqua personae relinquitur (Překlad viz sub 88) Viz ale E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse dicuntur 2 Weimar Boumlhlaus 1931 sl 290

166 Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab) Quotiens nec hominum nec praediorum servitutes sunt quia nihil vicinorum interest non valet veluti ne per fundum tuum eas aut ibi consistas et ideo si mihi concedas ius tibi non esse fundo tuo uti frui nihil agitur aliter atque si concedas mihi ius tibi non esse in fundo tuo aquam quaerere minuendae aquae meae gratia (Překlad viz sub 80)

167 Dig 33112 (Paul lib 13 resp) Gaius seius praedia diversis pagis maeviae et seiae legavit et ita cavit praestari autem volo ex praediis potitianis praediis lutatianis annua harundinis milia trecena et salicis mundae annua librarum singula milia quaero an id legatum defuncta legataria exstinctum sit paulus respondit servitutem iure constitutam non videri neque in personam neque in rem sed fideicommissi petitionem competisse ei cui praedia lutatiana legata sunt et ideo cum annua legata fuerint mortua legataria finitum legatum videri (Gaius Seius odkaacutezal pozemky v odlišnyacutech krajiacutech Maevii a Seie a rovněž určil Chci ale aby se plnilo z pozemků potitianskyacutech pozemkům lutatianskyacutem ročně raacutekosiacute tři sta tisiacutec čisteacute soli ročně tisiacutec liber Ptaacutem se zdali odkaz zanikl smrtiacute odkazovnice Paulus odpoviacutedaacute že se nejeviacute praacutevem ustavena služebnost a to ani osobniacute ani k věci ale tomu naacuteležiacute žaacutedat z fideikomisu komu byly lutatianskeacute pozemky odkaacutezaacuteny A tak když byl odkaz učiněn jako ročniacute jeviacute se smrtiacute odkazovnice tento jako ukončenyacute)

168 Dig 8337 (Paul lib 3 resp) Λούκιος Τίτιος Γαίω Σείῳ τῷ ἀδελφῷ πλεῖσα χαίρειν Ὕδατος τοῦ ρἕοντος εἰς τήν κρήντην τήν κατασκευασθεῖσαν ἐν ἰσθμῷ ὑπὸ τοῦ παλρός μου δίδωμι καὶ χαρίζμαί σοι δάκτυλον εἰς τήν οἰκίαν σου τήν ἐν τῷ ἰσθμῷ ἢ ὅπου δlsquoἂν βούλῃ Quaero an ex hac scriptura usus aquae

98

s omezeniacutem na aktuaacutelniacuteho vlastniacuteka Tyto přiacuteklady jsou skutečně pouze nahodileacute a

ilustrativniacute Je jich možno naleacutezt mnohem většiacute množstviacute169 Avšak i tento kraacutetkyacute

přiacutekladmyacute vyacutečet svědčiacute o skutečnosti že existovala určitaacute forma služebnosti vaacutezanaacute na

osobu a to služebnosti v onom klasickeacutem nikoliv justiniaacutenskeacutem smyslu slova Je

možneacute že časem došlo k jisteacutemu buď pojmoveacutemu nebo i faktickeacutemu splynutiacute či

minimaacutelně sbliacuteženiacute těchto původniacutech servitutes personae s pozdějšiacutemi servitutes

personarum jak je chaacutepou justiniaacutenskaacute Digesta Je však jisteacute že spolu se vznikem noveacute

kategorie osobniacutech služebnostiacute praacutevě v justiniaacutenskeacutem praacutevu nepostraacutedajiacute původniacute

osobniacute služebnosti sveacuteho vyacuteznamu a přiacutepadně uacutelohy Jak z vyacuteše uvedeneacuteho vyplyacutevaacute tak

tyto servitutes personae jsou svyacutem charakterem od všech ostatniacutech institutů odlišneacute a

tedy zřejmě mohly a musely fungovat i nadaacutele vedle novyacutech osobniacutech služebnostiacute

avšak spiacuteše jako zvlaacuteštniacute a do jisteacute miacutery neobvyklaacute kategorie praacutev

IV 1143SERVITUTES IRREGULARES

Kategorie nepravidelnyacutech služebnostiacute přiacutemo souvisiacute ba se do značneacute miacutery

protiacutenaacute s předchoziacutemi zvlaacuteštniacutemi osobniacutemi služebnostmi Nepravidelneacute služebnosti

byacutevajiacute považovaacuteny za takoveacute ktereacute ač majiacute faktickyacute obsah totožnyacute či minimaacutelně

podobnyacute s typickyacutemi pozemkovyacutemi služebnostmi přesto jsou zřiacutezeny ve prospěch

jedneacute určiteacute osoby

Pod služebnosti nepravidelneacute byacutevajiacute často zahrnovaacutena praacutevě vyacuteše uvedenaacute praacuteva

osobniacutech služebnostiacute v onom klasickeacutem smyslu slova tedy takovaacuteto skupina se staacutevaacute

jakyacutemsi volnyacutem odkladištěm všech druhů služebnostiacute a specifickyacutech praacutev ktereacute se do

žaacutedneacute jineacute kategorie nevejdou a nikam jinam se nehodiacute Jinak řečeno jsou co do sveacute

etiam ad heredes gaii seii pertineat paulus respondit usum aquae personalem ad heredem seii quasi usuarii transmitti non oportere (Překlad řeckeacuteho textu Lucius Titius Gaio Seio fratri salutem plurimum De aqua fluente in fontem quem pater meus in isthmo instruxit do concedoque tibi gratuito digitum sive ad domum quam in isthmo tenes sive quocunque tandem volueris) (bdquoMnoho pozdravů Lucia Titia bratrovi Gaiovi Seiovi Z vody tekouciacute z pramene kteryacute zřiacutedil v uacutežině můj otec daacutevaacutem a svoluji Ti zdarma prst proud o velikosti prstu ať již pro dům kteryacute na uacutežině maacuteš nebo tam kde bys chtělldquo Ptaacutem se zdali z těchto slov užiacutevaacuteniacute vody naacuteležiacute takeacute dědicům Gaia Seia Paulus odpoviacutedaacute že užiacutevaacuteniacute vody je osobniacute na dědice Seiovy jako na uživatele přeneseno byacutet nemůže)

169 Viz kupřiacutekladu B Biondi La categoria op cit str 383 et al či P Ciapessoni bdquoServitus personaeldquo e bdquousus personaeldquo in Per il XIV Centenario della codificazione Giustinianea Pavia Cooperativa 1934 str 879 et al

99

uacutepravy nepravidelneacute Pokud ovšem dojde k vyloučeniacute oneacute skupiny klasickyacutech osobniacutech

služebnostiacute jak o teacuteto bylo hovořeno vyacuteše pak již danaacute skupina v sobě nezahrnuje přiacuteliš

přiacutekladů Zřejmě by neodpoviacutedalo samotneacutemu charakteru řiacutemskeacuteho praacuteva pokud by

bylo zcela obecně připuštěno bez jakeacutekoliv specifikace nechat zřiacutedit nepravidelnou

služebnost odvozenou od jakeacutekoliv pozemkoveacute služebnosti a to bez dalšiacuteho Lze se

však setkat s poměrně zvlaacuteštniacutem přiacutepadem kteryacute se tyacutekaacute osobniacute možnosti využiacutevaacuteniacute

cesty170 ani zde však neniacute možno vyloučit spřiacutezněnost s oněmi zvlaacuteštniacutemi osobniacutemi

služebnostmi a potvrdit jednoznačneacute zařazeniacute daneacuteho praacuteva do skupiny nepravidelnyacutech

služebnostiacute Ke značneacute nejistotě ohledně daneacuteho institutu takeacute přispiacutevaacute skutečnost že

samotnyacute pojem servitutibus irregularium neniacute původu řiacutemskeacuteho a to ani justiniaacutenskeacuteho

avšak pravděpodobně původu středověkeacuteho Neniacute pak nemožneacute si představit že jeho

vznik si vynutila potřeba pojmenovat a zařadit praacutevě takovaacute praacuteva kteraacute byla v oneacute

staršiacute době označovaacutena jako služebnosti osobniacute a to ve smyslu předjustiniaacutenskeacutem a to

v situaci kdy pojmu osobniacutech služebnostiacute či jinyacutem jeho nesnadno zaměnitelnyacutem

obdobaacutem je již rezervovaacuten vyacuteznam ve smyslu justiniaacutenskeacute systematiky služebnostiacute171

IV 115 CHARAKTERISTIKA A VYacuteHODY JUSTINIAacuteNSKEacute SYSTEMATIKY

Systematika služebnostiacute jak ji určujiacute justiniaacutenskaacute Digesta je prezentovaacutena

předevšiacutem hned v čelniacutem fragmentu osmeacute knihy Digest kde se Marcianovyacutemi slovy

uvaacutediacute že služebnosti bdquoaut personarum sunt ut usus et usus fructus aut rerumldquo172

Pokud bude odhleacutednuto od terminologie jiacutež se již bylo dotčeno vyacuteše tak vznikaacute na

zaacutekladě uvedeneacuteho fragmentu poměrně jasnaacute a zřetelnaacute systematika kde služebnosti

jako obecnyacute pojem děliacute se mezi služebnosti osobniacute na straně jedneacute a pozemkoveacute na

170 Dig 4513812 (Ulp lib 49 ad sab) Sed si quis uti frui licere sibi heredique suo stipulatus

sit videamus an heres ex stipulatu agere possit et putem posse licet diversi sint fructus nam et si ire agere stipuletur sibi heredique suo licere idem probaverimus (Ale jestliže někdo měl sliacutebeno sobě a svyacutem dědicům užiacutevat a požiacutevat lze miacutet za to že dědic může žalovat ze slibu Myslel bych že lze ačkoliv jsou požiacutevaacuteniacute rozdiacutelnaacute neboť jestliže je sliacutebeno dovolit chodit nebo vodit sobě a svyacutem dědicům vyacuteše uvedeneacute zastaacutevaacuteme)

171 Viz předevšiacutem B Biondi La categoria op cit str 347 takeacute Dig 811 (Marc lib 3 reg) Servitutes aut personarum sunt ut usus et usus fructus aut rerum ut servitutes rusticorum praediorum et urbanorum (Překlad viz sub 71)

172 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Viz sub 171 překlad viz sub 71

100

straně druheacute173 Služebnosti v původniacutem smyslu slova se tedy dostaacutevajiacute do těsneacuteho

sousedstviacute a vztahu k ususfruktu a k usu a společně vytvaacuteřejiacute charakterem odlišnou

skupinu praacutev odlišnou od původniacutech služebnostiacute174

Spojujiacuteciacutem jevem kteryacute je společnyacute pro oba druhy služebnostiacute je předevšiacutem

postaveniacute služebneacute věci kdy se tato na prvniacute pohled jeviacute jako v do značneacute miacutery

obdobneacutem postaveniacute jak při služebnostech osobniacutech tak ale i při služebnostech

pozemkovyacutech Jak však již bylo vyacuteše naznačeno rozhodně však postaveniacute či charakter

služebnyacutech věciacute neniacute v obou druziacutech služebnostiacute stejnyacute Dokonce lze řiacuteci že rozdiacutely

jsou poměrně značneacute a to mimo jineacute i fakticky Obecně spojujiacuteciacutem znakem obou druhů

praacutev kde neniacute nutno vymezovat vyacuteraznějšiacute vyacutejimky či odlišnosti je skutečnost že se

v obou přiacutepadech jednaacute o praacutevo k věci ciziacute a to o praacutevo věcneacute a bezuacuteplatneacute Takovaacuteto

definice je však nebezpečně bliacutezkaacute definici celeacute skupiny věcnyacutech praacutev k věci ciziacute a to

předevšiacutem zaacutestavniacutemu praacutevu ktereacute splňuje vyacuteše uvedeneacute charakteristiky Je však třeba

si takeacute uvědomit že pojem věcnyacutech praacutev k věcem ciziacutem v justiniaacutenskeacute době nebyl

znaacutem což praacutevě může byacutet jedniacutem z vodiacutetek pro zdůvodněniacute oneacute terminologickeacute a

systematickeacute změny Vyacuteše uvedenyacutech společnyacutech znaků tedy charakteru služebnostiacute

pozemkovyacutech a usu a ususfruktu jako praacutev k věcem ciziacutem nebylo možno si nevšimnout

a v teacuteto skutečnosti je možno vidět motivaci po snaze vytvořit odpoviacutedajiacuteciacute pojem pro

danou skupinu Pokud však bude uvažovaacuteno nad dalšiacutemi praacutevy kteraacute jsou obvykle

zařazovaacutena mezi iuris in re aliena tedy nad skutečnostiacute proč tedy i tato praacuteva nebyla

zařazena do noveacute rozsaacutehleacute skupiny servitutibus pak je nutno si povšimnout jistyacutech

specifik jež tato praacuteva majiacute V přiacutepadě zaacutestavneacuteho praacuteva ve formě pignoris je do

dnešniacutech dob a to jak ve vztahu k praacutevu řiacutemskeacutemu tak ale i ve vztahu k moderniacutem

praacutevům sporneacute zdali se jednaacute o institut praacuteva věcneacuteho či spiacuteše praacuteva obligačniacuteho a

takteacutež jeho uacutečel je zcela specifickyacute a vyacutesostně provaacutezanyacute s obligačniacutem praacutevem

Takoveacuteto důvody bezesporu mohly byacutet těmi ktereacute vedly tvůrce justiniaacutenskeacute

systematiky k tomu že pignus do nově tvořeneacute skupiny zařazen nebyl Dalšiacute dvě praacuteva

173 Obdobnyacute způsob děleniacute a to včetně přihleacutednutiacute ke vztahu termiacutenu servitus rerum a servitus

personarum viz A Burdese Le servitugrave prediali linee teoriche e questioni pratiche Padova Cedam 2007 str 6

174 Obecně k noveacute Marcianově a justiniaacutenskeacute systematice služebnostiacute viz P Grossi Dominia e servitutes (invenzioni sistematiche del diritto comune in tema di servitugrave) Quaderni fiorentini 18 1989 str 332 et al či L de Giovanni Giuristi severiani Elio Marziano Napoli DrsquoAuria 1989 str 139 et al

101

obvykle zařazovanaacute mezi iura in re aliena tedy praacutevo emfyteutickeacute a praacutevo superficie

pak svojiacute bliacutezkost k obligačniacutemu praacutevu takeacute nemohou zapřiacutet naviacutec se jednaacute o instituty

vzhledem ke služebnostem pozemkovyacutem ale i vzhledem k ususfruktu poměrně mladeacute

a na rozdiacutel od předchoziacutech praacutev uacuteplatneacute Pak tedy jako čistě věcnaacute praacuteva bez

vyacuteraznějšiacutech vazeb k praacutevu zaacutevazkoveacutemu zbyacutevajiacute praacutevě služebnosti pozemkoveacute a nově

koncipovanaacute skupina služebnostiacute osobniacutech jako jakyacutesi prvniacute pokus či počaacutetek

předobraz celeacute noveacute skupiny iuris in re aliena

Jestliže dochaacuteziacute k podobneacute systematickeacute změně pak je možno se takeacute ptaacutet po

vyacutehodaacutech a přiacutenosech ktereacute jsou s touto změnou spojeny V přiacutepadě vytvořeniacute souhrnneacute

kategorie služebnostiacute pro původniacute služebnosti pozemkoveacute a noveacute služebnosti osobniacute se

nabiacuteziacute jako největšiacute vyacutehoda společneacute sdiacuteleniacute zaacutekladniacutech pravidel Pokud však bude

nahleacutednuto do Digest a posuzovaacutena jednotlivaacute pravidla či zaacutesady a to předevšiacutem ve

vztahu do jakeacute miacutery jsou společneacute všem nově koncipovanyacutem služebnostem vyjde

najevo poměrně zvlaacuteštniacute skutečnost že zde mnoho společnyacutech zaacutesad neniacute Vzhledem

k systematice justiniaacutenskyacutech Digest kde v knize věnovaneacute služebnostem vůbec neniacute

ususfruktus či usus upraven ale maacute svoji vlastniacute knihu věnovanou služebnostem

předchaacutezejiacuteciacute lze o využitiacute spojeniacute těchto skupin praacutev poměrně uacutespěšně pochybovat

Podobně lze pochybovat nad vhodnostiacute takoveacutehoto uspořaacutedaacuteniacute a to jak

v kontrastu s uacutepravou předchoziacute tak s možnyacutemi jinyacutemi uacutepravami daneacute problematiky Je

zde možno vidět souvislost s vyacuteše uvedenyacutemi důvody pro vytvořeniacute daneacute souhrnneacute

kategorie Pokud je konfrontovaacuten stav předchoziacute s novou justiniaacutenskou systematikou

pak neniacute možno jednoznačně konstatovat pozitivniacute vliv V jisteacutem smyslu dochaacuteziacute

vlivem změny byť tato skutečnost je často immanentniacutem znakem teacuteměř jakeacutekoliv

změny k jisteacutemu znejistěniacute a rozvolněniacute dřiacuteve poměrně jednoznačneacute byť nikoliv

jednotneacute terminologie Tento probleacutem se vztahuje předevšiacutem k pojmu servitus bez

dalšiacuteho kdy je ho užiacutevaacuteno často a tato skutečnost vychaacuteziacute předevšiacutem z kontextu použitiacute

či zařazeniacute fragmentu do systematiky justiniaacutenskyacutech Digest jako ekvivalentu k servituti

praediorum tedy ve smyslu původniacute předkompilačniacute terminologie175 Vedle toho se

175 Viz kupřiacutekladu Dig 845 (Iav lib 2 epist) Proprium solum vendendo an servitutem talem

iniungere possim ut mihi et vicino serviat similiter si commune solum vendo ut mihi et socio serviat an consequi possim respondi servitutem recipere nisi sibi nemo potest adiectio itaque vicini pro

102

však nevytvaacuteřiacute žaacutednyacutech vyacuteraznyacutech spojujiacuteciacutech znaků či spojujiacuteciacutech pasaacutežiacute jako jsou

praacutevě ony zaacutekladniacute společneacute zaacutesady tato skutečnost je však na druhou stranu daacutena tiacutem

že takovyacutech spojujiacuteciacutech prvků mezi oběma typy služebnostiacute neniacute mnoho I samotnyacute

technickyacute charakter obou druhů služebnostiacute je vyacuterazně rozdiacutelnyacute zatiacutemco pozemkoveacute

služebnosti jsou velkou skupinou mnoha druhů praacutev služebnosti osobniacute naproti tomu

spočiacutevajiacute ve dvou176 či čtyřech zaacutekladniacutech institutech V původniacutem pojetiacute naviacutec nebyla

tato tzv osobniacute užiacutevaciacute praacuteva považovaacutena za integraacutelniacute skupinu

Maacute-li dojiacutet ke srovnaacuteniacute justiniaacutenskeacuteho pojetiacute služebnostiacute a jinyacutech možnyacutech

přiacutestupů de lege ferenda pak je třeba předevšiacutem uvažovat nad vztahem širokeacuteho pojmu

služebnostiacute jeho obsahu a to předevšiacutem v konfrontaci s termiacutenem iuris in re aliena Jak

již bylo vyacuteše naznačeno spojujiacuteciacutech faktorů mezi služebnostmi osobniacutemi a

služebnostmi pozemkovyacutemi neniacute mnoho ač se to nemusiacute zdaacutet na prvniacute pohled V jisteacutem

smyslu jsou si tyto faktory do určiteacute miacutery bliacutezkeacute samotneacutemu pozdějšiacutemu pojmu iuris in

re aliena kteryacute však je pro pojmenovaacuteniacute celeacute skupiny poměrně přileacutehavyacute a vhodnyacute

Pokud by tedy mělo dochaacutezet ve vztahu ke služebnostem a jejich systematice k uacutevahaacutem

de lege ferenda pak je možno zastaacutevat naacutezor že uvnitř celeacute skupiny iuris in re aliena je

společnaacute kategorie služebnostiacute osobniacutech a pozemkovyacutech do značneacute miacutery nadbytečnaacute

neboť znaky společně sdiacuteleneacute jsou již reprezentovaacuteny praacutevě pomociacute pojmu věcnyacutech

praacutev k věci ciziacute Takoveacuteto tvrzeniacute však naproti tomu neznamenaacute a nestaviacute se proti

společneacute kategorii praacutev kteraacute jsou označovaacutena jako osobniacute služebnosti Tato praacuteva majiacute

skutečně nemaleacute spojujiacuteciacute prvky neniacute tedy nevhodneacute vytvořit z těchto praacutev jednotnou

skupinu avšak podřazenou přiacutemo pod pojem iuris in re aliena nikoliv pod či do

jakeacutehokoliv kontaktu s pozemkovyacutemi služebnostmi

Jistou pozornost může takeacute vyvolat zněniacute Marcianova znaacutemeacuteho a uacutevodniacuteho

fragmentu v tom smyslu že v raacutemci osobniacutech služebnostiacute vidiacute bdquout usus et usus fructusldquo

supervacuo habenda est ita ut tota servitus ad eum qui receperit pertineat solum autem communem vendendo ut mihi et socio serviat efficere non possum quia per unum socium communi solo servitus adquiri non potest (Prodaacutem vlastniacute pozemek mohu tam zřiacutedit služebnost aby mě a sousedovi sloužila Podobně jestli prodaacutem společnyacute pozemek aby mě a společniacuteku sloužil zdali mohu stanovit Odpověděl jsem Služebnost nemůže přijmout nikdo než pro sebe a tak pro souseda maacute se za zcela praacutezdnou a celaacute služebnost tomu kdo ji přijal naacuteležiacute Ale i společnyacute pozemek prodat aby mě a společniacutekovi sloužil neniacute možno vykonat neboť skrze jednoho společniacuteka společnyacute pozemek nemůže nabyacutet služebnosti)

176 Viz daacutele

103

naproti tomu pozemkoveacute služebnosti podle něho jsou bdquout servitutes rusticorum

praediorum et urbanorumldquo177 V přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute definuje Marcianus

danaacute praacuteva za pomoci dvou velkyacutech kategoriiacute pozemkovyacutech služebnostiacute čiacutemž prakticky

plně vyčerpaacutevaacute a vymezuje takeacute rozsah těchto praacutev v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech

zmiňuje toliko dva instituty obvykle zařazovaneacute mezi služebnosti osobniacute a sice usus a

ususfruktus Po straacutence gramatickeacute Marcianova formulace umožňuje přistupovat

k uvedenyacutem dvěma praacutevům pouze jako přiacutekladmeacutemu vyacutečtu v konfrontaci s popisem

skupiny pozemkovyacutech služebnostiacute se však tento přiacutestup nejeviacute jako jednoznačnyacute

Naproti tomu ovšem Marcianova formulace v sobě může skryacutevat takeacute jistou daacutevku

vyacutevoje danyacutech praacutev později označovanyacutech jako služebnosti osobniacute Zbylaacute dvě praacuteva

kteraacute Marcianus nejmenoval totiž svyacutem historickyacutem původem ale do značneacute miacutery i

svyacutem charakterem vychaacutezejiacute přiacutemo z institut ususfruktu Jednaacute se vlastně svyacutem

způsobem pouze o jeho specifickeacute přiacutepady věnovaneacute použitiacute bytu ve formě bydleniacute či

použitiacute otroka či zviacuteřete za uacutečelem vytvořeniacute určiteacuteho diacutela Naproti tomu Marcianem

zmiňovanyacute usus je již specifickou variantou kterou neniacute možno bez dalšiacuteho označovat

za zvlaacuteštniacute formu požiacutevaciacuteho praacuteva neboť samotnyacute usus je jedniacutem ze zaacutekladniacutech

stavebniacutech prvků ususfruktu

Zaacutekladniacutem vyacutechodiskem pro pochopeniacute justiniaacutenskeacute systematiky služebnostiacute je

vyacuteše uvedenyacute Marcianův fragment Pokud by však od něho bylo odhleacutednuto je

překvapujiacuteciacute že snad s vyacutejimkou jedineacuteho fragmentu178 kteryacute by danou věc naznačoval

177 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Viz sub 172 178 Byť i zde se jednaacute spiacuteše o přirovnaacuteniacute nežli charakterizaci Dig 7427 (Paul lib 1 manual)

Si servus in quo usus fructus alienus est noxae dedatur a domino proprietatis usufructuario liberabitur confusa servitute proprietatis comparatione (Jestliže otrok ke ktereacutemu ususfruktus naacuteležiacute jineacutemu je daacuten na zaacutepravu škody vlastniacutekem usufruktuaacuteři osvobozuje se splynutiacutem služebnost spolu s vlastnickyacutem praacutevem) Čaacutestečně i zaacutesada že bdquofructus servitutis non potestldquo Viz Dig 3321 (Paul lib 3 ad sab) Nec usus nec usus fructus itineris actus viae aquaeductus ^aequaeductus^ legari potest quia servitus servitutis esse non potest nec erit utile ex senatus consulto quo cavetur ut omnium quae in bonis sint usus fructus legari possit quia id neque ex bonis neque extra bona sit sed incerti actio erit cum herede ut legatario quamdiu vixerit eundi agendi ducendi facultatem praestet aut ea servitus constituatur sub hac cautione ut si decesserit legatarius vel capite deminutus ex magna causa fuerit restituatur (Ani usus ani ususfruktus k pěšině stezce cestě vodovodu neniacute možno odkaacutezat neboť služebnost ke služebnosti nemůže byacutet Ani nebude užiteacute co ze senaacutetniacuteho sneseniacute ktereacute stanoviacute že ke všemu co by bylo v majetku je možno odkaacutezat ususfruktus neboť to neniacute ani v majetku ani mimo majetek Ale bude žaloba na neurčiteacute proti dědici aby odkazovniacuteku dokud bude žiacutet naacuteležela možnost chodit veacutest či hnaacutet avšak ona služebnost se ustavuje pod tou podmiacutenkou aby jestliže by zemřel odkazovniacutek nebo byl umenšen na stavu z vyacuteznamneacuteho důvodu byla restituovaacutena dědici) Na druhou stranu lze naleacutezt fragmenty ktereacute proti sobě staviacute praacutevě ususfruktus a služebnosti Dig 7651 (Ulp lib 17 ad ed) Utrum autem adversus dominum dumtaxat in rem actio usufructuario competat an etiam adversus quemvis

104

neniacute možno danou systematiku vystopovat v jinyacutech fragmentech a to včetně samotneacute

systematiky Digest Takovaacuteto skutečnost je poměrně zaraacutežejiacuteciacute a to tiacutem spiacuteše pokud

daacutele v textech nepanuje na daneacutem pojetiacute služebnostiacute shoda a texty samotneacute odpoviacutedajiacute

spiacuteše předjustiniaacutenskeacutemu pojetiacute Čelnyacute fragment Digest je naviacutec označovaacuten za

interpolovanyacute tedy je možno si představit několik možnyacutech variant jak původně mohl

vypadat kdy jednou z nich je možneacute nahrazeniacute termiacutenu servitutes termiacutenem ius179

Konečně ani v textech justiniaacutenskyacutech Instituciacute ktereacute by jakožto učebnice měly danou

změnu minimaacutelně zmiacutenit ani v textech Kodexu kdy obě dvě diacutela jsou svyacutem obsahem a

finaacutelniacute redakciacute po Digestech naacutesledujiacuteciacute ani jedno z těchto děl se o noveacute systematice

nezmiňuje180 Je tedy spiacuteše provokujiacuteciacute otaacutezkou zdali skutečně bylo zaacuteměrem

kompilaacutetorů změnit uvedenou systematiku v jakeacute faacutezi praciacute k teacuteto změně došlo či

přiacutepadně jakyacute byl skutečnyacute vyacuteznam a dosah uacutevodniacuteho Marcianova fragmentu nebo

jestli ono bdquout usus et usufructusldquo neniacute spiacuteše přirovnaacuteniacutem a neskryacutevaacute pod Marcianovyacutem

pojmem servitus personarum vyacuteše zmiacuteněneacute instituty pojmenovaneacute jako servitutes

personae V tomto přiacutepadě se však jednaacute pouze o možneacute uacutevahy

IV 12 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute PODLE CHARAKTERU ZUacuteČASTNĚNYacuteCH POZEMKŮ

(SERVITUTES PRAEDIORUM RUSTICORUM A SERVITUTES PRAEDIORUM URABNORUM)

Systematika služebnostiacute a jejich děleniacute ve sveacute klasickeacute podobě spočiacutevaacute

předevšiacutem v rozděleniacute těchto praacutev mezi služebnosti polniacute a domovniacute Toto děleniacute již

neniacute produktem justiniaacutenskeacute kompilace ale je mnohem staršiacute byť jistě ne tolik jako

služebnosti samotneacute neboť ty se zprvu vyviacutejely pouze v jednom z vyacuteše uvedenyacutech

druhů kdy druheacute jmenovaneacute vznikly o nemalyacute čas později oproti prvniacutem Přesto však

possessorem quaeritur et iulianus libro septimo digestorum scribit hanc actionem adversus quemvis possessorem ei competere nam et si fundo fructuario servitus debeatur fructuarius non servitutem sed usum fructum vindicare debet adversus vicini fundi dominum (Je otaacutezkou zdali toliko proti vlastniacuteku naacuteležiacute věcnaacute žaloba usufruktuaacuteři nebo snad proti každeacutemu držiteli A Iulianus v sedmeacute knize Digest piacuteše že uvedenaacute žaloba naacuteležiacute proti jakeacutemukoliv držiteli Tak i jestliže požiacutevanyacute pozemek je povinnyacutem služebnostiacute poživatel maacute vindikovat ne služebnost ale ususfruktus proti vlastniacuteku sousedniacuteho pozemku)

179 Viz nejleacutepe E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse dicuntur 1 Weimar Boumlhlaus 1929 sl 103 et al

180 Kupřiacutekladu 33 titul třetiacute knihy justiniaacutenskeacuteho Kodexu věnovanyacute mimo jineacute ususfruktu se o služebnostech nijak nezmiňuje

105

již v klasickeacutem obdobiacute je možneacute se setkat s uvedenyacutem děleniacutem služebnostiacute a to jako

s jedniacutem z jejich formantů a jako důležitou součaacutest pojetiacute služebnostiacute

IV 121 PRAEDIUM URBANUM A PRAEDIUM RUSTICUM

Rozlišeniacute mezi praedii urbani a praedii rustici je pro rozděleniacute služebnostiacute

určujiacuteciacute Aby bylo možno dobře pochopit vyacuteznam rozděleniacute služebnostiacute a předevšiacutem

jeho charakter pak musiacute byacutet nejprve vysvětleno v jakeacutem smyslu jsou chaacutepaacuteny tyto

uacutestředniacute pojmy se kteryacutemi je pracovaacuteno v souvislosti s děleniacutem služebnostiacute od

klasickyacutech dob181

Na prvniacute pohled se daneacute rozděleniacute může jevit jako nepřiacuteliš problematickeacute a

těžkeacute Je-li nějakyacute pozemek charakterizovaacuten jako praedium urbanum pak se tedy jako

pozemek městskyacute musiacute nachaacutezet na uacutezemiacute města zatiacutemco v přiacutepadě praedii rustici

tomu musiacute byacutet naopak Podle toho pak je možno mezi danyacutemi pozemky vykonaacutevat buď

takovyacutech nebo druhyacutech služebnostiacute Ve většině přiacutepadů jistě nebude takovyacuteto přiacutestup

činit nějakeacute probleacutemy avšak jistě by se vyskytly přiacutepady kdy by se někdo domaacutehal

cesty přes sousedův městskyacute pozemek na ktereacutem si soused pěstuje traacutevu pro domaacuteciacuteho

mazliacutečka a naopak bude chtiacutet vesnickyacute hospodaacuteř opřiacutet klenbu sveacute stavby o stavbu

sousedovu Pokud by tedy bylo k daneacutemu rozděleniacute přistupovaacuteno tiacutemto způsobem pak

neniacute možno než takovyacutemto naacuterokům nevyhovět neboť by bylo nutno zřiacutedit městskou

služebnost na vesnici naproti tomu venkovskou ve městě což by ovšem neodpoviacutedalo

uacutečelům ktereacute samotnyacute institut služebnostiacute sleduje a jimž sloužiacute tedy zlepšeniacute využitiacute

daneacuteho pozemku a to pouze proto že je tak do značneacute miacutery bezdůvodně stanoveno

181 Viz Gaius Institutiones 2 14 Incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea

quae in iure consistunt sicut hereditas ususfructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est ueluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt iura praediorum urbanorum et rusticorum (Překlad viz sub 57) Takeacute Gaius Institutiones 2 14a Res praeterea aut mancipi sunt aut nec mancipi hellipservitutes praediorum urbanorum nec mancipi sunt item stipendiaria praedia et tributaria nec mancipi sunt (Překlad viz sub 15)

106

Pokud by charakterizace praedii urbani a praedii rustici spočiacutevala na zcela

odlišnyacutech zaacutekladech mohla by jistě byacutet z počaacutetku obě pojetiacute fakticky bez konfliktniacutech

miacutest tedy charakterizace pozemků podle obou způsobů by vedla ke shodneacutemu

vyacutesledku Podle tohoto přiacutestupu jsou oba dva druhy určeny předevšiacutem samotnyacutem

charakterem pozemku tedy způsobem jeho užiacutevaacuteniacute zdali se tak děje za uacutečelem

hospodařeniacute tedy zdali se s pozemkem zachaacuteziacute jako s pozemkem zemědělskyacutem či

naopak zdali se pozemek užiacutevaacute ke stavbě budov zpravidla určenyacutech k obyacutevaacuteniacute Může se

ale jistě jednat i o jineacute dalšiacute druhy budov ktereacute k obyacutevaacuteniacute (minimaacutelně trvaleacutemu) sloužit

nebudou tedy zdali pozemek sloužiacute jako pozemek stavebniacute Nejednaacute se zde ani o nic

podobneacuteho moderniacutemu uacutečelu pozemku tedy zda je pozemek určen jako stavebniacute

parcela či naopak jako zahrada či nezastavěnaacute plocha důraz je nutno klaacutest předevšiacutem

na skutečnyacute stav skutečnyacute způsob zachaacutezeniacute s pozemkem a jeho hospodaacuteřskyacute uacutečel

Nelze se však jednoznačně a bez dalšiacuteho postavit ani za tento druhyacute jmenovanyacute přiacutestup

Jak bylo vyacuteše naznačeno v ranyacutech dobaacutech řiacutemskeacuteho praacuteva spočiacutevalo rozděleniacute

obou typů pozemků na jejich teritoriaacutelniacutem umiacutestěniacute přičemž tato skutečnost zaacuteroveň

odpoviacutedala co do největšiacute miacutery i přiacutestupu druheacutemu tedy posuzovaacuteniacute dle způsobu

užiacutevaacuteniacute a naklaacutedaacuteniacute s danyacutem pozemkem182 Pokud se však nahleacutedne do pozdějšiacutech

praacutevniacutech pramenů pak se situace obraciacute a objevuje se předevšiacutem druhyacute přiacutestup tedy

definice praedii urbani jako pozemku na němž stojiacute budova183 Neniacute však možno řiacuteci

že by teritoriaacutelniacute aspekt byl zcela pominut neboť se jednotliviacute řiacutemštiacute praacutevniacuteci proti

němu vymezujiacute184 Objevujiacute se ovšem takeacute vyacuterazně relativizujiacuteciacute prvky daneacuteho

rozděleniacute pozemků a tiacutem takeacute služebnostiacute Neratiův fragment se do značneacute miacutery

182 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 167 či C Arnograve Della distinzione tra servitugrave rustiche

ed urbane Torino Bocca 1895 str 168 et al 183 Viz Ulpianus Dig 5016198 (Ulp lib 2 de omn trib) Urbana praedia omnia aedificia

accipimus non solum ea quae sunt in oppidis sed et si forte stabula sunt vel alia meritoria in villis et in vicis vel si praetoria voluptati tantum deservientia quia urbanum praedium non locus facit sed materia proinde hortos quoque si qui sunt in aedificiis constituti dicendum est urbanorum appellatione contineri plane si plurimum horti in reditu sunt vinearii forte vel etiam holitorii magis haec non sunt urbana (Překlad viz sub 95) Dig 841pr (Ulp lib 2 inst) Aedificia urbana quidem praedia appellamus ceterum etsi in villa aedificia sint aeque servitutes urbanorum praediorum constitui possunt (Překlad viz sub 93)

184 Viz Dig 20241 (Nerat lib 1 membr) Stabula quae non sunt in continentibus aedificiis quorum praediorum ea numero habenda sint dubitari potest et quidem urbanorum sine dubio non sunt cum a ceteris aedificiis separata sint quod ad causam tamen talis taciti pignoris pertinet non multum ab urbanis praediis differunt (Lze zvažovat ke kteryacutem pozemkům majiacute se počiacutetat staacuteje ktereacute nejsou v souvisleacute zaacutestavbě A jistě městskyacutemi bezpochyby nejsou neboť jsou od určityacutech budov odděleny Nicmeacuteně co se mlčky uzavřeneacute ručniacute zaacutestavy dotyacuteče nelišiacute se mnoho od městskyacutech pozemků)

107

rozchaacuteziacute s tradičniacutemi pojetiacutemi a tradičniacutem rozděleniacutem služebnostiacute na polniacute a domovniacute

jestliže uvaacutediacute že bdquorusticorum praediorum servitutes sunt licere altius tollere et officere

praetorio vicini vel cloacam habere licere per vicini domum vel praetorium vel

protectum habere licereldquo185 Jestliže je možno uvedeneacute služebnosti považovat

(minimaacutelně takeacute) za služebnosti polniacute pak je třeba se ovšem ptaacutet zdali pozemky jichž

se daneacute služebnosti tyacutekajiacute je nutno takeacute charakterizovat jako pozemky polniacute a to přesto

že se jednaacute o pozemky svoji povahou ponejspiacuteše zastavěneacute Nikoliv nepodobneacute

probleacutemy je možno vidět i ze strany druheacute kdy v literatuře obvykle jasneacute rozděleniacute

služebnostiacute je nabouraacutevaacuteno možnostiacute zřiacutedit praacutevo cesty tedy typicky polniacute služebnost

k zastavěneacutemu pozemku186 či praacutevo vodniacute k zastavěneacutemu pozemku187 nebo několika

obdobnyacutemi dalšiacutemi přiacutepady188 Takoveacuteto situace spiacuteše nežli by svědčily o charakteru

185 Dig 832pr (Nerat lib 4 reg) (Venkovskeacute pozemkoveacute služebnosti jsou moci stavět vyacuteše a

stiacutenit sousedově budově nebo moci miacutet stoku přes sousedův grunt nebo budovu nebo moci miacutet přesah střechy)

186 Viz Dig 82201 (Paul lib 15 ad sab) Si domo mea altior area tua esset tuque mihi per aream tuam in domum meam ire agere cessisti nec ex plano aditus ad domum meam per aream tuam esset vel gradus vel clivos propius ianuam meam iure facere possum dum ne quid ultra quam quod necesse esset itineris causa demoliar (Jestliže tvůj pozemek je vyacuteše nežli můj grunt a ty mi přenechaacuteš možnost vymoci si chodit přes tvůj pozemek do meacuteho gruntu pokud neniacute možnyacute přiacutemyacute přiacutestup do meacuteho gruntu přes tvůj pozemek mohu dle praacuteva si před vchodem udělat schody nebo naacutesep nicmeacuteně ne viacutece nežli je nezbytneacute ke vstupu lze zbourat)

187 Viz Dig 92291 (Ulp lib 18 ad ed) Si protectum meum quod supra domum tuam nullo iure habebam reccidisses posse me tecum damni iniuria agere proculus scribit debuisti enim mecum ius mihi non esse protectum habere agere nec esse aequum damnum me pati recisis a te meis tignis aliud est dicendum ex rescripto imperatoris severi qui ei per cuius domum traiectus erat aquae ductus citra servitutem rescripsit iure suo posse eum intercidere et merito interest enim quod hic in suo protexit ille in alieno fecit (Jestliže odstraniacuteš přesah střechy kteryacute neopraacutevněně maacutem nad tvyacutem domem Proculus piacuteše že tě mohu žalovat z protipraacutevniacute škody neboť ty jsi měl mne žalovat že mi nenaacuteležiacute praacutevo přesaacutehnout střechu Však neniacute spraacutevneacute abych strpěl že ty jsi odřezal meacute traacutemy Jineacute ale vzchaacuteziacute z reskriptu ciacutesaře Severa kteryacute tomu přes jehož grunt je veden vodovod bez služebnosti odepsal že ze sveacuteho praacuteva jej může zbourat a to praacutevem neboť jeden na sveacutem pokryacuteval druhyacute na ciziacutem činil)

188 Kupřiacutekladu Dig 30813 (Iul lib 32 dig) Qui fundum excepto aedificio legat appellatione aedificii aut superficiem significat aut solum quoque cui aedificium superpositum est si de sola superficie exceperit nihilo minus iure legati totus fundus vindicabitur sed exceptione doli mali posita consequetur heres id ut sibi habitare in villa liceat in quo inerit ut iter quoque et actum in ea habeat si vero solum quoque exceptum fuerit fundus excepta villa vindicari debebit et servitus ipso iure villae debebitur non secus ac si duorum fundorum dominus alterum legaverit ita ut alteri serviret sed inclinandum est testatorem etiam de solo cogitasse sine quo aedificium stare non potest (Kdo odkaacuteže pozemek bez budovy pojmem budovy se rozumiacute buď budova samotnaacute nebo i pozemek na ktereacutem je tato vystavěna Jestliže je vyňata pouhaacute budova o nic meacuteně než celyacute pozemek se vindikuje praacutevem odkazu ale naacutemitkou podvodu sleduje dědic aby mohl saacutem bydlet v budově nebo bude-li to nutneacute aby měl k teacuteto stezku nebo pěšinu Jestliže však to bylo i s pozemkem co bylo vyňato smiacute se vindikovat pozemek s vyacutejimkou budovy a budově svědčiacute služebnost přiacutemo naacutesledkem praacuteva nikoliv odlišně jako když vlastniacutek dvou pozemků jeden by odkaacutezal tak aby druheacutemu sloužil Ale nutno se přiklonit k naacutezoru že testaacutetor měl na mysli i pozemek neboť bez něho budova staacutet nemůže) Dig 62111 (Ulp lib 16 ad ed) Si de usu fructu agatur tradito publiciana datur itemque servitutibus urbanorum praediorum per traditionem constitutis vel per patientiam (forte si per domum quis suam passus est aquae ductum transduci) item rusticorum nam et hic traditionem et patientiam tuendam constat (Pokud je žalovaacuteno z předaneacuteho

108

samotneacuteho pozemku kdy by jistě bylo vhodneacute držet se spiacuteše fragmentů ktereacute hovořiacute

přiacutemo o kvalitě pozemků189 svědčiacute o povaze rozděleniacute služebnostiacute jako takovyacutech a

tedy tiacutemto takeacute nepřiacutemo o nikoliv striktniacute vazbě mezi druhem služebnosti a druhem

pozemku kdy prveacute určuje druheacute či naopak ale spiacuteše svědčiacute o zaacutesadnějšiacute uacuteloze obsahu

daneacute služebnosti a jejiacute vazbě na užitečnost pro pozemek ať již je jakeacutehokoliv druhu

z hlediska praediorum urbanorum či naopak rusticorum

IV 122 OBECNĚ K ROZDĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA POLNIacute A DOMOVNIacute

Rozděleniacute služebnostiacute mezi oba druhy neniacute rozděleniacutem nijak novyacutem na druhou

stranu se nejednaacute o rozděleniacute ktereacute by nevyvolaacutevalo žaacutedneacute otaacutezky Na zaacutekladě

samotnyacutech pojmů servitutibus praediorum urbanorum a rusticorum by mohlo přichaacutezet

na mysl jednak rozděleniacute podle polohy dotčenyacutech pozemků podle jejich uacutečelu či

konečně se může jednat i o kombinaci obou přiacutestupů

Je však takeacute nutneacute zamyacutešlet se nad samotnyacutem charakterem obou skupin jak bylo

naznačeno vyacuteše Mnoho romanistickeacute literatury190 podaacutevaacute uvedeneacute rozděleniacute jako

striktniacute hranici kdy mezi služebnosti polniacute jsou řazeny jedny služebnosti mezi

služebnostiacute domovniacute jineacute avšak mezi oběma skupinami praacutev neniacute žaacutednyacute vzaacutejemnyacute

průnik Takovaacuteto situace však neniacute odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelneacute situaci a předevšiacutem reaacutelnyacutem

potřebaacutem pozemků kdy mnohdy může miacutet zastavěnyacute městskyacute pozemek stejneacute či

obdobneacute diacutelčiacute potřeby jako je tomu v přiacutepadě venkovskeacuteho polniacuteho pozemku

Kupřiacutekladu zastavěnyacute pozemek může potřebovat cestu a přiacutestup přes sousedniacute pozemek

stejně jako toto může potřebovat a jak to takeacute služebnosti za pomoci cestnyacutech praacutev

umožňujiacute a upravujiacute pozemek polniacute Vyacuteše byly uvedeny i přiacuteklady kdy sama

ususfruktu daacute se publicianskaacute žaloba Stejně tak při městskyacutech pozemkovyacutech služebnostech zřiacutezenyacutech předaacuteniacutem nebo strpěniacutem jako jestliže někdo strpěl přes svůj grunt vedeniacute vody Stejně při venkovskyacutech neboť i tam se maacute chraacutenit předaacuteniacute a strpěniacute) Konečně snad takeacute Dig 8414 (Iul lib 41 Dig) Iter nihil prohibet sic constitui ut quis interdiu dumtaxat eat quod fere circa praedia urbana etiam necessarium est (Nic nepřekaacutežiacute průchodu je-li zřiacutezen tak že maacute se chodit ve dne tak je to nutneacute i v přiacutepadě pozemků městskyacutech)

189 Jako kupřiacutekladu vyacuteše citovanyacute Ulpianus Dig 5016198 (Ulp lib 2 de omn trib) či Inst 231

190 Viz kupřiacutekladu P F Girard Manuale op cit str 371 et al B Biondi Istituzioni op cit str 279 et al C Longo La categoria delle bdquoservitutesldquo nel diritto romano classico Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 11 1898 str 281 et al E Cuq op cit str 325 et al

109

justiniaacutenskaacute Digesta svyacutem obsahem naznačujiacute že obě kategorie praacutev nejsou vzaacutejemně

nepropustneacute Takovaacuteto situace ovšem vyvolaacutevaacute otaacutezku jakyacutem způsobem je nutno na

uvedenaacute praacuteva pohliacutežet Jednaacute se tedy o polniacute služebnosti ktereacute jsou ovšem zřiacutezeny

mezi městskyacutemi pozemky nebo se naopak jednaacute o domovniacute služebnosti mezi

městskyacutemi pozemky jejichž obsah je ovšem odpoviacutedajiacuteciacute běžneacute polniacute služebnosti

Jinak řečeno co je tedy oniacutem vodiacutetkem k určeniacute že danaacute konkreacutetniacute služebnost je polniacute

nebo domovniacute Na zaacutekladě Neratiova citovaneacuteho fragmentu191 neniacute možno uvažovat

jinak než že autor charakterizoval služebnost podle toho kde se miacutestně naleacutezaacute neboť

svyacutem typickyacutem obsahem se jednaacute o služebnosti domovniacute naviacutec je obsah praacutev takovyacute že

nutně požaduje existenci minimaacutelně jednoho zastavěneacuteho pozemku a i přes tyto

všechny skutečnosti Neratius charakterizuje služebnosti tam uvedeneacute jako služebnosti

polniacute Naproti tomu se lze setkat s tvrzeniacutem že bdquopraediorum urbanorum sunt servitutes

quae aedificiis inhaerentldquo192 s čiacutemž neniacute rozporneacute kupřiacutekladu zněniacute jineacuteho Ulpianova

fragmentu kteryacute charakterizuje jako městskou služebnost jestliže per domum passus

est aquae ductum193 Vzhledem k obvykleacutemu pojetiacute charakterizace pozemků na zaacutekladě

jejich funkce lze miacutet za to že takovyacuteto přiacutestup by bylo možno považovat za spraacutevnyacute

takeacute vzhledem k rozděleniacute samotnyacutech služebnostiacute kdy se budou lišit podle toho zdali

se jednaacute o pozemek zastavěnyacute či naopak nezastavěnyacute zemědělsky obhospodařovanyacute

Z takoveacuteto skutečnosti ovšem vyplyacutevajiacute dva neopominutelneacute zaacutevěry Jednak to

znamenaacute že ony vyacutečty jednotlivyacutech služebnostiacute uvnitř druhů nejsou uacuteplneacute a předevšiacutem

nejsou neprostupneacute tedy je možno tu či onu služebnost považovat za městskou či

venkovskou podle toho v jakeacute situaci se praacutevě nachaacuteziacute a jakeacute pozemky jsou jiacute vaacutezaacuteny

191 Dig 832pr (Nerat lib 4 reg) Rusticorum praediorum servitutes sunt licere altius tollere

et officere praetorio vicini vel cloacam habere licere per vicini domum vel praetorium vel protectum habere licere (Překlad viz sub 185)

192 Inst 231 Praediorum urbanorum sunt servitutes quae aedificiis inhaerent ideo urbanorum praediorum dictae quoniam aedificia omnia urbana praedia appellantur etsi in villa aedificata sunt item praediorum urbanorum servitutes sunt hae ut vicinus onera vicini sustineat ut in parietem eius liceat vicino tignum immittere ut stillicidium vel flumen recipiat quis in aedes suas vel in aream vel non recipiat et ne altius tollat quis aedes suas ne luminibus vicini officiatur (Pozemkoveacute městskeacute služebnosti jsou ty ktereacute se vztahujiacute k zastavěnyacutem pozemkům Proto můžeme hovořit o služebnostech k městskyacutem pozemkům neboť všechny zastavěneacute pozemky mohou byacutet označeny jako městskeacute a to i přesto že se nachaacutezejiacute na venkově K městskyacutem pozemkům se vaacutežou naacutesledujiacuteciacute služebnosti soused je povinen strpět podpiacuteraacuteniacute sousedniacuteho domu do zdiacute jeho domu může soused zapustit traacutem je povinen strpět anebo nestrpět kapaacuteniacute dešťoveacute vody nebo jejiacute přiacutevod na svůj dům nebo na svůj dvůr nesmiacute postavit dům vyacuteše a nesmiacute odebrat světlo sousedovyacutem oknům)

193 Dig 62111 (Ulp lib 16 ad ed) Si de usu fructu agatur tradito publiciana datur itemque servitutibus urbanorum praediorum per traditionem constitutis vel per patientiam (forte si per domum quis suam passus est aquae ductum transduci) item rusticorum nam et hic traditionem et patientiam tuendam constat (Překlad viz sub 188)

110

Nijak to ovšem nenarušuje skutečnost že za obvykleacute polniacute služebnosti jsou poklaacutedaacuteny

jedny naproti tomu za obvykleacute služebnosti domovniacute jsou poklaacutedaacutena praacuteva jinaacute Druhyacutem

zaacutevěrem je poteacute nutnost nějak se vypořaacutedat s Neratiovyacutem fragmentem V raacutemci textu

daneacuteho fragmentu je možno si povšimnout že praacuteva tam uvedenaacute umožňujiacute aby jeden

ze zuacutečastněnyacutech pozemků byl pozemkem zastavěnyacutem zatiacutemco druhyacute byl pozemkem

nezastavěnyacutem Z textu fragmentu neniacute však možno jasně řiacuteci zdali je tiacutem podstatnyacutem

elementem pozemek panujiacuteciacute či naopak pozemek služebnyacute Jistyacutem řešeniacutem takeacute může

byacutet situace kdy se jednaacute o jakousi ochranu do budoucna tedy praacuteva zřiacutezenaacute s rezervou

proto aby jich mohlo byacutet využiacutevaacuteno později avšak zde je nutno velice opatrně

postupovat a to předevšiacutem v souvislosti s požadavkem na objektivniacute potřebu pozemku

kteraacute však je v přiacutepadě domovniacutech služebnostiacute stejně do jisteacute miacutery relativizovaacutena a jejiacutež

uacuteloha je od služebnostiacute polniacutech do jisteacute miacutery posunuta

V daneacute souvislosti je takeacute nutno zmiacutenit otaacutezku kteryacute z pozemků v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute je oniacutem hlavniacutem kriteacuteriem pro určeniacute zdali služebnost bude

charakterizovaacutena jako domovniacute nebo polniacute tedy jakyacute charakter ale předevšiacutem charakter

ktereacuteho pozemku je tiacutem v daneacutem uvažovaacuteniacute rozhodujiacuteciacutem Prameny neodpoviacutedajiacute

v tomto přiacutepadě bohužel konkreacutetně Ani z jinyacutech souvislostiacute jednotlivyacutech fragmentů

neniacute možno vytušit žaacutednyacute vyacuteraznějšiacute zaacutevěr Avšak z charakteru služebnostiacute respektive

z charakteru domovniacutech služebnostiacute lze vytušit určityacute možnyacute zaacutevěr Domovniacute

služebnosti jak saacutem českyacute pojem napoviacutedaacute aniž však původniacute latinskyacute k tomuto nedaacutevaacute

žaacutedneacuteho důvodu ke sveacute funkci a ke sveacute vlastniacute užitečnosti nutně potřebujiacute existenci

stavby na zuacutečastněneacutem pozemku v některyacutech přiacutepadech na pozemciacutech obou v jinyacutech

přiacutepadech minimaacutelně na pozemku jednom Nelze však řiacuteci že by bylo nutno miacutet stavbu

vždy buď na pozemku služebneacutem či naopak na pozemku panujiacuteciacutem neboť vždy zaacuteležiacute

na obsahu služebnosti zdali vyžaduje nutně stavbu tam onde či na pozemciacutech obou

Oproti tomu polniacute služebnosti takoveacuteto specializace nevyžadujiacute pojmově je možno

dokonce určitou čaacutest s nich realizovat i na či vůči zastavěneacutemu pozemku (kupřiacutekladu

cesta průjezdem domu vedeniacute vody rourou či při troše fantazie praacutevo těžit křiacutedu ve

sklepiacutech domu) Na zaacutekladě těchto vlastnostiacute je možno uveacutest že aby služebnost bylo

možno považovat za městskou pak by měl byacutet v raacutemci služebnosti povinen či opraacutevněn

alespoň jeden zastavěnyacute pozemek Nutno však přiznat že tiacutemto se v konfrontaci s vyacuteše

111

několikraacutete zmiňovanyacutem a citovanyacutem Neratiovyacutem fragmentem vytvaacuteřiacute poměrně

zvlaacuteštniacute prostřediacute či snad mezera když ne přiacutemo protiklad kteryacute obejiacutet pouhyacutem

konstatovaacuteniacutem dlouheacute doby vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva a skutečnosti že justiniaacutenskaacute

Digesta jsou pouhou kompilaciacute se může jevit spiacuteše uacutečelovyacutem

Rozděleniacute služebnostiacute na služebnosti polniacute a domovniacute maacute pak několik důsledků

a dalšiacutech souvislostiacute kupřiacutekladu ve formě jejich zaacuteniku či v jejich samotneacute

charakterizaci v raacutemci dalšiacutech děleniacute služebnostiacute

IV 1221SLUŽEBNOSTIPOLNIacute

Již bylo mnohokraacutet zmiacuteněno že praacutevě polniacute služebnosti jsou těmi jejichž

prostřednictviacutem se vlastně celeacute dějiny služebnostiacute či snad přiacutemo i celeacute dějiny věcnyacutech

praacutev k věcem ciziacutem začaly kdysi daacutevno rozviacutejet V raacutemci dlouhyacutech dějin řiacutemskeacuteho

praacuteva se pak původniacute počet a původniacute typy polniacutech služebnostiacute poměrně značně rozšiacuteřil

takže vyacutesledkem je poměrně velkyacute počet různorodyacutech praacutev kteraacute spolu majiacute společneacute

praacutevě to že by měly určityacutem způsobem napomaacutehat a zlepšovat hospodaacuteřskeacute využitiacute

pozemku Avšak i uvnitř skupiny polniacutech služebnostiacute je možno vysledovat určiteacute dalšiacute

zvlaacuteštniacute skupiny praacutev ktereacute pak usnadňujiacute orientaci v jinak nepřiacuteliš přehledneacutem

množstviacute polniacutech služebnostiacute

IV 12211 SLUŽEBNOSTI CESTNEacute194

Cestneacute služebnosti jsou praacutevě těmi ktereacute spolu s vodniacutemi sahajiacute nejhlouběji do

minulosti Celaacute skupina reprezentuje původniacute smysl služebnostiacute tedy umožnit vlastniacuteku

panujiacuteciacuteho pozemku aby vůbec mohl nějakyacutem způsobem užiacutevat svůj pozemek tedy na

něho minimaacutelně vstoupit Cestneacute služebnosti jsou obecně takovaacute skupina praacutev kteraacute

umožnujiacute jako primaacuterniacute ciacutel přiacutestup na vlastniacute pozemek a to prostřednictviacutem pozemku

ciziacuteho Je nutno zdůraznit skutečnost že v přiacutepadě cestnyacutech služebnostiacute je přiacutestup na

194 Termiacuten cestnyacutech služebnostiacute je vytvořen za uacutečelem společneacuteho pojmenovaacuteniacute skupiny

služebnostiacute ktereacute se všechny dotyacutekajiacute různyacutech druhů přiacutestupů na pozemek

112

ciziacute pozemek přiacutemyacutem ciacutelem nikoliv vedlejšiacutem prostředkem jako je tomu v přiacutepadě

mnoha jinyacutech služebnostiacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je za uacutečelem jejich vyacutekonu

opraacutevněn na ciziacute pozemek vstoupit či vstupovat ale to pouze jako nezbytnou součaacutest

vyacutekonu služebnosti jejiacutež obsah je mnohem širšiacute kdy kupřiacutekladu ten kdo je opraacutevněn

k těžbě nějakeacute suroviny na ciziacutem pozemku je takeacute opraacutevněn na tento pozemek

vstoupit195

Neniacute zde uacutekolem vypisovat všechny typy služebnostiacute ktereacute by bylo možno

označit za služebnosti cestneacute spiacuteše však některeacute typickeacute představitele nebo naopak

představitele netypickeacute či určityacutem způsobem specifickeacute

Typickyacutemi představiteli je pravděpodobně nejstaršiacute služebnost cesty tedy via

doplněna o specifickeacute varianty itineris a actus Všechny uvedeneacute služebnosti směřujiacute k

jednomu zaacutekladniacutemu ciacuteli tedy umožnit vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku přiacutestup na

pozemek služebnyacute Mezi sebou se však odlišujiacute šiacuteřiacute praacutev respektive způsobů jakyacutem

prostředkem se může opraacutevněnyacute přes ciziacute pozemek dopravovat Ulpianus definuje

uvedenaacute praacuteva kdy uvaacutediacute že bdquoiter est ius eundi ambulandi homini non etiam iumentum

agendi Actus est ius agendi vel iumentum vel vehiculum itaque qui iter habet actum

non habet qui actum habet et iter habet etiam sine iumento Via est ius eundi et agendi

et ambulandi nam et iter et actum in se via continetldquo196 Je tedy zjevneacute že mezi

jednotlivyacutemi uvedenyacutemi služebnostmi je stupňujiacuteciacute se vztah kdy ten kdo je opraacutevněn

k viae maacute nejširšiacute opraacutevněniacute zatiacutemco komu naacuteležiacute toliko iter ten maacute opraacutevněniacute nejužšiacute

Ulpianus předklaacutedaacute čtenaacuteři na prvniacutem miacutestě onu nejslabšiacute variantu tedy iter v raacutemci

historickeacuteho vyacutevoje lze však konstatovat že nejstaršiacutem praacutevem nebyla praacutevě tato 195 Viz kupřiacutekladu Dig 8333 (Ulp lib 17 ad ed) Qui habet haustum iter quoque habere

videtur ad hauriendum et ut ait neratius libro tertio membranarum sive ei ius hauriendi et adeundi cessum sit utrumque habebit sive tantum hauriendi inesse et aditum sive tantum adeundi ad fontem inesse et haustum haec de haustu ex fonte privato ad flumen autem publicum idem neratius eodem libro scribit iter debere cedi haustum non oportere et si quis tantum haustum cesserit nihil eum agere (Kdo maacute čerpaacuteniacute maacute miacutet takeacute pěšinu ke zdroji vody a jak řiacutekaacute Neratius v třetiacute knize Listů ať již jemu bylo převedeno praacutevo čerpaacuteniacute a přiacutechodu pak maacute obojiacute ať již toliko čerpaacuteniacute pak i se rozumiacute přiacutestup ať již toliko přiacutestup k prameni pak i se rozumiacute čerpaacuteniacute to k čerpaacuteniacute ze soukromeacuteho pramene Ale k veřejneacute řece tyacutež Neratius ve stejneacute knize piacuteše že je třeba převeacutest i pěšinu neboť pro čerpaacuteniacute toho neniacute třeba a jestliže někdo by toliko čerpaacuteniacute převedl ničeho se nedomůže)

196 Dig 831pr (Ulp lib 2 inst) Servitutes rusticorum praediorum sunt hae iter actus via aquae ductus iter est ius eundi ambulandi homini non etiam iumentum agendi actus est ius agendi vel iumentum vel vehiculum itaque qui iter habet actum non habet qui actum habet et iter habet etiam sine iumento via est ius eundi et agendi et ambulandi nam et iter et actum in se via continet aquae ductus est ius aquam dicendi per fundum alienum (Překlad viz sub 72)

113

omezenaacute varianta ale praacutevě varianta nejširšiacute posledněji zmiňovanaacute a sice via Tato

skutečnost nejenže vyplyacutevaacute do značneacute miacutery z pramenů kdy již zaacutekoniacutek XII desek

hovořiacute o via nikoliv o itinere197 Naviacutec lze daneacute tvrzeniacute podepřiacutet takeacute prostřednictviacutem

uacutečelu služebnostiacute a charakteru vztahů v nejstaršiacute řiacutemskeacute době kdy hlavniacutem způsobem

obživy valneacute většiny obyvatelstva bylo praacutevě zemědělstviacute a to i přes kupřiacutekladu

legendaacuterniacute rozděleniacute uacuteloh mezi tři velkeacute řiacutemskeacute kmeny198 Pokud však maacute byacutet pozemek

zemědělsky obhospodařovaacuten pak je většinou nutneacute miacutet na takovyacuteto pozemek přiacutestup

nikoliv pouze pěšky ale takeacute kupřiacutekladu s vozem aby bylo možno přiacutepadnou uacuterodu

odveacutezt V teacuteto době bylo vzhledem k uacutečelu pozemků a služebnostiacute nutneacute širšiacute opraacutevněniacute

přičemž pak v době pozdějšiacute mohlo dojiacutet k postupneacutemu vytvaacuteřeniacute i miacuternějšiacutech variant

cestnyacutech služebnostiacute tedy k vzniku actus a itineris kde již neniacute možno tušit kteryacute

z těchto je staršiacute či zda si jsou vzaacutejemně časově paralelniacute Nutno však je dodat že ač se

via jeviacute variantou nejstaršiacute ba původniacute pak ale je nutno miacutet na paměti že během

vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva zcela jistě mohlo dojiacutet ke znaacutemeacutemu posunu v chaacutepaacuteniacute tohoto

jinak zdaacutenlivě identickeacuteho institutu

Do uvedeneacute skupiny cestnyacutech služebnostiacute však naacuteležiacute takeacute specifickaacute služebnost

jež by na prvniacute pohled mohla naacuteležet spiacuteše do skupiny naacutesledujiacuteciacute tedy mezi

služebnosti vodniacute Jednaacute se o servitus navigandi199 tedy praacutevo přeplout přes soukromeacute

jezero na loďce Souvislost s vodou je zde patrnaacute avšak vzhledem k charakteru

služebnosti je vedlejšiacute neboť uacutečelem tohoto praacuteva neniacute voda jako takovaacute či jejiacute zdroj

nebo zisk ale stejně jako je tomu v přiacutepadech vyacuteše uvedenyacutech je uacutečelem tohoto praacuteva

předevšiacutem umožnit přiacutestup vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku na jeho pozemek a to v tomto

přiacutepadě zcela specificky pomociacute plavby po soukromeacutem jezeře200 Jednaacute se tedy vlastně o

197 Viz vyacuteše Dig 838 (Gai lib 7 ad ed prov) Viae latitudo ex lege duodecim tabularum in

porrectum octo pedes habet in anfractum id est ubi flexum est sedecim (Viz překlad sub 8) 198 Viz kupřiacutekladu Pluacutetarchos Βίοι Παράλληλοι Ρωμύλος 20 2 φυλὰς δὲ τρεῖς καταστήσαντες

ὠνόμασαν τοὺς μὲν ἀπὸ Ῥωμύλου Ῥαμνήνσης τοὺς δ ἀπὸ Τατίου Τατιήνσης τρίτους δὲ Λουκερήνσης διὰ τὸ ἄλσος εἰς ὃ πολλοὶ καταφυγόντες ἀσυλίας δεδομένης τοῦ πολιτεύματος μετέσχονmiddot (Obyvateleacute se rozdělili do třech kmenů jmeacuteno jedneacute po Romulovi Ramnenses teacute po Tatiovi Tatienses třetiacute Lukerenses neboť čaacutesti jich utekla do lesa kteryacute daacuteval asyl a tak ziacuteskali občanskeacute praacutevo) Či T Livius Ab urbe condita 13 Ramnenses ab Romulo ab T Tatio Titienses appellati Lucerum nominis et originis causa incerta est (Ramnenses od Romula od T Tatia Titineses se nazyacutevali jmeacuteno Luceres a jeho původ je nejasnyacute)

199 Dig 83231 (Paul lib 15 ad sab) Si lacus perpetuus in fundo tuo est navigandi quoque servitus ut perveniatur ad fundum vicinum imponi potest (Jestliže je na tveacutem pozemku staacuteleacute jezero takeacute je možno uložit služebnost plavby aby byl umožněn přiacutestup na sousedniacute pozemek)

200 Viz kupřiacutekladu V Scialoja op cit str 125 et al

114

obdobu praacuteva cesty jako bylo popsaacuteno vyacuteše a to s tiacutem že nejsou znaacutemy žaacutedneacute bližšiacute

podrobnosti ohledně kupřiacutekladu velikosti loďky možnosti převaacutežet takoveacute či oneacute

suroviny a věci tedy podobnaacute regulace jako je tomu v přiacutepadě vyacuteše uvedenyacutech třech

klasickyacutech cestnyacutech služebnostiacute

IV 12212 SLUŽEBNOSTI VODNIacute

Druhou skupinou praacutev kterou je možno v raacutemci polniacutech služebnostiacute vysledovat

jsou tzv služebnosti vodniacute201 Jednaacute se obecně o takoveacute služebnosti ktereacute majiacute zajistit

panujiacuteciacutemu pozemku to co mu jinak vlivem jeho přirozeneacute polohy či jineacute fyzickeacute

vlastnosti schaacuteziacute tedy přiacutestup k vodě či jejiacute samotnyacute zdroj Zaacuteklady vodniacutech praacutev jsou

do jisteacute miacutery paralelniacute a obdobneacute jako tomu je ve vyacuteše uvedeneacutem přiacutepadě služebnostiacute

cestnyacutech Polniacute pozemky ke sveacutemu rozumneacutemu hospodaacuteřskeacutemu a zemědělskeacutemu

využiacutevaacuteniacute potřebujiacute bezpodmiacutenečně zavlažovaacuteniacute či minimaacutelně přiacutestup k vodě Podnebiacute

oblasti v niacutež se nachaacuteziacute srdce a nejstaršiacute uacutezemiacute Řiacutema naviacutec charakterizuje mimo jineacute

poměrně vyacuteraznaacute nerovnoměrnost sraacutežek v raacutemci kalendaacuteřniacuteho roku kdy se vyskytuje

v průběhu roku obdobiacute po ktereacute se dešťoveacute sraacutežky vyskytujiacute pouze vyacutejimečně

Takoveacuteto podnebiacute může byacutet pro určityacute typ rostlin prospěšneacute pro jineacute však a to nikoliv

pro nepotřebneacute může se jevit jako zaacutesadně nevhodneacute V takoveacutem přiacutepadě je zapotřebiacute

umělyacutem způsobem regulovat možnost zvlaacuteštniacute zaacutevlahy Nedostatek či absence přiacutestupu

k vodě neniacute však pouze překaacutežkou pěstěniacute ale takeacute chovu domaacuteciacutech zviacuteřat kteraacute jsou

rovněž na vodě zaacutevislaacute Pokud nějakyacute pozemek nebyl z jistyacutech důvodů vhodnyacute

k polniacutemu pěstěniacute pak jej bylo možno užiacutevat jako pastviny ovšem s vyacuteše uvedenou

vyacutehradou nutneacuteho zdroje vody a to minimaacutelně v okoliacute kdy vyacutehodou chovu dobytka

oproti pěstěniacute je jeho relativně snadnyacute přesun ke zdroji vody a to ve srovnaacuteniacute s kořeny

do země zapuštěnou rostlinou Specifickyacute vodniacute režim potřebujiacute rovněž vinice či

kupřiacutekladu sady kde se může jednat kromě zaacutevlahovyacutech potřeb takeacute o naacuterazovou

potřebu v souvislosti se zpracovaacutevaacuteniacutem plodů

201 Podrobněji ke služebnostem vodniacutem viz L Capogrossi Colognesi Ricerche sulla struttura

delle servitugrave drsquoacqua in diritto romano Milano Giuffregrave 1966

115

Služebnosti vodniacute takeacute na rozdiacutel od vyacuteše uvedenyacutech služebnostiacute cestnyacutech

disponujiacute mnohem širšiacute variabilitou možnyacutech technickyacutech řešeniacute daneacuteho probleacutemu

Zatiacutemco technickeacute řešeniacute cesty ani pěšiny neniacute povětšinou nijak obtiacutežneacute a vyacuterazně se

různiacuteciacute v přiacutepadě vedeniacute vody již situace nabiacuteziacute množstviacute řešeniacute a to samozřejmě tiacutem

spiacuteše že danyacute probleacutem a daneacute praacutevo fungovalo po mnoho staletiacute a tedy přirozeně

dochaacutezelo i k rozvoji technickyacutech možnostiacute jakyacutem způsobem vodu od zdroje dopravit

do ciacutele či jinak vyřešit potřebu vody Zprvu primitivniacute řešeniacute rozvodu vody kupřiacutekladu

hloubenyacutem kanaacutelem mohlo byacutet postoupeno v čase k složitějšiacutem způsobům vedeniacute

kupřiacutekladu za pomoci technickyacutech staveb akvaduktu potrubiacute pump či vodniacutech kol Na

zaacutekladě těchto širokyacutech možnostiacute technickyacutech řešeniacute se pak takeacute původniacute ba jedna

z nejpůvodnějšiacutech (viz vyacuteše) služebnostiacute (ius aquae ducendae) rozvijiacute do poměrně

velkeacuteho množstviacute jednotlivyacutech služebnostiacute jež majiacute praacutevě společnyacute ciacutel tedy umožnit

naplněniacute potřeby vody pro panujiacuteciacute pozemek a pro hospodařeniacute na něm

Je rovněž nutneacute uvedenaacute praacuteva odlišit od situaciacute kdy dochaacuteziacute k přirozeneacutemu

toku vody a to ať již ve formě pravidelneacuteho odtoku dešťoveacute vody či staacuteleacuteho toku vody

kupřiacutekladu od pramene Takoveacuteto situace jsou přirozenyacutem naacutesledkem miacutesta a

přirozenyacutem projevem skutečnosti že kupřiacutekladu jeden pozemek je položen na

vyvyacutešenějšiacutem miacutestě nežli pozemek druhyacute či naopak a tedy se o služebnosti nejednaacute202

Jak již bylo uvedeno vyacuteše za nejstaršiacute vodniacute služebnost je nutno považovat ius

aquae ducendae tedy praacutevo veacutest vodu203 Okolo teacuteto se pak vytvaacuteřiacute celeacute velkeacute spektrum

nejrůznějšiacutech charakteristickyacutech praacutevniacutech naacutestrojů a technickyacutech řešeniacute vedeniacute vody či

jineacutemu přiacutestupu k niacute Tento jinyacute přiacutestup může kupřiacutekladu reprezentovat servitus aquae

haustus či aquae hauriendae204 kdy se jednaacute o praacutevo čerpat vodu na daneacutem pozemku

tedy naacuterazově a mechanicky vodu ziacuteskaacutevat z tamniacuteho zdroje a dopravovat ji na svůj

pozemek aniž by k teacuteto dopravě bylo potřeba nějakeacute vyacuteraznějšiacute stavby či aniž by se

202 Moderniacute praacutevniacute věda k tomuto vytvořila termiacuten tzv zaacutekonnyacutech služebnostiacute kdy tyto

služebnosti vyplyacutevajiacute ze samotneacute podstaty miacutesta a pozemku Viz pro řiacutemskeacute praacutevo B Biondi La categoria op cit str 299 et al pro novějšiacute viz A ColinH Capitant Traiteacute de droit civil 1 Paris Dalloz 1953 str 876 et al či G Cornu Droit civil Les Biens Paris Montchrestien 2007 str 219 et al

203 Viz kupřiacutekladu Dig 839 (Paul lib 1 sent) Servitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex fonte constitui non potest hodie tamen ex quocumque loco constitui solet (Překlad viz sub 77) Je zde patrnyacute takeacute určityacute vyacutevoj daneacuteho institutu

204 Viz Dig 8333 (Ulp lib 17 ad ed) Cit sub 195

116

jednalo o staacutelyacute přiacutesun vody Jak je patrneacute tak v tomto přiacutepadě je zcela nezbytneacute funkčniacute

propojeniacute cestnyacutech služebnostiacute kdy minimaacutelně iter je vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku

přiznaacuten a služebnostiacute vodniacutech ktereacute by bez prvniacuteho nebyly v tomto přiacutepadě myslitelneacute

Maacute-li miacutet někdo praacutevo čerpaacuteniacute vody na ciziacutem pozemku pak nutně musiacute miacutet takeacute na

tento pozemek umožněn vstup Avšak ani v přiacutepadě servitutis aquae ducendae neniacute

možno se zcela obejiacutet bez určityacutech aspektů služebnostiacute cestnyacutech a to předevšiacutem proto

že maacute-li byacutet na ciziacutem pozemku zřiacutezeno nějakeacute zařiacutezeniacute k dopravě vody tak k jeho

vybudovaacuteniacute nelze přistoupit jinak než s nutnostiacute na tento ciziacute tedy služebnyacute pozemek

vstoupit Pokud je již zařiacutezeniacute vybudovaacuteno nutně dochaacuteziacute k jeho opakujiacuteciacutem se

rekonstrukciacutem či uacutedržbaacutem ktereacute rovněž nebudou alespoň ve většině přiacutepadů možneacute

bez vstupu ciziacute osoby na služebnyacute pozemek Konečně obdobnaacute situace je nemeacuteně patrnaacute

takeacute v přiacutepadě specifickyacutech servitutis pecoris ad aquam appulsus kteraacute přirozeně

obsahuje ius appellendi205 tedy praacutevo hnaacutet dobytek na ciziacute pozemek a k ciziacutemu

napajedlu Podobně jako v přiacutepadě praacuteva na čerpaacuteniacute vody ani zde neniacute myslitelnyacute

vyacutekon vodniacute služebnosti bez žaacutedneacuteho vztahu ke služebnosti cestneacute Naviacutec se k některyacutem

vodniacutem služebnostem vaacutežiacute ještě dalšiacute specifickaacute opraacutevněniacute kteraacute již nemajiacute nic

společneacuteho ani se služebnostmi cestnyacutemi kupřiacutekladu praacutevo postavit si na ciziacutem

pozemku přiacutestřešek206 Služebnosti vodniacute tedy přestavujiacute mnohem komplexnějšiacute praacutevniacute

instituty nežli je tomu v přiacutepadě služebnostiacute cestnyacutech ale do značneacute miacutery nežli je tomu

tak vůbec v přiacutepadech jinyacutech služebnostiacute

205 Viz Dig 834 (Pap lib 2 resp) Pecoris pascendi servitutes item ad aquam appellendi si

praedii fructus maxime in pecore consistat praedii magis quam personae videtur si tamen testator personam demonstravit cui servitutem praestari voluit emptori vel heredi non eadem praestabitur servitus (Překlad viz sub 161)

206 Viz Dig 8361 (Paul lib 15 ad plaut) Item longe recedit ab usu fructu ius calcis coquendae et lapidis eximendi et harenae fodiendae aedificandi eius gratia quod in fundo est item silvae caeduae ut pedamenta in vineas non desint quid ergo si praediorum meliorem causam haec faciant non est dubitandum quin servitutis sit et hoc et maecianus probat in tantum ut et talem servitutem constitui posse putet ut tugurium mihi habere liceret in tuo scilicet si habeam pascui servitutem aut pecoris appellendi ut si hiemps ingruerit habeam quo me recipiam (Obdobně se od ususfruktu vyacuterazně lišiacute praacutevo paacutelit vaacutepno laacutemat kaacutemen a těžit piacutesek pro vyacutestavbu toho co je na pozemku Takeacute kaacutecet les aby neschaacutezely ve viniciacutech podpěry Čiacutem tedy došlo k vylepšeniacute tohoto pozemku Neniacute pochybnosti že služebnostiacute A toto potvrzuje i Maecianus že je možno zřiacutedit i takovou služebnost abych mohl miacutet na tveacutem pozemku přiacutestřešek rozumiacute se jestliže bych měl služebnost pastvy nebo přihaacuteněniacute dobytka abych měl když by přišla zima kde se schovat)

117

IV 12213 SLUŽEBNOSTI UŽITKOVEacute NEBO TAKEacute LAacuteTKOVEacute

Tato skupina služebnostiacute neniacute k pojmenovaacuteniacute jednoduchaacute Jednaacute se o různou

směs praacutev kdy je vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn ziacuteskaacutevat určityacute materiaacutel pro

svoji potřebu respektive pro potřebu sveacuteho panujiacuteciacuteho pozemku Nabiacuteziacute se sice přiacutemo

termiacuten služebnostiacute těžebniacutech avšak mnohdy by takovaacuteto formulace byla zavaacutedějiacuteciacute a to

předevšiacutem kvůli nejrůznějšiacute rozsaacutehleacute takměř průmysloveacute činnosti Naviacutec v přiacutepadech

některyacutech materiaacutelů nebyacutevaacute termiacuten těžby obvyklyacute a ani původniacute označeniacute služebnostiacute

v daneacute situaci termiacutenu těžby neužiacutevajiacute Byacutevaacute občas užiacutevaacuteno termiacutenu služebnostiacute

užitkovyacutech Tento pojem charakterizuje zcela přiacutemyacute užitek z vyacutekonu služebnosti pro

vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku avšak je zavaacutedějiacuteciacute v tom smyslu že každaacute služebnost by

měla sloužit určiteacutemu užitku a to nikoli pouze praacutevě ty tak to nazvaneacute Naviacutec uvedenyacute

termiacuten bohužel nijak vnitřně neobjasňuje a neilustruje obsah jednotlivyacutech praacutev tedy

nelze si pod niacutem na prvniacute pohled co konkreacutetniacuteho představit Konečně termiacuten služebnostiacute

laacutetkovyacutech vyplyacutevaacute z přiacutemeacuteho uacutečelu do teacuteto skupiny zařazenyacutech služebnostiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

množstviacute určiteacuteho materiaacutelu určiteacute laacutetky kdy tato laacutetka je primaacuterniacutem ciacutelem a uacutečelem

služebnosti V jisteacutem smyslu je nutno uvažovat nad vodniacutemi služebnostmi jako nad

praacutevy kteraacute by byla ze sveacute povahy zařaditelnaacute do praacutevě uvedeneacute skupiny neboť jejich

primaacuterniacutem ciacutelem je takteacutež určityacute materiaacutel určitaacute laacutetka a sice voda avšak vzhledem

k historickeacutemu vyacutevoji kdy vodniacute služebnosti jsou svyacutemi kořeny o poznaacuteniacute staršiacute a celaacute

mateacuterie vodniacutech služebnostiacute je poměrně rozsaacutehlaacute a specifickaacute je snad vhodneacute

vyčleňovat vodniacute služebnosti do zcela specifickeacute a zvlaacuteštniacute kategorie

Mezi praacuteva zařaditelnaacute do uvedeneacute skupiny naacuteležejiacute kupřiacutekladu ius calcis

coquendae ius lapidis eximendi ius harenae fodiendae či silvae caeduae207 Uvedenaacute

praacuteva tedy směřujiacute k přiacutestupu k určiteacute laacutetce ktereacute se panujiacuteciacutemu pozemku nedostaacutevaacute

avšak pozemek služebnyacute ji maacute dostatek Praacutevě v těchto služebnostech je takeacute dobře

patrneacute jakyacutem způsobem může fungovat ono znaacutemeacute omezeniacute služebnostiacute na objektivniacute

potřebu panujiacuteciacuteho pozemku (viz daacutele) Pokud je mezi pozemky iuris lapidis eximendi

pak je vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn na takoveacutemto pozemku těžit kaacutemen

ovšem množstviacute tohoto kamene je limitovaacuteno potřebou praacutevě a pouze onoho panujiacuteciacuteho

pozemku Je-li tedy kamene třeba ke staacuteleacutemu udržovaacuteniacute kupřiacutekladu teras ktereacute

207 Viz Dig 8361 (Paul lib 15 ad plaut) Cit sub 206

118

umožňujiacute hospodaacuteřskeacute využitiacute panujiacuteciacuteho pozemku pak je vše v pořaacutedku Pokud by

však vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku chtěl využiacutet kamene ze služebneacuteho pozemku

kupřiacutekladu k opravě teras na jineacutem sveacutem pozemku či pokud by byl snad vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku kameniacutekem a využiacuteval by kamenů ke sveacutemu řemeslu pak ovšem

takovaacuteto činnost nebude v souladu se služebnostiacute a pokud takto někdo těžil kaacutemen

činil tak zcela zjevně nad raacutemec možnostiacute ktereacute mu služebnost poskytuje Je jistě zcela

patrneacute že uvedeneacute laacutetkoveacute služebnosti majiacute v jisteacutem smyslu obdobnyacute charakter jako

služebnostiacute vodniacute a to mimo jineacute i proto že ke svojiacute faktickeacute realizaci a funkčnosti

potřebujiacute obdobně jako služebnosti vodniacute přiacutestup tedy některeacute z praacutev cestnyacutech neboť

si lze pouze stěžiacute představit že by bylo možno těžit nějakyacute materiaacutel na pozemku aniž

by tam bylo možno vůbec vstoupit Neniacute však nemyslitelneacute že v souvislosti s některyacutemi

laacutetkovyacutemi služebnostmi mohla byacutet nutnaacute takeacute i některaacute opraacutevněniacute vodniacute tedy

minimaacutelně praacutevo použiacutevat vody ze služebneacuteho pozemku při vyacutekonu laacutetkoveacute služebnosti

Jako přiacuteklad může sloužit ius calcis coquendae kdy je jistě logickyacutem požadavkem takeacute

přiacutestup k vodě a to nikoliv pouze z bezpečnostniacutech důvodů (přiacutepadneacute zabraacuteněniacute požaacuteru

při paacuteleniacute vaacutepna) ale takeacute z toho důvodu že samotneacute paacuteleniacute vaacutepna je proces

reverzibilniacute a tomu lze zabraacutenit toliko jeho naacuteslednyacutem hašeniacutem k němuž je použitiacute

vody nezbytneacute V souvislosti se ziacuteskaacutevaacuteniacutem surovin je takeacute možno požadovat zřiacutezeniacute i

určityacutech technickyacutech zařiacutezeniacute a drobnyacutech dočasnyacutech staveb

Specifickyacutem praacutevem v raacutemci laacutetkovyacutech služebnostiacute je pak ius pascendi Toto

praacutevo je specifickeacute předevšiacutem svyacutem historickyacutem původem kdy se jednaacute pravděpodobně

takeacute o praacutevo ktereacute je proti ostatniacutem laacutetkovyacutem služebnostem vyacuterazně staršiacute Již vyacuteše

několikraacutet zmiňovanyacute Paulův text uvaacutediacute že praacutevo postavit na služebneacutem pozemku

přiacutestřešek je vaacutezaacuteno na některeacute vodniacute služebnosti a vedle tohoto takeacute jmenuje i praacutevo

pastvy jako praacutevo spojeneacute s iuris tugurii tedy s možnostiacute zbudovaacuteniacute uvedeneacuteho

přiacutestřešku pro ochranu přiacutetomneacute osoby při nepřiacutezniveacutem počasiacute Praacutevo pastvy je rovněž

obdobně limitovaneacute jako je tomu i v ostatniacutech přiacutepadech laacutetkovyacutech služebnostiacute208 Je

208 Viz Dig 833pr (Ulp lib 17 ad ed) Item sic possunt servitutes imponi et ut boves per quos

fundus colitur in vicino agro pascantur quam servitutem imponi posse neratius libro secundo membranarum scribit (Překlad viz sub 160) Viz ale takeacute poměrně specifickyacute fragment Dig 834 (Pap lib 2 resp) Pecoris pascendi servitutes item ad aquam appellendi si praedii fructus maxime in pecore consistat praedii magis quam personae videtur si tamen testator personam demonstravit cui servitutem praestari voluit emptori vel heredi non eadem praestabitur servitus (Překlad viz sub 161)

119

možneacute uvažovat nad spojitostiacute praacuteva pastvy a pozdějšiacuteho institutu obecniacutech luk avšak

takovaacuteto spojitost neniacute přiacuteliš vhodnaacute V přiacutepadě praacuteva pastvy tak jak je chaacutepe řiacutemskeacute

praacutevo jednaacute se o vztah primaacuterně dvou soukromyacutech pozemků aniž by zde existoval

nějakyacute veřejnyacute vliv Nejinak je tomu takeacute v přiacutepadě posuzovaacuteniacute zdali je zde nějakaacute

souvislost mezi praacutevem pastvy a velice daacutevnyacutem vyacutevojem kdy byly veškereacute řiacutemskeacute

pozemky v majetku obce a ta jejich využitiacute propůjčovala určityacutem osobaacutem Ani zde

zřejmě neniacute možno vidět vyacuteraznějšiacute souvislosti a to ať již z důvodu vyacuteše uvedeneacuteho

tak ale i z toho důvodu že staacuteřiacute praacuteva pastvy minimaacutelně tak jak se jeviacute z pramenů

nesahaacute do oneacute daacutevneacute hloubky minulosti kdy byly veškereacute pozemky obecniacute Byť tedy

zde jisteacute podobnosti mohou byacutet vysledovaacuteny nelze však tuto podobnost považovat za

znak kontinuity daneacuteho praacutevniacuteho institutu

IV 1222SLUŽEBNOSTIDOMOVNIacute

Stejně tak jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech tak i služebnosti domovniacute

je možno podle určityacutech společnyacutech rysů či společnyacutech oblastiacute rozdělit do specifickyacutech

skupin ktereacute sice nejsou svyacutem původem řiacutemskopraacutevniacute stejně jako je tomu u obdobnyacutech

skupin v přiacutepadě polniacutech služebnostiacute ale umožňujiacute snadnějšiacute orientaci v celeacute mase

jednotlivyacutech praacutev označovanyacutech jako domovniacute služebnosti Jak bude vyacuteše patrneacute

domovniacute neboli teacutež městskeacute služebnosti jsou svyacutem obsahem orientovaacuteny předevšiacutem na

pozemek kde se nachaacuteziacute nějakaacute stavba či snad ještě častěji přiacutemo na onu stavbu často

pak na jejiacute technickeacute řešeniacute Svyacutem historickyacutem vyacutevojem jsou takeacute domovniacute služebnosti

o poznaacuteniacute mladšiacute nežli služebnosti polniacute Ani staacuteřiacute daneacuteho institutu ač se ve vyacuteše

uvedenyacutech polniacutech služebnostech mohlo poměrně ilustrativně projevit i v děleniacute polniacutech

služebnostiacute však v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech již takovouto charakteristiku

nenabude Niacuteže uvedeneacute rozděleniacute služebnostiacute neniacute žaacutednyacutem způsobem možno spojit

s přiacutepadnyacutem rozděleniacutem domovniacutech služebnostiacute podle jejich staacuteřiacute mimo jineacute i proto že

v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech je takoveacuteto rozděleniacute o mnoho obtiacutežnějšiacute nežli je

tomu v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech Charakter samotneacuteho rozděleniacute pak je oproti

polniacutem služebnostem do jisteacute miacutery rozmazanějšiacute a jednotliveacute skupiny jsou si bližšiacute a

vzaacutejemně prostupnějšiacute Skutečnost že služebnosti domovniacute jsou svyacutem vyacutevojem mladšiacute

lze zřejmě připisovat předevšiacutem skutečnosti že domovniacute služebnosti jsou vaacutezaacuteny praacutevě

120

často na stavby či minimaacutelně zastavěneacute pozemky kdy jejich hlavniacute rozvoj může nastat

až tehdy je-li městskyacute způsob života a domovniacute zaacutestavba natolik kompaktniacute že zde

nutně dochaacuteziacute ke vzniku vzaacutejemnyacutech a často protichůdnyacutech zaacutejmů sousedniacutech či

minimaacutelně bliacutezko ležiacuteciacutech pozemků ndash budov Služebnosti domovniacute naviacutec vykazujiacute

oproti polniacutem dalšiacute specifika a to předevšiacutem vzhledem k dalšiacutem způsobům děleniacute a

klasifikace služebnostiacute jak bude vidno niacuteže

IV 12221 IURALUMINUM

Prvniacute skupina domovniacutech služebnostiacute kteraacute je uvedena se svyacutem obsahem

dotyacutekaacute světla Zaacutekladniacute osou celeacute skupiny je přiacutestup jedneacute budovy ke světlu a to tak

aby jiacute v tomto jinaacute budova či stavba nepřekaacutežela Na prvniacute pohled se může zdaacutet uvedenaacute

problematika jako nepřiacuteliš důležitaacute ve skutečnosti se ovšem jednaacute pouze a jenom o ten

prvniacute pohled Dnešniacutemu člověku se ona důležitost nemusiacute zdaacutet zřejmaacute ale v době

řiacutemskeacute kdy nebylo osvětleniacute prostoru či miacutestnosti teacuteměř primitivniacutem uacutekonem jako je

tomu dnes byl přirozenyacute přiacutestup světla skutečnostiacute nikoliv zanedbatelnou neboť jineacute

jeho zdroje byly buď poměrně naacutekladneacute nebo neuacutečinneacute mnohdy ale obojiacute zaacuteroveň

Otaacutezka tedy zdali maacute objekt přirozenyacute přiacutestup ke světlu či nikoliv byla jistě nesmiacuterně

vyacuteznamnou otaacutezkou kteraacute se přirozeně projevovala kupřiacutekladu v ceně nemovitosti či

domu Jak však bude daacutele patrneacute tak do uvedeneacute skupiny neniacute vhodneacute zařadit pouze

přiacutestup světla jako takovyacute ale takeacute dalšiacute vlastnosti k těmto přiacutebuzneacute kupřiacutekladu

nerušenyacute vyacutehled z domu

Nejtypičtějšiacutem představitelem daneacute skupiny služebnostiacute pak je zřejmě servitus

luminum kteraacute měla praacutevě zajistit nerušenyacute přiacutestup světla a to tak bdquout vicinus lumina

nostra excipiatldquo209 To plně odpoviacutedaacute uvedeneacute definici celeacute skupiny iuris luminum

Obdobnyacutem směrem ovšem za jinyacutech podmiacutenek pak směřuje servitus ne luminibus

officiatur kteraacute zajišťuje přiacutestup světla rovněž ale činiacute tak ve formě možnosti zabraacutenit

209 Dig 824 (Paul lib 2 inst) Luminum in servitute constituta id adquisitum videtur ut vicinus

lumina nostra excipiat cum autem servitus imponitur ne luminibus officiatur hoc maxime adepti videmur ne ius sit vicino invitis nobis altius aedificare atque ita minuere lumina nostrorum aedificiorum (Světlo při služebnostech se jeviacute nabyteacute tak aby soused svolil s přiacutestupem našeho světla Takeacute se ale může zřiacutedit služebnost aby se světlu nepřekaacuteželo což můžeme předevšiacutem shrnout že nesvědčiacute sousedovi praacutevo proti naacutem vyacuteše stavět a tiacutem umenšit osvětleniacute našich budov)

121

stavbě kteraacute by přiacutestup světla na panujiacuteciacute pozemek respektive stavbu narušila210 Takeacute

tato přiacutemo směřuje k zajištěniacute osvětleniacute budovy tentokraacutet však spiacuteše proti nebezpečiacute

ztraacutety takoveacutehoto přiacutestupu ke světlu ktereacute v čase zřiacutezeniacute služebnosti existuje ale

možnou stavbou by mohlo byacutet vyacuterazně ohroženo

Do uvedeneacute skupiny však pro vzaacutejemnou přiacutebuznost a bliacutezkost a to jak

zvolenyacutemi řešeniacutemi předevšiacutem ale charakterem vlastnostiacute ktereacute jsou jimi chraacuteněny je

nutno zařadit takeacute dalšiacute služebnosti ktereacute však již přiacutemočaře na osvětleniacute jako takoveacute

směřovat nemusiacute Na prvniacutem miacutestě je vhodneacute zmiacutenit kupřiacutekladu servitus ne prospectui

officiatur211 kteraacute nezajišťuje světlo jako takoveacute ale předevšiacutem nenarušenyacute vyacutehled O

vzaacutejemneacute spřiacutezněnosti iuris luminum a uvedeneacute služebnosti svědčiacute mimo jineacute i několik

fragmentů justiniaacutenskyacutech Digest ktereacute se buď praacutevě rozdiacutelu mezi pojmem lumen a

prospektus dotyacutekajiacute212 nebo se věnujiacute rozdiacutelu mezi vyacuteše uvedenyacutemi služebnostmi213

Vzaacutejemnaacute spřiacutezněnost obou praacutev je evidentně poměrně bliacutezkaacute byť řiacutemštiacute praacutevniacuteci

přesně dokaacutezali definovat rozdiacutely mezi oběma a neniacute tedy vyacuteraznějšiacute pochyby proč

snad mezi uvedenaacute iura luminum praacutevo nepřekaacutežet ve vyacutehledu nezařazovat

Souvislost s oběma typy iuris luminum tedy jak se zabezpečeniacutem přiacutemeacuteho

osvětleniacute tak ale i se zajištěniacutem určiteacuteho vyacutehledu z budovy je pak možno vidět ještě

v jedneacute služebnosti kteraacute je však svyacutem charakterem již poměrně mezniacute a jejiacute zařazeniacute

mezi iura luminum neniacute prosto sporu Jednaacute se o poměrně znaacutemou servitus altius non

210 Viz kupřiacutekladu Dig 8223pr (Pomp lib 33 ad sab) Si servitus imposita fuerit lumina

quae nunc sunt ut ita sint de futuris luminibus nihil caveri videtur quod si ita sit cautum ne luminibus officiatur ambigua est scriptura utrum ne his luminibus officiatur quae nunc sint an etiam his quae postea quoque fuerint et humanius est verbo generali omne lumen significari sive quod in praesenti sive quod post tempus conventionis contigerit (Jestliže byla služebnost zřiacutezena světlo jak je aby i bylo budouciacute osvětleniacute se tiacutemto nejeviacute jako chraacuteněneacute Ale jestliže tak bylo stanoveno nepřekaacutežet světlu takovyacuteto text by byl dvojznačnyacute neboť ktereacutemu světlu se nemaacute překaacutežet tomu ktereacute nyniacute je nebo i tomu ktereacute prve bude A lidštějšiacute je obecnyacutem slovem označit všechna světla ať již současnaacute tak i tak kteraacute vzejdou až po čase dohody)

211 Kupřiacutekladu viz Dig 823 (Ulp lib 29 ad sab) Est et haec servitus ne prospectui officiatur (A je i takovaacute služebnost aby se nepřekaacuteželo vyacutehledu)

212 Dig 8216 (Paul lib 2 epit alf dig) Lumen id est ut caelum videretur et interest inter lumen et prospectum nam prospectus etiam ex inferioribus locis est lumen ex inferiore loco esse non potest (Světlem je to jestliže by byla vidět obloha a je rozdiacutel mezi světlem a vyacutehledem neboť vyacutehled vzchaacuteziacute i z niacuteže položenyacutech miacutest světlo z niacuteže položenyacutech miacutest byacutet nemůže)

213 Dig 8215 (Ulp lib 29 ad sab) Inter servitutes ne luminibus officiatur et ne prospectui offendatur aliud et aliud observatur quod in prospectu plus quis habet ne quid ei officiatur ad gratiorem prospectum et liberum in luminibus autem non officiere ne lumina cuiusquam obscuriosa fiant quodcumque igitur faciat ad luminis impedimentum prohiberi potest si servitus debeatur opusque ei novum nuntiari potest si modo sic faciat ut lumini noceat (Překlad viz sub 76)

122

tollendi214 kteraacute by měla zjednodušeně řečeno zajistit že na sousedově pozemku

nevznikne stavba vyššiacute nežli tam v současnosti existuje Důvodů jistě pro takovouto

praacutevniacute uacutepravu může byacutet viacutece ale lze miacutet za to že na prvniacutem miacutestě bude buď praacutevě stiacuten

kteryacute by mohla budova způsobit či zamezeniacute vyacutehledu tedy v obou přiacutepadech ohroženiacute

takovyacutech kvalit za nimiž je praacutevě směřovaacutena existence iuris luminum Naproti tomu

však může zaacutejem na zřiacutezeniacute servitutis altius non tollendi vychaacutezet takeacute z jinyacutech přiacutečin

kupřiacutekladu z pocitu ohroženiacute vlastniacute stavby v důsledku vaacutehy vyššiacute sousedovy budovy

kteraacute by mohla narušit statiku a stabilitu i staveb okolniacutech napřiacuteklad z důvodu narušeniacute

svahu V takoveacutem přiacutepadě by ovšem nebylo pro zařazeniacute servitutis altius non tollendi

mezi iura luminum žaacutedneacuteho důvodu Je tedy patrneacute že uvedenaacute služebnost je skutečně

praacutevem nejednoznačně zařaditelnyacutem a jednaacute se vlastně o jakyacutesi spojovaciacute člaacutenek mezi

dalšiacutemi druhy a skupinami služebnostiacute

IV 12222 IURAPARIETUM

Dalšiacute skupinou kterou je mezi služebnostmi domovniacutemi možno vysledovat jsou

pak tzv iura parietum215 Uvedeneacute pojmenovaacuteniacute nemusiacute byacutet na prvniacute pohled přiacuteliš

vyacutestižneacute avšak je tak poměrně často použiacutevaacuteno Spojitost se bdquozdmildquo je možno najiacutet

mezi mnohyacutemi služebnostmi a to nikoliv pouze z uvedeneacute skupiny jak je patrneacute

kupřiacutekladu již v přiacutepadě iuris luminum kdy praacutevě zeď může byacutet tiacutem co světlu překaacutežiacute

Služebnosti soustředěneacute mezi iura parietum majiacute spiacuteše společnyacute vztah ke zdem kdy

jsou tyto použiacutevaacuteny jako opory pro jineacute dalšiacute konstrukce či pro dalšiacute zdi Snad by tedy

v budoucnu bylo vhodnějšiacute pojmenovaacuteniacute odvozeneacute od opory kterou ony zdi stavbaacutem

poskytujiacute Ciacutelem většiny iuris parietum je tedy předevšiacutem zajištěniacute statickeacute stability

konstrukciacute

214 Viz pouze přiacutekladem Dig 8221 (Pomp lib 33 ad sab) Si domus tua aedificiis meis

utramque servitutem deberet ne altius tolleretur et ut stillicidium aedificiorum meorum recipere deberet et tibi concessero ius esse invito me altius tollere aedificia tua quod ad stillicidium meum attinet sic statui debebit ut si altius sublatis aedificiis tuis stillicidia mea cadere in ea non possint ea ratione altius tibi aedificare non liceat si non impediantur stillicidia mea liceat tibi altius tollere (Jestliže tvůj grunt myacutem budovaacutem je vzaacutejemně povinen služebnostmi nestavět vyacuteše a přijmout okapoveacute svody z myacutech budov a jaacute ti povoliacutem proti mně si postavit tveacute budovy do vyacutešky co se meacuteho okapu dotyacuteče je třeba miacutet na paměti že jestliže okapy tveacute vyacuteše vystavěneacute budovy nemohly do sebe pojmout moji vodu takovaacute je povaha že ti vyacuteše stavět nenaacuteležiacute pokud by se nepřekaacuteželo myacutem okapům stavět vyacuteše ti naacuteležiacute)

215 K termiacutenu viz kupřiacutekladu P Bonfante Istituzioni di diritto romano Milano Vallardi 1925 str 323

123

Jako typickeacute reprezentanty daneacute skupiny služebnostiacute je možno zvolit služebnosti

dvě a sice servitus tigni immitendi216 a servitus oneris ferendi217 V obou přiacutepadech se

jednaacute o přiacutebuznaacute praacuteva kteraacute umožňujiacute vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku či budovy na

něm stojiacuteciacute umiacutestit do sousedovy konstrukce traacutem či jinyacutem způsobem opřiacutet svoji

konstrukci o sousedovu V raacutemci uvedenyacutech dvou služebnostiacute však figuruje jeden

nesmiacuterně podstatnyacute rozdiacutel Druhaacute jmenovanaacute tedy servitus oneris ferendi je v raacutemci

celeacute skupiny služebnostiacute unikaacutetniacute tiacutem že je možno vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

přimět nejen toliko aby strpěl či nekonal ale je možno jej přimět takeacute k přiacutemeacute

aktivitě218 Jednaacute se tedy o průlom a jedinou vyacutejimku proti zaacutesadě že servitus in

faciendo consistere nequit219 (viz daacutele) Uvedeneacute dvě služebnosti představujiacute do značneacute

miacutery typickyacute projev městskeacuteho způsobu stavby kdy v raacutemci maximalizace využitiacute

pozemku kteryacute je pro stavbu určen dochaacuteziacute k určityacutem technickyacutem propojeniacutem

zajišťujiacuteciacutem stabilitu220

Konečně je takeacute možneacute uvažovat i o vyacuteše již uvedeneacute servitute altius non

tollendi jako o iure parietum a to praacutevě ve vyacuteše uvedeneacutem přiacutepadě kdy absence

zvyacutešeniacute stavby by měla směřovat k uchraacuteněniacute konstrukciacute sousedniacuteho pozemku před

znehodnoceniacutem V tomto přiacutepadě by se jednalo o jakousi služebnost vedouciacute

k zachovaacuteniacute staacutevajiacuteciacute opory stavby a to kupřiacutekladu nikoli přiacutemo o konstrukce

sousedovy ale kupřiacutekladu o ohroženeacutem a o čaacutesti ohroženeacuteho pozemku Takovaacuteto

konstrukce je však mnohem meacuteně obvyklaacute nežli prvniacute uvedeneacute a tak neniacute možno

216 Viz kupřiacutekladu Dig 8220pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes quae in superficie consistunt

possessione retinentur nam si forte ex aedibus meis in aedes tuas tignum immissum habuero hoc ut immissum habeam per causam tigni possideo habendi consuetudinem idem eveniet et si menianum in tuum immissum habuero aut stillicidium in tuum proiecero quia in tuo aliquid utor et si quasi facto quodam possideo (Služebnosti ktereacute spočiacutevajiacute ve stavbě se zachovaacutevajiacute držbou neboť jestliže maacutem uložen z mojiacute budovy na budovu tvoji traacutem a tak jak působiacutem z důvodu držby traacutemu mi svědčiacute zvyk Obdobně vychaacuteziacute jestliže bych měl balkon vyvěšen na tveacute pozemky nebo sveden na tveacute okap neboť co bych na tveacutem užiacuteval to jako bych tiacutemto konaacuteniacutem držel)

217 Viz Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (Překlad viz sub 129)

218 Viz Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Cit sub 217 219 Uvedenou zaacutesadu je možno mimo jineacute dovozovat z Dig 81151 (Pomp lib 33 ad sab)

Servitutium non ea natura est ut aliquid faciat quis veluti viridia tollat aut amoeniorem prospectum praestet aut in hoc ut in suo pingat sed ut aliquid patiatur aut non faciat (Překlad viz sub 86)

220 Viz kupřiacutekladu prampouchy ve středověkyacutech městech

124

uvažovat o tom že by toto praacutevo bylo snad leacutepe zařadit mezi iura parietum než iura

luminum

IV 12223 IURASTILLICIDIORUM

Iura stillicidiorum představujiacute dalšiacute skupinu domovniacutech služebnostiacute kdy jsou

vzaacutejemně spojeny předevšiacutem ciacutelem tedy možnostiacute odveacutest odpadniacute či jineacute vody ze sveacuteho

pozemku na pozemek ciziacute či spiacuteše přes pozemek ciziacute Je dobreacute si uvědomit poměrně

vyacuteraznyacute rozdiacutel od vodniacutech služebnostiacute polniacutech kde je možno vidět ciacutel praacutevě opačnyacute

Takteacutež je zapotřebiacute rozlišit služebnosti vedeniacute odpadniacutech od přirozeneacuteho běhu a

přirozenyacutech cest kudy se kupřiacutekladu dešťovaacute voda dostaacutevaacute z vyššiacuteho pozemku na nižšiacute

a podobně

Variabilita služebnostiacute řazenyacutech mezi iura stilicidiorum je poměrně velkaacute a

souvisiacute předevšiacutem podobně jako tomu bylo i v jinyacutech přiacutepadech kupřiacutekladu u vodniacutech

služebnostiacute polniacutech předevšiacutem s většiacute možnostiacute různyacutech technickyacutech řešeniacute daneacuteho

probleacutemu Jako nejpřiacutekladnějšiacute je možno uveacutest servitus stillicidii221 či servitus stillicidii

avertendi (obecně praacuteva okapu)222 Nutně však mezi iura stilicidiorum patřiacute takeacute

servitus cloacae immitendae (tedy služebnost uložit stoku)223

221 Kupřiacutekladu Dig 82173 (Ulp lib 29 ad sab) Haec lex traditionis stillicidia uti nunc sunt

ut ita sint hoc significat impositam vicinis necessitatem stillicidiorum excipiendorum non illud ut etiam emptor stillicidia suscipiat aedificiorum vicinorum hoc igitur pollicetur venditor sibi quidem stillicidiorum servitutem deberi se autem nulli debere (Takovaacuteto dohoda při předaacuteniacute okapy jak nyniacute jsou tak i budou To znamenaacute že je sousedu uložena povinnost strpět okapy ne však aby kupec snaacutešel sousedovy okapy Tiacutemto slibuje prodejce že je mu někdo povinen služebnostiacute okapu ale nikomu povinen neniacute)

222 Pouze kupřiacutekladu viz Dig 822 (Gai lib 7 ad ed prov) Urbanorum praediorum iura talia sunt altius tollendi et officiendi luminibus vicini aut non extollendi item stillicidium avertendi in tectum vel aream vicini aut non avertendi item immittendi tigna in parietem vicini et denique proiciendi protegendive ceteraque istis similia (Praacuteva městskyacutech pozemků jsou takovaacuteto stavět vyacuteše a překaacutežet sousedovu osvětleniacute nebo nestavět vyacuteše Obdobně svaacutedět okap na střechu nebo plochu sousedovu nebo nesvaacutedět Takeacute i vklaacutedat traacutem do sousedovy stěny a konečně stavět vyacuteklenky střiacutešky a dalšiacute těmto podobneacute)

223 Viz Dig 817 (Ulp lib 13 ad l iul et pap) Ius cloacae mittendae servitus est (Překlad viz sub 75) Daacutele pak Dig 4323 De cloacis (O kanalizaciacutech) ale zde je pozornost spiacuteše soustředěna na kanalisačniacute zařiacutezeniacute veřejnaacute

125

IV 12224 OSTATNIacute DOMOVNIacute SLUŽEBNOSTI

Zatiacutemco v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech bylo do jisteacute miacutery možno zařadit praacuteva do

jednotlivyacutech skupin takměř bezezbytku v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech tak tomu již

bohužel byacutet nemůže Mimo uvedeneacute skupiny lze naleacutezt ještě několik dalšiacutech praacutev

několik dalšiacutech služebnostiacute ktereacute neniacute možno bez dalšiacuteho zařadit do vyacuteše uvedenyacutech

skupin služebnostiacute

Na prvniacutem miacutestě je v tomto přiacutepadě nutno uveacutest servitus protegendi

proiiciendi224 kteraacute svyacutem obsahem povoluje přesaacutehnout střechu či balkon ze stavby na

panujiacuteciacutem pozemku nad pozemek či dokonce stavbu na pozemku služebneacutem

V souvislosti s uvedenou služebnostiacute je pak možno se ptaacutet jakyacute je uacutečel teacuteto služebnosti

a při hledaacuteniacute odpovědi je nutno se jistyacutem způsobem smiacuteřit se skutečnostiacute že tento uacutečel

neodpoviacutedaacute plně ani jedneacute ze skupin služebnostiacute Snad v jisteacutem přiacutepadě by bylo možno

vidět určitou souvislost mezi danou služebnostiacute a skupinou iuris stillicidiorum avšak

takovaacuteto souvislost se objeviacute pouze tehdy kdy je onen přesah tvořen střechou a je

vystavěn proto aby bylo možno z uvedeneacuteho přesahu přirozeně nechat steacuteci vodu na

ciziacute pozemek I tak se lze ovšem domniacutevat že praacutevo svaacutedět z tohoto přesahu odpadniacute

vodu na ciziacute pozemek nebylo přirozenou součaacutestiacute uvedeneacute služebnosti a bylo by nutno

jej zřiacutedit jako praacutevo speciaacutelniacute Je však mnohem přesnějšiacute a samotneacute služebnosti viacutece

odpoviacutedaacute jestliže je označena jako praacutevo specifickeacute ktereacute nemaacute s vyacuteše uvedenyacutemi

skupinami mnoho společneacuteho a ktereacute si klade za ciacutel určityacutem způsobem ulehčit

konstrukci a umožnit určiteacute stavebniacute prvky na budově ktereacute by bez teacuteto nebyly možneacute

Dalšiacutemi specifickyacutemi služebnostmi ktereacute by se však již mohly vyskytnout i

v uvažovaacuteniacute nad jednotlivyacutemi uvedenyacutemi skupinami jsou pak jakeacutesi služebnosti

opačneacute Jednaacute se kupřiacutekladu o servitus altius tollendi či servitus luminibus officiendi225

224 Viz kupřiacutekladu Dig 822 (Gai lib 7 ad ed prov) Cit sub 222 včetně překladu 225 Viz kupřiacutekladu Dig 8471 (Paul lib 5 ad sab) Interpositis quoque alienis aedibus imponi

potest veluti ut altius tollere vel non tollere liceat vel etiam si iter debeatur ut ita convalescat si mediis aedibus servitus postea imposita fuerit sicuti per plurium praedia servitus imponi etiam diversis temporibus potest quamquam dici potest si tria praedia continua habeam et extremum tibi tradam vel tuo vel meis praediis servitutem adquiri posse si vero extremo quod retineam quia et medium meum sit servitutem consistere sed si rursus aut id cui adquisita sit servitus aut medium alienavero interpellari eam donec medio praedio servitus imponatur (Je možno uložit služebnost na ciziacute mezilehlou budovu jako stavět vyacuteše nebo nesmět stavět vyacuteše nebo když je povinnost pěšiny tato pak platiacute až bude i na prostředniacutem pozemku zřiacutezena služebnost Jako když k pozemku viacutecera vlastniacuteků je možno zřiacutedit

126

Tyto služebnosti se mohou na prvniacute pohled jevit jako do jisteacute miacutery nelogickeacute neboť

vlastniacuteku přece nic nebraacuteniacute postavit si stavbu jak vysokou tak svoji stavbou přiacutepadně

zastiacutenit budovu na sousedniacutem pozemku Přesto však se lze s těmito druhy praacutev setkat a

charakter řiacutemskeacuteho praacuteva a charakter řiacutemskeacute praacutevniacute vědy byl takovyacute že by takto na

prvniacute pohled neužitečneacute praacutevniacute instituty bezesporu rychle vymizely z užiacutevaacuteniacute a z praacuteva

jako takoveacuteho Jejich zdůvodněniacute se však opiacuteraacute o existenci určityacutech dalšiacutech řekněme

veřejnopraacutevniacutech předpisů jakyacutechsi stavebniacutech řaacutedů ktereacute regulovaly stavebniacute činnost a

to praacutevě z důvodu ochrany sousedniacutech staveb a zaacutejmů vlastniacuteků sousedniacutech staveb či

lze existenci uvedenyacutech služebnostiacute zdůvodnit jako možnost prolomit jinak běžneacute

soukromopraacutevniacute hranice sousedskyacutech praacutev imisiacute a ovlivňovaacuteniacute sousedniacuteho pozemku

V přiacutepadě existence uvedeneacute služebnosti mezi dvěma pozemky pak bylo možno

postupovat i tak stavět a vykonaacutevat i to co by jinak bez služebnosti možno nebylo

protože toto bylo specielně regulovaacuteno Možnyacute vyacuteklad těchto zvlaacuteštniacutech služebnostiacute

však takeacute může byacutet směřovaacuten k charakteru oněch originaacutelniacutech praacutev tedy v přiacutepadě

servitutis altius non tollendi onou pozitivniacute formou je možno se domaacutehat zaacuteniku teacuteto

služebnosti tedy skutečnosti že daneacute praacutevo naacuteležiacute vlastniacuteku služebneacuteho pozemku a

tento neniacute v daneacutem směru omezen

IV 2 DALŠIacute DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute

Zatiacutemco vyacuteše uvedeneacute způsoby děleniacute služebnostiacute jsou zaacuteroveň děleniacutemi

služebnostiacute kteraacute vytvaacuteřejiacute systematiku danyacutech praacutev a jednotlivyacutech služebnostiacute dalšiacute

charakteristiky ktereacute budou naacutesledovat již do vlastniacute systematiky nevstupujiacute Bylo by

jistě možno vytvořit na zaacutekladě těchto děleniacute systematiku odlišnou ale takovaacuteto

systematika by zřejmě nebyla natolik ilustrativniacute a takeacute natolik tradičniacute jako je tomu

v přiacutepadě shora uvedeneacute systematiky Naproti tomu však dalšiacute niacuteže uvedenaacute děleniacute

služebnostiacute mohou byacutet a mnohdy do značneacute miacutery i jsou viacutece nežli užitečnyacutemi naacutestroji

pro pochopeniacute charakteru jednotlivyacutech služebnostiacute a jejich funkce jakož i dalšiacutech

služebnost v různyacutech časech Nicmeacuteně se může řiacuteci jestliže maacutem tři pozemky v řadě a krajniacute ti předaacutem je možno nabyacutet k tveacutemu pozemku nebo myacutem pozemkům služebnost Je možno zřiacutedit služebnost ke krajniacutemu kteryacute mi zůstal neboť i prostředniacute je můj ale naopak jestliže zciziacutem prostředniacute přerušena je dokud nebude na prostředniacutem pozemku služebnost zřiacutezena) Takeacute Dig 822 (Gai lib 7 ad ed prov) Cit sub 222 včetně překladu

127

pravidel ktereacute se na jejich existenci vznik či zaacutenik vaacutežiacute Zaacuteroveň tato dalšiacute dělniacute mohou

miacutet i určityacute vliv na charakteristiku již nastiacuteněnyacutech skupin kdy je možno vysledovat diacuteky

naacutesledujiacuteciacutem děleniacutem specifickeacute charakteristiky oddělujiacuteciacute a určujiacuteciacute tuto či jinou

skupinu služebnostiacute od skupiny jineacute

IV 21 DĚLENIacute PODLE CHARAKTERU PRAacuteVA VLASTNIacuteKA PANUJIacuteCIacuteHO POZEMKU

(SERVITUTES NEGATIVAE A AFFIRMATIVAE)

Neniacute jistě možno řiacuteci že by některeacute služebnosti byly svyacutem charakterem přiacutemo

negativniacute naproti tomu jineacute pak veskrze pozitivniacute jak by uacutesudek napoviacutedal vzhledem k

těmto proti sobě stojiacuteciacutem atributům Skutečně se lze setkat i s pojmenovaacuteniacutem

služebnostiacute afirmativniacutech jako služebnostiacute pozitivniacutech226 avšak takovyacuteto pojem byť

tvořiacute poměrně logickou dvojici prvniacutemu uvedeneacutemu přece je nelze považovat za

vhodnyacute neboť charakterizovat služebnosti jako ryze pozitivniacute je opět miacuterně

zavaacutedějiacuteciacute227 nutno však řiacuteci že podobnyacutem způsobem je tomu v přiacutepadě charakterizace

služebnostiacute jako negativniacutech avšak pro negativniacute služebnosti neniacute v teorii žaacutednyacute možnyacute

ekvivalent zatiacutemco pro služebnosti pozitivniacute tomu tak je Služebnost pokud by měla

byacutet označena za pozitivniacute tak při určiteacutem pohledu tomu tak vždy je neboť služebnost

musiacute odpoviacutedat určiteacutemu zaacutejmu interesovanyacutech stran protože bez tohoto zaacutejmu nemůže

existovat228 Naproti tomu neniacute možno považovat služebnost za pozitivniacute skutečnost pro

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

226 Viz kupřiacutekladu děleniacute uvedeneacute jako bdquoquod vero servitutes attinet iterum distinguendum an

positivae vel negativae sintldquo (hellipco opravdu služebnosti zahrnuje to je opět opět rozdělovaacuteniacute na pozitivniacute a negativniacutehellip) V Dupret Specimen inaugurale juridicum de translatione dominii secundum principia universalia Jus Romaum Jus Gallicum et Civile Belgicum Gandae Houdin 1827 str 16

227 Viz V ArangiondashRuiz op cit str 235 228 Viz znaacutemyacute a do jisteacute miacutery takeacute spornyacute fragment Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab)

Quotiens nec hominum nec praediorum servitutes sunt quia nihil vicinorum interest non valet veluti ne per fundum tuum eas aut ibi consistas et ideo si mihi concedas ius tibi non esse fundo tuo uti frui nihil agitur aliter atque si concedas mihi ius tibi non esse in fundo tuo aquam quaerere minuendae aquae meae gratia (Překlad viz sub 80)

128

IV 211 OBECNĚ K DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA NEGATIVNIacute A AFIRMATIVNIacute

O důležitosti kterou zaujiacutemaacute praacutevě děleniacute služebnostiacute na afirmativniacute a negativniacute

mohou svědčit kupřiacutekladu slova novověkeacuteho praacutevniacuteka Carlantonia Pilatiho kteryacute uvaacutediacute

že bdquoservitutes autem variae sunt aliae enim sunt Reales aliae Personales aliae

Urbanae aliae Rusticae aliae Affirmativae aliae Negativae aliae conatinuae aliae

discontinuae aliae naturales aliae Imposititiae aliae denique Nominatae aliae

Innominataeldquo229 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že autor řadiacute uvedeneacute děleniacute ihned po

samotneacute systematice služebnostiacute Služebnosti afirmativniacute pak definuje jako bdquoeae quae

in patiendo consistunt ut cum quis pati cogitur ut alius in re sua aliquid faciasldquo230

Naproti tomu služebnosti negativniacute jako bdquoeae quae in non faciendo consistunt cum

quis scilicet aliquid in re sua facere non potest quod de jure facere posset ut in

servitute altius non tollendi nam qui eam debet non potest aedes suas tollere quas de

jure naturali ad coelum usque tollere possetldquo231 Uvedeneacute citace sice nejsou svyacutem

původem řiacutemskopraacutevniacute avšak dosahujiacute poměrně pozoruhodneacute přesnosti a přileacutehavosti

neboť definujiacute uvedeneacute duhy služebnostiacute na zaacutekladě charakteru opraacutevněniacute či povinnostiacute

ktereacute v takovyacutechto služebnostniacutech vztaziacutech vznikajiacute K uvedenyacutem charakteristikaacutem

služebnostiacute negativniacutech nebo afirmativniacutech je však možno přistupovat ze dvou směrů a

ze dvou uacutehlů na jedneacute straně je to z uacutehlu vlastniacuteka služebneacuteho pozemku tak jak činiacute

vyacuteše uvedeneacute citace nebo naopak lze takeacute přistupovat z pohledu vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku přičemž oba dva přiacutestupy však směřujiacute k jednomu stejneacutemu

V přiacutepadě služebnostiacute negativniacutech jejich povaha spočiacutevaacute ve dvojici praacutev a

povinnostiacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn zakaacutezat nějakou činnost

vlastniacuteku služebneacuteho pozemku na jeho vlastniacutem pozemku kterou by jinak mohl vlastniacutek

služebneacuteho pozemku nebyacutet služebnosti zcela svobodně činit Zatiacutemco tedy vlastniacutek

služebneacuteho pozemku je povinen je-li služebnosti k non facere vlastniacutek panujiacuteciacuteho

229 C Pilati Elementa iuris secundum ordinem Institutionum 1759 editovaacuteno a vydaacuteno v A

Marchisello La ragione del diritto Carloantonio Pilati tra cattedra e foro nel Trentino del tardo Settecento Milano Giuffregrave 2008 str 370 a 371 (Služebnosti ale jsou různeacute jedny tedy jsou věcneacute jineacute osobniacute jedny městskeacute jineacute venkovskeacute jedny afirmativniacute jineacute negativniacute jedny nepřetržiteacute jineacute přetržiteacute jedny přirozeneacute jineacute vloženeacute jedny konečně pojmenovaneacute jineacute nepojmenovaneacute)

230 C Pilati op cit str 371 (hellipty ktereacute spočiacutevajiacute ve strpěniacute jimiž někomu co strpět se rozumiacute aby kdo na jeho věci co činil)

231 C Pilati op cit str 371 (ty ktereacute spočiacutevajiacute v nekonaacuteniacute jimiž se rozumiacute aby kdo na sveacute věci nemohl konat co by jinak podle praacuteva konat mohl jako při služebnosti nestavět vyacuteše neboť zde je tak stanoveno že nemůže vyacuteše stavět svoje budovy byť by mu z přirozeneacuteho praacuteva naacuteleželo stavět až do samotneacuteho nebe)

129

pozemku může logicky negere danou činnost Z uvedeneacuteho opraacutevněniacute takeacute zřejmě

pochaacuteziacute pojmenovaacuteniacute daneacute skupiny služebnostiacute Nikoliv tyto že by byly negativniacute pro

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku ale praacutevě proto že vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je

opraacutevněn zakaacutezat nějakeacute činnosti na pozemku služebneacutem Afirmativniacute služebnosti

naproti tomu charakterizuje aktivniacute činnost vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku na pozemku

služebneacutem kteryacute je tedy vůči tomuto pozemku opraacutevněn k facere naproti tomu vlastniacutek

služebneacuteho pozemku je ekvivalentně povinen takoveacuteto jednaacuteniacute vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku strpět je tedy povinen k pati takoveacuteto aktivniacute činnosti

IV 212 PRŮNIK DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute MEZI NEGATIVNIacute A AFIRMATIVNIacute A DALŠIacuteCH

UVEDENYacuteCH DĚLENIacute

Takměř každou jednotlivou služebnost každeacute jednotliveacute praacutevo odpoviacutedajiacuteciacute

služebnosti je možno s většiacute či menšiacute jistotou zařadit do vyacuteše uvedenyacutech dvou

kategoriiacute tedy se jednaacute buď o služebnost negativniacute či naopak o služebnost afirmativniacute

Rozděleniacute však těchto a naproti tomu vyacuteše uvedenyacutech typů služebnostiacute neniacute vůči

ostatniacutem druhům děleniacute a systematice jak byla uvedena vyacuteše v žaacutedneacutem přiacutepadě

rovnoměrneacute ba naopak jsou některeacute skupiny charakterizovaacuteny zařazeniacutem služebnostiacute

pouze jedineacuteho typu

Pokud je nahliacuteženo z uacutehlu děleniacute služebnostiacute na služebnosti osobniacute pak je

možno dojiacutet k poměrně jednoznačneacutemu a homogenniacutemu zaacutevěru že všechny služebnosti

zařazovaneacute mezi služebnosti osobniacute je možno považovat toliko za služebnosti

afirmativniacute Ve všech přiacutepadech je opraacutevněneacutemu na zaacutekladě osobniacute služebnosti

umožněno se služebnou věci skutečně aktivně naklaacutedat a za určityacutem ciacutelem ji použiacutevat

V přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech neniacute opraacutevněn kupřiacutekladu poživatel pouze k tomu aby

zabraacutenil vlastniacutekovi v nějakeacutem naklaacutedaacuteniacute s věciacute ale je opraacutevněn skutečně k tomu aby

s věciacute konkreacutetně něco činil v přiacutepadě poživatelově aby kupřiacutekladu mohl ze služebnostiacute

zatiacuteženeacute zahrady těžit plody či ji jinak obvyklyacutem způsobem užiacutevat Nikoliv nepodobně

je tomu pak i v přiacutepadě praacuteva užiacutevaciacuteho a konečně i v přiacutepadě dalšiacutech osobniacutech

služebnostiacute jak to již bylo uvedeno vyacuteše a to mimo jineacute i z toho důvodu že obě tyto

dalšiacute služebnosti svyacutem původem vlastně vychaacutezejiacute plně a vyčleňujiacute se jako specielniacute

130

přiacutepady z původniacuteho všeobecneacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva Jestliže je tedy požiacutevaciacute praacutevo

označitelneacute za praacutevo afirmativniacute pak takeacute z něho odvozenaacute praacuteva je nutno považovat za

afirmativniacute neboť přiacutepadnaacute změna při odvozovaacuteniacute na služebnost negativniacute by byla tak

silnyacutem (ve skutečnosti i nelogickyacutem) zaacutesahem že ono odvozeniacute a vzaacutejemnaacute kontinuita

obou institutů byla by plně ztracena

V přiacutepadě dalšiacute uvažovaneacute skupiny služebnostiacute tedy služebnostiacute polniacutech pak je

možno postupovat obdobnyacutem způsobem byť již s jistyacutemi vyacutehradami Polniacute služebnosti

ve sveacute valneacute většině jsou praacutevě takovaacute praacuteva kteraacute umožňujiacute vlastniacutekovou panujiacuteciacuteho

pozemku aktivniacute konaacuteniacute a aktivniacute činnost a tedy se nutně a logicky jednaacute o služebnosti

afirmativniacute tedy takoveacute kdy je vlastniacutek služebneacuteho pozemku povinen strpět činnost

kterou na jeho pozemku vykonaacutevaacute vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho Tak je tomu ve všech

vyacuteše uvedenyacutech typech služebnostiacute tedy jak v přiacutepadě služebnostiacute cestnyacutech kde je

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn vstupovat a přechaacutezet či přejiacuteždět přes služebnyacute

pozemek tak i v přiacutepadě služebnostiacute vodniacutech kdy zase z takoveacutehoto pozemku může

ziacuteskaacutevat vodu ale konečně i ze služebnostiacute laacutetkovyacutech kdy je opraacutevněn k ziacuteskaacutevaacuteniacute a

těžbě určiteacute laacutetky kteraacute se na služebneacutem pozemku naleacutezaacute V tomto kontextu pak je

obdobně jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech vlastniacutek služebneacuteho pozemku

povinen strpět činnost vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku ale tento neniacute opraacutevněn nic

zakazovat vlastniacuteku služebneacuteho pozemku snad s logickou vyacutejimkou takovyacutech činnostiacute

ktereacute by znemožňovaly bezporuchovyacute vyacutekon služebnosti Jako v daneacutem sledu poměrně

problematickaacute se pak mohou jevit dalšiacute praacuteva kteraacute jako služebnosti pozemkoveacute uvaacutediacute

Neratius232 U těchto vskutku zvlaacuteštniacutech služebnostiacute ktereacute se mohou zdaacutet spiacuteše typicky

domovniacute nežli polniacute je však situace na prvniacute pohled rozdiacutelnějšiacute Nutno ale řiacuteci že se

nejednaacute o typickeacute služebnosti polniacute Pokud bude nahliacuteženo podrobněji na uvedenaacute

praacuteva tak bude zjištěno že ani tato praacuteva v sobě nezahrnujiacute takoveacute služebnosti ktereacute by

bylo možno označit za negativniacute ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu slova Tedy v přiacutepadě

prvniacuteho uvedeneacuteho praacuteva tedy možnosti stavět vyacuteše a zastiacutenit sousedův pozemek se

zcela evidentně jednaacute o afirmativniacute služebnost kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je

opraacutevněn něco činit (zde však na pozemku sveacutem) čiacutemž aktivně ovlivniacute prostřediacute

232 Dig 832pr (Nerat 4 reg) Rusticorum praediorum servitutes sunt licere altius tollere et

officere praetorio vicini vel cloacam habere licere per vicini domum vel praetorium vel protectum habere licere (Překlad viz sub 185)

131

pozemku služebneacuteho (jednaacute se do jisteacute miacutery o protiklad servitutis altius non tollendi)

Podobně tomu je v přiacutepadě různyacutech převisů a přiacutestavků nad sousedovyacutem tedy

služebnyacutem pozemkem Konečně praacutevo vedeniacute stoky je pak možno považovat za dalšiacuteho

představitele služebnostiacute afirmativniacutech neboť se skutečně jednaacute o praacutevo kdy vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn k určiteacute činnosti na pozemku služebneacutem minimaacutelně

tam položit nějakeacute vedeniacute a jiacutem nechat proteacutekat odpadniacute vody Tedy i v přiacutepadě těchto

zvlaacuteštniacutech vybranyacutech služebnostiacute se jednaacute stejně jako ve zbytku tedy u klasickyacutech

polniacutech služebnostiacute o praacuteva afirmativniacute takovaacute kdy vlastniacutek je vždy opraacutevněn

k určiteacutemu konaacuteniacute a vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku nezbyacutevaacute nežli takovouto činnost

druheacute osoby tedy vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku strpět

Konečně je možno se věnovat posledniacutemu typu služebnostiacute tedy služebnostem

domovniacutem Zde je již situace o mnoho variabilnějšiacute neboť praacutevě zde jsou služebnosti

ktereacute je možno označit za negativniacute zastoupeny Rozděleniacute mezi služebnosti afirmativniacute

a negativniacute však vyacuteraznějšiacutem způsobem nezohledňuje vyacuteše uvedeneacute rozděleniacute

domovniacutech služebnostiacute mezi určiteacute podskupiny V kategorii iuris luminum lze naleacutezt jak

praacuteva afirmativniacute tedy kupřiacutekladu servitus luminum tak ale naproti tomu i praacuteva

negativniacute jako kupřiacutekladu k prveacute vyacuteše uvedeneacute analogickaacute servitus ne luminibus

officiatur Vedle toho pak servitus altius non tollendi představuje typickeacute praacutevo ktereacute je

označovaacuteno za služebnost negativniacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn

zakaacutezat určitou (jinak volnou) činnost vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku tedy v daneacutem

přiacutepadě je vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn zakaacutezat vyššiacute stavbu na služebneacutem

pozemku V přiacutepadě iuris parietum je pak situace zase do značneacute miacutery jednoduššiacute

neboť v teacuteto kategorii je možno naleacutezt pouze takovaacute praacuteva kteraacute lze označit za

služebnosti afirmativniacute kdy je někdo opraacutevněn se vlastniacute činnostiacute či vlastniacutem diacutelem

ktereacute může a maacute vliv na služebnyacute pozemek zbavovat svyacutech odpadniacutech vod Nikoliv

nepodobně je tomu v přiacutepadě iuris parietum kdy je možno se za pomoci služebnosti

domaacutehat předevšiacutem aktivniacute možnosti opřiacutet svoji konstrukci či svoji stavbu o jinou

stavbu sousedovu či nepřiacutemo o sousedův tedy služebnyacute pozemek Ani v přiacutepadě jedneacute

z obou skupin pak neniacute možno si představit vyacuteraznějšiacute funkci a možnost existence

nějakyacutech služebnostiacute negativniacutech neboť tyto by neumožnily naplněniacute zaacutekladniacutech ciacutelů k

nimž uvedeneacute služebnosti směřujiacute Co se konečně tyacuteče oneacute posledniacute skupiny domovniacutech

132

služebnostiacute o niacutež doposud nebylo vcelku hovořeno je zde možno na prveacutem miacutestě vidět

onu již zmiacuteněnou servitus protegendi proiiciendi kteraacute již byla označena za služebnost

afirmativniacute vedle teacuteto pak ony služebnosti opačneacute tedy již vyacuteše zmiacuteněneacute servitus altius

tollendi a vedle niacute servitus luminibus officiendi kteraacute byla svyacutem způsobem nepřiacutemo

uvedena teacutež Neniacute jistě možno považovat za nezajiacutemaveacute že v obou přiacutepadech se jednaacute o

protiklady k negativniacutem služebnostem kdy oba tyto protiklady samy o sobě je ale nutno

považovat za služebnosti afirmativniacute Z takoveacuteto situace pak lze domyacutešlet dalšiacute

důsledky pro něž již v pramenech opory neniacute avšak jsou snad užitečneacute z důvodu

pochopeniacute funkce danyacutech institutů tedy oněch zvlaacuteštniacutech služebnostiacute opačnyacutech Na

jedneacute straně by bylo možno řiacuteci že ony služebnosti opačneacute je možno vidět toliko jako

opak vůči služebnostem negativniacutem Takoveacuteto konstatovaacuteniacute do značneacute miacutery odpoviacutedaacute

zmiacutenkaacutem ktereacute je možno najiacutet v pramenech Pokud by ovšem byla připuštěna možnost

vzniku opačneacute služebnosti vůči služebnosti afirmativniacute pak se lze domniacutevat že

takovaacuteto opačnaacute služebnost by však ve sveacutem důsledku byla služebnostiacute negativniacute tedy

by vedla k zapovězeniacute určiteacute činnosti na služebneacutem pozemku (kupřiacutekladu veacutest kanaacutel

podle hranice pozemku čiacutemž by mohlo dojiacutet k ohroženiacute staveb stojiacuteciacutech na sousedniacutem

pozemku) Je tedy možno usuzovat že v přiacutepadě oněch vyacuteše uvedenyacutech služebnostiacute

opačnyacutech dochaacuteziacute k převraacuteceniacute charakteristiky služebnosti kdy tato původně negativniacute

je ve sveacutem opaku afirmativniacute Bez těchto opačnyacutech služebnostiacute byť pouze teoreticky

vytvořenyacutech lze však vidět negativniacute služebnosti pouze ve skupině iuris luminum a to

pouze některeacute

IV 22 DĚLENIacute PODLE CHARAKTERU PŮSOBENIacute OPRAacuteVNĚNEacute OSOBY Z HLEDISKA

ČASU (SERVITUTES CONTINUAE A DISCONTINUAE)

Vyacuteše uvedeneacute rozděleniacute služebnostiacute mezi ty ktereacute je možno označit za

nepřetržiteacute a naproti tomu ty ktereacute je naopak nutno charakterizovat jako přetržiteacute již

nevychaacuteziacute ani tak přiacutemo z charakteru praacutev či z charakteru samotnyacutech služebnostiacute ale

spiacuteše z charakteru a způsobu vyacutekonu těchto praacutev kdy jeden typ služebnostiacute je možno

vykonaacutevat v opakovanyacutech jednaacuteniacutech či cyklech naproti tomu druheacute určityacute vliv majiacute

staacutele

133

IV 221 OBECNĚ K DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA PŘETRŽITEacute A NEPŘETRŽITEacute

Za nepřetržiteacute služebnosti je možno považovat takoveacute služebnosti kdy vyacutekon

praacuteva zatěžuje služebnyacute pozemek zcela kontinuaacutelně teacuteměř po celou dobu existence

služebnosti Naproti tomu služebnosti ktereacute by bylo možno označit za přetržiteacute jsou

takoveacute kde se vyacutekon takoveacutehoto praacuteva realizuje v podobě opakovanyacutech jednoraacutezovyacutech

jednaacuteniacute mezi nimiž ovšem neniacute zatiacuteženiacute pozemku uvedenou služebnostiacute žaacutednyacutem

vyacuteraznějšiacutem způsobem ciacutetit Tiacutemto se však neniacute možno vyjadřovat k samotneacute možnosti

vykonaacutevat služebnost toliko v určiteacutem čase či naopak pouze několikraacutet v časoveacutem

intervalu Vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku může skutečně naklaacutedat se svyacutem praacutevem v jeho

věcněpraacutevniacute charakteristice ndash jako s absolutniacutem praacutevem vůči všem a tedy takeacute neniacute

omezovaacuten kupřiacutekladu počtem zaacutesahů na služebneacutem pozemku Existujiacute takeacute služebnosti

ktereacute je možno realizovat oběma způsoby tedy jak ve formě vyacutekonu continenter tak ale

i discontinenter V přiacutepadě vyacutekonu služebnostiacute nepřetržityacutech pak takoveacutemuto vyacutekonu

odpoviacutedaacute nutnost respektovat neustaacutelou existenci určiteacuteho břemene na vlastniacutem

pozemku naproti tomu v přiacutepadě přetržiteacuteho vyacutekonu určiteacuteho praacuteva je nutno počiacutetat

toliko s naacuterazovyacutemi porušeniacutemi svrchovanosti vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

Služebnosti nepřetržiteacute a jejich vyacutekon byacutevaacute často spojovaacuten s existenciacute určiteacute trvaleacute věci

kupřiacutekladu stavby kteraacute pak představuje trvaleacute zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku a to jistě i

tehdy pokud se ho využiacutevaacute pouze v určityacutech intervalech Kupřiacutekladu tehdy kdy je přes

ciziacute pozemek položena stoka kteraacute ovšem svoji funkci plniacute pouze v tom čase kdy jsou

nějakeacute deště i v takoveacutemto přiacutepadě se jednaacute o služebnost nepřetržitou neboť ona

konstrukce na služebneacutem pozemku věziacute staacutele a to bez časoveacuteho přetrženiacute Naproti tomu

i ve způsobu vyacutekonu přetržityacutech služebnostiacute lze naleacutezt určitaacute specifika Tato specifika se

odviacutejejiacute předevšiacutem od způsobu užiacutevaacuteniacute panujiacuteciacuteho pozemku kdy podle jeho charakteru

se kupřiacutekladu může lišit četnost jeho naacutevštěv či charakter prostředků kteryacutech je

zapotřebiacute na panujiacuteciacute pozemek dopravit Stejně tak intenzita vyacutekonu služebnosti se

může měnit v určiteacutem obdobiacute nejčastěji roce a to předevšiacutem v zaacutevislosti na přiacuterodniacutech

podmiacutenkaacutech kdy kupřiacutekladu neniacute nutno během zimy na polniacute pozemek vyacuterazněji

vstupovat naproti tomu v obdobiacute jara či sklizně tato nutnost je viacutece než zřejmaacute Pouze

pro přesnost je však nutno uveacutest že ani tak neniacute možno zabraacutenit vlastniacuteku panujiacuteciacuteho

134

pozemku v přiacutestupu na jeho pozemek pomociacute služebnosti kupřiacutekladu v zimě pouze

proto že v zimně se na takovyacute pozemek obvykle nechodiacute naproti tomu vyacutekon

služebnosti je však nutno konfrontovat s již mnohokraacutete vyacuteše zmiacuteněnou objektivniacute

potřebou panujiacuteciacuteho pozemku

IV 222 SLUŽEBNOSTI PŘETRŽITEacute A NEPŘETRŽITEacute VE VZTAHU K OSTATNIacuteM

DĚLENIacuteM SLUŽEBNOSTIacute

Uvedeneacute děleniacute služebnostiacute na přetržiteacute a nepřetržiteacute maacute pak svůj dosah

přirozeně takeacute do jednotlivyacutech vyacuteše uvedenyacutech děleniacute Opět však je nutno konstatovat

že vyacuteše uvedenaacute děleniacute s těmito nejsou přiacutelišně harmonickaacute a dochaacuteziacute k opětovneacutemu

proliacutenaacuteniacute jednotlivyacutech skupin a kategoriiacute

Ve vztahu k děleniacute služebnostiacute na negativniacute a afirmativniacute pak je stanovisko

poměrně jednoznačneacute V přiacutepadě služebnostiacute negativniacutech se jednaacute vyacutehradně o

služebnosti nepřetržiteacute neboť ona nemožnost něco konat kteraacute je uvalena na vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku neniacute opakovanyacutem břemenem ale spočiacutevaacute v trvaleacutem zatiacuteženiacute

služebneacuteho pozemku od něhož neniacute možno se za trvaacuteniacute služebnosti žaacutednyacutem způsobem

a to ani na kraacutetkyacute čas osvobodit Naproti tomu služebnosti afirmativniacute pak mohou

představovat oba druhy tedy jak služebnosti nepřetržiteacute kupřiacutekladu servitus oneris

ferendi tak ale proti tomu i služebnosti přetržiteacute kupřiacutekladu typickaacute a nejstaršiacute servitus

viae

Co se tyacuteče služebnostiacute osobniacutech pak je zde nutno přistupovat k otaacutezce

s vyacuteraznou opatrnostiacute Některeacute osobniacute služebnosti charakteristikou sveacuteho vyacutekonu je jistě

možno označit za nepřetržiteacute kupřiacutekladu habitatio je jistě praacutevem ktereacute je vykonaacutevaacuteno

alespoň povětšinou nepřetržityacutem způsobem a to jistě i přes to že na některyacute čas

obyvatel svůj byt opustiacute avšak staacutele si tam ponechaacutevaacute sveacute věci a maacute uacutemysl se do něho

opětovně vraacutetit a nadaacutele vracet Naproti tomu však některeacute jineacute osobniacute služebnosti

kupřiacutekladu operis spočiacutevajiacute typicky v naacuterazovityacutech a jednotlivyacutech jednaacuteniacutech kdy je

zjednaacuteno určiteacute diacutelo a po jeho dokončeniacute je opět věc vraacutecena sveacutemu vlastniacuteku s tiacutem že

při dalšiacutem diacutele bude opět od něho vyžaacutedaacutena Takovyacuteto přiacutestup bezesporu znamenaacute

135

vyacutekon služebnosti v přetržiteacutem smyslu slova Nikoliv nepodobně je tomu takeacute v přiacutepadě

požiacutevaciacuteho či užiacutevaciacuteho praacuteva kdy toto zpravidla spočiacutevaacute v jednotlivyacutech jednaacuteniacutech kdy

si chodiacute poživatel či uživatel kupřiacutekladu na služebnyacute pozemek a to jak za uacutečelem třeba

posezeniacute tak ale i za uacutečelem (v přiacutepadě poživatelově) ziacuteskaacuteniacute plodů z tohoto pozemku

jež jsou zpravidla jevem sezoacutenniacutem Lze si představit že bude toto praacutevo možno

realizovat continenter avšak takovyacuteto přiacutestup bude spiacuteše znamenat vyacutejimku Je tedy na

zaacutekladě takto uvedenyacutech přiacutekladů patrneacute že v přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute nelze

zaujmout jednoznačneacute stanovisko tedy zdali se jednaacute vcelku o skupinu služebnostiacute

přetržityacutech či naproti tomu o skupinu služebnostiacute vcelku nepřetržityacutech

Co se služebnostiacute polniacutech tyacutekaacute jednaacute se zde z valneacute většiny o praacuteva kteraacute by

bylo možno označit za přetržitaacute tedy spočiacutevajiacuteciacute v opakovaneacutem vyacutekonu služebnosti tak

jako je tomu v přiacutepadě nejstaršiacutech služebnostiacute tedy služebnostiacute cestnyacutech Tyto jsou

často realizovaacuteny praacutevě formou jednotlivyacutech jednaacuteniacute kdy dochaacuteziacute k viacutece či meacuteně

pravidelnyacutem a opakovanyacutem průchodům po služebneacutem pozemku Stejně tak tomu může

byacutet jak v přiacutepadě služebnostiacute laacutetkovyacutech tak ale i v přiacutepadě služebnostiacute vodniacutech kdy

kupřiacutekladu může dochaacutezet k pravidelneacutemu přihaacuteněniacute dobytka k vodniacutemu zdroji na

služebneacutem pozemku Oproti ostatniacutem druhům služebnostiacute však mohou praacutevě vodniacute

služebnosti nabyacutevat takeacute i podoby služebnosti nepřetržiteacute a to předevšiacutem tehdy je-li

jejich vyacutekon spojen s vybudovaacuteniacutem určiteacuteho technickeacuteho zařiacutezeniacute ktereacute umožňuje staacuteleacute

vedeniacute vody tak jak tomu odpoviacutedaacute kupřiacutekladu ius aquae ducendae V takoveacutem

přiacutepadě pokud je vedena voda nastaacutelo a prostřednictviacutem nějakeacuteho potrubiacute akvaduktu

či snad pouhou strouhou je pak nutno uvedenou služebnost považovat za nepřetržitou

Lze se takeacute taacutezat jakyacutem způsobem ovlivniacute charakter polniacute služebnosti je-li využito do

některyacutech polniacutech služebnostiacute zahrnuteacute ius tugurii (praacutev stavby přiacutestřešku) a tedy

vznikla-li na služebneacutem pozemku uvedenaacute stavba V takoveacutemto přiacutepadě je však nutno

soustředit se předevšiacutem na zaacutekladniacute uacutečel zřiacutezeniacute daneacute služebnosti kdy je tato primaacuterně

určena nikoliv ke stavbě přiacutestřešku ale předevšiacutem k oneacute hlavniacute činnosti Podobně je

možno nahliacutežet na přiacutepadnaacute technickaacute zařiacutezeniacute kteraacute jsou zanechaacutevaacutena na služebneacutem

pozemku v přiacutepadě služebnostiacute laacutetkovyacutech Takovaacuteto zařiacutezeniacute je třeba považovat spiacuteše za

druhotneacute produkty vyacutekonu služebnosti a tedy neniacute snad ilustrativniacute takoveacuteto služebnosti

označovat za nepřetržiteacute tiacutem spiacuteše že k užitiacute takovyacutechto staveb či zařiacutezeniacute dochaacuteziacute

136

nikoliv staacutele ale v opakovanyacutech intervalech I přes vyacuteše řečeneacute lze uveacutest že služebnosti

polniacute jsou z většiny předevšiacutem služebnostmi přetržityacutemi a tedy k jejich vyacutekonu dochaacuteziacute

v určityacutech intervalech a faktickeacute zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku nelze považovat za staacuteleacute

Konečně je nutno se takeacute vyjaacutedřit v uvedeneacutem smyslu vůči služebnostem

domovniacutem Domovniacute služebnosti jsou pak do značneacute miacutery homogenniacute kdy jejich

zaacutekladniacutem centrem a hlavniacutem obsahem jsou služebnosti nepřetržiteacute Jak je patrneacute již ve

skupině iuris luminum soustředěny jsou zde předevšiacutem praacuteva nepřetržitaacute ač je možno

v některyacutech speciaacutelniacutech přiacutepadech uvažovat i nad vyacutekonem daneacuteho praacuteva v přetržiteacute

formě takovaacuteto možnost však představuje spiacuteše možnost teoretickou a neniacute ji možno

považovat za jednu z charakterizaciacute celeacute skupiny iuris luminum V přiacutepadě iuris

parietum je tomu rovněž tak a mezi jednotlivyacutemi praacutevy ktereacute do daneacute skupiny naacuteležejiacute

si lze již pouze těžko představit vyacutekon praacutev jenž by byl svyacutem charakterem přetržityacute

Stejně tak je tomu v přiacutepadě iuris stilicidiorum zde je však nutno uveacutest znovu to co

bylo zmiacuteněno vyacuteše tedy že neniacute možno pouze na zaacutekladě skutečnosti že k užitiacute onoho

svodu vody dochaacuteziacute pouze za deště usuzovat že by bylo vhodneacute danou služebnost

označit za praacutevo přetržiteacute Zaacutekladniacutem ukazatelem v daneacute situaci je to že praacutevo

umožňuje zřiacutedit takovyacuteto svod v čemž se přirozeně rozumiacute jeho zřiacutezeniacute staacuteleacute nikoliv

dočasneacute pouze když zapršiacute a než uschne V oneacute zbytkoveacute kategorii domovniacutech

služebnostiacute pak je možno vidět na jedneacute straně praacutevo postavit nad sousedův pozemek

určityacute vyacutestupek ktereacute je bezpochyby nepřetržiteacute vedle toho pak ona praacuteva opačnaacute kteraacute

ovšem svojiacute charakteristikou opět jsou spiacuteše praacutevy nepřetržityacutemi kdy sice dochaacuteziacute

k určiteacutemu jednoraacutezoveacutemu jednaacuteniacute ndash kupřiacutekladu stavbě avšak na zaacutekladě tohoto jednaacuteniacute

dochaacuteziacute ke stavu kteryacute daacutele pak trvale omezuje vlastniacuteka služebneacuteho pozemku a to

kupřiacutekladu absenciacute přiacutestupu světla Nejinaacute situace pak nastaacutevaacute v přiacutepadech opačnyacutech

služebnostiacute ktereacute byly uměle konstruovaacuteny na zaacutekladě domovniacutech afirmativniacutech

služebnostiacute I zde by v takovyacutechto přiacutepadech dochaacutezelo zpravidla k trvaleacutemu a

nepřetržiteacutemu omezeniacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

137

IV 23 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA ZJEVNEacute A NEZJEVNEacute (SERVITUTES APPARENTES A

NON APPARENTES)

Uvedeneacute děleniacute neniacute svyacutem původem typicky řiacutemskopraacutevniacute avšak jeho

vyacutechodiska ale i zaacutevěry je možneacute na praacutevo řiacutemskeacute bezesporu uacutespěšně aplikovat

Uvedeneacute děleniacute je možno vidět i v pozdějšiacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech služebnostiacute jako

kupřiacutekladu v praacutevniacutem řaacutedu francouzskeacutem kde Code civil233 je děliacute mimo jineacute praacutevě na

zjevneacute a nezjevneacute234 Uvedeneacute děleniacute nepředstavuje nijak složitou praacutevniacute konstrukci a

odviacutejiacute se předevšiacutem od faktickeacuteho stavu a charakteru vyacutekonu služebnosti Jednaacute se o

otaacutezku zdali je vyacutekon služebnosti či prostě jejiacute existence spojena s určityacutemi vnějšiacutemi

znaky a staacutelyacutemi projevy V daneacute souvislosti je pak nutno ale takeacute uveacutest že v přiacutepadě

některyacutech služebnostiacute lze miacutet vyacuterazneacute pochyby a je možno vaacutehat zdali služebnost

označit jako služebnost zjevnou či naproti tomu za služebnost nezjevnou Vyacuteše

uvedenyacute člaacutenek francouzskeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku sice na jedneacute straně představuje

poměrně vhodneacute vodiacutetko svyacutemi přiacuteklady na druheacute straně se však vyhyacutebaacute všem

problematickyacutem situaciacutem Jako služebnosti nezjevneacute jsou uvedeny bezesporu ty ktereacute

žaacutednyacute vnějšiacute projev nemajiacute a snad ani miacutet nemohou a sice služebnosti negativniacute

Domyacutešlet kupřiacutekladu negativniacute služebnost non altius tollendi pouze z toho že je určitaacute

budova nižšiacute nežli by mohla byacutet je viacutece než nevhodneacute a podobně je tomu ve všech

přiacutepadech negativniacutech služebnostiacute ktereacute je tedy možno v souladu s uvedenyacutem člaacutenkem

Code civil považovat za služebnosti nezjevneacute Naproti tomu takoveacute služebnosti ktereacute

vyžadujiacute zřiacutezeniacute určiteacute stavby jako kupřiacutekladu aquaeductus takoveacuteto služebnosti je

nutno považovat za zjevneacute opět v souladu s uvedenyacutem člaacutenkem Avšak mezi těmito

dvěma přiacutepady vznikaacute poměrně širokaacute šedaacute masa praacutev kterou neniacute možno bez dalšiacuteho

zařadit do skupiny jedneacute či do skupiny opačneacute Kupřiacutekladu služebnost cesty kteraacute

nemusiacute byacutet vždy spojena s nějakyacutem technickyacutem řešeniacutem a nějakou stavbou tedy cestou

233 Code civil někdy teacutež znaacutemyacute jako Code Napoleacuteon občanskyacute zaacutekoniacutek vyhlaacutešenyacute 21 března

1804 234 Code civil article 689 Les servitudes sont apparentes ou non apparentes Les servitudes apparentes sont celles qui sannoncent par des ouvrages exteacuterieurs tels quune

porte une fenecirctre un aqueduc Les servitudes non apparentes sont celles qui nont pas de signe exteacuterieur de leur existence

comme par exemple la prohibition de bacirctir sur un fonds ou de ne bacirctir quagrave une hauteur deacutetermineacutee (Code civil člaacutenek 689 Služebnosti jsou zjevneacute nebo nezjevneacute Služebnosti zjevneacute jsou takoveacute ktereacute se vyznačujiacute vnějšiacutem projevem jako dveře okno vodovod Služebnosti nezjevneacute jsou takoveacute ktereacute nedaacutevajiacute vnějšiacute znameniacute o sveacute existenci jako

kupřiacutekladu zaacutekaz stavět na pozemku nebo nestavět než do určeneacute vyacuteše) Překl autora

138

v technickeacutem smyslu Opačně tomu tak však může byacutet Vedle toho je ale možno takeacute

uvažovat nad tiacutem zdali pouheacute občasneacute projitiacute po pozemku může opravňovat

charakterizaci služebnosti jako zjevneacute či naopak tato zjevnost musiacute byacutet staacutelou

V posledniacutem jmenovaneacutem přiacutepadě by pak zjevnyacutemi služebnostmi mohly byacutet bez dalšiacuteho

pouze servitutes continuae zatiacutemco nezjevneacute služebnosti by mohly byacutet jako continuae

tak ale i discontinuae Praacutevě v charakterizaci přetržityacutech služebnostiacute jako zjevnyacutech

nebo nezjevnyacutech je skryt poměrně velkyacute probleacutem kteryacute je vaacutezaacuten na samotnyacute uacutečel

tohoto děleniacute To se na prvniacute pohled může zdaacutet jako poměrně neužitečneacute avšak sveacuteho

vyacuteznamu a to ve smyslu praacutevniacutem bezesporu nabyacutevaacute Pouze pro přiacuteklad je možno uveacutest

situace kdy se někdo domaacutehaacute existence nezjevneacute služebnosti s argumentem že tato

služebnost existuje již dlouho (tedy argumentuje za pomociacute vydrženiacute služebnosti)

Nikoli nepodobneacute probleacutemy pak mohou vznikat v situaciacutech kdy služebnost na prvniacute

pohled nezjevnaacute (kupřiacutekladu ius itineris) je před nabyvatelem služebneacuteho pozemku

zatajena či pouze neuvedena a tento se ciacutetiacute byacutet touto skutečnostiacute podveden Ve všech

těchto uvedenyacutech přiacutepadech je praacutevě rozděleniacute služebnostiacute na zjevneacute a nezjevneacute tiacutem

podstatnyacutem určovatelem

Na tomto miacutestě je tedy vhodneacute zamyslet se nad otaacutezkou do jakeacute miacutery může

vůbec vzhledem k funkci daneacuteho děleniacute fungovat striktniacute rozlišeniacute služebnostiacute podle

jejich konkreacutetniacuteho druhu či přiacutemo podle nich konkreacutetniacutech samotnyacutech nebo zdali naopak

neniacute vhodnějšiacute metoda byť na prvniacute pohled nepřiacuteliš řiacutemskopraacutevniacute kdy jsou posuzovaacuteny

konkreacutetniacute okolnosti daneacute praacutevniacute situace a tedy je až přiacutemo konkreacutetniacute služebnost mezi

konkreacutetniacutemi pozemky a s určityacutem charakteristickyacutem způsobem vyacutekonu určena jako

nezjevnaacute či naopak Ve druheacutem uvedeneacutem přiacutepadě je pak možno mnohem leacutepe využiacutet

charakteristiky uvedeneacuteho rozděleniacute služebnostiacute ve směru praktickeacuteho uplatňovaacuteniacute

daneacuteho hlediska při rozhodovaacuteniacutech v konkreacutetniacutech přiacutepadech Je možno si to představit

kupřiacutekladu na situaci kdy služebnost cesty je charakterizovaacutena určityacutemi vnějšiacutemi

znaky napřiacuteklad přirozenyacutem vyšlapaacuteniacutem prostoru a koridoru vedouciacuteho přes ciziacute

pozemek směrem k pozemku panujiacuteciacutemu Takovyacuteto přiacutestup ovšem neřešiacute nijak

skutečnost kdy je bez jakyacutechkoliv staacutelyacutech vnějšiacutech znaků služebnost vykonaacutevaacutena

opakovaně a přetržitě Toto jsou tedy praacutevě ony situace kdy dochaacuteziacute kupřiacutekladu pouze

k občasneacutemu přechaacutezeniacute přes ciziacute pozemek aniž by toto mělo na pozemku či

139

pozemciacutech jakeacutekoliv zjevneacute a staacuteleacute naacutesledky Uvedenaacute absence jakyacutechkoliv znaků pro

určeniacute zdali takoveacuteto služebnosti jsou zjevneacute či nezjevneacute svědčiacute mimo jineacute o

skutečnosti že uvedeneacute rozděleniacute neniacute svojiacute povahou typicky řiacutemskeacute a řiacutemskopraacutevniacute

ale pochaacuteziacute z pozdějšiacute doby a proto neniacute možno v těchto přiacutepadech zaujmout určiteacute

stanovisko na zaacutekladě fragmentů a pramenů původně řiacutemskopraacutevniacutech Neniacute tedy možno

ve vztahu k řiacutemskeacutemu praacutevu jednoznačně tuto posledniacute bdquošedou zoacutenuldquo definovat ve

smyslu služebnostiacute zjevnyacutech či naproti tomu služebnostiacute nezjevnyacutech Uvedeneacute děleniacute

pak pro praktickeacute otaacutezky v prostřediacute řiacutemskeacuteho praacuteva zřejmě nemělo v obecneacutem smyslu

většiacute vyacuteznam a bylo pravděpodobně postupovaacuteno a uvažovaacuteno nad jednotlivyacutemi

služebnostmi jako konkreacutetniacutemi praacutevy

Co se tyacutekaacute vztahu mezi děleniacutem služebnostiacute na zjevneacute a nezjevneacute pak již mnoheacute

bylo naznačeno vyacuteše Jak mezi služebnostmi domovniacutemi tak ale i mezi služebnostmi

polniacutemi je možno naleacutezt jak služebnosti nezjevneacute tak ale i služebnosti zjevneacute ktereacute

v přiacutepadě domovniacutech služebnostiacute miacuterně převažujiacute oproti služebnostem polniacutem

Negativniacute služebnosti pak nutně představujiacute vždy služebnosti nezjevneacute naproti tomu

však služebnosti afirmativniacute mohou byacutet jak na jedneacute straně nezjevneacute tak ale i na straně

druheacute mohou byacutet služebnostmi zjevnyacutemi Ve vztahu ke služebnostem přetržityacutem a

nepřetržityacutem je pak vztah podobnyacute kdy služebnosti nepřetržiteacute majiacute převaacutežně charakter

služebnostiacute zjevnyacutech naproti tomu služebnosti přetržiteacute mohou nabyacutevat za určityacutech

okolnostiacute obou uvedenyacutech charakteristik

IV 24 SLUŽEBNOSTI JAKO REI MANCIPI A NEC MANCIPI REI CORPORALES A

INCORPORALES

Uvedenaacute děleniacute služebnostiacute byla do značneacute miacutery zmiacuteněna již vyacuteše a to praacutevě

v souvislosti s historickyacutem vyacutevojem a historickou povahou služebnostiacute a proto je na

tomto miacutestě vhodneacute již zmiacutenit pouze jejich zaacutekladniacute obrysy Uvedenaacute děleniacute jsou svoji

povahou praacutevě děleniacutemi historickyacutemi Vychaacutezejiacute pravděpodobně z hlubokeacute minulosti

řiacutemskeacuteho praacuteva což je možnaacute patrneacute jak na charakterizaci některyacutech služebnostiacute jako

res corporalis ale jistě i na pravidlech jimiž jsou regulovaacuteny praacutevniacute vztahy dotyacutekajiacuteciacute

se mancipačniacutech věciacute

140

Ve vztahu k děleniacute věciacute a služebnostiacute mezi hmotneacute a nehmotneacute jsou

nejproblematičtějšiacutemi služebnosti polniacute Tyto jak bylo již vyacuteše uvedeno byacutevajiacute

označovaacuteny za věci hmotneacute přičemž dost možnaacute historickeacute důvody teacuteto velice zvlaacuteštniacute

charakteristiky mohou byacutet od doby klasickeacute a tiacutem i justiniaacutenskeacute poměrně vzdaacuteleny I

přes uvedenou vyacutehradu je možno však naleacutezt i v justiniaacutenskyacutech Digestech nepochybneacute

zmiacutenky o tom že minimaacutelně na některeacute služebnosti polniacute je možno nahliacutežet jako na věci

hmotneacute235 Historickeacute důvody tohoto jevu již byly čaacutestečně uvedeny Je však možno na

podporu zmiacutenit ještě dalšiacute specifickyacute argument

Existuje jeden vyacuteznačnyacute fragment v justiniaacutenskyacutech Digestech kde se hovořiacute o

tom že qui viam habent rectam hastam referendi ei ferre licere236 Ve smyslu

uvedeneacuteho fragmentu tedy naacuteležiacute tomu kdo maacute k daneacutemu pozemku praacutevo cesty či

v onom staršiacutem smyslu kdo maacute cestu přes ciziacute pozemek praacutevo neacutest po teacuteto cestě

vztyčeneacute kopiacute Zdaacutenlivě nic neřiacutekajiacuteciacute opraacutevněniacute ktereacute je na prvniacute pohled snad i

zbytečneacute avšak v řiacutemskeacutem praacutevu kdy často věci nabyacutevajiacute svyacutech symbolickyacutech

funkciacute237 je takovaacuteto specifickaacute funkce určena i pro kopiacute Kopiacute je v tomto symbolickeacutem

světě považovaacuteno za symbol moc nad věciacute za symbol ochrany teacuteto věci a zřejmě snad

původně i reaacutelneacute schopnosti si takoveacuteto věci uchraacutenit a vymoci a to jistě nikoliv kopiacutem

ledajakyacutem ale toliko kopiacutem vztyčenyacutem připravenyacutem k obraně Diacuteky těmto vlastnostem

bylo možno považovat kopiacute za symbol vlastnickeacuteho praacuteva respektive vlastnickeacute moci

nad věciacute238 Jestliže tedy ten kdo měl viae byl opraacutevněn i k nošeniacute vztyčeneacuteho kopiacute

pak takeacute to co jej opravňovalo muselo byacutet svyacutem charakterem podobneacute samotneacutemu

vztahu vlastniacuteka k jeho věci tedy musel zde existovat přiacutemyacute ale i faktickyacute vztah mezi

věciacute a osobou tedy mezi cestou kterou využiacutevaacute k přechodu na svůj pozemek a k teacuteto

235 Viz Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi

corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70)

236 Dig 837pr (Paul lib 21 ad ed) Qui sella aut lectica vehitur ire non agere dicitur iumentum vero ducere non potest qui iter tantum habet qui actum habet et plostrum ducere et iumenta agere potest sed trahendi lapidem aut tignum neutri eorum ius est quidam nec hastam rectam ei ferre licere quia neque eundi neque agendi gratia id faceret et possent fructus eo modo laedi qui viam habent eundi agendique ius habent plerique et trahendi quoque et rectam hastam referendi si modo fructus non laedat (Překlad viz sub 54)

237 Kupřiacutekladu vaacutehy při mancipaci ale ještě přileacutehavěji hůlka ve vztahu k manumisi a mnoheacute dalšiacute

238 Viz M Bartošek Encyklopedie řiacutemskeacuteho praacuteva cit str 163 heslo hasta

141

činnosti opraacutevněnou osobou V takoveacutemto přiacutepadě je opět možno tvrdit to co bylo již

vyacuteše naznačeno tedy že praacutevo k uvedeneacute cestě lze považovat za praacutevo obdobneacute

vlastnickeacutemu praacutevu avšak s tiacutem že je pouze vztaženo na onu cestu specificky

definovanou ovšem ve vztahu k vlastnickeacutemu praacutevu jako takoveacutemu (tiacutem spiacuteše

v nejstaršiacutech dobaacutech praacuteva řiacutemskeacuteho) definovanou spiacuteše jako věc hmotnaacute nežli

nehmotnaacute či prostě definovanou jako věc bez dalšiacuteho239 Tiacutemto však takeacute dochaacuteziacute

k jinyacutem zřetelnyacutem posunům v chaacutepaacuteniacute samotneacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Neboť neniacute

v povaze služebnosti vyloučit nastaacutelo z vyacutekonu určiteacuteho praacuteva vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku pokud takovyacuteto vyacutekon neniacute protichůdnyacute vyacutekonu služebnosti tedy bude-li

definovaacutena cesta jako věc hmotnaacute a služebnost v oneacute nejstaršiacute době podobně jako praacutevo

vlastnickeacute pak by ovšem vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku byl opraacutevněn vyloučit

z jakeacutehokoliv použiacutevaacuteniacute cesty takeacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Tiacutemto ovšem vznikaacute

do značneacute miacutery začarovanyacute kruh neboť vyloučeniacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

z využitiacute cesty v centru jeho pozemku jsou fakticky často vytvořeny dva pozemky kdy

mezi těmito neniacute volnyacute a přiacutemyacute přiacutestup dost možnaacute mezi nimi nemusiacute byacutet přiacutestup

žaacutednyacute V povaze služebnostiacute tedy nutně musiacute byacutet omezeniacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho

pozemku je opraacutevněn k určityacutem zaacutesahům na ciziacutem pozemku ovšem neniacute a nemůže byacutet

opraacutevněn zabraacutenit vlastniacuteku služebneacuteho pozemku takoveacute činnosti na jeho vlastniacute půdě

ktereacute přiacutemo neohrožujiacute vyacutekon služebnosti kteraacute služebneacutemu pozemku je uložena

Takovaacuteto skutečnost však svědčiacute o poměrně zaacutesadniacutem posunu v chaacutepaacuteniacute samotneacuteho

vlastnickeacuteho praacuteva Jestliže je možno miacutet viacutece osob ktereacute majiacute k určiteacute věci opraacutevněniacute

a toto opraacutevněniacute neniacute vzaacutejemně rozlišeno kupřiacutekladu co do poměru jako je tomu

v přiacutepadě spoluvlastnictviacute ale spiacuteše co do funkce kdy jedna osoba je opraacutevněna

k celeacutemu pozemku zatiacutemco osoba druhaacute je pak opraacutevněna pouze k určiteacute specifickeacute

funkčně vymezeneacute čaacutesti věci pak takovaacuteto skutečnost značnyacutem způsobem tenduje

k pojetiacute tzv funkčniacuteho děleniacute vlastnickeacuteho praacuteva240 a to minimaacutelně v raneacute faacutezi vyacutevoje

řiacutemskeacuteho praacuteva kdy praacutevě služebnosti představujiacute onen element kteryacute narušuje plnou

svrchovanost a jedinečnost vlastnickeacuteho praacuteva Uvedeneacute zaacutevěry je však takeacute nutno daacutet

do přiacutemeacute souvislosti se zaacutesadami kteryacutemi je vlastnickeacute praacutevo vedeno tedy předevšiacutem

239 Viz kupřiacutekladu F Pastori op cit str 370 240 M Bohaacuteček Naacutestin přednaacutešek o soukromeacutem praacutevu řiacutemskeacutem I Praacuteva věcnaacute Praha naacutekladem

vlastniacutem 1945 str 149

142

se zaacutesadou superficies solo cedit241 a to i přes to že uvedenaacute zaacutesada byla jasně

formulovaacutena s největšiacute pravděpodobnostiacute o mnoho později nežli je možno hledat vznik

služebnostiacute avšak jejiacute zaacutekladniacute funkce byly i v teacuteto pradaacutevneacute době jistě respektovaacuteny

S děleniacutem služebnostiacute na hmotneacute a nehmotneacute pak souvisiacute takeacute jejich děleniacute na

věci mancipačniacute a nemancipačniacute242 Vzaacutejemnyacute kontakt obou způsobů děleniacute služebnostiacute

je evidentniacute Jsou to praacutevě nejstaršiacute služebnosti ktereacute se charakterizujiacute jako věci

mancipačniacute V tomto ohledu je možno vidět zaacutekladniacute rozlišeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

systematickeacutemu rozděleniacute kdy služebnosti domovniacute jsou věcmi nemancipačniacutemi

zatiacutemco služebnosti polniacute byacutevajiacute zpravidla označovaacuteny za věci mancipačniacute Otaacutezku

ovšem nutně vyvolaacutevaacute skutečnost že pouze některeacute služebnosti polniacute tedy praacutevě ony

nejstaršiacute je možno charakterizovat jako věci hmotneacute tedy takoveacute ktereacute jsou schopny

byacutet mancipovaacuteny zatiacutemco věci nehmotneacute toto podstoupit nemohou

Proč vůbec byly některeacute služebnosti považovaacuteny za věci mancipačniacute je jistě

nasnadě V oneacute raneacute faacutezi vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva ale i řiacutemskeacute společnosti byly pozemky

a tiacutem i takovaacute praacuteva či věci ktereacute umožňovaly obhospodařovaacuteniacute pozemků

nejvyacuteznamnějšiacutemi hospodaacuteřskyacutemi hodnotami a tudiacutež i služebnosti vztahovaly-li se

plně na věci mancipačniacute sdiacutelely s těmito i svůj zaacutekladniacute charakter schopnost a snad i

nutnost byacutet chaacutepany jako rei mancipi Na zaacutekladě těchto uacutevah takeacute byly i nadaacutele přesto

že již původniacute chaacutepaacuteniacute služebnostiacute odpadlo požadovaacuteny pro vznik polniacutech služebnostiacute

obdobneacute podmiacutenky a obdobnaacute jednaacuteniacute jako tomu bylo v přiacutepadě převodu vlastnickeacuteho

praacuteva k mancipačniacute věci Naproti tomu ovšem služebnosti domovniacute nikdy nebyly

pravidly mancipačniacutech věciacute vaacutezaacuteny z čehož je jednak možno vidět jejich odlišneacute 241 Kupřiacutekladu Dig 431737 (Ulp lib 69 ad ed) Sed si supra aedes quas possideo cenaculum

sit in quo alius quasi dominus moretur interdicto uti possidetis me uti posse labeo ait non eum qui in cenaculo moretur semper enim superficiem solo cedere plane si cenaculum ex publico aditum habeat ait labeo videri non ab eo aedes possideri qui kruptas possideret sed ab eo cuius aedes supra kruptas essent verum est hoc in eo qui aditum ex publico habuit ceterum superficiarii proprio interdicto et actionibus a praetore utetur dominus autem soli tam adversus alium quam adversus superficiarium potior erit interdicto uti possidetis sed praetor superficiarium tuebitur secundum legem locationis et ita pomponius quoque probat (Ale jestli nahoře v budově kterou držiacutem je světnice v niacutež se někdo zdržuje jakoby vlastniacutek Labeo řiacutekaacute že mohu použiacutet interdictum uti possidetis ne ale ten kdo se zdržuje ve světnici neboť staacutele povrch ustupuje půdě Nicmeacuteně pokud však maacute světnice přiacutestup z veřejneacuteho miacutesta Labeo uvaacutediacute že se nejeviacute jako držitel budovy ten kdo maacute sklep ale ten čiacute je budova nad sklepem tedy zde ten kdo maacute přiacutestup z veřejneacuteho miacutesta Přiacutemo superficiaacuteřům je k užitiacute vlastniacute interdiktum a žaloby od praetora ale vlastniacuteku pozemku ať proti komukoliv tak i proti superficiaacuteřovi je k užitiacute interdictum uti possidetis ale praetor ochraňuje superficiaacuteře podle pravidel naacutejmu a toto i potvrzuje Pomponius)

242 Podrobněji k celeacute problematice viz C Arnograve op cit str 42 et al

143

chaacutepaacuteniacute v počaacutetciacutech vyacutevoje tohoto institutu (tedy spiacuteše skutečnost že se počiacutenaacute vyviacutejet

tehdy kdy chaacutepaacuteniacute služebnostiacute jako věciacute hmotnyacutech již neniacute aktuaacutelniacute) ale takeacute je možno

z teacuteto skutečnosti dovozovat do jisteacute miacutery menšiacute hospodaacuteřskyacute vyacuteznam domovniacutech

služebnostiacute oproti služebnostem polniacutem Však i charakter služebnostiacute městskyacutech je

takovyacute že do jisteacute miacutery nepožaduje ke zřiacutezeniacute služebnosti tak přiacutesnyacutem způsobem onu

hospodaacuteřskou potřebu pozemku a jejiacute kvantitu a kvalitu jako je tomu v přiacutepadě

služebnostiacute polniacutech ale spiacuteše klade většiacute důraz oproti polniacutem služebnostem na dotčeneacute

osoby a jejich relativniacute pohodliacute při užiacutevaacuteniacute domu Nejednaacute se sice o nijak vyacuteraznyacute

posun ale i tak jsou praacutevě uvedeneacute rozdiacutelneacute tendence mezi polniacutemi a domovniacutemi

služebnostmi poměrně patrneacute

V souvislosti s polniacutemi služebnostmi se však objevuje nutnaacute otaacutezka zda je nutno

všechny služebnosti polniacute považovat za rei mancipi či zda pouze je nutno takto

charakterizovat ona nejstaršiacute praacuteva243 Zatiacutemco prvyacute způsob vychaacuteziacute z historickyacutech

kořenů služebnostiacute a jejich vyacutevoje v přiacutepadě druheacutem by se jednalo o postup spiacuteše

technickyacute Je možno se takeacute ptaacutet jestliže majiacute věci mancipačniacute představovat většiacute

hospodaacuteřskeacute hodnoty zda je vyacuteznamnějšiacute rozdiacutel v hospodaacuteřskyacutech hodnotaacutech mezi

oněmi nejstaršiacutemi polniacutemi služebnostmi a polniacutemi služebnostmi mladšiacutemi kupřiacutekladu

služebnostmi laacutetkovyacutemi Neniacute však možno odhleacutednout ani od pozdějšiacuteho historickeacuteho

vyacutevoje kteryacute prostřednictviacutem justiniaacutenskyacutech kompilaciacute odsoudil rozděleniacute věciacute mezi

mancipačniacute a nemancipačniacute k roli historickeacuteho praacutevniacuteho měřiacutetka Tato skutečnost svědčiacute

minimaacutelně o tom že v pozdějšiacute době existence řiacutemskeacuteho praacuteva dochaacutezelo k odklonu od

původniacuteho charakteru věcnyacutech praacutev kteryacute je kupřiacutekladu tak silně patrnyacute v Gaiovyacutech

textech244 a postupně vychaacutezelo rozděleniacute věciacute mezi mancipačniacute a nemancipačniacute

z jakeacutehokoliv praktickeacuteho využitiacute Praacutevě do tohoto prostřediacute se mohly rodit noveacute

služebnosti polniacute ktereacute již nenabyacutevaly přiacutemeacute charakteristiky věciacute mancipačniacutech či

nemancipačniacutech tedy nenabyacutevaly charakteristiky ve smyslu onoho postupně

zastaraacutevajiacuteciacuteho rozděleniacute věciacute Takeacute samotnyacute pozdějšiacute vznik těchto novyacutech polniacutech

služebnostiacute do jisteacute miacutery jistě ovlivnil takeacute hospodaacuteřskou hodnotu uvedenyacutech praacutev kdy

tyto vstupujiacute do praacutevniacuteho života nikoli maleacuteho městskeacuteho a zemědělskeacuteho staacutetu ale do 243 K celeacute otaacutezce viz bliacuteže C Arnograve op cit str 56 et al 244 Gaius Institutiones 2 14a Res praeterea aut mancipi sunt aut nec mancipi hellipservitutes

praediorum urbanorum nec mancipi sunt item stipendiaria praedia et tributaria nec mancipi sunt (Překlad viz sub 15)

144

rozviacutejejiacuteciacuteho se impeacuteria kde již zaacutevislost a nutnost chraacutenit každyacute kus půdy za uacutečelem

hospodařeniacute byla mnohem nižšiacute

IV 25 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA SERVITUTES IURE CONSTITUTAE A SERVITUTES

TUITIONE PRAETORIS CONSTITUTAE

V přiacutepadě tohoto tedy posledniacuteho zde uvedeneacuteho děleniacute služebnostiacute se již jednaacute

o do značneacute miacutery historickou otaacutezku kteraacute však maacute zřetelnyacute vliv předevšiacutem na ochranu

služebnostiacute Řiacutemskeacute praacutevo je charakterizovaacuteno a svyacutem způsobem vlastně tvořeno praacutevě

způsoby ochrany kdy tomu čemu je propůjčena možnost ochrany a přiacutepadneacuteho

vymoženiacute proti odpůrci praacutevě toto včetně podrobnějšiacutech pravidel staacutevaacute se praacutevem

nutno poznamenat že do teacute doby dokud tato vymahatelnost funguje Po formaacutelniacute

straacutence je tedy uvedeneacute děleniacute vlastně jedniacutem z nejpodstatnějšiacutech neboť formuje

pravidla služebnostiacute a tvořiacute dvě zaacutekladniacute skupiny služebnostiacute podle toho k jakeacute čaacutesti

řiacutemskeacuteho praacuteva tedy zda k praacutevu praetorskeacutemu (tedy servitutes tuitione praetoris

constitutae) či civilniacutemu (tedy servitutes iure constitutae) se danaacute služebnost přiklaacuteniacute a

z něhož odvozuje svůj původ

K uvedeneacutemu děleniacute služebnostiacute je možno přistupovat minimaacutelně ze dvou stran

Z jedneacute strany by mohlo byacutet ciacutelem popsaacuteniacute ktereacute služebnosti jsou praacutevy civilniacutemi a

naproti tomu ktereacuteže je nutno odvozovat z praacuteva praetorskeacuteho Z druheacuteho uacutehlu pohledu

ovšem obě skupiny neniacute možno považovat za neprostupneacute Je nutno si uvědomit že i

takoveacute služebnosti ktereacute jsou svojiacute povahou typicky civilniacutemi tedy kupřiacutekladu via

staacutevajiacute se na pozemku provinčniacutem toliko služebnostmi provinčniacutemi ktereacute se řiacutediacute praacutevem

praetorskyacutem Nikoliv nepodobně je tomu tehdy když dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu konfliktu

a ve skutečnosti již i k pouheacute existenci bonitaacuterniacuteho vlastnictviacute k určiteacutemu pozemku

Vyacutechodiskem vyacutevoje uvedeneacuteho rozděleniacute služebnostiacute je skutečně samotnyacute

vznik věcnyacutech praacutev kteraacute jsou chraacuteněna praetorskyacutemi praacutevniacutemi prostředky tedy vznik

bonitaacuterniacuteho vlastnictviacute Tak jako vznikaacute bonitaacuterniacute vlastnictviacute tak obdobnyacutem způsobem

vznikajiacute takeacute praetorskeacute služebnosti tedy služebnosti zřiacutezeneacute či chraacuteněneacute tuitione

145

praetoris245 V prostřediacute praetorskeacuteho praacuteva ktereacute je o mnoho volnějšiacute nežli je tomu v

sousedniacutem praacutevu civilniacutem mohou vznikat takeacute dalšiacute služebnosti a jejich druhy a to o

mnoho jednodušeji nežli je tomu v přiacutepadě praacuteva civilniacuteho Lze se tedy mimo jineacute na

zaacutekladě teacuteto charakteristiky domniacutevat že praacutevě diacuteky praetorskeacutemu praacutevu došlo

k rozšiacuteřeniacute počtu služebnostiacute a předevšiacutem k rozšiacuteřeniacute počtu jejich typů

Jak bylo uvedeno vyacuteše některeacute ze služebnostiacute je možno považovat za typicky

civilniacute Na tomto miacutestě je nutno zmiacutenit předevšiacutem již uvedeneacute praacutevo cesty ktereacute

vychaacuteziacute z nejstaršiacutech pramenů civilniacuteho praacuteva a je možno se s tiacutemto setkat již v textech

zaacutekoniacuteku XII desek Podobně na tom na prvniacute pohled může byacutet takeacute praacutevo vedeniacute vody

neboli aquaeductus avšak v jeho přiacutepadě je již situace o poznaacuteniacute složitějšiacute a konečně

ostatniacute zbyleacute polniacute služebnosti již stojiacute na pomeziacute kdy některeacute lze ještě považovat

v určiteacute faacutezi za služebnosti původem civilniacute ale naproti tomu existujiacute takeacute prostředky

ochrany ktereacute poskytuje praacutevo praetorskeacute Jistě se v tomto nikoli pouze historickeacutem

pohledu na danou otaacutezku nemaacutelo takeacute projevuje postupnyacute vyacutevoj a to předevšiacutem

v souvislosti s vyacutevojem řiacutemskeacuteho civilniacuteho procesu kdy vychaacutezejiacute z užiacutevaacuteniacute nejstaršiacute

způsoby vymaacutehaacuteniacute praacuteva a jsou nahrazovaacuteny způsoby novějšiacutemi

Pouze pro přiacuteklad je zde vhodneacute uveacutest problematiku kteraacute se skryacutevaacute za

služebnostiacute vedeniacute vody Jak již bylo vyacuteše uvedeno aquaeductus je mimo jineacute jednou

z nejstaršiacutech služebnostiacute a jeho stopy je možno vysledovat již k zaacutekoniacuteku XII desek Na

zaacutekladě tohoto by mělo byacutet do značneacute miacutery nepochybneacute že bude tato služebnost naacuteležet

mezi služebnosti civilniacute246 Jistě takeacute v určiteacute době mezi služebnosti civilniacute tato

služebnost i naacuteležela V justiniaacutenskyacutech Digestech se však lze setkat i s tvrzeniacutemi ktereacute

vyacuteše uvedenou skutečnost nepotvrzujiacute a přisuzujiacute pro uvedenou služebnost charakter

služebnosti praetorskeacute respektive takovyacute kteryacute neniacute přiacutemo vaacutezaacuten na praacutevo civilniacute247 Je

245 Viz kupřiacutekladu R Elvers op cit str 263 246 Viz kupřiacutekladu Dig 432017 (Ulp lib 70 ad ed) Haec interdicta de aqua item de fonte ad

eam aquam pertinere videntur quae a capite ducitur non aliunde harum enim aquarum etiam servitus iure civili constitui potest (Toto interdiktum o vodě rovněž i o pramenech se jeviacute přinaacuteležejiacuteciacute k teacute vodě kteraacute se vede od zdroje ne odjinud Proto takeacute je možno k těmto vodaacutem zřiacutedit služebnost podle civilniacuteho praacuteva)

247 Viz Dig 842 (Ulp lib 17 ad ed) De aqua per rotam tollenda ex flumine vel haurienda vel si quis servitutem castello imposuerit quidam dubitaverunt ne hae servitutes non essent sed rescripto imperatoris antonini ad tullianum adicitur licet servitus iure non valuit si tamen hac lege comparavit seu alio quocumque legitimo modo sibi hoc ius adquisivit tuendum esse eum qui hoc ius possedit

146

tedy evidentniacute že minimaacutelně ve stejneacute době a dokonce u jednoho a teacutehož autora se

jedna služebnost svyacutech charakterem pohybuje jak na pozici praacuteva praetorskeacuteho tak ale i

na pozici původniacuteho praacuteva civilniacuteho Tuto skutečnost však je možno v přiacutepadě vodniacutech

služebnostiacute jak bylo již naznačeno vyacuteše a jak lze dovozovat z druheacuteho uvedeneacuteho

fragmentu přisuzovat takeacute možnostem a variaciacutem rozdiacutelneacuteho technickeacuteho řešeniacute daneacute

potřeby panujiacuteciacuteho pozemku po zdroji vody248

Bohužel prameny jsou v daneacute otaacutezce poměrně skoupeacute a tedy neniacute možno

vytvořit ucelenějšiacute představu o konkreacutetniacutem rozděleniacute služebnostiacute a předevšiacutem o

obecnyacutech charakteristikaacutech tohoto rozděleniacute a to s jistou vyacutejimkou ochrany služebnostiacute

jak o ni bude hovořeno daacutele Jisteacute však je že uvedeneacute rozděleniacute maacute svyacutem primaacuterniacutem

dosahem omezenou časovou působnost a to předevšiacutem do teacute doby dokud vůbec

funguje původniacute rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva na praacutevo civilniacute a proti tomu na praacutevo

praetorskeacute Jakmile dochaacuteziacute k sjednocovaacuteniacute obou přiacutestupů což může byacutet kromě jineacuteho

vyvolaacuteno takeacute změnou procesniacutech pravidel či snad změnou civilniacuteho procesu vůbec pak

dochaacuteziacute takeacute k sjednoceniacute přiacutestupu k oběma uvedenyacutem druhům služebnostiacute a děleniacute

služebnostiacute na civilniacute a praetorskeacute přestaacutevaacute miacutet svoji primaacuterně praktickou důležitost a

staacutevaacute se spiacuteše kategoriiacute historickou a takto je s niacute nutno naklaacutedat i zde

(Ohledně vody kolem zdvihaneacute z řeky nebo čerpaneacute nebo jestliže kdo uložil služebnost na umělou naacutedržku panujiacute spory zdali toto vůbec jsou služebnosti Ale reskript ciacutesaře Antonia Tullianovi uvaacutediacute že ačkoliv služebnost přiacutemo podle praacuteva neplatiacute přesto jestliže to nabyl jakoby dohodou nebo jinyacutem opraacutevněnyacutem způsobem tomu kdo toto praacutevo držiacute naacuteležiacute ochrana)

248 Obecně pak k daneacute otaacutezce v souvislosti s vodniacutemi služebnostmi viz L Capogrossi Colognesi Ricerche op cit str 52 et al

147

V ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Vyacuteše již bylo probraacuteno mnoheacute co se tyacutekaacute služebnostiacute od jejich samotneacute povahy

po jejich roztřiacuteděniacute to vše v obecneacutem naacutehledu na skupinu služebnostiacute jako na do značneacute

miacutery homogenniacute celek a praacutevniacute institut Praacutevo však neniacute a nemůže byacutet toliko sice možnaacute

dokonalyacutem systeacutemem funkčniacutech norem ale jeho podstata spočiacutevaacute předevšiacutem

v praktickeacutem řešeniacute probleacutemů ktereacute jednotliveacute jeho subjekty traacutepiacute ale takeacute v akcentaci

a ujasněniacute zaacutekladniacutech principů koexistence různyacutech lidskyacutech osob kdy praacutevo by mělo

přispiacutevat k jasnosti vzaacutejemnyacutech vztahů předviacutedatelnosti řešeniacute přiacutepadnyacutech konfliktů a

jednoznačnosti vyacuteznamů určityacutech jednaacuteniacute Praacutevě jednoznačnost a praacutevniacute jistota jsou

jakyacutemisi zaacutekladniacutemi osami naacutesledujiacuteciacute čaacutesti textu kteraacute se bude věnovat v obecneacute

rovině zřiacutezeniacute služebnosti

V 1 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI A JEHO ZAacuteKLADNIacute DŮSLEDKY

Zřiacutezeniacute služebnosti jistě s sebou nese přirozeně velkeacute množstviacute důsledků Od

samotnyacutech a přiacutemo ciacutelenyacutech opraacutevněniacute vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku přes povinnosti

ktereacute vznikajiacute služebnostiacute vlastniacuteku služebneacuteho pozemku k mnoha dalšiacutem již svyacutem

vyacuteznamem důsledkům vedlejšiacutem avšak nikoliv postradatelnyacutem či nedůležityacutem

Pro vlastniacuteka služebneacuteho pozemku jsou důsledky vznikleacute služebnosti nikoliv

primaacuterně pozitivniacute ale je tomu spiacuteše naopak neboť tento je předevšiacutem na svyacutech

praacutevech vůči pozemku tu vyacuterazně tu meacuteně omezen O tom jakyacutem způsobem a jakou

měrou je v určityacutech přiacutepadech služebnostiacute vlastniacutek služebneacuteho pozemku omezen bylo

již hovořeno vyacuteše avšak omezeniacute jsou ještě skrytaacute dalšiacute Na zaacutekladě praktickyacutech

důsledků některyacutech služebnostiacute si lze představit pouze stěžiacute že by kupřiacutekladu již

služebnostiacute zatiacuteženyacute pozemek mohl byacutet zatiacutežen služebnostiacute dalšiacute a to ať již stejnou tak

ale i rozdiacutelnou Mnohdy tedy je omezen vlastniacutek služebneacuteho pozemku tiacutem způsobem že

nemůže již daacutele žaacutedneacute dalšiacute služebnosti na svůj uacutekor zřiacutedit Obě tyto situace ale stojiacute

předevšiacutem na konkreacutetniacutech okolnostech a nelze je braacutet jako absolutum Takeacute hodnota

pozemku se zřiacutezeniacutem služebnosti na jeho uacutekor jistě nikoliv nevyacuteznamnyacutem způsobem

měniacute a v teacuteto souvislosti představuje informace že pozemek je zatiacutežen takovou či onou

148

služebnostiacute přiacutepadně že neniacute zatiacutežen žaacutednyacutem praacutevem poměrně užitečneacute vodiacutetko pro

přiacutepadneacuteho kupce pozemku či obecně jeho nabyvatele

Naproti tomu zřiacutezeniacute služebnosti ve prospěch pozemku pro tento znamenaacute když

ne vůbec samotnou možnost užiacutevaacuteniacute pozemku pak alespoň nikoliv maleacute zvyacutešeniacute

hospodaacuteřskeacute hodnoty daneacuteho nyniacute již panujiacuteciacuteho pozemku Vzhledem k možneacute

proměnlivosti osob ktereacute jsou subjekty služebnosti a to ať již v důsledku zcizovaciacutech

jednaacuteniacute tak v důsledku smrti a sukcese mortis causa je pak nutno vytvořit a poskytnou

oběma stranaacutem dostatečně pevneacute raacutemce a prostředky jakyacutemi mohou obě strany

disponovat pro prokaacutezaacuteniacute existence či šiacuteře ustanoveneacuteho praacuteva k věci ciziacute

Nikoliv nevyacuteznamneacute důsledky ktereacute s sebou přinaacutešejiacute oběma zuacutečastněnyacutem

stranaacutem ustaveneacute služebnosti pak majiacute za důsledek že je nutno klaacutest poměrně velkyacute

vyacuteznam na způsoby zřiacutezeniacute služebnostiacute jednoznačnaacute vymezeniacute jejich obsahu stran a

dalšiacutech podstatnyacutech okolnostiacute tak aby byla co nejviacutece maximalizovaacutena praacutevniacute jistota

všech zuacutečastněnyacutech ale i ostatniacutech či do budoucna dotčenyacutech osob podobně jako je

nutno klaacutest obdobnyacute důraz na praacutevniacute jistotu v otaacutezce vlastnickeacuteho praacuteva tiacutem spiacuteše

v otaacutezce věcnyacutech praacutev (obecně) k pozemkům ať již jsou tato věcnaacute praacuteva

charakterizovaacutena mimořaacutedně jako res mancipi či nikoliv Uvedeneacute důvody tedy jsou

zaacutekladniacutem podhoubiacutem a zdůvodněniacutemi poměrně sofistikovaneacute a formaacutelniacute praacutevniacute

uacutepravy kteraacute se dotyacutekaacute zřiacutezeniacute služebnosti

Skutečnost že zřiacutezeniacute služebnostiacute je provaacutezeno určityacutemi formaacutelniacutemi požadavky

neniacute skutečnostiacute pouze historickou či s pouze historickyacutem vyacuteznamem a vlivem Tato

skutečnost se zcela evidentně projevuje až do dnešniacute a dokonce je možno řiacuteci že i do

budouciacutech dniacute kdy jak v v bliacutezkeacute minulosti249 tak ale i podle noveacute praacutevniacute uacutepravy250

tvořiacute vlastnickaacute praacuteva ale i služebnosti či jim bliacutezkyacute současnyacute institut věcnyacutech břemen

249 Viz zaacutek 401964 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech změn (daacutele SOZ) sect 151o (1) Věcnaacute břemena

vznikajiacute piacutesemnou smlouvou na zaacutekladě zaacutevěti ve spojeniacute s vyacutesledky řiacutezeniacute o dědictviacute schvaacutelenou dohodou dědiců rozhodnutiacutem přiacuteslušneacuteho orgaacutenu nebo ze zaacutekona Praacutevo odpoviacutedajiacuteciacute věcneacutemu břemenu lze nabyacutet takeacute vyacutekonem praacuteva (vydrženiacutem) ustanoveniacute sect 134 zde platiacute obdobně K nabytiacute praacuteva odpoviacutedajiacuteciacuteho věcnyacutem břemenům je nutnyacute vklad do katastru nemovitostiacute

250 Viz NOZ sect 1262 (1) Zřizuje-li se praacutevniacutem jednaacuteniacutem služebnost k věci zapsaneacute ve veřejneacutem seznamu vznikaacute zaacutepisem do takoveacuteho seznamu Vznikaacute-li služebnost k věci zapsaneacute do veřejneacuteho seznamu na zaacutekladě jineacute praacutevniacute skutečnosti zapiacuteše se do veřejneacuteho seznamu i v takoveacutem přiacutepadě

(2) Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsaneacute ve veřejneacutem seznamu vznikaacute uacutečinnostiacute smlouvy

149

předmět obecně řečeno knihovniacuteho praacuteva tedy pro jejich vznik je nutnyacute konstitutivniacute

zaacutepis do katastru či obecněji do pozemkovyacutech knih

V 2 TERMINOLOGIE VAacuteŽIacuteCIacute SE KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Naacutesledujiacuteciacute řaacutedky mohou připomiacutenat na prvniacute pohled terminologickou obsesi

avšak i v tomto přiacutepadě je jistě vhodneacute drobneacute terminologickeacute entreacutee učinit Nenabiacuteziacute se

ani tolik terminologickyacutech možnostiacute ve smyslu původniacutech latinskyacutech termiacutenů kdy je

vedle převažujiacuteciacuteho spojeniacute servitutis constituere použiacutevaacuteno několik již specifickyacutech

termiacutenů pro zřiacutezeniacute služebnosti již určityacutem konkreacutetniacutem způsobem (kupřiacutekladu servitutis

imponere) Probleacutem však nastaacutevaacute z hlediska terminologie českeacute Pokud bude

přistoupeno k terminologii tak jak ji pojiacutemaacute NOZ pak se lze setkat se dvěma termiacuteny

Na jedneacute straně se jednaacute o bdquonabytiacute služebnostildquo vedle toho potom o bdquovznik

služebnostildquo Druhyacute použityacute termiacuten tedy bdquovznik služebnostildquo je však do značneacute miacutery

zavaacutedějiacuteciacute neboť žaacutednyacutem způsobem neodlišuje historickyacute vznik služebnosti

v objektivniacutem smyslu slova tedy vznik služebnosti (či služebnostiacute) obecně jako

institutu Subjektivniacute smysl kteryacute je podle noveacute praacutevniacute uacutepravy ciacutelen na tento termiacuten

neniacute v něm však nijak přiacutemo obsažen bude nutně předmětem (byť jistě nikoliv

vyacuterazněji sporneacuteho) vyacutekladu Ani prvyacute použityacute termiacuten tedy bdquonabytiacute služebnostildquo neniacute

termiacutenem bezprobleacutemovyacutem a přileacutehavyacutem Nabytiacute je termiacuten použiacutevanyacute předevšiacutem ve

vztahu mezi objektem a subjektem a to praacutevě na jeho počaacutetku tedy nabytiacutem určiteacuteho

praacuteva vznikaacute vztah mezi subjektem a určityacutem objektem Celaacute tato konstrukce se nemusiacute

nutně jevit jako nevhodnaacute avšak ve svyacutech důsledciacutech by mohla znamenat nikoliv

nemaleacute nepochopeniacute Pokud je tedy nabytiacute situaciacute kdy vznikaacute praacutevniacute vztah mezi

subjektem a objektem pak jistě je nabytiacutem služebnosti takeacute situace kdy dědic zdědiacute

pozemek v jehož prospěch existuje služebnost V takoveacutemto přiacutepadě jistě danaacute osoba

nabyacutevaacute služebnosti avšak služebnost jako takovaacute na daneacutem pozemku svůj původ může

veacutest mnohem hlouběji od tohoto okamžiku a tedy nabytiacutem služebnost v subjektivniacutem

smyslu slova vznikaacute toliko noveacute osobě ale jako praacutevniacute pouto a vazba daacutele pokračuje ve

sveacutem trvaacuteniacute Nikoliv nezajiacutemavaacute je takeacute konfrontace s terminologiiacute SOZ kde dochaacuteziacute

vlastně k jakeacutesi inverzi Z důvodu přesnosti a pochopitelnosti tedy daacutele neniacute užito ani

150

jednoho z těchto legaacutelniacutech termiacutenů a pro termiacuten přileacutehavějšiacute je nutno se obraacutetit do

minulosti tedy praacutevě k termiacutenům svyacutem původem latinskyacutem

Jak bylo vyacuteše uvedeno zaacutekladniacutem termiacutenem pro zřiacutezeniacute služebnostiacute v latině

byacutevaacute předevšiacutem constitutio na zaacutekladě tohoto je pak možno dovozovat i českyacute

etymologickyacute ekvivalent tedy ustaveniacute služebnosti Přestože danyacute termiacuten je na situaci

služebnostiacute poměrně přileacutehavyacute nese si však s sebou několik zavaacutedějiacuteciacutech aspektů

Jednak může evokovat jakeacutehosi vnějšiacuteho činitele kteryacute služebnost ustavil poteacute je zde

nikoliv nezanedbatelnaacute zaacuteměna mezi ustaveniacutem a ustanoveniacutem služebnosti a konečně

takeacute jistě spiacuteše uacutesměvnaacute ale přesto možnaacute konotace mezi uvedenyacutem termiacutenem a

nejvyššiacutemi staacutetniacutemi pravidly tedy s uacutestavou či uacutestavniacutem pořaacutedkem

Nakonec tedy byl zvolen termiacuten zřiacutezeniacute služebnosti Jednak jasně odděluje vznik

služebnosti ve smyslu subjektivniacutem a ve smyslu objektivniacutem takeacute ale se vyvarovaacutevaacute

přiacutelišneacute vazbě na určityacute subjekt či na určiteacute subjekty oproti ustaveniacute služebnosti pak

nemaacute v sobě žaacutedneacuteho naacutedechu ani miacuterneacute archaičnosti a konečně poměrně uspokojivě

zobrazuje skutečnost že zaacutekladniacutem způsobem zřiacutezeniacute služebnosti je aktivniacute jednaacuteniacute

interesovanyacutech osob a nikoliv jakyacutech osob z vnějšku

V 3 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI PODLE KLASICKEacuteHO PRAacuteVA

Jak bylo vyacuteše uvedeno tak celou oblastiacute služebnostiacute proliacutenaacute se několikero

způsobů děleniacute a to jak přiacutemo služebnostem vlastniacutech tak ale i děleniacute ktereacute se do

oboru služebnostiacute proliacutenajiacute z vnějšiacuteho prostřediacute a ktereacute přichaacutezejiacute do oboru služebnostiacute

jako naacutesledky celeacuteho děleniacute praacuteva Praacutevě i v oblasti zřizovaacuteniacute služebnostiacute se vyacuteše

uvedenaacute děleniacute služebnostiacute projevujiacute ale projevuje se do něho ba snad ještě viacutece i děleniacute

řiacutemskeacuteho praacuteva jako takoveacuteho V tomto smyslu je nutneacute držet se samotneacuteho rozlišeniacute

jakyacute že praacutevniacute řaacuted je možno vztahovat na praacuteva dotyacutekajiacuteciacute se toho či onoho pozemku a

to ve smyslu uacutezemniacutem kdy se jak v přiacutepadě věcnyacutech praacutev tak ale i v přiacutepadě

služebnostiacute (snad je možno řiacuteci odvozeně) projevuje rozdiacutel mezi pozemkem italskyacutem a

pozemkem provinčniacutem jak to bylo již uvedeno vyacuteše

151

V 31 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA ITALSKEacuteM POZEMKU

Vyacuteše již byl pojem italskeacuteho pozemku vymezen a čaacutestečně i popsaacuten režim kteryacute

se na takovyacuteto pozemek vztahuje Toliko praacutevě na italskeacutem pozemku se mohou

rozvinout praacutevniacute pravidla v celeacute šiacuteři řiacutemskeacuteho praacuteva a to jak ve smyslu praacuteva

praetorskeacuteho tak ale i ve smyslu praacuteva civilniacuteho Italskyacute pozemek naviacutec představuje

domovskou půdu řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute a tedy praacutevě italskeacute pozemky původně

v nejbližšiacutem okoliacute samotneacuteho Řiacutema byly prvniacutemi hmotnyacutemi svědky existence

služebnostiacute a to již v jejich nejstaršiacute podobě Jak takeacute bude daacutele patrneacute tak praacutevniacute

uacuteprava směřujiacuteciacute ke zřiacutezeniacute služebnostiacute na pozemku italskeacutem lišiacute se nikoliv nevyacuterazně

od praacutevniacute uacutepravy zřiacutezeniacute služebnosti na pozemku provinčniacutem

V 311 NĚKOLIK POZNAacuteMEK KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTIacute V NEJSTARŠIacute DOBĚ

Sice zde maacute byacutet hovořeno o době klasickeacute neniacute však jistě nevhodneacute nahleacutednout i

do oneacute doby staršiacute kdy bylo řiacutemskeacute praacutevo ještě dlouho před svoji vrcholnou či byť jen

rozvinutou formou Vzhledem k absenci spolehlivyacutech pramenů se však bude jednat

spiacuteše o určiteacute poznaacutemky a čaacutestečně domněnky

Povaha zřizovaacuteniacute služebnostiacute v nejstaršiacute době nutně vzchaacuteziacute ze samotneacute zvlaacuteštniacute

povahy služebnostiacute teacuteto nejstaršiacute doby Jak bylo vyacuteše uvedeno v teacuteto době bylo na

služebnosti pohliacuteženo jako na určitou věc měl-li kdo tedy cesty přes pozemek bylo toto

vniacutemaacuteniacute braacuteno do značneacute miacutery zhmotněně což se přirozeně projevilo (či naopak mohlo

byacutet důsledkem) zřizovaciacutech způsobů takovyacutechto praacutev Tato situace v jisteacutem smyslu

zjednodušila zřizovaciacute způsob služebnostiacute a sjednotila jej s ostatniacutemi zřizovaciacutemi

způsoby věcnyacutech praacutev Nebyl tedy žaacutednyacute důvod odlišovat vznik moci nad věciacute

v absolutniacutem a obecneacutem smyslu a to v uacuteplnosti věci tedy vznik praacuteva vlastnickeacuteho a

naproti tomu vznik moci nad věciacute toliko v určiteacute čaacutesti ať již funkčně či miacutestně tedy

vznik služebnosti respektive cesty či praacuteva vody Jestliže tedy byla zřizovaacutena cesta pak

tak mohlo byacutet činěno do značneacute miacutery obdobně jako tomu je tehdy je-li k věci

zřizovaacuteno (v subjektivniacutem smyslu jinak převaacuteděno) praacutevo vlastnickeacute Jistě postupem

152

času dochaacutezelo k určityacutem změnaacutem kdy se pomalu ale jistě měnil charakter jak

služebnostiacute tak ale i nabyacutevaciacutech jednaacuteniacute V povaze nabyacutevaciacutech a zřizovaciacutech jednaacuteniacute

však může byacutet skryt jeden nikoliv nevyacuteznamnyacute probleacutem Jistě se nabiacuteziacute pro zřizovaacuteniacute

nejstaršiacutech polniacutech služebnostiacute mancipace jakožto jeden z nejstaršiacutech praacutevniacutech institutů

Lze se však opakovaně setkat s naacutezorem kteryacute jistě neniacute nespraacutevnyacute že mancipace kteraacute

maacute svyacutech kořenů hluboko v minulosti přesto však prošla vyacutevojem a to od reaacutelneacuteho

tržniacuteho jednaacuteniacute jak jej pak již pouze vnějškově připomiacutenaacute k abstraktniacutemu praacutevniacutemu

jednaacuteniacute ndash způsobu převodu věcnyacutech praacutev251 Pak ovšem neniacute nezřejmeacute že v nejstaršiacute

době vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva tedy v době kdy mancipace nebyla pouhyacutem abstraktniacutem

praacutevniacutem jednaacuteniacutem ale byla skutečnyacutem reaacutelnyacutem trhem v teacuteto době zřejmě neniacute možno

s mancipaciacute počiacutetat jako s jistyacutem zřizovaciacutem způsobem služebnosti Lze se domniacutevat že

miacutera abstrakce teacuteto doby nemusela byacutet takovaacute aby mohlo takto poměrně specifickeacute

praacutevniacute jednaacuteniacute byacutet použito i na zřiacutezeniacute služebnosti tedy jednaacuteniacute svyacutem způsobem

specifickeacute Lze se tedy domniacutevat že pro zřiacutezeniacute služebnosti mohlo byacutet v nejstaršiacute době i

jineacuteho specifickeacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute či je možno uvažovat nad drobně odlišnyacutem

pojetiacutem praacutevě mancipace Naproti tomu je však takeacute možneacute si představit že byla

převaacuteděna toliko kupřiacutekladu cesta z moci dosavadniacuteho vlastniacuteka pozemku do moci

vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho

Dalšiacute probleacutem kteryacute však neniacute charakteristickyacute pouze pro onu nejstaršiacute dobu ale

kteryacute se proliacutenaacute celyacutem vyacutevojem služebnostiacute řiacutemskeacuteho praacuteva je pak skutečnost že

v přiacutepadě služebnostiacute dochaacuteziacute k určiteacutemu smiacuteseniacute praacutevniacutech jednaacuteniacute vedouciacutech ke zřiacutezeniacute

praacuteva a k jejich převodu Tato otaacutezka vzchaacuteziacute praacutevě z nejstaršiacutech dob ale tehdy jistě

nemusela byacutet nijak akcentovaacutena neboť precizniacute praacutevniacute rozlišeniacute vzniku praacuteva a jeho

převodu neniacute nutně součaacutestiacute těchto nejstaršiacutech praacutevniacutech myšleniacute a nejstaršiacutech praacutevniacutech

pohledů na praacutevniacute jednaacuteniacute V nejstaršiacutech dobaacutech je myslitelneacute že v tomto směru bylo

předevšiacutem podstatneacute deklarovat a ochraacutenit vznikleacute noveacute praacutevo k věci nežli zkoumat a

řešit otaacutezku naacuteslednosti praacutevniacutech jednaacuteniacute a praacutevniacute kontinuitu V době pozdějšiacute kdy již je

užiacutevaacuteno mancipace či in iure cesse pro zřizovaacuteniacute služebnostiacute neniacute již tato otaacutezka

rozhodně nezajiacutemavaacute Je zřejmeacute že v přiacutepadě služebnostiacute tedy dochaacuteziacute k určiteacutemu

251 Viz kupřiacutekladu V Scialoja Teorie 2 op cit str 136 et al předevšiacutem 144 et al B W

Leist Mancipation und Eigenthumstradition Jena Fromann 1865 předevšiacutem str 25 et al L Heyrovskyacute op cit str 341 et al J Vaacutežnyacute Vlastnictviacute a praacuteva věcnaacute Brno Praacutevniacutek 1937 str 28 ndash 29

153

promiacuteseniacute typů praacutevniacutech jednaacuteniacute Nutno však na druhou stranu řiacuteci že jen těžko si lze

představit napřiacuteklad některyacute z originaacuterniacutech způsobů vzniku vlastnickeacuteho praacuteva

aplikovanyacute na služebnosti (kupřiacutekladu okupaci) a to předevšiacutem proto že v přiacutepadě

vzniku služebnosti je nutnyacute konsensus dvou osob jako je tomu při převodu vlastnickeacuteho

praacuteva (se specificitou převodu v přiacutepadě smrti) V tomto směru tedy mnohem viacutece

odpoviacutedaacute realitě převaacuteděciacute praacutevniacute jednaacuteniacute v nichž je možno zobrazit vůli obou

zuacutečastněnyacutech osob ke vzniku noveacute služebnosti nežli by tomu bylo možno v přiacutepadě

originaacuterniacutech způsobů kde pro vyjaacutedřeniacute vůle druheacute osoby neniacute miacutesto ani k tomuto neniacute

jakyacutech prostředků Stejně tak by byť modifikovaneacute původně však originaacuterniacute způsoby

vzniku vlastnickeacuteho praacuteva v přiacutepadě vzniku služebnosti neposkytovaly dostatečnou

ochranu a předevšiacutem dostatečnou možnost obrany proti uacutetokům a to z obou stran

daneacuteho praacutevniacuteho vztahu Pod uacutehlem těchto aspektů je pak zapotřebiacute nahliacutežet na všechny

dalšiacute způsoby zřiacutezeniacute služebnosti

V 312 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA ITALSKEacuteM POZEMKU V DOBĚ KLASICKEacute

V přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti mezi pozemky italskyacutemi se nabiacuteziacute několikero

způsobů jak lze dosaacutehnout vzniku takoveacutehoto konkreacutetniacuteho praacuteva Jednak se na jedneacute

straně jednaacute o takoveacute způsoby kdy služebnost je zřizovaacutena z vůle vlastniacuteků

interesovanyacutech pozemků Vedle toho pak takeacute může byacutet zřiacutezena služebnost pořiacutezeniacutem

pro přiacutepad smrti tedy vznikne takoveacuteto praacutevo až v souvislosti se smrtiacute vlastniacuteka

pozemku či pozemků Konečně je takeacute možno hovořit o dvou dalšiacutech specifickyacutech

způsobech vzniku služebnosti na italskeacutem uacutezemiacute a sice na prvniacutem miacutestě adjudikaciacute a

takeacute vydrženiacutem

V 3121ZŘIacuteZENIacuteSLUŽEBNOSTINAITALSKEacuteMPOZEMKUNAZAacuteKLADĚSHODYVŮLE

Mnohdy byacutevajiacute praacutevě volniacute způsoby zřizovaacuteniacute služebnostiacute označovaacuteny za

nejtypičtějšiacute způsob vzniku služebnostiacute a byacutevajiacute na čelneacutem miacutestě Jistě tomu tak neniacute

bezdůvodně avšak nelze miacutet tuto přednost za absolutniacute a staacutelou Ony ostatniacute způsoby

jistě neznamenaly extreacutemniacute menšiny tedy lze miacutet za to při služebnostech zřiacutezenyacutech

154

kupřiacutekladu adjudikaciacute či odkazem že takovyacutechto služebnostiacute jistě nebylo maacutelo

Pochybnosti v souvislosti s dobou nejstaršiacute byly uvedeny již vyacuteše

Volniacute způsoby zřiacutezeniacute služebnostiacute (tedy způsoby kdy služebnost je zřiacutezena na

zaacutekladě shody vůle vlastniacuteků zuacutečastněnyacutech pozemků) reprezentujiacute vlastně dvě zaacutekladniacute

do značneacute miacutery ekvivalentniacute praacutevniacute jednaacuteniacute Jednak je to staršiacute mancipace vedle toho

pak mladšiacute in iure cesse Obě dvě formy jsou typickyacutemi reprezentanty praacutevniacuteho

formalismu civilniacuteho praacuteva avšak důvody tohoto formalismu byly rovněž již naznačeny

vyacuteše Stejně tak je patrnaacute z obou dvou praacutevniacutech jednaacuteniacute vysokaacute miacutera spřiacutezněnosti

služebnostiacute a vlastnickeacuteho praacuteva na poli pozemků italskyacutech ale předevšiacutem v oblasti

praacuteva civilniacuteho

Jedna ze zaacutesadniacutech otaacutezek vaacutezanyacutech na oba způsoby zřiacutezeniacute služebnosti tedy jak

na mancipaci tak ale i na in iure cessi se ptaacute předevšiacutem po vzaacutejemneacutem vztahu mezi

těmito dvěma způsoby tedy zdali tento vztah je vztahem ekvivalence či naopak zdali je

zde jakeacute vyacutelučnosti ve prospěch či neprospěch toho či onoho zřizovaciacuteho způsobu

Pokud by bylo postupovaacuteno analogicky jako je tomu v přiacutepadě nabyacutevaacuteniacute a převodu

vlastnickeacuteho praacuteva tak je možno užiacutet jak mancipace tak in iure cesse pro všechny

druhy věciacute s tiacutem že primaacuterně jsou tyto určeny předevšiacutem na převody vlastnickeacuteho praacuteva

k věcem mancipačniacutem252 Je možno se poteacute sporovat o přiacutepadneacute teoretickeacute naacutesledky

mancipace či in iure cesse nemancipačniacute věci ale lze miacutet za to že v raacutemci mancipace či

in iure cesse dochaacuteziacute minimaacutelně takeacute k tradici a tedy k převodu vlastnickeacuteho praacuteva zde

dochaacuteziacute Situace v přiacutepadě služebnostiacute je však do značneacute miacutery odlišnaacute Jestliže při

nabyacutevaacuteniacute věci je podstatneacute zdali danaacute věc je mancipačniacute či nikoliv pak v přiacutepadě

služebnostiacute lze toto rozděleniacute považovat takteacutež za relevantniacute (a s vyacuteše připuštěnyacutemi

rozpory zdali tedy jsou mancipačniacutemi věcmi toliko nejstaršiacute služebnostiacute polniacute či celaacute

skupina služebnostiacute polniacutech) avšak naacutesledky jsou do značneacute miacutery odlišneacute V přiacutepadě

zřizovaacuteniacute služebnosti se připouštiacute toliko in iure cesse jako obecnyacute naacutestroj pro všechny

služebnosti a do jisteacute miacutery vedle teacuteto pak mancipace kteraacute je však připuštěna toliko pro

252 Viz V Scialoja Teorie 2 op cit str 137 S Perozzi Istituzioni op cit str 641 et al L

Heyrovskyacute op cit str 341

155

služebnosti naacuteležejiacuteciacute mezi věci mancipačniacute253 Je tedy zjevneacute že byť na prvniacute pohled

je možno vidět určiteacute shody funkčně a fakticky je přiacutestup ke zřizovaacuteniacute služebnostiacute a

převodům vlastnickeacuteho praacuteva byť se užiacutevaacute tyacutechž praacutevniacutech jednaacuteniacute přesto však odlišnyacute

Nutně takeacute vyvstaacutevaacute otaacutezka kteraacute ovšem na sveacute řešeniacute teprve čekaacute (a je nutno

poznamenat že nejisto je dočkaacute-li se ho) a sice jakeacute jsou naacutesledky tehdy je-li

mancipaciacute zřiacutezena kupřiacutekladu služebnost domovniacute Zatiacutemco v přiacutepadě nabyacutevaacuteniacute

vlastnickeacuteho praacuteva bylo lze takovyacuteto nesoulad vyřešit za pomociacute v jednaacuteniacute zahrnuteacute

tradice neniacute možno fingovat že by v mancipaci byla zahrnuta in iure cesse (a

samozřejmě ani naopak)

V obou přiacutepadech se pak vyskytuje dalšiacute zvlaacuteštnost sice silnějšiacute v přiacutepadě

mancipace avšak přiacutetomnaacute i v přiacutepadě in iure cesse K platnosti obou praacutevniacutech jednaacuteniacute

bylo zapotřebiacute aby věc o niacutež se jednaacute byla přiacutetomna V přiacutepadě nemovitostiacute bylo toto

řešeno buď situovaacuteniacutem celeacuteho obřadu přiacutemo na daneacutem pozemku nebo symbolickou

hroudou čaacutestiacute prsti z pozemku v přiacutepadě věciacute nehmotnyacutech je však zcela zřejmyacute

probleacutem s přiacutetomnostiacute věci a to tiacutem spiacuteše jednaacute-li se o služebnost kteraacute neniacute přesně

orientovaacutena do určiteacuteho prostoru Tato problematika pak nutně v raacutemci mancipace i in

iure cesse musela byacutet řešena a to nejspiacuteše praacutevě buď symbolicky nebo na zaacutekladě

přiacutetomnosti obřadu na předmětneacutem pozemku

Vlastniacute zřiacutezeniacute služebnosti může se pak diacutet dvěma zaacutekladniacutemi způsoby kdy

každyacute z těchto způsobů je možno realizovat jak macipatione tak ale i in iure cessione

Oba dva způsoby se vztahujiacute předevšiacutem na situaci kdy služebnost vznikaacute v souvislosti

se zcizovaacuteniacutem pozemku či pozemků nejednaacute se tedy o přiacutemeacute a samostatneacute zřizovaciacute

jednaacuteniacute vzhledem ke služebnosti Naproti tomu je však nutno uveacutest že ono ani přiacutemeacute

zřiacutezeniacute služebnosti nebude praacutevě jevem nejčastějšiacutem Vzhledem k požadavku na

objektivniacute potřebu pozemku předevšiacutem pak v oblasti služebnostiacute polniacutech je-li jakeacute

potřeby pozemku pak je naplněna služebnostiacute či jinyacutem způsobem již poteacute co vznikne a

tedy nově vznikajiacuteciacute služebnosti pak povětšinou reagujiacute na změny ktereacute se na

pozemciacutech udaacutely a to předevšiacutem ne změny technickeacute ktereacute nebudu přiacuteliš časteacute Pokud

253 Viz S Solazzi Requisiti e modi di costituzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene 1947

str 85 et al Viz ale takeacute Gaius Institutiones 2 29 Sed iura praediorum urbanorum in iure cedi tantum possunt rusticorum vero etiam mancipari possunt (Praacuteva k pozemkům městskyacutem lze však postoupit pouze injurecessiacute Naproti tomu praacuteva k pozemkům venkovskyacutem mohou byacutet i mancipovaacutena)

156

by se jednalo o změny praacutevniacute pak zde se nabiacutezejiacute praacutevě ony dva niacuteže uvedeneacute způsoby

zřiacutezeniacute služebnosti mezi uvedenyacutemi pozemky

V 31211 DEDUKCE SLUŽEBNOSTI

Prvniacutem zmiacuteněnyacutem způsobem zřiacutezeniacute služebnosti v souvislosti se zcizovaciacutem

praacutevniacutem jednaacuteniacutem vůči pozemku je tzv dedukce služebnosti V takoveacutem přiacutepadě je

zřizovaacutena služebnost při jednaacuteniacute kdy je na někoho převaacuteděno vlastnickeacute praacutevo

k pozemku (či k jeho čaacutesti) a to s tiacutem že původniacutemu vlastniacuteku pozemku zůstaacutevaacute určiteacute

praacutevo kupřiacutekladu praacutevo cesty přes praacutevě zcizenyacute pozemek V takoveacutem přiacutepadě vznikaacute

vlastniacutekovi nově nabyteacuteho pozemku vlastnickeacute praacutevo k tomuto ale zaacuteroveň a to nikoliv

předtiacutem nežli ke zcizeniacute dojde vznikaacute takeacute služebnost kterou je novyacute vlastniacutek jakožto

vlastniacutek služebneacuteho pozemku povinen respektovat a kterou je původniacute vlastniacutek jakožto

vlastniacutek vedlejšiacuteho pozemku či jakožto osoba opraacutevněna vykonaacutevat

Přiacutemyacutech pramenů z doby klasickeacute ktereacute by se věnovaly zřiacutezeniacute služebnostiacute

bohužel neniacute mnoho a tedy je nutno se spolehnout na informace a poznaacutemky ktereacute

vzchaacutezejiacute z pozdějšiacutech justiniaacutenskyacutech kompilaciacute Tyto však již vychaacutezejiacute z jinyacutech

pravidel vedenyacutech pro věcnaacute praacuteva a pro věcněpraacutevniacute jednaacuteniacute kdy jsou odstraněny

původniacute instituty jako mancipace a in iure cesse a původně velice formaacutelniacute jednaacuteniacute jsou

nahrazena novyacutemi způsoby zřizovaacuteniacute věcneacuteho praacuteva Takteacutež přesneacute a přiacutemeacute

terminologickeacute rozlišeniacute mezi oběma způsoby (tedy mezi dedukciacute a naacutesledujiacuteciacutem

způsobem) zřiacutezeniacute služebnosti neniacute možno v pramenech naleacutezt obsahově a raacutemcově

jsou však hranice a rozlišeniacute poměrně zřejmeacute

Pokud tedy byla zřizovaacutena služebnost za pomociacute dedukce pak bylo nutno vložit

do nunkupace kteraacute je nutnou součaacutestiacute mancipace nebo do formule kteraacute je naopak

zaacutekladniacute součaacutestiacute in iure cesse legis mancipio (rei) dica jiacutež se dosaacutehne zcizovateli

vyhrazeniacute služebnosti pro jeho pozemek přiacutepadně pro jeho osobu254 Ona formule pak

může zniacutet kupřiacutekladu bdquoaio hunc fundum meum esse ex iure Quiritium deducto

254 Viz L Heyrovskyacute op cit str 266

157

usufructuldquo255 V tomto přiacutepadě je termiacuten dedukce použit i přiacutemo stejně jako je tomu i

v některyacutech originaacutelniacutech pramenech nikoliv však věnovanyacutech přiacutemo mancipaci či in

iure cessi256 V jinyacutech přiacutepadech je možno dedukci služebnosti v daneacutem praacutevniacutem

jednaacuteniacute či v jeho pozadiacute jasně vidět byť se o vyacuteslovně uvedenou dedukci služebnosti

nutně jednat nemusiacute257 Ve všech uvedenyacutech fragmentech je však nutno si uvědomit

skutečnost že pravděpodobnyacute původniacute text uvedenyacutech fragmentů jak je zapsali sami

autoři jejich byl odlišnyacute a teprve v rukou kompilaacutetorů byly tyto texty zbaveny

původniacutech termiacutenu jako mancipare a in iure cedere258 S vědomiacutem těchto historickyacutech

konotaciacute je poteacute nutno k danyacutem poznatkům přistupovat

255 L Heyrovskyacute op cit str 266 256 Viz Fr vat 51 (Paul lib I Manualium) Adquiri nobis potest usus fructus et per eos quos in

potestate manu mancipiove habemus sed non omnibus modis sed legato vel si heredibus illis institutis deducto usu fructu proprietas legetur per in iure cessionem autem vel iudicio familiae erciscundae non potest per mancipationem ita potest ut nos proprietatem quae illis mancipio data sit deducto usu fructu remancipemus (Je možno abychom nabyli ususfruktus a to skrze toho koho maacuteme v moci manželskeacute nebo v mancipiu avšak ne jakyacutemkoliv způsobem ale legaacutetem jako když se odkazuje vlastnictviacute s tiacutem aby dědic zřiacutedil odvozeniacutem ususfruktus skrze iniurecessi ani žalobou na rozděleniacute dědictviacute to neniacute možneacute mancipaciacute to možneacute je kdy my jsme vlastnictviacute ktereacute naacutem takto přinaacuteleženo remancipovali s odvozeniacutem ususfruktu)

Fragmenta iuris romani vaticana (daacutele jen Fr vat) citovaacutena daacutele bez dalšiacuteho vždy podle E Huschke Iurisprudeniae anteiustinianae Lipsiae Teubneri 1874 str 666 et al

257 Viz kupřiacutekladu Dig 845 (Iav lib 2 epist) Proprium solum vendendo an servitutem talem iniungere possim ut mihi et vicino serviat similiter si commune solum vendo ut mihi et socio serviat an consequi possim respondi servitutem recipere nisi sibi nemo potest adiectio itaque vicini pro supervacuo habenda est ita ut tota servitus ad eum qui receperit pertineat solum autem communem vendendo ut mihi et socio serviat efficere non possum quia per unum socium communi solo servitus adquiri non potest (Překlad viz sub 175) Čaacutestečně ale takeacute Dig 8410 (Ulp lib 10 ad sab) Quidquid venditor servitutis nomine sibi recipere vult nominatim recipi oportet nam illa generalis receptio quibus est servitus utique est ad extraneos pertinet ipsi nihil prospicit venditori ad iura eius conservanda nulla enim habuit quia nemo ipse sibi servitutem debet quin immo et si debita fuit servitus deinde dominium rei servientis pervenit ad me consequenter dicitur extingui servitutem (To co si chce z důvodu služebnosti sobě prodejce vyhradit to musiacute byacutet vyhrazeno vyacuteslovně neboť takovaacute obecnaacute vyacutehrada kde je služebnost tam je i nadaacutele vnějšiacutem přinaacuteležiacute sama však nijak neprospiacutevaacute prodejci k zachovaacuteniacute jeho praacuteva žaacutednou totiž neměl neboť nikdo sobě služebnostiacute nemůže byacutet povinen takeacute i jestliže byla povinovaacutena služebnost pak vlastnictviacute služebneacute věci přejde na mne a v naacutesledku toho služebnost lze miacutet za zaniklou) Dig 8520pr (Scaev 4 dig) Testatrix fundo quem legaverat casas iunctas habuit quaesitum est si hae fundo legato non cederent eumque legatarius vindicasset an iste fundus aliquam servitutem casis deberet aut si ex fideicommissi causa cum sibi dari legatarius desideraret heredes servitutem aliquam casis excipere deberent respondit deberi (Testaacutetorka pozemkem kteryacute odkaacutezala maacute spojeny domky Je otaacutezkou jestli tyto s odkaacutezanyacutem pozemkem nepřechaacutezejiacute a nemajiacute byacutet legataacuteřem vindikovaacuteny jestliže je tento pozemek povinen vůči domkům nějakou služebnostiacute nebo takeacute zda z důvodu fideikomisu přeje si odkazovniacutek aby mu byl daacuten onen pozemek pak dědici si mohou nějakeacute služebnosti ke svyacutem domkům vyhradit Odpověděl že mohou)

258 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 88 et al

158

V 31212 IMPOZICE SLUŽEBNOSTI

Druhyacutem pak způsobem zřiacutezeniacute služebnosti je jejiacute impozice Nutno řiacuteci že mnohaacute

literatura praacutevniacute nečiniacute mezi uvedenyacutemi dvěma způsoby vyacuteraznějšiacuteho rozlišeniacute a

pojednaacutevajiacute o obou v raacutemci jednoho systeacutemu259 Rozdiacutel zde však jistyacute je na jedneacute straně

stojiacute vyacuteše uvedenaacute dedukce služebnosti na straně druheacute pak stojiacute praacutevě impozice

služebnosti kteraacute maacute oproti dedukci naacutesledek vlastně opačnyacute kdy služebnost vznikaacute

identicky jako je tomu u dedukce avšak tiacutem kdo je v přiacutepadě impozice služebnosti

opraacutevněn je vlastniacutek nově nabyacutevaneacuteho pozemku a tedy jeho původniacute vlastniacute je daacutele

vlastniacutekem pozemku sousedniacuteho ale již služebneacuteho naproti tomu novyacute vlastniacutek staacutevaacute se

takeacute vlastniacutekem pozemku panujiacuteciacuteho Impozice maacute tedy zaacute naacutesledek nikoliv profit

původniacuteho vlastniacuteka ale naopak profit vlastniacuteka noveacuteho (pokud jsou odmyšleny

protihodnoty ktereacute byly jistě poskytnuty v raacutemci zcizovaacuteniacute celeacuteho pozemku)

V souvislosti s imposiciacute služebnosti se uvaacutediacute v jisteacutem kontrastu k dedukci že

tato vznikaacute lege suae rei dicta260 Z hlediska samotneacuteho zřiacutezeniacute služebnosti se zde

oteviacuterajiacute možnosti dvě Jednak je možno pomyacutešlet na mancipaci (a analogicky daacutele takeacute

in iure cessi) budouciacuteho panujiacuteciacuteho pozemku s tiacutem že je zaacuteroveň mancipovaacuteno takeacute

určiteacute praacutevo k budouciacutemu pozemku služebneacutemu Dochaacuteziacute tedy k přiacutemeacutemu převodu

praacuteva z jedneacute osoby ktereacute doposud nevyacuteslovně ale ve všeobecnosti vlastnickeacuteho praacuteva

svědčilo na osobu jinou ktereacute bude svědčit ovšem ve sveacute jednotlivosti nyniacute261 Lze se

ovšem setkat i s naacutezorem že v takoveacutemto přiacutepadě dochaacutezelo ke dvěma praacutevniacutem

jednaacuteniacutem kdy prvniacute mancipaciacute byl na nabyvatele převeden celyacute budouciacute služebnyacute

pozemek s tiacutem že při naacutesledneacute remancipaci bylo mancipovaacuteno zpět excepta servitute262

Všechny uvedeneacute způsoby vzniku služebnosti je však nutno posuzovat takeacute s ohledem

na pravidlo ktereacute je pro praacutevo řiacutemskeacute takřka nepřekročitelneacute a sice že nulli res sua

259 Kupřiacutekladu viz G Grosso Le servitugrave op cit str 187 ndash 188 S Solazzi Requisiti op cit str

87 et al 260 Viz L Heyrovskyacute op cit str 266 261 Viz kupřiacutekladu Dig 847pr (Paul lib 5 ad sab) In tradendis unis aedibus ab eo qui binas

habet species servitutis exprimenda est ne si generaliter servire dictum erit aut nihil valeat quia incertum sit quae servitus excepta sit aut omnis servitus imponi debeat (Při převodu jedneacute budovy od toho kdo maacute dvě musiacute byacutet vyjaacutedřen druh služebnosti neboť neniacute platneacute jestliže bylo slouženiacute řečeno obecně protože je neurčiteacute kteraacute služebnost byla vymiacuteněna nebo zda se musiacute uložit všechny služebnosti)

262 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 188 ale takeacute Fr vat 51 cit sub 256

159

servit263 Uvedenaacute maxima je pro praacutevo řiacutemskeacute nepřekročitelnaacute a jsou-li naplněny jejiacute

hypoteacutezy pak automaticky dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti confusionem (viz daacutele) O

možnostech impozice služebnosti svědčiacute takeacute i dalšiacute fragmenty Digest justiniaacutenskyacutech

kde však již často je tato impozice spojena nikoliv s mancipaciacute či in iure cessiacute jak by

toto vyžadovalo praacutevo klasickeacute ale již s pouhou tradiciacute jak veliacute koncepce

věcněpraacutevniacutech jednaacuteniacute podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho Lze se tedy setkat s fragmenty ktereacute

hovořiacute o imposici služebnosti a to v souvislosti s tradiciacute věci264 avšak v těchto miacutestech

lze vidět takeacute zaacutesahy kompilaacutetorů kdy praacutevě tito často stojiacute za tušenou zaacuteměnou

termiacutenu mancipatio a mancipare za traditio a tradere265

V 31213 TRADICE A PŘIacuteMEacute ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Jak již bylo vyacuteše uvedeno neniacute možno uvažovat v souvislosti s praacutevem

klasickyacutem nad zřiacutezeniacutem služebnosti prostou tradiciacute Na jedneacute straně toto jasně potvrzuje

Gaius když uvaacutediacute že bdquores incorporales traditionem non recipere manifestum estldquo266

Jakeacutekoliv předaacuteniacute věci nehmotneacute je tedy podle Gaia nemyslitelneacute267 Takoveacuteto tvrzeniacute je

pro civilniacute praacutevo nepřekročitelneacute avšak s postupem času jak svědčiacute konečnyacute vyacutevoj

směřujiacuteciacute k teorii tzv kvazitradice dochaacuteziacute k jisteacutemu uvolňovaacuteniacute těchto pravidel a to

praacutevě v oblasti praacuteva praetorskeacuteho Vzhledem k tomu že pro osobniacute služebnosti lze si

představit že by tyto byly uvaleny na věc jež neniacute charakterizovaacutena jako mancipi pak

je ale možno uvažovat i nad otaacutezkou zdali tedy je nutno i v takoveacutemto přiacutepadě zřizovat

kupřiacutekladu požiacutevaciacute praacutevo in iure cessione Avšak i na takovouto otaacutezku je nutno

odpovědět negativně Ani v takoveacutemto přiacutepadě nelze uvažovat nad možnostiacute zřiacutedit toto 263 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 89 S Solazzi Requisiti op cit str 13 et al S

Solazzi Sul principio bdquonemini res sua servitldquo Studia et documenta historiae et iuris 18 1952 str 223 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 104 et al takeacute i R Elvers o cit str 41 J Šejdl Věcnaacute praacuteva k věci ciziacute in Vyacutevoj soukromeacuteho praacuteva na uacutezemiacute českyacutech zemiacute ed L Vojaacuteček K Schelle J Tauchen Brno Masarykova universita 2012 str 62 ndash 73

264 Kupřiacutekladu stručnyacute Dig 8234 (Iul lib 2 ex minic) Et qui duas areas habet alteram tradendo servam alteri efficere potest (A jestliže někdo maacute dva pozemky jeden zciziacute jako služebnyacute může byacutet druheacutemu zachovaacuten)

265 Viz kupřiacutekladu S Solazzi Requisiti op cit str 88 E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 105

266 Gaius Institutiones 2 28 Res incorporales traditionem non recipere manifestum est (Že věci netělesneacute k tradici tj k předaacuteniacute z ruky do ruky způsobileacute nejsou je jasneacute)

267 Viz takeacute Dig 411431 (Gai lib 7 ad ed provinc) Incorporales res traditionem et usucapionem non recipere manifestum est (Je zjevneacute že nehmotneacute věci předaacuteniacutem a vydrženiacutem se nenabudou) Zde se však jednaacute o text věnovanyacute provinčniacutemu praacutevu

160

praacutevo pouhou tradiciacute268 Zdůvodněniacute je takoveacute že praacutevě civilniacutem praacutevem a jeho žalobou

vznikaacute požiacutevaciacute praacutevo přičemž tradice nikoliv jako institut tradice saacutem ale jako tradice

ve smyslu převodu vlastnickeacuteho praacuteva k mancipačniacute věci ndash pozemku je institutem

nikoliv praacuteva civilniacuteho ale pouze praacuteva naacuterodů269

Vyjma zřiacutezeniacute služebnosti spolu s dalšiacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem tedy ve smyslu

zřiacutezeniacute služebnosti jako součaacutesti noveacuteho nastaacutevajiacuteciacuteho praacutevniacuteho stavu a to za pomoci

do značneacute miacutery komplexniacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute lze si představit jak o tom bylo vyacuteše již

uvedeno takeacute zřiacutezeniacute služebnosti zcela samostatně a nezaacutevisle na jakyacutechkoliv dalšiacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacutech V takoveacutem přiacutepadě pak neniacute možno hovořit ani o imposici

služebnosti ani o jejiacute dedukci a to jak ve smyslu širšiacutem tak i ve smyslu užšiacutem ale

jednaacute se o přiacutemeacute zřiacutezeniacute daneacuteho praacuteva či snad převedeniacute vymezeneacute moci nad věci

z absolutniacute sfeacutery moci vlastniacuteka věci do utilitaacuterně a vymezeně pojateacuteho prostoru moci

vlastniacuteka sousedniacuteho pozemku či jineacute osoby Pro takovaacuteto přiacutemaacute zřiacutezeniacute je možno užiacutet

obdobnyacutech zřizovaciacutech způsobů jako je tomu v přiacutepadě impozice nebo dedukce avšak

samotneacute provedeniacute se bude lišit a předevšiacutem se budou lišit formule a nunkupace ktereacute

určujiacute obsah a praacutevniacute naacutesledky daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute270 V přiacutepadě jednotliveacuteho a

speciaacutelniacuteho zřiacutezeniacute služebnosti je pak součaacutestiacute formule toliko praacutevě ono praacutevo ktereacute

však musiacute byacutet bezpodmiacutenečně vymezeno i co do pozemku ke ktereacutemu se vztahuje Jako

přiacuteklad lze uveacutest nunkupace bdquoper fundum Cornelianum ire agere ius mihi esse aio ex

iure Quiritium idque mihi emptum esto hoc aere aeneaque libraldquo271 V takovyacutechto

přiacutepadech tedy může dochaacutezek k zcela samostatneacutemu zřiacutezeniacute služebnosti Rovněž je

v daneacute situaci možno vidět dvě poměrně odlišneacute skutečnosti Na jedneacute straně dochaacuteziacute

k převodu určityacutech opraacutevněniacute na jinou osobu avšak takoveacuteto tvrzeniacute neniacute přiacuteliš přesneacute

neboť tiacutemto převodem se stejnyacutech opraacutevněniacute nezbavuje vlastniacutek služebneacuteho pozemku

268 Viz Fr vat 47a (Paul lib 1 manualium) Potest constitui et familiae erciscundae vel

communi dividundo iudicio legitimo In re nec mancipi per traditionem deduci usus fructus non potest nec in homine si peregrino tradatur civili enim actione constitui potest non traditione quae iuris gentium est (Je možneacute i žalobou na rozděleniacute dědictviacute nebo rozděleniacute spoluvlastnictviacute zahaacutejit řaacutedneacute soudniacute řiacutezeniacute Při věci nemancipačniacute neniacute možno tradiciacute zřiacutedit ususfruktus ani k člověku jestliže se předaacutevaacute od cizince Civilniacute žalobu totiž nelze založit tradiciacute kteraacute je z praacuteva naacuterodů)

269 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 188 270 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 187 S Solazzi Requisiti op cit str 85 et al J P

Molitor La possession la revendication la publicienne et les servitudes en droit romain Gand H Hoste 1868 str 420 et al

271 S Solazzi Requisiti op cit str 86 (bdquořiacutekaacutem že podle praacuteva Quiritů je meacute praacutevo chodit a hnaacutet přes Cornelianův pozemek neboť je zde mnou koupeno mědiacute a kovovyacutemi vahamildquo)

161

V praktickeacutem smyslu by se tedy dalo spiacuteše hovořit o převedeniacute určityacutech opraacutevněniacute

k pozemku do panstviacute ktereacute je společneacute vlastniacutekům obou interesovanyacutech pozemků tedy

jak vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku tak ale i vlastniacutekovu pozemku panujiacuteciacuteho

Vskutku neniacute přiacuteměr mezi sdiacuteleniacutem opraacutevněniacute vůči služebneacutemu pozemku a

spoluvlastnickyacutem praacutevem zavaacutedějiacuteciacute avšak vyacuteraznyacute rozdiacutel je mezi vymezeniacutem

takoveacutehoto praacuteva kdy spoluvlastnictviacute je charakterizovaacuteno vzaacutejemnyacutem podiacutelnictviacutem na

celeacutem vlastnickeacutem praacutevu v jeho všeobecnosti zatiacutemco v přiacutepadě služebnostiacute dochaacuteziacute ke

sdiacuteleniacute toliko určiteacute funkčně vymezeneacute sfeacutery vlastnickeacuteho praacuteva z ktereacutehožto důvodu

neniacute nutno zde takeacute vymezovat žaacutednyacutech vzaacutejemnyacutech podiacutelů kupřiacutekladu zlomkem Oba

instituty se takeacute do jisteacute miacutery lišiacute způsobem jakyacutem je definovaacuten subjekt uvedeneacuteho

praacutevniacuteho vztahu

V 3122ZŘIacuteZENIacuteSLUŽEBNOSTIPOŘIacuteZENIacuteMPROPŘIacutePADSMRTI

Nejsou však pouze vyacuteše uvedenaacute jednaacuteniacute kteryacutemi může byacutet služebnost zřiacutezena

avšak a to praacutevě nikoli zřiacutedka byla služebnost zřizovaacutena praacutevě jako řešeniacute majetkovyacutech

poměrů poteacute co jejich současnyacute vlastniacutek zemře V takovyacutechto přiacutepadech však jedinyacutem

způsobem jak bylo možno takovouto služebnost zřiacutedit bylo volniacute jednaacuteniacute budouciacuteho

zůstavitele neboť na zaacutekladě intestaacutetniacutech dědickyacutech pravidel podle řiacutemskeacuteho praacuteva

služebnost vzniknout nemohla na rozdiacutel kupřiacutekladu od současneacuteho praacuteva

francouzskeacuteho kde může některyacutem zaacutekonnyacutem dědicům vzniknout nikoliv praacutevo

vlastnickeacute ale napřiacuteklad usufructus272 Ani v přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute

vzniklyacutech v důsledku děleniacute zděděneacuteho majetku se ve skutečnosti nejednaacute o vznik

jednaacuteniacutem zůstavitele neboť ten často pouze určil poměry a osoby či tyto byly určeny

intestaacutetniacute posloupnostiacute ktereacute se budou na pozůstalosti podiacutelet avšak jako celku kdy

teprve později praacutevniacutemi jednaacuteniacutemi dědiců jako takovyacutech dochaacuteziacute k děleniacute celeacute

pozůstalosti Vznik služebnosti je tedy zcela nutně spojen s pořiacutezeniacutemi pro přiacutepad smrti

a to nikoliv ani testamentem a v něm obsaženou dědickou instituciacute jako takovou ale

předevšiacutem pak singulaacuterniacutemi pořiacutezeniacutemi pro přiacutepad smrti tedy odkazem Pouhou

dědickou instituciacute nelze zřiacutedit služebnost avšak je možno ji ovlivnit a to minimaacutelně

272 Často to byacutevaacute v přiacutepadě zemřeleacuteho z manželů kdy druhyacute maacute k čaacutesti majetku zůstavitele toliko

požiacutevaciacute praacutevo Viz takeacute Ph Malaurie op cit str 79 et al M Grimaldi op cit str 198 et al

162

tiacutem že praacutevě osoba určenaacute dědickou instituciacute staacutevaacute se zpravidla (nikoli však nutně)

vlastniacutekem služebneacuteho pozemku Zaacutesadniacutem institutem pro zřiacutezeniacute služebnosti jsou tedy

pořiacutezeniacute odkazovaacute je-li uvedenyacute text věnovaacuten praacutevu klasickeacutemu pak tedy pořiacutezeniacute

odkazovaacute ve formě odkazu

Již v době klasickeacute však neniacute legatum podle řiacutemskeacuteho praacuteva institutem

jednotnyacutem a jedinyacutem ale samo v sobě zahrnuje několikero jeho druhů naviacutec legaacutet mohl

byacutet vtělen jako součaacutest viacutecera typů posledniacuteho pořiacutezeniacute Vzhledem k viacutece druhům

legatorum je takeacute několikero možnyacutech přiacutestupů ke zřiacutezeniacute služebnosti Na prvniacutem miacutestě

je nutno uveacutest legatum per vindicationem273 Tento typ singulaacuterniacuteho posledniacuteho pořiacutezeniacute

jako jedinyacute z ostatniacutech totiž umožňuje přiacutemeacute zřiacutezeniacute služebnosti a to bez jakeacutekoliv

inherence budouciacuteho dědice kteryacute je takto již přiacutemo bdquovsazenldquo do připraveneacute uacutelohy

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Vindikačniacute legaacutet na rozdiacutel od ostatniacutech totiž může miacutet

(a zpravidla maacute) za naacutesledek přiacutemyacute vznik věcneacuteho praacuteva k věci tedy jak věcneacuteho praacuteva

ve formě praacuteva vlastnickeacuteho tak ale i věcneacuteho praacuteva ve formě služebnosti Pokud tedy

je komu zřiacutezena služebnost za pomoci vindikačniacuteho legaacutetu pak tato vznikaacute ipso iure a

to k okamžiku nabytiacute pozůstalosti (dědicem)274 Jestliže je tedy daacutele odpiacuteraacuteno praacutevo

273 Viz k vindikačniacutemu legaacutetu B Biondi Istituzioni op cit str 687 et al P Voci op cit str

461 et al U Coli Lo sviluppo delle varie forme di legato nel diritto romano Roma Nardecchia 1920 M Wlassak Vindikation und Vindikationslegat Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 31 1910 str 196 et al ale takeacute A Guarino op cit str 485 et al F del Giudice op cit str 288 heslo bdquolegatum per vindicationemldquo S di Marzo Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1939 str 482 et al P Bonfante Istituzioni op cit str 618 et al L Heyrovskyacute op cit str 1139

274 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 91 pro přiacuteklad uvedeniacute legaacutetu ve vztahu ke služebnostem viz Dig 3331 (Iul lib 1 ex minic) Qui duas tabernas coniunctas habebat eas singulas duobus legavit quaesitum est si quid ex superiore taberna in inferiorem inaedificatum esset num inferior oneri ferundo in superioris tabernae loco contineretur respondit servitutem impositam videri iulianus notat videamus ne hoc ita verum sit si aut nominatim haec servitus imposita est aut ita legatum datum est tabernam meam uti nunc est do lego (Kdo maacute dvě provozovny ktereacute jednotlivě odkaacutezal dvěma otaacutezkou je jestliže kdo z vrchniacute provozovny vystaviacute co nad spodniacute zdali naacuteležiacute spodniacutemu neacutest břemena ve vrchniacute provozovně Odpověděl že služebnost zdaacute se zřiacutezena Iulianus poznamenaacutevaacute zdaacute se že toto neniacute pravdou jestliže ani neniacute vyacuteslovně tato služebnost zřiacutezena ani neniacute odkaz daacuten takto odkazuji svoji provozovnu tak jak praacutevě je) Dig 3333 (Marcel lib 29 Dig) Si fundum maevio et ad eum viam per alium fundum et eundem fundum sine via titio legasset si uterque fundum vindicasset sine via legato fundum cessurum quia neque adquiri per partem servitus possit et si prius maevius fundum vindicaret altero deliberante posse dubitari an si postea titius omisisset viae legatum salvum esset et hoc magis videbatur quamquam si sub condicione quis fundum legasset viam pure aut pro parte fundum pure pro parte sub condicione et viam sine condicione si pendente ea legati dies cessisset interiturum fore viae legatum ut responsum est cum alteri ex vicinis qui fundum communem habebant viam sub condicione alteri pure legasset et pendente condicione decessisset quia alterius legatarii persona impedimento esset quo minus solidus fundus cum via vindicaretur (Jestliže byl odkaacutezaacuten Maeviovi pozemek a k němu cesta přes jinyacute pozemek a tyacutež pozemek Titiovi bez cesty tehdy oba by

163

držitele služebnosti na jejiacute vyacutekon pak toto praacutevo je-li zřiacutezeno vindikačniacutem legaacutetem

mělo by byacutet vymaacutehaacuteno nikoliv actione in personam ale přiacutemo actione in rem tedy

věcnyacutemi žalobami jako ostatniacute věcnaacute praacuteva V daneacute souvislosti je možno hovořit

kupřiacutekladu o vindikaci služebnosti

Jak bylo vyacuteše uvedeno odkazů je viacutece druhů přičemž rozdiacutelnost těchto druhů

maacute svůj vliv praacutevě i přiacutemo do oblasti služebnostiacute Zatiacutemco vindikačniacute legaacutet zřizuje

služebnost ipso iure druhyacute pro zřiacutezeniacute služebnosti použitelnyacute legaacutet tedy legaacutet

damnačniacute275 již nezřizuje služebnost saacutem ale uvaluje na nabyvatele služebneacute věci

(zpravidla dědice) povinnost služebnost v legaacutetu uvedenou zřiacutedit Vyacuteslovně si rozdiacutelů

v obou druziacutech legaacutetu všiacutemaacute kupřiacutekladu Paulus řka že bdquoex causa damnationis per

heredem praestabitur ipso iure per vindicationemldquo276 Pokud bude nahliacuteženo na danyacute

probleacutem čistě formaacutelně pak sice damnačniacute legaacutet vede ke zřiacutezeniacute služebnosti neniacute však

samotnyacutem způsobem zřiacutezeniacute jako takovyacute neboť jeho naacutesledkem je povinnost zřiacutedit

služebnost což je však nutno realizovat ze strany vlastniacuteka budouciacuteho služebneacuteho

pozemek vindikovali bez cesty určeneacute legaacutetem ke zřiacutezeniacute neboť nelze nabyacutet služebnost k čaacutesti A jestliže nejprve Maevius vindikoval pozemek zatiacutemco druhyacute se rozvažoval možno pochybovat zdali jestliže později Titius opomene přijmout dědictviacute je cesta z odkazu zachovaacutena A spiacuteše se tak jeviacute Ačkoliv jestliže někdo odkaacutezal pozemek pod podmiacutenkou cestu bez podmiacutenky nebo čaacutest pozemku bez podmiacutenky čaacutest pod podmiacutenkou a cestu bez podmiacutenky jestliže během tohoto uběhne čas odkazu zanikne takeacute odkaz cesty Jak je odpovězeno jestliže jednomu ze sousedů kteryacute měl společnyacute pozemek cesta byla odkaacutezaacutena pod podmiacutenkou druheacutemu bez podmiacutenky a během doby podmiacutenky zemřel neboť druhaacute osoba odkazovniacuteka je překaacutežkou pro kterou se celyacute pozemek s cestou nevindikuje) Dig 3334 (Iav lib 9 epist) Si is qui duas aedes habebat unas mihi alteras tibi legavit et medius paries qui utrasque aedes distinguat intervenit eo iure eum communem nobis esse existimo quo si paries tantum duobus nobis communiter esset legatus ideoque neque me neque te agere posse ius non esse alteri ita immissas habere nam quod communiter socius habet et in iure eum habere constitit itaque de ea re arbiter communi dividundo sumendus est (Jestliže ten kdo maacute dva domy odkaacutezal jeden mně jinyacute tobě a mezi nimi prochaacuteziacute zeď kteraacute oba domy odděluje a maacutem za to že stejnyacutem praacutevem je tato naše společnaacute jako když by přiacutemo zeď byla naacutem dvěma dohromady odkaacutezaacutena a proto ani jaacute ani ty nemůžeš žalovat že druheacutemu nenaacuteležiacute praacutevo miacutet uloženou oporu neboť co dohromady maacute společniacutek to i plnyacutem praacutevem mu naacuteležiacute miacutet Tedy v teacuteto věci je přiacuteslušnyacute rozhodce k rozděleniacute společneacuteho) Konečně i Dig 3337 (Paul lib 21 quaest) Cum a pluribus heredibus institutis via legata est quia partem non recipit singuli heredes in solidum conveniuntur quia et uno ex heredibus adeunte vindicari potest (Když viacutece ustanovenyacutem dědicům je odkaacutezaacutena cesta protože se čaacutestiacute nenabyacutevaacute každyacute jeden dědic se připouštiacute k celku neboť i jeden z dědiců může k nabytiacute vindikovat)

275 K damnačniacutemu legaacutetu obecně viz kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni op cit str 687 et al P Voci op cit str 461 et al A Guarino op cit str 485 et al F del Giudice op cit str 287 heslo bdquo legatum per damnationemldquo S di Marzo op cit str 482 et al P Bonfante Istituzioni op cit str 618 et al L Heyrovskyacute op cit str 1139 et al

276 Paul sent 3617 Ususfructus uniuscuiusque rei legari potest et aut ipso iure constituetur aut per heredem praestabitur ex causa damnationis per heredem praestabitur ipso iure per vindicationem (Ususfruktus může byacutet odkaacutezaacuten k jakeacutekoliv věci a to jak ustaven přiacutemo z praacuteva tak strpěniacutem dědice z důvodu obligačniacuteho zaacutevazku skrze strpěniacute dědice přiacutemo z praacuteva skrze vindikaci)

Iulii Paulli sententiarum ad filium (daacutele jen Paul sent) citovaacuteno dle E Huschke op cit str 419 et al

164

pozemku Naproti tomu ovšem uvedeneacute praacutevniacute jednaacuteniacute tedy zřiacutezeniacute damnačniacuteho legaacutetu

v tomto směru je vedeno praacutevě za jedniacutem koncem tedy za uacutečelem zřiacutezeniacute služebnosti

nikoliv jak je tomu často kupřiacutekladu při koupi čaacutesti pozemku kdy zřiacutezeniacute služebnosti

je pouze vedlejšiacute součaacutestiacute praacutevniacuteho jednaacuteniacute ktereacute primaacuterně směřuje poněkud odlišnyacutem

směrem Dosti možnaacute i z tohoto důvodu je praacutevě damnačniacute legaacutet i v pramenech

považovaacuten za jeden ze způsobů jiacutemž lze když již ne zřiacutedit služebnost tedy minimaacutelně

dociacutelit jejiacuteho zřiacutezeniacute277

I v souvislosti se zřiacutezeniacutem služebnosti prostřednictviacutem pořiacutezeniacute pro přiacutepad smrti

se lze setkat s možnostiacute učinit tak skrze dedukci v širšiacutem smyslu Je tedy

prostřednictviacutem odkazoveacuteho pořiacutezeniacute možno zřiacutedit služebnost dedukciacute a to

s obdobnyacutemi naacutesledky jakeacute byly vyacuteše popsaacuteny u dedukce při zřiacutezeniacute služebnosti na

zaacutekladě shody vůle vlastniacuteků O uvedeneacute skutečnosti svědčiacute několik fragmentů ktereacute

možnost dedukce služebnosti v raacutemci odkazoveacuteho pořiacutezeniacute potvrzujiacute278 Zaacuteleželo tedy

277 Viz kupřiacutekladu Dig 8231 (Paul lib 48 ad ed) Si testamento damnatus heres ne officeret

vicini luminibus servitutemque praestaret deposuit aedificium concedenda erit legatario utilis actio qua prohibeatur heres si postea extollere supra priorem modum aedificium conabitur (Jestliže je zaacutevětiacute obligačně zavaacutezaacuten dědic aby nepřekaacutežel sousedovu světlu a strpěl služebnost zbořil-li by budovu naacuteležet bude odkazovniacutekovi upravenaacute žaloba jiacutež se zakaacuteže dědici aby si nechal vystavět budovu nad určeniacute teacute prvniacute) Nebo Dig 8416 (Gai lib 2 rer cott) Potest etiam in testamento heredem suum quis damnare ne altius aedes suas tollat ne luminibus aedium vicinarum officiat vel ut patiatur eum tignum in parietem immittere vel stillicidia adversus eum habere vel ut patiatur vicinum per fundum suum vel heredis ire agere aquamve ex eo ducere (Může takeacute v zaacutevěti zavaacutezat obligačně sveacuteho dědice tak aby nestavěl vyacuteše sveacute budovy nepřekaacutežel osvětleniacute sousedovy budovy nebo aby strpěl vloženiacute jeho traacutemu do zdi nebo miacutet svody vody proti němu nebo aby strpěl sousedovi nebo dědicům přes svůj pozemek chodit hnaacutet nebo z něho svaacutedět vodu) Posledniacute uvedenyacute fragment byl do jisteacute miacutery převzat institucemi justiniaacutenskyacutemi (Inst 234 Potest etiam in testamento quis heredem suum damnare ne altius aedes tollat ne luminibus aedium vicini officiat vel ut patiatur eum tignum in parietem immittere vel stillicidium habere vel ut patiatur eum per fundum ire agere aquamve ex eo ducere Je dokonce možneacute zavaacutezat zaacutevětiacute sveacute dědice aby nestavěli vyacuteše neodebrali světlo sousedovyacutem oknům anebo strpěli že soused zapustiacute traacutem do zdiacute nebo nechaacute odteacutekat dešťovou vodu nebo strpěli průchod přes pozemek průhon dobytka průjezd povozem nebo odvaacuteděniacute vody) avšak neniacute možno si nevšimnout jisteacute rozpornosti kupřiacutekladu s C 64311 Imperator Justinianus Rectius igitur esse censemus in rem quidem missionem penitus aboleri omnibus vero tam legatariis quam fideicommissariis unam naturam imponere et non solum personalem actionem praestare sed etiam in rem quatenus eis liceat easdem res vel per quodcumque genus legati vel per fideicommissum fuerint derelictae vindicare in rem actione instituenda et insuper utilem servianam (id est hypothecariam) super his quae fuerint derelicta in res mortui praestare (Jeviacute se spraacutevnějšiacute oprostit od všeho tedy podmiacutenek nabytiacute jakeacute věci opravdu všem jak odkazovniacutekům tak fideikomisaacuteřům naacuteležiacute stejnaacute povaha a to nikoliv zachaacutezet pouze s osobniacutemi žalobami ale takeacute i s věcnyacutemi proto jim naacuteležiacute k takoveacuteto věci ať již z jakeacutehokoliv druhu odkazu nebo byla zanechaacutena z fideikomisu vindikovat věc stanovenou žalobou a naviacutec i zvlaacuteštniacute serviaacutenskou tj hypothekaacuterniacute nad tiacutem co bylo zanechaacuteno z věciacute naacuteležejiacuteciacutech zemřeleacutemu) lta 529 dXv kOctChalcedone decio vcConsgt

278 Viz kupřiacutekladu Fr vat 47 (Paul lib 1 manualium) Per mancipationem deduci usus fructus potest non etiam transferri Per do lego legatum et per in iure cessionem et deduci et dari potest (Mancipaciacute je možneacute zřiacutedit ususfruktus ne však převeacutest Vindikačniacutem legaacutetem a iniurecessiacute možno i

165

v podstatě na vůli zůstavitelově jakyacutem způsobem nechaacute zatiacutežit či zda vůbec nechaacute

zatiacutežit jednotliveacute čaacutesti sveacute pozůstalosti nechal-li ji dělit podle singulaacuterniacute sukcese

V 3123VYDRŽENIacuteSLUŽEBNOSTI

Vydrženiacute je vzhledem ke služebnosti poměrně obtiacutežnou otaacutezkou Vydrženiacute

v klasickeacute formě představuje jakousi pojistku proti destrukci vzaacutejemneacute koherence

faktickeacuteho stavu a faktickeacuteho naklaacutedaacuteniacute s věcmi a stavu praacutevniacuteho Neniacute vyloučeno že

v průběhu delšiacuteho času dojde k určityacutem změnaacutem ve faktickeacutem ovlaacutedaacuteniacute věci kupřiacutekladu

i pozemku přičemž tyto změny nebudou reflektovaacuteny v praacutevniacutem vztahu věc a subjekt

praacuteva Pokud by praacutevo nebylo schopno reagovat na takoveacuteto postupneacute rozeviacuteraacuteniacute se pak

by do jisteacute miacutery ztraacutecelo svoji hodnotu a uacutelohu a s pozdějšiacutem vyacutevojem by bylo

nahrazeno jinyacutem normativniacutem systeacutemem či by určiteacute normy bylo nutno pro vyřešeniacute

tohoto konfliktu do praacuteva implementovat Neniacute tedy nelogickeacute aby nefungoval

podobnyacute institut takeacute ve směru služebnostiacute jakožto jedněch z integraacutelniacutech věcnyacutech

praacutev Skutečnost však je takovaacute že praacutevě vydrženiacute služebnosti je jedniacutem

s problematickyacutech institutů a jedniacutem z předmětů dlouhyacutech sporů ktereacute se ohledně

služebnostiacute vedou a ktereacute vyprodukovaly poměrně velkeacute množstviacute naacutezorů přiacutestupů či

snad jen pouze souhlasnyacutech či nesouhlasnyacutech stanovisek

Obecně byacutevaacute přijiacutemaacutena formulovaacutena věta zhruba obsahujiacuteciacute tvrzeniacute že pro

služebnosti v době klasickeacute je vydrženiacute vyloučeno K teacuteto formulaci je však možno

zřiacutedit i daacutet) Či Dig 716pr (Gai lib 7 ad ed provinc) Usus fructus pluribus modis constituitur ut ecce si legatus fuerit sed et proprietas deducto usu fructu legari potest ut apud heredem maneat usus fructus (Ususfruktus se zřizuje mnohyacutemi způsoby jako napřiacuteklad jestliže byl učiněn odkaz Ale je možno odkaacutezat vlastnictviacute a zřiacutedit ususfruktus tak dědici zůstane ususfruktus) Dig 7163 (Gai lib 7 ad ed provinc) Nihil autem vetat servo meo herede instituto legari proprietatem deducto usu fructu (Nic ale nezakazuje abych ustanovil za dědice sveacuteho otroka a to za odkazu vlastnictviacute a zřiacutezeniacute ususfruktu) Je však nutno uvedeneacute fragmenty daacutet do konfrontace s Gaius Institutiones 2 33 Quod autem diximus usumfructum in iure cessionem tantum recipere non est temere dictum quamuis etiam per mancipationem constitui possit eo quod in mancipanda proprietate detrahi potest non enim ipse ususfructus mancipatur sed cum in mancipanda proprietate deducatur eo fit ut apud alium ususfructus apud alium proprietas sit (Když jsme ale řekli že praacutevo požiacutevaciacute je způsobileacute toliko k injurecessi nebylo to řečeno neuvaacuteženě ačkoli je lze zřizovat i mancipaciacute a sice tak že při mancipaci vlastnictviacute je možno požiacutevaciacute praacutevo oddělit V tomto přiacutepadě se totiž nemancipuje požiacutevaciacute praacutevo samo ale při mancipaci majetku se jen odděluje čiacutemž se stane že jeden bude miacutet praacutevo požiacutevaciacute a druhyacute praacutevo vlastnickeacute) Uvedenaacute konfrontace pak může svědčit takeacute o zaacutesaziacutech kompilaacutetorů

166

navaacutezat velkeacute množstviacute připomiacutenek pochybnostiacute a dalšiacutech poznaacutemek ktereacute budou daacutele

ale pouze vyacuteběrově a naacutestinu presentovaacuteny

Tvrzeniacute o nevydržitelnosti služebnostiacute279 v době klasickeacute se opiacuteraacute předevšiacutem o

znaacutemyacute fragment justiniaacutenskyacutech Digest kteryacute uvaacutediacute že pro služebnosti bdquousucapionem

sustulit lex scribonialdquo280 Viacutece však mimo tento fragment o lex Scribonia znaacutemo neniacute

Jisteacute naacuteznaky jejiacute existence je možno vidět ve slovech Ciceronovyacutech avšak ten

vyacuteslovně o lege Scribonia nehovořiacute281 Neniacute tedy znaacutem ani jejiacute přesnyacute obsah ani

s jistotou jejiacute autor či doba vzniku282 Z obsahu spiacuteše uvedeneacuteho fragmentu nežli

zaacutekona samotneacuteho pak se odvozuje že tento zapověděl vydrženiacute služebnosti avšak jak

neniacute Řiacutemanům nepodobneacute vyacutekladem dovodili že zaacutekaz se tyacutekal toliko zřiacutezeniacute

služebnosti nikoliv však jejiacuteho zaacuteniku tedy v přesneacutem smyslu opět vydrženiacute ale již

nikoliv služebnosti ale naopak svobody

Druhyacutem možnyacutem zdrojem tvrzeniacute že nebylo možno vydržet služebnost pak je

formulace Gaiova kteryacute uvaacutediacute že věc kteraacute je věciacute nehmotnou neniacute možno žaacutednyacutem

způsobem vydržet283 Jelikož služebnosti jsou považovaacuteny vyjma vyacuteše uvedenyacutech

279 Viz kupřiacutekladu J Cuiacius op cit col 1182 P F Girard Manuale op cit str 385 M

Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 444 et al takeacute tam citovanaacute literatura E Volterra op cit str 476 et al a mnoho dalšiacutech

280 Dig 413428 (Paul lib 54 ad ed) Libertatem servitutium usucapi posse verius est quia eam usucapionem sustulit lex scribonia quae servitutem constituebat non etiam eam quae libertatem praestat sublata servitute itaque si cum tibi servitutem deberem ne mihi puta liceret altius aedificare et per statutum tempus altius aedificatum habuero sublata erit servitus (Překlad viz sub 126)

281 Viz Cicero Pro A Caecina 74 282 Je možno předpoklaacutedat že se jednaacute o plebiscitum C Scribonia Curiona a to z roku 50 př Kr

viz bliacuteže G Rotondi Leges publicae populi romani Milano Societagrave editrice libraria 1912 str 414 Neniacute takeacute možno s jistotou vyloučit nebo naopak potvrdit totožnost uvedeneacute lex Scribonia s lex Scribonia viaria jak o teacuteto hovořiacute opět Cicero Viz Cicero Ad familiares 8 6 5 Quod tibi supra scripsi Curionem valde frigere iam calet nam ferventissime concerpitur levissime enim quia de intercalando non obtinuerat transfugit ad populum et pro Caesare loqui coepit legemque viariam non dissimilem agrariae Rulli et alimentariam quae iubet aediles metiri iactavit hoc nondum fecerat cum priorem partem epistulae scripsi (Vyacuteše jsem ti napsal že Curio velmi mrzne nuže už se rozehřiacutevaacute neboť je velmi žhavě trhaacuten na kousky Protože nedosaacutehl toho aby se zařadil přestupnyacute měsiacutec lehkomyslně přeběhl k lidu začal mluvit ve prospěch Caesara a připravuje naacutevrh zaacutekona o cestaacutech ne nepodobnyacute Rullovu agraacuterniacutemu zaacutekonu a zaacutekona potravinoveacuteho kteryacute přikazuje eacutedilům rozdělovat obiliacute Na tom ještě nepracoval když jsem psal prvniacute čaacutest dopisu Překlad převzat z M T Cicero Listy op cit str 371)

283 Lze toto vyvozovat čaacutestečně již z Gaius Institutiones 2 28 Res incorporales traditionem non recipere manifestum est (Překlad viz sub 266) Vyacuteslovně je však uvedeno Dig 411431 (Gai lib 7 ad ed provinc) Incorporales res traditionem et usucapionem non recipere manifestum est (Překlad viz sub 267) V tomto fragmentu je však navyacutesost zaraacutežejiacuteciacute skutečnost že se zde hovořiacute o vydrženiacute ač fragment pochaacuteziacute z komentaacuteře k provinčniacutemu ediktu Takeacute ale Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo

167

specifik nejstaršiacuteho praacuteva za věci nehmotneacute pak je jistě na miacutestě vyloučit možnost

vydrženiacute služebnosti již z tohoto prosteacuteho a Gaiem uvedeneacuteho důvodu V mnohyacutech

aspektech nelze než s Gaiovyacutem naacutezorem souhlasit Jedniacutem ze zaacutekladniacutech předpokladů

vydrženiacute je praacutevě již v něm pojmově zahrnutaacute držba kteraacute je však vůči věci v řiacutemskeacutem

smyslu těžko možnaacute Naviacutec často vznikaacute tržba tradiciacute kteraacute je jak bylo uvedeno v již

zmiacuteněnyacutech fragmentech vůči věcem nehmotnyacutem pouze obtiacutežně myslitelnaacute Jestliže tedy

nebylo možno vydržet věc kteraacute je věciacute nehmotnou proč vznikla lex Scribonia kteraacute

dle Paulovyacutech slov odstranila možnost vydrženiacute služebnosti Mezi uvedenyacutemi dvěma

přiacutestupy tedy dochaacuteziacute k jisteacutemu konfliktu neboť prvyacute předpoklaacutedaacute že před uvedenou

lex bylo vydrženiacute služebnosti možneacute zatiacutemco druhyacute vylučuje toto vydrženiacute principielně

tedy bez ohledu na schvaacutelenou legem

Při celkoveacutem pohledu na řiacutemskeacute praacutevo je však možno Gaiův vyacuterok o

nevydržitelnosti všeho co je svoji povahou nehmotneacute poněkud relativizovat byť jistě je

na Gaiovu přiacutestupu mnoheacute cenneacute Je sice nutneacute odlišovat usucapio a jineacute byť podobneacute

instituty avšak vyacutetky ktereacute vznesl Gaius proti vydrženiacute nehmotnyacutech věciacute neniacute možno

vztahovat toliko na samotneacute usucapio ale i na dalšiacute charakterem podobneacute praacutevniacute

instituty Diacuteky tomu se objevuje několik situaciacute kdy dochaacuteziacute k vydrženiacute a to i přesto že

jeho předmětem je nebo může byacutet věc nehmotnaacute a to jak zcela samostatně tak

v souhrnu s jinyacutemi věcmi Jednaacute se na jedneacute straně o možnost vydržet pozůstalost kdy

v teacuteto mnohdy se nachaacutezejiacute vedle věciacute hmotnyacutech takeacute věci nehmotneacute Tato situace staacutela

i za zrodem vyacuteše uvedeneacuteho specifickeacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva kupřiacutekladu k nehmotneacute

věci každopaacutedně se však jednaacute o jasneacute prolomeniacute zaacutesad ktereacute uvaacuteděl Gaius a ktereacute

trvajiacute na nevydržitelnosti věciacute nehmotnyacutech Nikoliv nepodobně k tomu pak byacutevaacute

uvaacuteděna moc nad manželkou kdy tento manus maritale je takeacute nehmotnou

skutečnostiacute284 Nutno však řiacuteci že v tomto přiacutepadě lze nahliacutežet na věc obdobně jako na

praacutevo vlastnickeacute kdy patris familiae přinaacuteležiacute jak moc nad věcmi tedy i nad věcmi

enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70) Zde se však terminologicky hovořiacute o jineacutem institutu nežli o usucapione Viz ale takeacute pro porovnaacuteniacute Dig 4139 (Gai lib 4 ad ed provinc) Usucapionem recipiunt maxime res corporales exceptis rebus sacris sanctis publicis populi romani et civitatium item liberis hominibus (Vydrženiacutem nabyacutevajiacute se nanejvyacuteš věci hmotneacute vyjma věciacute posvaacutetnyacutech svatyacutech veřejnyacutech naacuteležejiacuteciacutech staacutetu nebo obci jako i svobodnyacutech osob)

284 Kupřiacutekladu A Ascoli La usucapione delle servitugrave nel diritto romano Archivio Giuridico 38 1887 str 52

168

hmotnyacutemi ktereacute jsou bez obtiacutežiacute předmětem vydrženiacute tak ale i moc nad dalšiacutemi

osobami Stejně pak jako je možno vydržet moc nad věcmi hmotnyacutemi byť tato

samotnaacute moc je věciacute nehmotnou pak lze i vydržet moc nad manželkou byť i ta byacutevaacute

v původniacutem smyslu tohoto slova hmotnaacute Jak je tedy patrno neniacute možno braacutet Gaiův

přiacutestup k daneacute otaacutezce jako zcela nepopiratelnyacute a zasahujiacuteciacute do všech možnyacutech svyacutech

důsledků Je tedy možno spolu s Paulem domniacutevat se že skutečně bylo vydrženiacute

služebnosti v době před legis Scriboniae možneacute285

V souvislosti se zaacutekazem vydrženiacute služebnosti lege Scribonia lze však vzneacutest

určiteacute dalšiacute otaacutezky Předevšiacutem pak po rozsahu kteryacute tento zaacutekaz v sobě zahrnoval

Zatiacutemco Paulův fragment hovořiacute poměrně obecně o nemožnosti respektive zaacutekazu

vydrženiacute služebnosti Cicero hovořiacute o poněkud specifičtějšiacutem charakteru286 Předevšiacutem

hovořiacute nikoliv o celeacute skupině služebnostiacute ale pouze o vybranyacutech (aquae ductus

haustus iter actus) ktereacute naviacutec je možno zařadit všechny do jedneacute z kategoriiacute

služebnostiacute a sice mezi služebnosti polniacute a to nejstaršiacute z nich Na zaacutekladě uvedeneacuteho

naacutezoru Ciceronova je pak možno se taacutezat zdali tedy došlo lege Scribonia k plošneacutemu

zaacutekazu vydrženiacute služebnosti a to služebnostiacute všech nebo se naopak lex Scribonia

věnovala toliko vyacuteše uvedenyacutem služebnostem přiacutepadně nějakeacute jineacute avšak staacutele oproti

celeacute skupině služebnostiacute omezeneacute čaacutesti všech služebnostiacute Lze so dokonce představit

situaci že zaacutekaz vydrženiacute se skutečně vztahoval pouze na Ciceronem vymezenou

skupinu ale to toliko proto že ostatniacute byly nevydržitelneacute na zaacutekladě Gaiova argumentu

zatiacutemco praacuteva tyto tedy nejstaršiacute znaacutemeacute služebnosti podržely si natolik dlouho svůj

charakter věci hmotneacute že se tiacutemto vymanily z omezeniacute ktereacute daacutevala vydrženiacute Gaiova

maxima V souvislosti s možnyacutem vydrženiacutem služebnostiacute je pak možno takeacute uvažovat i

nad podmiacutenkami ktereacute toto vydrženiacute provaacutezejiacute a to mimo jineacute onu podmiacutenku

nejviditelnějšiacute tedy čas po kterou je nutno věc bdquodržetldquo aby mohlo dojiacutet k jejiacutemu

vydrženiacute Pochybnosti zde jsou mimo jineacute i z důvodu charakteru služebnostiacute kdy lze se

285 Viz bliacuteže k celeacute problematice předevšiacutem A Ascoli op cit str 52 et al 286 Viz Cicero Pro Caecina 74 Cit sub 281

169

vzaacutejemně přiacutet o otaacutezku zdali se jednaacute o věc nemovitou pak tedy běžiacute vydržeciacute doba po

dva roky či naopak zdali se jednaacute o věc movitou kdy běžiacute vydržeciacute doba o rok meacuteně287

Je však nutno si v souvislosti se služebnostmi uvědomit jednu zaacutesadniacute věc

Pakliže je přijata teze že lege Scribonia dochaacuteziacute k uacuteplneacutemu a povšechneacutemu zaacutekazu

vydrženiacute služebnostiacute pak ovšem je naproti tomu nutno z uacutevah vyřadit služebnosti

osobniacute neboť ty v době vzniku lege Scribonia ale i v době tvorby jednotlivyacutech zpraacutev

ktereacute se o zaacutekonu dochovaly do dnešniacutech dniacute mezi servitutes zařazovaacuteny nebyly Pokud

tedy nebude vztaženo Gaiovo pravidlo na osobniacute služebnosti pak mohou i v době

klasickeacute byacutet osobniacute služebnosti tedy kupřiacutekladu požiacutevaciacute praacutevo bez zaacutevažnějšiacutech obtiacutežiacute

vydržovaacuteny

Jistou souvislost je možno vidět takeacute mezi vydrženiacutem služebnosti a velice

zvlaacuteštniacutem institutem a sice confinio288 kdy tomuto je přisouzena rovněž

nevydržitelnosti a to již od zaacutekoniacuteku XII desek289 Za pomoci celeacute siacutetě meziacute a mezniacutech

průchodů byla na uacutezemiacute Řiacutema vytvořena celaacute siacuteť přiacutestupů ktereacute umožňovaly do značneacute

miacutery volnyacute průchod krajinou což nemusiacute byacutet kraacutesneacute toliko z hlediska subjektivniacuteho ale

může se v takto obhospodařovaneacutem tereacutenu mnohem leacutepe orientovat a pohybovat

přiacutepadnaacute vojenskaacute siacutela nutnaacute k obraně a to ať již proti vnějšiacutem uacutetokům tak ale i proti

vnitřniacutemu ataku tedy proti různyacutem nekalyacutem živlům přiacutemo na uacutezemiacute Řiacutemskeacute řiacuteše

Konečně je takeacute nutno si uvědomit že pod českyacute pojem vydrženiacute je možno

v souvislosti s řiacutemskyacutem praacutevem vidět několikero institutů ktereacute však jsou si vzaacutejemně

spiacuteše časově navazujiacuteciacute nežli se mezi sebou vymezujiacuteciacute V tomto směru třeba si takeacute

uvědomit rozdiacutel mezi praacutevem civilniacutem kde svoji uacutelohu ona lex Scribonia hraacutela

ponejviacutece naproti tomu pak praacutevem praetorskyacutem ktereacute mohlo postupem času a praacutevě i

vyacutevojem uvnitř samotneacuteho termiacutenu vydrženiacute působit v konečneacutem důsledku opačně a

tedy připustiti možnost vydrženiacute služebnosti a to jak proti praacutevu civilniacutemu tak ale i

287 Viz A Ascoli op cit str 61 et al Avšak viz teacutež Paul sent 1171 Viam iter actum aquae

ductum qui biennio usus non est amisisse videtur nec enim ea usucapi possunt quae non utendo amittuntur (Cesta pěšina stezka vedeniacute vody ktereacute neniacute dva roky užiacutevaacuteno jeviacute se zanikleacute ani neniacute možno ty vydržet ktereacute neužiacutevaacuteniacutem zanikly)

288 Viz ke konfiniu bliacuteže M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 409 L Heyrovskyacute op cti str 315 a 316 O Karlowa Roumlmische Rechtsgeschichte 2 Leipzig von Veit 1901 str 463

289 Viz Cicero De legibus 1 55

170

proti vyacuteše uvedeneacute Gaiově maximě Na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacute skutečnosti si je pak

možno představit i takoveacute služebnosti ktereacute byly vydrženy avšak nebudou chraacuteněny

civilniacutemi žalobami jako ostatniacute ale budou chraacuteněny prostředky praacuteva praetorskeacuteho

tedy situaci analogickou ke vztahu civilniacuteho tedy kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva a

naproti němu praetorskeacuteho neboli bonitaacuterniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva290

Jak je patrneacute co se dotyacuteče vydrženiacute služebnosti je v celeacute oblasti velkeacute množstviacute

otaacutezek a ke každeacute z nich ještě většiacute množstviacute odpovědiacute a naacutezorů Jak bylo vyacuteše

avizovaacuteno na tomto miacutestě je možno zmiacutenit pouze zaacutekladniacute myšlenkoveacute proudy a

zaacutekladniacute otaacutezky a naacutezory ktereacute se k uvedeneacutemu teacutematu vaacutežiacute a to předevšiacutem proto že

jinak by bylo možno samotneacutemu vydrženiacute věnovat takovyacute prostor kteryacute by byl ve zcela

naprosteacutem nepoměru vůči ostatniacutem či snad by bylo možno věnovat vydrženiacute

služebnosti celyacute obdobnyacute text

V 3124ADJUDIKACESLUŽEBNOSTI

Dalšiacutem a to jistě do dnešniacutech dob živyacutem způsobem zřiacutezeniacute služebnosti je poteacute

jejiacute přisouzeniacute neboli adjudikace Jednaacute se svyacutem způsobem o poměrně razantniacute zaacutesah

veřejneacute sfeacutery tedy soudu do sfeacutery soukromeacute a soukromeacuteho praacuteva avšak v řiacutemskeacutem

pojetiacute a s limity ktereacute byly v řiacutemskeacutem praacutevu na toto pojetiacute navaacutezaacuteny neniacute možno vidět

možnost zřiacutezeniacute služebnosti soudniacutem rozhodnutiacutem jako zaacutesah moci veřejneacute do sfeacutery

typicky soukromopraacutevniacute

V přiacutepadě řiacutemskeacuteho praacuteva je připuštěna možnost zřiacutezeniacute služebnosti tedy

poměrně vzaacutecneacuteho typu soudniacuteho rozhodnutiacute kdy toto maacute uacutečinky nikoliv deklaratorniacute

ale naopak konstitutivniacute tedy kdy dochaacuteziacute na zaacutekladě tohoto rozhodnutiacute nikoliv

k potvrzeniacute předchoziacuteho (tedy ve smyslu řiacutemskeacuteho procesu toho co se stalo předmětem

nutneacute novace v raacutemci litiskontestace) ale k založeniacute zcela novyacutech praacutevniacutech vztahů

Takovaacuteto situace zpravidla nastaacutevaacute v přiacutepadě děliacuteciacutech sporů tedy tehdy kdy dochaacuteziacute

290 Viz P Voci op cit str 204 E Volterra op cit str 439 et al V Scialoja Teorie 1 op cit

str 248 et al B Biondi Istituzioni op cit str 276 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 438 et al L Heyrovskyacute op cit str 398 et al

171

k děleniacute určiteacuteho majetku na zaacutekladě iudicii divisorii291 V souvislosti se služebnostmi

vznikaacute tento druh řiacutezeniacute na zaacutekladě actionis communi dividundo292 a familiae

erciscundae293 v kteryacutechžto řiacutezeniacutech sporujiacuteciacute se strany se dostaacutevajiacute zaacuteroveň do

postaveniacute žalujiacuteciacute osoby ale takeacute do postaveniacute osoby žalovaneacute294 Takovyacuteto vzaacutejemnyacute

vztah stran v raacutemci procesu mimo jineacute poskytuje mnohem většiacute prostor soudci kteryacute se

diacuteky tomuto může volněji pohybovat při hledaacuteniacute co nejoptimaacutelnějšiacuteho řešeniacute celeacute

situace kdy musiacute mezi viacutecero osob rozdělit původniacute majetek Praacutevě služebnosti pak

mohou byacutet viacutece než viacutetanyacutem pomocniacutekem neboť mohou umožnit soudci rozděleniacute

pozemkoveacuteho majetku kteryacute svyacutem původniacutem uacutečelem tvořil hospodaacuteřskou jednotu aniž

by tiacutem nutně narušil chod a hospodaacuteřskou prosperitu a užitečnost jednotlivyacutech nově

vytvořenyacutech pozemkovyacutech čaacutestiacute Praacutevě v přiacutepadě takovyacutechto sporů bylo soudci

umožněno aby adjudikaciacute v raacutemci sveacuteho rozhodnutiacute zřiacutedil služebnosti mezi

jednotlivyacutemi rozdělovanyacutemi pozemky Tyto služebnosti pak vznikajiacute přiacutemo důsledkem

soudniacuteho rozhodnutiacute a neniacute již potřeba žaacutednyacutech dalšiacutech konstitutivniacutech jednaacuteniacute

Jistou pochybnost může v raacutemci adjudikace služebnosti vyvolat konstatovaacuteniacute že

bdquoper sententiam non debet servitus constitui sed quae est declararildquo295 avšak tato

formulace neniacute podle všeho původniacute a jejiacute původniacute vyacuteznam byl odlišnyacute296 Naproti tomu

jsou poměrně jednoznačneacute fragmenty ktereacute možnost adjudikace potvrzujiacute a to jak

tehdy bdquosi regionibus fundum non vectigalem divisum duobus adiudicaverit posse quasi

291 V těchto řiacutezeniacutech dochaacuteziacute k děleniacute věci či praacuteva a postaveniacute stran je takoveacute jako by každaacute ze

stran byla zaacuteroveň žalovanou i žalobcovou Viz M Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht Muumlnchen C H Beck 1966 str 265 et al

292 Viz pouze pro zaacutekladniacute poznaacuteniacute actionis communi dividundo F del Giudice op cit str 23 M Bartošek op cit str 73 a 74

293 Viz pouze pro zaacutekladniacute poznaacuteniacute actionis familiae erciscundae F del Giudice op cit str 27 M Bartošek op cit str 76

294 Viz lit cit sub 291 295 Dig 8584 (Ulp lib 17 ad ed) Et si quidem is optinuerit qui servitutem sibi defendit non

debet ei servitus cedi sive recte pronuntiatum est quia habet sive perperam quia per sententiam non debet servitus constitui sed quae est declarari plane si non utendo amisit dolo malo domini aedium post litem contestatam restitui ei oportet quemadmodum placet in domino aedium (I jestliže zviacutetěziacute ten kdo braacutenil sobě služebnost nemusiacute se jemu služebnost převeacutest ať již je spraacutevně vyhlaacutešeno neboť ji maacute ať již vadně neboť rozhodnutiacutem nelze zřiacutedit služebnost ale toliko lze ji potvrdit Praacutevě tak i neužiacutevaacuteniacutem kvůli zleacutemu uacutemyslu vlastniacuteka domu zanikne po litiskontestaci mu naacuteležiacute obnoveniacute jako je tomu v přiacutepadě vlastnictviacute domu)

296 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 105 G Segregrave La clausola restitutoria nelle azioni bdquode servitutibusldquo e le formule delle azioni relative alla bdquoservitus oneris ferendildquo Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 41 1933 str 27 pozn 2

172

in duobus fundis servitutem imponereldquo297 tedy v přiacutepadě že dochaacuteziacute k řiacutezeniacute na zaacutekladě

actionis communi dividundo tak i v přiacutepadě řiacutezeniacute o rozděleniacute dědictviacute tedy řiacutezeniacute na

zaacutekladě actionis communi dividundo298 Při rozdělovaacuteniacute buď společneacuteho majetku či

společneacuteho dědictviacute nutně dochaacuteziacute v některyacutech přiacutepadech k omezeniacute a uzavřeniacute určityacutech

čaacutestiacute pozemku buď od přiacutestupu k veřejneacute cestě či k vodě nebo světlu V takoveacuteto situaci

pak je praacutevě soudci umožněno ba dokonce je to jakousi imanentniacute součaacutestiacute sporů ktereacute

znějiacute na rozděleniacute vytvořit vedle reaacutelnyacutech čaacutestiacute věciacute takeacute dalšiacute věcnaacute praacuteva kteraacute

vyrovnajiacute vzaacutejemneacute faktickeacute rozpory a nerovnosti mezi reaacutelně rozdělenyacutemi pozemky299

V souvislosti s adjudikaciacute je však nutno zmiacutenit ještě dalšiacute nikoliv nepodstatnyacute

aspekt kteryacute se do oblasti služebnostiacute promiacutetaacute praacutevě prostřednictviacutem tohoto způsobu

zřiacutezeniacute služebnosti Jednaacute se o rozděleniacute charakteru procesu v době klasickeacute a to o

rozděleniacute ktereacute vlastně vzchaacuteziacute i ze zaacutekladniacuteho rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva mezi praacutevo

civilniacute ve smyslu užšiacutem a naproti tomu praacutevo praetorskeacute Je možno se setkat

s vyjaacutedřeniacutem že toliko iudicio legitimo je možno zřiacutedit ususfruktus300 přičemž neniacute

297 Dig 10371 (Ulp lib 20 ad ed) Neratius scribit arbitrum si regionibus fundum non

vectigalem divisum duobus adiudicaverit posse quasi in duobus fundis servitutem imponere (Neratius napsal Rozhodce jestliže pozemek mimo povinnost vektigalu přiacutemo rozdělenyacute byl přisouzen dvěma může jakoby ke dvěma pozemkům zřiacutedit služebnost)

298 Viz Dig 10318 (Iav lib 2 epist) Ut fundus hereditarius fundo non hereditario serviat arbiter disponere non potest quia ultra id quod in iudicium deductum est excedere potestas iudicis non potest (Rozhodce nemůže stanovit aby jeden dědickyacute pozemek sloužil pozemku nedědickeacutemu neboť nad to co je určeno do sporu neniacute možno vykonaacutevat soudcovskou moc) Zřejmě takeacute i Dig 102223 (Ulp lib 19 ad ed) Sed etiam cum adiudicat poterit imponere aliquam servitutem ut alium alii servum faciat ex is ^iis^ quos adiudicat sed si pure alii adiudicaverit fundum alium adiudicando amplius servitutem imponere non poterit (Ale takeacute při přisouzeniacute mohl by vložit nějakou služebnost tak aby jeden onomu byl služebnyacutem a to z těch ktereacute přisoudil Ale jestliže jednomu by byl přisouzen čistě pozemek onomu neniacute možno zřiacutedit viacutece služebnost)

299 Pro srovnaacuteniacute kupřiacutekladu Dig 83233 (Paul lib 15 ad sab) Quaecumque servitus fundo debetur omnibus eius partibus debetur et ideo quamvis particulatim venierit omnes partes servitus sequitur et ita ut singuli recte agant ius sibi esse eundi si tamen fundus cui servitus debetur certis regionibus inter plures dominos divisus est quamvis omnibus partibus servitus debeatur tamen opus est ut hi qui non proximas partes servienti fundo habebunt transitum per reliquas partes fundi divisi iure habeant aut si proximi patiantur transeant (K jakeacutekoliv služebnosti je pozemek povinen každaacute jeho čaacutest je povinna a proto jestliže by čaacutest byla prodaacutena služebnost sleduje všechny čaacutesti a tak že jednotliviacute přiacutemo žalujiacute že jim praacutevo naacuteležiacute Jestliže pozemek ktereacutemu je povinna služebnost je rozdělen mezi viacutecero vlastniacuteků určityacutemi hranicemi pak každeacute čaacutesti je povinna služebnost nicmeacuteně je zapotřebiacute aby ti kdo by neměli čaacutesti bliacutezkeacute služebneacutemu pozemku měli praacutevo průchodu přes zbyleacute čaacutesti rozděleneacuteho pozemku nebo ať bližšiacute strpiacute aby prochaacutezeli) K tomuto fragmentu je zapotřebiacute dodat že pravděpodobně zde došlo k interpolaci a původniacute zněniacute bdquotransitumhellip adiudicatione habeantldquo bylo upraveno do vyacuteše uvedeneacute podoby Viz S Solazzi Requisiti op cit str 106

300 Fr vat 47a (Paul lib I Manualium) Potest constitui et familiae erciscundae vel communi dividundo iudicio legitimo In re nec mancipi per traditionem deduci usus fructus non potest nec in homine si peregrino tradatur civili enim actione constitui potest non traditione quae iuris gentium est (Překlad viz sub 268)

173

nemožneacute takovouto skutečnost pak vztaacutehnout i na služebnosti ktereacute samy často byacutevajiacute

v obdobnyacutech otaacutezkaacutech ještě viacutece rigidniacute nežli požiacutevaciacute praacutevo Na zaacutekladě vyacuteše

uvedeneacuteho by bylo možno se domniacutevat že adjudikace služebnosti je možnaacute toliko

tehdy kdy řiacutezeniacute je iudicium legitimum nikoliv však tehdy kdy se jednaacute o iudicium

quae imperio continetur301 K samotneacutemu ususfruktu je pak možnost zřiacutezeniacute pomociacute

adjudikace potvrzena v justiniaacutenskyacutech Digestech avšak nikoliv bez specifikace zdali

musiacute se jednat o iudicium legitimum či nikoliv302 Zatiacutemco na jedneacute straně je možno se

setkat s plnyacutem souhlasem s omezeniacutem adjudikace pouze na iudicia legitima303 jinde je

naproti tomu možno potkat se k daneacute otaacutezce a k daneacute limitaci se spiacuteše odmiacutetavyacutem

postojem304 Je však v daneacute souvislosti možno uvažovat i nad otaacutezkou jakyacutem způsobem

vyacuteše uvedeneacute odpovědi ovlivniacute fakt že je všeobecně přijiacutemaacuteno omezeniacute podle něhož

v raacutemci řiacutemskeacuteho praacuteva je možno zřiacutedit služebnost toliko v přiacutepadě děliacuteciacutech žalob tedy

toliko v přiacutepadě řiacutezeniacute na zaacutekladě actione communi dividundo nebo actione familiae

erciscundae Jinak řečeno je možno se ptaacutet zdali takoveacuteto žaloby vůbec mohly byacutet

v době klasickeacute realizovaacuteny jinou formou nežli za pomoci iudicia legitima Je spiacuteše

možno se domniacutevat že tomu tak mohlo byacutet avšak spiacuteše ve formě funkčniacute kdy musely

existovat nutně funkčně obdobneacute žaloby jako vyacuteše uvedeneacute avšak je otaacutezkou zdali

takovaacuteto skutečnost znamenaacute možnost označit řiacutezeniacute založeneacute na jedneacute z uvedenyacutech

žalob v některeacutem přiacutepadě za iudicium quae imperio continetur Jako přiacuteklad mohou

sloužit různeacute hypotetickeacute situace kdy dochaacuteziacute kupřiacutekladu k děleniacute majetku či pozemku

kteryacute je ve spoluvlastnictviacute avšak nikoliv kviritskeacutem ale pouze bonitaacuterniacutem V takoveacutem

přiacutepadě by jistě věc byla řešena za pomociacute iudicia quae imperio continetur avšak je

otaacutezkou zdali by k tomuto bylo využito kupřiacutekladu actione communi dividundo (byť

301 K tomu bliacuteže viz Gaius Institutiones 4 104 Legitima sunt iudicia quae in urbe Roma vel

intra primum urbis Romae miliarium inter omnes cives Romanos sub uno iudice accipiuntur eaque e lege Iulia iudiciaria nisi in anno et sex mensibus iudicata fuerint expirant et hoc est quod vulgo dicitur e lege Iulia litem anno et sex mensibus mori (Legitimniacute jsou ty procesy ktereacute se pouze pro řiacutemskeacute občany odbyacutevajiacute za přiacutetomnosti jedineacuteho soudce ve městě Řiacutemě či do vzdaacutelenosti prvniacuteho milniacuteku od města Řiacutema A tyto (procesy) nebudou-li rozsouzeny do jednoho roku a šesti měsiacuteců berou podle Juliova soudniacuteho zaacutekona (lex Iulia iudiciaria) zasveacute Proto se takeacute běžně řiacutekaacute že podle Juliova zaacutekona spor po roce a šesti měsiacuteciacutech bdquoodumiacuteraacuteldquo)

302 Viz Dig 7161 (Gai lib 7 ad ed provinc) Constituitur adhuc usus fructus et in iudicio familiae herciscundae et communi dividundo si iudex alii proprietatem adiudicaverit alii usum fructum (Ususfruktus se zřizuje takeacute v řiacutezeniacute na rozděleniacute dědictviacute a na rozděleniacute spoluvlastnictviacute kdy soudce jednomu přisoudiacute vlastnictviacute onomu ususfruktus) Nutno ovšem k uvedeneacutemu fragmentu zdůraznit že tento pochaacuteziacute komentaacuteře k provinčniacutemu ediktu

303 Viz kupřiacutekladu B Biondi La categoria op cit str 216 304 Viz kupřiacutekladu S Solazzi Requisiti op cit str 106 pozn 63

174

třeba i utilis) a předevšiacutem zdali by v raacutemci takoveacutehoto řiacutezeniacute bylo možno zřiacutedit

adjudikaciacute služebnost Pokud by tato možnost nebyla pak by bylo možno praacutevě pod

přiacutekladem uvedeneacute situace vidět zdůvodněniacute proč se vyacuteše uvedenyacute fragment opiacuteraacute

toliko o iudicium legitimum

V raacutemci adjudikace služebnosti je však nutno a vhodno zmiacutenit ještě jeden

naacuteslednyacute institut či snad situaci kdy služebnost minimaacutelně po formaacutelniacute straacutence vznikaacute

soudniacutem rozhodnutiacutem Digesta justiniaacutenskaacute znajiacute situaci kdy může byacutet v raacutemci zřiacutezeniacute

věna daacuten do takoveacutehoto majetku pozemek kteryacute je ovšem zatiacutežen služebnostiacute ve

prospěch budouciacuteho manžela či ve prospěch jeho pozemku Jestliže tedy dojde

k realizaci sňatku pak přechaacuteziacute takovyacuteto majetek do vlastnictviacute manžela a tedy zcela

přirozeně ve shodě s nepřekročitelnou zaacutesadou řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute že nulli res

sua servit305 v okamžiku nabytiacute služebnosti manželem tato zanikaacute confusionem306

Pokud však časem se uvedeneacute manželstviacute neukaacuteže jako trvanliveacute a dojde k jeho zaacuteniku

spojeneacutemu s restituciacute věna a jeho navraacuteceniacutem pak je v takoveacutem přiacutepadě soudci kteryacute

bude o uvedeneacute věci rozhodovat dovoleno aby svyacutem rozhodnutiacutem takeacute konstituoval

novou služebnost Nastaacutevaacute tedy dalšiacute přiacutepad kdy zcela mimo děliacuteciacute spory dochaacuteziacute ke

zřiacutezeniacute služebnosti či snad spiacuteše jejiacute obnoveniacute avšak nikoliv obnoveniacute s fikciacute

pokračovaacuteniacute s fikciacute kontinuity ale s vědomiacutem přerušeniacute původniacute služebnosti a instituce

služebnosti noveacute307

305 Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure servitutis neque

facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat ( nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Překlad viz sub 43)

306 Viz Dig 23571 (Iul lib 16 Dig) Sed cum uxor fundum cui praedia viri servitutem debebant in dotem dat fundus ad maritum pervenit amissa servitute et ideo non potest videri per maritum ius fundi deterius factum quid ergo est officio de dote iudicantis continebitur ut redintegrata servitute iubeat fundum mulieri vel heredi eius reddi (Ale jestliže manželka pozemek kteryacute je povinen mužovu pozemku služebnostiacute daacute do věna pozemek přejde na manžela a zanikne tiacutem služebnost a tak neniacute možno vidět že by skrze manželovo praacutevo bylo pozemku uškozeno Co tedy je s tiacutem možno činit Pravomoc při soudnictviacute o věnu zahrnuje aby znovu zřiacutezenaacute služebnost připadla na vraacutecenyacute manželčin pozemek či pozemek jejiacutech dědiců)

307 K tomuto viz S Solazzi Requisiti op cit str 107

175

V 32 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI V KLASICKEacute DOBĚ NA PROVINČNIacuteM POZEMKU

Jak již bylo vyacuteše několikraacutete připomenuto mezi pozemky panujiacute značneacute praacutevniacute

rozdiacutely a jedem z nejpodstatnějšiacutech rozdiacutelů prameniacute z jejich polohy tedy z odpovědi na

otaacutezku zdali ten či onen pozemek nachaacuteziacute se na půdě italskeacute či naopak na půdě

provinčniacute Na počaacutetku vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva i služebnostiacute nebyla tato otaacutezka nijak

relevantniacute Tehdy kdy se řiacutemskyacute staacutet nachaacutezel toliko v bliacutezkeacutem či nepatrně

vzdaacutelenějšiacutem okoliacute Řiacutema tehdy nebylo uvedeneacuteho rozděleniacute zapotřebiacute Jakmile ovšem

došlo k uacutezemniacutemu rozmachu staacutetu mimo italskeacute uacutezemiacute uvedenaacute otaacutezka začala byacutet

aktivniacute a rozhodujiacuteciacute V klasickeacute době jiacutež je nyniacute věnovaacuten prostor tehdy již uacutezemiacute

Řiacutema sahalo dalece za italskeacute uacutezemiacute a je snad možno řiacuteci že provinčniacute pozemky svoji

rozlohou zřejmě převyšovaly pozemky italskeacute Praacutevniacute uacuteprava provinčniacute půdy se tedy

staacutevaacute nikoliv nevyacuteznamnou a okrajovou otaacutezkou a musiacute představovat funkčniacute a ucelenyacute

systeacutem pravidel jimiž se mohou vztahy v natolik rozsaacutehleacutem prostoru řiacutedit

V praacutevniacute uacutepravě provinčniacute půdy neniacute možno nevidět vliv předevšiacutem praacuteva

praetorskeacuteho dost možnaacute i praacuteva cizineckeacuteho kdy obě tyto větve řiacutemskeacuteho praacuteva

pospolu postupujiacute předevšiacutem jako určiteacute protiklady vůči stareacutemu a do značneacute miacutery

formaacutelniacutemu a rigidniacutemu praacutevu civilniacutemu ktereacute tak velice vyacuterazně ovlivňuje praacutevniacute

režim půdy italskeacute Praacutevniacute režim provinčniacute půdy je ve sveacute podstatě mnohem meacuteně

formaacutelniacute a viacutece odpoviacutedaacute skutečnosti že bude aplikovaacuten pospolu v různyacutech čaacutestech

země s různou praacutevniacute ale i nepraacutevniacute tradiciacute

Vyacuteše již takeacute bylo uvedeno několikero specifik ktereacute se na praacutevniacute režim

provinčniacute půdy vaacutežiacute Předevšiacutem to je absence jejiacuteho soukromeacuteho vlastnictviacute ve

formaacutelniacutem smyslu slova Provinčniacute pozemek zůstaacutevaacute v do značneacute miacutery staacuteleacutem

vlastnictviacute staacutetu Vzhledem k tomu že ovšem to neniacute staacutet kdo na takovyacutechto pozemciacutech

pracuje a kdo jich využiacutevaacute majiacute nepopiratelnyacute vztah k těmto pozemkům i soukromeacute

osoby a to analogicky k vlastnickeacutemu praacutevu jak jej je možno znaacutet v praacutevniacutem režimu

pozemků italskyacutech V raacutemci praacutevniacutech vztahů je na tomto miacutestě si možno představit

jakyacutesi trojuacutehelniacutek kdy oněmi vrcholy jsou na jedneacute straně řiacutemskyacute staacutet na straně druheacute

soukromaacute osoba a konečně na straně třetiacute samotnyacute provinčniacute pozemek Onen element

oproti pozemku italskeacutemu naviacutec tedy řiacutemskyacute staacutet z uvedeneacute konstelace profituje

předevšiacutem na zaacutekladě možnosti uklaacutedat určiteacute daacutevky za využiacutevaacuteniacute pozemku tedy

176

fakticky pozemkoveacute daně a podobneacute poplatky308 Vztah mezi soukromou osobou a

provinčniacutem pozemkem pak je možno označit jako tzv provinčniacute vlastnictviacute neboť byť

se pojmově o vlastnickeacute praacutevo jako takoveacute nejednaacute přesto však je tomuto po sveacute

funkčniacute straacutence nejbliacuteže neboť takovyacuteto provinčniacute vlastniacutek je držitelem všeobecneacute moci

nad věciacute nad provinčniacutem pozemkem a to pouze s nutnostiacute platit přiacuteslušnou daň Praacutevniacute

vztah mezi provinčniacutem pozemkem a soukromou osobou byacutevaacute nazyacutevaacuten possessio ac

usufructus kdy tento pojem se snažiacute svyacutem obsahem vyjaacutedřit ta nejtypičtějšiacute opraacutevněniacute

kteraacute jsou s vlastnictviacutem a to včetně vlastnictviacute provinčniacuteho spojena309 Jestliže tedy

vyacuteše je možno činit jakyacutech vztahů mezi vlastnickyacutem praacutevem k pozemku italskeacutemu a

služebnostiacute tak podobně je možno vložit podobneacute vztahy mezi vlastnickeacute praacutevo

provinčniacute tedy mezi possessionis ac usufructus a služebnosti na těchto pozemciacutech a to

i přes to že se ve formaacutelniacutem smyslu slova o vlastnickeacute praacutevo nejednaacute

Stejně tak jako neniacute možno ustavit na provinčniacutem pozemku vlastnickeacute praacutevo

v klasickeacutem smyslu slova neniacute možno použiacutet ani jakyacutechkoliv typicky civilniacutech a

typicky pro italskeacute pozemky určenyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute tiacutemto je nutno miacutet na mysli

předevšiacutem jak mancipaci kteraacute je vlastniacute praacutevu civilniacutemu a neniacute ji možno pro provinčniacute

pozemky vůbec použiacutet nejinak je tomu ovšem i v přiacutepadě in iure cesse kteraacute takteacutež

může miacutet za hmotnyacute předmět toliko pozemky italskeacute totiž takoveacute ktereacute jsou věcmi

mancipačniacutemi310 Jestliže tedy v přiacutepadě italskyacutech pozemků bylo možno užiacutevat pro

zřiacutezeniacute služebnosti obecně in iure cesse ve specifickyacutech přiacutepadech polniacutech služebnostiacute

takeacute mancipace pak ovšem ani jeden z vyacuteše uvedenyacutech přiacutepadů neniacute možno vztaacutehnout

na pozemky provinčniacute ktereacute musejiacute znaacutet sveacute vlastniacute a specifickeacute způsoby zřiacutezeniacute

služebnosti Nikoliv nepodobně je tomu pak i ve všech dalšiacutech způsobech zřiacutezeniacute

služebnosti jak o nich bylo hovořeno vyacuteše v souvislosti s pozemky italskyacutemi kdy je

308 Viz F del Giudice op cit str 50 ndash 51 ale takeacute kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni op cit str

217 309 Viz E Volterra op cit str 433 et al E Cuq op cit str 307 M Kaser Das roumlmische

Privatrecht op cit str 402 et al včetně literatury tam uvedeneacute 310 Viz k tomuto kupřiacutekladu pro srovnaacuteniacute Gaius Institutiones 2 27 Praeterea admonendi

sumus quod veteres dicebant soli Italici nexum esse provincialis soli nexum non esse hanc habere significationem solum Italicum mancipi esse provinciale nec mancipi esse aliter enim veteri lingua actus vocatur et quod illis nexus idem nobis est mancipatio (Naacutesledně mějme na paměti že stařiacute řiacutekali že italskaacute půda je pod kviritskou mociacute provinčniacute půda pod kviritskou mociacute neniacute pročež je znameniacutem že půda italskaacute je mancipačniacute provinčniacute je nemancipačniacute Odlišně proto se jazykem staryacutem nazyacutevaacute co jim kviritskaacute moc toteacutež naacutem je mancipace Překlad autora neboť v obvykle citovaneacutem překladu tato pasaacutež neniacute rekonstruovaacutena)

177

možno a nutno rozlišovat zdali vydržovanaacute služebnost je vaacutezaacutena na pozemek italskyacute či

naopak za pozemek provinčniacute

V 321 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM POZEMKU DOHODAMI A

STIPULACEMI

Obdobně jako tomu byacutevalo v přiacutepadech služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech tak

i na pozemciacutech provinčniacutech mnohaacute z těchto praacutev jsou zřizovaacutena zcela na zaacutekladě shody

a volniacutech jednaacuteniacute obou vlastniacuteků pozemků tedy jak vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho tak

vlastniacuteka pozemku provinčniacuteho Zatiacutemco v přiacutepadě praacuteva civilniacuteho bylo pro tato praacutevniacute

jednaacuteniacute využiacutevaacuteno předevšiacutem in iure cesse a čaacutestečně mancipace na pozemciacutech

provinčniacutech nelze uvažovat ani o jednom z vyacuteše uvedenyacutech způsobů V raacutemci

provinčniacutech pozemků a jejich praacutevniacuteho režimu se tedy vytvaacuteřiacute paralelniacute systeacutem kteryacute

upravuje a formuje způsob zřiacutezeniacute služebnosti mezi provinčniacutemi pozemky Z Gaiovyacutech

slov poměrně jednoznačně vyplyacutevaacute že ve stejneacute uacuteloze v jakeacute jsou mancipace a in iure

cesse v přiacutepadě italskyacutech pozemků na miacutestě pozemků provinčniacutech stojiacute pak zřiacutezeniacute

služebnosti pactionibus et stipulationibus311

Pokud se pohleacutedne na vyacuteše uvedenou formulaci Gaiovu pak neniacute možno se

ubraacutenit mnohyacutem otaacutezkaacutem Zřejmě tou nejčelnějšiacute bude jistaacute pochybnost o skutečnyacutech

uacutečinciacutech takoveacutehoto zřiacutezeniacute Jestliže je služebnost jako takovaacute praacutevem věcnyacutem

s věcněpraacutevniacutemi důsledky pak neniacute jistě nepodivneacute že by měla byacutet zřizovaacutena na

pozemciacutech provinčniacutech takovyacutemi jednaacuteniacutemi kteraacute jsou ovšem typicky nikoliv

věcněpraacutevniacute ale naopak pochaacutezejiacute z oblasti praacuteva obligačniacuteho Jak pactum312 tak ale i

311 Gaius Institutiones 2 31 Sed haec scilicet in Italicis praediis ita sunt quia et ipsa praedia

mancipationem et in iure cessionem recipiunt alioquin i provincialibus praediis sive quis usumfructum sive ius eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi aedes aut non tollendi ne luminibus vicini officiatur ceteraque similia iura constituere velit pactionibus et stipulationibus id efficere potest quia ne ipsa quidem praedia mancipationem aut in iure cessionem recipiunt (Toto ale samozřejmě platiacute jen pro pozemky italskeacute protože jen tyto pozemky jsou způsobileacute k mancipaci a injurecessi Jinak je tomu s pozemky provinčniacutemi chce-li totiž na nich zřiacutedit praacutevo požiacutevaciacute ususfruktus anebo praacutevo přechodu průhonu či vody anebo praacutevo stavět budovu nad určitou vyacuteši či povinnost nestavět vyacuteše aby se sousedovi nebraacutenilo v přiacutestupu světla a ostatniacute praacuteva podobnaacute může toho dosaacutehnout prostyacutemi uacutemluvami a stipulacemi protože samy tyto pozemky k mancipaci nebo injurecessi způsobileacute nejsou)

312 Viz kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni op cit str 361 et al P Voci op cit str 320 et al G Grosso Lrsquoefficacia dei patti nei bdquobonae fideis iudicialdquo Torino LrsquoIstituto Giuridico 1928 a Urbino

178

stipulace a jejiacute faktickyacute předchůdce v oblasti obligačniacute tedy sponse313 představujiacute jedny

z typickyacutech praacutevniacutech institutů obligačniacuteho praacuteva a to v přiacutepadě stipulace dokonce i

praacuteva naacuterodů314 Pokud by tedy byl i nadaacutele držen jejich ryze obligačniacute charakter pak

by jistě takeacute naacutesledky takovyacutechto praacutevniacutech jednaacuteniacute nebyly věcněpraacutevniacute ale naopak

pouze obligačniacute a tedy by po jednaacuteniacute předsevzateacutem Gaiem musel naacutesledovat dalšiacute

okamžik dalšiacute praacutevniacute jednaacuteniacute ktereacute by na zaacutekladě uvedenyacutech obligaciacute zřiacutedilo věcneacute

praacutevo jako je tomu kupřiacutekladu ve vztahu mezi koupiacute a převodem vlastnickeacuteho praacuteva O

žaacutedneacutem takoveacutemto dalšiacutem jednaacuteniacute však Gaius nehovořiacute

Druhyacute možnyacute probleacutem je pak v samotneacute formulaci pactionibus et

stipulationibus neboť toto nejenže dovoluje ale snad přiacutemo nabiacuteziacute otaacutezku zdali tedy je

nutno obou či dostačuje jedno z uvedenyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute potažmo zdali je nutno

uvedeneacute pořadiacute což mimo jineacute znamenaacute že pactum neniacute viacutece nežli podmiacutenkou či snad

do jisteacute miacutery causou a samotnaacute služebnost by byla zřiacutezena stipulatione nebo konečně

zdali je služebnost zřiacutezena tehdy kdy jsou naplněny obě podmiacutenky a obě praacutevniacute

jednaacuteniacute nezaacutevisle na jejich pořadiacute

Universitagrave degli studi 1928 A Guarino op cit str 940 et al F del Giudice op cit str 381 heslo ldquopactumrdquo S di Marzo op cit str 389 et al P Bonfante Istituzioni op cit str 489 et al L Heyrovskyacute op cit str 749 et al

313 Viz kupřiacutekladu B Biondi op cit str 439 P Voci op cit str 306 a 348 F Pastori Osservazioni intorno alla sponsio Studia et documenta historiae et iuris 13-14 1947-1948 str 217 et al A Guarino op cit str 831 et al F del Giudice op cit str 480 heslo bdquosponsioldquo L Heyrovskyacute op cit str 637 S di Marzo op cit str 360 P Bonfante Istituzioni op cit str 447

314 Viz Gaius Institutiones 3 93 Sed haec quidem verborum obligatio DARI SPONDES SPONDEO propria civium Romanorum est ceterae vero iuris gentium sunt itaque inter omnes homines sive cives Romanos sive peregrinos valent et quamvis ad Graecam vocem expressae fuerint velut hoc modo δώσεις δώσω ὁμολογεῖς ὁμολογῶ πίστει κελεύεις πίστει κελεύω ποιήσεις ποιήσω etiam hae tamen inter cives Romanos valent si modo Graeci sermonis intellectum habeant et e contrario quamvis Latine enuntientur tamen etiam inter peregrinos valent si modo Latini sermonis intellectum habeant at illa verborum obligatio DARI SPONDES SPONDEO adeo propria civium Romanorum est ut ne quidem in Graecum sermonem per interpretationem proprie transferri possit quamvis dicatur a Graeca voce figurata esse (Avšak ta verbaacutelniacute obligace jež vznikaacute proneseniacutem slov SLIBUJEŠ DAacuteT SLIBUJI je vlastniacute pouze občanům řiacutemskyacutem naproti tomu všechny ostatniacute jsou obligacemi bdquopraacuteva naacuterodůldquo a platiacute proto mezi všemi lidmi ať již občany řiacutemskyacutemi nebo cizinci A třeba i byla slova pronesena řecky napřiacuteklad takto DOacuteSEIS DOacuteSOacute HOMOLOGEIS HOMOLOGOacute PISTEI KELEUEIS PISTEI KELEUOacute POIEacuteSEIS POIEacuteSOacute ndash jsou přesto i tyto obligace mezi řiacutemskyacutemi občany platneacute ovšem rozumiacute-li řecky A naopak třeba i byla slova vyslovena latinsky jsou přesto obligace mezi cizinci platneacute ovšem rozumiacute-li latinsky Naproti tomu ona verbaacutelniacute obligace SLIBUJEŠ DAacuteT SLIBUJI je občanům řiacutemskyacutem vlastniacute do teacute miacutery že do řečtiny vlastně ani přeložena byacutet nemůže ač pryacute byla z řeckeacuteho termiacutenu vytvořena)

179

V 3211VĚCNĚPRAacuteVNIacuteOBSAHDANYacuteCHPRAacuteVNIacuteCHJEDNAacuteNIacute

Jak bylo vyacuteše uvedeno jednou z podstatnyacutech otaacutezek ohledně zřiacutezeniacute služebnosti

na provinčniacutem pozemku pactionibus et stipulationibus je otaacutezka po charakteru

respektive naacutesledciacutech daneacuteho či danyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute tedy zdali je naacutesledkem

skutečně samotnyacute vznik věcneacuteho praacuteva Možno dokonce pochybovat zdali je možno

samotnou služebnost na provinčniacutem pozemku považovat za věcneacute praacutevo a to včetně

všech jeho charakteristik a důsledků Takoveacuteto pochybnosti však nejsou do značneacute miacutery

opodstatněneacute Lze se setkat jednak s fragmenty ktereacute svyacutem obsahem ne snad přiacutemo

vyacuteslovně ale přesto poměrně jasně svědčiacute o věcněpraacutevniacutem charakteru služebnostiacute na

provinčniacute půdě315 Nikoliv nepodobně jak pak možno činit zaacutevěry takeacute z formulace

Gaiovy kdy tento uvaacutediacute jak vyacuteše bylo již uvedeno že bdquopactionibus et stipulationibus id

efficere potestldquo316 Takovaacuteto formulace pak naznačuje rovněž věcněpraacutevniacute naacutesledky

daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute317 Pokud se porovnaacute formulace Gaiova že toto id efficere

potest pak za tiacutemto je možno vidět skutečně věcněpraacutevniacutech naacutesledků a to kupřiacutekladu

v porovnaacuteniacute s jinyacutemi formulacemi ktereacute jsou směřovaacuteny za vznikem obligačniacuteho

praacutevniacuteho vztahu kdy ovšem je již užito odlišneacute formulace a sice ut efficere jak svědčiacute

kupřiacutekladu Gaiova formulace kdy uvaacutediacute že bdquoopus est ut iubente me tu ab eo stipuleris

quae res efficit ut a me liberetur et incipiat tibi tenerildquo318 Skutečnost že tedy v přiacutepadě

zřiacutezeniacute služebnostiacute na provinčniacutem pozemku bylo užito formulace id efficere oproti jinak

315 Viz C 3343 Imperator Alexander Et in provinciali praedio constitui servitus aquaeductus

vel aliae servitutes possunt si ea praecesserint quae servitutem constituunt tueri enim placita inter contrahentes debent quare non ignorabis si priores possessores aquam duci per praedia prohibere iure non potuerunt cum eodem onere perferendae servitutis transire ad emptores eadem praedia posse ant a ricanae (Takeacute k provinčniacutem pozemkům je možno zřiacutedit služebnost vodovodu nebo jineacute jestliže to jich předchaacuteziacute čiacutem služebnosti se ustavujiacute maacute se tedy sledovat to co smluvniacuteky je ciacuteleno Avšak nemaacute byacutet zapomenuto jestliže předchoziacute držiteleacute neměli praacutevo zakaacutezat veacutest vodu přes pozemek neboť s tiacutemto břemenem umožňujiacuteciacutem služebnost maacute přechaacutezet na kupce tento pozemek) lta 223 pp k mai maximo ii et aeliano conssgt

316 Gaius Institutiones 2 31 Cit sub 311 317 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 111 et al 318 Gaius Institutiones 2 38 Obligationes quoquo modo contractae nihil eorum recipiunt nam

quod mihi ab aliquo debetur id si velim tibi deberi nullo eorum modo quibus res corporales ad alium transferuntur id efficere possum sed opus est ut iubente me tu ab eo stipuleris quae res efficit ut a me liberetur et incipiat tibi teneri quae dicitur novatio obligationis (Obligace ať již jakyacutemkoliv způsobem uzavřeneacute nejsou způsobileacute k žaacutedneacute z těchto forem převodu Neboť chci-li aby to co někdo dluhuje mně dluhovat tobě nemohu toho dosaacutehnout žaacutednyacutem ze způsobů kteryacutemi se na druheacuteho převaacutedějiacute věci tělesneacute ale je třeba abys ty na můj přiacutekaz ten dluh od něho stipuloval Čiacutemž se stane že se dlužniacutek ode mne osvobodiacute a začne byacutet zavaacutezaacuten tobě Tomu se řiacutekaacute novace obligace ldquoDluhovat toběldquo je zřejmě tishovaacute chba a maacute byacutet bdquodluhoval toběldquo Pozn autora)

180

časteacute ut efficere319 svědčiacute o spiacuteše věcněpraacutevniacutem obsahu a předevšiacutem dosahu daneacute

formulace Konečně podobneacute naacutesledky je možno odvozovat mimo jineacute i z dalšiacutech

319 Vazba ut efficere je skutečně nikoliv v Gaiovyacutech textech zřiacutedkavyacutem jevem Viz kupřiacutekladu

Gaius Institutiones 1 80 Eadem ratione ex contrario ex Latino et cive Romana sive ex lege Aelia Sentia sive aliter contractum fuerit matrimonium civis Romanus nascitur Fuerunt tamen qui putaverunt ex lege Aelia Sentia contracto matrimonio Latinum nasci quia videtur eo casu per legem Aeliam Sentiam et Iuniam conubium inter eos dari et semper conubium efficit ut qui nascitur patris condicioni accedat aliter vero contracto matrimonio eum qui nascitur iure gentium matris condicionem sequi et ob id esse civem Romanum Sed hoc iure utimur ex senatus consulto quod auctore diuo Hadriano significat ut quoquomodo ex Latino et cive Romana natus civis Romanus nascatur (Z teacutehož důvodu se naproti tomu z Latina a občanky řiacutemskeacute rodiacute občan řiacutemskyacute a to ať již by manželstviacute bylo uzavřeno podle zaacutekona Aelia a Sentia anebo jinak Někteřiacute praacutevniacuteci ovšem usuzovali že bylo-li manželstviacute uzavřeno podle zaacutekona Aelia a Sentia rodiacute se z něho Latinus protože v tom přiacutepadě dostaacutevajiacute pryacute snoubenci podle zaacutekona Aelia a Sentia a podle zaacutekona Iuniova vzaacutejemneacute conubium a conubium vždycky způsobiacute že ten kdo se narodiacute vstupuje do postaveniacute otce Bylo-li však manželstviacute uzavřeno jinak usuzovali že ten kdo se narodiacute naacutesleduje podle bdquopraacuteva naacuterodůldquo postaveniacute matky a je proto občanem řiacutemskyacutem Ale my dnes užiacutevaacuteme to praacutevo jež na zaacutekladě usneseniacute senaacutetu přijateacuteho z podnětu božskeacuteho Hadriana stanoviacute že z Latina a občanky řiacutemskeacute se v každeacutem přiacutepadě rodiacute občan řiacutemskyacute) Nebo Gaius Institutiones 2 254 Sed rursus quia heredes scripti cum aut totam hereditatem aut paene totam plerumque restituere rogabantur adire hereditatem ob nullum aut minimum lucrum recusabant atque ob id extinguebantur fideicommissa postea Pegaso et Pusione consulibus senatus censuit ut ei qui rogatus esset hereditatem restituere proinde liceret quartam partem retinere atque e lege Falcidia in legatis retinendi ius conceditur ex singulis quoque rebus quae per fideicommissum relincuntur eadem retentio permissa est per quod senatus consultum ipse heres onera hereditaria sustinet ille autem qui ex fideicommisso reliquam partem hereditatis recipit legatarii partiarii loco est id est eius legatarii cui pars bonorum legatur quae species legati partitio vocatur quia cum herede legatarius partitur hereditatem unde effectum est ut quae solent stipulationes inter heredem et partiarium legatarium interponi eaedem interponantur inter eum qui ex fideicommissi causa recipit hereditatem et heredem id est ut et lucrum et damnum hereditarium pro rata parte inter eos commune sit (Ale protože zase testamentaacuterniacute dědicoveacute jak přečasto byacutevali testaacutetorem žaacutedaacuteni vydat celou či skoro celou pozůstalost odmiacutetali ndash ježto z toho neměli žaacutednyacute anebo jen nepatrnyacute vlastniacute prospěch ndash pozůstalost přijmout a fideikomisy tak přichaacutezely nazmar rozhodl později za konsulaacutetu Pegasa a Pusiona senaacutet aby tomu kdo byl požaacutedaacuten o vydaacuteniacute pozůstalosti bylo dovoleno nechat si pro sebe jejiacute čtvrtinu praacutevě tak jako se to podle Falcidiova zaacutekona povoluje při odkazech Stejnou čaacutest bylo dovoleno si ponechat i z jednotlivyacutech věciacute jež se jako fideikomis zůstavujiacute Podle tohoto usneseniacute senaacutetu nese pozůstalostniacute břemena dědic saacutem Ten pak kdo přijiacutemaacute zbyacutevajiacuteciacute čaacutest pozůstalosti jako fideikomis maacute postaveniacute bdquopodiacuteloveacuteho odkazovniacutekaldquo to je toho odkazovniacuteka ktereacutemu se odkazuje podiacutel majetku Tento druh odkazu se nazyacutevaacute bdquopodiacutelnictviacuteldquo partitio proto že odkazovniacutek se s dědicem o pozůstalost poděluje Proto takeacute bylo zavedeno že mezi tiacutem kdo přijiacutemaacute pozůstalost z titulu fideikomisu a dědicem se uzaviacuterajiacute stejneacute stipulace jakeacute se obvykle uzaviacuterajiacute mezi dědicem a podiacutelovyacutem odkazovniacutekem to je že jak pozůstalostniacute zisky tak i ztraacutety majiacute podle poměrneacute čaacutesti byacutet pro ně společneacute) Nebo Dig 7521 (Gai lib 7 ad ed provinc) Quo senatus consulto non id effectum est ut pecuniae usus fructus proprie esset (nec enim naturalis ratio auctoritate senatus commutari potuit) sed remedio introducto coepit quasi usus fructus haberi (Překlad viz sub 155) Takeacute Dig 1023 (Gai lib 7 ad ed provinc) Plane ad officium iudicis nonnumquam pertinet ut debita et credita singulis pro solido aliis alia adtribuat quia saepe et solutio et exactio partium non minima incommoda habet nec tamen scilicet haec adtributio illud efficit ut quis solus totum debeat vel totum alicui soli debeatur sed ut sive agendum sit partim suo partim procuratorio nomine agat sive cum eo agatur partim suo partim procuratorio nomine conveniatur nam licet libera potestas esse maneat creditoribus cum singulis experiundi tamen et his libera potestas est suo loco substituendi eos in quos onera actionis officio iudicis translata sunt (Rozhodně k soudniacute pravomoci přiacuteslušiacute aby přiznal dluhy i pohledaacutevky solidaacuterně každeacutemu jednotlivci neboť mnohdy splaceniacute i vymaacutehaacuteniacute čaacutesti spočiacutevaacute v nikoliv maleacutem nepohodliacute Avšak takoveacuteto přiznaacuteniacute nenaacuteležiacute těm přiacutepadům jestliže kdo saacutem dlužiacute celeacute nebo celeacute je někomu jedineacutemu dluženo ale tehdy jestliže se musiacute žalovat čaacutestečně za sebe čaacutestečně z titulu prokury nebo jestliže ten kdo je žalovaacuten je žalovaacuten čaacutestečně za sebe a čaacutestečně z titulu prokury Tedy naacuteležiacute svoboda v tom vyžadovat žalobou od jednotliveacuteho ze všech dlužniacuteků nicmeacuteně tito majiacute volnou

181

fragmentů shromaacutežděnyacutech v Digestech justiniaacutenskyacutech či obecně v celeacutem Corpusu iuris

civilis320

Jestliže tedy maacute zřiacutezeniacute služebnosti věcněpraacutevniacute charakter tedy na zaacutekladě jinak

obligačniacutech jednaacuteniacute jako jsou pactum a stipulace mohou vzniknout věcnaacute praacuteva pak

tato praacuteva je však nutno daacutet do určiteacute konfrontace a konstelace s již vyacuteše vymezenyacutem

institutem provinčniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Nevznikaacute tedy v onom formaacutelniacutem smyslu

slova věcneacute praacutevo k věci ciziacute ktereacute by bylo na uacuterovni věcneacuteho praacuteva ktereacute maacute

k provinčniacutemu pozemku řiacutemskaacute obec tedy staacutet ale vznikaacute věcneacute praacutevo ktereacute je po

formaacutelniacute straacutence na stejneacute uacuterovni jako si stojiacute ono provinčniacute vlastnictviacute V daneacute

souvislosti by tedy jistě nebylo nevhodno hovořit ekvivalentně jako je tomu v přiacutepadě

provinčniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva takeacute o provinčniacutech služebnostech Avšak po obsahoveacute

straacutence je mezi klasickyacutemi služebnostmi a oněmi provinčniacutemi do jisteacute miacutery menšiacute

rozdiacutel nežli mezi kviritskyacutem vlastnictviacutem a vlastnictviacutem provinčniacutem takže by takoveacuteto

striktniacute rozlišovaacuteniacute bylo spiacuteše nadbytečnyacutem

V 3212 UacuteLOHA STIPULACE VRAacuteMCI ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM

POZEMKU

Jak bylo vyacuteše uvedeno zaacutekladniacutem polem působnosti stipulace jsou zaacutevazky

Stipulace je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech zaacutevazků ktereacute řiacutemskeacute praacutevo znaacute a jiacutemž umožňuje

vymaacutehat takovaacute plněniacute kteraacute byla přisliacutebena Je ovšem otaacutezkou jakou uacutelohu hraje

stipulace v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti a proč praacutevě stipulace stala se jedniacutem z těchto

způsobů

možnost na sveacute miacutesto postavit takoveacute na ktereacute je z důvodu pravomociacute soudniacute přesunuto břemeno žaloby) Daacutele viz S Solazzi Usus proprius Studia et documenta historiae et iuris 7 1941 str 408 viz takeacute v tam uvedeneacute poznaacutemce 97

320 Viz kupřiacutekladu takeacute Dig 741pr (Ulp lib 17 ad sab) Non solum usum fructum amitti capitis minutione constat sed et actionem de usu fructu et parvi refert utrum iure sit constitutus usus fructus an vero tuitione praetoris proinde traditus quoque usus fructus item in fundo vectigali vel superficie non iure constitutus capitis minutione amittitur (Nikoliv pouze ususfruktus zanikaacute změnou statusu ale i žaloby z ususfruktu A maacutelo na tom zaacuteležiacute jestli ususfruktus byl ustaven plnyacutem praacutevem nebo skrze ochranu praetora neboť i předanyacute ususfruktus rovněž i na pozemku povinneacutem k vektigalu nebo superficiaacuterniacutem tedy nikoliv plnyacutem praacutevem zřiacutezenyacute zanikaacute změnou statusu)

182

Pokud vyacuteše v přiacutepadě služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech byl kladen určityacute

důraz mimo jineacute na formalitu zřiacutezeniacute a to ze zcela praktickyacutech důvodů spočiacutevajiacuteciacutech

předevšiacutem ve většiacute miacuteře prokazatelnosti a bezpečnosti takoveacutehoto jednaacuteniacute pak

bezpochyby by nebylo vhodneacute zcela rezignovat na obdobnyacute požadavek v přiacutepadě

služebnostiacute na půdě provinčniacute Jistě i zde a to nikoliv z odlišnyacutech důvodů bylo by

vhodno postupovat obdobně a tedy vyžadovat alespoň minimaacutelniacute formu a to tak aby

byla zaacuteroveň tato přiacutestupnaacute širokeacutemu obyvatelstvu v provinciiacutech kde často většinovyacutem

jazykem ani nemusiacute byacutet latina Minimaacutelně posledniacutemu uvedeneacutemu stipulace vyhovuje

jak plyne z vyacuteše uvedeneacuteho textu Gaiova kdy tento uvaacutediacute jednotliveacute formule stipulace

jak v latině tak ale i v řečtině tedy majoritniacutem jazyku vyacutechodniacute čaacutesti řiacuteše321 Naviacutec

alespoň minimaacutelniacute požadavky na formalitu praacutevniacuteho jednaacuteniacute ktereacute na uacutečastniacuteky klade

stipulace mohou jistě představovat lepšiacute zajištěniacute kyacuteženyacutech vlastnostiacute praacutevniacuteho jednaacuteniacute

nežli prostaacute shoda vůle vedle toho nepředstavuje přiacutelišnou a nepřekonatelnou miacutery

formalismu tak aby tento musel určityacutem způsobem narušovat běžnyacute hospodaacuteřskyacute chod

věciacute

Je však nutno se zamyacutešlet takeacute nad otaacutezkou jakaacute vůbec je uacuteloha stipulationis

v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti Jak bylo vyacuteše uvedeno stipulace je institutem typicky

obligačniacutem a jakožto obligačniacute institut by měl miacutet za naacutesledek toliko vznik zaacutevazku

mezi jednotlivyacutemi stranami a to ve smyslu osobniacutech praacutev jedneacute či druheacute strany

Stipulace jako takovaacute však zpravidla nemaacute miacutet žaacutednyacutech naacutesledků na věcnaacute praacuteva

přirozeně tehdy neniacute-li doplněna určityacutem věcněpraacutevniacutem jednaacuteniacutem kupřiacutekladu předaacuteniacutem

určiteacute věci nebo určiteacute peněžiteacute čaacutestky Mezi obligačniacutemi praacutevy a praacutevy věcnyacutemi však

existujiacute takeacute tzv obligationes propter rem kdy takoveacuteto mohou zniacutet na cui ea res

pertinet322 Tiacutemto dochaacuteziacute k sbliacuteženiacute institutu stipulace a režimu či minimaacutelně

kyacuteženeacutemu režimu služebnostiacute a je tedy pro zřiacutezeniacute služebnosti v takoveacuteto situaci

stipulace do jisteacute miacutery přiacutehodnějšiacute nežli při jejiacutem klasickeacutem chaacutepaacuteniacute Je však nutno pro

takoveacuteto chaacutepaacuteniacute stipulace naleacutezt určityacutech opor takeacute v pramenech neboť přiacutestup

k obligaci jako propter rem je do značneacute miacutery specifickyacute a omezenyacute Ve vztahu

k požiacutevaciacutemu praacutevu či k cestnyacutem služebnostem (či minimaacutelně některyacutem z cestnyacutech

služebnostiacute) lze však naleacutezt v Digestech justiniaacutenskyacutech několikero přiacutepadů z nichž lze

321 Viz Gaius Institutiones 3 93 Cit sub 314 322 Viz kupřiacutekladu F del Giudice op cit str 370 A Guarino op cit str 797 et al

183

chaacutepat stipulaci nikoliv jako osobniacute zaacutevazek ale praacutevě jako obligatio propter rem323

Takovaacuteto stipulace pak v daneacute souvislosti může fungovat a pravděpodobně takeacute

fungovala jako jakeacutesi zajištěniacute služebnosti a vztahu vaacutezaneacuteho na služebnost tak že

vlastniacutek či držitel panujiacuteciacuteho pozemku nebude ve vyacutekonu sveacuteho praacuteva rušen Tato

funkce stipulace tedy jako zajištěniacute řaacutedneacuteho vyacutekonu praacuteva na provinčniacutech pozemciacutech

však může byacutet užita obdobnyacutem způsobem takeacute i přiacutemo na pozemciacutech italskyacutech a to již

přiacutemo jako zajišťovaciacute prostředek pouze kupřiacutekladu analogicky jako tomu může byacutet ve

vzaacutejemneacutem vztahu obligace a pignu V přiacutepadě služebnostiacute však může stipulace nabyacutevat

takeacute charakteru stipulationis poenae 324 jak o tom mohou svědčit mnoheacute z pramenů325

323 Viz několik přiacutekladů Dig 1022512 (Paul lib 23 ad ed) In illa quoque stipulatione

prospiciendum est coheredibus si testator promiserat neque per se neque per heredem suum fieri quo minus ire agere possit quoniam uno prohibente in solidum committitur stipulatio ne unius factum ceteris damnosum sit (V teacuteto stipulaci je třeba zajistit zaacutejmy spoludědiců jestliže testaacutetor přisliacutebiacute že ani on ani jeho dědicoveacute neučiniacute nic proti tomu aby mohl chodit nebo přechaacutezet protože jedniacutem zakazujiacuteciacutem je uacuteplně stipulace porušena tak aby uacutekonem jednoho ostatniacute neměli uacutejmy) Dig 45125 (Paul lib 12 ad sab) Item si in facto sit stipulatio veluti si ita stipulatus fuero per te non fieri neque per heredem tuum quo minus mihi ire agere liceat et unus ex pluribus heredibus prohibuerit tenentur quidem et coheredes eius sed familiae erciscundae iudicio ab eo repetent quod praestiterint hoc et iulianus et pomponius probant (Obdobně když by byla učiněna stipulace jako jestli bude přisliacutebeno ani od tebe nebude učiněno ani od tvyacutech dědiců co by mi nedovolovalo chodit nebo hnaacutet a jeden z mnohyacutech dědiců by tomu překaacutežel dotčeni jsou pak i jeho spoludědici ale řiacutezeniacutem na rozděleniacute dědictviacute od něho vymohou co bylo uškozeno Tak stvrzujiacute Iulianus a Pomponius) Dig 45126 (Paul lib 12 ad sab) Contra autem si stipulator decesserit qui stipulatus erat sibi heredique suo agere licere et unus ex heredibus eius prohibeatur interesse dicemus utrum in solidum committatur stipulatio an pro parte eius qui prohibitus est nam si poena stipulationi adiecta sit in solidum committetur sed qui non sunt prohibiti doli mali exceptione summovebuntur si vero poena nulla posita sit tunc pro parte eius tantum qui prohibitus est committetur stipulatio (Proti tomu jestliže stipulator zemře kdo měl sobě a svyacutem dědicům sliacutebeno moci hnaacutet a jeden z dědiců jemu by překaacutežel maacuteme za důležiteacute zda stipulace byla porušena uacuteplně nebo zčaacutesti vůči tomu kdo překaacutežel neboť jestliže je přiznaacuten trest ze stipulace rozumiacute se solidaacuterně porušena ale ti kdo nepřekaacuteželi mohou se naacutemitkou zleacuteho uacutemyslu ubraacutenit jestliže ale žaacutednyacute trest nebyl stanoven tehdy je stipulace porušena toliko tiacutem kdo překaacutežel) Dig 4513812 (Ulp lib 49 ad sab) Sed si quis uti frui licere sibi heredique suo stipulatus sit videamus an heres ex stipulatu agere possit et putem posse licet diversi sint fructus nam et si ire agere stipuletur sibi heredique suo licere idem probaverimus (Překlad viz sub 170) Daacutele pak pro zkraacuteceniacute pouze uacutevodem Dig 451386 (Ulp lib 49 ad sab) Dig 451491 (Paul lib 37 ad ed) Dig 451757 (Ulp lib 22 ad ed) Dig 451111 (Pomp lib 5 ad q muc) Dig 451130 (Paul lib 15 quaest) Dig 451131pr (Scaev lib 13 quaest) Dig 4511402 (Paul lib 3 ad ner) Dig 46331 (Ulp lib 7 disp)

Viz bliacuteže k celeacute problematice stipulace ve vztahu ke služebnostem S Solazzi Stipulazioni di servitugrave prediali Iura 5 1954 str 126 et al

324 Viz kupřiacutekladu Dig 45126 (Paul lib 12 ad sab) cit sub 323 ve srovnaacuteniacute s Dig 45141 (Paul lib 12 ad sab) Cato libro quinto decimo scribit poena certae pecuniae promissa si quid aliter factum sit mortuo promissore si ex pluribus heredibus unus contra quam cautum sit fecerit aut ab omnibus heredibus poenam committi pro portione hereditaria aut ab uno pro portione sua ab omnibus si id factum de quo cautum est individuum sit veluti iter fieri quia quod in partes dividi non potest ab omnibus quodammodo factum videretur at si de eo cautum sit quod divisionem recipiat veluti amplius non agi tum eum heredem qui adversus ea fecit pro portione sua solum poenam committere differentiae hanc esse rationem quod in priore casu omnes commisisse videntur quod nisi in solidum peccari non poterit illam stipulationem per te non fieri quo minus mihi ire agere liceat sed videamus ne non idem hic sit sed magis idem quod in illa stipulatione titium heredemque eius ratum habiturum nam hac stipulatione et solus tenebitur qui non habuerit ratum et solus aget a quo fuerit

184

Takovaacuteto funkce maacute svyacutem způsobem bliacutezko onomu zajištěniacute neb se jednaacute vlastně o

druhou stranu teacutehož Stipulace nejprve motivuje k tomu aby režim služebnosti nebyl

porušen neboť byl-li by pak by bylo nutno hradit určitou hodnotu kteraacute působiacute jako

jistyacute trest či naacutehrada pro toho kdo byl na sveacutem praacutevu služebnosti určityacutem způsobem

omezen

V 3213 VZTAH DOHODY A STIPULACE VRAacuteMCI ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA

PROVINČNIacuteMPOZEMKU

Je však patrneacute že Gaius ve sveacutem textu nezmiňuje zřiacutezeniacute služebnosti

stipulationibus ale toliko pactionibus et stipulationibus Nikoliv nepodstatnyacutem

elementem zřizovaacuteniacute služebnostiacute na provinčniacute půdě bude tedy takeacute pactum Vyacuteše již

bylo odkaacutezaacuteno na pojednaacuteniacute kteraacute se věnujiacute zevrubněji pactis v jejich klasickeacute tedy

obligačniacute roli kdy představujiacute určityacute specifickyacute zaacutevazkovyacute typ V přiacutepadě zřiacutezeniacute

služebnostiacute však bezesporu musiacute nutně pactum nabyacutevat zcela specifickyacutech vlastnostiacute a

důsledků neboť jak by z přiacutemeacuteho vyacutekladu Gaiova textu vyplyacutevalo pactum se jako

petitum idque et Marcello videtur quamvis ipse dominus pro parte ratum habere non potest (Cato v patnaacutecteacute knize piacuteše Je sliacuteben trest určiteacute peněžniacute čaacutestky jestliže jinak bude učiněno a zemře-li slibujiacuteciacute jestliže jeden z mnohyacutech dědiců proti tomuto zajištěniacute bude činit zdali tedy trest napadne čaacutestečně na všechny dědice nebo na jednoho a jeho čaacutest Předevšiacutem jestliže ta skutečnost kteraacute je zajištěna bude nedělitelnaacute jako užiacutevat cestu kteraacutežto je na čaacutesti nedělitelnaacute ode všech se pak jeviacute to tiacutemto způsobem učiněneacute Avšak jestliže bylo zajištěno to co snese rozděleniacute jako viacutece nežalovat tedy tomu dědici kteryacute proti tomu co učinil trest napadne toliko jeho čaacutest Rozdiacutely majiacute ten důvod že v prvniacutem přiacutepadě se jeviacute všichni jako porušujiacuteciacute neboť jinak než solidaacuterně neniacute možno narušit takovyacute přiacuteslib ty neučiniacuteš nic co by mi nedovolovalo chodit nebo hnaacutet Ale vidiacuteme že by to nebylo stejneacute jako vyacuteše ale spiacuteše stejneacute jako v takoveacutem přiacuteslibu Titius a jeho dědici to stvrdiacute Však takovyacutemto přiacuteslibem je dotčen toliko ten kdo nestvrdil a ten bude žalovaacuten od koho je to požadovaacuteno Stejně se jeviacute i Marcellovi ačkoliv vlastniacutek saacutem nemůže daacutet stvrzeniacute k čaacutesti) Dig 451853 (Paul lib 75 ad ed) Quod si stipulatus fuero per te heredemve tuum non fieri quo minus eam agam si adversus ea factum sit tantum dari et unus ex pluribus heredibus promissoris me prohibeat verior est sententia existimantium unius facto omnes teneri quoniam licet ab uno prohibeor non tamen in partem prohibeor sed ceteri familiae erciscundae iudicio sarcient damnum (Jako jestliže mi bylo sliacutebeno nebude tebou nebo tvyacutem dědicem učiněno abych nemohl tam hnaacutet jestliže proti tomu je co učiněno kolik se maacute daacutet A jeden z mnoha slibujiacuteciacutech dědiců mi braacuteniacute pravdivějšiacute je věta usuzujiacuteciacute že jedniacutem konaacuteniacutem jsou dotčeni všichni neboť ačkoliv je mi braacuteněno od jednoho přesto se mi nebraacuteniacute čaacutestečně ale ostatniacute je mohou zapravit svoji škodu v řiacutezeniacute na rozděleniacute dědictviacute)

325 V přiacutemeacutem vztahu ke služebnostem viz Dig 8336 (Paul lib 2 resp) Cum fundo quem ex duobus retinuit venditor aquae ducendae servitus imposita sit empto praedio quaesita servitus distractum denuo praedium sequitur nec ad rem pertinet quod stipulatio qua poenam promitti placuit ad personam emptoris si ei forte frui non licuisset relata est (Jestliže pozemku kteryacute ze dvou si ponechaacutevaacute prodejce je zřiacutezena služebnost vodovodu kupcovu pozemku uloženaacute služebnost sleduje znovu zcizenyacute pozemek neboť nenaacuteležiacute tedy k věci když slib kteryacute stanovil trest k zajištěniacute na kupcovu osobu přechaacuteziacute jestliže je snad služebnosti braacuteněno)

185

přiacutemyacute činitel podiacuteliacute na zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku tedy praacutevu ktereacute

minimaacutelně ve sveacute funkčniacute povaze odpoviacutedaacute praacutevu věcneacutemu

Vyacuteše bylo již uvedeno že jestliže ke zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva maacute byacutet užito na

provinčniacutem pozemku pactum et stipulatio pak se ovšem objevujiacute poměrně zaacutesadniacute

otaacutezky mimo jineacute zdali se jednaacute o dvě možnosti jak služebnost zřiacutedit zdali musejiacute byacutet

v uvedeneacutem pořadiacute pakliže ano pak je však okamžik zřiacutezeniacute praacuteva vaacutezaacuten na pouze

jednu čaacutest tedy buď na pactum nebo na stipulatio pakliže na pořadiacute nezaacuteležiacute pak dojde

ke zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva tehdy kdy jsou splněny obě podmiacutenky V pramenech se lze

setkat s několika citacemi z nichž by mohlo vyplyacutevat že zaacutekladniacutem elementem je

stipulatio kdy pactum mnohdy chybiacute nebo je postaveno obeacute jako pactum vel

stipulatio326 Je možno tedy uvažovat nad systeacutemem kdy pactum a stipulace tvořiacute

jednotneacute praacutevniacute jednaacuteniacute kde pactum je prezentovaacutena a realizovaacutena praacutevě

prostřednictviacutem stipulace Jinak teacutež řečeno kdy pactum tvořiacute obsah daneacuteho praacutevniacuteho

jednaacuteniacute a stipulace posleacuteze jeho formu327 Pactum jako shoda vůle je spiacuteše neformaacutelniacutem

praacutevniacutem jednaacuteniacutem a tedy takoveacuteto jednaacuteniacute neniacute nejvhodnějšiacute jako způsob zřiacutezeniacute tak

důležiteacuteho praacutevniacuteho institutu jako jsou služebnosti Tomuto nedostatku formy se praacutevě

za pomoci vtěleniacute pacti do stipulace lze do jisteacute miacutery vyhnout Jinyacute uacutehel pohledu pak

může přineacutest takeacute konfrontace praacutevniacuteho režimu a způsobu převodu provinčniacuteho

326 Viz Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re fructuarii vel ex operis

posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Je zřejmeacute že v tom co jsme uvedli tedy že otrok může nabyacutet z věci poživatelovy nebo vlastniacute praciacute bude v každeacutem přiacutepadě připadat v uacutevahu jestli praacutevem odkazu byl řiacutezen ususfruktus nebo i tradiciacute a slibem nebo jinyacutem jakyacutemkoliv způsobem A pravdivaacute je Pegasova věta kterou je sledovaacutena Iulianova šestnaacutectaacute kniha že vše je nabyacutevaacuteno usufruktuaacuteřem) Dig 71274 (Ulp lib 18 ad sab) Si qua servitus imposita est fundo necesse habebit fructuarius sustinere unde et si per stipulationem servitus debeatur idem puto dicendum (Jestliže jakaacute služebnost je uložena pozemku poživatel se musiacute podřiacutedit i když je povinen ke služebnosti skrze stipulaci jeviacute se mi to totožneacute) Dig 83331 (Afr lib 9 quaest) Per plurium praedia aquam ducis quoquo modo imposita servitute nisi pactum vel stipulatio etiam de hoc subsecuta est neque eorum cuivis neque alii vicino poteris haustum ex rivo cedere pacto enim vel stipulatione intervenientibus et hoc concedi solet quamvis nullum praedium ipsum sibi servire neque servitutis fructus constitui potest (Vedeš vodu přes mnoheacute pozemky jakyacutemkoliv způsobem uloženou služebnostiacute jestliže však neniacute zde zřiacutezena dohodou nebo slibem nesmiacuteš svolit čerpaacuteniacute z toku ani těm přes ktereacute teče služebnostiacute ani jinyacutem sousedům tedy dohodou nebo stipulaciacute toto může byacutet svoleno ačkoliv žaacutedneacutemu pozemku sobě samotneacutemu sloužit ani požiacutevat služebnosti nemůže byacutet ustanoveno) Dig 8413pr (Ulp lib 6 opin) Venditor fundi geroniani fundo botriano quem retinebat legem dederat ne contra eum piscatio thynnaria exerceatur quamvis mari quod natura omnibus patet servitus imponi privata lege non potest quia tamen bona fides contractus legem servari venditionis exposcit personae possidentium aut in ius eorum succedentium per stipulationis vel venditionis legem obligantur (Překlad viz sub 118)

327 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 197 B Biondi Le servitugrave op cit str 255 et al

186

vlastnictviacute a praacutevě služebnostiacute Ono provinčniacute vlastnictviacute je charakterizovaacuteno jako

possessio ac usufructus kdy jedniacutem ze zaacutekladniacutech pojmů v jeho kontextu je tedy

possessio Pokud tedy dochaacutezelo k převodu tohoto provinčniacuteho vlastnictviacute tak takovaacuteto

praacutevniacute jednaacuteniacute byla postižena a regulovaacutena obdobnyacutemi praacutevniacutemi pravidly jako tomu

bylo kupřiacutekladu v přiacutepadech převodu držby kdy tato se převaacutediacute pouhou tradiciacute Pak

neniacute možno si nepředstavit pactum jako důvod převodu či vzniku služebnosti tak jako

je tomu v přiacutepadě převodu držby a to v podobneacutem smyslu jako později bylo převaacuteděno

quasipossessio Vedle toho pak mohla působit jako nutnyacute zajišťovaciacute prostředek praacutevě

stipulace jak o niacute bylo psaacuteno vyacuteše

Je nutno se však zaměřit takeacute na vzaacutejemnyacute vztah obou praacutevniacutech jednaacuteniacute

podiacutelejiacuteciacutech se podle Gaiova miacuteněniacute na zřiacutezeniacute jednotliveacute služebnosti V Digestech

justiniaacutenskyacutech lze se setkat s několika fragmenty ktereacute do zřizovaacuteniacute služebnostiacute a

předevšiacutem funkce stipulace v tomto vnaacutešejiacute poněkud novyacute pohled Lze se tak setkat

s koncepciacute kdy stipulace a to při zřiacutezeniacute služebnosti nikoliv pouze na provinčniacute půdě

funguje jako zajištěniacute nerušeneacuteho vyacutekonu služebnosti328 Pak tedy může na jedneacute straně

staacutet postup kdy po mancipaci nebo in iure cessi služebnosti naacutesleduje takeacute stipulace

určiteacute zaacuteruky za nerušeniacute vyacutekonu služebnosti Pokud by poteacute obdobnyacute postup byl

promiacutetnut do provinčniacuteho zřizovaacuteniacute služebnostiacute mohlo by se zdaacutet že samotnaacute

služebnost vznikaacute pactionibus zatiacutemco stipulace je pouhyacutem doplněniacutem zaacuteruky

k nerušeneacutemu vyacutekonu daneacuteho praacuteva Konečně bližšiacute porovnaacuteniacute situaciacute ukazuje na jisteacute

odchylky Zatiacutemco v přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacute půdě je možno vidět postup

takovyacute že na obligačniacute vztah kupřiacutekladu z koupě navazoval zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva

mancipaciacute či in iure cessiacute na to pak mohlo navazovat zřiacutezeniacute zaacuteruky stipulaciacute pokud

však se jednaacute o zřiacutezeniacute služebnosti na půdě provinčniacute pak zde schaacuteziacute staacutele jeden

element Jedinyacutem možnyacutem postupem uvažovaacuteniacute je pak nahrazeniacute mancipace nebo in

328 Viz kupřiacutekladu Dig 8120 (Iav lib 5 ex post lab) Quotiens via aut aliquid ius fundi

emeretur cavendum putat esse labeo per te non fieri quo minus eo iure uti possit quia nulla eiusmodi iuris vacua traditio esset ego puto usum eius iuris pro traditione possessionis accipiendum esse ideoque et interdicta veluti possessoria constituta sunt (Jestliže je koupena cesta nebo jineacute pozemkoveacute praacutevo maacute byacutet zajištěno domniacutevaacute se Labeo že vůči tobě nebude nic činěno abys nemohl užiacutevat sveacuteho praacuteva neboť neniacute žaacutednaacute pouhaacute tradice k takoveacutemuto praacutevu Jaacute se domniacutevaacutem že užiacutevaacuteniacute takoveacuteho praacuteva je přiacutestupneacute tradici držby proto i interdikta jakoby držebniacute byly ustanoveny ) Nebo Dig 19132 (Pomp lib 9 ad sab) Si iter actum viam aquae ductum per tuum fundum emero vacuae possessionis traditio nulla est itaque cavere debes per te non fieri quo minus utar (Jestliže koupiacutem pěšinu stezku cestu vodovod přes tvůj pozemek neniacute zde žaacutednaacute tradice pouheacute držby proto musiacuteš zajistit že od tebe nebude činěno abych nemohl užiacutevat)

187

iure cesse paktem kdy však se za sebe staviacute dvě obligačniacute praacutevniacute jednaacuteniacute Nutně pak

musiacute vzniknout kupřiacutekladu shoda vůle jakou součaacutest prvniacute obligace kupřiacutekladu koupě

pak minimaacutelně symbolickaacute znovu a to jako součaacutest pakta

Konečně dalšiacute naacutehled na věc je možno zprostředkovat za pomoci samotneacuteho

charakteru provinčniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva kdy toto je charakterizovaacuteno jako possessio

vel usufructus329 Na zaacutekladě teacuteto charakteristiky jak bylo uvedeno vyacuteše se provinčniacute

vlastnictviacute a to i k pozemkům převaacutediacute prostou tradiciacute Pokud tedy tak silneacute praacutevo jako

je vlastnickeacute praacutevo se převaacutediacute prostou tradiciacute pak jistě i služebnost kteraacute je svoji vahou

jistě o něco slabšiacute jen těžko by měla byacutet převaacuteděna formaacutelněji nežli samotneacute vlastnickeacute

praacutevo Na druhou stranu ovšem ve služebnosti se mohou skryacutevat nebezpečiacute kdy tato

nemusiacute byacutet na prvniacute pohled zjevnaacute Pak vyacuteraznějšiacute formalismus v jejiacutem přiacutepadě

zabraňuje přiacutepadnyacutem pochybnostem a sporům Neniacute tedy možno jednoduše pominout

jasnou tendenci kteraacute se později projeviacute i v přiacutepadě služebnostiacute na italskeacutem uacutezemiacute kdy

dochaacuteziacute k změně přiacutestupu k tradici a držbě kteraacute se ve sveacute kvazi-formě staacutevaacute přiacutestupnou

i pro nehmotneacute objekty Pokud tedy v uvedeneacute době ještě nenazraacutel čas na vytvořeniacute

celkoveacute koncepce držby a předaacuteniacute praacuteva pak se tato skutečnost projevila v poněkud

složitějšiacutem a v přiacutepadě služebnostiacute na provinčniacutem pozemku snad možnaacute i zaacutestupnyacutem

způsobem kdy je vytvořen koncept zřiacutezeniacute služebnosti praacutevě pactionibus et

stipulationibus

Je však takeacute možno nahliacutežet na obě dvě jednaacuteniacute představujiacuteciacute formu zřiacutezeniacute

služebnosti jako jeden homogenniacute celek kdy pactum ktereacute je jinak do značneacute miacutery

bezforemnou shodou vůle v určiteacute věci je doplněno či snad navenek vyjaacutedřeno praacutevě

onou stipulaciacute kteraacute jak bylo vyacuteše uvedeno formu maacute a kteraacute zaacuteroveň může

představovat zabezpečujiacuteciacute prvek mezi vlastniacutekem nemovitosti a držitelem služebnosti

V takoveacutem přiacutepadě pak neniacute vůbec nutno uvažovat nad přiacutepadnyacutem pořadiacutem danyacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacute Pokud pactum představuje praacutevě neformaacutelniacute shodu vůle těžko by

bylo tuto postraacutedat tehdy pokud by byla provedena ona stipulace Takteacutež neniacute nutno

uvažovat nad tiacutem jakeacute je vzaacutejemneacute postaveniacute obou jednaacuteniacute tedy zdali je primaacuterniacute to či

329 Viz sub 309

188

ono a jakeacute maacute přiacutepadně absence jednoho z jednaacuteniacute naacutesledky neboť při takoveacuteto

konstelaci jsou obě jednaacuteniacute zcela integraacutelně propojena

Z celeacuteho vyacuteše uvedeneacuteho však vyplyacutevaacute že kolem zřiacutezeniacute služebnosti na

provinčniacutem pozemku panuje snad viacutece co nejasneacuteho nežli naopak jasneacuteho Lze se

domniacutevat že viacutece než v jinyacutech přiacutepadech tedy předevšiacutem v oblasti zřizovaacuteniacute

služebnostiacute na italskeacutem uacutezemiacute je v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnostiacute na pozemku

provinčniacutem situace vyacuterazně odvislaacute od doby Do jisteacute miacutery miacuternějšiacute formalismus

umožňuje variabilnějšiacute změny a poskytuje většiacute prostor do jisteacute miacutery živelnějšiacutemu

vyacutevoji a tak možnaacute Gaiovo tvrzeniacute o zřizovaacuteniacute služebnostiacute na provinčniacutem pozemku

pactionibus et stipulationibus zahrnuje pouze kraacutetkou dobu Gaiova života snad možnaacute

se může dokonce praxe drobně mezi jednotlivyacutemi provinciemi lišit Každopaacutedně však

uvedenyacute institut znamenaacute poměrně zaacutesadniacute a fundamentaacutelniacute zaacutesah do struktury věcnyacutech

praacutev kdy do těchto struktur vstupujiacute takoveacute praacutevniacute elementy ktereacute jinak naacuteležejiacute do

jinyacutech praacutevniacutech odvětviacute a v daneacute souvislosti lze se pouze ptaacutet nemaje však

hodnověrnyacutech odpovědiacute kde je možno hledat původ a jakyacutem vyacutevojem bylo dospěno ke

způsobu zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacute půdě pactionibus et stipulationibus

V 322 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM POZEMKU PRO PŘIacutePAD SMRTI

Stejně jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech tak i na

pozemciacutech provinčniacutech mohou jejich vlastniacuteci zřizovat služebnosti dopředu a to

v souvislosti s jejich budouciacute smrtiacute Situace je do jisteacute miacutery obdobnaacute jako vyacuteše

Předevšiacutem je jednaacute o skutečnost že zřiacutezeniacute služebnosti či věcneacuteho praacuteva k věci ciziacute neniacute

v řiacutemskeacutem dědickeacutem praacutevu možneacute v přiacutepadě intestaacutetniacute posloupnosti a intestaacutetniacuteho

děděniacute stejně tak je pouze obtiacutežně myslitelneacute tehdy dochaacuteziacute-li k univerzaacutelniacute sukcessi a

k žaacutedneacute singulaacuterniacute a to i v situaci kdy univerzaacutelniacutech sukcesorů je viacutece Pokud při děleniacute

univerzaacutelně nabyteacute pozůstalosti vzniknou služebnosti pak se však již nebude jednat o

služebnosti vznikleacute pro přiacutepad smrti ale vznikleacute v souvislosti s děleniacutem přiacutepadně

s děliacuteciacutemi žalobami Je tedy analogickeacute jako v přiacutepadě pozemků italskyacutech že

služebnost mortis causa může vznikat v souvislosti s problematikou odkazů a toliko

189

praacutevě odkazy tedy singulaacuterniacutemi pořiacutezeniacutemi jak ve smyslu věciacute tak ale i možno ve

smyslu praacutev

Při zkoumaacuteniacute služebnostiacute je možno se setkat s několika fragmenty a texty ktereacute

předpoklaacutedajiacute možnost zřiacutezeniacute služebnosti praacutevě odkazem tedy pořiacutezeniacutem pro přiacutepad

smrti330 Neniacute jistě žaacutedneacuteho sporu o tom že je možno pro zřiacutezeniacute služebnosti využiacutet

legaacutetu damnačniacuteho avšak v takoveacutemto přiacutepadě se nebude jednat o přiacutemeacute zřiacutezeniacute praacuteva

ale pouze o obligačniacute zaacuteklad zřiacutezeniacute služebnosti tedy tak jak hovořiacute Gaius ndash dare usum

fructum Na zaacutekladě takoveacutehoto legaacutetu a takoveacutehoto praacutevniacuteho vztahu pak bude dědic

povinen zřiacutedit služebnost ve prospěch obdarovaneacuteho legaacutetem a to již řečeno v souladu

opět s Gaiovyacutem naacutezorem pactionibus et stipulationibus V souvislosti s damnačniacutem

legaacutetem tedy neniacute možno mluvit o zřiacutezeniacute služebnosti v přiacutemeacutem či formaacutelniacutem smyslu

slova neboť ta vznikaacute ve skutečnosti nikoliv přiacutemo legaacutetem takovyacutem ale až jednaacuteniacutem

kteraacute se opiacuteraacute o povinnost legaacutetem založeneacute

Podstatnou otaacutezkou by však mělo byacutet zdali lze zřiacutedit služebnost přiacutemo legaacutetem

tak jako tomu bylo kupřiacutekladu v přiacutepadě služebnostiacute na půdě italskeacute kdy tyto je možno

zřiacutedit přiacutemo a to vindikačniacutem legaacutetem Prameny však v teacuteto otaacutezce jsou navyacutesost ve

vztahu k provinčniacutemu pozemku skoupeacute331 Lze však v daneacute otaacutezce nadneacutest minimaacutelně

několik otaacutezek či snad myšlenek Již samotnyacute pojem vindikačniacuteho legaacutetu svyacutem

obsahem a předevšiacutem svyacutem historickyacutem vyacutevoje poměrně zřejmě evokuje daacutevnou

330 Viz kupřiacutekladu Dig 7171 (Ulp lib 17 ad sab) Rei soli ut puta aedium usu fructu legato

quicumque reditus est ad usufructuarium pertinet quaeque obventiones sunt ex aedificiis ex areis et ceteris quaecumque aedium sunt unde etiam mitti eum in possessionem vicinarum aedium causa damni infecti placuit et iure dominii possessurum eas aedes si perseveretur non caveri nec quicquam amittere finito usu fructu hac ratione labeo scribit nec aedificium licere domino te invito altius tollere sicut nec areae usu fructu legato potest in area aedificium poni quam sententiam puto veram (K věci nemoviteacute jako třeba budova odkaacuteži ususfruktus cokoliv je přiacutejmem naacuteležiacute usufruktaacuteři ktereacutežto zisky jsou z budov prostor a dalšiacutech ktereacute jsou pozemku přinaacuteležejiacuteciacute Proto takeacute je možneacute jeho uveacutest v držbu sousedniacuteho domu z důvodu hroziacuteciacute škody a ve vlastnickou držbu toho domu jestliže staacutele trvaacute že neniacute daacuteno zajištěniacute ani nic se neztraacuteciacute koncem ususfruktu Z toho důvodu piacuteše Labeo že vlastniacuteku neniacute navzdory tobě dovoleno stavět vyacuteše jako ani na prostoru povrchu odkaacutezaneacutem ususfruktem nelze vystavět vyacuteše budovu Tuto větu maacutem za pravdivou) K problematice všech tedy i provinčniacutech pozemků viz Dig 713pr (Gai lib 2 rer cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Ke všem pozemkům se může zřiacutedit praacutevem odkazu ususfruktus aby dědic byl povinen daacutet někomu ususfruktus Daacutet ale znamenaacute když je legataacuteř uveden v držbu pozemku a je mu strpěno užiacutevaacuteniacute a požiacutevaacuteniacute Ale jestliže někdo zřiacutedit ususfruktus i bez zaacutevěti dohodou a slibem tak může učinit)

331 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 203

190

minulost a řiacutemskyacute symbolismus kdy hůlka byla symbolem dominica potestatis332 kteraacute

ovšem plně souvisiacute nikoliv snad s široce a obecně pojatou koncepciacute vlastnickeacuteho praacuteva

či dokonce věcnyacutech praacuteva ale souvisiacute toliko s kviritskyacutem praacutevem vlastnickyacutem Pojmově

a formaacutelně je tedy protismyslneacute uvažovat nad zřiacutezeniacutem služebnosti na provinčniacutem

pozemku způsobem kteryacute svojiacute historiiacute a svojiacute typičnostiacute reprezentuje kviritskeacute

vlastnickeacute praacutevo jež ovšem nemaacute na provinčniacutech pozemciacutech žaacutedneacute přiacutemeacute praacutevniacute vaacutehy

Na druhou stranu je nutno uznat že takovyacuteto vyacuteklad je do značneacute miacutery formalistickyacute

což ovšem nutně neznamenaacute že nespraacutevnyacute Možnyacute probleacutem se objevuje takeacute ve

skutečnosti že vindikačniacutem legaacutetem zřiacutezenaacute služebnost je služebnostiacute pokud sama

může takoveacute charakteristiky nabyacutet iure civili tedy jejiacute charakter je takovyacute kteryacute je

protivnyacute pojetiacute vlastnickeacuteho praacuteva provinčniacuteho tak jak bylo do jisteacute miacutery vykresleno

vyacuteše Konečně je takeacute nutno zmiacutenit nikoliv však důležitostiacute posledniacute zaacutevažnyacute argument

Tiacutem kdo je mocen vindikačniacutem legaacutetem zatiacutežit pro přiacutepad smrti věc služebnostiacute nemůže

byacutet kdokoliv ale musiacute se jednat o kviritskeacuteho vlastniacuteka Pouze toliko tento maacute k věci

takoveacuteho praacuteva aby mohl použiacutet institutu ryze civilniacuteho praacuteva pro zatiacuteženiacute vlastniacute věci

Jak platiacute premisa že neniacute možno na jineacuteho převeacutest viacutecero praacutev nežli tento saacutem maacute tak

ani ten kdo nemaacute k věci civilniacuteho tedy kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva nemůže a to

byť i civilniacute formou zřiacutedit civilniacute kviritskeacute věcneacute praacutevo k (zatiacutem) sveacute věci ve prospěch

někoho dalšiacuteho Jinak řečeno provinčniacute vlastniacutek neniacute v tomto smyslu vůči provinčniacutemu

byť jeho vlastniacutemu pozemku opraacutevněn použiacutet vindikačniacuteho legaacutetu či minimaacutelně

nemůže od takoveacutehoto jednaacuteniacute očekaacutevat civilněpraacutevniacute naacutesledky Na druhou stranu je

nutno uznat že je možno uvažovat nad použitiacutem jakeacutesi analogie kdy pomoci znaacutemeacuteho

civilněpraacutevniacuteho institutu opiacuteraje se však o provinčniacute vlastnictviacute může osoba zřiacutedit

věcneacute praacutevo k věci ciziacute a to opět s kvalitami ktereacute nebudou odpoviacutedat po formaacutelniacute

straacutence kviritskeacutemu praacutevu ale praacutevě a pouze jenom praacutevu provinčniacutemu Jak vyacuteše bylo

avizovaacuteno byly uvedeny toliko určiteacute problematickeacute body a různeacute přiacutestupy k věci aniž

by bylo možno z těchto vyvozovat jakeacuteho stabilnějšiacuteho zaacutevěru Naproti tomu však i

vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu nelze se zbavit jistyacutech obav neboť vyacutetky ktereacute byly

vzneseny k možnosti zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku přiacutemo vindikačniacutem

legaacutetem nebyly nezaacutevažneacute a dotyacutekaly se jedněch z nejzaacutekladnějšiacutech a

nejfundamentaacutelnějšiacutech otaacutezek praacuteva řiacutemskeacuteho tedy vztahů jednotlivyacutech jeho čaacutestiacute a

332 Viz F del Giudice op cit str 169 a 170

191

odvětviacute I tak je snad možno tvrdit avšak s vědomiacutem určiteacute nejistoty že bez dalšiacuteho

přiacutemo aplikovat vindikačniacute legaacutet na provinčniacute pozemky a do provinčniacuteho praacuteva zřejmě

možno nebylo

V 323 VYDRŽENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM POZEMKU

O problematickeacutem postaveniacute a funkci vydrženiacute služebnosti na poli praacuteva

civilniacuteho respektive v přiacutepadě služebnostiacute na půdě italskeacute bylo již vyacuteše psaacuteno avšak na

půdě provinčniacute je v daneacute otaacutezce naprosto odlišnaacute situace Zatiacutemco usucapio ktereacute bylo

hlavniacutem objektem zaacutejmu v přiacutepadě služebnostiacute na půdě italskeacute v daneacute otaacutezce funguje za

tiacutem koncem že vznikaacute vydržiteli kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo jak již bylo mnohokraacutete

vyacuteše uvedeno v přiacutepadě pozemku provinčniacuteho neniacute možno o vzniku a vůbec existenci

kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva hovořit Z takoveacuteto situace mimo jineacute vyplyacutevaacute že

usucapio jako vydrženiacute do kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva nepřipadaacute v uacutevahu jak pro

přiacutepad kdy objektem je provinčniacute praacutevo vlastnickeacute tak ale i v přiacutepadě kdy objektem by

mohla byacutet na provinčniacutem pozemku zřiacutezenaacute služebnost neboť ani ta nemůže nabyacutevat

kviritskeacuteho charakteru praacuteva mimo italskeacute pozemky

Za uacutečelem vydrženiacute služebnosti ale i vydrženiacute samotneacuteho vlastnickeacuteho praacuteva je

tedy nutno užiacutet odlišneacuteho institutu nežli je klasickeacute usucapio Protože kviritskeacute praacutevo

nemělo dosahu na provinčniacute půdě došlo v teacuteto oblasti k rozšiacuteřeniacute institutu jinak

původem řeckeacuteho333 a sice longi temporis praescriptio Byť se na prvniacute pohled jeho

naacutesledky mohou zdaacutet totožneacute s klasickyacutem vydrženiacutem přirozeně s tiacutem rozdiacutelem že

nevznikaacute vydržiteli vlastnickeacute praacutevo kviritskeacute ve skutečnosti se jednaacute o zcela odlišnyacute

praacutevniacute naacutestroj se zcela odlišnyacutemi vyacutechodisky a způsobem řešeniacute situace Longi temporis

praescriptio totiž neniacute ciacuteleno za tiacutem koncem aby vzniklo vydržiteli vlastnickeacute

respektive provinčniacute vlastnickeacute praacutevo ale postupuje odlišnyacutem způsobem kdy po jisteacutem

čase znemožňuje dosavadniacutemu vlastniacuteku věci či pozemku domoci se ochrany a to

předevšiacutem v přiacutepadě ztraacutety držby Takoveacuteto vlastnictviacute tedy s postupem času staacutevaacute se

naprosto hospodaacuteřsky i jinak neuacutečinneacute a nepoužitelneacute neboť praacuteva z něho vzchaacutezejiacuteciacute

333 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 212

192

neniacute možno žaacutednyacutem způsobem proti odpůrci vymoci Konečně postupnyacute vyacutevoj

směřujiacuteciacute k justiniaacutenskeacutemu praacutevu pozvolna preferuje a nakonec i v jisteacutem smyslu

upřednostniacute praacutevě longi temporis praescriptio a to i oproti mnohem staršiacute usucapioni

Longi temporis praescriptio neniacute vedeno za tiacutem koncem aby vzniklo komu

přiacutemo praacutevo vlastnickeacute jak bylo vyacuteše uvedeno ale plně si vystačiacute se znemožněniacutem

současneacutemu vlastniacutekovi aktivniacuteho užitiacute vlastnickyacutech žalob tedy předevšiacutem žaloby na

vydaacuteniacute věci v přiacutepadě ztraacutety držby V takoveacutem přiacutepadě jsou-li naplněny podmiacutenky jakeacute

vyžaduje praacutevě praesriptio pak svědčiacute držiteli naacutemitka jiacutež může přiacutepadnou vlastnickou

žalobu na věc jiacutež maacute v drženiacute odrazit Takovyacuteto držitel se tedy staacutevaacute podobně jako je

tomu v počaacutetciacutech bonitaacuterniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva osobou chraacuteněnou proti možneacutemu

ataku ze strany původniacuteho vlastniacuteka Na druhou stranu po formaacutelniacute straacutence je nutno

uznat že ale samotnou preskripciacute nedochaacuteziacute ke vzniku (ani k převodu) provinčniacuteho

vlastnickeacuteho praacuteva334

V souvislosti s uvažovaacuteniacutem nad vydrženiacutem služebnosti je ještě nutno zmiacutenit

jeden institut kteryacute ani saacutem o sobě přiacutesně vzato za vydrženiacute nelze považovat byť

některeacute jeho charakteristiky mohou byacutet vydrženiacute velice podobneacute Uvedenyacute institut lze

takeacute vztaacutehnout nikoliv pouze na služebnosti na provinčniacute půdě ale je zřejmě možno jej

obdobně užiacutet i na půdě italskeacute avšak ani tam svyacutem charakterem nebude po formaacutelniacute

straacutence vydrženiacute odpoviacutedat Jednaacute se o tzv vetustas kdy služebnost na daneacutem miacutestě

existuje ab antiquo335 Nejednaacute se ani tak o způsob zřiacutezeniacute služebnosti jako spiacuteše o

presumpci kteraacute se aktivizuje tehdy kdy je nutno uvedenou služebnost nějakyacutem

způsobem chraacutenit či braacutenit proti tomu kdo namiacutetaacute jejiacute neexistenci tedy zpravidla proti

334 Viz kupřiacutekladu V Scialoja Teorie 2 op cit str 114 et al nebo L Heyrovskyacute op cit str

368 335 Viz kupřiacutekladu Dig 432034 (Pomp lib 34 ad sab) Ductus aquae cuius origo memoriam

excessit iure constituti loco habetur (Vodovod jehož původ paměť neznaacute maacute se za ustavenyacute na miacutestě podle praacuteva) Dig 39326 (Scaev lib 4 resp) Scaevola respondit solere eos qui iuri dicundo praesunt tueri ductus aquae quibus auctoritatem vetustas daret tametsi ius non probaretur (Scaevola odpověděl je zvykem těch kteřiacute vedou naleacutezaacuteniacute praacuteva chraacutenit vodovody jimž opraacutevněniacute daacutevaacute staacuteřiacute ač se nezkoumaacute praacutevo ke zřiacutezeniacute) Nebo takeacute C 3347 Imperatores Diocletianus Maximianus Si manifeste doceri possit ius aquae ex vetere more atque observatione per certa loca profluentis utilitatem certis fundis inrigandi causa exhibere procurator noster ne quid contra veterem formam atque sollemnem morem innovetur providebit (Je možneacute zjevně ukaacutezat praacutevo ze staryacutech zvyků ale i na zaacutekladě dodržovaacuteniacute na vodu tekouciacute přes několik miacutest k užitku mnohyacutech pozemků aby tyto byly zaleacutevaacuteny naacuteš ochraacutence zajišťuje že se nic nezměniacute proti původniacutem stavům ani slavnyacutem zvykům) diocl et maxim aa iuliano lta 286 pp iiii non mai maximo ii et aquilino conssgt

193

vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku Danyacute institut však v sobě zahrnuje mnoho zvlaacuteštnostiacute

což může byacutet daacuteno předevšiacutem jeho civilniacutech charakterem kteryacute je však jak

z uvedenyacutech fragmentů při jejich vyacutekladu může vyplyacutevat chraacuteněn praetorskyacutemi

prostředky ochrany praacuteva336 což uacutehrnně může znamenat jeho neaplikovatelnost na půdě

provinčniacute Text vyacuteše uvedeneacute konstituce však naznačuje praacutevě aplikovatelnost na

provinčniacute půdu337 Z toho důvodu je takeacute uvedena vetustas na tomto miacutestě a to i s tou

vyacutehradou že se vlastně nejednaacute o způsob zřiacutezeniacute ale spiacuteše o minimaacutelně v obsahoveacutem

smyslu naacutemitku kterou bylo možno vzneacutest v přiacutepadě kdy kdo popiacuteral existenci

služebnosti avšak pouze služebnosti vodniacute Na ostatniacute služebnosti nebylo lze daneacuteho

institutu použiacutet

Skutečnost že dlouheacute užiacutevaacuteniacute tedy svyacutem způsobem zaacuteklad samotneacuteho vydrženiacute

provinčniacute služebnosti je možneacute nikoliv pouze pro uvedeneacute služebnosti vodniacute ale

obecněji pro obor služebnostiacute je možno vidět v přiacutepadech několika služebnostiacute o nichž

se v tomto směru prameny zmiňujiacute338

Samotneacute longi temporis praescriptio pak ve vztahu ke služebnostem v sobě

nezahrnuje vyacuteraznějšiacutech specifik oproti teacutemuž jednaacuteniacute ve vztahu k provinčniacutemu

vlastnickeacutemu praacutevu Jisteacute specifikum však v tomto jistě přiacutetomno je Jednaacute se předevšiacutem 336 K vyacuteše uvedenyacutem fragmentům lze pro konfrontaci Dig 8510pr (Ulp lib 53 ad ed) Si quis

diuturno usu et longa quasi possessione ius aquae ducendae nactus sit non est ei necesse docere de iure quo aqua constituta est veluti ex legato vel alio modo sed utilem habet actionem ut ostendat per annos forte tot usum se non vi non clam non precario possedisse (Jestliže kdo dlouhodobyacutem užiacutevaacuteniacutem a dlouhou držbou praacuteva ziacuteskal praacutevo vody neniacute nutneacute ukaacutezat na zaacutekladě jakeacuteho praacuteva byla voda praacutevo k niacute zřiacutezena jako z odkazu nebo jinyacutem způsobem ale maacute upravenou žalobu aby dokaacutezal užiacutevaacuteniacute po tolik roků aniž by držel naacutesiliacutem tajně nebo z vyacuteprosy) A takeacute Dig 8625 (Paul lib 5 sent) Servitute usus non videtur nisi is qui suo iure uti se credidit ideoque si quis pro via publica vel pro alterius servitute usus sit nec interdictum nec actio utiliter competit (Jako užiacutevaacuteniacute služebnosti se nejeviacute jestliže ten kdo sveacute praacutevo užiacutevaacute aniž věřiacute že mu naacuteležiacute neboť jestliže kdo užiacutevaacute jako věc veřejnou nebo služebnost jineacuteho ač jimi nejsou ani interdikt ani upravenaacute žaloba mu nenaacuteležiacute)

337 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 277 et al S Solazzi Requisiti op cit str 165 et al 338 Viz kupřiacutekladu C 3341 Imperator Antoninus Si quas actiones adversus eum qui

aedificium contra veterem formam extruxit ut luminibus tuis officeret competere tibi existimas more solito exercere non prohiberis is qui iudex erit longi temporis consuetudinem vicem servitutis obtinere sciet modo si is qui pulsatur nec vi nec clam nec precario possidet (Jestliže věřiacuteš že některeacute žaloby Ti naacuteležejiacute a to proti tomu kdo budovu proti stareacutemu stavu vztyčiacute aby překaacutežel tveacutemu světlu podle uznaacutevanyacutech zvyků soudce vyacutekon nemůže zakaacutezat Ten kdo bude soudcem uznaacute služebnost zřiacutezenou skrze dlouhodobyacute zvyk za předpokladu že ten kdo se domaacutehaacute nedržiacute naacutesiliacutem tajně nebo z vyacuteprosy) ant a calpurniae lta 211 pp iii id nov gentiano et basso conssgt Přes interpolace je možno teacutež vidět i v Dig 8211pr (Ulp lib 1 de off cons) Qui luminibus vicinorum officere aliudve quid facere contra commodum eorum vellet sciet se formam ac statum antiquorum aedificiorum custodire debere (Kdo by chtěl překaacutežet sousedovu světlu nebo jinak činit co proti jejich užitku poznaacute že bude povinen ctiacutet původniacute stav budov a jejich formu)

194

o to na jakou žalobu by mohla byacutet naacutemitka vzchaacutezejiacuteciacute z longi temporis praesriptionis

použita Zatiacutemco v přiacutepadě dlouhodobeacute ztraacutety držby původniacuteho vlastniacuteka bude novyacute

držitel naplnil-li všechny podmiacutenky moci použiacutet svoji naacutemitku zpravidla proti

vindikačniacute žalobě tedy minimaacutelně v jejiacute provinčniacute podobě obecně řečeno proti žalobě

na vydaacuteniacute věci a na obnoveniacute držby V přiacutepadě služebnostiacute bude žaloba na niacutež bude

naacutemitka podaacutena zpravidla jinaacute Držitel služebnosti nebude svoji naacutemitkou reagovat

zpravidla na vindikaci neboť ta na něho jen stěžiacute může byacutet podaacutena ale bude častěji

reakciacute na zaacutepůrčiacute žalobu neboť ten kdo vykonaacutevaacute (minimaacutelně domnělou) služebnost

ten nezbavuje vlastniacuteka držby jako takoveacute ale toliko působiacute na ciziacute věci proti vůli jejiacuteho

vlastniacuteka Ona excepce tedy bude zpravidla reakciacute nikoliv na vindikaci ale praacutevě na

uvedenou zaacutepůrčiacute žalobu jiacutež by se vlastniacutek nemovitosti pokoušel vymoci si zaacutekaz ciziacute

osoba aby na jeho věci působila Pokud však dojde ke srovnaacuteniacute praacutevniacuteho režimu

ochrany dlouhodobeacute držby věci a praacuteva k věci ciziacute v přiacutepadě půdy italskeacute tedy vydrženiacute

vlastnickeacuteho praacuteva a vydrženiacute služebnosti a naproti tomu obdobneacute situace v prostřediacute

provinčniacutem tak je zřejmě že v přiacutepadě provinčniacute půdy jsou si oba postupy mnohem

bližšiacute a vykazujiacute meacuteně rozdiacutelů nežli je tomu v přiacutepadě praacuteva vztaženeacuteho na půdu

italskou Zaacutekladniacute vyacutechodiska jsou dokonce v přiacutepadě provinčniacute půdy naprosto

identickaacute a vyacuteše uvedenyacute rozdiacutel zdaacute se v daneacute situaci již pouze drobnou odchylkou

způsobenou předevšiacutem poměrně odlišnou konstelaciacute praacutev a povinnostiacute mezi provinčniacutem

vlastnickyacutem praacutevem a provinčniacutemi služebnostmi

V 4 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI PODLE PRAacuteVA JUSTINIAacuteNSKEacuteHO

Veškereacute vyacuteše uvedeneacute si kladlo za ciacutel předevšiacutem zobrazit a zdokumentovat

praacutevniacute pravidla a zřizovaacuteniacute služebnostiacute jak tomu bylo v době klasickeacute Neniacute si však

možno nepovšimnout že i na tuto dobu bylo nahliacuteženo nikoliv nemaacutelo za pomociacute

pramenů z doby pozdějšiacute tedy předevšiacutem praacuteva z doby justiniaacutenskeacute tedy

prostřednictviacutem kompilaciacute ktereacute nechal ciacutesař Justiniaacuten sestavit Texty uvedenyacutech

kompilaciacute však mohou svyacutem obsahem jak bylo koneckonců patrneacute často svědčit i o

historickeacutem vyacutevoji tedy mimo jineacute praacutevě i o době řiacutemskeacuteho praacuteva v jeho podobě

klasickeacute Neniacute však možno zaměřit se pouze na dobu klasickou a tak je jistě vhodno by

195

nutno uveacutest i specifika kteraacute se tyacutekajiacute zřizovaacuteniacute služebnostiacute v době poklasickeacute tedy

předevšiacutem praacutevě v době justiniaacutenskeacute či obecněji řečeno podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho

Zatiacutemco zaacutekladniacute obrysy služebnostiacute jako praacutevniacutech institutů zůstaacutevajiacute

v justiniaacutenskeacutem praacutevu oproti praacutevu klasickeacutemu takměř nezměněny situace praacutevě

v oblasti zřizovaacuteniacute nebo naopak zaacuteniku služebnostiacute je podstatně odlišnaacute V souvislosti

s odstraněniacutem mnohyacutech praacutevniacutech pravidel obsaženyacutech v raacutemci stareacuteho civilniacuteho

praacuteva339 dochaacuteziacute na poli zřizovaacuteniacute služebnostiacute a to předevšiacutem na italskyacutech pozemciacutech

k dalekosaacutehlyacutem změnaacutem Tato skutečnost je pak v přiacutemeacute souvislosti s tiacutem že v době

justiniaacutenskeacute dochaacuteziacute k faktickeacutemu popřeniacute a zrušeniacute rozdiacutelneacuteho režimu pozemků

italskyacutech a naproti tomu pozemků provinčniacutech přičemž novějšiacute a do jisteacute miacutery

modernějšiacute režim provinčniacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute je systeacutemu justiniaacutenskeacutemu mnohem

bližšiacute nežli staraacute a do značneacute miacutery formaacutelniacute pravidla kteryacutemi je vedeno praacutevo civilniacute a

zřizovaacuteniacute služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech Obměny ktereacute byly zavedeny

Justiniaacutenem tedy znamenajiacute mnohem většiacute změny ba snad přiacutemo revoluci v oblasti

praacuteva pozemků italskyacutech zatiacutemco v přiacutepadě pozemků provinčniacutech se jednaacute do jisteacute miacutery

o změny nikoliv dalekosaacutehleacute

V 41 VOLNIacute ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI V PRAacuteVU JUSTINIAacuteNSKEacuteM

Stejně jako tomu bylo v přiacutepadě praacuteva klasickeacuteho tak i v přiacutepadě praacuteva

justiniaacutenskeacuteho je možno zřiacutedit služebnost na zaacutekladě volniacuteho jednaacuteniacute dvou osob tedy na

zaacutekladě konsensu předsevzateacutem těmito Naproti tomu je zde staacutele nutno miacutet na paměti

vyacutehradu kteraacute ponejviacutece svědčiacute předevšiacutem polniacutem služebnostem že tato musiacute byacutet

k obecneacutemu prospěchu pozemku a tedy neniacute možno zřizovat služebnost zcela bez

ohledu na uvedeneacute pravidlo toliko s kladenyacutem důrazem na konsensus existujiacuteciacute mezi

vlastniacuteky zuacutečastněnyacutech pozemků Je zřejmeacute že samotnyacute konsens kteryacute by mohl byacutet

motivovaacuten kupřiacutekladu nějakou formou vyššiacute uacuteplaty nedostačuje k naplněniacute podmiacutenek

zřiacutezeniacute služebnosti Nejinak je tomu v souvislosti s formou Praacutevě na poli formy zřiacutezeniacute

339 Kupřiacutekladu zrušeniacute rozdiacutelu mezi věcmi mancipačniacutemi a nemancipačniacutemi a na to navaacutezanyacute

samotnyacute konec mancipace Viz V Scialoja Teorie 2 op cit str 147 et al takeacute bliacuteže F Gallo Studi sulla distinzione fra bdquores mancipildquo e bdquores nec mancipildquo Torino Giappichelli 1958 str 1 et al

196

služebnostiacute v praacutevu justiniaacutenskeacutem dochaacuteziacute snad k největšiacutem změnaacutem oprati praacutevu

klasickeacutemu Nikoliv tak že by bylo nabytiacute služebnosti zcela formy zbaveno byť se tak

na prvniacute pohled může jevit je však vyacuterazně ona forma oproti předchoziacutem praxiacutem

předevšiacutem praacuteva civilniacuteho omezena a tak se novaacute pravidla mohou v konfrontaci

s předchoziacutemi jevit jako zcela bezforemnaacute Mnoheacute změny a reformy ktereacute jsou

zahrnuty v praacutevu justiniaacutenskeacutem pak souvisiacute takeacute s vyacutevojem praacuteva či snad možnaacute

nadneseně je možno řiacuteci praacutevniacute vědy kdy se objevuje ve stareacute době věc jen stěžiacute

myslitelnaacute a sice držba respektive kvazi-držba věci nehmotneacute a s niacute logicky a přiacutemo

souvisejiacuteciacute možnost nabytiacute věci nehmotneacute prostřednictviacutem tradice respektive kvazi-

tradice Takto vzniklaacute soukromopraacutevniacute teorie neniacute pouhou obměnou staršiacutech pravidel

ale jednaacute se skutečně o nesmiacuterně vyacuteznamnyacute skok a reformu směřujiacuteciacute k modernizaci

řiacutemskeacuteho praacuteva Na druhou stranu je nutno předem uveacutest že celeacute teacutema kvazi-držby a

kvazi-tradice je natolik obsaacutehleacute složiteacute ale snad i do jisteacute miacutery samostatneacute že neniacute

možno zde k němu jinak přistoupit nežli poměrně zkratkovitě a to předevšiacutem

v praktickyacutech důsledciacutech ktereacute se v souvislosti s niacutem rozviacutejejiacute a vyskytujiacute praacutevě na poli

služebnostiacute340

V 411 PACTIONES ET STIPULATIONES

Jako poměrně překvapiveacute pak může zniacutet tvrzeniacute justiniaacutenskeacute učebnice že

služebnost bdquopactionibus atque stipulationibus id efficere debetldquo341 Na prvniacute pohled by

340 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 177 et al předevšiacutem ale obecně k celeacute problematice A

Carcaterra Il possesso dei diritti nel diritto romano Milano Giuffregrave 1942 str 61 et al 119 et al takeacute literatura přiacutemo tam uvedenaacute

341 Inst 234 Si quis velit vicino aliquod ius constituere pactionibus atque stipulationibus id efficere debet (Ten kdo bych chtěl sveacutemu sousedovi zřiacutedit některeacute z těchto praacutev musiacute tak učinit neformaacutelniacute dohodou nebo stipulaciacute) Viz k tomu ale takeacute Inst 241 Ususfructus est ius alienis rebus utendifruendi salva rerum substantia est enim ius in corpore quo sublato et ipsum tolli necesse est Ususfructus a proprietate separationem recipit idque pluribus modis accidit ut ecce si quis alicui usumfructum legaverit nam heres nudam habet proprietatem legatarius usumfructum et contra si fundum legaverit deducto usufructu legatarius nudam habet proprietatem heres vero usumfructum item alii usumfructum alii deducto eo fundum legare potest sine testamento vero si quis velit alii usumfructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere debet (Požiacutevaciacute praacutevo je praacutevo užiacutevat a požiacutevat ciziacute věc při zachovaacuteniacute jejiacute podstaty Je to praacutevo k hmotneacutemu předmětu pokud zanikne zanikne takeacute praacutevo samo Požiacutevaciacute praacutevo vznikaacute jinak než praacutevo vlastnickeacute a děje se tak mnohyacutemi způsoby Napřiacuteklad když někdo druheacutemu zřiacutediacute požiacutevaciacute praacutevo pomociacute odkazu maacute dědic holeacute vlastnictviacute a odkazovniacutek maacute požiacutevaciacute praacutevo Naopak jestliže zůstavitel odkaacuteže pozemek s vyloučeniacutem požiacutevaciacuteho praacuteva maacute odkazovniacutek holeacute vlastnictviacute a dědic maacute požiacutevaciacute praacutevo Obdobně může byacutet pořiacutezen odkaz s vyloučeniacutem požiacutevaciacuteho praacuteva jeden pak bude miacutet požiacutevaciacute praacutevo a druhyacute vlastnictviacute k pozemku

197

tedy nemělo dojiacutet k žaacutednyacutem vyacuteraznějšiacutem změnaacutem neboť se postupuje způsobem jakyacute

byl znaacutem na poli služebnostiacute provinčniacutech Při podrobnějšiacutem zkoumaacuteniacute a to nikoliv

pouze uvedeneacuteho fragmentu ale celeacute justiniaacutenskeacute kompilace dochaacuteziacute ke zjevneacutemu

posunu a nikoliv nevyacuteraznyacutem změnaacutem342 O změnaacutech ve formě zřizovaacuteniacute služebnostiacute

jasně svědčiacute kupřiacutekladu pro ususfruktus zněniacute některyacutech fragmentů Digest

justiniaacutenskyacutech343 kdy je vedle kupřiacutekladu stipulace připuštěna i tradice ale konečně

takeacute jakaacutesi otevřenaacute kategorie dalšiacutech způsobů Pro přiacutepady služebnostiacute pozemkovyacutech

pak může sloužit několikero fragmentů ktereacute hovořiacute o tradici služebnosti344 Je však

poměrně patrneacute že uvedeneacute fragmenty prošly kompilaacutetorskou interpolaciacute kdy byla

nahrazena původniacute mancipace či in iure cesse novějšiacute tradiciacute345 Tato skutečnost však

neniacute v daneacutem okamžiku nikterak obtiacutežnou neboť pouze viacutece než naacutezorně ilustruje na

jedneacute straně změny ktereacute se prostřednictviacutem justiniaacutenskyacutech kompilaciacute udaacutely na druheacute

s vyloučeniacutem požiacutevaciacuteho praacuteva Ten kdo by chtěl druheacutemu zřiacutedit požiacutevaciacute praacutevo mimo zaacutevěť musiacute tak učinit neformaacutelniacutemi dohodami nebo stipulacemi Aby se vlastnictviacute když je od něho požiacutevaciacute praacutevo natrvalo odděleno nestalo trvale neužitečnyacutem připouštiacute se že za splněniacute určityacutech předpokladů požiacutevaciacute praacutevo zanikne a navraacutetiacute se zpět k vlastnictviacute)

342 Neniacute možno nepodrobit koneckonců uvedenou čaacutest justiniaacutenskyacutech Instituciacute konfrontaci s jejich staršiacutemi předchůdkyněmi a sice Institucemi Gaiovyacutemi Pro srovnaacuteniacute již vyacuteše citovanyacute Gaius Institutiones 2 31 Sed haec scilicet in Italicis praediis ita sunt quia et ipsa praedia mancipationem et in iure cessionem recipiunt alioquin in provincialibus praediis sive quis usumfructum sive ius eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi aedes aut non tollendi ne luminibus vicini officiatur ceteraque similia iura constituere velit pactionibus et stipulationibus id efficere potest quia ne ipsa quidem praedia mancipationem aut in iure cessionem recipiunt (Překlad viz sub 311)

343 Viz Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re fructuarii vel ex operis posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326)

344 Kupřiacutekladu Dig 8234 (Iul lib 2 ex minic) Et qui duas areas habet alteram tradendo servam alteri efficere potest (Překlad viz sub 264) Dig 8333pr (Afr lib 9 quaest) Cum essent mihi et tibi fundi duo communes titianus et seianus et in divisione convenisset ut mihi titianus tibi seianus cederet invicem partes eorum tradidimus et in tradendo dictum est ut alteri per alterum aquam ducere liceret recte esse servitutem impositam ait maxime si pacto stipulatio subdita sit (Jestliže by byly společneacute dva pozemky Titianův a Seianův a při rozděleniacute bylo dohodnuto že mně Titianův tobě Seianův bude převeden navzaacutejem jsme si předali čaacutesti a při předaacuteniacute bylo řečeno že onen onomu svoluje veacutest vodu Řiacutekaacutem že spraacutevně je uložena služebnost tiacutem spiacuteše jestliže je k dohodě připojen slib) Konečně takeacute Dig 846pr (Ulp lib 28 ad sab) Si quis duas aedes habeat et alteras tradat potest legem traditioni dicere ut vel istae quae non traduntur servae sint his quae traduntur vel contra ut traditae retentis aedibus serviant parvique refert vicinae sint ambae aedes an non idem erit et in praediis rusticis nam et si quis duos fundos habeat alium alii potest servum facere tradendo duas autem aedes simul tradendo non potest efficere alteras alteris servas quia neque adquirere alienis aedibus servitutem neque imponere potest (Jestliže by měl kdo dvě budovy a jednu předal může uložit při předaacuteniacute pravidlo aby buď teacute kteraacute nebyla předaacutena služebnou byla ta kteraacute byla předaacutena nebo naopak aby předanaacute ponechaneacute budově sloužila Maacutelo zaacuteležiacute zdali jsou obě budovy sousedniacute nebo ne Stejně bude i na venkovskyacutech pozemciacutech neboť jestliže kdo by měl dva pozemky může předat jako onen onomu sloužiacuteciacute Ale dvě budovy najednou předaneacute neniacute možno určit jako ona oneacute sloužiacuteciacute neboť nelze nabyacutet pro obě ciziacute budovy služebnosti ani ji uložit)

345 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 148 E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 105 - 108

198

straně pak prezentuje takeacute způsob jiacutemž se změnami zachaacutezeli praacutevě kompilaacutetoři

justiniaacutenštiacute V daneacute souvislosti je pak takeacute nutno vyklaacutedat ono bdquopactionibus atque

stipulationibusldquo kdy je možno řiacuteci že toto neznamenaacute v justiniaacutenskeacutem systeacutemu

zřizovaacuteniacute služebnostiacute způsob zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva jako takovyacute ale předevšiacutem způsob

jiacutemž je ustanoven a prezentovaacuten konsensus ohledně zřiacutezeniacute služebnosti na zaacutekladě

ktereacuteho je pak tradiciacute jak dalšiacute vyacuteše uvedeneacute fragmenty svědčiacute samotnaacute služebnost

zřiacutezena Proč neniacute v raacutemci učebnice uvedenaacute otaacutezka vysvětlena poněkud jasněji již neniacute

možno odpovědět ale lze se domniacutevat že důvodem je předevšiacutem poměrně silnaacute vazba

justiniaacutenskyacutech instituciacute na svůj vzor tedy na instituce Gaiovy což je patrneacute i z vyacuteše již

uvedenyacutech obou fragmentů ktereacute je možno mezi sebou vzaacutejemně porovnat

Je zjevneacute že zřizovaacuteniacute služebnostiacute pactionibus et stipulationibus neniacute

v justiniaacutenskeacute kompilaci toliko historickyacutem reliktem či reminiscenciacute na předchoziacute vyacutevoj

v oblasti služebnostiacute na provinčniacutem uacutezemiacute ale nutně maacute sveacuteho praktickeacuteho praacutevniacuteho a

v justiniaacutenskeacute době i aktuaacutelniacuteho dosahu Nejenže se lze setkat s uvedenyacutem způsobem

zřizovaacuteniacute v justiniaacutenskyacutech Instituciacutech ale je možno toteacutež vidět i v raacutemci justiniaacutenskyacutech

Digest346 Pro lepšiacute pochopeniacute celeacute obměny a charakteru justiniaacutenskeacuteho praacuteva je nutno

si uvědomit že v raacutemci rozsaacutehlyacutech změn dochaacutezelo mimo jineacute takeacute k určityacutem posunům

uvnitř charakteru a způsobu nabyacutevaacuteniacute věcnyacutech praacuteva kdy dochaacuteziacute k drobneacutemu

rozvolněniacute onoho tak přiacutesneacuteho rozlišeniacute mezi vznikem toliko obligace a naproti tomu

vznikem věcneacuteho praacuteva347 Uvedeneacute změny v oblasti těchto praacutevniacutech jednaacuteniacute byť tvořiacute

zcela samostatnou kapitolu a neniacute je možno zde na tomto miacutestě zevrubněji probiacuterat

přesto však je nutno minimaacutelně reagovat na jejich existenci a předevšiacutem na jejich

naacutesledky Zcela zjevnyacutemi se uvedeneacute posuny a změkčeniacute v rozlišovaacuteniacute předmětnyacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacute mohou jevit v oblasti odkazoveacute kdy dochaacuteziacute ke zjednodušeniacute celeacute

problematiky a dochaacuteziacute ke splynutiacute dřiacuteve odlišnyacutech druhů legaacutetů do jednoho348 Přiacutemo

346 Kupřiacutekladu Inst 241 (cit sub 341) a k tomu pro srovnaacuteniacute Dig 713pr (Gai lib 2 rer

cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Překlad viz sub 330) Neniacute rovněž nemožneacute si nepovšimnout že uvedenyacute text justiniaacutenskyacutech Digest je rovněž původem Gaiův tak jak byly justiniaacutenskeacute Instituce inspirovaacuteny

347 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 226 348 Viz pouze pro přiacuteklad A Rivier Traiteacute elementaire des successions a cause de mort

Bruxelles Mayolez 1878 str 349 et al

199

v Digestech justiniaacutenskyacutech je takovaacuteto skutečnost rovněž minimaacutelně naznačena349

Jestliže dochaacuteziacute justiniaacutenskyacutemi kompilacemi ke zmiacuterněniacute rozlišeniacute mezi konstitutivniacutemi

jednaacuteniacutemi obligaciacute a konstitutivniacutemi jednaacuteniacutemi věcnyacutech praacutev350 pak takovaacuteto

skutečnost se nutně projevuje i v oblasti služebnostiacute a neniacute nemožneacute vidět zaacuterodky teacuteto

tendence vlastně už na poli provinčniacutem v době klasickeacute kdy jsou jak bylo vyacuteše

uvedeno jednaacuteniacute typicky obligačniacute užita s naacutesledky věcněpraacutevniacutemi

Uvedenyacute posun se projevuje takteacutež i v dalšiacutech textech ktereacute je možno v raacutemci

justiniaacutenskyacutech kodifikaciacute vidět Stipulace jak byla vyacuteše označovaacutena za typicky jednaacuteniacute

obligačniacute je možno se v raacutemci praacuteva justiniaacutenskeacuteho setkat i s přiacutestupem kteryacute praacutevě

stipulaciacute umožňuje zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva neboli stipulaci jako takoveacute naznačuje

možnost miacutet přiacutemyacute naacutesledek ve formě zřiacutezeniacute respektive vzniku věcneacuteho praacuteva351 Je

tedy patrneacute že je možno vidět dvě zaacutekladniacute tendence v daneacute otaacutezce prvniacute vyacuteše

uvedenaacute kteraacute charakterizuje původniacute provinčniacute zřizovaciacute jednaacuteniacute služebnostiacute

v novějšiacutem praacutevu justiniaacutenskeacutem toliko jako formu v niacutež byacutevaacute (zpravidla) vyjadřovaacuten

konsensus nad sjednaacutevanou služebnostiacute druhaacute kteraacute přiznaacutevaacute stipulaci konstitutivniacute

uacutečinky z pohledu věcnyacutech praacutev tedy tendence kteraacute přiznaacutevaacute pouheacute samotneacute stipulaci

(vedle dalšiacutech) schopnost konstituovat věcneacute praacutevo Rozdiacutelnost obou koncepciacute spočiacutevaacute

předevšiacutem v uacuteloze naacutesledneacute tradice tedy v otaacutezce zdali po stipulaci je ona tradice

konstitutivniacute či snad i zdali k teacuteto vůbec dochaacuteziacute a naproti tomu zdali může vůbec

stipulace miacutet věcněpraacutevniacutech uacutečinků aniž by došlo k naacutesledneacute tradici věci respektive

služebnosti352

349 Viz kupřiacutekladu Dig 21414 (Ulp lib 4 ad ed) Sed conventionum pleraeque in aliud nomen

transeunt veluti in emptionem in locationem in pignus vel in stipulationem (Ale většina shod vystupuje zčasta pod jinyacutemi jmeacuteny jako při koupi naacutejmu ručniacute zaacutestavě nebo při přiacuteslibu)

350 Viz k posunu uvnitř obligaciacute a jejich naacutesledkům bliacuteže předevšiacutem G Grosso Il sistema romano dei contratti Torino Giappichelli 1945 str 67 et al

351 Viz kupřiacutekladu C 85428 Imperatores Honorius Theodosius Quisquis rem aliquam donando vel in dotem dando vel vendendo usum fructum eius retinuerit etiamsi stipulatus non fuerit eam continuo tradidisse credatur ne quid amplius requiratur quo magis videatur facta traditio sed omnimodo idem sit in his causis usum fructum retinere quod tradere (Kdokoli k nějakeacute věci kterou daruje nebo vložiacute do věna nebo prodaacute ponechaacute si ususfruktus byť by i neučinil slib ta předpoklaacutedaacute se za rovnou předanou nic daacutele se nevyžaduje neboť se hlediacute jako by bylo učiněno předaacuteniacute ale každopaacutedně bude v těchto přiacutepadech považovaacuteno za stejneacute podržet si ususfruktus jako předat) honor et theodos aa monaxio pp lta 417 d prid id mart constantinopoli honorio a xi et constantio ii conssgt

Bliacuteže k uvedeneacutemu viz teacutež S Solazzi Requisiti op cit str 123 et al 352 Viz k tomu pro srovnaacuteniacute Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re

fructuarii vel ex operis posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit

200

V daneacute souvislosti se lze setkat i s přiacutestupem kteryacute připouštiacute vedle stipulace či

vedle pakta i věcněpraacutevniacute naacutesledky pro dalšiacute obligačniacute jednaacuteniacute a sice pro prodej353

Nutno však k tomuto uveacutest že vychaacutezet v tomto přiacutepadě pouze z textů justiniaacutenskyacutech

neniacute snadneacute neboť kompilaacutetoři byli postaveni před poměrně širokyacute probleacutem Na jedneacute

straně staacutelo odstraněniacute původniacutech mancipaciacute a in iure cessiacute z textů recipovanyacutech

fragmentů a jejich nahrazeniacute novyacutem termiacutenem a sice zpravidla tradiciacute Vedle toho

ovšem dalšiacute fragmenty ktereacute se zaobiacuteraly zřiacutezeniacute služebnosti pactionibus et

stipulationibus bylo nutno uveacutest rovněž do noveacute formy Zatiacutemco v přiacutepadě mancipace či

in iure cesse nebyla nijak relevantniacute causa daneacuteho jednaacuteniacute ale diacuteky formalismu obou

konstitutivniacutech uacutekonů dochaacutezelo ke vzniku služebnosti pouhyacutem formaacutelniacutem naplněniacutem

všech požadavků mancipace či in iure cesse (tedy naplněniacutem formy a přirozeně i

způsobilosti k takovyacutemto jednaacuteniacutem ze strany jednajiacuteciacutech tedy předevšiacutem otaacutezky jejich

věku či věcněpraacutevniacutemu vztahu k pozemku nebo věci) v přiacutepadě tradice je situace

odlišnaacute Je nutno tedy pracovat nikoliv se zřizovaciacutem jednaacuteniacutem jako takovyacutem ale je

nutno toto podepřiacutet relevantniacute causou kteraacute ke zřiacutezeniacute služebnosti může veacutest a to

nikoliv nepodobně jako je tomu v přiacutepadě vztahu tradice a převodu vlastnickeacuteho praacuteva

Pokud tedy modernějšiacute praacutevo justiniaacutenskeacute vytvaacuteřiacute tradici jako konstitutivniacute prvek

služebnostiacute pak k tomuto je nutno dodat takeacute dalšiacute relevantniacute informace a pravidla

kteraacute budou vaacutezaacutena přiacutemo na causu takoveacuteto tradice Koupě pak jistě může byacutet praacutevě

jednou z uvedenyacutech a relevantniacutech caus vedouciacutech ke zřiacutezeniacute služebnosti Je možno

připustit jistě specifickeacute postaveniacute stipulace ktereacute může pramenit i z předchoziacute praxe na

provinčniacutech pozemciacutech jak o tom na prvniacute pohled jasně hovořil Gaius konečně je vedle

toho možno dle vyjaacutedřeniacute Ulpianova ktereacute však svyacutem obsahem neumiacute byacutet původniacute (a

dosti pravděpodobně nebude) zřiacutedit služebnost takeacute per bdquoalium quemcumque

modumldquo354 Je tedy navyacutesost patrneacute že přechod k tradici jako zřizovaciacutem aktu

constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326) A vedle teacuteto Dig 8413pr (Ulp lib 6 opin) Venditor fundi geroniani fundo botriano quem retinebat legem dederat ne contra eum piscatio thynnaria exerceatur quamvis mari quod natura omnibus patet servitus imponi privata lege non potest quia tamen bona fides contractus legem servari venditionis exposcit personae possidentium aut in ius eorum succedentium per stipulationis vel venditionis legem obligantur (Překlad viz sub 118)

353 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 93 et al 354 Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re fructuarii vel ex operis posse

adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia

201

služebnostiacute v praacutevu justiniaacutenskeacutem nebyl ani v nejmenšiacutem uacuteplnyacute a zcela bezvyacutejimečnyacute a

bezpochybnyacute Dochaacutezelo minimaacutelně v některyacutech specifickyacutech oblastech ještě

k persistenci původniacutech postupů zde však zřejmě s vyacutejimkou in iure cesse a mancipace

ktereacutežto jako velice formaacutelniacute a stareacute instituty zřejmě zanikly nadobro

V 412 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI TRADITIONE VEL PATIENTIA

Za typickyacute způsob zřizovaacuteniacute služebnostiacute podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho byacutevaacute

označovaacuteno praacutevě traditio vel patientia355 Jak plyne z toho co již vyacuteše bylo uvedeno

neniacute možno toto konstatovat bezvyacutehradně a zcela absolutně avšak je pravdou že tento

způsob zdaacute se byacutet tiacutem kteryacute je minimaacutelně v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech protežovanyacute a

preferovanyacute Jeho přiacutemaacute souvislost s rozvojem teorie o kvazi-držbě je zcela zřejmaacute a

pouze obtiacutežně oddiskutovatelnaacute a tedy uvedenyacute způsob zřiacutezeniacute služebnostiacute je celkem

přiacutemou součaacutestiacute modernizace věcnyacutech praacutev či praacuteva obecně reprezentovaneacute mimo jineacute

i novyacutemi přiacutestupy ke staršiacutem institutům tedy kupřiacutekladu i k držbě356

V 4121NĚKOLIKPOZNAacuteMEKKPOJMUPATIENTIAE

Zatiacutemco se lze setkat s množstviacutem praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se přiacutemo tradiciacute357 je

vhodno uveacutest takeacute několik poznaacutemek k druheacutemu termiacutenu kteryacute prvyacute v souvislosti se

služebnostmi zčasta doprovaacuteziacute a tedy s pojmem patientiae Tento termiacuten totiž

v souvislosti se služebnostmi maacute několikero konotaciacute a vazeb ktereacute mohou byacutet pro

pojetiacute uvedeneacuteho institutu v raacutemci zřizovaciacutech jednaacuteniacute služebnosti informativniacute či

inspirujiacuteciacute Na prvniacutem miacutestě je nutno uveacutest vztah kteryacute maacute patientia přiacutemo k samotneacute

podstatě služebnostiacute kdy je to praacutevě patientia tedy povinnost k pati vedle non facere

kteraacute je pro služebnosti na straně vlastniacuteka věci služebneacute určujiacuteciacute Patientia tedy strpěniacute

quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326) Viz E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 95

355 Viz jen přiacutekladem B Biondi Istituzioni op cit str 292 L Heyrovskyacute op cit str 452 356 Jak již bylo vyacuteše avizovaacuteno neniacute možno se zde celou novou teoriiacute kvazi-držby zabyacutevat Pro

zevrubnějšiacute pojednaacuteniacute viz cit 340 357 Viz kupřiacutekladu B W Leist op cit str 199 B Biondi Istituzioni op cit str 249 et al

včetně literatura tam citovaneacute V Scialoja Teorie 2 op cit str 153 et al

202

je vlastně zaacutekladniacute a těžko opominutelnou skutečnostiacute uvnitř každeacute služebnosti a to již

od jejich samotnyacutech počaacutetků tedy již od doby kdy tyto se na italskeacute půdě beze všiacute

pochybnosti převaacuteděly či zřizovaly macipatione nebo in iure cessione Vlastniacutek

služebneacute věci byl nucen strpět nikoliv pouze faktickou činnost a působeniacute dalšiacute osoby

na jeho vlastniacute věci ale takeacute bylo nutno strpět i samotnou služebnost tedy předevšiacutem

jejiacute věcněpraacutevniacute obsah kteryacute se po praktickeacute straacutence projevuje mimo jineacute i značnou

dlouhodobostiacute I v druheacute typickeacute povinnosti služebnostiacute tedy v povinnosti k non facere

je nutno vidět prvek strpěniacute kdy tento je přiacutetomen praacutevě v existenci služebnosti kdy

vlastniacutek služebneacute věci je povinen strpět limitaci kterou mu služebnost uklaacutedaacute a kteraacute se

v některyacutech přiacutepadech může projevovat praacutevě jako povinnost vlastniacuteka služebneacute věci

k non facere Na druhou stranu je nutno si uvědomit že zatiacutemco v okamžiku volniacuteho

zřiacutezeniacute služebnosti traditionem vel patientiam je toto strpěniacute dobrovolneacute tedy vzchaacuteziacute

z vůle vlastniacuteka služebneacute věci tento subjektivniacute stav se může poměrně rychle změnit

Avšak i když je služebnost zřiacutezena praacutevě tiacutemto způsobem odpadnutiacute vůle ke strpěniacute

služebnosti logicky nemaacute za naacutesledek zaacutenik teacuteto neboť pak by se jednalo o institut zcela

nefunkčniacute Pokud už je služebnost zřiacutezena pak zde je již nikoliv pouhaacute patientia ale

vlastniacutek služebneacute věci je povinen k pati tedy tato skutečnost již daacutele nevzchaacuteziacute pouze

z jeho vlastniacute vůle Uvedeneacute aspekty je nutno rozlišit kdy strpěniacute v souvislosti se

zřiacutezeniacutem služebnosti je bezesporu jinou kvalitou nežli strpěniacute ktereacute musiacute miacutet vlastniacutek

služebneacute věci daacutele během existence služebnosti ktereacutežto druheacute strpěniacute pak je předevšiacutem

jeho povinnostiacute založenou čaacutestečně takeacute strpěniacutem zahrnutyacutem ve zřizovaciacutem jednaacuteniacute vůči

uvedeneacute služebnosti

V přiacutepadě druheacute vazby kterou pojem patientiae disponuje se již spiacuteše jednaacute o

ilustrativniacute spřiacutezněnost Vyacuteše již bylo hovořeno o zřizovaciacutech jednaacuteniacutech mortis causa

v době klasickeacute tedy o zřiacutezeniacute služebnostiacute za pomociacute legaacutetu Jak takeacute bylo řečeno tato

legaacuteta nejsou v době klasickeacute jedniacutem unitaacuterniacutem institutem ale naopak je pod pojem

legaacuteta nutno zařadit viacutecero jeho konkreacutetniacutech druhů Bylo vyacuteše hovořeno o dvou tedy na

miacutestě prveacutem o legaacutetu vindikačniacutem na miacutestě druheacutem pak konečně o legaacutetu damnačniacutem

avšak o třetiacutem ze skupiny hovořeno nebylo Třetiacutem avšak nikoliv posledniacutem ze skupiny

203

legaacutet je legatum sinendi modo358 Toto legatum ač je na prvniacute pohled velice podobneacute

legaacutetu damnačniacutemu vykazuje proti sveacutemu uvedeneacutemu sousedu vyacuterazneacute specifikum V

přiacutepadě obou institutů neniacute naacutesledkem jako tomu je při užitiacute vindikačniacuteho legaacutetu vznik

přiacutemo věcneacuteho praacuteva ale vznikajiacute na zaacutekladě obou legaacutet toliko vztahy obligačniacute Rozdiacutel

však je mezi nimi v charakteru uvedeneacute obligace Zatiacutemco v přiacutepadě legaacutetu damnačniacuteho

je dědic povinen z odkazu co zřiacutedit převeacutest tedy obecně co učinit v přiacutepadě legaacutetu

sinendi modo je však obdarovanyacute z odkazu opraacutevněn si co pro sebe dle odkazu vziacutet (či

by bylo možno připustit že i učinit) V přiacutepadě legaacutetu sinendi modo tedy vznikaacute dědici

povinnost nikoliv nepodobnaacute povinnosti či povinnostem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

tedy strpět skutečnost že na jeho pozemek působiacute kdo ciziacute Je zde tedy přiacutetomna nikoliv

ona patientia jak je o ni možno hovořit v souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnosti ale ono

jiacute přiacutebuzneacute pati tedy povinnost strpět Jsou zde však naproti tomu jistě neopominutelneacute

rozdiacutely mezi oběma situacemi Zatiacutemco povinnost k pati v souvislosti se služebnostmi je

povinnostiacute kteraacute bude dlouhodobou zaacutetěžiacute vlastniacuteka či vlastniacuteků služebneacute věci

v přiacutepadě povinnosti vznikleacute na zaacutekladě legaacuteta sinendi modo se jednaacute o jednoraacutezovou

udaacutelost kdy je vlastniacutek služebneacute věci povinen strpět skutečnost že bude na jeho věci či

na jejiacute čaacutest někdo kraacutetkodobě působit či že někdo jej vůči věci zbaviacute držby což

v konečneacutem důsledku povede ke ztraacutetě vlastnickeacuteho praacuteva a to zpravidla vydrženiacutem ve

prospěch legaacutetem obdarovaneacuteho

Jak tedy z vyacuteše uvedeneacuteho vyplyacutevaacute je zřejmeacute že v raacutemci praacutevniacutech vztahů a

v raacutemci praacuteva vůbec neniacute pojem strpěniacute neboli patientiae nijak přelomovyacutem tiacutem meacuteně

v oblasti služebnostiacute Na druhou stranu je praacutevě v souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnostiacute

použit novaacutetorsky a to předevšiacutem v přiacutestupu k němu Zatiacutemco ve všech staršiacutech

přiacutepadech je možno hovořit spiacuteše o povinnosti ke strpěniacute neboli o povinnosti k pati

v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnostiacute nabyacutevaacute danyacute institut poněkud odlišnyacutech charakterů tak

jak to bylo pospaacuteno vyacuteše tedy jednaacute se předevšiacutem o strpěniacute se samotnyacutem zřiacutezeniacute

služebnosti a to včetně vědomiacute že se jednaacute o služebnost a nikoliv pouze kupřiacutekladu o

obligačniacute vztah V tomto přiacutepadě se tedy na rozdiacutel od předchoziacute povinnosti ke strpěniacute

358 Viz A Rivier op cit str 354 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 742 et

al včetně literatury tam uvedeneacute L Heyrovskyacute op cit str 1140 F del Giudice op cit str 288 M Bartošek op cit str 214

204

jednaacute o volniacute strpěniacute vzniku budouciacutech omezeniacute samotneacuteho vlastniacuteka služebneacute věci a

jeho přiacutepadnyacutech praacutevniacutech naacutestupců

Nikoliv zcela jasnyacute a bezpochybnyacute je takeacute vztah mezi oběma činiteli

justiniaacutenskeacuteho způsobu zřiacutezeniacute služebnosti tedy mezi tradiciacute a strpěniacutem Onen vztah

však neniacute možno daacutet do paralely ke vztahu mezi paktem a stipulaciacute v přiacutepadě

provinčniacutech služebnostiacute doby klasickeacute Vzhledem k charakteru jednotlivyacutech členů je

zcela zřejmeacute že vztah mezi tradiciacute a strpěniacutem nemůže byacutet prveacutemu uvedeneacutemu podoben

neboť tradice je typickyacutem věcněpraacutevniacutem jednaacuteniacutem ktereacute nevzbuzuje nijak vyacuterazneacute

otaacutezky mezi vztahem obligaciacute a věcnyacutech praacutev na poli zřizovaacuteniacute služebnostiacute tiacutemto

způsobem a charakter strpěniacute rovněž plně souvisliacute s věcnyacutemi praacuteva respektive

předevšiacutem s věcnyacutemi praacutevy k věci ciziacute Je tedy v daneacute situaci nutno uznat že zřiacutezeniacute

služebnosti tak jak to primaacuterně snad předpoklaacutedaacute justiniaacutenskeacute praacutevo tedy traditionem

vel patientiam je mnohem bezpochybnějšiacute homogennějšiacute a teoreticky propracovanějšiacute

nežli je tomu tak v přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti pactionibus et stipulationibus

V 4122TRADITIO VEL PATIENTIA

Zřiacutezeniacute služebnosti traditione vel patientia je vedle vyacuteše uvedeneacuteho jedniacutem ze

signifikantniacutech způsobů zřiacutezeniacute služebnosti na poli praacuteva justiniaacutenskeacuteho Uvedenyacute

způsob je zjevnyacutem plodem postupneacute změny vniacutemaacuteniacute vztahu charakteru věci co do jejiacute

hmotneacute povahy a držby Diacuteky teacuteto změně je konečně možno i hovořit vůbec o samotneacute

držbě praacuteva a předevšiacutem vzhledem k zřizovaciacutem způsobům služebnostiacute i o tradici

služebnosti doplněneacute oniacutem strpěniacutem Jak z vyacuteše uvedeneacuteho vplyacutevaacute nejednaacute se o jedinyacute

způsob zřiacutezeniacute služebnosti vzhledem k budouciacutemu vyacutevoji je to však způsob kteryacute se

stal podkladem pro dalšiacute praacutevniacute formy a pro dalšiacute praacutevniacute vyacutevoj po mnoho naacutesledujiacuteciacutech

staletiacute jistě možno řiacuteci do dnešniacutech dob Naproti tomu je však uvedenyacute způsob natolik

specifickyacute že neniacute možno jej ani s naacuteznakem zevrubnosti zde zkoumat neboť pro

takoveacuteto zkoumaacuteniacute prve by bylo zapotřebiacute poměrně podrobneacuteho rozboru samotneacuteho

charakteru kvazi-držby neboli držby praacuteva kteraacute je zaacutekladniacutem elementem vůbec

umožňujiacuteciacutem uvažovat o tradici služebnosti Vzhledem k tomu neniacute možno naacutesledujiacuteciacute

řaacutedky chaacutepat jinak než jako pouze stručneacute nastiacuteněniacute nejpodstatnějšiacutech otaacutezek

205

Na počaacutetku je nutno zmiacutenit jeden podstatnyacute rozdiacutel a to předevšiacutem oproti

původniacute mancipaci či in iure cessi kterou praacutevě nabytiacute traditione vel patientia

nahradilo Onou podstatnou skutečnostiacute je fakt že zatiacutemco v přiacutepadě oněch staršiacutech

zřizovaciacutech způsobů neniacute zcela pojmově nezbytnou existence držby služebneacute věci ze

strany jejiacuteho vlastniacuteka a zřizovatele byť samozřejmě pravidla kteraacute samotnyacute průběh jak

mancipace tak in iure cesse přiacutepadnou absenci držby takměř vylučujiacute v přiacutepadě zřiacutezeniacute

služebnosti je však praacutevě držba onou nutnou skutečnostiacute neboť tradice vzchaacuteziacute a je

jedniacutem z důvodů převodu primaacuterně praacutevě držby Neniacute jednoducheacute si představit že by

mohla proběhnout tradice věci (ale i služebnosti) aniž by předaacutevajiacuteciacute k teacuteto disponoval

držbou

Zřiacutezeniacute služebnostiacute traditione vel patientia je způsobem pochaacutezejiacuteciacutem předevšiacutem

z oblasti osobniacutech služebnostiacute konkreacutetněji ze zřizovaacuteniacute ususfruktu359 Na poli

ususfruktu se lze setkat s poměrně velkyacutem množstviacutem pramenů a fragmentů ktereacute se

věnujiacute tradici uvedeneacuteho praacuteva360 či naopak jeho strpěniacute361 Valnaacute čaacutest těchto fragmentů

však nutně prošla interpolaciacute neboť do těchto byl institut traditionis či patientiae

vložen až v souvislosti s kompilačniacutemi pracemi a s v těchto praciacutech zahrnutou

modernisačniacute činnostiacute Nutno ovšem uveacutest že o vyacuteslovneacutem použitiacute traditionis vel

patientiae se přiacutemo v justiniaacutenskyacutech Digestech v raacutemci knihy věnovaneacute ususfruktu

nehovořiacute

V souvislosti se služebnostmi pozemkovyacutemi avšak vzhledem k obecně

zastaacutevaneacutemu justiniaacutenskeacutemu pojeniacute uvedeneacuteho pojmu tiacutem takeacute i v souvislosti

s osobniacutemi služebnostmi lze najiacutet přiacutemyacute fragment kteryacute o použitiacute zřiacutezeniacute služebnosti

traditione vel patientia svědčiacute kdy uvaacutediacute že bdquotraditio plane et patientia servitutium

359 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 149 et al Takteacutež i literatura tam uvedenaacute S Perozzi I

modi pretorii drsquoacquisito delle servitugrave Rivista italiana per le scienze giuridiche 23 1 1897 str 29 et al 360 Pouze kupřiacutekladu z mnoha viz Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re

fructuarii vel ex operis posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326)

361 Pouze kupřiacutekladu viz Dig 713pr (Gai lib 2 rer cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Překlad viz sub 330)

206

inducet officium praetorisldquo362 Neniacute ovšem nezajiacutemaveacute kde tento fragment je zařazen

Skutečnost že je tomu v knize věnovaneacute služebnostem nemusiacute se jevit jako zvlaacuteštniacute

avšak uvedenyacute fragment je vložen do titulu věnovaneacutemu vyacutehradně služebnostem

polniacutem363 Jak je však patrneacute ze samotneacuteho textu nijak nelze rozpoznat že by jeho

obsah měl byacutet věnovaacuten toliko služebnostem polniacutem konečně k tomu ani neniacute žaacutedneacuteho

zjevneacuteho důvodu proč by praacutevě polniacute služebnosti měly byacutet zřizovaacuteny tiacutemto způsobem

zatiacutemco ostatniacute jinyacutem (pak snad pactionibus et stipulationibus) Mohou se objevit

důvody na prvniacute pohled skryteacute kdy je možno navazovat na rozděleniacute zřizovaciacutech

způsobů doby klasickeacute pro italskeacute služebnosti polniacute kteryacutem svědčila jak in iure cesse

tak ovšem praacutevě těmto svědčila takeacute mancipace jež naproti tomu byla nesvědčila

domovniacutem služebnostem Pak by tedy mohlo navazovat se tiacutemto fragmentem jeho

zařazeniacutem a jeho chaacutepaacuteniacutem toliko na služebnosti polniacute na uvedeneacute staršiacute rozděleniacute

Nutno však k tomuto uveacutest že snahou Justiniaacutenovou a snahou jeho praacutevniacuteků a

kompilaacutetorů bylo předevšiacutem zjednodušit praacutevo a odstranit jeho (minimaacutelně z jejich

pohledu) nadbytečneacute formality V takoveacutemto duchu ovšem přiacutepadnyacute zvlaacuteštniacute způsob

zřizovaacuteniacute polniacutech služebnostiacute jeviacute se jako protichůdnyacute neboť by ke zjednodušeniacute

nevedl a to minimaacutelně v onom smyslu zjednodušeniacute praacutevniacute uacutepravy obecně Že by

zřizovaacuteniacutem služebnostiacute polniacutech toliko traditione vel patientia došlo ke zjednodušeniacute

tohoto zřizovaciacuteho jednaacuteniacute je patrneacute neboť by tiacutemto byla odstraněna poměrně staraacute a do

značneacute miacutery formaacutelniacute praacutevniacute jednaacuteniacute Pokud by však paralelně bylo zachovaacuteno zřiacutezeniacute

ostatniacutech služebnostiacute pactionibus et stipulationibus pak by takovaacuteto skutečnost

znamenala poměrně značnou nerovnovaacutehu kdy praacutevniacute vztahy ktereacute byly povětšinou

považovaacuteny za mnohem hospodaacuteřsky zaacutevažnějšiacute tedy služebnosti polniacute zřizovaly by se

způsobem meacuteně formaacutelniacutem nežli tomu je u služebnostiacute jejichž hospodaacuteřskaacute hodnota

byla do jisteacute miacutery nižšiacute (viz konečně i rozděleniacute služebnostiacute mezi rei mancipi a nec

mancipi) Těžko v takoveacuteto situaci spekulovat že by snad došlo ke změně

hospodaacuteřskeacuteho vniacutemaacuteniacute služebnostiacute tedy k naprosteacutemu jeho převraacuteceniacute a tak neniacute

možno jinak než nad uvedenyacutem pojetiacutem konstatovat určitou nelogičnost

362 Dig 8312 (Ulp lib 2 inst) (Přiacutemo předaacuteniacutem a strpěniacutem služebnosti zavaacutediacute praetorskyacute

uacuteřad) 363 Dig 83 De servitutibus praediorum rusticorum (O služebnostech venkovskyacutech pozemků)

207

Přiacutemějšiacute vazba mezi uvedenyacutem Ulpianovyacutem fragmentem a polniacutemi služebnosti

oproti služebnostem ostatniacutem však nemusiacute byacutet pouze fiktivniacute a nelogickou Jejiacute funkce

může byacutet praacutevě opačnaacute kdy zařazeniacute uvedeneacuteho fragmentu do titulu věnovaneacuteho

polniacutem služebnostem toliko potvrzuje pro tyto to co je v přiacutepadě jinyacutech služebnostiacute

spiacuteše obvykleacute tedy možnost aby takovaacuteto služebnost vznikala praacutevě traditione vel

patientia Jelikož jak vyacuteše bylo viacutecekraacutet uvedeno polniacute služebnosti vaacutezaacuteny jsou viacutece

formalitami nežli je tomu v přiacutepadě jejich domovniacutech variant pak mohly vznikat

pochybnosti zdali je možno takto vrcholně neformaacutelniacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem jakyacutem je

předaacuteniacute a strpěniacute zřiacutedit praacutevo ktereacute do uvedeneacute doby bylo do sveacuteho zřiacutezeniacute vaacutezaacuteno

mnohyacutemi formaacutelnostmi a mnohyacutemi pravidly vedenyacutemi praacutevě za koncem dodrženiacute

formality a skutečnostiacute pro něž byla ona formalita považovaacutena za důležitou

Je však takeacute zde na miacutestě uveacutest dalšiacute fragment kteryacute se vyjadřuje k samotneacute

aplikaci zřiacutezeniacute traditione vel patientia byť nikoliv v nezpochybnitelneacute vyacuteslovnosti364

Uvedenyacute fragment se předevšiacutem věnuje primaacuterně ochraně služebnosti avšak neniacute

možno si v tomto nepovšimnout že se zaacuteroveň viacutece než důrazně dotyacutekaacute takeacute způsobů

zřizovaacuteniacute služebnostiacute a to praacutevě zřiacutezeniacute služebnosti traditione či patientia Samotnyacute

uvedenyacute fragment je předmětem poměrně rozsaacutehlyacutech diskusiacute vedenyacutech však spiacuteše za

uacutečelem poznaacuteniacute miacutery a charakteru jeho interpolace365 Při samotneacutem čteniacute fragmentu

tak jak byl v justiniaacutenskyacutech Digestech zachovaacuten a jak byl interpolovaacuten tedy bez

vyacuteraznějšiacuteho ohledu na tyto změny pak nelze si nepovšimnout několika specifik

Jednak je do značneacute miacutery tiacutemto fragmentem potvrzeno že zřiacutezeniacute služebnosti traditione

vel patientia je způsobem vlastniacutem nikoliv pouze služebnostem polniacutem ale rovněž takeacute

služebnostem ostatniacutem a to jak osobniacutem tedy zde vyacuteslovně řečeno ususfruktu ale tak i

služebnostem domovniacutem Vedle toho pak zaujme poměrně zvlaacuteštniacute charakter jakyacute je

možno na zaacutekladě uvedenyacutech Ulpianovyacutech slov co se dotyacuteče uvedeneacuteho nabyacutevaciacuteho

způsobu ciacutetit Z celeacute formulace fragmentu totiž vyplyacutevaacute že zřizovaciacutem jednaacuteniacutem neniacute

364 Dig 62111 (Ulp lib 16 ad ed) Si de usu fructu agatur tradito publiciana datur itemque

servitutibus urbanorum praediorum per traditionem constitutis vel per patientiam (forte si per domum quis suam passus est aquae ductum transduci) item rusticorum nam et hic traditionem et patientiam tuendam constat (Překlad viz sub 188)

365 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 154 a k tomu tam uvedenaacute literatura Takeacute E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 90 Specificky teacutež S Perozzi Llsquoeditto publiciano Bulletino dellrsquoIstituto di diritto romano 7 1894 str 57 et al id I modi op cit str 29 et al G Pacchioni Una nuova ricostruzione dellrsquoeditto publiciano Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 9 1896 str 126 et al

208

vzaacutejemnaacute společnost tradice a strpěniacute ale že se jednaacute o dvě odděleneacute jednotky ktereacute

v raacutemci zřizovaciacutech jednaacuteniacute neniacute nutno považovat za nedělitelnou jednotu Na zaacutekladě

tohoto naacutezoru by pak bylo možno konstatovat že služebnost podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho

je možno zřiacutedit vedle vyacuteše uvedeneacuteho pactionibus et stipulationibus takeacute tradiciacute nebo

strpěniacutem kdy však nemusiacute nutně dojiacutet k oběma uvedenyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem ale jeviacute se

jako možneacute pokud dojde ke zřiacutezeniacute služebnosti toliko pouze jedniacutem z těchto

Zatiacutemco tradici je věnovaacuteno poměrně dosti pozornosti pojem strpěniacute byl do jisteacute

miacutery již vyacuteše nastiacuteněn pro pochopeniacute a zaacutekladniacute popsaacuteniacute nabyacutevaacuteniacute služebnosti

traditione vel patientia je nutno pohliacutežet předevšiacutem na v pramenech uvaacuteděnou či

naopak neuvaacuteděnou kombinaci obou dvou pojmů tedy předevšiacutem nikoliv nepodobně

jako tomu bylo u vztahu pakta a stipulace na vzaacutejemnyacute vztah obou dvou elementů

Jak bylo vyacuteše mnohokraacutete uvedeno tradice postraacutedaacute vyacuteraznějšiacute formaacutelnosti a je

naviacutec aktem do značneacute miacutery jednoraacutezovyacutem a co do času ohraničenyacutem v nevelkeacutem

časoveacutem rozpětiacute Je-li daacutele pak tradice vykonaacutena neniacute již k disposici nic dalšiacuteho co by

mohlo jejiacute existenci ověřovat přirozeně kromě skutečnosti že věc je nyniacute v moci jedneacute

osoby zatiacutemco předtiacutem byla v moci osoby druheacute kteraacutežto ovšem skutečnost nezřiacutedka

byacutevaacute praacutevě oniacutem důvodem pro nějž se strany vzaacutejemně sporujiacute V takoveacutemto přiacutepadě je

však průkaznaacute hodnota tradice což je jedniacutem z důvodů existence zvlaacuteštniacutech zřizovaciacutech

způsobů věcnyacutech praacuteva takměř nulovaacute Co však je osvědčujiacuteciacute jsou naacutesledky tradice

pakliže tato neniacute sporovaacutena ihned od sveacuteho počaacutetku

Jak bylo vyacuteše psaacuteno o pojmu patientia bylo dotčeno takeacute jeho dvojiacuteho pojetiacute

což se projevuje praacutevě i ve vztahu mezi jednotlivyacutemi elementy zřizovaacuteniacute služebnosti

traditione vel patientia Jestliže je služebnost předaacutena pak toto předaacuteniacute a tiacutem i jejiacute

zřiacutezeniacute je integraacutelně spjato se strpěniacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku s touto

služebnostiacute a se strpěniacutem možnyacutech zaacutesahů ciziacute osoby na jeho vlastniacute věci Toto strpěniacute

vznikaacute v souvislosti se zřiacutezeniacutem služebnosti a je pro ni mimo jineacute i charakteristickeacute

Ono strpěniacute je pak dlouhodobou součaacutestiacute služebnosti a to jak dobrovolneacute tak může byacutet

i vynuceno Pokud tedy dojde k předaacuteniacute služebnosti jejiacutemu vzniku pak se tyto

skutečnosti projevujiacute mimo jineacute praacutevě strpěniacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Ono

strpěniacute je tedy možno v jisteacutem smyslu označit za průvodniacute znak tradice služebnosti kdy

209

praacutevě skutečnost že kdo strpiacute působeniacute ciziacute osoby na sveacutem pozemku spolu s dalšiacutemi

jinyacutemi skutečnostmi napřiacuteklad tvrzenou služebnostiacute předaacuteniacutem kausou svědčiacute konečně

o tom že na daneacutem pozemku či na daneacute věci skutečně byla služebnost zřiacutezena366

Takovyacuteto přiacutestup se pak jeviacute jasnějšiacute tehdy dojde-li kupřiacutekladu k porušeniacute režimu

služebnosti kdy po jisteacutem čase volniacute strpěniacute s působeniacutem ciziacute osoby na vlastniacute věci

vymiziacute (ať již motivace k teacuteto skutečnosti mohou byacutet jakeacutekoliv) a vlastniacutek služebneacute věci

počne klaacutest odpor Skutečnost ta že po předchoziacute čas strpěl působeniacute ciziacute osoby na svojiacute

věci tedy v důsledku strpěl existenci služebnosti do značneacute miacutery dosvědčuje že

takovaacuteto služebnost skutečně byla zřiacutezena Pokud tedy došlo k změně chovaacuteniacute a změně

přiacutestupu vlastniacuteka tohoto pozemku pak je nutno se ptaacutet proč a je tedy nutno v takoveacute

situaci přijiacutet minimaacutelně se zdůvodněniacutem na zaacutekladě čeho dochaacutezelo k předešleacutemu

strpěniacute konečně ale pak takeacute proč toto strpěniacute naacutehle vzalo za sveacute Jinak řečeno je

patientia praacutevě oniacutem průvodniacutem jevem tradice služebnosti kdy tato osvědčuje jejiacute

tradici a v jisteacutem smyslu jejiacute zřiacutezeniacute367 Oproti tradici maacute pak zcela zřejmou vyacutehodu

kdy se jednaacute o jev dlouhodobyacute v mnoha přiacutepadech předevšiacutem zjevnyacutech služebnostiacute pak

i poměrně zřejmyacute a snadno dokazatelnyacute čiacutemž se usnadňuje přiacutepadnaacute pozice držitele

služebnosti Dalo by se pak v daneacute souvislosti i uveacutest že tento maacute prostřednictviacutem

důkazu strpěniacute usnadněnou procesniacute pozici

V souvislosti se zřiacutezeniacutem služebnosti traditione vel patientia je možno si

povšimnout jisteacute avšak velice drobneacute analogie Podle praacuteva klasickeacuteho jestliže dojde

366 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 156 367 K tomuto viz bliacuteže praacutevě S Solazzi Requisiti op cit str 156 Takeacute ale i v pramenech

kupřiacutekladu Dig 8120 (Iav lib 5 ex post lab) Quotiens via aut aliquid ius fundi emeretur cavendum putat esse labeo per te non fieri quo minus eo iure uti possit quia nulla eiusmodi iuris vacua traditio esset ego puto usum eius iuris pro traditione possessionis accipiendum esse ideoque et interdicta veluti possessoria constituta sunt (Překlad viz sub 328) V souvislosti s uvedenyacutem fragmentem lze pak srovnat kupřiacutekladu s Dig 19132 (Pomp lib 9 ad sab) Si iter actum viam aquae ductum per tuum fundum emero vacuae possessionis traditio nulla est itaque cavere debes per te non fieri quo minus utar (Překlad viz sub 328) V pramenech se vyskytuje nezřiacutedka vacua possessio ovšem vacua traditio nikoliv Takovyacuteto zaacutesah je tedy zřejmě praacutevě z pera kompilaacutetorů

Vedle těchto je možno naleacutezt i dalšiacute fragmenty ktereacute existenci uvedeneacuteho zřizovaciacuteho způsobu naznačujiacute lze se však ptaacutet zdali tyto naacuteznaky jsou již diacutely kompilatorskyacutemi či zdali snad pochaacutezejiacute již doby dřiacutevějšiacute Kupřiacutekladu Dig 8514pr (Pomp lib 33 ad sab) Si cum meus proprius esset paries passus sim te immittere tigna quae antea habueris si nova velis immittere prohiberi a me potes immo etiam agere tecum potero ut ea quae nova immiseris tollas (Jestliže když je zeď moje vlastniacute svolil jsem ti vložit traacutem tak jak jsi ho dřiacuteve měl jestliže chceš vložit noveacute může to byacutet ode mne zakaacutezaacuteno dokonce takeacute bych mohl Tě žalovat ať ty ktereacute jsi nově vložil odňal) Uvedenyacute fragment sice nehovořiacute přiacutemo o způsobu zřiacutezeniacute služebnosti (a lze se ptaacutet i proč tomu tak je) ale formulace na druhou stranu svědčiacute že tato služebnost nebyla zřiacutezena klasickyacutemi a do značneacute miacutery formaacutelniacutemi zřizovaciacutemi způsoby

210

toliko k tradici mancipačniacute věci pak tato nevstupuje do kviritskeacuteho praacuteva vlastnickeacuteho

sveacuteho nabyvatele ale toliko do vlastnickeacuteho praacuteva bonitaacuterniacuteho přičemž nepřekaacutežejiacute-li

tomu jineacute podmiacutenky s postupem času může dojiacutet ke vzniku kviritskeacuteho vlastnickeacuteho

praacuteva avšak nikoliv derivativně ale naopak originaacuterně a to usucapione Ano paralela

byť do značneacute miacutery slabaacute přesto však může byacutet evokovaacutena je praacutevě v charakteru oneacute

tradice kteraacute sama nejeviacute se jako dostatečně průkaznaacute pro vznik věcneacuteho praacuteva

v kviritskeacutem smyslu slova a proto je doplněna o určityacute čas kdy je možno osvědčit že

novyacute faktickyacute stav je stavem minimaacutelně domněle po praacutevu či spiacuteše stavem pokojnyacutem a

teprve po tomto čase je uvedenyacute praacutevniacute vztah respektive uvedeneacute praacutevo realizovaacuteno

jako přiacutemeacute praacutevo věcneacute v kviritskeacutem slova smyslu V přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti pak

neniacute situace nepodobnaacute (byť zřejmě z jinyacutech vyacutechodisek) kdy po proběhleacute tradici

dochaacuteziacute ke strpěniacute ktereacute svoji určitou deacutelkou trvaacuteniacute (nebo naopak zjevnostiacute kupřiacutekladu

postaveniacutem určiteacute staacuteleacute konstrukce) osvědčuje že novyacute faktickyacute stav je stavem

minimaacutelně domněle podle praacuteva Teprve strpěniacutem tak aby bylo v tomto smyslu funkčniacute

vznikaacute služebnost tak aby bylo možno ji vymaacutehat jako věcneacute praacutevo a to do jisteacute miacutery

analogicky k možnosti použitiacute vindikačniacute žaloby v naacutevaznosti na tradici věci

mancipačniacute a jejiacute naacutesledneacute vydrženiacute do kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Zatiacutemco

v přiacutepadě tradice mancipačniacute věci je před splněniacutem všech podmiacutenek pro nabytiacute

kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva praacutevo nabyvatelovo chraacuteněno actione Publiciana in

rem368 v přiacutepadě služebnostiacute lze v čase kdy ona patientia je teprve se konstituujiacuteciacute věciacute

(čase zřejmě oproti předchoziacutemu přiacutekladu poměrně kratšiacutem) domoci se určiteacute ochrany

předevšiacutem na zaacutekladě žalob vzchaacutezejiacuteciacutech z praacutevniacutech jednaacuteniacute ktereacute tvořiacute causu pro

proběhlou tradici respektive kvazi-tradici

Jistě sloužiacute takeacute uveacutest že i v souvislosti s praacutevem justiniaacutenskyacutem se objevuje

možnost podobnaacute jako tomu bylo v praacutevu klasickeacutem tedy zřiacutedit služebnost

v souvislosti s jinyacutemi praacutevniacutemi jednaacuteniacutemi tedy předevšiacutem se zcizovaciacutem jednaacuteniacutem vůči

jednomu z bliacutezkyacutech vlastniacutekovyacutech pozemků Jednaacute se zde předevšiacutem o dedukci v širšiacutem

smyslu slova tedy dedukci či imposici služebnosti tak jak jejiacute zaacutekladniacute obrysy byly již

uvedeny vyacuteše S dedukciacute služebnosti se lze setkat přirozeně i v praacutevu justiniaacutenskeacutem369

368 Viz J P Molitor op cit str 281 et al S Perozzi Istituzioni op cit str 731 et al včetně

literatury tam uvedeneacute 369 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 228

211

Přirozenyacute rozdiacutel ovšem daacutele tkviacute ve skutečnosti že tato dedukce neniacute daacutele vklaacutedaacutena do

mancipace či do in iure cesse ktereacute jsou z praacutevniacuteho života odstraněny ale realizuje se

v raacutemci tradice370 V raacutemci pak tradice je možno vetknout služebnost jak ve prospěch

jineacuteho pozemku kteryacute zůstaacutevaacute ve vlastnictviacute původniacuteho vlastniacuteka či naopak je možno

zřiacutedit služebnost v tom směru že novyacute vlastniacutek pozemku bude miacutet jakyacutech praacutev vůči

jineacutemu pozemku původniacuteho vlastniacuteka

V 42 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI PRO PŘIacutePAD SMRTI V JUSTINIAacuteNSKEacuteM PRAacuteVU

Jako v praacutevu klasickeacutem bylo možno zřiacutedit služebnost pro přiacutepad smrti tedy tak

aby jejiacute funkce započala v souvislosti se smrtiacute dosavadniacuteho vlastniacuteka pozemků tak

tomu přirozeně bylo i v přiacutepadě praacuteva justiniaacutenskeacuteho Jak ovšem bylo vyacuteše již zmiacuteněno

v souvislosti se změnami v praacutevu jak je v raacutemci svyacutech kompilaciacute zavedl Justiniaacuten

dochaacuteziacute takeacute k nikoliv nepodstatneacutemu zjednodušeniacute a změně v oblasti praacuteva odkazů a

v oblasti legaacutetů Dochaacuteziacute k odstraněniacute původniacute a klasickeacute formy několika druhů legaacutetů

kdy každyacute nabyacutevaacute sveacuteho specifickeacuteho charakteru a předevšiacutem uacutečelu a uacutečinku ale

všechny tyto poměrně jemneacute instituty jsou soustředěny pod jeden nikoliv vnitřně

v původniacutem smyslu dělnyacute ale jednolityacute institut odkazu Naproti tomu je staacutele zachovaacutena

skutečnost že neniacute možno jinak nežli praacutevě odkazovyacutem způsobem pro přiacutepad smrti

dojiacutet ke vzniku služebnosti Služebnost ani dědickou instituciacute (byť ta ovšem vyacuteznamně

působiacute na uacutečinnost pořiacutezeniacute odkazem) neniacute možno zřiacutedit ani služebnost nikdo nenabude

na zaacutekladě intestaacutetniacute dědickeacute posloupnosti nebo obecně na zaacutekladě intestaacutetniacutech

dědickyacutech pravidel371 Služebnost je možno daacutele nabyacutet skutečně pouze odkazovyacutem

způsobem Vzhledem k sjednoceniacute institutu legaacutetu je však možno opustit uvažovaacuteniacute nad

druhy legaacutetů použitelnyacutech pro zřiacutezeniacute služebnosti neboť samotneacute bdquoobecneacuteldquo legatum maacute

370 Viz kupřiacutekladu Dig 8234 (Iul lib 2 ex minic) Et qui duas areas habet alteram tradendo

servam alteri efficere potest (Překlad viz sub 264) Dig 846pr (Ulp lib 28 ad sab) Si quis duas aedes habeat et alteras tradat potest legem traditioni dicere ut vel istae quae non traduntur servae sint his quae traduntur vel contra ut traditae retentis aedibus serviant parvique refert vicinae sint ambae aedes an non idem erit et in praediis rusticis nam et si quis duos fundos habeat alium alii potest servum facere tradendo duas autem aedes simul tradendo non potest efficere alteras alteris servas quia neque adquirere alienis aedibus servitutem neque imponere potest (Překlad viz sub 344)

371 Byť by se tomu mohlo zdaacutet při prvniacutem pohledu i jinak Viz kupřiacutekladu R Elvers op cit str 717 kteryacute zmiňuje mimo jineacute i testament Je pravdou že v raacutemci testamentu může byacutet zřiacutezena služebnost ale staacutele tomu tak bude odkazovou instituciacute uvedenou v testamentu a nikoliv dědickou instituciacute kteraacute je pojmovou součaacutestiacute testamentu jako takoveacuteho podle praacuteva řiacutemskeacuteho

212

siacutelu ke zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva tedy je jedniacutem ze zřizovaciacutech způsobů věcnyacutech praacuteva a

to jak ve smyslu vlastnickeacutem ktereacute je zřejmě primaacuterniacutem ciacutelem tak ale i ve smyslu

služebnosti na kterou uvedenaacute charakteristika diacuteky tomu že služebnosti jsou za věcnaacute

praacuteva považovaacutena dopadaacute teacutež

Obecně problematika praacuteva pandektniacuteho je v daneacute oblasti poměrně dobře a

přehledně zpracovaacutena372 a tak budou na tomto miacutestě zmiacuteněny drobneacute poznaacutemky Vyacuteše

bylo uvedeno že novyacute jedinyacute legaacutet podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho může miacutet za naacutesledek

vznik věcneacuteho praacuteva373 Takoveacuteto skutečnosti nejsou pak nikterak nepotvrditelneacute neboť

je prameny do značneacute miacutery potvrzujiacute374 Avšak vztah vzniku či způsobu vzniku věcneacuteho

praacuteva a legaacutetu neniacute tak bezpochybnyacute a předevšiacutem přiacutemyacute a to praacutevě v oblasti

služebnostiacute Noveacute justiniaacutenskeacute praacutevo se zřejmě uchyacutelilo v oblasti zřiacutezeniacute služebnostiacute

k poměrně zvlaacuteštniacutemu tahu kdy podle některyacutech fragmentů přisuzuje noveacutemu

obecneacutemu legaacutetu takoveacute vlastnosti jakeacute připomiacutenajiacute předevšiacutem dřiacutevějšiacute legatum per

damnationem375 Z uvedeneacuteho fragmentu je možno dedukovat že zřiacutezeniacute služebnosti

legaacutetem maacute předevšiacutem za vznik vazbu mezi obdarovanyacutem a povinnyacutem v tomto přiacutepadě

dědicem kteryacute je z uvedeneacuteho legaacutetu zavaacutezaacuten k určiteacutemu chovaacuteniacute Pokud se jednotliveacute

možnosti jednaacuteniacute povinneacuteho na zaacutekladě legaacutetu ktereacute fragment uvaacutediacute postupně projdou

pak je patrneacute že tato koncepce poměrně dobře odpoviacutedaacute justiniaacutenskeacutemu pojetiacute způsobů

zřizovaacuteniacute služebnostiacute Maacute-li byacutet kdo uveden v čiacute pozemek pak tedy je takoveacuteho osobě

převaacuteděna držba k uvedeneacutemu pozemku376 což je celkem bez vyacuteraznějšiacutech obtiacutežiacute a

předevšiacutem bez vyacuteraznějšiacutech vyacutejimek možno považovat za předaacuteniacute tedy tradici jakožto

372 Viz zřejmě nejobsaacutehlejšiacute běžně dostupneacute diacutelo tomuto věnovaneacute a sice R Elvers op cit str

717 et al 373 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 228 či G Grosso I legati nel diritto romano Torino

Giappichelli 1962 str 129 et al 374 Viz pouze kupřiacutekladu fragment kteryacute se dotyacutekaacute plodů C 6474 Imperator Gordianus In

legatis et fideicommissis fructus post litis contestationem non ex die mortis sequuntur sive in rem sive in personam agatur (V přiacutepadě odkazů a fideikomisů se obdržiacute plody po vymezeniacute sporu nikoliv ale od dne smrti ať již se žaluje věcně nebo osobně) gord a dionysio lta 239 pp non sept gordiano a et aviola conssgt

375 Viz kupřiacutekladu Dig 713pr (Gai lib 2 rer cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Překlad viz sub 330) Je nutno ovšem vziacutet do uacutevahy skutečnost že se jednaacute o fragment původně Gaiův kteraacutežto skutečnost se může i přes snahu kompilatorů a jejich možnost interpolaciacute projevit i v konečneacute podobě fragmentu

376 Viz i kupřiacutekladu francouzskyacute překlad Digest Corps de droit civil romain en latin et en franccedilais 1 op cit str 476

213

nejobvyklejšiacute způsob převodu držby Je však naproti tomu nutno se u daneacuteho probleacutemu

pozastavit neboť rozdiacutel oproti tradici ve smyslu čaacutesti zřizovaciacuteho jednaacuteniacute traditione et

patientia zde bezesporu figuruje Předevšiacutem je to rozdiacutel v objektu kdy podle uvedeneacute

Gaiovy formulace (byť zřejmě pozměněneacute interpolacemi) je nabyvatel služebnosti

uveden do držby pozemku nikoliv samotneacute služebnosti Tiacutemto tedy odpadaacute probleacutem

s pojetiacutem držby nehmotneacute věci neboť zde je převaacuteděna držba k věci hmotneacute neboli

k onomu pozemku Takovaacuteto situace zřejmě bude nejpodobnějšiacute tehdy kdy dochaacuteziacute ke

zřiacutezeniacute širokeacuteho praacuteva vůči věci kteraacute je tiacutemto zasažena kompletně tedy předevšiacutem

v přiacutepadě zřiacutezeniacute požiacutevaciacuteho praacuteva Po uvedeniacute do daneacuteho pozemku zmiňuje Gaius (či

kompilaacutetoři) strpěniacute služebnostiacute respektive vyacuteslovně strpěniacute požiacutevaciacuteho praacuteva Tiacutemto je

tedy v daneacutem kontextu uveden i druhyacute typickyacute element způsobu zřiacutezeniacute služebnosti

v době justiniaacutenskeacute tedy patientia Konečně jsou uvedeny i způsoby znaacutemeacute dalšiacute tedy

zřiacutezeniacute služebnosti pactionibus et stipulationibus Celaacute formulace fragmentu naviacutec může

vyzniacutevat i v tom smyslu že toliko pro zřiacutezeniacute služebnosti v naacuteslednosti k legaacutetu se užije

traditionis et patientiae zatiacutemco v přiacutepadech zbylyacutech tedy při volniacutem zřizovaacuteniacute

služebnosti nikoliv mortis causa použije se onen staršiacute způsob v době klasickeacute určenyacute

pro zřizovaacuteniacute služebnostiacute na pozemciacutech provinčniacutech Lze se však domniacutevat že takovyacuteto

přiacutestup by byl snad až přiacuteliš limitujiacuteciacute a neodpoviacutedal by bez dalšiacuteho hlavniacute tendenci

kterou byli justiniaacutenštiacute kompilaacutetoři vedeni tedy snahou po zjednodušeniacute praacuteva a

odstraněniacute zbytečnyacutech formalit ktereacute se minimaacutelně podle jejich naacutezoru již přežily

V 43 VYDRŽENIacute SLUŽEBNOSTI PODLE PRAacuteVA JUSTINIAacuteNSKEacuteHO

Vydrženiacute služebnosti stalo se již vyacuteše poměrně diskutovanyacutem probleacutemem a je

tomu tak opraacutevněně Problematika vydrženiacute služebnosti je velice obsaacutehlaacute a předevšiacutem

poměrně nesourodaacute mimo jineacute i z důvodu vzaacutejemneacute jazykoveacute nekoherence mezi latinou

a novějšiacutemi jazyky Tato nekoherence je však daacutena mimo jineacute i praacutevniacutem vyacutevojem kdy

se na miacutesto původniacuteho vydrženiacute tedy na miacutesto vydrženiacute ve smyslu klasickeacuteho praacuteva

(usucapionis) dostaacutevajiacute instituty noveacute ktereacute původniacute zcela vytlačujiacute a to dokonce

v pozdějšiacutem vyacutevoji i na poli jazykoveacutem a lingvistickeacutem Uvedeneacute rozděleniacute mezi

vydrženiacutem formou usucapionis a vydrženiacutem prostřednictviacutem longi temporis

214

praescriptionis je nutno miacutet na zřeteli i vzhledem k praacutevu justiniaacutenskeacutemu neboť i do

tohoto praacuteva se uvedenaacute bipartice projevuje

Pokud by nebylo vyacuteše uvedeneacute rozděleniacute braacuteno ve zřetel pak by již pouhyacute

jedinyacute fragment z Digest mohl vyloučit vydrženiacute služebnosti neboť je možno

v Digestech justiniaacutenskyacutech čiacutest že vydrženiacute věci nehmotneacute je nemožneacute377 Uvedenyacute

fragment se však vztahuje nikoliv na vydrženiacute v obecneacute podobě ale pouze a jenom na

vydrženiacute usucapione ktereacutežto jako staršiacute a původně civilniacute institut je vaacutezaacuteno mnohyacutemi

pravidly a předevšiacutem vyššiacute miacuterou formaacutelnosti nežli tomu je tak v přiacutepadě formy druheacute

Je tedy zjevneacute že justiniaacutenskeacute praacutevo daacutele trvaacute na nemožnosti nabyacutet usucapione věc

ktereacute je věciacute nehmotnou

Naproti tomu v přiacutepadě praescriptionis je situace podstatně odlišnaacute Naviacutec je

tomuto institutu přisouzena nikoliv pouze ona negativniacute funkce tedy možnost odrazit

naacutemitkou žalujiacuteciacuteho ale je již možno prostřednictviacutem preskripce dojiacuteti nabytiacute věcneacuteho

praacuteva378 Takovyacuteto postup je pak vyacuteslovně uveden i ve prospěch služebnostiacute pro něž je

rovněž zřiacutezeniacute preskripciacute přiacutepustneacute379 Na zaacutekladě uvedeneacuteho posunu kteryacute může miacutet

svůj zaacutekladniacute kaacutemen předevšiacutem ve změně chaacutepaacuteniacute držby a ve vzniku kvazi-držby kteraacute

umožňuje držet i nehmotnou věc jakou je praacutevo je tedy fakticky opuštěna nemožnost

vydrženiacute služebnosti ale toto je již realizovatelneacute praacutevě prostřednictviacutem preskripce

Onen původniacute vztah je však prostřednictviacutem justiniaacutenskyacutech kompilaciacute narušen neboť

prostřednictviacutem sveacute konstituce Justiniaacuten sloučil do jedneacute jak usucapio tak preskripci380

377 Dig 411431 (Gai lib 7 ad ed provinc) Incorporales res traditionem et usucapionem non

recipere manifestum est (Překlad viz sub 267) V kontextu Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70)

378 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 229 či V Scialoja Teorie 2 op cit str 114 et al 379 Viz v kontextu předchoziacutech paragrafů C 733124 Imperator Justinianus Eodem observando

et si res non soli sint sed incorporales quae in iure consistunt veluti usus fructus et ceterae servitutes (A stejneacute platiacute i když věci nejsou pozemku ale jsou nehmotneacute jež spočiacutevajiacute v praacutevu jako usus a ususfruktus) lta 531 dV kDecConstantinopoli post consulatum lampadii et orestis vvCc gt

380 C 7311 Imperator Justinianus Cum nostri animi vigilantia ex iure quiritum nomen et substantiam sustulerit et communes exceptiones in omni loco valeant id est decem vel viginti vel triginta annorum vel si quae sunt aliae maioris aevi continentes prolixitatem satis inutile est usucapionem in italicis quidem solis rebus admittere in provincialibus autem recludere sed et si quis res alienas italicas tamen bona fide possidebat per biennium miseri rerum domini excludebantur et nullus eis ad eas reservabatur regressus quae et nescientibus dominis procedebant quo nihil inhumanius erat si homo absens et nesciens tam angusto tempore suis cadebat possessionibus Ideo per praesentem legem et in

215

Uvedeneacute změny v koncepci vydrženiacute pak kompilaacutetoři projevili i v dalšiacutech fragmentech

kde ovšem již ne vždy takovaacuteto změna nutně byla v plneacutem souladu s vyacuteše uvedenyacutem381

Avšak uvolněniacute preskripce pro služebnosti neniacute ani v době praacuteva justiniaacutenskeacuteho uacuteplneacute

neboť i nadaacutele jsou určiteacute služebnosti jimž je nevydržitelnost i nadaacutele přisuzovaacutena

Předevšiacutem se jednaacute o polniacute služebnosti kde je i nadaacutele možno vidět omezeniacute vydrženiacute a

to jak ve formě usucapionis tak ale i ve formě preskripce382 Nutno ovšem uveacutest že

italicis solis rebus quae immobiles sunt vel esse intelleguntur sicut annalem exceptionem ita et usucapionem transformandam esse censemus ut tantummodo et hic decem vel viginti annorum vel triginta et aliarum exceptionum tempora currant huiusmodi angustiis penitus semotis Cum autem antiqui et in rebus mobilibus vel se moventibus quae fuerant alienatae vel quocumque modo bona fide tamen detentae usucapionem extendebant non in italico solo nexu sed in omnem orbem terrarum et hanc annali tempore concludebant et eam duximus esse corrigendam ut si quis alienam rem mobilem seu se moventem in quacumque terra sive italica sive provinciali bona fide per continuum triennium detinuerit is firmo iure eam possideat quasi per usucapionem ei adquisitam Hoc tantummodo observando ut in his omnibus casibus ab initio bona fide eam capiat secundum quod exigit longi temporis praescriptio et ut continuetur ei possessio etiam anterioris iusti possessoris et connumeretur in decennium vel viginti annorum spatium vel triennium quod in rebus mobilibus observandum esse censemus ut in omnibus iusto titulo possessionis antecessoris iusta detentio quam in re habuit non interrumpatur ex posteriore forsitan alienae rei scientia licet ex titulo lucrativo ea coepta est Ita etenim ampliatur quidem longi temporis materia quae ei subdita est minuitur autem usucapionum compendiosa dominis iactura et eius iura nocentia Cum etiam res dividi mancipi et nec mancipi sane antiquum est et merito antiquari oportet sit et rebus et locis omnibus similis ordo inutilibus ambiguitatibus et differentiis sublatis (S bdělostiacute našiacute duše rušiacute se pojem a podstata ex iure quiritum a obecneacute vyacutejimky platiacute na každeacutem miacutestě to je deset nebo dvacet nebo třicet let nebo ktereacute jsou ještě viacutece let nepřerušeneacute deacutelky doby Tolik neužitečneacute je vydrženiacute věciacute italskyacutech pozemků připouštět provinčniacutech ale nepřipouštět Ale i jestliže kdo ciziacute věc ač italskou v dobreacute viacuteře držel dva roky uboziacute vlastniacuteci věci byli vyloučeni a ničiacutem nevymohli svůj naacuterok takoveacuteto i nevědouciacutemu vlastniacutekovi se udaacutely to nebylo nic lidskeacuteho jestliže nepřiacutetomnyacute člověk a nevědouciacute v tak kraacutetkeacutem čase ztratil svoje držby Stejně tiacutemto zaacutekonem i k věcem italskyacutech pozemků ktereacute jsou nemoviteacute nebo se zdajiacute byacutet jako naacutemitku jednoho roku tedy i vydrženiacute nařizujeme přeměnit aby takovyacutem způsobem i zde deset nebo dvacet let nebo třicet a jinyacutech naacutemitek běžel čas takovyacutech jejichž doba je delšiacute Ale staršiacute tedy na věci moviteacute nebo se pohybujiacuteciacute ktereacute byly zcizeny nebo jakyacutemkoliv způsobem ale v dobreacute viacuteře podrženy se rozšiřuje vydrženiacute ne pouze pro italskeacute ale ve všech zemiacutech a tyto ročniacute časy se upravujiacute jak jsme je stanovili aby jestliže si někdo ciziacute movitou věc nebo se pohybujiacuteciacute věc v jakeacutekoliv zemi ať již italskeacute nebo provinčniacute v dobreacute viacuteře po nepřetržiteacute tři roky podržiacute tomu se stvrzuje že podle praacuteva jiacute držiacute jako by ji nabyl skrze vydrženiacute Toto se maacute dodržovat aby zde ve všech přiacutepadech od počaacutetku byla přiacutetomna dobraacute viacutera jako vyžaduje dlouhodobeacute promlčeniacute a aby bylo pokračovaacuteno v držbě i předchoziacutech řaacutednyacutech držitelů a ta byla přičtena k desetiletiacute nebo k době dvaceti let nebo třiceti Co při věcech movityacutech nařizujeme dodržovat aby při všech držbaacutech z řaacutedneacuteho titulu předchůdcovo řaacutedneacute podrženiacute ktereacute by k věci měl pokud by později naacutehodou seznal že věc je ciziacute i když vzešla z lukrativniacuteho titulu A proto se rozšiřuje bezpochyby uacuteloha dlouheacuteho času pod kteryacute naacuteležiacute ono promlčeniacute ale umenšuje se vydrženiacutem vlastniacuteku způsobenaacute škoda a poškozovaacuteniacute jeho praacutev A takeacute rozděleniacute věciacute na mancipačniacute a nemancipačniacute je jistě starobyleacute a zaacuteklad starobylosti vyžaduje aby byly i všechny věci a všechna miacutesta v podobneacutem řaacutedu neužitečnyacutem dvojkolejnostem a rozdiacutelům nadřazena) lta 531 d xv k nov constantinopoli post consulatum lampadii et orestis vv ccgt

381 Kupřiacutekladu viz Dig 413101 (Ulp lib 16 ad ed) Hoc iure utimur ut servitutes per se nusquam longo tempore capi possint cum aedificiis possint (Takto praacuteva se užiacutevaacute aby služebnosti samotneacute nikdo nemohl nabyacutet s budovou mohl)

382 O tomto poměrně zřejmě svědčiacute Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo

216

uvedenyacute fragment kteryacute poměrně přiacutemo hovořiacute ve smyslu nemožnosti vydrženiacute o

polniacutech služebnostech při nikoliv vyacuterazně extensivniacutem vyacutekladu je možno jeho zaacutekaz

vydrženiacute vztaacutehnout i na služebnosti domovniacute383

Konečně je nutno uveacutest že samotnaacute preskripce pak ve směru služebnostiacute

pakliže byla možnaacute nepřinaacutešela žaacutednyacutech praktickyacutech specificit tedy odehraacutevala se

podle celkem obvyklyacutech postupů jako tomu je v přiacutepadě preskripce jinyacutech věciacute

respektive jako je tomu v přiacutepadě preskripce obecně Neniacute tedy zde nutno rozebiacuterat

jednotlivosti vaacutezaneacute praacuteva na preskripci neboť tyto je možno poměrně snadno naleacutezt ve

vydrženiacute přiacutemo věnovanyacutech publikaciacutech384

V 44 ADJUDIKACE SLUŽEBNOSTI V PRAacuteVU JUSTINIAacuteNSKEacuteM

Konečně je nutno zmiacutenit takeacute posledniacute způsob zřiacutezeniacute služebnosti vyacuteše již pro

praacutevo klasickeacute uvedenyacute avšak vzhledem k praacutevu justiniaacutenskeacutemu doposud nezmiacuteněnyacute

tedy adjudikaci služebnosti Tato přirozeně existuje a funguje i nadaacutele tedy i v praacutevu

justiniaacutenskeacutem neboť i nadaacutele funguje jako jeden z užitečnyacutech mnohdy snad přiacutemo i

nutnyacutech předpokladů pro realizaci rozděleniacute společneacute věci ať již tato vznikla na zaacutekladě

dědickeacuteho praacuteva či z prosteacuteho spoluvlastnictviacute

Naproti tomu ovšem zcela nutně dochaacuteziacute k určityacutem změnaacutem a tyto předevšiacutem

vzchaacutezejiacute z noveacuteho typu procesu kteryacute v době justiniaacutenskeacute již plně převlaacutedaacute tedy řiacutezeniacute

kogničniacutemu Zatiacutemco původniacute adjudikace služebnosti k pozemkům italskyacutem se odviacutejela

mimo jineacute i od opraacutevněniacute kteraacute daneacutemu soudci naacuteležela na zaacutekladě formule kdy jeden

může realizovat sveacute iudicium legitimum zatiacutemco druhyacute toliko iudicium quae imperio

continentur takoveacuteto rozděleniacute v praacutevu justiniaacutenskeacutem již nenachaacuteziacute žaacutedneacuteho miacutesta

Neniacute tedy nutno jako tomu bylo činěno vyacuteše rozlišovat zdali nyniacute či onde se jednaacute o

tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70)

383 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 174 et al a 230 384 Vzhledem k praescriptioni longi temporis viz předevšiacutem V Scialoja Teorie op cit str 114

et al B Biondi Istituzioni op cit str 255 et al P Voci op cit str 195 et al E Volterra op cit str 411 et al konečně M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 424 et al včetně literatury tam uvedeneacute

217

ten či onen způsob procesu respektive opraacutevněniacute Novyacute typ procesniacuteho řiacutezeniacute je tedy

jednotnyacute a v raacutemci něho je možnost zřiacutedit služebnost Uvedenaacute skutečnost se projevuje

mimo jineacute i v teacute situaci kdy při formuloveacutem procesu je ve formuli magistraacutetem

stanovena možnost zřiacutedit služebnost a to na zaacutekladě určiteacute licitace mezi stranami

naproti tomu v přiacutepadě noveacuteho kogničniacuteho procesu je to přiacutemo soudce kteryacute nad

uvedenyacutemi skutečnostmi uvažuje a ktereacutemu naacuteležiacute opraacutevněniacute služebnost v přiacutepadě sporu

zřiacutedit Takoveacuteto zřiacutezeniacute se tedy neopiacuteraacute o vůli stran uvedenou ve formuli ale přiacutemo o

zřiacutezeniacute na zaacutekladě zaacutekona respektive na zaacutekladě praacuteva obecně385 Uvedeneacute skutečnosti

majiacute však nikoliv nevyacuteznamnyacute vliv neboť se tiacutemto zcela měniacute podmiacutenky za nichž lze

k adjudikaci služebnosti přistoupit V daneacute situaci již se neodviacutejiacute možnost adjudikovat

služebnost toliko tehdy kdy to danaacute žaloba připouštiacute (tedy kupřiacutekladu v diacutelčiacutech

žalobaacutech) stejně tak již neniacute zde žaacutedneacute obmezujiacuteciacute funkce formule kteraacute miziacute plně

Naproti tomu zde funguje předevšiacutem jako zaacutekladniacute uacutevahovyacute kaacutemen pro soudce otaacutezka

po vhodnosti a potřebnosti řešeniacute daneacute situace za pomoci služebnosti a to neodvisle od

toho zdali takovaacuteto skutečnost byla vyjaacutedřena v podaacuteniacutech stran či jinak řečeno

neodvisle od toho zdali je s takovyacutemto řešeniacutem svolnyacute vlastniacutek služebneacuteho pozemku či

neniacute V tomto důsledku je po formaacutelniacute straacutence opuštěno omezeniacute že toliko v děliacuteciacutech

žalobaacutech je možno dojiacutet k adjudikaci služebnosti neboť tato je soudci volna obecně

podle toho kdy je toto vhodneacute k řešeniacute Naproti tomu je však nutneacute řiacuteci že fakticky se

toto bude realizovat takměř vyacutehradně opět v raacutemci děliacuteciacutech žalob kdy tyto skutečnosti

budou o to silnějšiacute v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech kde je vskutku zatěžko si

představit jinyacute spor kde by mohlo byacutet uacutečelneacute zřiacutezeniacute služebnosti nežli v přiacutepadech

sporů diacutelčiacutech naproti tomu v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech tedy předevšiacutem v přiacutepadě

ususfruktu lze si za určityacutech okolnostiacute představit zřiacutezeniacute i v přiacutepadě jinyacutech sporů nežli

diacutelčiacutech kupřiacutekladu (avšak bez opory v pramenech tedy pouze teoreticky) v přiacutepadě

naacutehrady škody

385 Viz bdquoCertamente anche in epoca classica nel processo formulare egrave sempre la legge che

attribuisce effetti giuridici alla adiudicatio al pari del iudicatum ma questi si fondano sullrsquoaccordo delle parti che si concreta nella litis constestatioldquo B Biondi Le servitugrave op cit str 240 Tam takeacute bliacuteže k moderniacutemu rozděleniacute služebnosti zřiacutezeneacute zaacutekonem a služebnosti zřiacutezeneacute na zaacutekladě zaacutekona

K tomuto viz takeacute Dig 83233 (Paul lib 15 ad sab) Quaecumque servitus fundo debetur omnibus eius partibus debetur et ideo quamvis particulatim venierit omnes partes servitus sequitur et ita ut singuli recte agant ius sibi esse eundi si tamen fundus cui servitus debetur certis regionibus inter plures dominos divisus est quamvis omnibus partibus servitus debeatur tamen opus est ut hi qui non proximas partes servienti fundo habebunt transitum per reliquas partes fundi divisi iure habeant aut si proximi patiantur transeant (Překlad viz sub 299) Zde pak iure je nutno chaacutepat jako iure adiudicationis

218

V raacutemci justiniaacutenskeacuteho praacuteva se však vyskytuje i dalšiacute institut kteryacute s adjudikaciacute

služebnosti souvisiacute Již vyacuteše byl uveden a je možno jeho stopy vidět až do praacuteva

klasickeacuteho Jednaacute se o nutnyacute přiacutestup tedy předevšiacutem pak nutnyacute přiacutestup k hrobu neboť

bdquosi quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum non habeat et a vicino ire

prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario

et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum

habeatldquo386 Uvedeneacute situace souvisiacute předevšiacutem s tiacutem kdy je hrob na ciziacutem pozemku a

to ať již se tak stane na zaacutekladě prodeje387 nebo jinak Jestliže tedy někomu maacute

připadnout přiacutestup k hrobu na ciziacutem pozemku pak takoveacuteto praacutevo ktereacute je formaacutelně

služebnostiacute byť s viacutece než specifickyacutemi vlastnostmi (kupřiacutekladu formou určeniacute a

charakterem opraacutevněneacuteho subjektu) neniacute zřiacutezeno jinak nežli adiudicatione

Problematika přiacutestupu ke hrobu je natolik specifickou oblastiacute že neniacute možno v teacuteto

poohliacutežet se toliko po praacutevniacutech kriteacuteriiacutech ale takeacute po kriteacuteriiacutech naacuteboženskyacutech neboť

těmito jsou otaacutezky pohřbiacutevaacuteniacute a obecně otaacutezky ktereacute se dotyacutekajiacute lidskyacutech ostatků podle

praacuteva řiacutemskeacuteho viacutece než prodchnuty388

386 Dig 11712pr (Ulp lib 25 ad ed) Si quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum

non habeat et a vicino ire prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum habeat non tamen hoc rescriptum quod impetrandi dat facultatem etiam actionem civilem inducit sed extra ordinem interpelletur praeses et iam compellere debet iusto pretio iter ei praestari ita tamen ut iudex etiam de opportunitate loci prospiciat ne vicinus magnum patiatur detrimentum (Překlad viz sub 21)

387 Viz kupřiacutekladu Dig 11710 (Ulp lib 25 ad ed) Si venditor fundi exceperit locum sepulchri ad hoc ut ipse posterique eius illo inferrentur si via uti prohibeatur ut mortuum suum inferret agere potest videtur enim etiam hoc exceptum inter ementem et vendentem ut ei per fundum sepulturae causa ire liceret (Jestliže prodejce pozemku vyhradiacute si miacutesto na pohřbeniacute k tomu aby sebe a sveacute potomky tam uložil když by bylo braacuteněno v užitiacute cesty aby sveacute mrtveacute uložil je možno žalovat Maacute se za vyhrazeneacute mezi prodejcem a kupcem aby on za uacutečelem pohřbiacutevaacuteniacute mohl přes pozemek chodit) Takeacute i Dig 191531 (Lab lib 1 pith) Si eum fundum vendidisti in quo sepulcrum habuisti nec nominatim tibi sepulchrum excepisti parum habes eo nomine cautum paulus minime si modo in sepulchrum iter publicum transit (Jestliže jsi prodal ten pozemek na ktereacutem maacuteš hrobku aniž bys vyacuteslovně sobě hrob vyhradil maacuteš z toho skrovnou zaacuteruku Paulus Alespoň jestliže k hrobu vede veřejnaacute pěšina)

388 Takoveacuteto skutečnosti naznačuje kupřiacutekladu Pomponius kdy přiznaacutevaacute nutneacute cestě k hrobu nepřiacutemo jakyacutesi bdquozvykovyacuteldquo charakter či jak svědčiacute naacutezor některyacutech překladatelů charakter stanoviska praacutevniacute vědy Viz Dig 47125 (Pomp lib 6 ex plaut) Utimur eo iure ut dominis fundorum in quibus sepulchra fecerint etiam post venditos fundos adeundorum sepulchrorum sit ius legibus namque praediorum vendundorum cavetur ut ad sepulchra quae in fundis sunt item eius aditus ambitus funeri faciendi sit (Je užiacutevaacuteno takoveacute praacutevo aby vlastniacuteci pozemků na nichž byly vybudovaacuteny hroby takeacute po prodejiacutech pozemků přiacutechod k hrobům byl jim praacutevem neboť podle pravidel prodeje se chraacuteniacute aby k hrobům ktereacute jsou na pozemciacutech byl přiznaacuten takeacute průchod kvůli vyacutekonu pohřbu) Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 244 R Danieli In tema di iter ad sepulchrum in Studi in memoria di Emilio Albertario 2 Milano Giuffregrave 1950 str 303 et al

219

Konečně je nutno v souvislosti s adjudikaciacute služebnosti zmiacutenit takeacute jeden dalšiacute

specifickyacute institut a sice tzv nezbytnou cestu Jednaacute se o situace ve faktickeacutem smyslu

podobneacute vyacuteše uvedeneacutemu hrobu na ciziacutem pozemku kdy tento je obklopen ciziacutem

pozemkem Takteacutež pozemek může byacutet obklopen ciziacutem pozemkem nebo ciziacutemi

pozemky bez možnosti těmito projiacutet přičemž je nutno miacutet na paměti existenci confinii

tedy meziacute ktereacute zaacuteroveň mohou sloužit jako přiacutestupoveacute stezky Nejlepšiacutem přiacutekladem

nezbytneacute cesty jsou tedy skutečně pozemky kol dokola obklopeneacute jedniacutem ciziacutem

pozemkem Tato nezbytnaacute cesta svůj původ hledaacute praacutevě ve vyacuteše uvedenyacutech děliciacutech

sporech kdy bylo možno a mnohdy i nutno zřiacutedit komu služebnost za tiacutem koncem aby

se jeho pozemek jinak (nově) plně obklopenyacute pozemkem novyacutem nestal pozemkem

nepřiacutestupnyacutem389 V souvislosti s praacutevem justiniaacutenskyacutem pak dochaacuteziacute k přirozeneacutemu

posunu uvedeneacuteho institutu a to v těsneacute souvislosti s otevřeniacutem možnostiacute zřizovat

služebnosti i v jinyacutech nežli v děliacuteciacutech řiacutezeniacutech Na zaacutekladě tohoto pak zřiacutezeniacute nezbytneacute

cesty se posouvaacute obdobnyacutem způsobem jako obyčejnaacute adjudikace služebnosti tedy bude

se předevšiacutem odviacutejet od potřeby pozemku a od řešeniacute situace podle praacuteva a to

nejoptimaacutelnějšiacutem možnyacutem způsobem Daacutele již tedy neniacute nutneacute soustředit se při

adjudikaci nezbytneacute cesty toliko a pouze na děliacuteciacute žaloby390

V 5 CHARAKTERISTIKA SUBJEKTŮ OPRAacuteVNĚNYacuteCH KE ZŘIacuteZENIacute

SLUŽEBNOSTI

V souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnostiacute obecně neodvisle nyniacute od konkreacutetniacuteho

praacutevniacuteho uacutedobiacute je nutno zodpovědět takeacute otaacutezku kdo je k takoveacutemuto zřiacutezeniacute opraacutevněn

Vyacuteše již bylo do jisteacute miacutery popsaacuteno jakyacutemiže způsoby se tak může diacutet nebylo však

nijak z textu zřejmeacute kdo je opraacutevněn k tomu zatiacutežit služebnyacute pozemek Některeacute ze

zřizovaciacutech způsobů služebnostiacute je však nutno v daneacutem kontextu z uacutevah vyloučit neboť

389 Viz kupřiacutekladu Dig 83233 (Paul lib 15 ad sab) Quaecumque servitus fundo debetur

omnibus eius partibus debetur et ideo quamvis particulatim venierit omnes partes servitus sequitur et ita ut singuli recte agant ius sibi esse eundi si tamen fundus cui servitus debetur certis regionibus inter plures dominos divisus est quamvis omnibus partibus servitus debeatur tamen opus est ut hi qui non proximas partes servienti fundo habebunt transitum per reliquas partes fundi divisi iure habeant aut si proximi patiantur transeant (Překlad viz sub 299)

390 Viz bliacuteže G Melli Del passo necessario nei fondi rustici secondo il diritto romano classico Mantova Bedulli 1915 68s předevšiacutem ale G Scaduto La servitugrave di passaggio necessario Circolo Giuridico 35 1 Palermo 1931

220

v tomto ohledu majiacute zcela specifickeacute postaveniacute Nejprve je tomu tak při vydrženiacute

služebnosti ktereacutežto jako typickyacute originaacuterniacute způsob nabytiacute služebnosti nevyžaduje

vlastně žaacutedneacuteho subjektu opraacutevněneacuteho ke zřiacutezeniacute takoveacutehoto praacuteva neboť toto prostyacutem

vydrženiacutem nabyvateli vznikaacute často pak bez kooperace s kupřiacutekladu vlastniacutekem

pozemku mnohdy se tak může diacutet v konečneacutem důsledku proti vůli takoveacutehoto

vlastniacuteka V přiacutepadě vydrženiacute tedy neniacute žaacutedneacuteho subjektu opraacutevněneacuteho k takoveacutemuto

zřiacutezeniacute Ani přiacutepadnaacute uacutevaha že vydržitel je tiacutem kdo je opraacutevněnou osobou ke zřiacutezeniacute

služebnosti neniacute nejvyacutestižnějšiacute neboť vydržiteli zde praacutevo vznikaacute nevznikaacute mu toliko

opraacutevněniacute ke zřiacutezeniacute služebnosti ktereacute by pak nějakyacutem realizovaciacutem uacutekonem uvedl

v život a předevšiacutem kteryacute by takovyacutemto uacutekonem teprve zřiacutedil ono praacutevo tedy

služebnost Druhyacutem pak v daneacute situaci specifickyacutem zřizovaciacutem způsobem služebnostiacute je

jejiacute adjudikace Oniacutem hlavniacutem a rozhodujiacuteciacutem elementem je v daneacute situaci na prvniacute

pohled soudce kteryacute rozhodne a zvaacutežiacute zdali v daneacute situaci je zřiacutezeniacute služebnosti vhodneacute

čili nic Takovyacuteto pohled je však do značneacute miacutery zavaacutedějiacuteciacute a to předevšiacutem pro dobu

klasickou Obecně však od doby neodvisle neniacute možno zřiacutedit služebnost adjudikaciacute

zcela odlišně od naacutesledujiacuteciacutech řaacutedků věnovanyacutech subjektům opraacutevněnyacutem k volniacutemu

zřiacutezeniacute služebnosti Je zcela logickeacute že neniacute možno zřiacutedit služebnost adjudikaciacute

kupřiacutekladu na pozemku kteryacute nenaacuteležiacute žaacutedneacute z osob uacutečastniacuteciacute se sporu kdy by

kupřiacutekladu soused byl osobou ponejviacutece tratiacuteciacute na skutečnosti že jeho sousedniacute

spoluvlastniacuteci již společně shody nenašli a děliacuteciacute žalobou došlo k rozděleniacute jejich

pozemků a vzniku služebnosti ve prospěch jednoho z nich ovšem na uacutekor praacutevě

sousedova pozemku Takto vymezenaacute situace je do značneacute miacutery absurdniacute a popiacuteraacute

samotneacute zaacuteklady praacuteva a soukromopraacutevniacuteho myšleniacute Je tedy možno adjudikovat

služebnosti toliko tehdy pakliže vlastniacutek či obecně osoba opraacutevněnaacute ke zřiacutezeniacute

služebnosti je uacutečastna děliciacuteho řiacutezeniacute a je uacutečastna daneacute žaloby Avšak ani samotnaacute

formulace že je to soudce kdo plně řiacutediacute a instituuje služebnost v procesu neniacute uacuteplně

přesnaacute Nutno si uvědomit jakyacutech charakteristik nabyacutevaacute v době klasickeacute nejobvyklejšiacute a

nejcharakterističtějšiacute způsob procesu tedy řiacutezeniacute formuloveacute Jak bylo naznačeno již

vyacuteše je to praacutevě formule kde jsou daacuteny limity soudci v jeho rozhodovaacuteniacute a kde již na

začaacutetku vedeniacute sporu před samotnyacutem soudcem je vymezeno i zřiacutezeniacute přiacutepadneacute

služebnosti V oneacute formuli však jsou předevšiacutem požadavky a určitaacute zaacutekladniacute shoda na

konturaacutech procesu od jednotlivyacutech stran Jak tedy bylo již vyacuteše uvedeno lze praacutevě

221

vymezeniacute možnosti zřiacutedit adjudikaciacute služebnost považovat mimo jineacute takeacute za určityacute

volniacute akt kteryacute je směřovaacuten od stran procesu Soudce je pak pouze tiacutem kdo rozhodne

zdali je ve formuli uvedeneacute předpoklady a řešeniacute naplniacute a tedy ke zřiacutezeniacute služebnosti

dojde čili nic V jisteacutem smyslu jsou to tedy opět strany sporu ktereacute se na zřiacutezeniacute

služebnosti adjudikaciacute podiacutelejiacute a tedy i tyto strany sporu zcela integraacutelně jako tomu

bylo uvedeno vyacuteše musejiacute byacutet ke zřiacutezeniacute takoveacuteho služebnosti opraacutevněny nikoliv

nepodobně jako by tuto chtěli zřiacutedit vlastniacute shodou vzaacutejemneacute vůle

V 51 VLASTNOSTI SUBJEKTU OPRAacuteVNĚNEacuteHO KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Aby mohla osoba platně zřiacutedit služebnost pak musiacute nabyacutevat určityacutech zaacutekladniacutech

kvalit ktereacute jsou určujiacuteciacute již ze samotneacuteho hlediska subjektivity Neniacute zde přirozeně

miacutesta rozebiacuterat jednotlivosti tyacutekajiacuteciacute se subjektivity či obecně praacutev osob ale

nejzaacutekladnějšiacutemi konturami je předevšiacutem svoboda daneacute osoby jejiacute věk a jejiacute duševniacute

(čaacutestečně i fyzickaacute) integrita Vedle toho pak svoji roli hrajiacute takeacute dalšiacute aspekty jako je

přirozeně přiacuteslušnost k teacute či oneacute předevšiacutem pak k řiacutemskeacute obci nebo postaveniacute daneacute

osoby v raacutemci rodiny tedy skutečnost zdali jednaacute se o osobu sveacutepraacutevnou či nikoli

Takoveacuteto otaacutezky se proliacutenajiacute pak celou problematikou zřizovaacuteniacute služebnostiacute avšak

z důvodu srozumitelnosti a teacutematickeacute koherence textu nebudou daacutele uvaacuteděny a jejich

naplněniacute v pozitivniacutem smyslu budiž myšleno automaticky Pro zřiacutezeniacute služebnosti jsou

však podstatneacute a na rozdiacutel od vyacuteše uvedenyacutech i signifikantniacute dalšiacute charakteristiky

nezbytneacute k přiznaacuteniacute takoveacuteto osobě způsobilosti ke zřiacutezeniacute služebnosti

V 511 VLASTNICKEacute PRAacuteVO JAKO PODMIacuteNKA KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Již vyacuteše byl vztah mezi subjektivitou ke zřiacutezeniacute služebnosti a vlastnickyacutem

praacutevem k věci mnohokraacutete naznačen přesto však je vhodno se teacuteto otaacutezce věnovat i

samostatně a s vyššiacute miacuterou pozornosti Skutečně je tomu tak že kdo jinyacute snad k věci by

měl miacutet absolutnějšiacuteho praacuteva nežli vlastniacutek Obvykle byacutevaacute za typickeacute součaacutesti

vlastnickeacuteho praacuteva označovaacutena pětice (v některyacutech přiacutepadech se počet miacuterně může

222

lišit)391 praacutev kteraacute naznačujiacute nejobvyklejšiacute obsah vlastnickeacuteho praacuteva Praacutevo však zatiacutežit

svůj pozemek či obecně svoji věc služebnostiacute mezi těmito typickyacutemi opraacutevněniacutemi

vlastniacutekovyacutemi povětšinou schaacuteziacute Nic však tato skutečnost nebraacuteniacute tomu toto praacutevo

jako součaacutest praacuteva vlastnickeacuteho považovat neboť uvedeneacute množstviacute typickyacutech

opraacutevněniacute vlastniacutekovyacutech neniacute jejich uacuteplnyacute vyacutečet ale pouze demonstrativniacute a vlastnickeacute

praacutevo svyacutem absolutniacutem charakterem pak do sebe pojiacutemaacute všechny myslitelneacute možnosti

naklaacutedaacuteniacute s věciacute tak jak je vlastniacutekovi po vůli (ale naproti tomu jak neniacute škodno komu

dalšiacutemu) Krade se pak na jazyk poměrně vyacutestižnaacute formulace že kdo tedy jinyacute nežli

saacutem vlastniacutek věci by měl miacutet praacuteva zatiacutežit tuto služebnostiacute

Uvedeneacute skutečnosti že je to praacutevě a typicky vlastniacutek kdo maacute subjektivity ke

zřiacutezeniacute služebnosti nejsou pak pouze teoretickyacutemi důsledky povahy vlastnickeacuteho praacuteva

a nevzchaacutezejiacute toliko z charakteru tohoto ale je možno se s naprosto identickyacutemi

důsledky setkat i přiacutemo v pramenech kdy na několika miacutestech je poměrně jasně

stanoveno že je to vlastniacutek věci kteryacute maacute způsobilosti k jejiacutemu zatiacuteženiacute jakou

služebnostiacute392 Vzhledem k řiacutemskopraacutevniacutem charakteristikaacutem vlastnickeacuteho praacuteva je však

zaacutehodno ještě daacutele se samotnyacutem pojmem vlastniacuteka pracovat Pokud se jednaacute o vlastniacuteka

podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho pak zde neniacute vyacuteraznějšiacutech obtiacutežiacute pokud se jednaacute o tzv

vlastniacuteka provinčniacuteho pak zde po straacutence faktickeacute takeacute nebude vyacuteraznějšiacutech specifik

Jisteacute specifikum je však nutno hledat v praacutevniacutem režimu půdy italskeacute kdy tato je vlastně

podřiacutezena po jistou čaacutest trvaacuteniacute řiacutemskeacuteho praacuteva zdaacutenlivě dvěma praacutevniacutem režimům na

jedneacute straně praacutevu civilniacutemu naproti němu však o poznaacuteniacute modernějšiacutemu a meacuteně

formaacutelniacutemu praacutevu praetorskeacutemu Tato skutečnost se projevuje takeacute v souvislosti se

391 Viz pouze pro přiacuteklad V Scialoja Teorie 1 op cit str 254 et al S Perozzi Istituzioni op

cit str 615 et al L Heyrovskyacute op cit str 312 392 Viz kupřiacutekladu Dig 848 (Pomp lib 8 ad sab) Si cum duas haberem insulas duobus eodem

momento tradidero videndum est an servitus alterutris imposita valeat quia alienis quidem aedibus nec imponi nec adquiri servitus potest sed ante traditionem peractam suis magis adquirit vel imponit is qui tradit ideoque valebit servitus (Jestliže když jsem měl dva naacutejemniacute domy dvěma v jednom okamžiku je předaacutem je k uvaacuteženiacute zdali služebnost uloženaacute jednomu z nich platiacute neboť jistě ciziacute budově nelze uložit nebo zřiacutedit služebnost Ale před dokonanyacutem předaacuteniacutem sebou nabyacutevaacute nebo uklaacutedaacute služebnost co předaacutevaacute a proto služebnost platiacute) Takeacute v aktivniacutem smyslu Dig 19165 (Pomp lib 9 ad sab) Si tibi iter vendidero ita demum auctorem me laudare poteris si tuus fuerit fundus cui adquirere servitutem volueris iniquum est enim me teneri si propter hoc adquirere servitutem non potueris quia dominus vicini fundi non fueris (Jestliže bych Ti prodal pěšinu tedy můžeš mne chvaacutelit jako původce jestliže bude pozemek tvůj pro nějž chceš nabyacutet služebnost Nevhodneacute je tedy mne zavaacutezat jestliže z toho důvodu nebude možneacute nabyacutet služebnost neboť nebudeš vlastniacutekem sousedniacuteho pozemku) Obecně k tomuto viz B Biondi Le servitugrave op cit str 230 et al

223

zřizovaacuteniacutem služebnostiacute a předevšiacutem pak v souvislosti s praacutevem vlastnickyacutem a jeho

druhy V původniacutem smyslu slova ten kdo by chtěl zřiacutedit jakeacute služebnosti tak aby byla

služebnostiacute iuris civilis pak tak nejenže musel učinit civilniacutemi způsoby což

nepředstavovalo vyacuteznačnějšiacute obtiacutež (viz vyacuteše vzhledem k samotnyacutem způsobům zřizovaacuteniacute

služebnostiacute neodvisle od jejich charakteru jako služebnostiacute civilniacutech nebo naopak

služebnostiacute praetorskyacutech) konečně ale takeacute saacutem musel nabyacutevat určityacutech vlastnostiacute aby

uvedenaacute jednaacuteniacute mohl platně zřiacutedit musel tedy byacutet vlastniacutekem kviritskyacutem předmětneacuteho

pozemku neboť pouze toto může založit zatiacuteženiacute pozemku proti vlastnickeacutemu praacutevu

takoveacute ktereacute bude nebyacutevat charakteristik iuris civilis Vzhledem ke služebnostem tedy

služebnostem později pozemkovyacutem nutno pak takeacute specifikovat i druhou stranu tedy

subjekt opraacutevněnyacute ze služebnosti kdy tento nejenže musiacute byacutet vlastniacutekem pozemku in

commercium musiacute však byacutet identicky jako vlastniacutekem služebneacuteho pozemku vlastniacutekem

podle praacuteva kviritskeacuteho a to pokud nově zřizovanaacute služebnost maacute nabyacutevat

charakteristik služebnosti iuris civilis393 Podle praacuteva civilniacuteho nemůže tedy ten komu

svědčiacute požiacutevaciacute praacutevo nebo ten kdo maacute držbu chraacuteněnou praetorem skrze

Publicianskou žalobu zřiacutedit žaacutedneacute služebnosti na uacutekor předmětneacute věci

Samostatnyacutem specifikem pak je situace kdy služebnost vznikaacute na zaacutekladě

vindikačniacuteho legaacutetu V takoveacutem přiacutepadě to musiacute byacutet jeden vlastniacutek tedy pozdějšiacute

zůstavitel kteryacute maacute ve sveacutem (kviritskeacutem) vlastnictviacute uvedeneacute pozemky mezi nimiž by

chtěl pro přiacutepad svojiacute smrti zřiacutedit jakeacute služebnosti Nutno však zdůraznit že musiacute byacutet

vlastniacutekem obou pozemků tedy jak budouciacuteho pozemku služebneacuteho tak ale i

budouciacuteho pozemku panujiacuteciacuteho Při uvedeneacute formulaci je však nutno zpozornět neboť

podobneacute situace jsou až nebezpečně bliacutezko stavu kdy zaacutesada že nulli res sua servit394

způsobiacute zaacutenik služebnosti confusionem Bliacutezkost však sama o sobě zaacutenik služebnosti

nezpůsobiacute muselo by dojiacutet ke skutečneacutemu potkaacuteniacute se v čase identity vlastniacuteků

dotčenyacutech pozemků a naproti tomu již existujiacuteciacute služebnosti K tomuto však zpravidla

při zřiacutezeniacute služebnosti vindikačniacutem legaacutetem nedochaacuteziacute neboť jednotlivyacutem dědicům jsou

393 Viz kupřiacutekladu B Biondi Le servitugrave op cit str 230 394 Viz již vyacuteše citovanyacute Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure

servitutis neque facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat ( nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Překlad viz sub 43)

224

odkazovaacuteny různeacute pozemky mezi nimiž vznikaacute služebnost tato však vznikaacute ke stejnyacutem

okamžikům jako je tomu tak s vlastnickyacutem praacutevem obdarovanyacutech na zaacutekladě odkazu

K vyacuteše uvedeneacutemu střetnutiacute tedy zřejmě nedochaacuteziacute

Jak je tedy patrneacute praacutevě vlastniacutek je typicky tou osobou kteraacute je opraacutevněna ke

zřiacutezeniacute služebnosti na sveacute vlastniacute věci a to vlastniacutek v plneacutem smyslu slova tedy

specificky vlastniacutek kviritskyacute na pozemciacutech italskyacutech

V 512 DALŠIacute PRAacuteVA K VĚCI CIZIacute A JEJICH VZTAH K OPRAacuteVNĚNIacute ZŘIacuteDIT

SLUŽEBNOST

Uvedenaacute dalšiacute možnaacute praacuteva kteraacute by měla souvislost se subjektivitou ke

zřizovaacuteniacute služebnostiacute byla již zmiacuteněna vyacuteše Jednaacute se předevšiacutem o praacutevo požiacutevaciacute a

takeacute chraacuteněnou držbu tedy v důsledku tzv vlastnickeacute praacutevo bonitaacuterniacute neboli

praetorskeacute

V přiacutepadě praacuteva požiacutevaciacuteho je situace do jisteacute miacutery jednoduššiacute Poživateli je

možno toliko zatěžko přiznat subjektivitu ke zřiacutezeniacute služebnosti Důvodů je možno

uveacutest několik Co se praacuteva vztažitelneacuteho na pozemky italskeacute dotyacutekaacute pak ke zřiacutezeniacute

služebnosti mezi takovyacutemito pozemky se ponejviacutece použiacutevaacute in iure cesse In iure cesse

je však jak bylo uvedeno vyacuteše vlastně formaacutelniacutem soudniacutem jednaacuteniacutem tedy soudniacute přiacute

vyvolanou na zaacutekladě rei vindicationis kteraacute však poživatelovi rozhodně nesvědčiacute Pak

tedy poživatel nesplňuje zaacutekladniacute formaacutelniacute požadavek tedy neniacute aktivně legitimovaacuten

k uvedeneacute žalobě a nemůže tedy vůbec platně in iure cessi vyvolat tedy ani touto zřiacutedit

služebnost Nikoliv nepodobně je tomu v přiacutepadě mancipace395 Je tedy zjevneacute že ony

klasickeacute způsoby zřiacutezeniacute služebnosti na civilniacutem pozemku jsou poživatelovi naprosto

nepřiacutestupny

Pojmově však v požiacutevaciacutem praacutevu tkviacute dalšiacute překaacutežka pro niž zatěžko mluvit o

možnosti subjektivity ke zřiacutezeniacute služebnosti ze strany poživatelovy Služebnost tedy

služebnost pozemkovaacute je svyacutem charakterem institutem a předevšiacutem vztahem viacutece nežli

395 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 231

225

dlouhodobyacutem kteryacute neniacute pojmově ohraničen Naproti tomu požiacutevaciacute praacutevo je ze sveacute

vlastniacute povahy praacutevem ktereacute je co do času pojmově ohraničeno a to jak bylo uvedeno

vyacuteše buď životem poživatelovyacutem nebo kratčeji popřiacutepadě na sto roků v přiacutepadě kdy

poživatelem je osoba praacutevnickaacute kupřiacutekladu municipium Pokud by tedy bylo svoleno

s možnostiacute přiznat subjektivitu ke zřiacutezeniacute služebnosti i poživatelovi pak by dochaacutezelo

k viacutece než paradoxniacute situaci kdy by služebnost zřiacutezenaacute držitelem dočasneacuteho praacuteva tuto

osobu dalece co do času překonaacutevala a zatěžovala by v naacutesledujiacuteciacutem čase i vlastniacuteka

pozemku kteryacute ovšem s jejiacutem zřiacutezeniacutem neměl co dočiněniacute a kteryacute s jejiacutem zřiacutezeniacutem

nesouhlasil či ji neakceptoval při samotneacutem nabytiacute věci Naviacutec by se v daneacute situaci

objevovaly praktickeacute i praacutevniacute probleacutem v otaacutezce v jakeacutem vzaacutejemneacutem vztahu jsou mezi

sebou služebnosti zřiacutezeneacute vlastniacutekem a služebnosti postihujiacuteciacute tyacutež pozemek avšak

zřiacutezeneacute jeho poživatelem Snad by mohlo byacutet připuštěno že poživatel by mohl zřiacutedit

toliko požiacutevaciacute praacutevo k pozemku avšak pouze omezeneacute na dobu trvaacuteniacute vlastniacuteho

požiacutevaciacuteho praacuteva (jakeacutesi bdquopodpožiacutevaciacuteldquo praacutevo) Avšak i takovyacuteto postup nezdaacute se byacutet

vhodnyacutem a to předevšiacutem v jeho konfliktu je zaacutesadou že servitus servitutis esse non

potest396 Samotnaacute skutečnost že poživatelovi vskutku nenaacuteležiacute subjektivita ke zřiacutezeniacute

služebnosti vyskytuje se však byť nikoliv zcela vyacuteslovně i v pramenech a v Digestech

justiniaacutenskyacutech397

Všechny vyacuteše uvedeneacute zaacutevěry vaacutezaneacute na požiacutevaciacute praacutevo pak ale vzchaacutezejiacute

typicky z prostřediacute civilniacuteho praacuteva Toliko tam majiacute sveacuteho plneacuteho dosahu a toliko tam

396 Dig 3321 (Paul lib 3 ad sab) Nec usus nec usus fructus itineris actus viae aquaeductus

legari potest quia servitus servitutis esse non potest nec erit utile ex senatus consulto quo cavetur ut omnium quae in bonis sint usus fructus legari possit quia id neque ex bonis neque extra bona sit sed incerti actio erit cum herede ut legatario quamdiu vixerit eundi agendi ducendi facultatem praestet aut ea servitus constituatur sub hac cautione ut si decesserit legatarius vel capite deminutus ex magna causa fuerit restituatur (Překlad viz sub 178)

K uvedeneacutemu fragmentu však nutno dodat že původně je pravděpodobně jednalo o bdquofructus servitutisldquo Takeacute je nutno miacutet na paměti skutečnost že v době předjustiniaacutenskeacute pravděpodobně nebylo možno pojem služebnosti vztahovat na požiacutevaciacute praacutevo Viz E LevyE Rabel Index 2 op cit sl 276 a 277

397 Viz kupřiacutekladu Dig 71157 (Ulp lib 18 ad sab) Sed nec servitutem imponere fundo potest proprietarius nec amittere servitutem adquirere plane servitutem eum posse etiam invito fructuario iulianus scripsit quibus consequenter fructuarius quidem adquirere fundo servitutem non potest retinere autem potest et si forte fuerint non utente fructuario amissae hoc quoque nomine tenebitur proprietatis dominus ne quidem consentiente fructuario servitutem imponere potest (Ale vlastniacutek nemůže uložit služebnost ani vzdaacutet se služebnosti ačkoliv Iulianus piacuteše že on může nabyacutet služebnost a to i proti poživatelovi Naacutesledkem toho poživatel nemůže nabyacutet pro pozemek služebnost uchovat může a jestliže naacutehodou neužiacutevaacuteniacutem poživatelovyacutem zanikne praacutevě z toho důvodu bude hnaacuten k odpovědnosti Vlastniacutek ani se souhlasem poživatelovyacutem nemůže uložit služebnost)

226

působiacute se všemi důsledky Poněkud odlišnaacute pak je situace tehdy pokud je na zřizovaacuteniacute

služebnostiacute nahliacuteženo z pozice praetorskeacuteho praacuteva ktereacute jak bylo mnohokraacutete vyacuteše

uvedeno odstranilo a odstraňovalo některeacute zřejmeacute přiacutekrosti praacuteva civilniacuteho V přiacutepadě

praacuteva praetorskeacuteho ktereacute se nejviacutece projevuje při zřizovaacuteniacute služebnostiacute na poli praacuteva

provinčniacuteho odpadaacute zaacutekladniacute překaacutežka tedy absence aktivniacute legitimace poživatele

k vindikaci věci podobně jako vlastnickeacuteho praacuteva k mancipaci Na poli praacuteva

praetorskeacuteho kde zřizovaacuteniacute služebnosti se odviacutejiacute od stipulace pak je umožněno aby

poživatel zřiacutedil služebnost ovšem s tiacutem že tato je striktně omezena toliko na trvaacuteniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva398 Podobně je tomu tak i v přiacutepadě služebnosti ve prospěch

požiacutevaciacuteho399 Uvedeneacute texty však v plneacutem smyslu svědčiacute o praacutevu justiniaacutenskeacutem

bezpochybně však takeacute čaacutestečně i o praacutevu dřiacutevějšiacutem V konečneacutem důsledku se pak zde

projevuje takeacute situace kdy se objevuje možnost a existence jakeacutehosi dočasneacuteho

vlastnickeacuteho praacuteva400

V přiacutepadě však praetorskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva tedy fakticky držby chraacuteněneacute

praetorem za pomoci specielniacute fiktivniacute žaloby jako by se jednalo o skutečneacute tedy

kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo je situace do teacute miacutery složitějšiacute že o teacuteto nejsou žaacutedneacute zpraacutevy

justiniaacutenskaacute Digesta tedy součaacutest kompilace kteraacute uvedenou bipartici vlastnickyacutech

praacutev odstraňovala celkem přirozeně žaacutedneacute podrobnost neuvaacutedějiacute Lze však veacutest určitou

paralelu nebo analogii mezi bonitaacuterniacutem vlastnickyacutem praacutevem a vyacuteše uvedenyacutemi pravidly

398 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 231 et al 399 Viz kupřiacutekladu Dig 3321 (Paul lib 3 ad sab) Nec usus nec usus fructus itineris actus viae

aquaeductus legari potest quia servitus servitutis esse non potest nec erit utile ex senatus consulto quo cavetur ut omnium quae in bonis sint usus fructus legari possit quia id neque ex bonis neque extra bona sit sed incerti actio erit cum herede ut legatario quamdiu vixerit eundi agendi ducendi facultatem praestet aut ea servitus constituatur sub hac cautione ut si decesserit legatarius vel capite deminutus ex magna causa fuerit restituatur (Překlad viz sub 178) Nebo Dig 332151 (Marc lib 13 Dig) Qui duos fundos habebat unum legavit et alterius fundi usum fructum alii legavit quaero si fructuarius ad fundum aliunde viam non habeat quam per illum fundum qui legatus est an fructuario servitus debeatur respondit quemadmodum si in hereditate esset fundus per quem fructuario potest praestari via secundum voluntatem defuncti videtur id exigere ab herede ita et in hac specie non aliter concedendum esse legatario fundum vindicare nisi prius ius transeundi usufructuario praestet ut haec forma in agris servetur quae vivo testatore optinuerit sive donec usus fructus permanet sive dum ad suam proprietatem redierit (Kdo měl dva pozemky jeden odkaacutezal a k dalšiacutemu pozemku odkaacutezal jineacutemu ususfruktus Je otaacutezkou když poživatel k pozemku nemaacute jineacute cesty než přes ten pozemek kteryacute byl odkaacutezaacuten zdali poživatelovi svědčiacute služebnost Odpověděl stejně jestliže je v dědictviacute pozemek přes kteryacute se může poživateli strpět cesta podle vůle mrtveacuteho se jeviacute vhodneacute to vyžadovat od dědice stejně jako v tomto přiacutepadě nikoliv jinak neniacute dovoleno usufruktuaacuteřovi vindikovat aniž by předtiacutem usufruktuaacuteřovi nebylo přiznaacuteno praacutevo přechaacutezet tak se určuje u polniacutech pozemků kteryacutem stanovil to testaacutetor za života dokud ususfruktus trvaacute nebo dokud se sveacutemu vlastniacutekovi nevraacutetiacute praacutevo požiacutevaciacute)

400 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 232

227

pro praacutevo praetorskeacute respektive pro poživatelovu subjektivitu ke zřiacutezeniacute služebnosti Je

do značneacute miacutery bezpochybneacute že na poli praacuteva civilniacuteho by jakeacutekoliv praacutevniacute jednaacuteniacute ze

strany bonitaacuterniacuteho vlastniacuteka za tiacutem koncem aby iuris civilis vznikla služebnost bylo

zcela neuacutečinneacute a služebnost by v takoveacuteho situaci ve skutečnosti vůbec nevznikla

Poněkud odlišnaacute však může byacutet situace tehdy pokud se na věc pohliacutežiacute nikoliv

prismatem praacuteva civilniacuteho ale naopak praacuteva praetorskeacuteho Pakliže je připuštěno ve

specifickyacutech přiacutepadech a s omezeniacutemi zřiacutezeniacute služebnosti ze strany poživatelovy a to

včetně jejiacuteho samotneacuteho časoveacuteho omezeniacute pak neniacute možno vidět vyacuteraznyacutech funkčniacutech

překaacutežek proč by obdobně nemohl učinit i bonitaacuterniacute vlastniacutek Takovaacuteto bonitaacuterniacutem

vlastniacutekem zřiacutezenaacute služebnost (pravděpodobně stipulaciacute respektive paktem a stipulaciacute)

by pak samozřejmě nenabyacutevala charakteristiky služebnosti civilniacute ale jednalo by se

toliko o servitus tuitione praetoris Vyacuteše uvedenyacute fragment svědčiacute ve prospěch

ususfruktu i o zřiacutezeniacute tak typicky civilniacute služebnosti jako je iter tedy nikoliv

nepodobně může byacutet otevřeno zřiacutezeniacute služebnosti i ve prospěch bonitaacuterniacuteho vlastniacuteka

s tiacutem že ochrana takto zřiacutezenyacutech služebnostiacute i přes to že se zčasta jednaacute o typicky

civilniacute služebnosti bude realizovaacutena prostředky praacuteva praetorskeacuteho a tedy takovaacuteto

služebnost bude disponovat charakteristikami služebnosti praetorskeacute či jinak servitutis

tuitione praetoris

V 52 PLURALITA SUBJEKTŮ PŘI ZŘIZOVAacuteNIacute SLUŽEBNOSTIacute

V raacutemci zřizovaacuteniacute služebnostiacute je zapotřebiacute vyřešit ještě jeden nikoliv nezaacutevažnyacute

probleacutem Jak bylo vyacuteše uvedeno jedniacutem z typickyacutech subjektů opraacutevněnyacutech ke zřiacutezeniacute

služebnosti je vlastniacutek takoveacuteto věci či takoveacutehoto pozemku Může ovšem nastat

situace kdy určitaacute věc nenaacuteležiacute toliko jedneacute konkreacutetniacute osobě jednomu subjektu ale

viacutecero subjektům najednou Jednaacute se tedy předevšiacutem o situace kdy buď věc nebo

pozemek či dokonce oba pozemky jsou předmětem praacuteva spoluvlastnickeacuteho Uvedenaacute

situace pak je předevšiacutem podstatnaacute v situaciacutech kdy maacute byacutet dosaženo zřiacutezeniacute služebnosti

na zaacutekladě shody vůle neboť v takovyacutechto situaciacutech je otaacutezkou čiacute tedy vůle je pro onu

shodu signifikativniacute a v jakeacute situaci k teacuteto musiacute dojiacutet

228

Ač samotnaacute problematika praacutevniacutech jednaacuteniacute vůči pozemku ze strany

spoluvlastniacuteků naacuteležiacute spiacuteše do předmětu praacuteva spoluvlastnickeacuteho i přes toto je vhodno

se mu věnovat i zde tedy vyacutehradně v souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnostiacute Zaacutesadniacute

konstatovaacuteniacute v tomto směru je předevšiacutem to že je nutno rozlišit jakyacutem režimem bude

vedeno zřizovaacuteniacute služebnosti pozemkoveacute a naproti tomu jakyacutem režimem zřizovaacuteniacute

služebnosti osobniacute Oba dva druhy služebnostiacute totiž majiacute rozdiacutelnyacute obsah a předevšiacutem

charakter kteryacute se praacutevě uvedeneacute problematiky dotyacutekaacute Zatiacutemco prveacute tedy služebnosti

pozemkoveacute jsou svyacutem charakterem nedělitelnyacutem praacutevem a svyacutem obsahem zatěžujiacute

přiacutemo pozemek a to v jeho celku Naproti tomu služebnosti osobniacute jsou svoji povahou

praacutevy dělitelnyacutemi a diacuteky tomu sledujiacute v teacuteto otaacutezce jinyacute osud ndash předevšiacutem pak je možno

zřiacutedit požiacutevaciacute praacutevo toliko ke spoluvlastnickeacutemu podiacutelu Diacuteky tomu je možno v otaacutezce

zřizovaacuteniacute služebnosti v přiacutepadě spoluvlastnictviacute vzhledem k určiteacutemu pozemku přiznat

možnost zřiacutedit osobniacute služebnost každeacutemu spoluvlastniacuteku avšak pouze do sveacuteho

spoluvlastnickeacuteho podiacutelu Zcela odlišnaacute situace je pak v přiacutepadě služebnostiacute

pozemkovyacutech neboť tyto jsou vedeny zcela odlišnyacutemi pravidly Vzhledem k jejich

nedělitelnosti a vzhledem k jejich charakteru zatěžujiacuteciacutemu celyacute pozemek ve skutečnosti

takeacute vzhledem k charakteru spoluvlastnickeacuteho praacuteva každaacute pozemkovaacute služebnost

zatěžuje pozemek jako celek a tedy i jeho vlastniacuteka nebo jeho vlastniacuteky a to každeacuteho

je-li těchto viacutece Z toho důvodu nelze přitakat přiacutepadneacutemu naacutezoru že by každyacute ze

spoluvlastniacuteků mohl zřiacutedit služebnost v neprospěch spoluvlastněneacuteho pozemku neboť

by vlastniacutem jednaacuteniacutem měnil praacuteva a povinnosti i jinyacutech svyacutech spoluvlastniacuteků Je tedy

nutno trvat na tom že se zřiacutezeniacutem služebnosti v takoveacuteto situaci budou souhlasit všichni

spoluvlastniacuteci Co se tyacuteče způsobu jakyacutem je možno toto proveacutest pak lze se setkat

s tvrzeniacutem že v nejstaršiacute době byly nutno souhlas všech proveacutest v raacutemci jednoho aktu

tedy najednou v pozdějšiacute době pak bylo připuštěno že je možno toto realizovat

postupně tedy pak služebnost nutně vznikaacute až souhlasem posledniacuteho ze

spoluvlastniacuteků401

401 Viz L Heyrovskyacute op cit str 428 V Scialoja Teorie 1 op cit str 463 et al

229

V 6 OMEZENIacute ZŘIZOVAacuteNIacute SLUŽEBNOSTIacute V ZAacuteVISLOSTI NA ZATIacuteŽENIacute

POZEMKU

Zřiacutezeniacute služebnosti na určiteacutem pozemku může byacutet natolik zaacutevažnaacute věc kteraacute

zasahuje nikoliv pouze vlastniacuteka jeho ale takeacute dalšiacute osoby majiacuteciacute k uvedeneacutemu

pozemku jakeacuteho praacuteva že je nutno takoveacuteto osoby celkem přirozeně ochraňovat proto

omezeniacute jejich vlastniacuteho praacuteva ze strany vlastniacuteka pozemku a to praacutevě zřiacutezeniacutem dalšiacute

služebnosti zpravidla takoveacute k niacutež bude již jednou služebnyacute pozemek znovu a vedle

prveacute služebnosti povinen Vznikajiacute tedy v řiacutemskeacutem praacutevu dalšiacute pravidla ktereacute do jisteacute

miacutery svazujiacute zřizovaacuteniacute služebnosti i osobaacutem ktereacute by jinak byly k tomuto zcela volny

tedy praacutevě a typicky vlastniacutekovi předmětneacuteho pozemku

V uvedenyacutech situaciacutech Řiacutemaneacute poměrně pružně posuzovali zdali je zřiacutezeniacutem

takoveacuteto služebnosti možno omezit nebo ohrozit vyacutekon existujiacuteciacute služebnosti či nikoliv

Jednaacute se ve skutečnosti o řešeniacute vztahu respektive konfliktu mezi dvěma praacutevy nutno

řiacuteci že v daneacute konstelaci mezi dvěma rovnocennyacutemi praacutevy k věci kdy na jedneacute straně

je všeobecnost vlastnickeacuteho praacuteva a to včetně jemu přinaacuteležejiacuteciacuteho praacuteva zatiacutežit svoji

vlastniacute věc služebnostiacute naproti tomu pak specifickeacuteho praacuteva služebnosti kdy jejiacute držitel

maacute určiteacuteho praacuteva toliko v jisteacutem směru naklaacutedaacuteniacute s pozemkem či věciacute ktereacute je však

takeacute vymahatelneacute a chraacutenitelneacute a ktereacute nemůže byacutet ze strany ničiacute tedy ani ze strany

vlastniacuteka věci žaacutednyacutem způsobem omezovaacuteno

V uvedeneacutem smyslu chraacuteněneacuteho postaveniacute a chraacuteněnyacutech praacutev proti zřizovaciacute

svobodě služebnostniacute naacuteležejiacuteciacute vlastniacutekovi pozemku nejvyacuteznačnějšiacute postaveniacute pak maacute

předevšiacutem poživatel Takovaacuteto skutečnost neniacute samouacutečelnaacute nebo nahodilaacute Požiacutevaciacute

praacutevo snad nejviacutece ze všech ostatniacutech dopadaacute na pozemek či na určitou věc neboť

sveacutemu vlastniacutekovi v situaci kdy je zřiacutezeno k věci požiacutevaciacute praacutevo nezbyacutevaacute o mnoho

viacutece nežli pouheacute holeacute vlastnictviacute Z opačneacuteho uacutehlu pohledu je pak požiacutevaciacute praacutevo tiacutem

typickyacutem ktereacute je z osobniacutech služebnostiacute či snad možno řiacuteci ze služebnostiacute celkově

nejsilnějšiacute a přinaacutešiacute sveacutemu držiteli v jisteacutem smyslu největšiacute profit Neniacute tedy k podivu

že praacutevě požiacutevaciacute praacutevo tvořiacute takměř největšiacute překaacutežku vlastniacutekovi v jeho jinak

neomezeneacutem praacutevu zřizovat a zatěžovat svůj pozemek služebnostiacute podle vlastniacute uacutevahy

V praacutevu se nakonec objevilo několikero pravidel kteraacute řešiacute vzaacutejemnyacute vztah mezi

230

poživatelem a vlastniacutekem v situaci kdy druhyacute usiluje o zřiacutezeniacute služebnosti402 Na prveacutem

miacutestě je stojiacute pravidlo že vlastniacutek pozemku může zřiacutedit jakoukoliv služebnost na sveacutem

pozemku ale pouze tak že v raacutemci daneacute služebnosti je již zatiacuteženyacute pozemek pozemkem

panujiacuteciacutem a tedy zřizovanaacute služebnost je ve prospěch uvedeneacuteho pozemku

V takoveacutemto přiacutepadě neniacute nutno ani souhlasu se zřiacutezeniacutem služebnosti ze strany

poživatelovy Ve skutečnosti se vůbec nejednaacute o žaacutednyacute konflikt mezi vlastnickyacutem

praacutevem a na zaacutekladě tohoto zřiacutezeneacute služebnosti a původniacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva neboť

tyto si nejsou svyacutem obsahem protivneacute a zřiacutezeniacute služebnosti nijak neobmezuje vyacutekon

obsah či miacuteru požiacutevaciacuteho praacuteva na pozemku již věziacuteciacutem Vlastniacuteku je takeacute zcela po

libosti zřiacutedit negativniacute služebnost kterou zatiacutežiacute vlastniacute pozemek jinak již jsouciacute

služebnyacutem pozemkem v raacutemci požiacutevaciacuteho praacuteva avšak takovaacuteto služebnost nesmiacute se

dotyacutekat vyacutekonu požiacutevaciacuteho praacuteva Jednaacute se tedy kupřiacutekladu o situace kdy vlastniacutek

pozemku respektive stavby na tomto se zavaacuteže ke služebnosti non altius tollendi kteraacute

ovšem nikterak nenarušuje vyacutekon požiacutevaciacuteho praacuteva a to ať již zniacute na bydleniacute nebo na

požiacutevaacuteniacute okoliteacute zahrady Neobmezuje toto ani usufruktuaacuteře v tom smyslu že tento

nemůže stavět vyacuteše jak zniacute samotnaacute služebnost neboť usufruktuaacuteři toto podle praacuteva

klasickeacuteho nenaacuteležiacute vůbec Konečně zbyleacute služebnosti jestliže by se jakyacutem způsobem

dotyacutekaly požiacutevaciacuteho praacuteva již věziacuteciacuteho na uvedeneacute věci respektive pozemku takoveacute

jsou ze strany vlastniacuteka pozemku na tomto nezřiditelneacute Uvedeneacute omezeniacute jde naviacutec do

takoveacute miacutery že vlastniacutek pozemku nemůže zřiacutedit uvedenou služebnost a to ani

s přiacutepadnyacutem souhlasem poživatelovyacutem403

402 Tato pravidla vychaacutezejiacute předevšiacutem ze dvou fragmentů v Digestech Dig 71157 (Ulp lib 18

ad sab) Sed nec servitutem imponere fundo potest proprietarius nec amittere servitutem adquirere plane servitutem eum posse etiam invito fructuario iulianus scripsit quibus consequenter fructuarius quidem adquirere fundo servitutem non potest retinere autem potest et si forte fuerint non utente fructuario amissae hoc quoque nomine tenebitur proprietatis dominus ne quidem consentiente fructuario servitutem imponere potest (Překlad viz sub 397) A hned naacutesledujiacuteciacute Dig 7116 (Paul lib 3 ad sab) Nisi per quam deterior fructuarii condicio non fiat veluti si talem servitutem vicino concesserit ius sibi non esse altius tollere (Takovaacute neniacute podmiacutenka aby pořivatel nezhoršil věc jako když by takovou služebnost sousedovi dovolil že neniacute jeho usufruktuaacuteřova pozemku praacutevo stavět vyacuteše)

403 Toto omezeniacute se však jeviacute do značneacute miacutery sporneacute Skutečnostiacute je že omezeniacute zřizovaciacute šiacuteře ve směru ke služebnostem pro vlastniacuteka je učiněno k ochraně praacutevě poživatele Jestliže pak tento se teacuteto ochrany dobrovolně vzdaacutevaacute neniacute mnoho důvodů k viděniacute proto proč i daacutele obmezovat vlastniacuteka v jeho zřizovaciacute svobodě Viz k tomuto bliacuteže M Pampaloni Il concetto classico dellrsquousufrutto Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 22 1910 str 109 et al předevšiacutem pak v daneacute věci 131 et al Takeacute B Biondi Le servitugrave op cit str 234

231

Je však nutno řešit takeacute situace kdy by mohlo dojiacutet ke konfliktu mezi existujiacuteciacute

služebnostiacute pozemkovou a dalšiacute služebnostiacute kteraacute by z vůle vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku na tomto vznikla Miacutera konfliktnosti mezi jednotlivyacutemi pozemkovyacutemi

služebnostmi byacutevaacute do nikoliv nepatrneacute miacutery nižšiacute nežli je tomu v přiacutepadě vztahu

ususfruktus a dalšiacute služebnost avšak i v takovyacutechto konstelaciacutech může ke konfliktu

dojiacutet Vyacutechodiska řešeniacute takovyacutechto probleacutemů jsou však opačnaacute kdy snad i vzhledem

k vyacuteše uvedeneacutemu za pravidlo stojiacute že vlastniacutek pozemku zatiacuteženeacuteho již existujiacuteciacute

pozemkovou služebnostniacute může tento zatiacutežit i služebnostiacute dalšiacute404 Paulus je v daneacute

situaci poměrně otevřenyacute když umožňuje vlastniacutekovi služebneacute věci aby zřiacutedil na

pozemku takovou služebnost jakou chce a komu chce405 Takovaacuteto však zcela obecnaacute

vyacutechodiska by nižaacutednyacutem způsobem nechraacutenila držitele služebnosti kteryacute by mohl byacutet

na vyacutekonu sveacuteho praacuteva nikoliv nevyacuterazně omezen pakliže by byla na služebneacutem

pozemku zřiacutezena služebnost novaacute kteraacute by ovšem svyacutem obsahem a charakterem

vyacutekonu zasahovala do praacuteva a do vyacutekonu služebnosti původniacute Z uvedenyacutech důvodů

pak existuje integraacutelniacute bdquoprotipravidloldquo ktereacute vyacuteše uvedenou svobodu obmezuje a to

praacutevě a pouze takovyacutem způsobem a tehdy pakliže se skutečně dotyacutekaacute vyacutekonu již

existujiacuteciacute služebnosti a tento znemožňuje či minimaacutelně znesnadňuje406 V uvedeneacutem

fragmentu je patrneacute že se skutečně posuzuje faktickyacute vliv a konflikt obou možnyacutech

praacutev Pokud by tedy praacutevo vodovodu a praacutevo cesty netyacutekalo se stejneacuteho miacutesta (per

eundem locum) pak by takovaacuteto mohla klidně vzniknout Lze si rovněž představit i

různaacute technickaacute řešeniacute kteraacute by vzaacutejemnyacute konflikt obou služebnostiacute odstranila

Přirozenou přednost maacute pak v takovyacutechto konfliktniacutech situaciacutech praacutevo tedy služebnost

staršiacute V některyacutech přiacutepadech může dochaacutezek i ke konfliktu mezi jinak vzaacutejemně

souladnyacutemi praacutevy kdy kupřiacutekladu dvě praacuteva vodovodu jsou vedena na vrub jednoho

služebneacuteho pozemku Pakliže by se časem ukaacutezalo že zdroj vody umiacutestěnyacute na

404 Takovyacuteto přiacutestup vzchaacuteziacute předevšiacutem z Dig 8415 (Paul lib 1 epit alf Dig) Qui per certum

locum iter aut actum alicui cessisset eum pluribus per eundem locum vel iter vel actum cedere posse verum est quemadmodum si quis vicino suas aedes servas fecisset nihilo minus aliis quot vellet multis eas aedes servas facere potest (Kdo určityacutemi miacutesty pěšinu nebo cestu někomu převedl je pravdou že může převeacutest k tomu miacutestu cestu nebo pěšinu viacutece osobaacutem stejně tak jestliže kdo pro souseda učiniacute svoji budovu služebnou a ne meacuteně než těm mnohyacutem kteryacutem chce může učinit svoji budovu služebnou)

405 Doslova ono quot vellet Viz vyacuteše sub 404 406 Viz Dig 8314 (Pomp lib 32 ad q muc) Per quem locum viam alii cessero per eundem

alii aquae ductum cedere non potero sed et si aquae ductum alii concessero alii iter per eundem locum vendere vel alias cedere non potero (Cestu tiacutem miacutestem jednomu převedu jineacutemu stejnyacute miacutestem vedeniacute vody nemohu převeacutest ale i jestliže vedeniacute vody jednomu převedu jineacutemu pěšinu tiacutem miacutestem nemohu prodat nebo jinak převeacutest)

232

služebneacutem pozemku neniacute dostatečně vydatnyacute ať již jeho vlastniacute vnitřniacute změnou či

změnou požadavků pak je možno situace řešit i vzaacutejemnyacutem rozděleniacutem kupřiacutekladu

časů po ktereacute je možno uvedenou vodu čerpat407 Pro přiacutepadneacute řešeniacute vzaacutejemnyacutech sporů

mezi opraacutevněnyacutemi z konfliktniacutech služebnostiacute byť již tato otaacutezka přiacutemo se zřizovaacuteniacutem

služebnostiacute nesouvisiacute pak se podle Julianova naacutezoru propouštiacute actio communi

dividundo utile408 Konečně je zapotřebiacute se věnovat takeacute situaci kdy sice služebnost

novějšiacute kterou by snad vlastniacutek služebneacuteho pozemku chtěl zřiacutedit narušuje vyacutekon

služebnosti staršiacute avšak držitel služebnosti staršiacute s takovyacutemto narušeniacutem sveacuteho praacuteva

souhlasiacute Jednaacute se vlastně o obdobnou situaci k niacutež byl vyacuteše v přiacutepadě ususfruktu

zastaacutevaacuten odmiacutetavyacute postoj tedy bylo konstatovaacuteno že ani souhlas poživatele

neumožňuje vlastniacuteku služebneacuteho pozemku zatiacutežit tento jinou dalšiacute služebnostiacute

V přiacutepadě služebnostiacute je však zapotřebiacute zaujmout poněkud odlišnyacute postoj Jak vyplyacutevaacute

s fragmentů justiniaacutenskyacutech Digest tak přiacutepadnyacute souhlas odbouraacutevaacute přiacutepadnou překaacutežku

a takovaacuteto služebnost může vzniknout Zcela zjevně zde tedy dochaacuteziacute ke zcela

opačneacutemu přiacutestupu nežli je tomu v přiacutepadě ususfruktu Důvodem pro takovyacuteto rozdiacutel

pak může byacutet praacutevě zcela odlišnaacute charakteristika a miacutera zaacutesahu na služebneacutem pozemku

v přiacutepadě ususfruktu a naproti tomu v přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute Nutno přiznat

že proti tomu však stojiacute přiacutepadnyacute protiargument objektivniacute potřeby pozemku

407 Viz kupřiacutekladu Dig 8321 (Ner lib 4 reg) Aquae ductus et haustus aquae per eundem

locum ut ducatur etiam pluribus concedi potest potest etiam ut diversis diebus vel horis ducatur (Vedeniacute vody a čerpaacuteniacute vody ktereacute se provaacutedějiacute na teacutemž miacutestě tak mohu svolit viacutecero osobaacutem mohu i tak že se bude provaacutedět v různyacutech dnech nebo hodinaacutech) Dig 8322 (Ner lib 4 reg) Si aquae ductus vel haustus aquae sufficiens est potest et pluribus per eundem locum concedi ut et isdem diebus vel horis ducatur (Jestliže vedeniacute nebo čerpaacuteniacute vody je dostatečneacute mohu to svolit i viacutece osobaacutem na teacutemže miacutestě i aby provaacuteděli to ve stejneacute dny nebo hodiny)

408 Viz k tomuto Dig 43204 (Iul lib 41 Dig) Lucio titio ex fonte meo ut aquam duceret cessi quaesitum est an et maevio cedere possim ut per eundem aquae ductum aquam ducat et si putaveris posse cedi per eundem aquae ductum duobus quemadmodum uti debeant respondit sicut iter actus via pluribus cedi vel simul vel separatim potest ita aquae ducendae ius recte cedetur sed si inter eos quibus aqua cessa est non convenit quemadmodum utantur non erit iniquum utile iudicium reddi sicut inter eos ad quos usus fructus pertinet utile communi dividundo iudicium reddi plerisque placuit (Převedl jsem Luciovi Titiovi vedeniacute vody z meacuteho pramene Otaacutezkou je jestli bych mohl převeacutest i Maeviovi aby tyacutemž vedeniacutem vody vedl vodu A jestli se domniacutevaacuteš že mohu převeacutest vedeniacute vody tyacutemž miacutestem dvěma jakyacutem způsobem mohou to užiacutevat Odpoviacutedaacute Jako i pěšinu stezku cestu mohu mnohyacutem převeacutest najednou nebo odděleně tak i stejně se převaacutediacute praacutevo vedeniacute vody Ale jestli mezi těmi kteryacutem je voda převedena neniacute shoda jakyacutem způsobem bude užiacutevaacutena neniacute nespraacutevneacute poskytnout upravenou soudniacute ochranu jako mezi těmi kteryacutem naacuteležiacute ususfruktus se poskytuje upravenaacute soudniacute ochrana na rozděleniacute společneacuteho vlastnictviacute jak mnoziacute soudiacute)

233

VI ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI

Jsou-li uvedeny způsoby jakyacutem se služebnosti zřizujiacute pak musiacute byacutet věnovaacutena

takeacute trocha pozornosti tomu jak služebnosti zanikajiacute Obdobně jako tomu bylo vyacuteše

v přiacutepadě jejich zřizovaacuteniacute i zde je možno se setkat s určityacutemi terminologickyacutemi

probleacutemy avšak v přiacutepadě zaacuteniku služebnostiacute jsou tyto o mnoho meacuteně zaacutevažneacute

Je možno uvažovat nad přiacutepadnou zaacuteměnou pojmu zaacuteniku služebnosti za jinyacute

kteryacute by snad neevokoval zaacutenik celeacute skupiny služebnostiacute tedy služebnostiacute jako

institutu avšak je otaacutezkou jakyacute termiacuten by byl vyacutehodnějšiacute a předevšiacutem ilustrativnějšiacute

Dosti možnaacute by hledaacuteniacutem nějakeacuteho přesneacuteho pojmu kteryacute by v sobě nezahrnoval ono

nebezpečiacute zaacuteměny se zaacutenikem celeacuteho institutu bylo dosaženo pouze toho že by celaacute

terminologie byla nesrozumitelnějšiacute Naproti zřiacutezeniacute služebnosti a jejiacutemu vzniku je pak

zaacutenik služebnosti jako subjektivniacuteho praacuteva a zaacutenik služebnosti jako praacutevniacuteho institutů

či institutů mnohem meacuteně zaměnitelnyacute neboť služebnosti jak je patrno z celoevropskeacute

tradice nevymizely ale existujiacute nadaacutele či se ba dokonce po určityacutech přestaacutevkaacutech zase

vracejiacute409 Budiž tedy daacutele braacuten zaacutenik služebnosti předevšiacutem jako zaacutenik subjektivniacuteho

praacuteva tedy jako zaacutenik jedneacute konkreacutetniacute služebnosti vedeneacute mezi určityacutemi pozemky a či

mezi určitou věciacute a subjektem Pokud by snad do uacutevahy přichaacutezel termiacuten pozbytiacute

služebnosti pak zde je možno vzneacutest analogickeacute připomiacutenky jako tomu bylo v přiacutepadě

nabytiacute služebnosti Takovyacuteto termiacuten je pro uacutečel služebnostiacute snad už přiacuteliš pevně spojen

s určityacutem subjektem Pakliže tedy subjekt pozbyacutevaacute služebnost může se tak staacutet i z toho

prosteacuteho a jistě časteacuteho a obvykleacuteho důvodu že se prodaacutevaacute pozemek kteryacute je v daneacute

služebnosti pozemkem panujiacuteciacutem Je však zaacuteroveň patrneacute že takoveacuteto pozbytiacute

nezpůsobiacute zaacutenik samotneacute služebnosti neboť ta bude daacutele fungovat a sloužit ve prospěch

jejiacuteho noveacuteho nabyvatele tedy vlastně ve prospěch noveacuteho nabyvatele celeacuteho

panujiacuteciacuteho pozemku

Struktura naacutesledujiacuteciacuteho textu však bude do značneacute miacutery odlišnaacute od předchoziacuteho

pojednaacuteniacute věnovaneacuteho zřiacutezeniacute služebnosti a to předevšiacutem vzhledem k charakteru změn

způsobů zaacuteniku služebnostiacute či naopak jejich absenci Způsoby zaacuteniku služebnostiacute se

ukaacutezaly jako do značneacute miacutery stabilnějšiacute nežli způsoby zřiacutezeniacute služebnosti a tedy

409 Což je konečně i přiacuteklad praacutevniacuteho řaacutedu Českeacute republiky kam se diacuteky NOZ po určiteacutem čase

opět vracejiacute v sect 1257 ndash 1303

234

nepodleacutehajiacute takoveacutemu vyacutevoji jako tomu bylo vyacuteše ani se to teacuteto problematiky

neprojevuje přiacutemo a vyacuterazně rozděleniacute praacutevniacuteho režimu služebnostiacute na půdě italskeacute a

služebnostiacute na půdě provinčniacute Je tedy možno v přiacutepadě zaacuteniku služebnostiacute přistoupit

rovnou k jeho jednotlivyacutem způsobům a přiacutepadneacute vyacutevojoveacute změny nebo speciality uveacutest

již v souvislosti s konkreacutetniacutemi způsoby zaacuteniku služebnosti

VI 1 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI VOLNIacuteM JEDNAacuteNIacuteM

VI 11 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI CONFUSIONE TEDY SPLYNUTIacuteM

Zaacutenik služebnosti confusione neniacute snad nejčastějšiacutem a nejobvyklejšiacutem

způsobem zaacuteniku služebnosti avšak oproti ostatniacutem je jedniacutem z nejsignifikantnějšiacutech

V raacutemci věcnyacutech praacutev jsou to praacutevě věcnaacute praacuteva k věci ciziacute pro ktereacute je zaacutenik

confusione typickyacute Uvedenyacute způsob zaacuteniku služebnosti takeacute poměrně vhodně nastiňuje

vzaacutejemneacute konotace ktereacute vlaacutednou mezi služebnostmi a obligacemi kde konfuze neboli

splynutiacute je jedniacutem ze způsobů zaacuteniku obligace a to ve funkčniacutem smyslu nikoliv

nepodobně jako je tomu v přiacutepadě zaacuteniku služebnosti Konečně pak maacute konfuze ještě

třetiacute vyacuteznam v praacutevu řiacutemskeacutem poněkud paradoxně s naacutesledky spiacuteše opačnyacutemi (byť se

jednaacute pouze o preferovanyacute uacutehel pohledu) kdy je možno confusione nabyacutet vlastnickeacuteho

praacuteva k neoddělitelně slityacutem tekutinaacutem Ve všech uvedenyacutech přiacutepadech je možno pro

konfuzi uveacutest českyacute ekvivalent neboli splynutiacute

Zaacutekladniacute motiv je veden předevšiacutem jako důsledek zaacutesady že nulli res sua

servit410 Pokud žaacutednaacute věc nemůže sloužit sama sobě pak to v důsledku znamenaacute že

nikdo nemůže disponovat služebnostiacute kteraacute by zněla na uacutekor vlastniacuteho pozemku

Jestliže někdo maacute vlastnickeacute praacutevo k určiteacute věci tedy k určiteacutemu pozemku pak by tento

měl vykonaacutevat svoji moc nad věciacute a vykonaacutevat svaacute opraacutevněniacute prostřednictviacutem sveacuteho

410 Viz již vyacuteše citovanyacute Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure

servitutis neque facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat ( nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Překlad viz sub 43)

235

vlastnickeacuteho praacuteva a nepotřebuje k tomuto žaacutedneacuteho speciaacutelniacuteho praacuteva Na zaacutekladě

uvedeneacute zaacutesady tedy nedochaacuteziacute k žaacutedneacutemu zdvojovaacuteniacute opraacutevněniacute vůči určiteacute věci kdy

by někdo mohl kupřiacutekladu chodit přes jeden ze svyacutech pozemků tu z důvodu praacuteva

vlastnickeacuteho jindy naproti tomu z důvodu služebnosti411

K zaacuteniku služebnosti confusione dochaacuteziacute zpravidla tehdy pokud dojde ke

sjednoceniacute vlastnickeacuteho praacuteva k jednotlivyacutem pozemkům či vlastnickeacuteho praacuteva služebneacute

věci a osobniacute služebnosti v rukou jedneacute konkreacutetniacute osoby V takoveacutem přiacutepadě dochaacuteziacute ke

stavu kteryacute je se zaacutekladniacutemi raacutemci a zaacutekladniacutemi pravidly služebnostiacute neslučitelnyacute a

dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti Nutno však podotknout že v takoveacuteto situaci ovšem ve

faktickeacutem smyslu slova držitel služebnosti a nově i vlastniacutek o žaacutednaacute praacuteva nepřichaacuteziacute

protože to co původně mohl vykonaacutevat na služebneacutem pozemku pouze skrze služebnost

nyniacute tak může činit naprosto od služebnosti neodvisle a sice skrze sveacute vlastniacute praacutevo

vlastnickeacute Naacutesledky splynutiacute opraacutevněniacute z vlastnickeacuteho praacuteva a ze služebnosti však neniacute

nutno dedukovat pouze z charakteru služebnostiacute a z jejich zaacutesad ale existujiacute přiacutemo

fragmenty z justiniaacutenskyacutech Digest ktereacute uvedeneacute skutečnosti bez vyacuteraznějšiacute

pochybnosti potvrzujiacute412

V přiacutepadě konfuze je však nutno zmiacutenit i dalšiacute specifika ktereacute se mohou na tento

způsob zaacuteniku poměrně vyacuterazně vaacutezat Nejprve je možno si povšimnout specifiky

předevšiacutem v oblasti ususfruktu neboť zde po formaacutelniacute straacutence konfuze dostaacutevaacute

specifickeacute pojmenovaacuteniacute a jednaacute se tedy podle justiniaacutenskyacutech Digest o konsolidaci413

411 K daneacute problematice nutno uveacutest že uvedenaacute zaacutesada byla v moderniacute době jistyacutem způsobem

překonaacutena a to vznikem tzv vlastniacutekovy služebnosti tedy služebnosti kterou vlastniacutek uložiacute mezi sveacute vlastniacute pozemky s tiacutem že tato po dobu kdy jedna osoba tyto pozemky vlastniacute bdquohibernujeldquo tedy existuje aniž by však měla jakyacutech naacutesledků a teprve v souvislosti s přiacutepadnyacutem prodejem jednoho z pozemků bdquoožiacutevaacuteldquo a počiacutenaacute způsobovat i jakyacutech naacutesledků Viz k vlastniacutekově služebnosti F Rouček Vlastniacutekova služebnost Praacutevniacutek 7 str 201 et al 8 str 241 et al

412 Viz Dig 861 (Gai lib 7 ad ed provinc) Servitutes praediorum confunduntur si idem utriusque praedii dominus esse coeperit (Služebnosti pozemkoveacute splynou jestliže tentyacutež se stane vlastniacutekem obou pozemků)

413 Viz kupřiacutekladu Dig 7232 (Ulp lib 17 ad sab) Non solum autem si duobus usus fructus legetur est ius adcrescendi verum et si alteri usus fructus alteri fundus legatus est nam amittente usum fructum altero cui erat legatus magis iure adcrescendi ad alterum pertinet quam redit ad proprietatem nec novum nam et si duobus usus fructus legetur et apud alterum sit consolidatus ius adcrescendi non perit neque ei apud quem consolidatus est neque ab eo et ipse quibus modis amitteret ante consolidationem isdem et nunc amittet et ita et neratio et aristoni videtur et pomponius probat (Ale nikoliv pouze když dvěma se odkaacuteže ususfruktus je zde praacutevo přiacuterůstku ale spiacuteše jestliže je jednomu

236

V přiacutepadě zaacuteniku služebnosti konfuziacute je však třeba posuzovat na prvniacute pohled

poněkud paradoxně zdali tato maacute staacutelyacute efekt tedy zdali služebnost se oživiacute po konfuzi a

předevšiacutem pak po přiacutepadneacutem opětovneacutem rozděleniacute či nikoliv414 Druhyacute přiacutepad bude

častějšiacute podobně k uvedeneacute zaacutesadě neniacute však možno zcela vyloučit i specifickeacute situace

kdy dojde ke konfuzi dojde však i k zaacuteniku služebnosti ta se ovšem může ve

specielniacutem přiacutepadě opět obnovit Prvniacutem přiacutepadem kteryacute v daneacute situaci stojiacute za uvedeniacute

je situace kdy dochaacuteziacute ke konfuzi na zaacutekladě pořiacutezeniacute pro přiacutepad smrti tedy na zaacutekladě

testamentu V takoveacute situaci ten kdo měl původně napřiacuteklad jen požiacutevaciacute praacutevo k

uvedeneacute věci ziacuteskaacutevaacute i praacutevo vlastnickeacute a tiacutemto služebnost zanikaacute confusione Ona

odkaacutezaacuten ususfruktus onomu pozemek Vždyť pozbytiacutem ususfruktu toho komu byl odkaacutezaacuten skrze praacutevo přiacuterůstku přiacuteslušiacute druheacutemu usufruktuaacuteři než aby se vraacutetil vlastniacutekovi Ani neniacute noveacute pokud byl dvěma odkaacutezaacuten ususfruktus a vůči jednomu by spojeniacutem zanikl praacutevo přiacuterůstku nezanikaacute ani tomu vůči komu spojeniacutem zanikl ususfruktus ani pro onoho A těmi stejnyacutemi způsoby pozbyacuteval před zaacutenikem ususfruktu spojeniacutem jimiž i nyniacute zanikaacute tak se jevilo i Neratiovi a Aristonovi a jak ověřil Pomponius) Dig 726pr (Ulp lib 17 ad sab) Idem et si apud unum ex tribus fructuariis consolidatus sit usus fructus (Stejně i jestliže jednomu ze třech poživatelů zanikl ususfruktus spojeniacutem) Konečně ale takeacute je teacutež zmiacuteněno i mimo knihu věnovanou ususfruktu Dig 233782 (Tryph lib 11 disp) Quod si mulier in fundo suo marito usum fructum dotis causa constituerit tunc ex mariti persona erit usus fructus proprie qui et non utendo ipsius pereat quod si acciderit videamus an etiamnunc dotata sit mulier et si quidem dominium apud mulierem est fundi ad quem reversus est usus fructus nihil iam in dote habet quod actione dotis consequatur ab eo cui quod non utendo amisit usum fructum imputari non potest ex quo ipsa lucrum habet ideoque indotata erit quod si alienaverit uxor proprietatem quae sine ullo mulieris emolumento plenior facta est adhuc dotata est quia dotis actione teneri debet maritus qui quando licuit usu fructu uti amisit eum non utendo nam si habere perseverasset usum fructum ad divortium commodo mulieris cederet eius restitutio quia etsi non protinus ad ipsam transiret tamen vel si pretio vel beneficio sine incommodo mulieris ad proprietatem revertetur si autem usum fructum maritus non amiserit morte mulieris non finitur usus fructus apud maritum divortio autem facto primo videamus et in hac et in superiore specie an pro rata temporis eius anni dividantur fructus quod probandum est ipsius autem restitutio ita fiet ut habenti mulieri fundum usus fructus cedatur et ita cum proprietate consolidetur sed et si non sit fundi domina nihilo minus competit dotis actio ut dimittat a se maritus usum fructum nam vel ex empto actione adhuc ut usum fructum praestet mulier tenetur aut pretium eius consequi sperat aut cuivis magis gratiam praestare quam relinquere apud inimicum ius ad se translatum licere ei civile est (Jako jestliže manželka manželovi z důvodu věna zřiacutediacute ususfruktus ke sveacutemu pozemku tehdy ususfruktus bude vlastniacute manželově osobě kteryacute zanikaacute přiacutemo i neužiacutevaacuteniacutem A tak jestliže zanikne je tedy manželka zajištěna věnem A jestliže ale vlastnictviacute pozemku ke ktereacutemu se navraacutetiacute ususfruktus je manželky tedy nemaacute ve věnu žaacutednou věc ze ktereacute by mohl miacutet prospěch neboť žalobou z věna se sleduje od toho komu nemůže byacutet přičiacutetaacuten zaacutenik ususfruktu neužiacutevaacuteniacutem tedy proto je nezajištěna věnem Jestliže by manželka zcizila vlastnictviacute což bez většiacuteho prospěchu manželčina bylo učiněno tehdy je zajištěna věnem neboť žaloba z věna může zniacutet proti manželovi kteryacute když mu byl povolen ususfruktus ztratil jeho neužiacutevaacuteniacutem neboť jestliže přetrvaacute ususfruktus až do rozvodu za prospěchem ženy by měl tento byacutet jiacute navraacutecen neboť jestliže přiacutemo jiacute nepřejde přece ať již cenou nebo prospěchem bez manželčiny nevyacutehody se do jejiacuteho vlastnictviacute navraciacute Jestliže ale manželovi požiacutevaciacute praacutevo nezanikne smrtiacute manželky manželovi ususfruktus nekončiacute Rozvodem ale jak vyacuteše vidiacutem v tomto a vyacuteše uvedeneacutem přiacutepadě v jakeacutem poměru času jejich let se rozděliacute plody Toto se musiacute uvaacutežit Tedy samotneacute navraacuteceniacute se tako konaacute aby manželce převeden byl ususfruktus a spojil se s vlastnickyacutem praacutevem ale jestliže neniacute vlastniacutekem pozemku nemaacute již viacutece žalobu z věna aby manžel opustil ususfruktus tak manželka může byacutet žalovaacutena žalobou z koupě aby poskytla ususfruktus nebo uhradila jeho cenu ale na zaacutekladě civilniacuteho praacuteva jiacute naacuteležiacute aby jakyacutemkoliv způsobem bylo převedeno praacutevo od nepřaacutetelskeacute osoby na sebe)

414 K tomu bliacuteže kupřiacutekladu J P Molitor op cit str 440 et al

237

specifickaacute situace pak nastane tehdy pokud je proti takoveacutemuto posledniacutemu pořiacutezeniacute

uacutespěšně podaacutena querella inofficiosi testamenti V takoveacutem přiacutepadě totiž dochaacuteziacute

k opětovneacutemu odděleniacute obou praacutev a služebnost původně zaniklaacute confusione se zpět

objevuje415 Nikoliv nepodobnaacute situace pak nastaacutevaacute tehdy kdy je do věna vložena

nemovitost na niacutež již manžel maacute praacutevo služebnosti Pokud dojde v takoveacutemto přiacutepadě

ke zřiacutezeniacute věna tak služebnost confusione zanikaacute jakmile by však došlo k rozvaacutezaacuteniacute

takoveacutehoto manželstviacute služebnost ač zaniklaacute podobně jako vyacuteše se opět objevuje416

Je možno pak naleacutezt viacutece dalšiacutech obdobnyacutech situaciacute kdy dochaacuteziacute k opětovneacutemu

obnoveniacute služebnosti417 kupřiacutekladu bylo-li konfuze dociacuteleno naacutesiliacutem či podvodem

mnoheacute pak dalšiacute jsou již spojeny s restituciacute celkoveacute situace jejiacutež je služebnost

přirozenou součaacutestiacute

Specifickyacutem přiacutekladem chovaacuteniacute konfuze služebnosti je zřiacutezeniacute služebnosti

damnačniacutem legaacutetem jak o tomto bylo vyacuteše již psaacuteno Může dojiacutet k tomu že pozemek

kteryacute je panujiacuteciacutem pozemkem vůči jineacutemu pozemku bude damnačniacutem legaacutetem odkaacutezaacuten

třetiacute osobě avšak dědicem se stane vlastniacutek služebneacuteho pozemku V takoveacutem přiacutepadě

dojde ke konfuzi služebnosti neboť se v jeden okamžik sloučiacute vlastniacutek pozemku

služebneacuteho i panujiacuteciacuteho Jestliže je pak naplněna vůle obsaženaacute v damnačniacutem legaacutetu

415 Viz Dig 7157pr (Pap lib 7 resp) Dominus fructuario praedium quod ei per usum fructum

serviebat legavit idque praedium aliquamdiu possessum legatarius restituere filio qui causam inofficiosi testamenti recte pertulerat coactus est mansisse fructus ius integrum ex post facto apparuit (Vlastniacutek poživateli pozemek kteryacute jemu sloužiacute ususfruktem odkaacutezal a odkazovniacutek drže pozemek nějakyacute čas je nucen navraacutetit jej synovi kteryacute přiacutemo zviacutetězil ve věci zneplatněniacute zaacutevěti Jeviacute se zřejmyacutem že trvaacute zachovaacuteno praacutevo požiacutevaciacute i přes pozdějšiacute skutečnosti) Takeacute Dig 38235 (Iav lib 3 epist) A liberto suo herede seius usum fructum fundi maevio legavit is libertus maevio herede relicto decessit quaero cum contra tabulas testamenti petierit filius seii adversus maevium utrum deducto usu fructu pars debita ei fundi restituenda sit an solida quia eorum bonorum acceperit possessionem quae liberti cum moreretur fuerunt respondit usum fructum in causam pristinam restituendum puto optimum itaque erit arbitrum postulare ut arbitrio eius usus fructus in integrum restituatur (Seius odkaacutezal ususfruktus pozemku Maeviovi na uacutekor sveacuteho dědice propuštěnce Tento propuštěnec zemřel zanechaje Maevia dědicem Je otaacutezkou když by Seiův sny žaacutedal proti zaacutevětniacutem deskaacutem po Maeviovi jestli při zřiacutezeniacute ususfruktu povinnaacute čaacutest pozemku bude navraacutecena nebo vše protože k tomu majetku nabyl držby kteryacute byl propuštěnce když zemřel Odpověděl Domniacutevaacutem se že se maacute ususfruktus navraacutetit do předchoziacuteho stavu a proto bude nejlepšiacute žaacutedat rozhodce aby svyacutem rozhodnutiacutem uvedl ususfruktus v předchoziacute stav)

416 Viz Dig 2357pr (Iul lib 16 Dig) Si maritus fundum titii servientem dotali praedio adquisierit servitus confunditur sed si eundem titio reddiderit sine restauratione servitutis hoc marito imputabitur et hoc casu maritus litis aestimationem praestabit quod si maritus solvendo non erit utiles actiones adversus titium mulieri ad restaurandam servitutem dantur (Jestliže manžel nabude Titiův pozemek kteryacute je služebnyacute pozemku ve věnu služebnost splyne Ale jestliže tyacutež je navraacutecen Titiovi bez obnoveniacute služebnosti tehdy manželovi bude přičteno a v takoveacutem přiacutepadě bude manžel povinen k ceně určeneacute ve sporu Pokud ale manžel neniacute schopen platit dajiacute se manželce upraveneacute žaloby proti Titiovi aby byla obnovena služebnost)

417 Viz dalšiacute k tomuto J P Molitor op cit str 439 et al

238

pak dědic předvede na obdarovaneacuteho z legaacutetu vlastnickeacute praacutevo k původně služebneacutemu

pozemku avšak již bez služebnosti neboť tato již zanikla Rozdiacutelnost uvedeneacute situace

oproti ostatniacutem je mimo jineacute i v tom že zde nejde o obnoveniacute služebnosti vůči jejiacutemu

původniacutemu subjektu ale již vůči subjektu noveacutemu Uvedenaacute situace však může byacutet takeacute

zrcadlově obraacutecenaacute kdy dědic je tiacutem kdo vlastniacute panujiacuteciacute pozemek a zůstavitel kteryacute

odkaacutezal damnačniacutem legaacutetem určityacute pozemek byl vlastniacutekem tohoto pozemku jakožto

pozemku služebneacuteho I zde pak dojde ke splynutiacute vlastnickeacuteho praacuteva a služebnosti tedy

k jejiacutemu zaacuteniku Řešeniacute obou situaciacute je však podobneacute Ve druheacute jmenovaneacute je to dědic

kdo proti přiacutepadneacute naacutemitce podvodu si vyhradiacute služebnost dedukciacute a to při zcizovaciacutem

jednaacuteniacute kdy bude převaacutedět na obdarovaneacuteho z legaacutetu vlastnickeacute praacutevo k předmětneacutemu

pozemku V druheacutem přiacutepadě to naopak bude obdarovanyacute z legaacutetu kdo bude moci

vymaacutehat žalobou ze zaacutevěti sveacute praacutevo na zřiacutezeniacute služebnosti ve prospěch sveacuteho

pozemku V obou přiacutepadech se však nejednaacute o renovaci služebnosti ale fakticky o

zřiacutezeniacute celeacute služebnosti nanovo byť s jistyacutemi původniacutemi zaacuteklady a konturami418

V obvyklyacutech přiacutepadech pak konfuze způsobiacute zaacutenik služebnosti pokud pak by

chtěl kupřiacutekladu vlastniacutek obou pozemků mezi nimiž před konfuziacute existovala

služebnost jeden z nich opět prodat a daacutele tam vykonaacutevat služebnost pak ovšem musiacute

tak učinit nanovo a tedy musiacute nechat mezi takovyacutemito pozemky zřiacutedit služebnost

novou419 Objevuje se však určitaacute specialita tehdy pokud dochaacuteziacute ke zpětneacutemu prodeji

418 Viz k uvedenyacutem znovu zřizovanyacutem služebnostem Dig 30701 (Gai lib 18 ad ed provinc)

Nam et si fundus qui meo fundo serviebat tibi legatus fuerit non aliter a me tibi praestari debeat quam ut pristinam servitutem recipiam (Tak i jestliže pozemek kteryacute sloužiacute meacutemu pozemku bude tobě odkaacutezaacuten nic jineacuteho ty strpět mi nemusiacuteš než tolik co mi předtiacutem služebnostiacute naacuteleželo) Hlavně pak Dig 301164 (Flor lib 11 inst) Fundus legatus talis dari debet qualis relictus est itaque sive ipse fundo heredis servitutem debuit sive ei fundus heredis licet confusione dominii servitus exstincta sit pristinum ius restituendum est et nisi legatarius imponi servitutem patiatur petenti ei legatum exceptio doli mali opponetur si vero fundo legato servitus non restituetur actio ex testamento superest (Odkaacutezanyacute pozemek maacute se daacutet těm kteryacutem byl zanechaacuten A tedy buď že pozemek byl povinen pozemku dědicovu nebo pozemek dědicův jemu ačkoliv spojeniacutem vlastnictviacute služebnost zanikne dřiacutevějšiacute praacutevo se maacute pak obnovit A jestliže odkazovniacutek odmiacutetaacute strpět uloženiacute služebnosti žaacutedaje si odkazu je zde k obraně naacutemitka zleacuteho uacutemyslu Jestliže opravdu nebude na odkaacutezaneacutem pozemku obnovena služebnost zbyacutevaacute žaloba za zaacutevěti) Takeacute Dig 8118 (Paul lib not ad pap 31 quaest) In omnibus servitutibus quae aditione confusae sunt responsum est doli exceptionem nocituram legatario si non patiatur eas iterum imponi (Ve všech služebnostech ktereacute nabytiacutem pozůstalosti zaniknou spojeniacutem je odpovězeno škodit naacutemitkou podvodu odkazovniacutekovi jestliže nestrpiacute jejich noveacute uloženiacute)

419 Viz Dig 8230pr (Paul lib 15 ad sab) Si quis aedes quae suis aedibus servirent cum emisset traditas sibi accepit confusa sublataque servitus est et si rursus vendere vult nominatim imponenda servitus est alioquin liberae veniunt (Jestliže koupil tu budovu kteraacute svyacutem budovaacutem sloužila předaacuteniacutem ji sobě nabyl spojenaacute a zrušenaacute je služebnost a jestliže ji chce prodat znovu služebnost musiacute byacutet uložena vyacuteslovně jinak bude prodaacutena jako svobodnaacute)

239

původniacutemu vlastniacutekovi ovšem pouze tehdy jestliže již v prvniacutem prodeji je teno zpětnyacute

prodej vyhrazen či je učiněn s podmiacutenkou V takovyacutech přiacutepadech je možno konstatovat

služebnost za obnovenou420

Dalšiacutem podstatnyacutem a principiaacutelniacutem probleacutemem konfuze služebnosti jsou situace

kdy dochaacuteziacute pouze ke konfuzi čaacutestečneacute tedy na jedneacute straně je viacutecero vlastniacuteků či

služebnost se vztahuje toliko k určiteacute čaacutesti pozemku Ve druheacutem jmenovaneacutem přiacutepadě je

poteacute nutno vyřešit otaacutezku zdali ono uacutezemiacute ono miacutesto ke ktereacutemu se služebnost

vztahuje je certa pars fundi (vymezenaacute čaacutest pozemku) či se jednaacute pouze o jeho

neurčitou čaacutest Jestliže se jednaacute toliko o určenou čaacutest pozemku pak v takoveacutem přiacutepadě

služebnost vůči tomuto pozemku zanikaacute Nezanikaacute tedy služebnost toliko co do čaacutesti

neboť to je nemožneacute ale zanikaacute jako celek ovšem pouze k určiteacutemu pozemku Naproti

tomu jestliže vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku nabude poměrnou čaacutest služebneacuteho pozemku

pak takovaacuteto služebnost nezanikaacute ale naopak trvaacute i nadaacutele421

Vyacuteše uvedeneacute pravidlo je však možno vztahovat toliko na služebnosti

pozemkoveacute nikoliv však na služebnosti osobniacute tedy předevšiacutem na praacutevo požiacutevaciacute

Důvodem pro rozdiacutelnyacute přiacutestup k oběma druhům služebnostiacute je v jejich charakteru kdy

služebnosti pozemkoveacute jsou považovaacuteny za nedělitelneacute naproti tomu služebnosti

osobniacute nabyacutevajiacute charakter dělitelnyacute422 a je tedy možno byacutet k tomuto opraacutevněn pouze do

420 Viz J P Molitor op cit str 443 Uvedeneacute uacutevahy souvisejiacute takeacute s posunem v justiniaacutenskeacutem

praacutevu kde je možno vysledovat rozdělniacute mezi vlastnictviacute staacuteleacute a vlastnictviacute dočasneacute Viz tamteacutež 421 Viz k tomu kupřiacutekladu Dig 82301 (Paul lib 15 ad sab) Si partem praedii nanctus sim

quod mihi aut cui ego serviam non confundi servitutem placet quia pro parte servitus retinetur itaque si praedia mea praediis tuis serviant et tuorum partem mihi et ego meorum partem tibi tradidero manebit servitus item usus fructus in alterutris praediis adquisitus non interrumpit servitutem (Jestliže jsem dosaacutehl čaacutesti pozemku kteraacute mně nebo kterou jaacute tobě sloužiacute platiacute že služebnost nezanikla spojeniacutem neboť vůči čaacutesti se služebnost zachovaacutevaacute Rovněž jestliže moje pozemky sloužiacute tvyacutem pozemkům a předali bychom čaacutest tvyacutech mně a myacutech tobě zachovaacutevaacute se služebnost Takeacute ususfruktus nabytyacute k nějakeacutemu z pozemků nezpůsobiacute zaacutenik služebnosti) Čaacutestečně ale takeacute Dig 857 (Paul lib 21 ad ed) Harum actionum eventus hic est ut victori officio iudicis aut res praestetur aut cautio res ipsa haec est ut iubeat adversarium iudex emendare vitium parietis et idoneum praestare cautio haec est ut eum iubeat de reficiendo pariete cavere neque se neque successores suos prohibituros altius tollere sublatumque habere et si caverit absolvetur si vero neque rem praestat neque cautionem tanti condemnet quanti actor in litem iuraverit (Vyacutesledek těchto žalob je takovyacute aby viacutetězi ze soudniacute pravomoci byla daacutena buď věc nebo zaacuteruka Stejnaacute věc je takovaacute kdy soudce nařiacutediacute odpůrci opravit chybu ve zdi aby mohla sloužit Zaacuteruka je takovaacute věc aby zaručil se opravovat zeď buď saacutem nebo jeho dědicoveacute nebudou zakazovat vystavět vyacuteše a tak miacutet A jestliže se zaručiacute bude propuštěn A jestliže opravdu ani věc nedaacute ani zaacuteruku na tolik by byl odsouzen na kolik si žalobce ve sporu ohodnotiacute)

422 Viz k tomuto Dig 35219 (Paul lib l s ad l falcid) Si usus fructus legatus sit (qui et dividi potest non sicut ceterae servitutes individuae sunt) veteres quidem aestimandum totum usum

240

určiteacute čaacutesti či poměru Na zaacutekladě uvedeneacuteho rozdiacutelu je poteacute zapotřebiacute takeacute

diverzifikovat vyacuteše uvedeneacute pravidlo ktereacute tak jak je uvedeno platiacute vlastně pouze pro

služebnosti pozemkoveacute V přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech tedy předevšiacutem v přiacutepadě

praacuteva požiacutevaciacuteho je však nutno postupovat odlišně do určiteacute miacutery snad dokonce

opačně Pokud tedy poživatel nabyl čaacutest pozemku služebneacuteho tedy spoluvlastnickyacute

podiacutel k tomuto pak do oneacute čaacutesti požiacutevaciacute praacutevo zanikaacute Nikoliv nepodobně by tomu tak

bylo v opačneacutem přiacutepadě a to tehdy pokud by do požiacutevaciacuteho praacuteva byly určeny poměry

jednotlivyacutech poživatelů Pokud nikoliv pak nemůže takoveacuteto praacutevo přirozeně

zaniknout423

Je jistě vhodneacute se ještě podrobněji věnovat situaciacutem pozemkovyacutech služebnostiacute

kdy na jedneacute či dokonce obou stranaacutech je většiacute počet subjektů neboli tehdy kdy jak

pozemek služebnyacute tak ale mnohdy i pozemek panujiacuteciacute jsou předmětem praacuteva

spoluvlastnickeacuteho V takovyacutechto přiacutepadech se pak mohou vyskytovat nejrůznějšiacute

variace situaciacute podle počtu vlastniacuteků charakterů jejich vzaacutejemnyacutech vtahů ale konečně

takeacute charakterů služebnostiacute kteryacutežto posledniacute determinant se však do uvedeneacute

problematiky vlastně nijak zaacutesadně neprojevuje V pramenech neniacute a nelze se takoveacuteto

situaci vlastně nijak vyacuterazně divit podrobnyacute popis jednotlivyacutech situaciacute a jednotlivyacutech

variaciacute a předevšiacutem jejich řešeniacute Zvlaacuteště je nutno miacutet na paměti při řešeniacute jednotlivyacutech

možnyacutech variaciacutech konfuze služebnosti mezi pozemky ve spoluvlastnickeacutem praacutevu že

fructum putabant et ita constituendum quantum sit in legato sed aristo a veterum opinione recessit ait enim posse quartam partem ex eo sic ut ex corporibus retineri idque iulianus recte probat sed operis servi legatis cum neque usus neque usus fructus in eo legato esse videtur necessaria est veterum sententia ut sciamus quantum est in legato quia necessario ex omnibus quae sint facti pars decedere debet nec pars operae intellegi potest immo et in usu fructu si quaeratur quantum hic capiat cui usus fructus datus est quantum ad ceterorum legatorum aestimationem aut etiam huius ipsius ne dodrantem excedat legatum necessario ad veterum sententiam revertendum est (Jestliže byl odkaacutezaacuten ususfruktus kteryacute je možno rozdělit ne jako jineacute služebnosti jsou nedělitelneacute stařiacute se domniacutevali že se maacute odhadnout celyacute ususfruktus a z toho se usoudiacute kolik je toho v odkazu Ale Aristo se vzdaacutelil naacutezoru staryacutech Řekl totiž možno vypočiacutetaacutevat čtvrtinovou čaacutest z toho co je hmotneacute a tak přiacutemo i potvrzuje Iulianus Ale odkaacutezaneacute diacutelo praacutece otroka nemaacute se za odkaz ani za usu ani za ususfruktu z naacutezoru staryacutech je nutneacute abychom poznali kolik je odkaacutezaacuteno tehdy je nutneacute ze všeho co by bylo učiněno odvozovat čaacutest aniž je možno myslet čaacutest diacutela A tak i v přiacutepadě ususfruktu se lze ptaacutet kolik daacutevaacute když je daacuten ususfruktus kolik vzhledem k odhadu ceny určityacutech ostatniacutech odkazů a i toho samotneacuteho aby nepřekročili tři čtvrtiny nutneacute je se vraacutetit k naacutezoru staryacutech) A Dig 8117 (Pomp lib l s reg) Viae itineris actus aquae ductus pars in obligationem deduci non potest quia usus eorum indivisus est et ideo si stipulator decesserit pluribus heredibus relictis singuli solidam viam petunt et si promissor decesserit pluribus heredibus relictis a singulis heredibus solida petitio est (Neniacute možno zřiacutedit cestu pěšinu stezku vodovod v obligaci neboť užiacutevaacuteniacute těchto je nedělitelneacute A proto jestliže slibujiacuteciacute zemře zanechaje viacutecero dědiců každeacutemu naacuteležiacute celaacute cesta a jestliže zemře dovolujiacuteciacute zanechaje viacutecero dědiců od každeacuteho z dědiců je možno požadovat celou služebnost)

423 Viz J P Molitor op cit str 444 a 445

241

servitus per partes retinetur424 Touto zaacutesadou je pak nutno pohliacutežet na všechny dalšiacute

diacutelčiacute probleacutemy v určityacutech konstelaciacutech a variaciacutech v raacutemci jednotlivyacutech služebnostiacute

Zaacuteroveň je nutno i když tato skutečnost je vlastně zahrnuta již ve vyacuteše uvedeneacute

maximě ochraňovat praacuteva ostatniacutech spoluvlastniacuteků a ostatniacutech interesovanyacutech osob

kteraacute by přiacutepadnyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem dalšiacute osoby neměla byacutet nižaacutednyacutem způsobem

dotčena ani omezena Na zaacutekladě uvedenyacutech struktur pak mohou vzchaacutezet jednotlivaacute

pravidla pro jednotliveacute situace a variace425

VI 12 VZDAacuteNIacute SE SLUŽEBNOSTI

Vyacuteše uvedenyacute typickyacute způsob volniacuteho zaacuteniku služebnosti tedy jejiacute konfuzi je

pak nutno doplnit druhyacutem způsobem zaacuteniku služebnosti a to do jisteacute miacutery takeacute

signifikantniacutem a sice jejiacutem vzdaacuteniacutem se Na prvniacute pohled se může zdaacutet že praacutevě vzdaacuteniacute

se služebnosti je ve skutečnosti jedinyacutem volniacutem způsobem zaacuteniku teacuteto neboť v přiacutepadě

424 bdquoSlužebnost se zachovaacutevaacute i vůči čaacutestildquo Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 154 425 V Digestech justiniaacutenskyacutech je možno se setkat s několika přiacutepady takovyacutechto důsledků a

s konkreacutetniacutemi podobami jednotlivyacutech variant (mnoheacute se mohou tyacutekat vyacuteslovně jinyacutech způsobů zaacuteniku ale analogie může byacutet zřejmaacute i vůči konfuzi)

Viz kupřiacutekladu Dig 8327 (Iul lib 7 Dig) Si communi fundo meo et tuo serviat fundus sempronianus et eundem in commune redemerimus servitus extinguitur quia par utriusque domini ius in utroque fundo esse incipit at si proprio meo fundo et proprio tuo idem serviat manebit servitus quia proprio fundo per communem servitus deberi potest (Jestliže společnyacute pozemek můj a tvůj sloužiacute pozemku Semproniovu a tento společně koupiacuteme služebnost zanikne neboť vlastnickeacute praacutevo k oběma pozemkům počalo byacutet obou vlastniacuteků Ale jestliže stejnyacute pozemek sloužiacute meacutemu vlastniacutemu pozemku a tveacutemu vlastniacutemu pozemku služebnost trvaacute neboť společnyacute pozemek může byacutet služebnyacutem pro vlastniacute pozemek) Dig 83202 (Pomp lib 33 ad sab) Si fundo seiano confinis fons fuerit ex quo fonte per fundum seianum aquam iure ducebam meo facto fundo seiano manet servitus (Jestliže k Seiovu pozemku přileacutehaacute pramen ze ktereacuteho jsem přes Seiův pozemek vedl praacutevem vodu stane-li se myacutem Seiův pozemek služebnost trvaacute) Dig 8334pr (Pap lib 7 quaest) Unus ex sociis fundi communis permittendo ius esse ire agere nihil agit et ideo si duo praedia quae mutuo serviebant inter eosdem fuerint communicata quoniam servitutes pro parte retineri placet ab altero servitus alteri remitti non potest quamvis enim unusquisque sociorum solus sit cui servitus debetur tamen quoniam non personae sed praedia deberent neque adquiri libertas neque remitti servitus per partem poterit (Jeden ze společniacuteků svolil vzhledem ke společneacutemu pozemku praacutevo jiacutet a hnaacutet jakoby nic neučinil A stejně jestliže dva pozemky ktereacute si vzaacutejemně sloužiacute se stanou společnyacutemi mezi dvěma vlastniacuteky protože služebnosti se zachovaacutevajiacute i k čaacutestem od jednoho služebnosti jineacutemu neniacute možno zpětně se dovolat Jakkoliv jeden kteryacute ze společniacuteků je saacutem komu je povinna služebnost tehdy je povinna ne osobě ale pozemku aniž nabyacutet svobodu ani vzdaacutet se služebnosti k čaacutesti nelze) Dig 8181 (Paul lib 15 ad plaut) Si praedium tuum mihi serviat sive ego partis praedii tui dominus esse coepero sive tu mei per partes servitus retinetur licet ab initio per partes adquiri non poterat (Překlad viz sub 92) Či konečně Dig 82301 (Paul lib 15 ad sab) Si partem praedii nanctus sim quod mihi aut cui ego serviam non confundi servitutem placet quia pro parte servitus retinetur itaque si praedia mea praediis tuis serviant et tuorum partem mihi et ego meorum partem tibi tradidero manebit servitus item usus fructus in alterutris praediis adquisitus non interrumpit servitutem (Překlad viz sub 421)

242

konfuze vlastně dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti v důsledku jineacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute

Ovšem i takoveacuteto praacutevniacute jednaacuteniacute bude zpravidla jednaacuteniacutem volniacutem kdy subjekt volně

nabyl vlastnickeacuteho praacuteva k věci v důsledku čehož došlo ke konfuzi s jinyacutem jeho

věcnyacutem praacutevem Zaacutenik služebnosti však v přiacutepadě splynutiacute neniacute přiacutemyacutem a prvoplaacutenově

ciacutelenyacutem důsledkem byť třeba praacutevě existence potřeb odpoviacutedajiacuteciacutech služebnosti může

staacutet a často jistě staacutela za motivaciacute k praacutevniacutemu jednaacuteniacute vedouciacutemu ke konfuzi ale zaacutenik

služebnosti je v takoveacute situaci pouze důsledkem primaacuterniacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute tedy

převodu vlastnickeacuteho praacuteva z jedneacute osoby na osobu druhou Naopak v přiacutepadě vzdaacuteniacute se

služebnosti se již jednaacute o praacutevniacute jednaacuteniacute vedeneacute přiacutemo a jednouacutečelně proto aby určitaacute

služebnost zanikla

Tato skutečnost je snad na prvniacute pohled zřejmaacute i tak je však zaacutehodno ji uveacutest

Zatiacutemco v přiacutepadě konfuze je tento způsob zaacuteniku služebnosti přiacutestupnyacute z obou stran

tedy jak pro vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku kteryacute může nabyacutet služebnyacute pozemek a dojiacutet

zaacuteniku služebnosti tak i vlastniacutek služebneacuteho pozemku může za pomoci konfuze dociacutelit

zaacuteniku služebnosti V přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti je však situace o poznaacuteniacute odlišnaacute

neboť jen těžko by bylo možno připustit že by se mohl bez dalšiacuteho vzdaacutet služebnosti

vlastniacutek služebneacuteho pozemku Pokud by něco takoveacuteho bylo možno pak by vlastně

služebnost ztraacutecela charakter praacutevniacuteho vztahu a ztraacutecela by tiacutem takeacute jakeacutehokoliv uacutečinku

a vyacuteznamu neboť držitel takoveacute služebnosti by byl proti odporu vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku naprosto bezmocnyacute Je tedy zjevneacute že vzdaacuteniacute se služebnosti je propuštěno

toliko tomu kdo maacute ze služebnosti prospěch tedy vlastniacuteku panujiacuteciacuteho pozemku Pouze

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku může pak vzdaacutet se sveacute služebnosti přičemž takoveacuteto

vzdaacuteniacute se pak se nevztahuje toliko na jeho konkreacutetniacute osobu ale vztahuje se takeacute na

všechny jeho praacutevniacute naacutestupce vzhledem k určiteacute věci

Vzdaacuteniacute se služebnosti se vyskytuje v pramenech poměrně často avšak termiacuten

použiacutevanyacute Řiacutemany pro takoveacuteto praacutevniacute jednaacuteniacute je remissio426

426 Viz pouze napřiacuteklad Dig 8232pr (Iul lib 7 dig) Si aedes meae serviant aedibus lucii titii

et aedibus publii maevii ne altius aedificare mihi liceat et a titio precario petierim ut altius tollerem atque ita per statutum tempus aedificatum habuero libertatem adversus publium maevium usucapiam non enim una servitus titio et maevio debebatur sed duae argumentum rei praebet quod si alter ex his servitutem mihi remisisset ab eo solo liberarer alteri nihilo minus servitutem deberem (Jestliže by moje

243

V přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti se již projevujiacute vyacuteše uvedenaacute rozdělniacute jako

tomu bylo v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnostiacute a tedy je možno vedle sebe uveacutest několik

konkreacutetniacutech způsobů jimiž je možno vzdaacuteniacute se služebnosti realizovat Na prvniacutem miacutestě

zasloužiacute si zmiacutenit způsob pro klasickeacute praacutevo na uacutezemiacute italskeacutem nejobvyklejšiacute tedy in

iure cesse V přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti se ve skutečnosti vlastně jednaacute o opačneacute

jednaacuteniacute nežli je tomu tak v přiacutepadě jejiacuteho zřiacutezeniacute Toto opačneacute jednaacuteniacute je pak

provedeno praacutevě i analogickyacutemi způsoby pouze s opačnyacutem efektem Jak bylo vyacuteše

uvedeno in iure cesse pro zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem uacutezemiacute v době klasickeacute byla

způsobem nejvšeobecnějšiacutem a zřejmě i nejklasičtějšiacutem a tedy neniacute nutno miacutet

vyacuteraznějšiacutech pochybnostiacute o tom že v přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti (což bude počtem

menšiacute množstviacute jednaacuteniacute nežli v smyslu opačneacutem) in iure cesse byla analogicky takteacutež

způsobem nejobvyklejšiacutem a nejčastěji použiacutevanyacutem

V souvislosti se vzdaacuteniacutem se služebnosti na zaacutekladě in iure cesse je pak nutno

spiacuteše pouze zmiacutenit nežli solidnějšiacutem způsobem popsat a řešit jednu zvlaacuteštniacute otaacutezku

kteraacute již byla vyacuteše nastiacuteněna Jednaacute se o přiacutestup ke dvěma praacutevům zmiacuteněnyacutem Gaiem

kteraacute se na prvniacute pohled mohou zdaacutet nepřiacuteliš koherentniacute s ostatniacutemi a sice do značneacute

miacutery zaacutehadneacute ius altius tollendi427 Vyacuteše bylo naznačeno že v uvedeneacutem přiacutepadě se

může jednat o specielniacute praacuteva sloužiacuteciacute k překročeniacute pravidel kteraacute jsou na ochranu

sousedskyacutech vztahů a obecně ochranu sousedů proti přiacutepadneacute stavebniacute aktivitě druhyacutech

budovy sloužily budovaacutem Lucia Titia a budovaacutem Publia Maevia aby mi nebylo dovoleno stavět vyacuteše a od Titia bych z vyacuteprosy žaacutedal abych vyacuteše mohl stavět a tak jsem měl po stanovenyacute čas vystavěno budu vydržovat svobodu vůči Publia Maevia neboť nikoliv k jedneacute služebnosti je zde povinnost vůči Maeviovi a Titiovi ale ke dvěma nabiacuteziacute se zdůvodněniacute věci neboť jestliže jeden z těchto se vzdaacute služebnosti pouze od jeho samotneacuteho byl bych osvobozen o nic meacuteně bych byl ale povinen ostatniacutem) Nebo Dig 8334pr (Pap lib 7 quaest) Unus ex sociis fundi communis permittendo ius esse ire agere nihil agit et ideo si duo praedia quae mutuo serviebant inter eosdem fuerint communicata quoniam servitutes pro parte retineri placet ab altero servitus alteri remitti non potest quamvis enim unusquisque sociorum solus sit cui servitus debetur tamen quoniam non personae sed praedia deberent neque adquiri libertas neque remitti servitus per partem poterit (Překlad viz sub 425)

427 Viz Gaius Institutiones 2 14 Incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea quae in iure consistunt sicut hereditas ususfructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est veluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt iura praediorum urbanorum et rusticorum (Překlad viz sub 57) Takeacute Gaius Institutiones 2 31 Sed haec scilicet in Italicis praediis ita sunt quia et ipsa praedia mancipationem et in iure cessionem recipiunt alioquin in provincialibus praediis sive quis usumfructum sive ius eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi aedes aut non tollendi ne luminibus vicini officiatur ceteraque similia iura constituere velit pactionibus et stipulationibus id efficere potest quia ne ipsa quidem praedia mancipationem aut in iure cessionem recipiunt (Překlad viz sub 311)

244

stanovena prostřednictviacutem praacuteva veřejneacuteho tedy jakeacutesi stavebniacute řaacutedy Takovyacuteto přiacutestup

k uvedenyacutem praacutevům neniacute však jedinyacute a nyniacute v souvislosti se zaacutenikem služebnosti je

možno zmiacutenit takeacute druhyacute přiacutestup k uvedenyacutem Gaiovyacutem formulaciacutem kteryacute praacutevě

s uvedenyacutem zaacutenikem služebnosti vzdaacuteniacutem se jiacute souvisiacute Jestliže dochaacuteziacute ke vzdaacuteniacute se

služebnosti za pomoci in iure cesse a tato služebnost je služebnostiacute afirmativniacute pak

formule kteraacute tvořiacute zaacuteklad celeacute in iure cesse (tedy vlastně formaacutelniacuteho a pouze

obrazneacuteho sporu) tato formule bude v negativniacutem smyslu tedy ve smyslu že ius mihi

non esse428 Jelikož v tomto přiacutepadě se jednaacute o služebnosti afirmativniacute tedy takoveacute

ktereacute něco někomu svolujiacute pak opakem tedy bude negativniacute možnost že takoveacuteto

svoleniacute již neniacute jinak ovšem řečeno že zde dochaacuteziacute k naacutevratu do bdquoběžneacuteholdquo stavu kdy

mezi uvedenyacutemi subjekty již v daneacute otaacutezce žaacutedneacuteho praacuteva k ciziacute věci neniacute V přiacutepadě

však služebnostiacute negativniacutech o nichž již bylo hovořeno vyacuteše a mezi něž rovněž naacuteležiacute

takeacute servitus altius non tollendi je situace do nikoliv maleacute miacutery odlišnaacute Odlišnaacute jsou

v takoveacutemto přiacutepadě již samotnaacute vyacutechodiska kdy v přiacutepadě negativniacutech služebnostiacute se

naopak vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku upiacuteraacute něco aktivniacuteho činit co by bez existence

služebnosti mohl činit zcela bez omezeniacute V přiacutepadě servitutis altius non tollendi je tedy

vlastniacuteku služebneacuteho pozemku zapovězeno stavět vyacuteše nežli je současnaacute vyacuteše na

pozemku stojiacutec stavby (přiacutepadně snad nežli vyacuteše dohodnutaacute avšak k tomuto neniacute

žaacutednyacutech pramenů) Takovaacuteto činnost by za obvyklyacutech okolnostiacute byla vlastniacuteku

pozemku a stavby k disposici avšak diacuteky služebnosti se vlastniacutek služebneacuteho pozemku

fakticky vzdaacutevaacute sveacuteho iuris altius tolledi kteryacutem daacutele disponuje (je-li to tak možno řiacuteci)

vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho Jestliže se tedy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku miacuteniacute

takoveacutehoto sveacuteho praacuteva vzdaacutet a učinit tak prostřednictviacutem in iure cesse pak předmětem

in iure cesse tedy tiacutem oč je po zcela formaacutelniacute straacutence veden spor je praacutevě ono ius

altius tollendi Po technickeacute straacutence neodvisle od toho zdali praacutevě se jednaacute o vzdaacuteniacute se

428 Viz k tomuto Dig 8320pr (Pomp lib 33 ad sab) Si mihi eodem tempore concesseris et ire

agere per tuum locum et uti frui eo ius esse deinde ego tibi concessero ius mihi uti frui non esse non aliter eo loco uteris frueris quam ut ire agere mihi recte liceat item si et ducere per tuum fundum aquam iure potuero et in eo tibi aedificare invito me ius non fuerit si tibi concessero ius esse aedificare nihilo minus hanc servitutem mihi praestare debebis ne aliter aedifices quam ut ductus aquae meus maneat totiusque eius rei condicio talis esse debet qualis esset si una dumtaxat initio concessio facta esset (Jestliže mi ve stejneacutem čase svoliacuteš chodit a hnaacutet přes tveacute miacutesto a ususfruktus k němu pak jaacute tobě svoliacutem že neniacute myacutem praacutevem ususfruktus Ne jinak lze toho miacutesta požiacutevat a užiacutevat ani by mi bylo přiacutemo dovoleno jiacutet a hnaacutet Stejně jestliže mi praacutevo dovoluje veacutest vodu přes tvůj pozemek a na tomto tobě praacutevo stavět proti mně nesvědčiacute jestliže tobě svoliacutem že ti naacuteležiacute praacutevo stavět o nic meacuteně ty jsi povinen vůči mně respektovat tuto služebnost ne jinak stavět jestliže můj vodovod trvaacute celaacute věc maacute byacutet v takovyacutech podmiacutenkaacutech v jakyacutech na počaacutetku bylo učiněno svoleniacute)

245

služebnosti za pomociacute in iure cesse nebo zdali se jednaacute o skutečnyacute spor o existenci

služebnosti v obou pak přiacutepadech tiacutem co bude onou věciacute oniacutem objektem sporovanyacutem

je praacutevě ius altius tollendi Jestliže pak dochaacuteziacute k prosteacutemu vzdaacuteniacute se uvedeneacute

služebnosti a analogicky takeacute pro přiacutepady jinyacutech negativniacutech služebnostiacute pak in iure

cesse jejiacutež formou je takoveacuteto remissio provedeno za svůj objekt si klade praacutevě ius

altius tollendi Potom ius altius tollendi nemusiacute ani přiacutemo značit služebnost ale toliko

určitou formu jejiacutež pomociacute lze realisovat služebnost jinou429

V souvislosti s užitiacutem in iure cesse jako způsobu vzdaacuteniacute se služebnosti neniacute

nelogickeacute pokud bude analogicky uvažovaacuteno takeacute o užitiacute mancipace a to pro ony

nejstaršiacute služebnosti polniacute podobně jako tomu bylo s užitiacutem mancipace pro jejich

zřiacutezeniacute Je tedy možno se ptaacutet po tom zdali vzdaacuteniacute se služebnosti jestliže tato je

považovaacutena za věc mancipačniacute může byacutet provedeno takeacute macipatione či nikoliv

V tomto ohledu však neniacute možno stanovit jednoznačnou odpověď neboť tato otaacutezka je

do dnešniacutech dob předmětem určityacutech sporů430 Vzhledem k povaze služebnostiacute však

byacutevaacute preferovaacutena praacutevě in iure cesse a to i na uacutekor mancipace kteraacute se pro uvedenyacute

uacutečel nezdaacute natolik vhodnaacute jako je tomu v přiacutepadě modernějšiacute in iure cesse Tato je takeacute

oproti mancipaci vyacuterazně volnějšiacute co se dotyacuteče předmětu praacutevniacuteho jednaacuteniacute

V souvislosti s mancipaciacute respektive vzdaacuteniacutem se služebnosti za pomoci mancipace lze

pak uvažovat nad možnostiacute že by se tak mělo diacutet nikoliv mancipaciacute jedinou ale naopak

dvěma kdy nejprve je služebnyacute pozemek mancipovaacuten vlastniacuteku panujiacuteciacuteho pozemku a

429 Viz k uvedeneacute problematice kupřiacutekladu fragmenty Dig 8232pr (Iul lib 7 dig) Si aedes

meae serviant aedibus lucii titii et aedibus publii maevii ne altius aedificare mihi liceat et a titio precario petierim ut altius tollerem atque ita per statutum tempus aedificatum habuero libertatem adversus publium maevium usucapiam non enim una servitus titio et maevio debebatur sed duae argumentum rei praebet quod si alter ex his servitutem mihi remisisset ab eo solo liberarer alteri nihilo minus servitutem deberem (Překlad viz sub 426) Dig 8221 (Pomp lib 33 ad sab) Si domus tua aedificiis meis utramque servitutem deberet ne altius tolleretur et ut stillicidium aedificiorum meorum recipere deberet et tibi concessero ius esse invito me altius tollere aedificia tua quod ad stillicidium meum attinet sic statui debebit ut si altius sublatis aedificiis tuis stillicidia mea cadere in ea non possint ea ratione altius tibi aedificare non liceat si non impediantur stillicidia mea liceat tibi altius tollere (Překlad viz sub 214) Takeacute Dig 82271 (Pomp lib 33 ad sab) Si in area communi aedificare velis socius prohibendi ius habet quamvis tu aedificandi ius habeas a vicino concessum quia invito socio in iure communi non habeas ius aedificandi (Jestliže chceš na společneacutem uacutezemiacute stavět společniacutekovi naacuteležiacute praacutevo zaacutekazu ačkoliv ty maacuteš od souseda dovoleno praacutevo stavět neboť proti společniacutekovi nemaacuteš praacutevo stavět na podle praacuteva společneacutem)

Opačneacute naacutezory je možno kupřiacutekladu sledovat u S Solazzi Specie ed estinzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene 1948 str 128 et al S Perozzi Istituzioni op cit str 774

430 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 243 B Biondi Le servitugrave op cit str 309 V Arangio-Ruiz op cit str 247 A Tregraveves Sulla estinzione delle servitugrave per rinuncia Labeo 2 1956 str 227 n 17

246

teprve poteacute je remancipovaacuten zpět přičemž k zaacuteniku služebnosti ve skutečnosti dochaacuteziacute

technicky vyacuteše uvedenou konfuziacute431

V pramenech se však lze setkat takeacute se zcela specifickou formou vzdaacuteniacute se

služebnosti a to neodvislou od žaacutedneacuteho podobneacuteho zřizovaciacuteho jednaacuteniacute Povaha toho

vzdaacuteniacute se služebnosti je od značneacute miacutery neformaacutelniacute neboť jeho zaacutekladniacutem elementem je

skutečnost že vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku nebo snad i teoreticky poživatel dovoliacute

určiteacute uacutepravy či určitou stavbou kteraacute činiacute dalšiacute vyacutekon dřiacutevějšiacute služebnosti nemožnyacutem

Kupřiacutekladu maacute-li někdo cesty přes ciziacute pozemek a svoliacute-li s tiacutem že tento pozemek může

byacutet plně zastavěn pak takoveacuteto jednaacuteniacute by mělo byacutet považovaacuteno takeacute za vzdaacuteniacute se

služebnosti neboť ta se na zaacutekladě prvniacuteho svoleniacute vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku staacutevaacute

nemožnou432 Jak je však patrneacute uvedeneacute jednaacuteniacute vedouciacute k zaacuteniku služebnosti je

poměrně neformaacutelniacute a lze se tedy opraacutevněně ptaacutet zdali tedy takoveacuteto vzdaacuteniacute se

služebnosti maacute skutečně všech důsledků podle ius civile či zdali snad naacutesledky

takoveacutehoto nepřiacutemeacuteho vzdaacuteniacute se služebnosti nejsou toliko iuris honorarium433 Avšak

vzhledem k formulaci kteraacute je uvedena v prvniacutem citovaneacutem fragmentu kde tento uvaacutediacute

přesně že stillicidii immittendi ius amitto pak se lze domniacutevat že skutečně hovořiacute-li

Paulus o iuris maacute tiacutem na mysli stejneacute důsledky jako v přiacutepadě in iure cesse kterou

tiacutemto staviacute na roveň uvedeneacutemu nepřiacutemeacutemu vzdaacuteniacute se služebnosti neboli zaacutenik praacuteva

431 Viz S Perozzi Istituzioni op cit str 774 432 Viz Dig 868pr (Paul lib 15 ad plaut) Si stillicidii immittendi ius habeam in aream tuam

et permisero ius tibi in ea area aedificandi stillicidii immittendi ius amitto et similiter si per tuum fundum via mihi debeatur et permisero tibi in eo loco per quem via mihi debetur aliquid facere amitto ius viae (Jestliže bych měl praacutevo uložit okap na tveacute uacutezemiacute a svoliacutem tobě na tom uacutezemiacute stavět ztraacuteciacutem praacutevo uložit okap A stejně jestliže přes tvůj pozemek by mi naacuteležela cesta a svoliacutem ti na tom miacutestě přes ktereacute mi naacuteležiacute cesta cokoliv činit ztraacuteciacutem praacutevo cesty)

433 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 242 K tomuto je takeacute vhodneacute uveacutest dva fragmenty ktereacute o nikoliv nepodobneacute situaci hovořiacute při řešeniacute vztahů dvou paralelniacutech služebnostiacute Dig 8320pr (Pomp lib 33 ad sab) Si mihi eodem tempore concesseris et ire agere per tuum locum et uti frui eo ius esse deinde ego tibi concessero ius mihi uti frui non esse non aliter eo loco uteris frueris quam ut ire agere mihi recte liceat item si et ducere per tuum fundum aquam iure potuero et in eo tibi aedificare invito me ius non fuerit si tibi concessero ius esse aedificare nihilo minus hanc servitutem mihi praestare debebis ne aliter aedifices quam ut ductus aquae meus maneat totiusque eius rei condicio talis esse debet qualis esset si una dumtaxat initio concessio facta esset (Překlad viz sub 428) A Dig 8221 (Pomp lib 33 ad sab) Si domus tua aedificiis meis utramque servitutem deberet ne altius tolleretur et ut stillicidium aedificiorum meorum recipere deberet et tibi concessero ius esse invito me altius tollere aedificia tua quod ad stillicidium meum attinet sic statui debebit ut si altius sublatis aedificiis tuis stillicidia mea cadere in ea non possint ea ratione altius tibi aedificare non liceat si non impediantur stillicidia mea liceat tibi altius tollere (Překlad viz sub 214) K uvedenyacutem fragmentům pak viz A Guarneri Citati Esegesi minime in tema di servitugrave Studia et documenta historiae et iuris 2 1936 str 349 et al

247

iure civili To vše je však nutno naziacuterat s vědomiacutem kompilaacutetorskyacutech praciacute za ciacutesaře

Justiniaacutena

Je však takeacute viacutece než zaacutehodno zmiacutenit specifickou situaci jakaacute se ve smyslu

zřizovaacuteniacute ale nyniacute předevšiacutem zaacuteniku služebnostiacute odehraacutevala na poli provinčniacuteho praacuteva

Jelikož se na provinčniacute pozemky nevztahuje mancipace ani in iure cesse vůbec pak to

znamenaacute že ke vzdaacuteniacute se služebnosti je nutno v takovyacutechto podmiacutenkaacutech použiacutet institut

odlišnyacute Posledniacute uvedenyacute přiacuteklad vzdaacuteniacute se služebnosti zaacutenik služebnosti svoleniacute

s takovyacutemi opatřeniacutemi ktereacute jejiacute faktickou realizaci a faktickyacute vyacutekon daacutele znemožňujiacute

je do značneacute miacutery přirozeně možnyacute i na poli praacuteva provinčniacuteho neboť tento způsob

vzdaacuteniacute se služebnosti nezahrnuje v sobě žaacutedneacute z jinak pro civilniacute praacutevo typickyacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacute jako praacutevě in iure cesse nebo mancipace V přiacutepadech provinčniacutech

pozemků na kteryacutech služebnost byacutevaacute zřiacutezena povětšinou pactionibus et stipulationibus

pak pro vzdaacuteniacute se takoveacuteto použiacutevaacute se vlastně pouhaacute pactio V uvedenyacutech souvislostech

se ve skutečnosti ani žaacutedneacute jineacute odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute nenabiacuteziacute Tuto skutečnost je pak

možno takeacute potvrdit při zkoumaacuteniacute pozdějšiacuteho vyacutevoje služebnostiacute a předevšiacutem

pozdějšiacuteho vyacutevoje zaacuteniku služebnosti vzdaacuteniacutem se V praacutevu justiniaacutenskeacutem je pak pactio

postavena jako zaacutekladniacute způsob vzdaacuteniacute se služebnosti434 mimo jineacute i proto že in iure

cesse již v tomto obdobiacute neniacute použitelnaacute435 Pactio tedy podobně jako tomu bylo

v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku ktereacute se viacutece než vyacuterazně

promiacutetlo do praacuteva justiniaacutenskeacuteho i zde provinčniacute praacutevniacute uacuteprava překonala onu

původnějšiacute tedy praacutevniacute uacutepravu civilniacute K praacutevu justiniaacutenskeacutemu je však takeacute nutno

zmiacutenit že pactio tedy vzdaacuteniacute se služebnosti prostřednictviacutem dohody je přiacutestupneacute

nikoliv pouze takovyacutem služebnostem ktereacute jsou zřiacutezeny pactionibus et stipulationibus

ale i dalšiacutem služebnostem ktereacute již jsou však zřiacutezeny traditione et patientiam Pactio se

434 Viz S Solazzi Specie op cit str 140 et al 435 Viz kupřiacutekladu Dig 8661b (Cels lib 5 Dig) Possunt tamen alterutrum fundum liberare si

modo hoc specialiter convenit certe si is cui servitus debebatur alterum ex ea divisione fundum redemerit num ideo minus ea re fundi alterius servitus permanebit nec video quid absurde consecuturum sit eam sententiam fundo altero manente servo si modo et ab initio potuit angustior constitui via quam lege finita est et adhuc id loci superest in eo fundo cui remissa servitus non est ut sufficiat viae quod si minus loci superest quam viae sufficiat uterque fundus liberabitur alter propter redemptionem alter quia per eum locum qui superest via constitui non potest (Překlad viz sub 67)

248

tedy staacutevaacute v tomto ohledu praacutevniacutem jednaacuteniacutem vedouciacutem k zaacuteniku služebnosti opravdu

obecnyacutem436

Konečně je nutno takeacute uveacutest specifickeacute situace kdy ze služebnosti je opraacutevněno

najednou viacutece osob tedy předevšiacutem tehdy pokud je panujiacuteciacute pozemek předmětem

spoluvlastnictviacute V takovyacutechto přiacutepadech je nutno vyřešit zaacutekladniacute otaacutezku a tedy zdali

jeden saacutemotnyacute ze spoluvlastniacuteků může se platně vzdaacutet služebnosti i s naacutesledky pro

ostatniacute či nikoli Neniacute jistě nikterak obtiacutežneacute se zde uchyacutelit k naacutezoru že jeden ze

spoluvlastniacuteků skutečně nemůže svyacutem vlastniacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem tedy vzdaacuteniacutem se

služebnosti zrušit celou služebnost i vzhledem k ostatniacutem spoluvlastniacutekům Takovyacuteto

přiacutestup by byl odporujiacuteciacute ve skutečnosti celeacutemu zaacutekladu soukromeacuteho praacuteva kdy by

jednaacuteniacute jednoho a to bez souhlasu teacuteto osoby mělo vliv i na praacuteva jinyacutech respektive by

jich takoveacuteto jednaacuteniacute určityacutech věcnyacutech praacutev zbavovalo Neniacute tedy možno přistoupit na

řešeniacute že již samotneacute jednaacuteniacute jedineacuteho ze spoluvlastniacuteků panujiacuteciacuteho pozemku ve směru

vzdaacuteniacute se služebnosti způsobiacute zaacutenik celeacute služebnosti jako takoveacute Je možno danou

uacutevahu však veacutest i daacutele a v tom přiacutepadě je nutno takeacute uvažovat nad přiacutepadnyacutem

poměrnyacutem vyjaacutedřeniacutem tedy kupřiacutekladu vzdaacute-li se nadpolovičniacute většina spoluvlastniacuteků

či vlastniacuteci nadpolovičniacuteho spoluvlastnickeacuteho poměru pak by služebnost mohla

zaniknout Vzhledem k vyacuteše uvedenyacutem zaacutevěrům však nelze ani takoveacutemuto řešeniacute

přiznat vhodnost neboť nijak neodstraňuje onu podstatnou skutečnost že o praacutevech

určityacutech osob je rozhodovaacuteno a tato jsou měněna na zaacutekladě praacutevniacutech jednaacuteniacute třetiacute

osoby Daacutele je pak zapotřebiacute miacutet na paměti takeacute jednu z vůdčiacutech zaacutesad služebnostiacute a

sice že tyto per partes retinetur437 Uvedenaacute zaacutesada pak maacute nikoliv nevyacuteznamnyacutech

důsledků praacutevě do sledovaneacute otaacutezky tedy jakyacutem způsobem se chovaacute služebnost jestliže

se ze spoluvlastniacuteků panujiacuteciacuteho pozemku služebnosti vzdaacute kupřiacutekladu pouze jeden Jak

je patrneacute takovaacuteto služebnost i nadaacutele funguje a existuje protože nemůže zaniknout

jako celek (viz vyacuteše) ani nemůže zaniknout pouze co do čaacutesti Je tedy nezbytně nutneacute

aby uvedeneacute vzdaacuteniacute se služebnosti provedli všichni spoluvlastniacuteci a to teprve vzdaacuteniacutem

436 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 244 437 Viz Dig 8334pr (Pap lib 7 quaest) Unus ex sociis fundi communis permittendo ius esse

ire agere nihil agit et ideo si duo praedia quae mutuo serviebant inter eosdem fuerint communicata quoniam servitutes pro parte retineri placet ab altero servitus alteri remitti non potest quamvis enim unusquisque sociorum solus sit cui servitus debetur tamen quoniam non personae sed praedia deberent neque adquiri libertas neque remitti servitus per partem poterit (Překlad viz sub 425)

249

se služebnosti ze strany posledniacuteho z nich služebnost zanikaacute Aniž by bylo možno

vyhledat jakoukoliv zmiacutenku o tomto v pramenech je možno se zamyacutešlet nad vyacutekonem

takoveacuteto služebnosti ze strany osoby kteraacute se teacuteto vzdala v mezičase kdy tato ještě

existuje neboť se jiacute doposud nevzdali všichni Původně bylo pravděpodobně nutneacute aby

ono vzdaacuteniacute učinili všichni spoluvlastniacuteci najednou a tedy tento probleacutem tiacutem odpadal

v pozdějšiacute době již uvedenaacute situace mohla nastat Jelikož služebnost daacutele ještě existuje a

uvedenaacute osoba maacute k panujiacuteciacutemu pozemku (spolu)vlastnickeacute praacutevo pak lze miacutet za to že

danou služebnost může vykonaacutevat i nadaacutele a to do teacute doby dokud se teacuteto nevzdajiacute takeacute

ostatniacute spoluvlastniacuteci Je ovšem otaacutezkou pokud by kupřiacutekladu bylo ono vzdaacuteniacute

v souvislosti s nějakou uacuteplatou a mezi spoluvlastniacuteky panovala dohoda že tito se vzdajiacute

všichni vyjma jedineacuteho zdali by pak proti přiacutepadnyacutem naacuterokům nebylo možno namiacutetat

podvod při extensivniacutem vyacutekladu i vůbec proti tomu kdo i přes vzdaacuteniacute se služebnosti

tuto daacutele vykonaacutevaacute Těžko takeacute stanovit zdali by bylo možno použiacutet negatorniacute žaloby

avšak tato je viacutece vaacutezaacutena na věcnaacute praacuteva a pokud služebnost i nadaacutele funguje a kdo se

vzdal služebnosti je nadaacutele spoluvlastniacutekem pak by pravděpodobně tato takteacutež

nemusela uspět Je však takeacute nutno uveacutest že vyacuteše zmiacuteněnaacute pravidla se tyacutekajiacute toliko

pozemkovyacutech služebnostiacute Pro ususfruktus kteryacute je praacutevem dělitelnyacutem platiacute přirozeně

přiacutestup odlišnyacute kteryacute čaacutestečneacute vzdaacuteniacute se připouštiacute438

VI 2 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI DALŠIacuteMI PRAacuteVNIacuteMI SKUTEČNOSTMI

Nyniacute je nutno věnovat jistou pozornost takeacute takovyacutem způsobům zaacuteniku

služebnosti ktereacute se dějiacute bez vůle držitele služebnosti či minimaacutelně bez přiacutemeacute vůle

držitele služebnosti Naacutesledujiacuteciacute způsoby zaacuteniku služebnostiacute se pak opiacuterajiacute předevšiacutem o

dalšiacute praacutevniacute skutečnosti jako kupřiacutekladu běh času avšak mnohdy ani v takovyacutechto

přiacutepadech nelze se bez jakeacutekoliv vůle obejiacutet Je možno zmiacutenit pouze pro přiacuteklad

vydrženiacute svobody kdy někdo zřejmě volně nevykonaacutevaacute služebnost zde je tedy onen

minimaacutelně implicitniacute volniacute aspekt a služebnost samotnaacute může poteacute naacutesledně zaniknout

Samotnyacute zaacutenik se však neděje oniacutem volniacutem uacutekonem neužitiacute či neužiacutevaacuteniacute ale teprve

doplněniacute dalšiacute praacutevniacute skutečnosti tedy běhu času kteryacutežto je konečně finaacutelniacutem

438 Viz J P Molitor op cit str 444 et al

250

elementem Proto tedy že nyniacute nebudou naacutesledovat toliko způsoby zaacuteniku služebnostiacute

během času či praacutevniacute udaacutelostiacute ale mnoheacute majiacute i volniacute aspekt je zde obecně nadepsaacuteno o

dalšiacutech praacutevniacutech skutečnostech kamž však volniacute jednaacuteniacute takteacutež patřiacute

VI 21 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI V SOUVISLOSTI S JEJIacuteM NEUŽIacuteVAacuteNIacuteM

Na prvniacute pohled se může zdaacutet že v raacutemci zaacuteniku služebnosti tehdy neniacute-li tato

vyacuteznamnějšiacutem způsobem využiacutevaacutena neniacute možno naleacutezt viacutece praacutevniacutech institutů než

snad jeden komplexniacute pro všechny druhy a typy služebnostiacute Opak je však pravdou

neboť praacutevě tento způsob zaacuteniku služebnosti jeviacute se ve skutečnosti jako jeden

z nejkomplikovanějšiacutech a nejproblematičtějšiacutech jakyacutech můžeme v řiacutemskeacutem praacutevu

naleacutezt a to minimaacutelně proto že se pod uvedenyacutem způsobem vlastně skryacutevaacute nikoliv

jeden praacutevniacute institut ale hned několik

Jak byacutevaacute v tomto textu již zvykem nikoliv zřiacutedka je nutno učinit určityacute

terminologickyacute exkurs Nejinak tomu bude i nyniacute V souvislosti s danyacutemi způsoby

zaacuteniku je předevšiacutem nutno hovořit o dvou respektive třech diacutelčiacutech způsobech jak

takovouto věc konkreacutetně proveacutest Zaacutekladniacute dvojiciacute je v tomto přiacutepadě zaacutenik služebnosti

non usus vedle toho potom usucapione libertatis Ač na prvniacute pohled se mohou oba

instituty jevit jako identickeacute opak je však pravdou což bude patrno daacutele V obou

přiacutepadech pak dochaacuteziacute k zaacuteniku na zaacutekladě neužiacutevaacuteniacute služebnosti avšak zatiacutemco

v přiacutepadě samotneacuteho neužiacutevaacuteniacute zanikaacute služebnost již tiacutemto v přiacutepadě vydrženiacute svobody

se jednaacute o institut do značneacute miacutery složitějšiacute a komplikovanějšiacute podobně jako vydrženiacute

samotneacuteho praacuteva vlastnickeacuteho Konečně je vhodno a nutno uveacutest takeacute onen třetiacute pojem

na danou tematiku vaacutezanyacute Zde je však nikoliv nepodstatnyacute probleacutem v tom že

neexistuje dostatečně vhodnyacute a předevšiacutem použiacutevanyacute a srozumitelnyacute českyacute ekvivalent

V diacutelech italskeacute romanistiky se nezřiacutedka hovořiacute o prescrizione estintiva439 Je zde zcela

zřejmaacute vazba mezi vydrženiacutem a to ve sveacute novějšiacute formě tedy preskripciacute kteraacute je uacutezce

vaacutezaacutena na promlčeniacute Nabiacutezejiacute se tedy mnoheacute varianty jak uvedenyacute termiacuten převeacutest do

českeacuteho jazyka snad v daneacute souvislosti nejvhodnějšiacute mohou byacutet na jedneacute straně

439 Viz pouze kupřiacutekladu B Biondi Le servitugrave op cit str 311

251

vydrženiacute zaacuteniku služebnosti či zaacutenik služebnosti promlčeniacutem Ač druhyacute uvedenyacute termiacuten

je na prvniacute pohled snad viacutece vzdaacutelen termiacutenu původniacutemu přeci však po obsahoveacute

straacutence poněkud viacutece vystihuje specificitu uvedeneacuteho praacutevniacuteho institutu a takeacute rozlišuje

dostatečně vyacuterazně daneacute praacutevniacute jednaacuteniacute od vydrženiacute svobody ve smyslu usucapionis

libertatis

Pokud tedy pro řiacutemskeacute praacutevo existuje viacutece způsobů jak praacutevně kvalifikovat

zaacutenik služebnosti v naacutesledku jejiacuteho dlouhodobějšiacuteho neužiacutevaacuteniacute pak je takeacute nutno

rozlišit v jakyacutech přiacutepadech je nutno použiacutet jeden praacutevniacute institut a naproti tomu v jakyacutech

přiacutepadech je nutno použiacutet praacutevniacute institut protivnyacute K tomuto prameny podaacutevajiacute poměrně

zřejmeacute stanovisko kdy non usu zanikajiacute služebnosti polniacute a takeacute ususfruktus vedle toho

služebnosti domovniacute zanikajiacute toliko usucapione libertatis440 Je tedy zřejmeacute že na

nejstaršiacute služebnosti tedy na služebnosti polniacute klade se v tomto smyslu jako způsob

jejich zaacuteniku tehdy pokud nejsou užiacutevaacuteny již samotneacute non usu a k jejich zaacuteniku tedy

neniacute zapotřebiacute dalšiacuteho praacutevniacuteho institutu tedy vydrženiacute ve smyslu vydrženiacute svobody

jako tomu je v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech

Důvody proč polniacutem služebnostem naacuteležiacute odlišnyacute způsob zaacuteniku nežli

služebnostem domovniacutem je nutno hledat v jejich historickyacutech kořenech Již vyacuteše bylo o

kořenech polniacutech služebnostiacute mnoheacute uvedeno a tedy neniacute nutno zde nic z toho

opakovat Jestliže je v nejstaršiacute době možno pojiacutemat služebnosti do značneacute miacutery jako

skutečneacute věci tedy jako onen pruh půdy kudy je vedena cesta nepodobně jako onen

440 Viz Dig 826 (Gai lib 7 ad ed provinc) Haec autem iura similiter ut rusticorum quoque

praediorum certo tempore non utendo pereunt nisi quod haec dissimilitudo est quod non omnimodo pereunt non utendo sed ita si vicinus simul libertatem usucapiat veluti si aedes tuae aedibus meis serviant ne altius tollantur ne luminibus mearum aedium officiatur et ego per statutum tempus fenestras meas praefixas habuero vel obstruxero ita demum ius meum amitto si tu per hoc tempus aedes tuas altius sublatas habueris alioquin si nihil novi feceris retineo servitutem item si tigni immissi aedes tuae servitutem debent et ego exemero tignum ita demum amitto ius meum si tu foramen unde exemptum est tignum obturaveris et per constitutum tempus ita habueris alioquin si nihil novi feceris integrum ius suum permanet (Stejně takeacute tato praacuteva jako ta venkovskyacutech pozemků po neužiacutevaacuteniacute v určiteacutem čase zanikajiacute jestliže zde neniacute takovyacute rozdiacutel neboť ne jakyacutemkoliv způsobem zanikajiacute neužiacutevaacuteniacutem ale tak jestliže by soused obdobně vydržel svobodu Jako když by tvoje budovy sloužily myacutem aby se vyacuteše nestavělo aby se světlu myacutech budov nepřekaacuteželo a jaacute bych po stanovenyacute čas měl svaacute okna zazděnaacute nebo zavřenaacute a tiacutem praacutevě jsem sveacute praacutevo ztratil jestliže ty po ten čas bys měl vystavěny vyacuteše tveacute budovy jinak však jestliže nic noveacuteho neučiniacuteš služebnost si podržiacutem Rovněž jestliže jsou tvoje budovy povinny sneacutest služebnost vloženiacute traacutemu a jaacute vyjmu traacutem tiacutem ztraacuteciacutem sveacute praacutevo jestliže ty bys otvor ze ktereacuteho byl traacutem vyňat uzavřel a po určityacute čas jej tak měl jinak jestliže nic noveacuteho neučiniacuteš trvaacute daacutele celeacute jeho praacutevo) Viz takeacute G Grosso Le servitugrave op cit str 244

252

rivus kudy je praacutevě z důvodu služebnosti vedena voda tak jak vydrženiacute tak ale i ona

ztraacuteta služebnosti může se diacutet toliko jednoduchyacutem non usus Jak bylo vyacuteše uvedeno

v nejstaršiacute době samotneacute vydrženiacute bylo do značneacute miacutery odlišnyacutem institutem od

vydrženiacute tedy usucapionis v době klasickeacute Jeho zaacutekladniacute pravidla a raacutemce byla

stanovena již zaacutekoniacutekem XII desek V oneacute nejstaršiacute době bylo skutečně signifikantniacutem

zdali ta osoba ten vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku užiacuteval danou cestu danou služebnost

čili nic Pokud pak s tiacutemto přestal po určiteacutem čase jemu tato čaacutest věci přestaacutevala

přinaacuteležet a vraacutetila se sveacutemu původniacutemu bdquovlastniacutekovildquo441 Neniacute nevhodneacute v daneacute situaci

si takeacute uvědomit že ona aktivniacute aplikace vydrženiacute na služebnosti vlastně přestaacutevaacute

fungovat lege Scribonia kteraacute vydrženiacute služebnosti zakaacutezala Toto se však netyacutekalo

jednak vydrženiacute svobody ale ani se toto netyacutekalo zaacuteniku služebnosti non usu tedy

jakyacutemsi nejstaršiacutem typem bdquovydrženiacute svobodyldquo v obecneacutem smyslu Tento způsob zaacuteniku

je tedy i nadaacutele vaacutezaacuten na původniacute pravidla že prostyacutem dvouletyacutem neužiacutevaacuteniacutem dochaacuteziacute

k zaacuteniku služebnosti V souvislosti s uvedenyacutem vyacutevojem je nutno zmiacutenit nebo snad

spiacuteše pouze zdůraznit takeacute vyacutevoj pojetiacute služebnosti kdy zatiacutemco polniacute služebnosti

prochaacutezejiacute vskutku celyacutem vyacutevojem a to od jejich pojetiacute jako reaacutelneacute věci z niacutež prameniacute i

zaacutenik služebnosti non usus po jejich pojetiacute již jako praacuteva tak služebnosti domovniacute již

vstupujiacute rovnou jako praacuteva a charakter reaacutelneacute věci nikdy nenabyacutevajiacute Uvedenyacute rozdiacutel se

projevuje mimo jineacute praacutevě i terminologicky Zatiacutemco v přiacutepadě domovniacutech služebnostiacute

kde lze mluvit o osvobozeniacute se od povinnosti a to diacuteky jejich pojetiacute již rovnou jako

praacuteva v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech pak lze hovořit předevšiacutem o věci jako takoveacute jiacutež

kdo ztraacuteciacute tiacutem že tuto neužiacutevaacute

Ve smyslu zaacuteniku praacuteva naacutesledkem non usu hovořiacute mnoho pramenů jak bylo již

i vyacuteše uvedeno Vyacuteslovně pro některeacute služebnosti polniacute o dvouleteacutem zaacuteniku prostyacutem

neužiacutevaacuteniacutem hovořiacute kupřiacutekladu Paulus442 Identickeacute zaacutevěry vůči identickyacutem

441 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 245 Bliacuteže k celeacute problematice viz F Tuccillo Studi su

costituzione ed estinzione delle servitugrave nel diritto romano Napoli Satura 2009 str 97 et al a literatura tam citovanaacute

442 Viz Paul sent 117 Viam iter actum aquae ductum qui biennio usus non est amisisse videtur nec enim ea usucapi possunt quae non utendo amittuntur Servitus hauriendae aquae vel ducendae biennio omissa intercidit et biennio usurpata recipitur Servitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex fonte constitui non potest hodie tamen ex quocumque loco constitui solet (Cesta pěšina stezka vedeniacute vody ktereacute neniacute dva roky užiacutevaacuteno jeviacute se zanikleacute ani neniacute možno ty vydržet ktereacute neužiacutevaacuteniacutem zanikly Služebnost čerpaacuteniacute vody nebo vedeniacute vody po dva roky opuštěnaacute by

253

služebnostem lze pak čiacutest v raacutemci celyacutech justiniaacutenskyacutech Digest443 Vzhledem

k množstviacute fragmentů ktereacute se daneacute problematiky dotyacutekaacute bylo by možno myslet si že

snad praacutevě tento způsob zaacuteniku služebnosti je když nikoliv nejčastějšiacute tedy minimaacutelně

nejspornějšiacute

Jedniacutem za zaacutekladniacutech bodů dotyacutekajiacuteciacutech se zaacuteniku služebnosti jejiacutem neužiacutevaacuteniacutem

je praacutevě i pojem užiacutevaacuteniacute služebnosti Tento se přirozeně může vyacuterazně měnit podle

povahy jednotlivyacutech služebnostiacute jak k tomu bylo již hovořeno kupřiacutekladu v souvislosti

se služebnostmi přetržityacutemi a nepřetržityacutemi V teacuteto souvislosti je nutno si uvědomit že

ono neužiacutevaacuteniacute je nutno relativizovat podle jednotlivyacutech typů služebnostiacute a podle toho

jak jsou jednotliveacute typy vykonaacutevaacuteny444 Vedle toho se pak objevujiacute dalšiacute pravidla kteraacute

zanikla a dvouletyacutem použiacutevaacuteniacutem by byla nabyta Služebnost vedeniacute vody nebo čerpaacuteniacute ani ze zdroje nebo z pramene neniacute možno zřiacutedit dnes přece však z jakeacutehokoliv miacutesta je možno jej zřiacutedit)

443 Zde je možno uveacutest většiacutem množstviacute přiacutekladů Vyacuteběrově tedy pouze Dig 8318 (Ulp lib 14 ad sab) Una est via et si per plures fundos imponatur cum una servitus sit denique quaeritur an si per unum fundum iero per alium non per tantum tempus quanto servitus amittitur an retineam servitutem et magis est ut aut tota amittatur aut tota retineatur ideoque si nullo usus sum tota amittitur si vel uno tota servatur (Překlad viz sub 112) Dig 8591 (Paul lib 21 ad ed) Qui latiore via vel angustiore usus est retinet servitutem sicuti qui aqua ex qua ius habet utendi alia mixta usus est retinet ius suum (Kdo užiacutevaacute širšiacute nebo užšiacute cestu podržiacute si služebnost jako kdo vodu k niacutež maacute užiacutevaciacute praacutevo s jinou smiacutesenou užiacutevaacute podržiacute sobě praacutevo) Či konečně Dig 867 (Paul lib 13 ad plaut) Si sic constituta sit aqua ut vel aestate ducatur tantum vel uno mense quaeritur quemadmodum non utendo amittatur quia non est continuum tempus quo cum uti non potest non sit usus itaque et si alternis annis vel mensibus quis aquam habeat duplicato constituto tempore amittitur idem et de itinere custoditur si vero alternis diebus aut die toto aut tantum nocte statuto legibus tempore amittitur quia una servitus est nam et si alternis horis vel una hora cottidie servitutem habeat servius scribit perdere eum non utendo servitutem quia id quod habet cottidianum sit (Jestliže takto by byla ustavena voda aby buď byla vedena pouze v leacutetě nebo jeden měsiacutec otaacutezkou je jakyacutem způsobem se tato pozbyacutevaacute neužiacutevaacuteniacutem neboť neniacute nepřetržityacute čas kde jestliže nemůžeš užiacutevat tedy neužiacutevaacuteš Stejně i jestliže někdo by měl vodu v různyacutech letech nebo měsiacuteciacutech zdvojeniacutem času pro ustaveniacute se pozbyacutevaacute Stejneacute platiacute i v přiacutepadě průchodu Jestliže opravdu v různeacute dny nebo celyacute den nebo celou noc je stanoven zaacutekony čas kteryacutem se pozbyacutevaacute neboť služebnost je jedna jelikož i jestliže v různeacute hodiny nebo jednu hodinu každodenně maacute služebnost Servius piacuteše že ztraacuteciacute ji neužiacutevaacuteniacutem služebnosti neboť ta kterou maacute je každodenniacute) Takeacute ale Dig 8617 (Pomp lib 11 ex var lect) Labeo ait si is qui haustum habet per tempus quo servitus amittitur ierit ad fontem nec aquam hauserit iter quoque eum amisisse (Labeo řiacutekaacute kdo maacute čerpaacuteniacute v čase kdy služebnost se pozbyacutevaacute šel by k pameni aniž by čerpal vodu pozbyacutevaacute on takeacute i pěšinu)

444 Viz kupřiacutekladu Dig 86101 (Paul lib 15 ad plaut) Si is qui nocturnam aquam habet interdiu per constitutum ad amissionem tempus usus fuerit amisit nocturnam servitutem qua usus non est idem est in eo qui certis horis aquae ductum habens aliis usus fuerit nec ulla parte earum horarum (Jestliže ten kdo maacute nočniacute vodu ji užiacuteval za dne v čase dostatečneacutem pro zaacutenik služebnosti ztraacuteciacute nočniacute služebnost kteraacute je neužiacutevaacutena Stejně je pro toho kdo maacute veacutest vodu v určiteacute hodiny ale v jineacute užiacutevaacute aniž v žaacutedneacute čaacutesti oněch hodin) Dig 8611pr (Marc lib 4 dig) Is cui via vel actus debebatur ut vehiculi certo genere uteretur alio genere fuerat usus videamus ne amiserit servitutem et alia sit eius condicio qui amplius oneris quam licuit vexerit magisque hic plus quam aliud egisse videatur sicuti latiore itinere usus esset aut si plura iumenta egerit quam licuit aut aquae admiscuerit aliam ideoque in omnibus istis quaestionibus servitus quidem non amittitur non autem conceditur plus quam pactum est in servitute habere (Ten komu byla povinna cesta nebo stezka aby byla užiacutevaacutena vozidly určiteacuteho druhu jinyacutemi druhy ji užiacuteval uvažme zdali nepozbyl služebnosti a jinaacute bude podmiacutenka toho kdo bude tahat

254

kupřiacutekladu upravujiacute specifickeacute situace kdy je vykonaacutevaacutena pouze čaacutest služebnosti445

Takteacutež neniacute možno považovat služebnost za nevykonaacutevanou pokud ji vykonaacutevaacute určitaacute

dalšiacute osoba446 Za vykonaacutevaacuteniacute služebnosti budiž považovaacutena i takovaacute skutečnost kdy

voda teče určityacutem kanaacutelem zcela samostatně447 Specificky však pokud je opraacutevněneacutemu

braacuteněno ve vyacutekonu takovouto situaci neniacute možno považovat za nevykonaacutevaacuteniacute ve

smyslu vedouciacutemu přiacutemo k zaacuteniku služebnosti a to vzhledem k obrannyacutem

prostředkům448 Konečně lze zmiacutenit takeacute skutečnost že vůbec existence jakeacute překaacutežky

nezaklaacutedaacute běh doby pro zaacutenik služebnosti non usu449 Je tedy zřejmeacute že mnoheacute

většiacute břemena nežli dovolenaacute jeviacute se že taacutehl viacutece toho nežli co jineacuteho Jako kdyby se užiacutevalo většiacute pěšiny nebo hnalo viacutece dobytka než je dovoleno nebo byla zamiacutechaacutena ciziacute voda rovněž ve všech těchto otaacutezkaacutech služebnost tiacutemto se nepozbyacutevaacute avšak nesvoluje se miacutet ve služebnosti viacutece nežli bylo dohodnuto) Dig 39317pr (Paul lib 15 ad plaut) Si prius nocturnae aquae servitus mihi cessa fuerit deinde postea alia cessione diurnae quoque ductus aquae concessus mihi fuerit et per constitutum tempus nocturna dumtaxat aqua usus fuerim amitto servitutem aquae diurnae quia hoc casu plures sunt servitutes diversarum causarum (Jestliže mi nejprve byla převedena služebnost nočniacute vody daacutele později jinyacutem převodem vedeniacute denniacute mi bylo svoleno a po stanovenyacute čas bych užiacuteval pouze vodu z nočniacuteho času pozbudu služebnost denniacute vody neboť v tomto přiacutepadě je viacutece služebnostiacute s rozdiacutelnyacutemi důvody)

445 Viz Dig 862 (Paul lib 21 ad ed) Qui iter et actum habet si statuto tempore tantum ierit non perisse actum sed manere sabinus cassius octavenus aiunt nam ire quoque per se eum posse qui actum haberet (Kdo maacute pěšinu a stezku jestliže ve stanoveneacutem čase toliko chodil neztraacuteciacute stezku ale Sabinus Cassius Octavenus řiacutekajiacute že trvaacute neboť takeacute kdo by měl stezku ten může saacutem chodit)

446 Viz kupřiacutekladu Dig 865 (Paul lib 66 ad ed) Servitus et per socium et fructuarium et bonae fidei possessorem nobis retinetur (Služebnost se naacutem podržiacute i skrze společniacuteka a poživatele a držitele v dobreacute viacuteře) Či velice zajiacutemavyacute Dig 8620 (Scaev lib 1 reg) Usu retinetur servitus cum ipse cui debetur utitur quive in possessionem eius est aut mercennarius aut hospes aut medicus quive ad visitandum dominum venit vel colonus aut fructuarius (Užiacutevaacuteniacutem se zachovaacute služebnost když ten komu je povinna ji užiacutevaacute nebo ji maacute v držbě nebo takeacute naacutemezdniacutek nebo host nebo leacutekař nebo kdo přišel navštiacutevit paacutena nebo dědičnyacute naacutejemce půdy nebo poživatel) Celyacute seznam osob jejich vyacutekonem je služebnost udržovaacutena viz G Grosso Le servitugrave op cit str 249

447 Viz Dig 8612 (Cels lib 23 dig) Qui fundum alienum bona fide emit itinere quod ei fundo debetur usus est retinetur id ius itineris atque etiam si precario aut vi deiecto domino possidet fundus enim qualiter se habens ita cum in suo habitu possessus est ius non deperit neque refert iuste nec ne possideat qui talem eum possidet quare fortius et si aqua per rivum sua sponte perfluxit ius aquae ducendae retinetur quod et sabino recte placet ut apud neratium libro quarto membranarum scriptum est (Kdo ciziacute pole koupil v dobreacute viacuteře užiacutevaacute přiacutechod kteryacute je k tomu pozemku jinyacute povinen Zachovaacutevaacute se toto praacutevo přiacutechodu A takeacute jestliže by držel z vyacuteprosy nebo kvůli naacutesiliacutem vyhnaneacutemu vlastniacutekovi pozemek bude daacutele takoveacute vlastnosti jak je ve sveacute původniacute povaze držen že praacutevo nezanikne Ani nezaacuteležiacute zdali spravedlivě nebo nikoliv tak držel Proto důrazněji jestliže by voda sama proudila strouhou praacutevo vedeniacute vody se zachovaacute jak i Sabinus přiacutemo uvedl jak je napsaacuteno u Neratia ve čtvrteacute knize listů)

448 Viz Dig 413426 (Paul lib 54 ad ed) Si viam habeam per tuum fundum et tu me ab ea vi expuleris per longum tempus non utendo amittam viam quia nec possideri intellegitur ius incorporale nec de via quis (id est) mero iure detruditur (Jestliže bych měl přes tvůj poezmek cestu a ty jsi mně z teacute cesty vypudil skrze dlouhyacute čas neužiacutevaacuteniacutem ztratiacutem cestu neboť rozumiacute se nemiacutet držbu nehmotneacuteho praacuteva ani k cestě ze ktereacute je přiacutemyacutem praacutevem vypuzen)

449 Viz kupřiacutekladu Dig 8614pr (Iav lib 10 ex cass) Si locus per quem via aut iter aut actus debebatur impetu fluminis occupatus esset et intra tempus quod ad amittendam servitutem sufficit alluvione facta restitutus est servitus quoque in pristinum statum restituitur quod si id tempus praeterierit ut servitus amittatur renovare eam cogendus est (Jestliže miacutesto jiacutemž je povinna cesta nebo pěšina nebo stezka by bylo obsazeno zaacuteplavou řeky a v čase kteryacute dostačuje k zaacuteniku služebnosti bylo z

255

podmiacutenky jsou na zaacutenik služebnosti non usu vloženy nikoliv tiacutemto samotnyacutem

institutem ale praacutevě prostřednictviacutem definice užiacutevaacuteniacute služebnosti a pravidel

upravujiacuteciacutech praacutevě užiacutevaacuteniacute služebnosti a jeho pojetiacute

Jak bylo vyacuteše uvedeno pro služebnosti domovniacute je typičtějšiacute jinyacute způsob zaacuteniku

při jejich neužiacutevaacuteniacute a sice usucapione libertatis Vyacutechodiska uvedeneacuteho institutu jsou

do značneacute miacutery odlišnaacute Zatiacutemco zaacutekladniacutem momentem a zaacutekladniacute skutečnostiacute pro zaacutenik

služebnosti non usu je skutečně jejiacute neužiacutevaacuteniacute tak v přiacutepadě usucapione libertatis je

tomu odlišně Zde je zaacutekladniacute moment od něhož je nutno kupřiacutekladu odvozovat dobu

neužiacutevaacuteniacute stanoven v souvislosti s takovou činnostiacute nebo takovyacutem jevem kteryacute je

v protikladu k obsahu služebnosti Kupřiacutekladu tehdy pokud někdo i přes existenci

limitace servitutis altius non tollendi přesto však vystaviacute svůj dům vyacuteše a takovaacuteto

skutečnost bez obrany držitele služebnosti projde určityacutem časem pak takovaacuteto

skutečnost zaklaacutedaacute praacutevě vydrženiacute svobody ve vztahu k daneacute konkreacutetniacute služebnosti450

důvodu naacuteplavy navraacuteceno do původniacuteho stavu služebnost tak jako v předchoziacutem stavu se obnoviacute A tak i jestliže onen čas již oběhl tedy služebnost zanikla je zde povinnost ji obnovit) Dig 7424pr (Iav lib 3 post lab) Cum usum fructum horti haberem flumen hortum occupavit deinde ab eo recessit ius quoque usus fructus restitutum esse labeoni videtur quia id solum perpetuo eiusdem iuris mansisset ita id verum puto si flumen inundatione hortum occupavit nam si alveo mutato inde manare coeperit amitti usum fructum existimo cum is locus alvei publicus esse coeperit neque in pristinum statum restitui posse (Jestliže bych měl ususfruktus k zahradě a řeka by zahradu obsadila poteacute by se sama vraacutetila Labeonovi se jeviacute že praacutevo ususfruktu se zachovaacute neboť ten pozemek staacutele toteacutež praacutevo si zachoval Tak maacutem i za pravdiveacute jestliže řeka zaacuteplavou obsadiacute zahradu tedy jestliže změněneacute koryto začne veacutest tiacutem miacutestem maacutem za to že ususfruktus zanikl jestliže to miacutesto koryta počne byacutet veřejnyacutem ani v předchoziacute stav jej nelze uveacutest) Spolu s Dig 74241 (Iav lib 3 post lab) Idem iuris in itinere et actu custodiendum esse ait labeo de quibus rebus ego idem quod in usu fructu sentio (Stejneacute praacutevo na pěšinu a stezku se maacute uplatnit řiacutekaacute Labeo o kteryacutechžto věcech jaacute stejneacute co k ususfruktu soudiacutem) Dig 83341 (Pap lib 7 quaest) Si fons exaruerit ex quo ductum aquae habeo isque post constitutum tempus ad suas venas redierit an aquae ductus amissus erit quaeritur (Jestliže by pramen vyschl ze ktereacuteho maacutem vedeniacute vody a tento se po stanoveneacutem čase vraacutetiacute ke sveacute siacutele zdali bude vedeniacute vody zanikleacute to lze se ptaacutet) Konečně i Dig 8335 (Paul lib 15 ad plaut) Et atilicinus ait caesarem statilio tauro rescripsisse in haec verba hi qui ex fundo sutrino aquam ducere soliti sunt adierunt me proposueruntque aquam qua per aliquot annos usi sunt ex fonte qui est in fundo sutrino ducere non potuisse quod fons exaruisset et postea ex eo fonte aquam fluere coepisse petieruntque a me ut quod ius non neglegentia aut culpa sua amiserant sed quia ducere non poterant his restitueretur quorum mihi postulatio cum non iniqua visa sit succurrendum his putavi itaque quod ius habuerunt tunc cum primum ea aqua pervenire ad eos non potuit id eis restitui placet (A Atilicinus řekl že Caesar odpověděl Statiliovi Taurovi těmito slovy bdquoTi kdo z pozemku Sutrinova měli dovoleno veacutest vodu přišli přede mne a uvedli že voda kteraacute přes mnoho let byla užiacutevaacutena z pramene kteryacute je na Sutrinovu pozemku veacutest se daacutele nemůže neboť pramen vyschl a později z toho pramene voda počala teacuteci I žaacutedali mne protože praacutevo nezaniklo neopatrnostiacute nebo jejich vinou ale protože veacutest nemohli tato praacuteva obnovit Tato žaacutedost se mi nezdaacutela byacutet nespravedlivaacute a jevilo se mi že jim maacutem byacutet k pomoci A tak jako praacutevo měli tehdy dřiacuteve než nemohli ony vody z těchto praacutev nabyacutevat to maacute jim byacutet obnovenoldquo)

450 Viz předevšiacutem Dig 826 (Gai lib 7 ad ed provinc) Haec autem iura similiter ut rusticorum quoque praediorum certo tempore non utendo pereunt nisi quod haec dissimilitudo est quod non omnimodo pereunt non utendo sed ita si vicinus simul libertatem usucapiat veluti si aedes tuae aedibus

256

Nestačiacute tedy pro zaacutenik služebnosti toliko jejiacute neužiacutevaacuteniacute ale naopak skutečnost že něco

takoveacutemuto užiacutevaacuteniacute braacuteniacute Nutno ovšem řiacuteci že tiacutemto se takeacute mohou některeacute domovniacute

služebnosti jevit jako ztěžiacute danyacutem způsobem zaniknutelneacute neboť v některyacutech přiacutepadech

je takoveacuteto braacuteněniacute obtiacutežně řešitelneacute Lze se tedy setkat i s tvrzeniacutemi že některeacute

domovniacute služebnosti mohou takteacutež zaniknout praacutevě non usu a nikoliv usucapione

libertatis451 Nutno k tomu dodat že takoveacuteto braacuteněniacute služebnosti se muselo diacutet nikoliv

vi či clam kupřiacutekladu zacpaacuteniacute odvodu vody z pozemku se mnohdy může projevit až po

několika letech Takovaacuteto skutečnost tedy nezaložiacute běh vydrženiacute svobody452

V souvislosti se zaacutenikem služebnosti naacutestupem určiteacuteho času po kteryacute je tato

neužiacutevaacutena se však objevuje nikoliv nevyacuteznamnaacute otaacutezka kteraacute je aktuaacutelniacute i v jinyacutech

přiacutepadech kdy je něco odvisleacute od jakeacute lhůty a sice otaacutezka kontinuity počiacutetaacuteniacute lhůty

tehdy pokud došlo během jejiacuteho trvaacuteniacute ke změně subjektu kdy byl kupřiacutekladu jeden

z předmětnyacutech pozemků prodaacuten či došlo ke změně subjektu v důsledku dědickeacuteho

praacuteva V přiacutepadě zaacuteniku služebnosti non usu je zde zastaacutevaacuteno poměrně jednoznačneacute

meis serviant ne altius tollantur ne luminibus mearum aedium officiatur et ego per statutum tempus fenestras meas praefixas habuero vel obstruxero ita demum ius meum amitto si tu per hoc tempus aedes tuas altius sublatas habueris alioquin si nihil novi feceris retineo servitutem item si tigni immissi aedes tuae servitutem debent et ego exemero tignum ita demum amitto ius meum si tu foramen unde exemptum est tignum obturaveris et per constitutum tempus ita habueris alioquin si nihil novi feceris integrum ius suum permanet (Překlad viz sub 440) K samotneacutemu pojiacutemaacuteniacute toho co lze považovat za rušeniacute praacuteva služebnosti a co již naopak viz Dig 86182 (Paul lib 15 ad sab) Si cum ius haberes immittendi vicinus statuto tempore aedificatum non habuerit ideoque nec tu immittere poteris non ideo magis servitutem amittes quia non potest videri usucepisse vicinus tuus libertatem aedium suarum qui ius tuum non interpellavit (Jestliže zatiacutemco maacuteš praacutevo vložit traacutem soused po stanovenyacute čas by neměl vybudovaacuteno a tak ty jsi nemohl vložit z tohoto důvodu služebnost nepozbudeš neboť neniacute možno se domniacutevat že tvůj soused vydržel svobodu když tveacute praacutevo neumožnil)

451 Viz kupřiacutekladu R Elvers op cit str 365 et al 452 Viz takeacute Dig 8232pr (Iul lib 7 dig) Si aedes meae serviant aedibus lucii titii et aedibus

publii maevii ne altius aedificare mihi liceat et a titio precario petierim ut altius tollerem atque ita per statutum tempus aedificatum habuero libertatem adversus publium maevium usucapiam non enim una servitus titio et maevio debebatur sed duae argumentum rei praebet quod si alter ex his servitutem mihi remisisset ab eo solo liberarer alteri nihilo minus servitutem deberem (Překlad viz sub 426) Nebo Dig 8417 (Pap lib 7 quaest) Si precario vicinus in tuo maceriam duxerit interdicto quod precario habet agi non poterit nec maceria posita donatio servitutis perfecta intellegitur nec utiliter intendetur ius sibi esse invito te aedificatum habere cum aedificium soli condicionem secutum inutilem faciat intentionem ceterum si in suo maceriam precario qui servitutem tibi debuit duxerit neque libertas usucapietur et interdicto quod precario habet utiliter cum eo agetur quod si donationis causa permiseris et interdicto agere non poteris et servitus donatione tollitur (Jestliže soused na zaacutekladě vyacuteprosy by vedl na tveacutem pozemku ohradu neniacute možno braacutenit se interdiktem co z vyacuteprosy maacute ani se umiacutestěniacutem ohrady nerozumiacute dokonaacuteniacute darovaacuteniacute služebnosti ani se řaacutedně ciacuteliacute miacutet pro sebe naproti tobě praacutevo stavět neboť budova naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky pozemku činiacute takovou snahu neřaacutednou Ostatně jestliže na sveacutem pozemku kdo je ti povinen služebnostiacute na zaacutekladě vyacuteprosy vede ohradu ani nevydržuje se svoboda a interdiktum co maacute z vyacuteprosy může ho řaacutedně žalovat Jako jestliže bys z důvodu daru sliacutebil ani interdiktem nemůžeš se domaacutehat a služebnost darem povstane)

257

stanovisko že neužiacutevaacuteniacute předchoziacuteho držitele služebnosti se sčiacutetaacute s oniacutem současnyacutem

Přiacutepadnaacute změna subjektu služebnosti tedy v tomto přiacutepadě neniacute nijak na překaacutežku453

Poměrně vyacuterazně odlišnaacute je však v tomto ohledu uacuteprava v přiacutepadě usucapionis

libertatis Jak bylo vyacuteše uvedeno jejiacute koncepce je poněkud odlišnaacute což maacute mimo jineacute i

uvedeneacute důsledky Vydrženiacute svobody v tomto smyslu je pevně vaacutezaacuteno s držbou

pozemku což je faktickyacute vztah mezi věciacute a subjektem ale takeacute mezi znemožněniacutem

funkce služebnosti a jejiacutem zaacutenikem V teacuteto souvislosti pak lze čiacutest že praacutevě

v souvislosti se změnou držitele dochaacuteziacute k přerušeniacute běhu předmětneacute lhůty pro vydrženiacute

svobody kteraacute spolu s novyacutem držitelem počiacutenaacute běžet opět od sveacuteho počaacutetku454 V daneacute

souvislosti stojiacute takeacute za uvedeniacute že ovšem zcizeniacute v naacutesledku litiskontestace nemaacute za

důsledek přetrženiacute uvedeneacute lhůty455 Ve specielniacutech přiacutepadech kdy vyacutekon služebnosti

spočiacutevaacute v toliko nemnoho jednoraacutezovyacutech jednaacuteniacutech kupřiacutekladu soustředěnyacutech pouze do

určiteacute čaacutesti roku nebo snad i dokonce zaacutevislyacutech toliko od různyacutech přiacuterodniacutech podmiacutenek

je pak možno uvažovat nad prodlouženiacutem lhůty potřebneacute k zaacuteniku služebnosti (nutno

zde vymiacutenit že zřejmě jak non usu tak usucapione libertatis) V takovyacutechto přiacutepadech

453 Viz Dig 86181 (Paul lib 15 ad sab) Tempus quo non est usus praecedens fundi dominus

cui servitus debetur imputatur ei qui in eius loco successit (Čas po kteryacute předchoziacute vlastniacutek pozemku jemuž je povinna služebnost neužiacuteval služebnost přičiacutetaacute se tomu kdo nastoupiacute na jeho miacutesto) Možno teacutež srovnat s Dig 86191 (Pomp lib 32 ad sab) Si per fundum meum viam tibi legavero et adita mea hereditate per constitutum tempus ad amittendam servitutem ignoraveris eam tibi legatam esse amittes viam non utendo quod si intra idem tempus antequam rescires tibi legatam servitutem tuum fundum vendideris ad emptorem via pertinebit si reliquo tempore ea usus fuerit quia scilicet tua esse coeperat ut iam nec ius repudiandi legatum tibi possit contingere cum ad te fundus non pertineat (Jestliže bych ti odkaacutezal cestu přes můj pozemek a po nabytiacute pozůstalosti v čase dostatečneacutem k pozbytiacute služebnosti ty bys nevěděl že ti byla odkaacutezaacutena pozbyacutevaacuteš cestu neužiacutevaacuteniacutem A tak jestliže v tom čase dřiacuteve než bys zjistil že ti byla odkaacutezaacutena služebnost bys svůj pozemek prodal kupci by byla služebnost zachovaacutena jestliže ve zbyacutevajiacuteciacutem čase by ji užiacuteval to neboť počala byacutet již tvou jako ti již nenaacuteležiacute praacutevo odmiacutetnout odkaz jestliže tobě již pozemek by nenaacuteležel)

454 Viz Dig 82321 (Iul lib 7 dig) Libertas servitutis usucapitur si aedes possideantur quare si is qui altius aedificatum habebat ante statutum tempus aedes possidere desiit interpellata usucapio est is autem qui postea easdem aedes possidere coeperit integro statuto tempore libertatem usucapiet natura enim servitutium ea est ut possideri non possint sed intellegatur possessionem earum habere qui aedes possidet (Svoboda od služebnosti se vydržiacute jestliže se budova držiacute Proto jestliže ten kdo maacute vystavěno vyacuteše před stanovenyacutem časem pozbude držby vydrženiacute je přerušeno Ale ten kdo později počne tuto budovu držet svobodu by vydržoval celyacute stanovenyacute čas Totiž povaha služebnostiacute je takovaacute že je neniacute možno držet ale rozumiacute se že maacute držbu ten kdo držiacute budovu)

Uvedenaacute otaacutezka je ovšem předmětem určityacutech diskusiacute a sporů Viz S Perozzi Istituzioni op cit str 657

455 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 253 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 321

258

nedosahuje pak lhůta pro zaacutenik služebnostiacute pouhyacutech dvou roků ale je přiacutemo i

zdvojena456

Konečně je nutno zmiacutenit posledniacute otaacutezku či snad posledniacute problematickyacute okruh

vaacutezanyacute na uvedenyacute způsob zaacuteniku služebnosti a sice situaci tohoto způsobu ve vztahu

k praacutevu justiniaacutenskeacutemu Již byla vyacuteše nastiacuteněna a uvedena změna kterou v daneacute oblasti

zaujiacutemaacute praacutevo justiniaacutenskeacute Tato změna se pak přirozeně projevila nikoliv pouze

v nabyacutevaacuteniacute služebnostiacute jejich vydrženiacutem ale tak v opačneacutem praacutevniacutem jednaacuteniacute tedy

v jejich pozbyacutevaacuteniacute v důsledku dlouhodobějšiacuteho neužiacutevaacuteniacute Uvedenyacute institut v praacutevu

justiniaacutenskeacutem je pak takeacute nutno daacutet do souvislosti s rozviacutejejiacuteciacute se teoriiacute o držbě praacuteva

kdy ztraacuteta služebnosti v naacutesledku jejiacuteho neužiacutevaacuteniacute vlastně znamenaacute v posunuteacutem smyslu

slova ztraacutetu držby tohoto praacuteva tedy uvedeneacute služebnosti Zaacutekladniacute formou změny je

zahrnutiacute vyacuteše uvedenyacutech staršiacutech způsobů zaacuteniku služebnosti do noveacuteho odvozeneacuteho

analogicky od praescriptionis longi temporis tedy od promlčeniacute vlastnickyacutech žalob a

tiacutem faktickeacuteho zaacuteskaacuteniacute vlastnickyacutech opraacutevněniacute nastaacutelo ktereacutežto se staacutevaacute zaacutekladem

vlastně veškeryacutech vydrženiacute Nejpodstatnějšiacute změnou však staacutele je pouze obměna lhůt

456 Viz Dig 867 (Paul lib 13 ad plaut) Si sic constituta sit aqua ut vel aestate ducatur tantum

vel uno mense quaeritur quemadmodum non utendo amittatur quia non est continuum tempus quo cum uti non potest non sit usus itaque et si alternis annis vel mensibus quis aquam habeat duplicato constituto tempore amittitur idem et de itinere custoditur si vero alternis diebus aut die toto aut tantum nocte statuto legibus tempore amittitur quia una servitus est nam et si alternis horis vel una hora cottidie servitutem habeat servius scribit perdere eum non utendo servitutem quia id quod habet cottidianum sit (Překlad viz sub 443) Možno však srovnat s Dig 33213 (Paul lib 13 ad plaut) Cum usus fructus alternis annis legatur non unum sed plura legata sunt aliud est in servitute aquae et viae viae enim servitus una est quia natura sui habet intermissionem (Jestliže by byl odkaacutezaacuten ususfruktus ve střiacutedaveacute roky neniacute to jeden ale viacutece odkazů Jinak je tomu u služebnostiacute vody a cesty totiž služebnost cesty je jedna neboť jejiacute povaha maacute přerušeniacute) Takeacute s Paul Sent 1172 Servitus hauriendae aquae vel ducendae biennio omissa intercidit et biennio usurpata recipitur (Překlad viz sub 442) K daneacute problematice viz S Solazzi Saggi di critica romanistica Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 49-50 1948 str 383 et al

Uvedenaacute praacutevniacute uacuteprava však přirozeně doznala nemalyacutech změn v souvislosti s praacutevem justiniaacutenskyacutem Viz C 33413 Imperator Justinianus Sicut usum fructum qui non utendo per biennium in soli rebus per annale autem tempus in mobilibus vel se moventibus deminuebatur non passi sumus huiusmodi sustinere compendiosum interitum sed et ei decennii vel viginti annorum dedimus spatium ita et in ceteris servitutibus obtinendum esse censuimus ut omnes servitutes non utendo amittantur non biennio quia tantummodo soli rebus adnexae sunt sed decennio contra praesentes vel viginti annorum spatio contra absentes ut sit in omnibus huiusmodi rebus causa similis differentiis explosis (Jako u ususfruktu kteryacute neužiacutevaacuteniacutem ve dvou letech v přiacutepadě pozemkovyacutech věciacute ale v ročniacutem čase v přiacutepadě movityacutech nebo se pohybujiacuteciacutech zanikal neschvalovali jsme ale takto kraacutetkyacute čas pozbytiacute ale uklaacutedaacuteme zde prodlevu deseti nebo dvaceti let takeacute určujeme že toto maacute byacutet naacutesledovaacuteno i v ostatniacutech služebnostech aby žaacutedneacute služebnosti nezanikaly neužiacutevaacuteniacutem po dvou letech neboť jsou vyacutehradně vaacutezaacuteny na pozemkoveacute věci ale zanikaly v deseti letech proti přiacutetomnyacutem a ve dvaceti letech proti nepřiacutetomnyacutem aby bylo ve všech přiacutepadech podobnyacutech věciacute stejně a odlišnosti byly vyňaty) iust a iohanni pp lta 531 d xv k nov constantinopoli post consulatum lampadii et orestae vv ccgt

259

Jinak funguje daacutele i ono faktickeacute rozděleniacute dvou vyacuteše uvedenyacutech způsobů457 Lze tedy

konstatovat že novějšiacute praescriptio vlastně do sebe pouze pojalo původniacute instituty jimž

pouze vložilo novou lhůtu a to odvislou od změn lhůt v souvislosti s vydrženiacutem avšak

ve smyslu obvykleacutem tedy jakožto aktem nabyacutevaciacutem nikoliv pozbyacutevaciacutem (byť na druheacute

straně jako protivaacuteha figuruje nabytiacute svobody)

VI 22 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI V SOUVISLOSTI SE ZMĚNOU STAVU POZEMKU

Posledniacute vyacuteznamnyacute a vyacutesostně charakteristickyacute způsob zaacuteniku služebnosti je pak

svyacutem obsahem teacuteměř nezaacutevislyacute na jakeacutemkoliv volniacutem uacutekonu vůbec Jednaacute se o situace

kdy služebnost zanikne předevšiacutem v důsledku určityacutech nevratnyacutech a nezaviněnyacutech

změn na služebneacutem pozemku ktereacute svyacutemi naacutesledky ovlivňujiacute narušujiacute ba přiacutemo

znemožňujiacute vyacutekon služebnosti Takovaacuteto služebnost jelikož nemůže byacutet vykonaacutevaacutena

logicky pak zanikaacute Pokud tedy kupřiacutekladu z pozemku kteryacute je povinen strpět že si

z něho odvaacutediacute vodu soused tento pramen zmiziacute pak samozřejmě neniacute daacutele vlastniacutek

služebneacuteho pozemku povinen kupřiacutekladu zajistit pro souseda zdroj vody odjinud ale

tiacutemto se od uvedeneacute povinnost osvobozuje často saacutem pro svůj pozemek v takoveacute situaci

bude muset vyhledat novyacute zdroj vody

Je takeacute nutneacute si v daneacute souvislosti uvědomit rozdiacutel mezi změnou pozemku kteraacute

je diacutelem určiteacute ciacuteleneacute lidskeacute aktivity a změnou pozemku kteryacute je pouze odrazem

přiacuterodniacutech pochodů a druhdy diacutelem naacutehody Pokud vlastniacutek služebneacuteho pozemku svyacutemi

vlastniacutemi aktivitami znemožniacute vyacutekon služebnosti kupřiacutekladu tiacutem že technicky vyloučiacute

457 Jak o tom svědčiacute kupřiacutekladu ve vztahu k ususfruktu C 333161 Imperator Justinianus Sed

nos haec decidentes sancimus non solum actionem quae pro usu fructu nascitur sed nec ipsum usum fructum non utendo cadere nisi tantummodo morte usufructuarii et ipsius rei interitu sed usum fructum quem sibi aliquis adquisivit hunc habeat dum vivit intactum cum multae et innumerabiles causae rebus incidunt mortalibus per quas homines iugiter detinere quod habent non possunt et est satis durum per huiusmodi difficultates amittere quod semel possessum est nisi talis exceptio usufructuario opponetur quae etiam si dominium vindicabat poterat eum praesentem vel absentem excludere (Ale my takto rozhoduje nařizujeme že nikoliv sama žaloba kteraacute se rodiacute pro ususfruktus ale ani saacutem ususfruktus nezanikaacute neužiacutevaacuteniacutem ale pouze smrtiacute usufruktuaacuteře a samotnyacutem zaacutenikem věci Ale ususfruktus kteryacute kdo sobě nabyl ten maacute dokud žije nedotčen dokud mnoheacute a nevyčiacuteslitelneacute důvody přihodiacute se smrtelniacutekům pro ktereacute tito lideacute nemohou daacutele podržet si to co majiacute a je vskutku tvrdeacute pro takoveacuteto těžkosti pozbyacutet co staacutele je drženo kdyby se takovouto naacutemitkou nebraacutenil usufruktuaacuteř kteraacute jestliže by vlastniacutek vindikoval kteraacute by mu umožnila vyloučit přiacutetomneacute nebo nepřiacutetomneacute) lta 530 d k oct constantinopoli lampadio et oreste vv cc conssgt

260

možnost chůze pak bude nutně za takovouto činnost pohnaacuten k naacutehradě škody Pokud

však změna bude nevratnaacute pak i v takoveacutemto přiacutepadě služebnost zanikne neboť prostě

neniacute v možnostech nikoho obnovit opět jejiacute nerušenyacute vyacutekon

Jednou z nejtypičtějšiacutech situaciacute kdy dochaacuteziacute k zaacutesadniacutem a povětšinou zcela

nezaviněnyacutem změnaacutem na služebneacutem pozemku jsou naacutesledky změn ve vodniacutech tociacutech

tedy nejrůznějšiacute změny toku řeky ale takeacute kupřiacutekladu mořskeacuteho břehu Pokud dojde ke

změně toku veřejneacute řeky pak takeacute dochaacuteziacute k nutnyacutem změnaacutem ve vlastnickyacutech praacutevech

k dotčenyacutem pozemkům ale dochaacuteziacute takeacute k nutnyacutem změnaacutem v dalšiacutech věcnyacutech praacutevech

k dotčenyacutem pozemkům předevšiacutem ke změnaacutem v oblasti služebnostiacute ktereacute zpravidla

v takoveacuteto situaci zanikajiacute a to předevšiacutem proto že takoveacuteto pozemky vstupujiacute mezi

rebus extra commercium tedy mezi věci vyloučeneacute z obchodu a tiacutem čaacutestečně i

ze soukromeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva458

Je však nutno pro celyacute obor služebnostiacute odlišit kdy skutečně se jednaacute o změnu

toku řeky a kdy o pouhou povodeň neboť zatiacutemco prvniacute maacute za naacutesledek skutečně zaacutenik

služebnosti v přiacutepadě druheacutem jsou ovšem všechna praacuteva zachovaacutena a tedy ani

458 Viz Dig 41175 (Gai lib 2 rer cott) Quod si toto naturali alveo relicto flumen alias fluere

coeperit prior quidem alveus eorum est qui prope ripam praedia possident pro modo scilicet latitudinis cuiusque praedii quae latitudo prope ripam sit novus autem alveus eius iuris esse incipit cuius et ipsum flumen id est publicus iuris gentium quod si post aliquod temporis ad priorem alveum reversum fuerit et ^ ^ flumen rursus novus alveus eorum esse incipit qui prope ripam eius praedia possident cuius tamen totum agrum novus alveus occupaverit licet ad priorem alveum reversum fuerit flumen non tamen is cuius is ager fuerat stricta ratione quicquam in eo alveo habere potest quia et ille ager qui fuerat desiit esse amissa propria forma et quia vicinum praedium nullum habet non potest ratione vicinitatis ullam partem in eo alveo habere sed vix est ut id optineat (Proto jestliže by celeacute přirozeneacute koryto bylo opuštěno a řeka by počala teacuteci jinudy dřiacutevějšiacute koryto naacuteležiacute těm kdo držiacute pozemky podle břehu proto dovoluje se rozšiacuteřit ten pozemek to po šiacuteři kterou sousediacute s břehem Noveacute koryto počne byacutet pak praacutevem toho koho je samotnaacute řeka to jest z praacuteva naacuterodů veřejneacute Kdyby se po nějakeacutem čase řeka vraacutetila do původniacuteho koryta opět noveacute praacutezdneacute koryto počne byacutet těch kteřiacute držiacute pozemky podle břehu komu ale celyacute pozemek obsadilo noveacute koryto ačkoliv se řeka vraacutetila do původniacuteho koryta ne ale ten komu patřil ten pozemek může miacutet v přiacutesneacutem vyacutekladu něco v tomto korytě neboť ten pozemek kteryacute by přestal byacutet pozbyv vlastniacute formy a neboť nemaacute žaacutednyacute sousedniacute pozemek nemůže na zaacutekladě sousedstviacute miacutet nějakou čaacutest onoho koryta ale těžkeacute je aby to ziacuteskal) Viz takeacute Inst 2123 Quodsi naturali alveo in universum derelicto alia parte fluere coeperit prior quidem alveus eorum est qui prope ripam eius praedia possident pro modo scilicet latitudinis cuiusque agri quae latitudo prope ripam sit novus autem alveus eius iuris esse incipit cuius et ipsum flumen id est publici quodsi post aliquod tempus ad priorem alveum reversum fuerit flumen rursus novus alveus eorum esse incipit qui prope ripam eius praedia possident (Jestliže ale řeka opustila sveacute přirozeneacute koryto a začala teacuteci jinyacutem směrem naacuteležiacute opuštěneacute koryto řeky těm jejichž pozemky ležiacute na břehu a to v poměru šiacuteřky kterou maacute každyacute pozemek ležiacuteciacute na břehu Noveacute koryto je pak podřiacutezeno stejneacutemu praacutevniacutemu režimu jako řeka samotnaacute a je proto věciacute veřejnou Pokud se řeka po určiteacute době navraacutetiacute do sveacuteho původniacuteho koryta patřiacute ono noveacute koryto opět těm kteřiacute držiacute pozemky na jejiacutem břehu)

261

služebnost v přiacutepadě povodně nijak nezanikaacute Řešeniacute uvedeneacute otaacutezky pak již jako

takoveacute neniacute uacutevahou praacutevniacute ale spiacuteše technickou či praktickou kdy je nutno se ptaacutet

zdali tedy voda kteraacute na služebnyacute pozemek natekla je pouze vodou tam přechodně se

vyskytujiacuteciacute či došlo k takovyacutem fyzickyacutem změnaacutem v toku či na pobřežiacute že takovaacuteto

situace již neniacute pouze otaacutezkou nahodilou ale naopak častou pokud nikoliv staacutelou459

V souvislosti s rozdiacutelem mezi povodniacute a změnou toku pak je takeacute možno zmiacutenit i

přiacutepadnaacute obnoveniacute služebnosti tak jak je uvaacutediacute Iavolenus Způsob je odvozovaacuten od

doby po niacutež byl pozemek změněn do takoveacuteho stavu v němž překaacutežel vyacutekonu

služebnosti kdy v přiacutepadě že tak bylo nikoliv po dobu určenou k zaacuteniku služebnosti

neužiacutevaacuteniacutem pak se obnovuje služebnost jako eam cogendus tedy jako by existovala

staacutele zatiacutemco v přiacutepadě delšiacuteho přerušeniacute je možno si vymoci opětovneacute zřiacutezeniacute

služebnosti460

Předevšiacutem pak ve vztahu k služebnostem domovniacutem vaacutezanyacutem na přiacutestup světla

do domu je možno setkat se s mnoha diacutelčiacutemi pravidly ktereacute definujiacute praacutevě onu změnu

pozemku a to buď přiacutemo či naopak nepřiacutemo Zde se předevšiacutem objevuje určityacute zvlaacuteštniacute

aspekt domovniacutech služebnostiacute kteryacute je v některyacutech přiacutepadech pozorovatelnyacute a sice že

takovaacuteto služebnosti neniacute ani tak fakticky ale snad i praacutevně vaacutezaacutena na pozemek jakožto

věc hlavniacute ale v jisteacutem smyslu na onu budovu tedy stavbu kteraacute na uvedeneacutem

pozemku se naleacutezaacute461 Lze se totiž domniacutevat byť je toto označovaacuteno za přiacutesnou

interpretaci že v některyacutech přiacutepadech kupřiacutekladu praacutevě u služebnosti okapu tato je

459 Viz k tomuto Dig 7424pr (Iav lib 3 post lab) Cum usum fructum horti haberem flumen

hortum occupavit deinde ab eo recessit ius quoque usus fructus restitutum esse labeoni videtur quia id solum perpetuo eiusdem iuris mansisset ita id verum puto si flumen inundatione hortum occupavit nam si alveo mutato inde manare coeperit amitti usum fructum existimo cum is locus alvei publicus esse coeperit neque in pristinum statum restitui posse (Překlad viz sub 449) Dig 74241 (Iav lib 3 post lab) Idem iuris in itinere et actu custodiendum esse ait labeo de quibus rebus ego idem quod in usu fructu sentio (Překlad viz sub 449) Takeacute ale i Dig 8614pr (Iav lib 10 ex cass) Si locus per quem via aut iter aut actus debebatur impetu fluminis occupatus esset et intra tempus quod ad amittendam servitutem sufficit alluvione facta restitutus est servitus quoque in pristinum statum restituitur quod si id tempus praeterierit ut servitus amittatur renovare eam cogendus est (Překlad viz sub 449)

460 Viz Dig 8614pr (Iav lib 10 ex cass) Cit sub 459 461 Viz Dig 82202 (Paul lib 15 ad sab) Si sublatum sit aedificium ex quo stillicidium cadit

ut eadem specie et qualitate reponatur utilitas exigit ut idem intellegatur nam alioquin si quid strictius interpretetur aliud est quod sequenti loco ponitur et ideo sublato aedificio usus fructus interit quamvis area pars est aedificii (Jestliže by byla vystavěna budova ze ktereacute vedou svody vody ty by měly byacutet obnoveny v takoveacutem druhu a charakteru užitečnost vyžaduje že se tiacutem rozumiacute ve stejneacutem Ale jinak tomu jestliže by se vyklaacutedalo přiacutesně odlišnyacutem je to co se naacutesledně umisťuje stejně jako vyacutestavbou budovy zanikaacute ususfruktus ačkoliv čaacutest pozemku je budovy) Viz takeacute G Grosso Le servitugrave op cit str 263

262

vaacutezaacutena skutečně na budovu Je-li tato pak zbořena nebo zanikla-li sama pak nebude

služebnost pokračovat ani tehdy pakliže je budova identicky od zaacutekladů opravena

respektive znovu postavena Naproti tomu jsou domovniacute služebnosti kteryacutem i velice

vyacuteraznaacute změna na pozemku neniacute na škodu Kupřiacutekladu v přiacutepadě servitutis ne luminibus

officiatur je-li budova na služebneacutem pozemku plně odstraněna nijak to jednak nebraacuteniacute

vyacutekonu služebnosti a ani toto nijak neovlivňuje jejiacute platnost a tedy bude-li tato znovu

vystavěna mělo by tak byacutet učiněno v duchu a podle dikce pravidel danyacutech mimo jineacute

praacutevě i touto služebnostiacute462 Takovouto povinnost respektovat služebnost i v tom

přiacutepadě kdy budova na kterou byla tato vaacutezaacutena již neexistuje je možno dokonce za

pomoci actionis utilis i vymoci a tedy zamezit vlastniacutekovi staacutele ještě služebneacuteho

pozemku463 aby vystavěl svoji novou budovu vyacuteše nežli byla konstruovaacutena ona

předchoziacute464 Poněkud odlišnaacute pak je situace při servitute oneris ferendi kdy v teacuteto je

zakotvena ona již vyacuteše zmiacuteněnaacute povinnost k aktivniacutemu konaacuteniacute V takoveacutem přiacutepadě pak

znovu vystavěniacute stavby je nikoliv služebnost udržujiacuteciacute ale dokonce žaacutedouciacute465

Jak bylo na počaacutetku uvedeno jedniacutem z typickyacutech představitelů zaacuteniku

služebnosti změnou na pozemku služebneacutem je situace kdy služebnyacute pozemek byl

zatiacutežen praacutevem jineacuteho aby tento si mohl odebiacuterat z tamniacuteho zdroje vodu Jestliže však

tento zdroj vody na služebneacutem pozemku se ztratiacute a to nikoliv pouze kupřiacutekladu

naacutesledkem dlouhotrvajiacuteciacutech a vyacutejimečnyacutech suchyacutech dniacute ale dlouhodobě a předevšiacutem 462 Viz Dig 82171 (Ulp lib 29 ad sab) Per contrarium si deponat aedificium vel arboris

ramos quo facto locus opacus quondam coepit solis esse plenus non facit contra servitutem hanc enim debuit ne luminibus officiat nunc non luminibus officit sed plus aequo lumen facit (Naopak jestliže by zničil budovu nebo větve stromů čiacutemž dřiacuteve stinneacute miacutesto počne byacutet plneacute slunce nečiniacute proti služebnosti neboť je povinen nebraacutenit světlu nyniacute světlu nebraacuteniacute ale činiacute viacutece přiacutemeacuteho světla) Dig 82172 (Ulp lib 29 ad sab) Interdum dici potest eum quoque qui tollit aedificium vel deprimit luminibus officiere si forte κατὰ ἀντανάκλασιν id est per refractionem seu repercussionem vel pressura quadam lumen in eas aedes devolvatur (Někdy je možno řiacuteci že i ten kdo zbořiacute budovu nebo sniacutežiacute překaacutežiacute světlu jestliže tedy vedl skrze κατὰ ἀντανάκλασιν to jest lomem či odrazem nebo koncentraciacute onoho světla na tu budovu)

463 Viz Dig 8231 (Paul lib 48 ad ed) Si testamento damnatus heres ne officeret vicini luminibus servitutemque praestaret deposuit aedificium concedenda erit legatario utilis actio qua prohibeatur heres si postea extollere supra priorem modum aedificium conabitur (Překlad viz sub 277)

464 Viz k tomuto bliacuteže A Guarneri Citati Note critiche ed esegetiche sulle servitugrave prediali in diritto romano Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 43 1935 str 47 et al

465 Viz A Guarneri Citati Note op cit str 105 Takeacute Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (Překlad viz sub 129)

263

s předpokladem že již se neobnoviacute pak takovaacuteto služebnost praacutevě změnou služebneacuteho

pozemku zanikaacute466 Uvedenyacute fragment však poklaacutedaacute ještě jednu naacutevaznou otaacutezku a sice

jakeacute bude miacutet praacutevniacute naacutesledky přiacutepadneacute znovuobjeveniacute se takoveacutehoto pramene Na

otaacutezku ve fragmentu uvedenou pak odpoviacutedaacute fragment naacutesledujiacuteciacute kteryacute uvaacutediacute reskript

v němž daacutevaacute ciacutesař za pravdu naacutezoru že v takoveacutemto přiacutepadě služebnost opět se

obnovuje467 Nutno se ovšem v takovyacutech situaciacutech ptaacutet v jakeacutem časoveacutem intervalu se

opět pramen objevil neboť po určiteacute době by se již přiacutepadneacute obnoveniacute služebnosti

nemuselo zdaacutet nejvhodnějšiacute Tuto skutečnost je nutno daacutet dohromady mimo jineacute takeacute

s posouzeniacutem obnovy služebnosti a objektivniacute potřeby pozemku Pokud byl zdroj vody

pro panujiacuteciacute pozemek nezbytnyacute tak často již byl po dobu nepoužitelnosti prveacuteho

vyhledaacuten zdroj jinyacute (bylo-li to možneacute) Neniacute-li pak nějakyacute zaacutesadniacute nepoměr mezi

zdrojem původniacutem a zdrojem novyacutem tedy neniacute-li onen novyacute nějakyacutem vyacuteraznyacutem

způsobem znevyacutehodněn pak neniacute zde vidět mnoho důvodů proč by měla byacutet takovaacuteto

služebnost po určiteacute snad nekraacutetkeacute době opět obnovena Zatiacutemco uvedeneacute stanovisko

z ciacutesařskeacuteho reskriptu je evidentně diacutelem pozdějšiacutem je možno se ptaacutet jak tomu bylo

v době klasickeacute Ač v tomto ohledu neniacute možno naleacutezt vyacuteraznějšiacute shody jisto však že

praacutevě vyacuteše uvedeneacute naacutemitky byly praacutevě v době klasickeacute na poli tohoto institutu

uplatňovaacuteny468

V některyacutech přiacutepadech je situace naviacutec zkomplikovaacutena charakteristikou dalšiacuteho

pozemku Je tedy dokonce možneacute aby služebnost zanikla nikoliv pouze na zaacutekladě

nahodileacute změny služebneacuteho pozemku ale takeacute aby služebnost zanikla na zaacutekladě ciacuteleneacute

a volniacute změny avšak pozemku nezatiacuteženeacuteho ani nijak neinteresovaneacuteho v raacutemci

služebnosti tiacutem spiacuteše stala-li by se takovaacuteto změna naacutehodnou Je zde možno uveacutest

přiacuteklad kteryacute zmiňujiacute přiacutemo prameny a sice situaci kdy mezi pozemky svaacutezanyacutemi 466 Viz kupřiacutekladu Dig 83341 (Pap lib 7 quaest) Si fons exaruerit ex quo ductum aquae

habeo isque post constitutum tempus ad suas venas redierit an aquae ductus amissus erit quaeritur (Překlad viz sub 449)

467 Viz Dig 8335 (Paul lib 15 ad plaut) Et atilicinus ait caesarem statilio tauro rescripsisse in haec verba hi qui ex fundo sutrino aquam ducere soliti sunt adierunt me proposueruntque aquam qua per aliquot annos usi sunt ex fonte qui est in fundo sutrino ducere non potuisse quod fons exaruisset et postea ex eo fonte aquam fluere coepisse petieruntque a me ut quod ius non neglegentia aut culpa sua amiserant sed quia ducere non poterant his restitueretur quorum mihi postulatio cum non iniqua visa sit succurrendum his putavi itaque quod ius habuerunt tunc cum primum ea aqua pervenire ad eos non potuit id eis restitui placet (Překlad viz sub 449)

468 Viz kupřiacutekladu A Guarneri Citati Note op cit str 58 S Solazzi Specie op cit str 183 G Cervenca Di un particolare caso di innovazione imperiale in tema di bdquoin integrum restitutioldquo di una servitugrave Labeo 7 1961 str 201 et al

264

služebnostiacute non altius tollendi je pozemek jinyacute kteryacute takovouto služebnostiacute ani

k jednomu z pozemků předchoziacutech vaacutezaacuten neniacute469 Vlastniacutek onoho prostředniacuteho pozemku

tedy může na sveacutem pozemku stavět sobě po libosti a to včetně vyacuteše Pokud tak však

učiniacute pak je ovšem limitace služebnostiacute non altius tollendi poněkud zbytečnaacute protože

objekt kteryacute měla tato chraacutenit tedy kupřiacutekladu vyacutehled nebo přiacutestup světla je již zmařen

jinou stavbou Lze tedy uvažovat nad tiacutem zdali v takoveacutemto přiacutepadě daacutele služebnost

existuje a vlastniacutek služebneacuteho pozemku je i nadaacutele povinen respektovat vyacutešku uvedenou

ve služebnosti byť toto nemůže již byacutet vůči služebneacutemu pozemku v žaacutedneacutem prospěchu

nebo naopak zdali již může stavět svobodně či spiacuteše do limitace určeneacute vyacutešiacute oneacute

prostředniacute budovy kteraacute již režim služebnosti narušila Jak prameny v tomto přiacutepadě

ukazujiacute služebnost v takoveacutem přiacutepadě ztraacuteciacute svůj zaacutekladniacute uacutečel a tedy i zanikaacute470

Uvedenyacute fragment ovšem přidaacutevaacute ještě dalšiacute podstatnyacute moment Pokud totiž ovšem

vlastniacutek prostředniacuteho pozemku odstraniacute svoji budovu dalo by se snad řiacuteci že ji alespoň

minimaacutelně zmenšiacute předtiacutem než by došlo k zaacuteniku služebnosti preskripciacute pak

v takoveacutemto přiacutepadě služebnost i nadaacutele funguje Jak je z uvedeneacuteho patrneacute k zaacuteniku

služebnosti ve skutečnosti za daneacute situace nedochaacuteziacute vlastně samotnou změnou

prostředniacuteho pozemku ale v naacutesledku neužiacutevaacuteniacute a vydrženiacute svobody neboť jen těžko

můžeme miacutet za to že by mohlo dojiacutet k přiacutemeacutemu zaacuteniku praacuteva zaacutesahem třetiacute osoby

v tomto praacutevu nijak nefigurujiacuteciacute Nikoliv nepodobnaacute je poteacute situace kdy vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku ve vztahu ke služebnosti vedeniacute vody prodaacute kus sveacuteho pozemku a

to praacutevě ten přes kteryacute je voda vedena či kteryacute sousediacute se služebnyacutem pozemkem aniž

by v uvedeneacutem prodeji sobě onu služebnost nededukoval V takoveacutem přiacutepadě rovněž

469 Takovaacuteto situace je i doložitelnaacute Viz Dig 855 (Paul lib 21 ad ed) Et ideo si inter meas et

titii aedes tuae aedes intercedant possum titii aedibus servitutem imponere ne liceat ei altius tollere licet tuis non imponatur quia donec tu non extollis est utilitas servitutis (A tedy jestliže by mezi myacutemi a Titiovyacutemi budovami překaacutežely tvoje budovy mohu zatiacutežit Titiovy budovy služebnostiacute aby nebylo dovoleno je vyacuteše stavět ačkoliv tveacute se nezatiacutežiacute neboť dokud ty nevystaviacuteš služebnost maacute užitku) Či Dig 8548 (Ulp lib 17 ad ed) Si cui omnino altius tollere non liceat adversus eum recte agetur ius ei non esse tollere haec servitus et ei qui ulteriores aedes habet deberi poterit (Jestliže tomu komu je zcela nedovoleno stavět vyacuteše přiacutemo proti němu se žaluje že praacutevo jemu nenaacuteležiacute Teacuteto služebnosti jsou povinni i ti kteřiacute majiacute vzdaacutelenějšiacute budovy)

470 Viz Dig 856pr (Ulp lib 17 ad ed) Et si forte qui medius est quia servitutem non debebat altius extulerit aedificia sua ut iam ego non videar luminibus tuis obstaturus si aedificavero frustra intendes ius mihi non esse ita aedificatum habere invito te sed si intra tempus statutum rursus deposuerit aedificium suum vicinus renasceretur tibi vindicatio (A jestliže kdo snad je prostředniacute kteryacute neniacute povinen služebnostiacute vyacuteše by vystavěl svoje budovy tehdy se mi jeviacute že nepřekaacutežiacutem tveacutemu osvětleniacute jestliže bych vystavěl a ty by ses nebraacutenil že nemaacutem praacutevo stavět vyacuteše proti tobě Ale jestliže ve stanoveneacutem čase soused nechaacute zbořit svoji budovu obnoviacute se ti vindikace)

265

zpravidla dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti471 neboť vzniklaacute situace je odporujiacuteciacute jednomu

z integraacutelniacutech pravidel polniacutech služebnostiacute tedy že mezi těmito musiacute existovat určitaacute

kontinuita kdy nejsou-li tyto v přiacutemeacutem sousedstviacute pak musejiacute byacutet vzaacutejemně sobě po

řadě služebnostiacute zavaacutezaacuteny472 Situace s prvyacutem přiacutekladem vyacuteše uvedenyacutem je do teacute miacutery

analogickaacute že takeacute obdobnyacutem způsobem funguje pokud je uvedenaacute překaacutežka v určiteacutem

čase opět odstraněna Pokud tedy původniacute vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opět nabude

sveacuteho vlastnickeacuteho praacuteva k oneacute překaacutežejiacuteciacute prostředniacute čaacutesti a to před uběhnutiacutem doby

pro zaacutenik služebnosti rozumějme tedy před preskripciacute svobody pak takovaacuteto změna

bude miacutet ten konec že služebnost mezi původniacutem služebnyacutem a původniacutem panujiacuteciacutem

pozemkem opětovně bude obnovena473 Takovaacuteto situace opět potvrzuje jak bliacutezkyacute je

vztah mezi zaacutenikem služebnosti samotnou změnou pozemku a zaacutenikem služebnosti

v důsledku běhu času a neužiacutevaacuteniacute služebnosti ktereacute uvedenaacute změna na služebneacutem (či

jineacutem) pozemku může způsobit474

471 Viz Dig 8471 (Paul lib 5 ad sab) Interpositis quoque alienis aedibus imponi potest veluti

ut altius tollere vel non tollere liceat vel etiam si iter debeatur ut ita convalescat si mediis aedibus servitus postea imposita fuerit sicuti per plurium praedia servitus imponi etiam diversis temporibus potest quamquam dici potest si tria praedia continua habeam et extremum tibi tradam vel tuo vel meis praediis servitutem adquiri posse si vero extremo quod retineam quia et medium meum sit servitutem consistere sed si rursus aut id cui adquisita sit servitus aut medium alienavero interpellari eam donec medio praedio servitus imponatur (Překlad viz sub 225)

472 Viz Dig 8371 (Paul lib 21 ad ed) In rusticis autem praediis impedit servitutem medium praedium quod non servit (Na venkovskyacutech pozemciacutech překaacutežiacute služebnosti prostředniacute pozemek kteryacute nesloužiacute)

473 Viz Dig 8613 (Marc lib 17 dig) Si quis ex fundo cui viam vicinus deberet vendidisset locum proximum servienti fundo non imposita servitute et intra legitimum tempus quo servitutes pereunt rursus eum locum adquisisset habiturus est servitutem quam vicinus debuisset (Jestliže kdo z pozemku ktereacutemu je soused povinen cesty by prodal miacutesto bliacutezkeacute sousedniacute služebneacutemu pozemku aniž by uložil služebnost a v opraacutevněneacutem čase kdy služebnost zanikaacute zpět by to miacutesto nabyl bude miacutet tuto služebnost kdy soused bude povinen)

474 Nutno je ovšem odlišit uvedenou situaci o na prvniacute pohled podobneacute avšak s rozdiacutelnyacutemi důsledky jak o ni hovořiacute Iulianus Dig 8331 (Iul lib 2 ex minic) Tria praedia continua trium dominorum adiecta erant imi praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum fundum emit deinde imum fundum in quem aquam induxerat vendidit quaesitum est num imus fundus id ius aquae amisisset quia cum utraque praedia eiusdem domini facta essent ipsa sibi servire non potuissent negavit amisisse servitutem quia praedium per quod aqua ducebatur alterius fuisset et quemadmodum servitus summo fundo ut in imum fundum aqua veniret imponi aliter non potuisset quam ut per medium quoque fundum duceretur sic eadem servitus eiusdem fundi amitti aliter non posset nisi eodem tempore etiam per medium fundum aqua duci desisset aut omnium tria simul praedia unius domini facta essent (Překlad viz sub 99)

266

VII OCHRANA SLUŽEBNOSTIacute

Řiacutemskeacute praacutevo vůči praacutevniacutem řaacutedům moderniacutem vykazuje jisteacute nikoliv

nevyacuteznamneacute principielniacute odlišnosti a to mimo jineacute i co do samotneacute zaacutekladniacute formy

stanoveniacute praacutevniacutech pravidel Zatiacutemco v moderniacutech praacutevniacutech řaacutedech na evropskeacutem

kontinentu je obvykleacute že praacutevniacute pravidla jsou vetknuta do normativniacutech textů jako

obecneacute regule a tyto texty jsou plodem ciacuteleneacute legislativniacute praacutece V raacutemci řiacutemskeacuteho

praacuteva je však situace poměrně odlišnaacute Byť zde existujiacute zaacutekladniacute prameny nikoliv

nepodobneacute tedy obyčeje a komiciaacutelniacute legislativa přesto však centrum řiacutemskeacuteho praacuteva

věziacute v jineacutem prameni a sice předevšiacutem na typizovanyacutech žalobaacutech

Praacutevo subjektivniacute je praacutevem do teacute miacutery kam až je možno vymoci jeho realizaci

proti přiacutepadneacutemu odpůrci Bez teacuteto kvality přestaacutevaacute byacutet uvedenyacute naacuterok praacutevem ale je

pouhyacutem naacuterokem kteryacute neniacute možno nijak silou nebo jinyacutemi obdobnyacutemi prostředky

v přiacutepadě odporu druheacute osoby prosadit Teacuteto zaacutekladniacute charakteristiky si byli při tvorbě

sveacuteho praacutevniacuteho řaacutedu Řiacutemaneacute vědomi respektive jej dosti možnaacute nevědomky ciacutetili

Z toho důvodu tiacutem co tvořiacute praacutevo a co ještě spiacuteše tvořiacute praacutevo řiacutemskeacute jsou předevšiacutem

procesniacute prostředky jak svůj naacuterok vymoci Tehdy pokud je kteryacute naacuterok vymožitelnyacute

pak teprve se staacutevaacute praacutevem a naopak to co je vymožitelneacute to vymezuje oblast kterou je

možno považovat za praacutevo Jak je tedy patrneacute jsou to předevšiacutem a v přiacutepadě řiacutemskeacuteho

praacuteva praacutevě žaloby a dalšiacute ochranneacute prostředky ktereacute diacuteky sveacute typizovanosti mohou

vymezovat co je v souladu s praacutevem řiacutemskyacutem neboli ktereacutemu naacuteroku bude propuštěna

žaloba či naopak Tedy prostřednictviacutem způsobů a objektů kteryacutem je poskytnuta

ochrana je ve skutečnosti definovaacuteno i praacutevo Tedy otaacutezka jakyacutemže způsobem bude

daneacute praacutevo chraacuteněno je v řiacutemskeacutem praacutevu jednou z nejpodstatnějšiacutech naproti tomu miacuterně

nelogickou protože to co neniacute chraacuteněno neniacute praacutevem a přiacutemo ona ochrana uvedeneacute

praacutevo tvořiacute

Vyacuteše je poměrně jasně prezentovaacutena zcela mimořaacutednaacute uacuteloha kterou v praacutevu

řiacutemskeacutem zastupujiacute způsoby ochrany služebnostiacute Naproti tomu praacutevě v přiacutepadě

služebnostiacute je možno danou otaacutezku miacuterně a pro praacutevo řiacutemskeacute poměrně neobvykle

relativizovat Zatiacutemco v jinyacutech přiacutepadech kupřiacutekladu v praacutevu obligačniacutem jsou do

jednotlivyacutech poměrně specifickyacutech druhů rozděleny jak instituty tak ale i přiacutemo jim

267

vlastniacute způsoby ochrany kdy určiteacutemu naacuteroku z obligace odpoviacutedaacute toliko určitaacute žaloba

(kupřiacutekladu actio empti na vymoženiacute ceny z trhoveacute smlouvy) v přiacutepadě služebnostiacute

ktereacute jsou jak vyacuteše bylo poměrně podrobně popsaacuteno rozděleny do jednotlivyacutech druhů

až konečně je možno hovořit o nemaleacutem množstviacute konkreacutetniacutech typů služebnostiacute zde

neniacute možno hovořit o odpoviacutedajiacuteciacutem scheacutematu jednotlivyacutech žalob a jednotlivyacutech

typickyacutech způsobů ochrany uvedeneacuteho praacuteva a to obecně neboť určitaacute specifickaacute praacuteva

majiacute sveacute vlastniacute prostředky pro vymoženiacute naacuteroků ktereacute z nich vzchaacutezejiacute Jestliže by

tedy bylo očekaacutevaacuteno velikeacute množstviacute konkreacutetniacutech žalob podle teacute či oneacute služebnosti a

podle toho či onoho druhu praacuteva pak takoveacuteto očekaacutevaacuteniacute zajisteacute nebude naplněno

Služebnosti ač institut v mnoheacutem vzaacutejemně rozpolcenyacute a zahrnujiacuteciacute množstviacute

jednolityacutech praacutev přesto však je jednotnyacute do teacute miacutery že jeho ochranu realizuje praacutevě

společnyacute prostředek či společneacute prostředky

Nebude tedy jak je uvedeno vyacuteše naacutesledovat vyacutečet a dlouheacute charakteristiky

různyacutech žalob ale je nutno se soustředit na ty hlavniacute ktereacute s režimem služebnostiacute

souvisejiacute Nutno ovšem řiacuteci že neniacute možno zcela hovořit nyniacute o ochraně služebnosti a

v jejiacute souvislosti se nijak nevyjaacutedřit i o straně opačneacute tedy ochraně vlastnickeacuteho praacuteva

proti služebnosti Snad by bylo leacutepe uvedenou čaacutest nazvat jako prostředky ochrany

v souvislosti se služebnostmi avšak lze miacutet za to že takovyacuteto naacutezev by byl spiacuteše

zavaacutedějiacuteciacute a je vhodnějšiacute se podržet tradičniacuteho pojmu byť nikoliv nevystihujiacuteciacuteho

naacutesledujiacuteciacute text zcela přesně475

VII 1 ŽALOBY VE VZTAHU KE SLUŽEBNOSTEM

Nejzaacutesadnějšiacutem a nejdůležitějšiacutem způsobem ochrany daneacuteho praacuteva je předevšiacutem

žaloba tedy takovyacute procesniacute naacutestroj kteryacute umožňuje veacutest o daneacute otaacutezce řiacutezeniacute a

předevšiacutem doveacutest řiacutezeniacute k tomu aby přiacutepadneacute naacuteroky toho jenž uvedenou žalobu

vznaacutešiacute mohly byacutet zcela naplněny Jsou to tedy předevšiacutem žaloby ktereacute diacuteky svojiacute

typizovanosti formujiacute charaktery určityacutech praacutev ale diacuteky sveacute funkci umožňujiacute odrazit

přiacutepadneacuteho odpůrce v jeho snaze určityacutem způsobem překaacutežet vyacutekonu praacuteva a to jak ve

475 Viz kupřiacutekladu B Biondi Le servitugrave op cit str 343

268

směru vyacutekonu praacuteva služebnosti tak ale i ve směru vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva ktereacute je

naopak rušeno vyacutekonem služebnosti jež je podle rušeneacuteho vlastniacuteka pouze domnělou

V souvislosti se služebnostmi však neniacute možno uveacutest pouze žalobu jedinou ale

naopak jich musiacute byacutet uvedeno viacutece a to nikoliv podle typizace služebnostiacute ale

předevšiacutem podle jejich funkce a druhu Některeacute z naacutesledujiacuteciacutech žalob pak budou vlastně

pouze historickyacutemi pokračovaacuteniacutemi kdy na existenci prveacute kontinuaacutelně navazuje

existence žaloby naacutesledujiacuteciacute ať již se uvedenaacute změna dotyacutekaacute toliko jejiacuteho obsahu či

pouze jejiacuteho naacutezvu Jak bude takeacute patrneacute daacutele mnohdy se uacutečel některyacutech žalob a jejich

přesnou funkci v kontrastu s jinyacutemi ani doposud jednoznačně určit nepodařilo

VII 11 ŽALOBY NA VYMOŽENIacute SLUŽEBNOSTI

Jedniacutem ze zaacutesadniacutech sporů kteryacute kolem služebnosti může vzniknout je

předevšiacutem rozepře o to zdali vůbec nějakaacute služebnost existuje či nikoli respektive

zdali daneacute osobě tato služebnost přiacuteslušiacute Jak bylo vyacuteše uvedeno služebnosti jsou praacutevy

věcnyacutemi a tedy při jejich vymoženiacute je to vždy jedna osoba tedy ten komu daneacute praacutevo

přinaacuteležiacute a tento pak proti všem ostatniacutem kteřiacute by si je chtěli přivlastnit což mimo jineacute

jsou i taciacute kteřiacute existenci praacuteva v přiacutepadě služebnosti pouze popiacuterajiacute Z uvedeneacute

charakteristiky je zjevneacute že žaloby majiacute-li skutečně uacutečinně působit na ochranu

služebnosti pak musejiacute miacutet věcnyacute charakter a nemohou to byacutet toliko žaloby osobniacute

Z toho důvodu jsou žaloby na vymoženiacute služebnosti do značneacute miacutery podobneacute těm

žalobaacutem ktereacute sloužiacute na vymoženiacute si věci ztratil-li k teacuteto vlastniacutek držbu Rovněž

zaacutekladniacute vyacutechodiska i historickyacute vyacutevoj služebnostiacute ukazuje na vzaacutejemnou bliacutezkost a to

předevšiacutem v oneacute daacutevneacute době kdy služebnost byla do značneacute miacutery podobna přiacutemo

samotneacute věci tedy cestě nebo strouze jiacutež byla vedena voda

Dalšiacute postup v textu je znesnadněn jednou zaacutesadniacute okolnostiacute Mezi žalobami

kteryacutemi lze si vymoci služebnost pokud jiacute někdo popiacuteraacute jsou předevšiacutem žaloby dvě

tedy vindikačniacute žaloba v daneacute souvislosti předevšiacutem vindicatio servitutis pak ale takeacute

žaloba konfesorniacute (actio confessoria) kteraacute podle obecneacuteho miacuteněniacute nastupuje

v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech na miacutesto vindikace služebnosti a zahrnuje pod svůj pojem

269

jak původniacute vindikaci služebnosti ale takeacute vindikaci novyacutech osobniacutech služebnostiacute Lze

se ovšem setkat s naacutezory že uvedenaacute změna neniacute pouze oniacutem rozšiacuteřeniacutem ale že ve

skutečnosti byla i rozsaacutehlejšiacute (viz daacutele) Proti tomu pak stojiacute skutečnost že zatiacutemco pro

konfesorniacute žalobu lze uveacutest poměrně dosti dobovyacutech pramenů u vindikace služebnosti

je toto těžšiacute I přes všechno uvedeneacute však je vhodno začiacutet vyacuteklad praacutevě vindikaciacute a to

předevšiacutem pro jejiacute historickou původnost a z toho důvodu že tvořiacute zaacuteklad pro žalobu

pozdějšiacute byť v mnoheacutem bude nutno se opřiacutet o prameny ktereacute ovšem hovořiacute nikoliv o

vindikaci služebnosti jako takoveacute ale o pozdějšiacute žalobě konfesorniacute

VII 111 VINDIKACE SLUŽEBNOSTI

Jak je vyacuteše již naznačeno za uacutečelem potvrzeniacute existence služebnosti byla

Řiacutemanům k disposici speciaacutelniacute věcnaacute žaloba a sice vindicatio servitutis476 Jejiacute zaacuteklady

a zaacutekladniacute vyacutechodiska bliacutezce souvisiacute s historickyacutem vyacutevojem služebnostiacute a to předevšiacutem

s historickyacutem vyacutevojem služebnostiacute nejstaršiacutech tedy polniacutech Jak bylo vyacuteše uvedeno

tyto v nejstaršiacute době měly svoji charakteristikou viacutece než bliacutezko přiacutemo k hmotneacute věci

kdy tedy někdo měl bdquocestuldquo nebo bdquovodovodldquo Charakterizace těchto služebnostiacute jako

praacutev je pak věciacute nemaacutelo pozdějšiacute Z teacuteto historickeacute souvislosti pak vyplyacutevaacute takeacute způsob

ochrany služebnostiacute kteryacute je ve sveacute podstatě identickyacute jako je tomu v přiacutepadě ochrany

vlastnickeacuteho praacuteva Jestliže tedy někdo měl bdquocestuldquo a teacuteto cesty se jej někdo snažil

zbavit tak byl v nikoliv nepodobneacute situaci k tomu kdo měl vůči pozemku vlastnickeacuteho

praacuteva a toto mu někdo dalšiacute odniacutemal Je tedy zřejmeacute že vindikace jakožto žaloba kteraacute

upevňuje moc nad věciacute mohla v nejstaršiacute době sloužit poměrně bez vyacuteraznějšiacutech změn

pakliže vůbec jakyacutech jak pro vymoženiacute praacuteva vlastnickeacuteho tak ale i pro vymoženiacute

služebnosti v jejiacutemž vyacutekonu by kdo dalšiacute braacutenil

Takovyacuteto jednotnyacute pohled na služebnosti a na vlastnickeacute praacutevo tedy na

všeobecneacute panstviacute nad věciacute a na panstviacute vymezeneacute co do způsobu však nemohl vydržet

dlouho a tak v době klasickeacute již je patrnyacute rozdiacutel mezi vindikaciacute věci a naproti tomu

476 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 277 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 343 et al a

352 et al S Solazzi Tutela ed il possesso delle servitugrave prediali nel diritto romano Napoli Jovene 1949 str 1 et al M Bartošek op cit str 323 F del Giudice op cit str 528

270

mezi vindikaciacute služebnosti Tento rozdiacutel je možno dosledovat zpět ke dvěma

vyacutechodiskům z nichž pouze těžko určit jistě kteryacute byl podstatnějšiacutem Na prvniacutem miacutestě

je to skutečnost že dochaacuteziacute postupem času k rozvoji dalšiacutech služebnostiacute vedle oněch

praacutev polniacutech a tyto služebnosti tedy služebnosti domovniacute pak jen stěžiacute mohou byacutet

považovaacuteny přiacutemo za čaacutest věci či reaacutelnou věc jako to bylo v počaacutetciacutech snad možneacute

v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech Snad u některyacutech by to při troše fantazie a nutno řiacuteci že i

při odpoutaacuteniacute se od některyacutech fundamentaacutelniacutech pravidel řiacutemskeacuteho praacuteva soukromeacuteho

bylo možno (kupřiacutekladu ona praacuteva na svod vody) ovšem v některyacutech přiacutepadech je

takovyacuteto postup vskutku zhola nemožnyacute (jako napřiacuteklad v přiacutepadě služebnostiacute

negativniacutech) Bylo tedy nutno vytvořit poněkud odlišnyacute koncept a tiacutem konceptem se

stalo pojetiacute služebnosti jako praacuteva Došlo tedy k odpoutaacuteniacute služebnosti od onoho

hmotneacuteho předmětu a tato se stala praacutevem tedy věciacute nehmotnou Nutno však řiacuteci že i

přes vyacuteše uvedenou změnu přesto však i nadaacutele služebnostem přiacuteslušela jako ochrannyacute

prostředek vindikace tedy žaloba určenaacute primaacuterně na ochranu vlastniacuteho panstviacute tedy

vlastnickeacuteho praacuteva nad hmotnou věciacute Druhaacute vyacutechodiska vlastně již byla zmiacuteněna vyacuteše

a sice jednaacute se o onen přerod myšleniacute od hmotneacuteho posuzovaacuteniacute služebnostiacute k jejich

charakterizaci jako praacuteva Již tedy nadaacutele nemaacute někdo bdquocestuldquo přes ciziacute pozemek snad

by se nedalo řiacuteci že maacute bdquopraacutevo k cestěldquo neboť takoveacuteto řešeniacute je obdobneacute vyacuteše

uvedeneacutemu ale naopak mu naacuteležiacute bdquopraacutevo cestyldquo

Uvedenaacute změna je poměrně dobře patrnaacute v Gaiově textu kteryacute vedle

konstatovaacuteniacute že věcnaacute žaloba sloužiacute na vymoženiacute si moci nad hmotnou věciacute takeacute

dodaacutevaacute že sloužiacute i k vymoženiacute si dalšiacuteho praacuteva tedy služebnostiacute477 Věcnaacute žaloba tedy

diacuteky tomuto pojetiacute může daacutele fungovat i na služebnosti a to i přesto že tyto již ztratily

charakter věciacute ale držely si nadaacutele charakter věcnyacutech praacutev

Snad pouze jako drobnou poznaacutemku k uvedeneacutemu se slušiacute uveacutest že možnyacute

faktickyacute vyacutevoj byl opačnyacute tedy že praacutevě proto že těm kdo tvrdili nějakou služebnost

byly propouštěny žaloby co do věci respektive vindikace že praacutevě tiacutemto bylo možno je 477 Viz Gaius Institutiones 4 3 In rem actio est cum aut corporalem rem intendimus nostram

esse aut ius aliquod nobis conpetere velut utendi aut utendi fruendi eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi prospiciendive aut cum actio ex diverso adversario est negativa (Věcnaacute žaloba je ta kterou vznaacutešiacuteme naacuterok že buď nějakaacute hmotnaacute věc je naše anebo že naacutem přiacuteslušiacute nějakeacute praacutevo např užiacutevaciacute či užiacutevaciacute a požiacutevaciacute praacutevo na přechod přehaacuteněniacute dobytka či svaacuteděniacute vody anebo praacutevo stavět nad určitou vyacutešku či praacutevo na vyacutehled anebo maacute-li žaloba při zaacuteměně stran negativniacute podobu)

271

charakterizovat i nadaacutele či po určiteacutem čase jako praacutevě věcnaacute Takovaacuteto uacutevaha vyplyacutevaacute

i z toho co bylo uvedeno v počaacutetku teacuteto čaacutesti kdy bylo apelovaacuteno na zcela mimořaacutednou

uacutelohu ochrannyacutech prostředků tedy předevšiacutem žalob a jejich děleniacute na vyacutevoj a charakter

praacuteva Zde v teacuteto souvislosti by pak snad při troše odvahy bylo možno dodat že

převaacutežnaacute čaacutest děleniacute praacuteva podle praacuteva řiacutemskeacuteho nepochaacuteziacute ani tak z děleniacute praacuteva jako

takoveacuteho ale spiacuteše z děleniacute a z charakterů žalob ktereacute takovaacuteto praacuteva měly chraacutenit

Jestliže tedy někdo se domniacutevaacute že mu naacuteležiacute služebnost pak takovouto

skutečnost vymaacutehaacute praacutevě prostřednictviacutem vindikace služebnosti v niacutež se zpravidla

domaacutehaacute že mu naacuteležiacute to či naopak ono praacutevo Takovyacuteto naacuterok jeho obsah a

charakteristiky vyplyacutevajiacute nikoliv ze samotneacuteho druhu žaloby jak je patrneacute již ze

skutečnosti že žaloba je oproti rozmaniteacutemu druhu služebnostiacute jednotnaacute ale předevšiacutem

z intence daneacute žalobniacute formule478 Praacutevě v takoveacuteto intenci se pak skryacutevaacute ono jednotliveacute

praacutevo ktereacute si někdo naacuterokuje a podle intence je pak na soudci zdali je onomu přiznaacute

či nikoliv479 Onou intenciacute tedy vyjadřuje žalobce svůj naacuterok na určityacute způsob

zasahovaacuteniacute na ciziacutem pozemku a jelikož tento naacuterok považuje za opraacutevněnyacute tedy hovořiacute

o tom že maacute to či ono praacutevo kupřiacutekladu že mu naacuteležiacute praacutevo chůze přes ciziacute pozemek

Takto lze však konstruovat žalobniacute formule a předevšiacutem jejich intence toliko v přiacutepadě

služebnostiacute afirmativniacutech Zcela odlišnaacute je situace tehdy kdy se jednaacute o služebnost

negativniacute tedy takovou kdy je vlastniacuteku služebneacuteho pozemku služebnostiacute braacuteněno v

nějakeacute činnosti kterou by jinak mohl svobodně činit tedy kupřiacutekladu v přiacutepadě

servitutis altius non tollendi Kdo tedy tvrdiacute že mu takovaacuteto služebnost naacuteležiacute pak

netvrdiacute že maacute nějakeacute praacutevo ale naopak tvrdiacute že takoveacuteto praacutevo někdo dalšiacute nemaacute což

je ovšem obdobnaacute situace jako v přiacutepadě negatorniacutech žalob o nichž bude hovořeno

vzaacutepětiacute V přiacutepadě intence vindikace negativniacute služebnosti tedy musiacute tato zniacutet na to že

nenaacuteležiacute uvedeneacute praacutevo tomu či onomu480 Na zaacutekladě uvedenyacutech rozdiacutelů pak lze dělit

vindikace služebnosti na afirmativniacute na straně jedneacute a na negativniacute na straně protivneacute481

Takoveacuteto děleniacute pak znamenaacute předevšiacutem rozděleniacute jednotlivyacutech intenciacute podle toho

478 Tyto jednotliveacute intence jsou pak vlastně oněmi jednotlivyacutemi druhy služebnostiacute v praacutevu

klasickeacutem Jsou to praacutevě intence ktereacute od sebe vymezujiacute a určujiacute jednotliveacute služebnosti 479 Viz kupřiacutekladu Si paret AdegAdegius esse per fundum illum ire agerehellip Převzato z O Lenel Das

edictum perpetuum Leipzig Tauchnitz 1907 str 188 480 Viz kupřiacutekladu Si paret Ndeg Ndegius non esse aedes suas altius tollere invito AdegAdeghellip Převzato

z O Lenel op cit str 189 481 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 280

272

zdali jsou formulovaacuteny v pozitivniacute formě jako tomu bylo v uvedenyacutech přiacutekladech

v přiacutepadě služebnosti průchodu či naproti tomu zdali tyto jsou formulovaacuteny negativně

jako tomu bylo v uvedenyacutech přiacutekladech v přiacutepadě servitutis altius non tollendi

VII 1111AKTIVNIacuteLEGITIMACEPŘIVINDIKACISLUŽEBNOSTI

Již vyacuteše byl uveden zaacutekladniacute obrys jakyacutem způsobem vindikace služebnosti

funguje Nikoliv nepodstatnou ba naopak jednou z fundamentaacutelniacutech otaacutezek kteraacute se

vždy a nutně pokud je hovořeno o žalobaacutech objevuje je předevšiacutem otaacutezka kdo

takovouto žalobu může uacutespěšně ve svůj prospěch použiacutet tedy jinak řečeno komu

z daneacute žaloby svědčiacute aktivniacute legitimace a může tedy uvedenou žalobu použiacutet

Aktivniacute legitimace k vindikaci služebnosti svědčiacute předevšiacutem osobě kteraacute je

k teacuteto služebnosti opraacutevněna482 tedy vlastniacuteku panujiacuteciacuteho pozemku Takovaacuteto koncepce

je nejpůvodnějšiacute a nejvlastnějšiacute celeacutemu oboru služebnostiacute tedy služebnostiacute ve smyslu

pozemkovyacutech praacutev V přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech je pak možno se spokojit přiacutemo

s osobou opraacutevněnou neboť tato je určena osobně bez ohledu na dalšiacute věcneacute praacutevo

k určiteacute věci Miacutera vazby mezi vindikaciacute služebnosti a vlastniacutekem panujiacuteciacuteho pozemku

je naviacutec do teacute miacutery silnaacute že se lze setkat s naacutezorem že je to dokonce pouze vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku kdo k uvedeneacute žalobě může miacutet jakeacute aktivniacute legitimace483 Nutno

však uveacutest že uvedenyacute fragment v sobě skryacutevaacute mnoheacute nejasnosti (viz daacutele) kupřiacutekladu

vylučuje že by uvedenaacute žaloba mohla byacutet použita na jineacute služebnosti nežli na

pozemkoveacute tedy předevšiacutem tuto vylučuje z použitiacute na ususfruktus což vzhledem ke

změně pojetiacute služebnostiacute v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech nemusiacute se jevit naproti tomu

přiacuteliš překvapiveacute To co se nyniacute může jevit jako poměrně jasneacute tedy že aktivniacute

legitimace svědčiacute toliko osobě opraacutevněneacute se služebnosti nebo vlastniacuteku panujiacuteciacuteho

482 V italskyacutech publikaciacutech je možno se setkaacutevat s pojmem il titolare della servitugrave Viz pouze pro

přiacuteklad G Grosso Le servitugrave op cit str 281 Protože nejde zcela bezpochybně a přiacutemo převeacutest uvedenyacute termiacuten do českeacuteho jazyka je snad nejvhodnějšiacutem ekvivalentem osoba opraacutevněnaacute ke služebnosti tedy takovyacute subjekt praacuteva kteryacute je opraacutevněn k vyacutekonu služebnosti ať již je určen přiacutemo in personam nebo prostřednictviacutem věcneacuteho praacuteva k panujiacuteciacutemu pozemku

483 Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Tato žaloba se tedy jeviacute viacutece věcnou než osobniacute a nikomu nenaacuteležiacute než vlastniacuteku pozemku a proti vlastniacuteku jako se žalujiacute i jineacute služebnosti)

273

pozemku však může nabyacutet jisteacute nejistoty V justiniaacutenskyacutech Digestech se lze setkat i

přes vyacuteše uvedenyacute text Ulpianův i s dalšiacutemi osobami kteryacutem může aktivniacute legitimace

k vindikaci služebnosti svědčit tedy předevšiacutem s usufruktuaacuteřem Lze totiž čiacutest že

bdquofructuario vindicandarum servitutium ius esseldquo484 z čehož by mohlo vyplyacutevat že

takoveacutemu usufruktuaacuteři maacute-li praacuteva k pozemku kteryacute je zaacuteroveň panujiacuteciacutem v jakeacute

služebnosti pozemkoveacute pak toto praacutevo prostřednictviacutem vindikace služebnosti může

uplatnit nejen vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku ale praacutevě takeacute usufruktuaacuteř Jak z uvedeneacuteho

vyplyacutevaacute jednaacute se o poměrně spornou věc již v řiacutemskyacutech dobaacutech neboť naacutezor že

vindikace služebnosti přinaacuteležiacute i usufruktuaacuteři zde zastaacuteval Iulianus485 zatiacutemco jiniacute

nebyli tomuto přiacutestupu nakloněni486 Uvedeniacute praacutevniacuteci jsou přesvědčeni že pokud by

porušeniacute služebnosti ze strany vlastniacuteka služebneacuteho pozemku narušovalo vyacutekon

požiacutevaciacuteho praacuteva na panujiacuteciacutem pozemku pak nemaacute se obracet na vlastniacuteka služebneacuteho

pomociacute vindikace služebnosti tedy oneacute mezi pozemkem služebnyacutem a pozemkem

panujiacuteciacutem k němuž maacute požiacutevaciacuteho praacuteva ale prostřednictviacutem vindikace ususfruktu

484 Dig 432514 (Ulp lib 71 ad ed) Item iuliano placet fructuario vindicandarum servitutium

ius esse secundum quod opus novum nuntiare poterit vicino et remissio utilis erit ipsi autem domino praedii si nuntiaverit remissio inutilis erit neque sicut adversus vicinum ita adversus dominum agere potest ius ei non esse invito se altius aedificare sed si hoc facto usus fructus deterior fiat petere usum fructum debebit idem iulianus dicit de ceteris quibus aliqua servitus a vicino debetur (Tak i Iulianus je toho naacutezoru že poživateli naacuteležiacute praacutevo vindikovat služebnost Stejně jako může oznaacutemit novou stavbu sousedovi a vzdaacuteniacute se bude uacutečinneacute ale jestliže oznaacutemiacute i vlastniacuteku pozemku vzdaacuteniacute nebude uacutečinneacute Ale proti sousedovi jako proti vlastniacutekovi nemůže žalovat že mu nenaacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše ale jestliže by tiacutemto bylo požiacutevaciacute praacutevo zhoršeno může pak si žaacutedat ususfruktus Stejneacute řiacutekaacute Iulianus o těch kteryacutem je povinna od souseda jinaacute služebnost)

485 Viz kupřiacutekladu takeacute Dig 3912 (Iul lib 49 dig) Si autem domino praedii nuntiaverit inutilis erit nuntiatio neque enim sicut adversus vicinum ita adversus dominum agere potest ius ei non esse invito se altius aedificare sed si hoc facto usus fructus deterior fiet petere usum fructum debebit (Jestliže pak vlastniacuteka pozemku by upomenul neuacutečinneacute bude upomenutiacute neboť nikoliv jako proti sousedovi je možno žalovat vlastniacuteka že jemu nenaacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše ale jestliže se tiacutemto uškodiacute ususfruktu může si žaacutedat ususfruktus)

486 Viz Ulpianus na jineacutem miacutestě Dig 8521 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem in rem actio confessoria nulli alii quam domino fundi competit servitutem enim nemo vindicare potest quam is qui dominium in fundo vicino habet cui servitutem dicit deberi (Tato konfesorniacute věcnaacute žaloba nenaacuteležiacute nikomu jineacutemu než vlastniacutekovi neboť služebnost nemůže vindikovat nikdo než ten kdo maacute vlastnictviacute k sousedniacutemu pozemku ktereacutemu je povinnost služebnosti) Dig 761pr (Ulp lib 18 ad sab) Si fundo fructuario servitus debeatur Marcellus libro octavo apud iulianum labeonis et nervae sententiam probat existimantium servitutem quidem eum vindicare non posse verum usum fructum vindicaturum ac per hoc vicinum si non patiatur eum ire et agere teneri ei quasi non patiatur uti frui (Jestliže by byla požiacutevaneacutemu pozemku povinna služebnost Marcellus v osmeacute knize k Iulianovi přijal větu Labeona a Nervy kteřiacute se domniacutevali že neniacute možneacute vindikovat služebnost ale opravdu vindikovat ususfruktus a tehdy jestliže by nestrpěl jemu chodit a hnaacutet soused může byacutet považovaacuten jako by nestrpěl ususfruktus) Dig 7651 (Ulp lib 17 ad ed) Utrum autem adversus dominum dumtaxat in rem actio usufructuario competat an etiam adversus quemvis possessorem quaeritur et iulianus libro septimo digestorum scribit hanc actionem adversus quemvis possessorem ei competere nam et si fundo fructuario servitus debeatur fructuarius non servitutem sed usum fructum vindicare debet adversus vicini fundi dominum (Překlad viz sub 178)

274

neboť požiacutevaciacute praacutevo je praacutevem věcnyacutem tedy chraacuteněnyacutem erga omnes pokud pak někdo

svyacutem jednaacuteniacutem jeho vyacutekon narušuje může proti takoveacutemuto poživatel použiacutet vindikaci

ususfruktu Uvedeniacute praacutevniacuteci tedy Ulpianus předevšiacutem a tiacutem i Marcellus Nerva a

Labeo zastaacutevajiacute naacutezor že se poživatel proti takoveacutemuto narušeniacute sveacuteho praacuteva může

braacutenit nečiniacute však tak prostřednictviacutem praacuteva uvaleneacuteho na požiacutevanyacute pozemek jako na

pozemek panujiacuteciacute ale přiacutemo na zaacutekladně sveacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva k uvedeneacute věci487 Při

určiteacutem uacutehlu pohledu na danou otaacutezku tedy uvedeniacute praacutevniacuteci tendujiacute k tomu že

služebnost se zde staacutevaacute součaacutestiacute věci pokud ji kdo narušuje pak ji může poživatel

ochraňovat prostřednictviacutem sveacute vlastniacute žaloby z požiacutevaciacuteho praacuteva neboť tiacutemto

narušeniacutem takeacute umenšuje a narušuje ono požiacutevaciacute praacutevo

V souvislosti s žalobniacute legitimaciacute však mohou nastat takeacute poměrně specifickeacute

situace a to předevšiacutem tehdy pokud je na straně vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku viacutecero

osob tedy pakliže panujiacuteciacute pozemek naacuteležiacute do spoluvlastnickeacuteho praacuteva V takoveacutemto

přiacutepadě pak aktivniacute legitimace je přiznaacutevaacutena in solidum a to každeacutemu ze

spoluvlastniacuteků neboť každyacute jednotlivyacute vlastniacutek je porušeniacutem praacuteva služebnosti

poškozen a v raacutemci spoluvlastnickeacuteho praacuteva kdy každyacute je vlastniacutekem celeacute věci ovšem

pouze do určiteacute miacutery vyplyacutevaacute že takteacutež každyacute z nich může žalovat Jelikož se pak jednaacute

o praacutevo věcneacute kdy je nutno respektovat vztah ze strany každeacute dalšiacute osoby tak neniacute zde

zapotřebiacute aby museli žalovat všichni neboť již porušeniacutem služebnosti dochaacuteziacute

k porušeniacute věcneacuteho praacuteva tedy praacutevě k určiteacutemu spoluvlastnickeacutemu podiacutelu Uvedeneacute

zaacutevěry pak poměrně spolehlivě potvrzujiacute takeacute fragmenty tak jak jsou kompilovaacuteny do

justiniaacutenskyacutech Digest488 V některyacutech vyacuteše uvedenyacutech fragmentech se však takeacute

487 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 282 488 Viz k tomuto Dig 8543 (Ulp lib 17 ad ed) Si fundus cui iter debetur plurium sit

unicuique in solidum competit actio et ita et pomponius libro quadragensimo primo scribit sed in aestimationem id quod interest veniet scilicet quod eius interest qui experietur itaque de iure quidem ipso singuli experientur et victoria et aliis proderit aestimatio autem ad quod eius interest revocabitur quamvis per unum adquiri servitus non possit (Jestliže pozemek ktereacutemu je povinen průchod by naacuteležel viacutecero vlastniacutekům každeacutemu solidaacuterně naacuteležiacute žaloba a tak i Pomponius ve čtyřicaacuteteacute prveacute knize piacuteše ale při určeniacute ceny se použije to co je zaacutejmem tiacutem se rozumiacutem zaacutejmem toho kdo se dožaduje Jako i dle praacuteva jestliže by se sami jednotlivě dožadovali tak viacutetězstviacute se dotkne všech cena se ale rozděliacute podle jednotlivyacutech zaacutejmů neboť jedniacutem se nemůže nabyacutet služebnost) Dig 8564 (Ulp lib 17 ad ed) Si aedes plurium dominorum sint an in solidum agatur papinianus libro tertio quaestionum tractat et ait singulos dominos in solidum agere sicuti de ceteris servitutibus excepto usu fructu sed non idem respondendum inquit si communes aedes essent quae onera vicini sustinerent (Jestliže by byly domy viacutecero vlastniacuteků zdali je možno žalovat solidaacuterně zvažuje ve třetiacute knize Otaacutezek Papinianus A řiacutekaacute že jednotliviacute vlastniacuteci žalujiacute solidaacuterně jak je tomu v jinyacutech služebnostech vyjma ususfruktu Ale uvaacutediacute že nikoliv stejně se odpoviacute jestliže by byly společneacute budovy ktereacute nesou sousedova břemena) Dig 8519

275

skryacutevajiacute určitaacute nebezpečiacute či minimaacutelně poněkud nečekanaacute konstatovaacuteniacute Lze totiž čiacutest

že v přiacutepadě vindikace služebnosti jedniacutem z viacutece spoluvlastniacuteků pak dochaacuteziacute

k aestimationi toliko do toho quod eius interest489 Uvedenaacute formulace přirozeně

vzbuzuje nemalou pozornost a tak je možno se setkat s jejiacute kritikou na mnoha

miacutestech490 Na zaacutekladě uvedeneacuteho tedy vyplyacutevaacute že v přiacutepadě žaloby pouze jednoho ze

spoluvlastniacuteků panujiacuteciacuteho pozemku je proti vyacutekonu služebnosti postavena

protihodnota ale toliko do čaacutesti kterou držiacute praacutevě onen spoluvlastniacutek Takovyacuteto postup

maacute svůj důvod v tom že pak každyacute ze spoluvlastniacuteků může iniciovat obranu služebnosti

a může v přiacutepadě jejiacuteho porušovaacuteniacute ji vindikovat Druhyacutem problematickyacutem bodem

kteryacute se v daneacute oblasti objevuje je poteacute situace kdy pouze jeden ze spoluvlastniacuteků spor

o služebnost iniciuje avšak v uvedeneacutem sporu se mu nepodařiacute zviacutetězit a tedy uvedenyacute

ztratiacute v daneacute chviacuteli a v daneacute věci spor Marcianus v tomto přiacutepadě podaacutevaacute poměrně

přesnyacute naacutezor jak postupovat kdy věc rozděluje na dvě situace podle přiacutepadneacuteho

zaviněniacute žalobcovy osoby jednak tehdy kdy žalobce bdquoaliquo modo litem perdidit culpa

sua non est aequum hoc ceteris damno esseldquo avšak bdquosi per collusionem cessit lite

adversario ceteris dandam esse actionem de dolo celsus scripsitldquo491 Je tedy zjevneacute že

situace kdy je ze služebnosti opraacutevněno viacutecero osob je na jedneacute straně vskutku

podobnaacute teacute kdy dochaacuteziacute k vindikaci samotneacuteho spoluvlastněneacuteho pozemku avšak

zaacuteroveň se zde objevujiacute poměrně signifikantniacute specifika kteraacute vychaacutezejiacute ze skutečnosti

že oniacutem předmětem sporu neniacute společnaacute věc ale společneacute praacutevo k věci ciziacute

Jak vyplyacutevaacute z vyacuteše uvedeneacuteho zaacutekladem pro aktivniacute legitimaci k vindikaci

služebnosti je vlastnickeacute praacutevo k panujiacuteciacutemu pozemku je snad možno dodat že

(Marc lib 5 reg) Si de communi servitute quis bene quidem deberi intendit sed aliquo modo litem perdidit culpa sua non est aequum hoc ceteris damno esse sed si per collusionem cessit lite adversario ceteris dandam esse actionem de dolo celsus scripsit idque ait sabino placuisse (Jestliže ve společneacute služebnosti kdo spraacutevně zahaacutejiacute spor že je mu tato povinna ale nějakyacutem způsobem vlastniacute vinou ztratiacute spor neniacute spravedliveacute aby tiacutem bylo ostatniacutem uškozeno Ale jestliže tajnou dohodou převede spor protivniacutekovi ostatniacutem maacute byacutet daacutena žaloba z podvodu jak napsal Celsus a řiacutekaacute že toteacutež zastaacuteval Sabinus) Dig 432715 (Ulp lib 71 ad ed) Praeterea probandum est si arbor communibus aedibus impendeat singulos dominos habere hoc interdictum et quidem in solidum quia et servitutium vindicationem singuli habeant (Jinak je třeba zvaacutežit jestli strom hroziacute společnyacutem budovaacutem tedy jednotliviacute vlastniacuteci majiacute toto interdiktum a to solidaacuterně neboť jednotlivě majiacute i vindikaci služebnosti)

489 Dig 8543 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 488 Tedy k odhadu hodnoty a to v poměru kteryacute daneacute osobě naacuteležiacute

490 Viz E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 109 G Segregrave La comproprietagrave e la comunione degle altri diritti reali Torino Giappichelli 1931 str 134 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 344 et al G Grosso Le servitugrave op cit str 283 et al S Solazzi Tutela op cit str 12 et al

491 Dig 8519 (Marc lib 5 reg) Text a překlad viz sub 488

276

kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo k panujiacuteciacutemu pozemku neboť stejně tak jako je vindikace

věci určena toliko tomu kdo k věci tvrdiacute kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo tak i vindikace

služebnosti maacute svůj původ rovněž v praacutevu civilniacutem tedy ve vlastnictviacutem kviritskeacutem

Vyacuteše však bylo uvedeno že jsou takeacute služebnosti ktereacute nemohou byacutet odvozovaacuteny

z vlastnickeacuteho praacuteva kviritskeacuteho jednoduše z toho důvodu že vůbec nejsou některeacute

pozemky objekty soukromeacuteho vlastnictviacute podle praacuteva civilniacuteho ale může byacutet na těchto

panstviacute nad věciacute realizovaacuteno jinyacutem způsobem V tomto přiacutepadě se jednaacute předevšiacutem o

pozemky na půdě provinčniacute kteraacute je jak bylo vyacuteše uvedeno neschopna byacutet objektem

soukromeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva jednotliveacute osoby ale je toliko v tzv possessione ac

usufrucuts tedy vlastnickeacutem praacutevu provinčniacutem Po faktickeacute straacutence ve vztahu ke

služebnostem neniacute vyacuterazneacuteho rozdiacutelu mezi tiacutem zdali je vztah založen na přiacutemeacutem

kviritskeacutem vlastnictviacute nebo na vlastnictviacute provinčniacutem avšak v přiacutepadě ochrany

služebnostiacute (ale i v přiacutepadech jinyacutech jak vyacuteše bylo uvedeno) je uvedenaacute otaacutezka

vzhledem k formalitaacutem jimiž byl řiacutemskyacute proces veden ani v nejmenšiacutem nevyacuteznamnaacute

V situaci kdy neniacute možno opřiacutet žalobu o kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo nebylo

možno vindikaci jako takovou vůbec použiacutet Z toho důvodu se vedle vindikace

v souvislosti s rozvojem praacuteva v provinčniacutech oblastech objevuje takeacute zcela analogickaacute

utilis petitio servitutis492 což by bylo možno fakticky označit za utilis vindicatio

servitutis tedy žaloby obsahově podobneacute vyacuteše uvedenyacutem ale použitelneacute i na provinčniacute

pozemky Takovaacuteto vindikace pak fungovala ve skutečnosti obdobnyacutem způsobem jako

vindikace služebnosti běžnaacute pouze v tom rozdiacutelu že zaacutekladem pro legitimaci nebylo již

kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo ale vlastnickeacute praacutevo provinčniacute V justiniaacutenskeacutem praacutevu pak

dochaacuteziacute k určiteacutemu rozšiacuteřeniacute a uvedenaacute žaloba svědčiacute dokonce i emfyteutovi493 Ono

rozšiacuteřeniacute však jde ještě daacutele a tak se lze domniacutevat že rovněž i superficiaacuteřovi aktivniacute

legitimace pro uvedenou žalobu ve formě utilis svědčila494

492 Viz Dig 8116 (Iul lib 49 dig) Ei qui pignori fundum accepit non est iniquum utilem

petitionem servitutis dari sicuti ipsius fundi utilis petitio dabitur idem servari convenit et in eo ad quem vectigalis fundus pertinet (Tomu kdo nabyl pozemek ručniacute zaacutestavou neniacute nespraacutevneacute daacutet upravenou žaacutedost o služebnost jako i k samotneacutemu pozemku se daacutevaacute žaacutedost Stejneacute by mělo sloužit i tomu komu naacuteležiacute pozemek podřiacutezenyacute vektigalu)

493 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 285 494 Viz Dig 39133 (Ulp lib 52 ad ed) Si ego superficiarius sim et opus novum fiat a vicino

an possim nuntiare movet quod quasi inquilinus sum sed praetor mihi utilem in rem actionem dat et ideo et servitutium causa actio mihi dabitur et operis novi nuntiatio debet mihi concedi (Jestliže jaacute jsem

277

Na uvedeneacute probleacutemy pak navazujiacute dvě dalšiacute otaacutezky Na prvniacutem miacutestě je nutno

se zamyslet takeacute nad skupinou služebnostiacute ktereacute vznikly nikoliv jednaacuteniacutem s platnostiacute

podle civilniacuteho praacuteva ale takovyacutemi jednaacuteniacutemi kteraacute jsou chraacuteněna praacutevem

praetorskyacutem Je jistě možno si představit že v průběhu času dokonce i na italskeacute půdě

vznikaly služebnosti kupřiacutekladu pactione et stipulatione tedy způsobem kteryacute se nijak

nesrovnaacuteval s civilniacutem praacutevem Na rozdiacutel pak od tradice věci nemancipačniacute pak zde

nebylo možno pomyacutešlet na postupneacute vydrženiacute do kvality podle praacuteva civilniacuteho neboť

jak bylo vyacuteše takeacute uvedeno na zaacutekladě legis Scribonia bylo usucapio služebnosti

zakaacutezaacuteno Takovaacuteto služebnost tedy nejenže byla zřiacutezena pouze praetorskyacutemi způsoby

ale i nadaacutele jako pouze praetorskaacute služebnost existovala Podobně tomu je v situaci kdy

služebnost byla zřiacutezena toliko na pozemku kteryacute ovšem jednomu ze zřizovatelů přiacuteslušiacute

pouze praacutevem praetorskyacutem a tedy vlastniacutek je maacute toliko in bonis Praacutevě na oba uvedeneacute

přiacutepady bude rovněž dopadat uvedenaacute vindikace služebnosti ovšem ve variantě utilis

jako tomu bylo v přiacutepadě provinčniacutech služebnostiacute respektive služebnostiacute na provinčniacute

půdě495 Konečně je takeacute uvedenaacute actio utilis použitelnaacute i pro zaacutestavniacuteho věřitele pokud

ve prospěch zastaveneacuteho pozemku zniacute služebnost kteraacute je kyacutem popiacuteraacutena či je braacuteněno

v jejiacutem vyacutekonu496

VII 1112PASIVNIacuteLEGITIMACEPŘIVINDIKACISLUŽEBNOSTI

Zatiacutemco se vyacuteše uvedeneacute řaacutedky soustředily předevšiacutem na straacutenku žalobcovu

tedy na otaacutezku kdo je aktivně legitimovaacuten k vindikaci služebnosti či žalobě jiacute přiacutebuzneacute

superficionaacuteřem a sousedem bylo učiněno noveacute diacutelo zdali mohu ohlaacutesit ptaacutem se Těžko učiniacute neboť jsem jakoby naacutejemcem ale praetor mi daacute upravenou věcnou žalobu a tak i z důvodu služebnosti by mi byla daacutena žaloba a oznaacutemeniacute noveacute stavby maacute mi byacutet poskytnuto)

495 Viz Dig 431819 (Ulp lib 70 ad ed) Servitutes quoque praetorio iure constituentur et ipsae ad exemplum earum quae ipso iure constitutae sunt utilibus actionibus petentur sed et interdictum

de his utile competit (Takeacute služebnostem ktereacute se ustavujiacute praetorskyacutem praacutevem a samy jsou v přiacutekladu těch ktereacute jsou ustaveny praacutevem civilniacutem naacuteležejiacute upraveneacute žaloby ale i upravenaacute interdikta o těchto jim naacuteležiacute)

496 Viz Dig 8116 (Iul lib 49 dig) cit sub 492 Dig 3919 (Gai lib ad ed urb de o novi nunt) Creditori cui pignoris nomine praedium tenetur permittendum est de iure id est de servitute opus novum nuntiare nam ei vindicatio servitutis datur (Věřitelům kteřiacute z titulu ručniacute zaacutestavy majiacute zavaacutezaacuten pozemek svoleno je podle praacuteva tak i ze služebnosti oznaacutemit novou stavbu neboť jim se daacute vindikace služebnosti) Byť v tomto přiacutepadě se zde hovořiacute přiacutemo o vindikaci služebnosti Takeacute i Dig 432515 (Ulp lib 71 ad ed) Ei quoque qui pignori fundum acceperit scribit iulianus non esse iniquum detentionem servitutis dari (Tak i tomu kdo nabyl pozemek ručniacute zaacutestavou Iulianus piacuteše že neniacute nespravedliveacute daacutet podrženiacute služebnosti)

278

neboli kdo může byacutet v daneacute věci uacutespěšně žalobcem pak je takeacute nyniacute zapotřebiacute se

věnovat straně protivneacute tedy odpůrci takoveacuteto žaloby neboli žalovaneacutemu Tak jako je

tomu i v přiacutepadě jinyacutech žalob neniacute možno žalovat kteroukoliv osobu ale pouze

takovou jiacutež z daneacute žaloby a z daneacute situace svědčiacute pasivniacute legitimace tedy takovou

nebo takoveacute osoby ktereacute jedině jsou způsobileacute staacutet se v daneacute věci odpůrci Je tedy

patrneacute že pasivniacute legitimace je jednou z nejpodstatnějšiacutech otaacutezek v raacutemci charakteru

žaloby V souvislosti s vindikaciacute služebnosti je to však takeacute jedna

z nejproblematičtějšiacutech a v některyacutech otaacutezkaacutech nejspornějšiacutech otaacutezek neboť je možno

se setkat s několika přiacutestupy a zaacutevěry ktereacute jsou si často vzaacutejemně odporujiacuteciacute a

protichůdneacute Naacutesledujiacuteciacute řaacutedky tedy vzaacutejemně kompilujiacute několik přiacutestupů přičemž je

nutno vniacutemat je v souvislosti s dalšiacutemi čaacutestmi ktereacute budou věnovaacuteny dalšiacutem zvlaacuteštniacutem

žalobaacutem

Je tedy vhodneacute začiacutet tiacutem kdo je osobou či činitelem pasivně legitimovanyacutem bez

jakyacutechkoliv pochybnostiacute Na prvniacutem miacutestě mezi osobami proti nimž lze uvedenou

žalobu vzneacutest je vlastniacutek služebneacuteho pozemku497 Praacutevě mezi uvedenyacutemi osobami se

ponejviacutece realizuje praacutevniacute vztah služebnosti a tedy praacutevě mezi uvedenyacutemi osobami

může nejčastěji v daneacute souvislosti vznikat i jakyacute spor Uvedenaacute relace pak nikoliv

naacutehodně připomiacutenaacute vztahy mezi osobami tak jak je možno jich naleacutezat často v oblasti

nikoliv praacutev věcnyacutech ale v oblasti obligačniacutem Skutečně pokud nedochaacuteziacute ke změnaacutem

v osobě vlastniacuteka panujiacuteciacuteho a služebneacuteho pozemku pak je možno vidět vzaacutejemnou

bliacutezkost služebnostiacute a obligaciacute tedy se projevuje praacutevniacute vztah mezi vlastniacutekem

služebneacuteho pozemku a vlastniacutekem panujiacuteciacuteho pozemku kteryacute vzchaacuteziacute praacuteva z existujiacuteciacute

služebnosti Zvlaacuteštnosti služebnostiacute se ukazujiacute předevšiacutem v situaci kdy dochaacuteziacute na

straně vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku či na straně vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

k určityacutem změnaacutem tedy kupřiacutekladu jeden z nich je prodaacuten obecně zcizen či dochaacuteziacute

k nějakeacute posloupnosti mortis causa Pokud tedy dochaacuteziacute ze strany vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku k takovyacutem jednaacuteniacutem kteraacute jsou protivnaacute vyacutekonu služebnosti tedy jemu

překaacutežiacute či dokonce jej znemožňujiacute pak se může domaacutehat naacutepravy opraacutevněnyacute ze

služebnosti praacutevě za pomoci vindikace služebnosti a to po tom kdo v jejiacutem vyacutekonu

497 Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et

non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Překlad viz sub 483)

279

překaacutežiacute tedy po vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku Pokud dochaacuteziacute pak k takovyacutem

jednaacuteniacutem kteraacute zatěžujiacute nikoli pouze vyacutekon služebnosti ale i vyacutekon vlastnickeacuteho praacuteva

samotneacuteho tedy někdo třetiacute působiacute na pozemku či přiacutemo se ujal jeho držby pak

samozřejmě vlastniacutek tedy vlastniacutek služebneacuteho pozemku může užiacutet pro sebe a tiacutem

fakticky i ve prospěch vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku žaloby negatorniacute či vindikačniacute

kterou se snažiacute obnovit předchoziacute praacutevniacute stav tedy ujistit sveacute vlastnickeacute praacutevo a

přiacutepadně teacutež nabyacutet držby vlastněneacuteho pozemku Lze tedy vidět konstrukci na jejiacutemž

zaacutekladě se proti třetiacutem osobaacutem primaacuterně braacuteniacute vlastniacutek služebneacuteho pozemku a ochrana

služebnosti v takoveacuteto situaci je jakyacutemsi druhotnyacutem efektem žaloby

Jak však bylo uvedeno již mnohokraacutete vyacuteše a jak je i obecně poměrně znaacutemeacute

služebnosti jsou považovaacuteny nikoliv za praacuteva relativniacute ale absolutniacute tedy za praacuteva

věcnaacute Maacute-li byacutet tedy uvedenaacute charakteristika naplněna pak se jeviacute jako nepřiacuteliš

šikovnaacute vyacuteše uvedenaacute konstrukce kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku se v přiacutepadě zaacutesahu

do služebnosti učiněneacutem ze strany nikoliv vlastniacuteka služebneacuteho pozemku ale ze strany

třetiacute osoby může braacutenit toliko prostřednictviacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku jeviacute jako

do značneacute miacutery nešikovnaacute Je to dokonce do jisteacute miacutery protismyslneacute Pokud neniacute

přiznaacutena vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku přiacutemaacute ochrana jeho služebnosti proti třetiacute

osobě pak může byacutet pokud ona třetiacute osoba braacuteniacute toliko vyacutekonu služebnosti vyacutehodneacute se

proti takoveacutemuto vyacutekonu nebraacutenit neboť tiacutem může eliminovat vyacutekon a zaacutesahy vlastniacuteka

panujiacuteciacuteho pozemku na pozemku sveacutem či dokonce vůbec eliminovat služebnost jako

takovou Avšak formulace vyacuteše uvedeneacuteho fragmentu justiniaacutenskyacutech Digest je poměrně

přiacutemaacute a jednoznačnaacute když vindikace služebnosti bdquonon alii competit quam domino

aedium et adversus dominumldquo498 Naproti tomu je však nutno uveacutest že z fragmentu

jednoznačně nevyplyacutevaacute ktereacuteže konkreacutetniacute žaloby se vlastně tyacutekaacute Fragment je součaacutestiacute

justiniaacutenskyacutech Digest a tyto již stricto sensu vindikaci služebnosti neznajiacute ale majiacute pro

tyto situace společnou žalobu konfesorniacute Tiacutem však spiacuteše je uvedenyacute probleacutem

probleacutemem zaacutehadnyacutem neboť tiacutem spiacuteše by tato žaloba měla byacutet nikoliv toliko proti

498 bdquoNenaacuteležiacute jinyacutem než vlastniacuteku pozemku a proti vlastniacutekuldquo Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad

ed) cit sub 497

280

vlastniacuteku tedy vlastniacuteku pozemku služebneacuteho ale obecně proti každeacutemu narušiteli

služebnosti499

V justiniaacutenskyacutech Digestech je možno čiacutest i s dalšiacute fragmenty ktereacute se daneacute

problematice věnujiacute a to dokonce v přiacutemeacutem smyslu avšak uvedeneacute striktniacute vymezeniacute

Ulpianovo nesdiacutelejiacute Lze tedy čiacutest že v přiacutepadech služebnostiacute může jejich držitel

bdquožalovat proti všemldquo500 což je ve značneacutem protikladu k tomu co bylo vyacuteše uvedeno

Znepokojeniacute pak jistě vyvolaacute i skutečnost že tento fragment je rovněž Ulpianův avšak

takovouto skutečnost neniacute nemožneacute přičiacutest na vrub nikoliv samotneacutemu Ulpianovi ale

kompilaacutetorům kteřiacute byli ve všeobecneacute šiřiacute opraacutevněni k zaacutesahům přiacutemo do textů

původniacutech fragmentů a tento zaacutesah odpoviacutedaacute sdiacuteleneacutemu naacutezoru že konfesorniacute žaloba

skutečně naacuteležiacute proti všem kteřiacute do vyacutekonu služebnosti zasahujiacute nehledě od toho zdali

jsou vlastniacuteky služebneacuteho pozemku či zdali jsou vůbec vlastniacuteka jakeacuteho pozemku či

nikoliv Pokud by tedy bylo přistoupeno na takovyacute vyacutevoj žaloby a praacuteva obecně kdy na

zaacutekladě vindikace služebnosti vznikaacute konfesorniacute žaloba a ta přijiacutemaacute původniacute koncepce

jak aktivniacute legitimace tak legitimace pasivniacute pak by bylo možno toteacutež o obou žalobaacutech

Tedy byla by společnaacute skutečnost že pro danou žalobu jsou pasivně legitimovaacuteni

všichni kteřiacute braacuteniacute vyacutekonu služebnosti a bylo by možno toteacutež řiacuteci i o vindikaci

služebnosti jako takoveacute Tiacutem by se takeacute již v době klasickeacute zcela naplňoval věcněpraacutevniacute

charakter služebnosti a jejiacute ochrany kdy tuto je možno veacutest proti všem kteřiacute narušujiacute

jejiacute vyacutekon

Z historickeacuteho pohledu se jeviacute prvniacute stanovisko Ulpianovo tedy že neniacute možno

žalovat nikoho jineacuteho nežli vlastniacuteka (zřejmě tedy vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku) jako

nepřiacuteliš sourodneacute Maacute-li staršiacute žaloba tedy vindikace služebnosti oproti konfesorniacute

žalobě viacutece odpoviacutedat nejstaršiacute době služebnostiacute pak by tedy měla do největšiacute miacutery

odpoviacutedat běžneacute vindikaci věci neboť jak vyacuteše bylo uvedeno a snad i zdůvodněno ony

499 Viz bliacuteže G Grosso Le servitugrave op cit str 286 et al S Solazzi Tutela op cit str 14 et al

B Biondi Le servitugrave op cit str 352 500 Viz Dig 85101 (Ulp lib 53 ad ed) Agi autem hac actione poterit non tantum cum eo in

cuius agro aqua oritur vel per cuius fundum ducitur verum etiam cum omnibus agi poterit quicumque aquam non ducere impediunt exemplo ceterarum servitutium et generaliter quicumque aquam ducere impediat hac actione cum eo experiri potero (Touto žalobou se nemůže žalovat pouze proti tomu na jehož pole voda vychaacuteziacute ale i přes jejichž pole vede v pravdě i proti všem se může žalovat kdokoliv překaacutežiacute vodě v nevedeniacute napřiacuteklad v některyacutech služebnostech I obecně kdokoliv by překaacutežel vedeniacute vody takovaacuteto žaloba proti němu může byacutet použita)

281

nejstaršiacute služebnosti byly v daacutevneacute minulosti pojiacutemaacuteny jako určitaacute věc kdy tedy kdo měl

bdquocestuldquo přes ciziacute pozemek Jestliže pak by došlo ke sporu uvedenou cestu by stejně

jako jineacute hmotneacute věci bylo možno žalovat zcela obvyklou vindikaciacute a to jako v jinyacutech

přiacutepadech tedy proti všem kteřiacute do vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva nebo do vyacutekonu

služebnosti zasahujiacute Pokud by tedy bylo připuštěno že od takoveacuteto obecneacute žaloby bylo

odstoupeno ve prospěch žaloby mnohem užšiacute kteraacute pak mohla či nemusela byacutet

doplněna žalobou dalšiacute (viz daacutele) tak pak takovaacuteto uacutevaha nejeviacute se na prvniacute pohled jako

nejpravděpodobnějšiacute avšak naproti tomu je nutno uznat že neniacute možno ji považovat za

vyloučenou

Dalšiacutemi možnyacutemi otaacutezkami či snad myšlenkovyacutemi postupy kteryacutemi je možno

uvedeneacute fragmenty alespoň čaacutestečně uveacutest do vzaacutejemneacute vazby je uacutevaha nad tiacutem jakyacutem

služebnostem se ve skutečnosti oba fragmenty věnujiacute V obou fragmentech se lze setkat

s určitou zobecňujiacuteciacute doložkou kteraacute se snažiacute rozšiacuteřit platnost zaacutevěrů ve fragmentech

uvedenyacutech z jednotlivyacutech služebnostiacute na služebnosti jako obecnou entitu jako na

služebnosti v obecneacutem smyslu slova501 Tyto čaacutesti jsou však označovaacuteny jako

nepůvodniacute jako pozdějšiacute tedy kompilatorskeacute interpolace502

Prvniacute citovanyacute fragment tedy ten kteryacute vylučuje pasivniacute legitimaci všem vyjma

vlastniacuteků se podle sveacuteho kontextu v raacutemci celeacuteho fragmentu nikoliv v raacutemci jednoho

jeho paragrafu kteryacute je nepůvodniacutem děleniacutem textu Digest věnuje servituti oneris

ferendi503 Tato je jak bylo vyacuteše již zmiacuteněno však služebnostiacute do značneacute miacutery

specifickou a neobvyklou a to předevšiacutem ve zcela vyacutejimečneacute povinnosti vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku k aktivniacutemu konaacuteniacute tedy k aktivniacute peacuteči o vlastniacute věc o vlastniacute

stavbu či minimaacutelně jeho čaacutest a to za tiacutem koncem aby tato mohla i nadaacutele neacutest

břemeno uvaleneacute a zatiacuteženeacute na daneacutem pozemku či na daneacute stavbě praacutevě praacutevem

501 Viz bdquoexemplo ceterarum servitutiumldquo v Dig 85101 (Ulp lib 53 ad ed) cit sub 500 nebo

bdquosicuti ceterarum servitutium intentioldquo v Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 497 502 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 287 503 Viz předchaacutezejiacuteciacute paragraf daneacuteho fragmentu Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de

servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (Překlad viz sub 129)

282

služebnosti Takovaacuteto skutečnost ovšem tiacutem takeacute znamenaacute poměrně specifickeacute

rozloženiacute praacutev a povinnostiacute vzhledem k ostatniacutem služebnostem V uvedeneacutem kontextu

je poteacute možno vidět i specifickeacute vlastnosti žaloby jiacutež je uvedenaacute služebnost chraacuteněna

neboť kdo jinyacute nežli vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku může byacutet pohaacuteněn k tomu aby

vykonaacuteval služebnost v tom smyslu že ji nikoliv pouze strpiacute ale že bude v jejiacutem smyslu

zcela vyacutejimečně i něco konat Praacutevě v oneacute aktivniacute povinnosti vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku kteraacute může byacutet uložena skutečně toliko vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku

neboť pouze zatěžko myslet na to že by mohla byacutet k povinnosti udržovat jako stavbu

pohaacuteněna třetiacute a dalšiacute osoba může tkvět zaacuteklad Ulpianovy prvniacute formulace

V souvislosti obou dvou paragrafů daneacuteho fragmentu je pak takeacute možno si povšimnout

poměrně obezřetneacuteho vymezovaacuteniacute se proti tomu aby jak služebnost tak žaloba jako

takovaacute byly přisuzovaacuteny toliko jako osobniacute ale staacutele Ulpianus trvaacute na tom že se jednaacute o

žaloby věcneacute

Druhyacute spornyacute fragment se pak již svyacutem samotnyacutem obsahem věnuje předevšiacutem

vodniacutem služebnostem tedy služebnosti vedeniacute vody Takovaacuteto služebnost však již

nenabyacutevaacute vyacutejimečnosti vyacuteše uvedeneacute servitutis oneris ferendi Vzhledem k charakteru

vodniacutech služebnostiacute a služebnosti vedeneacute vody je pak dosti dobře myslitelneacute že proti

služebnosti může působit i jinaacute osoba nežli vlastniacutek služebneacuteho pozemku Signifikantniacute

je povinnost erga omnes tedy předevšiacutem povinnost respektovat a nenarušovat

služebnost je povinnostiacute všeobecnou a tedy neniacute nutno k niacute miacutet specielně určenou

osobu V uvedeneacutem kontextu neniacute nezřejmeacute že praacutevě z důvodu rozloženiacute praacutev a

povinnostiacute v raacutemci služebnosti tedy z důvodu značneacute vyacutejimečnosti servitutis oneris

ferendi je praacutevě tato služebnost o poznaacuteniacute bliacuteže obligačniacutem vztahům nežli služebnosti

dalšiacute kupřiacutekladu praacutevě služebnosti volniacute Tiacutem takeacute neniacute pak zcela nelogickeacute že i

žaloba kterou se uvedenaacute služebnost chraacuteniacute bude miacutet určiteacute charakteristiky bližšiacute

obligačniacutem žalobaacutem nežli tomu je tak v přiacutepadě žalob chraacuteniacuteciacutech ostatniacute služebnosti

Pouze jako paralelu je pak možno braacutet dalšiacute způsoby ochrany v jejichž

přiacutepadech se řiacutemštiacute praacutevniacuteci vyjadřujiacute k pasivniacute legitimaci respektive k otaacutezce komu že

v daneacute situaci pasivniacute legitimace svědčiacute Poměrně zajiacutemavou je v tomto směru uacuteprava

interdikt kteraacute mohou sloužit i na ochranu služebnosti Vzhledem k tomu že

interdiktum je mimořaacutednyacutem a do jisteacute miacutery přiacutepravnyacutem způsobem ochrany s ohledem

283

k řaacutedneacutemu procesu měl by v zaacutekladniacutech obrysech minimaacutelně byacutet podoben zaacutekladniacutem

obrysům řaacutednyacutech procesniacutech prostředků tedy žalob přičemž jedniacutem ze zaacutekladniacutech

obrysů bezesporu je praacutevě pasivniacute legitimace vzhledem k použitiacute daneacuteho obraneacuteho

prostředku Je tedy možno uvažovat nad alespoň analogickyacutem použitiacutem pravidel pro

pasivniacute legitimaci vzhledem k interdiktu i na pasivniacute legitimaci vzhledem k žalobaacutem na

ochranu služebnostiacute tedy předevšiacutem v daneacutem kontextů uvedenyacutech interdikt vzhledem

k vindikaci služebnosti V přiacutepadech interdikt na ochranu služebnostiacute se praacutevniacuteci

vyslovujiacute pro přiacutestup kteryacute je uveden vyacuteše jako druhyacute tedy takovyacute že je možno jich

použiacutet nikoliv pouze proti vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku ale proti všem kteřiacute jakyacutem

způsobem překaacutežejiacute vyacutekonu služebnosti504 Konečně lze takeacute naleacutezt poměrně specifickyacute

přiacutepad dotyacutekajiacuteciacute se praacuteva cesty avšak opět s takovyacutem vyacutesledkem že je možno i

v tomto přiacutepadě žalovat třetiacute osobu505

Jak již vyacuteše bylo v mnohyacutech přiacutepadech poměrně patrno ve vztahu k pozemku je

nutno na prveacutem miacutestě počiacutetat jeho vlastniacuteka kteryacute maacute vůči pozemku nejširšiacuteho

opraacutevněniacute a to v jeho všeobecnost a přiacutemosti Na zaacutekladě tohoto vztahu pak je co do

konkreacutetniacute osoby určena i primaacuterniacute osoba jiacutež svědčiacute přiacutepadnaacute pasivniacute legitimace

vzhledem k vindikaci služebnosti Avšak takteacutež několikraacutet bylo vyacuteše poukaacutezaacuteno na

504 Viz Dig 4320125 (Ulp lib 70 ad ed) Competit hoc interdictum adversus eum qui

prohibet me aquam ducere et nihil interest utrum quis dominium fundi habeat an non idcircoque is tenetur interdicto nam et si servitus coepit adversus quemvis posse vindicari (Takoveacuteto interdiktum naacuteležiacute proti tomu kdo mi zakazuje veacutest vodu a nezaacuteležiacute zdali maacute vlastnictviacute pozemku nebo ne A proto je tento stižen interdiktem neboť i jestliže služebnost vznikne proti komukoliv je možno vindikovat) Či Dig 431935 (Ulp lib 70 ad ed) Idem iulianus scribit si meus usus fructus in fundo tuo proprietas vero tua fuerit et uterque nostrum per vicini fundum ierit utile interdictum de itinere nos habere et sive forte ab extraneo fructuarius prohibeatur sive etiam a domino sed et si dominus a fructuario competet nam et si quilibet prohibeat ire interdictum adversus eum competit (Stejně piacuteše Iulianus jestliže by byl můj ususfruktus na tveacutem pozemku vlastnictviacute však tveacute a oběma naacutem by naacuteleželo chodit přes sousedův pozemek maacuteme upraveneacute interdiktum o chozeniacute i kdyby se od někoho dalšiacuteho poživatelovi braacutenilo nebo i od vlastniacuteka nebo vlastniacuteku bylo překaacuteženo od poživatele tak ono interdiktum naacuteležiacute neboť jestliže kdokoliv zakazuje chodit proti němu naacuteležiacute interdiktum)

505 Viz Dig 8545 (Ulp lib 17 ad ed) Si quis mihi itineris vel actus vel viae controversiam non faciat sed reficere sternere non patiatur pomponius libro eodem scribit confessoria actione mihi utendum nam et si arborem impendentem habeat vicinus qua viam vel iter invium vel inhabile facit Marcellus quoque apud iulianum notat iter petendum vel viam vindicandam sed de refectione viae et interdicto uti possumus quod de itinere actuque reficiendo competit non tamen si silice quis sternere velit nisi nominatim id convenit (Jestliže kdo by se se mnou nesporoval o cestu nebo stezku nebo pěšinu ale opravit srovnat netrpiacute Pomponius ve stejneacute knize piacuteše že je mi k užitku konfesorniacute žaloba neboť jestliže by měl soused překaacutežejiacuteciacute strom kteryacutem by se cesta nebo pěšina činila složitou nebo nepraktickou Marcellus jak je u Iuliana poznamenal že je možno žaacutedat si pěšinu nebo vindikovat cestu Ale pro opravu cesty můžeme užiacutevat interdikta co přiacuteslušiacute k opravě pěšiny a stezky nikoliv ale jestliže by kdo chtěl vydlaacuteždit kamenem pokud by to nebylo vyacuteslovně smluveno) Viz k tomu takeacute G Grosso Le servitugrave op cit str 290

284

skutečnost že vyacutejimečneacute postaveniacute ve vztahu mezi osobou a pozemkem může miacutet takeacute

držitel požiacutevaciacuteho praacuteva neboli poživatel V daneacute souvislosti se pak lze ptaacutet po pasivniacute

legitimaci v situaci kdy služebnyacute pozemek je zaacuteroveň pozemkem k němuž maacute někdo

požiacutevaciacuteho praacuteva přičemž ten kdo vyacutekonu služebnosti překaacutežiacute neniacute vlastniacutek

služebneacuteho pozemku tedy ve skutečnosti jeho holyacute vlastniacutek ale praacutevě poživatel V teacuteto

otaacutezce je možno položit zdaacutenlivě poměrně jednoznačnou odpověď kdy v takoveacute situaci

je to staacutele vlastniacutek pozemku kdo může v takoveacuteto situaci byacutet žalovaacuten nikoliv

usufruktuaacuteř a to na zaacutekladě formulace že bdquosi usus fructus tuus sit aedium proprietas

mealdquo bdquomecum in solidum agi potest tecum nullo modoldquo506 Je jistě patrneacute že takovaacuteto

uacutevaha ovšem plně sloužiacute na podporu prvniacuteho vyacuteše uvedeneacuteho tvrzeniacute že vindikaciacute

služebnosti toliko proti vlastniacuteku služebneacuteho pozemku je možno žalovat Pokud však

bude čten celyacute fragment tak jeho text samotnyacute neniacute směřovaacuten přiacutemo na služebnosti

obecně ale toliko opět na služebnost jedinou a sice na servitutem oneris ferendi o ktereacute

již vyacuteše bylo uvedeno že je svoji povahou do značneacute miacutery jevem naprosto vyacutejimečnyacutem

a o niacutež bylo v přiacutemeacutem smyslu hovořeno i tehdy pokud byla vindikace služebnosti

vymezena toliko jako žaloba v niacutež pasivniacute legitimace svědčiacute toliko vlastniacuteku

služebneacuteho pozemku Pokud tedy bude uvedeneacute pravidlo braacuteno tak jak bylo vyacuteše

naznačeno tedy jako pravidlo vyacutelučneacute pro zcela specifickou služebnost neseniacute břemene

pak prveacute tvrzeniacute o tom že je možno toliko vlastniacuteka žalovat a od něho služebnost

vindikovat je ve skutečnosti pouhyacutem zaacutekladem a nemožnost žalovat v daneacutem smyslu

usufruktuaacuteře je vlastně pouhyacutem naacutesledkem tohoto pravidla Uvedenyacute vyacuteklad naviacutec

odstraňuje poměrně nešikovnou skutečnost pokud by pravidlo že neniacute možno žalovat

usufruktuaacuteře v přiacutepadě vindikace služebnosti mělo se sžiacutevat s tiacutem že je jinak možno

žalovat i třetiacute osobu Takovaacuteto situace by totiž byla do značneacute miacutery nelogickaacute a

nefunkčniacute neboť by bylo možno žalovat kohokoliv pouze ne usufruktuaacuteře tedy by

v takoveacutem přiacutepad snad bylo zapotřebiacute žalovat holeacuteho vlastniacuteka kteryacute však nemaacute žaacutedneacute

moci na to aby usufruktuaacuteř od sveacuteho vzhledem ke služebnosti rušiveacuteho konaacuteniacute upustil

Lze se snad opraacutevněně domniacutevat že vzhledem k frapantniacute nefunkčnosti takoveacutehoto

řešeniacute je možno vyacuteklad tiacutemto směrem považovat za minimaacutelně nevhodnyacute

506 Dig 8211 (Paul lib 21 ad ed) Si usus fructus tuus sit aedium proprietas mea quae onera

vicini sustinere debeant mecum in solidum agi potest tecum nullo modo (Jestliže by byl tvůj ususfruktus meacute vlastnictviacute pozemku kteryacute je povinen sneacutest břemena sousedova solidaacuterně mne může žalovat tebe žaacutednyacutem způsobem)

285

Tak jako bylo nutno se uvedeneacute situaci věnovat zvlaacuteště i zde je nutno zmiacutenit se

takeacute o řešeniacute situaciacute tehdy pakliže je služebnyacute pozemek jehož vlastniacutek je prvniacutem

pasivně legitimovanyacutem nikoliv ve vlastnictviacute jedneacute osoby ale ve spoluvlastnictviacute

V takoveacutem přiacutepadě je nutno předevšiacutem vyřešit komu svědčiacute pasivniacute legitimace a jakyacute

bude možnyacute vztah tehdy bude-li žalovaacuten toliko jeden ze spoluvlastniacuteků Prameny

v těchto přiacutepadech hovořiacute poměrně nezpochybnitelně o tom že je možno za takoveacute

situace žalovat ktereacutehokoliv ze spoluvlastniacuteků služebneacuteho pozemku či analogicky

služebneacute věci v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech507 Takovaacuteto žaloba pak bude v daneacute věci

in solidum508 Jistyacutem spornyacutem bodem se může jevit opět vyacuteše již mnohokraacutete zmiacuteněnaacute a

vyacutejimečnaacute servitus oneris ferendi ktereacute je přisouzena v tomto směru určitaacute vyacutejimka509

Uvedenaacute vyacutejimka je však naproti tomu považovaacutena za diacutelo nikoliv klasickeacute ale za plod

praacutevniacute vědy pozdějšiacute byzantskeacute510

Vyacuteše již bylo naznačeno že je nutno miacutet na paměti při pasivniacute legitimaci k daneacute

žalobě a vůbec při posuzovaacuteniacute zdali tu či onu osobu lze žalovat dvě skutečnosti Na

jedneacute straně je to ona pasivniacute legitimace v institucionaacutelniacutem smyslu tedy v jakeacute pozici

danaacute osoba byla svyacutem praacutevniacutem postaveniacutem což se ovšem při vyacuteše uvedenyacutech

skutečnostech jeviacute jako spiacuteše sekundaacuterniacute otaacutezka ale je takeacute nutneacute aby došlo

k samotneacutemu porušeniacute služebnosti respektive k omezeniacute jejiacuteho vyacutekonu či minimaacutelně

k aktivniacutemu ohroženiacute naacutesledkem nějakeacuteho činnosti Neniacute tedy dostačujiacuteciacute pokud se

vlastniacutek služebneacuteho pozemku chystaacute byť prokazatelně k takoveacute činnosti kteraacute narušiacute

vyacutekon služebnosti ale musiacute již k takoveacute činnosti kteraacute je způsobilaacute narušit vyacutekon

507 Viz Dig 8544 (Ulp lib 17 ad ed) Sed et si duorum fundus sit qui servit adversus

unumquemque poterit ita agi et ut pomponius libro eodem scribit quisquis defendit solidum debet restituere quia divisionem haec res non recipit (Ale i jestliže pozemek kteryacute sloužiacute by byl dvou vlastniacuteků proti ktereacutemukoliv může se žalovat a jak piacuteše Pomponius v teacuteže knize kteryacutekoliv se braacuteniacute celeacute musiacute navraacutetit neboť takovaacuteto věc nesnese rozděleniacute) K tomu lze čiacutest i Dig 35307 (Pap lib 2 resp) Uno defendente causam communis aquae sententia praedio datur sed qui sumptus necessarios ac probabiles in communi lite fecit negotiorum gestorum actionem habet (Jednomu kdo braacutenil se ve sporu o společnou vodu rozhodnutiacute bylo daacuteno vůči pozemku ale kdo měl nutneacute a věrohodneacute naacuteklady při vedeniacute společneacuteho sporu maacute žalobu z nevyžaacutedaneacuteho jednatelstviacute)

508 Viz kupřiacutekladu G Segregrave La comproprietagrave op cit str 134 et al 509 Viz Dig 8564 (Ulp lib 17 ad ed) Si aedes plurium dominorum sint an in solidum agatur

papinianus libro tertio quaestionum tractat et ait singulos dominos in solidum agere sicuti de ceteris servitutibus excepto usu fructu sed non idem respondendum inquit si communes aedes essent quae onera vicini sustinerent (Překlad viz sub 488)

510 Viz G Segregrave La comproprietagrave op cit str 139 G Segregrave La clausola restitutoria nelle azioni bdquode servitutibusldquo e le formule delle azioni relative alla bdquoservitus oneris ferendildquo Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 41 1933 str 77 pozn 1

286

služebnosti dojiacutet byť ještě k samotneacutemu ohroženiacute toho co je služebnostiacute chraacuteněno

nemusiacute ještě přiacutemo dojiacutet V justiniaacutenskyacutech Digestech je k teacuteto otaacutezce i vyacuteslovnyacute přiacuteklad

kdy neniacute dostatečneacute pro uacutespěšnou vindikaci služebnosti non altius tollendi pouhyacute uacutemysl

začiacutet stavět či snad přiacuteprava shromažďovaacuteniacute materiaacutelu ale toliko až samotnaacute stavba

kteraacute porušuje režim stanovenyacute služebnostiacute Do okamžiku nežli se tak stane neniacute

v daneacute situaci s uacutespěchem možno vindikaci služebnosti použiacutet ale držitel praacuteva

služebnosti se musiacute braacutenit odlišnyacutemi a specifickyacutemi způsoby511

VII 112 KONFESORNIacute ŽALOBA

Vyacuteše bylo hovořeno předevšiacutem o vindikaci služebnosti jako o obecneacutem naacutestroji

určeneacutem pro situace kdy je komu braacuteněno ve vyacutekonu služebnosti analogicky

k vindikaci věci by snad bylo možno řiacuteci kdy je opraacutevněnyacute ke služebnosti zbaven jejiacute

držby Takovaacuteto vindikace se pak v době klasickeacute projevuje praacutevě dvěma zaacutesadniacutemi

žalobami a sice prostřednictviacutem vindicationis servitutis a vindicationis usufructi

Stejně tak jako je tomu i v mnoha jinyacutech oblastech dotyacutekajiacuteciacutech se služebnostiacute ale snad

i obecně v praacutevu řiacutemskeacutem i v otaacutezce žaloby či žalob na ochranu služebnostiacute dochaacuteziacute

v době justiniaacutenskeacute tedy v době tvorby justiniaacutenskyacutech kompilaciacute k jistě patrnyacutem

změnaacutem a posunům Jak je vytvaacuteřena novaacute souhrnnaacute kategorie služebnostiacute kteraacute v sobě

zahrnuje původniacute služebnosti tedy ony pozemkoveacute a služebnosti osobniacute tak nutně

dochaacuteziacute takeacute ke změnaacutem v otaacutezce ochrany takovyacutechto novyacutech služebnostiacute jakožto jedneacute

souhrnneacute skupiny Původniacute odděleneacute žaloby jedna pro služebnosti jedna pro

usufructus respektive dalšiacute osobniacute požiacutevaciacute praacuteva jsou sloučeny do jedneacute

511 Viz Dig 39115 (Afr lib 9 quaest) Si prius quam aedificatum esset ageretur ius vicino

non esse aedes altius tollere nec res ab eo defenderetur partes iudicis non alias futuras fuisse ait quam ut eum cum quo ageretur cavere iuberet non prius se aedificaturum quam ultro egisset ius sibi esse altius tollere idemque e contrario si cum quis agere vellet ius sibi esse invito adversario altius tollere eo non defendente similiter inquit officio iudicis continebitur ut cavere adversarium iuberet nec opus novum se nuntiaturum nec aedificanti vim facturum eaque ratione hactenus is qui rem non defenderet punietur ut de iure suo probare necesse haberet id enim esse petitoris partes sustinere (Jestliže dřiacuteve než bylo vystavěno by bylo žalovaacuteno že sousedovi nenaacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše aniž by se on braacutenil řekl že strany nebudou miacutet jinak než aby tomu koho žalovaly bylo nařiacutezeno zajištěniacute aby dřiacuteve nebylo stavěno než by byl žaloval že mu naacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše A naopak platiacute stejneacute jestliže bude chtiacutet žalovat že jemu proti odpůrci naacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše onen se nebude braacutenit obdobně řiacutekaacute pravomoc soudcovskaacute zahrnuje aby bylo nařiacutezeno odpůrci zajistit že noveacute diacutelo neoznaacutemiacute ani na stavebniacuteky neučiniacute naacutesiliacute Stejnyacutem způsobem konečně ten kdo věc nebraacuteniacute bude postižen že bude muset nutně sveacute praacutevo prokaacutezat to jinak je povinna strana žaacutedajiacuteciacute)

287

všeobsahujiacuteciacute žaloby konfesorniacute512 Tato pak podle miacuteněniacute praacutevniacuteků měla jako typickaacute

věcnaacute žaloba sloužit tomu kdo tvrdil že mu naacuteležiacute služebnost aby si tuto takeacute

vymohl513

V souvislosti s rozšiacuteřeniacutem pojmu služebnosti tedy dochaacuteziacute i ke sloučeniacute původniacute

vindikace služebnosti s vindikaciacute dalšiacutech a novyacutech osobniacutech služebnostiacute a to praacutevě do

uvedeneacute konfesorniacute žaloby Konfesorniacute žaloba pak v tomto smyslu nabyacutevaacute do značneacute

miacutery podobnyacutech vlastnostiacute jako je tomu u vindikace služebnosti kdy praacutevě svědčiacute

vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku514 tento pak za podobnyacutech okolnostiacute jako je tomu

v přiacutepadě vindikace služebnosti může si sobě naacuterokovat a vymaacutehat služebnost na

služebneacutem pozemku nebo na služebneacute věci jednaacute-li se o služebnost osobniacute

V souvislosti s konfesorniacute žalobou dochaacuteziacute takeacute k uacutepravě režimu plodů ktereacute

v důsledku sporneacute služebnosti vznikly nebo naopak nevznikly jejiacutemu držiteli a ktereacute se

mohou staacutet předmětem dalšiacutech sporů přiacutepadně dalšiacutech diacutelčiacutech praacutev kteraacute vznikajiacute

v raacutemci služebnosti515 V pramenech se daacutele lze setkat s konfesorniacute žalobou ve formě

žaloby utilis516

512 Viz Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) De servitutibus in rem actiones competunt nobis ad

exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria domino qui negat (Vzhledem ke služebnostem k věci naacuteležiacute naacutem žaloby jako přiacuteklad těch ktereacute naacuteležejiacute k ususfruktu jak konfesorniacute tak negatorniacute konfesorniacute těm kteřiacute tvrdiacute že jim služebnost naacuteležiacute negatorniacute vlastniacuteku kteryacute popiacuteraacute) Takeacute ale viz Dig 7656 (Ulp lib 17 ad ed) Sicut fructuario in rem confessoriam agenti fructus praestandi sunt ita et proprietatis domino si negatoria actione utatur sed in omnibus ita demum si non sit possessor qui agat (nam et possessori competunt) quod si possident nihil fructuum nomine consequentur quid ergo officium erit iudicis quam hoc ut securus consequatur fructuarius fruendi licentiam proprietatis dominus ne inquietetur (Jelikož jsou plody požadovaacuteny poživatelem věci žalujiacuteciacutem konfesorniacute žalobou tak i vlastniacuteku jestliže se žaluje negatorniacute žalobou Ale tak je tomu ve všech přiacutepadech jestliže by nebyl držitelem kdo žaluje neboť i držiteli naacuteležiacute Neboť jestliže by drželi žaacutedneacute plody by jmenovitě nežaacutedal Jakaacute tedy bude pravomoc soudniacute než takovaacute aby bezpečně naacuteleželo poživatelovi svoleniacute požiacutevat a aby vlastniacutek nebyl obtěžovaacuten)

513 Viz bliacuteže k celeacute konfesorniacute žalobě W H Engelman Actio confessoria Lipsiae Hahn 1675 D Barbero La legittimazione ad agire in confessoria e negatoria servitutis Milano Vita e pensiero 1937 str 8 et al hlavně pak 71 et al G Segregrave La denominazione di bdquoactio confessorialdquo in particolare per la rivendicazione dellrsquousufrutto e delle servitugrave Paris Rousseau 1912 Meacutelanges P F Girard předevšiacutem pak str 8 et al

514 Viz Dig 8521 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem in rem actio confessoria nulli alii quam domino fundi competit servitutem enim nemo vindicare potest quam is qui dominium in fundo vicino habet cui servitutem dicit deberi (Překlad viz sub 486)

515 Viz Dig 8542 (Ulp lib 17 ad ed) In confessoria actione quae de servitute movetur fructus etiam veniunt sed videamus qui esse fructus servitutis possunt et est verius id demum fructuum nomine computandum si quid sit quod intersit agentis servitute non prohiberi sed et in negatoria actione ut labeo ait fructus computantur quanti interest petitoris non uti fundi sui itinere adversarium et hanc sententiam et pomponius probat (V konfesorniacute žalobě ktereacute se užiacutevaacute pro služebnosti jsou

288

VII 12 ŽALOBA NEGATORNIacute

Praacutevě v souvislosti s negatorniacute žalobou lze uvažovat nad vhodnostiacute naacutezvu celeacute

kapitoly jako kapitoly věnovaneacute ochraně služebnostiacute Zatiacutemco vyacuteše uvedeneacute žaloby

skutečně přiacutemo vedly k tomu aby ten kdo maacute jakeacute služebnosti ve svůj prospěch či

minimaacutelně toteacutež tvrdiacute mohl sveacute praacutevo ochraacutenit či sveacute tvrzeniacute a naacuteroky z něho

vzchaacutezejiacuteciacute takeacute praacutevem prosadit žaloba negatorniacute je vedena za zcela opačnyacutem koncem

Jejiacute zaacutekladniacute obsah směřuje vlastniacutekovi proti tomu kdo by jej zcela obecně rušil v jeho

vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva či kdo by obecně jeho vlastnickeacute praacutevo v jeho všeobecnosti

nerespektoval517 Objektem negatorniacute žaloby tedy neniacute primaacuterně služebnost a jejiacute

vyacutekon ale jednaacute se o žalobu svyacutem dosahem obecnějšiacute Je však patrneacute že v souvislosti

se služebnostmi se nejednaacute o žalobu kteraacute by měla sloužit ochraně tohoto specifickeacuteho

praacuteva ale naopak je vedena za tiacutem koncem aby kdo služebnost vykonaacutevaacute od

takoveacutehoto vyacutekonu upustil a tedy aby bylo deklarovaacuteno že daneacute osobě či přiacutepadně

daneacutemu pozemku uvedenaacute služebnost nepřiacuteslušiacute

Jak z vyacuteše uvedeneacuteho vyplyacutevaacute negatorniacute žaloba je tedy jakyacutemsi protikladem

k žalobě konfesorniacute či k vindikaci služebnosti kdy sloužiacute vlastniacutekovi služebneacuteho

zahrnuty takeacute plody Ale nechť vidiacuteme co může byacutet plodem služebnosti A je pravdivějšiacute praacutevě to miacutet za vyacuteslovneacute plody jestliže co by bylo hodnotou při žalobě aby se služebnosti nepřekaacuteželo Ale i u negatorniacute žaloby jak řiacutekaacute Labeo plody zahrnujiacute kolik si hodnotiacute žaacutedajiacuteciacute neužiacutevat svůj pozemek k chůzi a to naproti odpůrci kteroužto větu potvrzuje i Pomponius) O šiacuteři dalšiacutech praacutev svědčiacute i Dig 8545 (Ulp lib 17 ad ed) Si quis mihi itineris vel actus vel viae controversiam non faciat sed reficere sternere non patiatur pomponius libro eodem scribit confessoria actione mihi utendum nam et si arborem impendentem habeat vicinus qua viam vel iter invium vel inhabile facit Marcellus quoque apud iulianum notat iter petendum vel viam vindicandam sed de refectione viae et interdicto uti possumus quod de itinere actuque reficiendo competit non tamen si silice quis sternere velit nisi nominatim id convenit (Překlad viz sub 505)

516 Viz Dig 92251 (Ulp lib 18 ad ed) Si procurator aut tutor aut curator aut quivis alius confiteatur aut absentem vulnerasse confessoria in eos utilis actio danda est (Jestliže zaacutestupce nebo poručniacutek nebo opatrovniacutek nebo kdokoliv jinyacute přiznaacute že nepřiacutetomnyacute zranil upravenaacute konfesorniacute žaloba se daacute proti těmto)

517 Viz pouze přiacutekladem k negatorniacute žalobě M Bohaacuteček Actio negatoria (k dějinaacutem zaacutepůrčiacute žaloby) Praha Českaacute Akademie věd a uměniacute 1938 VII+176s S Perozzi Istituzioni op cit str 728 et al P F Girard Manuale op cit str 360 et al B Biondi Istituzioni op cit str 270 et al k moderniacutemu pojetiacute viz P Bonfante Lrsquoazione negatoria e lrsquoazione dei danni nei rapporti di vicinanza Cittagrave di Castello Unione arti grafiche 1926 8s

289

pozemku k popřeniacute existence služebnosti518 přiacutepadně snad k popřeniacute šiacuteře služebnosti

jestliže někdo si naacuterokuje viacutece ze služebnosti nežli mu naacuteležiacute519

Vyacuteše v souvislosti s vindikaciacute služebnosti bylo již poukaacutezaacuteno na jednu nikoliv

nedůležitou zvlaacuteštnost kteraacute se dotyacutekaacute takeacute samotneacuteho charakteru negatorniacute žaloby či

negatorniacutech žalob Ona zvlaacuteštnost spočiacutevaacute v zvlaacuteštniacutech formuliacutech a intenciacutech žalob

tehdy pokud je žalovaacutena služebnost nikoliv afirmativniacute ale naopak negativniacute Obvyklaacute

situace kdy držitel služebnosti se při jejiacute vindikaci domaacutehaacute toho že určiteacute praacutevo jemu

naacuteležiacute a naproti tomu vlastniacutek služebneacuteho pozemku se v žalobniacute formuli vyjadřuje tiacutem

způsobem že jemu uvedeneacute praacutevo nenaacuteležiacute je v přiacutepadě negativniacutech služebnostiacute

obraacutecena Tehdy je to vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku kteryacute formuliacute tvrdiacute že daneacute praacutevo

vlastniacuteku služebneacuteho pozemku nenaacuteležiacute tedy kupřiacutekladu že vlastniacuteku služebneacuteho

pozemku neniacute volno stavět vyacuteše naproti tomu pak negatorniacute žaloba ze strany vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku musiacute zniacutet pozitivně tedy ve formuli takoveacuteto žaloby se žalobce

domaacutehaacute že předmětneacute praacutevo jemu naacuteležiacute tedy vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu přiacutekladu

že je mu zcela volno stavět vyacuteše Je tedy patrneacute že ač samotneacute pojmenovaacuteniacute žaloby

negatorniacute tomuto neniacute přiacuteliš nakloněno neboť jasně evokuje skutečnost že onou

žalobou se předevšiacutem co neguje tedy popiacuteraacute tak v některyacutech přiacutepadech a v určiteacutem

uacutehlu pohledu může uvedenaacute žaloba zniacutet i v pozitivniacutem smyslu kdy tedy si naopak určiteacute

praacutevo vyhrazuje

Uvedeneacute charakteristiky negatorniacute žaloby či obecně žalob ve vztahu k různyacutem

druhům služebnostiacute pak vedou k dalšiacutem uacutevahaacutem Předevšiacutem pak v tom smyslu že

samotnyacute termiacuten negatorniacute žaloby nejenže se na prvniacute pohled nejeviacute jako nejvhodnějšiacute

neboť nikoliv v souvislosti s každou žalobou negatorniacute je nutno co popiacuterat Vzaacutejemneacute

rozpornosti mezi naacutezvem žaloby a jejiacutem obsahem či funkciacute se však je možno nikoliv

neelegantně vyhnout Pakliže je vyacuteše uvedeno několik charakteristik a specifik v raacutemci

intenciacute negatorniacute žaloby v přiacutepadě negativniacutech služebnostiacute je však takeacute nutno uvedeneacute

intence zařadit do raacutemce vyacutevoje samotneacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva ale předevšiacutem do vyacutevoje 518 Viz Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) De servitutibus in rem actiones competunt nobis ad

exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria domino qui negat (Překlad viz sub 512) Viz takeacute Dig Dig 8542 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 515 Dig 7656 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 512

519 V tomto přiacutepadě se ale často jednaacute o jinou služebnost a tedy se nezřiacutedka rozdiacutel mezi oběma situacemi smyacutevaacute Kupřiacutekladu je možno uveacutest vztah mezi jednotlivyacutemi služebnostmi cestnyacutemi

290

řiacutemskeacuteho soukromeacuteho procesu Již vyacuteše bylo stručně nastiacuteněno že tento celkem

přirozeně nebyl po celyacute čas trvaacuteniacute řiacutemskeacuteho staacutetu jednotnyacutem a stejnyacutem ale je možno

vysledovat tři zaacutekladniacute jeho typy ktereacute po sobě v raacutemci historickeacuteho vyacutevoje

navazovaly Intence žaloby a jejiacute formule je pak vlastniacute předevšiacutem onomu typu

prostředniacutemu tedy procesu formuloveacutemu520 kteryacute ponejviacutece časově odpoviacutedaacute době

kteraacute je v praacutevu řiacutemskeacutem nazyacutevaacutena dobou klasickou V raacutemci řiacutezeniacute formuloveacuteho se

různeacute žaloby realizujiacute praacutevě prostřednictviacutem uvedenyacutech formuliacute a jsou to tyto formule

ktereacute koncipujiacute a upravujiacute naacuteroky tak jak je stanoveno po praacutevu Postupem vyacutevoje byl

však tento typ procesu nahrazen zprvu ve vyacutejimečnyacutech situaciacutech v pozdějšiacute době již

jako pravidelnyacute proces tzv kogničniacutem řiacutezeniacute521 Zde však již formule a intence jako

tomu bylo v předchoziacutech typech řiacutezeniacute prakticky nefigurovaly a tedy rozdiacutel v intenci

negatorniacute žaloby proti negativniacute služebnosti a proti služebnosti afirmativniacute se do značneacute

miacutery vytratil V teacuteto souvislosti pak je nutno uveacutest naacutezor že ač negatorniacute žaloba svyacutem

obsahem byla přirozeně znaacutema po dlouhou dobu snad prakticky paralelně jako samotneacute

praacutevo vlastnickeacute ke sveacutemu jmeacutenu přišla až poměrně pozdě snad až praacutevě v souvislosti

s praacutevem justiniaacutenskyacutem či minimaacutelně poklasickyacutem522 Z uvedeneacuteho historickeacuteho

vyacutevoje pak vyplyacutevaacute že fakticky k přiacutepadnyacutem rozporům ani nemuselo vůbec dojiacutet neboť

pojmenovaacuteniacute negatorniacute žaloby (byť je zde jeho využiacutevaacuteno i při pojmenovaacuteniacute daneacute

žaloby v kontextu praacuteva klasickeacuteho) jakožto skutečnost pozdějšiacute nemuselo se vůbec

časově a reaacutelně potkat se specifickyacutemi intencemi jakeacute obsahujiacute formule při žalobaacutech

v souvislosti s negativniacutemi služebnostmi Ve smyslu justiniaacutenskeacuteho praacuteva ktereacutemu je

již vlastniacute praacutevě ono pojmenovaacuteniacute předmětneacute žaloby je pak již natolik pevně ukotven

termiacuten služebnosti kdy skutečně ten kdo si naacuterokuje služebnost naacuterokuje si ji stejnyacutem

způsobem jak v přiacutepadě služebnosti afirmativniacute tak ale i v přiacutepadě služebnosti

negativniacute k tomu pak analogicky kdo odpiacuteraacute služebnosti ten odpiacuteraacute služebnosti stejnyacutem

způsobem opět ať je tato afirmativniacute nebo negativniacute a to prostyacutem konstatovaacuteniacutem že

služebnost byť kupřiacutekladu servitus altius non tollendi odpůrci nenaacuteležiacute a tedy on saacutem

může stavět vyacuteše po libosti

520 Procesniacute straacutenka je zde zmiňovaacutena pouze okrajově bližiacutešiacute podrobnosti viz kupřiacutekaldu M

Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht op cit str 107 et al včetně literatury tam uvedeneacute 521 Viz M Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht op cit str 339 et al včetně literatury tam

uvedeneacute 522 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 301

291

V souvislosti s negatorniacute žalobou je nutno uveacutest takeacute podstatneacute okolnosti jakeacute

byly uvaacuteděny při vindikaci služebnosti tedy předevšiacutem otaacutezku aktivniacute a pasivniacute

legitimace Aktivniacute legitimace v přiacutepadě negatorniacute žaloby svědčiacute na prvniacutem miacutestě

vlastniacutekovi zasaženeacuteho pozemku či zcela obecně vlastniacutekovi věci k niacutež je vlastnickeacute

praacutevo rušeno Jak bylo vyacuteše uvedeno působnost negatorniacute žaloby je mnohem širšiacute nežli

pouze v oblasti služebnostiacute a tedy sloužiacute vlastniacutekovi věci nikoliv pouze jako minimaacutelně

domněleacute věci služebneacute ale obecně tehdy pokud je vlastniacutek jakyacutemkoliv způsobem rušen

ve vyacutekonu svyacutech opraacutevněniacute ať již rušitel toto sveacute počiacutenaacuteniacute zdůvodňuje jakkoliv (pokud

je vůbec zdůvodňuje) avšak s tiacutem že nebyl vlastniacutek zbaven držby teacuteto věci Jakožto

typickaacute vlastnickaacute žaloba pak tato svědčiacute praacutevě vlastniacutekovi a to předevšiacutem vlastniacutekovi

kviritskeacutemu byť je nutno minimaacutelně po funkčniacute straacutence přiznat obdobnou žalobu takeacute

vlastniacutekovi bonitaacuterniacutemu a předevšiacutem pak provinčniacutemu vlastniacutekovi V obou přiacutepadech

pak bude přiacutestup k teacuteto problematice obdobnyacute jako je tomu v souvislosti s aktivniacute

legitimaciacute vindikace služebnosti na pozemciacutech provinčniacutech či na pozemciacutech ktereacute jsou

pouze v bonitaacuterniacutem vlastnictviacute523 Co se tyacuteče dalšiacutech možnyacutech osob o nichž by bylo

možno uvažovat jako o potenciaacutelně aktivně legitimovanyacutech pak nejsou žaacutedneacute dalšiacute

prameny k tomu aby bylo možno stanovit zdali kupřiacutekladu poživatel nebo zaacutestavniacute

věřitel mohl použiacutet negatorniacute žaloby ale je vhodno se v tomto směru spiacuteše uchylovat

k opatrnosti před přiznaacuteniacutem takovyacutechto opatřeniacute kteraacute nejsou obvyklyacutemi ani ve vztahu

k vindikaci služebnosti (viz vyacuteše) Vzhledem k obecnosti negatorniacute žaloby kteraacute neniacute

vaacutezaacutena pouze na přiacutepady služebnostiacute pak je skupina pasivně legitimovanyacutech

bezpochybně širšiacute nežli tomu bylo v přiacutepadě vindikace služebnosti Za pasivně

legitimovaneacuteho k vindikaci služebnosti je možno považovat každeacuteho kdo rušiacute vlastniacuteka

v jeho vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva či obecně kteryacute jeho vlastnickeacute praacutevo rušiacute Neniacute zde

nutno miacutet žaacutednyacute dalšiacute vztah k sousedniacutemu pozemku ani minimaacutelně tvrdit služebnost či

tvrdit jakeacute praacutevo

523 Negatorniacute žaloba ve variantě utilis však je poměrně spornyacutem institutem kteryacute se vyskytuje

v romanistickeacute literatuře zřiacutedka Viz M Fuenteseca Degeneffe De enphytheutico iure Madrid Dykinson 2003 str 125 či P C van Es De actio negatoria een studie naar de rechtsvorderlijke zijde van het eigendomsrecht Leiden Wolf Legal 2005 str 134 pozn 13 Předevšiacutem pak v souvislosti s bonitaacuterniacutem vlastnictviacutem a jeho charakterem lze uvažovat nad využitiacutem k ochraně proti služebnosti nikoliv přiacutemo žalobu ale použiacutet ochranu interdiktniacute

292

Konečně je nutno v souvislosti s negatorniacute žalobou zmiacutenit takeacute jeden nikoliv

nezajiacutemavyacute aspekt byť snad spiacuteše faktickyacute nežli přiacutemo praacutevniacute Zaacutesadniacute otaacutezkou

v každeacutem sporu mezi osobami je na prvniacutem miacutestě to co maacute byacutet v raacutemci daneacuteho sporu

tvrzeno ihned však na druheacutem miacutestě je otaacutezka nikoliv meacuteně důležitaacute a sice jakyacutem

způsobem je možno daneacute tvrzeniacute dokaacutezat Jestliže negatorniacute žalobou žalobce uvaacutediacute že

někomu jakeacute praacutevo jakaacute služebnost nepatřiacute (s vyacuteše uvedenyacutemi vyacutehradami při

negativniacutech služebnostech) pak na prvniacute pohled by se mohlo jevit jako logickeacute aby

tento takeacute přiacutemo dokaacutezal že žalovaneacute osobě ono praacutevo skutečně nepatřiacute Takovaacuteto

situace by však byla nanejvyacuteše obtiacutežnaacute neboť jen stěžiacute lze dokazovat či prokazovat to

co neniacute Z tohoto důvodu je v raacutemci negatorniacute žaloby ale je tomu tak vlastně obecně

v raacutemci všech věcnyacutech žalob situace upravena a to tak že neniacute nutno dokazovat přiacutemo

že daneacute osobě služebnost či praacutevo nepatřiacute ale stačiacute dokaacutezat sveacute vlastnickeacute praacutevo či

obecně sveacute věcneacute praacutevo Prokaacuteže-li vlastniacutek sveacute vlastnickeacute praacutevo pak vzhledem

k charakteru jeho takeacute tiacutemto nepřiacutemo prokazuje že nikdo dalšiacute k uvedeneacute věci praacuteva

nemaacute ledaže ba saacutem musel takoveacuteto praacutevo jednak tvrdit ale předevšiacutem takeacute dokaacutezat

V přiacutepadě negatorniacute žaloby ve sporu o služebnost tedy stačiacute vlastniacutekovi služebneacuteho

pozemku aby dokaacutezal že vskutku je jeho vlastniacutekem čiacutemž v jisteacutem smyslu obraciacute

břemeno průvodniacute na žalovaneacuteho aby tento dokaacutezal že služebnost kterou vykonaacutevaacute či

kterou tvrdiacute skutečně maacute524 Diacuteky teacuteto konstrukci se na jedneacute straně lze vyhnout teacuteměř

nemožneacutemu požadavku na dokaacutezaacuteniacute toho co neniacute čiacutemž se mimo jineacute vyrovnaacutevajiacute

důkazniacute pozice ale takeacute se tiacutemto obě praacuteva srovnaacutevajiacute a to přiacutemo jako praacuteva věcnaacute

neboť v přiacutepadě vindikace služebnosti je to opět žalobce tedy ten kdo držiacute služebnost

kdo je povinen dokaacutezat že jemu svědčiacute služebnost přičemž však opačnyacute důkaz ze

strany vlastniacuteka služebneacuteho pozemku je již poměrně obtiacutežnyacute Lze se takeacute domniacutevat že

uvedenaacute situace s důkazniacutemi prostředky pak je analogicky použitelnaacute i na služebnosti

negativniacute kdy popiacuteraacute-li vlastniacutek služebneacuteho pozemku služebnost pak dokazuje sveacute

vlastnickeacute praacutevo a naacuterokuje si praacutevo ktereacute mu služebnostiacute bylo odpiacuteraacuteno a naopak

524 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 303 Takeacute ale možno srovnat s Dig 39115 (Afr lib 9

quaest) Si prius quam aedificatum esset ageretur ius vicino non esse aedes altius tollere nec res ab eo defenderetur partes iudicis non alias futuras fuisse ait quam ut eum cum quo ageretur cavere iuberet non prius se aedificaturum quam ultro egisset ius sibi esse altius tollere idemque e contrario si cum quis agere vellet ius sibi esse invito adversario altius tollere eo non defendente similiter inquit officio iudicis continebitur ut cavere adversarium iuberet nec opus novum se nuntiaturum nec aedificanti vim facturum eaque ratione hactenus is qui rem non defenderet punietur ut de iure suo probare necesse haberet id enim esse petitoris partes sustinere (Překlad viz sub 511)

293

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku by v tomto přiacutepadě byl povinen dokaacutezat že daneacute omezeniacute

existuje že zde skutečně je služebnost tedy že vlastniacuteku služebneacuteho pozemku jakeacute

praacutevo nenaacuteležiacute

VII 13 DALŠIacute ŽALOBY TYacuteKAJIacuteCIacute SE SLUŽEBNOSTIacute

Ve vztahu ke služebnostem se však vyskytujiacute i dalšiacute žaloby nežli pouze vyacuteše tři

uvedeneacute tedy vindikace služebnosti a na ni naacutevaznaacute konfesorniacute žaloba a naproti nim

žaloba negatorniacute Je však z vyacuteše uvedeneacuteho poměrně patrneacute že kombinaciacute vindikace

služebnosti a naproti niacute negatorniacute žaloby či konfesorniacute žaloby a naproti niacute opět

negatorniacute žaloby se do značneacute miacutery pokryacutevajiacute možnaacute praacuteva a povinnosti tak jako

mohou v raacutemci služebnosti vzniknout a tedy pouze stěžiacute si lze představit dalšiacute praacuteva

kteraacute by mohl byacutet vymaacutehaacutena avšak kteryacutem by mohl chybět k tomuto naacutestroj tedy

žaloba Vedle žaloby Aquiliovyacutem zaacutekonem kteraacute je ve specifickeacutem přiacutepadě

v souvislosti se služebnostiacute použitelnaacute (viz daacutele) zde figurujiacute předevšiacutem dvě žaloby

ktereacute jsou předmětem značneacuteho sporu a ktereacute svyacutem obsahem v zaacutevislosti na jejich

pojetiacute mohou upravovat obsah a charakter vyacuteše uvedenyacutech žalob tedy předevšiacutem

vindikace služebnosti potažmo žaloby negatorniacute Je tedy nutno miacutet zaacutevěry dotyacutekajiacuteciacute se

obou daacutele uvedenyacutech zvlaacuteštniacutech žalob předevšiacutem jako možneacute naacutezory nikoliv jako jasnaacute

a jednoznačnaacute stanoviska

VII 131 ACTIO LEGIS AQUILIAE VE VARIANTĚ UTILIS A ACTIO AQUAE PLUVIAE

ARCENDAE

Uvedeneacute žaloby majiacute ve vztahu ke služebnostem poměrně specifickou uacutelohu

Jednaacute se ve skutečnosti o jedineacute dvě zmiacutenky ktereacute jsou v raacutemci justiniaacutenskyacutech Digest

nalezitelneacute Obě situace majiacute společnyacute zaacuteklad tedy skutečnost že došlo k jakeacute škodě

v souvislosti s existenciacute či v souvislosti s vyacutekonem služebnosti V souvislosti s žalobou

Aquiliovyacutem zaacutekonem se jednaacute o situaci kdy dojde ke zničeniacute vodovodu přičemž již ze

294

samotneacute služebnosti se zde daacutevaacute akvilskaacute žaloba525 Nutno ovšem řiacuteci že nelze se

jednoznačně stavět za tvrzeniacute že žaloba o niacutež se hovořiacute musiacute byacutet žalobou z Aquiliova

zaacutekona Druhyacute přiacutepad speciaacutelniacute žaloby kteraacute se dotyacutekaacute služebnosti tedy situace kdy

vzniknou určitaacute praacuteva mimo jineacute i na zaacutekladě služebnosti je pak actio aquae pluviae

arcendae526 V přiacutepadě uvedeneacutem v Ulpianově fragmentu z justiniaacutenskyacutech Digest je

propuštěna praacutevě uvedenaacute žaloba v situaci kdy na praacutevu cesty napaacutechaacute jakou škodu

tekouciacute voda527 V souvislosti s vyacuteše uvedenyacutemi obvyklyacutemi žalobami ve věcech

služebnostiacute je však použitiacute těchto dvou specifickyacutech žalob pouze vyacutejimečneacute a uvedeneacute

žaloby jinak fungujiacute zcela nezaacutevisle od institutu služebnostiacute

VII 132 ACTIO NEGATIVA

Zatiacutemco o charakteru dvou vyacuteše uvedenyacutech žalob neniacute žaacutedneacuteho většiacuteho sporu

co se tyacuteče actionis negativae zde neniacute možno uvedeneacute tvrdit ani v nejmenšiacutem Actio

negativa je jakyacutemsi černyacutem koněm v raacutemci ochrany služebnostiacute neboť jak je o ni maacutelo

zpraacutev tak na druhou stranu vzbuzuje nemalyacute zaacutejem a kolem niacute bylo vytvořeno

několikero teoriiacute ohledně jejiacuteho charakteru či jejiacuteho použitiacute ktereacute do značneacute miacutery

narušovaly i vyacuteše uvedeneacute pojetiacute a charakteristiky samotneacute vindikace služebnosti Neniacute

tedy možno daacutet na uacutelohu a charakter negativniacute žaloby ve vztahu ke služebnostem

jednoznačnou odpověď je však vhodno zmiacutenit zaacutekladniacute myšlenkoveacute postupy a zaacutekladniacute

varianty s nimiž je existence negativniacute žaloby a jejiacute funkce spojena

525 Viz Dig 922732 (Ulp lib 18 ad ed) Si quis aquae ductum meum diruerit licet cementa

mea sunt quae diruta sunt tamen quia terra mea non sit qua aquam duco melius est dicere actionem utilem dandam (Jestliže kdo zničil můj vodovod ačkoliv jsou kameny moje ktereacute byly vyrvaacuteny přesto půda kterou vedu vodu mojiacute neniacute leacutepe je řiacuteci že bude daacutena upravena žaloba)

526 K uvedeneacute žalobě viz F del Giudice op cit str 22 M Bartošek op cit str 73 bliacuteže pak ale M Sargenti Lrsquoactio aquae pluviae arcendae Milano Giuffregrave 1940 205s F Sitzia Ricerche in tema di bdquoactio aquae pluviae arcendaeldquo Milano Giuffregrave 1977 238s

527 Viz Dig 922732 (Ulp lib 18 ad ed) Si quis aquae ductum meum diruerit licet cementa mea sunt quae diruta sunt tamen quia terra mea non sit qua aquam duco melius est dicere actionem utilem dandam (Překlad viz sub 525) Viz M Sargenti op cit str 160 et al

295

VII 1321ACTIO NEGATIVA JAKOŽALOBANEGATORNIacute

Jedniacutem z přiacutestupů dosti možnaacute snad ten nejčastějšiacute a to předevšiacutem tehdy

nezabyacutevaacute-li se danaacute publikace přiacutemo a vyacutehradně služebnostmi je prosteacute sjednoceniacute

žaloby negativniacute s jejiacute podobně znějiacuteciacute kolegyniacute tedy s žalobou negatorniacute528 Takovyacuteto

přiacutestup tedy pouze konstatuje že negativniacute žaloba je vlastně pouze jinyacutem

pojmenovaacuteniacutem pro žalobu negatorniacute V souvislosti s uvedenou theoriiacute je však nutno se

předevšiacutem ptaacutet proč by pro jednu a tuteacutež žalobu byla dvě pojmenovaacuteniacute a to pod tiacutem

uacutehlem pohledu kdy řiacutemskeacute praacutevo bylo mimo jineacute praacutevě pro svoji terminologickou a

logickou jednoznačnost tolik ceněno a je ceněno do dnešniacutech dniacute Jak však bylo již vyacuteše

uvedeno pojem negatorniacute žaloby neniacute pojmem původniacutem ale podle některyacutech naacutezorů

vznikaacute vlastně jako takovyacute až v souvislosti s praacutevem poklasickyacutem byzantskyacutem či

přiacutemo justiniaacutenskyacutem Do teacute doby neniacute vyacuteslovně o negatorniacute žalobě možno hovořit a

tedy se pro žaloby ktereacute však fakticky bezesporu existovaly oteviacuteraacute možnost jejich

charakterizace praacutevě jako žaloby negativniacute K tomuto je pak vhodno takeacute odkaacutezat na

Gaia kteryacute praacutevě o negativniacute žalobě ve sveacute učebnici hovořiacute když uvaacutediacute v souvislosti

s věcnyacutemi žalobami že bdquoactio ex diverso adversario est negativaldquo529 Avšak jako bude

patrneacute uvedenyacute fragment Gaiovyacutech Instituciacute maacute onu povahu že je možno jej vyklaacutedat

jak ve smyslu uvedeneacuteho přiacutestupu k negativniacute žalobě tak ale i vzhledem k dalšiacutem

naacutesledujiacuteciacutem přiacutestupům k negativniacute žalobě

VII 1322 ACTIO NEGATIVA JAKO ŽALOBA DRŽITELE SLUŽEBNOSTI PARALELNIacute K

VINDIKACI

Zatiacutemco vyacuteše uvedenaacute teorie je do značneacute miacutery obecnaacute a je možno se s touto

setkat na viacutecero miacutestech a v diacutelech viacutecero autorů tak přiacutestup k negativniacute žalobě takovyacute

že neniacute shodnaacute s negatorniacute ale je jiacute přiacutemo protivnaacute je možno spojit s jednou konkreacutetniacute

528 Viz kupřiacutekladu L Heyrovskyacute op cit str 396 S Perozzi Istituzioni op cit str 728 529 bdquoŽaloba proti odlišneacutemu odpůrci je negativniacuteldquo Viz Gaius Institutiones 4 3 In rem actio est

cum aut corporalem rem intendimus nostram esse aut ius aliquod nobis conpetere velut utendi aut utendi fruendi eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi prospiciendive aut cum actio ex diverso adversario est negativa (Překlad viz sub 477) Uvedeniacute slovy bdquoaut cumldquo je pak podle některyacutech naacutezorů pozdějšiacute plod interpretaciacute Viz B Biondi Actio negativa ed actio prohibitoria come azioni a difesa delle servitugrave e dellrsquousufrutto Messina Meridionali 1929 str 4 G K Ch Beseler Einzelne Stellen Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 46 1926 str 268

296

osobou Za jejiacutem zrodem stojiacute B Biondi kteryacute si povšiml nikoliv nevyacuteznamnyacutech

spornyacutech bodů jež čaacutestečně již byly uvedeny vyacuteše a na zaacutekladě nichž pak přišel

vzhledem k negativniacute žalobě se svyacutem zcela vlastniacutem a sveacutebytnyacutem přiacutestupem530

Autor daneacute koncepce si předevšiacutem povšiml dvou fragmentů Digest kde se

hovořiacute jak o actione negativa tak o actione negatoria Jednak to je text kteryacute

konstatuje že bdquoquamquam enim actio negativa domino competat adversus fructuarium

magis tamen de suo iure agere videtur quam alienoldquo531 Proti tomu pak stojiacute shrnujiacuteciacute

znaacutemyacute a vyacuteše popsanou systematiku kde negativniacute a negatorniacute žaloba jsou považovaacuteny

za jedno potvrzujiacuteciacute fragment kteryacute uvaacutediacute že bdquode servitutibus in rem actiones

competunt nobis ad exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria

quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria

domino qui negatldquo532 Podstatnyacutem vyacutechodiskem pro uvažovaacuteniacute nad těmito fragmenty je

předevšiacutem skutečnost že jsou nejen z pera jednoho praacutevniacuteka a sice Ulpianova ale

dokonce jsou přiacutemo z jednoho diacutela a sice ze 17 knihy K ediktu Je proto nanejvyacuteš

důvodneacute domniacutevat se že se nejednaacute o terminologickyacute lapsus autorův či o hřiacutečku

praacutevniacuteho jazyka (i vzhledem k velice precizniacute a do jisteacute miacutery stroheacute naproti tomu

přesneacute mluvě a latině praacutevnickeacute) ale o zcela ciacutelenyacute jev kteryacute nemůže svědčit o ničem

jineacutem než že obě žaloby nejsou totožneacute a jistě se v některyacutech ohledech od sebe

odlišujiacute Přiacutepadneacute deformace způsobeneacute interpolacemi pak na tomto zaacutevěru dle autora

530 Tento přiacutestup pak presentoval ve sveacutem diacutele B Biondi Actio negativa op cit Z uvedeneacute

publikace vychaacutezel takeacute ve sveacute praacuteci J Kapras Ochrana služebnostiacute v řiacutemskeacutem praacutevu klasickeacutem Praha Praacutevnickaacute fakulta University Karlovy 1932 30s Uvedeneacute zaacutevěry byly čaacutestečně již prezentovaacuteny takeacute v J Šejdl Několik poznaacutemek k ochraně služebnostiacute in Actiones condictiones exceptiones ed M Židlickaacute P Salaacutek Brno Masarykova Universita 2011 str 82 - 92

531 Dig 765pr (Ulp lib 17 ad ed) Uti frui ius sibi esse solus potest intendere qui habet usum fructum dominus autem fundi non potest quia qui habet proprietatem utendi fruendi ius separatum non habet nec enim potest ei suus fundus servire de suo enim non de alieno iure quemque agere oportet quamquam enim actio negativa domino competat adversus fructuarium magis tamen de suo iure agere videtur quam alieno cum invito se negat ius esse utendi fructuario vel sibi ius esse prohibendi quod si forte qui agit dominus proprietatis non sit quamvis fructuarius ius utendi non habet vincet tamen iure quo possessores sunt potiores licet nullum ius habeant (Že je praacutevo užiacutevat a požiacutevat jeho samotneacuteho může žaacutedat kdo maacute ususfruktus avšak vlastniacutek pozemku nemůže neboť kdo maacute vlastnictviacute odděleneacute užiacutevaacuteniacute a požiacutevaacuteniacute nemaacute Ani si tedy nemůže svyacutem pozemkem sloužit tak každeacutemu naacuteležiacute žalovat ze sveacuteho nikoliv z ciziacuteho praacuteva Tak ačkoliv negativniacute žaloba naacuteležiacute vlastniacuteku proti poživateli jeviacute se že žaluje spiacuteše ze sveacuteho praacuteva nežli z ciziacuteho čiacutemž popiacuteraacute že proti němu naacuteležiacute poživateli praacutevo užiacutevat nebo že on maacute praacutevo zakaacutezat Neboť kdyby snad kdo žaluje nebyl vlastniacutekem přestože poživatel nemaacute praacutevo užiacutevat po praacutevu zviacutetěziacute neboť držiteleacute jsou silnějšiacute ačkoliv nemajiacute žaacutedneacute praacutevo)

532 Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) De servitutibus in rem actiones competunt nobis ad exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria domino qui negat (Překlad viz sub 512)

297

nemohou mnoho změnit neboť by bylo zcela proti duchu justiniaacutenskeacute kodifikace pro

jeden (zažityacute) termiacuten vytvaacuteřet či minimaacutelně použiacutevat i naacutezev druhyacute ač obdobnyacute či

alespoň podobnyacute Lze se tedy domniacutevat že tyto zmiacutenky v Digestech jsou nechtěnyacutemi

pozůstatky staršiacuteho klasickeacuteho systeacutemu ochrany služebnostiacute kteryacute byl nahrazen

justiniaacutenskou actione confessoria

Jak bylo vyacuteše již podotknuto Gaiovy Instituce pak představujiacute dalšiacute byť do jisteacute

miacutery spornyacute kamiacutenek kteryacute zaklaacutedaacute mosaiku uacutevah vzhledem k negativniacute žalobě jak ji

přestavuje Biondi V Gaiovyacutech Instituciacutech je možno naleacutezt dalšiacute indicii kteraacute může

mnoheacute o ochraně služebnostiacute a žalobaacutech k tomu určenyacutech řiacuteci Gaius jasně osvětluje jak

vyacuteše bylo citovaacuteno že bdquoin rem actio est cum aut corporalem rem interdimus nostro

esse aut ius aliquod nobis conpetere veluti utendi aut utendi fruendi eundi agendi

aquamque ducendi vel altius tollendi prospiciendive actio ex diverso adversario est

negativaldquo533 Pozornost v daneacute souvislosti celkem přirozeně na sebe strhne předevšiacutem

posledniacute čaacutest textu Biondi soudiacute že neniacute možno v daneacutem přiacutepadě miacutet na mysli actio

negatoria (kupřiacutekladu i vzhledem k změně žalobce ve vztahu ke služebnostem či

vzhledem k vindikaci služebnosti)534 a tak touto až heslovitou formulaciacute objevuje se

zcela unikaacutetniacute samostatnaacute žaloba ndash žaloba ex diverso adversario Uvedenou formulaci

pak je nutno daacutet do souvislosti s vyacuteše uvedenyacutem fragmentem kteryacute byl již vyacuteše

v souvislosti s vindikaciacute služebnosti podroben určiteacute pozornosti a kteryacute na prvniacute pohled

vyjadřoval skutečnost že vindikace služebnosti je možnaacute toliko vůči vlastniacuteku tedy

toliko vůči vlastniacuteku služebneacuteho pozemku535 Z uvedeneacuteho takeacute vyplyacutevaacute že actio

negativa je podle tohoto přiacutestupu věcnou žalobou kteraacute maacute shodneacuteho potencionaacutelniacuteho

žalobce jako vindikace služebnosti s niacutež je tedy paralelniacute ale směřuje na rozdiacutel od

vindikace služebnosti proti jineacutemu odpůrci či žalovaneacutemu tedy proti třetiacute osobě

Informace kteraacute pro danou problematiku plyne z Gaiovyacutech Instituciacute je v daneacutem

533 Gaius Institutiones 4 3 (Věcnaacute žaloba je ta kterou vznaacutešiacuteme naacuterok že buď nějakaacute hmotnaacute

věc je naše anebo že naacutem přiacuteslušiacute nějakeacute praacutevo např užiacutevaciacute či užiacutevaciacute a požiacutevaciacute praacutevo na přechod přehaacuteněniacute dobytka či svaacuteděniacute vody anebo praacutevo stavět nad určitou vyacutešku či praacutevo na vyacutehled anebo maacute-li žaloba při zaacuteměně stran negativniacute podobu) Viz teacutež sub 477

534 Viz B Biondi Actio negativa op cit str 4 et al 535 Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et

non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Překlad viz sub 483)

298

přiacutepadě cennaacute praacutevě tiacutem že se jednaacute o pramen jenž neniacute zasažen justiniaacutenskyacutemi

interpolacemi a tedy věrněji zobrazuje řiacutemskeacute praacutevo tak jak je znala doba klasickaacute

Jeden z dalšiacutech podstatnyacutech Biondiho argumentů spočiacutevaacute v analyacuteze fragmentů

Digest kde se o ochraně služebnostiacute hovořiacute Ta je předevšiacutem směřovaacutena k samotneacutemu

termiacutenu actio a sice v tom smyslu zdali text hovořiacute o actio či o actiones V Digestech

lze naleacutezt skutečně velkeacute množstviacute fragmentů kde se o actiones ve vztahu ke

služebnostem hovořiacute Ulpianus napřiacuteklad konstatuje že bdquov těchto žalobaacutech kteryacutemi se

žaluje z ususfruktuldquo536 V jineacutem fragmentu Digest pak hovořiacute o tom že bdquovzhledem ke

služebnostem k věci naacuteležiacute naacutem žaloby jako přiacuteklad těch ktereacute naacuteležejiacute k

ususfruktuldquo537 Mohlo by se zdaacutet že jedinyacutem juristou kteryacute se k věci doposud vyjaacutedřil

k negativniacute žalobě je vyacuteše citovanyacute Ulpianus neniacute tomu však pravda můžeme čiacutest

kupřiacutekladu Pomponia kteryacute uvaacutediacute že bdquosuis actionibus usufructuario cum eo

experiundumldquo538 Proti tomu však konstatovaacuteniacute že bdquožaloby ze služebnostiacute venkovskyacutech

nebo městskyacutech jsou těch čiacute jsou pozemkyldquo539 může dosavadniacute citovaneacute fragmenty

vyacuterazně relativizovat

Jak Biondi konstatuje540 je zapotřebiacute miacutet se v přiacutepadech kdy autoři hovořiacute o

actiones velice na pozoru neboť pluralita žalob může v daneacutem přiacutepadě znamenat

nikoliv vindicatio servitutis a actio negatoria ale ono velkeacute množstviacute formuliacute jimiž

byly služebnosti chraacuteněny a to specificky podle toho o jakou služebnost že se jednalo

Aniž by bylo možno přijmout myšlenku samostatnosti a specificity actionis negativae

536 Dig 7653 (Ulp lib 17 ad ed) In his autem actionibus quae de usu fructu aguntur etiam

fructus venire plus quam manifestum est (Tedy že v těchto žalobaacutech kteryacutemi se žaluje z ususfruktu takeacute jsou zahrnovaacuteny plody je viacutece než zjevneacute)

537 Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 532 Čaacutest textu kteraacute hovořiacute o žalobě konfesorniacute a negatorniacute lze považovat za produkt kompilaacutetorů

kteryacute strukturuje a odpoviacutedaacute systeacutemu ochrany služebnostiacute tak jak měla nově vychaacutezet z Digest tedy v takoveacute formě v jakeacute je obvykle tradovaacutena v romanistickeacute literatuře Viz teacutež G K Ch Beseler Beitraumlge zur Kritik der roumlmischen Rechtsquellen 3 Tuumlbingen 1913 str 60 Citovaacuteno i v J Kapras op cit str 9

538 Dig 71191 (Pomp lib 5 ad sab) Si arbores vento deiectas dominus non tollat per quod incommodior is sit usus fructus vel iter suis actionibus usufructuario cum eo experiundum (Jestliže stromy poraženeacute větrem by vlastniacutek neodstranil pročež nepohodlnějšiacute by byl ususfruktus nebo pěšina usufruktuaacuteř může proti němu použiacutet sveacute žaloby)

539 Dig 851 (Ulp lib 14 ad ed) Actiones de servitutibus rusticis sive urbanis eorum sunt quorum praedia sunt sepulchra autem nostri dominii non sunt adquin viam ad sepulchrum possumus vindicare (Překlad viz sub 115)

540 Viz B Biondi Actio negativa op cit str 8 et al

299

je nutno vždy počiacutetat s pluralitou formuliacute žalob neboť tyto formule se odviacutejely od

obsahu teacute ktereacute služebnosti

Toto nebezpečiacute ovšem pomiacutejiacute tehdy jestliže se danyacute fragment vztahuje pouze

k jedneacute služebnosti kdy pro jednu žalobu lze předpoklaacutedat takeacute pouze jedinou formuli

Jestliže tedy v kontextu jedneacute služebnosti zmiňujiacute praacutevniacuteci k ochraně actiones pak to

značiacute že musela existovat nejen jedna žaloba na ochranu služebnosti tedy vindicatio

servitutis ale že musela existovat minimaacutelně ještě jedna dalšiacute žaloba kteraacute sloužila

stejneacutemu uacutečelu A skutečně byly nalezeny takoveacuteto fragmenty kde neniacute nastiacuteněneacute

nebezpečiacute naviacutec se nejednaacute o texty jednoho autora Ve vztahu k servituti oneris ferendi

lze čiacutest že bdquoharum actionum eventus hic estldquo541 Na jineacutem miacutestě konstatuje Ulpianus

že bdquosed et de haustu quia servitus est competunt nobis in rem actionesldquo542 Zde je však

možno si povšimnout množneacuteho čiacutesla i vzhledem k žalobcům což vyacuterazně měniacute možnyacute

naacutehled na danyacute fragment Konečně vůči služebnosti ne luminibus officiatur uvaacutediacute

ciacutesařskaacute konstituce že bdquosi quas actiones adversus eum qui aedificium contra veterem

formam extruxit ut luminibus tuis officeret competere tibi existimas more solito

exercere non prohiberisldquo543 Jak tedy z těchto přiacutekladů vyplyacutevaacute lze se domniacutevat že

v klasickeacute době existovala pluralita žalob tedy viacutecero žalob nežli jedinaacute kteraacute je

zřejmě až vyacutesledkem justiniaacutenskeacute kompilaacutetorskeacute a novaacutetorskeacute činnosti jež však

nedokaacutezala zcela zahladit všechny stopy ktereacute si s sebou nesla diacutela praacutevniacuteků či tzv

bdquopraacutevo stareacuteldquo

541 Dig 857 (Paul lib 21 ad ed) Harum actionum eventus hic est ut victori officio iudicis aut

res praestetur aut cautio res ipsa haec est ut iubeat adversarium iudex emendare vitium parietis et idoneum praestare cautio haec est ut eum iubeat de reficiendo pariete cavere neque se neque successores suos prohibituros altius tollere sublatumque habere et si caverit absolvetur si vero neque rem praestat neque cautionem tanti condemnet quanti actor in litem iuraverit (Vyacutesledek těchto žalob je takovyacute aby viacutetězi ze soudniacute pravomoci byla daacutena buď věc nebo zaacuteruka Stejnaacute věc je takovaacute kdy soudce nařiacutediacute odpůrci opravit chybu ve zdi aby mohla sloužit Zaacuteruka je takovaacute věc aby zaručil se opravovat zeď buď saacutem nebo jeho dědicoveacute nebudou zakazovat vystavět vyacuteše a tak miacutet A jestliže se zaručiacute bude propuštěn A jestliže opravdu ani věc nedaacute ani zaacuteruku na tolik by byl odsouzen na kolik si žalobce ve sporu ohodnotiacute Překlad viz sub 421)

542 Dig 8546 (Ulp lib 17 ad ed) Sed et de haustu quia servitus est competunt nobis in rem actiones (Ale i z čerpaacuteniacute což je služebnost naacuteležiacute naacutem věcneacute žaloby)

543 C 3341 Imperator Antoninus Si quas actiones adversus eum qui aedificium contra veterem formam extruxit ut luminibus tuis officeret competere tibi existimas more solito exercere non prohiberis is qui iudex erit longi temporis consuetudinem vicem servitutis obtinere sciet modo si is qui pulsatur nec vi nec clam nec precario possidet (Jestliže věřiacuteš že některeacute žaloby Ti naacuteležejiacute a to proti tomu kdo budovu proti stareacutemu stavu vztyčiacute aby překaacutežel tveacutemu světlu podle uznaacutevanyacutech zvyků soudce vyacutekon nemůže zakaacutezat Ten kdo bude soudcem uznaacute služebnost zřiacutezenou skrze dlouhodobyacute zvyk za předpokladu že ten kdo se domaacutehaacute nedržiacute naacutesiliacutem tajně nebo z vyacuteprosy Překlad viz takeacute sub 338) ant a calpurniae lta 211 pp iii id nov gentiano et basso conssgt

300

Ze všeho vyacuteše uvedeneacuteho lze učinit pro uvedenyacute přiacutestup jistyacute bdquopředzaacutevěrldquo že

je-li přijata myšlenka plurality žalob pak tato dalšiacute žaloba vedle vindikace služebnosti

sloužiacute opraacutevněneacutemu ze služebnosti a je zapotřebiacute ji vznaacutešet ex diverso adversario Je

však takeacute podstatneacute čeho se mělo žalobou dociacutelit tedy jakyacutem způsobem byla

konstruovaacutena formule daneacute žaloby Biondi se domniacutevaacute že podstata žaloby tkvěla

předevšiacutem v odpiacuteraacuteniacute praacuteva třetiacute osobě To lze seznat minimaacutelně ze dvou miacutest Digest

Jednak se jednaacute o samotnyacute titul osmeacute knihy směřujiacuteciacute na situace bdquosi servitus vindicetur

vel ad alium pertinere negeturldquo544 Koneckonců samotnyacute naacutezev teacuteto rubriky viacutece než

napoviacutedaacute že lze si představit i jinou žalobu nežli actio confessoria a takeacute je možno

z něho dovozovat že v pozdějšiacute době se pojem vindikace stal obecně jednaacuteniacutem

naacuterokujiacuteciacutem si jakeacute věcneacute praacutevo či jakou věc a to bez ohledu na to zdali přiacutesně vzato

byla k tomuto použita rei vindicatio či jinaacute žaloba V druheacutem fragmentu kteryacute svědčiacute o

vyacuteše nastiacuteněneacute formě actionis negativae konstatuje Paulus že bdquoquod si neget ius esse

adversario agendi aquae ducendae cavere sine praeiudicio amittendae servitutis

debebit donec quaestio finietur non se usurumldquo545 Lze tedy řiacuteci že obsah actionis

negativae směřuje předevšiacutem k tomu aby třetiacute osoba jiacutež služebnost nesvědčiacute ji takeacute

nevykonaacutevala Jistě za pozornost stojiacute takeacute zavaacutezaacuteniacute odpůrcovo se non usurum ktereacute

stojiacute naproti vlastniacutekovu non se impediturum (aby se nepřekaacuteželo) kteryacutežto přiacuteslib

může daacutet vlastniacutek avšak nepřiacuteslušiacute tento osobě třetiacute

Ač si snad kompilaacutetoři při tvorbě Digest kladli za uacutekol vytvořit diacutelo vnitřně

nerozporneacute i přes jejich zřejmyacute uacutespěch (a jistě i snahu) lze naleacutezt mezi fragmenty jisteacute

rozpory či snad zdaacutenliveacute rozpory mnohdy prameniacuteciacute praacutevě ze změn jež byly

provedeny při kompilaci přičemž tato změna nebyla dovedena zcela a uacuteplně do všech

důsledků a zapracovaacutena do všech jednotlivyacutech fragmentů Praacutevě těmito miacutesty pak lze

takeacute naziacuterat onen původniacute klasickyacute systeacutem žalob jimiž byly služebnosti ochraňovaacuteny

544 Dig 85 (Jestliže se vindikuje služebnost nebo popiacuteraacute že jineacutemu naacuteležiacute) 545 Dig 43207 (Paul lib 5 sent) Si de via itinere actu aquae ductu agatur huiusmodi cautio

praestanda est quamdiu quis de iure suo doceat non se impediturum agentem et aquam ducentem et iter facientem Quod si neget ius esse adversario agendi aquae ducendae cavere sine praeiudicio amittendae servitutis debebit donec quaestio finietur non se usurum (Jestliže by se žalovalo z pěšiny stezky cesty vodovodu takovyacutem způsobem by měla byacutet daacutena zaacuteruka jak dlouho kdo tvrdiacute sveacute praacutevo nepřekaacutežiacute hnaacutet veacutest vodu a chodit Jestliže by kdo popiacuteral že odpůrci naacuteležiacute praacutevo hnaacutet a veacutest vodu musiacute daacutet zajištěniacute bez předpokladu zaacuteniku služebnosti neužiacutevaacuteniacutem což platiacute dokud řiacutezeniacute neskončiacute)

301

Takovyacuteto rozpor objevuje se i v materii služebnostiacute Můžeme napřiacuteklad čiacutest že

bdquohaec autem actio in rem magis est quam in personam et non alii competit quam

domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentioldquo546 Tento

Ulpianův fragment staacutel dosti možnaacute na počaacutetku celeacute uvedeneacute teorie a byl prvniacutem kteryacute

vzbudil pochybnosti o jedinečnosti actionis confessoria Tento fragment však je jedniacutem

z dvojice v niacutež spatřuje Biondi podstatnyacute rozpor jehož je nutno rozřešit

Proti vyacuteše uvedeneacutemu lze v Digestech čiacutest že bdquoagi autem hac actione poterit

non tantum cum eo in cuius agro aqua oritur vel per cuius fundum ducitur verum

etiam cum omnibus agi poterit quicumque aquam non ducere impediunt exemplo

ceterarum servitutiumldquo547 Je navyacutesost zajiacutemaveacute že autorem obou uvedenyacutech

protikladnyacutech fragmentů je jedna a tataacutež osoba a sice Ulpianus Lze považovat teacuteměř až

za uraacutežliveacute domniacutevat se že se jednaacute o juristovo opomenutiacute uacutečelovou manipulaci či

snad postupnyacute myšlenkovyacute vyacutevoj Bylo by jistě takeacute možno připustit zaacutesah kompilaacutetorů

proč by však kompilaacutetoři činili a upravovali fragment do podoby kteraacute neniacute souladnaacute

s celyacutem zbytkem Digest justiniaacutenskyacutech ani s jejich terminologiiacute

Jistě stojiacute za povšimnutiacute že v obou fragmentech se nehovořiacute jmenovitě a určitě o

teacute či oneacute žalobě ale hovořiacute se vždy o bdquoteacutetoldquo žalobě tedy bdquoteacuteto žaloběldquo na ochranu

služebnostiacute Podle prveacuteho uvedeneacuteho fragmentu pak sloužiacute bdquotatoldquo žaloba proti

vlastniacutekovi podle druheacuteho pak proti všem osobaacutem Tento rozpor je jednak zcela

fundamentaacutelniacute a ve smyslu systematiky ochrany služebnostiacute podle justiniaacutenskyacutech

Digest tedy jejiacutem rozděleniacute mezi negatorniacute a konfesorniacute žalobu zaacutesadně těžko

vyacutekladem odstranitelnyacute Vzhledem k tomu že podle teacuteto systematiky sloužiacute k ochraně

služebnostiacute pouze jedinaacute žaloby a to jmenovitě actio confessoria musiacute se oba

fragmenty nutně vztahovat praacutevě k niacute Jedinyacutem možnyacutem a s oběma fragmenty

546 Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et

non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Tato žaloba se tedy jeviacute viacutece věcnou než osobniacute a nikomu nenaacuteležiacute než vlastniacuteku pozemku a proti vlastniacuteku jako se žalujiacute i jineacute služebnosti) Cit takeacute sub 483

547 Dig 85101 (Ulp lib 53 ad ed) Agi autem hac actione poterit non tantum cum eo in cuius agro aqua oritur vel per cuius fundum ducitur verum etiam cum omnibus agi poterit quicumque aquam non ducere impediunt exemplo ceterarum servitutium Et generaliter quicumque aquam ducere impediat hac actione cum eo experiri potero (Touto žalobou se nemůže žalovat pouze proti tomu na jehož pole voda vychaacuteziacute ale i přes jejichž pole vede v pravdě i proti všem se může žalovat kdokoliv překaacutežiacute vodě v nevedeniacute napřiacuteklad v některyacutech služebnostech I obecně kdokoliv by překaacutežel vedeniacute vody takovaacuteto žaloba proti němu může byacutet použita Překlad viz sub 500)

302

souladnyacutem vysvětleniacutem nabiacuteziacute se vyacuteklad termiacutenu haec actio tak že se jednaacute o dvě různeacute

žaloby Jednu použitelnou proti vlastniacutekovi druhaacute zniacute cum omnibus

Vše co bylo vyacuteše napsaacuteno o negativniacute žalobě a o vindikaci služebnosti je nyniacute

možno vložit do tohoto rozporu a tiacutem jej svyacutem způsobem odstranit Onou žalobou jiacutež je

možno použiacutet vyacutehradně proti vlastniacutekovi je praacutevě klasickaacute vindicatio servitutis haec

actio se tedy vztahuje k teacuteto původniacute žalobě v niacutež se opraacutevněnyacute domaacutehaacute aby bylo

určeno že mu proti vlastniacutekovi naacuteležiacute předmětneacute praacutevo Žalobou na niacutež se vaacuteže druhyacute

uvedenyacute fragment pak podle uvedeneacuteho přiacutestupu je actio negativa tedy žaloba jež se

může konat cum omnibus a jiacutež opraacutevněnyacute popiacuteraacute že praacutevo naacuteležiacute někomu dalšiacutemu tedy

jiacutež sveacuteho praacuteva chraacuteniacute proti jakeacutekoliv třetiacute osobě kteraacute by si předmětneacute praacutevo

osobovala

Vzhledem k vyacuteše pospaneacute teorii ohledně charakteru a uacutečelu negativniacute žaloby je

nutno uveacutest že tato se nesetkala s přiacuteliš pozitivniacute odezvou a byla v nemalyacutech diskusiacutech

spiacuteše kritizovaacutena Přesto však v raacutemci kritik nebyly vypořaacutedaacuteny všechny argumenty

ktereacute Biondi svyacutem přiacutestupem přinesl548 Kromě kritiky prostřednictviacutem analyacutezy

fragmentů lze pak pouze zmiacutenit skutečnost kteraacute již byla uvedena vyacuteše v souvislosti

s vindikaciacute služebnosti tedy že neodpoviacutedaacute historickeacute tendenci aby na počaacutetku kdy

služebnost byla považovaacutena za hmotnou věc tedy bez vyacuteraznějšiacutech probleacutemů

vindikovatelnou proti všem odpůrcům časem došlo k omezeniacute tohoto praacuteva a vytvořeniacute

zcela specielniacute žaloby pouze za uacutečelem ochrany služebnosti proti třetiacutem osobaacutem vyjma

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

VII 1323ACTIO NEGATIVAJAKOOBECNEacutePOJMENOVAacuteNIacuteŽALOBYADALŠIacuteMOŽNOSTI

Je možno vytvaacuteřet vůči vyacuteše uvedenyacutem dvěma zaacutekladniacutem teoriiacutem dotyacutekajiacuteciacutem

negativniacute žaloby mnoheacute uacutepravy posuny či vytvaacuteřet teorie dalšiacute Jednaacute se však již o

naacutezory meacuteně zastoupeneacute přesto však je možno ještě dva přiacutestupy pouze okrajově

zmiacutenit či nastiacutenit

548 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 303 Viz kritickeacuteho D Barbero op cit str 11 et al a

literatura tam uvedenaacute

303

Pokud je přijata teze že zmiacutenky ohledně negativniacute žaloby jsou v justiniaacutenskyacutech

Digestech pouze pozůstatkem původniacute uacutepravy tedy jakyacutemsi nedopatřeniacutem

kompilaacutetorskyacutem pak je možno rozviacutejet myšlenky tiacutem směrem nikoliv nepodobně prveacute

vyacuteše uvedeneacute teorii ohledně negativniacute žaloby že negativniacute žaloba neniacute konkreacutetniacute

žalobou ale spiacuteše charakteristiku V takoveacutem přiacutepadě jsou negativniacute žaloby takoveacute

ktereacute čiacute praacutevo popiacuterajiacute neboli jej negujiacute Pokud je na negativniacute žalobu pohliacuteženo tiacutemto

způsobem a za limitace že negativniacute žaloba je toliko věcnou žalobou pak dochaacuteziacute

k jejiacutemu vyacuterazneacutemu sbliacuteženiacute s negatorniacute žalobou respektive žalobami ktereacute však

v uvedeneacute době sveacuteho hromadneacuteho pojmenovaacuteniacute ještě neměly a sloužily k ochraně

vlastnickeacuteho praacuteva proti zaacutesahu každeacute dalšiacute osoby Takoveacuteto žaloby v době klasickeacute

majiacute v intenci praacutevě onu negativniacute formulaci kdy popiacuterajiacute že někomu jakeacute praacutevo naacuteležiacute

a tedy ciacuteliacute aby tento s rušiacuteciacutem jednaacuteniacutem přestal Je tedy možno uvažovat nad tiacutem že

negativniacute žaloby jsou vlastně všechny věcneacute žaloby ktereacute negujiacute praacutevo jineacuteho Tiacutem se

do teacuteto skupiny dostaacutevajiacute takměř všechny budouciacute negatorniacute žaloby avšak s vyacutejimkou

takovyacutech žalob ktereacute se dotyacutekajiacute služebnostiacute negativniacutech Jak bylo vyacuteše uvedeno

formule respektive intence vindikace negativniacute služebnosti spočiacutevaacute v popřeniacute praacuteva

ktereacute je obsahem služebnosti vzhledem k vlastniacuteku služebneacuteho pozemku Naproti tomu

tento se bude domaacutehat volnosti sveacuteho pozemku tiacutem že sobě bude uvedeneacute praacutevo

naacuterokovat Pak tedy žaloba kteraacute bude odpoviacutedat budouciacute žalobě negatorniacute

v takoveacutemto přiacutepadě by měla pozitivniacute obsah byla by tedy spiacuteše vindikaciacute praacuteva (nikoli

služebnosti) a nebylo by ji možno označit za negativniacute zatiacutemco žaloba opačnaacute tedy

žaloba vymaacutehajiacuteciacute tuto služebnost by byla svyacutem technickyacutem uzpůsobeniacutem podobna

praacutevě pozdějšiacutem negatorniacutem žalobaacutem a co do sveacuteho obsahu by byla negativniacute Uvedeneacute

zaacutevěry pak do značneacute miacutery podporuje i vyacuteše již mnohokraacutet zmiňovanyacute fragment

Gaiovyacutech Instituciacute kteryacute poněkud nezvykle hovořiacute v onom pozitivniacutem vyacutečtu o praacutevu

stavět vyacuteše tedy negaci služebnosti non altius tollendi a v protivnyacutech přiacutepadech

prosazuje praacutevo praacutevě negativniacute žalobou549

Konečně je takeacute možno zmiacutenit přiacutestup prveacutemu do značneacute miacutery podobnyacute

omezenyacute však za tiacutem koncem že negativniacute žaloby vztahuje toliko k negativniacutem 549 Viz Gaius Institutiones 4 3 In rem actio est cum aut corporalem rem intendimus nostram

esse aut ius aliquod nobis conpetere velut utendi aut utendi fruendi eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi prospiciendive aut cum actio ex diverso adversario est negativa (Překlad viz sub 477) K tomu pak takeacute viz vyacuteše již uvedeneacute komentaacuteře

304

služebnostem Rozdiacutel ve srovnaacuteniacute s prvniacutem je pak pouze v tom ohledu že pozdějšiacute

negatorniacute žaloby ktereacute majiacute negativniacute charakter jsou z tohoto vyloučeny naopak jsou

jako negativniacute žaloby označeny pouze takoveacute ktereacute se domaacutehajiacute služebnosti ale na

zaacutekladě negativniacutech intenciacute Pokud tedy kdo by vindikoval negativniacute služebnost tak

diacuteky negativniacute formulaci takoveacuteto žaloby respektive diacuteky negativniacute formulaci intence

takoveacuteto žaloby tato by byla označena jako žaloba negativniacute Kupřiacutekladu však ani

z Gaiova vyacuteše uvedeneacuteho textu nevyplyacutevajiacute tato omezeniacute pouze na určitaacute praacuteva ba spiacuteše

text svědčiacute o situaci opačneacute

VII 133 ACTIO PROHIBITORIA

Zatiacutemco v přiacutepadě negativniacute žaloby se lze setkat s několika nepočetnyacutemi

teoriemi vaacutezanyacutemi na danou žalobu v přiacutepadě actiones prohibitoriae je situace naprosto

opačnaacute Tato žaloba spiacuteše než jasnyacutem institutem řiacutemskeacuteho praacuteva je předmětem notnyacutech

a bohatyacutech diskusiacute z nichž vychaacuteziacute nemaacutelo různyacutech jejiacutech vlastnostiacute způsobů použitiacute

vazeb na služebnosti kde teacuteměř každyacute naacutezor je odporujiacuteciacute naacutezoru jineacute autority vědy

řiacutemskeacuteho praacuteva Neniacute tedy v možnostech tohoto textu a bylo by takeacute značně

nekoncepčniacute pustit se na tomto miacutestě do vyacutekladu všech možnyacutech variant použitiacute a

charakteru prohibitorniacute žaloby ve vztahu ke služebnostem neboť takovyacuteto vyacuteklad si

zasloužiacute samostatneacute pozornosti a zde je mu možno věnovat koncepčně toliko omezeně

či alespoň v kombinaci s jinyacutemi ochrannyacutemi prostředky služebnostiacute Vzhledem

k rozličneacute variabilitě možnyacutech naacutehledů na uvedenou žalobu tedy je vhodneacute zmiacutenit

předevšiacutem několik zaacutekladniacutech informaciacute o teacuteto žalobě a daacutele odkaacutezat na jednotlivaacute

často si protivnaacute pojednaacuteniacute ktereacute se uvedeneacute žalobě věnujiacute550

Za jakeacutehosi myšlenkoveacuteho otce uvedeneacute žaloby je možno považovat K E

Zachariauml von Lingenthala kteryacute veškereacute diskuse okolo uvedeneacute žaloby vlastně započal

a daacutele se žalobě věnoval a svoji koncepci i během vyacutevoje drobně pozměňoval551 Na

zaacutekladě studia děl byzantskyacutech praacutevniacuteků pak dovozoval a v zaacutekladniacutem textu k uvedeneacute

550 Jako poměrně shrnutiacute jednotlivyacutech naacutezorů je možno použiacutet J Kapras op cit str 15 et al a

tam daacutele citovanou literaturu 551 Zaacutekladniacutem textem k uvedeneacute žalobě je K E Zachariauml von Lingenthal Die prohibitoria actio

eine Eigenthumsklage Zeitschrift fuumlr geschichtliche Rechtswissenschaft 12 1845 str 258 et al

305

žalobě uvedl že prohibitorniacute žaloba je ve sveacute koncepci podobnaacute negatorniacute avšak platiacute

na zvlaacuteštniacute přiacutepady jednak je to tehdy pokud dochaacuteziacute ke sporu o stavbu mezi

spoluvlastniacuteky552 daacutele pak naacuteležiacute tato žaloba holeacutemu vlastniacutekovi tehdy pokud poživatel

odmiacutetaacute činit na věci opravy nebo poskytnout cautio553 konečně i na miacutestě negatorniacute

žaloby publicianskeacute554 Uvedeneacute zaacutevěry se pak dočkaly mnoheacute kritiky555 a tak dokonce

i saacutem Zachariauml svůj naacutezor změnil tak že prohibitorniacute a negatorniacute žaloba je jedno a

toteacutež556 Po tomto uacutevodu pak naacutesledoval obrat prvniacuteho kritika Zachariova a tedy i Lenel

saacutem přišel s vlastniacute teoriiacute vůči teacuteto žalobě557 kdy prohibitorniacute žalobu určil jako žalobu

paralelniacute s negatorniacute ale nikoliv proti civilniacutem ale proti praetorskyacutem služebnostem

avšak i tento sveacute zaacutevěry pod Bartolucciho kritikou vzal zpět558 Konečně se k daneacute

552 Viz Dig 8511 (Marc lib 6 dig) An unus ex sociis in communi loco invitis ceteris iure

aedificare possit id est an si prohibeatur a sociis possit cum his ita experiri ius sibi esse aedificare et an socii cum eo ita agere possint ius sibi prohibendi esse vel illi ius aedificandi non esse et si aedificatum iam sit non possit cum eo ita experiri ius tibi non esse ita aedificatum habere quaeritur et magis dici potest prohibendi potius quam faciendi esse ius socio quia magis ille qui facere conatur ut dixi quodammodo sibi alienum quoque ius praeripit si quasi solus dominus ad suum arbitrium uti iure communi velit (Zda jeden ze společniacuteků ke společneacutemu miacutestu proti mohl by stavět proti praacutevům ostatniacutech to je zda jestliže by bylo zakaacutezaacuteno od společniacuteků mohl by proti těmto vymaacutehat že jemu naacuteležiacute praacutevo stavět a zda společniacuteci by mohli proti němu žalovat že jim naacuteležiacute praacutevo zakaacutezat nebo onomu nenaacuteležiacute praacutevo stavět a jestliže by již bylo postaveno nemůže byacutet vymaacutehaacuteno že ti nenaacuteležiacute praacutevo miacutet takto postaveno To vše je otaacutezkou A je možno řiacuteci že praacutevem společniacuteka je spiacuteše zakaacutezat konat neboť spiacuteše ten kdo se pokoušiacute konat jak bylo řečeno jakyacutemkoliv způsobem saacutem zasahuje do jakeacuteho ciziacuteho praacuteva jestliže jakoby byl samotnyacutem vlastniacutekem by chtěl ke sveacutemu prospěchu užiacutevat společnyacutech praacutev)

553 Viz Dig 39295 (Ulp lib 53 ad ed) Celsus certe scribit si aedium tuarum usus fructus titiae est damni infecti aut dominum repromittere aut titiam satisdare debere quod si in possessionem missus fuerit is cui damni infecti cavendum fuit titiam uti frui prohibebit idem ait eum quoque fructuarium qui non reficit a domino uti frui prohibendum ergo et si de damno infecto non cavet dominusque compulsus est repromittere prohiberi debet frui (Celsus tak napsal jestliže by tvoje budovy byly v ususfruktu Titiovi z hroziacuteciacute škody buď musiacute vlastniacuteku vzaacutejemně sliacutebit nebo Titius daacutet zaacuteruku Neboť jestliže by byl uveden do držby ten komu byla učiněna zaacuteruku za hroziacuteciacute škodu že zakaacuteže Titiovi ususfruktus Stejně řekl že takoveacutemu poživateli kteryacute neopravuje je možno zakaacutezat vlastniacutekem ususfruktus Tedy jestliže by nebyla daacutena zaacuteruka z hroziacuteciacute škody a vlastniacutek by byl povinen k vzaacutejemneacutemu slibu může se zakaacutezat ususfruktus) Viz takeacute K E Zachariauml Die prohibitoria actio op cit str 266 et al

554 Viz K E Zachariauml Die prohibitoria actio op cit předevšiacutem str 268 et al 555 Viz kupřiacutekladu H Schott Das ius prohibendi und die formula prohibitoria Leipzig 1889

74s 556 Viz K E Zachariauml von Lingenthal Aus und zu den Quellen des roumlmischen Rechts Zeitschrift

der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 10 1889 str 252 et al 557 Viz O Lenel Nachtraumlge zum Edictum Perpetuum Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr

Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 12 1892 str 1 et al 558 G Bartolucci Studi critici e giuridici sul Digesto Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano

21 1909 str 110 et al předevšiacutem pak str 117 et al Viz teacutež Dig 201112 (Marc lib lS ad form hypoth) Usus fructus an possit pignori hypothecaeve dari quaesitum est sive dominus proprietatis convenerit sive ille qui solum usum fructum habet et scribit papinianus libro undecimo responsorum tuendum creditorem et si velit cum creditore proprietarius agere non esse ei ius uti frui invito se tali exceptione eum praetor tuebitur si non inter creditorem et eum ad quem usus fructus pertinet convenerit ut usus fructus pignori sit nam et cum emptorem usus fructus tuetur praetor cur non et creditorem tuebitur eadem ratione et debitori obicietur exceptio (Je otaacutezkou zdali je možno daacutet ručniacute zaacutestavou nebo hypothekou ususfruktus ať jak by se vlastniacutek dohodl nebo tiacutem kdo maacute pouhyacute ususfruktus

306

problematice vyjaacutedřil poměrně obsaacutehle i Henle kteryacute uvedenou žalobu označil jako

žalobu vlastniacuteka jenž se braacutenil stavbě na vlastniacute půdě za pomoci nunciace a takteacutež

specielně pro přiacutepad vyacuteše zmiacuteněneacuteho sporu mezi spoluvlastniacuteky559 Konečně se v již

uvedeneacutem diacutele zmiňuje takeacute Biondi kteryacute se po obsaacutehleacute argumentaci přiklaacuteniacute k naacutezoru

že prohibitorniacute žaloba neniacute vlastně žalobou dotyacutekajiacuteciacute se samotneacute existence služebnosti

popiacuteraneacute třetiacute osobou ale toliko situace kdy třetiacute osoba braacuteniacute ve vyacutekonu služebnosti

aniž by si však tuto naacuterokovala tedy žalobce prohibitorniacute žalobou netvrdiacute že třetiacute osobě

praacutevo nenaacuteležiacute ale pouze že jiacute může danou činnost zakaacutezat560 Konečně pak v novějšiacutech

diacutelech se poměrně vaacutegně prohibitorniacute žaloba označuje jako žaloba proti komukoliv aniž

by si ten naacuterokoval toto praacutevo či byl vlastniacutekem služebneacuteho pozemku561

Jak je patrneacute z vyacuteše uvedeneacuteho popisu vyacutevoje baacutedaacuteniacute věnovaneacuteho prohibitorniacute

žalobě neniacute skutečně možno podrobněji popsat a podrobněji se jiacute věnovat bez toho aby

se bylo možno vyhnout zevrubnyacutem analyacutezaacutem různyacutech fragmentů mnohdy pak až

původu byzantskeacuteho Konečně pak v novějšiacutech diacutelech se poměrně vaacutegně prohibitorniacute

žaloba označuje jako žaloba proti komukoliv aniž by si ten naacuterokoval toto praacutevo či byl

vlastniacutekem služebneacuteho pozemku jak je patrneacute z vyacuteše uvedeneacuteho Spiacuteše než že by bylo

možno řiacuteci že došlo k určiteacute shodě na obsahu a charakteru daneacute žaloby lze řiacuteci že se

postupně dostaacuteval mimo zaacutejem takže probleacutem na prvniacute pohled vymizel jak plyne

čaacutestečně z posledniacutech stanovisek Proto ani zde neniacute miacutesta na zevrubnějšiacute analyacutezu a

možnost daacutet jakeacutehokoliv silnějšiacuteho stanoviska vůči charakteru a uacutečelu či snad vůbec

vůči existenci uvedeneacute žaloby

A Papinianus v jedenaacutecteacute knize Odpovědiacute piacuteše že je třeba chraacutenit věřitele a jestliže by chtěl proti věřiteli vlastniacutek žalovat že mu nenaacuteležiacute požiacutevaciacute praacutevo proti mně takovou naacutemitkou ho praetor ochraacuteniacute jestliže nebylo dohodnuto mezi věřitelem a tiacutem komu ususfruktus naacuteležiacute že by se zastavilo požiacutevaciacute praacutevo Neboť praetor chraacuteniacute ususfruktus kupci proč by tedy nechraacutenil věřiteli Z toho důvodu se poskytne naacutemitka i dlužniacutekovi)

559 Viz R Henle Unus casus eine Studie zu Justinians Institutionen Leipzig Werner Scholl 1915 str 138 et al

560 Viz B Biondi Actio negativa op cit str 38 et al 561 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 304

307

VII 2 INTERDIKTNIacute OCHRANA SLUŽEBNOSTIacute

V raacutemci ochrany služebnostiacute však nefigurujiacute toliko žaloby ktereacute jinak

bezpochybně zaujiacutemajiacute předniacute miacutesto v raacutemci teacuteto problematiky je ale takeacute nutno

přihleacutednout k dalšiacutem naacutestrojům jichž mohlo byacutet využito k tomu aby byla něčiacute

služebnost proti zaacutesahu dalšiacute neopraacutevněneacute osoby ochraacuteněna Tiacutemto naacutestrojem je

předevšiacutem mimořaacutednaacute ochrana kterou přiznaacutevali opraacutevněnyacutem ze služebnosti z titulu

sveacuteho uacuteřadu a předevšiacutem na zaacutekladě moci s tiacutemto spojeneacute praetoři či magistraacuteti obecně

a to ochrana prostřednictviacutem interdikt o nichž již bylo vyacuteše učiněno zmiacutenky562

Na rozdiacutel od vyacuteše již nastiacuteněneacute kombinace žalob jež mohou sloužit ochraně

služebnostiacute a jež jsou do značneacute miacutery a to i přes jejich variabilitu přesto však nezaacutevisleacute

od jejich jednotliveacuteho typu tedy kdy existuje komplexniacute žaloba jež se pak co do sveacute

intence lišiacute podle jednotliveacuteho typu služebnosti V přiacutepadě interdikt je však situace do

jisteacute miacutery odlišnaacute neboť je zde většiacute množstviacute jednotlivyacutech interdikt kteraacute ve většiacute či

menšiacute miacuteře nikoliv však uacuteplně odpoviacutedajiacute určityacutem služebnostem V přiacutepadě interdikt

ač společneacuteho majiacute mnoheacute přesto však vznikaacute mnohem většiacute spektrum naacutestrojů byť

nikoliv z pohledu konkreacutetniacute služebnosti neboť teacute zpravidla svědčiacute maximaacutelně jeden

z těchto Obecneacute otaacutezky charakteru takovyacutechto interdikt pak jsou do značneacute miacutery

obdobneacute jako je tomu v přiacutepadě ostatniacutech situaciacute kdy interdikta neniacute použito na

zaacutekladě služebnosti ale na zaacutekladě jineacuteho věcněpraacutevniacuteho vztahu a tedy je do jisteacute miacutery

nadbytečneacute na tomto miacutestě zabyacutevat se celkovou a obšiacuternou charakteristikou interdikt

obecně tedy bez vztahu ke služebnostem ale naopak je snad leacutepe soustředit se na

takovaacute jednotlivaacute interdikta kteraacute jsou přiacutemo a primaacuterně popřiacutepadě i nepřiacutemo věnovaacutena

zde dominantniacutemu teacutematu služebnostiacute Z uvedeneacuteho takeacute bude zřejmeacute že nikoliv každeacute

služebnostiacute odpoviacutedaacute určiteacute interdictum ale že tato jsou soustředěna předevšiacutem na

nejstaršiacute služebnosti tedy na služebnosti polniacute a to předevšiacutem na otaacutezky věnujiacuteciacute se

vodě a cestě tedy vskutku ještě nejstaršiacutem ze služebnostiacute polniacutech

562 K interdiktům obecně viz G Gandolfi Lezioni sugli interdetti Milano Goliardica 1960

134s G B Dore Studi sugli interdetti Firenze Niccolai 1890 250s Daacutele pak ve vztahu ke služebnostem viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 304 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 355 et al

308

VII 21 INTERDICTUM DE ITINERE ACTUQUE PRIVATO

Prvniacutem interdiktem ktereacute v daneacute souvislosti byacutevaacute uvaacuteděno je praacutevě uvedeneacute

interdictum de itinere actuque privato Toto sloužiacute k ochraně tehdy pakliže kdo užiacuteval

cesty stezky nebo pěšiny po dobu roku a to nec vi nec clam nec precario563 Jeho

použitiacute je tedy věnovaacuteno pouze vyacuteše uvedenyacutem služebnostem tedy služebnostem

polniacutem tato skutečnost je pak i vyacuteslovně uvedena564 Lze se tedy taacutezat co staacutelo za

nutnostiacute speciaacutelně uveacutest skutečnost že je možno uvedeneacute interdictum použiacutet toliko pro

ochranu polniacutech služebnostiacute kdy se toliko polniacutem služebnostem samo vyacutehradně věnuje

V teacuteto souvislosti je možno zmiacutenit že ovšem praacutevo přiacutestupu tedy zpravidla jedna

z cestnyacutech služebnostiacute byacutevaacute imanentniacute součaacutestiacute takeacute mnohyacutech jinyacutech služebnostiacute tedy

kupřiacutekladu služebnostiacute vodniacutech ale lze jistě pomyslet i na některeacute služebnosti domovniacute

V tom přiacutepadě pak uvedenyacute interdikt lze použiacutet toliko tam kde je praacutevo cesty stezky

nebo pěšiny spojeno se služebnostiacute polniacute zatiacutemco v přiacutepadě obvykleacute služebnosti

domovniacute již takoveacuteto interdictum často použiacutet možno nebude

Podobně jako je tomu v přiacutepadě žalob i v přiacutepadě interdikt je vhodno se ptaacutet po

tom komu svědčiacute aktivniacute a pasivniacute legitimace Aktivniacute legitimace je v přiacutepadě interdikt

o poznaacuteniacute širšiacute nežli je tomu u žalob což je daacuteno však přirozeně tiacutem jak samotnaacute

interdikta fungujiacute a jejich charakterem Toto interdictum tedy svědčiacute nikoliv pouze

tomu kdo je opraacutevněn ze služebnosti či tomu kdo to minimaacutelně tvrdiacute ale neodvisle od

vyacuteše uvedeneacuteho předevšiacutem tomu kdo fakticky splňuje podmiacutenky o nichž se v textu

interdikta hovořiacute Tedy každyacute aniž by měl jakeacutehokoliv titulu k takoveacutemu jednaacuteniacute kdo

nec vi nec clam nec precario565 po dobu jednoho roku566 užiacuteval cesty stezky nebo

563 Viz Dig 43191pr (Ulp lib 70 ad ed) Praetor ait quo itinere actuque privato quo de

agitur vel via hoc anno nec vi nec clam nec precario ab illo usus es quo minus ita utaris vim fieri veto (Praetor řiacutekaacute Kdo soukromou pěšinu nebo stezku o kterou je žalovaacuteno nebo cestu tento rok ani naacutesiliacutem ani tajně ani z vyacuteprosy saacutem užiacutevaacute aby tak neužiacuteval zakazuji učinit naacutesiliacute)

564 Viz Dig 431911 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum prohibitorium est pertinens ad tuendas rusticas tantummodo servitutes (Toto interdictum je zakazovaciacute přinaacuteležejiacuteciacute k ochraně toliko venkovskyacutech služebnostiacute)

565 K tomuto je možno naleacutezt i určitaacute specifika v určityacutech přiacutepadech Viz Dig 4319112 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis supra dicto tempore anni non vi non clam non precario itinere usus sit verum postea non sit usus sed clam precariove videndum est an ei noceat et magis est ut nihil ei noceat quod attinet ad interdictum (Jestliže by kdo ve vyacuteše uvedeneacutem čase roku nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy užiacuteval pěšiny ale poteacute by neužiacuteval avšak tajně či z vyacuteprosy je k uvaacuteženiacute zdali jemu to škodiacute A spiacuteše je pravdou aby mu nic neškodilo neboť to přinaacuteležiacute k interdiktu) Dig 43193pr (Ulp lib 70 ad ed) Inde etiam illud labeo scribit si cum a me recte via utebaris fundum vendidero per quem utebaris deinde emptor te prohibuit licet clam videaris ab eo uti (nam qui prohibitus utitur clam utitur) tamen interdictum tibi competere intra annum quia hoc anno non vi non clam non precario usus es

309

pěšiny a nyniacute je mu v tomto někdo překaacutežiacute ten se pak může uacutespěšně uvedeneacuteho

interdikta domaacutehat567 Tiacutemto se v souladu s uacutečelem interdikt neřešiacute ta otaacutezka zda

naacuteležiacute někomu služebnost či nikoli ale toliko zdali zde byl jistou dobu pokojnyacute stav

kteryacute maacute byacutet uvedenyacutem prostředkem znovu nastolen a kteryacute maacute trvat do vyřešeniacute sporu

zdali služebnost je Konečně charakter interdikta umožňuje takeacute přiacutepadneacute rychleacute

obnoveniacute stavu kdy kupřiacutekladu by někdo braacutenil vstupu na pozemek přičemž do doby

definitivniacuteho vyřešeniacute sporu což je jistě naacuteročnějšiacute časovyacute proces nežli vydaacuteniacute

interdikta by mohlo na panujiacuteciacutem pozemku dojiacutet k nějakyacutem škodaacutem (napřiacuteklad

v souvislosti se zemědělskyacutemi pracemi) V teacuteto souvislosti je pak zaacutehodno takeacute uveacutest

dvě specifika jednak to že onen provizorniacute charakter kteryacute interdiktu přinaacuteležiacute je pak

ještě viacutece zvyacuterazněn v praacutevu justiniaacutenskeacutem kde byla ona ročniacute lhůta umenšena dokonce

na pouhyacutech třicet dniacute568 Takeacute je však nutneacute zmiacutenit že to nemusiacute byacutet vyacutelučně jedna a taacutež

osoba kteraacute danou služebnost či pouze předpoklaacutedaneacute jednaacuteniacute vykonaacutevaacute ale může tak

(Proto takeacute Labeo piacuteše toto Jestliže bys užiacuteval přiacutemo u mne cestu a jaacute bych pozemek přes kteryacute užiacutevaacuteš cestu prodal a později by ti kupec zakaacutezal ačkoliv bys byl viděn že tajně užiacutevaacuteš neboť kdo užiacutevaacute zakaacutezaneacute užiacutevaacute tajně přesto ti do roka naacuteležiacute interdictum neboť tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy jsi užiacuteval) Dig 43196 (Paul lib 66 ad ed) Sicut non nocet ei qui sine vitio usus est quod eodem anno vitiose usus est ita emptori heredique non nocebit quod ipsi vitiose usi sunt si testator venditorve recte usi sunt (Jelikož neškodiacute tomu kdo užiacutevaacute bez naacutesiliacute že v tomto roce užiacuteval naacutesiliacutem tak kupci a dědici neškodiacute jestliže by sami užiacutevali naacutesiliacutem pokud zůstavitel nebo prodejce užiacutevali řaacutedně)

566 Zde je možno naleacutezt i určiteacute specifiky a to tehdy je-li znemožněno užiacutevaacuteniacute služebnosti tedy přiacutestup na pozemek v naacutesledku povodně Viz Dig 431919 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis propter inundationem usus non sit itinere actuque hoc anno cum superiore usus sit potest repetita die hoc interdicto uti per in integrum restitutionem ex illa parte si qua mihi iusta causa esse videbitur sed et si per vim hoc ei contigerit in integrum eum restitui oportere Marcellus probat praeterea et aliis casibus interdictum repetita die competit ex quibus in integrum quis restitutionem impetrare solet (Jestliže by kdo kvůli zaacuteplavě neužiacuteval pěšiny nebo stezky v tomto roce ale dřiacuteve užiacuteval může se s znovu opakovaacuteniacutem času toto interdictum užiacutet pro uvedeniacute v původniacute stav z takoveacute strany jestliže tento důvod se jeviacute spravedlivyacutem Ale i jestliže naacutesiliacutem se tak stalo Marcellus potvrzuje že to maacute byacutet uvedeno v předchoziacute stav Předchoziacute a dalšiacute přiacutepady zahrnujiacute interdictum s znovu opakovanyacutem časem ze ktereacuteho je možno dociacutelit navraacuteceniacute v předchoziacute stav) Nutno takeacute danyacute fragment vniacutemat v souvislosti se zaacutenikem služebnosti jejiacutem neužiacutevaacuteniacutem a jejiacutem zpětnyacutem obnoveniacutem Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 307 a předevšiacutem 274 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 331 et al

567 Viz Dig 431912 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdicto praetor non inquirit utrum habuit iure servitutem impositam an non sed hoc tantum an itinere actuque hoc anno usus sit non vi non clam non precario et tuetur eum licet eo tempore quo interdictum redditur usus non sit sive igitur habuit ius viae sive non habuit in ea condicione est ut ad tuitionem praetoris pertineat si modo anno usus est vel modico tempore id est non minus quam triginta diebus neque ad praesens tempus refertur usus quia plerumque itineribus vel via non semper utimur nisi cum usus exegerit ita (Tiacutemto interdiktem praetor nezjišťuje jestli kdo maacute uloženo praacutevo služebnosti nebo ne ale pouze zdali průchod a stezka byla v tomto roce užiacutevaacutena nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně a nikoliv z vyacuteprosy a chraacuteniacute toho kdo v tom čase kdy s interdictum poskytne neužiacutevaacute Tedy ať již by měl praacutevo cesty nebo neměl v daneacute podmiacutence je aby naacuteležel pod ochranu praetora jestliže toliko rok užiacuteval nebo ještě meacuteně času to je ale ne meacuteně než třicet dniacute Aniž by se projevilo užiacutevaacuteniacute v současneacutem čase neboť mnoheacute pěšiny a cesty se neužiacutevajiacute staacutele ani tak neniacute možno užiacutevaacuteniacute vyklaacutedat)

568 Viz Dig 431912 (Ulp lib 70 ad ed) cit sub 567 takeacute B Biondi Le servitugrave op cit str 356 S Solazzi Tutela op cit str 54 et al

310

činit i nepřiacutemo tedy předevšiacutem prostřednictviacutem svyacutech podřiacutezenyacutech otroků koloacutenů ale

takeacute zcela obyčejně prostřednictviacutem svyacutech hostiacute569 Avšak nemusiacute se jednat toliko o

praacutevně podřiacutezenou osobu ale takeacute je možneacute navaacutezat na předchoziacute interdiktem

předpoklaacutedaneacute jednaacuteniacute jestliže tak činil praacutevniacute předchůdce tedy zprvu prodejce570

Co se pasivniacute legitimace k uvedeneacutemu interdiktu tyacutekaacute zde je situace do značneacute

miacutery obdobnaacute jako je tomu v přiacutepadě vindikace služebnosti tedy v jejiacute širšiacute versi kdy

zahrnuje takměř všechny ty kteřiacute jakyacutemkoliv způsobem odporujiacute či braacuteniacute možnosti

569 Viz Dig 431934 (Ulp lib 70 ad ed) Uti videmur servitutibus etiam per servos vel colonos

vel amicos vel etiam hospites et fere per eos omnes qui nobis retinent servitutes sed enim per fructuarium quidem servitus retinetur per fructuarium autem interdictum hoc domino non competere iulianus ait (Jeviacute se naacutem že služebnost je užiacutevaacutena takeacute skrze otroky nebo kolony nebo přaacutetele nebo takeacute hosty a obecně těmito všemi kteřiacute naacutem zachovajiacute služebnost Ale takeacute poživatelem se jakaacute služebnost zachovaacute a Iulianus řekl že přes poživatele toto interdictum nenaacuteležiacute vlastniacuteku) Takeacute Dig 431917 (Ulp lib 70 ad ed) Is cuius colonus aut hospes aut quis alius iter ad fundum fecit usus videtur itinere vel actu vel via et idcirco interdictum habebit et haec ita pedius scribit et adicit etiamsi ignoravit cuius fundus esset per quem iret retinere eum servitutem (Kdo jehož kolon nebo host nebo kdo jinyacute konaacute přiacutestup na pozemek jeviacute se to jako užiacutevaacuteniacute stezky nebo pěšiny a tak bude miacutet interdictum A tak i Pedius piacuteše a přidaacutevaacute jestliže by nebylo znaacutemo čiacute je pozemek přes kteryacute chodil zachovaacute se mu služebnost)

570 Viz Dig 43123 (Paul lib 63 ad ed) Haec autem interdicta quae ad rem familiarem spectant aut apiscendae sunt possessionis aut reciperandae aut retinendae apiscendae possessionis sunt interdicta quae competunt his qui ante non sunt nancti possessionem sunt autem interdicta apiscendae possessionis quorum bonorum salvianum quoque interdictum quod est de pignoribus ex hoc genere est et quo itinere venditor usus est quo minus emptor utatur vim fieri veto reciperandae possessionis causa proponuntur sub rubrica unde vi aliqua enim sub hoc titulo interdicta sunt retinendae possessionis sunt interdicta uti possidetis sunt interdicta ut diximus duplicia tam reciperandae quam apiscendae possessionis (Tedy tato interdikta kteraacute se dotyacutekajiacute rodinnyacutech věciacute jsou buď k nabytiacute držby nebo k navraacuteceniacute nebo k udrženiacute K nabytiacute držby jsou interdikta kteraacute naacuteležejiacute těm kteřiacute předtiacutem nedosaacutehli držby Jsou takeacute interdikta k nabytiacute držby komu majetek A takeacute salvianskeacute interdictum ktereacute je z ručniacute zaacutestavy je stejneacuteho druhu A jak průchod užiacuteval prodejce aby tak nečinil kupec zakazuji naacutesiliacute Z důvodu navraacuteceniacute držby jsou uvedena pod nadpisem z naacutesiliacute takeacute dalšiacute interdikta jsou pod tiacutemto titulem K udrženiacute držby jsou interdikta jak držiacutete Jsou interditka jak jsme řekli dvojitaacute jak k navraacuteceniacute tak k nabytiacute držby) Takeacute Dig 43196 (Paul lib 66 ad ed) Sicut non nocet ei qui sine vitio usus est quod eodem anno vitiose usus est ita emptori heredique non nocebit quod ipsi vitiose usi sunt si testator venditorve recte usi sunt Později bylo pravidlo rozšiacuteřeno (Překlad viz sub 565) Viz Dig 431936 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum et ei competit qui donationis causa fundi vacuam possessionem adeptus est (Toto interdictum i tomu naacuteležiacute kdo z důvodu darovaacuteniacute pozemku obdržel praacutezdnou držbu) Dig 431937 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis ex mandatu meo fundum emerit aequissimum est mihi hoc interdictum dari ut ille usus est qui mandatu meo emit (Jestliže kdo z meacuteho přiacutekazu koupiacute pozemek je nejspravedlivějšiacute aby mi bylo daacuteno takoveacute interdictum jakeacute užiacuteval kdo z meacuteho přiacutekazu koupil) Dig 431938 (Ulp lib 70 ad ed) Sed et si quis usum fructum emit vel usum vel cui legatus est et traditus uti hoc interdicto poterit (Ale jestliže kdo koupiacute ususfruktus nebo usus nebo kdo měl odkaacutezaacuteno a předaacuteno může toto interdictum použiacutet) Dig 431939 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc amplius et is cui dotis causa fundus traditus est experiri hoc interdicto poterit (A šiacuteřeji i ten komu z důvodu věna je předaacuten pozemek může zkusit toto interdictum) Dig 4319310 (Ulp lib 70 ad ed) Et generaliter ex omnibus causis quae instar habent venditionis vel alterius contractus dicendum est hoc interdicto locum fore (A obecně ze všech přiacutepadů ktereacute majiacute podobnost s prodejem nebo jinou smlouvou lze řiacuteci že zde maacute toto interdictum miacutesto)

311

využiacutevat služebnosti nebo vůbec přiacutestupu na služebnyacute pozemek571 Možnost byacutet pasivně

legitimovaacuten k uvedeneacutemu interdiktu tedy neniacute žaacutednyacutem způsobem odvislaacute od toho zdali

maacute ke služebneacutemu pozemku kdo jakeacuteho praacuteva kupřiacutekladu praacutevo vlastnickeacute čili nic

VII 22 INTERDICTUM DE ITINERE ACTUQUE REFICIENDO

Dalšiacute zpravidla v souvislosti z vyacuteše uvedenyacutem byacutevaacute zmiňovaacuteno při ochraně

služebnostiacute prostřednictviacutem mimořaacutednyacutech magistraacutetskyacutech prostředků interdictum de

itinere actuque reficiendo Uvedenyacute interdikt ve skutečnosti doplňuje interdikt

předchoziacute kdy umožňuje domaacutehat se možnosti udržovat nebo opravovat cestu tak aby

tato vůbec mohla soužit sveacutemu uacutečelu tedy sloužit ve smyslu obsahu služebnosti stezky

přiacutepadně i pěšiny572

Jak i ze samotneacuteho zaacutekladniacuteho fragmentu vaacutezaneacuteho na danyacute interdikt vyplyacutevaacute

tak je zde patrnyacute rozdiacutel mezi předchoziacutem a tiacutemto praacutevě v oblasti aktivniacute legitimace

Zatiacutemco předchoziacutemu interdiktu bylo dostačujiacuteciacute pokud ten kdo se jeho použitiacute

domaacutehal po dobu jednoho roku vykonaacuteval ono praacutevo tak v přiacutepadě interdikta de itinere

actuque reficiendo je situace ztiacutežena tiacutem že takoveacuteto osobě musiacute zaacuteroveň takeacute naacuteležet

takeacute praacutevo na refectio573 Avšak takoveacuteto praacutevo bylo v souvislosti se služebnostmi

povětšinou přiznaacutevaacuteno běžně574 Charakter odpůrce tedy osoby pasivně legitimovaneacute

571 Viz Dig 431935 (Ulp lib 70 ad ed) Idem iulianus scribit si meus usus fructus in fundo

tuo proprietas vero tua fuerit et uterque nostrum per vicini fundum ierit utile interdictum de itinere nos habere et sive forte ab extraneo fructuarius prohibeatur sive etiam a domino sed et si dominus a fructuario competet nam et si quilibet prohibeat ire interdictum adversus eum competit (Překlad viz sub 504)

572 Viz Dig 4319311 (Ulp lib 70 ad ed) Ait praetor quo itinere actuque hoc anno non vi non clam non precario ab alio usus es quo minus id iter actumque ut tibi ius esset reficias vim fieri veto qui hoc interdicto uti volet is adversario damni infecti quod per eius vitium datum sit caveat (Řiacutekaacute praetor Kdo pěšinu a cestu tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od jineacuteho jsi užiacuteval abys tu pěšinu a cestu k niacutež maacuteš praacutevo neopravil zakazuji naacutesiliacute Kdo toto interdictum chce použiacutet ten maacute zajistit odpůrci hroziacuteciacute škody ktereacute by mohly byacutet způsobeny jeho chybou)

573 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 307 574 Viz Dig 4319313 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc autem a superiori distat quod illo quidem

interdicto omnes uti possunt qui hoc anno usi sunt hoc autem interdicto eum demum uti posse qui hoc anno usus est et ius sibi esse reficiendi oporteat ius autem esse videtur ei cui servitus debetur itaque qui hoc interdicto utitur duas res debet docere et hoc anno se usum et ei servitutem competere ceterum si desit alterutrum deficit interdictum nec immerito qui enim vult ire agere tantisper quoad de servitute constet non debet de iure suo docere quid enim perdit qui eum patitur hoc facere qui hoc anno fecit enimvero qui vult reficere aliquid novi facit neque debet ei in alieno permitti id moliri nisi vere habet servitutem (Toto interdictum se odlišuje od vyacuteše uvedeneacuteho neboť ono interdictum mohou použiacutet

312

k daneacutemu interdiktu pak je do značneacute miacutery obdobnyacute jako je tomu v přiacutepadě interdikta

předchoziacuteho tedy pasivně legitimovaacuten je předevšiacutem ten kdo braacuteniacute v činnosti jež je

předmětem ochrany interdiktem v tomto přiacutepadě ten kdo braacuteniacute opravě tedy ve

skutečnosti ten komu je možno danou činnost zakaacutezat

V souvislosti s vyacuteše uvedenou skutečnostiacute že aktivně legitimovaneacutemu musiacute

svědčit i ius reficiendi se pak objevuje poměrně spornaacute přesto však nikoliv nedůležitaacute

otaacutezka nebo snad probleacutem a sice ten že v tom přiacutepadě je nutno posuzovat ze strany

magistraacuteta nikoliv pouze faktickeacute skutečnosti zdali něco někdo po určityacute čas konal ale

takeacute praacutevniacute otaacutezky tedy zdali komu svědčilo jakeacute praacutevo či nikoliv kteraacute je však spojena

se samotnyacutem zkoumaacuteniacutem zdali komu svědčiacute služebnost vůbec V tomto přiacutepadě se

naacutezory rozchaacutezejiacute kdy na jedneacute straně je možno na takoveacuteto zkoumaacuteniacute nahliacutežet jako na

jeden celek575 naproti tomu opačnyacute naacutezor považuje obě dvě otaacutezky vzaacutejemně jako

nezaacutevisleacute576

VII 23 INTERDICTUM DE AQUA COTTIDIANA ET AESTIVA

Uvedeneacute interdictum neniacute ve skutečnosti interdiktem jedniacutem ale dvěma kteraacute

však majiacute mnoho společnyacutech bodů respektive se odlišujiacute nikoliv praacutevniacutem režimem ale

spiacuteše technickyacutemi okolnostmi ktereacute jej provaacutezejiacute Zatiacutemco prveacute interdictum tedy

interdictum de aqua cottidiana věnuje se takovyacutem vodaacutem ktereacute jsou k disposici a

mohou byacutet využiacutevaacuteny po celyacute rok Tedy takovaacuteto voda teče nezaacutevisle na tom zdali je

všichni kteřiacute užiacutevajiacute v tomto roce Avšak toto interdictum toliko ten může užiacutet kdo tento rok užiacuteval a jemuž naacuteležiacute praacutevo opravovat Toto praacutevo se jeviacute toho komu je povinna služebnost Tudiacutež kdo by užil tohoto interdikta musiacute ověřit dvě věci i že užiacuteval tento rok a že jemu naacuteležiacute služebnost Jinak jestliže jedna schaacuteziacute interdictum se umenšiacute nikoliv bezdůvodně protože kdo by chtěl chodit a hnaacutet dokud nebude určeno o služebnosti nemusiacute ověřit sveacute praacutevo ale co tedy ztraacuteciacute kdo strpiacute činit tak tomu kdo tak tento rok činil Neboť zajisteacute kdo by chtěl opravovat činiacute co noveacuteho aniž se mu musiacute svolit co na ciziacutem si vybudovat pokud opravdu nemaacute služebnost) Dig 4319314 (Ulp lib 70 ad ed) Fieri autem potest ut qui ius eundi habeat et agendi reficiendi ius non habeat quia in servitute constituenda cautum sit ne ei reficiendi ius sit aut sic ut si velit reficere usque ad certum modum reficiendi ius sit merito ergo ad refectionem se praetor rettulit ut tibi inquit ius est reficias uti ius est hoc est sic uti per servitutem impositam licet (Tak může miacutet učiněno aby kdo by měl praacutevo chodit a hnaacutet neměl praacutevo opravovat tak by při ustavovaacuteniacute služebnosti bylo zajištěno aby neměl praacutevo opravovat nebo tak aby jestliže by chtěl opravovat až do určiteacuteho způsobu opravovaacuteniacute měl praacutevo Takto tedy se praetor praacutevem vyjaacutedřil k opravaacutem Aby tobě uvedl bylo pom praacutevu opravovat jak stanoviacute praacutevo tedy tak je jak bylo svoleno užiacutevat při zřiacutezeniacute služebnosti)

575 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 307 et al 576 Viz S Solazzi Tutela op cit str 58 et al

313

zima nebo naopak leacuteto ale nemusiacute se tak diacutet kontinuaacutelně tedy neniacute na překaacutežku pokud

se uvedenaacute voda objevuje pouze v určityacutech intervalech ktereacute se však neodviacutejejiacute od ročniacute

doby tedy předevšiacutem od doby leacuteta Naproti tomu druheacute interdictum tedy interdictum de

aqua aestiva se již věnuje plně jak i saacutem naacutezev napoviacutedaacute vodě tekouciacute v leacutetě577

V souvislosti s tiacutemto rozděleniacutem typu vod si lze takeacute povšimnout Ulpiana kteryacute ještě

daacutele rozpracovaacutevaacute charakter vod z ktereacutehožto naacutezoru vyplyacutevaacute že v ediktu uvedeneacute hoc

anno nemusiacute znamenat každodenně ale takeacute přerušovaně578 Ze samotneacuteho interdiktu o

letniacute vodě pak vyplyacutevaacute že uvedeneacute přerušeniacute vyacutekonu praacuteva může byacutet i skutečně dlouheacute

neboť pro tento interdikt neniacute předmětneacute uvedeneacute leacuteto ale ono předchoziacute579

577 Viz Dig 432013 (Ulp lib 70 ad ed) Duo autem genera sunt aquarum est cottidiana est

et aestiva cottidiana ab aestiva usu differt non iure cottidiana ea est quae duci adsidue solet vel aestivo tempore vel hiberno etiamsi aliquando ducta non est ea quoque dicitur cottidiana cuius servitus intermissione temporis divisa est aestiva autem ea est qua aestate sola uti expedit sicuti dicimus vestimenta aestiva saltus aestivos castra aestiva quibus interdum etiam hieme plerumque autem aestate utamur ego puto probandum ex proposito utentis et ex natura locorum aquam aestivam a cottidiana discerni nam si sit ea aqua quae perpetuo duci possit ego tamen aestate sola ea utar dicendum est hanc aquam esse aestivam rursum si ea sit aqua quae non nisi aestate duci possit aestiva dicetur et si ea sint loca quae natura non admittant aquam nisi aestate dicendum erit recte aestivam dici (Jsou tedy dva druhy vod je každodenniacute a je letniacute Každodenniacute se odlišuje od letniacute užiacutevaacuteniacutem nikoliv praacutevem Každodenniacute je ta kteraacute snese staacuteleacute vedeniacute ať v letniacutem čase nebo zimniacutem ačkoliv někdy neniacute vedena Takovaacute se tedy nazyacutevaacute každodenniacute jiacutež služebnost je rozdělena v přetržiteacute časy Avšak letniacute je takovaacute kteraacute prospiacutevaacute užiacutevaacuteniacute pouze v leacutetě jako nazyacutevaacuteme letniacute šaty letniacute houštiny letniacute čtvrtě jichž někdy užiacutevaacuteme i v zimě spiacuteše ale v leacutetě Považuji za přijatelneacute z vyacuteše uvedenyacutech užiacutevaacuteniacute i z povahy miacutesta rozlišit vody každodenniacute a letniacute neboť jestliže by byla takovaacute voda kterou je možno staacutele veacutest ale jaacute bych ji užiacuteval toliko v leacutetě jeviacute se byacutet takovaacuteto voda letniacute Takteacutež jestliže takovaacute by byla voda kterou než v leacutetě neniacute možno veacutest takovaacute se nazyacutevaacute letniacute a jestliže by takovaacute byla miacutesta jejichž povaha nepřipouštiacute než letniacute vodu mělo by byacutet řečeno že takovaacute se přiacutemo nazyacutevaacute letniacute)

578 Viz Dig 432014 (Ulp lib 70 ad ed) Quod autem scriptum est in interdicto uti hoc anno aquam duxisti hoc est non cottidie sed hoc anno vel una die vel nocte ergo cottidiana quidem aqua alia est quae cottidie duci possit vel hieme vel aestate etsi aliquo momento temporis ducta sit aestiva ea quae cottidie quidem duci possit vel sola aestate ducatur autem aestate tantum non et hieme non quia non possit et hieme sed quia non solet (Neboť je napsaacuteno v interdiktu jakkoliv jsi tento rok vedl vodu to je ne každodenně ale v tomto roce buď jeden den nebo noc protože každodenniacute voda je odlišnaacute ta se může veacutest každodenně ať v zimě tak v leacutetě ať již v jakeacutemkoliv okamžiku by byla vedena letniacute takovaacute kterou je možno veacutest každodenně nebo pouze v leacutetě vede se ale pouze v leacutetě nikoliv v zimě ne proto že neniacute možno v zimě ale protože to neniacute dovoleno)

579 Viz Dig 4320131 (Ulp lib 70 ad ed) Quia autem diximus aestivam aquam aliquo distare ab aqua cottidiana sciendum est etiam interdictis distare quod qui de aqua cottidiana interdicit ita interdicit uti hoc anno aquam duxisti at qui de aestiva sic uti priore aestate nec immerito nam quia hieme non utitur referre se non ad praesentem aestatem sed ad priorem debuit (Neboť takeacute jsme řekli letniacute vody se nějak odlišujiacute od vody každodenniacute mělo by byacutet znaacutemo že takeacute interdikta se lišiacute neboť ty o každodenniacute vodě zakazujiacute tak zakazujiacute jakkoliv bys tento rok vedl vodu ale ty o letniacute takto jako předchoziacuteho leacuteta nikoliv bez důvodu neboť v zimě se neužiacutevalo je zapotřebiacute se neobracet nikoliv na současneacute leacuteto ale na předchoziacute) Dig 4320132 (Ulp lib 70 ad ed) Aestatem incipere (sic peritiores tradiderunt) ab aequinoctio verno et finiri aequinoctio autumnali et ita senis mensibus aestas atque hiems dividitur (Leacuteto začiacutenaacute tak se předaacutevaacute od zkušenyacutech od rovnodennosti jarniacute a končiacute se o rovnodennosti podzimniacute a tak šesti měsiacuteci se děliacute jak leacuteto tak zima) Dig 4320133 (Ulp lib 70 ad ed) Priorem aestatem ex comparatione duarum aestatium accipi (Předchoziacute leacuteto se posuzuje z porovnaacuteniacute

314

Prveacute tedy interdictum de aqua cottidiana přinaacuteležiacute tomu kdo vedl onu aqua

cottidiana v předchoziacutem roce non vi non clam non precario580 Vedle toho druhyacute

interdikt tedy interdictum de aqua aestiva sloužiacute tomu kdo o loňskeacutem leacutetě bral z ciziacuteho

pozemku onu letniacute vodu nec vi nec clam nec precario581 Jak je patrneacute tak uvedenaacute

interdikta jsou předevšiacutem vaacutezaacutena na existenci servitutis aquae ducendae a tedy obecně

oba dva druhy vaacutežiacute se na takovou vodu kteraacute proudiacute582 Naviacutec je pro uvedenaacute interdikta

stanoveno že toto interdictum přinaacuteležiacute nikoliv pouze tomu kdo daneacute vody nechal veacutest

ale takeacute dědicům kupcům a bonorum possessoribus583

dvou leacutet) Dig 4320134 (Ulp lib 70 ad ed) Propter hoc si aestate interdicatur nonnumquam annum et sex menses continere quod ita contingit si initio verni aequinoctii ducta sit aqua et sequenti aestate pridie aequinoctium autumnale interdicatur et proinde si hieme interdicatur etiam in biennium haec res extendetur (Z toho důvodu jestliže se v leacutetě zakaacuteže tedy to zahrnuje rok a šest měsiacuteců neboť kdo tak ciacuteliacute aby byla od jarniacute rovnodennosti vedena voda a v naacutesledujiacuteciacute roky ihned po podzimniacute rovnodennosti se zakazuje A tak jestliže v zimě by se zakaacutezalo takovaacute věc opadne po dvou letech)

580 Viz Dig 43201pr (Ulp lib 70 ad ed) Ait praetor uti hoc anno aquam qua de agitur non vi non clam non precario ab illo duxisti quo minus ita ducas vim fieri veto (Řekl praetor Jako tento rok vodu o kterou se žaluje nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od někoho jsi vedl abys nevedl zakazuji naacutesiliacute)

581 Viz Dig 4320129 (Ulp lib 70 ad ed) Deinde ait praetor uti priore aestate aquam qua de agitur nec vi nec clam nec precario ab illo duxisti quo minus ita ducas vim fieri veto inter heredes emptores et bonorum possessores interdicam (Poteacute řekl praetor Jako dřiacuteve letniacute vodu o kterou je žalovaacuteno nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od něho jsi vedl vodu abys tak nevedl zakazuji činit naacutesiliacute Zakaacuteži pro dědice kupce a držitele majetku) Viz takeacute Dig 4320130 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum de aqua aestiva proponitur (Toto interdictum se poskytuje k letniacute vodě)

582 Viz Dig 432015 (Ulp lib 70 ad ed) Loquitur autem praetor in hoc interdicto de ea aqua sola quae perennis est nulla enim alia aqua duci potest nisi quae perennis est (Uvedl tedy praetor k tomuto interdiktu pouze o teacute vodě kteraacute je staacutelaacute žaacutednou vodu je možno veacutest než tu kteraacute je staacutelaacute) Dig 432016 (Ulp lib 70 ad ed) Quamquam ad perennes aquas dixerimus hoc interdictum pertinere ad eas tamen perennes pertinet quae duci possunt ceterum sunt quaedam quae etsi perennes sunt duci tamen non possunt ut puta puteales et quae ita sunt summersae ut defluere extra terram et usui esse non possint sed huiusmodi aquis quae duci non possint haustus servitus imponi potest (Ačkoliv jsme řekli že toto interdictum naacuteležiacute pro staacuteleacute vody zdali toliko těm staacutelyacutem naacuteležiacute ktereacute je možno veacutest Některeacute jsou takoveacute ktereacute ač jsou staacuteleacute přesto je neniacute možno veacutest jako třeba studničniacute a ktereacute jsou přiacuteliš hluboko že je neniacute možno nechat vyteacuteci ze země a užiacutevat Ale k jakyacutemkoliv vodaacutem ktereacute neniacute možno veacutest je možno zřiacutedit služebnost čerpaacuteniacute) Dig 432017 (Ulp lib 70 ad ed) Haec interdicta de aqua item de fonte ad eam aquam pertinere videntur quae a capite ducitur non aliunde harum enim aquarum etiam servitus iure civili constitui potest (Překlad viz sub 246) Dig 432018 (Ulp lib 70 ad ed) Caput aquae illud est unde aqua nascitur si ex fonte nascatur ipse fons si ex flumine vel lacu prima incilia vel principia fossarum quibus aquae ex flumine vel ex lacu in primum rivum compelli solent plane si aqua sudoribus manando in aliquem primum locum effluere atque ibi apparere incipit eius hoc caput dicemus ubi primum emergit (Původ vody je takovyacute kde se voda rodiacute jestliže by se rodila z pramene saacutem pramen jestliže z řeky nebo jezera prvniacute strouha nebo počaacutetek přiacutekopů kteryacutemi vody z řeky nebo jezera jsou spojeny do prvniacuteho kanaacutelu Ovšem jestli voda v kapkaacutech řine se na jakeacutekoliv prvniacute miacutesto a teprve tam se objeviacute řiacutekaacuteme že tento jejiacute původ je tam kde se poprveacute vynořila)

583 Viz Dig 4320129 (Ulp lib 70 ad ed) cit sub 581 Takeacute Dig 4320137 (Ulp lib 70 ad ed) Ait praetor inter heredes et emptores et bonorum possessores interdicam haec verba non solum ad aestivam aquam verum etiam ad cottidianam quoque referenda esse sciendum est nam sicuti de itinere actuque et successoribus dantur interdicta et emptori ita haec quoque danda praetor putavit (Praetor řekl Poskytnu interdictum dědicům a kupcům a držitelům majetku Tato slova ne toliko na

315

Co se tyacutekaacute pasivniacute legitimace pak zde je možno konstatovat prakticky toteacutež co

vyacuteše k ostatniacutem interdiktům a k vindikačniacute žalobě v širšiacutem naacutehledu na pasivniacute

legitimaci584 Tedy uvedenyacute interdikt je možno použiacutet proti každeacutemu takoveacutemu kdo

braacuteniacute ve vedeniacute vody tomu kdo tak činil podle předpokladů textu interdikta Neniacute tedy

vůbec zaacutevisleacute na tom zdali ten kdo vodě braacuteniacute je vlastniacutekem pozemku či nikoliv

VII 24 DALŠIacute INTERDIKTA SPOJENAacute S REŽIMEM VOD

Vedle uvedenyacutech nejvyacuteznamnějšiacutech interdikt přiacutemo udělovanyacutech ve vztahu ke

služebnostem je možno v souvislosti se služebnostmi použiacutet i několik dalšiacutech interdikt

kteraacute však je možno nikoliv neběžně použiacutet i nejen v souvislosti se služebnostmi Tato

interdikta však již nejsou primaacuterniacutemi ochrannyacutemi prostředky přesto však si v daneacute

souvislosti drobneacute pozornosti jistě zasloužiacute

Na prvniacutem miacutestě je ve stručnosti vhodno zmiacutenit interdictum de quo ex

castello585 Tento interdikt maacute zaacutekladniacute raacutemec obdobnyacute jako je tomu v přiacutepadě prveacuteho

vyacuteše uvedeneacuteho interdiktu avšak zaacutekladniacute rozdiacutel spočiacutevaacute v tom že nyniacute se nejednaacute o

vody tekouciacute ze soukromeacuteho zdroje ale naopak o vody ktereacute pochaacutezejiacute ze zdroje

veřejneacuteho586 Je zde takeacute možno si povšimnout určiteacute paralely s interdiktem dotyacutekajiacuteciacutem

letniacute vodu vpravdě takeacute na každodenniacute jakoukoliv by měla byacutet vztažena jak by mělo byacutet znaacutemo Neboť i při pěšině a cestě i naacutestupcům se dajiacute interdikta i kupci tak měl praetor za to že se majiacute daacutet i těmto)

584 Viz Dig 4320125 (Ulp lib 70 ad ed) Competit hoc interdictum adversus eum qui prohibet me aquam ducere et nihil interest utrum quis dominium fundi habeat an non idcircoque is tenetur interdicto nam et si servitus coepit adversus quemvis posse vindicari (Překlad viz sub 504) Viz ale takeacute Dig 4320127 (Ulp lib 70 ad ed) Labeo putat per hoc interdictum prohiberi quem ne quid in illo fundo faciat fodiat serat succidat putet aedificet quare ex re ea aqua quam ille hoc anno per fundum tuum sine vitio duxit inquinetur vitietur corrumpatur deteriorve fiat et similiter de aestiva aqua debere interdici ait (Labeo se domniacutevaacute že tiacutemto interdiktem se zakazuje tomu aby na tomto pozemku nečinil nekopal nesaacutezel nesekal neořezaacuteval nestavěl pročež by se ta voda kterou on přes tvůj pozemek v tomto roce bez naacutesiliacute vedl znečistila otraacutevila zkazila nebo stala horšiacute A řekl že stejně je třeba zakaacutezat při letniacute vodě)

585 K tomuto bliacuteže viz G Grosso Le servitugrave op cit str 310 586 K uvedeneacutemu interdiktu a jeho pravidlům viz Dig 4320138 (Ulp lib 70 ad ed) Ait

praetor quo ex castello illi aquam ducere ab eo cui eius rei ius fuit permissum est quo minus ita uti permissum est ducat vim fieri veto quandoque de opere faciendo interdictum erit damni infecti caveri iubebo (Praetor řekl Jak z naacutedrže komu veacutest vodu od toho kdo k niacute maacute praacutevo je dovoleno aby tak nebylo svoleno veacutest zakazuji učinit naacutesiliacute A jestliže by byl učiněn zaacutekaz činit diacutela nařizujiacute daacutet zaacuteruku z hroziacuteciacute škody) Dig 4320139 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum necessario propositum est namque superiora interdicta ad eos pertinent qui a capite ducunt vel imposita servitute vel quia putant impositam aequissimum visum est ei quoque qui ex castello ducit interdictum dari id est ex eo

316

se letniacute vody kdy podobně jako v nyniacute zkoumaneacutem interdiktu neniacute jeho uloženiacute

podmiacuteněno toliko faktickyacutemi okolnostmi ale takeacute otaacutezkou praacutevniacute kdy je nutno

zodpovědět zdali naacuteležiacute tomu či onomu praacutevo či vůbec povoleniacute k předmětneacutemu

čerpaacuteniacute z veřejneacuteho zdroje Takteacutež neniacute nezajiacutemaveacute že uvedenyacute interdikt může svědčit

jak pozemku tak ale i osobě587 V souvislosti s takovyacutemto čerpaacuteniacute z veřejneacuteho zdroje je

takeacute nutno si uvědomit že i tento je podroben režimu služebnostiacute a konečně v době

poklasickeacute je pojem služebnosti použiacutevaacuten i v přiacutemeacute souvislosti s veřejnyacutemi

vodovody588

receptaculo quod aquam publicam suscipit castellum accipe (Toto interdictum je poskytnuto z nutnosti neboť vyacuteše uvedenaacute interdikta naacuteležiacute těm kdo od původu vedou ať již uloženou služebnostiacute nebo kteraacute se jeviacute uloženaacute Nejspravedlivějšiacute zdaacute se i takoveacutemu kdo vede z naacutedrže daacutet interdictum To je z takoveacute zaacutesobaacuterny kteraacute sbiacuteraacute veřejnou vodu tedy za ni považuje naacutedrž) Dig 4320140 (Ulp lib 70 ad ed) Si ex castello permissum est dandum erit interdictum (Jestliže je dovoleno z naacutedrže bude daacuteno interdictum) Dig 4320141 (Ulp lib 70 ad ed) Permittitur autem aquam ex castello vel ex rivo vel ex quo alio loco publico ducere (Tedy dovoluje se vodu z naacutedrže nebo z kanaacutelu nebo z jakeacuteho jineacuteho veřejneacuteho miacutesta veacutest) Dig 4320142 (Ulp lib 70 ad ed) Idque a principe conceditur alii nulli competit ius aquae dandae (Toto je určeno ciacutesařem ničemu jineacutemu nenaacuteležiacute praacutevo daacutet vodu) Možno čiacutest i jako bdquonikomu jineacutemuldquo Dig 4320143 (Ulp lib 70 ad ed) Et datur interdum praediis interdum personis quod praediis datur persona extincta non extinguitur quod datur personis cum personis amittitur ideoque neque ad alium dominum praediorum neque ad heredem vel qualemcumque successorem transit plane ei ad quem dominium transit impetrabile est nam si docuerit praediis suis aquam debitam etsi nomine eius fluxisse a quo dominium ad se transiit indubitate impetrat ius aquae ducendae nec est hoc beneficium sed iniuria si quis forte non impetraverit (A daacute se někdy pozemkům někdy osobaacutem Ktereacute se daacute pozemkům zaacutenikem osoby nezanikaacute kteraacute se daacute osobaacute s osobami zanikaacute a tak na jineacute vlastniacuteky ani na dědice nebo jakeacutekoliv naacutestupce nepřechaacuteziacute Tak ten komu přešlo vlastnictviacute je dosažitelneacute neboť jestliže by ukaacutezal že jeho pozemlkům je povinna voda a byla by vedena tiacutem jmeacutenem od koho přešlo na něho vlastnictviacute nepochybně je dosažitelneacute praacutevo vedeniacute vody aniž by to byl zisk ale křivda jestliže by naacutehodou nedosaacutehl) Dig 4320144 (Ulp lib 70 ad ed) Meminisse autem debemus in hoc interdicto totam quaestionem finiri adsignationis non enim praeparat hoc interdictum causam ut superiora interdicta nec ad possessionem temporariam pertinet sed aut habet ius adsignatum sibi aut non habet et interdictum totum finitur (Měli bychom si takeacute pamatovat v tomto interdiktu celeacute šetřeniacute se končiacute připsaacuteniacutem tedy nepřipravuje toto interdictum spor jako vyacuteše uvedenaacute interdikta ani nenaacuteležiacute k dočasneacute držbě ale jestli maacute připsaacuteno praacutevo sobě nebo nemaacute celeacute interdictum se končiacute)

587 Viz bliacuteže B Biondi La categoria op cit str 607 et al 588 Viz C 11436pr Imperatores Theodosius Valentinianus Omnis servitus aquarum

aquaeductus hadriani sive domorum sive possessionum sive suburbanorum sive balneorum vel per divinos adfatus intimatos in quolibet iudicio vel per usurpationem impertitos penitus exprobretur maluimus etenim praedictum aquaeductum nostri palatii publicarum thermarum ac nymphaeorum commoditatibus inservire et decernimus hanc dispositionem modis omnibus in posterum servari nemini licentia tribuenda ab eodem aquaeductu precibus oblatis usum aquae petere vel eum audere perforare scientibus his qui qualibet ratione putaverint ad huiusmodi molimen accedere vel officio si ausum fuerit instruere vel minus instructis precibus parere centena pondo auri multae nomine fiscalibus rationibus se esse illaturos (Každaacute služebnost vod z vodovodu Hadrianova ať domům nebo državaacutem nebo přiacuteměstskyacutem čtvrtiacutem nebo laacutezniacutem ať božskyacutem ciacutesařskyacutem rozhodnutiacutem zavedeneacute v jakeacutemkoliv sporu nebo nabytaacute přivlastněniacutem si maacute byacutet důkladně přezkoumaacutena Chtěli bychom spiacuteše aby zmiacuteněnyacute vodovod našeho palaacutece sloužil veřejnyacutem laacutezniacutem a vodniacutem chraacutemům a nařizujeme aby tato ustanoveniacute všemi způsoby byla naplněna aniž nikomu by bylo svoleno na žaacutedost užiacutevat z tohoto vodovodu vody ani nikomu snažit se toho dosaacutehnout Budiž znaacutemo tomu kdo by se z jakeacutehokoliv důvodu snažil takovyacutem způsobem činit buď uacuteředně jestliže by se odvaacutežně to činil vystavět nebo bez stavby určiacute platit ciacutesařskeacute

317

Druheacute interdictum ktereacute si zasloužiacute v tomto směru velice stručneacuteho zmiacuteněniacute je

poteacute interdictum de rivis589 Zaacutekladniacutem uacutečelem uvedeneacuteho prostředku je předevšiacutem

umožnit opravu a uacutedržbu vodovodniacutech zařiacutezeniacute pakliže teacuteto činnosti kdo by braacutenil590

ač v předchoziacutem roce nebo leacutetě bylo takoveacuteto zařiacutezeniacute přiacutetomno a bylo použiacutevaacuteno a to

non vi non clam non precario591 Je takeacute vhodně v daneacute souvislosti vzhledem ke

koncepci kterou je uvedeneacute interdictum ovlaacutedaacuteno že vzhledem k takovyacutemto činnostem

neniacute možno se dovolat operis novi nuntiationis592

pokladně sto liber zlata jako pokutu to z důvodu odstrašeniacute) theodos et valentin aa cyro pp lta 440gt

589 Viz k tomuto G Grosso Le servitugrave op cit str 311 Odlišně však S Solazzi Tutela op cit str 75 et al

590 Viz Dig 43211pr (Ulp lib 70 ad ed) Praetor ait rivos specus septa reficere purgare aquae ducendae causa quo minus liceat illi dum ne aliter aquam ducat quam uti priore aestate non vi non clam non precario a te duxit vim fieri veto (Praetor řekl Kanaacutely prohlubně přehrazeniacute opravovat čistit z důvodu vedeniacute vody aby nemohl tak nikoliv jinak veacutest vodu než jak předchoziacute leacuteto nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od tebe vedl zakazuji učinit naacutesiliacute)

591 Viz bliacuteže k uvedeneacutemu interdiktu Dig 432111 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum utilissimum est nam nisi permittatur alicui reficere alia ratione usu incommodabitur (Toto interdictum je nejuacutečinnějšiacute neboť pokud nebude svoleno někomu opravovat onen z toho důvodu bude nepohodlnějšiacute v užiacutevaacuteniacute) Dig 432112 (Ulp lib 70 ad ed) Ait ergo praetor rivum specus rivus est locus per longitudinem depressus quo aqua decurrat cui nomen est ἀπὸ τοῦ ῥεῖν (Řekl tedy praetor hlubokyacute kanaacutel Kanaacutel je miacutesto dlouhodobě sniacuteženeacute kudy proteacutekaacute voda jehož jmeacuteno pochaacuteziacute z ἀπὸ τοῦ ῥεῖν) Dig 432113 (Ulp lib 70 ad ed) Specus autem est locus ex quo despicitur inde spectacula sunt dicta (Prohlubeň tedy je miacutestem odkud se vzhliacutežiacute odtud takeacute majiacute jmeacuteno hlediště) Dig 432114 (Ulp lib 70 ad ed) Septa sunt quae ad incile opponuntur aquae derivandae compellendaeve ex flumine causa sive ea lignea sunt sive lapidea sive qualibet alia materia sint ad continendam transmittendamque aquam excogitata (Přehrazeniacute jsou ktereacute v řečišti překaacutežejiacute vodě z řeky teacuteci nebo odteacutekat ať již jsou dřevěneacute nebo kamenneacute nebo z jakeacutehokoliv materiaacutelu vynalezeneacute pro shromažďovaacuteniacute a převaacuteděniacute vody) Dig 432115 (Ulp lib 70 ad ed) Incile est autem locus depressus ad latus fluminis ex eo dictus quod incidatur inciditur enim vel lapis vel terra unde primum aqua ex flumine agi possit sed et fossae et putei hoc interdicto continentur (Řečiště je tedy sniacuteženeacute miacutesto na boku řeky proto se tak řiacutekaacute neboť přinaacuteležiacute takeacute přinaacuteležiacute kameny nebo země kam na začaacutetku může vystoupit voda řeky Ale i přiacutekopy a studny jsou zahrnuty interdiktem) Dig 432116 (Ulp lib 70 ad ed) Deinde ait praetor reficere purgare reficere est quod corruptum est in pristinum statum restaurare verbo reficiendi tegere substruere sarcire aedificare item advehere adportareque ea quae ad eandem rem opus essent continentur (Naacutesledně řekl praetor opravit čistit Opravovat je co je zničeneacute uveacutest v dřiacutevějšiacute stav Slovem opravit se rozumiacute zastřešit upevnit zaacuteklady opravovat škody stavět takeacute přitahovat a přivaacutežet to co je k daneacute věci potřebneacute) Dig 432117 (Ulp lib 70 ad ed) Purgandi verbum plerique quidem putant ad eum rivum pertinere qui integer est et palam est et ad eum pertinere qui refectione indiget plerumque enim ut refectione et purgatione indiget (Slovo čištěniacute mnoziacute považujiacute za přinaacuteležejiacuteciacute k takovyacutem kanaacutelům ktereacute jsou celistveacute A je zřejmeacute že i těm naacuteležiacute ktereacute potřebujiacute opravu ačkoliv majiacute spiacuteše potřebu opravy než čištěniacute)

592 Viz Dig 432138 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis rivum reficienti opus novum nuntiat belle dictum est posse contemni operis novi nuntiationem cum enim praetor ei vim fieri vetet absurdum est per operis novi nuntiationem eum impediri plane per in rem actionem dicendum est posse adversus eum vindicari ius ei non esse dubium non est (Jestliže by kdo oznaacutemil noveacute diacutelo tedy opravu kanaacutelu leacutepe je řiacuteci že se tomuto může čelit jestliže tedy by mu praetor zakaacutezal činit naacutesiliacute je absurdniacute aby se mu překaacuteželo oznaacutemeniacutem noveacuteho diacutela Jistě lze řiacuteci že věcnou žalobou se proti němu může vindikovat že praacutevo jemu nenaacuteležiacute To je bezpochyby) Takeacute Dig 391511 (Ulp lib 52 ad ed) Si quis rivos vel cloacas velit reficere vel purgare operis novi nuntiatio merito prohibetur cum publicae salutis et

318

Dalšiacutem interdiktem kteryacute je vaacutezaacuten na vyacutekon služebnostiacute v souvislosti s režimem

vody je interdictum de fonte Tiacutemto je ochraňovaacuten ten kdo během roku užiacuteval vody

z pramene593 V tomto směru se však nejednaacute pod pojmem aqua uti (užiacutevaacuteniacute vody)

pouze o vedeniacute vody ale je možno vztaacutehnout pod uvedeneacute pojmy takeacute servitus aquae

haustus a servitus ad aquam adpulsus (služebnost čerpaacuteniacute vody a služebnost přihnaacuteniacute

k vodě)594 Uvedeneacute interdictum se však nevztahuje toliko na prameny v uacutezkeacutem smyslu

slova ale obecně na vodu jak i samotnyacute uacutevodniacute fragment vyacuteslovně uvaacutediacute pochaacutezejiacuteciacute

de lacu puteo piscina avšak nikoliv z naacutedrže neboť tato neniacute jejiacutem přirozenyacutem

zdrojem595 S uvedenyacutem interdiktem pak zcela přiacutemo souvisiacute takeacute i přiacutebuzneacute ktereacute je

určeno proti tomu kdo by braacutenil přiacutepadneacute uacutedržbě nebo opravaacutem vyacuteše uvedenyacutech zdrojů

vody596

securitatis intersit et cloacas et rivos purgari (Jestliže by kdo chtěl kanaacutely nebo stoky opravit nebo čistit může se mu zakaacutezat oznaacutemeniacute noveacuteho diacutela jestliže by se dotyacutekalo veřejneacuteho zdraviacute a bezpečnosti stoky a kanaacutely čistit)

593 Viz Dig 43221pr (Ulp lib 70 ad ed) Praetor ait uti de eo fonte quo de agitur hoc anno aqua nec vi nec clam nec precario ab illo usus es quo minus ita utaris vim fieri veto de lacu puteo piscina item interdicam (Praetor řekl Jako z toho pramene o kteryacute se žaluje tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od něho jsi užiacuteval abys tak neužiacuteval zakazuji činit naacutesiliacute Z jezera ze studny z bazeacutenu takteacutež bych zakaacutezal)

594 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 311 takeacute viz Dig 4320118 (Ulp lib 70 ad ed) Trebatius cum amplior numerus pecoris ad aquam appelletur quam debet appelli posse universum pecus impune prohiberi quia iunctum pecus ei pecori cui adpulsus debeatur totum corrumpat pecoris adpulsum Marcellus autem ait si quis ius habens pecoris ad aquam appellendi plura pecora adpulserit non in omnibus pecoribus eum prohibendum quod est verum quia pecora separari possunt (Trebatius Jestliže se přižene k vodě většiacute počet dobytka než kolik se může přihnat možno všeobecně dobytek bez trestu zakaacutezat neboť dobytek spojenyacute s tiacutem dobytkem kteryacute se může přivaacutedět celyacute porušuje přivaacuteděniacute dobytka Marcellus takeacute řekl jestliže kdo by měl praacutevo přivaacutedět dobytek k vodě a viacutece dobytka by přivedl nikoliv každeacutemu jeho dobytku se zakaacuteže což je pravda neboť dobytek je možno oddělit)

595 Viz Dig 432214 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum de cisterna non competit nam cisterna non habet perpetuam causam nec vivam aquam ex quo apparet in his omnibus exigendum ut viva aqua sit cisternae autem imbribus concipiuntur denique constat interdictum cessare si lacus piscina puteus vivam aquam non habeat (Toto interdictum nenaacuteležiacute k cisterně neboť cisterna nemaacute staacutelyacute důvod ani živou vodu Z toho vyplyacutevaacute že ve všech těchto přiacutepadech se vyžaduje aby voda byla živaacute Cisterny se avšak mohou plnit deštěm K posledniacutemu se uvaacutediacute že interdictum zanikne jestliže jezero bazeacuten studna nemaacute živou vodu)

596 Viz Dig 432216 (Ulp lib 70 ad ed) Deinde ait praetor quo minus fontem quo de agitur purges reficias ut aquam coercere utique ea possis dum ne aliter utaris atque uti hoc anno non vi non clam non precario ab illo usus es vim fieri veto (Poteacute řekl praetor Aby pramen o kteryacute se žaluje nevyčistil neopravil abys mohl vodu zbrzdit a jiacute použiacutevat to ne jinak bys užiacuteval tak jako jsi užiacuteval tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy zakazuji učinit naacutesiliacute) Dig 432217 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum eandem habet utilitatem quam habet interdictum de rivis reficiendis nisi enim purgare et reficere fontem licuerit nullus usus eius erit (Toto interdictum maacute stejnyacute uacutečinek jako maacute interdictum k opravě kanaacutelů neboť aniž by bylo dovoleno čistit a opravit pramen žaacutednyacute užitek z nich nebude) Dig 432218 (Ulp lib 70 ad ed) Purgandus autem et reficiendus est ad aquam coercendam ut uti quis aqua possit dummodo non aliter utatur quam sic uti hoc anno usus est (Tak čištěniacute a opravy jsou ke zbržděniacute vody aby bylo možno tuto vodu užiacutevat aby to nikoliv jinak se

319

Konečně posledniacute interdictum ktereacute si zasloužiacute sice nesmiacuterně povrchniacute ale přeci

jen zmiacutenky neboť maacute sveacute nemaleacute souvislosti se služebnostmi je interdictum de cloacis

Uvedeneacute interdictum je vedeno předevšiacutem za tiacutem koncem aby bylo zakaacutezaacuteno komu

překaacutežet v opravě a uacutedržbě kanalizačniacuteho vedeniacute597 V souvislosti s uvedenou činnostiacute

pak vyplyacutevaacute že v takoveacutem přiacutepadě nejenže je nutno vaacutezat uvedeneacute interdictum na

operis novi nuntiationis598 ale takeacute jak ze samotneacuteho uacutevodniacuteho fragmentu vyplyacutevaacute je

nutno v přiacutepadech předpoklaacutedanyacutech formulaciacute interdiktu poskytnout cautionem damni

infecti599 Při podrobnějšiacutem zkoumaacuteniacute textu uvedeneacuteho interdiktu může zaujmout

skutečnost že toto interdictum neniacute nijak podmiacuteněno vyacutekonem nec vi nec clam nec

precario tedy nikoli naacutesiliacutem nikoli tajně nikoli na zaacutekladě vyacuteprosy a to jak v přiacutepadě

kdy je interdictum činěno v zaacutejmu veřejneacutem tak i v zaacutejmu soukromeacutem kdy prvyacute ale i

druhyacute zaacutejem je vyacuteslovně provaacutezen důrazem na zdraviacute a prostřediacute600 Jak z vyacuteše

uvedeneacuteho vyplyacutevaacute tak předmětneacute interdictum lez použiacutet jak k ochraně stoky

užiacutevalo než jako bylo v tomto roce užiacutevaacuteno) Dig 432219 (Ulp lib 70 ad ed) Coercere aquam est continere sic ne diffluat ne dilabatur dummodo non permittatur cui novas quaerere vel aperire hic enim innovat aliquid praeter id quam praecedenti anno usus est (Zbrzdit vodu znamenaacute ponechat ji tak aby nevyteacutekala nerozliacutevala se z toho důvodu se nedovoluje co noveacuteho hledat nebo oteviacuterat neboť činiacute se co noveacuteho mimo to co se užiacutevalo v předchoziacutem roce) Dig 4322110 (Ulpianus 70 ad ed) Sed et de lacu puteo piscina reficiendis purgandis interdictum competit (Ale i k opravaacutem a čištěniacutem jezera studny bazeacutenu naacuteležiacute interdictum)

597 Viz Dig 43231pr (Ulp lib 71 ad ed) Praetor ait quo minus illi cloacam quae ex aedibus eius in tuas pertinet qua de agitur purgare reficere liceat vim fieri veto damni infecti quod operis vitio factum sit caveri iubebo (Praetor řekl Aby tu stoku z jeho budov na tveacute přinaacuteležiacute o niacutež se žaluje nebylo dovoleno čistit a opravovat zakazuji učinit naacutesiliacute Hroziacuteciacute škodu pokud by bylo diacutelo naacutesiliacutem činěno nařizuji zaručit)

598 Viz kupřiacutekladu Dig 4323113 (Ulp lib 71 ad ed) Si quis purganti mihi cloacam vel reficienti opus novum nuntiaverit rectissime dicetur contempta nuntiatione me posse reficere id quod institueram (Jestliže by kdo meacute čištěniacute stoky nebo opravy oznaacutemil jako noveacute diacutelo leacutepe by se řeklo že neproběhlo oznaacutemeniacute a mohu opravit to co je stanoveno) Ale takeacute Dig 391511 (Ulp lib 52 ad ed) Si quis rivos vel cloacas velit reficere vel purgare operis novi nuntiatio merito prohibetur cum publicae salutis et securitatis intersit et cloacas et rivos purgari (Překlad viz sub 592)

599 Viz Dig 43231pr (Ulp lib 71 ad ed) cit sub 597 Takeacute ale bliacuteže Dig 4323114 (Ulp lib 71 ad ed) Sed et damni infecti cautionem pollicetur si quid operis vitio factum est nam sicuti reficere cloacas et purgare permittendum fuit ita dicendum ne damnum aedibus alienis detur (Ale i je-li sliacutebena zaacuteruka z hroziacuteciacute škody jestliže by kdo diacutelo naacutesiliacutem učinil neboť jak by bylo svoleno opravit stoky nebo vyčistit tedy by se mělo řiacuteci že se nezpůsobiacute škoda jinyacutem budovaacutem)

600 Viz poměrně zajiacutemavyacute a to předevšiacutem svyacutem zdůvodněniacutem Dig 432312 (Ulp lib 71 ad ed) Curavit autem praetor per haec interdicta ut cloacae et purgentur et reficiantur quorum utrumque et ad salubritatem civitatium et ad tutelam pertinet nam et caelum pestilens et ruinas minantur immunditiae cloacarum si non reficiantur (Praetor tedy tiacutemto interdiktem ochraňoval aby se stoky čistily a opravovaly neboť obojiacute naacuteležiacute ke zdraviacute obce a k jejiacute ochraně neboť nečisteacute prostřediacute a zaacutenik způsobujiacute znečištěneacute stoky jestliže se neopravujiacute) Takeacute Dig 432317 (Ulp lib 71 ad ed) Quia autem cloacarum refectio et purgatio ad publicam utilitatem spectare videtur idcirco placuit non esse in interdicto addendum quod non vi non clam non precario ab illo usus ut etiamsi quis talem usum habuerit tamen non prohibeatur volens cloacam reficere vel purgare (Překlad viz sub 23)

320

soukromeacute601 tak ale i obdobnyacutem naacutestrojem je možno disponovat v přiacutepadě praacuteva

veřejneacuteho tedy v přiacutepadě stok veřejnyacutech602 Poněkud sporneacute poteacute může byacutet zdali je

možno použiacutet uvedeneacuteho interdikta takeacute pro stavbu noveacuteho kanalizačniacuteho zařiacutezeniacute603

VII 25 INTERDIKTA K OCHRANĚ DRŽBY A JEJICH UPLATNĚNIacute NA OCHRANU

SLUŽEBNOSTIacute

Takeacute v přiacutepadech posledniacutech zde zmiňovanyacutech interdikt se již nejednaacute o

interdikta plně věnovanaacute ochraně služebnostiacute ale naopak jejich uacuteloha pro ochranu

služebnostiacute je viacutece než okrajovaacute Primaacuterniacutem ciacutelem jak samotnyacute naacutezev kapitoly

napoviacutedaacute je ochrana držby tedy ochrana faktickeacuteho držebniacuteho stavu proto aby bylo

dosaženo co nejpromptnějšiacutem způsobem jakeacutehosi pokojneacuteho stavu Jelikož však tato

interdikta mohou miacutet sveacuteho nikoliv nemaleacuteho vlivu takeacute na služebnosti tedy je vhodno

je minimaacutelně zmiacutenit a uveacutest nejzaacutekladnějšiacute charakter vztahu kteryacute mezi těmito a mezi

služebnostmi vlaacutedne

Na prveacutem miacutestě je vhodneacute zmiacutenit interditum quod vi aut clam Zaacutekladniacute

charakteristiky uvedeneacuteho naacutestroje jsou nikoliv neznaacutemeacute avšak je vhodno zmiacutenit jeho

funkci předevšiacutem ve vztahu ke služebnostem Předmětneacute interdictum je svyacutem obsahem

nikoliv pouze zakazujiacuteciacute ale dokonce restitutorniacute tedy umožňuje zaacutesah kteryacute byl

601 Viz Dig 432313 (Ulp lib 71 ad ed) Hoc autem interdictum propositum est de cloacis

privatis publicae enim cloacae publicam curam merentur (Překlad viz sub 23) 602 Viz Dig 4323115 (Ulp lib 71 ad ed) Deinde ait praetor quod in cloaca publica factum

sive ea immissum habes quo usus eius deterior sit fiat restituas item ne quid fiat immittaturve interdicam (Překlad viz sub 123) Dig 4323116 (Ulp lib 71 ad ed) Hoc interdictum ad publicas cloacas pertinet ne quid ad cloacam immittas neve facias quo usus deterior sit neve fiat (Toto interdictum přinaacuteležiacute veřejnyacutem stokaacutem aby se do stoky nevklaacutedalo ani jiacute se nečinilo nic čiacutem by se užiacutevaacuteniacute stalo nebo činilo horšiacutem)

603 Viz Dig 43232 (Ven lib 1 interd) Quamquam de reficienda cloaca non etiam de nova facienda hoc interdicto comprehendatur tamen aeque interdicendum labeo ait ne facienti cloacam vis fiat quia eadem utilitas sit praetorem enim sic interdixisse ne vis fieret quo minus cloacam in publico facere liceret idque ofilio et trebatio placuisse ipse dicendum ait ut ne factam cloacam purgare et restituere permittendum sit per interdictum novam vero facere is demum concedere debeat cui viarum publicarum cura sit (Ačkoliv o opravě stoky ne tedy o vytvořeniacute noveacute rozumiacute se toto interdictum přesto Labeo řekl že se maacute zakaacutezat aby se nečinilo naacutesiliacute kdo buduje stoku Praetor tedy tak zakaacutezal nikoliv naacutesiliacutem činit aby nebylo dovoleno budovat stoku na veřejneacutem Stejně zastaacutevali Ofilius a Trebatius Saacutem uzaviacuteraacute že maacute byacutet řečeno aby tiacutem bylo na vybudovaneacute stoce dovoleno čistit a opravovat noveacute v pravdě tomu naacuteležiacute činit kdo maacute na starost veřejneacute cesty) Viz k teacuteto otaacutezce bliacuteže S Solazzi Tutela op cit str 80 et al

321

neopraacutevněně učiněn opět odstranit604 Podstatnyacutem momentem je zde vedle samotneacuteho

skutku takeacute fakt že uvedeneacute jednaacuteniacute nebylo učiněno nec vi nec clam nec precario605

Co však je ve vztahu ke služebnostem podstatneacute je skutečnost že toto interdictum

nenaacuteležiacute toliko vlastniacutekovi ale všem jejichž zaacutejmu je takovaacuteto činnost protichůdnaacute606

Na zaacutekladě tohoto se lze domniacutevat že takoveacuteto interdictum svědčiacute takeacute držiteli

služebnosti přičemž takovyacuteto zaacutevěr podporujiacute takeacute přiacutemo i prameny607

V souvislosti se služebnostmi je možno takeacute zmiacutenit interdictum uti possidetis608

Uvedeneacute interdictum jinak obecně znaacutemeacute a často zmiňovaneacute z ktereacutehožto důvodu neniacute

nutnosti zde jej viacutecero rozebiacuterat v jeho obecneacutem obsahu byacutevaacute v souvislosti se

služebnostmi zmiňovaacuteno předevšiacutem tehdy kdy dochaacuteziacute k určityacutem přesahům na ciziacute

pozemek a to i kupřiacutekladu v podobě vyacuteklenku609 Použitiacute uvedeneacuteho interdiktu je však

604 Viz Dig 43241pr (Ulp lib 71 ad ed) Praetor ait quod vi aut clam factum est qua de re

agitur id cum experiendi potestas est restituas (Praetor řekl Co naacutesiliacutem nebo tajně je učiněno o ktereacutežto věci je žalovaacuteno jestliže je zde pravomoc to vyžadovat obnov)

605 Viz kupřiacutekladu Dig 432412 (Ulp lib 71 ad ed) Et parvi refert utrum ius habuerit faciendi an non sive enim ius habuit sive non tamen tenetur interdicto propter quod vi aut clam fecit tueri enim ius suum debuit non iniuriam comminisci (A maacutelo zaacuteležiacute zdali měl praacutevo činit či ne neboť zda praacutevo maacute nebo nemaacute přesto mu naacuteležiacute interdictum tak to co naacutesiliacutem nebo tajně bylo učiněno tedy naacuteležiacute mu sveacute praacutevo braacutenit aniž by se dochaacutezelo k nespravedlnosti)

606 Viz poměrně zřejmě Dig 43241114 (Ulp lib 71 ad ed) Idem iulianus scribit interdictum hoc non solum domino praedii sed etiam his quorum interest opus factum non esse competere (Tak i Iulianus piacuteše interdictum ne pouze vlastniacuteku pozemku ale i tomu v jehož zaacutejmu neniacute činit toto diacutelo přinaacuteležiacute)

607 Viz Dig 8561 (Ulp lib 17 ad ed) Sciendum tamen in his servitutibus possessorem esse eum iuris et petitorem et si forte non habeam aedificatum altius in meo adversarius meus possessor est nam cum nihil sit innovatum ille possidet et aedificantem me prohibere potest et civili actione et interdicto quod vi aut clam idem et si lapilli iactu impedierit sed et si patiente eo aedificavero ego possessor ero effectus (Mělo by tedy byacutet znaacutemo že v těchto služebnostech je držitelem a žalobcem a jestliže naacutehodou bych neměl postaveno vyacuteše na sveacutem držitelem je můj odpůrce Neboť aby nic nebylo učiněno noveacuteho on držiacute a může mi zakaacutezat stavět a to civilniacute žalobou a interdiktem co naacutesiliacutem nebo tajně Stejně jestliže se překaacutežiacute hodit kameacutenek ale jestliže bych ve strpěniacute vystavěl stanu se držitelem)

608 Viz kupřiacutekladu Dig 43171pr (Ulp lib 69 ad ed) Ait praetor uti eas aedes quibus de agitur nec vi nec clam nec precario alter ab altero possidetis quo minus ita possideatis vim fieri veto de cloacis hoc interdictum non dabo neque pluris quam quanti res erit intra annum quo primum experiundi potestas fuerit agere permittam (Řiacutekaacute praetor Jako ty budovy o ktereacute se žaluje nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy jak jeden po druheacutem držiacutete abys nedržel zakazuji učinit naacutesiliacute O stokaacutech toto interdictum nedaacutem ani viacutece než kolik je věci v jednom roce kdy nejdřiacuteve byla možnost se domaacutehat svoluji žalovat)

609 Viz pouze přiacutekladmo Dig 431735 (Ulp lib 69 ad ed) Item videamus si proiectio supra vicini solum non iure haberi dicatur an interdictum uti possidetis sit utile alteri adversus alterum et est apud cassium relatum utrique esse inutile quia alter solum possidet alter cum aedibus superficiem (Toteacutež vidiacuteme jestliže se řiacutekaacute že neniacute praacutevo uložit oporu na sousedův pozemek zde interdictum uti possidetis by bylo užitečneacute jednomu proti druheacutemu A podle Cassiova naacutezoru by bylo neuacutečinneacute pro oba neboť jeden držiacute pozemek druhyacute povrch s budovou) Či Dig 431736 (Ulp lib 69 ad ed) Labeo quoque scribit ex aedibus meis in aedes tuas proiectum habeo interdicis mecum si eum locum possideamus qui proiecto tegetur an quo facilius possim retinere possessionem eius proiectionis

322

možneacute a v pramenech uvedeneacute ve dvou přiacutepadech kdy se osoba může uvedenyacutem

interdiktem domaacutehat umožněniacute takoveacute činnosti na sveacutem pozemku kteraacute fakticky

odporuje služebnosti a tedy držitel služebnosti uvedeneacute činnosti braacuteniacute (kupřiacutekladu

stavba)610 Vedle toho pak uvedeneacute interdictum takeacute svědčiacute v přiacutepadě tzv zaacutekonnyacutech

služebnostiacute avšak i služebnostiacute klasickyacutech kdy prameny hovořiacute o konkreacutetniacutem přiacutepadě

kdy byli udiacuternou obtěžovaacuteni sousedi přičemž na ochranu jim bylo přiznaacuteno praacuteva

uvedeneacute interdictum611

Konečně již posledniacute zmiacutenka kteraacute se dotyacutekaacute ochrany služebnostiacute byť již v čistě

formaacutelniacutem smyslu se nedotyacutekaacute uacuteplně interdikt ale prostředku podobneacuteho již

mnohokraacutete vyacuteše zmiacuteněneacuteho a sice operis novi nuntiationis Takovyacuteto prostředek

jehož obecneacute charakteristiky neniacute zde vhodno rozebiacuterat však mimo vlastniacuteka svědčiacute

takeacute i držiteli služebnosti a tedy je možno konečně i uvedenyacute institut považovat za

jeden ze způsobů ochrany služebnostiacute612

interdico tecum sic uti nunc possidetis eas aedes ex quibus proiectus est (Labeo takeacute piacuteše Maacutem z budovy meacute na budovu tvoji oporu Obdržiacuteš proti mně interdictum jestliže bychom to miacutesto drželi ktereacute se oporou pokryacutevaacute Pokud lehčeji mohu pozbyacutet držby teacuteto opory interdictum proti tobě je jak nyniacute držiacuteš tyto budovy o ktereacute je opiacuteraacuteno)

610 Viz Dig 431732 (Ulp lib 69 ad ed) Hoc interdictum sufficit ei qui aedificare in suo prohibetur etenim videris mihi possessionis controversiam facere qui prohibes me uti mea possessione (Toto interdictum dostačuje tomu komu se na sveacutem zakazuje stavět neboť se jeviacute že se se mnou konaacute spor o držbu jestliže mi zakazuje užiacutevat mojiacute držbu)

611 Viz Dig 8585 (Ulp lib 17 ad ed) Aristo cerellio vitali respondit non putare se ex taberna casiaria fumum in superiora aedificia iure immitti posse nisi ei rei servitutem talem admittit idemque ait et ex superiore in inferiora non aquam non quid aliud immitti licet in suo enim alii hactenus facere licet quatenus nihil in alienum immittat fumi autem sicut aquae esse immissionem posse igitur superiorem cum inferiore agere ius illi non esse id ita facere alfenum denique scribere ait posse ita agi ius illi non esse in suo lapidem caedere ut in meum fundum fragmenta cadant dicit igitur aristo eum qui tabernam casiariam a minturnensibus conduxit a superiore prohiberi posse fumum immittere sed minturnenses ei ex conducto teneri agique sic posse dicit cum eo qui eum fumum immittat ius ei non esse fumum immittere ergo per contrarium agi poterit ius esse fumum immittere quod et ipsum videtur aristo probare sed et interdictum uti possidetis poterit locum habere si quis prohibeatur qualiter velit suo uti (Aristo odpověděl Cereliovi Vitaliovi že neniacute jeho naacutezorem že ze syacuteraacuterny kouř do vyššiacutech budov praacutevem může pronikat ani teacute věci takovou služebnost nepřipustil Rovněž řekl i z vyššiacuteho na nižšiacute neniacute dovoleno vodu či co jineacuteho svaacutedět Na sveacutem tedy jineacutemu to je dovoleno činit aby nic na ciziacute nevnikalo tedy nevnikal kouř nebo voda Tedy může vrchniacute žalovat spodniacuteho že mu nenaacuteležiacute praacutevo tak činit Konečně tvrdiacute Alfenus neboť piacuteše že je možno tak žalovat že jemu nenaacuteležiacute na sveacutem těžit kaacutemen kdy na můj pozemek padajiacute odlomky Tedy řiacutekaacute Aristo tomu kdo si pronajme syacuteraacuternu od Minturnense od horniacuteho může byacutet zakaacutezaacuteno aby vnikal kouř ale Minturnenses saacutem bude z naacutejmu pohaacuteněn A žalovat se tedy může proti tomu kdo onen kouř vhaacuteniacute že neniacute jeho praacutevo vhaacutenět kouř Tedy opačně se může žalovat než že mu praacutevo vhaacutenět kouř naacuteležiacute neboť se to jeviacute stejneacute jak potvrzuje Aristo Ale interdictum uti possidetis může miacutet miacutesta jestliže by se zakaacutezalo jak by chtěl sveacuteho aby užiacuteval)

612 Viz Dig 8215 (Ulp lib 29 ad sab) Inter servitutes ne luminibus officiatur et ne prospectui offendatur aliud et aliud observatur quod in prospectu plus quis habet ne quid ei officiatur ad gratiorem

323

prospectum et liberum in luminibus autem non officiere ne lumina cuiusquam obscuriosa fiant quodcumque igitur faciat ad luminis impedimentum prohiberi potest si servitus debeatur opusque ei novum nuntiari potest si modo sic faciat ut lumini noceat (Překlad viz sub 76) Dig 8567 (Ulp lib 17 ad ed) Parietem autem meliorem quidem quam in servitute impositum est facere licet deteriorem si facit aut per hanc actionem aut per operis novi nuntiationem prohibetur (Je tedy dovoleno učinit zdi lepšiacute než když byla uložena služebnost Jestliže by učinil horšiacute tak se buď touto žalobou nebo oznaacutemeniacutem noveacuteho diacutela zakazuje) Takeacute Dig 3915pr (Ulp lib 52 ad ed) De pupillo quaesitum est et iulianus libro duodecimo digestorum scripsit pupillo non esse operis novi nuntiationis executionem dandam nisi ad ipsius privatum commodum res pertineat veluti si luminibus eius officiatur aut prospectui obsit non aliter autem pupilli rata habebitur nuntiatio quam intercedente tutore auctore (Je otaacutezka vzhledem k děcku A Iulianus v dvanaacutecteacute knize Digest napsal děcku neniacute daacuten vyacutekon oznaacutemeniacute noveacute stavby ani k jeho soukromyacutem věcem nenaacuteležiacute jako jestliže by se braacutenilo jeho světlu nebo vyacutehledu Nikoliv jinak tedy se maacute děckem řaacutedně oznaacutemeno než skrze autoritu tutora) Konečně Dig 39114 (Iul lib 49 Dig) Qui viam habet si opus novum nuntiaverit adversus eum qui in via aedificat nihil agit sed servitutem vindicare non prohibetur (Kdo maacute cestu jestliže by oznaacutemil noveacute diacutelo proti tomu kdo na cesta staviacute nic nežaluje ale nezakazuje se žalovat služebnost) K tomu viz bliacuteže S Solazzi Tutela op cit str 87 et al

324

VIII ZAacuteVĚR

Neniacute z nejlehčiacutem uacutekolem sepsat zaacutevěr k textu kteryacute je na jedneacute straně teacutematicky

poměrně rozsaacutehlyacute a rozdrobenyacute přesto však mnohdy viacutece nežli by bylo vhodno

popisnyacute povrchniacute a v mnohyacutech zkratkaacutech V daneacute situaci neniacute v možnostech zaacutevěru

popsat všechna jednotlivaacute stanoviska kteraacute byla v raacutemci celeacuteho textu zastaacutevaacutena ani

jednotliveacute zaacutevěry či pouze naacutezory a myšlenkoveacute cesty ktereacute se na textem probiacuteraneacute

otaacutezky vaacutežiacute neboť těchto bylo snad až přiacuteliš mnoho a vzhledem k rozdrobenosti celeacute

problematiky neniacute možno je všechny popsat obecnějšiacutemi postupy Z tohoto důvodu což

však odpoviacutedaacute i uacutevodniacutem myšlenkaacutem celeacuteho textu je spiacuteše namiacutestě shrnout zaacutekladniacute

tendence a postupy ve zkoumaacuteniacute služebnostiacute jimž měl tento text za ambici v maličkeacute

miacuteře pomoci

V českeacutem romanistickeacutem prostřediacute bylo pozornosti služebnostem věnovaacuteno

pouze jako součaacutesti institutů soukromeacuteho praacuteva nikoliv však zcela přiacutemo tedy tak aby

veškeraacute pozornost padla praacuteva na služebnosti a to v celeacute jejich šiacuteři nikoliv pouze

služebnosti jednotliveacute Tento text si tedy kladl za ciacutel přineacutest jakyacutesi zaacuteklad souhrn

nejzaacutekladnějšiacutech informaciacute a zaacutesadniacutech probleacutemů či myšlenkovyacutech tendenciacute ktereacute je

možno v daneacute otaacutezce vysledovat K takoveacutemuto ciacuteli v uvedeneacutem rozsahu nelze tedy

přistoupit jinak nežli na mnoha miacutestech poměrně povrchně někdy však o něco

hlouběji přičemž volba toho kdy je nutno jiacutet do většiacute hloubky a kdy tomu tak neniacute

nemůže byacutet nijak objektivně vyklaacutedaacutena ve smyslu důležitosti daneacute otaacutezky jejiacute

problematičnosti či inspirativnosti byť přirozeně tyto kvality byly reflektovaacuteny ale

mnohdy se v tomto vedle uvedenyacutech charakteristik objevuje i prostě subjektivniacute aspekt

zaacutejmu či přiacutestupnosti pramenů kteryacutežto determinant nikdy nelze plně odstranit Přesto

však jedno velikeacute teacutema jak bylo již na samotneacutem počaacutetku avisovaacuteno neniacute zde uvedeno

ač se to může zdaacutet zvlaacuteštniacute Tiacutemto vynechanyacutem teacutematem jsou zaacutesady ktereacute se na

služebnosti vaacutežiacute Tyto nebyly probraacuteny nikoliv proto že by postraacutedaly důležitosti

zajiacutemavosti či snad že by k těmto absentoval zaacutejem nebo prameny je tomu spiacuteše

naopak Avšak teacutema zaacutesad služebnostiacute je natolik rozsaacutehleacute natolik sveacutebytneacute avšak

zaacuteroveň provaacutezaneacute se zaacutekladniacutemi faktickyacutemi a praktickyacutemi kvalitami služebnostiacute že

nebylo by vhodneacute přistoupit k němu bez vyacuteše uvedenyacutech zaacutekladniacutech informaciacute o

služebnostech naproti tomu by však toto tema představovalo vyacuterazneacute narušeniacute již tak

325

nikoliv nejpevnějšiacute strukturace textu kdy by praacutevě teacutema zaacutesad služebnostniacutech jistě

převzalo roli centraacutelniacuteho středobodu těžiště praacutece a to na uacutekor ostatniacutech obecnyacutech

otaacutezek služebnostiacute Proto tedy nelze i vzhledem k rozsahu praacutece postupovat jinak byť

s vnitřniacutemi vyacutehradami nežli tak že na zaacutekladě zaacutekladniacutech informaciacute zde přinesenyacutech

bude možno daacutele a snad i mnohem leacutepe přistoupit ke zkoumaacuteniacute zaacutekladniacutech zaacutesad

služebnostiacute a bude se moci přistoupit k tomu aniž by bylo nutno na přiacutemo v textu

samotneacutem přistupovat k řešeniacute diacutelčiacutech otaacutezek tyacutekajiacuteciacutech se služebnostiacute ktereacute již byly

vyacuteše pospaacuteny V raacutemci tohoto ciacutele lze takeacute sledovat postup a vůbec i přiacutestup k teacutematu

služebnostiacute jakyacute byl při praacuteci a při tvorbě textu zvolen613

Na prvniacute pohled nutno přiznat že opraacutevněně bylo dost možnaacute až přiacuteliš prostoru

věnovaacuteno zaacuteležitostem systematickyacutem a terminologickyacutem Přesto však takoveacuteto

směřovaacuteniacute nemusiacute byacutet škodliveacute a to tiacutem spiacuteše může-li se staacutet zaacutekladem pro dalšiacute praacuteci

v oblasti služebnostiacute kdy je možno se opřiacutet minimaacutelně o zaacutekladniacute terminologickeacute

poznatky avšak i v textu nastoleneacute otaacutezky kteryacutem nemohlo byacutet daacuteno solidnějšiacute a

fundovanějšiacute odpovědi I vzhledem k charakteru praacuteva ktereacute je zcela zaacutevisleacute na

preciznosti terminologickeacute a expresivniacute je takoveacuteto zaměřeniacute nikoliv nevhodneacute neboť

může přispět jak poznaacuteniacute řiacutemskopraacutevniacutemu tak ale i vzhledem k praacutevu současneacutemu

Konečně takeacute terminologie byť se toto může zdaacutet na prvniacute pohled zvlaacuteštniacute a snad i

nepravděpodobneacute přesto však je vhodnyacutem vhledem a přiacutestupem i ke zkoumaacuteniacute historie

a historickyacutech charakteristik praacutevniacutech institutů neboť praacutevě prostřednictviacutem

terminologickyacutech nuanciacute ktereacute jsou v pojmenovaacuteniacute praacutevniacuteho institutu skryty je často

možno vidět jeho postupnyacute vyacutevoj jak toto bylo vyacuteše patrneacute kupřiacutekladu při zkoumaacuteniacute

pojmenovaacuteniacute služebnostiacute od nejstaršiacute doby až po dobu justiniaacutenskou kdy na poli tohoto

zkoumaacuteniacute bylo možno takeacute demonstrovat určityacute vyacutevoj v praacutevniacutem myšleniacute a předevšiacutem

pak určityacute vyacutevoj v charakteru služebnostiacute což snad nejviacutece patrneacute je v jejich nejstaršiacutem

pojetiacute kdy tyto jsou považovaacuteny za hmotneacute věci

Zaacutekladniacute charakteristiky služebnostiacute však lze seznaacutevat nikoliv pouze skrze jejich

pojmenovaacuteniacute ale snad v jistyacutech otaacutezkaacutech i viacutece prostřednictviacutem praacutevniacutech jednaacuteniacute kteraacute

613 Viz J Šejdl Zaacutekladniacute zaacutesady služebnostniacute in Řiacutemskeacute praacutevo a kodifikace Sborniacutek přiacutespěvků z

vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 16-17 dubna 2010 ed Z Horaacutek M Skřejpek Praha Havliacuteček Brain Team 2010 str 55 ndash 69

326

se jich dotyacutekajiacute a kteraacute jsou vedena za tiacutem koncem aby co bylo v praacutevu služebnostiacute

zřiacutezeno nebo naopak zrušeno Ony způsoby vzniku a zaacuteniku jak ilustrujiacute i již vyacuteše

uvedeneacute otaacutezky rozděleniacute služebnostiacute takeacute samy však naznačujiacute a ukazujiacute určitaacute

specifika kteryacutech mohou ty nebo ony služebnosti nabyacutevat takeacute však ale poměrně dobře

ilustrujiacute rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva jako celku tedy zaacutekladniacute konfliktniacute linie jako mezi

praacutevem praetorskyacutem naproti praacutevu civilniacutemu tak ale i mezi praacutevem provinčniacutem proti

praacutevu ktereacute je možno snad charakterizovat jako souhrn praacuteva praetorskeacuteho a civilniacuteho

kteraacutežto však posledniacute hranice maacute nikoliv pouze praacutevně-technickyacute vyacuteznam ale dokonce

se projevuje i fakticky vzhledem k rozděleniacute tedy uacutezemniacutemu rozděleniacute řiacutemskeacuteho staacutetu

Naviacutec i samotneacute způsoby vzniku a zaacuteniku služebnostiacute ač lze najiacutet i specifickeacute přesto

však většinově jsou způsoby ktereacute fungujiacute nikoliv neuacutespěšně i mimo oblast služebnostiacute

tedy kupřiacutekladu v ostatniacutech praacutevech věcnyacutech konečně však i v teacutematicky vzdaacutelenějšiacutech

oblastech jako je praacutevo dědickeacute nebo kupřiacutekladu diacuteky zaacuteniku confusione praacutevo

obligačniacute

Posledniacute pak čaacutest textu byla věnovaacutena ochraně služebnostiacute Tato je jak bylo již

v uacutevodu oneacute čaacutesti uvedeno pro řiacutemskeacute praacutevo zcela vyacutejimečnou a vzhledem k charakteru

normovaacuteniacute specifickou oblastiacute svyacutem způsobem dokonce oblastiacute určujiacuteciacute Podobě jako je

vyacuteše nastiňovaacuteno o dvou zaacutekladniacutech oblastech textu tak i tato třetiacute doplňuje zaacutekladniacute

charakteristiky a kvality služebnostiacute a to prostřednictviacutem zvlaacuteštnostiacute kteraacute se vaacutežiacute

praacutevě a přiacutemo k oblasti jejich ochrany Praktickaacute straacutenka otaacutezky tedy způsob jakyacutem by

mělo byacutet postupovaacuteno pak v samotneacutem procesu byla však ponechaacutena stranou neboť

tato si zasloužiacute většiacute pozornosti nikoliv však snad přiacutemo z uacutehlu služebnostiacute ale spiacuteše

pod uacutehlem odbornosti vzhledem k řiacutemskeacutemu praacutevu procesniacutemu Jak bylo ze samotneacuteho

textu patrneacute tak praacutevě v oblasti ochrany služebnostiacute toho po dnešniacute dobu zůstaacutevaacute

mnoho nevyjasněneacuteho což však byť je toto nutno řiacuteci takměř s omluvou v nitru neniacute

možno řešit ba se ani pokoušet praacutevě v takoveacutemto textu s jeho obecnyacutem zaměřeniacutem

Ještě minimaacutelně dvěma otaacutezkaacutem je vhodno se zaacutevěrem věnovat Na prveacutem miacutestě

je to pokus o určeniacute zdali zaměřeniacutem diacutela je spiacuteše historie tedy historie praacuteva či praacutevo

jako takoveacute ovšem v jeho řiacutemskopraacutevniacute podobě Ovšem odpověď na takovouto otaacutezku

je nesnadnaacute a to tiacutem spiacuteše je-li uvedenaacute otaacutezka takto položena a obě charakteristiky

jsou postaveny do minimaacutelně zdaacutenliveacute kontraposice Neniacute totiž možno odmiacutetnout ani

327

jednu z charakteristik Skutečně zaměřeniacute textu ale i celkoveacute zaměřeniacute všech jeho čaacutestiacute

je otaacutezkou praacutevniacute přesto však je zde přiacutetomno mnoho aspektů historickyacutech snad

nikoliv ani přiacutemo ve smyslu zařazeniacute celeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva do oblasti praacutevniacute historie

ale předevšiacutem v raacutemci praacutevniacute historie a praacutevniacuteho vyacutevoje v raacutemci samotneacuteho Řiacutema a

samotneacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praacutevniacute historie je tedy v textu přiacutetomna předevšiacutem ve formě

vyacutevoje uvnitř praacuteva řiacutemskeacuteho kdy jednotliveacute instituty služebnostiacute jednotliveacute jejich

charakteristiky prošly v tomto nekraacutetkeacutem obdobiacute poměrně značnyacutem a vyacuteznamnyacutem

vyacutevojem Celyacute text tedy neniacute možno označit ani za pouze praacutevniacute neboť řiacutemskeacute praacutevo

bez jeho niterneacuteho vyacutevoje je pouze jakousi svalovinou bez zaacutekladniacutech kostiacute zatiacutemco

v opačneacutem přiacutepadě pokud bude na daneacute instituty nahliacuteženo toliko jako na historickeacute

artefakty pak bude moci byacutet použito teacutehož přirovnaacuteniacute avšak v opačneacutem smyslu

Druhou a snad do jisteacute miacutery i text charakterizujiacuteciacute otaacutezkou potom je způsob

řešeniacute v něm uvedenyacutech otaacutezek a vůbec i tyto otaacutezky samotneacute Ač se teacutema služebnostiacute

na prvniacute pohled zdaacute jako poměrně uacutezkeacute přesto tomu tak neniacute Měli-li by byacutet věnovaacuteno

pozornosti hloubce každeacuteho jednotliveacuteho uvedeneacuteho probleacutemu nabyl by uvedenyacute text

jistě až takměř obludnyacutech rozměrů Pro takoveacuteto zkoumaacuteniacute je vhodno ještě viacutece a to ve

vyacuterazneacutem smyslu zuacutežit teacutema a prostor jemuž bude pozornost věnovaacutena Z těchto

důvodů takeacute jsou vyacuteše v textu mnoheacute otaacutezky položeny nastiacuteněny takeacute snad i možnosti

jejich řešeniacute avšak konečneacute stanovisko neniacute patrneacute neboť neniacute možno jej bez

opominutiacute určityacutech argumentů bez vypořaacutedaacuteniacute se s nimi zastaacutevat Mnoheacute otaacutezky pak

v daneacute souvislosti byť se objevujiacute přesto však nejsou ani zmiacuteněny a řešeny a to

z praacutevě stejnyacutech důvodů kdy by k zevrubnějšiacutemu přiacutestupu bylo nutno miacutet nikoliv pouze

viacutece miacutesta času ale snad i mnohdy viacutecero schopnostiacute V souvislosti s tiacutem jak bylo

uvedeno vyacuteše že je možno tento text braacutet pouze jako jakeacutesi zaacutekladniacute seznaacutemeniacute

s teacutematikou služebnostiacute pak může takovyacuteto jeho charakter byacutet braacuten snad i jako přiacuteslib

do budoucnosti kdy je možno postupně podrobněji a s patřičnyacutem důrazem na danou

diacutelčiacute otaacutezku přistupovat k jejiacutemu řešeniacute a ke konstatovaacuteniacute stabilnějšiacutech a

zdůvodněnějšiacutech zaacutevěrů k jednotlivyacutem diacutelčiacutem otaacutezkaacutem

Jak je patrno ani tento zaacutevěr neniacute uacuteplně standardniacutem přesto však je snad nejleacutepe

vystihujiacuteciacute neboť žaacutednyacute z řešenyacutech probleacutemů nemůže se ciacutetit ukřivděn že nebyl snad

kvůli jineacutemu zaacutevěrem zmiacuteněn Uvedenyacute zaacutevěr takeacute představuje jakousi vizi do

328

budoucna kdy jasně se přiznaacutevaacute k tomu že neniacute zde řešeno vše mnohdy snad ani tak

jak by to bylo zaacutehodno přesto však jen těžko mohlo byacutet v daneacute situaci postupovaacuteno

jinak Služebnosti řiacutemskeacuteho praacuteva jako jedny z nejstaršiacutech a nejpůvodnějšiacutech institutů

zaacuteroveň však jako instituty nesmiacuterně vyacuteznamneacute kolem sebe soustřediacute nemaacutelo

pozornosti a to jak v době přiacutemo řiacutemskeacute tak ale i v době pozdějšiacute kdy v romanistickeacute

literatuře se objevuje nemaacutelo praacutevě jim věnovanyacutech publikaciacute přesto však nebo možnaacute

i praacutevě pro jejich stařiacute a vyacuteznam i nadaacutele figuruje zcela nepopiratelně v jejich

charakterech a postupech na ně vaacutezanyacutech mnoho otaacutezek ktereacute laacutekajiacute k rozluštěniacute avšak

lze miacutet i pochybnostiacute či určiteacuteho sporu zdali vůbec vyřešeny mohou byacutet Viacutece však

nežli jim zde bylo věnovaacuteno pozornosti při daneacutem rozsahu a při daneacute koncepci a

dalšiacutech charakteristikaacutech pouze stěžiacute mohlo byacutet přineseno tak aby se zaacuteroveň neztratil

duch a jistaacute elegance řiacutemskeacuteho praacuteva ale nutno přiznat aby se takeacute neztratila i jistaacute

informačniacute a sdělovaciacute vyvaacuteženost textu kteryacute maacute byacutet čten a snad by tak mělo byacutet

činěno nikoliv s odporem ale i s drobnyacutem odleskem onoho snad nejznaacutemějšiacuteho

řiacutemskopraacutevniacuteho citaacutetu kteryacute uvaacutediacute možnaacute proti prvniacutemu dojmu všech kteřiacute se dnes

s praacutevem dostali do jakeacutehokoliv kontaktu že se jednaacute o uměniacute a to uměniacute dosaacutehnout

dobreacuteho ale zaacuteroveň i spravedliveacuteho614

614 Jak je uvedeno paradoxně však v samotneacutem počaacutetku justiniaacutenskyacutech Digest Dig 111pr

(Ulp lib 1 inst) Iuri operam daturum prius nosse oportet unde nomen iuris descendat est autem a iustitia appellatum nam ut eleganter celsus definit ius est ars boni et aequi (Kdo chce se zabyacutevat praacutevem nejprve musiacute znaacutet odkud jeho jmeacuteno pochaacuteziacute Je tedy od spravedlnosti pojmenovaacuteno neboť jak obratně definuje Celsus praacutevo je uměniacutem dobreacuteho a spravedliveacuteho)

329

REacuteSUMEacute

Služebnosti jsou jedny z nejstaršiacutech institutů civilniacuteho praacuteva a je možno jejich

kořeny sledovat nikoliv pouze do řiacutemskeacuteho praacuteva ale dokonce do samotneacute hloubky

dějin řiacutemskeacuteho praacuteva a řiacutemskeacuteho naacuteroda Pouze nemnoho institutů soukromeacuteho praacuteva či

praacuteva vůbec maacute takto dlouhou historii avšak služebnosti nenaacuteležejiacute pouze do viacutece či

meacuteně vzdaacuteleneacute historie praacuteva či řiacutemskeacuteho praacuteva ale jsou (a snad i budou nadaacutele) živou

součaacutestiacute praacutevniacutech řaacutedů neboť většina z praacutevniacutech řaacutedů ktereacute tvořiacute součaacutest rodiny

evropskeacuteho kontinentaacutelniacuteho praacuteva znaacute a použiacutevaacute služebnostiacute jako institutu živeacuteho a

každodenně použiacutevaneacuteho

Tato praacutece jejiacutež teacutema je v pravdě rozsaacutehleacute a širokeacute nemůže daacutet odpověď na

detailniacute a podrobneacute přesto však zajiacutemaveacute otaacutezky dotyacutekajiacuteciacute se režimu jednotlivyacutech

služebnostiacute či konkreacutetniacute aplikace jednotlivyacutech služebnostiacute a jejich pravidel Je tedy

zapotřebiacute se soustředit na obecnějšiacute otaacutezky a probleacutemy ktereacute se dotyacutekajiacute systeacutemu

obecnyacutech nauk služebnostiacute a majiacute platnost jako zaacuteklad dalšiacuteho studia služebnostiacute

Uvedenyacute text maacute tedy zprostředkovat poprveacute v raacutemci českeacute romanistiky komplexnějšiacute

pohled a ucelenějšiacute studii služebnostiacute řiacutemskeacuteho praacuteva Z toho důvodu může byacutet takeacute tato

praacutece rovněž považovaacutena za zaacuteklad pozdějšiacutech a detailnějšiacutech hlubšiacutech praciacute a

zkoumaacuteniacute fenomeacutenu služebnostiacute v praacutevu řiacutemskeacutem a snad i obecněji neboť poskytuje

zaacutekladniacute raacutemce existence služebnostiacute jako institutu objektivniacuteho praacuteva a předklaacutedaacute

zaacutekladniacute informace k (mnohdy) praktickyacutem otaacutezkaacutem života služebnosti i ve smyslu

subjektivniacuteho praacuteva

Neniacute tedy nelogickeacute že prvniacute do uacutevahy přichaacutezejiacute zaacutekladniacute probleacutemy ktereacute se

dotyacutekajiacute samotneacute koncepce služebnostiacute a takeacute jejich terminologie kteraacute je s koncepciacute

poměrně integraacutelně spjata Koncepce a povaha služebnostiacute se měnila v celeacutem průběhu

jejich existence v raacutemci praacuteva řiacutemskeacuteho a to včetně nikoliv pouze minucioacutezniacutech změn

tedy od konceptu kde služebnost je reaacutelně spjata s hmotnou věciacute jiacutež se vykonaacutevaacute tedy

kupřiacutekladu s cestou jako takovou jako určityacutem kusem pozemku kteryacute je vyhrazen

praacutevě a pouze prochaacutezeniacute a to až do konceptu finaacutelniacuteho přijateacuteho v době Justiniaacutenově

kde je možno vidět služebnost jako kategorii praacuteva a to včetně naacutehledu na možnou

držbu praacuteva tedy něco co by v klasickeacute době bylo nemožneacute Podle tohoto vyacutevoje

330

konceptu služebnostiacute si praacutece klade za ciacutel popsat změny i v raacutemci terminologie tedy od

samotneacuteho pojmu via přes ius viae konečně k servitus viae

Podstatnou otaacutezkou všech praacutevniacutech institutů je jejich zařazeniacute do raacutemců praacutevniacute

systematiky čiacutemž neniacute za ciacutel pouze popsat umiacutestěniacute tohoto institutu ale takeacute jeho

vnitřniacute charakteristiku a to mimo jineacute i na možneacute konfrontaci se sousedniacutemi praacutevy daneacute

skupiny či dokonce vůbec se sousedniacutemi skupinami praacutev Nejprve tedy systematika

bdquovnějšiacuteldquo označuje služebnosti jako instituty praacuteva soukromeacuteho praacutev věcnyacutech přičemž

je možno uvažovat i nad vzaacutejemnyacutemi konotacemi mezi jednotlivyacutemi věcnyacutemi praacutevy a

to včetně vzaacutejemneacute kolaterace mezi jednotlivyacutemi iuris in re aliena nebo přiacutepadně je

možno vedle sebe stavět a porovnaacutevat služebnosti na straně jedneacute a kupřiacutekladu obligace

Ona vnitřniacute systematika služebnostiacute zahrnuje předevšiacutem vnitřniacute rozděleniacute jednotlivyacutech

opraacutevněniacute a jednotlivyacutech druhů služebnostiacute jak se mino jineacute toto rozděleniacute

diferenciovalo v průběhu vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva Ony jednotliveacute služebnosti jichž neniacute

praacutevě maleacute množstviacute se pak postupně podle vnitřniacutech charakteristik spojovaly a

sdružovaly do jednotlivyacutech skupin a přiacutepadnaacute praacuteva nově vznikajiacuteciacute se již automaticky

do těchto skupin přiacutemo zařazovala jako kupřiacutekladu mezi služebnosti polniacute a domovniacute

či mezi služebnosti negativniacute a afirmativniacute Tyto na prvniacute pohled spiacuteše teoretickeacute

otaacutezky systematiky majiacute však jak je v textu patrneacute praktickeacute naacutesledky a to kupřiacutekladu

do způsobů zaacuteniku takoveacuteto jednotliveacute služebnosti mezi dvěma pozemky

V praacutevu řiacutemskeacutem ktereacute je charakterizovaacuteno ve sveacute archaickeacute podobě poměrně

radikaacutelniacutem formalismem je otaacutezka po způsobu zřiacutezeniacute služebnosti jednou

z nejpodstatnějšiacutech Služebnosti byacutevaly zřizovaacuteny v oneacute daacutevneacute době podobnyacutemi

způsoby jako je tomu v přiacutepadě dalšiacutech věcnyacutech praacutev avšak uvnitř těchto společnyacutech

forem zřiacutezeniacute praacuteva je možno vysledovat určitaacute specifika kteraacute jsou vlastniacute toliko

služebnostem jako kupřiacutekladu zaacutesadniacute probleacutem přiacutetomnosti věci v přiacutepadě mancipace

což vzhledem k nehmotneacutemu charakteru služebnostiacute je jevem poměrně

problematickyacutem V jednotlivyacutech způsobech zřiacutezeniacute služebnosti se takeacute přirozeně

projevujiacute i rozdiacutely a rozděleniacute samotnyacutech služebnostiacute přiacutepadně samotneacute rozděleniacute praacuteva

na praacutevo civilniacute praetorskeacute provinčniacute či justiniaacutenskeacute Podle těchto rozděleniacute pak

variujiacute typy zřiacutezeniacute služebnosti přičemž mnohdy nikoliv nevyacuteznamnou roli hraje takeacute

fyzickeacute umiacutestěniacute pozemku či pozemků a to v naacutevaznosti na konkreacutetniacute obdobiacute kdy ke

331

zřiacutezeniacute služebnosti dochaacuteziacute Všechny tyto vyacutevojoveacute kroky mohou přirozeně popisovat

nikoliv pouze vyacutevoj zřizovaacuteniacute služebnostiacute či obecně praacutevniacute raacutemce služebnostiacute ale jistě i

vyacutevoj praacuteva obecně

Mezi způsoby zaacuteniku služebnostiacute je situace do určiteacute miacutery jednoduššiacute neboť

jednotlivaacute rozděleniacute služebnostiacute do určityacutech typů nemajiacute až natolik patrnyacute vliv na

způsoby zaacuteniku jako je tomu v přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnostiacute Na druhou stranu jsou

ovšem mezi způsoby zaacuteniku služebnosti takeacute mnoheacute druhy ktereacute jsou realizovaacuteny bez

vůle subjektu praacuteva služebnosti ať již jednoho či obou Takoveacuteto situace vychaacutezejiacute

předevšiacutem ze změny stavu pozemku tedy buď z jeho fyzickeacute proměny nebo z nutnyacutech

změn praacutevniacutech Mezi způsoby zaacuteniku služebnosti se nachaacutezejiacute mnoheacute ktereacute jsou

zaacuteroveň instituty obligačniacuteho praacuteva jako kupřiacutekladu konfuze Formalismus řiacutemskeacuteho

praacuteva se projevuje takeacute na způsobech zaacuteniku služebnosti avšak v miacuteře o mnoho menšiacute

nežli je tomu v přiacutepadě způsobů zřiacutezeniacute služebnosti ktereacutežto způsoby musiacute nikoliv

pouze zajistit zřiacutezeniacute služebnosti ale takeacute sloužit k jasneacutemu prokaacutezaacuteniacute že služebnost o

určiteacutem obsahu skutečně vznikla či minimaacutelně existuje

Konečně byly v daneacute praacuteci zmiacuteněny a uvedeny takeacute zaacutekladniacute probleacutemy

dotyacutekajiacuteciacute se způsobu ochrany služebnostiacute Tato problematika maacute v raacutemci řiacutemskeacuteho

praacuteva skutečně kruciaacutelniacute uacutelohu neboť systeacutem norem a pramenů praacuteva řiacutemskeacuteho je do

značneacute miacutery odlišnyacute od současneacuteho praacuteva a to včetně jeho různyacutech rodin Na zaacutekladě

zaacutesady speciality žalob nebo obecně obrannyacutech prostředků kde jsou v raacutemci formuliacute

nebo intenciacute uvedeny praacutevniacute raacutemce institutů je ve smyslu řiacutemskeacuteho praacuteva opraacutevněneacute to

co je možno vymoci nějakou ze speciaacutelniacutech žalob či ochrannyacutech prostředků a jsou to

tedy praacutevě tyto kdo určuje obsah praacuteva a kdo určuje co tedy praacutevem nebo po praacutevu je

Na prvniacutem miacutestě jsou samozřejmě zmiacuteněny zaacutekladniacute ochranneacute prostředky praacuteva tedy

žaloby V zaacutejmu komplexnosti pohledu na služebnosti byly do pojednaacuteniacute zahrnuty

nikoliv pouze žaloby věnovaneacute přiacutemo ochraně služebnostiacute tedy takoveacute ktereacute svědčiacute

tomu kdo je ze služebnosti opraacutevněn ale i takoveacute ktereacute naopak sloužiacute ochraně

vlastnickeacuteho praacuteva před služebnostiacute a to minimaacutelně i před služebnostiacute domnělou

V oblasti ochrany služebnostiacute se takeacute vyskytujiacute mnoheacute probleacutemy a problematickeacute

otaacutezky ktereacute byly a jsou předmětem nikoli maleacute diskuse mezi odborniacuteky řiacutemskeacuteho

praacuteva přičemž v mnoha otaacutezkaacutech do dnešniacutech dniacute neniacute možno zaujmout zcela

332

jednoznačneacute stanovisko a to přes to že počaacutetky těchto sporů sahajiacute poměrně hluboko

do minulosti Jako přiacuteklad může sloužit slavnaacute actio negativa a předevšiacutem pak

stanoviska a jejiacute pojetiacute jak je prezentoval italskyacute romanista Biondo Biondi V teacuteto praacuteci

jsou tedy spiacuteše zmiacuteněny možneacute naacutehledy a tendence jimiž byli vedeni odborniacuteci při

uacutevahaacutech nad těmito spornyacutemi žalobami nežli že by dochaacutezelo k hlubšiacutem analyacutezaacutem a

konfrontaciacutem těchto zastaacutevanyacutech stanovisek Oniacutem dalšiacutem podstatnyacutem způsobem

ochrany služebnostiacute v řiacutemskeacutem praacutevu je poteacute mimořaacutednaacute ochrana prostřednictviacutem

praetora tedy ochrana za pomoci interdiktu Interdiktem se ovšem nechraacuteniacute ani tak

sama služebnost jako praacutevo jako spiacuteše jejiacute faktickyacute vyacutekon a je tedy ciacutelem předevšiacutem

zajistit nerušenyacute vyacutekon služebnosti jako takoveacute Jednotlivaacute interdikta jsou v textu

stručně nastiacuteněna a to ať již se jednaacute o takovaacute interdikta jejichž existence je přiacutemo

spojena se služebnostmi a mimo oblast služebnostiacute se neuplatniacute či se jednaacute o interdikta

kteraacute mohou miacutet i obecnyacute dosah tedy i mimo oblast služebnostiacute

Je tedy zjevneacute že charakter praacutece je z valneacute čaacutesti spiacuteše popisnyacute nežli přiacutemo

analytickyacute avšak takovaacuteto skutečnost je daacutena předevšiacutem velkou šiacuteřiacute teacutematu Z toho

důvodu je takeacute nemalyacute důraz kladen na to aby v raacutemci citaciacute v poznaacutemkaacutech pod čarou

byly uvedeny dalšiacute monografie ktereacute se konkreacutetniacutem probleacutemem hlouběji zaobiacuterajiacute a

ktereacute mohou pak v konkreacutetniacute jednotliveacute otaacutezce přineacutest dalšiacute a hlubšiacute poznatky Uvedenyacute

text si kladl za ciacutel představit předevšiacutem zaacutekladniacute a obecneacute otaacutezky ktereacute se dotyacutekajiacute

obecně všech služebnostiacute Z toho důvodu je zapotřebiacute jej chaacutepat takeacute spiacuteše jako zaacutekladniacute

stupiacutenek odrazovyacute můstek dalšiacuteho zkoumaacuteniacute služebnostiacute a dalšiacutech praciacute k teacutematu

řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute ktereacute již se mohou věnovat diacutelčiacutem a hlubšiacutem probleacutemům

služebnostiacute avšak tiacutem snad možnaacute paradoxně přispět i k většiacute komplexnosti a hloubce

samotneacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva

333

SOMMARIO

Le servitugrave sono uno dei piugrave antichi istituti di diritto civile ed egrave possibile trovare

le sue origini non solo nel diritto romano ma anche nella profonditagrave della storia del

popolo romano Solo pochi istituti di diritto privato hanno questa lunga vita ma le

servitugrave non sono solo istituti appartenenti alla storia del diritto o al diritto romano la

loro vita continua e continueragrave percheacute la maggioranza dei sistemi di diritto civile che

fanno parte della famiglia del diritto dellrsquoEuropa continentale conosce le servitugrave come

un istituto di diritto vivo ed applicato quotidianamente

Questo lavoro che tratta un argomento davvero grande ed esteso non puograve

rispondere alle domande profonde (pur interessanti) ma concentrate sui problemi

riguardanti le singole servitugrave o sulle singole applicazioni concrete di ogni particolare

servitugrave Deve concentrarsi sulle domande e sui problemi piugrave generali che riguardano il

sistema e lo studio scientifico delle servitugrave e ha valore solo come fondamento cioegrave

come il primo livello nella ricerca delle servitugrave percheacute non esiste nessuna

pubblicazione monografia in lingua ceca che si occupi delle servitugrave di diritto romano

Questo lavoro puograve essere utile ugualmente come il fondamento per lavori posteriori sul

tema dei principi delle servitugrave percheacute la possibilitagrave di fare la ricerca nel campo dei

principi delle servitugrave presume la conoscenza dei fondamenti teorici e pratici dello

sviluppo e della vita delle servitugrave

Non egrave illogico che al primo posto sono situati i fondamentali problemi che

riguardano il concetto delle servitugrave e la terminologia impiegata Il concetto delle servitugrave

cambiava per tutta la storia di diritto romano dal concetto da quando la servitugrave

coincideva materialmente con la cosa (materiale) come per esempio la via al concetto

finale approvato dallrsquoimperatore Giustiniano dove egrave possibile vedere le servitugrave come la

categoria del diritto Secondo questo sviluppo il lavoro descrive il cambiamento della

terminologia partendo dal termine via oltre ius viae finalmente alla servitus viae

La domanda principale riguardante tutti gli istituti di diritto egrave la loro

collocazione sistematica che significa non solo la posizione dellrsquoistituto ma anche la

sua articolazione interna vale a dire la sistematica dei singoli tipi dellrsquoistituto di diritto

334

In primo luogo ndash la sistematica ldquoesternardquo ndash qualifica le servitugrave come gli istituti di diritto

privato di diritto sulle cose rientrano in questa problematica anche altri temi di

discussione quali ad esempio le interrelazioni tra le servitugrave e gli altri diritti reali da un

lato e delle prime con le obbligazioni dallaltro In secondo luogo ndash la sistematica delle

servitugrave ndash si sviluppa la divisione delle servitugrave in alcuni tipi e specie Parallelamente le

servitugrave vengono suddivise anche secondo le loro caratteristiche (per esempio fra le

servitugrave negative contro le servitugrave affermative) La divisione delle servitugrave egrave ugualmente il

fondamento in rapporto alla individuazione delle cause di costituzione ed estinzione

delle singole servitugrave

Nel diritto romano caratteristico dal suo radicale formalismo arcaico la

domanda sui tipi e modi di costituzione delle servitugrave ha grande importanza Le servitugrave

come gli altri diritti reali sono costituiti in maniera simile agli altri diritti reali ma

allrsquointerno di queste forme comuni presentano delle particolaritagrave proprie come la

presenza fisica della cosa mancipata Nel campo dei modi di costituzione delle servitugrave si

proiettano naturalmente i tipi delle servitugrave e le loro specificitagrave ma i modi di costituzione

delle servitugrave sono diversificati ugualmente secondo la ripartizione di tutto il diritto

romano nel diritto civile onorario provinciale o giustinianeo I singoli modi di

costituzione delle servitugrave variano secondo i tipi delle servitugrave ed ugualmente secondo la

posizione fisica della cosa o del fondo secondo lrsquoepoca rispettiva e tutto questo

sviluppo puograve parallelamente descrivere non solo lrsquoevoluzione delle servitugrave ma anche

nelle linee generali lrsquoevoluzione di tutto il diritto romano

Nellrsquoambito dei modi di estinzione delle servitugrave la situazione egrave da un lato piugrave

semplificata poichegrave le distinzioni tra i tipi di servitugrave non sono cosigrave fondamentali come

nella loro costituzione Tuttavia drsquoaltro lato fra i modi di estinzione delle servitugrave ci

sono presenti molti modi realizzati senza la volontagrave (parzialmente comune) dei soggetti

di diritto Queste situazioni derivano soprattutto dal cambiamento dello stato dei fondi

del mutamento fisico o giuridico delle qualitagrave necessarie Fra i modi di estinzione delle

servitugrave si trovano molti modi simili o davvero uguali ai tipi di estinzione delle

obbligazioni per esempio la confusio Il formalismo di diritto romano si presenta anche

fra i modi di estinzione delle servitugrave ma ad un livello un poco piugrave basso che nel caso

dei modi di costituzione attraverso i quali si deve assicurare non solo la costituzione

335

delle servitugrave ma anche i mezzi per provare con certezza lrsquoesistenza del diritto vale a

dire lrsquoesistenza della servitugrave

Infine in questo lavoro debbono essere menzionati i problemi circa i mezzi di

difesa delle servitugrave Questa problematica egrave nel diritto romano davvero il nodo cruciale

percheacute il sistema delle norme e delle fonti del diritto fondamentalmente differenti dal

diritto o dai sistemi di diritto contemporanei Secondo il principio di specialitagrave delle

azioni o degli strumenti di difesa del diritto dove il contenuto le formule e le

intenzione di questi strumenti significano o davvero normano il contenuto ed il carattere

di diritto nel casso di questo testo il contenuto ed il carattere delle servitugrave Gli strumenti

per difesa delle servitugrave possono essere divisi fra due tipi fondamentali Nella prima

categoria sono ricomprese le azioni In relazione alla tutela delle servitugrave nel loro

complessivo significato devono essere indicate non solo le azioni che appartengono ai

titolari delle servitugrave ma anche le azioni contrarie per difesa del fondo contro coloro che

asseriscano lrsquoesistenza delle servitugrave come per esempio lrsquoactio negatoria Nel campo

delle azioni riguardanti le servitugrave ci sono molti problemi meritevoli di approfondimento

e secondo questo loro rilievo sono menzionate le azioni che presentano gli aspetti piugrave

problematici come per esempio lrsquoactio negativa secondo lrsquoopinione di Biondo Biondi e

lrsquointerpretazione di queste azioni dipende dalla concezione e dallo sviluppo delle altre

azioni inerenti alle servitugrave Nel lavoro sono presentate in breve le opinioni dei romanisti

ma in ragione delle caratteristiche dellʼesposizione e dellrsquoestensione del suo oggetto

non sono state approfondite le argomentazioni relative ad ogni singola opinione degli

interpreti Altro tipo di strumento per difesa delle servitugrave egrave la protezione attraverso gli

interdetti Questi strumenti straordinari presentano e permettono la difesa non

strettamente del diritto ma anche della situazione di fatto per la singola servitugrave Loro

derivano pella maggioritagrave dalle situazioni reali e presentano la difesa dʼurgenza pel

titolare della servitugrave I vari tipi degli interdetti relativi alle servitugrave sono brevemente

descritti alcuni sono direttamente e esclusivamente collegati colle servitugrave gli altri sono

piugrave generali ma il loro contenuto consente di utilizzarli per la difesa dei singoli tipi di

servitugrave

Egrave evidente che il lavoro per la sua maniera egrave piugrave descrittivo che analitico a

causa di vastitagrave del tema delle servitugrave Nelle note a piegrave di pagine sono menzionati le

336

monografie e gli altri contributi e le opere relative alle servitugrave nel diritto romano dove

sono presentati i singoli problemi con il loro relativo approfondimento Questo testo

solo presenta i problemi fondamentali delle servitugrave nel diritto romano e le domande

relative a questo tema Il lavoro offre anche delle risposte parziali che rappresentano

perograve solo il primo livello il primo punto da dove egrave possibile prendere le mosse per

avvicinarsi sia alla complessitagrave delle servitugrave sia piugrave in generale alla vastitagrave di tutto il

diritto romano

337

REacuteSUMEacute

Les servitudes appartiennent aux droits les plus anciens Nous pouvons chercher

leurs origines non seulement dans les profondeurs de lrsquohistoire du droit mais en plus

aux racines de droit romain Elles font une partie typique fondamentale des droits

civils des droits reacuteels Leur existence est naturellement lieacutee agrave la proprieacuteteacute car la

proprieacuteteacute crsquoest le fondement la condition sine qua non pour les droits des servitudes

La preacutesente thegravese nrsquoest pas un texte analytique y compris les questions

profondes et deacutetailleacutees car le sujet du texte est trop eacutetendu pour pouvoir se concentrer

sur les problegravemes avec preacutecision et notamment sur ceux portant les servitudes

particuliegraveres sur les problegravemes qui ne font pas partie des servitudes en geacuteneacuteral ou de la

doctrine des servitudes Le texte est donc plus descriptif preacutesente la premiegravere eacutetape

dans lrsquoeacutetude des servitudes et encore le point dont on pouvait partir dans les recherches

futures

La premiegravere partie de la thegravese montre les problegravemes de la nature des servitudes

et de sa terminologie Cette connexion ne doit pas sembler logique mais lrsquoeacutevolution de

la nature des servitudes est en principe relieacutee aux changements de la terminologie car la

terminologie est comme la parole en geacuteneacuteral un instrument utile pour la

reconnaissance de la nature des servitudes et des modifications de celle-ci Lrsquohistoire de

la nature des servitudes commence agrave la conception mateacuterielle par exemple il existe la

servitude de via si la personne autoriseacutee pour lrsquoutiliser est consideacutereacutee comme le

laquo proprieacutetaire raquo non de la terre mais du chemin de laquo via raquo au sens mateacuteriel ougrave se

reacutealise la servitude Lrsquoeacutevolution finit agrave la conception du droit de la servitude et en plus

dans lrsquoinstitution de quasipossessio agrave lrsquoeacutepoque de lrsquoempereur Justinien si le sujet na

pas la laquo via raquo mais seulement le droit dy passer de maniegravere donneacutee

La position systeacutematique des servitudes preacutesente la question importante pour

toutes les institutions de droit Dans ce domaine il est possible de voir deux points de

vue Le premier point crsquoest le systegraveme exteacuterieur donc la position des servitudes dans

drsquoautres droits et dans drsquoautres institutions de droit Les servitudes font une partie

inteacutegrale des droits sur la chose (droits reacuteels) et en surcroicirct des droits sur la chose

338

drsquoautrui Cette classification des servitudes deacuterive de la liaison entre le sujet du droit et

la chose qui fait lrsquoobjet du droit si cette liaison est absolue et respecteacutee par tous y

compris le proprieacutetaire de la chose Le second point expose le systegraveme interne la

diversification des servitudes particuliegraveres entre les servitudes urbaines et rurales

personnelles et fonciegraveres etc Cette diversification ne preacutesente pas seulement les

problegravemes acadeacutemique et theacuteorique mais elle a de lrsquoinfluence sur de nombreuses

situations pratiques comme par ex la constitution drsquoune servitude particuliegravere son

reacutegime son extinction et finalement sa tutelle Bien que certaines diversifications soient

purement historiques (comme les servitudes mancipi et nec mancipi) la majoriteacute tient

son influence jusqursquoagrave nos jours La diversification des servitudes dans les groupes aide

la meilleure compreacutehension de la fonction et des particulariteacutes des servitudes

individuelles Ici on peut voir de tels groupes qui font lrsquoobjet de la discussion

permanente comme les servitudes irregulares donc le groupe des servitudes qui se

comportent comme les servitudes personnelles drsquoune part et comme les servitudes

fonciegraveres drsquoautre part

La constitution drsquoune servitude preacutesente aussi une des questions essentielles

pratiques La maniegravere dont la servitude peut ecirctre constitueacutee diffegravere selon plusieurs

facteurs Un des plus importants est lrsquoeacutepoque dans laquelle nous voulons la constituer

sous lrsquoeacutepoque archaiumlque considegravere les servitudes comme les choses mateacuterielles et leur

constitution srsquoapproche de la constitution drsquoune laquo dominica potestas raquo sur une chose

mateacuterielle ou sur une serf donc elle est effectueacutee par la mancipatio ou in iure cessio

Comme lrsquoeacutevolution des servitudes tend vers la quasipossessio le formalisme des

maniegraveres de constitutions des servitudes se diminue et finalement il est possible de

constituer une servitude seulement par traditio et patientia donc par les maniegraveres

purement informelles Neacuteanmoins la situation est diffeacuterente en province car le

formalisme ne reste qursquoau droit civil (ius quiritium reacuteserveacute pour les fonds de terres

italiques) et le droit des provinces est beaucoup plus informel Il est eacutevident que les

diffeacuterences entre les servitudes deacuterivent non seulement des espegraveces des servitudes mais

aussi de la position geacuteographique du sol drsquoun fonds de terre

Lrsquoextinction de la servitude comporte plusieurs situations deacutependant de la

possibiliteacute des sujets de cesser selon leur volonteacute la servitude (si les sujets peuvent

339

mettre fin agrave la servitude) Cette extinction preacutesente un acte inverse aux actes formels

utiliseacutes pour la constitution des servitudes Les servitudes peuvent srsquoeacuteteindre aussi sans

volonteacute bilateacuterale donc par lrsquousucapion ou par non usu ougrave la volonteacute drsquoun sujet est

preacutesente mais aussi par le changement du fonds de terre si lrsquoexercice de la servitude est

impossible sans de seacuterieux problegravemes Ce dernier moyen drsquoextinction de la servitude

srsquoeffectue sans aucune volonteacute des sujets purement des raisons drsquoun eacuteveacutenement

naturel

La derniegravere question en effet la plus importante en droit romain est la

protection des servitudes Les moyens de la protection du droit et leur speacutecificiteacute font

une partie essentielle des sources du droit dans lrsquoEtat romain

La protection leacutegale ne touche que le droit alors quelque chose ce qui peut ecirctre

exigeacute Le droit romain est caracteacuteriseacute par le principe de la speacutecialisation des actions Et

crsquoest le droit drsquoougrave eacutemane une action (ou plusieurs particuliegraveres) qui est speacutecifieacute

seulement sur les affaires eacutegales pour exclusivement cette institution du droit Trois

actions principales sont lieacutees notamment aux servitudes (vindicatio actio confessoria

actio negatoria) les nature et contenu des autres actions sont discutables (pour

exemple actio negativa) La protection des servitudes peut ecirctre effectueacutee aussi par un

instrument extraordinaire ndash par lrsquointerdit du precircteur Les interdits lieacutes aux servitudes

nrsquoont pas pour objet de conserver les droits mais seulement les actions lrsquoeacutetat de fait la

possession et lrsquoexercice paisible des servitudes Le texte mentionne les interdits

purement reacuteserveacutes aux servitudes (interdictum de itinere actuque reficiendo) mais aussi

les interdits geacuteneacuteralement preacutevus pour la protection de la possession y compris

eacutegalement la quasipossessio (interdictum uti possidetis)

Le but du preacutesent texte est de montrer les informations eacuteleacutementaires sur les

servitudes du droit romain car dans la doctrine tchegraveque il nrsquoexiste pas encore une

monographie un texte relatif aux servitudes Les renseignements peuvent ecirctre utiliseacutees

dans le prolongement du Nouveau Code civil tchegraveque qui rend les servitudes le droit

civil tchegraveque contemporaine

340

POUŽITAacute LITERATURA

V Aragio-Ruiz Istituzioni di diritto romano Napoli Jovene 1998

C Arnograve Della distinzione tra servitugrave rustiche ed urbane Torino Bocca 1895

C Arnograve Diritto ereditario Torino Giappichelli 1937-1938

A Ascoli La usucapione delle servitugrave nel diritto romano Archivio Giuridico

38 1887

D Barbero La legittimazione ad agire in confessoria e negatoria servitutis

Milano Vita e pensiero 1937

G Bartolucci Studi critici e giuridici sul Digesto Bullettino dellrsquoIstituto di

diritto romano 21 1910

M Bartošek Encyklopedie řiacutemskeacuteho praacuteva Praha Panorama 1981

K Beran Pojem osoby v praacutevu Osoba moraacutelniacute osoba praacutevnickaacute osoba Praha

Leges 2012

G K Ch Beseler Beitraumlge zur Kritik der roumlmischen Rechtsquellen Tuumlbingen

1913

G K Ch Beseler Miszellen Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr

Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 46 1926

B Biondi Actio negativa ed actio prohibitoria come azioni a difesa delle servitugrave

e dellrsquousufrutto Messina Meridionali 1929

B Biondi Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1956

341

B Biondi La categoria romana delle servitutes Milano Vita e pensiero 1938

B Biondi Le servitugrave presdiali nel diritto romano Milano Giuffregrave 1954

J Boguszak J Čapek A Gerloch Teorie praacuteva Praha ASPI 2004

M Bohaacuteček Naacutestin přednaacutešek o soukromeacutem praacutevu řiacutemskeacutem I Praacuteva věcnaacute

Praha naacutekladem vlastniacutem 1945

P Bonfante Istituzioni di diritto romano Milano Vallardi 1925

P Bonfante Lrsquoazione negatoria e lrsquoazione dei danni nei rapporti di vicinanza

Cittagrave di Castello Unione arti grafiche 1926

K Bubelovaacute Odraz změn v pojiacutemaacuteniacute usufruktu - od řiacutemskeacuteho praacuteva k

Všeobecneacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku in 200 let Všeobecneacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku J

Dvořaacutek K Malyacute a kol ed P Skřejpkovaacute O Frinta Praha Wolters Kluwer 2011 str

573 - 583

K Bubelovaacute Usufructus (požiacutevaciacute praacutevo) ndash naacutevrat jednoho zapomenuteacuteho

institutu in Dny Praacuteva 2010 Brno Masarykova Universita 2010

K Bubelovaacute Ususfructus - inspirace pro novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek in Dny praacuteva

na MVŠO ed N Šiškovaacute a B Tomančaacutekovaacute Olomouc MVŠO 2010 str 110 ndash 120

A Burdese Le servitugrave prediali linee teoriche e questioni pratiche Padova

Cedam 2007

L Capogrossi Colognesi La struttura della proprietagrave e la formazione dei iura

praediorum nelletagrave repubblicana Milano Giuffregrave 1969

A Carcaterra Il possesso dei diritti nel diritto romano Milano Giuffregrave 1942

342

G Cervenca Di un particolare caso di innovazione imperiale in tema di bdquoin

integrum restitutioldquo di una servitugrave Labeo 7 1961

P Ciapessoni bdquoServitus personaeldquo e bdquousus personaeldquo in Per il XIV Centenario

della codoficazione Giustinianea Pavia Cooperativa 1934

U Coli Losviluppo delle varie forme di legato nel diritto romano Roma

Nardecchia 1920

A ColinH Capitant Droit civil franccedilais 3 Paris Dalloz 1950

G Cornu Droit civil Les Biens Paris Montchrestien 2007

J Cuiacius Opera 5 Prati 1838

J Cuiacius Tolosatis opera ad parisiensem Fabrotianam editionem

deligentissime exacta in tomos XIII 5 Prati Giachetti 1838

E Cuq Manuel des institutions juridiques des romains Paris Plon 1928

R Danieli In tema di iter ad sepulchrum in Studi in memoria di Emilio

Albertario 2 Milano Giuffregrave 1950

G B Dore Studi sugli interdetti Firenze Niccolai 1890

V Dupret Specimen inaugurale juridicum de translatione dominii secundum

principia universalia Jus Romaum Jus Gallicum et Civile Belgicum Gandae Houdin

1827

R Elvers Die roumlmische Servitutenlehre Marburg Elwert 1856

W H Engelman Actio confessoria Lipsiae Hahn 1675

343

P C van Es De actio negatoria een studie naar de rechtsvorderlijke zijde van

het eigendomsrecht Leiden Wolf Legal 2005

C Fadda Concetti fondamentali del diritto ereditario romano 2 Napoli Luigi

Pierro 1902

M Fuenteseca Degeneffe De enphytheutico iure Madrid Dykinson 2003

F Gallo Studi sulla distinzione fra bdquores mancipildquo e bdquores nec mancipildquo Rivista

di diritto romano 4 2004

A GambaroU Morello Trattato dei diritti reali 2 Milano Giuffregrave 2011

G Gandolfi Lezioni sugli interdetti Milano Goliardica 1960

G Gandolfi Onere reale in Enciclopedia del diritto 30 Giuffregrave 1980 str 127

ndash 149

L de Giovanni Giuristi severiani Elio Marziano Napoli DrsquoAuria 1989

P F Girard Manuale elementare di diritto romano Milano Societagrave editrice

libraria 1909

M Grimaldi Droit civil Successions Paris Litec 2001

F del Giudice Dizionario giuridico romano Napoli Simone 2010

G Grosso Dominio e servitutes (invenzioni sistematiche del diritto comune in

tema di servitugrave Quaderni fiorentini 18 1989

G Grosso I legati nel diritto romano Torino Giappichelli 1962

344

G Grosso Il sistema romano dei contratti Torino Giappichelli 1945

G Grosso Lrsquoefficacia dei patti nei bdquobonae fideis iudicialdquo Torino LrsquoIstituto

Giuridico 1928 a Urbino Universitagrave degli studi 1928

G Grosso Le servitugrave prediali nel diritto romano Torino Giapicchelli 1969

G Grosso Usufrutto e figure affini nel diritto romano Torino Giappichelli

1958

A Guarino Diritto privato romano Napoli Jovene 1992

A Guarneri Citati Esegesi minime in tema di servitugrave Studia et documenta

historiae et iuris 2 1936

A Guarneri Citati Note critiche ed esegetiche sulle servitugrave prediali in diritto

romano Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 43 1935

R Henle Unus casus eine Studie zu Justinians Institutionen Leipzig Werner

Scholl 1915

L Heyrovskyacute Dějiny a systeacutem soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha 1911

J Kapras Ochrana služebnostiacute v řiacutemskeacutem praacutevu klasickeacutem Praha Praacutevnickaacute

fakulta University Karlovy 1932

O Karlowa Roumlmische Rechtsgeschichte 2 Leipzig von Veit 1901

M Kaser Das roumlmische Privatrecht 1 Muumlnchen C H Beck 1971

M Kaser Ius publicum ndash ius privatum Studia et documenta historiae et iuris

17 1951 str 267

345

M Kaser bdquoIus publicumldquo und bdquoius privatumldquo Zeitschrift der Savigny-Stiftung

fuumlr Rechtsgeschichte 103 1986 str 1

M Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht Muumlnchen C H Beck 1964

M KaserR Knuumltel Roumlmisches Privatrecht Muumlnchen 2008

L L Kofanov Sullsquo origine delle servitugrave prediali nel diritto romano Řiacutemskeacute

praacutevo a kodifikace Sborniacutek přiacutespěvků z vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute

fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 16 ndash 17 dubna 2010 Praha Havliacuteček

Brain Team 2010

B W Leist Mancipation und Eigenthumstradition Jena Fromann 1865

O Lenel Nachtraumlge zum Edictum Perpetuum Zeitschrift der Savigny Stiftung

fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 12 1892

C Longo La categoria delle bdquoservitutesldquo nel diritto romano classico Bullettino

dellrsquoIstituto di diritto romano 11 1898

Ph Malaurie Cours de droit civil les successions les liberaliteacutes Paris Cujas

1995

A Marchisello La ragione del diritto Carloantonio Pilati tra cattedra e foro

nel Trentino del tardo Settecento Milano Giuffregrave 2008

S di Marzo Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1939

G Melli Del passo necessario nei fondi rustici secondo il diritto romano

classico Mantova Bedulli 1915

J P Molitor La possession la revendication la publicienne et les servitudes en

346

droit romain Gand H Hoste 1868

Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch 4 ed F Quack

Muumlnchen C H Beck 1986

G Pacchioni Una nuova ricostruzione dellrsquoeditto publiciano 9 1896

M Pampaloni Il concetto classico dellrsquousufrutto Bullettino dellrsquoIstituto di

diritto romano 22 1910

F Pastori Gli istituti romanistici come storia e vita del diritto Bologna

Cisalpino 1992

F Pastori Osservazioni intorno alla sponsio Studia et documenta historiae et

iuris 13-14 1947-1948

S Perozzi I modi pretorii drsquoacquisito delle servitugrave Rivista italiana per le

scienze giuridiche 23 1 1897

S Perozzi Istituzioni di diritto romano 1 Roma Cigno 2002

S Perozzi Llsquoeditto publiciano Bulletino dellrsquoIstituto di diritto romano 7 1894

S Perozzi Sulla struttura delle servitugrave prediali nel diritto romano in S Perozzi

Scritti giuridici 2 Milano Giuffregrave 1948

C Pilati Elementa iuris secundum ordinem Institutionum 1759

J M Pražaacutek-F Novotnyacute-J Sedlaacuteček Latinsko-českyacute slovniacutek Praha

Československaacute grafickaacute unie 1939

A Rivier Traiteacute elementaire des successions a cause de mort Bruxelles

347

Mayolez 1878

F Rouček Vlastniacutekova služebnost Praacutevniacutek 7 str 201 et al 8 str 241 et al

C Sanfilippo Istituzioni di diritto romano Roma Rubbettino 2002

M Sargenti Lrsquoactio aquae pluviae arcendae Milano Giuffregrave 1940

G Scaduto La servitugrave di passaggio necessario Circolo Giuridico 35 1

Palermo 1931

V Scialoja Teorie generale della proprietagrave nel diritto romano 1 Roma

Anonima Romana editoriale 1933

V Scialoja Teorie generale della proprietagrave nel diritto romano 2 Roma

Anonima Romana editoriale 1933

G Segregrave La clausola restitutoria nelle azioni bdquode servitutibusldquo e le formule

delle azioni relative alla bdquoservitus oneris ferendildquo Bullettino dellrsquoIstituto di diritto

romano 41 1933

G Segregrave La comproprietagrave e la comunione degle altri diritti reali Torino

Giappichelli 1931

G Segregrave La denominazione di bdquoactio confessorialdquo in particolare per la

rivendicazione dellrsquousufrutto e delle servitugrave Paris Rousseau 1912 Meacutelanges P F

Girard

H Schott Das ius prohibendi und die formula prohibitoria Leipzig 1889

F Sitzia Ricerche in tema di bdquoactio aquae pluviae arcendaeldquo Milano Giuffregrave

1977

348

M Skřejpek Ius privatum - ius publicum vzaacutejemneacute vztahy a souvislosti Acta

Universitatis Carolinae Iuridica 38 2 ndash 3 1992

S Solazzi Requisiti e modi di costituzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene

1947

S Solazzi Saggi di critica romanistica Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano

49-50 1948

S Solazzi Specie ed estinzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene 1948

S Solazzi Stipulazioni di servitugrave prediali Iura 5 1954

S Solazzi Sul principio bdquonemini res sua servitldquo Studia et documenta historiae

et iuris 18 1952

S Solazzi Tutela ed il possesso delle servitugrave prediali nel diritto romano Napoli

Jovene 1949

S Solazzi Usus proprius Studia et documenta historiae et iuris 7 1941

J Šejdl Několik poznaacutemek k ochraně služebnostiacute in Actiones condictiones

exceptiones ed M Židlickaacute P Salaacutek Brno Masarykova Universita 2011

J Šejdl Věcnaacute praacuteva k věci ciziacute in Vyacutevoj soukromeacuteho praacuteva na uacutezemiacute českyacutech

zemiacute ed L Vojaacuteček K Schelle J Tauchen Brno Masarykova universita 2012 str

62 ndash 73

J Šejdl Zaacutekladniacute zaacutesady služebnostniacute in Řiacutemskeacute praacutevo a kodifikace Sborniacutek

přiacutespěvků z vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v

Praze ve dnech 16-17 dubna 2010 ed Z Horaacutek M Skřejpek Praha Havliacuteček Brain

Team 2010 str 55 ndash 69

349

A Tregraveves Sulla estinzione delle servitugrave per rinuncia Labeo 2 1956

F Tuccillo Studi su costituzione ed estinzione delle servitugrave nel diritto romano

Napoli Satura 2009

J Vančura Agraacuterniacute praacutevo řiacutemskeacute republiky Praha Bursiacutek a Kohout 1908

J Vančura Uacutevod do studia soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha Typus 1923

J Vaacutežnyacute Vlastnictviacute a praacuteva věcnaacute Brno Praacutevniacutek 1937

P Voci Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1948

M Voigt Ueber den Bestand und die historische Entwickelung der Servituten

und Servitutenklagen waumlhrend der roumlmischen Republik in Berichten uumlber die

Verhandlungen der Koumlniglich Saumlchsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig

Philologisch-Historische Classe 26 1874

E Volterra Corso di istotuzioni di diritto romano Roma Ricerche bez datace

M Wlassak Vindikation und Vindikationslegat Zeitschrift der Savigny Stiftung

fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 31 1910

K E Zachariauml von Lingenthal Aus und zu den Quellen des roumlmischen Rechts

Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 10

1889

K E Zachariauml von Lingenthal Die prohibitoria actio eine Eigenthumsklage

Zeitschrift fuumlr geschichtliche Rechtswissenschaft 12 1845

Th M Zachariauml Institutionen des roumlmischen Rechts Breslau Holaumlufer 1816

350

POUŽITEacute EDICE A PŘEKLADY PRAMENŮ

C G Burns-O Grandewitz Fontes iuris romani antiqui Tubingae Siebeck

1909

P Blaho-M Skřejpek Iustiniani institutiones Justiniaacutenskeacute Instituce Praha

Karolinum 2010

M T Cicero Listy přaacutetelům 1 Praha Arista Baset 2001

M T Cicero O povinnostech Praha Svoboda 1970

Corps de droit civil romain en latin et en franccedilais Aalen Scientia Verlag 1979

Gaius Učebnice praacuteva ve čtyřech knihaacutech Plzeň Aleš Čeněk 2007

P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1903

P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1913

E Huschke Iurisprudeniae anteiustinianae Lipsiae Teubneri 1874

Kodex kanonickeacuteho praacuteva Praha Zvon 1994

O Lenel Das edictum perpetuum Leipzig Tauchnitz 1907

E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse

dicuntur 2 Weimar Boumlhlaus 1931

E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse

dicuntur 1 Weimar Boumlhlaus 1929

Th MommsenP Krueger Corpus iuris civilis Berolini Weidmann 1954

G Rotondi Leges publicae populi romani Milano Societagrave editrice libraria

1912

M Skřejpek Prameny řiacutemskeacuteho praacuteva (Fontes iuris romani) Praha

LexisNexis 2004

351

POUŽITEacute ZKRATKY

NOZ Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (892012 Sb)

BGB Buumlrgerliches Gesetzbuch

SOZ Občanskyacute zaacutekoniacutek (401964 Sb)

Fr vat Fragmenta iuris romani vaticana

Paul sent Iulii Paulli sententiarum ad filium

352

SEZNAM POUŽITYacuteCH PRAMENŮ

C 333161

C 3341

C 33413

C 3343

C 3347

C 64311

C 6474

C 7311

C 733124

C 85428

C 11436pr

Cicero Ad Atticum 15 26 4

Cicero Ad familiares 8 6 5

Cicero Ad Quintum fratrem 3 1 3

Cicero De lege agraria oratio tertia contra p Servilivm Rullum 3 9

Cicero De legibus 1 55

Cicero De legibus 2 59

Cicero De officiis 3 67 Cicero De oratore ad Quintum fratrem 1 178

Cicero Pro A Caecina 74

Code civil article 689

Codex iuris canonici Dig 111pr

Dig 1112

Dig 121

Dig 1811

Dig 21414

Dig 35307

Dig 62111

Dig 711

Dig 713pr

Dig 7131

Dig 716pr

Dig 7161

Dig 7163

Dig 7171

Dig 71157

Dig 7116

Dig 71191

Dig 71257

Dig 71257

Dig 71274

Dig 7132

Dig 71342

Dig 7156

Dig 7157pr

Dig 7232

Dig 726pr

Dig 741pr

Dig 74106

Dig 7424pr

Dig 74241

Dig 7427

Dig 751

Dig 752pr

Dig 7521

Dig 7521

Dig 753

Dig 754

Dig 75101

Dig 761pr

Dig 7651

Dig 7653

Dig 7656

Dig 811

Dig 813

Dig 814pr

Dig 8141

Dig 816

Dig 817

Dig 8181

Dig 819

Dig 8114pr

Dig 81141

Dig 81142

Dig 8115pr

Dig 81151

Dig 8116

Dig 8117

Dig 8118

353

Dig 8119

Dig 8120

Dig 821pr

Dig 8211

Dig 822

Dig 823

Dig 824

Dig 826

Dig 8210

Dig 8211pr

Dig 8215

Dig 8216

Dig 82171

Dig 82172

Dig 82173

Dig 8220pr

Dig 82201

Dig 82202

Dig 8221

Dig 8223pr

Dig 8226

Dig 82271

Dig 8230pr

Dig 82301

Dig 8231

Dig 8232pr

Dig 82321

Dig 8234

Dig 8234

Dig 8235

Dig 8311

Dig 8312

Dig 831pr

Dig 832pr

Dig 8321 - 2

Dig 833pr

Dig 8333

Dig 834

Dig 8361

Dig 837pr

Dig 8371

Dig 838

Dig 838

Dig 839

Dig 83131

Dig 8314

Dig 8318

Dig 8320pr

Dig 83202

Dig 8321

Dig 8322

Dig 83231

Dig 83233

Dig 8324

Dig 8326

Dig 8327

Dig 8331

Dig 8333pr

Dig 83331

Dig 8334pr

Dig 83341

Dig 8335

Dig 8336

Dig 8337

Dig 841pr

Dig 8411

Dig 842

Dig 844

Dig 845

Dig 845

Dig 846pr

Dig 847pr

Dig 8471

Dig 848

Dig 8410

Dig 8413pr

Dig 8414

Dig 8415

Dig 8416

Dig 8417

Dig 851

Dig 852pr

Dig 8521

Dig 8542

354

Dig 8543

Dig 8544

Dig 8545

Dig 8546

Dig 855

Dig 856pr

Dig 8561

Dig 8562

Dig 8563

Dig 8564

Dig 8567

Dig 857

Dig 8584

Dig 8585

Dig 8591

Dig 8510pr

Dig 85101

Dig 8511

Dig 8514pr

Dig 8519

Dig 8520pr

Dig 861

Dig 862

Dig 865

Dig 8661

Dig 8661b

Dig 867

Dig 868pr

Dig 86101

Dig 8611pr

Dig 8612

Dig 8613

Dig 8614pr

Dig 8617

Dig 86181

Dig 86182

Dig 86191

Dig 8625

Dig 922732

Dig 92291

Dig 9430

Dig 1023

Dig 102223

Dig 1022512

Dig 10371

Dig 10318

Dig 1175

Dig 11710

Dig 11712pr

Dig 19132

Dig 19165

Dig 191531

Dig 201112

Dig 201113

Dig 20241

Dig 23366

Dig 233782

Dig 2357pr

Dig 23571

Dig 30701

Dig 30813

Dig 301164

Dig 33112

Dig 3321

Dig 3321

Dig 33213

Dig 332151

Dig 33243

Dig 3331

Dig 3333

Dig 3334

Dig 3337

Dig 341143

Dig 34383

Dig 351592

Dig 35219

Dig 38235

Dig 3912

Dig 39133

Dig 3915pr

Dig 391511

Dig 3919

Dig 39114

Dig 39115

355

Dig 39219pr

Dig 39317pr

Dig 393173

Dig 39326

Dig 40721pr

Dig 41175

Dig 41114pr

Dig 411141

Dig 411431

Dig 413426

Dig 413428

Dig 413428

Dig 4139

Dig 413101

Dig 4171

Dig 43123

Dig 4385

Dig 43171pr

Dig 431732

Dig 431735

Dig 431736

Dig 431819

Dig 43191pr

Dig 431911

Dig 431912

Dig 431917

Dig 4319112

Dig 43193pr

Dig 431934

Dig 431935

Dig 431936

Dig 431937

Dig 431938

Dig 431939

Dig 4319310

Dig 4319311

Dig 4319313

Dig 4319314

Dig 43196

Dig 43201pr

Dig 432013

Dig 432014

Dig 432015

Dig 432016

Dig 432017

Dig 432018

Dig 4320118

Dig 4320125

Dig 4320127

Dig 4320129

Dig 4320130

Dig 4320131

Dig 4320132

Dig 4320133

Dig 4320134

Dig 4320137

Dig 4320138

Dig 4320139

Dig 4320140

Dig 4320141

Dig 4320142

Dig 4320143

Dig 4320144

Dig 432034

Dig 43204

Dig 43207

Dig 432111

Dig 432112

Dig 432113

Dig 432114

Dig 432115

Dig 432116

Dig 432117

Dig 432138

Dig 43221pr

Dig 432214

Dig 432216

Dig 432217

Dig 432218

Dig 432219

Dig 4322110

Dig 43231pr

Dig 432313

Dig 432317

356

Dig 4323113

Dig 4323114

Dig 4323115

Dig 4323116

Dig 43241pr

Dig 432412

Dig 43241114

Dig 432514

Dig 432515

Dig 432715

Dig 45125

Dig 45126

Dig 45141

Dig 451386

Dig 4513812

Dig 4513812

Dig 451491

Dig 451757

Dig 451853

Dig 451111

Dig 451130

Dig 451131pr

Dig 4511402

Dig 46331

Dig 472435

Dig 47125

Dig 501686

Dig 5016115

Dig 5016198

Důvodovaacute zpraacuteva k noveacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku z 3 II 2012

Fr vat 47

Fr vat 47a

Fr vat 51

Frontinus De aquaeductu urbis Romae 128

Gaius Plinius Secundus (Plinius Staršiacute) Naturalis Historia 187

Gaius Institutiones 1 80

Gaius Institutiones 1 120

Gaius Institutiones 2 14

Gaius Institutiones 2 17

Gaius Institutiones 2 27

Gaius Institutiones 2 28

Gaius Institutiones 2 31

Gaius Institutiones 2 33

Gaius Institutiones 2 38

Gaius Institutiones 2 254

Gaius Institutiones 3 93

Gaius Institutiones 4 1

Gaius Institutiones 4 3

Gaius Institutiones 4 104

Inst 2123

Inst 2147

Inst 23

Inst 231

Inst 234

Inst 241

Marcus Terentius Varro Reatinus De re rustica 1102

Paul sent 117

Paul sent 1171

Paul sent 1172

Paul sent 3617

Pluacutetarchos Βίοι Παράλληλοι Ρωμύλος 20 2

T Livius Ab urbe condita 13

Ulpianus Liber singularis regularum 1 19

Zaacutekon č 401964 Sb Občanskyacute zaacutekoniacutek

Zaacutekon č 892012 Sb Občanskyacute zaacutekoniacutek

Zaacutekoniacutek XII desek VII 7

Zaacutekoniacutek XII desek VII 8a

Zaacutekoniacutek XII desek VII 8b

357

ANOTACE

Služebnosti jsou jednou ze zaacutekladniacutech součaacutestiacute soukromeacuteho praacuteva a

soukromopraacutevniacutech vztahů Jejich původ je možno vysledovat nikoliv pouze do

samotneacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva ale dokonce přiacutemo do hloubi vyacutevoje a historie řiacutemskeacuteho

praacuteva Tiacutemto je takeacute charakterizovaacutena podstata služebnostiacute v jejich nejstaršiacute formě

přičemž tato podstata však postupně prochaacuteziacute poměrně nemalyacutem vyacutevojem Podstatnou

otaacutezkou každeacuteho praacutevniacuteho institutu je mimo jineacute jeho systematickeacute zařazeniacute kde praacutece

se věnuje nikoliv pouze systematickeacutemu zařazeniacute služebnostiacute ale takeacute vnitřniacutemu členěniacute

celeacuteho oboru služebnostiacute Nemalaacute pozornost je věnovaacutena teacutež způsobům zřiacutezeniacute

služebnostiacute a jejich zaacuteniku kdy tyto mnoheacute způsoby reagujiacute na různeacute druhy služebnostiacute

ale takeacute na geografickeacute umiacutestěniacute pozemku či přirozeně na historickeacute obdobiacute ve ktereacutem

ke zřiacutezeniacute služebnosti dochaacuteziacute Konečně je předmětem zaacutejmu i ochrana služebnostiacute což

je pro praacutevo řiacutemskeacute zaacutekladniacute otaacutezkou předevšiacutem vzhledem k charakteru jeho pramenů

Ochrana služebnostiacute se realizuje v řiacutemskeacutem praacutevu za pomociacute na jedneacute straně žalob

vedle toho však rovněž mimořaacutednyacutemi magistraacutetskyacutemi prostředky tedy za pomoci

interdikt

ANOTACE V ANGLICKEacuteM JAZYCE (ABSTRACT)

Servitudes represent a fundamental part of private law and legal relations

stemming therefrom Their origins may be traced back to the very beginning of private

law as well as to the depth of Roman law This also characterizes the nature of

servitudes in their oldest form which later develops and changes greatly The thesis

answers the fundamental question of the system of Roman law servitudes as well as

their place in the overarching Roman law and their inner structure Additionaly

attention is brougt to the manner of inception and termination of servitudes which

differs according to the type of servitude the geographical area or historical period

Lastly the thesis focuses on the protection of servitudes generally the most common

concept in Roman law The protection of servitudes is being achieved either throurgh

bringing an action or through instruments of extraordinary magistrates such as

interdicts

358

KLIacuteČOVAacute SLOVA

Servitutes ius romanum iura in re aliena generealis

KLIacuteČOVAacute SLOVA V ANGLICKEacuteM JAZYCE

Servitutes ius romanum iura in re aliena generealis

Prohlašuji že jsem předklaacutedanou disertačniacute praacuteci vypracoval samostatně všechny

použiteacute prameny a literatura byly řaacutedně citovaacuteny a praacutece nebyla využita k ziacuteskaacuteniacute jineacuteho

nebo stejneacuteho titulu

V Praze dne 28 III 2014 Podpishelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Raacuted bych na tomto miacutestě poděkoval prof JUDr Michalu Skřejpkovi DrSc za vedeniacute

teacuteto disertačniacute praacutece cenneacute rady poznaacutemky a připomiacutenky a veškerou podporu a pomoc

Poděkovaacuteniacute takeacute patřiacute celeacutemu kolektivu katedry praacutevniacutech dějin PF UK a dalšiacutem

romanistům a praacutevniacutem odborniacutekům za podporu a rady

Poděkovaacuteniacute si však viacutece než zasloužiacute za všeobecnou trpělivost pomoc podporu takeacute

celaacute moje rodina nejbližšiacute přaacuteteleacute kteryacutem všem bych raacuted tuto svoji praacuteci věnoval neboť

bez jejich uacutečasti by pouze zatěžko vznikla

Budiž tedy tato praacutece věnovaacutena celeacute rodině Danovi Ondrovi Terce a Vojtovi Teresce

Kristyacuteně a Petrovi

V Praze dne 28 III 2014

OBSAH

Obsah 1

I Uacutevod 1

II Několik obecnyacutech uacutevodniacutech terminologickyacutech poznaacutemek 5

III Pojem služebnosti 7

III 1 K pojmu služebnosti obecně 7

III 11 Služebnost v nejstaršiacutech dobaacutech 8

III 12 Služebnosti v raacutemci systematiky praacuteva 14

III 121 Služebnosti ve vztahu k děleniacute praacuteva na praacutevo ve smyslu

objektivniacutem a subjektivniacutem 14

III 122 Servitutes ve vztahu k ius privatum a ius publicum 16

III 123 Servitutes ve vztahu k praacutevům absolutniacutem a k praacutevům

relativniacutem 20

III 1231 Praacuteva absolutniacute relativniacute a praacuteva věcnaacute 21

III 1232 Subjekt služebnostiacute 26

III 1233 Aspekty relativniacutech praacutevniacutech vztahů ve služebnostech 30

III 124 Servitutes a iura in re aliena 32

III 125 Servitutes a věcnaacute nebo reaacutelnaacute břemena 35

III 2 Terminologie služebnostiacute 37

III 21 Služebnosti v archaickeacute době praacutevniacute 38

III 211 Terminologie podle zaacutekoniacuteku XII desek 38

III 212 Mancipatio jako možneacute vodiacutetko k charakterizaci služebnostiacute

39

III 22 Služebnosti jako iura praediorum 44

III 221 Obecně k pojmenovaacuteniacute iura praediorum 45

III 222 Iura praediorum jako obecnaacute kategorie justiniaacutenskyacutech Digest

48

III 223 Pojmenovaacuteniacute jednotlivyacutech služebnostiacute v souvislosti s pojmem

iuris praediorum 51

III 23 Atributy termiacutenu servitus 53

III 24 Fundus praedium a jejich atributy 59

III 241 Fundus praedium a ager 60

III 242 Charakteristiky pozemků 63

III 2421 Určitost pozemku a miacutesta vyacutekonu služebnosti 63

III 2422 Pluralita pozemků v raacutemci služebnosti 67

III 2423 Pozemky in a extra commercium 69

III 2424 Res nullius v raacutemci služebnostiacute 72

III 2425 Dalšiacute relevantniacute charakteristiky pozemků vzhledem ke

služebnostem 77

IV Děleniacute služebnostiacute 80

IV 1 Děleniacute služebnostiacute v raacutemci jejich systematiky 80

IV 11 Děleniacute služebnostiacute podle charakteru určeniacute opraacutevněneacuteho

subjektu (servitutes praediorum a servitutes personarum) 81

IV 111 Rozdiacutelnaacute funkce osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute 82

IV 112 Rozdiacutelneacute časoveacute raacutemce osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute

84

IV 113 Vliv děleniacute služebnostiacute podle charakteru určeniacute

opraacutevněneacuteho subjektu na vlastnosti protivneacute strany 88

IV 1131 Res mobiles a immobiles jako služebneacute věci 88

IV 1132 Věci zuživatelneacute nezuživatelneacute a nehmotneacute v raacutemci

osobniacutech služebnostiacute 91

IV 114 Vznik servitutis v justiniaacutenskeacutem pojetiacute 94

IV 1141 Společneacute rysy některyacutech pozemkovyacutech a osobniacutech

služebnostiacute 95

IV 1142 Služebnost ve prospěch osoby v předjustiniaacutenskeacute době

96

IV 1143 Servitutes irregulares 98

IV 115 Charakteristika a vyacutehody justiniaacutenskeacute systematiky 99

IV 12 Děleniacute služebnostiacute podle charakteru zuacutečastněnyacutech pozemků

(servitutes praediorum rusticorum a servitutes praediorum urabnorum) 104

IV 121 Praedium urbanum a praedium rusticum 105

IV 122 Obecně k rozděleniacute služebnostiacute na polniacute a domovniacute 108

IV 1221 Služebnosti polniacute 111

IV 12211 Služebnosti cestneacute 111

IV 12212 Služebnosti vodniacute 114

IV 12213 Služebnosti užitkoveacute nebo takeacute laacutetkoveacute 117

IV 1222 Služebnosti domovniacute 119

IV 12221 Iura luminum 120

IV 12222 Iura parietum 122

IV 12223 Iura stillicidiorum 124

IV 12224 Ostatniacute domovniacute služebnosti 125

IV 2 Dalšiacute děleniacute služebnostiacute 126

IV 21 Děleniacute podle charakteru praacuteva vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku

(servitutes negativae a affirmativae) 127

IV 211 Obecně k děleniacute služebnostiacute na negativniacute a afirmativniacute 128

IV 212 Průnik děleniacute služebnostiacute mezi negativniacute a afirmativniacute a

dalšiacutech uvedenyacutech děleniacute 129

IV 22 Děleniacute podle charakteru působeniacute opraacutevněneacute osoby z hlediska

času (servitutes continuae a discontinuae) 132

IV 221 Obecně k děleniacute služebnostiacute na přetržiteacute a nepřetržiteacute 133

IV 222 Služebnosti přetržiteacute a nepřetržiteacute ve vztahu k ostatniacutem

děleniacutem služebnostiacute 134

IV 23 Děleniacute služebnostiacute na zjevneacute a nezjevneacute (servitutes apparentes a

non apparentes) 137

IV 24 Služebnosti jako rei mancipi a nec mancipi rei corporales a

incorporales 139

IV 25 Děleniacute služebnostiacute na servitutes iure constitutae a servitutes

tuitione praetoris constitutae 144

V Zřiacutezeniacute služebnosti 147

V 1 Zřiacutezeniacute služebnosti a jeho zaacutekladniacute důsledky 147

V 2 Terminologie vaacutežiacuteciacute se ke zřiacutezeniacute služebnosti 149

V 3 Zřiacutezeniacute služebnosti podle klasickeacuteho praacuteva 150

V 31 Zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem pozemku 151

V 311 Několik poznaacutemek ke zřiacutezeniacute služebnostiacute v nejstaršiacute době 151

V 312 Zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem pozemku v době klasickeacute 153

V 3121 Zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem pozemku na zaacutekladě

shody vůle 153

V 31211 Dedukce služebnosti 156

V 31212 Impozice služebnosti 158

V 31213 Tradice a přiacutemeacute zřiacutezeniacute služebnosti 159

V 3122 Zřiacutezeniacute služebnosti pořiacutezeniacutem pro přiacutepad smrti 161

V 3123 Vydrženiacute služebnosti 165

V 3124 Adjudikace služebnosti 170

V 32 Zřiacutezeniacute služebnosti v klasickeacute době na provinčniacutem pozemku 175

V 321 Zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku dohodami a

stipulacemi 177

V 3211 Věcněpraacutevniacute obsah danyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute 179

V 3212 Uacuteloha stipulace v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem

pozemku 181

V 3213 Vztah dohody a stipulace v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti na

provinčniacutem pozemku 184

V 322 Zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku pro přiacutepad smrti

188

V 323 Vydrženiacute služebnosti na provinčniacutem pozemku 191

V 4 Zřiacutezeniacute služebnosti podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho 194

V 41 Volniacute zřiacutezeniacute služebnosti v praacutevu justiniaacutenskeacutem 195

V 411 Pactiones et stipulationes 196

V 412 Zřiacutezeniacute služebnosti traditione vel patientia 201

V 4121 Několik poznaacutemek k pojmu patientiae 201

V 4122 Traditio vel patientia 204

V 42 Zřiacutezeniacute služebnosti pro přiacutepad smrti v justiniaacutenskeacutem praacutevu 211

V 43 Vydrženiacute služebnosti podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho 213

V 44 Adjudikace služebnosti v praacutevu justiniaacutenskeacutem 216

V 5 Charakteristika subjektů opraacutevněnyacutech ke zřiacutezeniacute služebnosti 219

V 51 Vlastnosti subjektu opraacutevněneacuteho ke zřiacutezeniacute služebnosti 221

V 511 Vlastnickeacute praacutevo jako podmiacutenka ke zřiacutezeniacute služebnosti 221

V 512 Dalšiacute praacuteva k věci ciziacute a jejich vztah k opraacutevněniacute zřiacutedit

služebnost 224

V 52 Pluralita subjektů při zřizovaacuteniacute služebnostiacute 227

V 6 Omezeniacute zřizovaacuteniacute služebnostiacute v zaacutevislosti na zatiacuteženiacute pozemku 229

VI Zaacutenik služebnosti 233

VI 1 Zaacutenik služebnosti volniacutem jednaacuteniacutem 234

VI 11 Zaacutenik služebnosti confusione tedy splynutiacutem 234

VI 12 Vzdaacuteniacute se služebnosti 241

VI 2 Zaacutenik služebnosti dalšiacutemi praacutevniacutemi skutečnostmi 249

VI 21 Zaacutenik služebnosti v souvislosti s jejiacutem neužiacutevaacuteniacutem 250

VI 22 Zaacutenik služebnosti v souvislosti se změnou stavu pozemku 259

VII Ochrana služebnostiacute 266

VII 1 Žaloby ve vztahu ke služebnostem 267

VII 11 Žaloby na vymoženiacute služebnosti 268

VII 111 Vindikace služebnosti 269

VII 1111 Aktivniacute legitimace při vindikaci služebnosti 272

VII 1112 Pasivniacute legitimace při vindikaci služebnosti 277

VII 112 Konfesorniacute žaloba 286

VII 12 Žaloba negatorniacute 288

VII 13 Dalšiacute žaloby tyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute 293

VII 131 Actio legis Aquiliae ve variantě Utilis a Actio aquae pluviae

arcendae 293

VII 132 Actio negativa 294

VII 1321 Actio negativa jako žaloba negatorniacute 295

VII 1322 Actio negativa jako žaloba držitele služebnosti paralelniacute

k vindikaci 295

VII 1323 Actio negativa jako obecneacute pojmenovaacuteniacute žaloby a dalšiacute

možnosti 302

VII 133 Actio prohibitoria 304

VII 2 Interdiktniacute ochrana služebnostiacute 307

VII 21 Interdictum de itinere actuque privato 308

VII 22 Interdictum de itinere actuque reficiendo 311

VII 23 Interdictum de aqua cottidiana et aestiva 312

VII 24 Dalšiacute interdikta spojenaacute s režimem vod 315

VII 25 Interdikta k ochraně držby a jejich uplatněniacute na ochranu

služebnostiacute 320

VIII Zaacutevěr 324

Reacutesumeacute 329

Sommario 333

Reacutesumeacute 337

Použitaacute literatura 340

Použiteacute edice a překlady pramenů 350

Použiteacute zkratky 351

Seznam použityacutech pramenů 352

Anotace 357

Anotace v anglickeacutem jazyce (abstract) 357

Kliacutečovaacute slova 358

Kliacutečovaacute slova v anglickeacutem jazyce 358

1

Obecnenaukyrımskopravnıchsluzebnostı

I UacuteVOD

S oborem řiacutemskeacuteho praacuteva se běžnaacute většina osob během sveacuteho života zcela

vědomě nesetkaacutevaacute Jestliže kdo sděliacute sveacutemu okoliacute že se řiacutemskyacutem praacutevem zabyacutevaacute je

povětšinou dotazovaacuten na obsah důvod či prospěšnost tohoto zaměřeniacute Pokud dojde

takovaacuteto informace určiteacuteho rozšiacuteřeniacute v okoliacute tehdy dochaacuteziacute i k drobnyacutem posunům

mimo obor kdy může byacutet osoba kteraacute se zabyacutevaacute řiacutemskyacutem praacutevem pod inspiračniacutem

zdrojem jineacute lidskeacute činnosti dotazovaacutena kupřiacutekladu na praacutevo řecko-řiacutemskeacute Ve

skutečnosti se však obsahově a funkčně s praacutevem řiacutemskyacutem setkaacutevaacute takměř každyacute a to

v mnoha chviacuteliacutech a činnostech lidskeacuteho života Neděje tak však přiacutemo a vědomě ale

zprostředkovaně Každyacute vstupuje-li i do byť banaacutelniacuteho praacutevniacuteho vztahu kupřiacutekladu při

koupi vstupuje tiacutemto i do dědictviacute mentaacutelniacuteho ale předevšiacutem praacutevniacuteho ktereacute za sebou

zanechalo praacutevo řiacutemskeacute Toto dědictviacute ač na jednu stranu je zcela přirozeně obrazem

starověkeacute společnosti a tento vzhledem k deacutelce vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva je takeacute

obrazem jejiacuteho vyacutevoje svyacutemi zaacutevěry svyacutemi praacutevniacutemi pravidly a svojiacute logickou

strukturou praacutevniacutech institutů ovlivnil celeacute praacutevniacute děniacute a dějiny jak po konci starověku

naacutesledovaly a snad bez nadsaacutezky je možno řiacuteci že bude toto děniacute ještě dlouhou dobu

ovlivňovat Praacutevo řiacutemskeacute je tedy do dnešniacutech dniacute zastoupeno a přiacutetomno v mnoha

praacutevniacutech jednaacuteniacutech kteraacute činiacuteme mezi sebou či v dalšiacutech praacutevniacutech vztaziacutech a institutech

jež v současneacutem praacutevu figurujiacute

Jestliže se již nějakaacute osoba rozhodne že opustiacute poměrně bezpečneacute braacuteny pojmu

bdquonormaacutelniacute člověkldquo a rozhodne se staacutet praacutevniacutekem pak se ihned v prvniacutem či prvniacutech

ročniacuteciacutech s řiacutemskyacutem praacutevem přirozeně setkaacutevaacute Mnohdy je toto setkaacuteniacute (vzaacutejemně)

radostneacute mnohdy meacuteně každopaacutedně je to však setkaacuteniacute užitečneacute Řiacutemskeacute praacutevo je

prvniacutem praacutevem s niacutemž se takovaacuteto osoba usilujiacuteciacute o praacutevniacute vzdělaacuteniacute setkaacutevaacute a je to

minimaacutelně do značneacute čaacutesti praacutevem komplexniacutem tedy postihujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute

2

situace Tam kde se v pozdějšiacute době nabalilo většiacute či menšiacute množstviacute dalšiacutech diacutelčiacutech

uacuteprav a pravidel stojiacute řiacutemskopraacutevniacute uacuteprava začasto takovaacute jakou ji vyžaduje prostaacute

soukromaacute potřeba osob dostaacutevat se vzaacutejemně do praacutevniacutech kontaktů a předchaacutezet sporům

minimaacutelně tiacutem že jsou předem určena zaacutekladniacute respektovanaacute pravidla směřovanaacute za

ciacutelem nejoptimaacutelnějšiacute spraacutevy vzaacutejemnyacutech lidskyacutech jednaacuteniacute tedy jejich vedeniacute ve smyslu

co nejmeacuteně konfliktniacutem Diacuteky řiacutemskeacutemu praacutevu student vychaacuteziacute (či by minimaacutelně měl) z

prvniacuteho ročniacuteku s naprosto jasnou představou o zaacutekladniacutech pojmech v raacutemci

soukromeacuteho praacuteva o zaacutekladniacute systematice soukromeacuteho praacuteva a se znalostiacute zaacutekladniacutech

institutů soukromeacuteho praacuteva Tato znalost však neniacute znalostiacute historickou ale je

autentickyacutem svědectviacutem stability soukromopraacutevniacutech raacutemců kdy tyto zaacutekladniacute obrysy

soukromeacuteho praacuteva jsou po celou dobu vyacutevoje praacuteva od řiacutemskyacutech dob do značneacute miacutery

nepostihnuty vyacuteraznějšiacute změnou a to až do mnohdy překvapivyacutech detailů a důsledků1

V raacutemci vyacuteše uvedeneacuteho systeacutemu řiacutemskeacuteho praacuteva jak bylo nastiacuteněno existuje

mnoho dodnes živyacutech a fungujiacuteciacutech praacutevniacutech institutů a praacutevě služebnosti jsou jedniacutem

z nich Byť je nutno uznat že kupřiacutekladu současneacute českeacute soukromeacute praacutevo je neznaacute tak

ale ve většině jinyacutech praacutevniacutech řaacutedů tomu tak neniacute a naviacutec i v českyacutech zemiacutech je takovaacuteto

skutečnost pouze a zřejmě jen dočasnaacute neboť v souvislosti s novyacutem občanskyacutem

zaacutekoniacutekem se do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu služebnosti opět vracejiacute2 Služebnosti majiacute však

v tomto směru poměrně vyacuterazneacute miacutesto I v raacutemci dějin a v raacutemci vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva

jsou služebnosti institutem nejen vyacuteznamnyacutem ale takeacute specifickyacutem a to nikoliv pouze

svojiacute funkciacute a svyacutem obsahem ale takeacute svyacutem historickyacutem původem Původ služebnostiacute

lze sledovat až do hlubokeacute řiacutemskeacute praacutevniacute minulosti a již v nejstaršiacutech praacutevniacutech

pamaacutetkaacutech se vyskytujiacute praacutevniacute uacutepravy služebnostiacute a některeacute specifickeacute charakteristiky

služebnostiacute o jejich daacutevneacutem původu svědčiacute takeacute (kupřiacutekladu ius rectam hastam

referendi) Trvaacuteniacute služebnostiacute a to mnohdy nikoliv pouze obecně jako institutu ale jistě

i v některyacutech přiacutepadech konkreacutetniacutech pozemkovyacutech služebnostiacute je tedy snad viacutece než

1 Kupřiacutekladu plně historickeacute kategorie rei mancipi ač zde neniacute žaacutedneacuteho přiacutemeacuteho historickeacuteho

vztahu stejně si dodnes věci v teacuteto kategorii původně zahrnuteacute podržely zvlaacuteštniacute či specifickou uacutepravu převodu věcnyacutech praacutev či jednaacuteniacute na tyto vaacutezanyacutech Kupřiacutekladu v českeacutem praacutevu je vlastnictviacute k pozemkům stejně jako služebnosti a věcnaacute břemena předmětem zaacutepisu do katastru kategorie otroků již dnešniacute praacutevo neznaacute a konečně zviacuteřata určenaacute k tahaacuteniacute nebo nošeniacute břemen byla nahrazena nejrůznějšiacutemi automobily či stroji jež svůj registr majiacute (byť zde je odlišnyacute způsob jeho pojetiacute kupřiacutekladu od katastru)

2 Zaacutekon č 892012 Sb Občanskyacute zaacutekoniacutek daacutele bude přiacutepadně zmiňovaacuten naacutezvem či pod obecně znaacutemou zkratkou NOZ Dosavadniacute praacutevniacute uacuteprava spočiacutevaacute v zaacutekoně č 401964 Sb a v jeho pozdějšiacutech poměrně razantniacutech uacutepravaacutech daacutele již pouze jako SOZ

3

dlouhodobeacute Diacuteky teacuteto vlastnosti lze sledovat na služebnostech dva zaacutesadniacute praacutevniacute jevy

a to poněkud paradoxně jevy protichůdneacute Jednak vyacutevoj změny důvody změn a

charaktery těchto změn praacutevniacutech institutů ale prostřednictviacutem nich takeacute velkeacuteho

množstviacute dalšiacutech společenskyacutech jevů či veličin a to však v logickeacutem protikladu ke

stabilitě konzervaci a neměnnosti jinyacutech praacutevniacutech ale i společenskyacutech jevů Přiacutepadneacute

změny některeacute z aspektů služebnostiacute tedy mohou zobrazovat i nutneacute změny v raacutemci

společnosti na druhou stranu neměnnost některyacutech otaacutezek nemůže než svědčit o

neměnnosti zaacutekladniacutech společenskyacutech jevů či prostě a subjektivně lidskyacutech potřeb

Takovaacuteto problematika je však snad až přiacuteliš vznosnyacutem ciacutelem vznosnyacutem pro praacutevniacute

vědu ale dosti možnaacute vznosnyacutem i pro jakoukoliv jinou vědeckou činnost

Služebnosti jsou jak bylo již vyacuteše uvedeno jedniacutem z nejzaacutekladnějšiacutech praacutevniacutech

institutů zaacuteroveň takeacute mohou byacutet jedniacutem z nejvyacuteznamnějšiacutech a to předevšiacutem

v subjektivniacutem smyslu osoby kteraacute z takoveacuteto služebnosti může miacutet a maacute prospěch

V některyacutech situaciacutech si lze představit že subjektivniacute vaacuteha služebnosti bude pro danou

osobu ekvivalentniacute důležitosti a vaacuteze samotneacuteho vlastnickeacuteho praacuteva k daneacute či k jineacute

věci S ohledem na tyto skutečnosti byly a jsou služebnosti předmětem nejen pečliveacute

praacutevniacute uacutepravy ale takeacute předmětem zkoumaacuteniacute praacutevniacuteků po dlouhaacute staletiacute a to ať již s ciacuteli

praktickyacutemi vědeckyacutemi tak ale i mnohdy s ciacuteli utilitaacuterniacutemi Aby však mohl byacutet institut

služebnostiacute popsaacuten v celeacutem sveacutem rozsahu a hloubce a to i s vědomiacutem omezeniacute se pouze

na praacutevo řiacutemskeacute muselo by byacutet popsaacuteno mnoho papiacuteru a praacutece kteraacute by musela

takoveacutemuto činu předchaacutezet by svyacutem trvaacuteniacutem čiacutetala desetiletiacute Zde tedy jistě nemůže

zazniacutet vše a zaacuteroveň by zde měl byacutet institut služebnostiacute popsaacuten co nejkomplexněji Bylo

tedy nutno se omezit toliko na obecneacute otaacutezky a obecnou nauku služebnostniacute tedy to co

je všem služebnostem společneacute či co je pro ni minimaacutelně charakteristickeacute

s přirozenyacutemi vyacutejimkami a zvlaacuteštnostmi ktereacute plynou jednak z povahy samotnyacutech

jednotlivyacutech služebnostiacute ale i z charakteru služebnostiacute jako celeacute skupiny jednotlivyacutech

praacutev Nemůže zde však byacutet miacutesta pro zkoumaacuteniacute jednotlivyacutech služebnostiacute jejich

pravidel možnostiacute a charakteristik Tato nemožnost plyne jednak z pestrosti a

různorodosti těchto opraacutevněniacute ale takeacute i z jejich velkeacuteho množstviacute ktereacute v kombinaci

s vyacuteše uvedenou charakteristikou přestavujiacute zaacutesadniacute překaacutežku uacutečelneacuteho a neobsaacutehleacuteho

zaacuteroveň však pečliveacuteho a do jisteacute miacutery zevrubneacuteho shrnutiacute

4

Zaacutekladniacutem ciacutelem tohoto textu je tedy popsat charakterizovat a přiacutepadně i

analyzovat zaacutekladniacute praacutevniacute kvality a praacutevniacute pravidla tyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute v praacutevu

řiacutemskeacutem Takoveacuteto ciacutele však nepředstavujiacute pouze a vyacutehradně ciacutel romanistickyacute ale takeacute

obecně praacutevniacute neboť vyacutechodiska a řešeniacute kteraacute zastaacutevalo praacutevo řiacutemskeacute mohou byacutet

užitečnaacute a mohou miacutet nemaleacuteho vyacuteznamu i pro současnou civilistickou vědu Nelze

však nemiacutet na zřeteli ani aspekt historickyacute kdy věda řiacutemskeacuteho praacuteva jistou svojiacute čaacutestiacute je

takeacute nesporně vědou praacutevněhistorickou

Přiacutestup k řešeneacute otaacutezce je možno zvolit mnohyacute nejleacutepe však snad bude-li

zvolen přiacutestup klasickyacute tedy takovyacute jakeacuteho je užiacutevaacuteno při zkoumaacuteniacute praacutevniacutech institutů

tedy postupnyacutemi kroky prochaacutezet jednotliveacute otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se daneacuteho od terminologie

děleniacute obecnyacutech charakteristik konečně ale i po praktickeacute způsoby naklaacutedaacuteniacute s danyacutem

institutem tedy kupřiacutekladu jeho zřiacutezeniacute mezi pozemky a naopak jeho zrušeniacute a to jako

konkreacutetniacuteho subjektivniacuteho praacuteva Jistě v onom naacutestinu je však nutno zmiacutenit vyacuteznamnyacute

aspekt a sice zaacutesady služebnostniacute Jak však bude uvedeno v zaacutevěru tak tyto jsou

natolik rozsaacutehlou problematikou že uvedenyacute text je nejleacutepe chaacutepat jako určityacute

předstupeň fundament pro možnost daacutele zkoumat zaacutesady jimiž je celyacute obor služebnostiacute

veden a ktereacute naopak jen nesnadno by bylo lze zkoumat nemaje uvedeneacuteho

terminologickeacuteho ale takeacute praktickeacuteho zaacutekladu vzhledem ke služebnostem Z toho

důvodu je předem nutno zdůraznit že vzhledem k zaacutesadaacutem služebnostiacute bylo by možno

toho napsat mnohem viacutece bylo by to jistě i vhodno vzhledem k teacutematu ale neniacute to

možno a to vzhledem k charakteru textu a jeho uacutečelu

5

II NĚKOLIK OBECNYacuteCH UacuteVODNIacuteCH TERMINOLOGICKYacuteCH POZNAacuteMEK

Praacutevniacute jazyk a praacutevniacute mluva je charakterizovaacutena předevšiacutem svojiacute jednoznačnostiacute

a to jak jednoznačnostiacute terminologickou tak ale i jednoznačnostiacute syntaktickou Praacutevě

pro tuto jednoznačnost je na tomto uacutevodniacutem miacutestě nutno učinit několik ryze

technickyacutech poznaacutemek k daacutele užiacutevanyacutem pojmům aby bylo možno do největšiacute miacutery

předejiacutet jakyacutemkoliv pochybnostem nejasnostem či snad zmateniacutem

Bez dalšiacuteho bylo vyacuteše psaacuteno o praacutevu řiacutemskeacutem Takovyacuteto pojem si však zasloužiacute

sveacuteho rozvedeniacute a ujasněniacute Bude-li tedy daacutele psaacuteno o praacutevu řiacutemskeacutem bez dalšiacuteho pak

se jednaacute o praacutevo řiacutemskeacute v jeho komplexnosti tedy takoveacute ktereacute zabiacuteraacute celou dobu

trvaacuteniacute řiacutemskeacute řiacuteše a to včetně uacutedobiacute justiniaacutenskeacuteho a praacutevniacutech pramenů jeho doby tedy

předevšiacutem všetně znaacutemeacuteho Corpusu iuris civilis3 Pojmy jako řiacutemskeacute praacutevo justiniaacutenskeacute

či klasickeacute jsou dostatečně jasny a znaacutemy To co však naacutesledovalo již za řiacutemskeacute praacutevo

označovaacuteno nebude Takoveacuteto otaacutezky budou nastane-li takovaacute potřeba konkreacutetně

vysvětlovaacuteny v souvislosti se středověkou praacutevniacute vědou či se středověkou romanistikou

či s praacutevniacute vědou pandektniacute a tzv pandektniacutem praacutevem vůbec

Dalšiacute otaacutezkou jiacutež však podrobněji bude daacutele věnovaacutena pozornost je rozsah

pojmu služebnosti Vzhledem k lepšiacutemu pochopeniacute jasnosti a stručnosti byla zvolena

sice poněkud nekoncepčniacute ale přesto snad pochopitelnaacute metoda pokud tedy daacutele bude

psaacuteno o služebnostech (a to včetně latinskeacuteho či jinyacutech ekvivalentů) bez dalšiacuteho tak se

tiacutemto majiacute na mysli služebnosti pozemkoveacute Praacuteva odpoviacutedajiacuteciacute služebnostem osobniacutem

pak mohou byacutet takeacute označovaacutena a to předevšiacutem v souvislosti s praacutevniacutem vyacutevojem

předevšiacutem v době předjustiniaacutenskeacute jako osobniacute užiacutevaciacute praacuteva4

Technickyacute probleacutem však může spočiacutevat i v samotneacutem pojmu servitus Pod tiacutemto

pojmem tedy daacutele bude rozuměn konkreacutetniacute typ opraacutevněniacute kupřiacutekladu servitus oneris

ferendi Pakliže by se mělo jednat o konkreacutetniacute subjektivniacute praacutevo mezi jednotlivyacutemi

pozemky pak takovaacuteto skutečnost musiacute byacutet nutně naznačena Stejně tak pojem druhu

služebnosti se bude daacutele vztahovat předevšiacutem na děleniacute služebnostiacute do určityacutech skupin

3 Corpus iuris civilis nebo tzv Tria volumnia Justiniaacutenskaacute kodifikace praacuteva o třech čaacutestech 4 Tohoto pojmu se pro tato praacuteva v době předjustiniaacutenskeacute užiacutevaacute poměrně často a to i přes to že

neniacute uacuteplně nejvhodnějšiacute neboť poněkud zamlžuje skutečnost že jeho obsahem je kupřiacutekladu takeacute praacutevo požiacutevaciacute a nikoliv pouze ta praacuteva kteraacute jsou zahrnutelnaacute pod obecneacute opraacutevněniacute k iuris utendi

6

kupřiacutekladu servitutes discontinuae zatiacutemco typ služebnosti bude vaacutezaacuten na jednotlivou

servitus tak jak byla popsaacutena vyacuteše

Dalšiacutem problematickyacutem miacutestem je pak užitiacute termiacutenů opraacutevněnyacute a povinnyacute

Termiacuten opraacutevněnyacute je bez diskuse použitelnyacute pro osobu jiacutež svědčiacute některaacute z osobniacutech

služebnostiacute v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech je však termiacuten opraacutevněnyacute poměrně

zavaacutedějiacuteciacute V takoveacuteto situaci se vždy jednaacute o aktuaacutelniacuteho vlastniacuteka (či vlastniacuteky)

panujiacuteciacuteho pozemku a to včetně možnyacutech proměn takoveacuteto osoby či dalšiacutech osob (viz

daacutele) Povinnyacutem je pak osoba kteraacute vlastniacute služebnou věc či služebnyacute pozemek Jeho

postaveniacute a užitiacute je však obdobneacute jako v přiacutepadě opraacutevněneacuteho v pozemkovyacutech

služebnostech Oba dva termiacuteny jsou svoji povahou mimo opraacutevněneacuteho z osobniacute

služebnosti pro použiacutevaacuteniacute v raacutemci služebnostiacute nepřiacuteliš vhodneacute jak bude daacutele uvedeno

někde však nemusiacute byacutet jineacute možnosti a proto jsou na tomto miacutestě vysvětleny

Podobneacute postaveniacute jako vyacuteše uvedeneacute termiacuteny pak maacute takeacute pojem praacutevniacuteho

vztahu v souvislosti se služebnostmi Tento pojem neniacute vlastniacute oboru věcnyacutech praacutev ale

naopak oboru praacutev relativniacutech tedy obligaciacutem Vzhledem ke služebnostem a jejich

velice specifickeacutemu charakteru však může byacutet jeho někdy užito neboť může poměrně

dobře posloužit k popsaacuteniacute povinnostiacute jednak mezi pozemky či mezi věcmi a osobou či

osobami nebo konečně takeacute mezi opraacutevněnyacutem a povinnyacutem v onom smyslu jak bylo

vše popsaacuteno vyacuteše

Toto jsou tedy pouze zaacutekladniacute terminologickaacute vymezeniacute pro lepšiacute pochopeniacute

všeho co bude daacutele naacutesledovat a to včetně dalšiacutech a podrobnějšiacutech na miacutestě již

zmiacuteněnyacutech terminologickyacutech nuanciacute a terminologickyacutech vymezeniacute Vyacuteše uvedeneacute však

bude i nadaacutele prochaacutezet jako terminologickaacute usance či snad zkratka celyacutem naacutesledujiacuteciacutem

textem

7

III POJEM SLUŽEBNOSTI

Zřejmě největšiacute množstviacute souhrnnyacutech informaciacute a praacutevniacute uacutepravy služebnostiacute lze

naleacutezt v justiniaacutenskyacutech Digestech5 V těchto se služebnostem jmenovitě věnuje kniha

osmaacute jejiacutež hned uacutevodniacute a prvniacute titul nese označeniacute de servitutibus Pokud by kdo čekal

ihned na uacutevod tohoto titulu něco co se slušiacute v dobreacute praacutevniacute společnosti tedy definici

tak by byl překvapen že tomu tak neniacute Ona dobraacute praacutevniacute společnost se za nemaacutelo

staletiacute vyacutevoje poněkud změnila a současnaacute tendence po definiciacutech a zobecněniacutech je pro

řiacutemskeacuteho praacutevniacuteka doby klasickeacute ale do značneacute miacutery ještě i doby justiniaacutenskeacute ciziacute Neniacute

tedy s podivem že něco jako obecnaacute definice služebnostiacute v uacutevodu daneacute knihy chybiacute

Neniacute však možno absolutně rezignovat na snahu se nějakeacute obecneacute definice nějakyacutech

obecnyacutech charakteristik ktereacute by minimaacutelně k raacutemcoveacute definici mohly veacutest dobrat

III 1 K POJMU SLUŽEBNOSTI OBECNĚ

Je nutneacute na počaacutetku vysvětlit a alespoň v zaacutekladech popsat co vlastně

služebnostiacute je jakyacute typ praacuteva a jakaacute opraacutevněniacute se pod pojmem služebnosti skryacutevajiacute Již

samotnyacute etymologickyacute kořen termiacutenu servitus se odvolaacutevaacute a vraciacute ke slovesu servire6

tedy sloužit Co však je v přiacutepadě služebnostiacute tiacutem co sloužiacute a co je naopak tiacutem čemu je

služebnostiacute slouženo a naviacutec co je takeacute či co může byacutet obsahem služebnosti Toto jsou

nesmiacuterně zaacutevažneacute otaacutezky ktereacute mohou modifikovat či majiacute vliv na řešeniacute celeacute

problematiky služebnostiacute obecně

5 Při citovaacuteniacute fragmentů a čaacutestiacute justiniaacutenskeacute kompilace tedy Corpusu iuris civilis vychaacuteziacute se

předevšiacutem z jeho zněniacute tak jak je vydaacuteno v klasickeacute edici Mommsen-Krueger Kupřiacutekladu Th MommsenP Krueger Corpus iuris civilis Berolini Weidmann 1954 Daacutele bylo konfrontovaacuteno takeacute se zněniacutem textů uvedenyacutech ve dvojjazyčneacutem francouzsko-latinskeacutem zněniacute ndash Corps de droit civil romain en latin et en franccedilais Aalen Scientia Verlag 1979 (reprint vydaacuteniacute překladu Henriho Hulota a dalšiacutech vydaneacuteho postupně v letech 1803 ndash 1810 v Metaacutech) Takeacute i s Corpo del diritto ed D GotofredoC E Freiesleben G Vignali Napoli Vincenzo Pezzuti a Achille Morreli 1856 ndash 1862 (desetidiacutelnyacute překlad oplněnyacute komentaacuteřemi a originaacutelniacutem textem)Při citaci bude takeacute zněniacute fragmentů přirozeně zmiacuteněno v původniacutem jazyce tedy povětšinou v latině neboť se tiacutemto ponechaacute původniacute vyacuteznam a je vyloučen jakyacutekoliv byť drobnyacute posun kteryacute by při překladu mohl nastat naviacutec původniacute tedy latinskeacute zněniacute je pro většinu čtenaacuteřstva srozumitelneacute Vedle toho je vždy uveden takeacute latinskyacute překlad či minimaacutelně odkaz na tento překlad přičemž v přiacutepadě citaciacute a to i z Corpusu iuris civilis se jednaacute neniacute-li uvedeno jinak o překlad autorův K tomuto překladu je nutno uveacutest že se držiacute co nejviacutece původniacuteho latinskeacuteho vzoru a to včetně určityacutech pro jazyk českyacute nepřiacuteliš přirozenyacutech konstrukciacute Pokud však tyto konstrukce nejsou na škodu porozuměniacute tak jsou ponechaacuteny stejně tak jako je mnohdy vzhledem ke stylistickeacute bliacutezkosti užito i zdaacutenlivě již zastaralyacutech českyacutech jazykovyacutech jevů

6 Viz kupřiacutekladu J M Pražaacutek-F Novotnyacute-J Sedlaacuteček Latinsko-českyacute slovniacutek Praha Československaacute grafickaacute unie 1939 str 1121

8

III 11 SLUŽEBNOST V NEJSTARŠIacuteCH DOBAacuteCH

Jak bylo vyacuteše uvedeno služebnosti patřiacute mezi nejstaršiacute instituty řiacutemskeacuteho praacuteva

Skutečně již v samotnyacutech počaacutetciacutech řiacutemskyacutech praacutevniacutech dějin vystupujiacute na světlo a jeviacute

se jako zcela jasnyacute existujiacuteciacute etablovanyacute a nesmiacuterně důležityacute institut Prvniacute zmiacutenky v

praacutevniacutech pramenech je možno naleacutezt již v samotneacutem zaacutekladniacutem kameni řiacutemskeacuteho praacuteva

a sice v zaacutekoniacuteku XII desek7 kdy zaacutekoniacutek nikoliv sice přiacutemo ale skrze Gaia uvaacutediacute že

bdquoviae latitudo ex lege duodecim tabularum in porrectum octo pedes habet in anfractum

id est ubi flexum est sedecimldquo8 Je tedy zřejmeacute že v zaacutekoniacuteku XII desek existovala

takovaacuteto nutno řiacuteci poměrně podrobnaacute uacuteprava cesty Na desce sedmeacute tedy stejneacute kam

byacutevaacute zařazovaacuteno i vyacuteše uvedeneacute pravidlo stojiacute takeacute jinaacute zmiacutenka o cestaacutech a sice bdquoVIAM

MUNIUNTO NI SAM DELAPIDASSINT QUA VOLET IUMENTO AGITOldquo9 Tyto dvě

zmiacutenky sloužiacute pro zaacutekladniacute informaci o praacutevu cesty v nejstaršiacute době Řiacutema Je však zcela

evidentniacute že tato pravidla nejsou pravidly zaacutekladniacutemi že se nejednaacute o zaacutekladniacute

charakteristiky praacuteva cesty ale naopak se jednaacute o spiacuteše již minuciosniacute či okrajoveacute

detaily Takovaacuteto skutečnost je ovšem spiacuteše logickaacute a to předevšiacutem vzhledem k vyacutevoji

řiacutemskeacuteho praacuteva a vzhledem k charakteru jakeacuteho zaacutekoniacutek XII desek nabyacuteval Nejednalo

se o vyacutelučnyacute zaacutekoniacutek a tedy pravidla a praacutevo tak jak vzchaacutezelo z doby před

zaacutekoniacutekem a to ať již ze zaacutekonů ale předevšiacutem z obyčejů nebylo-li v rozporu s

nějakyacutem ustanoveniacutem zaacutekoniacuteku pak platilo i daacutele Naviacutec obsahem zaacutekoniacuteku nebylo a

ani nemělo byacutet celeacute praacutevo ale pouze takoveacute otaacutezky ktereacute jsou buď důležiteacute či a to

mohlo byacutet snad i přednějšiacutem vodiacutetkem ktereacute jsou sporneacute A praacutevě druhyacute důvod je

nejspiacuteše tiacutem důvodem proč byly do zaacutekoniacuteku zařazeny vyacuteše zmiacuteněneacute fragmenty

7 Původniacute text zaacutekoniacuteku XII desek (je možno se setkat i s termiacutenem bdquozaacutekoniacutek XII tabuliacuteldquo) jak je

dobře znaacutemo se nezachoval je však možno vychaacutezet z rekonstrukciacute kupřiacutekladu P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1903 str 9 ndash 23 či C G BurnsO Grandewitz Fontes iuris romani antiqui Tubingae Siebeck 1909 str 15 ndash 40 bliacuteže k zaacutekonu viz G Rotondi Leges publicae populi romani miacutesto Olms 1990 str 201 et al kde je mnoho uvedeneacute literatury Konečně lze použiacutet text i s překladem do češtiny v M Skřejpek Prameny řiacutemskeacuteho praacuteva (Fontes iuris romani) Praha LexisNexis 2004 str 26 ndash 52

8 Dig 838 (Gai lib 7 ad ed provinc) Přiacutemaacute cesta je podle zaacutekona XII desek širokaacute 8 stop v zataacutečce to je tam kde se ohyacutebaacute šestnaacutect Fragment byacutevaacute při rekonstrukciacutech zaacutekoniacuteku XII desek zařazovaacuten na šesteacute miacutesto sedmeacute desky

9 Zaacutekoniacutek XII desek VII 7 Cestu nechť udržujiacute v pořaacutedku je-li nevydlaacutežděnaacute nechť každyacute jede s potahem kudy chce Jednaacute se o původniacute text zaacutekoniacuteku (tak jako obecně při použitiacute majuskuliacute v přiacutepadě zaacutekoniacuteku XII desek)

9

Zřejmě dochaacutezelo jednak ke sporům ohledně šiacuteře cesty na druhou stranu mohlo byacutet

sporneacute kudy takovaacute cesta maacute veacutest či spiacuteše kudy maacute byacutet realizovaacutena

Je však nutno nad uvedenyacutemi fragmenty ze zaacutekoniacuteku vzneacutest jednu podstatnou

otaacutezku a naacutemitku Z textů jasně nevyplyacutevaacute zdali se skutečně věnujiacute služebnostem či

zdali se naopak nejednaacute o praacutevniacute uacutepravu veřejnyacutech cest tedy takovyacutech cest ktereacute se

realizujiacute mimo raacutemec institutu služebnostiacute Skutečnost že Gaiův vyacuteše uvedenyacute text byl

zařazen do osmeacute knihy justiniaacutenskyacutech Digest svědčiacute spiacuteše než o skutečneacutem zaacuteměru

Gaia či dokonce tvůrců zaacutekoniacuteku XII desek o zaacuteměrech justiniaacutenskyacutech kompilaacutetorů či

o jejich chaacutepaacuteniacute pojmů Z textů fragmentů však na druhou stranu nevyplyacutevaacute ani

skutečnost že by se věnovaly veřejnyacutem cestaacutem Nelze však vyloučit ani skutečnost že

text zaacutekoniacuteku ciacuteliacute svoji uacutepravu na cesty obecně ať již cesty veřejneacute tak ale i na cesty

ktereacute někomu svědčiacute na zaacutekladě služebnosti Ostatniacute fragmenty sedmeacute desky zaacutekoniacuteku

se pak svyacutem obsahem (s jistou vyacutejimkou fragmentu osmeacuteho kteryacute pojednaacutevaacute o škodě

způsobeneacute vodou z veřejneacuteho pozemku)10 věnujiacute předevšiacutem praacutevu soukromeacutemu a

praacutevům sousedskyacutem Přiacutepadnaacute praacutevniacute uacuteprava vyacutehradně veřejnyacutech cest by se na daneacutem

miacutestě jevila jako nepravděpodobnaacute a do značneacute miacutery nevhodnaacute Možnou naacutemitku proč

se tedy v textu nehovořiacute o služebnosti ale pouze o cestě lze odrazit konstatovaacuteniacutem že

ještě v justiniaacutenskyacutech Digestech neniacute použitiacute termiacutenu servitus zcela ustaacuteleno a v teacuteto

nejstaršiacute době řiacutemskyacutech dějin praacutevo cesty či cesta obecně bylo skutečně obecně 10 Zaacutekoniacutek XII desek VII 8a SI AQUA PLUVIA NOCEThellip (ŠKODIacute-LI DEŠŤOVAacute VODAhellip)

Viz Dig 40721pr (Pomp lib 7 ex plaut) Labeo libro posteriorum ita refert calenus dispensator meus si rationes diligenter tractasse videbitur liber esto suaque omnia et centum habeto diligentiam desiderare eam debemus quae domino non quae servo fuerit utilis erit autem ei diligentiae coniuncta fides bona non solum in rationibus ordinandis sed etiam in reliquo reddendo et quod ita scriptum est videbitur pro hoc accipi debet videri poterit sic et verba legis duodecim tabularum veteres interpretati sunt si aqua pluvia nocet id est si nocere poterit et si quaereretur cui eam diligentiam probari oporteat heredum arbitratum viri boni more agentium sequi debebimus veluti si is qui certam pecuniam dedisset liber esse iussus est non adscripto eo cui si dedisset eo modo poterit liber esse quo posset si ita fuisset scriptum si heredi dedisset (Labeo ve sveacute knize pozdějšiacutech spisů uvedl bdquoMůj uacutečetniacute Galenus jestliže se jeviacute jeho spraacuteva pečlivou budiž svoboden maje k sobě sveacute věci a sto k tomuldquo Za pečlivou spraacutevu je nutno miacutet takovou kteraacute bude k užitku vlastniacuteku nikoliv otroku Tato pečlivost budiž doplněna dobrou viacuterou nikoliv pouze ve vedeniacute uacutečtů ale rovněž ve vraacuteceniacute zbytku A jak je psaacuteno bdquojeviacute seldquo v tomto přiacutepadě je třeba toto miacutet za bdquomůže se tak jevitldquo jako i slova zaacutekona dvanaacutecti desek staršiacutemi praacutevniacuteky jsou vyklaacutedaacutena tak kdy bdquoškodiacute-li dešťovaacute vodaldquo maacute se za bdquomůže-li škoditldquo A je-li dotazu komu naacuteležiacute posoudit tuto pečlivost toto naacuteležiacute dědicům avšak podle naacutezorů nezaacutevislyacutech sudiacute Podobně jestliže ten kdo maacute daacutet určityacute obnos a to aby se stal svobodnyacutem aniž by však bylo uvedeno komu maacute tento daacutet tiacutem způsobem může se osvobodit jako kdyby bylo napsaacuteno bdquojestliže daacute dědicildquo) Zaacutekoniacutek XII desek VII 8b Viz Dig 4385 (Paul lib 16 ad sab) Si per publicum locum rivus aquae ductus privato nocebit erit actio privato ex lege duodecim tabularum ut noxa domino sarciatur (Jestliže vodniacute proud vedenyacute po veřejneacutem pozemku způsobiacute škodu soukromniacutekovi bude miacutet soukromniacutek ze zaacutekona XII desek žalobu aby byla škoda nahrazena)

10

praacutevem či dokonce reaacutelnou věciacute (viz daacutele) bez možnosti byacutet zařazeno do vysoce

abstraktniacute kategorie entit jako jsou služebnosti tiacutem spiacuteše kupřiacutekladu iura in re aliena

(viz i daacutele) Z technickeacuteho hlediska lze pravidla uvedenaacute v obou fragmentech vztaacutehnout

na oba druhy cest tedy jak na cesty vznikleacute na zaacutekladě služebnosti tak ale i na cesty

ktereacute vznikly jako veřejneacute V obou přiacutepadech je možno určovat šiacuteři takoveacuteho cesty

v druheacutem dokonce snad je možno tušit i prvotniacute zaacuterodek stavebniacuteho předpisu stejně tak

i určit pravidla jakyacutem se na takoveacute cestě chovat a to předevšiacutem ve vztahu k jejiacutemu

technickeacutemu stavu a k jejiacutemu charakteru obecně

Jak z vyacuteše uvedeneacuteho již i čaacutestečně bylo patrneacute v žaacutedneacutem přiacutepadě nelze

považovat zaacutekoniacutek XII desek za miacutesto či čas vzniku služebnostiacute jako institutu Historie

služebnostiacute respektive praacutev kteraacute jsou mezi služebnosti zařazena sahaacute mnohem

hlouběji do minulosti V době vzniku zaacutekoniacuteku XII desek již byly existujiacuteciacutem a

vyvinutyacutem institutem kde byly evidentně ke sporu pouze poměrně detailniacute otaacutezky jak

bylo uvedeno vyacuteše Je tedy otaacutezkou kde lze vystopovat prvniacute zaacuterodky služebnostiacute Neniacute

zřejmě nutneacute hledat nějakyacute přesnyacute časovyacute uacutedaj ale spiacuteše najiacutet toto miacutesto ve vyacutevoji

praacuteva a to předevšiacutem v konfrontaci s ostatniacutemi praacutevniacutemi instituty Existujiacute jisteacute

nezbytneacute podmiacutenky praacutevniacuteho vyacutevoje bez nichž by byl vznik a existence jakeacutekoliv

služebnosti či obdobneacuteho praacuteva nemyslitelnyacute a nesmyslnyacute Prvniacute podmiacutenkou bez niacutež by

skutečně bylo možno jen stěžiacute pomyacutešlet na jakeacutekoliv instituty bliacutezkeacute služebnostem je

existence pevneacuteho a vyacutelučneacuteho vztahu mezi věciacute a osobou tedy existence vlastnickeacuteho

praacuteva a to jak obecně jako institutu tak ale i konkreacutetně jako vlastnickeacuteho praacuteva k určiteacute

věci Pouze tehdy mohou vznikat služebnosti jestliže je možnost vyloučit z působeniacute na

pozemek nějakou skupinu osob respektive všechny ostatniacute Pak se může uvnitř oneacute

skupiny všech ostatniacutech objevit osoba třetiacute kteraacute na zaacutekladně určityacutech okolnostiacute bude

miacutet zaacutejem nikoliv na všeobecneacute působeniacute na pozemek ale pouze o určitou jeho

charakteristiku pouze o určityacute způsob jak na pozemek působit a to v oneacute nejstaršiacute době

reprezentuje předevšiacutem možnost přes sousedův pozemek projiacutet či projet a dostat se

tiacutemto na pozemek svůj Je tedy nutno stopovat počaacutetek služebnostiacute předevšiacutem ke vzniku

pozemkoveacuteho vlastnictviacute tedy ke vzniku absolutniacuteho a univerzaacutelniacuteho panstviacute nad

nemovitostiacute ndash pozemkem

11

Ač tuto skutečnost nemaacute tento text za předmět zkoumaacuteniacute přesto je nutneacute a

vhodneacute uveacutest několik zaacutekladniacutech informaciacute ktereacute se daneacuteho thematu dotyacutekajiacute11

Pozemkoveacute vlastnictviacute bylo v počaacutetciacutech existence řiacutemskeacute obce soustředěno do rukou

obce Pozemky tedy naacuteležely obci jako celku a jednotlivec měl vůči pozemku pouze

určitou možnost s niacutem předevšiacutem hospodaacuteřsky pracovat jisteacute však je že zde chybělo ius

disponendi s pozemkem jako takovyacutem s jistou pravděpodobnostiacute ale i s oněmi

opraacutevněniacutemi k hospodařeniacute12 Do takoveacutehoto raacutemce je pak nutno zasadit do jisteacute miacutery

legendaacuterniacute zaacuteroveň ovšem jistě faktickeacute tzv romulovskeacute rozděleniacute půdy Je k tomu

možno uveacutest že bdquobina iugera quod a Romulo primum divisa dicebantur viritim quae

heredem sequerentur heredium appellaruntldquo13 Došlo tedy v době romulovskeacute

k rozděleniacute pozemků mezi občany řiacutemskeacute (vzhledem k charakteru tehdejšiacute společnosti

se toto do značneacute miacutery kryje s rozděleniacutem mezi řiacutemskeacute rodiny) a tiacutem takeacute ke vzniku

vyacutelučneacuteho panstviacute nad pozemky ndash vlastnickeacuteho praacuteva Od takoveacutehoto okamžiku může

dochaacutezet a zřejmě i dochaacutezelo k situaciacutem kdy někdo měl zaacutejmu na ciziacutem pozemku

přijmeme-li tesi o jednoraacutezoveacutem rozděleniacute pozemků pak za situace kdy předtiacutem

kupřiacutekladu bez probleacutemů prochaacutezel bdquosousedovouldquo zahradou či si na tuto chodil pro

vodu nebo na bdquosveacutemldquo pozemku žaacutedneacuteho zdroje vody neměl Je tedy opraacutevněneacute

domniacutevat se že praacutevě v souvislosti se vznikem vlastnickeacuteho praacuteva vznikajiacute takeacute

služebnosti jakožto možnost určityacutem způsobem do tohoto vlastnickeacuteho praacuteva zasaacutehnout

a domoci se určiteacute vyacutehody14

11 Pro bližšiacute informace viz kupřiacutekladu J Vančura Agraacuterniacute praacutevo řiacutemskeacute republiky Praha Bursiacutek

a Kohout 1908 či L Capogrossi Colognesi La struttura della proprietagrave e la formazione dei iura praediorum nelletagrave repubblicana Milano Giuffregrave 1969 zejm str 349 et al

12 Je možno si všimnout kupřiacutekladu omezeniacute převodů nemovitostiacute a pozemků podle praacuteva židovskeacuteho Viz Lv 2724 V milostiveacutem leacutetě bude pole vraacuteceno tomu od koho bylo koupeno jehož vlastnictviacutem pozemek je (בשנת היובל ישוב השדה לאשר קנהו מאתו--לאשר-לו אחזת הארץ) K tomu bliacuteže J R Tretera in R Seltenreich Dějiny evropskeacuteho kontinentaacutelniacuteho praacuteva Praha Leges 2010 str 52

13 Gaius Plinius Secundus (Plinius Staršiacute) Naturalis Historia 187 Bina tunc iugera p R satis erant nullique maiorem modum adtribuit quo servorum paulo ante principis Neronis contento huius spatii viridiariis piscinas iuvat maiores habere gratumque si non aliquem culinas (Tedy dvě jitra byla pro řiacutemskyacute naacuterod dostatečnaacute a nikdo viacutece nijak nenabyl Dnes lideacute dřiacuteve Neronovi otroci spokojiacute se s takovyacutem vyacuteměrem Chtějiacute miacutet většiacute naacutedržky snad zdali ne takoveacute kuchyně) Viz takeacute Marcus Terentius Varro Reatinus De re rustica 110

14 O původu a zdrojiacutech řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute viz napřiacuteklad podrobněji L L Kofanov Sullsquo origine delle servitugrave prediali nel diritto romano Řiacutemskeacute praacutevo a kodifikace Sborniacutek přiacutespěvků z vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 16 ndash 17 dubna 2010 Praha Havliacuteček Brain Team 2010 str 28 ndash 41 G Grosso Le servitugrave prediali nel diritto romano Torino Giappichelli 1969 str 14 et al M Voigt Ueber den Bestand und die historische Entwickelung der Servituten und Servitutenklagen waumlhrend der roumlmischen Republik in Berichten uumlber die Verhandlungen

12

Jakyacute však byl vyacuteznam služebnostiacute a služebnosti v teacuteto nejstaršiacute době Nelze řiacuteci

jinak než že bezesporu značnyacute o čemž svědčiacute kupřiacutekladu i Gaius uvaacuteděje že

pozemkoveacute venkovskeacute služebnosti naacuteležejiacute mezi ostatniacute rei mancipi tedy mezi dalšiacute

hospodaacuteřsky nejvyacuteznamnějšiacute věci řiacutemskeacuteho života15 Takovaacuteto skutečnost maacute takeacute

svyacutech zdůvodněniacute Ony nejstaršiacute služebnosti byly skutečně pro možneacute užiacutevaacuteniacute pozemku

nepostradatelneacute Praacutevo cesty či cesta obecně a jemu obdobneacute praacutevniacute jevy zpravidla

znamenaly vůbec možnost přiacutestupu na pozemek a pozemek bezesporu ztraacuteciacute svůj

hospodaacuteřskyacute vyacuteznam a hospodaacuteřskou uacutelohu tehdy pokud na něho neniacute možno se

žaacutednyacutem způsobem dostat a neniacute k němu žaacutednyacute přiacutestup Obdobně je tomu tak v přiacutepadě

druheacuteho druhu služebnostiacute a sice služebnostiacute vodniacutech K hospodaacuteřskeacutemu respektive

polnohospodaacuteřskeacutemu využitiacute pozemků je nezbytneacute miacutet zdroj vody a to tiacutem spiacuteše je-li

napřihleacutednuto k přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem a k podnebiacute v oblasti Řiacutema v době starověku ale

s nepřiacuteliš velkyacutemi změnami dodnes Hospodařit na pozemku pokud nebyl

zavlažovatelnyacute či jej využiacutevat k pastvě pokud na takoveacutemto pozemku neniacute zdroj vody

je takměř nemožneacute Kdyby tedy nebylo služebnostiacute bylo by nutneacute buď ponechat

některeacute čaacutesti pozemků zcela ladem tedy bez hospodaacuteřskeacuteho využitiacute či naopak vytvaacuteřet

velkeacute pozemkoveacute fondy naacuteležejiacuteciacute jedneacute osobě a to ať již osobě fyzickeacute což čaacutestečně

směřuje k pozdějšiacutem velkyacutem pozemkovyacutem latifundiiacutem či osobě praacutevnickeacute což zase

svyacutem způsobem směřuje zpět k onomu obecniacutemu či minimaacutelně skupinoveacutemu vlastnictviacute

nemovitostiacute a pozemků Varianta prvaacute tedy ponechat takoveacuteto pozemky bez

hospodaacuteřskeacuteho využitiacute je variantou kteraacute byla však v tehdejšiacute době stěžiacute myslitelnaacute

Tehdejšiacute Řiacutem nebyl středomořskyacutem impeacuteriem jež by mohlo potraviny dovaacutežet

Tehdejšiacute Řiacutem byl poměrně malyacutem městskyacutem staacutetem jehož hospodaacuteřskaacute situace byla

poměrně bliacutezkaacute nezaacutevislosti tedy co na sveacutem uacutezemiacute dokaacutezal vyprodukovat to takeacute

mohl miacutet a hospodaacuteřsky využiacutet Směnnyacute obchod a obchodniacute styky vůbec byly

skutečnostiacute vyacuteznamně raritniacute a rozhodně se netyacutekal takovyacutech životniacutech potřeb jako

byly zaacutekladniacute potraviny tedy minimaacutelně nikoliv v takoveacute miacuteře aby toto mohlo naradit

der Koumlniglich Saumlchsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig Philologisch-Historische Classe 26 1874 str 159 et al R Elvers Die roumlmische Servitutenlehre Marburg Elwert 1856 str 8 et al

15 Gaius Instituce 2 14a Res praeterea aut mancipi sunt aut nec mancipi hellip servitutes praediorum urbanorum nec mancipi sunt item stipendiaria praedia et tributaria nec mancipi sunt (Mimo to jsou věci buď mancipačniacute nebo nemancipačniacute hellip služebnosti městskyacutech pozemků jsme nemancipačniacute Takeacute stipendijniacute a tributniacute pozemky jsou nemancipačniacute Překlad autora) K doplněniacutem textu viz kupřiacutekladu Gaius Učebnice praacuteva ve čtyřech knihaacutech Plzeň Aleš Čeněk 2007 str 98 nebo dalšiacute vydaacuteniacute tam uvedenaacute Bude-li daacutele citovaacuteno z Gaiovyacutech instituciacute pak překlad nebude-li specifikovaacuteno je převzat z vyacuteše uvedeneacute publikace a přiacutepadneacute odchylky zmiacuteněny

13

vyacuteraznyacute vyacutepadek vlastniacutech zdrojů Tehdejšiacute řiacutemskaacute společnost si rozhodně nemohla

dovolit vyřadit z hospodaacuteřskeacuteho užiacutevaacuteniacute žaacutednyacute rozsaacutehlejšiacute pozemkovyacute majetek protože

by jiacute to ohrožovalo v jejiacutech samotnyacutech hospodaacuteřskyacutech zaacutekladech a to tiacutem spiacuteše pokud

by tak mělo byacutet učiněno jednoraacutezovyacutem rozhodnutiacutem tedy oniacutem romulovskyacutem přiacutedělem

půdy Muselo tedy byacutet nalezeno takoveacute řešeniacute jež uvedeneacute nebezpečiacute vyloučiacute a to

včetně jeho postupneacuteho vzniku a služebnosti svyacutem způsobem toto řešeniacute znamenajiacute a to

tiacutem jednodušeji a bezesporněji že vlastně pouze do noveacuteho stavu kdy existuje

pozemkoveacute vlastnictviacute vklaacutedaacute takeacute dalšiacute praacuteva kteraacute zaručujiacute původniacute možnosti

kupřiacutekladu chodit přes ciziacute pozemek či čerpat vodu těm osobaacutem ktereacute k tomu majiacute

hospodaacuteřskyacute zaacutejem a pravděpodobně činily obdobně již předtiacutem než byly pozemky

rozděleny a adsignovaacuteny neboť jistě i před tiacutemto časem na konkreacutetniacute půdě hospodařily

konkreacutetniacute osoby aniž by dochaacutezelo k vyacuteraznyacutem proměnaacutem mezi jednotlivyacutemi roky

Na daneacutem miacutestě je nutno zmiacutenit ještě jednu zaacutekladniacute charakteristiku služebnostiacute

kteraacute je nejenže provaacuteziacute celyacutem jejich vyacutevojem ale předevšiacutem takeacute vyacuterazně modifikuje a

určuje jejich hospodaacuteřskou funkci a hospodaacuteřskou hodnotu Služebnosti jakožto vztah

mezi pozemky jsou totiž pojmově bezplatneacute16 Neniacute tedy možnaacute žaacutednaacute platba za

využiacutevaacuteniacute pozemku služebneacuteho neboť tiacutemto by bylo vykročeno mimo raacutemec

služebnosti byť je přirozeně možnaacute platba za využiacutevaacuteniacute pozemku ale to již mimo či

nad raacutemec služebnosti či služebnostiacute Samozřejmě existujiacute takoveacute hospodaacuteřskeacute položky

jako naacuteklady spojeneacute se služebnostiacute a s jejiacute funkciacute ktereacutežto naacuteklady je nutneacute hradit

avšak hrazeniacute těchto naacutekladů nelze zaměňovat s uacuteplatnostiacute služebnostiacute (o naacutekladech

spojenyacutech s existenciacute služebnostiacute viz daacutele) Skutečnost že služebnosti jsou tedy

bezplatnyacutem institutem je pak jistě vyacuteznamnyacutem aspektem pro vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku a to v pozitivniacutem smyslu slova naopak pro vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

může toteacutež znamenat poměrně vyacuteraznou hospodaacuteřskou uacutejmu byť v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute jistě menšiacute nežli kupřiacutekladu v přiacutepadě praacuteva požiacutevaciacuteho

Jestliže tedy bylo vyacuteše uvažovaacuteno nad subjektivniacute hodnotou služebnosti pro vlastniacuteka

pozemku tak neježe je pro řaacutedneacute užiacutevaacuteniacute pozemku nezbytnaacute ale sveacuteho vyacuteznamu maacute

předevšiacutem proto že umožňuje se vyhnout kupřiacutekladu naacutejmu čaacutesti pozemku pro průchod 16 Bezplatnost služebnosti vzchaacuteziacute předevšiacutem ze srovnaacuteniacute mezi služebnostmi a naacutejmem kteryacute je

pojmově praacutevniacutem jednaacuteniacutem uacuteplatnyacutem Uvedenaacute charakteristika vychaacuteziacute takeacute z požadavku na objektivniacute potřebu panujiacuteciacuteho pozemku ve vztahu k obsahu služebnosti a vzhledem k uacutečelu služebnostiacute jako celeacuteho institutu Viz A Guarino Diritto privato romano Napoli Jovene 1992 str 704 et al

14

či jineacute uacuteplatneacute formě jak dosaacutehnout identickeacuteho vyacutesledku jako je tomu v přiacutepadě

služebnostiacute ktereacutežto formy ovšem vedle negativniacuteho aspektu uacuteplatnosti požadujiacute takeacute

nezbytnyacute souhlas vlastniacuteka pozemku přes něhož maacute byacutet přiacutestup veden

III 12 SLUŽEBNOSTI V RAacuteMCI SYSTEMATIKY PRAacuteVA

Pro praacutevo je mimo jineacute přiacuteznačnaacute takeacute poměrně silnaacute tendence k systematizaci

takměř všeho a všech institutů Nutno řiacuteci že ovšem tato tendence neniacute pradaacutevnaacute a

rozhodně neniacute tendenciacute kteraacute by převažovala v mysliacutech starověkyacutech řiacutemskyacutech

praacutevniacuteků I přesto však systematizace praacuteva do značneacute miacutery z řiacutemskeacuteho praacuteva vychaacuteziacute a

navazuje na chaacutepaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva tak jak je vytvaacuteřeli řiacutemštiacute praacutevniacuteci Na

systematizaci praacuteva lze nahliacutežet z mnoha uacutehlů pohledů některeacute jsou si vzaacutejemně bliacutezkeacute

a konsonantniacute jineacute jsou si naopak protivneacute avšak praacutevě v jejich vzaacutejemneacute kombinaci

lze naleacutezt a nahleacutednout podstatnyacute element každeacuteho praacutevniacuteho institutu a sice jeho

zaacutekladniacute charakteristiky a jeho zaacutekladniacute vymezeniacute často praacutevě vůči ostatniacutem praacutevniacutem

institutům

III 121 SLUŽEBNOSTI VE VZTAHU K DĚLENIacute PRAacuteVA NA PRAacuteVO VE SMYSLU

OBJEKTIVNIacuteM A SUBJEKTIVNIacuteM

Děleniacute praacuteva na praacutevo v objektivniacutem a praacutevo v subjektivniacutem smyslu je diacutelem

moderniacute praacutevniacute teorie Takoveacuteto pojmy jsou však řiacutemskeacutemu praacutevniacutekovi pojmy

neznaacutemyacutemi avšak i přes vyacuteše uvedenou vlastnost řiacutemskeacuteho praacuteva je jistě vhodneacute na

služebnosti pohleacutednout takeacute prostřednictviacutem tohoto způsobu děleniacute a systematizace

praacuteva

Předmětnyacute probleacutem byl však již miacuterně dotčen vyacuteše a sice při onom drobneacutem

terminologickeacutem exkursu Již tehdy bylo poukaacutezaacuteno na dva podstatneacute pohledy na

servitus a to v přiacutepadě prveacutem jednaacute-li se o jednotliveacute praacutevo mezi konkreacutetniacutemi dvěma

subjekty tedy kdy jedna osoba maacute kupřiacutekladu praacutevo přechaacutezet přes pozemek někoho

jineacuteho kteryacute v tomto nesmiacute prveacuteho nijak rušit Zde je ovšem jistyacute probleacutem v otaacutezce kdo

15

je tedy oniacutem subjektem Tato otaacutezka však bude řešena daacutele a tak nyniacute pro zjednodušeniacute

budou ona praacuteva přiznaacutena osobě skrze vlastnictviacute určiteacuteho pozemku Jestliže maacute někdo

praacutevo přechaacutezet přes ciziacute pozemek pak takoveacuteto praacutevo je jeho subjektivniacutem praacutevem

spojenyacutem s analogickyacutemi povinnostmi kupřiacutekladu rušit vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

co nejmeacuteně17 Služebnost v subjektivniacutem smyslu je tedy tento konkreacutetniacute vztah mezi

subjekty a vzhledem ke specificitě služebnostiacute takeacute mezi věcmi Naproti tomu v přiacutepadě

služebnostiacute v objektivniacutem smyslu se jednaacute předevšiacutem o služebnosti jako praacutevniacute institut

jako o jakeacutesi raacutemce možnosti ktereacute mohou určiteacute subjekty použiacutet pro řešeniacute svyacutech

potřeb a jejichž pravidla mohou využiacutet při přiacutepadneacutem konfliktu zaacutejmů těchto subjektů

Služebnosti v objektivniacutem smyslu jsou tedy oproštěny od konkreacutetniacutech subjektů či věciacute a

existujiacute od nich nezaacutevisle jako obecnyacute praacutevniacute institut Primaacuterniacutem pohledem na

služebnosti v tomto textu tedy bude onen pohled praacuteva ve smyslu objektivniacutem tedy

takovyacute pohled kteryacute svůj zaacutejem soustřediacute na otaacutezky co tedy jakeacute činnosti a jakeacute

skutečnosti jsou v raacutemci daneacuteho praacutevniacuteho institutu po praacutevu a jakeacute již naopak po praacutevu

nejsou a představujiacute vykročeniacute mimo praacutevniacute raacutemec služebnostiacute

Vzhledem k terminologickyacutem probleacutemům o nichž bude hovořeno daacutele je nutno

však i na tomto miacutestě poznamenat že ono praacutevo v subjektivniacutem smyslu se zobrazuje i

v terminologii služebnostiacute kdy maacute konkreacutetniacute osoba kupřiacutekladu ius viae zde tedy ius ve

smyslu subjektivniacutem naproti obecneacutemu institutu iuris viae kteryacute znamenaacute teacutež ovšem

v objektivniacutem smyslu pojmu ius To v kombinaci s tiacutem že s největšiacute pravděpodobnostiacute

v nejstaršiacute době maacute osoba pouze viam aniž by k tomu byl pojem praacuteva vůbec přičiacutetaacuten

(viz daacutele)

17 Zde je terminologicky nejvhodnějšiacute pojem Pflichtrecht avšak jeho použiacutevaacuteniacute se v obecneacute

praacutevniacute mluvě českeacute neujalo Subjektivniacute praacuteva a povinnosti tedy musejiacute byacutet vyjadřovaacuteny toliko za pomociacute opisů Viz bliacuteže K Fezer Pluralistische und sozialistische Rechtstheorie des subjektiven Rechts vom marxistisch-leninistischen Pflichtrecht als Aufgabennorm zum demokratischen Teilhaberecht in Festschrift der Juristenfakultaumlt zum 600jaumlhrigen Bestehen der Universitaumlt Leipzig Berlin Duncker amp Humblot 2009 str 261 ndash 270 J BoguszakJ ČapekA Gerloch Teorie praacuteva Praha ASPI 2004 str 27 et al a 115 et al

16

III 122 SERVITUTES VE VZTAHU K IUS PRIVATUM A IUS PUBLICUM

Děleniacute praacuteva na praacutevo soukromeacute proti praacutevu veřejneacutemu je jedniacutem z uacutehelnyacutech

kamenů moderniacute praacutevniacute vědy Mnohdy by se mohlo zdaacutet že snad je toto děleniacute zcela

immanentniacute a nutnou součaacutestiacute praacuteva jednou z jeho nejzaacutekladnějšiacutech otaacutezek Pokud však

je nahleacutednuto do praacutevniacute minulosti tak toto tvrzeniacute se naproti tomu jeviacute jako

neopodstatněneacute Neniacute nutno jiacutet do takovyacutech extreacutemniacutech představ kdy šaman soudce

stařešina kmene či někdo podobnyacute vsedě u ohniacutečku posuzuje praacutevniacute spor a taacuteže se

zdali se jednaacute o praacutevo veřejneacute či soukromeacute Nikoliv pouze v takto primitivniacutech

praacutevniacutech řaacutedech kde takovaacuteto představa nabyacutevaacute značneacute absurdnosti ale i v praacutevniacutech

řaacutedech vyspělyacutech nemusiacute nutně představovat otaacutezka praacuteva veřejneacuteho či soukromeacuteho

nejzaacutekladnějšiacute z otaacutezek Za povšimnutiacute jistě stojiacute skutečnost že v řiacutemskyacutech praacutevniacutech

pramenech vedle sebe poměrně integraacutelně a bezkonfliktně stojiacute jak pravidla kteraacute by

moderniacutem uacutehlem pohledu byla označitelnaacute za veřejnopraacutevniacute tak i pravidla kteraacute by pod

tyacutemž pohledem byla označena za soukromopraacutevniacute Tato skutečnost je poměrně

kontinuaacutelniacute od zaacutekoniacuteku XII desek až po justiniaacutenskou kompilaci18

I přesto však řiacutemštiacute praacutevniacuteci vniacutemali poměrně živě uvedenyacute rozdiacutel mezi praacutevem

veřejnyacutem a praacutevem soukromyacutem Však již na jednom z čelnyacutech miacutest justiniaacutenskyacutech

Digest stojiacute Ulpianovo vymezeniacute kde veřejneacute praacutevo je tiacutem ktereacute ad statum rei romanae

spectat naproti tomu praacutevo soukromeacute pak sloužiacute ad singulorum utilitatem19

Služebnosti byacutevajiacute obvykle zařazovaacuteny mezi praacuteva soukromaacute Tato skutečnost maacute svaacute

logickaacute opodstatněniacute byť však i v oblasti služebnostiacute existujiacute mnoheacute otaacutezky a mnohaacute

teacutemata kteraacute mohou vyvolat o stoprocentniacute jednoznačnosti tohoto zařazeniacute byť drobneacute

přesto však pochybnosti

18 Bliacuteže k rozděleniacute praacuteva na praacutevo soukromeacute a veřejneacute viz kupřiacutekladu M Skřejpek Ius privatum

- ius publicum vzaacutejemneacute vztahy a souvislosti Acta Universitatis Carolinae Iuridica 38 2 ndash 3 1992 str 35 ndash 164 M Kaser Ius publicum ndash ius privatum Studia et documenta historiae et iuris 17 1951 str 267 et al id bdquoIus publicumldquo und bdquoius privatumldquo Zeitschrift der Savigny-Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte 103 1986 str 1 et al a dalšiacute literatura tam uvedenaacute

19 Dig 1112 (Ulp lib 1 inst) Huius studii duae sunt positiones publicum et privatum publicum ius est quod ad statum rei romanae spectat privatum quod ad singulorum utilitatem sunt enim quaedam publice utilia quaedam privatim publicum ius in sacris in sacerdotibus in magistratibus constitit privatum ius tripertitum est collectum etenim est ex naturalibus praeceptis aut gentium aut civilibus (Tato věda maacute dvě zaacutekladniacute čaacutesti praacutevo veřejneacute a soukromeacute Praacutevo veřejneacute se vztahuje na užitek řiacutemskeacuteho staacutetu praacutevo soukromeacute na zaacutejem jednotlivců neboť něco se tyacutekaacute veřejneacuteho užitku něco soukromeacuteho Veřejneacute praacutevo se vztahuje na svaacutetosti kněžiacute a staacutetniacute uacuteředniacuteky Soukromeacute praacutevo maacute tři čaacutesti neboť se sklaacutedaacute z principů praacuteva přirozeneacuteho praacuteva naacuterodů a praacuteva civilniacuteho)

17

Prvniacute souvisiacute s tiacutem co bylo již naznačeno tedy s uacutečelem za niacutemž byla kdysi

praacuteva služebnostniacute zřiacutezena Jedniacutem z těchto uacutečelů byla mimo jineacute ameliorace

optimalizace a zjednodušeniacute hospodaacuteřskeacuteho využitiacute pozemků v jistyacutech přiacutepadech snad

samotneacute umožněniacute hospodaacuteřskeacuteho využiacutevaacuteniacute pozemků Řiacutemskeacute hospodaacuteřstviacute raneacute doby

skutečně nutně potřebovalo kvalitniacute využitiacute půdy a bylo tedy v nejvyššiacutem obecniacutem

zaacutejmu aby k takoveacutemuto využiacutevaacuteniacute dochaacutezelo Nemusiacute se tedy jednat pouze o

singulorum utilitatem v jejiacutemž smyslu byly služebnosti zřizovaacuteny ale je zde patrnyacute

zaacutejem celeacute obce na do určiteacute miacutery řaacutedneacutem hospodaacuteřskeacutem fungovaacuteniacute Ovšem tiacutemto

způsobem by bylo možno najiacutet veřejnopraacutevniacute prvky snad ve všech obvykle

soukromopraacutevniacutech institutech naproti tomu soukromopraacutevniacute prvky v institutech

veřejnopraacutevniacutech Nutno je tedy rozvaacutežit co je oniacutem primaacuterniacutem zaacutejmem kdo by nejviacutece

v přiacutepadě absence daneacuteho institutu či dokonce daneacuteho subjektivniacuteho praacuteva byl omezen

uškozen či dokonce ohrožen Tehdy pak bude-li jedneacute osobě vzhledem k charakteru

řiacutemskeacute rodiny tedy takměř celeacute rodině upřen přiacutestup na jejich polniacute pozemek nebude-li

se jednat o v daneacute daacutevneacute historickeacute epoše mimořaacutednou rodinu kteraacute maacute takovyacutechto

pozemků viacutece pak je danaacute rodina teacuteměř smrtelně ohrožena na svyacutech zaacutekladniacutech

životniacutech potřebaacutech zatiacutemco tato situace jestliže nenabude většiacuteho počtu postiženyacutech

nebude představovat pro chod obce zpravidla vyacuteraznějšiacutech probleacutemů Pro obec by

nastalo ohroženiacute pouze v tom přiacutepadě kdyby dochaacutezelo nikoliv k jednotlivyacutem

vyacutepadkům produkce ale k jejich většiacutemu často řetěziacuteciacutemu se množstviacute Na druhou

stranu primaacuterniacute hospodaacuteřskyacute prospěch z fungujiacuteciacute služebnosti maacute rovněž vlastniacutek

pozemku panujiacuteciacuteho neboť jemu jde veškeryacute zisk a to předevšiacutem ve formě naturaacutelniacute

kteryacute ze sveacuteho hospodařeniacute maacute Zisk obce je v tomto směru velice limitovanyacute a

omezenyacute V tomto směru posoudiacute-li se kontexty prospěšnosti služebnostiacute celkem

zřejmě vychaacuteziacute že zaacutekladniacute entitou v jejiacutež prospěch jsou služebnosti zřizovaacuteny a v jejiacutež

prospěch jsou realizovaacuteny je praacutevě vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku či jeho bliacutezkaacute rodina

Lze takeacute shledat veřejnopraacutevniacute aspekty v jednotlivyacutech služebnostech Asi

nejznaacutemějšiacutem přiacutepadem je servitus itineris ad sepulchrum20 o niacutež je možno uveacutest že

bdquosi quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum non habeat et a vicino ire

prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario

20 Služebnost přiacutestupu ke hrobu

18

et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum

habeatldquo21 Nelze ovšem bez dalšiacuteho řiacuteci že ta skutečnost diacuteky niacutež je možno se domoci

vzniku služebnosti i bez přiacutepadneacuteho konsenzu obou či všech zuacutečastněnyacutech osob je

jasnyacutem projevem veřejnopraacutevniacuteho aspektu Na danou praacutevniacute uacutepravu a na danyacute institut

maacute vliv předevšiacutem řiacutemskeacute naacuteboženstviacute a naacuteboženskeacute zvyky Bylo povinnostiacute starat se o

kulty svyacutech zemřelyacutech předků a proto byla takeacute vytvořena možnost jak tuto povinnost

splnit a to i tehdy jestliže faktickaacute a praacutevniacute situace umiacutestěniacute daneacuteho hrobu toto bez

dalšiacuteho neumožňuje Přiacutepadneacute porušeniacute takoveacuteto povinnosti by pak mohl představovat

vyacuteraznyacute zaacutesah do moraacutelniacute respektive naacuteboženskeacute integrity celeacute řiacutemskeacute obce tedy

narušeniacute pacis deorum a tiacutem takeacute vystaveniacute celeacute obce možneacutemu hněvu bohů tedy

nebezpečiacute z něho plynouciacuteho Takovaacuteto situace představovala v mysliacutech obyvatel Řiacutema

poměrně vyacuteznamneacute nebezpečiacute a to nebezpečiacute natolik vyacuteznamneacute že ospravedlnilo

narušeniacute absolutniacute a univerzaacutelniacute moci vlastniacuteka nad jeho pozemkem a umožnila bez

jeho souhlasu avšak po praacutevu aby někdo jinyacute na pozemek vstoupil a přechaacutezel přes něj

k hrobu a zpět22 Lze tedy řiacuteci že na zaacutekladě vyacuteše uvedenyacutech skutečnostiacute je nutno

považovat specifickeacute ius itineris ad sepulchrum za praacutevo naacuteležejiacuteciacute do oblasti praacuteva

veřejneacuteho Zřejmě nikoliv Situace je zde do jisteacute miacutery podobnaacute jako je tomu i

v přiacutepadě vyacuteše uvedeneacuteho hospodaacuteřskeacuteho pohledu na služebnosti Prvniacutem kdo by se

mohl setkat s hněvem bohů prvniacutem kdo by měl rodinneacute bohy ctiacutet a uctiacutevat je

předevšiacutem rodina tedy takoveacute osoby kteryacutem praacutevo přiacutestupu k hrobu svědčiacute Byť zde

hranice neniacute jistě tak ostraacute a zřejmaacute jako je tomu u vyacuteše uvedeneacuteho hlediska

21 Dig 11712pr (Ulp lib 25 ad ed) Si quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum

non habeat et a vicino ire prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum habeat non tamen hoc rescriptum quod impetrandi dat facultatem etiam actionem civilem inducit sed extra ordinem interpelletur Praeses etiam compellere debet iusto pretio iter ei praestari ita tamen ut iudex etiam de opportunitate loci prospiciat ne vicinus magnum patiatur detrimentum (Jestliže někdo maacute hrob avšak cesty k hrobu nemaacute a soused mu průchod zakazuje ciacutesař Antoninus a jeho otec reskriptem potvrdili že tento může si průchodu žaacutedat z titulu vyacuteprosy a ten mu může byacutet přiznaacuten jako často neniacute toto dovoleno žaacutedaacute se od toho kdo maacute vedlejšiacute pozemek Nicmeacuteně tento reskript kteryacute poskytuje možnost žaacutedat si nedaacutevaacute však civilniacute žaloby ale mimořaacutedneacute dožaacutedaacuteniacute Spraacutevce provincie může proti spravedliveacute uacuteplatě přiznat průchod to však jak soudce s ohledem na miacutesto posoudiacute pak-li by soused neutrpěl většiacute škody)

Ale takeacute k teacutemuž probleacutemu viz Dig 81141 (Paul lib 15 ad sab) Servitus itineris ad sepulchrum privati iuris manet et ideo remitti domino fundi servientis potest et adquiri etiam post religionem sepulchri haec servitus potest (Služebnost přiacutestupu ke hrobu zůstaacutevaacute soukromyacutem praacutevem a tiacutem může byacutet vraacutecena vlastniacuteku služebneacuteho pozemku a je takeacute možno nabyacutet tuto služebnost poteacute co bude hrob zasvěcen)

22 Hrob saacutem pak maacute specifickaacute praacutevniacute pravidla viz F del Giudice Dizionario giuridico romano Napoli Simone 2010 str 464 heslo Sepulchrum L Heyrovskyacute Dějiny a systeacutem soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha 1911 str 313

19

hospodaacuteřskeacuteho i zde za primaacuterniacute zaacutejem lze staacutele považovat zaacutejem soukromyacute kde však

lze veřejnyacute zaacutejem vysledovat je pouze ta specifickaacute vlastnost že lze dosaacutehnout zřiacutezeniacute

služebnosti bez vzaacutejemneacuteho souhlasu vlastniacuteka okolniacuteho pozemku Ta však neniacute

zaacutekladniacute charakteristikou a zaacutekladniacutemi plněniacutemi je-li možno použiacutet tento termiacuten z praacuteva

obligačniacuteho na něž je institut směřovaacuten jednaacute se pouze o specifickyacute detail snad je

možno řiacuteci vyacutejimku danou vlivem naacuteboženskyacutech zvyků

Posledniacute situaciacute kde je možno typicky vidět určityacute vliv veřejneacuteho praacuteva či

minimaacutelně veřejneacuteho zaacutejmu jsou pak takoveacute služebnosti kdy na jedneacute straně konkreacutetniacute

služebnosti je obec či podobnyacute veřejnopraacutevniacute subjekt Jednaacute se předevšiacutem o situace kdy

je na straně panujiacuteciacute takovyacute pozemek kteryacute naacuteležiacute řiacutemskeacutemu staacutetu řiacutemskeacute obci

V justiniaacutenskyacutech Digestech lze naleacutezt několik pravidel kteraacute se vztahujiacute praacutevě na tyto

specifickeacute situace a to předevšiacutem ve vztahu ke služebnosti odpadu23 V takoveacuteto situaci

jistě dochaacuteziacute k proliacutenaacuteniacute zaacutejmů veřejnyacutech a soukromyacutech a to mnohdy ve vzaacutejemně

opačneacutem směru Ona specifickaacute pravidla pak mohou sloužit praacutevě k prosazeniacute a

k upřednostněniacute onoho veřejneacuteho zaacutejmu Pod danou problematiku pak mohou spadat

nejrůznějšiacute praacutevniacute uacutepravy a praacutevniacute probleacutemy veřejnyacutech staveb a veřejnyacutech zařiacutezeniacute jako

kupřiacutekladu vodovodů kanalizaciacute či veřejnyacutech cest Zde je však praacutevniacute uacuteprava poměrně

roztřiacuteštěnaacute a na druhou stranu takeacute detailniacute čiacutemž vybiacutehaacute ze zvolenyacutech raacutemců obecnyacutech

nauk Každopaacutedně se však již jednaacute o přesah jiacutemž institut služebnostiacute zasahuje mimo

praacutevo soukromeacute ktereacute je typickeacute a vstupuje na pole praacuteva veřejneacuteho

23 Viz kupřiacutekladu Dig 432313 (Ulp lib 71 ad ed) Hoc autem interdictum propositum est de

cloacis privatis publicae enim cloacae publicam curam merentur (Toto interdictum propouštiacute se v přiacutepadech soukromyacutech stok neboť veřejneacute stoky naacuteležiacute veřejneacutemu dohledu) Takeacute Dig 432317 (Ulp lib 71 ad ed) Quia autem cloacarum refectio et purgatio ad publicam utilitatem spectare videtur idcirco placuit non esse in interdicto addendum quod non vi non clam non precario ab illo usus ut etiamsi quis talem usum habuerit tamen non prohibeatur volens cloacam reficere vel purgare (Jako se jeviacute že opravy a čištěniacute stok sloužiacute veřejneacutemu zaacutejmu přesto nemajiacute se přidaacutevat do interdiktu bdquoquod non vi non clam non precario ab illo ususldquo neboť takeacute jestliže kdo takto užiacutevaacute tehdy nezakazuje se o sveacute vůli stoku opravovat či čistit)

20

III 123 SERVITUTES VE VZTAHU K PRAacuteVŮM ABSOLUTNIacuteM A K PRAacuteVŮM

RELATIVNIacuteM

Tato otaacutezka byť se zdaacute na prvniacute pohled takeacute poměrně teoretickou a

systematickou ve skutečnosti maacute ovšem vyacuterazneacute praktickeacute dopady a sami Řiacutemaneacute a

jejich praacutevniacuteci se jiacute byť ne zcela přiacutemo přesto věnovali Tato teoreticky znějiacuteciacute otaacutezka

je však skryta pod otaacutezkou jinou praktickou hned na prvniacute pohled a sice jakou žalobou

jakyacutem typem žaloby je možno vymoci sveacute naacuteroky na služebnost přiacutepadně z niacute Na

vyacuteraznyacute typovyacute rozdiacutel žalob pak je v řiacutemskeacutem praacutevu navaacutezaacuten praacutevě rozdiacutel mezi praacutevy

absolutniacutemi a praacutevy relativniacutemi kdy prveacute spočiacutevaacute předevšiacutem v praacutevech věcnyacutech a

v praacutevu dědickeacutem naproti tomu druheacute předevšiacutem v praacutevu obligačniacutem byť tyto hranice

nejsou ani v nejmenšiacutem neprostupneacute a žaloby toho či onoho typu lze užiacutet i v praacutevniacutem

vztahu typu opačneacuteho24 Sami Řiacutemaneacute považovali diferenciaci obou zaacutekladniacutech typů

žalob za fundamentaacutelniacute praacutevniacute rozděleniacute kdy kupřiacutekladu Gaius uvaacutediacute že bdquosi

quaeramus quot genera actionum sint verius videtur duo esse in rem et in

personamldquo25 Hned tedy v samotneacutem uacutevodu čtvrteacute knihy Gaiovy přiacuteručky lze čiacutest tuto

podstatnou ba snad zaacutekladniacute informaci Řiacutemskeacute praacutevo tedy znaacute žaloby věcneacute a naproti

nim stojiacuteciacute žaloby osobniacute kdy prveacute směřujiacute předevšiacutem na ochranu praacutev absolutniacutech

zatiacutemco druheacute směřujiacute předevšiacutem k ochraně praacutev relativniacutech Nutno však takeacute uveacutest že

ač rozděleniacute žalob je zcela evidentně řiacutemskeacute naproti tomu pojmy praacuteva absolutniacutech a

relativniacutech jsou pojmy jasně moderniacutemi avšak z praacuteva řiacutemskeacuteho a předevšiacutem z ducha

řiacutemskeacuteho praacuteva vychaacutezejiacuteciacutemi Aby bylo možno odpovědět na otaacutezku zdali služebnosti

podle praacuteva řiacutemskeacuteho naacuteležejiacute pod praacuteva absolutniacute nebo relativniacute a předevšiacutem takoveacuteto

zařazeniacute kriticky zhodnotit je zapotřebiacute pojmout zaacutekladniacute raacutemce a zaacutekladniacute

charakteristiky praacutev absolutniacutech a takteacutež i praacutev relativniacutech

24 Kupřiacutekladu actio depositi directa může sloužit takeacute k vymoženiacute si sveacuteho vlastnickeacuteho praacuteva

jestliže depozitaacuteř odmiacutetaacute věc jež u něho byla uschovaacutena vydat vlastniacutekovi - deponentovi 25 Gaius Institutiones 4 1 Superest ut de actionibus loquamur et si quaeramus quot genera

actionum sint verius videtur duo esse in rem et in personam nam qui IIII esse dixerunt ex sponsionum generibus non animaduerterunt quasdam species actionum inter genera se rettulisse (Zbyacutevaacute naacutem promluvit o žalobaacutech A položiacuteme-li si otaacutezku kolik že druhů žalob je zdaacute se pravdě bližšiacute odpověď že jsou dva žaloby věcneacute a žaloby osobniacute Neboť ti autoři kteřiacute prohlaacutesili že podle druhů sponse jsou čtyři nevzali na vědomiacute že některeacute zvlaacuteštnosti žalob dovolily nicmeacuteně jejich zařazeniacute mezi dva druhy)

21

III 1231PRAacuteVAABSOLUTNIacuteRELATIVNIacuteAPRAacuteVAVĚCNAacute

Praacuteva absolutniacute spočiacutevajiacute na zaacutekladniacute premise že se jednaacute o vztah mezi

objektem a subjektem praacuteva tedy mezi osobou a věciacute přičemž na postaveniacute osoby

může participovat těchto osob viacutece avšak tyto se budou realizovat toliko do jedineacuteho

absolutniacuteho praacuteva (kupřiacutekladu v přiacutepadě spoluvlastnictviacute) Mezi absolutniacute praacuteva jsou

typicky zařazovaacutena praacuteva věcnaacute a vedle nich takeacute praacutevo dědickeacute respektive praacuteva kteraacute

z dědickeacuteho praacuteva zpravidla vznikajiacute26 Jestliže tedy maacute někdo jakeacuteho absolutniacuteho

praacuteva pak takoveacuteto praacutevo maacute vůči všem ostatniacutem osobaacutem tedy vůči teacuteto množině osob

kteraacute je však proměnlivaacute Jak je patrneacute nejednaacute se o staacutelyacute seznam staacutelou skupinu osob

ale vylučujiacuteciacutem způsobem o všechny osoby vyjma toho komu ono věcneacute praacutevo svědčiacute

Tato množina osob je takeacute zcela nezaacutevislaacute na časoveacutem okamžiku (kupřiacutekladu okamžiku

vzniku věcneacuteho praacuteva) neboť se aktualizuje staacutele až do doby kdy daneacute věcneacute praacutevo

zanikne či je převedeno a tudiacutež se původniacute osoba jiacutež praacutevo svědčilo dostaacutevaacute do oneacute

množiny osob ostatniacutech a naproti tomu jinaacute osoba z teacuteto množiny z niacute vychaacuteziacute a

vstupuje do uacutelohy osoby jiacutež daneacute absolutniacute praacutevo svědčiacute Actiones in rem ktereacute jsou

typickyacutem ochrannyacutem prostředkem absolutniacutech praacutev pak nutně na takovouto skutečnost

reagujiacute Svyacutem charakterem a svyacutem zněniacutem směřujiacute nikoliv proti nějakeacute třeba i obecně

definovaneacute osobě ale zaacutekladniacute charakteristikou je že konstatujiacute existenci věcneacuteho

praacuteva což je v přiacutepadě věcneacuteho praacuteva dostatečneacute Na toto zaacutekladniacute absolutniacute praacutevo je

pak navaacutezaacutena druhaacute osoba a to prostřednictviacutem porušeniacute absolutniacuteho praacuteva někoho

jineacuteho Použitiacute věcnyacutech žalob je tedy vaacutezaacuteno na nerespektovaacuteniacute absolutniacutech praacutev tedy

v tom okamžiku se danaacute žaloba bdquodohotovujeldquo tedy vytvaacuteřiacute se jejiacute druhaacute strana ale takeacute

čaacutestečně jejiacute obsah obecně jinak definovatelnyacute jako naacuteprava předchoziacuteho rušeniacute

absolutniacuteho praacuteva Tiacutemto použitiacutem žaloby však neniacute žaloba jako takovaacute konzumovaacutena

Lze ji tedy i daacutele použiacutet proti jakeacutemukoliv dalšiacutemu narušiteli a to dokonce i proti teacutemuž

narušiteli pokud ten se bude svoji činnost opakovat Mimo jineacute lze tiacutemto způsobem takeacute

nahliacutežet možnost dlouheacuteho trvaacuteniacute daneacuteho vztahu věc ndash subjekt kdy po celou dobu

vztahu kupřiacutekladu nikoliv zřiacutedka po celyacute život osoby lze absolutniacute praacutevo udržet a

uacutečinně jej braacutenit

26 Nutno však pro přesnost řiacuteci že nikoliv všechny žaloby vzchaacutezejiacuteciacute z dědickeacuteho praacuteva

respektive se na dědickeacute praacutevo vaacutežiacuteciacute musejiacute byacutet nutně žalobami in rem

22

Naproti tomu praacuteva relativniacute svoji charakteristiku odvozujiacute od žalob osobniacutech

V relativniacutech praacutevniacutech vztaziacutech kde se tento vztah (o němž je zde možno mluvit na

rozdiacutel od prveacute skupiny zcela bez vyacuteraznějšiacutech pochybnostiacute) realizuje mezi subjekty a

přiacutepadnyacute objekt věc je pouze sekundaacuterniacutem objektem daneacuteho praacutevniacuteho vztahu Relativniacute

praacuteva tedy jako obsah praacutevniacuteho vztahu vznikajiacute toliko mezi zainteresovanyacutemi osobami

tedy mezi takovyacutemi osobami ktereacute jsou stranami daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute či ktereacute se

jinak do daneacuteho praacutevniacuteho vztahu dostaly A teacuteto charakteristice odpoviacutedajiacute takeacute osobniacute

žaloby kdy tyto směřujiacute proti druheacute nebo dalšiacute straně daneacuteho praacutevniacuteho vztahu a svyacutem

obsahem jsou specifikovaacuteny na obsah daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute či praacutevniacute udaacutelosti z niacutež

praacuteva a povinnosti vzešly Oproti vyacuteše uvedenyacutem žalobaacutem věcnyacutem pak použitiacute osobniacute

žaloby je přiacutemo vaacutezaacuteno na danyacute praacutevniacute vztah a je-li v raacutemci tohoto praacutevniacuteho vztahu již

danaacute žaloba použita pak již neniacute možnost použiacutet tuteacutež žalobu v raacutemci teacutehož praacutevniacuteho

vztahu znovu Osobniacute žaloby jsou tedy přiacutesně vaacutezaacuteny na osoby ktereacute byly v raacutemci

praacutevniacuteho vztahu uacutečastny a zainteresovaacuteny a praacutevě a jenom pouze mezi nimi se mohou

realizovat27 Přiacutepadneacute zaacuteměny jsou pak sice čaacutestečně možneacute ale jsou již dalšiacutem

zvlaacuteštniacutem a specifickyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem

Na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho tedy lze poklaacutedat zaacutekladniacute otaacutezky a sice jestli tedy

služebnosti naacuteležejiacute mezi praacuteva absolutniacute nebo relativniacute a tedy zdali jim naacuteležejiacute

zpravidla žaloby osobniacute či žaloby věcneacute Co se důkladnějšiacuteho rozboru žalob ze

služebnostiacute dotyacuteče tak viacutece mu bude věnovaacuteno daacutele prvniacute však otaacutezku je namiacutestě

odpovědět již nyniacute tedy v raacutemci systematickeacuteho zařazeniacute služebnostiacute do praacutevniacuteho

systeacutemu

Služebnosti byacutevajiacute zařazovaacuteny jako typickaacute součaacutest věcnyacutech praacutev tedy přirozeně

do praacutev absolutniacutech28 V raacutemci dědickeacuteho praacuteva pak mohou hraacutet toliko uacutelohu součaacutesti

pozůstalosti nebo jisteacute formy vypořaacutedaacuteniacute pozůstalosti mezi dědice (což však již neniacute

27 Nutno ale připomenout specifika dalšiacutech praacutevniacutech institutů jako je kupřiacutekladu cessio 28 Viz kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1956 str 279 et al

P Voci Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1948 str 205 et al S Perozzi Istituzioni di diritto romano 1 Roma Cigno 2002 str 753 et al Th M Zachariauml Institutionen des roumlmischen Rechts Breslau Holaumlufer 1816 str 302 et al E Cuq Manuel des institutions juridiques des romains Paris Plon 1928 str 324 et al P F Girard Manuale elementare di diritto romano Milano Societagrave editrice libraria 1909 str 369 et al E Volterra Corso di istotuzioni di diritto romano Roma Ricerche bez datace str 469 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht 1 Muumlnchen C H Beck 1971 str 440 et al nepřiacutemo takeacute L Heyrovskyacute op cit str 308 et al

23

součaacutestiacute dědickeacuteho praacuteva)29 Pakliže tedy nejsou součaacutestiacute praacuteva dědickeacuteho pak je

možno řiacuteci že označeniacutem služebnostiacute jako praacuteva absolutniacute tiacutemto bude jim přiznaacutena takeacute

charakteristika praacutev věcnyacutech a přiacutepadně naopak

V raacutemci věcnyacutech praacutev v řiacutemskeacutem smyslu slova však majiacute služebnosti zcela

specifickou a zvlaacuteštniacute uacutelohu a svojiacute funkciacute a obsahem se v mnoheacutem od ostatniacutech

věcnyacutech praacutev lišiacute Probleacutem předevšiacutem spočiacutevaacute ve vztahu (pro věcnaacute praacuteva viacutece než

netypickeacutem) dvou osob a sice vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku proti vlastniacuteku služebneacuteho

pozemku Principielně a funkčně se jednaacute o podobnyacute konflikt k jakeacutemu dochaacuteziacute

v přiacutepadě vzaacutejemneacuteho kontaktu dvou vlastnickyacutech praacuteva kupřiacutekladu k sousedniacutem

pozemkům Zde takeacute často dochaacuteziacute ke konfliktu kupřiacutekladu o miacuteru imisiacute hluk a jineacute

vzaacutejemneacute vlivy mezi pozemky Situace je obdobnaacute i v přiacutepadě služebnostiacute avšak zde se

tento konflikt zaacutejmů a praacutev realizuje na jednom pozemku Na jedneacute straně stojiacute

vlastnickeacute praacutevo vlastniacutekovo tedy všeobecneacute přiacutemeacute praacutevniacute panstviacute nad věciacute kdy

vlastniacutek je opraacutevněn ke všemu co se jeho vlastnictviacute dotyacutekaacute Naproti tomu pak stojiacute

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku majiacuteciacute vůči služebneacutemu pozemku určiteacute konkreacutetniacute praacutevo

v určiteacute omezeneacute specifickeacute formě působit na pozemek Toto praacutevo pak musejiacute

respektovat všichni a to včetně vlastniacuteka pozemku a vlastniacutekovo praacutevo takteacutež musejiacute

respektovat všichni a to včetně vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku ten však s vyacutejimkou

opraacutevněniacute kteraacute naacuteležejiacute jemu samotneacutemu Pokud by se situace dala nějakyacutem způsobem

naacutezorně popsat tak dochaacuteziacute k vyčleněniacute čaacutesti opraacutevněniacute (či omezeniacute některyacutech

opraacutevněniacute) vlastniacutekovyacutech vůči služebneacutemu pozemku a na tomto miacutestě vznikajiacute určitaacute

praacuteva vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku Nelze však řiacuteci že by obecně odchaacutezelo

k přechodu těchto praacutev od vlastniacuteka služebneacuteho pozemku k vlastniacuteku pozemku

panujiacuteciacuteho Toto vyacuterazně souvisiacute s děleniacutem služebnostiacute a s charakteristikami

jednotlivyacutech takto rozdělenyacutech skupin a druhů služebnostiacute (viz daacutele) Kupřiacutekladu

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku jemuž svědčiacute servitus atius non tollendi30 neniacute ani

v nejmenšiacutem opraacutevněn stavět vyacuteše na sousedovu pozemku Na druhou stranu maacute-li kdo

29 Kupřiacutekladu v dědickeacutem praacutevu francouzskeacutem může vzniknout ze zaacutekona v raacutemci děděniacute osobniacute

služebnost ndash požiacutevaciacute praacutevo a to zpravidla pozůstaleacutemu manželovi Viz kupřiacutekladu obecně o posloupnostech Ph Malaurie Cours de droit civil les successions les liberaliteacutes Paris Cujas 1995 či M Grimaldi Droit civil Successions Paris Litec 2001 nebo konečně A ColinH Capitant Droit civil franccedilais 3 Paris Dalloz 1950

30 Služebnost nestavět vyacuteše

24

iuris itineris31 přes ciziacute pozemek pak to neznamenaacute že by vlastniacutek služebneacuteho

pozemku toteacutež ius neměl Pouze je povinen strpět že někdo dalšiacute maacute toto praacutevo a je

tedy omezen toliko tehdy pokud by snad chtěl přes přesně stejnyacute danyacute kus kraacutečet

v přesně stejneacutem čase Ani v jednom z přiacutepadů nedochaacuteziacute k přechodu opraacutevněniacute

z vlastniacuteka služebneacuteho pozemku na vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho či na pozemek

samotnyacute Dochaacuteziacute zde však k nutneacutemu konfliktu praacutev kdy ale praacuteva ze služebnostiacute majiacute

přednost a jsou tedy chraacuteněna a to i proti všeobecnosti praacuteva vlastnickeacuteho Na druhou

stranu vlastnickeacute praacutevo si v přiacutepadě zaacuteniku služebnosti bude i daacutele držet svoji

všeobecnost kteraacute je jeho pojmovyacutem znakem a rozšiacuteřiacute se na jejiacute maximum32

Jakyacute však by byl rozdiacutel pokud by byly charakterizovaacuteny služebnosti jako

relativniacute praacuteva tedy praacuteva mezi vlastniacuteky sousedniacutech pozemků Zaacutekladniacute raacutemce praacutev a

povinnostiacute v raacutemci služebnostiacute by zůstaly zachovaacuteny tedy obsahově by byly obě situace

si vzaacutejemně obdobneacute Vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho by byl opraacutevněn k určiteacutemu

působeniacute na služebneacutem pozemku naproti tomu vlastniacutek služebneacuteho pozemku byl nucen

toto opraacutevněniacute respektovat Pokud si danaacute situace zasloužiacute nějakeacuteho praktickeacuteho

přirovnaacuteniacute tak kupřiacutekladu je tomu podobnyacute naacutejem pozemku Naacutejemniacutek je rovněž

opraacutevněn k působeniacute na pozemek zatiacutemco naacutejemce je nucen tato opraacutevněniacute respektovat

a v jejich smyslu svaacute působeniacute regulovat Na prvniacute pohled je tedy situace natolik

obdobnaacute že snad ani neniacute možno v niacute spatřovat rozdiacutelu Služebnosti však jsou

zařazovaacuteny mezi věcnaacute praacuteva opraacutevněně a to předevšiacutem z jednoho důvodu Diacuteky jejich

věcněpraacutevniacute charakteristice jsou totiž nezaacutevisleacute na osobě kteraacute je na sveacutem vlastnictviacute

ustanovila

Jestliže tedy někdo svolil se vznikem služebnosti na jeho pozemku a to takovyacutem

způsobem že jeho pozemek bude pozemkem služebnyacutem tak takoveacuteto praacutevo na rozdiacutel

od praacuteva relativniacuteho věziacute na onom pozemku jako takoveacutem a nikoliv na osobě kteraacute toto

zřiacutezeniacute připustila a dovolila To tedy znamenaacute že praacutevo služebnosti je od sveacuteho vzniku

nezaacutevisleacute na osobě kteraacute služebnyacute pozemek vlastniacute Pokud pak dojde po zřiacutezeniacute

31 Praacutevo pěšiny 32 Tzv elasticita vlastnickeacuteho praacuteva Viz kupřiacutekladu V Scialoja Teorie generale della proprietagrave

nel diritto romano 1 Roma Anonima Romana editoriale 1933 str 303 et al S Perozzi Istituzioni op cit str 616 et al M KnappovaacuteJ ŠvestkaJ Dvořaacutek Občanskeacute praacutevo hmotneacute 1 Praha ASPI 2005 str 320 a 321 takeacute ale možno použiacutet lit cit sub 28 oddiacutely věnovaneacute praacutevu vlastnickeacutemu

25

služebnosti ke zcizeniacute služebneacuteho pozemku tak takovyacuteto nabyvatel je povinen praacutevo

služebnosti respektovat a nijak opraacutevněneacutemu ve vyacutekonu jeho praacuteva nebraacutenit A stejně

tak je tomu povinna celaacute naacutesledujiacuteciacute řada na sobě vzaacutejemně zaacutevislyacutech vlastniacuteků

služebneacuteho pozemku Každyacute je v raacutemci derivativniacuteho nabytiacute pozemku takeacute povinen

respektovat všechny služebnosti ktereacute na pozemku jakožto pozemku služebneacutem věziacute

Zatiacutemco tedy pojetiacute služebnostiacute jako praacutev relativniacutech by způsobilo že v souvislosti se

zaacutenikem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku a to ať již formou jeho smrti nebo pouze

zaacutenikem teacuteto kvality tedy zcizeniacutem by zanikly takeacute praacutevniacute vztahy mezi touto osobou a

kyacutemkoliv dalšiacutem tedy i takovaacuteto služebnost Diacuteky věcněpraacutevniacute charakteristice

služebnostiacute však mohou tyto instituty zajistit a zaručit to co je jejich zaacutekladniacutem uacutečelem

tedy umožnit staacuteleacute a co do největšiacute miacutery efektivniacute využiacutevaacuteniacute pozemků a to jak formou

polniacute tedy zemědělskou tak ale i formou domovniacute tedy za uacutečelem obyacutevaacuteniacute

Věcněpraacutevniacute charakteristika maacute však i dalšiacute dosah v raacutemci služebnostiacute

Obdobneacute co je vyacuteše uvedeno lze totiž vztaacutehnout nikoliv pouze na vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku ale takeacute na vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho I v jeho přiacutepadě vše funguje

obdobně Pakliže dojde ke zcizeniacute panujiacuteciacuteho pozemku pak zaacuteroveň s tiacutemto je

zcizovaacutena takeacute služebnost a novyacute nabyvatel je z teacuteto opraacutevněn zcela stejně jako ten

předchoziacute a to bez nutnosti noveacuteho souhlasu vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Stejně

jako v přiacutepadě zcizeniacute vše funguje i v přiacutepadě změny vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku

mortis causa kdy noviacute nabyvateleacute vstupujiacute do uacutelohy sveacuteho předchůdce a mohou tedy

zcela plynule využiacutevat služebnost Toto je druhaacute strana mince vyacuteše uvedeneacuteho a

zaacuteroveň doplněniacute do charakteristiky a zdůvodněniacute dlouhodobosti služebnostniacutech vztahů

Jejich stabilita a to i v konkreacutetniacutech přiacutepadech či minimaacutelně možnaacute stabilita je vskutku

obdivuhodnaacute a je praacutevě jednou z hodnot ktereacute danyacute institut poskytuje těm kteryacutem

svědčiacute V tom takeacute tkviacute podstatnyacute rozdiacutel služebnostiacute od relativniacutech praacutevniacutech vztahů

kupřiacutekladu od obligaciacute ktereacute by sice mohly miacutet stejnyacute faktickyacute obsah avšak nikdy

nemohou miacutet stejnyacute dosah tedy stejneacute nebo obdobneacute naacutesledky jakeacute majiacute služebnosti

praacutevě diacuteky svyacutem věcněpraacutevniacutem charakteristikaacutem

26

III 1232SUBJEKTSLUŽEBNOSTIacute

Jinyacutem aspektem svaacutezanyacutem se služebnostmi a s jejich věcněpraacutevniacutem

charakterem přičemž vyacuteše již bylo několikraacutete na tuto vlastnost poukaacutezaacuteno je

skutečnost že služebnosti se nevaacutežiacute nijak na daneacute osoby ale věziacute na daneacute nemovitosti

na daneacutem pozemku či daneacute věci Je však nutneacute si klaacutest otaacutezku kdo je tedy subjektem

praacutev ze služebnostiacute kdo je jejich nositelem či možnaacute snad i trochu provokativně

existuje vůbec subjekt praacuteva v přiacutepadě služebnostiacute Varianty odpovědiacute vychaacutezejiacute ze

dvou zaacutekladniacutech možnostiacute a přiacutepadně variujiacute Jeden přiacutestup by mohl označit za subjekt

praacutev ze služebnostiacute či služebnosti samotneacute vlastniacuteky zainteresovanyacutech nemovitostiacute ndash

pozemku služebneacuteho a pozemku panujiacuteciacuteho Druhyacute naopak by za subjekt těchto praacutev

mohl označit ony pozemky a to i přes to že se takoveacuteto pojetiacute může jevit jako poměrně

zvlaacuteštniacute Obě možnosti se pak mohou proliacutenat tedy na straně panujiacuteciacute může byacutet

uplatněn přiacutestup prvyacute zatiacutemco na straně služebneacute přiacutestup protichůdnyacute přičemž uacutečelnost

takoveacutehoto řešeniacute se nejeviacute jako skutečnaacute jako možnost toto ovšem existuje Konečně

lze uvažovat nad nutnostiacute miacutet k praacutevu a předevšiacutem ke služebnosti nějakyacute subjekt a to na

jedneacute či obou stranaacutech

Posledniacute z řešeniacute pokud je vůbec za řešeniacute lze označit pak je zmiacuteněno spiacuteše pro

pořaacutedek avšak zmiacuteněno by byacutet mělo Lze vůbec najiacutet nějakyacute přiacuteklad na praacutevo bez

subjektu respektive bez takoveacute entity kteraacute by alespoň čaacutestečnou subjektivitu měla

Jestliže je nějakaacute věc opuštěna proběhla-li platnaacute derelikce pak se takovaacuteto věc staacutevaacute

věciacute ničiacute Mohlo by se zdaacutet že tedy miacutesto vlastniacuteka daneacute věci bylo uvolněno a čekaacute

nemajiacutec sveacuteho subjektu na vlastniacuteka noveacuteho Takovyacuteto přiacutestup však neniacute uacuteplně vhodnyacute

Pokud by kupřiacutekladu původniacute vlastnickeacute praacutevo odložitelovo bylo nějakyacutem způsobem

vadneacute či by bylo vůbec jen domněleacute pak by nabyvatel okupant nabyl pouze takoveacuteho

omezeneacute praacuteva či dokonce pouhou držbu a to aniž by mohl miacutet jakeacutekoliv možnosti si

ověřit jakeacute praacutevo ať již vadneacute či bezvadneacute nabyacutevaacute Vztah derelikce a okupace byacutevaacute

povětšinou zařazovaacuten mezi originaacuterniacute způsoby vzniku vlastnickeacuteho praacuteva Zde je

zapotřebiacute si povšimnout i onoho termiacutenu bdquovznikuldquo kdy noveacutemu nabyvateli skutečně

vznikaacute vlastnickeacute praacutevo a to bez dalšiacuteho a bez omezeniacute Všechny originaacuterniacute způsoby

nabytiacute vlastnictviacute se realizujiacute praacutevě vznikem vlastnickeacuteho praacuteva noveacuteho Jestliže vznikaacute

vlastnickeacute praacutevo noveacute pak tiacutemto nutně musiacute takeacute zanikat vlastnickeacute praacutevo původniacute

27

neboť neniacute možneacute aby reaacutelně existovala k jedneacute věci dvě vlastnickaacute praacuteva I v přiacutepadě

spoluvlastnictviacute se nejednaacute o nic jineacuteho než o participaci viacutecero osob na jednom praacutevu

na jedineacutem praacutevu vlastnickeacutem či v problematickeacutem přiacutepadě vztahu vlastnickeacuteho praacuteva

kviritskeacuteho a bonitaacuterniacuteho je vždy pouze jedno praacutevo na povrchu pouze jedno praacutevo je

realizovaacuteno a proti druheacutemu maacute možnost se uplatnit Pakliže okupaciacute derelikvovaneacute

věci vznikaacute vlastnickeacute praacutevo okupantovi pak derelikciacute samotnou vlastnickeacute praacutevo

derelikventovi nutně toto zanikaacute Věc opuštěnaacute tedy k sobě nemaacute žaacutedneacuteho vlastnickeacuteho

praacuteva Neniacute zde subjektu praacuteva zapotřebiacute vůbec hledat konstruovat neniacute zde pro

subjekt praacuteva žaacutednyacute prostor neboť zde neniacute žaacutedneacute věcneacute praacutevo k věci V přiacutepadě kdy

dojde k zaacuteniku dosavadniacuteho nositele věcnyacutech praacutev zpravidla smrtiacute vlastniacutekovou pak se

situace může jevit do značneacute miacutery podobně Řešeniacute zde však bylo zvoleno jineacute a to opět

nikoliv formou existujiacuteciacuteho praacuteva bez existujiacuteciacuteho subjektu V souvislosti se vznikem

institutu hereditatis iacendis33 se vytvaacuteřiacute takeacute zvlaacuteštniacute konstrukce kdy je takoveacutemuto

sdruženiacute majetku přiznaacutevaacutena dočasnaacute přece jen však subjektivita a to přiznaacuteniacutem

speciaacutelniacuteho statusu nadace (faktickyacute vyacutevoj byl patrně opačnyacute avšak pro představu je

tento postup zřejmějšiacute) Neniacute zde miacutesta pro podrobneacute probraacuteniacute tohoto velice

zajiacutemaveacuteho inspirativniacuteho ale zaacuteroveň poměrně složiteacuteho institutu34 avšak pro řešeniacute

danyacutech otaacutezek je podstatneacute že ani v přiacutepadě smrti subjektu vlastnickeacuteho praacuteva

nedochaacuteziacute k existenci vlastnickeacuteho praacuteva bez subjektu V takoveacutem přiacutepadě je původniacute

subjekt nahrazen do značneacute miacutery umělou subjektivitou ležiacuteciacute pozůstalosti a to až do

doby než vstoupiacute do vlastnickeacuteho praacuteva jeho novyacute nabyvatel ndash zpravidla dědic Pouze

pro konfrontaci se situaciacute kolem okupace je zde vhodneacute uveacutest že zatiacutemco v přiacutepadě

okupace noveacutemu nabyvateli vlastnickeacute praacutevo vznikaacute tak v přiacutepadě praacuteva dědickeacuteho

nabyvatel vstupuje do původniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Skutečnost že by tedy věcneacute

praacutevo praacutevo služebnosti mohlo existovat bez subjektu se tedy jeviacute jako vyacuterazně

vyacutejimečnaacute I samotnyacute institut praacuteva bez subjektu je do značneacute miacutery protismyslnaacute

skutečnost Praacutevo vždy musiacute někomu svědčit a to praacutevo jak saacutem naacutezev odpoviacutedaacute v

subjektivniacutem smyslu slova Neniacute bezpodmiacutenečně nutneacute miacutet někoho kdo bude moci

33 Tedy ležiacuteciacute pozůstalosti 34 Viz bliacuteže o ležiacuteciacute pozůstalosti pouze kupřiacutekladu C Arnograve Diritto ereditario Torino

Giappichelli 1937-1938 str 157 et al C Fadda Concetti fondamentali del diritto ereditario romano 2 Napoli Luigi Pierro 1902 str 1 et al takeacute L Heyrovskyacute op cit str 978 et al

28

svyacutem jednaacuteniacutem praacutevo měnit ale je nutnaacute existence osoby subjektu kteryacute je nositelem

tohoto praacuteva

Je-li tedy nezbytneacute miacutet pro služebnosti určiteacuteho subjektu pak takovyacuteto musiacute byacutet

bezpochyby buď vlastniacutekem pozemku nebo pozemkem samotnyacutem Jestliže byla jak je

vyacuteše zmiacuteněno přiznaacutena ležiacuteciacute pozůstalosti určitaacute zvlaacuteštniacute a speciaacutelniacute subjektivita pak

neniacute možno zcela vyloučit možnost přiznat specifickou subjektivitu či nějakyacute jejiacute

derivaacutet i pro pozemek tehdy je-li uacutečasten nějakeacute služebnosti Tiacutemto tedy vznikne

poměrně zvlaacuteštniacute kategorie pozemků nadanyacutech specifickou subjektivitou a to proto

aby mohly buď ze služebnosti těžit či naopak byacutet služebnosti v jisteacutem smyslu

podřiacutezeny Mimo to že se tiacutemto vytvaacuteřiacute určitaacute nerovnost mezi pozemky kteraacute i tak je

dosti obskurniacutem a podivnyacutem institutem předevšiacutem zde ale dochaacuteziacute k mnoha

problematickyacutem situaciacutem Jestliže tedy na zaacutekladě služebnosti panujiacuteciacute pozemek ziacuteskaacute

určitou hodnotu pak takovaacuteto hodnota se logicky staacutevaacute vlastnictviacutem tohoto pozemku

V tom přiacutepadě je ovšem nutno rozšiacuteřit přiacutepadnou subjektivitu poskytnutou pozemku

pouze za uacutečelem držby věcneacuteho praacuteva služebnosti a vznikaacute tiacutemto postupně množstviacute

věciacute ktereacute jsou vlastněny jinou věciacute Praktickyacutem přiacutekladem budiž situace kdy pozemku

svědčiacute ius harenae fodiendae35 tedy piacutesek takto natěženyacute se staacutevaacute vlastnictviacutem

pozemku a je-li jej použito jako součaacutest substraacutetu v truhliacuteku s tamniacutemi květinami ktereacute

jsou určeny k prodeji neboť panujiacuteciacute pozemek je zahradnictviacute pak nabyvatel truhliacuteku

nabyacutevaacute piacutesek od pozemku a zbytek od jeho vlastniacuteka36 Primaacuterniacutem uživatelem

opraacutevněniacute ze služebnostiacute jsou předevšiacutem vlastniacuteci panujiacuteciacutech pozemků Ti jsou osobami

kteryacutem služebnost ponejviacutece prospiacutevaacute neboť jim často umožňuje vůbec s pozemkem

hospodaacuteřsky aktivně zachaacutezet Je-li někde kupřiacutekladu služebnostiacute cestnyacutech pak tiacutem kdo

tuto cestu využiacutevaacute jistě neniacute pozemek jakožto nemovitost ale jeho vlastniacutek a přiacutepadně

dalšiacute s tiacutemto smluveneacute osoby Naviacutec konstrukce obdobnaacute ležiacuteciacute pozůstalosti by na

služebnosti nebyla přiacuteliš vhodnaacute Jednak se v přiacutepadě ležiacuteciacute pozůstalosti jednalo

předevšiacutem o dočasneacute řešeniacute situace Ležiacuteciacute pozůstalost nabyacutevaacute sveacute subjektivity toliko

přechodně od času smrti vlastniacuteka do okamžiku nabytiacute vlastnickeacuteho praacuteva dědicem či

jinou osobou Tato vyacuteznamnaacute vyacutejimka tedy představuje pouze dočasnyacute stav Zatiacutemco

35 Praacutevo těžby piacutesku 36 Podobně tomu může byacutet v přiacutepadě služebnosti creatae eximendae tedy laacutemaacuteniacute křiacutedy ale i

dalšiacutech podobnyacutech

29

v přiacutepadě služebnostiacute by se jednalo jak již bylo vyacuteše viacutecekraacutete uvedeno o jev do značneacute

miacutery stabilniacute a dlouhodobyacute Takteacutež konstrukce nadace neodpoviacutedaacute přiacuteliš možneacutemu

použitiacute v přiacutepadě služebnostiacute Nevyplyacutevaacute z niacute přiacutemo skutečnost že by pozemek či jinaacute

charakteristickaacute čaacutest majetku vlastnila či minimaacutelně byla subjektem vlastnickeacuteho praacuteva

vůči věcem ostatniacutem Konstrukce je takovaacute že všechna praacuteva ve sveacutem souhrnu tvořiacute

praacutevě tuto nadaci kteraacute je subjektem jako celek Pakliže by toto mělo byacutet převedeno na

situaci služebnostiacute pak tiacutem subjektem neniacute pozemek ale zvlaacuteštniacute skupina obsahujiacuteciacute

pozemek vlastnickeacute praacutev k němu (ovšem již bez osoby vlastniacuteka) a služebnosti Je pak

ovšem do značneacute miacutery obtiacutežnou situaciacute maacute-li se odpovědět jakyacute je vztah mezi do teacuteto

nadace zařazenyacutem praacutevem vlastnickyacutem a vlastniacutekem Může tedy byacutet vlastniacutek daacutele

vlastniacutekem když jeho vlastnickeacute praacuteva je součaacutestiacute nadace tedy jineacuteho subjektu

Takovaacuteto situace se jeviacute jako vysoce neobvyklaacute a nepraktickaacute Konstatovat takeacute že by

vlastniacutek ztratil sveacute vlastnickeacute praacutevo ve prospěch nadace kterou by ovšem ovlaacutedal

neboť by byl projevem jejiacute praacutevniacute subjektivity k praacutevniacutem jednaacuteniacutem je pak v daneacute

souvislosti již dalšiacutem směřovaacuteniacutem k do značneacute miacutery slepeacute uličce a to minimaacutelně ve

smyslu charakteru řiacutemskeacuteho praacuteva

Konstatovat však bez dalšiacuteho že subjektem služebnosti jsou vlastniacuteci dotčenyacutech

pozemků však takeacute neniacute ani v nejmenšiacutem přesneacute a precizniacute Již vyacuteše bylo několikraacutete

uvedeno že jedniacutem ze zaacutekladniacutech faktorů ktereacute konstruujiacute služebnosti jako vyacuteznamneacute a

specifickeacute instituty je praacutevě skutečnost že jsou od osoby odpoutaacuteny že se jednaacute o

věcnaacute praacuteva a tedy se mohou osoby ktereacute jsou jimi vaacutezaacuteny či naopak kteryacutem svědčiacute

v čase poměrně bez obtiacutežiacute měnit Je zde tedy zcela zřejmaacute a nutnaacute vazba na pozemky

ktereacute v raacutemci služebnosti figurujiacute

Skutečnost že se během existence praacuteva jeho subjekt měniacute neniacute bezesporu nijak

neobvyklou však vlastnickeacute praacutevo je tomu dobryacutem přiacutekladem a důkazem Pokud by

tedy bylo konstatovaacuteno že subjektem služebnosti jsou vlastniacuteci pozemků tak tiacutemto neniacute

vyloučeno že by se co do konkreacutetniacute osoby nemohly s časem změnit a to na obou

stranaacutech Věcněpraacutevniacute charakter tedy neniacute nijak narušen pakliže bude za subjekt

služebnosti označen vlastniacutek pozemku ndash osoba Je však nutneacute řiacuteci i dalšiacute a sice že tato

definice platiacute a to ve sveacute obecnosti a tedy praacutevě aktuaacutelniacute vlastniacutek pozemku je

subjektem služebnosti Jestliže dojde ke změně ve vlastnickeacutem praacutevu jestliže dojde ke

30

změně subjektu vlastnickeacuteho praacuteva pak se tiacutemto automaticky měniacute takeacute subjekt

služebnosti Je tedy nutneacute svaacutezat subjekt služebnosti se subjektem vlastnickeacuteho praacuteva a

změnu prveacuteho podřiacutedit změně druheacuteho Jestliže pak dojde k převodu vlastnickeacuteho praacuteva

pozemku pak tiacutemto dojde ke změně subjektu vlastnickeacuteho praacuteva ale takeacute ke změně

subjektu služebnosti Na druhou stranu se vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho staacutevaacute takeacute

vlastniacutekem věciacute ktereacute na zaacutekladě služebnosti ziacuteskaacute kupřiacutekladu piacutesku kteryacute na

sousedově pozemku směl na zaacutekladě služebnosti vytěžit Takteacutež opraacutevněniacute kteraacute

fakticky vykonaacutevaacute vlastniacutek a s niacutem smluveneacute osoby naacuteležiacute jako subjektu praacutevě jemu

Neniacute ani žaacutedneacuteho důvodu přistupovat odlišně k pojetiacute strany panujiacuteciacute a strany služebneacute

Obě dvě mohou fungovat na teacutemž zaacutekladě tedy subjektem bude vlastniacutek pozemku

kteryacute je určen zcela obecně praacutevě tiacutem kdo praacutevě vlastniacutekem daneacuteho pozemku je37 Ten

je opraacutevněn jako vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho či je naopak povinen jako vlastniacutek

pozemku služebneacuteho Jako podpůrnyacute argument v daneacute otaacutezce může sloužit skutečnost

že služebnosti jako takoveacute jsou takeacute samostatně nezcizitelneacute

Jisteacute specifikum zde jistě zastaacutevajiacute osobniacute služebnosti Tyto na jedneacute straně majiacute

situaci zcela obdobnou jinyacutem služebnostem tedy vlastniacutek služebneacuteho pozemku je

subjektem služebnosti tak jako jsou subjekty služebnostiacute i ostatniacute vlastniacuteci v přiacutepadě

služebnostiacute pozemkovyacutech Na straně panujiacuteciacute je však situace naprosto odlišnaacute Zde neniacute

osoba určena vlastnictviacutem pozemku ale je určena zcela konkreacutetně a praacuteva a povinnosti

jsou vaacutezaacutena přiacutemo na tuto osobu Neniacute zde tedy zapotřebiacute miacutet jakyacutechkoliv pochybnostiacute

neboť zde lze řiacuteci že subjektem je danaacute osoba a to bez dalšiacuteho Tato osoba naviacutec je

osobou ve skutečně širokeacutem smyslu slova tedy nikoliv pouze osoba fyzickaacute ale takeacute i

osoby praacutevnickeacute v řiacutemskopraacutevniacutem smyslu slova

III 1233ASPEKTYRELATIVNIacuteCHPRAacuteVNIacuteCHVZTAHŮVESLUŽEBNOSTECH

Jistyacutem minimaacutelně naacuteznakům relativněpraacutevniacutech aspektů služebnostiacute se jistě nelze

vyhnout Onen typickyacute věcně praacutevniacute vztah osoba a věc proti všem ostatniacutem byť do

značneacute miacutery funguje i v přiacutepadě služebnostiacute je přesto potřeba jej alespoň minimaacutelně

37 Viz obdobně V Arangio-Ruiz Istituzioni di diritto romano Napoli Jovene 1998 str 234

31

posunout tak aby bylo takoveacuteto konstatovaacuteniacute bližšiacute praacutevniacute realitě služebnostiacute tak jak

skutečně fungujiacute a jakyacute je jejich faktickyacute raacutemec

Je nepochybneacute že v množině všech osob mimo vlastniacuteka pozemku maacute zcela

specifickeacute miacutesto ten kdo maacute vůči teacuteže věci služebnost Stejně tak v množině všech osob

mimo držitele služebnosti maacute vyacuteznačneacute miacutesto vlastniacutek věci kteraacute je služebnosti

podřiacutezena Mezi těmito dvěma osobami se fakticky realizujiacute zcela specifickeacute vztahy

nežli je tomu v jinyacutech přiacutepadech oněch ostatniacutech osob Držitel služebnosti maacute sveacute praacutevo

vůči všem ostatniacutem Nikdo nemaacute žaacutedneacuteho praacuteva jej v jeho vyacutekonu rušit Pouze vlastniacutek

maacute z pozice sveacuteho univerzaacutelniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva možnost vyloučit každeacuteho

z působeniacute na jeho věc A tato skutečnost funguje i v opačneacutem smyslu kdy vlastniacutek

může z působeniacute na svoji věc vyloučit všechny osoby nemajiacute-li na věc žaacutedneacuteho praacuteva

Pouze ten komu svědčiacute služebnost však maacute vůči teacuteto věci věcneacute praacutevo Mezi těmito

osobami se tedy zjevně realizuje konflikt dvou protichůdnyacutech praacutev Zpravidla to pak

bude vlastniacutek kdo bude miacutet největšiacute zaacutejem na rušeniacute jineacute služebnosti na sveacutem pozemku

zpravidla to bude vlastniacutek kdo bude negovat služebnost jineacute osoby na sveacutem pozemku

Takteacutež praacutevě vlastniacutek bude miacutet povinnost respektovat skutečnost že mu jinaacute osoba

chodiacute po pozemku Je tedy patrneacute že nikoliv snad praacutevně ale předevšiacutem fakticky se

praacuteva a povinnosti služebnostiacute realizujiacute mezi tiacutem komu služebnost svědčiacute tedy

vlastniacutekem panujiacuteciacuteho pozemku a mezi vlastniacutekem pozemku služebneacuteho Tato praacuteva

opraacutevněně připomiacutenajiacute mnoheacute za zaacutevazků Tiacutem spiacuteše vznikajiacute-li v souvislosti

s existenciacute a vyacutekonem služebnosti ještě dalšiacute praacuteva a povinnosti kupřiacutekladu chovat se

co nejohleduplněji či určitaacute povinnost pečovat o konstrukce zřiacutezeneacute za uacutečelem funkce

služebnosti Tyto vztahy byť mohou připomiacutenat relativniacute praacutevniacute vztahy či obligace

neopravňujiacute však k charakterizaci služebnostiacute tiacutemto směrem Služebnosti i přes uvedeneacute

zvlaacuteštnosti zůstaacutevajiacute věcněpraacutevniacutemi instituty Daneacute vztahy je možno svyacutem charakterem

a praacutevě svojiacute vazbou na věcnaacute praacuteva přirovnat spiacuteše k doprovodnyacutem praacutevům kteraacute

vznikajiacute při konfliktu kupřiacutekladu dvou vlastnickyacutech praacutev jako je tomu často v přiacutepadě

tzv sousedskyacutech sporů a sousedskyacutech praacutev což je možno označit spolu se situaciacute

služebnostiacute za sice obligaci připomiacutenajiacuteciacute nikoliv však jako obligaci samotnou ale

pouze jako jakousi zdaacutenlivou obligatio

32

III 124 SERVITUTES A IURA IN RE ALIENA

Služebnosti ve většině romanistickyacutech publikaciacute byacutevajiacute zařazovaacuteny do skupiny

iuris in re aliena38 a proto je nutneacute se vyjaacutedřit a osvětlit toto zařazeniacute i zde Neniacute snad

ani tak pochybnostiacute o charakterizaci služebnostiacute jako iuris in re aliena jako zde spiacuteše

dochaacuteziacute k drobneacute historickeacute disharmonii kdy pro charakterizaci řiacutemskopraacutevniacuteho

institutu a pro řiacutemskeacute praacutevo obecně byacutevaacute použito termiacutenu kteryacute však původem řiacutemskyacute

neniacute ale je svyacutem původem středověkyacute Termiacuten iura in re aliena pochaacuteziacute až ze

středověkeacuteho prostřediacute praacutevniacuteků kteřiacute se zabyacutevali praacutevem řiacutemskyacutem a jeho původ byacutevaacute

spojovaacuten s Glossou39 jeho kořeny však sahajiacute mnohem hlouběji

Jak již bylo vyacuteše uvedeno jednou ze zaacutekladniacutech otaacutezek a ze zaacutekladniacutech děleniacute

řiacutemskeacuteho praacuteva je ono děleniacute souvisejiacuteciacute s dvěma druhy žalob s žalobami in rem a proti

tomu s žalobami in personam Na zaacutekladě těchto žalob se pak vytvaacuteřejiacute dalšiacute kategorie

praacuteva tedy předevšiacutem praacuteva věcnaacute či obligace V souvislosti s praacutevy věcnyacutemi se pak lze

již v době řiacutemskeacute setkat s termiacutenem kteryacute je iuram in re aliena zjevně bliacutezkyacute a sice ius

in re Tento termiacuten přesně odpoviacutedaacute i pojetiacute actionis in re jednaacute se tedy o vyjaacutedřeniacute

hmotněpraacutevniacute entity kterou chraacuteniacute věcneacute žaloby Můžeme čiacutest u Gaia že bdquoaliquid in ea

re ius habeantldquo40 kdy takoveacuteto ius in re bylo možno chaacutepat jako jasnyacute předstupeň či

snad vzor ke středověkeacutemu termiacutenu iura in re aliena

Kategorie iuris in re aliena však maacute sveacuteho opodstatněniacute pro vysvětleniacute a pro

charakterizaci řiacutemskeacuteho praacuteva a to i když se nejednaacute o termiacuten původniacute Středověciacute

praacutevniacuteci do teacuteto skupiny zařadili takovaacute věcnaacute praacuteva kteraacute někdo držiacute proti jejich

vlastniacutekovi tedy všechny situace kdy maacute kdo jakeacute věcneacute praacutevo k věci ciziacute Zaacutekladniacutem

předpokladem pro věcnaacute praacuteva k věci ciziacute je skutečnost že toto praacutevo nelze držet vůči

38 Viz literatura citovanaacute sub 28 39 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 3 40 Dig 9430 (Gai lib ad ed pr urb de damno inf) In noxalibus actionibus eorum qui bona

fide absunt ius non corrumpitur sed reversis defendendi ex bono et aequo potestas datur sive domini sint sive aliquid in ea re ius habeant qualis est creditor et fructuarius (Při noxaacutelniacutech žalobaacutech praacutevo těch kdo jsou v dobreacute viacuteře nepřiacutetomni nezanikaacute ale je zde daacuteno opraacutevněniacute podle dobreacuteho a spravedliveacuteho zabraacutenit v navraacuteceniacute ať již jsou vlastniacuteky či majiacute k věci jineacuteho praacuteva jako věřitel a poživatel) Či daacutele Dig 39219pr (Gai lib ad ed pr urb de damno inf) Eorum qui bona fide absunt in stipulatione damni infecti ius non corrumpitur sed reversis cavendi ex bono et aequo potestas datur sive domini sint sive aliquid in ea re ius habeant qualis est creditor et fructuarius et superficiarius (Těm kdo jsou v dobreacute viacuteře nepřiacutetomni praacutevo ze slibu naacutehrady utrpěneacute škody nezanikaacute ale při naacutevratu mu naacuteležiacute podle dobreacuteho a spravedliveacuteho kauce ať již jsou vlastniacuteky či majiacute k věci jineacuteho praacuteva jako věřitel poživatel a superficiaacuteř)

33

věci vlastniacute (k tomu v souvislosti se služebnostmi viz daacutele) Zpravidla byacutevajiacute do teacuteto

kategorie zařazovaacuteny služebnosti včetně služebnostiacute osobniacutech věcnaacute břemena

superficiaacuterniacute a emfyteutickeacute praacutevo a konečně praacutevo ručniacute zaacutestavy tedy pignus Ve

všech těchto přiacutepadech maacute opraacutevněnyacute věcneacute praacutevo k věci ciziacute a toto maacute důsledky

podobneacute služebnostem tedy toto praacutevo k věci nemůže žaacutednyacutem způsobem byacute omezeno

tiacutem že někdo převede vlastnickeacute praacutevo k zatiacuteženeacute věci V tomto tkviacute jedna ze

zaacutekladniacutech kontur Podmiacutenka iuris in re aliena že věc musiacute byacutet ciziacute je naviacutec natolik

silnaacute že je pro celou skupinu charakterizujiacuteciacute a to do teacute miacutery že kupřiacutekladu pignus

vztahuje-li se na věci určeneacute in specie jednaacute se pak o věcneacute praacutevo k věci ciziacute pokud by

ovšem byla v raacutemci zaacutestavneacuteho praacuteva předaacutena věc určenaacute in genere nejednaacute se již o

pignus klasickyacute ale o pignus irregulare kdy je věřitel jemuž byla zaacutestava předaacutena

opraacutevněn věc smiacutesit se svyacutemi věcmi a použiacutevat s tiacutem že na konci zaacutestavy je povinen

vraacutetit tantumdem tedy stejneacute množstviacute věci v identickeacute kvalitě V takoveacutem přiacutepadě

ovšem takeacute přechaacuteziacute vlastnickeacute praacutevo na věřitele kteryacute věc převzal a v souvislosti se

zaacutenikem zaacutestavniacuteho praacuteva převaacutediacute vlastnickeacute praacutevo k jineacute věci avšak stejneacuteho množstviacute

a kvality41 V takoveacutem přiacutepadě se ovšem nemůže jednat o věcneacute praacutevo k věci ciziacute neboť

zde vůbec neniacute žaacutednaacute věc ciziacute jestliže došlo k převodu vlastnickeacuteho praacuteva a věřitel po

předaacuteniacute zaacutestavy se staacutevaacute jejiacutem vlastniacutekem a dlužniacutekovi zbyacutevaacute praacutevo na to aby mu bylo

tantumdem vydaacuteno po skončeniacute zaacutestavniacuteho praacuteva kteryacutežto přiacutestup k daneacute kategorii praacutev

je vcelku přiacuteznačnyacute

Veškereacute obecneacute vlastnosti daneacute skupiny praacutev vychaacutezejiacute předevšiacutem

z charakteristiky danyacutech praacutev jako iura in re tedy z jejich pojetiacute jako praacutev věcnyacutech což

bylo již čaacutestečně popsaacuteno vyacuteše vzhledem ke služebnostem ale zcela analogicky lze

toteacutež použiacutet i na přiacutepady ostatniacutech institutů daneacute skupiny Ve všech přiacutepadech věcnaacute

praacuteva k věci ciziacute jsou unikaacutetniacutemi narušiteli onoho všeobecneacuteho praacutevniacuteho panstviacute nad

věciacute tedy unikaacutetniacutemi průniky do vlastnickeacuteho praacuteva byť miacutera jejich narušeniacute může byacutet

rozdiacutelnaacute V tomto seznamu je poměrně specifickeacute postaveniacute institutu věcnyacutech břemen o

nichž bude viacutece řečeno daacutele je však v teacuteto souvislosti nutneacute je odlišit od věcnyacutech

břemen ve smyslu současně platneacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku a časově je zařadit do doby

středověku Věcnaacute břemena jakožto praacuteva k aktivniacutemu konaacuteniacute vlastniacuteka ciziacute věci jsou

41 Viz Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch 4 ed F Quack Muumlnchen C H

Beck 1986 str 1810 a literatura tam citovanaacute

34

institutem nikoliv původem řiacutemskyacutem ale souvisejiacute poměrně integraacutelně s rozvojem

středověkyacutech praacutevniacutech vztahů a předevšiacutem s rozvojem středověkyacutech vztahů mezi

osobou vlastniacutekem pozemku a vrchnostiacute či panovniacutekem42

Souhrnnaacute charakteristika celeacute skupiny a souhrnneacute zaacutesady kteryacutemi se danaacute

skupina řiacutediacute jsou vlastně uvedeny již v samotneacutem naacutezvu skupiny o jejich

věcněpraacutevniacutem charakteru bylo již vyacuteše řečeno ona druhaacute čaacutest pojmu tedy res aliena

byla pak zmiacuteněna takeacute a daacutele bude teacuteto kvalitě ještě věnovaacutena pozornost Těmito

hranicemi je však pojem iuris in re aliena ohraničen Dalšiacute společneacute vazby mimo

těchto a z nich vzchaacutezejiacuteciacutech již neexistujiacute Neniacute jistě třeba rozvaacutedět celkem patrnou

skutečnost že postupem rozšiřovaacuteniacute skupin dochaacuteziacute takeacute k postupneacutemu zeslabovaacuteniacute

vztahů ktereacute skupinu iuris in re aliena spojujiacute a ktereacute jsou jejiacutemi zaacutekladniacutemi

determinanty Zatiacutemco skupina služebnostiacute je původně klasicky řiacutemskaacute a je spojena jak

bude patrno i zde pevnyacutemi a obsaacutehlyacutemi společnyacutemi charakteristikami postupem času

dochaacuteziacute k přechodu k volnějšiacutem skupinaacutem s meacuteně společnyacutemi rysy a to je poměrně

patrneacute i na kategorii iuris in re aliena

Zařazeniacute služebnostiacute mezi ostatniacute iura in re aliena se odviacutejiacute předevšiacutem ze

zaacutesady jiacutež jsou služebnosti vedeny a sice že nulli res sua servit43 Je však snad

vhodnějšiacute přistupovat k daneacute otaacutezce v opačneacutem sledu Služebnosti jakožto zřejmě

nejstaršiacute instituty v raacutemci iuris in re aliena tvořiacute takeacute integračniacute a typovyacute zaacuteklad daneacute

skupiny Lze se domniacutevat že to nebyly služebnosti ktereacute byly do skupiny zařazeny ale

naopak to byly služebnosti ktereacute byly zaacutekladniacutem členem a zaacutekladniacutem formantem

kategorie iuris in re aliena Odpoviacutedaacute to i postupneacute a vysledovatelneacute tendenci

k vytvaacuteřeniacute většiacutech skupin a většiacutech celků v raacutemci kteryacutech pak jednotliveacute instituty

praacuteva existujiacute fungujiacute a jsou řiacutezeny společnyacutemi zaacutesadami daneacute většiacute skupiny praacutev Tato

42 Viz G Gandolfi Onere reale in Enciclopedia del diritto 30 Giuffregrave 1980 str 127 ndash 149 43 Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure servitutis neque

facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat (nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Ani jeden ze dvou vlastniacuteků společneacute věci nemůže co činit na niacute z titulu služebnosti navzdory druheacutemu ani zakazovat co druhyacute dělaacute žaacutednaacute věc tedy nesloužiacute sobě služebnostiacute toto proto že často takoveacuteto spory vedou k rozděleniacute věci Avšak žalobou na rozděleniacute spoluvlastnictviacute může se společniacutek domaacutehat aby něco druhyacute nečinil nebo aby již učiněneacute odstranil to za předpokladu že celeacute společenstviacute maacute z odstraněniacute prospěchu)

35

tendence je poměrně patrně vysledovatelnaacute i v přiacutepadě služebnostiacute kdy od původniacutech

jednotlivyacutech opraacutevněniacute typu iuris itineris vznikaacute souhrnnaacute kategorie servitutes kteraacute

konečně uacutestiacute v justiniaacutenskyacutech Digestech ke sveacutemu rozšiacuteřeniacute i na pojem servitutes

personarum Uvedenaacute tendence je tedy zřejmaacute a neniacute v daneacute souvislosti jejiacute pokračovaacuteniacute

až k vytvořeniacute velkeacute skupiny iuris in re aliena nijak překvapivyacutem Služebnosti naviacutec

snad pouze s možnou konkurenciacute ručniacute zaacutestavy budou zřejmě nejčastějšiacutem praacutevniacutem

institutem v celeacute skupině iuris in re aliena a to minimaacutelně v klasickeacute řiacutemskeacute době (tedy

před jejiacutem samotnyacutem vznikem) V době pozdějšiacute již je jejich vyacuteraznou konkurenciacute co do

počtu předevšiacutem praacutevo emfyteutickeacute

III 125 SERVITUTES A VĚCNAacute NEBO REAacuteLNAacute BŘEMENA

Danyacute vztah mezi uvedenyacutemi instituty či snad spiacuteše pojmy lze naziacuterat z mnoha

uacutehlů pohledu Pokud bude uacutehel pohledu soustředěn ryze a pouze na praacutevo řiacutemskeacute pak

nebude z tohoto uacutehlu vidět nic než služebnosti neboť jako bylo vyacuteše uvedeno pojem

věcnyacutech ani reaacutelnyacutech břemen neniacute řiacutemskyacutem praacutevniacutekům znaacutem a to nikoliv podle naacutezvu

ale ani co do jejich obvykleacuteho obsahu Vzhledem k romanistickeacutemu zaměřeniacute textu by

bylo možno na tomto miacutestě i daneacute uacutevahy ukončit avšak lze miacutet za to že by to nebylo

nevhodneacute Pro komplexniacute pohled řiacutemskeacuteho praacuteva na praacutevo soukromeacute tedy jakeacutehosi

etalonu soukromeacuteho praacuteva na ius de lege lata jeviacute se užitečneacute tuto časovou a snad i

oborovou hranici miacuterně překročit

Ilustrativniacutem přiacutepadem vztahů mezi služebnostmi reaacutelnyacutemi a věcnyacutemi břemeny

může byacutet text noveacuteho českeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku V jeho důvodoveacute zpraacuteva je možno

čiacutest že bdquoustanoveniacute o věcnyacutech břemenech respektujiacute klasickeacute roztřiacuteděniacute věcnyacutech

břemen na služebnosti a reaacutelnaacute břemenaldquo44 Tato věta si minimaacutelně zasloužiacute vyacuterazneacute

pozornosti a to předevšiacutem charakterizaciacute onoho roztřiacuteděniacute jakožto roztřiacuteděniacute

klasickeacuteho Je jistě legitimniacute se ptaacutet v jakeacutem smyslu klasickeacuteho Podle klasickeacuteho

řiacutemskeacuteho praacuteva jistě nikoliv neboť tam žaacutednaacute věcnaacute ani reaacutelnaacute břemena neexistujiacute Ale

ani modernějšiacute praacutevniacute řaacutedy kupřiacutekladu praacutevniacute řaacuted rakouskyacute nebo francouzskyacute žaacutedneacute

44 Text důvodoveacute zpraacutevy k noveacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku z 3 II 2012 str 328

36

rozdělniacute mezi reaacutelnaacute a věcnaacute břemena neznajiacute Německeacute soukromeacute praacutevo kde bychom

vzhledem k historii jeho samotneacuteho ale i charakteru jeho tvůrců mohli opraacutevněně

očekaacutevat nejpravděpodobnějšiacute vyacuteskyt takto provaacuteděneacuteho děleniacute znaacute služebnosti znaacute i

reaacutelnaacute břemena45 ale vzhledem k českeacute terminologii neznaacute věcnaacute břemena (byť by

jazykově vytvořit jistě šly na rozdiacutel od mnoha jinyacutech jazyků) a nedaacutevaacute je do vzaacutejemneacute

souvislosti jinak nežli teoreticky v raacutemci skupiny iuris in re aliena Danaacute konstrukce

jak ji uvaacutediacute důvodovaacute zpraacuteva nejeviacute se až tak klasickou obvyklou a běžnou jak se

může na prvniacute pohled při čteniacute vyacuteše zmiacuteněneacuteho textu zdaacutet I terminologicky se jednaacute o

nepřiacuteliš zdařilou konstrukci neboť svyacutem původniacutem vyacuteznamem se věcnaacute a reaacutelnaacute

břemena rovnajiacute Kořeny obou atributů jsou obdobneacute pouze v přiacutepadě termiacutenu reaacutelnyacutech

břemen se užiacutevaacute latinskeacuteho slovniacuteho zaacutekladu zatiacutemco v přiacutepadě věcnyacutech břemen

slovniacuteho zaacutekladu slovanskeacuteho Zcela zjevnaacute je paradoxnost situace tehdy pokusiacute-li se

někdo o překlad daneacute dvojice termiacutenů do některeacuteho z romaacutenskyacutech jazyků neboť přesnyacute

překlad v daneacute situaci nebude fungovat a to praacutevě proto že v těchto jazyciacutech nelze

použiacutet dvou kořenů slov neboť navazujiacute na latinu a majiacute pouze jeden použitelnyacute kořen

pro vytvořeniacute daneacuteho atributu

Podle uvedeneacute konstrukce tedy věcnaacute břemena představujiacute souhrnneacute

pojmenovaacuteniacute pro služebnosti a reaacutelnaacute břemena Tato koncepce zřejmě vychaacuteziacute ze

současneacute praacutevniacute uacutepravy kdy existujiacute pouze tzv věcnaacute břemena jakožto sběrnaacute

kategorie služebnostiacute a reaacutelnyacutech břemen v klasickeacutem smyslu slova46 Naproti tomu

45 Německyacute občanskyacute zaacutekoniacutek daacutele použiacutevaacuten pod klasickou zkratkou BGB sect 1105 Gesetzlicher

Inhalt der Reallast (1) Ein Grundstuumlck kann in der Weise belastet werden dass an denjenigen zu dessen Gunsten

die Belastung erfolgt wiederkehrende Leistungen aus dem Grundstuumlck zu entrichten sind (Reallast) Als Inhalt der Reallast kann auch vereinbart werden dass die zu entrichtenden Leistungen sich ohne weiteres an veraumlnderte Verhaumlltnisse anpassen wenn anhand der in der Vereinbarung festgelegten Voraussetzungen Art und Umfang der Belastung des Grundstuumlcks bestimmt werden koumlnnen

(2) Die Reallast kann auch zugunsten des jeweiligen Eigentuumlmers eines anderen Grundstuumlcks bestellt werden

BGB sect 1105 Zaacutekonnyacute obsah reaacutelneacuteho břemene (1) Pozemek může byacutet zatiacutežen tak aby tomu v jehož prospěch je zatiacuteženiacute zřiacutezeno byla z daneacuteho

pozemku opětovně odvaacuteděna plněniacute (reaacutelneacute břemeno) Jako obsah reaacutelneacuteho břemene může byacutet takeacute smluveno aby plněniacute jež majiacute byacutet zřiacutezena se bez dalšiacuteho přizpůsobila změněnyacutem poměrům když na zaacutekladě v dohodě stanovenyacutech podmiacutenek je seznatelnyacute očekaacutevanyacute druh a rozsah zatiacuteženiacute pozemku

(2) Reaacutelneacute břemeno může takeacute byacutet zřiacutezeno ve prospěch nynějšiacuteho vlastniacuteka jineacuteho pozemku 46 Viz staacutevajiacuteciacute občanskyacute zaacutekoniacutek 401964 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech a velice vyacuteraznyacutech uacuteprav sect

151n (1) Věcnaacute břemena omezujiacute vlastniacuteka nemoviteacute věci ve prospěch někoho jineacuteho tak že je povinen něco trpět něčeho se zdržet nebo něco konat Praacuteva odpoviacutedajiacuteciacute věcnyacutem břemenům jsou spojena buď s vlastnictviacutem určiteacute nemovitosti nebo patřiacute určiteacute osobě

37

reaacutelnaacute břemena tak jak je chaacutepe NOZ nejsou institutem zase natolik neobvyklyacutem (viz

již citovaneacute BGB) Praacutevniacute řaacutedy však poměrně striktně držiacute rozděleniacute praacutevě mezi

služebnostmi a reaacutelnyacutemi břemeny

Reaacutelnaacute břemena se lišiacute od služebnostiacute předevšiacutem svyacutem obecně

charakterizovanyacutem obsahem kteryacute na rozdiacutel od služebnostiacute nemusiacute spočiacutevat pojmově

pouze na nekonaacuteniacute či strpěniacute ale což je odlišuje praacutevě od služebnostiacute může spočiacutevat

takeacute v aktivniacutem konaacuteniacute povinneacute osoby V tomto spočiacutevaacute nejpodstatnějšiacute rozdiacutel mezi

oběma instituty Pro dalšiacute zkoumaacuteniacute reaacutelnyacutech břemen je však situace o to těžšiacute že svojiacute

povahou jsou řiacutemskeacutemu praacutevu neznaacutemeacute vyviacutejejiacute se až v obdobiacute středověku kdy již je

praacutevniacute řaacuted poměrně vyacuterazně rozdroben a to nikoliv pouze uacutezemně ale i na zaacutekladě

mnoha jinyacutech kriteacuteriiacute V daneacute situaci je pak obtiacutežneacute nějak bliacuteže charakterizovat tyto

instituty a poklaacutedat si otaacutezky po možnosti jejich koupě po jejich pozemkoveacutem

charakteru po subjektech omezeniacutech a dalšiacutech vlastnostech V těchto otaacutezkaacutech se již

praacutevniacute řaacutedy bezpochybně lišily a takeacute prochaacutezely poměrně živyacutem vyacutevojem a to

v souvislosti se společenskyacutem vyacutevojem na nějž byla reaacutelnaacute břemena již při sveacutem

vzniku poměrně silně navaacutezaacutena Naviacutec uvedeneacute otaacutezky již nesměřujiacute k vymezeniacute a

popsaacuteniacute služebnostiacute ale plně již se soustřediacute na vlastniacute integraacutelniacute a nezaacutevislyacute vyacutevoj

institutu reaacutelnyacutech břemen Ono podstatneacute vymezeniacute a odlišeniacute od služebnostiacute již bylo

uvedeno vyacuteše a spočiacutevaacute praacutevě v onom charakteru obsahu vztahů realizujiacuteciacutech se mezi

panujiacuteciacutem a služebnyacutem zde do značneacute miacutery opraacutevněně bez uvedeniacute že se musiacute nutně

jednat o vlastniacuteky pozemků služebnyacutech či panujiacuteciacutech

III 2 TERMINOLOGIE SLUŽEBNOSTIacute

Jak již bylo uvedeno vyacuteše dosti možnaacute poněkud nekoncepčně v oblasti

služebnostiacute se skryacutevaacute několikero terminologickyacutech zaacuteludnostiacute a terminologickyacutech

probleacutemů ktereacute je nutno v raacutemci zkoumaacuteniacute služebnostiacute vysvětlit či minimaacutelně ozřejmit

a vyjasnit Mnohdy jsou takoveacuteto nejasnosti plodem dlouheacuteho vyacutevoje daneacuteho institutu

někdy se však může jednat o jineacute hlubšiacute a strukturaacutelniacute probleacutemy ktereacute se uvnitř daneacuteho

praacutevniacuteho institutu skryacutevajiacute Terminologie dotyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute je naviacutec poměrně

bohataacute a pestraacute a svyacutem obsahem specifickaacute což je daacuteno mimo jineacute i vyacuteraznou

zvlaacuteštnostiacute služebnostiacute jako takovyacutech

38

III 21 SLUŽEBNOSTI V ARCHAICKEacute DOBĚ PRAacuteVNIacute

Čaacutestečně bylo na danyacute probleacutem upozorněno již vyacuteše Jestliže služebnosti

vznikajiacute v původniacute a časově vzdaacuteleneacute době praacutevniacute pak je nutno takeacute uvažovat nad tiacutem

jakyacutem způsobem byla praacuteva odpoviacutedajiacuteciacute služebnostem označovaacutena jakyacutem způsobem

fungovala tehdejšiacute do jisteacute miacutery primitivniacute praacutevniacute terminologie Vzhledem k teacuteto

archaickeacute době praacutevniacute existuje však jedna poměrně zaacutesadniacute překaacutežka a sice skutečnost

že pramenů z daneacute doby je viacutece než poskrovnu a často i ty jsou pouze rekonstrukciacute či

pozdějšiacute zpraacutevou což může byacutet zdrojem pro poznaacuteniacute fungovaacuteniacute institutu již však meacuteně

pro poznaacuteniacute jeho terminologie

III 211 TERMINOLOGIE PODLE ZAacuteKONIacuteKU XII DESEK

Zřejmě nejstaršiacute praacutevniacute pamaacutetkou kterou lze se služebnostmi spojovat je

zaacutekoniacutek XII desek Jeho terminologie je však na prvniacute pohled poněkud zavaacutedějiacuteciacute Jak

již bylo uvedeno jeho přesneacute zněniacute se v kompletniacute formě z historickyacutech důvodů

nezachovalo neniacute tedy ani možneacute považovat veškereacute informace ktereacute poskytuje za

zcela jednoznačneacute Ono znaacutemeacute pravidlo věnovaneacute šiacuteři cesty47 je praacutevě jedniacutem z těchto

problematickyacutech miacutest Jeho přesneacute zněniacute je neznaacutemeacute a zpraacuteva kteraacute se o něm

zachovala nejenže pochaacuteziacute až od Gaia tedy z 2 pol 2 stol n l ale dokonce se

nezachovala ani přiacutemo ale až ve formě fragmentu z justiniaacutenskyacutech kompilaciacute což

neznamenaacute nic jineacuteho než že tiacutemto je naacutem sdělovaacutena zpraacuteva o praacutevniacutem pravidle stareacutem

viacutece jak tisiacutec let Neniacute však na druhou stranu nutneacute snižovat věrohodnost takoveacuteto

informace jistě i v době Gaiově se těšil prastaryacute zaacutekoniacutek velkeacute uacutectě Však Cicero

konstatoval že bdquodiscebamus enim pueri XII ut carmen necessarium quas iam nemo

discitldquo48 a Gaius k zaacutekoniacuteku XII desek napsal komentaacuteř49 (a tedy musel byacutet s jeho

47 Dig 838 (Gai lib 7 ad ed prov) Viae latitudo ex lege duodecim tabularum in porrectum

octo pedes habet in anfractum id est ubi flexum est sedecim (Překlad viz sub 8) 48 Z Cicero De legibus 2 59 (Učili jsme se dvanaacutect desek jako chlapci povinně z paměti)

Překlad celeacuteho diacutela viz M T Cicero O zaacutekonech Praha Oikoymenh 2014 (v tisku) 49 Viz kupřiacutekladu Gaiovy excerpovaneacute fragmenty z knih k zaacutekoniacuteku XII desek Kupřiacutekladu Dig

121 (Gai lib 1 ad l xii tab) Facturus legum vetustarum interpretationem necessario prius ab urbis initiis repetendum existimavi non quia velim verbosos commentarios facere sed quod in omnibus rebus

39

textem velice dobře seznaacutemen) Zaacutekoniacutek XII desek tedy byl zřejmě po dlouhou dobu

znaacutemyacute a zcela jistě použiacutevanyacute neboť jinak by k němu rozhodně nevznikaly v době

Gaiově komentaacuteře ani by se jej na sklonku republiky neučili chlapci nazpaměť

Souvislost s nejstaršiacutemi služebnostmi maacute však ještě jeden fragment ze zaacutekoniacuteku

a ten se již zachoval ve skutečně autentickeacutem zněniacute50 V obou přiacutepadech se však hovořiacute

pouze a jenom o cestě ndash via aniž by k tomu bylo cokoliv přidaacutevaacuteno Z toho by mohlo

byacutet usuzovaacuteno na nejstaršiacute terminologii služebnostiacute kteraacute se plně vaacuteže na obsah daneacuteho

praacuteva daneacute služebnosti a nezahrnuje do sebe již žaacutednou dalšiacute charakteristiku že se

kupřiacutekladu jednaacute o praacutevo Na zaacutekladě takoveacutehoto přiacutestupu měl někdo cestu vodovod a

to nikoliv nepodobnyacutem způsobem jako měl kupřiacutekladu pozemek samotnyacute nebo

jakoukoliv jinou věc Je však zaacuteroveň nutno tyto zaacutevěry porovnat s relativizacemi ktereacute

byly uvedeny vyacuteše tedy s otaacutezkou na jakyacute typ cesty se vlastně pravidla uvedenaacute

v zaacutekoniacuteku XII desek či v jeho jednotlivyacutech fragmentech vztahujiacute

III 212 MANCIPATIO JAKO MOŽNEacute VODIacuteTKO K CHARAKTERIZACI SLUŽEBNOSTIacute

Daneacute pojmenovaacuteniacute však maacute ještě jednu vyacuteznamnou souvislost V teacuteto nejstaršiacute

době existuje pouze maleacute množstviacute z později poměrně četnyacutech typů služebnostiacute Tyto

nejstaršiacute typy služebnostiacute jsou zařazovaacuteny do skupiny služebnostiacute polniacutech ktereacute zaacuteroveň

představujiacute v raacutemci služebnostiacute ale snad takeacute v raacutemci celeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva jineacute

animadverto id perfectum esse quod ex omnibus suis partibus constaret et certe cuiusque rei potissima pars principium est deinde si in foro causas dicentibus nefas ut ita dixerim videtur esse nulla praefatione facta iudici rem exponere quanto magis interpretationem promittentibus inconveniens erit omissis initiis atque origine non repetita atque illotis ut ita dixerim manibus protinus materiam interpretationis tractare namque nisi fallor istae praefationes et libentius nos ad lectionem propositae materiae producunt et cum ibi venerimus evidentiorem praestant intellectum (Hodlaje probrat vyacuteklad starodaacutevnyacutech zaacutekonů považoval jsem za nezbytneacute opakovaacuteniacute od počaacutetků Města ne však proto abych učinil obsaacutehleacuteho komentaacuteře ale protože považuji ve všech zaacuteležitostech za dokonaleacute to co se sklaacutedaacute ze všech svyacutech čaacutestiacute a teacute každeacute věci nejdůležitějšiacute čaacutestiacute je začaacutetek Však takeacute pro řečniacuteky na soudech je teacuteměř zločinem jak se jeviacute když bez uacutevodniacutech slov přednesou soudci věc tak ještě meacuteně vhodneacute by bylo pro ty kteřiacute slibujiacute vyacuteklad opomenout počaacutetky nepřipomenout původ a takřka s neumytyacutema rukama osahaacutevat rovnou předmět vyacutekladu Však pokud se nemyacuteliacutem takoveacuteto předmluvy laacutekajiacute naacutes ke čteniacute daneacute laacutetky a bylo-li tak již učiněno zajišťuji jejiacute lepšiacute pochopeniacute) Jak z textu vyplyacutevaacute i Gaius saacutem klade na zkoumaacuteniacute vyacutevoje praacuteva nemalyacute důraz

50 Zaacutekoniacutek XII desek VII 7 VIAM MUNIUNTO NI SAM DELAPIDASSINT QUA VOLET IUMENTO AGITO (Překlad viz sub 9)

40

specifikum a sice jsou označovaacuteny jako res mancipi51 Takoveacuteto konstatovaacuteniacute vychaacuteziacute

z Gaiova naacutezoru kdy označuje skupinu servitutibus preadiorum rusticorum jako

jednotliveacute rei mancipi a rei incorporales Je ovšem otaacutezkou zdali je praacutevě takovyacuteto

přiacutestup je do svyacutech detailů autentickyacute i pro staršiacute dobu a předevšiacutem zdali se v tomto

přiacutestupu nezobrazuje takeacute vliv staršiacuteho praacuteva a praacutevniacute vědy tedy praacuteva jakeacute bylo

aktuaacutelniacute v době vzniku XII desek

Zaacutesadniacutem momentem a zaacutekladniacutem děliacuteciacutem činitelem mezi rei mancipi a rei nec

mancipi je samotnyacute institut mancipace V tom se takeacute skryacutevajiacute primaacuterniacute vodiacutetka pro

pochopeniacute nejstaršiacutech služebnostiacute Neniacute zde prostoru probiacuterat poměrně podrobně dějiny

vyacutevoje mancipace a jsou k tomuto vhodnějšiacute zpracovaacuteniacute52 je však nutneacute některeacute

zaacutekladniacute aspekty zmiacutenit Kořenem mancipace jakožto poměrně obřadneacute formy převodu

vlastnickeacuteho praacuteva je faktickyacute a praktickyacute uacutekon kdy byly na trhu převaacuteděny věci

z vlastnictviacute jedneacute osoby do vlastnictviacute osoby druheacute Lze tedy řiacuteci že v primitivniacutech

počaacutetciacutech řiacutemskeacuteho praacuteva mancipace představuje předevšiacutem obligačniacute jednaacuteniacute (viz

koneckonců i přiacutetomneacute artefakty ndash vaacutehy a měď) ktereacute maacute i věcněpraacutevniacutech důsledků

byť takoveacuteto rozlišeniacute je zřejmě odrazem modernějšiacuteho praacutevniacuteho uvažovaacuteniacute Od tohoto

prapůvodniacuteho postaveniacute a daacutevneacute role se ovšem mancipace postupně poměrně vyacuterazně

vzdaluje Jednak přestaacutevaacute miacutet obligačniacutech vlastnostiacute a na druheacute straně staacutevaacute se ryze

věcněpraacutevniacute formou ndash způsobem převodu věcneacuteho praacuteva Některeacute vlastnosti mancipace

však zůstaacutevajiacute kupřiacutekladu přiacutetomnost předmětu vzhledem k němuž se praacutevniacute jednaacuteniacute

odehraacutevaacute Mancipace tedy v oneacute původniacute formě představuje převod moci nad věciacute53

Kategorie rei mancipi je pak spojitou naacutedobou vůči mancipaci samotneacute Jestliže

se vyčlenila mancipace z onoho původně reaacutelneacuteho tržniacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute a stala se

abstraktniacute formou převodu věcnyacutech praacuteva pak takeacute skupina rei mancipi se tiacutemto stala

podřiacutezenou praacutevě (a čaacutestečně i vyacutehradně) věcněpraacutevniacutem jednaacuteniacutem pouze ve formě

51 Gaius Institutiones 2 17 Sed item fere omnia quae incorporalia sunt nec mancipi sunt

exceptis seruitutibus praediorum rusticorum nam eas mancipi esse constat quamuis sint ex numero rerum incorporalium (Takeacute skoro všechny věci netělesneacute jsou nemancipačniacute s vyacutejimkou služebnostiacute pozemků venkovskyacutech Neboť tyto jak znaacutemo jsou mancipačniacute přestože patřiacute do skupiny věciacute netělesnyacutech)

52 Viz V Scialoja Teorie generale della proprietagrave nel diritto romano 2 Roma Anonima Romana editoriale 1933 str 136 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 412 et al takeacute literatura tam uvedenaacute

53 Viz k tomu i dalšiacute analogickeacute praacutevniacute instituty jako emancipace či mancipium

41

mancipace Co tedy bylo součaacutestiacute rei mancipi to takeacute muselo mancipaciacute byacutet převaacuteděno

tedy i polniacute služebnosti bylo nutno převaacutedět respektive zřizovat pomociacute mancipace a

nikoliv jinak Tyto polniacute služebnosti tedy minimaacutelně nejstaršiacute z nich musely byacutet

podřiacutezeny formě mancipace a to jak již v době kdy se mancipace stala jednaacuteniacutem

abstraktniacutem ale takeacute jistě i v době kdy mancipace představovala reaacutelneacute tržniacute (a

čaacutestečně obligačniacute) jednaacuteniacute

Takovouto charakteristiku lze jistě spojit i s vyacuteše uvedenou skutečnostiacute že prvniacute

služebnosti byly označovaacuteny prostě jako via či analogicky k tomu iter nebo

aquaeductus Toto jsou tedy služebnosti ktereacute představujiacute zaacutekladniacute objekty mancipace

Vzhledem k původniacutemu charakteru mancipace tedy skutečneacutemu tržniacutemu jednaacuteniacute pak

se jeviacute jako logickaacute takeacute přiacutetomnost danyacutech věciacute Je však poměrně nesnadneacute zajistit

přiacutetomnost věci kteraacute je věciacute nehmotnou Takovaacuteto věc může byacutet přiacutetomna symbolicky

(jako tomu může byacutet v přiacutepadě pozemku kdy jeho přiacutetomnost může byacutet zajištěna tiacutem

že se praacutevniacute jednaacuteniacute na něm odehraacutevaacute což neniacute nutno za symbolickou přiacutetomnost

považovat nebo i skutečnostiacute že přiacutetomnost zastupuje hrst prsti z daneacuteho pozemku) ale

i v takoveacutemto přiacutepadě nelze vyacuteraznějšiacutem způsobem slevovat z požadavku na hmotnyacute

zaacuteklad daneacute věci I věc zastoupenaacute symbolicky by měla miacutet za sebou něco co skutečně

představuje Ony nejstaršiacute typy služebnostiacute v sobě na rozdiacutel od těch novějšiacutech a

předevšiacutem na rozdiacutel od některyacutech služebnostiacute domovniacutech zahrnujiacute takeacute hmotnou

složku tedy jakeacutesi alespoň minimaacutelniacute hmotneacute vyjaacutedřeniacute existence služebnosti ndash tedy

onu cestu či snad vodovod

Jestliže ona uacutesečnaacute pojmenovaacuteniacute služebnostiacute nejsou bezciacutelnaacute pak je možneacute se

domniacutevat že kromě sveacuteho obsahu tedy praacutev a povinnostiacute kteraacute způsobujiacute takeacute v sobě

zahrnujiacute hmotnyacute element či jsou minimaacutelně tak vniacutemaacuteny Pokud by bylo přijato

konstatovaacuteniacute že zcela původniacute koncepciacute služebnostiacute je jejich vniacutemaacuteniacute jako věci hmotneacute

pak se tiacutemto odstraňujiacute teoretickeacute těžkosti ktereacute vznikajiacute kupřiacutekladu v souvislosti

s mancipaciacute Je-li via považovaacutena za věc hmotnou pak se přiacutepadneacute mancipačniacute jednaacuteniacute

může odehraacutevat přiacutemo na niacute (je možno připustit že většina tehdejšiacutech cest byla na

42

pozemku i viditelnaacute) a může byacutet přiacutepadně i nějakyacutem symbolem fyzicky zastoupenaacute54

Tiacutemto je takeacute celaacute skupina rei mancipi sjednocena na rei corporalis Toto vyjaacutedřeniacute

však neniacute zcela přesneacute V oneacute nejstaršiacute praacutevniacute době nelze s bezpečnostiacute tvrdit že by již

dochaacutezelo k rozlišovaacuteniacute věciacute na hmotneacute a nehmotneacute respektive že by dochaacutezelo

k samotneacutemu vzniku kategorie rei incorporales Pojem věci tehdy byl spiacuteše spojen

s věciacute hmotnou a miacutera abstrakce takovaacute aby bylo možno přirovnat některeacute nehmotneacute

prvky k praacutevniacutemu režimu věciacute tedy takovaacute miacutery zobecňovaacuteniacute a abstrakce kteraacute by

vedla k vytvořeniacute praacutevniacute fikce zřejmě nemůže byacutet promiacutetaacutena do natolik hlubokeacute

minulosti řiacutemskeacuteho praacuteva kdy dochaacuteziacute k postupneacutemu vytvaacuteřeniacute jeho zaacutekladniacutech

elementů tedy kupřiacutekladu mancipace a pojetiacute praacutevniacutech jednaacuteniacute jako takovyacutech

Mancipace samotnaacute je naviacutec integraacutelně spojena s termiacutenem mancipia tedy

s mociacute Jestliže by byly tyto nejstaršiacute služebnosti charakterizovaacuteny jako res corporales

pak je možnost jejich režim vztaacutehnout pod tento jednotnyacute pojem kteryacute zahrnuje

veškerou moc nad podřiacutezenyacutemi skutečnostmi jak tomu i daacutele svědčiacute kupřiacutekladu pojem

emancipace tedy propuštěniacute z takoveacuteto moci55

Je tedy možno konstatovat že v nejstaršiacute době byly ony původniacute (a tehdy jedineacute)

služebnosti považovaacuteny za rei corporales tedy ekvivalentně k ostatniacutem věcem a tomu

takeacute odpoviacutedalo jejich pojmenovaacuteniacute a podřiacutezeniacute formě mancipace Ještě jedno uacuteskaliacute se

zde však objevuje Původ mancipace spočiacutevaacute v daacutevneacutem trhoveacutem jednaacuteniacute tedy

v převodu moci nad věciacute ndash praacuteva k věci V přiacutepadě služebnostiacute je však danaacute situace

poněkud specifickaacute Jak bylo mnohokraacutete řečeno povaha služebnostiacute spočiacutevaacute předevšiacutem

v jejiacute vazbě na pozemky a tedy i v jejiacute samostatneacute nepřevoditelnosti (viz daacutele)

K jakeacutemu převodu tedy dochaacuteziacute ve vztahu mancipace a služebnosti Služebnosti jsou

54 Zde se kupřiacutekladu v souvislosti s cestou nabiacuteziacute kopiacute viz Dig 837pr (Paul lib 21 ad ed)

Qui sella aut lectica vehitur ire non agere dicitur iumentum vero ducere non potest qui iter tantum habet qui actum habet et plostrum ducere et iumenta agere potest sed trahendi lapidem aut tignum neutri eorum ius est quidam nec hastam rectam ei ferre licere quia neque eundi neque agendi gratia id faceret et possent fructus eo modo laedi qui viam habent eundi agendique ius habent plerique et trahendi quoque et rectam hastam referendi si modo fructus non laedat (Kdo je dopravovaacuten na sedaacutetku nebo lehaacutetku řiacutekaacute se že jde nikoliv se veze užiacutevaacute pěšiny nikoliv stezky Dobytek takeacute nemůže vodit ten kdo maacute pouhou pěšinu Kdo maacute stezky může veacutezt voziacutek a hnaacutet dobytek ale praacutevo taacutehnout kaacutemen ani traacutem žaacutedneacutemu z nich nenaacuteležiacute Někteřiacute majiacute za to že ani neacutest vztyčeneacute kopiacute těmto nesvědčiacute neboť ani chůze ani pohaacuteněniacute se tiacutemto nečiniacute a ovoce by tiacutemto způsobem mohlo byacutet poškozeno Kdo maacute cesty naacuteležiacute mu praacutevo chodit a pohaacutenět dle většiny takeacute vlaacutečet ale i neacutest vztyčeneacute kopiacute jestliže tiacutemto neškodiacute ovoci)

55 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 17

43

převaacuteděny vyacutehradně s pozemky a to nikoliv samostatnyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem ale

jedniacutem komplexniacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem Připadajiacute tedy do uacutevahy dva momenty ze

bdquoživotaldquo služebnosti jako subjektivniacuteho praacuteva na jedneacute straně jejiacute zřiacutezeniacute a naproti tomu

jejiacute zaacutenik V klasickeacutem smyslu se tedy nejednaacute o převod praacuteva či převod věci ale o

vznik praacuteva a vznik věci Je ovšem otaacutezkou zdali toto klasickeacute pojetiacute je odpoviacutedajiacuteciacute i

nejstaršiacute praacutevniacute době kteraacute je na tomto miacutestě řešena V přiacutepadě nejstaršiacutech služebnostiacute

je možno postupovat uacutevahami i tiacutem způsobem že zde skutečně dochaacutezelo k přechodu

věci či praacuteva a nikoliv k jejiacutemu vzniku a to i když tyto poměrně jemneacute nuance byly

tehdejšiacutem osobaacutem zřejmě ciziacute Danaacute skutečnost souvisiacute i s charakterizovaacuteniacutem těchto

nejstaršiacutech služebnostiacute jako rei corporalis Jestliže se tedy jednaacute do jisteacute miacutery o hmotneacute

čaacutesti pozemku pak za pomoci mancipace kdy někdo nabyacutevaacute via může byacutet převaacuteděno

praacutevo k působeniacute na čaacutesti pozemku ndash cestě i na někoho dalšiacuteho tedy na vlastniacuteka

panujiacuteciacuteho pozemku a to nikoliv nepodobně jako kdyby bylo na takovouto osobu

převedeno vlastnickeacute praacutev Daacutele bude uvedeno že ten kdo měl praacutevo cesty měl takeacute

iuris rectam hastam referendi56 ktereacute jinak přiacuteslušiacute toliko vlastniacutekovi Takoveacuteto vazby

se pak již nemusiacute jevit jako naacutehodneacute Skutečnost že v pozdějšiacute době i tyto nejstaršiacute

služebnosti měniacute svůj charakter možnaacute se tiacutemto přirovnaacutevajiacute k ostatniacutem služebnostem a

svůj režim těm ostatniacutem přibližujiacute nijak nebraacuteniacute konstatovaacuteniacute že tento prastaryacute režim

může miacutet ve svyacutech detailech ale i čaacutestečně ve svyacutech podstatnyacutech hledisciacutech odlišnyacute

přiacutestup Na zaacutekladě těchto změn pak nejenže mohlo zaniknout vniacutemaacuteniacute nejstaršiacutech

služebnostiacute jako věciacute hmotnyacutech ale takeacute přiacutepadneacute uacutezemniacute či snad pouze technickeacute

vymezeniacute některyacutech nejstaršiacutech služebnostiacute kdy se vztahovaly k zařiacutezeniacute nebo teacute čaacutesti

pozemku na ktereacutem se daneacute praacutevo danaacute služebnost ale tehdy dosti možnaacute danaacute res

nachaacutezela či realizovala

Jak je patrneacute terminologie nejstaršiacutech služebnostiacute maacute poměrně silnou naacutevaznost

na jejich charakter kteryacute se může jevit jako velice specifickyacute Platiacute ale staacutele to co bylo

uvedeno z počaacutetku čaacutesti věnovaneacute praacutevě teacuteto nejstaršiacute etapě vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva

tedy velice maacutelo pramenů a informaciacute znesnadňuje poznaacuteniacute Piacutesemneacute prameny takměř

neexistujiacute a vše je nutno dovozovat z pozdějšiacutech textů a z pozdějšiacutech charakteristik

jakyacutemsi bdquopostupem vzadldquo Naviacutec jsou podobneacute terminologicko-praacutevně-technickeacute uacutevahy

56 Dig 837pr (Paul lib 21 ad ed) Viz pozn sub 54

44

limitovaacuteny teacuteměř absolutniacute nemožnostiacute jakeacutekoliv pomoci či jakeacutehokoliv poznaacuteniacute na

zaacutekladě hmotnyacutech pamaacutetek z tehdejšiacute doby Tyto hmotneacute pamaacutetky mohou svědčit

kupřiacutekladu o existenci cesty o vymezeniacute pozemků či o funkci vodovodu nemohou však

poskytnout přiacuteliš mnoho informaciacute ohledně pojetiacute a praacutevniacuteho chaacutepaacuteniacute danyacutech praacutevniacutech

vztahů Jedinou vyacutejimkou zde mohou byacutet hmotneacute naacutelezy epigrafickeacuteho charakteru

avšak ty jsou vzaacutecneacute a jsou braacuteny spiacuteše jako prameny literaacuterniacute nežli hmotneacute

III 22 SLUŽEBNOSTI JAKO IURA PRAEDIORUM

Vyacutevoj terminologie v oblasti služebnostiacute byl do jisteacute miacutery poměrně kontinuaacutelniacute

Prostřediacute z něhož pravděpodobně vychaacutezel bylo již stručně vyliacutečeno vyacuteše avšak

charakter se měnil postupně Ve vztahu ke služebnostem byacutevaacute často použiacutevaacuteno termiacutenu

iura praediorum Tohoto pojmu je možno si všimnout kupřiacutekladu v Gaiovyacutech

textech57 kteryacute však použiacutevaacute zcela integraacutelně i klasickeacuteho termiacutenu servitus58 Oba dva

pojmy tedy musiacute byacutet v nějakeacutem vzaacutejemneacutem vztahu a to jak ve smyslu časoveacutem tak ale

dost možnaacute i ve smyslu technickeacutem a praacutevniacutem

Danyacute termiacuten takeacute lze diferenciovat podle dalšiacutech jednotlivyacutech služebnostiacute tedy

obdobně jako je tomu u servitutes Mohou tedy pod iura praediorum spadat kupřiacutekladu

ius viae ius itineris či ius stilicidii tedy praacutevo cesty pěšiny či okapu Pojmu ius je tedy

užiacutevaacuteno k obecneacutemu pojmenovaacuteniacute praacutevniacutech institutů a praacutevniacutech vztahů v raacutemci

služebnostiacute Takovouto situaci je však nutno odlišit od obecně zastaacutevaneacuteho pojetiacute ius 57 Gaius Institutiones 2 14 Incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea quae in

iure consistunt sicut hereditas ususfructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est ueluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt iura praediorum urbanorum et rusticorum (Netělesneacute jsou ty kteryacutech neniacute možno se dotknout Takovou povahu majiacute věci jejichž podstatou je praacutevo napřiacuteklad pozůstalost ususfruktus nebo zaacutevazy obligace jakyacutemkoli způsobem uzavřeneacute A nezaacuteležiacute na tom že pozůstalost zahrnuje věci tělesneacute a že plody ktereacute těžiacuteme z pozemku jsou tělesneacute a že tělesneacute je obvykle i to co se naacutem dlužiacute z nějakeacute obligace jako třeba pozemek otrok či peniacuteze Neboť samo praacutevo dědickeacute posloupnosti a samo praacutevo požiacutevaciacute ususfruktus a samo praacutevo z obligace je netělesneacute Stejnou povahu majiacute praacuteva k pozemkům městskyacutem a venkovskyacutem)

58 Gaius Institutiones 2 17 Sed item fere omnia quae incorporalia sunt nec mancipi sunt exceptis seruitutibus praediorum rusticorum nam eas mancipi esse constat quamuis sint ex numero rerum incorporalium (Takeacute skoro všechny věci netělesneacute jsou nemancipačniacute jen s vyacutejimkou služebnostiacute pozemků venkovskyacutech Neboť tyto jak znaacutemo jsou mancipačniacute přestože patřiacute do skupiny věciacute netělesnyacutech)

45

tedy zcela obecně jako praacuteva Podobnyacute terminologickyacute přiacutestup je pak bliacutezkyacute i jinyacutem

jazykům kdy je kupřiacutekladu možno slyšet o bdquopraacutevu cestyldquo či bdquopraacutevu svodu vodyldquo Jak

bude daacutele patrno tak užitiacute obou typů pojmenovaacuteniacute tedy jak pro jednotliveacute služebnosti

tak ale i pro skupinu služebnostiacute jako celek bylo poměrně proměnliveacute

Obecně byacutevaacute zastaacutevaacuteno stanovisko že iura praediorum je staršiacutem

pojmenovaacuteniacutem služebnostiacute a svyacutem obsahem se jednaacute prakticky o toteacutež jako v přiacutepadě

servitutibus59 Neniacute však možno toto konstatovaacuteniacute přejiacutet bez nutnyacutech a dalšiacutech

poznaacutemek

III 221 OBECNĚ K POJMENOVAacuteNIacute IURA PRAEDIORUM

Je zřejmeacute že pojem iuris praediorum se může jevit do značneacute miacutery bližšiacute

původniacute terminologii tak jak byla popsaacutena vyacuteše Postupnyacutem vyacutevojem se od pojetiacute

služebnostiacute jako specifickeacuteho druhu vztahu k věci stalo praacutevo k určiteacute věci či spiacuteše

k určiteacutemu způsobu naklaacutedaniacute s danou věciacute či působeniacute na takovouto věc Nezřiacutedka

byacutevaacute pojmenovaacuteniacute odvozeneacute technicky od pojmu ius označeno za pouheacute staršiacute označeniacute

pro služebnosti a to bez jakeacutehokoliv rozdiacutelu tedy bez dalšiacuteho Je však jistě vhodneacute a

spraacutevneacute se k tomuto vyjaacutedřit

Jak bude daacutele uvedeno lze vysledovat postupnyacute vyacutevoj kdy se vyviacutejiacute

terminologie služebnostiacute směrem od iuris praediorum k pojmu servitutes avšak neděje

se tak zcela rovnoměrně lineaacuterně a bez určityacutech specifik Vyacuteše bylo uvedeno

několikero citaciacute z Gaiovyacutech Instituciacute kde je zřejmeacute že autorovi neniacute nijak proti mysli

použiacutet obojiacuteho pojmenovaacuteniacute a to i kupřiacutekladu ve vzaacutejemneacute bliacutezkosti Na pojmosloviacute a

terminologii služebnostiacute lze však nahleacutednout ještě poněkud hlouběji do minulosti Je-li

nahleacutednuto do textů Ciceronovyacutech kteryacute nebyl pouhyacutem politikem řečniacutekem ale byl

takeacute praacutevniacutekem a je tedy možno se na jeho terminologii do jisteacute miacutery spolehnout pak

se objeviacute poměrně variabilniacute avšak do jisteacute miacutery systematickyacute přiacutestup V Ciceronovyacutech

59 Viz kupřiacutekladu L Heyrovskyacute op cit str 423 G Grosso Le servitugrave op cit str 11 ndash 13 M

Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 440

46

textech je možno se setkat na jedneacute straně s pojmem praedia serva60 vedle toho takeacute

s aedes servire61 ale konečně i se servitus jako takovou62 Do značneacute miacutery

nejsignifikantnějšiacute jsou pro danou otaacutezku Ciceronova vyjaacutedřeniacute kdy uvaacutediacute že bdquoeius

aquae iure constituto et servitute fundo illi impositaldquo63 Tato slova totiž a to i společně

s ostatniacutemi připouštějiacute do jisteacute miacutery podrobnějšiacute popis přechodu a přerodu myšleniacute a

terminologie dotyacutekajiacuteciacute se služebnostiacute Je totiž možno z nich dovozovat že použitiacute obou 60 Cicero De lege agraria oratio tertia contra p Servilivm Rullum 3 9 61 Cicero De oratore ad Quintum fratrem 1 178 Ale takeacute Cicero De officiis 3 67 Ergo ad

fidem bonam statuit pertinere notum esse emptori vitium quod nosset venditor Quod si recte iudicavit non recte frumentarius ille non recte aedium pestilentium venditor tacuit Sed huiusmodi reticentiae iure civili comprehendi non possunt quae autem possunt diligenter tenentur M Marius Gratidianus propinquus noster C Sergio Oratae vendiderat aedes eas quas ab eodem ipse paucis ante annis emerat Eae serviebant sed hoc in mancipio Marius non dixerat adducta res in iudicium est Oratam Crassus Gratidianum defendebat Antonius Ius Crassus urgebat quod vitii venditor non dixisset sciens id oportere praestari aequitatem Antonius quoniam id vitium ignotum Sergio non fuisset qui illas aedes vendidisset nihil fuisse necesse dici nec eum esse deceptum qui id quod emerat quo iure esset teneret Quorsus haec Ut illud intellegas non placuisse maioribus nostris astutos (Rozhodl tedy že zaacutesada bdquodobreacute viacuteryldquo vyžaduje aby kupujiacuteciacute věděl o nedostatku o němž viacute prodaacutevajiacuteciacute Jestliže tedy rozsoudil spraacutevně nepočiacutenali si spraacutevně ani onen obchodniacutek s obiliacutem ani člověk prodaacutevajiacuteciacute nezdravyacute dům když mlčeli Všechny jednotliveacute přiacutepady takoveacuteho zamlčeniacute nemohou byacutet ovšem pojaty do praacuteva občanskeacuteho ale ty ktereacute tam byacutet mohou jsou pilně stiacutehaacuteny Naacuteš přiacutebuznyacute Marcus Marius Gratidianus prodal Gaiu Sergiu Oratovi dům kteryacute saacutem od něho před několika lety koupil Na tom domě vaacutezla služebnost ale Marius to v kupniacute smlouvě neuvedl Věc se dostala před soud Oratu haacutejil Crassus Gratidiana Antonius Crassus se dovolaacuteval praacuteva podle něhož prodaacutevajiacuteciacute je povinen ručit za škodu jestliže vědomě neuvedl nějakyacute nedostatek Antonius se dovolaacuteval smyslu pro slušnost s odůvodněniacutem že ten nedostatek nebyl Sergiovi neznaacutemyacute neboť saacutem ten dům dřiacuteve prodal a že tedy nebylo třeba nic řiacutekat neboť nebyl oklamaacuten ten kdo věděl jakyacute praacutevniacute zaacutevazek tiacutežiacute majetek kteryacute koupil Proč to připomiacutenaacutem Abys poznal že naši předkoveacute neměli zaliacutebeniacute v lidech zchytralyacutech Překlad převzat z M T Cicero O povinnostech Praha Svoboda 1970 str 150 ndash 151)

62 Cicero Ad Quintum fratrem 3 1 3 Ex eo loco recta Vitularia via profecti sumus in Fufidianum fundum quem tibi proximis nundinis Arpini de Fufido HS CCCICCCCIC emeramus Ego locum aestate umbrosiorem vidi numquam permultis locis aquam profluentem et eam uberem quid quaeris iugera L prati Caesius irrigaturum facile te arbitrabatur equidem hoc quod melius intelligo affirmo mirifica suavitate villam habiturum piscina et salientibus additis palaestra et silva virdicata Fundum audio te hunc Bovillanum velle retinere de eo quid videatur ipse constitues Calibus aiebat aqua dempta et eius aquae iure constituto et servitute fundo illi imposita tamen nos pretium servare posse si vendere vellemus Mescidium mecum habui is se ternis nummis in pedem tecum transegisse dicebat sese autem mensum pedibus aiebat passuum IIICIC Mihi plus visum est sed praestabo sumptum nusquam melius posse poni Cillonem arcessieram Venafro sed eo ipso die quattuor eius conservos et discipulos Venafri cuniculus oppresserat (Odtud jsme odešli po Vitularskeacute silnici přiacutemo na Fufidiův statek kteryacute jsme pro tebe v Arpinu od Fufidia koupil za 101 000 sesterciů Nikdy jsem neviděl miacutesto ktereacute by daacutevalo v leacutetě tolik stiacutenu na mnoha miacutestech tam proteacutekaacute voda a to v dostatečneacutem množstviacute Co chceš viacutec Caesius si mysliacute že budeš moci docela snadno zavlažit padesaacutet jiter půdy Jaacute v každeacutem přiacutepadě tvrdiacutem (v tomhle se vyznaacutem leacutepe) že budeš miacutet neobyčejně přiacutejemnou villu když tam ještě doplniacuteš saacutedky na ryby fontaacuteny paleacutestru a okrasnyacute lesiacutek Doslechl jsem se že si chceš ponechat ten majetek v Bovillaacutech Saacutem si rozhodneš co je pro tebe lepšiacute Caesius řiacutekal že jestliže se vyjme voda a zajistiacuteš si praacuteva na tuto vodu a jestli se ustanoviacute služebnyacute zaacutevazek na ten majetek pak můžeš přijiacutet na sveacute peniacuteze když bychom chtěli prodat Byl tam se mnou Mescidius Řiacutekal že se s tebou dohodl na ceně třiacute sesterciů za jednu stopu a že pryacute naměřil tři tisiacutece stop Mně se ale rozloha zdaacutela většiacute Ručiacutem Ti za to že nikde nemůžeš utratit peniacuteze leacutepe Pozval jsem Cillona z Venfara ale v ten samyacute den zavalil tunel ve Venfaru čtyři jeho spoluotroky a žaacuteky Překlad převzat z M T Cicero Listy přaacutetelům 1 Praha Arista Baset 2001 str 241) Či takeacute Cicero Ad Atticum 15 26 4

63 Cicero Ad Quintum fratrem 3 1 3 Viz vyacuteše pozn sub 62

47

termiacutenů neniacute naacutehodneacute a neniacute ani vzaacutejemně synonymniacute jak by se z pouheacuteho

konstatovaacuteniacute že servitutes nahradily dřiacutevějšiacute iura praediorum mohlo zdaacutet Tento

postup byl evidentně pozvolnyacute a to jistě jak do času tak ale i funkčně a technicky

Z Ciceronovyacutech slov vyplyacutevaacute že použitiacute terminologie vaacutežiacuteciacute se k zaacutekladu slova servitus

je spojeno se vztahem a se stavem služebneacuteho pozemku Takovyacuteto přiacutestup se jeviacute jako

do značneacute miacutery opraacutevněnyacute neboť na zaacutekladě kořene slova servitus je to praacuteva služebnyacute

pozemek kteryacute je k servire povinen a o tom že by měl na sobě iuris vůči dalšiacutemu

pozemku lze opravdu pouze těžko hovořit Na druhou stranu zde Cicero hovořiacute o iuris

aquae tedy celkovyacute praacutevniacute vztah nazyacutevaacute oniacutem bdquopůvodnějšiacutemldquo pojmem tedy

signifikantniacutem praacutevem vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku na vodu z pozemku služebneacuteho

Z těchto zaacutekladů lze takeacute vyvozovat původ oneacute terminologickeacute obměny kdy od

původniacuteho signifikantniacuteho opraacutevněniacute ciziacute osoby na věc se staacutevaacute postupně

signifikantnějšiacutem povinnost ciziacuteho pozemku k servire respektive povinnost vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku respektovat ciziacute praacutevo a něčeho nečinit nebo strpět činnost

někoho jineacuteho Je tedy možneacute že v souvislosti s terminologickyacutem proměněniacutem

dochaacutezelo takeacute k jisteacute změně naacutehledu na služebnosti a dosti možnaacute i ke změně v naacutehledu

na věcnaacute praacuteva v obecneacute rovině

Přiacutestupy dalšiacutech autorů a praacutevniacuteků k jednotlivyacutem pojmenovaacuteniacutem a k uvedenyacutem

pojmům se pak ponejviacutece zrcadliacute v justiniaacutenskyacutech Digestech Toto diacutelo byť si mimo

jineacute kladlo za ciacutel sjednotit terminologii (a snad i praacutevo obecně) v sobě totiž zahrnuje

několik přiacutestupů k pojmosloviacute a vyacuteše uvedeneacute přiacutestupy a do jisteacute miacutery i

předjustiniaacutenskyacute vyacutevoj se v tomto diacutele ač snad možnaacute nechtěně ale přesto vyskytuje

Možnaacute by kompilaacutetoři považovali tuto skutečnost za svoji chybu či nedostatek ale dosti

možnaacute bylo toto ponechaacuteno zcela zaacuteměrně a to s ciacutelem na možneacute přiacutestupy buď

upozornit či si počiacutenat natolik obecně aby bylo možno přiacutepadneacute změny v pojetiacute

snadněji subsumovat pod fragmenty ktereacute byly v justiniaacutenskyacutech Digestech

shromaacutežděny

48

III 222 IURA PRAEDIORUM JAKO OBECNAacute KATEGORIE JUSTINIAacuteNSKYacuteCH DIGEST

Ke zkoumaacuteniacute termiacutenu iura praediorum lze přistupovat ze dvou stran jak již bylo

vyacuteše naznačeno Nejprve tedy je vhodneacute přistoupit k obecneacutemu pojmu a k pojmenovaacuteniacute

celeacute skupiny tedy přiacutemo k pojmu ius praediorum jako takoveacutemu Pokud by byla

bezvyacutehradně přijata teze že se jednaacute o pojmenovaacuteniacute staršiacute tak by již v onom časově a

vyacutevojově jedniacutem z posledniacutech dokumentů řiacutemskeacuteho praacuteva se zřejmě nemělo vyskytovat

a mělo by byacutet plně nahrazeno pojmem servitus Skutečnost je však miacuterně odlišnaacute a

přiacutemo termiacuten iura praediorum je možno spatřit v justiniaacutenskyacutech Digestech minimaacutelně

čtyřikraacutet kdy dva vyacuteskyty jsou připisovaacuteny Gaiovi64 a po jednom Celsovi65 a

Marcianovi66 V jednom Gaiově přiacutepadě se jednaacute o text převzatyacute z jeho bdquoučebniceldquo o

němž již bylo hovořeno vyacuteše a již tam bylo konstatovaacuteno že tentyacutež autor se nebraacutenil

použitiacute ani termiacutenu servitus Obdobně je tedy vhodneacute se ptaacutet dalšiacuteho ze bdquostaršiacutechldquo

autorů tedy Celsa Celsus však ve svyacutech textech servitutes běžně uvaacutediacute67 Děje se tak

64 Dig 1811 (Gai lib 2 inst) Quaedam praeterea res corporales sunt quaedam incorporales

corporales hae sunt quae tangi possunt veluti fundus homo vestis aurum argentum et denique aliae res innumerabiles incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea quae in iure consistunt sicut hereditas usus fructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur nam et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est veluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt et iura praediorum urbanorum et rusticorum quae etiam servitutes vocantur (Daacutele některeacute věci jsou hmotneacute jineacute nehmotneacute Hmotneacute jsou ty kteryacutech je možneacute se dotknout jako pozemek otrok oděv zlato střiacutebro a dalšiacute nespočetneacute věci Nehmotneacute jsou takoveacute kteryacutech se dotknout nelze tedy ty ktereacute majiacute praacutevniacute povahu napřiacuteklad pozůstalost požiacutevaciacute praacutevo a zaacutevazky jakyacutemkoliv způsobem uzavřeneacute Neniacute podstatneacute že pozůstalost zahrnuje hmotneacute věci neboť takeacute plody ktereacute se těžiacute z pozemku jsou hmotneacute a to co je naacutem z nějakeacuteho zaacutevazku dluženo je povětšinou hmotneacute jako pozemek otrok peniacuteze Avšak samotneacute praacutevo dědit a samotneacute praacutevo požiacutevaciacute nebo samotnyacute zaacutevazek jsou nehmotneacute K těmto počiacutetajiacute se rovněž praacuteva k městskyacutem a venkovskyacutem pozemkům ktereacute se označujiacute takeacute za služebnosti) Zde se však jednaacute o text již uvedenyacute a sice převzetiacute speciaacutelniacute pasaacuteže z Gaiovyacutech Instituciacute A takeacute Dig 863 (Gai lib 7 ad ed provinc) Iura praediorum morte et capitis deminutione non perire volgo traditum est (Pozemkovaacute praacuteva smrtiacute a změnou osobniacuteho statusu nezanikajiacute jak je všeobecně znaacutemo)

65 Dig 501686 (Cels lib 5 dig) Quid aliud sunt iura praediorum quam praedia qualiter se habentia ut bonitas salubritas amplitudo (Co jineacuteho jsou pozemkovaacute praacuteva nežli kvalita pozemku jakou praacutevě maacute jako uacuterodnost půdy zdravyacute vzduch rozloha)

66 Dig 201113 (Marcian lib s ad form hypoth) Iura praediorum urbanorum pignori dari non possunt igitur nec convenire possunt ut hypothecae sint (Domovniacute pozemkovaacute praacuteva neniacute možno daacutet do zaacutestavy pročež takeacute neniacute možno je daacutet ani do hypotheky)

67 Dig 8661b (Cels lib 5 dig) Possunt tamen alterutrum fundum liberare si modo hoc specialiter convenit certe si is cui servitus debebatur alterum ex ea divisione fundum redemerit num ideo minus ea re fundi alterius servitus permanebit nec video quid absurde consecuturum sit eam sententiam fundo altero manente servo si modo et ab initio potuit angustior constitui via quam lege finita est et adhuc id loci superest in eo fundo cui remissa servitus non est ut sufficiat viae quod si minus loci superest quam viae sufficiat uterque fundus liberabitur alter propter redemptionem alter quia per eum locum qui superest via constitui non potest (Mohou nicmeacuteně jeden z pozemků osvobodit jestliže je toto zvlaacuteště sjednaacuteno Jestliže ten kdo je povinen ke služebnosti nabude jinyacute pozemek z onoho rozděleniacute snad proto přinejmenšiacutem z tohoto důvodu na jineacutem pozemku se služebnost zachovaacutevaacute Nevidiacutem že by

49

však pouze nikoli ve smyslu obecneacute kategorie ale i jako jednotliveacute praacutevo tedy ne jako

celou kategorii všech služebnostiacute obecně Podobně pak je tomu i v přiacutepadě Marcianově

kdy lze rovněž vidět použitiacute termiacutenu servitus68 avšak zde se jednaacute o autora již

pozdějšiacuteho nežli předchoziacute a tedy se lze spiacuteše ptaacutet proč použiacuteval pojem iuris

praediorum než naopak Naproti tomu jeden z nejstaršiacutech řiacutemskyacutech praacutevniacuteků jehož

fragmenty a texty se staly součaacutestiacute justiniaacutenskyacutech Digest tedy Labeo piacuteše že

bdquoservitutem imponi posse existimoldquo69 Danyacute Labeonův fragment je do jisteacute miacutery možneacute

daacutet do souvislosti s Ciceronovyacutemi texty kdy vzhledem k textu fragmentu kteryacute se

věnuje impozici služebnosti je možno nahliacutežet na celyacute praacutevniacute institut a praacutevniacute vztah

z oneacute služebneacute uacutelohy a strany nikoli nepodobně jako tomu bylo v přiacutepadě textů

Ciceronovyacutech Pro ostatniacute autory fragmentů zařazenyacutech do justiniaacutenskyacutech Digest je

však již mnohem bližšiacute obecneacute pojmenovaacuteniacute termiacutenem servitus jak mohou svědčit

fragmenty Paulovy či Ulpianovy70 Konečně ale takeacute samotneacutemu Marcianovi o němž

bylo již vyacuteše hovořeno svědčiacute spiacuteše užitiacute termiacutenu servitutes71 Posledniacute jmenovanyacute

fragment však svědčiacute o jednom možneacutem a zaacutesadniacutem nebezpečiacute a sice jak je možno

bylo v tomto absurdnosti jestliže zůstaacutevaacute dalšiacute pozemek služebnyacutem jako od počaacutetku je možno stanovit si cestu přiacutemějšiacute nežli je podle zaacutekona a na tom pozemku kde služebnost nezanikla tedy cestu dostatečnou Jestliže zbude meacuteně miacutesta nežli cestě dostačuje oba pozemky se osvobodiacute jeden vlastniacutem vykoupeniacutem konfuziacute druhyacute neboť tiacutem miacutestem ktereacute zbylo neniacute možno ustanovit cestu)

68 Dig 8235 (Marcian lib 3 reg) Si binarum aedium dominus dixisset eas quas venderet servas fore sed in traditione non fecisset mentionem servitutis vel ex vendito agere potest vel incertum condicere ut servitus imponatur (Jestliže vlastniacutek dvou domů řekl že ten kteryacute prodaacutevaacute bude služebnyacutem avšak při předaacuteniacute neučinil žaacutedneacute zmiacutenky o služebnosti může žalovat z prodeje nebo neurčitou osobniacute žalobou aby služebnost byla zřiacutezena)

69 Dig 8119 (Lab lib 4 post a iav epit) Ei fundo quem quis vendat servitutem imponi et si non utilis sit posse existimo veluti si aquam alicui dedere ducere non expediret nihilo minus constitui ea servitus possit quaedam enim debere habere possumus quamvis ea nobis utilia non sunt (Soudiacutem že je možno ten pozemek kteryacute kdo prodaacute zatiacutežit služebnostiacute i když neniacute užitečnou Jako jestliže někomu vedeniacute vody neprospiacutevaacute přesto je možno takovou služebnost zřiacutedit neboť můžeme miacutet různeacute věci aniž by naacutem tyto byly užitečneacute)

70 Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Ačkoliv venkovskeacute pozemkoveacute služebnosti přiacuteslušiacute k hmotneacute věci přesto jsou nehmotneacute a tak užiacutevaacuteniacutem nevznikajiacute Ale takeacute neboť takoveacute jsou služebnosti že neobsahujiacute staacutelou a pokračujiacuteciacute držbu Nikdo nemůže chodit staacutele a nepřerušeně aby nebylo možno jeho držbu ani na okamžik považovat za přerušenou Stejně se jeviacute v přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute městskyacutech) Či Dig 8411 (Ulp lib 2 inst) Ideo autem hae servitutes praediorum appellantur quoniam sine praediis constitui non possunt nemo enim potest servitutem adquirere vel urbani vel rustici praedii nisi qui habet praedium (A tak tyto služebnosti nazyacutevaacuteme pozemkovyacutemi neboť bez pozemku je neniacute možno zřiacutedit Nikdo tedy nemůže nabyacutet služebnost jak venkovskou tak městskou kdo nemaacute žaacutedneacuteho pozemku)

71 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Servitutes aut personarum sunt ut usus et usus fructus aut rerum ut servitutes rusticorum praediorum et urbanorum (Služebnosti jsou buď osob jako užiacutevaciacute praacutevo a požiacutevaciacute praacutevo nebo věciacute jako venkovskeacute pozemkoveacute služebnosti a městskeacute)

50

chaacutepat obsah pojmu servitutes tedy zdali jako obecneacute pojmenovaacuteniacute celeacute skupiny praacutev

či prostě jako množneacute čiacuteslo tedy neurčityacute počet jednotlivyacutech opraacutevněniacute jednotlivyacutech

služebnostiacute bez dalšiacuteho Posledniacute jmenovanyacute Marcianův fragment pak může byacutet vyložen

oběma způsoby Neniacute takeacute bez zajiacutemavosti že termiacuten iura praediorum se vyskytuje

v jineacutem Marcianově diacutele nežli termiacuteny ostatniacute S obdobnou potiacutežiacute tedy zdali pojem

servitutes chaacutepat jako celou skupinu či jako prostyacute pluraacutel je možno se setkat na mnoha

dalšiacutech miacutestech72 Na zaacutekladě uvedenyacutech fragmentů nelze zaujmout zcela a nepochybně

jednotnyacute postoj vůči daneacutemu terminologickeacutemu probleacutemu Je však evidentniacute že určityacute

vyacutevoj zde existuje a směřuje k postupneacutemu mizeniacute termiacutenu iura praediorum avšak

neděje se tak kontinuaacutelně a zcela jednotně Pravděpodobně se projevuje takeacute styl a

přiacutestup jednotlivyacutech autorů a to včetně přiacutestupu k samotneacute povaze služebnostiacute tedy

zdali na ně nahliacutežet předevšiacutem za strany vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku či naopak spiacuteše

ze strany vlastniacuteka pozemku služebneacuteho Oba přiacutestupy jsou však jistě možneacute To vše je

naviacutec doplněno probleacutemem kteryacute zřejmě nebude již nikdy možno vyřešit a sice pojetiacutem

samotneacuteho termiacutenu servitutes a to přiacutemo v pluraacutelu

Pro pořaacutedek je jistě vhodneacute a nutneacute uveacutest že obdobnyacute probleacutem a terminologickyacute

diskurs je pro kategorii služebnostiacute osobniacutech nejenže nevhodnyacute ale dokonce i nemožnyacute

Osobniacute služebnosti jako obecnaacute kategorie vznikajiacute teprve ke konci řiacutemskeacuteho praacuteva tedy

v souvislosti s justiniaacutenskyacutemi kodifikacemi kdy byacutevaacute deklarovaacuten pojem iuris

praediorum jako staršiacute či snad zastaralyacute a tak opraacutevněně nevznikaacute ani analogickaacute

podoba iuris personarum Takoveacuteto pojmenovaacuteniacute bylo by naviacutec velice silně zavaacutedějiacuteciacute

a to předevšiacutem směrem od věcnyacutech praacutev k praacutevům osobniacutem k obligaciacutem kde převažuje

praacutevě pojmenovaacuteniacutem akcentovanyacute prvek osobniacute vůči jakeacutemukoliv prvku věcneacutemu

Jestliže je věcněpraacutevniacute prvek zahrnut již v jednoznačneacutem pojmu servitus pak v přiacutepadě

servitutibus personarum vyacuteše uvedeneacute obtiacuteže a myacutelky vzniknout nemohou či snad

mohou ale pouze s velkyacutemi obtiacutežemi

72 Pouze kupřiacutekladu Dig 831pr (Ulp lib 2 inst) Servitutes rusticorum praediorum sunt hae

iter actus via aquae ductus iter est ius eundi ambulandi homini non etiam iumentum agendi actus est ius agendi vel iumentum vel vehiculum itaque qui iter habet actum non habet qui actum habet et iter habet etiam sine iumento via est ius eundi et agendi et ambulandi nam et iter et actum in se via continet aquae ductus est ius aquam dicendi per fundum alienum (Pozemkoveacute venkovskeacute služebnosti jsou tyto pěšina stezka cesta vodovod Pěšina je praacutevo člověka chodit prochaacutezet se ne však hnaacutet dobytek Stezka je praacutevo hnaacutet dobytek a veacutezt povoz Tedy kdo maacute pěšinu nemaacute stezku kdo maacute stezku maacute i pěšinu a to i bez dobytka Cesta je praacutevo chodit vozit a hnaacutet a prochaacutezet se neboť cesta v sobě obsahuje pěšinu i stezku Vodovod je praacutevo veacutest vodu přes ciziacute pozemek)

51

III 223 POJMENOVAacuteNIacute JEDNOTLIVYacuteCH SLUŽEBNOSTIacute V SOUVISLOSTI S POJMEM

IURIS PRAEDIORUM

Vyacuteše bylo uvedeno jakyacutem způsobem se chovaacute a jakyacutem způsobem lze

přistupovat k pojmenovaacuteniacute celeacute skupiny služebnostiacute tedy souhrnneacuteho celku všech praacutev

označovanyacutech za služebnosti Tyto zaacutevěry neniacute možno vztaacutehnout bez dalšiacuteho na

jednotliveacute služebnosti neboť zde byl vyacutevoj zcela zřejmě rozdiacutelnyacute

V teacuteto otaacutezce se snad ještě viacutece nežli v otaacutezce předchoziacute může projevit onen

rozpor mezi pojetiacutem služebnosti jako praacuteva existujiacuteciacuteho mezi vlastniacuteky respektive mezi

jejich pozemky a na druheacute straně ono pojetiacute do jisteacute miacutery novějšiacute kdy je akcentovaacutena

povinnost vlastniacuteka služebneacuteho pozemku z čehož předevšiacutem plyne pojmenovaacuteniacute

danyacutech praacutev jako servitutes Jisteacute však je že i zde dochaacuteziacute nikoli k jednoznačneacutemu a

celoplošneacutemu vyacutevoji ale lze vypozorovat že některeacute služebnosti a to obzvlaacuteště ony

staršiacute se pojiacute spiacuteše se staršiacutem pojmenovaacuteniacutem naproti tomu praacuteva novějšiacute spiacuteše inklinujiacute

k pojmu servitus Nezanedbatelnyacute je praacutevě i vyacuteše již viacutecekraacutet zmiňovanyacute vliv nahliacuteženiacute

služebnosti předevšiacutem jako praacuteva a naproti tomu předevšiacutem jako povinnosti

Přiacutestup k daneacute otaacutezce by měl spočiacutevat ve velice podrobneacute analyacuteze jednotlivyacutech

autorů a to i z pohledu možnyacutech interpolaciacute a změn a jejich osobniacuteho terminologickeacuteho

způsobu užiacutevaacuteniacute Takovyacuteto postup by však byl již za hranicemi uacutečelnosti pro danyacute text

avšak i tak je zapotřebiacute zmiacutenit pouze přiacutekladmo s jakyacutemi probleacutemy se v daneacute

souvislosti lze setkat Pokud jsou vzaty do uacutevahy kupřiacutekladu texty Ulpianovy pak je

možno ilustrovat terminologickou situaci Ulpianovyacutem vyacutečtem že bdquoservitutes

rusticorum praediorum sunt hae iter actus via aquae ductus iter est ius eundi

ambulandi homini non etiam iumentum agendihellipldquo73 Toto konstatovaacuteniacute je vhodneacute

doplnit takeacute dalšiacutem vyacutečtem kamž mezi služebnosti polniacute řadiacute Ulpianus aquae haustus

harenae fodiendae ale vedle toho ius pascendi74 Proč tedy jedno je ius zatiacutemco ostatniacute

praacuteva jsou bez teacuteto charakteristiky tedy i bez přiacutemeacute vazby na pojem servitus Takoveacuteto

73 Dig 831pr (Ulp lib 2 inst) Cit pozn sub 72 74 Dig 8311 (Ulp lib 2 inst) In rusticis computanda sunt aquae haustus pecoris ad aquam

adpulsus ius pascendi calcis coquendae harenae fodiendae (Mezi venkovskeacute zahrnovaacuteny jsou čerpaacuteniacute vody přivaacuteděniacute dobytka k vodě praacutevo pastvy paacuteleniacute vaacutepna těžby piacutesku)

52

citace naviacutec mohou byacutet konfrontovaacuteny s prostyacutem Ulpianovyacutem konstatovaacuteniacutem že bdquoius

cloacae mittendae servitus estldquo75 či s větou že bdquointer servitutes ne luminibus officiatur

et ne prospectui offendatur aliud et aliud observaturldquo76 Prosteacute konstatovaacuteniacute že vedeniacute

odpadu je služebnostiacute evokuje otaacutezku proč něco takoveacuteho Ulpianus sděloval ale takeacute

proč bylo považovaacuteno za důležiteacute toto zahrnout do justiniaacutenskyacutech Digest Danyacute

fragment pochaacuteziacute naviacutec z diacutela ktereacute by podle sveacuteho zaměřeniacute v naacutezvu mělo byacutet

věnovaacuteno spiacuteše jinyacutem otaacutezkaacutem nežli služebnostem a věcnyacutem praacutevům vůbec Druhyacute

citovanyacute fragment věnujiacuteciacute se vyacutehledu z nemovitosti a přiacutestupu světla pak je svyacutem

obsahem předevšiacutem zaměřen na povinnosti vlastniacuteka služebneacuteho pozemku tedy

definuje co na straně služebneacuteho pozemku je překaacutežkou vyacutehledu a co přiacutestupu světla

Celkově se však jednaacute o raritniacute vyjaacutedřeniacute Z vyacuteše uvedenyacutech vyacutečtovyacutech fragmentů spiacuteše

vyplyacutevaacute že je Ulpianovi vlastnějšiacute pojmenovaacutevat služebnosti objektem a to bez

dalšiacuteho Přesto však mezi ostatniacutemi figuruje ius pascendi Služebnost pastvy naacuteležiacute mezi

nejstaršiacute ze služebnostiacute a jistě takeacute mezi poměrně běžneacute Je tedy možneacute že pro odlišeniacute

prosteacute bdquopastvyldquo od praacuteva na tuto bylo zvoleno Ulpianem takoveacuteto pojmenovaacuteniacute stejně

jako je tomu tak když určuje co je via actus či iter kdy obsah jednotlivyacutech institutů

definuje jako praacuteva Pouze pro vzaacutejemnou konfrontaci pak může vyzniacutet konstatovaacuteniacute

Paulovo kdy řiacutekaacute že bdquoservitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex

fonte constitui non potestldquo77 či jeho znaacutemyacute text věnovanyacute přiacutestupu k hrobu78 Praacutevě

v konfrontaci mezi těmito dvěma mimořaacutedně slavnyacutemi řiacutemskyacutemi praacutevniacuteky je vidět

jejich do značneacute miacutery rozdiacutelnyacute přiacutestup a to je tiacutem překvapujiacuteciacute že oba nebyli od sebe

časově vzdaacuteleni ale byli současniacuteky kteřiacute se je jistě možno tvrdit mohli znaacutet ba znali

75 Dig 817 (Ulp lib 13 ad l iul et pap) (Praacutevo vloženiacute stoky je služebnostiacute) 76 Dig 8215 (Ulp lib 29 ad sab) Inter servitutes ne luminibus officiatur et ne prospectui

offendatur aliud et aliud observatur quod in prospectu plus quis habet ne quid ei officiatur ad gratiorem prospectum et liberum in luminibus autem non officiere ne lumina cuiusquam obscuriosa fiant quodcumque igitur faciat ad luminis impedimentum prohiberi potest si servitus debeatur opusque ei novum nuntiari potest si modo sic faciat ut lumini noceat (Mezi služebnostiacute nepřekaacuteženiacute světla a nepřekaacuteženiacute ve vyacutehledu se nachaacuteziacute rozdiacutely neboť při vyacutehledu jednomu naacuteležiacute aby mu nebylo překaacuteženo ve volneacutem a libeacutem vyacutehledu při světle pak aby osvětleneacute nebylo zatemněno Kdo by totiž činil překaacutežku světlu může mu byacutet to zakaacutezaacuteno pokud je povinen ze služebnosti a může novou stavbu zaacutekazem nahlaacutesit pokud je činěna tak že škodiacute světlu)

77 Dig 839 (Paul lib 1 sent) Servitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex fonte constitui non potest hodie tamen ex quocumque loco constitui solet (Služebnost vedeniacute vody nebo čerpaacuteniacute než ze studaacutenky nebo z pramene neniacute možno ustanovit dnes však je možno tyto zřiacutedit na jakeacutemkoliv miacutestě)

78 Dig 81141 (Paul lib 15 ad sab) Servitus itineris ad sepulchrum privati iuris manet et ideo remitti domino fundi servientis potest et adquiri etiam post religionem sepulchri haec servitus potest (Překlad viz sub 21)

53

Takovyacutemto způsobem by bylo možneacute poměrně podrobně postupovat u všech autorů a

snažit se naleacutezt stopy vyacutevoje Pro zaacutekladniacute osvětleniacute jeho nejednoznačnosti jeho velikeacute

časoveacute šiacuteře a takeacute funkčniacute rozdiacutelnosti je však tento přiacuteklad dostačujiacuteciacute a zaacuteroveň

nevybočujiacuteciacute z primaacuterně praacutevniacuteho obsahu textu k pouhyacutem terminologickyacutem či dokonce

statistickyacutem zaacutevěrům

III 23 ATRIBUTY TERMIacuteNU SERVITUS

Ani samotnyacute pojem služebnosti ndash servitus se nevyskytuje pouze a jedinečně saacutem

a bez dalšiacuteho Povětšinou byacutevaacute spojen s dalšiacutemi atributy a to nikoliv ve smyslu

vymezeniacute vlastniacute služebnosti jako takoveacute kupřiacutekladu servitus stilicidii ale takeacute atributy

k vymezeniacute skupiny či obecneacute charakteristiky služebnostiacute Bohatstviacute jednotlivyacutech

atributů je možno poměrně ilustrativně presentovat na Marcianově rozděleniacute

služebnostiacute kdy uvaacutediacute že bdquoservitutes aut personarum sunt ut usus et usus fructus aut

rerum ut servitutes rusticorum praediorum et urbanorumldquo79 K tomuto vyacutečtu

pojmosloviacute pak je možno přidat i pojmy dalšiacute ktereacute jsou však již do většiacute miacutery

raritnějšiacute a to předevšiacutem zvlaacuteštniacute pojem servitus hominum80

Již na prvniacute pohled zaujme vyacuteše uvedenyacute Marcianův fragment kde dochaacuteziacute

k rozděleniacute zaacutekladniacutech typů služebnostiacute Vyacuteklad tohoto fragmentu je takovyacute že vytvaacuteřiacute

ono znaacutemeacute rozděleniacute služebnostiacute na osobniacute a pozemkoveacute ktereacute daacutele děliacute mezi

služebnosti polniacute a domovniacute Takovyacuteto postup a vyacuteklad však neniacute při pohledu na text

fragmentu zcela jednoznačnyacute a to předevšiacutem v ohledu na terminologii služebnostiacute

Předevšiacutem se v daneacute souvislosti jeviacute jako poměrně zaacutehadnyacute termiacuten servitus rerum

Uvedenyacute termiacuten se v daneacute konstelaci nikde jinde v justiniaacutenskyacutech Digestech

nevyskytuje Jednaacute se o raritniacute věc kterou je snad možno pochopit zvlaacuteštniacutem

79 Dig 811 (Marc lib 3 reg) (Překlad viz sub 71) 80 Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab) Quotiens nec hominum nec praediorum servitutes sunt

quia nihil vicinorum interest non valet veluti ne per fundum tuum eas aut ibi consistas et ideo si mihi concedas ius tibi non esse fundo tuo uti frui nihil agitur aliter atque si concedas mihi ius tibi non esse in fundo tuo aquam quaerere minuendae aquae meae gratia (Tehdy kdy služebnost neniacute ani lidiacute ani pozemků neboť nepřinaacutešiacute sousedům žaacutednyacute prospěch je neplatnaacute napřiacuteklad abys přes svůj pozemek nechodil nebo tam nezůstaacuteval nebo takeacute jestliže mi potvrdiacuteš že nebudeš požiacutevat svůj pozemek to vše je neplatneacute Jinak je tomu však jestliže mi potvrdiacuteš praacutevo že nebudeš hledat vodu na sveacutem pozemku abys neumenšil mojiacute vodu)

54

charakteristickyacutem postaveniacutem a snad i historiiacute tohoto fragmentu kdy tento byť je

interpolovaacuten přesto však musel do jisteacute miacutery odpoviacutedat noveacute systematice služebnostiacute

podle justiniaacutenskeacute kompilace

Jakyacute však může existovat vztah jakeacute mohou byacutet konotace mezi servitutes

praediorum a servitutes rerum Obsahově podle uvedenyacutech definic by se mělo jednat o

takměř identickeacute pojmy je však možneacute že použitiacute obou respektive použitiacute druheacuteho je

zcela uacutečelneacute a maacute svůj důvod Přijmeme-li tezi že Marcianus skutečně takto přesně svůj

fragment původně napsal stalo se tak tedy ještě v době kdy byl vztah mezi termiacuteny

servitus a ius praediorum poměrně volnyacute a obou bylo použiacutevaacuteno byť zřejmě podle

určityacutech pravidel Zaacuteroveň se jednaacute o situaci kdy mezi služebnosti jsou zpravidla

řazeny pouze služebnosti pozemkoveacute avšak z nějakeacuteho důvodu zde Marcianus k teacuteže

skupině možnaacute slušiacute se řiacuteci bdquonověldquo přiřazuje takeacute osobniacute požiacutevaciacute praacuteva ndash budouciacute

skupinu služebnostiacute osobniacutech V takoveacute situaci charakterizuje atributem personarum ta

praacuteva kteraacute majiacute na jedneacute straně specificky osobu a proti nim pak jako rerum ta praacuteva

kteraacute majiacute na specifickeacute tedy panujiacuteciacute straně věc Zde neniacute nevhodneacute pro ilustraci

odkaacutezat na zaacutekladniacute rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva jak je zastaacuteval kupřiacutekladu Gaius kde

oniacutem děliacuteciacutem činitelem je kvalita žalob tedy otaacutezka zdali tyto jsou in personam či

naopak in rem Jestliže toto je tak znaacutemyacutem a důležityacutem rozděleniacutem pak je Marcianus

prostě a celkem logicky použil i jako pojmenovaacuteniacute a charakteristiku jednotlivyacutech

vytvaacuteřenyacutech kategoriiacute a skupin služebnostiacute aniž by ovšem z tohoto bylo možno

dovozovat charakter žalob jimiž se osobniacute služebnosti chraacuteniacute Zaacuteroveň je však nutno

řiacuteci že na straně panujiacuteciacute v přiacutepadě služebnostiacute ktereacute Marcianus charakterizuje jako

servitutes rerum nemůže byacutet žaacutednaacute jinaacute věc nežli pozemek Zatiacutemco u osobniacutech

služebnostiacute je myslitelneacute a neniacute to ani zřiacutedkaveacute (v jistyacutech přiacutepadech je to dokonce

signifikantniacute) že služebnou věciacute může byacutet i věc movitaacute (dokonce lze někdy hovořit i o

věci nehmotneacute) v přiacutepadě služebnostiacute označenyacutech Marcianem jako rerum takovaacuteto

variabilita neexistuje Ještě by se nabiacutezel možnyacute vyacuteklad směrem k charakterizaci

servitutibus rerum jako věcnyacutech praacutev Pak by ovšem pojmenovaacuteniacute osobniacutech služebnostiacute

jako servitutes personarum muselo svědčit o přiacutemeacutem opaku tedy o jejich zařazeniacute mezi

praacuteva relativniacute nejspiacuteše mezi obligace Takoveacuteto zařazeniacute osobniacutech služebnostiacute lze však

považovat za do značneacute miacutery nešťastneacute a špatneacute a to předevšiacutem vzhledem k jejich

55

funkci a takeacute k jejich zaacutekladniacutemu charakteru čiacutem prakticky celaacute posledně jmenovaneacute

teorie padaacute

Nelze však ani řiacuteci že by se Marcianus plně vzdal konstatovaacuteniacute že předmětem

servitutibus rerum jsou pozemky a nikoli věci ve sveacute obecneacute šiacuteři pojmu Servitutes

rerum pak daacutele charakterisuje bdquout servitutes rusticorum praediorum et urbanorumldquo81

Tedy servitutes rerum v sobě zahrnujiacute služebnosti pozemků venkovskyacutech a městskyacutech

Zde však původniacute latinskyacute text naznačuje i jinyacute možnyacute přiacutestup nežli nazyacutevat obě

podskupiny jako servitutes praediorum rusticorum a servitutes praediorum urbanorum

Zatiacutemco českeacute převedeniacute tohoto textu danou skutečnost umožňuje pouze s obtiacutežemi

původniacute text je možno vyklaacutedat i takovyacutem způsobem že servitutes rerum sestaacutevajiacute ze

servitutibus praediorum rusticorum a proti nim ze servitutibus urbanorum Takovyacuteto

vyacuteklad by nebyl zcela prost logiky Je nesporneacute že polniacute služebnosti jsou svyacutem

obsahem a svyacutem objektem vaacutezaacuteny předevšiacutem na pozemek jako takovyacute zatiacutemco

služebnostiacute městskeacute jsou povětšinou vaacutezaacuteny na stavby ktereacute na takoveacutemto pozemku

stojiacute a ktereacute s niacutem v důsledku zaacutesady superficies solo cedit82 splyacutevajiacute v jednu praacutevniacute

entitu Takovaacuteto skutečnost byla zcela jasně zřejmaacute i řiacutemskyacutem praacutevniacutekům83 a tedy neniacute

nevhodneacute ji promiacutetnout takeacute do tohoto rozděleniacute V tu chviacuteli se jeviacute jako logickeacute že

servitutes urbanorum nejsou charakterizovaacuteny jako praediorum a to na rozdiacutel od

služebnostiacute polniacutech ale ve sveacutem důsledku takovyacuteto přiacutestup vylučuje i obecnou a

společnou charakterizaci služebnostiacute polniacutech a domovniacutech jako servitutes praediorum

neboť jedneacute polovině praacuteva tato charakterizace schaacuteziacute V daneacute souvislosti je souhrnnaacute

skupina pojmenovaacutena jako servitutes rerum kde pojem věci je pojmem sdružujiacuteciacutem jak

přiacutemo pozemky tedy zaacutekladniacute charakteristiky polniacutech služebnostiacute tak ale i superficies

ktereacute by mohly byacutet považovaacuteny za určujiacuteciacute elementy pro služebnosti domovniacute

Takovaacuteto skutečnost by pak mohla odpoviacutedat i faktu že je naprosto neznaacutemeacute okoliacute

daneacuteho fragmentu tedy souvislosti v jakyacutech byl danyacute fragment a hlavně jeho text

tvořen samotnyacutem Marcianem Naproti tomu je nutneacute řiacuteci že se jednaacute jenom a pouze o

81 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Text i překlad viz sub 71 82 Viz M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 429 et al včetně literatury tam uvedeneacute

P F Girard Manuale op cit str 257 V Scialoja Teorie 1 op cit str 90 et al L Heyrovskyacute op cit str 307 a 376

83 Viz kupřiacutekladu Dig 813 (Paul lib 21 ad ed) Servitutes praediorum aliae in solo aliae in superficie consistunt (Pozemkoveacute služebnosti věziacute buď na pozemku nebo na povrchu stavbě)

56

možnyacute přiacutestup k daneacute otaacutezce nikoliv ani v nejmenšiacutem o zcela jednoznačnyacute zaacutevěr Danyacute

fragment je natolik zaacutesadniacute ba snad kruciaacutelniacute že si jistě zasloužiacute pozornosti nikoli

pouze věnovaneacute obvykleacutemu vyacutekladu ale takeacute jisteacute pozornosti přiacutemo jeho textu a

různyacutem možnostem ktereacute si tento poměrně strohyacute kraacutetkyacute a o svůj původniacute autorem

zamyacutešlenyacute kontext ochuzenyacute text zasloužiacute

Dalšiacutem termiacutenem kteryacute je hoden jisteacute pozornosti je již zmiacuteněnyacute a veskrze raritniacute

pojem servitutis hominum84 Tento Pomponiův termiacuten je v textech justiniaacutenskyacutech Digest

zmiacuteněn vlastně pouze jedinkraacutet a to praacutevě v souvislosti s uvedenyacutem fragmentem kteryacute

obecně charakterizuje služebnosti a to předevšiacutem co do jejich obsahu a vztahu tohoto

obsahu na zuacutečastněneacute osoby přiacutepadně zuacutečastněneacute věci Nelze řiacuteci že pouze pro

servitutes personarum použil Pomponius jineacuteho než obvykleacuteho termiacutenu Jednak by pak

bylo nutno ptaacutet se proč se tomu tak stalo ale hlavně je podobnaacute uacutevaha vyacuterazně

odporujiacuteciacute faktickeacutemu vyacutevoji praacuteva kdy služebnosti osobniacute jako běžnyacute institut tradičně

vznikajiacute až v souvislosti s justiniaacutenskyacutemi kompilacemi a tedy by takovaacuteto zaacuteměna spiacuteše

musela svědčit justiniaacutenskyacutem kompilaacutetorům kteřiacute byli praacutevě vedeni k tomu aby

sjednotili mimo jineacute i terminologii soukromeacuteho praacuteva A přes tuto skutečnost jakoby se

Pomponius snažil ukaacutezat že existujiacute dva zaacutekladniacute a vyacuteznamneacute druhy služebnostiacute a to

služebnostiacute pozemkoveacute proti služebnostem bdquolidskyacutemldquo bylo by snad možno řiacuteci

s ohledem na pozdějšiacute vyacutevoj bdquoosobniacutemldquo Takoveacuteto tvrzeniacute se však může zdaacutet jako blesk

z čisteacuteho nebe a to tiacutem spiacuteše pokud dojde k porovnaacuteniacute s osobou Marcianovou kteryacute ale

žil o teacuteměř sto let později Nelze tedy jistě vyloučit že to byl praacutevě Pomponius a jeho

ideje čaacutestečně prezentovaneacute v uvedeneacutem fragmentu a jeho textu ktereacute mohly inspirovat

Marciana k vytvořeniacute sveacuteho znaacutemeacuteho děleniacute služebnostiacute Je však možneacute že vyacuteklad

fragmentu vedouciacute ke ztotožněniacute servitutis hominum a servitutis personarum neniacute tiacutem

jakyacutem způsobem svůj text zamyacutešlel samotnyacute autor Jestliže lze čiacutest že servitutes bdquoquia

nihil vicinorum interest non valetldquo85 pak si nelze nevšimnout jakyacute důraz daacutevaacute

Pomponius na osoby tedy na ony sousedy Mohlo by se zdaacutet že se zde ztraacuteciacute ona

slavnaacute objektivniacute potřeba pozemku kteraacute je vedena celyacutem spektrem služebnostiacute jako

jedna z jejich zaacutekladniacutech os a na jejiacutem miacutestě se objevuje prostyacute zaacutejem sousedů o

fungovaacuteniacute takoveacutehoto praacutevniacuteho vztahu Pak by se daneacute rozděleniacute a pojmy daly vysvětlit

84 Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab) Viz pozn sub 80 85 Viz sub 84

57

pouhyacutem naacutehledem na služebnosti kdy Pomponius pouze stroze konstatuje že

nevznikne služebnost osobě ani pozemku za určityacutech podmiacutenek Osoba je tam pak pro

vyloučeniacute přiacutepadneacuteho naacutezoru na přiznaacuteniacute služebnosti nikoliv ku prospěchu pozemku ale

osobě Důraz jakyacute klade Pomponius na služebnosti uacutečastneacute osoby může byacutet patrnyacute i

z pokračovaacuteniacute daneacuteho fragmentu kdy charakteriuje služebnosti na zaacutekladě opraacutevněniacute a

charakteru povinnostiacute osob a to aniž by zmiňoval jejich vztah vůči pozemku86 Je však

takeacute nutno uveacutest že Pomponius je jinak autorem i takovyacutech textů kde se vyskytuje i

termiacuten servitus personalis87 Důležitou skutečnostiacute je pak v souvislosti s osobniacutemi

služebnostmi fakt že v nich nefiguruje žaacutednyacutem způsobem sousedskyacute vztah a

skutečnost zdali jsou dvě osoby sousedy či nikoliv je zcela irrelevantniacute Pak je ovšem

je vůbec zatěžko hovořit o osobniacutech služebnostech neboť tyto zpravidla žaacutednyacute prospěch

sousedům mimo jineacute i na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho nepřinaacutešejiacute Pojem servitutis

hominum tedy může nabyacutevat viacutecero podob a viacutecero charakteristik a tato mnohost souvisiacute

předevšiacutem s tiacutem že se jednaacute o unikaacutetniacute termiacuten a jeho použitiacute je miacuterně řečeno zřiacutedkaveacute

Nutno však podotknout že samotnyacute pojem servitus personarum je v justiniaacutenskyacutech

Digestech použiacutevaacuten pouze zřiacutedka a to mnohdy v souvislostech ktereacute jejich klasickeacutemu

pojetiacute nepřiacuteliš odpoviacutedajiacute88 Proti vyacuteskytu slovniacutech spojeniacute vaacutezanyacutech na servitutes

86 Dig 81151 (Pomp lib 33 ad sab) Servitutium non ea natura est ut aliquid faciat quis

veluti viridia tollat aut amoeniorem prospectum praestet aut in hoc ut in suo pingat sed ut aliquid patiatur aut non faciat (Povahou služebnostiacute neniacute aby kdo co činil jako napřiacuteklad vytrhat stromy poskytnout kraacutesnějšiacute vyacutehled nebo tam či ve sveacutem vymalovat ale aby kdo strpěl nebo nečinil)

87 Viz Dig 34383 (Pomp lib 6 ad sab) Tale legatum heres meus a solo lucio titio ne petito ad heredem lucii titii non transit si nihil vivo lucio titio adversus testamentum ab herede eo quod ab eo exigere debitum temptavit sit commissum quotiens enim cohaeret personae id quod legatur veluti personalis servitus ad heredem eius non transit si non cohaeret transit (Ten odkaz kdy můj dědic přiacutemo po Luciovi Titiovi nebude požadovat dluh se na dědice Lucia Titia nepřenaacutešiacute jestliže nebylo učiněno nic za života Lucia Titia dědicem proti zaacutevěti proto aby se pokusil vymoci dluh podobně jako tehdy kdy je navaacutezaacuten odkaz na osobu legataacuteřovu kupřiacutekladu osobniacute služebnost je-li navaacutezaacutena k osobě dědice nepřechaacuteziacute pokud neniacute přechaacuteziacute)

88 Viz kupřiacutekladu Dig 341143 (Ulp lib 2 fideicom) Quidam libertis suis ut alimenta ita aquam quoque per fideicommissum reliquerat consulebar de fideicommisso cum in ea regione africae vel forte aegypti res agi proponebatur ubi aqua venalis est dicebam igitur esse emolumentum fideicommissi sive quis habens cisternas id reliquerit sive non ut sit in fideicommisso quanto quis aquam sibi esset comparaturus nec videri inutile esse fideicommissum quasi servitute praedii non possessori vicinae possessionis relicta nam et haustus aquae ut pecoris ad aquam adpulsus est servitus personae tamen ei qui vicinus non est inutiliter relinquitur in eadem causa erunt gestandi vel in tuo uvas premendi vel areae tuae ad frumenta ceteraque legumina exprimenda utendi haec enim aqua personae relinquitur (Někdo svyacutem propuštěncům zanechal fideikomisem jak vyacuteživu tak i vodu Byl jsem dotaacutezaacuten o tomto fideikomisu neboť tato věc vznikla v kraji Afriky přesněji v Egyptě kde je voda na prodej Řekl jsem tedy že to je vyacutehoda z fideikomisu ať již ten kdo jej zanechal maacute naacutedržiacute či nikoliv neboť je ve fideikomisu tolik kolik musiacute byacutet k pořiacutezeniacute si takoveacute vody Takovyacuteto fideikomis se jeviacute byacutet neužitečnyacutem jako služebnost zanechanaacute nikoliv držiteli sousedniacuteho pozemku Takeacute i čerpaacuteniacute vody a přihaacuteněniacute dobytka k vodě je osobniacute služebnostiacute nicmeacuteně tomu kdo neniacute sousedem neužitečneacute je toto

58

praediorum se u osobniacutech služebnostiacute jednaacute pouze skutečně o raritniacute pojem s niacutemž

justiniaacutenskaacute Digesta přiacuteliš nepočiacutetajiacute což je jistě opraacutevněně zdůvodnitelneacute skutečnostiacute

že novaacute systematika a samotnyacute pojem osobniacutech služebnostiacute byacutevaacute tradičně svyacutem

počaacutetkem spojovaacuten praacutevě s touto kompilaciacute Je však jisteacute že tento systeacutem byl novyacute

zdali však jej lze spojit vyacutehradně s kompilačniacutemi pracemi či lze jeho kořeny sledovat a

to mnohdy i poměrně hluboko do minulosti je však sporneacute a nejasneacute a z pramenů na

tuto otaacutezku nelze poskytnout jednoznačnou odpověď Pouze pro doplněniacute pak lze čiacutest

mnohem pozdějšiacute text kde jsou uvedeneacute termiacuteny opět použity byť v jineacutem světle a

předevšiacutem v jinyacutech společenskyacutech podmiacutenkaacutech avšak staacutele s vědomiacutem ciacuteleneacuteho

navaacutezaacuteniacute na tradici řiacutemskeacuteho praacuteva Zde se uvaacutediacute že bdquovia servitus est praediorum et

rerum id est quae debetur rebus et a rebus Usufructus est servitus hominis id est que

debetur homini a rebus quibuscunqueldquo89 Tento vyacuterazně novějšiacute Cuiaciův text jasně

navazuje na řiacutemskopraacutevniacute děleniacute služebnostiacute tak jak bylo prezentovaacuteno praacutevě

v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech V přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute však přechaacuteziacute k vlastniacute

terminologii kdy tyto vztahuje nikoliv na osoby ale zcela obecně na lidskeacute bytosti

Otaacutezka zdali se tak děje uacutečelně ve vztahu tehdejšiacuteho pojetiacute osoby člověka a osobnosti

či obecně praacutevniacute subjektivity v praacutevu pak je dalece za hranicemi řiacutemskeacuteho praacuteva a neniacute

zde možnost ji relevantně zodpovědět Je však zjevneacute že takovaacuteto tendence neniacute raritniacute

a ojedinělaacute ale maacute sveacute jasneacute historickeacute kořeny a zřejmě takeacute i sveacute důvody

Konečně i samotnyacute pojem servitus pokud mu schaacuteziacute jakyacutekoliv atribut může pak

nabyacutet určityacutech zvlaacuteštnostiacute a vyvolat probleacutem Jestliže tento termiacuten je užit bez dalšiacuteho

v justiniaacutenskyacutech Digestech pak obsah textu vztaženeacuteho k sevitutum by měl platit pro

celyacute obor služebnostiacute tedy jak pro služebnosti pozemkoveacute tak ale i pro služebnosti

osobniacute Je však nutno řiacuteci že v některyacutech přiacutepadech je třeba pojem servitus uvedenyacute

v justiniaacutenskyacutech Digestech zuacutežit pouze na služebnosti pozemkoveacute tedy na původniacute

pojem služebnosti Byť jsou takoveacuteto technickeacute bdquonedostatkyldquo kompilace vzhledem k jejiacute

zanechaacuteniacute Podobně se jeviacute když na tveacutem pozemku se lisuje viacuteno když tvůj prostor se užiacutevaacute k mlaacuteceniacute zrniacute a různyacutech luštěnin Zde tedy voda je zanechaacutena osobě)

89 J Cuiacius Tolosatis opera ad parisiensem Fabrotianam editionem deligentissime exacta in tomos XIII 5 Prati Giachetti 1838 col 513 ndash 514 (Cesta je služebnostiacute pozemkovou a věcnou to je takovaacute kteraacute se konaacute mezi věciacute a druhou věciacute Požiacutevaciacute praacutevo je lidskou služebnostiacute to je takoveacute ktereacute se konaacute mezi člověkem a věciacute kohokoliv)

59

velikosti šiacuteři a času v němž byla zpracovaacutena poměrně řiacutedkeacute přesto však existujiacute90

Mnohdy však takovyacuteto vyacuteklad daneacuteho textu prameniacute nikoliv z jeho původniacuteho zněniacute a

z původniacuteho pojetiacute termiacutenu servitus pouze ve smyslu služebnostiacute pozemkovyacutech ale

může se takeacute jednat i o naacutesledek excerpce textů a jejich vytrženiacute z původniacuteho kontextu

Však i vyacuteše uvedenyacute přiacuteklad se jeviacute jako jasnějšiacute tehdy když je fragment pojat jako

celek tedy bez děleniacute na jednotliveacute paragrafy91 V takoveacutemto přiacutepadě pak texty na sebe

v původniacute formě navazujiacute a smysl termiacutenů je možno pochopit co do jejich původnosti

mnohem leacutepe Z celeacuteho vyacuteše uvedeneacuteho však vyplyacutevaacute že v přiacutestupu a jednoznačneacutem

hodnoceniacute pojmů ve vztahu ke služebnostem je nutnomiacutet velkou opatrnost neboť tato

terminologie je rozprostřena jak do času tak ale i funkčně či mezi jednotliveacute autory

jejichž texty se zachovaly až do dnešniacutech dniacute

III 24 FUNDUS PRAEDIUM A JEJICH ATRIBUTY

Ač se tato skutečnost nemusiacute jevit jako na prvniacute pohled zřejmaacute přesto se

nejednaacute o terminologickou otaacutezku věnovanou pouze a vyacutehradně služebnostem

pozemkovyacutem na druhou stranu ovšem u služebnostiacute pozemkovyacutech se jednaacute o určujiacuteciacute

bdquostranyldquo vztahu

Jistyacutem způsobem byla již uvedenaacute otaacutezka zmiacuteněna vyacuteše a to v souvislosti

s hledaacuteniacutem a charakteristikou subjektů služebnostiacute Již tehdy bylo uvedeno že

zaacutekladniacutemi elementy a určujiacuteciacutemi činiteli služebnostiacute jsou pozemky mezi nimiž se

služebnost realizuje Tyto pozemky pak vytvaacuteřejiacute jakeacutesi sveacutebytneacute služebnostniacute strany

90 Kupřiacutekladu Dig 814pr (Pap 7 quaest) Servitutes ipso quidem iure neque ex tempore neque

ad tempus neque sub condicione neque ad certam condicionem (verbi gratia quamdiu volam) constitui possunt sed tamen si haec adiciantur pacti vel per doli exceptionem occurretur contra placita servitutem vindicanti idque et sabinum respondisse cassius rettulit et sibi placere (Služebnosti podle plneacuteho praacuteva nelze zřiacutedit ani od určiteacuteho času ani do určiteacuteho času ani pod podmiacutenkou ani k určiteacute podmiacutence (slovy dokud budu chtiacutet) avšak jestliže toto je přidaacuteno naacutemitkou dohody nebo podvodu je možno braacutet se proti vindikaci služebnosti A Cassius uvaacutediacute že takoveacute je stanovisko Sabina a takoveacute je i jeho stanovisko)

91 Pakliže se k fragmentu uvedeneacutemu sub 90 připojiacute navazujiacuteciacute paragraf Dig 8141 (Pap lib 7 quaest) Modum adici servitutibus posse constat veluti quo genere vehiculi agatur vel non agatur (veluti ut equo dumtaxat) vel ut certum pondus vehatur vel grex ille transducatur aut carbo portetur (řiacutekaacute že je možno ke služebnosti přidat způsob jejiacuteho vyacutekonu kupřiacutekladu jakyacutem druhem povozů projiacuteždět či neprojiacuteždět (zdali i s koněm) zda se může veacutezt určitaacute vaacuteha převaacutedět staacutedo nebo převaacutežet uhliacute) pak je možno vidět že tiacutemto autor poměrně zřejmě naznačoval vztah daneacuteho pravidla k pozemkovyacutem služebnostem (byť nikoliv vyacutelučně proti služebnostem osobniacutem)

60

(odlišneacute od pojetiacute stran kupřiacutekladu v raacutemci obligaciacute) kdy jedneacute straně zpravidla svědčiacute

praacuteva zatiacutemco na straně opačneacute lze naleacutezt povinnosti V přiacutepadě pozemkovyacutech

služebnostiacute však na každeacute straně vždy stojiacute pozemek respektive vlastniacutek pozemku

III 241 FUNDUS PRAEDIUM A AGER

Přestože byl vyacutešemnohokraacutete zmiacuteněn termiacuten servitus praediorum jako

služebnosti pozemkoveacute a tedy by bylo logickeacute pokud na každeacute straně služebnosti by i

terminologicky staacutelo praedium a praacutevě praedium by bylo hlavniacutem elementem

služebnostniacutech vztahů a jejich hlavniacutem nositelem Pojem praedia skutečně pro

služebnosti použiacutevaacuten byacutevaacute a to ve vztahu k oběma stranaacutem92 a to jak pro přiacutepady

služebnostiacute domovniacutech93 tak ale i pro přiacutepady služebnostiacute polniacutech94 Zde se však

objevuje jeden terminologickyacute probleacutem Praedia rustica tedy pozemky polniacute jsou však

podle původu tohoto termiacutenu mnohem spiacuteše pozemky venkovskyacutemi a to v poměrně

zřetelneacutem protikladu k praedio urbano tedy pozemkům městskyacutem Mnohdy jsou takeacute

podle tohoto vzoru nazyacutevaacuteny služebnosti polniacute služebnostmi venkovskyacutemi naproti

tomu služebnosti domovniacute služebnostmi městskyacutemi Pak ovšem vznikaacute dosti vyacuteraznyacute

probleacutem v pochopeniacute danyacutech pojmů neboť takovaacuteto pojmenovaacuteniacute velice silně vedou

k chaacutepaacuteniacute rozděleniacute pozemků na městskeacute a venkovskeacute toliko podle uacutezemniacuteho a

geografickeacuteho kliacuteče tedy podle toho kde se praacutevě kteryacute pozemek nachaacuteziacute zdali na

uacutezemiacute města a tedy je pozemkem městskyacutem či naopak mimo město a tedy je nutně

pozemkem venkovskyacutem Takoveacuteto pojetiacute těchto pozemků by pak mělo i velkyacute vliv na

uplatněniacute služebnostiacute kdy jedny by byly realizovatelneacute pouze na pozemciacutech na

venkově zatiacutemco druheacute jen na uacutezemiacute města což by jistě mohlo přinaacutešet mnoheacute obtiacuteže

Skutečnost je ovšem takovaacute že pojetiacute danyacutech pozemků jako městskyacutech nebo

92 Kupřiacutekladu Dig 8181 (Paul lib 15 ad plaut) Si praedium tuum mihi serviat sive ego partis

praedii tui dominus esse coepero sive tu mei per partes servitus retinetur licet ab initio per partes adquiri non poterat (Jestliže tvůj pozemek sloužiacute meacutemu a jaacute se stanu vlastniacutekem čaacutesti tveacuteho nebo ty meacuteho na čaacutestech se služebnost zachovaacutevaacute ačkoliv na počaacutetku k čaacutesti nebylo možno služebnost nabyacutet)

93 Viz Dig 841pr (Ulp lib 2 inst) Aedificia urbana quidem praedia appellamus ceterum etsi in villa aedificia sint aeque servitutes urbanorum praediorum constitui possunt (Městskeacute budovy takeacute nazyacutevaacuteme takeacute jako pozemky I když jsou budovy na venkově rovněž je možneacute pozemkoveacute městskeacute služebnosti na nich ustavit)

94 Viz Dig 8411 (Ulp lib 2 inst) Ideo autem hae servitutes praediorum appellantur quoniam sine praediis constitui non possunt nemo enim potest servitutem adquirere vel urbani vel rustici praedii nisi qui habet praedium (Překlad viz sub 70)

61

venkovskyacutech se neodviacutejiacute ani tak od jejich polohy ale městskeacute pozemky jsou takoveacute

ktereacute bdquosunt in oppidis sed et si forte stabula sunt vel alia meritoria in villis et in vicisldquo

neboť bdquourbanum praedium non locus facit sed materialdquo95 Na druhou stranu takovaacuteto

definice nevylučuje nemožnost existence venkovskeacuteho pozemku na uacutezemiacute města

Každopaacutedně podstatnyacutem znakem k určeniacute pozemku jako městskeacuteho nebo venkovskeacuteho

je předevšiacutem jeho povaha tedy zdali je kupřiacutekladu zastavěn budovou či naopak jestli je

ho použiacutevaacuteno za uacutečelem polniacuteho hospodaacuteřstviacute Z tohoto důvodu je zde takeacute spiacuteše

užiacutevaacuteno pojmů služebnostiacute a pozemků domovniacutech a naproti nim služebnostiacute a pozemků

polniacutech Tiacutemto způsobem nahliacuteženiacute na typy pozemků takeacute může dochaacutezek k lepšiacutemu a

vhodnějšiacutemu využiacutevaacuteniacute služebnostiacute neboť kupřiacutekladu i na venkově kde může dojiacutet ke

shluku domů může dochaacutezet k podobnyacutem praacutevniacutem probleacutemům a mohou se objevit

podobneacute potřeby vzaacutejemnyacutech kontaktů pozemků jako je tomu ve městech

Jisteacute však je že praedium neniacute jedinyacutem pojmem kteryacute byl pro pozemek v raacutemci

služebnostiacute užiacutevaacuten Dost možnaacute ani neniacute ve vztahu k jednotlivyacutem služebnostem

nejčastějšiacute Zatiacutemco v naacutezvu skupin služebnostiacute figuruje praedium vyacutehradně v přiacutepadě

textů věnovanyacutech jednotlivyacutem služebnostniacutem vztahům již byacutevaacute na jeho miacutestě spiacuteše

pojem fundus Pozemek maacute skutečně v latině a to i (a snad možnaacute praacutevě) v latině

praacutevniacute několik pojmenovaacuteniacute Vzaacutejemnyacute vztah těchto pojmů přirozeně prochaacutezel

dlouhyacutem vyacutevojem řiacutemskeacuteho praacuteva a v raacutemci tohoto vyacutevoje takeacute doznaacuteval přirozenyacutech a

to i ne pouze malyacutech a drobnyacutech změn Iavolenus k tomuto vztahu dodaacutevaacute a definuje že

bdquofundus est omne quidquid solo teneturldquo a vedle toho uvaacutediacute že bdquopraedium utriusque

supra scriptae generale nomen est nam et ager et possessio huius appellationis species

suntldquo96 Na zaacutekladě těchto definic se tedy dostaacutevajiacute pojmy fundus a praedium do

95 Dig 5016198 (Ulp lib 2 de omn trib) Urbana praedia omnia aedificia accipimus non

solum ea quae sunt in oppidis sed et si forte stabula sunt vel alia meritoria in villis et in vicis vel si praetoria voluptati tantum deservientia quia urbanum praedium non locus facit sed materia proinde hortos quoque si qui sunt in aedificiis constituti dicendum est urbanorum appellatione contineri plane si plurimum horti in reditu sunt vinearii forte vel etiam holitorii magis haec non sunt urbana (Všechny budovy nazyacutevaacuteme městskyacutemi pozemky a to nikoliv pouze ty ktereacute jsou v městskeacute zaacutestavbě ale takeacute jestliže jsou staacutejemi nebo jinyacutemi stavbami ve vsiacutech a na venkově nebo jestli venkovskaacute vila je určena toliko k potěšeniacute však městskeacute pozemky nečiniacute miacutesto ale charakter Tedy i takoveacute zahrady jestliže se nachaacutezejiacute v zaacutestavbě měly by byacutet nazyacutevaacuteny jako městskeacute pozemky Ale jestliže je viacutecero zahrad určeno k vyacutedělku jako vinice ale takeacute olivoveacute sady tak tyto nejsou městskyacutemi pozemky)

96 Dig 5016115 (Iav lib 4 epist) Quaestio est fundus a possessione vel agro vel praedio quid distet fundus est omne quidquid solo tenetur ager est si species fundi ad usum hominis comparatur possessio ab agro iuris proprietate distat quidquid enim adprehendimus cuius proprietas ad nos non pertinet aut nec potest pertinere hoc possessionem appellamus possessio ergo usus ager proprietas loci

62

vzaacutejemneacuteho vztahu V raacutemci služebnostiacute pak je použiacutevaacuten praacutevě fundus k označeniacute

jednotlivyacutech stran služebnostniacuteho vztahu Konečně je užiacutevaacuteno i třetiacuteho pojmenovaacuteniacute a

sice aedes97 kteryacute však neniacute použiacutevaacuten všeobecně ale hlavně ve vztahu k městskyacutem

pozemkům neboť svyacutem obsahem byť pozemek na prvniacute pohled zastupuje ve

skutečnosti se jednaacute o stavbu budovu nad niacutem98 Konečně se nabiacuteziacute takeacute pojem ager

ktereacuteho je skutečně pro pozemky použiacutevaacuteno99 ale to pouze ve vztahu ke služebnostem

est praedium utriusque supra scriptae generale nomen est nam et ager et possessio huius appellationis species sunt (Otaacutezkou je co odlišuje držbu pozemku a pole Pozemkem je vše co se dotyacutekaacute půdy Pole je jestliže pozemek sloužiacute k užiacutevaacuteniacute člověku Držba pole se od vlastnickeacuteho praacuteva lišiacute tedy pokud jsme něco uchopili k čemuž vlastnickeacute praacutevo naacutem nenaacuteležiacute ani naacuteležet nemůže tomu řiacutekaacuteme držba a tak držba spočiacutevaacute v užiacutevaacuteniacute vlastnictviacute pozemku je k určiteacutemu miacutestu Pozemek v širšiacutem smyslu praedium oba vyacuteše uvedeneacute pojmy jako obecnyacute v sobě zahrnuje tak i pole a držba jsou druhy tohoto pojmu)

97 Bliacuteže k probleacutemu viz G Grosso Le servitugrave op cit str 132 et al B Biondi La categoria romana delle servitutes Milano Vita e pensiero 1938 str 362

98 Viz kupřiacutekladu Dig 8210 (Marc lib 4 dig) Gaurus Marcello binas aedes habeo alteras tibi lego heres aedes alteras altius tollit et luminibus tuis officit quid cum illo agere potes et an interesse putes suas aedes altius tollat an hereditarias et de illo quaero an per alienas aedes accessum heres ad eam rem quae legatur praestare debet sicut solet quaeri cum usus fructus loci legatus est ad quem locum accedi nisi per alienum non potest Marcellus respondit qui binas aedes habebat si alteras legavit non dubium est quin heres alias possit altius tollendo obscurare lumina legatarum aedium idem dicendum est si alteri aedes alteri aliarum usum fructum legaverit non autem semper simile est itineris argumentum quia sine accessu nullum est fructus legatum habitare autem potest et aedibus obscuratis ceterum usu fructu loci legato etiam accessus dandus est quia et haustu relicto iter quoque ad hauriendum praestaretur sed ita officere luminibus et obscurare legatas aedes conceditur ut non penitus lumen recludatur sed tantum relinquatur quantum sufficit habitantibus in usus diurni moderatione (Gaurus Marcellovi Maacutem dva domy jeden z nich Ti odkazuji dědic druhyacute vystaviacute vyacuteše a překaacutežiacute tobě ve světle Jak můžeš proti němu žalovat Považuješ za podstatneacute zdali svoji budovu vystavěl vyacuteše nebo onu zděděnou A to se takeacute taacuteži zda je dědic povinen přes ciziacute pozemek daacutet přiacutestup k teacute věci kteraacute byla odkaacutezaacutena jako bylo dotaacutezaacuteno kdy odkaacutezaacuteno je požiacutevaciacute praacutevo k pozemku k němuž neniacute přiacutestupu než přes pozemek ciziacute Marcellus odpověděl Kdo měl dva pozemky jestliže jeden odkaacutezal neniacute pochyby že dědic jinak může vyššiacute stavbou zastiacutenit odkazovniacutekův pozemek Toteacutež je možno řiacuteci jestliže jednomu odkaacuteže pozemek druheacutemu požiacutevaciacute praacutevo k jineacutemu pozemku neniacute zde však staacutele stejnyacute důvod přiacutestupu neboť bez přiacutestupu je požiacutevaciacute praacutevo a odkaz neplatnyacute bydlet je však možneacute i v zastiacuteněneacute budově I tak je-li odkaacutezaacuteno požiacutevaciacute praacutevo maacute byacutet daacuten takeacute přiacutestup jako když je zanechaacuteno praacutevo čerpaacuteniacute vody toto přiacutestup aby mohlo byacutet vůbec čerpaacuteno v sobě zahrnuje Však se i svoluje překaacutežet světlu a stiacutenit odkaacutezanyacute pozemek jestliže se světlu nebraacuteniacute zaacutesadně ale tolik ho zbyacutevaacute kolik postačuje bydleniacute v denniacute době)

99 Viz Dig 83131 (Iav lib 10 ex cass) Si totus ager itineri aut actui servit dominus in eo agro nihil facere potest quo servitus impediatur quae ita diffusa est ut omnes glaebae serviant aut si iter actusve sine ulla determinatione legatus est modo determinabitur et qua primum iter determinatum est ea servitus constitit ceterae partes agri liberae sunt igitur arbiter dandus est qui utroque casu viam determinare debet (Jestliže celeacute pole sloužiacute pěšinou nebo stezkou jeho vlastniacutek nemůže nic činit co by překaacuteželo služebnosti kteraacute je tak rozprostřena že všechny hroudy sloužiacute ale když pěšina či stezka byly odkaacutezaacuteny bez takoveacutehoto určeniacute způsob je určen tiacutem kudy bylo prve projito a tudy pak je služebnost ustavena ostatniacute čaacutesti pole jsou svobodneacute A tak je daacuten rozhodce kdy z obou důvodů je třeba určit cestu) Či Dig 8331 (Iul lib 2 ex minic) Tria praedia continua trium dominorum adiecta erant imi praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum fundum emit deinde imum fundum in quem aquam induxerat vendidit quaesitum est num imus fundus id ius aquae amisisset quia cum utraque praedia eiusdem domini facta essent ipsa sibi servire non potuissent negavit amisisse servitutem quia praedium per quod aqua ducebatur alterius fuisset et quemadmodum servitus summo fundo ut in imum fundum aqua veniret imponi aliter non potuisset quam ut per medium quoque fundum duceretur sic

63

polniacutem kdy kupřiacutekladu z dvanaacutecti použitiacute tohoto pojmu v osmeacute knize jich deset je

ve třetiacutem titulu věnovaneacutem polniacutem služebnostem po jednom pak v titulu čtvrteacutem a

paacuteteacutem Ač je danaacute problematika označovaacuteniacute nemovitostiacute či pozemků poměrně bohataacute

přesto však neniacute pro oblast služebnostiacute nejstěžejnějšiacute byť je nutno miacutet na mysli vyacuteše

uvedenaacute specifika kteraacute jsou ovšem pouze specifiky zaacutekladniacutemi a nikoliv kompletniacutemi

III 242 CHARAKTERISTIKY POZEMKŮ

Ve vztahu ke služebnostem však majiacute pozemky takeacute jinyacutech vlastnostiacute a to

předevšiacutem vzhledem k jejich funkci a uacuteloze v raacutemci konkreacutetniacuteho služebnostniacuteho vztahu

a vzhledem k rozděleniacute praacuteva a povinnostiacute na tu či opačnou stranu služebnosti Jednaacute se

tedy o pozemky charakterizovaneacute tak jako již bylo uvedeno vyacuteše tedy jako pozemek

panujiacuteciacute a proti němu jako pozemek služebnyacute Uvedeneacute rozděleniacute pozemků pak platiacute

vždy a pouze ke služebnosti jako konkreacutetniacutemu subjektivniacutemu praacutevu tedy pozemek

služebnyacute v jedneacute služebnosti může byacutet zaacuteroveň panujiacuteciacutem ve vztahu služebnosti jineacute a

naopak takteacutež je tomu i v přiacutepadě charakterizace pozemku jako pozemku panujiacuteciacuteho Je

však možnaacute kumulace i takovyacutem způsobem kdy je služebnyacute pozemek pozemkem

služebnyacutem v raacutemci viacutecero služebnostiacute

III 2421URČITOSTPOZEMKUAMIacuteSTAVYacuteKONUSLUŽEBNOSTI

Pro zřiacutezeniacute služebnosti mezi určityacutemi pozemky je nutno klaacutest na tyto pozemky

určiteacute podmiacutenky Na prvniacutem miacutestě je podmiacutenka kteraacute je jistě vlastniacute každeacutemu praacutevniacutemu

eadem servitus eiusdem fundi amitti aliter non posset nisi eodem tempore etiam per medium fundum aqua duci desisset aut omnium tria simul praedia unius domini facta essent (Tři navazujiacuteciacute pozemky naacuteležiacute třem vlastniacutekům Vlastniacutek spodniacuteho pozemku nabyl služebnosti vody z vrchniacuteho pozemku pro spodniacute pozemek a se souhlasem vlastniacuteka veacutest vodu skrze prostředniacute pozemek na sveacute pole Poteacute tento koupil vrchniacute pozemek a spodniacute na kteryacute přivaacuteděl vodu prodal Otaacutezkou je zdali spodniacute pozemek ono praacutevo vody pozbyl neboť oba pozemky se naacuteležely jedineacutemu vlastniacuteku a samy sobě sloužit nemohou Popiacuteraacutem že by služebnost zanikla neboť pozemek přes kteryacute se vede voda naacuteležel jineacutemu a jakkoliv neniacute možno zřiacutedit služebnost aby z vrchniacuteho pozemku přiteacutekala na spodniacute než přes prostředniacute tak i služebnost vůči tomuto pozemku nemůže zaniknout jinak nežli když v teacutemže čase takeacute bude zanechaacuteno vedeniacute vody přes prostředniacute pozemek nebo když v teacutemže čase všechny tři pozemky budou naacuteležet jednomu vlastniacuteku) V posledniacutem uvedeneacutem pak je zjevneacute použitiacute pojmů jak agris tak fundi a praedium zaacuteroveň

64

uacutekonu a snad tiacutem přeneseně takeacute každeacutemu praacutevniacutemu vztahu Je tedy nutneacute aby byly

pozemky ktereacute jsou služebnostiacute vaacutezaacuteny dostatečně určitě a jednoznačně určeny Pojetiacute

je zde však zcela otevřeně odlišneacute od pojetiacute současneacuteho a to předevšiacutem v souvislosti

s postupnou rigidizaciacute pozemků a jejich limitace Paulus uvaacutediacute že je možno zřiacutedit (nebo

naopak vzdaacutet se) služebnosti pouze ve vztahu k bdquocertam partem fundildquo100 podobně

hovořiacute i Proculus Pomponiovyacutemi slovy o pars fundi alia101 Je tedy zjevneacute že

služebnost může byacutet zřiacutezena jak k pozemku tak k jeho čaacutesti nutno ovšem dodat k jeho

certam partem kteraacute ovšem diacuteky sveacute určitosti je teacuteměř samostatnyacutem novyacutem

pozemkem

Vyacuteše uvedeneacute uacutevahy je však zapotřebiacute daacutet do souvislosti se samotnyacutem miacutestem

realizace a miacutestem vyacutekonu služebnosti Toto je v přirozeneacute souvislosti s uvedenyacutem

pozemkem avšak nikoli bez dalšiacuteho V souvislosti se služebnostmi se totiž objevuje

velice podstatnaacute otaacutezka a sice jestli totuts fundus servit tedy zdali sloužiacute celyacute

pozemek102 Takoveacuteto pravidlo vyplyacutevaacute z mnohyacutech fragmentů a to do značneacute miacutery

jednoznačně103 avšak neniacute možno jej braacutet jako reaacutelnyacute způsob vyacutekonu služebnostiacute ale

spiacuteše jako určitou maximu Naproti tomu existujiacute zcela jasnaacute omezeniacute širokeacute možnosti

vyacutekonu služebnosti na celeacutem pozemku a to předevšiacutem ve smyslu ochrany vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku respektive dodrženiacute zaacutesady že vyacutekon služebnosti maacute se diacutet

civiliter modo tedy šetrnyacutem způsobem104 Poměrně ilustrativně popisuje situaci Celsus

když uvaacutediacute pro přiacutepad cesty že nejen mohou byacutet některeacute čaacutesti pozemku z vyacutekonu

100 Dig 816 (Paul lib 21 ad ed) Ad certam partem fundi servitus tam remitti quam constitui

potest (K určiteacute čaacutesti pozemku může služebnost jak zaniknout tak byacutet zřiacutezena) 101 Dig 8324 (Pomp lib 33 ad sab) Ex meo aquae ductu labeo scribit cuilibet posse me vicino

commodare proculus contra ut ne in meam partem fundi aliam quam ad quam servitus adquisita sit uti ea possit proculi sententia verior est (Na meacutem vodovodu piacuteše Labeo mohu nechat podiacutelet se jakeacutehokoliv souseda Proculus odporuje neboť ani pro jinou čaacutest meacuteho pozemku než pro kterou bylo nabyto vodovodu nemůže byacutet tohoto užiacutevaacuteno Proculova věta je pravdivějšiacute)

102 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 128 či Dig 8321 (Paul lib 15 ad sab) Si mihi concesseris iter aquae per fundum tuum non destinata parte per quam ducerem totus fundus tuus serviet (Jestliže mi svoliacuteš převaacutedět vodu přes tvůj pozemek aniž bys určil jeho čaacutest přes niž maacute byacutet vedena celyacute tvůj pozemek sloužiacute)

103 Viz Dig 83131 (Iav lib 10 ex cass) Si totus ager itineri aut actui servit dominus in eo agro nihil facere potest quo servitus impediatur quae ita diffusa est ut omnes glaebae serviant aut si iter actusve sine ulla determinatione legatus est modo determinabitur et qua primum iter determinatum est ea servitus constitit ceterae partes agri liberae sunt igitur arbiter dandus est qui utroque casu viam determinare debet (Překlad viz sub 99)

104 Jak o tom svědčiacute kupřiacutekladu Pomponius Dig 8322 (Pomp lib 33 ad sab) Sed quae loca eius fundi tunc cum ea fieret cessio aedificiis arboribus vineis vacua fuerint ea sola eo nomine servient (Avšak ty čaacutesti onoho pozemku kteryacute byl převeden nejsou nijak zastavěny jsou bez stromů či bez vinic tento tedy samotnou půdou sloužiacute služebnostiacute)

65

služebnosti vyloučeny ale i jakyacutem způsobem maacute probiacutehat samotnyacute vyacutekon služebnosti

Podle Celsa jsou vyloučeny ze služebnosti cesty prostory domu vinice a obecně

stanovuje že maacute cesta veacutest tudy (tedy maacute k cestě byacutet využiacutevaacuteno takovyacutech prostorů) kde

takovaacuteto činnost nejmeacuteně škodiacute vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku respektive

služebneacutemu pozemku jako takoveacutemu105 Neniacute tedy zcela na vůli vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku kudy bude svoji cestu využiacutevat avšak je možno řiacuteci že vyjma těchto

uvedenyacutech omezeniacute může chodit či jezdit kdekoliv Bylo by tedy možno připustit

situaci že zatiacutemco jeden den prochaacuteziacute či projiacuteždiacute jednou čaacutestiacute pozemku druhyacute den čaacutestiacute

druhou a třetiacute opět jinde kupřiacutekladu tam kde se raacuteda sluniacute manželka vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku Pokud by takovaacuteto uacutevaha byla rozvedena i na praacutevo vedeniacute vody

tak pak vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku mohl jeden den vykopat kanaacutelek v jedneacute čaacutesti

pozemku avšak druhyacute den jej zahrnout a kopat o metr vedle či na druheacute straně

pozemku Takovyacuteto přiacutestup by bezesporu představoval poměrně velkeacute omezeniacute

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku a do značneacute miacutery i devastaci jeho hodnoty Již vyacuteše

zmiacuteněnyacute Celsův fragment106 však jasně zamezuje takoveacutemuto konaacuteniacute ve smyslu praacuteva

vedeniacute vody kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn postavit určitou vodovod a

technickaacute zařiacutezeniacute tak aby to bylo pro něho vyacutehodneacute a aby to i co nejmeacuteně škodilo

užiacutevaacuteniacute služebneacuteho pozemku poteacute však již uloženiacute a prostor kde se tato technickaacute

zařiacutezeniacute nachaacutezejiacute nesmiacute měnit Je tedy zjevneacute že totus fundus sevit plně toliko na

počaacutetku služebnosti a i to s jistyacutemi vyacutehradami Pro přiacutepad vedeniacute cesty přes ciziacute

pozemek pak lze vidět pravidla zcela analogickaacute107 tedy tam kde je na počaacutetku cesta

105 Dig 819 (Cels lib 5 dig) Si cui simplicius via per fundum cuiuspiam cedatur vel

relinquatur in infinito videlicet per quamlibet eius partem ire agere licebit civiliter modo nam quaedam in sermone tacite excipiuntur non enim per villam ipsam nec per medias vineas ire agere sinendus est cum id aeque commode per alteram partem facere possit minore servientis fundi detrimento verum constitit ut qua primum viam direxisset ea demum ire agere deberet nec amplius mutandae eius potestatem haberet sicuti sabino quoque videbatur qui argumento rivi utebatur quem primo qualibet ducere licuisset posteaquam ductus esset transferre non liceret quod et in via servandum esse verum est (Jestliže je komu převedena nebo zanechaacutena cesta přes něčiacute pozemek a to bez určeniacute tedy přes jakoukoliv jeho čaacutest může pak chodit a jezdit ale obezřetnyacutem způsobem Platiacute však i to co se mlčky předpoklaacutedaacute neniacute dovoleno chodit nebo jezdit přiacutemo přes dům samotnyacute nebo prostředkem vinic jestliže je toteacutež se stejnou pohodlnostiacute možno činit jinou čaacutestiacute pozemku s tiacutem že se tak meacuteně uškodiacute služebneacutemu pozemku Jako spraacutevneacute se jeviacute když tudy kudy byla prve směrovaacutena cesta maacute se nadaacutele chodit nebo jezdit aniž by ji nadaacutele bylo možno změnit Takto se jevilo i Sabinovi kteryacute užil přirovnaacuteniacute k potoku kteryacute nejprve maacute možnost teacuteci kudy chce poteacute je již veden bez možnosti změny Je spraacutevneacute naacutesledovat toto i v přiacutepadě cest)

106 Viz sub 105 107 Dig 8661 (Cels lib 5 dig) Si ego via quae nobis per vicini fundum debebatur usus fuero

tu autem constituto tempore cessaveris an ius tuum amiseris et e contrario si vicinus cui via per nostrum fundum debebatur per meam partem ierit egerit tuam partem ingressus non fuerit an partem

66

vybudovaacutena či ktereacute čaacutesti pozemku je jako cesty využiacutevaacuteno tam se maacute nachaacutezet i

nadaacutele a bez důvodů ji nelze měnit V souvislosti se vznikem služebnosti na zaacutekladě

odkazu pak vznikajiacute dalšiacute otaacutezky praacutevě za uacutečelem určeniacute konkreacutetniacuteho raacutemce a

konkreacutetniacuteho prostoru realizace služebnosti Je zde možno vidět dvě možnosti a to podle

toho jakyacutem druhem legaacutetu maacute byacutet služebnost zřiacutezena Maacute-li tak byacutet na zaacutekladě legaacutetu

damnačniacuteho pak vznikaacute obligačniacute vztah na zaacutekladě něhož je dědici umožněno stanovit

služebnost bdquoper quam partem velitldquo108 Opačnaacute je však situace v přiacutepadě legaacutetu

vindikačniacuteho jak svědčiacute o takoveacuteto skutečnosti Iavolenus109 Za pozornost v Iavolenově

textu bezesporu takeacute stojiacute zmiacutenka o tom že ceterae partes agri liberae sunt tedy je

zřejmeacute že pojetiacute zatiacuteženosti celeacuteho pozemku služebnostiacute neniacute zcela nepochybneacute a

předevšiacutem zcela bezvyacutehradneacute Na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho je však možno řiacuteci že je

patrnyacute rozdiacutel mezi pozemkem služebnyacutem a miacutestem (prostorem) vyacutekonu služebnosti kdy

prvniacute je zcela nezaacutevislyacute na zaacutesadě že služebnost maacute fungovat civiliter modo ale naopak

na něho působiacute jineacute zaacutesady a pravidla (kupřiacutekladu ona maxima objektivniacute potřeby

pozemku) proti tomy pak druhyacute je přiacutemo podřiacutezen vyacutekonu služebnosti civiliter modo a

jineacute zaacutesady ktereacute jsou vaacutezaacuteny na pozemky ve vztahu služebnosti se tohoto netyacutekajiacute110

tuam liberaverit celsus respondit si divisus est fundus inter socios regionibus quod ad servitutem attinet quae ei fundo debebatur perinde est atque si ab initio duobus fundis debita sit et sibi quisque dominorum usurpat servitutem sibi non utendo deperdit nec amplius in ea re causae eorum fundorum miscentur nec fit ulla iniuria ei cuius fundus servit immo si quo melior quoniam alter dominorum utendo sibi non toti fundo proficit (Jestliže jaacute jsem použil cestu kteraacute naacutem přiacuteslušiacute přes sousedův pozemek ty ale přestaneš po patřičnou dobu ji užiacutevat zdalipak tveacute praacutevo zanikaacute A naopak jestliže soused ktereacutemu naacuteležiacute cesta přes naacuteš pozemek chodiacute a jezdiacute přes moji čaacutest pozemku na tvoji však nevstupuje zdali se tvoje čaacutest osvobodiacute Celsus odpoviacutedaacute Jestliže je pozemek rozdělen mezi spoluvlastniacuteky do určenyacutech čaacutestiacute pak služebnost zachovaacutevaacute ten pozemek kteryacute je povinen Podobně je tomu jako když od počaacutetku byly služebnostiacute povinny dva pozemky a jeden z vlastniacuteků si sobě služebnost užiacutevaacuteniacutem přivlastniacute sobě pak takeacute neužiacutevaacuteniacutem ztratiacute Aniž často se tak děje z uvedenyacutech důvodů jsou pozemky spojovaacuteny aniž by bylo to na uacutejmu toho jehož pozemku se sloužiacute nebo snad leacutepe užiacutevaacuteniacute druheacuteho vlastniacuteka prospiacutevaacute jemu nikoliv celeacutemu pozemku)

108 Dig 8326 (Paul lib 47 ad ed) Si via iter actus aquae ductus legetur simpliciter per fundum facultas est heredi per quam partem fundi velit constituere servitutem si modo nulla captio legatario in servitute fit (Jestliže cesta stezka pěšina nebo vodovod byl odkaacutezaacuten prostě přes pozemek volba je na dědici zřiacutedit služebnost přes kterou čaacutest pozemku chce tak aby na legataacuteři nebylo učiněno žaacutedneacute pletichy)

109 Dig 83131 (Iav lib 10 ex cass) Viz sub 103 110 Viz bliacuteže kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit 129 ndash 130 či B Biondi Le servitugrave

prediali nel diritto romano Milano Giuffregrave 1954 str 299 et al S Perozzi Sulla struttura delle servitugrave prediali nel diritto romano in S Perozzi Scritti giuridici 2 Milano Giuffregrave 1948 str 34 et al

67

III 2422PLURALITAPOZEMKŮVRAacuteMCISLUŽEBNOSTI

Již vyacuteše bylo naznačeno že si lze představit situaci kdy na jedneacute či druheacute straně

služebnosti bude nikoliv jeden pozemek ale pozemků viacutece Takoveacuteto přiacutepady nejsou

pouze teoretickyacutemi konstrukcemi ale vzchaacutezejiacute z reaacutelnyacutech probleacutemů a vztahů mezi

sousedy a je patrneacute že již sami Řiacutemaneacute se s takovyacutemito otaacutezkami museli vypořaacutedat

Jasnyacutem důkazem že takoveacuteto situace znaacute i řiacutemskeacute praacutevo může byacutet Iulianův text

kde autor hovořiacute o situaci kdy bdquotria praedia continua trium dominorum adiecta erant

imi praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per

medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum

fundum emitldquo111 Takovaacuteto situace se však nemusiacute nutně omezovat pouze na praacutevo

vedeniacute vody nikoliv nepodobně je možno čiacutest v textu Ulpianově kde bdquouna est via et si

per plures fundos imponatur cum una servitus sitldquo112 Je tedy zjevneacute že v přiacutepadě

některyacutech služebnostiacute je možno miacutet i viacutece služebnyacutech pozemků Problematika kterou se

uvedeneacute fragmenty zabyacutevajiacute pak spočiacutevaacute předevšiacutem v určeniacute způsobů zaacuteniku a obecně

dynamiky takovyacutechto služebnostiacute a to praacutevě vzhledem k tomu že zde je viacutece subjektů

nežli obvykleacute dvě osoby Uvedeneacute otaacutezky pak budou zmiacuteněny daacutele předevšiacutem

v souvislosti se způsoby zaacuteniku služebnostiacute

Vyacuteše bylo však taktně zamlčeno zdali může byacutet v jedneacute služebnosti uacutečastno viacutece

panujiacuteciacutech pozemků Takovaacuteto otaacutezka se pojiacute se samotnou podstatou služebnostiacute

Služebnost je jak bylo již uvedeno praacutevo vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku působit na

pozemek služebnyacute Jakyacutem způsobem je však možno popsat situaci kdy takoveacuteto

111 Dig 8331 (Iul lib 2 ex minic) Tria praedia continua trium dominorum adiecta erant imi

praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum fundum emit deinde imum fundum in quem aquam induxerat vendidit quaesitum est num imus fundus id ius aquae amisisset quia cum utraque praedia eiusdem domini facta essent ipsa sibi servire non potuissent negavit amisisse servitutem quia praedium per quod aqua ducebatur alterius fuisset et quemadmodum servitus summo fundo ut in imum fundum aqua veniret imponi aliter non potuisset quam ut per medium quoque fundum duceretur sic eadem servitus eiusdem fundi amitti aliter non posset nisi eodem tempore etiam per medium fundum aqua duci desisset aut omnium tria simul praedia unius domini facta essent (Překlad viz sub 99)

112 Dig 8318 (Ulp lib 14 ad sab) Una est via et si per plures fundos imponatur cum una servitus sit denique quaeritur an si per unum fundum iero per alium non per tantum tempus quanto servitus amittitur an retineam servitutem et magis est ut aut tota amittatur aut tota retineatur ideoque si nullo usus sum tota amittitur si vel uno tota servatur (Jedinaacute je cesta ať již je ustavena přes viacutecero pozemků a jedinaacute je i služebnost Konečně se ptaacute zda když projdu pouze přes jeden pozemek přes jinyacute po takovyacute čas aby služebnost zanikla nikoliv zda služebnost zanikne Je lepšiacute pokud se celaacute zachovaacute nebo pokud celaacute zanikne a tak jestliže žaacutednyacute neužiacutevaacute celaacute zanikne ale jestli byť jeden celaacute se zachovaacute)

68

obdobneacute praacutevo maacute viacutece pozemků či přeneseně viacutece osob Situace je jednoduššiacute tehdy

kdy participace viacutece osob na služebnosti je daacutena spoluvlastnickyacutem praacutevem těchto osob

na panujiacuteciacutem pozemku Všechny tyto osoby jsou vlastniacuteky panujiacuteciacuteho pozemku a jsou

tedy i osobami opraacutevněnyacutemi ve vztahu ke služebnosti kteraacute zniacute ve prospěch jejich

pozemku Otaacutezka participace na služebnosti je pak plně zaacutevislaacute na obdobnyacutech

pravidlech jako jineacute participace na prospěchu z pozemku zcela obecně Otaacutezkaacutem

tyacutekajiacuteciacutem se vzniku a zaacuteniku konkreacutetniacute služebnosti v takoveacuteto situaci pak bude

věnovaacutena pozornost daacutele Je však zapotřebiacute si představit i situaci kdy by měly vůči

jednomu pozemku ba co viacutece vůči jedneacute čaacutesti a způsobu naklaacutedaacuteniacute s pozemkem byacutet

opraacutevněno viacutece pozemků různyacutech vlastniacuteků Situaci je možno uveacutest na přiacutekladu kdy by

někdo měl praacutevo cesty přes ciziacute pozemek a jinyacute toteacutež praacutevo přes tentyacutež pozemek

(kupřiacutekladu proto že se jednaacute o řadu po sobě jdouciacutech pozemků) V takoveacuteto situaci je

možno na věc nahliacutežet různyacutemi způsoby jednak tiacutem že opraacutevněnyacutemi budou oba

pozemky tedy i oba vlastniacuteci v takoveacutemto přiacutepadě se ovšem objevuje nemaacutelo těžkostiacute

Pro miacuteru zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku je nutno stanovit jakousi objektivniacute potřebu

panujiacuteciacuteho pozemku Jestliže jsou tyto pozemky dva pak platiacute jejich průměr či je nutno

jejich potřeby sečiacutest Toto souvisiacute i s miacuterou participace pozemků a jejich vlastniacuteků na

daneacutem pozemku tedy je nutno obdobně jako u spoluvlastnickeacuteho praacuteva neboť

takovouto situaci nelze než přirovnat ke spoluvlastnictviacute respektive bdquospolu-držběldquo

jedneacute služebnosti určit poměry v nichž se na daneacutem praacutevu budou vlastniacuteci panujiacuteciacutech

pozemků podiacutelet Nikoliv nepodobneacute těžkosti přichaacutezejiacute tehdy jestliže dochaacuteziacute

k určityacutem změnaacutem na pozemku samotneacutem ndash měniacute se jeho objektivniacute potřeba Konečně

je nutno vytvořit speciaacutelniacute pravidla pro vznik takoveacuteto služebnosti tedy zda se tak musiacute

staacutet najednou jakyacutem způsobem se přiacutepadně může jinaacute osoba bdquopřipojitldquo ke služebnosti a

naproti tomu obdobnaacute pravidla pro zaacutenik takoveacutehoto praacuteva Pokud je však přistupovaacuteno

ke každeacutemu jednotliveacutemu praacutevu zvlaacutešť tedy v duchu bdquokolik panujiacuteciacutech pozemků tolik

služebnostiacuteldquo pak lze předejiacutet mnohyacutem podobnyacutem těžkostem Na druheacute straně se však

tiacutemto znemožniacute vyacuteraznějšiacute vzaacutejemnaacute provaacutezanost věcnyacutech praacutev pozemků což ovšem

neniacute možno bez dalšiacuteho označit za ryze negativniacute skutečnost Věcnyacutem praacutevům obecně

jakožto nejsilnějšiacute moci a nejzaacutesadnějšiacutemu praacutevu nad věciacute jistě svědčiacute jasnost zřejmost

a vyacuteraznaacute provaacutezanost nemusiacute byacutet vždy viacutetanaacute113 Lze tedy považovat za poněkud

113 Pouze pro srovnaacuteniacute je možno uveacutest přiacuteklad praacuteva zaacutestavniacuteho ktereacute byť je institutem vyacuterazně

69

přiacuteznivějšiacute pokud se nahliacutežiacute na praacuteva jednotlivyacutech panujiacuteciacutech pozemků jako na praacuteva

samostatnaacute Takovyacuteto zaacutevěr lze přisoudit i praacutevu řiacutemskeacutemu neboť v pramenech zcela

schaacuteziacute vyacuteše uvedenaacute (a nutnaacute) pravidla pro spraacutevu služebnostiacute s pluralitou pozemků na

straně panujiacuteciacute a konečně může byacutet podpůrnyacutem argumentem i současneacute soukromeacute

praacutevo ktereacute zastaacutevaacute naacutezor že počet panujiacuteciacutech pozemků by měl odpoviacutedat i počtu

služebnostiacute114

III 2423POZEMKYINAEXTRA COMMERCIUM

Otaacutezka zdali je věc in commercium či extra je jednou z nejzaacutekladnějšiacutech a

nejdůležitějšiacutech otaacutezek vaacutezanyacutech na věcnaacute praacuteva neboť odpověď na tuto otaacutezku

zpravidla určuje možnost zdali na daneacute věci bude moci byacutet (soukromeacute) věcneacute praacutevo či

nikoliv Nelze řiacuteci že by na re extra commercium nemohlo vězet žaacutedneacute praacutevo (viz

kupřiacutekladu znaacutemyacute iter ad sepulchrum jehož opraacutevněniacute se odviacutejiacute od onoho hrobu)115

avšak praacuteva kteraacute by mohla na danou věc byacutet vaacutezaacutena jsou spiacuteše vyacutejimkou Vyacuteznamneacute

je rovněž rozlišeniacute zdali se pozemek extra commercium nachaacuteziacute v potenciaacutelniacute

služebnosti na straně služebneacute či naopak na straně panujiacuteciacute

Do jisteacute miacutery jednoduššiacute je situace v přiacutepadě pozemku služebneacuteho Jestliže tento

neniacute schopen s neacutest vlastnickeacute praacutevo pak se maacute za to že neniacute schopen sneacutest ani břiacutemě

služebnosti tedy věcneacuteho praacuteva zcela obecně Justiniaacutenskaacute Digesta nepodaacutevajiacute sice o

daneacute otaacutezce přesnou odpověď reagujiacute však na jednotlivaacute praacuteva a na jednotliveacute přiacutepady

kde se zřejmě někdo pokusil takoveacuteto služebnosti zřiacutedit avšak takovyacuteto vztah byl

hraničniacutem a specifickyacutem diacuteky nejrůznějšiacutem souběhům pluralitaacutem nabyacutevaacute mnohdy v subjektivniacutem smyslu vskutku nepřehlednyacutech charakteristik ktereacute by ovšem u služebnostiacute byly navyacutesost negativniacute

114 Viz kupřiacutekladu A GambaroU Morello Trattato dei diritti reali 2 Milano Giuffregrave 2011 str 233

115 Viz konfrontace Dig 851 (Ulp lib 14 ad ed) Actiones de servitutibus rusticis sive urbanis eorum sunt quorum praedia sunt sepulchra autem nostri dominii non sunt adquin viam ad sepulchrum possumus vindicare (Žaloby ze služebnostiacute venkovskyacutech nebo městskyacutech jsou těch čiacute jsou pozemky Hroby nicmeacuteně nejsou našiacutem vlastnictviacutem přesto však můžeme si vindikovat cestu k hrobu) A na druheacute straně Dig 11712pr (Ulp lib 25 ad ed) Si quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum non habeat et a vicino ire prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum habeat non tamen hoc rescriptum quod impetrandi dat facultatem etiam actionem civilem inducit sed extra ordinem interpelletur praeses et iam compellere debet iusto pretio iter ei praestari ita tamen ut iudex etiam de opportunitate loci prospiciat ne vicinus magnum patiatur detrimentum (Překlad viz sub 21) Zde je probleacutem vaacutezaacuten mimo jineacute i na formulaci sepulchrum habere

70

shledaacuten v rozporu s praacutevem O skutečnosti že na re extra commercium nelze zřiacutedit

služebnosti svědčiacute Iavolenova slova kteraacute teacuteto služebnosti zamezujiacute jestliže nenaacuteležiacute

věc pod humani iuris v daneacutem přiacutepadě zamezujiacute jestliže by služebnyacutem pozemkem

mělo byacutet miacutesto hrobu116 Jineacute fragmenty se pak věnujiacute situaci obdobneacute avšak věnovaneacute

jineacute kategorii rei extra commercium kdy kupřiacutekladu překaacutežiacute vzniku služebnosti je-li

pozemek veřejnou cestou117 Zcela specifickou uacutepravu pak v řiacutemskeacutem praacutevu maacute moře

respektive mořskyacute břeh Zde je však i přesto poměrně jednoznačneacute stanovisko

Ulpianovo ktereacute uvaacutediacute že neniacute možno k moři služebnost zřiacutedit118 Naproti tomu je

možno miacutet k mořskeacutemu břehu určitaacute specifickaacute praacuteva119 Lze tedy řiacuteci že podle

116 Dig 844 (Iav lib 10 ex cass) Caveri ut ad certam altitudinem monumentum aedificetur

non potest quia id quod humani iuris esse desiit servitutem non recipit sicut ne illa quidem servitus consistere potest ut certus numerus hominum in uno loco humetur (Zajistit si aby se pomniacutek stavěl do určiteacute vyacuteše neniacute možno neboť tam kam praacutevo lidiacute nezasahuje služebnost neniacute možno nabyacutet Ani v tom nemůže spočiacutevat služebnost aby byl pohřben na jednom miacutestě určityacute počet lidiacute)

117 Dig 81142 (Paul lib 15 ad sab) Publico loco interveniente vel via publica haustus servitus imponi potest aquae ductus non potest a principe autem peti solet ut per viam publicam aquam ducere sine incommodo publico liceat sacri et religiosi loci interventus etiam itineris servitutem impedit cum servitus per ea loca nulli deberi potest (Přes veřejnyacute prostor nebo veřejnou cestu lze zřiacutedit služebnost čerpaacuteniacute vody vodovod však nelze Často byacutevaacute žaacutedaacuten ciacutesař aby bylo dovoleno veacutest vodu přes veřejnou cestu a to bez nepohodliacute veřejnosti Přes posvaacutetnaacute a zasvěcenaacute rovněž neniacute možno veacutest služebnost pěšiny tato miacutesta tak nikomu nemohou sloužit služebnostiacute) Či Dig 821pr (Paul lib 21 ad ed) Si intercedat solum publicum vel via publica neque itineris actusve neque altius tollendi servitutes impedit sed immittendi protegendi prohibendi item fluminum et stillicidiorum servitutem impedit quia caelum quod supra id solum intercedit liberum esse debet (Jestliže je mezilehlyacute veřejnyacute prostor nebo veřejnaacute cesta ani pěšině ani stezce ale ani služebnosti nestavět vyacuteše toto nepřekaacutežiacute Ale opřeniacute stavby zřiacutezeniacute vyacuteklenku takeacute služebnosti strouhy a okapu toto překaacutežiacute neboť obloha nad oniacutem mezilehlyacutem prostorem musiacute zůstat volnaacute) Konečně Dig 393173 (Paul lib 15 ad plaut) Sic et si non proximo meo praedio servitutem vicinus debeat sed ulteriori agere potero ius esse mihi ire agere ad illum fundum superiorem quamvis servitutem ipse per fundum meum non habeam sicut interveniente via publica vel flumine quod vado transiri potest sed loco sacro vel religioso vel sancto interveniente quo fas non sit uti nulla eorum servitus imponi poterit (Tak i jestliže je soused povinen nikoliv nejbližšiacutemu meacutemu pozemku ale vzdaacutelenějšiacutemu mohu žalovat na to že mi naacuteležiacute praacutevo chodit nebo jezdit na onen pozemek vrchnějšiacute ačkoliv služebnost samotnou přes vlastniacute pozemek nemaacutem stejně pokud je mezilehlaacute veřejnaacute cesta nebo řeka kterou je možno přejiacutet brodem Ale na mezilehleacute posvaacutetneacute nebo zasvěceneacute miacutesto ktereacute praacutevem neniacute možno užiacutevat žaacutednaacute služebnost nemůže byacutet vložena)

118 Dig 8413pr (Ulp lib 6 opin) Venditor fundi geroniani fundo botriano quem retinebat legem dederat ne contra eum piscatio thynnaria exerceatur quamvis mari quod natura omnibus patet servitus imponi privata lege non potest quia tamen bona fides contractus legem servari venditionis exposcit personae possidentium aut in ius eorum succedentium per stipulationis vel venditionis legem obligantur (Prodejce geronianskeacuteho pozemku botrianskeacutemu pozemku kteryacute si ponechal vyhradil si že nebude proti tomuto vykonaacutevaacuten lov tuňaacuteků Ačkoliv vůči moři jež z povahy se oteviacuteraacute všem soukromyacutem jednaacuteniacutem neniacute možno zřiacutedit služebnost přesto však dobraacute viacutera vyžaduje dodržovat ujednaacuteniacute prodeje a osoby v držbě a jejich praacutevniacute naacutesledniacuteci jsou zavaacutezaacuteny ujednaacuteniacutem stipulace nebo prodeje)

119 Viz kupřiacutekladu Dig 41114pr (Ner lib 5 membr) Quod in litore quis aedificaverit eius erit nam litora publica non ita sunt ut ea quae in patrimonio sunt populi sed ut ea quae primum a natura prodita sunt et in nullius adhuc dominium pervenerunt nec dissimilis condicio eorum est atque piscium et ferarum quae simul atque adprehensae sunt sine dubio eius in cuius potestatem pervenerunt dominii fiunt (To co někdo postavil na břehu moře jemu naacuteležiacute neboť veřejneacute břehy nejsou takoveacute ktereacute jsou ve vlastnictviacute naacuteroda ale takoveacute ktereacute jsou nejprve tvořeny přiacuterodou a k nimž vlastnickeacute praacutevo nevzniklo Však jejich podmiacutenky jsou podobneacute jako u ryb a divokyacutech zviacuteřat ktereacute stejně když jsou

71

řiacutemskeacuteho praacuteva je služebnost jakožto věcneacute praacutevo vyloučena ve smyslu zatiacuteženiacute rerum

extra commercium Takovaacuteto věc by měla byacutet prosta všech praacutevniacutech zaacutetěžiacute a všech

věcnyacutech praacutev a to přirozeně včetně služebnostiacute

Jistyacutem způsobem obtiacutežnějšiacute je ovšem odpověď tehdy kdy přiacutepadnyacute panujiacuteciacute

pozemek by měl miacutet charakter rei extra commercium Zde neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě

možno přijmout analogickyacute naacutezor že res extra commercium nemůže zastaacutevat uacutelohu

panujiacuteciacuteho pozemku V přiacutepadě panujiacuteciacuteho pozemku zaacuteležiacute do jisteacute miacutery jak na typu

služebnosti kteraacute by měla byacutet ve prospěch tohoto pozemku zřiacutezena tak ale i na

charakteru a typu rei extra commercium samotneacute Pokud se jednaacute o res religiosae pak

zde již byla vyacuteše uvedena možnost aby takovyacuteto pozemek byl charakterizovaacuten jako

panujiacuteciacute120 Jestliže ovšem neniacute res religiosa v něčiacutem vlastnictviacute je pak nutno

odpovědět takeacute na otaacutezku kdo je oniacutem opraacutevněnyacutem či opraacutevněnyacutemi na zaacutekladě takoveacuteto

služebnosti Nastiacuteněnaacute otaacutezka je poměrně jednoznačně řešena za pomoci institutu iuris

sepulchri kdy toto praacutevo naacuteležiacute buď rodině nebo dědicům pohřbeneacuteho121 V daneacute

souvislosti pak jistě stojiacute takeacute za zmiacutenku že služebnost ke hrobu bdquoprivati iuris manetldquo

tedy na rem extra commercium navazuje přiacutemo soukromeacute praacutevo Takovaacuteto skutečnost je

pak o to vyacutejimečnějšiacute že mezi jinyacutemi věcmi vyloučenyacutemi z obchodu se nachaacutezejiacute věci

jejichž všeobecneacutemu užiacutevaacuteniacute svědčiacute veřejnyacute zaacutejem či minimaacutelně zaacutejem naacuteboženskyacute

Jednaacute se předevšiacutem o věci ktereacute jsou charakterizovaacuteny jako rei publicae in publico

uchopena naacuteležiacute bez pochybnostiacute tomu pod jehož mociacute se ocitla) A Dig 411141 (Ner lib 5 membr) Illud videndum est sublato aedificio quod in litore positum erat cuius condicionis is locus sit hoc est utrum maneat eius cuius fuit aedificium an rursus in pristinam causam reccidit perindeque publicus sit ac si numquam in eo aedificatum fuisset quod propius est ut existimari debeat si modo recipit pristinam litoris speciem (Je k uacutevaze jakeacute podmiacutenky bude miacutet daneacute miacutesto jestliže dům kteryacute byl postaven na břehu byl zničen tedy zda bude naacuteležet tomu čiacute byla budova nebo se navraacutetiacute do původniacuteho stavu nebo se konečně stane veřejnyacutem jako kdyby na něm nebylo stavěno Je snad nejvhodnějšiacute jak bylo již uvedeno jestliže nabude takoveacuteho charakteru jako měl předtiacutem) Daacutele pak viz G Grosso Le servitugrave op cit str 142 143

120 Viz Dig 81141 (Paul lib 15 ad sab) Servitus itineris ad sepulchrum privati iuris manet et ideo remitti domino fundi servientis potest et adquiri etiam post religionem sepulchri haec servitus potest (Překlad viz sub 21) A tomu teacutež Dig 851 (Ulp lib 14 ad ed) Actiones de servitutibus rusticis sive urbanis eorum sunt quorum praedia sunt sepulchra autem nostri dominii non sunt adquin viam ad sepulchrum possumus vindicare (Překlad viz sub 115)

121 Viz Dig 1175 (Gai lib 19 ad ed prov) Familiaria sepulchra dicuntur quae quis sibi familiaeque suae constituit hereditaria autem quae quis sibi heredibusque suis constituit (Rodinnyacutemi hroby se nazyacutevajiacute takoveacute ktereacute kdo určil sobě a svojiacute rodině dědickyacutemi potom takoveacute ktereacute kdo určil sobě a svyacutem dědicům) Bliacuteže pak C Sanfilippo Istituzioni di diritto romano Roma Rubbettino 1996 str 78 V Scialoja Teorie 1 op cit str 170 et al a takeacute M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 379 a literatura tam uvedenaacute (pozn 32 ale i 33)

72

usu122 Takovyacutem přiacutekladem jsou třeba veřejneacute stoky123 ktereacute mnohdy probiacutehaly i pod

soukromyacutem pozemkem či se podobně jako služebnosti na majetek vaacutezaly Jinyacutem

podobnyacutem přiacutekladem mohou byacutet zařiacutezeniacute opačneacuteho charakteru a sice akvadukty a

vodovody obecně kdy mohou miacutet vztah a disponovat určityacutemi praacutevy i vůči sousedniacutem a

okolniacutem pozemkům124 Lze tedy konstatovat že ve specifickyacutech situaciacutech může a byacutevaacute i

věc povahou extra commercium zaacuteroveň panujiacuteciacute věciacute v raacutemci služebnosti O vyacutekonu

takoveacuteto služebnosti pak platiacute to co o praacutevech vůči takoveacuteto věci neboť i vůči rei extra

commercium jak bylo vyacuteše uvedeno lze miacutet nějakaacute praacuteva tyto pak určujiacute kdo bude

moci jednat v přiacutepadě služebnosti jako v přiacutepadě itineris ad sepulchrum jsou tomu

dědicoveacute či rodina tak v přiacutepadě věciacute veřejnyacutech tomu často bude přiacutemo obec

III 2424RES NULLIUSVRAacuteMCISLUŽEBNOSTIacute

Vyacuteše již bylo řečeno že služebnosti jsou jednou ze zaacutekladniacutech čaacutestiacute skupiny

kterou středověciacute praacutevniacuteci označovali jako iura in re aliena tedy věcnaacute praacuteva k věci

122 Viz L Heyrovskyacute op cit str 301 et al k tomu takeacute viz drobně odlišně V Scialoja Teorie

1 op cit str 126 a 204 et al 123 Viz kupřiacutekladu Dig 4323115 (Ulp lib 71 ad ed) Deinde ait praetor quod in cloaca

publica factum sive ea immissum habes quo usus eius deterior sit fiat restituas item ne quid fiat immittaturve interdicam (Pak řekl praetor Kdo na veřejneacute stoce něco učinil nebo do niacute něco vhodil co jejiacute užiacutevaacuteniacute mohlo zhoršit maacute toto navraacutetit Takeacute zakazuji aby někdo něco naň činil nebo v niacute něco vhazoval)

124 Viz napřiacuteklad Frontinus De aquaeductu urbis Romae 128 Posset hoc S C aequissimum videri etiam si ex re tantum publicae utilitatis ea spatia vindicarentur Multo magis autem maiores nostri admirabili aequitate ne ea quidem eripuerunt privatis quae ad modum publicum pertinebant sed cum aquas perducerent si difficilior possessor in parte vendunda fuerat pro toto agro pecuniam intulerunt et post determinata necessaria loca rursus eum agrum vendiderunt ut in suis finibus proprium ius res publica privatique haberent Plerique tamen non contenti occupasse fines ipsis ductibus manus adtulerunt per suffossa latera passim cursus aquarum tam ei qui ius aquarum impetratum habent quam ei qui quantulicumque beneficii occasione ad expugnandos rivos abutuntur Quid porro fieret si non universa ista diligentissima lege prohiberentur poenaque non mediocris contumacibus intentaretur Quare subscripsi verba legis (Toto rozhodnutiacute senaacutetu by se mohlo zdaacutet velice spravedlivyacutem zvlaacuteště když se ty prostory vyhrazujiacute pouze k veřejneacutemu užitku Avšak naši předkoveacute s obdivuhodnou spravedlnostiacute neodniacutemali soukromniacutekům ani to co patřilo do obecniacutech pozemků (ager publicus) pozemků ale když budovali vodovod a při tom se vyskytl nějakyacute neochotnyacute majitel nějakeacuteho pozemku jehož čaacutest bylo nutno ziacuteskat do naacutejmu zaplatili rovnou za celeacute pole a po určeniacute nezbytně širokeacuteho pruhu kudy měl vodovod veacutest to pole znovu prodali takže jak staacutet tak soukromniacuteci měli sveacute na sveacutem pozemku a s plnyacutemi praacutevy Mnoziacute ale byli nespokojeni s tiacutem že majiacute pozemek ohraničenyacute vodovodem a tak tu a tam navrtaacutevali stěny kanaacutelů a to jak ti kteřiacute měli povoleniacute k čerpaacuteniacute vody tak i ti kteřiacute zneužiacutevajiacute i tu nejmenšiacute přiacuteležitost kterou jim daacutevaacute ciacutesařovo beneficium k napadaacuteniacute vodovodů Co by se asi stalo kdyby všechny tyto přestupky nebyly zakaacutezaacuteny pečlivě navrženyacutem zaacutekonem a za jeho porušeniacute nehrozil viniacutekům nemalyacute trest Proto jsem připojil i samotnyacute zaacutekon) Předklad J Ctibor 2005 viz httpctibiwebzdarmaczde_Aquaeductuhtm Bližšiacute podrobnosti se nepodařilo ziacuteskat

73

ciziacute Aby však byla věc ciziacute musiacute miacutet vlastniacuteka odlišneacuteho od osoby k niacutež se daneacute praacutevo

vztahuje Pokud však věc vlastniacuteka nemaacute a to nikoliv proto že by se jednalo o re extra

commercium ale proto že nikomu vlastnickeacute praacutevo k věci nesvědčiacute a je tedy věciacute ničiacute

pak se ovšem pojmově nemůže jednat o věc ciziacute Tento teoretickyacute a terminologickyacute

vstup pouze ukazuje jakyacute vliv i na samotnou podstatu služebnostiacute mohou miacutet situace

kdy se jeden druhyacute nebo snad i oba pozemky stanou věcmi ničiacutemi či jimi jsou

Na prvniacutem miacutestě je nutno se zamyacutešlet nad situaciacute kdy určitaacute věc již res nullius

je a na takovouto někdo chce uložit služebnost či což se jeviacute jako situace poněkud

absurdniacute chce zřiacutedit služebnost v jejiacute prospěch Jestliže je věc ničiacute pak mohou vznikat

věcnaacute praacuteva k niacute pouze způsoby originaacuterniacutemi z nichž je pak pro daneacute přiacutepady možno

vziacutet v uacutevahu okupaci či přiacutepadně vydrženiacute125 V přiacutepadě okupace lze však pouze těžko

myslet že by bylo možno okupovat něco takoveacuteho jako jsou věci nehmotneacute Pokud by

měl byacutet okupovaacuten celyacute pozemek pak zde bezesporu nemusiacute byacutet většiacute probleacutem ovšem

okupovat pouze určiteacute působeniacute na pozemek je poměrně obtiacutežně definovatelneacute a to

předevšiacutem z toho důvodu že zde neniacute žaacutedneacute opačneacute strany žaacutedneacuteho protivniacuteka kteryacute

by naopak negativně vymezil takovouto věc nehmotnou tedy služebnost Situace je

naviacutec obdobnaacute jako je tomu v přiacutepadě tradice kdy neniacute možno předat v klasickeacutem

smyslu slova věc kteraacute je nehmotnaacute Pokud by tedy někdo chtěl okupovat služebnost

pak zřejmě takoveacute jednaacuteniacute bude velice jednoduše splynutelneacute s okupaciacute pozemku jako

takoveacuteho tiacutem spiacuteše tehdy pokud je služebnost spojena s nějakyacutemi vizuaacutelniacutemi jevy

V přiacutepadě služebnostiacute negativniacutech nelze pak vůbec na okupaci pomyacutešlet neboť

takoveacuteto praacutevo vůbec žaacutedneacuteho vnějšiacuteho projevu nemaacute Kdo by tedy chtěl takto na

opuštěneacutem pozemku působit nic mu nebraacuteniacute v tom aby působil prostřednictviacutem

okupace ale pozemku jako takoveacuteho nikoliv služebnosti Co se tyacuteče vydrženiacute pak to

nesnese aby věc byla věciacute ničiacute naviacutec však pro přiacutepad služebnostiacute bylo vydrženiacute

zakaacutezaacuteno lege Scribonia126 kteraacute je podle všech zdrojů ještě republikaacutenskeacuteho

125 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 90 126 Dig 413428 (Paul lib 54 ad ed) Libertatem servitutium usucapi posse verius est quia

eam usucapionem sustulit lex scribonia quae servitutem constituebat non etiam eam quae libertatem praestat sublata servitute itaque si cum tibi servitutem deberem ne mihi puta liceret altius aedificare et per statutum tempus altius aedificatum habuero sublata erit servitus (Je pravdivějšiacute že je možno vydržet svobodu od služebnosti neboť takoveacute vydrženiacute zrušil Scriboniův zaacutekon ktereacute služebnost zřizovalo nikoliv takoveacute ktereacute daacute svobodu a zaacutenik služebnosti A tak jestliže ty jsi mi služebnostiacute

74

původu127 Je tedy zřejmeacute že zřiacutezeniacute služebnosti na uacutekor věci ničiacute je spiacuteše teoretickou

konstrukciacute kteraacute však nemaacute žaacutednou oporu v pramenech Tiacutemto je zaacuteroveň a to ve vyacuteše

uvedeneacutem smyslu ukaacutezaacuteno že mnohem později vzniklyacute pojem iuris in re aliena je

vytvořen poměrně přileacutehavě neboť saacutem v sobě vylučuje praacutevě i vznik služebnosti na

uacutekor věci kteraacute neniacute ciziacute ale je pouze věciacute ničiacute Nutno si však takeacute klaacutest otaacutezku zdali

vůbec mohla vzniknout praktickaacute potřeba takoveacutehoto zřiacutezeniacute služebnosti tedy zdali

někdo mohl miacutet zaacutejem na vzniku služebnosti aniž by nemohl miacutet zaacutejem o pozemek

celyacute tiacutem spiacuteše měl-li vůči pozemku nějakeacute potřeby Přiacutepad kdy by někdo zřizoval

služebnost ve prospěch pozemku kteryacute je ničiacute je pak spiacuteše absurdniacute situaciacute a neniacute

možno jej považovat za reaacutelnyacute o čemž koneckonců svědčiacute i to že se o něm prameny

nijak nezmiňujiacute

Jinyacutem probleacutemem je však situace kdy se pozemek kteryacute je vaacutezaacuten či naopak

jemuž služebnost svědčiacute stane pozemkem ničiacutem Takovaacuteto otaacutezka je vaacutezaacutena opět na to

o jakyacute pozemek se jednaacute tedy zdali se jednaacute o pozemek služebnyacute nebo naopak

pozemek panujiacuteciacute V přiacutepadě pozemku služebneacuteho je odpověď spojena s uacutevahou jak se

dotyčnaacute věc stala věciacute ničiacute což bude zpravidla spojeno s derelikciacute Tato je spojena

s poměrně znaacutemyacutem a velkyacutem sporem dvou řiacutemskyacutech škol a sice školy sabinianskeacute proti

škole prokulianskeacute Prvniacute zastaacutevali stanovisko kdy v okamžiku opuštěniacute věci se tato

staacutevaacute věciacute ničiacute kterou je až do okamžiku kdy se jiacute ujme na zaacutekladě okupace někdo

dalšiacute V tomto mezidobiacute jak naacutezev rei nullius napoviacutedaacute takovaacuteto věc skutečně sveacuteho

paacutena nemaacute Uvedeneacute stanovisko nakonec bylo převzato do justiniaacutenskyacutech Digest128

povinen kupřiacutekladu nestavět vyacuteše a jaacute po stanovenyacute čas jsem měl postaveno vyacuteše pak služebnost zanikla)

127 Viz kupřiacutekladu V Arangio-Ruiz op cit str 244 128 Viz Dig 4171 (Ulp lib 12 ad ed) Si res pro derelicto habita sit statim nostra esse desinit

et occupantis statim fit quia isdem modis res desinunt esse nostrae quibus adquiruntur (Jestliže se věc maacute jako opuštěnaacute ihned přestaacutevaacute byacutet naše a okamžitě je k okupaci neboť stejnyacutemi způsoby věc přestane byacutet naše jako je nabyta) Dig 472435 (Ulp lib 41 ad sab) Quod si dominus id dereliquit furtum non fit eius etiamsi ego furandi animum habuero nec enim furtum fit nisi sit cui fiat in proposito autem nulli fit quippe cum placeat sabini et cassii sententia existimantium statim nostram esse desinere rem quam derelinquimus (Tak jestliže vlastniacutek to opustil kraacutedež se pak nestane ani když budu miacutet vůli ke kraacutedeži neboť nestane se kraacutedež jestliže neniacute proti nikomu spaacutechaacutena V uvedeneacutem tedy nikomu nenaacuteležiacute neboť je přijat vyacuterok Sabina a Cassia že přestaacutevaacute byacutet naše ta věc kteraacute je opuštěna) Či konečně Inst 2147 Qua ratione verius esse videtur et si rem pro derelicto a domino habitam occupaverit quis statim eum dominium effici pro derelicto autem habetur quod dominus ea mente abiecerit ut id rerum suaram esse nollet ideoque statim dominus esse desinit (Proto zdaacute se byacutet spravedlivějšiacutem aby se někdo stal vlastniacutekem v okamžiku zmocněniacute se věci kterou vlastniacutek považuje za opuštěnou Za opuštěneacute je považovaacuteno to čeho se vlastniacutek zbavil s uacutemyslem aby to viacutece nebylo součaacutestiacute jeho majetku a z tohoto

75

Naproti tomu prokulianskeacute stanovisko staacutelo na tvrzeniacute že vlastnickeacute praacutevo

derelikventovi trvaacute do doby nežli se kdo prostřednictviacutem okupace noveacute věci ujme

Pokud bude takoveacuteto prokulianskeacute stanovisko vztaženo na služebnosti věziacuteciacute na

pozemku pak vlastně k žaacutedneacute změně nedochaacuteziacute neboť nedochaacuteziacute ke změně vlastniacuteka

věci a to až do okamžiku kdy se někdo novyacute ujme věci a tiacutem i vlastnickeacuteho praacuteva

neujme Skutečnostiacute však je že převaacutežil naacutezor sabinianů kteryacute ovšem takto

jednoznačneacute stanovisko k trvaacuteniacute či naopak netrvaacuteniacute služebnosti poskytnout nemůže

V souvislosti se zcela vyacutejimečnou služebnostiacute neseniacute břemene se však objevujiacute

Labeonova slova kteraacute naznačujiacute že by služebnost mohl v takovyacutechto situaciacutech

pokračovat kdy tento uvaacutediacute že bdquoautem hanc servitutem non hominem debere sed rem

denique licere domino rem derelinquereldquo129 Jestliže se tedy vaacuteže služebnost na věc

nikoli na člověka pak ovšem jejiacutem opuštěniacutem služebnost nezanikaacute ale trvaacute i nadaacutele (a

nutno řiacuteci že podle teacuteto logiky přetrvaacutevaacute i okupaci a to prakticky do teacute doby kdy je

volně břemeno služebnosti z daneacute věci sňato nebo kdy dojde k zaacuteniku věci samotneacute)

Danyacute argument je možno doplnit i dalšiacutem kteryacute však se sice plně věnuje požiacutevaciacutemu

praacutevu ale vzhledem k tematickeacute bliacutezkosti je použitelnyacute130 Argumentace vychaacuteziacute

z porovnaacuteniacute situaciacute kdy spoluvlastniacutek či holyacute vlastniacutek otroka provede jeho manumisi

hůlkou V takoveacute situaci spoluvlastniacutek kteryacute manumisi provedl či holyacute vlastniacutek kteryacute

tak učinil sveacute vlastnickeacute praacutevo ztraacuteciacute Naproti tomu se ovšem takovyacuteto spoluvlastněnyacute

otrok nemůže staacutet osobou svobodnou neboť jsou zde takeacute ostatniacute spoluvlastniacuteci kteřiacute

ovšem žaacutednou manumisi neprovedli131 Pokud dojde k manumisi spoluvlastněneacuteho

důvodu přestaacutevaacute byacutet hned vlastniacutekem) V přiacutepadě překladů Justiniaacutenskyacutech Instituciacute je citovaacuten překlad z P Blaho-M Skřejpek Iustiniani institutiones Justiniaacutenskeacute Instituce Praha Karolinum 2010 412s

129 Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (A v přiacutepadě služebnosti kteraacute je zřiacutezena aby nesla břemeno svědčiacute naacutem žaloba aby bylo neseno břemeno a opravena budova takovyacutem způsobem jako byla při zřiacutezeniacute služebnosti Gallus se domniacutevaacute že neniacute možno zřiacutedit takovou služebnost kde by někdo měl co činit ale toliko mi zakaacutezat něco činit neboť ve všech služebnostech naacuteležejiacute opravy tomu kdo si přivlastňuje služebnost nikoliv tomu jehož věc sloužiacute Ale převlaacutedl vyacuterok Serviův že v tomto přiacutepadě může ten kdo braacuteniacute sveacute praacutevo donutit odpůrce aby opravil zeď pro podporu břemene Labeo takeacute napsal že v přiacutepadě teacuteto služebnosti neniacute povinen člověk ale věc pročež je možno aby vlastniacutek tuto věc opustil)

130 Viz obdobně G Grosso Le servitugrave op cit str 92 131 Viz kupřiacutekladu analogicky vzhledem k in iure cessio Dig 23366 (Pomp lib 8 ad quint

muc) Si usus fructus fundi cuius proprietatem mulier non habebat dotis nomine mihi a domino

76

otroka pak spoluvlastnickyacute podiacutel manumitenta poměrně připadaacute na zbyleacute

spoluvlastniacuteky132 V přiacutepadě manumise otroka holyacutem jeho vlastniacutekem pak řiacutemskeacute

stanovisko trvalo na zachovaacuteniacute jeho otrockeacuteho stavu a trvaacuteniacute požiacutevaciacuteho praacuteva neboť

otrok bdquoliber non fit sed servus sine domino estldquo133 Na zaacutekladě těchto dvou argumentů

lze konstatovat že skutečně tehdy stala-li se věci již jako věc služebnaacute či služebnyacute

pozemek věciacute ničiacute pak takoveacuteto praacutevo k věci ciziacute daacutele přetrvalo Na zaacutekladě toho lze

zmiacutenit dvě skutečnosti jednak tu že v klasickeacute době nebyl ještě takovyacute tlak na favorem

libertatis a tedy v tomto do jisteacute miacutery možnaacute však pouze ze současneacuteho pohledu

sporneacutem momentě viacutetěziacute zaacutejem držitele požiacutevaciacuteho praacuteva a to i proti možneacute svobodě

obtěžkaneacuteho jedince Druhaacute teze kteraacute může byacutet na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacuteho vyřčena

pak směřuje na podstatu služebnostiacute kdy je možno řiacuteci že služebnosti jsou praacuteva sice

k věci ciziacute ale na druheacute straně do značneacute miacutery nezaacutevisleacute na vlastnickeacutem praacutevu služebneacute

věci Tiacutemto je vyacuterazně oslaben onen vzaacutejemnyacute vztah vlastnickeacuteho praacuteva proti praacutevu

služebnosti a oba instituty se chovajiacute jako mnohem samostatnějšiacute kdy jsou ovšem určiteacute

okolnosti služebnosti určeny oniacutem vlastnickyacutem praacutevem Podmiacutenky vlastnickeacuteho praacuteva

služebneacute věci však jistě nejsou povětšinou tak silnyacutemi nepřekročitelnyacutemi podmiacutenkami

jako je tomu kupřiacutekladu s podmiacutenkou že vlastnickeacute praacutevo věci služebneacute a věci panujiacuteciacute

nesmiacute svědčit jedneacute totožneacute osobě Konečně takeacute daneacute pokračovaacuteniacute služebnostiacute

vaacutezanyacutech na re nullius potvrzuje i skutečnost že v justiniaacutenskeacute době dochaacuteziacute k jisteacute

proprietatis detur difficultas erit post divortium circa reddendum ius mulieri quoniam diximus usum fructum a fructuario cedi non posse nisi domino proprietatis et si extraneo cedatur id est ei qui proprietatem non habeat nihil ad eum transire sed ad dominum proprietatis reversurum usum fructum quidam ergo remedii loco recte putaverunt introducendum ut vel locet hunc usum fructum mulieri maritus vel vendat nummo uno ut ipsum quidem ius remaneat penes maritum perceptio vero fructuum ad mulierem pertineat (Jestliže požiacutevaciacute praacutevo k pozemku jehož vlastnictviacute nenaacuteležiacute ženě mi je daacuteno vlastniacutekem z titulu věna po rozvodu nastanou složitosti ohledně praacuteva na to co maacute byacutet ženě vraacuteceno Proto jsme řekli že požiacutevaciacute praacutevo od poživatele neniacute možno převeacutest nežli na vlastniacuteka a jestliže je převedeno na někoho dalšiacuteho to je ten kdo vlastnictviacute nemaacute nic na něho nepřešlo ale vlastniacutekovi se vraacutetilo praacutevo požiacutevaciacute A tak se jako přiacutemaacute naacuteprava uvaacutediacute že buď pronajme toto požiacutevaciacute praacutevo manžel ženě nebo prodaacute za jeden peniacutez tedy samotneacute praacutevo zůstane pro manžela těžba plodů pak manželce)

132 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 92 133 Ulpianus Liber singularis regularum 1 19 Servus in quo alterius est usufructus alterius

proprietas a proprietatis domino manumissus liber non fit sed servus sine domino est (Otrok k němuž maacute někdo požiacutevaciacute praacutevo jinyacute vlastnictviacute nestane se svobodnyacutem jestliže je z vlastnictviacute vlastniacutekem propuštěn ale je otrokem bez vlastniacuteka) Text z P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1913 str 461

77

změně kdy je otroku propuštěneacutemu holyacutem vlastniacutekem přiřčena svoboda ale ovšem

s tiacutem že je v postaveniacute quasi servus vůči držiteli požiacutevaciacuteho praacuteva dokud toto trvaacute134

Jistě je však takeacute nutneacute neobejiacutet mlčky situaci kdy by se věciacute ničiacute stal pozemek

kteryacute je panujiacuteciacutem Bohužel však k takovyacutemto zaacutevěrům nejsou vůbec žaacutedneacute prameny

ani stopy135 Je možno pouze konstruovat dva přiacutestupy na jedneacute straně buď derelikciacute

panujiacuteciacuteho pozemku zaacuteroveň dochaacuteziacute i k derelikci služebnosti přičemž tato je na

zaacutekladě elasticity vlastnickeacuteho praacuteva automaticky (re)okupovaacutena vlastniacutekem služebneacuteho

pozemku kteryacute se tak staacutevaacute pozemkem svobodnyacutem či na druheacute straně služebnost jako

qualitas fundi zůstaacutevaacute součaacutestiacute pozemku panujiacuteciacuteho je s tiacutemto spojena a tedy stejně jako

věc samotnaacute čekaacute kdo se jiacute ujme V takoveacutem přiacutepadě by pak k zaacuteniku služebnosti

nedochaacutezelo Oba možneacute přiacutestupy jsou si však poměrně rovnocenneacute a neniacute možno se

absolutně bez originaacutelniacutech pramenů ktereacute by o daneacute otaacutezce svědčily k těmto

jakyacutemkoliv způsobem vyjadřovat jinak než je pouze nastiacutenit jako možnosti

III 2425 DALŠIacute RELEVANTNIacute CHARAKTERISTIKY POZEMKŮ VZHLEDEM KE

SLUŽEBNOSTEM

V raacutemci služebnostiacute však majiacute určityacute vliv i dalšiacute charakteristiky pozemků Ty již

sice nejsou pro služebnosti určujiacuteciacute avšak mohou jistyacutem způsobem modifikovat jejich

charakter či mohou miacutet určityacute vliv pouze na řešeniacute otaacutezek vaacutezanyacutech na služebnosti jako

instituty obecně

Nikoliv nevyacuteznamnyacutem kriteacuteriem z hlediska služebnostiacute ktereacute se vaacuteže k

charakteru pozemku je takeacute jeho geografickeacute umiacutestěniacute Neniacute zde podstatneacute umiacutestěniacute

pozemku v raacutemci krajiny a v raacutemci vzaacutejemnyacutech faktickyacutech vztahů jinyacutech pozemků

půdy vodotečiacute a podobně což je sice jinak vůči služebnostem takeacute relevantniacute ale tyto

relevance již nejsou společneacute všem služebnostem nyacutebrž se lišiacute a měniacute podle toho o

jakou konkreacutetniacute služebnost o jakeacute konkreacutetniacute praacutevo se v daneacutem přiacutepadě jednaacute Obecně

pro služebnosti je podstatneacute či minimaacutelně relevantniacute geografickeacute umiacutestěniacute pozemku

134 G Grosso Le servitugrave op cit str 92 135 Viz k celeacute otaacutezce G Grosso Le servitugrave op cit str 97 a literatura tam citovanaacute

78

z hlediska jeho polohy na tom či onom uacutezemiacute tak jako je navyacutesost relevantniacute kde se

danyacute pozemek naleacutezaacute pro možnost vztaacutehnout v klasickeacute době na takovyacuteto pozemek

kviritskeacute vlastnictviacute tedy ono zaacutekladniacute bdquohlavniacuteldquo praacutevo vlastnickeacute stejně tak maacute tato

informace svoji relevanci pro vznik a existenci služebnostiacute vůbec Italskeacute pozemky

ktereacute jedineacute mohou byacutet předmětem civilniacuteho vlastnictviacute136 pak takeacute mohou

představovat typickyacute předmět služebnostiacute tak jak je chaacutepe civilniacute praacutevo V oneacute nejstaršiacute

době kdy jineacute než civilniacute služebnosti nebyly bylo vyloučeno aby se provinciaacutelniacute

pozemek stal předmětem služebnosti Tak i v pozdějšiacute době ty služebnosti ktereacute svyacutem

charakterem byly služebnostmi civilniacutemi tedy vychaacutezejiacuteciacutemi předevšiacutem ze zaacutekonů

obyčejů na se provinciaacutelniacutech pozemciacutech nechovaly jako služebnosti civilniacute ale

nabyacutevaly charakter služebnostiacute praetorskyacutech Uvedeneacute rozlišeniacute danyacutech pozemků maacute

takeacute největšiacute praktickyacute vliv předevšiacutem v oblasti zřiacutezeniacute a přiacutepadně zaacuteniku služebnosti

kdy zatiacutemco k italskeacutemu pozemku bylo možno zřiacutedit služebnost kupřiacutekladu in iure

cessione tak tato forma vzniku věcneacuteho praacuteva byla pro přiacutepad provinčniacutech pozemků

vyloučena a tedy bylo nutno v takoveacutem přiacutepadě zřizovat věcnaacute praacuteva jinyacutemi

způsoby137 Svůj vliv pak maacute daneacute rozděleniacute samozřejmě takeacute na způsoby ochrany

služebnostiacute kdy typicky civilniacute prostředky neniacute možno použiacutet přirozeně na provinciaacutelniacute

pozemky a povětšinou naopak

Posledniacute co je vhodneacute vzhledem k charakteru pozemků zmiacutenit je jejich

označeniacute jako fundus serviens fundus dominans a konečně takeacute liber fundus Fundus

(někdy je možno se setkat i v tomto kontextu s označeniacutem praedium) serviens je

v kontextu služebnostiacute tiacutem co je již vyacuteše nazyacutevaacuteno služebnyacutem pozemkem a to naproti

fundo dominanti kteryacute je naopak pozemkem panujiacuteciacutem Jak však již bylo zmiacuteněno

v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech neniacute možno naleacutezt žaacutedneacuteho fundi dominantis neboť na 136 Viz kupřiacutekladu Gaius Institutiones 2 27 Praeterea admonendi sumus quod veteres

dicebant soli Italici nexum esse provincialis soli nexum non esse hanc habere significationem solum Italicum mancipi esse provinciale nec mancipi esse aliter enim veteri lingua actus vocatur et quod illis nexus idem nobis est mancipatio (Takeacute by se mělo připomenout co řiacutekali stařiacute italskeacute pozemky jsou zavaacutezaacuteny provinčniacute zavaacutezaacuteny nejsou což určuje pozemky italskeacute jsou mancipačniacute provinčniacute jsou nemancipačniacute Stařiacute tedy použiacutevali jineacuteho pojmenovaacuteniacute a tedy co pro ně bylo zavaacutezaacuteniacute pro naacutes je mancipace Překlad J Šejdl) Či Gaius Institutiones 1 120 Eo modo et serviles et liberae personae mancipantur animalia quoque quae mancipi sunt quo in numero habentur boves equi muli asini item praedia tam urbana quam rustica quae et ipsa mancipi sunt qualia sunt Italica eodem modo solent mancipari (Tiacutemto způsobem se mancipujiacute osoby otroků i lidiacute svobodnyacutech takeacute zviacuteřata kteraacute patřiacute mezi věci mancipačniacute jako skot koně mezci osli Stejnyacutem způsobem byacutevajiacute mancipovaacuteny takeacute pozemky jak městskeacute tak venkovskeacute pokud ovšem patřiacute mezi věci mancipačniacute to je pokud ležiacute v Itaacutelii)

137 K problematice zřiacutezeniacute služebnostiacute viz daacutele

79

jeho miacutestě se nachaacuteziacute konkreacutetniacute osoba kupřiacutekladu fructuarius Třetiacute zmiacuteněnyacute pojem

tedy liber fundus je pak pozemkem svobodnyacutem tedy nezatiacuteženyacutem žaacutednou služebnostiacute

Protikladem k fundo servienti tedy neniacute a nemůže byacutet fundus dominans ale

protikladem zde je liber fundus138 či optimus maximus a to proto že fundus serviens je

pozemkem zatiacuteženyacutem určitou povinnostiacute jeho vlastniacuteka a tedy opačnou situaciacute pak

nemůže byacutet nic jineacuteho než skutečnost že pozemek neniacute zatiacutežen takovyacutemto břemenem

avšak skutečnost že je naopak opraacutevněn k zaacutesahům na jineacutem pozemku již jde za raacutemec

negace prve vysloveneacuteho Vztah liberi fundi k fundo dominanti však již rozhodně neniacute

protikladem Je tomu praacutevě naopak Jestliže je vlastniacutek nějakeacuteho pozemku opraacutevněn

k určityacutem zaacutesahům na pozemku ciziacutem pak maacute volnost k takovyacutemto zaacutesahům a je pouze

na jeho vůli zdali tak učiniacute ndash je to jeho praacutevo Panujiacuteciacute pozemek je tedy zaacuteroveň

pozemkem svobodnyacutem pokud přirozeně neniacute zatiacutežen jako pozemek služebnyacute jinou

služebnostiacute Lze si tedy představit i pojem liber fundus dominans tedy takovyacute pozemek

kteryacute je v jedneacute služebnostiacute panujiacuteciacutem ale zaacuteroveň neniacute služebnyacutem v žaacutedneacute služebnosti

jineacute a to naproti pozemku kteryacute je sice v jedneacute služebnosti panujiacuteciacutem avšak v jineacute je

pozemkem služebnyacutem Liber fundus tedy neniacute pozemkem nedotčenyacutem nijak

služebnostiacute jak by se mohlo zdaacutet ale je to pozemek kteryacute neniacute vaacutezaacuten k poslušnosti a

povinnosti na zaacutekladě nějakeacute služebnosti

138 Viz F Pastori Gli istituti romanistici come storia e vita del diritto Bologna Cisalpino 1992

str 369

80

IV DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute

Jedniacutem z průvodniacutech jevů moderniacute doby a to jak z hlediska praacuteva tak ale i

z hlediska teacuteměř všeho ostatniacuteho je tendence dělit bdquoškatulkovatldquo zařazovat a

systematizovat vše do poměrně minucioacutezniacutech detailů Tak jako tomu byacutevaacute i v mnohyacutech

jinyacutech přiacutepadech zprvu užitečnyacute a prospěšnyacute naacutestroj se může při nevhodneacutem zachaacutezeniacute

staacutet spiacuteše negativniacute zbraniacute a byacutet viacutece zavaacutedějiacuteciacutem Děleniacute služebnostiacute však nepředstavuje

zcela akademickyacute či neužitečnyacute naacutestroj neboť umožňuje lepšiacute charakteristiky postupů a

možnostiacute ktereacute služebnosti nabiacutezejiacute či pravidel ktereacute se služebnostiacute či přiacutepadně pouze

některyacutech jejich druhů dotyacutekajiacute Rozděleniacute služebnostiacute takeacute může do jisteacute miacutery

osvětlovat i vyacutevoj praacuteva a vyacutevoj daneacuteho institutu v raacutemci řiacutemskeacuteho praacuteva ale čaacutestečně i

později

Děleniacute služebnostiacute je možno proveacutest na zaacutekladě několika kriteacuteriiacute a do viacutece buď

na sebe navazujiacuteciacutech skupin či naopak do skupin ktereacute si jsou vzaacutejemně protivneacute

V přiacutemeacutem vztahu k děleniacute služebnostiacute je takeacute systematika služebnostiacute neboť ta se odviacutejiacute

praacutevě od pouze ovšem některyacutech v raacutemci děleniacute služebnostiacute uplatněnyacutech kriteacuteriiacute Jistaacute

čaacutest systematiky služebnostiacute byla již vyacuteše zmiacuteněna a uvedena i když nikoliv zevrubně

a to předevšiacutem v souvislosti s terminologiiacute vaacutežiacuteciacute se na služebnosti

IV 1 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute V RAacuteMCI JEJICH SYSTEMATIKY

Systematika služebnostiacute představuje na jednu stranu do jisteacute miacutery teoretickou

rovinu existence těchto institutů na druhou stranu jiacute ovšem nelze upřiacutet určiteacute a to nikoli

nevyacuteznamneacute vlivy Jestliže bude daacutele hovořeno o zaacutesadaacutech kteryacutemi jsou služebnosti

vedeny tak mnohdy dochaacuteziacute k tomu že na tuto či onu zaacutesadu jsou vaacutezaacuteny pouze

některeacute vybraneacute druhy služebnostiacute jako kupřiacutekladu ona znaacutemaacute vicinitas logicky nemaacute

žaacutedneacuteho vlivu ani žaacutedneacute naacutesledky v oblasti osobniacutech služebnostiacute Vzhledem

k charakteru celeacute skupiny služebnostiacute jako poměrně velkeacuteho množstviacute jednotlivyacutech

praacutev tedy jednotlivyacutech služebnostiacute je pro orientaci v celeacutem oboru pro orientaci

v pravidlech a pro snazšiacute jejich pochopeniacute podobnaacute systematizace vyacuterazně žaacutedouciacute

Diacuteky utvořeniacute určityacutech skupin je pak mnohem snadnějšiacute hovořit o společnyacutech zaacutesadaacutech

81

či charakterech ktereacute jednotliveacute služebnosti ale praacutevě i celeacute jejich skupiny určujiacute

Děleniacute služebnostiacute podle určiteacute zaacutekladniacute systematiky pak neniacute jako mnohaacute dalšiacute diacutelem

moderniacute praacutevniacute vědy ale je naopak plodem řiacutemskyacutech praacutevniacuteků kteřiacute již sami položili

zaacuteklad děleniacute služebnostiacute tiacutem že nejprve z jednotlivyacutech praacutev učinili skupinu kterou pak

začali vnitřniacutem způsobem charakterizovat a to vzhledem ke dvěma zaacutekladniacutem

polovinaacutem ndash služebnostem polniacutem a domovniacutem V raacutemci vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva pak

bylo nad toto původniacute a klasickeacute děleniacute přidaacuteno ještě dalšiacute děleniacute ktereacute diverzifikovalo

služebnosti na osobniacute a pozemkoveacute Je tedy patrneacute že v oblasti služebnostiacute došlo během

vyacutevoje k určityacutem nikoliv zanedbatelnyacutem změnaacutem a jednou z nich je praacutevě takeacute

postupnaacute obměna systematizace služebnostiacute

IV 11 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute PODLE CHARAKTERU URČENIacute OPRAacuteVNĚNEacuteHO

SUBJEKTU (SERVITUTES PRAEDIORUM A SERVITUTES PERSONARUM)

Pod tiacutemto poněkud zaacutehadneacute a teoretickeacute uacutevahy navozujiacuteciacutem nadpisem se skryacutevaacute

otaacutezka kteraacute je v oblasti služebnostiacute poměrně znaacutemaacute avšak tato skutečnost jiacute nijak

neubiacuteraacute na zajiacutemavosti Děleniacute služebnostiacute mezi osobniacute a pozemkoveacute neniacute vyacutedobytkem

klasickeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva ale naopak pozdějšiacute řiacutemskeacute praacutevniacute vědy kteraacute vytvořila a

rozšiacuteřila původniacute kategorii služebnostiacute o tzv osobniacute užiacutevaciacute praacuteva a služebnosti

v původniacutem smyslu podřadila pod pojem pozemkovyacutech služebnostiacute Již vyacuteše bylo

hovořeno o vztahu termiacutenu servitus praediorum a servitus rerum a tedy již nebude na

tomto miacutestě třeba činit zde jakyacutekoliv terminologickyacute rozdiacutel

Zaacutekladniacutem a nejzřejmějšiacutem rozdiacutelem kteryacute charakterizuje obě skupiny

služebnostiacute tedy servitutes praediorum i servitutes personarum je povaha určeniacute oneacute

panujiacuteciacute strany Je možnaacute dosti paradoxniacute řiacuteci že u osobniacutech služebnostiacute je na panujiacuteciacute

straně tedy opraacutevněnyacutem subjektem osoba a na straně služebnostiacute pozemkovyacutech tiacutem

kdo je k něčemu opraacutevněn je takeacute osoba Zdaacutenlivě by zde pak nebylo rozdiacutelu podstatneacute

je ovšem jak je tato osoba určena dalo by se řiacuteci kdo je nositelem na kom daneacute praacutevo

věziacute Zatiacutemco v přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute se jednaacute o praacutevo vyhrazeneacute vyacutelučně daneacute

osobě tedy praacutevo ktereacute je pevně spojeno s existenciacute daneacute osoby v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute je oniacutem nositelem daneacuteho praacuteva pozemek a opraacutevněnyacutem

82

subjektem v raacutemci služebnosti se staacutevaacute vždy aktuaacutelniacute vlastniacutek Jinak řečeno zatiacutemco

v prvniacutem přiacutepadě osobniacute služebnost sdiacuteliacute osudy spojeneacute s konkreacutetniacute osobou v přiacutepadě

druheacutem pozemkovaacute služebnost sdiacuteliacute svůj osud s panujiacuteciacutem pozemkem tedy kupřiacutekladu

změny vlastnickeacuteho praacuteva vůči panujiacuteciacutemu pozemku se služebnosti dotyacutekajiacute obdobnou

měrou

Zatiacutemco panujiacuteciacute strana je tou kteraacute obě skupiny (tedy služebnosti osobniacute a

pozemkoveacute) rozlišuje strana služebnaacute se naproti tomu ocitaacute v do značneacute miacutery

podobneacutem postaveniacute kdy je nucena strpět na sveacutem pozemku činnost a zaacutesahy nějakeacute

jineacute osoby Avšak i zde mohou nastat podstatneacute rozdiacutely Zatiacutemco ten vlastniacutek pozemku

jehož pozemek je pozemkem služebnyacutem vzhledem k pozemkoveacute služebnosti si musiacute

byacutet vědom toho že takoveacuteto zatiacuteženiacute pozemku bude velice dlouhodobeacute nebude

omezeno časem (byť samozřejmě takto zaniknout může) na druhou stranu miacutera

faktickeacuteho omezeniacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku je v takoveacuteto situaci vyacuterazně menšiacute

nežli je tomu v některyacutech přiacutepadech osobniacutech služebnostiacute předevšiacutem pak ususfruktu

Maacute-li někdo svůj pozemek zatiacutežen osobniacute služebnostiacute tedy oniacutem ususfruktem pak

takoveacuteto osobě nezbyacutevaacute nic jineacuteho než nuda proprietas na druhou stranu se však jednaacute

o praacutevo dočasneacute ktereacute s jistotou v určityacute čas skončiacute Faktickeacute postaveniacute vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku může tedy byacutet v zaacutevislosti na druhu služebnosti poměrně rozdiacutelneacute

IV 111 ROZDIacuteLNAacute FUNKCE OSOBNIacuteCH A POZEMKOVYacuteCH SLUŽEBNOSTIacute

Rozdiacutel pozemkovyacutech a osobniacutech služebnostiacute tkviacute mimo jineacute takeacute ve zcela

rozdiacutelneacute funkci obou druhů služebnostiacute Praacutevě jejich rozdiacutelnost pravděpodobně do

značneacute miacutery způsobila odlišneacute praacutevniacute prostřediacute jak vzniku obou druhů služebnostiacute tak

ale i skutečnost že se po dlouhaacute leacuteta klasickeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva a mnohde dodnes

považujiacute za odděleneacute instituty nikoli spojeneacute jednotiacuteciacutem termiacutenem servitus či jemu

analogickyacutem

Uacuteloha pozemkovyacutech služebnostiacute se do značneacute miacutery odviacutejiacute od jejich daacutevneacuteho

původu a tehdejšiacute situace kdy se mohly mnoheacute pozemky ocitnout bez možneacuteho

přiacutestupu či bez zdroje vody Aby tedy bylo vůbec možno takoveacuteto pozemky využiacutevat

83

objevily se nejstaršiacute služebnosti tedy via a aquaeductus Přiacutemyacutem uacutečelem a funkciacute

pozemkovyacutech služebnostiacute tedy je nejprve umožnit jejich hospodaacuteřskeacute využitiacute Jestliže se

však později objevujiacute a to jak v oblasti polniacutech služebnostiacute ale i služebnostiacute

domovniacutech dalšiacute druhy praacutev a dalšiacute služebnosti postupně se zmiacuterňuje požadavek na

samostatnou nemožnost využiacutevaacuteniacute pozemku kteryacute se měniacute v požadavek na potřebu

pozemku vedenou k lepšiacutemu ba snad optimaacutelniacutemu možneacutemu využitiacute pozemku Novějšiacute

služebnosti pak odpoviacutedajiacute teacuteto miacuternějšiacute podmiacutence kdy je praacutevě požadovaacuteno aby bylo

daneacute praacutevo v objektivniacute potřebě pozemku Jestliže se kupřiacutekladu vinice ocitne bez

zdroje vaacutepna pak jistě bude moci byacutet pozemek využiacutevaacuten i když třeba jinyacutem způsobem

ale bude avšak jestliže je v současneacute situaci viniciacute pak jeho objektivniacute potřeba

vyžaduje vaacutepno a proto takovaacuteto služebnost může vzniknout neboť na půdě vhodneacute

k vinici umožňuje nejlepšiacute jejiacute možneacute využiacutevaacuteniacute tedy praacutevě využitiacute formou vinice

V přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech je obdobnaacute tendence do značneacute miacutery ještě patrnějšiacute

Jestliže někdo nemaacute vyacutehled z domu či na danou stranu okno a přiacutestup světla pak

takovyacuteto nedostatek jistě neznemožňuje samotneacute užiacutevaacuteniacute domu naproti tomu ovšem

určityacutem způsobem snižuje komfort a to v přiacutepadě osvětleniacute vnitřku budovy do značneacute

miacutery objektivně při vyacutehledu je již většiacute hledisko subjektivniacute a je vaacutezaneacute mimo jineacute na

současnyacute stav kdy služebnost chraacuteniacuteciacute vyacutehled z budovy mimo jineacute svojiacute funkciacute chraacuteniacute i

současnyacute stav oproti změnaacutem

Naproti tomu funkce osobniacutech služebnostiacute byacutevaacute zcela odlišnaacute Skupina osobniacutech

služebnostiacute je mnohem meacuteně jednotnaacute a vzaacutejemně si bliacutezkaacute jako je tomu u

pozemkovyacutech služebnostiacute avšak jednotiacuteciacutem uacutečelem zřiacutezeniacute osobniacutech služebnostiacute je

zabezpečeniacute určityacutech potřeb daneacute osoby Tyto potřeby však na rozdiacutel od pozemkovyacutech

služebnostiacute nejsou objektivizovaneacute a ani zde nevlaacutedne žaacutednaacute snaha o jejich přiacutepadnou

objektivizaci Kupřiacutekladu požiacutevaciacute praacutevo vůbec nemusiacute odpoviacutedat potřebě daneacute osoby

přesto mu bude zřiacutezeno bude platneacute a takovaacuteto osoba je bude moci bude-li přirozeně

chtiacutet vykonaacutevat

Vzhledem k charakteru osobniacutech služebnostiacute jak to je viacutece patrneacute v přiacutepadě

ususfruktu zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku může byacutet a povětšinou i je mnohem vyššiacute

nežli je tomu tak v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech Jestliže se na věc vaacuteže kupřiacutekladu

praacutevě požiacutevaciacute praacutevo pak vlastniacutekovi služebneacute věci nezbyacutevaacute zpravidla nic jineacuteho nežli

84

samotnaacute nuda proprietas Tato skutečnost se může na prvniacute pohled zdaacutet velice limitujiacuteciacute

a omezujiacuteciacute institut požiacutevaciacuteho praacuteva (a tiacutemto analogicky i osobniacutech služebnostiacute) kdy

miacutera zatiacuteženiacute služebneacute věci je natolik obsaacutehlaacute že jejiacute vlastniacutek jen stěžiacute může na takoveacuteto

omezeniacute přistoupit Na druhou stranu ovšem praacutevě velkaacute miacutera praacutev jež svědčiacute

poživateli je jedniacutem ze zaacutekladniacutech charakteristik a pozitiv daneacuteho institutu Diacuteky teacuteto

šiacuteři a hloubce opraacutevněniacute může požiacutevaciacute praacutevo plnit tu funkci kvůli ktereacute byacutevaacute zřizovaacuteno

a jež mu byacutevaacute přisuzovaacutena tedy hmotnyacutem způsobem zabezpečovat poživatelovy

potřeby Pokud by byla šiacuteře praacutev menšiacute pak by institut požiacutevaciacuteho praacuteva ztratil svoji

možnost naplnit uacutelohy ktereacute se od něho vzhledem k jeho funkci očekaacutevajiacute Miacutera

zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku je pak pouhyacutem důsledkem teacuteto skutečnosti přičemž

nemusiacute byacutet vniacutemaacutena jako primaacuterně znesnadňujiacuteciacute neboť často bylo použito požiacutevaciacuteho

praacuteva kupřiacutekladu v situaci kdy při zcizeniacute věci si chtěl původniacute vlastniacutek ponechat

určitou možnost čerpaacuteniacute plodů V takoveacutem přiacutepadě pak zaacuteleželo pouze na vůli

nabyvatele zdali je ochoten si takto zatiacuteženou věci pořiacutedit či naopak zdali od jejiacute koupě

ustoupiacute či o niacute ani nebude uvažovat

IV 112 ROZDIacuteLNEacute ČASOVEacute RAacuteMCE OSOBNIacuteCH A POZEMKOVYacuteCH SLUŽEBNOSTIacute

Na rozdiacutel mezi časovyacutem trvaacuteniacutem osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute bylo již

drobně upozorněno vyacuteše Tento rozdiacutel takeacute přiacutemo souvisiacute jak s uacutečelem jedneacute či druheacute

skupiny služebnostiacute tak ale i na druhou stranu s miacuterou zatiacuteženiacute pozemku kdy trvaacuteniacute

služebnosti do jisteacute miacutery relativizuje a zmiacuterňuje poměrně vyacuteraznaacute omezeniacute vlastniacuteka

v přiacutepadech osobniacutech služebnostiacute či v přiacutepadě požiacutevaciacuteho praacuteva

Pozemkoveacute služebnosti jsou co do času sveacuteho trvaacuteniacute viacutece než dlouhodobyacutemi

instituty Jistě neniacute nerelevantniacute si představit že trvaacuteniacute některyacutech konkreacutetniacutech

služebnostiacute mohlo byacutet počiacutetaacuteno i na staletiacute Tato skutečnost vyplyacutevaacute ze samotneacuteho

charakteru pozemkovyacutech služebnostiacute ale i z charakteru pozemků jako takovyacutech

Pozemky přirozeně naacuteležiacute mezi věci nemoviteacute a tedy svoji polohu kteraacute charakterizuje

a určuje značnou čaacutest služebnostiacute nemohou nijak měnit Jestliže tedy kupřiacutekladu

pozemek neniacute v žaacutedneacutem přiacutemeacutem kontaktu s veřejnou cestou a přiacutestup k němu je

realizovaacuten pouze přes jinyacute pozemek pak se takovaacuteto skutečnost změniacute jen poměrně

85

nesnadno neniacute to vyloučeno nelze však považovat za obvykleacute aby byla kupřiacutekladu

postavena kolem pozemku novaacute veřejnaacute cesta Lze si naproti tomu představit praacutevniacute

změnu okolnostiacute kdy kupřiacutekladu dojde ke změně vlastniacuteka pozemku přes něhož je

cesta realizovaacutena a to tiacutem způsobem že vlastniacutek uzavřeneacuteho pozemku si koupiacute i tento

sousedniacute pozemek (či jeho čaacutest) přičemž pak služebnost confusionem zanikne Jistě

k takovyacutemto situaciacutem nedochaacutezelo pouze zřiacutedka a je nutno řiacuteci že uvedenaacute situace

mohla způsobit i vznik jineacute ndash dalšiacute služebnosti kupřiacutekladu zase ve prospěch zbytku

služebneacuteho pozemku avšak samotnou možnost změny služebnosti či jejiacuteho zaacuteniku

neniacute možno považovat za skutečnost svědčiacuteciacute o jejich značneacute dynamice a co do času o

jejich kraacutetkeacute ohraničenosti Uvedenaacute faktickaacute a fyzickaacute stabilita pozemků naviacutec

vyacuteraznyacutem způsobem ovlivňuje i dalšiacute faktor a sice obsah služebnosti kdy tato maacute byacutet

v zaacutejmu objektivniacute potřeby pozemku Ona potřeba je charakterizovaacutena do značneacute miacutery

praacutevě fyzickyacutemi konturami a fyzickyacutemi charaktery pozemku a to spiacuteše nežli jeho

praacutevniacutem stavem Objektivniacute potřeba pozemku kteraacute se do značneacute miacutery odviacutejiacute od jeho

hospodaacuteřskeacute využitelnosti sice neniacute zcela neměnnou kvalitou je však kvalitou poměrně

stabilniacute a jestliže je na tuto kvalitu navaacutezaacuten i charakter a existence služebnostiacute pak tyto

musejiacute sledovat i v tomto směru charakter sveacuteho určujiacuteciacuteho faktoru Pozemkoveacute

služebnosti diacuteky sveacute odpoutanosti od osoby a naopak diacuteky sveacutemu vztahu k věci pak

představujiacute podobně trvalyacute vztah jako samotneacute vlastnickeacute praacutevo Je však nutno rozlišit

jednotlivaacute subjektivniacute praacuteva kteraacute vznikajiacute na zaacutekladě služebnosti vždy tomu či onomu

vlastniacutekovi panujiacuteciacute věci Podobně jak vlastnickeacute praacutevo trvaacute byť je převedeno na tu či

onu osobu kteraacute je novyacutem vlastniacutekem tak i služebnost je trvalyacute institut na zaacutekladě

něhož vznikajiacute konkreacutetniacute opraacutevněneacute osobě praacuteva či naopak povinnosti To však

neznamenaacute že by byla služebnost jako takovaacute omezena toliko na panovaacuteniacute daneacute osoby

nad věciacute ani z toho nelze usuzovat že by služebnosti trvaly pouze natolik kraacutetkodobě

jak trvaacute život panujiacuteciacute osoby

Naprosto odlišnaacute situace však charakterizuje osobniacute služebnosti ktereacute jsou

pojmově co do času omezeneacute vždy a to již svojiacute povahou kdy je jejich existence

vaacutezaacutena na konkreacutetniacute osobu a tedy i na dočasnyacute běh jejiacuteho života Je tedy zřejmeacute že

osobniacute služebnosti představujiacute svyacutem trvaacuteniacute instituty omezeneacute a to nikoliv jen na

zaacutekladě kvality strany panujiacuteciacute ale i z povahy jejich uacutečelu kdy je tento přiacutesně vaacutezaacuten na

86

osobu panujiacuteciacute tedy na zabezpečovaacuteniacute jejiacutech hmotnyacutech potřeb ktereacute jsou takeacute časově

omezeneacute Jestliže pak vyacuteše uvedeneacute pozemkoveacute služebnosti nesnesou aby byly zřiacutezeny

pod jakoukoliv časovou podmiacutenkou či dočasně139 a to jak je i vyacuteše uvedeno z důvodu

jejich samotneacuteho charakteru kteryacute se vaacuteže na objektivniacute potřebu panujiacuteciacuteho pozemku

v přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute takovaacuteto pojmovaacute nemožnost absentuje Neniacute tedy proti

smyslu osobniacutech služebnostiacute jestliže budou zřiacutezeny pod podmiacutenkou či budou-li zřiacutezeny

pouze na určityacute čas

Maxima omezeniacute služebneacute věci osobniacute služebnostiacute je nepopiratelně stanovena na

konec existence panujiacuteciacute osoby Takoveacuteto ohraničeniacute neniacute nejasneacute v přiacutepadě fyzickyacutech

osob kdy smrt vedle zaacuteniku osobniacute služebnosti způsobuje i zaacutenik mnoha jinyacutech praacutev a

povinnostiacute Řiacutemskeacute praacutevo neznaacute však pouze osoby fyzickeacute ale již v teacuteto daacutevneacute době se

objevujiacute zaacuterodky a prvopočaacutetky existence praacutevnickyacutech jinak teacutež moraacutelniacutech osob140 Ač

samotnaacute konstrukce praacutevnickyacutech osob či jejich počaacutetků je nesmiacuterně zajiacutemavou

otaacutezkou pro uacutečel zkoumaacuteniacute služebnostiacute maacute však relevanci předevšiacutem ta skutečnost že

praacutevnickeacute osoby nejsou omezeneacute časem tedy nejsou zpravidla (byť to ale neniacute

vyloučeno) zřizovaacuteny na čas ale naopak s vyhliacutedkou věčneacuteho trvaacuteniacute Pokud by se tedy

praacutevnickaacute osoba stala držitelem požiacutevaciacuteho praacuteva pak by takoveacuteto praacutevo mohlo na věci

vězet po nesmiacuterně dlouhou dobu nikoliv nepodobně jako je tomu v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute Tiacutem by však odpadlo zmiacuterněniacute ktereacute představuje dočasnost

vůči rozsaacutehlyacutem omezeniacutem jimž je podřiacutezen vlastniacutek služebneacute věci a lze jistě řiacuteci že

postaveniacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku by již fakticky nebylo možno charakterizovat

ani jako holeacute vlastnictviacute neboť bez vyhliacutedky na osvobozeniacute daneacute věci od požiacutevaciacuteho

139 Viz kupřiacutekladu Dig 814pr (Pap lib 7 quaest) Servitutes ipso quidem iure neque ex

tempore neque ad tempus neque sub condicione neque ad certam condicionem (verbi gratia quamdiu volam) constitui possunt sed tamen si haec adiciantur pacti vel per doli exceptionem occurretur contra placita servitutem vindicanti idque et sabinum respondisse cassius rettulit et sibi placere (Překlad viz sub 90)

140 Termiacuten moraacutelniacute osoby se pro osoby praacutevnickeacute užiacutevaacute v několika praacutevniacutech systeacutemech Kupřiacutekladu v praacutevniacutem systeacutemu Francie kdy francouzskyacutem ekvivalentem pro praacutevnickou osobu je praacutevě la personne morale ale napřiacuteklad v jisteacutem smyslu i soudobaacute vatikaacutenskaacute latina užiacutevaacute zaacutekladu pro pojem praacutevnickeacute osoby takto odvozenyacute Viz les personnes morales - A ColinH Capitant Droit civil franccedilais 1 Paris Dalloz 1953 str 793 ndash 816 zvlaacuteště pak terminologickyacute uacutevod na str 793 ndash 795) a persona moralia - Codex iuris canonici can 113 sect 1 Catholica Ecclesia et Apostolica Sedes moralis personae rationem habent ex ipsa ordinatione divina (Katolickaacute ciacuterkev i Apoštolskyacute stolec jsou praacutevnickyacutemi osobami božsky ustanovenyacutemi Překlad převzat z Kodex kanonickeacuteho praacuteva Praha Zvon 1994 str 41) K pojmu praacutevnickeacute a moraacutelniacute osoby viz takeacute K Beran Pojem osoby v praacutevu Osoba moraacutelniacute osoba praacutevnickaacute osoba Praha Leges 2012 předevšiacutem str 19 et al

87

praacuteva tedy bez vyhliacutedky na zpětneacute obnoveniacute plneacute šiacuteře vlastnickeacuteho praacuteva ztraacuteciacute ono

holeacute vlastnictviacute jakoukoliv faktickou vaacutehu a předevšiacutem hospodaacuteřskou hodnotu I přes

vyacuteše uvedeneacute se však praacutevnickeacute osoby a to předevšiacutem obce ndash municipia141 staacutevala

opraacutevněnyacutemi požiacutevaciacuteho praacuteva bylo však nutno speciaacutelniacutem způsobem řešit praacutevě

probleacutem zaacuteniku požiacutevaciacuteho praacuteva tedy předevšiacutem maximaacutelniacute deacutelku jeho trvaacuteniacute Řiacutemštiacute

praacutevniacuteci přistoupili k daneacute otaacutezce do značneacute miacutery obdobnyacutem způsobem jako v přiacutepadě

běžneacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva ktereacute je omezeno deacutelkou života Aby bylo šetřeno praacuteva

opraacutevněneacuteho z požiacutevaciacuteho praacuteva tak byla deacutelka odvozovaacutena od nejdelšiacuteho možneacuteho

života a na zaacutekladě toho bylo stanoveno že nejdelšiacute možnyacute život fyzickeacute osoby

dosahuje sta let Tato lhůta pak byla použita jako maximaacutelniacute pro časoveacute omezeniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva stanoveneacuteho ve prospěch praacutevnickeacute osoby142 Na zaacutekladě teacuteto

konstrukce je tedy stanovena pevnaacute hranice za niacutež již trvaacuteniacute požiacutevaciacuteho praacuteva svědčiacuteciacute

praacutevnickeacute osobě nikdy nebude moci trvat Nutno však řiacuteci že se jednaacute o hranici pevnou

kdy neniacute možneacute na rozdiacutel od osob fyzickyacutech bez dalšiacuteho očekaacutevat dřiacutevějšiacute skončeniacute

tohoto praacuteva Takeacute samotnaacute deacutelka teacuteto doby svědčiacute o důrazu kteryacute je kladen předevšiacutem

na poživatelovu osobu a to na uacutekor vlastniacuteka služebneacute věci Skutečnost že se vychaacuteziacute

z nejvyššiacuteho možneacuteho dožitiacute nikoliv však kupřiacutekladu z průměrneacute deacutelky života fyzickeacute

osoby teacute doby kteraacute byla od oněch sta let značně odlišnaacute svědčiacute o převaze požiacutevaciacuteho

praacuteva nad praacutevem vlastnickyacutem ktereacute mnohdy po viacutece generaciacute bude čekat na dobu

kdy běh určenyacutech sta let dojde sveacutemu konci a vlastniacutekům se opět uvolniacute požiacutevaciacute praacutevo

a jejich vlastnickeacute praacutevo se obnoviacute do obvykleacute šiacuteře

141 Pod pojmem municipium budiž rozuměno italskeacute samospraacutevneacute město jehož občaneacute jsou

řiacutemskyacutemi občany Viz M Bartošek Encyklopedie řiacutemskeacuteho praacuteva Praha Panorama 1981 str 230 ndash 231 heslo munus municipium F del Giudice op cit str 349 - 350

142 Viz Dig 7156 (Gai lib 17 ad ed prov) An usus fructus nomine actio municipibus dari debeat quaesitum est periculum enim esse videbatur ne perpetuus fieret quia neque morte nec facile capitis deminutione periturus est qua ratione proprietas inutilis esset futura semper abscedente usu fructu sed tamen placuit dandam esse actionem unde sequens dubitatio est quousque tuendi essent in eo usu fructu municipes et placuit centum annos tuendos esse municipes quia is finis vitae longaevi hominis est (Je otaacutezkou zda je nutno z titulu požiacutevaciacuteho praacuteva daacutet obci žalobu neboť je zde možno vidět nebezpečiacute aby se toto nestalo věčnyacutem jelikož ani smrtiacute ani pouhou změnou statusu nezanikne a z povahy vlastnictviacute neniacute uacutečelneacute aby bylo nastaacutelo zbaveno požiacutevaciacuteho praacuteva Ale i tak je vhodneacute takovou žalobu daacutet avšak naacutesledně je sporneacute jak dlouho požiacutevaciacute praacutevo naacuteležiacute obci a tak se jeviacute vhodneacute aby to pro obce bylo sto let jako je konec života dlouhověkeacuteho člověka)

88

IV 113 VLIV DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute PODLE CHARAKTERU URČENIacute OPRAacuteVNĚNEacuteHO

SUBJEKTU NA VLASTNOSTI PROTIVNEacute STRANY

Zaacutekladniacute rozlišovaciacute činiteleacute uvedeneacuteho děleniacute spočiacutevajiacute jak jasně vyplyacutevaacute

ze všeho vyacuteše uvedeneacuteho předevšiacutem z toho jakyacutem způsobem je určen panujiacuteciacute subjekt

Na zaacutekladě toho jsou pak určeny osobniacute služebnosti proti služebnostem pozemkovyacutem

Uvedeneacute rozděleniacute maacute však vyacuteraznyacute vliv i na vlastnosti opačneacute strany tedy strany

služebneacute kde se nachaacuteziacute vlastniacutek věci služebneacute jakožto povinnyacute subjekt Rozdiacutely mezi

dvěma skupinami služebnostiacute nespočiacutevajiacute ani tak v charakteru tohoto subjektu ani

v způsobu určeniacute kdy za subjekt budiž považovaacutena ta osoba kteraacute je aktuaacutelniacutem

vlastniacutekem služebneacute věci ale spočiacutevaacute v samotneacutem charakteru služebneacute věci tedy v

rozlišeniacute jakaacute věc může byacutet věciacute služebnou v raacutemci služebnostiacute osobniacutech a jakaacute naproti

tomu může byacutet služebnou věci v raacutemci služebnostiacute pozemkovyacutech

IV 1131RES MOBILES A IMMOBILESJAKOSLUŽEBNEacuteVĚCI

Rozděleniacute věciacute movityacutech a nemovityacutech je jedniacutem z původniacutech řiacutemskyacutech děleniacute

věciacute ktereacute však nic neztratilo na sveacute funkčnosti a aktuaacutelnosti S rozděleniacutem věciacute

movityacutech a nemovityacutech se lze setkat ve většině současnyacutech praacutevniacutech řaacutedů Evropy143 a

143 Viz kupřiacutekladu Codice civile italiano art 812 Distinzione dei beni Sono beni immobili il suolo le sorgenti e i corsi dacqua gli alberi gli edifici e le altre

costruzioni anche se unite al suolo a scopo transitorio e in genere tutto ciograve che naturalmente o artificialmente egrave incorporato al suolo

Sono reputati immobili i mulini i bagni e gli altri edifici galleggianti quando sono saldamente assicurati alla riva o allalveo e sono destinati ad esserlo in modo permanente per la loro utilizzazione (1350)

Sono mobili tutti gli altri beni (923 1153) (Občanskyacute zaacutekoniacutek italskyacute čl 812 Rozděleniacute věciacute Nemovityacutemi statky je pozemek prameny a vodniacute toky stromy budovy a dalšiacute stavby jestliže

jsou spojeny s pozemkem a to i přechodně a obecně vše co přirozeně nebo uměle se stalo součaacutestiacute pozemku

Za nemoviteacute jsou považovaacuteny mlyacuteny laacutezně a dalšiacute plovouciacute budovy pokud jsou pevně zabezpečeny na břehu nebo v řečišti a jsou určeny byacutet tam trvale ke sveacutemu použitiacute 1350

Všechny ostatniacute statky jsou movityacutemi 923 1153) Code civil francouzskyacute art 516 Tous les biens sont meubles ou immeubles (Všechny věci jsou

moviteacute nebo nemoviteacute) Nebo ABGB sect 293 Věci ktereacute bez porušeniacute jejich podstaty s jednoho miacutesta na druheacute lze

přenaacutešeti jsou moviteacute jinak jsou nemoviteacute Věci ktereacute o sobě jsou moviteacute poklaacutedajiacute se v praacutevniacutem smyslu za nemoviteacute tvořiacute-li na zaacutekladě zaacutekona nebo vlastniacutekova určeniacute přiacuteslušenstviacute nemoviteacute věci (Sachen welche ohne Verletzung ihrer Substanz von einer Stelle zur anderen versetzt werden koumlnnen sind beweglich im entgegengesetzten Falle sind sie unbeweglich Sachen die an sich beweglich sind

89

to do značneacute miacutery v původniacutem pojetiacute a v původniacutem smyslu chaacutepaacuteniacute byť je možno si

porůznu povšimnout určityacutech vyacutejimek Trvalost tohoto děleniacute čaacutestečně jistě spočiacutevaacute i na

skutečnosti že je na prvniacute pohled poměrně srozumitelneacute a opiacuteraacute se předevšiacutem o

zaacutekladniacute fyzickeacute a do značneacute miacutery neměnitelneacute vlastnosti věciacute Na druhou stranu pak

toto děleniacute přestavuje důležityacute naacutestroj při posuzovaacuteniacute praacutevniacuteho stavu věci a tedy ani

nebylo možno aby vyšlo jakyacutemkoliv způsobem z užiacutevaacuteniacute

V raacutemci pozemkovyacutech služebnostiacute tedy služebnostiacute bez dalšiacuteho podle naacutezoru

klasickyacutech praacutevniacuteků je jak již naacutezev napoviacutedaacute zaacutesadniacutem předmětem vždy nemovitost

Praacutevniacute vztah se realizuje praacutevě mezi vlastniacuteky nemovitostiacute a nemovitosti jsou těmi

věcmi na kteryacutech daneacute služebnosti věziacute a to jak ve vztahu ke straně panujiacuteciacute tak ale i

ve vztahu ke straně služebneacute Nemůže tedy existovat služebnost jiacutež by byly uacutečastny

meacuteně nežli dva pozemky Pozemek je daacutele takeacute určujiacuteciacute věciacute i v přiacutepadě že by došlo

k akcesi144 s věciacute původně movitou neboť tehdy se staacutevaacute součaacutestiacute pozemku a tiacutem takeacute

mimo jineacute i součaacutestiacute služebnosti Naproti tomu tehdy pokud je něco z pozemku

odloučeno a stane se movitou věciacute pak na takoveacuteto věci již nevěziacute žaacutednaacute čaacutest

pozemkoveacute služebnosti protože ta může byacutet pouze a jen vaacutezaacutena na pozemek Služebnou

věciacute tedy nutně musiacute byacutet pozemek a to včetně charakteristik ktereacute byly vzhledem k

pozemkům uvedeny vyacuteše

Zcela odlišnaacute situace je však v oblasti osobniacutech služebnostiacute Jejiacute odlišnost

spočiacutevaacute mimo jineacute i v jejich různorodosti Skupina osobniacutech služebnostiacute neniacute natolik

sourodou jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech a tak pro obecnou definici

služebneacute strany u osobniacute služebnosti je nutno uveacutest pouze res bez dalšiacuteho Charakter se

v daneacutem oblasti měniacute podle konkreacutetniacuteho druhu osobniacute služebnosti respektive se měniacute

miacutera specializace a určeniacute k jakyacutem druhům věciacute lze danou osobniacute služebnost zřiacutedit

Na prvniacutem miacutestě je nutno zmiacutenit zřejmě nejstaršiacute snad i nejrozšiacuteřenějšiacute a

nejvyacuteznamnějšiacute institut osobniacutech služebnostiacute a sice usus fructus neboli praacutevo požiacutevaciacute

Pokud maacute někdo k věci požiacutevaciacute praacutevo jednaacute se pak o jedno z nejširšiacutech opraacutevněniacute

werden im rechtlichen Sinne fuumlr unbeweglich gehalten wenn sie vermoumlge des Gesetzes oder der Bestimmung des Eigenthuumlmers das Zugehoumlr einer unbeweglichen Sache ausmachen)

144 Viz F del Giudice op cit str 17 a 18 bliacuteže pak V Scialoja Teorie 2 op cit str 58 et al takeacute M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 428 et al takeacute tam citovanaacute literatura

90

vedle vlastnickeacuteho praacuteva Zpravidla takoveacutemu vlastniacuteku služebneacute věci nezbyacutevaacute viacutece

než samotnaacute nuda proprietas Požiacutevaciacute praacutevo však disponuje takeacute vekou šiacuteřiacute věciacute vůči

nimž může byacutet zřiacutezeno Byť bude asi nejčastějšiacute věciacute služebnou pozemek přesto však

ostatniacute přiacutepady kdy bude služebnou věciacute jakaacutekoliv movitost nebudou zřiacutedkaveacute Již

samotnyacute uacutevod sedmeacute knihy Digest věnovanyacute ususfruktu uvaacutediacute že požiacutevaciacute praacutevo je

bdquoius alienis rebus utendi fruendi salva rerum substantialdquo145 Byť z takoveacuteto formulace

nelze jednoznačně přistoupit ke konstatovaacuteniacute že požiacutevaciacute praacutevo je možno i na věci

moviteacute přesto však tato formulace danou věc naznačuje a jednaacute se o obecně zastaacutevaneacute

stanovisko146 Mnohem jednoznačnějšiacute formulace fragmentů z justiniaacutenskyacutech Digest

danou věc nicmeacuteně zcela potvrzujiacute147 Naviacutec je šiacuteře možnyacutech objektů požiacutevaciacuteho praacuteva

natolik rozsaacutehlaacute že se vymezuje i do dalšiacutech druhů věciacute a to podle dalšiacutech děleniacute mimo

na věci moviteacute a nemoviteacute (viz daacutele) Z povahy požiacutevaciacuteho praacuteva by se pak mohlo jevit

nutneacute aby věc na niacutež bylo uloženo požiacutevaciacute praacutevo byla věciacute plodonosnou tedy

takovou vůči niacutež je možno vůbec fakticky iuris fruendi uplatnit Je však pravdou že

požiacutevaciacute praacutevo bylo často zřiacutezeno i vůči takovyacutem věcem ktereacute plodonosneacute nebyly148

Tiacutem sice dochaacuteziacute k vyloučeniacute určiteacute čaacutesti opraacutevněniacute držitele požiacutevaciacuteho praacuteva na

druhou stranu však takovaacuteto skutečnost neznamenaacute neplatnost či praacutevniacute omezeniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva jednaacute se pouze o faktickeacute a praktickeacute omezeniacute opraacutevněneacute osoby

Dalšiacute osobniacute služebnosti se svyacutem původem (kromě posledniacute) odvozujiacute praacutevě od

požiacutevaciacuteho praacuteva Jejich vzaacutejemnyacutem rozlišovaciacutem znakem je předevšiacutem charakter a

druh služebneacute věci Z původně vyacuteše nastiacuteněneacuteho obecneacuteho pojetiacute ususfruktu se později

145 Dig 711 (Paul lib 3 ad vitell) Usus fructus est ius alienis rebus utendi fruendi salva rerum

substantia (Ususfruktus je praacutevo ciziacute věci užiacutevat a požiacutevat zachovaacutevaje podstatu věci) 146 Jelikož osobniacute služebnosti obecně se vymykajiacute klasickeacutemu pojetiacute služebnostiacute pak neniacute možno

zde do většiacute hloubky posuzovat charakteristiky jednotlivyacutech osobniacutech služebnostiacute a proto je leacutepe odkaacutezat na ususfruktu věnovanou literaturu Viz přiacutekladmo G Grosso Usufrutto e figure affini nel diritto romano Torino Giappichelli 1958 K Bubelovaacute Usufructus (požiacutevaciacute praacutevo) ndash naacutevrat jednoho zapomenuteacuteho institutu in Dny Praacuteva 2010 Brno Masarykova Universita 2010 str 1488 et al K Bubelovaacute Ususfructus - inspirace pro novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek in Dny praacuteva na MVŠO ed N Šiškovaacute B Tomančaacutekovaacute Olomouc MVŠO 2010 str 110 ndash 120 K Bubelovaacute Odraz změn v pojiacutemaacuteniacute usufruktu - od řiacutemskeacuteho praacuteva k Všeobecneacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku in 200 let Všeobecneacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku J Dvořaacutek K Malyacute a kol ed P Skřejpkovaacute O Frinta Praha Wolters Kluwer 2011 str 573 - 583

147 Viz kupřiacutekladu Dig 7131 (Gai lib 2 rer cott) Constitit autem usus fructus non tantum in fundo et aedibus verum etiam in servis et iumentis ceterisque rebus (Spočiacutevaacute však ususfruktus ne pouze na poliacutech a budovaacutech vpravdě rovněž i na otrociacutech a dobytku a určityacutech věcech)

148 Pouze kupřiacutekladu Dig 74106 (Ulp lib 17 ad sab) Proinde et ornamentum dissolutum aut transfiguratum extinguit usum fructum (Proto i rozebraacuteniacutem nebo přetvarovaacuteniacutem šperku zanikaacute ususfruktus)

91

vyčlenily dva specifickeacute druhy praacutev a to vůči specifickyacutem druhům věciacute Na prvniacutem

miacutestě je nutno zmiacutenit praacutevo bytu habitatio149 Z původniacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva k bytu

ktereacute se řiacutedilo stejnyacutemi pravidly jako jinaacute požiacutevaciacute praacuteva se vyčlenil tento do jisteacute miacutery

samostatnyacute institut jehož specifikum spočiacutevaacute praacutevě v druhu služebneacute věci tedy bytu

Praacutevo bytu nelze vložit než praacutevě na byt a žaacutednyacute jinyacute druh věci neniacute schopen byacutet

takovyacutemto praacutevem zatiacutežen Obdobně je tomu tak v přiacutepadě praacuteva opeae150 tedy praacuteva

na konaacuteniacute kdy je sice situace o mnoho širšiacute ale staacutele se jednaacute o specifickyacute druh

požiacutevaciacuteho praacuteva kteryacute se vyčlenil jako sveacutebytnyacute institut jehož logickyacutem objektem

mohou byacutet pouze toliko takoveacute věci ktereacute jsou schopny nějakeacute činnosti nějakeacuteho diacutela

tedy nejtypičtěji a snad i předevšiacutem otroci či zviacuteřata

Posledniacute z osobniacutech služebnostiacute je potom praacutevo užiacutevaciacute Jednaacute se o jakousi

okleštěnou variantu praacuteva požiacutevaciacuteho kdy je opraacutevněnaacute osoba opraacutevněna toliko k iuris

utendi nikoliv však k fruendi Ve sveacute podstatě je pak funkčně užiacutevaciacutemu praacutevu vlastniacute

obdobnaacute šiacuteře objektů jako je tomu tak v přiacutepadě praacuteva požiacutevaciacuteho a to i s tiacutem že zde

již neniacute ani vnitřně vhodneacute aby věc byla plodonosnaacute Na druhou stranu jsou z užiacutevaciacuteho

praacuteva vyloučeny speciaacutelniacute druhy věciacute ktereacute požiacutevaciacute praacutevo vyacuteslovně a zcela specificky

snesou a to na rozdiacutel od praacuteva užiacutevaciacuteho

IV 1132 VĚCI ZUŽIVATELNEacute NEZUŽIVATELNEacute A NEHMOTNEacute VRAacuteMCI OSOBNIacuteCH

SLUŽEBNOSTIacute

Osobniacute služebnosti a to předevšiacutem ususfruktus mohou byacutet jak bylo vyacuteše

uvedeno na rozdiacutel od pozemkovyacutech služebnostiacute uvaleny i na jineacute věci nežli pouze

pozemky Tato možnost vychaacuteziacute ze skutečnosti že bylo možno někomu udělit požiacutevaciacute

praacutevo k celeacutemu sveacutemu majetku151 Pokud tedy byl předmětem celyacute majetek pak se

149 Viz M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 454 L Heyrovskyacute op cit str 446 F

del Giudice op cit str 233 P F Girard Manuale op cit str 382 et al E Volterra op cit str 489 150 Viz M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 454 L Heyrovskyacute op cit str 446 F

del Giudice op cit str 375 P F Girard Manuale op cit str 382 et al E Volterra op cit str 489 151 Viz Dig 33243 (Venul lib 10 act) Nihil interest utrum bonorum quis an rerum tertiae

partis usum fructum legaverit nam si bonorum usus fructus legabitur etiam aes alienum ex bonis deducetur et quod in actionibus erit computabitur at si certarum rerum usus fructus legatus erit non idem observabitur (Neniacute společneacute je rozdiacutel jestli se odkaacuteže požiacutevaciacute praacutevo k třetiacute čaacutesti majetku nebo

92

nutně do takoveacutehoto praacuteva dostaly nikoliv pouze věci nezuživatelneacute jak je obecnyacutem

požadavkem požiacutevaciacuteho praacuteva ale jistě takeacute takoveacute věci ktereacute jsou svojiacute povahou

zuživatelneacute Zuživatelneacute věci ovšem odporujiacute zaacutesadaacutem požiacutevaciacuteho praacuteva neboť jestliže

je možno věc užiacutevat tak v přiacutepadě věciacute zuživatelnyacutech tiacutemto dochaacuteziacute k jejich zaacuteniku a

tedy rozhodně ke změně podstaty jak ji vylučuje pro přiacutepady požiacutevaciacuteho praacuteva

Paulus152 Samotnaacute skutečnost že je daacuten do požiacutevaciacuteho praacuteva celyacute majetek byacutevaacute

nazyacutevaacutena usufructus bonorum153 a kromě vyacuteše uvedenyacutech maacute i dalšiacute důsledky

projevujiacuteciacute se na charakteru možnyacutech věciacute zatiacutežitelnyacutech požiacutevaciacutem praacutevem

Pokud je tedy možno vložit do požiacutevaciacuteho praacuteva věc zuživatelnou tak pro

charakter tohoto požiacutevaciacuteho praacuteva to maacute poměrně znatelneacute naacutesledky Takoveacuteto praacutevo

byacutevaacute později specifikovaacuteno jako tzv quasiusufructus a nabyacutevaacute specifickyacutech forem

nikoliv nepodobnyacutech některyacutem obligačniacutem vztahům kupřiacutekladu mutuo či deposito

irregulari Zprvu skutečně nebylo možno takoveacuteto požiacutevaciacute praacutevo zřiacutedit Na zaacutekladě

senaacutetniacuteho usneseniacute154 však toto později bylo umožněno avšak vyacutesledkem nebylo zřiacutezeniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva jako takoveacuteho ale vznik vlastnickeacuteho praacuteva ke služebneacute věci pro

usufruktuaacuteře s tiacutem že po skončeniacute požiacutevaciacuteho praacuteva je povinen on (či jeho dědicoveacute)

obdobnou věc či stejneacute množstviacute stejneacute kvality vraacutetit155 přičemž k vraacuteceniacute teacuteto věci je

věciacute neboť jestliže je odkaacutezaacuteno požiacutevaciacute praacutevo k majetku pak s tiacutemto přechaacutezejiacute takeacute dluhy a to co bylo v žalobaacutech Jestliže odkaz byl k určityacutem věcem pak toto nenaacutesleduje)

152 Dig 711 (Paul lib 3 ad vitell) Usus fructus est ius alienis rebus utendi fruendi salva rerum substantia (Překlad viz sub 145)

153 Viz teacutež J Vančura Uacutevod do studia soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha Typus 1923 str 218 Viz E Cuq op cit str 346 pozn 5 viz takeacute Dig 71342 (Iul lib 35 dig) Universorum bonorum an singularum rerum usus fructus legetur hactenus interesse puto quod si aedes incensae fuerint usus fructus specialiter aedium legatus peti non potest bonorum autem usu fructu legato areae usus fructus peti poterit quoniam qui bonorum suorum usum fructum legat non solum eorum quae in specie sunt sed et substantiae omnis usum fructum legare videtur in substantia autem bonorum etiam area est (Ke společenstviacute majetku nebo k jednotlivyacutem věcem byl odkaacutezaacuten ususfruktus v tomto spatřuji rozdiacutel neboť jestliže bude budova zničena požaacuterem odkaacutezaneacute požiacutevaciacute praacutevo zvlaacuteště k teacuteto budově nebude možno požadovat bylo-li odkaacutezaacuteno ale v raacutemci majetku lze požadovat ususfruktus k miacutestu kde budova staacutela Tedy kdo odkaacuteže ususfruktus sveacuteho majetku a to ne pouze tak v jakeacutem stavu jsou pak ale jeviacute se jako odkaacutezanyacute ususfruktus ke všem podstataacutem věciacute a v podstatě majetku jsou i miacutesta pozemky)

154 Viz kupřiacutekladu Dig 751 (Ulp lib 18 ad sab) Senatus censuit ut omnium rerum quas in cuiusque patrimonio esse constaret usus fructus legari possit quo senatus consulto inductum videtur ut earum rerum quae usu tolluntur vel minuuntur possit usus fructus legari (Senaacutet stanovil že ke všem věcem jež naacuteležejiacute do vlastnickeacuteho praacuteva někoho je možno odkaacutezat ususfruktus Co se jeviacute zavedeneacute tiacutemto senaacutetniacutem sneseniacutem že těm věcem ktereacute užiacutevaacuteniacutem zanikajiacute nebo se umenšujiacute je možno zřiacutedit ususfruktus)

155 Viz Dig 7521 (Gai lib 7 ad ed prov) Quo senatus consulto non id effectum est ut pecuniae usus fructus proprie esset (nec enim naturalis ratio auctoritate senatus commutari potuit) sed remedio introducto coepit quasi usus fructus haberi (Co však neniacute naacutesledkem senaacutetniacuteho sneseniacute že by

93

zavaacutezaacuten stipulačniacutem slibem156 Celyacute tento celek se nazyacuteval praacutevě quasiusufructus jak

však je patrneacute ve skutečnosti se o požiacutevaciacute praacutevo nejednalo neboť zde vznikalo praacutevo

vlastnickeacute Na zaacutekladě tohoto takeacute neniacute možno danyacute praacutevniacute institut technicky považovat

za ius in re aliena neboť zde žaacutednaacute ciziacute věc neniacute jelikož je ve vlastnictviacute toho kdo k niacute

maacute požiacutevaciacute praacutevo (a nutně i praacuteva dalšiacute) Takeacute postaveniacute vlastniacuteka služebneacute věci se

velice vyacuterazně proměňuje zatiacutemco v obvykleacute variantě požiacutevaciacuteho praacuteva zůstaacutevaacute

vlastniacutek vlastniacutekem daneacute věci byť s přiacutedatkem bdquoholyacuteldquo zde sveacute vlastnictviacute naprosto

ztraacuteciacute a zůstaacutevaacute mu toliko poživatelův zaacutevazek že v danyacute čas dojde k patřičneacutemu

plněniacute Takovaacuteto skutečnost však již nebude předmětem věcnyacutech praacutev ale naopak je

součaacutestiacute praacuteva obligačniacuteho tedy plněniacute na zaacutekladě stipulace Pokud by pak snad došlo

k prodeji zuživatelneacute věci zatiacuteženeacute jakoby-požiacutevaciacutem praacutevem pak po praacutevně-formaacutelniacute

straacutence lze takoveacuteto praacutevniacute jednaacuteniacute charakterizovat spiacuteše jako postoupeniacute pohledaacutevky

nežli jednaacuteniacute za uacutečelem převodu věcneacuteho praacuteva (kde jsou do značneacute miacutery vyloučeny

traditio in iure cessio či macipatio) Vzhledem k jisteacute provaacutezanosti kategorie věciacute

zuživatelnyacutech a věciacute genericky určenyacutech dochaacuteziacute takeacute k analogickeacute aplikaci obdobnyacutech

pravidel na situace kdy je předmětem požiacutevaciacuteho praacuteva genericky určenaacute věc

Jestliže bylo možno zřiacutedit požiacutevaciacute praacutevo k celeacutemu majetku tak tiacutemto vedle

požiacutevaciacuteho praacuteva k vyacuteše uvedenyacutem věcem mohlo často vzniknout dokonce požiacutevaciacute

praacutevo k věcem nehmotnyacutem přičemž takovaacuteto věc neniacute vyloučena ba dokonce na ni

prameny pamatujiacute Jistě se nejednaacute o původniacute institut ale spiacuteše o institut novějšiacute je však

jisteacute že v justiniaacutenskeacute době fungujiacuteciacute Jednaacute se o zcela specifickyacute quasiusufructus

nominis tedy požiacutevaciacute praacutevo k pohledaacutevce kteraacute je typickou a obvyklou součaacutestiacute

majetku osoby Takovaacuteto pohledaacutevka se mohla staacutet objektem požiacutevaciacuteho praacuteva a

poživatel v takoveacuteto situaci byl opraacutevněn nikoliv pouze k plodům (tedy civilniacutem

plodům neboli uacuterokům) ale naacuteleželo mu takeacute ius exigendi tedy praacutevo danou

pohledaacutevku vymaacutehat a to s tiacutem že takto vymoženeacute věci se dostaacutevaly buď do požiacutevaciacuteho

praacuteva či do quasiusufructis osoby požiacutevajiacuteciacute pohledaacutevku a to podle povahy na zaacutekladě

byl penězům vlastniacute ususfruktus neboť přece co ze zaacutesad přiacuterody pochaacuteziacute neniacute možno měnit senaacutetem ale jako naacuteprava sloužiacute když kdo maacute jakoby ususfruktu)

156 Viz Dig 754 (Paul lib 1 ad ner) Ergo cautio etiam ab hoc exigenda erit (Tedy kauce takeacute je od něho na vyžaacutedaacuteniacute Tedy že bdquomůže byacutet vyžadovaacutenaldquo Pozn autora) Či Dig 752pr (Gai lib 7 ad ed provinc) Sed de pecunia recte caveri oportet his a quibus eius pecuniae usus fructus legatus erit (Ale slušiacute se aby bylo zajištěno navraacuteceniacute peněz tomu k jehož penězům byl odkaacutezaacuten ususfruktus)

94

pohledaacutevky vymoženeacute či prostě plněneacute věci Situace mohla byacutet i do teacute miacutery specifickaacute

že bylo možno do požiacutevaciacuteho praacuteva určit někomu jeho vlastniacute pohledaacutevku157 Diacuteky teacuteto

konstrukci vlastně došlo k odloženiacute splaceniacute daneacuteho dluhu (a to včetně jeho uacuteroků) až

do doby kdy je určen zaacutenik požiacutevaciacuteho praacuteva či kdy danyacute poživatel zemře

Mnoheacute vyacuteše uvedeneacute se však nevztahuje toliko pouze na praacutevo požiacutevaciacute ale

může raacutet určitou roli takeacute v praacutevu užiacutevaciacutem Prameny svědčiacute o tom že je možno zřiacutedit

užiacutevaciacute praacutevo k zuživatelneacute věci158 V takoveacutem přiacutepadě ovšem dochaacuteziacute k jeho rozšiacuteřeniacute i

na iuris fruendi a tedy dochaacuteziacute k vzniku quasiusufructi a to se všemi jeho důsledky

V přiacutesneacutem smyslu slova se pak o praacutevo užiacutevaciacute nejednaacute a to tedy jako takoveacute samo

bez požiacutevaciacuteho praacuteva je v danyacutech přiacutepadech vyloučeno

IV 114 VZNIK SERVITUTIS V JUSTINIAacuteNSKEacuteM POJETIacute

Lze velice často čiacutest že v době tvorby justiniaacutenskyacutech kompilaciacute došlo k posunu

či snad přiacutemo ke změně v pojiacutemaacuteniacute služebnostiacute V daneacute souvislosti je pak nutno se

zamyslit i nad tiacutem jakeacute kořeny tato změna měla a proč k niacute došlo Nezajiacutemavyacute neniacute ani

jejiacute charakter tedy zdali se jednaacute o zaacutevěr delšiacuteho myšlenkoveacuteho procesu kteryacute se teprve

v justiniaacutenskeacute době dostal přiacutemo do platneacuteho praacuteva nebo se jednalo o jednoraacutezovyacute

uacutekon což se ovšem vzhledem k charakteru justiniaacutenskyacutech Digest jeviacute jako meacuteně

pravděpodobneacute

157 Viz Dig 753 (Ulp lib 18 ad sab) Post quod omnium rerum usus fructus legari poterit an

et nominum nerva negavit sed est verius quod cassius et proculus existimant posse legari idem tamen nerva ipsi quoque debitori posse usum fructum legari scribit et remittendas ei usuras (Po tomto ke všem věcem je možno odkaacutezat ususfruktus A tedy i pohledaacutevky Nerva popiacuteraacute ale je pravdou co zastaacutevajiacute Cassius a Proculus tedy že je možno odkaacutezat Ale tentyacutež Nerva piacuteše že je možno odkaacutezat ususfruktus sveacutemu dlužniacutekovi a to k navraacuteceniacute uacuteroků)

158 Dig 75101 (Ulp lib 79 ad ed) Si usus tantum pecuniae legatus sit quia in hac specie usus appellatione etiam fructum contineri magis accipiendum est stipulatio ista erit interponenda et quidam aiunt non ante hanc interponi stipulationem quam data fuerit pecunia ego autem puto sive antea sive postea pecunia data sit tenere stipulationem (Jestliže je odkaacutezaacuteno užiacutevaacuteniacute určiteacuteho množstviacute peněz neboť v tomto druhu užiacutevaacuteniacute rozumiacute se takeacute i požiacutevaacuteniacute měla by byacutet založena taacutež stipulace A někteřiacute řiacutekajiacute že stipulace by neměla byacutet založena dřiacuteve než jsou daacuteny peniacuteze Jaacute se však domniacutevaacutem že ať před ať poteacute co jsou peniacuteze daacuteny stipulace se zachovaacutevaacute)

95

IV 1141SPOLEČNEacuteRYSYNĚKTERYacuteCHPOZEMKOVYacuteCHAOSOBNIacuteCHSLUŽEBNOSTIacute

O mnoha společnyacutech vlastnostech osobniacutech a pozemkovyacutech služebnostiacute bylo již

hovořeno a to předevšiacutem v souvislosti se služebnyacutem pozemkem Některeacute konkreacutetniacute

služebnosti či jejich druhy jsou však osobniacutem služebnostem bližšiacute nežli jineacute ostatniacute

Dokonce si lze představit i možnost zřiacutedit do značneacute miacutery obdobnaacute opraacutevněniacute jako jsou

služebnosti osobniacute tak i pozemkoveacute V teacuteto vzaacutejemneacute bliacutezkosti určityacutech služebnostiacute

možnaacute může takeacute spočiacutevat důvod pro vzaacutejemneacute sbliacuteženiacute osobniacutech a pozemkovyacutech

služebnostiacute do jednoho souhrnneacuteho institutu

Jestliže je zřiacutezeno určiteacute osobě požiacutevaciacute praacutevo k pozemku kteryacute je svoji povahou

určen k pastvě pak je součaacutestiacute takoveacutehoto praacuteva takeacute praacutevo pastvy a danyacute poživatel

může na tomto ciziacutem pozemku paacutest svůj dobytek159 Ius pascendi je však naproti tomu

takeacute typickou pozemkovou služebnostiacute160 a to jednou z nejstaršiacutech Obdobneacute praacutevo lze

tedy zřiacutedit i jako pozemkovou služebnost přičemž faktickyacute obsah bude do značneacute miacutery

podobnyacute rozdiacutel však bude v praacutevniacutech raacutemciacutech daneacuteho praacuteva a v jeho charakteru

V prveacutem přiacutepadě je opraacutevněniacute vaacutezaacuteno přiacutemo a přiacutesně na osobu poživatelovu a s niacutem je

takeacute spojeno v deacutelce jeho trvaacuteniacute (neniacute-li stanovena kratšiacute doba) Daneacute praacutevo tedy

nemůže na straně panujiacuteciacute směnit svůj subjekt a to jak samostatně tak ale ani

v souvislosti s jinyacutemi praacutevniacutemi uacutekony Na druheacute straně však je takoveacute praacutevo zřetelně

časově omezeneacute a to na rozdiacutel od pozemkoveacute služebnosti praacuteva pastvy kteraacute bude co

do času trvalaacute pouze s tou vyacutehradou že se mohou a s největšiacute pravděpodobnostiacute i

budou v čase postupně proměňovat jednotliveacute subjekty daneacuteho praacutevniacuteho vztahu Rozdiacutel

spočiacutevaacute takeacute v rozsahu vyacutekonu daneacuteho praacuteva neboť v přiacutepadě osobniacute služebnosti

neplatiacute omezeniacute na objektivniacute potřebu pozemku kteryacutem je jinak vaacutezaacutena pozemkovaacute

159 Viz kupřiacutekladu Dig 7132 (Pomp lib 33 ad sab) Si quis unas aedes quas solas habet vel

fundum tradit excipere potest id quod personae non praedii est veluti usum et usum fructum sed et si excipiat ut pascere sibi vel inhabitare liceat valet exceptio cum ex multis saltibus pastione fructus perciperetur et habitationis exceptione sive temporali sive usque ad mortem eius qui excepit usus videtur exceptus (Jestliže předaacute někdo budovu kterou maacute samotnou nebo pozemek je možno si vyhradit to co je osoby nikoliv pozemku jako užiacutevaacuteniacute a ususfruktus Ale jestliže si vyhradiacute aby mohl paacutest nebo bydlet toto vyhrazeniacute je platneacute a tak se z mnoha porostů těžily plody A vyacutehrada bydleniacute ať do času či do smrti toho kdo si vyhradil jeviacute se jako vyhrazeneacute užiacutevaacuteniacute)

160 Viz Dig 833pr (Ulp lib 17 ad ed) Item sic possunt servitutes imponi et ut boves per quos fundus colitur in vicino agro pascantur quam servitutem imponi posse neratius libro secundo membranarum scribit (Rovněž je mohou uložit služebnost tak aby skot jiacutemž se obdělaacutevaacute pole se paacutesl na sousedniacutem pozemku Že tuto služebnost je možno uložit piacuteše Neratius ve druheacute knize listů)

96

služebnost161 Pokud je tedy zřiacutezeno praacutevo jako osobniacute služebnost pak rozsah zaacutesahů na

služebneacutem pozemku může byacutet mnohem širšiacute a do značneacute miacutery se odviacutejiacute od omezeniacute ve

formě nezměnitelnosti podstaty služebneacute věci Podobneacute vztahy však nejsou vyacutejimkou

pouze pro přiacutepad praacuteva pastvy Lze naleacutezt viacutece přiacutekladů podobnyacutech ať již většiacute či

menšiacute měrou kupřiacutekladu celaacute skupina služebnostiacute užitkovyacutech nabyacutevaacute obdobnyacutech kvalit

Dalšiacutem postupnyacutem krokem tiacutemto směrem jsou pak tzv servitutes irregulares (viz daacutele)

Takovyacuteto vyacuteše uvedenyacute vztah pak vyvolaacutevaacute otaacutezku zdali bylo nutneacute zřiacutedit praacutevo

pastvy jako osobniacute služebnost toliko v celku s požiacutevaciacutem praacutevem jako takovyacutem či by

snad bylo možno zřiacutedit konkreacutetniacute omezeneacute praacutevo pastvy pouze určiteacute osobě aniž by

toto bylo vaacutezaacuteno na jakyacutekoliv pozemek

IV 1142SLUŽEBNOSTVEPROSPĚCHOSOBYVPŘEDJUSTINIAacuteNSKEacuteDOBĚ

Konstatovat jakyacutech služebnostiacute osobniacutech v době předjustiniaacutenskeacute se může na

prvniacute pohled zdaacutet jako troufaleacute či na druheacute straně svědčiacuteciacute o neznalosti I přesto však je

viacutece než mnoho naacuteznaků ktereacute o jisteacute formě osobniacutech služebnostiacute a to v poněkud

odlišneacute podobě od oneacute běžneacute a znaacutemeacute svědčiacute

Pokud by byla v předjustiniaacutenskeacutem pojetiacute zřiacutezena služebnost vaacutezanaacute na určitou

osobu pak by se takovaacuteto situace dostala do konfliktu s podmiacutenkami ktereacute na

služebnosti klade Pomponius kdy mimo jineacute uvaacutediacute že služebnost nelze zřiacutedit ad

tempus162 Pokud ovšem dojde k navaacutezaacuteniacute existence služebnosti na určitou osobu pak

se nutně jednaacute o omezeniacute služebnosti co do času neboť osoba jako takovaacute pokud to

nebude vyacutejimečnyacute přiacutepad praacutevnickeacute osoby nebude trvat věčně a tedy služebnost je

v takoveacutemto charakteru vyloučena K daneacutemu pravidlu je ovšem možno přistupovat

161 Viz Dig 834 (Pap lib 2 resp) Pecoris pascendi servitutes item ad aquam appellendi si

praedii fructus maxime in pecore consistat praedii magis quam personae videtur si tamen testator personam demonstravit cui servitutem praestari voluit emptori vel heredi non eadem praestabitur servitus (Služebnosti pastvy dobytka rovněž i přihaacuteněniacute dobytka k vodě jestliže plody pozemku spočiacutevajiacute ponejviacutece v dobytku spiacuteše pozemkovyacutemi nežli osobniacutemi se jeviacute Jestli však testaacutetor určil osobu jiacutež by chtěl aby služebnost svědčila kupci ani dědici nebude tato služebnost svědčit)

162 Dig 814pr (Pap lib 7 quaest) Servitutes ipso quidem iure neque ex tempore neque ad tempus neque sub condicione neque ad certam condicionem (verbi gratia quamdiu volam) constitui possunt sed tamen si haec adiciantur pacti vel per doli exceptionem occurretur contra placita servitutem vindicanti idque et sabinum respondisse cassius rettulit et sibi placere (Překlad viz sub 90)

97

v tom smyslu že ona omezeniacute vzniku (a i charakteru služebnosti) vztahujiacute se toliko na

ius civile avšak v přiacutepadě iuris praetorio nemajiacute vyacuteraznějšiacuteho miacutesta163 Na zaacutekladě toho

je pak možno zřiacutedit iure praetorio i služebnost kteraacute bude svojiacute existenciacute omezena

pouze na existenci daneacute osoby respektive na existenci opraacutevněneacute osoby jako vlastniacuteka

panujiacuteciacuteho pozemku164 tedy lze miacutet za to že služebnost je vaacutezaacutena na pozemek avšak

jejiacute existence je omezena pouze na jeho současneacuteho vlastniacuteka165 V nikoliv nepodobneacutem

smyslu pak lze přistupovat takeacute ve formulaci že bdquonec hominum nec praediorum

servitutes sunt quia nihil vicinorum interestldquo166 kdy praacutevě servitutes hominum jsou

těmito zvlaacuteštniacutemi typy služebnostiacute neboť uvedenaacute formulace fragmentu se vzhledem

k vicinorum intereset nemůže nijak vztahovat na osobniacute služebnosti v justiniaacutenskeacutem

smyslu slova Podobneacute naacuteznaky lze vysledovat i v jineacutem smyslu Paulus kupřiacutekladu

vyacuteslovně hovořiacute o zřiacutezeniacute služebnosti bdquoneque in personam neque in remldquo167 kdy

v daneacutem podaacuteniacute se pouze těžko může jednat o skutečnou osobniacute služebnost

v justiniaacutenskeacutem pojetiacute Stejně jako v jineacutem Paulově přiacutepadě kdy hovořiacute o usu aquae

personalem168 což byacutevaacute označovaacuteno praacutevě jako pozemkovaacute služebnost vody avšak

163 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 124 ndash 125 164 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 125 či B Biondi La categoria op cit str 383 165 Viz kupřiacutekladu Dig 341143 (Ulp lib 2 fideicom) Quidam libertis suis ut alimenta ita

aquam quoque per fideicommissum reliquerat consulebar de fideicommisso cum in ea regione africae vel forte aegypti res agi proponebatur ubi aqua venalis est dicebam igitur esse emolumentum fideicommissi sive quis habens cisternas id reliquerit sive non ut sit in fideicommisso quanto quis aquam sibi esset comparaturus nec videri inutile esse fideicommissum quasi servitute praedii non possessori vicinae possessionis relicta nam et haustus aquae ut pecoris ad aquam adpulsus est servitus personae tamen ei qui vicinus non est inutiliter relinquitur in eadem causa erunt gestandi vel in tuo uvas premendi vel areae tuae ad frumenta ceteraque legumina exprimenda utendi haec enim aqua personae relinquitur (Překlad viz sub 88) Viz ale E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse dicuntur 2 Weimar Boumlhlaus 1931 sl 290

166 Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab) Quotiens nec hominum nec praediorum servitutes sunt quia nihil vicinorum interest non valet veluti ne per fundum tuum eas aut ibi consistas et ideo si mihi concedas ius tibi non esse fundo tuo uti frui nihil agitur aliter atque si concedas mihi ius tibi non esse in fundo tuo aquam quaerere minuendae aquae meae gratia (Překlad viz sub 80)

167 Dig 33112 (Paul lib 13 resp) Gaius seius praedia diversis pagis maeviae et seiae legavit et ita cavit praestari autem volo ex praediis potitianis praediis lutatianis annua harundinis milia trecena et salicis mundae annua librarum singula milia quaero an id legatum defuncta legataria exstinctum sit paulus respondit servitutem iure constitutam non videri neque in personam neque in rem sed fideicommissi petitionem competisse ei cui praedia lutatiana legata sunt et ideo cum annua legata fuerint mortua legataria finitum legatum videri (Gaius Seius odkaacutezal pozemky v odlišnyacutech krajiacutech Maevii a Seie a rovněž určil Chci ale aby se plnilo z pozemků potitianskyacutech pozemkům lutatianskyacutem ročně raacutekosiacute tři sta tisiacutec čisteacute soli ročně tisiacutec liber Ptaacutem se zdali odkaz zanikl smrtiacute odkazovnice Paulus odpoviacutedaacute že se nejeviacute praacutevem ustavena služebnost a to ani osobniacute ani k věci ale tomu naacuteležiacute žaacutedat z fideikomisu komu byly lutatianskeacute pozemky odkaacutezaacuteny A tak když byl odkaz učiněn jako ročniacute jeviacute se smrtiacute odkazovnice tento jako ukončenyacute)

168 Dig 8337 (Paul lib 3 resp) Λούκιος Τίτιος Γαίω Σείῳ τῷ ἀδελφῷ πλεῖσα χαίρειν Ὕδατος τοῦ ρἕοντος εἰς τήν κρήντην τήν κατασκευασθεῖσαν ἐν ἰσθμῷ ὑπὸ τοῦ παλρός μου δίδωμι καὶ χαρίζμαί σοι δάκτυλον εἰς τήν οἰκίαν σου τήν ἐν τῷ ἰσθμῷ ἢ ὅπου δlsquoἂν βούλῃ Quaero an ex hac scriptura usus aquae

98

s omezeniacutem na aktuaacutelniacuteho vlastniacuteka Tyto přiacuteklady jsou skutečně pouze nahodileacute a

ilustrativniacute Je jich možno naleacutezt mnohem většiacute množstviacute169 Avšak i tento kraacutetkyacute

přiacutekladmyacute vyacutečet svědčiacute o skutečnosti že existovala určitaacute forma služebnosti vaacutezanaacute na

osobu a to služebnosti v onom klasickeacutem nikoliv justiniaacutenskeacutem smyslu slova Je

možneacute že časem došlo k jisteacutemu buď pojmoveacutemu nebo i faktickeacutemu splynutiacute či

minimaacutelně sbliacuteženiacute těchto původniacutech servitutes personae s pozdějšiacutemi servitutes

personarum jak je chaacutepou justiniaacutenskaacute Digesta Je však jisteacute že spolu se vznikem noveacute

kategorie osobniacutech služebnostiacute praacutevě v justiniaacutenskeacutem praacutevu nepostraacutedajiacute původniacute

osobniacute služebnosti sveacuteho vyacuteznamu a přiacutepadně uacutelohy Jak z vyacuteše uvedeneacuteho vyplyacutevaacute tak

tyto servitutes personae jsou svyacutem charakterem od všech ostatniacutech institutů odlišneacute a

tedy zřejmě mohly a musely fungovat i nadaacutele vedle novyacutech osobniacutech služebnostiacute

avšak spiacuteše jako zvlaacuteštniacute a do jisteacute miacutery neobvyklaacute kategorie praacutev

IV 1143SERVITUTES IRREGULARES

Kategorie nepravidelnyacutech služebnostiacute přiacutemo souvisiacute ba se do značneacute miacutery

protiacutenaacute s předchoziacutemi zvlaacuteštniacutemi osobniacutemi služebnostmi Nepravidelneacute služebnosti

byacutevajiacute považovaacuteny za takoveacute ktereacute ač majiacute faktickyacute obsah totožnyacute či minimaacutelně

podobnyacute s typickyacutemi pozemkovyacutemi služebnostmi přesto jsou zřiacutezeny ve prospěch

jedneacute určiteacute osoby

Pod služebnosti nepravidelneacute byacutevajiacute často zahrnovaacutena praacutevě vyacuteše uvedenaacute praacuteva

osobniacutech služebnostiacute v onom klasickeacutem smyslu slova tedy takovaacuteto skupina se staacutevaacute

jakyacutemsi volnyacutem odkladištěm všech druhů služebnostiacute a specifickyacutech praacutev ktereacute se do

žaacutedneacute jineacute kategorie nevejdou a nikam jinam se nehodiacute Jinak řečeno jsou co do sveacute

etiam ad heredes gaii seii pertineat paulus respondit usum aquae personalem ad heredem seii quasi usuarii transmitti non oportere (Překlad řeckeacuteho textu Lucius Titius Gaio Seio fratri salutem plurimum De aqua fluente in fontem quem pater meus in isthmo instruxit do concedoque tibi gratuito digitum sive ad domum quam in isthmo tenes sive quocunque tandem volueris) (bdquoMnoho pozdravů Lucia Titia bratrovi Gaiovi Seiovi Z vody tekouciacute z pramene kteryacute zřiacutedil v uacutežině můj otec daacutevaacutem a svoluji Ti zdarma prst proud o velikosti prstu ať již pro dům kteryacute na uacutežině maacuteš nebo tam kde bys chtělldquo Ptaacutem se zdali z těchto slov užiacutevaacuteniacute vody naacuteležiacute takeacute dědicům Gaia Seia Paulus odpoviacutedaacute že užiacutevaacuteniacute vody je osobniacute na dědice Seiovy jako na uživatele přeneseno byacutet nemůže)

169 Viz kupřiacutekladu B Biondi La categoria op cit str 383 et al či P Ciapessoni bdquoServitus personaeldquo e bdquousus personaeldquo in Per il XIV Centenario della codificazione Giustinianea Pavia Cooperativa 1934 str 879 et al

99

uacutepravy nepravidelneacute Pokud ovšem dojde k vyloučeniacute oneacute skupiny klasickyacutech osobniacutech

služebnostiacute jak o teacuteto bylo hovořeno vyacuteše pak již danaacute skupina v sobě nezahrnuje přiacuteliš

přiacutekladů Zřejmě by neodpoviacutedalo samotneacutemu charakteru řiacutemskeacuteho praacuteva pokud by

bylo zcela obecně připuštěno bez jakeacutekoliv specifikace nechat zřiacutedit nepravidelnou

služebnost odvozenou od jakeacutekoliv pozemkoveacute služebnosti a to bez dalšiacuteho Lze se

však setkat s poměrně zvlaacuteštniacutem přiacutepadem kteryacute se tyacutekaacute osobniacute možnosti využiacutevaacuteniacute

cesty170 ani zde však neniacute možno vyloučit spřiacutezněnost s oněmi zvlaacuteštniacutemi osobniacutemi

služebnostmi a potvrdit jednoznačneacute zařazeniacute daneacuteho praacuteva do skupiny nepravidelnyacutech

služebnostiacute Ke značneacute nejistotě ohledně daneacuteho institutu takeacute přispiacutevaacute skutečnost že

samotnyacute pojem servitutibus irregularium neniacute původu řiacutemskeacuteho a to ani justiniaacutenskeacuteho

avšak pravděpodobně původu středověkeacuteho Neniacute pak nemožneacute si představit že jeho

vznik si vynutila potřeba pojmenovat a zařadit praacutevě takovaacute praacuteva kteraacute byla v oneacute

staršiacute době označovaacutena jako služebnosti osobniacute a to ve smyslu předjustiniaacutenskeacutem a to

v situaci kdy pojmu osobniacutech služebnostiacute či jinyacutem jeho nesnadno zaměnitelnyacutem

obdobaacutem je již rezervovaacuten vyacuteznam ve smyslu justiniaacutenskeacute systematiky služebnostiacute171

IV 115 CHARAKTERISTIKA A VYacuteHODY JUSTINIAacuteNSKEacute SYSTEMATIKY

Systematika služebnostiacute jak ji určujiacute justiniaacutenskaacute Digesta je prezentovaacutena

předevšiacutem hned v čelniacutem fragmentu osmeacute knihy Digest kde se Marcianovyacutemi slovy

uvaacutediacute že služebnosti bdquoaut personarum sunt ut usus et usus fructus aut rerumldquo172

Pokud bude odhleacutednuto od terminologie jiacutež se již bylo dotčeno vyacuteše tak vznikaacute na

zaacutekladě uvedeneacuteho fragmentu poměrně jasnaacute a zřetelnaacute systematika kde služebnosti

jako obecnyacute pojem děliacute se mezi služebnosti osobniacute na straně jedneacute a pozemkoveacute na

170 Dig 4513812 (Ulp lib 49 ad sab) Sed si quis uti frui licere sibi heredique suo stipulatus

sit videamus an heres ex stipulatu agere possit et putem posse licet diversi sint fructus nam et si ire agere stipuletur sibi heredique suo licere idem probaverimus (Ale jestliže někdo měl sliacutebeno sobě a svyacutem dědicům užiacutevat a požiacutevat lze miacutet za to že dědic může žalovat ze slibu Myslel bych že lze ačkoliv jsou požiacutevaacuteniacute rozdiacutelnaacute neboť jestliže je sliacutebeno dovolit chodit nebo vodit sobě a svyacutem dědicům vyacuteše uvedeneacute zastaacutevaacuteme)

171 Viz předevšiacutem B Biondi La categoria op cit str 347 takeacute Dig 811 (Marc lib 3 reg) Servitutes aut personarum sunt ut usus et usus fructus aut rerum ut servitutes rusticorum praediorum et urbanorum (Překlad viz sub 71)

172 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Viz sub 171 překlad viz sub 71

100

straně druheacute173 Služebnosti v původniacutem smyslu slova se tedy dostaacutevajiacute do těsneacuteho

sousedstviacute a vztahu k ususfruktu a k usu a společně vytvaacuteřejiacute charakterem odlišnou

skupinu praacutev odlišnou od původniacutech služebnostiacute174

Spojujiacuteciacutem jevem kteryacute je společnyacute pro oba druhy služebnostiacute je předevšiacutem

postaveniacute služebneacute věci kdy se tato na prvniacute pohled jeviacute jako v do značneacute miacutery

obdobneacutem postaveniacute jak při služebnostech osobniacutech tak ale i při služebnostech

pozemkovyacutech Jak však již bylo vyacuteše naznačeno rozhodně však postaveniacute či charakter

služebnyacutech věciacute neniacute v obou druziacutech služebnostiacute stejnyacute Dokonce lze řiacuteci že rozdiacutely

jsou poměrně značneacute a to mimo jineacute i fakticky Obecně spojujiacuteciacutem znakem obou druhů

praacutev kde neniacute nutno vymezovat vyacuteraznějšiacute vyacutejimky či odlišnosti je skutečnost že se

v obou přiacutepadech jednaacute o praacutevo k věci ciziacute a to o praacutevo věcneacute a bezuacuteplatneacute Takovaacuteto

definice je však nebezpečně bliacutezkaacute definici celeacute skupiny věcnyacutech praacutev k věci ciziacute a to

předevšiacutem zaacutestavniacutemu praacutevu ktereacute splňuje vyacuteše uvedeneacute charakteristiky Je však třeba

si takeacute uvědomit že pojem věcnyacutech praacutev k věcem ciziacutem v justiniaacutenskeacute době nebyl

znaacutem což praacutevě může byacutet jedniacutem z vodiacutetek pro zdůvodněniacute oneacute terminologickeacute a

systematickeacute změny Vyacuteše uvedenyacutech společnyacutech znaků tedy charakteru služebnostiacute

pozemkovyacutech a usu a ususfruktu jako praacutev k věcem ciziacutem nebylo možno si nevšimnout

a v teacuteto skutečnosti je možno vidět motivaci po snaze vytvořit odpoviacutedajiacuteciacute pojem pro

danou skupinu Pokud však bude uvažovaacuteno nad dalšiacutemi praacutevy kteraacute jsou obvykle

zařazovaacutena mezi iuris in re aliena tedy nad skutečnostiacute proč tedy i tato praacuteva nebyla

zařazena do noveacute rozsaacutehleacute skupiny servitutibus pak je nutno si povšimnout jistyacutech

specifik jež tato praacuteva majiacute V přiacutepadě zaacutestavneacuteho praacuteva ve formě pignoris je do

dnešniacutech dob a to jak ve vztahu k praacutevu řiacutemskeacutemu tak ale i ve vztahu k moderniacutem

praacutevům sporneacute zdali se jednaacute o institut praacuteva věcneacuteho či spiacuteše praacuteva obligačniacuteho a

takteacutež jeho uacutečel je zcela specifickyacute a vyacutesostně provaacutezanyacute s obligačniacutem praacutevem

Takoveacuteto důvody bezesporu mohly byacutet těmi ktereacute vedly tvůrce justiniaacutenskeacute

systematiky k tomu že pignus do nově tvořeneacute skupiny zařazen nebyl Dalšiacute dvě praacuteva

173 Obdobnyacute způsob děleniacute a to včetně přihleacutednutiacute ke vztahu termiacutenu servitus rerum a servitus

personarum viz A Burdese Le servitugrave prediali linee teoriche e questioni pratiche Padova Cedam 2007 str 6

174 Obecně k noveacute Marcianově a justiniaacutenskeacute systematice služebnostiacute viz P Grossi Dominia e servitutes (invenzioni sistematiche del diritto comune in tema di servitugrave) Quaderni fiorentini 18 1989 str 332 et al či L de Giovanni Giuristi severiani Elio Marziano Napoli DrsquoAuria 1989 str 139 et al

101

obvykle zařazovanaacute mezi iura in re aliena tedy praacutevo emfyteutickeacute a praacutevo superficie

pak svojiacute bliacutezkost k obligačniacutemu praacutevu takeacute nemohou zapřiacutet naviacutec se jednaacute o instituty

vzhledem ke služebnostem pozemkovyacutem ale i vzhledem k ususfruktu poměrně mladeacute

a na rozdiacutel od předchoziacutech praacutev uacuteplatneacute Pak tedy jako čistě věcnaacute praacuteva bez

vyacuteraznějšiacutech vazeb k praacutevu zaacutevazkoveacutemu zbyacutevajiacute praacutevě služebnosti pozemkoveacute a nově

koncipovanaacute skupina služebnostiacute osobniacutech jako jakyacutesi prvniacute pokus či počaacutetek

předobraz celeacute noveacute skupiny iuris in re aliena

Jestliže dochaacuteziacute k podobneacute systematickeacute změně pak je možno se takeacute ptaacutet po

vyacutehodaacutech a přiacutenosech ktereacute jsou s touto změnou spojeny V přiacutepadě vytvořeniacute souhrnneacute

kategorie služebnostiacute pro původniacute služebnosti pozemkoveacute a noveacute služebnosti osobniacute se

nabiacuteziacute jako největšiacute vyacutehoda společneacute sdiacuteleniacute zaacutekladniacutech pravidel Pokud však bude

nahleacutednuto do Digest a posuzovaacutena jednotlivaacute pravidla či zaacutesady a to předevšiacutem ve

vztahu do jakeacute miacutery jsou společneacute všem nově koncipovanyacutem služebnostem vyjde

najevo poměrně zvlaacuteštniacute skutečnost že zde mnoho společnyacutech zaacutesad neniacute Vzhledem

k systematice justiniaacutenskyacutech Digest kde v knize věnovaneacute služebnostem vůbec neniacute

ususfruktus či usus upraven ale maacute svoji vlastniacute knihu věnovanou služebnostem

předchaacutezejiacuteciacute lze o využitiacute spojeniacute těchto skupin praacutev poměrně uacutespěšně pochybovat

Podobně lze pochybovat nad vhodnostiacute takoveacutehoto uspořaacutedaacuteniacute a to jak

v kontrastu s uacutepravou předchoziacute tak s možnyacutemi jinyacutemi uacutepravami daneacute problematiky Je

zde možno vidět souvislost s vyacuteše uvedenyacutemi důvody pro vytvořeniacute daneacute souhrnneacute

kategorie Pokud je konfrontovaacuten stav předchoziacute s novou justiniaacutenskou systematikou

pak neniacute možno jednoznačně konstatovat pozitivniacute vliv V jisteacutem smyslu dochaacuteziacute

vlivem změny byť tato skutečnost je často immanentniacutem znakem teacuteměř jakeacutekoliv

změny k jisteacutemu znejistěniacute a rozvolněniacute dřiacuteve poměrně jednoznačneacute byť nikoliv

jednotneacute terminologie Tento probleacutem se vztahuje předevšiacutem k pojmu servitus bez

dalšiacuteho kdy je ho užiacutevaacuteno často a tato skutečnost vychaacuteziacute předevšiacutem z kontextu použitiacute

či zařazeniacute fragmentu do systematiky justiniaacutenskyacutech Digest jako ekvivalentu k servituti

praediorum tedy ve smyslu původniacute předkompilačniacute terminologie175 Vedle toho se

175 Viz kupřiacutekladu Dig 845 (Iav lib 2 epist) Proprium solum vendendo an servitutem talem

iniungere possim ut mihi et vicino serviat similiter si commune solum vendo ut mihi et socio serviat an consequi possim respondi servitutem recipere nisi sibi nemo potest adiectio itaque vicini pro

102

však nevytvaacuteřiacute žaacutednyacutech vyacuteraznyacutech spojujiacuteciacutech znaků či spojujiacuteciacutech pasaacutežiacute jako jsou

praacutevě ony zaacutekladniacute společneacute zaacutesady tato skutečnost je však na druhou stranu daacutena tiacutem

že takovyacutech spojujiacuteciacutech prvků mezi oběma typy služebnostiacute neniacute mnoho I samotnyacute

technickyacute charakter obou druhů služebnostiacute je vyacuterazně rozdiacutelnyacute zatiacutemco pozemkoveacute

služebnosti jsou velkou skupinou mnoha druhů praacutev služebnosti osobniacute naproti tomu

spočiacutevajiacute ve dvou176 či čtyřech zaacutekladniacutech institutech V původniacutem pojetiacute naviacutec nebyla

tato tzv osobniacute užiacutevaciacute praacuteva považovaacutena za integraacutelniacute skupinu

Maacute-li dojiacutet ke srovnaacuteniacute justiniaacutenskeacuteho pojetiacute služebnostiacute a jinyacutech možnyacutech

přiacutestupů de lege ferenda pak je třeba předevšiacutem uvažovat nad vztahem širokeacuteho pojmu

služebnostiacute jeho obsahu a to předevšiacutem v konfrontaci s termiacutenem iuris in re aliena Jak

již bylo vyacuteše naznačeno spojujiacuteciacutech faktorů mezi služebnostmi osobniacutemi a

služebnostmi pozemkovyacutemi neniacute mnoho ač se to nemusiacute zdaacutet na prvniacute pohled V jisteacutem

smyslu jsou si tyto faktory do určiteacute miacutery bliacutezkeacute samotneacutemu pozdějšiacutemu pojmu iuris in

re aliena kteryacute však je pro pojmenovaacuteniacute celeacute skupiny poměrně přileacutehavyacute a vhodnyacute

Pokud by tedy mělo dochaacutezet ve vztahu ke služebnostem a jejich systematice k uacutevahaacutem

de lege ferenda pak je možno zastaacutevat naacutezor že uvnitř celeacute skupiny iuris in re aliena je

společnaacute kategorie služebnostiacute osobniacutech a pozemkovyacutech do značneacute miacutery nadbytečnaacute

neboť znaky společně sdiacuteleneacute jsou již reprezentovaacuteny praacutevě pomociacute pojmu věcnyacutech

praacutev k věci ciziacute Takoveacuteto tvrzeniacute však naproti tomu neznamenaacute a nestaviacute se proti

společneacute kategorii praacutev kteraacute jsou označovaacutena jako osobniacute služebnosti Tato praacuteva majiacute

skutečně nemaleacute spojujiacuteciacute prvky neniacute tedy nevhodneacute vytvořit z těchto praacutev jednotnou

skupinu avšak podřazenou přiacutemo pod pojem iuris in re aliena nikoliv pod či do

jakeacutehokoliv kontaktu s pozemkovyacutemi služebnostmi

Jistou pozornost může takeacute vyvolat zněniacute Marcianova znaacutemeacuteho a uacutevodniacuteho

fragmentu v tom smyslu že v raacutemci osobniacutech služebnostiacute vidiacute bdquout usus et usus fructusldquo

supervacuo habenda est ita ut tota servitus ad eum qui receperit pertineat solum autem communem vendendo ut mihi et socio serviat efficere non possum quia per unum socium communi solo servitus adquiri non potest (Prodaacutem vlastniacute pozemek mohu tam zřiacutedit služebnost aby mě a sousedovi sloužila Podobně jestli prodaacutem společnyacute pozemek aby mě a společniacuteku sloužil zdali mohu stanovit Odpověděl jsem Služebnost nemůže přijmout nikdo než pro sebe a tak pro souseda maacute se za zcela praacutezdnou a celaacute služebnost tomu kdo ji přijal naacuteležiacute Ale i společnyacute pozemek prodat aby mě a společniacutekovi sloužil neniacute možno vykonat neboť skrze jednoho společniacuteka společnyacute pozemek nemůže nabyacutet služebnosti)

176 Viz daacutele

103

naproti tomu pozemkoveacute služebnosti podle něho jsou bdquout servitutes rusticorum

praediorum et urbanorumldquo177 V přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute definuje Marcianus

danaacute praacuteva za pomoci dvou velkyacutech kategoriiacute pozemkovyacutech služebnostiacute čiacutemž prakticky

plně vyčerpaacutevaacute a vymezuje takeacute rozsah těchto praacutev v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech

zmiňuje toliko dva instituty obvykle zařazovaneacute mezi služebnosti osobniacute a sice usus a

ususfruktus Po straacutence gramatickeacute Marcianova formulace umožňuje přistupovat

k uvedenyacutem dvěma praacutevům pouze jako přiacutekladmeacutemu vyacutečtu v konfrontaci s popisem

skupiny pozemkovyacutech služebnostiacute se však tento přiacutestup nejeviacute jako jednoznačnyacute

Naproti tomu ovšem Marcianova formulace v sobě může skryacutevat takeacute jistou daacutevku

vyacutevoje danyacutech praacutev později označovanyacutech jako služebnosti osobniacute Zbylaacute dvě praacuteva

kteraacute Marcianus nejmenoval totiž svyacutem historickyacutem původem ale do značneacute miacutery i

svyacutem charakterem vychaacutezejiacute přiacutemo z institut ususfruktu Jednaacute se vlastně svyacutem

způsobem pouze o jeho specifickeacute přiacutepady věnovaneacute použitiacute bytu ve formě bydleniacute či

použitiacute otroka či zviacuteřete za uacutečelem vytvořeniacute určiteacuteho diacutela Naproti tomu Marcianem

zmiňovanyacute usus je již specifickou variantou kterou neniacute možno bez dalšiacuteho označovat

za zvlaacuteštniacute formu požiacutevaciacuteho praacuteva neboť samotnyacute usus je jedniacutem ze zaacutekladniacutech

stavebniacutech prvků ususfruktu

Zaacutekladniacutem vyacutechodiskem pro pochopeniacute justiniaacutenskeacute systematiky služebnostiacute je

vyacuteše uvedenyacute Marcianův fragment Pokud by však od něho bylo odhleacutednuto je

překvapujiacuteciacute že snad s vyacutejimkou jedineacuteho fragmentu178 kteryacute by danou věc naznačoval

177 Dig 811 (Marc lib 3 reg) Viz sub 172 178 Byť i zde se jednaacute spiacuteše o přirovnaacuteniacute nežli charakterizaci Dig 7427 (Paul lib 1 manual)

Si servus in quo usus fructus alienus est noxae dedatur a domino proprietatis usufructuario liberabitur confusa servitute proprietatis comparatione (Jestliže otrok ke ktereacutemu ususfruktus naacuteležiacute jineacutemu je daacuten na zaacutepravu škody vlastniacutekem usufruktuaacuteři osvobozuje se splynutiacutem služebnost spolu s vlastnickyacutem praacutevem) Čaacutestečně i zaacutesada že bdquofructus servitutis non potestldquo Viz Dig 3321 (Paul lib 3 ad sab) Nec usus nec usus fructus itineris actus viae aquaeductus ^aequaeductus^ legari potest quia servitus servitutis esse non potest nec erit utile ex senatus consulto quo cavetur ut omnium quae in bonis sint usus fructus legari possit quia id neque ex bonis neque extra bona sit sed incerti actio erit cum herede ut legatario quamdiu vixerit eundi agendi ducendi facultatem praestet aut ea servitus constituatur sub hac cautione ut si decesserit legatarius vel capite deminutus ex magna causa fuerit restituatur (Ani usus ani ususfruktus k pěšině stezce cestě vodovodu neniacute možno odkaacutezat neboť služebnost ke služebnosti nemůže byacutet Ani nebude užiteacute co ze senaacutetniacuteho sneseniacute ktereacute stanoviacute že ke všemu co by bylo v majetku je možno odkaacutezat ususfruktus neboť to neniacute ani v majetku ani mimo majetek Ale bude žaloba na neurčiteacute proti dědici aby odkazovniacuteku dokud bude žiacutet naacuteležela možnost chodit veacutest či hnaacutet avšak ona služebnost se ustavuje pod tou podmiacutenkou aby jestliže by zemřel odkazovniacutek nebo byl umenšen na stavu z vyacuteznamneacuteho důvodu byla restituovaacutena dědici) Na druhou stranu lze naleacutezt fragmenty ktereacute proti sobě staviacute praacutevě ususfruktus a služebnosti Dig 7651 (Ulp lib 17 ad ed) Utrum autem adversus dominum dumtaxat in rem actio usufructuario competat an etiam adversus quemvis

104

neniacute možno danou systematiku vystopovat v jinyacutech fragmentech a to včetně samotneacute

systematiky Digest Takovaacuteto skutečnost je poměrně zaraacutežejiacuteciacute a to tiacutem spiacuteše pokud

daacutele v textech nepanuje na daneacutem pojetiacute služebnostiacute shoda a texty samotneacute odpoviacutedajiacute

spiacuteše předjustiniaacutenskeacutemu pojetiacute Čelnyacute fragment Digest je naviacutec označovaacuten za

interpolovanyacute tedy je možno si představit několik možnyacutech variant jak původně mohl

vypadat kdy jednou z nich je možneacute nahrazeniacute termiacutenu servitutes termiacutenem ius179

Konečně ani v textech justiniaacutenskyacutech Instituciacute ktereacute by jakožto učebnice měly danou

změnu minimaacutelně zmiacutenit ani v textech Kodexu kdy obě dvě diacutela jsou svyacutem obsahem a

finaacutelniacute redakciacute po Digestech naacutesledujiacuteciacute ani jedno z těchto děl se o noveacute systematice

nezmiňuje180 Je tedy spiacuteše provokujiacuteciacute otaacutezkou zdali skutečně bylo zaacuteměrem

kompilaacutetorů změnit uvedenou systematiku v jakeacute faacutezi praciacute k teacuteto změně došlo či

přiacutepadně jakyacute byl skutečnyacute vyacuteznam a dosah uacutevodniacuteho Marcianova fragmentu nebo

jestli ono bdquout usus et usufructusldquo neniacute spiacuteše přirovnaacuteniacutem a neskryacutevaacute pod Marcianovyacutem

pojmem servitus personarum vyacuteše zmiacuteněneacute instituty pojmenovaneacute jako servitutes

personae V tomto přiacutepadě se však jednaacute pouze o možneacute uacutevahy

IV 12 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute PODLE CHARAKTERU ZUacuteČASTNĚNYacuteCH POZEMKŮ

(SERVITUTES PRAEDIORUM RUSTICORUM A SERVITUTES PRAEDIORUM URABNORUM)

Systematika služebnostiacute a jejich děleniacute ve sveacute klasickeacute podobě spočiacutevaacute

předevšiacutem v rozděleniacute těchto praacutev mezi služebnosti polniacute a domovniacute Toto děleniacute již

neniacute produktem justiniaacutenskeacute kompilace ale je mnohem staršiacute byť jistě ne tolik jako

služebnosti samotneacute neboť ty se zprvu vyviacutejely pouze v jednom z vyacuteše uvedenyacutech

druhů kdy druheacute jmenovaneacute vznikly o nemalyacute čas později oproti prvniacutem Přesto však

possessorem quaeritur et iulianus libro septimo digestorum scribit hanc actionem adversus quemvis possessorem ei competere nam et si fundo fructuario servitus debeatur fructuarius non servitutem sed usum fructum vindicare debet adversus vicini fundi dominum (Je otaacutezkou zdali toliko proti vlastniacuteku naacuteležiacute věcnaacute žaloba usufruktuaacuteři nebo snad proti každeacutemu držiteli A Iulianus v sedmeacute knize Digest piacuteše že uvedenaacute žaloba naacuteležiacute proti jakeacutemukoliv držiteli Tak i jestliže požiacutevanyacute pozemek je povinnyacutem služebnostiacute poživatel maacute vindikovat ne služebnost ale ususfruktus proti vlastniacuteku sousedniacuteho pozemku)

179 Viz nejleacutepe E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse dicuntur 1 Weimar Boumlhlaus 1929 sl 103 et al

180 Kupřiacutekladu 33 titul třetiacute knihy justiniaacutenskeacuteho Kodexu věnovanyacute mimo jineacute ususfruktu se o služebnostech nijak nezmiňuje

105

již v klasickeacutem obdobiacute je možneacute se setkat s uvedenyacutem děleniacutem služebnostiacute a to jako

s jedniacutem z jejich formantů a jako důležitou součaacutest pojetiacute služebnostiacute

IV 121 PRAEDIUM URBANUM A PRAEDIUM RUSTICUM

Rozlišeniacute mezi praedii urbani a praedii rustici je pro rozděleniacute služebnostiacute

určujiacuteciacute Aby bylo možno dobře pochopit vyacuteznam rozděleniacute služebnostiacute a předevšiacutem

jeho charakter pak musiacute byacutet nejprve vysvětleno v jakeacutem smyslu jsou chaacutepaacuteny tyto

uacutestředniacute pojmy se kteryacutemi je pracovaacuteno v souvislosti s děleniacutem služebnostiacute od

klasickyacutech dob181

Na prvniacute pohled se daneacute rozděleniacute může jevit jako nepřiacuteliš problematickeacute a

těžkeacute Je-li nějakyacute pozemek charakterizovaacuten jako praedium urbanum pak se tedy jako

pozemek městskyacute musiacute nachaacutezet na uacutezemiacute města zatiacutemco v přiacutepadě praedii rustici

tomu musiacute byacutet naopak Podle toho pak je možno mezi danyacutemi pozemky vykonaacutevat buď

takovyacutech nebo druhyacutech služebnostiacute Ve většině přiacutepadů jistě nebude takovyacuteto přiacutestup

činit nějakeacute probleacutemy avšak jistě by se vyskytly přiacutepady kdy by se někdo domaacutehal

cesty přes sousedův městskyacute pozemek na ktereacutem si soused pěstuje traacutevu pro domaacuteciacuteho

mazliacutečka a naopak bude chtiacutet vesnickyacute hospodaacuteř opřiacutet klenbu sveacute stavby o stavbu

sousedovu Pokud by tedy bylo k daneacutemu rozděleniacute přistupovaacuteno tiacutemto způsobem pak

neniacute možno než takovyacutemto naacuterokům nevyhovět neboť by bylo nutno zřiacutedit městskou

služebnost na vesnici naproti tomu venkovskou ve městě což by ovšem neodpoviacutedalo

uacutečelům ktereacute samotnyacute institut služebnostiacute sleduje a jimž sloužiacute tedy zlepšeniacute využitiacute

daneacuteho pozemku a to pouze proto že je tak do značneacute miacutery bezdůvodně stanoveno

181 Viz Gaius Institutiones 2 14 Incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea

quae in iure consistunt sicut hereditas ususfructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est ueluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt iura praediorum urbanorum et rusticorum (Překlad viz sub 57) Takeacute Gaius Institutiones 2 14a Res praeterea aut mancipi sunt aut nec mancipi hellipservitutes praediorum urbanorum nec mancipi sunt item stipendiaria praedia et tributaria nec mancipi sunt (Překlad viz sub 15)

106

Pokud by charakterizace praedii urbani a praedii rustici spočiacutevala na zcela

odlišnyacutech zaacutekladech mohla by jistě byacutet z počaacutetku obě pojetiacute fakticky bez konfliktniacutech

miacutest tedy charakterizace pozemků podle obou způsobů by vedla ke shodneacutemu

vyacutesledku Podle tohoto přiacutestupu jsou oba dva druhy určeny předevšiacutem samotnyacutem

charakterem pozemku tedy způsobem jeho užiacutevaacuteniacute zdali se tak děje za uacutečelem

hospodařeniacute tedy zdali se s pozemkem zachaacuteziacute jako s pozemkem zemědělskyacutem či

naopak zdali se pozemek užiacutevaacute ke stavbě budov zpravidla určenyacutech k obyacutevaacuteniacute Může se

ale jistě jednat i o jineacute dalšiacute druhy budov ktereacute k obyacutevaacuteniacute (minimaacutelně trvaleacutemu) sloužit

nebudou tedy zdali pozemek sloužiacute jako pozemek stavebniacute Nejednaacute se zde ani o nic

podobneacuteho moderniacutemu uacutečelu pozemku tedy zda je pozemek určen jako stavebniacute

parcela či naopak jako zahrada či nezastavěnaacute plocha důraz je nutno klaacutest předevšiacutem

na skutečnyacute stav skutečnyacute způsob zachaacutezeniacute s pozemkem a jeho hospodaacuteřskyacute uacutečel

Nelze se však jednoznačně a bez dalšiacuteho postavit ani za tento druhyacute jmenovanyacute přiacutestup

Jak bylo vyacuteše naznačeno v ranyacutech dobaacutech řiacutemskeacuteho praacuteva spočiacutevalo rozděleniacute

obou typů pozemků na jejich teritoriaacutelniacutem umiacutestěniacute přičemž tato skutečnost zaacuteroveň

odpoviacutedala co do největšiacute miacutery i přiacutestupu druheacutemu tedy posuzovaacuteniacute dle způsobu

užiacutevaacuteniacute a naklaacutedaacuteniacute s danyacutem pozemkem182 Pokud se však nahleacutedne do pozdějšiacutech

praacutevniacutech pramenů pak se situace obraciacute a objevuje se předevšiacutem druhyacute přiacutestup tedy

definice praedii urbani jako pozemku na němž stojiacute budova183 Neniacute však možno řiacuteci

že by teritoriaacutelniacute aspekt byl zcela pominut neboť se jednotliviacute řiacutemštiacute praacutevniacuteci proti

němu vymezujiacute184 Objevujiacute se ovšem takeacute vyacuterazně relativizujiacuteciacute prvky daneacuteho

rozděleniacute pozemků a tiacutem takeacute služebnostiacute Neratiův fragment se do značneacute miacutery

182 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 167 či C Arnograve Della distinzione tra servitugrave rustiche

ed urbane Torino Bocca 1895 str 168 et al 183 Viz Ulpianus Dig 5016198 (Ulp lib 2 de omn trib) Urbana praedia omnia aedificia

accipimus non solum ea quae sunt in oppidis sed et si forte stabula sunt vel alia meritoria in villis et in vicis vel si praetoria voluptati tantum deservientia quia urbanum praedium non locus facit sed materia proinde hortos quoque si qui sunt in aedificiis constituti dicendum est urbanorum appellatione contineri plane si plurimum horti in reditu sunt vinearii forte vel etiam holitorii magis haec non sunt urbana (Překlad viz sub 95) Dig 841pr (Ulp lib 2 inst) Aedificia urbana quidem praedia appellamus ceterum etsi in villa aedificia sint aeque servitutes urbanorum praediorum constitui possunt (Překlad viz sub 93)

184 Viz Dig 20241 (Nerat lib 1 membr) Stabula quae non sunt in continentibus aedificiis quorum praediorum ea numero habenda sint dubitari potest et quidem urbanorum sine dubio non sunt cum a ceteris aedificiis separata sint quod ad causam tamen talis taciti pignoris pertinet non multum ab urbanis praediis differunt (Lze zvažovat ke kteryacutem pozemkům majiacute se počiacutetat staacuteje ktereacute nejsou v souvisleacute zaacutestavbě A jistě městskyacutemi bezpochyby nejsou neboť jsou od určityacutech budov odděleny Nicmeacuteně co se mlčky uzavřeneacute ručniacute zaacutestavy dotyacuteče nelišiacute se mnoho od městskyacutech pozemků)

107

rozchaacuteziacute s tradičniacutemi pojetiacutemi a tradičniacutem rozděleniacutem služebnostiacute na polniacute a domovniacute

jestliže uvaacutediacute že bdquorusticorum praediorum servitutes sunt licere altius tollere et officere

praetorio vicini vel cloacam habere licere per vicini domum vel praetorium vel

protectum habere licereldquo185 Jestliže je možno uvedeneacute služebnosti považovat

(minimaacutelně takeacute) za služebnosti polniacute pak je třeba se ovšem ptaacutet zdali pozemky jichž

se daneacute služebnosti tyacutekajiacute je nutno takeacute charakterizovat jako pozemky polniacute a to přesto

že se jednaacute o pozemky svoji povahou ponejspiacuteše zastavěneacute Nikoliv nepodobneacute

probleacutemy je možno vidět i ze strany druheacute kdy v literatuře obvykle jasneacute rozděleniacute

služebnostiacute je nabouraacutevaacuteno možnostiacute zřiacutedit praacutevo cesty tedy typicky polniacute služebnost

k zastavěneacutemu pozemku186 či praacutevo vodniacute k zastavěneacutemu pozemku187 nebo několika

obdobnyacutemi dalšiacutemi přiacutepady188 Takoveacuteto situace spiacuteše nežli by svědčily o charakteru

185 Dig 832pr (Nerat lib 4 reg) (Venkovskeacute pozemkoveacute služebnosti jsou moci stavět vyacuteše a

stiacutenit sousedově budově nebo moci miacutet stoku přes sousedův grunt nebo budovu nebo moci miacutet přesah střechy)

186 Viz Dig 82201 (Paul lib 15 ad sab) Si domo mea altior area tua esset tuque mihi per aream tuam in domum meam ire agere cessisti nec ex plano aditus ad domum meam per aream tuam esset vel gradus vel clivos propius ianuam meam iure facere possum dum ne quid ultra quam quod necesse esset itineris causa demoliar (Jestliže tvůj pozemek je vyacuteše nežli můj grunt a ty mi přenechaacuteš možnost vymoci si chodit přes tvůj pozemek do meacuteho gruntu pokud neniacute možnyacute přiacutemyacute přiacutestup do meacuteho gruntu přes tvůj pozemek mohu dle praacuteva si před vchodem udělat schody nebo naacutesep nicmeacuteně ne viacutece nežli je nezbytneacute ke vstupu lze zbourat)

187 Viz Dig 92291 (Ulp lib 18 ad ed) Si protectum meum quod supra domum tuam nullo iure habebam reccidisses posse me tecum damni iniuria agere proculus scribit debuisti enim mecum ius mihi non esse protectum habere agere nec esse aequum damnum me pati recisis a te meis tignis aliud est dicendum ex rescripto imperatoris severi qui ei per cuius domum traiectus erat aquae ductus citra servitutem rescripsit iure suo posse eum intercidere et merito interest enim quod hic in suo protexit ille in alieno fecit (Jestliže odstraniacuteš přesah střechy kteryacute neopraacutevněně maacutem nad tvyacutem domem Proculus piacuteše že tě mohu žalovat z protipraacutevniacute škody neboť ty jsi měl mne žalovat že mi nenaacuteležiacute praacutevo přesaacutehnout střechu Však neniacute spraacutevneacute abych strpěl že ty jsi odřezal meacute traacutemy Jineacute ale vzchaacuteziacute z reskriptu ciacutesaře Severa kteryacute tomu přes jehož grunt je veden vodovod bez služebnosti odepsal že ze sveacuteho praacuteva jej může zbourat a to praacutevem neboť jeden na sveacutem pokryacuteval druhyacute na ciziacutem činil)

188 Kupřiacutekladu Dig 30813 (Iul lib 32 dig) Qui fundum excepto aedificio legat appellatione aedificii aut superficiem significat aut solum quoque cui aedificium superpositum est si de sola superficie exceperit nihilo minus iure legati totus fundus vindicabitur sed exceptione doli mali posita consequetur heres id ut sibi habitare in villa liceat in quo inerit ut iter quoque et actum in ea habeat si vero solum quoque exceptum fuerit fundus excepta villa vindicari debebit et servitus ipso iure villae debebitur non secus ac si duorum fundorum dominus alterum legaverit ita ut alteri serviret sed inclinandum est testatorem etiam de solo cogitasse sine quo aedificium stare non potest (Kdo odkaacuteže pozemek bez budovy pojmem budovy se rozumiacute buď budova samotnaacute nebo i pozemek na ktereacutem je tato vystavěna Jestliže je vyňata pouhaacute budova o nic meacuteně než celyacute pozemek se vindikuje praacutevem odkazu ale naacutemitkou podvodu sleduje dědic aby mohl saacutem bydlet v budově nebo bude-li to nutneacute aby měl k teacuteto stezku nebo pěšinu Jestliže však to bylo i s pozemkem co bylo vyňato smiacute se vindikovat pozemek s vyacutejimkou budovy a budově svědčiacute služebnost přiacutemo naacutesledkem praacuteva nikoliv odlišně jako když vlastniacutek dvou pozemků jeden by odkaacutezal tak aby druheacutemu sloužil Ale nutno se přiklonit k naacutezoru že testaacutetor měl na mysli i pozemek neboť bez něho budova staacutet nemůže) Dig 62111 (Ulp lib 16 ad ed) Si de usu fructu agatur tradito publiciana datur itemque servitutibus urbanorum praediorum per traditionem constitutis vel per patientiam (forte si per domum quis suam passus est aquae ductum transduci) item rusticorum nam et hic traditionem et patientiam tuendam constat (Pokud je žalovaacuteno z předaneacuteho

108

samotneacuteho pozemku kdy by jistě bylo vhodneacute držet se spiacuteše fragmentů ktereacute hovořiacute

přiacutemo o kvalitě pozemků189 svědčiacute o povaze rozděleniacute služebnostiacute jako takovyacutech a

tedy tiacutemto takeacute nepřiacutemo o nikoliv striktniacute vazbě mezi druhem služebnosti a druhem

pozemku kdy prveacute určuje druheacute či naopak ale spiacuteše svědčiacute o zaacutesadnějšiacute uacuteloze obsahu

daneacute služebnosti a jejiacute vazbě na užitečnost pro pozemek ať již je jakeacutehokoliv druhu

z hlediska praediorum urbanorum či naopak rusticorum

IV 122 OBECNĚ K ROZDĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA POLNIacute A DOMOVNIacute

Rozděleniacute služebnostiacute mezi oba druhy neniacute rozděleniacutem nijak novyacutem na druhou

stranu se nejednaacute o rozděleniacute ktereacute by nevyvolaacutevalo žaacutedneacute otaacutezky Na zaacutekladě

samotnyacutech pojmů servitutibus praediorum urbanorum a rusticorum by mohlo přichaacutezet

na mysl jednak rozděleniacute podle polohy dotčenyacutech pozemků podle jejich uacutečelu či

konečně se může jednat i o kombinaci obou přiacutestupů

Je však takeacute nutneacute zamyacutešlet se nad samotnyacutem charakterem obou skupin jak bylo

naznačeno vyacuteše Mnoho romanistickeacute literatury190 podaacutevaacute uvedeneacute rozděleniacute jako

striktniacute hranici kdy mezi služebnosti polniacute jsou řazeny jedny služebnosti mezi

služebnostiacute domovniacute jineacute avšak mezi oběma skupinami praacutev neniacute žaacutednyacute vzaacutejemnyacute

průnik Takovaacuteto situace však neniacute odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelneacute situaci a předevšiacutem reaacutelnyacutem

potřebaacutem pozemků kdy mnohdy může miacutet zastavěnyacute městskyacute pozemek stejneacute či

obdobneacute diacutelčiacute potřeby jako je tomu v přiacutepadě venkovskeacuteho polniacuteho pozemku

Kupřiacutekladu zastavěnyacute pozemek může potřebovat cestu a přiacutestup přes sousedniacute pozemek

stejně jako toto může potřebovat a jak to takeacute služebnosti za pomoci cestnyacutech praacutev

umožňujiacute a upravujiacute pozemek polniacute Vyacuteše byly uvedeny i přiacuteklady kdy sama

ususfruktu daacute se publicianskaacute žaloba Stejně tak při městskyacutech pozemkovyacutech služebnostech zřiacutezenyacutech předaacuteniacutem nebo strpěniacutem jako jestliže někdo strpěl přes svůj grunt vedeniacute vody Stejně při venkovskyacutech neboť i tam se maacute chraacutenit předaacuteniacute a strpěniacute) Konečně snad takeacute Dig 8414 (Iul lib 41 Dig) Iter nihil prohibet sic constitui ut quis interdiu dumtaxat eat quod fere circa praedia urbana etiam necessarium est (Nic nepřekaacutežiacute průchodu je-li zřiacutezen tak že maacute se chodit ve dne tak je to nutneacute i v přiacutepadě pozemků městskyacutech)

189 Jako kupřiacutekladu vyacuteše citovanyacute Ulpianus Dig 5016198 (Ulp lib 2 de omn trib) či Inst 231

190 Viz kupřiacutekladu P F Girard Manuale op cit str 371 et al B Biondi Istituzioni op cit str 279 et al C Longo La categoria delle bdquoservitutesldquo nel diritto romano classico Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 11 1898 str 281 et al E Cuq op cit str 325 et al

109

justiniaacutenskaacute Digesta svyacutem obsahem naznačujiacute že obě kategorie praacutev nejsou vzaacutejemně

nepropustneacute Takovaacuteto situace ovšem vyvolaacutevaacute otaacutezku jakyacutem způsobem je nutno na

uvedenaacute praacuteva pohliacutežet Jednaacute se tedy o polniacute služebnosti ktereacute jsou ovšem zřiacutezeny

mezi městskyacutemi pozemky nebo se naopak jednaacute o domovniacute služebnosti mezi

městskyacutemi pozemky jejichž obsah je ovšem odpoviacutedajiacuteciacute běžneacute polniacute služebnosti

Jinak řečeno co je tedy oniacutem vodiacutetkem k určeniacute že danaacute konkreacutetniacute služebnost je polniacute

nebo domovniacute Na zaacutekladě Neratiova citovaneacuteho fragmentu191 neniacute možno uvažovat

jinak než že autor charakterizoval služebnost podle toho kde se miacutestně naleacutezaacute neboť

svyacutem typickyacutem obsahem se jednaacute o služebnosti domovniacute naviacutec je obsah praacutev takovyacute že

nutně požaduje existenci minimaacutelně jednoho zastavěneacuteho pozemku a i přes tyto

všechny skutečnosti Neratius charakterizuje služebnosti tam uvedeneacute jako služebnosti

polniacute Naproti tomu se lze setkat s tvrzeniacutem že bdquopraediorum urbanorum sunt servitutes

quae aedificiis inhaerentldquo192 s čiacutemž neniacute rozporneacute kupřiacutekladu zněniacute jineacuteho Ulpianova

fragmentu kteryacute charakterizuje jako městskou služebnost jestliže per domum passus

est aquae ductum193 Vzhledem k obvykleacutemu pojetiacute charakterizace pozemků na zaacutekladě

jejich funkce lze miacutet za to že takovyacuteto přiacutestup by bylo možno považovat za spraacutevnyacute

takeacute vzhledem k rozděleniacute samotnyacutech služebnostiacute kdy se budou lišit podle toho zdali

se jednaacute o pozemek zastavěnyacute či naopak nezastavěnyacute zemědělsky obhospodařovanyacute

Z takoveacuteto skutečnosti ovšem vyplyacutevajiacute dva neopominutelneacute zaacutevěry Jednak to

znamenaacute že ony vyacutečty jednotlivyacutech služebnostiacute uvnitř druhů nejsou uacuteplneacute a předevšiacutem

nejsou neprostupneacute tedy je možno tu či onu služebnost považovat za městskou či

venkovskou podle toho v jakeacute situaci se praacutevě nachaacuteziacute a jakeacute pozemky jsou jiacute vaacutezaacuteny

191 Dig 832pr (Nerat lib 4 reg) Rusticorum praediorum servitutes sunt licere altius tollere

et officere praetorio vicini vel cloacam habere licere per vicini domum vel praetorium vel protectum habere licere (Překlad viz sub 185)

192 Inst 231 Praediorum urbanorum sunt servitutes quae aedificiis inhaerent ideo urbanorum praediorum dictae quoniam aedificia omnia urbana praedia appellantur etsi in villa aedificata sunt item praediorum urbanorum servitutes sunt hae ut vicinus onera vicini sustineat ut in parietem eius liceat vicino tignum immittere ut stillicidium vel flumen recipiat quis in aedes suas vel in aream vel non recipiat et ne altius tollat quis aedes suas ne luminibus vicini officiatur (Pozemkoveacute městskeacute služebnosti jsou ty ktereacute se vztahujiacute k zastavěnyacutem pozemkům Proto můžeme hovořit o služebnostech k městskyacutem pozemkům neboť všechny zastavěneacute pozemky mohou byacutet označeny jako městskeacute a to i přesto že se nachaacutezejiacute na venkově K městskyacutem pozemkům se vaacutežou naacutesledujiacuteciacute služebnosti soused je povinen strpět podpiacuteraacuteniacute sousedniacuteho domu do zdiacute jeho domu může soused zapustit traacutem je povinen strpět anebo nestrpět kapaacuteniacute dešťoveacute vody nebo jejiacute přiacutevod na svůj dům nebo na svůj dvůr nesmiacute postavit dům vyacuteše a nesmiacute odebrat světlo sousedovyacutem oknům)

193 Dig 62111 (Ulp lib 16 ad ed) Si de usu fructu agatur tradito publiciana datur itemque servitutibus urbanorum praediorum per traditionem constitutis vel per patientiam (forte si per domum quis suam passus est aquae ductum transduci) item rusticorum nam et hic traditionem et patientiam tuendam constat (Překlad viz sub 188)

110

Nijak to ovšem nenarušuje skutečnost že za obvykleacute polniacute služebnosti jsou poklaacutedaacuteny

jedny naproti tomu za obvykleacute služebnosti domovniacute jsou poklaacutedaacutena praacuteva jinaacute Druhyacutem

zaacutevěrem je poteacute nutnost nějak se vypořaacutedat s Neratiovyacutem fragmentem V raacutemci textu

daneacuteho fragmentu je možno si povšimnout že praacuteva tam uvedenaacute umožňujiacute aby jeden

ze zuacutečastněnyacutech pozemků byl pozemkem zastavěnyacutem zatiacutemco druhyacute byl pozemkem

nezastavěnyacutem Z textu fragmentu neniacute však možno jasně řiacuteci zdali je tiacutem podstatnyacutem

elementem pozemek panujiacuteciacute či naopak pozemek služebnyacute Jistyacutem řešeniacutem takeacute může

byacutet situace kdy se jednaacute o jakousi ochranu do budoucna tedy praacuteva zřiacutezenaacute s rezervou

proto aby jich mohlo byacutet využiacutevaacuteno později avšak zde je nutno velice opatrně

postupovat a to předevšiacutem v souvislosti s požadavkem na objektivniacute potřebu pozemku

kteraacute však je v přiacutepadě domovniacutech služebnostiacute stejně do jisteacute miacutery relativizovaacutena a jejiacutež

uacuteloha je od služebnostiacute polniacutech do jisteacute miacutery posunuta

V daneacute souvislosti je takeacute nutno zmiacutenit otaacutezku kteryacute z pozemků v přiacutepadě

pozemkovyacutech služebnostiacute je oniacutem hlavniacutem kriteacuteriem pro určeniacute zdali služebnost bude

charakterizovaacutena jako domovniacute nebo polniacute tedy jakyacute charakter ale předevšiacutem charakter

ktereacuteho pozemku je tiacutem v daneacutem uvažovaacuteniacute rozhodujiacuteciacutem Prameny neodpoviacutedajiacute

v tomto přiacutepadě bohužel konkreacutetně Ani z jinyacutech souvislostiacute jednotlivyacutech fragmentů

neniacute možno vytušit žaacutednyacute vyacuteraznějšiacute zaacutevěr Avšak z charakteru služebnostiacute respektive

z charakteru domovniacutech služebnostiacute lze vytušit určityacute možnyacute zaacutevěr Domovniacute

služebnosti jak saacutem českyacute pojem napoviacutedaacute aniž však původniacute latinskyacute k tomuto nedaacutevaacute

žaacutedneacuteho důvodu ke sveacute funkci a ke sveacute vlastniacute užitečnosti nutně potřebujiacute existenci

stavby na zuacutečastněneacutem pozemku v některyacutech přiacutepadech na pozemciacutech obou v jinyacutech

přiacutepadech minimaacutelně na pozemku jednom Nelze však řiacuteci že by bylo nutno miacutet stavbu

vždy buď na pozemku služebneacutem či naopak na pozemku panujiacuteciacutem neboť vždy zaacuteležiacute

na obsahu služebnosti zdali vyžaduje nutně stavbu tam onde či na pozemciacutech obou

Oproti tomu polniacute služebnosti takoveacuteto specializace nevyžadujiacute pojmově je možno

dokonce určitou čaacutest s nich realizovat i na či vůči zastavěneacutemu pozemku (kupřiacutekladu

cesta průjezdem domu vedeniacute vody rourou či při troše fantazie praacutevo těžit křiacutedu ve

sklepiacutech domu) Na zaacutekladě těchto vlastnostiacute je možno uveacutest že aby služebnost bylo

možno považovat za městskou pak by měl byacutet v raacutemci služebnosti povinen či opraacutevněn

alespoň jeden zastavěnyacute pozemek Nutno však přiznat že tiacutemto se v konfrontaci s vyacuteše

111

několikraacutete zmiňovanyacutem a citovanyacutem Neratiovyacutem fragmentem vytvaacuteřiacute poměrně

zvlaacuteštniacute prostřediacute či snad mezera když ne přiacutemo protiklad kteryacute obejiacutet pouhyacutem

konstatovaacuteniacutem dlouheacute doby vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva a skutečnosti že justiniaacutenskaacute

Digesta jsou pouhou kompilaciacute se může jevit spiacuteše uacutečelovyacutem

Rozděleniacute služebnostiacute na služebnosti polniacute a domovniacute maacute pak několik důsledků

a dalšiacutech souvislostiacute kupřiacutekladu ve formě jejich zaacuteniku či v jejich samotneacute

charakterizaci v raacutemci dalšiacutech děleniacute služebnostiacute

IV 1221SLUŽEBNOSTIPOLNIacute

Již bylo mnohokraacutet zmiacuteněno že praacutevě polniacute služebnosti jsou těmi jejichž

prostřednictviacutem se vlastně celeacute dějiny služebnostiacute či snad přiacutemo i celeacute dějiny věcnyacutech

praacutev k věcem ciziacutem začaly kdysi daacutevno rozviacutejet V raacutemci dlouhyacutech dějin řiacutemskeacuteho

praacuteva se pak původniacute počet a původniacute typy polniacutech služebnostiacute poměrně značně rozšiacuteřil

takže vyacutesledkem je poměrně velkyacute počet různorodyacutech praacutev kteraacute spolu majiacute společneacute

praacutevě to že by měly určityacutem způsobem napomaacutehat a zlepšovat hospodaacuteřskeacute využitiacute

pozemku Avšak i uvnitř skupiny polniacutech služebnostiacute je možno vysledovat určiteacute dalšiacute

zvlaacuteštniacute skupiny praacutev ktereacute pak usnadňujiacute orientaci v jinak nepřiacuteliš přehledneacutem

množstviacute polniacutech služebnostiacute

IV 12211 SLUŽEBNOSTI CESTNEacute194

Cestneacute služebnosti jsou praacutevě těmi ktereacute spolu s vodniacutemi sahajiacute nejhlouběji do

minulosti Celaacute skupina reprezentuje původniacute smysl služebnostiacute tedy umožnit vlastniacuteku

panujiacuteciacuteho pozemku aby vůbec mohl nějakyacutem způsobem užiacutevat svůj pozemek tedy na

něho minimaacutelně vstoupit Cestneacute služebnosti jsou obecně takovaacute skupina praacutev kteraacute

umožnujiacute jako primaacuterniacute ciacutel přiacutestup na vlastniacute pozemek a to prostřednictviacutem pozemku

ciziacuteho Je nutno zdůraznit skutečnost že v přiacutepadě cestnyacutech služebnostiacute je přiacutestup na

194 Termiacuten cestnyacutech služebnostiacute je vytvořen za uacutečelem společneacuteho pojmenovaacuteniacute skupiny

služebnostiacute ktereacute se všechny dotyacutekajiacute různyacutech druhů přiacutestupů na pozemek

112

ciziacute pozemek přiacutemyacutem ciacutelem nikoliv vedlejšiacutem prostředkem jako je tomu v přiacutepadě

mnoha jinyacutech služebnostiacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je za uacutečelem jejich vyacutekonu

opraacutevněn na ciziacute pozemek vstoupit či vstupovat ale to pouze jako nezbytnou součaacutest

vyacutekonu služebnosti jejiacutež obsah je mnohem širšiacute kdy kupřiacutekladu ten kdo je opraacutevněn

k těžbě nějakeacute suroviny na ciziacutem pozemku je takeacute opraacutevněn na tento pozemek

vstoupit195

Neniacute zde uacutekolem vypisovat všechny typy služebnostiacute ktereacute by bylo možno

označit za služebnosti cestneacute spiacuteše však některeacute typickeacute představitele nebo naopak

představitele netypickeacute či určityacutem způsobem specifickeacute

Typickyacutemi představiteli je pravděpodobně nejstaršiacute služebnost cesty tedy via

doplněna o specifickeacute varianty itineris a actus Všechny uvedeneacute služebnosti směřujiacute k

jednomu zaacutekladniacutemu ciacuteli tedy umožnit vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku přiacutestup na

pozemek služebnyacute Mezi sebou se však odlišujiacute šiacuteřiacute praacutev respektive způsobů jakyacutem

prostředkem se může opraacutevněnyacute přes ciziacute pozemek dopravovat Ulpianus definuje

uvedenaacute praacuteva kdy uvaacutediacute že bdquoiter est ius eundi ambulandi homini non etiam iumentum

agendi Actus est ius agendi vel iumentum vel vehiculum itaque qui iter habet actum

non habet qui actum habet et iter habet etiam sine iumento Via est ius eundi et agendi

et ambulandi nam et iter et actum in se via continetldquo196 Je tedy zjevneacute že mezi

jednotlivyacutemi uvedenyacutemi služebnostmi je stupňujiacuteciacute se vztah kdy ten kdo je opraacutevněn

k viae maacute nejširšiacute opraacutevněniacute zatiacutemco komu naacuteležiacute toliko iter ten maacute opraacutevněniacute nejužšiacute

Ulpianus předklaacutedaacute čtenaacuteři na prvniacutem miacutestě onu nejslabšiacute variantu tedy iter v raacutemci

historickeacuteho vyacutevoje lze však konstatovat že nejstaršiacutem praacutevem nebyla praacutevě tato 195 Viz kupřiacutekladu Dig 8333 (Ulp lib 17 ad ed) Qui habet haustum iter quoque habere

videtur ad hauriendum et ut ait neratius libro tertio membranarum sive ei ius hauriendi et adeundi cessum sit utrumque habebit sive tantum hauriendi inesse et aditum sive tantum adeundi ad fontem inesse et haustum haec de haustu ex fonte privato ad flumen autem publicum idem neratius eodem libro scribit iter debere cedi haustum non oportere et si quis tantum haustum cesserit nihil eum agere (Kdo maacute čerpaacuteniacute maacute miacutet takeacute pěšinu ke zdroji vody a jak řiacutekaacute Neratius v třetiacute knize Listů ať již jemu bylo převedeno praacutevo čerpaacuteniacute a přiacutechodu pak maacute obojiacute ať již toliko čerpaacuteniacute pak i se rozumiacute přiacutestup ať již toliko přiacutestup k prameni pak i se rozumiacute čerpaacuteniacute to k čerpaacuteniacute ze soukromeacuteho pramene Ale k veřejneacute řece tyacutež Neratius ve stejneacute knize piacuteše že je třeba převeacutest i pěšinu neboť pro čerpaacuteniacute toho neniacute třeba a jestliže někdo by toliko čerpaacuteniacute převedl ničeho se nedomůže)

196 Dig 831pr (Ulp lib 2 inst) Servitutes rusticorum praediorum sunt hae iter actus via aquae ductus iter est ius eundi ambulandi homini non etiam iumentum agendi actus est ius agendi vel iumentum vel vehiculum itaque qui iter habet actum non habet qui actum habet et iter habet etiam sine iumento via est ius eundi et agendi et ambulandi nam et iter et actum in se via continet aquae ductus est ius aquam dicendi per fundum alienum (Překlad viz sub 72)

113

omezenaacute varianta ale praacutevě varianta nejširšiacute posledněji zmiňovanaacute a sice via Tato

skutečnost nejenže vyplyacutevaacute do značneacute miacutery z pramenů kdy již zaacutekoniacutek XII desek

hovořiacute o via nikoliv o itinere197 Naviacutec lze daneacute tvrzeniacute podepřiacutet takeacute prostřednictviacutem

uacutečelu služebnostiacute a charakteru vztahů v nejstaršiacute řiacutemskeacute době kdy hlavniacutem způsobem

obživy valneacute většiny obyvatelstva bylo praacutevě zemědělstviacute a to i přes kupřiacutekladu

legendaacuterniacute rozděleniacute uacuteloh mezi tři velkeacute řiacutemskeacute kmeny198 Pokud však maacute byacutet pozemek

zemědělsky obhospodařovaacuten pak je většinou nutneacute miacutet na takovyacuteto pozemek přiacutestup

nikoliv pouze pěšky ale takeacute kupřiacutekladu s vozem aby bylo možno přiacutepadnou uacuterodu

odveacutezt V teacuteto době bylo vzhledem k uacutečelu pozemků a služebnostiacute nutneacute širšiacute opraacutevněniacute

přičemž pak v době pozdějšiacute mohlo dojiacutet k postupneacutemu vytvaacuteřeniacute i miacuternějšiacutech variant

cestnyacutech služebnostiacute tedy k vzniku actus a itineris kde již neniacute možno tušit kteryacute

z těchto je staršiacute či zda si jsou vzaacutejemně časově paralelniacute Nutno však je dodat že ač se

via jeviacute variantou nejstaršiacute ba původniacute pak ale je nutno miacutet na paměti že během

vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva zcela jistě mohlo dojiacutet ke znaacutemeacutemu posunu v chaacutepaacuteniacute tohoto

jinak zdaacutenlivě identickeacuteho institutu

Do uvedeneacute skupiny cestnyacutech služebnostiacute však naacuteležiacute takeacute specifickaacute služebnost

jež by na prvniacute pohled mohla naacuteležet spiacuteše do skupiny naacutesledujiacuteciacute tedy mezi

služebnosti vodniacute Jednaacute se o servitus navigandi199 tedy praacutevo přeplout přes soukromeacute

jezero na loďce Souvislost s vodou je zde patrnaacute avšak vzhledem k charakteru

služebnosti je vedlejšiacute neboť uacutečelem tohoto praacuteva neniacute voda jako takovaacute či jejiacute zdroj

nebo zisk ale stejně jako je tomu v přiacutepadech vyacuteše uvedenyacutech je uacutečelem tohoto praacuteva

předevšiacutem umožnit přiacutestup vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku na jeho pozemek a to v tomto

přiacutepadě zcela specificky pomociacute plavby po soukromeacutem jezeře200 Jednaacute se tedy vlastně o

197 Viz vyacuteše Dig 838 (Gai lib 7 ad ed prov) Viae latitudo ex lege duodecim tabularum in

porrectum octo pedes habet in anfractum id est ubi flexum est sedecim (Viz překlad sub 8) 198 Viz kupřiacutekladu Pluacutetarchos Βίοι Παράλληλοι Ρωμύλος 20 2 φυλὰς δὲ τρεῖς καταστήσαντες

ὠνόμασαν τοὺς μὲν ἀπὸ Ῥωμύλου Ῥαμνήνσης τοὺς δ ἀπὸ Τατίου Τατιήνσης τρίτους δὲ Λουκερήνσης διὰ τὸ ἄλσος εἰς ὃ πολλοὶ καταφυγόντες ἀσυλίας δεδομένης τοῦ πολιτεύματος μετέσχονmiddot (Obyvateleacute se rozdělili do třech kmenů jmeacuteno jedneacute po Romulovi Ramnenses teacute po Tatiovi Tatienses třetiacute Lukerenses neboť čaacutesti jich utekla do lesa kteryacute daacuteval asyl a tak ziacuteskali občanskeacute praacutevo) Či T Livius Ab urbe condita 13 Ramnenses ab Romulo ab T Tatio Titienses appellati Lucerum nominis et originis causa incerta est (Ramnenses od Romula od T Tatia Titineses se nazyacutevali jmeacuteno Luceres a jeho původ je nejasnyacute)

199 Dig 83231 (Paul lib 15 ad sab) Si lacus perpetuus in fundo tuo est navigandi quoque servitus ut perveniatur ad fundum vicinum imponi potest (Jestliže je na tveacutem pozemku staacuteleacute jezero takeacute je možno uložit služebnost plavby aby byl umožněn přiacutestup na sousedniacute pozemek)

200 Viz kupřiacutekladu V Scialoja op cit str 125 et al

114

obdobu praacuteva cesty jako bylo popsaacuteno vyacuteše a to s tiacutem že nejsou znaacutemy žaacutedneacute bližšiacute

podrobnosti ohledně kupřiacutekladu velikosti loďky možnosti převaacutežet takoveacute či oneacute

suroviny a věci tedy podobnaacute regulace jako je tomu v přiacutepadě vyacuteše uvedenyacutech třech

klasickyacutech cestnyacutech služebnostiacute

IV 12212 SLUŽEBNOSTI VODNIacute

Druhou skupinou praacutev kterou je možno v raacutemci polniacutech služebnostiacute vysledovat

jsou tzv služebnosti vodniacute201 Jednaacute se obecně o takoveacute služebnosti ktereacute majiacute zajistit

panujiacuteciacutemu pozemku to co mu jinak vlivem jeho přirozeneacute polohy či jineacute fyzickeacute

vlastnosti schaacuteziacute tedy přiacutestup k vodě či jejiacute samotnyacute zdroj Zaacuteklady vodniacutech praacutev jsou

do jisteacute miacutery paralelniacute a obdobneacute jako tomu je ve vyacuteše uvedeneacutem přiacutepadě služebnostiacute

cestnyacutech Polniacute pozemky ke sveacutemu rozumneacutemu hospodaacuteřskeacutemu a zemědělskeacutemu

využiacutevaacuteniacute potřebujiacute bezpodmiacutenečně zavlažovaacuteniacute či minimaacutelně přiacutestup k vodě Podnebiacute

oblasti v niacutež se nachaacuteziacute srdce a nejstaršiacute uacutezemiacute Řiacutema naviacutec charakterizuje mimo jineacute

poměrně vyacuteraznaacute nerovnoměrnost sraacutežek v raacutemci kalendaacuteřniacuteho roku kdy se vyskytuje

v průběhu roku obdobiacute po ktereacute se dešťoveacute sraacutežky vyskytujiacute pouze vyacutejimečně

Takoveacuteto podnebiacute může byacutet pro určityacute typ rostlin prospěšneacute pro jineacute však a to nikoliv

pro nepotřebneacute může se jevit jako zaacutesadně nevhodneacute V takoveacutem přiacutepadě je zapotřebiacute

umělyacutem způsobem regulovat možnost zvlaacuteštniacute zaacutevlahy Nedostatek či absence přiacutestupu

k vodě neniacute však pouze překaacutežkou pěstěniacute ale takeacute chovu domaacuteciacutech zviacuteřat kteraacute jsou

rovněž na vodě zaacutevislaacute Pokud nějakyacute pozemek nebyl z jistyacutech důvodů vhodnyacute

k polniacutemu pěstěniacute pak jej bylo možno užiacutevat jako pastviny ovšem s vyacuteše uvedenou

vyacutehradou nutneacuteho zdroje vody a to minimaacutelně v okoliacute kdy vyacutehodou chovu dobytka

oproti pěstěniacute je jeho relativně snadnyacute přesun ke zdroji vody a to ve srovnaacuteniacute s kořeny

do země zapuštěnou rostlinou Specifickyacute vodniacute režim potřebujiacute rovněž vinice či

kupřiacutekladu sady kde se může jednat kromě zaacutevlahovyacutech potřeb takeacute o naacuterazovou

potřebu v souvislosti se zpracovaacutevaacuteniacutem plodů

201 Podrobněji ke služebnostem vodniacutem viz L Capogrossi Colognesi Ricerche sulla struttura

delle servitugrave drsquoacqua in diritto romano Milano Giuffregrave 1966

115

Služebnosti vodniacute takeacute na rozdiacutel od vyacuteše uvedenyacutech služebnostiacute cestnyacutech

disponujiacute mnohem širšiacute variabilitou možnyacutech technickyacutech řešeniacute daneacuteho probleacutemu

Zatiacutemco technickeacute řešeniacute cesty ani pěšiny neniacute povětšinou nijak obtiacutežneacute a vyacuterazně se

různiacuteciacute v přiacutepadě vedeniacute vody již situace nabiacuteziacute množstviacute řešeniacute a to samozřejmě tiacutem

spiacuteše že danyacute probleacutem a daneacute praacutevo fungovalo po mnoho staletiacute a tedy přirozeně

dochaacutezelo i k rozvoji technickyacutech možnostiacute jakyacutem způsobem vodu od zdroje dopravit

do ciacutele či jinak vyřešit potřebu vody Zprvu primitivniacute řešeniacute rozvodu vody kupřiacutekladu

hloubenyacutem kanaacutelem mohlo byacutet postoupeno v čase k složitějšiacutem způsobům vedeniacute

kupřiacutekladu za pomoci technickyacutech staveb akvaduktu potrubiacute pump či vodniacutech kol Na

zaacutekladě těchto širokyacutech možnostiacute technickyacutech řešeniacute se pak takeacute původniacute ba jedna

z nejpůvodnějšiacutech (viz vyacuteše) služebnostiacute (ius aquae ducendae) rozvijiacute do poměrně

velkeacuteho množstviacute jednotlivyacutech služebnostiacute jež majiacute praacutevě společnyacute ciacutel tedy umožnit

naplněniacute potřeby vody pro panujiacuteciacute pozemek a pro hospodařeniacute na něm

Je rovněž nutneacute uvedenaacute praacuteva odlišit od situaciacute kdy dochaacuteziacute k přirozeneacutemu

toku vody a to ať již ve formě pravidelneacuteho odtoku dešťoveacute vody či staacuteleacuteho toku vody

kupřiacutekladu od pramene Takoveacuteto situace jsou přirozenyacutem naacutesledkem miacutesta a

přirozenyacutem projevem skutečnosti že kupřiacutekladu jeden pozemek je položen na

vyvyacutešenějšiacutem miacutestě nežli pozemek druhyacute či naopak a tedy se o služebnosti nejednaacute202

Jak již bylo uvedeno vyacuteše za nejstaršiacute vodniacute služebnost je nutno považovat ius

aquae ducendae tedy praacutevo veacutest vodu203 Okolo teacuteto se pak vytvaacuteřiacute celeacute velkeacute spektrum

nejrůznějšiacutech charakteristickyacutech praacutevniacutech naacutestrojů a technickyacutech řešeniacute vedeniacute vody či

jineacutemu přiacutestupu k niacute Tento jinyacute přiacutestup může kupřiacutekladu reprezentovat servitus aquae

haustus či aquae hauriendae204 kdy se jednaacute o praacutevo čerpat vodu na daneacutem pozemku

tedy naacuterazově a mechanicky vodu ziacuteskaacutevat z tamniacuteho zdroje a dopravovat ji na svůj

pozemek aniž by k teacuteto dopravě bylo potřeba nějakeacute vyacuteraznějšiacute stavby či aniž by se

202 Moderniacute praacutevniacute věda k tomuto vytvořila termiacuten tzv zaacutekonnyacutech služebnostiacute kdy tyto

služebnosti vyplyacutevajiacute ze samotneacute podstaty miacutesta a pozemku Viz pro řiacutemskeacute praacutevo B Biondi La categoria op cit str 299 et al pro novějšiacute viz A ColinH Capitant Traiteacute de droit civil 1 Paris Dalloz 1953 str 876 et al či G Cornu Droit civil Les Biens Paris Montchrestien 2007 str 219 et al

203 Viz kupřiacutekladu Dig 839 (Paul lib 1 sent) Servitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex fonte constitui non potest hodie tamen ex quocumque loco constitui solet (Překlad viz sub 77) Je zde patrnyacute takeacute určityacute vyacutevoj daneacuteho institutu

204 Viz Dig 8333 (Ulp lib 17 ad ed) Cit sub 195

116

jednalo o staacutelyacute přiacutesun vody Jak je patrneacute tak v tomto přiacutepadě je zcela nezbytneacute funkčniacute

propojeniacute cestnyacutech služebnostiacute kdy minimaacutelně iter je vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku

přiznaacuten a služebnostiacute vodniacutech ktereacute by bez prvniacuteho nebyly v tomto přiacutepadě myslitelneacute

Maacute-li miacutet někdo praacutevo čerpaacuteniacute vody na ciziacutem pozemku pak nutně musiacute miacutet takeacute na

tento pozemek umožněn vstup Avšak ani v přiacutepadě servitutis aquae ducendae neniacute

možno se zcela obejiacutet bez určityacutech aspektů služebnostiacute cestnyacutech a to předevšiacutem proto

že maacute-li byacutet na ciziacutem pozemku zřiacutezeno nějakeacute zařiacutezeniacute k dopravě vody tak k jeho

vybudovaacuteniacute nelze přistoupit jinak než s nutnostiacute na tento ciziacute tedy služebnyacute pozemek

vstoupit Pokud je již zařiacutezeniacute vybudovaacuteno nutně dochaacuteziacute k jeho opakujiacuteciacutem se

rekonstrukciacutem či uacutedržbaacutem ktereacute rovněž nebudou alespoň ve většině přiacutepadů možneacute

bez vstupu ciziacute osoby na služebnyacute pozemek Konečně obdobnaacute situace je nemeacuteně patrnaacute

takeacute v přiacutepadě specifickyacutech servitutis pecoris ad aquam appulsus kteraacute přirozeně

obsahuje ius appellendi205 tedy praacutevo hnaacutet dobytek na ciziacute pozemek a k ciziacutemu

napajedlu Podobně jako v přiacutepadě praacuteva na čerpaacuteniacute vody ani zde neniacute myslitelnyacute

vyacutekon vodniacute služebnosti bez žaacutedneacuteho vztahu ke služebnosti cestneacute Naviacutec se k některyacutem

vodniacutem služebnostem vaacutežiacute ještě dalšiacute specifickaacute opraacutevněniacute kteraacute již nemajiacute nic

společneacuteho ani se služebnostmi cestnyacutemi kupřiacutekladu praacutevo postavit si na ciziacutem

pozemku přiacutestřešek206 Služebnosti vodniacute tedy přestavujiacute mnohem komplexnějšiacute praacutevniacute

instituty nežli je tomu v přiacutepadě služebnostiacute cestnyacutech ale do značneacute miacutery nežli je tomu

tak vůbec v přiacutepadech jinyacutech služebnostiacute

205 Viz Dig 834 (Pap lib 2 resp) Pecoris pascendi servitutes item ad aquam appellendi si

praedii fructus maxime in pecore consistat praedii magis quam personae videtur si tamen testator personam demonstravit cui servitutem praestari voluit emptori vel heredi non eadem praestabitur servitus (Překlad viz sub 161)

206 Viz Dig 8361 (Paul lib 15 ad plaut) Item longe recedit ab usu fructu ius calcis coquendae et lapidis eximendi et harenae fodiendae aedificandi eius gratia quod in fundo est item silvae caeduae ut pedamenta in vineas non desint quid ergo si praediorum meliorem causam haec faciant non est dubitandum quin servitutis sit et hoc et maecianus probat in tantum ut et talem servitutem constitui posse putet ut tugurium mihi habere liceret in tuo scilicet si habeam pascui servitutem aut pecoris appellendi ut si hiemps ingruerit habeam quo me recipiam (Obdobně se od ususfruktu vyacuterazně lišiacute praacutevo paacutelit vaacutepno laacutemat kaacutemen a těžit piacutesek pro vyacutestavbu toho co je na pozemku Takeacute kaacutecet les aby neschaacutezely ve viniciacutech podpěry Čiacutem tedy došlo k vylepšeniacute tohoto pozemku Neniacute pochybnosti že služebnostiacute A toto potvrzuje i Maecianus že je možno zřiacutedit i takovou služebnost abych mohl miacutet na tveacutem pozemku přiacutestřešek rozumiacute se jestliže bych měl služebnost pastvy nebo přihaacuteněniacute dobytka abych měl když by přišla zima kde se schovat)

117

IV 12213 SLUŽEBNOSTI UŽITKOVEacute NEBO TAKEacute LAacuteTKOVEacute

Tato skupina služebnostiacute neniacute k pojmenovaacuteniacute jednoduchaacute Jednaacute se o různou

směs praacutev kdy je vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn ziacuteskaacutevat určityacute materiaacutel pro

svoji potřebu respektive pro potřebu sveacuteho panujiacuteciacuteho pozemku Nabiacuteziacute se sice přiacutemo

termiacuten služebnostiacute těžebniacutech avšak mnohdy by takovaacuteto formulace byla zavaacutedějiacuteciacute a to

předevšiacutem kvůli nejrůznějšiacute rozsaacutehleacute takměř průmysloveacute činnosti Naviacutec v přiacutepadech

některyacutech materiaacutelů nebyacutevaacute termiacuten těžby obvyklyacute a ani původniacute označeniacute služebnostiacute

v daneacute situaci termiacutenu těžby neužiacutevajiacute Byacutevaacute občas užiacutevaacuteno termiacutenu služebnostiacute

užitkovyacutech Tento pojem charakterizuje zcela přiacutemyacute užitek z vyacutekonu služebnosti pro

vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku avšak je zavaacutedějiacuteciacute v tom smyslu že každaacute služebnost by

měla sloužit určiteacutemu užitku a to nikoli pouze praacutevě ty tak to nazvaneacute Naviacutec uvedenyacute

termiacuten bohužel nijak vnitřně neobjasňuje a neilustruje obsah jednotlivyacutech praacutev tedy

nelze si pod niacutem na prvniacute pohled co konkreacutetniacuteho představit Konečně termiacuten služebnostiacute

laacutetkovyacutech vyplyacutevaacute z přiacutemeacuteho uacutečelu do teacuteto skupiny zařazenyacutech služebnostiacute tedy ziacuteskaacuteniacute

množstviacute určiteacuteho materiaacutelu určiteacute laacutetky kdy tato laacutetka je primaacuterniacutem ciacutelem a uacutečelem

služebnosti V jisteacutem smyslu je nutno uvažovat nad vodniacutemi služebnostmi jako nad

praacutevy kteraacute by byla ze sveacute povahy zařaditelnaacute do praacutevě uvedeneacute skupiny neboť jejich

primaacuterniacutem ciacutelem je takteacutež určityacute materiaacutel určitaacute laacutetka a sice voda avšak vzhledem

k historickeacutemu vyacutevoji kdy vodniacute služebnosti jsou svyacutemi kořeny o poznaacuteniacute staršiacute a celaacute

mateacuterie vodniacutech služebnostiacute je poměrně rozsaacutehlaacute a specifickaacute je snad vhodneacute

vyčleňovat vodniacute služebnosti do zcela specifickeacute a zvlaacuteštniacute kategorie

Mezi praacuteva zařaditelnaacute do uvedeneacute skupiny naacuteležejiacute kupřiacutekladu ius calcis

coquendae ius lapidis eximendi ius harenae fodiendae či silvae caeduae207 Uvedenaacute

praacuteva tedy směřujiacute k přiacutestupu k určiteacute laacutetce ktereacute se panujiacuteciacutemu pozemku nedostaacutevaacute

avšak pozemek služebnyacute ji maacute dostatek Praacutevě v těchto služebnostech je takeacute dobře

patrneacute jakyacutem způsobem může fungovat ono znaacutemeacute omezeniacute služebnostiacute na objektivniacute

potřebu panujiacuteciacuteho pozemku (viz daacutele) Pokud je mezi pozemky iuris lapidis eximendi

pak je vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn na takoveacutemto pozemku těžit kaacutemen

ovšem množstviacute tohoto kamene je limitovaacuteno potřebou praacutevě a pouze onoho panujiacuteciacuteho

pozemku Je-li tedy kamene třeba ke staacuteleacutemu udržovaacuteniacute kupřiacutekladu teras ktereacute

207 Viz Dig 8361 (Paul lib 15 ad plaut) Cit sub 206

118

umožňujiacute hospodaacuteřskeacute využitiacute panujiacuteciacuteho pozemku pak je vše v pořaacutedku Pokud by

však vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku chtěl využiacutet kamene ze služebneacuteho pozemku

kupřiacutekladu k opravě teras na jineacutem sveacutem pozemku či pokud by byl snad vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku kameniacutekem a využiacuteval by kamenů ke sveacutemu řemeslu pak ovšem

takovaacuteto činnost nebude v souladu se služebnostiacute a pokud takto někdo těžil kaacutemen

činil tak zcela zjevně nad raacutemec možnostiacute ktereacute mu služebnost poskytuje Je jistě zcela

patrneacute že uvedeneacute laacutetkoveacute služebnosti majiacute v jisteacutem smyslu obdobnyacute charakter jako

služebnostiacute vodniacute a to mimo jineacute i proto že ke svojiacute faktickeacute realizaci a funkčnosti

potřebujiacute obdobně jako služebnosti vodniacute přiacutestup tedy některeacute z praacutev cestnyacutech neboť

si lze pouze stěžiacute představit že by bylo možno těžit nějakyacute materiaacutel na pozemku aniž

by tam bylo možno vůbec vstoupit Neniacute však nemyslitelneacute že v souvislosti s některyacutemi

laacutetkovyacutemi služebnostmi mohla byacutet nutnaacute takeacute i některaacute opraacutevněniacute vodniacute tedy

minimaacutelně praacutevo použiacutevat vody ze služebneacuteho pozemku při vyacutekonu laacutetkoveacute služebnosti

Jako přiacuteklad může sloužit ius calcis coquendae kdy je jistě logickyacutem požadavkem takeacute

přiacutestup k vodě a to nikoliv pouze z bezpečnostniacutech důvodů (přiacutepadneacute zabraacuteněniacute požaacuteru

při paacuteleniacute vaacutepna) ale takeacute z toho důvodu že samotneacute paacuteleniacute vaacutepna je proces

reverzibilniacute a tomu lze zabraacutenit toliko jeho naacuteslednyacutem hašeniacutem k němuž je použitiacute

vody nezbytneacute V souvislosti se ziacuteskaacutevaacuteniacutem surovin je takeacute možno požadovat zřiacutezeniacute i

určityacutech technickyacutech zařiacutezeniacute a drobnyacutech dočasnyacutech staveb

Specifickyacutem praacutevem v raacutemci laacutetkovyacutech služebnostiacute je pak ius pascendi Toto

praacutevo je specifickeacute předevšiacutem svyacutem historickyacutem původem kdy se jednaacute pravděpodobně

takeacute o praacutevo ktereacute je proti ostatniacutem laacutetkovyacutem služebnostem vyacuterazně staršiacute Již vyacuteše

několikraacutet zmiňovanyacute Paulův text uvaacutediacute že praacutevo postavit na služebneacutem pozemku

přiacutestřešek je vaacutezaacuteno na některeacute vodniacute služebnosti a vedle tohoto takeacute jmenuje i praacutevo

pastvy jako praacutevo spojeneacute s iuris tugurii tedy s možnostiacute zbudovaacuteniacute uvedeneacuteho

přiacutestřešku pro ochranu přiacutetomneacute osoby při nepřiacutezniveacutem počasiacute Praacutevo pastvy je rovněž

obdobně limitovaneacute jako je tomu i v ostatniacutech přiacutepadech laacutetkovyacutech služebnostiacute208 Je

208 Viz Dig 833pr (Ulp lib 17 ad ed) Item sic possunt servitutes imponi et ut boves per quos

fundus colitur in vicino agro pascantur quam servitutem imponi posse neratius libro secundo membranarum scribit (Překlad viz sub 160) Viz ale takeacute poměrně specifickyacute fragment Dig 834 (Pap lib 2 resp) Pecoris pascendi servitutes item ad aquam appellendi si praedii fructus maxime in pecore consistat praedii magis quam personae videtur si tamen testator personam demonstravit cui servitutem praestari voluit emptori vel heredi non eadem praestabitur servitus (Překlad viz sub 161)

119

možneacute uvažovat nad spojitostiacute praacuteva pastvy a pozdějšiacuteho institutu obecniacutech luk avšak

takovaacuteto spojitost neniacute přiacuteliš vhodnaacute V přiacutepadě praacuteva pastvy tak jak je chaacutepe řiacutemskeacute

praacutevo jednaacute se o vztah primaacuterně dvou soukromyacutech pozemků aniž by zde existoval

nějakyacute veřejnyacute vliv Nejinak je tomu takeacute v přiacutepadě posuzovaacuteniacute zdali je zde nějakaacute

souvislost mezi praacutevem pastvy a velice daacutevnyacutem vyacutevojem kdy byly veškereacute řiacutemskeacute

pozemky v majetku obce a ta jejich využitiacute propůjčovala určityacutem osobaacutem Ani zde

zřejmě neniacute možno vidět vyacuteraznějšiacute souvislosti a to ať již z důvodu vyacuteše uvedeneacuteho

tak ale i z toho důvodu že staacuteřiacute praacuteva pastvy minimaacutelně tak jak se jeviacute z pramenů

nesahaacute do oneacute daacutevneacute hloubky minulosti kdy byly veškereacute pozemky obecniacute Byť tedy

zde jisteacute podobnosti mohou byacutet vysledovaacuteny nelze však tuto podobnost považovat za

znak kontinuity daneacuteho praacutevniacuteho institutu

IV 1222SLUŽEBNOSTIDOMOVNIacute

Stejně tak jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech tak i služebnosti domovniacute

je možno podle určityacutech společnyacutech rysů či společnyacutech oblastiacute rozdělit do specifickyacutech

skupin ktereacute sice nejsou svyacutem původem řiacutemskopraacutevniacute stejně jako je tomu u obdobnyacutech

skupin v přiacutepadě polniacutech služebnostiacute ale umožňujiacute snadnějšiacute orientaci v celeacute mase

jednotlivyacutech praacutev označovanyacutech jako domovniacute služebnosti Jak bude vyacuteše patrneacute

domovniacute neboli teacutež městskeacute služebnosti jsou svyacutem obsahem orientovaacuteny předevšiacutem na

pozemek kde se nachaacuteziacute nějakaacute stavba či snad ještě častěji přiacutemo na onu stavbu často

pak na jejiacute technickeacute řešeniacute Svyacutem historickyacutem vyacutevojem jsou takeacute domovniacute služebnosti

o poznaacuteniacute mladšiacute nežli služebnosti polniacute Ani staacuteřiacute daneacuteho institutu ač se ve vyacuteše

uvedenyacutech polniacutech služebnostech mohlo poměrně ilustrativně projevit i v děleniacute polniacutech

služebnostiacute však v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech již takovouto charakteristiku

nenabude Niacuteže uvedeneacute rozděleniacute služebnostiacute neniacute žaacutednyacutem způsobem možno spojit

s přiacutepadnyacutem rozděleniacutem domovniacutech služebnostiacute podle jejich staacuteřiacute mimo jineacute i proto že

v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech je takoveacuteto rozděleniacute o mnoho obtiacutežnějšiacute nežli je

tomu v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech Charakter samotneacuteho rozděleniacute pak je oproti

polniacutem služebnostem do jisteacute miacutery rozmazanějšiacute a jednotliveacute skupiny jsou si bližšiacute a

vzaacutejemně prostupnějšiacute Skutečnost že služebnosti domovniacute jsou svyacutem vyacutevojem mladšiacute

lze zřejmě připisovat předevšiacutem skutečnosti že domovniacute služebnosti jsou vaacutezaacuteny praacutevě

120

často na stavby či minimaacutelně zastavěneacute pozemky kdy jejich hlavniacute rozvoj může nastat

až tehdy je-li městskyacute způsob života a domovniacute zaacutestavba natolik kompaktniacute že zde

nutně dochaacuteziacute ke vzniku vzaacutejemnyacutech a často protichůdnyacutech zaacutejmů sousedniacutech či

minimaacutelně bliacutezko ležiacuteciacutech pozemků ndash budov Služebnosti domovniacute naviacutec vykazujiacute

oproti polniacutem dalšiacute specifika a to předevšiacutem vzhledem k dalšiacutem způsobům děleniacute a

klasifikace služebnostiacute jak bude vidno niacuteže

IV 12221 IURALUMINUM

Prvniacute skupina domovniacutech služebnostiacute kteraacute je uvedena se svyacutem obsahem

dotyacutekaacute světla Zaacutekladniacute osou celeacute skupiny je přiacutestup jedneacute budovy ke světlu a to tak

aby jiacute v tomto jinaacute budova či stavba nepřekaacutežela Na prvniacute pohled se může zdaacutet uvedenaacute

problematika jako nepřiacuteliš důležitaacute ve skutečnosti se ovšem jednaacute pouze a jenom o ten

prvniacute pohled Dnešniacutemu člověku se ona důležitost nemusiacute zdaacutet zřejmaacute ale v době

řiacutemskeacute kdy nebylo osvětleniacute prostoru či miacutestnosti teacuteměř primitivniacutem uacutekonem jako je

tomu dnes byl přirozenyacute přiacutestup světla skutečnostiacute nikoliv zanedbatelnou neboť jineacute

jeho zdroje byly buď poměrně naacutekladneacute nebo neuacutečinneacute mnohdy ale obojiacute zaacuteroveň

Otaacutezka tedy zdali maacute objekt přirozenyacute přiacutestup ke světlu či nikoliv byla jistě nesmiacuterně

vyacuteznamnou otaacutezkou kteraacute se přirozeně projevovala kupřiacutekladu v ceně nemovitosti či

domu Jak však bude daacutele patrneacute tak do uvedeneacute skupiny neniacute vhodneacute zařadit pouze

přiacutestup světla jako takovyacute ale takeacute dalšiacute vlastnosti k těmto přiacutebuzneacute kupřiacutekladu

nerušenyacute vyacutehled z domu

Nejtypičtějšiacutem představitelem daneacute skupiny služebnostiacute pak je zřejmě servitus

luminum kteraacute měla praacutevě zajistit nerušenyacute přiacutestup světla a to tak bdquout vicinus lumina

nostra excipiatldquo209 To plně odpoviacutedaacute uvedeneacute definici celeacute skupiny iuris luminum

Obdobnyacutem směrem ovšem za jinyacutech podmiacutenek pak směřuje servitus ne luminibus

officiatur kteraacute zajišťuje přiacutestup světla rovněž ale činiacute tak ve formě možnosti zabraacutenit

209 Dig 824 (Paul lib 2 inst) Luminum in servitute constituta id adquisitum videtur ut vicinus

lumina nostra excipiat cum autem servitus imponitur ne luminibus officiatur hoc maxime adepti videmur ne ius sit vicino invitis nobis altius aedificare atque ita minuere lumina nostrorum aedificiorum (Světlo při služebnostech se jeviacute nabyteacute tak aby soused svolil s přiacutestupem našeho světla Takeacute se ale může zřiacutedit služebnost aby se světlu nepřekaacuteželo což můžeme předevšiacutem shrnout že nesvědčiacute sousedovi praacutevo proti naacutem vyacuteše stavět a tiacutem umenšit osvětleniacute našich budov)

121

stavbě kteraacute by přiacutestup světla na panujiacuteciacute pozemek respektive stavbu narušila210 Takeacute

tato přiacutemo směřuje k zajištěniacute osvětleniacute budovy tentokraacutet však spiacuteše proti nebezpečiacute

ztraacutety takoveacutehoto přiacutestupu ke světlu ktereacute v čase zřiacutezeniacute služebnosti existuje ale

možnou stavbou by mohlo byacutet vyacuterazně ohroženo

Do uvedeneacute skupiny však pro vzaacutejemnou přiacutebuznost a bliacutezkost a to jak

zvolenyacutemi řešeniacutemi předevšiacutem ale charakterem vlastnostiacute ktereacute jsou jimi chraacuteněny je

nutno zařadit takeacute dalšiacute služebnosti ktereacute však již přiacutemočaře na osvětleniacute jako takoveacute

směřovat nemusiacute Na prvniacutem miacutestě je vhodneacute zmiacutenit kupřiacutekladu servitus ne prospectui

officiatur211 kteraacute nezajišťuje světlo jako takoveacute ale předevšiacutem nenarušenyacute vyacutehled O

vzaacutejemneacute spřiacutezněnosti iuris luminum a uvedeneacute služebnosti svědčiacute mimo jineacute i několik

fragmentů justiniaacutenskyacutech Digest ktereacute se buď praacutevě rozdiacutelu mezi pojmem lumen a

prospektus dotyacutekajiacute212 nebo se věnujiacute rozdiacutelu mezi vyacuteše uvedenyacutemi služebnostmi213

Vzaacutejemnaacute spřiacutezněnost obou praacutev je evidentně poměrně bliacutezkaacute byť řiacutemštiacute praacutevniacuteci

přesně dokaacutezali definovat rozdiacutely mezi oběma a neniacute tedy vyacuteraznějšiacute pochyby proč

snad mezi uvedenaacute iura luminum praacutevo nepřekaacutežet ve vyacutehledu nezařazovat

Souvislost s oběma typy iuris luminum tedy jak se zabezpečeniacutem přiacutemeacuteho

osvětleniacute tak ale i se zajištěniacutem určiteacuteho vyacutehledu z budovy je pak možno vidět ještě

v jedneacute služebnosti kteraacute je však svyacutem charakterem již poměrně mezniacute a jejiacute zařazeniacute

mezi iura luminum neniacute prosto sporu Jednaacute se o poměrně znaacutemou servitus altius non

210 Viz kupřiacutekladu Dig 8223pr (Pomp lib 33 ad sab) Si servitus imposita fuerit lumina

quae nunc sunt ut ita sint de futuris luminibus nihil caveri videtur quod si ita sit cautum ne luminibus officiatur ambigua est scriptura utrum ne his luminibus officiatur quae nunc sint an etiam his quae postea quoque fuerint et humanius est verbo generali omne lumen significari sive quod in praesenti sive quod post tempus conventionis contigerit (Jestliže byla služebnost zřiacutezena světlo jak je aby i bylo budouciacute osvětleniacute se tiacutemto nejeviacute jako chraacuteněneacute Ale jestliže tak bylo stanoveno nepřekaacutežet světlu takovyacuteto text by byl dvojznačnyacute neboť ktereacutemu světlu se nemaacute překaacutežet tomu ktereacute nyniacute je nebo i tomu ktereacute prve bude A lidštějšiacute je obecnyacutem slovem označit všechna světla ať již současnaacute tak i tak kteraacute vzejdou až po čase dohody)

211 Kupřiacutekladu viz Dig 823 (Ulp lib 29 ad sab) Est et haec servitus ne prospectui officiatur (A je i takovaacute služebnost aby se nepřekaacuteželo vyacutehledu)

212 Dig 8216 (Paul lib 2 epit alf dig) Lumen id est ut caelum videretur et interest inter lumen et prospectum nam prospectus etiam ex inferioribus locis est lumen ex inferiore loco esse non potest (Světlem je to jestliže by byla vidět obloha a je rozdiacutel mezi světlem a vyacutehledem neboť vyacutehled vzchaacuteziacute i z niacuteže položenyacutech miacutest světlo z niacuteže položenyacutech miacutest byacutet nemůže)

213 Dig 8215 (Ulp lib 29 ad sab) Inter servitutes ne luminibus officiatur et ne prospectui offendatur aliud et aliud observatur quod in prospectu plus quis habet ne quid ei officiatur ad gratiorem prospectum et liberum in luminibus autem non officiere ne lumina cuiusquam obscuriosa fiant quodcumque igitur faciat ad luminis impedimentum prohiberi potest si servitus debeatur opusque ei novum nuntiari potest si modo sic faciat ut lumini noceat (Překlad viz sub 76)

122

tollendi214 kteraacute by měla zjednodušeně řečeno zajistit že na sousedově pozemku

nevznikne stavba vyššiacute nežli tam v současnosti existuje Důvodů jistě pro takovouto

praacutevniacute uacutepravu může byacutet viacutece ale lze miacutet za to že na prvniacutem miacutestě bude buď praacutevě stiacuten

kteryacute by mohla budova způsobit či zamezeniacute vyacutehledu tedy v obou přiacutepadech ohroženiacute

takovyacutech kvalit za nimiž je praacutevě směřovaacutena existence iuris luminum Naproti tomu

však může zaacutejem na zřiacutezeniacute servitutis altius non tollendi vychaacutezet takeacute z jinyacutech přiacutečin

kupřiacutekladu z pocitu ohroženiacute vlastniacute stavby v důsledku vaacutehy vyššiacute sousedovy budovy

kteraacute by mohla narušit statiku a stabilitu i staveb okolniacutech napřiacuteklad z důvodu narušeniacute

svahu V takoveacutem přiacutepadě by ovšem nebylo pro zařazeniacute servitutis altius non tollendi

mezi iura luminum žaacutedneacuteho důvodu Je tedy patrneacute že uvedenaacute služebnost je skutečně

praacutevem nejednoznačně zařaditelnyacutem a jednaacute se vlastně o jakyacutesi spojovaciacute člaacutenek mezi

dalšiacutemi druhy a skupinami služebnostiacute

IV 12222 IURAPARIETUM

Dalšiacute skupinou kterou je mezi služebnostmi domovniacutemi možno vysledovat jsou

pak tzv iura parietum215 Uvedeneacute pojmenovaacuteniacute nemusiacute byacutet na prvniacute pohled přiacuteliš

vyacutestižneacute avšak je tak poměrně často použiacutevaacuteno Spojitost se bdquozdmildquo je možno najiacutet

mezi mnohyacutemi služebnostmi a to nikoliv pouze z uvedeneacute skupiny jak je patrneacute

kupřiacutekladu již v přiacutepadě iuris luminum kdy praacutevě zeď může byacutet tiacutem co světlu překaacutežiacute

Služebnosti soustředěneacute mezi iura parietum majiacute spiacuteše společnyacute vztah ke zdem kdy

jsou tyto použiacutevaacuteny jako opory pro jineacute dalšiacute konstrukce či pro dalšiacute zdi Snad by tedy

v budoucnu bylo vhodnějšiacute pojmenovaacuteniacute odvozeneacute od opory kterou ony zdi stavbaacutem

poskytujiacute Ciacutelem většiny iuris parietum je tedy předevšiacutem zajištěniacute statickeacute stability

konstrukciacute

214 Viz pouze přiacutekladem Dig 8221 (Pomp lib 33 ad sab) Si domus tua aedificiis meis

utramque servitutem deberet ne altius tolleretur et ut stillicidium aedificiorum meorum recipere deberet et tibi concessero ius esse invito me altius tollere aedificia tua quod ad stillicidium meum attinet sic statui debebit ut si altius sublatis aedificiis tuis stillicidia mea cadere in ea non possint ea ratione altius tibi aedificare non liceat si non impediantur stillicidia mea liceat tibi altius tollere (Jestliže tvůj grunt myacutem budovaacutem je vzaacutejemně povinen služebnostmi nestavět vyacuteše a přijmout okapoveacute svody z myacutech budov a jaacute ti povoliacutem proti mně si postavit tveacute budovy do vyacutešky co se meacuteho okapu dotyacuteče je třeba miacutet na paměti že jestliže okapy tveacute vyacuteše vystavěneacute budovy nemohly do sebe pojmout moji vodu takovaacute je povaha že ti vyacuteše stavět nenaacuteležiacute pokud by se nepřekaacuteželo myacutem okapům stavět vyacuteše ti naacuteležiacute)

215 K termiacutenu viz kupřiacutekladu P Bonfante Istituzioni di diritto romano Milano Vallardi 1925 str 323

123

Jako typickeacute reprezentanty daneacute skupiny služebnostiacute je možno zvolit služebnosti

dvě a sice servitus tigni immitendi216 a servitus oneris ferendi217 V obou přiacutepadech se

jednaacute o přiacutebuznaacute praacuteva kteraacute umožňujiacute vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku či budovy na

něm stojiacuteciacute umiacutestit do sousedovy konstrukce traacutem či jinyacutem způsobem opřiacutet svoji

konstrukci o sousedovu V raacutemci uvedenyacutech dvou služebnostiacute však figuruje jeden

nesmiacuterně podstatnyacute rozdiacutel Druhaacute jmenovanaacute tedy servitus oneris ferendi je v raacutemci

celeacute skupiny služebnostiacute unikaacutetniacute tiacutem že je možno vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

přimět nejen toliko aby strpěl či nekonal ale je možno jej přimět takeacute k přiacutemeacute

aktivitě218 Jednaacute se tedy o průlom a jedinou vyacutejimku proti zaacutesadě že servitus in

faciendo consistere nequit219 (viz daacutele) Uvedeneacute dvě služebnosti představujiacute do značneacute

miacutery typickyacute projev městskeacuteho způsobu stavby kdy v raacutemci maximalizace využitiacute

pozemku kteryacute je pro stavbu určen dochaacuteziacute k určityacutem technickyacutem propojeniacutem

zajišťujiacuteciacutem stabilitu220

Konečně je takeacute možneacute uvažovat i o vyacuteše již uvedeneacute servitute altius non

tollendi jako o iure parietum a to praacutevě ve vyacuteše uvedeneacutem přiacutepadě kdy absence

zvyacutešeniacute stavby by měla směřovat k uchraacuteněniacute konstrukciacute sousedniacuteho pozemku před

znehodnoceniacutem V tomto přiacutepadě by se jednalo o jakousi služebnost vedouciacute

k zachovaacuteniacute staacutevajiacuteciacute opory stavby a to kupřiacutekladu nikoli přiacutemo o konstrukce

sousedovy ale kupřiacutekladu o ohroženeacutem a o čaacutesti ohroženeacuteho pozemku Takovaacuteto

konstrukce je však mnohem meacuteně obvyklaacute nežli prvniacute uvedeneacute a tak neniacute možno

216 Viz kupřiacutekladu Dig 8220pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes quae in superficie consistunt

possessione retinentur nam si forte ex aedibus meis in aedes tuas tignum immissum habuero hoc ut immissum habeam per causam tigni possideo habendi consuetudinem idem eveniet et si menianum in tuum immissum habuero aut stillicidium in tuum proiecero quia in tuo aliquid utor et si quasi facto quodam possideo (Služebnosti ktereacute spočiacutevajiacute ve stavbě se zachovaacutevajiacute držbou neboť jestliže maacutem uložen z mojiacute budovy na budovu tvoji traacutem a tak jak působiacutem z důvodu držby traacutemu mi svědčiacute zvyk Obdobně vychaacuteziacute jestliže bych měl balkon vyvěšen na tveacute pozemky nebo sveden na tveacute okap neboť co bych na tveacutem užiacuteval to jako bych tiacutemto konaacuteniacutem držel)

217 Viz Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (Překlad viz sub 129)

218 Viz Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Cit sub 217 219 Uvedenou zaacutesadu je možno mimo jineacute dovozovat z Dig 81151 (Pomp lib 33 ad sab)

Servitutium non ea natura est ut aliquid faciat quis veluti viridia tollat aut amoeniorem prospectum praestet aut in hoc ut in suo pingat sed ut aliquid patiatur aut non faciat (Překlad viz sub 86)

220 Viz kupřiacutekladu prampouchy ve středověkyacutech městech

124

uvažovat o tom že by toto praacutevo bylo snad leacutepe zařadit mezi iura parietum než iura

luminum

IV 12223 IURASTILLICIDIORUM

Iura stillicidiorum představujiacute dalšiacute skupinu domovniacutech služebnostiacute kdy jsou

vzaacutejemně spojeny předevšiacutem ciacutelem tedy možnostiacute odveacutest odpadniacute či jineacute vody ze sveacuteho

pozemku na pozemek ciziacute či spiacuteše přes pozemek ciziacute Je dobreacute si uvědomit poměrně

vyacuteraznyacute rozdiacutel od vodniacutech služebnostiacute polniacutech kde je možno vidět ciacutel praacutevě opačnyacute

Takteacutež je zapotřebiacute rozlišit služebnosti vedeniacute odpadniacutech od přirozeneacuteho běhu a

přirozenyacutech cest kudy se kupřiacutekladu dešťovaacute voda dostaacutevaacute z vyššiacuteho pozemku na nižšiacute

a podobně

Variabilita služebnostiacute řazenyacutech mezi iura stilicidiorum je poměrně velkaacute a

souvisiacute předevšiacutem podobně jako tomu bylo i v jinyacutech přiacutepadech kupřiacutekladu u vodniacutech

služebnostiacute polniacutech předevšiacutem s většiacute možnostiacute různyacutech technickyacutech řešeniacute daneacuteho

probleacutemu Jako nejpřiacutekladnějšiacute je možno uveacutest servitus stillicidii221 či servitus stillicidii

avertendi (obecně praacuteva okapu)222 Nutně však mezi iura stilicidiorum patřiacute takeacute

servitus cloacae immitendae (tedy služebnost uložit stoku)223

221 Kupřiacutekladu Dig 82173 (Ulp lib 29 ad sab) Haec lex traditionis stillicidia uti nunc sunt

ut ita sint hoc significat impositam vicinis necessitatem stillicidiorum excipiendorum non illud ut etiam emptor stillicidia suscipiat aedificiorum vicinorum hoc igitur pollicetur venditor sibi quidem stillicidiorum servitutem deberi se autem nulli debere (Takovaacuteto dohoda při předaacuteniacute okapy jak nyniacute jsou tak i budou To znamenaacute že je sousedu uložena povinnost strpět okapy ne však aby kupec snaacutešel sousedovy okapy Tiacutemto slibuje prodejce že je mu někdo povinen služebnostiacute okapu ale nikomu povinen neniacute)

222 Pouze kupřiacutekladu viz Dig 822 (Gai lib 7 ad ed prov) Urbanorum praediorum iura talia sunt altius tollendi et officiendi luminibus vicini aut non extollendi item stillicidium avertendi in tectum vel aream vicini aut non avertendi item immittendi tigna in parietem vicini et denique proiciendi protegendive ceteraque istis similia (Praacuteva městskyacutech pozemků jsou takovaacuteto stavět vyacuteše a překaacutežet sousedovu osvětleniacute nebo nestavět vyacuteše Obdobně svaacutedět okap na střechu nebo plochu sousedovu nebo nesvaacutedět Takeacute i vklaacutedat traacutem do sousedovy stěny a konečně stavět vyacuteklenky střiacutešky a dalšiacute těmto podobneacute)

223 Viz Dig 817 (Ulp lib 13 ad l iul et pap) Ius cloacae mittendae servitus est (Překlad viz sub 75) Daacutele pak Dig 4323 De cloacis (O kanalizaciacutech) ale zde je pozornost spiacuteše soustředěna na kanalisačniacute zařiacutezeniacute veřejnaacute

125

IV 12224 OSTATNIacute DOMOVNIacute SLUŽEBNOSTI

Zatiacutemco v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech bylo do jisteacute miacutery možno zařadit praacuteva do

jednotlivyacutech skupin takměř bezezbytku v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech tak tomu již

bohužel byacutet nemůže Mimo uvedeneacute skupiny lze naleacutezt ještě několik dalšiacutech praacutev

několik dalšiacutech služebnostiacute ktereacute neniacute možno bez dalšiacuteho zařadit do vyacuteše uvedenyacutech

skupin služebnostiacute

Na prvniacutem miacutestě je v tomto přiacutepadě nutno uveacutest servitus protegendi

proiiciendi224 kteraacute svyacutem obsahem povoluje přesaacutehnout střechu či balkon ze stavby na

panujiacuteciacutem pozemku nad pozemek či dokonce stavbu na pozemku služebneacutem

V souvislosti s uvedenou služebnostiacute je pak možno se ptaacutet jakyacute je uacutečel teacuteto služebnosti

a při hledaacuteniacute odpovědi je nutno se jistyacutem způsobem smiacuteřit se skutečnostiacute že tento uacutečel

neodpoviacutedaacute plně ani jedneacute ze skupin služebnostiacute Snad v jisteacutem přiacutepadě by bylo možno

vidět určitou souvislost mezi danou služebnostiacute a skupinou iuris stillicidiorum avšak

takovaacuteto souvislost se objeviacute pouze tehdy kdy je onen přesah tvořen střechou a je

vystavěn proto aby bylo možno z uvedeneacuteho přesahu přirozeně nechat steacuteci vodu na

ciziacute pozemek I tak se lze ovšem domniacutevat že praacutevo svaacutedět z tohoto přesahu odpadniacute

vodu na ciziacute pozemek nebylo přirozenou součaacutestiacute uvedeneacute služebnosti a bylo by nutno

jej zřiacutedit jako praacutevo speciaacutelniacute Je však mnohem přesnějšiacute a samotneacute služebnosti viacutece

odpoviacutedaacute jestliže je označena jako praacutevo specifickeacute ktereacute nemaacute s vyacuteše uvedenyacutemi

skupinami mnoho společneacuteho a ktereacute si klade za ciacutel určityacutem způsobem ulehčit

konstrukci a umožnit určiteacute stavebniacute prvky na budově ktereacute by bez teacuteto nebyly možneacute

Dalšiacutemi specifickyacutemi služebnostmi ktereacute by se však již mohly vyskytnout i

v uvažovaacuteniacute nad jednotlivyacutemi uvedenyacutemi skupinami jsou pak jakeacutesi služebnosti

opačneacute Jednaacute se kupřiacutekladu o servitus altius tollendi či servitus luminibus officiendi225

224 Viz kupřiacutekladu Dig 822 (Gai lib 7 ad ed prov) Cit sub 222 včetně překladu 225 Viz kupřiacutekladu Dig 8471 (Paul lib 5 ad sab) Interpositis quoque alienis aedibus imponi

potest veluti ut altius tollere vel non tollere liceat vel etiam si iter debeatur ut ita convalescat si mediis aedibus servitus postea imposita fuerit sicuti per plurium praedia servitus imponi etiam diversis temporibus potest quamquam dici potest si tria praedia continua habeam et extremum tibi tradam vel tuo vel meis praediis servitutem adquiri posse si vero extremo quod retineam quia et medium meum sit servitutem consistere sed si rursus aut id cui adquisita sit servitus aut medium alienavero interpellari eam donec medio praedio servitus imponatur (Je možno uložit služebnost na ciziacute mezilehlou budovu jako stavět vyacuteše nebo nesmět stavět vyacuteše nebo když je povinnost pěšiny tato pak platiacute až bude i na prostředniacutem pozemku zřiacutezena služebnost Jako když k pozemku viacutecera vlastniacuteků je možno zřiacutedit

126

Tyto služebnosti se mohou na prvniacute pohled jevit jako do jisteacute miacutery nelogickeacute neboť

vlastniacuteku přece nic nebraacuteniacute postavit si stavbu jak vysokou tak svoji stavbou přiacutepadně

zastiacutenit budovu na sousedniacutem pozemku Přesto však se lze s těmito druhy praacutev setkat a

charakter řiacutemskeacuteho praacuteva a charakter řiacutemskeacute praacutevniacute vědy byl takovyacute že by takto na

prvniacute pohled neužitečneacute praacutevniacute instituty bezesporu rychle vymizely z užiacutevaacuteniacute a z praacuteva

jako takoveacuteho Jejich zdůvodněniacute se však opiacuteraacute o existenci určityacutech dalšiacutech řekněme

veřejnopraacutevniacutech předpisů jakyacutechsi stavebniacutech řaacutedů ktereacute regulovaly stavebniacute činnost a

to praacutevě z důvodu ochrany sousedniacutech staveb a zaacutejmů vlastniacuteků sousedniacutech staveb či

lze existenci uvedenyacutech služebnostiacute zdůvodnit jako možnost prolomit jinak běžneacute

soukromopraacutevniacute hranice sousedskyacutech praacutev imisiacute a ovlivňovaacuteniacute sousedniacuteho pozemku

V přiacutepadě existence uvedeneacute služebnosti mezi dvěma pozemky pak bylo možno

postupovat i tak stavět a vykonaacutevat i to co by jinak bez služebnosti možno nebylo

protože toto bylo specielně regulovaacuteno Možnyacute vyacuteklad těchto zvlaacuteštniacutech služebnostiacute

však takeacute může byacutet směřovaacuten k charakteru oněch originaacutelniacutech praacutev tedy v přiacutepadě

servitutis altius non tollendi onou pozitivniacute formou je možno se domaacutehat zaacuteniku teacuteto

služebnosti tedy skutečnosti že daneacute praacutevo naacuteležiacute vlastniacuteku služebneacuteho pozemku a

tento neniacute v daneacutem směru omezen

IV 2 DALŠIacute DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute

Zatiacutemco vyacuteše uvedeneacute způsoby děleniacute služebnostiacute jsou zaacuteroveň děleniacutemi

služebnostiacute kteraacute vytvaacuteřejiacute systematiku danyacutech praacutev a jednotlivyacutech služebnostiacute dalšiacute

charakteristiky ktereacute budou naacutesledovat již do vlastniacute systematiky nevstupujiacute Bylo by

jistě možno vytvořit na zaacutekladě těchto děleniacute systematiku odlišnou ale takovaacuteto

systematika by zřejmě nebyla natolik ilustrativniacute a takeacute natolik tradičniacute jako je tomu

v přiacutepadě shora uvedeneacute systematiky Naproti tomu však dalšiacute niacuteže uvedenaacute děleniacute

služebnostiacute mohou byacutet a mnohdy do značneacute miacutery i jsou viacutece nežli užitečnyacutemi naacutestroji

pro pochopeniacute charakteru jednotlivyacutech služebnostiacute a jejich funkce jakož i dalšiacutech

služebnost v různyacutech časech Nicmeacuteně se může řiacuteci jestliže maacutem tři pozemky v řadě a krajniacute ti předaacutem je možno nabyacutet k tveacutemu pozemku nebo myacutem pozemkům služebnost Je možno zřiacutedit služebnost ke krajniacutemu kteryacute mi zůstal neboť i prostředniacute je můj ale naopak jestliže zciziacutem prostředniacute přerušena je dokud nebude na prostředniacutem pozemku služebnost zřiacutezena) Takeacute Dig 822 (Gai lib 7 ad ed prov) Cit sub 222 včetně překladu

127

pravidel ktereacute se na jejich existenci vznik či zaacutenik vaacutežiacute Zaacuteroveň tato dalšiacute dělniacute mohou

miacutet i určityacute vliv na charakteristiku již nastiacuteněnyacutech skupin kdy je možno vysledovat diacuteky

naacutesledujiacuteciacutem děleniacutem specifickeacute charakteristiky oddělujiacuteciacute a určujiacuteciacute tuto či jinou

skupinu služebnostiacute od skupiny jineacute

IV 21 DĚLENIacute PODLE CHARAKTERU PRAacuteVA VLASTNIacuteKA PANUJIacuteCIacuteHO POZEMKU

(SERVITUTES NEGATIVAE A AFFIRMATIVAE)

Neniacute jistě možno řiacuteci že by některeacute služebnosti byly svyacutem charakterem přiacutemo

negativniacute naproti tomu jineacute pak veskrze pozitivniacute jak by uacutesudek napoviacutedal vzhledem k

těmto proti sobě stojiacuteciacutem atributům Skutečně se lze setkat i s pojmenovaacuteniacutem

služebnostiacute afirmativniacutech jako služebnostiacute pozitivniacutech226 avšak takovyacuteto pojem byť

tvořiacute poměrně logickou dvojici prvniacutemu uvedeneacutemu přece je nelze považovat za

vhodnyacute neboť charakterizovat služebnosti jako ryze pozitivniacute je opět miacuterně

zavaacutedějiacuteciacute227 nutno však řiacuteci že podobnyacutem způsobem je tomu v přiacutepadě charakterizace

služebnostiacute jako negativniacutech avšak pro negativniacute služebnosti neniacute v teorii žaacutednyacute možnyacute

ekvivalent zatiacutemco pro služebnosti pozitivniacute tomu tak je Služebnost pokud by měla

byacutet označena za pozitivniacute tak při určiteacutem pohledu tomu tak vždy je neboť služebnost

musiacute odpoviacutedat určiteacutemu zaacutejmu interesovanyacutech stran protože bez tohoto zaacutejmu nemůže

existovat228 Naproti tomu neniacute možno považovat služebnost za pozitivniacute skutečnost pro

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

226 Viz kupřiacutekladu děleniacute uvedeneacute jako bdquoquod vero servitutes attinet iterum distinguendum an

positivae vel negativae sintldquo (hellipco opravdu služebnosti zahrnuje to je opět opět rozdělovaacuteniacute na pozitivniacute a negativniacutehellip) V Dupret Specimen inaugurale juridicum de translatione dominii secundum principia universalia Jus Romaum Jus Gallicum et Civile Belgicum Gandae Houdin 1827 str 16

227 Viz V ArangiondashRuiz op cit str 235 228 Viz znaacutemyacute a do jisteacute miacutery takeacute spornyacute fragment Dig 8115pr (Pomp lib 33 ad sab)

Quotiens nec hominum nec praediorum servitutes sunt quia nihil vicinorum interest non valet veluti ne per fundum tuum eas aut ibi consistas et ideo si mihi concedas ius tibi non esse fundo tuo uti frui nihil agitur aliter atque si concedas mihi ius tibi non esse in fundo tuo aquam quaerere minuendae aquae meae gratia (Překlad viz sub 80)

128

IV 211 OBECNĚ K DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA NEGATIVNIacute A AFIRMATIVNIacute

O důležitosti kterou zaujiacutemaacute praacutevě děleniacute služebnostiacute na afirmativniacute a negativniacute

mohou svědčit kupřiacutekladu slova novověkeacuteho praacutevniacuteka Carlantonia Pilatiho kteryacute uvaacutediacute

že bdquoservitutes autem variae sunt aliae enim sunt Reales aliae Personales aliae

Urbanae aliae Rusticae aliae Affirmativae aliae Negativae aliae conatinuae aliae

discontinuae aliae naturales aliae Imposititiae aliae denique Nominatae aliae

Innominataeldquo229 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že autor řadiacute uvedeneacute děleniacute ihned po

samotneacute systematice služebnostiacute Služebnosti afirmativniacute pak definuje jako bdquoeae quae

in patiendo consistunt ut cum quis pati cogitur ut alius in re sua aliquid faciasldquo230

Naproti tomu služebnosti negativniacute jako bdquoeae quae in non faciendo consistunt cum

quis scilicet aliquid in re sua facere non potest quod de jure facere posset ut in

servitute altius non tollendi nam qui eam debet non potest aedes suas tollere quas de

jure naturali ad coelum usque tollere possetldquo231 Uvedeneacute citace sice nejsou svyacutem

původem řiacutemskopraacutevniacute avšak dosahujiacute poměrně pozoruhodneacute přesnosti a přileacutehavosti

neboť definujiacute uvedeneacute duhy služebnostiacute na zaacutekladě charakteru opraacutevněniacute či povinnostiacute

ktereacute v takovyacutechto služebnostniacutech vztaziacutech vznikajiacute K uvedenyacutem charakteristikaacutem

služebnostiacute negativniacutech nebo afirmativniacutech je však možno přistupovat ze dvou směrů a

ze dvou uacutehlů na jedneacute straně je to z uacutehlu vlastniacuteka služebneacuteho pozemku tak jak činiacute

vyacuteše uvedeneacute citace nebo naopak lze takeacute přistupovat z pohledu vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku přičemž oba dva přiacutestupy však směřujiacute k jednomu stejneacutemu

V přiacutepadě služebnostiacute negativniacutech jejich povaha spočiacutevaacute ve dvojici praacutev a

povinnostiacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn zakaacutezat nějakou činnost

vlastniacuteku služebneacuteho pozemku na jeho vlastniacutem pozemku kterou by jinak mohl vlastniacutek

služebneacuteho pozemku nebyacutet služebnosti zcela svobodně činit Zatiacutemco tedy vlastniacutek

služebneacuteho pozemku je povinen je-li služebnosti k non facere vlastniacutek panujiacuteciacuteho

229 C Pilati Elementa iuris secundum ordinem Institutionum 1759 editovaacuteno a vydaacuteno v A

Marchisello La ragione del diritto Carloantonio Pilati tra cattedra e foro nel Trentino del tardo Settecento Milano Giuffregrave 2008 str 370 a 371 (Služebnosti ale jsou různeacute jedny tedy jsou věcneacute jineacute osobniacute jedny městskeacute jineacute venkovskeacute jedny afirmativniacute jineacute negativniacute jedny nepřetržiteacute jineacute přetržiteacute jedny přirozeneacute jineacute vloženeacute jedny konečně pojmenovaneacute jineacute nepojmenovaneacute)

230 C Pilati op cit str 371 (hellipty ktereacute spočiacutevajiacute ve strpěniacute jimiž někomu co strpět se rozumiacute aby kdo na jeho věci co činil)

231 C Pilati op cit str 371 (ty ktereacute spočiacutevajiacute v nekonaacuteniacute jimiž se rozumiacute aby kdo na sveacute věci nemohl konat co by jinak podle praacuteva konat mohl jako při služebnosti nestavět vyacuteše neboť zde je tak stanoveno že nemůže vyacuteše stavět svoje budovy byť by mu z přirozeneacuteho praacuteva naacuteleželo stavět až do samotneacuteho nebe)

129

pozemku může logicky negere danou činnost Z uvedeneacuteho opraacutevněniacute takeacute zřejmě

pochaacuteziacute pojmenovaacuteniacute daneacute skupiny služebnostiacute Nikoliv tyto že by byly negativniacute pro

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku ale praacutevě proto že vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je

opraacutevněn zakaacutezat nějakeacute činnosti na pozemku služebneacutem Afirmativniacute služebnosti

naproti tomu charakterizuje aktivniacute činnost vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku na pozemku

služebneacutem kteryacute je tedy vůči tomuto pozemku opraacutevněn k facere naproti tomu vlastniacutek

služebneacuteho pozemku je ekvivalentně povinen takoveacuteto jednaacuteniacute vlastniacuteka panujiacuteciacuteho

pozemku strpět je tedy povinen k pati takoveacuteto aktivniacute činnosti

IV 212 PRŮNIK DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute MEZI NEGATIVNIacute A AFIRMATIVNIacute A DALŠIacuteCH

UVEDENYacuteCH DĚLENIacute

Takměř každou jednotlivou služebnost každeacute jednotliveacute praacutevo odpoviacutedajiacuteciacute

služebnosti je možno s většiacute či menšiacute jistotou zařadit do vyacuteše uvedenyacutech dvou

kategoriiacute tedy se jednaacute buď o služebnost negativniacute či naopak o služebnost afirmativniacute

Rozděleniacute však těchto a naproti tomu vyacuteše uvedenyacutech typů služebnostiacute neniacute vůči

ostatniacutem druhům děleniacute a systematice jak byla uvedena vyacuteše v žaacutedneacutem přiacutepadě

rovnoměrneacute ba naopak jsou některeacute skupiny charakterizovaacuteny zařazeniacutem služebnostiacute

pouze jedineacuteho typu

Pokud je nahliacuteženo z uacutehlu děleniacute služebnostiacute na služebnosti osobniacute pak je

možno dojiacutet k poměrně jednoznačneacutemu a homogenniacutemu zaacutevěru že všechny služebnosti

zařazovaneacute mezi služebnosti osobniacute je možno považovat toliko za služebnosti

afirmativniacute Ve všech přiacutepadech je opraacutevněneacutemu na zaacutekladě osobniacute služebnosti

umožněno se služebnou věci skutečně aktivně naklaacutedat a za určityacutem ciacutelem ji použiacutevat

V přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech neniacute opraacutevněn kupřiacutekladu poživatel pouze k tomu aby

zabraacutenil vlastniacutekovi v nějakeacutem naklaacutedaacuteniacute s věciacute ale je opraacutevněn skutečně k tomu aby

s věciacute konkreacutetně něco činil v přiacutepadě poživatelově aby kupřiacutekladu mohl ze služebnostiacute

zatiacuteženeacute zahrady těžit plody či ji jinak obvyklyacutem způsobem užiacutevat Nikoliv nepodobně

je tomu pak i v přiacutepadě praacuteva užiacutevaciacuteho a konečně i v přiacutepadě dalšiacutech osobniacutech

služebnostiacute jak to již bylo uvedeno vyacuteše a to mimo jineacute i z toho důvodu že obě tyto

dalšiacute služebnosti svyacutem původem vlastně vychaacutezejiacute plně a vyčleňujiacute se jako specielniacute

130

přiacutepady z původniacuteho všeobecneacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva Jestliže je tedy požiacutevaciacute praacutevo

označitelneacute za praacutevo afirmativniacute pak takeacute z něho odvozenaacute praacuteva je nutno považovat za

afirmativniacute neboť přiacutepadnaacute změna při odvozovaacuteniacute na služebnost negativniacute by byla tak

silnyacutem (ve skutečnosti i nelogickyacutem) zaacutesahem že ono odvozeniacute a vzaacutejemnaacute kontinuita

obou institutů byla by plně ztracena

V přiacutepadě dalšiacute uvažovaneacute skupiny služebnostiacute tedy služebnostiacute polniacutech pak je

možno postupovat obdobnyacutem způsobem byť již s jistyacutemi vyacutehradami Polniacute služebnosti

ve sveacute valneacute většině jsou praacutevě takovaacute praacuteva kteraacute umožňujiacute vlastniacutekovou panujiacuteciacuteho

pozemku aktivniacute konaacuteniacute a aktivniacute činnost a tedy se nutně a logicky jednaacute o služebnosti

afirmativniacute tedy takoveacute kdy je vlastniacutek služebneacuteho pozemku povinen strpět činnost

kterou na jeho pozemku vykonaacutevaacute vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho Tak je tomu ve všech

vyacuteše uvedenyacutech typech služebnostiacute tedy jak v přiacutepadě služebnostiacute cestnyacutech kde je

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn vstupovat a přechaacutezet či přejiacuteždět přes služebnyacute

pozemek tak i v přiacutepadě služebnostiacute vodniacutech kdy zase z takoveacutehoto pozemku může

ziacuteskaacutevat vodu ale konečně i ze služebnostiacute laacutetkovyacutech kdy je opraacutevněn k ziacuteskaacutevaacuteniacute a

těžbě určiteacute laacutetky kteraacute se na služebneacutem pozemku naleacutezaacute V tomto kontextu pak je

obdobně jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech vlastniacutek služebneacuteho pozemku

povinen strpět činnost vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku ale tento neniacute opraacutevněn nic

zakazovat vlastniacuteku služebneacuteho pozemku snad s logickou vyacutejimkou takovyacutech činnostiacute

ktereacute by znemožňovaly bezporuchovyacute vyacutekon služebnosti Jako v daneacutem sledu poměrně

problematickaacute se pak mohou jevit dalšiacute praacuteva kteraacute jako služebnosti pozemkoveacute uvaacutediacute

Neratius232 U těchto vskutku zvlaacuteštniacutech služebnostiacute ktereacute se mohou zdaacutet spiacuteše typicky

domovniacute nežli polniacute je však situace na prvniacute pohled rozdiacutelnějšiacute Nutno ale řiacuteci že se

nejednaacute o typickeacute služebnosti polniacute Pokud bude nahliacuteženo podrobněji na uvedenaacute

praacuteva tak bude zjištěno že ani tato praacuteva v sobě nezahrnujiacute takoveacute služebnosti ktereacute by

bylo možno označit za negativniacute ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu slova Tedy v přiacutepadě

prvniacuteho uvedeneacuteho praacuteva tedy možnosti stavět vyacuteše a zastiacutenit sousedův pozemek se

zcela evidentně jednaacute o afirmativniacute služebnost kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je

opraacutevněn něco činit (zde však na pozemku sveacutem) čiacutemž aktivně ovlivniacute prostřediacute

232 Dig 832pr (Nerat 4 reg) Rusticorum praediorum servitutes sunt licere altius tollere et

officere praetorio vicini vel cloacam habere licere per vicini domum vel praetorium vel protectum habere licere (Překlad viz sub 185)

131

pozemku služebneacuteho (jednaacute se do jisteacute miacutery o protiklad servitutis altius non tollendi)

Podobně tomu je v přiacutepadě různyacutech převisů a přiacutestavků nad sousedovyacutem tedy

služebnyacutem pozemkem Konečně praacutevo vedeniacute stoky je pak možno považovat za dalšiacuteho

představitele služebnostiacute afirmativniacutech neboť se skutečně jednaacute o praacutevo kdy vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn k určiteacute činnosti na pozemku služebneacutem minimaacutelně

tam položit nějakeacute vedeniacute a jiacutem nechat proteacutekat odpadniacute vody Tedy i v přiacutepadě těchto

zvlaacuteštniacutech vybranyacutech služebnostiacute se jednaacute stejně jako ve zbytku tedy u klasickyacutech

polniacutech služebnostiacute o praacuteva afirmativniacute takovaacute kdy vlastniacutek je vždy opraacutevněn

k určiteacutemu konaacuteniacute a vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku nezbyacutevaacute nežli takovouto činnost

druheacute osoby tedy vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku strpět

Konečně je možno se věnovat posledniacutemu typu služebnostiacute tedy služebnostem

domovniacutem Zde je již situace o mnoho variabilnějšiacute neboť praacutevě zde jsou služebnosti

ktereacute je možno označit za negativniacute zastoupeny Rozděleniacute mezi služebnosti afirmativniacute

a negativniacute však vyacuteraznějšiacutem způsobem nezohledňuje vyacuteše uvedeneacute rozděleniacute

domovniacutech služebnostiacute mezi určiteacute podskupiny V kategorii iuris luminum lze naleacutezt jak

praacuteva afirmativniacute tedy kupřiacutekladu servitus luminum tak ale naproti tomu i praacuteva

negativniacute jako kupřiacutekladu k prveacute vyacuteše uvedeneacute analogickaacute servitus ne luminibus

officiatur Vedle toho pak servitus altius non tollendi představuje typickeacute praacutevo ktereacute je

označovaacuteno za služebnost negativniacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku je opraacutevněn

zakaacutezat určitou (jinak volnou) činnost vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku tedy v daneacutem

přiacutepadě je vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opraacutevněn zakaacutezat vyššiacute stavbu na služebneacutem

pozemku V přiacutepadě iuris parietum je pak situace zase do značneacute miacutery jednoduššiacute

neboť v teacuteto kategorii je možno naleacutezt pouze takovaacute praacuteva kteraacute lze označit za

služebnosti afirmativniacute kdy je někdo opraacutevněn se vlastniacute činnostiacute či vlastniacutem diacutelem

ktereacute může a maacute vliv na služebnyacute pozemek zbavovat svyacutech odpadniacutech vod Nikoliv

nepodobně je tomu v přiacutepadě iuris parietum kdy je možno se za pomoci služebnosti

domaacutehat předevšiacutem aktivniacute možnosti opřiacutet svoji konstrukci či svoji stavbu o jinou

stavbu sousedovu či nepřiacutemo o sousedův tedy služebnyacute pozemek Ani v přiacutepadě jedneacute

z obou skupin pak neniacute možno si představit vyacuteraznějšiacute funkci a možnost existence

nějakyacutech služebnostiacute negativniacutech neboť tyto by neumožnily naplněniacute zaacutekladniacutech ciacutelů k

nimž uvedeneacute služebnosti směřujiacute Co se konečně tyacuteče oneacute posledniacute skupiny domovniacutech

132

služebnostiacute o niacutež doposud nebylo vcelku hovořeno je zde možno na prveacutem miacutestě vidět

onu již zmiacuteněnou servitus protegendi proiiciendi kteraacute již byla označena za služebnost

afirmativniacute vedle teacuteto pak ony služebnosti opačneacute tedy již vyacuteše zmiacuteněneacute servitus altius

tollendi a vedle niacute servitus luminibus officiendi kteraacute byla svyacutem způsobem nepřiacutemo

uvedena teacutež Neniacute jistě možno považovat za nezajiacutemaveacute že v obou přiacutepadech se jednaacute o

protiklady k negativniacutem služebnostem kdy oba tyto protiklady samy o sobě je ale nutno

považovat za služebnosti afirmativniacute Z takoveacuteto situace pak lze domyacutešlet dalšiacute

důsledky pro něž již v pramenech opory neniacute avšak jsou snad užitečneacute z důvodu

pochopeniacute funkce danyacutech institutů tedy oněch zvlaacuteštniacutech služebnostiacute opačnyacutech Na

jedneacute straně by bylo možno řiacuteci že ony služebnosti opačneacute je možno vidět toliko jako

opak vůči služebnostem negativniacutem Takoveacuteto konstatovaacuteniacute do značneacute miacutery odpoviacutedaacute

zmiacutenkaacutem ktereacute je možno najiacutet v pramenech Pokud by ovšem byla připuštěna možnost

vzniku opačneacute služebnosti vůči služebnosti afirmativniacute pak se lze domniacutevat že

takovaacuteto opačnaacute služebnost by však ve sveacutem důsledku byla služebnostiacute negativniacute tedy

by vedla k zapovězeniacute určiteacute činnosti na služebneacutem pozemku (kupřiacutekladu veacutest kanaacutel

podle hranice pozemku čiacutemž by mohlo dojiacutet k ohroženiacute staveb stojiacuteciacutech na sousedniacutem

pozemku) Je tedy možno usuzovat že v přiacutepadě oněch vyacuteše uvedenyacutech služebnostiacute

opačnyacutech dochaacuteziacute k převraacuteceniacute charakteristiky služebnosti kdy tato původně negativniacute

je ve sveacutem opaku afirmativniacute Bez těchto opačnyacutech služebnostiacute byť pouze teoreticky

vytvořenyacutech lze však vidět negativniacute služebnosti pouze ve skupině iuris luminum a to

pouze některeacute

IV 22 DĚLENIacute PODLE CHARAKTERU PŮSOBENIacute OPRAacuteVNĚNEacute OSOBY Z HLEDISKA

ČASU (SERVITUTES CONTINUAE A DISCONTINUAE)

Vyacuteše uvedeneacute rozděleniacute služebnostiacute mezi ty ktereacute je možno označit za

nepřetržiteacute a naproti tomu ty ktereacute je naopak nutno charakterizovat jako přetržiteacute již

nevychaacuteziacute ani tak přiacutemo z charakteru praacutev či z charakteru samotnyacutech služebnostiacute ale

spiacuteše z charakteru a způsobu vyacutekonu těchto praacutev kdy jeden typ služebnostiacute je možno

vykonaacutevat v opakovanyacutech jednaacuteniacutech či cyklech naproti tomu druheacute určityacute vliv majiacute

staacutele

133

IV 221 OBECNĚ K DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA PŘETRŽITEacute A NEPŘETRŽITEacute

Za nepřetržiteacute služebnosti je možno považovat takoveacute služebnosti kdy vyacutekon

praacuteva zatěžuje služebnyacute pozemek zcela kontinuaacutelně teacuteměř po celou dobu existence

služebnosti Naproti tomu služebnosti ktereacute by bylo možno označit za přetržiteacute jsou

takoveacute kde se vyacutekon takoveacutehoto praacuteva realizuje v podobě opakovanyacutech jednoraacutezovyacutech

jednaacuteniacute mezi nimiž ovšem neniacute zatiacuteženiacute pozemku uvedenou služebnostiacute žaacutednyacutem

vyacuteraznějšiacutem způsobem ciacutetit Tiacutemto se však neniacute možno vyjadřovat k samotneacute možnosti

vykonaacutevat služebnost toliko v určiteacutem čase či naopak pouze několikraacutet v časoveacutem

intervalu Vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku může skutečně naklaacutedat se svyacutem praacutevem v jeho

věcněpraacutevniacute charakteristice ndash jako s absolutniacutem praacutevem vůči všem a tedy takeacute neniacute

omezovaacuten kupřiacutekladu počtem zaacutesahů na služebneacutem pozemku Existujiacute takeacute služebnosti

ktereacute je možno realizovat oběma způsoby tedy jak ve formě vyacutekonu continenter tak ale

i discontinenter V přiacutepadě vyacutekonu služebnostiacute nepřetržityacutech pak takoveacutemuto vyacutekonu

odpoviacutedaacute nutnost respektovat neustaacutelou existenci určiteacuteho břemene na vlastniacutem

pozemku naproti tomu v přiacutepadě přetržiteacuteho vyacutekonu určiteacuteho praacuteva je nutno počiacutetat

toliko s naacuterazovyacutemi porušeniacutemi svrchovanosti vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

Služebnosti nepřetržiteacute a jejich vyacutekon byacutevaacute často spojovaacuten s existenciacute určiteacute trvaleacute věci

kupřiacutekladu stavby kteraacute pak představuje trvaleacute zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku a to jistě i

tehdy pokud se ho využiacutevaacute pouze v určityacutech intervalech Kupřiacutekladu tehdy kdy je přes

ciziacute pozemek položena stoka kteraacute ovšem svoji funkci plniacute pouze v tom čase kdy jsou

nějakeacute deště i v takoveacutemto přiacutepadě se jednaacute o služebnost nepřetržitou neboť ona

konstrukce na služebneacutem pozemku věziacute staacutele a to bez časoveacuteho přetrženiacute Naproti tomu

i ve způsobu vyacutekonu přetržityacutech služebnostiacute lze naleacutezt určitaacute specifika Tato specifika se

odviacutejejiacute předevšiacutem od způsobu užiacutevaacuteniacute panujiacuteciacuteho pozemku kdy podle jeho charakteru

se kupřiacutekladu může lišit četnost jeho naacutevštěv či charakter prostředků kteryacutech je

zapotřebiacute na panujiacuteciacute pozemek dopravit Stejně tak intenzita vyacutekonu služebnosti se

může měnit v určiteacutem obdobiacute nejčastěji roce a to předevšiacutem v zaacutevislosti na přiacuterodniacutech

podmiacutenkaacutech kdy kupřiacutekladu neniacute nutno během zimy na polniacute pozemek vyacuterazněji

vstupovat naproti tomu v obdobiacute jara či sklizně tato nutnost je viacutece než zřejmaacute Pouze

pro přesnost je však nutno uveacutest že ani tak neniacute možno zabraacutenit vlastniacuteku panujiacuteciacuteho

134

pozemku v přiacutestupu na jeho pozemek pomociacute služebnosti kupřiacutekladu v zimě pouze

proto že v zimně se na takovyacute pozemek obvykle nechodiacute naproti tomu vyacutekon

služebnosti je však nutno konfrontovat s již mnohokraacutete vyacuteše zmiacuteněnou objektivniacute

potřebou panujiacuteciacuteho pozemku

IV 222 SLUŽEBNOSTI PŘETRŽITEacute A NEPŘETRŽITEacute VE VZTAHU K OSTATNIacuteM

DĚLENIacuteM SLUŽEBNOSTIacute

Uvedeneacute děleniacute služebnostiacute na přetržiteacute a nepřetržiteacute maacute pak svůj dosah

přirozeně takeacute do jednotlivyacutech vyacuteše uvedenyacutech děleniacute Opět však je nutno konstatovat

že vyacuteše uvedenaacute děleniacute s těmito nejsou přiacutelišně harmonickaacute a dochaacuteziacute k opětovneacutemu

proliacutenaacuteniacute jednotlivyacutech skupin a kategoriiacute

Ve vztahu k děleniacute služebnostiacute na negativniacute a afirmativniacute pak je stanovisko

poměrně jednoznačneacute V přiacutepadě služebnostiacute negativniacutech se jednaacute vyacutehradně o

služebnosti nepřetržiteacute neboť ona nemožnost něco konat kteraacute je uvalena na vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku neniacute opakovanyacutem břemenem ale spočiacutevaacute v trvaleacutem zatiacuteženiacute

služebneacuteho pozemku od něhož neniacute možno se za trvaacuteniacute služebnosti žaacutednyacutem způsobem

a to ani na kraacutetkyacute čas osvobodit Naproti tomu služebnosti afirmativniacute pak mohou

představovat oba druhy tedy jak služebnosti nepřetržiteacute kupřiacutekladu servitus oneris

ferendi tak ale proti tomu i služebnosti přetržiteacute kupřiacutekladu typickaacute a nejstaršiacute servitus

viae

Co se tyacuteče služebnostiacute osobniacutech pak je zde nutno přistupovat k otaacutezce

s vyacuteraznou opatrnostiacute Některeacute osobniacute služebnosti charakteristikou sveacuteho vyacutekonu je jistě

možno označit za nepřetržiteacute kupřiacutekladu habitatio je jistě praacutevem ktereacute je vykonaacutevaacuteno

alespoň povětšinou nepřetržityacutem způsobem a to jistě i přes to že na některyacute čas

obyvatel svůj byt opustiacute avšak staacutele si tam ponechaacutevaacute sveacute věci a maacute uacutemysl se do něho

opětovně vraacutetit a nadaacutele vracet Naproti tomu však některeacute jineacute osobniacute služebnosti

kupřiacutekladu operis spočiacutevajiacute typicky v naacuterazovityacutech a jednotlivyacutech jednaacuteniacutech kdy je

zjednaacuteno určiteacute diacutelo a po jeho dokončeniacute je opět věc vraacutecena sveacutemu vlastniacuteku s tiacutem že

při dalšiacutem diacutele bude opět od něho vyžaacutedaacutena Takovyacuteto přiacutestup bezesporu znamenaacute

135

vyacutekon služebnosti v přetržiteacutem smyslu slova Nikoliv nepodobně je tomu takeacute v přiacutepadě

požiacutevaciacuteho či užiacutevaciacuteho praacuteva kdy toto zpravidla spočiacutevaacute v jednotlivyacutech jednaacuteniacutech kdy

si chodiacute poživatel či uživatel kupřiacutekladu na služebnyacute pozemek a to jak za uacutečelem třeba

posezeniacute tak ale i za uacutečelem (v přiacutepadě poživatelově) ziacuteskaacuteniacute plodů z tohoto pozemku

jež jsou zpravidla jevem sezoacutenniacutem Lze si představit že bude toto praacutevo možno

realizovat continenter avšak takovyacuteto přiacutestup bude spiacuteše znamenat vyacutejimku Je tedy na

zaacutekladě takto uvedenyacutech přiacutekladů patrneacute že v přiacutepadě osobniacutech služebnostiacute nelze

zaujmout jednoznačneacute stanovisko tedy zdali se jednaacute vcelku o skupinu služebnostiacute

přetržityacutech či naproti tomu o skupinu služebnostiacute vcelku nepřetržityacutech

Co se služebnostiacute polniacutech tyacutekaacute jednaacute se zde z valneacute většiny o praacuteva kteraacute by

bylo možno označit za přetržitaacute tedy spočiacutevajiacuteciacute v opakovaneacutem vyacutekonu služebnosti tak

jako je tomu v přiacutepadě nejstaršiacutech služebnostiacute tedy služebnostiacute cestnyacutech Tyto jsou

často realizovaacuteny praacutevě formou jednotlivyacutech jednaacuteniacute kdy dochaacuteziacute k viacutece či meacuteně

pravidelnyacutem a opakovanyacutem průchodům po služebneacutem pozemku Stejně tak tomu může

byacutet jak v přiacutepadě služebnostiacute laacutetkovyacutech tak ale i v přiacutepadě služebnostiacute vodniacutech kdy

kupřiacutekladu může dochaacutezet k pravidelneacutemu přihaacuteněniacute dobytka k vodniacutemu zdroji na

služebneacutem pozemku Oproti ostatniacutem druhům služebnostiacute však mohou praacutevě vodniacute

služebnosti nabyacutevat takeacute i podoby služebnosti nepřetržiteacute a to předevšiacutem tehdy je-li

jejich vyacutekon spojen s vybudovaacuteniacutem určiteacuteho technickeacuteho zařiacutezeniacute ktereacute umožňuje staacuteleacute

vedeniacute vody tak jak tomu odpoviacutedaacute kupřiacutekladu ius aquae ducendae V takoveacutem

přiacutepadě pokud je vedena voda nastaacutelo a prostřednictviacutem nějakeacuteho potrubiacute akvaduktu

či snad pouhou strouhou je pak nutno uvedenou služebnost považovat za nepřetržitou

Lze se takeacute taacutezat jakyacutem způsobem ovlivniacute charakter polniacute služebnosti je-li využito do

některyacutech polniacutech služebnostiacute zahrnuteacute ius tugurii (praacutev stavby přiacutestřešku) a tedy

vznikla-li na služebneacutem pozemku uvedenaacute stavba V takoveacutemto přiacutepadě je však nutno

soustředit se předevšiacutem na zaacutekladniacute uacutečel zřiacutezeniacute daneacute služebnosti kdy je tato primaacuterně

určena nikoliv ke stavbě přiacutestřešku ale předevšiacutem k oneacute hlavniacute činnosti Podobně je

možno nahliacutežet na přiacutepadnaacute technickaacute zařiacutezeniacute kteraacute jsou zanechaacutevaacutena na služebneacutem

pozemku v přiacutepadě služebnostiacute laacutetkovyacutech Takovaacuteto zařiacutezeniacute je třeba považovat spiacuteše za

druhotneacute produkty vyacutekonu služebnosti a tedy neniacute snad ilustrativniacute takoveacuteto služebnosti

označovat za nepřetržiteacute tiacutem spiacuteše že k užitiacute takovyacutechto staveb či zařiacutezeniacute dochaacuteziacute

136

nikoliv staacutele ale v opakovanyacutech intervalech I přes vyacuteše řečeneacute lze uveacutest že služebnosti

polniacute jsou z většiny předevšiacutem služebnostmi přetržityacutemi a tedy k jejich vyacutekonu dochaacuteziacute

v určityacutech intervalech a faktickeacute zatiacuteženiacute služebneacuteho pozemku nelze považovat za staacuteleacute

Konečně je nutno se takeacute vyjaacutedřit v uvedeneacutem smyslu vůči služebnostem

domovniacutem Domovniacute služebnosti jsou pak do značneacute miacutery homogenniacute kdy jejich

zaacutekladniacutem centrem a hlavniacutem obsahem jsou služebnosti nepřetržiteacute Jak je patrneacute již ve

skupině iuris luminum soustředěny jsou zde předevšiacutem praacuteva nepřetržitaacute ač je možno

v některyacutech speciaacutelniacutech přiacutepadech uvažovat i nad vyacutekonem daneacuteho praacuteva v přetržiteacute

formě takovaacuteto možnost však představuje spiacuteše možnost teoretickou a neniacute ji možno

považovat za jednu z charakterizaciacute celeacute skupiny iuris luminum V přiacutepadě iuris

parietum je tomu rovněž tak a mezi jednotlivyacutemi praacutevy ktereacute do daneacute skupiny naacuteležejiacute

si lze již pouze těžko představit vyacutekon praacutev jenž by byl svyacutem charakterem přetržityacute

Stejně tak je tomu v přiacutepadě iuris stilicidiorum zde je však nutno uveacutest znovu to co

bylo zmiacuteněno vyacuteše tedy že neniacute možno pouze na zaacutekladě skutečnosti že k užitiacute onoho

svodu vody dochaacuteziacute pouze za deště usuzovat že by bylo vhodneacute danou služebnost

označit za praacutevo přetržiteacute Zaacutekladniacutem ukazatelem v daneacute situaci je to že praacutevo

umožňuje zřiacutedit takovyacuteto svod v čemž se přirozeně rozumiacute jeho zřiacutezeniacute staacuteleacute nikoliv

dočasneacute pouze když zapršiacute a než uschne V oneacute zbytkoveacute kategorii domovniacutech

služebnostiacute pak je možno vidět na jedneacute straně praacutevo postavit nad sousedův pozemek

určityacute vyacutestupek ktereacute je bezpochyby nepřetržiteacute vedle toho pak ona praacuteva opačnaacute kteraacute

ovšem svojiacute charakteristikou opět jsou spiacuteše praacutevy nepřetržityacutemi kdy sice dochaacuteziacute

k určiteacutemu jednoraacutezoveacutemu jednaacuteniacute ndash kupřiacutekladu stavbě avšak na zaacutekladě tohoto jednaacuteniacute

dochaacuteziacute ke stavu kteryacute daacutele pak trvale omezuje vlastniacuteka služebneacuteho pozemku a to

kupřiacutekladu absenciacute přiacutestupu světla Nejinaacute situace pak nastaacutevaacute v přiacutepadech opačnyacutech

služebnostiacute ktereacute byly uměle konstruovaacuteny na zaacutekladě domovniacutech afirmativniacutech

služebnostiacute I zde by v takovyacutechto přiacutepadech dochaacutezelo zpravidla k trvaleacutemu a

nepřetržiteacutemu omezeniacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

137

IV 23 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA ZJEVNEacute A NEZJEVNEacute (SERVITUTES APPARENTES A

NON APPARENTES)

Uvedeneacute děleniacute neniacute svyacutem původem typicky řiacutemskopraacutevniacute avšak jeho

vyacutechodiska ale i zaacutevěry je možneacute na praacutevo řiacutemskeacute bezesporu uacutespěšně aplikovat

Uvedeneacute děleniacute je možno vidět i v pozdějšiacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech služebnostiacute jako

kupřiacutekladu v praacutevniacutem řaacutedu francouzskeacutem kde Code civil233 je děliacute mimo jineacute praacutevě na

zjevneacute a nezjevneacute234 Uvedeneacute děleniacute nepředstavuje nijak složitou praacutevniacute konstrukci a

odviacutejiacute se předevšiacutem od faktickeacuteho stavu a charakteru vyacutekonu služebnosti Jednaacute se o

otaacutezku zdali je vyacutekon služebnosti či prostě jejiacute existence spojena s určityacutemi vnějšiacutemi

znaky a staacutelyacutemi projevy V daneacute souvislosti je pak nutno ale takeacute uveacutest že v přiacutepadě

některyacutech služebnostiacute lze miacutet vyacuterazneacute pochyby a je možno vaacutehat zdali služebnost

označit jako služebnost zjevnou či naproti tomu za služebnost nezjevnou Vyacuteše

uvedenyacute člaacutenek francouzskeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku sice na jedneacute straně představuje

poměrně vhodneacute vodiacutetko svyacutemi přiacuteklady na druheacute straně se však vyhyacutebaacute všem

problematickyacutem situaciacutem Jako služebnosti nezjevneacute jsou uvedeny bezesporu ty ktereacute

žaacutednyacute vnějšiacute projev nemajiacute a snad ani miacutet nemohou a sice služebnosti negativniacute

Domyacutešlet kupřiacutekladu negativniacute služebnost non altius tollendi pouze z toho že je určitaacute

budova nižšiacute nežli by mohla byacutet je viacutece než nevhodneacute a podobně je tomu ve všech

přiacutepadech negativniacutech služebnostiacute ktereacute je tedy možno v souladu s uvedenyacutem člaacutenkem

Code civil považovat za služebnosti nezjevneacute Naproti tomu takoveacute služebnosti ktereacute

vyžadujiacute zřiacutezeniacute určiteacute stavby jako kupřiacutekladu aquaeductus takoveacuteto služebnosti je

nutno považovat za zjevneacute opět v souladu s uvedenyacutem člaacutenkem Avšak mezi těmito

dvěma přiacutepady vznikaacute poměrně širokaacute šedaacute masa praacutev kterou neniacute možno bez dalšiacuteho

zařadit do skupiny jedneacute či do skupiny opačneacute Kupřiacutekladu služebnost cesty kteraacute

nemusiacute byacutet vždy spojena s nějakyacutem technickyacutem řešeniacutem a nějakou stavbou tedy cestou

233 Code civil někdy teacutež znaacutemyacute jako Code Napoleacuteon občanskyacute zaacutekoniacutek vyhlaacutešenyacute 21 března

1804 234 Code civil article 689 Les servitudes sont apparentes ou non apparentes Les servitudes apparentes sont celles qui sannoncent par des ouvrages exteacuterieurs tels quune

porte une fenecirctre un aqueduc Les servitudes non apparentes sont celles qui nont pas de signe exteacuterieur de leur existence

comme par exemple la prohibition de bacirctir sur un fonds ou de ne bacirctir quagrave une hauteur deacutetermineacutee (Code civil člaacutenek 689 Služebnosti jsou zjevneacute nebo nezjevneacute Služebnosti zjevneacute jsou takoveacute ktereacute se vyznačujiacute vnějšiacutem projevem jako dveře okno vodovod Služebnosti nezjevneacute jsou takoveacute ktereacute nedaacutevajiacute vnějšiacute znameniacute o sveacute existenci jako

kupřiacutekladu zaacutekaz stavět na pozemku nebo nestavět než do určeneacute vyacuteše) Překl autora

138

v technickeacutem smyslu Opačně tomu tak však může byacutet Vedle toho je ale možno takeacute

uvažovat nad tiacutem zdali pouheacute občasneacute projitiacute po pozemku může opravňovat

charakterizaci služebnosti jako zjevneacute či naopak tato zjevnost musiacute byacutet staacutelou

V posledniacutem jmenovaneacutem přiacutepadě by pak zjevnyacutemi služebnostmi mohly byacutet bez dalšiacuteho

pouze servitutes continuae zatiacutemco nezjevneacute služebnosti by mohly byacutet jako continuae

tak ale i discontinuae Praacutevě v charakterizaci přetržityacutech služebnostiacute jako zjevnyacutech

nebo nezjevnyacutech je skryt poměrně velkyacute probleacutem kteryacute je vaacutezaacuten na samotnyacute uacutečel

tohoto děleniacute To se na prvniacute pohled může zdaacutet jako poměrně neužitečneacute avšak sveacuteho

vyacuteznamu a to ve smyslu praacutevniacutem bezesporu nabyacutevaacute Pouze pro přiacuteklad je možno uveacutest

situace kdy se někdo domaacutehaacute existence nezjevneacute služebnosti s argumentem že tato

služebnost existuje již dlouho (tedy argumentuje za pomociacute vydrženiacute služebnosti)

Nikoli nepodobneacute probleacutemy pak mohou vznikat v situaciacutech kdy služebnost na prvniacute

pohled nezjevnaacute (kupřiacutekladu ius itineris) je před nabyvatelem služebneacuteho pozemku

zatajena či pouze neuvedena a tento se ciacutetiacute byacutet touto skutečnostiacute podveden Ve všech

těchto uvedenyacutech přiacutepadech je praacutevě rozděleniacute služebnostiacute na zjevneacute a nezjevneacute tiacutem

podstatnyacutem určovatelem

Na tomto miacutestě je tedy vhodneacute zamyslet se nad otaacutezkou do jakeacute miacutery může

vůbec vzhledem k funkci daneacuteho děleniacute fungovat striktniacute rozlišeniacute služebnostiacute podle

jejich konkreacutetniacuteho druhu či přiacutemo podle nich konkreacutetniacutech samotnyacutech nebo zdali naopak

neniacute vhodnějšiacute metoda byť na prvniacute pohled nepřiacuteliš řiacutemskopraacutevniacute kdy jsou posuzovaacuteny

konkreacutetniacute okolnosti daneacute praacutevniacute situace a tedy je až přiacutemo konkreacutetniacute služebnost mezi

konkreacutetniacutemi pozemky a s určityacutem charakteristickyacutem způsobem vyacutekonu určena jako

nezjevnaacute či naopak Ve druheacutem uvedeneacutem přiacutepadě je pak možno mnohem leacutepe využiacutet

charakteristiky uvedeneacuteho rozděleniacute služebnostiacute ve směru praktickeacuteho uplatňovaacuteniacute

daneacuteho hlediska při rozhodovaacuteniacutech v konkreacutetniacutech přiacutepadech Je možno si to představit

kupřiacutekladu na situaci kdy služebnost cesty je charakterizovaacutena určityacutemi vnějšiacutemi

znaky napřiacuteklad přirozenyacutem vyšlapaacuteniacutem prostoru a koridoru vedouciacuteho přes ciziacute

pozemek směrem k pozemku panujiacuteciacutemu Takovyacuteto přiacutestup ovšem neřešiacute nijak

skutečnost kdy je bez jakyacutechkoliv staacutelyacutech vnějšiacutech znaků služebnost vykonaacutevaacutena

opakovaně a přetržitě Toto jsou tedy praacutevě ony situace kdy dochaacuteziacute kupřiacutekladu pouze

k občasneacutemu přechaacutezeniacute přes ciziacute pozemek aniž by toto mělo na pozemku či

139

pozemciacutech jakeacutekoliv zjevneacute a staacuteleacute naacutesledky Uvedenaacute absence jakyacutechkoliv znaků pro

určeniacute zdali takoveacuteto služebnosti jsou zjevneacute či nezjevneacute svědčiacute mimo jineacute o

skutečnosti že uvedeneacute rozděleniacute neniacute svojiacute povahou typicky řiacutemskeacute a řiacutemskopraacutevniacute

ale pochaacuteziacute z pozdějšiacute doby a proto neniacute možno v těchto přiacutepadech zaujmout určiteacute

stanovisko na zaacutekladě fragmentů a pramenů původně řiacutemskopraacutevniacutech Neniacute tedy možno

ve vztahu k řiacutemskeacutemu praacutevu jednoznačně tuto posledniacute bdquošedou zoacutenuldquo definovat ve

smyslu služebnostiacute zjevnyacutech či naproti tomu služebnostiacute nezjevnyacutech Uvedeneacute děleniacute

pak pro praktickeacute otaacutezky v prostřediacute řiacutemskeacuteho praacuteva zřejmě nemělo v obecneacutem smyslu

většiacute vyacuteznam a bylo pravděpodobně postupovaacuteno a uvažovaacuteno nad jednotlivyacutemi

služebnostmi jako konkreacutetniacutemi praacutevy

Co se tyacutekaacute vztahu mezi děleniacutem služebnostiacute na zjevneacute a nezjevneacute pak již mnoheacute

bylo naznačeno vyacuteše Jak mezi služebnostmi domovniacutemi tak ale i mezi služebnostmi

polniacutemi je možno naleacutezt jak služebnosti nezjevneacute tak ale i služebnosti zjevneacute ktereacute

v přiacutepadě domovniacutech služebnostiacute miacuterně převažujiacute oproti služebnostem polniacutem

Negativniacute služebnosti pak nutně představujiacute vždy služebnosti nezjevneacute naproti tomu

však služebnosti afirmativniacute mohou byacutet jak na jedneacute straně nezjevneacute tak ale i na straně

druheacute mohou byacutet služebnostmi zjevnyacutemi Ve vztahu ke služebnostem přetržityacutem a

nepřetržityacutem je pak vztah podobnyacute kdy služebnosti nepřetržiteacute majiacute převaacutežně charakter

služebnostiacute zjevnyacutech naproti tomu služebnosti přetržiteacute mohou nabyacutevat za určityacutech

okolnostiacute obou uvedenyacutech charakteristik

IV 24 SLUŽEBNOSTI JAKO REI MANCIPI A NEC MANCIPI REI CORPORALES A

INCORPORALES

Uvedenaacute děleniacute služebnostiacute byla do značneacute miacutery zmiacuteněna již vyacuteše a to praacutevě

v souvislosti s historickyacutem vyacutevojem a historickou povahou služebnostiacute a proto je na

tomto miacutestě vhodneacute již zmiacutenit pouze jejich zaacutekladniacute obrysy Uvedenaacute děleniacute jsou svoji

povahou praacutevě děleniacutemi historickyacutemi Vychaacutezejiacute pravděpodobně z hlubokeacute minulosti

řiacutemskeacuteho praacuteva což je možnaacute patrneacute jak na charakterizaci některyacutech služebnostiacute jako

res corporalis ale jistě i na pravidlech jimiž jsou regulovaacuteny praacutevniacute vztahy dotyacutekajiacuteciacute

se mancipačniacutech věciacute

140

Ve vztahu k děleniacute věciacute a služebnostiacute mezi hmotneacute a nehmotneacute jsou

nejproblematičtějšiacutemi služebnosti polniacute Tyto jak bylo již vyacuteše uvedeno byacutevajiacute

označovaacuteny za věci hmotneacute přičemž dost možnaacute historickeacute důvody teacuteto velice zvlaacuteštniacute

charakteristiky mohou byacutet od doby klasickeacute a tiacutem i justiniaacutenskeacute poměrně vzdaacuteleny I

přes uvedenou vyacutehradu je možno však naleacutezt i v justiniaacutenskyacutech Digestech nepochybneacute

zmiacutenky o tom že minimaacutelně na některeacute služebnosti polniacute je možno nahliacutežet jako na věci

hmotneacute235 Historickeacute důvody tohoto jevu již byly čaacutestečně uvedeny Je však možno na

podporu zmiacutenit ještě dalšiacute specifickyacute argument

Existuje jeden vyacuteznačnyacute fragment v justiniaacutenskyacutech Digestech kde se hovořiacute o

tom že qui viam habent rectam hastam referendi ei ferre licere236 Ve smyslu

uvedeneacuteho fragmentu tedy naacuteležiacute tomu kdo maacute k daneacutemu pozemku praacutevo cesty či

v onom staršiacutem smyslu kdo maacute cestu přes ciziacute pozemek praacutevo neacutest po teacuteto cestě

vztyčeneacute kopiacute Zdaacutenlivě nic neřiacutekajiacuteciacute opraacutevněniacute ktereacute je na prvniacute pohled snad i

zbytečneacute avšak v řiacutemskeacutem praacutevu kdy často věci nabyacutevajiacute svyacutech symbolickyacutech

funkciacute237 je takovaacuteto specifickaacute funkce určena i pro kopiacute Kopiacute je v tomto symbolickeacutem

světě považovaacuteno za symbol moc nad věciacute za symbol ochrany teacuteto věci a zřejmě snad

původně i reaacutelneacute schopnosti si takoveacuteto věci uchraacutenit a vymoci a to jistě nikoliv kopiacutem

ledajakyacutem ale toliko kopiacutem vztyčenyacutem připravenyacutem k obraně Diacuteky těmto vlastnostem

bylo možno považovat kopiacute za symbol vlastnickeacuteho praacuteva respektive vlastnickeacute moci

nad věciacute238 Jestliže tedy ten kdo měl viae byl opraacutevněn i k nošeniacute vztyčeneacuteho kopiacute

pak takeacute to co jej opravňovalo muselo byacutet svyacutem charakterem podobneacute samotneacutemu

vztahu vlastniacuteka k jeho věci tedy musel zde existovat přiacutemyacute ale i faktickyacute vztah mezi

věciacute a osobou tedy mezi cestou kterou využiacutevaacute k přechodu na svůj pozemek a k teacuteto

235 Viz Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi

corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70)

236 Dig 837pr (Paul lib 21 ad ed) Qui sella aut lectica vehitur ire non agere dicitur iumentum vero ducere non potest qui iter tantum habet qui actum habet et plostrum ducere et iumenta agere potest sed trahendi lapidem aut tignum neutri eorum ius est quidam nec hastam rectam ei ferre licere quia neque eundi neque agendi gratia id faceret et possent fructus eo modo laedi qui viam habent eundi agendique ius habent plerique et trahendi quoque et rectam hastam referendi si modo fructus non laedat (Překlad viz sub 54)

237 Kupřiacutekladu vaacutehy při mancipaci ale ještě přileacutehavěji hůlka ve vztahu k manumisi a mnoheacute dalšiacute

238 Viz M Bartošek Encyklopedie řiacutemskeacuteho praacuteva cit str 163 heslo hasta

141

činnosti opraacutevněnou osobou V takoveacutemto přiacutepadě je opět možno tvrdit to co bylo již

vyacuteše naznačeno tedy že praacutevo k uvedeneacute cestě lze považovat za praacutevo obdobneacute

vlastnickeacutemu praacutevu avšak s tiacutem že je pouze vztaženo na onu cestu specificky

definovanou ovšem ve vztahu k vlastnickeacutemu praacutevu jako takoveacutemu (tiacutem spiacuteše

v nejstaršiacutech dobaacutech praacuteva řiacutemskeacuteho) definovanou spiacuteše jako věc hmotnaacute nežli

nehmotnaacute či prostě definovanou jako věc bez dalšiacuteho239 Tiacutemto však takeacute dochaacuteziacute

k jinyacutem zřetelnyacutem posunům v chaacutepaacuteniacute samotneacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Neboť neniacute

v povaze služebnosti vyloučit nastaacutelo z vyacutekonu určiteacuteho praacuteva vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku pokud takovyacuteto vyacutekon neniacute protichůdnyacute vyacutekonu služebnosti tedy bude-li

definovaacutena cesta jako věc hmotnaacute a služebnost v oneacute nejstaršiacute době podobně jako praacutevo

vlastnickeacute pak by ovšem vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku byl opraacutevněn vyloučit

z jakeacutehokoliv použiacutevaacuteniacute cesty takeacute vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Tiacutemto ovšem vznikaacute

do značneacute miacutery začarovanyacute kruh neboť vyloučeniacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

z využitiacute cesty v centru jeho pozemku jsou fakticky často vytvořeny dva pozemky kdy

mezi těmito neniacute volnyacute a přiacutemyacute přiacutestup dost možnaacute mezi nimi nemusiacute byacutet přiacutestup

žaacutednyacute V povaze služebnostiacute tedy nutně musiacute byacutet omezeniacute kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho

pozemku je opraacutevněn k určityacutem zaacutesahům na ciziacutem pozemku ovšem neniacute a nemůže byacutet

opraacutevněn zabraacutenit vlastniacuteku služebneacuteho pozemku takoveacute činnosti na jeho vlastniacute půdě

ktereacute přiacutemo neohrožujiacute vyacutekon služebnosti kteraacute služebneacutemu pozemku je uložena

Takovaacuteto skutečnost však svědčiacute o poměrně zaacutesadniacutem posunu v chaacutepaacuteniacute samotneacuteho

vlastnickeacuteho praacuteva Jestliže je možno miacutet viacutece osob ktereacute majiacute k určiteacute věci opraacutevněniacute

a toto opraacutevněniacute neniacute vzaacutejemně rozlišeno kupřiacutekladu co do poměru jako je tomu

v přiacutepadě spoluvlastnictviacute ale spiacuteše co do funkce kdy jedna osoba je opraacutevněna

k celeacutemu pozemku zatiacutemco osoba druhaacute je pak opraacutevněna pouze k určiteacute specifickeacute

funkčně vymezeneacute čaacutesti věci pak takovaacuteto skutečnost značnyacutem způsobem tenduje

k pojetiacute tzv funkčniacuteho děleniacute vlastnickeacuteho praacuteva240 a to minimaacutelně v raneacute faacutezi vyacutevoje

řiacutemskeacuteho praacuteva kdy praacutevě služebnosti představujiacute onen element kteryacute narušuje plnou

svrchovanost a jedinečnost vlastnickeacuteho praacuteva Uvedeneacute zaacutevěry je však takeacute nutno daacutet

do přiacutemeacute souvislosti se zaacutesadami kteryacutemi je vlastnickeacute praacutevo vedeno tedy předevšiacutem

239 Viz kupřiacutekladu F Pastori op cit str 370 240 M Bohaacuteček Naacutestin přednaacutešek o soukromeacutem praacutevu řiacutemskeacutem I Praacuteva věcnaacute Praha naacutekladem

vlastniacutem 1945 str 149

142

se zaacutesadou superficies solo cedit241 a to i přes to že uvedenaacute zaacutesada byla jasně

formulovaacutena s největšiacute pravděpodobnostiacute o mnoho později nežli je možno hledat vznik

služebnostiacute avšak jejiacute zaacutekladniacute funkce byly i v teacuteto pradaacutevneacute době jistě respektovaacuteny

S děleniacutem služebnostiacute na hmotneacute a nehmotneacute pak souvisiacute takeacute jejich děleniacute na

věci mancipačniacute a nemancipačniacute242 Vzaacutejemnyacute kontakt obou způsobů děleniacute služebnostiacute

je evidentniacute Jsou to praacutevě nejstaršiacute služebnosti ktereacute se charakterizujiacute jako věci

mancipačniacute V tomto ohledu je možno vidět zaacutekladniacute rozlišeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

systematickeacutemu rozděleniacute kdy služebnosti domovniacute jsou věcmi nemancipačniacutemi

zatiacutemco služebnosti polniacute byacutevajiacute zpravidla označovaacuteny za věci mancipačniacute Otaacutezku

ovšem nutně vyvolaacutevaacute skutečnost že pouze některeacute služebnosti polniacute tedy praacutevě ony

nejstaršiacute je možno charakterizovat jako věci hmotneacute tedy takoveacute ktereacute jsou schopny

byacutet mancipovaacuteny zatiacutemco věci nehmotneacute toto podstoupit nemohou

Proč vůbec byly některeacute služebnosti považovaacuteny za věci mancipačniacute je jistě

nasnadě V oneacute raneacute faacutezi vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva ale i řiacutemskeacute společnosti byly pozemky

a tiacutem i takovaacute praacuteva či věci ktereacute umožňovaly obhospodařovaacuteniacute pozemků

nejvyacuteznamnějšiacutemi hospodaacuteřskyacutemi hodnotami a tudiacutež i služebnosti vztahovaly-li se

plně na věci mancipačniacute sdiacutelely s těmito i svůj zaacutekladniacute charakter schopnost a snad i

nutnost byacutet chaacutepany jako rei mancipi Na zaacutekladě těchto uacutevah takeacute byly i nadaacutele přesto

že již původniacute chaacutepaacuteniacute služebnostiacute odpadlo požadovaacuteny pro vznik polniacutech služebnostiacute

obdobneacute podmiacutenky a obdobnaacute jednaacuteniacute jako tomu bylo v přiacutepadě převodu vlastnickeacuteho

praacuteva k mancipačniacute věci Naproti tomu ovšem služebnosti domovniacute nikdy nebyly

pravidly mancipačniacutech věciacute vaacutezaacuteny z čehož je jednak možno vidět jejich odlišneacute 241 Kupřiacutekladu Dig 431737 (Ulp lib 69 ad ed) Sed si supra aedes quas possideo cenaculum

sit in quo alius quasi dominus moretur interdicto uti possidetis me uti posse labeo ait non eum qui in cenaculo moretur semper enim superficiem solo cedere plane si cenaculum ex publico aditum habeat ait labeo videri non ab eo aedes possideri qui kruptas possideret sed ab eo cuius aedes supra kruptas essent verum est hoc in eo qui aditum ex publico habuit ceterum superficiarii proprio interdicto et actionibus a praetore utetur dominus autem soli tam adversus alium quam adversus superficiarium potior erit interdicto uti possidetis sed praetor superficiarium tuebitur secundum legem locationis et ita pomponius quoque probat (Ale jestli nahoře v budově kterou držiacutem je světnice v niacutež se někdo zdržuje jakoby vlastniacutek Labeo řiacutekaacute že mohu použiacutet interdictum uti possidetis ne ale ten kdo se zdržuje ve světnici neboť staacutele povrch ustupuje půdě Nicmeacuteně pokud však maacute světnice přiacutestup z veřejneacuteho miacutesta Labeo uvaacutediacute že se nejeviacute jako držitel budovy ten kdo maacute sklep ale ten čiacute je budova nad sklepem tedy zde ten kdo maacute přiacutestup z veřejneacuteho miacutesta Přiacutemo superficiaacuteřům je k užitiacute vlastniacute interdiktum a žaloby od praetora ale vlastniacuteku pozemku ať proti komukoliv tak i proti superficiaacuteřovi je k užitiacute interdictum uti possidetis ale praetor ochraňuje superficiaacuteře podle pravidel naacutejmu a toto i potvrzuje Pomponius)

242 Podrobněji k celeacute problematice viz C Arnograve op cit str 42 et al

143

chaacutepaacuteniacute v počaacutetciacutech vyacutevoje tohoto institutu (tedy spiacuteše skutečnost že se počiacutenaacute vyviacutejet

tehdy kdy chaacutepaacuteniacute služebnostiacute jako věciacute hmotnyacutech již neniacute aktuaacutelniacute) ale takeacute je možno

z teacuteto skutečnosti dovozovat do jisteacute miacutery menšiacute hospodaacuteřskyacute vyacuteznam domovniacutech

služebnostiacute oproti služebnostem polniacutem Však i charakter služebnostiacute městskyacutech je

takovyacute že do jisteacute miacutery nepožaduje ke zřiacutezeniacute služebnosti tak přiacutesnyacutem způsobem onu

hospodaacuteřskou potřebu pozemku a jejiacute kvantitu a kvalitu jako je tomu v přiacutepadě

služebnostiacute polniacutech ale spiacuteše klade většiacute důraz oproti polniacutem služebnostem na dotčeneacute

osoby a jejich relativniacute pohodliacute při užiacutevaacuteniacute domu Nejednaacute se sice o nijak vyacuteraznyacute

posun ale i tak jsou praacutevě uvedeneacute rozdiacutelneacute tendence mezi polniacutemi a domovniacutemi

služebnostmi poměrně patrneacute

V souvislosti s polniacutemi služebnostmi se však objevuje nutnaacute otaacutezka zda je nutno

všechny služebnosti polniacute považovat za rei mancipi či zda pouze je nutno takto

charakterizovat ona nejstaršiacute praacuteva243 Zatiacutemco prvyacute způsob vychaacuteziacute z historickyacutech

kořenů služebnostiacute a jejich vyacutevoje v přiacutepadě druheacutem by se jednalo o postup spiacuteše

technickyacute Je možno se takeacute ptaacutet jestliže majiacute věci mancipačniacute představovat většiacute

hospodaacuteřskeacute hodnoty zda je vyacuteznamnějšiacute rozdiacutel v hospodaacuteřskyacutech hodnotaacutech mezi

oněmi nejstaršiacutemi polniacutemi služebnostmi a polniacutemi služebnostmi mladšiacutemi kupřiacutekladu

služebnostmi laacutetkovyacutemi Neniacute však možno odhleacutednout ani od pozdějšiacuteho historickeacuteho

vyacutevoje kteryacute prostřednictviacutem justiniaacutenskyacutech kompilaciacute odsoudil rozděleniacute věciacute mezi

mancipačniacute a nemancipačniacute k roli historickeacuteho praacutevniacuteho měřiacutetka Tato skutečnost svědčiacute

minimaacutelně o tom že v pozdějšiacute době existence řiacutemskeacuteho praacuteva dochaacutezelo k odklonu od

původniacuteho charakteru věcnyacutech praacutev kteryacute je kupřiacutekladu tak silně patrnyacute v Gaiovyacutech

textech244 a postupně vychaacutezelo rozděleniacute věciacute mezi mancipačniacute a nemancipačniacute

z jakeacutehokoliv praktickeacuteho využitiacute Praacutevě do tohoto prostřediacute se mohly rodit noveacute

služebnosti polniacute ktereacute již nenabyacutevaly přiacutemeacute charakteristiky věciacute mancipačniacutech či

nemancipačniacutech tedy nenabyacutevaly charakteristiky ve smyslu onoho postupně

zastaraacutevajiacuteciacuteho rozděleniacute věciacute Takeacute samotnyacute pozdějšiacute vznik těchto novyacutech polniacutech

služebnostiacute do jisteacute miacutery jistě ovlivnil takeacute hospodaacuteřskou hodnotu uvedenyacutech praacutev kdy

tyto vstupujiacute do praacutevniacuteho života nikoli maleacuteho městskeacuteho a zemědělskeacuteho staacutetu ale do 243 K celeacute otaacutezce viz bliacuteže C Arnograve op cit str 56 et al 244 Gaius Institutiones 2 14a Res praeterea aut mancipi sunt aut nec mancipi hellipservitutes

praediorum urbanorum nec mancipi sunt item stipendiaria praedia et tributaria nec mancipi sunt (Překlad viz sub 15)

144

rozviacutejejiacuteciacuteho se impeacuteria kde již zaacutevislost a nutnost chraacutenit každyacute kus půdy za uacutečelem

hospodařeniacute byla mnohem nižšiacute

IV 25 DĚLENIacute SLUŽEBNOSTIacute NA SERVITUTES IURE CONSTITUTAE A SERVITUTES

TUITIONE PRAETORIS CONSTITUTAE

V přiacutepadě tohoto tedy posledniacuteho zde uvedeneacuteho děleniacute služebnostiacute se již jednaacute

o do značneacute miacutery historickou otaacutezku kteraacute však maacute zřetelnyacute vliv předevšiacutem na ochranu

služebnostiacute Řiacutemskeacute praacutevo je charakterizovaacuteno a svyacutem způsobem vlastně tvořeno praacutevě

způsoby ochrany kdy tomu čemu je propůjčena možnost ochrany a přiacutepadneacuteho

vymoženiacute proti odpůrci praacutevě toto včetně podrobnějšiacutech pravidel staacutevaacute se praacutevem

nutno poznamenat že do teacute doby dokud tato vymahatelnost funguje Po formaacutelniacute

straacutence je tedy uvedeneacute děleniacute vlastně jedniacutem z nejpodstatnějšiacutech neboť formuje

pravidla služebnostiacute a tvořiacute dvě zaacutekladniacute skupiny služebnostiacute podle toho k jakeacute čaacutesti

řiacutemskeacuteho praacuteva tedy zda k praacutevu praetorskeacutemu (tedy servitutes tuitione praetoris

constitutae) či civilniacutemu (tedy servitutes iure constitutae) se danaacute služebnost přiklaacuteniacute a

z něhož odvozuje svůj původ

K uvedeneacutemu děleniacute služebnostiacute je možno přistupovat minimaacutelně ze dvou stran

Z jedneacute strany by mohlo byacutet ciacutelem popsaacuteniacute ktereacute služebnosti jsou praacutevy civilniacutemi a

naproti tomu ktereacuteže je nutno odvozovat z praacuteva praetorskeacuteho Z druheacuteho uacutehlu pohledu

ovšem obě skupiny neniacute možno považovat za neprostupneacute Je nutno si uvědomit že i

takoveacute služebnosti ktereacute jsou svojiacute povahou typicky civilniacutemi tedy kupřiacutekladu via

staacutevajiacute se na pozemku provinčniacutem toliko služebnostmi provinčniacutemi ktereacute se řiacutediacute praacutevem

praetorskyacutem Nikoliv nepodobně je tomu tehdy když dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu konfliktu

a ve skutečnosti již i k pouheacute existenci bonitaacuterniacuteho vlastnictviacute k určiteacutemu pozemku

Vyacutechodiskem vyacutevoje uvedeneacuteho rozděleniacute služebnostiacute je skutečně samotnyacute

vznik věcnyacutech praacutev kteraacute jsou chraacuteněna praetorskyacutemi praacutevniacutemi prostředky tedy vznik

bonitaacuterniacuteho vlastnictviacute Tak jako vznikaacute bonitaacuterniacute vlastnictviacute tak obdobnyacutem způsobem

vznikajiacute takeacute praetorskeacute služebnosti tedy služebnosti zřiacutezeneacute či chraacuteněneacute tuitione

145

praetoris245 V prostřediacute praetorskeacuteho praacuteva ktereacute je o mnoho volnějšiacute nežli je tomu v

sousedniacutem praacutevu civilniacutem mohou vznikat takeacute dalšiacute služebnosti a jejich druhy a to o

mnoho jednodušeji nežli je tomu v přiacutepadě praacuteva civilniacuteho Lze se tedy mimo jineacute na

zaacutekladě teacuteto charakteristiky domniacutevat že praacutevě diacuteky praetorskeacutemu praacutevu došlo

k rozšiacuteřeniacute počtu služebnostiacute a předevšiacutem k rozšiacuteřeniacute počtu jejich typů

Jak bylo uvedeno vyacuteše některeacute ze služebnostiacute je možno považovat za typicky

civilniacute Na tomto miacutestě je nutno zmiacutenit předevšiacutem již uvedeneacute praacutevo cesty ktereacute

vychaacuteziacute z nejstaršiacutech pramenů civilniacuteho praacuteva a je možno se s tiacutemto setkat již v textech

zaacutekoniacuteku XII desek Podobně na tom na prvniacute pohled může byacutet takeacute praacutevo vedeniacute vody

neboli aquaeductus avšak v jeho přiacutepadě je již situace o poznaacuteniacute složitějšiacute a konečně

ostatniacute zbyleacute polniacute služebnosti již stojiacute na pomeziacute kdy některeacute lze ještě považovat

v určiteacute faacutezi za služebnosti původem civilniacute ale naproti tomu existujiacute takeacute prostředky

ochrany ktereacute poskytuje praacutevo praetorskeacute Jistě se v tomto nikoli pouze historickeacutem

pohledu na danou otaacutezku nemaacutelo takeacute projevuje postupnyacute vyacutevoj a to předevšiacutem

v souvislosti s vyacutevojem řiacutemskeacuteho civilniacuteho procesu kdy vychaacutezejiacute z užiacutevaacuteniacute nejstaršiacute

způsoby vymaacutehaacuteniacute praacuteva a jsou nahrazovaacuteny způsoby novějšiacutemi

Pouze pro přiacuteklad je zde vhodneacute uveacutest problematiku kteraacute se skryacutevaacute za

služebnostiacute vedeniacute vody Jak již bylo vyacuteše uvedeno aquaeductus je mimo jineacute jednou

z nejstaršiacutech služebnostiacute a jeho stopy je možno vysledovat již k zaacutekoniacuteku XII desek Na

zaacutekladě tohoto by mělo byacutet do značneacute miacutery nepochybneacute že bude tato služebnost naacuteležet

mezi služebnosti civilniacute246 Jistě takeacute v určiteacute době mezi služebnosti civilniacute tato

služebnost i naacuteležela V justiniaacutenskyacutech Digestech se však lze setkat i s tvrzeniacutemi ktereacute

vyacuteše uvedenou skutečnost nepotvrzujiacute a přisuzujiacute pro uvedenou služebnost charakter

služebnosti praetorskeacute respektive takovyacute kteryacute neniacute přiacutemo vaacutezaacuten na praacutevo civilniacute247 Je

245 Viz kupřiacutekladu R Elvers op cit str 263 246 Viz kupřiacutekladu Dig 432017 (Ulp lib 70 ad ed) Haec interdicta de aqua item de fonte ad

eam aquam pertinere videntur quae a capite ducitur non aliunde harum enim aquarum etiam servitus iure civili constitui potest (Toto interdiktum o vodě rovněž i o pramenech se jeviacute přinaacuteležejiacuteciacute k teacute vodě kteraacute se vede od zdroje ne odjinud Proto takeacute je možno k těmto vodaacutem zřiacutedit služebnost podle civilniacuteho praacuteva)

247 Viz Dig 842 (Ulp lib 17 ad ed) De aqua per rotam tollenda ex flumine vel haurienda vel si quis servitutem castello imposuerit quidam dubitaverunt ne hae servitutes non essent sed rescripto imperatoris antonini ad tullianum adicitur licet servitus iure non valuit si tamen hac lege comparavit seu alio quocumque legitimo modo sibi hoc ius adquisivit tuendum esse eum qui hoc ius possedit

146

tedy evidentniacute že minimaacutelně ve stejneacute době a dokonce u jednoho a teacutehož autora se

jedna služebnost svyacutech charakterem pohybuje jak na pozici praacuteva praetorskeacuteho tak ale i

na pozici původniacuteho praacuteva civilniacuteho Tuto skutečnost však je možno v přiacutepadě vodniacutech

služebnostiacute jak bylo již naznačeno vyacuteše a jak lze dovozovat z druheacuteho uvedeneacuteho

fragmentu přisuzovat takeacute možnostem a variaciacutem rozdiacutelneacuteho technickeacuteho řešeniacute daneacute

potřeby panujiacuteciacuteho pozemku po zdroji vody248

Bohužel prameny jsou v daneacute otaacutezce poměrně skoupeacute a tedy neniacute možno

vytvořit ucelenějšiacute představu o konkreacutetniacutem rozděleniacute služebnostiacute a předevšiacutem o

obecnyacutech charakteristikaacutech tohoto rozděleniacute a to s jistou vyacutejimkou ochrany služebnostiacute

jak o ni bude hovořeno daacutele Jisteacute však je že uvedeneacute rozděleniacute maacute svyacutem primaacuterniacutem

dosahem omezenou časovou působnost a to předevšiacutem do teacute doby dokud vůbec

funguje původniacute rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva na praacutevo civilniacute a proti tomu na praacutevo

praetorskeacute Jakmile dochaacuteziacute k sjednocovaacuteniacute obou přiacutestupů což může byacutet kromě jineacuteho

vyvolaacuteno takeacute změnou procesniacutech pravidel či snad změnou civilniacuteho procesu vůbec pak

dochaacuteziacute takeacute k sjednoceniacute přiacutestupu k oběma uvedenyacutem druhům služebnostiacute a děleniacute

služebnostiacute na civilniacute a praetorskeacute přestaacutevaacute miacutet svoji primaacuterně praktickou důležitost a

staacutevaacute se spiacuteše kategoriiacute historickou a takto je s niacute nutno naklaacutedat i zde

(Ohledně vody kolem zdvihaneacute z řeky nebo čerpaneacute nebo jestliže kdo uložil služebnost na umělou naacutedržku panujiacute spory zdali toto vůbec jsou služebnosti Ale reskript ciacutesaře Antonia Tullianovi uvaacutediacute že ačkoliv služebnost přiacutemo podle praacuteva neplatiacute přesto jestliže to nabyl jakoby dohodou nebo jinyacutem opraacutevněnyacutem způsobem tomu kdo toto praacutevo držiacute naacuteležiacute ochrana)

248 Obecně pak k daneacute otaacutezce v souvislosti s vodniacutemi služebnostmi viz L Capogrossi Colognesi Ricerche op cit str 52 et al

147

V ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Vyacuteše již bylo probraacuteno mnoheacute co se tyacutekaacute služebnostiacute od jejich samotneacute povahy

po jejich roztřiacuteděniacute to vše v obecneacutem naacutehledu na skupinu služebnostiacute jako na do značneacute

miacutery homogenniacute celek a praacutevniacute institut Praacutevo však neniacute a nemůže byacutet toliko sice možnaacute

dokonalyacutem systeacutemem funkčniacutech norem ale jeho podstata spočiacutevaacute předevšiacutem

v praktickeacutem řešeniacute probleacutemů ktereacute jednotliveacute jeho subjekty traacutepiacute ale takeacute v akcentaci

a ujasněniacute zaacutekladniacutech principů koexistence různyacutech lidskyacutech osob kdy praacutevo by mělo

přispiacutevat k jasnosti vzaacutejemnyacutech vztahů předviacutedatelnosti řešeniacute přiacutepadnyacutech konfliktů a

jednoznačnosti vyacuteznamů určityacutech jednaacuteniacute Praacutevě jednoznačnost a praacutevniacute jistota jsou

jakyacutemisi zaacutekladniacutemi osami naacutesledujiacuteciacute čaacutesti textu kteraacute se bude věnovat v obecneacute

rovině zřiacutezeniacute služebnosti

V 1 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI A JEHO ZAacuteKLADNIacute DŮSLEDKY

Zřiacutezeniacute služebnosti jistě s sebou nese přirozeně velkeacute množstviacute důsledků Od

samotnyacutech a přiacutemo ciacutelenyacutech opraacutevněniacute vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku přes povinnosti

ktereacute vznikajiacute služebnostiacute vlastniacuteku služebneacuteho pozemku k mnoha dalšiacutem již svyacutem

vyacuteznamem důsledkům vedlejšiacutem avšak nikoliv postradatelnyacutem či nedůležityacutem

Pro vlastniacuteka služebneacuteho pozemku jsou důsledky vznikleacute služebnosti nikoliv

primaacuterně pozitivniacute ale je tomu spiacuteše naopak neboť tento je předevšiacutem na svyacutech

praacutevech vůči pozemku tu vyacuterazně tu meacuteně omezen O tom jakyacutem způsobem a jakou

měrou je v určityacutech přiacutepadech služebnostiacute vlastniacutek služebneacuteho pozemku omezen bylo

již hovořeno vyacuteše avšak omezeniacute jsou ještě skrytaacute dalšiacute Na zaacutekladě praktickyacutech

důsledků některyacutech služebnostiacute si lze představit pouze stěžiacute že by kupřiacutekladu již

služebnostiacute zatiacuteženyacute pozemek mohl byacutet zatiacutežen služebnostiacute dalšiacute a to ať již stejnou tak

ale i rozdiacutelnou Mnohdy tedy je omezen vlastniacutek služebneacuteho pozemku tiacutem způsobem že

nemůže již daacutele žaacutedneacute dalšiacute služebnosti na svůj uacutekor zřiacutedit Obě tyto situace ale stojiacute

předevšiacutem na konkreacutetniacutech okolnostech a nelze je braacutet jako absolutum Takeacute hodnota

pozemku se zřiacutezeniacutem služebnosti na jeho uacutekor jistě nikoliv nevyacuteznamnyacutem způsobem

měniacute a v teacuteto souvislosti představuje informace že pozemek je zatiacutežen takovou či onou

148

služebnostiacute přiacutepadně že neniacute zatiacutežen žaacutednyacutem praacutevem poměrně užitečneacute vodiacutetko pro

přiacutepadneacuteho kupce pozemku či obecně jeho nabyvatele

Naproti tomu zřiacutezeniacute služebnosti ve prospěch pozemku pro tento znamenaacute když

ne vůbec samotnou možnost užiacutevaacuteniacute pozemku pak alespoň nikoliv maleacute zvyacutešeniacute

hospodaacuteřskeacute hodnoty daneacuteho nyniacute již panujiacuteciacuteho pozemku Vzhledem k možneacute

proměnlivosti osob ktereacute jsou subjekty služebnosti a to ať již v důsledku zcizovaciacutech

jednaacuteniacute tak v důsledku smrti a sukcese mortis causa je pak nutno vytvořit a poskytnou

oběma stranaacutem dostatečně pevneacute raacutemce a prostředky jakyacutemi mohou obě strany

disponovat pro prokaacutezaacuteniacute existence či šiacuteře ustanoveneacuteho praacuteva k věci ciziacute

Nikoliv nevyacuteznamneacute důsledky ktereacute s sebou přinaacutešejiacute oběma zuacutečastněnyacutem

stranaacutem ustaveneacute služebnosti pak majiacute za důsledek že je nutno klaacutest poměrně velkyacute

vyacuteznam na způsoby zřiacutezeniacute služebnostiacute jednoznačnaacute vymezeniacute jejich obsahu stran a

dalšiacutech podstatnyacutech okolnostiacute tak aby byla co nejviacutece maximalizovaacutena praacutevniacute jistota

všech zuacutečastněnyacutech ale i ostatniacutech či do budoucna dotčenyacutech osob podobně jako je

nutno klaacutest obdobnyacute důraz na praacutevniacute jistotu v otaacutezce vlastnickeacuteho praacuteva tiacutem spiacuteše

v otaacutezce věcnyacutech praacutev (obecně) k pozemkům ať již jsou tato věcnaacute praacuteva

charakterizovaacutena mimořaacutedně jako res mancipi či nikoliv Uvedeneacute důvody tedy jsou

zaacutekladniacutem podhoubiacutem a zdůvodněniacutemi poměrně sofistikovaneacute a formaacutelniacute praacutevniacute

uacutepravy kteraacute se dotyacutekaacute zřiacutezeniacute služebnosti

Skutečnost že zřiacutezeniacute služebnostiacute je provaacutezeno určityacutemi formaacutelniacutemi požadavky

neniacute skutečnostiacute pouze historickou či s pouze historickyacutem vyacuteznamem a vlivem Tato

skutečnost se zcela evidentně projevuje až do dnešniacute a dokonce je možno řiacuteci že i do

budouciacutech dniacute kdy jak v v bliacutezkeacute minulosti249 tak ale i podle noveacute praacutevniacute uacutepravy250

tvořiacute vlastnickaacute praacuteva ale i služebnosti či jim bliacutezkyacute současnyacute institut věcnyacutech břemen

249 Viz zaacutek 401964 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech změn (daacutele SOZ) sect 151o (1) Věcnaacute břemena

vznikajiacute piacutesemnou smlouvou na zaacutekladě zaacutevěti ve spojeniacute s vyacutesledky řiacutezeniacute o dědictviacute schvaacutelenou dohodou dědiců rozhodnutiacutem přiacuteslušneacuteho orgaacutenu nebo ze zaacutekona Praacutevo odpoviacutedajiacuteciacute věcneacutemu břemenu lze nabyacutet takeacute vyacutekonem praacuteva (vydrženiacutem) ustanoveniacute sect 134 zde platiacute obdobně K nabytiacute praacuteva odpoviacutedajiacuteciacuteho věcnyacutem břemenům je nutnyacute vklad do katastru nemovitostiacute

250 Viz NOZ sect 1262 (1) Zřizuje-li se praacutevniacutem jednaacuteniacutem služebnost k věci zapsaneacute ve veřejneacutem seznamu vznikaacute zaacutepisem do takoveacuteho seznamu Vznikaacute-li služebnost k věci zapsaneacute do veřejneacuteho seznamu na zaacutekladě jineacute praacutevniacute skutečnosti zapiacuteše se do veřejneacuteho seznamu i v takoveacutem přiacutepadě

(2) Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsaneacute ve veřejneacutem seznamu vznikaacute uacutečinnostiacute smlouvy

149

předmět obecně řečeno knihovniacuteho praacuteva tedy pro jejich vznik je nutnyacute konstitutivniacute

zaacutepis do katastru či obecněji do pozemkovyacutech knih

V 2 TERMINOLOGIE VAacuteŽIacuteCIacute SE KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Naacutesledujiacuteciacute řaacutedky mohou připomiacutenat na prvniacute pohled terminologickou obsesi

avšak i v tomto přiacutepadě je jistě vhodneacute drobneacute terminologickeacute entreacutee učinit Nenabiacuteziacute se

ani tolik terminologickyacutech možnostiacute ve smyslu původniacutech latinskyacutech termiacutenů kdy je

vedle převažujiacuteciacuteho spojeniacute servitutis constituere použiacutevaacuteno několik již specifickyacutech

termiacutenů pro zřiacutezeniacute služebnosti již určityacutem konkreacutetniacutem způsobem (kupřiacutekladu servitutis

imponere) Probleacutem však nastaacutevaacute z hlediska terminologie českeacute Pokud bude

přistoupeno k terminologii tak jak ji pojiacutemaacute NOZ pak se lze setkat se dvěma termiacuteny

Na jedneacute straně se jednaacute o bdquonabytiacute služebnostildquo vedle toho potom o bdquovznik

služebnostildquo Druhyacute použityacute termiacuten tedy bdquovznik služebnostildquo je však do značneacute miacutery

zavaacutedějiacuteciacute neboť žaacutednyacutem způsobem neodlišuje historickyacute vznik služebnosti

v objektivniacutem smyslu slova tedy vznik služebnosti (či služebnostiacute) obecně jako

institutu Subjektivniacute smysl kteryacute je podle noveacute praacutevniacute uacutepravy ciacutelen na tento termiacuten

neniacute v něm však nijak přiacutemo obsažen bude nutně předmětem (byť jistě nikoliv

vyacuterazněji sporneacuteho) vyacutekladu Ani prvyacute použityacute termiacuten tedy bdquonabytiacute služebnostildquo neniacute

termiacutenem bezprobleacutemovyacutem a přileacutehavyacutem Nabytiacute je termiacuten použiacutevanyacute předevšiacutem ve

vztahu mezi objektem a subjektem a to praacutevě na jeho počaacutetku tedy nabytiacutem určiteacuteho

praacuteva vznikaacute vztah mezi subjektem a určityacutem objektem Celaacute tato konstrukce se nemusiacute

nutně jevit jako nevhodnaacute avšak ve svyacutech důsledciacutech by mohla znamenat nikoliv

nemaleacute nepochopeniacute Pokud je tedy nabytiacute situaciacute kdy vznikaacute praacutevniacute vztah mezi

subjektem a objektem pak jistě je nabytiacutem služebnosti takeacute situace kdy dědic zdědiacute

pozemek v jehož prospěch existuje služebnost V takoveacutemto přiacutepadě jistě danaacute osoba

nabyacutevaacute služebnosti avšak služebnost jako takovaacute na daneacutem pozemku svůj původ může

veacutest mnohem hlouběji od tohoto okamžiku a tedy nabytiacutem služebnost v subjektivniacutem

smyslu slova vznikaacute toliko noveacute osobě ale jako praacutevniacute pouto a vazba daacutele pokračuje ve

sveacutem trvaacuteniacute Nikoliv nezajiacutemavaacute je takeacute konfrontace s terminologiiacute SOZ kde dochaacuteziacute

vlastně k jakeacutesi inverzi Z důvodu přesnosti a pochopitelnosti tedy daacutele neniacute užito ani

150

jednoho z těchto legaacutelniacutech termiacutenů a pro termiacuten přileacutehavějšiacute je nutno se obraacutetit do

minulosti tedy praacutevě k termiacutenům svyacutem původem latinskyacutem

Jak bylo vyacuteše uvedeno zaacutekladniacutem termiacutenem pro zřiacutezeniacute služebnostiacute v latině

byacutevaacute předevšiacutem constitutio na zaacutekladě tohoto je pak možno dovozovat i českyacute

etymologickyacute ekvivalent tedy ustaveniacute služebnosti Přestože danyacute termiacuten je na situaci

služebnostiacute poměrně přileacutehavyacute nese si však s sebou několik zavaacutedějiacuteciacutech aspektů

Jednak může evokovat jakeacutehosi vnějšiacuteho činitele kteryacute služebnost ustavil poteacute je zde

nikoliv nezanedbatelnaacute zaacuteměna mezi ustaveniacutem a ustanoveniacutem služebnosti a konečně

takeacute jistě spiacuteše uacutesměvnaacute ale přesto možnaacute konotace mezi uvedenyacutem termiacutenem a

nejvyššiacutemi staacutetniacutemi pravidly tedy s uacutestavou či uacutestavniacutem pořaacutedkem

Nakonec tedy byl zvolen termiacuten zřiacutezeniacute služebnosti Jednak jasně odděluje vznik

služebnosti ve smyslu subjektivniacutem a ve smyslu objektivniacutem takeacute ale se vyvarovaacutevaacute

přiacutelišneacute vazbě na určityacute subjekt či na určiteacute subjekty oproti ustaveniacute služebnosti pak

nemaacute v sobě žaacutedneacuteho naacutedechu ani miacuterneacute archaičnosti a konečně poměrně uspokojivě

zobrazuje skutečnost že zaacutekladniacutem způsobem zřiacutezeniacute služebnosti je aktivniacute jednaacuteniacute

interesovanyacutech osob a nikoliv jakyacutech osob z vnějšku

V 3 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI PODLE KLASICKEacuteHO PRAacuteVA

Jak bylo vyacuteše uvedeno tak celou oblastiacute služebnostiacute proliacutenaacute se několikero

způsobů děleniacute a to jak přiacutemo služebnostem vlastniacutech tak ale i děleniacute ktereacute se do

oboru služebnostiacute proliacutenajiacute z vnějšiacuteho prostřediacute a ktereacute přichaacutezejiacute do oboru služebnostiacute

jako naacutesledky celeacuteho děleniacute praacuteva Praacutevě i v oblasti zřizovaacuteniacute služebnostiacute se vyacuteše

uvedenaacute děleniacute služebnostiacute projevujiacute ale projevuje se do něho ba snad ještě viacutece i děleniacute

řiacutemskeacuteho praacuteva jako takoveacuteho V tomto smyslu je nutneacute držet se samotneacuteho rozlišeniacute

jakyacute že praacutevniacute řaacuted je možno vztahovat na praacuteva dotyacutekajiacuteciacute se toho či onoho pozemku a

to ve smyslu uacutezemniacutem kdy se jak v přiacutepadě věcnyacutech praacutev tak ale i v přiacutepadě

služebnostiacute (snad je možno řiacuteci odvozeně) projevuje rozdiacutel mezi pozemkem italskyacutem a

pozemkem provinčniacutem jak to bylo již uvedeno vyacuteše

151

V 31 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA ITALSKEacuteM POZEMKU

Vyacuteše již byl pojem italskeacuteho pozemku vymezen a čaacutestečně i popsaacuten režim kteryacute

se na takovyacuteto pozemek vztahuje Toliko praacutevě na italskeacutem pozemku se mohou

rozvinout praacutevniacute pravidla v celeacute šiacuteři řiacutemskeacuteho praacuteva a to jak ve smyslu praacuteva

praetorskeacuteho tak ale i ve smyslu praacuteva civilniacuteho Italskyacute pozemek naviacutec představuje

domovskou půdu řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute a tedy praacutevě italskeacute pozemky původně

v nejbližšiacutem okoliacute samotneacuteho Řiacutema byly prvniacutemi hmotnyacutemi svědky existence

služebnostiacute a to již v jejich nejstaršiacute podobě Jak takeacute bude daacutele patrneacute tak praacutevniacute

uacuteprava směřujiacuteciacute ke zřiacutezeniacute služebnostiacute na pozemku italskeacutem lišiacute se nikoliv nevyacuterazně

od praacutevniacute uacutepravy zřiacutezeniacute služebnosti na pozemku provinčniacutem

V 311 NĚKOLIK POZNAacuteMEK KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTIacute V NEJSTARŠIacute DOBĚ

Sice zde maacute byacutet hovořeno o době klasickeacute neniacute však jistě nevhodneacute nahleacutednout i

do oneacute doby staršiacute kdy bylo řiacutemskeacute praacutevo ještě dlouho před svoji vrcholnou či byť jen

rozvinutou formou Vzhledem k absenci spolehlivyacutech pramenů se však bude jednat

spiacuteše o určiteacute poznaacutemky a čaacutestečně domněnky

Povaha zřizovaacuteniacute služebnostiacute v nejstaršiacute době nutně vzchaacuteziacute ze samotneacute zvlaacuteštniacute

povahy služebnostiacute teacuteto nejstaršiacute doby Jak bylo vyacuteše uvedeno v teacuteto době bylo na

služebnosti pohliacuteženo jako na určitou věc měl-li kdo tedy cesty přes pozemek bylo toto

vniacutemaacuteniacute braacuteno do značneacute miacutery zhmotněně což se přirozeně projevilo (či naopak mohlo

byacutet důsledkem) zřizovaciacutech způsobů takovyacutechto praacutev Tato situace v jisteacutem smyslu

zjednodušila zřizovaciacute způsob služebnostiacute a sjednotila jej s ostatniacutemi zřizovaciacutemi

způsoby věcnyacutech praacutev Nebyl tedy žaacutednyacute důvod odlišovat vznik moci nad věciacute

v absolutniacutem a obecneacutem smyslu a to v uacuteplnosti věci tedy vznik praacuteva vlastnickeacuteho a

naproti tomu vznik moci nad věciacute toliko v určiteacute čaacutesti ať již funkčně či miacutestně tedy

vznik služebnosti respektive cesty či praacuteva vody Jestliže tedy byla zřizovaacutena cesta pak

tak mohlo byacutet činěno do značneacute miacutery obdobně jako tomu je tehdy je-li k věci

zřizovaacuteno (v subjektivniacutem smyslu jinak převaacuteděno) praacutevo vlastnickeacute Jistě postupem

152

času dochaacutezelo k určityacutem změnaacutem kdy se pomalu ale jistě měnil charakter jak

služebnostiacute tak ale i nabyacutevaciacutech jednaacuteniacute V povaze nabyacutevaciacutech a zřizovaciacutech jednaacuteniacute

však může byacutet skryt jeden nikoliv nevyacuteznamnyacute probleacutem Jistě se nabiacuteziacute pro zřizovaacuteniacute

nejstaršiacutech polniacutech služebnostiacute mancipace jakožto jeden z nejstaršiacutech praacutevniacutech institutů

Lze se však opakovaně setkat s naacutezorem kteryacute jistě neniacute nespraacutevnyacute že mancipace kteraacute

maacute svyacutech kořenů hluboko v minulosti přesto však prošla vyacutevojem a to od reaacutelneacuteho

tržniacuteho jednaacuteniacute jak jej pak již pouze vnějškově připomiacutenaacute k abstraktniacutemu praacutevniacutemu

jednaacuteniacute ndash způsobu převodu věcnyacutech praacutev251 Pak ovšem neniacute nezřejmeacute že v nejstaršiacute

době vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva tedy v době kdy mancipace nebyla pouhyacutem abstraktniacutem

praacutevniacutem jednaacuteniacutem ale byla skutečnyacutem reaacutelnyacutem trhem v teacuteto době zřejmě neniacute možno

s mancipaciacute počiacutetat jako s jistyacutem zřizovaciacutem způsobem služebnosti Lze se domniacutevat že

miacutera abstrakce teacuteto doby nemusela byacutet takovaacute aby mohlo takto poměrně specifickeacute

praacutevniacute jednaacuteniacute byacutet použito i na zřiacutezeniacute služebnosti tedy jednaacuteniacute svyacutem způsobem

specifickeacute Lze se tedy domniacutevat že pro zřiacutezeniacute služebnosti mohlo byacutet v nejstaršiacute době i

jineacuteho specifickeacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute či je možno uvažovat nad drobně odlišnyacutem

pojetiacutem praacutevě mancipace Naproti tomu je však takeacute možneacute si představit že byla

převaacuteděna toliko kupřiacutekladu cesta z moci dosavadniacuteho vlastniacuteka pozemku do moci

vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho

Dalšiacute probleacutem kteryacute však neniacute charakteristickyacute pouze pro onu nejstaršiacute dobu ale

kteryacute se proliacutenaacute celyacutem vyacutevojem služebnostiacute řiacutemskeacuteho praacuteva je pak skutečnost že

v přiacutepadě služebnostiacute dochaacuteziacute k určiteacutemu smiacuteseniacute praacutevniacutech jednaacuteniacute vedouciacutech ke zřiacutezeniacute

praacuteva a k jejich převodu Tato otaacutezka vzchaacuteziacute praacutevě z nejstaršiacutech dob ale tehdy jistě

nemusela byacutet nijak akcentovaacutena neboť precizniacute praacutevniacute rozlišeniacute vzniku praacuteva a jeho

převodu neniacute nutně součaacutestiacute těchto nejstaršiacutech praacutevniacutech myšleniacute a nejstaršiacutech praacutevniacutech

pohledů na praacutevniacute jednaacuteniacute V nejstaršiacutech dobaacutech je myslitelneacute že v tomto směru bylo

předevšiacutem podstatneacute deklarovat a ochraacutenit vznikleacute noveacute praacutevo k věci nežli zkoumat a

řešit otaacutezku naacuteslednosti praacutevniacutech jednaacuteniacute a praacutevniacute kontinuitu V době pozdějšiacute kdy již je

užiacutevaacuteno mancipace či in iure cesse pro zřizovaacuteniacute služebnostiacute neniacute již tato otaacutezka

rozhodně nezajiacutemavaacute Je zřejmeacute že v přiacutepadě služebnostiacute tedy dochaacuteziacute k určiteacutemu

251 Viz kupřiacutekladu V Scialoja Teorie 2 op cit str 136 et al předevšiacutem 144 et al B W

Leist Mancipation und Eigenthumstradition Jena Fromann 1865 předevšiacutem str 25 et al L Heyrovskyacute op cit str 341 et al J Vaacutežnyacute Vlastnictviacute a praacuteva věcnaacute Brno Praacutevniacutek 1937 str 28 ndash 29

153

promiacuteseniacute typů praacutevniacutech jednaacuteniacute Nutno však na druhou stranu řiacuteci že jen těžko si lze

představit napřiacuteklad některyacute z originaacuterniacutech způsobů vzniku vlastnickeacuteho praacuteva

aplikovanyacute na služebnosti (kupřiacutekladu okupaci) a to předevšiacutem proto že v přiacutepadě

vzniku služebnosti je nutnyacute konsensus dvou osob jako je tomu při převodu vlastnickeacuteho

praacuteva (se specificitou převodu v přiacutepadě smrti) V tomto směru tedy mnohem viacutece

odpoviacutedaacute realitě převaacuteděciacute praacutevniacute jednaacuteniacute v nichž je možno zobrazit vůli obou

zuacutečastněnyacutech osob ke vzniku noveacute služebnosti nežli by tomu bylo možno v přiacutepadě

originaacuterniacutech způsobů kde pro vyjaacutedřeniacute vůle druheacute osoby neniacute miacutesto ani k tomuto neniacute

jakyacutech prostředků Stejně tak by byť modifikovaneacute původně však originaacuterniacute způsoby

vzniku vlastnickeacuteho praacuteva v přiacutepadě vzniku služebnosti neposkytovaly dostatečnou

ochranu a předevšiacutem dostatečnou možnost obrany proti uacutetokům a to z obou stran

daneacuteho praacutevniacuteho vztahu Pod uacutehlem těchto aspektů je pak zapotřebiacute nahliacutežet na všechny

dalšiacute způsoby zřiacutezeniacute služebnosti

V 312 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA ITALSKEacuteM POZEMKU V DOBĚ KLASICKEacute

V přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti mezi pozemky italskyacutemi se nabiacuteziacute několikero

způsobů jak lze dosaacutehnout vzniku takoveacutehoto konkreacutetniacuteho praacuteva Jednak se na jedneacute

straně jednaacute o takoveacute způsoby kdy služebnost je zřizovaacutena z vůle vlastniacuteků

interesovanyacutech pozemků Vedle toho pak takeacute může byacutet zřiacutezena služebnost pořiacutezeniacutem

pro přiacutepad smrti tedy vznikne takoveacuteto praacutevo až v souvislosti se smrtiacute vlastniacuteka

pozemku či pozemků Konečně je takeacute možno hovořit o dvou dalšiacutech specifickyacutech

způsobech vzniku služebnosti na italskeacutem uacutezemiacute a sice na prvniacutem miacutestě adjudikaciacute a

takeacute vydrženiacutem

V 3121ZŘIacuteZENIacuteSLUŽEBNOSTINAITALSKEacuteMPOZEMKUNAZAacuteKLADĚSHODYVŮLE

Mnohdy byacutevajiacute praacutevě volniacute způsoby zřizovaacuteniacute služebnostiacute označovaacuteny za

nejtypičtějšiacute způsob vzniku služebnostiacute a byacutevajiacute na čelneacutem miacutestě Jistě tomu tak neniacute

bezdůvodně avšak nelze miacutet tuto přednost za absolutniacute a staacutelou Ony ostatniacute způsoby

jistě neznamenaly extreacutemniacute menšiny tedy lze miacutet za to při služebnostech zřiacutezenyacutech

154

kupřiacutekladu adjudikaciacute či odkazem že takovyacutechto služebnostiacute jistě nebylo maacutelo

Pochybnosti v souvislosti s dobou nejstaršiacute byly uvedeny již vyacuteše

Volniacute způsoby zřiacutezeniacute služebnostiacute (tedy způsoby kdy služebnost je zřiacutezena na

zaacutekladě shody vůle vlastniacuteků zuacutečastněnyacutech pozemků) reprezentujiacute vlastně dvě zaacutekladniacute

do značneacute miacutery ekvivalentniacute praacutevniacute jednaacuteniacute Jednak je to staršiacute mancipace vedle toho

pak mladšiacute in iure cesse Obě dvě formy jsou typickyacutemi reprezentanty praacutevniacuteho

formalismu civilniacuteho praacuteva avšak důvody tohoto formalismu byly rovněž již naznačeny

vyacuteše Stejně tak je patrnaacute z obou dvou praacutevniacutech jednaacuteniacute vysokaacute miacutera spřiacutezněnosti

služebnostiacute a vlastnickeacuteho praacuteva na poli pozemků italskyacutech ale předevšiacutem v oblasti

praacuteva civilniacuteho

Jedna ze zaacutesadniacutech otaacutezek vaacutezanyacutech na oba způsoby zřiacutezeniacute služebnosti tedy jak

na mancipaci tak ale i na in iure cessi se ptaacute předevšiacutem po vzaacutejemneacutem vztahu mezi

těmito dvěma způsoby tedy zdali tento vztah je vztahem ekvivalence či naopak zdali je

zde jakeacute vyacutelučnosti ve prospěch či neprospěch toho či onoho zřizovaciacuteho způsobu

Pokud by bylo postupovaacuteno analogicky jako je tomu v přiacutepadě nabyacutevaacuteniacute a převodu

vlastnickeacuteho praacuteva tak je možno užiacutet jak mancipace tak in iure cesse pro všechny

druhy věciacute s tiacutem že primaacuterně jsou tyto určeny předevšiacutem na převody vlastnickeacuteho praacuteva

k věcem mancipačniacutem252 Je možno se poteacute sporovat o přiacutepadneacute teoretickeacute naacutesledky

mancipace či in iure cesse nemancipačniacute věci ale lze miacutet za to že v raacutemci mancipace či

in iure cesse dochaacuteziacute minimaacutelně takeacute k tradici a tedy k převodu vlastnickeacuteho praacuteva zde

dochaacuteziacute Situace v přiacutepadě služebnostiacute je však do značneacute miacutery odlišnaacute Jestliže při

nabyacutevaacuteniacute věci je podstatneacute zdali danaacute věc je mancipačniacute či nikoliv pak v přiacutepadě

služebnostiacute lze toto rozděleniacute považovat takteacutež za relevantniacute (a s vyacuteše připuštěnyacutemi

rozpory zdali tedy jsou mancipačniacutemi věcmi toliko nejstaršiacute služebnostiacute polniacute či celaacute

skupina služebnostiacute polniacutech) avšak naacutesledky jsou do značneacute miacutery odlišneacute V přiacutepadě

zřizovaacuteniacute služebnosti se připouštiacute toliko in iure cesse jako obecnyacute naacutestroj pro všechny

služebnosti a do jisteacute miacutery vedle teacuteto pak mancipace kteraacute je však připuštěna toliko pro

252 Viz V Scialoja Teorie 2 op cit str 137 S Perozzi Istituzioni op cit str 641 et al L

Heyrovskyacute op cit str 341

155

služebnosti naacuteležejiacuteciacute mezi věci mancipačniacute253 Je tedy zjevneacute že byť na prvniacute pohled

je možno vidět určiteacute shody funkčně a fakticky je přiacutestup ke zřizovaacuteniacute služebnostiacute a

převodům vlastnickeacuteho praacuteva byť se užiacutevaacute tyacutechž praacutevniacutech jednaacuteniacute přesto však odlišnyacute

Nutně takeacute vyvstaacutevaacute otaacutezka kteraacute ovšem na sveacute řešeniacute teprve čekaacute (a je nutno

poznamenat že nejisto je dočkaacute-li se ho) a sice jakeacute jsou naacutesledky tehdy je-li

mancipaciacute zřiacutezena kupřiacutekladu služebnost domovniacute Zatiacutemco v přiacutepadě nabyacutevaacuteniacute

vlastnickeacuteho praacuteva bylo lze takovyacuteto nesoulad vyřešit za pomociacute v jednaacuteniacute zahrnuteacute

tradice neniacute možno fingovat že by v mancipaci byla zahrnuta in iure cesse (a

samozřejmě ani naopak)

V obou přiacutepadech se pak vyskytuje dalšiacute zvlaacuteštnost sice silnějšiacute v přiacutepadě

mancipace avšak přiacutetomnaacute i v přiacutepadě in iure cesse K platnosti obou praacutevniacutech jednaacuteniacute

bylo zapotřebiacute aby věc o niacutež se jednaacute byla přiacutetomna V přiacutepadě nemovitostiacute bylo toto

řešeno buď situovaacuteniacutem celeacuteho obřadu přiacutemo na daneacutem pozemku nebo symbolickou

hroudou čaacutestiacute prsti z pozemku v přiacutepadě věciacute nehmotnyacutech je však zcela zřejmyacute

probleacutem s přiacutetomnostiacute věci a to tiacutem spiacuteše jednaacute-li se o služebnost kteraacute neniacute přesně

orientovaacutena do určiteacuteho prostoru Tato problematika pak nutně v raacutemci mancipace i in

iure cesse musela byacutet řešena a to nejspiacuteše praacutevě buď symbolicky nebo na zaacutekladě

přiacutetomnosti obřadu na předmětneacutem pozemku

Vlastniacute zřiacutezeniacute služebnosti může se pak diacutet dvěma zaacutekladniacutemi způsoby kdy

každyacute z těchto způsobů je možno realizovat jak macipatione tak ale i in iure cessione

Oba dva způsoby se vztahujiacute předevšiacutem na situaci kdy služebnost vznikaacute v souvislosti

se zcizovaacuteniacutem pozemku či pozemků nejednaacute se tedy o přiacutemeacute a samostatneacute zřizovaciacute

jednaacuteniacute vzhledem ke služebnosti Naproti tomu je však nutno uveacutest že ono ani přiacutemeacute

zřiacutezeniacute služebnosti nebude praacutevě jevem nejčastějšiacutem Vzhledem k požadavku na

objektivniacute potřebu pozemku předevšiacutem pak v oblasti služebnostiacute polniacutech je-li jakeacute

potřeby pozemku pak je naplněna služebnostiacute či jinyacutem způsobem již poteacute co vznikne a

tedy nově vznikajiacuteciacute služebnosti pak povětšinou reagujiacute na změny ktereacute se na

pozemciacutech udaacutely a to předevšiacutem ne změny technickeacute ktereacute nebudu přiacuteliš časteacute Pokud

253 Viz S Solazzi Requisiti e modi di costituzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene 1947

str 85 et al Viz ale takeacute Gaius Institutiones 2 29 Sed iura praediorum urbanorum in iure cedi tantum possunt rusticorum vero etiam mancipari possunt (Praacuteva k pozemkům městskyacutem lze však postoupit pouze injurecessiacute Naproti tomu praacuteva k pozemkům venkovskyacutem mohou byacutet i mancipovaacutena)

156

by se jednalo o změny praacutevniacute pak zde se nabiacutezejiacute praacutevě ony dva niacuteže uvedeneacute způsoby

zřiacutezeniacute služebnosti mezi uvedenyacutemi pozemky

V 31211 DEDUKCE SLUŽEBNOSTI

Prvniacutem zmiacuteněnyacutem způsobem zřiacutezeniacute služebnosti v souvislosti se zcizovaciacutem

praacutevniacutem jednaacuteniacutem vůči pozemku je tzv dedukce služebnosti V takoveacutem přiacutepadě je

zřizovaacutena služebnost při jednaacuteniacute kdy je na někoho převaacuteděno vlastnickeacute praacutevo

k pozemku (či k jeho čaacutesti) a to s tiacutem že původniacutemu vlastniacuteku pozemku zůstaacutevaacute určiteacute

praacutevo kupřiacutekladu praacutevo cesty přes praacutevě zcizenyacute pozemek V takoveacutem přiacutepadě vznikaacute

vlastniacutekovi nově nabyteacuteho pozemku vlastnickeacute praacutevo k tomuto ale zaacuteroveň a to nikoliv

předtiacutem nežli ke zcizeniacute dojde vznikaacute takeacute služebnost kterou je novyacute vlastniacutek jakožto

vlastniacutek služebneacuteho pozemku povinen respektovat a kterou je původniacute vlastniacutek jakožto

vlastniacutek vedlejšiacuteho pozemku či jakožto osoba opraacutevněna vykonaacutevat

Přiacutemyacutech pramenů z doby klasickeacute ktereacute by se věnovaly zřiacutezeniacute služebnostiacute

bohužel neniacute mnoho a tedy je nutno se spolehnout na informace a poznaacutemky ktereacute

vzchaacutezejiacute z pozdějšiacutech justiniaacutenskyacutech kompilaciacute Tyto však již vychaacutezejiacute z jinyacutech

pravidel vedenyacutech pro věcnaacute praacuteva a pro věcněpraacutevniacute jednaacuteniacute kdy jsou odstraněny

původniacute instituty jako mancipace a in iure cesse a původně velice formaacutelniacute jednaacuteniacute jsou

nahrazena novyacutemi způsoby zřizovaacuteniacute věcneacuteho praacuteva Takteacutež přesneacute a přiacutemeacute

terminologickeacute rozlišeniacute mezi oběma způsoby (tedy mezi dedukciacute a naacutesledujiacuteciacutem

způsobem) zřiacutezeniacute služebnosti neniacute možno v pramenech naleacutezt obsahově a raacutemcově

jsou však hranice a rozlišeniacute poměrně zřejmeacute

Pokud tedy byla zřizovaacutena služebnost za pomociacute dedukce pak bylo nutno vložit

do nunkupace kteraacute je nutnou součaacutestiacute mancipace nebo do formule kteraacute je naopak

zaacutekladniacute součaacutestiacute in iure cesse legis mancipio (rei) dica jiacutež se dosaacutehne zcizovateli

vyhrazeniacute služebnosti pro jeho pozemek přiacutepadně pro jeho osobu254 Ona formule pak

může zniacutet kupřiacutekladu bdquoaio hunc fundum meum esse ex iure Quiritium deducto

254 Viz L Heyrovskyacute op cit str 266

157

usufructuldquo255 V tomto přiacutepadě je termiacuten dedukce použit i přiacutemo stejně jako je tomu i

v některyacutech originaacutelniacutech pramenech nikoliv však věnovanyacutech přiacutemo mancipaci či in

iure cessi256 V jinyacutech přiacutepadech je možno dedukci služebnosti v daneacutem praacutevniacutem

jednaacuteniacute či v jeho pozadiacute jasně vidět byť se o vyacuteslovně uvedenou dedukci služebnosti

nutně jednat nemusiacute257 Ve všech uvedenyacutech fragmentech je však nutno si uvědomit

skutečnost že pravděpodobnyacute původniacute text uvedenyacutech fragmentů jak je zapsali sami

autoři jejich byl odlišnyacute a teprve v rukou kompilaacutetorů byly tyto texty zbaveny

původniacutech termiacutenu jako mancipare a in iure cedere258 S vědomiacutem těchto historickyacutech

konotaciacute je poteacute nutno k danyacutem poznatkům přistupovat

255 L Heyrovskyacute op cit str 266 256 Viz Fr vat 51 (Paul lib I Manualium) Adquiri nobis potest usus fructus et per eos quos in

potestate manu mancipiove habemus sed non omnibus modis sed legato vel si heredibus illis institutis deducto usu fructu proprietas legetur per in iure cessionem autem vel iudicio familiae erciscundae non potest per mancipationem ita potest ut nos proprietatem quae illis mancipio data sit deducto usu fructu remancipemus (Je možno abychom nabyli ususfruktus a to skrze toho koho maacuteme v moci manželskeacute nebo v mancipiu avšak ne jakyacutemkoliv způsobem ale legaacutetem jako když se odkazuje vlastnictviacute s tiacutem aby dědic zřiacutedil odvozeniacutem ususfruktus skrze iniurecessi ani žalobou na rozděleniacute dědictviacute to neniacute možneacute mancipaciacute to možneacute je kdy my jsme vlastnictviacute ktereacute naacutem takto přinaacuteleženo remancipovali s odvozeniacutem ususfruktu)

Fragmenta iuris romani vaticana (daacutele jen Fr vat) citovaacutena daacutele bez dalšiacuteho vždy podle E Huschke Iurisprudeniae anteiustinianae Lipsiae Teubneri 1874 str 666 et al

257 Viz kupřiacutekladu Dig 845 (Iav lib 2 epist) Proprium solum vendendo an servitutem talem iniungere possim ut mihi et vicino serviat similiter si commune solum vendo ut mihi et socio serviat an consequi possim respondi servitutem recipere nisi sibi nemo potest adiectio itaque vicini pro supervacuo habenda est ita ut tota servitus ad eum qui receperit pertineat solum autem communem vendendo ut mihi et socio serviat efficere non possum quia per unum socium communi solo servitus adquiri non potest (Překlad viz sub 175) Čaacutestečně ale takeacute Dig 8410 (Ulp lib 10 ad sab) Quidquid venditor servitutis nomine sibi recipere vult nominatim recipi oportet nam illa generalis receptio quibus est servitus utique est ad extraneos pertinet ipsi nihil prospicit venditori ad iura eius conservanda nulla enim habuit quia nemo ipse sibi servitutem debet quin immo et si debita fuit servitus deinde dominium rei servientis pervenit ad me consequenter dicitur extingui servitutem (To co si chce z důvodu služebnosti sobě prodejce vyhradit to musiacute byacutet vyhrazeno vyacuteslovně neboť takovaacute obecnaacute vyacutehrada kde je služebnost tam je i nadaacutele vnějšiacutem přinaacuteležiacute sama však nijak neprospiacutevaacute prodejci k zachovaacuteniacute jeho praacuteva žaacutednou totiž neměl neboť nikdo sobě služebnostiacute nemůže byacutet povinen takeacute i jestliže byla povinovaacutena služebnost pak vlastnictviacute služebneacute věci přejde na mne a v naacutesledku toho služebnost lze miacutet za zaniklou) Dig 8520pr (Scaev 4 dig) Testatrix fundo quem legaverat casas iunctas habuit quaesitum est si hae fundo legato non cederent eumque legatarius vindicasset an iste fundus aliquam servitutem casis deberet aut si ex fideicommissi causa cum sibi dari legatarius desideraret heredes servitutem aliquam casis excipere deberent respondit deberi (Testaacutetorka pozemkem kteryacute odkaacutezala maacute spojeny domky Je otaacutezkou jestli tyto s odkaacutezanyacutem pozemkem nepřechaacutezejiacute a nemajiacute byacutet legataacuteřem vindikovaacuteny jestliže je tento pozemek povinen vůči domkům nějakou služebnostiacute nebo takeacute zda z důvodu fideikomisu přeje si odkazovniacutek aby mu byl daacuten onen pozemek pak dědici si mohou nějakeacute služebnosti ke svyacutem domkům vyhradit Odpověděl že mohou)

258 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 88 et al

158

V 31212 IMPOZICE SLUŽEBNOSTI

Druhyacutem pak způsobem zřiacutezeniacute služebnosti je jejiacute impozice Nutno řiacuteci že mnohaacute

literatura praacutevniacute nečiniacute mezi uvedenyacutemi dvěma způsoby vyacuteraznějšiacuteho rozlišeniacute a

pojednaacutevajiacute o obou v raacutemci jednoho systeacutemu259 Rozdiacutel zde však jistyacute je na jedneacute straně

stojiacute vyacuteše uvedenaacute dedukce služebnosti na straně druheacute pak stojiacute praacutevě impozice

služebnosti kteraacute maacute oproti dedukci naacutesledek vlastně opačnyacute kdy služebnost vznikaacute

identicky jako je tomu u dedukce avšak tiacutem kdo je v přiacutepadě impozice služebnosti

opraacutevněn je vlastniacutek nově nabyacutevaneacuteho pozemku a tedy jeho původniacute vlastniacute je daacutele

vlastniacutekem pozemku sousedniacuteho ale již služebneacuteho naproti tomu novyacute vlastniacutek staacutevaacute se

takeacute vlastniacutekem pozemku panujiacuteciacuteho Impozice maacute tedy zaacute naacutesledek nikoliv profit

původniacuteho vlastniacuteka ale naopak profit vlastniacuteka noveacuteho (pokud jsou odmyšleny

protihodnoty ktereacute byly jistě poskytnuty v raacutemci zcizovaacuteniacute celeacuteho pozemku)

V souvislosti s imposiciacute služebnosti se uvaacutediacute v jisteacutem kontrastu k dedukci že

tato vznikaacute lege suae rei dicta260 Z hlediska samotneacuteho zřiacutezeniacute služebnosti se zde

oteviacuterajiacute možnosti dvě Jednak je možno pomyacutešlet na mancipaci (a analogicky daacutele takeacute

in iure cessi) budouciacuteho panujiacuteciacuteho pozemku s tiacutem že je zaacuteroveň mancipovaacuteno takeacute

určiteacute praacutevo k budouciacutemu pozemku služebneacutemu Dochaacuteziacute tedy k přiacutemeacutemu převodu

praacuteva z jedneacute osoby ktereacute doposud nevyacuteslovně ale ve všeobecnosti vlastnickeacuteho praacuteva

svědčilo na osobu jinou ktereacute bude svědčit ovšem ve sveacute jednotlivosti nyniacute261 Lze se

ovšem setkat i s naacutezorem že v takoveacutemto přiacutepadě dochaacutezelo ke dvěma praacutevniacutem

jednaacuteniacutem kdy prvniacute mancipaciacute byl na nabyvatele převeden celyacute budouciacute služebnyacute

pozemek s tiacutem že při naacutesledneacute remancipaci bylo mancipovaacuteno zpět excepta servitute262

Všechny uvedeneacute způsoby vzniku služebnosti je však nutno posuzovat takeacute s ohledem

na pravidlo ktereacute je pro praacutevo řiacutemskeacute takřka nepřekročitelneacute a sice že nulli res sua

259 Kupřiacutekladu viz G Grosso Le servitugrave op cit str 187 ndash 188 S Solazzi Requisiti op cit str

87 et al 260 Viz L Heyrovskyacute op cit str 266 261 Viz kupřiacutekladu Dig 847pr (Paul lib 5 ad sab) In tradendis unis aedibus ab eo qui binas

habet species servitutis exprimenda est ne si generaliter servire dictum erit aut nihil valeat quia incertum sit quae servitus excepta sit aut omnis servitus imponi debeat (Při převodu jedneacute budovy od toho kdo maacute dvě musiacute byacutet vyjaacutedřen druh služebnosti neboť neniacute platneacute jestliže bylo slouženiacute řečeno obecně protože je neurčiteacute kteraacute služebnost byla vymiacuteněna nebo zda se musiacute uložit všechny služebnosti)

262 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 188 ale takeacute Fr vat 51 cit sub 256

159

servit263 Uvedenaacute maxima je pro praacutevo řiacutemskeacute nepřekročitelnaacute a jsou-li naplněny jejiacute

hypoteacutezy pak automaticky dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti confusionem (viz daacutele) O

možnostech impozice služebnosti svědčiacute takeacute i dalšiacute fragmenty Digest justiniaacutenskyacutech

kde však již často je tato impozice spojena nikoliv s mancipaciacute či in iure cessiacute jak by

toto vyžadovalo praacutevo klasickeacute ale již s pouhou tradiciacute jak veliacute koncepce

věcněpraacutevniacutech jednaacuteniacute podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho Lze se tedy setkat s fragmenty ktereacute

hovořiacute o imposici služebnosti a to v souvislosti s tradiciacute věci264 avšak v těchto miacutestech

lze vidět takeacute zaacutesahy kompilaacutetorů kdy praacutevě tito často stojiacute za tušenou zaacuteměnou

termiacutenu mancipatio a mancipare za traditio a tradere265

V 31213 TRADICE A PŘIacuteMEacute ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Jak již bylo vyacuteše uvedeno neniacute možno uvažovat v souvislosti s praacutevem

klasickyacutem nad zřiacutezeniacutem služebnosti prostou tradiciacute Na jedneacute straně toto jasně potvrzuje

Gaius když uvaacutediacute že bdquores incorporales traditionem non recipere manifestum estldquo266

Jakeacutekoliv předaacuteniacute věci nehmotneacute je tedy podle Gaia nemyslitelneacute267 Takoveacuteto tvrzeniacute je

pro civilniacute praacutevo nepřekročitelneacute avšak s postupem času jak svědčiacute konečnyacute vyacutevoj

směřujiacuteciacute k teorii tzv kvazitradice dochaacuteziacute k jisteacutemu uvolňovaacuteniacute těchto pravidel a to

praacutevě v oblasti praacuteva praetorskeacuteho Vzhledem k tomu že pro osobniacute služebnosti lze si

představit že by tyto byly uvaleny na věc jež neniacute charakterizovaacutena jako mancipi pak

je ale možno uvažovat i nad otaacutezkou zdali tedy je nutno i v takoveacutemto přiacutepadě zřizovat

kupřiacutekladu požiacutevaciacute praacutevo in iure cessione Avšak i na takovouto otaacutezku je nutno

odpovědět negativně Ani v takoveacutemto přiacutepadě nelze uvažovat nad možnostiacute zřiacutedit toto 263 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 89 S Solazzi Requisiti op cit str 13 et al S

Solazzi Sul principio bdquonemini res sua servitldquo Studia et documenta historiae et iuris 18 1952 str 223 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 104 et al takeacute i R Elvers o cit str 41 J Šejdl Věcnaacute praacuteva k věci ciziacute in Vyacutevoj soukromeacuteho praacuteva na uacutezemiacute českyacutech zemiacute ed L Vojaacuteček K Schelle J Tauchen Brno Masarykova universita 2012 str 62 ndash 73

264 Kupřiacutekladu stručnyacute Dig 8234 (Iul lib 2 ex minic) Et qui duas areas habet alteram tradendo servam alteri efficere potest (A jestliže někdo maacute dva pozemky jeden zciziacute jako služebnyacute může byacutet druheacutemu zachovaacuten)

265 Viz kupřiacutekladu S Solazzi Requisiti op cit str 88 E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 105

266 Gaius Institutiones 2 28 Res incorporales traditionem non recipere manifestum est (Že věci netělesneacute k tradici tj k předaacuteniacute z ruky do ruky způsobileacute nejsou je jasneacute)

267 Viz takeacute Dig 411431 (Gai lib 7 ad ed provinc) Incorporales res traditionem et usucapionem non recipere manifestum est (Je zjevneacute že nehmotneacute věci předaacuteniacutem a vydrženiacutem se nenabudou) Zde se však jednaacute o text věnovanyacute provinčniacutemu praacutevu

160

praacutevo pouhou tradiciacute268 Zdůvodněniacute je takoveacute že praacutevě civilniacutem praacutevem a jeho žalobou

vznikaacute požiacutevaciacute praacutevo přičemž tradice nikoliv jako institut tradice saacutem ale jako tradice

ve smyslu převodu vlastnickeacuteho praacuteva k mancipačniacute věci ndash pozemku je institutem

nikoliv praacuteva civilniacuteho ale pouze praacuteva naacuterodů269

Vyjma zřiacutezeniacute služebnosti spolu s dalšiacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem tedy ve smyslu

zřiacutezeniacute služebnosti jako součaacutesti noveacuteho nastaacutevajiacuteciacuteho praacutevniacuteho stavu a to za pomoci

do značneacute miacutery komplexniacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute lze si představit jak o tom bylo vyacuteše již

uvedeno takeacute zřiacutezeniacute služebnosti zcela samostatně a nezaacutevisle na jakyacutechkoliv dalšiacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacutech V takoveacutem přiacutepadě pak neniacute možno hovořit ani o imposici

služebnosti ani o jejiacute dedukci a to jak ve smyslu širšiacutem tak i ve smyslu užšiacutem ale

jednaacute se o přiacutemeacute zřiacutezeniacute daneacuteho praacuteva či snad převedeniacute vymezeneacute moci nad věci

z absolutniacute sfeacutery moci vlastniacuteka věci do utilitaacuterně a vymezeně pojateacuteho prostoru moci

vlastniacuteka sousedniacuteho pozemku či jineacute osoby Pro takovaacuteto přiacutemaacute zřiacutezeniacute je možno užiacutet

obdobnyacutech zřizovaciacutech způsobů jako je tomu v přiacutepadě impozice nebo dedukce avšak

samotneacute provedeniacute se bude lišit a předevšiacutem se budou lišit formule a nunkupace ktereacute

určujiacute obsah a praacutevniacute naacutesledky daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute270 V přiacutepadě jednotliveacuteho a

speciaacutelniacuteho zřiacutezeniacute služebnosti je pak součaacutestiacute formule toliko praacutevě ono praacutevo ktereacute

však musiacute byacutet bezpodmiacutenečně vymezeno i co do pozemku ke ktereacutemu se vztahuje Jako

přiacuteklad lze uveacutest nunkupace bdquoper fundum Cornelianum ire agere ius mihi esse aio ex

iure Quiritium idque mihi emptum esto hoc aere aeneaque libraldquo271 V takovyacutechto

přiacutepadech tedy může dochaacutezek k zcela samostatneacutemu zřiacutezeniacute služebnosti Rovněž je

v daneacute situaci možno vidět dvě poměrně odlišneacute skutečnosti Na jedneacute straně dochaacuteziacute

k převodu určityacutech opraacutevněniacute na jinou osobu avšak takoveacuteto tvrzeniacute neniacute přiacuteliš přesneacute

neboť tiacutemto převodem se stejnyacutech opraacutevněniacute nezbavuje vlastniacutek služebneacuteho pozemku

268 Viz Fr vat 47a (Paul lib 1 manualium) Potest constitui et familiae erciscundae vel

communi dividundo iudicio legitimo In re nec mancipi per traditionem deduci usus fructus non potest nec in homine si peregrino tradatur civili enim actione constitui potest non traditione quae iuris gentium est (Je možneacute i žalobou na rozděleniacute dědictviacute nebo rozděleniacute spoluvlastnictviacute zahaacutejit řaacutedneacute soudniacute řiacutezeniacute Při věci nemancipačniacute neniacute možno tradiciacute zřiacutedit ususfruktus ani k člověku jestliže se předaacutevaacute od cizince Civilniacute žalobu totiž nelze založit tradiciacute kteraacute je z praacuteva naacuterodů)

269 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 188 270 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 187 S Solazzi Requisiti op cit str 85 et al J P

Molitor La possession la revendication la publicienne et les servitudes en droit romain Gand H Hoste 1868 str 420 et al

271 S Solazzi Requisiti op cit str 86 (bdquořiacutekaacutem že podle praacuteva Quiritů je meacute praacutevo chodit a hnaacutet přes Cornelianův pozemek neboť je zde mnou koupeno mědiacute a kovovyacutemi vahamildquo)

161

V praktickeacutem smyslu by se tedy dalo spiacuteše hovořit o převedeniacute určityacutech opraacutevněniacute

k pozemku do panstviacute ktereacute je společneacute vlastniacutekům obou interesovanyacutech pozemků tedy

jak vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku tak ale i vlastniacutekovu pozemku panujiacuteciacuteho

Vskutku neniacute přiacuteměr mezi sdiacuteleniacutem opraacutevněniacute vůči služebneacutemu pozemku a

spoluvlastnickyacutem praacutevem zavaacutedějiacuteciacute avšak vyacuteraznyacute rozdiacutel je mezi vymezeniacutem

takoveacutehoto praacuteva kdy spoluvlastnictviacute je charakterizovaacuteno vzaacutejemnyacutem podiacutelnictviacutem na

celeacutem vlastnickeacutem praacutevu v jeho všeobecnosti zatiacutemco v přiacutepadě služebnostiacute dochaacuteziacute ke

sdiacuteleniacute toliko určiteacute funkčně vymezeneacute sfeacutery vlastnickeacuteho praacuteva z ktereacutehožto důvodu

neniacute nutno zde takeacute vymezovat žaacutednyacutech vzaacutejemnyacutech podiacutelů kupřiacutekladu zlomkem Oba

instituty se takeacute do jisteacute miacutery lišiacute způsobem jakyacutem je definovaacuten subjekt uvedeneacuteho

praacutevniacuteho vztahu

V 3122ZŘIacuteZENIacuteSLUŽEBNOSTIPOŘIacuteZENIacuteMPROPŘIacutePADSMRTI

Nejsou však pouze vyacuteše uvedenaacute jednaacuteniacute kteryacutemi může byacutet služebnost zřiacutezena

avšak a to praacutevě nikoli zřiacutedka byla služebnost zřizovaacutena praacutevě jako řešeniacute majetkovyacutech

poměrů poteacute co jejich současnyacute vlastniacutek zemře V takovyacutechto přiacutepadech však jedinyacutem

způsobem jak bylo možno takovouto služebnost zřiacutedit bylo volniacute jednaacuteniacute budouciacuteho

zůstavitele neboť na zaacutekladě intestaacutetniacutech dědickyacutech pravidel podle řiacutemskeacuteho praacuteva

služebnost vzniknout nemohla na rozdiacutel kupřiacutekladu od současneacuteho praacuteva

francouzskeacuteho kde může některyacutem zaacutekonnyacutem dědicům vzniknout nikoliv praacutevo

vlastnickeacute ale napřiacuteklad usufructus272 Ani v přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute

vzniklyacutech v důsledku děleniacute zděděneacuteho majetku se ve skutečnosti nejednaacute o vznik

jednaacuteniacutem zůstavitele neboť ten často pouze určil poměry a osoby či tyto byly určeny

intestaacutetniacute posloupnostiacute ktereacute se budou na pozůstalosti podiacutelet avšak jako celku kdy

teprve později praacutevniacutemi jednaacuteniacutemi dědiců jako takovyacutech dochaacuteziacute k děleniacute celeacute

pozůstalosti Vznik služebnosti je tedy zcela nutně spojen s pořiacutezeniacutemi pro přiacutepad smrti

a to nikoliv ani testamentem a v něm obsaženou dědickou instituciacute jako takovou ale

předevšiacutem pak singulaacuterniacutemi pořiacutezeniacutemi pro přiacutepad smrti tedy odkazem Pouhou

dědickou instituciacute nelze zřiacutedit služebnost avšak je možno ji ovlivnit a to minimaacutelně

272 Často to byacutevaacute v přiacutepadě zemřeleacuteho z manželů kdy druhyacute maacute k čaacutesti majetku zůstavitele toliko

požiacutevaciacute praacutevo Viz takeacute Ph Malaurie op cit str 79 et al M Grimaldi op cit str 198 et al

162

tiacutem že praacutevě osoba určenaacute dědickou instituciacute staacutevaacute se zpravidla (nikoli však nutně)

vlastniacutekem služebneacuteho pozemku Zaacutesadniacutem institutem pro zřiacutezeniacute služebnosti jsou tedy

pořiacutezeniacute odkazovaacute je-li uvedenyacute text věnovaacuten praacutevu klasickeacutemu pak tedy pořiacutezeniacute

odkazovaacute ve formě odkazu

Již v době klasickeacute však neniacute legatum podle řiacutemskeacuteho praacuteva institutem

jednotnyacutem a jedinyacutem ale samo v sobě zahrnuje několikero jeho druhů naviacutec legaacutet mohl

byacutet vtělen jako součaacutest viacutecera typů posledniacuteho pořiacutezeniacute Vzhledem k viacutece druhům

legatorum je takeacute několikero možnyacutech přiacutestupů ke zřiacutezeniacute služebnosti Na prvniacutem miacutestě

je nutno uveacutest legatum per vindicationem273 Tento typ singulaacuterniacuteho posledniacuteho pořiacutezeniacute

jako jedinyacute z ostatniacutech totiž umožňuje přiacutemeacute zřiacutezeniacute služebnosti a to bez jakeacutekoliv

inherence budouciacuteho dědice kteryacute je takto již přiacutemo bdquovsazenldquo do připraveneacute uacutelohy

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Vindikačniacute legaacutet na rozdiacutel od ostatniacutech totiž může miacutet

(a zpravidla maacute) za naacutesledek přiacutemyacute vznik věcneacuteho praacuteva k věci tedy jak věcneacuteho praacuteva

ve formě praacuteva vlastnickeacuteho tak ale i věcneacuteho praacuteva ve formě služebnosti Pokud tedy

je komu zřiacutezena služebnost za pomoci vindikačniacuteho legaacutetu pak tato vznikaacute ipso iure a

to k okamžiku nabytiacute pozůstalosti (dědicem)274 Jestliže je tedy daacutele odpiacuteraacuteno praacutevo

273 Viz k vindikačniacutemu legaacutetu B Biondi Istituzioni op cit str 687 et al P Voci op cit str

461 et al U Coli Lo sviluppo delle varie forme di legato nel diritto romano Roma Nardecchia 1920 M Wlassak Vindikation und Vindikationslegat Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 31 1910 str 196 et al ale takeacute A Guarino op cit str 485 et al F del Giudice op cit str 288 heslo bdquolegatum per vindicationemldquo S di Marzo Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1939 str 482 et al P Bonfante Istituzioni op cit str 618 et al L Heyrovskyacute op cit str 1139

274 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 91 pro přiacuteklad uvedeniacute legaacutetu ve vztahu ke služebnostem viz Dig 3331 (Iul lib 1 ex minic) Qui duas tabernas coniunctas habebat eas singulas duobus legavit quaesitum est si quid ex superiore taberna in inferiorem inaedificatum esset num inferior oneri ferundo in superioris tabernae loco contineretur respondit servitutem impositam videri iulianus notat videamus ne hoc ita verum sit si aut nominatim haec servitus imposita est aut ita legatum datum est tabernam meam uti nunc est do lego (Kdo maacute dvě provozovny ktereacute jednotlivě odkaacutezal dvěma otaacutezkou je jestliže kdo z vrchniacute provozovny vystaviacute co nad spodniacute zdali naacuteležiacute spodniacutemu neacutest břemena ve vrchniacute provozovně Odpověděl že služebnost zdaacute se zřiacutezena Iulianus poznamenaacutevaacute zdaacute se že toto neniacute pravdou jestliže ani neniacute vyacuteslovně tato služebnost zřiacutezena ani neniacute odkaz daacuten takto odkazuji svoji provozovnu tak jak praacutevě je) Dig 3333 (Marcel lib 29 Dig) Si fundum maevio et ad eum viam per alium fundum et eundem fundum sine via titio legasset si uterque fundum vindicasset sine via legato fundum cessurum quia neque adquiri per partem servitus possit et si prius maevius fundum vindicaret altero deliberante posse dubitari an si postea titius omisisset viae legatum salvum esset et hoc magis videbatur quamquam si sub condicione quis fundum legasset viam pure aut pro parte fundum pure pro parte sub condicione et viam sine condicione si pendente ea legati dies cessisset interiturum fore viae legatum ut responsum est cum alteri ex vicinis qui fundum communem habebant viam sub condicione alteri pure legasset et pendente condicione decessisset quia alterius legatarii persona impedimento esset quo minus solidus fundus cum via vindicaretur (Jestliže byl odkaacutezaacuten Maeviovi pozemek a k němu cesta přes jinyacute pozemek a tyacutež pozemek Titiovi bez cesty tehdy oba by

163

držitele služebnosti na jejiacute vyacutekon pak toto praacutevo je-li zřiacutezeno vindikačniacutem legaacutetem

mělo by byacutet vymaacutehaacuteno nikoliv actione in personam ale přiacutemo actione in rem tedy

věcnyacutemi žalobami jako ostatniacute věcnaacute praacuteva V daneacute souvislosti je možno hovořit

kupřiacutekladu o vindikaci služebnosti

Jak bylo vyacuteše uvedeno odkazů je viacutece druhů přičemž rozdiacutelnost těchto druhů

maacute svůj vliv praacutevě i přiacutemo do oblasti služebnostiacute Zatiacutemco vindikačniacute legaacutet zřizuje

služebnost ipso iure druhyacute pro zřiacutezeniacute služebnosti použitelnyacute legaacutet tedy legaacutet

damnačniacute275 již nezřizuje služebnost saacutem ale uvaluje na nabyvatele služebneacute věci

(zpravidla dědice) povinnost služebnost v legaacutetu uvedenou zřiacutedit Vyacuteslovně si rozdiacutelů

v obou druziacutech legaacutetu všiacutemaacute kupřiacutekladu Paulus řka že bdquoex causa damnationis per

heredem praestabitur ipso iure per vindicationemldquo276 Pokud bude nahliacuteženo na danyacute

probleacutem čistě formaacutelně pak sice damnačniacute legaacutet vede ke zřiacutezeniacute služebnosti neniacute však

samotnyacutem způsobem zřiacutezeniacute jako takovyacute neboť jeho naacutesledkem je povinnost zřiacutedit

služebnost což je však nutno realizovat ze strany vlastniacuteka budouciacuteho služebneacuteho

pozemek vindikovali bez cesty určeneacute legaacutetem ke zřiacutezeniacute neboť nelze nabyacutet služebnost k čaacutesti A jestliže nejprve Maevius vindikoval pozemek zatiacutemco druhyacute se rozvažoval možno pochybovat zdali jestliže později Titius opomene přijmout dědictviacute je cesta z odkazu zachovaacutena A spiacuteše se tak jeviacute Ačkoliv jestliže někdo odkaacutezal pozemek pod podmiacutenkou cestu bez podmiacutenky nebo čaacutest pozemku bez podmiacutenky čaacutest pod podmiacutenkou a cestu bez podmiacutenky jestliže během tohoto uběhne čas odkazu zanikne takeacute odkaz cesty Jak je odpovězeno jestliže jednomu ze sousedů kteryacute měl společnyacute pozemek cesta byla odkaacutezaacutena pod podmiacutenkou druheacutemu bez podmiacutenky a během doby podmiacutenky zemřel neboť druhaacute osoba odkazovniacuteka je překaacutežkou pro kterou se celyacute pozemek s cestou nevindikuje) Dig 3334 (Iav lib 9 epist) Si is qui duas aedes habebat unas mihi alteras tibi legavit et medius paries qui utrasque aedes distinguat intervenit eo iure eum communem nobis esse existimo quo si paries tantum duobus nobis communiter esset legatus ideoque neque me neque te agere posse ius non esse alteri ita immissas habere nam quod communiter socius habet et in iure eum habere constitit itaque de ea re arbiter communi dividundo sumendus est (Jestliže ten kdo maacute dva domy odkaacutezal jeden mně jinyacute tobě a mezi nimi prochaacuteziacute zeď kteraacute oba domy odděluje a maacutem za to že stejnyacutem praacutevem je tato naše společnaacute jako když by přiacutemo zeď byla naacutem dvěma dohromady odkaacutezaacutena a proto ani jaacute ani ty nemůžeš žalovat že druheacutemu nenaacuteležiacute praacutevo miacutet uloženou oporu neboť co dohromady maacute společniacutek to i plnyacutem praacutevem mu naacuteležiacute miacutet Tedy v teacuteto věci je přiacuteslušnyacute rozhodce k rozděleniacute společneacuteho) Konečně i Dig 3337 (Paul lib 21 quaest) Cum a pluribus heredibus institutis via legata est quia partem non recipit singuli heredes in solidum conveniuntur quia et uno ex heredibus adeunte vindicari potest (Když viacutece ustanovenyacutem dědicům je odkaacutezaacutena cesta protože se čaacutestiacute nenabyacutevaacute každyacute jeden dědic se připouštiacute k celku neboť i jeden z dědiců může k nabytiacute vindikovat)

275 K damnačniacutemu legaacutetu obecně viz kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni op cit str 687 et al P Voci op cit str 461 et al A Guarino op cit str 485 et al F del Giudice op cit str 287 heslo bdquo legatum per damnationemldquo S di Marzo op cit str 482 et al P Bonfante Istituzioni op cit str 618 et al L Heyrovskyacute op cit str 1139 et al

276 Paul sent 3617 Ususfructus uniuscuiusque rei legari potest et aut ipso iure constituetur aut per heredem praestabitur ex causa damnationis per heredem praestabitur ipso iure per vindicationem (Ususfruktus může byacutet odkaacutezaacuten k jakeacutekoliv věci a to jak ustaven přiacutemo z praacuteva tak strpěniacutem dědice z důvodu obligačniacuteho zaacutevazku skrze strpěniacute dědice přiacutemo z praacuteva skrze vindikaci)

Iulii Paulli sententiarum ad filium (daacutele jen Paul sent) citovaacuteno dle E Huschke op cit str 419 et al

164

pozemku Naproti tomu ovšem uvedeneacute praacutevniacute jednaacuteniacute tedy zřiacutezeniacute damnačniacuteho legaacutetu

v tomto směru je vedeno praacutevě za jedniacutem koncem tedy za uacutečelem zřiacutezeniacute služebnosti

nikoliv jak je tomu často kupřiacutekladu při koupi čaacutesti pozemku kdy zřiacutezeniacute služebnosti

je pouze vedlejšiacute součaacutestiacute praacutevniacuteho jednaacuteniacute ktereacute primaacuterně směřuje poněkud odlišnyacutem

směrem Dosti možnaacute i z tohoto důvodu je praacutevě damnačniacute legaacutet i v pramenech

považovaacuten za jeden ze způsobů jiacutemž lze když již ne zřiacutedit služebnost tedy minimaacutelně

dociacutelit jejiacuteho zřiacutezeniacute277

I v souvislosti se zřiacutezeniacutem služebnosti prostřednictviacutem pořiacutezeniacute pro přiacutepad smrti

se lze setkat s možnostiacute učinit tak skrze dedukci v širšiacutem smyslu Je tedy

prostřednictviacutem odkazoveacuteho pořiacutezeniacute možno zřiacutedit služebnost dedukciacute a to

s obdobnyacutemi naacutesledky jakeacute byly vyacuteše popsaacuteny u dedukce při zřiacutezeniacute služebnosti na

zaacutekladě shody vůle vlastniacuteků O uvedeneacute skutečnosti svědčiacute několik fragmentů ktereacute

možnost dedukce služebnosti v raacutemci odkazoveacuteho pořiacutezeniacute potvrzujiacute278 Zaacuteleželo tedy

277 Viz kupřiacutekladu Dig 8231 (Paul lib 48 ad ed) Si testamento damnatus heres ne officeret

vicini luminibus servitutemque praestaret deposuit aedificium concedenda erit legatario utilis actio qua prohibeatur heres si postea extollere supra priorem modum aedificium conabitur (Jestliže je zaacutevětiacute obligačně zavaacutezaacuten dědic aby nepřekaacutežel sousedovu světlu a strpěl služebnost zbořil-li by budovu naacuteležet bude odkazovniacutekovi upravenaacute žaloba jiacutež se zakaacuteže dědici aby si nechal vystavět budovu nad určeniacute teacute prvniacute) Nebo Dig 8416 (Gai lib 2 rer cott) Potest etiam in testamento heredem suum quis damnare ne altius aedes suas tollat ne luminibus aedium vicinarum officiat vel ut patiatur eum tignum in parietem immittere vel stillicidia adversus eum habere vel ut patiatur vicinum per fundum suum vel heredis ire agere aquamve ex eo ducere (Může takeacute v zaacutevěti zavaacutezat obligačně sveacuteho dědice tak aby nestavěl vyacuteše sveacute budovy nepřekaacutežel osvětleniacute sousedovy budovy nebo aby strpěl vloženiacute jeho traacutemu do zdi nebo miacutet svody vody proti němu nebo aby strpěl sousedovi nebo dědicům přes svůj pozemek chodit hnaacutet nebo z něho svaacutedět vodu) Posledniacute uvedenyacute fragment byl do jisteacute miacutery převzat institucemi justiniaacutenskyacutemi (Inst 234 Potest etiam in testamento quis heredem suum damnare ne altius aedes tollat ne luminibus aedium vicini officiat vel ut patiatur eum tignum in parietem immittere vel stillicidium habere vel ut patiatur eum per fundum ire agere aquamve ex eo ducere Je dokonce možneacute zavaacutezat zaacutevětiacute sveacute dědice aby nestavěli vyacuteše neodebrali světlo sousedovyacutem oknům anebo strpěli že soused zapustiacute traacutem do zdiacute nebo nechaacute odteacutekat dešťovou vodu nebo strpěli průchod přes pozemek průhon dobytka průjezd povozem nebo odvaacuteděniacute vody) avšak neniacute možno si nevšimnout jisteacute rozpornosti kupřiacutekladu s C 64311 Imperator Justinianus Rectius igitur esse censemus in rem quidem missionem penitus aboleri omnibus vero tam legatariis quam fideicommissariis unam naturam imponere et non solum personalem actionem praestare sed etiam in rem quatenus eis liceat easdem res vel per quodcumque genus legati vel per fideicommissum fuerint derelictae vindicare in rem actione instituenda et insuper utilem servianam (id est hypothecariam) super his quae fuerint derelicta in res mortui praestare (Jeviacute se spraacutevnějšiacute oprostit od všeho tedy podmiacutenek nabytiacute jakeacute věci opravdu všem jak odkazovniacutekům tak fideikomisaacuteřům naacuteležiacute stejnaacute povaha a to nikoliv zachaacutezet pouze s osobniacutemi žalobami ale takeacute i s věcnyacutemi proto jim naacuteležiacute k takoveacuteto věci ať již z jakeacutehokoliv druhu odkazu nebo byla zanechaacutena z fideikomisu vindikovat věc stanovenou žalobou a naviacutec i zvlaacuteštniacute serviaacutenskou tj hypothekaacuterniacute nad tiacutem co bylo zanechaacuteno z věciacute naacuteležejiacuteciacutech zemřeleacutemu) lta 529 dXv kOctChalcedone decio vcConsgt

278 Viz kupřiacutekladu Fr vat 47 (Paul lib 1 manualium) Per mancipationem deduci usus fructus potest non etiam transferri Per do lego legatum et per in iure cessionem et deduci et dari potest (Mancipaciacute je možneacute zřiacutedit ususfruktus ne však převeacutest Vindikačniacutem legaacutetem a iniurecessiacute možno i

165

v podstatě na vůli zůstavitelově jakyacutem způsobem nechaacute zatiacutežit či zda vůbec nechaacute

zatiacutežit jednotliveacute čaacutesti sveacute pozůstalosti nechal-li ji dělit podle singulaacuterniacute sukcese

V 3123VYDRŽENIacuteSLUŽEBNOSTI

Vydrženiacute je vzhledem ke služebnosti poměrně obtiacutežnou otaacutezkou Vydrženiacute

v klasickeacute formě představuje jakousi pojistku proti destrukci vzaacutejemneacute koherence

faktickeacuteho stavu a faktickeacuteho naklaacutedaacuteniacute s věcmi a stavu praacutevniacuteho Neniacute vyloučeno že

v průběhu delšiacuteho času dojde k určityacutem změnaacutem ve faktickeacutem ovlaacutedaacuteniacute věci kupřiacutekladu

i pozemku přičemž tyto změny nebudou reflektovaacuteny v praacutevniacutem vztahu věc a subjekt

praacuteva Pokud by praacutevo nebylo schopno reagovat na takoveacuteto postupneacute rozeviacuteraacuteniacute se pak

by do jisteacute miacutery ztraacutecelo svoji hodnotu a uacutelohu a s pozdějšiacutem vyacutevojem by bylo

nahrazeno jinyacutem normativniacutem systeacutemem či by určiteacute normy bylo nutno pro vyřešeniacute

tohoto konfliktu do praacuteva implementovat Neniacute tedy nelogickeacute aby nefungoval

podobnyacute institut takeacute ve směru služebnostiacute jakožto jedněch z integraacutelniacutech věcnyacutech

praacutev Skutečnost však je takovaacute že praacutevě vydrženiacute služebnosti je jedniacutem

s problematickyacutech institutů a jedniacutem z předmětů dlouhyacutech sporů ktereacute se ohledně

služebnostiacute vedou a ktereacute vyprodukovaly poměrně velkeacute množstviacute naacutezorů přiacutestupů či

snad jen pouze souhlasnyacutech či nesouhlasnyacutech stanovisek

Obecně byacutevaacute přijiacutemaacutena formulovaacutena věta zhruba obsahujiacuteciacute tvrzeniacute že pro

služebnosti v době klasickeacute je vydrženiacute vyloučeno K teacuteto formulaci je však možno

zřiacutedit i daacutet) Či Dig 716pr (Gai lib 7 ad ed provinc) Usus fructus pluribus modis constituitur ut ecce si legatus fuerit sed et proprietas deducto usu fructu legari potest ut apud heredem maneat usus fructus (Ususfruktus se zřizuje mnohyacutemi způsoby jako napřiacuteklad jestliže byl učiněn odkaz Ale je možno odkaacutezat vlastnictviacute a zřiacutedit ususfruktus tak dědici zůstane ususfruktus) Dig 7163 (Gai lib 7 ad ed provinc) Nihil autem vetat servo meo herede instituto legari proprietatem deducto usu fructu (Nic ale nezakazuje abych ustanovil za dědice sveacuteho otroka a to za odkazu vlastnictviacute a zřiacutezeniacute ususfruktu) Je však nutno uvedeneacute fragmenty daacutet do konfrontace s Gaius Institutiones 2 33 Quod autem diximus usumfructum in iure cessionem tantum recipere non est temere dictum quamuis etiam per mancipationem constitui possit eo quod in mancipanda proprietate detrahi potest non enim ipse ususfructus mancipatur sed cum in mancipanda proprietate deducatur eo fit ut apud alium ususfructus apud alium proprietas sit (Když jsme ale řekli že praacutevo požiacutevaciacute je způsobileacute toliko k injurecessi nebylo to řečeno neuvaacuteženě ačkoli je lze zřizovat i mancipaciacute a sice tak že při mancipaci vlastnictviacute je možno požiacutevaciacute praacutevo oddělit V tomto přiacutepadě se totiž nemancipuje požiacutevaciacute praacutevo samo ale při mancipaci majetku se jen odděluje čiacutemž se stane že jeden bude miacutet praacutevo požiacutevaciacute a druhyacute praacutevo vlastnickeacute) Uvedenaacute konfrontace pak může svědčit takeacute o zaacutesaziacutech kompilaacutetorů

166

navaacutezat velkeacute množstviacute připomiacutenek pochybnostiacute a dalšiacutech poznaacutemek ktereacute budou daacutele

ale pouze vyacuteběrově a naacutestinu presentovaacuteny

Tvrzeniacute o nevydržitelnosti služebnostiacute279 v době klasickeacute se opiacuteraacute předevšiacutem o

znaacutemyacute fragment justiniaacutenskyacutech Digest kteryacute uvaacutediacute že pro služebnosti bdquousucapionem

sustulit lex scribonialdquo280 Viacutece však mimo tento fragment o lex Scribonia znaacutemo neniacute

Jisteacute naacuteznaky jejiacute existence je možno vidět ve slovech Ciceronovyacutech avšak ten

vyacuteslovně o lege Scribonia nehovořiacute281 Neniacute tedy znaacutem ani jejiacute přesnyacute obsah ani

s jistotou jejiacute autor či doba vzniku282 Z obsahu spiacuteše uvedeneacuteho fragmentu nežli

zaacutekona samotneacuteho pak se odvozuje že tento zapověděl vydrženiacute služebnosti avšak jak

neniacute Řiacutemanům nepodobneacute vyacutekladem dovodili že zaacutekaz se tyacutekal toliko zřiacutezeniacute

služebnosti nikoliv však jejiacuteho zaacuteniku tedy v přesneacutem smyslu opět vydrženiacute ale již

nikoliv služebnosti ale naopak svobody

Druhyacutem možnyacutem zdrojem tvrzeniacute že nebylo možno vydržet služebnost pak je

formulace Gaiova kteryacute uvaacutediacute že věc kteraacute je věciacute nehmotnou neniacute možno žaacutednyacutem

způsobem vydržet283 Jelikož služebnosti jsou považovaacuteny vyjma vyacuteše uvedenyacutech

279 Viz kupřiacutekladu J Cuiacius op cit col 1182 P F Girard Manuale op cit str 385 M

Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 444 et al takeacute tam citovanaacute literatura E Volterra op cit str 476 et al a mnoho dalšiacutech

280 Dig 413428 (Paul lib 54 ad ed) Libertatem servitutium usucapi posse verius est quia eam usucapionem sustulit lex scribonia quae servitutem constituebat non etiam eam quae libertatem praestat sublata servitute itaque si cum tibi servitutem deberem ne mihi puta liceret altius aedificare et per statutum tempus altius aedificatum habuero sublata erit servitus (Překlad viz sub 126)

281 Viz Cicero Pro A Caecina 74 282 Je možno předpoklaacutedat že se jednaacute o plebiscitum C Scribonia Curiona a to z roku 50 př Kr

viz bliacuteže G Rotondi Leges publicae populi romani Milano Societagrave editrice libraria 1912 str 414 Neniacute takeacute možno s jistotou vyloučit nebo naopak potvrdit totožnost uvedeneacute lex Scribonia s lex Scribonia viaria jak o teacuteto hovořiacute opět Cicero Viz Cicero Ad familiares 8 6 5 Quod tibi supra scripsi Curionem valde frigere iam calet nam ferventissime concerpitur levissime enim quia de intercalando non obtinuerat transfugit ad populum et pro Caesare loqui coepit legemque viariam non dissimilem agrariae Rulli et alimentariam quae iubet aediles metiri iactavit hoc nondum fecerat cum priorem partem epistulae scripsi (Vyacuteše jsem ti napsal že Curio velmi mrzne nuže už se rozehřiacutevaacute neboť je velmi žhavě trhaacuten na kousky Protože nedosaacutehl toho aby se zařadil přestupnyacute měsiacutec lehkomyslně přeběhl k lidu začal mluvit ve prospěch Caesara a připravuje naacutevrh zaacutekona o cestaacutech ne nepodobnyacute Rullovu agraacuterniacutemu zaacutekonu a zaacutekona potravinoveacuteho kteryacute přikazuje eacutedilům rozdělovat obiliacute Na tom ještě nepracoval když jsem psal prvniacute čaacutest dopisu Překlad převzat z M T Cicero Listy op cit str 371)

283 Lze toto vyvozovat čaacutestečně již z Gaius Institutiones 2 28 Res incorporales traditionem non recipere manifestum est (Překlad viz sub 266) Vyacuteslovně je však uvedeno Dig 411431 (Gai lib 7 ad ed provinc) Incorporales res traditionem et usucapionem non recipere manifestum est (Překlad viz sub 267) V tomto fragmentu je však navyacutesost zaraacutežejiacuteciacute skutečnost že se zde hovořiacute o vydrženiacute ač fragment pochaacuteziacute z komentaacuteře k provinčniacutemu ediktu Takeacute ale Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo

167

specifik nejstaršiacuteho praacuteva za věci nehmotneacute pak je jistě na miacutestě vyloučit možnost

vydrženiacute služebnosti již z tohoto prosteacuteho a Gaiem uvedeneacuteho důvodu V mnohyacutech

aspektech nelze než s Gaiovyacutem naacutezorem souhlasit Jedniacutem ze zaacutekladniacutech předpokladů

vydrženiacute je praacutevě již v něm pojmově zahrnutaacute držba kteraacute je však vůči věci v řiacutemskeacutem

smyslu těžko možnaacute Naviacutec často vznikaacute tržba tradiciacute kteraacute je jak bylo uvedeno v již

zmiacuteněnyacutech fragmentech vůči věcem nehmotnyacutem pouze obtiacutežně myslitelnaacute Jestliže tedy

nebylo možno vydržet věc kteraacute je věciacute nehmotnou proč vznikla lex Scribonia kteraacute

dle Paulovyacutech slov odstranila možnost vydrženiacute služebnosti Mezi uvedenyacutemi dvěma

přiacutestupy tedy dochaacuteziacute k jisteacutemu konfliktu neboť prvyacute předpoklaacutedaacute že před uvedenou

lex bylo vydrženiacute služebnosti možneacute zatiacutemco druhyacute vylučuje toto vydrženiacute principielně

tedy bez ohledu na schvaacutelenou legem

Při celkoveacutem pohledu na řiacutemskeacute praacutevo je však možno Gaiův vyacuterok o

nevydržitelnosti všeho co je svoji povahou nehmotneacute poněkud relativizovat byť jistě je

na Gaiovu přiacutestupu mnoheacute cenneacute Je sice nutneacute odlišovat usucapio a jineacute byť podobneacute

instituty avšak vyacutetky ktereacute vznesl Gaius proti vydrženiacute nehmotnyacutech věciacute neniacute možno

vztahovat toliko na samotneacute usucapio ale i na dalšiacute charakterem podobneacute praacutevniacute

instituty Diacuteky tomu se objevuje několik situaciacute kdy dochaacuteziacute k vydrženiacute a to i přesto že

jeho předmětem je nebo může byacutet věc nehmotnaacute a to jak zcela samostatně tak

v souhrnu s jinyacutemi věcmi Jednaacute se na jedneacute straně o možnost vydržet pozůstalost kdy

v teacuteto mnohdy se nachaacutezejiacute vedle věciacute hmotnyacutech takeacute věci nehmotneacute Tato situace staacutela

i za zrodem vyacuteše uvedeneacuteho specifickeacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva kupřiacutekladu k nehmotneacute

věci každopaacutedně se však jednaacute o jasneacute prolomeniacute zaacutesad ktereacute uvaacuteděl Gaius a ktereacute

trvajiacute na nevydržitelnosti věciacute nehmotnyacutech Nikoliv nepodobně k tomu pak byacutevaacute

uvaacuteděna moc nad manželkou kdy tento manus maritale je takeacute nehmotnou

skutečnostiacute284 Nutno však řiacuteci že v tomto přiacutepadě lze nahliacutežet na věc obdobně jako na

praacutevo vlastnickeacute kdy patris familiae přinaacuteležiacute jak moc nad věcmi tedy i nad věcmi

enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70) Zde se však terminologicky hovořiacute o jineacutem institutu nežli o usucapione Viz ale takeacute pro porovnaacuteniacute Dig 4139 (Gai lib 4 ad ed provinc) Usucapionem recipiunt maxime res corporales exceptis rebus sacris sanctis publicis populi romani et civitatium item liberis hominibus (Vydrženiacutem nabyacutevajiacute se nanejvyacuteš věci hmotneacute vyjma věciacute posvaacutetnyacutech svatyacutech veřejnyacutech naacuteležejiacuteciacutech staacutetu nebo obci jako i svobodnyacutech osob)

284 Kupřiacutekladu A Ascoli La usucapione delle servitugrave nel diritto romano Archivio Giuridico 38 1887 str 52

168

hmotnyacutemi ktereacute jsou bez obtiacutežiacute předmětem vydrženiacute tak ale i moc nad dalšiacutemi

osobami Stejně pak jako je možno vydržet moc nad věcmi hmotnyacutemi byť tato

samotnaacute moc je věciacute nehmotnou pak lze i vydržet moc nad manželkou byť i ta byacutevaacute

v původniacutem smyslu tohoto slova hmotnaacute Jak je tedy patrno neniacute možno braacutet Gaiův

přiacutestup k daneacute otaacutezce jako zcela nepopiratelnyacute a zasahujiacuteciacute do všech možnyacutech svyacutech

důsledků Je tedy možno spolu s Paulem domniacutevat se že skutečně bylo vydrženiacute

služebnosti v době před legis Scriboniae možneacute285

V souvislosti se zaacutekazem vydrženiacute služebnosti lege Scribonia lze však vzneacutest

určiteacute dalšiacute otaacutezky Předevšiacutem pak po rozsahu kteryacute tento zaacutekaz v sobě zahrnoval

Zatiacutemco Paulův fragment hovořiacute poměrně obecně o nemožnosti respektive zaacutekazu

vydrženiacute služebnosti Cicero hovořiacute o poněkud specifičtějšiacutem charakteru286 Předevšiacutem

hovořiacute nikoliv o celeacute skupině služebnostiacute ale pouze o vybranyacutech (aquae ductus

haustus iter actus) ktereacute naviacutec je možno zařadit všechny do jedneacute z kategoriiacute

služebnostiacute a sice mezi služebnosti polniacute a to nejstaršiacute z nich Na zaacutekladě uvedeneacuteho

naacutezoru Ciceronova je pak možno se taacutezat zdali tedy došlo lege Scribonia k plošneacutemu

zaacutekazu vydrženiacute služebnosti a to služebnostiacute všech nebo se naopak lex Scribonia

věnovala toliko vyacuteše uvedenyacutem služebnostem přiacutepadně nějakeacute jineacute avšak staacutele oproti

celeacute skupině služebnostiacute omezeneacute čaacutesti všech služebnostiacute Lze so dokonce představit

situaci že zaacutekaz vydrženiacute se skutečně vztahoval pouze na Ciceronem vymezenou

skupinu ale to toliko proto že ostatniacute byly nevydržitelneacute na zaacutekladě Gaiova argumentu

zatiacutemco praacuteva tyto tedy nejstaršiacute znaacutemeacute služebnosti podržely si natolik dlouho svůj

charakter věci hmotneacute že se tiacutemto vymanily z omezeniacute ktereacute daacutevala vydrženiacute Gaiova

maxima V souvislosti s možnyacutem vydrženiacutem služebnostiacute je pak možno takeacute uvažovat i

nad podmiacutenkami ktereacute toto vydrženiacute provaacutezejiacute a to mimo jineacute onu podmiacutenku

nejviditelnějšiacute tedy čas po kterou je nutno věc bdquodržetldquo aby mohlo dojiacutet k jejiacutemu

vydrženiacute Pochybnosti zde jsou mimo jineacute i z důvodu charakteru služebnostiacute kdy lze se

285 Viz bliacuteže k celeacute problematice předevšiacutem A Ascoli op cit str 52 et al 286 Viz Cicero Pro Caecina 74 Cit sub 281

169

vzaacutejemně přiacutet o otaacutezku zdali se jednaacute o věc nemovitou pak tedy běžiacute vydržeciacute doba po

dva roky či naopak zdali se jednaacute o věc movitou kdy běžiacute vydržeciacute doba o rok meacuteně287

Je však nutno si v souvislosti se služebnostmi uvědomit jednu zaacutesadniacute věc

Pakliže je přijata teze že lege Scribonia dochaacuteziacute k uacuteplneacutemu a povšechneacutemu zaacutekazu

vydrženiacute služebnostiacute pak ovšem je naproti tomu nutno z uacutevah vyřadit služebnosti

osobniacute neboť ty v době vzniku lege Scribonia ale i v době tvorby jednotlivyacutech zpraacutev

ktereacute se o zaacutekonu dochovaly do dnešniacutech dniacute mezi servitutes zařazovaacuteny nebyly Pokud

tedy nebude vztaženo Gaiovo pravidlo na osobniacute služebnosti pak mohou i v době

klasickeacute byacutet osobniacute služebnosti tedy kupřiacutekladu požiacutevaciacute praacutevo bez zaacutevažnějšiacutech obtiacutežiacute

vydržovaacuteny

Jistou souvislost je možno vidět takeacute mezi vydrženiacutem služebnosti a velice

zvlaacuteštniacutem institutem a sice confinio288 kdy tomuto je přisouzena rovněž

nevydržitelnosti a to již od zaacutekoniacuteku XII desek289 Za pomoci celeacute siacutetě meziacute a mezniacutech

průchodů byla na uacutezemiacute Řiacutema vytvořena celaacute siacuteť přiacutestupů ktereacute umožňovaly do značneacute

miacutery volnyacute průchod krajinou což nemusiacute byacutet kraacutesneacute toliko z hlediska subjektivniacuteho ale

může se v takto obhospodařovaneacutem tereacutenu mnohem leacutepe orientovat a pohybovat

přiacutepadnaacute vojenskaacute siacutela nutnaacute k obraně a to ať již proti vnějšiacutem uacutetokům tak ale i proti

vnitřniacutemu ataku tedy proti různyacutem nekalyacutem živlům přiacutemo na uacutezemiacute Řiacutemskeacute řiacuteše

Konečně je takeacute nutno si uvědomit že pod českyacute pojem vydrženiacute je možno

v souvislosti s řiacutemskyacutem praacutevem vidět několikero institutů ktereacute však jsou si vzaacutejemně

spiacuteše časově navazujiacuteciacute nežli se mezi sebou vymezujiacuteciacute V tomto směru třeba si takeacute

uvědomit rozdiacutel mezi praacutevem civilniacutem kde svoji uacutelohu ona lex Scribonia hraacutela

ponejviacutece naproti tomu pak praacutevem praetorskyacutem ktereacute mohlo postupem času a praacutevě i

vyacutevojem uvnitř samotneacuteho termiacutenu vydrženiacute působit v konečneacutem důsledku opačně a

tedy připustiti možnost vydrženiacute služebnosti a to jak proti praacutevu civilniacutemu tak ale i

287 Viz A Ascoli op cit str 61 et al Avšak viz teacutež Paul sent 1171 Viam iter actum aquae

ductum qui biennio usus non est amisisse videtur nec enim ea usucapi possunt quae non utendo amittuntur (Cesta pěšina stezka vedeniacute vody ktereacute neniacute dva roky užiacutevaacuteno jeviacute se zanikleacute ani neniacute možno ty vydržet ktereacute neužiacutevaacuteniacutem zanikly)

288 Viz ke konfiniu bliacuteže M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 409 L Heyrovskyacute op cti str 315 a 316 O Karlowa Roumlmische Rechtsgeschichte 2 Leipzig von Veit 1901 str 463

289 Viz Cicero De legibus 1 55

170

proti vyacuteše uvedeneacute Gaiově maximě Na zaacutekladě vyacuteše uvedeneacute skutečnosti si je pak

možno představit i takoveacute služebnosti ktereacute byly vydrženy avšak nebudou chraacuteněny

civilniacutemi žalobami jako ostatniacute ale budou chraacuteněny prostředky praacuteva praetorskeacuteho

tedy situaci analogickou ke vztahu civilniacuteho tedy kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva a

naproti němu praetorskeacuteho neboli bonitaacuterniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva290

Jak je patrneacute co se dotyacuteče vydrženiacute služebnosti je v celeacute oblasti velkeacute množstviacute

otaacutezek a ke každeacute z nich ještě většiacute množstviacute odpovědiacute a naacutezorů Jak bylo vyacuteše

avizovaacuteno na tomto miacutestě je možno zmiacutenit pouze zaacutekladniacute myšlenkoveacute proudy a

zaacutekladniacute otaacutezky a naacutezory ktereacute se k uvedeneacutemu teacutematu vaacutežiacute a to předevšiacutem proto že

jinak by bylo možno samotneacutemu vydrženiacute věnovat takovyacute prostor kteryacute by byl ve zcela

naprosteacutem nepoměru vůči ostatniacutem či snad by bylo možno věnovat vydrženiacute

služebnosti celyacute obdobnyacute text

V 3124ADJUDIKACESLUŽEBNOSTI

Dalšiacutem a to jistě do dnešniacutech dob živyacutem způsobem zřiacutezeniacute služebnosti je poteacute

jejiacute přisouzeniacute neboli adjudikace Jednaacute se svyacutem způsobem o poměrně razantniacute zaacutesah

veřejneacute sfeacutery tedy soudu do sfeacutery soukromeacute a soukromeacuteho praacuteva avšak v řiacutemskeacutem

pojetiacute a s limity ktereacute byly v řiacutemskeacutem praacutevu na toto pojetiacute navaacutezaacuteny neniacute možno vidět

možnost zřiacutezeniacute služebnosti soudniacutem rozhodnutiacutem jako zaacutesah moci veřejneacute do sfeacutery

typicky soukromopraacutevniacute

V přiacutepadě řiacutemskeacuteho praacuteva je připuštěna možnost zřiacutezeniacute služebnosti tedy

poměrně vzaacutecneacuteho typu soudniacuteho rozhodnutiacute kdy toto maacute uacutečinky nikoliv deklaratorniacute

ale naopak konstitutivniacute tedy kdy dochaacuteziacute na zaacutekladě tohoto rozhodnutiacute nikoliv

k potvrzeniacute předchoziacuteho (tedy ve smyslu řiacutemskeacuteho procesu toho co se stalo předmětem

nutneacute novace v raacutemci litiskontestace) ale k založeniacute zcela novyacutech praacutevniacutech vztahů

Takovaacuteto situace zpravidla nastaacutevaacute v přiacutepadě děliacuteciacutech sporů tedy tehdy kdy dochaacuteziacute

290 Viz P Voci op cit str 204 E Volterra op cit str 439 et al V Scialoja Teorie 1 op cit

str 248 et al B Biondi Istituzioni op cit str 276 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 438 et al L Heyrovskyacute op cit str 398 et al

171

k děleniacute určiteacuteho majetku na zaacutekladě iudicii divisorii291 V souvislosti se služebnostmi

vznikaacute tento druh řiacutezeniacute na zaacutekladě actionis communi dividundo292 a familiae

erciscundae293 v kteryacutechžto řiacutezeniacutech sporujiacuteciacute se strany se dostaacutevajiacute zaacuteroveň do

postaveniacute žalujiacuteciacute osoby ale takeacute do postaveniacute osoby žalovaneacute294 Takovyacuteto vzaacutejemnyacute

vztah stran v raacutemci procesu mimo jineacute poskytuje mnohem většiacute prostor soudci kteryacute se

diacuteky tomuto může volněji pohybovat při hledaacuteniacute co nejoptimaacutelnějšiacuteho řešeniacute celeacute

situace kdy musiacute mezi viacutecero osob rozdělit původniacute majetek Praacutevě služebnosti pak

mohou byacutet viacutece než viacutetanyacutem pomocniacutekem neboť mohou umožnit soudci rozděleniacute

pozemkoveacuteho majetku kteryacute svyacutem původniacutem uacutečelem tvořil hospodaacuteřskou jednotu aniž

by tiacutem nutně narušil chod a hospodaacuteřskou prosperitu a užitečnost jednotlivyacutech nově

vytvořenyacutech pozemkovyacutech čaacutestiacute Praacutevě v přiacutepadě takovyacutechto sporů bylo soudci

umožněno aby adjudikaciacute v raacutemci sveacuteho rozhodnutiacute zřiacutedil služebnosti mezi

jednotlivyacutemi rozdělovanyacutemi pozemky Tyto služebnosti pak vznikajiacute přiacutemo důsledkem

soudniacuteho rozhodnutiacute a neniacute již potřeba žaacutednyacutech dalšiacutech konstitutivniacutech jednaacuteniacute

Jistou pochybnost může v raacutemci adjudikace služebnosti vyvolat konstatovaacuteniacute že

bdquoper sententiam non debet servitus constitui sed quae est declararildquo295 avšak tato

formulace neniacute podle všeho původniacute a jejiacute původniacute vyacuteznam byl odlišnyacute296 Naproti tomu

jsou poměrně jednoznačneacute fragmenty ktereacute možnost adjudikace potvrzujiacute a to jak

tehdy bdquosi regionibus fundum non vectigalem divisum duobus adiudicaverit posse quasi

291 V těchto řiacutezeniacutech dochaacuteziacute k děleniacute věci či praacuteva a postaveniacute stran je takoveacute jako by každaacute ze

stran byla zaacuteroveň žalovanou i žalobcovou Viz M Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht Muumlnchen C H Beck 1966 str 265 et al

292 Viz pouze pro zaacutekladniacute poznaacuteniacute actionis communi dividundo F del Giudice op cit str 23 M Bartošek op cit str 73 a 74

293 Viz pouze pro zaacutekladniacute poznaacuteniacute actionis familiae erciscundae F del Giudice op cit str 27 M Bartošek op cit str 76

294 Viz lit cit sub 291 295 Dig 8584 (Ulp lib 17 ad ed) Et si quidem is optinuerit qui servitutem sibi defendit non

debet ei servitus cedi sive recte pronuntiatum est quia habet sive perperam quia per sententiam non debet servitus constitui sed quae est declarari plane si non utendo amisit dolo malo domini aedium post litem contestatam restitui ei oportet quemadmodum placet in domino aedium (I jestliže zviacutetěziacute ten kdo braacutenil sobě služebnost nemusiacute se jemu služebnost převeacutest ať již je spraacutevně vyhlaacutešeno neboť ji maacute ať již vadně neboť rozhodnutiacutem nelze zřiacutedit služebnost ale toliko lze ji potvrdit Praacutevě tak i neužiacutevaacuteniacutem kvůli zleacutemu uacutemyslu vlastniacuteka domu zanikne po litiskontestaci mu naacuteležiacute obnoveniacute jako je tomu v přiacutepadě vlastnictviacute domu)

296 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 105 G Segregrave La clausola restitutoria nelle azioni bdquode servitutibusldquo e le formule delle azioni relative alla bdquoservitus oneris ferendildquo Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 41 1933 str 27 pozn 2

172

in duobus fundis servitutem imponereldquo297 tedy v přiacutepadě že dochaacuteziacute k řiacutezeniacute na zaacutekladě

actionis communi dividundo tak i v přiacutepadě řiacutezeniacute o rozděleniacute dědictviacute tedy řiacutezeniacute na

zaacutekladě actionis communi dividundo298 Při rozdělovaacuteniacute buď společneacuteho majetku či

společneacuteho dědictviacute nutně dochaacuteziacute v některyacutech přiacutepadech k omezeniacute a uzavřeniacute určityacutech

čaacutestiacute pozemku buď od přiacutestupu k veřejneacute cestě či k vodě nebo světlu V takoveacuteto situaci

pak je praacutevě soudci umožněno ba dokonce je to jakousi imanentniacute součaacutestiacute sporů ktereacute

znějiacute na rozděleniacute vytvořit vedle reaacutelnyacutech čaacutestiacute věciacute takeacute dalšiacute věcnaacute praacuteva kteraacute

vyrovnajiacute vzaacutejemneacute faktickeacute rozpory a nerovnosti mezi reaacutelně rozdělenyacutemi pozemky299

V souvislosti s adjudikaciacute je však nutno zmiacutenit ještě dalšiacute nikoliv nepodstatnyacute

aspekt kteryacute se do oblasti služebnostiacute promiacutetaacute praacutevě prostřednictviacutem tohoto způsobu

zřiacutezeniacute služebnosti Jednaacute se o rozděleniacute charakteru procesu v době klasickeacute a to o

rozděleniacute ktereacute vlastně vzchaacuteziacute i ze zaacutekladniacuteho rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva mezi praacutevo

civilniacute ve smyslu užšiacutem a naproti tomu praacutevo praetorskeacute Je možno se setkat

s vyjaacutedřeniacutem že toliko iudicio legitimo je možno zřiacutedit ususfruktus300 přičemž neniacute

297 Dig 10371 (Ulp lib 20 ad ed) Neratius scribit arbitrum si regionibus fundum non

vectigalem divisum duobus adiudicaverit posse quasi in duobus fundis servitutem imponere (Neratius napsal Rozhodce jestliže pozemek mimo povinnost vektigalu přiacutemo rozdělenyacute byl přisouzen dvěma může jakoby ke dvěma pozemkům zřiacutedit služebnost)

298 Viz Dig 10318 (Iav lib 2 epist) Ut fundus hereditarius fundo non hereditario serviat arbiter disponere non potest quia ultra id quod in iudicium deductum est excedere potestas iudicis non potest (Rozhodce nemůže stanovit aby jeden dědickyacute pozemek sloužil pozemku nedědickeacutemu neboť nad to co je určeno do sporu neniacute možno vykonaacutevat soudcovskou moc) Zřejmě takeacute i Dig 102223 (Ulp lib 19 ad ed) Sed etiam cum adiudicat poterit imponere aliquam servitutem ut alium alii servum faciat ex is ^iis^ quos adiudicat sed si pure alii adiudicaverit fundum alium adiudicando amplius servitutem imponere non poterit (Ale takeacute při přisouzeniacute mohl by vložit nějakou služebnost tak aby jeden onomu byl služebnyacutem a to z těch ktereacute přisoudil Ale jestliže jednomu by byl přisouzen čistě pozemek onomu neniacute možno zřiacutedit viacutece služebnost)

299 Pro srovnaacuteniacute kupřiacutekladu Dig 83233 (Paul lib 15 ad sab) Quaecumque servitus fundo debetur omnibus eius partibus debetur et ideo quamvis particulatim venierit omnes partes servitus sequitur et ita ut singuli recte agant ius sibi esse eundi si tamen fundus cui servitus debetur certis regionibus inter plures dominos divisus est quamvis omnibus partibus servitus debeatur tamen opus est ut hi qui non proximas partes servienti fundo habebunt transitum per reliquas partes fundi divisi iure habeant aut si proximi patiantur transeant (K jakeacutekoliv služebnosti je pozemek povinen každaacute jeho čaacutest je povinna a proto jestliže by čaacutest byla prodaacutena služebnost sleduje všechny čaacutesti a tak že jednotliviacute přiacutemo žalujiacute že jim praacutevo naacuteležiacute Jestliže pozemek ktereacutemu je povinna služebnost je rozdělen mezi viacutecero vlastniacuteků určityacutemi hranicemi pak každeacute čaacutesti je povinna služebnost nicmeacuteně je zapotřebiacute aby ti kdo by neměli čaacutesti bliacutezkeacute služebneacutemu pozemku měli praacutevo průchodu přes zbyleacute čaacutesti rozděleneacuteho pozemku nebo ať bližšiacute strpiacute aby prochaacutezeli) K tomuto fragmentu je zapotřebiacute dodat že pravděpodobně zde došlo k interpolaci a původniacute zněniacute bdquotransitumhellip adiudicatione habeantldquo bylo upraveno do vyacuteše uvedeneacute podoby Viz S Solazzi Requisiti op cit str 106

300 Fr vat 47a (Paul lib I Manualium) Potest constitui et familiae erciscundae vel communi dividundo iudicio legitimo In re nec mancipi per traditionem deduci usus fructus non potest nec in homine si peregrino tradatur civili enim actione constitui potest non traditione quae iuris gentium est (Překlad viz sub 268)

173

nemožneacute takovouto skutečnost pak vztaacutehnout i na služebnosti ktereacute samy často byacutevajiacute

v obdobnyacutech otaacutezkaacutech ještě viacutece rigidniacute nežli požiacutevaciacute praacutevo Na zaacutekladě vyacuteše

uvedeneacuteho by bylo možno se domniacutevat že adjudikace služebnosti je možnaacute toliko

tehdy kdy řiacutezeniacute je iudicium legitimum nikoliv však tehdy kdy se jednaacute o iudicium

quae imperio continetur301 K samotneacutemu ususfruktu je pak možnost zřiacutezeniacute pomociacute

adjudikace potvrzena v justiniaacutenskyacutech Digestech avšak nikoliv bez specifikace zdali

musiacute se jednat o iudicium legitimum či nikoliv302 Zatiacutemco na jedneacute straně je možno se

setkat s plnyacutem souhlasem s omezeniacutem adjudikace pouze na iudicia legitima303 jinde je

naproti tomu možno potkat se k daneacute otaacutezce a k daneacute limitaci se spiacuteše odmiacutetavyacutem

postojem304 Je však v daneacute souvislosti možno uvažovat i nad otaacutezkou jakyacutem způsobem

vyacuteše uvedeneacute odpovědi ovlivniacute fakt že je všeobecně přijiacutemaacuteno omezeniacute podle něhož

v raacutemci řiacutemskeacuteho praacuteva je možno zřiacutedit služebnost toliko v přiacutepadě děliacuteciacutech žalob tedy

toliko v přiacutepadě řiacutezeniacute na zaacutekladě actione communi dividundo nebo actione familiae

erciscundae Jinak řečeno je možno se ptaacutet zdali takoveacuteto žaloby vůbec mohly byacutet

v době klasickeacute realizovaacuteny jinou formou nežli za pomoci iudicia legitima Je spiacuteše

možno se domniacutevat že tomu tak mohlo byacutet avšak spiacuteše ve formě funkčniacute kdy musely

existovat nutně funkčně obdobneacute žaloby jako vyacuteše uvedeneacute avšak je otaacutezkou zdali

takovaacuteto skutečnost znamenaacute možnost označit řiacutezeniacute založeneacute na jedneacute z uvedenyacutech

žalob v některeacutem přiacutepadě za iudicium quae imperio continetur Jako přiacuteklad mohou

sloužit různeacute hypotetickeacute situace kdy dochaacuteziacute kupřiacutekladu k děleniacute majetku či pozemku

kteryacute je ve spoluvlastnictviacute avšak nikoliv kviritskeacutem ale pouze bonitaacuterniacutem V takoveacutem

přiacutepadě by jistě věc byla řešena za pomociacute iudicia quae imperio continetur avšak je

otaacutezkou zdali by k tomuto bylo využito kupřiacutekladu actione communi dividundo (byť

301 K tomu bliacuteže viz Gaius Institutiones 4 104 Legitima sunt iudicia quae in urbe Roma vel

intra primum urbis Romae miliarium inter omnes cives Romanos sub uno iudice accipiuntur eaque e lege Iulia iudiciaria nisi in anno et sex mensibus iudicata fuerint expirant et hoc est quod vulgo dicitur e lege Iulia litem anno et sex mensibus mori (Legitimniacute jsou ty procesy ktereacute se pouze pro řiacutemskeacute občany odbyacutevajiacute za přiacutetomnosti jedineacuteho soudce ve městě Řiacutemě či do vzdaacutelenosti prvniacuteho milniacuteku od města Řiacutema A tyto (procesy) nebudou-li rozsouzeny do jednoho roku a šesti měsiacuteců berou podle Juliova soudniacuteho zaacutekona (lex Iulia iudiciaria) zasveacute Proto se takeacute běžně řiacutekaacute že podle Juliova zaacutekona spor po roce a šesti měsiacuteciacutech bdquoodumiacuteraacuteldquo)

302 Viz Dig 7161 (Gai lib 7 ad ed provinc) Constituitur adhuc usus fructus et in iudicio familiae herciscundae et communi dividundo si iudex alii proprietatem adiudicaverit alii usum fructum (Ususfruktus se zřizuje takeacute v řiacutezeniacute na rozděleniacute dědictviacute a na rozděleniacute spoluvlastnictviacute kdy soudce jednomu přisoudiacute vlastnictviacute onomu ususfruktus) Nutno ovšem k uvedeneacutemu fragmentu zdůraznit že tento pochaacuteziacute komentaacuteře k provinčniacutemu ediktu

303 Viz kupřiacutekladu B Biondi La categoria op cit str 216 304 Viz kupřiacutekladu S Solazzi Requisiti op cit str 106 pozn 63

174

třeba i utilis) a předevšiacutem zdali by v raacutemci takoveacutehoto řiacutezeniacute bylo možno zřiacutedit

adjudikaciacute služebnost Pokud by tato možnost nebyla pak by bylo možno praacutevě pod

přiacutekladem uvedeneacute situace vidět zdůvodněniacute proč se vyacuteše uvedenyacute fragment opiacuteraacute

toliko o iudicium legitimum

V raacutemci adjudikace služebnosti je však nutno a vhodno zmiacutenit ještě jeden

naacuteslednyacute institut či snad situaci kdy služebnost minimaacutelně po formaacutelniacute straacutence vznikaacute

soudniacutem rozhodnutiacutem Digesta justiniaacutenskaacute znajiacute situaci kdy může byacutet v raacutemci zřiacutezeniacute

věna daacuten do takoveacutehoto majetku pozemek kteryacute je ovšem zatiacutežen služebnostiacute ve

prospěch budouciacuteho manžela či ve prospěch jeho pozemku Jestliže tedy dojde

k realizaci sňatku pak přechaacuteziacute takovyacuteto majetek do vlastnictviacute manžela a tedy zcela

přirozeně ve shodě s nepřekročitelnou zaacutesadou řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute že nulli res

sua servit305 v okamžiku nabytiacute služebnosti manželem tato zanikaacute confusionem306

Pokud však časem se uvedeneacute manželstviacute neukaacuteže jako trvanliveacute a dojde k jeho zaacuteniku

spojeneacutemu s restituciacute věna a jeho navraacuteceniacutem pak je v takoveacutem přiacutepadě soudci kteryacute

bude o uvedeneacute věci rozhodovat dovoleno aby svyacutem rozhodnutiacutem takeacute konstituoval

novou služebnost Nastaacutevaacute tedy dalšiacute přiacutepad kdy zcela mimo děliacuteciacute spory dochaacuteziacute ke

zřiacutezeniacute služebnosti či snad spiacuteše jejiacute obnoveniacute avšak nikoliv obnoveniacute s fikciacute

pokračovaacuteniacute s fikciacute kontinuity ale s vědomiacutem přerušeniacute původniacute služebnosti a instituce

služebnosti noveacute307

305 Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure servitutis neque

facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat ( nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Překlad viz sub 43)

306 Viz Dig 23571 (Iul lib 16 Dig) Sed cum uxor fundum cui praedia viri servitutem debebant in dotem dat fundus ad maritum pervenit amissa servitute et ideo non potest videri per maritum ius fundi deterius factum quid ergo est officio de dote iudicantis continebitur ut redintegrata servitute iubeat fundum mulieri vel heredi eius reddi (Ale jestliže manželka pozemek kteryacute je povinen mužovu pozemku služebnostiacute daacute do věna pozemek přejde na manžela a zanikne tiacutem služebnost a tak neniacute možno vidět že by skrze manželovo praacutevo bylo pozemku uškozeno Co tedy je s tiacutem možno činit Pravomoc při soudnictviacute o věnu zahrnuje aby znovu zřiacutezenaacute služebnost připadla na vraacutecenyacute manželčin pozemek či pozemek jejiacutech dědiců)

307 K tomuto viz S Solazzi Requisiti op cit str 107

175

V 32 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI V KLASICKEacute DOBĚ NA PROVINČNIacuteM POZEMKU

Jak již bylo vyacuteše několikraacutete připomenuto mezi pozemky panujiacute značneacute praacutevniacute

rozdiacutely a jedem z nejpodstatnějšiacutech rozdiacutelů prameniacute z jejich polohy tedy z odpovědi na

otaacutezku zdali ten či onen pozemek nachaacuteziacute se na půdě italskeacute či naopak na půdě

provinčniacute Na počaacutetku vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva i služebnostiacute nebyla tato otaacutezka nijak

relevantniacute Tehdy kdy se řiacutemskyacute staacutet nachaacutezel toliko v bliacutezkeacutem či nepatrně

vzdaacutelenějšiacutem okoliacute Řiacutema tehdy nebylo uvedeneacuteho rozděleniacute zapotřebiacute Jakmile ovšem

došlo k uacutezemniacutemu rozmachu staacutetu mimo italskeacute uacutezemiacute uvedenaacute otaacutezka začala byacutet

aktivniacute a rozhodujiacuteciacute V klasickeacute době jiacutež je nyniacute věnovaacuten prostor tehdy již uacutezemiacute

Řiacutema sahalo dalece za italskeacute uacutezemiacute a je snad možno řiacuteci že provinčniacute pozemky svoji

rozlohou zřejmě převyšovaly pozemky italskeacute Praacutevniacute uacuteprava provinčniacute půdy se tedy

staacutevaacute nikoliv nevyacuteznamnou a okrajovou otaacutezkou a musiacute představovat funkčniacute a ucelenyacute

systeacutem pravidel jimiž se mohou vztahy v natolik rozsaacutehleacutem prostoru řiacutedit

V praacutevniacute uacutepravě provinčniacute půdy neniacute možno nevidět vliv předevšiacutem praacuteva

praetorskeacuteho dost možnaacute i praacuteva cizineckeacuteho kdy obě tyto větve řiacutemskeacuteho praacuteva

pospolu postupujiacute předevšiacutem jako určiteacute protiklady vůči stareacutemu a do značneacute miacutery

formaacutelniacutemu a rigidniacutemu praacutevu civilniacutemu ktereacute tak velice vyacuterazně ovlivňuje praacutevniacute

režim půdy italskeacute Praacutevniacute režim provinčniacute půdy je ve sveacute podstatě mnohem meacuteně

formaacutelniacute a viacutece odpoviacutedaacute skutečnosti že bude aplikovaacuten pospolu v různyacutech čaacutestech

země s různou praacutevniacute ale i nepraacutevniacute tradiciacute

Vyacuteše již takeacute bylo uvedeno několikero specifik ktereacute se na praacutevniacute režim

provinčniacute půdy vaacutežiacute Předevšiacutem to je absence jejiacuteho soukromeacuteho vlastnictviacute ve

formaacutelniacutem smyslu slova Provinčniacute pozemek zůstaacutevaacute v do značneacute miacutery staacuteleacutem

vlastnictviacute staacutetu Vzhledem k tomu že ovšem to neniacute staacutet kdo na takovyacutechto pozemciacutech

pracuje a kdo jich využiacutevaacute majiacute nepopiratelnyacute vztah k těmto pozemkům i soukromeacute

osoby a to analogicky k vlastnickeacutemu praacutevu jak jej je možno znaacutet v praacutevniacutem režimu

pozemků italskyacutech V raacutemci praacutevniacutech vztahů je na tomto miacutestě si možno představit

jakyacutesi trojuacutehelniacutek kdy oněmi vrcholy jsou na jedneacute straně řiacutemskyacute staacutet na straně druheacute

soukromaacute osoba a konečně na straně třetiacute samotnyacute provinčniacute pozemek Onen element

oproti pozemku italskeacutemu naviacutec tedy řiacutemskyacute staacutet z uvedeneacute konstelace profituje

předevšiacutem na zaacutekladě možnosti uklaacutedat určiteacute daacutevky za využiacutevaacuteniacute pozemku tedy

176

fakticky pozemkoveacute daně a podobneacute poplatky308 Vztah mezi soukromou osobou a

provinčniacutem pozemkem pak je možno označit jako tzv provinčniacute vlastnictviacute neboť byť

se pojmově o vlastnickeacute praacutevo jako takoveacute nejednaacute přesto však je tomuto po sveacute

funkčniacute straacutence nejbliacuteže neboť takovyacuteto provinčniacute vlastniacutek je držitelem všeobecneacute moci

nad věciacute nad provinčniacutem pozemkem a to pouze s nutnostiacute platit přiacuteslušnou daň Praacutevniacute

vztah mezi provinčniacutem pozemkem a soukromou osobou byacutevaacute nazyacutevaacuten possessio ac

usufructus kdy tento pojem se snažiacute svyacutem obsahem vyjaacutedřit ta nejtypičtějšiacute opraacutevněniacute

kteraacute jsou s vlastnictviacutem a to včetně vlastnictviacute provinčniacuteho spojena309 Jestliže tedy

vyacuteše je možno činit jakyacutech vztahů mezi vlastnickyacutem praacutevem k pozemku italskeacutemu a

služebnostiacute tak podobně je možno vložit podobneacute vztahy mezi vlastnickeacute praacutevo

provinčniacute tedy mezi possessionis ac usufructus a služebnosti na těchto pozemciacutech a to

i přes to že se ve formaacutelniacutem smyslu slova o vlastnickeacute praacutevo nejednaacute

Stejně tak jako neniacute možno ustavit na provinčniacutem pozemku vlastnickeacute praacutevo

v klasickeacutem smyslu slova neniacute možno použiacutet ani jakyacutechkoliv typicky civilniacutech a

typicky pro italskeacute pozemky určenyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute tiacutemto je nutno miacutet na mysli

předevšiacutem jak mancipaci kteraacute je vlastniacute praacutevu civilniacutemu a neniacute ji možno pro provinčniacute

pozemky vůbec použiacutet nejinak je tomu ovšem i v přiacutepadě in iure cesse kteraacute takteacutež

může miacutet za hmotnyacute předmět toliko pozemky italskeacute totiž takoveacute ktereacute jsou věcmi

mancipačniacutemi310 Jestliže tedy v přiacutepadě italskyacutech pozemků bylo možno užiacutevat pro

zřiacutezeniacute služebnosti obecně in iure cesse ve specifickyacutech přiacutepadech polniacutech služebnostiacute

takeacute mancipace pak ovšem ani jeden z vyacuteše uvedenyacutech přiacutepadů neniacute možno vztaacutehnout

na pozemky provinčniacute ktereacute musejiacute znaacutet sveacute vlastniacute a specifickeacute způsoby zřiacutezeniacute

služebnosti Nikoliv nepodobně je tomu pak i ve všech dalšiacutech způsobech zřiacutezeniacute

služebnosti jak o nich bylo hovořeno vyacuteše v souvislosti s pozemky italskyacutemi kdy je

308 Viz F del Giudice op cit str 50 ndash 51 ale takeacute kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni op cit str

217 309 Viz E Volterra op cit str 433 et al E Cuq op cit str 307 M Kaser Das roumlmische

Privatrecht op cit str 402 et al včetně literatury tam uvedeneacute 310 Viz k tomuto kupřiacutekladu pro srovnaacuteniacute Gaius Institutiones 2 27 Praeterea admonendi

sumus quod veteres dicebant soli Italici nexum esse provincialis soli nexum non esse hanc habere significationem solum Italicum mancipi esse provinciale nec mancipi esse aliter enim veteri lingua actus vocatur et quod illis nexus idem nobis est mancipatio (Naacutesledně mějme na paměti že stařiacute řiacutekali že italskaacute půda je pod kviritskou mociacute provinčniacute půda pod kviritskou mociacute neniacute pročež je znameniacutem že půda italskaacute je mancipačniacute provinčniacute je nemancipačniacute Odlišně proto se jazykem staryacutem nazyacutevaacute co jim kviritskaacute moc toteacutež naacutem je mancipace Překlad autora neboť v obvykle citovaneacutem překladu tato pasaacutež neniacute rekonstruovaacutena)

177

možno a nutno rozlišovat zdali vydržovanaacute služebnost je vaacutezaacutena na pozemek italskyacute či

naopak za pozemek provinčniacute

V 321 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM POZEMKU DOHODAMI A

STIPULACEMI

Obdobně jako tomu byacutevalo v přiacutepadech služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech tak

i na pozemciacutech provinčniacutech mnohaacute z těchto praacutev jsou zřizovaacutena zcela na zaacutekladě shody

a volniacutech jednaacuteniacute obou vlastniacuteků pozemků tedy jak vlastniacuteka pozemku panujiacuteciacuteho tak

vlastniacuteka pozemku provinčniacuteho Zatiacutemco v přiacutepadě praacuteva civilniacuteho bylo pro tato praacutevniacute

jednaacuteniacute využiacutevaacuteno předevšiacutem in iure cesse a čaacutestečně mancipace na pozemciacutech

provinčniacutech nelze uvažovat ani o jednom z vyacuteše uvedenyacutech způsobů V raacutemci

provinčniacutech pozemků a jejich praacutevniacuteho režimu se tedy vytvaacuteřiacute paralelniacute systeacutem kteryacute

upravuje a formuje způsob zřiacutezeniacute služebnosti mezi provinčniacutemi pozemky Z Gaiovyacutech

slov poměrně jednoznačně vyplyacutevaacute že ve stejneacute uacuteloze v jakeacute jsou mancipace a in iure

cesse v přiacutepadě italskyacutech pozemků na miacutestě pozemků provinčniacutech stojiacute pak zřiacutezeniacute

služebnosti pactionibus et stipulationibus311

Pokud se pohleacutedne na vyacuteše uvedenou formulaci Gaiovu pak neniacute možno se

ubraacutenit mnohyacutem otaacutezkaacutem Zřejmě tou nejčelnějšiacute bude jistaacute pochybnost o skutečnyacutech

uacutečinciacutech takoveacutehoto zřiacutezeniacute Jestliže je služebnost jako takovaacute praacutevem věcnyacutem

s věcněpraacutevniacutemi důsledky pak neniacute jistě nepodivneacute že by měla byacutet zřizovaacutena na

pozemciacutech provinčniacutech takovyacutemi jednaacuteniacutemi kteraacute jsou ovšem typicky nikoliv

věcněpraacutevniacute ale naopak pochaacutezejiacute z oblasti praacuteva obligačniacuteho Jak pactum312 tak ale i

311 Gaius Institutiones 2 31 Sed haec scilicet in Italicis praediis ita sunt quia et ipsa praedia

mancipationem et in iure cessionem recipiunt alioquin i provincialibus praediis sive quis usumfructum sive ius eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi aedes aut non tollendi ne luminibus vicini officiatur ceteraque similia iura constituere velit pactionibus et stipulationibus id efficere potest quia ne ipsa quidem praedia mancipationem aut in iure cessionem recipiunt (Toto ale samozřejmě platiacute jen pro pozemky italskeacute protože jen tyto pozemky jsou způsobileacute k mancipaci a injurecessi Jinak je tomu s pozemky provinčniacutemi chce-li totiž na nich zřiacutedit praacutevo požiacutevaciacute ususfruktus anebo praacutevo přechodu průhonu či vody anebo praacutevo stavět budovu nad určitou vyacuteši či povinnost nestavět vyacuteše aby se sousedovi nebraacutenilo v přiacutestupu světla a ostatniacute praacuteva podobnaacute může toho dosaacutehnout prostyacutemi uacutemluvami a stipulacemi protože samy tyto pozemky k mancipaci nebo injurecessi způsobileacute nejsou)

312 Viz kupřiacutekladu B Biondi Istituzioni op cit str 361 et al P Voci op cit str 320 et al G Grosso Lrsquoefficacia dei patti nei bdquobonae fideis iudicialdquo Torino LrsquoIstituto Giuridico 1928 a Urbino

178

stipulace a jejiacute faktickyacute předchůdce v oblasti obligačniacute tedy sponse313 představujiacute jedny

z typickyacutech praacutevniacutech institutů obligačniacuteho praacuteva a to v přiacutepadě stipulace dokonce i

praacuteva naacuterodů314 Pokud by tedy byl i nadaacutele držen jejich ryze obligačniacute charakter pak

by jistě takeacute naacutesledky takovyacutechto praacutevniacutech jednaacuteniacute nebyly věcněpraacutevniacute ale naopak

pouze obligačniacute a tedy by po jednaacuteniacute předsevzateacutem Gaiem musel naacutesledovat dalšiacute

okamžik dalšiacute praacutevniacute jednaacuteniacute ktereacute by na zaacutekladě uvedenyacutech obligaciacute zřiacutedilo věcneacute

praacutevo jako je tomu kupřiacutekladu ve vztahu mezi koupiacute a převodem vlastnickeacuteho praacuteva O

žaacutedneacutem takoveacutemto dalšiacutem jednaacuteniacute však Gaius nehovořiacute

Druhyacute možnyacute probleacutem je pak v samotneacute formulaci pactionibus et

stipulationibus neboť toto nejenže dovoluje ale snad přiacutemo nabiacuteziacute otaacutezku zdali tedy je

nutno obou či dostačuje jedno z uvedenyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute potažmo zdali je nutno

uvedeneacute pořadiacute což mimo jineacute znamenaacute že pactum neniacute viacutece nežli podmiacutenkou či snad

do jisteacute miacutery causou a samotnaacute služebnost by byla zřiacutezena stipulatione nebo konečně

zdali je služebnost zřiacutezena tehdy kdy jsou naplněny obě podmiacutenky a obě praacutevniacute

jednaacuteniacute nezaacutevisle na jejich pořadiacute

Universitagrave degli studi 1928 A Guarino op cit str 940 et al F del Giudice op cit str 381 heslo ldquopactumrdquo S di Marzo op cit str 389 et al P Bonfante Istituzioni op cit str 489 et al L Heyrovskyacute op cit str 749 et al

313 Viz kupřiacutekladu B Biondi op cit str 439 P Voci op cit str 306 a 348 F Pastori Osservazioni intorno alla sponsio Studia et documenta historiae et iuris 13-14 1947-1948 str 217 et al A Guarino op cit str 831 et al F del Giudice op cit str 480 heslo bdquosponsioldquo L Heyrovskyacute op cit str 637 S di Marzo op cit str 360 P Bonfante Istituzioni op cit str 447

314 Viz Gaius Institutiones 3 93 Sed haec quidem verborum obligatio DARI SPONDES SPONDEO propria civium Romanorum est ceterae vero iuris gentium sunt itaque inter omnes homines sive cives Romanos sive peregrinos valent et quamvis ad Graecam vocem expressae fuerint velut hoc modo δώσεις δώσω ὁμολογεῖς ὁμολογῶ πίστει κελεύεις πίστει κελεύω ποιήσεις ποιήσω etiam hae tamen inter cives Romanos valent si modo Graeci sermonis intellectum habeant et e contrario quamvis Latine enuntientur tamen etiam inter peregrinos valent si modo Latini sermonis intellectum habeant at illa verborum obligatio DARI SPONDES SPONDEO adeo propria civium Romanorum est ut ne quidem in Graecum sermonem per interpretationem proprie transferri possit quamvis dicatur a Graeca voce figurata esse (Avšak ta verbaacutelniacute obligace jež vznikaacute proneseniacutem slov SLIBUJEŠ DAacuteT SLIBUJI je vlastniacute pouze občanům řiacutemskyacutem naproti tomu všechny ostatniacute jsou obligacemi bdquopraacuteva naacuterodůldquo a platiacute proto mezi všemi lidmi ať již občany řiacutemskyacutemi nebo cizinci A třeba i byla slova pronesena řecky napřiacuteklad takto DOacuteSEIS DOacuteSOacute HOMOLOGEIS HOMOLOGOacute PISTEI KELEUEIS PISTEI KELEUOacute POIEacuteSEIS POIEacuteSOacute ndash jsou přesto i tyto obligace mezi řiacutemskyacutemi občany platneacute ovšem rozumiacute-li řecky A naopak třeba i byla slova vyslovena latinsky jsou přesto obligace mezi cizinci platneacute ovšem rozumiacute-li latinsky Naproti tomu ona verbaacutelniacute obligace SLIBUJEŠ DAacuteT SLIBUJI je občanům řiacutemskyacutem vlastniacute do teacute miacutery že do řečtiny vlastně ani přeložena byacutet nemůže ač pryacute byla z řeckeacuteho termiacutenu vytvořena)

179

V 3211VĚCNĚPRAacuteVNIacuteOBSAHDANYacuteCHPRAacuteVNIacuteCHJEDNAacuteNIacute

Jak bylo vyacuteše uvedeno jednou z podstatnyacutech otaacutezek ohledně zřiacutezeniacute služebnosti

na provinčniacutem pozemku pactionibus et stipulationibus je otaacutezka po charakteru

respektive naacutesledciacutech daneacuteho či danyacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute tedy zdali je naacutesledkem

skutečně samotnyacute vznik věcneacuteho praacuteva Možno dokonce pochybovat zdali je možno

samotnou služebnost na provinčniacutem pozemku považovat za věcneacute praacutevo a to včetně

všech jeho charakteristik a důsledků Takoveacuteto pochybnosti však nejsou do značneacute miacutery

opodstatněneacute Lze se setkat jednak s fragmenty ktereacute svyacutem obsahem ne snad přiacutemo

vyacuteslovně ale přesto poměrně jasně svědčiacute o věcněpraacutevniacutem charakteru služebnostiacute na

provinčniacute půdě315 Nikoliv nepodobně jak pak možno činit zaacutevěry takeacute z formulace

Gaiovy kdy tento uvaacutediacute jak vyacuteše bylo již uvedeno že bdquopactionibus et stipulationibus id

efficere potestldquo316 Takovaacuteto formulace pak naznačuje rovněž věcněpraacutevniacute naacutesledky

daneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute317 Pokud se porovnaacute formulace Gaiova že toto id efficere

potest pak za tiacutemto je možno vidět skutečně věcněpraacutevniacutech naacutesledků a to kupřiacutekladu

v porovnaacuteniacute s jinyacutemi formulacemi ktereacute jsou směřovaacuteny za vznikem obligačniacuteho

praacutevniacuteho vztahu kdy ovšem je již užito odlišneacute formulace a sice ut efficere jak svědčiacute

kupřiacutekladu Gaiova formulace kdy uvaacutediacute že bdquoopus est ut iubente me tu ab eo stipuleris

quae res efficit ut a me liberetur et incipiat tibi tenerildquo318 Skutečnost že tedy v přiacutepadě

zřiacutezeniacute služebnostiacute na provinčniacutem pozemku bylo užito formulace id efficere oproti jinak

315 Viz C 3343 Imperator Alexander Et in provinciali praedio constitui servitus aquaeductus

vel aliae servitutes possunt si ea praecesserint quae servitutem constituunt tueri enim placita inter contrahentes debent quare non ignorabis si priores possessores aquam duci per praedia prohibere iure non potuerunt cum eodem onere perferendae servitutis transire ad emptores eadem praedia posse ant a ricanae (Takeacute k provinčniacutem pozemkům je možno zřiacutedit služebnost vodovodu nebo jineacute jestliže to jich předchaacuteziacute čiacutem služebnosti se ustavujiacute maacute se tedy sledovat to co smluvniacuteky je ciacuteleno Avšak nemaacute byacutet zapomenuto jestliže předchoziacute držiteleacute neměli praacutevo zakaacutezat veacutest vodu přes pozemek neboť s tiacutemto břemenem umožňujiacuteciacutem služebnost maacute přechaacutezet na kupce tento pozemek) lta 223 pp k mai maximo ii et aeliano conssgt

316 Gaius Institutiones 2 31 Cit sub 311 317 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 111 et al 318 Gaius Institutiones 2 38 Obligationes quoquo modo contractae nihil eorum recipiunt nam

quod mihi ab aliquo debetur id si velim tibi deberi nullo eorum modo quibus res corporales ad alium transferuntur id efficere possum sed opus est ut iubente me tu ab eo stipuleris quae res efficit ut a me liberetur et incipiat tibi teneri quae dicitur novatio obligationis (Obligace ať již jakyacutemkoliv způsobem uzavřeneacute nejsou způsobileacute k žaacutedneacute z těchto forem převodu Neboť chci-li aby to co někdo dluhuje mně dluhovat tobě nemohu toho dosaacutehnout žaacutednyacutem ze způsobů kteryacutemi se na druheacuteho převaacutedějiacute věci tělesneacute ale je třeba abys ty na můj přiacutekaz ten dluh od něho stipuloval Čiacutemž se stane že se dlužniacutek ode mne osvobodiacute a začne byacutet zavaacutezaacuten tobě Tomu se řiacutekaacute novace obligace ldquoDluhovat toběldquo je zřejmě tishovaacute chba a maacute byacutet bdquodluhoval toběldquo Pozn autora)

180

časteacute ut efficere319 svědčiacute o spiacuteše věcněpraacutevniacutem obsahu a předevšiacutem dosahu daneacute

formulace Konečně podobneacute naacutesledky je možno odvozovat mimo jineacute i z dalšiacutech

319 Vazba ut efficere je skutečně nikoliv v Gaiovyacutech textech zřiacutedkavyacutem jevem Viz kupřiacutekladu

Gaius Institutiones 1 80 Eadem ratione ex contrario ex Latino et cive Romana sive ex lege Aelia Sentia sive aliter contractum fuerit matrimonium civis Romanus nascitur Fuerunt tamen qui putaverunt ex lege Aelia Sentia contracto matrimonio Latinum nasci quia videtur eo casu per legem Aeliam Sentiam et Iuniam conubium inter eos dari et semper conubium efficit ut qui nascitur patris condicioni accedat aliter vero contracto matrimonio eum qui nascitur iure gentium matris condicionem sequi et ob id esse civem Romanum Sed hoc iure utimur ex senatus consulto quod auctore diuo Hadriano significat ut quoquomodo ex Latino et cive Romana natus civis Romanus nascatur (Z teacutehož důvodu se naproti tomu z Latina a občanky řiacutemskeacute rodiacute občan řiacutemskyacute a to ať již by manželstviacute bylo uzavřeno podle zaacutekona Aelia a Sentia anebo jinak Někteřiacute praacutevniacuteci ovšem usuzovali že bylo-li manželstviacute uzavřeno podle zaacutekona Aelia a Sentia rodiacute se z něho Latinus protože v tom přiacutepadě dostaacutevajiacute pryacute snoubenci podle zaacutekona Aelia a Sentia a podle zaacutekona Iuniova vzaacutejemneacute conubium a conubium vždycky způsobiacute že ten kdo se narodiacute vstupuje do postaveniacute otce Bylo-li však manželstviacute uzavřeno jinak usuzovali že ten kdo se narodiacute naacutesleduje podle bdquopraacuteva naacuterodůldquo postaveniacute matky a je proto občanem řiacutemskyacutem Ale my dnes užiacutevaacuteme to praacutevo jež na zaacutekladě usneseniacute senaacutetu přijateacuteho z podnětu božskeacuteho Hadriana stanoviacute že z Latina a občanky řiacutemskeacute se v každeacutem přiacutepadě rodiacute občan řiacutemskyacute) Nebo Gaius Institutiones 2 254 Sed rursus quia heredes scripti cum aut totam hereditatem aut paene totam plerumque restituere rogabantur adire hereditatem ob nullum aut minimum lucrum recusabant atque ob id extinguebantur fideicommissa postea Pegaso et Pusione consulibus senatus censuit ut ei qui rogatus esset hereditatem restituere proinde liceret quartam partem retinere atque e lege Falcidia in legatis retinendi ius conceditur ex singulis quoque rebus quae per fideicommissum relincuntur eadem retentio permissa est per quod senatus consultum ipse heres onera hereditaria sustinet ille autem qui ex fideicommisso reliquam partem hereditatis recipit legatarii partiarii loco est id est eius legatarii cui pars bonorum legatur quae species legati partitio vocatur quia cum herede legatarius partitur hereditatem unde effectum est ut quae solent stipulationes inter heredem et partiarium legatarium interponi eaedem interponantur inter eum qui ex fideicommissi causa recipit hereditatem et heredem id est ut et lucrum et damnum hereditarium pro rata parte inter eos commune sit (Ale protože zase testamentaacuterniacute dědicoveacute jak přečasto byacutevali testaacutetorem žaacutedaacuteni vydat celou či skoro celou pozůstalost odmiacutetali ndash ježto z toho neměli žaacutednyacute anebo jen nepatrnyacute vlastniacute prospěch ndash pozůstalost přijmout a fideikomisy tak přichaacutezely nazmar rozhodl později za konsulaacutetu Pegasa a Pusiona senaacutet aby tomu kdo byl požaacutedaacuten o vydaacuteniacute pozůstalosti bylo dovoleno nechat si pro sebe jejiacute čtvrtinu praacutevě tak jako se to podle Falcidiova zaacutekona povoluje při odkazech Stejnou čaacutest bylo dovoleno si ponechat i z jednotlivyacutech věciacute jež se jako fideikomis zůstavujiacute Podle tohoto usneseniacute senaacutetu nese pozůstalostniacute břemena dědic saacutem Ten pak kdo přijiacutemaacute zbyacutevajiacuteciacute čaacutest pozůstalosti jako fideikomis maacute postaveniacute bdquopodiacuteloveacuteho odkazovniacutekaldquo to je toho odkazovniacuteka ktereacutemu se odkazuje podiacutel majetku Tento druh odkazu se nazyacutevaacute bdquopodiacutelnictviacuteldquo partitio proto že odkazovniacutek se s dědicem o pozůstalost poděluje Proto takeacute bylo zavedeno že mezi tiacutem kdo přijiacutemaacute pozůstalost z titulu fideikomisu a dědicem se uzaviacuterajiacute stejneacute stipulace jakeacute se obvykle uzaviacuterajiacute mezi dědicem a podiacutelovyacutem odkazovniacutekem to je že jak pozůstalostniacute zisky tak i ztraacutety majiacute podle poměrneacute čaacutesti byacutet pro ně společneacute) Nebo Dig 7521 (Gai lib 7 ad ed provinc) Quo senatus consulto non id effectum est ut pecuniae usus fructus proprie esset (nec enim naturalis ratio auctoritate senatus commutari potuit) sed remedio introducto coepit quasi usus fructus haberi (Překlad viz sub 155) Takeacute Dig 1023 (Gai lib 7 ad ed provinc) Plane ad officium iudicis nonnumquam pertinet ut debita et credita singulis pro solido aliis alia adtribuat quia saepe et solutio et exactio partium non minima incommoda habet nec tamen scilicet haec adtributio illud efficit ut quis solus totum debeat vel totum alicui soli debeatur sed ut sive agendum sit partim suo partim procuratorio nomine agat sive cum eo agatur partim suo partim procuratorio nomine conveniatur nam licet libera potestas esse maneat creditoribus cum singulis experiundi tamen et his libera potestas est suo loco substituendi eos in quos onera actionis officio iudicis translata sunt (Rozhodně k soudniacute pravomoci přiacuteslušiacute aby přiznal dluhy i pohledaacutevky solidaacuterně každeacutemu jednotlivci neboť mnohdy splaceniacute i vymaacutehaacuteniacute čaacutesti spočiacutevaacute v nikoliv maleacutem nepohodliacute Avšak takoveacuteto přiznaacuteniacute nenaacuteležiacute těm přiacutepadům jestliže kdo saacutem dlužiacute celeacute nebo celeacute je někomu jedineacutemu dluženo ale tehdy jestliže se musiacute žalovat čaacutestečně za sebe čaacutestečně z titulu prokury nebo jestliže ten kdo je žalovaacuten je žalovaacuten čaacutestečně za sebe a čaacutestečně z titulu prokury Tedy naacuteležiacute svoboda v tom vyžadovat žalobou od jednotliveacuteho ze všech dlužniacuteků nicmeacuteně tito majiacute volnou

181

fragmentů shromaacutežděnyacutech v Digestech justiniaacutenskyacutech či obecně v celeacutem Corpusu iuris

civilis320

Jestliže tedy maacute zřiacutezeniacute služebnosti věcněpraacutevniacute charakter tedy na zaacutekladě jinak

obligačniacutech jednaacuteniacute jako jsou pactum a stipulace mohou vzniknout věcnaacute praacuteva pak

tato praacuteva je však nutno daacutet do určiteacute konfrontace a konstelace s již vyacuteše vymezenyacutem

institutem provinčniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Nevznikaacute tedy v onom formaacutelniacutem smyslu

slova věcneacute praacutevo k věci ciziacute ktereacute by bylo na uacuterovni věcneacuteho praacuteva ktereacute maacute

k provinčniacutemu pozemku řiacutemskaacute obec tedy staacutet ale vznikaacute věcneacute praacutevo ktereacute je po

formaacutelniacute straacutence na stejneacute uacuterovni jako si stojiacute ono provinčniacute vlastnictviacute V daneacute

souvislosti by tedy jistě nebylo nevhodno hovořit ekvivalentně jako je tomu v přiacutepadě

provinčniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva takeacute o provinčniacutech služebnostech Avšak po obsahoveacute

straacutence je mezi klasickyacutemi služebnostmi a oněmi provinčniacutemi do jisteacute miacutery menšiacute

rozdiacutel nežli mezi kviritskyacutem vlastnictviacutem a vlastnictviacutem provinčniacutem takže by takoveacuteto

striktniacute rozlišovaacuteniacute bylo spiacuteše nadbytečnyacutem

V 3212 UacuteLOHA STIPULACE VRAacuteMCI ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM

POZEMKU

Jak bylo vyacuteše uvedeno zaacutekladniacutem polem působnosti stipulace jsou zaacutevazky

Stipulace je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech zaacutevazků ktereacute řiacutemskeacute praacutevo znaacute a jiacutemž umožňuje

vymaacutehat takovaacute plněniacute kteraacute byla přisliacutebena Je ovšem otaacutezkou jakou uacutelohu hraje

stipulace v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti a proč praacutevě stipulace stala se jedniacutem z těchto

způsobů

možnost na sveacute miacutesto postavit takoveacute na ktereacute je z důvodu pravomociacute soudniacute přesunuto břemeno žaloby) Daacutele viz S Solazzi Usus proprius Studia et documenta historiae et iuris 7 1941 str 408 viz takeacute v tam uvedeneacute poznaacutemce 97

320 Viz kupřiacutekladu takeacute Dig 741pr (Ulp lib 17 ad sab) Non solum usum fructum amitti capitis minutione constat sed et actionem de usu fructu et parvi refert utrum iure sit constitutus usus fructus an vero tuitione praetoris proinde traditus quoque usus fructus item in fundo vectigali vel superficie non iure constitutus capitis minutione amittitur (Nikoliv pouze ususfruktus zanikaacute změnou statusu ale i žaloby z ususfruktu A maacutelo na tom zaacuteležiacute jestli ususfruktus byl ustaven plnyacutem praacutevem nebo skrze ochranu praetora neboť i předanyacute ususfruktus rovněž i na pozemku povinneacutem k vektigalu nebo superficiaacuterniacutem tedy nikoliv plnyacutem praacutevem zřiacutezenyacute zanikaacute změnou statusu)

182

Pokud vyacuteše v přiacutepadě služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech byl kladen určityacute

důraz mimo jineacute na formalitu zřiacutezeniacute a to ze zcela praktickyacutech důvodů spočiacutevajiacuteciacutech

předevšiacutem ve většiacute miacuteře prokazatelnosti a bezpečnosti takoveacutehoto jednaacuteniacute pak

bezpochyby by nebylo vhodneacute zcela rezignovat na obdobnyacute požadavek v přiacutepadě

služebnostiacute na půdě provinčniacute Jistě i zde a to nikoliv z odlišnyacutech důvodů bylo by

vhodno postupovat obdobně a tedy vyžadovat alespoň minimaacutelniacute formu a to tak aby

byla zaacuteroveň tato přiacutestupnaacute širokeacutemu obyvatelstvu v provinciiacutech kde často většinovyacutem

jazykem ani nemusiacute byacutet latina Minimaacutelně posledniacutemu uvedeneacutemu stipulace vyhovuje

jak plyne z vyacuteše uvedeneacuteho textu Gaiova kdy tento uvaacutediacute jednotliveacute formule stipulace

jak v latině tak ale i v řečtině tedy majoritniacutem jazyku vyacutechodniacute čaacutesti řiacuteše321 Naviacutec

alespoň minimaacutelniacute požadavky na formalitu praacutevniacuteho jednaacuteniacute ktereacute na uacutečastniacuteky klade

stipulace mohou jistě představovat lepšiacute zajištěniacute kyacuteženyacutech vlastnostiacute praacutevniacuteho jednaacuteniacute

nežli prostaacute shoda vůle vedle toho nepředstavuje přiacutelišnou a nepřekonatelnou miacutery

formalismu tak aby tento musel určityacutem způsobem narušovat běžnyacute hospodaacuteřskyacute chod

věciacute

Je však nutno se zamyacutešlet takeacute nad otaacutezkou jakaacute vůbec je uacuteloha stipulationis

v raacutemci zřiacutezeniacute služebnosti Jak bylo vyacuteše uvedeno stipulace je institutem typicky

obligačniacutem a jakožto obligačniacute institut by měl miacutet za naacutesledek toliko vznik zaacutevazku

mezi jednotlivyacutemi stranami a to ve smyslu osobniacutech praacutev jedneacute či druheacute strany

Stipulace jako takovaacute však zpravidla nemaacute miacutet žaacutednyacutech naacutesledků na věcnaacute praacuteva

přirozeně tehdy neniacute-li doplněna určityacutem věcněpraacutevniacutem jednaacuteniacutem kupřiacutekladu předaacuteniacutem

určiteacute věci nebo určiteacute peněžiteacute čaacutestky Mezi obligačniacutemi praacutevy a praacutevy věcnyacutemi však

existujiacute takeacute tzv obligationes propter rem kdy takoveacuteto mohou zniacutet na cui ea res

pertinet322 Tiacutemto dochaacuteziacute k sbliacuteženiacute institutu stipulace a režimu či minimaacutelně

kyacuteženeacutemu režimu služebnostiacute a je tedy pro zřiacutezeniacute služebnosti v takoveacuteto situaci

stipulace do jisteacute miacutery přiacutehodnějšiacute nežli při jejiacutem klasickeacutem chaacutepaacuteniacute Je však nutno pro

takoveacuteto chaacutepaacuteniacute stipulace naleacutezt určityacutech opor takeacute v pramenech neboť přiacutestup

k obligaci jako propter rem je do značneacute miacutery specifickyacute a omezenyacute Ve vztahu

k požiacutevaciacutemu praacutevu či k cestnyacutem služebnostem (či minimaacutelně některyacutem z cestnyacutech

služebnostiacute) lze však naleacutezt v Digestech justiniaacutenskyacutech několikero přiacutepadů z nichž lze

321 Viz Gaius Institutiones 3 93 Cit sub 314 322 Viz kupřiacutekladu F del Giudice op cit str 370 A Guarino op cit str 797 et al

183

chaacutepat stipulaci nikoliv jako osobniacute zaacutevazek ale praacutevě jako obligatio propter rem323

Takovaacuteto stipulace pak v daneacute souvislosti může fungovat a pravděpodobně takeacute

fungovala jako jakeacutesi zajištěniacute služebnosti a vztahu vaacutezaneacuteho na služebnost tak že

vlastniacutek či držitel panujiacuteciacuteho pozemku nebude ve vyacutekonu sveacuteho praacuteva rušen Tato

funkce stipulace tedy jako zajištěniacute řaacutedneacuteho vyacutekonu praacuteva na provinčniacutech pozemciacutech

však může byacutet užita obdobnyacutem způsobem takeacute i přiacutemo na pozemciacutech italskyacutech a to již

přiacutemo jako zajišťovaciacute prostředek pouze kupřiacutekladu analogicky jako tomu může byacutet ve

vzaacutejemneacutem vztahu obligace a pignu V přiacutepadě služebnostiacute však může stipulace nabyacutevat

takeacute charakteru stipulationis poenae 324 jak o tom mohou svědčit mnoheacute z pramenů325

323 Viz několik přiacutekladů Dig 1022512 (Paul lib 23 ad ed) In illa quoque stipulatione

prospiciendum est coheredibus si testator promiserat neque per se neque per heredem suum fieri quo minus ire agere possit quoniam uno prohibente in solidum committitur stipulatio ne unius factum ceteris damnosum sit (V teacuteto stipulaci je třeba zajistit zaacutejmy spoludědiců jestliže testaacutetor přisliacutebiacute že ani on ani jeho dědicoveacute neučiniacute nic proti tomu aby mohl chodit nebo přechaacutezet protože jedniacutem zakazujiacuteciacutem je uacuteplně stipulace porušena tak aby uacutekonem jednoho ostatniacute neměli uacutejmy) Dig 45125 (Paul lib 12 ad sab) Item si in facto sit stipulatio veluti si ita stipulatus fuero per te non fieri neque per heredem tuum quo minus mihi ire agere liceat et unus ex pluribus heredibus prohibuerit tenentur quidem et coheredes eius sed familiae erciscundae iudicio ab eo repetent quod praestiterint hoc et iulianus et pomponius probant (Obdobně když by byla učiněna stipulace jako jestli bude přisliacutebeno ani od tebe nebude učiněno ani od tvyacutech dědiců co by mi nedovolovalo chodit nebo hnaacutet a jeden z mnohyacutech dědiců by tomu překaacutežel dotčeni jsou pak i jeho spoludědici ale řiacutezeniacutem na rozděleniacute dědictviacute od něho vymohou co bylo uškozeno Tak stvrzujiacute Iulianus a Pomponius) Dig 45126 (Paul lib 12 ad sab) Contra autem si stipulator decesserit qui stipulatus erat sibi heredique suo agere licere et unus ex heredibus eius prohibeatur interesse dicemus utrum in solidum committatur stipulatio an pro parte eius qui prohibitus est nam si poena stipulationi adiecta sit in solidum committetur sed qui non sunt prohibiti doli mali exceptione summovebuntur si vero poena nulla posita sit tunc pro parte eius tantum qui prohibitus est committetur stipulatio (Proti tomu jestliže stipulator zemře kdo měl sobě a svyacutem dědicům sliacutebeno moci hnaacutet a jeden z dědiců jemu by překaacutežel maacuteme za důležiteacute zda stipulace byla porušena uacuteplně nebo zčaacutesti vůči tomu kdo překaacutežel neboť jestliže je přiznaacuten trest ze stipulace rozumiacute se solidaacuterně porušena ale ti kdo nepřekaacuteželi mohou se naacutemitkou zleacuteho uacutemyslu ubraacutenit jestliže ale žaacutednyacute trest nebyl stanoven tehdy je stipulace porušena toliko tiacutem kdo překaacutežel) Dig 4513812 (Ulp lib 49 ad sab) Sed si quis uti frui licere sibi heredique suo stipulatus sit videamus an heres ex stipulatu agere possit et putem posse licet diversi sint fructus nam et si ire agere stipuletur sibi heredique suo licere idem probaverimus (Překlad viz sub 170) Daacutele pak pro zkraacuteceniacute pouze uacutevodem Dig 451386 (Ulp lib 49 ad sab) Dig 451491 (Paul lib 37 ad ed) Dig 451757 (Ulp lib 22 ad ed) Dig 451111 (Pomp lib 5 ad q muc) Dig 451130 (Paul lib 15 quaest) Dig 451131pr (Scaev lib 13 quaest) Dig 4511402 (Paul lib 3 ad ner) Dig 46331 (Ulp lib 7 disp)

Viz bliacuteže k celeacute problematice stipulace ve vztahu ke služebnostem S Solazzi Stipulazioni di servitugrave prediali Iura 5 1954 str 126 et al

324 Viz kupřiacutekladu Dig 45126 (Paul lib 12 ad sab) cit sub 323 ve srovnaacuteniacute s Dig 45141 (Paul lib 12 ad sab) Cato libro quinto decimo scribit poena certae pecuniae promissa si quid aliter factum sit mortuo promissore si ex pluribus heredibus unus contra quam cautum sit fecerit aut ab omnibus heredibus poenam committi pro portione hereditaria aut ab uno pro portione sua ab omnibus si id factum de quo cautum est individuum sit veluti iter fieri quia quod in partes dividi non potest ab omnibus quodammodo factum videretur at si de eo cautum sit quod divisionem recipiat veluti amplius non agi tum eum heredem qui adversus ea fecit pro portione sua solum poenam committere differentiae hanc esse rationem quod in priore casu omnes commisisse videntur quod nisi in solidum peccari non poterit illam stipulationem per te non fieri quo minus mihi ire agere liceat sed videamus ne non idem hic sit sed magis idem quod in illa stipulatione titium heredemque eius ratum habiturum nam hac stipulatione et solus tenebitur qui non habuerit ratum et solus aget a quo fuerit

184

Takovaacuteto funkce maacute svyacutem způsobem bliacutezko onomu zajištěniacute neb se jednaacute vlastně o

druhou stranu teacutehož Stipulace nejprve motivuje k tomu aby režim služebnosti nebyl

porušen neboť byl-li by pak by bylo nutno hradit určitou hodnotu kteraacute působiacute jako

jistyacute trest či naacutehrada pro toho kdo byl na sveacutem praacutevu služebnosti určityacutem způsobem

omezen

V 3213 VZTAH DOHODY A STIPULACE VRAacuteMCI ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA

PROVINČNIacuteMPOZEMKU

Je však patrneacute že Gaius ve sveacutem textu nezmiňuje zřiacutezeniacute služebnosti

stipulationibus ale toliko pactionibus et stipulationibus Nikoliv nepodstatnyacutem

elementem zřizovaacuteniacute služebnostiacute na provinčniacute půdě bude tedy takeacute pactum Vyacuteše již

bylo odkaacutezaacuteno na pojednaacuteniacute kteraacute se věnujiacute zevrubněji pactis v jejich klasickeacute tedy

obligačniacute roli kdy představujiacute určityacute specifickyacute zaacutevazkovyacute typ V přiacutepadě zřiacutezeniacute

služebnostiacute však bezesporu musiacute nutně pactum nabyacutevat zcela specifickyacutech vlastnostiacute a

důsledků neboť jak by z přiacutemeacuteho vyacutekladu Gaiova textu vyplyacutevalo pactum se jako

petitum idque et Marcello videtur quamvis ipse dominus pro parte ratum habere non potest (Cato v patnaacutecteacute knize piacuteše Je sliacuteben trest určiteacute peněžniacute čaacutestky jestliže jinak bude učiněno a zemře-li slibujiacuteciacute jestliže jeden z mnohyacutech dědiců proti tomuto zajištěniacute bude činit zdali tedy trest napadne čaacutestečně na všechny dědice nebo na jednoho a jeho čaacutest Předevšiacutem jestliže ta skutečnost kteraacute je zajištěna bude nedělitelnaacute jako užiacutevat cestu kteraacutežto je na čaacutesti nedělitelnaacute ode všech se pak jeviacute to tiacutemto způsobem učiněneacute Avšak jestliže bylo zajištěno to co snese rozděleniacute jako viacutece nežalovat tedy tomu dědici kteryacute proti tomu co učinil trest napadne toliko jeho čaacutest Rozdiacutely majiacute ten důvod že v prvniacutem přiacutepadě se jeviacute všichni jako porušujiacuteciacute neboť jinak než solidaacuterně neniacute možno narušit takovyacute přiacuteslib ty neučiniacuteš nic co by mi nedovolovalo chodit nebo hnaacutet Ale vidiacuteme že by to nebylo stejneacute jako vyacuteše ale spiacuteše stejneacute jako v takoveacutem přiacuteslibu Titius a jeho dědici to stvrdiacute Však takovyacutemto přiacuteslibem je dotčen toliko ten kdo nestvrdil a ten bude žalovaacuten od koho je to požadovaacuteno Stejně se jeviacute i Marcellovi ačkoliv vlastniacutek saacutem nemůže daacutet stvrzeniacute k čaacutesti) Dig 451853 (Paul lib 75 ad ed) Quod si stipulatus fuero per te heredemve tuum non fieri quo minus eam agam si adversus ea factum sit tantum dari et unus ex pluribus heredibus promissoris me prohibeat verior est sententia existimantium unius facto omnes teneri quoniam licet ab uno prohibeor non tamen in partem prohibeor sed ceteri familiae erciscundae iudicio sarcient damnum (Jako jestliže mi bylo sliacutebeno nebude tebou nebo tvyacutem dědicem učiněno abych nemohl tam hnaacutet jestliže proti tomu je co učiněno kolik se maacute daacutet A jeden z mnoha slibujiacuteciacutech dědiců mi braacuteniacute pravdivějšiacute je věta usuzujiacuteciacute že jedniacutem konaacuteniacutem jsou dotčeni všichni neboť ačkoliv je mi braacuteněno od jednoho přesto se mi nebraacuteniacute čaacutestečně ale ostatniacute je mohou zapravit svoji škodu v řiacutezeniacute na rozděleniacute dědictviacute)

325 V přiacutemeacutem vztahu ke služebnostem viz Dig 8336 (Paul lib 2 resp) Cum fundo quem ex duobus retinuit venditor aquae ducendae servitus imposita sit empto praedio quaesita servitus distractum denuo praedium sequitur nec ad rem pertinet quod stipulatio qua poenam promitti placuit ad personam emptoris si ei forte frui non licuisset relata est (Jestliže pozemku kteryacute ze dvou si ponechaacutevaacute prodejce je zřiacutezena služebnost vodovodu kupcovu pozemku uloženaacute služebnost sleduje znovu zcizenyacute pozemek neboť nenaacuteležiacute tedy k věci když slib kteryacute stanovil trest k zajištěniacute na kupcovu osobu přechaacuteziacute jestliže je snad služebnosti braacuteněno)

185

přiacutemyacute činitel podiacuteliacute na zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku tedy praacutevu ktereacute

minimaacutelně ve sveacute funkčniacute povaze odpoviacutedaacute praacutevu věcneacutemu

Vyacuteše bylo již uvedeno že jestliže ke zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva maacute byacutet užito na

provinčniacutem pozemku pactum et stipulatio pak se ovšem objevujiacute poměrně zaacutesadniacute

otaacutezky mimo jineacute zdali se jednaacute o dvě možnosti jak služebnost zřiacutedit zdali musejiacute byacutet

v uvedeneacutem pořadiacute pakliže ano pak je však okamžik zřiacutezeniacute praacuteva vaacutezaacuten na pouze

jednu čaacutest tedy buď na pactum nebo na stipulatio pakliže na pořadiacute nezaacuteležiacute pak dojde

ke zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva tehdy kdy jsou splněny obě podmiacutenky V pramenech se lze

setkat s několika citacemi z nichž by mohlo vyplyacutevat že zaacutekladniacutem elementem je

stipulatio kdy pactum mnohdy chybiacute nebo je postaveno obeacute jako pactum vel

stipulatio326 Je možno tedy uvažovat nad systeacutemem kdy pactum a stipulace tvořiacute

jednotneacute praacutevniacute jednaacuteniacute kde pactum je prezentovaacutena a realizovaacutena praacutevě

prostřednictviacutem stipulace Jinak teacutež řečeno kdy pactum tvořiacute obsah daneacuteho praacutevniacuteho

jednaacuteniacute a stipulace posleacuteze jeho formu327 Pactum jako shoda vůle je spiacuteše neformaacutelniacutem

praacutevniacutem jednaacuteniacutem a tedy takoveacuteto jednaacuteniacute neniacute nejvhodnějšiacute jako způsob zřiacutezeniacute tak

důležiteacuteho praacutevniacuteho institutu jako jsou služebnosti Tomuto nedostatku formy se praacutevě

za pomoci vtěleniacute pacti do stipulace lze do jisteacute miacutery vyhnout Jinyacute uacutehel pohledu pak

může přineacutest takeacute konfrontace praacutevniacuteho režimu a způsobu převodu provinčniacuteho

326 Viz Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re fructuarii vel ex operis

posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Je zřejmeacute že v tom co jsme uvedli tedy že otrok může nabyacutet z věci poživatelovy nebo vlastniacute praciacute bude v každeacutem přiacutepadě připadat v uacutevahu jestli praacutevem odkazu byl řiacutezen ususfruktus nebo i tradiciacute a slibem nebo jinyacutem jakyacutemkoliv způsobem A pravdivaacute je Pegasova věta kterou je sledovaacutena Iulianova šestnaacutectaacute kniha že vše je nabyacutevaacuteno usufruktuaacuteřem) Dig 71274 (Ulp lib 18 ad sab) Si qua servitus imposita est fundo necesse habebit fructuarius sustinere unde et si per stipulationem servitus debeatur idem puto dicendum (Jestliže jakaacute služebnost je uložena pozemku poživatel se musiacute podřiacutedit i když je povinen ke služebnosti skrze stipulaci jeviacute se mi to totožneacute) Dig 83331 (Afr lib 9 quaest) Per plurium praedia aquam ducis quoquo modo imposita servitute nisi pactum vel stipulatio etiam de hoc subsecuta est neque eorum cuivis neque alii vicino poteris haustum ex rivo cedere pacto enim vel stipulatione intervenientibus et hoc concedi solet quamvis nullum praedium ipsum sibi servire neque servitutis fructus constitui potest (Vedeš vodu přes mnoheacute pozemky jakyacutemkoliv způsobem uloženou služebnostiacute jestliže však neniacute zde zřiacutezena dohodou nebo slibem nesmiacuteš svolit čerpaacuteniacute z toku ani těm přes ktereacute teče služebnostiacute ani jinyacutem sousedům tedy dohodou nebo stipulaciacute toto může byacutet svoleno ačkoliv žaacutedneacutemu pozemku sobě samotneacutemu sloužit ani požiacutevat služebnosti nemůže byacutet ustanoveno) Dig 8413pr (Ulp lib 6 opin) Venditor fundi geroniani fundo botriano quem retinebat legem dederat ne contra eum piscatio thynnaria exerceatur quamvis mari quod natura omnibus patet servitus imponi privata lege non potest quia tamen bona fides contractus legem servari venditionis exposcit personae possidentium aut in ius eorum succedentium per stipulationis vel venditionis legem obligantur (Překlad viz sub 118)

327 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 197 B Biondi Le servitugrave op cit str 255 et al

186

vlastnictviacute a praacutevě služebnostiacute Ono provinčniacute vlastnictviacute je charakterizovaacuteno jako

possessio ac usufructus kdy jedniacutem ze zaacutekladniacutech pojmů v jeho kontextu je tedy

possessio Pokud tedy dochaacutezelo k převodu tohoto provinčniacuteho vlastnictviacute tak takovaacuteto

praacutevniacute jednaacuteniacute byla postižena a regulovaacutena obdobnyacutemi praacutevniacutemi pravidly jako tomu

bylo kupřiacutekladu v přiacutepadech převodu držby kdy tato se převaacutediacute pouhou tradiciacute Pak

neniacute možno si nepředstavit pactum jako důvod převodu či vzniku služebnosti tak jako

je tomu v přiacutepadě převodu držby a to v podobneacutem smyslu jako později bylo převaacuteděno

quasipossessio Vedle toho pak mohla působit jako nutnyacute zajišťovaciacute prostředek praacutevě

stipulace jak o niacute bylo psaacuteno vyacuteše

Je nutno se však zaměřit takeacute na vzaacutejemnyacute vztah obou praacutevniacutech jednaacuteniacute

podiacutelejiacuteciacutech se podle Gaiova miacuteněniacute na zřiacutezeniacute jednotliveacute služebnosti V Digestech

justiniaacutenskyacutech lze se setkat s několika fragmenty ktereacute do zřizovaacuteniacute služebnostiacute a

předevšiacutem funkce stipulace v tomto vnaacutešejiacute poněkud novyacute pohled Lze se tak setkat

s koncepciacute kdy stipulace a to při zřiacutezeniacute služebnosti nikoliv pouze na provinčniacute půdě

funguje jako zajištěniacute nerušeneacuteho vyacutekonu služebnosti328 Pak tedy může na jedneacute straně

staacutet postup kdy po mancipaci nebo in iure cessi služebnosti naacutesleduje takeacute stipulace

určiteacute zaacuteruky za nerušeniacute vyacutekonu služebnosti Pokud by poteacute obdobnyacute postup byl

promiacutetnut do provinčniacuteho zřizovaacuteniacute služebnostiacute mohlo by se zdaacutet že samotnaacute

služebnost vznikaacute pactionibus zatiacutemco stipulace je pouhyacutem doplněniacutem zaacuteruky

k nerušeneacutemu vyacutekonu daneacuteho praacuteva Konečně bližšiacute porovnaacuteniacute situaciacute ukazuje na jisteacute

odchylky Zatiacutemco v přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacute půdě je možno vidět postup

takovyacute že na obligačniacute vztah kupřiacutekladu z koupě navazoval zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva

mancipaciacute či in iure cessiacute na to pak mohlo navazovat zřiacutezeniacute zaacuteruky stipulaciacute pokud

však se jednaacute o zřiacutezeniacute služebnosti na půdě provinčniacute pak zde schaacuteziacute staacutele jeden

element Jedinyacutem možnyacutem postupem uvažovaacuteniacute je pak nahrazeniacute mancipace nebo in

328 Viz kupřiacutekladu Dig 8120 (Iav lib 5 ex post lab) Quotiens via aut aliquid ius fundi

emeretur cavendum putat esse labeo per te non fieri quo minus eo iure uti possit quia nulla eiusmodi iuris vacua traditio esset ego puto usum eius iuris pro traditione possessionis accipiendum esse ideoque et interdicta veluti possessoria constituta sunt (Jestliže je koupena cesta nebo jineacute pozemkoveacute praacutevo maacute byacutet zajištěno domniacutevaacute se Labeo že vůči tobě nebude nic činěno abys nemohl užiacutevat sveacuteho praacuteva neboť neniacute žaacutednaacute pouhaacute tradice k takoveacutemuto praacutevu Jaacute se domniacutevaacutem že užiacutevaacuteniacute takoveacuteho praacuteva je přiacutestupneacute tradici držby proto i interdikta jakoby držebniacute byly ustanoveny ) Nebo Dig 19132 (Pomp lib 9 ad sab) Si iter actum viam aquae ductum per tuum fundum emero vacuae possessionis traditio nulla est itaque cavere debes per te non fieri quo minus utar (Jestliže koupiacutem pěšinu stezku cestu vodovod přes tvůj pozemek neniacute zde žaacutednaacute tradice pouheacute držby proto musiacuteš zajistit že od tebe nebude činěno abych nemohl užiacutevat)

187

iure cesse paktem kdy však se za sebe staviacute dvě obligačniacute praacutevniacute jednaacuteniacute Nutně pak

musiacute vzniknout kupřiacutekladu shoda vůle jakou součaacutest prvniacute obligace kupřiacutekladu koupě

pak minimaacutelně symbolickaacute znovu a to jako součaacutest pakta

Konečně dalšiacute naacutehled na věc je možno zprostředkovat za pomoci samotneacuteho

charakteru provinčniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva kdy toto je charakterizovaacuteno jako possessio

vel usufructus329 Na zaacutekladě teacuteto charakteristiky jak bylo uvedeno vyacuteše se provinčniacute

vlastnictviacute a to i k pozemkům převaacutediacute prostou tradiciacute Pokud tedy tak silneacute praacutevo jako

je vlastnickeacute praacutevo se převaacutediacute prostou tradiciacute pak jistě i služebnost kteraacute je svoji vahou

jistě o něco slabšiacute jen těžko by měla byacutet převaacuteděna formaacutelněji nežli samotneacute vlastnickeacute

praacutevo Na druhou stranu ovšem ve služebnosti se mohou skryacutevat nebezpečiacute kdy tato

nemusiacute byacutet na prvniacute pohled zjevnaacute Pak vyacuteraznějšiacute formalismus v jejiacutem přiacutepadě

zabraňuje přiacutepadnyacutem pochybnostem a sporům Neniacute tedy možno jednoduše pominout

jasnou tendenci kteraacute se později projeviacute i v přiacutepadě služebnostiacute na italskeacutem uacutezemiacute kdy

dochaacuteziacute k změně přiacutestupu k tradici a držbě kteraacute se ve sveacute kvazi-formě staacutevaacute přiacutestupnou

i pro nehmotneacute objekty Pokud tedy v uvedeneacute době ještě nenazraacutel čas na vytvořeniacute

celkoveacute koncepce držby a předaacuteniacute praacuteva pak se tato skutečnost projevila v poněkud

složitějšiacutem a v přiacutepadě služebnostiacute na provinčniacutem pozemku snad možnaacute i zaacutestupnyacutem

způsobem kdy je vytvořen koncept zřiacutezeniacute služebnosti praacutevě pactionibus et

stipulationibus

Je však takeacute možno nahliacutežet na obě dvě jednaacuteniacute představujiacuteciacute formu zřiacutezeniacute

služebnosti jako jeden homogenniacute celek kdy pactum ktereacute je jinak do značneacute miacutery

bezforemnou shodou vůle v určiteacute věci je doplněno či snad navenek vyjaacutedřeno praacutevě

onou stipulaciacute kteraacute jak bylo vyacuteše uvedeno formu maacute a kteraacute zaacuteroveň může

představovat zabezpečujiacuteciacute prvek mezi vlastniacutekem nemovitosti a držitelem služebnosti

V takoveacutem přiacutepadě pak neniacute vůbec nutno uvažovat nad přiacutepadnyacutem pořadiacutem danyacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacute Pokud pactum představuje praacutevě neformaacutelniacute shodu vůle těžko by

bylo tuto postraacutedat tehdy pokud by byla provedena ona stipulace Takteacutež neniacute nutno

uvažovat nad tiacutem jakeacute je vzaacutejemneacute postaveniacute obou jednaacuteniacute tedy zdali je primaacuterniacute to či

329 Viz sub 309

188

ono a jakeacute maacute přiacutepadně absence jednoho z jednaacuteniacute naacutesledky neboť při takoveacuteto

konstelaci jsou obě jednaacuteniacute zcela integraacutelně propojena

Z celeacuteho vyacuteše uvedeneacuteho však vyplyacutevaacute že kolem zřiacutezeniacute služebnosti na

provinčniacutem pozemku panuje snad viacutece co nejasneacuteho nežli naopak jasneacuteho Lze se

domniacutevat že viacutece než v jinyacutech přiacutepadech tedy předevšiacutem v oblasti zřizovaacuteniacute

služebnostiacute na italskeacutem uacutezemiacute je v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnostiacute na pozemku

provinčniacutem situace vyacuterazně odvislaacute od doby Do jisteacute miacutery miacuternějšiacute formalismus

umožňuje variabilnějšiacute změny a poskytuje většiacute prostor do jisteacute miacutery živelnějšiacutemu

vyacutevoji a tak možnaacute Gaiovo tvrzeniacute o zřizovaacuteniacute služebnostiacute na provinčniacutem pozemku

pactionibus et stipulationibus zahrnuje pouze kraacutetkou dobu Gaiova života snad možnaacute

se může dokonce praxe drobně mezi jednotlivyacutemi provinciemi lišit Každopaacutedně však

uvedenyacute institut znamenaacute poměrně zaacutesadniacute a fundamentaacutelniacute zaacutesah do struktury věcnyacutech

praacutev kdy do těchto struktur vstupujiacute takoveacute praacutevniacute elementy ktereacute jinak naacuteležejiacute do

jinyacutech praacutevniacutech odvětviacute a v daneacute souvislosti lze se pouze ptaacutet nemaje však

hodnověrnyacutech odpovědiacute kde je možno hledat původ a jakyacutem vyacutevojem bylo dospěno ke

způsobu zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacute půdě pactionibus et stipulationibus

V 322 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM POZEMKU PRO PŘIacutePAD SMRTI

Stejně jako je tomu v přiacutepadě služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech tak i na

pozemciacutech provinčniacutech mohou jejich vlastniacuteci zřizovat služebnosti dopředu a to

v souvislosti s jejich budouciacute smrtiacute Situace je do jisteacute miacutery obdobnaacute jako vyacuteše

Předevšiacutem je jednaacute o skutečnost že zřiacutezeniacute služebnosti či věcneacuteho praacuteva k věci ciziacute neniacute

v řiacutemskeacutem dědickeacutem praacutevu možneacute v přiacutepadě intestaacutetniacute posloupnosti a intestaacutetniacuteho

děděniacute stejně tak je pouze obtiacutežně myslitelneacute tehdy dochaacuteziacute-li k univerzaacutelniacute sukcessi a

k žaacutedneacute singulaacuterniacute a to i v situaci kdy univerzaacutelniacutech sukcesorů je viacutece Pokud při děleniacute

univerzaacutelně nabyteacute pozůstalosti vzniknou služebnosti pak se však již nebude jednat o

služebnosti vznikleacute pro přiacutepad smrti ale vznikleacute v souvislosti s děleniacutem přiacutepadně

s děliacuteciacutemi žalobami Je tedy analogickeacute jako v přiacutepadě pozemků italskyacutech že

služebnost mortis causa může vznikat v souvislosti s problematikou odkazů a toliko

189

praacutevě odkazy tedy singulaacuterniacutemi pořiacutezeniacutemi jak ve smyslu věciacute tak ale i možno ve

smyslu praacutev

Při zkoumaacuteniacute služebnostiacute je možno se setkat s několika fragmenty a texty ktereacute

předpoklaacutedajiacute možnost zřiacutezeniacute služebnosti praacutevě odkazem tedy pořiacutezeniacutem pro přiacutepad

smrti330 Neniacute jistě žaacutedneacuteho sporu o tom že je možno pro zřiacutezeniacute služebnosti využiacutet

legaacutetu damnačniacuteho avšak v takoveacutemto přiacutepadě se nebude jednat o přiacutemeacute zřiacutezeniacute praacuteva

ale pouze o obligačniacute zaacuteklad zřiacutezeniacute služebnosti tedy tak jak hovořiacute Gaius ndash dare usum

fructum Na zaacutekladě takoveacutehoto legaacutetu a takoveacutehoto praacutevniacuteho vztahu pak bude dědic

povinen zřiacutedit služebnost ve prospěch obdarovaneacuteho legaacutetem a to již řečeno v souladu

opět s Gaiovyacutem naacutezorem pactionibus et stipulationibus V souvislosti s damnačniacutem

legaacutetem tedy neniacute možno mluvit o zřiacutezeniacute služebnosti v přiacutemeacutem či formaacutelniacutem smyslu

slova neboť ta vznikaacute ve skutečnosti nikoliv přiacutemo legaacutetem takovyacutem ale až jednaacuteniacutem

kteraacute se opiacuteraacute o povinnost legaacutetem založeneacute

Podstatnou otaacutezkou by však mělo byacutet zdali lze zřiacutedit služebnost přiacutemo legaacutetem

tak jako tomu bylo kupřiacutekladu v přiacutepadě služebnostiacute na půdě italskeacute kdy tyto je možno

zřiacutedit přiacutemo a to vindikačniacutem legaacutetem Prameny však v teacuteto otaacutezce jsou navyacutesost ve

vztahu k provinčniacutemu pozemku skoupeacute331 Lze však v daneacute otaacutezce nadneacutest minimaacutelně

několik otaacutezek či snad myšlenek Již samotnyacute pojem vindikačniacuteho legaacutetu svyacutem

obsahem a předevšiacutem svyacutem historickyacutem vyacutevoje poměrně zřejmě evokuje daacutevnou

330 Viz kupřiacutekladu Dig 7171 (Ulp lib 17 ad sab) Rei soli ut puta aedium usu fructu legato

quicumque reditus est ad usufructuarium pertinet quaeque obventiones sunt ex aedificiis ex areis et ceteris quaecumque aedium sunt unde etiam mitti eum in possessionem vicinarum aedium causa damni infecti placuit et iure dominii possessurum eas aedes si perseveretur non caveri nec quicquam amittere finito usu fructu hac ratione labeo scribit nec aedificium licere domino te invito altius tollere sicut nec areae usu fructu legato potest in area aedificium poni quam sententiam puto veram (K věci nemoviteacute jako třeba budova odkaacuteži ususfruktus cokoliv je přiacutejmem naacuteležiacute usufruktaacuteři ktereacutežto zisky jsou z budov prostor a dalšiacutech ktereacute jsou pozemku přinaacuteležejiacuteciacute Proto takeacute je možneacute jeho uveacutest v držbu sousedniacuteho domu z důvodu hroziacuteciacute škody a ve vlastnickou držbu toho domu jestliže staacutele trvaacute že neniacute daacuteno zajištěniacute ani nic se neztraacuteciacute koncem ususfruktu Z toho důvodu piacuteše Labeo že vlastniacuteku neniacute navzdory tobě dovoleno stavět vyacuteše jako ani na prostoru povrchu odkaacutezaneacutem ususfruktem nelze vystavět vyacuteše budovu Tuto větu maacutem za pravdivou) K problematice všech tedy i provinčniacutech pozemků viz Dig 713pr (Gai lib 2 rer cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Ke všem pozemkům se může zřiacutedit praacutevem odkazu ususfruktus aby dědic byl povinen daacutet někomu ususfruktus Daacutet ale znamenaacute když je legataacuteř uveden v držbu pozemku a je mu strpěno užiacutevaacuteniacute a požiacutevaacuteniacute Ale jestliže někdo zřiacutedit ususfruktus i bez zaacutevěti dohodou a slibem tak může učinit)

331 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 203

190

minulost a řiacutemskyacute symbolismus kdy hůlka byla symbolem dominica potestatis332 kteraacute

ovšem plně souvisiacute nikoliv snad s široce a obecně pojatou koncepciacute vlastnickeacuteho praacuteva

či dokonce věcnyacutech praacuteva ale souvisiacute toliko s kviritskyacutem praacutevem vlastnickyacutem Pojmově

a formaacutelně je tedy protismyslneacute uvažovat nad zřiacutezeniacutem služebnosti na provinčniacutem

pozemku způsobem kteryacute svojiacute historiiacute a svojiacute typičnostiacute reprezentuje kviritskeacute

vlastnickeacute praacutevo jež ovšem nemaacute na provinčniacutech pozemciacutech žaacutedneacute přiacutemeacute praacutevniacute vaacutehy

Na druhou stranu je nutno uznat že takovyacuteto vyacuteklad je do značneacute miacutery formalistickyacute

což ovšem nutně neznamenaacute že nespraacutevnyacute Možnyacute probleacutem se objevuje takeacute ve

skutečnosti že vindikačniacutem legaacutetem zřiacutezenaacute služebnost je služebnostiacute pokud sama

může takoveacute charakteristiky nabyacutet iure civili tedy jejiacute charakter je takovyacute kteryacute je

protivnyacute pojetiacute vlastnickeacuteho praacuteva provinčniacuteho tak jak bylo do jisteacute miacutery vykresleno

vyacuteše Konečně je takeacute nutno zmiacutenit nikoliv však důležitostiacute posledniacute zaacutevažnyacute argument

Tiacutem kdo je mocen vindikačniacutem legaacutetem zatiacutežit pro přiacutepad smrti věc služebnostiacute nemůže

byacutet kdokoliv ale musiacute se jednat o kviritskeacuteho vlastniacuteka Pouze toliko tento maacute k věci

takoveacuteho praacuteva aby mohl použiacutet institutu ryze civilniacuteho praacuteva pro zatiacuteženiacute vlastniacute věci

Jak platiacute premisa že neniacute možno na jineacuteho převeacutest viacutecero praacutev nežli tento saacutem maacute tak

ani ten kdo nemaacute k věci civilniacuteho tedy kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva nemůže a to

byť i civilniacute formou zřiacutedit civilniacute kviritskeacute věcneacute praacutevo k (zatiacutem) sveacute věci ve prospěch

někoho dalšiacuteho Jinak řečeno provinčniacute vlastniacutek neniacute v tomto smyslu vůči provinčniacutemu

byť jeho vlastniacutemu pozemku opraacutevněn použiacutet vindikačniacuteho legaacutetu či minimaacutelně

nemůže od takoveacutehoto jednaacuteniacute očekaacutevat civilněpraacutevniacute naacutesledky Na druhou stranu je

nutno uznat že je možno uvažovat nad použitiacutem jakeacutesi analogie kdy pomoci znaacutemeacuteho

civilněpraacutevniacuteho institutu opiacuteraje se však o provinčniacute vlastnictviacute může osoba zřiacutedit

věcneacute praacutevo k věci ciziacute a to opět s kvalitami ktereacute nebudou odpoviacutedat po formaacutelniacute

straacutence kviritskeacutemu praacutevu ale praacutevě a pouze jenom praacutevu provinčniacutemu Jak vyacuteše bylo

avizovaacuteno byly uvedeny toliko určiteacute problematickeacute body a různeacute přiacutestupy k věci aniž

by bylo možno z těchto vyvozovat jakeacuteho stabilnějšiacuteho zaacutevěru Naproti tomu však i

vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu nelze se zbavit jistyacutech obav neboť vyacutetky ktereacute byly

vzneseny k možnosti zřiacutezeniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku přiacutemo vindikačniacutem

legaacutetem nebyly nezaacutevažneacute a dotyacutekaly se jedněch z nejzaacutekladnějšiacutech a

nejfundamentaacutelnějšiacutech otaacutezek praacuteva řiacutemskeacuteho tedy vztahů jednotlivyacutech jeho čaacutestiacute a

332 Viz F del Giudice op cit str 169 a 170

191

odvětviacute I tak je snad možno tvrdit avšak s vědomiacutem určiteacute nejistoty že bez dalšiacuteho

přiacutemo aplikovat vindikačniacute legaacutet na provinčniacute pozemky a do provinčniacuteho praacuteva zřejmě

možno nebylo

V 323 VYDRŽENIacute SLUŽEBNOSTI NA PROVINČNIacuteM POZEMKU

O problematickeacutem postaveniacute a funkci vydrženiacute služebnosti na poli praacuteva

civilniacuteho respektive v přiacutepadě služebnostiacute na půdě italskeacute bylo již vyacuteše psaacuteno avšak na

půdě provinčniacute je v daneacute otaacutezce naprosto odlišnaacute situace Zatiacutemco usucapio ktereacute bylo

hlavniacutem objektem zaacutejmu v přiacutepadě služebnostiacute na půdě italskeacute v daneacute otaacutezce funguje za

tiacutem koncem že vznikaacute vydržiteli kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo jak již bylo mnohokraacutete

vyacuteše uvedeno v přiacutepadě pozemku provinčniacuteho neniacute možno o vzniku a vůbec existenci

kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva hovořit Z takoveacuteto situace mimo jineacute vyplyacutevaacute že

usucapio jako vydrženiacute do kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva nepřipadaacute v uacutevahu jak pro

přiacutepad kdy objektem je provinčniacute praacutevo vlastnickeacute tak ale i v přiacutepadě kdy objektem by

mohla byacutet na provinčniacutem pozemku zřiacutezenaacute služebnost neboť ani ta nemůže nabyacutevat

kviritskeacuteho charakteru praacuteva mimo italskeacute pozemky

Za uacutečelem vydrženiacute služebnosti ale i vydrženiacute samotneacuteho vlastnickeacuteho praacuteva je

tedy nutno užiacutet odlišneacuteho institutu nežli je klasickeacute usucapio Protože kviritskeacute praacutevo

nemělo dosahu na provinčniacute půdě došlo v teacuteto oblasti k rozšiacuteřeniacute institutu jinak

původem řeckeacuteho333 a sice longi temporis praescriptio Byť se na prvniacute pohled jeho

naacutesledky mohou zdaacutet totožneacute s klasickyacutem vydrženiacutem přirozeně s tiacutem rozdiacutelem že

nevznikaacute vydržiteli vlastnickeacute praacutevo kviritskeacute ve skutečnosti se jednaacute o zcela odlišnyacute

praacutevniacute naacutestroj se zcela odlišnyacutemi vyacutechodisky a způsobem řešeniacute situace Longi temporis

praescriptio totiž neniacute ciacuteleno za tiacutem koncem aby vzniklo vydržiteli vlastnickeacute

respektive provinčniacute vlastnickeacute praacutevo ale postupuje odlišnyacutem způsobem kdy po jisteacutem

čase znemožňuje dosavadniacutemu vlastniacuteku věci či pozemku domoci se ochrany a to

předevšiacutem v přiacutepadě ztraacutety držby Takoveacuteto vlastnictviacute tedy s postupem času staacutevaacute se

naprosto hospodaacuteřsky i jinak neuacutečinneacute a nepoužitelneacute neboť praacuteva z něho vzchaacutezejiacuteciacute

333 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 212

192

neniacute možno žaacutednyacutem způsobem proti odpůrci vymoci Konečně postupnyacute vyacutevoj

směřujiacuteciacute k justiniaacutenskeacutemu praacutevu pozvolna preferuje a nakonec i v jisteacutem smyslu

upřednostniacute praacutevě longi temporis praescriptio a to i oproti mnohem staršiacute usucapioni

Longi temporis praescriptio neniacute vedeno za tiacutem koncem aby vzniklo komu

přiacutemo praacutevo vlastnickeacute jak bylo vyacuteše uvedeno ale plně si vystačiacute se znemožněniacutem

současneacutemu vlastniacutekovi aktivniacuteho užitiacute vlastnickyacutech žalob tedy předevšiacutem žaloby na

vydaacuteniacute věci v přiacutepadě ztraacutety držby V takoveacutem přiacutepadě jsou-li naplněny podmiacutenky jakeacute

vyžaduje praacutevě praesriptio pak svědčiacute držiteli naacutemitka jiacutež může přiacutepadnou vlastnickou

žalobu na věc jiacutež maacute v drženiacute odrazit Takovyacuteto držitel se tedy staacutevaacute podobně jako je

tomu v počaacutetciacutech bonitaacuterniacuteho vlastnickeacuteho praacuteva osobou chraacuteněnou proti možneacutemu

ataku ze strany původniacuteho vlastniacuteka Na druhou stranu po formaacutelniacute straacutence je nutno

uznat že ale samotnou preskripciacute nedochaacuteziacute ke vzniku (ani k převodu) provinčniacuteho

vlastnickeacuteho praacuteva334

V souvislosti s uvažovaacuteniacutem nad vydrženiacutem služebnosti je ještě nutno zmiacutenit

jeden institut kteryacute ani saacutem o sobě přiacutesně vzato za vydrženiacute nelze považovat byť

některeacute jeho charakteristiky mohou byacutet vydrženiacute velice podobneacute Uvedenyacute institut lze

takeacute vztaacutehnout nikoliv pouze na služebnosti na provinčniacute půdě ale je zřejmě možno jej

obdobně užiacutet i na půdě italskeacute avšak ani tam svyacutem charakterem nebude po formaacutelniacute

straacutence vydrženiacute odpoviacutedat Jednaacute se o tzv vetustas kdy služebnost na daneacutem miacutestě

existuje ab antiquo335 Nejednaacute se ani tak o způsob zřiacutezeniacute služebnosti jako spiacuteše o

presumpci kteraacute se aktivizuje tehdy kdy je nutno uvedenou služebnost nějakyacutem

způsobem chraacutenit či braacutenit proti tomu kdo namiacutetaacute jejiacute neexistenci tedy zpravidla proti

334 Viz kupřiacutekladu V Scialoja Teorie 2 op cit str 114 et al nebo L Heyrovskyacute op cit str

368 335 Viz kupřiacutekladu Dig 432034 (Pomp lib 34 ad sab) Ductus aquae cuius origo memoriam

excessit iure constituti loco habetur (Vodovod jehož původ paměť neznaacute maacute se za ustavenyacute na miacutestě podle praacuteva) Dig 39326 (Scaev lib 4 resp) Scaevola respondit solere eos qui iuri dicundo praesunt tueri ductus aquae quibus auctoritatem vetustas daret tametsi ius non probaretur (Scaevola odpověděl je zvykem těch kteřiacute vedou naleacutezaacuteniacute praacuteva chraacutenit vodovody jimž opraacutevněniacute daacutevaacute staacuteřiacute ač se nezkoumaacute praacutevo ke zřiacutezeniacute) Nebo takeacute C 3347 Imperatores Diocletianus Maximianus Si manifeste doceri possit ius aquae ex vetere more atque observatione per certa loca profluentis utilitatem certis fundis inrigandi causa exhibere procurator noster ne quid contra veterem formam atque sollemnem morem innovetur providebit (Je možneacute zjevně ukaacutezat praacutevo ze staryacutech zvyků ale i na zaacutekladě dodržovaacuteniacute na vodu tekouciacute přes několik miacutest k užitku mnohyacutech pozemků aby tyto byly zaleacutevaacuteny naacuteš ochraacutence zajišťuje že se nic nezměniacute proti původniacutem stavům ani slavnyacutem zvykům) diocl et maxim aa iuliano lta 286 pp iiii non mai maximo ii et aquilino conssgt

193

vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku Danyacute institut však v sobě zahrnuje mnoho zvlaacuteštnostiacute

což může byacutet daacuteno předevšiacutem jeho civilniacutech charakterem kteryacute je však jak

z uvedenyacutech fragmentů při jejich vyacutekladu může vyplyacutevat chraacuteněn praetorskyacutemi

prostředky ochrany praacuteva336 což uacutehrnně může znamenat jeho neaplikovatelnost na půdě

provinčniacute Text vyacuteše uvedeneacute konstituce však naznačuje praacutevě aplikovatelnost na

provinčniacute půdu337 Z toho důvodu je takeacute uvedena vetustas na tomto miacutestě a to i s tou

vyacutehradou že se vlastně nejednaacute o způsob zřiacutezeniacute ale spiacuteše o minimaacutelně v obsahoveacutem

smyslu naacutemitku kterou bylo možno vzneacutest v přiacutepadě kdy kdo popiacuteral existenci

služebnosti avšak pouze služebnosti vodniacute Na ostatniacute služebnosti nebylo lze daneacuteho

institutu použiacutet

Skutečnost že dlouheacute užiacutevaacuteniacute tedy svyacutem způsobem zaacuteklad samotneacuteho vydrženiacute

provinčniacute služebnosti je možneacute nikoliv pouze pro uvedeneacute služebnosti vodniacute ale

obecněji pro obor služebnostiacute je možno vidět v přiacutepadech několika služebnostiacute o nichž

se v tomto směru prameny zmiňujiacute338

Samotneacute longi temporis praescriptio pak ve vztahu ke služebnostem v sobě

nezahrnuje vyacuteraznějšiacutech specifik oproti teacutemuž jednaacuteniacute ve vztahu k provinčniacutemu

vlastnickeacutemu praacutevu Jisteacute specifikum však v tomto jistě přiacutetomno je Jednaacute se předevšiacutem 336 K vyacuteše uvedenyacutem fragmentům lze pro konfrontaci Dig 8510pr (Ulp lib 53 ad ed) Si quis

diuturno usu et longa quasi possessione ius aquae ducendae nactus sit non est ei necesse docere de iure quo aqua constituta est veluti ex legato vel alio modo sed utilem habet actionem ut ostendat per annos forte tot usum se non vi non clam non precario possedisse (Jestliže kdo dlouhodobyacutem užiacutevaacuteniacutem a dlouhou držbou praacuteva ziacuteskal praacutevo vody neniacute nutneacute ukaacutezat na zaacutekladě jakeacuteho praacuteva byla voda praacutevo k niacute zřiacutezena jako z odkazu nebo jinyacutem způsobem ale maacute upravenou žalobu aby dokaacutezal užiacutevaacuteniacute po tolik roků aniž by držel naacutesiliacutem tajně nebo z vyacuteprosy) A takeacute Dig 8625 (Paul lib 5 sent) Servitute usus non videtur nisi is qui suo iure uti se credidit ideoque si quis pro via publica vel pro alterius servitute usus sit nec interdictum nec actio utiliter competit (Jako užiacutevaacuteniacute služebnosti se nejeviacute jestliže ten kdo sveacute praacutevo užiacutevaacute aniž věřiacute že mu naacuteležiacute neboť jestliže kdo užiacutevaacute jako věc veřejnou nebo služebnost jineacuteho ač jimi nejsou ani interdikt ani upravenaacute žaloba mu nenaacuteležiacute)

337 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 277 et al S Solazzi Requisiti op cit str 165 et al 338 Viz kupřiacutekladu C 3341 Imperator Antoninus Si quas actiones adversus eum qui

aedificium contra veterem formam extruxit ut luminibus tuis officeret competere tibi existimas more solito exercere non prohiberis is qui iudex erit longi temporis consuetudinem vicem servitutis obtinere sciet modo si is qui pulsatur nec vi nec clam nec precario possidet (Jestliže věřiacuteš že některeacute žaloby Ti naacuteležejiacute a to proti tomu kdo budovu proti stareacutemu stavu vztyčiacute aby překaacutežel tveacutemu světlu podle uznaacutevanyacutech zvyků soudce vyacutekon nemůže zakaacutezat Ten kdo bude soudcem uznaacute služebnost zřiacutezenou skrze dlouhodobyacute zvyk za předpokladu že ten kdo se domaacutehaacute nedržiacute naacutesiliacutem tajně nebo z vyacuteprosy) ant a calpurniae lta 211 pp iii id nov gentiano et basso conssgt Přes interpolace je možno teacutež vidět i v Dig 8211pr (Ulp lib 1 de off cons) Qui luminibus vicinorum officere aliudve quid facere contra commodum eorum vellet sciet se formam ac statum antiquorum aedificiorum custodire debere (Kdo by chtěl překaacutežet sousedovu světlu nebo jinak činit co proti jejich užitku poznaacute že bude povinen ctiacutet původniacute stav budov a jejich formu)

194

o to na jakou žalobu by mohla byacutet naacutemitka vzchaacutezejiacuteciacute z longi temporis praesriptionis

použita Zatiacutemco v přiacutepadě dlouhodobeacute ztraacutety držby původniacuteho vlastniacuteka bude novyacute

držitel naplnil-li všechny podmiacutenky moci použiacutet svoji naacutemitku zpravidla proti

vindikačniacute žalobě tedy minimaacutelně v jejiacute provinčniacute podobě obecně řečeno proti žalobě

na vydaacuteniacute věci a na obnoveniacute držby V přiacutepadě služebnostiacute bude žaloba na niacutež bude

naacutemitka podaacutena zpravidla jinaacute Držitel služebnosti nebude svoji naacutemitkou reagovat

zpravidla na vindikaci neboť ta na něho jen stěžiacute může byacutet podaacutena ale bude častěji

reakciacute na zaacutepůrčiacute žalobu neboť ten kdo vykonaacutevaacute (minimaacutelně domnělou) služebnost

ten nezbavuje vlastniacuteka držby jako takoveacute ale toliko působiacute na ciziacute věci proti vůli jejiacuteho

vlastniacuteka Ona excepce tedy bude zpravidla reakciacute nikoliv na vindikaci ale praacutevě na

uvedenou zaacutepůrčiacute žalobu jiacutež by se vlastniacutek nemovitosti pokoušel vymoci si zaacutekaz ciziacute

osoba aby na jeho věci působila Pokud však dojde ke srovnaacuteniacute praacutevniacuteho režimu

ochrany dlouhodobeacute držby věci a praacuteva k věci ciziacute v přiacutepadě půdy italskeacute tedy vydrženiacute

vlastnickeacuteho praacuteva a vydrženiacute služebnosti a naproti tomu obdobneacute situace v prostřediacute

provinčniacutem tak je zřejmě že v přiacutepadě provinčniacute půdy jsou si oba postupy mnohem

bližšiacute a vykazujiacute meacuteně rozdiacutelů nežli je tomu v přiacutepadě praacuteva vztaženeacuteho na půdu

italskou Zaacutekladniacute vyacutechodiska jsou dokonce v přiacutepadě provinčniacute půdy naprosto

identickaacute a vyacuteše uvedenyacute rozdiacutel zdaacute se v daneacute situaci již pouze drobnou odchylkou

způsobenou předevšiacutem poměrně odlišnou konstelaciacute praacutev a povinnostiacute mezi provinčniacutem

vlastnickyacutem praacutevem a provinčniacutemi služebnostmi

V 4 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI PODLE PRAacuteVA JUSTINIAacuteNSKEacuteHO

Veškereacute vyacuteše uvedeneacute si kladlo za ciacutel předevšiacutem zobrazit a zdokumentovat

praacutevniacute pravidla a zřizovaacuteniacute služebnostiacute jak tomu bylo v době klasickeacute Neniacute si však

možno nepovšimnout že i na tuto dobu bylo nahliacuteženo nikoliv nemaacutelo za pomociacute

pramenů z doby pozdějšiacute tedy předevšiacutem praacuteva z doby justiniaacutenskeacute tedy

prostřednictviacutem kompilaciacute ktereacute nechal ciacutesař Justiniaacuten sestavit Texty uvedenyacutech

kompilaciacute však mohou svyacutem obsahem jak bylo koneckonců patrneacute často svědčit i o

historickeacutem vyacutevoji tedy mimo jineacute praacutevě i o době řiacutemskeacuteho praacuteva v jeho podobě

klasickeacute Neniacute však možno zaměřit se pouze na dobu klasickou a tak je jistě vhodno by

195

nutno uveacutest i specifika kteraacute se tyacutekajiacute zřizovaacuteniacute služebnostiacute v době poklasickeacute tedy

předevšiacutem praacutevě v době justiniaacutenskeacute či obecněji řečeno podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho

Zatiacutemco zaacutekladniacute obrysy služebnostiacute jako praacutevniacutech institutů zůstaacutevajiacute

v justiniaacutenskeacutem praacutevu oproti praacutevu klasickeacutemu takměř nezměněny situace praacutevě

v oblasti zřizovaacuteniacute nebo naopak zaacuteniku služebnostiacute je podstatně odlišnaacute V souvislosti

s odstraněniacutem mnohyacutech praacutevniacutech pravidel obsaženyacutech v raacutemci stareacuteho civilniacuteho

praacuteva339 dochaacuteziacute na poli zřizovaacuteniacute služebnostiacute a to předevšiacutem na italskyacutech pozemciacutech

k dalekosaacutehlyacutem změnaacutem Tato skutečnost je pak v přiacutemeacute souvislosti s tiacutem že v době

justiniaacutenskeacute dochaacuteziacute k faktickeacutemu popřeniacute a zrušeniacute rozdiacutelneacuteho režimu pozemků

italskyacutech a naproti tomu pozemků provinčniacutech přičemž novějšiacute a do jisteacute miacutery

modernějšiacute režim provinčniacutech praacutevniacutech jednaacuteniacute je systeacutemu justiniaacutenskeacutemu mnohem

bližšiacute nežli staraacute a do značneacute miacutery formaacutelniacute pravidla kteryacutemi je vedeno praacutevo civilniacute a

zřizovaacuteniacute služebnostiacute na pozemciacutech italskyacutech Obměny ktereacute byly zavedeny

Justiniaacutenem tedy znamenajiacute mnohem většiacute změny ba snad přiacutemo revoluci v oblasti

praacuteva pozemků italskyacutech zatiacutemco v přiacutepadě pozemků provinčniacutech se jednaacute do jisteacute miacutery

o změny nikoliv dalekosaacutehleacute

V 41 VOLNIacute ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI V PRAacuteVU JUSTINIAacuteNSKEacuteM

Stejně jako tomu bylo v přiacutepadě praacuteva klasickeacuteho tak i v přiacutepadě praacuteva

justiniaacutenskeacuteho je možno zřiacutedit služebnost na zaacutekladě volniacuteho jednaacuteniacute dvou osob tedy na

zaacutekladě konsensu předsevzateacutem těmito Naproti tomu je zde staacutele nutno miacutet na paměti

vyacutehradu kteraacute ponejviacutece svědčiacute předevšiacutem polniacutem služebnostem že tato musiacute byacutet

k obecneacutemu prospěchu pozemku a tedy neniacute možno zřizovat služebnost zcela bez

ohledu na uvedeneacute pravidlo toliko s kladenyacutem důrazem na konsensus existujiacuteciacute mezi

vlastniacuteky zuacutečastněnyacutech pozemků Je zřejmeacute že samotnyacute konsens kteryacute by mohl byacutet

motivovaacuten kupřiacutekladu nějakou formou vyššiacute uacuteplaty nedostačuje k naplněniacute podmiacutenek

zřiacutezeniacute služebnosti Nejinak je tomu v souvislosti s formou Praacutevě na poli formy zřiacutezeniacute

339 Kupřiacutekladu zrušeniacute rozdiacutelu mezi věcmi mancipačniacutemi a nemancipačniacutemi a na to navaacutezanyacute

samotnyacute konec mancipace Viz V Scialoja Teorie 2 op cit str 147 et al takeacute bliacuteže F Gallo Studi sulla distinzione fra bdquores mancipildquo e bdquores nec mancipildquo Torino Giappichelli 1958 str 1 et al

196

služebnostiacute v praacutevu justiniaacutenskeacutem dochaacuteziacute snad k největšiacutem změnaacutem oprati praacutevu

klasickeacutemu Nikoliv tak že by bylo nabytiacute služebnosti zcela formy zbaveno byť se tak

na prvniacute pohled může jevit je však vyacuterazně ona forma oproti předchoziacutem praxiacutem

předevšiacutem praacuteva civilniacuteho omezena a tak se novaacute pravidla mohou v konfrontaci

s předchoziacutemi jevit jako zcela bezforemnaacute Mnoheacute změny a reformy ktereacute jsou

zahrnuty v praacutevu justiniaacutenskeacutem pak souvisiacute takeacute s vyacutevojem praacuteva či snad možnaacute

nadneseně je možno řiacuteci praacutevniacute vědy kdy se objevuje ve stareacute době věc jen stěžiacute

myslitelnaacute a sice držba respektive kvazi-držba věci nehmotneacute a s niacute logicky a přiacutemo

souvisejiacuteciacute možnost nabytiacute věci nehmotneacute prostřednictviacutem tradice respektive kvazi-

tradice Takto vzniklaacute soukromopraacutevniacute teorie neniacute pouhou obměnou staršiacutech pravidel

ale jednaacute se skutečně o nesmiacuterně vyacuteznamnyacute skok a reformu směřujiacuteciacute k modernizaci

řiacutemskeacuteho praacuteva Na druhou stranu je nutno předem uveacutest že celeacute teacutema kvazi-držby a

kvazi-tradice je natolik obsaacutehleacute složiteacute ale snad i do jisteacute miacutery samostatneacute že neniacute

možno zde k němu jinak přistoupit nežli poměrně zkratkovitě a to předevšiacutem

v praktickyacutech důsledciacutech ktereacute se v souvislosti s niacutem rozviacutejejiacute a vyskytujiacute praacutevě na poli

služebnostiacute340

V 411 PACTIONES ET STIPULATIONES

Jako poměrně překvapiveacute pak může zniacutet tvrzeniacute justiniaacutenskeacute učebnice že

služebnost bdquopactionibus atque stipulationibus id efficere debetldquo341 Na prvniacute pohled by

340 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 177 et al předevšiacutem ale obecně k celeacute problematice A

Carcaterra Il possesso dei diritti nel diritto romano Milano Giuffregrave 1942 str 61 et al 119 et al takeacute literatura přiacutemo tam uvedenaacute

341 Inst 234 Si quis velit vicino aliquod ius constituere pactionibus atque stipulationibus id efficere debet (Ten kdo bych chtěl sveacutemu sousedovi zřiacutedit některeacute z těchto praacutev musiacute tak učinit neformaacutelniacute dohodou nebo stipulaciacute) Viz k tomu ale takeacute Inst 241 Ususfructus est ius alienis rebus utendifruendi salva rerum substantia est enim ius in corpore quo sublato et ipsum tolli necesse est Ususfructus a proprietate separationem recipit idque pluribus modis accidit ut ecce si quis alicui usumfructum legaverit nam heres nudam habet proprietatem legatarius usumfructum et contra si fundum legaverit deducto usufructu legatarius nudam habet proprietatem heres vero usumfructum item alii usumfructum alii deducto eo fundum legare potest sine testamento vero si quis velit alii usumfructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere debet (Požiacutevaciacute praacutevo je praacutevo užiacutevat a požiacutevat ciziacute věc při zachovaacuteniacute jejiacute podstaty Je to praacutevo k hmotneacutemu předmětu pokud zanikne zanikne takeacute praacutevo samo Požiacutevaciacute praacutevo vznikaacute jinak než praacutevo vlastnickeacute a děje se tak mnohyacutemi způsoby Napřiacuteklad když někdo druheacutemu zřiacutediacute požiacutevaciacute praacutevo pomociacute odkazu maacute dědic holeacute vlastnictviacute a odkazovniacutek maacute požiacutevaciacute praacutevo Naopak jestliže zůstavitel odkaacuteže pozemek s vyloučeniacutem požiacutevaciacuteho praacuteva maacute odkazovniacutek holeacute vlastnictviacute a dědic maacute požiacutevaciacute praacutevo Obdobně může byacutet pořiacutezen odkaz s vyloučeniacutem požiacutevaciacuteho praacuteva jeden pak bude miacutet požiacutevaciacute praacutevo a druhyacute vlastnictviacute k pozemku

197

tedy nemělo dojiacutet k žaacutednyacutem vyacuteraznějšiacutem změnaacutem neboť se postupuje způsobem jakyacute

byl znaacutem na poli služebnostiacute provinčniacutech Při podrobnějšiacutem zkoumaacuteniacute a to nikoliv

pouze uvedeneacuteho fragmentu ale celeacute justiniaacutenskeacute kompilace dochaacuteziacute ke zjevneacutemu

posunu a nikoliv nevyacuteraznyacutem změnaacutem342 O změnaacutech ve formě zřizovaacuteniacute služebnostiacute

jasně svědčiacute kupřiacutekladu pro ususfruktus zněniacute některyacutech fragmentů Digest

justiniaacutenskyacutech343 kdy je vedle kupřiacutekladu stipulace připuštěna i tradice ale konečně

takeacute jakaacutesi otevřenaacute kategorie dalšiacutech způsobů Pro přiacutepady služebnostiacute pozemkovyacutech

pak může sloužit několikero fragmentů ktereacute hovořiacute o tradici služebnosti344 Je však

poměrně patrneacute že uvedeneacute fragmenty prošly kompilaacutetorskou interpolaciacute kdy byla

nahrazena původniacute mancipace či in iure cesse novějšiacute tradiciacute345 Tato skutečnost však

neniacute v daneacutem okamžiku nikterak obtiacutežnou neboť pouze viacutece než naacutezorně ilustruje na

jedneacute straně změny ktereacute se prostřednictviacutem justiniaacutenskyacutech kompilaciacute udaacutely na druheacute

s vyloučeniacutem požiacutevaciacuteho praacuteva Ten kdo by chtěl druheacutemu zřiacutedit požiacutevaciacute praacutevo mimo zaacutevěť musiacute tak učinit neformaacutelniacutemi dohodami nebo stipulacemi Aby se vlastnictviacute když je od něho požiacutevaciacute praacutevo natrvalo odděleno nestalo trvale neužitečnyacutem připouštiacute se že za splněniacute určityacutech předpokladů požiacutevaciacute praacutevo zanikne a navraacutetiacute se zpět k vlastnictviacute)

342 Neniacute možno nepodrobit koneckonců uvedenou čaacutest justiniaacutenskyacutech Instituciacute konfrontaci s jejich staršiacutemi předchůdkyněmi a sice Institucemi Gaiovyacutemi Pro srovnaacuteniacute již vyacuteše citovanyacute Gaius Institutiones 2 31 Sed haec scilicet in Italicis praediis ita sunt quia et ipsa praedia mancipationem et in iure cessionem recipiunt alioquin in provincialibus praediis sive quis usumfructum sive ius eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi aedes aut non tollendi ne luminibus vicini officiatur ceteraque similia iura constituere velit pactionibus et stipulationibus id efficere potest quia ne ipsa quidem praedia mancipationem aut in iure cessionem recipiunt (Překlad viz sub 311)

343 Viz Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re fructuarii vel ex operis posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326)

344 Kupřiacutekladu Dig 8234 (Iul lib 2 ex minic) Et qui duas areas habet alteram tradendo servam alteri efficere potest (Překlad viz sub 264) Dig 8333pr (Afr lib 9 quaest) Cum essent mihi et tibi fundi duo communes titianus et seianus et in divisione convenisset ut mihi titianus tibi seianus cederet invicem partes eorum tradidimus et in tradendo dictum est ut alteri per alterum aquam ducere liceret recte esse servitutem impositam ait maxime si pacto stipulatio subdita sit (Jestliže by byly společneacute dva pozemky Titianův a Seianův a při rozděleniacute bylo dohodnuto že mně Titianův tobě Seianův bude převeden navzaacutejem jsme si předali čaacutesti a při předaacuteniacute bylo řečeno že onen onomu svoluje veacutest vodu Řiacutekaacutem že spraacutevně je uložena služebnost tiacutem spiacuteše jestliže je k dohodě připojen slib) Konečně takeacute Dig 846pr (Ulp lib 28 ad sab) Si quis duas aedes habeat et alteras tradat potest legem traditioni dicere ut vel istae quae non traduntur servae sint his quae traduntur vel contra ut traditae retentis aedibus serviant parvique refert vicinae sint ambae aedes an non idem erit et in praediis rusticis nam et si quis duos fundos habeat alium alii potest servum facere tradendo duas autem aedes simul tradendo non potest efficere alteras alteris servas quia neque adquirere alienis aedibus servitutem neque imponere potest (Jestliže by měl kdo dvě budovy a jednu předal může uložit při předaacuteniacute pravidlo aby buď teacute kteraacute nebyla předaacutena služebnou byla ta kteraacute byla předaacutena nebo naopak aby předanaacute ponechaneacute budově sloužila Maacutelo zaacuteležiacute zdali jsou obě budovy sousedniacute nebo ne Stejně bude i na venkovskyacutech pozemciacutech neboť jestliže kdo by měl dva pozemky může předat jako onen onomu sloužiacuteciacute Ale dvě budovy najednou předaneacute neniacute možno určit jako ona oneacute sloužiacuteciacute neboť nelze nabyacutet pro obě ciziacute budovy služebnosti ani ji uložit)

345 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 148 E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 105 - 108

198

straně pak prezentuje takeacute způsob jiacutemž se změnami zachaacutezeli praacutevě kompilaacutetoři

justiniaacutenštiacute V daneacute souvislosti je pak takeacute nutno vyklaacutedat ono bdquopactionibus atque

stipulationibusldquo kdy je možno řiacuteci že toto neznamenaacute v justiniaacutenskeacutem systeacutemu

zřizovaacuteniacute služebnostiacute způsob zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva jako takovyacute ale předevšiacutem způsob

jiacutemž je ustanoven a prezentovaacuten konsensus ohledně zřiacutezeniacute služebnosti na zaacutekladě

ktereacuteho je pak tradiciacute jak dalšiacute vyacuteše uvedeneacute fragmenty svědčiacute samotnaacute služebnost

zřiacutezena Proč neniacute v raacutemci učebnice uvedenaacute otaacutezka vysvětlena poněkud jasněji již neniacute

možno odpovědět ale lze se domniacutevat že důvodem je předevšiacutem poměrně silnaacute vazba

justiniaacutenskyacutech instituciacute na svůj vzor tedy na instituce Gaiovy což je patrneacute i z vyacuteše již

uvedenyacutech obou fragmentů ktereacute je možno mezi sebou vzaacutejemně porovnat

Je zjevneacute že zřizovaacuteniacute služebnostiacute pactionibus et stipulationibus neniacute

v justiniaacutenskeacute kompilaci toliko historickyacutem reliktem či reminiscenciacute na předchoziacute vyacutevoj

v oblasti služebnostiacute na provinčniacutem uacutezemiacute ale nutně maacute sveacuteho praktickeacuteho praacutevniacuteho a

v justiniaacutenskeacute době i aktuaacutelniacuteho dosahu Nejenže se lze setkat s uvedenyacutem způsobem

zřizovaacuteniacute v justiniaacutenskyacutech Instituciacutech ale je možno toteacutež vidět i v raacutemci justiniaacutenskyacutech

Digest346 Pro lepšiacute pochopeniacute celeacute obměny a charakteru justiniaacutenskeacuteho praacuteva je nutno

si uvědomit že v raacutemci rozsaacutehlyacutech změn dochaacutezelo mimo jineacute takeacute k určityacutem posunům

uvnitř charakteru a způsobu nabyacutevaacuteniacute věcnyacutech praacuteva kdy dochaacuteziacute k drobneacutemu

rozvolněniacute onoho tak přiacutesneacuteho rozlišeniacute mezi vznikem toliko obligace a naproti tomu

vznikem věcneacuteho praacuteva347 Uvedeneacute změny v oblasti těchto praacutevniacutech jednaacuteniacute byť tvořiacute

zcela samostatnou kapitolu a neniacute je možno zde na tomto miacutestě zevrubněji probiacuterat

přesto však je nutno minimaacutelně reagovat na jejich existenci a předevšiacutem na jejich

naacutesledky Zcela zjevnyacutemi se uvedeneacute posuny a změkčeniacute v rozlišovaacuteniacute předmětnyacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacute mohou jevit v oblasti odkazoveacute kdy dochaacuteziacute ke zjednodušeniacute celeacute

problematiky a dochaacuteziacute ke splynutiacute dřiacuteve odlišnyacutech druhů legaacutetů do jednoho348 Přiacutemo

346 Kupřiacutekladu Inst 241 (cit sub 341) a k tomu pro srovnaacuteniacute Dig 713pr (Gai lib 2 rer

cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Překlad viz sub 330) Neniacute rovněž nemožneacute si nepovšimnout že uvedenyacute text justiniaacutenskyacutech Digest je rovněž původem Gaiův tak jak byly justiniaacutenskeacute Instituce inspirovaacuteny

347 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 226 348 Viz pouze pro přiacuteklad A Rivier Traiteacute elementaire des successions a cause de mort

Bruxelles Mayolez 1878 str 349 et al

199

v Digestech justiniaacutenskyacutech je takovaacuteto skutečnost rovněž minimaacutelně naznačena349

Jestliže dochaacuteziacute justiniaacutenskyacutemi kompilacemi ke zmiacuterněniacute rozlišeniacute mezi konstitutivniacutemi

jednaacuteniacutemi obligaciacute a konstitutivniacutemi jednaacuteniacutemi věcnyacutech praacutev350 pak takovaacuteto

skutečnost se nutně projevuje i v oblasti služebnostiacute a neniacute nemožneacute vidět zaacuterodky teacuteto

tendence vlastně už na poli provinčniacutem v době klasickeacute kdy jsou jak bylo vyacuteše

uvedeno jednaacuteniacute typicky obligačniacute užita s naacutesledky věcněpraacutevniacutemi

Uvedenyacute posun se projevuje takteacutež i v dalšiacutech textech ktereacute je možno v raacutemci

justiniaacutenskyacutech kodifikaciacute vidět Stipulace jak byla vyacuteše označovaacutena za typicky jednaacuteniacute

obligačniacute je možno se v raacutemci praacuteva justiniaacutenskeacuteho setkat i s přiacutestupem kteryacute praacutevě

stipulaciacute umožňuje zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva neboli stipulaci jako takoveacute naznačuje

možnost miacutet přiacutemyacute naacutesledek ve formě zřiacutezeniacute respektive vzniku věcneacuteho praacuteva351 Je

tedy patrneacute že je možno vidět dvě zaacutekladniacute tendence v daneacute otaacutezce prvniacute vyacuteše

uvedenaacute kteraacute charakterizuje původniacute provinčniacute zřizovaciacute jednaacuteniacute služebnostiacute

v novějšiacutem praacutevu justiniaacutenskeacutem toliko jako formu v niacutež byacutevaacute (zpravidla) vyjadřovaacuten

konsensus nad sjednaacutevanou služebnostiacute druhaacute kteraacute přiznaacutevaacute stipulaci konstitutivniacute

uacutečinky z pohledu věcnyacutech praacutev tedy tendence kteraacute přiznaacutevaacute pouheacute samotneacute stipulaci

(vedle dalšiacutech) schopnost konstituovat věcneacute praacutevo Rozdiacutelnost obou koncepciacute spočiacutevaacute

předevšiacutem v uacuteloze naacutesledneacute tradice tedy v otaacutezce zdali po stipulaci je ona tradice

konstitutivniacute či snad i zdali k teacuteto vůbec dochaacuteziacute a naproti tomu zdali může vůbec

stipulace miacutet věcněpraacutevniacutech uacutečinků aniž by došlo k naacutesledneacute tradici věci respektive

služebnosti352

349 Viz kupřiacutekladu Dig 21414 (Ulp lib 4 ad ed) Sed conventionum pleraeque in aliud nomen

transeunt veluti in emptionem in locationem in pignus vel in stipulationem (Ale většina shod vystupuje zčasta pod jinyacutemi jmeacuteny jako při koupi naacutejmu ručniacute zaacutestavě nebo při přiacuteslibu)

350 Viz k posunu uvnitř obligaciacute a jejich naacutesledkům bliacuteže předevšiacutem G Grosso Il sistema romano dei contratti Torino Giappichelli 1945 str 67 et al

351 Viz kupřiacutekladu C 85428 Imperatores Honorius Theodosius Quisquis rem aliquam donando vel in dotem dando vel vendendo usum fructum eius retinuerit etiamsi stipulatus non fuerit eam continuo tradidisse credatur ne quid amplius requiratur quo magis videatur facta traditio sed omnimodo idem sit in his causis usum fructum retinere quod tradere (Kdokoli k nějakeacute věci kterou daruje nebo vložiacute do věna nebo prodaacute ponechaacute si ususfruktus byť by i neučinil slib ta předpoklaacutedaacute se za rovnou předanou nic daacutele se nevyžaduje neboť se hlediacute jako by bylo učiněno předaacuteniacute ale každopaacutedně bude v těchto přiacutepadech považovaacuteno za stejneacute podržet si ususfruktus jako předat) honor et theodos aa monaxio pp lta 417 d prid id mart constantinopoli honorio a xi et constantio ii conssgt

Bliacuteže k uvedeneacutemu viz teacutež S Solazzi Requisiti op cit str 123 et al 352 Viz k tomu pro srovnaacuteniacute Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re

fructuarii vel ex operis posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit

200

V daneacute souvislosti se lze setkat i s přiacutestupem kteryacute připouštiacute vedle stipulace či

vedle pakta i věcněpraacutevniacute naacutesledky pro dalšiacute obligačniacute jednaacuteniacute a sice pro prodej353

Nutno však k tomuto uveacutest že vychaacutezet v tomto přiacutepadě pouze z textů justiniaacutenskyacutech

neniacute snadneacute neboť kompilaacutetoři byli postaveni před poměrně širokyacute probleacutem Na jedneacute

straně staacutelo odstraněniacute původniacutech mancipaciacute a in iure cessiacute z textů recipovanyacutech

fragmentů a jejich nahrazeniacute novyacutem termiacutenem a sice zpravidla tradiciacute Vedle toho

ovšem dalšiacute fragmenty ktereacute se zaobiacuteraly zřiacutezeniacute služebnosti pactionibus et

stipulationibus bylo nutno uveacutest rovněž do noveacute formy Zatiacutemco v přiacutepadě mancipace či

in iure cesse nebyla nijak relevantniacute causa daneacuteho jednaacuteniacute ale diacuteky formalismu obou

konstitutivniacutech uacutekonů dochaacutezelo ke vzniku služebnosti pouhyacutem formaacutelniacutem naplněniacutem

všech požadavků mancipace či in iure cesse (tedy naplněniacutem formy a přirozeně i

způsobilosti k takovyacutemto jednaacuteniacutem ze strany jednajiacuteciacutech tedy předevšiacutem otaacutezky jejich

věku či věcněpraacutevniacutemu vztahu k pozemku nebo věci) v přiacutepadě tradice je situace

odlišnaacute Je nutno tedy pracovat nikoliv se zřizovaciacutem jednaacuteniacutem jako takovyacutem ale je

nutno toto podepřiacutet relevantniacute causou kteraacute ke zřiacutezeniacute služebnosti může veacutest a to

nikoliv nepodobně jako je tomu v přiacutepadě vztahu tradice a převodu vlastnickeacuteho praacuteva

Pokud tedy modernějšiacute praacutevo justiniaacutenskeacute vytvaacuteřiacute tradici jako konstitutivniacute prvek

služebnostiacute pak k tomuto je nutno dodat takeacute dalšiacute relevantniacute informace a pravidla

kteraacute budou vaacutezaacutena přiacutemo na causu takoveacuteto tradice Koupě pak jistě může byacutet praacutevě

jednou z uvedenyacutech a relevantniacutech caus vedouciacutech ke zřiacutezeniacute služebnosti Je možno

připustit jistě specifickeacute postaveniacute stipulace ktereacute může pramenit i z předchoziacute praxe na

provinčniacutech pozemciacutech jak o tom na prvniacute pohled jasně hovořil Gaius konečně je vedle

toho možno dle vyjaacutedřeniacute Ulpianova ktereacute však svyacutem obsahem neumiacute byacutet původniacute (a

dosti pravděpodobně nebude) zřiacutedit služebnost takeacute per bdquoalium quemcumque

modumldquo354 Je tedy navyacutesost patrneacute že přechod k tradici jako zřizovaciacutem aktu

constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326) A vedle teacuteto Dig 8413pr (Ulp lib 6 opin) Venditor fundi geroniani fundo botriano quem retinebat legem dederat ne contra eum piscatio thynnaria exerceatur quamvis mari quod natura omnibus patet servitus imponi privata lege non potest quia tamen bona fides contractus legem servari venditionis exposcit personae possidentium aut in ius eorum succedentium per stipulationis vel venditionis legem obligantur (Překlad viz sub 118)

353 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 93 et al 354 Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re fructuarii vel ex operis posse

adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia

201

služebnostiacute v praacutevu justiniaacutenskeacutem nebyl ani v nejmenšiacutem uacuteplnyacute a zcela bezvyacutejimečnyacute a

bezpochybnyacute Dochaacutezelo minimaacutelně v některyacutech specifickyacutech oblastech ještě

k persistenci původniacutech postupů zde však zřejmě s vyacutejimkou in iure cesse a mancipace

ktereacutežto jako velice formaacutelniacute a stareacute instituty zřejmě zanikly nadobro

V 412 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI TRADITIONE VEL PATIENTIA

Za typickyacute způsob zřizovaacuteniacute služebnostiacute podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho byacutevaacute

označovaacuteno praacutevě traditio vel patientia355 Jak plyne z toho co již vyacuteše bylo uvedeno

neniacute možno toto konstatovat bezvyacutehradně a zcela absolutně avšak je pravdou že tento

způsob zdaacute se byacutet tiacutem kteryacute je minimaacutelně v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech protežovanyacute a

preferovanyacute Jeho přiacutemaacute souvislost s rozvojem teorie o kvazi-držbě je zcela zřejmaacute a

pouze obtiacutežně oddiskutovatelnaacute a tedy uvedenyacute způsob zřiacutezeniacute služebnostiacute je celkem

přiacutemou součaacutestiacute modernizace věcnyacutech praacutev či praacuteva obecně reprezentovaneacute mimo jineacute

i novyacutemi přiacutestupy ke staršiacutem institutům tedy kupřiacutekladu i k držbě356

V 4121NĚKOLIKPOZNAacuteMEKKPOJMUPATIENTIAE

Zatiacutemco se lze setkat s množstviacutem praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se přiacutemo tradiciacute357 je

vhodno uveacutest takeacute několik poznaacutemek k druheacutemu termiacutenu kteryacute prvyacute v souvislosti se

služebnostmi zčasta doprovaacuteziacute a tedy s pojmem patientiae Tento termiacuten totiž

v souvislosti se služebnostmi maacute několikero konotaciacute a vazeb ktereacute mohou byacutet pro

pojetiacute uvedeneacuteho institutu v raacutemci zřizovaciacutech jednaacuteniacute služebnosti informativniacute či

inspirujiacuteciacute Na prvniacutem miacutestě je nutno uveacutest vztah kteryacute maacute patientia přiacutemo k samotneacute

podstatě služebnostiacute kdy je to praacutevě patientia tedy povinnost k pati vedle non facere

kteraacute je pro služebnosti na straně vlastniacuteka věci služebneacute určujiacuteciacute Patientia tedy strpěniacute

quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326) Viz E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 95

355 Viz jen přiacutekladem B Biondi Istituzioni op cit str 292 L Heyrovskyacute op cit str 452 356 Jak již bylo vyacuteše avizovaacuteno neniacute možno se zde celou novou teoriiacute kvazi-držby zabyacutevat Pro

zevrubnějšiacute pojednaacuteniacute viz cit 340 357 Viz kupřiacutekladu B W Leist op cit str 199 B Biondi Istituzioni op cit str 249 et al

včetně literatura tam citovaneacute V Scialoja Teorie 2 op cit str 153 et al

202

je vlastně zaacutekladniacute a těžko opominutelnou skutečnostiacute uvnitř každeacute služebnosti a to již

od jejich samotnyacutech počaacutetků tedy již od doby kdy tyto se na italskeacute půdě beze všiacute

pochybnosti převaacuteděly či zřizovaly macipatione nebo in iure cessione Vlastniacutek

služebneacute věci byl nucen strpět nikoliv pouze faktickou činnost a působeniacute dalšiacute osoby

na jeho vlastniacute věci ale takeacute bylo nutno strpět i samotnou služebnost tedy předevšiacutem

jejiacute věcněpraacutevniacute obsah kteryacute se po praktickeacute straacutence projevuje mimo jineacute i značnou

dlouhodobostiacute I v druheacute typickeacute povinnosti služebnostiacute tedy v povinnosti k non facere

je nutno vidět prvek strpěniacute kdy tento je přiacutetomen praacutevě v existenci služebnosti kdy

vlastniacutek služebneacute věci je povinen strpět limitaci kterou mu služebnost uklaacutedaacute a kteraacute se

v některyacutech přiacutepadech může projevovat praacutevě jako povinnost vlastniacuteka služebneacute věci

k non facere Na druhou stranu je nutno si uvědomit že zatiacutemco v okamžiku volniacuteho

zřiacutezeniacute služebnosti traditionem vel patientiam je toto strpěniacute dobrovolneacute tedy vzchaacuteziacute

z vůle vlastniacuteka služebneacute věci tento subjektivniacute stav se může poměrně rychle změnit

Avšak i když je služebnost zřiacutezena praacutevě tiacutemto způsobem odpadnutiacute vůle ke strpěniacute

služebnosti logicky nemaacute za naacutesledek zaacutenik teacuteto neboť pak by se jednalo o institut zcela

nefunkčniacute Pokud už je služebnost zřiacutezena pak zde je již nikoliv pouhaacute patientia ale

vlastniacutek služebneacute věci je povinen k pati tedy tato skutečnost již daacutele nevzchaacuteziacute pouze

z jeho vlastniacute vůle Uvedeneacute aspekty je nutno rozlišit kdy strpěniacute v souvislosti se

zřiacutezeniacutem služebnosti je bezesporu jinou kvalitou nežli strpěniacute ktereacute musiacute miacutet vlastniacutek

služebneacute věci daacutele během existence služebnosti ktereacutežto druheacute strpěniacute pak je předevšiacutem

jeho povinnostiacute založenou čaacutestečně takeacute strpěniacutem zahrnutyacutem ve zřizovaciacutem jednaacuteniacute vůči

uvedeneacute služebnosti

V přiacutepadě druheacute vazby kterou pojem patientiae disponuje se již spiacuteše jednaacute o

ilustrativniacute spřiacutezněnost Vyacuteše již bylo hovořeno o zřizovaciacutech jednaacuteniacutech mortis causa

v době klasickeacute tedy o zřiacutezeniacute služebnostiacute za pomociacute legaacutetu Jak takeacute bylo řečeno tato

legaacuteta nejsou v době klasickeacute jedniacutem unitaacuterniacutem institutem ale naopak je pod pojem

legaacuteta nutno zařadit viacutecero jeho konkreacutetniacutech druhů Bylo vyacuteše hovořeno o dvou tedy na

miacutestě prveacutem o legaacutetu vindikačniacutem na miacutestě druheacutem pak konečně o legaacutetu damnačniacutem

avšak o třetiacutem ze skupiny hovořeno nebylo Třetiacutem avšak nikoliv posledniacutem ze skupiny

203

legaacutet je legatum sinendi modo358 Toto legatum ač je na prvniacute pohled velice podobneacute

legaacutetu damnačniacutemu vykazuje proti sveacutemu uvedeneacutemu sousedu vyacuterazneacute specifikum V

přiacutepadě obou institutů neniacute naacutesledkem jako tomu je při užitiacute vindikačniacuteho legaacutetu vznik

přiacutemo věcneacuteho praacuteva ale vznikajiacute na zaacutekladě obou legaacutet toliko vztahy obligačniacute Rozdiacutel

však je mezi nimi v charakteru uvedeneacute obligace Zatiacutemco v přiacutepadě legaacutetu damnačniacuteho

je dědic povinen z odkazu co zřiacutedit převeacutest tedy obecně co učinit v přiacutepadě legaacutetu

sinendi modo je však obdarovanyacute z odkazu opraacutevněn si co pro sebe dle odkazu vziacutet (či

by bylo možno připustit že i učinit) V přiacutepadě legaacutetu sinendi modo tedy vznikaacute dědici

povinnost nikoliv nepodobnaacute povinnosti či povinnostem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

tedy strpět skutečnost že na jeho pozemek působiacute kdo ciziacute Je zde tedy přiacutetomna nikoliv

ona patientia jak je o ni možno hovořit v souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnosti ale ono

jiacute přiacutebuzneacute pati tedy povinnost strpět Jsou zde však naproti tomu jistě neopominutelneacute

rozdiacutely mezi oběma situacemi Zatiacutemco povinnost k pati v souvislosti se služebnostmi je

povinnostiacute kteraacute bude dlouhodobou zaacutetěžiacute vlastniacuteka či vlastniacuteků služebneacute věci

v přiacutepadě povinnosti vznikleacute na zaacutekladě legaacuteta sinendi modo se jednaacute o jednoraacutezovou

udaacutelost kdy je vlastniacutek služebneacute věci povinen strpět skutečnost že bude na jeho věci či

na jejiacute čaacutest někdo kraacutetkodobě působit či že někdo jej vůči věci zbaviacute držby což

v konečneacutem důsledku povede ke ztraacutetě vlastnickeacuteho praacuteva a to zpravidla vydrženiacutem ve

prospěch legaacutetem obdarovaneacuteho

Jak tedy z vyacuteše uvedeneacuteho vyplyacutevaacute je zřejmeacute že v raacutemci praacutevniacutech vztahů a

v raacutemci praacuteva vůbec neniacute pojem strpěniacute neboli patientiae nijak přelomovyacutem tiacutem meacuteně

v oblasti služebnostiacute Na druhou stranu je praacutevě v souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnostiacute

použit novaacutetorsky a to předevšiacutem v přiacutestupu k němu Zatiacutemco ve všech staršiacutech

přiacutepadech je možno hovořit spiacuteše o povinnosti ke strpěniacute neboli o povinnosti k pati

v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnostiacute nabyacutevaacute danyacute institut poněkud odlišnyacutech charakterů tak

jak to bylo pospaacuteno vyacuteše tedy jednaacute se předevšiacutem o strpěniacute se samotnyacutem zřiacutezeniacute

služebnosti a to včetně vědomiacute že se jednaacute o služebnost a nikoliv pouze kupřiacutekladu o

obligačniacute vztah V tomto přiacutepadě se tedy na rozdiacutel od předchoziacute povinnosti ke strpěniacute

358 Viz A Rivier op cit str 354 et al M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 742 et

al včetně literatury tam uvedeneacute L Heyrovskyacute op cit str 1140 F del Giudice op cit str 288 M Bartošek op cit str 214

204

jednaacute o volniacute strpěniacute vzniku budouciacutech omezeniacute samotneacuteho vlastniacuteka služebneacute věci a

jeho přiacutepadnyacutech praacutevniacutech naacutestupců

Nikoliv zcela jasnyacute a bezpochybnyacute je takeacute vztah mezi oběma činiteli

justiniaacutenskeacuteho způsobu zřiacutezeniacute služebnosti tedy mezi tradiciacute a strpěniacutem Onen vztah

však neniacute možno daacutet do paralely ke vztahu mezi paktem a stipulaciacute v přiacutepadě

provinčniacutech služebnostiacute doby klasickeacute Vzhledem k charakteru jednotlivyacutech členů je

zcela zřejmeacute že vztah mezi tradiciacute a strpěniacutem nemůže byacutet prveacutemu uvedeneacutemu podoben

neboť tradice je typickyacutem věcněpraacutevniacutem jednaacuteniacutem ktereacute nevzbuzuje nijak vyacuterazneacute

otaacutezky mezi vztahem obligaciacute a věcnyacutech praacutev na poli zřizovaacuteniacute služebnostiacute tiacutemto

způsobem a charakter strpěniacute rovněž plně souvisliacute s věcnyacutemi praacuteva respektive

předevšiacutem s věcnyacutemi praacutevy k věci ciziacute Je tedy v daneacute situaci nutno uznat že zřiacutezeniacute

služebnosti tak jak to primaacuterně snad předpoklaacutedaacute justiniaacutenskeacute praacutevo tedy traditionem

vel patientiam je mnohem bezpochybnějšiacute homogennějšiacute a teoreticky propracovanějšiacute

nežli je tomu tak v přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti pactionibus et stipulationibus

V 4122TRADITIO VEL PATIENTIA

Zřiacutezeniacute služebnosti traditione vel patientia je vedle vyacuteše uvedeneacuteho jedniacutem ze

signifikantniacutech způsobů zřiacutezeniacute služebnosti na poli praacuteva justiniaacutenskeacuteho Uvedenyacute

způsob je zjevnyacutem plodem postupneacute změny vniacutemaacuteniacute vztahu charakteru věci co do jejiacute

hmotneacute povahy a držby Diacuteky teacuteto změně je konečně možno i hovořit vůbec o samotneacute

držbě praacuteva a předevšiacutem vzhledem k zřizovaciacutem způsobům služebnostiacute i o tradici

služebnosti doplněneacute oniacutem strpěniacutem Jak z vyacuteše uvedeneacuteho vplyacutevaacute nejednaacute se o jedinyacute

způsob zřiacutezeniacute služebnosti vzhledem k budouciacutemu vyacutevoji je to však způsob kteryacute se

stal podkladem pro dalšiacute praacutevniacute formy a pro dalšiacute praacutevniacute vyacutevoj po mnoho naacutesledujiacuteciacutech

staletiacute jistě možno řiacuteci do dnešniacutech dob Naproti tomu je však uvedenyacute způsob natolik

specifickyacute že neniacute možno jej ani s naacuteznakem zevrubnosti zde zkoumat neboť pro

takoveacuteto zkoumaacuteniacute prve by bylo zapotřebiacute poměrně podrobneacuteho rozboru samotneacuteho

charakteru kvazi-držby neboli držby praacuteva kteraacute je zaacutekladniacutem elementem vůbec

umožňujiacuteciacutem uvažovat o tradici služebnosti Vzhledem k tomu neniacute možno naacutesledujiacuteciacute

řaacutedky chaacutepat jinak než jako pouze stručneacute nastiacuteněniacute nejpodstatnějšiacutech otaacutezek

205

Na počaacutetku je nutno zmiacutenit jeden podstatnyacute rozdiacutel a to předevšiacutem oproti

původniacute mancipaci či in iure cessi kterou praacutevě nabytiacute traditione vel patientia

nahradilo Onou podstatnou skutečnostiacute je fakt že zatiacutemco v přiacutepadě oněch staršiacutech

zřizovaciacutech způsobů neniacute zcela pojmově nezbytnou existence držby služebneacute věci ze

strany jejiacuteho vlastniacuteka a zřizovatele byť samozřejmě pravidla kteraacute samotnyacute průběh jak

mancipace tak in iure cesse přiacutepadnou absenci držby takměř vylučujiacute v přiacutepadě zřiacutezeniacute

služebnosti je však praacutevě držba onou nutnou skutečnostiacute neboť tradice vzchaacuteziacute a je

jedniacutem z důvodů převodu primaacuterně praacutevě držby Neniacute jednoducheacute si představit že by

mohla proběhnout tradice věci (ale i služebnosti) aniž by předaacutevajiacuteciacute k teacuteto disponoval

držbou

Zřiacutezeniacute služebnostiacute traditione vel patientia je způsobem pochaacutezejiacuteciacutem předevšiacutem

z oblasti osobniacutech služebnostiacute konkreacutetněji ze zřizovaacuteniacute ususfruktu359 Na poli

ususfruktu se lze setkat s poměrně velkyacutem množstviacutem pramenů a fragmentů ktereacute se

věnujiacute tradici uvedeneacuteho praacuteva360 či naopak jeho strpěniacute361 Valnaacute čaacutest těchto fragmentů

však nutně prošla interpolaciacute neboť do těchto byl institut traditionis či patientiae

vložen až v souvislosti s kompilačniacutemi pracemi a s v těchto praciacutech zahrnutou

modernisačniacute činnostiacute Nutno ovšem uveacutest že o vyacuteslovneacutem použitiacute traditionis vel

patientiae se přiacutemo v justiniaacutenskyacutech Digestech v raacutemci knihy věnovaneacute ususfruktu

nehovořiacute

V souvislosti se služebnostmi pozemkovyacutemi avšak vzhledem k obecně

zastaacutevaneacutemu justiniaacutenskeacutemu pojeniacute uvedeneacuteho pojmu tiacutem takeacute i v souvislosti

s osobniacutemi služebnostmi lze najiacutet přiacutemyacute fragment kteryacute o použitiacute zřiacutezeniacute služebnosti

traditione vel patientia svědčiacute kdy uvaacutediacute že bdquotraditio plane et patientia servitutium

359 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 149 et al Takteacutež i literatura tam uvedenaacute S Perozzi I

modi pretorii drsquoacquisito delle servitugrave Rivista italiana per le scienze giuridiche 23 1 1897 str 29 et al 360 Pouze kupřiacutekladu z mnoha viz Dig 71257 (Ulp lib 18 ad sab) Quod autem diximus ex re

fructuarii vel ex operis posse adquirere utrum tunc locum habeat quotiens iure legati usus fructus sit constitutus an et si per traditionem vel stipulationem vel alium quemcumque modum videndum et vera est pegasi sententia quam et iulianus libro sexto decimo secutus est omni fructuario adquiri (Překlad viz sub 326)

361 Pouze kupřiacutekladu viz Dig 713pr (Gai lib 2 rer cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Překlad viz sub 330)

206

inducet officium praetorisldquo362 Neniacute ovšem nezajiacutemaveacute kde tento fragment je zařazen

Skutečnost že je tomu v knize věnovaneacute služebnostem nemusiacute se jevit jako zvlaacuteštniacute

avšak uvedenyacute fragment je vložen do titulu věnovaneacutemu vyacutehradně služebnostem

polniacutem363 Jak je však patrneacute ze samotneacuteho textu nijak nelze rozpoznat že by jeho

obsah měl byacutet věnovaacuten toliko služebnostem polniacutem konečně k tomu ani neniacute žaacutedneacuteho

zjevneacuteho důvodu proč by praacutevě polniacute služebnosti měly byacutet zřizovaacuteny tiacutemto způsobem

zatiacutemco ostatniacute jinyacutem (pak snad pactionibus et stipulationibus) Mohou se objevit

důvody na prvniacute pohled skryteacute kdy je možno navazovat na rozděleniacute zřizovaciacutech

způsobů doby klasickeacute pro italskeacute služebnosti polniacute kteryacutem svědčila jak in iure cesse

tak ovšem praacutevě těmto svědčila takeacute mancipace jež naproti tomu byla nesvědčila

domovniacutem služebnostem Pak by tedy mohlo navazovat se tiacutemto fragmentem jeho

zařazeniacutem a jeho chaacutepaacuteniacutem toliko na služebnosti polniacute na uvedeneacute staršiacute rozděleniacute

Nutno však k tomuto uveacutest že snahou Justiniaacutenovou a snahou jeho praacutevniacuteků a

kompilaacutetorů bylo předevšiacutem zjednodušit praacutevo a odstranit jeho (minimaacutelně z jejich

pohledu) nadbytečneacute formality V takoveacutemto duchu ovšem přiacutepadnyacute zvlaacuteštniacute způsob

zřizovaacuteniacute polniacutech služebnostiacute jeviacute se jako protichůdnyacute neboť by ke zjednodušeniacute

nevedl a to minimaacutelně v onom smyslu zjednodušeniacute praacutevniacute uacutepravy obecně Že by

zřizovaacuteniacutem služebnostiacute polniacutech toliko traditione vel patientia došlo ke zjednodušeniacute

tohoto zřizovaciacuteho jednaacuteniacute je patrneacute neboť by tiacutemto byla odstraněna poměrně staraacute a do

značneacute miacutery formaacutelniacute praacutevniacute jednaacuteniacute Pokud by však paralelně bylo zachovaacuteno zřiacutezeniacute

ostatniacutech služebnostiacute pactionibus et stipulationibus pak by takovaacuteto skutečnost

znamenala poměrně značnou nerovnovaacutehu kdy praacutevniacute vztahy ktereacute byly povětšinou

považovaacuteny za mnohem hospodaacuteřsky zaacutevažnějšiacute tedy služebnosti polniacute zřizovaly by se

způsobem meacuteně formaacutelniacutem nežli tomu je u služebnostiacute jejichž hospodaacuteřskaacute hodnota

byla do jisteacute miacutery nižšiacute (viz konečně i rozděleniacute služebnostiacute mezi rei mancipi a nec

mancipi) Těžko v takoveacuteto situaci spekulovat že by snad došlo ke změně

hospodaacuteřskeacuteho vniacutemaacuteniacute služebnostiacute tedy k naprosteacutemu jeho převraacuteceniacute a tak neniacute

možno jinak než nad uvedenyacutem pojetiacutem konstatovat určitou nelogičnost

362 Dig 8312 (Ulp lib 2 inst) (Přiacutemo předaacuteniacutem a strpěniacutem služebnosti zavaacutediacute praetorskyacute

uacuteřad) 363 Dig 83 De servitutibus praediorum rusticorum (O služebnostech venkovskyacutech pozemků)

207

Přiacutemějšiacute vazba mezi uvedenyacutem Ulpianovyacutem fragmentem a polniacutemi služebnosti

oproti služebnostem ostatniacutem však nemusiacute byacutet pouze fiktivniacute a nelogickou Jejiacute funkce

může byacutet praacutevě opačnaacute kdy zařazeniacute uvedeneacuteho fragmentu do titulu věnovaneacuteho

polniacutem služebnostem toliko potvrzuje pro tyto to co je v přiacutepadě jinyacutech služebnostiacute

spiacuteše obvykleacute tedy možnost aby takovaacuteto služebnost vznikala praacutevě traditione vel

patientia Jelikož jak vyacuteše bylo viacutecekraacutet uvedeno polniacute služebnosti vaacutezaacuteny jsou viacutece

formalitami nežli je tomu v přiacutepadě jejich domovniacutech variant pak mohly vznikat

pochybnosti zdali je možno takto vrcholně neformaacutelniacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem jakyacutem je

předaacuteniacute a strpěniacute zřiacutedit praacutevo ktereacute do uvedeneacute doby bylo do sveacuteho zřiacutezeniacute vaacutezaacuteno

mnohyacutemi formaacutelnostmi a mnohyacutemi pravidly vedenyacutemi praacutevě za koncem dodrženiacute

formality a skutečnostiacute pro něž byla ona formalita považovaacutena za důležitou

Je však takeacute zde na miacutestě uveacutest dalšiacute fragment kteryacute se vyjadřuje k samotneacute

aplikaci zřiacutezeniacute traditione vel patientia byť nikoliv v nezpochybnitelneacute vyacuteslovnosti364

Uvedenyacute fragment se předevšiacutem věnuje primaacuterně ochraně služebnosti avšak neniacute

možno si v tomto nepovšimnout že se zaacuteroveň viacutece než důrazně dotyacutekaacute takeacute způsobů

zřizovaacuteniacute služebnostiacute a to praacutevě zřiacutezeniacute služebnosti traditione či patientia Samotnyacute

uvedenyacute fragment je předmětem poměrně rozsaacutehlyacutech diskusiacute vedenyacutech však spiacuteše za

uacutečelem poznaacuteniacute miacutery a charakteru jeho interpolace365 Při samotneacutem čteniacute fragmentu

tak jak byl v justiniaacutenskyacutech Digestech zachovaacuten a jak byl interpolovaacuten tedy bez

vyacuteraznějšiacuteho ohledu na tyto změny pak nelze si nepovšimnout několika specifik

Jednak je do značneacute miacutery tiacutemto fragmentem potvrzeno že zřiacutezeniacute služebnosti traditione

vel patientia je způsobem vlastniacutem nikoliv pouze služebnostem polniacutem ale rovněž takeacute

služebnostem ostatniacutem a to jak osobniacutem tedy zde vyacuteslovně řečeno ususfruktu ale tak i

služebnostem domovniacutem Vedle toho pak zaujme poměrně zvlaacuteštniacute charakter jakyacute je

možno na zaacutekladě uvedenyacutech Ulpianovyacutech slov co se dotyacuteče uvedeneacuteho nabyacutevaciacuteho

způsobu ciacutetit Z celeacute formulace fragmentu totiž vyplyacutevaacute že zřizovaciacutem jednaacuteniacutem neniacute

364 Dig 62111 (Ulp lib 16 ad ed) Si de usu fructu agatur tradito publiciana datur itemque

servitutibus urbanorum praediorum per traditionem constitutis vel per patientiam (forte si per domum quis suam passus est aquae ductum transduci) item rusticorum nam et hic traditionem et patientiam tuendam constat (Překlad viz sub 188)

365 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 154 a k tomu tam uvedenaacute literatura Takeacute E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 90 Specificky teacutež S Perozzi Llsquoeditto publiciano Bulletino dellrsquoIstituto di diritto romano 7 1894 str 57 et al id I modi op cit str 29 et al G Pacchioni Una nuova ricostruzione dellrsquoeditto publiciano Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 9 1896 str 126 et al

208

vzaacutejemnaacute společnost tradice a strpěniacute ale že se jednaacute o dvě odděleneacute jednotky ktereacute

v raacutemci zřizovaciacutech jednaacuteniacute neniacute nutno považovat za nedělitelnou jednotu Na zaacutekladě

tohoto naacutezoru by pak bylo možno konstatovat že služebnost podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho

je možno zřiacutedit vedle vyacuteše uvedeneacuteho pactionibus et stipulationibus takeacute tradiciacute nebo

strpěniacutem kdy však nemusiacute nutně dojiacutet k oběma uvedenyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem ale jeviacute se

jako možneacute pokud dojde ke zřiacutezeniacute služebnosti toliko pouze jedniacutem z těchto

Zatiacutemco tradici je věnovaacuteno poměrně dosti pozornosti pojem strpěniacute byl do jisteacute

miacutery již vyacuteše nastiacuteněn pro pochopeniacute a zaacutekladniacute popsaacuteniacute nabyacutevaacuteniacute služebnosti

traditione vel patientia je nutno pohliacutežet předevšiacutem na v pramenech uvaacuteděnou či

naopak neuvaacuteděnou kombinaci obou dvou pojmů tedy předevšiacutem nikoliv nepodobně

jako tomu bylo u vztahu pakta a stipulace na vzaacutejemnyacute vztah obou dvou elementů

Jak bylo vyacuteše mnohokraacutete uvedeno tradice postraacutedaacute vyacuteraznějšiacute formaacutelnosti a je

naviacutec aktem do značneacute miacutery jednoraacutezovyacutem a co do času ohraničenyacutem v nevelkeacutem

časoveacutem rozpětiacute Je-li daacutele pak tradice vykonaacutena neniacute již k disposici nic dalšiacuteho co by

mohlo jejiacute existenci ověřovat přirozeně kromě skutečnosti že věc je nyniacute v moci jedneacute

osoby zatiacutemco předtiacutem byla v moci osoby druheacute kteraacutežto ovšem skutečnost nezřiacutedka

byacutevaacute praacutevě oniacutem důvodem pro nějž se strany vzaacutejemně sporujiacute V takoveacutemto přiacutepadě je

však průkaznaacute hodnota tradice což je jedniacutem z důvodů existence zvlaacuteštniacutech zřizovaciacutech

způsobů věcnyacutech praacuteva takměř nulovaacute Co však je osvědčujiacuteciacute jsou naacutesledky tradice

pakliže tato neniacute sporovaacutena ihned od sveacuteho počaacutetku

Jak bylo vyacuteše psaacuteno o pojmu patientia bylo dotčeno takeacute jeho dvojiacuteho pojetiacute

což se projevuje praacutevě i ve vztahu mezi jednotlivyacutemi elementy zřizovaacuteniacute služebnosti

traditione vel patientia Jestliže je služebnost předaacutena pak toto předaacuteniacute a tiacutem i jejiacute

zřiacutezeniacute je integraacutelně spjato se strpěniacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku s touto

služebnostiacute a se strpěniacutem možnyacutech zaacutesahů ciziacute osoby na jeho vlastniacute věci Toto strpěniacute

vznikaacute v souvislosti se zřiacutezeniacutem služebnosti a je pro ni mimo jineacute i charakteristickeacute

Ono strpěniacute je pak dlouhodobou součaacutestiacute služebnosti a to jak dobrovolneacute tak může byacutet

i vynuceno Pokud tedy dojde k předaacuteniacute služebnosti jejiacutemu vzniku pak se tyto

skutečnosti projevujiacute mimo jineacute praacutevě strpěniacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku Ono

strpěniacute je tedy možno v jisteacutem smyslu označit za průvodniacute znak tradice služebnosti kdy

209

praacutevě skutečnost že kdo strpiacute působeniacute ciziacute osoby na sveacutem pozemku spolu s dalšiacutemi

jinyacutemi skutečnostmi napřiacuteklad tvrzenou služebnostiacute předaacuteniacutem kausou svědčiacute konečně

o tom že na daneacutem pozemku či na daneacute věci skutečně byla služebnost zřiacutezena366

Takovyacuteto přiacutestup se pak jeviacute jasnějšiacute tehdy dojde-li kupřiacutekladu k porušeniacute režimu

služebnosti kdy po jisteacutem čase volniacute strpěniacute s působeniacutem ciziacute osoby na vlastniacute věci

vymiziacute (ať již motivace k teacuteto skutečnosti mohou byacutet jakeacutekoliv) a vlastniacutek služebneacute věci

počne klaacutest odpor Skutečnost ta že po předchoziacute čas strpěl působeniacute ciziacute osoby na svojiacute

věci tedy v důsledku strpěl existenci služebnosti do značneacute miacutery dosvědčuje že

takovaacuteto služebnost skutečně byla zřiacutezena Pokud tedy došlo k změně chovaacuteniacute a změně

přiacutestupu vlastniacuteka tohoto pozemku pak je nutno se ptaacutet proč a je tedy nutno v takoveacute

situaci přijiacutet minimaacutelně se zdůvodněniacutem na zaacutekladě čeho dochaacutezelo k předešleacutemu

strpěniacute konečně ale pak takeacute proč toto strpěniacute naacutehle vzalo za sveacute Jinak řečeno je

patientia praacutevě oniacutem průvodniacutem jevem tradice služebnosti kdy tato osvědčuje jejiacute

tradici a v jisteacutem smyslu jejiacute zřiacutezeniacute367 Oproti tradici maacute pak zcela zřejmou vyacutehodu

kdy se jednaacute o jev dlouhodobyacute v mnoha přiacutepadech předevšiacutem zjevnyacutech služebnostiacute pak

i poměrně zřejmyacute a snadno dokazatelnyacute čiacutemž se usnadňuje přiacutepadnaacute pozice držitele

služebnosti Dalo by se pak v daneacute souvislosti i uveacutest že tento maacute prostřednictviacutem

důkazu strpěniacute usnadněnou procesniacute pozici

V souvislosti se zřiacutezeniacutem služebnosti traditione vel patientia je možno si

povšimnout jisteacute avšak velice drobneacute analogie Podle praacuteva klasickeacuteho jestliže dojde

366 Viz S Solazzi Requisiti op cit str 156 367 K tomuto viz bliacuteže praacutevě S Solazzi Requisiti op cit str 156 Takeacute ale i v pramenech

kupřiacutekladu Dig 8120 (Iav lib 5 ex post lab) Quotiens via aut aliquid ius fundi emeretur cavendum putat esse labeo per te non fieri quo minus eo iure uti possit quia nulla eiusmodi iuris vacua traditio esset ego puto usum eius iuris pro traditione possessionis accipiendum esse ideoque et interdicta veluti possessoria constituta sunt (Překlad viz sub 328) V souvislosti s uvedenyacutem fragmentem lze pak srovnat kupřiacutekladu s Dig 19132 (Pomp lib 9 ad sab) Si iter actum viam aquae ductum per tuum fundum emero vacuae possessionis traditio nulla est itaque cavere debes per te non fieri quo minus utar (Překlad viz sub 328) V pramenech se vyskytuje nezřiacutedka vacua possessio ovšem vacua traditio nikoliv Takovyacuteto zaacutesah je tedy zřejmě praacutevě z pera kompilaacutetorů

Vedle těchto je možno naleacutezt i dalšiacute fragmenty ktereacute existenci uvedeneacuteho zřizovaciacuteho způsobu naznačujiacute lze se však ptaacutet zdali tyto naacuteznaky jsou již diacutely kompilatorskyacutemi či zdali snad pochaacutezejiacute již doby dřiacutevějšiacute Kupřiacutekladu Dig 8514pr (Pomp lib 33 ad sab) Si cum meus proprius esset paries passus sim te immittere tigna quae antea habueris si nova velis immittere prohiberi a me potes immo etiam agere tecum potero ut ea quae nova immiseris tollas (Jestliže když je zeď moje vlastniacute svolil jsem ti vložit traacutem tak jak jsi ho dřiacuteve měl jestliže chceš vložit noveacute může to byacutet ode mne zakaacutezaacuteno dokonce takeacute bych mohl Tě žalovat ať ty ktereacute jsi nově vložil odňal) Uvedenyacute fragment sice nehovořiacute přiacutemo o způsobu zřiacutezeniacute služebnosti (a lze se ptaacutet i proč tomu tak je) ale formulace na druhou stranu svědčiacute že tato služebnost nebyla zřiacutezena klasickyacutemi a do značneacute miacutery formaacutelniacutemi zřizovaciacutemi způsoby

210

toliko k tradici mancipačniacute věci pak tato nevstupuje do kviritskeacuteho praacuteva vlastnickeacuteho

sveacuteho nabyvatele ale toliko do vlastnickeacuteho praacuteva bonitaacuterniacuteho přičemž nepřekaacutežejiacute-li

tomu jineacute podmiacutenky s postupem času může dojiacutet ke vzniku kviritskeacuteho vlastnickeacuteho

praacuteva avšak nikoliv derivativně ale naopak originaacuterně a to usucapione Ano paralela

byť do značneacute miacutery slabaacute přesto však může byacutet evokovaacutena je praacutevě v charakteru oneacute

tradice kteraacute sama nejeviacute se jako dostatečně průkaznaacute pro vznik věcneacuteho praacuteva

v kviritskeacutem smyslu slova a proto je doplněna o určityacute čas kdy je možno osvědčit že

novyacute faktickyacute stav je stavem minimaacutelně domněle po praacutevu či spiacuteše stavem pokojnyacutem a

teprve po tomto čase je uvedenyacute praacutevniacute vztah respektive uvedeneacute praacutevo realizovaacuteno

jako přiacutemeacute praacutevo věcneacute v kviritskeacutem slova smyslu V přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnosti pak

neniacute situace nepodobnaacute (byť zřejmě z jinyacutech vyacutechodisek) kdy po proběhleacute tradici

dochaacuteziacute ke strpěniacute ktereacute svoji určitou deacutelkou trvaacuteniacute (nebo naopak zjevnostiacute kupřiacutekladu

postaveniacutem určiteacute staacuteleacute konstrukce) osvědčuje že novyacute faktickyacute stav je stavem

minimaacutelně domněle podle praacuteva Teprve strpěniacutem tak aby bylo v tomto smyslu funkčniacute

vznikaacute služebnost tak aby bylo možno ji vymaacutehat jako věcneacute praacutevo a to do jisteacute miacutery

analogicky k možnosti použitiacute vindikačniacute žaloby v naacutevaznosti na tradici věci

mancipačniacute a jejiacute naacutesledneacute vydrženiacute do kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva Zatiacutemco

v přiacutepadě tradice mancipačniacute věci je před splněniacutem všech podmiacutenek pro nabytiacute

kviritskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva praacutevo nabyvatelovo chraacuteněno actione Publiciana in

rem368 v přiacutepadě služebnostiacute lze v čase kdy ona patientia je teprve se konstituujiacuteciacute věciacute

(čase zřejmě oproti předchoziacutemu přiacutekladu poměrně kratšiacutem) domoci se určiteacute ochrany

předevšiacutem na zaacutekladě žalob vzchaacutezejiacuteciacutech z praacutevniacutech jednaacuteniacute ktereacute tvořiacute causu pro

proběhlou tradici respektive kvazi-tradici

Jistě sloužiacute takeacute uveacutest že i v souvislosti s praacutevem justiniaacutenskyacutem se objevuje

možnost podobnaacute jako tomu bylo v praacutevu klasickeacutem tedy zřiacutedit služebnost

v souvislosti s jinyacutemi praacutevniacutemi jednaacuteniacutemi tedy předevšiacutem se zcizovaciacutem jednaacuteniacutem vůči

jednomu z bliacutezkyacutech vlastniacutekovyacutech pozemků Jednaacute se zde předevšiacutem o dedukci v širšiacutem

smyslu slova tedy dedukci či imposici služebnosti tak jak jejiacute zaacutekladniacute obrysy byly již

uvedeny vyacuteše S dedukciacute služebnosti se lze setkat přirozeně i v praacutevu justiniaacutenskeacutem369

368 Viz J P Molitor op cit str 281 et al S Perozzi Istituzioni op cit str 731 et al včetně

literatury tam uvedeneacute 369 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 228

211

Přirozenyacute rozdiacutel ovšem daacutele tkviacute ve skutečnosti že tato dedukce neniacute daacutele vklaacutedaacutena do

mancipace či do in iure cesse ktereacute jsou z praacutevniacuteho života odstraněny ale realizuje se

v raacutemci tradice370 V raacutemci pak tradice je možno vetknout služebnost jak ve prospěch

jineacuteho pozemku kteryacute zůstaacutevaacute ve vlastnictviacute původniacuteho vlastniacuteka či naopak je možno

zřiacutedit služebnost v tom směru že novyacute vlastniacutek pozemku bude miacutet jakyacutech praacutev vůči

jineacutemu pozemku původniacuteho vlastniacuteka

V 42 ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI PRO PŘIacutePAD SMRTI V JUSTINIAacuteNSKEacuteM PRAacuteVU

Jako v praacutevu klasickeacutem bylo možno zřiacutedit služebnost pro přiacutepad smrti tedy tak

aby jejiacute funkce započala v souvislosti se smrtiacute dosavadniacuteho vlastniacuteka pozemků tak

tomu přirozeně bylo i v přiacutepadě praacuteva justiniaacutenskeacuteho Jak ovšem bylo vyacuteše již zmiacuteněno

v souvislosti se změnami v praacutevu jak je v raacutemci svyacutech kompilaciacute zavedl Justiniaacuten

dochaacuteziacute takeacute k nikoliv nepodstatneacutemu zjednodušeniacute a změně v oblasti praacuteva odkazů a

v oblasti legaacutetů Dochaacuteziacute k odstraněniacute původniacute a klasickeacute formy několika druhů legaacutetů

kdy každyacute nabyacutevaacute sveacuteho specifickeacuteho charakteru a předevšiacutem uacutečelu a uacutečinku ale

všechny tyto poměrně jemneacute instituty jsou soustředěny pod jeden nikoliv vnitřně

v původniacutem smyslu dělnyacute ale jednolityacute institut odkazu Naproti tomu je staacutele zachovaacutena

skutečnost že neniacute možno jinak nežli praacutevě odkazovyacutem způsobem pro přiacutepad smrti

dojiacutet ke vzniku služebnosti Služebnost ani dědickou instituciacute (byť ta ovšem vyacuteznamně

působiacute na uacutečinnost pořiacutezeniacute odkazem) neniacute možno zřiacutedit ani služebnost nikdo nenabude

na zaacutekladě intestaacutetniacute dědickeacute posloupnosti nebo obecně na zaacutekladě intestaacutetniacutech

dědickyacutech pravidel371 Služebnost je možno daacutele nabyacutet skutečně pouze odkazovyacutem

způsobem Vzhledem k sjednoceniacute institutu legaacutetu je však možno opustit uvažovaacuteniacute nad

druhy legaacutetů použitelnyacutech pro zřiacutezeniacute služebnosti neboť samotneacute bdquoobecneacuteldquo legatum maacute

370 Viz kupřiacutekladu Dig 8234 (Iul lib 2 ex minic) Et qui duas areas habet alteram tradendo

servam alteri efficere potest (Překlad viz sub 264) Dig 846pr (Ulp lib 28 ad sab) Si quis duas aedes habeat et alteras tradat potest legem traditioni dicere ut vel istae quae non traduntur servae sint his quae traduntur vel contra ut traditae retentis aedibus serviant parvique refert vicinae sint ambae aedes an non idem erit et in praediis rusticis nam et si quis duos fundos habeat alium alii potest servum facere tradendo duas autem aedes simul tradendo non potest efficere alteras alteris servas quia neque adquirere alienis aedibus servitutem neque imponere potest (Překlad viz sub 344)

371 Byť by se tomu mohlo zdaacutet při prvniacutem pohledu i jinak Viz kupřiacutekladu R Elvers op cit str 717 kteryacute zmiňuje mimo jineacute i testament Je pravdou že v raacutemci testamentu může byacutet zřiacutezena služebnost ale staacutele tomu tak bude odkazovou instituciacute uvedenou v testamentu a nikoliv dědickou instituciacute kteraacute je pojmovou součaacutestiacute testamentu jako takoveacuteho podle praacuteva řiacutemskeacuteho

212

siacutelu ke zřiacutezeniacute věcneacuteho praacuteva tedy je jedniacutem ze zřizovaciacutech způsobů věcnyacutech praacuteva a

to jak ve smyslu vlastnickeacutem ktereacute je zřejmě primaacuterniacutem ciacutelem tak ale i ve smyslu

služebnosti na kterou uvedenaacute charakteristika diacuteky tomu že služebnosti jsou za věcnaacute

praacuteva považovaacutena dopadaacute teacutež

Obecně problematika praacuteva pandektniacuteho je v daneacute oblasti poměrně dobře a

přehledně zpracovaacutena372 a tak budou na tomto miacutestě zmiacuteněny drobneacute poznaacutemky Vyacuteše

bylo uvedeno že novyacute jedinyacute legaacutet podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho může miacutet za naacutesledek

vznik věcneacuteho praacuteva373 Takoveacuteto skutečnosti nejsou pak nikterak nepotvrditelneacute neboť

je prameny do značneacute miacutery potvrzujiacute374 Avšak vztah vzniku či způsobu vzniku věcneacuteho

praacuteva a legaacutetu neniacute tak bezpochybnyacute a předevšiacutem přiacutemyacute a to praacutevě v oblasti

služebnostiacute Noveacute justiniaacutenskeacute praacutevo se zřejmě uchyacutelilo v oblasti zřiacutezeniacute služebnostiacute

k poměrně zvlaacuteštniacutemu tahu kdy podle některyacutech fragmentů přisuzuje noveacutemu

obecneacutemu legaacutetu takoveacute vlastnosti jakeacute připomiacutenajiacute předevšiacutem dřiacutevějšiacute legatum per

damnationem375 Z uvedeneacuteho fragmentu je možno dedukovat že zřiacutezeniacute služebnosti

legaacutetem maacute předevšiacutem za vznik vazbu mezi obdarovanyacutem a povinnyacutem v tomto přiacutepadě

dědicem kteryacute je z uvedeneacuteho legaacutetu zavaacutezaacuten k určiteacutemu chovaacuteniacute Pokud se jednotliveacute

možnosti jednaacuteniacute povinneacuteho na zaacutekladě legaacutetu ktereacute fragment uvaacutediacute postupně projdou

pak je patrneacute že tato koncepce poměrně dobře odpoviacutedaacute justiniaacutenskeacutemu pojetiacute způsobů

zřizovaacuteniacute služebnostiacute Maacute-li byacutet kdo uveden v čiacute pozemek pak tedy je takoveacuteho osobě

převaacuteděna držba k uvedeneacutemu pozemku376 což je celkem bez vyacuteraznějšiacutech obtiacutežiacute a

předevšiacutem bez vyacuteraznějšiacutech vyacutejimek možno považovat za předaacuteniacute tedy tradici jakožto

372 Viz zřejmě nejobsaacutehlejšiacute běžně dostupneacute diacutelo tomuto věnovaneacute a sice R Elvers op cit str

717 et al 373 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 228 či G Grosso I legati nel diritto romano Torino

Giappichelli 1962 str 129 et al 374 Viz pouze kupřiacutekladu fragment kteryacute se dotyacutekaacute plodů C 6474 Imperator Gordianus In

legatis et fideicommissis fructus post litis contestationem non ex die mortis sequuntur sive in rem sive in personam agatur (V přiacutepadě odkazů a fideikomisů se obdržiacute plody po vymezeniacute sporu nikoliv ale od dne smrti ať již se žaluje věcně nebo osobně) gord a dionysio lta 239 pp non sept gordiano a et aviola conssgt

375 Viz kupřiacutekladu Dig 713pr (Gai lib 2 rer cott) Omnium praediorum iure legati potest constitui usus fructus ut heres iubeatur dare alicui usum fructum dare autem intellegitur si induxerit in fundum legatarium eumve patiatur uti frui et sine testamento autem si quis velit usum fructum constituere pactionibus et stipulationibus id efficere potest (Překlad viz sub 330) Je nutno ovšem vziacutet do uacutevahy skutečnost že se jednaacute o fragment původně Gaiův kteraacutežto skutečnost se může i přes snahu kompilatorů a jejich možnost interpolaciacute projevit i v konečneacute podobě fragmentu

376 Viz i kupřiacutekladu francouzskyacute překlad Digest Corps de droit civil romain en latin et en franccedilais 1 op cit str 476

213

nejobvyklejšiacute způsob převodu držby Je však naproti tomu nutno se u daneacuteho probleacutemu

pozastavit neboť rozdiacutel oproti tradici ve smyslu čaacutesti zřizovaciacuteho jednaacuteniacute traditione et

patientia zde bezesporu figuruje Předevšiacutem je to rozdiacutel v objektu kdy podle uvedeneacute

Gaiovy formulace (byť zřejmě pozměněneacute interpolacemi) je nabyvatel služebnosti

uveden do držby pozemku nikoliv samotneacute služebnosti Tiacutemto tedy odpadaacute probleacutem

s pojetiacutem držby nehmotneacute věci neboť zde je převaacuteděna držba k věci hmotneacute neboli

k onomu pozemku Takovaacuteto situace zřejmě bude nejpodobnějšiacute tehdy kdy dochaacuteziacute ke

zřiacutezeniacute širokeacuteho praacuteva vůči věci kteraacute je tiacutemto zasažena kompletně tedy předevšiacutem

v přiacutepadě zřiacutezeniacute požiacutevaciacuteho praacuteva Po uvedeniacute do daneacuteho pozemku zmiňuje Gaius (či

kompilaacutetoři) strpěniacute služebnostiacute respektive vyacuteslovně strpěniacute požiacutevaciacuteho praacuteva Tiacutemto je

tedy v daneacutem kontextu uveden i druhyacute typickyacute element způsobu zřiacutezeniacute služebnosti

v době justiniaacutenskeacute tedy patientia Konečně jsou uvedeny i způsoby znaacutemeacute dalšiacute tedy

zřiacutezeniacute služebnosti pactionibus et stipulationibus Celaacute formulace fragmentu naviacutec může

vyzniacutevat i v tom smyslu že toliko pro zřiacutezeniacute služebnosti v naacuteslednosti k legaacutetu se užije

traditionis et patientiae zatiacutemco v přiacutepadech zbylyacutech tedy při volniacutem zřizovaacuteniacute

služebnosti nikoliv mortis causa použije se onen staršiacute způsob v době klasickeacute určenyacute

pro zřizovaacuteniacute služebnostiacute na pozemciacutech provinčniacutech Lze se však domniacutevat že takovyacuteto

přiacutestup by byl snad až přiacuteliš limitujiacuteciacute a neodpoviacutedal by bez dalšiacuteho hlavniacute tendenci

kterou byli justiniaacutenštiacute kompilaacutetoři vedeni tedy snahou po zjednodušeniacute praacuteva a

odstraněniacute zbytečnyacutech formalit ktereacute se minimaacutelně podle jejich naacutezoru již přežily

V 43 VYDRŽENIacute SLUŽEBNOSTI PODLE PRAacuteVA JUSTINIAacuteNSKEacuteHO

Vydrženiacute služebnosti stalo se již vyacuteše poměrně diskutovanyacutem probleacutemem a je

tomu tak opraacutevněně Problematika vydrženiacute služebnosti je velice obsaacutehlaacute a předevšiacutem

poměrně nesourodaacute mimo jineacute i z důvodu vzaacutejemneacute jazykoveacute nekoherence mezi latinou

a novějšiacutemi jazyky Tato nekoherence je však daacutena mimo jineacute i praacutevniacutem vyacutevojem kdy

se na miacutesto původniacuteho vydrženiacute tedy na miacutesto vydrženiacute ve smyslu klasickeacuteho praacuteva

(usucapionis) dostaacutevajiacute instituty noveacute ktereacute původniacute zcela vytlačujiacute a to dokonce

v pozdějšiacutem vyacutevoji i na poli jazykoveacutem a lingvistickeacutem Uvedeneacute rozděleniacute mezi

vydrženiacutem formou usucapionis a vydrženiacutem prostřednictviacutem longi temporis

214

praescriptionis je nutno miacutet na zřeteli i vzhledem k praacutevu justiniaacutenskeacutemu neboť i do

tohoto praacuteva se uvedenaacute bipartice projevuje

Pokud by nebylo vyacuteše uvedeneacute rozděleniacute braacuteno ve zřetel pak by již pouhyacute

jedinyacute fragment z Digest mohl vyloučit vydrženiacute služebnosti neboť je možno

v Digestech justiniaacutenskyacutech čiacutest že vydrženiacute věci nehmotneacute je nemožneacute377 Uvedenyacute

fragment se však vztahuje nikoliv na vydrženiacute v obecneacute podobě ale pouze a jenom na

vydrženiacute usucapione ktereacutežto jako staršiacute a původně civilniacute institut je vaacutezaacuteno mnohyacutemi

pravidly a předevšiacutem vyššiacute miacuterou formaacutelnosti nežli tomu je tak v přiacutepadě formy druheacute

Je tedy zjevneacute že justiniaacutenskeacute praacutevo daacutele trvaacute na nemožnosti nabyacutet usucapione věc

ktereacute je věciacute nehmotnou

Naproti tomu v přiacutepadě praescriptionis je situace podstatně odlišnaacute Naviacutec je

tomuto institutu přisouzena nikoliv pouze ona negativniacute funkce tedy možnost odrazit

naacutemitkou žalujiacuteciacuteho ale je již možno prostřednictviacutem preskripce dojiacuteti nabytiacute věcneacuteho

praacuteva378 Takovyacuteto postup je pak vyacuteslovně uveden i ve prospěch služebnostiacute pro něž je

rovněž zřiacutezeniacute preskripciacute přiacutepustneacute379 Na zaacutekladě uvedeneacuteho posunu kteryacute může miacutet

svůj zaacutekladniacute kaacutemen předevšiacutem ve změně chaacutepaacuteniacute držby a ve vzniku kvazi-držby kteraacute

umožňuje držet i nehmotnou věc jakou je praacutevo je tedy fakticky opuštěna nemožnost

vydrženiacute služebnosti ale toto je již realizovatelneacute praacutevě prostřednictviacutem preskripce

Onen původniacute vztah je však prostřednictviacutem justiniaacutenskyacutech kompilaciacute narušen neboť

prostřednictviacutem sveacute konstituce Justiniaacuten sloučil do jedneacute jak usucapio tak preskripci380

377 Dig 411431 (Gai lib 7 ad ed provinc) Incorporales res traditionem et usucapionem non

recipere manifestum est (Překlad viz sub 267) V kontextu Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70)

378 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 229 či V Scialoja Teorie 2 op cit str 114 et al 379 Viz v kontextu předchoziacutech paragrafů C 733124 Imperator Justinianus Eodem observando

et si res non soli sint sed incorporales quae in iure consistunt veluti usus fructus et ceterae servitutes (A stejneacute platiacute i když věci nejsou pozemku ale jsou nehmotneacute jež spočiacutevajiacute v praacutevu jako usus a ususfruktus) lta 531 dV kDecConstantinopoli post consulatum lampadii et orestis vvCc gt

380 C 7311 Imperator Justinianus Cum nostri animi vigilantia ex iure quiritum nomen et substantiam sustulerit et communes exceptiones in omni loco valeant id est decem vel viginti vel triginta annorum vel si quae sunt aliae maioris aevi continentes prolixitatem satis inutile est usucapionem in italicis quidem solis rebus admittere in provincialibus autem recludere sed et si quis res alienas italicas tamen bona fide possidebat per biennium miseri rerum domini excludebantur et nullus eis ad eas reservabatur regressus quae et nescientibus dominis procedebant quo nihil inhumanius erat si homo absens et nesciens tam angusto tempore suis cadebat possessionibus Ideo per praesentem legem et in

215

Uvedeneacute změny v koncepci vydrženiacute pak kompilaacutetoři projevili i v dalšiacutech fragmentech

kde ovšem již ne vždy takovaacuteto změna nutně byla v plneacutem souladu s vyacuteše uvedenyacutem381

Avšak uvolněniacute preskripce pro služebnosti neniacute ani v době praacuteva justiniaacutenskeacuteho uacuteplneacute

neboť i nadaacutele jsou určiteacute služebnosti jimž je nevydržitelnost i nadaacutele přisuzovaacutena

Předevšiacutem se jednaacute o polniacute služebnosti kde je i nadaacutele možno vidět omezeniacute vydrženiacute a

to jak ve formě usucapionis tak ale i ve formě preskripce382 Nutno ovšem uveacutest že

italicis solis rebus quae immobiles sunt vel esse intelleguntur sicut annalem exceptionem ita et usucapionem transformandam esse censemus ut tantummodo et hic decem vel viginti annorum vel triginta et aliarum exceptionum tempora currant huiusmodi angustiis penitus semotis Cum autem antiqui et in rebus mobilibus vel se moventibus quae fuerant alienatae vel quocumque modo bona fide tamen detentae usucapionem extendebant non in italico solo nexu sed in omnem orbem terrarum et hanc annali tempore concludebant et eam duximus esse corrigendam ut si quis alienam rem mobilem seu se moventem in quacumque terra sive italica sive provinciali bona fide per continuum triennium detinuerit is firmo iure eam possideat quasi per usucapionem ei adquisitam Hoc tantummodo observando ut in his omnibus casibus ab initio bona fide eam capiat secundum quod exigit longi temporis praescriptio et ut continuetur ei possessio etiam anterioris iusti possessoris et connumeretur in decennium vel viginti annorum spatium vel triennium quod in rebus mobilibus observandum esse censemus ut in omnibus iusto titulo possessionis antecessoris iusta detentio quam in re habuit non interrumpatur ex posteriore forsitan alienae rei scientia licet ex titulo lucrativo ea coepta est Ita etenim ampliatur quidem longi temporis materia quae ei subdita est minuitur autem usucapionum compendiosa dominis iactura et eius iura nocentia Cum etiam res dividi mancipi et nec mancipi sane antiquum est et merito antiquari oportet sit et rebus et locis omnibus similis ordo inutilibus ambiguitatibus et differentiis sublatis (S bdělostiacute našiacute duše rušiacute se pojem a podstata ex iure quiritum a obecneacute vyacutejimky platiacute na každeacutem miacutestě to je deset nebo dvacet nebo třicet let nebo ktereacute jsou ještě viacutece let nepřerušeneacute deacutelky doby Tolik neužitečneacute je vydrženiacute věciacute italskyacutech pozemků připouštět provinčniacutech ale nepřipouštět Ale i jestliže kdo ciziacute věc ač italskou v dobreacute viacuteře držel dva roky uboziacute vlastniacuteci věci byli vyloučeni a ničiacutem nevymohli svůj naacuterok takoveacuteto i nevědouciacutemu vlastniacutekovi se udaacutely to nebylo nic lidskeacuteho jestliže nepřiacutetomnyacute člověk a nevědouciacute v tak kraacutetkeacutem čase ztratil svoje držby Stejně tiacutemto zaacutekonem i k věcem italskyacutech pozemků ktereacute jsou nemoviteacute nebo se zdajiacute byacutet jako naacutemitku jednoho roku tedy i vydrženiacute nařizujeme přeměnit aby takovyacutem způsobem i zde deset nebo dvacet let nebo třicet a jinyacutech naacutemitek běžel čas takovyacutech jejichž doba je delšiacute Ale staršiacute tedy na věci moviteacute nebo se pohybujiacuteciacute ktereacute byly zcizeny nebo jakyacutemkoliv způsobem ale v dobreacute viacuteře podrženy se rozšiřuje vydrženiacute ne pouze pro italskeacute ale ve všech zemiacutech a tyto ročniacute časy se upravujiacute jak jsme je stanovili aby jestliže si někdo ciziacute movitou věc nebo se pohybujiacuteciacute věc v jakeacutekoliv zemi ať již italskeacute nebo provinčniacute v dobreacute viacuteře po nepřetržiteacute tři roky podržiacute tomu se stvrzuje že podle praacuteva jiacute držiacute jako by ji nabyl skrze vydrženiacute Toto se maacute dodržovat aby zde ve všech přiacutepadech od počaacutetku byla přiacutetomna dobraacute viacutera jako vyžaduje dlouhodobeacute promlčeniacute a aby bylo pokračovaacuteno v držbě i předchoziacutech řaacutednyacutech držitelů a ta byla přičtena k desetiletiacute nebo k době dvaceti let nebo třiceti Co při věcech movityacutech nařizujeme dodržovat aby při všech držbaacutech z řaacutedneacuteho titulu předchůdcovo řaacutedneacute podrženiacute ktereacute by k věci měl pokud by později naacutehodou seznal že věc je ciziacute i když vzešla z lukrativniacuteho titulu A proto se rozšiřuje bezpochyby uacuteloha dlouheacuteho času pod kteryacute naacuteležiacute ono promlčeniacute ale umenšuje se vydrženiacutem vlastniacuteku způsobenaacute škoda a poškozovaacuteniacute jeho praacutev A takeacute rozděleniacute věciacute na mancipačniacute a nemancipačniacute je jistě starobyleacute a zaacuteklad starobylosti vyžaduje aby byly i všechny věci a všechna miacutesta v podobneacutem řaacutedu neužitečnyacutem dvojkolejnostem a rozdiacutelům nadřazena) lta 531 d xv k nov constantinopoli post consulatum lampadii et orestis vv ccgt

381 Kupřiacutekladu viz Dig 413101 (Ulp lib 16 ad ed) Hoc iure utimur ut servitutes per se nusquam longo tempore capi possint cum aedificiis possint (Takto praacuteva se užiacutevaacute aby služebnosti samotneacute nikdo nemohl nabyacutet s budovou mohl)

382 O tomto poměrně zřejmě svědčiacute Dig 8114pr (Paul lib 15 ad sab) Servitutes praediorum rusticorum etiamsi corporibus accedunt incorporales tamen sunt et ideo usu non capiuntur vel ideo quia tales sunt servitutes ut non habeant certam continuamque possessionem nemo enim tam perpetuo

216

uvedenyacute fragment kteryacute poměrně přiacutemo hovořiacute ve smyslu nemožnosti vydrženiacute o

polniacutech služebnostech při nikoliv vyacuterazně extensivniacutem vyacutekladu je možno jeho zaacutekaz

vydrženiacute vztaacutehnout i na služebnosti domovniacute383

Konečně je nutno uveacutest že samotnaacute preskripce pak ve směru služebnostiacute

pakliže byla možnaacute nepřinaacutešela žaacutednyacutech praktickyacutech specificit tedy odehraacutevala se

podle celkem obvyklyacutech postupů jako tomu je v přiacutepadě preskripce jinyacutech věciacute

respektive jako je tomu v přiacutepadě preskripce obecně Neniacute tedy zde nutno rozebiacuterat

jednotlivosti vaacutezaneacute praacuteva na preskripci neboť tyto je možno poměrně snadno naleacutezt ve

vydrženiacute přiacutemo věnovanyacutech publikaciacutech384

V 44 ADJUDIKACE SLUŽEBNOSTI V PRAacuteVU JUSTINIAacuteNSKEacuteM

Konečně je nutno zmiacutenit takeacute posledniacute způsob zřiacutezeniacute služebnosti vyacuteše již pro

praacutevo klasickeacute uvedenyacute avšak vzhledem k praacutevu justiniaacutenskeacutemu doposud nezmiacuteněnyacute

tedy adjudikaci služebnosti Tato přirozeně existuje a funguje i nadaacutele tedy i v praacutevu

justiniaacutenskeacutem neboť i nadaacutele funguje jako jeden z užitečnyacutech mnohdy snad přiacutemo i

nutnyacutech předpokladů pro realizaci rozděleniacute společneacute věci ať již tato vznikla na zaacutekladě

dědickeacuteho praacuteva či z prosteacuteho spoluvlastnictviacute

Naproti tomu ovšem zcela nutně dochaacuteziacute k určityacutem změnaacutem a tyto předevšiacutem

vzchaacutezejiacute z noveacuteho typu procesu kteryacute v době justiniaacutenskeacute již plně převlaacutedaacute tedy řiacutezeniacute

kogničniacutemu Zatiacutemco původniacute adjudikace služebnosti k pozemkům italskyacutem se odviacutejela

mimo jineacute i od opraacutevněniacute kteraacute daneacutemu soudci naacuteležela na zaacutekladě formule kdy jeden

může realizovat sveacute iudicium legitimum zatiacutemco druhyacute toliko iudicium quae imperio

continentur takoveacuteto rozděleniacute v praacutevu justiniaacutenskeacutem již nenachaacuteziacute žaacutedneacuteho miacutesta

Neniacute tedy nutno jako tomu bylo činěno vyacuteše rozlišovat zdali nyniacute či onde se jednaacute o

tam continenter ire potest ut nullo momento possessio eius interpellari videatur idem et in servitutibus praediorum urbanorum observatur (Překlad viz sub 70)

383 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 174 et al a 230 384 Vzhledem k praescriptioni longi temporis viz předevšiacutem V Scialoja Teorie op cit str 114

et al B Biondi Istituzioni op cit str 255 et al P Voci op cit str 195 et al E Volterra op cit str 411 et al konečně M Kaser Das roumlmische Privatrecht op cit str 424 et al včetně literatury tam uvedeneacute

217

ten či onen způsob procesu respektive opraacutevněniacute Novyacute typ procesniacuteho řiacutezeniacute je tedy

jednotnyacute a v raacutemci něho je možnost zřiacutedit služebnost Uvedenaacute skutečnost se projevuje

mimo jineacute i v teacute situaci kdy při formuloveacutem procesu je ve formuli magistraacutetem

stanovena možnost zřiacutedit služebnost a to na zaacutekladě určiteacute licitace mezi stranami

naproti tomu v přiacutepadě noveacuteho kogničniacuteho procesu je to přiacutemo soudce kteryacute nad

uvedenyacutemi skutečnostmi uvažuje a ktereacutemu naacuteležiacute opraacutevněniacute služebnost v přiacutepadě sporu

zřiacutedit Takoveacuteto zřiacutezeniacute se tedy neopiacuteraacute o vůli stran uvedenou ve formuli ale přiacutemo o

zřiacutezeniacute na zaacutekladě zaacutekona respektive na zaacutekladě praacuteva obecně385 Uvedeneacute skutečnosti

majiacute však nikoliv nevyacuteznamnyacute vliv neboť se tiacutemto zcela měniacute podmiacutenky za nichž lze

k adjudikaci služebnosti přistoupit V daneacute situaci již se neodviacutejiacute možnost adjudikovat

služebnost toliko tehdy kdy to danaacute žaloba připouštiacute (tedy kupřiacutekladu v diacutelčiacutech

žalobaacutech) stejně tak již neniacute zde žaacutedneacute obmezujiacuteciacute funkce formule kteraacute miziacute plně

Naproti tomu zde funguje předevšiacutem jako zaacutekladniacute uacutevahovyacute kaacutemen pro soudce otaacutezka

po vhodnosti a potřebnosti řešeniacute daneacute situace za pomoci služebnosti a to neodvisle od

toho zdali takovaacuteto skutečnost byla vyjaacutedřena v podaacuteniacutech stran či jinak řečeno

neodvisle od toho zdali je s takovyacutemto řešeniacutem svolnyacute vlastniacutek služebneacuteho pozemku či

neniacute V tomto důsledku je po formaacutelniacute straacutence opuštěno omezeniacute že toliko v děliacuteciacutech

žalobaacutech je možno dojiacutet k adjudikaci služebnosti neboť tato je soudci volna obecně

podle toho kdy je toto vhodneacute k řešeniacute Naproti tomu je však nutneacute řiacuteci že fakticky se

toto bude realizovat takměř vyacutehradně opět v raacutemci děliacuteciacutech žalob kdy tyto skutečnosti

budou o to silnějšiacute v přiacutepadě služebnostiacute pozemkovyacutech kde je vskutku zatěžko si

představit jinyacute spor kde by mohlo byacutet uacutečelneacute zřiacutezeniacute služebnosti nežli v přiacutepadech

sporů diacutelčiacutech naproti tomu v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech tedy předevšiacutem v přiacutepadě

ususfruktu lze si za určityacutech okolnostiacute představit zřiacutezeniacute i v přiacutepadě jinyacutech sporů nežli

diacutelčiacutech kupřiacutekladu (avšak bez opory v pramenech tedy pouze teoreticky) v přiacutepadě

naacutehrady škody

385 Viz bdquoCertamente anche in epoca classica nel processo formulare egrave sempre la legge che

attribuisce effetti giuridici alla adiudicatio al pari del iudicatum ma questi si fondano sullrsquoaccordo delle parti che si concreta nella litis constestatioldquo B Biondi Le servitugrave op cit str 240 Tam takeacute bliacuteže k moderniacutemu rozděleniacute služebnosti zřiacutezeneacute zaacutekonem a služebnosti zřiacutezeneacute na zaacutekladě zaacutekona

K tomuto viz takeacute Dig 83233 (Paul lib 15 ad sab) Quaecumque servitus fundo debetur omnibus eius partibus debetur et ideo quamvis particulatim venierit omnes partes servitus sequitur et ita ut singuli recte agant ius sibi esse eundi si tamen fundus cui servitus debetur certis regionibus inter plures dominos divisus est quamvis omnibus partibus servitus debeatur tamen opus est ut hi qui non proximas partes servienti fundo habebunt transitum per reliquas partes fundi divisi iure habeant aut si proximi patiantur transeant (Překlad viz sub 299) Zde pak iure je nutno chaacutepat jako iure adiudicationis

218

V raacutemci justiniaacutenskeacuteho praacuteva se však vyskytuje i dalšiacute institut kteryacute s adjudikaciacute

služebnosti souvisiacute Již vyacuteše byl uveden a je možno jeho stopy vidět až do praacuteva

klasickeacuteho Jednaacute se o nutnyacute přiacutestup tedy předevšiacutem pak nutnyacute přiacutestup k hrobu neboť

bdquosi quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum non habeat et a vicino ire

prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario

et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum

habeatldquo386 Uvedeneacute situace souvisiacute předevšiacutem s tiacutem kdy je hrob na ciziacutem pozemku a

to ať již se tak stane na zaacutekladě prodeje387 nebo jinak Jestliže tedy někomu maacute

připadnout přiacutestup k hrobu na ciziacutem pozemku pak takoveacuteto praacutevo ktereacute je formaacutelně

služebnostiacute byť s viacutece než specifickyacutemi vlastnostmi (kupřiacutekladu formou určeniacute a

charakterem opraacutevněneacuteho subjektu) neniacute zřiacutezeno jinak nežli adiudicatione

Problematika přiacutestupu ke hrobu je natolik specifickou oblastiacute že neniacute možno v teacuteto

poohliacutežet se toliko po praacutevniacutech kriteacuteriiacutech ale takeacute po kriteacuteriiacutech naacuteboženskyacutech neboť

těmito jsou otaacutezky pohřbiacutevaacuteniacute a obecně otaacutezky ktereacute se dotyacutekajiacute lidskyacutech ostatků podle

praacuteva řiacutemskeacuteho viacutece než prodchnuty388

386 Dig 11712pr (Ulp lib 25 ad ed) Si quis sepulchrum habeat viam autem ad sepulchrum

non habeat et a vicino ire prohibeatur imperator antoninus cum patre rescripsit iter ad sepulchrum peti precario et concedi solere ut quotiens non debetur impetretur ab eo qui fundum adiunctum habeat non tamen hoc rescriptum quod impetrandi dat facultatem etiam actionem civilem inducit sed extra ordinem interpelletur praeses et iam compellere debet iusto pretio iter ei praestari ita tamen ut iudex etiam de opportunitate loci prospiciat ne vicinus magnum patiatur detrimentum (Překlad viz sub 21)

387 Viz kupřiacutekladu Dig 11710 (Ulp lib 25 ad ed) Si venditor fundi exceperit locum sepulchri ad hoc ut ipse posterique eius illo inferrentur si via uti prohibeatur ut mortuum suum inferret agere potest videtur enim etiam hoc exceptum inter ementem et vendentem ut ei per fundum sepulturae causa ire liceret (Jestliže prodejce pozemku vyhradiacute si miacutesto na pohřbeniacute k tomu aby sebe a sveacute potomky tam uložil když by bylo braacuteněno v užitiacute cesty aby sveacute mrtveacute uložil je možno žalovat Maacute se za vyhrazeneacute mezi prodejcem a kupcem aby on za uacutečelem pohřbiacutevaacuteniacute mohl přes pozemek chodit) Takeacute i Dig 191531 (Lab lib 1 pith) Si eum fundum vendidisti in quo sepulcrum habuisti nec nominatim tibi sepulchrum excepisti parum habes eo nomine cautum paulus minime si modo in sepulchrum iter publicum transit (Jestliže jsi prodal ten pozemek na ktereacutem maacuteš hrobku aniž bys vyacuteslovně sobě hrob vyhradil maacuteš z toho skrovnou zaacuteruku Paulus Alespoň jestliže k hrobu vede veřejnaacute pěšina)

388 Takoveacuteto skutečnosti naznačuje kupřiacutekladu Pomponius kdy přiznaacutevaacute nutneacute cestě k hrobu nepřiacutemo jakyacutesi bdquozvykovyacuteldquo charakter či jak svědčiacute naacutezor některyacutech překladatelů charakter stanoviska praacutevniacute vědy Viz Dig 47125 (Pomp lib 6 ex plaut) Utimur eo iure ut dominis fundorum in quibus sepulchra fecerint etiam post venditos fundos adeundorum sepulchrorum sit ius legibus namque praediorum vendundorum cavetur ut ad sepulchra quae in fundis sunt item eius aditus ambitus funeri faciendi sit (Je užiacutevaacuteno takoveacute praacutevo aby vlastniacuteci pozemků na nichž byly vybudovaacuteny hroby takeacute po prodejiacutech pozemků přiacutechod k hrobům byl jim praacutevem neboť podle pravidel prodeje se chraacuteniacute aby k hrobům ktereacute jsou na pozemciacutech byl přiznaacuten takeacute průchod kvůli vyacutekonu pohřbu) Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 244 R Danieli In tema di iter ad sepulchrum in Studi in memoria di Emilio Albertario 2 Milano Giuffregrave 1950 str 303 et al

219

Konečně je nutno v souvislosti s adjudikaciacute služebnosti zmiacutenit takeacute jeden dalšiacute

specifickyacute institut a sice tzv nezbytnou cestu Jednaacute se o situace ve faktickeacutem smyslu

podobneacute vyacuteše uvedeneacutemu hrobu na ciziacutem pozemku kdy tento je obklopen ciziacutem

pozemkem Takteacutež pozemek může byacutet obklopen ciziacutem pozemkem nebo ciziacutemi

pozemky bez možnosti těmito projiacutet přičemž je nutno miacutet na paměti existenci confinii

tedy meziacute ktereacute zaacuteroveň mohou sloužit jako přiacutestupoveacute stezky Nejlepšiacutem přiacutekladem

nezbytneacute cesty jsou tedy skutečně pozemky kol dokola obklopeneacute jedniacutem ciziacutem

pozemkem Tato nezbytnaacute cesta svůj původ hledaacute praacutevě ve vyacuteše uvedenyacutech děliciacutech

sporech kdy bylo možno a mnohdy i nutno zřiacutedit komu služebnost za tiacutem koncem aby

se jeho pozemek jinak (nově) plně obklopenyacute pozemkem novyacutem nestal pozemkem

nepřiacutestupnyacutem389 V souvislosti s praacutevem justiniaacutenskyacutem pak dochaacuteziacute k přirozeneacutemu

posunu uvedeneacuteho institutu a to v těsneacute souvislosti s otevřeniacutem možnostiacute zřizovat

služebnosti i v jinyacutech nežli v děliacuteciacutech řiacutezeniacutech Na zaacutekladě tohoto pak zřiacutezeniacute nezbytneacute

cesty se posouvaacute obdobnyacutem způsobem jako obyčejnaacute adjudikace služebnosti tedy bude

se předevšiacutem odviacutejet od potřeby pozemku a od řešeniacute situace podle praacuteva a to

nejoptimaacutelnějšiacutem možnyacutem způsobem Daacutele již tedy neniacute nutneacute soustředit se při

adjudikaci nezbytneacute cesty toliko a pouze na děliacuteciacute žaloby390

V 5 CHARAKTERISTIKA SUBJEKTŮ OPRAacuteVNĚNYacuteCH KE ZŘIacuteZENIacute

SLUŽEBNOSTI

V souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnostiacute obecně neodvisle nyniacute od konkreacutetniacuteho

praacutevniacuteho uacutedobiacute je nutno zodpovědět takeacute otaacutezku kdo je k takoveacutemuto zřiacutezeniacute opraacutevněn

Vyacuteše již bylo do jisteacute miacutery popsaacuteno jakyacutemiže způsoby se tak může diacutet nebylo však

nijak z textu zřejmeacute kdo je opraacutevněn k tomu zatiacutežit služebnyacute pozemek Některeacute ze

zřizovaciacutech způsobů služebnostiacute je však nutno v daneacutem kontextu z uacutevah vyloučit neboť

389 Viz kupřiacutekladu Dig 83233 (Paul lib 15 ad sab) Quaecumque servitus fundo debetur

omnibus eius partibus debetur et ideo quamvis particulatim venierit omnes partes servitus sequitur et ita ut singuli recte agant ius sibi esse eundi si tamen fundus cui servitus debetur certis regionibus inter plures dominos divisus est quamvis omnibus partibus servitus debeatur tamen opus est ut hi qui non proximas partes servienti fundo habebunt transitum per reliquas partes fundi divisi iure habeant aut si proximi patiantur transeant (Překlad viz sub 299)

390 Viz bliacuteže G Melli Del passo necessario nei fondi rustici secondo il diritto romano classico Mantova Bedulli 1915 68s předevšiacutem ale G Scaduto La servitugrave di passaggio necessario Circolo Giuridico 35 1 Palermo 1931

220

v tomto ohledu majiacute zcela specifickeacute postaveniacute Nejprve je tomu tak při vydrženiacute

služebnosti ktereacutežto jako typickyacute originaacuterniacute způsob nabytiacute služebnosti nevyžaduje

vlastně žaacutedneacuteho subjektu opraacutevněneacuteho ke zřiacutezeniacute takoveacutehoto praacuteva neboť toto prostyacutem

vydrženiacutem nabyvateli vznikaacute často pak bez kooperace s kupřiacutekladu vlastniacutekem

pozemku mnohdy se tak může diacutet v konečneacutem důsledku proti vůli takoveacutehoto

vlastniacuteka V přiacutepadě vydrženiacute tedy neniacute žaacutedneacuteho subjektu opraacutevněneacuteho k takoveacutemuto

zřiacutezeniacute Ani přiacutepadnaacute uacutevaha že vydržitel je tiacutem kdo je opraacutevněnou osobou ke zřiacutezeniacute

služebnosti neniacute nejvyacutestižnějšiacute neboť vydržiteli zde praacutevo vznikaacute nevznikaacute mu toliko

opraacutevněniacute ke zřiacutezeniacute služebnosti ktereacute by pak nějakyacutem realizovaciacutem uacutekonem uvedl

v život a předevšiacutem kteryacute by takovyacutemto uacutekonem teprve zřiacutedil ono praacutevo tedy

služebnost Druhyacutem pak v daneacute situaci specifickyacutem zřizovaciacutem způsobem služebnostiacute je

jejiacute adjudikace Oniacutem hlavniacutem a rozhodujiacuteciacutem elementem je v daneacute situaci na prvniacute

pohled soudce kteryacute rozhodne a zvaacutežiacute zdali v daneacute situaci je zřiacutezeniacute služebnosti vhodneacute

čili nic Takovyacuteto pohled je však do značneacute miacutery zavaacutedějiacuteciacute a to předevšiacutem pro dobu

klasickou Obecně však od doby neodvisle neniacute možno zřiacutedit služebnost adjudikaciacute

zcela odlišně od naacutesledujiacuteciacutech řaacutedků věnovanyacutech subjektům opraacutevněnyacutem k volniacutemu

zřiacutezeniacute služebnosti Je zcela logickeacute že neniacute možno zřiacutedit služebnost adjudikaciacute

kupřiacutekladu na pozemku kteryacute nenaacuteležiacute žaacutedneacute z osob uacutečastniacuteciacute se sporu kdy by

kupřiacutekladu soused byl osobou ponejviacutece tratiacuteciacute na skutečnosti že jeho sousedniacute

spoluvlastniacuteci již společně shody nenašli a děliacuteciacute žalobou došlo k rozděleniacute jejich

pozemků a vzniku služebnosti ve prospěch jednoho z nich ovšem na uacutekor praacutevě

sousedova pozemku Takto vymezenaacute situace je do značneacute miacutery absurdniacute a popiacuteraacute

samotneacute zaacuteklady praacuteva a soukromopraacutevniacuteho myšleniacute Je tedy možno adjudikovat

služebnosti toliko tehdy pakliže vlastniacutek či obecně osoba opraacutevněnaacute ke zřiacutezeniacute

služebnosti je uacutečastna děliciacuteho řiacutezeniacute a je uacutečastna daneacute žaloby Avšak ani samotnaacute

formulace že je to soudce kdo plně řiacutediacute a instituuje služebnost v procesu neniacute uacuteplně

přesnaacute Nutno si uvědomit jakyacutech charakteristik nabyacutevaacute v době klasickeacute nejobvyklejšiacute a

nejcharakterističtějšiacute způsob procesu tedy řiacutezeniacute formuloveacute Jak bylo naznačeno již

vyacuteše je to praacutevě formule kde jsou daacuteny limity soudci v jeho rozhodovaacuteniacute a kde již na

začaacutetku vedeniacute sporu před samotnyacutem soudcem je vymezeno i zřiacutezeniacute přiacutepadneacute

služebnosti V oneacute formuli však jsou předevšiacutem požadavky a určitaacute zaacutekladniacute shoda na

konturaacutech procesu od jednotlivyacutech stran Jak tedy bylo již vyacuteše uvedeno lze praacutevě

221

vymezeniacute možnosti zřiacutedit adjudikaciacute služebnost považovat mimo jineacute takeacute za určityacute

volniacute akt kteryacute je směřovaacuten od stran procesu Soudce je pak pouze tiacutem kdo rozhodne

zdali je ve formuli uvedeneacute předpoklady a řešeniacute naplniacute a tedy ke zřiacutezeniacute služebnosti

dojde čili nic V jisteacutem smyslu jsou to tedy opět strany sporu ktereacute se na zřiacutezeniacute

služebnosti adjudikaciacute podiacutelejiacute a tedy i tyto strany sporu zcela integraacutelně jako tomu

bylo uvedeno vyacuteše musejiacute byacutet ke zřiacutezeniacute takoveacuteho služebnosti opraacutevněny nikoliv

nepodobně jako by tuto chtěli zřiacutedit vlastniacute shodou vzaacutejemneacute vůle

V 51 VLASTNOSTI SUBJEKTU OPRAacuteVNĚNEacuteHO KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Aby mohla osoba platně zřiacutedit služebnost pak musiacute nabyacutevat určityacutech zaacutekladniacutech

kvalit ktereacute jsou určujiacuteciacute již ze samotneacuteho hlediska subjektivity Neniacute zde přirozeně

miacutesta rozebiacuterat jednotlivosti tyacutekajiacuteciacute se subjektivity či obecně praacutev osob ale

nejzaacutekladnějšiacutemi konturami je předevšiacutem svoboda daneacute osoby jejiacute věk a jejiacute duševniacute

(čaacutestečně i fyzickaacute) integrita Vedle toho pak svoji roli hrajiacute takeacute dalšiacute aspekty jako je

přirozeně přiacuteslušnost k teacute či oneacute předevšiacutem pak k řiacutemskeacute obci nebo postaveniacute daneacute

osoby v raacutemci rodiny tedy skutečnost zdali jednaacute se o osobu sveacutepraacutevnou či nikoli

Takoveacuteto otaacutezky se proliacutenajiacute pak celou problematikou zřizovaacuteniacute služebnostiacute avšak

z důvodu srozumitelnosti a teacutematickeacute koherence textu nebudou daacutele uvaacuteděny a jejich

naplněniacute v pozitivniacutem smyslu budiž myšleno automaticky Pro zřiacutezeniacute služebnosti jsou

však podstatneacute a na rozdiacutel od vyacuteše uvedenyacutech i signifikantniacute dalšiacute charakteristiky

nezbytneacute k přiznaacuteniacute takoveacuteto osobě způsobilosti ke zřiacutezeniacute služebnosti

V 511 VLASTNICKEacute PRAacuteVO JAKO PODMIacuteNKA KE ZŘIacuteZENIacute SLUŽEBNOSTI

Již vyacuteše byl vztah mezi subjektivitou ke zřiacutezeniacute služebnosti a vlastnickyacutem

praacutevem k věci mnohokraacutete naznačen přesto však je vhodno se teacuteto otaacutezce věnovat i

samostatně a s vyššiacute miacuterou pozornosti Skutečně je tomu tak že kdo jinyacute snad k věci by

měl miacutet absolutnějšiacuteho praacuteva nežli vlastniacutek Obvykle byacutevaacute za typickeacute součaacutesti

vlastnickeacuteho praacuteva označovaacutena pětice (v některyacutech přiacutepadech se počet miacuterně může

222

lišit)391 praacutev kteraacute naznačujiacute nejobvyklejšiacute obsah vlastnickeacuteho praacuteva Praacutevo však zatiacutežit

svůj pozemek či obecně svoji věc služebnostiacute mezi těmito typickyacutemi opraacutevněniacutemi

vlastniacutekovyacutemi povětšinou schaacuteziacute Nic však tato skutečnost nebraacuteniacute tomu toto praacutevo

jako součaacutest praacuteva vlastnickeacuteho považovat neboť uvedeneacute množstviacute typickyacutech

opraacutevněniacute vlastniacutekovyacutech neniacute jejich uacuteplnyacute vyacutečet ale pouze demonstrativniacute a vlastnickeacute

praacutevo svyacutem absolutniacutem charakterem pak do sebe pojiacutemaacute všechny myslitelneacute možnosti

naklaacutedaacuteniacute s věciacute tak jak je vlastniacutekovi po vůli (ale naproti tomu jak neniacute škodno komu

dalšiacutemu) Krade se pak na jazyk poměrně vyacutestižnaacute formulace že kdo tedy jinyacute nežli

saacutem vlastniacutek věci by měl miacutet praacuteva zatiacutežit tuto služebnostiacute

Uvedeneacute skutečnosti že je to praacutevě a typicky vlastniacutek kdo maacute subjektivity ke

zřiacutezeniacute služebnosti nejsou pak pouze teoretickyacutemi důsledky povahy vlastnickeacuteho praacuteva

a nevzchaacutezejiacute toliko z charakteru tohoto ale je možno se s naprosto identickyacutemi

důsledky setkat i přiacutemo v pramenech kdy na několika miacutestech je poměrně jasně

stanoveno že je to vlastniacutek věci kteryacute maacute způsobilosti k jejiacutemu zatiacuteženiacute jakou

služebnostiacute392 Vzhledem k řiacutemskopraacutevniacutem charakteristikaacutem vlastnickeacuteho praacuteva je však

zaacutehodno ještě daacutele se samotnyacutem pojmem vlastniacuteka pracovat Pokud se jednaacute o vlastniacuteka

podle praacuteva justiniaacutenskeacuteho pak zde neniacute vyacuteraznějšiacutech obtiacutežiacute pokud se jednaacute o tzv

vlastniacuteka provinčniacuteho pak zde po straacutence faktickeacute takeacute nebude vyacuteraznějšiacutech specifik

Jisteacute specifikum je však nutno hledat v praacutevniacutem režimu půdy italskeacute kdy tato je vlastně

podřiacutezena po jistou čaacutest trvaacuteniacute řiacutemskeacuteho praacuteva zdaacutenlivě dvěma praacutevniacutem režimům na

jedneacute straně praacutevu civilniacutemu naproti němu však o poznaacuteniacute modernějšiacutemu a meacuteně

formaacutelniacutemu praacutevu praetorskeacutemu Tato skutečnost se projevuje takeacute v souvislosti se

391 Viz pouze pro přiacuteklad V Scialoja Teorie 1 op cit str 254 et al S Perozzi Istituzioni op

cit str 615 et al L Heyrovskyacute op cit str 312 392 Viz kupřiacutekladu Dig 848 (Pomp lib 8 ad sab) Si cum duas haberem insulas duobus eodem

momento tradidero videndum est an servitus alterutris imposita valeat quia alienis quidem aedibus nec imponi nec adquiri servitus potest sed ante traditionem peractam suis magis adquirit vel imponit is qui tradit ideoque valebit servitus (Jestliže když jsem měl dva naacutejemniacute domy dvěma v jednom okamžiku je předaacutem je k uvaacuteženiacute zdali služebnost uloženaacute jednomu z nich platiacute neboť jistě ciziacute budově nelze uložit nebo zřiacutedit služebnost Ale před dokonanyacutem předaacuteniacutem sebou nabyacutevaacute nebo uklaacutedaacute služebnost co předaacutevaacute a proto služebnost platiacute) Takeacute v aktivniacutem smyslu Dig 19165 (Pomp lib 9 ad sab) Si tibi iter vendidero ita demum auctorem me laudare poteris si tuus fuerit fundus cui adquirere servitutem volueris iniquum est enim me teneri si propter hoc adquirere servitutem non potueris quia dominus vicini fundi non fueris (Jestliže bych Ti prodal pěšinu tedy můžeš mne chvaacutelit jako původce jestliže bude pozemek tvůj pro nějž chceš nabyacutet služebnost Nevhodneacute je tedy mne zavaacutezat jestliže z toho důvodu nebude možneacute nabyacutet služebnost neboť nebudeš vlastniacutekem sousedniacuteho pozemku) Obecně k tomuto viz B Biondi Le servitugrave op cit str 230 et al

223

zřizovaacuteniacutem služebnostiacute a předevšiacutem pak v souvislosti s praacutevem vlastnickyacutem a jeho

druhy V původniacutem smyslu slova ten kdo by chtěl zřiacutedit jakeacute služebnosti tak aby byla

služebnostiacute iuris civilis pak tak nejenže musel učinit civilniacutemi způsoby což

nepředstavovalo vyacuteznačnějšiacute obtiacutež (viz vyacuteše vzhledem k samotnyacutem způsobům zřizovaacuteniacute

služebnostiacute neodvisle od jejich charakteru jako služebnostiacute civilniacutech nebo naopak

služebnostiacute praetorskyacutech) konečně ale takeacute saacutem musel nabyacutevat určityacutech vlastnostiacute aby

uvedenaacute jednaacuteniacute mohl platně zřiacutedit musel tedy byacutet vlastniacutekem kviritskyacutem předmětneacuteho

pozemku neboť pouze toto může založit zatiacuteženiacute pozemku proti vlastnickeacutemu praacutevu

takoveacute ktereacute bude nebyacutevat charakteristik iuris civilis Vzhledem ke služebnostem tedy

služebnostem později pozemkovyacutem nutno pak takeacute specifikovat i druhou stranu tedy

subjekt opraacutevněnyacute ze služebnosti kdy tento nejenže musiacute byacutet vlastniacutekem pozemku in

commercium musiacute však byacutet identicky jako vlastniacutekem služebneacuteho pozemku vlastniacutekem

podle praacuteva kviritskeacuteho a to pokud nově zřizovanaacute služebnost maacute nabyacutevat

charakteristik služebnosti iuris civilis393 Podle praacuteva civilniacuteho nemůže tedy ten komu

svědčiacute požiacutevaciacute praacutevo nebo ten kdo maacute držbu chraacuteněnou praetorem skrze

Publicianskou žalobu zřiacutedit žaacutedneacute služebnosti na uacutekor předmětneacute věci

Samostatnyacutem specifikem pak je situace kdy služebnost vznikaacute na zaacutekladě

vindikačniacuteho legaacutetu V takoveacutem přiacutepadě to musiacute byacutet jeden vlastniacutek tedy pozdějšiacute

zůstavitel kteryacute maacute ve sveacutem (kviritskeacutem) vlastnictviacute uvedeneacute pozemky mezi nimiž by

chtěl pro přiacutepad svojiacute smrti zřiacutedit jakeacute služebnosti Nutno však zdůraznit že musiacute byacutet

vlastniacutekem obou pozemků tedy jak budouciacuteho pozemku služebneacuteho tak ale i

budouciacuteho pozemku panujiacuteciacuteho Při uvedeneacute formulaci je však nutno zpozornět neboť

podobneacute situace jsou až nebezpečně bliacutezko stavu kdy zaacutesada že nulli res sua servit394

způsobiacute zaacutenik služebnosti confusionem Bliacutezkost však sama o sobě zaacutenik služebnosti

nezpůsobiacute muselo by dojiacutet ke skutečneacutemu potkaacuteniacute se v čase identity vlastniacuteků

dotčenyacutech pozemků a naproti tomu již existujiacuteciacute služebnosti K tomuto však zpravidla

při zřiacutezeniacute služebnosti vindikačniacutem legaacutetem nedochaacuteziacute neboť jednotlivyacutem dědicům jsou

393 Viz kupřiacutekladu B Biondi Le servitugrave op cit str 230 394 Viz již vyacuteše citovanyacute Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure

servitutis neque facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat ( nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Překlad viz sub 43)

224

odkazovaacuteny různeacute pozemky mezi nimiž vznikaacute služebnost tato však vznikaacute ke stejnyacutem

okamžikům jako je tomu tak s vlastnickyacutem praacutevem obdarovanyacutech na zaacutekladě odkazu

K vyacuteše uvedeneacutemu střetnutiacute tedy zřejmě nedochaacuteziacute

Jak je tedy patrneacute praacutevě vlastniacutek je typicky tou osobou kteraacute je opraacutevněna ke

zřiacutezeniacute služebnosti na sveacute vlastniacute věci a to vlastniacutek v plneacutem smyslu slova tedy

specificky vlastniacutek kviritskyacute na pozemciacutech italskyacutech

V 512 DALŠIacute PRAacuteVA K VĚCI CIZIacute A JEJICH VZTAH K OPRAacuteVNĚNIacute ZŘIacuteDIT

SLUŽEBNOST

Uvedenaacute dalšiacute možnaacute praacuteva kteraacute by měla souvislost se subjektivitou ke

zřizovaacuteniacute služebnostiacute byla již zmiacuteněna vyacuteše Jednaacute se předevšiacutem o praacutevo požiacutevaciacute a

takeacute chraacuteněnou držbu tedy v důsledku tzv vlastnickeacute praacutevo bonitaacuterniacute neboli

praetorskeacute

V přiacutepadě praacuteva požiacutevaciacuteho je situace do jisteacute miacutery jednoduššiacute Poživateli je

možno toliko zatěžko přiznat subjektivitu ke zřiacutezeniacute služebnosti Důvodů je možno

uveacutest několik Co se praacuteva vztažitelneacuteho na pozemky italskeacute dotyacutekaacute pak ke zřiacutezeniacute

služebnosti mezi takovyacutemito pozemky se ponejviacutece použiacutevaacute in iure cesse In iure cesse

je však jak bylo uvedeno vyacuteše vlastně formaacutelniacutem soudniacutem jednaacuteniacutem tedy soudniacute přiacute

vyvolanou na zaacutekladě rei vindicationis kteraacute však poživatelovi rozhodně nesvědčiacute Pak

tedy poživatel nesplňuje zaacutekladniacute formaacutelniacute požadavek tedy neniacute aktivně legitimovaacuten

k uvedeneacute žalobě a nemůže tedy vůbec platně in iure cessi vyvolat tedy ani touto zřiacutedit

služebnost Nikoliv nepodobně je tomu v přiacutepadě mancipace395 Je tedy zjevneacute že ony

klasickeacute způsoby zřiacutezeniacute služebnosti na civilniacutem pozemku jsou poživatelovi naprosto

nepřiacutestupny

Pojmově však v požiacutevaciacutem praacutevu tkviacute dalšiacute překaacutežka pro niž zatěžko mluvit o

možnosti subjektivity ke zřiacutezeniacute služebnosti ze strany poživatelovy Služebnost tedy

služebnost pozemkovaacute je svyacutem charakterem institutem a předevšiacutem vztahem viacutece nežli

395 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 231

225

dlouhodobyacutem kteryacute neniacute pojmově ohraničen Naproti tomu požiacutevaciacute praacutevo je ze sveacute

vlastniacute povahy praacutevem ktereacute je co do času pojmově ohraničeno a to jak bylo uvedeno

vyacuteše buď životem poživatelovyacutem nebo kratčeji popřiacutepadě na sto roků v přiacutepadě kdy

poživatelem je osoba praacutevnickaacute kupřiacutekladu municipium Pokud by tedy bylo svoleno

s možnostiacute přiznat subjektivitu ke zřiacutezeniacute služebnosti i poživatelovi pak by dochaacutezelo

k viacutece než paradoxniacute situaci kdy by služebnost zřiacutezenaacute držitelem dočasneacuteho praacuteva tuto

osobu dalece co do času překonaacutevala a zatěžovala by v naacutesledujiacuteciacutem čase i vlastniacuteka

pozemku kteryacute ovšem s jejiacutem zřiacutezeniacutem neměl co dočiněniacute a kteryacute s jejiacutem zřiacutezeniacutem

nesouhlasil či ji neakceptoval při samotneacutem nabytiacute věci Naviacutec by se v daneacute situaci

objevovaly praktickeacute i praacutevniacute probleacutem v otaacutezce v jakeacutem vzaacutejemneacutem vztahu jsou mezi

sebou služebnosti zřiacutezeneacute vlastniacutekem a služebnosti postihujiacuteciacute tyacutež pozemek avšak

zřiacutezeneacute jeho poživatelem Snad by mohlo byacutet připuštěno že poživatel by mohl zřiacutedit

toliko požiacutevaciacute praacutevo k pozemku avšak pouze omezeneacute na dobu trvaacuteniacute vlastniacuteho

požiacutevaciacuteho praacuteva (jakeacutesi bdquopodpožiacutevaciacuteldquo praacutevo) Avšak i takovyacuteto postup nezdaacute se byacutet

vhodnyacutem a to předevšiacutem v jeho konfliktu je zaacutesadou že servitus servitutis esse non

potest396 Samotnaacute skutečnost že poživatelovi vskutku nenaacuteležiacute subjektivita ke zřiacutezeniacute

služebnosti vyskytuje se však byť nikoliv zcela vyacuteslovně i v pramenech a v Digestech

justiniaacutenskyacutech397

Všechny vyacuteše uvedeneacute zaacutevěry vaacutezaneacute na požiacutevaciacute praacutevo pak ale vzchaacutezejiacute

typicky z prostřediacute civilniacuteho praacuteva Toliko tam majiacute sveacuteho plneacuteho dosahu a toliko tam

396 Dig 3321 (Paul lib 3 ad sab) Nec usus nec usus fructus itineris actus viae aquaeductus

legari potest quia servitus servitutis esse non potest nec erit utile ex senatus consulto quo cavetur ut omnium quae in bonis sint usus fructus legari possit quia id neque ex bonis neque extra bona sit sed incerti actio erit cum herede ut legatario quamdiu vixerit eundi agendi ducendi facultatem praestet aut ea servitus constituatur sub hac cautione ut si decesserit legatarius vel capite deminutus ex magna causa fuerit restituatur (Překlad viz sub 178)

K uvedeneacutemu fragmentu však nutno dodat že původně je pravděpodobně jednalo o bdquofructus servitutisldquo Takeacute je nutno miacutet na paměti skutečnost že v době předjustiniaacutenskeacute pravděpodobně nebylo možno pojem služebnosti vztahovat na požiacutevaciacute praacutevo Viz E LevyE Rabel Index 2 op cit sl 276 a 277

397 Viz kupřiacutekladu Dig 71157 (Ulp lib 18 ad sab) Sed nec servitutem imponere fundo potest proprietarius nec amittere servitutem adquirere plane servitutem eum posse etiam invito fructuario iulianus scripsit quibus consequenter fructuarius quidem adquirere fundo servitutem non potest retinere autem potest et si forte fuerint non utente fructuario amissae hoc quoque nomine tenebitur proprietatis dominus ne quidem consentiente fructuario servitutem imponere potest (Ale vlastniacutek nemůže uložit služebnost ani vzdaacutet se služebnosti ačkoliv Iulianus piacuteše že on může nabyacutet služebnost a to i proti poživatelovi Naacutesledkem toho poživatel nemůže nabyacutet pro pozemek služebnost uchovat může a jestliže naacutehodou neužiacutevaacuteniacutem poživatelovyacutem zanikne praacutevě z toho důvodu bude hnaacuten k odpovědnosti Vlastniacutek ani se souhlasem poživatelovyacutem nemůže uložit služebnost)

226

působiacute se všemi důsledky Poněkud odlišnaacute pak je situace tehdy pokud je na zřizovaacuteniacute

služebnostiacute nahliacuteženo z pozice praetorskeacuteho praacuteva ktereacute jak bylo mnohokraacutete vyacuteše

uvedeno odstranilo a odstraňovalo některeacute zřejmeacute přiacutekrosti praacuteva civilniacuteho V přiacutepadě

praacuteva praetorskeacuteho ktereacute se nejviacutece projevuje při zřizovaacuteniacute služebnostiacute na poli praacuteva

provinčniacuteho odpadaacute zaacutekladniacute překaacutežka tedy absence aktivniacute legitimace poživatele

k vindikaci věci podobně jako vlastnickeacuteho praacuteva k mancipaci Na poli praacuteva

praetorskeacuteho kde zřizovaacuteniacute služebnosti se odviacutejiacute od stipulace pak je umožněno aby

poživatel zřiacutedil služebnost ovšem s tiacutem že tato je striktně omezena toliko na trvaacuteniacute

požiacutevaciacuteho praacuteva398 Podobně je tomu tak i v přiacutepadě služebnosti ve prospěch

požiacutevaciacuteho399 Uvedeneacute texty však v plneacutem smyslu svědčiacute o praacutevu justiniaacutenskeacutem

bezpochybně však takeacute čaacutestečně i o praacutevu dřiacutevějšiacutem V konečneacutem důsledku se pak zde

projevuje takeacute situace kdy se objevuje možnost a existence jakeacutehosi dočasneacuteho

vlastnickeacuteho praacuteva400

V přiacutepadě však praetorskeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva tedy fakticky držby chraacuteněneacute

praetorem za pomoci specielniacute fiktivniacute žaloby jako by se jednalo o skutečneacute tedy

kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo je situace do teacute miacutery složitějšiacute že o teacuteto nejsou žaacutedneacute zpraacutevy

justiniaacutenskaacute Digesta tedy součaacutest kompilace kteraacute uvedenou bipartici vlastnickyacutech

praacutev odstraňovala celkem přirozeně žaacutedneacute podrobnost neuvaacutedějiacute Lze však veacutest určitou

paralelu nebo analogii mezi bonitaacuterniacutem vlastnickyacutem praacutevem a vyacuteše uvedenyacutemi pravidly

398 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 231 et al 399 Viz kupřiacutekladu Dig 3321 (Paul lib 3 ad sab) Nec usus nec usus fructus itineris actus viae

aquaeductus legari potest quia servitus servitutis esse non potest nec erit utile ex senatus consulto quo cavetur ut omnium quae in bonis sint usus fructus legari possit quia id neque ex bonis neque extra bona sit sed incerti actio erit cum herede ut legatario quamdiu vixerit eundi agendi ducendi facultatem praestet aut ea servitus constituatur sub hac cautione ut si decesserit legatarius vel capite deminutus ex magna causa fuerit restituatur (Překlad viz sub 178) Nebo Dig 332151 (Marc lib 13 Dig) Qui duos fundos habebat unum legavit et alterius fundi usum fructum alii legavit quaero si fructuarius ad fundum aliunde viam non habeat quam per illum fundum qui legatus est an fructuario servitus debeatur respondit quemadmodum si in hereditate esset fundus per quem fructuario potest praestari via secundum voluntatem defuncti videtur id exigere ab herede ita et in hac specie non aliter concedendum esse legatario fundum vindicare nisi prius ius transeundi usufructuario praestet ut haec forma in agris servetur quae vivo testatore optinuerit sive donec usus fructus permanet sive dum ad suam proprietatem redierit (Kdo měl dva pozemky jeden odkaacutezal a k dalšiacutemu pozemku odkaacutezal jineacutemu ususfruktus Je otaacutezkou když poživatel k pozemku nemaacute jineacute cesty než přes ten pozemek kteryacute byl odkaacutezaacuten zdali poživatelovi svědčiacute služebnost Odpověděl stejně jestliže je v dědictviacute pozemek přes kteryacute se může poživateli strpět cesta podle vůle mrtveacuteho se jeviacute vhodneacute to vyžadovat od dědice stejně jako v tomto přiacutepadě nikoliv jinak neniacute dovoleno usufruktuaacuteřovi vindikovat aniž by předtiacutem usufruktuaacuteřovi nebylo přiznaacuteno praacutevo přechaacutezet tak se určuje u polniacutech pozemků kteryacutem stanovil to testaacutetor za života dokud ususfruktus trvaacute nebo dokud se sveacutemu vlastniacutekovi nevraacutetiacute praacutevo požiacutevaciacute)

400 Viz B Biondi Le servitugrave op cit str 232

227

pro praacutevo praetorskeacute respektive pro poživatelovu subjektivitu ke zřiacutezeniacute služebnosti Je

do značneacute miacutery bezpochybneacute že na poli praacuteva civilniacuteho by jakeacutekoliv praacutevniacute jednaacuteniacute ze

strany bonitaacuterniacuteho vlastniacuteka za tiacutem koncem aby iuris civilis vznikla služebnost bylo

zcela neuacutečinneacute a služebnost by v takoveacuteho situaci ve skutečnosti vůbec nevznikla

Poněkud odlišnaacute však může byacutet situace tehdy pokud se na věc pohliacutežiacute nikoliv

prismatem praacuteva civilniacuteho ale naopak praacuteva praetorskeacuteho Pakliže je připuštěno ve

specifickyacutech přiacutepadech a s omezeniacutemi zřiacutezeniacute služebnosti ze strany poživatelovy a to

včetně jejiacuteho samotneacuteho časoveacuteho omezeniacute pak neniacute možno vidět vyacuteraznyacutech funkčniacutech

překaacutežek proč by obdobně nemohl učinit i bonitaacuterniacute vlastniacutek Takovaacuteto bonitaacuterniacutem

vlastniacutekem zřiacutezenaacute služebnost (pravděpodobně stipulaciacute respektive paktem a stipulaciacute)

by pak samozřejmě nenabyacutevala charakteristiky služebnosti civilniacute ale jednalo by se

toliko o servitus tuitione praetoris Vyacuteše uvedenyacute fragment svědčiacute ve prospěch

ususfruktu i o zřiacutezeniacute tak typicky civilniacute služebnosti jako je iter tedy nikoliv

nepodobně může byacutet otevřeno zřiacutezeniacute služebnosti i ve prospěch bonitaacuterniacuteho vlastniacuteka

s tiacutem že ochrana takto zřiacutezenyacutech služebnostiacute i přes to že se zčasta jednaacute o typicky

civilniacute služebnosti bude realizovaacutena prostředky praacuteva praetorskeacuteho a tedy takovaacuteto

služebnost bude disponovat charakteristikami služebnosti praetorskeacute či jinak servitutis

tuitione praetoris

V 52 PLURALITA SUBJEKTŮ PŘI ZŘIZOVAacuteNIacute SLUŽEBNOSTIacute

V raacutemci zřizovaacuteniacute služebnostiacute je zapotřebiacute vyřešit ještě jeden nikoliv nezaacutevažnyacute

probleacutem Jak bylo vyacuteše uvedeno jedniacutem z typickyacutech subjektů opraacutevněnyacutech ke zřiacutezeniacute

služebnosti je vlastniacutek takoveacuteto věci či takoveacutehoto pozemku Může ovšem nastat

situace kdy určitaacute věc nenaacuteležiacute toliko jedneacute konkreacutetniacute osobě jednomu subjektu ale

viacutecero subjektům najednou Jednaacute se tedy předevšiacutem o situace kdy buď věc nebo

pozemek či dokonce oba pozemky jsou předmětem praacuteva spoluvlastnickeacuteho Uvedenaacute

situace pak je předevšiacutem podstatnaacute v situaciacutech kdy maacute byacutet dosaženo zřiacutezeniacute služebnosti

na zaacutekladě shody vůle neboť v takovyacutechto situaciacutech je otaacutezkou čiacute tedy vůle je pro onu

shodu signifikativniacute a v jakeacute situaci k teacuteto musiacute dojiacutet

228

Ač samotnaacute problematika praacutevniacutech jednaacuteniacute vůči pozemku ze strany

spoluvlastniacuteků naacuteležiacute spiacuteše do předmětu praacuteva spoluvlastnickeacuteho i přes toto je vhodno

se mu věnovat i zde tedy vyacutehradně v souvislosti se zřizovaacuteniacutem služebnostiacute Zaacutesadniacute

konstatovaacuteniacute v tomto směru je předevšiacutem to že je nutno rozlišit jakyacutem režimem bude

vedeno zřizovaacuteniacute služebnosti pozemkoveacute a naproti tomu jakyacutem režimem zřizovaacuteniacute

služebnosti osobniacute Oba dva druhy služebnostiacute totiž majiacute rozdiacutelnyacute obsah a předevšiacutem

charakter kteryacute se praacutevě uvedeneacute problematiky dotyacutekaacute Zatiacutemco prveacute tedy služebnosti

pozemkoveacute jsou svyacutem charakterem nedělitelnyacutem praacutevem a svyacutem obsahem zatěžujiacute

přiacutemo pozemek a to v jeho celku Naproti tomu služebnosti osobniacute jsou svoji povahou

praacutevy dělitelnyacutemi a diacuteky tomu sledujiacute v teacuteto otaacutezce jinyacute osud ndash předevšiacutem pak je možno

zřiacutedit požiacutevaciacute praacutevo toliko ke spoluvlastnickeacutemu podiacutelu Diacuteky tomu je možno v otaacutezce

zřizovaacuteniacute služebnosti v přiacutepadě spoluvlastnictviacute vzhledem k určiteacutemu pozemku přiznat

možnost zřiacutedit osobniacute služebnost každeacutemu spoluvlastniacuteku avšak pouze do sveacuteho

spoluvlastnickeacuteho podiacutelu Zcela odlišnaacute situace je pak v přiacutepadě služebnostiacute

pozemkovyacutech neboť tyto jsou vedeny zcela odlišnyacutemi pravidly Vzhledem k jejich

nedělitelnosti a vzhledem k jejich charakteru zatěžujiacuteciacutemu celyacute pozemek ve skutečnosti

takeacute vzhledem k charakteru spoluvlastnickeacuteho praacuteva každaacute pozemkovaacute služebnost

zatěžuje pozemek jako celek a tedy i jeho vlastniacuteka nebo jeho vlastniacuteky a to každeacuteho

je-li těchto viacutece Z toho důvodu nelze přitakat přiacutepadneacutemu naacutezoru že by každyacute ze

spoluvlastniacuteků mohl zřiacutedit služebnost v neprospěch spoluvlastněneacuteho pozemku neboť

by vlastniacutem jednaacuteniacutem měnil praacuteva a povinnosti i jinyacutech svyacutech spoluvlastniacuteků Je tedy

nutno trvat na tom že se zřiacutezeniacutem služebnosti v takoveacuteto situaci budou souhlasit všichni

spoluvlastniacuteci Co se tyacuteče způsobu jakyacutem je možno toto proveacutest pak lze se setkat

s tvrzeniacutem že v nejstaršiacute době byly nutno souhlas všech proveacutest v raacutemci jednoho aktu

tedy najednou v pozdějšiacute době pak bylo připuštěno že je možno toto realizovat

postupně tedy pak služebnost nutně vznikaacute až souhlasem posledniacuteho ze

spoluvlastniacuteků401

401 Viz L Heyrovskyacute op cit str 428 V Scialoja Teorie 1 op cit str 463 et al

229

V 6 OMEZENIacute ZŘIZOVAacuteNIacute SLUŽEBNOSTIacute V ZAacuteVISLOSTI NA ZATIacuteŽENIacute

POZEMKU

Zřiacutezeniacute služebnosti na určiteacutem pozemku může byacutet natolik zaacutevažnaacute věc kteraacute

zasahuje nikoliv pouze vlastniacuteka jeho ale takeacute dalšiacute osoby majiacuteciacute k uvedeneacutemu

pozemku jakeacuteho praacuteva že je nutno takoveacuteto osoby celkem přirozeně ochraňovat proto

omezeniacute jejich vlastniacuteho praacuteva ze strany vlastniacuteka pozemku a to praacutevě zřiacutezeniacutem dalšiacute

služebnosti zpravidla takoveacute k niacutež bude již jednou služebnyacute pozemek znovu a vedle

prveacute služebnosti povinen Vznikajiacute tedy v řiacutemskeacutem praacutevu dalšiacute pravidla ktereacute do jisteacute

miacutery svazujiacute zřizovaacuteniacute služebnosti i osobaacutem ktereacute by jinak byly k tomuto zcela volny

tedy praacutevě a typicky vlastniacutekovi předmětneacuteho pozemku

V uvedenyacutech situaciacutech Řiacutemaneacute poměrně pružně posuzovali zdali je zřiacutezeniacutem

takoveacuteto služebnosti možno omezit nebo ohrozit vyacutekon existujiacuteciacute služebnosti či nikoliv

Jednaacute se ve skutečnosti o řešeniacute vztahu respektive konfliktu mezi dvěma praacutevy nutno

řiacuteci že v daneacute konstelaci mezi dvěma rovnocennyacutemi praacutevy k věci kdy na jedneacute straně

je všeobecnost vlastnickeacuteho praacuteva a to včetně jemu přinaacuteležejiacuteciacuteho praacuteva zatiacutežit svoji

vlastniacute věc služebnostiacute naproti tomu pak specifickeacuteho praacuteva služebnosti kdy jejiacute držitel

maacute určiteacuteho praacuteva toliko v jisteacutem směru naklaacutedaacuteniacute s pozemkem či věciacute ktereacute je však

takeacute vymahatelneacute a chraacutenitelneacute a ktereacute nemůže byacutet ze strany ničiacute tedy ani ze strany

vlastniacuteka věci žaacutednyacutem způsobem omezovaacuteno

V uvedeneacutem smyslu chraacuteněneacuteho postaveniacute a chraacuteněnyacutech praacutev proti zřizovaciacute

svobodě služebnostniacute naacuteležejiacuteciacute vlastniacutekovi pozemku nejvyacuteznačnějšiacute postaveniacute pak maacute

předevšiacutem poživatel Takovaacuteto skutečnost neniacute samouacutečelnaacute nebo nahodilaacute Požiacutevaciacute

praacutevo snad nejviacutece ze všech ostatniacutech dopadaacute na pozemek či na určitou věc neboť

sveacutemu vlastniacutekovi v situaci kdy je zřiacutezeno k věci požiacutevaciacute praacutevo nezbyacutevaacute o mnoho

viacutece nežli pouheacute holeacute vlastnictviacute Z opačneacuteho uacutehlu pohledu je pak požiacutevaciacute praacutevo tiacutem

typickyacutem ktereacute je z osobniacutech služebnostiacute či snad možno řiacuteci ze služebnostiacute celkově

nejsilnějšiacute a přinaacutešiacute sveacutemu držiteli v jisteacutem smyslu největšiacute profit Neniacute tedy k podivu

že praacutevě požiacutevaciacute praacutevo tvořiacute takměř největšiacute překaacutežku vlastniacutekovi v jeho jinak

neomezeneacutem praacutevu zřizovat a zatěžovat svůj pozemek služebnostiacute podle vlastniacute uacutevahy

V praacutevu se nakonec objevilo několikero pravidel kteraacute řešiacute vzaacutejemnyacute vztah mezi

230

poživatelem a vlastniacutekem v situaci kdy druhyacute usiluje o zřiacutezeniacute služebnosti402 Na prveacutem

miacutestě je stojiacute pravidlo že vlastniacutek pozemku může zřiacutedit jakoukoliv služebnost na sveacutem

pozemku ale pouze tak že v raacutemci daneacute služebnosti je již zatiacuteženyacute pozemek pozemkem

panujiacuteciacutem a tedy zřizovanaacute služebnost je ve prospěch uvedeneacuteho pozemku

V takoveacutemto přiacutepadě neniacute nutno ani souhlasu se zřiacutezeniacutem služebnosti ze strany

poživatelovy Ve skutečnosti se vůbec nejednaacute o žaacutednyacute konflikt mezi vlastnickyacutem

praacutevem a na zaacutekladě tohoto zřiacutezeneacute služebnosti a původniacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva neboť

tyto si nejsou svyacutem obsahem protivneacute a zřiacutezeniacute služebnosti nijak neobmezuje vyacutekon

obsah či miacuteru požiacutevaciacuteho praacuteva na pozemku již věziacuteciacutem Vlastniacuteku je takeacute zcela po

libosti zřiacutedit negativniacute služebnost kterou zatiacutežiacute vlastniacute pozemek jinak již jsouciacute

služebnyacutem pozemkem v raacutemci požiacutevaciacuteho praacuteva avšak takovaacuteto služebnost nesmiacute se

dotyacutekat vyacutekonu požiacutevaciacuteho praacuteva Jednaacute se tedy kupřiacutekladu o situace kdy vlastniacutek

pozemku respektive stavby na tomto se zavaacuteže ke služebnosti non altius tollendi kteraacute

ovšem nikterak nenarušuje vyacutekon požiacutevaciacuteho praacuteva a to ať již zniacute na bydleniacute nebo na

požiacutevaacuteniacute okoliteacute zahrady Neobmezuje toto ani usufruktuaacuteře v tom smyslu že tento

nemůže stavět vyacuteše jak zniacute samotnaacute služebnost neboť usufruktuaacuteři toto podle praacuteva

klasickeacuteho nenaacuteležiacute vůbec Konečně zbyleacute služebnosti jestliže by se jakyacutem způsobem

dotyacutekaly požiacutevaciacuteho praacuteva již věziacuteciacuteho na uvedeneacute věci respektive pozemku takoveacute

jsou ze strany vlastniacuteka pozemku na tomto nezřiditelneacute Uvedeneacute omezeniacute jde naviacutec do

takoveacute miacutery že vlastniacutek pozemku nemůže zřiacutedit uvedenou služebnost a to ani

s přiacutepadnyacutem souhlasem poživatelovyacutem403

402 Tato pravidla vychaacutezejiacute předevšiacutem ze dvou fragmentů v Digestech Dig 71157 (Ulp lib 18

ad sab) Sed nec servitutem imponere fundo potest proprietarius nec amittere servitutem adquirere plane servitutem eum posse etiam invito fructuario iulianus scripsit quibus consequenter fructuarius quidem adquirere fundo servitutem non potest retinere autem potest et si forte fuerint non utente fructuario amissae hoc quoque nomine tenebitur proprietatis dominus ne quidem consentiente fructuario servitutem imponere potest (Překlad viz sub 397) A hned naacutesledujiacuteciacute Dig 7116 (Paul lib 3 ad sab) Nisi per quam deterior fructuarii condicio non fiat veluti si talem servitutem vicino concesserit ius sibi non esse altius tollere (Takovaacute neniacute podmiacutenka aby pořivatel nezhoršil věc jako když by takovou služebnost sousedovi dovolil že neniacute jeho usufruktuaacuteřova pozemku praacutevo stavět vyacuteše)

403 Toto omezeniacute se však jeviacute do značneacute miacutery sporneacute Skutečnostiacute je že omezeniacute zřizovaciacute šiacuteře ve směru ke služebnostem pro vlastniacuteka je učiněno k ochraně praacutevě poživatele Jestliže pak tento se teacuteto ochrany dobrovolně vzdaacutevaacute neniacute mnoho důvodů k viděniacute proto proč i daacutele obmezovat vlastniacuteka v jeho zřizovaciacute svobodě Viz k tomuto bliacuteže M Pampaloni Il concetto classico dellrsquousufrutto Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 22 1910 str 109 et al předevšiacutem pak v daneacute věci 131 et al Takeacute B Biondi Le servitugrave op cit str 234

231

Je však nutno řešit takeacute situace kdy by mohlo dojiacutet ke konfliktu mezi existujiacuteciacute

služebnostiacute pozemkovou a dalšiacute služebnostiacute kteraacute by z vůle vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku na tomto vznikla Miacutera konfliktnosti mezi jednotlivyacutemi pozemkovyacutemi

služebnostmi byacutevaacute do nikoliv nepatrneacute miacutery nižšiacute nežli je tomu v přiacutepadě vztahu

ususfruktus a dalšiacute služebnost avšak i v takovyacutechto konstelaciacutech může ke konfliktu

dojiacutet Vyacutechodiska řešeniacute takovyacutechto probleacutemů jsou však opačnaacute kdy snad i vzhledem

k vyacuteše uvedeneacutemu za pravidlo stojiacute že vlastniacutek pozemku zatiacuteženeacuteho již existujiacuteciacute

pozemkovou služebnostniacute může tento zatiacutežit i služebnostiacute dalšiacute404 Paulus je v daneacute

situaci poměrně otevřenyacute když umožňuje vlastniacutekovi služebneacute věci aby zřiacutedil na

pozemku takovou služebnost jakou chce a komu chce405 Takovaacuteto však zcela obecnaacute

vyacutechodiska by nižaacutednyacutem způsobem nechraacutenila držitele služebnosti kteryacute by mohl byacutet

na vyacutekonu sveacuteho praacuteva nikoliv nevyacuterazně omezen pakliže by byla na služebneacutem

pozemku zřiacutezena služebnost novaacute kteraacute by ovšem svyacutem obsahem a charakterem

vyacutekonu zasahovala do praacuteva a do vyacutekonu služebnosti původniacute Z uvedenyacutech důvodů

pak existuje integraacutelniacute bdquoprotipravidloldquo ktereacute vyacuteše uvedenou svobodu obmezuje a to

praacutevě a pouze takovyacutem způsobem a tehdy pakliže se skutečně dotyacutekaacute vyacutekonu již

existujiacuteciacute služebnosti a tento znemožňuje či minimaacutelně znesnadňuje406 V uvedeneacutem

fragmentu je patrneacute že se skutečně posuzuje faktickyacute vliv a konflikt obou možnyacutech

praacutev Pokud by tedy praacutevo vodovodu a praacutevo cesty netyacutekalo se stejneacuteho miacutesta (per

eundem locum) pak by takovaacuteto mohla klidně vzniknout Lze si rovněž představit i

různaacute technickaacute řešeniacute kteraacute by vzaacutejemnyacute konflikt obou služebnostiacute odstranila

Přirozenou přednost maacute pak v takovyacutechto konfliktniacutech situaciacutech praacutevo tedy služebnost

staršiacute V některyacutech přiacutepadech může dochaacutezek i ke konfliktu mezi jinak vzaacutejemně

souladnyacutemi praacutevy kdy kupřiacutekladu dvě praacuteva vodovodu jsou vedena na vrub jednoho

služebneacuteho pozemku Pakliže by se časem ukaacutezalo že zdroj vody umiacutestěnyacute na

404 Takovyacuteto přiacutestup vzchaacuteziacute předevšiacutem z Dig 8415 (Paul lib 1 epit alf Dig) Qui per certum

locum iter aut actum alicui cessisset eum pluribus per eundem locum vel iter vel actum cedere posse verum est quemadmodum si quis vicino suas aedes servas fecisset nihilo minus aliis quot vellet multis eas aedes servas facere potest (Kdo určityacutemi miacutesty pěšinu nebo cestu někomu převedl je pravdou že může převeacutest k tomu miacutestu cestu nebo pěšinu viacutece osobaacutem stejně tak jestliže kdo pro souseda učiniacute svoji budovu služebnou a ne meacuteně než těm mnohyacutem kteryacutem chce může učinit svoji budovu služebnou)

405 Doslova ono quot vellet Viz vyacuteše sub 404 406 Viz Dig 8314 (Pomp lib 32 ad q muc) Per quem locum viam alii cessero per eundem

alii aquae ductum cedere non potero sed et si aquae ductum alii concessero alii iter per eundem locum vendere vel alias cedere non potero (Cestu tiacutem miacutestem jednomu převedu jineacutemu stejnyacute miacutestem vedeniacute vody nemohu převeacutest ale i jestliže vedeniacute vody jednomu převedu jineacutemu pěšinu tiacutem miacutestem nemohu prodat nebo jinak převeacutest)

232

služebneacutem pozemku neniacute dostatečně vydatnyacute ať již jeho vlastniacute vnitřniacute změnou či

změnou požadavků pak je možno situace řešit i vzaacutejemnyacutem rozděleniacutem kupřiacutekladu

časů po ktereacute je možno uvedenou vodu čerpat407 Pro přiacutepadneacute řešeniacute vzaacutejemnyacutech sporů

mezi opraacutevněnyacutemi z konfliktniacutech služebnostiacute byť již tato otaacutezka přiacutemo se zřizovaacuteniacutem

služebnostiacute nesouvisiacute pak se podle Julianova naacutezoru propouštiacute actio communi

dividundo utile408 Konečně je zapotřebiacute se věnovat takeacute situaci kdy sice služebnost

novějšiacute kterou by snad vlastniacutek služebneacuteho pozemku chtěl zřiacutedit narušuje vyacutekon

služebnosti staršiacute avšak držitel služebnosti staršiacute s takovyacutemto narušeniacutem sveacuteho praacuteva

souhlasiacute Jednaacute se vlastně o obdobnou situaci k niacutež byl vyacuteše v přiacutepadě ususfruktu

zastaacutevaacuten odmiacutetavyacute postoj tedy bylo konstatovaacuteno že ani souhlas poživatele

neumožňuje vlastniacuteku služebneacuteho pozemku zatiacutežit tento jinou dalšiacute služebnostiacute

V přiacutepadě služebnostiacute je však zapotřebiacute zaujmout poněkud odlišnyacute postoj Jak vyplyacutevaacute

s fragmentů justiniaacutenskyacutech Digest tak přiacutepadnyacute souhlas odbouraacutevaacute přiacutepadnou překaacutežku

a takovaacuteto služebnost může vzniknout Zcela zjevně zde tedy dochaacuteziacute ke zcela

opačneacutemu přiacutestupu nežli je tomu v přiacutepadě ususfruktu Důvodem pro takovyacuteto rozdiacutel

pak může byacutet praacutevě zcela odlišnaacute charakteristika a miacutera zaacutesahu na služebneacutem pozemku

v přiacutepadě ususfruktu a naproti tomu v přiacutepadě pozemkovyacutech služebnostiacute Nutno přiznat

že proti tomu však stojiacute přiacutepadnyacute protiargument objektivniacute potřeby pozemku

407 Viz kupřiacutekladu Dig 8321 (Ner lib 4 reg) Aquae ductus et haustus aquae per eundem

locum ut ducatur etiam pluribus concedi potest potest etiam ut diversis diebus vel horis ducatur (Vedeniacute vody a čerpaacuteniacute vody ktereacute se provaacutedějiacute na teacutemž miacutestě tak mohu svolit viacutecero osobaacutem mohu i tak že se bude provaacutedět v různyacutech dnech nebo hodinaacutech) Dig 8322 (Ner lib 4 reg) Si aquae ductus vel haustus aquae sufficiens est potest et pluribus per eundem locum concedi ut et isdem diebus vel horis ducatur (Jestliže vedeniacute nebo čerpaacuteniacute vody je dostatečneacute mohu to svolit i viacutece osobaacutem na teacutemže miacutestě i aby provaacuteděli to ve stejneacute dny nebo hodiny)

408 Viz k tomuto Dig 43204 (Iul lib 41 Dig) Lucio titio ex fonte meo ut aquam duceret cessi quaesitum est an et maevio cedere possim ut per eundem aquae ductum aquam ducat et si putaveris posse cedi per eundem aquae ductum duobus quemadmodum uti debeant respondit sicut iter actus via pluribus cedi vel simul vel separatim potest ita aquae ducendae ius recte cedetur sed si inter eos quibus aqua cessa est non convenit quemadmodum utantur non erit iniquum utile iudicium reddi sicut inter eos ad quos usus fructus pertinet utile communi dividundo iudicium reddi plerisque placuit (Převedl jsem Luciovi Titiovi vedeniacute vody z meacuteho pramene Otaacutezkou je jestli bych mohl převeacutest i Maeviovi aby tyacutemž vedeniacutem vody vedl vodu A jestli se domniacutevaacuteš že mohu převeacutest vedeniacute vody tyacutemž miacutestem dvěma jakyacutem způsobem mohou to užiacutevat Odpoviacutedaacute Jako i pěšinu stezku cestu mohu mnohyacutem převeacutest najednou nebo odděleně tak i stejně se převaacutediacute praacutevo vedeniacute vody Ale jestli mezi těmi kteryacutem je voda převedena neniacute shoda jakyacutem způsobem bude užiacutevaacutena neniacute nespraacutevneacute poskytnout upravenou soudniacute ochranu jako mezi těmi kteryacutem naacuteležiacute ususfruktus se poskytuje upravenaacute soudniacute ochrana na rozděleniacute společneacuteho vlastnictviacute jak mnoziacute soudiacute)

233

VI ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI

Jsou-li uvedeny způsoby jakyacutem se služebnosti zřizujiacute pak musiacute byacutet věnovaacutena

takeacute trocha pozornosti tomu jak služebnosti zanikajiacute Obdobně jako tomu bylo vyacuteše

v přiacutepadě jejich zřizovaacuteniacute i zde je možno se setkat s určityacutemi terminologickyacutemi

probleacutemy avšak v přiacutepadě zaacuteniku služebnostiacute jsou tyto o mnoho meacuteně zaacutevažneacute

Je možno uvažovat nad přiacutepadnou zaacuteměnou pojmu zaacuteniku služebnosti za jinyacute

kteryacute by snad neevokoval zaacutenik celeacute skupiny služebnostiacute tedy služebnostiacute jako

institutu avšak je otaacutezkou jakyacute termiacuten by byl vyacutehodnějšiacute a předevšiacutem ilustrativnějšiacute

Dosti možnaacute by hledaacuteniacutem nějakeacuteho přesneacuteho pojmu kteryacute by v sobě nezahrnoval ono

nebezpečiacute zaacuteměny se zaacutenikem celeacuteho institutu bylo dosaženo pouze toho že by celaacute

terminologie byla nesrozumitelnějšiacute Naproti zřiacutezeniacute služebnosti a jejiacutemu vzniku je pak

zaacutenik služebnosti jako subjektivniacuteho praacuteva a zaacutenik služebnosti jako praacutevniacuteho institutů

či institutů mnohem meacuteně zaměnitelnyacute neboť služebnosti jak je patrno z celoevropskeacute

tradice nevymizely ale existujiacute nadaacutele či se ba dokonce po určityacutech přestaacutevkaacutech zase

vracejiacute409 Budiž tedy daacutele braacuten zaacutenik služebnosti předevšiacutem jako zaacutenik subjektivniacuteho

praacuteva tedy jako zaacutenik jedneacute konkreacutetniacute služebnosti vedeneacute mezi určityacutemi pozemky a či

mezi určitou věciacute a subjektem Pokud by snad do uacutevahy přichaacutezel termiacuten pozbytiacute

služebnosti pak zde je možno vzneacutest analogickeacute připomiacutenky jako tomu bylo v přiacutepadě

nabytiacute služebnosti Takovyacuteto termiacuten je pro uacutečel služebnostiacute snad už přiacuteliš pevně spojen

s určityacutem subjektem Pakliže tedy subjekt pozbyacutevaacute služebnost může se tak staacutet i z toho

prosteacuteho a jistě časteacuteho a obvykleacuteho důvodu že se prodaacutevaacute pozemek kteryacute je v daneacute

služebnosti pozemkem panujiacuteciacutem Je však zaacuteroveň patrneacute že takoveacuteto pozbytiacute

nezpůsobiacute zaacutenik samotneacute služebnosti neboť ta bude daacutele fungovat a sloužit ve prospěch

jejiacuteho noveacuteho nabyvatele tedy vlastně ve prospěch noveacuteho nabyvatele celeacuteho

panujiacuteciacuteho pozemku

Struktura naacutesledujiacuteciacuteho textu však bude do značneacute miacutery odlišnaacute od předchoziacuteho

pojednaacuteniacute věnovaneacuteho zřiacutezeniacute služebnosti a to předevšiacutem vzhledem k charakteru změn

způsobů zaacuteniku služebnostiacute či naopak jejich absenci Způsoby zaacuteniku služebnostiacute se

ukaacutezaly jako do značneacute miacutery stabilnějšiacute nežli způsoby zřiacutezeniacute služebnosti a tedy

409 Což je konečně i přiacuteklad praacutevniacuteho řaacutedu Českeacute republiky kam se diacuteky NOZ po určiteacutem čase

opět vracejiacute v sect 1257 ndash 1303

234

nepodleacutehajiacute takoveacutemu vyacutevoji jako tomu bylo vyacuteše ani se to teacuteto problematiky

neprojevuje přiacutemo a vyacuterazně rozděleniacute praacutevniacuteho režimu služebnostiacute na půdě italskeacute a

služebnostiacute na půdě provinčniacute Je tedy možno v přiacutepadě zaacuteniku služebnostiacute přistoupit

rovnou k jeho jednotlivyacutem způsobům a přiacutepadneacute vyacutevojoveacute změny nebo speciality uveacutest

již v souvislosti s konkreacutetniacutemi způsoby zaacuteniku služebnosti

VI 1 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI VOLNIacuteM JEDNAacuteNIacuteM

VI 11 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI CONFUSIONE TEDY SPLYNUTIacuteM

Zaacutenik služebnosti confusione neniacute snad nejčastějšiacutem a nejobvyklejšiacutem

způsobem zaacuteniku služebnosti avšak oproti ostatniacutem je jedniacutem z nejsignifikantnějšiacutech

V raacutemci věcnyacutech praacutev jsou to praacutevě věcnaacute praacuteva k věci ciziacute pro ktereacute je zaacutenik

confusione typickyacute Uvedenyacute způsob zaacuteniku služebnosti takeacute poměrně vhodně nastiňuje

vzaacutejemneacute konotace ktereacute vlaacutednou mezi služebnostmi a obligacemi kde konfuze neboli

splynutiacute je jedniacutem ze způsobů zaacuteniku obligace a to ve funkčniacutem smyslu nikoliv

nepodobně jako je tomu v přiacutepadě zaacuteniku služebnosti Konečně pak maacute konfuze ještě

třetiacute vyacuteznam v praacutevu řiacutemskeacutem poněkud paradoxně s naacutesledky spiacuteše opačnyacutemi (byť se

jednaacute pouze o preferovanyacute uacutehel pohledu) kdy je možno confusione nabyacutet vlastnickeacuteho

praacuteva k neoddělitelně slityacutem tekutinaacutem Ve všech uvedenyacutech přiacutepadech je možno pro

konfuzi uveacutest českyacute ekvivalent neboli splynutiacute

Zaacutekladniacute motiv je veden předevšiacutem jako důsledek zaacutesady že nulli res sua

servit410 Pokud žaacutednaacute věc nemůže sloužit sama sobě pak to v důsledku znamenaacute že

nikdo nemůže disponovat služebnostiacute kteraacute by zněla na uacutekor vlastniacuteho pozemku

Jestliže někdo maacute vlastnickeacute praacutevo k určiteacute věci tedy k určiteacutemu pozemku pak by tento

měl vykonaacutevat svoji moc nad věciacute a vykonaacutevat svaacute opraacutevněniacute prostřednictviacutem sveacuteho

410 Viz již vyacuteše citovanyacute Dig 8226 (Paul lib 15 ad sab) In re communi nemo dominorum iure

servitutis neque facere quicquam invito altero potest neque prohibere quo minus alter faciat ( nulli enim res sua servit) itaque propter immensas contentiones plerumque res ad divisionem pervenit sed per communi dividundo actionem consequitur socius quo minus opus fiat aut ut id opus quod fecit tollat si modo toti societati prodest opus tolli (Překlad viz sub 43)

235

vlastnickeacuteho praacuteva a nepotřebuje k tomuto žaacutedneacuteho speciaacutelniacuteho praacuteva Na zaacutekladě

uvedeneacute zaacutesady tedy nedochaacuteziacute k žaacutedneacutemu zdvojovaacuteniacute opraacutevněniacute vůči určiteacute věci kdy

by někdo mohl kupřiacutekladu chodit přes jeden ze svyacutech pozemků tu z důvodu praacuteva

vlastnickeacuteho jindy naproti tomu z důvodu služebnosti411

K zaacuteniku služebnosti confusione dochaacuteziacute zpravidla tehdy pokud dojde ke

sjednoceniacute vlastnickeacuteho praacuteva k jednotlivyacutem pozemkům či vlastnickeacuteho praacuteva služebneacute

věci a osobniacute služebnosti v rukou jedneacute konkreacutetniacute osoby V takoveacutem přiacutepadě dochaacuteziacute ke

stavu kteryacute je se zaacutekladniacutemi raacutemci a zaacutekladniacutemi pravidly služebnostiacute neslučitelnyacute a

dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti Nutno však podotknout že v takoveacuteto situaci ovšem ve

faktickeacutem smyslu slova držitel služebnosti a nově i vlastniacutek o žaacutednaacute praacuteva nepřichaacuteziacute

protože to co původně mohl vykonaacutevat na služebneacutem pozemku pouze skrze služebnost

nyniacute tak může činit naprosto od služebnosti neodvisle a sice skrze sveacute vlastniacute praacutevo

vlastnickeacute Naacutesledky splynutiacute opraacutevněniacute z vlastnickeacuteho praacuteva a ze služebnosti však neniacute

nutno dedukovat pouze z charakteru služebnostiacute a z jejich zaacutesad ale existujiacute přiacutemo

fragmenty z justiniaacutenskyacutech Digest ktereacute uvedeneacute skutečnosti bez vyacuteraznějšiacute

pochybnosti potvrzujiacute412

V přiacutepadě konfuze je však nutno zmiacutenit i dalšiacute specifika ktereacute se mohou na tento

způsob zaacuteniku poměrně vyacuterazně vaacutezat Nejprve je možno si povšimnout specifiky

předevšiacutem v oblasti ususfruktu neboť zde po formaacutelniacute straacutence konfuze dostaacutevaacute

specifickeacute pojmenovaacuteniacute a jednaacute se tedy podle justiniaacutenskyacutech Digest o konsolidaci413

411 K daneacute problematice nutno uveacutest že uvedenaacute zaacutesada byla v moderniacute době jistyacutem způsobem

překonaacutena a to vznikem tzv vlastniacutekovy služebnosti tedy služebnosti kterou vlastniacutek uložiacute mezi sveacute vlastniacute pozemky s tiacutem že tato po dobu kdy jedna osoba tyto pozemky vlastniacute bdquohibernujeldquo tedy existuje aniž by však měla jakyacutech naacutesledků a teprve v souvislosti s přiacutepadnyacutem prodejem jednoho z pozemků bdquoožiacutevaacuteldquo a počiacutenaacute způsobovat i jakyacutech naacutesledků Viz k vlastniacutekově služebnosti F Rouček Vlastniacutekova služebnost Praacutevniacutek 7 str 201 et al 8 str 241 et al

412 Viz Dig 861 (Gai lib 7 ad ed provinc) Servitutes praediorum confunduntur si idem utriusque praedii dominus esse coeperit (Služebnosti pozemkoveacute splynou jestliže tentyacutež se stane vlastniacutekem obou pozemků)

413 Viz kupřiacutekladu Dig 7232 (Ulp lib 17 ad sab) Non solum autem si duobus usus fructus legetur est ius adcrescendi verum et si alteri usus fructus alteri fundus legatus est nam amittente usum fructum altero cui erat legatus magis iure adcrescendi ad alterum pertinet quam redit ad proprietatem nec novum nam et si duobus usus fructus legetur et apud alterum sit consolidatus ius adcrescendi non perit neque ei apud quem consolidatus est neque ab eo et ipse quibus modis amitteret ante consolidationem isdem et nunc amittet et ita et neratio et aristoni videtur et pomponius probat (Ale nikoliv pouze když dvěma se odkaacuteže ususfruktus je zde praacutevo přiacuterůstku ale spiacuteše jestliže je jednomu

236

V přiacutepadě zaacuteniku služebnosti konfuziacute je však třeba posuzovat na prvniacute pohled

poněkud paradoxně zdali tato maacute staacutelyacute efekt tedy zdali služebnost se oživiacute po konfuzi a

předevšiacutem pak po přiacutepadneacutem opětovneacutem rozděleniacute či nikoliv414 Druhyacute přiacutepad bude

častějšiacute podobně k uvedeneacute zaacutesadě neniacute však možno zcela vyloučit i specifickeacute situace

kdy dojde ke konfuzi dojde však i k zaacuteniku služebnosti ta se ovšem může ve

specielniacutem přiacutepadě opět obnovit Prvniacutem přiacutepadem kteryacute v daneacute situaci stojiacute za uvedeniacute

je situace kdy dochaacuteziacute ke konfuzi na zaacutekladě pořiacutezeniacute pro přiacutepad smrti tedy na zaacutekladě

testamentu V takoveacute situaci ten kdo měl původně napřiacuteklad jen požiacutevaciacute praacutevo k

uvedeneacute věci ziacuteskaacutevaacute i praacutevo vlastnickeacute a tiacutemto služebnost zanikaacute confusione Ona

odkaacutezaacuten ususfruktus onomu pozemek Vždyť pozbytiacutem ususfruktu toho komu byl odkaacutezaacuten skrze praacutevo přiacuterůstku přiacuteslušiacute druheacutemu usufruktuaacuteři než aby se vraacutetil vlastniacutekovi Ani neniacute noveacute pokud byl dvěma odkaacutezaacuten ususfruktus a vůči jednomu by spojeniacutem zanikl praacutevo přiacuterůstku nezanikaacute ani tomu vůči komu spojeniacutem zanikl ususfruktus ani pro onoho A těmi stejnyacutemi způsoby pozbyacuteval před zaacutenikem ususfruktu spojeniacutem jimiž i nyniacute zanikaacute tak se jevilo i Neratiovi a Aristonovi a jak ověřil Pomponius) Dig 726pr (Ulp lib 17 ad sab) Idem et si apud unum ex tribus fructuariis consolidatus sit usus fructus (Stejně i jestliže jednomu ze třech poživatelů zanikl ususfruktus spojeniacutem) Konečně ale takeacute je teacutež zmiacuteněno i mimo knihu věnovanou ususfruktu Dig 233782 (Tryph lib 11 disp) Quod si mulier in fundo suo marito usum fructum dotis causa constituerit tunc ex mariti persona erit usus fructus proprie qui et non utendo ipsius pereat quod si acciderit videamus an etiamnunc dotata sit mulier et si quidem dominium apud mulierem est fundi ad quem reversus est usus fructus nihil iam in dote habet quod actione dotis consequatur ab eo cui quod non utendo amisit usum fructum imputari non potest ex quo ipsa lucrum habet ideoque indotata erit quod si alienaverit uxor proprietatem quae sine ullo mulieris emolumento plenior facta est adhuc dotata est quia dotis actione teneri debet maritus qui quando licuit usu fructu uti amisit eum non utendo nam si habere perseverasset usum fructum ad divortium commodo mulieris cederet eius restitutio quia etsi non protinus ad ipsam transiret tamen vel si pretio vel beneficio sine incommodo mulieris ad proprietatem revertetur si autem usum fructum maritus non amiserit morte mulieris non finitur usus fructus apud maritum divortio autem facto primo videamus et in hac et in superiore specie an pro rata temporis eius anni dividantur fructus quod probandum est ipsius autem restitutio ita fiet ut habenti mulieri fundum usus fructus cedatur et ita cum proprietate consolidetur sed et si non sit fundi domina nihilo minus competit dotis actio ut dimittat a se maritus usum fructum nam vel ex empto actione adhuc ut usum fructum praestet mulier tenetur aut pretium eius consequi sperat aut cuivis magis gratiam praestare quam relinquere apud inimicum ius ad se translatum licere ei civile est (Jako jestliže manželka manželovi z důvodu věna zřiacutediacute ususfruktus ke sveacutemu pozemku tehdy ususfruktus bude vlastniacute manželově osobě kteryacute zanikaacute přiacutemo i neužiacutevaacuteniacutem A tak jestliže zanikne je tedy manželka zajištěna věnem A jestliže ale vlastnictviacute pozemku ke ktereacutemu se navraacutetiacute ususfruktus je manželky tedy nemaacute ve věnu žaacutednou věc ze ktereacute by mohl miacutet prospěch neboť žalobou z věna se sleduje od toho komu nemůže byacutet přičiacutetaacuten zaacutenik ususfruktu neužiacutevaacuteniacutem tedy proto je nezajištěna věnem Jestliže by manželka zcizila vlastnictviacute což bez většiacuteho prospěchu manželčina bylo učiněno tehdy je zajištěna věnem neboť žaloba z věna může zniacutet proti manželovi kteryacute když mu byl povolen ususfruktus ztratil jeho neužiacutevaacuteniacutem neboť jestliže přetrvaacute ususfruktus až do rozvodu za prospěchem ženy by měl tento byacutet jiacute navraacutecen neboť jestliže přiacutemo jiacute nepřejde přece ať již cenou nebo prospěchem bez manželčiny nevyacutehody se do jejiacuteho vlastnictviacute navraciacute Jestliže ale manželovi požiacutevaciacute praacutevo nezanikne smrtiacute manželky manželovi ususfruktus nekončiacute Rozvodem ale jak vyacuteše vidiacutem v tomto a vyacuteše uvedeneacutem přiacutepadě v jakeacutem poměru času jejich let se rozděliacute plody Toto se musiacute uvaacutežit Tedy samotneacute navraacuteceniacute se tako konaacute aby manželce převeden byl ususfruktus a spojil se s vlastnickyacutem praacutevem ale jestliže neniacute vlastniacutekem pozemku nemaacute již viacutece žalobu z věna aby manžel opustil ususfruktus tak manželka může byacutet žalovaacutena žalobou z koupě aby poskytla ususfruktus nebo uhradila jeho cenu ale na zaacutekladě civilniacuteho praacuteva jiacute naacuteležiacute aby jakyacutemkoliv způsobem bylo převedeno praacutevo od nepřaacutetelskeacute osoby na sebe)

414 K tomu bliacuteže kupřiacutekladu J P Molitor op cit str 440 et al

237

specifickaacute situace pak nastane tehdy pokud je proti takoveacutemuto posledniacutemu pořiacutezeniacute

uacutespěšně podaacutena querella inofficiosi testamenti V takoveacutem přiacutepadě totiž dochaacuteziacute

k opětovneacutemu odděleniacute obou praacutev a služebnost původně zaniklaacute confusione se zpět

objevuje415 Nikoliv nepodobnaacute situace pak nastaacutevaacute tehdy kdy je do věna vložena

nemovitost na niacutež již manžel maacute praacutevo služebnosti Pokud dojde v takoveacutemto přiacutepadě

ke zřiacutezeniacute věna tak služebnost confusione zanikaacute jakmile by však došlo k rozvaacutezaacuteniacute

takoveacutehoto manželstviacute služebnost ač zaniklaacute podobně jako vyacuteše se opět objevuje416

Je možno pak naleacutezt viacutece dalšiacutech obdobnyacutech situaciacute kdy dochaacuteziacute k opětovneacutemu

obnoveniacute služebnosti417 kupřiacutekladu bylo-li konfuze dociacuteleno naacutesiliacutem či podvodem

mnoheacute pak dalšiacute jsou již spojeny s restituciacute celkoveacute situace jejiacutež je služebnost

přirozenou součaacutestiacute

Specifickyacutem přiacutekladem chovaacuteniacute konfuze služebnosti je zřiacutezeniacute služebnosti

damnačniacutem legaacutetem jak o tomto bylo vyacuteše již psaacuteno Může dojiacutet k tomu že pozemek

kteryacute je panujiacuteciacutem pozemkem vůči jineacutemu pozemku bude damnačniacutem legaacutetem odkaacutezaacuten

třetiacute osobě avšak dědicem se stane vlastniacutek služebneacuteho pozemku V takoveacutem přiacutepadě

dojde ke konfuzi služebnosti neboť se v jeden okamžik sloučiacute vlastniacutek pozemku

služebneacuteho i panujiacuteciacuteho Jestliže je pak naplněna vůle obsaženaacute v damnačniacutem legaacutetu

415 Viz Dig 7157pr (Pap lib 7 resp) Dominus fructuario praedium quod ei per usum fructum

serviebat legavit idque praedium aliquamdiu possessum legatarius restituere filio qui causam inofficiosi testamenti recte pertulerat coactus est mansisse fructus ius integrum ex post facto apparuit (Vlastniacutek poživateli pozemek kteryacute jemu sloužiacute ususfruktem odkaacutezal a odkazovniacutek drže pozemek nějakyacute čas je nucen navraacutetit jej synovi kteryacute přiacutemo zviacutetězil ve věci zneplatněniacute zaacutevěti Jeviacute se zřejmyacutem že trvaacute zachovaacuteno praacutevo požiacutevaciacute i přes pozdějšiacute skutečnosti) Takeacute Dig 38235 (Iav lib 3 epist) A liberto suo herede seius usum fructum fundi maevio legavit is libertus maevio herede relicto decessit quaero cum contra tabulas testamenti petierit filius seii adversus maevium utrum deducto usu fructu pars debita ei fundi restituenda sit an solida quia eorum bonorum acceperit possessionem quae liberti cum moreretur fuerunt respondit usum fructum in causam pristinam restituendum puto optimum itaque erit arbitrum postulare ut arbitrio eius usus fructus in integrum restituatur (Seius odkaacutezal ususfruktus pozemku Maeviovi na uacutekor sveacuteho dědice propuštěnce Tento propuštěnec zemřel zanechaje Maevia dědicem Je otaacutezkou když by Seiův sny žaacutedal proti zaacutevětniacutem deskaacutem po Maeviovi jestli při zřiacutezeniacute ususfruktu povinnaacute čaacutest pozemku bude navraacutecena nebo vše protože k tomu majetku nabyl držby kteryacute byl propuštěnce když zemřel Odpověděl Domniacutevaacutem se že se maacute ususfruktus navraacutetit do předchoziacuteho stavu a proto bude nejlepšiacute žaacutedat rozhodce aby svyacutem rozhodnutiacutem uvedl ususfruktus v předchoziacute stav)

416 Viz Dig 2357pr (Iul lib 16 Dig) Si maritus fundum titii servientem dotali praedio adquisierit servitus confunditur sed si eundem titio reddiderit sine restauratione servitutis hoc marito imputabitur et hoc casu maritus litis aestimationem praestabit quod si maritus solvendo non erit utiles actiones adversus titium mulieri ad restaurandam servitutem dantur (Jestliže manžel nabude Titiův pozemek kteryacute je služebnyacute pozemku ve věnu služebnost splyne Ale jestliže tyacutež je navraacutecen Titiovi bez obnoveniacute služebnosti tehdy manželovi bude přičteno a v takoveacutem přiacutepadě bude manžel povinen k ceně určeneacute ve sporu Pokud ale manžel neniacute schopen platit dajiacute se manželce upraveneacute žaloby proti Titiovi aby byla obnovena služebnost)

417 Viz dalšiacute k tomuto J P Molitor op cit str 439 et al

238

pak dědic předvede na obdarovaneacuteho z legaacutetu vlastnickeacute praacutevo k původně služebneacutemu

pozemku avšak již bez služebnosti neboť tato již zanikla Rozdiacutelnost uvedeneacute situace

oproti ostatniacutem je mimo jineacute i v tom že zde nejde o obnoveniacute služebnosti vůči jejiacutemu

původniacutemu subjektu ale již vůči subjektu noveacutemu Uvedenaacute situace však může byacutet takeacute

zrcadlově obraacutecenaacute kdy dědic je tiacutem kdo vlastniacute panujiacuteciacute pozemek a zůstavitel kteryacute

odkaacutezal damnačniacutem legaacutetem určityacute pozemek byl vlastniacutekem tohoto pozemku jakožto

pozemku služebneacuteho I zde pak dojde ke splynutiacute vlastnickeacuteho praacuteva a služebnosti tedy

k jejiacutemu zaacuteniku Řešeniacute obou situaciacute je však podobneacute Ve druheacute jmenovaneacute je to dědic

kdo proti přiacutepadneacute naacutemitce podvodu si vyhradiacute služebnost dedukciacute a to při zcizovaciacutem

jednaacuteniacute kdy bude převaacutedět na obdarovaneacuteho z legaacutetu vlastnickeacute praacutevo k předmětneacutemu

pozemku V druheacutem přiacutepadě to naopak bude obdarovanyacute z legaacutetu kdo bude moci

vymaacutehat žalobou ze zaacutevěti sveacute praacutevo na zřiacutezeniacute služebnosti ve prospěch sveacuteho

pozemku V obou přiacutepadech se však nejednaacute o renovaci služebnosti ale fakticky o

zřiacutezeniacute celeacute služebnosti nanovo byť s jistyacutemi původniacutemi zaacuteklady a konturami418

V obvyklyacutech přiacutepadech pak konfuze způsobiacute zaacutenik služebnosti pokud pak by

chtěl kupřiacutekladu vlastniacutek obou pozemků mezi nimiž před konfuziacute existovala

služebnost jeden z nich opět prodat a daacutele tam vykonaacutevat služebnost pak ovšem musiacute

tak učinit nanovo a tedy musiacute nechat mezi takovyacutemito pozemky zřiacutedit služebnost

novou419 Objevuje se však určitaacute specialita tehdy pokud dochaacuteziacute ke zpětneacutemu prodeji

418 Viz k uvedenyacutem znovu zřizovanyacutem služebnostem Dig 30701 (Gai lib 18 ad ed provinc)

Nam et si fundus qui meo fundo serviebat tibi legatus fuerit non aliter a me tibi praestari debeat quam ut pristinam servitutem recipiam (Tak i jestliže pozemek kteryacute sloužiacute meacutemu pozemku bude tobě odkaacutezaacuten nic jineacuteho ty strpět mi nemusiacuteš než tolik co mi předtiacutem služebnostiacute naacuteleželo) Hlavně pak Dig 301164 (Flor lib 11 inst) Fundus legatus talis dari debet qualis relictus est itaque sive ipse fundo heredis servitutem debuit sive ei fundus heredis licet confusione dominii servitus exstincta sit pristinum ius restituendum est et nisi legatarius imponi servitutem patiatur petenti ei legatum exceptio doli mali opponetur si vero fundo legato servitus non restituetur actio ex testamento superest (Odkaacutezanyacute pozemek maacute se daacutet těm kteryacutem byl zanechaacuten A tedy buď že pozemek byl povinen pozemku dědicovu nebo pozemek dědicův jemu ačkoliv spojeniacutem vlastnictviacute služebnost zanikne dřiacutevějšiacute praacutevo se maacute pak obnovit A jestliže odkazovniacutek odmiacutetaacute strpět uloženiacute služebnosti žaacutedaje si odkazu je zde k obraně naacutemitka zleacuteho uacutemyslu Jestliže opravdu nebude na odkaacutezaneacutem pozemku obnovena služebnost zbyacutevaacute žaloba za zaacutevěti) Takeacute Dig 8118 (Paul lib not ad pap 31 quaest) In omnibus servitutibus quae aditione confusae sunt responsum est doli exceptionem nocituram legatario si non patiatur eas iterum imponi (Ve všech služebnostech ktereacute nabytiacutem pozůstalosti zaniknou spojeniacutem je odpovězeno škodit naacutemitkou podvodu odkazovniacutekovi jestliže nestrpiacute jejich noveacute uloženiacute)

419 Viz Dig 8230pr (Paul lib 15 ad sab) Si quis aedes quae suis aedibus servirent cum emisset traditas sibi accepit confusa sublataque servitus est et si rursus vendere vult nominatim imponenda servitus est alioquin liberae veniunt (Jestliže koupil tu budovu kteraacute svyacutem budovaacutem sloužila předaacuteniacutem ji sobě nabyl spojenaacute a zrušenaacute je služebnost a jestliže ji chce prodat znovu služebnost musiacute byacutet uložena vyacuteslovně jinak bude prodaacutena jako svobodnaacute)

239

původniacutemu vlastniacutekovi ovšem pouze tehdy jestliže již v prvniacutem prodeji je teno zpětnyacute

prodej vyhrazen či je učiněn s podmiacutenkou V takovyacutech přiacutepadech je možno konstatovat

služebnost za obnovenou420

Dalšiacutem podstatnyacutem a principiaacutelniacutem probleacutemem konfuze služebnosti jsou situace

kdy dochaacuteziacute pouze ke konfuzi čaacutestečneacute tedy na jedneacute straně je viacutecero vlastniacuteků či

služebnost se vztahuje toliko k určiteacute čaacutesti pozemku Ve druheacutem jmenovaneacutem přiacutepadě je

poteacute nutno vyřešit otaacutezku zdali ono uacutezemiacute ono miacutesto ke ktereacutemu se služebnost

vztahuje je certa pars fundi (vymezenaacute čaacutest pozemku) či se jednaacute pouze o jeho

neurčitou čaacutest Jestliže se jednaacute toliko o určenou čaacutest pozemku pak v takoveacutem přiacutepadě

služebnost vůči tomuto pozemku zanikaacute Nezanikaacute tedy služebnost toliko co do čaacutesti

neboť to je nemožneacute ale zanikaacute jako celek ovšem pouze k určiteacutemu pozemku Naproti

tomu jestliže vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku nabude poměrnou čaacutest služebneacuteho pozemku

pak takovaacuteto služebnost nezanikaacute ale naopak trvaacute i nadaacutele421

Vyacuteše uvedeneacute pravidlo je však možno vztahovat toliko na služebnosti

pozemkoveacute nikoliv však na služebnosti osobniacute tedy předevšiacutem na praacutevo požiacutevaciacute

Důvodem pro rozdiacutelnyacute přiacutestup k oběma druhům služebnostiacute je v jejich charakteru kdy

služebnosti pozemkoveacute jsou považovaacuteny za nedělitelneacute naproti tomu služebnosti

osobniacute nabyacutevajiacute charakter dělitelnyacute422 a je tedy možno byacutet k tomuto opraacutevněn pouze do

420 Viz J P Molitor op cit str 443 Uvedeneacute uacutevahy souvisejiacute takeacute s posunem v justiniaacutenskeacutem

praacutevu kde je možno vysledovat rozdělniacute mezi vlastnictviacute staacuteleacute a vlastnictviacute dočasneacute Viz tamteacutež 421 Viz k tomu kupřiacutekladu Dig 82301 (Paul lib 15 ad sab) Si partem praedii nanctus sim

quod mihi aut cui ego serviam non confundi servitutem placet quia pro parte servitus retinetur itaque si praedia mea praediis tuis serviant et tuorum partem mihi et ego meorum partem tibi tradidero manebit servitus item usus fructus in alterutris praediis adquisitus non interrumpit servitutem (Jestliže jsem dosaacutehl čaacutesti pozemku kteraacute mně nebo kterou jaacute tobě sloužiacute platiacute že služebnost nezanikla spojeniacutem neboť vůči čaacutesti se služebnost zachovaacutevaacute Rovněž jestliže moje pozemky sloužiacute tvyacutem pozemkům a předali bychom čaacutest tvyacutech mně a myacutech tobě zachovaacutevaacute se služebnost Takeacute ususfruktus nabytyacute k nějakeacutemu z pozemků nezpůsobiacute zaacutenik služebnosti) Čaacutestečně ale takeacute Dig 857 (Paul lib 21 ad ed) Harum actionum eventus hic est ut victori officio iudicis aut res praestetur aut cautio res ipsa haec est ut iubeat adversarium iudex emendare vitium parietis et idoneum praestare cautio haec est ut eum iubeat de reficiendo pariete cavere neque se neque successores suos prohibituros altius tollere sublatumque habere et si caverit absolvetur si vero neque rem praestat neque cautionem tanti condemnet quanti actor in litem iuraverit (Vyacutesledek těchto žalob je takovyacute aby viacutetězi ze soudniacute pravomoci byla daacutena buď věc nebo zaacuteruka Stejnaacute věc je takovaacute kdy soudce nařiacutediacute odpůrci opravit chybu ve zdi aby mohla sloužit Zaacuteruka je takovaacute věc aby zaručil se opravovat zeď buď saacutem nebo jeho dědicoveacute nebudou zakazovat vystavět vyacuteše a tak miacutet A jestliže se zaručiacute bude propuštěn A jestliže opravdu ani věc nedaacute ani zaacuteruku na tolik by byl odsouzen na kolik si žalobce ve sporu ohodnotiacute)

422 Viz k tomuto Dig 35219 (Paul lib l s ad l falcid) Si usus fructus legatus sit (qui et dividi potest non sicut ceterae servitutes individuae sunt) veteres quidem aestimandum totum usum

240

určiteacute čaacutesti či poměru Na zaacutekladě uvedeneacuteho rozdiacutelu je poteacute zapotřebiacute takeacute

diverzifikovat vyacuteše uvedeneacute pravidlo ktereacute tak jak je uvedeno platiacute vlastně pouze pro

služebnosti pozemkoveacute V přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech tedy předevšiacutem v přiacutepadě

praacuteva požiacutevaciacuteho je však nutno postupovat odlišně do určiteacute miacutery snad dokonce

opačně Pokud tedy poživatel nabyl čaacutest pozemku služebneacuteho tedy spoluvlastnickyacute

podiacutel k tomuto pak do oneacute čaacutesti požiacutevaciacute praacutevo zanikaacute Nikoliv nepodobně by tomu tak

bylo v opačneacutem přiacutepadě a to tehdy pokud by do požiacutevaciacuteho praacuteva byly určeny poměry

jednotlivyacutech poživatelů Pokud nikoliv pak nemůže takoveacuteto praacutevo přirozeně

zaniknout423

Je jistě vhodneacute se ještě podrobněji věnovat situaciacutem pozemkovyacutech služebnostiacute

kdy na jedneacute či dokonce obou stranaacutech je většiacute počet subjektů neboli tehdy kdy jak

pozemek služebnyacute tak ale mnohdy i pozemek panujiacuteciacute jsou předmětem praacuteva

spoluvlastnickeacuteho V takovyacutechto přiacutepadech se pak mohou vyskytovat nejrůznějšiacute

variace situaciacute podle počtu vlastniacuteků charakterů jejich vzaacutejemnyacutech vtahů ale konečně

takeacute charakterů služebnostiacute kteryacutežto posledniacute determinant se však do uvedeneacute

problematiky vlastně nijak zaacutesadně neprojevuje V pramenech neniacute a nelze se takoveacuteto

situaci vlastně nijak vyacuterazně divit podrobnyacute popis jednotlivyacutech situaciacute a jednotlivyacutech

variaciacute a předevšiacutem jejich řešeniacute Zvlaacuteště je nutno miacutet na paměti při řešeniacute jednotlivyacutech

možnyacutech variaciacutech konfuze služebnosti mezi pozemky ve spoluvlastnickeacutem praacutevu že

fructum putabant et ita constituendum quantum sit in legato sed aristo a veterum opinione recessit ait enim posse quartam partem ex eo sic ut ex corporibus retineri idque iulianus recte probat sed operis servi legatis cum neque usus neque usus fructus in eo legato esse videtur necessaria est veterum sententia ut sciamus quantum est in legato quia necessario ex omnibus quae sint facti pars decedere debet nec pars operae intellegi potest immo et in usu fructu si quaeratur quantum hic capiat cui usus fructus datus est quantum ad ceterorum legatorum aestimationem aut etiam huius ipsius ne dodrantem excedat legatum necessario ad veterum sententiam revertendum est (Jestliže byl odkaacutezaacuten ususfruktus kteryacute je možno rozdělit ne jako jineacute služebnosti jsou nedělitelneacute stařiacute se domniacutevali že se maacute odhadnout celyacute ususfruktus a z toho se usoudiacute kolik je toho v odkazu Ale Aristo se vzdaacutelil naacutezoru staryacutech Řekl totiž možno vypočiacutetaacutevat čtvrtinovou čaacutest z toho co je hmotneacute a tak přiacutemo i potvrzuje Iulianus Ale odkaacutezaneacute diacutelo praacutece otroka nemaacute se za odkaz ani za usu ani za ususfruktu z naacutezoru staryacutech je nutneacute abychom poznali kolik je odkaacutezaacuteno tehdy je nutneacute ze všeho co by bylo učiněno odvozovat čaacutest aniž je možno myslet čaacutest diacutela A tak i v přiacutepadě ususfruktu se lze ptaacutet kolik daacutevaacute když je daacuten ususfruktus kolik vzhledem k odhadu ceny určityacutech ostatniacutech odkazů a i toho samotneacuteho aby nepřekročili tři čtvrtiny nutneacute je se vraacutetit k naacutezoru staryacutech) A Dig 8117 (Pomp lib l s reg) Viae itineris actus aquae ductus pars in obligationem deduci non potest quia usus eorum indivisus est et ideo si stipulator decesserit pluribus heredibus relictis singuli solidam viam petunt et si promissor decesserit pluribus heredibus relictis a singulis heredibus solida petitio est (Neniacute možno zřiacutedit cestu pěšinu stezku vodovod v obligaci neboť užiacutevaacuteniacute těchto je nedělitelneacute A proto jestliže slibujiacuteciacute zemře zanechaje viacutecero dědiců každeacutemu naacuteležiacute celaacute cesta a jestliže zemře dovolujiacuteciacute zanechaje viacutecero dědiců od každeacuteho z dědiců je možno požadovat celou služebnost)

423 Viz J P Molitor op cit str 444 a 445

241

servitus per partes retinetur424 Touto zaacutesadou je pak nutno pohliacutežet na všechny dalšiacute

diacutelčiacute probleacutemy v určityacutech konstelaciacutech a variaciacutech v raacutemci jednotlivyacutech služebnostiacute

Zaacuteroveň je nutno i když tato skutečnost je vlastně zahrnuta již ve vyacuteše uvedeneacute

maximě ochraňovat praacuteva ostatniacutech spoluvlastniacuteků a ostatniacutech interesovanyacutech osob

kteraacute by přiacutepadnyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem dalšiacute osoby neměla byacutet nižaacutednyacutem způsobem

dotčena ani omezena Na zaacutekladě uvedenyacutech struktur pak mohou vzchaacutezet jednotlivaacute

pravidla pro jednotliveacute situace a variace425

VI 12 VZDAacuteNIacute SE SLUŽEBNOSTI

Vyacuteše uvedenyacute typickyacute způsob volniacuteho zaacuteniku služebnosti tedy jejiacute konfuzi je

pak nutno doplnit druhyacutem způsobem zaacuteniku služebnosti a to do jisteacute miacutery takeacute

signifikantniacutem a sice jejiacutem vzdaacuteniacutem se Na prvniacute pohled se může zdaacutet že praacutevě vzdaacuteniacute

se služebnosti je ve skutečnosti jedinyacutem volniacutem způsobem zaacuteniku teacuteto neboť v přiacutepadě

424 bdquoSlužebnost se zachovaacutevaacute i vůči čaacutestildquo Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 154 425 V Digestech justiniaacutenskyacutech je možno se setkat s několika přiacutepady takovyacutechto důsledků a

s konkreacutetniacutemi podobami jednotlivyacutech variant (mnoheacute se mohou tyacutekat vyacuteslovně jinyacutech způsobů zaacuteniku ale analogie může byacutet zřejmaacute i vůči konfuzi)

Viz kupřiacutekladu Dig 8327 (Iul lib 7 Dig) Si communi fundo meo et tuo serviat fundus sempronianus et eundem in commune redemerimus servitus extinguitur quia par utriusque domini ius in utroque fundo esse incipit at si proprio meo fundo et proprio tuo idem serviat manebit servitus quia proprio fundo per communem servitus deberi potest (Jestliže společnyacute pozemek můj a tvůj sloužiacute pozemku Semproniovu a tento společně koupiacuteme služebnost zanikne neboť vlastnickeacute praacutevo k oběma pozemkům počalo byacutet obou vlastniacuteků Ale jestliže stejnyacute pozemek sloužiacute meacutemu vlastniacutemu pozemku a tveacutemu vlastniacutemu pozemku služebnost trvaacute neboť společnyacute pozemek může byacutet služebnyacutem pro vlastniacute pozemek) Dig 83202 (Pomp lib 33 ad sab) Si fundo seiano confinis fons fuerit ex quo fonte per fundum seianum aquam iure ducebam meo facto fundo seiano manet servitus (Jestliže k Seiovu pozemku přileacutehaacute pramen ze ktereacuteho jsem přes Seiův pozemek vedl praacutevem vodu stane-li se myacutem Seiův pozemek služebnost trvaacute) Dig 8334pr (Pap lib 7 quaest) Unus ex sociis fundi communis permittendo ius esse ire agere nihil agit et ideo si duo praedia quae mutuo serviebant inter eosdem fuerint communicata quoniam servitutes pro parte retineri placet ab altero servitus alteri remitti non potest quamvis enim unusquisque sociorum solus sit cui servitus debetur tamen quoniam non personae sed praedia deberent neque adquiri libertas neque remitti servitus per partem poterit (Jeden ze společniacuteků svolil vzhledem ke společneacutemu pozemku praacutevo jiacutet a hnaacutet jakoby nic neučinil A stejně jestliže dva pozemky ktereacute si vzaacutejemně sloužiacute se stanou společnyacutemi mezi dvěma vlastniacuteky protože služebnosti se zachovaacutevajiacute i k čaacutestem od jednoho služebnosti jineacutemu neniacute možno zpětně se dovolat Jakkoliv jeden kteryacute ze společniacuteků je saacutem komu je povinna služebnost tehdy je povinna ne osobě ale pozemku aniž nabyacutet svobodu ani vzdaacutet se služebnosti k čaacutesti nelze) Dig 8181 (Paul lib 15 ad plaut) Si praedium tuum mihi serviat sive ego partis praedii tui dominus esse coepero sive tu mei per partes servitus retinetur licet ab initio per partes adquiri non poterat (Překlad viz sub 92) Či konečně Dig 82301 (Paul lib 15 ad sab) Si partem praedii nanctus sim quod mihi aut cui ego serviam non confundi servitutem placet quia pro parte servitus retinetur itaque si praedia mea praediis tuis serviant et tuorum partem mihi et ego meorum partem tibi tradidero manebit servitus item usus fructus in alterutris praediis adquisitus non interrumpit servitutem (Překlad viz sub 421)

242

konfuze vlastně dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti v důsledku jineacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute

Ovšem i takoveacuteto praacutevniacute jednaacuteniacute bude zpravidla jednaacuteniacutem volniacutem kdy subjekt volně

nabyl vlastnickeacuteho praacuteva k věci v důsledku čehož došlo ke konfuzi s jinyacutem jeho

věcnyacutem praacutevem Zaacutenik služebnosti však v přiacutepadě splynutiacute neniacute přiacutemyacutem a prvoplaacutenově

ciacutelenyacutem důsledkem byť třeba praacutevě existence potřeb odpoviacutedajiacuteciacutech služebnosti může

staacutet a často jistě staacutela za motivaciacute k praacutevniacutemu jednaacuteniacute vedouciacutemu ke konfuzi ale zaacutenik

služebnosti je v takoveacute situaci pouze důsledkem primaacuterniacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute tedy

převodu vlastnickeacuteho praacuteva z jedneacute osoby na osobu druhou Naopak v přiacutepadě vzdaacuteniacute se

služebnosti se již jednaacute o praacutevniacute jednaacuteniacute vedeneacute přiacutemo a jednouacutečelně proto aby určitaacute

služebnost zanikla

Tato skutečnost je snad na prvniacute pohled zřejmaacute i tak je však zaacutehodno ji uveacutest

Zatiacutemco v přiacutepadě konfuze je tento způsob zaacuteniku služebnosti přiacutestupnyacute z obou stran

tedy jak pro vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku kteryacute může nabyacutet služebnyacute pozemek a dojiacutet

zaacuteniku služebnosti tak i vlastniacutek služebneacuteho pozemku může za pomoci konfuze dociacutelit

zaacuteniku služebnosti V přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti je však situace o poznaacuteniacute odlišnaacute

neboť jen těžko by bylo možno připustit že by se mohl bez dalšiacuteho vzdaacutet služebnosti

vlastniacutek služebneacuteho pozemku Pokud by něco takoveacuteho bylo možno pak by vlastně

služebnost ztraacutecela charakter praacutevniacuteho vztahu a ztraacutecela by tiacutem takeacute jakeacutehokoliv uacutečinku

a vyacuteznamu neboť držitel takoveacute služebnosti by byl proti odporu vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku naprosto bezmocnyacute Je tedy zjevneacute že vzdaacuteniacute se služebnosti je propuštěno

toliko tomu kdo maacute ze služebnosti prospěch tedy vlastniacuteku panujiacuteciacuteho pozemku Pouze

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku může pak vzdaacutet se sveacute služebnosti přičemž takoveacuteto

vzdaacuteniacute se pak se nevztahuje toliko na jeho konkreacutetniacute osobu ale vztahuje se takeacute na

všechny jeho praacutevniacute naacutestupce vzhledem k určiteacute věci

Vzdaacuteniacute se služebnosti se vyskytuje v pramenech poměrně často avšak termiacuten

použiacutevanyacute Řiacutemany pro takoveacuteto praacutevniacute jednaacuteniacute je remissio426

426 Viz pouze napřiacuteklad Dig 8232pr (Iul lib 7 dig) Si aedes meae serviant aedibus lucii titii

et aedibus publii maevii ne altius aedificare mihi liceat et a titio precario petierim ut altius tollerem atque ita per statutum tempus aedificatum habuero libertatem adversus publium maevium usucapiam non enim una servitus titio et maevio debebatur sed duae argumentum rei praebet quod si alter ex his servitutem mihi remisisset ab eo solo liberarer alteri nihilo minus servitutem deberem (Jestliže by moje

243

V přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti se již projevujiacute vyacuteše uvedenaacute rozdělniacute jako

tomu bylo v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnostiacute a tedy je možno vedle sebe uveacutest několik

konkreacutetniacutech způsobů jimiž je možno vzdaacuteniacute se služebnosti realizovat Na prvniacutem miacutestě

zasloužiacute si zmiacutenit způsob pro klasickeacute praacutevo na uacutezemiacute italskeacutem nejobvyklejšiacute tedy in

iure cesse V přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti se ve skutečnosti vlastně jednaacute o opačneacute

jednaacuteniacute nežli je tomu tak v přiacutepadě jejiacuteho zřiacutezeniacute Toto opačneacute jednaacuteniacute je pak

provedeno praacutevě i analogickyacutemi způsoby pouze s opačnyacutem efektem Jak bylo vyacuteše

uvedeno in iure cesse pro zřiacutezeniacute služebnosti na italskeacutem uacutezemiacute v době klasickeacute byla

způsobem nejvšeobecnějšiacutem a zřejmě i nejklasičtějšiacutem a tedy neniacute nutno miacutet

vyacuteraznějšiacutech pochybnostiacute o tom že v přiacutepadě vzdaacuteniacute se služebnosti (což bude počtem

menšiacute množstviacute jednaacuteniacute nežli v smyslu opačneacutem) in iure cesse byla analogicky takteacutež

způsobem nejobvyklejšiacutem a nejčastěji použiacutevanyacutem

V souvislosti se vzdaacuteniacutem se služebnosti na zaacutekladě in iure cesse je pak nutno

spiacuteše pouze zmiacutenit nežli solidnějšiacutem způsobem popsat a řešit jednu zvlaacuteštniacute otaacutezku

kteraacute již byla vyacuteše nastiacuteněna Jednaacute se o přiacutestup ke dvěma praacutevům zmiacuteněnyacutem Gaiem

kteraacute se na prvniacute pohled mohou zdaacutet nepřiacuteliš koherentniacute s ostatniacutemi a sice do značneacute

miacutery zaacutehadneacute ius altius tollendi427 Vyacuteše bylo naznačeno že v uvedeneacutem přiacutepadě se

může jednat o specielniacute praacuteva sloužiacuteciacute k překročeniacute pravidel kteraacute jsou na ochranu

sousedskyacutech vztahů a obecně ochranu sousedů proti přiacutepadneacute stavebniacute aktivitě druhyacutech

budovy sloužily budovaacutem Lucia Titia a budovaacutem Publia Maevia aby mi nebylo dovoleno stavět vyacuteše a od Titia bych z vyacuteprosy žaacutedal abych vyacuteše mohl stavět a tak jsem měl po stanovenyacute čas vystavěno budu vydržovat svobodu vůči Publia Maevia neboť nikoliv k jedneacute služebnosti je zde povinnost vůči Maeviovi a Titiovi ale ke dvěma nabiacuteziacute se zdůvodněniacute věci neboť jestliže jeden z těchto se vzdaacute služebnosti pouze od jeho samotneacuteho byl bych osvobozen o nic meacuteně bych byl ale povinen ostatniacutem) Nebo Dig 8334pr (Pap lib 7 quaest) Unus ex sociis fundi communis permittendo ius esse ire agere nihil agit et ideo si duo praedia quae mutuo serviebant inter eosdem fuerint communicata quoniam servitutes pro parte retineri placet ab altero servitus alteri remitti non potest quamvis enim unusquisque sociorum solus sit cui servitus debetur tamen quoniam non personae sed praedia deberent neque adquiri libertas neque remitti servitus per partem poterit (Překlad viz sub 425)

427 Viz Gaius Institutiones 2 14 Incorporales sunt quae tangi non possunt qualia sunt ea quae in iure consistunt sicut hereditas ususfructus obligationes quoquo modo contractae nec ad rem pertinet quod in hereditate res corporales continentur et fructus qui ex fundo percipiuntur corporales sunt et id quod ex aliqua obligatione nobis debetur plerumque corporale est veluti fundus homo pecunia nam ipsum ius successionis et ipsum ius utendi fruendi et ipsum ius obligationis incorporale est eodem numero sunt iura praediorum urbanorum et rusticorum (Překlad viz sub 57) Takeacute Gaius Institutiones 2 31 Sed haec scilicet in Italicis praediis ita sunt quia et ipsa praedia mancipationem et in iure cessionem recipiunt alioquin in provincialibus praediis sive quis usumfructum sive ius eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi aedes aut non tollendi ne luminibus vicini officiatur ceteraque similia iura constituere velit pactionibus et stipulationibus id efficere potest quia ne ipsa quidem praedia mancipationem aut in iure cessionem recipiunt (Překlad viz sub 311)

244

stanovena prostřednictviacutem praacuteva veřejneacuteho tedy jakeacutesi stavebniacute řaacutedy Takovyacuteto přiacutestup

k uvedenyacutem praacutevům neniacute však jedinyacute a nyniacute v souvislosti se zaacutenikem služebnosti je

možno zmiacutenit takeacute druhyacute přiacutestup k uvedenyacutem Gaiovyacutem formulaciacutem kteryacute praacutevě

s uvedenyacutem zaacutenikem služebnosti vzdaacuteniacutem se jiacute souvisiacute Jestliže dochaacuteziacute ke vzdaacuteniacute se

služebnosti za pomoci in iure cesse a tato služebnost je služebnostiacute afirmativniacute pak

formule kteraacute tvořiacute zaacuteklad celeacute in iure cesse (tedy vlastně formaacutelniacuteho a pouze

obrazneacuteho sporu) tato formule bude v negativniacutem smyslu tedy ve smyslu že ius mihi

non esse428 Jelikož v tomto přiacutepadě se jednaacute o služebnosti afirmativniacute tedy takoveacute

ktereacute něco někomu svolujiacute pak opakem tedy bude negativniacute možnost že takoveacuteto

svoleniacute již neniacute jinak ovšem řečeno že zde dochaacuteziacute k naacutevratu do bdquoběžneacuteholdquo stavu kdy

mezi uvedenyacutemi subjekty již v daneacute otaacutezce žaacutedneacuteho praacuteva k ciziacute věci neniacute V přiacutepadě

však služebnostiacute negativniacutech o nichž již bylo hovořeno vyacuteše a mezi něž rovněž naacuteležiacute

takeacute servitus altius non tollendi je situace do nikoliv maleacute miacutery odlišnaacute Odlišnaacute jsou

v takoveacutemto přiacutepadě již samotnaacute vyacutechodiska kdy v přiacutepadě negativniacutech služebnostiacute se

naopak vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku upiacuteraacute něco aktivniacuteho činit co by bez existence

služebnosti mohl činit zcela bez omezeniacute V přiacutepadě servitutis altius non tollendi je tedy

vlastniacuteku služebneacuteho pozemku zapovězeno stavět vyacuteše nežli je současnaacute vyacuteše na

pozemku stojiacutec stavby (přiacutepadně snad nežli vyacuteše dohodnutaacute avšak k tomuto neniacute

žaacutednyacutech pramenů) Takovaacuteto činnost by za obvyklyacutech okolnostiacute byla vlastniacuteku

pozemku a stavby k disposici avšak diacuteky služebnosti se vlastniacutek služebneacuteho pozemku

fakticky vzdaacutevaacute sveacuteho iuris altius tolledi kteryacutem daacutele disponuje (je-li to tak možno řiacuteci)

vlastniacutek pozemku panujiacuteciacuteho Jestliže se tedy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku miacuteniacute

takoveacutehoto sveacuteho praacuteva vzdaacutet a učinit tak prostřednictviacutem in iure cesse pak předmětem

in iure cesse tedy tiacutem oč je po zcela formaacutelniacute straacutence veden spor je praacutevě ono ius

altius tollendi Po technickeacute straacutence neodvisle od toho zdali praacutevě se jednaacute o vzdaacuteniacute se

428 Viz k tomuto Dig 8320pr (Pomp lib 33 ad sab) Si mihi eodem tempore concesseris et ire

agere per tuum locum et uti frui eo ius esse deinde ego tibi concessero ius mihi uti frui non esse non aliter eo loco uteris frueris quam ut ire agere mihi recte liceat item si et ducere per tuum fundum aquam iure potuero et in eo tibi aedificare invito me ius non fuerit si tibi concessero ius esse aedificare nihilo minus hanc servitutem mihi praestare debebis ne aliter aedifices quam ut ductus aquae meus maneat totiusque eius rei condicio talis esse debet qualis esset si una dumtaxat initio concessio facta esset (Jestliže mi ve stejneacutem čase svoliacuteš chodit a hnaacutet přes tveacute miacutesto a ususfruktus k němu pak jaacute tobě svoliacutem že neniacute myacutem praacutevem ususfruktus Ne jinak lze toho miacutesta požiacutevat a užiacutevat ani by mi bylo přiacutemo dovoleno jiacutet a hnaacutet Stejně jestliže mi praacutevo dovoluje veacutest vodu přes tvůj pozemek a na tomto tobě praacutevo stavět proti mně nesvědčiacute jestliže tobě svoliacutem že ti naacuteležiacute praacutevo stavět o nic meacuteně ty jsi povinen vůči mně respektovat tuto služebnost ne jinak stavět jestliže můj vodovod trvaacute celaacute věc maacute byacutet v takovyacutech podmiacutenkaacutech v jakyacutech na počaacutetku bylo učiněno svoleniacute)

245

služebnosti za pomociacute in iure cesse nebo zdali se jednaacute o skutečnyacute spor o existenci

služebnosti v obou pak přiacutepadech tiacutem co bude onou věciacute oniacutem objektem sporovanyacutem

je praacutevě ius altius tollendi Jestliže pak dochaacuteziacute k prosteacutemu vzdaacuteniacute se uvedeneacute

služebnosti a analogicky takeacute pro přiacutepady jinyacutech negativniacutech služebnostiacute pak in iure

cesse jejiacutež formou je takoveacuteto remissio provedeno za svůj objekt si klade praacutevě ius

altius tollendi Potom ius altius tollendi nemusiacute ani přiacutemo značit služebnost ale toliko

určitou formu jejiacutež pomociacute lze realisovat služebnost jinou429

V souvislosti s užitiacutem in iure cesse jako způsobu vzdaacuteniacute se služebnosti neniacute

nelogickeacute pokud bude analogicky uvažovaacuteno takeacute o užitiacute mancipace a to pro ony

nejstaršiacute služebnosti polniacute podobně jako tomu bylo s užitiacutem mancipace pro jejich

zřiacutezeniacute Je tedy možno se ptaacutet po tom zdali vzdaacuteniacute se služebnosti jestliže tato je

považovaacutena za věc mancipačniacute může byacutet provedeno takeacute macipatione či nikoliv

V tomto ohledu však neniacute možno stanovit jednoznačnou odpověď neboť tato otaacutezka je

do dnešniacutech dob předmětem určityacutech sporů430 Vzhledem k povaze služebnostiacute však

byacutevaacute preferovaacutena praacutevě in iure cesse a to i na uacutekor mancipace kteraacute se pro uvedenyacute

uacutečel nezdaacute natolik vhodnaacute jako je tomu v přiacutepadě modernějšiacute in iure cesse Tato je takeacute

oproti mancipaci vyacuterazně volnějšiacute co se dotyacuteče předmětu praacutevniacuteho jednaacuteniacute

V souvislosti s mancipaciacute respektive vzdaacuteniacutem se služebnosti za pomoci mancipace lze

pak uvažovat nad možnostiacute že by se tak mělo diacutet nikoliv mancipaciacute jedinou ale naopak

dvěma kdy nejprve je služebnyacute pozemek mancipovaacuten vlastniacuteku panujiacuteciacuteho pozemku a

429 Viz k uvedeneacute problematice kupřiacutekladu fragmenty Dig 8232pr (Iul lib 7 dig) Si aedes

meae serviant aedibus lucii titii et aedibus publii maevii ne altius aedificare mihi liceat et a titio precario petierim ut altius tollerem atque ita per statutum tempus aedificatum habuero libertatem adversus publium maevium usucapiam non enim una servitus titio et maevio debebatur sed duae argumentum rei praebet quod si alter ex his servitutem mihi remisisset ab eo solo liberarer alteri nihilo minus servitutem deberem (Překlad viz sub 426) Dig 8221 (Pomp lib 33 ad sab) Si domus tua aedificiis meis utramque servitutem deberet ne altius tolleretur et ut stillicidium aedificiorum meorum recipere deberet et tibi concessero ius esse invito me altius tollere aedificia tua quod ad stillicidium meum attinet sic statui debebit ut si altius sublatis aedificiis tuis stillicidia mea cadere in ea non possint ea ratione altius tibi aedificare non liceat si non impediantur stillicidia mea liceat tibi altius tollere (Překlad viz sub 214) Takeacute Dig 82271 (Pomp lib 33 ad sab) Si in area communi aedificare velis socius prohibendi ius habet quamvis tu aedificandi ius habeas a vicino concessum quia invito socio in iure communi non habeas ius aedificandi (Jestliže chceš na společneacutem uacutezemiacute stavět společniacutekovi naacuteležiacute praacutevo zaacutekazu ačkoliv ty maacuteš od souseda dovoleno praacutevo stavět neboť proti společniacutekovi nemaacuteš praacutevo stavět na podle praacuteva společneacutem)

Opačneacute naacutezory je možno kupřiacutekladu sledovat u S Solazzi Specie ed estinzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene 1948 str 128 et al S Perozzi Istituzioni op cit str 774

430 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 243 B Biondi Le servitugrave op cit str 309 V Arangio-Ruiz op cit str 247 A Tregraveves Sulla estinzione delle servitugrave per rinuncia Labeo 2 1956 str 227 n 17

246

teprve poteacute je remancipovaacuten zpět přičemž k zaacuteniku služebnosti ve skutečnosti dochaacuteziacute

technicky vyacuteše uvedenou konfuziacute431

V pramenech se však lze setkat takeacute se zcela specifickou formou vzdaacuteniacute se

služebnosti a to neodvislou od žaacutedneacuteho podobneacuteho zřizovaciacuteho jednaacuteniacute Povaha toho

vzdaacuteniacute se služebnosti je od značneacute miacutery neformaacutelniacute neboť jeho zaacutekladniacutem elementem je

skutečnost že vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku nebo snad i teoreticky poživatel dovoliacute

určiteacute uacutepravy či určitou stavbou kteraacute činiacute dalšiacute vyacutekon dřiacutevějšiacute služebnosti nemožnyacutem

Kupřiacutekladu maacute-li někdo cesty přes ciziacute pozemek a svoliacute-li s tiacutem že tento pozemek může

byacutet plně zastavěn pak takoveacuteto jednaacuteniacute by mělo byacutet považovaacuteno takeacute za vzdaacuteniacute se

služebnosti neboť ta se na zaacutekladě prvniacuteho svoleniacute vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku staacutevaacute

nemožnou432 Jak je však patrneacute uvedeneacute jednaacuteniacute vedouciacute k zaacuteniku služebnosti je

poměrně neformaacutelniacute a lze se tedy opraacutevněně ptaacutet zdali tedy takoveacuteto vzdaacuteniacute se

služebnosti maacute skutečně všech důsledků podle ius civile či zdali snad naacutesledky

takoveacutehoto nepřiacutemeacuteho vzdaacuteniacute se služebnosti nejsou toliko iuris honorarium433 Avšak

vzhledem k formulaci kteraacute je uvedena v prvniacutem citovaneacutem fragmentu kde tento uvaacutediacute

přesně že stillicidii immittendi ius amitto pak se lze domniacutevat že skutečně hovořiacute-li

Paulus o iuris maacute tiacutem na mysli stejneacute důsledky jako v přiacutepadě in iure cesse kterou

tiacutemto staviacute na roveň uvedeneacutemu nepřiacutemeacutemu vzdaacuteniacute se služebnosti neboli zaacutenik praacuteva

431 Viz S Perozzi Istituzioni op cit str 774 432 Viz Dig 868pr (Paul lib 15 ad plaut) Si stillicidii immittendi ius habeam in aream tuam

et permisero ius tibi in ea area aedificandi stillicidii immittendi ius amitto et similiter si per tuum fundum via mihi debeatur et permisero tibi in eo loco per quem via mihi debetur aliquid facere amitto ius viae (Jestliže bych měl praacutevo uložit okap na tveacute uacutezemiacute a svoliacutem tobě na tom uacutezemiacute stavět ztraacuteciacutem praacutevo uložit okap A stejně jestliže přes tvůj pozemek by mi naacuteležela cesta a svoliacutem ti na tom miacutestě přes ktereacute mi naacuteležiacute cesta cokoliv činit ztraacuteciacutem praacutevo cesty)

433 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 242 K tomuto je takeacute vhodneacute uveacutest dva fragmenty ktereacute o nikoliv nepodobneacute situaci hovořiacute při řešeniacute vztahů dvou paralelniacutech služebnostiacute Dig 8320pr (Pomp lib 33 ad sab) Si mihi eodem tempore concesseris et ire agere per tuum locum et uti frui eo ius esse deinde ego tibi concessero ius mihi uti frui non esse non aliter eo loco uteris frueris quam ut ire agere mihi recte liceat item si et ducere per tuum fundum aquam iure potuero et in eo tibi aedificare invito me ius non fuerit si tibi concessero ius esse aedificare nihilo minus hanc servitutem mihi praestare debebis ne aliter aedifices quam ut ductus aquae meus maneat totiusque eius rei condicio talis esse debet qualis esset si una dumtaxat initio concessio facta esset (Překlad viz sub 428) A Dig 8221 (Pomp lib 33 ad sab) Si domus tua aedificiis meis utramque servitutem deberet ne altius tolleretur et ut stillicidium aedificiorum meorum recipere deberet et tibi concessero ius esse invito me altius tollere aedificia tua quod ad stillicidium meum attinet sic statui debebit ut si altius sublatis aedificiis tuis stillicidia mea cadere in ea non possint ea ratione altius tibi aedificare non liceat si non impediantur stillicidia mea liceat tibi altius tollere (Překlad viz sub 214) K uvedenyacutem fragmentům pak viz A Guarneri Citati Esegesi minime in tema di servitugrave Studia et documenta historiae et iuris 2 1936 str 349 et al

247

iure civili To vše je však nutno naziacuterat s vědomiacutem kompilaacutetorskyacutech praciacute za ciacutesaře

Justiniaacutena

Je však takeacute viacutece než zaacutehodno zmiacutenit specifickou situaci jakaacute se ve smyslu

zřizovaacuteniacute ale nyniacute předevšiacutem zaacuteniku služebnostiacute odehraacutevala na poli provinčniacuteho praacuteva

Jelikož se na provinčniacute pozemky nevztahuje mancipace ani in iure cesse vůbec pak to

znamenaacute že ke vzdaacuteniacute se služebnosti je nutno v takovyacutechto podmiacutenkaacutech použiacutet institut

odlišnyacute Posledniacute uvedenyacute přiacuteklad vzdaacuteniacute se služebnosti zaacutenik služebnosti svoleniacute

s takovyacutemi opatřeniacutemi ktereacute jejiacute faktickou realizaci a faktickyacute vyacutekon daacutele znemožňujiacute

je do značneacute miacutery přirozeně možnyacute i na poli praacuteva provinčniacuteho neboť tento způsob

vzdaacuteniacute se služebnosti nezahrnuje v sobě žaacutedneacute z jinak pro civilniacute praacutevo typickyacutech

praacutevniacutech jednaacuteniacute jako praacutevě in iure cesse nebo mancipace V přiacutepadech provinčniacutech

pozemků na kteryacutech služebnost byacutevaacute zřiacutezena povětšinou pactionibus et stipulationibus

pak pro vzdaacuteniacute se takoveacuteto použiacutevaacute se vlastně pouhaacute pactio V uvedenyacutech souvislostech

se ve skutečnosti ani žaacutedneacute jineacute odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute nenabiacuteziacute Tuto skutečnost je pak

možno takeacute potvrdit při zkoumaacuteniacute pozdějšiacuteho vyacutevoje služebnostiacute a předevšiacutem

pozdějšiacuteho vyacutevoje zaacuteniku služebnosti vzdaacuteniacutem se V praacutevu justiniaacutenskeacutem je pak pactio

postavena jako zaacutekladniacute způsob vzdaacuteniacute se služebnosti434 mimo jineacute i proto že in iure

cesse již v tomto obdobiacute neniacute použitelnaacute435 Pactio tedy podobně jako tomu bylo

v přiacutepadě zřizovaacuteniacute služebnosti na provinčniacutem pozemku ktereacute se viacutece než vyacuterazně

promiacutetlo do praacuteva justiniaacutenskeacuteho i zde provinčniacute praacutevniacute uacuteprava překonala onu

původnějšiacute tedy praacutevniacute uacutepravu civilniacute K praacutevu justiniaacutenskeacutemu je však takeacute nutno

zmiacutenit že pactio tedy vzdaacuteniacute se služebnosti prostřednictviacutem dohody je přiacutestupneacute

nikoliv pouze takovyacutem služebnostem ktereacute jsou zřiacutezeny pactionibus et stipulationibus

ale i dalšiacutem služebnostem ktereacute již jsou však zřiacutezeny traditione et patientiam Pactio se

434 Viz S Solazzi Specie op cit str 140 et al 435 Viz kupřiacutekladu Dig 8661b (Cels lib 5 Dig) Possunt tamen alterutrum fundum liberare si

modo hoc specialiter convenit certe si is cui servitus debebatur alterum ex ea divisione fundum redemerit num ideo minus ea re fundi alterius servitus permanebit nec video quid absurde consecuturum sit eam sententiam fundo altero manente servo si modo et ab initio potuit angustior constitui via quam lege finita est et adhuc id loci superest in eo fundo cui remissa servitus non est ut sufficiat viae quod si minus loci superest quam viae sufficiat uterque fundus liberabitur alter propter redemptionem alter quia per eum locum qui superest via constitui non potest (Překlad viz sub 67)

248

tedy staacutevaacute v tomto ohledu praacutevniacutem jednaacuteniacutem vedouciacutem k zaacuteniku služebnosti opravdu

obecnyacutem436

Konečně je nutno takeacute uveacutest specifickeacute situace kdy ze služebnosti je opraacutevněno

najednou viacutece osob tedy předevšiacutem tehdy pokud je panujiacuteciacute pozemek předmětem

spoluvlastnictviacute V takovyacutechto přiacutepadech je nutno vyřešit zaacutekladniacute otaacutezku a tedy zdali

jeden saacutemotnyacute ze spoluvlastniacuteků může se platně vzdaacutet služebnosti i s naacutesledky pro

ostatniacute či nikoli Neniacute jistě nikterak obtiacutežneacute se zde uchyacutelit k naacutezoru že jeden ze

spoluvlastniacuteků skutečně nemůže svyacutem vlastniacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem tedy vzdaacuteniacutem se

služebnosti zrušit celou služebnost i vzhledem k ostatniacutem spoluvlastniacutekům Takovyacuteto

přiacutestup by byl odporujiacuteciacute ve skutečnosti celeacutemu zaacutekladu soukromeacuteho praacuteva kdy by

jednaacuteniacute jednoho a to bez souhlasu teacuteto osoby mělo vliv i na praacuteva jinyacutech respektive by

jich takoveacuteto jednaacuteniacute určityacutech věcnyacutech praacutev zbavovalo Neniacute tedy možno přistoupit na

řešeniacute že již samotneacute jednaacuteniacute jedineacuteho ze spoluvlastniacuteků panujiacuteciacuteho pozemku ve směru

vzdaacuteniacute se služebnosti způsobiacute zaacutenik celeacute služebnosti jako takoveacute Je možno danou

uacutevahu však veacutest i daacutele a v tom přiacutepadě je nutno takeacute uvažovat nad přiacutepadnyacutem

poměrnyacutem vyjaacutedřeniacutem tedy kupřiacutekladu vzdaacute-li se nadpolovičniacute většina spoluvlastniacuteků

či vlastniacuteci nadpolovičniacuteho spoluvlastnickeacuteho poměru pak by služebnost mohla

zaniknout Vzhledem k vyacuteše uvedenyacutem zaacutevěrům však nelze ani takoveacutemuto řešeniacute

přiznat vhodnost neboť nijak neodstraňuje onu podstatnou skutečnost že o praacutevech

určityacutech osob je rozhodovaacuteno a tato jsou měněna na zaacutekladě praacutevniacutech jednaacuteniacute třetiacute

osoby Daacutele je pak zapotřebiacute miacutet na paměti takeacute jednu z vůdčiacutech zaacutesad služebnostiacute a

sice že tyto per partes retinetur437 Uvedenaacute zaacutesada pak maacute nikoliv nevyacuteznamnyacutech

důsledků praacutevě do sledovaneacute otaacutezky tedy jakyacutem způsobem se chovaacute služebnost jestliže

se ze spoluvlastniacuteků panujiacuteciacuteho pozemku služebnosti vzdaacute kupřiacutekladu pouze jeden Jak

je patrneacute takovaacuteto služebnost i nadaacutele funguje a existuje protože nemůže zaniknout

jako celek (viz vyacuteše) ani nemůže zaniknout pouze co do čaacutesti Je tedy nezbytně nutneacute

aby uvedeneacute vzdaacuteniacute se služebnosti provedli všichni spoluvlastniacuteci a to teprve vzdaacuteniacutem

436 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 244 437 Viz Dig 8334pr (Pap lib 7 quaest) Unus ex sociis fundi communis permittendo ius esse

ire agere nihil agit et ideo si duo praedia quae mutuo serviebant inter eosdem fuerint communicata quoniam servitutes pro parte retineri placet ab altero servitus alteri remitti non potest quamvis enim unusquisque sociorum solus sit cui servitus debetur tamen quoniam non personae sed praedia deberent neque adquiri libertas neque remitti servitus per partem poterit (Překlad viz sub 425)

249

se služebnosti ze strany posledniacuteho z nich služebnost zanikaacute Aniž by bylo možno

vyhledat jakoukoliv zmiacutenku o tomto v pramenech je možno se zamyacutešlet nad vyacutekonem

takoveacuteto služebnosti ze strany osoby kteraacute se teacuteto vzdala v mezičase kdy tato ještě

existuje neboť se jiacute doposud nevzdali všichni Původně bylo pravděpodobně nutneacute aby

ono vzdaacuteniacute učinili všichni spoluvlastniacuteci najednou a tedy tento probleacutem tiacutem odpadal

v pozdějšiacute době již uvedenaacute situace mohla nastat Jelikož služebnost daacutele ještě existuje a

uvedenaacute osoba maacute k panujiacuteciacutemu pozemku (spolu)vlastnickeacute praacutevo pak lze miacutet za to že

danou služebnost může vykonaacutevat i nadaacutele a to do teacute doby dokud se teacuteto nevzdajiacute takeacute

ostatniacute spoluvlastniacuteci Je ovšem otaacutezkou pokud by kupřiacutekladu bylo ono vzdaacuteniacute

v souvislosti s nějakou uacuteplatou a mezi spoluvlastniacuteky panovala dohoda že tito se vzdajiacute

všichni vyjma jedineacuteho zdali by pak proti přiacutepadnyacutem naacuterokům nebylo možno namiacutetat

podvod při extensivniacutem vyacutekladu i vůbec proti tomu kdo i přes vzdaacuteniacute se služebnosti

tuto daacutele vykonaacutevaacute Těžko takeacute stanovit zdali by bylo možno použiacutet negatorniacute žaloby

avšak tato je viacutece vaacutezaacutena na věcnaacute praacuteva a pokud služebnost i nadaacutele funguje a kdo se

vzdal služebnosti je nadaacutele spoluvlastniacutekem pak by pravděpodobně tato takteacutež

nemusela uspět Je však takeacute nutno uveacutest že vyacuteše zmiacuteněnaacute pravidla se tyacutekajiacute toliko

pozemkovyacutech služebnostiacute Pro ususfruktus kteryacute je praacutevem dělitelnyacutem platiacute přirozeně

přiacutestup odlišnyacute kteryacute čaacutestečneacute vzdaacuteniacute se připouštiacute438

VI 2 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI DALŠIacuteMI PRAacuteVNIacuteMI SKUTEČNOSTMI

Nyniacute je nutno věnovat jistou pozornost takeacute takovyacutem způsobům zaacuteniku

služebnosti ktereacute se dějiacute bez vůle držitele služebnosti či minimaacutelně bez přiacutemeacute vůle

držitele služebnosti Naacutesledujiacuteciacute způsoby zaacuteniku služebnostiacute se pak opiacuterajiacute předevšiacutem o

dalšiacute praacutevniacute skutečnosti jako kupřiacutekladu běh času avšak mnohdy ani v takovyacutechto

přiacutepadech nelze se bez jakeacutekoliv vůle obejiacutet Je možno zmiacutenit pouze pro přiacuteklad

vydrženiacute svobody kdy někdo zřejmě volně nevykonaacutevaacute služebnost zde je tedy onen

minimaacutelně implicitniacute volniacute aspekt a služebnost samotnaacute může poteacute naacutesledně zaniknout

Samotnyacute zaacutenik se však neděje oniacutem volniacutem uacutekonem neužitiacute či neužiacutevaacuteniacute ale teprve

doplněniacute dalšiacute praacutevniacute skutečnosti tedy běhu času kteryacutežto je konečně finaacutelniacutem

438 Viz J P Molitor op cit str 444 et al

250

elementem Proto tedy že nyniacute nebudou naacutesledovat toliko způsoby zaacuteniku služebnostiacute

během času či praacutevniacute udaacutelostiacute ale mnoheacute majiacute i volniacute aspekt je zde obecně nadepsaacuteno o

dalšiacutech praacutevniacutech skutečnostech kamž však volniacute jednaacuteniacute takteacutež patřiacute

VI 21 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI V SOUVISLOSTI S JEJIacuteM NEUŽIacuteVAacuteNIacuteM

Na prvniacute pohled se může zdaacutet že v raacutemci zaacuteniku služebnosti tehdy neniacute-li tato

vyacuteznamnějšiacutem způsobem využiacutevaacutena neniacute možno naleacutezt viacutece praacutevniacutech institutů než

snad jeden komplexniacute pro všechny druhy a typy služebnostiacute Opak je však pravdou

neboť praacutevě tento způsob zaacuteniku služebnosti jeviacute se ve skutečnosti jako jeden

z nejkomplikovanějšiacutech a nejproblematičtějšiacutech jakyacutech můžeme v řiacutemskeacutem praacutevu

naleacutezt a to minimaacutelně proto že se pod uvedenyacutem způsobem vlastně skryacutevaacute nikoliv

jeden praacutevniacute institut ale hned několik

Jak byacutevaacute v tomto textu již zvykem nikoliv zřiacutedka je nutno učinit určityacute

terminologickyacute exkurs Nejinak tomu bude i nyniacute V souvislosti s danyacutemi způsoby

zaacuteniku je předevšiacutem nutno hovořit o dvou respektive třech diacutelčiacutech způsobech jak

takovouto věc konkreacutetně proveacutest Zaacutekladniacute dvojiciacute je v tomto přiacutepadě zaacutenik služebnosti

non usus vedle toho potom usucapione libertatis Ač na prvniacute pohled se mohou oba

instituty jevit jako identickeacute opak je však pravdou což bude patrno daacutele V obou

přiacutepadech pak dochaacuteziacute k zaacuteniku na zaacutekladě neužiacutevaacuteniacute služebnosti avšak zatiacutemco

v přiacutepadě samotneacuteho neužiacutevaacuteniacute zanikaacute služebnost již tiacutemto v přiacutepadě vydrženiacute svobody

se jednaacute o institut do značneacute miacutery složitějšiacute a komplikovanějšiacute podobně jako vydrženiacute

samotneacuteho praacuteva vlastnickeacuteho Konečně je vhodno a nutno uveacutest takeacute onen třetiacute pojem

na danou tematiku vaacutezanyacute Zde je však nikoliv nepodstatnyacute probleacutem v tom že

neexistuje dostatečně vhodnyacute a předevšiacutem použiacutevanyacute a srozumitelnyacute českyacute ekvivalent

V diacutelech italskeacute romanistiky se nezřiacutedka hovořiacute o prescrizione estintiva439 Je zde zcela

zřejmaacute vazba mezi vydrženiacutem a to ve sveacute novějšiacute formě tedy preskripciacute kteraacute je uacutezce

vaacutezaacutena na promlčeniacute Nabiacutezejiacute se tedy mnoheacute varianty jak uvedenyacute termiacuten převeacutest do

českeacuteho jazyka snad v daneacute souvislosti nejvhodnějšiacute mohou byacutet na jedneacute straně

439 Viz pouze kupřiacutekladu B Biondi Le servitugrave op cit str 311

251

vydrženiacute zaacuteniku služebnosti či zaacutenik služebnosti promlčeniacutem Ač druhyacute uvedenyacute termiacuten

je na prvniacute pohled snad viacutece vzdaacutelen termiacutenu původniacutemu přeci však po obsahoveacute

straacutence poněkud viacutece vystihuje specificitu uvedeneacuteho praacutevniacuteho institutu a takeacute rozlišuje

dostatečně vyacuterazně daneacute praacutevniacute jednaacuteniacute od vydrženiacute svobody ve smyslu usucapionis

libertatis

Pokud tedy pro řiacutemskeacute praacutevo existuje viacutece způsobů jak praacutevně kvalifikovat

zaacutenik služebnosti v naacutesledku jejiacuteho dlouhodobějšiacuteho neužiacutevaacuteniacute pak je takeacute nutno

rozlišit v jakyacutech přiacutepadech je nutno použiacutet jeden praacutevniacute institut a naproti tomu v jakyacutech

přiacutepadech je nutno použiacutet praacutevniacute institut protivnyacute K tomuto prameny podaacutevajiacute poměrně

zřejmeacute stanovisko kdy non usu zanikajiacute služebnosti polniacute a takeacute ususfruktus vedle toho

služebnosti domovniacute zanikajiacute toliko usucapione libertatis440 Je tedy zřejmeacute že na

nejstaršiacute služebnosti tedy na služebnosti polniacute klade se v tomto smyslu jako způsob

jejich zaacuteniku tehdy pokud nejsou užiacutevaacuteny již samotneacute non usu a k jejich zaacuteniku tedy

neniacute zapotřebiacute dalšiacuteho praacutevniacuteho institutu tedy vydrženiacute ve smyslu vydrženiacute svobody

jako tomu je v přiacutepadě služebnostiacute domovniacutech

Důvody proč polniacutem služebnostem naacuteležiacute odlišnyacute způsob zaacuteniku nežli

služebnostem domovniacutem je nutno hledat v jejich historickyacutech kořenech Již vyacuteše bylo o

kořenech polniacutech služebnostiacute mnoheacute uvedeno a tedy neniacute nutno zde nic z toho

opakovat Jestliže je v nejstaršiacute době možno pojiacutemat služebnosti do značneacute miacutery jako

skutečneacute věci tedy jako onen pruh půdy kudy je vedena cesta nepodobně jako onen

440 Viz Dig 826 (Gai lib 7 ad ed provinc) Haec autem iura similiter ut rusticorum quoque

praediorum certo tempore non utendo pereunt nisi quod haec dissimilitudo est quod non omnimodo pereunt non utendo sed ita si vicinus simul libertatem usucapiat veluti si aedes tuae aedibus meis serviant ne altius tollantur ne luminibus mearum aedium officiatur et ego per statutum tempus fenestras meas praefixas habuero vel obstruxero ita demum ius meum amitto si tu per hoc tempus aedes tuas altius sublatas habueris alioquin si nihil novi feceris retineo servitutem item si tigni immissi aedes tuae servitutem debent et ego exemero tignum ita demum amitto ius meum si tu foramen unde exemptum est tignum obturaveris et per constitutum tempus ita habueris alioquin si nihil novi feceris integrum ius suum permanet (Stejně takeacute tato praacuteva jako ta venkovskyacutech pozemků po neužiacutevaacuteniacute v určiteacutem čase zanikajiacute jestliže zde neniacute takovyacute rozdiacutel neboť ne jakyacutemkoliv způsobem zanikajiacute neužiacutevaacuteniacutem ale tak jestliže by soused obdobně vydržel svobodu Jako když by tvoje budovy sloužily myacutem aby se vyacuteše nestavělo aby se světlu myacutech budov nepřekaacuteželo a jaacute bych po stanovenyacute čas měl svaacute okna zazděnaacute nebo zavřenaacute a tiacutem praacutevě jsem sveacute praacutevo ztratil jestliže ty po ten čas bys měl vystavěny vyacuteše tveacute budovy jinak však jestliže nic noveacuteho neučiniacuteš služebnost si podržiacutem Rovněž jestliže jsou tvoje budovy povinny sneacutest služebnost vloženiacute traacutemu a jaacute vyjmu traacutem tiacutem ztraacuteciacutem sveacute praacutevo jestliže ty bys otvor ze ktereacuteho byl traacutem vyňat uzavřel a po určityacute čas jej tak měl jinak jestliže nic noveacuteho neučiniacuteš trvaacute daacutele celeacute jeho praacutevo) Viz takeacute G Grosso Le servitugrave op cit str 244

252

rivus kudy je praacutevě z důvodu služebnosti vedena voda tak jak vydrženiacute tak ale i ona

ztraacuteta služebnosti může se diacutet toliko jednoduchyacutem non usus Jak bylo vyacuteše uvedeno

v nejstaršiacute době samotneacute vydrženiacute bylo do značneacute miacutery odlišnyacutem institutem od

vydrženiacute tedy usucapionis v době klasickeacute Jeho zaacutekladniacute pravidla a raacutemce byla

stanovena již zaacutekoniacutekem XII desek V oneacute nejstaršiacute době bylo skutečně signifikantniacutem

zdali ta osoba ten vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku užiacuteval danou cestu danou služebnost

čili nic Pokud pak s tiacutemto přestal po určiteacutem čase jemu tato čaacutest věci přestaacutevala

přinaacuteležet a vraacutetila se sveacutemu původniacutemu bdquovlastniacutekovildquo441 Neniacute nevhodneacute v daneacute situaci

si takeacute uvědomit že ona aktivniacute aplikace vydrženiacute na služebnosti vlastně přestaacutevaacute

fungovat lege Scribonia kteraacute vydrženiacute služebnosti zakaacutezala Toto se však netyacutekalo

jednak vydrženiacute svobody ale ani se toto netyacutekalo zaacuteniku služebnosti non usu tedy

jakyacutemsi nejstaršiacutem typem bdquovydrženiacute svobodyldquo v obecneacutem smyslu Tento způsob zaacuteniku

je tedy i nadaacutele vaacutezaacuten na původniacute pravidla že prostyacutem dvouletyacutem neužiacutevaacuteniacutem dochaacuteziacute

k zaacuteniku služebnosti V souvislosti s uvedenyacutem vyacutevojem je nutno zmiacutenit nebo snad

spiacuteše pouze zdůraznit takeacute vyacutevoj pojetiacute služebnosti kdy zatiacutemco polniacute služebnosti

prochaacutezejiacute vskutku celyacutem vyacutevojem a to od jejich pojetiacute jako reaacutelneacute věci z niacutež prameniacute i

zaacutenik služebnosti non usus po jejich pojetiacute již jako praacuteva tak služebnosti domovniacute již

vstupujiacute rovnou jako praacuteva a charakter reaacutelneacute věci nikdy nenabyacutevajiacute Uvedenyacute rozdiacutel se

projevuje mimo jineacute praacutevě i terminologicky Zatiacutemco v přiacutepadě domovniacutech služebnostiacute

kde lze mluvit o osvobozeniacute se od povinnosti a to diacuteky jejich pojetiacute již rovnou jako

praacuteva v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech pak lze hovořit předevšiacutem o věci jako takoveacute jiacutež

kdo ztraacuteciacute tiacutem že tuto neužiacutevaacute

Ve smyslu zaacuteniku praacuteva naacutesledkem non usu hovořiacute mnoho pramenů jak bylo již

i vyacuteše uvedeno Vyacuteslovně pro některeacute služebnosti polniacute o dvouleteacutem zaacuteniku prostyacutem

neužiacutevaacuteniacutem hovořiacute kupřiacutekladu Paulus442 Identickeacute zaacutevěry vůči identickyacutem

441 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 245 Bliacuteže k celeacute problematice viz F Tuccillo Studi su

costituzione ed estinzione delle servitugrave nel diritto romano Napoli Satura 2009 str 97 et al a literatura tam citovanaacute

442 Viz Paul sent 117 Viam iter actum aquae ductum qui biennio usus non est amisisse videtur nec enim ea usucapi possunt quae non utendo amittuntur Servitus hauriendae aquae vel ducendae biennio omissa intercidit et biennio usurpata recipitur Servitus aquae ducendae vel hauriendae nisi ex capite vel ex fonte constitui non potest hodie tamen ex quocumque loco constitui solet (Cesta pěšina stezka vedeniacute vody ktereacute neniacute dva roky užiacutevaacuteno jeviacute se zanikleacute ani neniacute možno ty vydržet ktereacute neužiacutevaacuteniacutem zanikly Služebnost čerpaacuteniacute vody nebo vedeniacute vody po dva roky opuštěnaacute by

253

služebnostem lze pak čiacutest v raacutemci celyacutech justiniaacutenskyacutech Digest443 Vzhledem

k množstviacute fragmentů ktereacute se daneacute problematiky dotyacutekaacute bylo by možno myslet si že

snad praacutevě tento způsob zaacuteniku služebnosti je když nikoliv nejčastějšiacute tedy minimaacutelně

nejspornějšiacute

Jedniacutem za zaacutekladniacutech bodů dotyacutekajiacuteciacutech se zaacuteniku služebnosti jejiacutem neužiacutevaacuteniacutem

je praacutevě i pojem užiacutevaacuteniacute služebnosti Tento se přirozeně může vyacuterazně měnit podle

povahy jednotlivyacutech služebnostiacute jak k tomu bylo již hovořeno kupřiacutekladu v souvislosti

se služebnostmi přetržityacutemi a nepřetržityacutemi V teacuteto souvislosti je nutno si uvědomit že

ono neužiacutevaacuteniacute je nutno relativizovat podle jednotlivyacutech typů služebnostiacute a podle toho

jak jsou jednotliveacute typy vykonaacutevaacuteny444 Vedle toho se pak objevujiacute dalšiacute pravidla kteraacute

zanikla a dvouletyacutem použiacutevaacuteniacutem by byla nabyta Služebnost vedeniacute vody nebo čerpaacuteniacute ani ze zdroje nebo z pramene neniacute možno zřiacutedit dnes přece však z jakeacutehokoliv miacutesta je možno jej zřiacutedit)

443 Zde je možno uveacutest většiacutem množstviacute přiacutekladů Vyacuteběrově tedy pouze Dig 8318 (Ulp lib 14 ad sab) Una est via et si per plures fundos imponatur cum una servitus sit denique quaeritur an si per unum fundum iero per alium non per tantum tempus quanto servitus amittitur an retineam servitutem et magis est ut aut tota amittatur aut tota retineatur ideoque si nullo usus sum tota amittitur si vel uno tota servatur (Překlad viz sub 112) Dig 8591 (Paul lib 21 ad ed) Qui latiore via vel angustiore usus est retinet servitutem sicuti qui aqua ex qua ius habet utendi alia mixta usus est retinet ius suum (Kdo užiacutevaacute širšiacute nebo užšiacute cestu podržiacute si služebnost jako kdo vodu k niacutež maacute užiacutevaciacute praacutevo s jinou smiacutesenou užiacutevaacute podržiacute sobě praacutevo) Či konečně Dig 867 (Paul lib 13 ad plaut) Si sic constituta sit aqua ut vel aestate ducatur tantum vel uno mense quaeritur quemadmodum non utendo amittatur quia non est continuum tempus quo cum uti non potest non sit usus itaque et si alternis annis vel mensibus quis aquam habeat duplicato constituto tempore amittitur idem et de itinere custoditur si vero alternis diebus aut die toto aut tantum nocte statuto legibus tempore amittitur quia una servitus est nam et si alternis horis vel una hora cottidie servitutem habeat servius scribit perdere eum non utendo servitutem quia id quod habet cottidianum sit (Jestliže takto by byla ustavena voda aby buď byla vedena pouze v leacutetě nebo jeden měsiacutec otaacutezkou je jakyacutem způsobem se tato pozbyacutevaacute neužiacutevaacuteniacutem neboť neniacute nepřetržityacute čas kde jestliže nemůžeš užiacutevat tedy neužiacutevaacuteš Stejně i jestliže někdo by měl vodu v různyacutech letech nebo měsiacuteciacutech zdvojeniacutem času pro ustaveniacute se pozbyacutevaacute Stejneacute platiacute i v přiacutepadě průchodu Jestliže opravdu v různeacute dny nebo celyacute den nebo celou noc je stanoven zaacutekony čas kteryacutem se pozbyacutevaacute neboť služebnost je jedna jelikož i jestliže v různeacute hodiny nebo jednu hodinu každodenně maacute služebnost Servius piacuteše že ztraacuteciacute ji neužiacutevaacuteniacutem služebnosti neboť ta kterou maacute je každodenniacute) Takeacute ale Dig 8617 (Pomp lib 11 ex var lect) Labeo ait si is qui haustum habet per tempus quo servitus amittitur ierit ad fontem nec aquam hauserit iter quoque eum amisisse (Labeo řiacutekaacute kdo maacute čerpaacuteniacute v čase kdy služebnost se pozbyacutevaacute šel by k pameni aniž by čerpal vodu pozbyacutevaacute on takeacute i pěšinu)

444 Viz kupřiacutekladu Dig 86101 (Paul lib 15 ad plaut) Si is qui nocturnam aquam habet interdiu per constitutum ad amissionem tempus usus fuerit amisit nocturnam servitutem qua usus non est idem est in eo qui certis horis aquae ductum habens aliis usus fuerit nec ulla parte earum horarum (Jestliže ten kdo maacute nočniacute vodu ji užiacuteval za dne v čase dostatečneacutem pro zaacutenik služebnosti ztraacuteciacute nočniacute služebnost kteraacute je neužiacutevaacutena Stejně je pro toho kdo maacute veacutest vodu v určiteacute hodiny ale v jineacute užiacutevaacute aniž v žaacutedneacute čaacutesti oněch hodin) Dig 8611pr (Marc lib 4 dig) Is cui via vel actus debebatur ut vehiculi certo genere uteretur alio genere fuerat usus videamus ne amiserit servitutem et alia sit eius condicio qui amplius oneris quam licuit vexerit magisque hic plus quam aliud egisse videatur sicuti latiore itinere usus esset aut si plura iumenta egerit quam licuit aut aquae admiscuerit aliam ideoque in omnibus istis quaestionibus servitus quidem non amittitur non autem conceditur plus quam pactum est in servitute habere (Ten komu byla povinna cesta nebo stezka aby byla užiacutevaacutena vozidly určiteacuteho druhu jinyacutemi druhy ji užiacuteval uvažme zdali nepozbyl služebnosti a jinaacute bude podmiacutenka toho kdo bude tahat

254

kupřiacutekladu upravujiacute specifickeacute situace kdy je vykonaacutevaacutena pouze čaacutest služebnosti445

Takteacutež neniacute možno považovat služebnost za nevykonaacutevanou pokud ji vykonaacutevaacute určitaacute

dalšiacute osoba446 Za vykonaacutevaacuteniacute služebnosti budiž považovaacutena i takovaacute skutečnost kdy

voda teče určityacutem kanaacutelem zcela samostatně447 Specificky však pokud je opraacutevněneacutemu

braacuteněno ve vyacutekonu takovouto situaci neniacute možno považovat za nevykonaacutevaacuteniacute ve

smyslu vedouciacutemu přiacutemo k zaacuteniku služebnosti a to vzhledem k obrannyacutem

prostředkům448 Konečně lze zmiacutenit takeacute skutečnost že vůbec existence jakeacute překaacutežky

nezaklaacutedaacute běh doby pro zaacutenik služebnosti non usu449 Je tedy zřejmeacute že mnoheacute

většiacute břemena nežli dovolenaacute jeviacute se že taacutehl viacutece toho nežli co jineacuteho Jako kdyby se užiacutevalo většiacute pěšiny nebo hnalo viacutece dobytka než je dovoleno nebo byla zamiacutechaacutena ciziacute voda rovněž ve všech těchto otaacutezkaacutech služebnost tiacutemto se nepozbyacutevaacute avšak nesvoluje se miacutet ve služebnosti viacutece nežli bylo dohodnuto) Dig 39317pr (Paul lib 15 ad plaut) Si prius nocturnae aquae servitus mihi cessa fuerit deinde postea alia cessione diurnae quoque ductus aquae concessus mihi fuerit et per constitutum tempus nocturna dumtaxat aqua usus fuerim amitto servitutem aquae diurnae quia hoc casu plures sunt servitutes diversarum causarum (Jestliže mi nejprve byla převedena služebnost nočniacute vody daacutele později jinyacutem převodem vedeniacute denniacute mi bylo svoleno a po stanovenyacute čas bych užiacuteval pouze vodu z nočniacuteho času pozbudu služebnost denniacute vody neboť v tomto přiacutepadě je viacutece služebnostiacute s rozdiacutelnyacutemi důvody)

445 Viz Dig 862 (Paul lib 21 ad ed) Qui iter et actum habet si statuto tempore tantum ierit non perisse actum sed manere sabinus cassius octavenus aiunt nam ire quoque per se eum posse qui actum haberet (Kdo maacute pěšinu a stezku jestliže ve stanoveneacutem čase toliko chodil neztraacuteciacute stezku ale Sabinus Cassius Octavenus řiacutekajiacute že trvaacute neboť takeacute kdo by měl stezku ten může saacutem chodit)

446 Viz kupřiacutekladu Dig 865 (Paul lib 66 ad ed) Servitus et per socium et fructuarium et bonae fidei possessorem nobis retinetur (Služebnost se naacutem podržiacute i skrze společniacuteka a poživatele a držitele v dobreacute viacuteře) Či velice zajiacutemavyacute Dig 8620 (Scaev lib 1 reg) Usu retinetur servitus cum ipse cui debetur utitur quive in possessionem eius est aut mercennarius aut hospes aut medicus quive ad visitandum dominum venit vel colonus aut fructuarius (Užiacutevaacuteniacutem se zachovaacute služebnost když ten komu je povinna ji užiacutevaacute nebo ji maacute v držbě nebo takeacute naacutemezdniacutek nebo host nebo leacutekař nebo kdo přišel navštiacutevit paacutena nebo dědičnyacute naacutejemce půdy nebo poživatel) Celyacute seznam osob jejich vyacutekonem je služebnost udržovaacutena viz G Grosso Le servitugrave op cit str 249

447 Viz Dig 8612 (Cels lib 23 dig) Qui fundum alienum bona fide emit itinere quod ei fundo debetur usus est retinetur id ius itineris atque etiam si precario aut vi deiecto domino possidet fundus enim qualiter se habens ita cum in suo habitu possessus est ius non deperit neque refert iuste nec ne possideat qui talem eum possidet quare fortius et si aqua per rivum sua sponte perfluxit ius aquae ducendae retinetur quod et sabino recte placet ut apud neratium libro quarto membranarum scriptum est (Kdo ciziacute pole koupil v dobreacute viacuteře užiacutevaacute přiacutechod kteryacute je k tomu pozemku jinyacute povinen Zachovaacutevaacute se toto praacutevo přiacutechodu A takeacute jestliže by držel z vyacuteprosy nebo kvůli naacutesiliacutem vyhnaneacutemu vlastniacutekovi pozemek bude daacutele takoveacute vlastnosti jak je ve sveacute původniacute povaze držen že praacutevo nezanikne Ani nezaacuteležiacute zdali spravedlivě nebo nikoliv tak držel Proto důrazněji jestliže by voda sama proudila strouhou praacutevo vedeniacute vody se zachovaacute jak i Sabinus přiacutemo uvedl jak je napsaacuteno u Neratia ve čtvrteacute knize listů)

448 Viz Dig 413426 (Paul lib 54 ad ed) Si viam habeam per tuum fundum et tu me ab ea vi expuleris per longum tempus non utendo amittam viam quia nec possideri intellegitur ius incorporale nec de via quis (id est) mero iure detruditur (Jestliže bych měl přes tvůj poezmek cestu a ty jsi mně z teacute cesty vypudil skrze dlouhyacute čas neužiacutevaacuteniacutem ztratiacutem cestu neboť rozumiacute se nemiacutet držbu nehmotneacuteho praacuteva ani k cestě ze ktereacute je přiacutemyacutem praacutevem vypuzen)

449 Viz kupřiacutekladu Dig 8614pr (Iav lib 10 ex cass) Si locus per quem via aut iter aut actus debebatur impetu fluminis occupatus esset et intra tempus quod ad amittendam servitutem sufficit alluvione facta restitutus est servitus quoque in pristinum statum restituitur quod si id tempus praeterierit ut servitus amittatur renovare eam cogendus est (Jestliže miacutesto jiacutemž je povinna cesta nebo pěšina nebo stezka by bylo obsazeno zaacuteplavou řeky a v čase kteryacute dostačuje k zaacuteniku služebnosti bylo z

255

podmiacutenky jsou na zaacutenik služebnosti non usu vloženy nikoliv tiacutemto samotnyacutem

institutem ale praacutevě prostřednictviacutem definice užiacutevaacuteniacute služebnosti a pravidel

upravujiacuteciacutech praacutevě užiacutevaacuteniacute služebnosti a jeho pojetiacute

Jak bylo vyacuteše uvedeno pro služebnosti domovniacute je typičtějšiacute jinyacute způsob zaacuteniku

při jejich neužiacutevaacuteniacute a sice usucapione libertatis Vyacutechodiska uvedeneacuteho institutu jsou

do značneacute miacutery odlišnaacute Zatiacutemco zaacutekladniacutem momentem a zaacutekladniacute skutečnostiacute pro zaacutenik

služebnosti non usu je skutečně jejiacute neužiacutevaacuteniacute tak v přiacutepadě usucapione libertatis je

tomu odlišně Zde je zaacutekladniacute moment od něhož je nutno kupřiacutekladu odvozovat dobu

neužiacutevaacuteniacute stanoven v souvislosti s takovou činnostiacute nebo takovyacutem jevem kteryacute je

v protikladu k obsahu služebnosti Kupřiacutekladu tehdy pokud někdo i přes existenci

limitace servitutis altius non tollendi přesto však vystaviacute svůj dům vyacuteše a takovaacuteto

skutečnost bez obrany držitele služebnosti projde určityacutem časem pak takovaacuteto

skutečnost zaklaacutedaacute praacutevě vydrženiacute svobody ve vztahu k daneacute konkreacutetniacute služebnosti450

důvodu naacuteplavy navraacuteceno do původniacuteho stavu služebnost tak jako v předchoziacutem stavu se obnoviacute A tak i jestliže onen čas již oběhl tedy služebnost zanikla je zde povinnost ji obnovit) Dig 7424pr (Iav lib 3 post lab) Cum usum fructum horti haberem flumen hortum occupavit deinde ab eo recessit ius quoque usus fructus restitutum esse labeoni videtur quia id solum perpetuo eiusdem iuris mansisset ita id verum puto si flumen inundatione hortum occupavit nam si alveo mutato inde manare coeperit amitti usum fructum existimo cum is locus alvei publicus esse coeperit neque in pristinum statum restitui posse (Jestliže bych měl ususfruktus k zahradě a řeka by zahradu obsadila poteacute by se sama vraacutetila Labeonovi se jeviacute že praacutevo ususfruktu se zachovaacute neboť ten pozemek staacutele toteacutež praacutevo si zachoval Tak maacutem i za pravdiveacute jestliže řeka zaacuteplavou obsadiacute zahradu tedy jestliže změněneacute koryto začne veacutest tiacutem miacutestem maacutem za to že ususfruktus zanikl jestliže to miacutesto koryta počne byacutet veřejnyacutem ani v předchoziacute stav jej nelze uveacutest) Spolu s Dig 74241 (Iav lib 3 post lab) Idem iuris in itinere et actu custodiendum esse ait labeo de quibus rebus ego idem quod in usu fructu sentio (Stejneacute praacutevo na pěšinu a stezku se maacute uplatnit řiacutekaacute Labeo o kteryacutechžto věcech jaacute stejneacute co k ususfruktu soudiacutem) Dig 83341 (Pap lib 7 quaest) Si fons exaruerit ex quo ductum aquae habeo isque post constitutum tempus ad suas venas redierit an aquae ductus amissus erit quaeritur (Jestliže by pramen vyschl ze ktereacuteho maacutem vedeniacute vody a tento se po stanoveneacutem čase vraacutetiacute ke sveacute siacutele zdali bude vedeniacute vody zanikleacute to lze se ptaacutet) Konečně i Dig 8335 (Paul lib 15 ad plaut) Et atilicinus ait caesarem statilio tauro rescripsisse in haec verba hi qui ex fundo sutrino aquam ducere soliti sunt adierunt me proposueruntque aquam qua per aliquot annos usi sunt ex fonte qui est in fundo sutrino ducere non potuisse quod fons exaruisset et postea ex eo fonte aquam fluere coepisse petieruntque a me ut quod ius non neglegentia aut culpa sua amiserant sed quia ducere non poterant his restitueretur quorum mihi postulatio cum non iniqua visa sit succurrendum his putavi itaque quod ius habuerunt tunc cum primum ea aqua pervenire ad eos non potuit id eis restitui placet (A Atilicinus řekl že Caesar odpověděl Statiliovi Taurovi těmito slovy bdquoTi kdo z pozemku Sutrinova měli dovoleno veacutest vodu přišli přede mne a uvedli že voda kteraacute přes mnoho let byla užiacutevaacutena z pramene kteryacute je na Sutrinovu pozemku veacutest se daacutele nemůže neboť pramen vyschl a později z toho pramene voda počala teacuteci I žaacutedali mne protože praacutevo nezaniklo neopatrnostiacute nebo jejich vinou ale protože veacutest nemohli tato praacuteva obnovit Tato žaacutedost se mi nezdaacutela byacutet nespravedlivaacute a jevilo se mi že jim maacutem byacutet k pomoci A tak jako praacutevo měli tehdy dřiacuteve než nemohli ony vody z těchto praacutev nabyacutevat to maacute jim byacutet obnovenoldquo)

450 Viz předevšiacutem Dig 826 (Gai lib 7 ad ed provinc) Haec autem iura similiter ut rusticorum quoque praediorum certo tempore non utendo pereunt nisi quod haec dissimilitudo est quod non omnimodo pereunt non utendo sed ita si vicinus simul libertatem usucapiat veluti si aedes tuae aedibus

256

Nestačiacute tedy pro zaacutenik služebnosti toliko jejiacute neužiacutevaacuteniacute ale naopak skutečnost že něco

takoveacutemuto užiacutevaacuteniacute braacuteniacute Nutno ovšem řiacuteci že tiacutemto se takeacute mohou některeacute domovniacute

služebnosti jevit jako ztěžiacute danyacutem způsobem zaniknutelneacute neboť v některyacutech přiacutepadech

je takoveacuteto braacuteněniacute obtiacutežně řešitelneacute Lze se tedy setkat i s tvrzeniacutemi že některeacute

domovniacute služebnosti mohou takteacutež zaniknout praacutevě non usu a nikoliv usucapione

libertatis451 Nutno k tomu dodat že takoveacuteto braacuteněniacute služebnosti se muselo diacutet nikoliv

vi či clam kupřiacutekladu zacpaacuteniacute odvodu vody z pozemku se mnohdy může projevit až po

několika letech Takovaacuteto skutečnost tedy nezaložiacute běh vydrženiacute svobody452

V souvislosti se zaacutenikem služebnosti naacutestupem určiteacuteho času po kteryacute je tato

neužiacutevaacutena se však objevuje nikoliv nevyacuteznamnaacute otaacutezka kteraacute je aktuaacutelniacute i v jinyacutech

přiacutepadech kdy je něco odvisleacute od jakeacute lhůty a sice otaacutezka kontinuity počiacutetaacuteniacute lhůty

tehdy pokud došlo během jejiacuteho trvaacuteniacute ke změně subjektu kdy byl kupřiacutekladu jeden

z předmětnyacutech pozemků prodaacuten či došlo ke změně subjektu v důsledku dědickeacuteho

praacuteva V přiacutepadě zaacuteniku služebnosti non usu je zde zastaacutevaacuteno poměrně jednoznačneacute

meis serviant ne altius tollantur ne luminibus mearum aedium officiatur et ego per statutum tempus fenestras meas praefixas habuero vel obstruxero ita demum ius meum amitto si tu per hoc tempus aedes tuas altius sublatas habueris alioquin si nihil novi feceris retineo servitutem item si tigni immissi aedes tuae servitutem debent et ego exemero tignum ita demum amitto ius meum si tu foramen unde exemptum est tignum obturaveris et per constitutum tempus ita habueris alioquin si nihil novi feceris integrum ius suum permanet (Překlad viz sub 440) K samotneacutemu pojiacutemaacuteniacute toho co lze považovat za rušeniacute praacuteva služebnosti a co již naopak viz Dig 86182 (Paul lib 15 ad sab) Si cum ius haberes immittendi vicinus statuto tempore aedificatum non habuerit ideoque nec tu immittere poteris non ideo magis servitutem amittes quia non potest videri usucepisse vicinus tuus libertatem aedium suarum qui ius tuum non interpellavit (Jestliže zatiacutemco maacuteš praacutevo vložit traacutem soused po stanovenyacute čas by neměl vybudovaacuteno a tak ty jsi nemohl vložit z tohoto důvodu služebnost nepozbudeš neboť neniacute možno se domniacutevat že tvůj soused vydržel svobodu když tveacute praacutevo neumožnil)

451 Viz kupřiacutekladu R Elvers op cit str 365 et al 452 Viz takeacute Dig 8232pr (Iul lib 7 dig) Si aedes meae serviant aedibus lucii titii et aedibus

publii maevii ne altius aedificare mihi liceat et a titio precario petierim ut altius tollerem atque ita per statutum tempus aedificatum habuero libertatem adversus publium maevium usucapiam non enim una servitus titio et maevio debebatur sed duae argumentum rei praebet quod si alter ex his servitutem mihi remisisset ab eo solo liberarer alteri nihilo minus servitutem deberem (Překlad viz sub 426) Nebo Dig 8417 (Pap lib 7 quaest) Si precario vicinus in tuo maceriam duxerit interdicto quod precario habet agi non poterit nec maceria posita donatio servitutis perfecta intellegitur nec utiliter intendetur ius sibi esse invito te aedificatum habere cum aedificium soli condicionem secutum inutilem faciat intentionem ceterum si in suo maceriam precario qui servitutem tibi debuit duxerit neque libertas usucapietur et interdicto quod precario habet utiliter cum eo agetur quod si donationis causa permiseris et interdicto agere non poteris et servitus donatione tollitur (Jestliže soused na zaacutekladě vyacuteprosy by vedl na tveacutem pozemku ohradu neniacute možno braacutenit se interdiktem co z vyacuteprosy maacute ani se umiacutestěniacutem ohrady nerozumiacute dokonaacuteniacute darovaacuteniacute služebnosti ani se řaacutedně ciacuteliacute miacutet pro sebe naproti tobě praacutevo stavět neboť budova naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky pozemku činiacute takovou snahu neřaacutednou Ostatně jestliže na sveacutem pozemku kdo je ti povinen služebnostiacute na zaacutekladě vyacuteprosy vede ohradu ani nevydržuje se svoboda a interdiktum co maacute z vyacuteprosy může ho řaacutedně žalovat Jako jestliže bys z důvodu daru sliacutebil ani interdiktem nemůžeš se domaacutehat a služebnost darem povstane)

257

stanovisko že neužiacutevaacuteniacute předchoziacuteho držitele služebnosti se sčiacutetaacute s oniacutem současnyacutem

Přiacutepadnaacute změna subjektu služebnosti tedy v tomto přiacutepadě neniacute nijak na překaacutežku453

Poměrně vyacuterazně odlišnaacute je však v tomto ohledu uacuteprava v přiacutepadě usucapionis

libertatis Jak bylo vyacuteše uvedeno jejiacute koncepce je poněkud odlišnaacute což maacute mimo jineacute i

uvedeneacute důsledky Vydrženiacute svobody v tomto smyslu je pevně vaacutezaacuteno s držbou

pozemku což je faktickyacute vztah mezi věciacute a subjektem ale takeacute mezi znemožněniacutem

funkce služebnosti a jejiacutem zaacutenikem V teacuteto souvislosti pak lze čiacutest že praacutevě

v souvislosti se změnou držitele dochaacuteziacute k přerušeniacute běhu předmětneacute lhůty pro vydrženiacute

svobody kteraacute spolu s novyacutem držitelem počiacutenaacute běžet opět od sveacuteho počaacutetku454 V daneacute

souvislosti stojiacute takeacute za uvedeniacute že ovšem zcizeniacute v naacutesledku litiskontestace nemaacute za

důsledek přetrženiacute uvedeneacute lhůty455 Ve specielniacutech přiacutepadech kdy vyacutekon služebnosti

spočiacutevaacute v toliko nemnoho jednoraacutezovyacutech jednaacuteniacutech kupřiacutekladu soustředěnyacutech pouze do

určiteacute čaacutesti roku nebo snad i dokonce zaacutevislyacutech toliko od různyacutech přiacuterodniacutech podmiacutenek

je pak možno uvažovat nad prodlouženiacutem lhůty potřebneacute k zaacuteniku služebnosti (nutno

zde vymiacutenit že zřejmě jak non usu tak usucapione libertatis) V takovyacutechto přiacutepadech

453 Viz Dig 86181 (Paul lib 15 ad sab) Tempus quo non est usus praecedens fundi dominus

cui servitus debetur imputatur ei qui in eius loco successit (Čas po kteryacute předchoziacute vlastniacutek pozemku jemuž je povinna služebnost neužiacuteval služebnost přičiacutetaacute se tomu kdo nastoupiacute na jeho miacutesto) Možno teacutež srovnat s Dig 86191 (Pomp lib 32 ad sab) Si per fundum meum viam tibi legavero et adita mea hereditate per constitutum tempus ad amittendam servitutem ignoraveris eam tibi legatam esse amittes viam non utendo quod si intra idem tempus antequam rescires tibi legatam servitutem tuum fundum vendideris ad emptorem via pertinebit si reliquo tempore ea usus fuerit quia scilicet tua esse coeperat ut iam nec ius repudiandi legatum tibi possit contingere cum ad te fundus non pertineat (Jestliže bych ti odkaacutezal cestu přes můj pozemek a po nabytiacute pozůstalosti v čase dostatečneacutem k pozbytiacute služebnosti ty bys nevěděl že ti byla odkaacutezaacutena pozbyacutevaacuteš cestu neužiacutevaacuteniacutem A tak jestliže v tom čase dřiacuteve než bys zjistil že ti byla odkaacutezaacutena služebnost bys svůj pozemek prodal kupci by byla služebnost zachovaacutena jestliže ve zbyacutevajiacuteciacutem čase by ji užiacuteval to neboť počala byacutet již tvou jako ti již nenaacuteležiacute praacutevo odmiacutetnout odkaz jestliže tobě již pozemek by nenaacuteležel)

454 Viz Dig 82321 (Iul lib 7 dig) Libertas servitutis usucapitur si aedes possideantur quare si is qui altius aedificatum habebat ante statutum tempus aedes possidere desiit interpellata usucapio est is autem qui postea easdem aedes possidere coeperit integro statuto tempore libertatem usucapiet natura enim servitutium ea est ut possideri non possint sed intellegatur possessionem earum habere qui aedes possidet (Svoboda od služebnosti se vydržiacute jestliže se budova držiacute Proto jestliže ten kdo maacute vystavěno vyacuteše před stanovenyacutem časem pozbude držby vydrženiacute je přerušeno Ale ten kdo později počne tuto budovu držet svobodu by vydržoval celyacute stanovenyacute čas Totiž povaha služebnostiacute je takovaacute že je neniacute možno držet ale rozumiacute se že maacute držbu ten kdo držiacute budovu)

Uvedenaacute otaacutezka je ovšem předmětem určityacutech diskusiacute a sporů Viz S Perozzi Istituzioni op cit str 657

455 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 253 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 321

258

nedosahuje pak lhůta pro zaacutenik služebnostiacute pouhyacutech dvou roků ale je přiacutemo i

zdvojena456

Konečně je nutno zmiacutenit posledniacute otaacutezku či snad posledniacute problematickyacute okruh

vaacutezanyacute na uvedenyacute způsob zaacuteniku služebnosti a sice situaci tohoto způsobu ve vztahu

k praacutevu justiniaacutenskeacutemu Již byla vyacuteše nastiacuteněna a uvedena změna kterou v daneacute oblasti

zaujiacutemaacute praacutevo justiniaacutenskeacute Tato změna se pak přirozeně projevila nikoliv pouze

v nabyacutevaacuteniacute služebnostiacute jejich vydrženiacutem ale tak v opačneacutem praacutevniacutem jednaacuteniacute tedy

v jejich pozbyacutevaacuteniacute v důsledku dlouhodobějšiacuteho neužiacutevaacuteniacute Uvedenyacute institut v praacutevu

justiniaacutenskeacutem je pak takeacute nutno daacutet do souvislosti s rozviacutejejiacuteciacute se teoriiacute o držbě praacuteva

kdy ztraacuteta služebnosti v naacutesledku jejiacuteho neužiacutevaacuteniacute vlastně znamenaacute v posunuteacutem smyslu

slova ztraacutetu držby tohoto praacuteva tedy uvedeneacute služebnosti Zaacutekladniacute formou změny je

zahrnutiacute vyacuteše uvedenyacutech staršiacutech způsobů zaacuteniku služebnosti do noveacuteho odvozeneacuteho

analogicky od praescriptionis longi temporis tedy od promlčeniacute vlastnickyacutech žalob a

tiacutem faktickeacuteho zaacuteskaacuteniacute vlastnickyacutech opraacutevněniacute nastaacutelo ktereacutežto se staacutevaacute zaacutekladem

vlastně veškeryacutech vydrženiacute Nejpodstatnějšiacute změnou však staacutele je pouze obměna lhůt

456 Viz Dig 867 (Paul lib 13 ad plaut) Si sic constituta sit aqua ut vel aestate ducatur tantum

vel uno mense quaeritur quemadmodum non utendo amittatur quia non est continuum tempus quo cum uti non potest non sit usus itaque et si alternis annis vel mensibus quis aquam habeat duplicato constituto tempore amittitur idem et de itinere custoditur si vero alternis diebus aut die toto aut tantum nocte statuto legibus tempore amittitur quia una servitus est nam et si alternis horis vel una hora cottidie servitutem habeat servius scribit perdere eum non utendo servitutem quia id quod habet cottidianum sit (Překlad viz sub 443) Možno však srovnat s Dig 33213 (Paul lib 13 ad plaut) Cum usus fructus alternis annis legatur non unum sed plura legata sunt aliud est in servitute aquae et viae viae enim servitus una est quia natura sui habet intermissionem (Jestliže by byl odkaacutezaacuten ususfruktus ve střiacutedaveacute roky neniacute to jeden ale viacutece odkazů Jinak je tomu u služebnostiacute vody a cesty totiž služebnost cesty je jedna neboť jejiacute povaha maacute přerušeniacute) Takeacute s Paul Sent 1172 Servitus hauriendae aquae vel ducendae biennio omissa intercidit et biennio usurpata recipitur (Překlad viz sub 442) K daneacute problematice viz S Solazzi Saggi di critica romanistica Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 49-50 1948 str 383 et al

Uvedenaacute praacutevniacute uacuteprava však přirozeně doznala nemalyacutech změn v souvislosti s praacutevem justiniaacutenskyacutem Viz C 33413 Imperator Justinianus Sicut usum fructum qui non utendo per biennium in soli rebus per annale autem tempus in mobilibus vel se moventibus deminuebatur non passi sumus huiusmodi sustinere compendiosum interitum sed et ei decennii vel viginti annorum dedimus spatium ita et in ceteris servitutibus obtinendum esse censuimus ut omnes servitutes non utendo amittantur non biennio quia tantummodo soli rebus adnexae sunt sed decennio contra praesentes vel viginti annorum spatio contra absentes ut sit in omnibus huiusmodi rebus causa similis differentiis explosis (Jako u ususfruktu kteryacute neužiacutevaacuteniacutem ve dvou letech v přiacutepadě pozemkovyacutech věciacute ale v ročniacutem čase v přiacutepadě movityacutech nebo se pohybujiacuteciacutech zanikal neschvalovali jsme ale takto kraacutetkyacute čas pozbytiacute ale uklaacutedaacuteme zde prodlevu deseti nebo dvaceti let takeacute určujeme že toto maacute byacutet naacutesledovaacuteno i v ostatniacutech služebnostech aby žaacutedneacute služebnosti nezanikaly neužiacutevaacuteniacutem po dvou letech neboť jsou vyacutehradně vaacutezaacuteny na pozemkoveacute věci ale zanikaly v deseti letech proti přiacutetomnyacutem a ve dvaceti letech proti nepřiacutetomnyacutem aby bylo ve všech přiacutepadech podobnyacutech věciacute stejně a odlišnosti byly vyňaty) iust a iohanni pp lta 531 d xv k nov constantinopoli post consulatum lampadii et orestae vv ccgt

259

Jinak funguje daacutele i ono faktickeacute rozděleniacute dvou vyacuteše uvedenyacutech způsobů457 Lze tedy

konstatovat že novějšiacute praescriptio vlastně do sebe pouze pojalo původniacute instituty jimž

pouze vložilo novou lhůtu a to odvislou od změn lhůt v souvislosti s vydrženiacutem avšak

ve smyslu obvykleacutem tedy jakožto aktem nabyacutevaciacutem nikoliv pozbyacutevaciacutem (byť na druheacute

straně jako protivaacuteha figuruje nabytiacute svobody)

VI 22 ZAacuteNIK SLUŽEBNOSTI V SOUVISLOSTI SE ZMĚNOU STAVU POZEMKU

Posledniacute vyacuteznamnyacute a vyacutesostně charakteristickyacute způsob zaacuteniku služebnosti je pak

svyacutem obsahem teacuteměř nezaacutevislyacute na jakeacutemkoliv volniacutem uacutekonu vůbec Jednaacute se o situace

kdy služebnost zanikne předevšiacutem v důsledku určityacutech nevratnyacutech a nezaviněnyacutech

změn na služebneacutem pozemku ktereacute svyacutemi naacutesledky ovlivňujiacute narušujiacute ba přiacutemo

znemožňujiacute vyacutekon služebnosti Takovaacuteto služebnost jelikož nemůže byacutet vykonaacutevaacutena

logicky pak zanikaacute Pokud tedy kupřiacutekladu z pozemku kteryacute je povinen strpět že si

z něho odvaacutediacute vodu soused tento pramen zmiziacute pak samozřejmě neniacute daacutele vlastniacutek

služebneacuteho pozemku povinen kupřiacutekladu zajistit pro souseda zdroj vody odjinud ale

tiacutemto se od uvedeneacute povinnost osvobozuje často saacutem pro svůj pozemek v takoveacute situaci

bude muset vyhledat novyacute zdroj vody

Je takeacute nutneacute si v daneacute souvislosti uvědomit rozdiacutel mezi změnou pozemku kteraacute

je diacutelem určiteacute ciacuteleneacute lidskeacute aktivity a změnou pozemku kteryacute je pouze odrazem

přiacuterodniacutech pochodů a druhdy diacutelem naacutehody Pokud vlastniacutek služebneacuteho pozemku svyacutemi

vlastniacutemi aktivitami znemožniacute vyacutekon služebnosti kupřiacutekladu tiacutem že technicky vyloučiacute

457 Jak o tom svědčiacute kupřiacutekladu ve vztahu k ususfruktu C 333161 Imperator Justinianus Sed

nos haec decidentes sancimus non solum actionem quae pro usu fructu nascitur sed nec ipsum usum fructum non utendo cadere nisi tantummodo morte usufructuarii et ipsius rei interitu sed usum fructum quem sibi aliquis adquisivit hunc habeat dum vivit intactum cum multae et innumerabiles causae rebus incidunt mortalibus per quas homines iugiter detinere quod habent non possunt et est satis durum per huiusmodi difficultates amittere quod semel possessum est nisi talis exceptio usufructuario opponetur quae etiam si dominium vindicabat poterat eum praesentem vel absentem excludere (Ale my takto rozhoduje nařizujeme že nikoliv sama žaloba kteraacute se rodiacute pro ususfruktus ale ani saacutem ususfruktus nezanikaacute neužiacutevaacuteniacutem ale pouze smrtiacute usufruktuaacuteře a samotnyacutem zaacutenikem věci Ale ususfruktus kteryacute kdo sobě nabyl ten maacute dokud žije nedotčen dokud mnoheacute a nevyčiacuteslitelneacute důvody přihodiacute se smrtelniacutekům pro ktereacute tito lideacute nemohou daacutele podržet si to co majiacute a je vskutku tvrdeacute pro takoveacuteto těžkosti pozbyacutet co staacutele je drženo kdyby se takovouto naacutemitkou nebraacutenil usufruktuaacuteř kteraacute jestliže by vlastniacutek vindikoval kteraacute by mu umožnila vyloučit přiacutetomneacute nebo nepřiacutetomneacute) lta 530 d k oct constantinopoli lampadio et oreste vv cc conssgt

260

možnost chůze pak bude nutně za takovouto činnost pohnaacuten k naacutehradě škody Pokud

však změna bude nevratnaacute pak i v takoveacutemto přiacutepadě služebnost zanikne neboť prostě

neniacute v možnostech nikoho obnovit opět jejiacute nerušenyacute vyacutekon

Jednou z nejtypičtějšiacutech situaciacute kdy dochaacuteziacute k zaacutesadniacutem a povětšinou zcela

nezaviněnyacutem změnaacutem na služebneacutem pozemku jsou naacutesledky změn ve vodniacutech tociacutech

tedy nejrůznějšiacute změny toku řeky ale takeacute kupřiacutekladu mořskeacuteho břehu Pokud dojde ke

změně toku veřejneacute řeky pak takeacute dochaacuteziacute k nutnyacutem změnaacutem ve vlastnickyacutech praacutevech

k dotčenyacutem pozemkům ale dochaacuteziacute takeacute k nutnyacutem změnaacutem v dalšiacutech věcnyacutech praacutevech

k dotčenyacutem pozemkům předevšiacutem ke změnaacutem v oblasti služebnostiacute ktereacute zpravidla

v takoveacuteto situaci zanikajiacute a to předevšiacutem proto že takoveacuteto pozemky vstupujiacute mezi

rebus extra commercium tedy mezi věci vyloučeneacute z obchodu a tiacutem čaacutestečně i

ze soukromeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva458

Je však nutno pro celyacute obor služebnostiacute odlišit kdy skutečně se jednaacute o změnu

toku řeky a kdy o pouhou povodeň neboť zatiacutemco prvniacute maacute za naacutesledek skutečně zaacutenik

služebnosti v přiacutepadě druheacutem jsou ovšem všechna praacuteva zachovaacutena a tedy ani

458 Viz Dig 41175 (Gai lib 2 rer cott) Quod si toto naturali alveo relicto flumen alias fluere

coeperit prior quidem alveus eorum est qui prope ripam praedia possident pro modo scilicet latitudinis cuiusque praedii quae latitudo prope ripam sit novus autem alveus eius iuris esse incipit cuius et ipsum flumen id est publicus iuris gentium quod si post aliquod temporis ad priorem alveum reversum fuerit et ^ ^ flumen rursus novus alveus eorum esse incipit qui prope ripam eius praedia possident cuius tamen totum agrum novus alveus occupaverit licet ad priorem alveum reversum fuerit flumen non tamen is cuius is ager fuerat stricta ratione quicquam in eo alveo habere potest quia et ille ager qui fuerat desiit esse amissa propria forma et quia vicinum praedium nullum habet non potest ratione vicinitatis ullam partem in eo alveo habere sed vix est ut id optineat (Proto jestliže by celeacute přirozeneacute koryto bylo opuštěno a řeka by počala teacuteci jinudy dřiacutevějšiacute koryto naacuteležiacute těm kdo držiacute pozemky podle břehu proto dovoluje se rozšiacuteřit ten pozemek to po šiacuteři kterou sousediacute s břehem Noveacute koryto počne byacutet pak praacutevem toho koho je samotnaacute řeka to jest z praacuteva naacuterodů veřejneacute Kdyby se po nějakeacutem čase řeka vraacutetila do původniacuteho koryta opět noveacute praacutezdneacute koryto počne byacutet těch kteřiacute držiacute pozemky podle břehu komu ale celyacute pozemek obsadilo noveacute koryto ačkoliv se řeka vraacutetila do původniacuteho koryta ne ale ten komu patřil ten pozemek může miacutet v přiacutesneacutem vyacutekladu něco v tomto korytě neboť ten pozemek kteryacute by přestal byacutet pozbyv vlastniacute formy a neboť nemaacute žaacutednyacute sousedniacute pozemek nemůže na zaacutekladě sousedstviacute miacutet nějakou čaacutest onoho koryta ale těžkeacute je aby to ziacuteskal) Viz takeacute Inst 2123 Quodsi naturali alveo in universum derelicto alia parte fluere coeperit prior quidem alveus eorum est qui prope ripam eius praedia possident pro modo scilicet latitudinis cuiusque agri quae latitudo prope ripam sit novus autem alveus eius iuris esse incipit cuius et ipsum flumen id est publici quodsi post aliquod tempus ad priorem alveum reversum fuerit flumen rursus novus alveus eorum esse incipit qui prope ripam eius praedia possident (Jestliže ale řeka opustila sveacute přirozeneacute koryto a začala teacuteci jinyacutem směrem naacuteležiacute opuštěneacute koryto řeky těm jejichž pozemky ležiacute na břehu a to v poměru šiacuteřky kterou maacute každyacute pozemek ležiacuteciacute na břehu Noveacute koryto je pak podřiacutezeno stejneacutemu praacutevniacutemu režimu jako řeka samotnaacute a je proto věciacute veřejnou Pokud se řeka po určiteacute době navraacutetiacute do sveacuteho původniacuteho koryta patřiacute ono noveacute koryto opět těm kteřiacute držiacute pozemky na jejiacutem břehu)

261

služebnost v přiacutepadě povodně nijak nezanikaacute Řešeniacute uvedeneacute otaacutezky pak již jako

takoveacute neniacute uacutevahou praacutevniacute ale spiacuteše technickou či praktickou kdy je nutno se ptaacutet

zdali tedy voda kteraacute na služebnyacute pozemek natekla je pouze vodou tam přechodně se

vyskytujiacuteciacute či došlo k takovyacutem fyzickyacutem změnaacutem v toku či na pobřežiacute že takovaacuteto

situace již neniacute pouze otaacutezkou nahodilou ale naopak častou pokud nikoliv staacutelou459

V souvislosti s rozdiacutelem mezi povodniacute a změnou toku pak je takeacute možno zmiacutenit i

přiacutepadnaacute obnoveniacute služebnosti tak jak je uvaacutediacute Iavolenus Způsob je odvozovaacuten od

doby po niacutež byl pozemek změněn do takoveacuteho stavu v němž překaacutežel vyacutekonu

služebnosti kdy v přiacutepadě že tak bylo nikoliv po dobu určenou k zaacuteniku služebnosti

neužiacutevaacuteniacutem pak se obnovuje služebnost jako eam cogendus tedy jako by existovala

staacutele zatiacutemco v přiacutepadě delšiacuteho přerušeniacute je možno si vymoci opětovneacute zřiacutezeniacute

služebnosti460

Předevšiacutem pak ve vztahu k služebnostem domovniacutem vaacutezanyacutem na přiacutestup světla

do domu je možno setkat se s mnoha diacutelčiacutemi pravidly ktereacute definujiacute praacutevě onu změnu

pozemku a to buď přiacutemo či naopak nepřiacutemo Zde se předevšiacutem objevuje určityacute zvlaacuteštniacute

aspekt domovniacutech služebnostiacute kteryacute je v některyacutech přiacutepadech pozorovatelnyacute a sice že

takovaacuteto služebnosti neniacute ani tak fakticky ale snad i praacutevně vaacutezaacutena na pozemek jakožto

věc hlavniacute ale v jisteacutem smyslu na onu budovu tedy stavbu kteraacute na uvedeneacutem

pozemku se naleacutezaacute461 Lze se totiž domniacutevat byť je toto označovaacuteno za přiacutesnou

interpretaci že v některyacutech přiacutepadech kupřiacutekladu praacutevě u služebnosti okapu tato je

459 Viz k tomuto Dig 7424pr (Iav lib 3 post lab) Cum usum fructum horti haberem flumen

hortum occupavit deinde ab eo recessit ius quoque usus fructus restitutum esse labeoni videtur quia id solum perpetuo eiusdem iuris mansisset ita id verum puto si flumen inundatione hortum occupavit nam si alveo mutato inde manare coeperit amitti usum fructum existimo cum is locus alvei publicus esse coeperit neque in pristinum statum restitui posse (Překlad viz sub 449) Dig 74241 (Iav lib 3 post lab) Idem iuris in itinere et actu custodiendum esse ait labeo de quibus rebus ego idem quod in usu fructu sentio (Překlad viz sub 449) Takeacute ale i Dig 8614pr (Iav lib 10 ex cass) Si locus per quem via aut iter aut actus debebatur impetu fluminis occupatus esset et intra tempus quod ad amittendam servitutem sufficit alluvione facta restitutus est servitus quoque in pristinum statum restituitur quod si id tempus praeterierit ut servitus amittatur renovare eam cogendus est (Překlad viz sub 449)

460 Viz Dig 8614pr (Iav lib 10 ex cass) Cit sub 459 461 Viz Dig 82202 (Paul lib 15 ad sab) Si sublatum sit aedificium ex quo stillicidium cadit

ut eadem specie et qualitate reponatur utilitas exigit ut idem intellegatur nam alioquin si quid strictius interpretetur aliud est quod sequenti loco ponitur et ideo sublato aedificio usus fructus interit quamvis area pars est aedificii (Jestliže by byla vystavěna budova ze ktereacute vedou svody vody ty by měly byacutet obnoveny v takoveacutem druhu a charakteru užitečnost vyžaduje že se tiacutem rozumiacute ve stejneacutem Ale jinak tomu jestliže by se vyklaacutedalo přiacutesně odlišnyacutem je to co se naacutesledně umisťuje stejně jako vyacutestavbou budovy zanikaacute ususfruktus ačkoliv čaacutest pozemku je budovy) Viz takeacute G Grosso Le servitugrave op cit str 263

262

vaacutezaacutena skutečně na budovu Je-li tato pak zbořena nebo zanikla-li sama pak nebude

služebnost pokračovat ani tehdy pakliže je budova identicky od zaacutekladů opravena

respektive znovu postavena Naproti tomu jsou domovniacute služebnosti kteryacutem i velice

vyacuteraznaacute změna na pozemku neniacute na škodu Kupřiacutekladu v přiacutepadě servitutis ne luminibus

officiatur je-li budova na služebneacutem pozemku plně odstraněna nijak to jednak nebraacuteniacute

vyacutekonu služebnosti a ani toto nijak neovlivňuje jejiacute platnost a tedy bude-li tato znovu

vystavěna mělo by tak byacutet učiněno v duchu a podle dikce pravidel danyacutech mimo jineacute

praacutevě i touto služebnostiacute462 Takovouto povinnost respektovat služebnost i v tom

přiacutepadě kdy budova na kterou byla tato vaacutezaacutena již neexistuje je možno dokonce za

pomoci actionis utilis i vymoci a tedy zamezit vlastniacutekovi staacutele ještě služebneacuteho

pozemku463 aby vystavěl svoji novou budovu vyacuteše nežli byla konstruovaacutena ona

předchoziacute464 Poněkud odlišnaacute pak je situace při servitute oneris ferendi kdy v teacuteto je

zakotvena ona již vyacuteše zmiacuteněnaacute povinnost k aktivniacutemu konaacuteniacute V takoveacutem přiacutepadě pak

znovu vystavěniacute stavby je nikoliv služebnost udržujiacuteciacute ale dokonce žaacutedouciacute465

Jak bylo na počaacutetku uvedeno jedniacutem z typickyacutech představitelů zaacuteniku

služebnosti změnou na pozemku služebneacutem je situace kdy služebnyacute pozemek byl

zatiacutežen praacutevem jineacuteho aby tento si mohl odebiacuterat z tamniacuteho zdroje vodu Jestliže však

tento zdroj vody na služebneacutem pozemku se ztratiacute a to nikoliv pouze kupřiacutekladu

naacutesledkem dlouhotrvajiacuteciacutech a vyacutejimečnyacutech suchyacutech dniacute ale dlouhodobě a předevšiacutem 462 Viz Dig 82171 (Ulp lib 29 ad sab) Per contrarium si deponat aedificium vel arboris

ramos quo facto locus opacus quondam coepit solis esse plenus non facit contra servitutem hanc enim debuit ne luminibus officiat nunc non luminibus officit sed plus aequo lumen facit (Naopak jestliže by zničil budovu nebo větve stromů čiacutemž dřiacuteve stinneacute miacutesto počne byacutet plneacute slunce nečiniacute proti služebnosti neboť je povinen nebraacutenit světlu nyniacute světlu nebraacuteniacute ale činiacute viacutece přiacutemeacuteho světla) Dig 82172 (Ulp lib 29 ad sab) Interdum dici potest eum quoque qui tollit aedificium vel deprimit luminibus officiere si forte κατὰ ἀντανάκλασιν id est per refractionem seu repercussionem vel pressura quadam lumen in eas aedes devolvatur (Někdy je možno řiacuteci že i ten kdo zbořiacute budovu nebo sniacutežiacute překaacutežiacute světlu jestliže tedy vedl skrze κατὰ ἀντανάκλασιν to jest lomem či odrazem nebo koncentraciacute onoho světla na tu budovu)

463 Viz Dig 8231 (Paul lib 48 ad ed) Si testamento damnatus heres ne officeret vicini luminibus servitutemque praestaret deposuit aedificium concedenda erit legatario utilis actio qua prohibeatur heres si postea extollere supra priorem modum aedificium conabitur (Překlad viz sub 277)

464 Viz k tomuto bliacuteže A Guarneri Citati Note critiche ed esegetiche sulle servitugrave prediali in diritto romano Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 43 1935 str 47 et al

465 Viz A Guarneri Citati Note op cit str 105 Takeacute Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (Překlad viz sub 129)

263

s předpokladem že již se neobnoviacute pak takovaacuteto služebnost praacutevě změnou služebneacuteho

pozemku zanikaacute466 Uvedenyacute fragment však poklaacutedaacute ještě jednu naacutevaznou otaacutezku a sice

jakeacute bude miacutet praacutevniacute naacutesledky přiacutepadneacute znovuobjeveniacute se takoveacutehoto pramene Na

otaacutezku ve fragmentu uvedenou pak odpoviacutedaacute fragment naacutesledujiacuteciacute kteryacute uvaacutediacute reskript

v němž daacutevaacute ciacutesař za pravdu naacutezoru že v takoveacutemto přiacutepadě služebnost opět se

obnovuje467 Nutno se ovšem v takovyacutech situaciacutech ptaacutet v jakeacutem časoveacutem intervalu se

opět pramen objevil neboť po určiteacute době by se již přiacutepadneacute obnoveniacute služebnosti

nemuselo zdaacutet nejvhodnějšiacute Tuto skutečnost je nutno daacutet dohromady mimo jineacute takeacute

s posouzeniacutem obnovy služebnosti a objektivniacute potřeby pozemku Pokud byl zdroj vody

pro panujiacuteciacute pozemek nezbytnyacute tak často již byl po dobu nepoužitelnosti prveacuteho

vyhledaacuten zdroj jinyacute (bylo-li to možneacute) Neniacute-li pak nějakyacute zaacutesadniacute nepoměr mezi

zdrojem původniacutem a zdrojem novyacutem tedy neniacute-li onen novyacute nějakyacutem vyacuteraznyacutem

způsobem znevyacutehodněn pak neniacute zde vidět mnoho důvodů proč by měla byacutet takovaacuteto

služebnost po určiteacute snad nekraacutetkeacute době opět obnovena Zatiacutemco uvedeneacute stanovisko

z ciacutesařskeacuteho reskriptu je evidentně diacutelem pozdějšiacutem je možno se ptaacutet jak tomu bylo

v době klasickeacute Ač v tomto ohledu neniacute možno naleacutezt vyacuteraznějšiacute shody jisto však že

praacutevě vyacuteše uvedeneacute naacutemitky byly praacutevě v době klasickeacute na poli tohoto institutu

uplatňovaacuteny468

V některyacutech přiacutepadech je situace naviacutec zkomplikovaacutena charakteristikou dalšiacuteho

pozemku Je tedy dokonce možneacute aby služebnost zanikla nikoliv pouze na zaacutekladě

nahodileacute změny služebneacuteho pozemku ale takeacute aby služebnost zanikla na zaacutekladě ciacuteleneacute

a volniacute změny avšak pozemku nezatiacuteženeacuteho ani nijak neinteresovaneacuteho v raacutemci

služebnosti tiacutem spiacuteše stala-li by se takovaacuteto změna naacutehodnou Je zde možno uveacutest

přiacuteklad kteryacute zmiňujiacute přiacutemo prameny a sice situaci kdy mezi pozemky svaacutezanyacutemi 466 Viz kupřiacutekladu Dig 83341 (Pap lib 7 quaest) Si fons exaruerit ex quo ductum aquae

habeo isque post constitutum tempus ad suas venas redierit an aquae ductus amissus erit quaeritur (Překlad viz sub 449)

467 Viz Dig 8335 (Paul lib 15 ad plaut) Et atilicinus ait caesarem statilio tauro rescripsisse in haec verba hi qui ex fundo sutrino aquam ducere soliti sunt adierunt me proposueruntque aquam qua per aliquot annos usi sunt ex fonte qui est in fundo sutrino ducere non potuisse quod fons exaruisset et postea ex eo fonte aquam fluere coepisse petieruntque a me ut quod ius non neglegentia aut culpa sua amiserant sed quia ducere non poterant his restitueretur quorum mihi postulatio cum non iniqua visa sit succurrendum his putavi itaque quod ius habuerunt tunc cum primum ea aqua pervenire ad eos non potuit id eis restitui placet (Překlad viz sub 449)

468 Viz kupřiacutekladu A Guarneri Citati Note op cit str 58 S Solazzi Specie op cit str 183 G Cervenca Di un particolare caso di innovazione imperiale in tema di bdquoin integrum restitutioldquo di una servitugrave Labeo 7 1961 str 201 et al

264

služebnostiacute non altius tollendi je pozemek jinyacute kteryacute takovouto služebnostiacute ani

k jednomu z pozemků předchoziacutech vaacutezaacuten neniacute469 Vlastniacutek onoho prostředniacuteho pozemku

tedy může na sveacutem pozemku stavět sobě po libosti a to včetně vyacuteše Pokud tak však

učiniacute pak je ovšem limitace služebnostiacute non altius tollendi poněkud zbytečnaacute protože

objekt kteryacute měla tato chraacutenit tedy kupřiacutekladu vyacutehled nebo přiacutestup světla je již zmařen

jinou stavbou Lze tedy uvažovat nad tiacutem zdali v takoveacutemto přiacutepadě daacutele služebnost

existuje a vlastniacutek služebneacuteho pozemku je i nadaacutele povinen respektovat vyacutešku uvedenou

ve služebnosti byť toto nemůže již byacutet vůči služebneacutemu pozemku v žaacutedneacutem prospěchu

nebo naopak zdali již může stavět svobodně či spiacuteše do limitace určeneacute vyacutešiacute oneacute

prostředniacute budovy kteraacute již režim služebnosti narušila Jak prameny v tomto přiacutepadě

ukazujiacute služebnost v takoveacutem přiacutepadě ztraacuteciacute svůj zaacutekladniacute uacutečel a tedy i zanikaacute470

Uvedenyacute fragment ovšem přidaacutevaacute ještě dalšiacute podstatnyacute moment Pokud totiž ovšem

vlastniacutek prostředniacuteho pozemku odstraniacute svoji budovu dalo by se snad řiacuteci že ji alespoň

minimaacutelně zmenšiacute předtiacutem než by došlo k zaacuteniku služebnosti preskripciacute pak

v takoveacutemto přiacutepadě služebnost i nadaacutele funguje Jak je z uvedeneacuteho patrneacute k zaacuteniku

služebnosti ve skutečnosti za daneacute situace nedochaacuteziacute vlastně samotnou změnou

prostředniacuteho pozemku ale v naacutesledku neužiacutevaacuteniacute a vydrženiacute svobody neboť jen těžko

můžeme miacutet za to že by mohlo dojiacutet k přiacutemeacutemu zaacuteniku praacuteva zaacutesahem třetiacute osoby

v tomto praacutevu nijak nefigurujiacuteciacute Nikoliv nepodobnaacute je poteacute situace kdy vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku ve vztahu ke služebnosti vedeniacute vody prodaacute kus sveacuteho pozemku a

to praacutevě ten přes kteryacute je voda vedena či kteryacute sousediacute se služebnyacutem pozemkem aniž

by v uvedeneacutem prodeji sobě onu služebnost nededukoval V takoveacutem přiacutepadě rovněž

469 Takovaacuteto situace je i doložitelnaacute Viz Dig 855 (Paul lib 21 ad ed) Et ideo si inter meas et

titii aedes tuae aedes intercedant possum titii aedibus servitutem imponere ne liceat ei altius tollere licet tuis non imponatur quia donec tu non extollis est utilitas servitutis (A tedy jestliže by mezi myacutemi a Titiovyacutemi budovami překaacutežely tvoje budovy mohu zatiacutežit Titiovy budovy služebnostiacute aby nebylo dovoleno je vyacuteše stavět ačkoliv tveacute se nezatiacutežiacute neboť dokud ty nevystaviacuteš služebnost maacute užitku) Či Dig 8548 (Ulp lib 17 ad ed) Si cui omnino altius tollere non liceat adversus eum recte agetur ius ei non esse tollere haec servitus et ei qui ulteriores aedes habet deberi poterit (Jestliže tomu komu je zcela nedovoleno stavět vyacuteše přiacutemo proti němu se žaluje že praacutevo jemu nenaacuteležiacute Teacuteto služebnosti jsou povinni i ti kteřiacute majiacute vzdaacutelenějšiacute budovy)

470 Viz Dig 856pr (Ulp lib 17 ad ed) Et si forte qui medius est quia servitutem non debebat altius extulerit aedificia sua ut iam ego non videar luminibus tuis obstaturus si aedificavero frustra intendes ius mihi non esse ita aedificatum habere invito te sed si intra tempus statutum rursus deposuerit aedificium suum vicinus renasceretur tibi vindicatio (A jestliže kdo snad je prostředniacute kteryacute neniacute povinen služebnostiacute vyacuteše by vystavěl svoje budovy tehdy se mi jeviacute že nepřekaacutežiacutem tveacutemu osvětleniacute jestliže bych vystavěl a ty by ses nebraacutenil že nemaacutem praacutevo stavět vyacuteše proti tobě Ale jestliže ve stanoveneacutem čase soused nechaacute zbořit svoji budovu obnoviacute se ti vindikace)

265

zpravidla dochaacuteziacute k zaacuteniku služebnosti471 neboť vzniklaacute situace je odporujiacuteciacute jednomu

z integraacutelniacutech pravidel polniacutech služebnostiacute tedy že mezi těmito musiacute existovat určitaacute

kontinuita kdy nejsou-li tyto v přiacutemeacutem sousedstviacute pak musejiacute byacutet vzaacutejemně sobě po

řadě služebnostiacute zavaacutezaacuteny472 Situace s prvyacutem přiacutekladem vyacuteše uvedenyacutem je do teacute miacutery

analogickaacute že takeacute obdobnyacutem způsobem funguje pokud je uvedenaacute překaacutežka v určiteacutem

čase opět odstraněna Pokud tedy původniacute vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku opět nabude

sveacuteho vlastnickeacuteho praacuteva k oneacute překaacutežejiacuteciacute prostředniacute čaacutesti a to před uběhnutiacutem doby

pro zaacutenik služebnosti rozumějme tedy před preskripciacute svobody pak takovaacuteto změna

bude miacutet ten konec že služebnost mezi původniacutem služebnyacutem a původniacutem panujiacuteciacutem

pozemkem opětovně bude obnovena473 Takovaacuteto situace opět potvrzuje jak bliacutezkyacute je

vztah mezi zaacutenikem služebnosti samotnou změnou pozemku a zaacutenikem služebnosti

v důsledku běhu času a neužiacutevaacuteniacute služebnosti ktereacute uvedenaacute změna na služebneacutem (či

jineacutem) pozemku může způsobit474

471 Viz Dig 8471 (Paul lib 5 ad sab) Interpositis quoque alienis aedibus imponi potest veluti

ut altius tollere vel non tollere liceat vel etiam si iter debeatur ut ita convalescat si mediis aedibus servitus postea imposita fuerit sicuti per plurium praedia servitus imponi etiam diversis temporibus potest quamquam dici potest si tria praedia continua habeam et extremum tibi tradam vel tuo vel meis praediis servitutem adquiri posse si vero extremo quod retineam quia et medium meum sit servitutem consistere sed si rursus aut id cui adquisita sit servitus aut medium alienavero interpellari eam donec medio praedio servitus imponatur (Překlad viz sub 225)

472 Viz Dig 8371 (Paul lib 21 ad ed) In rusticis autem praediis impedit servitutem medium praedium quod non servit (Na venkovskyacutech pozemciacutech překaacutežiacute služebnosti prostředniacute pozemek kteryacute nesloužiacute)

473 Viz Dig 8613 (Marc lib 17 dig) Si quis ex fundo cui viam vicinus deberet vendidisset locum proximum servienti fundo non imposita servitute et intra legitimum tempus quo servitutes pereunt rursus eum locum adquisisset habiturus est servitutem quam vicinus debuisset (Jestliže kdo z pozemku ktereacutemu je soused povinen cesty by prodal miacutesto bliacutezkeacute sousedniacute služebneacutemu pozemku aniž by uložil služebnost a v opraacutevněneacutem čase kdy služebnost zanikaacute zpět by to miacutesto nabyl bude miacutet tuto služebnost kdy soused bude povinen)

474 Nutno je ovšem odlišit uvedenou situaci o na prvniacute pohled podobneacute avšak s rozdiacutelnyacutemi důsledky jak o ni hovořiacute Iulianus Dig 8331 (Iul lib 2 ex minic) Tria praedia continua trium dominorum adiecta erant imi praedii dominus ex summo fundo imo fundo servitutem aquae quaesierat et per medium fundum domino concedente in suum agrum ducebat postea idem summum fundum emit deinde imum fundum in quem aquam induxerat vendidit quaesitum est num imus fundus id ius aquae amisisset quia cum utraque praedia eiusdem domini facta essent ipsa sibi servire non potuissent negavit amisisse servitutem quia praedium per quod aqua ducebatur alterius fuisset et quemadmodum servitus summo fundo ut in imum fundum aqua veniret imponi aliter non potuisset quam ut per medium quoque fundum duceretur sic eadem servitus eiusdem fundi amitti aliter non posset nisi eodem tempore etiam per medium fundum aqua duci desisset aut omnium tria simul praedia unius domini facta essent (Překlad viz sub 99)

266

VII OCHRANA SLUŽEBNOSTIacute

Řiacutemskeacute praacutevo vůči praacutevniacutem řaacutedům moderniacutem vykazuje jisteacute nikoliv

nevyacuteznamneacute principielniacute odlišnosti a to mimo jineacute i co do samotneacute zaacutekladniacute formy

stanoveniacute praacutevniacutech pravidel Zatiacutemco v moderniacutech praacutevniacutech řaacutedech na evropskeacutem

kontinentu je obvykleacute že praacutevniacute pravidla jsou vetknuta do normativniacutech textů jako

obecneacute regule a tyto texty jsou plodem ciacuteleneacute legislativniacute praacutece V raacutemci řiacutemskeacuteho

praacuteva je však situace poměrně odlišnaacute Byť zde existujiacute zaacutekladniacute prameny nikoliv

nepodobneacute tedy obyčeje a komiciaacutelniacute legislativa přesto však centrum řiacutemskeacuteho praacuteva

věziacute v jineacutem prameni a sice předevšiacutem na typizovanyacutech žalobaacutech

Praacutevo subjektivniacute je praacutevem do teacute miacutery kam až je možno vymoci jeho realizaci

proti přiacutepadneacutemu odpůrci Bez teacuteto kvality přestaacutevaacute byacutet uvedenyacute naacuterok praacutevem ale je

pouhyacutem naacuterokem kteryacute neniacute možno nijak silou nebo jinyacutemi obdobnyacutemi prostředky

v přiacutepadě odporu druheacute osoby prosadit Teacuteto zaacutekladniacute charakteristiky si byli při tvorbě

sveacuteho praacutevniacuteho řaacutedu Řiacutemaneacute vědomi respektive jej dosti možnaacute nevědomky ciacutetili

Z toho důvodu tiacutem co tvořiacute praacutevo a co ještě spiacuteše tvořiacute praacutevo řiacutemskeacute jsou předevšiacutem

procesniacute prostředky jak svůj naacuterok vymoci Tehdy pokud je kteryacute naacuterok vymožitelnyacute

pak teprve se staacutevaacute praacutevem a naopak to co je vymožitelneacute to vymezuje oblast kterou je

možno považovat za praacutevo Jak je tedy patrneacute jsou to předevšiacutem a v přiacutepadě řiacutemskeacuteho

praacuteva praacutevě žaloby a dalšiacute ochranneacute prostředky ktereacute diacuteky sveacute typizovanosti mohou

vymezovat co je v souladu s praacutevem řiacutemskyacutem neboli ktereacutemu naacuteroku bude propuštěna

žaloba či naopak Tedy prostřednictviacutem způsobů a objektů kteryacutem je poskytnuta

ochrana je ve skutečnosti definovaacuteno i praacutevo Tedy otaacutezka jakyacutemže způsobem bude

daneacute praacutevo chraacuteněno je v řiacutemskeacutem praacutevu jednou z nejpodstatnějšiacutech naproti tomu miacuterně

nelogickou protože to co neniacute chraacuteněno neniacute praacutevem a přiacutemo ona ochrana uvedeneacute

praacutevo tvořiacute

Vyacuteše je poměrně jasně prezentovaacutena zcela mimořaacutednaacute uacuteloha kterou v praacutevu

řiacutemskeacutem zastupujiacute způsoby ochrany služebnostiacute Naproti tomu praacutevě v přiacutepadě

služebnostiacute je možno danou otaacutezku miacuterně a pro praacutevo řiacutemskeacute poměrně neobvykle

relativizovat Zatiacutemco v jinyacutech přiacutepadech kupřiacutekladu v praacutevu obligačniacutem jsou do

jednotlivyacutech poměrně specifickyacutech druhů rozděleny jak instituty tak ale i přiacutemo jim

267

vlastniacute způsoby ochrany kdy určiteacutemu naacuteroku z obligace odpoviacutedaacute toliko určitaacute žaloba

(kupřiacutekladu actio empti na vymoženiacute ceny z trhoveacute smlouvy) v přiacutepadě služebnostiacute

ktereacute jsou jak vyacuteše bylo poměrně podrobně popsaacuteno rozděleny do jednotlivyacutech druhů

až konečně je možno hovořit o nemaleacutem množstviacute konkreacutetniacutech typů služebnostiacute zde

neniacute možno hovořit o odpoviacutedajiacuteciacutem scheacutematu jednotlivyacutech žalob a jednotlivyacutech

typickyacutech způsobů ochrany uvedeneacuteho praacuteva a to obecně neboť určitaacute specifickaacute praacuteva

majiacute sveacute vlastniacute prostředky pro vymoženiacute naacuteroků ktereacute z nich vzchaacutezejiacute Jestliže by

tedy bylo očekaacutevaacuteno velikeacute množstviacute konkreacutetniacutech žalob podle teacute či oneacute služebnosti a

podle toho či onoho druhu praacuteva pak takoveacuteto očekaacutevaacuteniacute zajisteacute nebude naplněno

Služebnosti ač institut v mnoheacutem vzaacutejemně rozpolcenyacute a zahrnujiacuteciacute množstviacute

jednolityacutech praacutev přesto však je jednotnyacute do teacute miacutery že jeho ochranu realizuje praacutevě

společnyacute prostředek či společneacute prostředky

Nebude tedy jak je uvedeno vyacuteše naacutesledovat vyacutečet a dlouheacute charakteristiky

různyacutech žalob ale je nutno se soustředit na ty hlavniacute ktereacute s režimem služebnostiacute

souvisejiacute Nutno ovšem řiacuteci že neniacute možno zcela hovořit nyniacute o ochraně služebnosti a

v jejiacute souvislosti se nijak nevyjaacutedřit i o straně opačneacute tedy ochraně vlastnickeacuteho praacuteva

proti služebnosti Snad by bylo leacutepe uvedenou čaacutest nazvat jako prostředky ochrany

v souvislosti se služebnostmi avšak lze miacutet za to že takovyacuteto naacutezev by byl spiacuteše

zavaacutedějiacuteciacute a je vhodnějšiacute se podržet tradičniacuteho pojmu byť nikoliv nevystihujiacuteciacuteho

naacutesledujiacuteciacute text zcela přesně475

VII 1 ŽALOBY VE VZTAHU KE SLUŽEBNOSTEM

Nejzaacutesadnějšiacutem a nejdůležitějšiacutem způsobem ochrany daneacuteho praacuteva je předevšiacutem

žaloba tedy takovyacute procesniacute naacutestroj kteryacute umožňuje veacutest o daneacute otaacutezce řiacutezeniacute a

předevšiacutem doveacutest řiacutezeniacute k tomu aby přiacutepadneacute naacuteroky toho jenž uvedenou žalobu

vznaacutešiacute mohly byacutet zcela naplněny Jsou to tedy předevšiacutem žaloby ktereacute diacuteky svojiacute

typizovanosti formujiacute charaktery určityacutech praacutev ale diacuteky sveacute funkci umožňujiacute odrazit

přiacutepadneacuteho odpůrce v jeho snaze určityacutem způsobem překaacutežet vyacutekonu praacuteva a to jak ve

475 Viz kupřiacutekladu B Biondi Le servitugrave op cit str 343

268

směru vyacutekonu praacuteva služebnosti tak ale i ve směru vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva ktereacute je

naopak rušeno vyacutekonem služebnosti jež je podle rušeneacuteho vlastniacuteka pouze domnělou

V souvislosti se služebnostmi však neniacute možno uveacutest pouze žalobu jedinou ale

naopak jich musiacute byacutet uvedeno viacutece a to nikoliv podle typizace služebnostiacute ale

předevšiacutem podle jejich funkce a druhu Některeacute z naacutesledujiacuteciacutech žalob pak budou vlastně

pouze historickyacutemi pokračovaacuteniacutemi kdy na existenci prveacute kontinuaacutelně navazuje

existence žaloby naacutesledujiacuteciacute ať již se uvedenaacute změna dotyacutekaacute toliko jejiacuteho obsahu či

pouze jejiacuteho naacutezvu Jak bude takeacute patrneacute daacutele mnohdy se uacutečel některyacutech žalob a jejich

přesnou funkci v kontrastu s jinyacutemi ani doposud jednoznačně určit nepodařilo

VII 11 ŽALOBY NA VYMOŽENIacute SLUŽEBNOSTI

Jedniacutem ze zaacutesadniacutech sporů kteryacute kolem služebnosti může vzniknout je

předevšiacutem rozepře o to zdali vůbec nějakaacute služebnost existuje či nikoli respektive

zdali daneacute osobě tato služebnost přiacuteslušiacute Jak bylo vyacuteše uvedeno služebnosti jsou praacutevy

věcnyacutemi a tedy při jejich vymoženiacute je to vždy jedna osoba tedy ten komu daneacute praacutevo

přinaacuteležiacute a tento pak proti všem ostatniacutem kteřiacute by si je chtěli přivlastnit což mimo jineacute

jsou i taciacute kteřiacute existenci praacuteva v přiacutepadě služebnosti pouze popiacuterajiacute Z uvedeneacute

charakteristiky je zjevneacute že žaloby majiacute-li skutečně uacutečinně působit na ochranu

služebnosti pak musejiacute miacutet věcnyacute charakter a nemohou to byacutet toliko žaloby osobniacute

Z toho důvodu jsou žaloby na vymoženiacute služebnosti do značneacute miacutery podobneacute těm

žalobaacutem ktereacute sloužiacute na vymoženiacute si věci ztratil-li k teacuteto vlastniacutek držbu Rovněž

zaacutekladniacute vyacutechodiska i historickyacute vyacutevoj služebnostiacute ukazuje na vzaacutejemnou bliacutezkost a to

předevšiacutem v oneacute daacutevneacute době kdy služebnost byla do značneacute miacutery podobna přiacutemo

samotneacute věci tedy cestě nebo strouze jiacutež byla vedena voda

Dalšiacute postup v textu je znesnadněn jednou zaacutesadniacute okolnostiacute Mezi žalobami

kteryacutemi lze si vymoci služebnost pokud jiacute někdo popiacuteraacute jsou předevšiacutem žaloby dvě

tedy vindikačniacute žaloba v daneacute souvislosti předevšiacutem vindicatio servitutis pak ale takeacute

žaloba konfesorniacute (actio confessoria) kteraacute podle obecneacuteho miacuteněniacute nastupuje

v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech na miacutesto vindikace služebnosti a zahrnuje pod svůj pojem

269

jak původniacute vindikaci služebnosti ale takeacute vindikaci novyacutech osobniacutech služebnostiacute Lze

se ovšem setkat s naacutezory že uvedenaacute změna neniacute pouze oniacutem rozšiacuteřeniacutem ale že ve

skutečnosti byla i rozsaacutehlejšiacute (viz daacutele) Proti tomu pak stojiacute skutečnost že zatiacutemco pro

konfesorniacute žalobu lze uveacutest poměrně dosti dobovyacutech pramenů u vindikace služebnosti

je toto těžšiacute I přes všechno uvedeneacute však je vhodno začiacutet vyacuteklad praacutevě vindikaciacute a to

předevšiacutem pro jejiacute historickou původnost a z toho důvodu že tvořiacute zaacuteklad pro žalobu

pozdějšiacute byť v mnoheacutem bude nutno se opřiacutet o prameny ktereacute ovšem hovořiacute nikoliv o

vindikaci služebnosti jako takoveacute ale o pozdějšiacute žalobě konfesorniacute

VII 111 VINDIKACE SLUŽEBNOSTI

Jak je vyacuteše již naznačeno za uacutečelem potvrzeniacute existence služebnosti byla

Řiacutemanům k disposici speciaacutelniacute věcnaacute žaloba a sice vindicatio servitutis476 Jejiacute zaacuteklady

a zaacutekladniacute vyacutechodiska bliacutezce souvisiacute s historickyacutem vyacutevojem služebnostiacute a to předevšiacutem

s historickyacutem vyacutevojem služebnostiacute nejstaršiacutech tedy polniacutech Jak bylo vyacuteše uvedeno

tyto v nejstaršiacute době měly svoji charakteristikou viacutece než bliacutezko přiacutemo k hmotneacute věci

kdy tedy někdo měl bdquocestuldquo nebo bdquovodovodldquo Charakterizace těchto služebnostiacute jako

praacutev je pak věciacute nemaacutelo pozdějšiacute Z teacuteto historickeacute souvislosti pak vyplyacutevaacute takeacute způsob

ochrany služebnostiacute kteryacute je ve sveacute podstatě identickyacute jako je tomu v přiacutepadě ochrany

vlastnickeacuteho praacuteva Jestliže tedy někdo měl bdquocestuldquo a teacuteto cesty se jej někdo snažil

zbavit tak byl v nikoliv nepodobneacute situaci k tomu kdo měl vůči pozemku vlastnickeacuteho

praacuteva a toto mu někdo dalšiacute odniacutemal Je tedy zřejmeacute že vindikace jakožto žaloba kteraacute

upevňuje moc nad věciacute mohla v nejstaršiacute době sloužit poměrně bez vyacuteraznějšiacutech změn

pakliže vůbec jakyacutech jak pro vymoženiacute praacuteva vlastnickeacuteho tak ale i pro vymoženiacute

služebnosti v jejiacutemž vyacutekonu by kdo dalšiacute braacutenil

Takovyacuteto jednotnyacute pohled na služebnosti a na vlastnickeacute praacutevo tedy na

všeobecneacute panstviacute nad věciacute a na panstviacute vymezeneacute co do způsobu však nemohl vydržet

dlouho a tak v době klasickeacute již je patrnyacute rozdiacutel mezi vindikaciacute věci a naproti tomu

476 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 277 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 343 et al a

352 et al S Solazzi Tutela ed il possesso delle servitugrave prediali nel diritto romano Napoli Jovene 1949 str 1 et al M Bartošek op cit str 323 F del Giudice op cit str 528

270

mezi vindikaciacute služebnosti Tento rozdiacutel je možno dosledovat zpět ke dvěma

vyacutechodiskům z nichž pouze těžko určit jistě kteryacute byl podstatnějšiacutem Na prvniacutem miacutestě

je to skutečnost že dochaacuteziacute postupem času k rozvoji dalšiacutech služebnostiacute vedle oněch

praacutev polniacutech a tyto služebnosti tedy služebnosti domovniacute pak jen stěžiacute mohou byacutet

považovaacuteny přiacutemo za čaacutest věci či reaacutelnou věc jako to bylo v počaacutetciacutech snad možneacute

v přiacutepadě služebnostiacute polniacutech Snad u některyacutech by to při troše fantazie a nutno řiacuteci že i

při odpoutaacuteniacute se od některyacutech fundamentaacutelniacutech pravidel řiacutemskeacuteho praacuteva soukromeacuteho

bylo možno (kupřiacutekladu ona praacuteva na svod vody) ovšem v některyacutech přiacutepadech je

takovyacuteto postup vskutku zhola nemožnyacute (jako napřiacuteklad v přiacutepadě služebnostiacute

negativniacutech) Bylo tedy nutno vytvořit poněkud odlišnyacute koncept a tiacutem konceptem se

stalo pojetiacute služebnosti jako praacuteva Došlo tedy k odpoutaacuteniacute služebnosti od onoho

hmotneacuteho předmětu a tato se stala praacutevem tedy věciacute nehmotnou Nutno však řiacuteci že i

přes vyacuteše uvedenou změnu přesto však i nadaacutele služebnostem přiacuteslušela jako ochrannyacute

prostředek vindikace tedy žaloba určenaacute primaacuterně na ochranu vlastniacuteho panstviacute tedy

vlastnickeacuteho praacuteva nad hmotnou věciacute Druhaacute vyacutechodiska vlastně již byla zmiacuteněna vyacuteše

a sice jednaacute se o onen přerod myšleniacute od hmotneacuteho posuzovaacuteniacute služebnostiacute k jejich

charakterizaci jako praacuteva Již tedy nadaacutele nemaacute někdo bdquocestuldquo přes ciziacute pozemek snad

by se nedalo řiacuteci že maacute bdquopraacutevo k cestěldquo neboť takoveacuteto řešeniacute je obdobneacute vyacuteše

uvedeneacutemu ale naopak mu naacuteležiacute bdquopraacutevo cestyldquo

Uvedenaacute změna je poměrně dobře patrnaacute v Gaiově textu kteryacute vedle

konstatovaacuteniacute že věcnaacute žaloba sloužiacute na vymoženiacute si moci nad hmotnou věciacute takeacute

dodaacutevaacute že sloužiacute i k vymoženiacute si dalšiacuteho praacuteva tedy služebnostiacute477 Věcnaacute žaloba tedy

diacuteky tomuto pojetiacute může daacutele fungovat i na služebnosti a to i přesto že tyto již ztratily

charakter věciacute ale držely si nadaacutele charakter věcnyacutech praacutev

Snad pouze jako drobnou poznaacutemku k uvedeneacutemu se slušiacute uveacutest že možnyacute

faktickyacute vyacutevoj byl opačnyacute tedy že praacutevě proto že těm kdo tvrdili nějakou služebnost

byly propouštěny žaloby co do věci respektive vindikace že praacutevě tiacutemto bylo možno je 477 Viz Gaius Institutiones 4 3 In rem actio est cum aut corporalem rem intendimus nostram

esse aut ius aliquod nobis conpetere velut utendi aut utendi fruendi eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi prospiciendive aut cum actio ex diverso adversario est negativa (Věcnaacute žaloba je ta kterou vznaacutešiacuteme naacuterok že buď nějakaacute hmotnaacute věc je naše anebo že naacutem přiacuteslušiacute nějakeacute praacutevo např užiacutevaciacute či užiacutevaciacute a požiacutevaciacute praacutevo na přechod přehaacuteněniacute dobytka či svaacuteděniacute vody anebo praacutevo stavět nad určitou vyacutešku či praacutevo na vyacutehled anebo maacute-li žaloba při zaacuteměně stran negativniacute podobu)

271

charakterizovat i nadaacutele či po určiteacutem čase jako praacutevě věcnaacute Takovaacuteto uacutevaha vyplyacutevaacute

i z toho co bylo uvedeno v počaacutetku teacuteto čaacutesti kdy bylo apelovaacuteno na zcela mimořaacutednou

uacutelohu ochrannyacutech prostředků tedy předevšiacutem žalob a jejich děleniacute na vyacutevoj a charakter

praacuteva Zde v teacuteto souvislosti by pak snad při troše odvahy bylo možno dodat že

převaacutežnaacute čaacutest děleniacute praacuteva podle praacuteva řiacutemskeacuteho nepochaacuteziacute ani tak z děleniacute praacuteva jako

takoveacuteho ale spiacuteše z děleniacute a z charakterů žalob ktereacute takovaacuteto praacuteva měly chraacutenit

Jestliže tedy někdo se domniacutevaacute že mu naacuteležiacute služebnost pak takovouto

skutečnost vymaacutehaacute praacutevě prostřednictviacutem vindikace služebnosti v niacutež se zpravidla

domaacutehaacute že mu naacuteležiacute to či naopak ono praacutevo Takovyacuteto naacuterok jeho obsah a

charakteristiky vyplyacutevajiacute nikoliv ze samotneacuteho druhu žaloby jak je patrneacute již ze

skutečnosti že žaloba je oproti rozmaniteacutemu druhu služebnostiacute jednotnaacute ale předevšiacutem

z intence daneacute žalobniacute formule478 Praacutevě v takoveacuteto intenci se pak skryacutevaacute ono jednotliveacute

praacutevo ktereacute si někdo naacuterokuje a podle intence je pak na soudci zdali je onomu přiznaacute

či nikoliv479 Onou intenciacute tedy vyjadřuje žalobce svůj naacuterok na určityacute způsob

zasahovaacuteniacute na ciziacutem pozemku a jelikož tento naacuterok považuje za opraacutevněnyacute tedy hovořiacute

o tom že maacute to či ono praacutevo kupřiacutekladu že mu naacuteležiacute praacutevo chůze přes ciziacute pozemek

Takto lze však konstruovat žalobniacute formule a předevšiacutem jejich intence toliko v přiacutepadě

služebnostiacute afirmativniacutech Zcela odlišnaacute je situace tehdy kdy se jednaacute o služebnost

negativniacute tedy takovou kdy je vlastniacuteku služebneacuteho pozemku služebnostiacute braacuteněno v

nějakeacute činnosti kterou by jinak mohl svobodně činit tedy kupřiacutekladu v přiacutepadě

servitutis altius non tollendi Kdo tedy tvrdiacute že mu takovaacuteto služebnost naacuteležiacute pak

netvrdiacute že maacute nějakeacute praacutevo ale naopak tvrdiacute že takoveacuteto praacutevo někdo dalšiacute nemaacute což

je ovšem obdobnaacute situace jako v přiacutepadě negatorniacutech žalob o nichž bude hovořeno

vzaacutepětiacute V přiacutepadě intence vindikace negativniacute služebnosti tedy musiacute tato zniacutet na to že

nenaacuteležiacute uvedeneacute praacutevo tomu či onomu480 Na zaacutekladě uvedenyacutech rozdiacutelů pak lze dělit

vindikace služebnosti na afirmativniacute na straně jedneacute a na negativniacute na straně protivneacute481

Takoveacuteto děleniacute pak znamenaacute předevšiacutem rozděleniacute jednotlivyacutech intenciacute podle toho

478 Tyto jednotliveacute intence jsou pak vlastně oněmi jednotlivyacutemi druhy služebnostiacute v praacutevu

klasickeacutem Jsou to praacutevě intence ktereacute od sebe vymezujiacute a určujiacute jednotliveacute služebnosti 479 Viz kupřiacutekladu Si paret AdegAdegius esse per fundum illum ire agerehellip Převzato z O Lenel Das

edictum perpetuum Leipzig Tauchnitz 1907 str 188 480 Viz kupřiacutekladu Si paret Ndeg Ndegius non esse aedes suas altius tollere invito AdegAdeghellip Převzato

z O Lenel op cit str 189 481 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 280

272

zdali jsou formulovaacuteny v pozitivniacute formě jako tomu bylo v uvedenyacutech přiacutekladech

v přiacutepadě služebnosti průchodu či naproti tomu zdali tyto jsou formulovaacuteny negativně

jako tomu bylo v uvedenyacutech přiacutekladech v přiacutepadě servitutis altius non tollendi

VII 1111AKTIVNIacuteLEGITIMACEPŘIVINDIKACISLUŽEBNOSTI

Již vyacuteše byl uveden zaacutekladniacute obrys jakyacutem způsobem vindikace služebnosti

funguje Nikoliv nepodstatnou ba naopak jednou z fundamentaacutelniacutech otaacutezek kteraacute se

vždy a nutně pokud je hovořeno o žalobaacutech objevuje je předevšiacutem otaacutezka kdo

takovouto žalobu může uacutespěšně ve svůj prospěch použiacutet tedy jinak řečeno komu

z daneacute žaloby svědčiacute aktivniacute legitimace a může tedy uvedenou žalobu použiacutet

Aktivniacute legitimace k vindikaci služebnosti svědčiacute předevšiacutem osobě kteraacute je

k teacuteto služebnosti opraacutevněna482 tedy vlastniacuteku panujiacuteciacuteho pozemku Takovaacuteto koncepce

je nejpůvodnějšiacute a nejvlastnějšiacute celeacutemu oboru služebnostiacute tedy služebnostiacute ve smyslu

pozemkovyacutech praacutev V přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech je pak možno se spokojit přiacutemo

s osobou opraacutevněnou neboť tato je určena osobně bez ohledu na dalšiacute věcneacute praacutevo

k určiteacute věci Miacutera vazby mezi vindikaciacute služebnosti a vlastniacutekem panujiacuteciacuteho pozemku

je naviacutec do teacute miacutery silnaacute že se lze setkat s naacutezorem že je to dokonce pouze vlastniacutek

panujiacuteciacuteho pozemku kdo k uvedeneacute žalobě může miacutet jakeacute aktivniacute legitimace483 Nutno

však uveacutest že uvedenyacute fragment v sobě skryacutevaacute mnoheacute nejasnosti (viz daacutele) kupřiacutekladu

vylučuje že by uvedenaacute žaloba mohla byacutet použita na jineacute služebnosti nežli na

pozemkoveacute tedy předevšiacutem tuto vylučuje z použitiacute na ususfruktus což vzhledem ke

změně pojetiacute služebnostiacute v justiniaacutenskyacutech kompilaciacutech nemusiacute se jevit naproti tomu

přiacuteliš překvapiveacute To co se nyniacute může jevit jako poměrně jasneacute tedy že aktivniacute

legitimace svědčiacute toliko osobě opraacutevněneacute se služebnosti nebo vlastniacuteku panujiacuteciacuteho

482 V italskyacutech publikaciacutech je možno se setkaacutevat s pojmem il titolare della servitugrave Viz pouze pro

přiacuteklad G Grosso Le servitugrave op cit str 281 Protože nejde zcela bezpochybně a přiacutemo převeacutest uvedenyacute termiacuten do českeacuteho jazyka je snad nejvhodnějšiacutem ekvivalentem osoba opraacutevněnaacute ke služebnosti tedy takovyacute subjekt praacuteva kteryacute je opraacutevněn k vyacutekonu služebnosti ať již je určen přiacutemo in personam nebo prostřednictviacutem věcneacuteho praacuteva k panujiacuteciacutemu pozemku

483 Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Tato žaloba se tedy jeviacute viacutece věcnou než osobniacute a nikomu nenaacuteležiacute než vlastniacuteku pozemku a proti vlastniacuteku jako se žalujiacute i jineacute služebnosti)

273

pozemku však může nabyacutet jisteacute nejistoty V justiniaacutenskyacutech Digestech se lze setkat i

přes vyacuteše uvedenyacute text Ulpianův i s dalšiacutemi osobami kteryacutem může aktivniacute legitimace

k vindikaci služebnosti svědčit tedy předevšiacutem s usufruktuaacuteřem Lze totiž čiacutest že

bdquofructuario vindicandarum servitutium ius esseldquo484 z čehož by mohlo vyplyacutevat že

takoveacutemu usufruktuaacuteři maacute-li praacuteva k pozemku kteryacute je zaacuteroveň panujiacuteciacutem v jakeacute

služebnosti pozemkoveacute pak toto praacutevo prostřednictviacutem vindikace služebnosti může

uplatnit nejen vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku ale praacutevě takeacute usufruktuaacuteř Jak z uvedeneacuteho

vyplyacutevaacute jednaacute se o poměrně spornou věc již v řiacutemskyacutech dobaacutech neboť naacutezor že

vindikace služebnosti přinaacuteležiacute i usufruktuaacuteři zde zastaacuteval Iulianus485 zatiacutemco jiniacute

nebyli tomuto přiacutestupu nakloněni486 Uvedeniacute praacutevniacuteci jsou přesvědčeni že pokud by

porušeniacute služebnosti ze strany vlastniacuteka služebneacuteho pozemku narušovalo vyacutekon

požiacutevaciacuteho praacuteva na panujiacuteciacutem pozemku pak nemaacute se obracet na vlastniacuteka služebneacuteho

pomociacute vindikace služebnosti tedy oneacute mezi pozemkem služebnyacutem a pozemkem

panujiacuteciacutem k němuž maacute požiacutevaciacuteho praacuteva ale prostřednictviacutem vindikace ususfruktu

484 Dig 432514 (Ulp lib 71 ad ed) Item iuliano placet fructuario vindicandarum servitutium

ius esse secundum quod opus novum nuntiare poterit vicino et remissio utilis erit ipsi autem domino praedii si nuntiaverit remissio inutilis erit neque sicut adversus vicinum ita adversus dominum agere potest ius ei non esse invito se altius aedificare sed si hoc facto usus fructus deterior fiat petere usum fructum debebit idem iulianus dicit de ceteris quibus aliqua servitus a vicino debetur (Tak i Iulianus je toho naacutezoru že poživateli naacuteležiacute praacutevo vindikovat služebnost Stejně jako může oznaacutemit novou stavbu sousedovi a vzdaacuteniacute se bude uacutečinneacute ale jestliže oznaacutemiacute i vlastniacuteku pozemku vzdaacuteniacute nebude uacutečinneacute Ale proti sousedovi jako proti vlastniacutekovi nemůže žalovat že mu nenaacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše ale jestliže by tiacutemto bylo požiacutevaciacute praacutevo zhoršeno může pak si žaacutedat ususfruktus Stejneacute řiacutekaacute Iulianus o těch kteryacutem je povinna od souseda jinaacute služebnost)

485 Viz kupřiacutekladu takeacute Dig 3912 (Iul lib 49 dig) Si autem domino praedii nuntiaverit inutilis erit nuntiatio neque enim sicut adversus vicinum ita adversus dominum agere potest ius ei non esse invito se altius aedificare sed si hoc facto usus fructus deterior fiet petere usum fructum debebit (Jestliže pak vlastniacuteka pozemku by upomenul neuacutečinneacute bude upomenutiacute neboť nikoliv jako proti sousedovi je možno žalovat vlastniacuteka že jemu nenaacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše ale jestliže se tiacutemto uškodiacute ususfruktu může si žaacutedat ususfruktus)

486 Viz Ulpianus na jineacutem miacutestě Dig 8521 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem in rem actio confessoria nulli alii quam domino fundi competit servitutem enim nemo vindicare potest quam is qui dominium in fundo vicino habet cui servitutem dicit deberi (Tato konfesorniacute věcnaacute žaloba nenaacuteležiacute nikomu jineacutemu než vlastniacutekovi neboť služebnost nemůže vindikovat nikdo než ten kdo maacute vlastnictviacute k sousedniacutemu pozemku ktereacutemu je povinnost služebnosti) Dig 761pr (Ulp lib 18 ad sab) Si fundo fructuario servitus debeatur Marcellus libro octavo apud iulianum labeonis et nervae sententiam probat existimantium servitutem quidem eum vindicare non posse verum usum fructum vindicaturum ac per hoc vicinum si non patiatur eum ire et agere teneri ei quasi non patiatur uti frui (Jestliže by byla požiacutevaneacutemu pozemku povinna služebnost Marcellus v osmeacute knize k Iulianovi přijal větu Labeona a Nervy kteřiacute se domniacutevali že neniacute možneacute vindikovat služebnost ale opravdu vindikovat ususfruktus a tehdy jestliže by nestrpěl jemu chodit a hnaacutet soused může byacutet považovaacuten jako by nestrpěl ususfruktus) Dig 7651 (Ulp lib 17 ad ed) Utrum autem adversus dominum dumtaxat in rem actio usufructuario competat an etiam adversus quemvis possessorem quaeritur et iulianus libro septimo digestorum scribit hanc actionem adversus quemvis possessorem ei competere nam et si fundo fructuario servitus debeatur fructuarius non servitutem sed usum fructum vindicare debet adversus vicini fundi dominum (Překlad viz sub 178)

274

neboť požiacutevaciacute praacutevo je praacutevem věcnyacutem tedy chraacuteněnyacutem erga omnes pokud pak někdo

svyacutem jednaacuteniacutem jeho vyacutekon narušuje může proti takoveacutemuto poživatel použiacutet vindikaci

ususfruktu Uvedeniacute praacutevniacuteci tedy Ulpianus předevšiacutem a tiacutem i Marcellus Nerva a

Labeo zastaacutevajiacute naacutezor že se poživatel proti takoveacutemuto narušeniacute sveacuteho praacuteva může

braacutenit nečiniacute však tak prostřednictviacutem praacuteva uvaleneacuteho na požiacutevanyacute pozemek jako na

pozemek panujiacuteciacute ale přiacutemo na zaacutekladně sveacuteho požiacutevaciacuteho praacuteva k uvedeneacute věci487 Při

určiteacutem uacutehlu pohledu na danou otaacutezku tedy uvedeniacute praacutevniacuteci tendujiacute k tomu že

služebnost se zde staacutevaacute součaacutestiacute věci pokud ji kdo narušuje pak ji může poživatel

ochraňovat prostřednictviacutem sveacute vlastniacute žaloby z požiacutevaciacuteho praacuteva neboť tiacutemto

narušeniacutem takeacute umenšuje a narušuje ono požiacutevaciacute praacutevo

V souvislosti s žalobniacute legitimaciacute však mohou nastat takeacute poměrně specifickeacute

situace a to předevšiacutem tehdy pokud je na straně vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku viacutecero

osob tedy pakliže panujiacuteciacute pozemek naacuteležiacute do spoluvlastnickeacuteho praacuteva V takoveacutemto

přiacutepadě pak aktivniacute legitimace je přiznaacutevaacutena in solidum a to každeacutemu ze

spoluvlastniacuteků neboť každyacute jednotlivyacute vlastniacutek je porušeniacutem praacuteva služebnosti

poškozen a v raacutemci spoluvlastnickeacuteho praacuteva kdy každyacute je vlastniacutekem celeacute věci ovšem

pouze do určiteacute miacutery vyplyacutevaacute že takteacutež každyacute z nich může žalovat Jelikož se pak jednaacute

o praacutevo věcneacute kdy je nutno respektovat vztah ze strany každeacute dalšiacute osoby tak neniacute zde

zapotřebiacute aby museli žalovat všichni neboť již porušeniacutem služebnosti dochaacuteziacute

k porušeniacute věcneacuteho praacuteva tedy praacutevě k určiteacutemu spoluvlastnickeacutemu podiacutelu Uvedeneacute

zaacutevěry pak poměrně spolehlivě potvrzujiacute takeacute fragmenty tak jak jsou kompilovaacuteny do

justiniaacutenskyacutech Digest488 V některyacutech vyacuteše uvedenyacutech fragmentech se však takeacute

487 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 282 488 Viz k tomuto Dig 8543 (Ulp lib 17 ad ed) Si fundus cui iter debetur plurium sit

unicuique in solidum competit actio et ita et pomponius libro quadragensimo primo scribit sed in aestimationem id quod interest veniet scilicet quod eius interest qui experietur itaque de iure quidem ipso singuli experientur et victoria et aliis proderit aestimatio autem ad quod eius interest revocabitur quamvis per unum adquiri servitus non possit (Jestliže pozemek ktereacutemu je povinen průchod by naacuteležel viacutecero vlastniacutekům každeacutemu solidaacuterně naacuteležiacute žaloba a tak i Pomponius ve čtyřicaacuteteacute prveacute knize piacuteše ale při určeniacute ceny se použije to co je zaacutejmem tiacutem se rozumiacutem zaacutejmem toho kdo se dožaduje Jako i dle praacuteva jestliže by se sami jednotlivě dožadovali tak viacutetězstviacute se dotkne všech cena se ale rozděliacute podle jednotlivyacutech zaacutejmů neboť jedniacutem se nemůže nabyacutet služebnost) Dig 8564 (Ulp lib 17 ad ed) Si aedes plurium dominorum sint an in solidum agatur papinianus libro tertio quaestionum tractat et ait singulos dominos in solidum agere sicuti de ceteris servitutibus excepto usu fructu sed non idem respondendum inquit si communes aedes essent quae onera vicini sustinerent (Jestliže by byly domy viacutecero vlastniacuteků zdali je možno žalovat solidaacuterně zvažuje ve třetiacute knize Otaacutezek Papinianus A řiacutekaacute že jednotliviacute vlastniacuteci žalujiacute solidaacuterně jak je tomu v jinyacutech služebnostech vyjma ususfruktu Ale uvaacutediacute že nikoliv stejně se odpoviacute jestliže by byly společneacute budovy ktereacute nesou sousedova břemena) Dig 8519

275

skryacutevajiacute určitaacute nebezpečiacute či minimaacutelně poněkud nečekanaacute konstatovaacuteniacute Lze totiž čiacutest

že v přiacutepadě vindikace služebnosti jedniacutem z viacutece spoluvlastniacuteků pak dochaacuteziacute

k aestimationi toliko do toho quod eius interest489 Uvedenaacute formulace přirozeně

vzbuzuje nemalou pozornost a tak je možno se setkat s jejiacute kritikou na mnoha

miacutestech490 Na zaacutekladě uvedeneacuteho tedy vyplyacutevaacute že v přiacutepadě žaloby pouze jednoho ze

spoluvlastniacuteků panujiacuteciacuteho pozemku je proti vyacutekonu služebnosti postavena

protihodnota ale toliko do čaacutesti kterou držiacute praacutevě onen spoluvlastniacutek Takovyacuteto postup

maacute svůj důvod v tom že pak každyacute ze spoluvlastniacuteků může iniciovat obranu služebnosti

a může v přiacutepadě jejiacuteho porušovaacuteniacute ji vindikovat Druhyacutem problematickyacutem bodem

kteryacute se v daneacute oblasti objevuje je poteacute situace kdy pouze jeden ze spoluvlastniacuteků spor

o služebnost iniciuje avšak v uvedeneacutem sporu se mu nepodařiacute zviacutetězit a tedy uvedenyacute

ztratiacute v daneacute chviacuteli a v daneacute věci spor Marcianus v tomto přiacutepadě podaacutevaacute poměrně

přesnyacute naacutezor jak postupovat kdy věc rozděluje na dvě situace podle přiacutepadneacuteho

zaviněniacute žalobcovy osoby jednak tehdy kdy žalobce bdquoaliquo modo litem perdidit culpa

sua non est aequum hoc ceteris damno esseldquo avšak bdquosi per collusionem cessit lite

adversario ceteris dandam esse actionem de dolo celsus scripsitldquo491 Je tedy zjevneacute že

situace kdy je ze služebnosti opraacutevněno viacutecero osob je na jedneacute straně vskutku

podobnaacute teacute kdy dochaacuteziacute k vindikaci samotneacuteho spoluvlastněneacuteho pozemku avšak

zaacuteroveň se zde objevujiacute poměrně signifikantniacute specifika kteraacute vychaacutezejiacute ze skutečnosti

že oniacutem předmětem sporu neniacute společnaacute věc ale společneacute praacutevo k věci ciziacute

Jak vyplyacutevaacute z vyacuteše uvedeneacuteho zaacutekladem pro aktivniacute legitimaci k vindikaci

služebnosti je vlastnickeacute praacutevo k panujiacuteciacutemu pozemku je snad možno dodat že

(Marc lib 5 reg) Si de communi servitute quis bene quidem deberi intendit sed aliquo modo litem perdidit culpa sua non est aequum hoc ceteris damno esse sed si per collusionem cessit lite adversario ceteris dandam esse actionem de dolo celsus scripsit idque ait sabino placuisse (Jestliže ve společneacute služebnosti kdo spraacutevně zahaacutejiacute spor že je mu tato povinna ale nějakyacutem způsobem vlastniacute vinou ztratiacute spor neniacute spravedliveacute aby tiacutem bylo ostatniacutem uškozeno Ale jestliže tajnou dohodou převede spor protivniacutekovi ostatniacutem maacute byacutet daacutena žaloba z podvodu jak napsal Celsus a řiacutekaacute že toteacutež zastaacuteval Sabinus) Dig 432715 (Ulp lib 71 ad ed) Praeterea probandum est si arbor communibus aedibus impendeat singulos dominos habere hoc interdictum et quidem in solidum quia et servitutium vindicationem singuli habeant (Jinak je třeba zvaacutežit jestli strom hroziacute společnyacutem budovaacutem tedy jednotliviacute vlastniacuteci majiacute toto interdiktum a to solidaacuterně neboť jednotlivě majiacute i vindikaci služebnosti)

489 Dig 8543 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 488 Tedy k odhadu hodnoty a to v poměru kteryacute daneacute osobě naacuteležiacute

490 Viz E LevyE Rabel Index 1 op cit sl 109 G Segregrave La comproprietagrave e la comunione degle altri diritti reali Torino Giappichelli 1931 str 134 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 344 et al G Grosso Le servitugrave op cit str 283 et al S Solazzi Tutela op cit str 12 et al

491 Dig 8519 (Marc lib 5 reg) Text a překlad viz sub 488

276

kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo k panujiacuteciacutemu pozemku neboť stejně tak jako je vindikace

věci určena toliko tomu kdo k věci tvrdiacute kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo tak i vindikace

služebnosti maacute svůj původ rovněž v praacutevu civilniacutem tedy ve vlastnictviacutem kviritskeacutem

Vyacuteše však bylo uvedeno že jsou takeacute služebnosti ktereacute nemohou byacutet odvozovaacuteny

z vlastnickeacuteho praacuteva kviritskeacuteho jednoduše z toho důvodu že vůbec nejsou některeacute

pozemky objekty soukromeacuteho vlastnictviacute podle praacuteva civilniacuteho ale může byacutet na těchto

panstviacute nad věciacute realizovaacuteno jinyacutem způsobem V tomto přiacutepadě se jednaacute předevšiacutem o

pozemky na půdě provinčniacute kteraacute je jak bylo vyacuteše uvedeno neschopna byacutet objektem

soukromeacuteho vlastnickeacuteho praacuteva jednotliveacute osoby ale je toliko v tzv possessione ac

usufrucuts tedy vlastnickeacutem praacutevu provinčniacutem Po faktickeacute straacutence ve vztahu ke

služebnostem neniacute vyacuterazneacuteho rozdiacutelu mezi tiacutem zdali je vztah založen na přiacutemeacutem

kviritskeacutem vlastnictviacute nebo na vlastnictviacute provinčniacutem avšak v přiacutepadě ochrany

služebnostiacute (ale i v přiacutepadech jinyacutech jak vyacuteše bylo uvedeno) je uvedenaacute otaacutezka

vzhledem k formalitaacutem jimiž byl řiacutemskyacute proces veden ani v nejmenšiacutem nevyacuteznamnaacute

V situaci kdy neniacute možno opřiacutet žalobu o kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo nebylo

možno vindikaci jako takovou vůbec použiacutet Z toho důvodu se vedle vindikace

v souvislosti s rozvojem praacuteva v provinčniacutech oblastech objevuje takeacute zcela analogickaacute

utilis petitio servitutis492 což by bylo možno fakticky označit za utilis vindicatio

servitutis tedy žaloby obsahově podobneacute vyacuteše uvedenyacutem ale použitelneacute i na provinčniacute

pozemky Takovaacuteto vindikace pak fungovala ve skutečnosti obdobnyacutem způsobem jako

vindikace služebnosti běžnaacute pouze v tom rozdiacutelu že zaacutekladem pro legitimaci nebylo již

kviritskeacute vlastnickeacute praacutevo ale vlastnickeacute praacutevo provinčniacute V justiniaacutenskeacutem praacutevu pak

dochaacuteziacute k určiteacutemu rozšiacuteřeniacute a uvedenaacute žaloba svědčiacute dokonce i emfyteutovi493 Ono

rozšiacuteřeniacute však jde ještě daacutele a tak se lze domniacutevat že rovněž i superficiaacuteřovi aktivniacute

legitimace pro uvedenou žalobu ve formě utilis svědčila494

492 Viz Dig 8116 (Iul lib 49 dig) Ei qui pignori fundum accepit non est iniquum utilem

petitionem servitutis dari sicuti ipsius fundi utilis petitio dabitur idem servari convenit et in eo ad quem vectigalis fundus pertinet (Tomu kdo nabyl pozemek ručniacute zaacutestavou neniacute nespraacutevneacute daacutet upravenou žaacutedost o služebnost jako i k samotneacutemu pozemku se daacutevaacute žaacutedost Stejneacute by mělo sloužit i tomu komu naacuteležiacute pozemek podřiacutezenyacute vektigalu)

493 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 285 494 Viz Dig 39133 (Ulp lib 52 ad ed) Si ego superficiarius sim et opus novum fiat a vicino

an possim nuntiare movet quod quasi inquilinus sum sed praetor mihi utilem in rem actionem dat et ideo et servitutium causa actio mihi dabitur et operis novi nuntiatio debet mihi concedi (Jestliže jaacute jsem

277

Na uvedeneacute probleacutemy pak navazujiacute dvě dalšiacute otaacutezky Na prvniacutem miacutestě je nutno

se zamyslet takeacute nad skupinou služebnostiacute ktereacute vznikly nikoliv jednaacuteniacutem s platnostiacute

podle civilniacuteho praacuteva ale takovyacutemi jednaacuteniacutemi kteraacute jsou chraacuteněna praacutevem

praetorskyacutem Je jistě možno si představit že v průběhu času dokonce i na italskeacute půdě

vznikaly služebnosti kupřiacutekladu pactione et stipulatione tedy způsobem kteryacute se nijak

nesrovnaacuteval s civilniacutem praacutevem Na rozdiacutel pak od tradice věci nemancipačniacute pak zde

nebylo možno pomyacutešlet na postupneacute vydrženiacute do kvality podle praacuteva civilniacuteho neboť

jak bylo vyacuteše takeacute uvedeno na zaacutekladě legis Scribonia bylo usucapio služebnosti

zakaacutezaacuteno Takovaacuteto služebnost tedy nejenže byla zřiacutezena pouze praetorskyacutemi způsoby

ale i nadaacutele jako pouze praetorskaacute služebnost existovala Podobně tomu je v situaci kdy

služebnost byla zřiacutezena toliko na pozemku kteryacute ovšem jednomu ze zřizovatelů přiacuteslušiacute

pouze praacutevem praetorskyacutem a tedy vlastniacutek je maacute toliko in bonis Praacutevě na oba uvedeneacute

přiacutepady bude rovněž dopadat uvedenaacute vindikace služebnosti ovšem ve variantě utilis

jako tomu bylo v přiacutepadě provinčniacutech služebnostiacute respektive služebnostiacute na provinčniacute

půdě495 Konečně je takeacute uvedenaacute actio utilis použitelnaacute i pro zaacutestavniacuteho věřitele pokud

ve prospěch zastaveneacuteho pozemku zniacute služebnost kteraacute je kyacutem popiacuteraacutena či je braacuteněno

v jejiacutem vyacutekonu496

VII 1112PASIVNIacuteLEGITIMACEPŘIVINDIKACISLUŽEBNOSTI

Zatiacutemco se vyacuteše uvedeneacute řaacutedky soustředily předevšiacutem na straacutenku žalobcovu

tedy na otaacutezku kdo je aktivně legitimovaacuten k vindikaci služebnosti či žalobě jiacute přiacutebuzneacute

superficionaacuteřem a sousedem bylo učiněno noveacute diacutelo zdali mohu ohlaacutesit ptaacutem se Těžko učiniacute neboť jsem jakoby naacutejemcem ale praetor mi daacute upravenou věcnou žalobu a tak i z důvodu služebnosti by mi byla daacutena žaloba a oznaacutemeniacute noveacute stavby maacute mi byacutet poskytnuto)

495 Viz Dig 431819 (Ulp lib 70 ad ed) Servitutes quoque praetorio iure constituentur et ipsae ad exemplum earum quae ipso iure constitutae sunt utilibus actionibus petentur sed et interdictum

de his utile competit (Takeacute služebnostem ktereacute se ustavujiacute praetorskyacutem praacutevem a samy jsou v přiacutekladu těch ktereacute jsou ustaveny praacutevem civilniacutem naacuteležejiacute upraveneacute žaloby ale i upravenaacute interdikta o těchto jim naacuteležiacute)

496 Viz Dig 8116 (Iul lib 49 dig) cit sub 492 Dig 3919 (Gai lib ad ed urb de o novi nunt) Creditori cui pignoris nomine praedium tenetur permittendum est de iure id est de servitute opus novum nuntiare nam ei vindicatio servitutis datur (Věřitelům kteřiacute z titulu ručniacute zaacutestavy majiacute zavaacutezaacuten pozemek svoleno je podle praacuteva tak i ze služebnosti oznaacutemit novou stavbu neboť jim se daacute vindikace služebnosti) Byť v tomto přiacutepadě se zde hovořiacute přiacutemo o vindikaci služebnosti Takeacute i Dig 432515 (Ulp lib 71 ad ed) Ei quoque qui pignori fundum acceperit scribit iulianus non esse iniquum detentionem servitutis dari (Tak i tomu kdo nabyl pozemek ručniacute zaacutestavou Iulianus piacuteše že neniacute nespravedliveacute daacutet podrženiacute služebnosti)

278

neboli kdo může byacutet v daneacute věci uacutespěšně žalobcem pak je takeacute nyniacute zapotřebiacute se

věnovat straně protivneacute tedy odpůrci takoveacuteto žaloby neboli žalovaneacutemu Tak jako je

tomu i v přiacutepadě jinyacutech žalob neniacute možno žalovat kteroukoliv osobu ale pouze

takovou jiacutež z daneacute žaloby a z daneacute situace svědčiacute pasivniacute legitimace tedy takovou

nebo takoveacute osoby ktereacute jedině jsou způsobileacute staacutet se v daneacute věci odpůrci Je tedy

patrneacute že pasivniacute legitimace je jednou z nejpodstatnějšiacutech otaacutezek v raacutemci charakteru

žaloby V souvislosti s vindikaciacute služebnosti je to však takeacute jedna

z nejproblematičtějšiacutech a v některyacutech otaacutezkaacutech nejspornějšiacutech otaacutezek neboť je možno

se setkat s několika přiacutestupy a zaacutevěry ktereacute jsou si často vzaacutejemně odporujiacuteciacute a

protichůdneacute Naacutesledujiacuteciacute řaacutedky tedy vzaacutejemně kompilujiacute několik přiacutestupů přičemž je

nutno vniacutemat je v souvislosti s dalšiacutemi čaacutestmi ktereacute budou věnovaacuteny dalšiacutem zvlaacuteštniacutem

žalobaacutem

Je tedy vhodneacute začiacutet tiacutem kdo je osobou či činitelem pasivně legitimovanyacutem bez

jakyacutechkoliv pochybnostiacute Na prvniacutem miacutestě mezi osobami proti nimž lze uvedenou

žalobu vzneacutest je vlastniacutek služebneacuteho pozemku497 Praacutevě mezi uvedenyacutemi osobami se

ponejviacutece realizuje praacutevniacute vztah služebnosti a tedy praacutevě mezi uvedenyacutemi osobami

může nejčastěji v daneacute souvislosti vznikat i jakyacute spor Uvedenaacute relace pak nikoliv

naacutehodně připomiacutenaacute vztahy mezi osobami tak jak je možno jich naleacutezat často v oblasti

nikoliv praacutev věcnyacutech ale v oblasti obligačniacutem Skutečně pokud nedochaacuteziacute ke změnaacutem

v osobě vlastniacuteka panujiacuteciacuteho a služebneacuteho pozemku pak je možno vidět vzaacutejemnou

bliacutezkost služebnostiacute a obligaciacute tedy se projevuje praacutevniacute vztah mezi vlastniacutekem

služebneacuteho pozemku a vlastniacutekem panujiacuteciacuteho pozemku kteryacute vzchaacuteziacute praacuteva z existujiacuteciacute

služebnosti Zvlaacuteštnosti služebnostiacute se ukazujiacute předevšiacutem v situaci kdy dochaacuteziacute na

straně vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku či na straně vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

k určityacutem změnaacutem tedy kupřiacutekladu jeden z nich je prodaacuten obecně zcizen či dochaacuteziacute

k nějakeacute posloupnosti mortis causa Pokud tedy dochaacuteziacute ze strany vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku k takovyacutem jednaacuteniacutem kteraacute jsou protivnaacute vyacutekonu služebnosti tedy jemu

překaacutežiacute či dokonce jej znemožňujiacute pak se může domaacutehat naacutepravy opraacutevněnyacute ze

služebnosti praacutevě za pomoci vindikace služebnosti a to po tom kdo v jejiacutem vyacutekonu

497 Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et

non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Překlad viz sub 483)

279

překaacutežiacute tedy po vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku Pokud dochaacuteziacute pak k takovyacutem

jednaacuteniacutem kteraacute zatěžujiacute nikoli pouze vyacutekon služebnosti ale i vyacutekon vlastnickeacuteho praacuteva

samotneacuteho tedy někdo třetiacute působiacute na pozemku či přiacutemo se ujal jeho držby pak

samozřejmě vlastniacutek tedy vlastniacutek služebneacuteho pozemku může užiacutet pro sebe a tiacutem

fakticky i ve prospěch vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku žaloby negatorniacute či vindikačniacute

kterou se snažiacute obnovit předchoziacute praacutevniacute stav tedy ujistit sveacute vlastnickeacute praacutevo a

přiacutepadně teacutež nabyacutet držby vlastněneacuteho pozemku Lze tedy vidět konstrukci na jejiacutemž

zaacutekladě se proti třetiacutem osobaacutem primaacuterně braacuteniacute vlastniacutek služebneacuteho pozemku a ochrana

služebnosti v takoveacuteto situaci je jakyacutemsi druhotnyacutem efektem žaloby

Jak však bylo uvedeno již mnohokraacutete vyacuteše a jak je i obecně poměrně znaacutemeacute

služebnosti jsou považovaacuteny nikoliv za praacuteva relativniacute ale absolutniacute tedy za praacuteva

věcnaacute Maacute-li byacutet tedy uvedenaacute charakteristika naplněna pak se jeviacute jako nepřiacuteliš

šikovnaacute vyacuteše uvedenaacute konstrukce kdy vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku se v přiacutepadě zaacutesahu

do služebnosti učiněneacutem ze strany nikoliv vlastniacuteka služebneacuteho pozemku ale ze strany

třetiacute osoby může braacutenit toliko prostřednictviacutem vlastniacuteka služebneacuteho pozemku jeviacute jako

do značneacute miacutery nešikovnaacute Je to dokonce do jisteacute miacutery protismyslneacute Pokud neniacute

přiznaacutena vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku přiacutemaacute ochrana jeho služebnosti proti třetiacute

osobě pak může byacutet pokud ona třetiacute osoba braacuteniacute toliko vyacutekonu služebnosti vyacutehodneacute se

proti takoveacutemuto vyacutekonu nebraacutenit neboť tiacutem může eliminovat vyacutekon a zaacutesahy vlastniacuteka

panujiacuteciacuteho pozemku na pozemku sveacutem či dokonce vůbec eliminovat služebnost jako

takovou Avšak formulace vyacuteše uvedeneacuteho fragmentu justiniaacutenskyacutech Digest je poměrně

přiacutemaacute a jednoznačnaacute když vindikace služebnosti bdquonon alii competit quam domino

aedium et adversus dominumldquo498 Naproti tomu je však nutno uveacutest že z fragmentu

jednoznačně nevyplyacutevaacute ktereacuteže konkreacutetniacute žaloby se vlastně tyacutekaacute Fragment je součaacutestiacute

justiniaacutenskyacutech Digest a tyto již stricto sensu vindikaci služebnosti neznajiacute ale majiacute pro

tyto situace společnou žalobu konfesorniacute Tiacutem však spiacuteše je uvedenyacute probleacutem

probleacutemem zaacutehadnyacutem neboť tiacutem spiacuteše by tato žaloba měla byacutet nikoliv toliko proti

498 bdquoNenaacuteležiacute jinyacutem než vlastniacuteku pozemku a proti vlastniacutekuldquo Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad

ed) cit sub 497

280

vlastniacuteku tedy vlastniacuteku pozemku služebneacuteho ale obecně proti každeacutemu narušiteli

služebnosti499

V justiniaacutenskyacutech Digestech je možno čiacutest i s dalšiacute fragmenty ktereacute se daneacute

problematice věnujiacute a to dokonce v přiacutemeacutem smyslu avšak uvedeneacute striktniacute vymezeniacute

Ulpianovo nesdiacutelejiacute Lze tedy čiacutest že v přiacutepadech služebnostiacute může jejich držitel

bdquožalovat proti všemldquo500 což je ve značneacutem protikladu k tomu co bylo vyacuteše uvedeno

Znepokojeniacute pak jistě vyvolaacute i skutečnost že tento fragment je rovněž Ulpianův avšak

takovouto skutečnost neniacute nemožneacute přičiacutest na vrub nikoliv samotneacutemu Ulpianovi ale

kompilaacutetorům kteřiacute byli ve všeobecneacute šiřiacute opraacutevněni k zaacutesahům přiacutemo do textů

původniacutech fragmentů a tento zaacutesah odpoviacutedaacute sdiacuteleneacutemu naacutezoru že konfesorniacute žaloba

skutečně naacuteležiacute proti všem kteřiacute do vyacutekonu služebnosti zasahujiacute nehledě od toho zdali

jsou vlastniacuteky služebneacuteho pozemku či zdali jsou vůbec vlastniacuteka jakeacuteho pozemku či

nikoliv Pokud by tedy bylo přistoupeno na takovyacute vyacutevoj žaloby a praacuteva obecně kdy na

zaacutekladě vindikace služebnosti vznikaacute konfesorniacute žaloba a ta přijiacutemaacute původniacute koncepce

jak aktivniacute legitimace tak legitimace pasivniacute pak by bylo možno toteacutež o obou žalobaacutech

Tedy byla by společnaacute skutečnost že pro danou žalobu jsou pasivně legitimovaacuteni

všichni kteřiacute braacuteniacute vyacutekonu služebnosti a bylo by možno toteacutež řiacuteci i o vindikaci

služebnosti jako takoveacute Tiacutem by se takeacute již v době klasickeacute zcela naplňoval věcněpraacutevniacute

charakter služebnosti a jejiacute ochrany kdy tuto je možno veacutest proti všem kteřiacute narušujiacute

jejiacute vyacutekon

Z historickeacuteho pohledu se jeviacute prvniacute stanovisko Ulpianovo tedy že neniacute možno

žalovat nikoho jineacuteho nežli vlastniacuteka (zřejmě tedy vlastniacuteka panujiacuteciacuteho pozemku) jako

nepřiacuteliš sourodneacute Maacute-li staršiacute žaloba tedy vindikace služebnosti oproti konfesorniacute

žalobě viacutece odpoviacutedat nejstaršiacute době služebnostiacute pak by tedy měla do největšiacute miacutery

odpoviacutedat běžneacute vindikaci věci neboť jak vyacuteše bylo uvedeno a snad i zdůvodněno ony

499 Viz bliacuteže G Grosso Le servitugrave op cit str 286 et al S Solazzi Tutela op cit str 14 et al

B Biondi Le servitugrave op cit str 352 500 Viz Dig 85101 (Ulp lib 53 ad ed) Agi autem hac actione poterit non tantum cum eo in

cuius agro aqua oritur vel per cuius fundum ducitur verum etiam cum omnibus agi poterit quicumque aquam non ducere impediunt exemplo ceterarum servitutium et generaliter quicumque aquam ducere impediat hac actione cum eo experiri potero (Touto žalobou se nemůže žalovat pouze proti tomu na jehož pole voda vychaacuteziacute ale i přes jejichž pole vede v pravdě i proti všem se může žalovat kdokoliv překaacutežiacute vodě v nevedeniacute napřiacuteklad v některyacutech služebnostech I obecně kdokoliv by překaacutežel vedeniacute vody takovaacuteto žaloba proti němu může byacutet použita)

281

nejstaršiacute služebnosti byly v daacutevneacute minulosti pojiacutemaacuteny jako určitaacute věc kdy tedy kdo měl

bdquocestuldquo přes ciziacute pozemek Jestliže pak by došlo ke sporu uvedenou cestu by stejně

jako jineacute hmotneacute věci bylo možno žalovat zcela obvyklou vindikaciacute a to jako v jinyacutech

přiacutepadech tedy proti všem kteřiacute do vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva nebo do vyacutekonu

služebnosti zasahujiacute Pokud by tedy bylo připuštěno že od takoveacuteto obecneacute žaloby bylo

odstoupeno ve prospěch žaloby mnohem užšiacute kteraacute pak mohla či nemusela byacutet

doplněna žalobou dalšiacute (viz daacutele) tak pak takovaacuteto uacutevaha nejeviacute se na prvniacute pohled jako

nejpravděpodobnějšiacute avšak naproti tomu je nutno uznat že neniacute možno ji považovat za

vyloučenou

Dalšiacutemi možnyacutemi otaacutezkami či snad myšlenkovyacutemi postupy kteryacutemi je možno

uvedeneacute fragmenty alespoň čaacutestečně uveacutest do vzaacutejemneacute vazby je uacutevaha nad tiacutem jakyacutem

služebnostem se ve skutečnosti oba fragmenty věnujiacute V obou fragmentech se lze setkat

s určitou zobecňujiacuteciacute doložkou kteraacute se snažiacute rozšiacuteřit platnost zaacutevěrů ve fragmentech

uvedenyacutech z jednotlivyacutech služebnostiacute na služebnosti jako obecnou entitu jako na

služebnosti v obecneacutem smyslu slova501 Tyto čaacutesti jsou však označovaacuteny jako

nepůvodniacute jako pozdějšiacute tedy kompilatorskeacute interpolace502

Prvniacute citovanyacute fragment tedy ten kteryacute vylučuje pasivniacute legitimaci všem vyjma

vlastniacuteků se podle sveacuteho kontextu v raacutemci celeacuteho fragmentu nikoliv v raacutemci jednoho

jeho paragrafu kteryacute je nepůvodniacutem děleniacutem textu Digest věnuje servituti oneris

ferendi503 Tato je jak bylo vyacuteše již zmiacuteněno však služebnostiacute do značneacute miacutery

specifickou a neobvyklou a to předevšiacutem ve zcela vyacutejimečneacute povinnosti vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku k aktivniacutemu konaacuteniacute tedy k aktivniacute peacuteči o vlastniacute věc o vlastniacute

stavbu či minimaacutelně jeho čaacutest a to za tiacutem koncem aby tato mohla i nadaacutele neacutest

břemeno uvaleneacute a zatiacuteženeacute na daneacutem pozemku či na daneacute stavbě praacutevě praacutevem

501 Viz bdquoexemplo ceterarum servitutiumldquo v Dig 85101 (Ulp lib 53 ad ed) cit sub 500 nebo

bdquosicuti ceterarum servitutium intentioldquo v Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 497 502 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 287 503 Viz předchaacutezejiacuteciacute paragraf daneacuteho fragmentu Dig 8562 (Ulp lib 17 ad ed) Etiam de

servitute quae oneris ferendi causa imposita erit actio nobis competit ut et onera ferat et aedificia reficiat ad eum modum qui servitute imposita comprehensus est et gallus putat non posse ita servitutem imponi ut quis facere aliquid cogeretur sed ne me facere prohiberet nam in omnibus servitutibus refectio ad eum pertinet qui sibi servitutem adserit non ad eum cuius res servit sed evaluit servi sententia in proposita specie ut possit quis defendere ius sibi esse cogere adversarium reficere parietem ad onera sua sustinenda labeo autem hanc servitutem non hominem debere sed rem denique licere domino rem derelinquere scribit (Překlad viz sub 129)

282

služebnosti Takovaacuteto skutečnost ovšem tiacutem takeacute znamenaacute poměrně specifickeacute

rozloženiacute praacutev a povinnostiacute vzhledem k ostatniacutem služebnostem V uvedeneacutem kontextu

je poteacute možno vidět i specifickeacute vlastnosti žaloby jiacutež je uvedenaacute služebnost chraacuteněna

neboť kdo jinyacute nežli vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku může byacutet pohaacuteněn k tomu aby

vykonaacuteval služebnost v tom smyslu že ji nikoliv pouze strpiacute ale že bude v jejiacutem smyslu

zcela vyacutejimečně i něco konat Praacutevě v oneacute aktivniacute povinnosti vlastniacuteka služebneacuteho

pozemku kteraacute může byacutet uložena skutečně toliko vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku

neboť pouze zatěžko myslet na to že by mohla byacutet k povinnosti udržovat jako stavbu

pohaacuteněna třetiacute a dalšiacute osoba může tkvět zaacuteklad Ulpianovy prvniacute formulace

V souvislosti obou dvou paragrafů daneacuteho fragmentu je pak takeacute možno si povšimnout

poměrně obezřetneacuteho vymezovaacuteniacute se proti tomu aby jak služebnost tak žaloba jako

takovaacute byly přisuzovaacuteny toliko jako osobniacute ale staacutele Ulpianus trvaacute na tom že se jednaacute o

žaloby věcneacute

Druhyacute spornyacute fragment se pak již svyacutem samotnyacutem obsahem věnuje předevšiacutem

vodniacutem služebnostem tedy služebnosti vedeniacute vody Takovaacuteto služebnost však již

nenabyacutevaacute vyacutejimečnosti vyacuteše uvedeneacute servitutis oneris ferendi Vzhledem k charakteru

vodniacutech služebnostiacute a služebnosti vedeneacute vody je pak dosti dobře myslitelneacute že proti

služebnosti může působit i jinaacute osoba nežli vlastniacutek služebneacuteho pozemku Signifikantniacute

je povinnost erga omnes tedy předevšiacutem povinnost respektovat a nenarušovat

služebnost je povinnostiacute všeobecnou a tedy neniacute nutno k niacute miacutet specielně určenou

osobu V uvedeneacutem kontextu neniacute nezřejmeacute že praacutevě z důvodu rozloženiacute praacutev a

povinnostiacute v raacutemci služebnosti tedy z důvodu značneacute vyacutejimečnosti servitutis oneris

ferendi je praacutevě tato služebnost o poznaacuteniacute bliacuteže obligačniacutem vztahům nežli služebnosti

dalšiacute kupřiacutekladu praacutevě služebnosti volniacute Tiacutem takeacute neniacute pak zcela nelogickeacute že i

žaloba kterou se uvedenaacute služebnost chraacuteniacute bude miacutet určiteacute charakteristiky bližšiacute

obligačniacutem žalobaacutem nežli tomu je tak v přiacutepadě žalob chraacuteniacuteciacutech ostatniacute služebnosti

Pouze jako paralelu je pak možno braacutet dalšiacute způsoby ochrany v jejichž

přiacutepadech se řiacutemštiacute praacutevniacuteci vyjadřujiacute k pasivniacute legitimaci respektive k otaacutezce komu že

v daneacute situaci pasivniacute legitimace svědčiacute Poměrně zajiacutemavou je v tomto směru uacuteprava

interdikt kteraacute mohou sloužit i na ochranu služebnosti Vzhledem k tomu že

interdiktum je mimořaacutednyacutem a do jisteacute miacutery přiacutepravnyacutem způsobem ochrany s ohledem

283

k řaacutedneacutemu procesu měl by v zaacutekladniacutech obrysech minimaacutelně byacutet podoben zaacutekladniacutem

obrysům řaacutednyacutech procesniacutech prostředků tedy žalob přičemž jedniacutem ze zaacutekladniacutech

obrysů bezesporu je praacutevě pasivniacute legitimace vzhledem k použitiacute daneacuteho obraneacuteho

prostředku Je tedy možno uvažovat nad alespoň analogickyacutem použitiacutem pravidel pro

pasivniacute legitimaci vzhledem k interdiktu i na pasivniacute legitimaci vzhledem k žalobaacutem na

ochranu služebnostiacute tedy předevšiacutem v daneacutem kontextů uvedenyacutech interdikt vzhledem

k vindikaci služebnosti V přiacutepadech interdikt na ochranu služebnostiacute se praacutevniacuteci

vyslovujiacute pro přiacutestup kteryacute je uveden vyacuteše jako druhyacute tedy takovyacute že je možno jich

použiacutet nikoliv pouze proti vlastniacutekovi služebneacuteho pozemku ale proti všem kteřiacute jakyacutem

způsobem překaacutežejiacute vyacutekonu služebnosti504 Konečně lze takeacute naleacutezt poměrně specifickyacute

přiacutepad dotyacutekajiacuteciacute se praacuteva cesty avšak opět s takovyacutem vyacutesledkem že je možno i

v tomto přiacutepadě žalovat třetiacute osobu505

Jak již vyacuteše bylo v mnohyacutech přiacutepadech poměrně patrno ve vztahu k pozemku je

nutno na prveacutem miacutestě počiacutetat jeho vlastniacuteka kteryacute maacute vůči pozemku nejširšiacuteho

opraacutevněniacute a to v jeho všeobecnost a přiacutemosti Na zaacutekladě tohoto vztahu pak je co do

konkreacutetniacute osoby určena i primaacuterniacute osoba jiacutež svědčiacute přiacutepadnaacute pasivniacute legitimace

vzhledem k vindikaci služebnosti Avšak takteacutež několikraacutet bylo vyacuteše poukaacutezaacuteno na

504 Viz Dig 4320125 (Ulp lib 70 ad ed) Competit hoc interdictum adversus eum qui

prohibet me aquam ducere et nihil interest utrum quis dominium fundi habeat an non idcircoque is tenetur interdicto nam et si servitus coepit adversus quemvis posse vindicari (Takoveacuteto interdiktum naacuteležiacute proti tomu kdo mi zakazuje veacutest vodu a nezaacuteležiacute zdali maacute vlastnictviacute pozemku nebo ne A proto je tento stižen interdiktem neboť i jestliže služebnost vznikne proti komukoliv je možno vindikovat) Či Dig 431935 (Ulp lib 70 ad ed) Idem iulianus scribit si meus usus fructus in fundo tuo proprietas vero tua fuerit et uterque nostrum per vicini fundum ierit utile interdictum de itinere nos habere et sive forte ab extraneo fructuarius prohibeatur sive etiam a domino sed et si dominus a fructuario competet nam et si quilibet prohibeat ire interdictum adversus eum competit (Stejně piacuteše Iulianus jestliže by byl můj ususfruktus na tveacutem pozemku vlastnictviacute však tveacute a oběma naacutem by naacuteleželo chodit přes sousedův pozemek maacuteme upraveneacute interdiktum o chozeniacute i kdyby se od někoho dalšiacuteho poživatelovi braacutenilo nebo i od vlastniacuteka nebo vlastniacuteku bylo překaacuteženo od poživatele tak ono interdiktum naacuteležiacute neboť jestliže kdokoliv zakazuje chodit proti němu naacuteležiacute interdiktum)

505 Viz Dig 8545 (Ulp lib 17 ad ed) Si quis mihi itineris vel actus vel viae controversiam non faciat sed reficere sternere non patiatur pomponius libro eodem scribit confessoria actione mihi utendum nam et si arborem impendentem habeat vicinus qua viam vel iter invium vel inhabile facit Marcellus quoque apud iulianum notat iter petendum vel viam vindicandam sed de refectione viae et interdicto uti possumus quod de itinere actuque reficiendo competit non tamen si silice quis sternere velit nisi nominatim id convenit (Jestliže kdo by se se mnou nesporoval o cestu nebo stezku nebo pěšinu ale opravit srovnat netrpiacute Pomponius ve stejneacute knize piacuteše že je mi k užitku konfesorniacute žaloba neboť jestliže by měl soused překaacutežejiacuteciacute strom kteryacutem by se cesta nebo pěšina činila složitou nebo nepraktickou Marcellus jak je u Iuliana poznamenal že je možno žaacutedat si pěšinu nebo vindikovat cestu Ale pro opravu cesty můžeme užiacutevat interdikta co přiacuteslušiacute k opravě pěšiny a stezky nikoliv ale jestliže by kdo chtěl vydlaacuteždit kamenem pokud by to nebylo vyacuteslovně smluveno) Viz k tomu takeacute G Grosso Le servitugrave op cit str 290

284

skutečnost že vyacutejimečneacute postaveniacute ve vztahu mezi osobou a pozemkem může miacutet takeacute

držitel požiacutevaciacuteho praacuteva neboli poživatel V daneacute souvislosti se pak lze ptaacutet po pasivniacute

legitimaci v situaci kdy služebnyacute pozemek je zaacuteroveň pozemkem k němuž maacute někdo

požiacutevaciacuteho praacuteva přičemž ten kdo vyacutekonu služebnosti překaacutežiacute neniacute vlastniacutek

služebneacuteho pozemku tedy ve skutečnosti jeho holyacute vlastniacutek ale praacutevě poživatel V teacuteto

otaacutezce je možno položit zdaacutenlivě poměrně jednoznačnou odpověď kdy v takoveacute situaci

je to staacutele vlastniacutek pozemku kdo může v takoveacuteto situaci byacutet žalovaacuten nikoliv

usufruktuaacuteř a to na zaacutekladě formulace že bdquosi usus fructus tuus sit aedium proprietas

mealdquo bdquomecum in solidum agi potest tecum nullo modoldquo506 Je jistě patrneacute že takovaacuteto

uacutevaha ovšem plně sloužiacute na podporu prvniacuteho vyacuteše uvedeneacuteho tvrzeniacute že vindikaciacute

služebnosti toliko proti vlastniacuteku služebneacuteho pozemku je možno žalovat Pokud však

bude čten celyacute fragment tak jeho text samotnyacute neniacute směřovaacuten přiacutemo na služebnosti

obecně ale toliko opět na služebnost jedinou a sice na servitutem oneris ferendi o ktereacute

již vyacuteše bylo uvedeno že je svoji povahou do značneacute miacutery jevem naprosto vyacutejimečnyacutem

a o niacutež bylo v přiacutemeacutem smyslu hovořeno i tehdy pokud byla vindikace služebnosti

vymezena toliko jako žaloba v niacutež pasivniacute legitimace svědčiacute toliko vlastniacuteku

služebneacuteho pozemku Pokud tedy bude uvedeneacute pravidlo braacuteno tak jak bylo vyacuteše

naznačeno tedy jako pravidlo vyacutelučneacute pro zcela specifickou služebnost neseniacute břemene

pak prveacute tvrzeniacute o tom že je možno toliko vlastniacuteka žalovat a od něho služebnost

vindikovat je ve skutečnosti pouhyacutem zaacutekladem a nemožnost žalovat v daneacutem smyslu

usufruktuaacuteře je vlastně pouhyacutem naacutesledkem tohoto pravidla Uvedenyacute vyacuteklad naviacutec

odstraňuje poměrně nešikovnou skutečnost pokud by pravidlo že neniacute možno žalovat

usufruktuaacuteře v přiacutepadě vindikace služebnosti mělo se sžiacutevat s tiacutem že je jinak možno

žalovat i třetiacute osobu Takovaacuteto situace by totiž byla do značneacute miacutery nelogickaacute a

nefunkčniacute neboť by bylo možno žalovat kohokoliv pouze ne usufruktuaacuteře tedy by

v takoveacutem přiacutepad snad bylo zapotřebiacute žalovat holeacuteho vlastniacuteka kteryacute však nemaacute žaacutedneacute

moci na to aby usufruktuaacuteř od sveacuteho vzhledem ke služebnosti rušiveacuteho konaacuteniacute upustil

Lze se snad opraacutevněně domniacutevat že vzhledem k frapantniacute nefunkčnosti takoveacutehoto

řešeniacute je možno vyacuteklad tiacutemto směrem považovat za minimaacutelně nevhodnyacute

506 Dig 8211 (Paul lib 21 ad ed) Si usus fructus tuus sit aedium proprietas mea quae onera

vicini sustinere debeant mecum in solidum agi potest tecum nullo modo (Jestliže by byl tvůj ususfruktus meacute vlastnictviacute pozemku kteryacute je povinen sneacutest břemena sousedova solidaacuterně mne může žalovat tebe žaacutednyacutem způsobem)

285

Tak jako bylo nutno se uvedeneacute situaci věnovat zvlaacuteště i zde je nutno zmiacutenit se

takeacute o řešeniacute situaciacute tehdy pakliže je služebnyacute pozemek jehož vlastniacutek je prvniacutem

pasivně legitimovanyacutem nikoliv ve vlastnictviacute jedneacute osoby ale ve spoluvlastnictviacute

V takoveacutem přiacutepadě je nutno předevšiacutem vyřešit komu svědčiacute pasivniacute legitimace a jakyacute

bude možnyacute vztah tehdy bude-li žalovaacuten toliko jeden ze spoluvlastniacuteků Prameny

v těchto přiacutepadech hovořiacute poměrně nezpochybnitelně o tom že je možno za takoveacute

situace žalovat ktereacutehokoliv ze spoluvlastniacuteků služebneacuteho pozemku či analogicky

služebneacute věci v přiacutepadě služebnostiacute osobniacutech507 Takovaacuteto žaloba pak bude v daneacute věci

in solidum508 Jistyacutem spornyacutem bodem se může jevit opět vyacuteše již mnohokraacutete zmiacuteněnaacute a

vyacutejimečnaacute servitus oneris ferendi ktereacute je přisouzena v tomto směru určitaacute vyacutejimka509

Uvedenaacute vyacutejimka je však naproti tomu považovaacutena za diacutelo nikoliv klasickeacute ale za plod

praacutevniacute vědy pozdějšiacute byzantskeacute510

Vyacuteše již bylo naznačeno že je nutno miacutet na paměti při pasivniacute legitimaci k daneacute

žalobě a vůbec při posuzovaacuteniacute zdali tu či onu osobu lze žalovat dvě skutečnosti Na

jedneacute straně je to ona pasivniacute legitimace v institucionaacutelniacutem smyslu tedy v jakeacute pozici

danaacute osoba byla svyacutem praacutevniacutem postaveniacutem což se ovšem při vyacuteše uvedenyacutech

skutečnostech jeviacute jako spiacuteše sekundaacuterniacute otaacutezka ale je takeacute nutneacute aby došlo

k samotneacutemu porušeniacute služebnosti respektive k omezeniacute jejiacuteho vyacutekonu či minimaacutelně

k aktivniacutemu ohroženiacute naacutesledkem nějakeacuteho činnosti Neniacute tedy dostačujiacuteciacute pokud se

vlastniacutek služebneacuteho pozemku chystaacute byť prokazatelně k takoveacute činnosti kteraacute narušiacute

vyacutekon služebnosti ale musiacute již k takoveacute činnosti kteraacute je způsobilaacute narušit vyacutekon

507 Viz Dig 8544 (Ulp lib 17 ad ed) Sed et si duorum fundus sit qui servit adversus

unumquemque poterit ita agi et ut pomponius libro eodem scribit quisquis defendit solidum debet restituere quia divisionem haec res non recipit (Ale i jestliže pozemek kteryacute sloužiacute by byl dvou vlastniacuteků proti ktereacutemukoliv může se žalovat a jak piacuteše Pomponius v teacuteže knize kteryacutekoliv se braacuteniacute celeacute musiacute navraacutetit neboť takovaacuteto věc nesnese rozděleniacute) K tomu lze čiacutest i Dig 35307 (Pap lib 2 resp) Uno defendente causam communis aquae sententia praedio datur sed qui sumptus necessarios ac probabiles in communi lite fecit negotiorum gestorum actionem habet (Jednomu kdo braacutenil se ve sporu o společnou vodu rozhodnutiacute bylo daacuteno vůči pozemku ale kdo měl nutneacute a věrohodneacute naacuteklady při vedeniacute společneacuteho sporu maacute žalobu z nevyžaacutedaneacuteho jednatelstviacute)

508 Viz kupřiacutekladu G Segregrave La comproprietagrave op cit str 134 et al 509 Viz Dig 8564 (Ulp lib 17 ad ed) Si aedes plurium dominorum sint an in solidum agatur

papinianus libro tertio quaestionum tractat et ait singulos dominos in solidum agere sicuti de ceteris servitutibus excepto usu fructu sed non idem respondendum inquit si communes aedes essent quae onera vicini sustinerent (Překlad viz sub 488)

510 Viz G Segregrave La comproprietagrave op cit str 139 G Segregrave La clausola restitutoria nelle azioni bdquode servitutibusldquo e le formule delle azioni relative alla bdquoservitus oneris ferendildquo Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 41 1933 str 77 pozn 1

286

služebnosti dojiacutet byť ještě k samotneacutemu ohroženiacute toho co je služebnostiacute chraacuteněno

nemusiacute ještě přiacutemo dojiacutet V justiniaacutenskyacutech Digestech je k teacuteto otaacutezce i vyacuteslovnyacute přiacuteklad

kdy neniacute dostatečneacute pro uacutespěšnou vindikaci služebnosti non altius tollendi pouhyacute uacutemysl

začiacutet stavět či snad přiacuteprava shromažďovaacuteniacute materiaacutelu ale toliko až samotnaacute stavba

kteraacute porušuje režim stanovenyacute služebnostiacute Do okamžiku nežli se tak stane neniacute

v daneacute situaci s uacutespěchem možno vindikaci služebnosti použiacutet ale držitel praacuteva

služebnosti se musiacute braacutenit odlišnyacutemi a specifickyacutemi způsoby511

VII 112 KONFESORNIacute ŽALOBA

Vyacuteše bylo hovořeno předevšiacutem o vindikaci služebnosti jako o obecneacutem naacutestroji

určeneacutem pro situace kdy je komu braacuteněno ve vyacutekonu služebnosti analogicky

k vindikaci věci by snad bylo možno řiacuteci kdy je opraacutevněnyacute ke služebnosti zbaven jejiacute

držby Takovaacuteto vindikace se pak v době klasickeacute projevuje praacutevě dvěma zaacutesadniacutemi

žalobami a sice prostřednictviacutem vindicationis servitutis a vindicationis usufructi

Stejně tak jako je tomu i v mnoha jinyacutech oblastech dotyacutekajiacuteciacutech se služebnostiacute ale snad

i obecně v praacutevu řiacutemskeacutem i v otaacutezce žaloby či žalob na ochranu služebnostiacute dochaacuteziacute

v době justiniaacutenskeacute tedy v době tvorby justiniaacutenskyacutech kompilaciacute k jistě patrnyacutem

změnaacutem a posunům Jak je vytvaacuteřena novaacute souhrnnaacute kategorie služebnostiacute kteraacute v sobě

zahrnuje původniacute služebnosti tedy ony pozemkoveacute a služebnosti osobniacute tak nutně

dochaacuteziacute takeacute ke změnaacutem v otaacutezce ochrany takovyacutechto novyacutech služebnostiacute jakožto jedneacute

souhrnneacute skupiny Původniacute odděleneacute žaloby jedna pro služebnosti jedna pro

usufructus respektive dalšiacute osobniacute požiacutevaciacute praacuteva jsou sloučeny do jedneacute

511 Viz Dig 39115 (Afr lib 9 quaest) Si prius quam aedificatum esset ageretur ius vicino

non esse aedes altius tollere nec res ab eo defenderetur partes iudicis non alias futuras fuisse ait quam ut eum cum quo ageretur cavere iuberet non prius se aedificaturum quam ultro egisset ius sibi esse altius tollere idemque e contrario si cum quis agere vellet ius sibi esse invito adversario altius tollere eo non defendente similiter inquit officio iudicis continebitur ut cavere adversarium iuberet nec opus novum se nuntiaturum nec aedificanti vim facturum eaque ratione hactenus is qui rem non defenderet punietur ut de iure suo probare necesse haberet id enim esse petitoris partes sustinere (Jestliže dřiacuteve než bylo vystavěno by bylo žalovaacuteno že sousedovi nenaacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše aniž by se on braacutenil řekl že strany nebudou miacutet jinak než aby tomu koho žalovaly bylo nařiacutezeno zajištěniacute aby dřiacuteve nebylo stavěno než by byl žaloval že mu naacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše A naopak platiacute stejneacute jestliže bude chtiacutet žalovat že jemu proti odpůrci naacuteležiacute praacutevo stavět vyacuteše onen se nebude braacutenit obdobně řiacutekaacute pravomoc soudcovskaacute zahrnuje aby bylo nařiacutezeno odpůrci zajistit že noveacute diacutelo neoznaacutemiacute ani na stavebniacuteky neučiniacute naacutesiliacute Stejnyacutem způsobem konečně ten kdo věc nebraacuteniacute bude postižen že bude muset nutně sveacute praacutevo prokaacutezat to jinak je povinna strana žaacutedajiacuteciacute)

287

všeobsahujiacuteciacute žaloby konfesorniacute512 Tato pak podle miacuteněniacute praacutevniacuteků měla jako typickaacute

věcnaacute žaloba sloužit tomu kdo tvrdil že mu naacuteležiacute služebnost aby si tuto takeacute

vymohl513

V souvislosti s rozšiacuteřeniacutem pojmu služebnosti tedy dochaacuteziacute i ke sloučeniacute původniacute

vindikace služebnosti s vindikaciacute dalšiacutech a novyacutech osobniacutech služebnostiacute a to praacutevě do

uvedeneacute konfesorniacute žaloby Konfesorniacute žaloba pak v tomto smyslu nabyacutevaacute do značneacute

miacutery podobnyacutech vlastnostiacute jako je tomu u vindikace služebnosti kdy praacutevě svědčiacute

vlastniacutekovi panujiacuteciacuteho pozemku514 tento pak za podobnyacutech okolnostiacute jako je tomu

v přiacutepadě vindikace služebnosti může si sobě naacuterokovat a vymaacutehat služebnost na

služebneacutem pozemku nebo na služebneacute věci jednaacute-li se o služebnost osobniacute

V souvislosti s konfesorniacute žalobou dochaacuteziacute takeacute k uacutepravě režimu plodů ktereacute

v důsledku sporneacute služebnosti vznikly nebo naopak nevznikly jejiacutemu držiteli a ktereacute se

mohou staacutet předmětem dalšiacutech sporů přiacutepadně dalšiacutech diacutelčiacutech praacutev kteraacute vznikajiacute

v raacutemci služebnosti515 V pramenech se daacutele lze setkat s konfesorniacute žalobou ve formě

žaloby utilis516

512 Viz Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) De servitutibus in rem actiones competunt nobis ad

exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria domino qui negat (Vzhledem ke služebnostem k věci naacuteležiacute naacutem žaloby jako přiacuteklad těch ktereacute naacuteležejiacute k ususfruktu jak konfesorniacute tak negatorniacute konfesorniacute těm kteřiacute tvrdiacute že jim služebnost naacuteležiacute negatorniacute vlastniacuteku kteryacute popiacuteraacute) Takeacute ale viz Dig 7656 (Ulp lib 17 ad ed) Sicut fructuario in rem confessoriam agenti fructus praestandi sunt ita et proprietatis domino si negatoria actione utatur sed in omnibus ita demum si non sit possessor qui agat (nam et possessori competunt) quod si possident nihil fructuum nomine consequentur quid ergo officium erit iudicis quam hoc ut securus consequatur fructuarius fruendi licentiam proprietatis dominus ne inquietetur (Jelikož jsou plody požadovaacuteny poživatelem věci žalujiacuteciacutem konfesorniacute žalobou tak i vlastniacuteku jestliže se žaluje negatorniacute žalobou Ale tak je tomu ve všech přiacutepadech jestliže by nebyl držitelem kdo žaluje neboť i držiteli naacuteležiacute Neboť jestliže by drželi žaacutedneacute plody by jmenovitě nežaacutedal Jakaacute tedy bude pravomoc soudniacute než takovaacute aby bezpečně naacuteleželo poživatelovi svoleniacute požiacutevat a aby vlastniacutek nebyl obtěžovaacuten)

513 Viz bliacuteže k celeacute konfesorniacute žalobě W H Engelman Actio confessoria Lipsiae Hahn 1675 D Barbero La legittimazione ad agire in confessoria e negatoria servitutis Milano Vita e pensiero 1937 str 8 et al hlavně pak 71 et al G Segregrave La denominazione di bdquoactio confessorialdquo in particolare per la rivendicazione dellrsquousufrutto e delle servitugrave Paris Rousseau 1912 Meacutelanges P F Girard předevšiacutem pak str 8 et al

514 Viz Dig 8521 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem in rem actio confessoria nulli alii quam domino fundi competit servitutem enim nemo vindicare potest quam is qui dominium in fundo vicino habet cui servitutem dicit deberi (Překlad viz sub 486)

515 Viz Dig 8542 (Ulp lib 17 ad ed) In confessoria actione quae de servitute movetur fructus etiam veniunt sed videamus qui esse fructus servitutis possunt et est verius id demum fructuum nomine computandum si quid sit quod intersit agentis servitute non prohiberi sed et in negatoria actione ut labeo ait fructus computantur quanti interest petitoris non uti fundi sui itinere adversarium et hanc sententiam et pomponius probat (V konfesorniacute žalobě ktereacute se užiacutevaacute pro služebnosti jsou

288

VII 12 ŽALOBA NEGATORNIacute

Praacutevě v souvislosti s negatorniacute žalobou lze uvažovat nad vhodnostiacute naacutezvu celeacute

kapitoly jako kapitoly věnovaneacute ochraně služebnostiacute Zatiacutemco vyacuteše uvedeneacute žaloby

skutečně přiacutemo vedly k tomu aby ten kdo maacute jakeacute služebnosti ve svůj prospěch či

minimaacutelně toteacutež tvrdiacute mohl sveacute praacutevo ochraacutenit či sveacute tvrzeniacute a naacuteroky z něho

vzchaacutezejiacuteciacute takeacute praacutevem prosadit žaloba negatorniacute je vedena za zcela opačnyacutem koncem

Jejiacute zaacutekladniacute obsah směřuje vlastniacutekovi proti tomu kdo by jej zcela obecně rušil v jeho

vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva či kdo by obecně jeho vlastnickeacute praacutevo v jeho všeobecnosti

nerespektoval517 Objektem negatorniacute žaloby tedy neniacute primaacuterně služebnost a jejiacute

vyacutekon ale jednaacute se o žalobu svyacutem dosahem obecnějšiacute Je však patrneacute že v souvislosti

se služebnostmi se nejednaacute o žalobu kteraacute by měla sloužit ochraně tohoto specifickeacuteho

praacuteva ale naopak je vedena za tiacutem koncem aby kdo služebnost vykonaacutevaacute od

takoveacutehoto vyacutekonu upustil a tedy aby bylo deklarovaacuteno že daneacute osobě či přiacutepadně

daneacutemu pozemku uvedenaacute služebnost nepřiacuteslušiacute

Jak z vyacuteše uvedeneacuteho vyplyacutevaacute negatorniacute žaloba je tedy jakyacutemsi protikladem

k žalobě konfesorniacute či k vindikaci služebnosti kdy sloužiacute vlastniacutekovi služebneacuteho

zahrnuty takeacute plody Ale nechť vidiacuteme co může byacutet plodem služebnosti A je pravdivějšiacute praacutevě to miacutet za vyacuteslovneacute plody jestliže co by bylo hodnotou při žalobě aby se služebnosti nepřekaacuteželo Ale i u negatorniacute žaloby jak řiacutekaacute Labeo plody zahrnujiacute kolik si hodnotiacute žaacutedajiacuteciacute neužiacutevat svůj pozemek k chůzi a to naproti odpůrci kteroužto větu potvrzuje i Pomponius) O šiacuteři dalšiacutech praacutev svědčiacute i Dig 8545 (Ulp lib 17 ad ed) Si quis mihi itineris vel actus vel viae controversiam non faciat sed reficere sternere non patiatur pomponius libro eodem scribit confessoria actione mihi utendum nam et si arborem impendentem habeat vicinus qua viam vel iter invium vel inhabile facit Marcellus quoque apud iulianum notat iter petendum vel viam vindicandam sed de refectione viae et interdicto uti possumus quod de itinere actuque reficiendo competit non tamen si silice quis sternere velit nisi nominatim id convenit (Překlad viz sub 505)

516 Viz Dig 92251 (Ulp lib 18 ad ed) Si procurator aut tutor aut curator aut quivis alius confiteatur aut absentem vulnerasse confessoria in eos utilis actio danda est (Jestliže zaacutestupce nebo poručniacutek nebo opatrovniacutek nebo kdokoliv jinyacute přiznaacute že nepřiacutetomnyacute zranil upravenaacute konfesorniacute žaloba se daacute proti těmto)

517 Viz pouze přiacutekladem k negatorniacute žalobě M Bohaacuteček Actio negatoria (k dějinaacutem zaacutepůrčiacute žaloby) Praha Českaacute Akademie věd a uměniacute 1938 VII+176s S Perozzi Istituzioni op cit str 728 et al P F Girard Manuale op cit str 360 et al B Biondi Istituzioni op cit str 270 et al k moderniacutemu pojetiacute viz P Bonfante Lrsquoazione negatoria e lrsquoazione dei danni nei rapporti di vicinanza Cittagrave di Castello Unione arti grafiche 1926 8s

289

pozemku k popřeniacute existence služebnosti518 přiacutepadně snad k popřeniacute šiacuteře služebnosti

jestliže někdo si naacuterokuje viacutece ze služebnosti nežli mu naacuteležiacute519

Vyacuteše v souvislosti s vindikaciacute služebnosti bylo již poukaacutezaacuteno na jednu nikoliv

nedůležitou zvlaacuteštnost kteraacute se dotyacutekaacute takeacute samotneacuteho charakteru negatorniacute žaloby či

negatorniacutech žalob Ona zvlaacuteštnost spočiacutevaacute v zvlaacuteštniacutech formuliacutech a intenciacutech žalob

tehdy pokud je žalovaacutena služebnost nikoliv afirmativniacute ale naopak negativniacute Obvyklaacute

situace kdy držitel služebnosti se při jejiacute vindikaci domaacutehaacute toho že určiteacute praacutevo jemu

naacuteležiacute a naproti tomu vlastniacutek služebneacuteho pozemku se v žalobniacute formuli vyjadřuje tiacutem

způsobem že jemu uvedeneacute praacutevo nenaacuteležiacute je v přiacutepadě negativniacutech služebnostiacute

obraacutecena Tehdy je to vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku kteryacute formuliacute tvrdiacute že daneacute praacutevo

vlastniacuteku služebneacuteho pozemku nenaacuteležiacute tedy kupřiacutekladu že vlastniacuteku služebneacuteho

pozemku neniacute volno stavět vyacuteše naproti tomu pak negatorniacute žaloba ze strany vlastniacuteka

služebneacuteho pozemku musiacute zniacutet pozitivně tedy ve formuli takoveacuteto žaloby se žalobce

domaacutehaacute že předmětneacute praacutevo jemu naacuteležiacute tedy vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu přiacutekladu

že je mu zcela volno stavět vyacuteše Je tedy patrneacute že ač samotneacute pojmenovaacuteniacute žaloby

negatorniacute tomuto neniacute přiacuteliš nakloněno neboť jasně evokuje skutečnost že onou

žalobou se předevšiacutem co neguje tedy popiacuteraacute tak v některyacutech přiacutepadech a v určiteacutem

uacutehlu pohledu může uvedenaacute žaloba zniacutet i v pozitivniacutem smyslu kdy tedy si naopak určiteacute

praacutevo vyhrazuje

Uvedeneacute charakteristiky negatorniacute žaloby či obecně žalob ve vztahu k různyacutem

druhům služebnostiacute pak vedou k dalšiacutem uacutevahaacutem Předevšiacutem pak v tom smyslu že

samotnyacute termiacuten negatorniacute žaloby nejenže se na prvniacute pohled nejeviacute jako nejvhodnějšiacute

neboť nikoliv v souvislosti s každou žalobou negatorniacute je nutno co popiacuterat Vzaacutejemneacute

rozpornosti mezi naacutezvem žaloby a jejiacutem obsahem či funkciacute se však je možno nikoliv

neelegantně vyhnout Pakliže je vyacuteše uvedeno několik charakteristik a specifik v raacutemci

intenciacute negatorniacute žaloby v přiacutepadě negativniacutech služebnostiacute je však takeacute nutno uvedeneacute

intence zařadit do raacutemce vyacutevoje samotneacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva ale předevšiacutem do vyacutevoje 518 Viz Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) De servitutibus in rem actiones competunt nobis ad

exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria domino qui negat (Překlad viz sub 512) Viz takeacute Dig Dig 8542 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 515 Dig 7656 (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 512

519 V tomto přiacutepadě se ale často jednaacute o jinou služebnost a tedy se nezřiacutedka rozdiacutel mezi oběma situacemi smyacutevaacute Kupřiacutekladu je možno uveacutest vztah mezi jednotlivyacutemi služebnostmi cestnyacutemi

290

řiacutemskeacuteho soukromeacuteho procesu Již vyacuteše bylo stručně nastiacuteněno že tento celkem

přirozeně nebyl po celyacute čas trvaacuteniacute řiacutemskeacuteho staacutetu jednotnyacutem a stejnyacutem ale je možno

vysledovat tři zaacutekladniacute jeho typy ktereacute po sobě v raacutemci historickeacuteho vyacutevoje

navazovaly Intence žaloby a jejiacute formule je pak vlastniacute předevšiacutem onomu typu

prostředniacutemu tedy procesu formuloveacutemu520 kteryacute ponejviacutece časově odpoviacutedaacute době

kteraacute je v praacutevu řiacutemskeacutem nazyacutevaacutena dobou klasickou V raacutemci řiacutezeniacute formuloveacuteho se

různeacute žaloby realizujiacute praacutevě prostřednictviacutem uvedenyacutech formuliacute a jsou to tyto formule

ktereacute koncipujiacute a upravujiacute naacuteroky tak jak je stanoveno po praacutevu Postupem vyacutevoje byl

však tento typ procesu nahrazen zprvu ve vyacutejimečnyacutech situaciacutech v pozdějšiacute době již

jako pravidelnyacute proces tzv kogničniacutem řiacutezeniacute521 Zde však již formule a intence jako

tomu bylo v předchoziacutech typech řiacutezeniacute prakticky nefigurovaly a tedy rozdiacutel v intenci

negatorniacute žaloby proti negativniacute služebnosti a proti služebnosti afirmativniacute se do značneacute

miacutery vytratil V teacuteto souvislosti pak je nutno uveacutest naacutezor že ač negatorniacute žaloba svyacutem

obsahem byla přirozeně znaacutema po dlouhou dobu snad prakticky paralelně jako samotneacute

praacutevo vlastnickeacute ke sveacutemu jmeacutenu přišla až poměrně pozdě snad až praacutevě v souvislosti

s praacutevem justiniaacutenskyacutem či minimaacutelně poklasickyacutem522 Z uvedeneacuteho historickeacuteho

vyacutevoje pak vyplyacutevaacute že fakticky k přiacutepadnyacutem rozporům ani nemuselo vůbec dojiacutet neboť

pojmenovaacuteniacute negatorniacute žaloby (byť je zde jeho využiacutevaacuteno i při pojmenovaacuteniacute daneacute

žaloby v kontextu praacuteva klasickeacuteho) jakožto skutečnost pozdějšiacute nemuselo se vůbec

časově a reaacutelně potkat se specifickyacutemi intencemi jakeacute obsahujiacute formule při žalobaacutech

v souvislosti s negativniacutemi služebnostmi Ve smyslu justiniaacutenskeacuteho praacuteva ktereacutemu je

již vlastniacute praacutevě ono pojmenovaacuteniacute předmětneacute žaloby je pak již natolik pevně ukotven

termiacuten služebnosti kdy skutečně ten kdo si naacuterokuje služebnost naacuterokuje si ji stejnyacutem

způsobem jak v přiacutepadě služebnosti afirmativniacute tak ale i v přiacutepadě služebnosti

negativniacute k tomu pak analogicky kdo odpiacuteraacute služebnosti ten odpiacuteraacute služebnosti stejnyacutem

způsobem opět ať je tato afirmativniacute nebo negativniacute a to prostyacutem konstatovaacuteniacutem že

služebnost byť kupřiacutekladu servitus altius non tollendi odpůrci nenaacuteležiacute a tedy on saacutem

může stavět vyacuteše po libosti

520 Procesniacute straacutenka je zde zmiňovaacutena pouze okrajově bližiacutešiacute podrobnosti viz kupřiacutekaldu M

Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht op cit str 107 et al včetně literatury tam uvedeneacute 521 Viz M Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht op cit str 339 et al včetně literatury tam

uvedeneacute 522 Viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 301

291

V souvislosti s negatorniacute žalobou je nutno uveacutest takeacute podstatneacute okolnosti jakeacute

byly uvaacuteděny při vindikaci služebnosti tedy předevšiacutem otaacutezku aktivniacute a pasivniacute

legitimace Aktivniacute legitimace v přiacutepadě negatorniacute žaloby svědčiacute na prvniacutem miacutestě

vlastniacutekovi zasaženeacuteho pozemku či zcela obecně vlastniacutekovi věci k niacutež je vlastnickeacute

praacutevo rušeno Jak bylo vyacuteše uvedeno působnost negatorniacute žaloby je mnohem širšiacute nežli

pouze v oblasti služebnostiacute a tedy sloužiacute vlastniacutekovi věci nikoliv pouze jako minimaacutelně

domněleacute věci služebneacute ale obecně tehdy pokud je vlastniacutek jakyacutemkoliv způsobem rušen

ve vyacutekonu svyacutech opraacutevněniacute ať již rušitel toto sveacute počiacutenaacuteniacute zdůvodňuje jakkoliv (pokud

je vůbec zdůvodňuje) avšak s tiacutem že nebyl vlastniacutek zbaven držby teacuteto věci Jakožto

typickaacute vlastnickaacute žaloba pak tato svědčiacute praacutevě vlastniacutekovi a to předevšiacutem vlastniacutekovi

kviritskeacutemu byť je nutno minimaacutelně po funkčniacute straacutence přiznat obdobnou žalobu takeacute

vlastniacutekovi bonitaacuterniacutemu a předevšiacutem pak provinčniacutemu vlastniacutekovi V obou přiacutepadech

pak bude přiacutestup k teacuteto problematice obdobnyacute jako je tomu v souvislosti s aktivniacute

legitimaciacute vindikace služebnosti na pozemciacutech provinčniacutech či na pozemciacutech ktereacute jsou

pouze v bonitaacuterniacutem vlastnictviacute523 Co se tyacuteče dalšiacutech možnyacutech osob o nichž by bylo

možno uvažovat jako o potenciaacutelně aktivně legitimovanyacutech pak nejsou žaacutedneacute dalšiacute

prameny k tomu aby bylo možno stanovit zdali kupřiacutekladu poživatel nebo zaacutestavniacute

věřitel mohl použiacutet negatorniacute žaloby ale je vhodno se v tomto směru spiacuteše uchylovat

k opatrnosti před přiznaacuteniacutem takovyacutechto opatřeniacute kteraacute nejsou obvyklyacutemi ani ve vztahu

k vindikaci služebnosti (viz vyacuteše) Vzhledem k obecnosti negatorniacute žaloby kteraacute neniacute

vaacutezaacutena pouze na přiacutepady služebnostiacute pak je skupina pasivně legitimovanyacutech

bezpochybně širšiacute nežli tomu bylo v přiacutepadě vindikace služebnosti Za pasivně

legitimovaneacuteho k vindikaci služebnosti je možno považovat každeacuteho kdo rušiacute vlastniacuteka

v jeho vyacutekonu vlastnickeacuteho praacuteva či obecně kteryacute jeho vlastnickeacute praacutevo rušiacute Neniacute zde

nutno miacutet žaacutednyacute dalšiacute vztah k sousedniacutemu pozemku ani minimaacutelně tvrdit služebnost či

tvrdit jakeacute praacutevo

523 Negatorniacute žaloba ve variantě utilis však je poměrně spornyacutem institutem kteryacute se vyskytuje

v romanistickeacute literatuře zřiacutedka Viz M Fuenteseca Degeneffe De enphytheutico iure Madrid Dykinson 2003 str 125 či P C van Es De actio negatoria een studie naar de rechtsvorderlijke zijde van het eigendomsrecht Leiden Wolf Legal 2005 str 134 pozn 13 Předevšiacutem pak v souvislosti s bonitaacuterniacutem vlastnictviacutem a jeho charakterem lze uvažovat nad využitiacutem k ochraně proti služebnosti nikoliv přiacutemo žalobu ale použiacutet ochranu interdiktniacute

292

Konečně je nutno v souvislosti s negatorniacute žalobou zmiacutenit takeacute jeden nikoliv

nezajiacutemavyacute aspekt byť snad spiacuteše faktickyacute nežli přiacutemo praacutevniacute Zaacutesadniacute otaacutezkou

v každeacutem sporu mezi osobami je na prvniacutem miacutestě to co maacute byacutet v raacutemci daneacuteho sporu

tvrzeno ihned však na druheacutem miacutestě je otaacutezka nikoliv meacuteně důležitaacute a sice jakyacutem

způsobem je možno daneacute tvrzeniacute dokaacutezat Jestliže negatorniacute žalobou žalobce uvaacutediacute že

někomu jakeacute praacutevo jakaacute služebnost nepatřiacute (s vyacuteše uvedenyacutemi vyacutehradami při

negativniacutech služebnostech) pak na prvniacute pohled by se mohlo jevit jako logickeacute aby

tento takeacute přiacutemo dokaacutezal že žalovaneacute osobě ono praacutevo skutečně nepatřiacute Takovaacuteto

situace by však byla nanejvyacuteše obtiacutežnaacute neboť jen stěžiacute lze dokazovat či prokazovat to

co neniacute Z tohoto důvodu je v raacutemci negatorniacute žaloby ale je tomu tak vlastně obecně

v raacutemci všech věcnyacutech žalob situace upravena a to tak že neniacute nutno dokazovat přiacutemo

že daneacute osobě služebnost či praacutevo nepatřiacute ale stačiacute dokaacutezat sveacute vlastnickeacute praacutevo či

obecně sveacute věcneacute praacutevo Prokaacuteže-li vlastniacutek sveacute vlastnickeacute praacutevo pak vzhledem

k charakteru jeho takeacute tiacutemto nepřiacutemo prokazuje že nikdo dalšiacute k uvedeneacute věci praacuteva

nemaacute ledaže ba saacutem musel takoveacuteto praacutevo jednak tvrdit ale předevšiacutem takeacute dokaacutezat

V přiacutepadě negatorniacute žaloby ve sporu o služebnost tedy stačiacute vlastniacutekovi služebneacuteho

pozemku aby dokaacutezal že vskutku je jeho vlastniacutekem čiacutemž v jisteacutem smyslu obraciacute

břemeno průvodniacute na žalovaneacuteho aby tento dokaacutezal že služebnost kterou vykonaacutevaacute či

kterou tvrdiacute skutečně maacute524 Diacuteky teacuteto konstrukci se na jedneacute straně lze vyhnout teacuteměř

nemožneacutemu požadavku na dokaacutezaacuteniacute toho co neniacute čiacutemž se mimo jineacute vyrovnaacutevajiacute

důkazniacute pozice ale takeacute se tiacutemto obě praacuteva srovnaacutevajiacute a to přiacutemo jako praacuteva věcnaacute

neboť v přiacutepadě vindikace služebnosti je to opět žalobce tedy ten kdo držiacute služebnost

kdo je povinen dokaacutezat že jemu svědčiacute služebnost přičemž však opačnyacute důkaz ze

strany vlastniacuteka služebneacuteho pozemku je již poměrně obtiacutežnyacute Lze se takeacute domniacutevat že

uvedenaacute situace s důkazniacutemi prostředky pak je analogicky použitelnaacute i na služebnosti

negativniacute kdy popiacuteraacute-li vlastniacutek služebneacuteho pozemku služebnost pak dokazuje sveacute

vlastnickeacute praacutevo a naacuterokuje si praacutevo ktereacute mu služebnostiacute bylo odpiacuteraacuteno a naopak

524 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 303 Takeacute ale možno srovnat s Dig 39115 (Afr lib 9

quaest) Si prius quam aedificatum esset ageretur ius vicino non esse aedes altius tollere nec res ab eo defenderetur partes iudicis non alias futuras fuisse ait quam ut eum cum quo ageretur cavere iuberet non prius se aedificaturum quam ultro egisset ius sibi esse altius tollere idemque e contrario si cum quis agere vellet ius sibi esse invito adversario altius tollere eo non defendente similiter inquit officio iudicis continebitur ut cavere adversarium iuberet nec opus novum se nuntiaturum nec aedificanti vim facturum eaque ratione hactenus is qui rem non defenderet punietur ut de iure suo probare necesse haberet id enim esse petitoris partes sustinere (Překlad viz sub 511)

293

vlastniacutek panujiacuteciacuteho pozemku by v tomto přiacutepadě byl povinen dokaacutezat že daneacute omezeniacute

existuje že zde skutečně je služebnost tedy že vlastniacuteku služebneacuteho pozemku jakeacute

praacutevo nenaacuteležiacute

VII 13 DALŠIacute ŽALOBY TYacuteKAJIacuteCIacute SE SLUŽEBNOSTIacute

Ve vztahu ke služebnostem se však vyskytujiacute i dalšiacute žaloby nežli pouze vyacuteše tři

uvedeneacute tedy vindikace služebnosti a na ni naacutevaznaacute konfesorniacute žaloba a naproti nim

žaloba negatorniacute Je však z vyacuteše uvedeneacuteho poměrně patrneacute že kombinaciacute vindikace

služebnosti a naproti niacute negatorniacute žaloby či konfesorniacute žaloby a naproti niacute opět

negatorniacute žaloby se do značneacute miacutery pokryacutevajiacute možnaacute praacuteva a povinnosti tak jako

mohou v raacutemci služebnosti vzniknout a tedy pouze stěžiacute si lze představit dalšiacute praacuteva

kteraacute by mohl byacutet vymaacutehaacutena avšak kteryacutem by mohl chybět k tomuto naacutestroj tedy

žaloba Vedle žaloby Aquiliovyacutem zaacutekonem kteraacute je ve specifickeacutem přiacutepadě

v souvislosti se služebnostiacute použitelnaacute (viz daacutele) zde figurujiacute předevšiacutem dvě žaloby

ktereacute jsou předmětem značneacuteho sporu a ktereacute svyacutem obsahem v zaacutevislosti na jejich

pojetiacute mohou upravovat obsah a charakter vyacuteše uvedenyacutech žalob tedy předevšiacutem

vindikace služebnosti potažmo žaloby negatorniacute Je tedy nutno miacutet zaacutevěry dotyacutekajiacuteciacute se

obou daacutele uvedenyacutech zvlaacuteštniacutech žalob předevšiacutem jako možneacute naacutezory nikoliv jako jasnaacute

a jednoznačnaacute stanoviska

VII 131 ACTIO LEGIS AQUILIAE VE VARIANTĚ UTILIS A ACTIO AQUAE PLUVIAE

ARCENDAE

Uvedeneacute žaloby majiacute ve vztahu ke služebnostem poměrně specifickou uacutelohu

Jednaacute se ve skutečnosti o jedineacute dvě zmiacutenky ktereacute jsou v raacutemci justiniaacutenskyacutech Digest

nalezitelneacute Obě situace majiacute společnyacute zaacuteklad tedy skutečnost že došlo k jakeacute škodě

v souvislosti s existenciacute či v souvislosti s vyacutekonem služebnosti V souvislosti s žalobou

Aquiliovyacutem zaacutekonem se jednaacute o situaci kdy dojde ke zničeniacute vodovodu přičemž již ze

294

samotneacute služebnosti se zde daacutevaacute akvilskaacute žaloba525 Nutno ovšem řiacuteci že nelze se

jednoznačně stavět za tvrzeniacute že žaloba o niacutež se hovořiacute musiacute byacutet žalobou z Aquiliova

zaacutekona Druhyacute přiacutepad speciaacutelniacute žaloby kteraacute se dotyacutekaacute služebnosti tedy situace kdy

vzniknou určitaacute praacuteva mimo jineacute i na zaacutekladě služebnosti je pak actio aquae pluviae

arcendae526 V přiacutepadě uvedeneacutem v Ulpianově fragmentu z justiniaacutenskyacutech Digest je

propuštěna praacutevě uvedenaacute žaloba v situaci kdy na praacutevu cesty napaacutechaacute jakou škodu

tekouciacute voda527 V souvislosti s vyacuteše uvedenyacutemi obvyklyacutemi žalobami ve věcech

služebnostiacute je však použitiacute těchto dvou specifickyacutech žalob pouze vyacutejimečneacute a uvedeneacute

žaloby jinak fungujiacute zcela nezaacutevisle od institutu služebnostiacute

VII 132 ACTIO NEGATIVA

Zatiacutemco o charakteru dvou vyacuteše uvedenyacutech žalob neniacute žaacutedneacuteho většiacuteho sporu

co se tyacuteče actionis negativae zde neniacute možno uvedeneacute tvrdit ani v nejmenšiacutem Actio

negativa je jakyacutemsi černyacutem koněm v raacutemci ochrany služebnostiacute neboť jak je o ni maacutelo

zpraacutev tak na druhou stranu vzbuzuje nemalyacute zaacutejem a kolem niacute bylo vytvořeno

několikero teoriiacute ohledně jejiacuteho charakteru či jejiacuteho použitiacute ktereacute do značneacute miacutery

narušovaly i vyacuteše uvedeneacute pojetiacute a charakteristiky samotneacute vindikace služebnosti Neniacute

tedy možno daacutet na uacutelohu a charakter negativniacute žaloby ve vztahu ke služebnostem

jednoznačnou odpověď je však vhodno zmiacutenit zaacutekladniacute myšlenkoveacute postupy a zaacutekladniacute

varianty s nimiž je existence negativniacute žaloby a jejiacute funkce spojena

525 Viz Dig 922732 (Ulp lib 18 ad ed) Si quis aquae ductum meum diruerit licet cementa

mea sunt quae diruta sunt tamen quia terra mea non sit qua aquam duco melius est dicere actionem utilem dandam (Jestliže kdo zničil můj vodovod ačkoliv jsou kameny moje ktereacute byly vyrvaacuteny přesto půda kterou vedu vodu mojiacute neniacute leacutepe je řiacuteci že bude daacutena upravena žaloba)

526 K uvedeneacute žalobě viz F del Giudice op cit str 22 M Bartošek op cit str 73 bliacuteže pak ale M Sargenti Lrsquoactio aquae pluviae arcendae Milano Giuffregrave 1940 205s F Sitzia Ricerche in tema di bdquoactio aquae pluviae arcendaeldquo Milano Giuffregrave 1977 238s

527 Viz Dig 922732 (Ulp lib 18 ad ed) Si quis aquae ductum meum diruerit licet cementa mea sunt quae diruta sunt tamen quia terra mea non sit qua aquam duco melius est dicere actionem utilem dandam (Překlad viz sub 525) Viz M Sargenti op cit str 160 et al

295

VII 1321ACTIO NEGATIVA JAKOŽALOBANEGATORNIacute

Jedniacutem z přiacutestupů dosti možnaacute snad ten nejčastějšiacute a to předevšiacutem tehdy

nezabyacutevaacute-li se danaacute publikace přiacutemo a vyacutehradně služebnostmi je prosteacute sjednoceniacute

žaloby negativniacute s jejiacute podobně znějiacuteciacute kolegyniacute tedy s žalobou negatorniacute528 Takovyacuteto

přiacutestup tedy pouze konstatuje že negativniacute žaloba je vlastně pouze jinyacutem

pojmenovaacuteniacutem pro žalobu negatorniacute V souvislosti s uvedenou theoriiacute je však nutno se

předevšiacutem ptaacutet proč by pro jednu a tuteacutež žalobu byla dvě pojmenovaacuteniacute a to pod tiacutem

uacutehlem pohledu kdy řiacutemskeacute praacutevo bylo mimo jineacute praacutevě pro svoji terminologickou a

logickou jednoznačnost tolik ceněno a je ceněno do dnešniacutech dniacute Jak však bylo již vyacuteše

uvedeno pojem negatorniacute žaloby neniacute pojmem původniacutem ale podle některyacutech naacutezorů

vznikaacute vlastně jako takovyacute až v souvislosti s praacutevem poklasickyacutem byzantskyacutem či

přiacutemo justiniaacutenskyacutem Do teacute doby neniacute vyacuteslovně o negatorniacute žalobě možno hovořit a

tedy se pro žaloby ktereacute však fakticky bezesporu existovaly oteviacuteraacute možnost jejich

charakterizace praacutevě jako žaloby negativniacute K tomuto je pak vhodno takeacute odkaacutezat na

Gaia kteryacute praacutevě o negativniacute žalobě ve sveacute učebnici hovořiacute když uvaacutediacute v souvislosti

s věcnyacutemi žalobami že bdquoactio ex diverso adversario est negativaldquo529 Avšak jako bude

patrneacute uvedenyacute fragment Gaiovyacutech Instituciacute maacute onu povahu že je možno jej vyklaacutedat

jak ve smyslu uvedeneacuteho přiacutestupu k negativniacute žalobě tak ale i vzhledem k dalšiacutem

naacutesledujiacuteciacutem přiacutestupům k negativniacute žalobě

VII 1322 ACTIO NEGATIVA JAKO ŽALOBA DRŽITELE SLUŽEBNOSTI PARALELNIacute K

VINDIKACI

Zatiacutemco vyacuteše uvedenaacute teorie je do značneacute miacutery obecnaacute a je možno se s touto

setkat na viacutecero miacutestech a v diacutelech viacutecero autorů tak přiacutestup k negativniacute žalobě takovyacute

že neniacute shodnaacute s negatorniacute ale je jiacute přiacutemo protivnaacute je možno spojit s jednou konkreacutetniacute

528 Viz kupřiacutekladu L Heyrovskyacute op cit str 396 S Perozzi Istituzioni op cit str 728 529 bdquoŽaloba proti odlišneacutemu odpůrci je negativniacuteldquo Viz Gaius Institutiones 4 3 In rem actio est

cum aut corporalem rem intendimus nostram esse aut ius aliquod nobis conpetere velut utendi aut utendi fruendi eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi prospiciendive aut cum actio ex diverso adversario est negativa (Překlad viz sub 477) Uvedeniacute slovy bdquoaut cumldquo je pak podle některyacutech naacutezorů pozdějšiacute plod interpretaciacute Viz B Biondi Actio negativa ed actio prohibitoria come azioni a difesa delle servitugrave e dellrsquousufrutto Messina Meridionali 1929 str 4 G K Ch Beseler Einzelne Stellen Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 46 1926 str 268

296

osobou Za jejiacutem zrodem stojiacute B Biondi kteryacute si povšiml nikoliv nevyacuteznamnyacutech

spornyacutech bodů jež čaacutestečně již byly uvedeny vyacuteše a na zaacutekladě nichž pak přišel

vzhledem k negativniacute žalobě se svyacutem zcela vlastniacutem a sveacutebytnyacutem přiacutestupem530

Autor daneacute koncepce si předevšiacutem povšiml dvou fragmentů Digest kde se

hovořiacute jak o actione negativa tak o actione negatoria Jednak to je text kteryacute

konstatuje že bdquoquamquam enim actio negativa domino competat adversus fructuarium

magis tamen de suo iure agere videtur quam alienoldquo531 Proti tomu pak stojiacute shrnujiacuteciacute

znaacutemyacute a vyacuteše popsanou systematiku kde negativniacute a negatorniacute žaloba jsou považovaacuteny

za jedno potvrzujiacuteciacute fragment kteryacute uvaacutediacute že bdquode servitutibus in rem actiones

competunt nobis ad exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria

quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria

domino qui negatldquo532 Podstatnyacutem vyacutechodiskem pro uvažovaacuteniacute nad těmito fragmenty je

předevšiacutem skutečnost že jsou nejen z pera jednoho praacutevniacuteka a sice Ulpianova ale

dokonce jsou přiacutemo z jednoho diacutela a sice ze 17 knihy K ediktu Je proto nanejvyacuteš

důvodneacute domniacutevat se že se nejednaacute o terminologickyacute lapsus autorův či o hřiacutečku

praacutevniacuteho jazyka (i vzhledem k velice precizniacute a do jisteacute miacutery stroheacute naproti tomu

přesneacute mluvě a latině praacutevnickeacute) ale o zcela ciacutelenyacute jev kteryacute nemůže svědčit o ničem

jineacutem než že obě žaloby nejsou totožneacute a jistě se v některyacutech ohledech od sebe

odlišujiacute Přiacutepadneacute deformace způsobeneacute interpolacemi pak na tomto zaacutevěru dle autora

530 Tento přiacutestup pak presentoval ve sveacutem diacutele B Biondi Actio negativa op cit Z uvedeneacute

publikace vychaacutezel takeacute ve sveacute praacuteci J Kapras Ochrana služebnostiacute v řiacutemskeacutem praacutevu klasickeacutem Praha Praacutevnickaacute fakulta University Karlovy 1932 30s Uvedeneacute zaacutevěry byly čaacutestečně již prezentovaacuteny takeacute v J Šejdl Několik poznaacutemek k ochraně služebnostiacute in Actiones condictiones exceptiones ed M Židlickaacute P Salaacutek Brno Masarykova Universita 2011 str 82 - 92

531 Dig 765pr (Ulp lib 17 ad ed) Uti frui ius sibi esse solus potest intendere qui habet usum fructum dominus autem fundi non potest quia qui habet proprietatem utendi fruendi ius separatum non habet nec enim potest ei suus fundus servire de suo enim non de alieno iure quemque agere oportet quamquam enim actio negativa domino competat adversus fructuarium magis tamen de suo iure agere videtur quam alieno cum invito se negat ius esse utendi fructuario vel sibi ius esse prohibendi quod si forte qui agit dominus proprietatis non sit quamvis fructuarius ius utendi non habet vincet tamen iure quo possessores sunt potiores licet nullum ius habeant (Že je praacutevo užiacutevat a požiacutevat jeho samotneacuteho může žaacutedat kdo maacute ususfruktus avšak vlastniacutek pozemku nemůže neboť kdo maacute vlastnictviacute odděleneacute užiacutevaacuteniacute a požiacutevaacuteniacute nemaacute Ani si tedy nemůže svyacutem pozemkem sloužit tak každeacutemu naacuteležiacute žalovat ze sveacuteho nikoliv z ciziacuteho praacuteva Tak ačkoliv negativniacute žaloba naacuteležiacute vlastniacuteku proti poživateli jeviacute se že žaluje spiacuteše ze sveacuteho praacuteva nežli z ciziacuteho čiacutemž popiacuteraacute že proti němu naacuteležiacute poživateli praacutevo užiacutevat nebo že on maacute praacutevo zakaacutezat Neboť kdyby snad kdo žaluje nebyl vlastniacutekem přestože poživatel nemaacute praacutevo užiacutevat po praacutevu zviacutetěziacute neboť držiteleacute jsou silnějšiacute ačkoliv nemajiacute žaacutedneacute praacutevo)

532 Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) De servitutibus in rem actiones competunt nobis ad exemplum earum quae ad usum fructum pertinent tam confessoria quam negatoria confessoria ei qui servitutes sibi competere contendit negatoria domino qui negat (Překlad viz sub 512)

297

nemohou mnoho změnit neboť by bylo zcela proti duchu justiniaacutenskeacute kodifikace pro

jeden (zažityacute) termiacuten vytvaacuteřet či minimaacutelně použiacutevat i naacutezev druhyacute ač obdobnyacute či

alespoň podobnyacute Lze se tedy domniacutevat že tyto zmiacutenky v Digestech jsou nechtěnyacutemi

pozůstatky staršiacuteho klasickeacuteho systeacutemu ochrany služebnostiacute kteryacute byl nahrazen

justiniaacutenskou actione confessoria

Jak bylo vyacuteše již podotknuto Gaiovy Instituce pak představujiacute dalšiacute byť do jisteacute

miacutery spornyacute kamiacutenek kteryacute zaklaacutedaacute mosaiku uacutevah vzhledem k negativniacute žalobě jak ji

přestavuje Biondi V Gaiovyacutech Instituciacutech je možno naleacutezt dalšiacute indicii kteraacute může

mnoheacute o ochraně služebnostiacute a žalobaacutech k tomu určenyacutech řiacuteci Gaius jasně osvětluje jak

vyacuteše bylo citovaacuteno že bdquoin rem actio est cum aut corporalem rem interdimus nostro

esse aut ius aliquod nobis conpetere veluti utendi aut utendi fruendi eundi agendi

aquamque ducendi vel altius tollendi prospiciendive actio ex diverso adversario est

negativaldquo533 Pozornost v daneacute souvislosti celkem přirozeně na sebe strhne předevšiacutem

posledniacute čaacutest textu Biondi soudiacute že neniacute možno v daneacutem přiacutepadě miacutet na mysli actio

negatoria (kupřiacutekladu i vzhledem k změně žalobce ve vztahu ke služebnostem či

vzhledem k vindikaci služebnosti)534 a tak touto až heslovitou formulaciacute objevuje se

zcela unikaacutetniacute samostatnaacute žaloba ndash žaloba ex diverso adversario Uvedenou formulaci

pak je nutno daacutet do souvislosti s vyacuteše uvedenyacutem fragmentem kteryacute byl již vyacuteše

v souvislosti s vindikaciacute služebnosti podroben určiteacute pozornosti a kteryacute na prvniacute pohled

vyjadřoval skutečnost že vindikace služebnosti je možnaacute toliko vůči vlastniacuteku tedy

toliko vůči vlastniacuteku služebneacuteho pozemku535 Z uvedeneacuteho takeacute vyplyacutevaacute že actio

negativa je podle tohoto přiacutestupu věcnou žalobou kteraacute maacute shodneacuteho potencionaacutelniacuteho

žalobce jako vindikace služebnosti s niacutež je tedy paralelniacute ale směřuje na rozdiacutel od

vindikace služebnosti proti jineacutemu odpůrci či žalovaneacutemu tedy proti třetiacute osobě

Informace kteraacute pro danou problematiku plyne z Gaiovyacutech Instituciacute je v daneacutem

533 Gaius Institutiones 4 3 (Věcnaacute žaloba je ta kterou vznaacutešiacuteme naacuterok že buď nějakaacute hmotnaacute

věc je naše anebo že naacutem přiacuteslušiacute nějakeacute praacutevo např užiacutevaciacute či užiacutevaciacute a požiacutevaciacute praacutevo na přechod přehaacuteněniacute dobytka či svaacuteděniacute vody anebo praacutevo stavět nad určitou vyacutešku či praacutevo na vyacutehled anebo maacute-li žaloba při zaacuteměně stran negativniacute podobu) Viz teacutež sub 477

534 Viz B Biondi Actio negativa op cit str 4 et al 535 Viz Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et

non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Překlad viz sub 483)

298

přiacutepadě cennaacute praacutevě tiacutem že se jednaacute o pramen jenž neniacute zasažen justiniaacutenskyacutemi

interpolacemi a tedy věrněji zobrazuje řiacutemskeacute praacutevo tak jak je znala doba klasickaacute

Jeden z dalšiacutech podstatnyacutech Biondiho argumentů spočiacutevaacute v analyacuteze fragmentů

Digest kde se o ochraně služebnostiacute hovořiacute Ta je předevšiacutem směřovaacutena k samotneacutemu

termiacutenu actio a sice v tom smyslu zdali text hovořiacute o actio či o actiones V Digestech

lze naleacutezt skutečně velkeacute množstviacute fragmentů kde se o actiones ve vztahu ke

služebnostem hovořiacute Ulpianus napřiacuteklad konstatuje že bdquov těchto žalobaacutech kteryacutemi se

žaluje z ususfruktuldquo536 V jineacutem fragmentu Digest pak hovořiacute o tom že bdquovzhledem ke

služebnostem k věci naacuteležiacute naacutem žaloby jako přiacuteklad těch ktereacute naacuteležejiacute k

ususfruktuldquo537 Mohlo by se zdaacutet že jedinyacutem juristou kteryacute se k věci doposud vyjaacutedřil

k negativniacute žalobě je vyacuteše citovanyacute Ulpianus neniacute tomu však pravda můžeme čiacutest

kupřiacutekladu Pomponia kteryacute uvaacutediacute že bdquosuis actionibus usufructuario cum eo

experiundumldquo538 Proti tomu však konstatovaacuteniacute že bdquožaloby ze služebnostiacute venkovskyacutech

nebo městskyacutech jsou těch čiacute jsou pozemkyldquo539 může dosavadniacute citovaneacute fragmenty

vyacuterazně relativizovat

Jak Biondi konstatuje540 je zapotřebiacute miacutet se v přiacutepadech kdy autoři hovořiacute o

actiones velice na pozoru neboť pluralita žalob může v daneacutem přiacutepadě znamenat

nikoliv vindicatio servitutis a actio negatoria ale ono velkeacute množstviacute formuliacute jimiž

byly služebnosti chraacuteněny a to specificky podle toho o jakou služebnost že se jednalo

Aniž by bylo možno přijmout myšlenku samostatnosti a specificity actionis negativae

536 Dig 7653 (Ulp lib 17 ad ed) In his autem actionibus quae de usu fructu aguntur etiam

fructus venire plus quam manifestum est (Tedy že v těchto žalobaacutech kteryacutemi se žaluje z ususfruktu takeacute jsou zahrnovaacuteny plody je viacutece než zjevneacute)

537 Dig 852pr (Ulp lib 17 ad ed) cit sub 532 Čaacutest textu kteraacute hovořiacute o žalobě konfesorniacute a negatorniacute lze považovat za produkt kompilaacutetorů

kteryacute strukturuje a odpoviacutedaacute systeacutemu ochrany služebnostiacute tak jak měla nově vychaacutezet z Digest tedy v takoveacute formě v jakeacute je obvykle tradovaacutena v romanistickeacute literatuře Viz teacutež G K Ch Beseler Beitraumlge zur Kritik der roumlmischen Rechtsquellen 3 Tuumlbingen 1913 str 60 Citovaacuteno i v J Kapras op cit str 9

538 Dig 71191 (Pomp lib 5 ad sab) Si arbores vento deiectas dominus non tollat per quod incommodior is sit usus fructus vel iter suis actionibus usufructuario cum eo experiundum (Jestliže stromy poraženeacute větrem by vlastniacutek neodstranil pročež nepohodlnějšiacute by byl ususfruktus nebo pěšina usufruktuaacuteř může proti němu použiacutet sveacute žaloby)

539 Dig 851 (Ulp lib 14 ad ed) Actiones de servitutibus rusticis sive urbanis eorum sunt quorum praedia sunt sepulchra autem nostri dominii non sunt adquin viam ad sepulchrum possumus vindicare (Překlad viz sub 115)

540 Viz B Biondi Actio negativa op cit str 8 et al

299

je nutno vždy počiacutetat s pluralitou formuliacute žalob neboť tyto formule se odviacutejely od

obsahu teacute ktereacute služebnosti

Toto nebezpečiacute ovšem pomiacutejiacute tehdy jestliže se danyacute fragment vztahuje pouze

k jedneacute služebnosti kdy pro jednu žalobu lze předpoklaacutedat takeacute pouze jedinou formuli

Jestliže tedy v kontextu jedneacute služebnosti zmiňujiacute praacutevniacuteci k ochraně actiones pak to

značiacute že musela existovat nejen jedna žaloba na ochranu služebnosti tedy vindicatio

servitutis ale že musela existovat minimaacutelně ještě jedna dalšiacute žaloba kteraacute sloužila

stejneacutemu uacutečelu A skutečně byly nalezeny takoveacuteto fragmenty kde neniacute nastiacuteněneacute

nebezpečiacute naviacutec se nejednaacute o texty jednoho autora Ve vztahu k servituti oneris ferendi

lze čiacutest že bdquoharum actionum eventus hic estldquo541 Na jineacutem miacutestě konstatuje Ulpianus

že bdquosed et de haustu quia servitus est competunt nobis in rem actionesldquo542 Zde je však

možno si povšimnout množneacuteho čiacutesla i vzhledem k žalobcům což vyacuterazně měniacute možnyacute

naacutehled na danyacute fragment Konečně vůči služebnosti ne luminibus officiatur uvaacutediacute

ciacutesařskaacute konstituce že bdquosi quas actiones adversus eum qui aedificium contra veterem

formam extruxit ut luminibus tuis officeret competere tibi existimas more solito

exercere non prohiberisldquo543 Jak tedy z těchto přiacutekladů vyplyacutevaacute lze se domniacutevat že

v klasickeacute době existovala pluralita žalob tedy viacutecero žalob nežli jedinaacute kteraacute je

zřejmě až vyacutesledkem justiniaacutenskeacute kompilaacutetorskeacute a novaacutetorskeacute činnosti jež však

nedokaacutezala zcela zahladit všechny stopy ktereacute si s sebou nesla diacutela praacutevniacuteků či tzv

bdquopraacutevo stareacuteldquo

541 Dig 857 (Paul lib 21 ad ed) Harum actionum eventus hic est ut victori officio iudicis aut

res praestetur aut cautio res ipsa haec est ut iubeat adversarium iudex emendare vitium parietis et idoneum praestare cautio haec est ut eum iubeat de reficiendo pariete cavere neque se neque successores suos prohibituros altius tollere sublatumque habere et si caverit absolvetur si vero neque rem praestat neque cautionem tanti condemnet quanti actor in litem iuraverit (Vyacutesledek těchto žalob je takovyacute aby viacutetězi ze soudniacute pravomoci byla daacutena buď věc nebo zaacuteruka Stejnaacute věc je takovaacute kdy soudce nařiacutediacute odpůrci opravit chybu ve zdi aby mohla sloužit Zaacuteruka je takovaacute věc aby zaručil se opravovat zeď buď saacutem nebo jeho dědicoveacute nebudou zakazovat vystavět vyacuteše a tak miacutet A jestliže se zaručiacute bude propuštěn A jestliže opravdu ani věc nedaacute ani zaacuteruku na tolik by byl odsouzen na kolik si žalobce ve sporu ohodnotiacute Překlad viz sub 421)

542 Dig 8546 (Ulp lib 17 ad ed) Sed et de haustu quia servitus est competunt nobis in rem actiones (Ale i z čerpaacuteniacute což je služebnost naacuteležiacute naacutem věcneacute žaloby)

543 C 3341 Imperator Antoninus Si quas actiones adversus eum qui aedificium contra veterem formam extruxit ut luminibus tuis officeret competere tibi existimas more solito exercere non prohiberis is qui iudex erit longi temporis consuetudinem vicem servitutis obtinere sciet modo si is qui pulsatur nec vi nec clam nec precario possidet (Jestliže věřiacuteš že některeacute žaloby Ti naacuteležejiacute a to proti tomu kdo budovu proti stareacutemu stavu vztyčiacute aby překaacutežel tveacutemu světlu podle uznaacutevanyacutech zvyků soudce vyacutekon nemůže zakaacutezat Ten kdo bude soudcem uznaacute služebnost zřiacutezenou skrze dlouhodobyacute zvyk za předpokladu že ten kdo se domaacutehaacute nedržiacute naacutesiliacutem tajně nebo z vyacuteprosy Překlad viz takeacute sub 338) ant a calpurniae lta 211 pp iii id nov gentiano et basso conssgt

300

Ze všeho vyacuteše uvedeneacuteho lze učinit pro uvedenyacute přiacutestup jistyacute bdquopředzaacutevěrldquo že

je-li přijata myšlenka plurality žalob pak tato dalšiacute žaloba vedle vindikace služebnosti

sloužiacute opraacutevněneacutemu ze služebnosti a je zapotřebiacute ji vznaacutešet ex diverso adversario Je

však takeacute podstatneacute čeho se mělo žalobou dociacutelit tedy jakyacutem způsobem byla

konstruovaacutena formule daneacute žaloby Biondi se domniacutevaacute že podstata žaloby tkvěla

předevšiacutem v odpiacuteraacuteniacute praacuteva třetiacute osobě To lze seznat minimaacutelně ze dvou miacutest Digest

Jednak se jednaacute o samotnyacute titul osmeacute knihy směřujiacuteciacute na situace bdquosi servitus vindicetur

vel ad alium pertinere negeturldquo544 Koneckonců samotnyacute naacutezev teacuteto rubriky viacutece než

napoviacutedaacute že lze si představit i jinou žalobu nežli actio confessoria a takeacute je možno

z něho dovozovat že v pozdějšiacute době se pojem vindikace stal obecně jednaacuteniacutem

naacuterokujiacuteciacutem si jakeacute věcneacute praacutevo či jakou věc a to bez ohledu na to zdali přiacutesně vzato

byla k tomuto použita rei vindicatio či jinaacute žaloba V druheacutem fragmentu kteryacute svědčiacute o

vyacuteše nastiacuteněneacute formě actionis negativae konstatuje Paulus že bdquoquod si neget ius esse

adversario agendi aquae ducendae cavere sine praeiudicio amittendae servitutis

debebit donec quaestio finietur non se usurumldquo545 Lze tedy řiacuteci že obsah actionis

negativae směřuje předevšiacutem k tomu aby třetiacute osoba jiacutež služebnost nesvědčiacute ji takeacute

nevykonaacutevala Jistě za pozornost stojiacute takeacute zavaacutezaacuteniacute odpůrcovo se non usurum ktereacute

stojiacute naproti vlastniacutekovu non se impediturum (aby se nepřekaacuteželo) kteryacutežto přiacuteslib

může daacutet vlastniacutek avšak nepřiacuteslušiacute tento osobě třetiacute

Ač si snad kompilaacutetoři při tvorbě Digest kladli za uacutekol vytvořit diacutelo vnitřně

nerozporneacute i přes jejich zřejmyacute uacutespěch (a jistě i snahu) lze naleacutezt mezi fragmenty jisteacute

rozpory či snad zdaacutenliveacute rozpory mnohdy prameniacuteciacute praacutevě ze změn jež byly

provedeny při kompilaci přičemž tato změna nebyla dovedena zcela a uacuteplně do všech

důsledků a zapracovaacutena do všech jednotlivyacutech fragmentů Praacutevě těmito miacutesty pak lze

takeacute naziacuterat onen původniacute klasickyacute systeacutem žalob jimiž byly služebnosti ochraňovaacuteny

544 Dig 85 (Jestliže se vindikuje služebnost nebo popiacuteraacute že jineacutemu naacuteležiacute) 545 Dig 43207 (Paul lib 5 sent) Si de via itinere actu aquae ductu agatur huiusmodi cautio

praestanda est quamdiu quis de iure suo doceat non se impediturum agentem et aquam ducentem et iter facientem Quod si neget ius esse adversario agendi aquae ducendae cavere sine praeiudicio amittendae servitutis debebit donec quaestio finietur non se usurum (Jestliže by se žalovalo z pěšiny stezky cesty vodovodu takovyacutem způsobem by měla byacutet daacutena zaacuteruka jak dlouho kdo tvrdiacute sveacute praacutevo nepřekaacutežiacute hnaacutet veacutest vodu a chodit Jestliže by kdo popiacuteral že odpůrci naacuteležiacute praacutevo hnaacutet a veacutest vodu musiacute daacutet zajištěniacute bez předpokladu zaacuteniku služebnosti neužiacutevaacuteniacutem což platiacute dokud řiacutezeniacute neskončiacute)

301

Takovyacuteto rozpor objevuje se i v materii služebnostiacute Můžeme napřiacuteklad čiacutest že

bdquohaec autem actio in rem magis est quam in personam et non alii competit quam

domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentioldquo546 Tento

Ulpianův fragment staacutel dosti možnaacute na počaacutetku celeacute uvedeneacute teorie a byl prvniacutem kteryacute

vzbudil pochybnosti o jedinečnosti actionis confessoria Tento fragment však je jedniacutem

z dvojice v niacutež spatřuje Biondi podstatnyacute rozpor jehož je nutno rozřešit

Proti vyacuteše uvedeneacutemu lze v Digestech čiacutest že bdquoagi autem hac actione poterit

non tantum cum eo in cuius agro aqua oritur vel per cuius fundum ducitur verum

etiam cum omnibus agi poterit quicumque aquam non ducere impediunt exemplo

ceterarum servitutiumldquo547 Je navyacutesost zajiacutemaveacute že autorem obou uvedenyacutech

protikladnyacutech fragmentů je jedna a tataacutež osoba a sice Ulpianus Lze považovat teacuteměř až

za uraacutežliveacute domniacutevat se že se jednaacute o juristovo opomenutiacute uacutečelovou manipulaci či

snad postupnyacute myšlenkovyacute vyacutevoj Bylo by jistě takeacute možno připustit zaacutesah kompilaacutetorů

proč by však kompilaacutetoři činili a upravovali fragment do podoby kteraacute neniacute souladnaacute

s celyacutem zbytkem Digest justiniaacutenskyacutech ani s jejich terminologiiacute

Jistě stojiacute za povšimnutiacute že v obou fragmentech se nehovořiacute jmenovitě a určitě o

teacute či oneacute žalobě ale hovořiacute se vždy o bdquoteacutetoldquo žalobě tedy bdquoteacuteto žaloběldquo na ochranu

služebnostiacute Podle prveacuteho uvedeneacuteho fragmentu pak sloužiacute bdquotatoldquo žaloba proti

vlastniacutekovi podle druheacuteho pak proti všem osobaacutem Tento rozpor je jednak zcela

fundamentaacutelniacute a ve smyslu systematiky ochrany služebnostiacute podle justiniaacutenskyacutech

Digest tedy jejiacutem rozděleniacute mezi negatorniacute a konfesorniacute žalobu zaacutesadně těžko

vyacutekladem odstranitelnyacute Vzhledem k tomu že podle teacuteto systematiky sloužiacute k ochraně

služebnostiacute pouze jedinaacute žaloby a to jmenovitě actio confessoria musiacute se oba

fragmenty nutně vztahovat praacutevě k niacute Jedinyacutem možnyacutem a s oběma fragmenty

546 Dig 8563 (Ulp lib 17 ad ed) Haec autem actio in rem magis est quam in personam et

non alii competit quam domino aedium et adversus dominum sicuti ceterarum servitutium intentio (Tato žaloba se tedy jeviacute viacutece věcnou než osobniacute a nikomu nenaacuteležiacute než vlastniacuteku pozemku a proti vlastniacuteku jako se žalujiacute i jineacute služebnosti) Cit takeacute sub 483

547 Dig 85101 (Ulp lib 53 ad ed) Agi autem hac actione poterit non tantum cum eo in cuius agro aqua oritur vel per cuius fundum ducitur verum etiam cum omnibus agi poterit quicumque aquam non ducere impediunt exemplo ceterarum servitutium Et generaliter quicumque aquam ducere impediat hac actione cum eo experiri potero (Touto žalobou se nemůže žalovat pouze proti tomu na jehož pole voda vychaacuteziacute ale i přes jejichž pole vede v pravdě i proti všem se může žalovat kdokoliv překaacutežiacute vodě v nevedeniacute napřiacuteklad v některyacutech služebnostech I obecně kdokoliv by překaacutežel vedeniacute vody takovaacuteto žaloba proti němu může byacutet použita Překlad viz sub 500)

302

souladnyacutem vysvětleniacutem nabiacuteziacute se vyacuteklad termiacutenu haec actio tak že se jednaacute o dvě různeacute

žaloby Jednu použitelnou proti vlastniacutekovi druhaacute zniacute cum omnibus

Vše co bylo vyacuteše napsaacuteno o negativniacute žalobě a o vindikaci služebnosti je nyniacute

možno vložit do tohoto rozporu a tiacutem jej svyacutem způsobem odstranit Onou žalobou jiacutež je

možno použiacutet vyacutehradně proti vlastniacutekovi je praacutevě klasickaacute vindicatio servitutis haec

actio se tedy vztahuje k teacuteto původniacute žalobě v niacutež se opraacutevněnyacute domaacutehaacute aby bylo

určeno že mu proti vlastniacutekovi naacuteležiacute předmětneacute praacutevo Žalobou na niacutež se vaacuteže druhyacute

uvedenyacute fragment pak podle uvedeneacuteho přiacutestupu je actio negativa tedy žaloba jež se

může konat cum omnibus a jiacutež opraacutevněnyacute popiacuteraacute že praacutevo naacuteležiacute někomu dalšiacutemu tedy

jiacutež sveacuteho praacuteva chraacuteniacute proti jakeacutekoliv třetiacute osobě kteraacute by si předmětneacute praacutevo

osobovala

Vzhledem k vyacuteše pospaneacute teorii ohledně charakteru a uacutečelu negativniacute žaloby je

nutno uveacutest že tato se nesetkala s přiacuteliš pozitivniacute odezvou a byla v nemalyacutech diskusiacutech

spiacuteše kritizovaacutena Přesto však v raacutemci kritik nebyly vypořaacutedaacuteny všechny argumenty

ktereacute Biondi svyacutem přiacutestupem přinesl548 Kromě kritiky prostřednictviacutem analyacutezy

fragmentů lze pak pouze zmiacutenit skutečnost kteraacute již byla uvedena vyacuteše v souvislosti

s vindikaciacute služebnosti tedy že neodpoviacutedaacute historickeacute tendenci aby na počaacutetku kdy

služebnost byla považovaacutena za hmotnou věc tedy bez vyacuteraznějšiacutech probleacutemů

vindikovatelnou proti všem odpůrcům časem došlo k omezeniacute tohoto praacuteva a vytvořeniacute

zcela specielniacute žaloby pouze za uacutečelem ochrany služebnosti proti třetiacutem osobaacutem vyjma

vlastniacuteka služebneacuteho pozemku

VII 1323ACTIO NEGATIVAJAKOOBECNEacutePOJMENOVAacuteNIacuteŽALOBYADALŠIacuteMOŽNOSTI

Je možno vytvaacuteřet vůči vyacuteše uvedenyacutem dvěma zaacutekladniacutem teoriiacutem dotyacutekajiacuteciacutem

negativniacute žaloby mnoheacute uacutepravy posuny či vytvaacuteřet teorie dalšiacute Jednaacute se však již o

naacutezory meacuteně zastoupeneacute přesto však je možno ještě dva přiacutestupy pouze okrajově

zmiacutenit či nastiacutenit

548 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 303 Viz kritickeacuteho D Barbero op cit str 11 et al a

literatura tam uvedenaacute

303

Pokud je přijata teze že zmiacutenky ohledně negativniacute žaloby jsou v justiniaacutenskyacutech

Digestech pouze pozůstatkem původniacute uacutepravy tedy jakyacutemsi nedopatřeniacutem

kompilaacutetorskyacutem pak je možno rozviacutejet myšlenky tiacutem směrem nikoliv nepodobně prveacute

vyacuteše uvedeneacute teorii ohledně negativniacute žaloby že negativniacute žaloba neniacute konkreacutetniacute

žalobou ale spiacuteše charakteristiku V takoveacutem přiacutepadě jsou negativniacute žaloby takoveacute

ktereacute čiacute praacutevo popiacuterajiacute neboli jej negujiacute Pokud je na negativniacute žalobu pohliacuteženo tiacutemto

způsobem a za limitace že negativniacute žaloba je toliko věcnou žalobou pak dochaacuteziacute

k jejiacutemu vyacuterazneacutemu sbliacuteženiacute s negatorniacute žalobou respektive žalobami ktereacute však

v uvedeneacute době sveacuteho hromadneacuteho pojmenovaacuteniacute ještě neměly a sloužily k ochraně

vlastnickeacuteho praacuteva proti zaacutesahu každeacute dalšiacute osoby Takoveacuteto žaloby v době klasickeacute

majiacute v intenci praacutevě onu negativniacute formulaci kdy popiacuterajiacute že někomu jakeacute praacutevo naacuteležiacute

a tedy ciacuteliacute aby tento s rušiacuteciacutem jednaacuteniacutem přestal Je tedy možno uvažovat nad tiacutem že

negativniacute žaloby jsou vlastně všechny věcneacute žaloby ktereacute negujiacute praacutevo jineacuteho Tiacutem se

do teacuteto skupiny dostaacutevajiacute takměř všechny budouciacute negatorniacute žaloby avšak s vyacutejimkou

takovyacutech žalob ktereacute se dotyacutekajiacute služebnostiacute negativniacutech Jak bylo vyacuteše uvedeno

formule respektive intence vindikace negativniacute služebnosti spočiacutevaacute v popřeniacute praacuteva

ktereacute je obsahem služebnosti vzhledem k vlastniacuteku služebneacuteho pozemku Naproti tomu

tento se bude domaacutehat volnosti sveacuteho pozemku tiacutem že sobě bude uvedeneacute praacutevo

naacuterokovat Pak tedy žaloba kteraacute bude odpoviacutedat budouciacute žalobě negatorniacute

v takoveacutemto přiacutepadě by měla pozitivniacute obsah byla by tedy spiacuteše vindikaciacute praacuteva (nikoli

služebnosti) a nebylo by ji možno označit za negativniacute zatiacutemco žaloba opačnaacute tedy

žaloba vymaacutehajiacuteciacute tuto služebnost by byla svyacutem technickyacutem uzpůsobeniacutem podobna

praacutevě pozdějšiacutem negatorniacutem žalobaacutem a co do sveacuteho obsahu by byla negativniacute Uvedeneacute

zaacutevěry pak do značneacute miacutery podporuje i vyacuteše již mnohokraacutet zmiňovanyacute fragment

Gaiovyacutech Instituciacute kteryacute poněkud nezvykle hovořiacute v onom pozitivniacutem vyacutečtu o praacutevu

stavět vyacuteše tedy negaci služebnosti non altius tollendi a v protivnyacutech přiacutepadech

prosazuje praacutevo praacutevě negativniacute žalobou549

Konečně je takeacute možno zmiacutenit přiacutestup prveacutemu do značneacute miacutery podobnyacute

omezenyacute však za tiacutem koncem že negativniacute žaloby vztahuje toliko k negativniacutem 549 Viz Gaius Institutiones 4 3 In rem actio est cum aut corporalem rem intendimus nostram

esse aut ius aliquod nobis conpetere velut utendi aut utendi fruendi eundi agendi aquamue ducendi vel altius tollendi prospiciendive aut cum actio ex diverso adversario est negativa (Překlad viz sub 477) K tomu pak takeacute viz vyacuteše již uvedeneacute komentaacuteře

304

služebnostem Rozdiacutel ve srovnaacuteniacute s prvniacutem je pak pouze v tom ohledu že pozdějšiacute

negatorniacute žaloby ktereacute majiacute negativniacute charakter jsou z tohoto vyloučeny naopak jsou

jako negativniacute žaloby označeny pouze takoveacute ktereacute se domaacutehajiacute služebnosti ale na

zaacutekladě negativniacutech intenciacute Pokud tedy kdo by vindikoval negativniacute služebnost tak

diacuteky negativniacute formulaci takoveacuteto žaloby respektive diacuteky negativniacute formulaci intence

takoveacuteto žaloby tato by byla označena jako žaloba negativniacute Kupřiacutekladu však ani

z Gaiova vyacuteše uvedeneacuteho textu nevyplyacutevajiacute tato omezeniacute pouze na určitaacute praacuteva ba spiacuteše

text svědčiacute o situaci opačneacute

VII 133 ACTIO PROHIBITORIA

Zatiacutemco v přiacutepadě negativniacute žaloby se lze setkat s několika nepočetnyacutemi

teoriemi vaacutezanyacutemi na danou žalobu v přiacutepadě actiones prohibitoriae je situace naprosto

opačnaacute Tato žaloba spiacuteše než jasnyacutem institutem řiacutemskeacuteho praacuteva je předmětem notnyacutech

a bohatyacutech diskusiacute z nichž vychaacuteziacute nemaacutelo různyacutech jejiacutech vlastnostiacute způsobů použitiacute

vazeb na služebnosti kde teacuteměř každyacute naacutezor je odporujiacuteciacute naacutezoru jineacute autority vědy

řiacutemskeacuteho praacuteva Neniacute tedy v možnostech tohoto textu a bylo by takeacute značně

nekoncepčniacute pustit se na tomto miacutestě do vyacutekladu všech možnyacutech variant použitiacute a

charakteru prohibitorniacute žaloby ve vztahu ke služebnostem neboť takovyacuteto vyacuteklad si

zasloužiacute samostatneacute pozornosti a zde je mu možno věnovat koncepčně toliko omezeně

či alespoň v kombinaci s jinyacutemi ochrannyacutemi prostředky služebnostiacute Vzhledem

k rozličneacute variabilitě možnyacutech naacutehledů na uvedenou žalobu tedy je vhodneacute zmiacutenit

předevšiacutem několik zaacutekladniacutech informaciacute o teacuteto žalobě a daacutele odkaacutezat na jednotlivaacute

často si protivnaacute pojednaacuteniacute ktereacute se uvedeneacute žalobě věnujiacute550

Za jakeacutehosi myšlenkoveacuteho otce uvedeneacute žaloby je možno považovat K E

Zachariauml von Lingenthala kteryacute veškereacute diskuse okolo uvedeneacute žaloby vlastně započal

a daacutele se žalobě věnoval a svoji koncepci i během vyacutevoje drobně pozměňoval551 Na

zaacutekladě studia děl byzantskyacutech praacutevniacuteků pak dovozoval a v zaacutekladniacutem textu k uvedeneacute

550 Jako poměrně shrnutiacute jednotlivyacutech naacutezorů je možno použiacutet J Kapras op cit str 15 et al a

tam daacutele citovanou literaturu 551 Zaacutekladniacutem textem k uvedeneacute žalobě je K E Zachariauml von Lingenthal Die prohibitoria actio

eine Eigenthumsklage Zeitschrift fuumlr geschichtliche Rechtswissenschaft 12 1845 str 258 et al

305

žalobě uvedl že prohibitorniacute žaloba je ve sveacute koncepci podobnaacute negatorniacute avšak platiacute

na zvlaacuteštniacute přiacutepady jednak je to tehdy pokud dochaacuteziacute ke sporu o stavbu mezi

spoluvlastniacuteky552 daacutele pak naacuteležiacute tato žaloba holeacutemu vlastniacutekovi tehdy pokud poživatel

odmiacutetaacute činit na věci opravy nebo poskytnout cautio553 konečně i na miacutestě negatorniacute

žaloby publicianskeacute554 Uvedeneacute zaacutevěry se pak dočkaly mnoheacute kritiky555 a tak dokonce

i saacutem Zachariauml svůj naacutezor změnil tak že prohibitorniacute a negatorniacute žaloba je jedno a

toteacutež556 Po tomto uacutevodu pak naacutesledoval obrat prvniacuteho kritika Zachariova a tedy i Lenel

saacutem přišel s vlastniacute teoriiacute vůči teacuteto žalobě557 kdy prohibitorniacute žalobu určil jako žalobu

paralelniacute s negatorniacute ale nikoliv proti civilniacutem ale proti praetorskyacutem služebnostem

avšak i tento sveacute zaacutevěry pod Bartolucciho kritikou vzal zpět558 Konečně se k daneacute

552 Viz Dig 8511 (Marc lib 6 dig) An unus ex sociis in communi loco invitis ceteris iure

aedificare possit id est an si prohibeatur a sociis possit cum his ita experiri ius sibi esse aedificare et an socii cum eo ita agere possint ius sibi prohibendi esse vel illi ius aedificandi non esse et si aedificatum iam sit non possit cum eo ita experiri ius tibi non esse ita aedificatum habere quaeritur et magis dici potest prohibendi potius quam faciendi esse ius socio quia magis ille qui facere conatur ut dixi quodammodo sibi alienum quoque ius praeripit si quasi solus dominus ad suum arbitrium uti iure communi velit (Zda jeden ze společniacuteků ke společneacutemu miacutestu proti mohl by stavět proti praacutevům ostatniacutech to je zda jestliže by bylo zakaacutezaacuteno od společniacuteků mohl by proti těmto vymaacutehat že jemu naacuteležiacute praacutevo stavět a zda společniacuteci by mohli proti němu žalovat že jim naacuteležiacute praacutevo zakaacutezat nebo onomu nenaacuteležiacute praacutevo stavět a jestliže by již bylo postaveno nemůže byacutet vymaacutehaacuteno že ti nenaacuteležiacute praacutevo miacutet takto postaveno To vše je otaacutezkou A je možno řiacuteci že praacutevem společniacuteka je spiacuteše zakaacutezat konat neboť spiacuteše ten kdo se pokoušiacute konat jak bylo řečeno jakyacutemkoliv způsobem saacutem zasahuje do jakeacuteho ciziacuteho praacuteva jestliže jakoby byl samotnyacutem vlastniacutekem by chtěl ke sveacutemu prospěchu užiacutevat společnyacutech praacutev)

553 Viz Dig 39295 (Ulp lib 53 ad ed) Celsus certe scribit si aedium tuarum usus fructus titiae est damni infecti aut dominum repromittere aut titiam satisdare debere quod si in possessionem missus fuerit is cui damni infecti cavendum fuit titiam uti frui prohibebit idem ait eum quoque fructuarium qui non reficit a domino uti frui prohibendum ergo et si de damno infecto non cavet dominusque compulsus est repromittere prohiberi debet frui (Celsus tak napsal jestliže by tvoje budovy byly v ususfruktu Titiovi z hroziacuteciacute škody buď musiacute vlastniacuteku vzaacutejemně sliacutebit nebo Titius daacutet zaacuteruku Neboť jestliže by byl uveden do držby ten komu byla učiněna zaacuteruku za hroziacuteciacute škodu že zakaacuteže Titiovi ususfruktus Stejně řekl že takoveacutemu poživateli kteryacute neopravuje je možno zakaacutezat vlastniacutekem ususfruktus Tedy jestliže by nebyla daacutena zaacuteruka z hroziacuteciacute škody a vlastniacutek by byl povinen k vzaacutejemneacutemu slibu může se zakaacutezat ususfruktus) Viz takeacute K E Zachariauml Die prohibitoria actio op cit str 266 et al

554 Viz K E Zachariauml Die prohibitoria actio op cit předevšiacutem str 268 et al 555 Viz kupřiacutekladu H Schott Das ius prohibendi und die formula prohibitoria Leipzig 1889

74s 556 Viz K E Zachariauml von Lingenthal Aus und zu den Quellen des roumlmischen Rechts Zeitschrift

der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 10 1889 str 252 et al 557 Viz O Lenel Nachtraumlge zum Edictum Perpetuum Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr

Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 12 1892 str 1 et al 558 G Bartolucci Studi critici e giuridici sul Digesto Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano

21 1909 str 110 et al předevšiacutem pak str 117 et al Viz teacutež Dig 201112 (Marc lib lS ad form hypoth) Usus fructus an possit pignori hypothecaeve dari quaesitum est sive dominus proprietatis convenerit sive ille qui solum usum fructum habet et scribit papinianus libro undecimo responsorum tuendum creditorem et si velit cum creditore proprietarius agere non esse ei ius uti frui invito se tali exceptione eum praetor tuebitur si non inter creditorem et eum ad quem usus fructus pertinet convenerit ut usus fructus pignori sit nam et cum emptorem usus fructus tuetur praetor cur non et creditorem tuebitur eadem ratione et debitori obicietur exceptio (Je otaacutezkou zdali je možno daacutet ručniacute zaacutestavou nebo hypothekou ususfruktus ať jak by se vlastniacutek dohodl nebo tiacutem kdo maacute pouhyacute ususfruktus

306

problematice vyjaacutedřil poměrně obsaacutehle i Henle kteryacute uvedenou žalobu označil jako

žalobu vlastniacuteka jenž se braacutenil stavbě na vlastniacute půdě za pomoci nunciace a takteacutež

specielně pro přiacutepad vyacuteše zmiacuteněneacuteho sporu mezi spoluvlastniacuteky559 Konečně se v již

uvedeneacutem diacutele zmiňuje takeacute Biondi kteryacute se po obsaacutehleacute argumentaci přiklaacuteniacute k naacutezoru

že prohibitorniacute žaloba neniacute vlastně žalobou dotyacutekajiacuteciacute se samotneacute existence služebnosti

popiacuteraneacute třetiacute osobou ale toliko situace kdy třetiacute osoba braacuteniacute ve vyacutekonu služebnosti

aniž by si však tuto naacuterokovala tedy žalobce prohibitorniacute žalobou netvrdiacute že třetiacute osobě

praacutevo nenaacuteležiacute ale pouze že jiacute může danou činnost zakaacutezat560 Konečně pak v novějšiacutech

diacutelech se poměrně vaacutegně prohibitorniacute žaloba označuje jako žaloba proti komukoliv aniž

by si ten naacuterokoval toto praacutevo či byl vlastniacutekem služebneacuteho pozemku561

Jak je patrneacute z vyacuteše uvedeneacuteho popisu vyacutevoje baacutedaacuteniacute věnovaneacuteho prohibitorniacute

žalobě neniacute skutečně možno podrobněji popsat a podrobněji se jiacute věnovat bez toho aby

se bylo možno vyhnout zevrubnyacutem analyacutezaacutem různyacutech fragmentů mnohdy pak až

původu byzantskeacuteho Konečně pak v novějšiacutech diacutelech se poměrně vaacutegně prohibitorniacute

žaloba označuje jako žaloba proti komukoliv aniž by si ten naacuterokoval toto praacutevo či byl

vlastniacutekem služebneacuteho pozemku jak je patrneacute z vyacuteše uvedeneacuteho Spiacuteše než že by bylo

možno řiacuteci že došlo k určiteacute shodě na obsahu a charakteru daneacute žaloby lze řiacuteci že se

postupně dostaacuteval mimo zaacutejem takže probleacutem na prvniacute pohled vymizel jak plyne

čaacutestečně z posledniacutech stanovisek Proto ani zde neniacute miacutesta na zevrubnějšiacute analyacutezu a

možnost daacutet jakeacutehokoliv silnějšiacuteho stanoviska vůči charakteru a uacutečelu či snad vůbec

vůči existenci uvedeneacute žaloby

A Papinianus v jedenaacutecteacute knize Odpovědiacute piacuteše že je třeba chraacutenit věřitele a jestliže by chtěl proti věřiteli vlastniacutek žalovat že mu nenaacuteležiacute požiacutevaciacute praacutevo proti mně takovou naacutemitkou ho praetor ochraacuteniacute jestliže nebylo dohodnuto mezi věřitelem a tiacutem komu ususfruktus naacuteležiacute že by se zastavilo požiacutevaciacute praacutevo Neboť praetor chraacuteniacute ususfruktus kupci proč by tedy nechraacutenil věřiteli Z toho důvodu se poskytne naacutemitka i dlužniacutekovi)

559 Viz R Henle Unus casus eine Studie zu Justinians Institutionen Leipzig Werner Scholl 1915 str 138 et al

560 Viz B Biondi Actio negativa op cit str 38 et al 561 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 304

307

VII 2 INTERDIKTNIacute OCHRANA SLUŽEBNOSTIacute

V raacutemci ochrany služebnostiacute však nefigurujiacute toliko žaloby ktereacute jinak

bezpochybně zaujiacutemajiacute předniacute miacutesto v raacutemci teacuteto problematiky je ale takeacute nutno

přihleacutednout k dalšiacutem naacutestrojům jichž mohlo byacutet využito k tomu aby byla něčiacute

služebnost proti zaacutesahu dalšiacute neopraacutevněneacute osoby ochraacuteněna Tiacutemto naacutestrojem je

předevšiacutem mimořaacutednaacute ochrana kterou přiznaacutevali opraacutevněnyacutem ze služebnosti z titulu

sveacuteho uacuteřadu a předevšiacutem na zaacutekladě moci s tiacutemto spojeneacute praetoři či magistraacuteti obecně

a to ochrana prostřednictviacutem interdikt o nichž již bylo vyacuteše učiněno zmiacutenky562

Na rozdiacutel od vyacuteše již nastiacuteněneacute kombinace žalob jež mohou sloužit ochraně

služebnostiacute a jež jsou do značneacute miacutery a to i přes jejich variabilitu přesto však nezaacutevisleacute

od jejich jednotliveacuteho typu tedy kdy existuje komplexniacute žaloba jež se pak co do sveacute

intence lišiacute podle jednotliveacuteho typu služebnosti V přiacutepadě interdikt je však situace do

jisteacute miacutery odlišnaacute neboť je zde většiacute množstviacute jednotlivyacutech interdikt kteraacute ve většiacute či

menšiacute miacuteře nikoliv však uacuteplně odpoviacutedajiacute určityacutem služebnostem V přiacutepadě interdikt

ač společneacuteho majiacute mnoheacute přesto však vznikaacute mnohem většiacute spektrum naacutestrojů byť

nikoliv z pohledu konkreacutetniacute služebnosti neboť teacute zpravidla svědčiacute maximaacutelně jeden

z těchto Obecneacute otaacutezky charakteru takovyacutechto interdikt pak jsou do značneacute miacutery

obdobneacute jako je tomu v přiacutepadě ostatniacutech situaciacute kdy interdikta neniacute použito na

zaacutekladě služebnosti ale na zaacutekladě jineacuteho věcněpraacutevniacuteho vztahu a tedy je do jisteacute miacutery

nadbytečneacute na tomto miacutestě zabyacutevat se celkovou a obšiacuternou charakteristikou interdikt

obecně tedy bez vztahu ke služebnostem ale naopak je snad leacutepe soustředit se na

takovaacute jednotlivaacute interdikta kteraacute jsou přiacutemo a primaacuterně popřiacutepadě i nepřiacutemo věnovaacutena

zde dominantniacutemu teacutematu služebnostiacute Z uvedeneacuteho takeacute bude zřejmeacute že nikoliv každeacute

služebnostiacute odpoviacutedaacute určiteacute interdictum ale že tato jsou soustředěna předevšiacutem na

nejstaršiacute služebnosti tedy na služebnosti polniacute a to předevšiacutem na otaacutezky věnujiacuteciacute se

vodě a cestě tedy vskutku ještě nejstaršiacutem ze služebnostiacute polniacutech

562 K interdiktům obecně viz G Gandolfi Lezioni sugli interdetti Milano Goliardica 1960

134s G B Dore Studi sugli interdetti Firenze Niccolai 1890 250s Daacutele pak ve vztahu ke služebnostem viz kupřiacutekladu G Grosso Le servitugrave op cit str 304 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 355 et al

308

VII 21 INTERDICTUM DE ITINERE ACTUQUE PRIVATO

Prvniacutem interdiktem ktereacute v daneacute souvislosti byacutevaacute uvaacuteděno je praacutevě uvedeneacute

interdictum de itinere actuque privato Toto sloužiacute k ochraně tehdy pakliže kdo užiacuteval

cesty stezky nebo pěšiny po dobu roku a to nec vi nec clam nec precario563 Jeho

použitiacute je tedy věnovaacuteno pouze vyacuteše uvedenyacutem služebnostem tedy služebnostem

polniacutem tato skutečnost je pak i vyacuteslovně uvedena564 Lze se tedy taacutezat co staacutelo za

nutnostiacute speciaacutelně uveacutest skutečnost že je možno uvedeneacute interdictum použiacutet toliko pro

ochranu polniacutech služebnostiacute kdy se toliko polniacutem služebnostem samo vyacutehradně věnuje

V teacuteto souvislosti je možno zmiacutenit že ovšem praacutevo přiacutestupu tedy zpravidla jedna

z cestnyacutech služebnostiacute byacutevaacute imanentniacute součaacutestiacute takeacute mnohyacutech jinyacutech služebnostiacute tedy

kupřiacutekladu služebnostiacute vodniacutech ale lze jistě pomyslet i na některeacute služebnosti domovniacute

V tom přiacutepadě pak uvedenyacute interdikt lze použiacutet toliko tam kde je praacutevo cesty stezky

nebo pěšiny spojeno se služebnostiacute polniacute zatiacutemco v přiacutepadě obvykleacute služebnosti

domovniacute již takoveacuteto interdictum často použiacutet možno nebude

Podobně jako je tomu v přiacutepadě žalob i v přiacutepadě interdikt je vhodno se ptaacutet po

tom komu svědčiacute aktivniacute a pasivniacute legitimace Aktivniacute legitimace je v přiacutepadě interdikt

o poznaacuteniacute širšiacute nežli je tomu u žalob což je daacuteno však přirozeně tiacutem jak samotnaacute

interdikta fungujiacute a jejich charakterem Toto interdictum tedy svědčiacute nikoliv pouze

tomu kdo je opraacutevněn ze služebnosti či tomu kdo to minimaacutelně tvrdiacute ale neodvisle od

vyacuteše uvedeneacuteho předevšiacutem tomu kdo fakticky splňuje podmiacutenky o nichž se v textu

interdikta hovořiacute Tedy každyacute aniž by měl jakeacutehokoliv titulu k takoveacutemu jednaacuteniacute kdo

nec vi nec clam nec precario565 po dobu jednoho roku566 užiacuteval cesty stezky nebo

563 Viz Dig 43191pr (Ulp lib 70 ad ed) Praetor ait quo itinere actuque privato quo de

agitur vel via hoc anno nec vi nec clam nec precario ab illo usus es quo minus ita utaris vim fieri veto (Praetor řiacutekaacute Kdo soukromou pěšinu nebo stezku o kterou je žalovaacuteno nebo cestu tento rok ani naacutesiliacutem ani tajně ani z vyacuteprosy saacutem užiacutevaacute aby tak neužiacuteval zakazuji učinit naacutesiliacute)

564 Viz Dig 431911 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum prohibitorium est pertinens ad tuendas rusticas tantummodo servitutes (Toto interdictum je zakazovaciacute přinaacuteležejiacuteciacute k ochraně toliko venkovskyacutech služebnostiacute)

565 K tomuto je možno naleacutezt i určitaacute specifika v určityacutech přiacutepadech Viz Dig 4319112 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis supra dicto tempore anni non vi non clam non precario itinere usus sit verum postea non sit usus sed clam precariove videndum est an ei noceat et magis est ut nihil ei noceat quod attinet ad interdictum (Jestliže by kdo ve vyacuteše uvedeneacutem čase roku nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy užiacuteval pěšiny ale poteacute by neužiacuteval avšak tajně či z vyacuteprosy je k uvaacuteženiacute zdali jemu to škodiacute A spiacuteše je pravdou aby mu nic neškodilo neboť to přinaacuteležiacute k interdiktu) Dig 43193pr (Ulp lib 70 ad ed) Inde etiam illud labeo scribit si cum a me recte via utebaris fundum vendidero per quem utebaris deinde emptor te prohibuit licet clam videaris ab eo uti (nam qui prohibitus utitur clam utitur) tamen interdictum tibi competere intra annum quia hoc anno non vi non clam non precario usus es

309

pěšiny a nyniacute je mu v tomto někdo překaacutežiacute ten se pak může uacutespěšně uvedeneacuteho

interdikta domaacutehat567 Tiacutemto se v souladu s uacutečelem interdikt neřešiacute ta otaacutezka zda

naacuteležiacute někomu služebnost či nikoli ale toliko zdali zde byl jistou dobu pokojnyacute stav

kteryacute maacute byacutet uvedenyacutem prostředkem znovu nastolen a kteryacute maacute trvat do vyřešeniacute sporu

zdali služebnost je Konečně charakter interdikta umožňuje takeacute přiacutepadneacute rychleacute

obnoveniacute stavu kdy kupřiacutekladu by někdo braacutenil vstupu na pozemek přičemž do doby

definitivniacuteho vyřešeniacute sporu což je jistě naacuteročnějšiacute časovyacute proces nežli vydaacuteniacute

interdikta by mohlo na panujiacuteciacutem pozemku dojiacutet k nějakyacutem škodaacutem (napřiacuteklad

v souvislosti se zemědělskyacutemi pracemi) V teacuteto souvislosti je pak zaacutehodno takeacute uveacutest

dvě specifika jednak to že onen provizorniacute charakter kteryacute interdiktu přinaacuteležiacute je pak

ještě viacutece zvyacuterazněn v praacutevu justiniaacutenskeacutem kde byla ona ročniacute lhůta umenšena dokonce

na pouhyacutech třicet dniacute568 Takeacute je však nutneacute zmiacutenit že to nemusiacute byacutet vyacutelučně jedna a taacutež

osoba kteraacute danou služebnost či pouze předpoklaacutedaneacute jednaacuteniacute vykonaacutevaacute ale může tak

(Proto takeacute Labeo piacuteše toto Jestliže bys užiacuteval přiacutemo u mne cestu a jaacute bych pozemek přes kteryacute užiacutevaacuteš cestu prodal a později by ti kupec zakaacutezal ačkoliv bys byl viděn že tajně užiacutevaacuteš neboť kdo užiacutevaacute zakaacutezaneacute užiacutevaacute tajně přesto ti do roka naacuteležiacute interdictum neboť tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy jsi užiacuteval) Dig 43196 (Paul lib 66 ad ed) Sicut non nocet ei qui sine vitio usus est quod eodem anno vitiose usus est ita emptori heredique non nocebit quod ipsi vitiose usi sunt si testator venditorve recte usi sunt (Jelikož neškodiacute tomu kdo užiacutevaacute bez naacutesiliacute že v tomto roce užiacuteval naacutesiliacutem tak kupci a dědici neškodiacute jestliže by sami užiacutevali naacutesiliacutem pokud zůstavitel nebo prodejce užiacutevali řaacutedně)

566 Zde je možno naleacutezt i určiteacute specifiky a to tehdy je-li znemožněno užiacutevaacuteniacute služebnosti tedy přiacutestup na pozemek v naacutesledku povodně Viz Dig 431919 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis propter inundationem usus non sit itinere actuque hoc anno cum superiore usus sit potest repetita die hoc interdicto uti per in integrum restitutionem ex illa parte si qua mihi iusta causa esse videbitur sed et si per vim hoc ei contigerit in integrum eum restitui oportere Marcellus probat praeterea et aliis casibus interdictum repetita die competit ex quibus in integrum quis restitutionem impetrare solet (Jestliže by kdo kvůli zaacuteplavě neužiacuteval pěšiny nebo stezky v tomto roce ale dřiacuteve užiacuteval může se s znovu opakovaacuteniacutem času toto interdictum užiacutet pro uvedeniacute v původniacute stav z takoveacute strany jestliže tento důvod se jeviacute spravedlivyacutem Ale i jestliže naacutesiliacutem se tak stalo Marcellus potvrzuje že to maacute byacutet uvedeno v předchoziacute stav Předchoziacute a dalšiacute přiacutepady zahrnujiacute interdictum s znovu opakovanyacutem časem ze ktereacuteho je možno dociacutelit navraacuteceniacute v předchoziacute stav) Nutno takeacute danyacute fragment vniacutemat v souvislosti se zaacutenikem služebnosti jejiacutem neužiacutevaacuteniacutem a jejiacutem zpětnyacutem obnoveniacutem Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 307 a předevšiacutem 274 et al B Biondi Le servitugrave op cit str 331 et al

567 Viz Dig 431912 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdicto praetor non inquirit utrum habuit iure servitutem impositam an non sed hoc tantum an itinere actuque hoc anno usus sit non vi non clam non precario et tuetur eum licet eo tempore quo interdictum redditur usus non sit sive igitur habuit ius viae sive non habuit in ea condicione est ut ad tuitionem praetoris pertineat si modo anno usus est vel modico tempore id est non minus quam triginta diebus neque ad praesens tempus refertur usus quia plerumque itineribus vel via non semper utimur nisi cum usus exegerit ita (Tiacutemto interdiktem praetor nezjišťuje jestli kdo maacute uloženo praacutevo služebnosti nebo ne ale pouze zdali průchod a stezka byla v tomto roce užiacutevaacutena nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně a nikoliv z vyacuteprosy a chraacuteniacute toho kdo v tom čase kdy s interdictum poskytne neužiacutevaacute Tedy ať již by měl praacutevo cesty nebo neměl v daneacute podmiacutence je aby naacuteležel pod ochranu praetora jestliže toliko rok užiacuteval nebo ještě meacuteně času to je ale ne meacuteně než třicet dniacute Aniž by se projevilo užiacutevaacuteniacute v současneacutem čase neboť mnoheacute pěšiny a cesty se neužiacutevajiacute staacutele ani tak neniacute možno užiacutevaacuteniacute vyklaacutedat)

568 Viz Dig 431912 (Ulp lib 70 ad ed) cit sub 567 takeacute B Biondi Le servitugrave op cit str 356 S Solazzi Tutela op cit str 54 et al

310

činit i nepřiacutemo tedy předevšiacutem prostřednictviacutem svyacutech podřiacutezenyacutech otroků koloacutenů ale

takeacute zcela obyčejně prostřednictviacutem svyacutech hostiacute569 Avšak nemusiacute se jednat toliko o

praacutevně podřiacutezenou osobu ale takeacute je možneacute navaacutezat na předchoziacute interdiktem

předpoklaacutedaneacute jednaacuteniacute jestliže tak činil praacutevniacute předchůdce tedy zprvu prodejce570

Co se pasivniacute legitimace k uvedeneacutemu interdiktu tyacutekaacute zde je situace do značneacute

miacutery obdobnaacute jako je tomu v přiacutepadě vindikace služebnosti tedy v jejiacute širšiacute versi kdy

zahrnuje takměř všechny ty kteřiacute jakyacutemkoliv způsobem odporujiacute či braacuteniacute možnosti

569 Viz Dig 431934 (Ulp lib 70 ad ed) Uti videmur servitutibus etiam per servos vel colonos

vel amicos vel etiam hospites et fere per eos omnes qui nobis retinent servitutes sed enim per fructuarium quidem servitus retinetur per fructuarium autem interdictum hoc domino non competere iulianus ait (Jeviacute se naacutem že služebnost je užiacutevaacutena takeacute skrze otroky nebo kolony nebo přaacutetele nebo takeacute hosty a obecně těmito všemi kteřiacute naacutem zachovajiacute služebnost Ale takeacute poživatelem se jakaacute služebnost zachovaacute a Iulianus řekl že přes poživatele toto interdictum nenaacuteležiacute vlastniacuteku) Takeacute Dig 431917 (Ulp lib 70 ad ed) Is cuius colonus aut hospes aut quis alius iter ad fundum fecit usus videtur itinere vel actu vel via et idcirco interdictum habebit et haec ita pedius scribit et adicit etiamsi ignoravit cuius fundus esset per quem iret retinere eum servitutem (Kdo jehož kolon nebo host nebo kdo jinyacute konaacute přiacutestup na pozemek jeviacute se to jako užiacutevaacuteniacute stezky nebo pěšiny a tak bude miacutet interdictum A tak i Pedius piacuteše a přidaacutevaacute jestliže by nebylo znaacutemo čiacute je pozemek přes kteryacute chodil zachovaacute se mu služebnost)

570 Viz Dig 43123 (Paul lib 63 ad ed) Haec autem interdicta quae ad rem familiarem spectant aut apiscendae sunt possessionis aut reciperandae aut retinendae apiscendae possessionis sunt interdicta quae competunt his qui ante non sunt nancti possessionem sunt autem interdicta apiscendae possessionis quorum bonorum salvianum quoque interdictum quod est de pignoribus ex hoc genere est et quo itinere venditor usus est quo minus emptor utatur vim fieri veto reciperandae possessionis causa proponuntur sub rubrica unde vi aliqua enim sub hoc titulo interdicta sunt retinendae possessionis sunt interdicta uti possidetis sunt interdicta ut diximus duplicia tam reciperandae quam apiscendae possessionis (Tedy tato interdikta kteraacute se dotyacutekajiacute rodinnyacutech věciacute jsou buď k nabytiacute držby nebo k navraacuteceniacute nebo k udrženiacute K nabytiacute držby jsou interdikta kteraacute naacuteležejiacute těm kteřiacute předtiacutem nedosaacutehli držby Jsou takeacute interdikta k nabytiacute držby komu majetek A takeacute salvianskeacute interdictum ktereacute je z ručniacute zaacutestavy je stejneacuteho druhu A jak průchod užiacuteval prodejce aby tak nečinil kupec zakazuji naacutesiliacute Z důvodu navraacuteceniacute držby jsou uvedena pod nadpisem z naacutesiliacute takeacute dalšiacute interdikta jsou pod tiacutemto titulem K udrženiacute držby jsou interdikta jak držiacutete Jsou interditka jak jsme řekli dvojitaacute jak k navraacuteceniacute tak k nabytiacute držby) Takeacute Dig 43196 (Paul lib 66 ad ed) Sicut non nocet ei qui sine vitio usus est quod eodem anno vitiose usus est ita emptori heredique non nocebit quod ipsi vitiose usi sunt si testator venditorve recte usi sunt Později bylo pravidlo rozšiacuteřeno (Překlad viz sub 565) Viz Dig 431936 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum et ei competit qui donationis causa fundi vacuam possessionem adeptus est (Toto interdictum i tomu naacuteležiacute kdo z důvodu darovaacuteniacute pozemku obdržel praacutezdnou držbu) Dig 431937 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis ex mandatu meo fundum emerit aequissimum est mihi hoc interdictum dari ut ille usus est qui mandatu meo emit (Jestliže kdo z meacuteho přiacutekazu koupiacute pozemek je nejspravedlivějšiacute aby mi bylo daacuteno takoveacute interdictum jakeacute užiacuteval kdo z meacuteho přiacutekazu koupil) Dig 431938 (Ulp lib 70 ad ed) Sed et si quis usum fructum emit vel usum vel cui legatus est et traditus uti hoc interdicto poterit (Ale jestliže kdo koupiacute ususfruktus nebo usus nebo kdo měl odkaacutezaacuteno a předaacuteno může toto interdictum použiacutet) Dig 431939 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc amplius et is cui dotis causa fundus traditus est experiri hoc interdicto poterit (A šiacuteřeji i ten komu z důvodu věna je předaacuten pozemek může zkusit toto interdictum) Dig 4319310 (Ulp lib 70 ad ed) Et generaliter ex omnibus causis quae instar habent venditionis vel alterius contractus dicendum est hoc interdicto locum fore (A obecně ze všech přiacutepadů ktereacute majiacute podobnost s prodejem nebo jinou smlouvou lze řiacuteci že zde maacute toto interdictum miacutesto)

311

využiacutevat služebnosti nebo vůbec přiacutestupu na služebnyacute pozemek571 Možnost byacutet pasivně

legitimovaacuten k uvedeneacutemu interdiktu tedy neniacute žaacutednyacutem způsobem odvislaacute od toho zdali

maacute ke služebneacutemu pozemku kdo jakeacuteho praacuteva kupřiacutekladu praacutevo vlastnickeacute čili nic

VII 22 INTERDICTUM DE ITINERE ACTUQUE REFICIENDO

Dalšiacute zpravidla v souvislosti z vyacuteše uvedenyacutem byacutevaacute zmiňovaacuteno při ochraně

služebnostiacute prostřednictviacutem mimořaacutednyacutech magistraacutetskyacutech prostředků interdictum de

itinere actuque reficiendo Uvedenyacute interdikt ve skutečnosti doplňuje interdikt

předchoziacute kdy umožňuje domaacutehat se možnosti udržovat nebo opravovat cestu tak aby

tato vůbec mohla soužit sveacutemu uacutečelu tedy sloužit ve smyslu obsahu služebnosti stezky

přiacutepadně i pěšiny572

Jak i ze samotneacuteho zaacutekladniacuteho fragmentu vaacutezaneacuteho na danyacute interdikt vyplyacutevaacute

tak je zde patrnyacute rozdiacutel mezi předchoziacutem a tiacutemto praacutevě v oblasti aktivniacute legitimace

Zatiacutemco předchoziacutemu interdiktu bylo dostačujiacuteciacute pokud ten kdo se jeho použitiacute

domaacutehal po dobu jednoho roku vykonaacuteval ono praacutevo tak v přiacutepadě interdikta de itinere

actuque reficiendo je situace ztiacutežena tiacutem že takoveacuteto osobě musiacute zaacuteroveň takeacute naacuteležet

takeacute praacutevo na refectio573 Avšak takoveacuteto praacutevo bylo v souvislosti se služebnostmi

povětšinou přiznaacutevaacuteno běžně574 Charakter odpůrce tedy osoby pasivně legitimovaneacute

571 Viz Dig 431935 (Ulp lib 70 ad ed) Idem iulianus scribit si meus usus fructus in fundo

tuo proprietas vero tua fuerit et uterque nostrum per vicini fundum ierit utile interdictum de itinere nos habere et sive forte ab extraneo fructuarius prohibeatur sive etiam a domino sed et si dominus a fructuario competet nam et si quilibet prohibeat ire interdictum adversus eum competit (Překlad viz sub 504)

572 Viz Dig 4319311 (Ulp lib 70 ad ed) Ait praetor quo itinere actuque hoc anno non vi non clam non precario ab alio usus es quo minus id iter actumque ut tibi ius esset reficias vim fieri veto qui hoc interdicto uti volet is adversario damni infecti quod per eius vitium datum sit caveat (Řiacutekaacute praetor Kdo pěšinu a cestu tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od jineacuteho jsi užiacuteval abys tu pěšinu a cestu k niacutež maacuteš praacutevo neopravil zakazuji naacutesiliacute Kdo toto interdictum chce použiacutet ten maacute zajistit odpůrci hroziacuteciacute škody ktereacute by mohly byacutet způsobeny jeho chybou)

573 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 307 574 Viz Dig 4319313 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc autem a superiori distat quod illo quidem

interdicto omnes uti possunt qui hoc anno usi sunt hoc autem interdicto eum demum uti posse qui hoc anno usus est et ius sibi esse reficiendi oporteat ius autem esse videtur ei cui servitus debetur itaque qui hoc interdicto utitur duas res debet docere et hoc anno se usum et ei servitutem competere ceterum si desit alterutrum deficit interdictum nec immerito qui enim vult ire agere tantisper quoad de servitute constet non debet de iure suo docere quid enim perdit qui eum patitur hoc facere qui hoc anno fecit enimvero qui vult reficere aliquid novi facit neque debet ei in alieno permitti id moliri nisi vere habet servitutem (Toto interdictum se odlišuje od vyacuteše uvedeneacuteho neboť ono interdictum mohou použiacutet

312

k daneacutemu interdiktu pak je do značneacute miacutery obdobnyacute jako je tomu v přiacutepadě interdikta

předchoziacuteho tedy pasivně legitimovaacuten je předevšiacutem ten kdo braacuteniacute v činnosti jež je

předmětem ochrany interdiktem v tomto přiacutepadě ten kdo braacuteniacute opravě tedy ve

skutečnosti ten komu je možno danou činnost zakaacutezat

V souvislosti s vyacuteše uvedenou skutečnostiacute že aktivně legitimovaneacutemu musiacute

svědčit i ius reficiendi se pak objevuje poměrně spornaacute přesto však nikoliv nedůležitaacute

otaacutezka nebo snad probleacutem a sice ten že v tom přiacutepadě je nutno posuzovat ze strany

magistraacuteta nikoliv pouze faktickeacute skutečnosti zdali něco někdo po určityacute čas konal ale

takeacute praacutevniacute otaacutezky tedy zdali komu svědčilo jakeacute praacutevo či nikoliv kteraacute je však spojena

se samotnyacutem zkoumaacuteniacutem zdali komu svědčiacute služebnost vůbec V tomto přiacutepadě se

naacutezory rozchaacutezejiacute kdy na jedneacute straně je možno na takoveacuteto zkoumaacuteniacute nahliacutežet jako na

jeden celek575 naproti tomu opačnyacute naacutezor považuje obě dvě otaacutezky vzaacutejemně jako

nezaacutevisleacute576

VII 23 INTERDICTUM DE AQUA COTTIDIANA ET AESTIVA

Uvedeneacute interdictum neniacute ve skutečnosti interdiktem jedniacutem ale dvěma kteraacute

však majiacute mnoho společnyacutech bodů respektive se odlišujiacute nikoliv praacutevniacutem režimem ale

spiacuteše technickyacutemi okolnostmi ktereacute jej provaacutezejiacute Zatiacutemco prveacute interdictum tedy

interdictum de aqua cottidiana věnuje se takovyacutem vodaacutem ktereacute jsou k disposici a

mohou byacutet využiacutevaacuteny po celyacute rok Tedy takovaacuteto voda teče nezaacutevisle na tom zdali je

všichni kteřiacute užiacutevajiacute v tomto roce Avšak toto interdictum toliko ten může užiacutet kdo tento rok užiacuteval a jemuž naacuteležiacute praacutevo opravovat Toto praacutevo se jeviacute toho komu je povinna služebnost Tudiacutež kdo by užil tohoto interdikta musiacute ověřit dvě věci i že užiacuteval tento rok a že jemu naacuteležiacute služebnost Jinak jestliže jedna schaacuteziacute interdictum se umenšiacute nikoliv bezdůvodně protože kdo by chtěl chodit a hnaacutet dokud nebude určeno o služebnosti nemusiacute ověřit sveacute praacutevo ale co tedy ztraacuteciacute kdo strpiacute činit tak tomu kdo tak tento rok činil Neboť zajisteacute kdo by chtěl opravovat činiacute co noveacuteho aniž se mu musiacute svolit co na ciziacutem si vybudovat pokud opravdu nemaacute služebnost) Dig 4319314 (Ulp lib 70 ad ed) Fieri autem potest ut qui ius eundi habeat et agendi reficiendi ius non habeat quia in servitute constituenda cautum sit ne ei reficiendi ius sit aut sic ut si velit reficere usque ad certum modum reficiendi ius sit merito ergo ad refectionem se praetor rettulit ut tibi inquit ius est reficias uti ius est hoc est sic uti per servitutem impositam licet (Tak může miacutet učiněno aby kdo by měl praacutevo chodit a hnaacutet neměl praacutevo opravovat tak by při ustavovaacuteniacute služebnosti bylo zajištěno aby neměl praacutevo opravovat nebo tak aby jestliže by chtěl opravovat až do určiteacuteho způsobu opravovaacuteniacute měl praacutevo Takto tedy se praetor praacutevem vyjaacutedřil k opravaacutem Aby tobě uvedl bylo pom praacutevu opravovat jak stanoviacute praacutevo tedy tak je jak bylo svoleno užiacutevat při zřiacutezeniacute služebnosti)

575 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 307 et al 576 Viz S Solazzi Tutela op cit str 58 et al

313

zima nebo naopak leacuteto ale nemusiacute se tak diacutet kontinuaacutelně tedy neniacute na překaacutežku pokud

se uvedenaacute voda objevuje pouze v určityacutech intervalech ktereacute se však neodviacutejejiacute od ročniacute

doby tedy předevšiacutem od doby leacuteta Naproti tomu druheacute interdictum tedy interdictum de

aqua aestiva se již věnuje plně jak i saacutem naacutezev napoviacutedaacute vodě tekouciacute v leacutetě577

V souvislosti s tiacutemto rozděleniacutem typu vod si lze takeacute povšimnout Ulpiana kteryacute ještě

daacutele rozpracovaacutevaacute charakter vod z ktereacutehožto naacutezoru vyplyacutevaacute že v ediktu uvedeneacute hoc

anno nemusiacute znamenat každodenně ale takeacute přerušovaně578 Ze samotneacuteho interdiktu o

letniacute vodě pak vyplyacutevaacute že uvedeneacute přerušeniacute vyacutekonu praacuteva může byacutet i skutečně dlouheacute

neboť pro tento interdikt neniacute předmětneacute uvedeneacute leacuteto ale ono předchoziacute579

577 Viz Dig 432013 (Ulp lib 70 ad ed) Duo autem genera sunt aquarum est cottidiana est

et aestiva cottidiana ab aestiva usu differt non iure cottidiana ea est quae duci adsidue solet vel aestivo tempore vel hiberno etiamsi aliquando ducta non est ea quoque dicitur cottidiana cuius servitus intermissione temporis divisa est aestiva autem ea est qua aestate sola uti expedit sicuti dicimus vestimenta aestiva saltus aestivos castra aestiva quibus interdum etiam hieme plerumque autem aestate utamur ego puto probandum ex proposito utentis et ex natura locorum aquam aestivam a cottidiana discerni nam si sit ea aqua quae perpetuo duci possit ego tamen aestate sola ea utar dicendum est hanc aquam esse aestivam rursum si ea sit aqua quae non nisi aestate duci possit aestiva dicetur et si ea sint loca quae natura non admittant aquam nisi aestate dicendum erit recte aestivam dici (Jsou tedy dva druhy vod je každodenniacute a je letniacute Každodenniacute se odlišuje od letniacute užiacutevaacuteniacutem nikoliv praacutevem Každodenniacute je ta kteraacute snese staacuteleacute vedeniacute ať v letniacutem čase nebo zimniacutem ačkoliv někdy neniacute vedena Takovaacute se tedy nazyacutevaacute každodenniacute jiacutež služebnost je rozdělena v přetržiteacute časy Avšak letniacute je takovaacute kteraacute prospiacutevaacute užiacutevaacuteniacute pouze v leacutetě jako nazyacutevaacuteme letniacute šaty letniacute houštiny letniacute čtvrtě jichž někdy užiacutevaacuteme i v zimě spiacuteše ale v leacutetě Považuji za přijatelneacute z vyacuteše uvedenyacutech užiacutevaacuteniacute i z povahy miacutesta rozlišit vody každodenniacute a letniacute neboť jestliže by byla takovaacute voda kterou je možno staacutele veacutest ale jaacute bych ji užiacuteval toliko v leacutetě jeviacute se byacutet takovaacuteto voda letniacute Takteacutež jestliže takovaacute by byla voda kterou než v leacutetě neniacute možno veacutest takovaacute se nazyacutevaacute letniacute a jestliže by takovaacute byla miacutesta jejichž povaha nepřipouštiacute než letniacute vodu mělo by byacutet řečeno že takovaacute se přiacutemo nazyacutevaacute letniacute)

578 Viz Dig 432014 (Ulp lib 70 ad ed) Quod autem scriptum est in interdicto uti hoc anno aquam duxisti hoc est non cottidie sed hoc anno vel una die vel nocte ergo cottidiana quidem aqua alia est quae cottidie duci possit vel hieme vel aestate etsi aliquo momento temporis ducta sit aestiva ea quae cottidie quidem duci possit vel sola aestate ducatur autem aestate tantum non et hieme non quia non possit et hieme sed quia non solet (Neboť je napsaacuteno v interdiktu jakkoliv jsi tento rok vedl vodu to je ne každodenně ale v tomto roce buď jeden den nebo noc protože každodenniacute voda je odlišnaacute ta se může veacutest každodenně ať v zimě tak v leacutetě ať již v jakeacutemkoliv okamžiku by byla vedena letniacute takovaacute kterou je možno veacutest každodenně nebo pouze v leacutetě vede se ale pouze v leacutetě nikoliv v zimě ne proto že neniacute možno v zimě ale protože to neniacute dovoleno)

579 Viz Dig 4320131 (Ulp lib 70 ad ed) Quia autem diximus aestivam aquam aliquo distare ab aqua cottidiana sciendum est etiam interdictis distare quod qui de aqua cottidiana interdicit ita interdicit uti hoc anno aquam duxisti at qui de aestiva sic uti priore aestate nec immerito nam quia hieme non utitur referre se non ad praesentem aestatem sed ad priorem debuit (Neboť takeacute jsme řekli letniacute vody se nějak odlišujiacute od vody každodenniacute mělo by byacutet znaacutemo že takeacute interdikta se lišiacute neboť ty o každodenniacute vodě zakazujiacute tak zakazujiacute jakkoliv bys tento rok vedl vodu ale ty o letniacute takto jako předchoziacuteho leacuteta nikoliv bez důvodu neboť v zimě se neužiacutevalo je zapotřebiacute se neobracet nikoliv na současneacute leacuteto ale na předchoziacute) Dig 4320132 (Ulp lib 70 ad ed) Aestatem incipere (sic peritiores tradiderunt) ab aequinoctio verno et finiri aequinoctio autumnali et ita senis mensibus aestas atque hiems dividitur (Leacuteto začiacutenaacute tak se předaacutevaacute od zkušenyacutech od rovnodennosti jarniacute a končiacute se o rovnodennosti podzimniacute a tak šesti měsiacuteci se děliacute jak leacuteto tak zima) Dig 4320133 (Ulp lib 70 ad ed) Priorem aestatem ex comparatione duarum aestatium accipi (Předchoziacute leacuteto se posuzuje z porovnaacuteniacute

314

Prveacute tedy interdictum de aqua cottidiana přinaacuteležiacute tomu kdo vedl onu aqua

cottidiana v předchoziacutem roce non vi non clam non precario580 Vedle toho druhyacute

interdikt tedy interdictum de aqua aestiva sloužiacute tomu kdo o loňskeacutem leacutetě bral z ciziacuteho

pozemku onu letniacute vodu nec vi nec clam nec precario581 Jak je patrneacute tak uvedenaacute

interdikta jsou předevšiacutem vaacutezaacutena na existenci servitutis aquae ducendae a tedy obecně

oba dva druhy vaacutežiacute se na takovou vodu kteraacute proudiacute582 Naviacutec je pro uvedenaacute interdikta

stanoveno že toto interdictum přinaacuteležiacute nikoliv pouze tomu kdo daneacute vody nechal veacutest

ale takeacute dědicům kupcům a bonorum possessoribus583

dvou leacutet) Dig 4320134 (Ulp lib 70 ad ed) Propter hoc si aestate interdicatur nonnumquam annum et sex menses continere quod ita contingit si initio verni aequinoctii ducta sit aqua et sequenti aestate pridie aequinoctium autumnale interdicatur et proinde si hieme interdicatur etiam in biennium haec res extendetur (Z toho důvodu jestliže se v leacutetě zakaacuteže tedy to zahrnuje rok a šest měsiacuteců neboť kdo tak ciacuteliacute aby byla od jarniacute rovnodennosti vedena voda a v naacutesledujiacuteciacute roky ihned po podzimniacute rovnodennosti se zakazuje A tak jestliže v zimě by se zakaacutezalo takovaacute věc opadne po dvou letech)

580 Viz Dig 43201pr (Ulp lib 70 ad ed) Ait praetor uti hoc anno aquam qua de agitur non vi non clam non precario ab illo duxisti quo minus ita ducas vim fieri veto (Řekl praetor Jako tento rok vodu o kterou se žaluje nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od někoho jsi vedl abys nevedl zakazuji naacutesiliacute)

581 Viz Dig 4320129 (Ulp lib 70 ad ed) Deinde ait praetor uti priore aestate aquam qua de agitur nec vi nec clam nec precario ab illo duxisti quo minus ita ducas vim fieri veto inter heredes emptores et bonorum possessores interdicam (Poteacute řekl praetor Jako dřiacuteve letniacute vodu o kterou je žalovaacuteno nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od něho jsi vedl vodu abys tak nevedl zakazuji činit naacutesiliacute Zakaacuteži pro dědice kupce a držitele majetku) Viz takeacute Dig 4320130 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum de aqua aestiva proponitur (Toto interdictum se poskytuje k letniacute vodě)

582 Viz Dig 432015 (Ulp lib 70 ad ed) Loquitur autem praetor in hoc interdicto de ea aqua sola quae perennis est nulla enim alia aqua duci potest nisi quae perennis est (Uvedl tedy praetor k tomuto interdiktu pouze o teacute vodě kteraacute je staacutelaacute žaacutednou vodu je možno veacutest než tu kteraacute je staacutelaacute) Dig 432016 (Ulp lib 70 ad ed) Quamquam ad perennes aquas dixerimus hoc interdictum pertinere ad eas tamen perennes pertinet quae duci possunt ceterum sunt quaedam quae etsi perennes sunt duci tamen non possunt ut puta puteales et quae ita sunt summersae ut defluere extra terram et usui esse non possint sed huiusmodi aquis quae duci non possint haustus servitus imponi potest (Ačkoliv jsme řekli že toto interdictum naacuteležiacute pro staacuteleacute vody zdali toliko těm staacutelyacutem naacuteležiacute ktereacute je možno veacutest Některeacute jsou takoveacute ktereacute ač jsou staacuteleacute přesto je neniacute možno veacutest jako třeba studničniacute a ktereacute jsou přiacuteliš hluboko že je neniacute možno nechat vyteacuteci ze země a užiacutevat Ale k jakyacutemkoliv vodaacutem ktereacute neniacute možno veacutest je možno zřiacutedit služebnost čerpaacuteniacute) Dig 432017 (Ulp lib 70 ad ed) Haec interdicta de aqua item de fonte ad eam aquam pertinere videntur quae a capite ducitur non aliunde harum enim aquarum etiam servitus iure civili constitui potest (Překlad viz sub 246) Dig 432018 (Ulp lib 70 ad ed) Caput aquae illud est unde aqua nascitur si ex fonte nascatur ipse fons si ex flumine vel lacu prima incilia vel principia fossarum quibus aquae ex flumine vel ex lacu in primum rivum compelli solent plane si aqua sudoribus manando in aliquem primum locum effluere atque ibi apparere incipit eius hoc caput dicemus ubi primum emergit (Původ vody je takovyacute kde se voda rodiacute jestliže by se rodila z pramene saacutem pramen jestliže z řeky nebo jezera prvniacute strouha nebo počaacutetek přiacutekopů kteryacutemi vody z řeky nebo jezera jsou spojeny do prvniacuteho kanaacutelu Ovšem jestli voda v kapkaacutech řine se na jakeacutekoliv prvniacute miacutesto a teprve tam se objeviacute řiacutekaacuteme že tento jejiacute původ je tam kde se poprveacute vynořila)

583 Viz Dig 4320129 (Ulp lib 70 ad ed) cit sub 581 Takeacute Dig 4320137 (Ulp lib 70 ad ed) Ait praetor inter heredes et emptores et bonorum possessores interdicam haec verba non solum ad aestivam aquam verum etiam ad cottidianam quoque referenda esse sciendum est nam sicuti de itinere actuque et successoribus dantur interdicta et emptori ita haec quoque danda praetor putavit (Praetor řekl Poskytnu interdictum dědicům a kupcům a držitelům majetku Tato slova ne toliko na

315

Co se tyacutekaacute pasivniacute legitimace pak zde je možno konstatovat prakticky toteacutež co

vyacuteše k ostatniacutem interdiktům a k vindikačniacute žalobě v širšiacutem naacutehledu na pasivniacute

legitimaci584 Tedy uvedenyacute interdikt je možno použiacutet proti každeacutemu takoveacutemu kdo

braacuteniacute ve vedeniacute vody tomu kdo tak činil podle předpokladů textu interdikta Neniacute tedy

vůbec zaacutevisleacute na tom zdali ten kdo vodě braacuteniacute je vlastniacutekem pozemku či nikoliv

VII 24 DALŠIacute INTERDIKTA SPOJENAacute S REŽIMEM VOD

Vedle uvedenyacutech nejvyacuteznamnějšiacutech interdikt přiacutemo udělovanyacutech ve vztahu ke

služebnostem je možno v souvislosti se služebnostmi použiacutet i několik dalšiacutech interdikt

kteraacute však je možno nikoliv neběžně použiacutet i nejen v souvislosti se služebnostmi Tato

interdikta však již nejsou primaacuterniacutemi ochrannyacutemi prostředky přesto však si v daneacute

souvislosti drobneacute pozornosti jistě zasloužiacute

Na prvniacutem miacutestě je ve stručnosti vhodno zmiacutenit interdictum de quo ex

castello585 Tento interdikt maacute zaacutekladniacute raacutemec obdobnyacute jako je tomu v přiacutepadě prveacuteho

vyacuteše uvedeneacuteho interdiktu avšak zaacutekladniacute rozdiacutel spočiacutevaacute v tom že nyniacute se nejednaacute o

vody tekouciacute ze soukromeacuteho zdroje ale naopak o vody ktereacute pochaacutezejiacute ze zdroje

veřejneacuteho586 Je zde takeacute možno si povšimnout určiteacute paralely s interdiktem dotyacutekajiacuteciacutem

letniacute vodu vpravdě takeacute na každodenniacute jakoukoliv by měla byacutet vztažena jak by mělo byacutet znaacutemo Neboť i při pěšině a cestě i naacutestupcům se dajiacute interdikta i kupci tak měl praetor za to že se majiacute daacutet i těmto)

584 Viz Dig 4320125 (Ulp lib 70 ad ed) Competit hoc interdictum adversus eum qui prohibet me aquam ducere et nihil interest utrum quis dominium fundi habeat an non idcircoque is tenetur interdicto nam et si servitus coepit adversus quemvis posse vindicari (Překlad viz sub 504) Viz ale takeacute Dig 4320127 (Ulp lib 70 ad ed) Labeo putat per hoc interdictum prohiberi quem ne quid in illo fundo faciat fodiat serat succidat putet aedificet quare ex re ea aqua quam ille hoc anno per fundum tuum sine vitio duxit inquinetur vitietur corrumpatur deteriorve fiat et similiter de aestiva aqua debere interdici ait (Labeo se domniacutevaacute že tiacutemto interdiktem se zakazuje tomu aby na tomto pozemku nečinil nekopal nesaacutezel nesekal neořezaacuteval nestavěl pročež by se ta voda kterou on přes tvůj pozemek v tomto roce bez naacutesiliacute vedl znečistila otraacutevila zkazila nebo stala horšiacute A řekl že stejně je třeba zakaacutezat při letniacute vodě)

585 K tomuto bliacuteže viz G Grosso Le servitugrave op cit str 310 586 K uvedeneacutemu interdiktu a jeho pravidlům viz Dig 4320138 (Ulp lib 70 ad ed) Ait

praetor quo ex castello illi aquam ducere ab eo cui eius rei ius fuit permissum est quo minus ita uti permissum est ducat vim fieri veto quandoque de opere faciendo interdictum erit damni infecti caveri iubebo (Praetor řekl Jak z naacutedrže komu veacutest vodu od toho kdo k niacute maacute praacutevo je dovoleno aby tak nebylo svoleno veacutest zakazuji učinit naacutesiliacute A jestliže by byl učiněn zaacutekaz činit diacutela nařizujiacute daacutet zaacuteruku z hroziacuteciacute škody) Dig 4320139 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum necessario propositum est namque superiora interdicta ad eos pertinent qui a capite ducunt vel imposita servitute vel quia putant impositam aequissimum visum est ei quoque qui ex castello ducit interdictum dari id est ex eo

316

se letniacute vody kdy podobně jako v nyniacute zkoumaneacutem interdiktu neniacute jeho uloženiacute

podmiacuteněno toliko faktickyacutemi okolnostmi ale takeacute otaacutezkou praacutevniacute kdy je nutno

zodpovědět zdali naacuteležiacute tomu či onomu praacutevo či vůbec povoleniacute k předmětneacutemu

čerpaacuteniacute z veřejneacuteho zdroje Takteacutež neniacute nezajiacutemaveacute že uvedenyacute interdikt může svědčit

jak pozemku tak ale i osobě587 V souvislosti s takovyacutemto čerpaacuteniacute z veřejneacuteho zdroje je

takeacute nutno si uvědomit že i tento je podroben režimu služebnostiacute a konečně v době

poklasickeacute je pojem služebnosti použiacutevaacuten i v přiacutemeacute souvislosti s veřejnyacutemi

vodovody588

receptaculo quod aquam publicam suscipit castellum accipe (Toto interdictum je poskytnuto z nutnosti neboť vyacuteše uvedenaacute interdikta naacuteležiacute těm kdo od původu vedou ať již uloženou služebnostiacute nebo kteraacute se jeviacute uloženaacute Nejspravedlivějšiacute zdaacute se i takoveacutemu kdo vede z naacutedrže daacutet interdictum To je z takoveacute zaacutesobaacuterny kteraacute sbiacuteraacute veřejnou vodu tedy za ni považuje naacutedrž) Dig 4320140 (Ulp lib 70 ad ed) Si ex castello permissum est dandum erit interdictum (Jestliže je dovoleno z naacutedrže bude daacuteno interdictum) Dig 4320141 (Ulp lib 70 ad ed) Permittitur autem aquam ex castello vel ex rivo vel ex quo alio loco publico ducere (Tedy dovoluje se vodu z naacutedrže nebo z kanaacutelu nebo z jakeacuteho jineacuteho veřejneacuteho miacutesta veacutest) Dig 4320142 (Ulp lib 70 ad ed) Idque a principe conceditur alii nulli competit ius aquae dandae (Toto je určeno ciacutesařem ničemu jineacutemu nenaacuteležiacute praacutevo daacutet vodu) Možno čiacutest i jako bdquonikomu jineacutemuldquo Dig 4320143 (Ulp lib 70 ad ed) Et datur interdum praediis interdum personis quod praediis datur persona extincta non extinguitur quod datur personis cum personis amittitur ideoque neque ad alium dominum praediorum neque ad heredem vel qualemcumque successorem transit plane ei ad quem dominium transit impetrabile est nam si docuerit praediis suis aquam debitam etsi nomine eius fluxisse a quo dominium ad se transiit indubitate impetrat ius aquae ducendae nec est hoc beneficium sed iniuria si quis forte non impetraverit (A daacute se někdy pozemkům někdy osobaacutem Ktereacute se daacute pozemkům zaacutenikem osoby nezanikaacute kteraacute se daacute osobaacute s osobami zanikaacute a tak na jineacute vlastniacuteky ani na dědice nebo jakeacutekoliv naacutestupce nepřechaacuteziacute Tak ten komu přešlo vlastnictviacute je dosažitelneacute neboť jestliže by ukaacutezal že jeho pozemlkům je povinna voda a byla by vedena tiacutem jmeacutenem od koho přešlo na něho vlastnictviacute nepochybně je dosažitelneacute praacutevo vedeniacute vody aniž by to byl zisk ale křivda jestliže by naacutehodou nedosaacutehl) Dig 4320144 (Ulp lib 70 ad ed) Meminisse autem debemus in hoc interdicto totam quaestionem finiri adsignationis non enim praeparat hoc interdictum causam ut superiora interdicta nec ad possessionem temporariam pertinet sed aut habet ius adsignatum sibi aut non habet et interdictum totum finitur (Měli bychom si takeacute pamatovat v tomto interdiktu celeacute šetřeniacute se končiacute připsaacuteniacutem tedy nepřipravuje toto interdictum spor jako vyacuteše uvedenaacute interdikta ani nenaacuteležiacute k dočasneacute držbě ale jestli maacute připsaacuteno praacutevo sobě nebo nemaacute celeacute interdictum se končiacute)

587 Viz bliacuteže B Biondi La categoria op cit str 607 et al 588 Viz C 11436pr Imperatores Theodosius Valentinianus Omnis servitus aquarum

aquaeductus hadriani sive domorum sive possessionum sive suburbanorum sive balneorum vel per divinos adfatus intimatos in quolibet iudicio vel per usurpationem impertitos penitus exprobretur maluimus etenim praedictum aquaeductum nostri palatii publicarum thermarum ac nymphaeorum commoditatibus inservire et decernimus hanc dispositionem modis omnibus in posterum servari nemini licentia tribuenda ab eodem aquaeductu precibus oblatis usum aquae petere vel eum audere perforare scientibus his qui qualibet ratione putaverint ad huiusmodi molimen accedere vel officio si ausum fuerit instruere vel minus instructis precibus parere centena pondo auri multae nomine fiscalibus rationibus se esse illaturos (Každaacute služebnost vod z vodovodu Hadrianova ať domům nebo državaacutem nebo přiacuteměstskyacutem čtvrtiacutem nebo laacutezniacutem ať božskyacutem ciacutesařskyacutem rozhodnutiacutem zavedeneacute v jakeacutemkoliv sporu nebo nabytaacute přivlastněniacutem si maacute byacutet důkladně přezkoumaacutena Chtěli bychom spiacuteše aby zmiacuteněnyacute vodovod našeho palaacutece sloužil veřejnyacutem laacutezniacutem a vodniacutem chraacutemům a nařizujeme aby tato ustanoveniacute všemi způsoby byla naplněna aniž nikomu by bylo svoleno na žaacutedost užiacutevat z tohoto vodovodu vody ani nikomu snažit se toho dosaacutehnout Budiž znaacutemo tomu kdo by se z jakeacutehokoliv důvodu snažil takovyacutem způsobem činit buď uacuteředně jestliže by se odvaacutežně to činil vystavět nebo bez stavby určiacute platit ciacutesařskeacute

317

Druheacute interdictum ktereacute si zasloužiacute v tomto směru velice stručneacuteho zmiacuteněniacute je

poteacute interdictum de rivis589 Zaacutekladniacutem uacutečelem uvedeneacuteho prostředku je předevšiacutem

umožnit opravu a uacutedržbu vodovodniacutech zařiacutezeniacute pakliže teacuteto činnosti kdo by braacutenil590

ač v předchoziacutem roce nebo leacutetě bylo takoveacuteto zařiacutezeniacute přiacutetomno a bylo použiacutevaacuteno a to

non vi non clam non precario591 Je takeacute vhodně v daneacute souvislosti vzhledem ke

koncepci kterou je uvedeneacute interdictum ovlaacutedaacuteno že vzhledem k takovyacutemto činnostem

neniacute možno se dovolat operis novi nuntiationis592

pokladně sto liber zlata jako pokutu to z důvodu odstrašeniacute) theodos et valentin aa cyro pp lta 440gt

589 Viz k tomuto G Grosso Le servitugrave op cit str 311 Odlišně však S Solazzi Tutela op cit str 75 et al

590 Viz Dig 43211pr (Ulp lib 70 ad ed) Praetor ait rivos specus septa reficere purgare aquae ducendae causa quo minus liceat illi dum ne aliter aquam ducat quam uti priore aestate non vi non clam non precario a te duxit vim fieri veto (Praetor řekl Kanaacutely prohlubně přehrazeniacute opravovat čistit z důvodu vedeniacute vody aby nemohl tak nikoliv jinak veacutest vodu než jak předchoziacute leacuteto nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od tebe vedl zakazuji učinit naacutesiliacute)

591 Viz bliacuteže k uvedeneacutemu interdiktu Dig 432111 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum utilissimum est nam nisi permittatur alicui reficere alia ratione usu incommodabitur (Toto interdictum je nejuacutečinnějšiacute neboť pokud nebude svoleno někomu opravovat onen z toho důvodu bude nepohodlnějšiacute v užiacutevaacuteniacute) Dig 432112 (Ulp lib 70 ad ed) Ait ergo praetor rivum specus rivus est locus per longitudinem depressus quo aqua decurrat cui nomen est ἀπὸ τοῦ ῥεῖν (Řekl tedy praetor hlubokyacute kanaacutel Kanaacutel je miacutesto dlouhodobě sniacuteženeacute kudy proteacutekaacute voda jehož jmeacuteno pochaacuteziacute z ἀπὸ τοῦ ῥεῖν) Dig 432113 (Ulp lib 70 ad ed) Specus autem est locus ex quo despicitur inde spectacula sunt dicta (Prohlubeň tedy je miacutestem odkud se vzhliacutežiacute odtud takeacute majiacute jmeacuteno hlediště) Dig 432114 (Ulp lib 70 ad ed) Septa sunt quae ad incile opponuntur aquae derivandae compellendaeve ex flumine causa sive ea lignea sunt sive lapidea sive qualibet alia materia sint ad continendam transmittendamque aquam excogitata (Přehrazeniacute jsou ktereacute v řečišti překaacutežejiacute vodě z řeky teacuteci nebo odteacutekat ať již jsou dřevěneacute nebo kamenneacute nebo z jakeacutehokoliv materiaacutelu vynalezeneacute pro shromažďovaacuteniacute a převaacuteděniacute vody) Dig 432115 (Ulp lib 70 ad ed) Incile est autem locus depressus ad latus fluminis ex eo dictus quod incidatur inciditur enim vel lapis vel terra unde primum aqua ex flumine agi possit sed et fossae et putei hoc interdicto continentur (Řečiště je tedy sniacuteženeacute miacutesto na boku řeky proto se tak řiacutekaacute neboť přinaacuteležiacute takeacute přinaacuteležiacute kameny nebo země kam na začaacutetku může vystoupit voda řeky Ale i přiacutekopy a studny jsou zahrnuty interdiktem) Dig 432116 (Ulp lib 70 ad ed) Deinde ait praetor reficere purgare reficere est quod corruptum est in pristinum statum restaurare verbo reficiendi tegere substruere sarcire aedificare item advehere adportareque ea quae ad eandem rem opus essent continentur (Naacutesledně řekl praetor opravit čistit Opravovat je co je zničeneacute uveacutest v dřiacutevějšiacute stav Slovem opravit se rozumiacute zastřešit upevnit zaacuteklady opravovat škody stavět takeacute přitahovat a přivaacutežet to co je k daneacute věci potřebneacute) Dig 432117 (Ulp lib 70 ad ed) Purgandi verbum plerique quidem putant ad eum rivum pertinere qui integer est et palam est et ad eum pertinere qui refectione indiget plerumque enim ut refectione et purgatione indiget (Slovo čištěniacute mnoziacute považujiacute za přinaacuteležejiacuteciacute k takovyacutem kanaacutelům ktereacute jsou celistveacute A je zřejmeacute že i těm naacuteležiacute ktereacute potřebujiacute opravu ačkoliv majiacute spiacuteše potřebu opravy než čištěniacute)

592 Viz Dig 432138 (Ulp lib 70 ad ed) Si quis rivum reficienti opus novum nuntiat belle dictum est posse contemni operis novi nuntiationem cum enim praetor ei vim fieri vetet absurdum est per operis novi nuntiationem eum impediri plane per in rem actionem dicendum est posse adversus eum vindicari ius ei non esse dubium non est (Jestliže by kdo oznaacutemil noveacute diacutelo tedy opravu kanaacutelu leacutepe je řiacuteci že se tomuto může čelit jestliže tedy by mu praetor zakaacutezal činit naacutesiliacute je absurdniacute aby se mu překaacuteželo oznaacutemeniacutem noveacuteho diacutela Jistě lze řiacuteci že věcnou žalobou se proti němu může vindikovat že praacutevo jemu nenaacuteležiacute To je bezpochyby) Takeacute Dig 391511 (Ulp lib 52 ad ed) Si quis rivos vel cloacas velit reficere vel purgare operis novi nuntiatio merito prohibetur cum publicae salutis et

318

Dalšiacutem interdiktem kteryacute je vaacutezaacuten na vyacutekon služebnostiacute v souvislosti s režimem

vody je interdictum de fonte Tiacutemto je ochraňovaacuten ten kdo během roku užiacuteval vody

z pramene593 V tomto směru se však nejednaacute pod pojmem aqua uti (užiacutevaacuteniacute vody)

pouze o vedeniacute vody ale je možno vztaacutehnout pod uvedeneacute pojmy takeacute servitus aquae

haustus a servitus ad aquam adpulsus (služebnost čerpaacuteniacute vody a služebnost přihnaacuteniacute

k vodě)594 Uvedeneacute interdictum se však nevztahuje toliko na prameny v uacutezkeacutem smyslu

slova ale obecně na vodu jak i samotnyacute uacutevodniacute fragment vyacuteslovně uvaacutediacute pochaacutezejiacuteciacute

de lacu puteo piscina avšak nikoliv z naacutedrže neboť tato neniacute jejiacutem přirozenyacutem

zdrojem595 S uvedenyacutem interdiktem pak zcela přiacutemo souvisiacute takeacute i přiacutebuzneacute ktereacute je

určeno proti tomu kdo by braacutenil přiacutepadneacute uacutedržbě nebo opravaacutem vyacuteše uvedenyacutech zdrojů

vody596

securitatis intersit et cloacas et rivos purgari (Jestliže by kdo chtěl kanaacutely nebo stoky opravit nebo čistit může se mu zakaacutezat oznaacutemeniacute noveacuteho diacutela jestliže by se dotyacutekalo veřejneacuteho zdraviacute a bezpečnosti stoky a kanaacutely čistit)

593 Viz Dig 43221pr (Ulp lib 70 ad ed) Praetor ait uti de eo fonte quo de agitur hoc anno aqua nec vi nec clam nec precario ab illo usus es quo minus ita utaris vim fieri veto de lacu puteo piscina item interdicam (Praetor řekl Jako z toho pramene o kteryacute se žaluje tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy od něho jsi užiacuteval abys tak neužiacuteval zakazuji činit naacutesiliacute Z jezera ze studny z bazeacutenu takteacutež bych zakaacutezal)

594 Viz G Grosso Le servitugrave op cit str 311 takeacute viz Dig 4320118 (Ulp lib 70 ad ed) Trebatius cum amplior numerus pecoris ad aquam appelletur quam debet appelli posse universum pecus impune prohiberi quia iunctum pecus ei pecori cui adpulsus debeatur totum corrumpat pecoris adpulsum Marcellus autem ait si quis ius habens pecoris ad aquam appellendi plura pecora adpulserit non in omnibus pecoribus eum prohibendum quod est verum quia pecora separari possunt (Trebatius Jestliže se přižene k vodě většiacute počet dobytka než kolik se může přihnat možno všeobecně dobytek bez trestu zakaacutezat neboť dobytek spojenyacute s tiacutem dobytkem kteryacute se může přivaacutedět celyacute porušuje přivaacuteděniacute dobytka Marcellus takeacute řekl jestliže kdo by měl praacutevo přivaacutedět dobytek k vodě a viacutece dobytka by přivedl nikoliv každeacutemu jeho dobytku se zakaacuteže což je pravda neboť dobytek je možno oddělit)

595 Viz Dig 432214 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum de cisterna non competit nam cisterna non habet perpetuam causam nec vivam aquam ex quo apparet in his omnibus exigendum ut viva aqua sit cisternae autem imbribus concipiuntur denique constat interdictum cessare si lacus piscina puteus vivam aquam non habeat (Toto interdictum nenaacuteležiacute k cisterně neboť cisterna nemaacute staacutelyacute důvod ani živou vodu Z toho vyplyacutevaacute že ve všech těchto přiacutepadech se vyžaduje aby voda byla živaacute Cisterny se avšak mohou plnit deštěm K posledniacutemu se uvaacutediacute že interdictum zanikne jestliže jezero bazeacuten studna nemaacute živou vodu)

596 Viz Dig 432216 (Ulp lib 70 ad ed) Deinde ait praetor quo minus fontem quo de agitur purges reficias ut aquam coercere utique ea possis dum ne aliter utaris atque uti hoc anno non vi non clam non precario ab illo usus es vim fieri veto (Poteacute řekl praetor Aby pramen o kteryacute se žaluje nevyčistil neopravil abys mohl vodu zbrzdit a jiacute použiacutevat to ne jinak bys užiacuteval tak jako jsi užiacuteval tento rok nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy zakazuji učinit naacutesiliacute) Dig 432217 (Ulp lib 70 ad ed) Hoc interdictum eandem habet utilitatem quam habet interdictum de rivis reficiendis nisi enim purgare et reficere fontem licuerit nullus usus eius erit (Toto interdictum maacute stejnyacute uacutečinek jako maacute interdictum k opravě kanaacutelů neboť aniž by bylo dovoleno čistit a opravit pramen žaacutednyacute užitek z nich nebude) Dig 432218 (Ulp lib 70 ad ed) Purgandus autem et reficiendus est ad aquam coercendam ut uti quis aqua possit dummodo non aliter utatur quam sic uti hoc anno usus est (Tak čištěniacute a opravy jsou ke zbržděniacute vody aby bylo možno tuto vodu užiacutevat aby to nikoliv jinak se

319

Konečně posledniacute interdictum ktereacute si zasloužiacute sice nesmiacuterně povrchniacute ale přeci

jen zmiacutenky neboť maacute sveacute nemaleacute souvislosti se služebnostmi je interdictum de cloacis

Uvedeneacute interdictum je vedeno předevšiacutem za tiacutem koncem aby bylo zakaacutezaacuteno komu

překaacutežet v opravě a uacutedržbě kanalizačniacuteho vedeniacute597 V souvislosti s uvedenou činnostiacute

pak vyplyacutevaacute že v takoveacutem přiacutepadě nejenže je nutno vaacutezat uvedeneacute interdictum na

operis novi nuntiationis598 ale takeacute jak ze samotneacuteho uacutevodniacuteho fragmentu vyplyacutevaacute je

nutno v přiacutepadech předpoklaacutedanyacutech formulaciacute interdiktu poskytnout cautionem damni

infecti599 Při podrobnějšiacutem zkoumaacuteniacute textu uvedeneacuteho interdiktu může zaujmout

skutečnost že toto interdictum neniacute nijak podmiacuteněno vyacutekonem nec vi nec clam nec

precario tedy nikoli naacutesiliacutem nikoli tajně nikoli na zaacutekladě vyacuteprosy a to jak v přiacutepadě

kdy je interdictum činěno v zaacutejmu veřejneacutem tak i v zaacutejmu soukromeacutem kdy prvyacute ale i

druhyacute zaacutejem je vyacuteslovně provaacutezen důrazem na zdraviacute a prostřediacute600 Jak z vyacuteše

uvedeneacuteho vyplyacutevaacute tak předmětneacute interdictum lez použiacutet jak k ochraně stoky

užiacutevalo než jako bylo v tomto roce užiacutevaacuteno) Dig 432219 (Ulp lib 70 ad ed) Coercere aquam est continere sic ne diffluat ne dilabatur dummodo non permittatur cui novas quaerere vel aperire hic enim innovat aliquid praeter id quam praecedenti anno usus est (Zbrzdit vodu znamenaacute ponechat ji tak aby nevyteacutekala nerozliacutevala se z toho důvodu se nedovoluje co noveacuteho hledat nebo oteviacuterat neboť činiacute se co noveacuteho mimo to co se užiacutevalo v předchoziacutem roce) Dig 4322110 (Ulpianus 70 ad ed) Sed et de lacu puteo piscina reficiendis purgandis interdictum competit (Ale i k opravaacutem a čištěniacutem jezera studny bazeacutenu naacuteležiacute interdictum)

597 Viz Dig 43231pr (Ulp lib 71 ad ed) Praetor ait quo minus illi cloacam quae ex aedibus eius in tuas pertinet qua de agitur purgare reficere liceat vim fieri veto damni infecti quod operis vitio factum sit caveri iubebo (Praetor řekl Aby tu stoku z jeho budov na tveacute přinaacuteležiacute o niacutež se žaluje nebylo dovoleno čistit a opravovat zakazuji učinit naacutesiliacute Hroziacuteciacute škodu pokud by bylo diacutelo naacutesiliacutem činěno nařizuji zaručit)

598 Viz kupřiacutekladu Dig 4323113 (Ulp lib 71 ad ed) Si quis purganti mihi cloacam vel reficienti opus novum nuntiaverit rectissime dicetur contempta nuntiatione me posse reficere id quod institueram (Jestliže by kdo meacute čištěniacute stoky nebo opravy oznaacutemil jako noveacute diacutelo leacutepe by se řeklo že neproběhlo oznaacutemeniacute a mohu opravit to co je stanoveno) Ale takeacute Dig 391511 (Ulp lib 52 ad ed) Si quis rivos vel cloacas velit reficere vel purgare operis novi nuntiatio merito prohibetur cum publicae salutis et securitatis intersit et cloacas et rivos purgari (Překlad viz sub 592)

599 Viz Dig 43231pr (Ulp lib 71 ad ed) cit sub 597 Takeacute ale bliacuteže Dig 4323114 (Ulp lib 71 ad ed) Sed et damni infecti cautionem pollicetur si quid operis vitio factum est nam sicuti reficere cloacas et purgare permittendum fuit ita dicendum ne damnum aedibus alienis detur (Ale i je-li sliacutebena zaacuteruka z hroziacuteciacute škody jestliže by kdo diacutelo naacutesiliacutem učinil neboť jak by bylo svoleno opravit stoky nebo vyčistit tedy by se mělo řiacuteci že se nezpůsobiacute škoda jinyacutem budovaacutem)

600 Viz poměrně zajiacutemavyacute a to předevšiacutem svyacutem zdůvodněniacutem Dig 432312 (Ulp lib 71 ad ed) Curavit autem praetor per haec interdicta ut cloacae et purgentur et reficiantur quorum utrumque et ad salubritatem civitatium et ad tutelam pertinet nam et caelum pestilens et ruinas minantur immunditiae cloacarum si non reficiantur (Praetor tedy tiacutemto interdiktem ochraňoval aby se stoky čistily a opravovaly neboť obojiacute naacuteležiacute ke zdraviacute obce a k jejiacute ochraně neboť nečisteacute prostřediacute a zaacutenik způsobujiacute znečištěneacute stoky jestliže se neopravujiacute) Takeacute Dig 432317 (Ulp lib 71 ad ed) Quia autem cloacarum refectio et purgatio ad publicam utilitatem spectare videtur idcirco placuit non esse in interdicto addendum quod non vi non clam non precario ab illo usus ut etiamsi quis talem usum habuerit tamen non prohibeatur volens cloacam reficere vel purgare (Překlad viz sub 23)

320

soukromeacute601 tak ale i obdobnyacutem naacutestrojem je možno disponovat v přiacutepadě praacuteva

veřejneacuteho tedy v přiacutepadě stok veřejnyacutech602 Poněkud sporneacute poteacute může byacutet zdali je

možno použiacutet uvedeneacuteho interdikta takeacute pro stavbu noveacuteho kanalizačniacuteho zařiacutezeniacute603

VII 25 INTERDIKTA K OCHRANĚ DRŽBY A JEJICH UPLATNĚNIacute NA OCHRANU

SLUŽEBNOSTIacute

Takeacute v přiacutepadech posledniacutech zde zmiňovanyacutech interdikt se již nejednaacute o

interdikta plně věnovanaacute ochraně služebnostiacute ale naopak jejich uacuteloha pro ochranu

služebnostiacute je viacutece než okrajovaacute Primaacuterniacutem ciacutelem jak samotnyacute naacutezev kapitoly

napoviacutedaacute je ochrana držby tedy ochrana faktickeacuteho držebniacuteho stavu proto aby bylo

dosaženo co nejpromptnějšiacutem způsobem jakeacutehosi pokojneacuteho stavu Jelikož však tato

interdikta mohou miacutet sveacuteho nikoliv nemaleacuteho vlivu takeacute na služebnosti tedy je vhodno

je minimaacutelně zmiacutenit a uveacutest nejzaacutekladnějšiacute charakter vztahu kteryacute mezi těmito a mezi

služebnostmi vlaacutedne

Na prveacutem miacutestě je vhodneacute zmiacutenit interditum quod vi aut clam Zaacutekladniacute

charakteristiky uvedeneacuteho naacutestroje jsou nikoliv neznaacutemeacute avšak je vhodno zmiacutenit jeho

funkci předevšiacutem ve vztahu ke služebnostem Předmětneacute interdictum je svyacutem obsahem

nikoliv pouze zakazujiacuteciacute ale dokonce restitutorniacute tedy umožňuje zaacutesah kteryacute byl

601 Viz Dig 432313 (Ulp lib 71 ad ed) Hoc autem interdictum propositum est de cloacis

privatis publicae enim cloacae publicam curam merentur (Překlad viz sub 23) 602 Viz Dig 4323115 (Ulp lib 71 ad ed) Deinde ait praetor quod in cloaca publica factum

sive ea immissum habes quo usus eius deterior sit fiat restituas item ne quid fiat immittaturve interdicam (Překlad viz sub 123) Dig 4323116 (Ulp lib 71 ad ed) Hoc interdictum ad publicas cloacas pertinet ne quid ad cloacam immittas neve facias quo usus deterior sit neve fiat (Toto interdictum přinaacuteležiacute veřejnyacutem stokaacutem aby se do stoky nevklaacutedalo ani jiacute se nečinilo nic čiacutem by se užiacutevaacuteniacute stalo nebo činilo horšiacutem)

603 Viz Dig 43232 (Ven lib 1 interd) Quamquam de reficienda cloaca non etiam de nova facienda hoc interdicto comprehendatur tamen aeque interdicendum labeo ait ne facienti cloacam vis fiat quia eadem utilitas sit praetorem enim sic interdixisse ne vis fieret quo minus cloacam in publico facere liceret idque ofilio et trebatio placuisse ipse dicendum ait ut ne factam cloacam purgare et restituere permittendum sit per interdictum novam vero facere is demum concedere debeat cui viarum publicarum cura sit (Ačkoliv o opravě stoky ne tedy o vytvořeniacute noveacute rozumiacute se toto interdictum přesto Labeo řekl že se maacute zakaacutezat aby se nečinilo naacutesiliacute kdo buduje stoku Praetor tedy tak zakaacutezal nikoliv naacutesiliacutem činit aby nebylo dovoleno budovat stoku na veřejneacutem Stejně zastaacutevali Ofilius a Trebatius Saacutem uzaviacuteraacute že maacute byacutet řečeno aby tiacutem bylo na vybudovaneacute stoce dovoleno čistit a opravovat noveacute v pravdě tomu naacuteležiacute činit kdo maacute na starost veřejneacute cesty) Viz k teacuteto otaacutezce bliacuteže S Solazzi Tutela op cit str 80 et al

321

neopraacutevněně učiněn opět odstranit604 Podstatnyacutem momentem je zde vedle samotneacuteho

skutku takeacute fakt že uvedeneacute jednaacuteniacute nebylo učiněno nec vi nec clam nec precario605

Co však je ve vztahu ke služebnostem podstatneacute je skutečnost že toto interdictum

nenaacuteležiacute toliko vlastniacutekovi ale všem jejichž zaacutejmu je takovaacuteto činnost protichůdnaacute606

Na zaacutekladě tohoto se lze domniacutevat že takoveacuteto interdictum svědčiacute takeacute držiteli

služebnosti přičemž takovyacuteto zaacutevěr podporujiacute takeacute přiacutemo i prameny607

V souvislosti se služebnostmi je možno takeacute zmiacutenit interdictum uti possidetis608

Uvedeneacute interdictum jinak obecně znaacutemeacute a často zmiňovaneacute z ktereacutehožto důvodu neniacute

nutnosti zde jej viacutecero rozebiacuterat v jeho obecneacutem obsahu byacutevaacute v souvislosti se

služebnostmi zmiňovaacuteno předevšiacutem tehdy kdy dochaacuteziacute k určityacutem přesahům na ciziacute

pozemek a to i kupřiacutekladu v podobě vyacuteklenku609 Použitiacute uvedeneacuteho interdiktu je však

604 Viz Dig 43241pr (Ulp lib 71 ad ed) Praetor ait quod vi aut clam factum est qua de re

agitur id cum experiendi potestas est restituas (Praetor řekl Co naacutesiliacutem nebo tajně je učiněno o ktereacutežto věci je žalovaacuteno jestliže je zde pravomoc to vyžadovat obnov)

605 Viz kupřiacutekladu Dig 432412 (Ulp lib 71 ad ed) Et parvi refert utrum ius habuerit faciendi an non sive enim ius habuit sive non tamen tenetur interdicto propter quod vi aut clam fecit tueri enim ius suum debuit non iniuriam comminisci (A maacutelo zaacuteležiacute zdali měl praacutevo činit či ne neboť zda praacutevo maacute nebo nemaacute přesto mu naacuteležiacute interdictum tak to co naacutesiliacutem nebo tajně bylo učiněno tedy naacuteležiacute mu sveacute praacutevo braacutenit aniž by se dochaacutezelo k nespravedlnosti)

606 Viz poměrně zřejmě Dig 43241114 (Ulp lib 71 ad ed) Idem iulianus scribit interdictum hoc non solum domino praedii sed etiam his quorum interest opus factum non esse competere (Tak i Iulianus piacuteše interdictum ne pouze vlastniacuteku pozemku ale i tomu v jehož zaacutejmu neniacute činit toto diacutelo přinaacuteležiacute)

607 Viz Dig 8561 (Ulp lib 17 ad ed) Sciendum tamen in his servitutibus possessorem esse eum iuris et petitorem et si forte non habeam aedificatum altius in meo adversarius meus possessor est nam cum nihil sit innovatum ille possidet et aedificantem me prohibere potest et civili actione et interdicto quod vi aut clam idem et si lapilli iactu impedierit sed et si patiente eo aedificavero ego possessor ero effectus (Mělo by tedy byacutet znaacutemo že v těchto služebnostech je držitelem a žalobcem a jestliže naacutehodou bych neměl postaveno vyacuteše na sveacutem držitelem je můj odpůrce Neboť aby nic nebylo učiněno noveacuteho on držiacute a může mi zakaacutezat stavět a to civilniacute žalobou a interdiktem co naacutesiliacutem nebo tajně Stejně jestliže se překaacutežiacute hodit kameacutenek ale jestliže bych ve strpěniacute vystavěl stanu se držitelem)

608 Viz kupřiacutekladu Dig 43171pr (Ulp lib 69 ad ed) Ait praetor uti eas aedes quibus de agitur nec vi nec clam nec precario alter ab altero possidetis quo minus ita possideatis vim fieri veto de cloacis hoc interdictum non dabo neque pluris quam quanti res erit intra annum quo primum experiundi potestas fuerit agere permittam (Řiacutekaacute praetor Jako ty budovy o ktereacute se žaluje nikoliv naacutesiliacutem nikoliv tajně nikoliv z vyacuteprosy jak jeden po druheacutem držiacutete abys nedržel zakazuji učinit naacutesiliacute O stokaacutech toto interdictum nedaacutem ani viacutece než kolik je věci v jednom roce kdy nejdřiacuteve byla možnost se domaacutehat svoluji žalovat)

609 Viz pouze přiacutekladmo Dig 431735 (Ulp lib 69 ad ed) Item videamus si proiectio supra vicini solum non iure haberi dicatur an interdictum uti possidetis sit utile alteri adversus alterum et est apud cassium relatum utrique esse inutile quia alter solum possidet alter cum aedibus superficiem (Toteacutež vidiacuteme jestliže se řiacutekaacute že neniacute praacutevo uložit oporu na sousedův pozemek zde interdictum uti possidetis by bylo užitečneacute jednomu proti druheacutemu A podle Cassiova naacutezoru by bylo neuacutečinneacute pro oba neboť jeden držiacute pozemek druhyacute povrch s budovou) Či Dig 431736 (Ulp lib 69 ad ed) Labeo quoque scribit ex aedibus meis in aedes tuas proiectum habeo interdicis mecum si eum locum possideamus qui proiecto tegetur an quo facilius possim retinere possessionem eius proiectionis

322

možneacute a v pramenech uvedeneacute ve dvou přiacutepadech kdy se osoba může uvedenyacutem

interdiktem domaacutehat umožněniacute takoveacute činnosti na sveacutem pozemku kteraacute fakticky

odporuje služebnosti a tedy držitel služebnosti uvedeneacute činnosti braacuteniacute (kupřiacutekladu

stavba)610 Vedle toho pak uvedeneacute interdictum takeacute svědčiacute v přiacutepadě tzv zaacutekonnyacutech

služebnostiacute avšak i služebnostiacute klasickyacutech kdy prameny hovořiacute o konkreacutetniacutem přiacutepadě

kdy byli udiacuternou obtěžovaacuteni sousedi přičemž na ochranu jim bylo přiznaacuteno praacuteva

uvedeneacute interdictum611

Konečně již posledniacute zmiacutenka kteraacute se dotyacutekaacute ochrany služebnostiacute byť již v čistě

formaacutelniacutem smyslu se nedotyacutekaacute uacuteplně interdikt ale prostředku podobneacuteho již

mnohokraacutete vyacuteše zmiacuteněneacuteho a sice operis novi nuntiationis Takovyacuteto prostředek

jehož obecneacute charakteristiky neniacute zde vhodno rozebiacuterat však mimo vlastniacuteka svědčiacute

takeacute i držiteli služebnosti a tedy je možno konečně i uvedenyacute institut považovat za

jeden ze způsobů ochrany služebnostiacute612

interdico tecum sic uti nunc possidetis eas aedes ex quibus proiectus est (Labeo takeacute piacuteše Maacutem z budovy meacute na budovu tvoji oporu Obdržiacuteš proti mně interdictum jestliže bychom to miacutesto drželi ktereacute se oporou pokryacutevaacute Pokud lehčeji mohu pozbyacutet držby teacuteto opory interdictum proti tobě je jak nyniacute držiacuteš tyto budovy o ktereacute je opiacuteraacuteno)

610 Viz Dig 431732 (Ulp lib 69 ad ed) Hoc interdictum sufficit ei qui aedificare in suo prohibetur etenim videris mihi possessionis controversiam facere qui prohibes me uti mea possessione (Toto interdictum dostačuje tomu komu se na sveacutem zakazuje stavět neboť se jeviacute že se se mnou konaacute spor o držbu jestliže mi zakazuje užiacutevat mojiacute držbu)

611 Viz Dig 8585 (Ulp lib 17 ad ed) Aristo cerellio vitali respondit non putare se ex taberna casiaria fumum in superiora aedificia iure immitti posse nisi ei rei servitutem talem admittit idemque ait et ex superiore in inferiora non aquam non quid aliud immitti licet in suo enim alii hactenus facere licet quatenus nihil in alienum immittat fumi autem sicut aquae esse immissionem posse igitur superiorem cum inferiore agere ius illi non esse id ita facere alfenum denique scribere ait posse ita agi ius illi non esse in suo lapidem caedere ut in meum fundum fragmenta cadant dicit igitur aristo eum qui tabernam casiariam a minturnensibus conduxit a superiore prohiberi posse fumum immittere sed minturnenses ei ex conducto teneri agique sic posse dicit cum eo qui eum fumum immittat ius ei non esse fumum immittere ergo per contrarium agi poterit ius esse fumum immittere quod et ipsum videtur aristo probare sed et interdictum uti possidetis poterit locum habere si quis prohibeatur qualiter velit suo uti (Aristo odpověděl Cereliovi Vitaliovi že neniacute jeho naacutezorem že ze syacuteraacuterny kouř do vyššiacutech budov praacutevem může pronikat ani teacute věci takovou služebnost nepřipustil Rovněž řekl i z vyššiacuteho na nižšiacute neniacute dovoleno vodu či co jineacuteho svaacutedět Na sveacutem tedy jineacutemu to je dovoleno činit aby nic na ciziacute nevnikalo tedy nevnikal kouř nebo voda Tedy může vrchniacute žalovat spodniacuteho že mu nenaacuteležiacute praacutevo tak činit Konečně tvrdiacute Alfenus neboť piacuteše že je možno tak žalovat že jemu nenaacuteležiacute na sveacutem těžit kaacutemen kdy na můj pozemek padajiacute odlomky Tedy řiacutekaacute Aristo tomu kdo si pronajme syacuteraacuternu od Minturnense od horniacuteho může byacutet zakaacutezaacuteno aby vnikal kouř ale Minturnenses saacutem bude z naacutejmu pohaacuteněn A žalovat se tedy může proti tomu kdo onen kouř vhaacuteniacute že neniacute jeho praacutevo vhaacutenět kouř Tedy opačně se může žalovat než že mu praacutevo vhaacutenět kouř naacuteležiacute neboť se to jeviacute stejneacute jak potvrzuje Aristo Ale interdictum uti possidetis může miacutet miacutesta jestliže by se zakaacutezalo jak by chtěl sveacuteho aby užiacuteval)

612 Viz Dig 8215 (Ulp lib 29 ad sab) Inter servitutes ne luminibus officiatur et ne prospectui offendatur aliud et aliud observatur quod in prospectu plus quis habet ne quid ei officiatur ad gratiorem

323

prospectum et liberum in luminibus autem non officiere ne lumina cuiusquam obscuriosa fiant quodcumque igitur faciat ad luminis impedimentum prohiberi potest si servitus debeatur opusque ei novum nuntiari potest si modo sic faciat ut lumini noceat (Překlad viz sub 76) Dig 8567 (Ulp lib 17 ad ed) Parietem autem meliorem quidem quam in servitute impositum est facere licet deteriorem si facit aut per hanc actionem aut per operis novi nuntiationem prohibetur (Je tedy dovoleno učinit zdi lepšiacute než když byla uložena služebnost Jestliže by učinil horšiacute tak se buď touto žalobou nebo oznaacutemeniacutem noveacuteho diacutela zakazuje) Takeacute Dig 3915pr (Ulp lib 52 ad ed) De pupillo quaesitum est et iulianus libro duodecimo digestorum scripsit pupillo non esse operis novi nuntiationis executionem dandam nisi ad ipsius privatum commodum res pertineat veluti si luminibus eius officiatur aut prospectui obsit non aliter autem pupilli rata habebitur nuntiatio quam intercedente tutore auctore (Je otaacutezka vzhledem k děcku A Iulianus v dvanaacutecteacute knize Digest napsal děcku neniacute daacuten vyacutekon oznaacutemeniacute noveacute stavby ani k jeho soukromyacutem věcem nenaacuteležiacute jako jestliže by se braacutenilo jeho světlu nebo vyacutehledu Nikoliv jinak tedy se maacute děckem řaacutedně oznaacutemeno než skrze autoritu tutora) Konečně Dig 39114 (Iul lib 49 Dig) Qui viam habet si opus novum nuntiaverit adversus eum qui in via aedificat nihil agit sed servitutem vindicare non prohibetur (Kdo maacute cestu jestliže by oznaacutemil noveacute diacutelo proti tomu kdo na cesta staviacute nic nežaluje ale nezakazuje se žalovat služebnost) K tomu viz bliacuteže S Solazzi Tutela op cit str 87 et al

324

VIII ZAacuteVĚR

Neniacute z nejlehčiacutem uacutekolem sepsat zaacutevěr k textu kteryacute je na jedneacute straně teacutematicky

poměrně rozsaacutehlyacute a rozdrobenyacute přesto však mnohdy viacutece nežli by bylo vhodno

popisnyacute povrchniacute a v mnohyacutech zkratkaacutech V daneacute situaci neniacute v možnostech zaacutevěru

popsat všechna jednotlivaacute stanoviska kteraacute byla v raacutemci celeacuteho textu zastaacutevaacutena ani

jednotliveacute zaacutevěry či pouze naacutezory a myšlenkoveacute cesty ktereacute se na textem probiacuteraneacute

otaacutezky vaacutežiacute neboť těchto bylo snad až přiacuteliš mnoho a vzhledem k rozdrobenosti celeacute

problematiky neniacute možno je všechny popsat obecnějšiacutemi postupy Z tohoto důvodu což

však odpoviacutedaacute i uacutevodniacutem myšlenkaacutem celeacuteho textu je spiacuteše namiacutestě shrnout zaacutekladniacute

tendence a postupy ve zkoumaacuteniacute služebnostiacute jimž měl tento text za ambici v maličkeacute

miacuteře pomoci

V českeacutem romanistickeacutem prostřediacute bylo pozornosti služebnostem věnovaacuteno

pouze jako součaacutesti institutů soukromeacuteho praacuteva nikoliv však zcela přiacutemo tedy tak aby

veškeraacute pozornost padla praacuteva na služebnosti a to v celeacute jejich šiacuteři nikoliv pouze

služebnosti jednotliveacute Tento text si tedy kladl za ciacutel přineacutest jakyacutesi zaacuteklad souhrn

nejzaacutekladnějšiacutech informaciacute a zaacutesadniacutech probleacutemů či myšlenkovyacutech tendenciacute ktereacute je

možno v daneacute otaacutezce vysledovat K takoveacutemuto ciacuteli v uvedeneacutem rozsahu nelze tedy

přistoupit jinak nežli na mnoha miacutestech poměrně povrchně někdy však o něco

hlouběji přičemž volba toho kdy je nutno jiacutet do většiacute hloubky a kdy tomu tak neniacute

nemůže byacutet nijak objektivně vyklaacutedaacutena ve smyslu důležitosti daneacute otaacutezky jejiacute

problematičnosti či inspirativnosti byť přirozeně tyto kvality byly reflektovaacuteny ale

mnohdy se v tomto vedle uvedenyacutech charakteristik objevuje i prostě subjektivniacute aspekt

zaacutejmu či přiacutestupnosti pramenů kteryacutežto determinant nikdy nelze plně odstranit Přesto

však jedno velikeacute teacutema jak bylo již na samotneacutem počaacutetku avisovaacuteno neniacute zde uvedeno

ač se to může zdaacutet zvlaacuteštniacute Tiacutemto vynechanyacutem teacutematem jsou zaacutesady ktereacute se na

služebnosti vaacutežiacute Tyto nebyly probraacuteny nikoliv proto že by postraacutedaly důležitosti

zajiacutemavosti či snad že by k těmto absentoval zaacutejem nebo prameny je tomu spiacuteše

naopak Avšak teacutema zaacutesad služebnostiacute je natolik rozsaacutehleacute natolik sveacutebytneacute avšak

zaacuteroveň provaacutezaneacute se zaacutekladniacutemi faktickyacutemi a praktickyacutemi kvalitami služebnostiacute že

nebylo by vhodneacute přistoupit k němu bez vyacuteše uvedenyacutech zaacutekladniacutech informaciacute o

služebnostech naproti tomu by však toto tema představovalo vyacuterazneacute narušeniacute již tak

325

nikoliv nejpevnějšiacute strukturace textu kdy by praacutevě teacutema zaacutesad služebnostniacutech jistě

převzalo roli centraacutelniacuteho středobodu těžiště praacutece a to na uacutekor ostatniacutech obecnyacutech

otaacutezek služebnostiacute Proto tedy nelze i vzhledem k rozsahu praacutece postupovat jinak byť

s vnitřniacutemi vyacutehradami nežli tak že na zaacutekladě zaacutekladniacutech informaciacute zde přinesenyacutech

bude možno daacutele a snad i mnohem leacutepe přistoupit ke zkoumaacuteniacute zaacutekladniacutech zaacutesad

služebnostiacute a bude se moci přistoupit k tomu aniž by bylo nutno na přiacutemo v textu

samotneacutem přistupovat k řešeniacute diacutelčiacutech otaacutezek tyacutekajiacuteciacutech se služebnostiacute ktereacute již byly

vyacuteše pospaacuteny V raacutemci tohoto ciacutele lze takeacute sledovat postup a vůbec i přiacutestup k teacutematu

služebnostiacute jakyacute byl při praacuteci a při tvorbě textu zvolen613

Na prvniacute pohled nutno přiznat že opraacutevněně bylo dost možnaacute až přiacuteliš prostoru

věnovaacuteno zaacuteležitostem systematickyacutem a terminologickyacutem Přesto však takoveacuteto

směřovaacuteniacute nemusiacute byacutet škodliveacute a to tiacutem spiacuteše může-li se staacutet zaacutekladem pro dalšiacute praacuteci

v oblasti služebnostiacute kdy je možno se opřiacutet minimaacutelně o zaacutekladniacute terminologickeacute

poznatky avšak i v textu nastoleneacute otaacutezky kteryacutem nemohlo byacutet daacuteno solidnějšiacute a

fundovanějšiacute odpovědi I vzhledem k charakteru praacuteva ktereacute je zcela zaacutevisleacute na

preciznosti terminologickeacute a expresivniacute je takoveacuteto zaměřeniacute nikoliv nevhodneacute neboť

může přispět jak poznaacuteniacute řiacutemskopraacutevniacutemu tak ale i vzhledem k praacutevu současneacutemu

Konečně takeacute terminologie byť se toto může zdaacutet na prvniacute pohled zvlaacuteštniacute a snad i

nepravděpodobneacute přesto však je vhodnyacutem vhledem a přiacutestupem i ke zkoumaacuteniacute historie

a historickyacutech charakteristik praacutevniacutech institutů neboť praacutevě prostřednictviacutem

terminologickyacutech nuanciacute ktereacute jsou v pojmenovaacuteniacute praacutevniacuteho institutu skryty je často

možno vidět jeho postupnyacute vyacutevoj jak toto bylo vyacuteše patrneacute kupřiacutekladu při zkoumaacuteniacute

pojmenovaacuteniacute služebnostiacute od nejstaršiacute doby až po dobu justiniaacutenskou kdy na poli tohoto

zkoumaacuteniacute bylo možno takeacute demonstrovat určityacute vyacutevoj v praacutevniacutem myšleniacute a předevšiacutem

pak určityacute vyacutevoj v charakteru služebnostiacute což snad nejviacutece patrneacute je v jejich nejstaršiacutem

pojetiacute kdy tyto jsou považovaacuteny za hmotneacute věci

Zaacutekladniacute charakteristiky služebnostiacute však lze seznaacutevat nikoliv pouze skrze jejich

pojmenovaacuteniacute ale snad v jistyacutech otaacutezkaacutech i viacutece prostřednictviacutem praacutevniacutech jednaacuteniacute kteraacute

613 Viz J Šejdl Zaacutekladniacute zaacutesady služebnostniacute in Řiacutemskeacute praacutevo a kodifikace Sborniacutek přiacutespěvků z

vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 16-17 dubna 2010 ed Z Horaacutek M Skřejpek Praha Havliacuteček Brain Team 2010 str 55 ndash 69

326

se jich dotyacutekajiacute a kteraacute jsou vedena za tiacutem koncem aby co bylo v praacutevu služebnostiacute

zřiacutezeno nebo naopak zrušeno Ony způsoby vzniku a zaacuteniku jak ilustrujiacute i již vyacuteše

uvedeneacute otaacutezky rozděleniacute služebnostiacute takeacute samy však naznačujiacute a ukazujiacute určitaacute

specifika kteryacutech mohou ty nebo ony služebnosti nabyacutevat takeacute však ale poměrně dobře

ilustrujiacute rozděleniacute řiacutemskeacuteho praacuteva jako celku tedy zaacutekladniacute konfliktniacute linie jako mezi

praacutevem praetorskyacutem naproti praacutevu civilniacutemu tak ale i mezi praacutevem provinčniacutem proti

praacutevu ktereacute je možno snad charakterizovat jako souhrn praacuteva praetorskeacuteho a civilniacuteho

kteraacutežto však posledniacute hranice maacute nikoliv pouze praacutevně-technickyacute vyacuteznam ale dokonce

se projevuje i fakticky vzhledem k rozděleniacute tedy uacutezemniacutemu rozděleniacute řiacutemskeacuteho staacutetu

Naviacutec i samotneacute způsoby vzniku a zaacuteniku služebnostiacute ač lze najiacutet i specifickeacute přesto

však většinově jsou způsoby ktereacute fungujiacute nikoliv neuacutespěšně i mimo oblast služebnostiacute

tedy kupřiacutekladu v ostatniacutech praacutevech věcnyacutech konečně však i v teacutematicky vzdaacutelenějšiacutech

oblastech jako je praacutevo dědickeacute nebo kupřiacutekladu diacuteky zaacuteniku confusione praacutevo

obligačniacute

Posledniacute pak čaacutest textu byla věnovaacutena ochraně služebnostiacute Tato je jak bylo již

v uacutevodu oneacute čaacutesti uvedeno pro řiacutemskeacute praacutevo zcela vyacutejimečnou a vzhledem k charakteru

normovaacuteniacute specifickou oblastiacute svyacutem způsobem dokonce oblastiacute určujiacuteciacute Podobě jako je

vyacuteše nastiňovaacuteno o dvou zaacutekladniacutech oblastech textu tak i tato třetiacute doplňuje zaacutekladniacute

charakteristiky a kvality služebnostiacute a to prostřednictviacutem zvlaacuteštnostiacute kteraacute se vaacutežiacute

praacutevě a přiacutemo k oblasti jejich ochrany Praktickaacute straacutenka otaacutezky tedy způsob jakyacutem by

mělo byacutet postupovaacuteno pak v samotneacutem procesu byla však ponechaacutena stranou neboť

tato si zasloužiacute většiacute pozornosti nikoliv však snad přiacutemo z uacutehlu služebnostiacute ale spiacuteše

pod uacutehlem odbornosti vzhledem k řiacutemskeacutemu praacutevu procesniacutemu Jak bylo ze samotneacuteho

textu patrneacute tak praacutevě v oblasti ochrany služebnostiacute toho po dnešniacute dobu zůstaacutevaacute

mnoho nevyjasněneacuteho což však byť je toto nutno řiacuteci takměř s omluvou v nitru neniacute

možno řešit ba se ani pokoušet praacutevě v takoveacutemto textu s jeho obecnyacutem zaměřeniacutem

Ještě minimaacutelně dvěma otaacutezkaacutem je vhodno se zaacutevěrem věnovat Na prveacutem miacutestě

je to pokus o určeniacute zdali zaměřeniacutem diacutela je spiacuteše historie tedy historie praacuteva či praacutevo

jako takoveacute ovšem v jeho řiacutemskopraacutevniacute podobě Ovšem odpověď na takovouto otaacutezku

je nesnadnaacute a to tiacutem spiacuteše je-li uvedenaacute otaacutezka takto položena a obě charakteristiky

jsou postaveny do minimaacutelně zdaacutenliveacute kontraposice Neniacute totiž možno odmiacutetnout ani

327

jednu z charakteristik Skutečně zaměřeniacute textu ale i celkoveacute zaměřeniacute všech jeho čaacutestiacute

je otaacutezkou praacutevniacute přesto však je zde přiacutetomno mnoho aspektů historickyacutech snad

nikoliv ani přiacutemo ve smyslu zařazeniacute celeacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva do oblasti praacutevniacute historie

ale předevšiacutem v raacutemci praacutevniacute historie a praacutevniacuteho vyacutevoje v raacutemci samotneacuteho Řiacutema a

samotneacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praacutevniacute historie je tedy v textu přiacutetomna předevšiacutem ve formě

vyacutevoje uvnitř praacuteva řiacutemskeacuteho kdy jednotliveacute instituty služebnostiacute jednotliveacute jejich

charakteristiky prošly v tomto nekraacutetkeacutem obdobiacute poměrně značnyacutem a vyacuteznamnyacutem

vyacutevojem Celyacute text tedy neniacute možno označit ani za pouze praacutevniacute neboť řiacutemskeacute praacutevo

bez jeho niterneacuteho vyacutevoje je pouze jakousi svalovinou bez zaacutekladniacutech kostiacute zatiacutemco

v opačneacutem přiacutepadě pokud bude na daneacute instituty nahliacuteženo toliko jako na historickeacute

artefakty pak bude moci byacutet použito teacutehož přirovnaacuteniacute avšak v opačneacutem smyslu

Druhou a snad do jisteacute miacutery i text charakterizujiacuteciacute otaacutezkou potom je způsob

řešeniacute v něm uvedenyacutech otaacutezek a vůbec i tyto otaacutezky samotneacute Ač se teacutema služebnostiacute

na prvniacute pohled zdaacute jako poměrně uacutezkeacute přesto tomu tak neniacute Měli-li by byacutet věnovaacuteno

pozornosti hloubce každeacuteho jednotliveacuteho uvedeneacuteho probleacutemu nabyl by uvedenyacute text

jistě až takměř obludnyacutech rozměrů Pro takoveacuteto zkoumaacuteniacute je vhodno ještě viacutece a to ve

vyacuterazneacutem smyslu zuacutežit teacutema a prostor jemuž bude pozornost věnovaacutena Z těchto

důvodů takeacute jsou vyacuteše v textu mnoheacute otaacutezky položeny nastiacuteněny takeacute snad i možnosti

jejich řešeniacute avšak konečneacute stanovisko neniacute patrneacute neboť neniacute možno jej bez

opominutiacute určityacutech argumentů bez vypořaacutedaacuteniacute se s nimi zastaacutevat Mnoheacute otaacutezky pak

v daneacute souvislosti byť se objevujiacute přesto však nejsou ani zmiacuteněny a řešeny a to

z praacutevě stejnyacutech důvodů kdy by k zevrubnějšiacutemu přiacutestupu bylo nutno miacutet nikoliv pouze

viacutece miacutesta času ale snad i mnohdy viacutecero schopnostiacute V souvislosti s tiacutem jak bylo

uvedeno vyacuteše že je možno tento text braacutet pouze jako jakeacutesi zaacutekladniacute seznaacutemeniacute

s teacutematikou služebnostiacute pak může takovyacuteto jeho charakter byacutet braacuten snad i jako přiacuteslib

do budoucnosti kdy je možno postupně podrobněji a s patřičnyacutem důrazem na danou

diacutelčiacute otaacutezku přistupovat k jejiacutemu řešeniacute a ke konstatovaacuteniacute stabilnějšiacutech a

zdůvodněnějšiacutech zaacutevěrů k jednotlivyacutem diacutelčiacutem otaacutezkaacutem

Jak je patrno ani tento zaacutevěr neniacute uacuteplně standardniacutem přesto však je snad nejleacutepe

vystihujiacuteciacute neboť žaacutednyacute z řešenyacutech probleacutemů nemůže se ciacutetit ukřivděn že nebyl snad

kvůli jineacutemu zaacutevěrem zmiacuteněn Uvedenyacute zaacutevěr takeacute představuje jakousi vizi do

328

budoucna kdy jasně se přiznaacutevaacute k tomu že neniacute zde řešeno vše mnohdy snad ani tak

jak by to bylo zaacutehodno přesto však jen těžko mohlo byacutet v daneacute situaci postupovaacuteno

jinak Služebnosti řiacutemskeacuteho praacuteva jako jedny z nejstaršiacutech a nejpůvodnějšiacutech institutů

zaacuteroveň však jako instituty nesmiacuterně vyacuteznamneacute kolem sebe soustřediacute nemaacutelo

pozornosti a to jak v době přiacutemo řiacutemskeacute tak ale i v době pozdějšiacute kdy v romanistickeacute

literatuře se objevuje nemaacutelo praacutevě jim věnovanyacutech publikaciacute přesto však nebo možnaacute

i praacutevě pro jejich stařiacute a vyacuteznam i nadaacutele figuruje zcela nepopiratelně v jejich

charakterech a postupech na ně vaacutezanyacutech mnoho otaacutezek ktereacute laacutekajiacute k rozluštěniacute avšak

lze miacutet i pochybnostiacute či určiteacuteho sporu zdali vůbec vyřešeny mohou byacutet Viacutece však

nežli jim zde bylo věnovaacuteno pozornosti při daneacutem rozsahu a při daneacute koncepci a

dalšiacutech charakteristikaacutech pouze stěžiacute mohlo byacutet přineseno tak aby se zaacuteroveň neztratil

duch a jistaacute elegance řiacutemskeacuteho praacuteva ale nutno přiznat aby se takeacute neztratila i jistaacute

informačniacute a sdělovaciacute vyvaacuteženost textu kteryacute maacute byacutet čten a snad by tak mělo byacutet

činěno nikoliv s odporem ale i s drobnyacutem odleskem onoho snad nejznaacutemějšiacuteho

řiacutemskopraacutevniacuteho citaacutetu kteryacute uvaacutediacute možnaacute proti prvniacutemu dojmu všech kteřiacute se dnes

s praacutevem dostali do jakeacutehokoliv kontaktu že se jednaacute o uměniacute a to uměniacute dosaacutehnout

dobreacuteho ale zaacuteroveň i spravedliveacuteho614

614 Jak je uvedeno paradoxně však v samotneacutem počaacutetku justiniaacutenskyacutech Digest Dig 111pr

(Ulp lib 1 inst) Iuri operam daturum prius nosse oportet unde nomen iuris descendat est autem a iustitia appellatum nam ut eleganter celsus definit ius est ars boni et aequi (Kdo chce se zabyacutevat praacutevem nejprve musiacute znaacutet odkud jeho jmeacuteno pochaacuteziacute Je tedy od spravedlnosti pojmenovaacuteno neboť jak obratně definuje Celsus praacutevo je uměniacutem dobreacuteho a spravedliveacuteho)

329

REacuteSUMEacute

Služebnosti jsou jedny z nejstaršiacutech institutů civilniacuteho praacuteva a je možno jejich

kořeny sledovat nikoliv pouze do řiacutemskeacuteho praacuteva ale dokonce do samotneacute hloubky

dějin řiacutemskeacuteho praacuteva a řiacutemskeacuteho naacuteroda Pouze nemnoho institutů soukromeacuteho praacuteva či

praacuteva vůbec maacute takto dlouhou historii avšak služebnosti nenaacuteležejiacute pouze do viacutece či

meacuteně vzdaacuteleneacute historie praacuteva či řiacutemskeacuteho praacuteva ale jsou (a snad i budou nadaacutele) živou

součaacutestiacute praacutevniacutech řaacutedů neboť většina z praacutevniacutech řaacutedů ktereacute tvořiacute součaacutest rodiny

evropskeacuteho kontinentaacutelniacuteho praacuteva znaacute a použiacutevaacute služebnostiacute jako institutu živeacuteho a

každodenně použiacutevaneacuteho

Tato praacutece jejiacutež teacutema je v pravdě rozsaacutehleacute a širokeacute nemůže daacutet odpověď na

detailniacute a podrobneacute přesto však zajiacutemaveacute otaacutezky dotyacutekajiacuteciacute se režimu jednotlivyacutech

služebnostiacute či konkreacutetniacute aplikace jednotlivyacutech služebnostiacute a jejich pravidel Je tedy

zapotřebiacute se soustředit na obecnějšiacute otaacutezky a probleacutemy ktereacute se dotyacutekajiacute systeacutemu

obecnyacutech nauk služebnostiacute a majiacute platnost jako zaacuteklad dalšiacuteho studia služebnostiacute

Uvedenyacute text maacute tedy zprostředkovat poprveacute v raacutemci českeacute romanistiky komplexnějšiacute

pohled a ucelenějšiacute studii služebnostiacute řiacutemskeacuteho praacuteva Z toho důvodu může byacutet takeacute tato

praacutece rovněž považovaacutena za zaacuteklad pozdějšiacutech a detailnějšiacutech hlubšiacutech praciacute a

zkoumaacuteniacute fenomeacutenu služebnostiacute v praacutevu řiacutemskeacutem a snad i obecněji neboť poskytuje

zaacutekladniacute raacutemce existence služebnostiacute jako institutu objektivniacuteho praacuteva a předklaacutedaacute

zaacutekladniacute informace k (mnohdy) praktickyacutem otaacutezkaacutem života služebnosti i ve smyslu

subjektivniacuteho praacuteva

Neniacute tedy nelogickeacute že prvniacute do uacutevahy přichaacutezejiacute zaacutekladniacute probleacutemy ktereacute se

dotyacutekajiacute samotneacute koncepce služebnostiacute a takeacute jejich terminologie kteraacute je s koncepciacute

poměrně integraacutelně spjata Koncepce a povaha služebnostiacute se měnila v celeacutem průběhu

jejich existence v raacutemci praacuteva řiacutemskeacuteho a to včetně nikoliv pouze minucioacutezniacutech změn

tedy od konceptu kde služebnost je reaacutelně spjata s hmotnou věciacute jiacutež se vykonaacutevaacute tedy

kupřiacutekladu s cestou jako takovou jako určityacutem kusem pozemku kteryacute je vyhrazen

praacutevě a pouze prochaacutezeniacute a to až do konceptu finaacutelniacuteho přijateacuteho v době Justiniaacutenově

kde je možno vidět služebnost jako kategorii praacuteva a to včetně naacutehledu na možnou

držbu praacuteva tedy něco co by v klasickeacute době bylo nemožneacute Podle tohoto vyacutevoje

330

konceptu služebnostiacute si praacutece klade za ciacutel popsat změny i v raacutemci terminologie tedy od

samotneacuteho pojmu via přes ius viae konečně k servitus viae

Podstatnou otaacutezkou všech praacutevniacutech institutů je jejich zařazeniacute do raacutemců praacutevniacute

systematiky čiacutemž neniacute za ciacutel pouze popsat umiacutestěniacute tohoto institutu ale takeacute jeho

vnitřniacute charakteristiku a to mimo jineacute i na možneacute konfrontaci se sousedniacutemi praacutevy daneacute

skupiny či dokonce vůbec se sousedniacutemi skupinami praacutev Nejprve tedy systematika

bdquovnějšiacuteldquo označuje služebnosti jako instituty praacuteva soukromeacuteho praacutev věcnyacutech přičemž

je možno uvažovat i nad vzaacutejemnyacutemi konotacemi mezi jednotlivyacutemi věcnyacutemi praacutevy a

to včetně vzaacutejemneacute kolaterace mezi jednotlivyacutemi iuris in re aliena nebo přiacutepadně je

možno vedle sebe stavět a porovnaacutevat služebnosti na straně jedneacute a kupřiacutekladu obligace

Ona vnitřniacute systematika služebnostiacute zahrnuje předevšiacutem vnitřniacute rozděleniacute jednotlivyacutech

opraacutevněniacute a jednotlivyacutech druhů služebnostiacute jak se mino jineacute toto rozděleniacute

diferenciovalo v průběhu vyacutevoje řiacutemskeacuteho praacuteva Ony jednotliveacute služebnosti jichž neniacute

praacutevě maleacute množstviacute se pak postupně podle vnitřniacutech charakteristik spojovaly a

sdružovaly do jednotlivyacutech skupin a přiacutepadnaacute praacuteva nově vznikajiacuteciacute se již automaticky

do těchto skupin přiacutemo zařazovala jako kupřiacutekladu mezi služebnosti polniacute a domovniacute

či mezi služebnosti negativniacute a afirmativniacute Tyto na prvniacute pohled spiacuteše teoretickeacute

otaacutezky systematiky majiacute však jak je v textu patrneacute praktickeacute naacutesledky a to kupřiacutekladu

do způsobů zaacuteniku takoveacuteto jednotliveacute služebnosti mezi dvěma pozemky

V praacutevu řiacutemskeacutem ktereacute je charakterizovaacuteno ve sveacute archaickeacute podobě poměrně

radikaacutelniacutem formalismem je otaacutezka po způsobu zřiacutezeniacute služebnosti jednou

z nejpodstatnějšiacutech Služebnosti byacutevaly zřizovaacuteny v oneacute daacutevneacute době podobnyacutemi

způsoby jako je tomu v přiacutepadě dalšiacutech věcnyacutech praacutev avšak uvnitř těchto společnyacutech

forem zřiacutezeniacute praacuteva je možno vysledovat určitaacute specifika kteraacute jsou vlastniacute toliko

služebnostem jako kupřiacutekladu zaacutesadniacute probleacutem přiacutetomnosti věci v přiacutepadě mancipace

což vzhledem k nehmotneacutemu charakteru služebnostiacute je jevem poměrně

problematickyacutem V jednotlivyacutech způsobech zřiacutezeniacute služebnosti se takeacute přirozeně

projevujiacute i rozdiacutely a rozděleniacute samotnyacutech služebnostiacute přiacutepadně samotneacute rozděleniacute praacuteva

na praacutevo civilniacute praetorskeacute provinčniacute či justiniaacutenskeacute Podle těchto rozděleniacute pak

variujiacute typy zřiacutezeniacute služebnosti přičemž mnohdy nikoliv nevyacuteznamnou roli hraje takeacute

fyzickeacute umiacutestěniacute pozemku či pozemků a to v naacutevaznosti na konkreacutetniacute obdobiacute kdy ke

331

zřiacutezeniacute služebnosti dochaacuteziacute Všechny tyto vyacutevojoveacute kroky mohou přirozeně popisovat

nikoliv pouze vyacutevoj zřizovaacuteniacute služebnostiacute či obecně praacutevniacute raacutemce služebnostiacute ale jistě i

vyacutevoj praacuteva obecně

Mezi způsoby zaacuteniku služebnostiacute je situace do určiteacute miacutery jednoduššiacute neboť

jednotlivaacute rozděleniacute služebnostiacute do určityacutech typů nemajiacute až natolik patrnyacute vliv na

způsoby zaacuteniku jako je tomu v přiacutepadě zřiacutezeniacute služebnostiacute Na druhou stranu jsou

ovšem mezi způsoby zaacuteniku služebnosti takeacute mnoheacute druhy ktereacute jsou realizovaacuteny bez

vůle subjektu praacuteva služebnosti ať již jednoho či obou Takoveacuteto situace vychaacutezejiacute

předevšiacutem ze změny stavu pozemku tedy buď z jeho fyzickeacute proměny nebo z nutnyacutech

změn praacutevniacutech Mezi způsoby zaacuteniku služebnosti se nachaacutezejiacute mnoheacute ktereacute jsou

zaacuteroveň instituty obligačniacuteho praacuteva jako kupřiacutekladu konfuze Formalismus řiacutemskeacuteho

praacuteva se projevuje takeacute na způsobech zaacuteniku služebnosti avšak v miacuteře o mnoho menšiacute

nežli je tomu v přiacutepadě způsobů zřiacutezeniacute služebnosti ktereacutežto způsoby musiacute nikoliv

pouze zajistit zřiacutezeniacute služebnosti ale takeacute sloužit k jasneacutemu prokaacutezaacuteniacute že služebnost o

určiteacutem obsahu skutečně vznikla či minimaacutelně existuje

Konečně byly v daneacute praacuteci zmiacuteněny a uvedeny takeacute zaacutekladniacute probleacutemy

dotyacutekajiacuteciacute se způsobu ochrany služebnostiacute Tato problematika maacute v raacutemci řiacutemskeacuteho

praacuteva skutečně kruciaacutelniacute uacutelohu neboť systeacutem norem a pramenů praacuteva řiacutemskeacuteho je do

značneacute miacutery odlišnyacute od současneacuteho praacuteva a to včetně jeho různyacutech rodin Na zaacutekladě

zaacutesady speciality žalob nebo obecně obrannyacutech prostředků kde jsou v raacutemci formuliacute

nebo intenciacute uvedeny praacutevniacute raacutemce institutů je ve smyslu řiacutemskeacuteho praacuteva opraacutevněneacute to

co je možno vymoci nějakou ze speciaacutelniacutech žalob či ochrannyacutech prostředků a jsou to

tedy praacutevě tyto kdo určuje obsah praacuteva a kdo určuje co tedy praacutevem nebo po praacutevu je

Na prvniacutem miacutestě jsou samozřejmě zmiacuteněny zaacutekladniacute ochranneacute prostředky praacuteva tedy

žaloby V zaacutejmu komplexnosti pohledu na služebnosti byly do pojednaacuteniacute zahrnuty

nikoliv pouze žaloby věnovaneacute přiacutemo ochraně služebnostiacute tedy takoveacute ktereacute svědčiacute

tomu kdo je ze služebnosti opraacutevněn ale i takoveacute ktereacute naopak sloužiacute ochraně

vlastnickeacuteho praacuteva před služebnostiacute a to minimaacutelně i před služebnostiacute domnělou

V oblasti ochrany služebnostiacute se takeacute vyskytujiacute mnoheacute probleacutemy a problematickeacute

otaacutezky ktereacute byly a jsou předmětem nikoli maleacute diskuse mezi odborniacuteky řiacutemskeacuteho

praacuteva přičemž v mnoha otaacutezkaacutech do dnešniacutech dniacute neniacute možno zaujmout zcela

332

jednoznačneacute stanovisko a to přes to že počaacutetky těchto sporů sahajiacute poměrně hluboko

do minulosti Jako přiacuteklad může sloužit slavnaacute actio negativa a předevšiacutem pak

stanoviska a jejiacute pojetiacute jak je prezentoval italskyacute romanista Biondo Biondi V teacuteto praacuteci

jsou tedy spiacuteše zmiacuteněny možneacute naacutehledy a tendence jimiž byli vedeni odborniacuteci při

uacutevahaacutech nad těmito spornyacutemi žalobami nežli že by dochaacutezelo k hlubšiacutem analyacutezaacutem a

konfrontaciacutem těchto zastaacutevanyacutech stanovisek Oniacutem dalšiacutem podstatnyacutem způsobem

ochrany služebnostiacute v řiacutemskeacutem praacutevu je poteacute mimořaacutednaacute ochrana prostřednictviacutem

praetora tedy ochrana za pomoci interdiktu Interdiktem se ovšem nechraacuteniacute ani tak

sama služebnost jako praacutevo jako spiacuteše jejiacute faktickyacute vyacutekon a je tedy ciacutelem předevšiacutem

zajistit nerušenyacute vyacutekon služebnosti jako takoveacute Jednotlivaacute interdikta jsou v textu

stručně nastiacuteněna a to ať již se jednaacute o takovaacute interdikta jejichž existence je přiacutemo

spojena se služebnostmi a mimo oblast služebnostiacute se neuplatniacute či se jednaacute o interdikta

kteraacute mohou miacutet i obecnyacute dosah tedy i mimo oblast služebnostiacute

Je tedy zjevneacute že charakter praacutece je z valneacute čaacutesti spiacuteše popisnyacute nežli přiacutemo

analytickyacute avšak takovaacuteto skutečnost je daacutena předevšiacutem velkou šiacuteřiacute teacutematu Z toho

důvodu je takeacute nemalyacute důraz kladen na to aby v raacutemci citaciacute v poznaacutemkaacutech pod čarou

byly uvedeny dalšiacute monografie ktereacute se konkreacutetniacutem probleacutemem hlouběji zaobiacuterajiacute a

ktereacute mohou pak v konkreacutetniacute jednotliveacute otaacutezce přineacutest dalšiacute a hlubšiacute poznatky Uvedenyacute

text si kladl za ciacutel představit předevšiacutem zaacutekladniacute a obecneacute otaacutezky ktereacute se dotyacutekajiacute

obecně všech služebnostiacute Z toho důvodu je zapotřebiacute jej chaacutepat takeacute spiacuteše jako zaacutekladniacute

stupiacutenek odrazovyacute můstek dalšiacuteho zkoumaacuteniacute služebnostiacute a dalšiacutech praciacute k teacutematu

řiacutemskopraacutevniacutech služebnostiacute ktereacute již se mohou věnovat diacutelčiacutem a hlubšiacutem probleacutemům

služebnostiacute avšak tiacutem snad možnaacute paradoxně přispět i k většiacute komplexnosti a hloubce

samotneacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva

333

SOMMARIO

Le servitugrave sono uno dei piugrave antichi istituti di diritto civile ed egrave possibile trovare

le sue origini non solo nel diritto romano ma anche nella profonditagrave della storia del

popolo romano Solo pochi istituti di diritto privato hanno questa lunga vita ma le

servitugrave non sono solo istituti appartenenti alla storia del diritto o al diritto romano la

loro vita continua e continueragrave percheacute la maggioranza dei sistemi di diritto civile che

fanno parte della famiglia del diritto dellrsquoEuropa continentale conosce le servitugrave come

un istituto di diritto vivo ed applicato quotidianamente

Questo lavoro che tratta un argomento davvero grande ed esteso non puograve

rispondere alle domande profonde (pur interessanti) ma concentrate sui problemi

riguardanti le singole servitugrave o sulle singole applicazioni concrete di ogni particolare

servitugrave Deve concentrarsi sulle domande e sui problemi piugrave generali che riguardano il

sistema e lo studio scientifico delle servitugrave e ha valore solo come fondamento cioegrave

come il primo livello nella ricerca delle servitugrave percheacute non esiste nessuna

pubblicazione monografia in lingua ceca che si occupi delle servitugrave di diritto romano

Questo lavoro puograve essere utile ugualmente come il fondamento per lavori posteriori sul

tema dei principi delle servitugrave percheacute la possibilitagrave di fare la ricerca nel campo dei

principi delle servitugrave presume la conoscenza dei fondamenti teorici e pratici dello

sviluppo e della vita delle servitugrave

Non egrave illogico che al primo posto sono situati i fondamentali problemi che

riguardano il concetto delle servitugrave e la terminologia impiegata Il concetto delle servitugrave

cambiava per tutta la storia di diritto romano dal concetto da quando la servitugrave

coincideva materialmente con la cosa (materiale) come per esempio la via al concetto

finale approvato dallrsquoimperatore Giustiniano dove egrave possibile vedere le servitugrave come la

categoria del diritto Secondo questo sviluppo il lavoro descrive il cambiamento della

terminologia partendo dal termine via oltre ius viae finalmente alla servitus viae

La domanda principale riguardante tutti gli istituti di diritto egrave la loro

collocazione sistematica che significa non solo la posizione dellrsquoistituto ma anche la

sua articolazione interna vale a dire la sistematica dei singoli tipi dellrsquoistituto di diritto

334

In primo luogo ndash la sistematica ldquoesternardquo ndash qualifica le servitugrave come gli istituti di diritto

privato di diritto sulle cose rientrano in questa problematica anche altri temi di

discussione quali ad esempio le interrelazioni tra le servitugrave e gli altri diritti reali da un

lato e delle prime con le obbligazioni dallaltro In secondo luogo ndash la sistematica delle

servitugrave ndash si sviluppa la divisione delle servitugrave in alcuni tipi e specie Parallelamente le

servitugrave vengono suddivise anche secondo le loro caratteristiche (per esempio fra le

servitugrave negative contro le servitugrave affermative) La divisione delle servitugrave egrave ugualmente il

fondamento in rapporto alla individuazione delle cause di costituzione ed estinzione

delle singole servitugrave

Nel diritto romano caratteristico dal suo radicale formalismo arcaico la

domanda sui tipi e modi di costituzione delle servitugrave ha grande importanza Le servitugrave

come gli altri diritti reali sono costituiti in maniera simile agli altri diritti reali ma

allrsquointerno di queste forme comuni presentano delle particolaritagrave proprie come la

presenza fisica della cosa mancipata Nel campo dei modi di costituzione delle servitugrave si

proiettano naturalmente i tipi delle servitugrave e le loro specificitagrave ma i modi di costituzione

delle servitugrave sono diversificati ugualmente secondo la ripartizione di tutto il diritto

romano nel diritto civile onorario provinciale o giustinianeo I singoli modi di

costituzione delle servitugrave variano secondo i tipi delle servitugrave ed ugualmente secondo la

posizione fisica della cosa o del fondo secondo lrsquoepoca rispettiva e tutto questo

sviluppo puograve parallelamente descrivere non solo lrsquoevoluzione delle servitugrave ma anche

nelle linee generali lrsquoevoluzione di tutto il diritto romano

Nellrsquoambito dei modi di estinzione delle servitugrave la situazione egrave da un lato piugrave

semplificata poichegrave le distinzioni tra i tipi di servitugrave non sono cosigrave fondamentali come

nella loro costituzione Tuttavia drsquoaltro lato fra i modi di estinzione delle servitugrave ci

sono presenti molti modi realizzati senza la volontagrave (parzialmente comune) dei soggetti

di diritto Queste situazioni derivano soprattutto dal cambiamento dello stato dei fondi

del mutamento fisico o giuridico delle qualitagrave necessarie Fra i modi di estinzione delle

servitugrave si trovano molti modi simili o davvero uguali ai tipi di estinzione delle

obbligazioni per esempio la confusio Il formalismo di diritto romano si presenta anche

fra i modi di estinzione delle servitugrave ma ad un livello un poco piugrave basso che nel caso

dei modi di costituzione attraverso i quali si deve assicurare non solo la costituzione

335

delle servitugrave ma anche i mezzi per provare con certezza lrsquoesistenza del diritto vale a

dire lrsquoesistenza della servitugrave

Infine in questo lavoro debbono essere menzionati i problemi circa i mezzi di

difesa delle servitugrave Questa problematica egrave nel diritto romano davvero il nodo cruciale

percheacute il sistema delle norme e delle fonti del diritto fondamentalmente differenti dal

diritto o dai sistemi di diritto contemporanei Secondo il principio di specialitagrave delle

azioni o degli strumenti di difesa del diritto dove il contenuto le formule e le

intenzione di questi strumenti significano o davvero normano il contenuto ed il carattere

di diritto nel casso di questo testo il contenuto ed il carattere delle servitugrave Gli strumenti

per difesa delle servitugrave possono essere divisi fra due tipi fondamentali Nella prima

categoria sono ricomprese le azioni In relazione alla tutela delle servitugrave nel loro

complessivo significato devono essere indicate non solo le azioni che appartengono ai

titolari delle servitugrave ma anche le azioni contrarie per difesa del fondo contro coloro che

asseriscano lrsquoesistenza delle servitugrave come per esempio lrsquoactio negatoria Nel campo

delle azioni riguardanti le servitugrave ci sono molti problemi meritevoli di approfondimento

e secondo questo loro rilievo sono menzionate le azioni che presentano gli aspetti piugrave

problematici come per esempio lrsquoactio negativa secondo lrsquoopinione di Biondo Biondi e

lrsquointerpretazione di queste azioni dipende dalla concezione e dallo sviluppo delle altre

azioni inerenti alle servitugrave Nel lavoro sono presentate in breve le opinioni dei romanisti

ma in ragione delle caratteristiche dellʼesposizione e dellrsquoestensione del suo oggetto

non sono state approfondite le argomentazioni relative ad ogni singola opinione degli

interpreti Altro tipo di strumento per difesa delle servitugrave egrave la protezione attraverso gli

interdetti Questi strumenti straordinari presentano e permettono la difesa non

strettamente del diritto ma anche della situazione di fatto per la singola servitugrave Loro

derivano pella maggioritagrave dalle situazioni reali e presentano la difesa dʼurgenza pel

titolare della servitugrave I vari tipi degli interdetti relativi alle servitugrave sono brevemente

descritti alcuni sono direttamente e esclusivamente collegati colle servitugrave gli altri sono

piugrave generali ma il loro contenuto consente di utilizzarli per la difesa dei singoli tipi di

servitugrave

Egrave evidente che il lavoro per la sua maniera egrave piugrave descrittivo che analitico a

causa di vastitagrave del tema delle servitugrave Nelle note a piegrave di pagine sono menzionati le

336

monografie e gli altri contributi e le opere relative alle servitugrave nel diritto romano dove

sono presentati i singoli problemi con il loro relativo approfondimento Questo testo

solo presenta i problemi fondamentali delle servitugrave nel diritto romano e le domande

relative a questo tema Il lavoro offre anche delle risposte parziali che rappresentano

perograve solo il primo livello il primo punto da dove egrave possibile prendere le mosse per

avvicinarsi sia alla complessitagrave delle servitugrave sia piugrave in generale alla vastitagrave di tutto il

diritto romano

337

REacuteSUMEacute

Les servitudes appartiennent aux droits les plus anciens Nous pouvons chercher

leurs origines non seulement dans les profondeurs de lrsquohistoire du droit mais en plus

aux racines de droit romain Elles font une partie typique fondamentale des droits

civils des droits reacuteels Leur existence est naturellement lieacutee agrave la proprieacuteteacute car la

proprieacuteteacute crsquoest le fondement la condition sine qua non pour les droits des servitudes

La preacutesente thegravese nrsquoest pas un texte analytique y compris les questions

profondes et deacutetailleacutees car le sujet du texte est trop eacutetendu pour pouvoir se concentrer

sur les problegravemes avec preacutecision et notamment sur ceux portant les servitudes

particuliegraveres sur les problegravemes qui ne font pas partie des servitudes en geacuteneacuteral ou de la

doctrine des servitudes Le texte est donc plus descriptif preacutesente la premiegravere eacutetape

dans lrsquoeacutetude des servitudes et encore le point dont on pouvait partir dans les recherches

futures

La premiegravere partie de la thegravese montre les problegravemes de la nature des servitudes

et de sa terminologie Cette connexion ne doit pas sembler logique mais lrsquoeacutevolution de

la nature des servitudes est en principe relieacutee aux changements de la terminologie car la

terminologie est comme la parole en geacuteneacuteral un instrument utile pour la

reconnaissance de la nature des servitudes et des modifications de celle-ci Lrsquohistoire de

la nature des servitudes commence agrave la conception mateacuterielle par exemple il existe la

servitude de via si la personne autoriseacutee pour lrsquoutiliser est consideacutereacutee comme le

laquo proprieacutetaire raquo non de la terre mais du chemin de laquo via raquo au sens mateacuteriel ougrave se

reacutealise la servitude Lrsquoeacutevolution finit agrave la conception du droit de la servitude et en plus

dans lrsquoinstitution de quasipossessio agrave lrsquoeacutepoque de lrsquoempereur Justinien si le sujet na

pas la laquo via raquo mais seulement le droit dy passer de maniegravere donneacutee

La position systeacutematique des servitudes preacutesente la question importante pour

toutes les institutions de droit Dans ce domaine il est possible de voir deux points de

vue Le premier point crsquoest le systegraveme exteacuterieur donc la position des servitudes dans

drsquoautres droits et dans drsquoautres institutions de droit Les servitudes font une partie

inteacutegrale des droits sur la chose (droits reacuteels) et en surcroicirct des droits sur la chose

338

drsquoautrui Cette classification des servitudes deacuterive de la liaison entre le sujet du droit et

la chose qui fait lrsquoobjet du droit si cette liaison est absolue et respecteacutee par tous y

compris le proprieacutetaire de la chose Le second point expose le systegraveme interne la

diversification des servitudes particuliegraveres entre les servitudes urbaines et rurales

personnelles et fonciegraveres etc Cette diversification ne preacutesente pas seulement les

problegravemes acadeacutemique et theacuteorique mais elle a de lrsquoinfluence sur de nombreuses

situations pratiques comme par ex la constitution drsquoune servitude particuliegravere son

reacutegime son extinction et finalement sa tutelle Bien que certaines diversifications soient

purement historiques (comme les servitudes mancipi et nec mancipi) la majoriteacute tient

son influence jusqursquoagrave nos jours La diversification des servitudes dans les groupes aide

la meilleure compreacutehension de la fonction et des particulariteacutes des servitudes

individuelles Ici on peut voir de tels groupes qui font lrsquoobjet de la discussion

permanente comme les servitudes irregulares donc le groupe des servitudes qui se

comportent comme les servitudes personnelles drsquoune part et comme les servitudes

fonciegraveres drsquoautre part

La constitution drsquoune servitude preacutesente aussi une des questions essentielles

pratiques La maniegravere dont la servitude peut ecirctre constitueacutee diffegravere selon plusieurs

facteurs Un des plus importants est lrsquoeacutepoque dans laquelle nous voulons la constituer

sous lrsquoeacutepoque archaiumlque considegravere les servitudes comme les choses mateacuterielles et leur

constitution srsquoapproche de la constitution drsquoune laquo dominica potestas raquo sur une chose

mateacuterielle ou sur une serf donc elle est effectueacutee par la mancipatio ou in iure cessio

Comme lrsquoeacutevolution des servitudes tend vers la quasipossessio le formalisme des

maniegraveres de constitutions des servitudes se diminue et finalement il est possible de

constituer une servitude seulement par traditio et patientia donc par les maniegraveres

purement informelles Neacuteanmoins la situation est diffeacuterente en province car le

formalisme ne reste qursquoau droit civil (ius quiritium reacuteserveacute pour les fonds de terres

italiques) et le droit des provinces est beaucoup plus informel Il est eacutevident que les

diffeacuterences entre les servitudes deacuterivent non seulement des espegraveces des servitudes mais

aussi de la position geacuteographique du sol drsquoun fonds de terre

Lrsquoextinction de la servitude comporte plusieurs situations deacutependant de la

possibiliteacute des sujets de cesser selon leur volonteacute la servitude (si les sujets peuvent

339

mettre fin agrave la servitude) Cette extinction preacutesente un acte inverse aux actes formels

utiliseacutes pour la constitution des servitudes Les servitudes peuvent srsquoeacuteteindre aussi sans

volonteacute bilateacuterale donc par lrsquousucapion ou par non usu ougrave la volonteacute drsquoun sujet est

preacutesente mais aussi par le changement du fonds de terre si lrsquoexercice de la servitude est

impossible sans de seacuterieux problegravemes Ce dernier moyen drsquoextinction de la servitude

srsquoeffectue sans aucune volonteacute des sujets purement des raisons drsquoun eacuteveacutenement

naturel

La derniegravere question en effet la plus importante en droit romain est la

protection des servitudes Les moyens de la protection du droit et leur speacutecificiteacute font

une partie essentielle des sources du droit dans lrsquoEtat romain

La protection leacutegale ne touche que le droit alors quelque chose ce qui peut ecirctre

exigeacute Le droit romain est caracteacuteriseacute par le principe de la speacutecialisation des actions Et

crsquoest le droit drsquoougrave eacutemane une action (ou plusieurs particuliegraveres) qui est speacutecifieacute

seulement sur les affaires eacutegales pour exclusivement cette institution du droit Trois

actions principales sont lieacutees notamment aux servitudes (vindicatio actio confessoria

actio negatoria) les nature et contenu des autres actions sont discutables (pour

exemple actio negativa) La protection des servitudes peut ecirctre effectueacutee aussi par un

instrument extraordinaire ndash par lrsquointerdit du precircteur Les interdits lieacutes aux servitudes

nrsquoont pas pour objet de conserver les droits mais seulement les actions lrsquoeacutetat de fait la

possession et lrsquoexercice paisible des servitudes Le texte mentionne les interdits

purement reacuteserveacutes aux servitudes (interdictum de itinere actuque reficiendo) mais aussi

les interdits geacuteneacuteralement preacutevus pour la protection de la possession y compris

eacutegalement la quasipossessio (interdictum uti possidetis)

Le but du preacutesent texte est de montrer les informations eacuteleacutementaires sur les

servitudes du droit romain car dans la doctrine tchegraveque il nrsquoexiste pas encore une

monographie un texte relatif aux servitudes Les renseignements peuvent ecirctre utiliseacutees

dans le prolongement du Nouveau Code civil tchegraveque qui rend les servitudes le droit

civil tchegraveque contemporaine

340

POUŽITAacute LITERATURA

V Aragio-Ruiz Istituzioni di diritto romano Napoli Jovene 1998

C Arnograve Della distinzione tra servitugrave rustiche ed urbane Torino Bocca 1895

C Arnograve Diritto ereditario Torino Giappichelli 1937-1938

A Ascoli La usucapione delle servitugrave nel diritto romano Archivio Giuridico

38 1887

D Barbero La legittimazione ad agire in confessoria e negatoria servitutis

Milano Vita e pensiero 1937

G Bartolucci Studi critici e giuridici sul Digesto Bullettino dellrsquoIstituto di

diritto romano 21 1910

M Bartošek Encyklopedie řiacutemskeacuteho praacuteva Praha Panorama 1981

K Beran Pojem osoby v praacutevu Osoba moraacutelniacute osoba praacutevnickaacute osoba Praha

Leges 2012

G K Ch Beseler Beitraumlge zur Kritik der roumlmischen Rechtsquellen Tuumlbingen

1913

G K Ch Beseler Miszellen Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr

Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 46 1926

B Biondi Actio negativa ed actio prohibitoria come azioni a difesa delle servitugrave

e dellrsquousufrutto Messina Meridionali 1929

B Biondi Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1956

341

B Biondi La categoria romana delle servitutes Milano Vita e pensiero 1938

B Biondi Le servitugrave presdiali nel diritto romano Milano Giuffregrave 1954

J Boguszak J Čapek A Gerloch Teorie praacuteva Praha ASPI 2004

M Bohaacuteček Naacutestin přednaacutešek o soukromeacutem praacutevu řiacutemskeacutem I Praacuteva věcnaacute

Praha naacutekladem vlastniacutem 1945

P Bonfante Istituzioni di diritto romano Milano Vallardi 1925

P Bonfante Lrsquoazione negatoria e lrsquoazione dei danni nei rapporti di vicinanza

Cittagrave di Castello Unione arti grafiche 1926

K Bubelovaacute Odraz změn v pojiacutemaacuteniacute usufruktu - od řiacutemskeacuteho praacuteva k

Všeobecneacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku in 200 let Všeobecneacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku J

Dvořaacutek K Malyacute a kol ed P Skřejpkovaacute O Frinta Praha Wolters Kluwer 2011 str

573 - 583

K Bubelovaacute Usufructus (požiacutevaciacute praacutevo) ndash naacutevrat jednoho zapomenuteacuteho

institutu in Dny Praacuteva 2010 Brno Masarykova Universita 2010

K Bubelovaacute Ususfructus - inspirace pro novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek in Dny praacuteva

na MVŠO ed N Šiškovaacute a B Tomančaacutekovaacute Olomouc MVŠO 2010 str 110 ndash 120

A Burdese Le servitugrave prediali linee teoriche e questioni pratiche Padova

Cedam 2007

L Capogrossi Colognesi La struttura della proprietagrave e la formazione dei iura

praediorum nelletagrave repubblicana Milano Giuffregrave 1969

A Carcaterra Il possesso dei diritti nel diritto romano Milano Giuffregrave 1942

342

G Cervenca Di un particolare caso di innovazione imperiale in tema di bdquoin

integrum restitutioldquo di una servitugrave Labeo 7 1961

P Ciapessoni bdquoServitus personaeldquo e bdquousus personaeldquo in Per il XIV Centenario

della codoficazione Giustinianea Pavia Cooperativa 1934

U Coli Losviluppo delle varie forme di legato nel diritto romano Roma

Nardecchia 1920

A ColinH Capitant Droit civil franccedilais 3 Paris Dalloz 1950

G Cornu Droit civil Les Biens Paris Montchrestien 2007

J Cuiacius Opera 5 Prati 1838

J Cuiacius Tolosatis opera ad parisiensem Fabrotianam editionem

deligentissime exacta in tomos XIII 5 Prati Giachetti 1838

E Cuq Manuel des institutions juridiques des romains Paris Plon 1928

R Danieli In tema di iter ad sepulchrum in Studi in memoria di Emilio

Albertario 2 Milano Giuffregrave 1950

G B Dore Studi sugli interdetti Firenze Niccolai 1890

V Dupret Specimen inaugurale juridicum de translatione dominii secundum

principia universalia Jus Romaum Jus Gallicum et Civile Belgicum Gandae Houdin

1827

R Elvers Die roumlmische Servitutenlehre Marburg Elwert 1856

W H Engelman Actio confessoria Lipsiae Hahn 1675

343

P C van Es De actio negatoria een studie naar de rechtsvorderlijke zijde van

het eigendomsrecht Leiden Wolf Legal 2005

C Fadda Concetti fondamentali del diritto ereditario romano 2 Napoli Luigi

Pierro 1902

M Fuenteseca Degeneffe De enphytheutico iure Madrid Dykinson 2003

F Gallo Studi sulla distinzione fra bdquores mancipildquo e bdquores nec mancipildquo Rivista

di diritto romano 4 2004

A GambaroU Morello Trattato dei diritti reali 2 Milano Giuffregrave 2011

G Gandolfi Lezioni sugli interdetti Milano Goliardica 1960

G Gandolfi Onere reale in Enciclopedia del diritto 30 Giuffregrave 1980 str 127

ndash 149

L de Giovanni Giuristi severiani Elio Marziano Napoli DrsquoAuria 1989

P F Girard Manuale elementare di diritto romano Milano Societagrave editrice

libraria 1909

M Grimaldi Droit civil Successions Paris Litec 2001

F del Giudice Dizionario giuridico romano Napoli Simone 2010

G Grosso Dominio e servitutes (invenzioni sistematiche del diritto comune in

tema di servitugrave Quaderni fiorentini 18 1989

G Grosso I legati nel diritto romano Torino Giappichelli 1962

344

G Grosso Il sistema romano dei contratti Torino Giappichelli 1945

G Grosso Lrsquoefficacia dei patti nei bdquobonae fideis iudicialdquo Torino LrsquoIstituto

Giuridico 1928 a Urbino Universitagrave degli studi 1928

G Grosso Le servitugrave prediali nel diritto romano Torino Giapicchelli 1969

G Grosso Usufrutto e figure affini nel diritto romano Torino Giappichelli

1958

A Guarino Diritto privato romano Napoli Jovene 1992

A Guarneri Citati Esegesi minime in tema di servitugrave Studia et documenta

historiae et iuris 2 1936

A Guarneri Citati Note critiche ed esegetiche sulle servitugrave prediali in diritto

romano Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano 43 1935

R Henle Unus casus eine Studie zu Justinians Institutionen Leipzig Werner

Scholl 1915

L Heyrovskyacute Dějiny a systeacutem soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha 1911

J Kapras Ochrana služebnostiacute v řiacutemskeacutem praacutevu klasickeacutem Praha Praacutevnickaacute

fakulta University Karlovy 1932

O Karlowa Roumlmische Rechtsgeschichte 2 Leipzig von Veit 1901

M Kaser Das roumlmische Privatrecht 1 Muumlnchen C H Beck 1971

M Kaser Ius publicum ndash ius privatum Studia et documenta historiae et iuris

17 1951 str 267

345

M Kaser bdquoIus publicumldquo und bdquoius privatumldquo Zeitschrift der Savigny-Stiftung

fuumlr Rechtsgeschichte 103 1986 str 1

M Kaser Das roumlmische Zivilprozessrecht Muumlnchen C H Beck 1964

M KaserR Knuumltel Roumlmisches Privatrecht Muumlnchen 2008

L L Kofanov Sullsquo origine delle servitugrave prediali nel diritto romano Řiacutemskeacute

praacutevo a kodifikace Sborniacutek přiacutespěvků z vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute

fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 16 ndash 17 dubna 2010 Praha Havliacuteček

Brain Team 2010

B W Leist Mancipation und Eigenthumstradition Jena Fromann 1865

O Lenel Nachtraumlge zum Edictum Perpetuum Zeitschrift der Savigny Stiftung

fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 12 1892

C Longo La categoria delle bdquoservitutesldquo nel diritto romano classico Bullettino

dellrsquoIstituto di diritto romano 11 1898

Ph Malaurie Cours de droit civil les successions les liberaliteacutes Paris Cujas

1995

A Marchisello La ragione del diritto Carloantonio Pilati tra cattedra e foro

nel Trentino del tardo Settecento Milano Giuffregrave 2008

S di Marzo Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1939

G Melli Del passo necessario nei fondi rustici secondo il diritto romano

classico Mantova Bedulli 1915

J P Molitor La possession la revendication la publicienne et les servitudes en

346

droit romain Gand H Hoste 1868

Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch 4 ed F Quack

Muumlnchen C H Beck 1986

G Pacchioni Una nuova ricostruzione dellrsquoeditto publiciano 9 1896

M Pampaloni Il concetto classico dellrsquousufrutto Bullettino dellrsquoIstituto di

diritto romano 22 1910

F Pastori Gli istituti romanistici come storia e vita del diritto Bologna

Cisalpino 1992

F Pastori Osservazioni intorno alla sponsio Studia et documenta historiae et

iuris 13-14 1947-1948

S Perozzi I modi pretorii drsquoacquisito delle servitugrave Rivista italiana per le

scienze giuridiche 23 1 1897

S Perozzi Istituzioni di diritto romano 1 Roma Cigno 2002

S Perozzi Llsquoeditto publiciano Bulletino dellrsquoIstituto di diritto romano 7 1894

S Perozzi Sulla struttura delle servitugrave prediali nel diritto romano in S Perozzi

Scritti giuridici 2 Milano Giuffregrave 1948

C Pilati Elementa iuris secundum ordinem Institutionum 1759

J M Pražaacutek-F Novotnyacute-J Sedlaacuteček Latinsko-českyacute slovniacutek Praha

Československaacute grafickaacute unie 1939

A Rivier Traiteacute elementaire des successions a cause de mort Bruxelles

347

Mayolez 1878

F Rouček Vlastniacutekova služebnost Praacutevniacutek 7 str 201 et al 8 str 241 et al

C Sanfilippo Istituzioni di diritto romano Roma Rubbettino 2002

M Sargenti Lrsquoactio aquae pluviae arcendae Milano Giuffregrave 1940

G Scaduto La servitugrave di passaggio necessario Circolo Giuridico 35 1

Palermo 1931

V Scialoja Teorie generale della proprietagrave nel diritto romano 1 Roma

Anonima Romana editoriale 1933

V Scialoja Teorie generale della proprietagrave nel diritto romano 2 Roma

Anonima Romana editoriale 1933

G Segregrave La clausola restitutoria nelle azioni bdquode servitutibusldquo e le formule

delle azioni relative alla bdquoservitus oneris ferendildquo Bullettino dellrsquoIstituto di diritto

romano 41 1933

G Segregrave La comproprietagrave e la comunione degle altri diritti reali Torino

Giappichelli 1931

G Segregrave La denominazione di bdquoactio confessorialdquo in particolare per la

rivendicazione dellrsquousufrutto e delle servitugrave Paris Rousseau 1912 Meacutelanges P F

Girard

H Schott Das ius prohibendi und die formula prohibitoria Leipzig 1889

F Sitzia Ricerche in tema di bdquoactio aquae pluviae arcendaeldquo Milano Giuffregrave

1977

348

M Skřejpek Ius privatum - ius publicum vzaacutejemneacute vztahy a souvislosti Acta

Universitatis Carolinae Iuridica 38 2 ndash 3 1992

S Solazzi Requisiti e modi di costituzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene

1947

S Solazzi Saggi di critica romanistica Bullettino dellrsquoIstituto di diritto romano

49-50 1948

S Solazzi Specie ed estinzione delle servitugrave prediali Napoli Jovene 1948

S Solazzi Stipulazioni di servitugrave prediali Iura 5 1954

S Solazzi Sul principio bdquonemini res sua servitldquo Studia et documenta historiae

et iuris 18 1952

S Solazzi Tutela ed il possesso delle servitugrave prediali nel diritto romano Napoli

Jovene 1949

S Solazzi Usus proprius Studia et documenta historiae et iuris 7 1941

J Šejdl Několik poznaacutemek k ochraně služebnostiacute in Actiones condictiones

exceptiones ed M Židlickaacute P Salaacutek Brno Masarykova Universita 2011

J Šejdl Věcnaacute praacuteva k věci ciziacute in Vyacutevoj soukromeacuteho praacuteva na uacutezemiacute českyacutech

zemiacute ed L Vojaacuteček K Schelle J Tauchen Brno Masarykova universita 2012 str

62 ndash 73

J Šejdl Zaacutekladniacute zaacutesady služebnostniacute in Řiacutemskeacute praacutevo a kodifikace Sborniacutek

přiacutespěvků z vědeckeacute konference konaneacute na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v

Praze ve dnech 16-17 dubna 2010 ed Z Horaacutek M Skřejpek Praha Havliacuteček Brain

Team 2010 str 55 ndash 69

349

A Tregraveves Sulla estinzione delle servitugrave per rinuncia Labeo 2 1956

F Tuccillo Studi su costituzione ed estinzione delle servitugrave nel diritto romano

Napoli Satura 2009

J Vančura Agraacuterniacute praacutevo řiacutemskeacute republiky Praha Bursiacutek a Kohout 1908

J Vančura Uacutevod do studia soukromeacuteho praacuteva řiacutemskeacuteho Praha Typus 1923

J Vaacutežnyacute Vlastnictviacute a praacuteva věcnaacute Brno Praacutevniacutek 1937

P Voci Istituzioni di diritto romano Milano Giuffregrave 1948

M Voigt Ueber den Bestand und die historische Entwickelung der Servituten

und Servitutenklagen waumlhrend der roumlmischen Republik in Berichten uumlber die

Verhandlungen der Koumlniglich Saumlchsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig

Philologisch-Historische Classe 26 1874

E Volterra Corso di istotuzioni di diritto romano Roma Ricerche bez datace

M Wlassak Vindikation und Vindikationslegat Zeitschrift der Savigny Stiftung

fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 31 1910

K E Zachariauml von Lingenthal Aus und zu den Quellen des roumlmischen Rechts

Zeitschrift der Savigny Stiftung fuumlr Rechtsgeschichte Romanistische Abteilung 10

1889

K E Zachariauml von Lingenthal Die prohibitoria actio eine Eigenthumsklage

Zeitschrift fuumlr geschichtliche Rechtswissenschaft 12 1845

Th M Zachariauml Institutionen des roumlmischen Rechts Breslau Holaumlufer 1816

350

POUŽITEacute EDICE A PŘEKLADY PRAMENŮ

C G Burns-O Grandewitz Fontes iuris romani antiqui Tubingae Siebeck

1909

P Blaho-M Skřejpek Iustiniani institutiones Justiniaacutenskeacute Instituce Praha

Karolinum 2010

M T Cicero Listy přaacutetelům 1 Praha Arista Baset 2001

M T Cicero O povinnostech Praha Svoboda 1970

Corps de droit civil romain en latin et en franccedilais Aalen Scientia Verlag 1979

Gaius Učebnice praacuteva ve čtyřech knihaacutech Plzeň Aleš Čeněk 2007

P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1903

P F Girard Textes de droit romain Paris Rousseau 1913

E Huschke Iurisprudeniae anteiustinianae Lipsiae Teubneri 1874

Kodex kanonickeacuteho praacuteva Praha Zvon 1994

O Lenel Das edictum perpetuum Leipzig Tauchnitz 1907

E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse

dicuntur 2 Weimar Boumlhlaus 1931

E Levy-E Rabel Index interpolationum quae in iustiniani digestis inesse

dicuntur 1 Weimar Boumlhlaus 1929

Th MommsenP Krueger Corpus iuris civilis Berolini Weidmann 1954

G Rotondi Leges publicae populi romani Milano Societagrave editrice libraria

1912

M Skřejpek Prameny řiacutemskeacuteho praacuteva (Fontes iuris romani) Praha

LexisNexis 2004

351

POUŽITEacute ZKRATKY

NOZ Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (892012 Sb)

BGB Buumlrgerliches Gesetzbuch

SOZ Občanskyacute zaacutekoniacutek (401964 Sb)

Fr vat Fragmenta iuris romani vaticana

Paul sent Iulii Paulli sententiarum ad filium

352

SEZNAM POUŽITYacuteCH PRAMENŮ

C 333161

C 3341

C 33413

C 3343

C 3347

C 64311

C 6474

C 7311

C 733124

C 85428

C 11436pr

Cicero Ad Atticum 15 26 4

Cicero Ad familiares 8 6 5

Cicero Ad Quintum fratrem 3 1 3

Cicero De lege agraria oratio tertia contra p Servilivm Rullum 3 9

Cicero De legibus 1 55

Cicero De legibus 2 59

Cicero De officiis 3 67 Cicero De oratore ad Quintum fratrem 1 178

Cicero Pro A Caecina 74

Code civil article 689

Codex iuris canonici Dig 111pr

Dig 1112

Dig 121

Dig 1811

Dig 21414

Dig 35307

Dig 62111

Dig 711

Dig 713pr

Dig 7131

Dig 716pr

Dig 7161

Dig 7163

Dig 7171

Dig 71157

Dig 7116

Dig 71191

Dig 71257

Dig 71257

Dig 71274

Dig 7132

Dig 71342

Dig 7156

Dig 7157pr

Dig 7232

Dig 726pr

Dig 741pr

Dig 74106

Dig 7424pr

Dig 74241

Dig 7427

Dig 751

Dig 752pr

Dig 7521

Dig 7521

Dig 753

Dig 754

Dig 75101

Dig 761pr

Dig 7651

Dig 7653

Dig 7656

Dig 811

Dig 813

Dig 814pr

Dig 8141

Dig 816

Dig 817

Dig 8181

Dig 819

Dig 8114pr

Dig 81141

Dig 81142

Dig 8115pr

Dig 81151

Dig 8116

Dig 8117

Dig 8118

353

Dig 8119

Dig 8120

Dig 821pr

Dig 8211

Dig 822

Dig 823

Dig 824

Dig 826

Dig 8210

Dig 8211pr

Dig 8215

Dig 8216

Dig 82171

Dig 82172

Dig 82173

Dig 8220pr

Dig 82201

Dig 82202

Dig 8221

Dig 8223pr

Dig 8226

Dig 82271

Dig 8230pr

Dig 82301

Dig 8231

Dig 8232pr

Dig 82321

Dig 8234

Dig 8234

Dig 8235

Dig 8311

Dig 8312

Dig 831pr

Dig 832pr

Dig 8321 - 2

Dig 833pr

Dig 8333

Dig 834

Dig 8361

Dig 837pr

Dig 8371

Dig 838

Dig 838

Dig 839

Dig 83131

Dig 8314

Dig 8318

Dig 8320pr

Dig 83202

Dig 8321

Dig 8322

Dig 83231

Dig 83233

Dig 8324

Dig 8326

Dig 8327

Dig 8331

Dig 8333pr

Dig 83331

Dig 8334pr

Dig 83341

Dig 8335

Dig 8336

Dig 8337

Dig 841pr

Dig 8411

Dig 842

Dig 844

Dig 845

Dig 845

Dig 846pr

Dig 847pr

Dig 8471

Dig 848

Dig 8410

Dig 8413pr

Dig 8414

Dig 8415

Dig 8416

Dig 8417

Dig 851

Dig 852pr

Dig 8521

Dig 8542

354

Dig 8543

Dig 8544

Dig 8545

Dig 8546

Dig 855

Dig 856pr

Dig 8561

Dig 8562

Dig 8563

Dig 8564

Dig 8567

Dig 857

Dig 8584

Dig 8585

Dig 8591

Dig 8510pr

Dig 85101

Dig 8511

Dig 8514pr

Dig 8519

Dig 8520pr

Dig 861

Dig 862

Dig 865

Dig 8661

Dig 8661b

Dig 867

Dig 868pr

Dig 86101

Dig 8611pr

Dig 8612

Dig 8613

Dig 8614pr

Dig 8617

Dig 86181

Dig 86182

Dig 86191

Dig 8625

Dig 922732

Dig 92291

Dig 9430

Dig 1023

Dig 102223

Dig 1022512

Dig 10371

Dig 10318

Dig 1175

Dig 11710

Dig 11712pr

Dig 19132

Dig 19165

Dig 191531

Dig 201112

Dig 201113

Dig 20241

Dig 23366

Dig 233782

Dig 2357pr

Dig 23571

Dig 30701

Dig 30813

Dig 301164

Dig 33112

Dig 3321

Dig 3321

Dig 33213

Dig 332151

Dig 33243

Dig 3331

Dig 3333

Dig 3334

Dig 3337

Dig 341143

Dig 34383

Dig 351592

Dig 35219

Dig 38235

Dig 3912

Dig 39133

Dig 3915pr

Dig 391511

Dig 3919

Dig 39114

Dig 39115

355

Dig 39219pr

Dig 39317pr

Dig 393173

Dig 39326

Dig 40721pr

Dig 41175

Dig 41114pr

Dig 411141

Dig 411431

Dig 413426

Dig 413428

Dig 413428

Dig 4139

Dig 413101

Dig 4171

Dig 43123

Dig 4385

Dig 43171pr

Dig 431732

Dig 431735

Dig 431736

Dig 431819

Dig 43191pr

Dig 431911

Dig 431912

Dig 431917

Dig 4319112

Dig 43193pr

Dig 431934

Dig 431935

Dig 431936

Dig 431937

Dig 431938

Dig 431939

Dig 4319310

Dig 4319311

Dig 4319313

Dig 4319314

Dig 43196

Dig 43201pr

Dig 432013

Dig 432014

Dig 432015

Dig 432016

Dig 432017

Dig 432018

Dig 4320118

Dig 4320125

Dig 4320127

Dig 4320129

Dig 4320130

Dig 4320131

Dig 4320132

Dig 4320133

Dig 4320134

Dig 4320137

Dig 4320138

Dig 4320139

Dig 4320140

Dig 4320141

Dig 4320142

Dig 4320143

Dig 4320144

Dig 432034

Dig 43204

Dig 43207

Dig 432111

Dig 432112

Dig 432113

Dig 432114

Dig 432115

Dig 432116

Dig 432117

Dig 432138

Dig 43221pr

Dig 432214

Dig 432216

Dig 432217

Dig 432218

Dig 432219

Dig 4322110

Dig 43231pr

Dig 432313

Dig 432317

356

Dig 4323113

Dig 4323114

Dig 4323115

Dig 4323116

Dig 43241pr

Dig 432412

Dig 43241114

Dig 432514

Dig 432515

Dig 432715

Dig 45125

Dig 45126

Dig 45141

Dig 451386

Dig 4513812

Dig 4513812

Dig 451491

Dig 451757

Dig 451853

Dig 451111

Dig 451130

Dig 451131pr

Dig 4511402

Dig 46331

Dig 472435

Dig 47125

Dig 501686

Dig 5016115

Dig 5016198

Důvodovaacute zpraacuteva k noveacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku z 3 II 2012

Fr vat 47

Fr vat 47a

Fr vat 51

Frontinus De aquaeductu urbis Romae 128

Gaius Plinius Secundus (Plinius Staršiacute) Naturalis Historia 187

Gaius Institutiones 1 80

Gaius Institutiones 1 120

Gaius Institutiones 2 14

Gaius Institutiones 2 17

Gaius Institutiones 2 27

Gaius Institutiones 2 28

Gaius Institutiones 2 31

Gaius Institutiones 2 33

Gaius Institutiones 2 38

Gaius Institutiones 2 254

Gaius Institutiones 3 93

Gaius Institutiones 4 1

Gaius Institutiones 4 3

Gaius Institutiones 4 104

Inst 2123

Inst 2147

Inst 23

Inst 231

Inst 234

Inst 241

Marcus Terentius Varro Reatinus De re rustica 1102

Paul sent 117

Paul sent 1171

Paul sent 1172

Paul sent 3617

Pluacutetarchos Βίοι Παράλληλοι Ρωμύλος 20 2

T Livius Ab urbe condita 13

Ulpianus Liber singularis regularum 1 19

Zaacutekon č 401964 Sb Občanskyacute zaacutekoniacutek

Zaacutekon č 892012 Sb Občanskyacute zaacutekoniacutek

Zaacutekoniacutek XII desek VII 7

Zaacutekoniacutek XII desek VII 8a

Zaacutekoniacutek XII desek VII 8b

357

ANOTACE

Služebnosti jsou jednou ze zaacutekladniacutech součaacutestiacute soukromeacuteho praacuteva a

soukromopraacutevniacutech vztahů Jejich původ je možno vysledovat nikoliv pouze do

samotneacuteho řiacutemskeacuteho praacuteva ale dokonce přiacutemo do hloubi vyacutevoje a historie řiacutemskeacuteho

praacuteva Tiacutemto je takeacute charakterizovaacutena podstata služebnostiacute v jejich nejstaršiacute formě

přičemž tato podstata však postupně prochaacuteziacute poměrně nemalyacutem vyacutevojem Podstatnou

otaacutezkou každeacuteho praacutevniacuteho institutu je mimo jineacute jeho systematickeacute zařazeniacute kde praacutece

se věnuje nikoliv pouze systematickeacutemu zařazeniacute služebnostiacute ale takeacute vnitřniacutemu členěniacute

celeacuteho oboru služebnostiacute Nemalaacute pozornost je věnovaacutena teacutež způsobům zřiacutezeniacute

služebnostiacute a jejich zaacuteniku kdy tyto mnoheacute způsoby reagujiacute na různeacute druhy služebnostiacute

ale takeacute na geografickeacute umiacutestěniacute pozemku či přirozeně na historickeacute obdobiacute ve ktereacutem

ke zřiacutezeniacute služebnosti dochaacuteziacute Konečně je předmětem zaacutejmu i ochrana služebnostiacute což

je pro praacutevo řiacutemskeacute zaacutekladniacute otaacutezkou předevšiacutem vzhledem k charakteru jeho pramenů

Ochrana služebnostiacute se realizuje v řiacutemskeacutem praacutevu za pomociacute na jedneacute straně žalob

vedle toho však rovněž mimořaacutednyacutemi magistraacutetskyacutemi prostředky tedy za pomoci

interdikt

ANOTACE V ANGLICKEacuteM JAZYCE (ABSTRACT)

Servitudes represent a fundamental part of private law and legal relations

stemming therefrom Their origins may be traced back to the very beginning of private

law as well as to the depth of Roman law This also characterizes the nature of

servitudes in their oldest form which later develops and changes greatly The thesis

answers the fundamental question of the system of Roman law servitudes as well as

their place in the overarching Roman law and their inner structure Additionaly

attention is brougt to the manner of inception and termination of servitudes which

differs according to the type of servitude the geographical area or historical period

Lastly the thesis focuses on the protection of servitudes generally the most common

concept in Roman law The protection of servitudes is being achieved either throurgh

bringing an action or through instruments of extraordinary magistrates such as

interdicts

358

KLIacuteČOVAacute SLOVA

Servitutes ius romanum iura in re aliena generealis

KLIacuteČOVAacute SLOVA V ANGLICKEacuteM JAZYCE

Servitutes ius romanum iura in re aliena generealis