Dobré zprávyČasopis výboru dobré vůle – Nadace olgy Havlové | ročník XI (2019) : č. 1 – březen

ISSN 2336-596X

Dopis Daně Němcové

k 85. NarozeNINám

Posláním Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové je

pomáhat lidem, kteří se pro svůj nepříznivý zdravotní a sociální

stav těžko včleňují do společnosti a nemohou se bez pomoci

druhých sami o sebe postarat. Svým působením se nadace snaží

o rozvoj duchovních hodnot, vzdělání, ochranu lidských

práv a všeobecně uznávaných humanitárních hodnot.

Když jsme si před dvaceti lety brali hypotéku, můj táta kroutil hlavou se slovy: „Na dluh bych si nic nepořizoval!“ Co by asi dneska říkal té záplavě půjček, které jsou nabízeny na dovolenou, na dárky, na chytré telefony, televize, prostě na cokoliv. Lákavé nabídky se na nás valí ze všech stran, že bývá těžké odolat. Jenže pak…

Jenže pak nastane situace, které právě teď čelíme: zadluženost lidí přerostla v jedno z vážných ekonomických i politických rizik naší země. Nesplácené dluhy stíhají exekuce, které v roce 2018 postihly téměř 900 000 lidí v České republice. A dvě třetiny z nich spadají do kategorie neřešitelně předlužených, tedy lidí, kteří nemají žádnou šanci se během svého života svých dluhů zbavit.

Předlužení je jednou z příčin chudoby, která tu je, jakkoliv některá mezinárodní srovnání tvrdí, že 9% chudoba v Česku je jednou z nejnižších v západoevropských zemích. Jenže záleží na tom, z jakých veličin se tento tzv. index chudoby vypočítává. Jednou z nich je výše národních příjmů každé ekonomiky, která je např. v SRN podstatně vyšší než ta česká, tudíž německý „chudý“ (dle této statistiky) si stojí asi tak na úrovni středně příjmového Čecha!

Takže není chudoba jako chudoba! Vedle té extrémní, kdy lidé žijí v opravdové materiální bídě, existuje ještě tzv. chudoba měkká. Laicky řečeno to znamená, že rodina žije od výplaty k výplatě − každý mimořádný výdaj představuje riziko, není dovolená, nedá se dlouhodobě plánovat. V ČR do této kategorie prý spadá 28 % české populace a v oblastech postižených sociálním vyloučením téměř polovina.

K chudobě spolehlivě vede cesta opakovaného zadlužování se, ale na svědomí ji má také nedostatek sociálních bytů, obtížnost při získávání práce pro matky samoživitelky, jistá finanční negramotnost a další příčiny, jež způsobují, že řada rodin je nucena adaptovat se na život v bídě a osvojuje si modely chování, které zvyšují zmíněné sociální riziko.

Co s tím? Snad nám v tom udělá alespoň částečně jasno Daniel Hůle, který se v úvodním rozhovoru rozpovídal o problému exekucí. Snad k lepšímu pochopení lidí stojících na pokraji společnosti napomůže rozhovor s Hanou Malinovou, která v něm vyslovila tvrdý odsudek: Chybí nám soucítění s lidmi slabými a stojícími na okraji společnosti. Snad nám pomůže připomenutí životního postoje Dany Němcové, které blahopřejeme k jejímu krásnému životnímu jubileu a děkujeme jí za to, že je, jaká je. Snad…

Irena Šatavová

2dobré zprávy 1/2019

eDItorIal

rozHovor s DaNIelem Hůlem

rIzIko pro NejblIžší buDoucNost: přeDlužeNost!Daniel Hůle pracuje jako vedoucí programu dluhového poradenství v organizaci Člověk v tísni. je považován za experta na zadluženost, které se tato organizace věnuje už od roku 2008. proto jsme právě jeho požádali o rozhovor dotýkající se dluhů, předluženosti a možností, jak se dostat z dluhových pastí. příliš optimistické čtení to není, ale přesto: Čtěte!

Irena Šatavová, foto: z archivu Člověka v tísni

RozhovoR dobré zprávy 1/2019 3

považujete předlužení za jeden z nejzávažnějších ekonomických a sociálních problémů Čr?Je otázkou, zdali je tím nejdůležitějším, ale jedním z nejdůležitějších určitě ano. Jednak postihuje velké množství lidí, jednak se jeho intenzita stále prohlubuje. Dlouhodobě můžeme sledovat, že se zvy-šuje počet lidí, kteří mají stále více exe-kucí, což samozřejmě snižuje jejich šanci někdy se z této dluhové pasti dostat. Navíc postihuje nejenom lidi, kteří v exekuci jsou, ale i příslušníky jejich rodin, děti.

kolika lidí v Česku se problém předlužení týká?U nás je nyní vedeno téměř 5 mil. exekuč-ních řízení. A jelikož připadá zhruba 5 exe-kucí na jednoho člověka, týká se předlužení přibližně 1 mil. lidí, tedy 10 % obyvatel ČR. A pokud do statistik započítáme i jejich rodinné příslušníky, dostaneme se na číslo 2 miliony – tolik lidí u nás žije v domácnos-tech, kam může kdykoliv vstoupit exekutor.

pět exekucí na jednoho dlužníka – není to až příliš?Počet lidí se 4 až 10 exekucemi stále narůstá a 96 % všech exekucí je nařizová-no proti někomu, kdo už minimálně jednu exekuci má. Existuje tudíž pouze čtyřpro-centní šance zahájit exekuci proti člověku bez exekuce.

lze vysledovat, kteří lidé jsou nejvíce náchylní spadnout do pasti předlužení?Podíváme-li se na strukturu lidí v exekuci podle věku, pak nejvíce jich mají lidé v produktivním věku. Ohrožení jsou ale i mladí: jestliže pouze 1% osmnáctiletých je dnes v exekuci, pak se zvyšujícím se věkem jejich zadluženost velice strmě narůstá: pětadvacetiletých je v exekuci už 10 % a třicátníků 14 %. Stále však platí, že nejvíce exekucí mají dnešní čtyřicátníci.

to asi představuje velký problém pro budoucnost…Ano. Pokud jde o dnešní seniory a lidi v důchodu, těch příliš v exekuci není. Pokud však nevyřešíme problém dnes \

zadlužených padesátníků, tak se na nás žene obrovská vlna problémů. V době, kdy tito lidé byli v produktivním věku, nebyly naše zákony a právní normy dobře nastaveny, což vedlo k velké eskalaci zadlužení. Pokud se jejich zatížení dluhy nepodaří vyřešit do doby, kdy půjdou do důchodu, tak hrozí, že během cca pěti let tu budeme mít 10 % lidí ve věku 65–75 let s exekucemi.

zadlužení mladých lidí jako stejně velký problém nevnímáte?Vnímám! Lidé na startu se strašně brzo zadlužují a potom, když už jsou v exe-kučním řízení, mají děti. Ty to hrozně postihuje − jejich rodina si nemůže fak-ticky dopřát poslat je na školu v přírodě, na lyžařské soustředění, na nic… − stig-ma, které získají v kolektivu, je obrovské a nesou si ho s sebou do života.

koho spatřujete jako viníka daného stavu?Za velkou částí exekucí stojí úkladné a nemravné jednání věřitelů, to vidím jako hlavní příčinu. Někdy jindy je tou příčinou prostě chyba lidí, kteří si peníze půjčili a ne-dokážou je splatit. Následky toho teď nesou jejich partneři, většinou partnerky, a děti.

tím nemravným chováním myslíte chování věřitelů, že poskytovali půjčky klientům,

o nichž předem museli vědět, že pravděpodobně nebudou schopni své dluhy zaplatit, nebo šlo spíš o vysoké sankce za prodlení se splátkami? Jde zejména o ty sankce, a to bych ještě rozdělil na dvě období: do prosince 2016 bylo možné poskytovat peníze s takřka neomezenými sankcemi. Nároky věřitele (půjčovatele) pak neposuzoval nezávislý soud, ale rozhodce. Soudy tedy tolerovaly případy, kdy šlo o půjčku třeba 17 000 korun, smluvní úrok byl relativně malý, ale pro nehorázně velké sankce dluh po několika letech narostl do půl milionu. To je zcela běžná situace.

co se změnilo po prosinci 2016?Sankce byly u nově poskytnutých úvěrů pevně zastropovány. Čili trh s půjčkami se stal regulovaným. Jenže tato pozitivní změna se zpětně nedotkla podmínek u dří-ve poskytnutých půjček a již vymáhaných pohledávek, takže dnes tu máme statisíce a možná až 1,5 mil. exekucí vedených právě pro pohledávky, na nichž se pode-psali „šmejdi“.

banky a další finanční instituce nemají na dané situaci svůj podíl?U bank spatřuji hlavní problém v nabíze-ných kreditních kartách chudým a kontoko-rentního úvěru mladým. V obou případech přitom banky klamou klienty, když je lákají na bezúročné období, ale obchodní model stojí právě na opoždění se splátkou. Neban-kovní společnosti jsou zase spoluzodpo-vědné za to, že nabízejí půjčky na Vánoce, na dovolenou atd., čili lákají lidi půjčit si peníze na něco, na co nemají. Míra odpo-vědnosti těchto institucí na současném stavu spočívá v tom, že platí značné finanční část-ky za reklamu, která podněcuje lidi kupovat si jejich produkty (= půjčky) a chovat se nezodpovědně, a ony na tom vydělávají.

a vy se domníváte, že toto jejich podnikání je možné regulovat?Já bych ho nezakazoval, ale přenesl bych část zodpovědnosti za nezaplacené pohledávky na věřitele. Například tak, že

RozhovoR

„lIDí v přeDlužeNí, u NIcHž NeeXIstuje jINá rozumNá cesta Než oDDlužeNí, je asI 600 000. většINa z NIcH teDy v DluHové pastI I po Novele INsolveNČNíHo zákoNa zůstaNe.“

→

4 dobré zprávy 1/2019

dlužník bez ohledu na to, kolik ze svého dluhu ve lhůtě vymezené zákonem za-platí, bude zcela oddlužený (samozřejmě za podmínky, že se mu neprokáže nepocti-vý záměr). Pro věřitele by to představo-valo určité riziko, což by je vedlo k méně neodpovědnému nabízení úvěrů, a neza-mořovali by už tolik společnost dluhy.

v lednu schválená novela insolvenčního zákona ale tuto možnost neobsahuje. jaká nastavila pravidla?Dlužník může být oddlužený (tedy udělat osobní bankrot), když za tři roky splatí 60 % svých závazků, či za 5 let 30 %. Oddlužení za tři roky se týká i důchodců nad 65 let a osob s 2. a vyšším stupněm invalidity − ti budou oddluženi bez ohledu na celkovou splacenou část dluhu. V ostat-ních případech platí, že pokud se dluž-níkům nepodaří splatit předepsanou výši dluhu v předepsaném období, nebudou oddluženi automaticky, ale půjdou k soudu, který rozhodne, zdali se dlužník snažil do-statečně, a bude tudíž oddlužen, či nikoliv.

to může řadu lidí demotivovat, aby se o osobní bankrot vůbec pokusili. co byste jim radil?Aby přesto do osobního bankrotu šli. Mys-lím si, že za pět let, pokud se jim nepodaří uhradit celou předepsanou část dluhu, bude pro soudy neustojitelné, aby jejich oddlužení neschválily. Že to některé soudy budou zkoušet, to se dá předpokládat. My však budeme těmto lidem poskytovat právní zastoupení a postupem času se prav-děpodobně ukáže, že znění insolvenčního zákona v současné podobě je paskvilem.

Do doby přijetí lednové novely insolvenčního zákona vstupovalo ročně do osobního bankrotu kolem 20 000 lidí. jak se nyní jejich počet zvýší? Novela by podle navrhovatelů měla dát šanci na oddlužení dalším desetitisícům lidí. Problém je však v tom, že lidí v pře-dlužení, u nichž neexistuje jiná rozumná cesta než oddlužení, je asi 600 000. Větši-na z nich tedy v dluhové pasti zůstane.

co to bude znamenat v praxi?Dlouhodobě to povede k tomu, že tito lidé i nadále budou působit v šedé zóně trhu práce a budou si přivydělávat prací načerno. Nebudou motivováni plně se za-pojit do oficiálního světa, což budou vidět i jejich děti, které samozřejmě vnímají stres, jenž v takových v domácnostech unikajících svým povinnostem vládne. To povede k relativně velké ochotě dlužníků dělat kroky na hraně či za hranou záko-na. Znám člověka, který si vzal půjčku 20 000 korun, v exekucích už přeplatil

tuto částku o 80 000 a pořád dluží 20 000 korun. Loajalita člověka vůči takovéto pohledávce není (a nemůže být!) moc velká – moje by také nebyla.

řekla bych, že tato skutečnost způsobuje nárůst politického rizika ve společnosti.Ano, neúcta k pravidlům a zákonům roste a přelévá se na stát, neboť lidé vnímají, že stát nedokázal ochránit jejich práva. A některé zákony, které zde platily, byly opravdu nemravné. Když si vezmete, že pro pohledávky v řádu tisíců korun by vám byly prodány vaše nemovitosti, byty apod., tak už to do smrti tomu státu neodpustíte.

politici toto riziko nevnímají?Někteří ho vnímají a někteří s ním umně pracují. Jsou dost chytří na to, aby věděli, že nejlépe se brnká na ty spodní až nej-horší emoce frustrované společnosti.

pomohlo by zlepšit situaci finanční vzdělávání veřejnosti?

Svádět současný stav na finanční gra-motnost či negramotnost lidí je jenom legitimizace nemravné praxe, která zde byla. A i když dneska nové úvěry vznikají za nesrovnatelně lepších podmínek než dříve, je tu stále veden nesmírně velký počet exekucí pro pohledávky, které by dnes ani nemohly vzniknout. A to musí řešit stát!

jak to řeší jiné země?Institut bezbariérového oddlužení, či chcete-li osobního bankrotu, existuje už ve všech zemích EU kromě nás a bal-kánských států. V některých zemích mají dlužníci na oddlužení i kratší lhůty (v Irsku 1 rok, v Anglii či Francii 3 roky), než stanoví naše novela insolvenčního zákona…

… a v těchto lhůtách musí také splatit určitou předepsanou část dluhu?Tam právě žádná taková podmínka ne-existuje! V Německu to funguje například tak, že pokud dlužník splatí během 3 let 30 % dluhu, je oddlužen. Pokud během 5 let nesplatí vůbec nic, jenom uhradí odměnu insolvenčnímu správci, je oddlu-žen také. A stane se tak i tehdy, když ani za 6 let nesplatí odměnu insolvenčnímu správci. Je totiž zřejmé, že déle ho už nemá cenu držet v exekuci a vytlačovat z legálního trhu a společnosti.

proč tedy nepřevezmeme tyto zkušenosti, jež by umožnily lidem dostat se z dluhových pastí a začít znovu s čistým štítem?To mě zaráží ze všeho nejvíce. Řada upřímně smýšlejících lidí argumentuje tím, že by to vedlo k morálnímu hazar-du a finanční trh s úvěry by se v Česku zhroutil. Podle mne je to nesmysl: služby spojené s půjčováním peněz fungují přece v západoevropských zemích ještě lépe než u nás! Naopak hrozící oddlužení vede věřitele včetně seriózních bank prostě k odpovědnějšímu podnikání místo hazar-du s kreditními kartami a dalšími pastmi na méně vzdělané lidi.

RozhovoR

„Neúcta k pravID­lům a zákoNům roste a přelévá se Na stát, Neboť lIDé vNímají, že stát NeDokázal ocHráNIt jejIcH práva.“

→

dobré zprávy 1/2019 5

Milá Dano,potkali jsme se poprvé na cestě do jednoho z uprchlických táborů v jižních Čechách. Bylo to pár měsíců po podepsání Daytonských dohod. Je však docela pravděpodobné, že jsme se potkali už dřív. Na náměstí v Studené, v obci, která se z větší části nachází na Moravě a jen malým cípem v Čechách. Nejspíš během letních měsíců let šedesátých. Tam jsi s Jiřím a houfem Vašich dětí pobývala ve stejnou dobu jako já u své babičky Valerie. Kdo ví, třeba jsem si hrál i s Vaší stejně starou dcerou Markétou a ostatními dětmi u Studenského potoka.

Čas, v kterém Tě do Studené vezli z příkazu mocipánů v estébáckém autě, protože Tě podezírali, že v té boudičce bez vody a elektřiny, kam jste jezdili o prázdninách, provozuje-te tajně tiskárnu, se s tím mým neprotnul.

Nu, ale pak nás dal dohromady společný zájem o uprchlíky. Je jasné, že kdyby to nebyli uprchlíci, starala by ses o jinou ohroženou skupinu. Pro mne by to však byla škoda. Nepot­kali bychom se. Je tedy nad slunce jasné, za co vděčím uprchlíkům. Za Tebe, milá Dano.

Na cestě za uprchlíky, kterou jsme si ještě párkrát zopakovali, vznikl v mé hlavě nápad napsat s Tebou knihu rozhovorů. To abychom se nemuseli setkávat jen na cestách za uprch-líky. Nebránila ses tolik. K mým dopoledním návštěvám v Ječné patřila v kuchyni uvařená káva, na stole krabička cigaret, ušák u okna a magnetofon. Ano, během následné přípravy knihy ses mi stala člověkem blízkým. Při těchto setkáních jsem pochopil, čím sis získala mezi převážně muslimskými uprchlíky titul „bosenská máma“. Věrně sis stála na základní křesťanské radě formulované Pavlem z Tarzu: „Neste břemena jedni druhých…“ Tak jako oni, i Ty ses k nim vztahovala s důvěrou. Profesionalita psychologa Ti nebránila v tom, abys pro sdílení jejich bolestí a úzkostí nenašla ve svém srdci místo. Přesto vím, že nejsi přítelkyní sentimentálních projevů. Tvá náklonnost k minimalismu v umění to potvrzuje. Ve svém pomáhání jsi zůstávala stát pevnýma nohama v realitě života svého vlastního i těch druhých. Za plynoucí léta se Tvá přítomnost v mém životě proměnila ve chvíli, kdy jsem ztratil svou maminku. Nejen proto, že Ti byla podobná krásou modrých očí či tím, že světlo světa spatřila jen o pár týdnů později než Ty, ale především proto, že sama jako máma synů vlastních víš, jak i Ti chlapi nejdospělejší mámu čas od času potřebují.

Počet Tvých let lze označit věkem požehnaným. Jistě právem. Věk sám však o sobě požehnaný není. Požehnané smí být jen to, co dobrého v čase člověku darovaném bylo sdíleno s ostatními a šířeno dál. Takovou Tě znám a sílu takového požehnání Ti přeji i pro dny budoucí. Vím, je to přání z mé strany dost sobecké, protože Ty sama zůstáváš požeh-náním pro nás – a za to Ti děkuji.

Jan Bárta, ředitel z. ú. Letní dům

Tvář

Foto: Ludvík Hradilek

tvář, se kterou se setkáváte

DopIs DaNě Němcové k 85. Naroze­NINám

Letní dům pomáhá dětem a mladým lidem vyrůstajícím v náhradní výchovné péči či bez fungujícího rodinného zázemí, aby prožívali šťastné dětství a dospěli k samostatnému a plnohodnotnému životu.

6 dobré zprávy 1/2019

„styDím se za to, že žIju

v zemI, kDe mají lIDI HlaD

a Nemají kDe byDlet…,“

říká HaNa malINová.

zaměřeno na…

NezkrotNá socIálNí patologIe

jste vystudovaná socioložka, milovnice divadla a hudebnice. jak do toho zapadá prostituční scéna a péče o ženy poskytující placené sexuální služby?Během mých studií v době socialistické republiky byla sociologie ve službách politiky. Jedině sociální patologie byla jaksi avantgardní, popichující a nezkrotná, a proto jsem si ji vybrala. Aspiranturu jsem udělala na téma alkohol a krimi-nalita v životě velkoměsta. K založení

organizace R-R jsem tedy měla velmi dobré teoretické zázemí včetně znalosti situace v diagnostických ústavech, kde jsem se setkávala s dívkami, které se v této profesi přirozeně uchytily. Když byl v roce 1990 zrušen paragraf o příživnictví a ženám už nic nebránilo vydat se na drá-hu sexuálních pracovnic, řekla jsem si, že by se s tím mělo něco dělat již vzhledem k hrozící pandemii HIV/AIDS. Tak jsem se rozhodla přejít „od kolektivní nezod-povědnosti k individuální zodpovědnosti“ a v dubnu 1992 jsem založila R-R, která poskytuje odborné sociální poradenství, terénní programy a provozuje nestátní

zdravotnická zařízení. Šlo o vůbec první podobnou organizaci v zemích bývalého socialistického bloku.

stIgma bolí víc Než facky

r-r má ve svém hledáčku sexuální pracovnice a ženy, které vstup do sexbyznysu zvažují nebo v něm pracovaly v minulosti, a řeší obtíže spojené s touto prací. znamená to, že se jim snažíte pomáhat při řešení osobních, rodinných a pracovních problémů? Nejen to. Už od roku 2008 pořádáme vždy 17. prosince tzv. pochod červených deštníků, jímž chceme upozornit na ná-silí páchané na ženách v sexbyznysu (jde o Mezinárodní den ukončení násilí na sexuálních pracovnicích – pozn. red.).

Irena Šatavová Foto: z archivu Hany Malinové

více Než 13 % seXuálNícH pracovNIc jsou samo­žIvItelky se 3 a více DětmI

obecNě zakotveNá solIDarIta vůČI slabým tu cHybí!

když vidíte napsané slovo prostitutka (či kulantněji sexuální pracovnice), odvrátíte nejspíš od dalšího textu zrak. pokud mají tyto ženy problémy, mohou si za ně samy, tak zní převažující názor na provozovatelky tohoto nejstaršího řemesla. posečkejte! věděli jste, že 13,2 % z nich jsou samoživitelky tří a více dětí a častokrát ještě splácejí dluhy svých partnerů či manželů (nezřídka bývalých)? trochu více nám o této profesi prozradila phDr. Hana malinová, csc., generální ředitelka nestátní neziskové organizace rozkoš bez rIzIka (dále r-r).

dobré zprávy 1/2019 7

→

zaměřeno na...8 dobré zprávy 1/2019

Usilujeme o legalizaci sexuálních služeb a o to, aby se práva žen pracujících v tomto odvětví dostala na úroveň jiných zaměstnání. Přežívající stigma, jež se k této profesi váže a jímž jsou ocejchová-ny sexuální pracovnice, je spolu s pohr-dáním ze strany společnosti bolí více než facky od zákazníků. A přitom řada žen nedělá tuto práci dobrovolně, ale protože je k tomu okolnosti donutily.

kolik žen v této branži u nás pracuje?„Denní nabídku“ sexuálních služeb v Čes-ku zajišťuje asi 10 –13 tisíc žen: z 85 % jde o Češky, zbytek tvoří Slovenky, Ukrajinky, v některých pražských klubech pracují pro zpestření i černošky.

socIálNí zázemí prostItutek

jaký typ žen se věnuje této profesi?R-R udělala v rámci zdravotní prevence kolem 2 000 zdravotních vyšetření, u nichž máme zdokumentovaná i určitá demogra-fická data o těchto ženách. Co do jejich vzdělání nejpočetnější skupinou jsou dívky po vyučení a středoškolačky s maturitou. Nejvíce žen provozujících toto povolání je svobodných, nikoliv však bezdětných. Jelikož čtvrtina párů u nás žije jako nese-zdaní, jsou ženy více zranitelné, když je partner opustí. Formální sňatek přece jen představuje jakousi záchrannou síť, který partnerku a matku chrání.

říkáte, že hodně z nich má děti. kolik?Podíl klientek R-R, které nemají žádné dítě, poklesl mezi roky 2009 a 2018 z více než 55 % na cca 42 %. Podíl vyšetřených žen s jedním dítětem je stabilní a tvoří asi čtvrtinu. Počet matek se dvěma dětmi se za sledované období zdvojnásobil a vzrostl z 10 na 20 %. Během let 2009 až 2018 jsme zaznamenali nárůst žen se třemi a více dětmi – ze 7,4 % na 13,2 %. Tato čís-la si lze vyložit jako určitou obžalobu naší společnosti, v níž matky s dětmi patří mezi znevýhodněné skupiny, kterým náš sociální

systém neumožňuje dostatečnou ochranu a zázemí, takže se musí protloukat živo-tem i tímto způsobem, pokud chtějí svým dětem zajistit srovnatelnou životní úroveň, jako mají děti z úplných rodin.

tyto ženy si své děti přivádějí z dřívějších vztahů, nebo je to následek tohoto povolání?To je individuální. Zaznamenali jsme, že se zvyšuje průměrný věk všech našich klientek (z 28 na 31 let), ale i těch, které do sexbyznysu teprve vstupují. V těchto případech jde ponejvíce o ženy, které už většinou mají vlastní děti. Přinesly si je ze vztahu, který nejspíš skončil. Nedá se to ale paušalizovat. V oblastech s velkou nezaměstnaností jsou mezi nezaměstna-nými především samoživitelky s nižším

vzděláním, stejně jako drží prvenství mezi zaměstnanými, které jsou propouštěny mezi prvními, když má firma problémy. Zkrátka co osud, to příběh. Těmto ženám by se určitě ulevilo, kdyby mohly dostávat alespoň zálohované alimenty od státu, pokud je nemohou vymoci od otců svých dětí. A vyšší rodičovské příspěvky! Vý-chova dítěte je dnes velmi drahá.

pomoc a poraDeNství pro žeNy­prostItutky

jaké sociální služby r-r nabízí?Primárně nabízíme zdravotní služby, ale ruku v ruce s tím jde i poskytování sociál-ních služeb, jako je například dluhové po-radenství, pomoc při hledání zaměstnání mimo sexbyznys, rodinné problémy atd. Máme svoje vlastní vyškolené pracovnice, a pokud na to jejich znalosti a možnosti nestačí, radíme jim, kam se mají obrátit. Existuje celá síť dalších podpůrných slu-žeb, které jsou bezplatné (např. dluhové

poradenství), nebo zpoplatněné (např. azylové bydlení). Příjem z poskytování sexuálních služeb je pro ženy v dluzích lákavý i z toho důvodu, že je něčím, na co ani exekutor nedosáhne.

co radíte ženám, které nedostávají alimenty na děti?To je složitá otázka. Pokud otcové dětí u soudu prohlásí, že matky se živí v sexbyznysu, je soud většinou na jejich straně. Společenské stigma vůči sexuálním pracovnicím je stále velmi silné. Proto ženy musí chránit svou identitu a 50 % z nich se nesvěří nikomu, co dělají a čím se živí. Maximálně to řeknou jedné své kamarádce či nejbližším z rodiny, kteří se mohou postarat o dítě, když jdou za výděl-kem. Jsou i takové, které mají za sebou coming out, ale je to náročné a ne vždy ženy domyslí všechny důsledky…

co sociální dávky? pomáháte jim zařídit si třeba rodičovský příspěvek?To ony umí samy, jenže se z něho nedá žít! Jen si vezměte, kolik dneska stojí bydlení! Pokud jim manžel či partner neplatí alimen-ty a ony na vše zůstanou dlouhodobě samy a bez prostředků, nedosáhnou ani na holobyt. Sociální byty neexistují, my jim můžeme pomoci získat tak maximálně azylové bydlení s dětmi, o které ale nestojí – to není řešení pro dlouhodobý pobyt. Je pochopitelné, že chtějí bydlet nejen hezky, ale hlavně mít své soukromí, a to vše za při-měřené nájemné, které by si mohly dovolit zaplatit. Ale pokud se provalí, čím se živí, hned jim nájem stoupne na dvojnásobek…

„příjem z posky­továNí seXuálNícH služeb je NěČím, Na co aNI eXeku­tor NeDosáHNe.“

→

→

v rámcI zDravotNí

preveNce prováDí r­r

zDravotNí vyšetřeNí žeN

v seXbyzNysu. foto: archiv R-R

zaměřeno na...

… o DluzícH?

„Dluhy mi nedají spát.“ „Dluh nemohu splatit do konce živo-ta.“ „Nadělala jsem dluhy a teď mám tři zaměstnání načerno, abych měla aspoň z čeho žít.“ To jsou nejčastější stesky lidí zažívajících chudobu. Ovládá je beznaděj, deprese, chmurné myšlenky. Život se naplní ustavičnou úzkostí z budoucnosti a ztratí svou kvalitu. Jsou lidé, kteří s touto zátěží žijí desetile-tí, dluhy přecházejí na potomky atd.

Problémem číslo 1 jsou exekuce. Nedobrovolné, vynucené vymožení pohledávky oprávněného na majetku dlužníka. Jedná se o krajní možnost, jak splatit úvěr, není-li možná dohoda např. mezi bankou a dlužníkem. V loňském roce bylo v ČR v exekuci nějakých 850 000 lidí, přičemž více než polovina z nich měla 4 a více exekucí. Je spočítáno, že se exekuce aktuálně týkají 10 % dospělých obyvatel. Dostatečně vysoké číslo, aby byl důvod hledat východisko pro jeho snížení.

České zákony evidentně straní exekutorům, což umožňuje byznys s dluhy. Kdo by si to kdy dříve pomyslel, že na dluzích je možné slušně vydělávat!

Sleduji dluhovou otázku od roku 2010 a žasnu, jak poma-lým tempem se mění legislativa chránící spotřebitele před lichvou a dalšími riziky. Myslím si, že zákonodárci se chovají vyloženě laxně k strastem lidí žijících s břemenem dluhů a ne-činí nic pro jejich ochranu.

Debaty o snazším oddlužení trvají léta a jejich výsledky jsou, řekněme, nepatrné. Při posledním projednávání senátního návrhu novely insolvenčního zákona v Poslanecké sněmovně neprošla mírnější pravidla pro osobní bankrot pod záminkou, že by mohl být poškozen věřitel. Novela zahrnuje také další změny mírně zvyšující šanci na oddlužení. Senátní návrh obsahoval více uleh-čení, ale jako celek v Poslanecké sněmovně neprošel. A tak už se předem hovoří o tom, že osobní bankrot – jinými slovy oddluže-ní – je při platnosti novely zákona sice mírně dostupnější, avšak lidé s nejnižšími příjmy na něj stejně nedosáhnou. Někteří jsou toho názoru, že poslanci při projednávání změny zákona nebyli dostatečně motivováni a nevzali v úvahu prvek prevence, aby dluhy a dluhové pasti do budoucna nevznikaly.

Chudí žijící v dluzích jsou ti nejchudší. Dluhy rozbíjejí rodinné i přátelské vztahy, podepisují se na prožívání dětství. Škody na du-ševním zdraví lidí jsou enormní a nelze je statisticky vyčíslit.

Podle mého názoru víc než o osobním selhání dlužníků to vypovídá o tom, jak je společnost vedena, jak je organizována po stránce hospodářské. Je to věrná výpověď o tom, jaký je přístup vlády k lidem žijícím v chudobě a sociálním vyloučení.

okéNko mIleNy ČerNéco víte o…?

jak je to s dluhy?Ty samozřejmě často mají. Avšak jen velmi málo žen v této pro-fesi platí dluhy ze svého dřívějšího podnikání, které jim nevyšlo. Většinou je platí ze společného podnikání s manželem, který je opustil, či ho věřitel vyvinil, což zákon umožňuje a dluhy jdou za ženou.

radíte jim třeba s osobním bankrotem?Zatím platilo, že podmínkou osobního bankrotu je zaplacení jed-né třetiny dlužné částky z oficiálních příjmů. A jelikož tyto ženy dostatečné oficiální příjmy nemají, tak osobní bankrot nemůže být jejich cestou z dluhů.

cesta veN?

co může udělat stát, aby se situace žen, zejména žen s dětmi, zlepšila?Požadovala bych nějaké garance pro placení alimentů, to by ženám v této situaci pomohlo.

Je třeba zlepšit podmínky pro zaměstnávání matek samoživi-telek, což však málokterý podnikatel dobrovolně udělá. Potře-bovaly by pro své děti jesle a školky, větší pracovní flexibilitu, možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu…

A řešit chybějící sociální byty! Jestliže mladý člověk nezís-ká nějaké bydlení po svých rodičích, nemá prakticky možnost dostat se k bytu, pokud se enormně nezadluží. A kdo poskytne matce-samoživitelce s více dětmi půjčku na několik milionů?

Sociální síť u nás je hodně děravá, neoliberalismus nechává řešení životních problémů člověka na něm samém s tím, že „on si za to může sám“. Lidé, kteří s rostoucími konkurenčními tlaky vypadávají z pracovního procesu a dostávají se až na ulici či do sexbyznysu, propadávají děrami v naší sociální síti hodně, hodně hluboko, někteří až na dno. A jakmile člověk vypadne z té naší vratké lodi, návrat zpět a opětovné zařazení mezi většino-vou společnost, inkluze, jsou obtížné a neprofesionální. Nepátrá se po konkrétních příbězích, co lidi nacházející se na okraji společnosti do této situace přivedlo – rovnou se odsuzuje. Spole-čenská solidarita u nás sice existuje a je silná, pokud jde o děti či zdravotně postižené, ale taková obecně zakotvená solidarita vůči všem slabým a bezmocným tu chybí.

dobré zprávy 1/2019 9

→

FoToRepoRTáž10 dobré zprávy 1/2019

Jana Taušová, foto Petr Vrabec

„NecHápu, že NěkDo může obcHoDovat s cHuDobou,“říká fotograf petr vrabec

co pro vás zisk ocenění vDv na czech press photo 2018 znamená?Z výhry mám radost, neboť se mi tímto daří dostat důležitá témata mezi veřej-nost. A taky mám radost z toho, že jsem se mohl konečně seznámit s fotografem

Filipem Singrem, kterého již dlouho sle-duji a při předávání ocenění jsem ho mohl oslovit a prohodit s ním pár slov.

jak oceněné fotografie vznikly? co vám při jejich fotografování běželo hlavou?

Fotografie vznikly v období před vystě-hováním cca 200 lidí z dvou ubytoven v Ústí nad Labem, kdy většina nevěděla, kam půjde. Přijeli jsme tam se squatte-ry a ostatními z Prahy a snažili se jim ukázat, že nám nejsou lhostejní. Někteří pomáhali dělat prostředníky s úřady, jiní →

petr (zewlakk) vrabec získal v listopadu 2018 na prestižní fotografické soutěži czech press photo (cpp) cenu v kategorii můj život s handicapem, kterou udílí výbor dobré vůle – Nadace olgy Havlové. rok předtím byl nominován na cenu v hlavní katego-rii aktualita. „za každou fotografií se skrývá malý příběh, funguje to jako celek,“ říká k sérii vítězných snímků, na nichž zachytil vystěhování rodin s dětmi z ubytoven v ústí nad labem. Některé z jeho oceněných fotografií doplněné o kratičký rozhovor vám nyní představujeme.

FoToRepoRTáž dobré zprávy 1/2019 11

zorganizovali program pro děti. A co mi běželo hlavou? Nechápal jsem, jak někdo může chtít dražší nájmy za plesnivé malé místnos-ti, než jsou běžné nájmy ve městě za větší byt. Nechápal jsem, jak někdo může obchodovat s chudobou. Nechápal jsem, jak od všeho dává město ruce pryč. Nechápal jsem, že ta děcka možná za pár dní budou bezdomovci. A my jsme přitom během našeho pobytu v Ústí viděli ty děti smát se a to, že na chvíli byly zase šťastné.

jakou pomoc tito lidé potřebují?Aby nebyli diskriminovaní na trhu s bydlením. Aby nebyli vy-kořisťováni obchodníky s chudobou. Aby se lidé se společnými problémy naučili organizovat se a bojovat.

která z pořízených fotografií se vám osobně nejvíc líbí?Úplného favorita nemám. Za každou fotografií ze série se skrývá malý příběh. Funguje to jako celek.

zleva: řeDItelka vDv moNIka graNja,

petr vrabec přebírající ceNu Na cpp2018,

moDerátor vlaDImír kroc foto: foto: archiv Czech Press

petr vrabec fotografuje 11 let. je Na volNé Noze, spolupracuje HlavNě s a2larm.cz. fotografuje také Např. pro ČasopIs romaNo voďI ČI kulturNí magazíN uNI. posleDNí ČtyřI roky fotí HlavNě Českou aktIvIstIckou scéNu. spolupracuje s greeNpeace, arNIkou, lImIty jsme my, armáDou spásy, uNIjazz, autoNomNím socIálNím ceNtrem klINIka ČI statkem vlČkovIce, o. p. s. jeHo fotografIe vyšly jIž Na NěkolIka obálkácH kNIH a v řaDě ČasopIsů ČI NovIN v Čr I zaHraNIČí. má za sebou 11 autorskýcH výstav.

→

ze žIvota vDvPřipravila Jana TaušováFoto Zdeněk Chrapek, Ondřej Němec, Monika Granja, Kateřina Kubínová, archiv VDV

vánoční setkání vDv s partnery a dárciV polovině prosince proběhlo předvánoční setkání Výboru dobré vůle s partnery, dárci a příznivci naší nadace, které začalo schůzkou správní rady VDV. Večírek se nesl v příjemné atmosféře, kterou pomohlo navodit humorné představení Divadla Refektář. Herecký soubor předvedl hru srbského autora Branislava Nusiče Analfabet.

svíčka za olgu HavlovouV pátek 25. ledna 2019 se sešli zástupci VDV spolu s několika desítkami lidí na Vinohradském hřbitově k uctění památky Olgy Havlové. K účastníkům pietního aktu, jenž zpěvem doprovázel sbor Carmina Bohemica, promluvili ředitelka nadace Monika Granja, členka správní rady VDV Dana Němcová a evangelický farář a disident Miloš Rejchrt. Pietního setkání se zúčastnili též Ivan M. Havel nebo Petruška Šustrová.

50 let od sebeupálení jana palacha16. ledna jsme si připomněli 50. výročí ode dne, kdy se na Václavském náměstí na protest proti sovětské okupaci Československa upálil student historie Jan Palach. Členka naší správní rady, psycholožka, chartistka a disidentka Dana Němcová se účastnila vzpomínkového programu na Václavském náměstí.

úspěšné uzavření sbírky na projekt Nejdřív střecha Sbírka na projekt Nejdřív střecha přinesla od svého zahájení loni v listopadu do konce ledna 209 350 korun. Děkujeme všem, kdo jste přispěli na pomoc lidem bez domova. Vybraná částka půjde na ubytování pro lidi bez domova až na 60 dní. Od zahájení projektu v roce 2014 projekt pomohl již 1 333 lidem částkou přesahující 2,8 mil. korun. Vybrané peníze nyní pomohou dalším stovkám potřebných k tomu, aby se tito lidé mohli znovu vrátit do života.

sbírka v rámci jizerské 50Děkujeme všem účastníkům 52. ČEZ Jizerské 50, kteří v rámci startovného přispěli na nový aktivní vozík pro Bohuslava z Liberce. Celkově se na potřebný vozík vybralo 154 641 Kč. Přispět bylo možné i přímo u stánku VDV na závodech Jizerské 50 v Bedřichově, kde v neděli 10. února přivítala návštěvníky také tvář Událostí ČT – moderátorka Marcela Augustová.

cena olgy Havlové 2019Vyhlásili jsme nominace na letošní ročník Ceny Olgy Havlové. Nominace na cenu probíhá od 1. února do 10. dubna 2019. Veřejné online hlasování o udělení Ceny veřejnosti proběhne od 19. dubna do 15. května 2019. Slavnostní udělení Ceny Olgy Havlové a Ceny veřejnosti se uskuteční 27. května 2019 v Nové budově Národního muzea.

akTuálně12 dobré zprávy 1/2019

uvedení dárci přispěli v období od 23. 11. 2018 do 28. 2. 2019 částkou 5 000 kč a více.Připravila: Gabriela Bauer

nadace Čez . . . . . . . . . . . . . . . . 4 925 684 kčDeutsche Freunde und Förderer der olga havel Stiftung . . . . . . . . . . . 361 200 kčChristian Dior Couture Cz s. r. o. . . . . . 290 872 kčkBC Group n. v. . . . . . . . . . . . . . . . . 193 070 kčnano energies Trade s. r. o. . . . . . . . . . 180 791 kčČSoB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 119 kčGenerali Investments Cee, a. s. . . . . . . 150 000 kčmanželé Chrzovi . . . . . . . . . . . . . . . . 122 408 kčpRopRIo InveST a. s. . . . . . . . . . . . . 118 500 kčmIneT elekTRo spol. s r. o. . . . . . . . .100 000 kčhana hovorka . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 413 kčCirk la putyka, o. p. s. . . . . . . . . . . . . 56 382 kčphDr. Jindra Čekanová . . . . . . . . . . . 50 000 kčperiscope Skandinávie, s. r. o. . . . . . . . 50 000 kčRnDr. Jaroslav otenšlégr . . . . . . . . . . 40 000 kčlenka a Josef Benešovi . . . . . . . . . . . 30 000 kčIv-nakladatelství s. r. o. . . . . . . . . . . . 30 000 kčkamila a martin kubelíkovi . . . . . . . . . 30 000 kčeliška Schwarzerová . . . . . . . . . . . . . 30 000 kčmuDr. michaela Baráčková . . . . . . . . . 25 000 kčČSoB asset management . . . . . . . . . 25 000 kčpetr a Renata Tesáčkovi . . . . . . . . . . . 24 000 kčFabio melloni . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 000 kčamJ Trade, spol. s r. o. . . . . . . . . . . . . 20 000 kčpetr herian . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 000 kčlibuše körnerová . . . . . . . . . . . . . . . 20 000 kčDr. Richard kříž . . . . . . . . . . . . . . . . 20 000 kčmaXpRoGReS, s. r. o. . . . . . . . . . . . . 20 000 kčJosef procházka . . . . . . . . . . . . . . . . 20 000 kčprof. Ing. Tomáš Roubíček, DrSc. . . . . . . 20 000 kčJitka řezáčová . . . . . . . . . . . . . . . . 20 000 kčkarel Schwarzenberg . . . . . . . . . . . . . 20 000 kčmuDr. Tomáš vaňásek . . . . . . . . . . . . 20 000 kčhelena Wilsonová . . . . . . . . . . . . . . . 20 000 kčRnDr. milena nečásková . . . . . . . . . . 15 000 kčpneumo-hoST s. r. o. . . . . . . . . . . . . 15 000 kčIng. emanuel Šíp . . . . . . . . . . . . . . . . 15 000 kčvakuum pRaha, spol. s r. o. . . . . . . . . 15 000 kčmanželé hutlovi . . . . . . . . . . . . . . . . 14 000 kčzuzana Surá . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 975 kčIng. pavel hrabě . . . . . . . . . . . . . . . . .12 000 kčJohana žižáková . . . . . . . . . . . . . . . .11 200 kčviktor Dvořák . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 000 kčmuDr. eva Filipová . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kč

Ing. vladimír Chytrý . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčIzol CenTRum - CB, s. r. o. . . . . . . . . .10 000 kčvěra kičmerová . . . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčIng. helena kryštůfková . . . . . . . . . . . .10 000 kčmarie lichtágová . . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčzbyněk noha . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčmuDr. marie oršulíková . . . . . . . . . . . .10 000 kčJan pavel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčváclav Radotínský, ml. . . . . . . . . . . . . .10 000 kčJana Rybenská . . . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčIng. Jan Schwarzer, ph.D. . . . . . . . . . . .10 000 kčJan Sokol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčRené Ševčík . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 000 kčpetr Sadílek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 670 kčmanželé Gletovi . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 61 5 kčJiří Rajnoch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 000 kčzámek Častolovice . . . . . . . . . . . . . . 7 536 kčIng. petr masopust . . . . . . . . . . . . . . . 7 500 kčJan a karolina Černí . . . . . . . . . . . . . . 6 000 kčmgr. libor prokeš . . . . . . . . . . . . . . . . 6 000 kčmilan pekárek . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 000 kčmgr. milada Škvain . . . . . . . . . . . . . . . 6 000 kčIng. Jan vraný . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 000 kčJuDr. Tomáš novosad . . . . . . . . . . . . . 5 500 kčvítězslav Ciml . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčaleš Crha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčJan Dokulil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčJiří Fliedr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčRnDr. karel Janoušek . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčmarta Jiránková . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčpetr karas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčIng. libor kavalec . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčmuDr. Jana kozielová . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčmarek loula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčJosef málek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčlumír miča . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčIva nebeská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčBlanka Seidlová . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčmuDr. anna Spurná . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčGabriela Šornová . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčIng. Jitka Thomasová. . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčIng. zdeněk Thorovský . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčmartin veselý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčmgr. marek vosátka . . . . . . . . . . . . . . 5 000 kčIng. arch. Jaroslav zima . . . . . . . . . . . . 5 000 kč

Děkujeme NašIm Dárcům za přízeň a poDporu

poDěkování dobré zprávy 1/2019 13

Dobré zprávy: Časopis výboru dobré vůle – Nadace olgy Havlové

Vychází 18. března 2019. Redakční rada: Irena Šatavová, Monika Granja, Hana Füleová, Jana Taušová Grafická úprava: Pavel Cindr, grafik@cindr.cz Jazykové korektury: Irena Šatavová, Jana Taušová Foto na obálce: Karolina Granja Vydal: Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, Senovážné nám. 2, 111 21 Praha 1, vdv@vdv.cz, www.vdv.cz. Časopis je určen pro dárce a partnery Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Časopis je neprodejný. ISSN 2336-596X

kalenDáRIum

prosíme, pomozte lIDem bez přístřeší

26. března v 17 hodin Čaj o páté s Jiřím Herynkem − beseda ve VDV o misi do Indie.

31. března je uzávěrka pro přijímání žádostí do grantového programu Obyčejný život.

2. dubna vás zveme na přednášku s Petrem Koukalem z cyklu Zdraví a životní styl do Městské knihovny v Praze od 17 hodin na téma Hlídej.se o prevenci onkologických onemocnění.

10. dubna je uzávěrka pro přijímání přihlášek do Letní jazykové školy v Anglii pro děti z dětských domovů a pěstounských rodin.

do 10. dubna je možné zasílat nominace na Cenu Olgy Havlové 2019.

19. dubna začíná veřejné online hlasování o udělení Ceny veřejnosti v rámci Ceny Olgy Havlové 2019, které bude ukončeno 15. května.

28. dubna je uzávěrka pro přijímání žádostí do grantového programu Sasakawa Asthma Fund.

květen – červen: putovní výstava fotografií Olga Havlová a Výbor dobré vůle navštíví Frenštát pod Radhoštěm, Louny, Horažďovice, Vimperk, Klášter, Zelenou Horu a Stod.

27. května se bude konat slavnostní předání Ceny Olgy Havlové a Ceny veřejnosti v prostorách Nové budovy Národního muzea.

31. května je uzávěrka dalšího kola lékařských seminářů v Salzburgu. Informace pro lékaře, kteří se chtějí přihlásit, jsou uvedeny na vdv.cz/projekty/salzburg-seminars.

podrobnosti ke všem akcím získáte na www.vdv.cz, www.sportprocharitu.cz a také na www.cenaolgyhavlove.cz.

projekt NejDřív střecHa Člověk potřebuje NejDřív střecHu a pomocNou ruku.

projekt Nejdřív střecha je určen těm, kteří:

– se právě ocitli na ulici, nebo se snaží z ulice dostat,

– jsou v akutní situaci a jejich další pobyt na ulici by znamenal ohrožení života,

– bydlí sice v zařízení s podporou sociálního pracovníka, ale jejich další setrvání v zařízení je ohroženo.

veškeré prostřeDky získaNé oD Dárců jDou Na ubytováNí.provozní náklady hradí iniciátor a patron projektu vojtěch sedláček a vDv. více informací o projektu i o sbírce najdete na www.vdv.cz/programy/nejdriv-strecha.

Číslo účtu: 478 43 73 83/0300variabilní symbol: 201405

pozNameNejte sI Do DIáře Připravila Monika Granja

14 dobré zprávy 1/2019