UENÍ O TRANZITECH
Robin Salomon
Ostrava - 2021
ADA: KLASICKÁ ASTROLOGIE (VIII.)
1 Dorotheus, Orpheus, Anubio & Pseudo-Valens. Teachings on Transits. Tr. Robert Schmidt. Ed. Robert Hand. Project Hindsight. Greek Track Vol. IX. The Golden Hind Pres. 1995.
Venuše Mélská
Úvod do studia helénské astrologie - Daimon a Štstí (I.)3
Definice a základy helénské astrologie: Antiochos Athénský spolu s Porfyriem z Tyru, Rhetoriem Egyptským, Serapiónem
Alexandrijským, Thrasyllem, Antigonem Nikájským, Héfaistiónem Thébským a dalšími (II.)4
Abú Ma'šar a al- Qabs: Uvedení do tradiní astrologie (III.)5
Ptolemaios a Geminus - fáze fixních hvzd (IV.)6
Starovké nauky o fixních hvzdách: Anonymovo (379) Pojednání o jasných fixních hvzdách - Hermes Trismegistus o
fixních hvzdách (V.)7
Antiochos Athénský: Tezaurus. Vysvtlení a pehled celého astronomického umní podle Pokladnice Antiocha Athénského
(VII.)9
2 Mnou vytvoená ada svtových astrologických dl. Zamením a pojetím - jak napovídá název ady - se jedná výlun o díla z ranku klasické (tradiní) astrologie. Jedná se o jedinený projekt, od kterého si slibuji pedevším piblíení klasických metod a pístup širší veejnosti. Základní premisy by mly být dostupné pro všechny. 3 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=103 4 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=115 5 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=116 6 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=120 7 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=121 8 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=125 9 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=134
3
Mimoádné peklady ady Klasická astrologie:
Ab Mašar afar ibn Muammad ibn Umar al-Bal - Velký úvod do astrologie (I.)10
William Lilly a jeho zpsob primárních direkcí (II.)11
Gauricus a Jindich II. Francouzský: Stedovká astrologická prognóza (III.)12
Primární direkce I. Primární direkce k MC, IC, ASC a DSC. (IV.)13
Primární direkce II. Placidovy klasické meziplanetární direkce (V.)14
Omar z Tiberiady: Ti knihy o nativitách (VI.)15
ada Astrologická magie:
Gájat al-hakím - Picatrix - Cíl mudrce: uvedení do stedovké astrologické magie (I.)16
ada Babylonská astrologie obsahuje:
10 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=122 11 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=123 12 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=128 13 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=129 14 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=130 15 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=131 16 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=109 17 http://fragmenty.johannes.cz/getfile.php?id=107
ada Astrologické aforismy:
Hierarchie prediktivních technik ............................................................................................................................................................................................ 10
Pedmluva pekladatele k Uení o tranzitech od Roberta Schmidta ........................................................................................................................................ 18
Význam tranzit v ecké astrologii ......................................................................................................................................................................................... 19
Kontext pro práci s tranzity .................................................................................................................................................................................................... 20
Princip, který stojí za vymezením ........................................................................................................................................................................................... 21
Obecná poznámka ................................................................................................................................................................................................................. 23
Úvod ..................................................................................................................................................................................................................................... 38
Úvod ..................................................................................................................................................................................................................................... 40
6
Nejprozíravjší Valens o vstupech hvzd v souvislosti se schématem a nativitou ................................................................................................................... 41
[CCAG 8,1; 163-171] .............................................................................................................................................................................................................. 41
Jde-li o Krona ......................................................................................................................................................................................................................... 41
Jde-li o Dia ............................................................................................................................................................................................................................. 42
Jde-li o Área .......................................................................................................................................................................................................................... 44
Jde-li o Slunce ........................................................................................................................................................................................................................ 45
Jde-li o Afroditu ..................................................................................................................................................................................................................... 46
Jde-li o Herma ....................................................................................................................................................................................................................... 47
Jde-li o Msíc ......................................................................................................................................................................................................................... 48
Píloha I. Srovnávací seznam nártu ingresu. Sestavil Robert Hand. ....................................................................................................................................... 49
Píloha II. Pseudo-Valensovy ingresy (vstupy) do nativity. Sestavil Robert Hand. .................................................................................................................... 84
Glosá .................................................................................................................................................................................................................................... 88
7
„Zeus na Herma a Hermes na Dia jsou docela cenné a výnosné, a to zejména pro ty, kteí provozují hermetické práce;20 a
pokud jsou navzájem diametrální, nejsou o nic mén pínosné.“
Anubio.
20 Všechna díla týkající se Herma, ne hermetická v alchymistickém smyslu.
8
Tématem této práce jsou tranzity, technika, která je soudobými astrology ponejvíce protována jako nejrychleji
aplikovatelná metoda. Nevyaduje velké znalosti, v programech jde o otázku nkolika sekund. U nemalé ásti astrolog
nevyaduje technika ani znalosti signifikátoru a promitoru. Staí nahlédnout do moderních uebnic. U prvk za Saturnem
je situace taková, e je jedno, kde je máte, o domicilech se s vámi nikdo moc bavit nebude, prost se berou jako fakt,
tebae Pluton by dával vtší smysl v Beranu, psobit mají všude a vdy. Z mé praxe nikdy nic takového nevyplynulo. Orbis
tí stup nap. pro Plutona je otázkou nkolika let, tj. stupe ped, tlo, a stupe za. Tvrdím, e kdyby chtl kritik
astrologie napadnout astrologii, tranzity by mu poskytly prvotídní zbra. Uritá ást astrolog uvauje alespo tak, e aby
došlo k projevu tranzitu, musí být také splnna primární direkce, progrese i solární revoluce. Tedy nejjednodušeji nativní
planeta na solární ose, nebo solární planeta na radixové ose. Tohle pravidlo je však funkní asi u tetiny zkoumaných
horoskop. Pekvapilo m, a to ji ped lety, e tuto metodu moc našich astrolog nezkoumalo, a na Petra Radka, který se
soustedil v jedné pednášce na hodnocení planety v ingresu, co má své opodstatnní. Tato práce vyšla v roce 1995, co
je u více jak 25 let. Kdy jsem ped lety prohlásil, e nesleduji tranzity, a kdy u, tak jenom ty, které jsou souástí vládc
asu, mnozí si mysleli, e tyhle výstednosti jsou z mé hlavy, ale zdroje, které jsem studoval, hovoí jasn. Autonomní
pouití tranzit nemá ádné opodstatnní v tradici. Tranzity mají být funkní pedevším v tch pípadech, kdy disponují
nad kvalitou asu, tedy kdy jsou planety vládci asu. Protoe jsem peloil Pingreeho peklad Dorothea, tázal jsem se
Petra Radka, protoe urité pasáe jsou mén jasné, zda nemá peklad Carmen Astrologicum z projektu Hindsight, ale zdá
se, e v této ad dílo peloeno nebylo. Petr Radek mi tak pipomnl, e Schmidt pekládal Dorothea v Uení o tranzitech,
v kompilaci nkolika traktát ze série CCAG, a jeliko jsem spis ml peloený, rozhodl jsem se jej zaadit do Klasické
astrologie. Dorothea tak prozatím nechávám oteveného a bude nutná korelace s Dykesem.
Na základ této práce jsem ped lety zaal pouívat tranzity vládc asu na profekní osy, nebo na profekní místa,
která jsou operativní. Tato práce také byla výchozí na partie z Antologie, a hlavn nás to pivádí také k tomu, e koeny
9
Antologie budou rozsety ve védské astrologii, o tom není u pochyb. To, co platí pro arabské astrology, kteí také ásten
zachovali helénskou praxi, platí i pro védskou astrologii. Nacházím jasné paralely mezi metodami v Antologii s metodami
védské astrologie. Jde pedevším o vládce asu. Hand u ped 25 lety nacházel urité náznaky, které jsou nyní více patrny.
Jak u upozornil i Petr Radek, napíklad firdaria mohou mít koen v helénské astrologii. Já je nepouívám, protoe Valens
neuznával vládce asu, kteí nerespektují postavení v nativit, nicmén a se jednou peloí celý korpus CCAG, tehdy dojde
k odhalení nemalé ásti tajemství nativní astrologie. Dleité je také upozornit, e se ukazuje, e naši zakladatelé nemuseli
nutn uvaovat tranzity na stupe, ale stailo, kdy planeta vcházela do znamení, kde je nativní planeta, co mohl být
výchozí moment pro prognózu.
Rozhodl jsem se tento peklad zveejnit, protoe je dleitý, obsahuje dleité poznatky v pedmluvách, rozhodn
Robert Schmidt jako vdy výborný a jeho metafory jsou nesmrtelné, ale obsahuje také na první pohled rozpory. Jene ty
rozpory v chápání kvalit tranzit jsou ovlivnny soudobým pojetím, a v koneném dsledku to nemusejí být rozpory, ale
pouze naše pehlíení tradice jako takové.
Robin Salomon
Úvod od Roberta Handa21
Tento úvod a pedmluva Roberta Schmidta mají uritý pesah, který je nevyhnutelný. ádám tenáe o shovívavost a
chci navrhnout, aby náš nájezd na stejné problémy z jiného úhlu pomohl tenái získat jasnjší pedstavu o dleitosti
uritých otázek.
V tomto úvodu se chci nejprve chopit hierarchie prediktivních technik, tj. správného poadí direkcí, planetárních
období a chronokrator a vzájemných tranzit nebo ingresí. Pak bych chtl tenáe upozornit na nkteré podivnjší
aspekty samotného vymezení.
Hierarchie prediktivních technik
které by strukturovaly jejich vzájemný vztah. Kdy napíklad lovk pouívá sekundární direkce, na rozdíl od tranzit,
terciárních direkcí nebo jiných typ direkcí? Kdy a k jakým úelm lovk pouívá primární direkce? Zdá se, e obvyklou
odpovdí je pouít vše, co je vnímáno jako „fungující“. Samozejm existuje nkolik praktických úvah. Nelze pouít tranzity
vnitních planet a Msíce k predikci na velkou predikci z toho prostého dvodu, nebo nastávají asto a mají píliš krátkou
dobu vlivu. Podobn nelze mnoho konat se sekundárními direkcemi vnjších planet, protoe se v prbhu normálního
ivota tém vbec nepohybují. To dává tranzitm a sekundárním direkcím zjevnou komplementaritu, ale ne skutené
rozlišení, pokud jde o jejich úel a uitenost. Kdy by se mla pouít direkce vped nebo normální direkce, na rozdíl od
direkce zpt i konverzní? Nestaí, jak to mnozí astrologové dlají, šíit prediktivní techniky, dokud se vše nevysvtlí
(samozejm po skutenosti), s kadou událostí, s kadým charakteristickým obdobím v ivot zrozence vysvtleným
pomocí jiné astrologické techniky. Takový pístup je nejen z estetického hlediska chaotický, ale postrádá metodu,
21 Dorotheus, Orpheus, Anubio & Pseudo-Valens. Teachings on Transits. Tr. Robert Schmidt. Ed. Robert Hand. Project Hindsight. Greek Track Vol. IX. The Golden Hind Pres. 1995. S. i.
11
nedokáe ani obecn popsat události ped skuteností. Proliferace metod také znamená, e mnoho zjevných „dosaení“
tmito technikami je opravdu zcela náhodných a nemá ádný základ v astrologickém principu. Rozhodn „nedokazují“, e
astrologie „funguje“. Také naše pouití tranzit, jak je ukázáno v moderních dílech (vetn urité práce editora), neumí
urit, které tranzity jsou dleité a které ne. Urit víme, e nkteré tranzity mají na zrozence obrovský dopad a jiné ne.
Také víme, e ty tranzity, které jsou silné a ty, které jsou slabé, se liší od zrozence ke zrozenci.
Starovké metody eší oba tyto problémy pímo, a pestoe v tuto chvíli nevíme, jak úinné by byly v moderní praxi,
pinejmenším starovcí vili, e mohou dlat takové rozdíly. Následující pasáe starovkých a stedovkých spisovatel
ilustrují základní obrysy systému. První je od Ptolemaia a obsahuje pasá, na kterou Schmidt také odkazuje ve své
pedmluv. Pedloili jsme ji na obou místech, abychom tenái ušetili nutnost obracet stránky.
„Vezmeme obecné chronokratory uvedeným zpsobem [tj. primární direkce popsané v pedchozím odstavci
Tetrabiblos]. A vezmeme roní (anuální) chronokratory prodlouením potu let od narození z kadého afetického místa,
jejich rozšíením v direkci následujících zidia jeden rok na zidion a pijmeme vládce zidionu, kde koní. Budeme také
dlat to samé pro msíce, opt rozšiovat poet msíc od msíce narození z míst, která pebírají vládcovství roku, i kdy
28 dní na zidion. Podobn i pro dny; nebo dny od narození prodlouíme z míst msíc dvma a jednou tetinou dne na
zidion.
„Musíme také dbát na ingrese do míst období, nebo nijak obyejn nepispívají k úinkm ivotních období, a
zejména na ingrese Krona vzhledem k obecným místm období, Dia do míst let, Slunce a Área a Afrodity a Herma do míst
msíc, a k tranzitm Msíce vzhledem k místm dn. Dvodem je, e obecní chronokratoi jsou pro dosaení úinku
smrodatnjší, zatímco konkrétní chronokratoi spolupracují nebo maí v souladu s kongenialitou nebo nesourodostí jejich
pirozenosti; ale ingresy dokonují zesílení nebo uvolnní události. Nebo afetické místo a vládce obecného období spolu s
vládcem hranic oznaují obecnou vlastnost kvality a prolongaci asu.“
12
Druhá pasá vychází z výše citované Ptolemaiovy pasáe, ale pochází ze shrnutí Dorothea o tranzitech od Štpána
Filozofa.
„Není nutné zkoumat ingrese všech hvzd, ale spíše jen ingrese vládc asu nebo tch, kdo se setkávají s
[promitorem] a vládcem hranice. Nebo Ptolemaios íká, e pokud by tyté hvzdy mly autoritu nad obdobím a ingresí,
úinek není smíšený. A po našich neustálých zkouškách jsme zjistili, e samotné ingresy významn pispívají k úinkm
asových období, nejen ingrese tch hvzd, které picházejí na místa, která jsou autoritativní pi fixaci [narození], ale také
ty ingrese, které se nacházejí na míst období pomocí cirkumambulací [primárních direkcí]. Zjistili jsme, e Ptolemaios je
pevný ve 2., 3. a 4. knize Apotelesmatiky.“
A tyto techniky nezmizely ve stedovké a renesanní astrologii. Schoener in Opusculum Astrologicum, IV. kniha,
kánon XII., íká následující:
„Nejprve zvate pt Hyleg, Ascendent, Slunce, Msíc, ást Štstí a Medium Coeli a spojení nebo opozici, je
bezprostedn pedcházelo narození. Pak zvate jejich direkce vi škdcm a dobrodjm. Ty okamit vyvolávají úinek,
který trvá, dokud se [signifikátoi] neaplikují na jiné místo. A tomu se íká univerzální období, které musíte dodrovat v
souvislosti s direkcí jednotlivých výše uvedených signifikátor.
Pod toto univerzální období je umístno další konkrétní období, které existuje, protoe direkce signifikátoru je nyní v
jedné hranici znamení a poté v jiné. íká se tomu rozdlení a toto období pidává nebo ubírá na vlivu prvního období,
podle toho, jak souhlasí nebo nesouhlasí se signifikátorem prvního období.
Tetím obdobím je profekce signifikátoru, je se kadý rok mní z jednoho znamení na druhé. A v tomto období je
ovlivnna další dispozice, dobrá nebo špatná, která, zvaována svým vlastním zpsobem, je bu silná i slabá, zvyšuje nebo
sniuje oznaení let pedchozích období.
13
Existuje také tranzit planet pes odpovídající místa, co je také teba zváit svým vlastním zpsobem. Nebo v
[pípad] Saturnu uvaujeme o tranzitu jeho tla podle míst univerzálních období. V [pípad] Jupitera je tranzit jeho tla
zvaován podle míst v roce, tedy podle znamení kadoroní profekce. Nicmén [v pípad] Marsu, Slunce, Venuše a
Merkuru jsou jejich tranzity zvaovány podle míst msíních profekcí, a [v pípad] Msíce podle denních profekcí.
Dobro nebo zlo události se posuzuje podle dispozic planet, které taková období ovládají. Pokud jsou dobré a v
souladu s látkou, oznaují dobro podle povahy dané planety. Pokud jsou zlé a neharmonické, oznaují zlo podle povahy té
zlé planety. A událost se projeví silnji, kdy planeta, která je dispozitorem této záleitosti v radixu narození, ovládá
dispozice období.
Napíklad v dispozici univerzálního období byl Saturn vládce ohledn dispozice stavu tla, protoe to byl dispozitor
tla na základ jeho umístní v Ascendentu. V tomto období se tedy událost bude projevovat silnji, kdyby byl pouze
vládcem univerzálního období. Také v tomto období se to, co je oznaeno, projeví silnji, kdy je nkolik [indikací] v
harmonii, nebo se direkce pospojují v harmonii najednou, a u k dobrému nebo ke zlému.“
Zde je shrnutí toho, co nám tyto ti pasáe íkají. Celková planetární období vládc se nachází podle primárních
direkcí hlavních signifikátor. Stejný seznam se objevuje u Ptolemaia a Schoenera, s tím rozdílem, e Schoener pidává
místo prenatálního NOV-u nebo úplku coby bod, který má být smrován. Kadý ze signifikátor ovládá oblast ivota, a jak
je smrován, vytváí aspekty k planetám. Toto jsou promitoi. Kdy je promitor kontaktován signifikátorem, jeho nativní
dm a dm, jemu vládne, se stávají nejdleitjším chronokratorem ve vztahu k emukoliv, co oznauje signifikátor.
Tranzity Saturna - Krona do tchto míst jsou nejdleitjší spolu s tranzity z a k vládcm období a jejich domm.
Pak bezprostedn pod tmito hlavními obdobími a jejich vládci ve významu podle Schoenera a Dorothea jsou vládci
hranic, jimi se kadý signifikátor pohybuje, jak je smrován. Ty je teba brát v úvahu spolu s hlavními vládci a obdobími,
14
která indikují direkcemi signifikátor k promitorm, ale jsou jim podízeny. Ptolemaios tuto vrstvu vládcovství a období
vynechává.
Pak máme kadoroní profekci kadého ze signifikátor rychlostí jednoho znamení za rok. Vládci znamení, jak jimi
bí profekce, dávají vzniknout další vrstv chronokrator, obdobím je prost rok. Profekce Jupitera - Dia jsou zvlášt
významné s ohledem na domy ovládané a obsazené vládci znamení profekních pozic. Je také pravdpodobné, e samotné
domy nebyly poítány podle natálního prvního domu, ale podle profekního prvního domu. Nativitní první dm je tedy
skuten prvním domem pro prediktivní úely pouze kadých dvanáct let, kdy se roní profekce navrací do svých natálních
pozic.
Pod tím jsou další dv vrstvy profekce s jejich vládci. Msíní profekce bhem jednoho roku zcela jdou po horoskopu
takovým zpsobem, e se pesn shodují s kadoroní profekcí v den narozenin. Vzhledem k tomu, e anuální (roní)
profekce se pohybují rychlostí jednoho znamení za rok, musí msíní profekce jít rychlostí tinácti znamení za rok, aby
udrely krok. Pokud nkdo vydlí délku roku tinácti, získá nco málo pes 28 dní. Toto je základ pro údaj 28 dní na
znamení pro msíní profekci pedloenou Ptolemaiem. To dává zmnu vládcovství chronokratoru kadých 28 dní. Domy
se také mají poítat z profekního prvního domu v msíních profekcí tým zpsobem jako roní profekce, a pohyby
rychlejších planet, Mars - Áres, Slunce, Venuše - Afrodita a Merkur - Hermes, mají být poítány podle tchto dom.
Nejvýznamnjšími jsou opt domy obsazené a ovládané chronokratory.
Konen tu máme takzvané denní profekce. Nejsou to však skuten denní, ale pohybují se rychlostí piblin 2 1/3
dne na znamení, co je míra potebná k tomu, aby se „denní“ profekce setkaly s msíními profekcemi na zaátku kadého
28denního období. Pro tyto ochrany jsou nejdleitjší tranzity Msíce, a vládci znamení denních profekcí jsou
chronokratory na nejniší úrovni a poslední.
15
Ve pedmluv Schmidt uvádí monou teorii zaloenou na eckých slovech pouívaných pro všechno dohromady,
která naznauje, e tranzity nebo ingrese dodávají intenzitu k vlastnostem pozadí, která oznaují vrstvy chronokrator. A
výše citované pasáe nám íkají, e jediné dleité tranzity jsou ty, které zahrnují bu místa ovládaná, nebo obsazená
chronokratory tohoto období. I kdy to není uvedeno zpsobem zcela prostým dvojznanosti, zdá se zejmé, e hlavní jsou
vládci obecného období, ti, kteí jsou oznaeni direkcí k promitorm, pípadn jsou následováni vládci divizí, i nkolika
vládci profekce.
Zde je naše hierarchie rzných prediktivních technik a zde je naše teorie, pro nkteré tranzity vypadají v podstat
hloup. Domnívám se, e k závané chyb mohlo dojít, kdy pozdjší astrologové renesance a astrologové 19. století
pestali povaovat primární direkce za zdroj vládc asu a zaali je pouívat pouze jako metodu naasování událostí. K další
chyb mohlo dojít, kdy všichni astrologové s nkolika zajímavými výjimkami22 pestali pouívat profekce. Tyto dv zmny
zniily naše chápání správného pouívání a funkce vládc nebo chronokrator planetárních období. Pak se situace ješt
zhoršila vytvoením mnoha nových technik vnesených do rámce, který byl roztíštn neschopností pochopit, o co pesn
se starovcí pokoušejí. Tuto ást musím uzavít tím, e elegance tchto starodávných technik se musí také ukázat jako
funkní a úinná. Ale i kdy detaily starovké metody neobstojí v praxi, kadá nová metoda musí mít nco podobného ve
struktue.
22 Mezi tmito výjimkami byl Alfred Witte, zakladatel hamburské školy. Ve skutenosti nebyl takovým modernistou. Dávalo mu smysl spíše racionalizovat a kodifikovat tradici podle obecných zásad. Vzhledem ke stavu znalostí tradiní astrologie v dob, kdy dlal svou práci, není divu, e se od ní dostal tak daleko. To moná nebyl jeho zámr.
16
Škodlivé Slunce a zdánliv podivné interpretace tranzitu
V západní astrologii není Slunce bn povaováno za škdce jako Mars a Saturn. Slunce je v tradiní západní
astrologii povaováno za škdce pouze tehdy, kdy je spojeno s planetou. Toto je stav známý jako spálení. Avšak v hindské
astrologii je Slunce povaováno za škodlivé, v podstat stejným zpsobem jako Mars a Saturn. To bylo vdy uvádno jako
jeden z rozlišovacích znak mezi tmito dvma tradicemi. Ukazuje se však, e toto rozlišení není tak jasné, jak si mnozí
mysleli.
Nejprve tenáe odkazuji na peklad Julia Firmica Materna od Jeana Rhyse Brama. V této práci jsou aspekty a další
umístní zahrnující Slunce dsledn popisovány jako by Slunce bylo škdcem. Samozejm, e by to mohla být zvláštní
výjimka z pravidla, a na to, e nyní máme tyto nové texty o ingresech zahrnující Slunce. A zde opt vidíme škodlivé
projevy spojené se Sluncem. Zde je nkolik píklad. První z Orfea:
„Zeus ke Slunci dává liknavost inm a nií domov, nebo zpsobuje nemoc nebo zniení majetku, a marný a opaný
konec ní práce.“
Toto je Jupiter - Zeus ke Slunci, tranzit, který pozdjší astrologové obvykle povaují za dobrodjný. A tady je stejný
tranzit podle Pseudo-Valense:
„Poté, co dospl ke Slunci, [Zeus] zpsobí váné nemoci, nebezpeí z vody a ztroskotání, a deflux výtoku;23 a
zahajuje výpravy, které nejsou píznivé, a zpsobuje bolest ve vcech týkajících se ivota.“
Opt podle Orfea:
23 Tekutina, která se shromauje nebo kape z nosu nebo oí.
17
„Slunce vi sob nebo k Msíci zpsobuje nemoc a nedostatek penz a zpsobuje pohyb z vlastních míst; asto
také pináší bohatství z útlaku. Slunce k Afrodit je píinou nepokoj, trápí domácí štstí en, ale pináší zisky, pokud jde o
dary. Slunce k Hermovi zpsobuje, e mysl bloudí a ubliuje duši, klame a zpsobuje lehkováné utrácení. Slunce na
pivotech pemisuje na jiná místa, a zpsobuje nemoci a je pro tlo tké.“
A opt podle Pseudo-Valense:
„Kdy se Slunce ocitne v Hroskopos, zpsobuje slabost, otesy, nebezpeí, pohyby, ale posiluje ty, kteí byli
nemocní u ped tím, neli došlo na toto místo…
Kdy [Slunce] dojde na své vlastní místo, zpsobuje starosti a utrpení duše, nepokoje, prázdné strachy a pohyby
pocházející z domácích záleitostí. Poté, co došlo na Krona, zpsobuje nebezpeí z vody a neduhy nebo defluxy z výtoku; a
je efektivní ve vztahu k innostem. Dojde-li k Diovi, je to nepíjemné ve vztahu k zástupu a tm, kteí jsou vyšší; a pátelé…
a výtky a pomluvy; a ve vztahu k úspchu ve svých ivotních innostech.“
A jsou i další pípady. [Viz Píloha I, kde jsou všechny ingresy uvedeny v poadí.] Zdá se, e všechny tyto píklady a
mnohé další uvedené v textech nesledují nic jako moderní západní pedstavu o pirozenosti Slunce.
Robert Schmidt ve své pedmluv rozebírá principy, které by mohly vyústit v symboliku, která je zcela odlišná od
toho, co bychom oekávali od konvenního mísení symboliky typu pouívaného v moderních tranzitních výkladech. Má-li
pravdu, pak bychom nemli oekávat, e tranzity budou mít takové úinky, jakých bychom dosáhli pouhým odvozením
výkladu od mísení symboliky. Odkazuji tenáe na jeho pedmluvu.
Existují však i další náznaky, e máme co do inní s dobou, kdy si západní astrologie a hinduistický astrolog byli
mnohem bliší. Myslím, e tato vymezení, teda ta Firmicova, a prastará myšlenka spalování samotného, kterou moderní
astrologové obvykle neberou píliš ván, jsou všechna peitky z doby, kdy bylo Slunce povaováno za mnohem vtšího
18
škdce, ne je te. A viz dodatek II pro diskusi o tom, co me být další spojení mezi starovkou západní a hinduistickou
astrologií.
Jinak je pravda, e mnohé další výklady uvádné pro ingresy v tchto spisech jsou svým obsahem velmi podobné
tm moderním. Moderní astrologové se napíklad domnívají, e kontakty Jupiter-Saturn v obou smrech mají silný vliv na
dobré i špatné innosti. Naši starovcí spisovatelé íkají v podstat toté. Ale pak jsou tu také kombinace, jako jsou ty, o
kterých se zmiuje Schmidt ve své pedmluv, Mars-Áres se Saturnem-Kronem, co je oznaeno pízniv, a Venuše-
Afrodita s Jupiterem-Diem, co je velmi nepíznivé. (Mimochodem, Jupiter-Zeus k Venuši-Afrodit je docela píznivý.) Zde
opt musíme mít na pamti Schmidtovy hypotézy, kdy studujeme tato starovká vymezení. Mnohé z nich nejsou takové,
jaké bychom oekávali.
Pedmluva pekladatele k Uení o tranzitech od Roberta Schmidta24
tyi pojednání obsaená v této brource nám zachovala eckou nauku o ingresech (neboli tranzitech). Jsou to jediné
vymezující texty týkající se tchto, které peily z helénistické astrologie. První ti se vyskytují jeden po druhém ve sbírce
pipisované Štpánu Filozofovi (7. století n. l.). Všechno jsou to prozaické parafráze veršovaných text, které se ji
nedochovaly. tvrté pojednání je v rukopise pidleno Valensovi, akoli Pingree o pipsání pochybuje (stejn jako já).
Doktrína je však zcela v souladu s ostatními pojednáními a má dojem starého materiálu.
Tento materiál vyvolává adu otázek: 1) Jak dleité byly ingrese v ecké astrologii? 2) V jakém kontextu byly
pouity? 3) Jaký je princip vymezení? V této pedmluv uvedeme pouze nkolik myšlenek souvisejících s kadou z tchto
otázek.
24 Dorotheus, Orpheus, Anubio & Pseudo-Valens. Teachings on Transits. Tr. Robert Schmidt. Ed. Robert Hand. Project Hindsight. Greek Track Vol. IX. The Golden Hind Pres. 1995. S. x.
19
Soud podle nedostatku ošetení a vzývání tranzit v helénistické astrologii bychom se mohli piklonit k tomu,
abychom je povaovali za mén dleité. Následující struná pasá ze skutené Valensovy práce by však mla tomuto
stanovisku zabránit. Uvádí rovn, e tranzit by ml být brán v úvahu pouze za uritých okolností. (Antologie), Valens,
Kniha VI, 5:
„Ingresy hvzd pak budou posouzeny jako dostaten intenzivní,25 kdy by pronikaly do míst (nebo by vi nim mly
být v kvadraturách nebo prmrech), zatímco jsou vládci asu.26 Podobným zpsobem má kadá z hvzd také dostatené
naptí, aby se zachovala nebo zniila pi svém ingresu na ty planety, které získaly suverenitu nebo vedení v hodinu
pidlenou pro ingresi. A ádná planeta neme zabránit hrozb [této vstupující planety] pro urité27 nebo její dobré
slub pro n, i kdyby to náhodou mlo být mnohem silnjší pro rodinu, ivot nebo povst, ale podizuje se zákonm
ivotního období, dokud [vstupující planeta] neodloí suverenitu. Kdy dokoní [svj] as, pedá vedení jiné, vrátí se k
tomu, e je bez naptí28 ve vztahu k dobrému nebo špatnému…“
V pasái blízko samého konce Tetrabiblos Ptolemaios souhlasí s otázkou jejich dleitosti. íká:
„Musíme také dbát na ingrese do míst období, nebo nijak obyejn nepispívají k úinkm ivotních období,29 a
zejména na ingrese Krona vzhledem k obecným místm období, Dia do míst let, Slunce a Área a Afrodity a Herma do míst
msíc, a k tranzitm30 Msíce vzhledem k místm dn. Dvodem je, e obecní chronokratoi jsou pro dosaení úinku
smrodatnjší, zatímco konkrétní chronokratoi spolupracují nebo maí v souladu s kongenialitou nebo nesourodostí jejich
25 eutonos. Doslova „dobe nataené“, „napnuté“. 26 Kdy jsou jedním z chronokrator nebo vládc asu. 27 Planety nebo osoby? 28 atonos. Tedy volná. 29 kairos. Nejde o roní období, ale o období nebo zvláštní období ivota. 30 parodos.
20
s vládcem hranic oznaují obecnou vlastnost kvality a prolongaci32 asu.“
A Ptolemaios také vyzdvihuje pípad, kdy je stejná planeta vládcem asu a zárove vstupuje v ingresi.
„A pokud stejné hvzdy mají autoritu jak nad obdobími, tak i nad ingresemi, povaha psobnosti se stává nadmrnou
a nemíšenou, a u by mla inklinovat k dobru nebo k nekalosti.“
Vycházíme-li z Valense na jedné stran a z Ptolemaia na stran druhé, meme usuzovat, e mezi eckými astrology
pevládal názor na význam tchto ingresí.
Kontext pro práci s tranzity
Moderní tranzitní doktrína se sousteuje na tranzity jedné planety do stupn obsazeného jinou planetou (nebo
jiným významným bodem v horoskopu). To me být jen malá podmnoina pole obsazeného eckým konceptem ingrese.
Za prvé, ecký koncept jasn zahrnuje tranzity do zidionu obsazeného planetou, je je povaováno za místo obsazené
planetou v celoznakovém systému dom. A ve skutenosti nemáme ádné jednoznané odkazy na tranzity stup v
ádném zde peloeném materiálu, i kdy je moné, e jsou povaovány za zvláštní pípad ve všech uvedených
vymezeních. Zatím nevíme, zda byl tento nejzákladnjší druh ingrese aplikován na tranzity mundánních dom, co jsou
místa obsazená planetami v jiném smyslu.
31 epitasis kai anesis. 32 paratasis.
21
Za druhé, ecký koncept ingrese me zahrnovat tranzity do míst narození, která jsou charakterizována abstraktnji,
jako jsou místa definovaná profekcí. I zde se zdá, e draz je kladen spíše na zidion ovládaný (ale ne nutn obsazený)
planetami, které as od asu nabývají dleitosti tím, e se stávají chronokratory.
Za tetí, víme, e pi solárním návratu byly pouity ingrese, protoe dílo Dorothea je v takovém kontextu
jednoznané, a dílo pipisované Valensovi me mít takovou souvislost. Pavel z Alexandrie se zmiuje o ingresi v
souvislosti s cirkumambulací (direkcemi). Ve skutenosti nikde v tch nkolika rozptýlených odkazech na ingrese ve zbytku
Valense a Héfaistióna z Théb nenacházíme tranzity zmínné izolovan od direkcí, chronokrator, profekcí nebo solárních
návrat. Na základ samotného precedentu eckého pouití je tedy tké ospravedlnit pouití tranzit jako autonomního
konceptu.
Analyzoval jsem tyi texty gramaticky, abych zjistil, zda jeden z tchto scéná je píznivý pro jemnosti jazyka. Mohu
jen dospt k závru, e etí spisovatelé byli ve svém jazyce tém perverzní, kdy zahrnuli všechny tyto monosti tranzitu.
Nemli bychom tedy pravdpodobn zobecovat koncept ingrese z ádného z výše uvedených zvláštních pípad (vetn
jednoduchých pechod do nativní tabulky), ale mli bychom se spíše pokusit najít njakou širší koncepci, která by je
zahrnovala všechny. Co nás pivádí k další otázce.
Princip, který stojí za vymezením
Troufám si tvrdit, e kdokoli, kdo je obeznámen s moderními výklady tranzitu, kdo te tato vymezení, najde nkterá,
která mu zní úpln špatn. Dovolte mi zmínit se o tranzitu Área vi Kronu, který je všemi autory povaován za velmi
píznivý; a pechod Afrodity k Diovi, který je jimi povaován za docela nepíjemný. Je jasné, e pokud tyto tranzity nejsou
jen výsledkem velmi odlišné astrologické zkušenosti a mají njakou konstruktivní stránku, nemohou pocházet ze stejného
„mísení energií“, které nacházíme v aspektech. Ve skutenosti ekové povaovali aspekty Áres-Kronos v nativit vícemén
22
jako my v moderní astrologii za docela strašlivé; a aspekty Afrodita-Zeus jsou docela pedvídateln píznivé. Nememe
tedy spoléhat jen na takový princip.
V této souvislosti je zajímavé podívat se na to, co Abú Mashar íká o principu tranzit v solárních návratech ve své
práci o solárních revolucích. Pekládám z Pingreeho vydání stedovkého eckého pekladu tohoto díla, Kniha V, ást 1.
„Ingrese hvzd v revoluci let do jejich vlastních pevných míst33 a k místm ostatních hvzd má urité nevýslovné
významy pro dobré a špatné vci. Je tedy nutné prozkoumat jejich místa. Nebo v revoluci roku hvzda asto padá na svj
vlastní pevný stupe a asto na zidion, ale ne na stupe. V obdobích revoluce roku, kdy by mla padnout na stupe, v
jakém se nacházela, nebo na hranici, ve které byla, bude její význam dokonalý. A pokud je hvzda v revoluci asu v uritém
zidionu, pak retrograduje zpt na své místo upevnní, má také njaké oznaení tímto zpsobem. Ale kdy by mla pijít
na místo jiné hvzdy, je teba to zkoumat trojím zpsobem.
Nejprve je nutné smíchat význam obou planet, kdy se na sebe dívají, poté [za druhé] prozkoumat povahu tchto
planet. Nebo, stejn jako dobrodj, kdy pichází na místo dobrodje, tak i dobrodj na míst dobrodje koná innost
dobrodjnou. A pokud škdce sestoupí na místo dobrodje, znií to innost dobrodje, kdeto kdy škdce sestoupí na
místo dobrodje, zesílí to jeho zlovolnost. Za tetí, je nutné prozkoumat zidion, ve kterém byla hvzda pi fixaci, a uinit
jej jako Hroskopos a upravit jeho úinky v souladu s ním.“
Toto míchání energií má velmi moderní nádech, ale nevidím zpsob, jak by se výše uvedená dvojice definic dala
odvodit z tak zjednodušujícího principu. Jak tedy Abú Mashar vymezuje tyto dva tranzity? V souladu se svým vlastním
principem, ale ne zcela v souladu s tradicí, zmírnil pozitivní kvalitu tranzitu Áres-Kronos a obrátil negativní charakter
tranzitu Afrodita-Zeus.
33 epi tous kata pxin autn topous. Jak uvidíme v nadcházejícím úryvku Dorothea, zdá se, e tento výraz odkazuje na pevnost pozic hvzd v narození.
23
„Áres, který vstupuje ke Kronovi v dob návratu, zpsobí pírstek sourozenc a pátel, a iní pobyty mimo domov,
které jsou v blízkosti. Pokud má Áres vztah k roku, oznauje zahálku a liknavost; pokud by ml mít Kronos vztah k roku,
lovku se z rány udlá špatn.
Pokud [Afrodita] zaujímá místo Dia, oznauje to velkou dvru a cesty pry z domova do knských míst. A dává
bohatství prostednictvím ddictví a odchodu, cesta do zahranií k pátelm a získávání nových pátel, kteí jsou vládci, a
zpsobí to nemoci a zdraví.“
Zdá se mi, e jsme nkde ztratili nit. V zájmu pokusu o její nalezení nabídnu krátkou lingvistickou analýzu slova
epembasis, abych zjistil, co by se mohlo hodit.
Obecná poznámka
Epembasis je abstraktní podstatné jméno vytvoené ze slovesa epembain. Koenem tohoto slova je bné ecké
sloveso bain, které jednoduše znamená „chodit“. Má pedponu pedlokové sloeniny epem, která je vytvoena z
propozice epi, co znamená „na“, „pi“, „a“atd., spolu s propozicí en, co znamená „v“ nebo „mezi“. Výsledné sloveso pak
znamená „vstoupit na, do, na, pes“ atd. V obrazném kontextu má velmi asto nepátelský podtext „zašlapat“, „zaútoit“,
„piblíit se“. Kdy se však v nadcházejících tranzitních textech pouijí synonyma, volí se neutrálnjší slova (zdá se mi, e
nkdy zcela zámrn), aby se vyvrátily jakékoli náznaky nepátelství. A nkdy se parodos, ecký sémantický ekvivalent
našeho anglického slova „tranzit“, pouívá ve spojení s epembasis, aby byl tento význam konkrétnjší.
Existuje druhé obrazné pouití, které je v asovém kontextu: „nalodit se“ nebo „zaít“, první pochází z myšlenky
vstoupit na palubu lodi nebo plavidla v rámci pípravy na plavbu, druhé z pojmu nastoupit v období svého ivota. Nyní
víme, e slovo epembasis se obas pouívá jako synonymum pro paradosis kai paralpsis, okamik pedání a pevzetí,
24
který znaí vstup do nového období vládcovství, a víme, e ingrese je vylepšena (nebo dokonce umonna), kdy vstupující
planeta je také chronokrator. Mezi tmito dvma pojmy tedy existuje úzká a vnitní vazba.
Ptolemaios sám poukázal na jejich koenové spojení na konci své první citace výše. Chronokrator oznauje specifický
charakter a prolongaci, paratasis, uritého asového období, zatímco ingrese vyvolává intenzifikaní nebo uvolující
epitasis kai anesis v úinku. Paratasis a epitasis ob pocházejí ze stejného koenového slovesa tein, co jednoduše
znamená „táhnout se“.34 První má význam „táhnout se“, jako ve výrazu „ze se táhne podél silnice“, druhý „táhnout se do
uritého bodu“ jako ve výrazu „šra je pevn nataena“. První opt souvisí s rozsahem, druhý s intenzitou.
Nyní si pamatujte, e nataení struny na rzná naptí (druhý smysl) vytvoí diskrétní tóny hudební stupnice, které
nazýváme „kroky“ (gradus v latin, od koene slovesa pro „ingresi“, ingredior), zatímco ecké slovo, které pekládáme jako
„ingres“, konkrétn znamená „vstoupit“. Alespo v Ptolemaiov mysli tedy musí existovat souvislost mezi pojmem
ingrese, epembasis, a pojmem zintenzivnní, epitasis, spoívající v myšlence, e planetární ingrese posune základní „výšku“
chronokratoru o nkolik krok výše nebo níe – to znamená, e pináší urité zintenzivnní události, která vytváí dobe
definovaný „krok“ nebo „tón“ charakteristický pro planetu pijímající vstup. Tímto zpsobem stejné slovo, které popisuje
fyzický výskyt na nebesích, vyjaduje povahu jeho vlivu na událost tohoto svta. Tato dvojakost významu se zdá být
charakteristická pro astrologický jazyk obecn.
Zdá se, e i Valens pouívá tuto strunnou metaforu v první citaci této pedmluvy, i kdy ji aplikuje ponkud jinak.
Meme také produkovat rzné tóny na strun daného naptí tím, e mní délku zvuku. Bez základního naptí na strun
však nelze vytvoit ádné tóny. Valens pirovnává úinek chronokratoru k napjatosti struny a tvrdí, e pi ingresi by
nemohly být produkovány ádné „tóny“, pokud by byla struna sama volná. Mimochodem, zdá se, e tyto dv rzné
34 Nebo také protahovat.
25
metafory hrají na dva rzné významy eckého slova eutone, co me znamenat bu „napínat dostaten“, nebo
„napínat správn“.
Moná také stojí za zmínku, e Peršané spojovali rzné struny na sedmistrunné lye se sedmi planetami. Meme
tedy pirovnat úinek ingrese Área na Krona, kdy Áres je chronokrator, k produkci tónu Krona na etzci Área.
Meme zde také vidt intimní spojení mezi konceptem ingrese a konceptem vládcovství chronokratoru. V
Ptolemaiov verzi metafory je ingrese naptím struny, zatímco vládcovství chronokratoru je její délka – a všichni známe
vzájemné vztahy mezi délkou, naptím a výškou struny.
Tato metafora napínání a uvolování struny má v ecké filozofii zásadní význam. ekové jej pravideln pouívali k
charakterizaci zpsobu, jakým se intenzita kvality me mnit, zatímco kvalita zstává stejná. Napíklad zarudnutí me
mít rznou intenzitu nebo „stupe“ (slovo, které mimochodem znamená „krok“), zatímco zstává ervené. Taková zmna
byla konceptualizována jako dsledek rzného naptí protiklad, které „tahají“ proti sob. Tato metafora odpovídá jak za
kontinuitu rzných intenzit, tak za existenci diskrétních „krok“ nebo „stup“ kvality, co odpovídá rzným tónm
vytváeným napínáním struny.
To bylo povaováno za základní zpsob, jak pochopit zmnu všech vlastností, jako je barva, hmotnost a dokonce i
rychlost. Ale co je v této diskusi docela pekvapivé, je to, e astrologové pouívají tyto pojmy v asovém kontextu jako
charakteristiky události. Zpoátku se nám to me zdát matoucí, protoe naše vlastní chápání událostí je vysoce
podmínno paradigmatickým píkladem sráky dvou tles, ke které dochází vícemén okamit. Co me být myšleno
zintenzivnním a uvolnním události? Je zejmé, e událost se odehrává v uritém asovém období. To nás pivádí zpt k
základnímu významu obvyklého eckého slova pro „událost“, apotelesma.
26
V našich dívjších pekladech jsme toto slovo obvykle chápali jako úinek zpsobený nebo vyvolaný planetou – to,
co planeta takíkajíc udlala. Ale i zde jsme moná byli píliš ovlivnni pojmy z moderní fyziky. Píliš jsme pemýšleli o
úinné píin, o píin, která tlaí a táhne a psobí vícemén okamit. Nco, co se dje bhem uritého asového
období, je konceptualizováno jako ada událostí, z nich kadá se odehrává bhem okamiku. Ale ecké slovo apotelesma
se vztahuje práv tak k innosti dosaení cíle nebo konce (telos) jako k tomuto cíli nebo konci samotnému, stejn jako naše
anglické slovo dosaení. A innost dosaení me být velmi dobe ním, co se odehrává v ase. Ve výše uvedeném úryvku
Ptolemaia je toto dosaení chápáno tak, e má uritou charakteristickou kvalitu prolongace – nikoli pouze délku asu;
napíklad se to me stát v záchvatech a startech, nebo freneticky, nebo stabiln a rytmicky. A samotná kvalita prolongace
me mít rznou intenzitu, piem zstává stejná, od extrém horlivosti aktivity k pomalosti.35 V kontextu vládcovství
chronokrator a ingresí má pak celá prolongace a intenzita dosaení planetární charakter - nejen samotný dosaený
výsledek, piem musí být moné korelovat kadý typ prolongace a zesílení s uritou planetou.
Pokud je tato analýza správná, pak to znamená, e se nememe dostat k jádru eckých ingresí prostým smícháním
planetárních energií, jako by byly jen jakýmsi aspektem; jedna z planet pedstavuje prolongaci, zatímco druhá pedstavuje
zesílení. Stejn tak nememe pouze uvaovat o úincích zpsobených planetárními energiemi; musíme se navíc nauit
vymezit charakter tchto planetárních energií, kdy jsou v innosti, a tak pochopit autentický asový rozmr astrologické
píiny.
S ohledem na výše uvedenou diskuzi jsme se rozhodli pekládat epembasis latinským slovem ingrese, (z ingredior),
které je dokonale píbuzným a mlo v prbhu historie do znané míry stejný rozsah význam. Je také obecnjší (a tudí
mén zavádjící) ne naše anglické prázdné tranzit.
35 Srov. Pavel Alexandrijský, kap. 26.
27
tená si me porovnat následující prozaickou parafrázi Dorotheova textu v etin s Pingreeho pekladem tého
materiálu z arabské verze (Kniha IV, 1, s. 258), který je zjevn peloen z nedochovaného perského pekladu etiny. Podle
mého názoru se ecký text te, jako by byl mnohem blíe originálu, protoe hranice jsou obvykle ostejší a konkrétnjší.
Pokud je tomu tak, mohlo by nám to poskytnout uritou pedstavu o tom, jak daleko se arabský peklad Dorothea odchýlil
od originálu.
Vzhledem k výše uvedené nejednoznanosti v pedmluv pekladatele, pokud jde o povahu tranzit, nadcházející
pasá Dorothea pravideln nepouívá slovesné tvary slova epembain jako následující dv pojednání, ale pouívá základní
sloveso erchomai, které znamená „pijít“ nebo „jít“. Obvykle je pouívá s pedlokou „na“, eis nebo „k“, epi.
[CCAG 2; 195-198]
Je také nutné dávat pozor na ingresy37 hvzd. Nebo kdy Kronos pichází k Diovi, brání tomu, co Zeus poskytuje, a
potlauje kadou innost a impuls; Kronos k Diovi také [zpsobuje] pokuty a poškozuje to, co je dokoneno.38 Kronos na
místo39 Área iní ty, kteí jsou sklíení a nejsou dychtiví. Kronos na Slunce pináší nebezpeí a rozsudky ze strany smírího
36 Dorotheus, Orpheus, Anubio & Pseudo-Valens. Teachings on Transits. Tr. Robert Schmidt. Ed. Robert Hand. Project Hindsight. Greek Track Vol. IX. The Golden Hind Pres. 1995. S. 1. 37 epembasis. Viz obecná poznámka pekladatele k tomuto svazku. 38 Zde po variant tení. 39 Není jasné, zda je tímto výrazem oznaen stupe nebo zidion.
28
soudce, a zvlášt kdy je v zastávce. Kronos k Afrodit poškozuje vci Afrodity. Kronos k Hermovi škodí vcem, které
poskytuje Hermes. Kronos diametrální40 k Msíci je špatný a zvlášt kdy je pod paprsky, protoe pináší nemoci; a je tomu
tak i tehdy, kdy Áres vidí Msíc.41
Zeus ke Kronovi dává zmírnní ji existujícího utrpení; takoví [zrozenci] ídí práci druhého a budou voln utrácet.
Zeus k Áreovi dává aktivitu i laskavost, vše zvýší a dovede nepátele do podruí. Zeus na kvadraturu Área nebo Krona
podobn ukazuje dobré vci; tak také Afrodita; protoe kdy se dobré planety spojují na kvadratue destruktivních planet,
poskytují potšení, zdraví a est.
Kdy Áres pichází ke Slunci nebo Diovi, je nízký, více ve dne, a ješt více vpedveer, kdy zapadá; a pokud je také
stacionární, je to také nebezpené; nebo pokud jde o starovké, oznauje to tlesná nebezpeí a soudy. Áres také iní
toté, kdy se dostane na prmr Slunce a Dia; kdy však Slunce nebo Zeus vkroí na Área tranzitem42 nebo jsou
diametrální, také to dlá toté. A mezi tmito ingresemi, pokud byl škdce fixován trigonem k zidionu, ve kterém došlo k
poškození zpsobenému ingresí, je utrpení lehí, protoe diametrální figura je nejmocnjší ne všechny ostatní, a
kvadraturní figura je mocnjší ne tlesné figury.43 A z kvadraturních figur více prozkoumejte tu vpravo, která je také v
nadazeném postavení; nebo kdy na n vkroí škdci a mají nad hvzdami nadazené postavení, zpsobují škody
mnohem mocnji, zatímco dobrodjové na kvadraturách dávají bohatství, dobrou mysl a est.44 Dobré planety na
trojúhelníkových místech fungují ješt lépe, zatímco zlovolné psobí více otupeným zpsobem.
40 Tj. v opozici. 41 Není jasné, zda je Áres v tranzitu nebo v nativní tabulce. [RH] 42 empembainn ti Arei kata parodon. Bez pedloky by sloveso epembain s dativem mohlo naznaovat, e jedna planeta útoí nebo pošlapává druhou. Fráze „tranzitem“ mohla být pidána, aby zvrátila tento návrh a poukázala na myšlenku ingrese. Slovo parodos je sémantický ekvivalent našeho slova „tranzit“. 43 To pravdpodobn znamená konjunkci, ve které se zúastnné planety navzájem „nevidí“ na dálku, ale jsou spíše tlesn spolu-pítomné ve stejném zidionu. 44 tená by si ml uvdomit, e kvadratury a prmry (opozice) nejsou reprezentovány jako vnitn škodlivé. Závisí to zcela na planetách, kterých se to týká. V další vt je však jasné, e trigony otupují úinky škdc. [RH
29
Kdy Kronos a Áres vstupují ve vztahu ke Slunci, Msíci a Diovi, jak tlesn, tak v tch diametráln a kvadraturn, a
podobn také v návratech45 a proti-návratech46 (tedy kdy picházejí do svých pevných míst, nebo diametráln), stávají se
škodlivjšími; pokud byly ve skutenosti špatn umístny od poátku. Áres je však lehí po uplynutí 45 let a Kronos je
šetrnjší po uplynutí 30 let.47 Podobn také niivé hvzdy znepokojují, kdy vstoupí na 4 epy48 nebo na svtla. Pokud však
byly na zaátku na dobrých a píjemných místech, trápení tranzitem se otupuje, stejn jako dobré hvzdy, které jsou na
zaátku umístny na základních místech, tranzitem slábnou.49
Je teba znát, e obsazení hvzd fixací se drí v klidu, ale obsazení hvzd ingresí se vdy vypoítává ve vztahu k
poátením obsazením, jako jsou trojúhelníky, kvadratury, prmry.50
Kapitola o tom, kdy dojde k oznaením,51 je nezbytná. Kadá hvzda je nízká,52 kdy je pi tranzitu diametrální sama
se sebou, a je špatná, kdy se dostane na své pevné místo,53 a ješt víc, pokud by Áres ml spatit Slunce pi tranzitu v
denním zrození, ale pro noní zrození, pokud by Kronos spatil Msíc.54 A zastávky v takovýchto vstupech tranzitem jsou
45 Rekurentní apokatastasis je planeta, která vstupuje do své vlastní natální pozice. 46 antapokatastasis. 47 30 let naznauje malé období Krona, ale 45 let spojených s Áreem zstává záhadou. [RH] 48 Pivoty. 49 Toto je starovká doktrína, která se znovu objevuje v celé historii astrologické literatury, ale v moderní astrologii je píliš asto opomíjena. Natální stav planety siln ovlivuje to, jak funguje pi tranzitech. [RH] 50 Rozumná parafráze této vty by íkala, e pozice planet v tabulce jsou konstantní a musí být dkladn pochopeny, zatímco tranzitující planety musí být pochopeny ve vztahu k jejich pozicím v tabulce a aspektm, které mají k pozicím v tabulce. [RH] 51 Signifikacím. 52 Resp. podlá. 53 Z moderní doktríny je snadné pochopit, pro by planeta postavená proti vlastnímu místu byla obtíná, ale zde autor zejm íká, e planety, které se vracejí na svá vlastní místa, také nejsou dobré. [RH] 54 Áres je noní, a tak funguje špatn v denních nativitách, stejn jako Kronos v noních narozeních. [RH]
30
také horší. Kdy je Áres je v trigonu Slunce nebo Dia nikoliv tranzitem, ale fixací, pozdji to pi vstupech k nim nebude
vbec špatné.55
Kdy Áres pichází na Krona, iní ty, kteí jsou rozhodní, pipravení a efektivní, a oddlují se nepátelstvím. Áres k
Diovi a Afrodit a Hermovi pevrací to, co poskytují, k horšímu. Áres ke Slunci, pokud by navíc ml být také nalezen pod
paprsky tranzitem, podrobuje si ohnm nebo dává ztrátu ohnm. Pokud má nkdo otce, nií to bu jeho, nebo staršího
mue, který má roli otce, a je to špatné pro velké mue a obtíné v kadé práci, zvlášt ve vcech veejných. Áres na Msíc
dává tlesnou nemoc nebo finanní újmu a charitativní slubu s dinou; a budou jen dohlíet na nepátele, to znamená, e
budou mít moc nad nepáteli. Áres k Afrodit zpsobuje nesrovnalosti v zájmu erotických záleitostí. Áres k Hermovi dává
otroky, podezení, nedostatek formy,56 a zpsobuje nepátelství mezi páteli, útk otrok nebo krádee; také sníení ní
obivy nebo in, protoe to pednostn sniuje ivobytí a ruší jednání.
Afrodita na Krona je dobrá pro práci a pro všechno, stejn jako je dobrý Áres, který pichází na Krona. Afrodita na
Dia znepokojuje a trápí eny a klame své nadje a nic z toho, co lovk zamýšlí, se neuskutení. Afrodita ke Slunci
poskytuje nepetrité spojení se enami a kritizuje eny; a také ruší duši a zpsobuje neklid v domácích záleitostech.
Afrodita k Hermovi rozšiuje to, co Hermes dává nebo poskytuje. Afrodita k Msíci je veselá a úinná, pesto pináší en
utrpení nebo nedvru.
Hermes k Diovi je nejlepší pro všechno, a zvlášt pro ty, kteí se chtjí dostat k moci. Hermes k Áreovi iní ty, kteí
jsou odvání, vynalézaví a nadšení pro vci. Hermes na Afroditu je podntný v erotických záleitostech a je prospšný i pro
ní jednání i pro ostatní jeho díla. Hermes k Msíci poskytuje zdraví a posílení a dodává sílu ástem tla.
55 Je zde zajímavý návrh, e píznivé aspekty zrození posilují planety proti špatným tranzitm. [Pidání RH] To je také v souladu s moderním chápáním tranzit. 56 aschmosun. To zahrnuje fyzické znetvoení, nešikovnost, neslušnost atd.
31
Svtla v místech dobrodj jsou prospšná, ale v místech škdc škodí. Škdce na epy je docela škodlivý; nebo
Hroskopos skýtá celý ivot jako svj údl; Sted nebes, konání a dti57 a povst; descendent, manelství a stáí; podzemní
pivot, skrytá forma tla,58 a základy a tvoení a trhy.
Kdy Msíc pijde na své vlastní místo, nutí myšlenky stoupat na povrch.59 A pokud by to bylo v tropickém zidionu,
[zrozenec] pechází z jednoho zamstnání60 do druhého. A pokud by k tomu došlo s Afroditou a Diem fixací,61 dává hodn
dobré nálady. Kdy Msíc pijde na Slunce ve Lvu, je to dobré pro svazky. Kdy Msíc pichází k Áreovi, oznauje to
nepedvídaná nebezpeí, pokud by se na nj neml dívat ádný dobrodj. Podobn také, kdy Msíc pichází na Slunce,
zatímco se Áres dívá. Slunce na Área nebo Áres na Slunce a Slunce nebo Áres na Msíc, kdy je Slunce souasn pítomné,
oznaují krveprolití nebo poškození ohnm. Msíc na Afroditu, kdy se na nj nedívají ádní škdci, je vhodná doba; a
pokud je Áres pítomen s Msícem nebo s Afroditou, oznauje to styk se enami. Msíc ke Kronovi je chladný, a kdy je ve
svém vlastním trigonu, [zrozenec] má prospch od tch, kteí vládnou. Msíc k Hermovi, kdy je dobrodjný, oznauje
dobré vci, ale tké vci, kdy je škodlivý. Msíc k Hroskopos povznáší duši.62 Po píchodu do Stedu nebes je to
povýšení a reputace; a mete znát druh povsti od hvzdy svdící pro Msíc. Msíc s descendentem se hodí pro spiknutí
proti nepátelm. Podobn, kdy se dostal k podzemnímu pivotu, je to dobré pro otroky a spiknutí nepátel a záleitosti
tajné a skryté, a pro spojení takových.
57 Ve starovké tradici je Sted nebes spojen s dtmi stejn jako pátý dm. [RH] 58 tous kruphious tupous tou smatos. Nejsem si jistý, na co se to vztahuje. 59 meterismon dianoias parechei. To je také zpsob, jak odkazovat na duševní nevyrovnanost, i kdy není jasné, zda je zde mínna tato negativní konotace. Ale porovnejte toto prohlášení s poznámkou o vstoupení Msíce v pojednání pipisovaném Valensovi. 60 praxis. 61 Tedy v pvodní tabulce. 62 Porovnejte toto prohlášení s poznámkou k první vt tohoto odstavce.
32
Není nutné zkoumat ingrese všech hvzd, ale spíše jen ingrese vládc asu63 nebo tch, kdo se setkávají64 s
[promitorem] a vládcem hranice.65 Nebo Ptolemaios íká, e pokud by tyté hvzdy mly autoritu nad obdobím a ingresí,
úinek není smíšený.66 A po našich67 neustálých zkouškách jsme zjistili, e samotné ingresy významn pispívají k úinkm
asových období,68 nejen ingrese tch hvzd, které picházejí na místa, která jsou autoritativní pi fixaci69 [narození], ale
také ty ingrese, které se nacházejí na míst období70 pomocí cirkumambulací [primárních direkcí].71 Zjistili jsme, e
Ptolemaios je pevný ve 2., 3. a 4. knize Apotelesmatiky.72
II. Orfeus
Jupiterov dvanáctiletém cyklu a dílo o zemtesení (také nkdy pipisované Hermovi). Pvodn to bylo ve verších a editor
63 Chronokratoi neboli vládci planetárních období. [RH] 64 hupanttr. Toto je tlo, které narazí na afetu v prbhu direkce. Latinským výrazem pro takové setkání bylo occourse. [Pidání od RH] To poznala pozdji astrologie jako promitora nebo promisora. U Rhetoria [peloeno in Neugebauer a Van Hoesen, Greek Horoscopes, horoskopy íslo L 401 a L488] je materiál, který ilustruje direkci afety kolem jiných planet nebo jejich aspektové pozice. Jsou to také vládci planetárního období, a proto jsou jejich tranzity obzvlášt dleité. 65 Pohyb afety nebo jiných signifikátor pes hranice se v pozdjší latinské literatue nazývá divize. Bohuel není zcela jasné, zda se tento termín nepouívá i pro jiné druhy asových období. Viz Schoener, Opusculum Astrologicum, str. 92. „A pod toto univerzální období je umístno další konkrétní období, které je, nebo direkce signifikátoru je nyní v jedné hranici znamení a pak v jiné, emu se íká rozdlení…“ [RH] 66 Srov. konec Knihy IV, kapitoly 10 Tetrabiblos. 67 Zdá se, e hovoí o prototypu. 68 kairos. Myslím, e toto je období v obecnjším smyslu asových období podízených planetárnímu vládci asu – období ivota lovka. 69 Napíklad místa, která jsou dleitá pi narození. 70 Místa (zidia) nalezená profekcí od Hroskopos, jejich vládci se stávají roními a msíními vládci asu. 71 Pipomeme si, e cirkumabulace oznauje direkci. [RH] 72 Skutené jméno toho, emu íkáme Tetrabiblos. [RH]
33
oznail pasáe, které si zachovávají pvodní rozmr nebo poetický slovník a zdají se být pímými citacemi. Ty jsou zde
uvedeny v uvozovkách.
Pokud jde o problematiku tranzit, tato skladba zaíná bezpedlokovým výrazem „Kronos vkroil na Dia“, Kronos
epembasas Dii, a poté okamit pechází na formulaci bez slovesa „Kronos do (nebo na) Área“, Kronos eis Ares , je je
zachována beze zmny v celém díle, co má pravdpodobn znamenat toté.
Zápis „Hermes na Slunce“ me moná rozlišovat mezi zidionem a skuteným stupnm tranzitovaného tla. Tento
úryvek však me být vykládán i bez tohoto rozlišení.
[CCAG 2; 198-202]
A tohle je Dorotheus. Také Orfeus má následující slova o ingresech.73 Kdy Kronos vkroil na Dia, zpsobí to chybné
kroky74 v ním zpsobu ivota a nií majetek; zpsobuje rozpad manelství eny a škodí kadému inu. Kronos k Áreovi je
píinou omezení, otroctví, nemocí a zpsobuje bolest kvli dtem, oznauje zniení majetku; iní z nkterých [zrozenc]
uprchlíky z vlasti nebo nájemníky a chudé. Kronos ke Slunci završuje innosti úderem; a lovk se také musí vyhýbat
plachtní a cestám kvli strachu z lupi. Kronos k Afrodit iní píbuzné a pátele nepátelské, pináší klam, výtrnosti a
tresty, a ten, kdo má enu, bude zneuctn jejím chtíem. Kronos k Hermovi oznauje sváry a soudy, a tresty, výtrnosti a
nespravedlivá úmrtí píbuzných; a je nutné se vyhýbat trhu a sdlování svých inností ostatním; nebo zpsobuje spádání
lstí a podvod. Kronos k Msíci zpsobí povstání proti zemi nebo píleitostné nemoci nebo zniení a ztrátu majetku.
Kronos vi sob oznauje sthování a toulky v cizích zemích, nepokoje a uzavení a otroctví, smrt rodi, ztrátu domova a
penz. Kronos na Hroskopos penáší do jiné zem a také zpsobuje podvody, tresty a nebezpeí. Kronos na Sted nebes
73 Vstupech. 74 sphalma. Zajímalo by m, jestli to není hraní na myšlenku vkráení pítomnou v eckém slov epembasis.
34
vede lovka do cizí zem a dává mu povst, ale zpsobuje úzkost kvli dluhu. Kronos na Descendent a podzemní pivot
vyhání z vlastní rodiny a domova a majetku, nebo jej odvede do jiné zem, nebo zpsobí zajetí nebo zabije otroky.
Zeus ke Kronu dává nepravideln to, co lovk iní pro ivobytí, nkdy dává získání pozemk, základ a obydlí nebo
spravuje cizí ivobytí, jindy zpsobuje, e jsou zbaveni své dívjší práce a innosti, pináší výdaje a ztráty a závané nemoci
ostatním. Zeus na sebe umouje tolik tísní, kolik me shledat, a „poskytuje zisk, pináší slávu prázdnou i hlunou“, pokud
by nebyl ve svém vlastním dom ve fixaci. Zeus ke Slunci zpsobuje pomalost jednání a nií domov nebo zpsobuje nemoci
nebo niení majetku a marný a protichdný konec ního konání.75 Zeus k Áreovi je dobrý, protoe kdy potká nkoho v
nesnázích, v omezení a útlaku, osvobodí ho od všech, a kdy potká nkoho, kdo ije v radosti, dá mu vtší dobrou náladu,
spátelí se s vtšími lidmi, poskytne mu akvizice, zatíí jeho nepátele a propjí mu zisky a reputaci. Zeus k Afrodit
oznauje neekané bohatství a ukazuje, e lovk je silnjší ne jeho nepátelé, a manelství pro svobodné; a poskytuje
dti manelm a završuje konání.76 Zeus k Hermovi, spátelí s velkými mui, jejich majetek je mu také sven ke správ, a
zvtší svj vlastní domov; a dává dárky od pátel; a tito [zrozenci] si uívají; ale psobí bolest svým nepátelm; a pokud
mají spravedlivý pípad, zvítzí, i kdy je zapotebí Hermova dobrota. Zeus k Msíci zpsobuje plození dtí pro ty, kdo jsou
v manelství, a dává štstí a zisk tomu, kdo je souzený, a na to, e „poté, co mu o nco díve ublíil“, poskytuje vítzství a
úspch pozdji; a obas ozdobí nkteré [zrozence] zlatými etzy. Zeus na Hroskopos a Descendent je pro dobrý i zlý,
nkdy pináší soudy a boje, tresty a nepátelství, ale jindy je vykupuje a dává zisky a akvizice, jindy oznauje pátelství a
jindy intimitu a svatby hanebné proslulosti a rozrušení kvli tomu; a asto také vede k vrad píbuzných a poskytuje po
nich ddictví, a vede poutníka zpt do jeho vlasti. A na Sted nebes a podzemní pivot zpsobuje smrt rodi a nemoci a
rány a útlak; a dává manelství pro ostatní; odvádí jiné z vlasti; a konec jejich inností bude namáhavý.
75 Toto vymezení se zdá ponkud zvláštní vzhledem k jiným naukám na toto téma. Bylo by však v souladu s tradicí, která povauje Slunce za škodlivé. Tato tradice se odráí u Julia Firmica Materna a je také dominantní tradicí v Indii. [RH] 76 praxis. innosti všeho druhu obecn. [RH]
35
Áres ke Kronu ochrauje vše, emu je Kronos zvyklý škodit; nebo ustává od nemocí a bolestí a dává bohatství,
vítzství a dobrou náladu. Áres na Dia je niivý a krutý, a budou zde lehkováné výdaje penz, také je to škodlivé v
soudních procesech a vyvolává nepátele, a plod je znien uvnit thotných en, nebo zeme okamit po narození,
oznauje škodu a drzost a zpsobuje sthování z vlastního místa, a iní innosti marné a zpsobuje bolest vzhledem k
dtem nebo en, a vyvol&aac