/\

N= o

la chodit tak odhodlane

. Honza Blaha ve spolecnosti velkych mu­til Pata Parelliho a Davida Lichmana.

VYCV K

Tak nejak by mohlo zaCit pohadkove vypraveni 0 nadanem mladem muzi z jiz­nich Cech Janu Blahovi, ktery se v lon­skem roce dostal k jednomu z Olympanu - v pfipade natural horsemanshipu tedy pfimo k Patu Parellimu.

Mezi nasimi pfiznivci pfirozeneho partnerstvi lidi a koni se 0 Honzovych vystoupenich a cestach jiz chvili povida­10, ale zfejme nejvice pozornosti, nadse­ni a uznani si sam vydobyl v zafi 2001 v nemeckem Padebornu. Tam, jak jsme avizovali i v Jezdectvi, uskuteenil Pat Parelli jedno ze svych dvou evropskych vystoupeni.

Jejich hlavni hvezdou - samozfejme krome P. P. samotneho - byl Patuv "ob­jev roku" Jan Blaha s Gastonem. Ano, ten mily chlapec s uzasne vycvieenym etyfnohym rezatym pfitelem. Ten, ktere­ho jsme mohli videt v roce 2000 na vy­stave v Brne a rovnez v Lyse nad Labem. Ten, jehoz kun ve volnosti pos:usne ska­ee barely nejen 90 cm siroke, ale dokon­ce postavene na svou kruhovou zaklad­nu. Jehoz kun si seda, leha a vstava na temer neviditelne pokyny. Ten, ktery pfi sve praci s konmi ve volnosti pracuje stejne dobfe jako evropsky prosluly FrancoUl J. Pignon ...

Setkani S Honzou Blahou jsme se setkali po­

eatkem prosince ve mlyne Jana Losenic­keho v Mraei u Benesova. Panu Losenic­kemu pomahal s vycvikem klisny Vifani a pfipravou na level 1. Soueasti parelli­ovskych her bylo i nakladanf kone do pfi­vesu. Byla nepfijemna zima, ktera zaleza­la pod kabMy i do rukavu a kolem pfive­su postavalo nekolik osob, ktere eekaly, az se "Vifi" umoudff a vstoupi do pfe­pravniku.

Byla jsem pfitomna jiz mnoha nakla­dani koni a myslim si, ze vetSina probi­hala celkem bez problemu, a kdyz nejake nastaly, pouzilo se trochu tlaku lonzi, ru­kou a kun nakonec do pfivesu vstoupil. Zazila jsem pouze nekolik vyjimeenych pfipadu, kdy se kun branil vstoupit jiz na pouhou rampu a pak nasledovalo z lid­ske strany "nasili" na zvifeti. Toho je zcela dalek horsemanship.

Tolik trpelivosti, odhodlani, hierarchic­keho prosazovani a duslednosti jsem jeste nezazila. Klisna, ktera se bala do­tknout pfednim kopytem dfevene ram­py, po odpolednim pfesvedeovani a ujis­fovani se, ze se ji v pfivesu nic spatneho nedeje a nestane, tam v zaveru dne zaea­

a jiste jako pes do sve boudy.

Ponici Duvody toho, ze elovek zaene "chodit"

ke konim, jsou ruzne, nejvetsi roli jiste hraje laska a vztah ke konim a take pfile­zitost.

Honzovi rodiee byli v pfedchozim rezi­mu nestraniky a misto do pionyra Honzu pfihlasili do jezdecke klul:Ju. UZ od Heti Hfdy navstevoval Honza Blaha Jezdecky klub ve Vimperku, kde byli tehdy ustaje­ni i 4 ponici. Nejvice jezdil Honza na po­niece Sarce a Sipce. Protoze, jak vetsi­nou vsichni dobfe vime, neexistovaly zadne jezdecke zavody pro pony, ueast­nili se alespor'i dostihu. V jiznich Ce­chach organizovali "poufove" dostihy pro pony v Netolicich a obeas take v Hu­sinci a tech se Honza ueastnil. V zaeat­cich mu byla trenerkou znama jezdkyne Santose ve VP Svetlana Krzova.

o klasicke jizdarenske jezdeni se ve Vimperku staral pan Stejskal. Kdyz naho­dou nebyl pan Stejskal v dohledu, zkou­seli si kluci hrat na konich na kovboje. In­spirovani televizi, filmem a literaturou, menili se jej,ich ponici v nezkrotne mll­stangy, hosi v ost<filene muze a louky za stajemi v americke prerie ... Nikdo z nich

38

I

Napojeni tif Davidovych koni na Honzu.

znalosteeh nemciny a tak rodice pristou­pili k radikalnimu reseni. Bud' jednicka z nemciny a kone, nebo jina znamka a bez koni. Jednicka se nezdarila a tak to bylo jasne.

Tou dobou se vsak zacaly menit i pod­minky clenstvi v jezdeekem klubu a tak Honza na dlouhe ctyri roky prerusil pravi­delnou doehazku ke konim. V zadnem pripade na ne nezapomnel a ve tretim rocniku na vimperskem gymnaziu si k nim opet nasel eesticku. Nebylo to vsak zpet do JK, ale spise vyhledaval sou­kromniky, kde si za praei mohl zajezdit.

Nektere veei clovek dela v predtuse ce­hosi, 0 cem jeste nevi, ale podvedome to eiti. Ke konei skoly se Honza rozhodl, ze jeho hlavni zivotni naplni budou kone a to dokazal nalezite prezentovat pri pre­birani maturitniho vysvedceni. Vim per­ske gymnazium zrejme jeste nezazilo predavani tohoto dokladu 0 zkousee do-

Jedno z mnoha vystoupeni s Honzovym hostitelem a objevitelem pro Ameriku Davidem Lichmanem.

tehdy netusil, ze klukovska hra jednomu z nleh ucaruje natolik, ze se bude proha­net po skutecne prerii, bude tam vitany a obdivovany a bude ucit tamnf lidi lep­simu zaehazeni s konmi a jezdeni.

aturita Kratee pred rokem 1989 presedlal

Honza z malyeh koni na velke. Jenze pra­ve tehdy se mu ve skole nedarilo pre­svedcit pani ucitelku 0 svyeh dobryeh

spelosti na koni a tak se neehal tridnf ucitel i reditel skoly nadehnout Honzo­vym napadem.

A skutecne v onen slavny den prijel Honza ke gymnaziu na koni, jeho spolu­zaei i ucitele stali venku na nadvori a on prevzal dulezitou listinu po seskoceni ze sedla vypujceneho kone (A 1/1). Akee se

VYCVIK

zdarila, zapamatovani si sveho spoluza­ka ci studenta bylo zaruceno do konee zi­vota pritomnyeh ... Tato mala, dalo by se riei troehu divadelni epizodka, byla predznamenanim budoucieh vystoupeni pred tisieovkami divaku.

lesnik Nez se vsak Honza dostal pred branu

rance Pata Parelliho, jeste uteklo hodne vody v rekaeh.

Po absolvovani gymnazia mel jasnou predstavu jit praeovat nekam ke konim ci nekam, kde by mel na kone cas, ale hlav­ne ne do kaneelMe. Cele prazdniny stra­vii v presvedceni, ze uz do skoly nikdy nevkroci. Prubezne se ptal na praei, ale z gymnazia bez dalsi skoly ci nastavby Honzu nikde prijmout neehteli.

Nakonee mu vykrystalizoval plan jit delat strazee narodniho parku na koni. Zasel tedy za reditelem parku, ale ten mu sdelil, ze momentalne volne misto nema, a ze by bylo dobre, aby si udelal nastavbu na SHedni lesnieke skole v Pisku.

Doma Honza prekvapenym rodicum sdelil, ze za tyden jede na internat a na­

;"onzova spoluprace s Davidovou "trojkou".

Ul o o

l.L

>­

""~ i.L o

l.Lo ...!&II_

stupuje do skoly. Po dvou leteeh nastav­bu uspesne zvladl, udelal druhou maturi­tu a je vystudovanym lesnikem.

Prvni a hned ten pravy Po skole dosel Honza k zaveru, ze je

nejvyssf cas si poridit vlastniho kone. Je­ho kamarad Vladan Soukup uz kone mel, a tak nemohl zustat pozadu.

Honza Blaha dostal tip na jednoho hu­euloaraba u Hradee Kralove, a tak se tam rozjel. Nez vsak spaHil svuj objekt zajmu, Mira Hrevus mu ukazal jeste jinou staL kde byl na prodej mens! trilety rezaty hrebecek. Ten ho nesmirne zaujal svymi prostornymi ehody. Honza vsak slibil na­vstevu v prvni staji, tak ji absolvoval a tam se pevne rozhodl pro neplanovany nakup prvniho hrebecka. Tim nebyl ni­kdo jiny nez dnesni znamya obdivovany Gaston.

Nez se vsak z Gastona stala dnesni hvezda, zazil si s nfm Honza sve. Prvnf akee, ktere se spolu zucastnili, se konala

(Pokracovani na str. 40)

39

VY VI

(Pokracovani ze str. 39)

v lete u Frantiska ~patneho v Bavorove. Protoie nemel Honza moinost iadne prepravy autem, nezbylo nei jit pesky ­na vypujcenem angliekem sedle s vel­kym bafohem na zadeeh.

Po prvni hodine jizdy se Gaston tvaril neuveritelne micene a vycerpane, takie Honza soueitne sesedl a kracel vedle mladeho hrebee s eelou bagazi na svyeh zadeeh. Trmaeeli se temer eely den, nei se pribliiili k Bavorovu. Tam Gaston uei­til kone a z polomrtveho ehudacka se stal opet bystry a neuveritelne iivy hre­bee. Honza jen ziral na promenu. U F. ~patneho se zucastnili westerno­vyeh her. Gaston se po eelou dobu eho­val jako hrebee, stavel se na zadni a vy­vadel jako na objednavku.

Pri eeste zpatky jel Honza s Gastonem v doprovodu dalsieh koni a puvodni ee­lodenni vylet zvladli hrave za tri hodiny ­Gaston se hnal jako 0 zavod a Honza ho musel po eelou dobu brzdit s novymi oteiemi netradicne hranateho prurezu. Po nekolika minutaeh mel ruee do krve rozedrene, nemluve 0 eelkovem vycer­pan! z vikendoveho "souboje" a umor­neho vedra.

Prvni velkou vee, kterou si Honza kou­pil" bylo westernove sedlo. V jizde na ko­ni i v zaehazeni s konem mu radilo mno­ho lidf a nab','! zajimave zkusenosti, ie ho lide Zo 1--" ivani jejieh rad nejenie nepoehvalili ICOl samozrejme necekal), ale naopak, kdyi jejieh radu pouiil, ho­vor,j(j 0 nem negativne.

Kurzy Z hlediska odborneho rustu byla pro

Honzu velmi duleiita ucast na kurzu s B. Giesekem, ktereho do P!sku na tri dny pozval Frantisek ~patnY. Nemee B. Gieseke patri v horsemanshipu mezi nejvyse ohodnoeene instruktury v Evro­pe. Honza si eele jeho piseeke vystoupe­ni natoCiI na video, takie mel hodiny a hodiny vyukoveho materialu. Nakonee to sestrihal na "pouhe" 4 hodiny a z to­ho se stale ucil. Snazil se proniknout do systemu vyeviku a spolupraee s konem podle zasad horsemanshipu. K tomu ra­du vecl konzultoval s Vladanem Souku­pem a pozdeji s Rudi Binderem, jehoz kurzu se take ucastnil.

Levely Pro Honzu Blahu byla zlomovym oka­

mzikem ucast na dalsfm kurzu v Pfsku, ktery vedl American David Liehman. Tento Kalifornan se venuje vyeviku Iidi a konf po eelyeh Spojenyeh stateeh, je velmi uspesnym instruktorem metody horsemanshipu podle Pata Parelliho a take neunavnym organizatorem rady osobityeh vystoupeni S konmi.

Kdyz uvidel David Liehman Honzovu praei s Gastonem, nie nebranilo tomu, aby jim udelil level 1, ktery spoCival pre­devsim v zakladni spolupraei s konem, v napojenf a spravnem kontaktu, a to jak ze zeme tak i ze sedla. Honzova praee se D. Liehmanovi naramne zalibila.

To Jana Blahu inspirovalo k priprave na level 2. Protoie v CR neni zadny in­struktor horsemanshipu, u ktereho by bylo mozne zkousku splnit, je treba vseehny ukoly levelu natocit na video a poslat napriklad do Nemeeka B. Giese­kovi. Nektere veei konzultoval J. Blaha e-mailem s Davidem Liehmanem a nako­nee na jare roku 2000 slozil level 2.

V srpnu tehoz roku se Honza s Gasto­nem zucastnili prfpravy na level 3 u B. Gieseka. Kdyz mu pozdeji Honza po­sial video s plnenim ukolu levelu 3, do-

o

-

Honzuv zazracny vykon - jizda na dvou neosedlanych a nenauzdenych konich.

zvedel se, ze jeste nektere otazky nebyly zeela presne zodpovezeny ci vykonany.

V rfinu 2000 prijel na Vondrov do jiz­nieh Ceeh David Liehman a vedl tam kurz pro pokrocile studenty horseman­shipu. Behem kurzu se Honzovi dostalo velke eti - David Liehman ho pozval na farmu k sobe do Kalifornie.

U Davida Uchmana Prijet do USA se Honzovi Blahovi po­

darilo v breznu 2001. Tou dobou vladlo v Kalifornii mirne vlahe pocasf a na ces­keho horsemana cekal nedaleko Sacra­

menta Daviduv ranc s konmi. Od zacatku se pustili do uceni a trenovanr na Davi­dovyeh konich. Sotva se Honza trosku rozkoukal, sdelil mu David, ze musf ucit a odletel trenovat na nejruznejs; mista v USA. Honzovi pledal starost 0 vycvik i 0 farmu. Kdyz se David vratil, pomohl Honzovi s pripravou na tretf zkousku. Le­vel 3 Honza slozil zacatkem kvetna 2001.

Dalsi z "kousku" Honzy Blahy a jeho svefencu.

,..,....~=.l

'" ~ l.L

~ ~ ~ o

'::'-=_~_~~_~~_~"""'__'---a-=-_~o.-I l.L

Soucasny skok tif koni ve volnosti pies barely.

Po zkousce David prohlasil, ie by se mel Honza zueastnit kurzu u Pata Parelli­ho. A tak byl Honza diky svemu talentu a vstficnosti hostitele prihlasen na kurz primo LJ zakladatele a protagonisty sve­toveho horsemanshipu Pata Parelliho.

U Pata Parelliho Na Patuv rane v Coloradu prijel Honza

oneco drive a po trinedelnim kurzu se jeste zdriel. Naroeny kurz vycviku mla­dych a obtiine trenovatelnych koni nebyl pro iadneho z ueastniku jednoduchY. Pro prakticke ukazky bylo vybrano velke mnoistvi koni, kteri meli pouze Cisla a ni­kdo nevedel, na jakem jsou stupni vycvi­ku (a ie jednotlive stupne byly velmi roz­dflne!).

Kratce pokurzu organizoval P. Parelli reklamni akci v Sacramentu nedaleko Davidova ranee a tak ho poiadal 0 spo­lupraci. Te se samozrejme zueastnil i Honza s Davidovymi konmi. Pat Parelli si nemohl Honzy nevsimnout - zkusene oko spoeinulo na stihlem blond'atem mladikovi, ktereho kone obdivuhodne poslouchaji a respektuji.

Honzovi se na Patovych vystoupenich Iibilo, ie vidy ukazoval stav veci, jake prave byly - to je student 3. levelu a puj­eeny kun po 2. levelu, to je instruktor a kun po 1 levelu ...

Nabidky Po akci v Sacramentu dostal Honza

Blaha tri nabidky - ta prvni byla od Davi­da Lichmana na pokraeovani ve vzajem­ne spolupraci. Ta druha a nejuiasnejsi, ze ktere by normalni elovek nemohl ne­kolik dni ani spat, byla primo od Pata Pa­relliho: "Honzo, kdykoliv budes chtit, jses u mne vitanY."

A tfeti byla od nas z Brna a zvala Hon­zu na vystoupeni pri Brno Trophy. Timto se Honza jeste jednou omlouva, ie do

Brna nepfijel, ale vzdalenost a sila ame­rickych nabidek byly rozhodujici faktory.

Z osobni Patovy nabidky by se eloveku zatoeila hlava a sel by jako ve snu tam, kam smeruji tisice pfiznivcu horsemans­hipu. Honza Blaha, krome toho, ie je ta­lentovany, je jeste ferovy a skromnY. V USA byl na pozvani Davida Lichmana as nim mel domluvenu jeste dalsi spolu­praci. Proto se zatim u Pata omluvil a vratil se k rozdelane praci. I kdyi to Honza nefekl, urCite si tohoto pristupu oba velci muii vsimli a nesmirne to kvito­vali - je tak jiny a nezkaieny touhou po okamiitem uspechu a byznysu ... Protoie Parelliho system vyuky a pomucek, zkou­sek, levelu a doskolovani je 0 penezich.

S Davidem tedy Honza pokraeoval v dalsim vycviku, vystoupenich a cesto­vani po jeho kurzech. Pritom mu David prenechal i cast vyuky svych iaku - tak se elovek uCi nejlepe. Honza s nim nav­stfvil i radu raneu, farem a treneru, videl kus krasne a svobodne zeme.

Jizda na 2 konich Ke konci srpna se spoleene s Davidem

vydali opet na Parelliho rane, tentokrat na trenink pro level cislo 4. To ui se jed­nalo vlastne 0 ukoly spojene se sportov­nim vyuiitim kon!, pfedevSim na cutting, reinig a drezuru vseobecne.

Na zaver probehla etyfdenni akce s na­zvem SAVVY CONFERENCE a Pat Parelli sem pozval sve nejlepsi studenty a in­

r-=----;:;c--------;------,

Obtiiny ukol pro Honzu - po cete vy­stoupeni museli kone zachowivat stejne poiadi, aby spravne reprezentovali Pa­relli Natural Horsemanship (PNH).

struktory. Probihala diskuse a ukazky, ktere se tykaly nejen vycviku koni, ale i sportu ai po rehabilitaci a chiropraxi.

V ramci setkani se uskuteenilo mnoho vystoupeni a na rade z nich se podilel Honza Blaha s Davidovymi konmi. Na­ueili kone sed at, lenat, skakat jednotlive i spoleene ve volnosti barely a jine pre­kazky, ei chodit v ureitem poradi. Ukol byl 0 to tezsi, ie kone meli na zadi nastfi­kana pismena PNH a sled pismen bylo treba stale zachovavat.

Jako zlaty hreb predstaveni se nechal Honza vyprovokovat k neuveritelne ob­tiine jizde na dvou neosedlanych a ne­nauidenych konich najednou. K tomu jeste takto preskoeili barelove prekazky... Takovy vykon, ktery je anatomicky i jez­decky nesmirne obtiiny, tam jeste nikdo nevid81. Divaci byli uneseni a vzhliieli na Honzu jako na zazrak.

Domu Vizove povoleni a tudii Honzuv vyme­

reny cas pro pobyt v USA se pomalu chylil ke konci. Pat Parelli udelal Honzovi jedineenou nabidku - dal mu stipendium na cely rok. To byla obrovska prileiitost a vyznamenani, prirovnatelne v jezdec­kem sportu tfeba ke stazi u Ludgera Be-

Vy V

erbauma ei Isabell Werthove. Jedinym problemem, ktery pritom Honzu trapil, bylo - co s Gastonem. Jak se vse vyresi, zustavalo otevrene a Pat Parelli Honzovi fekl: "V zari a v rijnu mam v Evrope vy­stoupenf, prijed' do Nemecka a vem se­bou Gastona."

To byla velka vyzva pred Honzovym odletem domu. Aby vsak nebylo vsecih­no tak jednoduche, zaiil v Americe nej­horsi okamiik jeji novodobe historie. Cesta domu se zdriela a nikdo rnevedel, co bude za nekolik vterin, natoi dnu. Honza do sebe vstfebaval obavy Ameri­eanu a chapal jejich i celosvetove zdese­ni. Cim je elovek dal od domova, tim presneji vi, kde svuj domov ma a ma ho radsi. V pripade Honzy Blahy nas to mu­ie t85it dvojnasob, protoie je velkym vlastencem. Vedel to i David Lichman, a tak ho na Den nezavislosti USA prekva­pil vlastnoruene vyrobenou eeskou vlaj­kou, ktera se tak objevila ve slavnostnim pruvodu v Sacramentu. '

Domu odletel Honza 17. zari a do Evro­py miril vlastne prvnim letadlem, ktere bylo po 11. 9. vypraveno.

Nemecko Tak jak se v Americe s Patem dohodl,

pfijel koncem zari do nemeckeho Pade­bornu s Gastonem. Mel jen nekolik malo dni, aby se po vice nei 1/2roeni pauze se svym konem zase trosku sehraL A pri­tom slo 0 tolik - kdyi se nebudou libit, bude muset Gastona prodat nebo se ho na hodne dlouhou dobu vzdat.

To jeste netusil, ie ihned po prijezdu do Padebornu mu Pat zakaze jakyko,liv trenink s Gastonem, aby v hale pri naevi­eovani neprozradili sve vystou,peni. Hon­za byl nesfastny - jak ma ukazat neco, co si nemuie ani pripravit. Ale protoie slo temer 0 iivot - minimalne 0 spoluiiti s jeho nejmilejsim etyfnohym prftelem ­dal Honza do vystoupeni vsechno.

Puvodne si myslel, ie bude vVstupovat s ostatnimi Patovymi studenty, ale sve­tovy horseman mu vyhrazuje s610 vy­stup a nikoliv na pomalou hudbu, jak se predem domluvili, ale na pekne rychlou. Vystoupeni netrva jednu pisnieku, ale tfi! Honza eerpa z drivejsich vystoupeni, no­ve nabytych zkusenosti a vymySif a kom­binuje. Umi to skvele, nikdo netusi, ie je to vec davneho nacviku a zaroven prave dilo okamiiku. Gaston nezapomnel ani skok pres jediny postaveny barel ve vol­nosti, ani si lehnout, sednout, ci se s Honzou poradne prohnat. Chvili Honza na Gastonovi sedi, stale bez sedla i bez uzdecky, chvili ho Gaston poslusne na­sleduje. Honza s Gastonem jsou dokona­Ii. A divaci i Pat Parelli to vidi. Jsou na­dseni a uneseni. 0 uspechu se pozdeji pise v mnoha zahranienich jezdeckych a westernovych easopisech.

Ceska dvojice sklidila jak v Padebornu, tak 0 par dni pozdeji ye Vidni velky us­pijch a Pat Parelli slavnostne vyhlasil. ie roen! stipedium pro Honzu Blahu se roz­siruje i 0 letenku pro jeho verneho, si­kovneho a nesmirne chytreho Gastona. No, neni to jako z pohadky?!

Diky talentu a umeni Jana Blahy, diky jeho postojum a nadani predvest nauee­ne ei tusene, ma nase republika a eesti pfiznivci koni vyznamneho velvyslance v zahranief. Drime mu palce, aby se mu jeho americka mise zdarila, protoie jeji vyznam by mohl byt srovnatelny s ueast! nasi skokove reprezentace v USA v ob­dob! prvni republiky.

Honzo a Gastone, dobry let a dobry rok v Novem svete.

Lenka Gotthardova

41