še lepkavá

ba bílá

Topol bílý

Topol osika

Keøové vrb

Krušina olšo

Støemcha h

BUŇKA 1 •--------------•--------------•--------------•--------------• 0 5 10 15 20 m

S SEZNAM DŘEVIN STROMY : TPČ topol černý (3 ks) TPB topol bílý OLL olše lepkavá (4 ks) VRB vrba bílá (3 ks) JSZ jasan ztepilý (vtroušeně) keře : vrn vrba nachová (5ks) vrk vrba košíkářská (5ks) vrř vrba křehká (5ks) kro krušina olšová (3ks)

JSZ

vrn

vrk

OLL

OLL

OLL

TPČ

TPČ

TPČ

OLL

kro

kro

OLL

VRB

VRB

VRB

vrkvrk

vrř vrř

vrk

kro

vrk

vrn

vrnvrn

vrř

vrř

vrn

vrř

BU KA 2 -------------- -------------- -------------- --------------

0 5 10 15 20 m

S

JSZ

lso

OLL

OLL

svk

OLL

TP

TP

VRB

kro

kro

krosvk

lso

sto

sto

sto

bre

sto

sto

bre

bre TP

JSZ

JLV

svk

kro

svk

svk

lsolso

bre

bre

lso

kro

DBL

SEZNAM D EVIN STROMY : TP topol erný (3ks) OLL olše lepkavá (3ks) JSZ jasan ztepilý (2ks) JLV jilm vaz (1ks) DBL dub letní (vtroušen ) ke e : kro krušina olšová (6ks) sto st emcha obecná (5ks) svk svída krvavá (5ks) bre brslen evropský (5ks) lso líska obecná (5ks)

BUŇKA 3 •--------------•--------------•--------------•--------------• 0 5 10 15 20 m

S SEZNAM DŘEVIN STROMY : JSZ jasan ztepilý (4ks) DBL dub letní (2ks) OLL olše lepkavá (2ks) JLV jilm vaz (1ks) JVM javor mléč (1ks) LPS lípa srdčitá (vtroušeně) keře : kro krušina olšová (7ks)

JSZ

lso

OLL

OLL

kro

kro

kro

svk

bre

LPS

JSZ

JLV

DBL

klo

lsobre

kro

kro svk

svk bre

bre

bre

lso

lso

lso

JSZ

OLL

DBL

klo

klo

ržš

ržš

ržš

ržš

ržš

klo

kro

kro

svk

svk

klo

JSZ

klo kalina obecná (5ks) svk svída krvavá (5ks) bre brslen evropský (5ks) lso líska obecná (5ks) ržš růže šípková (5ks)

BUŇKA 4 •--------------•--------------•--------------•--------------• 0 5 10 15 20 m

S SEZNAM DŘEVIN STROMY : DBL dub letní (5ks) JSZ jasan ztepilý (2ks) JLV jilm vaz (2ks) JVM javor mléč (1ks) LPS lípa srdčitá (vtroušeně) keře : kro krušina olšová (5ks) klo kalina obecná (5ks) svk svída krvavá (5ks) hlo hloh obecný (5ks)

klo

kro klolso

hlo

DBL

JVM kro

kro

JLV

svk

svk

lso

hlo

LPS

DBL

svk

lso

hlo

DBL

svk

klo

klo

kro

DBL hlo klo

JLV

DBL

lso

lsohlo

kro svk

JSZ

lso líska obecná (5ks)

BŘEHOVÁ VÝSADBA Stromy Keře Stromy ve výšce 0,6 – 1,1 m nad hladinou setrvalých průtoků Keře nad hladinou návrhových průtoků Qn, nebo na břehové hraně Dřeviny střídavě na obou březích, doplňují stávající porost

Výsadbové plošky 0,6 x 0,6 m OCHRANA SVAHŮ KORYTA Qn

1,5 – 2 m konkávní oblouk 2 – 3 m přímý úsek,

konvexní oblouk

Návrh vegetace Zatravnění svahů koryt a ploch podél toku a tůní Břehové svahy po obou stranách toku budou zatravněny travními porosty výsevem na připravenou plochu svahováním a humusováním. Tloušťka ornice se doporučuje 10 cm. Po výsevu je plocha zaválena. Množství výsevku je u svahu 30g/m2. Trávníkové plochy jsou navrženy do vzdálenosti 2 m od břehových hran. Úprava terénu pro založení trávníku bude spočívat v jeho odplevelení, nakypření, ohumusování 10 cm, uhrabání, osetí a válcování. Pro založení kvalitního funkčního trávníku je důležité použít vhodnou směs osiva. Založení trávníku, stejně jako výsadba dřevin je nejvhodnější na podzim, nebo brzy na jaře. Vzešlé rostlinky a povrchová vrstva půdy nesmějí přeschnout (nutná častá zálivka). V roce založení je třeba provést tzv. odplevelovací seč na výšku 0,15-0,30 m. Zároveň je doporučeno mírné přihnojení (do 50 kg/ha) N,P,K. Travní a bylinné porosty vyžadují pravidelné sečení (min. 2x ročně). V každém mokřadu budou vytvořeny skupiny rákosinných porostů jako iniciační fáze dalšího vývoje, které budou údržbou usměrňovány podle jejich přirozeného rozvoje. Ve vnějším rybničním litorálu budou pásma vrbin případně olšin, které navážou na doprovodnou vegetaci na přilehlé louce. Tuto práci doporučuji svěřit specializované firmě. Břehové výsadby Hlavní funkcí břehového porostu je stabilizace svahu koryta. Umístění je navrženo tak, aby kořenové systémy zajišťovaly odolnost nejvíce namáhaných částí průtočného profilu. Zde hraje zásadní roli druhový výběr porostů, vhodných pro danou lokalitu a stanovištní podmínky. S ohledem na hydrologické a vodohospodářské funkce úpravy je nutné dodržet následující zásady při návrhu břehových porostů:

• Dřeviny rostoucí uvnitř průtočného profilu musí být upraveny jako kmenové porosty (nikoliv pařezina) a vyvětveny do úrovně břehových hran nebo návrhových průtoků.

• Pro opevnění nejníže položených částí svahu koryta je optimální umístit stromy ve výšce 0,6-1,1 m (olše), 1,2-1,5 m (javor, jasan), nad hladinou setrvalých průtoků.

• Výsadbová vzdálenost je doporučena u konkávních břehů oblouků s velkou křivostí 1,5-2 m, v konvexách a přímých úsecích je navržený spon 2-3 m, (topol 4 m). U skupinových výsadeb toto rozlišení ztrácí smysl.

• Porost by neměl být souvislý, ale střídavě na obou březích s prosvětlenými úseky.

• Keře je nutné s ohledem na malou šíři koryta sázet buďto za břehovou hrahu, nebo nad hladinu návrhových průtoků.

• Výsadbová vzdálenost dřevin od objektů na toku, pokud nejsou jejich součástí je min 10 m (mosty), 3 m ostatní objekty (vždy alespoň u jednoho břehu).

Druhová skladba Č. název L. název zkratka Stromy: Olše lepkavá Alnus glutinosa OLL Jasan ztepilý Fraxinus excelsior JSZ Javor mléč Acer platanoides JVM Keře: Krušina olšová Frangula alnus kro

Ptačí zob obecný Ligustrum vulgare ptz Svída krvavá Cornus sanguinea svk Doprovodné výsadby Hlavním cílem zakládání těchto porostů je vytvoření vegetačního společenstva, které svou druhovou skladbou nejlépe odpovídá stanovištním podmínkám a zastoupení jednotlivých druhů dřevin se blíží porostům, jež by v těchto podmínkách vznikly přirozeným vývojem. Budou umístěny za břehovými hranami v pásu a prostorech jehož šířka odpovídá možnostem dané lokality a majetkoprávním vztahům. Z ekologického hlediska je optimální víceřadý, vícepatrový a vícedruhový porost, kde je stromové patro doplněno keři, případně bylinným patrem. Prostorové uspořádání je navrženo tak, aby dřeviny tvořily skupiny s nepravidelným sponem. Větší mezery mezi skupinami lze doplnit vhodnou soliterou. Druhová skladba Optimální druhovou skladbu porostů je možné určit na základě fytocenologických šetření. Plošné porosty mají bezpochyby charakter lesa i když legislativně nejsou lesem ale volně rostoucí zelení v krajině. Proto je možné při jejich návrhu využít poznatků lesnické typologie. Ze souborů lesních typů je možné zařadit předmětné území do oblasti měkkých a tvrdých luhů a na základě toho bylo navrženo i druhové složení doprovodných dřevin. Č. název L. název zkratka Stromy: Javor mléč Acer platanoides JVM Jasan ztepilý Fraxinus excelsior JSZ Lípa srdčitá Tilia cordata LPS Jeřáb obecný Sorbus aucuparia JRO Dub zimní Quercus petraea DBZ Keře: Krušina olšová Frangula alnus kro Ptačí zob obecný Ligustrum vulgare ptz Líska obecná Corylus avellana lso Svída krvavá Cornus sanguinea svk Sortiment navrhovaných dřevin k výsadbě je výlučně domácího původu, jsou nejedovaté, beztrnné, neprodukující alergeny (v tomto směru jsou mnohem agresivnější kvetoucí traviny, obiloviny a rumištní vegetace).

1. Vysvìtlivky - pou�ité znaky pro stromy

Olše lepkavá

Olše šedá

Vrba bílá

Vrba køehká

Topol bílý

Topol osika

Jilm vaz

Jilm habrolistý

Dub letní

Jasan ztepilý

Habr obecný

Bøíza bìlokorá

Lípa malolistá

Buk lesní

Smrk ztepilý

2. Vysvìtlivky - pou�ité znaky pro keøe

Keøové vrby

Krušina olšová

Støemcha hroznovitá

Brslen evropský

Øešetlák poèistivý

Líska obecná

Bez èerný

Zimolez obecný

Kalina obecná

Ptaèí zob

PŘEHLED vhodnosti druhů dřevin a jejich ekologických nároků na vegetační doprovody potoků

v zemědělské a lesní krajině

Dřevina Výškový vzrůst Kořenový systémRozšíření Nároky na světlo a teplo

Nároky na půdu Výmladnost

1 2 3 4 5 6 7

STROMY LISTNATÉ Bříza bradavičnatá Betula verrucosa

až 30 m

srdčitý, přizpůsobivý

od nížin až do hor slunná, k mrazu odolná

minimální nároky na vlhkost a úrodnost půdy

netvoři pařezové výmladky

Dub letní Quercus robur

30-40 m srdčitý, v mládí kulovitý

400-500 m n. m. říční náplavy

slunný, zastínění snáší pouze v mladším věku, nesnáší velké mrazy

těžší a vlhké hluboké půdy

bohatá

Dub zimní Quercus petraea

30-40 m

srdčitý, v mládí kulovitý

pahorkatiny až do výšky 600 m n.m.

slunný, citlivý na mráz

na úrodnost a vlhkost méně náročný než dub letní

bohatá

Dub červený Quercus rubra

do 35 m

srdčitý, v mládí kulovitý

nížiny až podhorské polohy do 800 m.n.m.

světlomilný, menší nároky na světlo proti d. zimnímu i letnímu, k mrazu odolný

úrodné i slabě kyselé půdy, ale i těžší a písčité půdy

dobrá

Habr obecný Carpinus betulus

10-22 m

mělká, bohatá kořenová soustava, na hlubokých půdách srdčitá

nížiny až pahorkatiny do 500-600 m.n.m.

polostinný až stinný

vlhké, úrodné hlinité půdy

silná, trvalá

Jasan ztepilý Fraxinus excelsior

až 40 m

slabě vyvinutý kůlový kořen, daleko sahající postranní kořeny

nížiny, pahorkatiny, hory až do 11 00 m.n.m.

ve stáři slunný, v mládí svěží, zastínění citlivý na mráz

náročný na vlhkost a úrodnost půdy

dobrá

Javor mléč Acer platanoides

až 30 m

krátký kůlový kořen, boční kořeny nesahají daleko od stromu

nižší až podhorské polohy do 700-800 m.n.m.

polostinný, netrpí mrazy

na vlhkost a úrodnost půdy je náročný

silná, trvalá

Javor horský-klen Acer pseudoplatanus

40 m

srdčitý, hluboký

pahorkatiny až hory do 1500 m.n.m.

polostinný, k mrazu mírně citlivý

velké nároky na vlhkost a úrodnost půdy

silná

Javor babyka Acer campestre

15-20 m

proměnlivý- podle kvality nudy mělký až hluboký

nížiny a pahorkatiny až do 400-500 m.n.m.

polostinný, teplomilnější než klen a mléč

vlhké i suché půdy a půdy kamenité

bohatá

Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia

až 40 m srdčitý se silnými postranními kořeny

nížin stinný, ve stáři polostinný

velké nároky na vlhkost a úrodnost půdy

silná, proměnlivá

Jilm drsný-horský Ulmus scabra

až 40 m

dtto

od pahorkatin až do výšky přes 1000 m.n.m.

dtto dno slabá

Jilm vaz Ulmus laevis

až 40 m

bohaté rozvětvené až tabulovité kořeny

nížiny dtto vlhké, úrodné půdy

dobrá

Lípa velkolistá Tilia platyphylla

25-30 m srdčitý, nepravidelný

podhůří ve výšce 500-700 m.n.m.

stinná až pohostinná, k mrazu odolná

těžší půdy bohatá

Lípa srdčitá Tilia cordata

25-30 m

srdčitý, nepravidelný

lužní polohy až do 500-600 m.n.m.

dno dtto bohatá

Olše lepkavá Alnus glutinosa

25-35 m

srdčitý, postranní kořeny málo vyvinuté

nížiny až pahorkatiny do 700 m.n.m.

slunná, k mrazu odolná

vlhké úrodné půdy

silná

Olše šedá Alnus incana

12-20 m

mělký, plochý, široce rozvětvený

podhůří a hory

dtto

na vlhkost a úrodnost méně náročná než olše lepkavá

silná

Střemcha obecná Prunus padus

až 15 m

kůlový, bohaté rozvětvený

nižší polohy

snáší i silnější zastíněni

písčitohlinité

dobrá

Topol černý Populus nigra

až 30 m

mohutný, široce rozvětvený, sahající do hloubky i šířky

aluvia řek a potoků

slunný, k mrazu odolný

náročný na vlhkost půdy, písčité až štěrkovně náplavy

silná

Třešeň ptačí Prunus avium

10-20 m

bohatě rozvětvený

nížiny až pahorkatiny do 500 m.n.m.

slunná i slabý polostín mrazuvzdomá

přiměřeně vlhké těžší půdy i sušší vápnomilná

slabá

Vrba bílá Salix alba

15-30 m

povrchový

lužní potoky

slunná, mrazuvzdomá

hlinité a písčité půdy

silná

Vrba křehká Salix fragilis

10-15 m

povrchový

až do 700 m.n.m.

dtto

říční náplavy, vlhké půdy

silná

Vrba jíva Salix caprea

do 10 m nebo keř

povrchový

od nížin do hor , až do 1400 m.n.m.

slunný, snáší i stín

malé nároky

silná

STROMY JEHLIČNATÉ

Borovice lesni Pinus silvestris

30-45 m

silný, kulovitý kořen, bohatě rozvětvené boční kořeny, přizpůsobivý

od nížin až po homí hranici

slunná, k mrazu i horku odolná

nenáročná, pisky, kamenité půdy, rašeliny

-

Borovice blatka Pinus rotundata

15-20 m

povrchový

nížiny, pahorkatiny, hory až do 1000 m.n.m.

nenáročná na teplo, světlomilná, snáší i polostín

nenáročná, půdy písčité i jílovité, ale i půdy kyselé

-

Modřín evropský Larix decidua

30-40 m

srdčitý

pahorkatiny

slunný, nesnáší zastíněni, vyžaduje pohyblivý vzduch

čerstvé, hluboké půdy, kamenité půdy

-

KEŘE

Bez černý Sambucus nigra

keř –5m strom-10 m

tlustý kulovitý s hustou sítí postranních kořenů

nížiny až pahorkatiny

polostinný

vlhké půdy. Lehké i těžké

silná

Brslen evropský Euonymus europaeus

3-4 m

větvený

nížiny až podhůří

slunný, snáší i stín a polostín

středně vlhká půda s dostatkem živin, vápnomilný

silná

•Hloh obecný Crataegus oxyacanth

keř až 4m strom I2m

bohaté rozvětvený

nížiny a pahorkatiny

slunný až polostinný

méně živné, hlinité nebo jílovité půdy

silná

Kalina obecná • Vibumum opulus

až4 m

bohatě rozvětvený

od lučních poloh až do 1000 m.n.m.

snáší zastíněni

vlhké, bohaté půdy

bohatá

Krušina obecná Frangula alnus

až do 7 m rozvětvený

až do 600-650 m.n.m.

snáší zastínění mrazu vzdorná

vlhké půdy až bažiny

dobrá

Ptačí zob obecný Ligustrum vulgare

až4m

bohatě větvený

od nížin až do 500 m.n.m.

slunný, mrazu odolný

suché i vlhké půdy bohaté na vápno

dobrá

Růže šípková Rosa canina

3-4 m

bohatě a hustě větvený

od nížin až do 500 m.n.m.

slunná

nenáročná, snáší i suché půdy

velmi bohatá

Řešetlák počistivý Rhamnus catharticus

až8 m

rozvětvený

od nížin až do 700 m.n.m.

slunný

nenáročný

silná

Svída krvavá Cornus sanguinea

3-5 m

bohatě větvený

od nížin až do 300 m.n.m.

polostinný, mrazu odolná

málo náročná, snáší sucho, vápnomilná

silná

Trnka obecná Prunus spinosa

až 5 m

hustý, bohatě rozvětvený

nížiny a pahorkatiny

slunná, mrazu odolná

nenáročná, suché kamenité půdy

velnu bohatá

Vrba košikářská Salix viminalis

2-5 m

mělký, bohatě rozvětvený

nížiny a pahorkatiny až do 700 m.n.m.

slunná

hlinité, písčité, a jílovité půdy bohaté na živiny

silná

Vrba nachová Salix purpurea

až5 m

mělký, bohatě rozvětvený

horské a podhorské oblasti až do 1200 m.n.m.

slunná

štěrkovité nánosy

silná

Vrba srdčitá Salix cordata

1 m

mělký, rozvětvený

nížiny a pahorkatiny

slunná

vlhké úrodné půdy

silná

Vrba vnitrozemská Salix interior

1,5-2 m

dtto

pahorkatiny, podhůří, hory

slunná, snáší i slabé zastínění

štěrkovité

silná

Vrba Nicholsonova Salix nicholsonii

l,5-2m

mělký, rozvětvený

nížiny a pahorkatiny

slunná

vlhké úrodné půdy

silná

Zimolez pýřitý Lonicera xylosteum

2-3 m

hustě rozvětvený

nížiny a pahorkatiny

snáší i větší zastíněni, k mrazu odolný

úrodné, čerstvé půdy

silná