E D G A R C A Y C E

Pruka o 24 principech

E k o - k o n z u l t

Jak zlepit svou budoucnost Ezoterick tajemstv Edgara Cayceho, nej slavnjho jasnovidce

dvactho stolet, jsou nstroji, je vm pomohou utvet vai bu-doucnost. Filozofie Edgara Cayceho sl ibuje dv vci:

1. Svoji budoucnost si vytvme sami. Jsme jedinenmi bytostmi se schopnostmi utvet svj ivot.

2. Nae budoucnost ns ovlivn: n ivot je zen osudem, k n-mu j sme vedeni.

Tato pozoruhodn knka prezentuje dvacet tyi duchovn kle Edgara Cayceho, je vm napomohou otevt dvee k porozumn so-b sammu. U ns o tajemstvch a zhadch it a jsou pstupn kadmu, kdo je ochoten vyvinout patin sil. Jak poznte, tyto principy lze aplikovat na jakoukoliv situaci a v kadodennm ivot je mete vyuvat okamit.

Ve, co se stane, stane se z njakho konkrtnho dvodu.. Kad z ns se narodil, aby splnil jist posln. Milovat znamen respektovat svobodnou vli druhch. Kad krize je pleitost pro vnitn rst. Dobro, je vidme v druhch, je rovn v ns samch. Tato knka je jedinenm pomocnkem k pochopen univerzl-

nch princip dcch grandizn hru jmnem ivot. Umon vm stt se spokojenjm a prospnjm lovkem skutenm spolu-tvrcem va vy sly.

Mark Thurston, Christopher Fazel 1992 Translation M. idlick 1998 Eko-konzult 2004 ISBN 80-88809-48-7

UVOD

Pbh ivota Edgara Cayceho je vjimen svou jednoduchost. Je-ho nejsilnjm motivem bylo starat se o lidi a snait se pomhat. Z to-hoto impulzu pramenila jeho podivuhodn schopnost talent, kter ho peduril k tomu, aby se stal slavnjm po sv smrti, ne byl za svho ivota.

Ve vku jedenadvaceti let tento jemn, nenpadn mu nhodn objevil, e je schopen kontaktovat zdroje znalost, daleko pesahujc jeho osmilet vzdln. Laskav lovk, jeho hlavnm clem bylo slou-it Bohu, vyuval vce ne tyicet let tento svj neobvykl dar, aby pomhal lidem v tsni. Kdy se uvedl do zmnnho stavu vdom, byl schopen zodpovdat s moudrost a preciznost otzky tch, je trpli nemocemi a tm se vzdali jakkoliv nadje, otzky tch, je touili po tom, aby lpe porozumli sob samm a nali svoji sprvnou ivot-n cestu. Odpovdi, pochzejc z tohoto zmnnho stavu vdom, by-ly stenograficky zaznamenny a oznaovny jako vklady. Mezi lty 1901 a 1944 jich bylo zaznamenno 14 145. Cayce si ped svou smrt patrn mlo uvdomoval, jak vznamnou roli sehrl jako pionr ho-listick medicny, interpret metafyzickch zkon a prkopnk trans-personln psychologie.

Edgar Cayce je vraznm americkm fenomnem. Nepochybn na-hlel na vci ze ir perspektivy, respektuje vechny velk nboen-sk tradice. Pro jeho zjem o lidi z celho svta ho lze oznait za inter-nacionalistu. Nicmn jeho filozofie a psychologie vyvraly z Ameriky dvactho stolet. Tato skutenost byla velmi dleit pro ty, kte pe-vzali jeho mylenky a pracovali s nimi. Duchovnost na zem byla rozena uenmi pochzejcmi z Evropy a Vchodu. Avak ada lid dv pednost domcmu produktu. Vklady Edgara Cayceho nabze-j ezoterick systm, jen kombinuje duchovn koncepty maj daleko-shl dsledky, s obyejnmi pozemskmi zleitostmi.

Mimodn hodnota Cayceho materilu spov y jeho praktinos-ti a vyrovnanosti. Spe, ne by ns zaujaly svmi abstraktnmi spe-kulacemi, dr ns pi zemi. ivot sm, kaj jeho vklady, je plei-tost, abychom naplnili svj potencil tlesn, duevn a duchovn.

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

Nen nutn, abychom se uchlili do kltera i aramu na druh ko-nec svta. Nen nutn, abychom se snaili dostat do vych dimenz, abychom nali Boha. Duch ije uprosted dennho it, je pouze na ns, abychom to rozpoznali.

Vyrovnanost je vznamnm principem, obzvlt vyvenost mezi psychologi zamenou na pomoc sob sammu a intervenc bosk milosti. Cayceho vklady, stejn jako doporuen Buddhy a psychiatra Carla Junga oceuj stedn cestu, vedouc mezi extrmy. Individuln rst lze realizovat pomoc harmonickho spojen osobnho sil na jed-n stran a vzdn se vy sle na stran druh.

Ve sv filozofii E. Cayce paradoxn slibuje dv vci. 1. Mete utvet svoji budoucnost. Jste mimodnmi bytostmi se

schopnostmi vytvejcmi v ivot. 2. Vae budoucnost vs ovlivuje: v ivot m jist osud, k nmu

jste pitahovni. Kad z ns, jinmi slovy eeno, m pleitost se stt spolutvrcem Boha.

Tato knka je prvodcem ke kreativit. Specifickmi zpsoby vs nau, jak vyuvat dva tucty otevench tajemstv", je oddaluj ta-jemstv it. Pojmenovat tajemstv jako oteven se me jevit jako kontradikce, avak onch tyiadvacet duchovnch princip, je tvo kapitoly tto knihy, je tajemstvm pouze v tom smyslu, e jsou kli, kter otevou dvee k porozumn. Jsou zejm komukoliv, kdo je ocho-ten podvat se na ivot zblzka, kdo je schopen estn a objektivn roz-poznat, e Duch je pmo zde, uprosted ns, ne kdesi ve vzdlenm nebi. Tyto koncepty byly po mnoho stolet zahaleny y ritulu a mysti-cismu, oznaovanm jako takzvan ezotericismus. asy se vak m-n. Nyn jsou miliony upmnch lid pipraveny vyut tto starobyl moudrosti.

Akoliv tchto tyiadvacet princip ztlesuje dleit mylenky, nen nutn, abychom se stali pespli vnmi pi jejich aplikaci, mnohdy zaijeme i legraci. Kad z krtkch kapitol je doplnna pravdivmi inspirujcmi pbhy, anekdotami, je nm ukazuj, jak tyto mylenky skuten funguj na praktick rovni kadodennho it.

V tto knize je pouita ada srovnn: pklady jsou vybrny z mno-ha zdroj vetn bible, Jungovy psychologie, mt i souasnch ud-lost. Clem je ukzat, e Cayceho materil je y souladu s odlinmi systmy mylen. Jakkoliv uen, je je ve sv moudrosti univerzln, vykazuje tyto parametry.

' 4 '

vod

Kdy budete st tuto knihu poprv, nkter kapitoly vs okamit oslov, nebo se tkaj vaich stvajcch problm; jin se vm budou zdt sice zajmav, avak ne tak relevantn v dan chvli. Je vak do-cela mon, e asem tak, jak se vae situace bude mnit, shledte ak-tulnmi i kapitoly dal.

Mylenky obsaen v tto knce pro vs mohou hodn udlat, z-vis to na va ochot je vyzkouet. Edgar Cayce zaloil organizaci, ji pojmenoval Sdruen pro vzkum a osvtu, protoe vil, e se ume, vyvjme prostednictvm procesu aplikace a testovn, a kad z jeho dvaceti ty tajemstv se nabz k tomuto osobnmu neformlnmu v-zkumu. K rozen tchto dvaceti ty koncept a prohlouben va schopnosti aplikovat je, kon kad kapitola krtkm cvienm. Vy-zkouejte je!

Tato knka obsahuje podstatu duchovnho odkazu a psychologie vkladu Edgara Cayceho. Akoliv se pmo netk Cayceho holistic-kch koncept zdravotn pe, sousteuje se na duevn a duchovn faktory, je k tlesnmu zdrav pispvaj. Narazte pouze okrajov na adu fascinujcch nmt, kter Cayceho jmno proslavily: Atlantida, ESP, minul ivoty atd. Starobyl civilizace, pedpovdi, neuviteln duchovn jevy, zhady reinkarnace, ty nejsou v jdru Cayceho mate-rilu. Jestlie se nkdo zept, O em je vlastn Cayceho odkaz?" od-povd je schopnost pozitivn utvet svQji budoucnost s pomoc vy-ch sil.

Pociujte zodpovdnost za vai souasnou situaci, poznejte univerzln principy, je d hru jmnem ivot,

a potom vytvote ze svho ivota umleck dlo. Aplikac dvaceti ty klovch mylenek obsaench i; tto knce

se stanete tvoivjmi, produktivnjmi a radostnjmi obany toho-to svta.

PRINCIP . i Mysl je stavitel:

Na co mysl, tm se stane

Bhem svch studi na vy stedn kole se Jerry zastnil vken-dovho semine nazvanho Pprava na budoucnost". Jeho sous-t byl i kol popsat co mon nej detailnji, co by chtl dlat za dva-cet let. Jerry tomuto kolu vnoval znanou pozornost a s maximl-nm nasazenm se snail pedstavit si sv j ideln den.

astnci semine pot tyto svoje prce vloili do oblek, zapee-tili je a schovali doma. Podivnou shodou nhod Jerry tuto oblku na-el tm pesn po dvaceti letech. Kdy si tuto svoji starobylou" prci peetl, byl pekvapen, s jakou pesnost svoji budoucnost odhadl, a nyn proval sv pvodn sny.

O em tento pravdiv pbh vypovd? e Jerry byl jasnovidec a spn pedpovdl svoji budoucnost?

Mon. Pravdpodobnj vak je, e to, co se Jerrymu pihodilo, je ilustrac ehosi hlubho a vznamnjho. Principu, jen se opako-van vyskytoval ve vkladech Edgara Cayceho: Mysl je stavitel. Jin-mi slovy,

s p o m o c n e s m r n s l y sv m y s l i j s i s c h o p e n utvet s v o j i b u d o u c n o s t , s v o j i s i tuac i ve svt, to, m jsi.

Tato sla je zvltn dar tvoiv Sly ili Boha. Co je tento dar, tato zkladn soust tv due? Je to tvoje schop-

nost pedstavit si budoucnost? Je to ona tajemn st tebe, je je schopna vymlet sny, zatmco sp? Ve skutenosti jsou to tyto vechny vci dohromady. Tvoje mysl m mnoho aspekt a je spojni-c mezi svtem ducha a hmotn skutenosti.

Frze MYSL JE STAVITEL se vtinou ve vkladech Edgara Cayce-ho nachzej jako st duchovnho zkona, jen sumarizuje samot-n tvoiv proces. Ve svm hrnu tato formulace k:

Duch je ivot , m y s l je stavitel a t l e s n je v s l e d e k . "

Princip . 9

Tato jednoduch slova pedstavuj zkladn ivotn fakta. Pocho-penm tohoto konceptu dostv do rukou inn nstroj k dosaen osobn spokojenosti. Tato formulace zan u zdroje a podstaty ve-kerho ivota, ducha zkladu vech vc sly, z n je ve zroze-no. ekov ji nazvali pneuma. Hindov shakti; siouxt indini wa-konda. V zpadnch nboenstvch je oznaovna za slu Boha. V-klady Edgara Cayceho ji pojmenovvaj jako tvoivou Slu, avak ne-zle na jejm jmn, duch je zdrojem veho, co je.

Jak se tato duchovn sla projevuje y troj dimenzionlnm svt a-su, prostoru a tvaru?

Skrze innost mysli. Toto tvrzen lze snadnji pochopit nslednou analogi. Pedstavte si promtaku diapozitiv. rovka odpovd zdroji ivota, promtac pltno hmotnmu svtu. Diapozitiv pedsta-vuje mysl! Tento prhledn diapozitiv mn svtlo a promt je na pltno.

Mysl pracuje stejnm zpsobem. Nae city, postoje a mylenky vy-tvej mylenkov formy", je funguj jako jednotliv diapozitivy. V minulosti j sme si vytvoili adu rznch mylenkovch forem, je jsou v na mysli uloeny jako jednotliv diapozitivy v zsobnku pro diapozitivy. Je na ns, kter z tchto diapozitiv" si vybereme. Tyto mylenkov formy jsou zcela reln, akoliv nejsou hmotn povahy a utvej hmotn svt podle svch vzor. Jeden Cayceho vklad -k, e m y l e n k y j s o u v c i tak s k u t e n jako pendlk zapchnut do vaeho prstu.

Co je mylenka? Jak vypad? Jak Cayce, tak i vcarsk psychiatr Jung popisuj svt mylenek

jako tvrtou dimenzi", dimenzi mylenek. Co in skutenou nap-klad tuto knku? Je to papr, i barva? To je povrchn vysvtlen. Hlub odpov na tuto otzku spe zn, e skutenost" mylenek lze zhmotnit v mylenkch, je vzniknou v tv mysli jako nsledek peten si dan vty.

Rovn sny svd o svt mylenkovch forem. Dokladem toho je i nsledujc pbh. Jedna ena podala Edgara Cayceho o interpre-taci podivnho snu. Zdlo se j, e rozthla sv pae s dlanmi oto-enmi vzhru. Ob jej pae byly ozdobeny diamantovmi nram-ky. V t dob se spolu s manelem pokoueli pot dt. E. Cayce ten-to sen vysvtlil tak, e onu noc se jim to konen podailo. Nramky

7

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

symbolizovaly jej radost, e bude jejich dt chovat ve svch rukou. Tento pbh sta k tomu, abychom se obdivovali mimodnm

schopnostem mysli. Jet podivnj vak je, e sestra on eny, ij-c daleko od n, mla te noci stejn sen! I j se zdlo o roztaench pach jej sestry s diamantovmi n r a m k y . Toto ilustruje, e se m-eme stt citlivmi na mylenkov formy druhch lid.

DUCHOVN TLO

Je dleit si uvdomit, e myi stav a budu je s kadou svoj my-lenkou. Znm slogan nm pipomn, e j s m e t m, co j m e , " a v jistm slova smyslu je to pravda. Jestlie snte jablko, trvic sys-tm je rozlo na jednotliv sti, kter pak vae buky asimiluj.

Stejn jako je potrava asimilovna nam tlem, tak je kad nae mylenka asimilovna tm, co Cayce oznauje jako duchovn tlo". Toto duchovn tlo je ijc pamt vech mylenek i in, je j sme si, moment po momentu, bhem svho ivota vybrali.

Zd se vm pojem duchovn tlo" podivn? Uvaujte o nsledujcm: Cayce tvrdil, e duchovn tlo se stane

nam domovem, kdy ukonme nai souasnou pou na tto plane-t. Jinmi slovy eeno, po smrti i jeme v tle, je j sme si vytvoili naimi mylenkami. K a d z n s je s c h o p e n p o m o c s v m y s l i b u d o v a t r j , n e b o p e k l o .

ZKUENOST BLZK SMRTI

Vtina lid je seznmena s termnem zkuenost blzk smrti. Jsou zde tisce lid, kte z toho i onoho dvodu zemeli", avak s pomoc modern techniky byli pivedeni zpt k ivotu. Je zarej-c, jak mnoho z nich mlo tyt proitky. Byli schopni vidt sv tla shora a jako nezastnn pozorovatel sledovali ve, co se kolem nich dlo. Pot se pemstili do dal oblasti a prochzeli jakmsi tunelem. Na jeho konci se setkali s bytost lsky a svtla. Vtinou je jim eeno, e se musej vrtit. Nkdy se jich vak i zeptala:

Co jste uinili za svho ivota?" Po tto otzce se danm lidem objev panorma celho jejich ivo-

ta kad jejich skutek, kad jejich mylenka, dokonce i vliv tch-to jejich in a mylenek na ostatn. asto toto panorma popisuj ja-

8

Princip . 9

ko trojdimenzionln, vechny scny se j im zjev najednou. Patrn neexistuje dokonalej popis toho, co si lze pedstavit pod pojmem it ve vlastnm duchovnm tle.

SLA MYLENEK

Jak je pirozen reakce, zabvme-li se vn principem, e mysl je stavitel? Mon obavy, e nkter z naich mylenek nejsou zrov-na tmi, je bychom s sebou rdi nesli na vnost. Anna podlehla to-muto strachu do extrmu. Obvala se, e i jedna jedin patn my-lenka byla schopna bez monosti npravy zruinovat cel jej posmrt-n ivot. Jej obavy nabyly takovho rozmru, e zaala trpt duev-n poruchou, strachem myslet. Natst se jednoho dne s tmito sv-mi problmy svila en, je byla seznmena s filozofi Edgara Ca-yceho. Tato postar ena jej obavy rozptlila.

Vae mysl je jako strom a mylenky, kter vstupuj do va mysli, j sou jako ptci," ekla j. Nen dleit, kte ptci se na chvli posa-d na vtev, za chvli odlet. Podstatn je, kterm ptkm dovolte, aby si na strom postavili hnzdo." Neexistuje patrn dn mylen-ka, ji bychom nkdy nemli, avak ty mylenky, je na ns maj skuten vliv, jsou ty, kter v naem mylen pevauj .

PEKONN AUTOMATICKHO ZEN

Nae mysl buduje skutenost kadm okamikem, avak vtinu asu si tohoto procesu nejsme vdomi. Nae postoje a mylenkov formy se stvaj zvykovmi. Nkter z nich jsou samoze jm dou-c, j in ne, v kadm ppad b y c h o m z ska l i , kdybychom si je uv-domovali. Jednm ze zpsob, jak toho doshnout, je sebepozoro-vn" . To nm umouje pozorovat nae mylen v kadm jednotli-vm okamiku. Vklady Edgara Cayceho tento postup oznaovaly pojmem stt mimo a pozorovat se". Pomoc tohoto postupu si m-eme zat uvdomovat, kter mylenky pevldaj v na mysli.

Proces tvorby urychluje siln emoce. Napklad jak lska, tak i ne-nvist poskytuj mysli energii navc. Otzkou samozejm je, kter e-moce chceme upednostovat u budovn naeho duchovnho tla?

S pomoc sebepozorovn si zanme uvdomovat nae jednotli-v role", je hrajeme, a doprovodn frze, je bhem dne pouv-me, mluvme-li k sob samm. Nkdy se sebepozorovn stv poko-

9

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

ujcm zitkem, jindy legrac. Kadopdn je vak poun. Me-te objevit, e ve va mysli pevauj mylenky typu Toto nejsem schopen dokzat" nebo Jsem tak hloup" anebo Toto nenvidm".

Nemus to bt potujc odhalen, avak souasn s tm se me-me vdom snait tyto m y l e n k o v v z o r y m n i t a nahradit je jin-mi mylenkami, napklad: Kdo se nikdy o nic nepokus, ten nem-e nikdy nic zskat," anebo Dlm pokrok," nebo Nezvisle na tom, jak to dopadne, poum se z toho." Tyto nov mylenky vm mohou zpotku pipadat uml, protoe na n nejste zvykl, avak s postupem asu vs pivedou na cestu vedouc k spn budouc-nosti. Pamatujte si tuto mylenku z Lao-c', jdra nsk moudrosti:

Tis c im lov cesta z a n j e d n m k r o k e m . "

Tuto dlouhou cestu lze shrnout do nsledujc vty: Jsi d u c h o v n bytost a to, co in se s v o j mys l , ur t v j o s u d .

CVIEN Jednm ze zpsob, jak poznat to, co budujeme svmi mylenka-

mi, je metoda sebepozorovn", kterou Cayceho vklady nazvaj stnm mimo a pozorovnm sama sebe". Stedem va pozornosti se stane v vnitn svt mylenek a pocit

msto udlost vnjho svta. Tento proces nen snadn, pokuste se jej vak praktikovat nkoli-

krt za den, i kdyby to mlo bt pouze na dobu nkolika minut. Uvdomte si svj hovor k sob sammu, dialog mezi dvma stmi

va mysli. Jak je kvalita tohoto vnitnho hovoru? Agresivn? Optimistick?

Odsuzujc sebe samho? Uvdomte si, jak druh budoucnosti si tmito mylenkami a poci-

ty vytvte.

1 0

PRINCIP . 2 Zmna ehokoliv

zan motivy a idely

Udlejte si chvli as a snate se pedstavit si, jakou budoucnost byste si pli mt. Bute konkrtn.

Jak druh lid chcete potkat ve svm ivot? Jak budete trvit svj voln as? Kde budete t a pracovat? K tomu, abychom tyto sny petvoili v realitu, jsou nutn jist

zmny. Bude nutn zmnit vnj podmnky, avak jet dleitj bude, abychom zmnili nkter sv mylenky a pocity.

Jak pesn doshneme poadovanch zmn? Dostupn jsou tucty knek a kurz, kad z nich sl ibuje njakou ta jemnou metodu, je uin n ivot jinm: programy vedouc k bytku tlesn vhy, kur-zy k peruen kouen, sublimln kazety atd. spch vak nespo-v v njakm triku i speciln technice.

Skuten z m n a z a n u v a i c h hodnot, m o t i v a i d e l . tyicetilet Margaret, je pracovala jako ednice, napsala v roce

1942 Edgaru Caycemu a podala jej o svj ji trnct vklad. Srie jejch vklad zaala ped deseti lety informac o jej anmii, souas-n vak trpla i strachem a depres. Po cel ta lta se snaila zlepit svoje duevn a tlesn zdrav, avak stle nebyla schopna danou situaci zvldat. Nyn opt podala o vklad ohledn svho zdrav, domova, prce a svho veobecnho blaha.

Ve vkladu j bylo pipomenu, e mysl je stavitel a e je nutn v y b u d o v a t s i d u c h o v n ide l , jestlie chce pozitivnj budoucnost. Pokud bude stavt pouze na sobeckch tubch a zjmech, pak by ji jej mysl mohla zniit. Cayce naprosto jednoznan prohlsil, e nej-dleitj vc kadho z ns v tomto ivot je ustanoven duchov-nho idelu. Toto poselstv mohlo bt formulovno jasnji a je ure-no kadmu z ns. Pedtm, ne se cokoliv me zmnit k lepmu, pedtm ne je tvoje mysl schopna tvoit lep budoucnost, je nutn stanov i t s i s p r v n cle.

1 1

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

Jak jsou vae osobn hodnoty? Co povaujete za svj idel? ada lid m dokonce problmy tmto otzkm porozumt. Pro?

Protoe lid se nechvaj ve svm mylen a ctn ovldat podvdo-mmi motivy a hodnotami. Tyto idely jsou jako skryt koleka hodin, je pohybuj ruikami.

PT DIMENZE

Jak Cayce, tak i Jung popsali duchovn oblast, oblast mylenek, ja-ko ptou dimenzi i rozmr", jako oblast pesahujc limity asu a prostoru. Trojrozmrn realita je zobrazenm tvrt dimenze my-lenkovch forem. Jestlie mylenky daly podnt ke vzniku hmot-nch vc, jak je zdroj tchto tydimenzionlnch idej? Bylo by docela rozumn pedstavit si ptou dimenzi, je by byla pvodcem jakkoliv mylenky. Takov rove reality je neviditelnou oblast, kde vznikaj motivy.

Jakkoliv mylenka je vrazem uritho idelu, vdomho, i ne-vdomho. Neexistuj mylenky, za nimi by nestl njak konkrt-n idel. Akoliv idely spadaj do vy oblasti ne mylenky, nemu-sej bt nutn naladny na Stvoitele, napklad sobeck motivy jsou impulzem ke vzniku sobeckch mylenek. Mnoh z naich hodnot jsou produkty naich rodin i spolenosti a mnohdy nejsou tyto zdroje pli duchovn podntn. Lta se psychologov a filozofov sna zmapovat tuto odlehlou oblast tvrtho rozmru.

Na zklad sv prce se svmi pacienty dospl Sigmund Freud k tomu, e nae hodnoty jsou zakoenny v primitivnch biologic-kch potebch. Naproti tomu Carl Jung byl toho nzoru, e sice t-lesn touhy utvej nkter nae hodnoty, nicmn zde existuje du-chovn element, jen je schopen ns pozvednout mimo pouh tles-n dosti. Znm badatel Joseph Campbell, zkoumajc mty, roz-dlil lidsk motivy do ty kategori: touha po jdle, touha po pokra-ovn rodu, snaha dobt a konen soucit. Zatmco prvn dv jsou jasn zvecho charakteru, tet je vrazn lidsk a tvrt je zname-nm probouzejcho se duchovnho vdom.

Filozofie Edgara Cayceho jednoznan tvrd, e akoliv j sme do ji-st mry pod vlivem zemskch" tueb, n a e s k u t e n p o v a h a je duchovn a t nae idely jsou tyt jako Bo. Jsou to ony idely, je byly zosobnny velkmi duchovnmi uiteli lidstva: lska, trpli-vost, odputn, laskavost a soucitnost.

1 2

Princip . 9

IDELY A MYLENKY

Idely nejsou tot co mylenky, akoliv je snadn je zamnit. N-boenstv me poslouit jako bohat rezervor duchovnch idel, ale kdy nadenci vnucuj sv nboenstv druhm s postojem mu-ste vit", pletou si nboensk idely s lidskmi mylenkami. Jeden ze zpsob, jak pochopit rozdl mezi nimi, je nahlet na mylenky jako na vci. Toto pirovnn m sv j smysl, nebo mete vlastnit hmotn statky a vae mylenky j sou j i s t m d r u h e m v l a s t n i c t v . Kdy nutte druh, aby je pijali, zvyujete hodnotu svch mylenek. m vce lid pinutte, aby s vaimi mylenkami souhlasili, tm vce moci z nich odvodte. Konvertuj, anebo zemi," bylo motto kad nboensk vlky v historii i kterhokoliv nboenskho fanatika.

Ide ly naprot i t o m u n e j s o u v l a s t n i c t v m . Nemete vlastnit idel, prv naopak. Aby se idel stal innm ve vaem ivot, muste mu umonit, aby vs vlastnil. Je napklad mon, abyste m-li jist pedstavy a mylenky o Jeovi a snaili se je vnutit ostatnm, avak do t doby, ne dovolte, aby odputn a tolerance ovlivova-ly vae mylenky a iny, jste tento idel jet nepijali. Poddnm se idelu mu umonte, aby ns zmnil.

JAK JSOU VAE MOTIVY?

Dva mui byli podni, aby pispli na budovu, je by slouila jako toit pro bezdomovce. Jeden mu byl bohat a daroval tisc dolar. Vyhovovalo mu, e si tuto stku bude moci odest z p jm, a kdy se dozvdl, e jeho jmno bude zveejnno v novinch, s pi-spnm penz nevhal. Druh m u ml omezen prostedky, avak dal ve, co mohl, co bylo o hodn mn ne tisc dolar, protoe vidl utrpen bezdomovc a souctil s nimi. Tito dva muov mli stejnou mylenku: dt penze. Vykonali identick skutky sluby. Jejich motivy vak byly naprosto odlin.

Mylenky a skutky laskavosti j sou nepochybn vznamn pro bu-dovn astn budoucnosti, ale motivy, je za nimi stoj, jsou prv tak dleit. Nae idely jsou skutenou substanc, stavebnm mate-rilem, s nm nae postoje a mylenky tvo budoucnost. Plny architekta udvaj nejenom tvar a velikost nov budovy, ale i to, zda bude postavena ze solidnho materilu, anebo z hlny. Meme

13

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

stavt svj vnitrn ivot na sobeckm zjmu, anebo jej meme sta-vt se souctnm a lskou.

PRO nco d l m e , je s te jn d l e i t j a k o to, co d l m e . Lid mohou mt tyt idely, ale odlin mylenky, jak je v praxi

uplatnit. Jak republikni, tak i demokrat chtj mr a prosperitu pro svj nrod, avak jakkoliv politick debata uke, e maj odli-n mylenky, jak tchto cl doshnout. Meme s nkm siln ne-souhlasit ve zpsobu uskutenn danho idelu, avak mt pro nj stejnou lsku. Cayce byl obklopen tmem bystrch a vl nadanch, pznivc. Velmi asto mli odlin mylenky, jak vyeit njak pro-blm. Vklady pro tyto jedince jim asto pipomnaly, e je v pod-ku, rzn-li se jejich mylenky, pokud sdlej stejn idel.

JAK SI ZVOLIT SVJ DUCHOVN IDEL PRO POZITIVN ZMNU

Uvnit vs i je duchovn idel, a jste si toho ji vdomi, nebo ne. Akoliv je tento idel stejn pro kadho, definovat jej je osobn z-leitost kadho z ns. Tmto idelem je stav vdom, je rezonuje s samotnou povahou Boha. Vzhledem k tomu, e kad z ns je jis-krou Stvoitele, sdlme vichni bosk impulz i motiv. dn frze nen schopna ho popsat s naprostou pesnost. Meme si vak zvo-lit formulaci, je bude nm osobn nejvce vyhovovat. K d y si je j b u d e m e asto p i p o m n a t a d it se j m, n a p o m e n m b u d o v a t p o z i t i v n z m n y ve v e c h ob las tgch n a e h o ivota. Nejmn dv metody vm napomohou dopracovat se k frzi, je popisuje tento vysok duchovn princip. Q Jednou z nich je vzpomenout si na osoby, je hluboce uctvte. Hlavnmi kandidty jsou pirozen znm nboensk osobnosti, ale stejnmu cli dobe poslou i mn znm lid. Zamyslete se nad tm, kter jejich osobn vlastnosti probouzej v obdiv. Kter hodno-ty a kter charakterov vlastnosti je in pro vs tak pitalivmi?

Ty se mohou stt vam duchovnm idelem. ^ Jin zpsob, jak slovy popsat svj idel, je rozpomenout se na mo-menty ve vlastn minulosti, kdy jsme se n jakm zpsobem ctili povzneseni".

Tyto mimodn chvle poskytuj kl k vaemu duchovnmu ide-lu. Tyto chvle mohou nastat bhem modlitby, meditace nebo snu, bhem nho zachytte zblesk vy reality. Mon jste proili hlu-

1 4

Princip . 2

bok duchovn zitek bhem svho pobytu v prod, anebo kdy jste vykonali njak nesobeck skutek s lskou.

Kdy se na tyto minul udlosti rozpomenete, nechejte na sebe psobit jejich vliv. Pot tyto pocity nechejte vykrystalizovat do frze, kter nejlpe postihne tuto vnitn zkuenost. Slovy, kter tuto ud-lost charakterizuj nejlpe, popete porozumn tohoto duchovnho idelu.

USTANOVEN DUEVNCH A HMOTNCH IDEL

Slova, je si sami zvolte jako definici univerzlnho duchovnho idelu, jsou druhem symbolu. A jako kterkoliv symbol znamenaj vce, ne jste schopni vdom vnmat. Jak si meme bt jisti, e symbolick slova, je j sme si vybrali za svj duchovn idel, skute-n odpovdaj voln na due, toho, co Cayce nazval individuali-tou? Lze tak usoudit z postoj, emoc a in, je v ns probouzej.

Nsledujc pbh ilustruje tento proces. Chlapec, navtvujc stedn kolu v polovin edestch let, nael svj symbol ve folkov skupin Peter, Paul a Mary. Jeho prvn zkuenost s tmto symbolem byla zprvu pouze na rovni ctn. Jedin, co vdl, bylo, e jejich hudba v nm vzbuzovala vci, je nebyl schopen slovy vyjdit, avak rezonovaly s jeho vnitnmi pocity.

Pozdji si zapamatoval slova jejich psn, je na nj mla velk vli-v, slova o spravedlnosti, svobod a lsce, o lsce k druhm, jako by-chom vichni byli bratry a sestrami. Tato slova spolu s melodi zaa-la utvet chlapcovu etiku. Zaal oceovat a vit si hodnot jako est-nost, rovnost, souctn, nadje a odvaha. Tyto postoje a emoce se staly jeho duevnmi idely, konkrtnmi zpsoby, jak se jeho du-chovn idel projevoval v jeho duevnm svt.

Tyto hodnoty zaaly mnit jeho innosti. Na praktick rovni jej inspirovaly ke studiu hry na kytaru. V ir perspektiv ho vedly k vbru knih, ptel a tuctu dalch dennch rozhodnut.

Tyto idely ho dily bhem cel jeho dosplosti. Kdy jeho iny zaaly pesn odret jeho duevn idely, staly se jeho idely hmot-nmi. I kdy nebyl schopen je demonstrovat zcela perfektn, snail se jednat tak, aby se jim alespo co mon nejvce piblil. Snail se v kadm vidt jen to nejlep, kat pravdu. Pedevm se vak sna-il vnst co nejvce lsky do svch vztah ke svm blinm. Aplika-ce tchto idel jej neuinila nikterak bohatm a nikdy se nestal zn-

' 15 '

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

mm folkovm zpvkem, nicmn nael velkou posilu v pocitu, e je soust njakho vtho dla, je inspirovalo ti zpvky, kte zprvu symbolizovali jeho duchovn idel.

TESTOVN IDEL

Co se stane, kdy se lovk pokou zmnit sv osobn zvyky apliko-vnm novch motiv a idel:

Osmdest pt osob seznmench s vklady Cayceho se pokusilo prv o toto bhem ttdennho vzkumnho projektu. Jako dobro-volnci souhlasili s tm, e budou dodrovat doma jist kroky. Clem tohoto experimentu bylo otestovat efektivnost mylen, je vdom nsleduje jist hodnoty a idely. O Vech osmdest pt osob popsalo na danm dotaznku sv probl-my. Nej astjmi byly obtn mezilidsk vztahy a stereotypn nvy-ky. O Pot kad astnk zredukoval vet problm na jeden zklad-n a snail se udlat maximum pro to, aby jej vyeil. O V nsledujcch dnech se kad jednotlivec snail uvst v ivot idely, je byly aplikovateln na jeho problmovou oblast. O Skrze vdomou aplikaci idel se tyto idely staly ijc realitou msto dobe mnnch fantazi. O Na konci ttdennho semine vypracovali vichni astnci zprvu o svch zkuenostech, jak spn byli ve sv snaze po zm-n. O Nkte svho cle doshli, avak pro jin byly jejich problmy za-koenn natolik hluboko, e jejich een by vyadovalo nkolik msc usilovnho snaen. O V jednom smru vak dolo ke zlepen u vech. Vichni astn-ci zaali ve zven me pociovat, e sly, je utvej jejich budouc-nost, j sou uvnit nich samch.

Vklady E. Cayceho naznauj, e motivy a idely jsou zkladnm kamenem k osobnmu rstu a e k vytven pozitivn budoucnosti nevedou dn zkratky.

Zamme-li svoji pozornost na idely, oteve se nm nevyer-pateln zdroj: sla, je pebv u dui, nm napome mnit svj ivot doucm smrem.

l 6

Princip . 9

CVIEN Vytyte si krtkodob dosaiteln cle, je kladn zmn vai

budoucnost. Nejdve vak vnujte urit as na definovn vaeho duchovnho

idelu. To znamen zkladn charakteristiky, je d vaemu ivo-tu smysl.

Pot si zvolte jednu z oblast svho ivota, kterou chcete zmnit k lepmu. Tato zmna se me tkat vaich duevnch idel (tj. optimlnch mylenek a pocit) a tlesnch idel (tj. pozitiv-nch in). Touto oblast me bt napklad zmna vaeho stravo-vacho reimu, vztah anebo vae zamstnn.

Pi sestavovn krtkho vtu tlesnch idel ve vztahu k jedn oblasti vaeho ivota pouvejte tato doporuen: 1. Duevn idel me ovlivnit tlesn idel. Ve vaem zamstnn se me napklad ideln postoj entuziasmu projevit tak, e pijde-te do zamstnn o tvrt hodiny dve. 2. Zvolte si cle, je jsou dosaiteln. Jinmi slovy, ponechejte si dostatek prostoru pro to, abyste bhem nsledujcho tdne uspli.

^ Pozdji budou moci bt vae cle nronj, zpotku vak zante u tch jednoduch.

1 7

PRINCIP . 3 Bh ije je aktivn a vnmav

Bh je mrtev!" prohlsil Friedrich Nietzsche na sklonku devate-nctho stolet. Ve tictch letech tohoto stolet toto tvrzen vedlo k vytvoen novho hnut, vedenho spisovateli, umlci a filozofy, je sebe sami nazvali existencionalisty. Podle tchto nsledovnk ne-existuje, vy jma naeho individulnho sil, dn sla, je by nm mohla pomoci. Pokud nkdy Bh existoval, pak je ji dvno mrtev.

Nevzpr se cosi uvnit vs tomuto cynickmu tvrzen? Podvme-li se pozorn kolem sebe, neunikne nm dkaz opanho pohledu: Bh ije. A to je vce, ne jednodue piznat, e Bh existuje. Skly existuj, stejn tak hvzdy. Mohou sice jevit njak znmky ivota, avak zdaj se nm vzdlen a chladn.

Svt je pln lid, kte v v Boha, avak jejich koncept nenechv msto pro intimitu a p m vztah s ijc silou. Nkte lid si nap-klad pedstavuj Boha jako vemocnou a nemnnou slu. Jin spatu-j v Bohu vzdlenho rodie, majcho jist oekvn.

Mon i vy obas nahlte na Boha tmto zpsobem jako na ohromnou slu, ale postrdajc charakteristiky spojovan se sku-ten ivou bytost. Zamyslete se na chvli nad kvalitami charakteri-zovanmi pdavnmi jmny tvoiv, vitln, dynamick, aktivn a vnmav. Nejsou toto slova, jimi mete popsat sami sebe, kdy se ctte plni ivota? Neodpovdal by stejn popis i j cmu Bohu?

BH JE VI NM VNMAV A JE AKTIVN VE VAEM IVOT

Tyto dva rysy byly obzvlt vznamn ve zpsobu, jakm vkla-dy E. Cayceho popsaly Boha: vnmav k individulnm potebm a aktivn v lidskch zleitostech. Mete n a v z a t o s o b n v z t a h s t m i t o b o s k m i s i l a m i a setkat se s n i m i ve s v m ivot. Jak Cayce ekl jednomu mui, jemu se zdlo o Bohu jako o obchodn-ku: Toto je Bh, jen je iv v kadodennch zleitostech, kdosi, s km mete jednat."

1 8

Princip . 7

Abychom lpe pochopili tajemstv ivota, uvdomme si, e ijc Bh si je vdom naich poteb a problm. Je ekl, e dokonce vlasy na va hlav jsou spotny" (Luk, 12:7) a e Bh on svch vlastnch ovc povolv a vyvod je." (Jan, 10:3). Avak tato vitln a dynamick sla se nespokoj pouze s tm, aby jen sympatizovala. Kreativn Sly jsou iniciativn a ovlivuj cel lidstvo a ivot kadho z ns. adu udlost a situac lze pochopit jako bosk zsahy do na-eho ivota.

Jak si tedy vy osobn pedstavujete Boha? Rozhodn ne jako jakhosi supermana, ale jako tvoivou slu,

s n mete udrovat osobn vztah. Bh nen osoba, nicmn je vel-mi osobn. Stvoitel je ptelem a stlm spolenkem, vede ns a podporuje v mncch se ivotnch situacch. Kreativn sly si nepo-chybn pej, abychom s nimi udrovali intimn vztah. Jak meme zat budovat takov dynamick spojenectv s Bohem? Prvnm kro-kem je uvit, e je to mon.

JAK MEME DOKZAT, E BH JE?

Kde je dkaz? Kde je dkaz, e ijc Bh stoj pipraven pomoci nm? Je to sprvn otzka a odpov na ni me pijt ze dvou zdroj.

1. Jsou to zitky, je pichzej jako dary. Obas meme po-stehnout nznaky jistch zsah zven, ani bychom je nezbytn oekvali. Tyto situace se vtinou stvaj uprosted ohromnch problm. Bhem hlubok osobn krize mete napklad najednou poctit, e ivot je dobr a m smysl.

2. Druh zdroj dkaz me poskytnout vae ochota dt Bohu anci". Jinmi slovy, innost lku nelze prokzat, dokud jej ne-spolkneme, a teprve pot lze dokzat, zda nae zdrav zlepil, anebo ne. Obdobnm zpsobem se me projevit Bh ve vaem it, vstc-nm krokem vry, jednat tak, jako by Bh, sdlejc vae radosti, sta-rosti a poskytujc vm radu a podporu, stl pi vs.

Vklady Edgara Cayceho asto lidem doporuovaly chovat se tak, j a k o by v i l i ve v s l e d k y , a pot svoji vru porovnat se skutenos-t. Mnoz byli velmi pekvapeni. Snate se pedpokldat, e Bh je iv, aktivn a citliv, a pot se ve svm ivot po njakou dobu i-te tmto pesvdenm. Pro mnoh byl tento test dostatenm dkazem.

Existenci Boha nelze samozejm dokzat empirickm zpso-

1 9

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

bem. dn laboratorn test nen schopen zodpovdt tuto zsadn otzku. Jako jsme si vdomi svho vlastnho j, stejn tak si me-me ve vzcnch momentech klidu uvdomovat J e h o p tomnost . Pedpokladem vak je, abychom uinili prvn krok vped.

Tento proces je popsn ve folkov psni popularizovan triem King-ston. Tato pse je o zapren studni, lhvi vody a dopisu od zhad-nho Poutnho Peta". V tto psni jaksi mu ztrat svoji cestu v pouti a zniv naraz na starou vodn pumpu. Zkou pumpovat, ale bez jakhokoliv vsledku. Zdrcen se posad pod strom a tam ke svmu pekvapen najde lhev vody s lstkem, na nj Poutn Pete na-psal: Tato voda je urena k uveden pumpy do provozu. Je nutn nalt obsah lhve do studn a pot budete mt vody, kolik si jen pejete.

Samozejm, e tento mu nev, co uinit. Radji by vypil lhev vody, kterou dr v ruce, ne by jej obsah vylil do studn, je me bt vyschl jako star kost. Nakonec se vak pece jenom rozhodne u i n i t s k u t e k v ry . Samozejm, e vodu najde, vypi je j, kolik jen me, a zanech lhev plnou vody pro dalho cestovatele.

Stejn jako onen mu i my mme asto ze. Meme pochybo-vat o existenci neomezenho zdroje levy, avak pravdu se meme dozvdt pouze tehdy, uvme-li j nejdve. Musme si ci: Uv-m, e Bh si je vdom mch problm a ct se mnou. Tento mj nzor ovlivn moje postoje a moje iny. Dm Bohu anci."

CO BH SLIBUJE?

Kdy budeme zkouet" Boha, je nutn, abychom nepodlehli lid-sk tendenci ci: Boe, dej mi to a to, j ti POTOM uvm." Nemod-l se snad nkte lid bhem vlky, aby jim pomohl pemoci nep-tele? Nemodl se snad nkte, aby byli ueteni nedostatku potravin, zplav i sucha? Kdy trpme nepzn osudu, jak se vyrovnme s tm, e nae modlitby selhaly?

Josef Campbell k, e dn opravdov nboenstv neslibuje vysvobozen od utrpen. Spe nm pov, jak k nmu mme zau-jmout postoj; u k e n m , j a k n a l z t s l u a d u c h o v n t c h u , sl-b n m v n i t n k l i d u p r o s t e d s trdn ; n e n a b d n e n m n i k . Utrpen je soust ivota. Jestlie podme Stvoitele, aby nm do-kzal svoji existenci tm, e ns zbav utrpen, nepochopili j sme pod-statu ivota a kreativn slu, je je uvnit jakhokoliv testu i zkou-ky. Meme se pot zeptat:

2 0

Princip . 9

K emu je potom Bh dobr? Jestlie plat, e Bh nebo Kreativn sla je zdrojem vekerho by-

t, pak Bh je rovn podstatou vaeho ivota a mho ivota. B h je s m ivot . Jinmi slovy, Bh nen jako pedseda i prezident firmy, kter ani nemus vdt, e existujeme.

Bh je spe jako krev, proudc v naich ilch, anebo vzduch, kter dchme. Kreativn sla je imanentn, je ptomn ve vech na-ich zkuenostech. Tak almista k: Jestlie bych vstoupil na ne-be, tam jsi ty; pakli bych sob ustlal v hrob, i ptomen jsi. (almy 139:8). Anebo Je k: Ani jeden z nich nespadne na zem bez v-le Otce (Sv. Matou 10:29).

JAK JE V VZTAH K BOHU?

Bh si nen pouze vdom vaich problm, ale aktivn psob ve vaem ivot. Je se zmiuje o podobenstv ztracen ovce ve sv. Matouovi 18:12. Kdy past m sto ovc a jedna z nich se ztrat, opust devadest devt z nich, aby el hledat onu jednu ztracenou. Bh anebo Univerzln vdom i Kreativn sla se s nmi sna na-vzat o s o b n vz tah . Pokud jsme pozorn, pak si toho nepochybn povimneme.

Nepotkali jste se snad nkdy s n jakm problmem, abyste pot narazili na nkoho, kdo byl schopen vm jej pomoci vyeit? Nkdo, kdo vm poskytl prv onu potebnou informaci? Mon, e se vm zdlo o nkom, kdo jevil znmky stresu, a kdy jste mu pot zavola-li, zjistili jste, e vs prv v t dob poteboval. Anebo narte na knku i lnek v novinch, kter vm pi jdou velmi vhod.

Tyto zkuenosti mohou bt interpretovny jako Bo zsahy, po-mocn ruka, je nhodou" skrze lidi do mylenky, je se zdaj nhod-nmi, vm napomohou ve vaem ivot. Lze na n nahlet jako na p k l a d y Bo mi los t i i peujcho vesmru. Carl Jung pouil k po-psn tchto smysluplnch nhod vraz synchronicita.

dn z uvedench pklad nen mnn tak, aby prezentoval Bo-ha jako jakhosi dcho kontrolora, sedcho u ohromnho pota-e, dcho zpasy i svvolnm zpsobem zasahujcho do naich zleitost tak, jak uzn za vhodn. Takov pedstava posiluje ped-stavu Boha jako vzdlenou a spe strach vyvolvajc Slu. Tento po-hled svd o velmi osobnm Bohu (neoddlenm ode mne i od vs), o Bohu, jen je velmi aktivn v naich ivotech, avak nikoliv

2 1

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

svvoln. Tento koncept Boha nm pomhaj pochopit i vchodn n-boenstv.

Vchodn nboenstv vid Boha jako jednotu vekerho stvoen. Stvoitel je ijc duch, stojc za kadm projevem hmotnho svta. Pojmenovn pro tuto vude existujc podstatu je TAO, znamenajc sprvn tok", anebo ideln balanc" ivota. Jinmi slovy, B h je s la, j e u s i l u j e o h a r m o n i i a v y r o v n a n o s t . Jestlie my jako jedno-tlivci se svobodnou vl vytvome nerovnovhu v naich ivotech, harmonizujc vliv Boha bude smovat k nastolen rovnovhy, bude nm npomocn k zskn vyrovnanosti nikoliv proto, e njak hlavn kontrolor se na ns dv z mrk a k: Styte se," ale pro-to, e ivot, jen je Bh, usi luje o rovnovhu, krsu a harmonii.

Bh se vak neomezuje na to, aby psobil jako protivha proti n-kterm vaim nedoucm skutkm. Tvoiv s la m p l n pro ka-dou st svho stvoen, vetn vs. Dky tomuto plnu vm ivot pi-nese zkuenosti, je prv v dan moment potebujete, abyste mohli pln projevit svj potencil. Vchodn nboenstv to formuluj slovy: Kdy je k p ipraven, u i te l se ob jev . " Uitelem se me stt lo-vk anebo dokonce kniha i film. Nejastji to bv njak ivotn si-tuace. Bh i ivot nm pin vdy pesn to, eho je nm zapote-b. Tak je kad moment pleitost. Pleitost napravit nerovnov-hu, kterou jsme si svmi mylenkami i skutky vytvoili. Anebo nm me poslouit jako monost k uplatnn naeho potencilu. O V kadm ppad Bh je s nmi v kontaktu kvli n jakmu konkrtnmu cli. O Bh se o ns star a spolupracuje s nmi kadou vteinu naeho ivota. O Bh k nm pivd osoby, stoj v pozad udlost a zkuenost, je nm napomhaj na cest ivotem.

NHODY", JE PETRVVAJ

Zde je pbh o tom, jak srie nhod" utkala pro jednoho mue nejvt poklad jeho ivota. Tento pbh zan v dob, kdy byl vel-mi zmaten a neastn ze svho stvajcho ivota. Rok po ukonen studi na divadeln kole se rozeel se svou ptelkyn a vyuoval ang-litinu ve vzdlenm menm mst na Stedozpad. il sm, mle od svch ptel a jet dle od svch sn.

2 2

Princip . 9

Jednoho dne se vydal se svoj tdou na vlet do sv star koly a nhodou" potkal bvalho spoluka, jen mu doporuil, aby napsal na adresu jistho mue: Je fem dramatickho oddlen na univerzit a nabz stipendium." Mlad m u jej uposlechl a byl pozvn na schzku. Pot, krtce ped stanovenm datem, z nezn-mho dvodu se rozhodl jt na obd dom, msto toho, aby zstal ve kole, jak bylo jeho zvykem. Sed na idli a pojdaje pomeran, uslyel zvonit telefon. Zvedl jej a uslyel velmi p jemn hlas mlad eny. Volala z univerzity, aby ho upozornila na zmnu v konn schzky. Pkn si spolu pohovoili a v dalch dnech se snail ped-stavit si jej obliej.

Pijmac schzka probhla podle jeho pedstav a ke sv velk radosti byl pijat. V nsledujcch dvou letech studoval s nejlepmi umlci svho oboru. ena, jej hlas slyel po telefonu, byla jeho spoluakou. Po ukonen studi se vzali a v nsledujcch patncti letech si vybudovali ivot, jen byl sten posilovn jejich vzjem-nou zkuenost z dob studi. Tak to, co se jevilo jako srie nhod, mlo hlubok dopad na jeho ivot.

Jste schopni si vzpomenout na njakou udlost i setkn, je se zdlo ist nhodn, avak as prokzal jeho dleitost?

Toto lze povaovat za r u k u Bo, psobc ve vaem ivot. Bh vs nevol pouze vam jmnem, ale otevr vm i dvee, ky-

ne vm, abyste vstoupili dovnit, a k: Nsleduj mne, mme prci, je ns ek."

CVIEN Toto cvien se sousteuje na rozen vaeho vnmn, abyste si

byli vdomi vliv, je vm vtinou unikaj. Snate se bt pozornj k svmu vnitnmu i vnjmu svtu. Hle-

dejte nznaky, e ijc a starajc se Bh vs nenechv stranou. Lze to poznat nkolika zpsoby, napklad bhem nhodnho"

seznmen s lidmi, kte vm pomohou. Bute pozorn i ke svm snm. Bhem nich vs me Bh navst

na jistou cestu. Kdy budete schopni tyto zkuenosti sprvn interpretovat, snate

se je uvdt do svho praktickho ivota. K emu vs vyzvaj? Jak vm ukazuj cestu, abyste byli citlivj-

mi, tvoivjmi i produktivnjmi?

23

PRINCIP . 4 Ve je jedno

Ve je vzjemn propojeno

Ve je jedno." Tato slova si lze dobre spojit s obrzkem hippies z edestch let, ovnench kvty a zsadn se dvajcch vzhru do oblak. Frze Ve je jedno" vak pipomn zcela irelevantn, mnohdy obtnou realitu bnho ivota. Modern svt se jev jako vechno mon, jen ne jako jeden celek. Jak potom me bt tento koncept sprvn1

Toto bylo dilema ptele a pznivce E. Cayceho Mortona Blumen-thala, inteligentnho, zvdavho a ambiciznho burzovnho makl-e, jen vydlal na burzovnch obchodech znan jmn. V polovin dvactch let zaujaly Mortona a jeho bratra Edwina schopnosti E. Cayceho a jejich finann pomoc umonila splnit E. Caycemu jeho celoivotn sen postavit vysnnou nemocnici. Bhem nsleduj-cch let obdrel Morton 468 duchovnch vklad, vce ne kdokoliv jin. S jejich pomoc se snail porozumt vesmru, respektive duchovnm zkonm, j imi je zen.

V beznu 1929 Morton poloil Caycemu otzku, jak tyto nov poznatky prezentovat lidem, je se prv zaali o prci E. Cayceho zaj mat. Bhem transu Cayce zdraznil, e po dobu prvnch esti msc by mli bt seznamovni s jednotou Boha, lidskch vztah a asu. Toto bylo neekan doporuen a est m s c se zdlo jako velmi dlouh doba. Lze pedpokldat, e za subjektem jednoty je co-si vce, ne pouze prohlsit: Ve je jedno!" a celou zleitost tm od-bt. Skuten. Kdy se probrme materilem Edgara Cayceho, toto tvrzen se j m proln jako zlat ni.

JEDNOTA VECH SIL

Jak meme lpe pochopit tento princip jednoty? Meme se podvat na jednotliv projevy. Jestlie je nm nap-

klad zejm, e zde je pouze jedin sla ve vesmru, potom ve, co

2 4

Princip . 2

existuje od hvzd a po pavouky, je projevem tto jedin kreativ-n energie nebo ivotn sly. Ve sv populrn naun knize Kosmos je Karl Sagan vyfotografovn vedle dubu. Pod fotografi je pipsno: Blzc pbuzn: dub a lovk. Jinmi slovy jak dub, tak lovk (prak-ticky vechny typy organickho ivota) v podstat sestvaj z atom uhlku, vodku a kyslku. Nuklern fyzici dospli k nzoru, e ve-ker hmota pochz z jedn zhadn stice. Byl to prv Einstein, jen piel s formulac, kter reprezentuje jednotu vekerho vesm-ru. Vdci do dnen doby vychzej z tohoto jeho objevu.

Mylenku, e zde existuje pouze j e d n a j e d i n z k l a d n s la, lze rozvinout dle. Spolen energetick zklad nen typick pouze pro hmotu, ale i pro duchovn svt. Pipomeme si, e nae mysl nae postoje, emoci, mylenky a pedstavy vytv nai skutenost. Duch je ivot, mysl je stavitel a hmota je vsledek. Tato posloupnost je typick pro strukturu kreativnho inu a svd o jednot veker-ho stvoen.

Jako pklad uveme, jak lze bl svtlo rozloit do barev duhy. K podobnmu procesu dochz v naich duch, kdy se jedna z-kladn sla rozdl do postojov, emon a hmotn sloky. erven svtlo nen v zsad odlin od modrho. Ob jsou svtly; pouze vib-ruj v rznch frekvencch. Stejnm zpsobem mylenky a city ne-jsou v zsad odlin od hmotnch vc; jsou pouze jin, jsou odli-nmi frekvencemi" te duchovn sly. Tato rozdlen jsou skuten pouze v tom smyslu, e nm napomhaj lpe pochopit sama sebe a n svt. V konenm dsledku j sou vak hmotn a duevn svty odlinmi zpsoby, jak nahlet na jednu slu pochzejc z ducha.

JEDNOTA ASU

Jeden z nej zaj mavjch aspekt jednoty se tk konceptu asu. Byli j sme vychovni nahlet na as linern, jako na jednosmrnou ulici pohybujc se do budoucnosti. Je to vak ten nejlep model?

ada uen New Age tvrd, e as neexistuje, e jde o iluzi vytvo-enou nam omezenm vdomm. Vklady E. Cayceho nabzej po-nkud odlin stanovisko. Vyzvaj ns, abychom povaovali minu-lost, ptomnost a budoucnost za vz jemn propojen.

Mon jsme mli zitek, ilustrujc jednotu asu, akoliv lze tu-to mylenku jen st pochopit intelektem. Mon jste mli sen, jen se vm pozdji splnil. Udlosti i situace ve snu se staly hmotnou

' 25 '

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

realitou tdny i msce pot, co jste je zaregistrovali ve snu. Tyto sny" ilustruj jednotu asu.

Jedn en se zdl sen, v nm se vidla, jak cestuje vtahem v ptomnosti japonskch mu, noscch oblek sestvajc ze t s-t. Po probuzen si jej zapsala a nsledujc tdny se snaila pochopit jeho vznam. Spekulovala o monm symbolismu vtahu, japon-skch mu a tdlnch oblek. Pila na adu sloitch interpreta-c, avak jeho zsadn aspekt (tj. aspekt asu) j unikal do t doby, ne se najednou po dvou letech ocitla bhem sv cesty uprosted udlost, o nich se j zdlo. Na sv cest z tokijskho hotelu na ve-ei si okovna uvdomila, e strvila nkolik minut ve vtazch ve spolenosti japonskch mu, noscch tdln odvy! Prosted-nictvm jednoty asu tato ena proila" situaci dva roky ped tm, ne k n skuten dolo. Mystici vech kultur a ze vech historickch dob hovo o tto zhadn jednot asu. Racionlnmu intelektu se vak jev verejek naprosto oddlen od ztka. Vj imkami jsou tvr gniov, jako nap. Albert Einstein, tvrce teorie relativity, a Rupert Sheldrake, modern biolog, jen pesvdiv tvrd ve sv knize Ptomnost minulosti, e neviditeln pole spojuj minulost ijcch organism s jejich budoucnost.

Einstein ml rovn v tomto ohledu nkter nestandardn nzory. Kdy v roce 1955 zemel jeden z jeho nejblich ptel Michele Bes-so pouze tyi tdny ped jeho vlastn smrt, Einstein zaslal sou-strastn dopis Bessov seste a jeho synovci. V tomto dopise napsal: Odeel z tohoto svta o trochu dve pede mnou. To nic neznamen. Lid jako my, kte v fyzice, vd, e rozdl mezi minulost, ptom-nost a budoucnost je pouze iluze."

Nkdy nm vesmr nabdne j in hel pohledu na jednotu asu. Vezmme v vahu tuto ilustraci synchronizace" - termn uvan -Jungem k popsn simultnnch udlost, je nejsou zpsobeny jed-na druhou, ale zdaj se bt ve smysluplnm vztahu.

Jeden m u oslavoval narozeniny ve svm podniku se svmi spolu-pracovnky. Najednou se uprosted tto oslavy objevili pracovnci pepravn firmy, kte mu dopravili do kancele nov pracovn stl, jen byl objednn tdny pedtm. Skutenost, e tento stl byl doru-en pesn v dob oslav jeho narozenin, nebyla nikm naplnovna, nicmn tato astn shoda nhod vznamn pispla k dobrmu duchu oslavy. Vypadalo to, jako by sm as koordinoval dv na sob nezvis l udlosti.

26

Princip . 7

JEDNOTA PROSTORU

Jedna z nejlepch ukzek jednoty asu je vlastn Cayceho duchovn prce. Dvakrt denn po mnoho let se vnoil do jakhosi autonavozenho" spnku, zmnnho stavu vdom, a byl schopen registrovat informace o lidech, kte byli stovky i tisce mil daleko. asto se tato informace tkala zdrav dan osoby, v takovm ppad Cayce popsal velmi detailn tlesn stav, akoliv ml zaven oi a pslun osoba nebyla nikdy nablzku.

Obas, kdy zanal vklady, se Cayce zmnil o prosted, v nm se dan lovk nachz, o jeho obleen anebo jeho innosti. ekl: Hezky vymalovan pokoj", anebo Kiklav erven pyamo" jas-novidn poznmky, je byly pozdji potvrzeny. Jednomu lovku, jen prv vychzel ze dve svho domu v j inm mst, Cayce ekl: Pojte zptky a posate se!" Protoe Cayce vnmal toto vechno na rovni vdom, kde existovala jednota asu, mluvil, jako by byl ve stejnm pokoji jako onen mu.

JEDNOTA BOHA A LIDSTVA

Koncept j e d n o t y tvrd , e B h je s p o j e n s l i d s t v e m a i s a m o lid-stvo je v n i t n p r o p o j e n o . Po pedelch vahch o jednot asu, energie a prostoru se toto tvrzen jev jako snadnji pijateln, nic-mn pro nkter z ns je to jeden z nejobtnji pochopitelnch aspekt jednoty. Teologickm problmem je odedvna otzka: Je Bh kdesi tam, nkde daleko a mimo ns (transcendentn). Anebo je Bh pmo zde, uvnit ns samch a uvnit celho stvoen (ima-nentn)? Zkon jednoty podporuje imanentn pohled, pestoe pro adu lid je tko pochopiteln.

Pekkou me bt nae vnmn naich neptel. Jestlie bude-me souhlasit s tm, e Bh je uvnit ns, pot j sme nuceni souhlasit s tm, e Bh je i uvnit naich neptel, nech je jimi kdokoliv. Jes-tlie je obtn akceptovat jist sti lidstva, potom je obtn vit, e Bh je i v nich. Mnohdy si meme pomyslet, ano, Bh je uvnit vech s v j imkou musl im anebo Rus, len demokratick, i re-publiknsk strany, anebo mho vagra i mho nadzenho.

Jestlie Bh je imanentn v celm stvoen, pak je onm jednotcm prvkem, jen spoju je cel lidstvo. Vizioni toto uznvaj . Jeden

2 7

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

pklad se tk devtiletho americkho siouxskho indina, kter onemocnl. Bhem sv nemoci ml tento chlapec jmnem ern los mystickou vizi, kter ho pivedla k tomu, e se z nj pozdji stal aman a litel svho kmene. Bhem tto vize byl penesen do ste-du svta a byla mu ukzna propojenost vech lid a vc. O tomto svm mystickm zitku hovo ve sv knize Black Elk Speaks: A kdy jsem tam stl, vidl j sem vce, ne jsem schopen slovy vy-jdit, a pochopil jsem vce, ne jsem vidl, vidl jsem ta jemnm zpsobem tvary vech vc v duchu a tvary vech tvar, jak musej t pospolu jako jedna vc. Vidl jsem, e posvtn kolo mch lid by-lo jednm z mnoha kol, je tvoila velmi irok kruh, a v jeho stedu rostl jeden obrovsk kvetouc strom, jen slouil jako msto odpoin-ku pro vechny dti jedn matky a jednoho otce. Vidl jsem, e to bylo svat msto.

JAK JE TO S NA INDIVIDUALITOU?

Individualita je dvojsen zbra. Chceme bt svobodn a nezvis-l, nicmn si j sme vdomi i druh strnky tto vci. Cosi uvnit ns tou po pocitu jednoty. Individualita se me zmnit v izolaci a izo-

.lace v osamn. Kdy se ctme deprimovni anebo ohroeni, pote-bu jeme podporu druhch. Kdy se ctme oputni, je obtn uznat neviditelnou jednotu, je ns svazuje se zbytkem vesmru. Pirozen hledme hmatateln dkaz spoleenstv.

Pot, co si ptilet holika vlezla do postlky, zavolala na svoji maminku. Dcerka j vysvtlila, e j chybla ptomnost mladho bratka, jen s n sdlel pokoj. Onu noc byl na nvtv u svho d-deka. Dvtko objevilo, ze se samo v tmavm pokoji ctilo ohroe-no. Matka se je snaila upokojit: Neboj se," ekla, kolem tebe jsou vude andlci, kte t maj rdi a kte t ochrauj. Nemysl si ny-n, e se ji nemus bt?"

Ne," nalhalo mal dvtko. Chci nco s vlasy a k ! " Tento druh touhy po nem konkrtnm spoju je vechny vkov skupiny. Nejenom dti, ale i dospl chtj jako protivhu svobody nco, co je spoj dohromady s nkm jinm.

Nkte lid se vak brn mylence jednoty, jestlie znamen ztrtu sv vlastn individuality. Mnoz jsou podezvav k orientln verzi nebe, znmho jako nirvna. Orientln bsnci popsali lidsk due jako kapky vody, je se nakonec rozpust v ocenu Boha. Toto

2 8

Princip . 7

nen pjemn mylenka! Kdo chce bt rozputn a navdy ztratit svj vlastn individuln charakter? Mon, e jsem vak patn in-terpretoval tyto metaforick pedstavy, je povstaly z hinduismu a buddhismu.

Jeden z duchovnch uitel, kter se pokusil nm napomoci po-chopit vchodn filozofick koncepty jednoty individualit, je lama Anagarika Govinda. Pvodem Nmec, pijal indickou nrodnost a buddhistickou vru. Govinda napsal svoji prvn knihu o buddhismu ve svch osmncti letech. Do sv smrti v roce 1986 trvil svj ivot in-terpretovnm vchodn moudrosti pro zpadn svt. Pedstavu nirv-ny obrtil naruby. Spe, ne bychom si pedstavili, e se jednou nae kapka na vlastn individuality rozpust v univerzln jednot, by-chom mli uvaovat o osvcen jako o univerzln jednot, je bude vlenna do kad individuln due. Take namsto toho, e se kap-ka nakonec vrt do moe, kva l i ta m e v s t o u p i t do k a p k y .

Vklady Edgara Cayceho nm rovn velmi vznamnm zpso-bem napomhaj rozit tento konflikt mezi individualitou a univer-zlnost. N osud jako osud du spov ve spojen se s Bohem. Kdy doshneme svho potencilu, budeme si vdomi svho vlastn-ho j, tj. budeme si vdomi sama sebe jako individuln due, avak souasn spojeni s celkem ne tedy celkem, a l e s p o j e n i s c e l k e m .

Simultnn individualita a veobecnost se jev jako paradoxn. Tomuto konceptu meme lpe porozumt zkoumnm kompozice hudebnho akordu. Kdy se ti tny spoj harmonicky v jeden, utvo- akord. Jednotliv tny neztratily svoji individualitu, nicmn se spojily do ehosi vtho, ne jsou jejich jednotliv identity. Kdy po-slouchme, nae vnmn akordu zastn jednotliv tny, pesto, chceme-li, uslyme i jednotliv tny. Toto se podob zkuenosti, kte-rou budeme mt po d o s a e n osv cen . Neztratme svoji vlastn indi-vidualitu, ta vak bude obohacena o nco vtho, o nai zkuenost jednoty se vm.

BUDOVN NA BUDOUCNOSTI

Jak vztah m princip jednoty k utven na budoucnosti? Koncept jednoty je chvatn a me vm napomoci nabt vtho

klidu mysli. Jak mete vyut tuto mylenku k vytvoen lep bu-doucnosti? Zde jsou tyi zpsoby, je vm umon t a jednat v du-chu jednoty a budovat spokojenj ivot.

2 9

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

1. Jsme-li si vdomi jednoty asu, pak jsme si rovn schopni uv-domit, e z d r o j e potebn pro v y b u d o v n budoucnos t i j s o u k d i spozic i j i dnes. Pravda, nemusme mt okamit ve, co na t-to cest budeme potebovat, avak mme prostedky, s nimi lze za-t. Vzpomete si na podobenstv hoinho semnka. Je jednm z nejmench, avak vyroste do jedn z nejvtch rostlin. Vykonvej-te s maximlnm nasazenm to, co se vm dnes nabz, aby bylo vykonno. Kosmick zkony vm slibuj, e vm vce bude dno, budete-li tak init.

2. Pamatujte si, e ve vesmru existuje jen jedna sla a e energ ie , j i z m a t e s t rachovnm se o va budoucnost , m o h l a bt v y u i t a d a l e k o k r e a t i v n j m a k o n s t r u k t i v n j m z p s o b e m . Vezmte v vahu pbh strachujcho se vedoucho, jeho sekret-ka jej jednou pistihla, jak nervzn chod od jedn stny sv kance-le ke druh. Kdy se jej zeptala, co se dje, odseknul: Akcie nafty jdou dol!" Zmaten sekretka odpovdla: Vy vak dn takov akcie nemte." Vzruen odpovdl: Co kdybych je vak ml?"

Jak vyuvte univerzln energii, je na vs. Vypltvte ji na stra-chovn se o svoji budoucnost, anebo ji budete aplikovat pozitivnm zpsobem?

3. Vdomi si jednoty lidstva, objevme, e ne j lep m z p s o b e m , j a k pomoci s a m i sob, je p o m h a t d r u h m . E. Cayce dval tut radu opakovan lidem, je byli pohlceni vlastnmi problmy: Najd-te nkoho, kdo je na tom jet he ne vy sami, a nco pro nj ud-lejte. Tato rada nebyla pouze cvienm v laskavosti. Cayce pomhal lidem jednat v souladu s duchovnmi zkony. Je kzal tot posel-stv: "Dvejte a bude vm dno; tou mrou, kterou mte, bude vm zase odmeno" (Sv. Luk, 6:38)

4. Pociujce jednotu s vesmrem, j sme schopni vidt, e n a e i-votn s i tuace , n e z v i s l e na tom, j a k je s k r o m n , o b s a h u j e v s o b i r o k m o n o s t i l i d s k h o d r a m a t u . Nkdy jsme svdni k tomu, abychom si mysleli, e pouze nkte privilegovan jedinci maj mo-nost realizovat svj lidsk potencil, avak nen to pravda. Krlov a slouc maj tyt sny. Jejich obavy a nadje jsou mnohdy velmi podobn. Ve velk he ivota neexistuj role mal a velk. Kad z ns je mikrokosmem vesmru. Ve radosti, starosti, nadje a sp-

3 0

Princip . 4

chy jsou miniaturnmi replikami veho toho, k emu ve vesmru dochz.

CVIEN Toto cvien pedpokld zamen se na jist postoje k ivotu.

Je nutn vyvinout specifick sil zmnit nkter aspekt naeho ivota aplikovnm princip jednoty. 1. Snate se dvat se na svj ivot astji z pohledu jednoty veho.

Uvdomte si, e nezvisle na tom, v jak pzniv, i nepzniv situaci se nachzte, pedstavuje miniaturn verzi velkch tmat lidstva.

2. Snate se aplikovat koncept jednoty s vtm drazem, ne jste inili v minulosti. Soustete se napklad na nkterou z vaich obav, je vs pipravovala o vai energii, a snate se tuto energii nasmrovat pozitivnm smrem.

3. Anebo se snate upravit svj vztah k osob, s n doposud nevych-zte tak, jak byste si pli. Dobrm zpsobem, jak zat, je snaha najt na tomto lovku to, co vs spojuje.

31

PRINCIP . 5 ijte pro njak vy pncip

K emu je mn to dobr?" Toto je ast otzka, dokonce mantra modern civilizace. Kamkoliv se podvme, tam vidme tento motiv psobit. Televizn reklamy ns nabdaj, abychom si vybrali pro-dukty slo jedna", abychom kupovali jist vrobky, protoe za to stoj." Touha po osobnm spchu a neklid, kter vytv, jsou den-nmi realitami dnen televize.

Odr tento stav nai skutenou povahu? Jsme soust svta, kde plat, e peij jen ti nejsilnj? Anebo jsme jiskrami Kreativn sly, jej zkladn povahou je dvat

a milovat, hledat rovnovhu pro vechny sti stvoen?

Nkte kaj, e tato otzka je naivn a e lidsk rasa sestv z je-dinc, kte j sou ve vnm konfliktu sami mezi sebou a svm pro-stedm. Hlavn trendy toto tvrzen podporuj, vimnme si vak rov-n i malch osobnch pklad, je zstanou mnohdy nepovimnu-ty. Jeden m u vyprvl o vzpomnce z dtstv, kter ho navdy po-znamenala. Vyrostl v tradinm malm mst USA. Jak bylo pro teh-dej dobu typick, vydlval si jako mal chlapec kapesn doruo-vnm novin. Na potku edestch let bylo bn, e tito chlapci vybrali sv poplatky za roznos jednou tdn pmo od konench adrest.

Jednoho jnovho veera bhem jedn takovto pochzky zau-kal chlapec na dvee eny, ijc nkolik dom od jeho vlastnho domku. ena mu pila otevt se slzami v och a mluvila dosti ne-souvisle, avak tento chlapec vyrozuml, e se prv dozvdla o smrti jednoho ze svch dt. Jako dvanctilet nevdl, co by ml ci, co udlat. Kdy se vrtil dom, ekl o tto vci sv matce. Ta si okamit oblkla kabt a zala za onou sousedkou, aby j poskytla tchu. Jej reakce byla naprosto spontnn, nepemlela o tom, co by mla dlat i ci. Jednodue se sebrala a la za n.

3 2

Princip . 2

Tento pbh by se nikdy nestal soust novinovho zpravodaj-stv. ena zanech sv prce a b, aby utila svoji sousedku." Avak pro tohoto chlapce, jen nebyl schopen dnho inu, to byl nejinnj pklad lidskho souctn a nesobectv.

DV TVE LIDSTVA

Nboenstv a filozofie se odedvna sna definovat vztah mezi dvma protikladnmi povahami lidstva: sobeckm j" a postojem, jen upednostuje z jem druhch ped svm vlastnm, dokonce ped vlastn bezpenost. man uctvali boha Januse, jen ml dv tve. Buddhovo osvcen souvis s pekonnm dvou dmon sobec-tv: strachu a touhy. Je pekonal svt tm, e nabdl sama sebe v lsce a odolal pokuenm, aby zachrnil sv j vlastn ivot. Je to ten-t Je, jen k svm nsledovnkm: Nikdo neme slouit dvma pnm." (Matou 6:24).

Filozofie vyplvajc z vklad Edgara Cayceho rozehrv tot tma. Jedno pslov, opakovan se vyskytujc v ad vklad, k, e doshneme na trn milosti jen pomoc rukou tch, j im jsme pomohli. Jeden z vklad je jet draznj, kdy k, e n i k d o se n e d o s t a n e do n e b e , p o k u d se n e o p r o tyto ruce. Jinmi slovy, postoje a iny zaloen na skutenm z j m u o druh anebo o cosi vtho, ne jsme my sami, ns vedou k naemu konenmu cli a osudu: spojen s Kreativn silou vesmru.

Tuto korunu lze vak vyhrt pouze za jistou cenu. Je nutn, aby-chom se o s v o b o d i l i z p o u t e g o c e n t r i s m u a vzdali se pesvden, e nae dobro je zaloeno na n ztrt, anebo e ivot je ve sv pod-stat peitm jen tch nejschopnjch.

MTUS JAKO UITEL

Mty nejrznj ch kultur popisuj tento heroick boj. Kad z nich popisuje tento pbh svm vlastnm zpsobem, avak v ka-dm ppad je jeho clem probudit v posluchai hodnoty, kter pe-krauj rmec pouhho vlastnho z jmu. Hrdina i hrdinka ij pro vt cl, ne je pouh z jem o vlastn osobu.

Sumersk hrdina Gilgame napklad dobrovoln trpl, kdy se snail zskat pro lidstvo rostlinu zaruujc nesmrtelnost. Riskoval mnoh nebezpe, nakonec se potopil a na dno ocenu, aby tento

' 33 '

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

drahocenn dar zskal. Jeho sil vak nepineslo poadovan vsle-dek, protoe jeho poklad sndl had.

Prometheus byl pikovn etzem ke skle a muen, nebo pinesl darem ohe lidsk rase. Jeho pbh je klasickm tmatem krdee, krdee ohn. Tm, e zcizil bohm ohe a dal jej lidstvu, poskytl nm dar civilizace. Avak tak vzbudil nevraivost boh a nsledn se stal objektem jejich pomsty.

Vklady Edgara Cayceho nabzej nov mty. Akoliv msto kon-n se me jevit jako fantastick, tmata zstvaj stejn a ilustruj boj mezi sobeckost a itm pro vt cl. Cayce ns vede zpt a do ztracenho kontinentu Atlantidy. Uprosted tto prehistorick doby popisuje superlidskou civilizaci rozdlenou do dvou protikladnch sil. Na jedn stran jsou synov Beliala, na druh dti Zkona Jedno-ho. Tyto d v s k u p i n y se l i v p o h l e d u na z k l a d n o t z k u . Syno-v Beliala nevid jin smysl it ne ve zdrazovn seba sama a uspokojovn svch nich poteb. Dti Zkona Jednoho naopak povauj ivot za pleitost starat se o druh a mt je rd.

Pedmtem sporu mezi tmito dvma skupinami byla tet skupi-na bytost s omezenmi intelektulnmi schopnostmi. Synov Blid-lu chtli vyut tyto zraniteln eny a mue jako sv otroky a otroky-n. Dti Zkona Jednoho se snaily zlepit jejich situaci a poskytnout jim anci, aby pln vyuvali svj potencil.

V tomto ivm mtu Cayce i lustruje zkladn otzky, j im dnes elme nejen jako jednotlivci, ale i jako lenov lidsk rasy.

Budeme t pouze sami pro sebe, vyuvajce druh k naemu prospchu?

Anebo se budeme starat o druh, i t pro njakou vc pesahujc ns sam?

Prvn volba me doasn vst k vtmu pohodl. Druh pedpo-kld jist obti. Nicmn vklady Edgara Cayceho, starobyl mty a velk svtov nboenstv souhlas s tm, e pouze druh volba vede ke tst.

J VERSUS SOBECTV

Podle jednoho nzoru je veker morlnost zaloena na sobectv. Slyeli j sme toto tvrzen od eckch sofist, stejn tak je soust fi-lozofi prezentovanch v ad modernch knih. Vychz z pedpokla-du, e kdy ns vykonn dobrho skutku in astnmi, pak jej ko-

' 34 '

Princip . 2

nme proto, abychom byli astn a tento in naznauje sobeck motiv. Jsme-li tedy laskav, nejsme o nic ctnostnj, ne kdybychom byli krut: oboj inme pro p jemn pocit, jen dan in pin.

Takov n z o r vak nerozliuje mezi tstm a libost, mezi j" a sobectvm, nepostihuje skutenou hloubku na osobnosti. Jestlie je lidstvo nazrno pouze jako komplexn tlesn organismus, pak cel spektrum lidskho mylen a skutku je redukovno do biologic-kch termn. Jestlie je vak lidstvo posuzovno z duchovnho hle-diska, ijc v hmotnm svt, avak neomezen jm, potom je lidsk potencil daleko ir. Potom mme vbr, nebo tst a l ibost ne-j s o u ident ick. Meme t ist z tlesn perspektivy a vdy uped-nostovat libost ped bolest, anebo se meme snait t podle n-slednho duchovnho pesvden, jeho povahou je starat se o dru-h, nkdy dokonce na kor ztrty svho vlastnho ivota.

Ve sv provokujc knize Kreativn zamylen vyprv Richard Rai-nes pbh vlench zajatc, drench bhem druh svtov vlky v zajet v Japonsku. Zajatci pracuj mimo vzen na jist stavb pro sv vznitele. Po skonen prce jsou potny lopaty a jedna chyb. Rozzuen velitel nalh, e chybjc lopata mus bt vrcena a vi-nk se mus piznat. Vzov se na sebe nechpav dvaj, co jen jet vce rozzu velitele. Ten nakonec zave: Vichni zem-ou!" a pipravuje ve nezbytn k vykonn rozsudku. Pot se pihl-s jeden mu a oznm, e to byl on, kdo vzal onu lopatu. V nvalu zlosti jej velitel okamit ubije k smrti. Skupiny se pot vrt do v-zen s mrtvm tlem svho kamarda. Nato jsou znovu lopaty pepo-tvny. Prvn potn bylo chybn, dn lopata nechybla. Raines pipojuje k tto pravdiv udlosti citt z bible: Vtho milovn nad to dn nem, ne aby dui SFOU poloil za ptele sv." (Sv. Jan, 15:13). Jen nkte z ns jsou vybdnuti k tomu, aby uinili takovou-to ob. Nicmn kad den mme monosti vybrat si mezi s lubou sob samm a druhm i irmu cli.

JAK CL SI ZVOLIT?

K jakmu posln jsme vedeni? Jak si vybereme mezi rznmi organizacemi, je ns vyzvaj, aby-

chom se k nim pipojili? Jak poznme, kter z nich je nejlep? Jedna z metod, jak ohodnotit cle, je obsaena ve frzi: Poznte

' 35 '

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

je podle jejich plod." (Sv. Matou, 7:16). Jinmi slovy eeno, napo-mh dan cl vytvet vce mru, spokojenosti, porozumn i lsky, anebo pispv ke konfliktm, strachu i nenvisti?

Pisp v d a n innost k d o b r u vech, a n e b o z v h o d u j e pou-z e n k t e r n a k o r d r u h c h ?

Tento druh otzek je obsaen ve vkladech Edgara Cayceho, jen zdrazuje dleitost it podle idel. Idely jsou naimi motivy PRO nco dlme oproti tomu, CO dlme. Jednomu lovku Cay-

ce ekl, e NEJDLEITJ, VE, co kdokoliv me udlat, spov v ustanoven duchovnch idel a nslednm ivotu podle nich. O Z jednoho pohledu zde existuje pouze jedin duchovn idel pro celou lidskou rasu a V ivot se me stt pokusem podle nj t. O Z j inho pohledu vak me mt V specifick idel posln, pro kter jste se narodili. Je velmi konkrtn a nikdo jin je neme splnit tak dobe jako vy.

Onen spolen duchovn idel se pravdpodobn vymyk pesn definici, avak nepochybn se tk povznesen celkov rovn i kvality ivota lidstva a celho stvoen. Toto lze nazvat Velk dlo" anebo Velk posln". Kad z ns m vak v tomto ohledu svoji ma-lou roli. Dleit je pamatovat si, e n kol je vznamn, pestoe se zd mal.

Uveme pbh reportra, kter el udlat interview se staviteli newyorskho mrakodrapu. Zael za temi zednky, vykonvajcmi stejnou prci na tme mst a kadho z nich se zeptal, co dlaj. Prvn z nich odpovdl: Pokldm cihly." Druh ekl: Stavm ze". Avak tet odpovdl: Pomhm stavt pamtnk, kter bude po stalet obdivovn."

SMYSL IVOTA A ORGANIZACE

ivotn cl nen jist toton s organizovanmi skupinami i hnu-tmi, nicmn rada organizac i skupin slou jako prostedek pro ji-st idely i cle. Zalenn se do jist skupiny je soust it pro ir- cl, nejen ist pro sv vlastn cle. Nicmn bume opatrn. Orga-nizovan skupiny mohou vytvet dojem lsky dan skupiny, avak psobit negativn na jin. Klasickmi pklady jsou nacist i leno-v Ku klux klanu. Jejich lenov mohli bt pesvdeni, e ij pro ir cle, pestoe tento cl byl veskrze destruktivn. Aby byla innost

36

Princip . 9

jakkoliv skupiny v souladu s clem Tvrce, mus se oprat o skute-nou lsku a mus bt pnosem pro zbytek lidstva.

ZANTE DNES

ijte pro cl vt ne vy sami. Co mete dlat, abyste aplikovali tento princip? Je zde njak velk dlo, je je nutn realizovat? Je zde njak skupina i organizace, je poskytuje dokonalou pleitost slouit Velkmu cli i Idelu? Odpov je patrn ano i ne.

Je vznamn ctit se soust velkho dla dla, je z lepuje lid-sk podmnky jak hmotn, tak i duchovn. Je dleit si uvdomit, e toto dlo je vt ne kterkoliv jedinec i doba lidskho ivota.

Nicmn souasn s tm si musme uvdomovat, e v e l k d lo s p o v v d l n m a l c h vc, napklad poskytneme-li pomoc sv-mu sousedu anebo pomeme-li ku s jeho matematickm probl-mem. Mli bychom bt laskav a v n e t do n a e h o i v o t a co mo-n n e j v c e lsky.

CVIEN Udlejte dnes - patrn jen malou - vc, z n odvodte osobn

poten. Tento skutek by vm neml pinst finann odmnu, pozornost

a mon ani slovo ocenn. Tento skutek by vak ml pispt k nemu dobrmu i pomoci

nkomu: jinmu lovku i skupin lid, zveti, prosted atd. Uvdomte si, jak tento mal skutek ve vs vzbudil pocit propojenos-

ti s vcmi vtmi ne vy sami.

37

PRINCIP . 6 Pravda je rostouc vc

Touha poznat pravdu ve svt kolem ns nen nov. V dob, kdy il Edgar Cayce, co nen tak dvno, bylo obtn znt, v co se dalo vit. Ekonomick nejistota, mnc se sociln hodnoty a hrozba vl-ky pevldaly ve tictch a tyictch letech prv tak, jako je to-mu i v poslednch letech tohoto stolet. Stejn jako my i lid pich-zejc k Edgaru Caycemu chtli v cosi vit, chtli znt pravdu. O Nkte z tchto lid potebovali pesnj popis svch nemoc, je do t doby byly pouze patn definovny. O Jin chtli lpe porozumt svm problmm, tkajcm se jejich interpersonlnch vztah anebo jejich zamstnn. O ada hledala fakta o duchovnm rstu.

Vichni si byli patrn vdomi jednoho principu: P o t e b u j e m e z n t pravdu, abychom mohl i t lep budoucnost .

Zpadn civilizace je do znan mry zaloena na dleitosti prav-dy. Kad svdek v soudn sni mus psahat, e bude mluvit pouze pravdu. Symbolem naeho prvnho systmu je ena se zavzanma oima drc vhy. Vhy pravdy jsou starobylm symbolem. Podle vry Egypan kad due po sv smrti vstoupila do sn soudu egyptskho boha Osirise, jen vldl nebi. Vechny due touily po vstupu do tohoto svta, nebo zbytek posmrtnho podsvt byl obydlen netvory. Avak ne kadmu byl vstup povolen. Due muse-la nejdve prohlsit, e se nedopustila dnho zloinu. Srdce ka-dho bylo pot veno na vze, a pokud nebylo upmn, oekval je neblah osud.

Idel pravdy il ve vech rch lidsk historie. Nkdy vak byl obtovn, kdy narazil na vldnouc tdu, trpc svmi vlastnmi pedsudky. V estnctm stolet byl napklad Galileo donucen odvo-lat sv prohlen, pravdu, je byla objevena novm pstrojem te-leskopem. Katolick crkev shledala jeho mylenky nebezpenmi a byla pipravena poslat tohoto vnho pionra na smrt. Stovky let pot zesmnil nacistick reim teorii Alberta Einsteina a dokonce

38

Princip . 2

vypsal odmnu na jeho hlavu. Dnes je jeho teorie univerzln pij-mna jako pravdiv.

CO JE PRAVDA?

Tato filozofick zhada pitahuje mysl od t doby, co lovk zaal myslet. Nkdy vak byla tato otzka vznesena nikoliv tmi, kdo hle-daj odpov, ale pochybovai. Je ekl napklad Pontiovi Piltovi: Piel jsem na tento svt, abych byl svdkem pravdy. Kad, kdo je na stran pravdy, mne poslouch." Pilt se jej zeptal: Co je prav-da?" (Jan, 18:37), avak pot na odpov nepokal. Cayce zdraznil, e pro Piltovu netrplivost svt ztratil monost porozumt vce pravd.

Namsto toho, aby souasnci ekali na moudrho mue i enu a poslechli si, co o pravd k, obracej se na vdu. Mylenky, artiku-lovan kdysi Galileem a Einsteinem, jsou nyn pijmny, nebo byly opakovanmi pozorovnmi potvrzeny. Takovto pstup je vysoce efektivn, tk-li se fyziklnch pravd. Avak lidsk due nle do ob-lasti pesahujc hmotu. Je nutn hledat odpov i na tento typ otzek:

Jak meme odhalit pravdu tkajc se lidskho srdce? Jak hodnoty a charakteristiky jsou nejpfirozenj a nejpravdivj-

pro lidskou dui?

JAK JE NAE POSLN NA ZEMI?

Tyto otzky jsou nchyln ke kritice. Jakmile se dostaneme mimo oblast hmotnho svta, je mon ci: To vechno je jen subjektivn. Kad lovk mus dospt ke sv vlastn odpovdi."

k stedn koly byl konfrontovn s tmito otzkami pravdy bhem hodiny anglitiny. Byl podn, aby peetl nkolik dk romantick bsn, a slova lehce plynula, kdy ji etl. Obsah bsn byl nsledujc: Sed pod dubem, bsnk poctil ptomnost Boha. Bse byla vyjdenm cty ke stromu a k Bohu. Nikdo ve td j nebyl ni jak osloven a nebyla schopna rozptlit letargii onoho dlouhho kolnho odpoledne.

Pot uitel poloil velmi nezvyklou otzku: Je tato bse pravdi-v?" Inicioval bjen dialog se svmi studenty ve stylu Sokrata, hle-daje povahu pravdy. Vznesl otzku: Me bsnk sedc pod stromem objevit pravdu stejn, jako je toho schopen vdec?" Zpotku tda

' 39 '

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

odpovdla zporn. Pot onen mlad mu, jen bse etl a jen j byl vce ovlivnn, pipustil: Mon, e bsnk me objevit pravdu, avak nen zde zpsob, jak to zjistit, a tak si nikdy nememe bt jisti."

Ale navdy zstala v jeho mysli uitelova slova, jen poznamenal: Pamatujte si, e existuj i odlin prostedky k potvrzen pravdy ne pouze laboratorn." Jestlie pravda je vce ne ist prokazateln fakt, co potom vlastn je?"

PRAVDA JE ROSTOUC VC

ada lid, potkajc se s tmito otzkami, pichzela za Edgarem Caycem. asto jeho vklady definovaly pravdu jako rostouc vc". Existuj dva zpsoby, jak tuto ponkud poetickou definici interpreto-vat. Jeden je, e p r a v d a s a m a o s o b se v d y m n . Verej pravda je odlin od dnen.

Nanetst tento druh relativismu me vst k sofistm. Sofist byli starobyl et filozofov, kte tvrdili, e vechny pravdy vetn hodnot jsou relativn, a proto bezvznamn. Podle nich byla snaha nalzt pravdu nesmysln. Evidentn toto nen postoj, kter ml Cay-ce na mysli. Tak, jak se mnme a duchovn rosteme, jist pravdy se nm zdaj podstatnj ne jin. Avak navzdory tomuto prunmu pstupu Cayce vdy nalhal, e pravda je skuten vdy tat."

Druh interpretace bere v vahu skutenost, e pravda je rostouc vc, protoe podporuje rst. Podobn lze ci, e hnojivo na trvnk je rostouc vc", avak hnojivo samo o sob neroste podporuje rst. Filozofie Edgara Cayceho se spe sousteuje na druhou inter-pretaci. Pravda je b o s k y i n s p i r o v a n i m p u l z k rs tu , t lac ka-d o u d u i k n a p l n n j e j h o o s u d u , i kdy sama pravda me bt nkdy zdrojem nep jemnho pocitu. Takto vak vci funguj . Zm-nit se a vyv jet se nkdy znamen trpt. Starch zpsob jednn a mylen se mnohdy vzdvme nesnadno petrvvaj, i kdy pijet pravdy vyaduje nov postoje a pstupy.

Nicmn navzdory j istmu diskomfortu, jen me bt spojen s pravdou, cosi uvnit ns ji chce a oceuje ji. Vzpomete si nap-klad na sv nejhlub ptelstv. Nejsou to snad ta, kde pravda pevl-d? Nen snad vam nejlepm ptelem prv ten, komu mete -ci pravdu, i kdy to me bt pro vs oba nepjemn? V blzkch vztazch jde o rst, a tebae me bt pravda nkdy bolestn, lze ji sdlit s milujc podporou.

4 0

Princip . 9

JAK MEME POZNAT PRAVDU?

Mnoho vlek bylo vyvolno kvli obhajob jistch pravd. Vezm-me si napklad Evropu sedmnctho stolet, kterou Joseph Cam-pbell charakterizuje jako svt b lzn hzejcch po sob Bibl francouzt kalvinist, nmet luterni, panlt a portugalt inkvi-zitoi a ada jim podobnch." Uprosted tchto nboenskch vlek Benedikt Spinoza, idovsk filozof, prohlsil, e Bo pravdu nelze nalzt v knihch, ale v lidskm srdci a mysli. Tato jeho slova byla v t dob odsouzena jako vyvrajc z pekla. Souasn ppad nesmysln vlky pro pravdu lze najt v Bejrtu, kde kesan, musl imov a id vrad jeden druhho ve jmnu tho Boha. Jak m e m e v takovm-to absurdnm svt doufat, e na jdeme pravdu, kterou Cayce popsal ve svch vkladech, tu, je nm napome vybudovat zdravou bu-doucnost?

Natst z d e e x i s t u j e z p s o b , j a k p o z n a t p r a v d u . Jako rostouc vc pispv k postojm a inm, je jsou konstruktivn. Jinmi slo-vy eeno, nenv is t , zvist, zloba nejsou plody ducha pravdy. Jestli-e jsou zde ptomny tyto charakteristiky, pak lovk i skupina, kte- je vykazuj , ztratili ducha pravdy nezvisle na svch sloganech i doktrnch. D u c h p r a v d y podporuje trplivost, l s k u , bratrstv a laskavost, nebo toto j sou vlastnosti, je spe buduj , ne ni. Ba co vc buduj vci, kter petrvvaj . Kdy je pravda aktivn, rst je nezastaviteln s mnohdy neoekvanmi vsledky.

Slu ijc pravdy i lustruje pbh Jaimeho Escalanta, jeho dlo bylo zpopularizovno dky f i lmu Stand and Deliver. V roce 1982 za-al uit matematiku na stedn kole v Garfieldu. V t dob byla tato kola znm svm vandalismem, nsilm a zoufalmi kolnmi v-sledky pedstavovala typickou situaci v chudch pedmstch Los Angeles. Escalante si vytil za cl tuto situaci radikln zmnit. Mnohokrt musel bt nekompromisn a prosazoval vdy to, co po-kldal za pravdu ve vzdln. Jeho hlavnmi nstroji byly jeho nade-n a opravdov lska ke studentm. Koncem roku osmnct k je-ho nejlep tdy sloilo zkouky na vbornou. Zkouejc profesoi je zpotku podezrali, e podvdj. Kdy vak byly zkouky opako-vny, jejich mimodn znalosti byly potvrzeny. V r n o s t p r a v d tak, jak ji tento uitel vidl, vystila v nevedn rst v ivotech ady mladch lid.

4 1

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

SLA LI

Nanetst nen tento druh vzneen pravdy, zosobnn v prci Jaimeho Escalanta, projevovn vdy s takovou istotou. Jak Cayce nkolikrt zdraznil, akoliv pravda pochz z jednoho zdroje, due se svoj svobodnou vl mohou s touto pravdou manipulovat prav-da se pot vytrat, nebo se stane l. Vliv li je ve hmotnm svt vel-mi siln. Persk prorok Zarathustra rozuml tto sle, kdy ji pojme-noval silou zla Angra Mainyu, co znamen Ten, kdo klame."

Co je le? Je to in, i slovo (anebo dokonce mlen), je doprov-z zmr podvdt. asto je toto mysln klamn provdno za e-lem zskn moci nad jinmi. V roce 1938 Hitler souasn pronsle-doval idy a budoval vlen prmysl. Albert Einstein publikoval lnek nazvan Pro nenvidme idy?" Zanal se nsledujc starobylou pohdkou:

Chlapec pastevce ekl koni: Jsi nejulechtilej zve ijc na ze-mi. Zasluhuje, abys il v neruen blaenosti. Bylo by tomu tak, ne-bt zrdnho jelena. On a jeho druzi ti mysln kradou to, co ti pr-vem pat. Jeho rychlej nohy mu umouj, aby se dostal k vod ped tebou. On a jeho skupina vypij vechnu vodu, zatmco na tebe a tv dti pot nic nezbude. Dovol mi, abych t vedl," ekl chlapec paste a vysvobodm t z tto nespravedliv situace." K, zasle-pen svm vlastnm hnvem a zvist, dovolil, aby mu byla nasazena uzda. Tak ztratil svoji svobodu a stal se otrokem.

Einstein pouil toto pirovnn, aby ilustroval slu a smysl li. Pas-tv syn pedstavoval skupinu i kliku, je vyuila obvinn k zs-kn moci nad nmeckm nrodem, symbolizovanm konm. Jelen v Einsteinov pbhu reprezentoval idy. Avak kterkoliv lovk i skupina mohou hrt roli obtnho bernka. Jinmi slovy, jelen pe-stavuje ob li. Avak tmi, kdo udruj le pi ivot, jsou jak pastv syn, tak i k! Chlapec ept slova, ale k dovol, aby je-ho hnv a zvist jej pinutily tuto le pi jmout za pravdu. Einstein dle pe, e kad z ns hrl alespo obas tuto roli a j sme v neu-stlm nebezpe tak znovu uinit.

Lhan nen pouze cosi, co dlme druhm, rovn l e m e i sob s a m m . Nkdy prakt ikujeme sebepodvdn dky iluzi o sv vlastn dleitosti. Jindy zase odvodujeme sv chovn, vince jin za na-e problmy, protoe nejsme ochotni pi jmout zodpovdnost za to,

4 2

Princip . 9

co ns potkv. Povaujeme se za nevinn, zatmco zl hoi ovldaj nai mysl. Kdykoliv tak tomu je, meme si bt jisti, e naslouch-me hlasu li a hrajeme roli kon v Einsteinov pohdce.

J A K TO ZAMOTAN PAVUINA

V dlouhodobm horizontu le nikdy neuspje. Podle Cayceho ma-terilu pouze pravda je vn, zatmco vechno zrozen z falenosti je pedureno k zniku. Podvdn se nm dve, i pozdji nevypla-t. Tento univerzln zkon je obsaen v aforismu Jakou to zamota-nou s pedeme, kdy se nejdve sname podvdt. Jinak eeno: Vdy kejte pravdu a nikdy se nebudete muset bt sv pamti.

L h a n m n e g a t i v n v l i v j a k na tlo, t a k i na d u i . Zatmco pravda je rostouc vc, le je destruktivn, pokozujc jak tlo, tak mysl. Znm pohdka o Pinocchiovi se zmiuje o tomto nebezpe. Kdykoliv Pinocchio ekl le, jeho nos se prodlouil. Jinmi slovy, lhan mn fyziognomii danho lovka (potom hovome o uhbaj-cch och, o neestnm oblieji.).

Jeden pbh se tk Abrahama Lincolna, jen se snail obsadit jedno vznamn msto. Jeho poradci vybrali mue, jen se jevil jako ideln kandidt. Pot, co vyslechl vet jeho pednost, Lincoln od-povdl: Nelb se mi jeho tv." Zoufal poradci namtli: Ale pane prezidente, lovk si sv j obliej nevybr." Lincoln odpovdl: P-nov, nesouhlasm. Kdy je lovku tyicet, pak je za svj obliej zod-povdn!" Evidentn se nejedn o tlesnou krsu, ale o charakter, jen, jak Lincoln vil, bylo mon odhadnout z rys oblieje.

ROZPOZNVEJ PRAVDU JEJM APLIKOVNM

Pravda nen zbo, je objev a potom si str do kapsy, stejn jako nen na prodej na volnm trhu. Pravdu meme znt pouze za pedpokladu, e ji uplatujeme ve svm ivot. Znamen to: k e j p r a v d u , b u estn.

Nepochybn se vtraj v j i m k y z tohoto pravidla. Patrn si dovede-te pedstavit hypotetickou situaci, kdy se le jev jako optimlnj een, abychom se nkoho nedotkli anebo podpoili dobrou vc. Mnohdy vak z d n k l a m e . Co by se skuten stalo, kdybys kal pravdu za vech okolnost? Samozejm je nutn, abychom byli ohle-dupln a citliv ve volb svch slov a skutk. Podvme-li se vak

43

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

na kadou situaci zblzka, pak patrn shledme, e v y e n p r a v d a pinese dlouhodob nejlep vsledky. estnost produkuje rst.

Toto je zdrav rada Cayceho. Avak nen vdy snadn rozpoznat, jak podle n t. ivot asto sestv z obtnch zkouek. Pedpokl-dejme napklad, e elte tomuto dilematu: Je hork letn veer, jste vyerpan a ekte na letiti. Vracte se v nedli z vkendovho vle-tu, tte se na pondl, kdy mte jet jeden den volno. Do prce na-stupujete a v ter. Nkde se stala chyba. Kdy pijdete k oknku, je vm sdleno, e ne vichni pasai, kte si rezervovali msta, se dostanou na palubu. Pednost bude dna tm, kte musej v pond-l nastoupit do prce. Pot se vs jeden z pracovnk letit zept: Muste bt v pondl v prci, anebo se mete vzdt svho msta a lett a ztra rno?"

Jak byste odpovdli? eknete pravda, anebo pouijete malou le", abyste si zajistili sv

msto v letadle? Co to znamen bt estn u takovto situaci? Kad z ns se mus rozhodnout sm za sebe. Podobn rozhodnu-

t musme init relativn asto. Co je pravdiv a na co se meme spolehnout ve svt kolem ns? A co znamen bt estn sm k so-b? Patrn nejlepm principem, j m bychom se mli dit, je, e pravda je rostouc vc. Bute ochotni t v pravd, akoliv nm tato pravda me zpsobit doasn diskomfort.

CVIEN Proijte jeden cel den tak estn, jak jen mete. Zastavte, kdy se pistihnete, e pehnte. Toto pokuen lht

me bt nejsilnj ve vaem vztahu k sob samm. Snate se doshnout vnitn estnosti: Nemalujte vae poteby

i zmry. Hovote a jednejte s taktem a citlivost, avak snate se bt co

mon nejvce estn. Bute pravdiv sami k sob. Vyhnte se napklad tomu, abyste

obviovali druh za vae pote. Uvdomujte si rst, jen jako nsledek it v pravd nsleduje.

44

PRINCIP . 7 Zl bylo kdysi dobrem

Je as pro televizn noviny. Se smsic zvdavosti a obav zapnete televizi. Co se asi mohlo bhem dneka v tto blzniv dob piho-dit? Bhem nsledujc plhodiny slyte pouze nkolik inspirujcch zprv, vtina programu se tk hnvu, utrpen a bolesti.

Jak reagujete na tento negativn mix? Jednou z monost pirozen je televizi jednodue vypnout. Na

tomto pstupu nepochybn nco je, nebo vae zlost, vzbuzen t-mito zprvami, pouze pidv dal negativn energii tmto jevm. Neustl proud negativnch informac me lehce vst ke strachu a zoufalstv. Zlo vak samo o sob nezmiz, budeme-li je ignorovat.

Ne vechny zporn jevy jsou tak dramatick a destruktivn jako ty, jejich svdky jsme v televizi. ada z ns se mus napklad ka-dodenn potkat s obdobnmi problmy ve svch rodinch i na pra-coviti. Nenvist, podvdn, lakota jsou obtnmi tmaty v ivot tm kadho z ns a tento boj se neodehrv pouze mimo ns. S podobnmi vlastnostmi se potkme i uvnit ns samch. Nezba-vme se jich, vypneme-li televizi.

Jak se s tmito vlivy vyrovnme? Prakticky kad z ns se s tmito problmy potk denn. Nebylo

tomu jinak i v ppad Edgara Cayceho. V noru 1931 se Cayce a je-ho ptel stali svdky zmaen jejich ivotnho snu jejich nemoc-nici stihla dky padajcmu kurzu na burze finann pohroma. Tato jejich nemocnice byla mstem, kde lid byli leni lkai a sestika-mi pesn podle doporuen vklad E. Cayceho. Finann kolaps po 3 letech pispl rovn i k vnitnm osobnm sporm mezi nkter-mi zakladateli.

Po jistou dobu Cayce ctil, e cel jeho ivot se rozpad. V jnu t-ho roku byl spolu se svoj enou a sekretkou v New Yorku zaten a obvinn z toho, e vykld budoucnost. Cel zleitost byla velmi traumatizujc, pestoe vichni ti byli nakonec uznni nevinnmi a proputni na svobodu. Nejhor na tom bylo, e mli jist dvody

45

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

k podezen, e cel incident byl inem nenvisti bvalho ptele. Vklady E. Cayceho upozorovaly, e ztrcel vli t, a pokud se

okamit nco neudl, zeme. Na zklad tohoto varovn jeho p-tel podali Cayceho o speciln srii vklad na tma duchovnho rozvoje. Byli toho nzoru, e akoliv zde ji neexistovala nemocnice, Cayce i tak disponoval jedinenm darem, jen mohl bt nadle vy-uvn ve p r o s p c h d r u h c h . Jejich sil skonilo zdarem a msto toho, aby Cayce ukonil tuto reinkarnaci, nabyl novch sil a peko-nal svoji duevn krizi.

Tyto vklady mezi rokem 1931 a 1942 poskytly zklad pro syste-matickou f i l o z o f i i d u c h o v n h o rstu . Tento materil je veobecn povaovn za vbec nejlep, jen Cayce vyprodukoval. (Tyto vkla-dy se vce orientovaly spe na problematiku duchovnho rozvoje ne na oblast zdrav, jak tomu bylo v pedchozch letech. pozn. pekla-datele). Jednm z nej zaj mavjch tmat byla i povaha zla. Cayce piel s radiklnm pohledem na tyto negativn vlivy:

z l o je j e d n o d u e dobro, j e se lo z cesty.

I v nejvtm zlu je obsaen impulz pro dobro. V jednom z vkla-d byl dotzn: Co je vt skutenost, lska Boha manifestovan v Kristovi, anebo podstata lsky, je je obsaena v nejdivoej vni? Nabdnuta byla pekvapujc odpov: Ob reality jsou stejn! Dokonce i nejhor lidsk chovn v sob obsahuje semeno pravdy a lsky.

TI POHLEDY NA ZLO

Filozofov se ji od pradvna snaili vyrovnat se zlem, vce, e vesmr je jako celek v podstat dobr. Ve sv knize Lid li psychia-tr M. Scott Peck rozdluje rzn pohledy na zlo do t kategori, z nich kad m sv pvrence.

1. Jeden ze zpsob, jak se dvat na zlo, spov v j e h o popen . Zlo je pokldno za produkt lidsk imaginace. Tento nzor vychz z pedpokladu, e zlo je pouze iluz, ast vt chyby, je lid in, kdy v v dualitu (separaci mezi Bohem a lidstvem). Podle tto fi-lozofie je zlo aspektem toho, co Hindov oznauj za maya kom-plexn svt, jen nm odhaluj nae smysly, kter vak nejsou s to po-stihnout hlub realitu a jednotu veho ivho.

46

Princip . 9

Ti, kte popraj realitu zla, se mohou pokouet ji pekonat stae-nm se do stran. Mohou se pokouet povznst nad vechny touhy a obavy, je jsou soust hmotnho svta, a usilovat o rove vdo-m, je transcendentuje dualitu dobra a zla. Jejich clem je nirvna, stav vnitn blaenosti. Peck uvd materil Novho Vku (New Age) Kurz zzrak (A Course in Miracles) jako modern zpadn vraz tto teorie.

2. V Persii, zemi Stednho vchodu, se vynoila druh fi lozofie, e toti cel vesmr je zapojen do prudkho stetu mezi d v m a p r o t i k l a d n m i s i lami dobra a zla. Peck ji oznauje za diabolick dualismus": Prvn, kdo piel s tmto pstupem, byl zhadn prorok Zarathustra. Kdy pesn il, nen znmo, avak v estm stolet ped Kristem byla jeho filozofie pi jata perskm nboenstvm.

Zatmco prvn pohled na zlo m e lovka nabdat, aby se sthl z hmotnho svta do vnitnho svta sv mysli, druh vklad zla vo-l po inu: Kad lovk je povinen bojovat se zlem, kdekoliv se na-chz. Tento boj se me odehrvat kdekoliv proti neptelskmu nrodu, j inmu lovku anebo dokonce uvnit sebe samho. Zlo existuje a mus bt poraeno.

Tento pohled s jeho nalhavost na nezvislou slu zvanou zlo je vy jden v ad modernch doktrn v kesanskm fundamentalis-mu a musl imskm svt. Napklad. Peck piznv, e dv pednost tomuto pohledu, jen me motivovat k nenavn prci proti z lm, jako jsou chudoba i tlak. Avak tent duch me bt identifiko-vn ve stranch skutcch panlsk inkvizie anebo McCarthyovch slyench v letech padestch. Tento stejn boj za prva" m e iro-nicky vystit v jet vt nsil.

3. Tet pohled na zlo, definovan Peckem jako integrovan du-a l i s m u s " , se nejvce podob pohledu Edgara Cayceho a pedstavuje sted mezi dvma dve zmnnmi postoji. Zlo je reln, avak je soust ehosi vtho, jeho podstatou je dobro, a proto duchovn rst je mon. Tak se me tak zvan zlo stt ve skutenosti poeh-nnm pro danho lovka, dva je mu monost morlnch voleb, jejich prostednictvm me zulechovat svoji svobodnou vli. idovsk filosof Martin Buber ilustroval tuto kolu mylen analogi s peenm chleba. Zlo je jako kvasnice v tst, ekl. Kdy s nm sprv-n zachzme, pispv k rozvoji due.

Jsme nabdni, abychom se zlem cosi udlali: transformovali ho. Jazykem Cayceho vklad - t r a n s f o r m a c e z la zan nalezenm

47

P R R U K A E D G A R A C A Y C E H O

podstaty dobra. Integrativn pohled na zlo kombinuje elementy prvnch dvou mo-

del. Nkdy je nutn, abychom se postavili zlu na odpor. Lidsk my-sl hraje samozejm zsadn roli v tom, co pokld za zlo; musme b t s i v d o m i z la, e x i s t u j c h o u v n i t n s ped tm, ne jsme schopni rozpoznat je ve vnjm svt. Cayce toto opakovan kal vem, kte pili pro vklady a tvrdili, e byli obtmi zlch sil. Se zlem, jeho jsi si vdom, mus zprvu bojovat sm ve svm nitru.

PODOBENSTV SEKYRKY A STROMU

Rudolf Steiner byl souasnk Edgara Cayceho. Narodil se v r. 1861 v Rakousku. Stal se jednm z nejvlivnjch duchovnch uitel za-tku dvactho stolet a vznamnou mrou byl pnosem pro spo-lenost svm duchovnm pstupem k medicn, zemdlstv, umn a vzdlvn. Steiner ukzal na monosti umn, hudby pi zulech-ovn due. Tsn ped 1. svtovou vlkou Steiner napsal tyi mi-modn hry o duchovnm vvoji. V jedn z nich se zabval otzkou zla prostednictvm nsledujcho podobenstv.

il jednou jeden lovk, jeho trpila otzka zla. Uvaoval ve pochz od Boha, a protoe Bh me bt pouze dobr, odkud se po-tom vzalo zlo? Mu se s touto otzkou potkal dlouhou dobu a nebyl schopen dnho logickho vysvtlen. Jednoho dne slyel rozmlou-vat sekyrku a strom. Sekyrka se chlubila stromu: Mohu t porazit, ty vak nade mnou takovouto moc nem!" Tto pyn sekyrce strom odpovdl: Ped rokem ke mn piel devorubec, usekl mi vtev, z n potom zhotovil tvoje toprko. Jak vid, tvoje schopnost mne porazit je odvozena ze sly, ji jsem ti dal."

Kdy mu slyel tuto konverzaci, pochopil okamit, jak je zlo zakoenno v dobru. V tto bajce Steiner zeteln vyjdi l pohled na zlo, jen je konzistentn s pohledem Cayceho. Zlo je skuten