žEŠENÍ PRACOVNÍHO SEŠITU Přírodopis s nadhledem 9 9PSsNReseniweb.pdfGeologické děje Země – dynamická planeta strana 25 1. Vnitřní geologické děje jsou spíše tvořivé,

1

ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO SEŠITU

Procvičuj si učivo na www.skolasnadhledem.cz

© Nakladatelství Fraus 2019 www.fraus.cz

Přírodopis s nadhledem 9ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO SEŠITU

MinerályKdyž se řekne minerál strana 6

1. Hornina: pravý obrázek, žula, různorodá, anorganická; minerál: levý obrázek, jantar, stejnorodá, organická.2. Zakroužkováno: rtuť, opál, limonit, křemen, jantar, apatit, halit, kalcit, živec, pyrit, malachit, měď.

Přeškrtnuto: žula, vápenec.3. Limonit – přeměna; kalcit – činnost organismů; galenit – krystalizace z roztoku; malachit – chemické zvětrávání.4. Metamorfóza je přeměna dokonalá nebo nedokonalá u hmyzu, kdy vzniká dospělý jedinec.5. Např. apatit v kostech, fluorit v zubech, kalcit v uchu.

Krystalová struktura minerálů strana 7

1. Varianta A: velké množství malých krychlovitých krystalů (rušená krystalizace); varianta B: malý počet velkých krystalů (volná krystalizace).

2. Fluorit – krychlová, síra – kosočtverečná, křišťál – šesterečná.3. Krychlová soustava, šesterečná soustava.

Vlastnosti minerálů strana 8

1. Chemické (zeleně) – rozpustnost, reakce s kyselinami; fyzikální (modře) – průhlednost, průsvitnost, vryp, lesk, hustota, lom, tvrdost, štěpnost, el. vodivost, magnetické vlastnosti, barva.

2. 1. mastek, 2. halit, 3. kalcit, 4. fluorit, 5. apatit, 6. živec, 7. křemen, 8. topas, 9. korund (safír), 10. diamant; nehtem lze rýpat 1–2, nožem 3–5, do skla 6–10.

název minerálu barva barva vrypu Minerál je (vyber) Minerál je (vyber)

rumělka červená červený barevný neprůsvitný

zlato zlatožlutá zlatožlutý barevný neprůsvitný

pyrit stříbřitě žlutá černý barevný neprůsvitný

ametyst fialová bílý zbarvený průsvitný

4. Diamant, hematit, pazourek (odrůda křemene), kalcit.

Třídění minerálů strana 9

1. Kalcit, tuha, mastek, fluorit, opál, zlato.2. Ametyst – oxidy, pyrit – sulfidy, siderit – uhličitany; sádrovec – sírany, zlato – prvky, turmalín – křemičitany;

apatit – fosforečnany, halit – halogenidy, jantar – organické minerály.3. CaF2 – fluorit, SiO2 – křemen, CaSO4 – sádrovec, NaCl – halit, Cu – měď, Ca3(PO4)2 – apatit.

3.

2




Prvky strana 10

1. Horní řada zleva: zlato, měď, stříbro, síra; dolní řada zleva: grafit, rtuť, diamant, rubín, uraninit. Kovové prvky (červeně) – zlato, měď, stříbro, rtuť. Nekovové prvky (modře) – síra, grafit, diamant; není prvek – rubín, uraninit.

2. Pyrit, má podobnou barvu a lesk, liší se hustotou, barvou vrypu, vodivostí el. proudu a tvrdostí.

vlastnost diamant grafit

chemické složení (vzorec, značka) C C

barva bezbarvý černý

tvrdost tvrdý měkký

elektrická vodivost nevodivý vodivý

použití člověkem šperky, drahý kov elektrody, tuha, pece

4. S = síra – výroba kyseliny sírové, barev a pesticidů, vulkanizace kaučuku, výroba zápalek; Au = zlato – šperky, zubní lékařství, cihly a mince, el. součástky (čipy).

Sulfidy strana 11

1. Sfalerit – nahnědlá – zinek; cinabarit – červená – rtuť; galenit – šedá – olovo; pyrit – zlatožlutá – železo; chalkopyrit – zlatožlutá s náběhovými barvami – měď.

2. SÍRA, RUMĚLKA, CHALKOPYRIT, SFALERIT, GALENIT, RUDA, PYRIT; tajenka: sulfidy.3. Sirovodík (sulfan, H2S); bezbarvý velmi jedovatý plyn, zapáchá po zkažených vejcích. 4. Pyrit (FeS2), sfalerit (ZnS); galenit (PbS); chalkopyrit (CuFeS2). 5. Blejno je historické označení pro sulfidy nekovového vzhledu, např. blejno zinkové je sfalerit.

Halogenidy strana 12

1. F = fluor, Cl = chlor, Br = brom, I = jod.2. Dle vlastních zjištění. Např. himálajská, mořská, kamenná, alpská. Získávají se např. krystalizací z mořské vody,

dolováním. Liší se kvalitou a obsahem dalších minerálních látek. 3. Ne (Fluorit se nachází v zubech a díky své tvrdosti brání zub před poškozením.); ne (Fluorit může být také čirý,

fialový, nahnědlý.); ano.4. Krystaly budou bezbarvé až bílé, průsvitné, krychlovité, s bílým vrypem, rýpat lze nehtem, rozpustné ve vodě.

Oxidy strana 13

1. Zleva horní řada: růženín, ametyst, křišťál; dolní řada zleva: záhněda, achát, chalcedon. 2. Korund – hliník, limonit – železo, opál – křemík, smolinec – uran.3. Hematit – ruda železa, pigment; korund – brusný materiál, šperky (rubín, safír); magnetit – ruda železa, kompasy;

opál – šperky.4. LIMONIT, BAUXIT, HEMATIT, CHALCEDON, AMETYST; tajenka: oxidy.

Uhličitany strana 14

1. Označené: kalcit, aragonit, vápenec, mramor, křída, siderit, dolomit, travertin.

2. CaCO3 CaO + CO2 Ca(OH)2 pálené vápno CaO; hašené vápno (Ca(OH)2). Pro zahřívání se spalují často odpady (pneumatiky, kaly apod.), což zatěžuje ovzduší. 3. Obrázek: popisek vlevo: kyselina (např. HCl), popisek vpravo: bublinky oxidu uhličitého CO2. Chemická rovnice: CaCO3 + 2 HCl CaCl2 + CO2 + H2O.

950 °C + H2O

3.

3




4.

5. Kalcit – přísada k výrobě cementu a vápna; dolomit – výroba ohnivzdorných materiálů; magnezit – výroba hnojiv; azurit a malachit – výroba šperků.

Sírany a fosforečnany strana 15

1. Zakroužkovaný sádrovec, alabastr (jemně zrnitý sádrovec), modrá skalice a baryt. Apatit je fosforečnan.2. CuSO4 . 5 H2O – odstranění řas v bazénu; CaSO4 . 2 H2O – výroba sádry; BaSO4 – výroba papíru.3. Barvy plamenů zleva: modrozelený cihlově červený zelenožlutý CuSO4 . 5 H2O CaSO4 . 2 H2O BaSO4

4. CaSO4 . 2 H2O CaSO4 + H2O CaSO4 . ½ H2O5. Zrnitá odrůda – alabastr; průhledná odrůda – mariánské sklo; odrůda s narůžovělými růžicemi – pouštní růže;

agregáty s perleťovým leskem – selenit.6. V kostech, v zubech.

Křemičitany (silikáty) strana 16

1. Vybarvené minerály: granáty, olivín, augit, amfibol, turmalín, natrolit, biotit, muskovit.2. Zleva: granáty, olivín, turmalín, muskovit.3. SLÍDA, AUGIT, TURMALÍN, OLIVÍN, MASTEK, GRANÁT, NATROLIT; tajenka: silikát.4. Barva, lesk, tvrdost. 5. Dle vlastního výběru žáka. Např. diamant (prvek), safír (oxid), smaragd (křemičitan), rubíny (oxid), opál (oxid), spinel (oxid).

Organické minerály strana 17

1. a) Ledviny, močový měchýř a močové cesty. b) Onemocnění ledvinové nebo močové kameny. c) Příkladem šťavelanu je whewellit.

2. Jantar vznikal z pryskyřice borovic, které se nacházely hojně ve vlhkém a teplém klimatu na pobřeží Baltského moře, v období třetihor (viz mapka).

3. Jantar nemá krystalovou strukturu, nevznikl geologickými procesy a má proměnlivé složení.

4. Ne (Jantar hoří.); ne (Jantar se neřadí mezi minerály ani magmatické horniny. ); ne (Jantar vznikl z třetihorních jehličnanů.).

Minerály – opakování strana 18

1b, 2a, 3a,e, 4d,e, 5b, 6a, 7d,e, 8c,d, 9e, 10c,e, 11a,d,e, 12a

150 °C + H2O

MMMMMMMIIIIIINNNNNNNEEEEEERRRRRRRÁÁÁÁÁÁÁÁÁLLLLLLYYYYYY

14 Procvičuj si více na www.skolasnadhledem.cz, zadej kód 483 014

Uhličitany➊ Označ mezi následujícími minerály a horninami ty, které jsou tvořeny uhličitany.

➋ Z chemie již víš, co se vyrábí z vápenců, které obsahují kalcit. Doplň schéma o chemické vzorce a názvy vzniklých látek.

Jaké ekologické nevýhody má průmyslové zpracování vápence?

➌ Do obrázku doplň, jakou látku musíme přidat k uhličitanům, aby proběhla reakce. Který plyn se při této reakci uvolňuje?

Chemická rovnice:

➍ Nyní již znáš všechny používané rudy na výrobu železa. Zakroužkuj obrázky minerálů, které se jako rudy železa využívají a přiřaď k nim správný název.

➎ Spoj minerály a jejich průmyslové využití.

kalcit aragonit vápenec pískovec mramor křída

siderit sádrovec bauxit dolomit travertin

+ CO2

+ + +

pyrit siderit hematit magnetit galenit sfalerit

kalcit

magnezit

dolomit

azurit a malachit

výroba šperků

přísada k výrobě cementu a vápna

výroba hnojiv

výroba ohnivzdorných materiálů

vápenecCaCO3

t = 950 °C + H2O

prirodopis_9_ps_SsN.indd 14 15.8.2019 19:26:23

Benátky

PetrohradJantarová stezka

0 500 km

4




HorninyCo jsou horniny? strana 19

1. Více minerálů (modře): ortorula, žula; jeden minerál (červeně): mramor, muskovit, síra, křemenec. 2. První řádek: utuhnutí magmatu; druhý řádek: usazené horniny (sedimenty), vápenec, pískovec, jílovec;

třetí řádek: přeměna (metamorfóza).3.

4. Ne (Horniny mohou být homogenní, heterogenní i anorganické přírodniny.); ne (Horniny tvoří kamenný obal Země, který se nazývá litosféra.); ne (Věda zabývající se vznikem a složením hornin se nazývá petrologie.).

Stavba Země strana 20

1.

2. Příbramské doly: 30 ºC; diamantové doly v jižní Africe: 90 ºC; ropné vrty na jižní Moravě: 180 ºC; nejhlubší vrt na světě na poloostrově Kola: 360 ºC.

geosféra hloubka vypočítaná teplota teplota podle obrázku

kůra/plášť 40 km 1 200 oC 700 oC

litosféra 100 km 3 000 oC 1 000 oC

vnitřní jádro 6 378 km 191 340 oC 6 000 oC

4. Ne (Wegenerova teorie kontinentálního driftu je teorie vysvětlující pohyb litosférických desek.); ano; ne (Vnitřní jádro naší planety je pevné.); ne ( Největší prvkový podíl v jádru tvoří železo a nikl.).

Zvětrávání a eroze

Usazování v oceánech a na pevnině NEZPEVNĚNÉ USAZENINY

Pohřbívání a zpevňování

VYVŘELÉ ZPEVNĚNÉ HORNINY USAZENÉ HORNINY Tlak a teplota Tlak a teplota

PŘEMĚNĚNÉ HORNINY Ochlazování Tavení

MAGMA

Směr

nar

ůsta

jící t

eplo

ty a

tlak

u

čedič oceánská kontinentální kůra kůra

žula a přeměněné

horniny

3.

5




Vyvřelé (magmatické) horniny strana 21

1.

2. Obrázky zleva: andezit, znělec, čedič, gabro, žula, ryolit. Výlevné horniny (červeně): čedič, znělec, andezit, ryolit; hlubinné horniny (modře): žula, gabro. Hlubinné vyvřeliny vznikají v hloubkách a jsou hrubozrnné. Výlevné vyvřeliny vznikají při povrchu a jsou jemnozrnné.

3. Správné pořadí hornin v prvním sloupci shora: žula, pegmatit, čedič, žula, znělec, tuf. 4. Zleva: sloupcovitá odlučnost (čedič), Kamenický Šenov; břidličnatá odlučnost (fylit), Rabštejn; kvádrovitá

odlučnost (žula), Krkonoše, Pančavský vodopád.

Usazené (sedimentární) horniny strana 22

1. Úlomkovité – jílovec, slepenec, brekcie, opuka, štěrk, pískovec, písek; spraše; chemické – travertin, dolomit; organogenní – vápenec, ropa, uhlí, rašelina.

2. BREKCIE, OPUKA, DOLOMIT, TRAVERTIN, ŽÍLA, VÁPENEC, PÍSKOVEC, KŘEMENEC; tajenka: buližník (křemitá hornina velmi odolná vůči zvětrávání).

3. Možné řešení: žlutě pískovce – Český ráj, Sokolovsko, Labské Pískovce, České Švýcarsko; hnědě spraše – Polabí, moravské úvaly; červeně vápence – např. Moravský kras, Koněpruské jeskyně, Pavlovské vrchy (Pálava); černě ropa – okolí Hodonína.

4. Ne (Konglomerát je odborný název pro slepenec.); ne (Hnědé uhlí vzniklo v období třetihor z odumřelých listnatých stromů.); ne (Nejrozsáhlejší černouhelné sloje v ČR se nacházejí na Kladensku a Ostravsku.).

Přeměněné horniny strana 23

1. Usazené horniny na mořském dně a na pobřeží; vyvřelé (vulkanické) horniny v oblasti kolize litosférických desek, kde je aktivní sopečná činnost; metamorfované horniny v oblasti podsouvání litosférických desek, kde je velký tlak a teplota.

2. Mramor – vápenec; ortorula – žula; pararula – jemné pískovce; svor – jílové sedimenty (výrazná přeměna).3. Šoková přeměna vzniká náhlým extrémním zvýšením teploty a tlaku v krátkém čase, např. dopadem velkého

meteoritu, či úderem blesku. Příkladem je vltavín nacházející se v jižních Čechách a na Chebsku. 4. Červeně (štěrk) – ortorula, migmatit, amfibolit; modře (obklady, dekorace) – ortorula, fylit, migmatit, mramor, amfibolit.5. Pararula vznikla přeměnou sedimentů, ortorula přeměnou žuly.

HORNINY

Na čem závisí pohybli-vost magmatu? Souvisí tato vlastnost s jeho vyléváním na zemský povrch?

Název granit je odvozen z latinského granum = zrno.

Vyvřelé (magmatické) horninySopečnou činnost mnozí chá-pou jako ohrožující jev s ni-čivým dopadem na vše živé. Je potřeba si však uvědomit hlubší souvislosti. Vždyť právě vyvřelé horniny byly v dávné minulosti těmi průkopníky na planetě Zemi, kteří vytvoři-li základy neživé přírody, aby postupně mohly být vytvořeny podmínky pro vznik života. Právě vyvřelé horniny jsou skupinou nejstarších hornin.

Magma může utuhnout buď pod zemským povrchem a vznikají tak rozsáhlá tělesa hlubinných vyvřelin (masívy, plutony, batolity), nebo se vylévá až na zemský povrch a vznikají vyvřeliny výlevné, které tvoří například lávové proudy, kupy, homole.

Popište podle schématu vznik hlubinných a vý-levných vyvřelin. Od-voďte, v čem spočívá rozdíl mezi nimi.

stékajícíláva

lakolit

žíly

masív

batolit

Sicilská sopka Etna (Itálie)

— vyvřelé horniny— přeměněné horniny

6




Horniny – opakování strana 24

1c,d, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b,c, 7a, 8d, 9a, 10a,b, 11c,d, 12a,d

Geologické dějeZemě – dynamická planeta strana 25

1. Vnitřní geologické děje jsou spíše tvořivé, konstruktivní. Jejich působením vznikají vyvýšeniny, pohoří, sopky, lávové proudy, příkopové propadliny. Vnější geologické děje jsou naopak spíše rušivé, ničivé, destruktivní. Povrch Země vytvořený vnitřními ději je jejich působením zarovnáván, erodují vyvýšeniny a vyplňují se sníženiny.

2. Vnitřní (červeně): pohyby tektonických desek, sopečná činnost, zemětřesení, vrásnění. Vnější (modře): působení organismů, činnost ledovců, činnost moře, působení tekoucí vody, působení větru, vliv zemské přitažlivosti, sedimentace, eroze a zvětrávání.

3. Vnější (destruktivní) – červeně: obr. 1, 3, 5, 6, 8, 9. Vnitřní (konstruktivní) – zeleně: 2, 4, 7.4. Zejména radioaktivní rozpady prvků.

Desky v pohybu strana 26

1.

2. Himálaj v Asii, Alpy v Evropě, Andy na východním pobřeží Jižní Ameriky, Skalisté hory na východě Severní Ameriky.

3.

4. Pangea Laurasie (Severní Amerika, Asie, Evropa), Gondwana (Afrika, Austrálie, Jižní Amerika, Antarktida).

Severoamerická

Pacifická

Jihoamerická

Eurasijská

Arabská

Africká

Nazca

Antarktická

Indoaustralská

Pacifická

7




Zemětřesení strana 27

1. Červené epicentrum na povrchu, černé hypocentrum pod povrchem. 2. Následky lokálních zemětřesení dle zjištění žáka. V tabulce jsou uvedeny příklady lokalit, kde došlo k otřesům v daném stupni

magnituda, a v závorce je uvedena jeho skutečná výše.

Richterova stupnice

magnitudo projevy na zemském povrchu příklad místa na Zemi, kde k takovému zemětřesení došlo, a jeho následky

1, 2 Není cítit, zaznamenatelné, lze měřit přístroji.

3 Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná, bez poškození.

4 Slabé zemětřesení, otřesy jsou pocitově vnímatelné. Chebsko, Česko, 1985 (4,6)

5 Slabé poškození budov blízko epicentra. Filipíny, 2018 (5,5)

6 Vážné poškození špatně postavených budov. Itálie, 2016 (6,2)

7 Velké poškození budov. Haiti, 2010 (7,1)

8 Téměř úplné zničení budov a dalších staveb. Čína, Gansu, 1920 (8,6)

větší než 8 Není definováno. Sumatra, 2004 (9,0)

(viz Latest Earthquakes Worldwide Mag 2+)

3. Výskyt zemětřesení je častý v místech kontaktu litosférických desek. Při jejich vzájemném pohybu se uvolňuje napětí, což vyvolává otřesy zemského povrchu.

4. Západní Čechy (Chebsko, Sokolovsko, apod.). Nejsilnější za posledních 100 let bylo v Česku zemětřesení dne 21. 12. 1985 o síle 4,6 RS.

5.04.03.02.01.0

0 50 km25

0 2 000 km

https://www.emsc-csem.org/Earthquake/world/M2/?view=1

8




Magma – poselství z hlubin strana 28

1. Láva se nachází na povrchu, magma pod povrchem Země. Ve svrchním plášti vzniká čedičové magma, v zemské kůře pak magma žulové.

2. Horní řada zleva: čedič (čedičové magma utuhne na povrchu), gabro (čedičové magma utuhne pod povrchem). Dolní řada zleva: ryolit (žulové magma utuhne na povrchu), žula (žulové magma utuhne pod povrchem).

3. Dochází k vyklenutí pláště směrem k povrchu a následně k velkému prohřátí litosféry a pronikání čedičového magmatu k povrchu. Vytváří se sopky, které pod hladinou moře utuhnou až vznikne ostrov. Posouváním litosférických desek dochází ke vzniku řady ostrovů.

4. Cca 1 km mocná vrstva čediče.

Sopečná činnost strana 29

1.

2. Okraje Pacifické desky se vyznačují výraznou sopečnou aktivitou, která je způsobena vzájemným pohybem litosférických desek.

3. KOMÍN, KALDERA, STRATOVULKÁN, ETNA, MAGMA, KUŽEL, SOPKA, LÁVA; tajenka: Mauna Loa.4. Zleva: štítová sopka (volné vylévání magmatu ve formě lávových proudů), sypaný kužel (vyvrhování útržků lávy),

stratovulkán (střídavé vylévání a vyvrhování). Hlavním důvodem je hustota lávy.

Vnitřní geologické děje – opakování strana 30

1d,e, 2b, 3a, 4c, 5a, 6d, 7b, 8b, 9b, 10e, 11c, 12a

kráter

mrak sopečného popelusopečný kužel

sopečný komín (sopouch)

magmatický krb lávový proud

9




Proměny povrchu Země strana 31

1.

2. Vnější geologické děje: eroze, přemisťování, zvětrávání, sedimentace. Vnější geologičtí činitelé: tekoucí voda, vítr, ledovce, gravitace, organismy, teplota

3. stalaktit stalagmit stalagnát

4. CaCO3 + CO2 + H2O Ca(HCO3)2

5. Hranická propast – nejhlubší jeskyně v Česku (442,5 m). Amatérská jeskyně – nejdelší jeskyně v Česku (délka 35 000 m). Punkevní jeskyně (největší roční návštěvnost). Kateřinská jeskyně (největší zpřístupněná podzemní prostora).

Zvětrávání strana 32

1. Zleva: mechanické, chemické, biologické. 2. Mrazové zvětrávání. Mechanismus působení: voda nateče do trhlin v asfaltu a po zmrznutí zvětší svůj objem,

čímž se asfalt roztrhne a rozpraská. 3. Živec (karlovarské dvojče) zvětrává na kaolin; hematit zvětrává na limonit; měď zvětrává na malachit a azurit.

Činnost vody strana 33

1. Horní tok – přemisťování velkých kusů hornin, vytváření peřejí a vodopádů, vymílání dna; střední tok – usazování unášeného hrubšího materiálu, vznik meandrů; dolní tok – vytváření složitých soustav meandrů.

2. Zleva: sedimentace (říční delta); eroze (kaňon); sedimentace (meandry).3. Pozitiva: úprava režimu vodoteče, ochrana před povodněmi, zadržování vody, ochrana před erozí břehů;

negativa: ohrožení organismů (migrace ryb apod.), zásah do krajiny.4. Podle pravého sloupce: údolní niva, slepá ramena, kaňon, delta, meandry, říční terasy.

propadání závrt komín škrapy

jeskyně krápníky

ponorná říčka

10




Činnost ledovců strana 34

1.

2. Kaňon (nesouvisí s ledovcem, nýbrž s činností tekoucí vody), ledovcový kar, ledovcové jezero.3. a) Ve čtvrtohorách v dobách ledových, zasahoval až na okraj Krkonoš. Odtával směrem na sever, zarovnání

a vznik rovin severní Evropy (Polsko, Dánsko). c) V horských oblastech Alp. Problémem je odtávání ledovců vlivem globálních změn klimatu na Zemi.

Činnost větru strana 35

1. Skalní okno, skalní hřib, viklan. Vznikají působením částic unášených větrem. 2. Duna, viklan, pouštní růže, hranec, skalní okno.3. Mrazové pouště:

Antarktida, Arktida; suché pouště: Sahara, Arabská poušť, poušť Gobi

Půdy strana 36

1. Zrnitost, velikost nezvětralých částic.2. Zleva: písčitá, hlinitá, jílovitá.3. viz obrázek vpravo4. Půdní typy: hnědozem, žlutozem, černozem, podzol.5. Převažují podzolové typy půdy (v mapce žlutá

a světle hnědá barva) nad černozeměmi (v mapce šedá barva) a hnědozeměmi (v mapce hnědá barva).

C – h

orizo

nt

(mat

ečná

hor

nina

)B

– hor

izont

(zv

ětra

lý ho

rizon

t)A

– hor

izont

(o

rničn

í hor

izont

)

horské štíty kar s jezerem

balvany přenesené ledovcem

vodopád ledovcové jezero

čelní moréna

Gobi

Antarktická poušť

Arktická poušťArktická poušť

Arabskápoušť

Sahara

0 2 000 km

11




Ochrana půd strana 37

1. Oblasti v Českém středohoří, v Polabí a na jižní Moravě, které patří mezi nejúrodnější. Nachází se zde černozemě, které jsou velmi úrodné.

2. Příčiny: kácení lesů a odstranění vegetace. Důsledky: snížená ochrana půdy před větrnou a vodní erozí, odnos úrodných částic půdy, ztráta zadržování vody v krajině.

3. Ne (Ke zvyšování mocnosti humusového horizontu dochází zejména hnojením chlévským hnojem.); ne (K uvolňování těžkých kovů v půdě dochází při zvýšení její kyselosti.); ano; ne (Možnosti výstavby průmyslové zóny na zemědělské půdě zamezují tzv. pachtovní smlouvy.).

4. Pachtýř je hospodář, který má od vlastníka půdy tuto půdu pronajatou k užívání za poplatek. Podmínky jsou definované v pachtovní smlouvě. Pronajímatel půdu užívá takovým způsobem, aby byl zachován její dobrý stav a úrodnost.

Vnější geologické děje – opakování strana 38

1d,e, 2c, 3a,d,e, 4d, 5b, 6c, 7a,b,c, 8a, 9b,c, 10a,d, 11b, 12a,b

Přírodní zdrojeTřídění nerostných surovin strana 39

1. Rudy: bauxit, magnetit, galenit, hematit, pyrit, zlato, sfalerit; nerudy: halit, čedič, ruly, apatit, kalcit, sádrovec, voda, písek, mramor; přírodní energetické suroviny: uhlí, ropa, zemní plyn, uraninit.

2. První řada zleva: sfalerit, galenit, hematit, bauxit (vše rudy); druhá řada zleva: halit, apatit, čedič a mramor (vše nerudy).3. BAUXIT, SFALERIT, HEMATIT, GALENIT, CINABARIT, MAGNETIT, SIDERIT, PYRIT; tajenka: uraninit. Z uraninitu se získává uran. V Česku jsou dodnes nevytěžené zásoby uranové rudy v Libereckém kraji (ložiska

Břevniště pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Osečná Kotel a Stráž pod Ralskem), kde se pod zemí ukrývá přes 112 tisíc tun uranové rudy. V Kraji Vysočina jde o ložiska Jasenice-Pucov, Rožná (zde se uvažuje o konci těžby v důsledku vytěžení zásob) a Brzkov. Triviální název je smolinec.

Získávání nerostných surovin strana 40

1. a) V současné době se u nás rudy netěží. Historie těžby kovů: stříbro: Kutná hora, Příbram; uran: Jáchymov (od roku 2017 ne); Fe rudy: Ejpovice, Krušné Hory; Cu rudy: Tisová, Měděnec; Sb, Au rudy: Kašperské Hory, Jílové, Zlaté Hory; Sn-W rudy: Přebuz, Cínovec, Krupka.

2. Popisky zleva: Povrchový kaolinový důl, Zatopený žulový lom, Halda nezužitkovaného materiálu po hlubinné těžbě (tzv. hlušina). Těžba má na krajinu negativní vliv, neboť narušuje její přirozený ráz a může působit rušivě. Ohrožuje také místní ekosystémy tím, že mění původní životní prostředí organismů.

3. a) doly (hlubinné) a lomy (povrchové). b) Narušuje krajinný ráz, ohrožuje ekosystémy a organismy. c) vodní rekultivace (zatopení), lesnické rekultivace (zalesnění), zatravnění, zemědělské využití (sady, vinice) apod.

HradecKrálové

Pardubice

Olomouc

Zlín

České Budějovice

Jihlava

Praha

Ostrava

Brno

Plzeň

LiberecÚstí n.Labem

KarlovyVary

vápenec

uran

kaolin

kámen

štěrkopísek

0 50 km25

12




Využití nerostných surovin strana 41

1. Plyny (methan, ethan, propan, butan), benzin, petrolej, nafta a topné oleje, mazut (asfalt).

2. Stavebnictví: jílové sedimenty, baryt, sádrovec, křemenné písky, živec; chemický průmysl: halit, apatit, fluorit, baryt, sádrovec; sklářství: křemenné písky, křemen, živce; keramické hmoty: jílové sedimenty; potravinářství: halit.

3. Železo (Čína, Austrálie); uran (Kanada, Kazachstán); měď (Chile, Čína); hliník (Austrálie, Čína); diamanty (Botswana, Rusko); zlato (Čína, Austrálie).

Energetické zdroje strana 42–45

1.

2. Černé uhlí, hnědé uhlí, (uran), ropa, zemní plyn, rašelina.

vápenec

uran

kaolin

kámen

diamanty

železná ruda

rudy hliníku

měď

zlato

štěrkopísek0 2 000 km

20 % 22 %

16 % 15 %

7 %

3 % obnovitelné

zdroje

30 % 15 %

15 %

16 %41 %

hnědé uhlí

černé uhlí

uhlíobnovitelné

zdroje

jadernáenergie

jadernáenergie

zemní plynzemní plyn roparopa

Česko EU


PPPPPPPPPPPŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍRRRRRRRRRRRRROOOOOOOOOOOOOOOOOODDDDDDDDDNNNNNNNNNNNNNNÍÍ ZZDDRROOOOOOOOOOOJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJEEEEEEEEEEEE

Využití nerostných surovin➊ Doplň k obrázku destilační kolony na zpracování ropy produkty, které se v ropě nacházejí a se kterými

se běžně setkáváš.

➋ Roztřiď nerudné suroviny podle toho, v jakém odvětví se používají. Některé je možné využít ve více odvětvích.

➌ Zakresli do mapky světa nejvýznamnější ložiska rud železa, uranu, mědi, hliníku a naleziště diamantů a zlata (využij web http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_rud.html ).

sůl kamenná

fl uorit

apatit

baryt

sádrovec

živec

jílové sedimenty

křemen

křemenné pískyCHEMICKÝ PRŮMYSL

SKLÁŘSTVÍ

KERAMICKÉ HMOTY

STAVEBNICTVÍ

POTRAVINÁŘSTVÍ

PLYN

MOTOROLEJ

PLYN



PPPPPPPPPPPŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍRRRRRRRRRRRRROOOOOOOOOOOOOOOOOODDDDDDDDDNNNNNNNNNNNNNNÍÍ ZZDDRROOOOOOOOOOOJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJEEEEEEEEEEEE

Využití nerostných surovin➊ Doplň k obrázku destilační kolony na zpracování ropy produkty, které se v ropě nacházejí a se kterými

se běžně setkáváš.

➋ Roztřiď nerudné suroviny podle toho, v jakém odvětví se používají. Některé je možné využít ve více odvětvích.

➌ Zakresli do mapky světa nejvýznamnější ložiska rud železa, uranu, mědi, hliníku a naleziště diamantů a zlata (využij web http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_rud.html ).

sůl kamenná

fl uorit

apatit

baryt

sádrovec

živec

jílové sedimenty

křemen

křemenné pískyCHEMICKÝ PRŮMYSL

SKLÁŘSTVÍ

KERAMICKÉ HMOTY

STAVEBNICTVÍ

POTRAVINÁŘSTVÍ

PLYN

MOTOROLEJ

PLYN


plynlehký mazací olej

benzinstřední mazací olej

petrolej těžký mazací olej

asfaltnafta a lehký topný olej

mazut a těžký topný olej

13




3.

4. Fosilní. Vznikla z odumřelých těl rostlin a živočichů – fosilie.5. Obnovitelné: vítr, biomasa, oceány a moře, tekoucí voda, slunce, dřevo, bioplyn, geotermální energie;

neobnovitelné: ropa, zemní plyn, uran.6. VODÍK, POLUTANT, OXID DUSIČITÝ, METHAN, OXID SÍROVÝ, ZEMNÍ PLYN, ELEKTRÁRNA, URAN, ROPA;

tajenka: vodní pára. Vodní pára je skleníkovým plynem.7. Snižuje se obsah vody, síry a kyslíku + zvyšuje se obsah uhlíku. Zastoupení vodíku se téměř nemění. Šipka

směřuje zdola nahoru. 8. Dukovany (1987), výkon 2 040 MW

Temelín (2002), výkon 2 110 MW (2019)

9. Shodná: chladicí věže, turbíny. Odlišná zařízení v tepelné: kotel, odsiřovací zařízení. Odlišná v jaderné elektrárně: reaktor, úložiště odpadu. Závěr: jaderná elektrárna přímo neznečišťuje ŽP, ale je problémem uložení vyhořelého paliva, tepelné elektrárny znečišťují (i když mnohem méně než dříve) ovzduší a dochází fosilní paliva.

10. Současná úložiště: Bratrství u Jáchymova, Richard u Litoměřic, Dukovany, Hostim (uzavřeno). Připravované: Čertovka, Březový potok, Čihadlo, Janoch, Magdaléna apod. Důležité je horninové prostředí (horninový masiv, plutony), tvořené ideálně krystalinickými horninami a jílovitými materiály.

11.

PrahaKladno

Hodonín

Sokolov

Most

Teplice

OstravaKarviná

Ústí n. Labem

0 50 km25

Praha

Dukovany

Temelín

0 50 km25

černé uhlíhnědé uhlízemní plyn

ropa

ornicezásyp

beton

radioaktivní odpad

drenážnepropustný geologický materiál

14




12. Fosilní paliva: P – dostupnost, ekonomické aspekty, N – znečištění a zásahy do krajiny; vodní elektrárny: P – ekonomické aspekty, neničí ŽP, rychlé uvedení do provozu a možnost odstavení, N – omezení migrace vodních organismů, zásah do krajiny; větrné elektrárny: P – přímo neznečišťují ovzduší, N – ekonomicky nákladné, hlučnost, zásahy do krajiny; biomasa: P – dostupnost, bez zásahů do krajiny, N – přímé znečištění prostředí; geotermální energie: P – šetrná k ŽP, N – omezené využití, ekonomická náročnost; energie Slunce: P – dostupné, bez dopadů na ŽP, N – ekonomicky náročné, zásah do krajiny.

a) Energie z jaderné elektrárny. b) Energie z jaderné elektrárny., c) Žák vyjádří a obhájí vlastní názor. d) Žák vyjádří a obhájí vlastní názor. 13. Všechny tyto elektrárny zasahují do krajinného rázu, vodní elektrárny a jejich přehrady zaplavují velká území,

fotovoltaické elektrárny zabírají velké území potenciálně využitelné půdy, větrné elektrárny způsobují hluk apod. Tyto elektrárny mají také nižší energetickou výtěžnost a závislost na přírodních podmínkách (rychlost větru délka slunečního svitu).

Možnosti minimalizace negativních dopadů dle vlastního názoru žáků. (Např. zvýšení efektivity a tím pádem snížení počtu jednotek.)

Přírodní zdroje – opakování strana 46

1a,c, 2a,b,e, 3e, 4b,d, 5d,e, 6b, 7a,e, 8b,d; 9a, 10a,d, 11a,d, 12a

Expedice do historie ZeměVývoj planety Země (geologická období) strana 47

1. Litosféra, atmosféra, hydrosféra, biosféra, technosféra.2. Časové úseky (orientační hodnoty): 0 až 1 000 = předgeologické období (kosmický věk, formování Země);

1 000–1 800 = prahory, vznik života; 1 800–2 450 starohory, 2 450–2 600 prvohory, 2 600–2 750 druhohory, 2 750–2 950 třetihory, 2 950–3 000 čtvrtohory.

3. Dle aktuálních zjištění, např. Katastrofická teorie; Kantova teorie (vznik z pramlhoviny); Laplacentova teorie; spojením vznikla dnes nejuznávanější Kantova-Laplaceova teorie.

Počátky života na Zemi strana 48

1. Na obrázku jsou stromatolity z období starohor před zhruba 2,5 mld. let. Jsou tvořeny zvápenatělými pozůstatky velkých kolonií sinic.

2. Praatmosféra: velké množství oxidu uhličitého, vodíku, methanu, amoniaku a helia, poměrně málo dusíku a kyslíku. Dnešní atmosféra: převažuje dusík (78 %), kyslík (21 %), v menší míře vzácné plyny, oxid uhličitý a vodní pára.

3. Otisk je vtisknutá část fosilie do horniny, jádro je vystouplá část tvořící vlastní zkamenělé tělo organismu. Vůdčí zkamenělina: druhy organismů, z jejichž těl zkameněliny vznikly, žily ve velkých počtech v relativně krátkém období nebo na velkém území.

4. CHLOROFYL, KOACERVÁTY, VARISKÉ, TRIAS, SILUR, HELIUM, PERM; tajenka: fosilie (zkamenělina vyhynulého organismu).

Prvohory strana 49

1. Fauna: zástupci hmyzu (vážky, štíři), trilobiti, ostnokožci (lilijice), hlavonožci, koráli, graptoliti apod. Flóra: řasy.

2. Plavuně, jehličnaté stromy, kapradiny, přesličky.3. Zleva: latimérie podivná – žije v mořích na JV Afriky; lilijice – žije např. ve Středozemním moři;

trilobit – vyhynulý organismus; vážka – žije, má však mnohem menší rozměry.

15




Druhohory strana 50

1. Zeleně jsou sedimenty v druhohorách (mořské v Polabí, ostatní sladkovodní).

2. Dostatek potravy, žádní konkurenti, žádná závislost na vnějším prostředí, stálá teplota těla, úsporný metabolismus, přizpůsobená kostra, popř. život ve vodě, která je nadnášela.

3. Plazi, ptáci a savci.4. Nejuznávanější teorie je o dopadu asteroidu před 65 miliony let, který zahalil atmosféru a znemožnil přežití

velkých druhů. Dále jsou to velká sucha a sesuvy půdy, jaderný výbuch ve vesmíru.5. Moře: například dinosauři, plankton (korýši apod.), hlavonožci, ryby. Souš: dinosauři, savci, ptáci, hmyz, cykasy,

jinany, jehličnany, první krytosemenné rostliny (například skořicovníky, fíkovníky, duby, javory).

Třetihory strana 51

1. Alpy, Pyreneje, Karpaty v Evropě, Kavkaz, Pamír, Himaláje v Asii, Atlas v Africe, Kordillery v Americe.

2. Fialová barva v Českém středohoří a v Doupovských horách. Jsou tvořeny převážně neovulkanity (čedič, znělec aj.).

Severoamerická

Pacifická

Jihoamerická

Eurasijská

Arabská

Africká

Nazca

Antarktická

Indoaustralská

Pacifická

16




3. Vyznačené žluté oblasti v oblasti Mostecka a Sokolovska, kde vznikly pánve s hnědým uhlím. Těží se převážně ve velkolomech, které výrazně zasahují do krajinného rázu a ovlivňují kvalitu ovzduší.

4. Horniny mořského dna byly vyzdviženy a nasunuty na podloží při pohybu tektonických desek.5. Afrika, v oblasti Etiopie.

Čtvrtohory strana 51

1. Prvohory – kaledonské vrásnění, hercynské vrásnění, zalednění v karbonu, vznik černého uhlí; vůdčí organismy: trilobiti, ramenonožci, graptoliti, stromovité kapraďorosty.

Druhohory – zaplavení souše mořem, oteplení; vůdčí organismy: amoniti, belemniti, nahosemenné rostliny. Třetihory – alpinské vrásnění, vznik hnědého uhlí; vůdčí organismy: rozvoj savců a ptáků, krytosemenné rostliny,

předchůdci člověka. Čtvrtohory – střídání dob ledových a meziledových, vznik dnešního reliéfu; vůdčí organismy: mamuti, srstnatí

nosorožci, rozvoj hominidů, vznik současného člověka. 2. Pterodactylus, resp. ptakoještěři (druhohory), mamut (čtvrtohory), šavlozubý tygr (třetihory), trilobit (prvohory).3. V teplejších obdobích docházelo k většímu rozvoji civilizace (rozvoj velkých říší, stěhování národů apod.).

Výsledky diskuze dle aktuálních zjištění mezi názorově odlišnými skupinami – člověk nemá, nebo má zásadní vliv na globální změny.

Expedice do historie Země – opakování strana 53

1a, 2c, 3a,b, 4a,b, 5d, 6a, 7a, 8a,b,c, 9e, 10b, 11a, c, 12a

Geologická mozaika Česka strana 54–56

1. Jednotky Českého masívu: 1. moldanubická, 2. středočeská, 3. sasko-durynská, 4. lužická, 5. moravsko-slezská.

2. Český masív (ČM) – Brdy, Krušné hory (fylity, svory, pararuly, migmatity, ortoruly, žuly), Doupovské hory (čediče, čedičové tufy), Tiské stěny (pískovce), Orlické hory (svory, pararuly, migmatity, ortoruly), Krkonoše (žula, svory, fylity – Železnobrodsko), Český kras (vápence), Nízký Jeseník (slepence, pískovce, břidlice), Třeboňská pánev (štěrky, písky, jíly),

Západní Karpaty (ZK) – Moravskoslezské Beskydy (střídání pískovců a jílovců, tzv. flyš), Chřiby (střídání pískovců a jílovců), Bílé Karpaty (střídání pískovců a jílovců), Hornomoravský úval (pískovce, jílovce, ložiska ropy a zemního plynu).

3. 1. Horniny z prahor se u nás nenacházejí, naopak hojně se u nás nacházejí horniny ze starohor. 2. Mořské sedimenty na našem území pocházejí z prvohor a druhohor. 3. Alpínské vrásnění dalo vzniknout sopečným pohořím ve třetihorách. 4. Pro čtvrtohory je typické střídání dob ledových.

17




4.

5. Vznik formou tzv. příkrovu (rozsáhlé vrásové přesmyky, při nichž dochází k nasouvání nadložních vrstev přes podloží na velkou vzdálenost). Vznikaly zejména ve třetihorách.

6. Barrandien – mladší starohory až konec starších prvohor, usazené horniny (pískovce, břidlice, vápence, popř. čediče); České středohoří – třetihory, vyvřelé výlevné horniny (čediče, znělce); Česká křídová tabule – druhohory, svrchní křída, usazené horniny (pískovce, jílovce, opuky); permokarbonské pánve – prvohory, usazené horniny (pískovce, jílovce, černé uhlí); Mostecká pánev – třetihory, sladkovodní sedimenty a hnědé uhlí.

7. Ne (Barrandien není tvořen přeměněnými horninami.); ne (Kladensko – prvohory, černé uhlí; Mostecko – třetihory, hnědé uhlí); ano; ne (Hrubý Jeseník je tvořen metamorfovanými horninami, Krkonoše jsou z části tvořené žulou, zbývající část metamorfovanými horninami.); ne (Krušné hory jsou tvořeny přeměněnými (metamorfovanými) horninami.).

8. Obrázky, levý sloupec: Kozákov – naleziště minerálů; Raná – vulkanické oblasti; Teplické skály – skalní města; Svatý Jan pod Skalou – naleziště trilobitů; Krkonoše – ledovcové útvary; Punkevní jeskyně – krasové jevy.

9.

Geologická mapa Česka – opakování strana 57

1d, 2a, 3a,d, 4d, 5a , 6b, 7b, 8c, 9a,e, 10a, 11d, 12d


GGGGGGEEEEEEEOOOOOOOOLLLLLLLLLLOOOOOOOOOOOOOGGGGGGGGGGIIIICCCCCCCCCCCCKKKKKKKKKKKKKÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ MMMMMMMMMMMMMMAAAAPPPPPPPPPPPAAAAAAAAAA ČČČČČČČČČČČEEEEEEEESSSSSSSSSSKKKKKKKKKKKAAAAAAAAAAAAAAAAA

➍ Geologické celky z úkolu 2 lokalizuj v geologické mapě.

➎ Pomocí obrázků vysvětli, kdy a jakým způsobem na našem území vznikla oblast Západní Karpaty.

Doba vzniku:

Příčina a způsob vzniku:

Jak se tomuto jevu říká:

➏ Doplň tabulku.

Oblast Období vzniku(např. starší prvohory)

Typ a příklady konkrétních hornin (např. usazené horniny, vápenec)

Barrandien

České středohoří

Česká křídová tabule

permokarbonské pánve

Mostecká pánev

➐ Rozhodni, zda jsou následující tvrzení pravdivá. Pokud ne, oprav je. A N

Moldanubikum je tvořeno stejně jako Barrandien přeměněnými sedimenty. Uhelné pánve a sloje na Kladensku i na Mostecku vznikaly ve třetihorách a jsou tvořeny hnědým uhlím.České středohoří a Doupovské hory jsou tvořeny třetihorními vulkanickými horninami.Hrubý Jeseník a Krkonoše jsou stejně staré a jsou tvořeny metamorfovanými horninami.

Krušné hory jsou tvořeny souvrstvími nazývanými fl yš.


Tiské stěny

Krušné hory

Doupovské hory

Brdy

Český kras

Třeboňská pánev

Krkonoše

Orlické hory

Nízký Jeseník

Hornomoravský úval

Moravskoslezské Beskydy

Chřiby

Bílé Karpaty

kambrium

Kaledonské vrásnění

Hercynské (Variské) vrásnění

černé uhlí

Kadomské vrásnění

vznik Barrandienu

dopad meteoritu na Zemi

zaplavení mořem (křídová pánev)

Alpinské vrásnění

sopečná činnost hnědé uhlí

střídání dob ledových a meziledových

vznik Moldanubika

ordovik silur

PRVOHORY DRUHOHORY TŘETIHORYČTVRTOHORY

devon karbon perm trias jura křída

Documents

žEŠENÍ PRACOVNÍHO SEŠITU Přírodopis s nadhledem 9 9PSsNReseniweb.pdfGeologické děje Země – dynamická planeta strana 25 1. Vnitřní geologické děje jsou spíše tvořivé,