Upload
mechelle-george
View
26
Download
2
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Ekonomická socializace dětí. Jak se od prasátka dostat až k finanční nezávislosti?. Děti a peníze. zpočátku děti vnímají peníze pouze přes jejich fyzikální vlastnosti, vnímají je jako objekty, předměty nechápou pojetí, směnitelnosti dělitelnosti, ekonomickou fci peněz - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Jak se od prasátka dostat až k finanční nezávislosti?
Děti a penízezpočátku děti vnímají peníze
pouze přes jejich fyzikální vlastnosti, vnímají je jako objekty, předměty
nechápou pojetí, směnitelnosti dělitelnosti, ekonomickou fci peněz
přesto vidí nákupy svých rodičů, sledují ekonomické chování a také se na něm podílejí
ještě dříve, než je pochopí si osvojují jejich používání
Děti a penízeN. Godfreyová (1995) provedla výzkum ekonomické
socializace v rodinách:70% dětí nebylo informováno o příjmech rodinyALE:90% rodičů si přeje, aby jejich děti financím lépe
rozuměly
Davis a Taylor (1979): děti si musí osvojit témata:
Vydávání peněz: pojmy jako vzácnost, rozdíly cen apod. Účtování: vytváření peněžních plánů Půjčování: pojem a náklady půjček Vydělávání peněz: přijímání rizika, pochopení konkurence
KapesnéNefunkční systémy:
Peníze přidělovány dle potřeby: neplánovitě, nepravidelně Peníze za vykonanou práci Platby spojené s odpovědností (např. výsledky ve škole) Platba bez omezení – pravidelně, zcela bez odpovědnosti
Funkční systém: Vysvětlit systém (cca ve věku 6 až 7 let) Platit rozumné částky rostoucí s věkem Předem dohodnout, co bude placeno U mladších týdně, u starších měsíčně Nespojovat kapesné s domácími pracemi Pokud je kapesné vyčerpáno, neposkytovat další prostředky Dítě smí přijímat vlastní spotřební rozhodnutí Chyby nesmí být důvodem k redukci kapesného
Jak obchodují sloni, opice či ryby?
Příklady ekonomického chování u zvířat:Samice paviána platí drbáním (grooming) za
možnost pochovat si mládě (Henzi & Barrett, 2002)
Ryby si nechávají menším druhem čistit svá ústa. K těm, které nabízejí kvalitnější servis, se častěji vracejí. (Bshary & Schäffer, 2002)
Za drbání mezi sebou šimpanzi sdílí jídlo (De Waal & Berger, 2000)
Reciprocita u primátůSymmetry-based
"We're buddies„
Attitudinal"If you're nice, I'll be nice„
Calculated "What have you done for me lately?"
Vyplácení mzdy za práciDe Waal & Berger (2000):Aby opice získaly jídlo, musely spolupracovatPokud pracovala pouze jedna, pak mechanismus
nefungoval a neměly nicOpice, která měla přístup k jídlu,
pak té druhé „platila“ za pomoc
Spolupráce slonůJosh Plotnik et al (2011):Ojedinělý výzkum spolupráce 12 slonů v
ThajskuPro získání kukuřice museli sloni
spolupracovat, jinak nedostali nicSloni „táhli za jeden provaz“Pochopili výhodu spolupráceDokázali spolupracovat, i pokud jeden na druhého museli
počkat.
Nefér obchodBrosnan & de Waal (2003):Opice (kapucíni) dostávaly za oblázek plátek okurkyPokud u sebe vzájemně viděly, že dostávají to samé,
pak s výměnou nebyl žádný problém Jakmile experimentátorka dala jedné opici grep
místo okurky, druhá opice se vzbouřila a odmítala oblázek za okurku vyměnit
Některé opice po experimenátorceplátek okurky naštvaně házely.
Použitá literatura Chen, M. K., Lakshminaryanan, V. & Santos, L. R. (2006). The
evolution of our preferences: Evidence from capuchin monkey trading behavior. Journal of Political Economy, Vol. 114(3), 517-537.
Henzi, S. P. & Barrett, L. (2002). Infants as a Commodity in a Baboon Market. Animal Behaviour, Vol. 63(5), 915-921.
Brosnan, S. F. & de Waal, F. B. M. (2003). Monkeys Reject Unequal Pay. Nature, Vol. 425, 297-299.
De Waal, F. B. M. and Berger, M. L. (2000) Payment for Labour in Monkeys. Nature, Vol. 404, 563.
Plotnik, J.M., Lair, R., Suphachoksahakun, W. & de Waal, F. B. M. (2011). Elephants know when they need a helping trunk in a coopertive task. PNAS. DOI: 10.1073/pnas.1101765108.
Bshary, R. & Schäffer, O. (2002). Choosy Reef Fish Select Cleaner Fish That Provide High-Ouality Service. Animal Behaviour, Vol. 63(3), 557-564.