Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska

KEU 7

Severský model: charakteristiky

1. Vysoká míra přerozdělování, rozsáhlý systém sociální péče, vysoká celková daňová kvóta, vysoká míra vyrovnávání příjmů, vysoká zaměstnanost ve veřejném sektoru

2. Velký vliv sociálních partnerů, i když stále klesající

3. Vysoká úroveň zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti

4. Vysoký stupeň liberalizace trhů

5. Zaměření na inovace a znalostní ekonomiku, vyspělý vzdělávací systém, ICT

6. Fiskální disciplína

Makroekonomické ukazatele – 1993 (EUROSTAT)

Stát Dánsko Finsko Švédsko EU_15

Tempo růstu HDP 0,0 -1,2 -2,0 -0,8

HDP na obyvatele (EU_15=100) 110 94 104 100

Deficit veřejných rozpočtů(v % HDP)

-3,7 -7,2 -11,4 -

Nezaměstnanost 9,6 16,3 9,1 10,1

Podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP

62 64 73 53

Faktory úspěšnosti

• Strukturální reformy, liberalizace trhů

• Znalostní ekonomika, vzdělávací systém, věda a výzkum

• Fiskální konsolidace

• Vysoká zaměstnanost

Švédsko: specifika ekonomiky

• Středně velká ekonomika (Belgie, Rakousko)• Vyspělá ekonomika 123 % EU_27 v roce 2010• Stát blahobytu – severský model• Otevřená ekonomika, závislá na vývoji

mezinárodního prostředí teritoriální diversifikace exportu (USA 11%, Německo 10,5%, Norsko 8,5%)

• Znalostní ekonomika• Tradice, high-tech firmy (Sony Ericsson, Pharmacia),

biotechnologie, imunologie, klinická medicína, ekologie

Švédsko: specifika ekonomiky

• Middle high-tech obory (strojírenství, nábytkářství, papírenský průmysl),

• Relativně riziková sektorální struktura ekonomiky

• Vysoký čistý plátce do rozpočtu EU

• Stojí mimo eurozónu

Hospodářský vývoj po 1945

• Již před 1945: na špičce institucionálních kroků vytvářející moderní ekonomiky

• systém investiční strategie → investiční politika chápána jako stabilizační politika

• stát nabízí možnost firmám část zisku před zdaněním odložit v době konjunktur a v době recese může tento deponovaný zisk použít a investovat do státem určených odvětví

Hospodářský vývoj po 1945

• 1948 – státní podpora bytové politiky• institucionální změny• plošné rodinné přídavky na děti do 16 let• reforma důchodového systému – důchodový

systém univerzálního typu, bez rozdílů dělení ročníků

• 1962 – všechny osoby trvale žijící na území SVE kryty důchodovým systémem = stát blahobytu

Hospodářský vývoj 60. – 80. léta• 60. léta: začátek regionální politiky – odliv venkova

do měst – 83 % • urbanizace, regionální politika – orientace i na

nezemědělské aktivity, zaměření také na arktické oblasti

• 70.léta: ve Švédsku nikdy neproběhla masivní etatizace – 80 % soukromé vlastnictví

• 1976 – 82: u vlády nebyla sociální demokracie• snaha o daňovou restrikci – podařilo se – nejvyšší

míra zdanění v 80.letech• 1991 – od tohoto roku soc. demokracie součást

koalice

Hospodářský vývoj 80. léta

• 80.léta: oslabení konkurenceschopnosti tradičních průmyslových odvětví způsobené poklesem produktivity

• snaha vlády udržet zaměstnanost za každou cenu, podporovaná obrovskými státními výdaji

• 1983 až 1984 důrazná opatření stimulující poptávky+ devalvace měny

• Důsledek: růst inflace -> „zisky“ z devalvační politiky byly rychle utopeny v inflační spirále

Hospodářský vývoj 90. léta

• stanovení mezd: podle domácích sektorů s nejnižšími platy

• 1990 až 1993 poklesl HDP o téměř 5 % co do objemu

• 90.léta: deprese švédské ekonomiky

• slumpflace = hluboký propad při vysoké inflaci

• Následky: nárůst nezaměstnanosti nad průměr EU + pokles zam. o 12%

Hospodářský vývoj 90. léta

• Příčiny: vliv mezinárodní recese • Strukturální racionalizace všech sektorů

ekonomiky• Splaskla bublina na trhu nemovitostí• Zlepšení situace až 1999-2000• Silná protiinflační politika CB• Striktní fiskální politika: parlament zavedl

horní hranici pro vládní výdaje a také pro výdaje sociálního pojištění

Hospodářský vývoj po 2000

• 1999: reforma bankovního systému: důsledek podpory politiky levných peněz z poč. 90.let

• Reforma důchodového systému

• Redukce sociálního státu

Aktuální ekonomická situace

• Díky provedeným reformám jen malé dopady krize

• Zdravý bankovní sektor

• Dobrý fiskální pozice

• Brzké oživení ekonomiky

• Problém se zadlužením domácností v souvislosti s nákupem nemovitostí a nárůstem jejich cen

Makroekonomická situace Švédska (Eurostat)

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Tempo růstu HDP -0,6 -5,3 5,6 2,9 0,9 1,5

Míra inflace 3,3 1,9 1,9 1,4 0,9 0,4

Míra nezaměstnanosti 6,2 8,3 7,8 7,6 8,3 8,0

Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP

2,2 -0,7 0,3 0,2 -0,2 -0,1

Veřejný dluh (podíl na HDP)

39,9 42,7 39,4 38,6 38,2 57,2

Ekonomika Finska: specifika• Vyspělá ekonomika 115 % EU_27 v roce 2008

• Středně velká ekonomika (Dánsko a Irsko)

• Paralela s Irskem, úspěšná ekonomika v EU

• 90. léta restrukturalizace a transformace ekonomiky, poválečná vazba na sovětský blok (35 % exportu v rcce1985 do SSSR)

• V posledních deseti letech relativně vysoká nezaměstnanost vyplývající ze strukturálních změn

Ekonomika Finska: specifika

• Znalostní ekonomika, ICT, biotechnologie – fenomén Nokia

• Kvalitní vzdělávací systém

• Otevřená ekonomika s přebytky zahraničního obchodu

• podíl na obchodu EU 60 %, Rusko 12 %

Hospodářský vývoj 50. – 70. léta

• paralela s Irskem

• dřevozpracující průmysl, teritoriální rozšiřování průmyslové struktury

• Finsko vstupuje do EFTA v r.1961 – spolupráce pouze okrajová

• návaznost na sovětský blok – 60 % exportu bylo do SSSR až do pol. 80. let

Hospodářský vývoj 80. léta

• transformace dřevozpracujícího a papírenského průmyslu ve prospěch chemicko-technologického

• reálná konkurenceschopnost průmysl.produkce v rámci EFTA na srovnatelné úrovni – 23% exportu v rámci EFTA

Reorientace ekonomiky 90. léta

• 1955: finlandizace: vnitřní demokracie, ale zahr.pol. ovlivněna SSSR, zároveň vysoká závislost zahr. obchodu na SSSR

• 1991-93: deprese transformačního charakteru • kolaps SSSR -> prudké dopady na F.• kolapse vývozu, splasknutí bubliny na trzích

aktiv a nadhodnoceným kursem národní měny• 1991-1994: HDP poklesl o 13%,

nezaměstnanost až 18%

Reorientace ekonomiky 90. léta

• 1995: max.zadlužení 65% HDP

• 1993: Deficit rozpočtu 7% přičemž veřejný dluh se v letech 1990-93 zečtyřnásobil z 14% na 56 % HDP

Řešení: • redukce sociálních výdajů• zmrazení mezd • podpora strategických investic, především do

školství, vědy a výzkumu

Reorientace ekonomiky 90. léta

• kultivace tržního prostředí a institucionálního zázemí

• politický systém: kontinuita, rotace tří největších politických stran, z nichž dvě zpravidla vytvářejí jádro vládní koalice

Výsledky transformace

• 1999 – Finsko označeno za 1. zemi, která v EU nejvíce implementovala zásady „new economics“ deregulace, fiskální stabilita

• hl. akcelerátory rozvoje jsou odvětví typu telekomunikace a informační technologie

• 2002 – Finsko vyhlášeno za nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa

Nokia a Finsko

• 2009: podíl na HDP: 1,9% (2008: 2,6%)

• Zdroj:ETLA

Aktuální ekonomická situace

• 2011 – parlamentní volby - vstup euroskeptické strany Praví Finové (3 nejsilnější strana)

• Vládne koalice šesti stran, premiér Jyrki Katainen

• Rostoucí problémy ekonomiky• Redukce welfare state• Problém stárnutí populace• Zvyšování věku odchodu do důchodu

Makroekonomická situace Finska (pramen Eurostat)

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Tempo růstu HDP 1,0 -8,2 3,6 2,8 -1,0 -1,4

Míra inflace 3,9 1,6 1,7 3,3 3,2 2,2

Míra nezaměstnanosti 6,4 8,2 7,4 7,5 8,1 8,3

Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP

4,3 -2,5 -2,5 -0,7 -1,8 -1,7

Veřejný dluh (podíl na HDP)

33,9 43,3 48,7 49,2 53,6 57

Ekonomika Dánska

• Vyspělá ekonomika• Stát blahobytu – severský model• Efektivní fungování trhu práce, flexicurity• Otevřená ekonomika orientovaná na EU• Nosný sektor ekonomiky služby (finanční,

obchodní aktivity, veřejné služby)

Ekonomika Dánska

• Technologicky vyspělá ekonomika (výroba léků a farmaceutik, zdravotní technika, elektrotechnický průmysl, potravinářství, nábytkářství)

• Důraz na ekologii• Stabilita, nominální konvergence• Kvalitní infrastruktura• Příznivá energetická bilance (kladné saldo v

oblasti ropy a plynu, 16 % spotřeby OZE)

Hospodářský vývoj 70.- 80. léta

• 70. léta: zásoby ropy a díky 1.ropnému šoku začalo těžit ropu a zemní plyn – základní soběstačnost

• zvýšené ceny průmyslových výrobků, růst nákladů na pracovní sílu schodky rozpočtu

• 80.léta: HP strategie orientovaná spíše na růst než na blahobyt

• směr monetární a fiskální restrikce, ale nedošlo ke snížení výdajů ze státního rozpočtu

Hospodářský vývoj 80.-90. léta

• 1982: středopravá koalice:

Protiinflační politika Snaha o redukci deficitu PB

• 1993-2001: reformy ekonomiky: tzv. Rasmussen 1.

Privatizace státního majetku Protiinflační a stabilizační politika Redukce deficitů rozpočtu

Hospodářský vývoj 90. léta

• 1995 – omezení výdajů ze státního rozpočtu

• inovace systému investičních pobídek – program technologického rozvoje

• dánský stát finančně participoval v malých firmách v rizikových odvětvích

• daňové reformy

• omezení podílu rozpočtu na HDP – ale ve 2.pol.90.let rostla AD

Hospodářský vývoj 90.léta• 1998 – Svatodušní program (v listopadu) =

restriktivní politika• snaha o pokles spotřeby veřejných výdajů

pomocí růstu daní• program vyhlášen k zabránění inflace, ale

převis D nad S → snaha zabránit přehřátí ekonomiky

• cíl – zmírnit pasivitu OB – nízká konkurenceschopnost dánského zboží, protože byly vysoké N na pracovní sílu

Hospodářský vývoj po 2000

1999: reformy trhu práce: tzv. flexicurity• Komponenty modelu: flexibilní trh práce,

aktivní pol. zaměstnanosti, velkorysé, ale selektivní sociální výdaje – snížení nezaměstnanosti

2001-2007: vláda Rasmussen II.• Zvýšení efektivnosti státního sektoru• Imigrační reforma• Obava z přehřátí ek., nedostatek pracovní síly

Aktuální ekonomická situace

• 2011: parlamentní volby, premiérka Helle Thorning-Schmidt, vláda sociálních demokratů a dvou dalších levicových stran

• Vysoká závislost na exportu do EU

• Relativně prudký nárůst nezaměstnanosti

• Nárůst zadlužení a deficitu rozpočtu

• Omezovaní možnosti předčasného odchodu do důchodu

Makroekonomická situace Dánska

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Tempo růstu HDP -1,1 -5,2 1,3 1,1 -0,4 0,4 0,4

Míra inflace 3,6 1,1 2,2 2,7 2,4 0,5 0,8

Míra nezaměstnanosti 3,6 6,0 7,8 7,9 7,2 7,2 5,5

Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP

3,4 -2,7 -2,5 -1,8 -4,1 -4,3 NA

Veřejný dluh (podíl na HDP)

34,2 41,8 42,7 46,4 45,4 44,5 NA

Mezinárodní migrace (% obyvatel)

Zdroj: Světová banka

Nezaměstnanost

Zdroj: Světová banka