Upload
amara
View
46
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Emise oxidu uhličitého z energetických zdrojů. Pavel Noskievič. Teze přednášky. máme tady (možná) problém co se s tím dá dělat kolik to bude stát. Skleníkový efekt je přirozenou a pro život nezbytnou součástí Země. Podíl skleníkových plynů:. vodní páracca dvě třetiny - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Emise oxidu uhličitého zEmise oxidu uhličitého z
energetických zdrojůenergetických zdrojů
Pavel NoskievičPavel Noskievič
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Teze přednášky
• máme tady (možná) problém
• co se s tím dá dělat
• kolik to bude stát
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Skleníkový efekt je přirozenou a pro život nezbytnou součástí Země
Podíl skleníkových plynů:
vodní pára cca dvě třetinyoxid uhličitý 30 %ostatní plyny zbytek
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Uhlíkový cyklus
atmosférou a pevninou cca 60 Gt/rok
atmosférou a povrchem oceánu cca 90 Gt/rok
povrchem a hloubkou oceánu cca 100 Gt/rok
příspěvek fosilních paliv do atmosféry cca 5,5 Gt/rok
Uhlíkové toky mezi:
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Tep
lotní
odch
ylka
[°C]
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Možnosti snížení emisí CO2
• snížení spotřeby energie zvýšením účinnosti transformace a využití
• posílení role paliv s nízkým obsahem uhlíku
• posílení přirozených procesů vázajících CO2 (lesy,půda,oceán)
• využívání energetických zdrojů neprodukujících CO2 (jaderné a
obnovitelné)
• separace CO2 ze spalování fosilních paliv a jeho dlouholeté ukládání
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Fosilní paliva
• zabezpečují cca 85 % spotřeby energie
• složení h + a + w = 1
• složení hořlaviny C + H + S + N + O = 1
Produkty spalování
1 kg C 3,7 kg CO2
1 kg H2 9 kg H2O
1 kg S 2 kg SO2
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Hodnocení paliv podle produkce CO2
Emisní faktor uhlíku [tC/TJ]Q
C10E
r
i
r
SC
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Měrné emise CO2 z energetických zdrojů
/MWh][tCOηQ
C13,2e 2
cri
r
co2
pro konkrétní palivo kQ
C13,2ri
r
1cco ηke
2
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Technologie výroby elektřiny z fosilních paliv
• spalování uhlí v práškových a fluidních kotlích (PC, FBC)
• spalování zemního plynu v kombinovaném cyklu (NGCC)
• integrovaný zplyňovací kombinovaný cyklus (IGCC)
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Po spalování
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Před spalováním
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Spalování s kyslíkem
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
zemní plyn
vzduch plynová turbína
N2, O2, H2O do atmosféry
separace CO2
CO2 k dalšímu použití, uložení
parní generátor
parní turbína
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
zplyňovač
struska
uhlí
kyslík
odstranění síry
separace CO2
CO2 k dalšímu použití, uložení
plyn bohatý na H2
vzduch plynová turbína
N2, O2, H2O do atmosféry
parní generátor
parní turbína
„shift“ reakce
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Technologie záchytu CO2
• vypírání spalin (MEA – monoetanolamin)
• kryogenní technologie
• separační membrány
• adsorpce
• jiné principy
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Schéma CES
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
elektrárna se zachycením CO2
oceán potrubí
potrubí
vytěžené ložisko ropy nebo plynu
nevytěžitelné uhelné sloje
hlubinné, salinické aquifery
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
- Současná světová produkce oxidu uhličitého představuje cca 23 Gt ročně
- Podle odhadů IEA (Greenhouse Gas R&D Programme) jsou k dispozici následující globální kapacity pro geologické ukládání CO2 :
• vyčerpaná ropná ložiska 125 Gt
• vyčerpaná ložiska zemního plynu 800 Gt
• hlubinné salinické aquifery 400 – 10 000 Gt
• netěžitelná uhelná ložiska 150 Gt
• oceány > 106 Gt
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Přednosti ukládání do vyčerpaných ložisek
• nízké náklady na ukládání
• ověřené zásobníky (sloužily miliony let)
• dobře známé geologické podmínky
• částečná možnost využití těžebních zařízení
• zvýšení výtěžnosti (EOR, ECBM)
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Nejistoty
• dlouhodobá spolehlivost podzemních uložišť
• odstraňování CO2 zvýšenými energetickými nároky produkuje další CO2
• vliv CO2 na mořský život (zvýšení kyselosti)
• kontrola uložišť
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Ukládání CO2 jako součást obchodování s emisními povolenkami bude vyžadovat spolehlivé měření jeho množství.
• vhodné technologie jsou k dispozici
• náklady nebudou velké (zkušenosti s SO2)
• monitorování potrubní dopravy je běžné
• geologický monitoring (seismické metody) umožní kontrolu v
zásobnících
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Srovnání technologií (pro 500 MW)
Proces Separace CO2 Účinnost Měrné emise CO2
A / N [%] [g.kWh-1]
NGCCNe 56 370
Ano* 47 – 48 60
PCNe 46 720
Ano* 33 150
IGCCNe 46 710
Ano* 38 130
* včetně komprese CO2 (110 bar)
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Zvýšení investičních nákladů
NGCC 2 x
PC 1,8 x
IGCC 1,5 x
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Výrobní náklady
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Zvýšení ceny elektřiny
NGCC 1,5 x
PC 1,7 x
IGCC 1,7 x
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Jedná se o významnou perspektivní problematiku?
• prokáže se souvislost emisí CO2 a oteplování – ANO
• neprokáže se – ANO , protože:
1co ηke
2
____________________________________________________________________________________________________________________VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrumVŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Závěr
• souvislost obsahu CO2 v ovzduší a teploty na zemském povrchu je prokázána
• vliv antropogenní produkce CO2 na globální klima je pravděpodobný
• opatření, budou-li nutná, budou omezená a nákladná
• racionálním opatřením je zlepšování účinnosti energetického systému a
snižování měrné spotřeby
• růst spotřeby energie lze pouze zmírnit
• je nutno odlišovat snižování měrné produkce CO2 a jeho odstraňování
• technologický vývoj vede k čistým energetickým systémům
• energetiku čeká zajímavé období