EMPL A AG - Hořice · PUPFL Pozemek ur čený k pln ... K2, K3). Dále jsou v Návrhu územního plánu řešena plocha p řestavby, územní rezervy. Územní plán respektuje a

ČČČÁÁÁ SSSTTT AAA

PPP ooo sss ooo uuu zzz eee nnn ííí nnn ááá vvv rrr hhh uuu úúú zzz eee mmm nnn ííí hhh ooo ppp lll ááá nnn uuu DDD ooo bbb rrr ááá VVV ooo ddd aaa uuu HHH ooo řřř iii ccc zzz hhh lll eee ddd iii sss kkk aaa vvv lll iii vvv ůůů nnn aaa žžž iii vvv ooo ttt nnn ííí ppp rrr ooo sss ttt řřřeee ddd ííí ddd lll eee zzz ááá kkk ooo nnn aaa ččč ... 111 000 000 /// 222 000 000 111 SSS bbb ... ,,, vvv ppp lll aaa ttt nnn ééé mmm

zzz nnn ěěěnnn ííí

NNNÁÁÁVVVRRRHHH ÚÚÚZZZEEEMMMNNNÍÍÍHHHOOO PPPLLLÁÁÁNNNUUU

DDDOOOBBBRRRÁÁÁ VVVOOODDDAAA UUU HHHOOOŘŘŘIIICCC Objednatel: Obec Dobrá Voda u Hořic Zpracovatel: EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý

číslo odborné způsobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993

Spolupracovali: Eva Lukášková, DiS.

Ing. Marcela Skříčková Ing. Milan Závadský Mgr. Denisa Pelikánová

Hradec Králové, červen 2011 Archivní číslo: 217/11

Obchodní jméno: Administrativní sídlo : DIČ: CZ259 96 240 EMPLA AG spol. s r.o. tel.: 495 218 875, 495 211 579 IČO: 259 96 240 ul. Za Škodovkou 305 tel./fax.: 495 217 499 Bank. spoj. 27-9410870237/0100

503 11 Hradec Králové e-mail: [email protected] Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004

www.empla.cz

EMPLA AG , spol. s r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

Návrh územního p lánu Dobrá Voda u Ho ř i c

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové - 2

Bez písemného souhlasu držitele osv ědčení a firmy EMPLA AG spol. s r.o.

nesmí být oznámení ani jeho části reprodukovány.



OBSAH

1 Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 6

2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace 17

3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny 32

4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 61

5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných 63

6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení 68

7 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí 69

8 Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení 74

9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí 75

10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů 76

Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění. 80

Použitá literatura a podklady 82

Seznam p říloh dokumentu

Příloha č. 1: Koordinační výkres

Příloha č. 2: Fotodokumentace

Příloha č. 3: Stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu Dobrá Voda u Hořic



ZKRATKY A SYMBOLY POUŽITÉ V TEXTU (nevysvětlené v textu):

B(a)P polycyklické aromatické uhlovodíky (benzo(a)pyren)

BPEJ Bonitovaná půdně-ekologická jednotka

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

EO Ekvivalentní obyvatele

EIA Posuzování vlivů na životní prostředí; z angl. Environmental Impact Assessment

ČOV Čistírna odpadních vod

CHKO Chráněná krajinná oblast

CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod

LAeq,T Hladina akustického tlaku v čase T

LC Lokální biocentrum

LK Lokální biokoridor

MZÚ Mimo zastavěné území

MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky

NP Národní park

NPP Národní přírodní park

NPR Národní přírodní rezervace

PM10 Suspendované částice frakce PM10

PP Přírodní park; Přírodní rezervace

PR Přírodní rezervace

PUPFL Pozemek určený k plnění funkce lesa

RK Regionální biokoridor

SEA Strategické posuzování vlivů na životní prostředí; z angl. Strategic enviromental assessment

SZÚ Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze

TO Třída ochrany

ÚP Územní plán

ÚPO Územní plán obce

ÚPO Územní plán obce

ÚP VÚC Územní plán velkého územního celku

ÚSES Územní systém ekologické stability

VKP Významný krajinný prvek

VOC těkavé organické látky

WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

ZCHÚ Zvláště chráněné území

ZPF Zemědělský půdní fond

ZÚ Zastavěné území

ZUR KHK Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje

ŽP Životní prostředí



Úvod Území návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic je vymezeno katastrálním územím Horní Dobrá Voda a Dolní Dobrá Voda. Velikost katastrálního území je 582 ha.

Základní urbanistická koncepce vychází z dosavadního stavebního vývoje, platného územního plánu obce z roku 1999 a jeho schválených změn č. 1 a č.2 v letech 2006 a 2010.

Hlavním cílem rozvoje Dobré Vody u Hořic v souladu s cíli územního plánování je vytvářet podmínky pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Pro splnění tohoto cíle se navrhuje úměrný rozvoj ploch bydlení, výroby, občanského vybavení, rekreace, dopravní a technické infrastruktury.

Pořízení územního plánu Dobré Vody u Hořic bylo schváleno usnesením č. 3 na zasedání Zastupitelstva obce Dobré Vody u Hořic konaném dne 21.dubna 2009.

Návrh územního plánu obce Dobrá Voda u Hořic je hodnocen z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. SEA).

SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, dle přílohy č. 1 Stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Hodnocení SEA vyhodnotilo vliv na životní prostředí u všech nově navržených lokalit. Podrobnější vyhodnocení bylo však provedeno jen u lokalit, které mohou závažně ovlivnit životní prostředí a u kterých se stanoví rámec budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů. To se týká především ploch výroby a skladování, ploch občanské vybavenosti a dopravní a technické infrastruktury.

Požadavky vyplývající ze stanoviska jsou vyhodnoceny v kapitole č. 3 a v kapitole č. 5 je uvedeno číselné vyhodnocení vlivů jednotlivých posuzovaných záměrů na složky životního prostředí. Podmínky realizace navržených ploch je uveden v kapitole č. 7. Součástí hodnocení SEA je i Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění.



1 Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cíl ům ochrany životního prost ředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územn ě plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prost ředí přijatým na vnitrostátní úrovni

1.1 Údaje o zadavateli

Pořizovatel: Městský úřad Hořice

Sídlo: náměstí Jiřího z Poděbrad 342

508 19 Hořice

Zadavatel: Obec Dobrá Voda u Hořic

Sídlo: Dobrá Voda u Hořic 131

507 73

Oprávn ěné osoby: Mgr. Jana Němečková (starostka obce Dobrá Voda u Hořic)

tel.: 493 699 212

1.2 Údaje o zpracovateli návrhu územního plánu Dobr á Voda u Ho řic

Projektant: Ing. arch. Alena Koutová

SURPMO a.s.

Projektové středisko Hradec Králové

Tř. ČSA 219

500 03 Hradec Králové

tel.:495 514 729

1.3 Údaje o zpracovateli posouzení vliv ů koncepce na životní prost ředí

EMPLA spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected]

1.4 Obsah a cíle koncepce

Pořízení územního plánu Dobré Vody u Hořic bylo schváleno usnesením č. 3 na zasedání Zastupitelstva obce Dobré Vody u Hořic konaném dne 21. dubna 2009.

Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Vzhledem k charakteru Návrhu územního plánu, nebudou narušeny předpoklady pro trvalý soulad všech hodnot v území vytvořených ÚP Dobrá Voda u Hořic.



Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009 a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu.

Splňuje i požadavky Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje a platné územně plánovací dokumentace – ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace schválené v roce 1999, včetně jeho dvou změn a doplňků.

Základní urbanistická koncepce vychází z dosavadního stavebního vývoje, platného územního plánu obce z roku 1999 a jeho schválených změn č. 1 a č.2 v letech 2006 a 2010.

Hlavním cílem rozvoje Dobré Vody u Hořic v souladu s cíli územního plánování je vytvářet podmínky pro:

� udržitelný rozvoj obce (vymezené rozvojové plochy budou sloužit pro doplnění, zkvalitnění a rozvoj především v oblasti bydlení, rekreace, občanského vybavení, dopravní a technické infrastruktury, zeleně a veřejných prostranství) a pro podporu a ochranu hodnot území,

� možnosti rekreačního využití přírodního potenciálu řešeného území zejména na ploše přírodního charakteru (cykloturistika, pěší turistika, agroturistika a jiné aktivity) s cílem posílení prostupnosti krajinou,

� zachování krajinného rázu, ochranu stávajících přírodních hodnot v území (vodní toky, vodní plochy, lesní plochy, ÚSES, kvalitní zemědělská půda I. a II. třídy ochrany) a pro posilování ekologické stability území,

� ochranu a rozvoj sídelní zeleně.

� ÚP stabilizuje a podporuje současný význam a funkce obce Dobrá Voda u Hořic ve struktuře osídlení kraje.

V územním plánu jsou navrženy nové plochy smíšené obytné – venkovské, technická infrastruktura – inženýrské sítě, občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení, plocha pro hřbitov, rekreace specifická, plochy smíšené obytné – rekreační, plochy smíšené výrobní, plochy smíšené výrobní – zemědělská výroba, plochy dopravní infrastruktury, plochy vodní a hospodářské, plocha zalesnění a plochy zeleně.

ÚP vymezuje plochy změn v krajině pro podporu rekreace a cestovního ruchu (K8) a plochy vodní a vodohospodářské (K1, K2, K3).

Dále jsou v Návrhu územního plánu řešena plocha přestavby, územní rezervy. Územní plán respektuje a doplňuje místní propojení v jihozápadní části území současnou cyklotrasou.

Kromě plochy Z8 se v území jedná o menší plochy pro bydlení, které více méně doplňují drobné proluky mezi stávající zástavbou. Plocha Z8 se nachází v centrální části obce mezi místní komunikací a Chlumským potokem.

Vzhledem k tomu, že stávající občanské vybavení vcelku vyhovuje potřebám obce, bude se jednat především o jeho zkvalitnění a doplnění. Pro komerční občanské vybavení malého až středního rozsahu je vymezena plocha v centrální části obce při místní komunikaci u nově navržené plochy pro bydlení Z8. Další plochy občanského vybavení jsou pro tělovýchovná a sportovní zařízení (Z4), které navazuje na stávající plochu a dále ji rozšiřuje v severní části území a dále plocha pro realizaci hřbitova (Z39) v jihozápadní části k.ú. Dolní Dobrá Voda.

Pro rozvoj specifických forem rekreace na plochách přírodního charakteru je navržena lokalita č. K8 v jihozápadní části řešeného území k.ú. Dolní Dobrá Voda.

Na ploše smíšené výrobní (dále jen VS) Z21 se bude jednat s největší pravděpodobností o rozšíření stávajících skladů zeleniny. U plochy Z20 a ploch rezerv R1 a R2 ve východní části území podél železnice konkrétní využití není známo. Na ploše Z19 u zemědělského areálu je možné předpokládat rozšíření tohoto zemědělského podniku. Pro zemědělskou



výrobu je navržena mezi komunikací a Bašnickým rybníkem plocha Z22. Plocha by měla dle poskytnutých údajů od starostky obce sloužit pro zázemí firmy, která na Bašnickém rybníku chová ryby.

V území je vymezena plocha pro realizaci ČOV a kanalizace. Stavba kanalizace bude sloužit pro odvedení splaškových vod z obce na novou centrální čistírnu odpadních vod. Zde bude umístěna čerpací stanice s bezpečnostním přepadem, která bude sloužit pro vyrovnání průtoků na ČOV. Provoz ČOV bude řízen čerpadly. Vyčištěná odpadní voda bude vypouštěna do místní vodoteče – Chlumského potoka. Celková délka kanalizace bude 5 062 m. Kapacita ČOV je projektovaná na 560 EO.

Přes katastrální území Dolní Dobrá Voda vede plánovaná rychlostní silnice R35 (v ÚP vymezena jako Z28) zahrnující i řešení vedení doprovodných komunikací jako souvisejících staveb. Šíře koridoru je vymezena šířkou budoucího ochranného pásma rychlostní silnice, tedy 100 metrů na obě strany přilehlého jízdního pásu.

Tato plocha určená pro realizaci rychlostní komunikace R35 je součástí stavby, která byla podrobena zjišťovacímu řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Záměr byl posouzen pod názvem Silnice R 35 v úseku Úlibice – Hradec Králové. Oznámení i následná dokumentace záměru byla zpracována Ing. Václavem Píšou, CSc. Bylo vydáno souhlasné stanovisko s realizací tohoto záměru (číslo jednací 51545/ENV/08 ze dne 4.7.2008). Vliv této stavby na jednotlivé složky životního prostředí bylo převzato ze zpracované dokumentace. V hodnocení SEA jsou převzaty závěry dokumentace EIA a závěry souhlasného stanoviska.

V ÚP jsou vymezeny plochy silniční dopravy (Z25 – Z27, Z33 – Z35) pro vedení místních komunikací ke zpřístupnění navrhovaných rozvojových ploch, a to komunikace navazující na stávající silnice III. třídy nebo na stávající komunikace.

Parkovací a odstavná stání nejsou v Návrhu ÚP řešena jako samostatné plochy, ale dle Odůvodnění Návrhu územního plánu musí každý majitel tato stání vyřešit na svém pozemku samostatně. Samostatně se vymezuje jen plocha Z36 pro parkoviště u vymezené plochy hřbitova.

Pro dopravní obsluhu navrhované i stávající zástavby je nutno realizovat odpovídající místní komunikace, parkoviště a chodníky.

Rozsáhlá zastavitelná plocha pro bydlení (Z8), plocha občanské vybavenosti Z40, plochy pro smíšenou výrobu Z20, Z19 a R1, plocha pro technickou infrastrukturu Z23, pro tělovýchovné a sportovní zařízení Z4 a téměř většina ploch smíšené obytné - venkovské byly zcela nebo alespoň částečně převzaty do územního plánu z původního ÚP a ze změn ÚPO.

Hodnocení SEA vychází ze závěrů zjišťovacího řízení Královehradeckého kraje (č.j. /ZP/2010) ze dne 25.10. 2010. Stanovisko k Návrhu zadání územního plánu Dobrá Voda u Hořic je přílohou hodnocení č. 3.

Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, je možné v tomto případě návrh posoudit jen rámcově, protože v současné době nejsou zatím stanoveny přesné parametry projektovaných záměrů, které budou nebo by na hodnocených plochách mohly být realizovány.

V příloze č. 2 v hodnocení SEA je přiložena fotodokumentace jednotlivých ploch.

V následující tabulce je uveden stručný přehled navržených lokalit v ÚP Dobrá Voda u Hořic.



Tabulka č. 1: Základní údaje o hodnocených lokalitách

pořadové číslo

plochy

vým ěra v ha katastrální území poznámky

plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Z1 Horní Dobrá Voda Z2 Horní Dobrá Voda Z3 Horní Dobrá Voda Z5 Horní Dobrá Voda Z6 Horní Dobrá Voda Z7 Horní Dobrá Voda

Z8 Horní Dobrá Voda Dolní Dobrá Voda podmínka vypracování územní studie

Z9 Horní Dobrá Voda Z10 Horní Dobrá Voda Z11 Horní Dobrá Voda Z12 Horní Dobrá Voda Z13 Horní Dobrá Voda Z14 Dolní Dobrá Voda Z15 Dolní Dobrá Voda Z16 Dolní Dobrá Voda Z17 Dolní Dobrá Voda Z18 Dolní Dobrá Voda Z32 Horní Dobrá Voda P1 Dolní Dobrá Voda vymezení plochy přestavby

Plochy ob čanského vybavení – komer ční zařízení malá a st řední (OM) Z40 Dolní Dobrá Voda podmínka vypracování územní studie

Plochy ob čanského vybavení – t ělovýchovná a sportovní za řízení (OS) Z4 Horní Dobrá Voda

Plochy ob čanského vybavení – h řbitovy (OH) Z39 Dolní Dobrá Voda

Plochy rekreace – na plochách p řírodního charakteru (RN)

K8 Dolní Dobrá Voda zahrnuje i původně samostatně vymezenou vodní plochu (K9)

Plochy smíšené výrobní – smíšené výrobní (VS) Z19 Horní Dobrá Voda Z20 Dolní Dobrá Voda Z21 Dolní Dobrá Voda

R1 Horní Dobrá Voda Dolní Dobrá Voda vymezení územní rezervy

R2 Dolní Dobrá Voda vymezení územní rezervy Plochy smíšené výrobní – zem ědělská výroba (VZ)

Z22 Dolní Dobrá Voda Plochy dopravní infrastruktury – silni ční (DS)

Z25 Horní Dobrá Voda Z26 Horní Dobrá Voda Z27 Dolní Dobrá Voda Z28 Dolní Dobrá Voda Z30 Horní Dobrá Voda Z33 Horní Dobrá Voda Z34 Horní Dobrá Voda



pořadové číslo

plochy

vým ěra v ha katastrální území poznámky

Z35 Horní Dobrá Voda Z36 Dolní Dobrá Voda parkovací plocha u hřbitova (Z39)

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sít ě (TI) Z23 Dolní Dobrá Voda ČOV

Plochy vodní a vodohospodá řské (W) Z29 Horní Dobrá Voda Z31 Horní Dobrá Voda

K1 Horní Dobrá Voda poldr – ochrana před povodněmi (plochy změn v krajině)

K2 Horní Dobrá Voda poldr – ochrana před povodněmi (plochy změn v krajině)

K3 Horní Dobrá Voda rybník (plochy změn v krajině) Plochy zelen ě – zeleň přírodního charakteru (ZP)

Z37 Horní Dobrá Voda Plochy ve řejných prostranství – ve řejná zeleň (ZV)

Z38 Horní Dobrá Voda Dolní Dobrá Voda podmínka vypracování územní studie

Plochy lesní (NL) K4 Dolní Dobrá Voda

Plochy smíšené nezastav ěného území (NS) K5 Horní Dobrá Voda K6 Horní Dobrá Voda K7 Horní Dobrá Voda K10 Horní Dobrá Voda K11 Horní Dobrá Voda K12 Horní Dobrá Voda K13 Dolní Dobrá Voda K14 Dolní Dobrá Voda

1.5 Vztah koncepce k jiným koncepcím

V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy následující koncepce, jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu:

Celostátní úrove ň:

� Státní politika životního prost ředí

Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především:

• dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí,

• uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik,

• zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností.

Územní plán Dobrá Voda u Hořic je v souladu se státní politikou životního prostředí a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu.



� Národní program snižování emisí ČR

Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky.

Tato koncepce je v souladu s navrhovaným územním plánem Dobrá Voda u Hořic.

� Strategie udržitelného rozvoje ČR

Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích.

Na území kraje se pro zabezpečení udržitelného rozvoje území vymezují tři typy území a to specifické oblasti, ve kterých je nutné odstranit disparity mezi pilíři územního rozvoje, rozvojové oblasti a rozvojové osy navržené pro zajištění a udržení dynamického rozvoje kraje. Na ostatním území kraje jsou vytvořeny vhodné podmínky pro jeho rozvoj, jedná se stabilizované území.

Návrh ÚP chrání a respektuje dochované urbanistické a architektonické hodnoty, kulturní památky a dále doplňuje plochy zeleně. Nově navržená zástavba navazuje na stávající zástavbu a bude se stávající zástavbou kompaktní. Návrh územního plánu je proto v souladu se strategií udržitelného rozvoje ČR.

� Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Tato strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a představuje první materiál svého druhu, který přináší komplexní ochranu biodiverzity v ČR. Hlavními cíly této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové).

Hodnocený územní plán je v souladu s touto koncepcí. ÚP respektuje veškeré přírodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území – NS zejména na plochách ostatní neplodné půdy, kde podporuje rozptýlenou krajinnou zeleň a mimo jiné i funkci krajinotvornou. Dále v rámci návrhu ÚP bylo provedeno navržení veřejné zeleně, zeleň přírodního charakteru a upřesnění nebo doplnění tras ÚSES.

� Státní program ochrany p řírody a krajiny ČR

Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice.

Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus. K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany



přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny, dále je třeba zavádět územní systémy ekologické stability krajiny všech úrovní včetně metodického a legislativního vymezení Evropské ekologické sítě na našem území. Stavby třeba přednostně orientovat do zastavěných území a území určených k zastavění v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na případy vylučující alternativní řešení a na důležité stavby ve veřejném zájmu.

Součástí Návrhu ÚP je rovněž ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Návrh ÚP je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR.

� Strategie hospodá řského r ůstu ČR

Tato koncepce je strategií priorit hospodářského růstu ČR a zajištění konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajištění požadovaného hospodářského růstu ČR, formuluje vizi růstu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich splnění. Strategie se zaměřuje především na ekonomickou oblast, plně však respektuje i zbývající dva hlavní pilíře udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze).

Strategie je připravována napříč šesti základními oblastmi ovlivňujícími ekonomický růst, na které se bude zaměřovat podstatná část dokumentu:

– vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla – podpora inovací, vědy a výzkumu – rozvinutá infrastruktura (doprava, ICT apod.) – dostupnost zdrojů financování – zlepšení podnikatelského prostředí – zefektivnění veřejného sektoru

Tato koncepce je v souladu s navrhovaným územním plánem Dobrá Voda u Hořic.

� Strategie regionálního rozvoje ČR

Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné.

Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni.

Cíle priorit: Zlepšit podnikatelské prostředí a administrativní podmínky pro rozvoj nového podnikání, investiční klima, stabilizaci existujícího podnikání a příliv kapitálu ve všech krajích ČR. Zvýšit podíl malých a středních podniků na výkonech a tvorbě pracovních míst v regionech. Vytvořit podmínky pro dostatečnou tvorbu pracovních míst ve výrobní sféře a službách. Stabilizovat systém osídlení v regionech a podpořit rozvoj bydlení apod.

Z výše uvedených cílů vyplývá, že navržené plochy v územním plánu jako jsou plochy občanské vybavenosti, plochy pro výrobu a skladování, ale i nové plochy pro bydlení jsou v souladu s touto koncepcí.

� Národní rozvojový plán ČR

Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 2007-2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie



se opírá o klíčové evropské Strategické obecné zásady Společenství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

ÚP Dobrá Voda u Hořic je v souladu s cíli a prioritami národního rozvojového plánu ČR.

� Plán hlavních povodí ČR

Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry v rámci Politiky územního rozvoje.

Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů.

Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství.

Územní plán Dobrá Voda u Hořic je v souladu s touto koncepcí. Návrh ÚP doplňuje protipovodňovou ochranu realizací dvou suchých poldrů na Chlumském potoce (K1) a Chvalinském potoce (K2) v k.ú. Horní Dobrá Voda.

� Operační program ŽP

Operační program Životní prostředí navazuje na operační programy z let 2004 - 2006 a je členěn do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.

Značný potenciál se nabízí pro města, obce a jejich svazky, kraje, jejich příspěvkové organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Poměrně velký prostor mají i podnikatelé a neziskové organizace.

Posuzovaná koncepce se zmiňovanými prioritními osami Operačního programu zabývá v prioritě Životní prostředí.

Koordinací koncepcí ochrany a rozvoje všech hodnot území jsou vytvářeny územní podmínky pro postupné zvyšování kvality životního prostředí a životní úrovně obyvatel při současném zvyšování potenciálu pro rozvoj všech forem cestovního ruchu.

Operační program ŽP a jeho prioritní osy jsou v souladu s navrhovaným územním plánem.

� Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovněž určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů.

Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na



možnosti území bude koordinovat tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací krajů, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezí zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Vymezí rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy budou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj.

Návrh ÚP Dobrá Voda u Hořic respektuje Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje.

Územní plán Dobrá Voda u Hořic je v souladu s politikou územního rozvoje ČR a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu.

Krajská úrove ň:

� Plán odpadového hospodá řství Královéhradeckého kraje

Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Strategické cíle jsou zaměřeny na provedení změn stávajícího systému tak, aby odpovídal evropskému standardu a aby byl schopen flexibilně reagovat na budoucí potřeby a aby fungoval efektivně (tj. minimalizoval dopady své činnosti na životní prostředí).

V návrhu ÚP nejsou navrženy záměry přímo vyplívající z cílů této koncepce, tuto koncepci však respektuje.

� Koncepce ochrany p řírody a krajiny Královéhradeckého kraje

Koncepce ochrany přírody Královéhradeckého kraje specifikuje cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny v rámci zájmového území a vazeb na sousedící regiony. Koncepce navrhuje opatření vedoucí k obnově a ochraně jednotlivých složek životního prostředí.

V návrhu je posilována i krajinná zeleň s návrhem nových ploch veřejné zeleně, ploch přírodního charakteru a posílením ekologické stability území. Vytvářejí se rovněž příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky a zlepšením prostupnosti krajiny. Návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic respektuje cíle koncepce ochrany přírody a krajiny.

� Integrovaný krajský program snižování emisí a krajs ký program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje

Program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší Královéhradeckého kraje přináší základní informace o emisích kraje od roku 1994 se zaměřením především na roky 2000 a 2001 a jejich porovnání s původně schválenými i nově navrhovanými doporučenými emisními stropy.

Současně se věnuje problematice kvality ovzduší a trendy ve zlepšení kvality ovzduší kraje v závislosti na čase převážně od poloviny 90. let, ale v některých případech i trendy kvality ovzduší od poloviny 70. let minulého století.

Návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic je zpracován v souladu s Integrovaným krajským programem snižování emisí a krajským programem ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje.



� Program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje

Globálním cílem tohoto programu je na celém území zóny Královéhradeckého kraje zajistit kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Celkové priority jsou formulovány jako snížení imisní zátěže PM10, polycyklických aromatických uhlovodíků (B(a)P), oxidů dusíku a VOC.

Specifickými cíly jsou zejména snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány, a to ve stanovených termínech, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak, a to ve stanoveném termínu.

Návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic je zpracován v souladu s Programem zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje.

� Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Královéhradeckého kraje

Koncepční materiál Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje je základním prvkem v plánování v oboru vodovodů a kanalizací, který analyzuje podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje, stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů.

Zneškodňování odpadních vod je v předkládaném Návrhu územního plánu řešeno v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje.

� Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje

Cílem programu je vytvoření organizačních a ekonomických podmínek k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství.

Realizace nových rozvojových ploch navržených v Konceptu územního plánu je v souladu s programem obnovy venkova Královéhradeckého kraje. Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním a přestavbou pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro kompletní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného mírného nárůstu počtu obyvatel obce. Nejsou navrhovány změny funkčního využití ploch v takové skladbě a rozsahu, aby vedly ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení.

Návrh ÚP je v souladu s touto koncepcí. Navržené plochy pro bydlení respektují současný stav a budou zde realizované pouze plochy pro bydlení venkovského charakteru s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad, včetně doplňujícího občanského vybavení a služeb místního významu. Měřítko a struktura zástavby respektují charakter původního venkovského osídlení. V limitech jsou navrženy podmínky prostorového uspořádání.

� VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomera ce

Základní koncepcí je: Respektování zásad urbanistické koncepce, rozvoj aglomerace zajišťovat v souladu s potřebami zemědělské výroby a průmyslové základny zajišťující rozvojové a nosné programy průmyslu strojírenského, chemického, elektro-technického



a energetiky. V dalším rozvoji sledovat především ochranu kvalitní zemědělské půdy, snížení úrovně znečištění ovzduší a vody, odstranění negativních dopadů hluku a vibrací a vytváření předpokladů ekologické stability území. Hlavní ekonomické aktivity, přírůstky obyvatel a vyšší občanskou vybavenost koncentrovat především do jader aglomerace.

Součástí VÚC je i rozvoj silniční sítě okresu Jičín: založit na novém koridoru silnice č. 35 (součást mezinárodní doplňkové silniční sítě s označením E 442), silnicích I. třídy č. 16 a 32 a silnicích II. třídy s cílem vytvořit podmínky pro kvalitativně vyšší úroveň napojení okresu do celostátního systému propojení významných sídelních aglomerací.

Splňuje požadavky územně plánovací dokumentace – ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace schválené v roce 1999, včetně jeho dvou změn a doplňků. Součástí ÚP je plocha dopravní infrastruktury č. Z28 pro budoucí R35.

� Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2 006-15

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006 – 15 je jedním z významných koncepčních dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje tohoto kraje. Tvorba strategie vychází z moderních obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů založených na principech místní Agendy 21 s cílem respektovat zásady trvale udržitelného rozvoje. Výsledná strategie vychází ze skutečných a identifikovaných potřeb regionu a představuje dohodu významných regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje Královéhradeckého kraje. Postupnou realizací jednotlivých stanovených kroků může vést k naplňování dohodnuté vize a cílů.

Při zpracování územního plánu Dobrá Voda u Hořic bylo vycházeno ze SWOT analýzy této koncepce a jsou vytvářeny územní předpoklady pro její postupné naplňování.

� Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje

Koncepce Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje je závazným dokumentem, který koordinuje územně plánovací dokumentace územně plánovacích celků na nižších úrovních, což platí i pro územní ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v rámci řešeného území.

Obsahem a účelem Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje je stanovení základních požadavků na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, a stanovení požadavků na jejich využití, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanovení kritérií pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje dále vymezují plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, přičemž dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití – územní rezervy.

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje dále v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí.

K dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území se ve vazbě na priority stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008 stanovují priority územního plánování na území Královéhradeckého kraje.

Územní plán je v souladu s touto koncepcí. Je zde vymezena část rychlostní komunikace R35, která je i nedílnou součástí ZÚR KHK.



2 Údaje o sou časném stavu životního prost ředí v řešeném území a jeho p ředpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatn ěna politika územního rozvoje nebo územn ě plánovací dokumentace

Návrh územního plánu Dobré Vody u Hořic byl navržen monovariantně. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta ) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitolách 3 a 5 této dokumentace SEA.

Popis nulové varianty (stávající stav životního pro středí)

2.1 Geomorfologie, reliéf, geologie

Podle regionálního geomorfologického členění České republiky je území součástí (Demek, 2006): Česká vysočina (provincie) Česká tabule (subprovincie) Východočeská tabule (oblast) Východolabská tabule (celek) Cidlinská tabule (podcelek) Nechanická tabule (okrsek)

Nechanická tabule

Tento okrsek se nachází v povodí Bystřice. Leží převážně na slínovcích a vápnitých jílovcích středního turonu, svrchního turonu až coniaku, s pleistocenními říčními štěrky a písky; slabě rozčleněný erozně akumulační až erozně denudační povrch staropleistocenních a středopleistocenních říčních teras a údolní nivy Bystřice se strukturně denudačními plošinami a sprašovými pokryvy a závějemi.

Dle biogeografického členění (Culek a kol., 1996) zájmové území leží v Cidlinsko - chrudimském bioregionu, který je tvořen křídovou tabulí s pokryvy spraší a kyselých štěrkopískových sedimentů v okolí větších řek, z nichž místy vystupují mezozoické pískovce a jílovce.

V území se nachází tyto typy biochor: 3RE (zastoupena na většině území), 3Db a 3RB.

Plošiny na spraších 3 vegetačního stupně (3RE)

Reliéf je tvořen mírně zvlněnými plošinami, zpravidla rázu roviny, vzácněji ploché pahorkatiny. Substrát tvoří převážně odvápněné spraše až výrazné sprašové hlíny. V nivách jsou naplavené hlinité sedimenty. V půdním pokryvu před odlesněním převažovaly typické luvizemě. V nejteplejších a nejdéle odlesněných segmentech se vyvinuly šedozemě až hnedozemní černozemě. Většinou však dnes převažují hnědozemě, směrem do chladnějších a vlhčích poloh přecházejí v hnědozemě luvizemní. Pro vlhčí místa jsou typické pseudoglejové luvizemě až luvizemní pseudogleje. Půdy mají většinou světle hnědou barvu, šedozemě a černozemě hnědošedou. Klima je mírně teplé, srážkově ve 3. vegetačním stupni normální až vlhké.

Plošiny na slínech 3 vegetačního stupně (3RB)

Reliéf je tvořen většinou mírně zvlněnými plošinami s převýšením do 50 m na vzdálenost 4 km. Příkré svahy se zde prakticky nevyskytují, typické jsou naopak ploché široké sníženiny, z nichž ty větší a vlhčí jsou samostatným typem 3Db (viz níže).

Substrát převážně tvoří křídové vápnité jílovce, slínovce až prachovce. V převážné části Polabí jsou turonského stáří. Všechny uvedené typy hornin jsou překryty jílovitými zvětralinami, ostrůvky sprašových hlín. Půdy v sušším podnebí jsou jednak typické



pararendziny, jednak kambizemní pararendziny, ve vlhčích místech střídané primárními pseudogleji.

Pro tyto plošiny jsou příznačné středně silné přízemní teplotní inverze a relativně silné regionální teplotní inverze, dané polohou segmentů v nížinách a kotlinách.

Podmáčené sníženiny na bazických horninách 3 vegetačního stupně (3Db)

Reliéf představují ploché konkávní segmenty velmi často podlouhlého tvaru; z morfometrického hlediska se jedná o roviny s členitostí do 30 m. Substrát tvoří neogenní karbonátové jíly, zahliněné karbonátové písky, vápnité jílovce a slínovce mezozoického stáří, spraše a sprašové hlíny, karbonátové hlinité, jílovité, písčitohlinité a písčitojílovité deluviální a deluviofluviální sedimenty, výjimečně i fluviální písčité hlíny.

Půdy tvoří pestrá a regionálně modifikovaná mozaika černic, fluvizemí a glejových fluvizemí a hnědozemí vystupujících při sušších okrajích depresí.

2.2 Pedologické pom ěry

Předmětem územního plánu je obce Dobrá Voda u Hořic, která se rozkládá na dvou katastrálních územích – Dolní Dobrá Voda a Horní Dobrá Voda. Velikost katastrálního území je 581,84 ha

Zařazení půd do třídy ochrany ZPF podle BPEJ

I 30900, 31100 II. 31400 III. 31410 V. 36811, 36701

Charakteristika klimatických regionů: kategorie 3 (teplý, mírně vlhký).

Charakteristika hlavních půdních jednotek v území:

09 Černozemě illimerizované na spraši; středně těžké, s příznivým vodním režimem

11 Hnědozemě typické, černozemí, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách; středně těžké s větší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí

14 Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé

67 Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky

68 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky

Kategorie sklonitosti a expozice:

- kategorie sklonitosti 0 - 1, kategorie expozice 0, tj. úplná rovina až rovina - kategorie sklonitosti 2, kategorie expozice 0, tj. rovina až mírný svah

Kategorie skeletovitosti a kategorie hloubky půdy

- kategorie skeletovitosti 0, kategorie hloubky půdy 0 (bezskeletovité s celkovým obsahem skeletu do 10 %, půda hluboká 60 cm)

- kategorie skeletovitosti 0 - 1, kategorie hloubky půdy 0 – 1 (bezskeletovitá až slabě skeletovitá do 25%, půda středně hluboká až hluboká)



Při veškeré činnosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také protierozní ochranou území. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská a veškerá činnost stavební.

Lesní porosty (plochy lesní)

Lesnatost území je podprůměrná. Rozsah lesních pozemků je v území pod 1%. V jihovýchodní části k.ú. Dolní Dobrá Voda do území zasahuje Bašnický les.

2.3 Hydrogeologické a hydrologické pom ěry

V západním cípu katastrálním území Horní Dobrá Voda se nachází vodní zdroj, který je však v současné době uzavřen.

Na území Dobré Vody u Hořic se nachází hydrogeologické rajóny Hořicko-miletínská křída (kód 42500).

Téměř celé k.ú. Horní Dobrá Voda se nachází ve zranitelné oblasti (revize 2003 – 2011).

Obrázek č. 1: Zranitelné oblasti

Zdroj: http://heis.vuv.cz

Obcí Dobrá Voda u Hořic od severu k jihu protéká Chlumský potok, levostranným přítokem je Chvalinský potok, z pravostranných přítoků je bezejmenný tok. V jižní části obou katastrů protéká Bašnický potok.

V k.ú. Dolní Dobrá Voda se nachází Dobrovodský rybník, který slouží mimo jiné i jako rybářský revír pro sportovní rybolov a Bašnický rybník sloužící pro odchov ryb (dříve po názvem Cukrovarský rybník).

Vyhlášené záplavové území se na území obce nenachází. Opakované záplavy se však nachází v jižní části obce. Tyt jsou však menšího rozsahu. Na následujícím obrázku je patrný intenzivní déšť ze 7.8. 2010, který vylil Chlumecký potok ze břehů.



Obrázek č. 2: Vylití vody ze břehů Chlumeckého potoku

Zdroj: www.dobravodauhoric.cz

2.4 Územní systém ekologické stability, významné kr ajinné prvky, p řírodní památky

V území se nachází biokoridor regionálního významu RK 733, biocentra místního významu LC1, LC2, LC3 a LC4 a biokoridory místního významu LK1, LK2, LK3, LK4 a LK5. Osou biokoridoru LK 1 až LK 3 je Chlumský potok, který se vlévá v jižní části území do Bašnického rybníka.

Budou respektovány interakční prvky v podobě liniových prvků v území (polní cesty, drobné vodoteče, meze apod.).

V následující tabulce jsou uvedeny nefunkční části jednotlivých skladebních prvků, jejichž funkčnost je třeba zajistit.

Tabulka č. 2: Nefunkční prvky ÚSES

Prvek ÚSES Katastrální území Označení nefunkční plochy*

RK 733 Horní Dobrá Voda WU1

LC1 Horní Dobrá Voda WU2

LC2 Horní Dobrá Voda, Dolní Dobrá Voda

WU3

LC4 Horní Dobrá Voda WU4

LK1 Horní Dobrá Voda WU5

LK2 Horní Dobrá Voda WU6

∗ totožné s označením veřejně prospěšného opatření

Významný krajinný prvek – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.



Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

Za významný krajinný prvek v řešeném území lze považovat vodní toky, rybníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, apod.

Registrované významné krajinné prvky se na posuzovaném území nenacházejí.

2.5 Zvlášt ě chrán ěná území, území p řírodních park ů, území historického, kulturního nebo archeologického významu

Zvláště chráněná území (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP), dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v patném znění se na území nevyskytují.

V území nejsou vyhlášeny památné stromy ani významné stromy.

Přírodní parky

Přírodní park se na posuzovaném území ani v jeho okolí nevyskytuje.

Lokality NATURA 2000 (evropsky významné lokality, p tačí oblasti )

Na území obce se nenachází lokality, které jsou zařazeny mezi soustavu Natura 2000.

Historie

Katastrální území Horní i Dolní Dobrá Voda bylo osídleno již v 6. tisíciletí př.n.l. (neolit, mladší doba kamenná) prvním zemědělským lidem přišlým do Střední Evropy postupně z oblasti Balkánu a Předního Východu.

První písemná zmínka o Dobré Vodě (Dobrewodye) pochází z roku 1395, je datována zprávou z 10. září 1395 (v pátek po Narození P. Marie), která charakterizuje dobu nastalou po smrti Kubína z Třebnouševse. Po jeho smrti byly jeho statky v Třeb-nouševsi, Dobré Vodě, Stračově, Nové Vsi, Jeřicích, Březovicích, Černoticích prohlášeny za odúmrť spadlou na krále Václava IV, který je vymáhal. Nakonec byla všechna práva dána králem Petru řečenému z Rašína (dieto Rassien), který tak držel statky v Třebnouševsi, Jeřicích, Dobré Vodě, poplužní dvůr ve Stračově a dědičné právo v Nové Vsi.

Dobrá Voda u Hořic patří k nejbohatším archeologickým lokalitám regionu. Nálezy získávané již více než sto let tvoří podstatnou část archeologické sbírky Městského muzea v Hořicích.

Příhodné přírodní podmínky pro osídlení trvají od mladší doby kamenné dodnes, a proto se v Dobré Vodě stále stavějí nové domy a budují inženýrské sítě. Při těchto stavbách jsou stále objevována stará sídliště a stopy po pobytu obyvatel doby kamenné, bronzové, raného a vrcholného středověku i novověku. Území dnešní Dobré Vody je osídleno od 6. tisíciletí př.n.l.

Nejvíce archeologických památek bylo objeveno, narušeno a z velké části zničeno při těžbě cihlářské hlíny v cihelně, jež byla po vytěžení zavezena, nebo podle návrší "Na Mohejlíku". Zde bylo objeveno žárové pohřebiště lidu popelnicových polí, kostrové hroby Keltů a dva hroby slovanské.



2.6 Fauna a flóra

Dle fytogeografického členění se jedná o České termofytikum, podokres 14a - Bydžovská pánev.

Dle biogeografického členění (Culek a kol., 1996) náleží předmětné území do Cidlinsko - chrudimského bioregionu (1.9).

Potenciální přirozenou vegetací většiny území Cidlinsko - chrudimského bioregionu jsou dubohabřiny, představované zejména asociací Melampyro nemorosi - Carpinetum, které ve vlhčích polohách přecházejí i v asociaci Tilio - Betuletum. Souvisleji na Hořických chlumech a ostrůvkovitě v jižní části bioregionu se vyskytují acidofilní doubravy (Genisto germanicae - Quercion), velmi omezeně též teplomilné doubravy (převážně Potentillo albae - Quercetum). Na severních svazích hřbetů je možno předpokládat vegetaci květnatých bučin podsvazu Fagenion.

Podél vodních toků jsou přítomny luhy, reprezentované asociací Pruno - Fraxinetum. Charakteristickou součástí vegetace na slatinách jsou olšiny svazu Alnion glutinosae, zejména Carici elongatae - Alnetum.

Cidlinsko - chrudimský bioregion je tvořen zkulturnělou krajinou, čemuž odpovídá poměrně chudé složení fauny, která je zejména hercynského původu havran polní (Corvus frugilegus), břehule říční (Riparia riparia), se západními vlivy ropucha krátkonohá (Bufo calamita). Lesní porosty představují především společenstva dubohabřin s běžnou lesní faunou, s některými význačnějšími druhy (mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). V torzovitých mokřadních biotopech lze najít např. z měkkýšů vlahovku rezavou (Monachoides incarnata).

Hlavní toky bioregionu – Cidlina a Chrudimka patří do parmového až cejnového pásma, ostatní říčky a potoky do pstruhového až parmového pásma.

Mezi Bašnickým lesem a Dobrou Vodou se rozkládají dva rybníky: jeden na Bašnickém potoce (Dobrovodský rybník) a jeden na Chlumském potoce (Cukrovarský). Přestože ani jeden nepatří mezi chráněná území, nalezneme zde mnoho zajímavých živočišných druhů - např.: lysku černou (Fulica atra), motáka pochopa (Circus aeruginosus), potápku malou (Podi-ceps ruficola), z obojživelníků kuňku obecnou (Bombina bombina) nebo skokana hnědého (Raná temporaria).

Převážná většina ploch navržených v ÚP se v tomto roce využívá jako pole (Z8 –řepa, Z19 a Z2 ječmen, R1 – brambory a pod.) nebo jako kulturní louka (převážná část plochy Z4) nebo trávník kolem zastavěných obydlí (např. Z15, Z7).

Kromě kulturních rostlin se na těchto plochách nacházejí i běžné polní plevele (např. hluchavka nachová, heřmánkovec nevonný, mléč rolní, pýr plazivý a kokoška pastuší tobolka a mnoho dalších). Na okrajích pole se často vyskytují porosty nitrofilních druhů, ovsík vyvýšený, svízel bílý, šťovík tupolistý, řebříček obecný, locika kompasová, pelyněk černobýl, lopuch plstnatý, merlíky, mochna plazivá, pcháč oset.

Z uvedeného popisu je zřejmé, že vegetace na lokalitách je z hlediska ochrany přírody nevýznamná. Nepředpokládá se zde výskyt žádných vzácných ani zákonem chráněných druhů a ani struktura porostů není ve srovnání s vegetací okolní krajiny nijak výjimečná.

Charakter společenstva živočichů na lokalitách bude odpovídat stavu biotopu. Vyskytovat se zde mohou jen druhy adaptované na život v intenzifikovaných polních kulturách. Ze savců to může být výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) a krtka obecného (Talpa europaea) nebo zajíce polního (Lepus europaeus), ježka západního (Erinaceus europaeus) a nebo lasic (Mustela sp.). Tyto druhy na zarůstajících polích často hledají potravu a trvalé úkryty mají v nejbližších porostech rozptýlených dřevin. Z ptáků se na lokalitách může vyskytovat bažant obecný (Phasianus colchicus) a pod. Výskyt plazů ani obojživelníků nebyl zjištěn.

Lokality kulturních ploch (orné půdy nebo kulturní louky) svým charakterem neodpovídají stanovištním nárokům většiny druhů plazů nebo obojživelníků.



Některé lokality pro bydlení jsou navrženy v bývalých zahradách nebo sadech, které jsou již poměrně zarostlé dřevinami a keři. Z rostlinných druhů zde můžeme nalézt bez černý, růži šípkovou, třešni, jeřáb ptačí apod. Druhové složení bylinného patra je charakteristické pro zarůstající sad nebo zahradu (lipnicovité druhy trav, mrkev obecná, kopřiva dvoudomá, peťour, rdesno ptačí, jitrocel kopinatý i větší, a pod.). Tyto plochy mohou sloužit jako biotopy pro některé menší druhy savců, ptáků, ale i pro plazy.

Bez realizace návrhu změny nedojde k dalšímu zastavění volné krajiny.

2.7 Charakter krajiny

Pro krajinný ráz širšího zájmového území je příznačná zemědělská krajina. Jde o antropogenně významně pozměněný krajinný prostor. Za negativní prvky v krajině je možné do jisté míry považovat stavby průmyslového charakteru, ale i objekty, které mají malou urbanistickou a architektonickou hodnotu a liniové prvky.

Dobrá Voda u Hořic leží na okraji úrodného Polabí bez lesních ploch (nejbližší lesní celek nacházející se jižně od Bašnického a Dobrovodského rybníka je Bašnický les).

Krajina podle využití lze charakterizovat jako krajina zemědělská, jihozápadní část katastru Dolní Dobrá Voda se jedná o krajinu lesozemědělskou, ačkoliv na území obce se lesy jako takové téměř nenacházejí.

Zemědělské pozemky se ohospodařují jako velké celky, které jsou ohraničeny pouze polními cestami. Zeleň je v území zastoupena pouze velmi málo a to vegetací podél komunikací a polních cest nebo uvnitř zastavěného území kolem obydlí nebo výrobních podniků.

Obec Dobrá Voda se nachází cca 5 km JZ od Hořic. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 274 m n. m. Zatímco na sever od Hořic nacházíme krajinu s rázem členité pahorkatiny, na jih, a tedy i v okolí Dobré Vody, se již dostáváme do rovin Polabí. Původním porostem této oblasti byly acidofilní doubravy, tedy smíšené lesy tvořené především duby a jehličnany (borovice lesní a jedle bělokorá). V dnešní době najdeme tento typ lesa v chráněném území Bašnický les, ležícím JV od Dobré Vody.

Mezi Bašnickým lesem a Dobrou Vodou se rozkládají dva rybníky: jeden na Bašnickém potoce (Dobrovodský rybník) a jeden na Chlumském potoce (Cukrovarský). Přestože ani jeden nepatří mezi chráněná území, nalezneme zde mnoho zajímavých živočišných.

V území se nachází tyto typy biochory: 3RE (zastoupena na většině území), 3Db a 3RB.

V biochoru 3RE (plošiny na spraších) je vegetace hercynská. Klima je mírně teplé, srážkově ve 3. vegetačním stupni normální až vlhké. Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou hercynské černýšové dubohabřiny. Podél větších toků se vyskytují střemchové jaseniny. Pole zde téměř dominují a vždy vytvářejí souvislou polní krajinu. Jsou téměř zákonitě velká až extrémně velká a většinou s minimem rozptýlených dřevin. Pole jsou nejčastěji ohraničena komunikacemi a zahradami na okrajích sídel.

Biochora 3RB má charakter obdobný jako 3RE. Pro tyto plošiny jsou příznačné středně silné přízemní teplotní inverze a relativně silné regionální teplotní inverze, dané polohou segmentů v nížinách a kotlinách.

Dominantní složkou krajiny biochory 3Db (podmáčené sníženiny na bazických horninách) jsou pole na odvodněných půdách někdejších mokřin a vlhkých luk. Jsou zpravidla velká, dělená příkopy, často lemovanými topolovými, vrbovými a olšinovými porosty. Množství rozptýlených dřevin je značně proměnlivé, poměrně často bývá průměrné nebo nadprůměrné. Lesy jsou omezeny na maloplošné remízky s topolem a olší. Travní porosty představují především vlhčí obhospodařované louky, v bezprostřední návaznosti na vodní plochy přecházejících do vlhkých extenzivních luk a dále do rákosin. Vodní plochy jsou reprezentovány hladinami malých vodních toků, příkopů a ve většině segmentů též řadou malých, středních i velkých rybníků.



Na následujícím obrázku je patrný výřez z mapy II. vojenského mapování, kde bylo ještě zastavěné území Dolní a Horní Dobré Vody od sebe zřetelně oddělené.

Obrázek č. 3: Výřez z mapy II. vojenského mapování

Zdroj: http://geoportal.gov.cz

V území lze nalézt nemovité kulturní památky a další architektonické cenné stavby. Mezi tyto stavby patří:

Svatý Václav - barokní pískovcová plastika hlavního patrona české země stojí na návsi před budovou staré školy.

Krucifix – Ukřižovaný (poblíž bývalého výkupního skladu podél oploceného sadu).

Ukřižovaný – Krucifix - pískovcová plastika z r. 1859 je umístěna v parčíku, lemovaném řadou tují u křižovatky silnic do Hořic a Lískovic.

Korunování Panny Marie - pískovcový reliéf slojí na veřejném prostranství u kulturního domu.

Pomník obětem 1. světové války - pískovcová plastika stojí před kulturním domem.

Na návsi u hasičské zbrojnice stojí zvonička.

Přízemní roubený dům komorového typu se štítovou orientací ke komunikaci, s bedněnou lomenicí a dvěma okny ve štítovém průčelí - rodný domek "Národního" Vávry čp. 1 (dnešní čp. 15).

2.8 Ovzduší a klima

Klimatické poměry

Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do mírně teplé klimatické oblasti T2. Pro oblast T2 je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky oblasti T2 jsou zobrazeny v tabulce č. 3. Průměrná roční teplota 8,50C , průměrný roční úhrn srážek činí 550 - 650 mm.



Tabulka č. 3: Klimatické charakteristiky oblasti T2 (Quitt, 1971)

Charakteristiky Klimatická oblast T2

Počet letních dnů 50 - 60

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C 160 - 170

Počet mrazových dnů 100 - 110

Počet ledových dnů 30 - 40

Průměrná teplota v lednu v °C -2 až -3

Průměrná teplota v červenci v °C 18 - 19

Průměrná teplota v dubnu v °C 8 - 9

Průměrná teplota v říjnu v °C 7 - 9

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm 90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm 350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období v mm 200 - 300

Počet dnů se sněhovou přikrývkou 40 - 50

Počet dnů zamračených 120 - 140

Počet dnů jasných 40 - 50

Kvalita ovzduší

Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována.

Posuzovaná lokalita nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP ČR o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009.

Měřící stanice nacházející se v Královéhradeckém kraji reprezentující imisní situaci pro běžně sledované škodliviny jsou:

Pro oxid dusi čitý (NO 2)

V Královéhradeckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 8 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice:

� Velichovky, stanice č. 539 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, příměstská. Stanice je umístěna v samostatné budce v klimat. zahrádce u sportovního hřiště (Velichovky - Hradčany). V okolí se dokončuje výstavba rodinných domků.

� Vrchlabí, stanice č. 1496 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km) – určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. Klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná. Stanice je umístěna na vrcholu a travnaté ploše na školním pozemku, v sídlišti na okraji města.

� Krkonoše – Rýchory, stanice č. 1110 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální. Stanice je umístěná 20 m od Rýchorské boudy.



� Hradec Králové – Sukovy sady, stanice č. 396 (ZÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (4 – 50 km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná.

� Hradec Králové – Brněnská, stanice č. 1503 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace stanice: dopravní, městská, obytná, obchodní.

Tabulka č. 4: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2009 na stanicích č. 539, 1496, 1110, 396 a 1503

Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty

Max. 19MV VoL 50%Kv Max. 95%Kv 50%Kv X1q X2

q X3

q

X4

q X S N Stanice

č.

Datum Datum VoM 98%KV Datum 98%Kv C1

q

C2

q

C3

q

C4

q XG SG dv

69,1 29,6 12,0 25,5 10,0 10,6 16,0 15,0 9,05 328 539

16.1. 42,7 68 81 88 91 13,1 1,67 8

42,1 22,9 10,2 12,9 7,8 9,6 16,1 11,6 6,12 341 1496

22.12. 26,4 79 88 84 90 10,0 1,78 10

73,1 48,8 0 14,2 39,7 28,7 14,5 16,9 12,1 12,7 20,5 15,5 7,22 361 1110

20.2. 20.12. 0 36,2 20.12. 32,7 88 91 92 90 13,8 1,65 2

119,6 93,7 0 27,7 87,1 52,7 29,8 40,8 29,6 23,4 31,2 31,2 11,73 336 396

11.1. 15.1. 0 75,6 15.1. 65,0 81 84 85 86 29,2 1,44 4

119,4 84,0 0 22,6 73,2 43,2 24,2 29,7 23,5 22,4 26,7 25,5 10,65 351 1503

23.9. 15.1. 0 65,0 15.1. 55,4 82 91 89 89 23,3 1,54 3

Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2009: hodinový limit 200,0 µg/m3 roční limit 40,0 µg/m3 hodinová mez tolerance 10,0 µg/m3 roční mez tolerance 2,0 µg/m3

PM10

V Královéhradeckém kraji se monitoring PM10 provádí na 9 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje následující měřící stanice:

� Jičín, stanice č. 1576 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km) - stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná. Stanice je umístěna na travnaté ploše na školním pozemku, v starší zástavbě města.



Tabulka č. 5: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2009 na stanici č. 1576


Max. 95%Kv 50%Kv Max. 36MV VoL 50%Kv X1q X2

q X3

q X4

q X S N Stanice

č.

Datum 99,9%Kv 98%Kv Datum Datum VoM 98%Kv C1 q

C2

q

C3

q

C4

q XG SG dv

137,0 37,0 19 19,0 20,0 19,5 23,8 23,5 18,03 293 1576

11.1. 16.9. 19 78,0 54 77 80 82 19,2 1,87 9

Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2009: denní limit 50,0 µg/m3 roční limit 40,0 µg/m3

Pro oxid si řičitý (SO 2)

V Královéhradeckém kraji se monitoring SO2 provádí na 8 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice:

� stanice č. 539 Velichovky (ČHMÚ), stanice č. 1496 Vrchlabí (ČHMÚ), stanice č. 1110 Krkonoše - Rýchory (ČHMÚ), stanice č. 396 Hradec Králové – Sukovy sady (ZÚ) a stanice č. 1503 Hradec Králové – Brněnská (ČHMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše v textu.

Tabulka č. 6: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky SO2 naměřené v roce 2009 na stanicích č. 539, 1496, 1110, 396 a 1503


Max. 25MV VoL 50%Kv Max. 4MV VoL 50%Kv X1q X2 q X3 q X4 q

X S N Stanice č.

Datum Datum VoM 98%Kv Datum Datum 95%Kv 98%Kv C1

q

C2

q

C3

q C4 q XG SG dv

4,4 1,8 37 539

15 13 9 0 95

10,8 7,9 0 1,0 3,0 1,1 0,8 1,3 1,6 1,68 322 1496

19.12. 15.1. 5,6 7,5 84 78 70 90 1,0 2,55 3

76,7 14,9 0 1,9 11,2 9,6 0 2,0 3,6 2,3 2,2 2,5 1,76 342 1110

12.8. 26.7. 0 9,9 1.2. 5.1. 5,8 7,9 88 72 92 90 2,0 1,94 19

55,9 34,6 0 8,0 34,9 25,6 0 9,2 13,8 8,4 8,5 9,9 10,1 3,83 337 396

14.1. 10.1. 0 25,3 15.1. 7.1. 16,8 22,8 81 84 86 86 9,6 1,34 4

50,6 37,8 0 3,2 36,7 25,5 0 3,6 7,7 3,2 3,0 5,0 4,7 4,17 351 1503

20.5. 15.1. 0 22,1 15.1. 7.1. 10,4 20,2 82 90 89 89 3,8 1,80 3

Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2009: denní limit 125,0 µg/m3 roční limit 50,0 µg/m3

Pro oxid uhelnatý (CO)

V Královéhradeckém kraji se monitoring CO provádí pouze na 2 měřících stanicích.

� stanice č. 396 Hradec Králové – Sukovy sady (ZÚ) a stanice č. 1503 Hradec Králové – Brněnská (ČHMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše v textu.



Tabulka č. 7: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2009 na stanici č. 396 a 1503

8Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty

Max. Max. 95% Kv 50% Kv X1q X2q X3q X4q X S N Stanice č. Jednotka

Datum VoM Datum 98% Kv C1q C2q C3q C4q XG SG dv

2237,7 1498,7 710,6 156,5 403,3 149,9 124,0 311,4 245,4 217,67 337 396 µg/m3

12.1. 0 15.1. 967,7 81 84 86 86 192,2 1,90 4

1609,8 1326,5 869,8 414,7 629,9 431,6 317,6 476,3 461,3 196,59 352 1503 µg/m3

12.1. 0 11.1. 1073,7 84 91 89 88 428,0 1,46 4

Limit pro rok 2009: 8hodinový limit 10 000 µg/m3

Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje následující měřící stanice:

� Košetice, stanice č. 1562 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionální, datum vzniku: 01.01.1985.

Tabulka č. 8: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2009 na stanici č. 1562

8Hodinové hodnoty Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty

Max. Max. 95% Kv 50% Kv X1q X2q X3q X4q X S N Stanice č. Jednotka

Datum VoM Datum 98% Kv C1q C2q C3q C4q XG SG dv

888,5 802,0 459,7 284,2 356,0 257,2 252,2 323,7 297,3 89,62 347 1562 µg/m3

15.1. 0 14.1. 503,5 88 83 91 85 284,9 1,34 5

Limit pro rok 2009: 8hodinový limit 10 000 µg/m3

Benzen

V Královéhradeckém kraji se monitoring benzenu provádí pouze na měřící stanici č. 1503 v Hradci Králové. Charakterizace stanice je uvedena výše.

Tabulka č. 9: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2009 na stanicích č. 1503


Max. 95% Kv 50% Kv Max. 95% Kv 50% Kv X1q X2q X3q X4q X S N Stanice č.

Datum 99,9% Kv 98% Kv Datum 98% Kv C1q C2q C3q C4q XG SG dv

21,5 6,7 0,3 10,9 5,9 0,7 4,0 0,7 0,6 1,7 2,07 319 1503

8-9- 17,0 8,4 21.11. 7,2 68 91 87 73 0,5 5,98 17

Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2009: roční limit 5,0 µg/m3 roční mez tolerance 1,000 µg/m3



Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje následující měřící stanice:

� Košetice, stanice č. 1562 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionální, datum vzniku: 01.01.1985.

Tabulka č. 10: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2008 na stanici č. 1138 – Košetice Pelhřimov

Měsíční koncentrace Látka Jednotka

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Roční průměr

BZN µg/m3 1,18 0,84 0,82 0,31 0,17 0,16 0,21 0,30 0,37 0,57 0,78 0,54

2.9 Hluková situace

Stávající zdroje hluku jsou:

� hluk ze silniční dopravy po místních komunikacích III. tříd, � hluk ze železniční dopravy na trati 041 Hradec Králové – Jičín, � stacionární zdroje místního významu – stávající smíšené výrobní plochy (zemědělská

výroba, drobné provozovny, …).

V posuzované lokalitě se nenachází žádná významná tranzitní komunikace, pouze silnice III. tříd a místní komunikace. Proto nebylo provedeno (v rámci celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2010) sčítání dopravy na těchto komunikacích (viz www.rsd.cz).

Pro vyhodnocení hluku ze silniční dopravy by proto bylo potřebné provést měření hluku zahrnující i sčítání intenzity dopravy, případně provést sčítání dopravy a následně vypracovat hlukovou studii vlivu této dopravy na zájmovou lokalitu.

Obcí po východním a jižním okraji prochází železniční trať 041 Hradec Králové – Jičín. Jedná se o trať s, v současné době, malou intenzitou dopravy. Dle platného jízdního řádu zde projede v denní době 26 vlakových souprav a v noční době 4 vlakové soupravy. Jedná se o motorové soupravy sestávající ze dvou až třech vagónů. Pro nákladní vlaky není relevantní podklad. Pro vyhodnocení zatížení posuzované lokality by bylo potřebné provést měření hluku zahrnující i sčítání intenzity dopravy, případně po získání podkladů o nákladní dopravě vypracovat hlukovou studii.

Dle platné metodiky pro posuzování hluku z dopravy (silniční i železniční) se posuzuje celých 16 h v denní a 8 h v noční době. Z uvedeného vyplývá, že podél místních komunikací a železniční trati může v časově omezených intervalech docházet k nárůstu okamžité hladiny akustického tlaku A (pří průjezdu aut či vlaků), ale po energetickém zprůměrování na uvedených 16 a 8 hodin k překračování hygienických limitů daných pro ten který druh dopravy nedojde (v případě potřeby to lze prokázat měřením).

Dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. jsou pro zájmové lokality stanoveny hygienické limity pro denní dobu (0600 – 2200 hod) a noční dobu (2200 – 0600 hod).

V současnosti nejsou v posuzované lokalitě žádné významné zdroje hluku z provozoven. Výjimkou je areál družstva situovaný na severním okraji obce – jednotlivé stacionární zdroje a provoz vozidel v tomto areálu.

Vliv těchto zdrojů lze ověřit (v případě nutnosti) měřením u nejbližšího chráněného venkovního prostoru.



Tabulka č. 11: Hygienický limit daný pro jednotlivé zdroje hluku a posuzovanou lokalitu

Zdroje hluku provozoven 1)

Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,T = 50 dB

Chráněný venkovní prostor Den

LAeq,T = 50 dB


Chráněný venkovní prostor Noc

LAeq,T = 50 dB

Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích 2)



LAeq,T = 60 dB



LAeq,T = 60 dB

Hluk z dopravy na pozemních komunikacích 2)



LAeq,T = 55 dB



LAeq,T = 55 dB

Hluk ze železniční dopravy 3)



LAeq,T = 60 dB



LAeq,T = 60 dB

Hluk ze stavební činnosti 34)

Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,s = 65 dB 4)


LAeq,s = 65 dB 4)

Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,s = 45 dB


LAeq,s = 55 dB 1) Zdroje hluku provozoven se vyhodnocují pro 8 nejhlučnějších, na sebe navazujících hodin

v denní době (T = 8 hod) a pro 1 nejhlučnější hodinu v noční době (T = 1 hod) 2) Doprava na pozemních komunikacích, doprava na drahách a letecký provoz se vyhodnocuje

pro celých 16 hod v denní době (T = 16 hod) a celých 8 hod v noční době (T = 8 hod) 3) Hluk z leteckého provozu se vyhodnocuje pro „charakteristický letový den“ a vyhodnocuje pro

celých 16 hod v denní době (T = 16 hod) a celých 8 hod v noční době (T = 8 hod) 4) Hluk ze stavební činnosti se v denní době mezi 700 – 2100 hod (T=14 hod) počítá ze vztahu: LAeq,s = LAeq,T + 10 * log [(429 + t1]/t1] kde t1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v době mezi 700 – 2100 hod LAeq,T je hygienický limit stanovený podle §10 odst. 2, Nařízení vlády 148/2006 Sb. Pro zbývající dobu pak platí: od 600 – 0700 hod +10 (60 dB) od 2100 – 2200 hod +10 (60 dB) od 2200 – 0600 hod +5 (55 dB) 4) Platí pro stavební činnost probíhající v době 700 – 2100 hod (T=14 hod) Poznámka 1: imisní příspěvky ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T z jednotlivých typů zdrojů hluku se nesčítají! Poznámka 2: mezi zdroje hluku provozoven se řadí i doprava a provoz vysokozdvižných vozíků (a obdobné mobilní stroje) pohybující se v areálech a po neveřejných komunikacích a neveřejných parkovacích plochách.



2.9.2 Hygienické limity Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A: Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T je hlavním deskriptorem pro posuzování hluku v pracovním i venkovním prostředí. Je definována:

[ ]dB10ff

1log10L

n

1i

10

L

in

1ii

TAeq,

i

∑∑

=

=

⋅⋅⋅⋅=

kde fi je míra časového výskytu hladin z měřeného časového úseku v i-tém hladinovém intervalu v procentech, sekundách nebo četnosti čtení

Li je střední hladina v i-tém hladinovém intervalu v dB n je celkový počet hladinových intervalů

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížející k místním podmínkám a denní době podle tabulek.

§ 11 (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T se stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).

§ 11 (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce –12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce –5 dB.

Tabulka č. 12: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru

Korekce dB. Druh chrán ěného prostoru 1) 2) 3) 4)

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní - 5 0 + 5 + 15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní 0 0 + 5 + 15

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný venkovní prostor 0 + 5 + 10 + 20

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce –10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce –5 dB. Vysvětlivky:



1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku 6), s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelovou komunikaci, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.

2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách.

3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.

4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

6) §30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

2.10 Chráněná ložisková území

V řešeném území se nenachází chráněné ložiskové území, dobývací prostor ani poddolované území.

2.11 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (v četně starých ekologických zátěží)

Staré ekologické zátěže nejsou v území evidovány.

3 Charakteristiky životního prost ředí, které by mohly být uplatn ěním politiky územního rozvoje nebo územn ě plánovací dokumentace významn ě ovlivn ěny

Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prostředí, které mohou být realizací posuzovaného Návrhu ÚP ovlivněny. Realizace Návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může určitým způsobem projevit na složkách životního prostředí.

Podrobná vyhodnocení významnosti vlivů na tyto složky životního prostředí jsou popsány v kapitole č. 5.

Realizace navrhovaného územního plánu Dobrá Voda u Hořic z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí může ovlivnit následující složky životního prostředí:

3.1 Vliv na p ůdu

Celkový zábor všech nově navržených ploch je 36,78 ha. V území jsou plochy vymezeny mimo jiné i na bonitně nejcennějších půdách a půdách s nadprůměrnou produkční schopností (TO I. a II.). Jedná se však o poměrně malé plochy, převážně pro funkci bydlení, které jsou navržené v prolukách stávající zástavby v ZÚ nebo popřípadě MZÚ v těsné blízkosti zastavěného území. U těchto lokalit byl vyhodnocen vliv jako nevýznamný - nulový. Číselné hodnocení je uvedeno v kapitole 5 hodnocení SEA.

Největší vliv z hlediska záboru ZPF budou představovat plochy, které mají zábor větší než 1 ha bonitně nejcennější půdy nebo půd s nadprůměrnou produkční schopností: Z8 (SV), Z21 (VS), Z28 (DS). Největší plocha je pro dopravní infrastrukturu a bude upřesněna, resp. zmenšena dle skutečných potřeb a opatření.



Plochy smíšené obytné – venkovské (SV)

Předpokládaný zábor ZPF u plochy Z8 určené pro bydlení bude cca 5,33 ha (TO I.). Vliv lze označit jako trvalý, významně negativní. Z hlediska charakteru využití je předpoklad, že část plochy bude využita pro zahrady u každých jednotlivých objektů – tím dojde k eliminaci rozsahu záboru.

Zpracovatel hodnocení doporučuje striktní dodržování navržených limitů. Pro plochy SV je míra využití (zastavění) max. 40%. U této plochy je dáno prověření využití územní studií. V současné době existuje území studie, která obsahuje několik variant řešení. Zpracovatelem územní studie je společnosti URBAPLAN, s.r.o. (duben 2011).

Podmínkou pro řešení náplně lokality v uvedeném regulovaném vymezení je dále prověření územní studií a návrhem etapizace zástavby.

Plochy smíšené výrobní (VS)

Na ploše Z21 je předpokládaný zábor cca 2,63 ha. Pozemek je veden jako orná půda, způsob ochrany ZPF. Dotčený pozemek má kód BPEJ 31400 (II. TO). Realizace záměru představuje zábor půd s nadprůměrnou produkční schopností.

U ploch smíšené výroby navržené jako rezervy (R1 a R2) není v současné době přesný rozsah záboru ZPF znán. Bude se však jednat o pozemky, které jsou vedeny jako orná půda, způsob ochrany ZPF. Na obou plochách převažuje kategorie bonity II., tj. půda s nadprůměrnou produkční schopností.

Tyto plochy výroby (Z20, Z21, R1 a R2) mají logickou návaznost na připravovanou silnici R35 a železnici, tudíž při realizaci těchto ploch není nutný další zábor pro dopravní obsluhu. Tyto plochy navazují na stávající plochy výroby, jsou v těsné návaznosti a tudíž bez dalších nároků na nevyužitelnost, který by nastal při odstupu od stávajících ploch. Ucelenost ploch pro výrobu nebude bránit plnému využívání sousedních ploch ZPF (pojezdy techniky při obdělávání půdy).

Vliv bude u těchto ploch trvalý a významně negativní. Zpracovatel hodnocení SEA dále doporučuje zvýšení podílu nezpevněných ploch uvnitř předmětných lokalit na min. 10%.

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS)

Rozsah záboru na ploše Z28 (komunikace R35) je v současné době 17,37 ha. Přesný rozsah však bude upřesněn, resp. zmenšen dle skutečných potřeb a opatření (17,37 ha představuje komunikaci a její ochranné pásmo, které se však ze ZPF vyjímat nebude).

Záměr byl posouzen pod názvem Silnice R 35 v úseku Úlibice – Hradec Králové. Oznámení i následná dokumentace záměru bylo zpracována Ing. Václavem Píšou, CSc. Bylo vydáno souhlasné stanovisko s realizací tohoto záměru (číslo jednací 51545/ENV/08 ze dne 4.7.2008). Vliv této stavby na jednotlivé složky životního prostředí bylo převzato ze zpracované dokumentace.

Mírně negativní vliv byl vyhodnocen u ploch Z4 (OS), Z17 (SV), Z20 (VS), Z30 (DS), u kterých je předpokládaný zábor ZPF s třídou ochrany I. a II. vyšší než 0,5 ha.

U komunikace Z30 je zábor vymezen na cca 1,3 ha. Jde však o liniovou stavbu s vymezených ochranným pásmem, kde bude ve skutečnosti zábor nižší – proto vliv pouze mírně negativní.

3.2 Ovlivn ění lesních porost ů, PUPFL

Les je nutno brát jako důležitý ekostabilizační prvek v krajině, který je nezastupitelný. Má-li tuto funkci plnit, je nutné, aby si zachoval svůj přírodní charakter.

Les plní nejen funkci dřevoprodukční, ale má též veliký význam pro mezoklima a mikroklima krajiny. Les tvoří prostředí pro výskyt velkého množství druhů živočichů. Důležitá funkce lesa



je též půdoochranná, rekreační a estetická.

Na obou katastrech je podprůměrný rozsah lesních pozemků (cca 1%), žádné navržené plochy nezasahují do PUPFL ani do jeho ochranného pásma.

V území je navržena plochy K4 pro zalesnění. Konkrétní využití není známo. Realizace této plochy dojde k navýšení lesních pozemků v území, vliv lze označit jako významně pozitivní.

Rozsah kácení dřevin rostoucí mimo les nelze v současné době odhadnout.

3.3 Vliv na krajinu, krajinný ráz a významné krajin né prvky, prvky ÚSES

Vliv na prvky ÚSES

Prvky ÚSES jsou trvale nezastavitelné plošnou zástavbou. Liniové plochy infrastruktury a veřejných staveb budou projektovány a umisťovány tak, aby neohrozily trvalou funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Na plochách ÚSES a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody.

Prvky územních systémů ekologické stability jsou popsány v kapitole 2.4.

Kromě ploch vodních a vodohospodářských (K1, Z29, K3 ) a některé plochy zeleně (K6, K10, Z38 a K4) nebudou navržené plochy v ÚP v přímém střetu s prvky ÚSES.

Plochy poldru (K1) a rybníka (K3) budou mít významně pozitivní vliv. Realizací těchto vodních ploch dojde k vytvoření nového biotopu a zlepší tak funkci lokálních prvků ÚSES.

Vhodný způsob založení ploch zeleně, které se nacházejí v blízkosti prvků ÚSES může přispět k pozitivnímu vliv na tyto lokální prvky. Míru vlivu však nelze v současné době určit, vliv však bude pozitivní.

Realizací ČOV na ploše Z23 lze vliv označit jako významně pozitivní, protože povede k lepšímu způsobu likvidace splaškových vod. Vyčištěná voda z ČOV bude opět svedena do Chlumského potoka, který je současně osou lokálního biokoridoru (LK2) – lze tudíž předpokládat, že se úroveň znečištění toku sníží.

Ostatní navržené plochy v návrhu územního plánu nebudou zasahovat do prvků ÚSES – vliv nulový.

Eliminace případného negativního vlivu na prvky ÚSES lze dosáhnout správnou organizací během stavebních prací a provozu a při respektování platné legislativy, zejména zákona č. 114/1992 Sb. a jeho doprovodných vyhlášek, v platném znění.

Vliv na významné krajinné prvky

Registrovaný významný prvek se v území nenachází.

Za významný krajinný prvek „ze zákona“ lze považovat vodní tok a rybníky. Realizací ÚP nedojde k negativnímu vlivu na VKP. Realizací ČOV na ploše Z23 lze naopak vliv označit jako pozitivní, protože povede k lepšímu způsobu likvidace splaškových vod. Dalším pozitivním vlivem bude realizace rybníku (K3) a dvou poldrů (K1 a K2 ), které se stanou novými VKP „ze zákona“. U ostatních ploch bude vliv nulový.

Vliv na krajinný ráz, estetické kvality území a vztahy a měřítka v krajině

Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých záměrů.

Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V současné době nelze určit významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit u jednotlivých záměrů.



Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

V kapitole 2.7. - Charakter krajiny - je podrobně popsána krajina dotčeného území a jsou vymezeny jednotlivé charakteristiky a znaky krajinného rázu. V kapitole 2.4. jsou popsány nadregionální, regionální místní prvky ÚSES a v kapitole 2.5. zvláště chráněná území, území přírodních parků a území historického a kulturního významu.

Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území. Stavby včetně jejich umístění budou řešeny v projektových dokumentacích jednotlivých staveb.

Měřítko krajiny je dáno vztahem rozměrů prostorů a prvků krajiny (přesněji vztahem prostorů, hmot a jejich členění k uživateli). Měřítko má vedle svého estetického významu také význam funkční. Funkčnost měřítka je dána zvyklostí v místě krajinného rázu k potřebě uvedeného sledovaného jevu. V případech, kdy výsledné velké měřítko není kladně vnímaným kontrastem a u lidských děl projevem úspěšné realizace tvůrčího záměru, je pro krajinný ráz zápornou hodnotou. Kladnou hodnotou je měřítko úměrné – harmonické, které je v souladu s rozměry, které by vyhovovaly optimálně z hlediska lidského vnímání.

Vztahy mezi měřítky a funkčností jednotlivých nových prvků dávají výsledný harmonický projev posuzovaného prvku. Tento harmonický projev je výrazně závislý na těsnosti vztahu mezi funkčností prvku a velikosti jeho měřítka. Proto je nutné u nově budovaných prvků začleňovaných do krajiny v konkrétním krajinném rázu zvažovat tento vztah mezi funkčností, měřítkem a výslednou harmonií tak, aby byla vyváženou a pozitivní v místě krajinného rázu.

Zastavitelné plochy navazují bezprostředně na zastavěné území, takže jsou vytvořeny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny.

Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla a umožňují svébytnou urbanistickou kompozici při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou.

Návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic respektuje veškeré přírodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. Zpracovatel hodnocení SEA pouze navrhuje opatření a doporučení pro další fáze řízení.

Nejvýraznější vliv na krajinný ráz lze předpokládat u lokalitu dopravní infrastruktury Z28 (tj. další fragmentace krajiny) a u plochy pro bydlení Z8, Z21, R1 a R2, kde bude poměrně velký zábor zemědělských pozemků.

Záměr Z28 byl posouzen pod názvem Silnice R 35 v úseku Úlibice – Hradec Králové. Oznámení i následná dokumentace záměru bylo zpracována Ing. Václavem Píšou, CSc. Bylo vydáno souhlasné stanovisko s realizací tohoto záměru (číslo jednací 51545/ENV/08 ze dne 4.7.2008). Vliv této stavby na jednotlivé složky životního prostředí bylo převzato ze zpracované dokumentace. V hodnocení SEA jsou převzaty závěry dokumentace EIA a závěry souhlasného stanoviska.

Výstavbou silnice R35 dojde k vytvoření nové významné liniové stavby v území. Pro lepší integraci nové komunikace do krajiny je možné jednoznačně doporučit výsadbu co největšího množství zeleně na náspech, korunách zářezů, apod. Vliv na krajinný ráz bude trvalý a středně významný. Krajina je v zájmovém území antropicky ovlivněna, obsahuje množství liniových prvků. Přestože bude nový liniový prvek pravděpodobně významnější než stávající, nebude představovat faktor nový, nepřípustný nebo s krajinou neslučitelný. Navíc lze liniovou stavbu vhodně začlenit do krajiny výsadbou zeleně.

Zpracovatel hodnocení doporučuje striktní dodržování navržených limitů na ploše Z8 (míra využití – zastavění max. 40%). Podmínkou pro řešení náplně lokality v uvedeném regulovaném vymezení je dále prověření územní studií a návrhem etapizace zástavby.



Plocha je podmínečně akceptovatelná na základě individuálního regulativu ve smyslu kvalitního architektonického řešení náplně plochy a vhodná výšková regulace (max. 12,5 m).

Plochy výroby (Z21, R1 a R2) mají logickou návaznost na připravovanou silnici R35 a železnici. Tyto plochy navazují na stávající plochy výroby, jsou v těsné návaznosti a tudíž bez dalších nároků na nevyužitelnost, který by nastal při odstupu od stávajících ploch. Vliv bude u těchto ploch mírně negativní. Zpracovatel hodnocení SEA dále doporučuje zvýšení podílu nezpevněných ploch uvnitř předmětných lokalit na min. 10%. Podmínkou je dále vyloučení objektů většího měřítka s výškovou regulací (max. 15 m).

Významně pozitivní vliv budou představovat plochy vodní a vodohospodářské (W) a všechny plochy zeleně, které přispějí ke zvýšení těchto ploch v území, kde jich je nedostatek.

U ostatních lokalit zpracovatel hodnocení SEA nepředpokládá negativní vliv – vliv nulový.

3.4 Vliv na zvlášt ě chrán ěná území, kulturní d ědictví v četně dědictví architektonického a archeologického


Přírodní park ani památné nebo významné stromy se na posuzovaném území ani v jeho okolí nevyskytuje.

Lokality NATURA 2000 nejsou v území evidovány ani navrženy.

Dle vyjádření Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odd. Ochrana přírody a krajiny vyplývá, že Návrh zadání územního plánu Dobrá Voda u Hořic nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Toto vyjádření je obsažené ve stanovisku k Návrhu zadání ÚP ze dne 25.10.2010 a je přiloženo k hodnocení SEA v příloze č. 3.

Celé řešené území lze považovat za území s archeologickými nálezy. Má-li se provádět stavební činnost na takovém území, jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění).

O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.).

Za archeologické nálezy jsou považovány archeologické situace (nálezy zdiva, jímek, hrobů, atd.) i movité artefakty keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.

Řešené území není součástí městské památkové rezervace, jejího ochranného pásma ani památkové zóny.

3.5 Vliv na faunu a flóru

Biologické hodnocení nebylo na navrhovaných plochách územního plánu Dobrá Voda u Hořic provedeno. Vliv byl vyhodnocen na základě obhlídky zpracovatele hodnocení SEA a z vlastních zkušeností s obdobnými typy biotopů.

Ovlivnění fauny a flóry v zájmovém území nelze v současné době v tomto stupni posuzovaní objektivně určit. Lze však říci, že zájmové území není přírodně cenným územím a proto



ovlivnění fauny, flóry a ekosystémů, v souvislosti s realizací posuzovaného návrhu ÚP, se nepředpokládá. Jelikož však v rámci hodnocení SEA nebylo provedeno biologické hodnocení, existuje zde míra nejistoty.

Vyhodnocení vlivu na faunu a flóru bylo zaměřeno na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Na žádné z nově navrhovaných ploch nebyl a ani se nepředpokládá výskyt těchto druhů.


Realizace těchto ploch výrazně nezhorší biologickou hodnotu lokalit, které jsou v současnosti velice nízké. Nebude zničena žádná významnější vegetace, neboť záměry jsou situovány na intenzivně obhospodařovaném poli, v bývalém sadu, zahradě a na ploše, kde je dnes městská zeleň. Stavbou nebudou kromě běžných druhů zemních savců přímo ovlivněni ani žádní obratlovci.

Soukromá zeleň, která bude součástí nových rodinných domů se stane výhodnějším biotopem pro druhy živočichů, které se vyskytují v území. Vliv byl vyhodnocen jako nulový.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM)

Mezi místní komunikací č. III/3267 a plánovanou výstavbou plochy pro bydlení je navrženo občanské vybavení. Vzhledem k rozsahu (0,35 ha) a charakteru lokality lze vliv identifikovat jako nulový. Druhové složení je obdobné viz plochy SV. Dotčen bude okraj pole, kde je dnes pěstována řepa a zeleň podél chodníku.

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

Vzhledem k tomu, že v současné době není možné odhadnout konkrétní využití, nelze míru ovlivnění určit. Dá se však předpokládat, že vliv nebude výrazně negativní. Plocha svým charakterem nevytváří vhodné podmínky pro zvláště chráněné druhy rostlin či živočichů, ale pouze běžné druhy fauny a flóry. V okolí záměru se pak nacházejí plochy, kde mohou jedinci těchto druhů nalézt náhradní biotopy. Pro zde žijící živočichy tak realizace záměru nebude znamenat ohrožení jejich existence v širším okolí. Vliv lze označit za nulový za předpokladu vhodného ozelenění plochy:

� vhodné je zachovat poměr 3:1 ve prospěch listnatých dřevin. Pro výsadby dřevin přednostně použít domácí druhy jako je dub letní, lípa srdčitá, javor mléč nebo jasan ztepilý. Velmi přínosné by bylo i vysazení vysokokmenných ovocných dřevin (hrušně, ořešáky, morušovníky, třešně).

Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH

Vliv lze označit za nulový. V současnosti se na dotčené ploše nachází intenzivně obhospodařované pole, kde kromě kulturní plodiny se nacházejí běžné kulturní plevele. Charakter společenstva živočichů na lokalitě odpovídá stavu biotopu, trvale zde žijí pouze běžné druhy půdních bezobratlých a obratlovců.

Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN)

Vliv lze označit za nulový za předpokladu ukázněnosti návštěvníků. Mezi časté problémy bývá znečištění plochy odpadky, volné pobíhání psů a rušení tak živočichů, kteří zde žijí apod.

Plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy veřejných prostranství (ZV), zeleň přírodního charakteru (ZP), plochy lesní (NL), plochy smíšené nezastavěného území (NS)

U těchto ploch lze vliv vyhodnotit jako významně pozitivní. Výsadbou zeleně dojde ke zvýšení zelených ploch v území, kterých je zde nedostatek. Vodní plochy budou představovat vznik nového biotopu v území, který bývá poměrně bohatý na zvláště chráněné druhy rostlin, obojživelníků a plazů.

Z hlediska významu pro oživení lokalit je možné navrhnout některá doporučení pro výsadbu



a údržbu budoucí zeleně.

� Vhodné je zachovat poměr 3:1 ve prospěch listnatých dřevin. Pro výsadby dřevin přednostně použít domácí druhy jako je dub letní, lípa srdčitá, javor mléč nebo jasan ztepilý. Velmi přínosné by bylo i vysazení vysokokmenných ovocných dřevin (hrušně, ořešáky, morušovníky, třešně).

Plocha pro zalesnění bude představovat vliv mírně pozitivní. Pravděpodobně se bude jednat o les hospodářský – vznikne tak nový biotop. Ačkoli se bude zřejmě jednat o hospodářský les, jeho přínos pro oživení území bude záviset na druhovém složení vysazených dřevin. Obecně je doporučováno, aby výsadby respektovaly druhovou skladbu odpovídající přirozenému složení lesních porostů v daném vegetačním stupni.

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI)

Na ploše Z23 je navržena mechanicko-biologická aerobní ČOV. Vliv označit jako nulový. Realizace ČOV bude mít pro obec v širších souvislost výrazně pozitivní dopad – v současné době zde likvidace splaškových vod je řešena pouze septiky nebo domovními ČOV. Nová ČOV bude mít výrazně pozitivní vliv na čistotu vod a poté i na její druhové složení.


Plochy Z25 - Z27, Z30, Z33-Z36 představují pouze místní komunikace malého rozsahu. Je zde vymezena plocha silniční dopravy (Z30) pro přeložku silnice III/3267 v návaznosti na silnici III/3269. Dále jsou plánovány plochy silniční dopravy (Z25 – Z27, Z33 – Z35) pro vedení místních komunikací. Tyto komunikace navazující na stávající silnice.

Parkovací a odstavná stání nejsou řešeny jako samostatné plochy (mimo plochy Z36 u navržené plochy hřbitova), budou realizovány v rámci navržených ploch nebo vlastních objektů.

Nově navržené místní komunikace zpřístupní navrhované rozvojové plochy. Vliv u těchto ploch bude mírně negativní. Každé liniové stavby představují překážky při migraci živočichů. Zpracovatel hodnocení doporučuje navrhnout dostatečné ozelenění podél těchto nových komunikací. Realizací výsadby dřevin dojde ke vzniku nových interakčních prvků v území.

Přes katastrální území Dolní Dobrá Voda vede část trasy plánované rychlostní silnice R35 (vymezená jako Z28) zahrnující i řešení vedení doprovodných komunikací jako souvisejících staveb. Šíře koridoru je vymezena šířkou budoucího ochranného pásma rychlostní silnice, tedy 100 metrů na obě strany přilehlého jízdního pásu.

Pro tuto komunikaci byla zpracována samostatná dokumentace vlivů na životní prostředí s názvem „Silnice R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové“, která řeší jednotlivé vlivy detailně. Bylo vydáno souhlasné stanovisko s realizací tohoto záměru (číslo jednací 51545/ENV/08 ze dne 4.7.2008).

Záměr bude znamenat zásah do volné nezastavěné krajiny, přispěje k dalšímu vzniku překážek pro migrující živočichy, zatížení vegetace emisemi a solemi. Vliv lze proto označit jako významně negativní. Zpracovatel hodnocení SEA doporučuje respektovat navržené podmínky vyplývající ze souhlasného stanoviska.

Plochy smíšené výrobní (VS)

Na těchto plochách byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Dle charakteru lokalit se zde nepředpokládá výskyt zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů. V současné době jsou plochy intenzivně využívané, kromě kulturních druhů lze zde nalézt kulturní plevele a běžné druhy živočichů. Na ploše Z20 je v současné době sad. Ani zde však zvláště chráněné druhy nepředpokládají.

Zpracovatel hodnocení SEA proto navrhuje uvnitř areálů navrhnou nezpevněné plochy s výsadbou zeleně. Na plochách Z21, R1 a R2, u kterých bude zábor ZPF vyšší než 1 ha, doporučujeme realizovat vnitřní ozelenění v rozsahu min. 10%. Kromě toho, že tato zeleň



bude tvořit funkci estetickou, dojde také ke zlepšení odtokových poměrů.

Na základě výše uvedených znalostí o biologii živočichů kulturní krajiny proto pro zřizování výsadeb zeleně navrhujeme respektovat tato doporučení:

� Při zakládání zeleně uvnitř areálu je vhodné používat původní druhy dřevin. Pokud budou plánovány i výsadby jehličnanů, je vhodné zachovat poměr 3:1 ve prospěch listnatých dřevin. Pro výsadby dřevin doporučujeme přednostně použít domácí druhy jako je dub letní, lípa srdčitá, javor mléč nebo jasan ztepilý. Velmi přínosné by bylo i vysazení vysokokmenných ovocných dřevin (hrušně, ořešáky, morušovníky, třešně), které se v kulturní krajině tradičně nacházejí ve výsadbách podél cest a jejich plody jsou významným zdrojem potravy pro ptáky.

� Do výsadeb na okrajích navrhuji začlenit i bobulonosné druhy keřů (hloh, trnka, kalina, bez, růže šípková, řešetlák, rakytník), které poskytují potravu ptákům a drobným hlodavcům.

Plochy smíšení výrobní – zemědělská výroba (VZ)

Významné ovlivnění fauny a flóry se na předmětné lokalitě nepředpokládá (nepředpokládá se ani výskyt zvláště chráněných druhů). Vliv lze označit za nulový, pokud však realizace záměru nebude ovlivňována fauna na přilehlém Bašnickém rybníce. Je možné zde zaznamenat mnoho zajímavých živočišných druhů - např.: lysku černou (Fulica atra), motáka pochopa (Circus aeruginosus), potápku malou (Podi-ceps ruficola), z obojživelníků kuňku obecnou (Bombina bombina) nebo skokana hnědého (Rana temporaria). K největším zajímavostem patří rozsáhlá kolonie racků chechtavých (Larus ridibundus).

Výstavbou na ploše může dojít k dotčení biotopů, které některé druhy obojživelníků využívají v terestrické fázi života (kuňka, skokan hnědý, asi tam bude i ropucha obecná Bufo bufo).

Při nevhodném využití této plochy by mohlo dojít také k rušení hnízdících ptáků během stavby a provozu.

Zpracovatel hodnocení SEA proto na této ploše doporučuje pouze takový záměr, který při etapě výstavby ani provozu nenaruší stávající biotop živočichů žijících na přilehlém Bašnickém rybníce.

3.6 Vliv na povrchové a podzemní vody

CHOPAV a ochranné pásmo vodního zdroje (OPVZ)

Předmětná lokalita se nenachází v oblasti CHOPAV.

Plochy navržené v návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic neleží v ochranném pásmu vodních zdrojů.

Záplavová území a odtokové poměry

Vyhlášené záplavové území se na území obce nenachází. Opakované záplavy se však nachází v jižní části obce na Chlumeckém potoce, který protéká obcí.

V blízkosti místa opakovaného rozlivu potoka se nachází pouze plocha Z14, pokud bude zastavěná část situovaná v severní části pozemku nehrozí riziko vyplavení obytných částí.

Proti záplavám jsou v návrhu ÚP navrženy 2 poldry na začátku obce na Chlumském potoce (K1) a na Chvalinském potoce (K2). Vliv vyhodnocen jako významně pozitivní.

Nevhodné antropogenní zásahy do krajiny způsobují změnu množství, odtokových poměrů a složení (snížení kvality) podzemních i povrchových vod.

Zastavěním zemědělských ploch u většiny posuzovaných lokalit se změní odtokové poměry v daném území. Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých



poldrů apod. na řešeném pozemku). Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách.

Z hlediska odtokových poměrů lze možný negativní vliv označit hlavně u nově navržených lokalit Z8, Z21, kde dojde k záboru ZPF v rozsahu u Z8 cca 5,33 ha a na ploše Z21 cca 2,63 ha. A dále u 2 ploch rezerv plochy smíšené výrobní (R1 a R2). U plochy bydlení byl proto vliv vyhodnocen jako mírně negativní a u ploch smíšené výroby jako významně negativní.

Na těchto plochách je nutné důsledně řešit odpadní vody a prevenci zvýšeného odtoku. Konkrétní náplň ploch pro smíšenou výrobu (a jednotlivých areálů) lokalit pak posoudit v samostatném procesu projektové EIA (zjišťovacím řízením).

Na ploše Z8 je navržena bydlení – smíšené obytné bydlení venkovského typu lze vliv minimalizovat respektováním navržených plošných regulativů a zadržováním dešťových vod a její využívání například pro zálivku zahrad.

Zpracovatel hodnocení SEA navrhl u ploch pro smíšenou výrobu opatření, která vliv na odtokové poměry zmírní.

� Dešťové vody na plochách Z21, R1 a R2 budou likvidovány uvnitř areálu, na základě technického řešení dohodnutého s dotčeným orgánem. Opatření proti přívalovým dešťům a splachům zeminy budou realizována s podmínkou prokázání, že opatření a stavby proti přívalovým dešťům nebudou mít negativní dopady na okolní přírodní prostředí.

� V této fázi nelze předjímat jaký způsob retence srážkových vod bude pro danou plochu nejvhodnější. Zpracovatel hodnocení však se přiklání k takovému způsobu, u kterého doba zdržení bude co možná největší.

� Navrhnout areálovou zeleň v rozsahu min. 10%.

Plochy zeleně, které jsou v ÚP nově navrženy budou mít vliv mírně pozitivní. Navržená plocha zalesnění Z4 bude mít vliv významně pozitivní. Tyto plochy přispějí k zadržování vody v krajině.

Vliv na kvalitu povrchových vod

� Etapa výstavby

Během výstavby jednotlivých záměrů se zvyšuje riziko úniku látek závadných vodám a půdám pocházejících z využívání strojové a nákladní automobilové techniky (náhodné úkapy nebo úniky ropných látek - nafta, benzín, hydraulické oleje apod.). Těmto stavům lze předcházet správnou organizací práce, dodržováním pracovních postupů a dobrým technickým stavem využívané mechanizace.

Do projektů jednotlivých staveb musí být zahrnuto také řešení zneškodnění vznikajících odpadních vod, které bude v souladu s platnou legislativou.

Nakládání s odpadními vodami v etapě výstavby a provozu záměru nelze v současné době objektivně určit, bude upřesněno v projektové dokumentaci jednotlivých staveb.

Při správném průběhu stavebních prací a technického vybavení stavebních mechanizmů se nepředpokládá vznik negativního ovlivnění podzemních ani povrchových vod. V průběhu výstavby je nutné zajistit nakládání se závadnými látkami v souladu s ustanovením §39 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění.

� Etapa provozu

Pro posouzení vlivu předkládaných záměrů na kvalitu povrchových a podzemních vod je třeba vyspecifikovat předpokládaný vznik druhů odpadních vod a způsob nakládání s nimi. V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity.



Realizací obytných zástaveb, občanského vybavení, ploch smíšené výrobní lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu.

Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch bydlení, občanského vybavení, ploch výroby apod. musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb.

V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity.

Realizací ploch pro bydlení a občanského vybavení lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Vliv lze označit jako mírně negativní.

Parkovací plochy u nově navrhovaného hřbitova nebo parkovací plochy, které mohou být doplňkem plochy pro výrobu a sklady musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Vliv lze vyhodnotit jako mírně negativní. Z důvodu významně negativního vlivu byly navrženy podmínky a opatření, které částečně potenciálně negativní vliv eliminují.

Pokud bude na ploše smíšené výrobní – zemědělská výroba (Z22) navrženo hlavní využití - chov ryb, tak se negativní vliv na kvalitu povrchových nebo podzemních vod nepředpokládá. Konkrétní vyhodnocení je možné vyspecifikovat až na základě aktuálního projektu. Vliv vyhodnocen jako nulový. Negativní vliv může nastat při havarijních situacích během výstavby i provozu.

Významně pozitivní vliv lze označit realizací technické infrastruktury na ploše Z23. Na této ploše je navržena centrální ČOV a k ní bude vedena nová splašková kanalizace. Na tento záměr se již připravuje projektová dokumentace stavby. Projektantem je společnost P –AQUA s.r.o.

Jedná se o novostavbu gravitační splaškové kanalizace DN 300 v celé obci. Liniová stavba kanalizací bude rozvedena hlavně po pozemcích v majetku obce, v místních komunikacích, v zelených pásech podél místních komunikací, po loukách a částečně i po soukromých pozemcích.

Navrhovaná ČOV je mechanicko-biologická aerobní ČOV. Vlastní čistírna bude provedena jako podzemní v prostoru u stávajícího Chlumského potoka. Čistírna bude provedena jako zcela zakrytá, dmychadlo bude osazeno v samostatném objektu, který bude společný pro obsluhu ČOV. Vyústění vyčištěných vod bude do Chlumského potoka.

Dešťové vody budou dále svedeny volně po terénu nebo do stávající dešťové kanalizace do Chlumského potoka. Kal z čistírny bude skladován v kalových nádržích a po zahuštění kompostován nebo vyvážen k likvidaci na nejbližší velkou čistírnu odpadních vod.

Uložení kanalizace zásadně neovlivní geologické a hydrogeologické poměry v lokalitě.

Stavba bude provedena jako celek, v další etapě budou provedeny kanalizační přípojky od jednotlivých nemovitostí. Stavba bude trvalá. Veškeré nádrže ČOV jsou podzemní, zakryté plastovými poklopy a je pro ně navrženo ochranné pásmo v okruhu 25 m od středu ČOV.

Kapacita čistírny odpadních vod:

Počet obyvatel : 600

Potřeba vody: 600 x 140 (120 + 20) l/ob.den = 85,0 m3/d , tj. 1,0 l/sec

Toto množství počítáno jako maximální denní přítok na ČOV. Qd = 85,0 m3/d

Počet EO (150 l/os/den) 560

Zatížení v BSK5 = 560 x 60 = 33,6 kg/den BSK5



Zatížení v NL = 560 x 55 = 30,8 kg/den NL

Příjezd na ČOV bude zajištěn novým sjezdem ze silnice III/3267 a dále navrženou neveřejnou účelovou komunikací – štěrková komunikace o šířce 3,5 m, u ČOV je navrženo obratiště. V ÚP je tato komunikace navržena pod označením Z27.

U ostatních lokalit není přesné využití známo, zpracovatel hodnocení proto navrhl viz výše a v kapitole 7 pouze obecná opatření pro fázi výstavby a provozu, která by měla potenciální vlivy na hydrologické poměry minimalizovat.

Standardní provoz záměrů v posuzovaných lokalitách by však neměl ovlivnit kvalitu povrchových ani podzemních vod.

3.7 Vliv na zne čišt ění ovzduší

Fáze výstavby zám ěru

Při výstavbě budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise polétavého prachu (při provádění zemních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.).

Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby.

Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby.

Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice.

Fáze provozu zám ěru

V návrhu Územního plánu jsou navrženy tyto plochy: plochy smíšené obytné, plochy občanského vybavení, plochy smíšené výrobní, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy vodní a vodohospodářské, plochy veřejného prostranství, plochy zeleně.

Stávající stav je reprezentovaný pozadím, které je uvedeno v kapitole č. 2.8. Ovzduší a klima.

Bodové zdroje znečištění ovzduší

Bodovými zdroji emisí budou komíny (výduchy) od jednotlivých zdrojů. Pro každý střední, velký a zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší jsou zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění a navazujícími předpisy stanoveny specifické a obecné emisní limity, které je provozovatel povinen plnit.

Na posuzovaném území, na kterém jsou plánovány převážně plochy pro bydlení v rodinných domech, plochy občanského vybavení (lokalita Z1 – Z3, Z5 – Z13, Z32, Z8, Z14 – Z18, Z40, P1, R1 a R2), budou instalovány především malé, popř. střední spalovací zdroje znečišťování ovzduší. Na plochách, na kterých je plánována výstavba pro drobný průmysl a skladování (lokalita Z19, Z21, Z20), a na plochách rezerv (lokalita R1 a R2), mohou být vybudovány spalovací zdroje nebo ostatní stacionární zdroje znečišťování ovzduší.

Emisní limity pro ostatní stacionární zdroje jsou uvedeny v nařízení vlády č. 615/2006 Sb. nebo pro zdroje emitující ze svého provozu těkavé organické látky jsou emisní limity uvedeny ve vyhlášce č. 337/2010 Sb.



Malé zdroje znečišťování ovzduší nemají stanoveny emisní limity. Malé spalovací zdroje musí být provozovány s požadovanou účinností spalování paliv a přípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách. U malých zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky může orgán obce v odůvodněných případech emisní limit stanovit. Povinnosti provozovatelů malých zdrojů znečišťování ovzduší jsou uvedeny v § 12 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

Povinnosti provozovatelů středních a velkých spalovacích zdrojů znečišťování jsou uvedeny v § 11 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a emisní limity jsou uvedeny v nařízení vlády č. 146/2007 Sb. (viz tabulka č. 22):

Tabulka č. 13: Emisní limity pro spalovací zařízení spalující plynná paliva

Emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu sp alovacího zdroje vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn [mg/m 3]

0,2 – 1 MW > 1 – 5 MW Druh paliva a topeništ ě

SO2 NOx TZL CO SO2 NOx TZL CO

Tuhé palivo ve fluidním topeništi 2500 650 250 650 2500 650 250 650

Tuhé palivo ve výtavném

topeništi 2500 1100 250 650 2500 1100 250 650

Tuhé palivo v ostatních

topeništích 1) 2500 650 250 650 2500 650 250 650

Biomasa 2500 650 250 650 2500 650 250 650

Kapalné palivo 2) 500 100 175 2) 500 100 175

Plynné palivo obecn ě 35 200 - 100 35 200 - 100

Plynné palivo mimo veřejné distribu ční

sítě 900 200 50 100 900 200 50 100

Propan, butan a jejich sm ěsi 35 300 50 100 35 300 50 100

Paliva uvedená v § 4 odst. 1 2500 650 150 300 2500 650 150 300

Poznámky: 1) Též granulační nebo roštové kotle s přiřazenými fluidními reaktory, jejich kombinace s fluidními ohništi nebo tyto kotle s využitím prvků fluidní techniky. 2) Obsah síry v kapalných palivech nesmí překročit limitní hodnoty obsažené ve zvláštním právním předpisu stanovujícím požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.

V příloze č. 2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. jsou uvedeny následující hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí:



Tabulka č. 14: Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv

Druh paliva Tepelný výkon kotle

Tuhé látky SO2 NOx CO Org.

látky* Jednotka

≤ 3 MW 1,9.Ap 19,0.Sp 3,0 5,0 1,29 Hnědé uhlí, proplástek lignit,

brikety > 3 MW 1,9.Ap 19,0.Sp 3,0 1,0 0,43

≤ 3 MW 1,7.Ap 19,0.Sp 3,0 5,0 1,29 Černé uhlí tříděné a prachové, jiná tuhá

paliva > 3 MW 1,7.Ap 19,0.Sp 7,5 1,0 0,43

≤ 50 kW 5,2 1,0 0,7 1,0 0,89

> 50 ≤ 3000 kW

4,5 1,0 0,7 1,0 0,89 Dřevo

> 3 MW 15,0 1,5 0,7 1,0 0,89

Nafta a podobná paliva

jakýkoli 1,42 20.S 2,0 0,71 0,34

kg/t spáleného paliva

Vysvětlivky: Ap Obsah popela v původním vzorku tuhých paliv (% hm.) Sp Obsah síry v původním vzorku tuhých paliv (% hm.) S Obsah síry v původním vzorku kapalných paliv (% hm.) a plynných paliv (mg/m3) * nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík

Vzhledem k tomu, že posuzované plochy budou sloužit pro bydlení, skladování a drobnou výrobu, byl pro příklad zvolen kotel o výkonu 100 kW. Předpokládaný počet provozních hodin za rok je 3 500.

Tabulka č. 15: Předpokládané roční emise škodlivin ze spalovacího zdroje

Znečišťující látka

Tuhé látky SO2 NOx CO Org. látky* Druh paliva

[kg/h] [kg/rok] [kg/h] [kg/rok] [kg/h] [kg/rok] [kg/h] [kg/rok] [kg/h] [kg/rok]

Hnědé uhlí

0,0498 174,3 0,498 1743 0,0786 275,1 0,131 458,5 0,0338 118,3

Černé uhlí

0,0336 117,6 0,375 1312,5 0,0593 207,55 0,0988 345,8 0,0255 89,25

Dřevo 0,402 1405,4 0,040 140,5 0,0187 65,59 0,0268 93,7 0,0238 83,39

Nafta 0,0123 43,05 0,173 605,5 0,0173 60,62 0,00615 21,525 0,00294 10,29

* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík

Uvedené hodnoty jsou vypočteny na základě tabelovaných emisních faktorů, skutečné hodnoty emisí budou mnohem nižší.

Z výše uvedených předpokládaných hodnot emisí je zřejmé, že zprovozněním malých spalovacích zdrojů nedojde k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací NO2, CO, prachu, SO2 a těkavých organických látek v ovzduší. Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 se projeví pouze v blízkém okolí spalovacího zdroje a budou dosahovat maximálně desetin µg/m3. Příspěvky k maximálním krátkodobým imisním koncentracím ostatních znečišťujících látek budou ještě nižší. Příspěvek k ročním imisním koncentracím jednotlivých znečišťujících látek bude zanedbatelný.



Lze tedy konstatovat, že v případě realizace několika středních nebo jednoho velkého spalovacího zdroje bude pravidelným autorizovaným měřením kontrolováno více znečišťujících látek než při provozování mnoha malých spalovacích zdrojů.

Vzhledem k tomu, že v době zpracování posouzení nebylo známé přesné využití plochy, nebylo provedeno porovnání s emisními limity.

Před umístěním středního nebo velkého zdroje znečišťování ovzduší musí být autorizovanou osobou v souladu s § 17 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění vypracována rozptylová studie, která stanoví výšky komínů jednotlivých zdrojů tak, aby byl zaručen dobrý rozptyl znečišťujících látek a příspěvek jednotlivých znečišťujících látek k stávajícím imisním koncentracím v posuzované lokalitě nepřispíval k překračování imisních limitů. Dále musí být autorizovanou osobou vypracován odborný posudek.

Plošné zdroje zne čišt ění ovzduší

Vzhledem k tomu, že posuzované plochy budou sloužit převážně pro bydlení, skladování a drobnou výrobu, se předpokládá, že budou vybudovány i odstavné a parkovací plochy. Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy odstavných a parkovacích stání pro automobilovou dopravu, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky.

Odstavná a parkovací stání:

Jedná se především o odstavné plochy, které budou přičleněna k objektům v nově navrhovaných plochách bydlení, občanského vybavení a plochy smíšené výrobní.

Plochy výroby:

Na plochách, které jsou určeny k výrobě a skladování, jsou plánované stavby nezemědělského charakteru, výrobních služeb a skladování.

Pokud v budoucnu budou na těchto plochách určených k výrobě umístěny zdroje, které ze svého provozu emitují těkavé organické látky, musí provozovatel dodržovat emisní limity, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 337/2010 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky.

Pokud na těchto plochách budou vybudovány ostatní zdroje znečišťování ovzduší (např. truhlářská dílna apod.), musí provozovatel plnit emisní limity uvedené v nařízení vlády č. 615/2006 Sb. o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Plocha Z19, Z21 a Z20

Na plochách Z19, Z20 a Z21 není přesně určeno využití ploch.

Plocha R1 a R2

Tyto plochy jsou vymezeny jako plochy územní rezervy. Plochy jsou vymezeny pro využití - smíšené výrobní. Na plochách R1 a R2 není přesně určeno využití ploch.

Plocha Z22

Tato plocha je určena pro zemědělskou výrobu. Na této ploše je uvažováno s vybudováním chovu ryb.

Plocha Z23

Plošným zdrojem znečišťování ovzduší bude také plánovaná čistírna odpadních vod. Kapacita čistírny odpadních vod bude 560 EO. Veškeré nádrže ČOV budou podzemní, zakryté plastovými poklopy.

V současné době není v obci Dobrá Voda u Hořic vybudována splašková kanalizace a likvidace splaškových vod je řešena jímáním do bezodtokových jímek a septiků. Proto je



v Návrhu územního plánu obce navrženo vybudování čistírny odpadních vod. Bude se jednat o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod.

Hlavním zdrojem emisí při provozu ČOV je proces primárního čištění odpadní vody. Zde mohou do ovzduší unikat emise pachových látek. V současné době nejsou k dispozici podklady pro výpočet emisí pachových látek z ČOV.

Díky technologii jemnobublinné aerace nádrží nebude docházet k rozptylu jemných aerosolů do okolí. Kvalitním provzdušňováním aktivační nádrže bude zachován správný režim čištění. Tím lze očekávat minimální emise pachových látek do ovzduší. Dostatečný přísun vzduchu pro biocenózu aktivního kalu zaručuje, že nemůže dojít k havárii procesu (anaerobní režim), a tím k pachovým závadám.

Podle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a nařízení vlády č. 615/2006 Sb. (příloha č. 1, bod 6.9) se předpokládá, že se bude jednat o čistírnu odpadních vod.

Kategorie: střední zdroje znečišťování ovzduší – zařízení s projektovanou kapacitou pro 2 000 a více ekvivalentních obyvatel nebo zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody, nepřevoditelných na ekvivalentní obyvatele, v množství větším než 50 m3/den.

Dle přílohy č. 1, bod 6.9 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb., čistírny odpadních vod nemají stanoveny žádné emisní limity.

Obecný emisní limit pro pachové látky, uvedeny ve vyhlášce MŽP č. 356/2002 Sb., v platném znění, byl vyhláškou č. 362/2002 Sb., ze dne 28.června 2006 zrušen.

Dle vyhlášky č. 362/2006 Sb. musí být u zdroje stanovena koncentrace pachových látek.

Liniové zdroje zne čišt ění ovzduší

Hlavním zdrojem znečištění bude automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky.

Produkované množství znečišťujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, těžké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky.

V následující tabulce jsou uvedeny emisní faktory osobních a nákladních vozidel, které byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je stanoven sdělením MŽP, a kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění a věstníkem MŽP, částka 10, říjen 2002. Tento program umožňuje výpočet emisních faktorů v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpočtovém roce.

Modelový výpočet emisních faktorů v gramech na ujetý kilometr byl proveden pro rok 2011 a 2015, podélný sklon vozovky 0 %, emisní úroveň osobních a těžkých nákladních vozidel EURO 1 až 4 a pro rychlosti 30, 40, 50, 70 a 90 km/h.

Tabulka č. 16: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2011

Emisní faktor [g/km]

Osobní vozidla Nákladní vozidla Emisní úrove ň Škodlivina

30 km/h 50 km/h 70 km/h 90 km/h 30 km/h 50 km/h 70 km/h 90 km/h

Benzen 0,0105 0,0097 0,0102 0,0125 0,0829 0,0594 0,0463 0,0374

NOx 0,9713 0,8753 0,8351 0,9950 24,0603 17,3538 18,2359 23,0600 1

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 2,1694 1,5196 1,3434 1,3113






Benzen 0,0044 0,0042 0,0044 0,0053 0,0296 0,0212 0,0166 0,0133

NOx 0,4174 0,3762 0,3542 0,4162 18,4506 13,2716 13,5555 17,0097 2

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 0,5691 0,3979 0,3498 0,3525

Benzen 0,0030 0,0028 0,0030 0,0038 0,0238 0,0171 0,0134 0,0109

NOx 0,1779 0,1644 0,1608 0,2083 2,6133 1,8103 1,8666 2,2042 3

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 0,3158 0,2213 0,1955 0,1908

Benzen 0,0021 0,0019 0,0021 0,0028 0,0104 0,0075 0,0059 0,0048

NOx 0,1269 0,1193 0,1160 0,1492 2,0561 1,4120 1,4559 1,7141 4

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 0,0934 0,0659 0,0577 0,0579

Tabulka č. 17: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2015




Benzen 0,0105 0,0097 0,0102 0,0125 0,0829 0,0594 0,0463 0,0374

NOx 1,0730 0,9641 0,9215 1,1040 22,0396 16,0045 17,1248 22,0151 1

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 2,0734 1,4523 1,2839 1,2532

Benzen 0,0044 0,0042 0,0044 0,0053 0,0296 0,0212 0,0166 0,0133

NOx 0,4727 0,4254 0,4002 0,4714 17,6668 12,7408 13,1112 16,5898 2

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 0,5434 0,3788 0,3333 0,3363

Benzen 0,0030 0,0028 0,0030 0,0038 0,0238 0,0171 0,0134 0,0109

NOx 0,2006 0,1871 0,1826 0,2354 2,4409 1,6985 1,7745 2,1242 3

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 0,3081 0,2159 0,1907 0,1861

Benzen 0,0021 0,0019 0,0021 0,0028 0,0104 0,0075 0,0059 0,0048

NOx 0,1345 0,1265 0,1228 0,1574 2,0148 1,3837 1,4266 1,6797 4

PM10 0,0005 0,0005 0,0008 0,0014 0,0934 0,0659 0,0577 0,0579

Z vypočtených emisních faktorů je zřejmé, že dominantní vliv na hodnoty emisí znečišťujících látek může mít využívání nákladní automobilové dopravy. Nákladní automobilová doprava bude využívána především pro zásobování jednotlivých objektů pro skladování a výrobu (lokalita Z-19, Z20 a Z21). Vzhledem k tomu, že se bude jednat o drobnou výrobu a skladování, nepředpokládá se velký nárůst nákladní dopravy.

Imisní limity

Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.



Imisní limity vybraných zne čišťujících látek

Tabulka č. 18: Imisní limity

Znečišťující látka Doba pr ůměrování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený po čet jejího p řekročení

za rok

Oxid si řičitý 1 hodina 350 µg.m-3/24

Oxid si řičitý 24 hodinu 125 µg.m-3/3

Oxid dusi čitý 1 hodina 200 µg.m-3/18

Oxid dusi čitý 1 rok 40 µg.m-3

Oxid uhelnatý

Maximální denní osmihodinový klouzavý

průměr1) 10 mg.m-3

PM10 24 hodin 50 µg.m-3/35

PM10 1 rok 40 µg.m-3

PM2,5 1 rok 25 µg.m-3

Benzen 1 rok 5 µg.m-3

Olovo 1 rok 0,5 µg.m-3 Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Závěr posouzení lokalit z hlediska umíst ění zdroj ů znečišt ění ovzduší

Posuzovaná lokalita je vhodná k umístění zdrojů znečišťování ovzduší při splnění následujících předpokladů:

� Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

� U staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz záměru.

� Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Středočeského kraje.

� U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení.

Konkrétní podmínky umístění jednotlivých záměrů nejsou v současné době požadovány.

Závěr posouzení Návrhu Územního plánu obce Dobrá Voda u Hořic z hlediska znečišt ění ovzduší

V návrhu územního plánu obce Dobrá Voda u Hořic se jedná především o výstavbu a vytvoření ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, technickou infrastrukturu, pro skladování



a plochy pro drobnou výrobu, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v obytné zástavbě.

Během výstavby jednotlivých objektů budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise poletavého prachu (při provádění zemních prací, z deponií orničních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby.

Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby.

Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice.

V současné době není v obci Dobrá Voda u Hořic vybudována splašková kanalizace a likvidace splaškových vod je řešena jímáním do bezodtokových jímek a septiků. Proto je v návrhu územního plánu obce navrženo vybudování splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod (lokalita Z23). Bude se jednat o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod.

Hlavním zdrojem emisí při provozu ČOV je proces primárního čištění odpadní vody. Zde mohou do ovzduší unikat emise pachových látek. V současné době nejsou k dispozici podklady pro výpočet emisí pachových látek z ČOV.

Díky technologii jemnobublinné aerace nádrží nebude docházet k rozptylu jemných aerosolů do okolí. Kvalitním provzdušňováním aktivační nádrže bude zachován správný režim čištění. Tím lze očekávat minimální emise pachových látek do ovzduší. Dostatečný přísun vzduchu pro biocenózu aktivního kalu zaručuje, že nemůže dojít k havárii procesu (anaerobní režim), a tím k pachovým závadám.

Pro povolení umístění středního zdroje znečišťování ovzduší (čistírny odpadních vod) musí být dle § 17 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění vypracována rozptylová studie a odborný posudek.

V návrhu územního plánu obce je navrhnuto vybudování místních komunikací (Z25, Z26, Z30, Z33 – Z35), které budou sloužit pro obsluhu ploch určených k bydlení. Plocha Z27 bude sloužit k vybudování příjezdové komunikace k ploše Z23, na které je navrženo umístění ČOV. Plocha Z36 je navrhnuta pro vybudování parkoviště pro místní hřbitov. Po vybudování místních komunikací se nepředpokládá nárůst emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy na těchto komunikacích.

Plocha Z28 je navržena pro vybudování komunikace R35. Pro tuto komunikaci byla zpracována dokumentace vlivů na životní prostředí s názvem „Silnice R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové“. V shrnutí dokumentace je konstatováno, že výstavba nové rychlostní silnice přinese do zájmového území nové imisní zatížení, které však bude poměrně malé vzhledem k očekávané imisní situaci a imisním limitům a navíc bude umístěno do oblastí s nízkou hustotou obytné zástavby. Naproti tomu ve stávající obytné zástavbě, která je v přímém kontaktu se silnicí I/35 je možné očekávat výrazné snížení imisní zátěže, neboť převážná část dopravy bude přesunuta na novou rychlostní komunikaci.

V návrhu územního plánu obce Dobrá Voda u Hořic jsou navrženy plochy pro výrobu a skladování (Z19, Z20 a Z21). Plocha Z19 je navržena v těsné blízkosti ploch určených k bydlení. Na této ploše doporučujeme vybudovat takovou výrobu, kde nebude docházet k obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek. Plochy Z20 a Z21 jsou umístěny jihovýchodně od obce Dobrá Voda u Hořic. Plochy jsou určeny pro skladování a výrobu, jejíž



negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje hranici vymezené plochy. V současné době není známo o jaké skladování a výrobu, se bude jednat. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. V bezprostřední blízkosti plochy Z21 je navrhnuta plocha P1 pro bydlení. Tuto plochu bude využívat majitel, který v přilehlé objekty využívá pro svou podnikatelskou činnost.

V návrhu Územního plánu obce jsou vymezeny dvě plochy územní rezervy (plocha R1 a R2). Plochy jsou vymezeny pro využití - smíšené výrobní. Na plochách R1 a R2 není přesně určeno využití ploch. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení.

3.8 Vliv na hlukovou situaci

Mezi nové zdroje hluku (předpokládané) bude patřit:

Časově omezené

� stavební práce související s realizací nových záměrů

� doprava související s výstavbou záměrů

Trvalé zdroje hluku � Z19, Z20, Z21 – plochy smíšené výrobní – budoucí stacionární zdroje a doprava

provozovaná v uvedených plochách

� Z23 – plochy technické infrastruktury – čistírna odpadních vod (jižní okraj obce)

� Z28 – plocha dopravní infrastruktury – rychlostní komunikace R35

� Z25-27, Z30. Z33-Z35 – plochy dopravní infrastruktury – silniční – místní komunikace

� R1, R2 – smíšené výrobní (územní rezervy)

Hluk ze silniční dopravy

Z28 – rychlostní komunikace R35 plánovaná na východním okraji katastrálního území obce Dobrá Voda u Hořic, vzdálena od chráněného venkovního prostoru cca 600 m. Jedná se o záměr, jež vyžaduje samostatné posouzení, tedy i zpracování hlukové studie, ze které vyplyne vliv této rychlostní komunikace na jednotlivé chráněné venkovní prostory a případná protihluková opatření. Dodržení hygienických limitů daných pro tuto komunikaci musí zajistit investor této komunikace.

Pro tuto komunikaci platí hygienický limit daný pro hlavní pozemní komunikace, viz tabulka č. 11.

Plochy Z25-27, Z30, Z33-Z35 – jedná se o místní komunikace. Tyto komunikace mají pouze místní význam a z hlediska hluku jsou nevýznamné (nepředpokládá se výrazné navýšení intenzity dopravy).

Pro tyto komunikace platí hygienický limit daný pro pozemní komunikace, viz tabulka č. 11.

Hluk ze železniční dopravy

Železniční trať č. 041 (Hradec Králové – Jičín) prochází katastrálním územím obce Dobrá Voda u Hořic po jejím východním a jižním okraji a v těchto částech ovlivňuje hlukem chráněný venkovní prostor.

K žádným změnám na této trati nedochází. Trať sousedí s plánovanými plochami Z20 a Z21 určenými pro „smíšené výrobní ploch“. Pro významnější využití této trati (dopravu materiálu, zásilek, hotových výrobků) není vybudována potřebná infrastruktura a proto se o širším využití neuvažuje.



Hluk z provozoven

Z hlediska hluku jsou významné plochy Z20 a Z21 – plochy smíšené výrobní. Budoucí zdroje hluku budou mít vliv na chráněný venkovní prostor (obytnou zástavbu) nalézající se východně od těchto ploch (za železniční trati 041).

Plochy jsou dostupné ze stávajících místních komunikací a po nich i na nedalekou tranzitní I/35 (Hradec Králové – Jičín). Doprava související se záměry umístěné do těchto ploch se dotkne pouze několika málo RD na východním a severovýchodním okraji obce (včetně nově plánovaných ploch Z13 a Z32 (plochy smíšené obytné). Uvedené místní komunikace limitují využití uvedených ploch – záměry zde plánované nesmí být závislé na intenzivní dopravě a na užívání těžkých nákladních vozidel (vhodné jsou záměry využívající dodávková a lehká nákladní vozidla).

Plocha Z23 – plochy technické infrastruktury – ČOV (čistírna odpadních vod) je situovaná na jižní okraj obce. Nejbližší chráněný venkovní prostor se nalézá severně a východně od ČOV. Jedná se o stacionární zdroj hluku provozovaný v denní i noční době. Technologie ČOV, nádrže, čerpadla, dmychadla, budou zapuštěna do země. Zdrojem hluku jsou čerpadla a dmychadla opatřená protihlukovými kryty.

Z hlediska hluku se jedná o záměr, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Poznámka: ČOV je v provozu nepřetržitě v denní i noční době a zdroje hluku se standardně vyznačují monotóním hlukem, který může obtěžovat i v případě, že plní hygienické limity. Výrazně obtěžující může být také, když se některá z technologií ČOV vyznačuje tónovou složkou. Negativně se to může projevit především v noční době, kdy hladina akustického tlaku A přirozeného pozadí je nízká – což je případ Dobré Vody u Hořic.

Zvolená technologie musí zajistit plnění hygienických limitů daných pro zdroje hluku z provozoven, denní a noční dobu. Uvedené by mělo být ověřeno autorizovaným měřením hluku.

Plocha Z19 – smíšená výrobní. Tato plocha navazuje na jižní okraj stávajícího areálu družstva a hraničí ze západu, jihu a východu s chráněným venkovním prostorem (obytnou zástavbou). Z toho důvodu je potřebné věnovat této ploše zvýšenou pozornost. V případě instalace výrobních technologií je nutné přihlédnout k platným hlukovým limitům na hranici této plochy a dle toho technologii volit, případně přijmout protihluková opatření (volba technologie, její umístění, dodatečná protihluková opatření jako tlumiče nebo protihlukové zástěny).

Hluk ze stavební činnosti

Dělí se na vlastní stavební činnost a na dopravu související se stavbou.

Tabulka č. 19: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti

Hygienický limit Posuzovaná doba [hod] Korekce [dB]

CHVP CHVPS

od 6:00 do 7:00 +10 60 60

od 7:00 do 21:00 +15 65 65

od 21:00 do 22:00 +10 60 60

od 22:00 do 6:00 +5 50 40



Pro hluk ze stavební činnost se hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,s pro dobu kratší, než 14 hod v denní době mezi 7:00 – 21:00 hod stanovuje dle vztahu:

LAeq,s = LAeq,T + 10*log((429+t1)/t1),

kde:

t1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v době mezi 7 00 – 21 00 hodinou LAeq,T je hygienický limit stanovaný podle § 10 odst. 2.

Př. – pro 14 hodin v denní době platí LAeq,16hod = 65,0 dB, pro 8 hod platí LAeq,8hod = 67,4 dB.

Poznámka: doprava a provoz stavebních strojů v areálu stavby se posuzuje jako stavební činnosti.

Významné, z hlediska hluku, stavby se v posuzované lokalitě neplánují. Stavební činnost bude probíhat při realizaci jednotlivých plánovaných místních komunikací – plochy dopravní infrastruktury označené Z25-27, Z30. Z33-Z35.

Zvýšenou pozornost bude potřebné věnovat pouze plochám Z20 a Z21, respektive záměrům zde realizovaným.

Závěr

Posuzované změny v územním plánu nebudou mít z hlediska hluku, významný vliv na chráněný venkovní prostor v katastru obce Dobrá Voda u Hořic.

Zvýšenou pozornost (z hlediska hluk) je potřeba věnovat změnám:

Z28 – ČOV, respektive použité technologii

Z20 a Z21, R1 a R2 (plochy smíšené), respektive záměrům plánovaným do těchto ploch

Z28 – silniční (R35) – ve spolupráci s investorem této liniové stavby

Vliv ČOV na okolní chráněný venkovní prostor by měl být ověřen autorizovaným měřením hluku.

Splnění hygienických limitů daných pro hluk z provozu na hlavních pozemních komunikacích musí prokázat investor nebo vlastník této stavby.

Pro záměry situované do ploch Z20 a Z21 je doporučené vypracovat hlukové studie (každý jeden záměr musí plnit hygienické limity a současně nesmí být tyto limity překročeny součtem provozu několika záměrů).

Poznámka 1: v posuzované lokalitě se v současné době nenalézají významné zdroje hluku. K uvedenému je potřebné přihlédnout – nové zdroje hluku provozoven musí plnit hygienické limity, současně by však neměly výrazně zhoršit stávající stav.

Poznámka 2: pro změny R1 R2 platí obdobné, co pro plochy Z20 a Z21.

3.9 Odpady

Odpady, které budou vznikat v souvislosti se záměry, lze rozdělit na odpady vznikající při výstavbě a na odpady vznikající za běžného provozu.

Pouze po dobu výstavby záměrů budou produkovány odpady ze stavebních prací a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obalů (papírové, lepenkové a plastové obaly).

Vznikající odpady by měly být v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny nebezpečnými látkami, bude s těmito odpady nakládáno v režimu odpadů kategorie nebezpečný.

Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy současně původcem odpadů, zajistí další nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy.



Druhy a množství odpadů, vznikající během výstavby záměrů, nelze v současné době objektivně určit. Po dobu výstavby je předpoklad, že budou vznikat odpady typické pro stavební činnosti (zemní a stavební práce, montážní práce, vybavování stavby, úklidové práce, apod.). Budou produkovány odpady charakteru nevyužitých částí konstrukčních prvků (např. neupotřebené těsnící fólie, zbytky potrubí, kabelů, nevyužité části kovových konstrukcí /železo, beton, železobeton a ocel, směsné kovy/ aj.), odpady ze stavebních prací a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obalů (papírové a lepenkové obaly, plastové a kovové obaly od stavebních a montážních hmot, betonu, aj.). Při přípravě plochy pro realizaci záměru, lze očekávat vznik odpadů při odstraňování bylinné a popř. dřevinné vegetace.

Při výstavbě rodinných domů na ploše a občanské vybavenosti se předpokládá pouze vznik odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako skupina 20 „Komunální odpady“ a složky odděleného shromažďování.

Druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s demoličními pracemi a výstavbou, budou pravděpodobně v kategorii ostatní. Nelze však vyloučit, že v průběhu výstavby budou některé druhy odpadů, na základě jejich případného obsahu nebezpečných složek, zařazeny pod jiný druh odpadu.

Při odstraňování stavby mohou také některé její části obsahovat materiály s obsahem azbestu (žáruvzdorné a zvukoodolné izolace, střešní krytina, aj.). Azbestem se rozumí vláknité minerály – aktinolit, amosit, anthofylit, chrysotil, krocidolit a tremolit.

Značné množství odpadů vznikne v přípravě podloží pro zemní práce komunikace R35 (plocha Z28), která vede i přes řešené katastrální území obce Dolní Dobrá Voda v jeho východní části. Demoliční práce budou zahrnovat demolice vozovek a dále nevyužitelných nebo překládaných inženýrských sítí. Zároveň bude odtěženo nevhodné podloží včetně místně kontaminovaných zemin (vyskytnou-li se v místě stavby).

Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod.) bez nebezpečných látek budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Části kovových konstrukcí budou předány k využití jako druhotná surovina.

Snížení potenciálního rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí a zdraví lidí vyplývající z nevhodného řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a nevhodného nakládání s nimi lze při odstraňování objektů dosáhnout posouzením nebezpečných vlastností odpadů již před zahájením stavebních prací. Účelem průzkumu je vymezení části stavby, ze kterých demolicí vzniknou nebezpečné odpady a s těmito pak nakládat a zneškodňovat je samostatně a zabránit tak míšení odpadů kategorie ostatní a kategorie nebezpečný. Prioritně je doporučeno zvažovat a zkoumat možnosti využití materiálů vznikajících při odstraňování stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby).

Druhy a množství odpadů, vznikající během provozů jednotlivých záměrů na řešených ploch výroby nelze v současné době objektivně určit, budou odvislé od provozovaných činností. V navržených plochách je možné předpokládat především komunální odpady, směsný komunální odpad, složky z odděleného sběru a odpad související s provozem jednotlivých záměrů. Dále mohou v relativně malém množství vznikat odpady pocházející z úklidu, užívání, údržby a oprav zařízení v prostorách areálu (např. zbytky nátěrových hmot, zářivky, odpady z údržby odlučovače ropných látek, vzduchotechniky a klimatizace apod.).

Nakládání s odpady během výstavby i provozu jednotlivých záměrů musí být řešeno v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy v platném znění).

Odpady vznikající během výstavby i provozu záměrů musí být odděleně shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích (nádobách, kontejnerech) a po jejich naplnění budou tyto odpady předávány oprávněným osobám. Případně vznikající nebezpečné odpady



budou tříděny dle jednotlivých druhů, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z těchto odpadů do okolního prostředí.

U odpadu, u kterého nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona o odpadech. U odpadů potenciálně kontaminovaných se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností a to akreditovanou laboratoří, podle výsledku hodnocení bude navržen způsob nakládání a odstranění tohoto druhu odpadu.

Ukončení využívání navrhovaných ploch není plánováno. Pokud by v budoucnu došlo k ukončení provozů, bude spektrum vznikajících odpadů obdobné jako v etapě výstavby. Odstranění zpevněných ploch musí být realizováno dle požadavků platných legislativních předpisů.

3.12. Vliv na obyvatelstvo

Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je veřejné zdraví chápáno jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.

Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, ty mohou být často vzájemně podmíněny. Podle odhadů odborníků Státního zdravotního ústavu ovlivňují zdravotní stav především faktory způsobu života (z 50 - 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také přibližně z 20 %.

V současné době je pro hodnocení vlivů jednotlivých konkrétních záměrů používán postup hodnocení zdravotních rizik, který využívá dostupných údajů pro určení faktorů, které mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Odhaduje rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromáždění podrobnějších údajů o vlivu faktorů vyvolaných provozem hodnoceného záměru na zdraví exponované populace.

Hodnocení zdravotních rizik je zejména u látek pro které nejsou stanoveny hodnoty limitů (imisní limity) prakticky jediným způsobem, jak posoudit zda se hladiny koncentrací škodlivin pohybují na společensky přijatelné úrovni – tj. v akceptovatelné míře zdravotního rizika. Imisní limity samy o sobě o míře ani typu účinku na zdraví nevypovídají.

Hodnocení zdravotních rizik bývá nejčastěji realizováno jako součást hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo (resp. na veřejné zdraví) dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a dále v některých specifických případech (posouzení rizika na žádost příslušné krajské hygienické stanice, hodnocení oprávněnosti stížností občanů apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prostředí v dané lokalitě mohou být výsledky měření imisní situace, hlukové zátěže či v případě rozhodování o vhodnosti umístění zamýšleného záměru - modelové výpočty rozptylové či hlukové studie.

Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základě znalosti konkrétního návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost přesného řešení záměrů, ale určení a vymezení jednotlivých ploch a jejich funkčních regulativů, proto nelze provést kvantifikaci předpokládané expozice modelovými výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik.



Během přípravy jednotlivých záměrů dle koncepce bude u významnějších projektů provedeno podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známo technické (a technologické) řešení včetně nároků na obslužnou dopravu, bude možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů.

Při hodnocení vlivu na veřejné zdraví se posuzují všechny dopady na zdraví - pozitivní i negativní. Uvažuje se s působením fyzikálních, chemických (popř. biologických) škodlivin, ale také vlivem jiných faktorů (sociálních, ekonomických,…). Hodnocení zdravotních rizik je tedy součástí hodnocení vlivu na veřejné zdraví. Cílem posouzení vlivu na veřejné zdraví je zmírnění zdravotních rizik a zvýšení pozitivních efektů z realizace záměrů koncepce.

V rámci této části jsou dále vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na veřejné zdraví vyplývající z funkčního vymezení zájmových ploch v obecné rovině.

Plochy smíšené výrobní

Územní plán vymezuje plochy smíšené výrobní. Hlavní využití je pro výrobu a skladování, jejíž negativní vliv nepřekračuje hranici vymezené plochy nad přípustnou mez pro sousední plochy. Přípustně je možné plochy využít jako technickou a dopravní infrastrukturu související s využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, občanské vybavení (obchodní prodej, stravování, služby) a bydlení v rámci staveb hlavního využití.

Na ploše Z21 se bude jednat s největší pravděpodobností o rozšíření stávajícího areálu (sklady zeleniny). U plochy Z20 a ploch rezerv R1 a R2 ve východní části území podél železnice konkrétní využití není známo. Na ploše Z19 u zemědělského areálu je možné předpokládat rozšíření tohoto zemědělského podniku.

Pro zemědělskou výrobu je navržena mezi komunikací a Bašnickým rybníkem plocha Z22. Plocha by měla sloužit pro zázemí firmy, která na Bašnickém rybníku chová ryby.

Vymezení těchto ploch podporuje podnikaní v rámci řešeného území. To by mohlo vést k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je důležité zejména pro skupinu populace nezaměstnaných. (Socioekonomické postavení je důležitou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými příjmy, s nižším dosaženým vzděláním nebo dlouhodobě nezaměstnaní mají také častěji horší zdraví. Vzdělání, zaměstnání a výše příjmů také významně ovlivňuje individuální životní styl, který se dále uplatňuje jako významná zdravotní determinanta.)

Z hlediska míry vlivů na veřejné zdraví je obecně rozhodující především umístění zdrojů hluku (provoz mechanismů, zařízení, čerpadel, vzduchotechniky, aj.) a zdrojů emisí do těchto lokalit (spalovací a ostatní zdroje emisí) a náročnost záměrů z hlediska intenzity vyvolané obslužné dopravy.

Při rozhodování o vhodnosti umístění každého podnikatelského záměru je třeba důsledně zvážit možné negativní vlivy vyplývající z jeho provozu (včetně nároků na navazující obslužnou dopravu). Je nutno respektovat využití okolních pozemků (zejména těch pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území.

V blízkosti plánované zástavby se nachází zejména plochy výroby a skladování označené jako Z19 a Z21.

U ploch Z20 a Z21 (a rezerv R1 a R2) se jedná o využití poměrně rozsáhlé ucelené plochy. To by mohlo být obyvateli vnímáno negativně. Pro lepší začlenění staveb do okolí a tím zmírnění případného negativního ovlivnění faktorů pohody by měl být realizováno jak ozelenění uvnitř samotného areálu, tak i na okrajích plochy, které jsou pohledově exponovány obyvatelstvu.

Narušení faktorů pohody (zvýšená hlučnost, emise znečišťujících látek) je možné předpokládat během výstavby některých záměrů. Tyto negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání stavby, lze je omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací



(např. stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v denní době, minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby,...).

Plochy dopravní infrastruktury

Přes katastrální území Dolní Dobrá Voda vede část trasy plánované rychlostní silnice R35 (vymezená jako Z28) zahrnující i řešení vedení doprovodných komunikací jako souvisejících staveb. Šíře koridoru je vymezena šířkou budoucího ochranného pásma rychlostní silnice, tedy 100 metrů na obě strany přilehlého jízdního pásu.

Výstavba nové rychlostní silnice přinese do zájmového území nové imisní zatížení, které však bude relativně nízké vzhledem k očekávané imisní situaci a imisním limitům. Na posuzovaném území vede v nezastavěné části, ve značné vzdálenosti od stávající i navrhované obytné zástavby obce Dobrá Voda.

V obytné zástavbě okolních sídel, které jsou v přímém kontaktu se silnicí I/35, je možné v budoucnu očekávat výrazné snížení imisní zátěže, neboť převážná část dopravy bude přesunuta na novou rychlostní komunikaci. Realizace rychlostní komunikace R35 je všeobecně z hlediska zdravotních rizik pro populace širšího území přínosem - odvede tranzitní dopravu z měst a obcí, čímž se zde sníží nejen imisní ale i hlukové zatížení dotčených sídel. To bude mít i pozitivní dopad v oblasti zdraví obyvatel. Současně je ale nutné zajistit, aby vybudování nemělo negativní vliv na stávající situaci (zejména z hlediska hlukové zátěže) v blízkosti trasy této stavby (např. na okraji sídel). U nových staveb je obecně výhodou, že je možné lépe zabezpečit účinnou ochranu proti hluku technickými opatřeními (vhodné osazení do terénu, protihlukové stěny, aj.) a snížit tak expozici hluku na co nejnižší úroveň. U stávajících komunikací, které procházejí hustě zastavěným územím, toto není reálně možné.

Vozidla také mohou poškozovat lidské zdraví přímo – při dopravních nehodách. Vysoká intenzita pohybu automobilů vede ke zvyšování počtu dopravních nehod a také k omezení pohybu lidí. Na frekventovaných komunikacích lidé a zvláště děti, podstupují určité riziko při přecházení ulic. Snížení intenzity pohybu vozidel v sídlech by mohlo pomoci zajistit zvýšení bezpečnosti pohybu chodců i cyklistů.

Pro tuto komunikaci byla zpracována samostatná dokumentace vlivů na životní prostředí s názvem „Silnice R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové“, která řeší jednotlivé vlivy detailně.

U ostatní silniční sítě silnic III. třídy je vymezena plocha silniční dopravy (Z30) pro přeložku silnice III/3267 v návaznosti na silnici III/3269. Dále jsou plánovány plochy silniční dopravy (Z25 – Z27, Z33 – Z35) pro vedení místních komunikací. Tyto komunikace navazující na stávající silnice.

Parkovací a odstavná stání nejsou řešeny jako samostatné plochy (mimo plochy Z36 u navržené plochy hřbitova), budou realizovány v rámci navržených ploch nebo vlastních objektů.

Nově navržené místní komunikace zpřístupní navrhované rozvojové plochy, což je přínosné pro jejich majitele a uživatele.

Na úsecích komunikací s novým povrchem lze očekávat snížení tvorby hluku vyvolaného provozem vozidel oproti komunikacím s nerovným povrchem i nižší emise znečišťujících látek z otěrů brzd, pneumatik a povrchu komunikací.

Významnější negativní vlivy lze očekávat v době výstavby jednotlivých záměrů. Jedná se zejména o zvýšení imisní a hlukové zátěže v dotčených lokalitách vyplývající z realizace stavby – resp. z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy. Dále může být v blízkosti stavby i omezeno parkování, doprava či její plynulost. Všechny tyto negativní vlivy mají relativně krátkodobý charakter (po dobu výstavby).



Technická infrastruktura

V obci není vybudována jednotná kanalizace, splaškové vody jsou jímány do bezodtokových jímek a septiků, proto je v navrženo vybudování splaškové kanalizace a nové centrální čistírny odpadních vod (lokalita Z23). Bude se jednat o mechanicko-biologickou čistírnu. Kapacita ČOV je projektovaná na 560 EO.

Realizace záměru bude významně minimalizovat znečišťování životního prostředí a i tím mít i kladný vliv na veřejné zdraví.

Při provozu ČOV může potenciálně docházet k únikům - emisím - pachových a těkavých látek (amoniak, sirovodík, merkaptany) a aerosolů (jemných kapének odpadní vody unášených větrem) do ovzduší v okolí záměru. Míra a významnost jednotlivých vlivů je dána technickým a technologickým řešením čistírny, provozem zařízení a podmínkami dané lokality.

V tomto konkrétním případě je čistírna odpadních vod navržena na okraji zastavěné části obce. ČOV je třeba správně provozovat, aby nebyly uvolňovány zapáchající látky ve významném množství a obyvatelstvo v širším okolí nebylo obtěžováno zápachem. Pomocí oddělení areálu ČOV izolační zelení lze stavbu začlenit stavbu do okolí a zmírnit tak případné narušování faktorů pohody při bydlení a rekreačním využívání území.

U čistíren odpadních vod mohou obyvatelé okolní zástavby také negativně vnímat hluk z provozu tohoto zařízení (provoz čerpadel, dmychadel a jiných zdrojů hluku). V lokalitě, kam je plánováno umístění ČOV, v současné době není žádný významný stacionární zdroj hluku, nárůst hluku vyvolaný provozem tohoto záměru by mohl v okolí působit rušivě, i když bude plnit hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku. Proto je třeba minimalizovat tyto potenciální negativní vlivy (např. volbou vhodné technologie (s nižšími emisemi hluku), zakrytováním zdrojů hluku či jejich umístěním do objektů apod.).

Riziko kontaminace povrchových nebo podzemních vod je při řádném provozu čistírny a dodržování příslušných legislativních předpisů velmi nízké.

S kaly z ČOV je třeba nakládat dle legislativních předpisů vzhledem k zdravotním rizikům spojeným s obsahem patogenních mikroorganismů v kalech.

Občanské vybavení, tělovýchovná a sportovní zařízení, plochy rekreace

Stávající občanské vybavení vcelku vyhovuje potřebám obce, navrhované plochy mají přispět k jeho zkvalitnění a doplnění. Pro komerční občanské vybavení malého až středního rozsahu je vymezena plocha Z40 v centrální části obce při místní komunikaci u nově navržené plochy pro bydlení Z8. Jedná se občanské vybavení nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení v sousedních plochách pro bydlení (např. maloobchodní prodej, ubytování, stravování, služby).

V jihozápadní části k.ú. Dolní Dobrá Voda je vymezena plocha pro realizaci hřbitova (Z39).

Další plochy občanského vybavení jsou plánovány pro tělovýchovná a sportovní zařízení (Z4), které navazuje na stávající plochu a dále ji rozšiřuje v západní a severní části území. Pro rozvoj specifických forem rekreace na plochách přírodního charakteru je navržena lokalita (K8) v jihozápadní části řešeného území k.ú. Dolní Dobrá Voda.

Zatraktivnění veřejných prostranství, realizace sportovních a rekreačních ploch bude kladným vlivem pro občany a může mít pozitivní dopad i na oblast rozvoje rekreačních aktivit a cestovního ruchu. S tím jsou spojeny i možné ekonomické přínosy obci a podnikatelům v regionu (zejména v oblasti služeb), popř. i vznik nových pracovních příležitostí.

Určitým negativním jevem zatraktivnění oblasti by mohl být mírný nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť a rekreačních a sportovních



objektů. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu především osobní, neměly by být tyto vlivy významnějšího charakteru.

Vytvářením územních podmínek pro sportovní vyžití a rekreaci může dojít k aktivnímu trávení volného času, ke zvýšení pohybových aktivit obyvatelstva s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví.

V České republice se projevuje trend zvyšování poruch pohybového aparátu, nárůst obezity a dalších projevů vyplývajících ze „sedavého“ způsobu života. Obezita nebo nadváha jsou vážnými riziky pro vznik některých druhů nádorového bujení. Pohybové a sportovní aktivity přispívají ke zlepšování zdravotního stavu populace (posilují většinu přirozených funkcí organismu, působí jako ochrana před nemocemi srdce a cév a před cukrovkou, zvyšují tělesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpevňují kosti, pomáhají udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost aj.).

Zlepšování zdravotního stavu populace se může dále odrazit i snížením výdajů za zdravotní péči. Podpora rozvoje volnočasových a rekreačních aktivit určených široké veřejnosti je také významným preventivním opatřením k omezování vzniku sociálně-patologických jevů.

Plochy smíšené obytné

Územní plán řeší také rozvojové plochy smíšené obytné (venkovské). Jedná se o menší plochy pro bydlení, které ve většině případů doplňují drobné proluky mezi stávající zástavbou nebo navazují na již zastavěné území. V centrální části obce, mezi místní komunikací a Chlumským potokem se nachází rozsáhlejší plocha Z8 (cca 5,33 ha).

V těchto plochách se také umožňuje rodinná rekreace. Plochy staveb pro rodinnou rekreaci nejsou samostatně vymezovány. Přípustným využitím je i občanská vybavenost (vzdělávání a výchova, sociální stavby, péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, ochrana obyvatelstva, obchodní prodej, tělovýchova a sport, ubytování, stravování, služby) a technická a dopravní infrastruktura související s daným využitím. Na rozvojových plochách bydlení budou navrženy převážně individuální rodinné domy.

Utváření vhodných podmínek pro vybudování nových rodinných domů včetně doprovodné infrastruktury a občanského vybavení umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se může pozitivně promítnout v oblasti jejich zdraví.

Z hlediska možné hlukové (popř. imisní) zátěže jsou nové zóny pro bydlení vymezeny v posuzovaném území v dostatečné vzdálenosti od stávajících či navržených smíšených výrobních ploch. Pouze plocha č. Z1 (popř. Z2) je plánována v blízkosti areálu zemědělské výroby a plocha P1 v blízkosti nově navržené smíšené výrobní plochy (Z21). Plocha P1 bude využívána majitelem plochy Z21.

Plochy Z17 a Z 18 jsou navrženy v blízkosti stávající trasy železnice 041 HK – Jičín, nicméně vzhledem k současné intenzitě provozu dopravy na této trati by v navržených plochách neměly být překračovány hygienické limity stanovené pro hluk z dopravy.

Plochy zeleně

V územním plánu jsou navrženy také plochy zeleně na veřejných prostranstvích, plochy přírodního charakteru a lesní plochy.

Zeleň plní řadu významných funkcí – mimo funkce rekreační a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba podél problematických areálů a frekventovaných komunikací může mimo lepšího začlenění staveb do krajiny sloužit i k útlumu hluku. Ozeleňování může přispívají ke zlepšování životních podmínek, vytváření pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivně ovlivňovat zdraví.

Některé dřeviny ale mohou významně zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby



nedocházelo ke zvyšování alergických reakcí u těchto jedinců, je potřeba pro ozeleňování volit méně alergizující druhy dřevin.

Plochy vodní a vodohospodářské

V řešeném území jsou vymezeny dva poldry (K1 a 2) a rybník (K3). Tyto plochy budou mít vodohospodářské využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině, akumulace vody a odvádění povrchových vod), budou plnit protipovodňovou a protierozní ochranu území. Rybník bude sloužit k chovu ryb. Při vhodném řešení a začlenění do prostředí mohou plnit také funkci krajinotvornou. Realizace těchto ploch bude mít kladné vlivy na veřejné zdraví.

Plochy smíšené nezastavěného území

Dále jsou v návrhu územním plánu vymezeny také plochy smíšené nezastavěného území. Hlavní využití těchto ploch je vázáno na protierozní a protipovodňová ochrana a krajinářské využití. Přípustné využití je vodní plochy, zeleň, liniové stavby technické infrastruktury, stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, prvky ÚSES. Záměry realizované na těchto plochách budou mít obecně kladný vliv na složky životního prostředí a tím také na zdraví obyvatelstva.

Škodliviny

Během výstavby jednotlivých záměrů budou emitovány znečišťující látky ze spalování pohonných hmot ve stavebních mechanismech a obslužné dopravě. Dále se mohou ze stavebních ploch uvolňovat emise tuhých látek (při výkopových pracích, ze skládek sypkých materiálů aj.). Bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) zamezit šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. zkrápění materiálu, zajištění nákladu proti úsypům, vhodná manipulace se sypkými materiály a ostatními potencionálními zdroji prašnosti, pravidelné čištění vozovky na dopravní trase aj.).

Při realizaci jednotlivých záměrů (obytných objektů, staveb výroby a skladů aj.) budou v posuzovaném prostoru pravděpodobně instalovány především spalovací zdroje (k vytápění jednotlivých objektů). Na plochách, na kterých je plánována výstavba pro výrobu a skladování, mohou být vybudovány také ostatní stacionární zdroje znečišťování ovzduší.

Mobilními zdroji emisí bude provoz dopravy po komunikacích. Ovzduší v okolí komunikací, parkovišť a areálů bude znečišťováno emisemi z provozu motorových vozidel a obslužných mechanismů. Zdrojem emisí je nedokonalé spalování paliva (benzinu a motorové nafty), jsou emitovány především oxidy dusíku, dále oxid uhelnatý, prašný aerosol (zejména při spalování motorové nafty), oxid siřičitý, alifatické a aromatické uhlovodíky, aldehydy, ketony, dehty, benzen, saze aj.

Zprovozněním malých spalovacích zdrojů (vytápění obytných objektů) by nemělo dojít k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší posuzovaného území.

Dominantní vliv na množství emisí znečišťujících látek bude mít především využívání nákladní automobilové dopravy. V rámci obytné zóny obce se předpokládá především nárůst osobní dopravy spojený s vybudováním nových obytných objektů. Nákladní automobily mohou být využívány především pro zásobování lokality Z-20 a 21 (popř. Z19).

Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy parkovacích stání pro automobilovou dopravu. Lze předpokládat, že budou vybudovány pouze menší odstavné plochy přičleněné k objektům v nově navrhovaných plochách a malé parkoviště u navrženého hřbitova. Neočekává se tedy významnější negativní ovlivnění stávající imisní situace přímo v obytných částech obce.

Na základě předpokládaného emitovaného množství a možných účinků těchto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamnější považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, oxid siřičitý, benzen a polyaromatické uhlovodíky.



Hluk

V současné době je zdrojem hluku v posuzovaném území dopravní hluk ze železnice (trať č. 041 Hradec Králové – Jičín) a hluk ze silniční dopravy po místních veřejných komunikacích III. tříd. Dále jsou zdrojem hluku i stacionární zdroje místního významu – stávající smíšené výrobní plochy zejména pak areál družstva situovaný na severním okraji obce.

Při realizaci záměrů lze očekávat vznik nových zdrojů hluku přímo v lokalitách (zejména plochy určené pro výrobu a sklady, plocha technické infrastruktury) a z vyvolané obslužné dopravy.

Nadměrný hluk provokuje v lidském organismu řadu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; může vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obtěžování hlukem je častou subjektivní stížností na kvalitu životního prostředí a může představovat prvotní podnět rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stresů u četných nemocných. Je pravděpodobné, že snižuje obecnou odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů. Nadměrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významně je také ohrožena bezpečnost práce. Důsledkem zvýšené hladiny hluku může docházet také ke zhoršení komunikace řeči a tím ke změnám v oblasti chování a vztahů a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k častému probouzení během spánku).

Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, spotřeba sedativ a hypnotik, obtěžování hlukem, rušení spánku a nepříznivé osvojování řeči a čtení u dětí (WHO, 1999, 2007, 2009). Omezené důkazy jsou pro ovlivnění hypertenze, výkonnosti, imunity, psychických poruch, nemocnosti a vývoje plodu.

U každého člověka existuje určitý stupeň citlivosti, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10 - 20 % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60 - 80 % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže.

Prahové hodnoty vybraných účinků hluku pro kvalitativní charakterizaci rizika

Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku LAeq,24h = 70 dB.

Dle WHO (1999b) je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB, nebo mírně obtěžováno při LAeq pod 50 dB a nad LAeq 35 dB uvnitř interiéru pro bydlení.

Studie nejčastěji prezentují zvýšení rizika kardiovaskulárních účinků u dlouhodobé expozice ekvivalentní hladině hluku LAeq,24h v rozmezí 65 – 70 dB a více (u leteckého a dopravního hluku). Riziko ischemické choroby srdeční nebylo nalezeno pod LAeq,6-22hod = 60 dB (WHO 1999b, 2007). Ve směrnici WHO pro noční hluk (WHO, 2007, 2009) jsou uvedeny jako nedostatečně prokázané účinky na kardiovaskulární choroby. Prahová hodnota (WHO, 2009) pro hypertenzi a infarkt myokardu je Lnight,outside = 50 dB.

Prahová hodnota pro zvýšeného užívání sedativ a léků k navození spánku Lnight,outside = 40 dB a vlivu na psychické nemoci Lnight,outside = 60 dB (WHO, 2009).

Prahová hodnota pro rušení spánku hlukem je Lnight,outside = 42 dB (WHO, 2009).

Pro kvantitativní charakterizaci zdravotních účinků hluku se využívají vztahy expozice a účinku (nejčastěji obtěžování a subjektivní rušení spánku hlukem) odvozené na základě řady provedených epidemiologických studií. Umožňují predikovat procento (počet) rušených osob v závislosti na intenzitě hlukové expozice u běžné, průměrně citlivé populace. Vztahy jsou odvozeny pro jednotlivé typy dopravy - silniční, letecká a železniční.



Směrné hodnoty

Na základě vztahů mezi expozicí nočnímu hluku a zdravotními efekty WHO ve směrnici pro noční hluk pro Evropu (WHO, 2009) doporučuje k ochraně veřejného zdraví směrnou hodnotu hladiny nočního hluku NNG (Night noise quideline) Lnight,outside = 40 dB. Obyvatelstvo by nemělo být vystaveno vyšším nočním hladinám hluku než je 40 dB a to během té části noci, kdy většina lidí spí. Úroveň expozice nočnímu hluku Lnight,outside = 40 dB může být považována za zdravotně založenou mezní hodnotu k ochraně zdraví veřejnosti včetně nejvíce citlivých skupin (děti, chronicky nemocní, starší osoby,...).

Dále WHO uvádí také hodnotu prozatímního cíle IT (Interim target) Lnight,outside = 55 dB, který je doporučený v situacích, kdy dosažení úrovně NNG není uskutečnitelné v kratší době z různých důvodů. Prozatímní cíl (IT) by mohl být považován za jakýsi uskutečnitelný, střední cíl pro zvláštní místní situace, který ale není založený na ochraně zdraví celé populace. Citlivé skupiny obyvatelstva nemohou být při této úrovni expozice chráněny.

Předpokládaná hluková zátěž

Z hlediska hluku je třeba dále věnovat pozornost zejména realizaci konkrétních záměrů na smíšených výrobních plochách Z20 a Z21 a ploše Z19. V případě umístění významnějších zdrojů hluku na těchto lokalitách, by mohl být negativně ovlivňován chráněný venkovní prostor (obytná zástavba) nalézající v okolí těchto ploch.

Také u čistírny odpadních vod na ploše Z23 je potřeba zabezpečit provoz zařízení (čerpadel, dmychadel a jiných zdrojů hluku) tak, aby nebyla narušena pohoda obyvatel žijících v blízkosti tohoto plánované záměru (severně a východně od ČOV) i s ohledem na to, že technologie ČOV bude v provozu v denní i noční době.

4 Současné problémy a jevy životního prost ředí, které by mohly být uplatn ěním politiky územního rozvoje nebo územn ě plánovací dokumentace významn ě ovlivn ěny, zejména s ohledem na zvlášt ě chrán ěná území a pta čí oblasti

Na území Královéhradeckého kraje je značné množství přírodních atraktivit, z nichž některé patří mezi nejvýznamnější v celé České republice a jsou vyhledávány i turisty z okolních zemí.

Kvalita životního prostředí v Královéhradeckém kraji je celkově na dobré úrovni v porovnání s celorepublikovým průměrem. Regionálně se na území kraje diferencují lokality se zhoršenou kvalitou životního prostředí a prostředí narušená (hřebenové partie hor, průmyslové oblasti Polabí), pro něž jsou typické sektorově platné ekologické problémy a regionální problémy v důsledku hospodářského využití území modifikované sídelní strukturou.

K nejvýraznějším environmentálním rizikům způsobeným antropogenní činností patří soustředěná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostředí a nepříznivě zvyšující hlukovou zátěž.

Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze však škody minimalizovat.

Z hlediska odtokových poměrů trvají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území. Tento stav je způsoben zejména odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi provedenými často v nevhodných terénech. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací.



Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organismů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu.

Zastavěním nových zelených ploch lze předpokládat zrychlení odtoku srážkových vod z území, a tím zvýšení rizika povodní. V ÚP jsou navržena i protipovodňová opatření.

Královéhradecký kraj se řadí k regionům s relativně čistým ovzduším, bez velkých zdrojů znečištění. Kvalita ovzduší je ovšem teritoriálně diferencovaná. Území kraje je zatíženo emisemi z lokálních i z dálkových zdrojů (elektrárny Opatovice a Chvaletice), i když jejich vliv je díky odsíření v posledních letech již podstatně nižší. Lze konstatovat, že negativní vliv dálkových přenosů emisí, hlavně u prašných částic a u oxidu síry, je díky ekologizaci velkých tepelných zdrojů postupně snižován. Ke zlepšení kvality ovzduší v obcích došlo také výrazným zvýšením plynofikace domácností. Nedořešeny však zůstávají mnohé střední a malé zdroje znečištění.

Stoupající znečištění u oxidu dusíku a oxidu uhelnatého v městských centrech je způsobeno nárůstem automobilové dopravy na silnicích a její nevhodnou organizací. Velký negativní vliv vzhledem k životnímu prostředí má jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví lidské činnosti – doprava. Pozitivní vliv na kvalitu ovzduší mají nové dopravní stavby - dálnice, rychlostní komunikace a obchvaty měst. Větší pozornost je také věnována využívání dopravních oborů šetrnějších k životnímu prostředí. Rostoucí význam má také podpora biopaliv a jiných druhů obnovitelných energetických zdrojů. Snížení emisí NOx a organických těkavých látek ve velkoplošném měřítku je také jedinou cestou snižování zátěže nadměrnými koncentracemi přízemního ozónu.

K tomuto zlepšení přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Nadále je nutné se soustředit na odstraňování dalších lokálních zdrojů znečišťování, a to jak povrchových, tak podzemních vod, na odstraňování plošného znečišťování těchto vod a na odstraňování příčin změn hydrologických poměrů v území.

Hluk náleží mezi velmi významné negativní civilizační faktory. Velmi významným zdrojem hluku je doprava. Zvýšenou hlukovou hladinou jsou zatíženy především velké sídelní jednotky a obce s nevyřešenou vysokou tranzitní dopravou. Automobilová silniční doprava je největším původcem hlukového zatížení. S postupující modernizací vozového parku by mohlo hlukové zatížení klesat, ovšem dochází k navyšování množství provozovaných automobilů a zejména těžké tranzitní dopravy.

Úroveň zátěže je dána kromě jiného skladbou a intenzitou provozu na příslušné komunikaci, uspořádáním terénu a sklonovými podmínkami. Základním předpokladem pro snížení hlukové zátěže ve městech a obcích je komplexní vyřešení tranzitní přepravy přes území Královéhradeckého kraje vedoucí především k vybudování dálnice, rychlostních komunikací a obchvatů obcí pro maximální omezení tranzitní dopravy skrze tato sídla.

Realizací nových záměrů navržených v Návrhu ÚP lze předpokládat vznik nových zdrojů hluku. Jako pozitivní vliv realizace koncepce lze uvést vybudování rychlostní komunikace R35, která nahradí současnou silnici I/35 a dojde ke snížení hlukové zátěže v sídlech.

Krajina jako celek je poznamenána potlačením původních tradic, deformací její typické tváře použitím nevhodných architektonických stylů a nedostatkem zeleně v sídlech. Celkově je snížena biodiverzita, a tím i ekologická stabilita krajiny. Mírně příznivější je situace v oblastech podléhajících legislativní ochraně přírody a krajiny.

Půdy Královéhradeckého kraje nejsou plošně kontaminovány těžkými kovy a vykazují nižší hodnoty, než stanovené limitní obsahy. Poddolované území se vyskytuje v místní části Kladruby jako následek těžby stavebního kamene.



5 Zhodnocení stávajících a p ředpokládaných vliv ů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územn ě plánovací dokumentace, v četně vliv ů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st řednědobých a dlouhodobých, trvalých a p řechodných, kladných a záporných

Návrh územního plánu Dobrá Voda U Hořic nebyl řešen variantně. Hodnocení posuzovaných variant bylo provedeno porovnáním nulové varianty (stávají stav) a aktivní varianty (Návrh ÚP). Realizace záměru obsaženém v tomto návrhu tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může projevit na jednotlivých složkách životního prostředí následujícími způsoby uvedenými níže v jednotlivých podkapitolách.

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů je součástí kapitoly č. 3 tohoto hodnocení.

V následující tabulce je uvedeno číselné vyhodnocení vlivů jednotlivých posuzovaných záměrů na složky životního prostředí. Slovní vyhodnocení vlivu je uvedeno pod tabulkou.

Tabulka č. 20: Číselné vyhodnocení významnosti vlivu ploch občanského vybavení na jednotlivé složky ŽP

Ozn

ačen

í lo

kalit

y

ZP

F

PU

PF

L

ZC

HÚ

, P

P, E

L

Fau

na,

flóra

ÚS

ES

NA

TU

RA

20

00

Kra

jinný

rá

z

Vod

a

Ovz

duší

Hlu

k

Oby

vate

lst

vo

plochy smíšené obytné – venkovské (SV)

Z1 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0

Z2 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z3 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z5 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z6 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z7 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z8 -2 0 0 -1 0 0 -1 -1 0 0 +1/+2

Z9 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z10 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z11 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z12 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z13 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z14 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z15 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z16 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1/+2

Z17 -1 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0

Z18 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0

Z32 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0



Ozn

ačen

í lo

kalit

y

ZP

F

PU

PF

L

ZC

HÚ

, P

P, E

L

Fau

na,

flóra

ÚS

ES

NA

TU

RA

20

00

Kra

jinný

rá

z

Vod

a

Ovz

duší

Hlu

k

Oby

vate

lst

vo

P1 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0

Plochy ob čanského vybavení – komer ční zařízení malá a st řední (OM)

Z40 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 +1

Plochy ob čanského vybavení – t ělovýchovná a sportovní za řízení (OS)

Z4 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1/+2

Plochy ob čanského vybavení – h řbitovy (OH)

Z39 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1

Plochy rekreace – na plochách p řírodního charakteru (RN)

K8 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 +1

Plochy smíšené výrobní – smíšené výrobní (VS)

Z19 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -1 -1

Z20 -1 0 0 -1 0 0 0 -1 -1 -1 1

Z21 -2 0 0 -1 0 0 -1 -2 -1 -1 -1

R1 -2 0 0 -1 0 0 -1 -2 -1 -1 -1

R2 -2 0 0 -1 0 0 -1 -2 -1 -1 -1

Plochy smíšené výroby – zem ědělská výroba (VZ)

Z22 0 0 0 ? 0 0 0 0 0 0

Plochy dopravní infrastruktury – silni ční (DS)

Z25 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0/+1

Z26 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0/+1

Z27 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0/+1

Z28 (R35) -2 0 0 -1 0 0 -1 -1 -1 +1

Z30 -1 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0/+1

Z33 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0/+1

Z34 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0/+1

Z35 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0/+1

Z36 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 0 0/+1

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sít ě (TI)

Z23 0 0 0 0 +2 0 0 +2 0 -1 +2

Plochy zelen ě – zeleň přírodního charakteru (ZP)

Z37 0 0 0 +2 0 0 +2 +1 0 0 +2



Ozn

ačen

í lo

kalit

y

ZP

F

PU

PF

L

ZC

HÚ

, P

P, E

L

Fau

na,

flóra

ÚS

ES

NA

TU

RA

20

00

Kra

jinný

rá

z

Vod

a

Ovz

duší

Hlu

k

Oby

vate

lst

vo

Plochy ve řejných prostranství – ve řejná zeleň (ZV)

Z38 0 0 0 +1 +1/+2 0 +2 +1 0 0 +2

Plochy lesní (NL)

K4 0 +2 0 +2 +1/+2 0 +2 +2 0 0 +1/+2

Plochy smíšené nezastav ěného území (NS)

K5 0 0 0 +2 0 0 +2 +1 0 0 +2

K6 0 0 0 +2 +1/+2 0 +2 +1 0 0 +2

K7 0 0 0 +2 0 0 +2 +1 0 0 +2

K10 0 0 0 +2 +1/+2 0 +2 +1 0 0 +2

K11 0 0 0 +2 0 0 +2 +1 0 0 +2

K12 0 0 0 +2 0 0 +2 +1 0 0 +2

K13 0 0 0 +2 0 0 +2 +1 0 0 +2

K14 0 0 0 +2 0 0 +2 +1 0 0 +2

Plochy vodní a vodohospodá řské (W)

Z29 +K1 0 0 0 +2 +2 0 +2 +2 0 0 +2

Z31 +K2 0 0 0 +2 0 0 +2 +2 0 0 +2

K3 0 0 0 +2 +2 0 +2 +1 0 0 +1/+2

Vysvětlivky k tabulkám:

-3 zvláště významně negativní vliv

-2 významně negativní vliv

-1 mírně negativní vliv

0 bez vlivu

+1 mírně pozitivní vliv

+2 výrazně pozitivní vliv

0/+1 míra vlivu nelze v současné době odhadnout

+1/-1 míra negativního vlivu nelze v současné době odhadnout

+2/-1 míra negativního vlivu nelze v současné době odhadnout

+1/+2 míra pozitivního vlivu nelze v současné době odhadnout

Slovní hodnocení:

� ZPF

Vliv na ZPF byl vyhodnocen jako významně negativní u lokalit, u kterých dojde k významnému záboru půdy kategorie ZPF (Z8, Z28, Z21, R1 a R2). Tyto plochy se vesměs nacházejí na nadprůměrně produkčních půdách. Rozsah záboru ZPF bude nad 1 ha.

Mírně negativní vliv byl vyhodnocen u ploch Z4 (OS), Z17 (SV), Z20 (VS), Z30 (DS), u kterých je předpokládaný zábor ZPF s třídou ochrany I. a II. vyšší než 0,5 ha.



U ostatních lokalit byl vliv vyhodnocen jako nulový.

� PUPFL

Lokality nejsou ve střetu s PUFL ani ochranným pásmem lesa. Významně pozitivní vliv byl vyhodnocen na ploše K4, kde je plánováno zalesnění. Dojde tak ke zvýšení lesních pozemků na území obce, lesnatost je tu podprůměrná.

� ZCHÚ, PP

Všechny lokality hodnocené v dokumentaci SEA budou mít nulový vliv na plochy zvláště chráněné a přírodní parky.

� Fauna, flóra

Vliv na faunu a flóru a ekosystémy byl vyhodnocen u ploch Z8, Z20, Z21 a R1 a R2 jako mírně negativní z důvodu poměrně velkého záboru půdy, zájmové území však není přírodně cenným územím.

U ploch, kde se funkční využití plochy mění na plochu veřejné zeleně bude vliv pozitivní.

Vodní plochy budou představovat vznik nového biotopu v území, který bývá poměrně bohatý na zvláště chráněné druhy rostlin, obojživelníků a plazů – vliv významně pozitivní.

� ÚSES


Vhodný způsob založení ploch zeleně, které se nacházejí v blízkosti prvků ÚSES může přispět k pozitivnímu vliv na tyto lokální prvky. Míru vlivu však nelze v současné době určit, vliv však bude pozitivní.



� NATURA 2000

Vliv u všech lokalit je nulový, plochy nejsou ve střetu s evropsky významnými lokalitami nebo ptačími oblastmi.

� Krajinný ráz




� Voda




Realizací ploch pro bydlení lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Vliv lze označit jako mírně negativní.

Parkovací plochy u nově navrhovaného hřbitova nebo parkovací plochy, které mohou být doplňkem plochy pro výrobu a sklady musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Vliv lze vyhodnotit jako mírně negativní.

Významně pozitivní vliv lze označit realizací technické infrastruktury na ploše Z23 a plochy zeleně.

Plochy zeleně, které jsou v ÚP nově navrženy budou mít vliv mírně pozitivní. Navržená plocha zalesnění Z4 bude mít vliv významně pozitivní. Tyto plochy přispějí k zadržování vody v krajině.

U ostatních lokalit byl vliv vyhodnocen jako nulový.

� Ovzduší

Mírně negativní vliv na ovzduší zájmového území byl přidělen lokalitám dopravní infrastruktury – silniční (DS) a k plochám smíšené výrobní – smíšené výrobní (VS). V souvislosti s realizací těchto ploch lze předpokládat vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší.

Ostatní plochy budou mít nulový vliv na kvalitu ovzduší v zájmovém území.

� Hluk

Mírně negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit Z20, Z21, R1, R2 a Z23. Tyto plochy bude nutné prověřit hlukovou studií.

Ostatní plochy budou mít nulový vliv na hlukovou situaci v zájmovém území.

� Obyvatelstvo


Dojde k vytvoření územních podmínek pro vybudování kvalitního bydlení + podmínky pro individuální a rodinnou rekreaci = kladný vliv.

Dočasný negativní vliv lze očekávat během výstavby: narušení faktorů pohody – větší hluková a imisní zátěž z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy + během výstavby omezení parkování, provozu dopravy aj. (zejména v případě souběhu výstavby více objektů).

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM), tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), hřbitovy (OH), plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN)

Služby pro občany, turisty, rekreanty = kladný vliv

Pozitivní vliv je ale za předpokladu, že při využití pozemků nebude snižována kvalita okolního prostředí (nadměrným hlukem, prašností, emisemi znečišťujících látek apod.).

Plochy smíšené výrobní (VS), zemědělská výroba (VZ)

Skutečný vliv provozu bude záviset na konkrétním řešení záměrů včetně nároků na navazující obslužnou dopravu a vedení jejich dopravních tras.

Vzhledem k poměrně velkému rozsahu plochy a velikosti některých předpokládaných staveb (zejména skladů) – lokality Z20, 21, (R1 a R2) je možné u některých obyvatel očekávat negativní ovlivnění faktorů pohody. Pro zmírnění tohoto vlivu a lepší začlenění staveb do



krajiny je nutné provést ozelenění uvnitř samotného areálu, tak i na okrajích plochy, které jsou pohledově exponovány obyvatelstvu.


R35 – obecně kladný vliv pro populace širšího území.

Další by měly být především komunikace místní a účelové – vliv nulový.

Přínos pro uživatele - nově navržené místní komunikace zpřístupní navrhované rozvojové plochy.

Negativní vliv lze očekávat během výstavby a rekonstrukce úseků komunikací: narušení faktorů pohody – větší hluková a imisní zátěž z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy + během výstavby omezení parkování, provozu dopravy aj.

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI)

Kladný vliv - napojení objektů na kanalizační systém, likvidace odpadních vod v ČOV povede k minimalizaci zátěže složek životního prostředí. Je třeba ale minimalizovat potenciální negativní vlivy - především emise pachových látek a emise hluku (volbou vhodné technologie a správným provozem zařízení, zakrytováním zdrojů hluku či jejich umístěním do objektů apod.).

Plochy vodní a vodohospodářské (W)

Realizace těchto ploch bude mít kladné vlivy na veřejné zdraví.

Plochy zeleně – zeleň přírodního charakteru (ZP), veřejná zeleň (ZV), Plochy lesní (NL) a plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Kladný vliv na zdraví obyvatel za předpokladu, že budou použity méně alergizující druhy zeleně.

6 Porovnání zjišt ěných nebo p ředpokládaných kladných a záporných vliv ů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyho dnocení včetně jejich omezení

Dokument Návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic byl navržen monovariantn ě. Ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy posuzované lokality.

Vzhledem k absenci variant nemohl být proveden výběr zkoumaných variant a ani posouzení variant.

Varianty řešení mohou nastat při zpracování následných dílčích dokumentů pro jednotlivé konkrétní projekty, kterými budou naplňovány navržená opatření a aktivity vedoucí k realizaci opatření.

Při následném výběru konkrétních projektů k realizaci je nutné zohlednit naplňování relevantních referenčních cílů ochrany životního prostředí i navržených kritérií pro výběr projektů.

Plochy navržené v návrhu ÚP Dobrá Voda u Hořic se určitou měrou odrazí na stavu životního prostředí v daném území. Závěrem hodnocení je možné konstatovat, že z realizace Návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic nebude mít o proti posouzené nulové variantě zvlášť výrazně negativní vliv. Nejvýraznější vliv byl vyhodnocen z hlediska záboru ZPF, vodních poměrů (významně negativní vliv). Mírně negativní vliv byl označen u vlivu na faunu



a floru, ovzduší, hluk a obyvatelstvo. Územní plán však i přispěje k vytvoření nových ploch zeleně, ochraně před povodněmi, zalesněním, zlepšení funkce ÚSES.

Dle posouzení předmětného návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic z hlediska vlivů na životní prostředí navrhuje zpracovatel SEA souhlasné stanovisko za p ředpokladu respektování navržených podmínek a opat ření.

Posuzované metody

Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů).

Hlavní použitou metodou při vyhodnocování vlivů posuzovaného návrhu změny na jednotlivé složky životního prostředí bylo srovnání nulové a aktivní varianty stavu životního prostředí v zájmových lokalitách. Nulová varianta, tedy stávající stav složek životního prostředí je popsána v kapitole č. 2. Aktivní varianta a její potenciální vliv na vybrané složky životního prostředí je uvedena v kapitole 3. Míra vlivu na tyto složky vyhodnocena pomocí číselné stupnice a slovní vyhodnocení je součástí kapitoly č. 5 tohoto hodnocení. Na základě tohoto vyhodnocení byly vyspecifikovány záměry složky životního prostředí, které by mohly být realizací Návrhu ÚP Dobrá Voda u Hořic negativně ovlivněny. Pro eliminaci těchto negativních vlivů a maximální posílení pozitivních vlivů byla navržena opatření (kapitola č. 7).

Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí bylo vycházeno zejména ze znalosti stávajícího stavu životního prostředí v posuzované lokalitě a posouzení možných vlivů záměrů na životní prostředí se opíralo o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a současného respektování platné legislativy.

Podklady pro kapitolu 2. Údaje o současném stavu životním prostředí byly pořízeny během obhlídek posuzované lokality, z platného územního plánu Dobrá Voda u Hořic z odborné literatury a internetových stránek (použitá literatura je uvedena na konci hodnocení).

Výpočty emisních faktorů škodlivin ovzduší byly spočteny pomocí programu MEFA-06.

Skutečnou hlukovou a imisní situaci v jednotlivých lokalitách bude možné ověřit přímým měřením po zprovoznění všech plánovaných záměrů. V případě překračování hygienických limitů budou navržena a realizována technická či organizační opatření.

7 Popis navrhovaných opat ření pro p ředcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ěných nebo p ředpokládaných závažných záporných vliv ů na životní prost ředí

A. Doporu čení před přípravou území pro stavbu:

� Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých záměrů (zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, atd.) ve spolupráci s příslušnými orgány.

� Do projektové dokumentace záměru zahrnout způsob řešení technického zabezpečení stavby proti únikům látek závadných vodám a zároveň způsob řešení udržení vody v krajině.

� U technologických zdrojů je možné využít zařízení (odlučovače) pro záchyt prachových částic.

� U prašných příjezdových komunikací, cest a ploch by v rámci realizace záměrů měly být provedeny úpravy (zpevnění povrchu), popř. zajištěno jejich pravidelné čištění.



� Na plochách, které jsou zdrojem prašnosti je možné snižování prašnosti vegetačními úpravami, zvyšováním zastoupení zeleně – parkové úpravy, zatravňování.

� Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

� Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Královéhradeckého kraje.

� U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení.

� Na ploše Z19 určené pro smíšenou výrobu doporučujeme vybudovat takovou výrobu, kde nebude docházet k obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek.

� U staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a využití záměru.

� Proces územního rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci. Při umisťování a povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší se musí vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí.

� U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení lokalit s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel.

� U dopravních tahů, problematických ploch by měla být plánována technická opatření (včetně výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí).

� Při umisťování a povolování nových staveb se zdroji znečišťování ovzduší je třeba respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území.

� U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení území s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel.

� U problematických ploch by měla být plánována technická opatření včetně výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí. U prašných příjezdových komunikací, odstavných a manipulačních ploch by v rámci realizace záměrů měly být provedeny úpravy (zpevnění povrchu), popř. zajištěno jejich pravidelné čištění.

� Významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek mohou být také stavby, i když jejich působení je časově omezené. Jedná se zejména o výkopové (popř. bourací) práce, skladování sypkých materiálů, aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru) a způsobu provádění stavební činnosti. Proto je nutné snižovat emise vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí, omezovat prašnost v místě stavby (skrápění, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdrojů prašnosti, vhodně manipulovat se sypkými materiály, zabezpečit náklady na automobilech proti úsypům, před výjezdem z areálu stavby provádět řádnou očistou vozidel,...)

� Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie.



� Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem.

� U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících nadměrný hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření.

� Je nutno zajistit, aby případně nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity. Po zprovoznění těchto záměrů je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením.

� Pomocí oddělení areálu ČOV izolační zelení lze stavbu začlenit stavbu do okolí a zmírnit tak případné narušování faktorů pohody při bydlení a rekreačním využívání území.

� Zpracovat projekt sadových úprav (ozelenění) okolí rychlostní silnice R35 odbornou firmou. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat zejména zářezovým a násypovým svahům. V řešení výsadeb zohlednit cílovou podobu vegetačního doprovodu tak, aby nedošlo k vytvoření rozhledové překážky nebo bezpečnostní závady a nemuselo v budoucnu dojít k nežádoucí redukci zeleně. Při zpracování projektu doporučujeme vybírat ze spektra dřevin, které jsou dle rekonstrukční vegetace původní. Projekt ozelenění doporučujeme konzultovat s orgánem ochrany přírody.

� Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků.

� Do projektů jednotlivých staveb musí být zahrnuto také řešení zneškodnění vznikajících odpadních vod, které bude v souladu s platnou legislativou.

� Pro posouzení vlivu předkládaných záměrů na kvalitu povrchových a podzemních vod je třeba vyspecifikovat předpokládaný vznik druhů odpadních vod a způsob nakládání s nimi. V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity.

� Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod. na řešeném pozemku). Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách.

� Maximální možné využití neznečištěných dešťových vod (k zálivce, apod.).

� Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch bydlení, občanského vybavení, ploch výroby apod. musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Zpracovatel hodnocení doporučuje takový způsob retence, u kterého doba zdržení bude co možná největší.

� V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity.

� Dešťové vody na plochách Z21, R1 a R2 budou likvidovány uvnitř areálu, na základě technického řešení dohodnutého s dotčeným orgánem; opatření proti přívalovým dešťům a splachům zeminy budou realizována s podmínkou prokázání, že opatření a stavby proti přívalovým dešťům nebudou mít negativní dopady na okolní přírodní prostředí.



� Na plochách pro smíšenou výrobu Z21, R1 a R2 navrhnout areálovou zeleň v rozsahu min. 10%.

� V souvislosti s realizací plochy Z28 je nutno respektovat podmínky vydaného souhlasného stanoviska k záměru výstavby silnice R35.

� Projekt organizace výstavby zpracovat tak, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a výstavba probíhala plynule. Tímto postupem bude zajištěno minimální ovlivnění obytné zástavby v okolí prašným aerosolem, exhalacemi a hlukem ze stavebních mechanismů i dopravní techniky.

� Respektovat ochranná pásma a stanovené regulativy,

� Respektovat platné právní předpisy ČR.

B. Opat ření pro fázi výstavby:

� Při demolicích objektů je třeba realizovat dostatečná opatření k zabránění uvolňování azbestu do ovzduší. Práce musí provádět kvalifikovaní a proškolení pracovníci a důsledně při práci dodržovat podmínky k zajištění ochrany zdraví.

� Vznikající odpady by měly být v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny nebezpečnými látkami, bude s těmito odpady nakládáno v režimu odpadů kategorie nebezpečný.

� Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy současně původcem odpadů, zajistí další nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy

� Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod.) bez nebezpečných látek budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Části kovových konstrukcí budou předány k využití jako druhotná surovina.

� Snížení potenciálního rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí a zdraví lidí vyplývající z nevhodného řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a nevhodného nakládání s nimi lze při odstraňování objektů dosáhnout posouzením nebezpečných vlastností odpadů již před zahájením stavebních prací. Účelem průzkumu je vymezení části stavby, ze kterých demolicí vzniknou nebezpečné odpady a s těmito pak nakládat a zneškodňovat je samostatně a zabránit tak míšení odpadů kategorie ostatní a kategorie nebezpečný. Prioritně je doporučeno zvažovat a zkoumat možnosti využití materiálů vznikajících při odstraňování stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby).

� Odpady vznikající během výstavby i provozu záměrů musí být odděleně shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích (nádobách, kontejnerech) a po jejich naplnění budou tyto odpady předávány oprávněným osobám. Případně vznikající nebezpečné odpady budou tříděny dle jednotlivých druhů, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z těchto odpadů do okolního prostředí.

� U odpadu, u kterého nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona o odpadech. U odpadů potenciálně kontaminovaných se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností a to akreditovanou laboratoří, podle výsledku hodnocení bude navržen způsob nakládání a odstranění tohoto druhu odpadu.

� Organizačně a technicky zabezpečit výstavbu záměru tak, aby byla zajištěna bezpečnost provozu a maximální omezení možnosti vzniku negativního ovlivnění životního prostředí v dané lokalitě a narušení faktorů pohody obyvatel.



� Používané mechanizmy využívané během stavebních prací musí být v dobrém technickém stavu tak, aby se vyloučilo znečištění půd a vod únikem motorových kapalin, pohonných hmot a nadměrný hluk z nich emitovaný; kontrolu a dobrý technický stav vozidel a mechanizmů je povinen zajistit dodavatel stavby.

� Pro eliminaci prašnosti provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby.

� Při provádění zemních prací je nutné zamezit vzniku sekundární prašnosti při dojezdu vozidel.

� Dominantní zdroje hluku situovat co nejdále od chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb.

� Zdroje hluku, které jsou směrové (např. vyústky vzduchotechniky) orientovat mimo chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb, popř. do středu řešeného území.

� Během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících objektů se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby.

� Zajistit účinnou kontrolu provádění stavby tak, aby nedocházelo ke znečišťování okolních komunikací.

� Řešení ploch zařízení stavenišť musí respektovat požadavek ochrany povrchových i podzemních vod. V prostoru staveniště:

- nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy,

- nesmějí být opravovány žádné mechanismy (stavební stroje či vozidla),

- bude zajištěno dostatečné množství sanačních sorpčních prostředků (VAPEX, apod.) pro případnou likvidaci úniku ropných látek.

� Při provádění zemních prací a při práci v oblasti vodních toků věnovat pozornost zamezení úniku nebezpečných látek. Tento požadavek zohlednit již při výběru dodavatele prací s tím, že je vhodné preferovat používání biologicky rozložitelných látek jako provozních medií používaných mechanismů.

� V blízkosti místa opakovaného rozlivu potoka se nachází pouze plocha Z14, pokud bude zastavěná část situovaná v severní části pozemku nehrozí riziko vyplavení obytných částí.


� Pro maximální snížení negativních vlivů plánovaných staveb na biotu dotčených lokalit doporučujeme provádět kácení dřevin a hrubé terénní úpravy v měsících srpen až únor, aby nedošlo k likvidaci snůšek ptáků, kteří by na dotčené ploše v roce realizace záměru mohli zahnízdit.

� Respektovat všechna vyhlášená ochranná pásma.

� V případě archeologického nálezu v průběhu výkopových prací zajistit záchranný archeologický průzkum v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění.




C. Opatření pro fázi využití zám ěru:

� Organizačně zabezpečit využití záměru takovým způsobem, který zajistí bezpečnost a maximálně omezí možnost vzniku negativního ovlivnění životního prostředí v dané lokalitě a možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu.

� U všech záměrů u kterých je předpoklad, že budou mít vliv na změnu hlukové zátěže v posuzované lokalitě doporučujeme vypracovat hlukovou studii, která vyhodnotí možný vliv daného záměru na hlukovou situaci v posuzované lokalitě a v případě překročení hygienických limitů navrhne nutná protihluková opatření.



8 Zhodnocení zp ůsobu zapracování cíl ů ochrany životního prost ředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohledn ění při výb ěru řešení. Zhodnocení zp ůsobu zapracování vnitrostátních cíl ů ochrany životního prost ředí do územn ě plánovací dokumentace a jejich zohledn ění při výb ěru variant řešení

Návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic je zpracován monovariantně.

Přehled hlavních cílů pro oblast životního prostředí a jejich soulad s prioritami návrhu posuzované koncepce byl zhodnocen v kapitole 1. 5 Vztah koncepce k jiným koncepcím. V této kapitole byl potvrzen soulad těchto koncepcí na krajské a celostátní úrovni s předkládaným konceptem územního plánu. Případné vzniklé odchylky územního plánu od těchto koncepcí musí být schváleny příslušnými úřady a následně do nich zapracovány. Za hlavní strategický dokument pro oblast životního prostředí je možno považovat Státní politiku životního prostředí, se kterou musí být v souladu i další navazující dokumentace zpracované pro jednotlivé oblasti životního prostředí.

Z dalších dokumentů a podkladů, s nimiž byla navrhovaná dokumentace konfrontována lze uvést tyto: Národní program snižování emisí ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje ČR, Strategie regionálního rozvoje České republiky, Národní rozvojový plán ČR, Plán hlavních povodí ČR, Operační program ŽP, Politika územního rozvoje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, Integrovaný krajský program snižování emisí a krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, Program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje, VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace, Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006-15 a Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje.

Výpočty emisních faktorů škodlivin ovzduší byly spočteny pomocí programu MEFA-06.

Skutečnou hlukovou a imisní situaci v jednotlivých lokalitách bude možné ověřit přímým měřením po zprovoznění plánovaného záměru. V případě překračování hygienických limitů budou navržena a realizována technická či organizační opatření.



9 Návrh ukazatel ů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prost ředí

Pro návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů:

� rozsah záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany (ha/rok),

� podíl záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%),

� podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zemědělského půdního fondu (%),

� počet dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2,

� koeficient odtoku vody z území (m3/rok),

� počet realizovaných protipovodňových opatření,

� počet obyvatel napojených na veřejný vodovod,

� počet obyvatel napojených na kanalizační sítě a ČOV,

� míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody,

� celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok),

� překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m3),

� podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)

� rozsah plynofikace obcí v území (%),

� změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%),

� počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel),

� stav sítě územního systému ekologické stability území,

� koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch),

� účinnost opatření k ochraně krajinného rázu,

� početnost chráněných druhů rostlin a živočichů,

� produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok),

� procento separace a materiálového využití odpadů (%),

Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech:

� rozsah (velikost) záměru,

� realizace doprovodných investic,

� navýšení dopravy,

� vstupy energetických a surovinových zdrojů,

� zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku),

� zdroj nebezpečných odpadů, havárií,

� změny klimatických poměrů (inverze, mlhy),



� znečištění povrchových a podzemních vod,

� ovlivnění režimu vody v krajině,

� zvýšení eroze, snížení kvality půd,

� narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů,

� zdravotní rizika, psychosociální dopady,

� snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,

� narušení krajinného rázu,

� zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny.

Při znalosti konkrétního návrhu realizace jednotlivých záměrů je možné pomocí hlukové a rozptylové studie ověřit vhodnost navrhovaného řešení a umístění v rámci vymezené plochy. Lze provést zhodnocení záměru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpočty a následně odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného záměru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se jedná o jediný způsob hodnocení jejich nebezpečnosti a stanovení akceptovatelných hladin těchto látek v ovzduší.

V kapitole 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví, a to pro fázi před přípravou území pro stavbu, výstavbu, provozu záměru a pro případné ukončení provozu záměru. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů.

10 Netechnické shrnutí výše uvedených údaj ů Předmětem zpracování dokumentace SEA je posouzení Návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic z hlediska vlivů na životní prostředí. Posuzovaný návrh je předkládán v jedné navrhované variantě. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta ) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 3 a č. 5 tohoto hodnocení SEA.

V Návrhu územního plánu jsou vytvářeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území, ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

Navrhované funkční využití území vytváří podmínky pro vyvážení řešení požadavků hospodářského rozvoje a ochrany přírody. Kromě rozvojových ploch výstavby se pozornost obrací i k hospodárnému využívání zastavěného území a ochraně nezastavěných ploch.

V územním plánu jsou navrženy nové plochy smíšené obytné – venkovské, občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední a tělovýchovná a sportovní zařízení, technická infrastruktura – inženýrské sítě, dopravní infrastruktura – silniční, plocha rekreace – na plochách přírodního charakteru, plochy smíšené výrobní, zemědělská výroba, plochy zalesnění a plochy zeleně (veřejná zeleň, plochy zeleně přírodního charakteru, plochy smíšené nezastavěné). Dále je v Návrhu územního plánu řešena plocha přestavby.

SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění.



Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo zejména ze znalostí o stávajícím stavu životního prostředí v posuzované lokalitě. Dále se posouzení možných účinků záměrů na životní prostředí opíralo o respektování platné legislativy.

Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo z dostupných podkladů vyjadřujících stávající stav životního prostředí v posuzovaném území. Modelace příslušných vlivů na životní prostředí se opírala o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou ČR a souladu s koncepcemi vztahujícími se k předmětnému území. Podkladem pro posouzení byl Komentář návrhu územního plánu Dobrá Voda u Hořic.

V SEA vyhodnocení bylo upozorněno na některé možné důsledky realizace záměrů předkládaných v posuzovaném Návrhu ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatel.

ZPF, PUPFL

Největší vliv z hlediska záboru ZPF budou představovat plochy, které mají zábor větší než 1 ha bonitně nejcennější půdy nebo půd s nadprůměrnou produkční schopností: Z8 (SV), Z21 (VS), Z28 (DS). Největší plocha je pro dopravní infrastrukturu a bude upřesněna, resp. zmenšena dle skutečných potřeb a opatření.

Vliv bude u těchto ploch trvalý a významně negativní. Zpracovatel hodnocení SEA dále doporučuje zvýšení podílu nezpevněných ploch uvnitř předmětných lokalit na min. 10%.

Na obou katastrech je podprůměrný rozsah lesních pozemků (cca 1%), žádné navržené plochy nezasahují do PUPFL ani do jeho ochranného pásma.

V území je navržena plochy K4 pro zalesnění. Konkrétní využití není známo. Realizace této plochy dojde k navýšení lesních pozemků v území, vliv lze označit jako významně pozitivní.

ÚSES

Kromě ploch vodních a vodohospodářských (K1, Z29, K3) a některé plochy zeleně (K6, K10, Z38 a K4) nebudou navržené plochy v ÚP v přímém střetu s prvky ÚSES.




Krajinný ráz


Plochy výroby (Z21, R1 a R2) mají logickou návaznost na připravovanou silnici R35 a železnici. Tyto plochy navazují na stávající plochy výroby, jsou v těsné návaznosti a tudíž bez dalších nároků na nevyužitelnost, který by nastal při odstupu od stávajících ploch. Vliv bude u těchto ploch mírně negativní. Zpracovatel hodnocení SEA dále doporučuje zvýšení podílu nezpevněných ploch uvnitř předmětných lokalit na min. 10%. Podmínkou je dále vyloučení objektů většího měřítka s výškovou regulací (max. 15 m).





ZCHÚ, PP, NATURA 2000


Přírodní park ani památné nebo významné stromy se na posuzovaném území ani v jeho okolí nevyskytuje.

Lokality NATURA 2000 nejsou v území evidovány ani navrženy.

Fauna, flóra, ekosystémy, ÚSES, VKP

Ovlivnění fauny a flóry v zájmovém území nelze v současné době v tomto stupni posuzovaní objektivně určit. Lze však říci, že zájmové území není přírodně cenným územím a proto ovlivnění fauny, flóry a ekosystémů, v souvislosti s realizací posuzované změny č. 1, se nepředpokládá. Jelikož však v rámci hodnocení SEA nebylo provedeno biologické hodnocení pro všechny nově navržené plochy, existuje zde míra nejistoty. Mírně negativní vliv byl vyhodnocen na lokalitách Z20, Z21, R1, R2. Na ostatních ploch byl nulový nebo mírně pozitivní.

Vodní poměry

Předmětné lokality se nenachází v oblasti CHOPAV. Plochy navržené v Návrhu územního plánu neleží v ochranném pásmu vodních zdrojů. Plochy se v záplavovém území nenacházejí. Obec počítá na ploše Z23s realizací ČOV.


Na těchto plochách je nutné důsledně řešit odpadní vody a prevenci zvýšeného odtoku. Konkrétní náplň ploch pro smíšenou výrobu (a jednotlivých areálů) lokalit pak posoudit v samostatném procesu projektové EIA (zjišťovacím řízením).

Ovzduší

V návrhu územního plánu obce Dobrá Voda u Hořic se jedná především o výstavbu a vytvoření ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, technickou infrastrukturu, pro skladování a plochy pro drobnou výrobu, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v obytné zástavbě.

V návrhu územního plánu obce Dobrá Voda u Hořic jsou navrženy plochy pro výrobu a skladování (Z19, Z20 a Z21). Plocha Z19 je navržena v těsné blízkosti ploch určených k bydlení. Na této ploše doporučujeme vybudovat takovou výrobu, kde nebude docházet k obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek. Plochy Z20 a Z21 jsou umístěny jihovýchodně od obce Dobrá Voda u Hořic. Plochy jsou určeny pro skladování a výrobu, jejíž negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje hranici vymezené plochy. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení.

Hluk

Posuzované změny v územním plánu nebudou mít z hlediska hluku, významný vliv na chráněný venkovní prostor v katastru obce Dobrá Voda u Hořic.

Zvýšenou pozornost (z hlediska hluk) je potřeba věnovat změnám:

Z28 – ČOV, respektive použité technologii

Z20 a Z21, R1 a R2 (plochy smíšené), respektive záměrům plánovaným do těchto ploch



Z28 – silniční (R35) – ve spolupráci s investorem této liniové stavby

Obyvatelstvo

Při spalování pevných paliv a biomasy jsou uvolňovány především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, alifatické a aromatické uhlovodíky, těkavé organické látky, prašný aerosol aj. Mobilními zdroji emisí bude provoz dopravy po komunikacích. Ovzduší v okolí komunikací, parkovišť a areálů bude znečišťováno emisemi z provozu motorových vozidel a obslužných mechanismů. Zprovozněním malých spalovacích zdrojů (vytápění obytných objektů) by nemělo dojít k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší posuzovaného území.

Neočekává se významnější negativní ovlivnění stávající imisní situace přímo v obytných částech obce.

Na základě předpokládaného emitovaného množství a možných účinků těchto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamnější považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, oxid siřičitý, benzen a polyaromatické uhlovodíky.

Z hlediska hluku je třeba dále věnovat pozornost zejména realizaci konkrétních záměrů na smíšených výrobních plochách Z20 a Z21 a ploše Z19. V případě umístění významnějších zdrojů hluku na těchto lokalitách, by mohl být negativně ovlivňován chráněný venkovní prostor (obytná zástavba) nalézající v okolí těchto ploch.

Také u čistírny odpadních vod na ploše Z23 je potřeba zabezpečit provoz zařízení (čerpadel, dmychadel a jiných zdrojů hluku) tak, aby nebyla narušena pohoda obyvatel žijících v blízkosti tohoto plánované záměru (severně a východně od ČOV) i s ohledem na to, že technologie ČOV bude v provozu v denní i noční době.

V průběhu „předprojektového řízení“ v dokumentaci SEA byly vyzdviženy některé vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel, které se předpokládají z průběhu realizace záměru v lokalitách.

- zábor ZPF

- ovlivnění odtokových poměrů

- ovlivnění fauny a flóry

- nové zdroje znečišťování ovzduší

- nové zdroje hluku

-/+ ovlivnění krajinného rázu (dle projektu stavby),

+ zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel

+ zvýšení zaměstnanosti

+ zvýšení podnikatelských aktivit

+ zlepšení služeb v obci

+ zvýšení atraktivnosti obce

+ zvýšení rozsahu zeleně v území

+ zvýšení ochrany před povodněmi

+ likvidace splaškových odpadních vod centrální ČOV

+ posílení funkce ÚSES a VKP



Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na živo tní prost ředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vliv ů na životní prost ředí, v platném zn ění. Návrh koncepce: Návrh územního plánu Dobrá Voda u Hořic

Umístění záměru: Kraj: Královehradecký

Obec: Dobrá Voda u Hořic

Katastrální území: Dolní Dobrá Voda

Horní Dobrá Voda

Předkladatel: město Hořice

Zpracovatel posouzení: EMPLA AG spol. s.r.o.

Za Škodovkou 305

503 11 Hradec Králové

Odpovědný řešitel Ing. Vladimír Plachý je držitelem autorizace podle zákona č. 100/2001., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění:

– osvědčení o odborné způsobilosti č.j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1. 1993.

Dle posouzení předmětného územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí navrhuje zpracovatel SEA SOUHLASNÉ STANOVISKO za předpokladu respektování navržených podmínek a opatření uvedených v kapitole 7 tohoto hodnocení.

Mezi nejd ůležit ější pat ří:

Navržené opatření pro plochy smíšené obytné - venkovské (Z8, Z14):

Na ploše Z8 je navržena bydlení – smíšené obytné bydlení venkovského typu lze vliv minimalizovat respektováním navržených plošných regulativů a zadržováním dešťových vod a její využívání (například pro zálivku zahrad apod.).

V blízkosti místa opakovaného rozlivu potoka se nachází pouze plocha Z14, zastavěnou část situovat v severní části pozemku, kde nehrozí riziko vyplavení obytných částí.

Navržená opatření pro plochy smíšené výroby (Z21, Z19, R1 a R2):

� Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod. na řešeném pozemku). Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách. V této fázi nelze předjímat jaký způsob retence srážkových vod bude pro danou plochu nejvhodnější. Zpracovatel hodnocení však se přiklání k takovému způsobu, u kterého doba zdržení bude co možná největší.

� Dešťové vody na plochách Z21, R1 a R2 budou likvidovány uvnitř areálu, na základě technického řešení dohodnutého s dotčeným orgánem; opatření proti přívalovým dešťům a splachům zeminy budou realizována s podmínkou prokázání, že opatření a stavby proti přívalovým dešťům nebudou mít negativní dopady na okolní přírodní prostředí.

� Navrhnout areálovou zeleň v rozsahu min. 10%.

� Plocha Z19 je navržena v těsné blízkosti ploch určených k bydlení. Na této ploše doporučujeme vybudovat takovou výrobu, kde nebude docházet k obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek.



� V případě instalace výrobních technologií na ploše Z19 je nutné přihlédnout k platným hlukovým limitům na hranici této plochy a dle toho technologii volit, případně přijmout protihluková opatření (volba technologie, její umístění, dodatečná protihluková opatření jako tlumiče nebo protihlukové zástěny).

Navržená opatření pro plochy dopravní infrastruktury (Z28)


Navržená opatření pro plochu smíšená výrobní – zemědělská výroba (VZ)

Na této ploše realizovat pouze takový záměr, který při etapě výstavby ani provozu nenaruší stávající biotop živočichů žijících na přilehlém Bašnickém rybníce.



Použitá literatura a podklady Hlavní výchozí teze, prameny, literatura

Mapové podklady:

Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1993.

Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1970.

Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, měřítko 1 : 500 000, AOPK Brno 2006, II. vydání.

SURPMO, a.s.: Územní plán Dobrá Voda u Hořic, Hlavní výkres, měřítko 1 : 5 000, Hradec Králové, 2011.

SURPMO, a.s.: Územní plán Dobrá Voda u Hořic, Výkres z koncepce technické infrastruktury, měřítko 1 : 5 000, Hradec Králové, 2011.

SURPMO, a.s.: Územní plán sídelního útvaru Dobrá Voda u Hořic, Komplexní urbanistický návrh. Návrh funkčního využití území včetně návrhu dopravy, technické vybavenosti a ÚSES v rámci sídelního útvaru, měřítko 1 : 2 000, Hradec Králové. 1997.

SURPMO, a.s.: Změna č. 1 územní plán sídelního útvaru Dobrá Voda u Hořic, Hlavní výkres, měřítko 1 : 5 000, Hradec Králové. 2006.

SURPMO, a.s.: Změna č. 1 územní plán sídelního útvaru Dobrá Voda u Hořic, Zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚP na ZPF a PUPFL, měřítko 1 : 5 000, Hradec Králové. 2006.

Literární podklady:

Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1996.

Culek, M. a kol.:: Biogeografické členění České republiky II. díl. AOPK ČR, Praha 2005.

Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání.

Kubina, J., Havel, B.: Autorizační návod AN 15/04 verze 2. Státní zdravotní ústav, Praha 2007.

Ludvík, V.: Posudek EIA. Silnice R 35 v úseku Úlibice – Hradec Králové.

Píša, V. a kol.: Dokumentace EIA. Silnice R 35 v úseku Úlibice – Hradec Králové. Praha 2006. Hradec Králové 2007.

Provazník, K. a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000.

SURPMO, a.s.: Územní plán Dobrá Voda u Hořic, Návrh pro posouzení SEA a vyhodnocení VVURÚ, Hradec Králové, 2011.

WHO (1999b): Guidelines for Community Noise, Geneva 1999.

WHO (2007): Night noise guidelines (NNGL) for Europe, Final implementation report, WHO 2007.

WHO (2009): Night noise guidelines for Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2009.



Další informace

Ústní a faxové informace

Informace od starostky obce Dobrá Voda u Hořic a pracovníků společnosti SURPMO a.s.

Webové stránky:

� http://www.dobravodauhoric.cz � http://cenia.geoportal.cz � http://www.env.cz � http://www.chmu.cz � http://www.kr-kralovehradecky.cz � http://www.mapy.cz � http://www.mvcr.cz/adresa/index.html � http://cs.wikipedia.org

Documents

EMPL A AG - Hořice · PUPFL Pozemek ur čený k pln ... K2, K3). Dále jsou v Návrhu územního plánu řešena plocha p řestavby, územní rezervy. Územní plán respektuje a