ENERGIE A JEJÍ

PŘEMĚNY

DRUHY ENERGIE

1. Mechanická energie

2. Elektrická energie

3. Vnitřní energie

Pohybová (kinetická) Ek – mají tělesa v pohybu

Polohová (potenciální) Ep – mají tělesa v silovém poli jiných těles

EK = 1/2mv2

EP = mgh

Je určena energií nabitých částic obsažených v tělese.

• Elektrostatická (nabitá tělesa) • Energie elektrického proudu (vodiče s proudem)

Je určena kinetickou energií neustálého neuspořádaného pohybu částic v tělese a polohovou energií jejich vzájemného silového působení.

DRUHY ENERGIE

4. Jaderná energie

5. Chemická energie

6. Energie záření

= energie atomových jader

= vazební energie molekul

= záleží na jeho frekvenci záření

ZDROJE ENERGIE

Přirozené (slunce, radionuklidy, oheň)

Umělé (žárovky, výbojky)

Obnovitelné – průběžné se doplňují, nebo poskytují stálou energii (sluneční, větrná, vodní...)

Neobnovitelné – dlouho nevydrží (ropa, zemní plyn...)

ZOPAKUJTE SI

(NENÍ NUTNÉ OPISOVAT DO ŠS)

ATOM = VELICE MALÁ ČÁSTICE

Elektron (záporný náboj)

Proton (kladný náboj)

Neutron (nemá žádný náboj)

Atomový obal

Atomové jádro

IONT

- vznikne přijetím nebo odtržením elektonu z obalu

KLADNÝ – odtržení elektronu z obalu

ZÁPORNÝ – přijetí elektronu do obalu

ZOPAKUJTE SI

(NENÍ NUTNÉ OPISOVAT DO ŠS)

MOLEKULA: PRVKU

SLOUČENINY

- sloučení dvou a více atomů stejného druhu

O + O O2 + O O3

- sloučení dvou a více atomů různého druhu atomů

H2 + O H2O

C + 02 CO2

CO ZNÁME:

IONIZACE: - proces, kdy atom ztrácí nebo přijímá elektron a stává se elektricky nabitým iontem

ROZBITÍ ATOMU: - milionkrát větší energii

Protony a neutrony přibližně stejnou hmotnost = NUKLEONY

Celkový počet protonů a neutronů (nukleonů) v jádře

= NUKLEONOVÉ ČÍSLO Periodická tabulka prvků

CO ZNÁME:

NUKLIDY

Periodická tabulka prvků

Látky složené z atomů, které mají stejné nukleonové a protonové číslo se nazývají

- mají stejný počet protonů, ale mohou mít rozdílný počet neutronů – liší se nukleonovým číslem

IZOTOPY:

12

6 C – uhlík 12

14

6C – uhlík 14 (radiouhlík)

RADIOAKTIVITA

= schopnost některých látek samovolně vyzařovat neviditelné pronikavé záření

Látky vyzařující radioaktivní záření nazýváme radionuklidy

Henri Becquerel – objevil, že uranová ruda zvaná smolinec vyzařuje neviditelné záření. Tato schopnost látek vyzařovat samovolně neviditelné pronikavé záření byla nazvána RADIOAKTIVITA.

RADIOAKTIVITA

Marie a Pierre Curieovi – ve výzkumu pokračují a zpracovávají celý vagón uranové rudy, až nacházejí po mnoha měsících nové neznámé prvky – polonium a radium

RADIOAKTIVITA

1. PŘÍRODNÍ

2. UMĚLÉ

samovolného rozpadu atomového jádra. Radioaktivní látky včetně tkání živých organismů. Houby, draslík, radon, plutonium

- získají prvky řetězovou reakcí nebo působením urychlených částic. -je způsobena vnějším vlivem, např. při ostřelování částicemi α se jádra mohou dále samovolně rozpadat, tzn. vykazují radioaktivitu. - v přírodě běžně neexistují, ale byla vytvořena uměle

DRUHY ZÁŘENÍ

– je tvořeno jádry atomů helia. Toto záření sice není příliš pronikavé, ale uvnitř organismu smrtelně nebezpečné. Lze pohltit již listem papíru.

Záření alfa α

Papír

DRUHY ZÁŘENÍ

Záření beta β

– je tvořeno proudem rychle letících elektronů (beta -) nebo pozitronů (beta +). Je pronikavější, ale lze odstínit slabou vrstvou hliníku.

hliník

DRUHY ZÁŘENÍ

Záření gama γ

– je velice pronikavá elektromagnetická vlna. Je podobné záření rentgenovému, proto jej lze pohltit silnou vrstvou olova.

olovo

DRUHY ZÁŘENÍ

Záření neutronové

– vzhledem k tomu, že je tvořeno neutrony, je velice pronikavé. Je nutno volit materiály, které jsou porézní a tvořeny z lehkých jader. Např. vrstvu vody nebo beton.

beton

VYUŽITÍ JADERNÉHO ZÁŘENÍ