âESKÁ SPOLEâNOST PROBIOCHEMII A MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII

R O â N Í K 3 7 ( 2 0 0 9 ) , â Í S L O 3

ISSN 1211-25263

BULLETINČ E S K É S P O L E Č N O S T I P ROB I O C H E M I I A M O L E K U L Á R N Í B I O L O G I I

http://www.csbmb.cz

MICHAELA WIMMEROVÁ -VÝKONNÝ REDAKTORPřírodovědecká fakulta MU, BrnoÚstav biochemie a Národní centrum pro výzkum biomolekul

MAREK ŠEBELA - ZÁSTUPCE VÝKONNÉHO REDAKTORAPřírodovědecká fakulta UP Olomouc, Katedra biochemie

IRENA KRUMLOVÁČeská společnost pro biochemii a molekulární biologii, Kladenská 48,160 00 Praha 6, tel. 220 183 205

nebo ÚOCHB AV ČR, v.v.i., 166 10 Praha 6, Flemingovo nám. 2tel.: 220 183 205, e-mail

Příspěvky zpracované v textovém procesoru Word, zasílejte e-mailem do sekretariátu společnosti. Prosíme, abyste do textu nevkládali ani obrázky, ani tabulky. Připojte je v originále, případně ve zvláštníchsouborech, v textu označte, prosím, jen jejich umístění.

Adresa ČSBMB: Kladenská 48, 160 00 Praha 6tel.: 235 360 057

ISSN 1211-2526

http://www.csbmb.cz

http://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.czhttp://www.csbmb.cz

O B S A H

ZPRÁVY SPOLEČNOSTI

R. Černý: 34. Evropský kongres v Praze FEBS 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60P. Ulbrich: 9th Young Scientist Forum FEBS 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64J. Káš: Studentská konference FEBS 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

PŘEDSTAVUJEME PEDAGOGICKÁ A VĚDECKO-VÝZKUMNÁBIOCHEMICKÁ PRACOVIŠTĚ

Ústav molekulární genetiky, Akademie Věd České Republiky, v. v. i. . . . . . . . . . . . 70Parazitologický ústav AV ČR, v. v. i. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

ODBORNÉ ČLÁNKY

P. Peč: Budeme inhalovat sulfan? Nové biologické úlohy zatracovanéhoproduktu zkažených vajec. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

RŮZNÉ

L. Kameníková: XXV. Xenobiochemické symposium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83J. Káš: Promoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84M. Šebela: Povídání o biochemikovi z časů starého mocnářství a první republiky – I. J. Horbačevskij . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

ZP R ÁV Y S P O L E Č N O S T I

60 ■ Bulletin 3

Federace evropských biochemickýchspolečností (FEBS) pověřila Českou společ-nost pro biochemii a molekulární biologiikonáním svého 34. kongresu, a ten se tedyodehrál 4. – 9. července 2009 v Kongreso-vém centru v Praze. Byl to v pořadí třetí velký biochemický kongres konaný u nás. Ten první byl v roce 1968 a šlo o 5. FEBSkongres, druhý pak byl v roce 1988 – 14. svě-tový biochemický kongres IUB (Mezinárodníbiochemické unie), na němž se sešlo více než6000 účastníků. Smyslem těchto velkýchkongresů je dostat dohromady větší po-čet biochemiků a molekulárních biologůz různých oblastí těchto věd a pomoci vy-tvořit kontakty mezi vědci, ale také vytvořittakový program, jenž kvalifikovaně demon-struje pokrok v různých oblastech bioche-mie. Ústředním heslem letošního kongresubylo „Život jako interakce molekul“.

Na 34. FEBS kongres přijelo 2066 účast-níků z 68 zemí (Evropa 1664, Asie 252,Severní Amerika 83, Jižní Amerika 42, Afrika17 , Austrálie 8). Nejvíce jich bylo z Českérepubliky (přes 450), druhou největší účastzaznamenalo Turecko, dále Itálie, Španělsko,Německo, Polsko, Jižní Korea, Velké Britanie,Rusko, Francie, USA, atd.

Na sjezdu odeznělo 7 plenárních před-nášek a v 5 paralelních prostorách se ode-hrálo 52 symposií s celkovým počtem před-nášejících 204 osob, proběhly další speciálnísekce, takže celkový počet přednášejícícha předsedajících byl 239 osob. Na sjezdu bylo představeno 1464 posterů, přičemžkaždý poster byl vystaven po jednu polovinusjezdu. Ve 34 symposiích byl vždy vybrán jeden zajímavý poster pro ústní prezentaci.

Tón sjezdu do značné míry udávaly ple-nární přednášky, většinou spojené s udělenímkonktrétní medaile za vynikající vědecké výsledky. První z nich byla hned po zahajova-

cím ceremoniálu. Sir David Lane (Universityof Dundee, UK) přednesl přednášku na po-čest Prakashe Datty, a to na téma „Výzkumléků zasahujících dráhu p53“. David Lane objevil v roce 1982 slavný protein p53, kte-rý se ukázal být rozhodující ochranou buněkpřed jejich maligním zvratem. Právě mutacetohoto proteinu jsou jedním z předpokladůvývoje zhoubného bujení. Mutace způsobujíčasto sníženou stabilitu komplexu p53s jinými strukturami. Hledání nových léků jeproto zaměřeno na molekuly, kterou mohousvojí interakcí s p53 jeho stabilitu zvýšit ne-bo obnovit. Problematika obecného designunových léčiv na základě modelování moleku-lárních komplexů a jejich možného ovlivně-ní byla předmětem druhé plenární přednáš-ky (s titulem „IUBMB přednáška“) rovněžbritského vědce, kterým byl Sir Tom Blundell(Cambridge University, UK). Plenární před-nášku rezervovanou pro „ženy ve vědě“přednesla Anne Houdusse (Institute Curie,Paris, Francie) a týkala se myosinových mo-torů, tedy tvorby pohybu v živých systé-mech. Zajímavá informace je, že v každé naší buňce je příbližně 100 různých protei-nů, které fungují jako molekulární motorya generují různé formy pohybu. Přednáškuna počest Sir Hanse Krebse proslovil českývědec Václav Hořejší (Ústav molekulární genetiky, AV ČR, v.v.i., Praha) a týkala semembránových „raftů“ – lipoproteinovýchkomplexů ovlivňujících imunoreceptorovésignály především u T-lymfocytů. PřednáškuEMBO (Evropské molekulárně biologickéorganizace) přednesl Dirk Inzé (UGent-VIBResearch, Gent, Belgie) a týkala se moleku-lárních mechanismů řídících růst rostlin,specielně regulace konečné velikosti rostliny,což má obrovský dopad na produkci bioma-sy na naší planetě. Přednáška o signalizaciprostřednictvím cytokinů a jejich receptorů

EV RO P S K Ý B I O C H E M I C K Ý KO N G R E S V PR A Z E

Bulletin 3 ■ 61

na počest Theodora Büchera byla umožněnaWalterovi Sebaldovi (Univerzita Würzburg,Německo). Tyto poznatky se týkají hemato-logie, imunologie, zánětů, nádorů i tkáňovéregenerace. Řečníkem a držitelem cenyPABMB (Panamerické asociace společnostípro biochemii a molekulární biologii) bylNahum Sonenberg (McGill University,Montreal, Kanada). V přednášce shrnul přínos svého týmu k poznání mechanismůpost-transkripční regulace proteosyntézy na úrovni zpracování signálů v mRNA (cap,IRES aj.) až po roli miRNA. K plenárnímpřednáškám se řadila ještě vystoupení oceněných časopisy FEBS – FEBS JournalPrize obdržel S. J. Gunning (University ofTechnology, Sydney, Austrálie) a cenu pro mladé vědce FEBS Letters získal S. J. Coulthurst (University of Dundee, Velká Britanie).

Většina odborných přednášek se ode-hrála v rámci dvouhodinových symposií, která probíhala dvakrát denně v pěti paralel-ních sálech. Organizátoři se v nich pokusilipředstavit různé biochemické obory ve svět-le současného poznání, což se jim podle mého názoru dobře podařilo. Co všechnonového bylo prezentováno je jen těžko říci.Snad několik osobních dojmů: V sympo-siu o buněčném jádře provedl jedenz přednášejících „census“ jaderných, respek-tive chromosomálních proteinů a dospělk číslu 4028 proteinových druhů (prozatím).V symposiu o molekulárních mechanismechledvinných chorob jsem byl překvapen jakpokročily znalosti ohledně významu mutací,tj. aminokyselinových záměn v proteinech,pro mechanismus narušení funkce ledvin-ných glomerulů. Znamená to, že klinická medicína bude muset v blízké budoucnostipřehodnotit svůj přístup k onemocněnímnejrůznějšího druhu, kde dosavadní velmineurčitý termín „dispozice“ či „dědičné pozadí“ musí být nahrazen skutečným po-jmenováním změny, i když přesné vyjasněnívztahu mezi molekulární změnou a funkčnízměnou nebude ihned a bud možná ještě

složité. V symposiu o extracelulární matrix,se jako dominantní záležitost ukazuje stálerostoucí význam extracelulární matrix nádo-rů – tj. stroma nádoru, včetně jeho cévníhozásobení. Tato záležitost není nová, ale mírapoznatků, především o regulaci tvorby pro-teinů matrix se výrazně prohloubila. Velmizajímavé byly i nové poznatky o fungováníRNA, kde jsem si znovu připomněl slavnouodpověď Jamese D. Watsona na dotaz „Co všechno ještě můžeme od té RNA oče-kávat?“ Odpověď zněla: „Cokoliv!“ Úžasnýpokrok zaznamenala proteomika, tj. souhrn-ná analýza všech přítomných proteinů ve vzorku tkáně, podobně na sebe upozor-ňuje výzkum sacharidů jak z hlediska rozpo-znávání biologických struktur, tak z hlediskaléčebného působení.

Kongres akcentoval do značné míryrostlinnou biochemii. Již zmíněný Dirk Inzéupozornil na významný faktor ovlivňující výživu stále narůstající lidské populace, cožje produkce rostlinné biomasy (na produkci1 kg masa je třeba 7 kg rostlinné hmoty).Klíčové poznatky v této oblasti přináší komplexní studium molekulárních mecha-nismů regulace velikosti rostlin, zejména listové plochy. Velkým úspěchem byla pří-tomnost předních světových odborníkův čele s prezidentem Mezinárodní společ-nosti pro fotosyntetický výzkum JamesemBarberem z Imperial College v Londýně.Hlavním tématem jeho přednášky a celéhosymposia bylo shrnutí současného stavu fotosyntetického výzkumu a nastínění perspektiv a nutnosti směřování této oblasti bádání k hledání alternativních zdro-jů energie. Možnosti jsou jak ve vývoji novégenerace fotovoltaických článků tak i ve vy-užití energie slunečního záření k rozkladuvody na vodík a kyslík. Miroslav Strnad(Ústav experimentální botaniky AV ČRa Univerzita Palackého v Olomouci) refero-val o látkách odvozených od rostlinných růstových regulátorů cytokininů, které sepodílejí na regulaci buněčného cyklu. Byloprokázáno, že tyto látky mají protinádorový

62 ■ Bulletin 3

potenciál a jedna z těchto látek je ve fázi kli-nických testů. Velkým přínosem je aplikacemoderních analytických technik do potravi-nářské analytiky umožňující kontrolu jakostia bezpečnosti potravin v průběhu celého potravinářského řetězce, tj. od producenta ažk finálnímu konzumentu („from farm to fork“– od zemědělce až po „vidličku“). Byly také diskutovány možnosti zlepšení kvality potra-vin genovým inženýrstvím (transgennímitechnologiemi), které jsou velmi nadějné, neboť tradiční přístupy mají již jen velmi omezené možnosti ke zlepšení. Bohužel, ve-řejnost je často špatně informována a novým přístupům není příliš nakloněna. Pozornostbude věnována možnostem aplikace enzymůke zlepšení kvality potravin i k odstranění nežádoucích komponent potravin, k využitípřírodních antioxidantů k ochraně zdravíprospěšných lipidů či zlepšení kvality pšeniceprávě genovým inženýrstvím.

Sjezd se nevěnoval jenom čisté vědě,proběhla na něm také specializovaná zasedá-ní k tématům jako Věda společnost, Ženy ve vědě, Možnosti mladých pracovníků, Etika a legislativa výzkumu kmenových bu-něk a Výuka biochemických a biologickýchoborů včetně výuky etiky.

Sjezd měl jako obvykle zvláštní sekcimladých vědeckých pracovníků, která před-

cházela vlastnímu sjezdu, ale co bylo zcela nové, to byla sekce těch nejmladších adeptů biochemické vědy – absolventů středoškolské odborné činnosti. Kromě českých účastníků jsme zde uvítali i studentyz Německa a Rakouska. Kromě student-ských přednášek v této sekci proběhlyi přednášky našich předních odborníků, takže o studentský dorost bylo postaráno.Nejdůležitější ale bylo, že sjezd jako takovýbyl navštíven především mladými pracovníky,což je možná to nejdůležitější pozitivum, jakého sjezd dosáhl.

Zahraniční účastníci a funkcionáři hod-notili organizaci sjezdu jako výbornou, cožbyla zásluha organizačního výboru a dalšíchspolupracovníků v čele s prof. TomášemZimou, vědeckým sekretářem České spo-lečnosti pro biochemii a molekulární bio-logii a Petry Kamenské a spolupracovníkůz pořádající agentury (CZECH-IN).Organizátoři si tedy mohou oddechnout, ale pouze od sjezdu, nikoliv od vědecké práce, která se rozvíjí dál, i když můžeme býtrádi, že ta česká věda se v té evropské zatímneztratila.

Radim Černý (s využitím některých poznámek

ostatních členů organizačního výboru)

Bulletin 3 ■ 63

64 ■ Bulletin 3

Ve dnech 2. – 4. července tohoto rokuse v Praze uskutečnilo v rámci 34. kongresuEvropských biochemických společností(FEBS), 9. fórum mladých vědců (9th FEBSYoung Scientist Forum). Toto fórum se letoskonalo pod heslem "Labyrint buněka molekul".

Fórum mladých při konferenci FEBS bylo založeno již roku 2001 a od té doby sekoná každoročně, vždy těsně před kongre-sem FEBS. Hlavním posláním této akce jeumožnit mladým studentům doktorandské-ho či postdoktorandského studia se navzá-jem setkat, prezentovat a diskutovat svůj vý-zkum a začít spolupráce či přátelstvís mladými vědci z ostatních evropských uni-verzit a institucí.

Organizací Fóra mladých vědců jsouvždy pověřeni doktorandi či postdoktorandize země kde se daná akce koná. Organizačnívýbor pak řídí a na celou organizaci tohotofóra dohlíží osoba pověřená FEBS.V letošním roce to byla prof. Daniela Corda,která je koordinátorem pracovní skupinypro kariéru mladých vědců při organizaciFEBS. Na pořádání této konference se velmivýznamně podílela i firma Czech-In.

Organizátoři fóra byli postaveni přednelehký úkol vybrat z téměř 400 přihláše-ných kandidátů 125 účastníků a z nich dálezvolit ty, kteří budou na fóru prezentovatplakátová sdělení a ty kteří budou mít před-nášku. Při výběru byl kladen důraz nejenomna kvalitu vědecké práce přihlášených, ale snaha byla i o to, aby účastníci byli rov-noměrně vybráni ze všech evropských zemía aby byl i pokud možno vyrovnaný po-díl zástupců obou pohlaví. Byli preferováni ti,kteří byli studenty doktorandského či postdoktorandského studia. Další podmín-kou účasti bylo, aby každý uchazeč byl členem FEBS prostřednictvím své národníorganizace.

Finálně bylo organizátory vybráno 125účastníků z 27 evropských zemí. Všichni vybraní účastníci měli organizací FEBS hra-zeny veškeré náklady spojené s účastí natomto fóru, tedy dopravu, ubytováníi konferenční poplatek. Jako další bonus pakměli i plně hrazený pobyt a konferenční po-platek na navazující 34. konferenci FEBS.

Účastníci byli ubytováni v příjemnémprostředí hotelu Pyramida, kde probíhalai celá konference. Program fóra byl velice časově náročný, ale i přesto nechyběly atrak-tivní večerní společenské akce, jako napří-klad banket na parníku Vyšehrad, večeřev Rytířském sále hotelu Kampa či noční procházka Prahou.

Vědecká část programu konference byla rozdělena do pěti sekcí: Funkční geno-mika a proteomika, Od biochemiek medicíně, Signální transdukce, Strukturaa interakce proteinů a Buněčná biochemie.V rámci těchto sekcí bylo předneseno 25vybraných prezentací na aktuální vědeckátémata, zbylí účastníci prezentovali výsledkysvé práce formou plakátových sdělení.Nejlepší prezentace mladých vědců bylyoceněny finanční odměnou, kterou sponzo-rovala nadace Rakovina věc veřejná. Vítězi sestali: Tatiana Bershitsky, Tatjana Hildebrandt,Marko Novinec a Laure Roussel-Selme.

Součástí konference byly i tři plenárnípřednášky od světových špičkových odbor-níků. První přednesl jeden z nejprestiž-nějších českých vědců prof. Jiří Bártekz Dánského institutu pro výzkum rakovinyna téma "DNA damage response:Mechanisms and roles in biology and humandiseases". Další přednášku prezentovalaprof. Pascale Zimmermann z Universityv Leuvenu na téma "From interactions tofunction: understanding the syntenin pathway". Poslední přednesla prof. Bettie-Sue Masters z Texaské university na téma

9. FÓ RU M M L A DÝ C H V Ě D C Ů(9 T H FEBS YO U N G SC I E N T I S T FO RU M)

Bulletin 3 ■ 65

"Opportunities, Challenges and Outcomesof a Lifetime in Science".

Další částí programu fóra byla diskuseu kulatého stolu, zaměřená na aktuální té-mata, týkající se zejména mladých vědců, jako například jak si podat žádost o EMBOFellowship programy (Jan Taplic) nebo MarieCurie Fellowships (Lara Pasante), dále pakpresentace odborníků na téma vzdělávánía kariérní postup mladých vědců, kde bylařešena i problematika jak správně psát životopis a jak se ucházet o místo po ukon-čení studia (Dr. Keith Elliot z výboru FEBSpro vzdělání). Poslední prezentaci mělDr. Luc Kupers, ředitel výzkumu belgické biotechnologické firmy Genzyme, který nej-prve představil profil firmy Genzyme a potéhovořil o možnostech uplatnění pro mladévědecké pracovníky v této firmě.

V průběhu Fóra mladých bylydoc. MUDr. Mariánem Hajdúchem předsta-veny i činnost a program nadace Rakovinavěc veřejná.

Dle ohlasu většiny účastníků byla konfe-rence velmi úspěšná, a to nejen díky prezenta-ci kvalitních vědeckých prací, ale i díky krá-sám Prahy které mohli účastníci fóra obdivo-vat, a také díky novým přátelstvím a kon-taktům jež v průběhu konference vznikly.

Podobné akce jsou vždy velmi dobroumotivací studentů a mladých vědců k dalšípráci. Proto každoroční konání Fóra mladýchmá zásadní význam pro podporu motivacemladých lidí uvažujících o vědecké kariéře.Sponzory fóra byli FEBS, FEBS Journal, FEBSLetters a nadace Rakovina věc veřejná.

Příští rok se bude Fórum mladých ko-nat ve Švédsku v Göteborgu v rámci 35.kongresu FEBS.

Některé další informace spolus rozsáhlou fotogalerií z akce jsou dostupnéna adrese http://www.ysf2009.org.

Ing. Pavel Ulbrich, Ph.D.Ústav biochemie a mikrobiologie

VŠCHT Praha

zeměpočet

účastníkůzemě

počet účastníků

Arménie 1Bělorusko 2Česká republika 15Estonsko 1Francie 8Gruzie 1Chorvatsko 2Island 1Israel 8Itálie1 5Lotyšsko 1Maďarsko 1Německo 3Norsko 1

Polsko 11Portugalsko 2Rakousko 6Rumunsko 2Rusko 17Řecko 2Slovensko 2Španělsko 12Švédsko 1Tunisko 2Turecko 3Ukrajina 4Velká Británie 1celkem: 27 zemí 125

66 ■ Bulletin 3

Naše „Česká společnost pro biochemiia molekulární biologii“ uspořádala v rámci34. kongresu FEBS v Praze konferenci prostředoškolské studenty. Konference se usku-tečnila 4.července 2009 před vlastním zahá-jením kongresu FEBS. Jejím cílem bylo po-vzbudit středoškolské studenty v zájmuo biochemii a molekulární biologii a zároveňjim umožnit seznámit se s atmosfé-rou významného vědeckého kongresu.Z časových důvodů byla konference omeze-na na posterové presentace a dvě odbornépřednášky. K presentaci bylo zaregistrováno23 posterů od studentů z České republiky,Rakouska a Německa. Bohužel studentiz ostatních členských zemí FEBS se nepřihlá-sili, přestože jsme jednotlivé společnosti několikrát o to žádali. Průběh studentské konference monitorovalběžné kongresové zvyklosti. Po oficiálním za-hájení probíhala presentace posterů. Posterybyly tematicky rozděleny do tří skupin a bylyustaveny tři komise, jejíchž členové indivi-duálně diskutovali se studenty u posterů, samozřejmě v anglickém jazyce. Angličtinabyla pro všechny zúčastněné studenty cizímjazykem, ale schopnost studentů komuniko-vat v angličtině byla vesměs velmi dobrá ažvynikající. Na diskutování se studenty se podíleli pedagogicky zkušení členové našíspolečnosti, a to prof. Škoda, prof. Kraml,prof. Sofrová, prof. Kodíček, prof. Dyr,prof. Grubhoffer, prof. Bezouška,Doc. Pazlarová a prof. Káš. V každé sekci bylvyhodnocen nejlepší poster, přičemž se při-hlíželo především ke znalostem studentao presentovaném problému a jeho schop-nosti odpovědět na kladené otázky. Po pre-sentaci posterů, která trvala zhruba jedena půl hodiny byly předneseny dvě odbornépřednášky. První přednášku „The Story ofthe Contemporary Biochemistry“ předneslprof. Kodíček, druhou přednášku pak

prof. Pačes „Human and Chimpanzee:Comparative Genomics“. Po přednáškáchdošlo na slavnostní vyhodnocení konferen-ce. Cenu za nejlepší poster a jeho úspěšnoupresentaci získali v jednotlivých sekcích:Sekce 1: Tereza Urbánková, Česko-anglickégymnasium, Praha za poster „Role of the restriction subunit HSDR in activity of typeI restriction enzyme“.Sekce 2: Lucie Těsnohlídková, Česko-anglickégymnasium, České Budějovice za poster„Electrochemical determination of DNAmodification with cisplatin using catalytichydrogen evolution at mercury electrodes“. Sekce 3: Christina Loecker a MaxmilianBamberger, Höhere Bundeslehranstalt fürLandwirtschaft, Salzburg za poster „Livelybees – nasty disease“.Všem účastníkům popřál další úspěchya předal ocenění a dárky předseda naší spo-lečnosti p. Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.Vítězové sekcí obdrželi monografii „CellBiology“. Všichni zúčastnění byli odměněnicertifikáty za účast podepsanými předsedouorganizačního výboru kongresu FEBSprof. MUDr. Tomášem Zimou, DrSc., drobnými dárky, sborníkem konferences abstrakty presentovaných posterů a CDs fotografiemi průběhu konference, kterépořídila pí. Valešová.Po skončení konference měli studenti mož-nost zúčastnit se slavnostního zahájení kon-gresu i jeho dalšího průběhu. Můžeme kon-statovat, že konference byla velmi úspěšnáa doporučili jsme exekutivě FEBS pořádattakové studentské konference i při dalšíchFEBS kongresech. Závěrem bychom rádi po-děkovali všem, kteří se na organizování kon-ference podíleli, za jejich ochotu a laskavoupomoc.

Jan Káš, Ústav biochemiea mikrobiologie VŠCHT v Praze

Irena Krumlová, ÚOCHB AV ČR, v.v.i.

ST U D E N T S K Á KO N F E R E N C E N A T É M A„BI O C H E M I E A M O L E K U L Á R N Í B I O L O G I E“

Bulletin 3 ■ 67

68 ■ Bulletin 3

ST

AT

IS

TI

KA

F

EB

S

20

09

Bulletin 3 ■ 69

ST

AT

IS

TI

KA

F

EB

S

20

09

70 ■ Bulletin 3

PŘEDSTAVUJEME BIOCHEMICKÁ PRACOVIŠTĚ

ÚSTAV MOLEKULÁRNÍ GENETIKY,AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY, V. V. I .

Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4-Krčwww.img.cas.cz

Vedení ústavu

� ředitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.� zástupce ředitele RNDr. Petr Dráber, DrSc.

� zástupce ředitele pro ekonomicko-organizační věci Ing. Mgr. Jiří Špička� předseda Rady ÚMG AV ČR, v.v.i., prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.

� předseda Dozorčí rady RNDr. Miroslav Flieger, CSc. � tajemnice ústavu PhDr. Mgr. Šárka Takáčová

Bulletin 3 ■ 71

Historie a základní informace

Historie ústavu se odvíjí od Odděleníexperimentální biologie a genetikyBiologického ústavu ČSAV, jehož vedoucímbyl od roku 1953 Milan Hašek, spoluobjevi-tel imunologické tolerance.

V roce 1961 byl založen Ústav experi-mentální biologie a genetiky ČSAV (ÚEBG),jehož ředitelem byl až do roku 1970 MilanHašek. Šedesátá léta 20. století jsou beze-sporu nejslavnější kapitolou ústavu – v tédobě se zrodila československá imunogenetic-ká škola reprezentovaná kromě Haška jmé-ny jako Pavol a Juraj Iványi, Jan Klein, TomášHraba, Ivan Hilgert, Věra Hašková, AlenaLengerová a další. Je všeobecně známo, že Milan Hašek měl blízko k Nobelově ceně(za objev imunologické tolerance byla udělena P. Medawarovi a M. Burnetovi);Pavol Iványi se významně podílel na experi-mentech, za které později dostal Nobelovucenu Jean Dausset; Jan Klein se po emigracido USA stal v sedmdesátých letech pravdě-podobně nejvýznamnějším světovým imuno-genetikem (spoluobjevitel zásadního imu-nologického významu MHC proteinů). Na ÚEBG se v té době také výrazně roz-víjel světově prioritní výzkum retrovirů (Jan Svoboda).

Konec Pražského jara po srpnu 1968znamenal také konec této slavné éry – mno-zí nadějní mladí pracovníci emigrovalia velmi úspěšně si vedli na nových působiš-tích. Milan Hašek byl zbaven vedení ústavu,byly drasticky omezeny zahraniční kontakty.

V roce 1977 byl ÚEBG spojens několika biochemickými laboratořemiÚOCHB a přejmenován na Ústav moleku-lární genetiky ČSAV (ÚMG). ŘeditelemÚMG se stal Josef Říman, pozdější dlouho-letý předseda ČSAV, a zůstal jím do roku1991. Od té doby se hlavním tématem ústavu stala molekulární biologie, avšak pokračovaly i dřívější tradiční směry – imu-nogenetika, retrovirologie, nádorová imuno-logie, které stále více přecházely na moleku-

lární úroveň. Mezi výraznými úspěchy z jinakobtížných 70. a 80. let lze uvést např. spolu-objevení reversní transkriptázy (J. Říman),objev virogenie (J. Svoboda) či sekveno-vání jednoho z prvních virových genomů (V. Pačes).

Po roce 1989 pokračoval na ústavutrend posilování molekulárně biologickýchpřístupů k řešení tradičních i nově za-váděných problematik. Ředitelem byl JanSvoboda (1991 – 1999), Václav Pačes (1999 – 2005) a od roku 2005 je ředitelemústavu Václav Hořejší.

V letech 1964–2006 sídlila větší částústavu v budově Ústavu organické chemiea biochemie ČSAV (ÚOCHB) na Flemingověnáměstí v Dejvicích, menší část v komplexubiologických ústavů AV ČR v Krči. Důležitousoučástí ústavu bylo (a dosud je) chovnéa experimentální zařízení v Kolči, asi 20 kmod Prahy.

Současnost

Koncem roku 2006 byla dokončenastavba naší nové moderní budovy v krčskémareálu biomedicínských ústavů AV, která seod počátku roku 2007 stala novým sídlemvelké většiny skupin našeho dosud dlouho-době rozděleného ústavu. ÚMG tak koneč-ně začal po formální stránce fungovat jakostandardní, plnohodnotná vědecká instituce.Po přestěhování do nové budovy máme určitě mnohem lepší podmínky k práci.

Milan Hašek Josef Říman

72 ■ Bulletin 3

Detašovanými pracovišti zůstává zvěřinecv Kolči a laboratoř strukturní biologie, sídlící v budově ÚOCHB a úzce spolupracu-jící s vědecko-servisní laboratoří strukturníbiologie ÚOCHB. V létě 2007 byla dokonče-na také přilehlá nová budova zvěřincea v roce 2008 také přednášková budovas posluchárnou pro 300 lidí (nesoucí od led-na 2009 název posluchárna Milana Haška),která slouží celému krčskému areáluAkademie věd.

Stěhování do nové budovy bylo spojenos výraznou reorganizací ústavu. Ke konci roku 2006 byla ukončena činnost 5 skupina na ústavu začalo působit 6 nových skupinvedených mladšími vědeckými pracovníky,kteří byli vybráni v náročném mezinárodnímkonkursu. Byla také provedena organizačníreforma servisních a podpůrných útvarů.

V roce 2007 přešel ÚMG stejně jakoostatní ústavy AV na právní formu veřejnévýzkumné instituce (v.v.i.), což přineslomnohem větší nezávislost a administrativnípružnost, ale také větší odpovědnost za pří-padné chyby.

Speciální součástí ústavu byl v roce2007 tzv. Biotechnologický sektor sídlícív budově Lb krčského areálu, který sev souladu se schváleným výzkumným zámě-rem v roce 2008 osamostatnil jako novýBiotechnologický ústav AV ČR v.v.i.; ÚMGvýrazně napomohl k etablování této novéhosesterské instituce.

ÚMG má v současné době 23 výzkum-ných skupin (oddělení) a řadu servisnícha podpůrných útvarů, v nichž pracuje celkempřes 350 zaměstnanců, včetně 88 vědeckýchpracovníků, 78 doktorandů a 44 diplomantů.Řada našich pracovníků působí aktivně pedagogicky na vysokých školách (mezi našimi pracovníky je m.j. 5 profesorů a 6 docentů).

I když za prioritní oblast činnosti ústa-vu považujeme základní výzkum, přimě-řeně je podporován i aplikovaný výzkuma případné praktické realizace, a to zvláštěpokud jsou přímými „vedlejšími produkty“onoho prioritního základního výzkumu. Na ústavu vzniklo několik dobře fungujícíchspin-off firem, které provádějí aplikovaný výzkum, vývoj a komercializují předevšímmonoklonální protilátky a rekombinantníproteiny.

Bulletin 3 ■ 73

VĚDECKÉ SKUPINYLaboratoř biologie cytoskeletuPavel Dráber

Laboratoř biologie buněčného jádraPavel Hozák

Laboratoř biologie RNADavid Staněk

Laboratoř buněčné diferenciace Petr Bartůněk

Laboratoř buněčné signalizacea apoptózyLadislav Anděra

Laboratoř buněčné a virové genetikyJiří Hejnar

Laboratoř buněčné a vývojové biologieVladimír Kořínek

Laboratoř epigenetických regulací Petr Svoboda

Laboratoř genomiky a bioinformatikyČestmír Vlček

Laboratoř genomové integrity Jiří Bartek

Laboratoř chromosomální stability Pavel Janščák

Laboratoř imunobiologieDominik Filipp

Laboratoř molekulární farmakologie Jaroslav Blahoš

Laboratoř molekulární imunologie Václav Hořejší

Laboratoř molekulární a buněčnéimunologieMarie Lipoldová

Laboratoř molekulární virologieMichal Dvořák

Laboratoř myší molekulární genetiky Jiří Forejt

Laboratoř nádorové imunologie Milan Reiniš

Laboratoř signální transdukce Petr Dráber

Laboratoř transgenních modelů nemocíRadislav Sedláček

Laboratoř transkripční regulace Zbyněk Kozmik

Laboratoř transplantační imunologie Vladimír Holáň

Laboratoř strukturní biologie Pavlína Řezáčová

SERVISNÍ ÚTVARY

74 ■ Bulletin 3

Na ústavu fungují následující vědecko-servisní útvary:

Laboratoř mikroskopie a cytofluoro-metrie (několik špičkových fluorescenčníchmikroskopů, cytofluorometr), Laboratoř genomiky a bioinformatiky (Affymetrix),Laboratoř monoklonálních protiláteka kryosklad, Laboratoř elektronové mikro-skopie, Přípravna médií, Informační techno-logie, zvěřincové provozy.

HLAVNÍ OBLASTI VÝZKUMU

Molekulární genetika, genomikaa bioinformatika

Výzkum se týká přípravy nových gene-tických modelů (myších a kuřecích), objas-nění genetických faktorů spojených se vzni-kem a průběhem chorob, sekvenování vel-kých částí genomů, analýzy velkých objemůgenomických dat.

Genová expreseHledají se podrobné molekulární me-

chanismy řídící expresi specifických souborůgenů za normálních a patologických podmí-nek, mechanismy regulující genetickéa epigenetické aspekty těchto procesů.

Molekulární virologie

Hlavním tématem této oblasti jsou retroviry, zvláštní skupina virů schopných za-budovat se do genomu hostitele a měnit jej,a také buněčné receptory nezbytné provstup viru do buňky hostitele.

Molekulární onkologie

Laboratoře zapojené do tohoto výzku-mu se zabývají onkogeny a antionkogeny,mechanismy, kterými jsou tyto genyv buňkách aktivovány, úlohou zlomův chromosomech a dalšími faktory odpo-vědnými za onkogenní transformaci buněk.

Vývojová biologie

Výzkum v tomto oboru je zaměřen na molekulární a buněčné mechanismy spo-jené s časnými vývojovými stadii mnohobu-něčných organismů, jejich plány tělaa komplexními strukturami specializovanýchorgánů (např. oko). Zajímavé poznatky jsoutaké získávány z evolučního hlediska.

Receptorová signalizace, apoptóza

Několik laboratoří se zabývá moleku-lárními mechanismy přenosu signáluz povrchových buněčných receptorů dobuňky, což vede k vyvolání řady různých odpovědí jako je např. aktivace buněk, jejichproliferace, sekrece specifických produktů,apoptotická smrt, apod.

Biologie cytoskeletu

Laboratoř pracující v této oblasti sesnaží na molekulární úrovni objasnit detailydůležitých prvků cytoskeletu, zejména mik-rotubulů, a jejich úlohu v přenosu signálu.

Bulletin 3 ■ 75

Biologie buněčného jádra

Zkoumají se doposud nevyjasněné de-taily molekulární architektury buněčnéhojádra a jejich úloha v transkripci genů a jejíúčinné regulaci.

Molekulární a buněčná imunologie

Výzkum je zaměřen na molekulární me-chanismy odpovědné za aktivaci různých typů bílých krvinek, včetně úlohy membrá-nových mikrodomén a signálních molekulnacházejících se v těchto strukturách.

Strukturní biologie

Laboratoř specializovaná na tuto oblaststuduje zejména strukturu fragmentů proti-látek a virových proteáz a jejich komplexůs inhibitory.

Recentní významné vědecké úspěchy

V roce 2008 publikovali pracovníciústavu 80 článků v impaktovaných časopi-sech s průměrným IF 4,738. Od roku 2005se ústav stal opakovaně nositelem Centramolekulární a buněčné imunologie (řešitelprof.V. Hořejší), Centra aplikované genomiky(řešitel prof.V. Pačes), Centra buněčné inva-zivity v embryonálním vývoji a metastázáchnádorů (řešitel dr. M. Dvořák), Centra che-mické genetiky (řešitel dr. P. Bartůněk)a Centra funkční organizace buňky (řešitelprof. P. Hozák). Kromě toho je několik labo-ratoří ústavu zapojeno v dalších centrech:Centru molekulární ekologie vektorůa patogenů a Centru fluorescenční mikro-skopie v biologickém a lékařském výzkumu.

Pracovníci ústavu mají dlouholeté boha-té spolupráce s předními světovými zahra-ničními pracovišti, což je vyjádřeno množ-stvím zahraničních grantů od nejrůznějšíchposkytovatelů, včetně současných 11 pro-jektů 6. a 7. rámcového programu Evropskéunie. Po několik desetiletí patří ústavk nejvýznamnějším a vědecky nejproduktiv-nějším českým výzkumným ústavům, každo-ročně produkuje přes 100-200 publikacív renomovaných mezinárodních časopisech,včetně těch nejprestižnějších.

Z nejnovějších úspěchů základního vý-zkumu je možné jmenovat: Identifikace prvního savčího genu zodpovědného za jevtzv. hybridní sterility, který hraje roli při spe-ciaci (oddělování nových druhů) (Mihola et.al., Science 323: 373-375, 2009); vývoj světo-vě unikátního myšího genetického modelupro genetickou analýzu fyziologické variabili-ty (soubor chromosomálních substitučních(konsomických) kmenů) (Gregorová et al.,Genome Res. 18: 509-515, 2008); objasněnífunkce jaderných struktur zvaných Cajalovatělíska (Staněk et al., Mol. Biol. Cell. 19: 2534-2543, 2008); charakterizace kmenových buněk rohovky (Krulová et al., Invest.Ophthalmol. Vis. Sci. 49: 3903-3908, 2008);objasnění funkčně důležitých změn povrchužírných buněk při aktivaci provázející např.alergické reakce (Smrž et al., J. Biol. Chem.16: 10904-10918, 2008); ve spoluprácis Friedrich Miescher Institute a BaselUniversity byla objasněna funkce mikroRNAv myších kmenových embryonálních buň-kách (Sinkkonen et al., Nat. Struct. Mol. Biol.15: 259-267, 2008); vyvinutí nových potenci-álních protinádorových látek použitelnýchv tzv. fotodynamické terapii (Králová et al., J.Med. Chem. 51: 5964-5973, 2008), identifika-ce funkčně důležitých sekvencí v genech re-trovirů (Reinišová et al., J. Virol. 82: 2097-2105, 2008; Šenigl et al., J. Virol. 82: 7818-7827, 2008); objasnění role faktorů Wntv apoptóze (buněčné smrti) vyvolané proti-nádorovým cytokinem TRAIL (Šímová et al.,Apoptosis 13: 423-436, 2008); objasnění vý-vojových mechanismů vzniku oka (Kozmiket al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA 105: 8989-8993, 2008), identifikace nového funkčně dů-ležitého strukturního motivu v kinázáchskupiny Src (Filipp et al., J.Biol. Chem. 283:26409- 26422, 2008); byl objeven nový klí-čový aspekt molekulární odpovědi bakteriál-ní buňky na hladovění (Krásný L. et al., MolMicrobiol. 69: 42-54, 2008); byly připravenyrekombinantní fragmenty protilátek inhibují-cích HIV proteázu (Bartoňová et al.,Antiviral Res. 78: 275-277, 2008).

76 ■ Bulletin 3

PA R A Z I TO L O G I C K Ý Ú S TAV AV ČR, V.V. I .

Adresa: Branišovská 31, 370 05 České Budějovice

Telefon: 387 775 403; FAX: 385 310 388

URL: http://www.paru.cas.cz/, E-mail: paru@paru.cas.cz

Parazitologický ústav (PaÚ) je výzkum-nou institucí Akademie věd České republiky.Provádí základní výzkum lidských a zvíře-cích parazitů na organismální, buněčnéa molekulární úrovni. Posláním PaÚ je získá-vat, rozvíjet a šířit znalosti biologie parazi-tických prvoků a příbuzných eukaryotníchmikroorganismů, helmintů a členovcůa jejich vztahů k hostiteli. PaÚ uskutečňujesvoje poslání výzkumem, vzděláváníma dalšími aktivitami na národní a mezi-národní úrovni. Získané výsledky mají dopadna humánní a veterinární medicínu a ze-mědělství a přispívají k prevenci a léčbě lidských a zvířecích nemocí způsobených parazity.

Základní charakteristika

Parazitologický ústav byl vytvořenv Praze v roce 1962 z oddělení parazitologiebývalého Biologického ústavu ČSAVa Protozoologické laboratoře ČSAV. V roce1985 došlo k jeho přemístění do ČeskýchBudějovic. K 1.1. 2006 se ústav stal součástíBiologického centra AV ČR v.v.i. Představujenejvětší výzkumnou instituci v České repub-lice zaměřenou výlučně na parazitologickývýzkum. Hlavní oblasti výzkumu zahrnujíprotozoologii, helmintologii a lékařskou entomologii včetně studia původců nemocípřenášených členovci. Studium parazitů ryb,životních cyklů helmintů, parazitických čle-novců jako přenašečů nemocí, molekulárníbiologie prvoků a fylogeneze a molekulárníekologie parazitů zůstávají dlouhodobýmivýzkumnými prioritami PaÚ.

Parazitologický ústav zaměstnává 49 vě-decko-výzkumných pracovníků (VŠ vzdělá-ní), 31 technických pracovníků a na svých di-sertacích v něm pracuje 30 doktorandů.

Výzkum

Prvořadým posláním PaÚ je základnívýzkum v parazitologii s cílem získávata předávat nové poznatky o biologii původ-ců parazitárních chorob člověka a zvířat.Hlavní oblasti současného výzkumu PaÚjsou následující:

1. Biologie, ekologie a diverzita parazitůryb

� Morfologie, molekulární taxonomie, biolo-gie a patogenita amfizoických améb

� Životní cykly, ultrastruktura a fylogenezemyxosporeí a mikrosporidií

� Diverzita, systematika, biologie a fyloge-neze parazitických helmintů vázaných na vodní prostředí se zaměřením na hel-minty ryb v mírných a tropických oblastech

2. Parazitičtí prvoci lidí a zvířat se zaměřením na oportunní parazity člověka

� Paraziti lidí se zvláštním zřetelemk oportunním parazitózám

� Biologie, ultrastruktura, patogenita a fylo-geneze kokcidií

� Imunitní odpověď k mikrosporidiím

3. Molekulární biologie parazitickýchprvoků a hlístic

� Funkční genomika mitochondrie bičíkovceTrypanosoma brucei

� Populační struktura původce leishmaniózyv Evropě

� Evoluce komplexních plastidů u apikom-plex a příbuzných prvoků

� Genetická analýza funkce jaderného re-ceptoru u hlístice Caenorhabditis elegans

4. Biologie přenašečů nemocí: moleku-lární interakce při přenosu patogenů

� Imunologie interakcí přenašeč – hostitelve vztahu k přenosu patogenů

Bulletin 3 ■ 77

� Molekulární a buněčné faktory podílejícíse na přenosu patogenů klíšťaty

� Molekulární ekologie Lymeské boreliózya klíšťové encefalitidy ve vztahu k anti-genním strukturám původců a protein-sacharidovým interakcím

� Chemická komunikace u klíšťat

5. Molekulární taxonomie a fylogenezeparazitů

� Fylogeneze parazitických prvoků, helmintůa členovců a koevoluce parazitů a jejichhostitelů

� Distribuce parazitů a jejich hostitelskáspecifita jako důsledek koevolučních dějů

� Molekulární fylogeneze bakterií spojenýchs krevsajícími členovci

Ediční aktivita

PaÚ je vydavatelem mezinárodního ča-sopisu Folia Parasitologica (impact factorv rozmezí 0,8-1,5). Časopis je vydáván čtvrt-letně a publikuje příspěvky ze všech odvětvíparazitologie.

Vybavení

Laboratoře PaÚ jsou dobře vybavenypřístroji a zařízením, které umožňují použí-vat rozsáhlou škálu metod, např. světelnoumikroskopii, řádkovací a transmisní elektro-novou mikroskopii, histopatologii, imunolo-gii, biochemii, molekulární biologii. Vybavenílaboratoří umožňuje studovat parazito-hos-titelské vztahy na organismální, buněčnéa molekulární úrovni. Další speciální zařízenía laboratorní přístroje jsou k dispoziciv ostatních ústavech Akademie vědv Českých Budějovicích, stejně jako nejroz-sáhlejší parazitologická knihovna v České republice. Součástí PaÚ je také zvěřinecakreditovaný pro práci s laboratorními zví-řaty; PaÚ je rovněž akreditován pro prácis geneticky modifikovanými organismy.

PaÚ disponuje sbírkou kultur parazitic-kých prvoků a hlístic, buněčnými kulturamia laboratorními chovy klíšťat a komárů.Součástí PaÚ je rozsáhlá sbírka parazitů,

především helmintů (asi 3000 druhů prvoků,helmintů a parazitických členovců), včetnětypového materiálu.

Výuka

PaÚ úzce spolupracuje s Přírodovědec-kou fakultou (PrF) Jihočeské Univerzityv Českých Budějovicích. Zaměstnanci PaÚ zajišťují výuku parazitologie a příbuznýchpředmětů, zejména v rámci magisterskéhoa doktorského studia. Diplomové a disertačnípráce studentů PrF jsou realizovány v rámcivýzkumného programu PaÚ. Pracovníci PaÚse účastní pregraduální a postgraduální výukyna Karlově univerzitě v Praze, Masarykověuniverzitě v Brně a Veterinární a farmaceu-tické univerzitě v Brně.

78 ■ Bulletin 3

PaÚ je akreditován pro doktorské studijní programy parazitologie, molekulárnía buněčné biologie a zoologie na PrFa doktorské studium parazitologie na Pří-rodovědecké fakultě Univerzity Karlovyv Praze. Výuka v PaÚ umožňuje postdoktor-ské kurzy a stáže v oboru parazitologie.Pracovníci ústavu organizují mezinárodníkurzy v České republice i v zahraničí.

Další aktivity

Nedílnou součástí aktivit PaÚ je organi-zace vědeckých konferencí včetně meziná-rodních sympozií a workshopů. Vědečtí pracovníci PaÚ poskytují expertní posudkynárodním a mezinárodním agenturám, odborným společnostem a vědeckým gran-tovým agenturám. Někteří pracovníci ústavujsou členy edičních rad mezinárodních časo-pisů a posuzovateli (recenzenty) rukopisů.

Laboratoř molekulární biologie vektorů a patogenů

Laboratoř je společným pracovištěmParazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JUv Českých Budějovicích. V centru jejího zájmu jsou geny klíštěte obecnéhoIxodes ricinus, přenašeče původců klíš-ťové encefalitidy a lymské boreliózy,diferenciálně exprimované sáním krvea funkčně strukturní analýza produktůjejich exprese. Jedná se o geny kódujícímolekulové faktory klíštěte, které ses velkou pravděpodobností podílejí zejménana procesech rozpoznávání a obrany klíš-ťat nebo modulaci imunitní odpovědiu hostitelů napadených klíšťaty. Studovánajsou následující témata:� Sacharidy-vázající proteiny klíšťat:Ixoderiny A/B/C (IxoA/IxoB/IxoC)a enzymy chitinasy 1/2 (Chix1/2). LektinyIxoderin A/B (IxoA/IxoB) patří do rodinyproteinů s fibrinogenovou doménou, připo-mínají lidské fikoliny, a v analogii s nimi jsoutak potenciálními faktory přirozené imunity

u klíšťat I. ricinus zejména proti bakteriálníma houbovým infekcím. Po vypnutí genů proIxoA i IxoB metodou RNAi nebyl zazname-nán žádný vliv na fagocytární aktivitu klíště-cích hemocytů vůči boreliím. Objeven bylv pořadí třetí Ixoderin IxoC, přítomnost ge-nů všech 3 Ixoderinů byla nalezena takév genomu příbuzného amerického klíštěteI. scapularis.� „ML-domain containing protein“a tzv „Alergen like protein“: Oba prote-iny patří mezi ty, jejichž exprese v klíštětiI. ricinus je ovlivňována sáním klíštěte.Středem našeho zájmu jsou proteiny řazenédo rodiny proteinů s ML doménou, a to pře-devším „Der-p2-like allergen“ a „ML-domaincontaining protein“.� Defensiny a antimikrobiální pro-teiny: Diferenciálně exprimovaný defensinz I. ricinus byl popsán jako nový klíštěcí de-fensin po sání krve infikované boreliemi B31(exprese jednoznačně vázána na střevo klíš-těte). Organizace jeho genu z hlediska za-stoupení intronů/exonů je velmi podobnáté, která již byla potvrzena u klíšťáků druhuOrnithodoros moubata, a naopak zcela odlišnáod genové struktury u jiných „tvrdých“ klíš-ťat Dermacentor variabilis a I. scapularis, kteréžádné introny nemají. U I. ricinus byly rovněžnalezeny 2 izoformy defensinu lišící se třemiaminokyselinami v primární struktuře pepti-dů. V subtrakčních cDNA knihovnách bylynalezeny další 2 dosud neznámé peptidy spadající mezi defensiny, jeden z nich jsemnazvali RICINUSIN (ABB797885) pro jehopodobnost k nedávno popsaným klíštěcímantimikrobiálním peptidům scapularisina microplusin (opakující se His). � Salp14 (=SalpCC) a Salp15 (proteiny ze slinných žláz klíšťat s předpokládaným mo-dulačním účinkem na imunitu hostitele či dosudneznámou funkcí): Na jednovláknové cDNAsyntetizované z izolované RNA infekčních,plně nasátých klíšťat I. ricinus byly získány 2geny pro proteiny sekretované slinnými žlá-zami (původně identifikované v subtrakčníknihovně cDNA). Jeden z nich (Salp15) vy-

Bulletin 3 ■ 79

kazoval vysokou homologii k imunomodu-lačnímu proteinu SALP 15 z klíštěte I. scapu-laris. Druhý protein, pracovně pojmenovanýjako Salp14, byl homologní k pravděpodob-nému Salp proteinu z klíštěte I. scapularis.Úplná sekvence genu kódujícího peptido velikosti cca 14 kDa vedla ke zjištění, že sejedná o nového člena rodiny Salp, odlišnéhood dříve popsaného peptidu Salp 14 s anti-koagulačními vlastnostmi. Na základě novýchdat byl tento peptid označen SalpCC (sali-vary gland protein with coiled coil motif)s charakteristickou strukturou pro toto po-jmenování (terciární struktura). Peptid bylúspěšně připraven „overexpresí“ jako re-kombinantní, analyzován MS, potvrzena bylapředpověď aminokyselinového složení s po-krytím 84%. Genová sekvence (1666 bp) uká-zala na přítomnost 4 exonů a 3 intronů.Exprese kódujícího genu je indukována u všechvývojových stádií klíšťat po sání hostitelskékrve. K expresi nedochází ve střevě klíštěte.� TROSPA – receptor pro povrchovýantigen borelií OspA ve střevě klíště-te: Klíštěcí receptor pro povrchový antigenborelií OspA (TROSPA), který je syntetizo-ván rovněž po kontaktu klíštěte s krví hosti-tele. Tento protein byl nalezen původněu amerického klíštěte I. scapularis. Podle zná-mé nukleotidové sekvence tohoto genu bylo navrženo několik párů primerů, kterébyly použity k nalezení genu pro TROSPAu klíštěte I. ricinus. Gen se podařilo nalézta určit jeho úplnou sekvenci (GenBankEU034646, jenom několik odchylek od sek-vence u I. scapularis, několik záměn nukleo-tidů či přebývajících nukleotidů ve dvou pozicích u I. ricinus, v genové sekvenci iden-tifikován jeden intron). V aminokyselinovésekvenci se vyskytuje také několik odlišnos-tí. Pomocí ELISA byla potvrzena schopnostrekombinantní TROSPA vázat borelie.� Mechanismy zpracování železa klíš-ťaty: Detaily hospodaření klíšťat se že-lezem, jež nepochází z hemoglobinu hostite-le, zůstávaly dlouho zahaleny tajemstvím.Zásadními poznatky k pochopení tohoto

procesu přispěl ve své doktorské disertaciO. Hajdušek (Hajdušek et al., 2009.Knockdown of proteins involved in iron me-tabolism limits tick reproduction and deve-lopment. Proceedings of the National Academyof Sciences of the U.S.A. 106(4): 1033-1038).Kolega Hajdušek objevil u tohoto klíštětedosud neznámou bílkovinu, kterou označiljako feritin 2. Na rozdíl od již dříve známé-ho klíštěcího feritinu 1 je nově objevený feritin 2 vylučován do tělní tekutiny klíštěte(tzv. hemolymfy) a nepodléhá regulaci bílko-vinami IRP. Funkce feritinu 1, feritinu 2a bílkoviny IRP a jejich genů byla studovánapomocí metody tzv. „RNA interference“.Bylo zjištěno, že feritin 1 potřebují klíšťatapro úspěšné kladení vajíček. V případě feriti-nu 2 byla zjištěna poněkud překvapivě jehoklíčová úloha v dopravě železa z trávicíhotraktu klíštěte do jiných částí těla, zejménado slinných žláz a vaječníků. Klíšťata zbavenámožnosti syntetizovat feritin 2 nebylaschopna správně hospodařit se železema měla narušeno rozmnožování a další vývoj.Překvapivé zjištění spolu s naprosto jedineč-nou strukturou molekuly feritinu 2 inspiro-valo k testování rekombinantního klištěcíhoferitinu jako kandidátní vakcíny proti klíšťa-tům (předmětem patentové přihlášky).

Libor Grubhoffer

80 ■ Bulletin 3

BU D E M E I N H A L OVAT S U L FA N?NOV É B I O L O G I C K É Ú L O H Y Z AT R AC OVA N É H OP RO D U K T U Z K A Ž E N Ý C H VA J E C . Pavel Peč

Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc

Posledních dvacet let v biologii stálestoupá zájem o endogenně vytvářené plyny.Začalo to oxidem dusnatým (NO), který byldokonce v roce 1992 vyhlášen molekulouroku. Posléze se objevují nové skutečnostio regulační funkci oxidu uhelnatého (CO)a v poslední době se do této skupiny inten-zívně zařazuje sulfan (H2S).

Ve srovnání s oběma předchozími plynyje studium sulfanu na počátku a proto nebude od věci připomenout jeho fyzikálnía chemické vlastnosti.

Sulfan je bezbarvý, hořlavý plyns charakteristickým zápachem po zkaženýchvejcích. Je dobře rozpustný ve vodě (1 g ve 242 mL při 20 oC). Ve vodě či plasmě se chová jako slabá kyselina disociující dlerovnice H2S ↔ HS¯ + H+. Jeho pK při 37 oCje 6,76. Pokud je NaHS nebo H2S za fyziolo-gických podmínek rozpuštěn v plasmě (pH 7,4 a 37 oC) je ho přibližně 18,5 % ve formě H2S a 81,5 % ve formě hydrosulfi-dového aniontu (HS¯). Sulfan je vysoce lipo-filní molekula lehce penetrující do všech typů buněk. Taková vlastnost ho předurčujek regulační funkci.

Sulfan je vnímán především jako enviro-mentální toxický polutant a proto nyní překvapuje, že se vřazuje mezi biologicky vý-znamné, dokonce regulační molekuly.

Z biochemického hlediska působí sulfanve vysokých koncentracích jako inhibitor řady fyziologicky významných enzymů, jako jsou např. mitochondriální cytochrom coxidasa, karbonátdehydratasa a monoamin-oxidasa.

Dosavadní měření koncentrací sulfanuv plasmě a tkáních ukazují např., že lidskáplasma obsahuje kolem 50 µM sulfanua homogenáty potkaního mozku až 100 µMsulfanu. Problém spočívá v metodách použi-tých k měření. Použité spektrofotometrickémetody zaznamenávají koncentrace celko-vých sulfidů, ale ne sulfan per se. Dalším složitým faktorem je rychlé odbourávání sulfanu enzymy nebo chemicky, reakcí se su-peroxidovými radikály, peroxidem vodíkua podobně. V poslední době se objevila řadaelektrochemických sensorů, které dovolujístanovit okamžité velmi nízké koncentracesulfanu lokálně v plasmě a tkáni.

Biosyntéza a katabolismus sulfanu

V savčích buňkách závisí biosyntéza sul-fanu hlavně na dvou pyridoxalfosfátovýchenzymech: cystathionin-γ-lyase (CGL; EC4.4.1.1) a cystathionin-β-synthetase (CBS;EC 4.2.1.22). Oba enzymy jsou cytosolární,zatímco třetí enzym, cysteinaminotransfera-sa, resp. 3-merkaptopyruvátsulfurtransferasa(MPST; EC 2.8.1.2) je produkován jakv mitochondriích, tak v cytosolu.

CBS katalyzuje za účasti pyridoxalfosfátu(PLP) substituci hydroxylové skupinyLserinu β-thiolátovou skupinou L-homocys-teinu za tvorby L-cystathioninu. Existuje velkémnožství mutací v různých částech lidskéCBS nacházejících se hlavně u dědičné homo-cystinurie charakterizované vysokými hladi-nami toxického Lhomocysteinu v plasmě:

L-Serin + L-Homocystein ↔ L-Cystathionin.

OD B O R N É Č L Á N K Y

Bulletin 3 ■ 81

CGL je multifunkční pyridoxalfosfátovýprotein. Katalyzuje také eliminační reakceLhomoserinu za tvorby vody, NH3 a 2-oxo-butanoátu, L-cystinu za tvorby thiocysteinu,pyruvátu a NH3 a L-cysteinu za tvorbypyruvátu, NH3 a H2S:

L-Cystathionin + H2O ↔ L-Cystein + + NH3 + 2-Oxobutanoát.

3-Merkaptopyruvátsulfurtransferasa čiβ-merkaptopyruvátsulfurtransferasa (MPST,EC 2.8.1.2) je enzym participující na desulfu-raci L-cysteinu:

3-Merkaptopyruvát + kyanid ↔ pyruvát ++ thiokyanát.

Mnohem méně je známo o odbourávánísulfanu. Existuje řada alternativ. V mito-chondriích je sulfan rychle oxidován na thio-sulfát, který je dále převeden na sulfát jakohlavní produkt. Dále může docházetk metylaci sulfanu za tvorby methylmerkap-tanů nebo štěpení rhodanasou (EC 2.8.1.1)zahrnující do svého reakčního schématu detoxikace kyanidu thiosulfát vzniklý oxidacísulfanu:

Thiosulfát + kyanid ↔ siřičitan + thiokyanát.

Jinou variantou je interakce se supero-xidovými radikály nebo NO a nakonec inak-tivace po vazbě na hemoglobin.

Vliv sulfanu na kardiovaskulárnísystém

Sulfan rozšiřuje krevní kapiláry. Je expe-rimentálně zcela jednoznačně prokázán jehopřímý vliv na snížení tlaku krve. Na srdce pů-sobí sulfan ve smyslu negativního inotropní-ho efektu. Poznámka: Inotropní látka je agens, které ovliv-ňuje sílu svalových kontrakcí. Negativní inotrop-ní efekt znamená zeslabení síly kontrakce, pozitivní zvýšení síly kontrakce. Nejčastěji setento pojem používá při popisu vlivů různých lá-tek na sílu kontrakce srdečního svalu Např. pozitivní inotropní efekt vykazují Ca2+, katecho-laminy a kardiotonické glykosidy. Negativní inotropní efekt vykazují např. betablokátorya antiarytmika.

Funkce sulfanu při zánětech

Role sulfanu při zánětech není dosudpřesně objasněna. Existuje řada prací, které,podobně jako u NO, popisují jeho funkci jako prozánětlivou, řada dalších jako protizá-nětlivou.

Vliv sulfanu na nervový systém

Syntéza sulfanu je prokázána v mozkua periferních nervech. Přisuzují se mu funkce neuromodulátoru a neurotransmi-teru.

Na obrázku je v levé polovině naznačena biosyntéza a na pravé straně možné alternatiivy odbourávání sulfanu.

82 ■ Bulletin 3

Funkce sulfanu v endokrinní soustavě

Nejvíce prací v této oblasti je soustře-děno na regulaci známých KATP kanálků přikontrole funkce insulin-produkujících B-bu-něk Langerhansových ostrůvků pankreatu.Exogenně aplikovaný sulfan a transfekce kry-sích insulinových buněk s CGL vedek redukci hladiny vytvřeného insulinuu glukosou indukovaných buněk, zatímcoPAG (D,L-propargylglycin, inhibitor CGL),zvyšuje hladinu uvolňovaného insulinu. Je pa-trné, že exogenní nebo endogení sulfan hra-je podstatnou úlohu v mechanismu uvolňo-vání insulinu. Postupem doby je publikovánařada, často protichůdných výsledků, kterémnohdy odrážejí nevhodně použitou expe-rimentální techniku lokálního měření sufanunebo jeho aniontu (HS¯).

Úloha pro farmakology.

Je asi ještě brzy začít s vývojem látek,které by mohly systém cystein-sulfan ovliv-ňovat. Intenzivně se používají oba inhibitory.Pro CGL (D,L-propargylglycin) a β-CN-ala-nin) a aminooxyoctová kyselina jako inhibi-tor CBS. Tyto inhibitory zasahují všechny pyridoxalfosfát-dependentní enzymy a jejichpůsobení je nespecifické. Používají se takédonory sulfanu jako jsou např. H2S uvolňují-cí deriváty diclofenacu a mesalaminu.

Na závěr dvě témata k zamyšlení:

a) Jak může jednoduchá molekula sulfanu vy-volávat tak širokou odezvu? b) Mohou různé koncentrace sulfanu vyvolá-vat různé odezvy v buňce?

LITERATURA

1. Li, L. and Moore, P.K. (2007) Putative biological roles of hydrogen sulfide in health and disease: a breath of not so fresh air ? Trends in Pharmacological Sciences, 29(2), 84-90.

2. Kamoun, P (2004) Endogenous production of hydrogen sulfide in mammals. (2004) AminoAcids 26, 243-254.

3. Yang,G. et all.(2008) H2S as a Physiologic Vasorelaxant: Hypertension in Mice with Deletionof Cystathionine -lyase. Science 322, 587-590.

Bulletin 3 ■ 83

RŮ Z N ÉXXV. XE N O B I O C H E M I C K É S Y M P O S I U M

Samostatné „polojubilejní“ XXV. xeno-biochemické symposium se konalo ve dnech22. – 25. září 2009 v Mikulově, v prostoráchhotelu Galant. Symposium bylo uspořádánoXenobiochemickou sekcí České společnostipro biochemii a molekulární biologii spoluse Slovenskou spoločnostęou pre biochémiua molekulárnu biológiu a Výzkumným ústa-vem veterinárního lékařství v Brně. Průběhsymposia byl obohacen stálou výstavkou fir-my Roche, s.r.o., Diagnostic Division, kterápředstavila systém buněčného analyzátoru(Cell Analyzer System) a firmy Biotech.

Sympozia se zúčastnilo 75 registrova-ných účastníků, předneseno bylo 28 předná-šek a vystaveno 36 plakátových sdělení.Účastníci symposia pocházeli z univer-zitních, akademických a dalších výzkumnýchpracovišť České republiky a Slovenska. Je radostné sdělit, že většinou šlo o mladé,pro vědu zapálené výzkumné pracovníky, ať již doktorandy nebo asistenty, kteřís nadšením prezentovali výsledky svých prací. Při pravidelných setkáních, která pořádá xenobiochemická sekce ČSBMB, jemožno dobře sledovat jejich profesionálnívzestup.

Odborná témata byla rozdělena dookruhů, týkajících se biotransformačních enzymů, metabolismu xenobiotik, genotoxi-city, problematiky transkripční regulace CYPenzymů, reparačních enzymů, regulace sig-nální transdukce a genové exprese, mecha-nismu chemicky indukované nádorové pro-moce a progrese a nakonec problematikychemoprotektivních vlastností xenobiotik.

Stále více se potvrzuje, že setkávání vědeckých pracovníků zabývajících se výšeuvedenou problematikou se těší velkému zájmu o aktuální novinky ve zkoumané

problematice, která všechny vzájemně obohacuje a dává možnost výměny zkuše-ností podložené bohatou diskusí nejenu jednotlivých přednášek a posterových pre-zentací, ale i ve volném čase.

V průběhu sympozia byla uspořádánasoutěž o nejlepší plakátové sdělení, a to sa-mostatně ve dvou dnech tentokrát bezomezení výše věku hlavního autora sdělení.Všichni měli možnost vyjádřit svůj názoroznačením daného plakátku a po sečteníhlasů byly výsledky (tj. první, druhá a třetícena) vyhlášeny na začátku slavnostní veče-ře. Vítězové byli obdarováni cenou, jak jinak,když jsme byli na jižní Moravě – tedy kvalit-ním jihomoravským tekutým mokem.Kromě slavnostní společenské večeře bylasoučástí společenského programu také pro-hlídka historické části Mikulova s odbornýmvýkladem zakončená prohlídkou zámkuv Mikulově. Naše putování po Mikulově končilo ve večerním čase, kdy na nás již nádherně zapůsobil nejen bohatě osvětlenýzámek, ale i z ochozu zámku v dáli viditelnérakouské vesničky.

Jménem všech účastníků sympozia sidovolím poděkovat hlavnímu organizátorovitohoto sympozia RNDr. MiroslavuMachalovi, CSc., který se bezchybně postaralnejen o odbornou část tohoto symposiaa o společenský program, ale i o to důležiténeviditelné, tj. o přátelskou atmosférua klidnou pohodu po celou dobu jednání.Dr. Machala je dlouholetým zkušeným orga-nizátorem řady xenobiochemických sympo-zií a právem mu patří za tuto činnost tennejvřelejší dík.

L. KameníkováKarlova Univerzita, 2. LF , FÚ

84 ■ Bulletin 3

PRO M O C E

Konec školního roku přináší každoročněpro vysoškolské pedagogy i studenty končícívysokoškolské studium významnou událost,a to obhajoby diplomových prací a státní zá-věrečné zkoušky. Pedagogové se těší, že jestudenti přesvědčí, že jejich několikaletá prá-ce nebyla zbytečná a že své svěřence dobřepřipravili pro další aktivní život. Studenti sesnaží dokázat, že dobře zvládli experimen-tální práci, která je pro biochemiky zásadní,a dokázali získané výsledky dobře presento-vat.Následná státní doktorská zkouška ze čtyřpředmětů je pro studenty jistě obtížnějšínež obhajoba diplomové práce, ale přestoobvykle dopadne dobře. Úspěšné završení

studia je korunováno promocí, která je svát-kem nejen pro samotné studenty a jejich pe-dagogy, ale především pro rodinu a přátelestudentů. Kromě obvyklého ceromoniálua absolventského slibu je nedílnou součástípromoce i závěrečný projev zástupce absol-ventů. Letošní projev zástupce absolventůoboru “Obecná a aplikovaná biochemie” násvelmi zaujal svou originalitou, a proto jsmese rozhodli, jeho publikováním v Bulletinunaší společnosti, se s Vámi podělit o dojmy,které vyjadřují postoje našich absolventů.Projev vzbudil ohlas u absolventů i peda-gogů, rodiče a přátelé studentů jistě dostalidoma odborné školení.

Vaše magnificence, spectábiles, vážená obci akademická, milí blízcí a hosté,

Je brzké úterní ráno a většina z Vás vážila dlouhou cestu, aby se s námi mohla podělito tento vzácný okamžik.

Posledních pět let se nesmazatelně zapsalo do našeho života a je toho mnoho, oč bychomse s Vámi chtěli podělit. Snad s trochou nadsázky by se cesta k tomuto vrcholnému okamžiku, u kterého se scházíme, dala přirovnat ke vzniku proteinu. Naši pedagogové silou polymerázy replikovali naše znalosti a vkládali do nich inserty se stále novýmia novými vědomostmi a zkušenostmi. Častokrát i neúspěšně transkribovali a sestřihávalitak, aby v konečném důsledku získali takový primární peptidový řetězec, z něhož naši blízcí s elegancí chaperonů svinovali tu konformačně nejvýhodnější strukturu.

Ano, stojíme před Vámi zcela jiní, než když jsme se před pěti lety seznámili s naší alma mater a s velkou nejistotou vstupovali do jejích zákoutí. Nejsme však jiní jen v tom,co obnáší nově nabyté vědomosti a zkušenosti. Dá-li se dle předchozí nadsázky

Projev absolventa Ing. Davida Hepnara, Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT v Praze

Bulletin 3 ■ 85

do proteinu vložit duše, charakter či názor, pak naše společné počínání skončilos excelentním výsledkem.Málokdo z nás tušil, že právě tento rozměr naší pětileté společné práce bude tak zásadní.

Jsme Ti, kteří stojíme na možná nejdůležitějším prahu našeho života, a každý náš dalšíkrok je veden s jistotou, s názorem, se snahou předvést všechno to, co jsme se od Vás na-učili.

Chceme jít rovně. Neohýbat se, nevyhýbat se a být zodpovědní za každý nádech, který v dalším životě uděláme. Chceme svým počínáním činit radost sobě i ostatním, chceme využít všeho, co v nás v současné době vře a kypí, s touhou najít si to správné místo vedle Vás.

Bude to ještě dlouhá cesta, ale cítíme se být dobře připraveni. Především díky Vám.Děkujeme.

Pro Vaše potěšení připravilJan Káš,

Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT v Praze

POV Í DÁ N Í O B I O C H E M I KOV I Z Č A S ŮS TA R É H O M O C N Á Ř S T V Í A P RV N Í R E P U B L I K Y

Ivan Jakovič Horbačevskij

*5. května 1854 – † 24. května 1942

86 ■ Bulletin 3

Při toulkách po sluncem rozpálených ulicích v historickém středu Vídně v srpnu tohoto roku jsem si na začátku Tuchlauben poblíž náměstí Hoher Markt všiml pamětní deskys nápisem v cyrilici, který upozorňuje na pobyt ukrajinského biochemika Horbačevského. V té době to pro mě bylo zcela neznámé jméno. Po svém návratu jsem vyhledal informaceo této pozoruhodné osobnosti Rakouska-Uherska a první Československé republiky, jejíž odborné působení bylo mimo jiné spjato s Univerzitou Karlovou. Posuďte sami, zda stojí zato si jeho jméno zapamatovat. Tento Rakušan ukrajinského původu byl ztělesněnímideje mnohonárodnostní monarchie. V jeho odborných pracích i v korespondenci najdemeběžně ukrajinštinu, němčinu, češtinu i polštinu.

Ivan Jakovič Horbačevskij (v ruském přepisu Ivan Jakovlevič Gorbačevskij, v době Rakouska-Uherska a první republiky Johann, Ivan či Jan Horbaczewski) se narodil v Zarubincíchu Zbaraže v oblasti Tarnopolu na Ukrajině, tehdy v rakouské východní Haliči, do rodiny řeckokatolického kněze. Po studiích na německo-polském gymnáziu v Tarnopolu získal vzdělání na Lékařské fakultě Vídeňské univerzity, kde se byl laborantem a asistentemu profesora Ernsta Ludwiga. Svoji první vědeckou práci o nervové soustavě publikoval v roce1874, kdy byl stále ještě studentem. Studium ukončil v roce 1877 a později se zabýval vědouna Chemickém a Fyzikálním institutu Vídeňské univerzity. V roce 1882 jako první syntetizovalkyselinu močovou z glycinu a močoviny. V letech 1884 až 1917 působil jako řádný profesorna nově ustavené české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde pokračoval v započaté

Bulletin 3 ■ 87

výzkumné práci. Čtyřikrát byl děkanem její lékařské fakulty a v letech 1902 – 1903 byl dokonce rektorem univerzity. Přednášel farmakologii a soudní chemii. V roce 1898 obdrželřád Železné koruny, nejvyšší rakousko-uherské vyznamenání.

Zastával řadu funkcí veřejných a politických. Od roku 1889 byl ve Zdravotní radě Českéhokrálovství, v letech 1906 – 1917 pak působil v Nejvyšší zdravotní radě ve Vídni. Roku 1902 sestal dvorním radou a roku 1909 doživotním členem panské sněmovny. V roce 1917 ho císařKarel I. jmenoval do vlády jako prvního rakouského ministra zdravotnictví (první ministrzdravotnictví na světě!!), což byla v době vrcholící světové války náročná práce, která mu zabírala veškerý čas. Byl členem Královské české společnosti nauk, v roce 1918 se však členství vzdal. Jako austrofil nesouhlasil s rozpadem monarchie a vznikem Československaa zprvu zůstal ve Vídni. Do Prahy se vrátil teprve později jako čestný profesor z Vídně přesunuté Ukrajinské svobodné univerzity, ve 20. letech byl jejím rektorem a pracoval tam aždo roku 1939 současně s působením na dalších emigrantských ukrajinských středních školách. S ukrajinskou komunitou v Rakousku-Uhersku (zejména s odbornými kruhy ve Lvově) a následně s emigranty v prvorepublikovém Československu udržoval mnohé kontakty. Pomáhal při tvorbě ukrajinské chemické terminologie, psal učebnice, v roce 1925byl jmenován členem Všeukrajinské akademie věd v Kyjevě. Měl přednášet na univerzitěv Charkově, ale omluvil se kvůli vysokému věku. V roce 1939 se zúčastnil čestnou funkcíi krátkodobé existence nezávislé Karpatské Ukrajiny vyhlášené v Chustu na území bývaléPodkarpatské Rusi.

Profesor Horbačevskij se dožil vysokého věku. Zemřel 24. května 1942 a byl pochován na hřbitově u kostelíka sv. Matěje v Praze – Šárce. Zanechal po sobě více než stovku vědec-kých prací. Byl biochemikem, hygienikem, epidemiologem, soudním lékařem a toxikologem.Popsal novou metodu syntézy kreatinu, vypracoval i metodiku stanovení dusíku v moči.V letech 1889 – 1891 objevil enzym xanthinoxidasu. Byl jedním z prvních vědců,který rozpoznal, že aminokyseliny jsou stavebními kameny proteinů.

Zpracoval Marek Šebela s použitím veřejně přístupných textů ruské a ukrajinské Wikipedie, materiálů Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR a Tarnopolské státní lékařské univerzity akademikaIvana Horbačevského

Urãeno pro vnitfiní potfiebu âSBMBV˘konn˘ redaktor: Michaela Wimmerová, MU Brno

tel.: 220 183 268Vychází 3 x roãnû

Sazba a tisk: grafické studio Venice Praha s.r.o.Bulletin ã. 3/2009 ze dne 30. 10. 2009

Evid. ãíslo: MK âR E 10260Toto ãíslo je hrazeno

âSBMBISSN 1211-2526

EMBL: http://www.embl-heidelberg.deEMBO: http://www.embo.org

FEBS: http://www.febs.orgâSBMB: http://www.csbmb.cz