2
Eurípidés: Médeia Eurípidés žil a působil v průběhu 5. století před naším letopočtem ve starověkém Řecku. Řadíme ho ke klasickému období řecké literatury. Narodil se do velmi bohaté rodiny a dostalo se mu vysokého vzdělání. Stal se dramatikem a významným autorem tragédií. Mimo jiné byl také básníkem a filozofem. Jako mnoho tehdejších autorů čerpal náměty z řecké mytologie. Na tehdejší dobu zpracovával mýty poměrně originálním způsobem. Ve svých dílech klade důraz na pocity postav a do popředí se dostávají i ženy nebo otroci. Mezi jeho nejslavnější díla patří právě Médeia, z těch dalších potom Héraklés, Helena či Trójanky. Médeia je Eurípidovým druhým nejstarším dochovaným dílem. Jako námět zvolil závěr báje o Argonautech, kteří se vydali získat zlaté rouno. Iásón, jejich vůdce, se během výpravy do Kolchidy setká s Médeou, dcerou tamního krále. Ta se do Iásona zamiluje a rozhodne se mu pomoci. Zradí tak svou rodinu i zemi a musí s Iásonem utéct do Řecka. Vytvoří si k němu velmi úzký vztah, a proto ji tolik rozlítí přicházející události. Iásón, původně věrný a čestný muž se nechá zlákat vidinou moci a bohatství a chystá se vzít si za ženu dceru Kreonta, krále Korintu. Mohlo by se zdát, že moc a peníze jsou pro něj důležitější než věrná láska, ze které vzešli již dva synové. Netuší, jakou tím způsobí Médeie bolest. Médeu situace naprosto rozčílí, nehodlá si vyslechnout žádné vysvětlení. Pomstychtivost ji žene k vymyšlení lsti, jak oplatit Iásonovi zradu, které se na ní dopustil. O svých činech dlouho rozmítá, její myšlenky jsou ovlivňovány sborem žen, který představuje jakési veřejné mínění. Nakonec rozhodnutí zabít své a Iásonovy syny přemůže mateřskou lásku a Médeia v tomto činu vidí jediné možné východisko. Děj samotného dramatu se odehrává pouze v jediném dni. Podvedená Médeia měla totiž odejít z Řecka, ale pod záminkou se jí podařilo vyprosit si ještě jeden den pobytu v Korintu, aby mohla provést svůj plán. Na začátku dramatu je již rozhodnuta o svých činech a celý předcházející příběh se dozvídáme z jejích a Iásonových promluv. Médeia je z poloviny čarodějnice a podaří se jí otrávit šaty, které jako dar pro Iásonovu novou nadcházející manželku propašuje do královského paláce. Když si je princezna oblékne, okamžitě umírá. Její otec jí chce obejmout, ale jakmile se dotkne šatů, umírá také. Teprve teď Iásón prohlédne, co měla Médeia za lubem a vydá se za Médeou, aby jí mohl, alespoň slovně, co nejvíc ublížit. To ale ještě neví, že ho Médeia čeká s jeho prvorozenými syny mrtvými. To je pro něj největším trestem za to co jí udělal. V průběhu děje se Iásón velice proměnil. Dokonce Médeie vyčítá zradu své vlasti, přestože to tenkrát byla jeho záchrana. Médeia nakonec odlétá na drakovi do Athén ke svému příteli, který jí slíbil úkryt. Funkce díla byla ve své době nejspíše estetická či poučná. Lidé chodili sledovat tragédie, aby si připomněli osudy postav z tehdejších bájí a mýtů. Jazyk je pro dnešní čtenáře velmi složitý. Slovosled je zcela nepřirozený, možná proto, aby byl zachován rytmus původních řeckých veršů. Je využíván archaický a knižní jazyk. Objevují se zde rozmanité výrazy, kterými se navzájem Médeia a Iáson oslovují, zejména v situaci, když Iásón přijde za Médeou poté, co spáchá vraždu jeho snoubenky. Antické drama není pro současnou generaci čtenářů příliš atraktivní. Z velké části má na tom podíl složitý jazyk, jakým jsou díla napsaná. Stává se tak překážkou rychlému čtení a pochopení děje. Čtenář musí pozorně sledovat dlouhé retrospektivní vyprávění v promluvách postav, aby pochopil chování postav. Přestože dílo není svým rozsahem příliš

Euripides Medea

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Referat o dramatu antickeho dramatika Euripida. Zapis do cten. deniku.

Citation preview

  • Eurpids: Mdeia

    Eurpids il a psobil v prbhu 5. stolet ped nam letopotem ve starovkm ecku. adme ho ke klasickmu

    obdob eck literatury. Narodil se do velmi bohat rodiny a dostalo se mu vysokho vzdln. Stal se dramatikem a

    vznamnm autorem tragdi. Mimo jin byl tak bsnkem a filozofem. Jako mnoho tehdejch autor erpal nmty

    z eck mytologie. Na tehdej dobu zpracovval mty pomrn originlnm zpsobem. Ve svch dlech klade draz na

    pocity postav a do poped se dostvaj i eny nebo otroci. Mezi jeho nejslavnj dla pat prv Mdeia, z tch dalch

    potom Hrakls, Helena i Trjanky.

    Mdeia je Eurpidovm druhm nejstarm dochovanm dlem. Jako nmt zvolil zvr bje o Argonautech, kte se

    vydali zskat zlat rouno. Isn, jejich vdce, se bhem vpravy do Kolchidy setk s Mdeou, dcerou tamnho krle. Ta

    se do Isona zamiluje a rozhodne se mu pomoci. Zrad tak svou rodinu i zemi a mus s Isonem utct do ecka. Vytvo

    si k nmu velmi zk vztah, a proto ji tolik rozlt pichzejc udlosti. Isn, pvodn vrn a estn mu se nech

    zlkat vidinou moci a bohatstv a chyst se vzt si za enu dceru Kreonta, krle Korintu. Mohlo by se zdt, e moc a

    penze jsou pro nj dleitj ne vrn lska, ze kter vzeli ji dva synov. Netu, jakou tm zpsob Mdeie bolest.

    Mdeu situace naprosto rozl, nehodl si vyslechnout dn vysvtlen. Pomstychtivost ji ene k vymylen lsti, jak

    oplatit Isonovi zradu, kter se na n dopustil. O svch inech dlouho rozmt, jej mylenky jsou ovlivovny sborem

    en, kter pedstavuje jaksi veejn mnn. Nakonec rozhodnut zabt sv a Isonovy syny peme mateskou lsku

    a Mdeia v tomto inu vid jedin mon vchodisko.

    Dj samotnho dramatu se odehrv pouze v jedinm dni. Podveden Mdeia mla toti odejt z ecka, ale pod

    zminkou se j podailo vyprosit si jet jeden den pobytu v Korintu, aby mohla provst svj pln. Na zatku dramatu

    je ji rozhodnuta o svch inech a cel pedchzejc pbh se dozvdme z jejch a Isonovch promluv. Mdeia je

    z poloviny arodjnice a poda se j otrvit aty, kter jako dar pro Isonovu novou nadchzejc manelku propauje

    do krlovskho palce. Kdy si je princezna oblkne, okamit umr. Jej otec j chce obejmout, ale jakmile se dotkne

    at, umr tak. Teprve te Isn prohldne, co mla Mdeia za lubem a vyd se za Mdeou, aby j mohl, alespo

    slovn, co nejvc ublit. To ale jet nev, e ho Mdeia ek s jeho prvorozenmi syny mrtvmi. To je pro nj nejvtm

    trestem za to co j udlal. V prbhu dje se Isn velice promnil. Dokonce Mdeie vyt zradu sv vlasti, pestoe

    to tenkrt byla jeho zchrana. Mdeia nakonec odlt na drakovi do Athn ke svmu pteli, kter j slbil kryt.

    Funkce dla byla ve sv dob nejspe estetick i poun. Lid chodili sledovat tragdie, aby si pipomnli osudy postav

    z tehdejch bj a mt. Jazyk je pro dnen tene velmi sloit. Slovosled je zcela nepirozen, mon proto, aby byl

    zachovn rytmus pvodnch eckch ver. Je vyuvn archaick a knin jazyk. Objevuj se zde rozmanit vrazy,

    ktermi se navzjem Mdeia a Ison oslovuj, zejmna v situaci, kdy Isn pijde za Mdeou pot, co spch vradu

    jeho snoubenky.

    Antick drama nen pro souasnou generaci ten pli atraktivn. Z velk sti m na tom podl sloit jazyk, jakm

    jsou dla napsan. Stv se tak pekkou rychlmu ten a pochopen dje. ten mus pozorn sledovat dlouh

    retrospektivn vyprvn v promluvch postav, aby pochopil chovn postav. Pestoe dlo nen svm rozsahem pli

  • dlouh, i j jsem ml problmy s interpretac jednotlivch vrok a etl jsem ho pomrn dlouho, nebo mnostv

    zastaralch vraz je opravdu velk.

    Ukzka z dla:

    Mdeia Na p dvee? Hled-li snad mrtvoly a pachatelku, mne, nech t nmahy a netes vraty! Chce-li nco ode mne, mluv, co ti libo: rukou se jich nedotkne! Mn tento vz dal otcv otec Hlios, by ochrnil mne ped rukama neptel.

    Isn Ty vyvrheli, eno nejv protivn i mn i bohm, vemu rodu lidskmu, tys mla slu proklt meem dti sv, ty, jejich matka, a v nich zniilas i mne, a vykonavi tento zloin bezbon, m jet smlost dvati se na slunce a zemi? Kletba tob! Dnes to jasn zm, vak tenkrt jsem byl slep, kdy jsem z domova, z t divoiny, vedl si t do ecka, tu bdnici, je otce, vlast svou zradila! Tvch in kletbu na mne bozi svalili. Tys bratra zavradila v rodnm dom tvm a tak jsi vela na mou krsnopdou lo: to byl tvj zatek! A potom stala ses mou chot, zrodilas mi dti, synky dva, a z lt rlivosti jsi je zabila!

    Ukzka pochz z okamiku, kdy se Isn sna dostat k Mdeie, aby mohl spatit sv mrtv syny. Vidme zde inverzn slovosled (zamnn poad podstatnch jmen a pvlastk), archaick knin vrazy (zm, vykonavi, lt rlivost). Tak je patrn, e text, akoliv je verovan, nen rmovan.

    Pouit literatura:

    SOCHROV, Marie. Kompletn pehled esk a svtov literatury. 1. vyd. Havlkv Brod: Fragment, 2007, s. 47. ISBN 9788025303115.

    Eurpids. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eur%C3%ADpid%C3%A9s

    Euripids. In: esk-jazyk.cz [online]. 2005 [cit. 2015-01-22]. Dostupn z: http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/euripides.html