Evoluce rostlin2008

Greening of Earthprvn suchozemsk povlaky sinic snad ped 2,1 miliardami let500 milin let rostliny, fungi a animalia kolonizuj suchou zemi kdy se nkter vrtily do vod, rostliny jako takov jsou suchozemsk

Vhody invaze na pevninuslunen svtlo je pm a je ho dost, nen filtrovno skrze vrstvu fytoplanktonuve vzduchu je mnohem vce CO2 pro fotosyntzu ne ve vodna soui nejsou dn neptel ani bloravci alespo prozatmv pd je mnohem vce minerl ne ve vod

Rostliny a asydodnes podn nevme, jak oddlit rostliny od astradin schma: Plantae = Embryophytajin schma: Plantae = ir rostliny, urit by do nich mly patit i Charophyceae jet jin schma: Plantae = vetn vech zelench as, nejenom Charophyceae

Embryophyta= suchozemsk rostlinyembryophyta je ale pesnj, nebo nkter druhy as se dostaly t na suchou zemimaj mnohobunn sporofyt, mnohobunn gametangia a mnohobunn sporangia, kutikulu a spory chrnn silnou stnoutradin se dl na bryophyta a cvnat rostliny

Znaky, kter se vyvinuly a na such zemi (a kter nemaj asy)apikln meristmrodozmna (ale viz dle)spory opaten stnou ve vznikaj ve sporangichmnohobunn gametangiamnohobunn, zvisl embrya

je ale teba bt opatrn: nkter z tchto znak se vyvinuly nezvisle u as a jin znaky byly u suchozemskch rostlin druhotn ztraceny

1. Apikln meristmpro fotosyntzu jsou poteba ltky ve dvou odlinch prostedch: ve vzduchu (svtlo a CO2) a v pd (voda a minerly)protoe se rostliny nemohou pohybovat, e problm rstem v apexech

2. Rodozmnaivotn cyklus suchozemskch rostlin alternuje mezi dvma odlinmi typy tl, z nich vdy jedno produkuje to druhrodozmna existuje t u rznch skupin as, ale neexistuje u Charophyceae! as pbuzensky nejblim suchozemskm rostlinmpedkov Charophycae a zelench rostlin tedy rodozmnu zejm neznali a je ji tak mono povaovat za znak, kter se vyvinul a na such zemiP.S. u lovka o rodozmn mluvit nelze. Rodozmna je situace, pi n existuje mnohobunn haploidn a mnohobunn diploidn fze

2. Rodozmnagametofyt = tvar (nap. asa i rostlina), kter je tvoen pouze z haploidnch bunk (obsahujcch tedy pouze 1n chromosom, pln stejn jako gameta)gametofyt vznik opakovanmi mitzami ze sporygametofyt produkuje gamety!sporofyt = tvar (nap. asa nebo rostlina), kter je tvoen pouze z diploidnch bunk (obsahujcch tedy 2n chromosom). Sporofyt vznik opakovanmi mitzami ze zygotysporofyt produkuje spory!

3. Spory opaten stnou vznikaj ve sporangichspora = vtrus = haploidn buka, ze kter vznik mitzami gametofytsporopolenin zpsobuje, e stny spor jsou velmi pevn a tuhsporofyt m mnohobunn tzv. sporangia, ve kterch vznikaj meiosou haploidn sporyspecializovan buky ve sporangich, tzv. sporocyty daj meiosou vznik sporm

3. Spory opaten stnou vznikaj ve sporangichmnohobunn sporangia produkujc spory v obalech ze sporopoleninu jsou klovou adaptac k pobytu na such zemii kdy Charophyceae produkuj spory, nemaj mnohobunn sporangia a spory nejsou chrnny sporopoleninem

4. Mnohobunn gametangiagametangia = mnohobunn tvary ve kterch vznikaj gametyarchegonium = vzovit tvar, ve kterm vznik vajkoantheridium = produkuje spermie a uvoluje je do prostedu semennch rostlin dolo k tak velk redukci gametofytu, e archegonia a antheridia byly u nkterch skupin druhotn ztraceny

5. Mnohobunn, zvisl embryamnohobunn rostlinn embrya vznikaj ze zygoty a jsou uchovvna v matesk rostlinkter dodv embryu iviny, jako cukry a aminokyselinytento penos ivin mezi embryem a mateskou tkn umouj placental transfer cellspenos je umonn specializovanmi pry mezi bukami, kter jsou vystlny plasmatickou membrnoucel mechanismus siln pipomn situaci u placentl (jako nap. lovka)

5. Mnohobunn, zvisl embryatento znak je natolik charakteristick, e se nkdy rostliny nazvaj Embryophyta

Dal znakyprotoe jsou suchozemsk rotliny vystaveny nebezpe vyschnut, vznik odoln epidermis, kryt na povrchu vrstvou vosk, tzv. kutikuloumnoh suchozemsk rostliny produkuj tzv. sekundrn metabolity odboky z klasickch metabolickch drah (kofein, teofylin, teobromin, chinin a alkaloidy, terpeny, taniny, flavonoidy)sekundrn metabolity maj asto ostrou chu, jsou jedovat, siln vonc a chrn proti parazitm a bloravcmflavonoidy o sebe absorbuj kodliv UV zen

Vznik suchozemskch rostlin1970:nalezeny fosiln spory datovan do ordoviku, 475 milin let star2003: nalezeny fosiln spory rovn 475 milion let star ve shlucch po tyechpodle molekulrnch hodin se odhaduje spolen pedek vech rostlin na dobu 700 milin letjin odhady molekulrnch hodin hovo pro dobu 490 425 milin let

Systematikacelkem 10 kmennecvnat: 3 (Hepatophyta, Anthoceratophyta, Bryophyta)cvnat: 7bez semene: 2 (Lycophyta, Pterophyta)se semenem: 5nahosemenn: 4 (Ginkgophyta, Cycadophyta, Gnetophyta, Conifera)krytosemenn: 1 (Anthophyta)

Systematikacelkem 10 kmensemeno = embryo chrnn obalem a zsobeno ivinaminahosemenn: semeno nen umstno v ochrannch obalechkrytosemenn: semeno je chrnno v obalech zvanch ovaria, kter jsou umstny ve kvtu a dozrvaj v plodech

Systmdnes odhadovno 290 000 druh rostlincvnat rostliny tvo 93 %