Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Víc informací o fair trade?www.fairtrade.czZákladní principy fair trade a odpovědi na ty nejčastější otázky.
www.facebook.com/podporujifairtradeAktuality, fotky a videa ze světa spravedlivého obchodu.
rádi byste se zapojili?www.fairtradovamesta.czNa světě je už více než 1 400 Fairtradových měst – patří mezi ně například i Londýn nebo San Francisco ale i česká města, třeba Litoměřice a Vsetín. Přidejte se do dobré společnosti! Zapojit se můžete i jako škola nebo církevní sbor.
www.ferovasnidane.czPiknikový happening na oslavu Světového dne pro fair trade. Snídáme každý rok v květnu – uspořádajte oslavy ve své obci!
Kampaň za féroVé banány27 zemí spojilo síly a snaží se o lepší pracovní podmínky pro pěstitele banánů a pracovníky na plantážích. Přidáte se k nám?www.zaferovebanany.cz Instagram: @zaferovebananywww.pribehbananu.cz Youtube: Make fruit fair channel www.facebook.com/zaferovebanany
máte chuť na fairtradoVé dobroty?mapa.fairtrade-cesko.czNa této mapě můžete najít nejbližší prodejnu fairtradových výrobků nebo kavárnu, kde vám uvaří fairtradovou kávu.
www.fair-bio.czHledáte dobrou kávu pro svou firmu nebo společnost? Káva z české fairtradové pražírny Fair Bio vás zahřeje u srdce hned dvakrát: nese známku Fairtrade a zároveň je produktem sociálního podniku, který zapojuje lidi žijící s postižením do normálního pracovního života.
fair trade V Čr
eKumenicKá aKademie www.ekumakad.czwww.facebook.com/ekumakad
fairtrade ČesKo a sloVensKo www.fairtrade-cesko.czwww.facebook.com/FairtradeCR
nazemi www.nazemi.cz www.facebook.com/nazemicz
fair trade Ve sVětě
fairtrade internationalwww.fairtrade.net www.facebook.com/fairtrade
World fair trade organizationwww.wfto.comwww.facebook.com/WFTOFairTrade
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektuZa férové banány s finanční podporouEvropské unie. Jeho obsah je zcela naodpovědnosti Ekumenické akademie.
podle Čeho poznáme fairtradoVý VýrobeK?
certifiKace fairtrade
Certifikační systém Fairtrade vznikl v roce 1994 z potřeby označit jednotným způsobem výrobky spravedlivého obchodu. Dnes je poznáme podle modro-zelené známky s nápisem Fairtrade. Známku vlastní Fairtrade International, která udává standardy fairtradové produkce a obchodních vztahů. Fairtrade International také stanovuje pro každý produkt či komoditu hranici, pod kterou nesmí klesnout výkupní cena, za kterou je od pěstitelů obchodník nakupuje. Pokud je ale na trhu cena vyšší, dostanou pěstitelé tuto běžnou tržní cenu – většinou formou doplatku po sezóně.
Pěstitelská družstva a společnosti musí pravidelně procházet procesem kontroly, kterou zajišťují auditoři společnosti FLo-Cert.
Do systému Fairtrade je zapojeno 1,29 mili-onu drobných pěstitelů a 187 500 zaměst-nanců certifikovaných společností v 90 zemích světa. Mezi produkty se známkou Fairtrade patří káva, čokoláda, třtinový cukr, čaj, řezané květiny, banány a jiné ovoce, džusy, víno, bavlna, fotbalové míče nebo zlaté šperky.
více informací na www.info.fairtrade.net
podle Čeho poznáme fairtradoVý VýrobeK?
systém sVětoVé fairtradoVé organizace
World Fair trade organization sdružuje mimo jiné tzv. tradiční fairtradové společnosti, tedy ty, které obchodují ze 100 % pouze s fairtradovým zbožím. Systém je založen především na důvěře a dlouhodobých vztazích mezi obchodními partnery. Zároveň pokrývá oblasti výroby, pro které by bylo těžké vytvořit jednotný standard – především řemeslné zboží (košíky, oblečení, dekorace, šperky apod.). Většina tradičních fairtradových společností začala se spravedlivým obchodováním v 70. a 80. letech minulého století. Mezi ty nejznámější patří eZA, eL Puente, Gepa, People tree, traidcraft nebo Fairtrade original.
Některé z nich již prošly novým procesem externího auditu, který WFto pilotně testuje, a mohou tak na svých výrobcích používat logo této organizace.
Loga některých fairtradových společností
co je fair trade?
Fair trade je způsob obchodu, který dává příležitost pěstitelům a pracovníkům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, aby se uživili vlastní prací za důstoj-ných podmínek.
spraVedliVá odměnaFairtradoví pěstitelé a řemeslníci mají jistotu, že za svoje zboží dostanou spra-vedlivě zaplaceno. Spravedlivá cena by měla pokrývat náklady na udržitelnou produkci a umožňovat důstojný život pěstitelům a řemeslníkům i jejich rodině. V rámci certifikace Fairtrade se pro každý produkt či komoditu stanovuje tzv. garantovaná minimální výkupní cena.Zaměstnanci certifikovaných fairtradových podniků musí za svou práci dostá-vat alespoň minimální zákonnou mzdu nebo průměrnou mzdu v dané zemi či regionu, podle toho, která je vyšší.
rozVoj KomunitCertifikovaná pěstitelská družstva a podniky dostávají tzv. sociální příplatek, stanovený např. pro libru kávy, krabici banánů nebo jinou prodejní jednotku. o tom, na co takto nastřádané prostředky využijí, rozhodují demokratickým způsobem. Může jít o projekty na rozvoj komunity (stavba či oprava cest, škol, zdravotnických zařízení), bonusy k platu, stipendia pro děti, investice do provo-zu (nákup strojů, stavba zpracovatelny) nebo do zlepšování samotné produkce (školení pro pěstitele, nákup sazenic).
ochrana žiVotního prostředíFairtradoví pěstitelé se snaží nakládat odpovědně s vodou i odpady a využívat obnovitelné zdroje energie. Proti škůdcům a nemocem používají přírodní pro-středky – nasazují hmyzí predátory, jedovaté chemikálie nahrazují oleji a dal-šími přírodními látkami. V rámci certifikace Fairtrade mohou použít některé povolené agrochemikálie, nikoli ale preventivně, jen v případě, že se potýkají s problémy. Při pěstování využívají kombinace s dalšími rostlinami, aby podpo-řili rozmanitost a využili jejich stínu.
důstojné pracoVní podmínKyFairtradové podniky musí respektovat pracovní práva a svým zaměstnancům umožňovat práci v důstojných a bezpečných podmínkách. Zaměstnavatelé musí podporovat svobodnou činnost odborů a kolektivní vyjednávání.
dlouhodobé obchodní VztahyČlenství ve fairtradovém družstvu dává pěstitelům jistotu a stabilitu – ví, kolik a kdy za svoje produkty dostanou. Mohou tak lépe plánovat svou budoucnost a nebojí se investic. Družstva často využívají možnosti předfinancování, aby je-jich členové mohli dostat peníze opravdu „na ruku“.
roVnopráVnostVe fair trade mají všichni rovnocenný hlas. Ženy, migranti i zástupci národnost-ních menšin mají jistotu, že se nesetkají s diskriminací a zneužíváním. Fairtra-dové podniky a družstva se snaží zapojit ženy do rozhodování a posilovat jejich nezávislost.
záKaz dětsKé a nucené práceDěti mohou svým rodičům pomáhat při pěstování nebo sklizni. Práce ale nesmí ohrožovat jejich psychický nebo fyzický vývoj a bránit jim ve vzdělávání – takto definuje Mezinárodní organizace práce (ILo) dětskou práci a systém fair trade ji přísně zakazuje, stejně jako novodobé otroctví.
demoKracieČlenové certifikovaných družstev si pravidelně volí své zástupce, kteří je repre-zentují na různých úrovních. Nejvyšším orgánem družstev je valná hromada, na které se rozhoduje např. o plánech do budoucna nebo o využití prostředků ze sociálního příplatku. Na certifikovaných fairtradových plantážích si zaměst-nanci volí své zástupce do tzv. Joint Body, které je zodpovědné za využívání sociálního příplatku.
Foto
na
před
ní s
tran
ě: A
rchi
v ek
umen
ické
aka
dem
ie, o
livie
r Wei
dem
ann,
Did
ier G
entil
hom
me,
Arc
hiv
Fairt
rade
Deu
tsch
land
.
fair trade objeVte sVět
Bo t n
i c k ý z á l i v
A
TL
AN
TS
KÝ
OC
EÁ
N
I N D I C K Ý
O C E Á N
T I C H Ý
O C E Á N
Mis
siss
ippi
Missouri
Ohio
Rio Grande
Col
orad
o
Columbia
Snake
St. Lawrence R.
NelsonPeace
Slave
Liard
Mackanzie
Yukon
Great Bean
Great Slave
Athabasca
Winnipeg
ManitobaNipigon
L. Superior
Mic
hig a
n
L. Huron
Erie
Ontario
Nettiling
Mag
dale n
a Orinoco
Japurá
Río
Bran
co
Río Negro Am
a z o n a s
Toc a
nti n
s
u
Tapa
jós
Madei
ra
P u r us
Uca
yal i
Mar
añón
São
Fran
cisc
o
Pa r
a gua
y
Para
ná
Para
naíba
Río de la Plata
Titicaca
H u d s o n ů v
z á l i v
D a v i s ů v p r ůl i v
B e a u f o r t o v o m o ř e
A l j a š s k ý z á l i v
S e v e r n ím o ř e
G r ó n s k é m o ř e B a r e n t s o v o m o ř e řom éksraK
eM o ř e L a p t ě v ů
V ý c h o d o s i b i ř s k é m o ř e
D á n s k ý p r ů l i v
Me
xi
ck
ý
zá
l i v
K
ar i b s k é m o ř e
P a n a ms k
ý z á
l iv
Magalhãesův
průliv
Ka
li f o
rn
sk
ý
zá
li
v
B e r i n g o v o
m o ř e
G u i n e j s k ý
z á l i v
W e d d e l l o v o m o ř e
B e l l i n g h a u s e n o v o m o ř e
A m u n d s e n o v o m o ř e
R o s s o v o m o ř e
Gibraltarskýprůliv
La MancheT a s m a n o v o m o ř e
B e n g á l s k ý
z á l i v
A r a b s k é
m o ř e
Ru
dé
m
oř
e
Pe r s k ý z á l i v
Ji
ho
čí
ns
ké
m
oř
e
eřom éksváJ
Celebeské
moře
Mol
ucké
moř
e
Ma
kasa
r sk ý
pr ů
l iv
S u l u s k é
m o ř e
S e r a m s k é mo ře
Ba
nd
s k é m o ř e
A r a f ur s
k é m
oře
T i m o r s k é
m o ř e
S a w u s k ém o ř e
záliv
Carpentaria
Velký
australský záliv
Ž l u t é
m o ř e
J a p o n s k é
m o ř e
Vý c h
od
oč í
ns k
ém
oř e
O c h o t s k é
m o ř e
Beringůvprůliv
B e r i n g o v o
m o ř e
S e v e r n í l e d o v ý o c e á n
B í l é m o ř e
N o r s k é
m o ř e
B a l t s k é mo
ř e
Č e r n é m o ř e
S t ř ed
oz
e
mn í m
o ř e
Ka
sp
ic
ké
mo
ře
Aralskéjezero Balkaš
Bajkal
Ladožskojeozero
Oněžskojeozero
B i s k a j s k ý
z á l i v
Rhe in
Dunaj
Dn
i p r o
Do n
V o l ga
K a m a
U r a l
Syrdarja
Amudar ja
Peč
ora
Ob
Išim
Irty
š
A n g a r a
Vi lju j
L e n a
A l d a n
K o l y m a
A m u r
Hu a n g H
e
Ch a n g J i a n g
Xu n J i a n g
Mekon g
Irr a
w a dd
y
Gan g e s
Indu
s
Di jl a
Fu r ā t
Na h r
a n N
ĩl
Ni g e r
B e n ue
Báh
r a l
Aby
adB
á hr
al J
abal
Báh
r al
Azr
a
TanaHayk
Uker
ewe
Albert
Ta
ng
an
yi k
a
Malawi
C o n g o
Tchad
Zam
b e z i Shir
e
Or a n g e
Da r l i
n g
Mu
r r
a y
Thajský
zál iv
Nicaragua
F i d ž i j s k é
m o ř e
E
ni
se
j
Mo
sa
mb
ic
ký
p
rů
li
v
Turkana
South Georgia
SouthSandwich Is.
Gough I.
Tristan da Cunha
Ascension
I. da TrindadeIs. Martin Vaz
Fernandode Noronha
Rochedosde S. pedroe S. Paulo
S. Andrés y Providencia (kol.)
Is. Los Roques
Newfoundland
Bouvetøya
Bioko
Canarias
Madeira
Aç o r e s
B a f f i nA l j a š k a
L a b r a d o r
V i c t o r i a
H a w a i i
Is. Revilla Gigedo (mex.)
H a w a i i (USA)
Prince Edward Is. (jihoafr.)Crozet (fr.)
Kerguélen (fr.)
Amsterdam
St. Paul (fr.)
Heard (austr.)
Chagos Arch. (brit.)
HainanDao
Ka
li
ma
nt
an
J á v a
Su
ma
tr
a
Sula
wes
i
N o v á G u i n e a
Ke
pu
la
ua
n
Me
nt
aw
ai
Seram
Hal
mah
era
Luzo
n
Min
dana
o
B i s m a r c k A r c h .
Tasmánie
NováBritánie
Sach
alin
K a m č a t k a
Č u k o t k a
AnžuNovaja Zemlja
Zemlja Franca-Iosefa Severvaja zemlja
Jamal
Tajmyr
Kola
Baleares
Sard
egna
Corse
Sicilia
Kríti
Sokotra (jem.)
Is. Juan Férnandez (chil.)
Is. de losDesventurados (chil.)
I. del Coco
Galapágos(ekv.)
Malpelo (kol.)
I. de Pascua
I. Sala-y-Gómez
Laccadive Is . And
aman
Is .
sI r abokiN
.
B a n k s
Komandorskijeos.
A l e u t i a n I s . (USA)
K u r y l s k i e os .
Wake(USA)
Kermadec Is.(novozél.)
Chatham Is.(novozél.)
Masquarie Is.(austr.)
Auckland Is.(novozél.)
Campbell I.(novozél.)
(fr.)
(fr.)
(ind.
)(in
d.)
(jap.)(jap.)
(jap.)
(jap.)
(jap.)
(nor.)
(brit.)
(brit.)
(brit.)
(brit.)
(braz.)
(braz.)
(braz.)
(šp.)
(port.)
(port.)
(kost.)
(chil.)
(USA)
(USA)
Tahiti
Shetland Is.
Gotland
Bonaire (niz.)
Saba (niz.)
Nanshaqundao(čín.)
Xishaqundao(čín.)
Los Angeles
New York
Ciudad de México
Bogotá
São PauloRio de Janeiro
Lima
Buenos Aires
London
Paris
Moskva
Istanbul
Al-Quahirah
Lagos
Kinshasa
Chicago
Jakarta
Manila
SoulTokyo
Osaka
Beijing
Shanghai
Chongquing
Shen
zhen
Gua
ngzh
ou
Mumbai
Karãchi
Calcutta
Delhi
Dacca
CH
IL
EA
RG
EN
TI
NA
URU
GUAY
FALKLANDSKÉ
OSTROVY
PA
RA
GU
AY
BO
LÍ
VI
E
B R A Z Í L I E
PE
RU
E K V Á D O R
K OL U
MB I E
VE N
E ZU
E L A
PANAMA
KOSTARIKA
GU
AJ
AN
A
SURI
NA
M
NIKARAGUA
SALVADOR
GUATEM
ALA
HONDURASBELIZE
G R Ó N S K O
KA
NA
DA
S P O J E N É
S T Á T Y
A M E R I C K É
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
SAINT PIERREAND MIQUELON
(fr.)
ME
XI
KO
BA
HA
MYK U B A
JAMAJKA
HAITYDOMINIKÁNSKÁ
REPUBLIKA
PORTORIKO (USA)
GUADELUPE (fr.)
MARTINIK (fr.)
SVATÁ LUCIE
GRENADA
TRINIDAD A TOBAGO
BARBADOS
ANTIGUA A BARBUDA
DOMINIKA
SVATÝ VINCENT
A U S T R Á L I E
NOVÁKALEDONIE
VA
NU
AT
U
FIDŽI
SAMOA
Š AL A
MO
UN
OV
Y
OS T
RO
VY
VÝCHODNÍTIMOR
BRUNEI
PALAU
GUAM
SEVERNÍ
MARIÁNSKÉ
OSTROVY
MI
KR
ON
ES
IE
FI
LI
PÍ
NY
SINGAPUR
VI
ET
NA
MKAMBODŽA
NO
VÝ
ZÉ
LA
ND
A N T A R K T I D A
R U S K O
Č
Í
N
A
M O N G O L S K O
JA
P
ON
SK
O
JIŽNÍKOREA
SEVERNÍKOREA
K A Z A C H S T Á N
KYRGYZSTÁN
TÁDŽIKISTÁNTURKMENISTÁN
U Z B E K I S T Á N
A F GH
Á NI S
TÁ N
PÁ
KI
ST
ÁN
IN
DI
E
N E P Á L BHÚTÁN
YM
RA
MN
A
IR
Á
NA L Ž Í R S K O
MA
RO
KO
ZÁPADNÍ
SAHARA
MA
UR
ET
ÁN
I E
MA
LI
NI
GÉ
RI
E
NI
GE
R
BURKINA
FASO
KAPVERDY
GAMBIE
SENEGAL
L I B Y E E G Y P T
ERITREA
Č A D S Ú D Á N
E T I O P I E
DŽIBUTI
JE
ME
N
OM
ÁN
SA
UD
SK
Á
AR
ÁB
IE
SPOJE
NÉARA
BSKÉ
EMIR
ÁTY
TU
NIS
KO
SO
MÁ
LS
KO
KATAR
BAHRAJN
KUVAJT
T U R E C K O
GRUZIE
KE
ŇA
UG
AN
DA
SV. TOMÁŠA PRINŮV O.
AN
GO
LA
KA
ME
RU
NK
ON
GO
KO
NG
O(d
em. r
ep. )
GA
BO
N
ROVNÍKOVÁ GUINEA
STŘEDOAFRICKÁ
REPUBLIKA
TA
NZ
AN
IE
ZIM
BABW
E
BU
RUNDIRWANDA
NA
MI
BI
EB
OT
SW
AN
A
LESOTHO
SVAZIJSKO
MA
DA
GA
SK
AR
MAURICIUS
REUNION
KOMORY
MAYOTTE
JI H
OA
FR
I CK
Á
RE
PU
BL
I KA
Z
AM
BI
EM
AL
AW
IM
OS
AM
BI
K
TH
AJ
SK
O
LA
OS
SRÍ LANKA
F R A N C O U Z S K Á
P O L Y N E S I E(fr.)
BE
NI N
GH
AN
A
GUINEA-BISSAU
LIBÉRIE
TO
GO
SIERRA
LEONE
C
ÔT
Ed
' IV
OI R
E
G UINEA
ISLAND
IRSKO
V E L K ÁB R I TÁ N I E
FAERSKÉ OSTROVY F I N S K O
NO
R
SK O
ŠV
ÉD
S K O
ESTONSKOLOTYŠSKO
LITVA
BĚLORUSKO
U K R A J I N A
POLSKO
NIZOZEMSKO
NĚMEC
KO
BULHARSKO
IT
ÁL
IE
MALTA
FR
AN
CI EANDORRA
1
BELGIE
23
4
GIBRALTAR
5
KYPR
67
10
SAN MARINO
SRBSKO
VATIKÁN
S V A L B A R D (nor.)
DÁNSKO
P O R T U G A L S K O
ŠPANĚLSKO
ANGUILLA (brit.)
ARUBA
BERMUDY
BRITSKÉ PANENSKÉ O. (brit.)
CO
OK
OV
Y
OS
TR
OV
Y
(nov ozél.)
GUERNSEYJERSEY
KAJMANSKÉ O.
(brit.)
KOKOSOVÉ O.
SE
YC
HE
LY
SVATÁ HELENA
TOKELAU (n
ovozél.)
TONGA
TUVALU
VÁNOČNÍ O.
WALLISA FUTUNA
MA
LE
DI
VY
O. MAN
MO
NTS
ERRA
T
NAURU
NIUE(novozél.)
NORFOLSKÉ O.
O. TURCKÉ A CAICOSKÉ (brit.)
SV. K
RYŠT
OF A
NEV
ISPANENSKÉ O.
(USA)
TCHAJ-WAN
MACAOHONGKONG
IN
D
ON É S
IE
KI
RI
BA
TI
M A R S H A L L O V Y OS
TR
OV
Y
PA
PU
A -
NO V Á G U I N E A
CIREMA
ÁKO
MAS A
TOKELAU
K I R I BA
T
I
AM
ERIC
KÁO
MAS
A
ASU(
)
R AKOUSKO SLOVENSKOČESKÁ
REPUBLIKAMOLDAVSKORUMUNSKO
ŠVÝCARSKO
CHORV
ATSKO
ALBÁNIE
MONAKO
ÁZERBÁJDŽÁN
SLOVINSKO
LIBANON
IZR
AEL
FRAN
COUZ
SKÁ
GUAJ
ANA
BANGLADÉŠ
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
MA
LA J S I E
(USA)
(fr.)
(USA)
(fr.)
(austr.)
(fr.)
(austr.)
(fr.)
(brit.)
(brit.)
(brit.)
SINT MAARTEN
CURA
CAO
MAĎARSKO
ŘE
C
KO
S Ý RI
E
JORD
ÁNSKO
IR
Á
K
J I Ž N Í
S Ú D Á NSOMALILAND
ABCHÁZIEJIŽNÍ
OSETIE
PODNĚSTŘÍ
RUSKO
8
9
0°
Kdo sKlízí KaKao V západní africe? (pobřeží slonoViny)
třetina kakaových bobů, ze kterých se vyrábí naše oblíbená čokoláda, pochází z Pobřeží Slonoviny. Místním farmářům ale tato čím dál exkluzivnější su-rovina nepřináší vysoké zisky. Naopak, většina z nich žije v chudobě a nedůstojných podmínkách. Hořkou stránkou kakaového průmyslu je ale i využívání dět-ské práce a novodobé otroctví: na kakaových plan-tážích Západní Afriky pracují až 2 miliony dětí, více než 500 000 z nich v nebezpečných podmínkách.
Kojoti a nízKé ceny KáVy (guatemala)
Drobní farmáři pěstující v horách Guatemaly kávu na svých pár hektarech jsou mnohdy od-říznuti od jakýchkoli zdrojů informací. Nevědí tak, jakou má jejich káva ve skutečnosti cenu, a zároveň často nemají přístup na trh, kde by mohli svou kávu prodat vlastními silami. Spo-léhají tedy na překupníky, tzv. kojoty. ti pěsti-telům vyplácí velmi nízké ceny, za které nejsou schopni uživit důstojně sebe a svou rodinu.
Krutá realita na banánoVých plantážích (eKVádor)
Největším světovým exportérem banánů je ekvádor. Jen málokdo tuší, že se pod slupkou oblíbeného ovoce skrývá krutá realita. Přesto-že se totiž při produkci banánů používá velké množství agrochemikálií, pracovníci na plan-tážích nedostávají žádné pomůcky, aby mohli chránit své zdraví. Pesticidy se také dostávají do místního ekosystému a v dlouhodobém hledisku způsobují lidem neplodnost, potraty, rakovinu nebo duševní poruchy.
KaKaoVé družstVo majitelem ČoKoládoVny (ghana)
Družstvo Kuapa Kokoo vlastní 45 % společnosti Divine, která z jejich kakaa vyrábí v Anglii kvalitní fairtradové čokolády. téměř třetinu z 65 000 členů tvoří ženy. ty mají v Kuapa Kokoo velmi silný hlas. V některých volených orgánech je jich dokonce více, než mužů. Družstvo pro ženy organizuje růz-ná školení posilující jejich nezávislost. takto na-příklad vznikl malý projekt na výrobu mýdla, díky kterému mají členky další zdroj příjmů.
sVobodné odbory na KVětinoVé farmě sher (etiopie)
Na květinové farmě Sher ethiopia existují svobod-né odbory, kterým společnost poskytuje kancelář a místo k pravidelnému setkávání. V rámci kolek-tivní smlouvy mají místní pracovníci např. nárok na bezplatnou lékařskou péči, bezplatné vzdělání pro své děti, penzi nebo rodičovskou dovolenou. Ško-ly a nemocnice, které společnost postavila, slouží všem obyvatelům regionu Ziway, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci této fairtradové farmy.
lepší žiVot díKy féroVým míČům (páKistán)
talon Sports je společnost zaměstná-vající 1 200 obyvatel regionu Sialkot v Pákistánu. Místní zaměstnanci mají díky dlouhodobým obchodním vzta-hům talon Sports se 100 % fairtradový-mi společnostmi z Německa, Austrálie, Japonska nebo Itálie jistotu, že budou pracovat v důstojných a bezpečných podmínkách. Za šití fairtradových míčů si místní zaměstnanec vydělá 4 000 rupií za měsíc, dvakrát až čtyřikrát více, než pracovníci v běžných továrnách. talon Sports také nesmí zaměstnávat děti.
Komunitní projeKty pro důstojnější žiVot (indie)
Společnost tea Promoters India vlastní několik čajových zahrad v oblasti Darjee-lingu. Jednou z nich je i Selimbong. Zapo-jení do fair trade většinou nepřináší sbě-račkám a sběračům vyšší mzdy – ty totiž v Indii určuje zákon. oceňují ale projekty, které si díky fair trade může zahrada dovo-lit zafinancovat ze společného fondu: sys-tém mikropůjček, očkování, stavbu školy v Samabeongu, odpočívadlo pro trhačky, instalaci solárních panelů, kurzy čtení a psaní nebo vodovod s pitnou vodou.
jistoty a inVestice pro pěstitele cuKroVé třtiny (malaWi)
Členové družstva KCGA pěstují v Malawi cukrovou třtinu a zpracovávají ji na třtino-vý cukr. Díky garantovaným minimálním cenám a dlouhodobým vztahům mají vět-ší jistotu a méně strachu o svou budouc-nost. Sociální příplatek jim zase umožňuje investice do školství, zdravotnictví, zajiš-tění pitné vody nebo oprav domů.
boj pěstitelů KáVy s KlimaticKou změnou (mexiKo)
Cooperativa Agrícola Manuel Sedes sdružuje na 1700 drobných pěstitelů kávy. Svým členům poskytuje kromě garantované výkupní ceny i zdravotní péči (např. očkování nebo programy prevence rakoviny), sazeničky za výhodné ceny nebo nízkoúrokové půjčky. tým agroinženýrů se stará o zlepšování kvality a radí farmářům, jak bojovat se změnami klimatu. Družstvo zpracuje veškerý odpad: slupkami z kávových třešní topí v sušičkách a také je kompostují. Výsledné hno-jivo prodávají bez zisku zpět členům, kteří jím hnojí své kávovníky.
důstojnost a udržitelná produKce banánů (eKVádor)
„Normální, konvenční trh jde jen po zisku. Ale ve středu zájmu fair trade, tedy spravedlivého ob-chodu, stojí lidská bytost,“ říká Joaquín Vásquez, předseda ekvádorského družstva UroCAL. Družstevníci ale nezapomínají ani na přírodu: jeho členové pěstují své banánovníky v kom-binaci s dalšími, především ovocnými stromy, protože jsou pak méně náchylné k nemocem. Místo agresivních agrochemikálií používají jen přírodní postupy. Proti škůdcům se brání třeba citrusovými oleji. Nezapomínají ani na ochranu vod a správné nakládání s odpady.
nebezpeČné KVětiny (Keňa)Na růži z květinářství nebo supermarketu si nejčastěji přečteme, že je z Holandska. to je ale jen část pravdy. Velká část řezaných květin se na tamní květinovou bur-zu sváží ze zemí tropického pásu. Jedním z největších producentů řezaných květin je Keňa. Kromě příznivého klimatu sem láká firmy možnost vyplácet velmi nízké mzdy a také slabá ochrana životního prostředí. Na pěs-tování květin se spotřebuje obrovské množství vody, které pak chybí místním obyvatelům. Nehledě na to, že ta zbývající je často znečištěná chemikáliemi z farem.
tVrdý žiVot sběraČeK Čaje (srí lanKa)
Pětina světové produkce čaje pochází ze Srí Lanky. Ve většině čajových zahrad pra-cují jako sběračky ženy, vstávají ve 4 ho-diny ráno a nasbírat musí minimálně 18 kg čajových lístků, aby výdělkem pokryly alespoň základní životní potřeby. Mnohé čelí diskriminaci, sexuálnímu obtěžování a zneužívání, na 40 % bylo přesvědčeno či přímo donuceno ke sterilizaci.
místo her tVrdá práce (indie)
tisíce indických dětí sešívají kožené šes-tiúhelníky a vytváří tak fotbalové míče. třeba pro děti v evropě, které si s nimi budou hrát. Dětští pracovníci v Indii na hry ale nemají čas - pracují více než 14 hodin denně v nebezpečných podmín-kách a za mizerné peníze. Často je to pro ně ale jediná šance, jak alespoň ně-jak přispět do rodinného rozpočtu.
nelidsKé podmínKy při pěstoVání cuKroVé třtiny (niKaragua)
Produkce třtinového cukru v Nikaragui je spo-jena se zábory půdy, dětskou a nucenou prací a především nelidskými pracovními podmín-kami. Na 200 000 zaměstnanců plantáží s cuk-rovou třtinou dostává mzdy ještě nižší, než je zákonné minimum. to samo o sobě pokrývá asi čtvrtinu skutečných nákladů na důstojný život. Pracovníci nemají ochranné pomůcky, v přípa-dě stížností jsou zastrašováni nebo vyhozeni z práce. V oblasti neexistují nezávislé a svobod-né odbory.
Mapa v Gall - Petersově zobrazení – Tato mapa na rozdíl od klasického atlasového zobrazení za-chovává plošné proporce mezi zobrazenými územími. Německý historik Arno Peters (1916-2002) se snažil překonat eurocentrický pohled na historii a svět jako takový. Klasická (Mercatorova) mapa světa totiž zobrazuje země blíže k pólům proporcionálně větší než země blízko rovníku, a tudíž Evropa vypa-dá mnohem větší, než ve skutečnosti je. To považoval Peters za symbol marginalizace zemí globálního Jihu a navrhl takové zobrazení mapy světa, která udržuje země ve správných velikostních proporcích.objeVte sVět fair trade