FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKAgama.fsv.cvut.cz/~cepek/proj/bp/2011/miroslav-kopecky-bp-2011.pdf · ČeskÉ vysokÉ uČenÍ technickÉ v praze fakulta stavebnÍ obor geoinformatika

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZEFAKULTA STAVEBNÍ

OBOR GEOINFORMATIKA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

KŘIVOKLÁTSKO - SLEDOVÁNÍ VÝVOJEKRAJINY NA STARÝCH MAPÁCH

DEVELOPMENT OF LANDSCAPE ON OLD MAPS (REGION OF KŘIVOKLÁT)

Vedoucí práce: Ing. Růžena ZIMOVÁ, Ph.D.Katedra mapování a kartografie

květen 2011 Miroslav KOPECKÝ

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ

Z důvodu správného číslování stránek

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Křivoklátsko - Sledování vývoje krajiny na

starých mapách“ jsem vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré informační zdroje

v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.

V Praze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ

Chtěl bych poděkovat vedoucí práce Ing. Růženě Zimové, Ph.D. za připomínky, pomoc

při zpracování této práce a poskytnutí některých užitečných materiálů včetně mapových

listů vojenských mapování. Dále bych chtěl poděkovat doc. PhDr. Václavu Matouškovi,

CSc. především za rady ohledně historie Křivoklátska. Velký dík patří Státnímu oblast-

nímu archivu v Praze, kde mi bylo umožněno bezplatně pořídit snímky nalezených map,

a Zeměměřickému úřadu za poskytnutí povinných císařských otisků stabilního katastru

pro Nový Jáchymov.

ABSTRAKTÚkolem práce je ukázat staré mapy jako užitečný zdroj informací při studiu regionální

minulosti. Pro lokalitu Křivoklátska jsou prezentovány mapy a datové zdroje vhodné pro

sledování vývoje dané oblasti v 19. století zejména v souvislosti s postupující industri-

alizací. Mapy historických vojenských mapování byly v prostředí ArcGIS využity jako

podklad pro vizualizaci vybraných tematických vrstev a tvorbu mapových příloh.

KLÍČOVÁ SLOVAstaré mapy, vývoj krajiny, Křivoklátsko, Fürstenberské panství

ABSTRACTThe goal of this thesis is to show old maps as a useful source of information while

studying the regional history. For the Křivoklat region there are presented maps and

data sources appropriate for observing of development in the 19th century, particularly

in relation to advancing industrialization. Maps of historical military surveys were used

in ArcGIS enviroment as a source of thematic layers visualization and map supplement

creation.

KEYWORDSold maps, landscape development, Křivoklátsko, Fürstenberg estate

Obsah

Úvod 8

1 Křivoklátsko v 19. století 9

1.1 Vymezení území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.2 O rodu Fürstenberků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.3 Křivoklátské hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

2 Mapové zdroje vhodné ke studiu krajiny 11

2.1 Online mapové zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.1.1 Archiválie ČÚZK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.1.2 Mapový portál VÚGTK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

2.1.3 Oldmaps - Staré mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2.1.4 Národní geoportál INSPIRE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2.1.5 Server Deskové hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.1.6 Mapové servery na FSv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.1.7 Mapy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.1.8 Srovnání mapových serverů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.2 Klasický přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.2.1 Archiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.2.2 Historický atlas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

3 Fürstenberské panství na starých mapách 20

3.1 Celoplošná mapování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3.1.1 I. vojenské mapování (1763-1787) . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3.1.2 Stabilní katastr (Čechy 1826-1843) . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.1.3 II. vojenské mapování (1806-1869) . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1.4 III. vojenské mapování (1870-1883) . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.2 Lesnické mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.2.1 Lesní správa - porostní mapy (1891) . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.3 Ostatní mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.3.1 Přehledový plán panství (1813) . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.3.2 Kreibichova mapa Rakovnického kraje (1821) . . . . . . . . . 29

3.3.3 Velkostatek Křivoklát - situační plán (1826) . . . . . . . . . . 30

3.3.4 Velkostatek Křivoklát - situační plán (1830) . . . . . . . . . . 30

3.3.5 Generální mapa Fürstenberského majetku (po 1850) . . . . . . 30

3.3.6 Mapa okresu Křivoklátského (kolem 1861) . . . . . . . . . . . 32

3.3.7 Silniční mapa okresu Křivoklátského (nedatováno) . . . . . . . 33

4 Tvorba tematických vrstev 34

4.1 Postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

4.2 Problém datace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

5 Nový Jáchymov - vývoj obce na mapách 37

Závěr 42

Literatura 43

Citace k mapovým zdrojům 45

Seznam zkratek 46

Seznam příloh 50

A Elektronická příloha (CD) 51

B Tištěné externí přílohy 52

ČVUT Praha ÚVOD

Úvod

Ještě poměrně nedávno byly staré mapy dostupné jen prostřednictvím archivů,

historických atlasů či výstav. S rozvojem počítačové techniky a reprografických po-

stupů se však tato mnohdy umělecká díla dostala především díky internetu mezi

širší veřejnost. Jedním z cílů této práce je nabídnout některé možnosti, jak získat

zdarma přístup ke starým mapám prostřednictvím webového prohlížeče. Nevylučuje

ovšem ani klasický přístup k archiváliím prostřednictvím archivu.

Křivoklátsko1, tedy území, ke kterému jsou zde uvedené mapy vztaženy, bylo

zvoleno z podnětu pana doc. Matouška z Fakulty humanitních studií Univerzity

Karlovy, který se zdejší historií dlouhodobě zabývá. Časově je pak tato práce zasa-

zena do 19. století, neboť v této době nedochází jen k rapidnímu rozvoji geodetických

(potažmo mapovacích) technik, ale i k celkovému rozvoji lidské společnosti, kde jed-

ním z hlavních hybatelů byla průmyslová revoluce. Všechny tyto aspekty se projevily

mimo jiné právě i v soudobých mapách a my tak máme dnes možnost se dozvědět

jakým vývojem si prošla krajina, kterou známe dnes.

Předposlední kapitola nabízí možnost využití vojenských mapování ke tvorbě

tematických vrstev a problematiku s tím spojenou. Nakonec se práce v krátkosti

věnuje vývoji obce Nový Jáchymov, jak byla v průběhu 19. století zachycena na

mapách.

V úvodu je také nutné si ujasnit rozdíl mezi pojmy „stará“ a „historická“ mapa.

Pod pojmem „stará mapa“ se rozumí mapové dílo vzniklé v minulosti a zachycující

tehdejší, dnes již neaktuální, stav krajiny. Dalším, nepsaným pravidlem, pro označení

mapy jako staré je její stáří alespoň sta let. Naopak „historická mapa“ se v době

svého vydání zabývá stavem krajiny již (dávno) minulým a nezávisí tedy na datu

jejího vzniku ([8], s. 13-14). Tato práce se zabývá především mapami starými2.

1Nebo také Fürsenberské panství či Velkostatek Křivoklát. Ačkoliv je jistě mezi těmito pojme-

nováními jistý rozdíl v rozsahu území a doby, jsou pro zjednodušení v této práci považovány za

synonyma.2Zde si autor práce dovoluje upozornit na faktickou chybu, která se vyskytuje na serveru

http://www.mapy.cz, kde pod označením vrstvy „Historická 1836-56“ návštěvník nalezne mapy

II. vojenského mapování, tedy mapy staré, nikoliv historické.

8

http://www.mapy.cz

ČVUT Praha 1. KŘIVOKLÁTSKO V 19. STOLETÍ

1 Křivoklátsko v 19. století

Technologický pokrok se již po několik století stal nedílnou součástí společen-

ského vývoje. Průmyslová revoluce, která se na přelomu 18. a 19. století dostala i do

českých zemí, s sebou nesla i rozvoj a navýšení výroby nejrůznějších produktů. Neji-

nak tomu bylo na Křivoklátsku, kde kombinace nalezišť železné rudy, dostatek vody

a hlubokých lesů Fürstenberského panství vedla k rozvoji především železářského

průmyslu.

1.1 Vymezení území

Křivoklátsko je kraj, který se nachází zhruba v trojúhelníku měst Rakovník,

Beroun a Kladno. Přesnější vymezení území, které bylo spravováno Fürstenberky,

bylo pro potřeby této práce stanoveno na základě vyobrazení Generální mapy Fürs-

tenberského majetku (3.3.5). Umístění v rámci České republiky je vyobrazeno na

obrázku 1.1.

Obr. 1.1: Poloha bývalého panství Fürstenberků v rámci ČR

9

ČVUT Praha 1. KŘIVOKLÁTSKO V 19. STOLETÍ

1.2 O rodu Fürstenberků

Pod správu rodu Fürstenberků přešlo tehdejší panství v první polovině 19. sto-

letí, kdy jej od rodu Valdštejnů odkoupili. Nejvýznamějšími představiteli byl Karel

Egon I. (1729-1787), osvícenec, který například neuznával robotu, považoval ji jako

přežitý institut, a především jeho vnuk, Karel Egon II. (1796-1854). Pod jeho sprá-

vou dosáhlo fürstenberské hospodářství největšího rozkvětu [5]. V roce 1929 bylo

panství i s hradem Křivoklát prodáno československému státu, zbylý majetek byl

v rámci Benešových dekretů znárodněn.

1.3 Křivoklátské hospodářství

Jak už bylo výše zmíněno, hlavní hybnou silou Fürstenberského hospodářství

bylo železářství a hutnictví. Historie obcí Stará Huť, Nová Huť, Roztoky u Křivoklátu

či Nový Jáchymov (více kap. 5) jsou spjaty s dobýváním a zpracováváním železné

rudy. Věhlasu získala především umělecká litina. Dalším tradičním řemeslem bylo

uhlířství. Pálení dřevěného uhlí pro železářské podniky samozřejmě tomuto odvětví

lidské činnosti jen prospívalo. Samostatnou kapitolu v hospodářství Křivoklátska

zaujímá lesnictví a s tím spjatá myslivost ([12], s. 19-23).

Za zmínku také stojí pražsko-lánská koněspřežná železnice. Druhá nejstarší že-

leznice v kontinentální Evropě končila právě v křivoklátských lesích. Po ní se do

Prahy vozilo převážně dřevo, později i uhlí. Celkově však dráha nebyla rentabilní,

a tak sloužila v původní podobě pouze do 60. let 19. století ([4], s. 249), kdy byla

část od Rynholce dále ponechána svému osudu.

10

ČVUT Praha 2. MAPOVÉ ZDROJE VHODNÉ KE STUDIU KRAJINY

2 Mapové zdroje vhodné ke studiu krajiny

Tato kapitola se zabývá možnostmi, jak získat přístup ke starým mapám. Nabízí

tak náhled na některé dostupné mapové zdroje, které jsou použitelné ke studiu

vývoje české krajiny.

2.1 Online mapové zdroje

Odkazy a popis serverů se vztahuje k období tvorby této práce (duben 2011).

Prohlížení map bylo testováno na aktuálních verzích internetových prohlížečů Mo-

zilla Firefox 4.0, Internet Explorer 9.0 a Google Chrome. Z vlastní zkušenosti totiž

použití starší verze některého z výše zmíněných prohlížečů nebo neaktuálního ovla-

dače flashe nemusí zaručit plnou funkčnost některých aplikací. Souhrnný přehled

dostupnosti vybraných map online je k dispozici v tab. 2.1.

2.1.1 Archiválie ČÚZK

První možností je mapový server http://archivnimapy.cuzk.cz/ (obr. 2.1),

který je provozován ČÚZK - Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Zde

jsou formou online prohlížení k dispozici naskenované císařské otisky mapových listů

stabilního katastru a toposekce speciálních map III. vojenského mapování. V praxi

to vypadá tak, že v případě zvolení map stabilního katastru se otevře nové okno

intenetového prohlížeče s přehledovou mapou České republiky, kde se po postupném

přibližování objeví hranice jednotlivých katastrálních území. Po vybrání území se

v dolní části okna nabídnou jednotlivé rastry mapových listů k prohlížení. Velmi

podobně tomu tak je i v případě listů vojenského mapování, ale zde se nabídne

přehled celého rakousko-uherského mocnářství s přístupnými, zeleně podbarvenými,

sekcemi. Samozřejmě zde nechybí ani stručný komentář k těmto mapovým dílům.

Určitě i nejednoho potěší přítomnost legendy k mapám v českém jazyce. Dále je zde

online k dispozici sbírka naskenovaných map a plánu do roku 1850 formou fotogalerie.

Všechny tyto mapy, včetně aktuálních mapových děl, se dají formou rastrů za-

koupit v internetovém obchodě ČÚZK, přičemž pro potřeby studentů jsou poskyto-

11

http://archivnimapy.cuzk.cz/


Obr. 2.1: Archiválie ČÚZK, ukázka webových stránek

vány do určitého množství zdarma. Toho také bylo využito pro získání povinných

císařských otisků Nového Jáchymova, zmíněných v kapitole 5.

2.1.2 Mapový portál VÚGTK

Také Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) má

na svých stránkách http://mapy.vugtk.cz (obr. 2.2) zveřejněny staré mapy. Zde

jsou prostřednictvím webové aplikace Zoomify (běží přímo v prohlížeči) zpřístup-

něny mapové listy Müllerových map Čech a Moravy, speciální mapy III. vojenského

mapování či mapy krajů (Müller, Kreibich, Schenkl). Opět se zde také, jako v přecho-

zím případě, nachází sbírka nejrůznějších map a plánů. Ovládání aplikace Zoomify je

intuitivní, protože nabízí pouze funkce oddálení/přiblížení či směrový posun výřezu

mapy. Ke všem výše zmíneným mapám je připojen i stručný a zajímavý popis.

Dále je zde k dispozici sofistikovanější webová aplikace Mapserver, která nabízí

práci s georeferencovanými mapami Müllerova mapování či speciálními mapami ve

formě vrstev. Mimo jiné zde ještě funguje i vrstva II. vojenského mapování nebo

aktuálního leteckého ortofota. Tyto vrstvy se dají různě zapínat či vypínat a lze

u nich nastavovat různé stupně průhlednosti. Je to tedy podobné jako používání

desktopové aplikace typu GIS.

12

http://mapy.vugtk.cz


Obr. 2.2: Mapový portál VÚGTK, ukázka webových stránek

2.1.3 Oldmaps - Staré mapy

Z pohledu této práce patrně nejzajímavěší server, který provozuje Laboratoř

geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad La-

bem (UJEP) na webových stránkách http://oldmaps.geolab.cz (obr. 2.3). Zde

je opět nabízeno formou aplikace Zoomify prohlížení všech dochovaných3 mapových

listů historických topografických mapování, tedy Müllerova a všech tří vojenských.

Opět zde nechybí ani stručný popis k jednotlivým mapováním. Kromě téměř ucelené

sbírky topografických mapování nabízí server i prohlížení císařských otisků stabil-

ního katastru. Bohužel se však jedná spíše o nedokončené torzo, neboť jsou zde

naskenovány mapy jen z necelých 2% území ČR.

2.1.4 Národní geoportál INSPIRE

Tento poměrně mladý internetový portál na adrese http://geoportal.gov.cz

(obr. 2.4) byl spuštěn na jaře 2011 v duchu směrnice INSPIRE - INfrastructure

for SPatial InfoRmation in Europe. Projekt, který iniciovala Evropská komise, si

klade za úkol vytvořit vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování3Nemalá část listů III. vojenského mapování především ze severních partií České republiky zatím

nebyla nalezena.

13

http://oldmaps.geolab.cz

http://geoportal.gov.cz


Obr. 2.3: Oldmaps - Staré mapy, ukázka webových stránek

evropské infrastruktury prostorových informací. Jinými slovy cílem je standardizace

a zkvalitnění přístupu prostorových dat v rámci Evropské unie (EU). V ČR je zatím

geoportál naplněn daty, která byla zpřístupněna díky příspěvkové organizaci Minis-

terstva životního prostředí, CENIA (Česká informační agentura životního prostředí).

Plný provoz je očekáván v průběhu roku 2012 [15].

Obr. 2.4: Národní geoportál INSPIRE, ukázka webových stránek

14


Server nabízí v záložce „MAPY“ širokou škálu nejrůznějších mapových podkladů,

včetně bezešvé vrstvy II. voj. mapování. Tato data se dají prostřednictvím tohoto

serveru prohlížet dvěma základními přístupy. První možností je zobrazení vybrané

vrstvy mapy přímo prostřednictvím aplikace ve webovém prohlížeči. Pro zkušenější

uživatele je tu i možnost přístupu za pomoci desktopové aplikace typu GIS prostřed-

nictvím WMS služby. Tento způsob byl využit k tvorbě tematických vrstev výstupů,

které jsou popsány v kapitole 4. Není bez zajímavosti, že jsou zde také zpřístupněné

v současné době velmi populární letecké snímky převážně z 50. let 20. století.

2.1.5 Server Deskové hry

Na adrese http://deskove-hry.110mb.com/cisarske-otisky.php/ (Deskové

hry - obr. 2.5) je nabídnuto alternativní rozhraní k prohlížení povinných císařských

otisků map stabilního katastru ze serveru Archiválie ČÚZK z oddílu 2.1.1. Jednotlivá

stará katastrální území jsou zde rozdělena na česká a moravská, přičemž jsou abe-

cedně seřazena. Toto je rozdíl oproti Archiváliím, kde se území vyhledává graficky

za pomoci přehledové mapy.

Obr. 2.5: Server Deskové hry, ukázka webových stránek

15

http://deskove-hry.110mb.com/cisarske-otisky.php/


2.1.6 Mapové servery na FSv

Na adrese http://maps.fsv.cvut.cz se nachází rozcestník k několika mapovým

webovým aplikacím převážně z tvorby studentů. Některé v současné době již nejsou

funkční, ale některé z těch, které přetrvaly, nabízejí prohlížení starých map, kon-

krétně například mapy II. vojenského mapování nebo Müllerovy mapy Čech a Mo-

ravy.

2.1.7 Mapy.cz

Tento výčet uzavírá patrně nejznámější mapový server u nás, www.mapy.cz

(obr. 2.6). Díky němu se dostaly do obecného povědomí mapy II. vojenského mapo-

vání. Málokdo však zná původ těchto populárních map, hovoří se pouze o historic-

kých4 mapách.

Obr. 2.6: Mapy.cz, ukázka webových stránek

2.1.8 Srovnání mapových serverů

Na závěr kapitoly následuje přehled výše uvedených zdrojů s ohledem na do-

stupnost map vojenských mapování (VM) nebo císařských otisků map stabilního4Chybné označení, viz Úvod.

16

http://maps.fsv.cvut.cz

www.mapy.cz


katastru (SK), neboť ta jsou studium krajiny 18. a 19. století nejkomplexnější. Po-

kud se na serveru vyskytuje jiné zajímavé mapové dílo, je popsáno v posledním

sloupci.

Z tabulky 2.1 je tedy patrné, že nejvíce přístupným starým mapovým dílem jsou

mapy II. vojenského mapování. Nejucelenější sbírka starých mapování je k nalezení

na serveru UJEP - Oldmaps - Staré mapy.

Přímo pro potřeby této práce a tvorbu výstupů byla využita vrstva II. vojen-

ského mapování prostřednictvím WMS služby z geoportálu INSPIRE. Mapové listy

povinných císařských otisků stabilního katastru poskytnul Zeměměřícký úřad.

Tab. 2.1: Přehled mapových serverů

Oddíl Server 1.VM 2.VM 3.VM SK Jiné staré mapy

2.1.1 Archiválie ČÚZK ∙ ∙ sbírka map do roku 1850

2.1.2Mapový portál

∙ ∙Müllerovy mapy,

VÚGTK Kreibichovy mapy, . . .

2.1.3 Oldmaps ∙ ∙ ∙ ∙ Müllerovo mapování

2.1.4 INSPIRE ∙ staré letecké snímky

2.1.5 Deskové hry ∙

2.1.6 mapy na FSv ∙ Müllerovy mapy

2.1.7 mapy.cz ∙

2.2 Klasický přístup

Před nástupem doby internetu nebylo vlastně jiného přístupu ke starým mapám,

než si je na vlatní oči prohlédnout.

2.2.1 Archiv

Mnohé originály mapových listů či jejich reprodukce se nacházejí v nejrůznějších

archivech. Pro potřeby zpracovávání této práce byl navštíven Státní oblastní archiv

17


(SOA) v Praze se sídlem na Chodově. Zde se nachází patrně největší mapová sbírka

z území Křivoklátska v rámci fondu „Velkostatek Křivoklát“ . Fond se dělí ještě na

další části, přičemž nalezené mapy se nacházejí v části „Starý archiv - SA“ a pře-

vážně v části „Lesní úřad - LÚ“. Není ovšem vyloučeno, že se některé jiné mapové

exempláře z této lokality nenacházejí v jiných sbírkách a fondech po celé republice.

Samotné procházení inventářem archivu je poměrně složité. Po splnění náleži-

tostí (vyplnění badatelského listu) je badateli předložen katalog z vybraného fondu.

Bohužel jsou zde jednotlivé položky popsány pouze slovně, bez grafické ukázky, což

především u vyhledávání vhodných map značně ztěžuje práci. Vybrané mapy tak

jsou pouze výsledkem tipu, neboť map z Křivoklátska se ve výše zmíněném fondu

dochovalo větší než velké množství (přes tisíc položek).

Tabulka 2.2 uvádí přehled map nalezených SOA, které jsou zmíněny v této práci.

Mapy byly za laskavého svolení archivu vyfotografovány běžným digitálním fotoapa-

rátem. V případě větších mapových listů musela být mapa složena z více snímků, což

značně snížilo celkovou kvalitu výsledného obrázku. Uvedené snímky jsou tedy zde

pro pouhou ilustraci. Fotografie všech níže uvedených map jsou součástí elektronické

přílohy A. Fotografie map nelze mimo potřeby této práce dále šířit.

2.2.2 Historický atlas

Jinou alternativou prohlížení map v papírové podobě jsou nejrůznější historické

atlasy. Zde se sice nacházejí pouhé reprodukce map a plánů, mnohdy v nepůvodních

rozměrech, ale naopak většinou k dané mapě nechybí odborný a zasvěcený popis.

Asi nejznámější je edice Historický atlas měst ČR vydávána Historickým ústavem

Akademie věd České republiky, která je zaměřena na významná historická města.

V rámci souboru Svědectví map - lesní mapy - [6] vyšly například reprodukce Si-

tuačního plánu (3.3.4) a Generální mapy (3.3.5), které byly také nalezeny ve výše

zmíněném archivu.

18


Tab. 2.2: Přehled map nalezených v SOA

Část Inventární Zkrácený názevRok

Oddíl

fondu číslo mapy textu BP

LÚ 3155 Velkostatek Křivoklát - speciální mapa 1884 3.1.4

LÚ 3156 Velkostatek Křivoklát - speciální mapa 1911 3.1.4

LÚ více Lesní správa - porostní mapa (více tab. 3.1) 1891 3.2.1

LÚ 3141 Velkostatek Křiv. - přehledový plán panství 1813 3.3.1

LÚ 3144 Velkostatek Křivoklát - situační plán 1826 3.3.3

LÚ 3149 Velkostatek Křivoklát - situační plán 1830 3.3.4

LÚ 3150 Generální mapa Fürstenberského majetku 1830 3.3.5

SA 4144 Křivoklát, okres 1861 3.3.6

SA 4144 Křivoklát, silniční mapa nedat. 3.3.7

LÚ 3867 N. Jáchymov, Otročíněves - směna pozemků 1810 5

LÚ 3881 Nový Jáchymov, katastrální mapa 1878 5

LÚ 3882 Nový Jáchymov, katastrální mapa 1884 5

19

ČVUT Praha 3. FÜRSTENBERSKÉ PANSTVÍ NA STARÝCH MAPÁCH

3 Fürstenberské panství na starých mapách

V průběhu času byla krajina Fürstenberského panství zobrazována na mnoha ma-

pových dílech. Byly to mapy speciálně zaměřené na území spravované Fürstenberky,

nejčastěji z hospodářských účelů. Nebo se jednalo o díla státní (armádní), kde byl

především kladen důraz na topologii území, tak nezbytně nutnou pro vojenské mané-

vry. Nakonec nelze vyloučit ani katastrální mapování, především stabilního katastru.

3.1 Celoplošná mapování

Prohraná sedmiletá válka (v letech 1756 až 1763) jasně poukázala na kvalita-

tivní nedostatky stávajících map (především pro vojsko nevhodné zobrazování terénu

tzv. kopečkovým způsobem). Mapy tvořené do té doby především jednotlivci měly

být nahrazeny uceleným a podrobným mapovým dílem. Takové nákladné, dlouhé

a pracné doby zhotovení se nemohly obejít bez početných kolektivů zpracovatelů

a nemalých státních prostředků ([1], s. 7).

3.1.1 I. vojenské mapování (1763-1787)

Hned v roce 1763 nařídíla císařovna Marie Terezie vojenské mapování celé Habs-

burské monarchie, které probíhalo v následujících 23 letech, tedy zhruba do roku

1786. Když v roce 1780 nastoupil do úřadu Josef II., byla již podstatná část mo-

narchie zmapována. Přesto se I. vojenskému mapování přezdívá mapování Josefské.

Českých zemí se mapování dotklo v letech 1767-1769, přičemž převážná část ma-

pových sekcí byla v období 1780-1783 nově zmapována či alespoň rektifikována.

Původní sekce se údajně nedochovaly ([8], s. 98).

Bylo zvoleno odvážně velké (na tehdejší dobu a rozsah území) měřítko 1 : 28 800,

tedy tak, aby 1 vídeňský palec v mapě odpovídal 400 vídeňským sáhům (= 758,6 m,

což odpovídá 1000 vojenským krokům)5. Mapování probíhalo metodou à la vue („od

oka“). V praxi to znamenalo, že pověřený vojenský důstojník projížděl krajinou na

koni a zakresloval vojensky významné prvky polohopisu (cestní a vodní síť, lesy51 vídeňský palec = 26,34 mm; 1 vídeňský sáh = 1 896,48 mm = 72 palců

20


dělené dle hustoty porostu, mlýny, kostely a jiné významné stavby, vesnice podle

skutečné polohy domů). Výškopis byl zaznamenáván šrafy. Jako předloha pro za-

kreslování posloužila 4x zvětšená Müllerova mapa.

Mimo vlastní mapovou kresbu obsahoval mapový list i mimorámové údaje o jed-

notlivých obcích vyskytujících se v daném území. K obcím vypsaným v abecedním

pořadí byly připsány například počty domů či koní, pokud byly k dispozici. Sou-

časně byly vyhotovány slovní popisy, kde byly uvedeny údaje v mapě nezachycené

(např. prostupnost porostů, hloubka vodních toků aj.).

Kombinace mapování bez geodetických základů a zakreslování do poměrně ne-

přesné předlohy Müllerovy mapy ([1], s. 12) způsobily, že mapy jsou polohově de-

formované. Je tak prakticky nemožné vytvořit ucelenou mapu většího území, neboť

jednotlivé mapové listy na sebe prostě nenavazují. Nicméně kreslířská pečlivost a sa-

motný geografický obsah daly dnešní širší odborné veřejnosti do rukou jedinečný

a obdivuhodný materiál ke studiu vývoje krajiny ([10], s. 95).

V Čechách bylo zmapováno 273 sekcí pod souhrnným názvem „Válečná mapa

Království Českého 1 : 28 000“ , přičemž jedna mapová sekce zabírala území zhruba

209 km2. Číslování je postupné po řádách. Území, které pokrývá Fürstenberské

panství zachycuje převážně těchto 7 listů:

∙ c87, c88, c89

∙ c105, c106

∙ c122, c123

Mapové listy I. vojenského mapování pro celé území České republiky jsou v sou-

časné době (duben 2011) přístupné prostřednictvím aplikace Zoomify na serveru

Laboratoře geoinformatiky University J. E. Purkyně (více 2.1.3). Originály mapo-

vých listů jsou uloženy ve Vojenském archivu ve Vídni6.6Österreichisches Staatsarchiv, Krigsarchiv

21


Obr. 3.1: Detail mapy I. vojenského mapování, list c123

3.1.2 Stabilní katastr (Čechy 1826-1843)

Na počátku 19. století byl stav tehdejšího katastru neutěšený. Důležitým krokem

ke zlepšení stavu byl patent císaře Františka I.7 vydaný na konci roku 1817. Jeho

součástí byla povinnost geometrického zaměření všech pozemků a jejich vyobrazení.

Pozemky byly rozlišeny podle druhu a užívání. Vše mělo za úkol stanovit čisté výnosy

z pozemků pro výpočet výše daně.

Samotné katastrální mapy byly tvořeny na geodetických základech trigonomet-

rické sítě budované v první polovině 19. století. Měření probíhalo metodou měřického

stolu (grafickým protínáním ze dvou stanovisek). Zjednodušeně řečeno mapa vzni-

kala rovnou v terénu. Bylo zvoleno sáhové měřítko 1 : 2 880, v hustěji osídlených

oblastech pak 1 : 1 440 či dokonce 1 : 720. V Čechách se mapovalo v letech 1826-1830

a 1837-1843 ([3], s. 30-44).

Originály map pro jednotlivá katastrální území byly pro správní účely reprodu-

kovány, přičemž vždy jeden otisk, tzv. císařský povinný otisk, byl určen k archivaci.

Ten byl adjustován a kolorován. Drtivá většina těchto císařských otisků z našeho

území se dochovala dodnes. Mapové listy v maximálním rozsahu jsou ke zhlédnutí

na serveru Archiválie ČÚZK (2.1.1), kde je k dispozici i legenda (v němčině nebo

přeložená do češtiny), či alternativně na Deskových hrách (2.1.5). Prostřednictvím

internetového obchodu ČÚZK je lze zakoupit ve formě rastru.7Neboli František II., vystupující pod tímto jménem do roku 1806, kdy zrušil instituci císaře

Svaté říše římské

22


3.1.3 II. vojenské mapování (1806-1869)

Z map I. vojenského se zcela logicky nepodařilo vytvořit souvislou mapu monar-

chie. Tento nedostatek byl pociťován paradoxně nejvíce právě ve vojenských kruzích.

V té době již měly četné evropské státy, jako Francie, Prusko či Itálie, vyhovující

mapy pro své územní celky. Po skončení války s napoleonskou Francií přijal roku 1806

císař František II.8 návrh na vyhotovení astronomicko-trigonometrické sítě a tím tak

položit základy novému mapovaní, které s mnoha obtížemi probíhalo až do roku

1869, tedy neuvěřitelných 63 let.

Opět bylo zvoleno měřítko 1 : 28 800. V Čechách probíhalo mapování v letech

1842-1852. Jako podklad k měření posloužily již hotové katastrální mapy vyhoto-

vené se sedmiletou přestávkou v letech 1826-1843. Tyto listy v původním měřítku

1 : 2 800 byly zmenšeny a částečně obsahově zjednodušeny. Polohopisné měření,

které probíhalo především metodou měřického stolu, se tak omezilo na pouze na

nové podrobnosti či na prvky v katastrální mapě nevyjádřené([1], s. 16). Jeden to-

pograf, potažmo měřická skupina, tak byl schopen za jedno letní období zmapovat

až 690 km2 ([10], s. 95). Mapy vyhotovené tímto způsobem byly polohové velmi

přesné.

Výškopis byl vyjádřen tzv. Lehmannovou šrafurou, která v sobě nese matema-

tické základy vyjádření sklonu terénu9. Zcela chyběly vrstevnice, ač v jiných státech

již běžné. Výšky od jadranského nulového horizontu ve vídeňských sázích byly uve-

deny pouze u trigonometrických bodů. Toto bylo však velmi nedostatečné, neboť na

jednom mapovém listu se většinou takové body nacházely pouze dva.

Nakonec nebylo ani dosaženo požadavku na vyhotovení mapy celé říše v jed-

notném souřadnicovém systému, neboť podklady z katastrálního vyměřování byly

zhotoveny v celkem 10 soustavách po celé říši ([3], s. 34). Čechy se tak například

nacházely v systému gusterberském (počátek na trigonometrickém bodě Gusterberg)

a Morava v systému svatoštěpánském (počátek na věži kostela sv. Štěpána ve Vídni).

Odtud bylo převzato i poměrně složité číslování jednotlivých sekcí mapových listů.8Odtud také alternativní pojmenování Františkovo mapování9Narozdíl od I. vojenského mapování, kde bylo vyjádření terénu šrafováním spíše záležitostí

citu.

23


Vrstvy čtverců o rozměru 2 rakouských mílí (= 8000 víd. sáhů), tedy 15,17 km, byly

číslovány arabskými číslicemi. Sloupce se značily římskými směrem od poledníku

počátku. Bylo tedy nutné určit, zda se jedná o východní či západní sloupce.

Fürstenberské panství pokrývá těchto 7 listů gusterberského systému:

∙ W_7_III, W_7_II

∙ W_8_III, W_8_II, W_8_I

∙ W_9_II, W_9_I

Mapové listy II. vojenského mapování vešly do všeobecného povědomí především

díky tematické „historické“ vrstvě serveru www.mapy.cz. Ostatně se jedná patrně

o nejdostupnější staré vojenské mapování na českém internetu (viz tabulka 2.1).

Obr. 3.2: Detail mapy II. vojenského mapování, list W_8_II

3.1.4 III. vojenské mapování (1870-1883)

Na počátku rozhodnutí o provedení nového mapování opět stála prohraná válka,

tentokrát s Pruskem roku 1866. Vyšší nároky na technickou, nikoliv jen obsahovou

spolehlivost, měli především dělostřelecké jednotky. Poprve10 zde však sehrály roli

i civilní důvody. Díky prudkému rozvoji industrializace, především v Předlitavsku,

byly přesné topografické mapy nutné například k plánování a budování železniční

a silniční sítě, popřípadě splavňování řek ([1], s. 22-23).10Mapy I. i II. vojenského mapování byly tajné.

24

www.mapy.cz


Topografické mapy 1 : 25 000

S předpokladem brzkého zavedení metrické míry bylo zvoleno dekadické měřítko

1 : 25 000. Jedna topografická sekce zachycovala území o rozměrech 15′ zeměpisné

délky a 7,5′ šířky. Jako polohopisný podklad opět posloužily katastrální mapy. Sa-

motné mapování probíhalo v letech 1869-1885, tedy oproti předchozímu nepoměrně

rychleji.

Terén byl opět vyjádřen Lehmannovými šrafy, které však již byly doplněny vrs-

tevnicemi. Dále byly okótovány charakteristické body reliéfu (vrcholy, spočinky,

sedla, . . . ) a významné objekty (kostely, soutoky, křižovatky). Mapa byla koloro-

vaná a již postrádala mimorámové statistické údaje o zobrazených obcích.

Značení mapových listů doznalo v průběhu doby mnoha úprav. Čísla topografic-

kých map jsou dnes odvozena od čtyřciferných čísel map speciálních, kde první dvě

číslice znamenají označení vrstvy a druhé dvě sloupce. Podlomením tohoto čísla čísly

1-4 se získá označení jednoho listu topografické mapy. Bohužel mnoho mapových

listů především ze severních partií republiky zatím nebylo nalezeno (a zveřejněno).

Dochované topografické listy jsou ke zhlédnutí například na Oldmaps (2.1.3).

Následuje výčet mapových listů, které pokrývají území bývalého panství a se

kterými bylo dále pracováno. Všechny tyto listy byly ve formě rastru poskytnuty

katedrou mapování a kartografie z fakulty stavební na ČVUT:

∙ 3951/1,2,4

∙ 3952/1,3,4

∙ 4051/2

∙ 4052/1,2

Speciální mapy 1 : 75 000

Po skončení mapování v měřítku 1 : 25 000 se započalo pracovat na hlavním

výstupu celého mapování, tzv. speciálních mapách v měřítku 1 : 75 00011. Jeden

list speciální mapy se skládal ze čtyř topografických sekcí a zaujímal tak území11Tedy aby jeden centimetr v mapě odpovídal 1000 vojenským krokům.

25


o rozměrech 30′ z.d. a 15′ z.š. Mapy byly z důvodu snadné pozdější údržby tištěny

černobíle. Obsah se pochopitelně do značné míry shodoval s obsahem topografických

listů.

Patrně se jedná o nejproslulejší mapové dílo rakouské kartografie, protože svůj

účel sloužit po několik dalších generací splnilo. Jako válečné mapy posloužily ještě

v obou světových válkách. Do roku 1956, tedy do dob novodobého vojenského to-

pografického mapování, se dokonce jednalo o jediné státní mapové dílo pokrývající

celé území Československa.

Mapy byly často reambulovány, nejprve Vojenským zeměpisným ústavem ve

Vídni. Po skončení první světové války pak díla z našeho území přešla pod Vojenský

zeměpisný ústav v Praze.

Klad a označení listů je popsán výše u topografických map. Čísla speciálních map,

které pokrývají území bývalého panství jsou tak shodná s výpisem (opět výše), ale

již bez podlomení. Online přístup ke speciálním mapám nabízí například opět server

Oldmaps (2.1.3).

Obr. 3.3: Detail topografické mapy III. vojenského mapování, list 3952/4

Speciální mapy Velkostatku Křivoklát (1884 a 1911) Poměrně zajímavým

dílem jsou mapy (obr. 3.4), které byly nalezeny pod inventárními čísly 3155 a 3156 ve

fondu Velkostatek Křivoklát - Lesní úřad SOA. Byly nejspíše odvozeny12 od speciální

mapy. Mapové pole je posunuto tak, aby jeden mapový list obsáhnul území celého

panství. První mapa pochází z roku 1884 a je černobílá. Další je datována k roku12Domněnka autora.

26


1911 a je uskladněna celkem v osmi exemplářích. V jednom z nich jsou barevně

vyznačeny geologické poměry, ve zbylých nejspíše lesní půda na území panství.

Obr. 3.4: Detail speciálních map z let 1884 a 1911, SOA

3.2 Lesnické mapy

V průběhu 19. století byly křivoklátské lesy vyměřovány a mapovány opakovaně,

a to jak s využitím vlastních kartografických a geodetických podkladů, tak i map

katastrálních, topografických a speciálních ([7], s. 43). To má za následek, že se

do dnešní doby dochovaly doslova stovky (ne-li tisíce) lesnických map (obr. 3.5)

z tohoto území. Podstatná část těchto map se v současné době nachází v obřím

fondu Velkostatek Křivoklát - Lesní úřad, který spravuje SOA v Praze.

3.2.1 Lesní správa - porostní mapy (1891)

Vzhledem k tomu, že procházení celým výše zmíněným fondem by bylo úkolem

dlouhodobým a vyčerpávajícím, byla za všechny jako příklad vybrána jedna série

poměrně jednotných map z roku 1891. Všechny mají měřítko stejné 1 : 20 000

a obecně jsou si grafickým zpracováním podobné. V tomto roce byla organizace

lesnictví ustálena na šesti lesních správách ([9], s. 28-30). Jejich abecední přehled

i s inventárním číslem, dle kterého lze mapu ve fondu dohledat, je v tabulce 3.1.

27


Tab. 3.1: Přehled porostních map z roku 1891

Lesní správa Inv. č. Rozměry listu [cm]

Buková 3158 63×80

Dřevíč 3242 81×60

Fürstenberk 3343 64×94

Kolna 3418 97×63

Lány 3493 58×71

Lužná 3576 84×67

Obr. 3.5: Detail porostní mapy lesní správy Lány, SOA

3.3 Ostatní mapy

3.3.1 Přehledový plán panství (1813)

Jedná se o nejstarší mapu nalezenou v SOA (inv. č. 3141) datovanou k roku 1813

zachycující stav tehdejšího velkostatku Křivoklát, Krušovice, Nižbor a Všetaty, jak

je psáno v titulu mapy. Kromě obcí a cestní sítě jsou zde rozlišeny lesní a jiné plochy.

Výškopis je zde naznačen šrafurou. Mapový list má rozměry 92×81 cm a je podlepen

plátnem (obr. 3.6).

28


Obr. 3.6: Detail Přehledového plánu panství, SOA

3.3.2 Kreibichova mapa Rakovnického kraje (1821)

Tato mapa pochází ze série celkem šestnácti map českých krajů dle správního

rozdělení z roku 1751. Jejich autorem byl žitenický farář a učenec František Jakub

Jindřich Kreibich (1759-1833). Mapy byly rámcově podloženy zeměpisnými souřad-

nicemi a doplněny o statistické údaje, které si Kreibich získával sám na svých cestách.

Vzhledem k tomu, že mapy krajů vznikaly postupně v průběhu 14 let, nelze z nich

složit jenotnou mapu Čech. Měřítko jednotlivých map se pohybuje kolem 1 : 242 000

a do zveřejnění výsledků III. vojenského mapování se jednalo o nejpopulárnější ma-

pové dílo na území Čech [14]. Mapa Rakovnického kraje (obr. 3.7), na jehož území

se panství nachází, poprve vyšla roku 1821 jako příloha časopisu Hyllos.

Obr. 3.7: Detail Kreibichovy mapy Rakovnického kraje, Mapový portál VÚGTK

29


Na mapovém portálu VÚGTK je prostřednictvím aplikace Zoomify zpřístup-

něno všech 16 Kreibichových map krajů. Dále je možné si zakoupit rastrovou kopii

některého z krajů prostřednictvím internetového obchodu ČÚZK.

3.3.3 Velkostatek Křivoklát - situační plán (1826)

Plátnem podlepená mapa (obr. 3.8) je k nalezení pod inventárním číslem 3149

ve fondu Velkostatek Křivoklát - Lesní úřad SOA. Jednotlivé části panství jsou zde

rozděleny na lesnické revíry. Mapa je kolorovaná a má rozměry 115×75 cm.

Obr. 3.8: Detail situačního plánu Velkostatku Křivoklát, SOA

3.3.4 Velkostatek Křivoklát - situační plán (1830)

Sytě barevná a plasticky působící mapa z roku 1830 (obr. 3.9) disponuje obřími

rozměry 122×90 cm. Je rovněž podlepena plátnem. Celé zobrazované území je opět

rozděleno na jednotlivé revíry. Že je mapa je lesnicky zaměřena, dokazuje i kresba

(parergon) s honitební tematikou a dokumentuje tak význam oblasti pro myslivost.

Mapa se rovněž nachází ve fondu Velkostatek Křivoklát - Lesní úřad SOA pod inv.

č. 3149. Její reprodukce je součástí historického atlasu [6] (číslo 44).

3.3.5 Generální mapa Fürstenberského majetku (po 1850)

Toto dílo knížecího lesního úřadu Křivoklát mělo za úkol zachytit majetkové po-

měry Fürstenberků. V doprovodném textu se povídá o lesních poměrech, konkrétně

o skladbě dřevin, přehledu revírů či zvěři vyskytující se v místních oborách. Dále se

30


Obr. 3.9: Velkostatek Křivoklát - situační plán, [6]

zde hovoří o průmyslovém provozu (4 hutě nebo pily), který spadal pod Lesní úřad,

neboť byl závislý na palivovém dřevě (a dřevěném uhlí).

Kromě textu mapa (obr. 3.10) obsahuje přehled nadmořských výšek jednotlivých

kopců, přehled údajů o zemědělské činnosti včetně seznamu dvorů a výměr, přehled

lesní činnosti nebo přehled údajů o dolech a hutích. Velmi povedené jsou veduty šesti

místních obcí, včetně Nového Jáchymova, kterému je věnována kapitola 5. Velmi

pozoruhodný je také ukazatel hodinových vzdáleností13 mezi jednotlivými místy na

panství.

Letopočet vydání není znám. Nejpravděpodobnější je období někdy po roce 1850,

neboť jsou k tomuto roku vztaženy některé údaje [6].

Celý mapový list má rozměry 84×63 cm a je vyhotoven v měřítku, kde 85 mm

na mapě odpovídá jedné německé míli (∼= 5523 m). Mapa se nachází v několika

exemplářích v různých stupních zachovalosti v depozitáři SOA v Praze. K nalezení

jsou pod fondem Velkostatek Křivoklát - Lesní úřad pod inventárním číslem 3150.

Reprodukce mapy vyšla v historickém atlasu [6] pod číslem 43.13Na stejném principu, v jakém fungují kilometrové ukazatele v dnešních autoatlasech.

31


Obr. 3.10: Generální mapa Fürstenberského majetku, [6]

3.3.6 Mapa okresu Křivoklátského (kolem 1861)

Tato mapa (obr. 3.3.6) je jako jedna z mála dvojjazyčná. Tradiční německé popisy

jsou doplněny českými ekvivalenty. Český název zní „Mapa okresu Křivoklátského

v Pražském kraji podle nejnovějších a nejbezpečnějších pramenů sestavena a vydána

k založení obecních knihoven ve veškerých okresích kraje Pražského“ , což v podstatě

vystihuje účel jejího vydání. Mapa je v měřítku zhruba 1 : 72 000 a obsahuje základní

statistické údaje. Již však nezachycuje panství jako takové, ale okres Křivoklát, který

zahrnuje pouze jeho jižní část. Obrázek v pravém horním rohu zobrazujeje Nový

Jáchymov.

K dohledání je ve SOA v Praze ve fondu Velkostatek Křivoklát - Starý archiv

pod inventárním číslem 4144. Ačkoliv jakýkoliv údaj o letopočtu vydání mapy, ať

už v katalogu archivu či na samotné mapě, chybí, je nejspíše rokem vydání rok

186114. Není vyloučeno, že se v SOA nachází i stejně zaměřené mapy ze sousedních

okresů.14Náhodou byla objevena mapa Karlínského okresu zhotovena ke stejnému účelu a ve stejné

grafické úpravě v [8] na straně 122. V popisu obrázku je zmíněn právě rok 1861.

32


3.3.7 Silniční mapa okresu Křivoklátského (nedatováno)

Jako poslední v tomto výčtu map je silniční mapa Křivoklátského okresu, která

ovšem z pohledu sledování vývoje krajiny má význam pouze v silniční dopravě. Opět

se jedná pouze o okres Křivoklát. Mapa (obr. 3.12) není datována, ale teoreticky by

se dala zařadit do stejné doby jako mapa předcházející, neboť tvar hranic okresu je

shodný. K nalezení je ve stejné části fondu jako mapa předcházející pod inv. číslem

4149.

Obr. 3.11: Mapa k založení knihoven,

SOAObr. 3.12: Silniční mapa, SOA

33

ČVUT Praha 4. TVORBA TEMATICKÝCH VRSTEV

4 Tvorba tematických vrstev

Topografické mapy vzešlé z vojenských mapování jsou velmi vhodné mapové

zdroje pro studium vývoje krajiny. Jedná se především o mapy z II. a III. vojenského

mapování, neboť ty pro jejich přesnost lze s přijatelnými polohovými odchylkami

georeferencovat [2]. Naopak pokusy o souřadnicové připojení více listů I. vojenského

mapování najednou pochopitelně selhaly.

4.1 Postup

V rámci této práce byly vytvořeny tematické vrstvy (vodstvo, železnice, silnice,

lesy) na základě podkladů těchto dvou vojenských mapování v rámci Fürstenber-

ského panství za pomoci GIS nástroje ArcMap 10. Pomocí zobrazených obcí na

Generální mapě (3.3.5) byl stanoven přibližný obvod zájmové oblasti. Bylo praco-

váno v souřadnicovém systému S-JTSK, který je v ArcMap veden jako S-JTSK

Krovak EastNorth.

Mapový podklad II. vojenského mapování byl připojen prostřednictvím WMS

z geoportálu INSPIRE (2.1.4). Tematické vrstvy byly tvořeny výhradně manuálně

pomocí funkcí nástrojové lišty Editor. Silnice a železnice šly identifikovat snadno.

Určení rozšíření lesních ploch bylo nepoměrně složitější, zvláště v místech s hustější

šrafurou (např. údolí řeky Berounky) se hranice lesa, bohužel, pouze odhadovala.

Nejnáročněji byly určovány polohy menších vodních toků a nádrží, které lze jen

velmi těžko odlišit od jiných prvků. O problematice interpretování některých prvků

v mapách II. vojenského mapování pojednává podrobněji [11]. Podrobný mapový

klíč je k nahlédnutí například na:

http://home.zcu.cz/~vichrova/clanky/Katalog_objektu_VII.pdf

Rastry mapových listů III. vojenského mapování byly poskytnuty katedrou ma-

pování a kartografie. Z nich byly vyříznuty mapové části a ty byly importovány do

ArcMap. Každý list byl georeferencován na připojenou vrstvu II. vojenského ma-

pování. Připojení proběhlo afinní transformací za pomoci tří nebo čtyř identických

bodů poblíž rohů map (kóty, velké stavby, důležité křižovatky). Takto připojené

34

http://home.zcu.cz/~vichrova/clanky/Katalog_objektu_VII.pdf


rastry na vzájemných stycích místy vykazují nepřesné napojení liniových prvků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o území většího rozsahu (a menšího měřítka), je

možno tyto drobné nepřesnosti zanedbat. Je také nutno zmínit, že bylo dbáno pře-

devším na to, aby lícovaly styky listů na vymezeném území, proto je možné, že při

okrajích mimo panství dochází k větším nepřesnostem.

Z georeferencovaných rastrů byla vytvořena mapa Fürstenberského panství v mě-

řítku 1 : 150 000, která je součástí elektronické přílohy A. Výsledná kvalita je kom-

promisem mezi čitelností mapy a hardwarovými nároky na její výrobu.

Interpretace mapových značek III. vojenského mapování je poměrně snazší, než

u mapování předchozího. Mapový klíč nabízí ČÚZK na:

http://archivnimapy.cuzk.cz/index_download.html

Žádné zásadní problémy při určování prvků mapy tak nenastaly. Tematické

vrstvy vznikly editací již vytvořených vrstev z II. vojenského mapování. Novou vek-

torizací by totiž nemusely některé prvky, které se v mezidobí nezměnily, lícovat, a to

především z nepřesnosti georeferencování a mapového zobrazení.

Výsledkem jsou tematické mapy (příloha B) ve formátu A3. Příloha B1 zob-

razuje Fürstenberské panství ve dvou etapách tak, jak byly zachyceny vojenskými

mapováními. Příloha B2 tyto dva stavy porovnává. Protože vodní síť doznala v me-

zidobí minimálních změn15, nebyla nakonec vzhledem k malému měřítku 1 : 150 000

předmětem sledování. Z těchto map je patrný trend úbytku plochy křivoklátských

lesů, zatímco železniční a silniční síť se zahušťovala. Místy jsou také patrné některé

polohové změny vedení komunikací.

4.2 Problém datace

Přestože II. vojenské mapování proběhlo v této oblasti již v první polovině

19. století, mapové listy, které jsou k dispozici, byly patrně později reambulovány,

neboť je zde zobrazena železniční trať Beroun-Rakovník, která byla uvedena do pro-

vozu až v roce 1876 [18]. Naopak zde chybí tzv. Hostokrejská uhelná vlečka mezi15Zrušení či založení několika malých nádrží.

35

http://archivnimapy.cuzk.cz/index_download.html


Rakovníkem a Lubnou (z Rakovníka směr východ - obr. 4.1) postavená ve stejném

roce [17]. Přesnější časové zařazení je tak problematické a mohlo by být předmětem

dalšího zkoumání.

Obr. 4.1: Rakovník na výřezu map II. a III. voj. map., listy W_8_II a 3951/4

Naopak, alespoň dle stavu železniční sítě, mapy III. vojenského mapování od-

povídají době svého vzniku, tedy konci 70. let 19. století. Důsledkem je tedy, že

zachycované stavy dělí maximálně několik let. Přesto je především v dopravní síti

patrný nárůst silničních a železničních cest.

36

ČVUT Praha 5. NOVÝ JÁCHYMOV - VÝVOJ OBCE NA MAPÁCH

5 Nový Jáchymov - vývoj obce na mapách

Poslední kapitola ukazuje, jak mohou staré mapy býti pomocným materiálem při

studiu regionální minulosti. Jako ukázková obec byl zvolen Nový Jáchymov. Tato

vesnice, která se nachází cca 9 kilometrů severozápadním směrem od Berouna, je

klasickým případem stavby na zelené louce.

Obr. 5.1: Poloha Nového Jáchymova, Mapy.cz

Obr. 5.2: Detail mapy ke směně pozemků pro stavbu vysokých pecí, SOA

V roce 1772 byla v těchto místech založena štola k těžbě železné rudy, zvaná

Josef. Dostatek rudy vedl roku 1810 k rozhodnutí založit hutě s vysokými pecemi

v bezprostřední blízkosti štoly. Jak pomalu vyrůstal železářský komplex, vznikala

37


i samotná obec. Důkazem budiž mapa, která byla nalezena v SOA byl pod inven-

tárním číslem 3867. Jedná se částečně i o dokument k příležitosti směny pozemků

pro stavbu vysokých pecí datovaný právě k roku 1810 (obr. 5.2).

Další zobrazení obce v raném stádiu je na pravděpodobně reambulovaném ma-

povém listu I. vojenského mapování (obr. 5.3). Zde již je patrná zástavba a popisek

Joachimsthal (Jáchymov), což je původní jméno obce dle jejího zakladatele Jáchyma

Egona Fürstenberga. Doplňující údaje o obci však v tabulkovém přehledu chybí.

Obr. 5.3: Nový Jáchymov na mapě I. vojenského mapování, list c122

Od 30. let 19. století mimo fürstenberských hutí existovala v Novém Jáchymově

i továrna na smaltované litinové nádobí bratří Bartelmusů. Není bez zajímavosti, že

jako vychovatel továrníkových synů zde působil pozdější zakladatel Sokola, Dr. Mi-

roslav Tyrš.

Obr. 5.4: Hlavní část obce na císařkém otisku stabilního katastru, list 5313-1-003

38


Z roku 1840 pocházejí povinné císařské otisky mapy stabilního katastru. Obec

je zachycena na třech mapových listech, které pro tuto práci bezplatně poskytnul

Zeměměřický úřad. Zde již je obec přejmenovaná na Nový Jáchymov, aby se názvem

odlišila od známějšího Jáchymova v Krušných horách. Hutě a vstup do štoly jsou na

obrázku 5.4 umístěny na východě obce, správní budova komplexu je na jihu. Všechny

tři mapové listy a přehledka jejich rozmístění jsou součástí elektronické přílohy A.

Dále byly ve fondu Velkostatek Křivoklát - Lesní úřad pod inv. čísly 3881 a 3882

nalezeny katastrální mapy z let 1878 a 1884, které jsou součástí stejné přílohy.

Obr. 5.5: Nový Jáchymov na mapě II. vojenského mapování, list W_9_I

Problematičnost časového zařazení listů II. vojenského mapování je zmíněna

v části 4.2. Z ní vyplývá, že obec je zde zachycena někdy zhruba v 70. letech 19. sto-

letí. Na obrázku 5.5 je patrný symbol těžby (zkřížené nástroje) v místech vstupu do

štoly. V této době již však věhlas a konkurenceschopnost místních železáren upadaly.

Příčinou toho byl neúspěšný pokus o přechod na koks jako palivo, nedostatek dřeva

či neustále se zvyšující náklady na dopravu. Navíc v letech 1872 a 1876 postihly

železárny velké povodně, což zde de facto znamenalo konec hutnictví. Zbylé zaří-

zení bylo přestěhováno do okolních hutí, ze samotných železáren se tak dodnes nic

nedochovalo.

Na mapě III. vojenského mapování (obr. 5.6) nebo na porostní mapě lesní správy

Kolna (obr. 5.7) z roku 1891 je tak již Nový Jáchymov zachycen jako běžná řadová

obec. Těžba železné rudy v lokalitě však pokračovala s přestávkami až do 60. let

20. století [16].

39


Obr. 5.6: Nový Jáchymov na mapě III. vojenského mapování, list 4052/1

Obr. 5.7: Nový Jáchymov na mapě lesní správy Kolna, SOA

Úspěšné období obce a následný úpadek lze rovněž dokumentovat na dostup-

ných statistických datech. V roce 1869 dosáhnul počet obyvatel (převážně horníků

a zaměstnanců hutí) na 774, nejvyšší v celé historii obce [13], přičemž při násle-

dujícím sčítání v roce 1880 již byl počet obyvatel v obci jen dvoutřetinový. To, že

byl Nový Jáchymov poměrně významnou obcí v rámci panství dokazuje i veduta

(obr. 5.8) na Situačním plánu (3.3.4) z roku 1830 nebo ilustrace (obr. 5.9) na mapě

Křivoklátského okresu (3.3.6) ze 60. let.

200 let po svém založení je Nový Jáchymov (obr. 5.10) poklidnou lokalitou, což

dokazuje rozsáhlá chatová oblast v údolí Habrového potoka. Důkazy vypovídající

o železářské historii obce jsou však patrny dodnes. Jedná se o objekt vstupu do štoly

Josef sloužící dnes vinárna nebo litinové náhrobky na místním hřbitově. Poklidný

chod obce dnes narušuje pouze vzdálený hluk leteckého provozu Letiště Praha.

40


Tab. 5.1: Vývoj počtu obyvatel a domů Nového Jáchymova v 19. století, [13]

Nový Jáchymov 1850 1869 1880 1890 1900

počet obyvatel 493 774 481 443 442

počet domů 64 61 61 62

Obr. 5.8: Veduta při situačním plánu

z roku 1830, [6]

Obr. 5.9: Ilustrace při mapě Křivoklát-

ského okresu, SOA

Obr. 5.10: Aktuální ortofoto Nového Jáchymova, Mapy.cz

41

ČVUT Praha ZÁVĚR

Závěr

V této práci byly popsány možnosti, jak získat přístup ke starým mapám, které

lze použít pro studium regionálního vývoje krajiny. V obecné rovině byly představeny

možnosti několika mapových serverů, které pomocí svých webových aplikací nabízí

stará mapová díla. Nebylo ovšem zapomenuto ani na klasičtější přístup ke starým

mapám v podobě fyzické návštěvy budovy archivu či prostřednictvím historických

atlasů.

V rovině konkrétní pak byla tato práce zaměřena na oblast Křivoklátska devate-

náctého století s částečným přesahem do století dvacátého. Kromě mapování, která

proběhla v českých zemích (I.-III. vojenské, stabilní katastr), jsou zde zmíněna i jiná

mapová díla. Většina těchto map byla nalezena v rámci fondu „Velkostatek Křivo-

klát“ ve Státním oblastním archivu v Praze na Chodově. Tento fond je obrovský,

neboť jenom mapových položek je zde alespoň tisíc. Z pochopitelných důvodů ne-

bylo v silách jednotlivce v průběhu vypracovávání práce projít celý fond, proto není

vyloučeno, že byly některé exempláře opomenuty. Pořízené snímky celých map jsou

k nahlédnutí v elektronické příloze A, jejich další šíření není z licenčních důvodů

dovoleno.

Na základě map II. a III. vojenského mapování byly vytvořeny tematické vrstvy

porovnávající stav lesů, silniční a železniční sítě. Výtisky vytvořených map jsou

přiloženy jako externí přílohy B, elektronicky pak jako součást přílohy A. Z těchto

výstupů je patrné zhušťování dopravní sítě pod vlivem industrializace, zatímco lesy

zaznamenaly úbytek plochy. Nakonec byl za pomoci starých map zdokumentován

vývoj obce Nový Jáchymov v 19. století.

Na úplný závěr je nutno podotknout, že potenciál tématu jistě nebyl zcela využit.

Například v budoucnu by mohly být zpracovány další tematické vrstvy i z jiných map

Křivoklátska či dohledány další kartografické prameny. Výsledkem by pak mohla být

komplexní studie vývoje krajiny v době průmyslové revoluce.

42

ČVUT Praha LITERATURA

Literatura

[1] BOGUSZAK, F.; CÍSAŘ, J. Vývoj mapového zobrazení území Československé

socialistické republiky . III. díl, Mapování a měření českých zemí od poloviny

18. století do počátku 20. století. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie,

1961. Dostupné také z URL:

<http://mapy.vugtk.cz/books/pdf/vyvoj_mapoveho_zobrazeni_uzemi_cssr_3.pdf>.

[2] CAJTHAML, J.; KREJČÍ, J. Využití starých map pro výzkum krajiny [online].

GIS Ostrava 2008. Ostrava, leden 2008. Dostupné z URL:

<http://maps.fsv.cvut.cz/gacr/publikace/2008/2008_Cajthaml_Krejci_Ostrava.pdf>.

[3] HUML, M.; MICHAL, J. Mapování 10 . Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003

[4] JAKUBEC, I.; JÍRA, Z. aj. Dějiny hospodářství Českých zemí : od počátku in-

dustrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-

246-1035-3

[5] MATOUŠKOVÁ, A. Křivoklátské panství Fürstenberků v procesu „kapitalistické

modernizace“ . In Minulosti Berounska 4 . Beroun: Státní oblastní archiv v Be-

rouně, 2001. ISBN 80-238-6744-X

[6] ROČEK, I.; FENCL, P.; WAAGE, V. Svědectví map - lesní mapy . Praha: Ná-

rodní zemědělské muzeum, 2010. ISBN 978-80-86874-17-3

[7] SEMOTANOVÁ, E. Kartografie v hospodářském vývoji českých zemí v 19. a na

počátku 20. století. Praha: Historický ústav, 1993. ISBN 80-85268-21-3

[8] SEMOTANOVÁ, E. Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle století. Praha:

Libri, 2001. ISBN 80-7277-078-0

[9] SKOPEČEK, J. Dynamika a příčiny hospodaření s křivoklátskými lesy od polo-

viny 18. století do roku 1939 . Praha, 2008. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita

Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní eko-

logie.

43

http://mapy.vugtk.cz/books/pdf/vyvoj_mapoveho_zobrazeni_uzemi_cssr_3.pdf

http://maps.fsv.cvut.cz/gacr/publikace/2008/2008_Cajthaml_Krejci_Ostrava.pdf

ČVUT Praha LITERATURA

[10] VEVERKA, B. Topografická a tematická kartografie 10 . Praha: Vydavatelství

ČVUT, 2001

[11] VICHROVÁ, M. Objekty na topografických mapách 19. století a jejich inter-

pretace pro studium vývoje krajiny . In Historická geografie - Supplementum I .

Praha: Historický ústav, 2006 ISBN 80-7286-093-3

[12] ZÍKOVÁ, M. Průvodce po České Republice : Křivoklátsko. Praha: Olympia,

2005. ISBN 80-7033-116-X

[13] kolektiv autorů. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 . Díl I., svazek I.

Praha: Federální statistický úřad, 1978.

[14] Mapový portál VÚGTK Kreibichovy mapy krajů [online]. [cit. 24. 4. 2011] Do-

stupné z URL: <http://mapy.vugtk.cz/kreibich/index.php?rs=2&lg=cze>.

[15] Národní geoportál INSPIRE. Úvod [online]. [cit. 27. 4. 2011] Dostupné z URL:

<http://geoportal.gov.cz/web/guest/uvod>.

[16] Nový Jáchymov. Poloha a historie [online]. [cit. 13. 4. 2011] Dostupné z URL:

<http://www.obecnovyjachymov.cz/index.php?nid=583&lid=CZ&oid=14783>.

[17] Příčina a Petrovice 111 let trati Rakovník - Mladotice [online]. [cit. 5. 5. 2011]

Dostupné z URL:

<http://www.pricinaapetrovice.cz/news/a110-let-tratii-rakovnik-mladotice/>.

[18] ŽelPage Seznam tratí - Česká republika [online]. [cit. 5. 5. 2011] Dostupné

z URL: <http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika>.

44

http://mapy.vugtk.cz/kreibich/index.php?rs=2&lg=cze

http://geoportal.gov.cz/web/guest/uvod

http://www.obecnovyjachymov.cz/index.php?nid=583&lid=CZ&oid=14783

http://www.pricinaapetrovice.cz/news/a110-let-tratii-rakovnik-mladotice/

http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika

ČVUT Praha Citace k mapovým zdrojům

Citace k mapovým zdrojům

c○ 1𝑠𝑡 Military Survey, Sections No. c122, c123, Austrian State Archive/Military

Archive, Vienna

c○ 2𝑛𝑑 Military Survey, Sections No. W_8_II, W_9_I (Gust.), Austrian State

Archive/Military Archive, Vienna

c○ 3𝑟𝑑 Military Survey, Sections No. 3951/1, 3951/2, 3951/4, 3952/1, 3952/3,

3952/4, 4051/2, 4052/1, 4052/2, Austrian State Archive/ Military Archive,

Vienna

c○ Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně

c○ Ministerstvo životního prostředí ČR

c○ Státní oblastní archiv v Praze

45

ČVUT Praha SEZNAM ZKRATEK

Seznam zkratek

CENIA Česká informační agentura životního prostředí

ČR Česká republika

ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální

ČVUT České vysoké učení technické v Praze

EU Evropská unie

GIS geografický informační systém

FSv Fakulta stavební

INSPIRE INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe

SOA Státní oblastní archiv

UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

VÚGTK Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický

WMS web map service (webová mapová služba)

46

ČVUT Praha SEZNAM OBRÁZKŮ

Seznam obrázků

1.1 Poloha bývalého panství Fürstenberků v rámci ČR . . . . . . . . . . 9

2.1 Archiválie ČÚZK, ukázka webových stránek . . . . . . . . . . . . . . 12

2.2 Mapový portál VÚGTK, ukázka webových stránek . . . . . . . . . . 13

2.3 Oldmaps - Staré mapy, ukázka webových stránek . . . . . . . . . . . 14

2.4 Národní geoportál INSPIRE, ukázka webových stránek . . . . . . . . 14

2.5 Server Deskové hry, ukázka webových stránek . . . . . . . . . . . . . 15

2.6 Mapy.cz, ukázka webových stránek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

3.1 Detail mapy I. vojenského mapování, list c123 . . . . . . . . . . . . . 22

3.2 Detail mapy II. vojenského mapování, list W_8_II . . . . . . . . . . 24

3.3 Detail topografické mapy III. vojenského mapování, list 3952/4 . . . 26

3.4 Detail speciálních map z let 1884 a 1911, SOA . . . . . . . . . . . . . 27

3.5 Detail porostní mapy lesní správy Lány, SOA . . . . . . . . . . . . . 28

3.6 Detail Přehledového plánu panství, SOA . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3.7 Detail Kreibichovy mapy Rakovnického kraje, Mapový portál VÚGTK 29

3.8 Detail situačního plánu Velkostatku Křivoklát, SOA . . . . . . . . . . 30

3.9 Velkostatek Křivoklát - situační plán, [6] . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.10 Generální mapa Fürstenberského majetku, [6] . . . . . . . . . . . . . 32

3.11 Mapa k založení knihoven, SOA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.12 Silniční mapa, SOA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

4.1 Rakovník na výřezu map II. a III. voj. map., listy W_8_II a 3951/4 36

5.1 Poloha Nového Jáchymova, Mapy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

5.2 Detail mapy ke směně pozemků pro stavbu vysokých pecí, SOA . . . 37

5.3 Nový Jáchymov na mapě I. vojenského mapování, list c122 . . . . . . 38

5.4 Hlavní část obce na císařkém otisku stabilního katastru, list 5313-1-003 38

5.5 Nový Jáchymov na mapě II. vojenského mapování, list W_9_I . . . 39

5.6 Nový Jáchymov na mapě III. vojenského mapování, list 4052/1 . . . 40

5.7 Nový Jáchymov na mapě lesní správy Kolna, SOA . . . . . . . . . . . 40

5.8 Veduta při situačním plánu z roku 1830, [6] . . . . . . . . . . . . . . . 41

5.9 Ilustrace při mapě Křivoklátského okresu, SOA . . . . . . . . . . . . 41

47

ČVUT Praha SEZNAM OBRÁZKŮ

5.10 Aktuální ortofoto Nového Jáchymova, Mapy.cz . . . . . . . . . . . . . 41

48

ČVUT Praha SEZNAM TABULEK

Seznam tabulek

2.1 Přehled mapových serverů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.2 Přehled map nalezených v SOA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.1 Přehled porostních map z roku 1891 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

5.1 Vývoj počtu obyvatel a domů Nového Jáchymova v 19. století, [13] . 41

49

ČVUT Praha SEZNAM PŘÍLOH

Seznam příloh

A Elektronická příloha (CD) 51

B Tištěné externí přílohy 52

50

ČVUT Praha A. ELEKTRONICKÁ PŘÍLOHA (CD)

A Elektronická příloha (CD)

Přiložené CD obsahuje:

∙ Ukázky map

– Povinné císařské otisky stabilního katastru Nového Jáchymova

– Mapy získané ve Státním oblastní archivu

* Mapy Nového Jáchymova

· Mapa ke směně pozemků (1810)

· Katastrální mapa NJ (1878)

· Katastrální mapa NJ (1884)

* Porostní mapy lesní správy (1891)

* Mapa okresu Křivoklátského (1861)

* Přehledový plán (1813)

* Silniční mapa

* Situační plán (1826)

– Mapy naskenované z historického atlasu [6]

* Generální mapa (1850)

* Situační plán (1830)

∙ Fürstenberské panství na mapách III. vojenského mapování

∙ Elektronické verze tištěných příloh

∙ Elektronickou verzi textu BP

51

ČVUT Praha B. TIŠTĚNÉ EXTERNÍ PŘÍLOHY

B Tištěné externí přílohy

Seznam externích příloh:

B1 Lesy a dopravní sítě Fürstenberského panství podle map II. a III.

vojenského mapování

B2 Porovnání stavu lesů a dopravní sítě Fürstenberského panství

podle map II. a III. vojenského mapování

52

Documents

FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKAgama.fsv.cvut.cz/~cepek/proj/bp/2011/miroslav-kopecky-bp-2011.pdf · ČeskÉ vysokÉ uČenÍ technickÉ v praze fakulta stavebnÍ obor geoinformatika