florenceOdbOrný č a sOpis prO Oše třOvatel st ví a Ostatní zdr avOtnické prOfese

vychází pod patronací české asociace sesterprosinec 2013 / ročník iX / 60 kč, 2,90 € / www.florence.cz12/13

OdbOrné téma

Dezinfekce sterilizace

s. 5 / rozhovor

„Zapište se někOmu dO živOta,“ vyZývá registr dárců dřeně

s. 11 / Odborné téma

prOces ZpracOvání a pOužití rOuškOvacích systémů ve Fn brnO

s. 25 / přehledová studie

násilí a české OšetřOvatelství

s. 39 / Zpravodaj čas

neFrOlOgické sestry se sešly již pOtřinácté

časopis obsahuje recenzované články

Dezin kujte jednodušeZvláštní d ležitost v prevenci infekcímá dezinfekce povrch v okolí pacienta

HARTMANN-RICO a.s. • Masarykovo nám. 77 • 664 71 Veverská Bítýška • tel. (+420) 549 456 120 • e-mail: kontakt@hartmann.cz • www.bode.cz

Přenos patogenů z mobilních přístrojů ve zdravotnictvíDigitalizace klinického prostředí s sebou přináší riziko přenosu patogenů z mobilních přístrojů, které jsou často používány v blízkosti pacienta. Studie [1] ukázala, že při používání mobilních telefonů na operačních sálech jsou patogeny často přeneseny na ruce.V 10 % případů se dokonce jedná o patogeny, které jsou schopny vyvolat nozokomiální infekci (viz tabulka).

Míra kontaminace rukou lékařů po použití mobilního telefonu

Potenciální nebezpečí hrozí kvůli zvyšujícímu se výskytu mobilních technologií ve zdravotnických zařízeních: tyto přístroje jsou dezinfi kovány jen zřídka. Podle další studie [2] většina lékařů (78 %) ví o nebezpečí přenosu patogenních bakterií z mobilních přístrojů,ale jen 8 % z nich čistí své telefony pravidelně. Autoři studie doporučují pravidelnou dekontaminaci mobilních přístrojů, aby se účinně snížilo jak množství bakterií, tak i výskyt křížové kontaminace.

1. Jeske H-C et al. (2007) Bacterial contamination of anaesthetists’ hands by personal mobile phone and fi xed phone use in the operating theatre. Anaesthesia, 62: 904–906.

2. Brady RR et al. (2012) NHS Connecting for Health: Healthcare Professionals,Mobile Technology, and Infection Control. Telemed J E Health, 18 (4): 289–291.

Kontaminace rukou po použití mobilních telefonů (n=40)

Nepatogenní bakterie …ve 38/40 případů

Patogenní bakterie …ve 4/40 případůVýzkumem k prevenci infekcí.www.bode-science-center.com

Jednoduše šetrné: pro velmi citlivé povrchy Bacillol® 30 Tissues

• Ideální pro displeje, dotykové obrazovky,monitorovací systémy, p enosná komunika ní za ízení

• Bez aldehyd , barviv a parfemace• Mohou se používat bez rukavic

Jednoduše všestranné: kompatibilní se všemi ú innými látkamiMikrobac® Tissues

• Vhodné pro všechny povrchy citlivé na alkohol,v . ultrazvukových sond

• Vynikající materiálová snášenlivost• Bez alkohol , aldehyd , barviv a parfemace

Jednoduše kdekoliv: široké spektrum ú innosti, na všechny povrchyKohrsolin® extra Tissues

• Široká materiálová snášenlivost• Výborný isticí ú inek• Vynikající spektrum ú innosti: pln virucidní a sporicidní

(Clostridium dif cile)

1

Podíváte-li se do Wikipedie na heslo 19. listopad, zjistíte napří-klad, že právě v tento den v roce 1493 přistál kryštof kolumbus jako první evropan na ostrově portoriko, v roce 1969 přistálo

apollo 12 na Měsíci, nebo že v roce 2001 prohlásila WtO (World toilet Organization) 19. listopad světovým dnem toalet. zdá se vám to bizarní? podle Osn není k žertům důvod. podle jejích údajů nemá k odpovída-jícímu sanitárnímu zařízení přístup zhruba 2,5 miliardy lidí na světě, přičemž více než miliarda z nich praktikuje vyměšování ve volné přírodě, což vede k bezpočtu úmrtí na nemoci, kterým je možné předcházet. O tom, že špatné hygienické podmínky vedou k fatálním epidemiím, není pochyb. lidstvo jich za svou existenci prodělalo už několik.

Ovšem ne vždycky byly exkrementy považovány za škodlivé. některé používali naši předkové i k léčbě nemocí. za sušených exkrementů nebo škodlivého hmyzu vyráběli silně zapáchající vykuřovadla, která měla slou-žit k zapuzování zlých duchů a démonů, kteří podle jejich představ nemoci způsobovali. pokud vás zajímá, jaké další metody a látky naši předkové používali, určitě si v tomto prosincovém čísle florence přečtěte rubriku historie. a protože s hygienou úzce souvisí i dezinfekce a sterilizace, věnovali jsme toto číslo právě těmto tématům. v rubrice odborné téma se mj. dočtete, jak se používají a zpracovávají rouškové systémy ve fn brno. v recenzovaných článcích se zase dozvíte, jak vypadá edukace geriatric-kých pacientů, nebo se dočtete o problematice násilí v českém ošetřova-telství. první ze série článků na toto téma, které budou v našem časopise vycházet, najdete na str. 25. nechybí samozřejmě ani ostatní vaše oblíbené rubriky. a protože se nám blíží konec roku, dovolte mi, abych vám popřála krásné a pohodové svátky vánoční a do příštího roku jen to nejlepší. na další setkávání s vámi nad stránkami našeho časopisu se těší

Magda Hettnerová, šéfredaktorkamagda.hettnerova@ambitmedia.cz

editorialflorence 12/13

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odbornýchčlánků najdete na webu v rubriceFlorence +

Florence je takéna facebooku.Přidejte se k nám!

florence

Čistota je půl zdraví a veselost celé (Božena Němcová)

PF2014

florence 12/132

1 / Editorial 3 / Seriál

vyjednávání o mzdě 5 / Rozhovor s Mgr. Danielem Pagáčem, MBA

„zapište se někomu do života,“ vyzývá registr dárců dřeně

8 / Dezinfekce dezinfekce povrchů v bezprostředním okolí pacienta

Zpravodaj čas 36 / nutričním terapeutům bych přála, aby byli bráni

jako právoplatní členové ošetřovatelských týmů 38 / celostátní konference zdravotních laborantů čas 39 / evropský kongres o násilí (nejen) v psychiatrii 39 / nefrologické sestry se sešly již potřinácté 40 / Jaký je život stomiků? Odpověď hledal

1. podzimní pracovní den

praxe 32 / konfliktem to začíná (?)

obsah téma čísla

dezinfekce, sterilizacesterilizace a manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky hraje zásadní úlohu v protiepidemiologických preventivních a represivních opatřeních.

11

www.florence.czRočník IX., číslo 12, prosinec 2013Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2013Foto na titulní straně: Profimedia

fota

: pro

fimed

ia, č

nrd

d, Ja

na G

ojov

á Odborné téma Dezinfekce, sterilizace 11 / proces zpracování a použití rouškovacích

systémů ve fn brno 15 / práce sester na cs v nemocnici Jindřichův

Hradec, a. s.

42 / Právo cizí těleso v dutině břišní po operaci

43 / Peritoneální dialýza novinka: konal se první apd workshop pro sestry

44 / Historie Od rozmačkaných štěnic a lvího sádla k acylpyrinu. Jak dlouhá byla cesta k novodobé farmacii?

48 / lekce angličtiny

recenzované články Výzkumné sdělení 19 / postoje laickej verejnosti

k darcovstvu orgánov v slovenskej republike

Přehledové studie 23 / využití teorie pokojného

konce života v péči o pacienty v terminálním stadiu v podmínkách české republiky

25 / násilí a české ošetřovatelství Výzkumné sdělení 28 / edukace geriatrických pacientů

celostátní konference zdravotních laborantů čas

38

Historie Od rozmačkaných štěnic

a lvího sádla k acylpyrinu. Jak dlouhá byla cesta k novodobé farmacii?

44

z dalšího obsahu

Rozhovor s Mgr. Danielem Pagáčem, MBA „zapište se někomu do života,“ vyzývá registr dárců dřeně

5

konfliktem to začíná (?)

32

3

seriál / personalistika

Součástí pohovoru je diskuze o mzdě a zaměstnaneckých výhodách. V zásadě existuje několik typů pozic a několik situací – lékaři, sestry a další zdravotnický personál. U pozic specialistů se dá vyjednávat o mzdě v rámci rozmezí mzdové struktury. Šířka pásma mezd pro konkrétní pozice je rozdílná mezi pozicemi i mezi firmami. Doporučujeme zeptat se, jak vypadá výhled platového růstu po zapracování, po roce, po dvou letech a jaké jsou mimofinanční výhody. Vyjádřete si tyto výhody v penězích a porovnávejte až celkovou částku.

Vyjednávání o mzdě

text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz

aktuální mzdu, řekněte, že uvedenou (očekávanou) mzdou byste si trochu polepšili. samozřejmě si můžete říci i o více, ale riskujete, že vám nebude pozice nabídnuta právě kvůli vašim mzdovým očekáváním.

2. mám průměrnou mzdu.→ pokud je váš zájem o novou pozici ve-

liký, řekněte, že aktuálně máte mzdu v konkrétní výši a že tato úroveň je to, co očekáváte. samozřejmě uvítáte i trochu vyšší.

→ Jedná-li se o zajímavou pozici, ale máte více možností nebo je vaším hlavním motivem vyšší příjem, odpo-vězte, že očekáváte mzdu v konkrétní výši. stanovte si ji o 10–25 % vyšší, než aktuálně máte. pokud jste dotá-záni na váš aktuální plat, řekněte, že uvedenou (očekávanou) mzdou byste si trochu polepšili.

3. mám výrazně více, než je průměr.→ Je-li vaše mzda mírně vyšší než

průměr (do cca 25 %), je její další zvy-šování málo pravděpodobné. vaším cílem je udržet si stávající úroveň. Uveďte tedy výši vaší aktuální mzdy

Jak vyjednávat?pro vyjednávání je nejdůležitější získat si informace o tom, jak se pohybují platy na pozici, na které pracujete. zeptejte se kamarádů, analyzujte inzeráty, zeptejte se v personálních agenturách, podívejte se na internetové průzkumy (tato data však berte s rezervou, protože jsou často nepřesná). nejpřesnější informace dostanete pravděpodobně od personál-ních agentur.

pokud je to možné, diskutujte o platu co nejpozději. nejlépe na poslední schůz-ce (nejprve si však zjistěte, kolik interview je obvyklé). čím později se o mzdě disku-tuje, tím méně uchazečů je ve hře a tím tedy máte lepší vyjednávací pozici.

pokud jste již odpověděli na otázku, jaká je vaše očekávaná mzda, a jste při dalším interview znovu tázáni, zopakuj-te svoji odpověď. Očekávání nenavyšuj-te. působí to nedůvěryhodně.

V jaké situaci jste?1. mám nižší mzdu, než je na trhu obvyklé.→ řekněte si o průměrnou mzdu na

dané pozici. Jste-li tázáni na vaši

s tím, že byste si ji rádi zachovali. Mů-žete jednat jako v předchozím bodě, ale riskujete, že nabídku nedostanete kvůli vysokým požadavkům.

→ pokud je vaše mzda výrazně vyšší, bude vás limitovat ve výběru pozic, které mají stejné ohodnocení. pečlivě zvažte, jestli doopravdy chcete měnit zaměstnání. Jestli skutečně chcete, máte buď možnost uvést, že víte, že vaše aktuální mzda je vysoká, ale že byste neradi klesli, nebo jsou pro vás důležitější aspekty, než je mzda, a pak se zeptejte, v jakém rozpětí se pozice nabízí. Odpověď samozřejmě závisí na vašich preferencích.

ve chvíli, kdy začne potenciální zaměst-navatel klást otázky týkající se mzdy, zeptejte se, jaké rozpětí na danou pozici nabízí. zeptejte se ho na prémie (viz níže); pokud jste jako své očekávání uvedli vyšší mzdu, své očekávání kori-gujte. doporučujeme přidat komentář, že je pro vás firma a náplň práce natolik zajímavá, že byste zvážili i nabídku na úrovni nabízeného maxima. nebo uveďte

florence 12/134

seriál

minimum, které je pro vás přijatelné. zde však riskujete, že vám nebude pozice kvůli mzdovým požadavkům nabídnuta.

PrémieJsou na nabízené pozici prémie? zeptejte se, jaká výše prémií je obvyklá u průměr-ného a vynikajícího zaměstnance, kolik procent zaměstnanců obdrží průměrné a kolik maximální odměny. zeptejte se na přesná pravidla výplaty prémií. Jak ovlivňují vaše prémie výsledky celé spo-lečnosti, eventuálně jaké jsou jiné vlivy?

Mnoho kandidátů posuzuje pouze zá-kladní mzdu. prémie nepovažuje za re-levantní nebo za stabilní součást mzdy. Mnoho firem má však prémie stanovené tak, aby byly rozumně dosažitelné, nebo dokonce fungují jako malusy. tedy nejsou vypláceny jen v případě velmi špatného pracovního výkonu.

Mzdové tarifyMzdové tarify jsou firemní pravidla, jakým způsobem se přiznávají fixní a variabilní složky mzdy. podívejte se na rozdílné přístupy společností:

1. firmy nemají žádnou směrnici upravující výši mezd. v tomto případě se výše mezd stanovuje podle výše mzdy stávajících zaměstnanců v kombinaci s očekáváním kandidátů a srovnání jejich úrovně. U těchto společností je ně-kdy možné vyjednat si velmi zajímavou mzdu. na druhou stranu je časté, že ne-mají systém ani na pravidelné zvyšování mzdy a tuto mzdu můžete tedy pobírat i několik let bez přidání.

2. firmy mají směrnici upravující jak výši mezd, tak mzdovou strukturu (výši prémií), která jim slouží jako vodítko k určení mzdy. samozřejmě je brána v potaz vaše představa a mzdy aktuál-

ních zaměstnanců. směrnice obvykle určuje i systém přidávání mezd a hod-nocení zaměstnanců. některé firmy mají tzv. nástupní mzdu na daný typ pozice a vyšší nelze vyjednat. častější je však rozpětí pro daný typ pozice.

3. firmy mají implementován mzdový systém od renomované společnosti. kaž-dý rok se účastní průzkumu mezd a srov-návají hodnocení vlastních zaměstnanců a následně poměrně objektivně upravují mzdové tarify pro všechny pozice. tyto společnosti (obvykle velké a střední mezinárodní společnosti) mají pravidla striktnější a je časté, že určitá hranice je nepřekročitelná i u pozic, kde je na trhu práce extrémní poptávka (např. Java programátoři). na druhou stranu můžete u těchto firem s jistotou předpokládat pravidelný roční nárůst mzdy (kromě let, kdy je svět v ekonomické krizi).

autoinzerce???

* Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

nové knihy

dějiny medicíny Od starověku po současnost

/ roy porter / prostor, s. r. o., 812 s., 1497 kč /

dějiny medicíny roye portera jsou mimořádným dílem, jež shrnuje a hodnotí celý dosa-vadní vývoj praktické medicíny i lékařské vědy. kniha se věnuje především medicíně západní od starověku po sou-časnost, ovšem pro srovnání nabízí stručný vhled do tradic medicíny východní (arabské, čínské a indické); ve zkratce také připomíná hlavní proudy a představitele novověké alternativní medicíny. v závě-rečných kapitolách knihy ote-vírá roy porter etické otázky současné medicíny a rovněž se zamýšlí nad budoucností medicíny při vědomí jejích současných hranic.

anatOmie 2 třetí, upravené a doplněné vydání

/ radomír čihák / Grada publishing, a. s., 512 s., 1739 kč /

druhý díl vynikající učebnice obsahuje anatomii gastro-pulmonálního a urogeni-tálního systému a soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Jsou to klíčové úseky pro fyziologii, patologii a klinickou praxi. v učebnici jsou vyzdvižena jednak základní fakta pro studenty medicíny, jednak vývojová a funkční hlediska. Oproti předchozímu vydání byl text tohoto dílu doplněn o poslední poznatky zejména v oblasti týkající se vývoje or-gánů, genetiky a embryologie. Obrazová dokumentace nyní obsahuje téměř 500 převážně barevných vyobrazení, která jsou originálními díly pracov-níků anatomického ústavu.

psychOsOciální kriZOvá spOlupráce / bohumila baštecká a kol. / Grada publishing, a. s., 320 s., 429 kč /

Učebnice se zaměřuje na sou-časný vývoj: klade důraz na odolnost, komunitu, duchovní potřeby a zdroje, partnerství, rozmanitost a mezioborovost (kterou reprezentuje i autorský kolektiv). kniha se věnuje též oblastem, které v současnosti vyžadují pozornost (např. kulturním kompetencím, vy-hodnocování účinnosti a účel-nosti intervence), a seznamuje s pojetím prvních občanských pomocí. Je zacílena na studen-ty psychosociálních a bezpeč-nostních oborů a odborníky v daných profesích.

OšetřOvatelství v geriatrii hodnotící nástroje

/ andrea pokorná a kol. / Grada publishing, a. s., 202 s., 299 kč /

nástroje hodnocení kogni-ce, interakce, sebepéče, výživy, bolesti, soběstačnosti a podpora smysluplnosti jsou hlavními tématy publikace, která se věnuje problematice péče v geriatrii z hlediska po-suzování stavu geriatrických pacientů a klientů v nemoc-nicích a v zařízeních sociální péče. přehled jednotlivých hodnotících technik v geriat-rii u nás ještě nebyl takto komplexně publikován. bude sloužit nejen studentům ošet-řovatelství, ale také sestrám a pracovníkům v zařízeních so-ciální péče k posouzení stavu jejich klientů. kniha obsahuje široký výčet hodnotících škál a nástrojů.

5

rozhovor s Mgr. Danielem Pagáčem, MBAPtala se: Magda Hettnerová, redakce Florence, foto: ČNRDD

V ČR je každý rok odhaleno kolem 1100 nových případů leukémií. Základem léčby akutních leukémií je chemoterapie, u některých leukémií je to pak transplantace kostní dřeně.

„Zapište se někomu do života,“ vyzývá registr dárců dřeně

R ozšířená je představa, že akutní leukémie se týká především malých dětí. ve skutečnosti si

tuto diagnózu nejčastěji vyslechnou lidé po šedesátce. transplantace kostní dřeně je léčebná metoda, která se pro-vádí jak u dětí, tak u starších pacientů, výjimkou nejsou ani senioři (nejstarším transplantovaným pacientem v čr byl 71letý muž, ovšem v mimořádně skvělé fyzické kondici). vhodný dárce pro transplantaci kostní dřeně se hledá nejdříve mezi pokrevními příbuznými. přibližně 75 % pacientů však vhodného dárce v rodině nenajde a lékaři se mu-sejí obrátit na nepříbuzné, dobrovolné dárce. ti jsou sdruženi v registrech dárců, které v čr existují dva. Jeden je součástí pražského ikeM a druhý, známější a výrazně početnější, český národní registr dárců dřeně (čnrdd), je obecně prospěšnou společností, tedy neziskovou organizací. O tom, jak vlastně funguje, nám řekl jeho ředitel Mgr. daniel pagáč, Mba.

Jak dlouho už Český národní registr dárců dřeně existuje?

náš registr dobrovolných dárců kostní dřeně byl založen jako jedna z aktivit nadace pro transplantace kostní dřeně v roce 1992. zakladatelem byl primář Hematologicko-onkologického odděle-ní plzeňské fakultní nemocnice MUdr. vladimír koza, který v roce 1991 provedl jednu z prvních transplantací kostní dřeně v čr.

Co je hlavním účelem registru?registr má čtyři hlavní funkce: nabírá dárce, vyšetří je, resp. vyšetří jejich Hla (tedy transplantační znaky), výsledek zanese do databáze, což je vlastní re-gistr. v případě, že se v budoucnu objeví pacient, který má shodné transplantační znaky s dárcem, zajišťuje odběr kostní dřeně a její dodání od dárce k pacientovi.

Kolik dárců v Českém národním registru dárců dřeně v současné

době je a kolika pacientům ročně pomůže?

registruje přes 43 tisíc lidí připrave-ných poskytnout část své kostní dřeně k záchraně těžce nemocného člověka. a ročně náš registr zajistí dárce pro 30–50 transplantací.

Pomáhá registr jen českým pacien-tům, nebo i zahraničním?

čnrdd je napojen na celosvětovou síť registrů, ve které je v současné době

florence 12/136

rozhovor s Mgr. Danielem Pagáčem, MBA

dobu musejí oba, dárce i příjemce, sys-tematicky projevovat zájem se setkat. děje se tak z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že teprve po pěti letech je pravděpodobné, že je pacient defini-tivně vyléčený a že se nemoc, kvůli které mu byla dřeň transplantována, již nevrátí. zachování anonymity dárce má mimo jiné předejít případnému tlaku ze strany pacienta nebo jeho rodiny na dárce v případě, že by se transplantova-ná dřeň neuchytila nebo došlo k návratu onemocnění.

Kolikrát za život lze dřeň darovat?Určitě dvakrát. třikrát už jen ve výjimeč-ných případech. Opakované darování však vždy podléhá pečlivému indivi-duálnímu zhodnocení a dárce je k němu uvolněn pouze v jasně indikovaných případech.

Když se rozhodnu do registru vstou-pit, jaké podmínky musím splnit a jak to bude probíhat?

po celé republice máme síť odběrových center. pokud se někdo rozhodne stát dárcem, přijde do tohoto centra, kde s ním nejprve naši vyškolení pracovníci udělají pohovor a dají mu vyplnit do-tazník. poté mu odeberou krev, kterou nechají vyšetřit na Hla transplantační znaky. pak je zařazen do registru a už jen čeká, jestli se někdy najde pacient se shodnými transplantačními zna-ky, který bude potřebovat jeho dřeň. podmínky jsou věk 18 až 35 let a dobrý zdravotní stav. v registru pak mohou být tito lidé až do 60 let. v 60 letech jsou z registru automaticky vyřazeni. ale protože jedno vyšetření krve na Hla znaky stojí 1500 korun, preferujeme lidi do 35 let věku. těm vyšetření hradíme. Mladý dárce totiž v registru vydrží déle. dárce starší 35 let samozřejmě neod-mítáme, ale zdvořile je žádáme, aby si vyšetření krve sami zaplatili. Jsme totiž obecně prospěšná společnost a jako taková nejsme závislí na penězích od státu. Musíme si na sebe vydělat sami, což se děje prostřednictvím nadace pro transplantace kostní dřeně.

Když se tedy stanu členkou registru a najde se pacient se shodnými zna-ky, který bude mou dřeň potřebovat, jak se to dozvím?

Jakmile se objeví pacient se shodnými transplantačními znaky, kontaktujeme vhodného potenciálního dárce. Už to ale může být problém: když jsou u nás lidé registrováni třeba deset let, mezitím změní adresu či telefon a změnu nám nenahlásí, pak je obtížně dohledáváme. pokud se podaří dárce zkontaktovat, sdělíme mu, že je jedním z kandidátů, a zeptáme se ho, zda s darováním stále ještě souhlasí. dárců se osloví několik, protože se může stát, že některý z nich je třeba momentálně nemocný nebo je to žena, která je právě těhotná či kojí, takže se nemůžeme spoléhat jen na jednoho. takto se postupně všichni vytipovaní dárci oslovují, a když je jeden jako opti-mální vybrán, přichází na řadu pohovor s lékařem a kontrola jeho zdravotního stavu před odběrem. nakonec se naplá-nuje a provede odběr kostní dřeně. důle-žitá je přitom jeho dobrovolnost a vlastní rozhodnutí. nikoho nenutíme a naopak nabádáme dárce: pokud se na odběr ne-cítíte nebo máte pochyby, že chcete dřeň darovat, řekněte to bez obav a hlavně hned. není nic horšího než couvnout ve chvíli, kdy je už všechno na transplantaci připraveno a pacient je na ní závislý. protože kdybychom v té chvíli měli zase začít hledat nového dárce, mohlo by dojít ke zpoždění, které by pro pacienta mohlo být i fatální. naši lékaři jsou však zkušení, a tak dárce, který váhá a není na 100 % rozhodnutý, už poznají.

Jak dlouhá doba uplyne od vytipová-ní dárců do odběru dřeně?

zhruba měsíc.

Jak probíhá samotný odběr dřeně? Bolí to?

existují dva základní způsoby odběru krvetvorných buněk. buď se klasicky od-sává kostní dřeň z vnitřku pánevní kosti, což se děje v celkové narkóze, nebo se získávají ze žilní krve aferézou. Odběr jako takový nebolí a může být spojen maximálně s drobným diskomfortem, který je ovšem vyvážen dobrým poci-tem, že toto drobné nepohodlí pomůže zachránit lidský život.

Za jak dlouho se dřeň obnoví?Úbytek kostní dřeně dárce (při odběru se odebere jen 5 % celkového množství) nezaznamená. větší vliv na něj má pře-

kolem 22,5 miliónu dárců. i přesto se pro zhruba 20 % pacientů indikovaných k transplantaci kostní dřeně vhodný dárce nenajde.

Jak je to možné?aby mohl pacient dostat dřeň od dárce, musí se shodovat alespoň devět z deseti jejich Hla transplantačních znaků. tato shoda je primárním kritériem výběru. pak existuje ještě několik faktorů (např. věk, hmotnost), podle kterých se v pří-padě, že se najde shodných dárců víc, vybírá jediný – z hlediska pacienta ten nejlepší. národnost dárce není při vý-běru rozhodující. samozřejmě že pokud máme českého pacienta, hledáme nej-prve v našem registru a v registru ikeM, teprve když v nich nenajdeme vhodného dárce, obracíme se do zahraničí.

Jak si ČNRDD stojí v porovnání s ostatními registry ve světě?

co se týče velikosti, jsme srovnatelní tře-ba s rakouským nebo holandským regis-trem. výjimkou mezi evropskými registry je německý, který čítá čtyři miliony regis-trovaných dárců. Ovšem co do kvality je náš registr na špici. patří zcela objektivně k nejlepším a nejlépe vedeným na světě a je rovněž držitelem prestižní akreditace udělované WMda – světovou asociací dárců dřeně. tuto akreditaci jsme získali v roce 2005 jako čtvrtý registr na světě a nyní ji má 22 registrů z celkového počtu asi 80 registrů ve světě.

Když se pro zahraničního pacienta najde dárce ve vašem registru, jak se k němu dřeň dostane? Jede dárce za ním?

ne. dárci se odebere dřeň ve fn plzeň a do zahraničí ji pak převáží zahraniční kurýr. stejně tak to funguje i obráceně, pokud se v zahraničí najde dárce pro českého pacienta, jede pro dřeň náš spe-ciálně vyškolený kurýr. tito naši kurýři jsou většinou zaměstnanci nemocnice. v současné době jich máme asi dvacet.

Dozví se pacient, kdo mu darováním části své dřeně pomohl?

ne. všechny registry na světě se řídí stejnými pravidly a podle nich se dárce a příjemce dřeně nespojují. pokud se někdy sejdou, je to až po dlouhé době, například za deset let, a po celou tu

7

zapište se někomu do života. na jejím základě jsme získali několik set nových dárců z řad nejširší veřejnosti. spoluprá-ce s pražskou městskou policií je teprve v začátcích, ale už máme pozitivní ohla-sy a několik strážníků je již zaregistrova-ných. letos na jaře jsme spustili kampaň armáda dává naději, v níž spolupracu-jeme s armádou čr za podpory ministra obrany ing. vlastimila picka a náčelníka generálního štábu generálporučíka ing. petra pavla, M.a., a v jejímž rámci nás podpořil i olympijský vítěz david svoboda. na příští rok chystáme kam-paň ve spolupráci s policií čr, v níž nás podporuje policejní prezident brig. gen. Mgr. Martin červíček, který také vstoupil do našeho registru. spolupracujeme i s profesionálními hasiči čr a sportovci ze skokového sportu. všichni tito lidé jsou pro nás výhodnými dárci, protože to jsou mladí, zdraví jedinci, kteří chtějí pomáhat druhým. samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo získat nové dárce i z řad zdravotníků, proto-že to jsou také lidé, kterým není osud nemocných lidí lhostejný.

chodné snížení počtu červených krvinek v krvi, protože se jich část odebírá spolu se dření. Jejich obnova záleží na různých faktorech, jako je pohlaví či tělesná hmotnost člověka, ale u stokilového muže se obnoví přibližně za 14 dnů, u padesátikilové ženy do šesti týdnů. průměrně to u zdravého jedince bývá do měsíce, podobně jako při darování krve na transfuzním oddělení.

Mají dárci po odběru nárok na nějaké volno?

v případě hospitalizace i lékařských vy-šetření souvisejících s odběrem je dárce osvobozen od regulačních poplatků. podle platného zákoníku práce má dár-ce, pokud je zaměstnanec, právo čerpat v souvislosti s odběrem čtyři dny plně placeného pracovního volna. podle sou-časného daňového zákona může navíc uplatnit, stejně jako při dárcovství krve, určitou částku ve formě odpisu daně z příjmů jako uznaný dar pro zdravotnic-ké účely. všechna příslušná potvrzení vydává dárci lékař odběrového centra při propuštění z nemocnice.

Máte pro dárce i nějakou možnost ubytování?

náš registr provozuje v čr naprosto unikátní službu, a sice hotel U pramenů. podařilo se jej vybudovat v 90. letech díky panu primáři kozovi a jeho cílem je nabízet pacientům a především jejich příbuzným možnost ubytování za sym-bolický poplatek. Hotel je rozdělen na dvě části. Jedna funguje zcela komerčně jako hotel, vinotéka a restaurace, v níž se pořádají svatby a nejrůznější akce. druhá část slouží pacientům po transplantaci a jejich příbuzným. Hotel se nachází jen pár metrů od fakultní nemocnice plzeň, takže pacienti, kteří jsou třeba z Ostravy a jejichž příbuzní by za nimi nemohli často dojíždět, tu mohou mít své rodinné příslušníky. Je to pro ně ohromná psychická podpora a pacienti si ji moc chválí. podobná služba funguje napří-klad v německu.

Nedávno jste navázali spolupráci s Městskou policií hlavního města Prahy. Spolupracujete i s nějakými dalšími organizacemi?

před dvěma lety jsme ve spolupráci s televizí nova udělali kampaň s názvem

Kdyby se tedy rozhodli pomoci vám, jak to mohou udělat?

samozřejmě se mohou stát dárci v našem registru tak, jak jsem popsal. a budeme za to skutečně velice rádi! seznam našich odběrových center stejně jako všechny potřebné informace naleznou na www.kostnidren.cz nebo www.transplantace.cz. případně nás mohou podpořit i finančně, například zasláním dMs ve tvaru dMs kOstni-dren nebo dMs rOk kOstnidren na číslo 87777. Jedna dMs stojí 30 korun a společný program čnrdd a nadace z nich získá 27 korun. další způsoby finanční pomoci jsou rovněž na našich webových stránkách.

Jaké máte s registrem plány do budoucna?

kromě toho, že nás v příštím roce čeká reakreditace, kterou doufám úspěšně zvládneme, chceme registr především rozšiřovat o nové, kvalitně vyšetřené dárce. tím budeme nejlépe naplňovat náš hlavní smysl a poslání, které spočívá ve službě těžce nemocným pacientům.

Český národní registr dárců dřeně byl založen v roce 1992 na podnět rodičů dětí s těžkými hematoonkologickými chorobami. Ve stejném roce byla vytvořena i síť center dárců v jed-notlivých krajích ČR ochotných ke spolupráci a splňujících kritéria programu. Od září 1992 byl zahájen nábor a HLA typizace dobrovolných dárců a ukládání dat do společné databáze s teh-dejším názvem Centrální registr dárců kostní dřeně (CRDKD). V roce 1993 se CRDKD zapojil do me-zinárodní spolupráce pro-střednictvím celosvětové sítě Bone Marrow Donor Worldwide (BMDW) a v roce 1997 podepsal smlouvu o vzájemné

spolupráci s Národním programem dárců dřeně USA (NMDP). V této podo-bě pracoval registr až do roku 1998 a po tuto dobu byl financován výhradně Nadací pro transplantace kostní dřeně. V roce 1998 byl přijat nový nadační zákon, měnící dosavadní postavení nadací. V dů-sledku toho bylo nutné oddělit registr od nadace v podobě samostatné-ho právního subjektu. K 1. lednu 1999 byl proto registr transformován do formy o. p. s. pod názvem Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Nadace pro transplantace kostní dřeně si ponecha-la ve svém statutu jako jeden z hlavních granto-vých programů podporu dobrovolného dárcovství

krvetvorných buněk a zůstala tak hlavním finančním garantem celého programu.

V průběhu let došlo k dalšímu rozšíření spolu-pracujících dárcovských center ČNRDD o centra v Brně, ÚVN Praha-Střešovice a Liberci na aktuál ní počet deset. V březnu 2005 ČNRDD úspěšně podstoupil akre-ditaci Světové asociace dárců dřeně WMDA, kte-rou po pěti letech v říjnu 2010 úspěšně obhájil. Aktuálně zprostředkuje nalezení dárce a uskuteč-nění zhruba sta nepříbu-zenských transplantací dřeně ročně pro nemocné v ČR i v zahraničí. Z hle-diska efektivity práce je řazen na přední místa v Evropě i celosvětově.

k věci → O ČNRDD

florence 12/138

dezinfekce

Dezinfekce povrchů v bezprostředním okolí pacienta, které jsou v častém kontaktu s rukama nebo kůží, je základním hygienic-kým opatřením a zásadní podmínkou pro přerušení infekčního řetězce.

Dezinfekce povrchů v bezprostředním okolí pacienta

P řípravky, které se v okolí pa-cienta (označovaném také jako zóna pacienta) používají, by

měly být bezpečné a snadno použi-telné. výbornou volbou jsou proto přípravky připravené k okamžitému použití, které se mohou ponechat v zóně pacienta a jsou tedy kdykoliv komukoliv k dispozici. Jsou to buď alkoholové přípravky, které se aplikují otěrem nebo postřikem, nebo utěrky napuštěné i jinými účinnými látkami. při dezinfekci povrchů je vždy lepší dát přednost metodě otírání před postři-kem. při něm totiž vzniká aerosol, který se může snadno dostat do dýchacích cest zdravotníka nebo pacienta, popř. na jiná nevhodná místa. dezinfekce postřikem by se tedy měla provádět jen tehdy, když není možné povrch dezinfikovat jinak, protože je například nepřístupný.

Účinnost dezinfekčních přípravků by měla vždy zahrnovat ty mikroorganismy, které způsobují 95 % všech nozoko-miálních nákaz: bakterie, kvasinky a obalené viry. pokud to epidemiologic-ká situace vyžaduje, je potřeba zajistit i další antimikrobiální účinnosti, např. virucidní při kontaminaci neobalenými

viry či sporicidní při výskytu spór Clost-ridium difficile.

a jak je to s expoziční dobou? pří-pravky určené k okamžitému použití se již neředí a expoziční doba je tedy jednoznačně určena výrobcem.

U alkoholových přípravků (roztoků i utěrek) je nutné zajistit, aby byla dezinfikovaná plocha smočena pří-pravkem po celou expoziční dobu. Je-li expoziční doba např. 1 minuta, může se stát, že povrch po první aplikaci oschne rychleji a dezinfekci je nutné opakovat. to není moc výhodné, protože zdravot-ník musí u každé prováděné dezinfekce stát a čekat, aby mohl povrch znovu otřít či postříkat. navíc se zvyšuje spotřeba přípravku a rostou tedy i náklady.

při používání jiných účinných látek stačí, když se povrch otře jen jednou. pokud je přípravek testován za tzv. praktických podmínek, je jeho dez-infekční účinek zaručen i tehdy, když expoziční doba uplyne až po oschnutí plochy. povrchy se mohou používat již po oschnutí přípravku. výjimkou jsou situace, kdy je nutné plochu opláchnout (např. protože bude ve styku s potravinami) nebo v případě

epidemií. pak se musí s používáním plochy počkat až do konce expoziční doby.

samozřejmě je možné používat pouze takové přípravky, které nepoško-dí dezinfikovanou plochu nebo povrch přístroje. proto se vyplatí důkladně si přečíst návod výrobce a zjistit, jakou materiálovou snášenlivost daný přípra-vek má, na jaký materiál je možné jej použít a na jaký nepoužívat. nezávisí přitom vždy jen na chemickém složení přípravku, ale také na materiálu utěrek. citlivé monitory, displeje nebo dotykové obrazovky se nedoporučuje čistit či dez-infikovat papírovými ubrousky, protože je mohou poškrábat.

v našich zdravotnických zařízeních jsou poměrně hojně rozšířeny systémy na dezinfekci ploch, které tvoří opa-kovaně použitelné zásobníky a role suchých jednorázových utěrek. ne-oddělitelnou složkou tohoto systému je také dezinfekční přípravek, jímž se utěrky napouštějí. Obecně není možné

text: Petr Havlíček, HARTMANN-RICO, a. s., fota: Profimedia

Účinnost dezinfekčních přípravků by měla vždy zahrnovat ty mikroorganismy, které způsobují 95 % všech nozokomiálních nákaz: bakterie, kvasinky a obalené viry

9

teriálovou snášenlivost. provádění dezinfekce ploch v okolí pacienta je pak pro personál velmi komfortní a jednoduché. tím se zvyšuje šance, že bude provedena každá potřebná dezinfekce.

pečlivě prováděná dezinfekce ploch v zóně pacienta je nutným, ale nikoli jediným hygienickým opatřením v prevenci infekcí. dezinfekcí ploch není možné nahradit hygienickou dez-infekci rukou nebo používání rukavic. teprve tehdy, když se budou důsledně provádět všechny hygienické úkony, se bude snižovat počet nozokomiál-ních nákaz a zvyšovat bezpečnost pacienta. PR

ní látka (kvartérní amoniové slouče-niny, aminy). pravděpodobně dochází k tvorbě biofilmu a následné adaptaci bakterií. pokud se používají příprav-ky na bázi aldehydů nebo alkoholů, nebyl takový jev zaznamenán. proto by měl každý výrobce tohoto systému stanovit návod na bezpečný repro-cessing zásobníků, a to při používání jak povrchově aktivních, tak i jiných účinných látek. například společnost HartMann pro svůj systém X-Wipes uvádí v návodu k čištění a dezinfekci, že při použití povrchově aktivních látek se zásobník důkladně omyje horkou vodou, osuší a vydezinfikuje. pro ostat-ní účinné látky je postup stejný, ale se studenou vodou.

nejpohodlnějším řešením je z toho-to pohledu používání již napuštěných utěrek, uložených v jednorázových obalech. na trhu je jich celá řada a je možné si vybrat takové, které mají jak dostatečnou účinnost, tak i ma-

vzít jakoukoli roli a jakýkoli dezinfekční přípravek a „vyrobit“ dezinfekční utěrky použitelné několik dnů nebo týdnů. Může se totiž stát, že dojde k adsorpci (ulpívání) účinné látky v utěrce. při potírání dezinfikovaného povrchu by se pak z utěrky uvolňovalo nedostatečné množství účinné látky a dezinfekce by nebyla účinná.

další problém při používání to-hoto systému se k překvapení všech odborníků objevil v loňském roce. v některých případech došlo k tomu, že zásobník i utěrky napuštěné dezinfekč-ním přípravkem byly kontaminovány bakteriemi. a to přesto, že byla použita správná koncentrace přípravku a pří-pravek byl prokazatelně baktericidní. vědečtí pracovníci z bOde science center, vědeckého střediska společ-nosti HartMann, se tomuto problému intenzivně věnovali a zjistili, že k tomu-to nebezpečnému jevu dochází tehdy, když je účinnou látkou povrchově aktiv-

Hlasujte pro svou favoritku a pošleteji do nále sout že Miss sestra!

Hlasovat pro svou oblíbenou zdravotní sestru m žetedo 31. 1. 2013 na www.misssestra.cz!

Miss sestra 2013 bude vyhlášena 14. února 2014 na Žofínp i p íležitosti 5. reprezenta ního plesu Sestry na sál!

Pro bližší informace o prodeji vstupenek navštivtewww.sestrynasal.cz.

www.misssestra.cz

S 2013 - inzerce Florence v3 - 86x120.indd 1 22. 11. 2013 9:57:57

inzerce

Roční předplatné časopisu Florence

pro vaše blízké

Darujte pod stromeček

dárkový certifikát Florence!

Objednávejte na predplatne@ambitmedia.cz do 16. 12. 2013.

ing. jaroslava jedličková, mba Centrální operační sály I, FN Brnojjedlic@fnbrno.cz

dagmar ježková centrální sterilizace, FN Brnodjezkov@fnbrno.cz

laserOvá Operace Očí praxe

Objednávky předplatného pro ČRpoštou: postservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9,e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma)

Objednávky předplatného pro SRe-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

Standardní, roční + kniha 570 Kč / 31,9 eUr Studentské, roční * 455 Kč / 28,05 eUr Elektronická verze, roční 299 Kč /17 eUr

předplatné zahrnuje 10 vydání časopisu florence + přístup do elektronického archivu.kniha dějiny medicíny platí pouze pro standardní roční předplatné.předplatné si můžete objednat také na www.florence.cz.

ODBĚRATEL

TiTuL

JMéNO A PříJMENí

ORgANiZACE

OBOR ČiNNOSTi

ADRESA

PSČ A MĚSTO

TELEFON

E-MAiL

DATuM PODPiS

FAKTuRAČNí ÚDAJE (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

ORgANiZACE

ADRESA

PSČ A MĚSTO

iČ

DiČ

TELEFON

E-MAiL

ZPůSOB ÚHRADy složenka faktura

objednávám předplatné časopisu Florence

Nabí

dka

s kó

dem

AM

513D

M p

latí

pouz

e pr

o st

anda

rdní

roč

ní p

ředp

latn

é do

31.

1.

2014

neb

o do

vyč

erpá

ní z

ásob

pou

ze p

ro n

ové

před

plat

itele

. O

bjed

návk

ou d

ává

před

plat

itel d

obro

voln

ě so

uhla

s se

zař

azen

ím s

vých

os

obní

ch ú

dajů

do

data

báze

spo

lečn

osti

ambi

t M

edia

, a.

s.,

se s

ídle

m

klic

pero

va 6

04/8

, 15

0 00

pra

ha 5

-sm

ícho

v, j

akož

to s

práv

ce,

a s

jejic

h ná

sled

ným

zpr

acov

áním

pro

úče

ly n

abíz

ení v

ýrob

ků a

slu

žeb

a pr

o úč

ely

zasí

lání

obc

hodn

ích

sděl

ení p

rost

ředn

ictv

ím e

lekt

roni

ckýc

h a

tiště

ných

pr

ostř

edků

dle

zák

ona

č. 4

80/2

004

sb.,

a to

na

dobu

neu

rčito

u, r

esp.

do

odv

olán

í sou

hlas

u. p

ředp

latit

el b

ere

na v

ědom

í, že

má

práv

a dl

e §

11,

21 z

ák. č

. 101

/200

0 sb

. víc

e na

ww

w. a

mbi

tmed

ia. c

z.

* pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

Předplaťte si časopis Florence a získejte knihu Dějiny medicíny v ceně 1 497 Kč

nabídka s kódem AM513DM platí pouze pro standardní roční předplatné do 31. 1. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

Kód nabídky

AM513DMtento kód uvádějte

při objednávce

předplatitelé mají nově přístup do elektronického

archivu časopisu na www.florence.cz

+

11

→ proces zpracování a použití rouškova-cích systémů ve Fn brno

→ práce sester na cs v nemocnici jindři-chův hradec, a. s.

foto

: pro

fimed

ia

dezinfekce, sterilizace odborné téma

Proces zpracování a použití rouškovacích systémů ve FN Brno

používáním rouškovacích systémů, chirurgických roušek a operačních plášťů při operačních výkonech v souladu s platnou legislativou zajišťujeme pro pacienta bezpečnou ošetřovatelskou perioperační péči. legislativa nám ukládá používat tento materiál jako zdravotnický prostředek a my jako zpracovatelé a uživatelé jsme povinni se platnými normami řídit.

Úvodv roce 2000 se ve fn brno začalo hovořit o bezpečné přípravě operačního pole při chirurgickém operačním výkonu na zákla-dě nově vytvářené evropské normy zaměřené na chirurgické roušky, operační pláště a operační oděvy do čistých prostor. bezpečný operační zákrok je zajištěn pouze použitím tako-vých chirurgických roušek, které splňují určitá pravidla. nová evropská norma en 13795-1 se zaměřila na materiály, které odolávají pronikání mikroorganismů do operační rány a mini-malizují šíření infekčních agens mezi pacientem a personálem na operačním sále v průběhu operačního výkonu.

náš personál operačních sálů se tak poprvé setkal s jiným materiálem, než byla bavlněná rouška. byly to jednorázové roušky z netkané textilie a roušky z mikrovlákna a trilaminátu pro opakované použití. po ekonomické analýze a klinickém odzkoušení chirurgických roušek z mikrovlákna přistoupilo vedení nemocnice v roce 2002 k rozhodnutí používat tyto materiály v širším měřítku. v současné době probíhá manipu-lace s těmito materiály ve fn brno ve třech etapách a na třech pracovištích. Jde o nemocniční prádelnu, centrální sterilizaci (cs) a centrální operační sály (cOs). zpracování těchto systé-mů je na vysoké úrovni a doplněním o jednorázové rouškovací

ing. jaroslava jedličková, mba Centrální operační sály I, FN Brnojjedlic@fnbrno.cz

dagmar ježková centrální sterilizace, FN Brnodjezkov@fnbrno.cz

mgr. eva blažíčkováPrádelna FN Brnoeblazickova@fnbrno.cz

12

systémy z netkaných textilií, především pro mikrobiologicky náročné operace, zabezpečujeme na našem pracovišti vysoký standard perioperační péče.

Zpracování roušek z mikrovlákna v nemocniční prádelněNové prádlo z mikrovlákna a trilamináturoušky a pláště z mikrovlákna (dále jen „operační textilie“) jsou dodány do prádelny ze skladu Mtz na základě výběrového řízení a dle specifikace uvedené v objednávce. dodavatel ope-rační textilie při dodání číselně označí dle dohodnutého klíče, což usnadňuje přehled o jednotlivých typech roušek a plášťů a také zefektivňuje manipulaci s nimi. po vyzvednutí ze skladu projdou operační textilie pracím cyklem dle návodu výrobce a jsou roztříděny do příslušných sektorů pro následnou expe-dici na zdravotnické pracoviště – cs.

Praní operačních textilií pro opakované použitípoužité operační textilie jsou expedovány z cOs pracovníky dopravy v zaplombovaných kontejnerech do prádelny. zde jsou po kontrole a odstranění nepatřičných materiálů (např. buničitá vata, steridrape atd.) vloženy do komor tunelové pračky, roztříděné dle jednotlivých druhů, které jsou prány zvlášť v samostatných komorách, aby byly zachovány hyd-

OdbOrné téma dezinfekce, sterilizace florence 12/13

rofilní vlastnosti absorpčních vrstev. proces praní vyžaduje pečlivou kontrolu a monitoraci po celou dobu. během procesu je nutné věnovat pozornost faktorům, jako jsou například poměr plnění komor tunelové pračky pracími médii, a to přede-vším v případech, kdy není komora naplněna v plné kapacitě 50 kg, dodržování dávkování pracího prostředku, hodnoty pH, požadovaných teplot aj. Ošetření prádla je realizováno při použití pouze 60 °c. dalšími faktory jsou dodržení teploty a délky sušení, přičemž operační roušky se suší v parní sušičce a pláště v tunelfinišeru.

v nemocniční prádelně fn brno se denně zpracuje cca 156,5 kg operačních roušek a 68,2 kg plášťů z textilií pro opa-kované použití používaných na centrálních operačních sálech.

po proběhlém pracím cyklu jsou operační textilie mechanic-ky zkontrolovány. k mechanické kontrole jsou používány pro-světlovací stoly, které umožňují kontrolu celistvosti materiálu. po vytřídění textilií, které neprošly kontrolou (neodeprané zbytky pásky, mechanicky poškozené atd.), jsou operační tex-tilie uloženy do skladu dle číselného označení a dále posklá-dány do operačních setů dle vyhotovených seznamů. při tomto zpracování je také každá jednotlivá operační textilie označena počtem absolvovaných pracích cyklů.

to je důležité pro kontrolu doby použití a také pro nastavení a realizaci opakovaného impregnačního cyklu, tedy obnovení

kOp 2013

měsíc počet kusů

leden 1 509

únor 1 220

březen 1 437

duben 1 454

květen 1 245

červen 1 100

celkem 7 965

průměr/měsíc 1 328

průměr/pracovní den 66

tab. 1 Počty expedovaných KOP z CS na COS

kompletní operační prádlo

Obr. 1 Proces zpracování a použití ZP – rouškovacích systémů ve FN Brno

výběrOvé řízení

nákUp

příjem, kontrola

příprava, podlepení,

balení

sterilizace expedice na cOs

centrální sterilizace

příjem kontejnerů

a jednotlivých balení

kontrola procesorových

indikátorů

použití při operačním

výkonu a provedení záznamu do

dokumentace

odvoz použitých zp do prádelny

centrální Operační sály

nové výrobky

+stávající zp

jednotlivé roušky

prací proces

kontrola

vytvoření setu

expedice na cs

prádelna

zdroj: autorky

13dezinfekce, sterilizace OdbOrné téma

odolnosti proti pronikání tekutin. Operační sety jsou následně zabaleny do igelitových pytlů, popsány a uloženy do převozového kontejneru a expedovány pracovníky dopravy na centrální sterilizaci (cs).

Operační textilie, které neprošly kontrolou, jsou vráceny zpět k opakovanému pracímu pro-cesu nebo předány švadlenám na opravu. nejde ovšem o klasickou opravu zašitím, ale mechanic-ky poškozené textilie do 0,5 cm jsou opravovány pomocí termozáplat, které se aplikují ze strany působení tekutin. po opravě jsou opět zařazeny do procesu používání na cOs, a to po zopakování celého pracího cyklu. pokud je poškození větší, jsou tyto textilie vyřazeny z provozu.

O všech procesech realizovaných v nemocnič-ní prádelně je proveden písemný záznam, a to jak vytištěním údajů z tunelové pračky, která je říze-na počítačovým programem, tak i písemnými zá-znamy o mechanické kontrole a ošetření u švad-len. díky tomuto systému je možná identifikace každého jednotlivého kusu operační textilie.

Zpracování rouškovacího systému z mikrovlákna na oddělení centrální sterilizacetechnologický proces zpracování rouškovacího systému na oddělení centrální sterilizace (cs) zahrnuje předsterilizační přípravu, sterilizaci a následnou expedici na cOs. rouškovací systém zahrnuje nejen roušky různých velikostí a otvorů, ale také např. návleky na operační stoly a samo-zřejmě i operační pláště.

celý proces můžeme rozdělit do několika částí:→ příjem→ kontrola→ příprava setů a jednotlivých kusů→ balení→ sterilizace→ expedice

Příjem a kontrola operačního prádlavyprané roušky a pláště jsou expedovány jednou denně z nemocniční prádelny. prádlo je na oddě-lení přepravováno v uzavřených kontejnerech a je uloženo v čistých igelitových pytlích. po převzetí zásilky na cs následuje důsledná kontrola, která se provádí jak z hlediska počtu dodaných roušek a plášťů, tak zejména z hlediska čistoty, celistvosti a funkčnosti. při zjištění závady – neshody se roušky či operační pláště vracejí zpět do nemoc-niční prádelny v rámci reklamačního řízení. Mezi nejčastější neshody patří operační roušky perfo-rované ostrým předmětem nebo vysokým teplem (používání ostrých nástrojů a pálení při operačním výkonu), zůstatek zbytkového lepidla u okrajů otvorů některých roušek, u operačních plášťů jde

ponejvíce o chybějící tkanice. Je však třeba konsta-tovat, že těchto reklamací není mnoho, vzhledem k nastaveným kontrolám již v nemocniční prádelně. Jde asi o 0,5 % dodaných operačních textilií.

Příprava a balení setů nebo jednotlivých kusůpřed vlastním složením roušky je nutné na okraje vytipovaných roušek nalepit speciální obou-stranně lepicí pásku. ta slouží k fixaci roušky ke kůži pacienta, aby při operačním výkonu nedošlo k jejímu posunu mimo operační pole.

následuje skládání roušek, návleků na instru-mentační stolek i operačních plášťů do sterilizač-ních kontejnerů podle systému předem dohodnu-tého s pracovníky cOs. do setu se ještě přidávají speciální klipy se suchým zipem k fixaci hadic a kabelů, tupé backhausy k zachycení roušek, popř. lepicí fólie k univerzálnímu použití. přiložen je také mulový materiál jako různé typy tampónů, břišní roušky, čtverce a další obvazový materiál. kontejner je označen názvem a jménem zpraco-vatele, zaplombován a připraven ke sterilizaci. pro cOs připravujeme tímto způsobem 18 druhů sad. část roušek a plášťů se také balí po jednot-livých kusech do jednorázového kombinovaného obalu papír–fólie, který slouží jako doplňující ma-teriál, například v případě kontaminace během operačního výkonu.

SterilizaceOperační rouškovací systém z mikrovlákna se sterilizuje v souladu s návodem výrobce a plat-nou legislativou. sterilizace operačních textilií z mikrovlákna se provádí vlhkým teplem s dodr-žením parametrů sterilizačního procesu stanove-ných vyhláškou Mz čr č. 306/2012 sb.

při sterilizaci je velmi důležité dodržet poža-davky na kvalitu páry, která musí mít parametry stanovené pro páru určenou ke sterilizaci ve zdravotnických zařízeních. pára nesmí obsahovat zbytky solí a mechanických nečistot. při sterili-zaci je třeba zajistit dostatečné vysušení textilií, zbytková vlhkost totiž může zapříčinit odbarvení.

pro operační pláště a operační roušky z mi-krovlákna je stanoven maximální počet cyklů opakovaného použití. po dosažení tohoto počtu nesmějí být operační pláště a operační roušky používány jako zdravotnické prostředky. stejně tak nesmějí být používány jako zdravotnické prostředky, pokud i před dosažením maximální hranice životnosti vykazují textilie neopravitelné porušení celistvosti či prosakování.

Expediceposledním článkem technologického procesu je expedice z cs k uživateli, kterými jsou centrální operační sály. sterilizační kontejner zkontrolova-

Pri sterilizaci je velmi duležité dodržet požadavky na kvalitu páry, která musí mít parametry stanovené pro páru určenou ke sterilizaci ve zdravotnickych zarízeních. Pára nesmí obsahovat zbytky solí a mechanickych nečistot.

14

1. Evropská norma EN 13795-1.

COS – Centrální operační sályCS – Centrální sterilizaceEN – evropská normaFN – fakultní nemocnice KOP – kompletní operační prádloMTZ – materiálně-technické zásobováníMZ ČR – Ministerstvo zdra-votnictví České republikyTEP – totální endoprotézaZP – zdravotnické prostředky

ing. jaroslava jedličková, mba1977: ukonč. SZŠ, Nové Město n. M. – zdravotní sestra; 1986: ukonč. PSS – instrumentování na operačním sále, Brno; 1999: ukonč. Bc. studium – Ekonomika zdravotnictví, Ekonomic-ko-správní fakulta, MU Brno; 2006: ukonč. studium MBA – PIBS Praha; 2012: ukonč. Mgr. studium – Ekonomi-ka a management, Akademie STING, o. p. s.; 1977–1992: FN u sv. Anny, I. chirurgická klinika – sestra na oddě-lení a na operačním sále; 1992–2001: FN Brno, COS I – staniční sestra chirurgie; od 2001: FN Brno – vrchní sestra COS I; od 2011: NCO NZO Brno – odborný garant v perioperační péči

mgr. eva blažíčková1981: ukonč. SZŠ, Brno – dětská sestra; 2007: ukonč. certifikovaný program MZ ČR „Řízení změn: Posílení role manažerů ve zdra-votnictví“; 2011: ukonč. Mgr. studium – Sociální pedagogika, Univerzita Tomáše Bati, Zlín, Institut mezioborových studií, Brno; 1981–1988: MÚNZ Brno – dětská sestra; 1988–1998: PBH Brno – technik; od 1998: FN Brno; od 2004: FN Brno, vedoucí Prádelny

dagmar ježková1977: ukonč. SZŠ, Brno – zdravotní sest-ra; 1989: ukonč. PSS – instrumentování na operačním sále, Brno; 1978–1991: SZZ III. Koliště, Brno – ORL odd. sestra na oddě-lení a instrumentářka na operačním sále; od 1992: FN Brno, staniční sestra na COS – ORL, vrchní se-stra na odd. Centrální sterilizace

Zdroje

seznam zkratek

více o autorce více o spoluautorkách

OdbOrné téma dezinfekce, sterilizace florence 12/13

ný v souladu s legislativním a nemocničním před-pisem – systémem řízení kvality vloží pracovníci centrální sterilizace do vydezinfikovaného trans-portního kontejneru a na základě objednávky z cOs na žádance je expedován na místo určení.

stejně jako v nemocniční prádelně je i proces zpracování na cs monitorován a dokumentován.

Centrální operační sály jako koncový uživatel rouškovacích systémůna cOs jsou tedy přiváženy sterilní rouškovací systémy ve sterilizačních kontejnerech uložené ještě v transportním kontejneru dle legislativních předpisů a požadavků sester pracujících na jed-notlivých oborových operačních sálech, a to na vyhrazená místa pro příjem materiálu vysterilizo-vaného na cs.

Příjem, kontrola a použití operačního prádlapočty kOp (kompletní operační prádlo) přijímá perioperační sestra podle plánovaného operační-ho programu. soupravy jsou rozděleny podle typů operačních výkonů jednotlivých oborů. tyto sety jsou složením podobné jako jednorázové soupra-vy. na cOs se denně expeduje průměrně 66 kon-tejnerů s tímto materiálem. kontejner je pracovní-ky cs připraven a složen tak, aby si perioperační sestra při prvotním otevření a rozložení vnitřní roušky odebrala a překontrolovala procesový indi-kátor a oblékla sterilní operační plášť. další roušky jsou v kontejneru uloženy k snadnému, bezpečné-mu a postupnému zarouškování operačního pole po proběhlé antisepsi. po ukončení operačního výkonu jsou veškeré použité i nepoužité roušky a pláště uloženy do průhledných igelitových pytlů a odneseny na sběrné místo do transportních kon-tejnerů. ty jsou v pravidelných intervalech odváže-ny z cOs do nemocniční prádelny ke zpracování.

Možné typy setů využívané na pracovišti centrálních operačních sálůJednotlivé roušky jsou sestaveny do setů podle požadavků jednotlivých chirurgických oborů. nejvíce je zastoupen základní set, set s U rouš-kou, set označený jako kOtník, Hlava, plOtýn-ka, oční set, stomatochirurgický set, set pro tep a další dle jednotlivých oborů. Operační roušky jsou doplněny operačními plášti ve třech velikos-tech. přiložen je také odseparovaný mulový mate-riál, jako jsou různé typy tampónů, břišní roušky, čtverce a další obvazový materiál.

Závěrsoučástí bezpečné perioperační péče je i použí-vání správného a kvalitního rouškovacího systé-mu. protože se jedná o zdravotnický prostředek, je nutné veškerou manipulaci s ním monitorovat a zaznamenávat. tento požadavek je stejný jak pro jednorázové rouškovací systémy, tak i pro rouškovací systémy určené k opakovanému použití. Je na každém uživateli, jaký systém zvolí. k tomu, aby se mohl uživatel rozhodnout, jaké rouškovací systémy bude používat, musí vyhod-notit možnosti monitorace zpracování a vyhod-notit efektivitu a ekonomiku všech zúčastněných provozů.

po více než desetileté zkušenosti použí-vání rouškovacích systému z materiálu pro opakované použití mají provozy fn brno, které se na jeho zpracování podílejí, již dosta-tečné zkušenosti a dokážou dodržet legislativní podmínky pro používání zdravotnických pro-středků i v této oblasti. proces je však náročný na osobní odpovědnost každého jednotlivého pracovníka, je také třeba mít dobře nastave-ný kontrolní systém kritických bodů při jeho realizaci.

Součástí bezpečné

perioperační péče je

i používání správného

a kvalitního rouskovacího

systému. Protože se jedná

o zdravotnicky prostredek, je

nutné veskerou manipulaci s ním

monitorovat a zaznamenávat.

bc. hana šimečková Centrální sterilizace Nemocnice Jindrichuv Hradec, a. s.

15dezinfekce, sterilizace OdbOrné téma

Práce sester na CS v Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s.

V současné době nabývá sterilizace v ob-lasti zdravotnictví stále většího významu. s rozvojem sterilizační techniky, zdokona-

lováním metod sterilizace, zřizováním specializo-vaných pracovišť došlo ke zkvalitnění poskytování ošetřovatelské péče a ke zvýšené bezpečnosti pacientů ve zdravotnických zařízeních. důležitá je aktivita sester a ostatních pracovníků v oboru sterilizace. ve vzdělávání a osvětě je podstatné i osobní nasazení, zodpovědnost a týmová spolu-práce. Oblast zdravotnictví představuje prostředí s permanentní hrozbou vzniku infekce. toto riziko lze eliminovat pečlivým dodržováním sterili-začních a hygienických zásad, zákonů, norem, vyhlášek, nařízení, standardů, například vyhlášky Mz čr č. 306/2012 sb., o podmínkách předcháze-ní vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hy-gienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

centrální sterilizace (cs), sterilizační centra se ve světě zřizovala od 40. let, u nás kolem 70. let 20. století. v této době vznikala specializovaná pracoviště, jejichž úkolem se stala předsterilizač-ní příprava, setování, balení, sterilizace, skla-dování a transport sterilního materiálu. provoz dnešních centrálních sterilizací je na kvalitativně vyšší úrovni.

práce na cs je prací týmovou, kde má každý z pracovníků své nezastupitelné místo. během doby, která je potřebná pro předsterilizační přípra-vu, sterilizaci, manipulaci, uskladnění a transport zdravotnických prostředků, může dojít k nepředví-datelným technickým závadám různých přístrojů, ale i k pochybením lidského faktoru. personál pracující na cs by měl pracovat systematicky a vysoce odborně, měl by prokazovat, že jeho zna-losti jsou na úrovni vědy a výzkumu, který souvisí s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče.

řada nemocnic si ani neuvědomuje, že steri-lizace a oddělení centrální sterilizace je srdcem nemocnice. vždy má být královstvím čistoty a oblastí spolupráce a příjemné pracovní pohody. základním krédem profese sestry je podpora zdraví, prevence nemocí, návrat zdraví a zmírňo-vání utrpení. sestra specialistka, leckde pře-zdívaná „sterilizační“, se podílí na této filozofii, její činnost je však poněkud anonymní. klienti ji téměř nevidí nebo nevnímají, a přitom právě ona je jedním z hlavních garantů zajištění jejich bez-pečnosti při pobytu ve zdravotnickém zařízení.

lékařské nástroje a zdravotnické pomůcky tvoří jednu z nejdůležitějších materiálových hod-not, ale i investic v celkovém rozpočtu zdravot-nických zařízení. Je proto nezbytné, aby se jejich funkční hodnota zachovala co nejdéle. proto musíme dodržovat a respektovat doporučení výrobců nástrojů a prostředků zdravotnické tech-niky. doporučená opatření musejí být v souladu s hygienickými předpisy.

Kdo na CS pracujena pracovišti centrální sterilizace pracují bez odborného dohledu registrované všeobecné

sterilizace a manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky hraje zásadní úlohu v protiepidemiologických preventivních a represivních opatřeních, tyto postupy jsou zaměřeny na prevenci profesionálních nákaz při činnostech epidemiologicky závažných. soubor validovatelných postupů předsterilizační přípravy, sterilizace a manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky sleduje jeden společný cíl, sterilní zdravotnický prostředek na požadované úrovni.

ing. iva brabcová, ph.d.ZSF JU, Katedra osetrovatelství a porodní asistence

bc. hana šimečková Centrální sterilizace Nemocnice Jindrichuv Hradec, a. s.

budova nemocnice jindřichův hradec, a. s.

foto

: arc

hiv a

utor

ky

16 OdbOrné téma dezinfekce, sterilizace

sestry, specialistky v oboru dezinfekce a sterilizace. specia-lizovanou ošetřovatelskou péči může vykonávat všeobecná sestra, která získala specializovanou způsobilost. na cs zodpovídá za provoz a kvalitu zdravotnický pracovník, který absolvoval specializační studium nebo certifikační kurz. sterilizaci provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. „ste-rilizační“ sestra specialistka plní svou profesní roli aktivně, odpovědně, zavádí nové poznatky do praxe, spolupracuje s týmem, respektuje role ostatních nelékařských a lékař-ských spolupracovníků v týmu, nepřesahuje své kompe-tence, je informovaná o problematice v oblasti znalosti instrumentária a ostatních zdravotnických prostředků, umí kompletovat pomůcky a nástroje ke všem typům operací a zákroků, má znalost o používání jednorázových pomůcek, provádí technické, funkční a hygienické kontroly při mani-pulaci s nástroji a pomůckami, rozhoduje o způsobu balení materiálu, navrhuje proces a všechny dostupné metody sterilizace, hodnotí účinnost a kvalitu mycích, dezinfekčních a sterilizačních postupů, běžně obsluhuje sterilizátory, kon-troluje prostředí, způsoby bezpečné manipulace, skladování a přepravy sterilních zdravotnických prostředků.

sestra pracující na cs je proškolena v problematice zásad kalibrace přístrojů, instalace a přejímacích zkoušek, instalačních atestů. důsledně vede dokumentaci. „sterili-zační“ sestra zaujímá významné postavení v rámci jednotli-vých profesí v současném zdravotnictví.

Výzkumna problematiku sterilizace zdravotnických prostředků a manipulaci s nimi jsme se zaměřily v našem výzkumném šetření. Jako metodu jsme zvolily kvantitativní výzkumné šetření a pro sběr dat jsme použily techniku průběžného auditu ošetřovatelské péče a anonymního dotazníku.

prvním výzkumným souborem k ošetřovatelskému auditu bylo šest sester z oddělení centrální sterilizace nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., které byly dotazovány na základě stanovených kontrolních kritérií a jejich odpovědi byly hod-noceny dle určené stupnice. pro výzkumné šetření pomocí anonymního dotazníku jsme zvolily výzkumný soubor tvořený všeobecnými sestrami a porodními asistentkami nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., kterým jsme rozdaly 144 dotazníků. vyplněných se nám vrátilo 124, návratnost dotazníku tedy byla 86,61 %. výzkumný soubor tvořilo 110 respondentů. výzkum probíhal v časovém období od ledna 2011 do konce března 2011.

Ošetřovatelským auditem „předsterilizační příprava“ jsme zkoumaly znalosti sester cs prostřednictvím 13 kont-rolních kritérií (viz graf 1). kromě kritéria, v němž se zjišťo-vala znalost parametrů termické a chemotermické dezinfek-ce v mycích automatech a které bylo splněno na 83 %, byla všechna ostatní kritéria splněna na 100 %.

celková úspěšnost ošetřovatelského auditu „předsterili-zační příprava“ byla 98,7 %. na základě zjištěných informa-cí lze soudit, že sestry na cs znají správné zásady předste-rilizační přípravy a tyto zásady dodržují. Určitý vliv na tento výsledek má zjištění, že pět sester z centrální sterilizace má dosažené odborné vzdělání a jedna sestra, která chybovala

kontrolní kritéria k auditu:1) Jak byste definovala

předsterilizační přípravu?2) Jak byste definovala Uz čištění?3) Jaké používáte ochranné

bezpečnostní pomůcky na pracovišti centrální sterilizace?

4) vyjmenujte parametry termické a chemotermické dezinfekce v mycích automatech.

5) Jak často se provádí kontrola mycích dezinfektorů pomocí kontrolních testů?

6) Jaká pravidla platí při manipulaci s kontaminovaným materiálem?

7) Jaká je optimální doba a frekvence pro čištění nástrojů v Uz myčkách?

8) Jaká je optimální teplota Uz lázně?9) Jaké nástroje a zdravotnické

pomůcky se nesmějí čistit ultrazvukem?

10) Jaký je pracovní postup po Uz čištění nástrojů?

11) Jak provádíte kontrolu a ošetření nástrojů?

12) Jak širokým svárem zatavujete sterilizační obaly?

13) Jak dlouho se archivují výsledky testu seal check?

kontrolní kritéria k auditu:1) Jak byste definovala sterilizaci?2) vyjmenujte tři fáze sterilizace.3) Jaké znáte způsoby sterilizace?4) specifikujte způsoby sterilizace na

vašem pracovišti.5) vyjmenujte parametry parní

a chemické sterilizace.6) kdy se provádí vakuový test?7) co se zkouší vakuovým testem?8) Jaká je charakteristika bowie dick

testu?

9) z čeho se skládá kontrola sterilizace?

10) Jak kontrolujete účinnost sterilizačních přístrojů?

11) kolik let se archivuje písemná dokumentace sterilizace.

12) vysvětlete význam slova exspirace materiálu a expozice sterilizace?

13) Jaká teplota a vlhkost vzduchu se doporučuje pro skladování vysterilizovaného materiálu?

graf 1 Audit „Předsterilizační příprava“

graf 2 Audit „Sterilizace“ %

100

95

90

85

80

75

%

100

95

90

85

80

75

1

1

2

2

3

3

4

4

5

5

6

6

7

7

8

8

9

9

10

10

11

11

12

12

13

13

zdroj: výzkum autorky

florence 12/13

17

Obr. 1–3 / nástrojeObr. 4 / setovnaObr. 5 / sterilizaceObr. 6–7 / setování

dezinfekce, sterilizace OdbOrné téma

fota: archiv autorky

1

2

6

3

4

5

7

18 OdbOrné téma dezinfekce, sterilizace

v jedné otázce, bude teprve přihlášena do specializačního vzdělávání, kde se dál bude profesně rozvíjet.

velmi pozitivního výsledku jsme se dobraly i dotazováním sester cs na odborné otázky týkající se znalosti způsobu a fází sterilizace. všechny respondentky na ně odpověděly správně. znaly problematiku vakuového testu a princip bowie-dick testu. nezaskočily je ani otázky týkající se kontroly sterilizace, exspira-ce a expozice a skladování sterilního mate-riálu, takže můžeme mluvit o jejich výborné znalosti dané problematiky. chybovalo se pouze u definice sterilizace, kdy bylo uvedeno, že sterilizace je proces vedoucí k usmrcení virů – toto kritérium bylo splněno na 91,7 %. chyb se respondentky dopouštěly i u otázky archivace písemné dokumentace sterilizace, když odpověděly, že písemná dokumentace se archivuje minimálně pět let. toto kritérium bylo splněno na 83,3 %. celková úspěšnost ošet-řovatelského auditu „sterilizace“ byla 98,1 %. na základě zjištěných informací lze usoudit, že sestry na oddělení cs znají správné zásady sterilizace a tyto zásady dodržují (viz graf 2).

Diskuzedezinfekce a sterilizace jsou základním opatře-ním k zabránění škodlivého působení mikroor-ganismů v prostředí zdravotnického zařízení, což hraje zásadní úlohu v protiepidemiologic-kých preventivních a represivních opatřeních vedoucích ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienta. toto šetření se zabývalo v dnešní době aktuální problematikou sterilizace a mani-pulace se sterilními zdravotnickými prostředky.

Závěrproblematika dezinfekce a sterilizace je sestrám z cs nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., dostatečně známá, sestry cs dodržují zásady správné sterilizace i manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky. sou-časně se prokázalo, že sestry na odděleních nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., chybují v dodržování správných zásad uchovávání, skladování vysterilizovaného materiálu, což je způsobeno především nedostatečnou znalostí aktuálně platné vyhlášky o podmín-kách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče nebo možným nepřikládáním vážnosti dané problematice, z čehož plyne dopouštění se zjištěných chyb.

výsledky tohoto výzkumného šetření sloužily jako podklad ke zvýšení kvality ošetřovatelských činností sester v nemocnici Jindřichův Hradec, a. s., v oblasti dezinfekce a sterilizace zdravotnických prostředků.

proběhly dva interní semináře pro sest-ry a porodní asistentky jindřichohradecké nemocnice na téma „dezinfekce a steriliza-ce“ a byla vypracována edukační příručka oddělení cs, která je k dispozici veškerému personálu nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. průběžně zjišťujeme kvalitu dané oblasti ošetřovatelství nově zavedeným interním indikátorem kvality „neshody“, který je čtvrtletně vyhodnocován a předkládán vedoucím pracovníkům. cs spolupracuje na interních auditech nemocnice Jindřichův Hradec, a. s.

florence 6/13florence 12/13

obsah recenzované části

výZkumné sdělení19 / postoje laickej

verejnosti k darcovstvu orgánov v slovenskej republike

přehledOvá studie23 / využití teorie

pokojného konce života v péči o pacienty v terminálním

přehledOvá studie25 / násilí a české

ošetřovatelství

výZkumné sdělení28 / edukace

geriatrických pacientů

1. Maďar R, Podstatová R, Řehořová J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Grada, 2006. 176 s. ISBN 80-247-1673-9.2. Melicherčíková V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha: Galén, 2007. 57 s. ISBN 978-80-7262-468-3.3. Podstatová H. Základy epidemiolo-gie a hygieny. 1. vydání. Praha: Galén, Karolinum, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7262-597-0.4. Pokorná R. Zdravotnická zařízení a dezinfekce. Sestra, 2009, roč. 19, č. 10, s. 36. ISSN 1210-0404.5. Šrámová H. a kol. Nozokomiální náka-zy II. Praha: Maxdorf, 2001. 303 s. ISBN 80-85912-25-2.6. Vrba M, Černá-Šípková H. Role sestry v USA – oceněná výzva. Sestra, 2006, roč. 16, č. 2, s. 19. ISSN 1210-0404.

bc. hana šimečková1989: ukonč. SZŠ Tábor – obor všeobecná sestra; 1994: ukonč. PSS – obor instrumentování na operačním sále; 2003: CSS – obor sterilizace a dezinfekce; 2011: ukonče-no Bc. studium – ošetřovatelství, VŠZSP Svatá Alžběta, Příbram; 2013: CSS – obor management a ekonomika ve zdravotnictví; 1989–1990: Okresní nemocnice Jindřichův Hradec, chirurgické oddělení, sestra; 1990–2001: Okresní nemocnice Jindřichův Hradec, operační sály, instrumentářka; od 2001: Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., centrální sterilizace, staniční sestra

ing. iva brabcová, ph.d.1991–2004: dětská sestra na novorozeneckém odd. Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s.; 2002: ukonč. Ing. studium na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, VŠE Praha – Ekonomika a management; 2013: ukonč. doktorské stu dium ZSF JU – obor Prevence, ná-prava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí, dospělých a seniorů

literatura více o autorkách

19

formy úpravy darcovstva orgánov po smrti (transplantácie ex mortuo). V Eu-rópe rozoznávame dva systémové prístu-py: systémy, v ktorých sa pre darovanie orgánov po smrti vyžaduje explicitný sú-hlas darcu (opting-in systém), alebo sys-témy, ktoré vychádzajú z tzv. prezumova-ného súhlasu (opting-out systém). Druhý menovaný systém úpravy odoberania or-gánov z tiel mŕtvych darcov sa uplatňu-je aj v Slovenskej republike. Pre darova-nie orgánov po smrti sa teda nevyžaduje súhlas predpokladaného darcu, ten sa predpokladá, dokiaľ osoba nevyhlásila nesúhlas s darovaním po smrti. Takáto úprava zvyšuje počet predpokladaných darcov, aj keď podľa niektorých autorov nedostačujúco chráni práva na ochranu osobnosti.

Záujem na ochrane zdravia a živo-ta druhej osoby teda v týchto prípadoch prevažuje nad záujmami zomrelej osoby. Konkrétne, odber orgánov z tiel mŕtvych darcov upravuje § 37 zákona o zdravot-nej starostlivosti (zákon č. 576/2004 Z.z.), podľa ktorého odobrať orgány, tkanivá alebo bunky z tiel mŕtvych darcov mož-no iba vtedy, ak osoba počas svojho ži-vota neurobila písomné vyhlásenie, že s týmto zásahom do svojej telesnej inte-grity nesúhlasí. Pokiaľ nedôjde k vyja-dreniu písomného nesúhlasu s odberom

a prenosom orgánov počas života darcu, predpokladá sa jeho súhlas s odberom a lekári môžu odobrať orgán(y) na záko-nom určené účely. Za osobu nespôsobilú môže informovaný súhlas/nesúhlas (vy-jadrenie) počas jej života dať jej zákonný zástupca.

Vyhlásenie (nesúhlas s odberom) s osvedčeným podpisom sa zasiela do registra osôb, ktoré vyjadrili počas svoj-ho života nesúhlas s odobratím orgánov, tkanív a buniek po smrti, vedeného Mi-nisterstvom zdravotníctva SR.

Pri transplantácii od živého darcu da-ruje jeden človek vlastný orgán druhému, za účelom predĺženia jeho života. Daro-vať orgány môže príbuzný aj nepríbuzný darca. U príbuzného darcu sú výsledky transplantácie lepšie vzhľadom na imu-nologickú príbuznosť s príjemcom (Šol-tés, 2008). Žijúci darca musí byť svojpráv-

súhrn / cieľom našej práce bolo zistiť, aké postoje zaujíma laická verejnosť k darcovstvu orgánov. výsledky nášho prieskumu potvrd-zujú záujem laickej verejnosti o danú problematiku. na druhej strane sme však zistili potrebu ich väčšej informovanosti o legislatív-nych a etických aspektoch darcovstva a transplantácie orgánov, ako aj ich konzekvencií pre riešenie konkrétnych situácií, s ktorými môžu byť konfrontovaní. v súlade s viacerými štúdiami bola identifikovaná nedostatočná informovanosť verejnosti o využívaní systé-mu opting-out a existencii národného registra nedarcov orgánov. kľúčové slová / darcovstvo orgánov – transplantácia – právne a etické aspekty darcovstva.

Attitudes of general public to the organ donation in Slovakia

summary / the main aim of our study was to find out what kind of attitudes general public has regarding the organ donation. Our re-sults confirm the interest of the general public on the issue. On the other hand, we have found the need for greater awareness of the legal and ethical aspects of organ donation and transplantation, as well as consequences to solve specific situations that people may be faced. according to several studies we identified lack of public knowledge about the use of the opting-out system and about the existence of a national registry of non-donators.keywords / organ donation – transplantation – legal and ethical aspects of organ donation.

Postoje laickej verejnosti k darcovstvu orgánov v Slovenskej republike

phdr. iveta OndriováPresovská univerzita v Presove, Fakulta zdravotníckych odborov, Presov

bc. marta hudákováPresovská univerzita v Presove, Fakulta zdravotníckych odborov, Presov

phdr. mgr. silvia cibríková, phd.Presovská univerzita v Presove, Fakulta zdravotníckych odborov, Presov

ÚvodPostoje laickej a odbornej verejnosti v sú-vislosti s legislatívnymi a etickými aspekt-mi darcovstva a transplantáciami orgánov boli predmetom viacerých domácich i za-hraničných štúdií (Guľášová et al., 2007; Munzarová, 2005; Ilíková, 2008). Záujem o danú problematiku vystupuje do popre-dia v kontexte súčasných legislatívnych noriem (zákon NR SR č. 576/2004 Z.z.; od-borné usmernenie MZ SR č. 28610/2006 – OZSO o darcovstve, odberoch ľudských orgánov z tiel živých a mŕtvych darcov, o testovaní darcov a o prenose ľudských orgánov na príjemcu).

Náhrada životne dôležitých orgánov zničených chorobným procesom orgán-mi zdravými otvára nové možnosti a per-spektívy modernej medicíny. V kontexte etických problémov súvisiacich s darcov-stvom orgánov sa do popredia dostávajú dve najdôležitejšie otázky, a to tie, ktoré sa zaoberajú definíciou smrti, a tie, kto-ré sa týkajú súhlasu s odberom (Munza-rová, 2005).

Odbery a transplantácie orgánov zá-visia vo veľkej miere od právnych no-riem štátu. Rovnako aj charakter a kva-lita transplantačného programu súvisia s etickými, morálnymi i náboženskými zásadami a kultúrnymi tradíciami ná-roda (Laca, 2009). V zásade existujú dve

výzkUMné sdělení recenZOvané články

recenzovaly prof. mudr. marta munzarová, csc. emeritní profesorka LF MU v Brně

phdr. věra Wolffová Fakultní nemocnice Ostrava, oddělení rízení kvality – vseobecná sestra, transplantační centrum – transplantační koordinátor

20

zdroj: výzkum autorek

ny. Z právneho hľadiska je zákaz odberu orgánov od neplnoletých jedincov alebo jedincov zbavených svojprávnosti. Odber orgánov od neplnoletých a zbavených svojprávnosti je možný len v prípade, ak prínos transplantácie vysoko prevyšuje ujmu na zdraví u darcu a nie je možné za-bezpečiť žiadnu inú alternatívnu liečbu u príjemcu. Takýto odber sa smie zreali-zovať len so súhlasom ich právneho zá-stupcu (Laca, 2009). Dôležitou etickou otázkou pri odbere orgánov od žijúcich darcov je otázka slobodného rozhodnu-tia. Súhlas darcu s odberom musí byť úplne dobrovoľný a mal by byť motivo-vaný nielen emocionálne, ale aj racionál-ne. Použitie tkanív a orgánov od mŕtvych na transplantačné účely nie je novinkou v oblasti transplantológie. Keď sa však začali používať orgány mŕtvych na trans-plantačné účely, začali sa vynárať otázky najmä zo strany verejnej mienky. V oči-ach pozostalých sa odber orgánov javil ako ťažko prijateľný zásah do tela zos-nulého. Rovnako veľkú úlohu pri tom zo-hrali aj náboženské cítenie a postoje.

Údaje o darcoch, príjemcoch a trans-plantáciách orgánov sa zhromažďujú v Národnom transplantačnom registri. Register patrí pod Ministerstvo zdravot-níctva SR, to jeho správou poverilo Slo-venské centrum orgánových transplan-tácií (SCOT), ktoré je súčasťou Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave. Súčasťou Národného transplantačné-ho registra sú čakacie listiny pacientov na transplantáciu, register darcov a re-gister osôb odmietajúcich darovanie orgánov po smrti. Posledne menovaný register nedarcov alebo negatívny re-gister slúži na technické zabezpečenie práva občanov na odmietnutie darova-nia orgánov po smrti. Prakticky: oso-ba, ktorá od mieta darovanie orgánov po smrti, vyplní formulár „Odmietnu-tie darovania orgánov, tkanív a buniek po smrti“, svoj podpis nechá overiť no-tárom a zašle ho do Slovenského centra orgánových transplantácií. Po zaregis-trovaní do databázy dostane potvrdenie o registrácii a registračné číslo v databá-ze nedarcov.

Každé pracovisko na území SR, ktoré indikuje potenciálneho darcu, sa kontak-tuje so SCOT, požiada o kontrolu v registri nedarcov a dostane písomné potvrdenie, že osoba nie je prítomná v registri. Len po tejto procedúre sa môže pokračovať v po-stupoch, ktoré súvisia s odberom. V prí-pade, že údaje osoby sú zaznamenané v negatívnom registri, celý proces sa za-staví a odber sa nevykoná.

CieleCieľom našej práce bolo zistiť, aké posto-je zaujíma laická verejnosť k darcovstvu orgánov. Zisťovali sme, akú významnosť pripisujú problematike transplantácie, jej medializácie a informovanosti medzi laickou verejnosťou a ich potencionálnu compliance v procese darcovstva a trans-plantácie orgánov. Potencionálnu com-pliance sme v našej práci vymedzili ako potencionálnu ochotu a schopnosť jed-notlivca participovať v programe dar-covstva a transplantácie orgánov (poten-cionálny súhlas s darovaním orgánov, transplantáciou).

recenZOvané články výzkUMné sdělení florence 12/13

graf 1 Rozdelenie respondentov podľa pohlavia

graf 3 Darovanie orgánov príbuzném

graf 2 Rozdelenie respondentov podľa veku

graf 4 Darovanie orgánov komukoľvek

do 25 rokov 30 %

od 26 do 35 rokov 56 %

od 36 do 45 rokov 2 %

od 46 do 55 rokov 12 %

určite áno 10 %

určite nie 6 %

áno 22 %

nie 24 %

nemám vyhradený názor 38 %

žena 44 %

muž 56 % určite áno 62 %

áno 34 %

nemám vyhradený názor 4 %

určite nie 0 %

nie 0 %

21

Materiál a metodikaPrieskum bol realizovaný v apríli 2012 v meste Prešov počas preventívnych dobrovoľníckych aktivít realizovaných študentmi ošetrovateľstva v rámci Sve-tového dňa zdravia. V priebehu týchto aktivít, ktorých súčasťou bolo poraden-stvo týkajúce sa podpory zdravia, sme požiadali respondentov o vyplnenie do-tazníka zameraného na problematiku transplantácie a darcovstva orgánov. Dotazník bol respondentom distribuo-vaný po realizovanom poradenstve pria-mou administráciou, jeho vyplnenie bolo anonymné. Výber respondentov bol námatkový. Prieskumu sa zúčastnili len respondenti, ktorí po oboznámení s cieľ-mi prieskumu vyjadrili ochotu spolupra-covať. Prieskumný súbor tvorilo 100 re-spondentov laickej verejnosti. Návratnosť dotazníka bola 100%. Zistené demogra-fické údaje (pohlavie, vek) respondentov uvádzame v grafe 1 a 2. Významná časť respondentov (58 %) mala vysokoškolské vzdelanie, 42 % respondentov uvádzalo stredoškolské vzdelanie.

Na získanie relevantných údajov sme použili dotazník vlastnej konštrukcie so zameraním na problematiku transplan-tácií a darcovstva orgánov, ktorý obsaho-val spolu 19 kombinovaných položiek, za-meraných na nasledujúce oblasti: úroveň informovanosti, zdroje informácií o pro-blematike, jej úroveň medializácie, ako aj ich potencionálny súhlas s darovaním orgánov. Položky sme hodnotili na päť-stupňovej Likertovej škále. Na záver do-tazníka sme zaradili položky týkajúce sa demografických údajov (vek, pohlavie, vzdelanie).

Výsledky a diskusiaÚroveň medializácie a informovanostiPre väčšinu respondentov je téma trans-plantácie a darcovstva orgánov veľmi dôležitá. 48 % respondentov považuje transplantáciu a darcovstvo orgánov za významnú tému, 44 % respondentov sa nevedelo k danej téme vyjadriť. Zároveň však 52 % respondentov uviedlo, že sú-časná úroveň medializácie a informova-nosti laickej verejnosti o problematike darcovstva a transplantácii je nedosta-točná, 34 % respondentov sa k danej pro-blematike nevedelo vyjadriť. Len 14 % re-spondentov považuje medializáciu vyššie spomínanej problematiky za dostatočnú.

Významným zistením bolo, že až 94 % respondentov vyjadrilo potrebu väčšej informovanosti o problematike trans-plantácií a darcovstva orgánov. V 88 % dominovali ako zdroj informácií masmé-diá (televízia, internet, noviny).

Významným etickým a právnym as-pektom v súvislosti s darcovstvom or-gánov je predchádzajúce vyjadrenie súhlasu mŕtveho alebo následné vyja-drenie súhlasu príbuzných zosnulého s odberom orgánov na transplantáciu. Väčšina civilizovaných krajín rešpek-tuje právo jedinca na zachovanie vlast-nej integrity aj po smrti, teda aj práva na vyjadrenie súhlasu s odberom orgánov. V niektorých štátoch je právne zakot-vená potreba súhlasu jedinca k odberu orgánov po smrti, ktoré musí vykonať počas svojho života (Laca, 2009). Na Slo-vensku je využívaný systém opting-out, kde základnou podmienkou pre odber orgánov od mŕtvych je zákonom pred-pokladaný súhlas s odberom, resp. vý-slovné neodmiet nutie posmrtného dar-covstva. Odo brať orgány, tkanivá alebo bunky z tiel mŕtvych možno iba v prí-pade, ak osoba alebo jej zákonný zá-stupca neurobili písomné vyhlásenie počas života o odmiet nutí posmrtné-ho darcovstva. Toto právo, ako aj právo odvolať svoj nesúhlas upravuje zákon NR SR č. 576/2004 Z.z., o zdravotnej sta-rostlivosti, službách súvisiacich s po-skytovaním zdravotnej starostlivosti a o zmene a doplnení niektorých pred-pisov. V práci sme preto zisťovali infor-movanosť laickej verejnosti v oblasti po-skytovania súhlasu s odberom orgánov na transplantačné účely od mŕtveho prí-buzného. Podľa platnej legislatívy po-jednávajúcej o transplantáciách a dar-covstve orgánov sa orgány od mŕtveho darcu smú odobrať na transplantačné účely aj bez súhlasu príbuzných. Iba 26 % respondentov v našom prieskume uviedlo, že na odobratie orgánov nie je potrebný ich súhlas, až 58 % responden-tov si myslí, že bez ich súhlasu by nebolo možné odobrať orgány mŕtveho príbuz-ného, 16 % respondentov sa konkrétne nevyjadrilo. Možnosť zapísať sa do regis-tra „nedarcov“ máme všetci. Zaujímalo nás, koľkí respondenti poznajú postup, ako sa stať jeho členom. Prekvapujúcim zistením bolo, že až 88 % respondentov nevedelo o existencii národného regis-

tra nedarcov orgánov. O jeho existencii je informovaných len 12 % responden-tov. Tieto výsledky sú zrejme dôsledkom nedostatočnej medializácie alebo nezá-ujmu verejnosti v tejto oblasti. Otázny zostáva fakt, do akej miery responden-ti uvažovali nad možnosťou zapísať sa do registra nedarcov. Podobné výsled-ky vo svojich prácach zistili Guľášová et al. (2007), Munzarová (2005), Ilíková (2008). 89 % respondentov v práci Guľá-šová et al. (2007) nevedelo o možnosti odberu orgánov od mŕtvych darcov aj bez súhlasu príbuzných. Rovnako Mun-zarová (2005) na vzorke 205 študentov prvého ročníka medicíny zistila, že len 25 študentov poznalo správny postup pri odbere orgánov. Autorka v tejto súvislos-ti uvádza, že slabá informovanosť v da-nej problematike môže viesť k nedorozu-meniam medzi rodinnými príslušníkmi a lekármi, ktoré majú občas dohru až na súde (Munzarová, 2005).

Potencionálna compliance respondentov pri darcovstve orgánov na účely transplantácieRozhodnúť sa darovať vlastný orgán pre lepší život druhého určite nie je jedno-duché. V tomto rozhodovaní zohrávajú veľkú úlohu najmä citové väzby. Zisťovali sme ochotu respondentov darovať vlast-né orgány nielen vo vzťahu k príbuzné-mu. Výsledky výskumu ukazujú, že 96 % respondentov by darovalo orgány prí-buznému, z toho možnosť „určite áno“ uviedlo 62 %. 4 % respondentov sa kon-krétne nevedeli vyjadriť. Ochotu darovať vlastné orgány komukoľvek vyjadrilo len 32 % a 30 % by vlastné orgány určite ko-mukoľvek nedarovalo. Zvyšných 38 % sa nevedelo konkrétne vyjadriť.

ZáverVýsledky nášho prieskumu potvrdzujú záujem laickej verejnosti o danú proble-matiku. Na druhej strane sme však zistili ich potrebu väčšej informovanosti o le-gislatívnych a etických aspektov darcov-stva a transplantácie orgánov, ako aj ich konzekvencií pre riešenie konkrétnych situácií, s ktorými môžu byť konfronto-vaní. V súlade s viacerými štúdiami bola identifikovaná nedostatočná informova-nosť verejnosti o využívaní systému op-ting-out a existencii národného registra nedarcov orgánov.

výzkUMné sdělení recenZOvané články

22 florence 12/13recenZOvané články výzkUMné sdělení

1. Adamec M. Transplantace slinivky břišní a diabetes mellitus. Praha: Galén, 2005. 163 s. ISBN 80-246-11-66-X. 2. Baláž P a kol. Transplantace v experimentu. Praha: Galén, 2006. 145 s. ISBN 80-7262-366-4. 3. Breza J. 1000 transplantácií obličiek na urologickej klinike v Bratislave. [online] 2009 [cit. 2011-10-10] Dostupné na: http://www.solen.cz/pdfs/uro/2009/05/01.pdf. 4. Ďuriš I, Hulín I, Bernadič M. Princípy inter-nej medicíny. Bratislava: Slovak Academic Press, 2001. 2951 s. ISBN 808 8908 698.5. Fabián J. Štyridsať rokov od prvej transplantácie srdca v humánnej medicíne. Kardiológia, 2007, zv. 16, č. 6, s. 176. ISSN 1210-0048.6. Fabián J. Pred desiatimi rokmi vyvrcholili prípravy a realizácia programu transplantá-cie srdca na Slovensku. Kardiológia, 2008, zv. 17, č. 4, s. 145. ISSN 1210-0048.7. Fabián J, Goncelvesová E. Transplantácia srdca, legendy, fakty, perspektívy v ob-razoch. Banská Bystrica: DALI s. r. o., 2002. 40 s. ISBN 80-89090-02-8. 8. Fabián J a kol. Prvý pacient zo Slovenska po transplantácii srdca a pľúc. Kardiológia, 2006, zv. 15, č. 4, s. 219. ISSN 1210-0048.9. Gulášová I a kol. Prieskum informovanosti laickej verejnosti o právnych a etických as-pektoch transplantácií obličiek. [online] 2008 [cit. 2012-20-03] Dostupné na: http://www.solen. sk/index.php?page =pdf_ view&pdf _id=2829&magazine_id=510. Haškovcová H. Lékařská etika. Praha: Galén, 2002. 272 s. ISBN 80-7262-132-7.

11. Ilíková J. Etické otázky související s transplantací orgánů: diplomová práca. [online] 2008 [cit. 2011-10-10] Dostupné na: http://www.theses.cz/id/vnu9kq?info=1;is-shlret=etick%C3%A9%3Bot%C3%A1z-ky%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsear-ch%3Deticke%20ot%C3% A1zky%20souvi-sej%C3%ADc%C3%AD%26start%3D1.12. Kuba D. Program orgánových transplan-tácií: transplantácie na Slovensku. Zdravot-nícke noviny, 2008, č. 12, s. 7. 13. Laca Ľ. Darovanie a transplantácie orgá-nov. Banská Bystrica: Koprint s. r. o., 2009. 99 s. ISBN 978-80-970175-5-2. 14. Laca Ľ, Grandnerová B. Súčasná legislatí-va odberov a transplantácií orgánov, tkanív a buniek. Orgánové Transplantácie, 2007, roč. 3, č. 1–2, s. 3–5. ISSN 1336-7129.15. Listnik A. Darovanie ľudských orgá-nov, právna norma a akceptácia u nás. Poprad: Slza, 2007. ISBN 978-80-969696-8-5. 16. Lučanová Z. Transplantácie ex mortuo. Informácie z medicinského práva. [online] 2010 [cit. 2013-10-10] Dostupné na: http://www.pravo-medicina.sk/detail-aktuali-ty?new_id=107.17. Mistrík M. Transplantácia krvotvorných buniek. Bratislava: Good Print, spol. s r. o., 2005. 36 s. ISBN 80-89201-12-1. 18. Munzarová M. Zdravotnická etika od A do Z. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. 156 s. ISBN 80-247-1024-2. 19. Národný ústav srdcových a cievnych chorôb, a. s. Prvú úspešnú transplantáciu

srdca vykonali pred trinástimi rokmi [online] 2011 [cit. 2011-10-10] Dostupné na: http://www.nusch.sk/sk/ 302/uspesne- transplanta-cie-srdca-uz-13-rokov.20. Nouza K. Transplantáty pre život. Martin: Osveta, 1991. 233 s. ISBN 80-217-0363-6.21. Nôtová P a kol. Kvalita života po trans-plantácií srdca – psychosomatický aspekt. Psychiatria [online] 2003 [cit. 2012-20-03] Dostupné na: http://www.psychiatria-caso-pis.sk/files/psychiatria /4-2003/psy4-2003-cla9.pdf. 22. Oliverius M. Kdy budu moci opět jíst? [online] 2007 [cit. 2011-10-10] Dostupné na: http://www.transplantace.eu/info /infor-mace.php?t=Tenk%E9%20st%F8evo&z= Bro%9Eura&f=1.23. Šoltés L a kol. Vybrané kapitoly z medicín-skej etiky. Martin: Osveta, 2008. 252 s. ISBN 978-80-8063-287-8. 24. Tóth K a kol. Právo a zdravotníctvo. Bra-tislava: Herba, spol. s r. o., 2008. 388 s. ISBN 978-80-89171-57-6.

phdr. mgr. silvia cibríková, phd.1991–1996: NsP Prešov, OOS a CS – operačná sestra; 1996–2002: SZŠ Prešov, učiteľ odborných predmetov; od 2002: Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov, Katedra ošetro-vateľstva, odborný asistent

literatura

více o autorce

Výzkumem k prevenci infekcí. www.bode-science-center.com

HARTMANN-RICO a.s. • Masarykovo nám. 77 • 664 71 Veverská Bítýška • tel. (+420) 549 456 120 • e-mail: kontakt@hartmann.cz • www.bode.cz

Bomix® plusBezaldehydový p ípravek na dezinfekci nástroj

5 d vod , pro zvolit Bomix® plus Široké spektrum ú innosti (baktericidní, fungicidní na kvasinky, virucidní na obalené viry(v . HBV, HIV, HCV))Vynikající isticí ú inekVýborná materiálová snášenlivost (sklo, keramika, ocel, neželezné kovy, hliník, tvrdá gumaa tvrdé plasty, guma, syntetické materiály)P íjemná v nEkonomicky výhodný (ú inný p i koncentraci 0,5 % již za 15 minut)

1.

2.

3.

4.

5.

inzerce

23přeHledOvá stUdie recenZOvané články

ÚvodUmírání a smrt jsou, stejně jako naro-zení, vývojovou etapou lidského života. Jedná se o poslední etapu našeho živo-ta, ale i ta si zaslouží pozornost laické i odborné veřejnosti. Přesto se v sou-časné společnosti setkáváme s opomí-jením této problematiky, nelze říci, že by byla tabuizována, ale většina lidí nemá příležitost se s touto problemati-kou dostatečně seznámit (Bártlová, Ma-tulay, 2009).

Umírání je z pohledu medicíny ozna-čováno jako terminální stadium, tzn. po-slední okamžiky života (hodiny, dny, ale může jít i o měsíce), které jsou charakte-rizovány nevratným selháváním lidské-ho organismu v některém z jeho systémů. Sláma (2007) konstatuje, že umírání ne-lze charakterizovat pouze jako patofyzio-logický proces, neboť se jedná o závě-rečnou fázi lidského života, jež má navíc psychologickou, sociální a spirituální di-menzi. V případě nezvratnosti nadcháze-jící smrti postupuje lékař lege artis, když poskytuje terapii symptomatickou, ni-koli kurativní. WHO definuje paliativní medicínu jako „celkovou péči o nemoc-né, jejichž nemoc nereaguje na kurativ-ní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchov-ních problémů nemocných. Cílem palia-tivní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin.“ (Kelnarová, 2007, s. 47).

Teorie pokojného konce života auto-rek Cornelie M. Ruland a Shirley M. Moo-re byla vyvinuta v doktorském programu

ošetřovatelství, kdy Rulandová byla stu-dentkou a Mooreová její školitelkou. Byla odvozena z klinického praktického stan-dardu pro pokojný konec života vytvoře-ného ve spolupráci s chirurgickými sest-rami v Norsku (Machová, 2011).

Základní teoretická tvrzení v Teorii pokojného konce života autorek Cornelie M. Ruland a Shirley M. MooreAutorky Teorie pokojného konce života definovaly následující teoretická tvrzení (Ruland and Moore, 1998, s. 174): 1. Sledování a tišení bolesti a aplikování

farmakologických a nefarmakologic-kých postupů přispívá k pacientově bezbolestnosti.

2. Předcházení, monitorování a uvolnění fyzického diskomfortu, usnadnění od-počinku, relaxace, uspokojení, před-cházení komplikací přispívá k pacien-tovu pocitu pohodlí.

3. Zapojení pacienta a jeho blízkých do rozhodování o péči, léčba a ošetřování pacienta s úctou, empatií a respektem, zdvořilostí k pacientovým vyjádřeným potřebám, přáním a jejich upřednost-ňování přispívá k pacientovu pocitu důstojnosti a respektu.

4. Poskytování emocionální podpory, monitorování a vyhovění paciento-vým vyjádřeným potřebám léků proti úzkosti, podněcování důvěry, posky-tování pacientovi a jeho blízkým po-učení v praktických záležitostech a fy-zická přítomnost dalších pečujících osob, jestliže je požadována, přispívá k pocitu smíření.

Využití Teorie pokojného konce života v péči o pacienty v terminálním stadiu v podmínkách České republiky

mgr. alena machová Katedra osetrovatelství a porodní asistence, ZSF Jihočeské univerzity v Českych Budějovicích

souhrn / teorie pokojného konce živo-ta autorek cornelie M. ruland a shirley M. Moore je zaměřena na pacienty v ter-minálním stadiu života. Jejím cílem je za-jistit smrtelně nemocnému nebo umíra-jícímu pacientovi a jeho rodině bio-psy-cho-sociální a spirituální potřeby. tuto teorii lze využít v péči o pacienta v termi-nálním stadiu, a to jak ve zdravotnickém zařízení, tak v domácím prostředí, přede-vším však v hospici. klíčová slova / pacient – terminální sta-dium – ošetřovatelská péče – paliativ-ní péče.

Using the Theory of Peaceful End of Life in care of terminally ill patients in the Czech Republic

summary / the theory of peaceful end of life by authors cornelia M. ru-land and shirley M. Moore is concerned with patients in their terminal stage of life. it is aimed at securing the terminal-ly ill or dying patient and his family re-quired bio-psycho-social and spiritual needs. this theory can be used in nursing care of terminally ill in health-care facili-ties, home-care but above all in hospice establishments. keywords / patient – terminal stage – nursing care – palliative care.

recenzovaly mgr. lenka kroupová

Katedra osetrovatelství a porodní asistence, FZS Plzeň

ing. bc. hana vojtová reditelka Domova senioru Mistra

Krisťana Prachatice

florence 12/1324 recenZOvané články přeHledOvá stUdie

5. Zapojení blízkých do péče o pacienta, pomoc blízkým v jejich zármut-ku, obavách, v zodpovězení otázek a zprostředkování příležitosti mít ro-dinu nablízku přispívá k pacientovu pocitu blízkosti rodiny nebo dalších pečujících.

6. Pacientovy pocity bezbolestnosti, po-hodlí, důstojnosti a respektu, smíření, blízkosti rodiny nebo dalších pečují-cích přispívají k pokojnému konci ži-vota.

Využití Teorie pokojného konce života v podmínkách ČR Péče o pacienty v terminálním stadiu zůstává i přes nezadržitelný rozvoj me-dicíny a ošetřovatelství v České repub-lice nedostatečná. Pacienti nejčastěji umírají ve zdravotnických zařízeních, a to i přes snahy přesunout paliativní péči do domácího prostředí a za pomo-ci rodinných příslušníků a odborného zdravotnického personálu (z agentur do-mácí péče, domácí či lůžkové hospicové péče) zlepšit kvalitu života umírajících a jejich rodin. Cílem ošetřovatelské péče o pacienty v terminálním stadiu ve zdra-votnických zařízeních (nejčastěji jsou to oddělení dlouhodobé péče) a v domácím prostředí je zajištění bio-psycho-sociál-ních a spirituálních potřeb umírajícího a jeho blízkých. V rámci zdravotnických zařízení, agentur domácí péče a hospi-cových zařízení je využíván ošetřovatel-ský proces, kde jsou jednotlivé ošetřova-telské intervence zaměřeny na výsledek: bezbolestnost, pocit pohodlí, pocit dů-stojnosti a respektu, pocit smíření a po-cit blízkosti nejbližších pacienta a sa-mozřejmě pečujících (Machová a kol., 2009).

Potřeba být bez bolesti bývá v součas-né době u pacientů v terminálním stadiu velmi dobře uspokojena. Sestry používa-jí metody hodnocení jednotlivých aspek-tů bolesti, na jejichž základě používají ošetřovatelské metody (aplikace chladu či tepla, polohování, odvádění pozornos-ti), ve spolupráci s lékařem pak aplikují moderní analgetickou terapii odpovída-jící doporučením WHO nebo asistují při invazivních metodách léčby bolesti (blo-kády nervů, zavádění epidurálních a spi-nálních katetrů apod.).

Problémem českého ošetřovatelství je zajištění autonomie pacientů (Bužgo-

vá, 2007). Autonomie znamená svobod-nou vůli jednotlivce rozhodovat o svém vlastním životě v případě, že je toho schopen v rámci svého psychického a fyzického stavu, a patří mezi základ-ní lidské potřeby. Součástí této potřeby je i potřeba vážnosti a uznání ze strany druhých, tedy potřeba důstojnosti a re-spektu. Sestry by měly při poskytová-ní ošetřovatelské péče respektovat pa-cienta jako jedinečnou osobnost. Pacient má právo na pravdivé a úplné informa-ce, na odmítnutí léčby či ošetřovatelské péče, a to nejen v případě nevyléčitelné choroby (Hanzlíková, 2007). Sestra jako profesionál má za úkol zhodnotit schop-nost pacienta rozhodovat sám o sobě a zvážit míru ošetřovatelské péče, kte-rou pacient skutečně potřebuje. Pacien-tovi může škodit jak péče nadbytečná, tak péče nedostatečná. Pacient má být aktivně zapojován do ošetřovatelské péče a uspokojování potřeb a měl by mít vždy možnost svobodné volby (Bužgová, 2007). Pacient má právo nejen na péči na kvalitní úrovni, ale také na ohleduplný a citlivý přístup v oblasti soukromí a in-timity (Sikorová, Fillová, 2011). Samo-zřejmostí je možnost mít u sebe své věci, používat např. vlastní osobní prádlo a pyžamo. Pokoj pacienta se stává jeho soukromým osobním prostorem, sestra by proto měla při vstupu zaklepat. Stej-ně tak provádí veškeré ošetřovatelské činnosti pouze se souhlasem pacienta a vždy respektuje jeho přání (Bužgová, 2007).

Ošetřovatelská péče o pacienta v ter-minálním stadiu by měla využívat spo-lupráce rodiny a blízkých, a to nejen v domácím prostředí. V současné době je péče o nemocného a umírajícího pře-souvána do zdravotnických zařízení, jen málo příbuzných je schopno se o své blízké postarat. Vzhledem k tomu, že příbuzní velmi často nejsou spokojeni s poskytovanou péčí o jejich blízké ve zdravotnických zařízeních, kde je posky-tována obecná paliativní péče, dochází postupně ke zvyšování zájmu o posky-tování ošetřovatelské péče v domácím prostředí. Rodina plní v péči o nemocné-ho několik rolí. Je významným zdrojem informací a poskytovatelem ošetřova-telské péče, kde plní ochrannou, pre-ventivní a podpůrnou funkci (Bártlová a Matulay, 2009). Schopnost poskytnout

svému blízkému adekvátní ošetřovatel-skou péči je ovlivněna závažností jeho choroby, délkou trvání a prognózou jeho stavu. Největší obavy pečujících o je-jich blízké bývají vyvolány především představou samotného umírání a smrti, zvláště je-li provázena fyzickým či psy-chickým utrpením nemocného. Největ-ší hrozbou je pocit, že nebudu schopen se o svého blízkého dostatečně postarat. V případě nezvládnutí péče si pak vyčí-tají nutnost převozu do zdravotnického zařízení (Kelnarová, 2007). Spolupráce s příbuznými je v našich zdravotnických zařízeních problémem. Sestry místo ak-tivního vedení příbuzných nemají zájem o spolupráci s rodinou, vázne komuni-kace mezi ošetřovatelským personálem, pacientem a jeho rodinou. Zcela opomí-jena je oblast emocionální podpory pří-buzných a doprovázení rodiny po smr-ti jejich blízkého. Nejlepší alternativou pro péči o terminálně nemocné se jeví péče hospicová ve formě domácí i lůžko-vé, v níž je poskytována specializovaná paliativní péče. Ze statistik však vyplý-vá (ÚZIS, 2013), že v roce 2012 zemřely tři čtvrtiny (73,9 %) osob v léčebném či so-ciálním zařízení (z toho 58,3 % v nemoc-nici) a pouze 21,0 % osob doma. Je tedy na místě zamyslet se nad tím, jak zajis-tit klidný konec života pacientům umí-rajícím v nemocnicích. Je potřeba zamě-řit se nejen na biologické potřeby, které jsou zpravidla saturovány velmi dob-ře, ale především na potřeby psychické a sociální. Sestra by se měla umět vcí-tit do pocitů pacienta a jeho rodiny, ně-kdy stačí jen projev zájmu, pohlazení či úsměv.

ZávěrTeorie pokojného konce života vychází z norského prostředí, primárně byla ur-čena pro dospělou populaci terminálně nemocných pacientů v prostředí akutní péče. Výsledná kritéria souvisejí s tech-nickými aspekty péče (farmakologická i nefarmakologická léčba), psycholo-gickým aspektem (komunikace, emo-cionální podpora, zajištění autonomie) a sociálním aspektem (rodina a blízcí příbuzní). Z analýzy této ošetřovatelské teorie vyplývá možnost jejího využití především v dlouhodobé péči, a to in-stitucionální i domácí, přičemž věk pa-cienta nehraje roli.

25

1. Bártlová S, Matulay S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. 1. vyd. Martin: Osveta, 2009. 144 s. ISBN 13: 978-80-8063-306-6.2. Bužgová R. Respektování autonomie při dlouhodobé péči o seniory. 2007, roč. IX, č. 1, s. 65–69. ISSN 1212-4117.3. Hanzlíková A. Komunitní ošetřova-telství. 1. čes. vyd. Martin: Osveta, 2007. ISBN 978-80-8063-257-1.4. Kelnarová J. Tanatologie v ošetřovatel-ství. 1. vyd. Brno: Litera, 2007. 112 s. ISBN 978-80-85763-36-2.5. Machová A, Sedláková G, Tóthová V. Využití Teorie pokojného konce života v komunitní péči. Kontakt. 2009, roč. XI, č. 2, s. 333–338. ISSN 1212-4117.6. Machová A. Vybrané konceptuální modely a teorie ošetřovatelství. In:

Plevová I a kol. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 130–186. ISBN 978-80-247-3557-3.7. Ruland CM, Moore SM. Theory Con-struction Based on Standards of Care: A proposed Theory of the Peaceful End of Life. Nursing Outlook. 1998, roč. 46, č. 4, s. 169–175. ISSN 0029-6554. 8. Sikorová L, Fillová A. Opomíjení dodr-žování intimity pacientů ve zdravotnic-kém zařízení. Kontakt. 2011, roč. 13, č. 2, s. 204–210. ISSN 1212-4117.9. Sláma O. Péče o umírajícího pacienta. In: Sláma O, Kabelka L, Vorlíček J. Pa-liativní medicína. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. s. 301–318. ISBN 978-80-7262-505-5.10. ÚZIS ČR, 2013. Zemřelí 2012. 161 s. ISBN: 978-80-7472-043-7.

mgr. alena machová1987: ukonč. SZŠ České Budějovice – obor všeobecná sestra; 2004: ukonč. Bc. studi-um – Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra, ZSF JU České Budějovice; 2006: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, pediatrický modul, ZSF JU České Budějovice; od 2009: doktorand-ské studium ZSF JU České Budějovice, obor Ošetřovatelství; 1987–1991: Nemocnice České Budějovice, Dětské oddělení, dětská sestra; 1991–1996: Nemocnice České Budějovice, ARO, anesteziologická sestra; 1996–2004: Nemocnice České Budějovice, ARO, Ambulance pro léčbu bolesti, anesteziologická sestra; od 2004: ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, odborná asis tentka; od 2009: Nemocnice České Budějovice, a. s., Neonatologické oddělení, dětská sestra

literatura více o autorce

přeHledOvá stUdie recenZOvané články

Z hlediska bodu 1 se výzkumy nási-lí nejčastěji zaměřují na psychiatrická pracoviště a oddělení intenzivní péče. Tato data bývají automaticky přenášena na oddělení nepsychiatrická (všeobecná lůžka, oddělení neintenzivní péče). Také preventivní a strategická opatření jsou přenášena ze zkušeností intenzivních lů-žek a psychiatrických oddělení (Beech,

souhrn / problém násilí v ošetřovatelství se české republiky velmi dotýká. přestože chybí výraznější podpora vládních organizací, za-městnavatelů a výzkumů zaměřených na danou problematiku, začínají se objevovat snahy snižovat násilí v českých zdravotnických zařízeních. první zkušenosti z projektů zaměřených na daný problém odhalují nejen nutnost dále vzdělávat zaměstnance na všech úrovních zdravotnických zařízení, ale také přemýšlet nad nedostatky, které brání snižování tak závažného tématu, které negativně do-padá na kvalitu poskytovaných služeb.

cílem sdělení je analýza nejvýznamnějších výsledků realizovaných projektů a školení. autor se zabývá problematikou v rámci vě-decké práce doktorského studia a působí také jako komunikační lektor. v čr již proškolil v prevenci násilí cca 4000 lékařských i nelé-kařských pracovníků. na základě analýz a srovnání projektů se snaží optimalizovat podmínky z hlediska prevence násilí v ošetřovatel-ství v čr, a to nejen pro zdravotníky, ale i „jejich“ pacienty.klíčová slova / násilí – ošetřovatelství – všeobecná sestra – prevence.

Violence and Czech nursing

summary / the czech republic (cr) has a problem with violence in the health care area. cr lacks the support of government agencies, employers and research on the issue. Gradually, however, efforts begin to emerge, aiming to minimize violence in the health care. in the cr, there were several projects to minimize violence in the health care. the experiences from projects point to deficiencies in staff training. ii is important to educate employees and try to minimize violence in the health care.

the aim of this paper is to analyse the results from the implemented projects and training. the author writes his dissertation work on this topic. He is a medical employee and communication lector. He prepares improvements for staff members in the health care and their patients in the cr on the basis of an analysis and comparison of the relevant projects. keywords / violence – nursing – nurse – prevention.

Násilí a české ošetřovatelství mgr. jaroslav pekara

Vysoká skola zdravotnická, o. p. s.; prac. sk. Bezpečnost personálu (Aesculap Akademie); student ZSF JU České Budějovice

ÚvodZ hlediska analýzy problému lze iden-tifikovat tři mýty, které o násilí v sek-toru zdravotní péče často převládají: 1. násilí lze očekávat nejčastěji na psy-chiatrii, 2. za násilí při kontaktu může vždy pacient/jeho příbuzný, 3. zdra-votníci vědí, co dělat, když je pacient napadne.

recenzovali mgr. tomáš petr, ph.d. Ústrední vojenská nemocnice – VFN, Praha, psychiatrické oddělení

phdr. marie trešlová, ph.d. katedra osetrovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita České Budějovice

florence 12/1326

Leather, 2006). Oddělení všeobecných lůžek jsou však specifická jinak. Zde se nejčastěji vyskytuje násilí na základě vystupňovaných a nezvládnutých nega-tivních emocí, které jsou patrné nejen u pacientů, ale zejména u zdravotníků. Přibývá tak incidentů, kdy zdravotníci, byť „nevědomě“, svým neohleduplným chováním vyprovokovali k násilí již „na-startovaného pacienta“, což nekoreluje s druhým mýtem. Tento typ násilného chování je možné deeskalovat vhodnou komunikací a specifickým přístupem, což naráží na třetí mýtus: zdravotnickým pracovníkům chybějí znalosti o těchto přístupech a vzdělávání. V ČR stále ne-existuje výuka směřovaná k profesio-nální komunikaci a prevenci násilných incidentů, kterou by mohli získat během studia (Pekara, 2011).

Nejvýznamnější dosavadní výsledkyV roce 2004 proběhl výzkum pořádaný Ministerstvem zdravotnictví ČR a Insti-tutem zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE), jehož cílem bylo objektivizovat výskyt a podobu násilí v českém zdravot-nictví. Projekt byl původně naplánován až do roku 2009, bohužel zánikem IZPE byl po dvou letech ukončen. V březnu 2006 byl rozhodnutím ministra zdravot-nictví ČR zrušen a tím byly také předčas-ně ukončeny práce na tomto zajímavém projektu. Během dvou let jeho existence však byl realizován empirický kvantita-tivní výzkum násilí ve zdravotnických zařízeních (n = 675) mapující násilí pá-chané na zdravotnících i poskytovatelích sociálních služeb. Ukázalo se, že násilí je v českém zdravotnictví velmi rozšíře-né. Týkalo se to zejména slovní agrese, se kterým se setkalo 42 % respondentů z celkového počtu 675 dotázaných. Fy-zické napadení zažilo 13 % dotázaných zdravotníků. Výskyt fyzického násilí byl ve srovnání s jinými zeměmi (Thajsko, Bulharsko, Brazílie, Libanon, Portugal-sko) v České republice nejvyšší. Součástí výzkumu byla i kvalitativní analýza roz-hovorů s pacienty, kteří zažili násilí ze strany zdravotníků. Například pacienti objednávající se na plánované výkony (operace, invazivní diagnostika) se ně-kdy setkávají s projevy verbálního násilí ze strany lékařů i sester. Zdravotníci se chovají neprofesionálně, občas až hru-

bě či arogantně (Háva, 2004). Tento fakt potvrdila i kvalitativní studie provede-ná Pekarou (2007), která reflektovala si-tuaci zvýšeného napadení posádek zdra-votnických záchranných služeb v ČR. Na základě rozhovorů s napadenými zdra-votnickými záchranáři a vedoucími pra-covníky zdravotnických záchranných služeb ČR v jednotlivých krajích bylo ne-jen zjištěno, že slovní agrese je přítom-na na každém třetím až pátém výjezdu (bráno na plochu celé ČR), ale také to, že za 15 % incidentů si mohou posádky zá-chranných služeb samy svým neprofe-sionálním chováním a útočníky k násilí provokují. Fyzická agrese byla v prostře-dí záchranných služeb identifikována ve 13 % ročně – průměr na každém stře-disku ze všech udaných incidentů. Vel-mi přínosné bylo také dotazníkové šet-ření agresivity Szkanderové a Jarošové (2008), které bylo realizováno u 202 ses-ter pracujících na radioterapeutické kli-nice, chirurgické klinice, interní klinice, neurologické klinice, traumatologickém centru, stomatochirurgickém oddělení, psychiatrickém oddělení a na urgent-ním příjmu ve dvou zdravotnických za-řízeních – Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) a Nemocnici Třinec (NT). Se slov-ní agresí se minimálně jednou setka-la převážná většina oslovených sester (FNO – 90 % sester, NT – 89 % sester). Některé respondentky byly slovní agresi vystaveny opakovaně. Nejčastějším pro-jevem slovní agrese směřované ke zdra-votnickému personálu byly slovní uráž-ky, křik, vyhrožování, vulgární nadávky apod. Kontakt sester s fyzickou agresí ze strany pacienta či jiné osoby ve zdravot-nickém zařízení byl podle dotazníkové-ho šetření poměrně vyvážený (FNO – 55 %, NT – 57 %). Souhrnně lze poukázat na základní body, které měly průzkumy a výzkumy v období 2004–2010 společ-né a měly se stát východiskem pro další pozorování:→ Násilí je ve zdravotnictví v ČR přítom-

no ve velké míře→ Převažuje agrese slovní nad násilím

fyzickým→ Chybí centrální i lokální sběr dat o ná-

silí ve zdravotnictví→ Realizované průzkumy měly nízký po-

čet respondentů→ Za část násilných incidentů si mohou

zdravotníci sami

→ Chybí výuka kontinuální prevence ná-silí ve školách

V roce 2010 zahájily Českomoravská kon-federace odborových svazů a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky projekt Prevence násilí na pra-covištích v oblasti zdravotnictví a sociál-ní péče (trval do roku 2011). V roce 2010 byl proveden kvantitativní výzkum, bylo osloveno 1500 respondentů. Šetření uká-zalo, že zkušenost s pracovním násilím mělo v posledním roce 31 % responden-tů (z toho fyzické násilí 17 % responden-tů a zkušenost s verbální agresí 41 % respondentů). Zajímavé je, že čísla jsou překvapivě shodná s rokem 2004, kdy bylo psychického násilí zaznamenáno 42 % a fyzického násilí dokonce o 4 % více! Ukázalo se také, že 60 % zaměst-navatelů zavedlo opatření proti výskytu pracovního násilí na pracovišti (opatře-ní spojená s problematikou bezpečnos-ti a ochrany zdraví při práci a screening pacienta). Výrazně však klesala opat-ření, jako jsou úprava pracovního pro-středí, rozvoj lidských zdrojů, navýšení personálu nebo školení personálu v ko-munikačních dovednostech. Přestože od podobného projektu uplynulo šest let, ze zkušeností respondentů vyplynulo, že nejčastějším zdrojem pracovního násilí je především špatná komunikace, pře-pracovanost a dezinformovanost (Hof-mannová, 2011).

Projekt byl zaměřen nejen na analý-zu dat ohledně násilí v českém zdravot-nictví, ale proběhla také praktická část – proškolení 1004 tzv. klíčových osob (zdravotníků a pracovníků sociální péče) v časové dotaci 5 školicích dnů, zaměře-né na management násilí, komunikaci a fyzickou sebeobranu. Také mělo být vy-tvořeno 14 zásahových týmů, které měly v jednotlivých krajích monitorovat ná-silí a incidenty následně pomáhat řešit. Bohužel v současné době vykonává tuto funkci efektivně pouze tým v nemocnici Plzeň. Ohledně vyškolených osob, které měly své znalosti z projektu předávat dál, se tato aktivita také ukázala neefektivní. Volba klíčových osob byla náhodná, žád-ná z osob neprošla výběrem a pět vzdělá-vacích dnů se následně ukázalo jako ne-dostačující, pokud si některá z klíčových osob znalosti samostatně nedoplňovala a neobnovovala. Dalším problémem byli

recenZOvané články přeHledOvá stUdie

27přeHledOvá stUdie recenZOvané články

lektoři kurzů, kteří nebyli v dané pro-blematice experty; jednalo se o lektory (psychologové, pedagogové, všeobec-né sestry, vedoucí pracovníci sociálních zařízení) z různých druhů pracovišť. Ně-které školicí dny byly více zaměřeny na násilí prakticky, jiné se násilí příliš nedo-týkaly. I přes následující posouzení došlo po tomto projektu k vysoké nabídce ško-licích akcí pro zdravotníky po celé ČR, a to právě v oblasti komunikace. Většina kurzů byla bohužel jednorázová, a pokud nejsou znalosti opakovány a trénovány, jsou následně účinné podobně jako u vy-školených klíčových osob v uvedeném projektu.

Přehled výsledků z nejvýznamnějších projektů věnovaných násilí ve zdra-votnictví v ČR

slovní agrese

fyzické napadení personálu

průzkum 2004 (n= 675)

42 % 13 %

průzkum 2010 (n = 1500)

42 % 17 %

V roce 2011–2013 probíhal v ČR další roz-sáhlý vzdělávací program. Byl zaměřen na prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdra-votnických pracovníků. Pořadatelem projektu bylo MZ ČR a Aesculap Aka-demie. Projekt byl unikátní v tom, že se již příliš nezajímal o kvantitativní data, ale zaměřil se na edukační činnost. Vel-

ký důraz byl kladen na kvalitu a zkuše-nosti lektorů vzhledem k přednášené problematice. Jedním z témat vzdělává-ní byla právě bezpečnost pracovníků ve zdravotnictví v ČR. V tématech bezpeč-né komunikace a přístupu ke konflikt-ním pacientům bylo v rámci 26 seminá-řů a devíti celorepublikových konferencí proškoleno celkem 1948 nelékařů. V pro-jektu se také objevilo speciální proško-lení 550 všeobecných sester v nemocni-ci Jihlava, které byly vzdělány v rámci 14 seminářů v komunikačních přístu-pech k agresivním pacientům. Nakolik je takové vzdělávání efektivní, ukáže následný průzkum. Výsledky jsou v še-tření, budou podrobeny detailnímu prů-zkumu a budou prezentovány v někte-rém z dalších článků věnovaných násilí v ošetřovatelství.

ShrnutíNa základě realizovaných výzkumů a od-stupu několika let lze charakterizovat vý-voj prevence násilí v oblastech zdravotní péče v ČR:→ Výzkumy se zaměřují na větší počty

respondentů→ Násilné incidenty si udržují stejnou

linii četnosti→ Zdravotníci jsou neprofesionální v ko-

munikaci→ Vzdělávací akce jsou více zaměřovány

na profesionální komunikaci→ Je kladen důraz na větší kvalitu a zku-

šenosti lektora→ Chybí systém hlášení dat, zdravotníci

nejsou motivováni→ Chybí výuka ve školách

→ Chybí pravidelné opakování již získa-ných znalostí a vědomostí

→ Chybí supervize

Od roku 2004 se násilí ve zdravotnictví v ČR vyskytuje pouze v souvislosti s krát-kými studiemi nebo závěrečnými zprá-vami z projektů. Většina zpráv je však pouze informačního charakteru – počty napadených a formy útoků. Ve výzku-mech chybí detailnější zpracování úto-ků, chybějí modelové případy a způsoby jejich řešení (Hulinský, 2010). Chybí také reflexe školicích tréninků, které probí-hají většinou jen jako jednorázový kurz. Zásadním nedostatkem je zřízení centrá-ly pro záchyt násilných incidentů, jejich následný rozbor experty a vyvození zá-věrů. Přesto postoj zdravotní péče v ČR, zejména v roli všeobecných sester, zaží-vá zlom a situace se pozitivně posunuje kupředu – zvyšuje se počet akcí zaměře-ných na profesionální komunikaci, sou-časným trendem je také tzv. simulační výuka (Trešlová, 2012).

V následujících číslech časopisu Flo-rence bude možné získávat detailnější informace o příčinách násilného chová-ní, přístupech k neklidným pacientům či rozčileným příbuzným. Budou také rozebírány některé reálné situace a je-jich úspěšné či méně úspěšné řešení. Cíl sdělení je jediný – poukázat prakticky na problém, který zasahuje do života všech všeobecných sester, protože ty tráví vět-šinu času s pacienty a riziko napadení je vysoké. Ne vždy lze incidentům předchá-zet, ale je spousta možností, jak krizové situace úspěšně řešit.

1. Beech B, Leather P. Workplace violence in the health care sector: a review of staff training and integration of training evaluation models. Aggression and Violent Behaviour. 2006, č. 11, s. 27–43.2. Háva P a kol. Násilí na pracovišti v oblas-ti zdravotnických a sociálních služeb ČR, Vstupní teoretické studie, Empirické šetření. Kostelec nad Černými lesy: SV, s. r. o., 2004. 140 s.3. Hofmannová K. Pracovní násilí a jeho zdro-je. Florence. 2010, roč. 6, č. 11, s. 1.4. Hulinský P. Trestněprávní minimum pro občany. Praha: Police History, 2010. 360 s.5. Kovrzek T. A Safe Healthcare Environment

with Respect to Patient-clinic Communication. Global Aesculap Academy, Newsletter. s. 7. 2012.6. Pekara J. Napadení zdravotnických záchra-nářů. Florence. 2007, roč. 3, č. 4, s. 175–176.7. Pekara J. Prevence násilí v ošetřovatelství. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2011, roč. 7, č. 2, s. 187–191.8. Trešlová M. Simulation, Debriefing and Safety in Nursing Education and Practice. In: Sborník International Symposium Present and the Future of Nursing and Midwifery České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2012. s. 290–293. ISBN: 978-80-7394-365-3.

mgr. jaroslav pekara2004: ukonč. SZŠ, Vsetín – všeob. sestra; 2007: ukonč. Bc. studium – zdrav. záchranář, Ostrav. univerzita, Ostrava; 2009: ukonč. Mgr. stu dium – intenz. péče, 1. LF UK, Praha; 2010: ZSF Jihočeská univ., České Budějovi-ce; 2005–2006: LDN, Měst. nemocnice Ostrava, všeob. sestra; 2006–2008: ÚSZS Moravskoslez. kraje; 2008–2010: všeob. sestra KAR FNKV, urgent. příjem, Praha; 2010–2013: Odd. KARIM, ÚVN-VFN Praha, všeob. sestra; 2013: odborný asistent – Vyso-ká škola zdravotnická, o. p. s.

literatura více o autorovi

florence 12/1328

cientů, jejich samostatnost, soběstačnost, efektivnost léčebného režimu a ovlivňuje i finanční náklady. Základem jsou odbor-né znalosti personálu, znalosti o edukaci, umět ji a také mít zájem učit druhé.

MetodikaKe znázornění současného stavu vztahu-jícího se k danému tématu byla vy užita metoda kvantitativní. Byl sestaven a po-užit nestandardizovaný dotazník. Cílo-vou skupinu tvořily všeobecné sestry pra-cující na standardních odděleních, kde jsou hospitalizováni i senioři/geriatričtí pacienti. Průzkum proběhl v lednu a úno-ru 2013 ve třech nemocnicích v Plzeňském kraji. Průzkumný soubor celkem tvořilo 204 respondentů s různou úrovní vzdě-lání a délkou praxe. Největší zastoupení měly v souboru všeobecné sestry se stře-doškolským vzděláním (dále SZŠ, 70 %), další větší skupinu ze souboru dotazova-ných tvořily sestry s délkou praxe 21 a více let (35 %). Znalostní část dotazníku byla zpracována souhrnně dle předem stano-vených kritérií a úroveň znalostí v jednot-livých kategoriích byla vyjádřena aritme-tickým průměrem známek.

VýsledkyZnalosti sester o edukaci Analýza dat potvrdila podmíněnost úrov-ně znalostí sester o edukaci úrovní jejich vzdělání. Ukázalo se, že celkově uspě-ly sestry s vysokoškolským vzděláním nejlépe. Naopak největší skupina SZŠ

(143 sester) získala nejhorší průměr zná-mek. Při porovnání v závislosti na dél-ce praxe měla skupina nejzkušenějších sester horší průměr známek, tudíž méně znalostí. Hodnocení v závislosti na praxi nerozlišuje vzdělání jednotlivých dotazo-vaných osob (graf 1, 2).

Zajímalo nás také, které otázky byly nejproblematičtější. Byly to otázky týka-jící se komunikace (tab. 1, 2). V otázce č. 5 byl dotaz, kolika procenty se verbální ko-munikace podílí na celkovém účinku ko-munikace. Správná odpověď zní dle lite-ratury 7 %, správně ji zodpovědělo pouze 8,3 % (17) respondentů. Tato otázka byla zařazena, abychom zjistily, zda si sest-ry uvědomují, že to, co slovně sdělí, ne-musí být druhou stranou (pacientem) na 100 % pochopeno. Z výsledků vyplynulo, že většina sester si možnost nepochopení slovního sdělení pacientem neuvědomu-je. Otázka č. 6 byla zařazena v návaznosti na nutnost ověřit si sdělované. Zjišťujeme nejen, zda pacient porozuměl, ale co po-rozuměl. Proto se neptáme: Chápete to? Rozumíte tomu? Ptáme se: Co jste mi ro-zuměl? Správně odpovědělo pouze 47 % respondentů, což je známka spíše špatné komunikace v praxi. U edukace je obojí zmíněné důležité.

Znalosti sester o změnách ve stáří ovlivňujících edukační procesPředpoklad, že sestry mají velmi dobré znalosti o změnách ve stáří, se v průzku-mu nepotvrdil. Více než polovina dotazo-

Edukace geriatrických pacientů mgr. šárka šmídová

LDN FN Plzeň mgr. jaroslava nováková

Katedra osetrovatelství a porodní asistence ZČU Plzeň

souhrn / cílem našeho průzkumného šetření bylo zjistit úroveň znalostí všeobecných sester o edukaci a o změnách ve stáří ovlivňují-cích edukační proces. dále zjistit realitu, uvědomění si edukačního procesu v praxi a také to, zda je před propuštěním pacienta do do-mácího prostředí edukována rodina či jiný pečovatel. součástí práce bylo též zjištění, zda mají oslovená zdravotnická zařízení stan-dard na provádění edukace, a výstupem práce bylo vytvořit vhodný edukační materiál na základě komplexního zjištění.klíčová slova / edukace – edukační proces – geriatrický pacient.

The education of geriatric patiens

summary / the target of survey was to find out the level of knowledge of general nurses about education and changes in old age which in-fluence the process of education. the further aim was to find out reality, realization of process of education and if the family or other carer is educated before the patient is discharged to home. Other part of the survey was also fading if the approached medici device have standards for the implementation of education and work output was based on a comprehensive finding to create an appropriate educational material.keywords / education – educational process – geriatric patient.

ÚvodV současné době se zvýrazňuje trend populačního stárnutí, zvyšuje se počet seniorů, což vede k nárůstu počtu pa-cientů v seniorském věku/geriatrických pacientů. Ti jsou častěji hospitalizová-ni a proces uzdravování či adaptace na změny je pro ně obtížnější. Hospitaliza-ce je pro ně náročná životní situace. Jako každý pacient potřebuje senior/pacient informace, vysvětlení a návod, jak postu-povat. Proces učení je ve vyšším věku slo-žitější, je na něj potřeba více času, trpěli-vosti, ale neznamená to, že se nic nového již nelze naučit.

Významem edukace je předání in-formací, ukázka, jak postupovat v prak-tických činnostech, změna postojů, ná-vyků, chování. Cílem edukace je určitá úroveň vědomostí, dovedností, dosaže-ní změn a odstranění chyb. Edukační proces v ošetřovatelství je proces učení jako takový. Edukace je důležitá součást zdravotní péče. Pacient má na ni právo a pro zdravotníky je zákonnou povinnos-tí. Edukace má vliv na spokojenost pa-

recenzovaly mgr. bohumila hajšmanová Domovinka – sociální služby, o. p. s.

mgr. helena layerová Vyssí odborná skola zdravotnická, managementu a verejnosprávních studií, Plzeň

recenZOvané články výzkUMné sdělení

29výzkUMné sdělení recenZOvané články

zdroj: výzkum autorek

graf 3 Oblasti ovlivňující proces edukace v období stáří graf 4 Vztah rodin k možnosti péče o nemocného seniora v domácím prostředí

graf 1 Souhrn úrovně znalostí v závislosti na vzdělání

graf 5 Existence ošetřovatelského standardu na provádění edukace ve zdravotnických zařízeních

graf 2 Souhrn úrovně znalostí v závislosti na délce praxe

100

80

60

40

20

0

100

80

60

40

20

0

2,5

2

1,5

1

0,5

0

100

80

60

40

20

0

3

2

1

0

% %

průměr známek

%

průměr známek

vš –Mgr.

nevím

11–15 let 16–20 let 21 let a vícevš – bc. 6–10 letvOš

ne

1–5 let

zdravo

tní stav

zodpově

dnost

nadstandardní

motorika

motivace

, prio

rity

nezájem o péči

sociá

lní změny

styl u

čení

kognitivní fu

nkce

péče sa

mozřejm

ostí

psychick

ý stav

adaptace

ekonomické zm

ěny

komunikacejin

ak

szš

ano

do 1 roku

83,8

40,2

22,136,8

48,5

70,1

30,920,6

78,9

35,3

17,2 17,2

36,8

0,9

2,1

55,9

2,57

2,08 2,20 2,101,91 1,93

1,9

24,5

1,8

1,25

19,6

foto

: arc

hiv a

utor

ky „Važ si starce i tehdy, kdyby ze stařecké slabosti pozapomněl svých vědomostí.“ talmud

tab. 2 Volba otázky ke zjištění porozumění edukace pacientem

možnosti vzdělání celkem

sZš % vOš % vš – bc. % vš – mgr. % Σ %

chápete to? 3 2,1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 1,5

rozumíte tomu? 39 27,3 7 25,9 1 3,3 1 25,0 48 23,5

co z toho budete dál dělat? 9 6,3 2 7,4 3 10,0 0 0,0 14 6,9

co jste mi rozuměl z toho, co jsem vám říkala?

59 41,3 13 48,2 21 70,0 3 75,0 96 47,0

pochopil jste všechno? 33 23,0 5 18,5 5 16,7 0 0,0 43 21,1

celkem 143 100,0 27 100,0 30 100,0 4 100,0 204 100

možnosti vzdělání celkem

sZš % vOš % vš – bc. % vš – mgr. % Σ %

7 % 7 4,9 3 11,1 4 13,3 3 75 17 8,3

50 % 25 17,5 6 22,2 5 16,7 0 0 36 17,7

80 % 105 73,4 16 59,3 17 56,7 1 25 139 68,1

nevím 6 4,2 2 7,4 4 13,3 0 0 12 5,9

celkem 143 100 27 100 30 100 4 100 204 100

tab. 1 Úroveň znalostí o celkovém účinku verbální komunikace v závislosti na vzdělání

florence 12/1330 recenZOvané články výzkUMné sdělení

vaných všeobecných sester (83,3 %) pro-kázala znalosti pouze dobré. Vzhledem k celkově horšímu průměru známek nás zajímalo, kde byl největší problém, kde se objevovalo nejvíce chyb. Nejvíce proble-matická byla otázka č. 19 (graf 3). V na-bídce byly oblasti ovlivňující proces edu-kace v období stáří a bylo možné označit více odpovědí. Záměrně byly všechny na-bízené možnosti správné. Všech deset ob-lastí označilo pouze 3,9 % (8) responden-tů. Zarážející byl malý počet označení u oblasti komunikace (36,8 %, 75 odpo-vědí z 204 možných). Vzhledem k tomu, že komunikace je v edukačním procesu prostředkem k uskutečnění edukace, vý-sledky ukazují, že většina z tázaných ses-ter nepřikládá komunikaci důležitost či větší význam. Shrneme-li počet označe-ných oblastí, celkově se ukázalo uvědo-mění si vlivů na proces edukace ve stáří jako neuspokojivé.

Edukace dle zásad edukačního procesuVětšina respondentů uvedla edukační pro-ces jako součást zdravotní péče o pacienta. Pro někoho je cílem ošetřovatelské péče, což nás překvapilo. U otázky, kdo provádí edukaci na oddělení, bylo možné označit více odpovědí, doplnit kohokoli (logoped apod.) nebo napsat celý ošetřovatelský tým, což bylo uvedeno pouze ve 3 % z 554. Většina neuvedla ani všechny profese v nabídce (bylo možné označit více odpo-vědí). Z uvedeného vyplývá, že spolupráce celého ošetřovatelského týmu při eduka-ci není v praxi zcela běžná. Zjištěné bylo porovnáno s výsledky práce jiné autorky (L. Rybenská), která ve své práci uvádí pro-vádění edukace lékařem, sestrou a dalšími členy týmu společně. V její práci to uvedlo 98 % (z 50) dotazovaných osob.

Dalším bodem průzkumu byly edu-kační plány. Výsledky obecně ukázaly, že se většinou nesestavují nebo nevyužívají ani typizované. Edukaci na oddělení pro-vádějí většinou všechny sestry, což odpo-vídá povinnosti provádění edukace vše-obecnými sestrami ze zákona. V několika případech byla uvedena i edukační sest-ra. Další důležitou věcí je způsob zázna-mu o reakci pacienta na edukaci. Větši-na dotazovaných uvedla, že jej provádějí do ošetřovatelské dokumentace (84,7 %), 7,8 % do edukační karty. Ve zbylých pří-padech bylo uvedeno neprovádění zá-znamu. Dle uvedeného považuje záznam o edukaci pacienta 89,2 % z dotazova-ných za nutný doklad o poskytování správné péče a ochranu zdravotníků.

Jako nejčastější téma edukace byl uvá-děn pohybový režim, výživa, hydratace a prevence pádu. Téma sebepéče bylo uvedeno až na čtvrtém místě. Nejčastě-ji je využívána slovní metoda edukace a za největší přínos pro tyto pacienty byl označen nácvik. Ano, nácvik dovednos-tí procesem napodobování je nejpřiroze-nější způsob učení a má větší význam než jiné edukační metody.

Edukace rodiny v péči o pacienta v domácím prostředíZ výsledků vyplynulo, že na oddělení jsou většinou spíše vhodné podmínky k eduka-ci rodinných příslušníků (63,2 %) a většina sester ji provádí (87,7 %). Pokud ne (12,3 %), převažuje odpověď „nezájem ze strany ro-diny“. Vztah rodin k možnosti péče o ne-mocného seniora v domácím prostředí je podle zkušeností sester hodnocen spíše za nadstandardní nebo o ni nemají rodiny zá-jem (graf 4). Z uvedeného vyplývá, že vět-šina tázaných sester rodinu edukuje, a to

i přes to, že postoj rodin je různý a většinou ne samozřejmý ohledně možnosti pečovat o seniora v domácím prostředí.

Ošetřovatelský standard na provádění edukaceV době průzkumu jej neměla ani jedna ze sledovaných nemocnic. Překvapením byly tedy odpovědi sester, které zobrazu-je graf 5. Je to možný důsledek zahlcení řadou standardů, kdy sestry ztrácejí pře-hled, zda daný standard mají nebo ne, nebo i množstvím přibývající dokumenta-ce a informací o změnách, na což si sestry stěžovaly již při rozdávání dotazníků.

ZávěrVýsledky průzkumu ukázaly znalosti vše-obecných sester o edukaci souhrnně jako velmi dobré. Byly zjištěny nedostatky v některých bodech týkajících se zejména komunikace. Potvrdilo se, že úroveň zna-lostí sester o edukaci je podmíněna úrov-ní jejich vzdělání. Délka praxe nemá roz-hodující vliv. Znalosti všeobecných sester o změnách ve stáří ovlivňujících edukač-ní proces se ukázaly pouze jako dobré. Problematické bylo především uvědomě-ní si oblastí ovlivňujících edukaci v ob-dobí stáří. Uvedená realita či uvědomění si edukačního procesu v praxi většinou odpovídala zásadám uváděným literatu-rou. Rodina je v praxi většinou eduková-na. Zájem pečovat o nemocného seniora doma nebývá dle zjištěného rozhodně pravidlem.

Na základě zjištěného byl jako vhod-nější způsob edukace zdravotníků zvolen seminář a sestavena prezentace na téma Jak postupovat při edukaci geriatrických pacientů. Cílem je vědět proč, koho, kdo, co, kdy, kde a jak edukovat.

1. Čevela R, Kalvach Z, Čeledová L. Sociál-ní gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3901-4.2. Juřeníková P. Zásady edukace v ošetřo-vatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2171-2.3. Kalvach Z et al. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4.4. Kuberová H. Didaktika v ošetřova-telství. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-684-1.

5. Magurová D, Majerníková L. Edukácia a edukačný proces v ošetrovatelstve. Mar-tin: Osveta, 2009. ISBN 978-80-8063-4.6. Nemcová J, Hlinková E. Moderná edu-kácia v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2010. ISBN 978-80-8063-321-9.7. Ondrušová J. Stáří a smysl života. 1. vyd. Pra-ha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1997-2.8. Pacovský V. Zdravý senior, nemocný starý člověk, geriatrický pacient. Prak-tický lékař, 2001, roč. 81, č. 8, s. 552–554. ISSN 0032-6739.

mgr. šárka šmídová1984–1988: FN Plzeň, chirurgická klinika, oddělení septické chirurgie, CH – JIP; 1988–1990: FN Plzeň, chirurgické oddělení, operační sál; 1994–1996: Kožní ambulance a centrum lékařské kosmetiky, Plzeň; 9/2013–10/2013: Geriatrie FN Plzeň; od 10/2013: LDN FN Plzeň

mgr. jaroslava nováková1988–2002: FN Plzeň, II. interní klinika; 2002–2008: FN Plzeň, Kardiochirurgické oddělení; od 2008: ZČU Plzeň, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

literatura více o autorkách

31

Trojrozměrný obvaz vytvořený vědou

®

1. KROKPřipravte ránu.

2. KROKNasypte Altrazeal® naránu. Chcete-li urychlitpolymerizaci, použijtesterilní fyziologický roztoknebo antiseptický roztokna bázi oktenidinu,polyhexanidu nebo PVP –jódu.

3. KROKPokud chcete použítsekundární obvaz,vyberte nepřilnavé dobřeprodyšné krytí.

4. KROKAltrazeal® odstraňte z rány pomocí pinzety a je-li třeba, provlhčeteAltrazeal® předodstraněním sterilnímfyziologickým roztokem.

Měníme svět hojení ran!Trojrozměrný obvaz, který vyhoví!

Altrazeal® vyhovuje:� Ráně

� Pacientům

� Odborníkům

EXPHARMA s. r. o., Dlouhá 36, 110 00 Praha 1

info@altrazeal.cz, www.altrazeal.cz

Distribuce v České republice:

altrazeal-A4.qxd:Sestava 1 7/1/13 5:10 PM Stránka 1

32

mgr. veronika benešová, ph.d.Katedra sociální práce ZSF JU

N a autentickém vyprávění sestry, která si přála zůstat v anonymitě, protože se domnívá, že se se šikanou při své profesi

zdravotní sestry face to face setkala, si některé znaky a projevy šikany osvětlíme. ne vždycky totiž musejí konflikty na pracovišti, špatná komunikace a „problémový“ zaměstnanec nutně znamenat, že k šikaně na pracovišti dochází.

Když jsem jako zkušená sestra nastoupila na jiné pracoviště, brzy jsem si všimla, že jeden lékař tam často a víceméně bez příčiny zvyšuje na některé sestry hlas, vyhrožuje jim, ponižuje je a používá proti nim vulgární slova. Překvapilo mě, když mi kolegyně řekly, že s tím nikdo nic neudělá, protože to trvá už dlouho.

p. Hartl a H. Hartlová vysvětlují mobbing jako „formu psychického terorismu, jenž se uplatňuje v podnikové praxi. aby se dalo hovořit o šika-ně, musí existovat agresor, oběť a prostředí, ve kterém se šikana uskutečňuje. (termín šikana se spíše užívá u dětí, pojem mobbing v podnikové praxi). nejedná se o jednorázový akt.“

Atmosféra na oddělení byla velmi nepříjemná. Lékař často chyboval, ale když jsme jej na chybu upozornily, reagoval povýšeně a nepřiměřeně. Vzhledem k tomu že jeho chování negativně ovlivňovalo poskytovanou péči, rozhodla jsem se informovat o situaci hlavní sestru dopisem. Ostatní kolegyně mě v mém záměru podporovaly, ale ze strachu, že se to onen lékař dozví, se dopis bály podepsat.

Mnoho pracovníků se snaží přehlížet diskri-minaci, která je proti nim namířena. Jiní postižení mobbingem se vědomě snaží získat si sympatie mobbéra. někteří se mu snaží vyhýbat. toto cho-vání ale ztrácí smysl a velmi omezuje v každoden-ním životě.

Svůj plán jsem sdělila staniční sestře, která se mě, k mému překvapení, zeptala, čeho tím chci dosáhnout. Uvedla jsem, že rozhodně změny nevhodného chování onoho lékaře.

Oběť se nesmí vzdát, nesmí se s touto situací smířit, musí převzít odpovědnost sama za sebe! Otázkou je, zda vytrvat, či utéct. role oběti při obraně je velice obtížná, přesto by se oběť šikany měla soustředit na níže popsaná doporučení: začít inventurou své práce; uvědomit si svá slabá místa, usilovat o změnu chování; zapojit sociální síť; promluvit si s mobbérem; myslet pozitivně; vystupovat sebevědomě; neodhalovat slabá místa; dodržovat skupinové normy; čelit osobním útokům; zvolit právní cestu.

Zanedlouho začal tento lékař terorizovat jednu mou kolegyni. Neustále ji kontroloval a zvyšoval na ni hlas, třeba kvůli puštěnému rádiu, otevřené-mu oknu apod.

Obsahem termínu mobbing jsou negativní formy komunikace, které jsou zaměřeny vůči určité osobě (ze strany jedné nebo více osob), přetrvávající po delší dobu, a kterými je cha-rakterizován také vztah pachatele a jeho oběti. vyvíjí se v několika fázích. typická oběť mobbin-gu neexistuje. postihuje ženy i muže rozdílného věku. Obyčejně jím však bývají postiženy osoby, které se nějakým způsobem liší od ostatních.

Mezi metody mobbingu řadíme např. ignoraci (daná osoba je „vzduch“), urážení, potupu, tajný výsměch, zdiskreditování (roznášení fám a očerňování pověsti), utajování informací, záměrné poškozování a deformaci pracovního prostředí, nucení ke zdraví škodlivé pracovní činnosti apod.

Kolegyně se lékaře zeptala, co mu na ní vadí, ale nedostala žádnou konkrétní odpověď. Brzy

Konfliktem to začíná (?)současné trendy všeobecně zdůrazňovaného individualismu, rostoucí stres v zaměstnání vyvolaný objektivními vnějšími tlaky na zaměstnavatele i na zaměstnance, rostoucí konkurence, přijímání nejrůznějších úsporných opatření, snaha o dosahování maximální produktivity za každou cenu, to vše nahrává nejrůznějším projevům šikany. problém je o to vážnější, že se o něm většinou veřejně příliš nehovoří. Oběť sama se často cítí spíše provinile. Mobbing se rozšiřuje i na základě nového fenoménu – nezaměstnanosti. právě hrozba ztráty zaměstnání, situace, kdy musejí pracovníci soutěžit, dokazovat denně schopnosti, tomu nahrává.

florence 12/13praxe MObbinG na pracOvišti

Typická oběť mobbingu

neexistuje. Postihuje

ženy i muže rozdílného

věku. Obyčejně jím vsak byvají

postiženy osoby, které se nějakym

zpusobem lisí od ostatních.

33MObbinG na pracOvišti praxe

si začala stěžovat na bolesti žaludku, problémy se spánkem, strach chodit do práce a strach, že udělá chybu.

Mezi typické následky na psychiku a fyzické zdraví oběti lze zařadit únavu, deprese, poru-chy spánku, poruchy koncentrace, pochybnosti o sobě, stavy úzkosti a myšlenky na sebevraždu a psychosomatické choroby, jako jsou bolesti hlavy, zad, kožní choroby, choroby žaludku.

Při první příležitosti požádala o přeřazení na jiné oddělení z důvodu problematické komunikace s lékařem.

pokud chce oběť změnit pracovní místo, měla by to udělat co nejdříve.

Říkala, že ji práce na našem oddělení v minu-losti velmi bavila a že je jí líto, že musí odejít, ale že už to dál nezvládne.

psychický teror na pracovišti vede často k úplnému duševnímu a tělesnému vyčerpání.

U mnohých obětí existuje pouze jediné východis-ko – vezmou si život. Jak vyplývá ze švédských výzkumů, 10–20 % všech sebevražd je třeba odvozovat od mobbingu.

Když kolegyně odešla a vše pokračovalo ve stejném duchu, byla svolána provozní schůze oddělení. Na ní jsem dotyčnému lékaři otevřeně řekla, že jsem stížnost napsala já, a vysvětlila jsem důvody, které mě k tomu vedly. Za nějakou dobu začal hledat chyby v mé práci. Když jsem například šla do krevní banky pro krev a zdržela se tam, protože průvodní formuláře obsahovaly nesprávné jméno pacienta, vyžadoval po mně po návratu na oddělení zvýšeným hlasem a velmi nekolegiálním tónem vysvětlení, kde jsem tak dlouho byla.

Mobbér si obvykle najde další oběť. ta by si měla schovávat důkazy, vše si zaznamenávat a zajistit si osobní svědectví.

To jsem bez zaváhání udělala, ale bylo mi jasné, že můj pracovní poměr se blíží ke konci. Výpověď jsem podala poté, co jsem jednoho dne netrpělivě čekala na ranní vizitu, protože pacient po intrakraniálním krvácení měl velmi vysoký krevní tlak a já mu chtěla podat perorální lék, na nějž dobře reagoval. Přišel výše zmíněný lékař, upozornila jsem ho na vysoký tlak pacienta, a že má dostat léky. Odpověděl, že mám léky pacientovi podat, a začal psát vizitu. Vyndala jsem ordinované léky z lékárny, zkontrolovala jsem jejich názvy a gramáže z monitoru počíta-če a podala jsem je pacientovi. Na to mě lékař obvinil, že podávám léky bez hotové ordinace, a pokračoval, že na práci na tomto oddělení nemám, že bych měla odejít, jsem neschopná a kvůli mně se bude propouštět. Ptala jsem se, jestli chtěl ordinaci ještě měnit a jaké jiné chyby jsem v minulosti udělala, ale nedostala jsem opět žádnou konkrétní odpověď. V hodnocení zaměstnance mi nikdy nebyly vytknuty žádné nedostatky v práci.

Mobbing často velice naruší osobní i rodinné vztahy. následkem působícího stresu se mohou u oběti vyskytovat změny chování.

Mobbing má negativní následky i pro pra-coviště. Oběti bývají týdny až měsíce vyčerpa-né, což má vliv na jejich pracovní výkon. také mobbéři svou energii spotřebovávají zbytečně na vymýšlení dalších strategií zlomyslností. zá-važné jsou i důsledky pro podnik, v němž špatné pracovní klima snižuje motivaci zaměstnanců. tam, kde si v pracovním prostředí najde místo mobbing, se šíří atmosféra strachu a nedůvěry. kolegialita a vzájemná podpora při dosahovaní společných cílů se navždy ztratí. Mobbing ničí ne-jen solidaritu mezi kolegy na pracovišti, ale tam, kde se mobbuje, už není místo ani pro efektivní

mezi typické následky na psychiku a fyzické zdraví oběti lze zařadit únavu, deprese, poruchy spánku, poruchy koncentrace, pochybnosti o sobě, stavy úzkosti a myšlenky na sebevraždu a psychosomatické choroby

foto

: pro

fimed

ia

34

1. Beňo P. Můj šéf, můj nepřítel? Vyd.1. ERA: edice Kariéra, 2003. 200 s. ISBN 80-86577-34-9.2. Capponi V, Novák T. Sám proti agresi. Vyd.1. Praha: Gra-da Publishing, spol. s r.o., 1996. 128 s. ISBN 80-7169-253-0. 3. Davenport N, Schwarz RD, Elliott GP. Mobbing – Emotio-nal Abuse in the American Work place. Revised Edition. Ames: Civil Society Publishing, 1999. 216 s. ISBN 967180309.

4. Hans-Jürgen Kratz. Mobbing – jak ho rozpoznat a jak mu čelit. Vyd. 1. Management press, NT Publishing, s. r. o., 2005. 132 s. ISBN 80-7261-127-5.5. Hartl P, Hartlová H. Psycho-logický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.6. Kubelová V. Mobbing a bossing na pracovišti. České Budějovice, 2006. Diplomová práce. JU ZSF.

mgr. veronika benešová, ph.d.2001: ukonč. SZŠ, České Budějovice – všeobecná sestra; 2004: ukonč. Bc. studium ZSF JU – všeobecná sestra; 2006: ukonč. Mgr. studium – obor Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby, ZSF JU, České Budějovice; 2010: obor Prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí, mládeže, dospělých a seniorů – postgraduální stu dium, ukončeno titulem Ph.D.; 2001–2004: Nemocnice České Budějovi-ce, a. s. – zdravotní sestra na oddělení traumatologie a plastické chirurgie; 7–9/2006: Domov důchodců a penzion u Hvízda-la – sociální pracovník; 2006–02/2011: Katedra sociální práce a sociální politiky ZSF JU – pedagogická praxe, odborný asistent; od 2011: Katedra sociální práce ZSF JU – odborný asistent s vě-deckou hodností

literatura více o autorce

práci. Mnozí zaměstnanci vykonávají svou práci už jen dle předpisu. práce se pro ně stává nevyhnutelným zlem, dobří a tvořiví pracovníci odcházejí. s touto situací souvisí i zvyšo-vání nákladů na zaškolení nových zaměstnanců a nakonec na mobbing doplácí i společnost.

řešením mobbingu může být pomocí kolektivní smlouvy či podnikového krizového centra uplatňování právních norem čr, preventivní programy, mediace, využití koučování a v ne-poslední řadě v současné době v praxi ve zdravotnictví často uplatňovaná i supervize.

pokud již k mobbingu došlo, je právě komunikace důležitá. Hlavně v první fázi, kdy se jedná zatím o konflikt. důležitý je rozhovor – zjistit důvod dané situace, a k tomu

nám slouží právě komunikace. samozřejmě, že s komunikací souvisí i dobré a vhodné chování. někdy se při problémech využívá i nezúčastněná osoba. vždy je ale potřeba vyslech-nout všechny zúčastněné strany konfliktu, pokud mají zájem situaci řešit, zlepšit – v tomto případě se domnívám, že nejvhodnější je supervize vedená externistou. bohu-žel se nestává, že by mobbující strana měla zájem šikanu řešit.

proto lze doporučit i krizovou intervenci, jejímž cílem je psychická stabilizace klienta, zabránění přechodu krize do chronického stavu a celkové posílení klienta k vyřešení problému pomocí vlastních zdrojů či využití dalších forem pomoci.

florence 12/13praxe MObbinG na pracOvišti

zdroj: n. davenport, r. d. schwartz a G. p. elliott Mobbing: emotional abuse in the american Workplace

Obr. 1 Stupně mobbingu (dle důsledku na psychiku) Obr. 2 Typické symptomy u jednotlivých stupňů mobbingu

stUpeň 1

stUpeň 2

stUpeň 3

Osoba je schopná odolat tlaku mobbingu či mu uniknout v počáteční fázi.

Je plně rehabilitována v tomtéž nebo jiném zaměstnání.

Jedinec se nedokáže ubránit tlaku mobbingu nebo mu uniknout.

trpí dočasnými nebo dlouhodobými psychickými nebo fyzickými problémy a má problémy při

opakovaném zařazení do pracovního procesu.

postižená osoba už není schopna znovu se zařadit do pracovního procesu.

duševní a fyzické poruchy mají chronický charakter.

Je zde malá pravděpodobnost úplného vyléčení.

→ častý pláč→ občasné poruchy spánku→ podrážděnost→ snížená schopnost koncentrace

→ přetrvávající poruchy spánku→ vyšší krevní tlak→ gastrointestinální problémy→ poruchy pozornosti→ nepřiměřené snížení nebo zvýšení váhy→ deprese→ zneužívání alkoholu nebo drog→ vyhýbání se pracovišti→ úzkost a rozvoj fóbií

→ deprese→ suicidální tendence a pokusy→ panické ataky→ rozvinutá psychosomatická onemocnění→ působení násilí třetí straně

stUp

eň 1

stUp

eň 2

stUp

eň 3

35

Objevuji nové cesty

Moderní přístup k léčbě selhání ledvin za pomoci automatizované peritoneální dialýzy

Ev.

čís

lo: 2

0130

78

36 florence 12/13

časzpravodaj

když se Jaroslava pavlíčková jako absolventka základní školy rozhodovala, které povolání si zvolí, měla jasno. chtěla být všeobecnou sestrou. „vždycky jsem chtěla pomáhat nemocným, starat se o ně,“ říká. přihlásila se proto na střední zdravotnickou školu v Hradci králové, kam v roce 1968 nastoupila. Osud s ní však měl jiné plány. Hned v prvním pololetí 1. ročníku se u ní objevila alergie na léky a na doporučení lékaře musela studium přerušit. svého snu pracovat ve zdravotnictví se však nechtěla vzdát, a tak se vypravila do prahy, kde se ve výzkumném ústavu výživy seznámila s prací dietních sester. stala se jednou z nich a dnes má kromě bohatých zkušeností z tohoto oboru na svém kontě i několik napsaných knih na téma výživa, působí jako lektorka a v červnu letošního roku získala od české asociace sester ocenění za rozvoj oboru.

Nutričním terapeutům bych přála, aby byli bráni jako právoplatní členové ošetřovatelských týmů

Jaké byly vaše začátky v oboru dietní sestra?když jsem v roce 1968 nastupovala na střední zdravotnickou školu v Hradci králové, odkud jsem pak musela ze zdravotních důvodů odejít, už tenkrát pracovaly ve výzkumném ústavu výživy dietní sestry na oddělení a byly brány jako platné členky celého lékařského a ošetřovatel-ského týmu. pracovaly i na výzkumných úko-lech, to se mi líbilo. viděla jsem, že i jako dietní sestra se dostanu k nemocnému a budu se o něj starat v době nemoci, proto jsem se pro ten obor rozhodla.

Jak se od té doby změnil?k mé nelibosti se obor dietních sester mění velmi pomalu. to, co jsem viděla ve výzkumném ústavu výživy, bylo po dokončení studia jen sci-fi. dietní sestry se na oddělení skoro nedostaly, pracovaly ve stravovacím provozu, pomáhaly v kuchyni a připravovaly jídelní lístky. to byla snad jediná naše odborná práce, jinak jsme byly brány jako takové lepší kuchařky. teprve asi před dvace-ti lety se začala karta obracet. v ncOnzO na katedře dietních sester pracovala paní felicitas

Hlaváčková, která pořádala odborné kurzy pro dietní sestry. začala jsem na tyto kurzy dojíždět a zjistila jsem, že se s naším oborem dá něco dělat. v 90. letech byl pořádán specializovaný dvouletý kurz poruchy výživy a výměny látek. absolvovala jsem jej, praxi jsem vykonávala na metabolickém oddělení ve fn Hradec králové u pana profesora zdeňka zadáka. tam mi tenkrát přišla nabídka, jestli bych nechtěla pracovat na oddělení a zda bych byla schopná ohlídat nemoc-né s poruchami výživy a zaměřit se na enterální výživu. byla to pro mne výzva, kterou jsem bez rozmýšlení přijala. Jako první dietní sestra jsem začala pracovat na oddělení a starala jsem se o nemocné v kritickém stavu a o nemocné s poru-chami výživy.

V čem dnes vidíte největší slabiny vašeho oboru?

v mnohých nemocnicích si management stále ještě nechce uvědomit, že pokud nebude nemoc-ný správně živen, nebude jeho léčba úspěšná. nejde jen o umělou výživu, ale o normální fyzio-logický příjem, při kterém potřebuje nemocný dostatečné množství kvalitní stravy.

Dietní sestry nebyly dlouho brány ani za platné členky ošetřovatelských týmů, platí to i dnes?

Je dlouholetou pravdou, že nutriční terapeuti jsou na okraji nelékařských profesí. záleží ale na každém z nás, jak se umíme prosadit, jak zdůvodníme své návrhy a přesvědčíme ostatní, že svému oboru rozumíme a můžeme být svými vědomostmi nápomocni nemocným i celému ošetřovatelskému týmu.

Jak byl měla vypadat ideální spolupráce mezi nutričním terapeutem a zbytkem ošetřovatelského týmu?

v mé představě je ideální spolupráce taková, kdy je nutriční terapeut začleněn do ošetřovatelské-ho týmu, účastní se vizit, může vést specializova-né poradny, může pracovat jako nutriční terapeut při přípravě umělých výživ a bude mít spoluúčast na výzkumu. bude mít možnost spolupracovat

V mnohych nemocnicích si management nechce uvědomit, že léčba nesprávně živeného pacienta nebude uspěsná.

jaroslava pavlíčková

37

inzerce

ZpravOdaj čas

s lékaři při výživě nemocných a bude mít právo-platný hlas v oboru nutrice nemocných.

Vyplnilo se už něco z toho?dnes se konečně dostáváme k lepšímu. pracujeme na odděleních, ve velkých nemocnicích to bývá již pravidlem, pracujeme na výzkumných úkolech, v poradnách a specializovaných pracovištích.

Změnili se nějak pacienti?pacienti jsou stále stejní – vystresovaní, bojácní, nemocní a v mnoha případech také podvyživení. co se snad změnilo, je to, že mladá a střední generace se živí trochu jiným způsobem než generace seniorů. i v těchto případech musíme brát zřetel na jejich výživu a při přípravě stravy jim vyjít vstříc.

Působíte mimo jiné i jako lektorka v NCONZO. Jaké obory vyučujete?

v ncOnzO vyučuji již několik let, a to nejen obor nutriční terapeut, ale přednáším i v lékařských kurzech. Má sdělení jsou o spolupráci lékařů a nutričních terapeutů, možnostech využití nut-ričních terapeutů na oddělení, výživě v kritických stavech a umělé výživě a dietetice při různých onemocněních.

Kromě toho jste také autorkou řady knih. Chystáte momentálně nějakou další?

s doc. kohoutem jsme před několika lety začali psát knihy pro nemocné. začínali jsme a nevěděli jsme, jestli se knihy ujmou a zaujmou. první kni-ha byla o celiakii a měla obrovský ohlas. tak jsme začali psát knihy o výživě při různých onemocně-ních. poslední knihu jsem psala pro společnost nutricia a týkala se nemocných dětí. byla přelo-žena i do slovenštiny, z čehož jsem měla velkou radost. Žádnou další momentálně nechystám.

Proč jste vstoupila do ČAS a co pro vás cena za rozvoj oboru znamená?

do čas jsem vstoupila v roce 1992, protože jsem chtěla být členkou nějaké odborné společnos-ti. Jako členka čas se mohu účastnit různých odborných seminářů, školení a kongresů, a to nejen v mém oboru, což mi přináší další vzdělání a možnosti rozvíjení oboru nutriční terapeut. Mnoho let jsem byla předsedkyní sekce nutrič-ních terapeutů a se svými kolegyněmi jsem se snažila, aby se naše profese pohnula dopředu. a co pro mě znamenalo ocenění čas? byla jsem velmi překvapena a děkuji svým kolegyním, že mě na toto ocenění navrhly. byl to pro mne opravdu veliký okamžik, protože jsem si nikdy nemyslela, že bych dělala něco mimořádného. Jsem ráda, že jsem se ho dožila ve zdraví a v pra-covním procesu. dělám zkrátka své povolání, jak nejlépe umím. Jsem ráda, že jsem byla vybrána komisí čas k tomuto ocenění, a mys-lím, že se blýská na lepší časy a naše profese bude jako jiné nelékařské obory uznávanou a potřebnou.

Čeho byste chtěla ještě ve svém profesním životě dosáhnout?

Myslím, že jsem dosáhla všeho, co jsem chtě-la. Mohu pracovat s nemocnými, spolupracuji s lékaři, s prof. zadákem jsem spolupracovala na výzkumných záměrech, předávám své dlouholeté zkušenosti mladším kolegyním. co bych však přála mladým nutričním terapeutům, je, aby moh-li pracovat jako já. aby jim byla dána možnost konzultací s lékaři a byli bráni jako právoplatní členové ošetřovatelského týmu. zdravotnické po-volání je totiž opravdu posláním, jen si to někteří z nás neuvědomují.

Magda Hettnerová, redakce Florence

Na SZŠ ve Školské ulici v Praze vystudovala obor dietní sestra a po maturitě v roce 1972 nastoupila do léčebny TRN v Pleši. O rok později odešla do FN Hradec Králové, kde pracovala na Oddělení léčebné výživy a stra-vování jako dietní sest-ra ve dvousměnném provozu. V roce 1990 dostala nabídku od prof. Z. Zadáka praco-vat s nemocnými a vě-novat se umělé výživě. Nastoupila tedy na Kliniku gerontologic-kou a metabolickou, kde pracuje už 22 let. Řadu let již působí jako lektorka NCONZO, lek-torka farmaceutických firem a je spoluautor-kou několika knih pro nemocné a kuchařek pro zdravé i nemocné. V ČAS působí od roku 1992, patnáct let byla předsedkyní Sekce nutričních terapeutů. V červnu letošního roku získala cenu ČAS za rozvoj oboru. Je vdaná, má dva syny a tři vnučky.

k věci → Kdo je Jaroslava Pavlíčková

38 ZpravOdaj čas florence 12/13

nahoře: přednosta Ústavu laboratorní diagnostiky FnO doc. rndr. kristián šafarčík, ph.d., s předsedkyní sekce zdravotních laborantů čas bc. annou skalickou

dole: přednáškový sál byl zaplněn do posledního místa

fota

: Jan

a Go

jová

Jako každý lichý rok se i letos sešli zdravotní laboranti z celé čr na již 10. celostátní konferenci, která se konala ve dnech 11.–12. října ve fakultní nemocnici Ostrava, jež převzala nad celou akcí záštitu.

Celostátní konference zdravotních laborantů ČAS

J ednání zahájila náměstkyně pro ošetřovatel-ství fn Ostrava bc. M. dobešová. na přípravě odborného programu spolupracovali všichni

pracovníci Ústavu laboratorní diagnostiky pod vedením doc. rndr. kristiána šafarčíka, ph.d., který se osobně ujal první přednášky, v níž poslu-chačům představil uvedené pracoviště.

program konference byl velmi pestrý a zajíma-vý pro pracovníky ze všech laboratorních oborů. pro příklad uvedu názvy některých přednášek: alkohol a jeho uživatelé, terapeutické monitoro-vání psychofarmak, zamyšlení nad významem, potřebami a provozem likvorové laboratoře, současnost a budoucnost léčby morbidně obéz-ních, laboratorní vyšetřování bez kapky krve, pOct ve fnO, Monitorování antikoagulační léčby aj. konferenční sál byl plně obsazen a na některé zájemce se místa ani nedostala.

Odborný program skončil v sobotu dopoledne a po něm následovala společenská část – pro-hlídka koncentračního tábora Osvětim/auschwitz v polské Osvětimi, kde jsme za laboranty čr položili u zdi smrti květiny se stuhou. tábor byl vybudován v roce 1940. původně byl určen pro polské vězně, ale časem tu byli vězněni lidé z celé evropy, zejména Židé, ale také sovětští vá-leční zajatci a romové. Mezi vězni byli také češi.

nad vstupní branou tábora, kterou vězni denně odcházeli za těžkou prací, visí dodnes cynický nápis „arbeit macht frei“ (práce osvo-bozuje). kolik lidí přesně v Osvětimi zemřelo, je dodnes předmětem diskuze historiků. Odhady se pohybují kolem 1,5 miliónu lidí. nejvíce jich zahy-nulo v plynových komorách, další hladem nebo na následky bití a nelidského zacházení. prvním velitelem tábora byl rudolf Höss, který zde byl po norimberském procesu popraven 16. 4. 1947 na šibenici, která tu dodnes stojí.

v táboře byly vězněny i děti, na kterých své morbidní a sadistické pokusy prováděl nechval-ně proslulý německý „lékař“ ss Josef Mengele. dobové fotografie námi hluboce otřásly.

v bloku číslo 16 se nachází muzeum české republiky, v němž jsou popsány osudy některých vězňů nebo i celých rodin. Jako varování pro sou-

časné i budoucí generace uzavírá expozici báseň s názvem My mrtví žalujem, kterou neznámá au-torka napsala těsně před tím, než byla s dalšími téměř čtyřmi tisíci židovských vězňů z českých zemí zavražděna v plynové komoře.

cestou zpět do Ostravy jsme se ještě krát-ce zastavili v bývalém koncentračním táboře auschwitz ii – birkenau/březinka, který byl vybu-dován na druhé straně města. Osvětim je dodnes památníkem připomínajícím světu zrůdnost nacistického režimu a utrpení lidí z celé evropy. Je dobře, že zdejší muzeum stále navštěvují sta-tisíce lidí z celého světa. i díky tomuto programu budeme na 10. konferenci zdravotních laborantů čas ještě dlouho vzpomínat. a už teď se těšíme na další ročník, který se bude konat v říjnu 2015.

Bc. Anna Skalická, předsedkyně sekce ZL ČAS

39

zatímco předloňský evropský kongres týkající se násilí v psychiatrii a zdravot-ní péči se konal v praze, letos se k již osmému ročníku sjeli odborníci do bel-gického Ghentu. ve dnech 23.–26. října 2013 tu zaznělo 120 přednášek týkají-cích se problematiky násilí a konalo se 30 workshopů. na 450 odborníků deba-tovalo o nových přístupech k neklidným a násilným pacientům.

i když je kongres pořádán na evropské úrovni, láká odborníky z celého světa (izrael, Usa, kanada, nový zéland, indie, Japonsko, brazílie, island či austrálie). z toho je patrné, že násilí v psychiatrii a zdravotní péči není ojedinělý pro-blém, ale trápí všechny země stejně bez výjimky. zajímavostí je také to, že mezi hlavními řečníky nebyli hlavně profe-soři z univerzit či speciálně vyškolení psychologové, ale sestry, kterých se tato problematika týká především a které mají na tomto kongresu velkou podporu psychiatrů, psychologů, výzkumných pra-covníků i terapeutů. ti si totiž uvědomují riziko násilné situace – vždy chvíli trvá, než napadenému přijde někdo na pomoc, a nejvíce času s pacienty tráví právě sestry. Jsou tak nejen středem pacientovy důvěry, ale často také obětí jeho útoku.

svého zástupce na tomto kongresu měla i česká republika. Mgr. Jaroslav pe-kara (všeobecná sestra, zdravotnický zá-chranář a trenér komunikace při kontaktu s agresivním pacientem) přednášel o situa-ci násilí v psychiatrii a zdravotní péči v čr a také o zkušenostech s velkými projekty zaměřenými na problematiku násilí, které u nás proběhly. reakce v následné diskuzi byly velmi pozitivní. publikum ocenilo informace o stavu násilí ve zdravotnictví v čr a ukázalo se, že některé problémy, s nimiž se potýkáme, jsou shodné s těmi, které mají v zahraničí – např. nepřítom-nost výuky na dané téma ve školách, nedostatečná podpora vedení a úřadů aj. Jiné byly naopak překvapivé – např. v ni-zozemsku má sestra na vzdělávání 40 eur měsíčně a je jen na ní, jak je využije.

široké téma bylo ve dvou dnech rozděle-no do několika odborných bloků.

v prvním bloku zazněla zpráva o čin-nosti nefrologické sekce za rok 2013, kterou prezentovala předsedkyně sekce bc. J. kracíková. zazněla rovněž zpráva o činnosti evropské asociace edtna/ /erca a klinické směrnice pro hemodia-lýzu, které jsou z dílny evropské exekuti-vy. Jistě velkým přínosem pro všechny bylo sdělení o zákonných požadavcích v oblasti hygieny při provozování dialy-začního střediska a připomenut byl i zá-kon o zdravotních službách. následující tři sdělení se týkala bezpečné praxe, bezpečnosti a kvality dialýzy a bezpečí pacientů a personálu. Hodně se disku-tovalo o směrnici 2010/32/eU, která je od letošního května implementována do legislativy všech zemí eU a týká se především bezpečné praxe a ochrany personálu na zdravotnických pracoviš-tích a v sociálních službách.

v dalších blocích a sděleních jsme se společně věnovali edukaci nefrologic-kých pacientů a také otázce, kdy a jak edukovat. pacienti při hemodialýze mají problémy s kognitivními funkcemi, proto edukace musí být nejen srozu-mitelná, ale hlavně opakovaná. v této oblasti mohou sestry plně uplatnit své kompetence, kreativitu a diplomacii. do edukací se také plně zapojují nutriční terapeuti, kteří se na dialyzačních pra-covištích velmi osvědčili.

připomněli jsme si očkování nejen pacientů, ale i ošetřujícího personálu proti virové hepatitidě, historii očková-ní, ale i současnost.

v samostatném bloku o infekcích zaznělo sdělení o klostridiové infekci a o možných komplikacích u pacientů na peritoneální dialýze při hospitalizaci.

důležitou prezentací bylo předsta-vení ochranných rukavic – kdy a na které činnosti je používat a hlavně jaký správný typ zvolit vzhledem k jejich různé propustnosti. zde bylo na místě i představení bezpečnostní dialyzační jehly a v následující prezentaci zkuše-nosti s jejím používáním.

celý jeden blok byl vyhrazen pro příspěvky s transplantační tematikou. ve sdělení byla zdůrazněna prevence nozokomiálních nákaz po transplantaci ledviny. O tom, že ošetřovatelská péče o pacienty s imunosupresivní terapií má

„do popředí se dostává profesionalita a snaha využívat metody omezení, které dokážou agresivní pacienty zklidnit při maximální bezpečnosti a minimalizaci poškození nejen jich samotných, ale zejména ošetřovatelského personálu. Hlavní roli hraje především komunikace a až poté fyzické techniky, které pacien-tům pomáhají zvládat jejich neklid,“ popsal jedno z hlavních sdělení kongresu Mgr. Jaroslav pekara. „Jednou z klíčových přednášek byla zpověď psychia trické sestry z Usa, která popisovala, jak ji fyzicky napadl pacient. škrtil ji a bil pěstmi do obličeje. Mrazivé momenty zažívali posluchači také při přednáškách o negativních dopadech fyzického ome-zení; velkou británií byla prezentována úmrtí při takovýchto postupech, která byla zachycena kamerovým systémem nemocnice a přehrávána na kongresu,“ pokračoval pekara. „Mezi nejpřínosnější patřily v neposlední řadě také worksho-py, na kterých se mohli účastníci aktivně zapojit do výuky nových postupů,“ zhodnotil kongres pekara, který je mj. i členem pracovní skupiny bezpečnost personálu (sekce prevence násilí a hy-giena) při aesculap akademii (www.bezpecnostpersonalu.cz).

Je více než dobře, že se i česká psy-chiatrie pokouší o změny ve prospěch člověka jako lidské bytosti. Můžeme si jen přát, aby se tento zájem přesunul i do ošetřovatelské péče na ostatních zdravotnických (zdravotně-sociálních) pracovištích, a to nejen v psychiatrii.

Mgr. Jaroslav Pekara, Vysoká škola zdravot-nická, o. p. s.; pracovní skupina Bezpečnost personálu (Aesculap Akademie), student

ZSF, Jihočeská univerzita, České Budějovice

ghent / 8th european congress on violence in clinical psychiatry

Evropský kongres o násilí (nejen) v psychiatrii

brno / Xiii. multidisciplinární nefrologický kongres

Nefrologické sestry se sešly již potřináctéUž Xiii. kongres nefrologické sekce čas s mezinárodní účastí se konal v brně ve dnech 31. 10.–1. 11. Jeho hlavním téma-tem byly nozokomiální nákazy a infekce u pacientů s onemocněním ledvin. toto

ZpravOdaj čas

40

svá specifika, asi částečně víme, ale prezentace na toto téma nám ujasnila, jaká specifika převládají. O projektu ambasador transplantace, v němž se ambasadorkami stávají sestry, jaká je jejich nová role a jaké mají pravomoci, již zazněly informace na předchozích akcích. projekt je velmi úspěšný a bude pokračovat i v následujícím roce.

velmi emotivní bylo vystoupení pacienta s peritoneální dialýzou z kež-maroku, který se s námi podělil o své starosti, problémy, ale také o to, jak zvládá vše, co s dialýzou souvisí. velmi pozitivním prvkem je, že pacient dostal příležitost být pracovníkem dialyzační-ho centra, kde zastává funkci technika a zároveň údržbáře.

dvě sdělení se týkala nevidomých pacientů. Jejich handicap je pro ně i pro ošetřovatelský personál problém, ale ne neřešitelný. Je třeba si uvědomit, že i takoví pacienti jsou mezi námi a že záleží jen na nás, jak se společně s nimi můžeme s tímto problémem vypořádat. na hemodia lyzačních střediscích je také v posledních letech převaha seniorů nad mladšími pacienty. vždy záleží na každém pacientovi, na jeho jedinečnosti, na jeho celkovém fyzickém i psychickém stavu, a pro nás všeobecné sestry je obrovským úkolem, jak zvládat komplexní péči, jak ko-munikovat a jak ovládat i negativní emoce.

posledním sdělením bylo zamyšlení nad prací a podmínkami sester na nef-rologických pracovištích. sdělení bylo kritické a nutilo k zamyšlení. autorka se zaměřila na vztahy na pracovišti a na to, že sestra je polyvalentní síla, která nemá moc dovolání. v diskuzi bylo připomenuto šetření čas, které se týká pracovních podmínek sester, o kterých se v poslední době hodně hovoří.

v rámci kongresu proběhl i výbor nefrologické sekce, na kterém byly mj. naplánovány akce, které se uskuteční v roce 2014.

velmi zdařilého kongresu se účastni-lo 182 sester a jako hosté byli přítomni i lékaři – nefrologové. Je potěšitelné, že mají zájem o činnost svých spolupra-covníků z řad nlzp. na další pracovní setkání se těšíme v příštím roce.

Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nef-rologické sekce ČAS; Bc. Jindra Kracíková,

předsedkyně nefrologické sekce ČAS

vyvíjejí neustále další a další novinky. s některými z nich se mohli seznámit i posluchači na této odborné konferenci.

kromě historie stomií zazněl v úvod-ním bloku i například popis, jak stomie vzniká na operačním sále, z pohledu pe-rioperační sestry Moniky lesniakové z i. chirurgické kliniky vfn v praze či návod, jak zvládnout urostomii, z pohledu sestry Milady karlovské, která pracuje na urolo-gii nemocnice na bulovce už 45 let. Ohlas a následnou diskuzi vyvolal příspěvek sestry šárky Harvánkové, dis., z neona-tologického oddělení s Jirp Gynekologic-ko-porodnické kliniky vfn praha, který se zaměřil na stomie u dětí, zejména těch nedonošených. „péče o dětskou stomii je stejná jako u dospělého, jediným rozdílem je velikost sáčku,“ upozornila Harvánková. velkou výhodou u nezralých dětí je jejich rychlá regenerace, díky níž odchází 95 % pacientů z tohoto oddělení s již zanořenou stomií. další příspěvky se věnovaly například péči o stomiky z po-hledu onkologické sestry, správné výživě stomiků či otázce, jaká pohybová aktivita je pro stomiky vhodná. O problematice sexu u stomiků pohovořila doc. phdr. dr. phil. laura Janáčková, csc., a o vlastní zkušenost se svými dvěma stomiemi se s přítomnými podělila ing. O. voříšková z pražského fit-ilcO. v souvislosti s tou-to pacientskou organizací upozornila Mgr. dagmar škochová, Mba, na unikátní novinku, která se chystá ve vfn v praze. nemocnice uzavřela s organizací české ilcO dohodu o spolupráci. Jejím cílem je, že nově odoperovaní stomici z vfn v pra-ze se budou moci obrátit na organizaci ilcO (její členové budou pacienty rovněž aktivně vyhledávat), jejíž členové pacien-tům poradí a předají vlastní zkušenosti tak, aby si pacienti lépe zvykli na změny, které se stomií v jejich životě přijdou. „tato spolupráce, která například v ně-mecku běžně funguje a hradí ji zdravotní pojišťovna, bude u nás spuštěna od ledna 2014,“ popsala škochová.

první podzimní pracovní den byl nabitý informacemi a plný přednáškový sál uká-zal, že problematika stomií a péče o tyto pacienty je pro sestry nejen aktuální, ale i zajímavá. Už nyní se proto mohou sestry těšit na druhý pracovní den s touto tema-tikou, který se bude konat příští rok.

Magda Hettnerová, redakce Florence

praha / konference

Jaký je život stomiků? Odpověď hledal 1. podzimní pracovní den

ZpravOdaj čas florence 12/13

O tom, že svět stomiků nemusí být pochmurný, se přesvědčili všichni, kdo se v pátek 15. listopadu zúčastnili stej-nojmenné konference, kterou pořádala traumatologicko-ortopedická sekce čas ve spolupráci s všeobecnou fakultní nemocnicí v praze.

v posluchárně pražského Ústavu klinické a experimentální stomatologie se sešly nejen stomické sestry, aby si vyslechly dvě desítky sdělení na téma stomie a péče o ně, kazuistiky i novin-ky v oblasti péče o stomické pacienty. Úvodního slova a první přednášky na téma Ošetřování stomií včera a dnes se ujala předsedkyně pořádající sekce Mgr. dagmar škochová, Mba. v krátkém historickém úvodu mj. uvedla, že první zmínka o provedené stomii se datuje do roku 350 př. kr., kdy praxagoras z kósu úspěšně upravil střevní vývod při pora-nění břicha. vývojem prošly i stomické pomůcky. v 60. letech 20. století se ke střevním vývodům začaly upevňovat jímače obsahu střeva, které bylo třeba upevnit kolem stomie. tyto systémy byly značně nespolehlivé, nepřiléhaly ke kůži, podtékaly a propouštěly střevní obsah i zápach. U nás se používal tzv. Jánoší-kův pás podkládaný mulovým čtvercem, ve kterém byl vystřižen otvor, čímž se chránila kůže kolem stomie. pás byl ne-vyhovující a pacienta značně omezoval.

kvalitativní změnu v ošetřování sto-mií přinesly nalepovací sáčky, mezi je-jichž výhody patřila rychlá a jednoduchá výměna, dobrá přilnavost ke kůži kolem stomie, izolace zápachu; tím, že nebylo nutné používat fixační pás, se pomůcka stala mnohem diskrétnější. nevýhodou však byla rychlá devastace kůže v okolí stomie v důsledku častého odstraňování sáčku, u mnohých alergiků také vrstva lepidla vyvolávala nežádoucí reakce. současné systémy už tyto problémy nezpůsobují. v čr existuje celkem osm firem, které se problematikou stomií a stomických pomůcek zabývají, a ty

41

www.hypokramed.cz

42

cizí těleso, které zůstane po operačním zákroku v tělesné dutině nebo v operač-ní ráně, je vždy závažnou komplikací, která nejen negativně ovlivňuje zdra-votní stav pacienta, ale také poškozuje dobré jméno nemocnice, v níž k takové nežádoucí události došlo. setkáváme se jak s nechtěným ponecháním sušícího materiálu v ráně či tělesné dutině, tak s ponecháním nástrojů nebo jen částí nástrojů užitých při operaci. Že je tato komplikace vždy vítaným tématem pro média, která podávají informace zkres-leně, není třeba zdůrazňovat.

Skutkový stav U 30leté ženy byla diagnostikovaná akut-ní apendicitis s cirkumskriptní peritoni-tidou, pro kterou byla indikována a bez odkladu provedena appendektomie.

dle operačního protokolu byl výkon v celkové anestezii klidný, bez kompli-kací a rušivých příhod během výkonu. po ukončení výkonu instrumentářka hlásila, že sušení i použité nástroje souhlasí, což potvrdila i obíhající sestra. Operatér po tomto hlášení operační ránu po anatomických vrstvách uzavřel.

po více než roce byla pacientka přijata na chirurgické oddělení pro příznaky akutního ileózního stavu, který byl řešen akutním výkonem, při kterém

byla v dutině břišní nalezena rouška, která byla příčinou ileózního stavu. i když se pacientka po operaci ileózního stavu rychle bez dalších komplikací zotavila, operační rána se dobře zhojila, pacientka oprávněně vznesla nárok na odškodné. a je také pochopitelné, že se hledal viník této závažné komplikace, příčiny a důvody jejího vzniku.

Diskuzeprotože po provedené appendektomii nebyl žádný další operační zákrok proveden, je nepochybné, že rouška v dutině břišní nechtěně zůstala po provedené appendektomii.

Jako samozřejmý viník byla označena instrumentářka, která při appendekto-mii instrumentovala. ta ovšem spolu s obíhající sestrou trvala na tom, že roušky před výkonem i po něm řádně spočítala a jejich počet souhlasil. Obí-hající sestra potvrdila, že počet roušek souhlasil a počítání bylo prováděno standardním způsobem.

dle našeho názoru nejsou v tomto konkrétním případě dostatečné argu-menty pro sankce instrumentářky, neboť samotná skutečnost, že rouška byla nalezena v dutině břišní, automaticky neznamená, že je instrumentářka špat-ně spočítala. při správném počítání rou-

šek instrumentářkou nelze vyloučit, že nadbytečná rouška mohla být bez jejího vědomí přinesena navíc z přípravny za jiným účelem. s odstupem času větším než jeden rok je nemožné objektivně doložit postup při operaci a zjistit, kdo z členů operačního týmu a zaměstnanců sálu pochybil.

Je nepochybné a nevyvratitelné, že pacientka má oprávněný nárok na od-škodné. to hradí pojišťovna, se kterou má nemocnice smlouvu. diskuze může být pouze o výši odškodného.

Závěrpacientka oprávněně vznesla nárok na odškodné, které pojišťovna, s níž má nemocnice uzavřenou smlouvu, uhra-dila. viníka nebylo možné jednoznačně a nevyvratitelně zjistit a označit, proto nelze v tomto konkrétním případě při spravedlivém postupu instrumentářku volat k odpovědnosti a sankcionovat.

Ponaučenítato kauza ukazuje na důležitost kontrol chodu pracoviště operačního sálu, kontrol dodržování standardů a všech předpisů, které se k vykonávané činnosti vážou.

poukazuje ale také na nebezpečí, která s sebou přináší pouze formální výkon povinností.

právo

Cizí těleso v dutině břišní po operaci

text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková

Pokud ano, napište nám e-mail na adresu: florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu napište „kvíz“. Tři vylosovaní získají knihu Křížkovkářský slovník. Soutěž trvá do 20. 12. 2013

Poznáte, o kterou nemocnici se jedná?

správná odpověď z říjnového čísla byla porodnice u apolináře.

kvíz

43

foto

: bax

ter c

zech

, spo

l. s

r. o.

peritoneální dialyza

Zdravotní sestry jsou v léčbě pacientů a komunikaci s nimi nepostradatelné. V případě peritoneální dialýzy (PD) to jistě platí dvojnásob. Sestra je nejdůležitějším členem zdravotního týmu PD, hraje klíčovou úlohu při edukaci pacienta, tráví s ním většinou víc času než lékař, spolupracuje a dále komunikuje se všemi ostatními členy zdravotního týmu, který se o pacienta stará, a zajišťuje kontinuitu v péči o pacienta.

Novinka: konal se první APD workshop pro sestry

P rotože si v baxter czech práce sester velmi vážíme a jsme přesvědčeni, že jejich vzdělávání

je důležité, uspořádali jsme 8. a 9. lis-topadu letošního roku první ročník akce s názvem apd Workshop. pod zkratkou apd se skrývá automatizovaná perito-neální dialýza, což je forma peritoneální dialýzy, kdy se k léčbě používá speciál-ně naprogramovaný přístroj neboli cycler. a právě během jeden a půldenní školicí akce určené pro peritoneální a nefrologické sestry z celé čr se sestry naučily, jak s tímto přístrojem pracovat. akci jsme pojali jako praktický seminář neboli workshop pro celkem 23 sester. půl dne z něj jsme vyhradili právě prak-tické části. Účastnice se rozdělily do tří menších skupinek, aby si mohly práci s cyclerem co nejlépe vyzkoušet. nako-nec prošly znalostním testem, a protože tato akce patří mezi akreditované, získa-ly za její absolvování 4 body.

cílem workshopu bylo, aby sestry věděly, jak naprogramovat léčbu či pomoci pacientům, pokud nastane ne-nadálá situace. při péči o pd pacienty se využívá dvou speciálních počítačových programů. Jeden z nich umožňuje nahrát léčebný program na speciální kartu a následně ji vložit do cycleru. ten pak automaticky provádí dialýzu dle nasta-veného naprogramování. dále existuje program, kterým se zjišťuje transportní typ peritoneální membrány a ade-kvátnost léčby u pacientů a který také

pomáhá navrhnout preskripci. Oba dva programy jsou jednoduchým nástrojem v každodenní praxi lékaře i sestry.

„Jako sestra s peritoneální dialýzou začínám, během semináře jsem měla šanci vyzkoušet si nastavení léčby u fiktivního pacienta. byl stanoven jeho věk, profese, základní diagnóza a délka léčby peritoneální dialýzou. a na základě těchto údajů jsme léčbu ve speciálním programu nastavovaly, vybíraly nejvhodnější roztok a vyzkou-šely si mnoho dalších praktických věcí,“ popsala karolína filipová, pd sestra z nemocnice na Homolce.

na příští rok plánujeme podobný praktický seminář a několik dalších akcí pro sestry. PR

text: Jana Kolářová, Baxter Czech, spol. s r. o.

Při tomto druhu dialýzy se dialyzační roztok v břišní dutině vyměňuje pomocí jednoduché-ho přístroje zvaného cycler. Dialýza trvá obvykle osm hodin, probíhá přes noc, tedy v době, kdy nemocný spí. Za tu dobu se uskuteční několik úplných výměn podle rozpisu dialýzy na-programovaného v přístroji. Ráno se všechen roztok z poslední vý-měny z břicha vypustí, případně se u některých pacientů napouští určitý objem i na den.

k věci → Co je to automatizovaná

peritoneální dialyza?

florence 12/1344

historie

A protože choroby jsou vždy spojeny se strachem a obavami, šel vývoj medicíny ruku v ruce

s vývojem náboženských, magických a sociálních rituálů. také reakce na vznik-lá onemocnění nabývala nejrůznějších podob. někteří nemocní měli tendenci se ukrýt se svou nemocí před zraky okolí, prožívat své utrpení a pasivně očekávat svůj osud. aktivnější přístup představo-val užívání nejrůznějších čajů a provozo-vání určitých rituálů. Užívanými léčivými látkami byla buď tonika, jejichž účelem bylo nemocný organismus posílit, anebo jedy, které mohly zničit agresora. volba správného rostlinného výtažku vychá-

zela ze symbolických vlastností určité rostliny a jejích empiricky poznaných účinků. některé z nich lidé volili pro jejich materiální vlastnosti, jiné vzhledem k je-jich barvě, tvaru či na základě složitých vazeb v rámci sítě symbolických význa-mů. nicméně léčivé čaje a rostliny neměly jen symbolický význam. většina z nich byla nesporně opravdu účinná. po letech bagatelizování „primitivní“ medicíny tak dnešní farmakologové zabývající se studiem etnobotaniky potvrzují, že dávní léčitelé užívali skutečně účinná analge-tika, anestetika, emetika, projímadla, diuretika, narkotika, antipyretika, kontra-ceptiva i abortiva (látky schopné vyvolat

potrat). z mnoha tradičních účinných rostlinných přípravků a čajů odvodila moderní medicína taková léčiva, jako je kyselina acetylsalicylová, ipecacuanha, chinin, kokain, kolchicin, efedrin, digita-lis, ergotamin a mnoho dalších.

ačkoli se nová „elitní“ medicína sna-žila zdiskreditovat lidové léčitelství jako celek, ve skutečnosti zdaleka ne vše bylo jen mylné a nesprávné. nejnovější farma-kologické výzkumy prokazují, že mnohé postupy tradičního léčitelství byly ne-sporně účinné. týká se to např. celé řady léčivých čajů – ať už byly připravovány z routy, pelyňku, máty nebo jalovce –, které užívaly ženy k regulaci plodnosti.

Od rozmačkaných štěnic a lvího sádla k acylpyrinu

Z knihy Roye Portera Dějiny medicíny od starověku po současnost vybrala a upravila Magda Hettnerová

I nemoci – podobně jako zemětřesení, povodně, sucha a jiné přírodní katastrofy – ovlivňují lidské zkušenosti, vyhlídky a pocity. Vyvolávají bolest, utrpení a strach, ohrožují životní perspektivy jedince i společnosti a přibližují největší tajemství – tajemství smrti. Není divu, že naši předkové reagovali na nemoci nejrůznějšími, často i velmi dramatickými způsoby: pocity viny či zahanbení, zlosti či usmíření. Snažili se ale také nalézat nové způsoby léčby a stále nové léky.

Jak dlouhá byla cesta k novodobé farmacii?

45

sloužily k přípravě léčiv určených k vy-hánění zlých démonů.

zásadním medicínským dokumen-tem, de facto nejstarší zachovanou učebnicí medicíny, je erbesův papyrus pocházející z théb, přibližně z doby kolem roku 1550 př. n. l. Je to papyrus o délce více než dvacet metrů a text na něm zachycený se jednak zabývá důvo-dy nejrůznějších onemocnění, jednak doporučuje terapeutické postupy k je-jich léčbě, včetně zaříkávání a zaklínání. Můžeme se v něm dočíst o 15 různých onemocněních břicha, 29 chorobách očí a 18 nemocech kožních. Je v něm uvedeno 21 způsobů, jak léčit kašel. nalezneme v něm kolem 700 léků a 800 předpisů na přípravu léčivých příprav-ků, především rostlinného, ale i minerál-ního nebo živočišného původu.

K vyhnání očního zánětu rozdrť stonky jalovce, máčej je ve vodě, přilož na oči nemocného a dosáhneš rychlého uzdravení. K léčbě zrn na oku připrav lék z cyllyria, měděnky, cibule, modré skalice, drceného dřeva – to vše smíchej a aplikuj na oko.

při žaludečních obtížích se dopo-ručoval odvar z kmínu, husího sádla a mléka, ale i exotičtější léky, jako byl např. nápoj připravený z varlat černé-ho osla nebo směs extraktů z vulvy a penisu. k léčbě holohlavosti se užíval prášek z rozdrcené černé ještěrky. růstu vlasů měla napomáhat i mast připrave-ná z hrošího, lvího, krokodýlího, husího, hadího a kozorožího sádla.

egyptská medicína vycházela z léči-vých účinků mnoha druhů ovoce i zeleni-ny a využívala v léčbě i pryskyřic stromů včetně myrhy a kadidla. Jako projímadel se užívalo (podobně jako v Mezopo-támii) rostlinných extraktů – zejména senny, kolokvinty a ricinového oleje. k léčbě různých onemocnění sloužila i oslí slezina, prasečí mozek, medem oslazená želví žluč a sádlo různých druhů zvířat. Jako adstringentních (sta-hujících) a dezinfekčních přípravků se užívalo antimonu, mědi a dalších mine-rálů. léčivé přípravky starých egypťanů obsahovaly česnek, cibuli, tamaryšek, cereálie, různé druhy koření, pryskyřic a klovatin, datlí, čemeřice, opia a konopí a aplikovaly se ve formě pilulek, mastí a krémů, obkladů a zábalů, vykuřova-del, inhalačních směsí, kloktadel a číp-

ků; v některých případech se dokonce zaváděly i do močové trubice.

starověk se mohl pochlubit dvěma medicínskými autory, kteří postavili studium materia medica na systematic-kou základnu. prvním byl aristotelův žák theofrastos (371–287 př. n. l.), jehož dvě pojednání o léčivých rostlinách obsa-hovaly popis jejich vzhledu (De historia plantarum, rostlinopis) i jejich účinků (Causis plantarum, fyziologie rostlin). s použitím aristotelových spisů o zví-řecí říši jako modelu tak položil základy botaniky. dalším významným spisova-telem zabývajícím se léčivými látkami byl dioskoridés (40–90 n. l.), který jako řecký lékař působil v neronově armádě. Jeho spis De materia medica (O léčivých látkách; napsaný v řečtině, ale známý pod výše uvedeným latinským názvem) tvořilo pět knih. U každého rostlinného druhu uváděl vždy všechna užívaná jména, možnosti léčebného využití, technologii sběru, uchovávání a přípravy a upozorňoval na nebezpečí „padělků“. Už tehdy byly jednotlivé popisy dopro-vázeny ilustracemi. Mnohé zde uváděné léčivé rostliny byly de facto běžné byliny a koření – např. skořice a kasie byly považovány za vhodné k léčbě vnitřních zánětlivých onemocnění, hadího uštknu-tí, rýmy a menstruačních poruch. byly zde ovšem i léčivé prostředky bizarnější, jako např. směs rozmačkaných štěnic, masa a fazolí, užívaná k léčbě malaric-kých horeček. některé byliny bylo možné užívat k různým účelům – např. ostružiny (Rubus fruticosus) dokázaly vysušovat rány i barvit vlasy. Odvar z jejich výhon-ků měl mj. schopnost zmírňovat bolesti břicha nebo zastavit výtok z pochvy. Žvýkání listů posilovalo dásně a léčilo afty, jejich přikládání pak sloužilo k tera-pii oparů a vředů.

Renesance a farmaciepřeskočíme-li několik století a dostane-me se do období renesance, zjistíme, že farmacie v ní prodělala zcela zásadní proměnu, a to především proto, že se rozšířilo spektrum dostupných léků. zasloužil se o to jak návrat léků dříve užívaných, tak i objevy nových účinných rostlinných látek z ameriky a indie, a konečně i stále širší užívání látek chemických. Hlavními složkami léků byly vždy léčivé byliny – respektive v širším

Ostatně i „zelené lékárny“ mnoha dnešních farmaceutických firem znovu vzkřísily četné dávné tradiční léčitelské postupy, jejichž účinnost a použitelnost prokazují moderní vědecké metody.

Jak se zbavit nemoci? Pohřbít ji s mrtvolouMedicínskou magii akceptovaly jak nevzdělané lidové vrstvy, tak i spole-čenská elita nejméně do 17. století; její působení bylo spatřováno v mnoha směrech. podle tehdejších představ mohly být choroby přenášeny nebo transformovány nejrůznějšími způsoby. tak se např. doporučovalo, aby nemocný uvařil vejce ve vlastní moči a poté je zahrabal pod zem; mravenci pak údajně spolu s vejci snědli i chorobu. na oteklý krk bylo dobré přiložit hada, který se pak uzavřel do láhve, dobře zazátkoval a pohřbil. Jakmile had pod zemí ztrouch-nivěl, zmizely i problémy s krkem. podobně s dávivým kašlem bylo možno se nejlépe vypořádat tak, že si postižený stoupl do přílivové vlny – kašel zmizel s odlivem. k odstranění bradavic se doporučovalo dotýkat se jich oblázky a ty pak vsypat do pytlíku, který se měl ztratit cestou do kostela; bradavice pře-šly na toho, kdo pytlík s oblázky našel. velmi rozšířené bylo přesvědčení, že chorobu lze předat mrtvému. nemocní se proto snažili dotknout končetin či jiné části zemřelých, kteří čekali na pohřbe-ní. víra v takovéto magické transformace vysvětluje, proč se kolem popravišť vždy shromažďovalo tolik matek – snažily se dosáhnout toho, aby se jejich nemocné děti mohly dotknout zločincova těla.

Rozdrť černou ještěrku… Už staří babylóňané vypracovali rozsáh-lý seznam léčivých látek – materia medi-ca. na tabulkách je zaznamenáno kolem 120 minerálních a 240 rostlinných látek. vedle nejrůznějších olejů, medu, včelího vosku a mléka tvořily jejich ingredience i hořčice, oleandr a čemeřice; senna a ricinový olej sloužily jako laxativa; ob-vazy na rány byly napouštěny sušenou vinnou usazeninou, solí, olejem, pivem, jalovcem, léčivým bahnem nebo sádlem ve směsi s alkalickou zeminou a odvary z léčivých rostlin. pomocí destilace se vyráběly esence z cedrového a jiných těkavých olejů. výkaly a chlévská mrva

florence 12/1346

historie

jeho původních složek neznali a většinou byli nuceni užívat více než dvacet náhra-žek. nicméně veronský botanik a farma-ceut francesco calzolari (1522–1609) vystačil někdy kolem roku 1566 pouze se třemi náhradními ingrediencemi. re-nesanční léčitelé byli stále více přesvěd-čeni, že se podařilo znovuobjevit léčivé prostředky starověkých lékařů.

díky námořním objevitelským cestám dobyvatelů z pyrenejského poloostrova pronikly do evropy nejen nové druhy potravin, jako byly brambory, ale také nové léky. v roce 1529 přivezl cortés kakaový prášek, který se stal základem nejen oblíbeného nápoje, ale také léku užívaného k léčbě tzv. úbytí, a sloužil též jako stimulans, a dokonce, v podobě

kakaového másla, jako surovina k vý-robě čípků. Mezitím portugalci v letech 1487–1488 obepluli mys dobré naděje a v roce 1499 se vylodili v indii. na přelomu let 1512 a 1513 pak přistáli na legendárních „Ostrovech koření“, jejichž produkty pak zaplavily i evropu.

zejména tváří v tvář děsivé epide-mii syfilidy dovezené od amerických břehů se jako dar od boha jevily léčivé přípravky pocházející z týchž končin, neboť léčba rtuťovými přípravky byla pro pacienta mnohem horší než choroba samotná. španělé byli v karibiku svědky léčení syfilidy (ve skutečnosti šlo spíše o frambézii) odvarem z guajakového dřeva (Guaiacum officinalis); proto když je v roce 1508 dovezli do své domoviny, začalo se jeho užívání v terapii syfilidy rychle rozšiřovat.

nejnovějším léčivem dovezeným z východu se stalo opium, získávané především v turecku. Opium bylo užívá-no v egyptě již ve 2. tisíciletí před kris-tem a avicenna je označil za nejsilnější ze všech omamných léků. bylo vždy po-važováno za krále všech léků, v evropě se jeho užívání rozšířilo především od 16. století. zdálo se být téměř zázrač-né i šíří své účinnosti – působilo jako analgetikum, léčilo úplavici, zmírňovalo dýchací obtíže…

nová léčiva byla přivezena také z in-die. Garcia d’Orta vydal v roce 1563 spis dialogy o léčivých bylinách a drogách a léčivých látkách z indie, v němž jsou popsány východní léčivé rostliny jako aloe, kafr, santalové dřevo, zázvor, čer-tovo lejno (ločidlo, Asa foetida) a betel. další východní léčiva pronikla do evropy o něco později – např. čínské léčivé pro-středky rebarboru a ženšen sem dovezli jezuité až v 18. století. díky usilovné prá-ci botaniků a importu stále nových léčiv z různých částí světa se rychle rozvíjelo i lékárenství, třebaže na lékárníky mnozí stále pohlíželi jako na podvodníky pro-dávající jedy. podobně jako jiné profese podílející se na péči o lidské zdraví se i lékárníci začali sdružovat a organizovat. ve velké británii dal nejprve král Jakub i. souhlas k tomu, aby si vytvořili samo-statnou organizaci v rámci potravinářské-ho cechu, a o deset let později již vznikla zcela samostatná společnost lékárníků města londýna. tím se odstartovala nová éra této profese.

slova smyslu listy, semena, plody, kůra nebo kořeny nejrůznějších rostlin, keřů a stromů. pokud byly užívány jednotlivě, hovořili o nich lékárníci jen jako o léči-vých bylinách (simples); jakmile jich bylo smícháno více dohromady, vznikala tzv. galenika. znalosti léčivých rostlin, jejich sběru a přípravy léčivých přípravků patři-ly k výbavě každé rodiny, předávané z ge-nerace na generaci; již tehdy však kvetlo i komerční využívání těchto znalostí.

s návratem k řecké vzdělanosti převládlo mezi renesančními lékaři pře-svědčení, že léčivé přípravky zhotovova-né podle středověkých receptů nejsou dostatečně kvalitní, a proto se pokusili znovu vzkřísit originální recepty, jež obsahovala materia medica starověku. to ovšem předpokládalo také reformu botanických poznatků, neboť tehdy ještě neexistovala žádná jednotná bota-nická nomenklatura a určování iden-tity rostlin bylo proto velmi nepřesné a často nesprávné. naštěstí i botanika měla zažít svou humanistickou renesan-ci: středověcí autoři byli odsuzováni za barbarský jazyk, jímž komolili a zkres-lovali při překladech smysl starověkých textů, a ozývalo se stále silnější volání po nových vydáních klasických botanic-kých prací v originální podobě.

přirozeným centrem humanistických snah o oživení klasických léčebných prostředků se staly – jako překladiště středomoří s úzkými vazbami na střední východ i na zámořský obchod s kořením s indií – benátky. pod jejich kontrolou byla navíc kréta a kypr, pokládané ve starověku za nejbohatší zahrady. tak mohly být znovuobjeveny léčivé příprav-ky, které latinský západ neznal – např. balzám a myrha. díky zámořskému obchodu s východem se do evropy do-stala rovněž rebarbora, proslulá svými projímavými účinky; začátkem 17. století bylo možno díky semenům dovezeným z bulharska začít i v západní evropě pěstovat z medicínského hlediska důle-žitý druh reveně z černomořské oblasti (Rhaponticum). a naplno se rozhořelo i pátrání po „skutečné rebarboře“, tedy po té, kterou již v roce 1295 popsal Mar-co polo jako druh pocházející z číny.

theriakum – všelék starověku – bylo tvořeno až stovkou různých ingrediencí rostlinného, živočišného i minerálního původu; humanisté ovšem celou řadu

Galénos popsal celkem 473 léči-vých látek rostlinného, živočišného i minerálního původu a také velký počet různých směsí a sloučenin. Vedle theriaku doporučoval ještě další dva léky, které se staly téměř univerzálně akceptovanými – byly to heria picra a terra sigillata. První byl lektvar ze směsi aloe, různých druhů koření a bylin a jeho hlavní účinek spočíval v uvolnění organismu. Měl totiž schopnost zahřívat a vysušo-vat, otevírat obstrukce a zřeďovat příliš husté hleny. Druhý léčivý prostředek – terra sigullata – nebylo nic jiného než mazlavá a mastná hlína, obsahující křemičité a hliní-kové sloučeniny, křídu, magnesium a oxidy železa, která se nacházela na řeckých ostrovech Lémnos, Mélos a Samos. K léčebnému užití se z ní vyráběly jakési tablety, na nichž byla vytlačena pečeť jejího naleziště. Tato hmota byla považována za účinný prostředek k vysoušení a uzavírání mokvajících ran i jako protijed.

k věci → Čím léčil Galénos (129 n. l. – 216 n. l.)

47

NOVINKA

Váš profesionální partner pro odborné medicínsképřeklady a tlumočení

www.traductera.cz

35x80.indd 1 12/13/12 12:48 PM

angličtina

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambit media.cz / Redakce: Jana Přecechtělová, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásko-vá, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Iva-na Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Josef Müller, tel.: + 420 730 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, pred-platne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bra-tislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2013

the departments of anaesthesiology, resuscitation and intensive care provide medical care for patients with damage to or failure of vital organs. visits are limited and by arrangement with the doctor, and visitors must practice strict hygiene while entering the unit.

Nurse: nice to see you, Mrs Johnson. Visitor: Hello, how is my husband? Nurse: His condition has not changed, it

is stabilized and he is still in an induced coma. please, leave your things in the changing room and when you are ready, i will help you to put on and tie the visitors’ gown. you will also need to wear a face mask, a cap and disposable shoe covers.

Visitor: do i really have to do all this? i just want to see him!

Nurse: yes, it is necessary; it’s part of

the hygiene and epidemiologic measures and i would not be able to let you into the icU without these.

Visitor: even though i am not ill nor have a cold?

Nurse: it’s not a matter of being ill. if you were ill, we wouldn’t even let you in to see the patient. the fact is that there are patients in very serious conditions in this unit, and any infection brought in from outside, perhaps on your clothes, could cause them great harm.

Visitor: Oh, i had no idea. could you please show me the changing room?

Nurse: Of course. it’s this way. Visitor: i’m ready. We can go. Nurse: not yet. this was only the first part

of the process. now, i’d like to ask you to wash your hands with soap. Hands are our most important tool and also the most frequent

source of infection. When you wash them, dry them with a paper towel and then apply this disinfectant solution by rubbing it softly onto your hands until it dries. after that, i will finally take you to see your husband.

Visitor: Ok, thank you very much, nurse. next time i will know what to do.

visiting a patient in the intensive care unit (icu) and anaesthesiOlOgy and resuscitatiOn department

inzerce

pers

onál

ní in

zerc

e

SLOVNí ZÁSOBAby arrangement → po domluvěinduced coma → umělý spánekto put on → obléct si, nasadit sito tie → zavázatgown → plášť; šaty, róba; talárface mask → rouškadisposable → jednorázový, na jedno použitíshoe covers → návleky na botymeasure → opatření, krok; míranot a matter of → není to otázka něčeho, nejde o něcoto cause harm → ublížit, poškodittool → nástroj, náčiní, nářadí, pomůckafrequent → častý, četný, běžný, obvyklýto rub → masírovat, mnout si, třít

VEDOuCí LABORANT/LABORANTKAMasarykova městská nemocnice v Jilemnici vypisuje výběrové řízení na pozici vedoucí laborant/laborantka oddělení laboratoře.požadavky: způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání v souladu se zákonem č. 95/2004 sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, trestní bezúhonnost, minimálně 5 let praxe, pss v oboru klinická biochemie nebo klinická hematologie.další požadavky: znalost práce na pc, komunikační, řídící a organizační schopnosti, občanská a morální bezúhonnost.požadované dokumenty: ručně psaný životopis, přehled dosavadní profesní praxe, úředně ověřené doklady o dosaženém vzdělání, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), souhlas s využitím poskytnutých osobních údajů pro účely výběrového řízení.nástup do funkce: 1. 1. 2014.Písemné přihlášky s požadovanými doklady zasílejte do 3 týdnů po zveřejnění inzerátu na personální oddělení Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici, Metyšova 465, 514 01 Jilemnice, případné informace podá hl. sestra Marie Seifertová, tel.: 481 551 122, e-mail: marie.seifertova@nemjil.cz

SESTRy SE ZKušENOSTí ZE ZAHRANiČíJste sestra a máte zkušenost s prací v zahraničí? ráda bych vás požádala o účast v mé studii trendy, motivace a zkušenosti migrujících českých sester.Jedná se o vyplnění anonymního 15minutového dotazníku a později, v případě zájmu, o účast ve skupinové diskusi na toto téma.Dotazník bude k dispozici na www.cnna.cz v únoru 2014. Kontakt: Mgr. Veronika Di Cara, PhD studentka, QMU, Edinburgh, e-mail: VdiCara@qmu.ac.uk

VRCHNí SESTRAředitel Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p. o., vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice vrchní sestra územního oddělení Brno.požadujeme: odborná způsobilost zdravotnický záchranář nebo odborná způsobilost všeobecné sestry se specializací arip, ip, platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, min. 10 let praxe ve zdravotnictví, z toho min. 5 let v zzs jako člen výjezdové skupiny, výborné organizační a řídící schopnosti, komunikační a prezentační dovednosti, iniciativa, odolnost vůči stresu, časová flexibilita, ochota se neustále vzdělávat, samostatnost, rozhodnost, pečlivost, trestní a občanská bezúhonnost, uživatelská znalost práce na pc (Ms Office), zkušenosti s vedením většího kolektivu a znalost softwaru s.O.s. výhodou.nabízíme: plat podle nař. vl. č. 564/2006 sb., pracovní poměr na dobu neurčitou.přihláška musí obsahovat osobní údaje včetně kontaktního spojení, strukturovaný životopis a stručnou koncepci práce na územním oddělení (max. 5 stran).Přihláška musí být doručena do 11. 12. 2013 na adresu Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p. o., Kamenice 798/1d, 625 00 Brno, na obálku napište „VŘ – Vrchní sestra ÚO Brno“. Kontakt: Jana Konečná, personální referentka, tel.: 545 113 141.

FyZiOTERAPEuTOblastní nemocnice Mladá Boleslav přijme do pracovního poměru: → fyzioterapeuta se specializovanou způsobilostí na rehabilitační oddělení → fyzioterapeuta s odbornou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu

na dohodu o provedení práce na oddělení domácí zdravotní péče (podmínkou je aktivní řidič ve skupině b).nabízíme základní dovolenou v trvání pěti týdnů, možnost hrazení nákladů spojených s dalším vzděláváním a mnoho dalšího.Své životopisy zasílejte na Ing. Jitku Rejzlovou na e-mail: jitka.rejzlova@onmb.cz včetně souhlasu se zpracováním osobních údajů.

VRCHNí SESTRAFakultní nemocnice Olomouc vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucího pracovního místa vrchní sestry Kardiochirurgické kliniky.požadavky: vš vzdělání ošetřovatelského směru (bakalářská nebo magisterská forma), specializační vzdělání výhodou, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 sb., nejméně 5 let odborné praxe, praxe v řídící funkci vítána, dobré řídící, organizační a komunikační schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 96/2004 sb. v platném znění,znalost práce s pc.Jmenování do funkce po uzavření výběrového řízení.platové podmínky v souladu s platovými předpisy pro státní příspěvkové organizace.nabízíme: profesní růst, možnost ubytování, příspěvek na stravování.k písemné žádosti je třeba doložit: fotokopie dokladů o dosažené kvalifikaci, profesní životopis, fotokopii výpisu z rejstříku trestů, písemnou koncepci své práce v uvedené funkci.součástí výběrového řízení je absolvování psychologických testů.Písemné přihlášky do výběrového řízení je třeba doručit na Personální úsek FNOL – Bc. Andrea Lysoňková, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc nebo e-mail: andrea.lysonkova@fnol.cz, nejpozději do 13. prosince 2013.

KONCEPT NULOVÉHO TLAKU

Aktivní matrace Precioso je uvnitř rozdělena do 3 samostatných segmentů (cel) naplněných vzduchem. Léčebného a preven-tivního účinku je dosaženo tak, že vždy jeden ze segmentů je prázdný, přičemž vytváří prostor pro prokrvení rizikových partií. Tělo pacienta má po celou dobu cyklu potřebnou oporu.

CYKLUS 7,5 MINUTYStřídání nulového tlaku v jedné ze tří sousedících cel matrace Precioso probíhá v 7,5minutovém cyklu. Celý cyklus se opakuje nepřetržitě,

24 hodin denně. 7,5minutový časový inter-val odpovídá přirozeným pohybům spícího člověka, který změní svoji polohu 8× během jedné hodiny.

7,5 min.

Účinná prevence proleženin Aktivní matrace Precioso

PRECIOSODostupným a přitom technologicky velice vyspělým řešením je aktivní systém Precioso. Matraci

Precioso konstrukčně tvoří jedna vrstva pracující na principu střídání nulového tlaku. V intervalu 7,5

minuty se střídavě vyfukuje vždy jeden ze tří aktivních vzduchových válců.

Starší a částečně nebo zcela imobilní klienti jsou zejména v případě onemocnění ohroženi vznikem proleženin, které se velmi špatně hojí a vyžadují dlouhodobou léčbu a péči. Proto je výhodné v rizikových případech preventivně použít kvalitní antidekubitní matraci s terapeutickým efektem.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republikatel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

13_11_AktMatrace_Florance_A4_def.indd 1 19.11.2013 13:28:31