FLORENCE 5/2011 47

s. 3

Téma: Elektronická dokumentace v nemocnici

s. 9

Výzkum: Smrt a umírání na ARO

s. 39

Zpravodaj ČAS: Nutriční péče v onkologii

s. 6

Kazuistika: Pneumokoková meningitida u 11leté dívky

Vychází pod patronací České asociace sesterkvěten 2011, ročník VII,

60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

5č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

Matrace Virtuoso dvouvrstvá aktivní matrace

obě vrstvy vzduchové

rozdělené pracovní zóny přizpůsobené různým částem lidského těla

zabraňuje vniku dekubitů bez ohledu na frekvenci polohování pacienta

polohování pacienta zůstává jen v rovině běžných ošetřovatelských procedur

Matrace Precioso jednovrstvá aktivní matrace

dostupné jako matrace nebo podložka

fl exibilní a dostupné řešení pro účinnou prevenci a léčbu dekubitů

výrazně snižuje frekvenci nutného polohování pacientů

LINET spol. s r.o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Czech Republictel.: +420 312 576 111, fax: +420 312 522 668, e-mail: info@linet.cz, www.linet.cz

Matrace Virtuoso a Precioso účinně zabraňují vzniku dekubitů u pacientů se sníženou mobilitou, a to 24 hodin denně. Tlak ve vzduchových celách se cyklicky snižuje až na nulu v 7,5 minutovém cyklu, který vychází z poznání mechanických příčin vzniku dekubitů a ze zkoumání přirozeného ochranného pohybu člověka během nočního spánku. Vypuštěná je přitom vždy každá třetí cela a další dvě tak poskytují dostatečně stabilní oporu pro tělo.

Systém simulující přirozený pohyb člověka během spánku

Aktivní antidekubitní matrace Virtuoso a Precioso

FLORENCE 5/2011 1

EditORiaL

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci

vám pomohou naše

webové stránky

www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky

všech vydaných čísel.

Více odborných

článků najdete na

webu v rubrice

Florence je také

na facebooku.

Přidejte se k nám!

Utíká to, utíká. Opět se přiblížil 12. kvě-ten, výročí narození Florence Nightin-gale. Mimořádnou sestru, která zmo-dernizovala ošetřovatelství, si v těch-to dnech připomínají její následovnice a následovníci na celém světě. Slaví se Den ošetřovatelství. Také náš časopis má vedle narozenin i svátek, a to díky tomu, že jsme ho z úcty k profesi sest-ry pojmenovali právě po ní. Tím jsme se také tiše zavázali k tomu, že balí-ček velikosti A4, který s hlavičkou Flo-rence dostávají zájemci do poštovních schránek nebo na pracovní stůl, není 64 stran popsaného papíru, nýbrž živý organismus, který se vyvíjí, který má svého ducha a vždy něco nového při-náší. Není to samo sebou a je třeba o to usilovat.

Minimálně jednou za rok se čtená-řů ptáme, co se jim na Florence líbí, co by chtěli změnit, co dodat, co je už ne-baví, nezajímá, co je zbytečné. Chceme vědět, v jakém oboru pracuje ten, kdo nás čte, jaké věkové skupiny po nás

sáhnou, jestli můžeme pomoci při stu-diu a mnoho dalších věcí.

Také letos jsme připravili anke-tu a obdrželi na pět set odpovědí. Při-šly od jednotlivců a někdy i od celých skupin sester. Napsaly nám (přepo-kládám) všechny sestry Gynekologic-ko-porodnické kliniky Všeobecné fa-kultní nemocnice a bylo moc hezké představit si, jak se domlouvají, že po-mohou Florence. Všem – jednotlivcům i skupinám – nesmírně děkujeme.

Čtenáři mají právo nahlédnout i do kuchyně časopisu. Tedy – vaše odpo-vědi jsme nechali zpracovat profesio-nální agenturou a výsledky důkladně zhodnotili na poradě celého týmu.

Anketa potvrdila, že strukturálně je Florence postavena dobře. Časopis pomáhá sestrám při studiu i v praxi. Recenzované články, na kterých stojí odborná část, téměř nikdo nepovažuje za nadbytečně odborné nebo odtažité od praxe a jsou vítány. Ve Florence čtou sestry zejména zkušenosti z praxe, ka-zuistiky, novinky z ošetřovatelství, články věnované psychologii, komuni-kaci, managementu a články s právní problematikou. Jedno z předních míst zaujímají zprávy ze života České aso-ciace sester. Potěšilo nás také, že jako vhodný doplněk k měsíčníku Florence začínají sestry používat mnohem aktu-álnější www.florence.cz.

Samozřejmě nás zajímala i dru-há strana zájmu čtenářů, lidově řeče-no chvost. Po jeho analýze jsme se roz-hodli přistoupit k některým změnám. O výběr ze zahraničních časopisů, kte-rý jsme pravidelně zveřejňovali, příliš velký zájem není, a proto ti, které přece jen zajímá, ho najdou na našich webo-vých stránkách. Ze stejného důvodu le-tos zrušíme lekci cizího jazyka a rubri-ku pro volné chvíle. Získaný prostor vy-plníme odbornými články z praxe a od tohoto čísla novou rubrikou právních kazuistik Errare humanum est (Chybo-vat je lidské). Také křížovku nám luš-tí (s úspěchem) stále titíž lidé, a proto jsme usoudili, že její smysl se už vyčer-pal. Na druhou stranu víme, že i praco-vitá Florence měla svoje hobby (např. kočky) a že nejen prací živ je člověk. Proto sem tam něco na odlehčení slíbit můžeme, jako například v letním dvoj-čísle malé překvapení s možností vý-hry. Zprávy z kongresů, o které byl prů-měrný zájem, budeme napříště soustře-ďovat do Kongresového listu.

Milé sestry a všichni ostatní zdra-votníci nelékaři! Florence vám přeje krásné jarní dny a vše nejlepší k vaše-mu svátku!

Přejeme vám příjemné a přínosné chvíle nad Florence!

Jarmila Škubová

Jarmila Škubová

AnketA nám pomohlA, děkujeme!

pokYnY pro AutorYPříspěvky v češtině nebo slovenštině po sílejte v elektro-nické formě (textový editor MS Word) e-mailem na ad-resu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazo-va@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publi-kován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť.

Články, kazuistiky• Ideálnírozsahčlánkujevrozmezí80–150řádků,vpří-

paděkazuistikynebovýzkumnépráce80–200řádků.• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/

autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení.

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné(profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů.

• V textunepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete-li v textuodkazynapoužitou literaturu,uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002),uvícenežtříautorůdoplňte„etal.“(Staň-kováetal.,2002).

• Struktura většího článku, vědeckých prací nebokazuistiky:

– názevpráceajehoanglickýpřeklad;– titul,jménoapříjmeníautora,celýnázevamísto

jehopracoviště;– souhrn(do12řádků)ajehoanglickýpřeklad;– klíčováslova(nejvýše5)ajejichanglickýpřeklad;– textčlánku, strukturovaný do celků oddělených

mezititulky;ukazuistiky popis případu, disku-se, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

• Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvý-

šetří,potédoplnit„etal.“).Názevprácevjazyceoriginálu. Název časopisu, rok vydání, ročník,stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit„et al.“). Název knihy.Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový od-kaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace• Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, sché-

mata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímámevelektronickéformě–fotavgrafickémformátuJPGneboTIFavrozlišení300dpi,grafyveformátuPDF.U většího rozsahu či počtuobrázkůdoporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu.

• Ke každému souboru v grafickém formátu(obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třebapřipojit čísloa zkrácenýnázev.Nakonectextu článku/kazuistiky pak připojte očíslova-ný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jménojejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zaří-zení apod.).

Obsah

Editorial ................................................................................................................................................................................................1

TémaStart elektronické dokumentace v Benešově .............................................................................................................................3

nové knihy .......................................................................................................................................................................................5

KazuistikaPneumokoková meningitida u jedenáctileté dívky ..................................................................................................................6

PraxeFluoridy v prevenci zubního kazu..................................................................................................................................................7

Sestra v následné péčiVliv staniční sestry na životní fáze týmu ......................................................................................................................................8

VýzkumSmrt a umírání na ARO .....................................................................................................................................................................9

recenzované článkypřípadová studieOšetřovatelský proces u klienta po rozsáhlém operačním výkonu na gastrointestinálním traktu pro karcinom rekta ................................................................................................................. 12Proč byl mozkový nádor původně považován za hyperventilaci z úzkosti ...................................................................... 16Zkušenosti z praxeSelf-manažment a edukácia astmatických pacientov ........................................................................................................... 17Lymfedém z pohledu sestry domácí péče ................................................................................................................................ 20Psychická onemocnění jsou léčitelná ........................................................................................................................................ 28Výzkumné sděleníIdentita v profesi sestry z pohledu sester a rodinných příslušníků .................................................................................... 24

odborné témaJak by měl vypadat (a jak vypadá) pracovní oděv v nemocnicích ..................................................................................... 29

Zpravodaj ČASCo nás ohrožuje............................................................................................................................................................................... 34Sledování dekubitů na národní úrovni – metodika prevalenčního šetření ..................................................................... 36Multikulturní a právní pohled při ošetřování pacienta ......................................................................................................... 37Nutriční péče v onkologii .............................................................................................................................................................. 39

Zaznamenali jsmeFiremní mateřská škola – drahý, ale významný benefit ........................................................................................................ 41Nabídka volných míst lékařům a sestrám po celé Evropě .................................................................................................... 41Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 41

Ze zahraničního tiskuPotravinové doplňky a další (nejen) nutriční péče ................................................................................................................. 43

errare humanum estStížnost aneb příliš dobré srdce sestry ...................................................................................................................................... 44

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4

www.florence.cz

Ročník VII., číslo 5, květen 2011

Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5

florence.redakce@ambitmedia.cztel.: +420 222 352 578

Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová

e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz

Redakce:PhDr. Eva Wićazová

e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,

Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,

Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,

Růžena Wagnerová

Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník

Vydavatel:Ambit Media, a. s.

www.ambitmedia.cz

Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík

Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý

e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz

Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575

e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz

Obchod:Alexandra Manová

tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz

Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866

e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz

Personální inzerce:fax: +420 222 352 572

e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414

684 01 Slavkov u Brna

Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,

Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz,

infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,

Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

predplatne@abompkapa.sk

Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur

Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)

Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2011

Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou

správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545

Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75

Šedá: CMYK 0-0-0-75

Vychází pod patronací České asociace sester

Foto na titulní straně Václav kříž

malý pacient na klinice dětského a dorostového lékařství VFn, praha

čAsOPis s nAdPOlOViční VěTŠinOu RecenzOVAných článků

FLORENCE 5/2011 3

Teprve v posledních letech začala čes-ká zdravotnická zařízení postupně užívat elektronický typ zdravotnické dokumentace. Úspora papíru a šetření lesů je přitom jen jedním z řady profitů tohoto způsobu zaznamenávání údajů o pacientovi. Navštívili jsme Nemoc-nici Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., která se po víceletých (od r. 2006) zku-šenostech s „papírovou“ dokumentací HINZ rozhodla pro software této ně-mecké firmy. V dubnu letošního roku, kdy jsme tam přijeli, byl projekt v pi-lotní fázi na dvou vybraných odděle-ních – interním a ORL. Spuštěn „na-ostro“ má být v průběhu dubna nej-prve na menším z nich – ORL, kde pracuje 6 sester. Na interním oddělení, které je s 28 sestrami největším v ne-mocnici, bude elektronický provoz za-hájen o něco později. Zajímalo nás, jak jsou sestry připraveny na úplně no-vý způsob dokumentace, co si o něm myslí, co si od něho slibují. S těmito otázkami jsme navštívili hlavní sest-ru nemocnice Marii Brílovou, která je současně vrchní sestrou ORL, tedy od-dělení, které velmi dobře zná.

Kdyby slavná sestra Florence Nightingaleová, narozená v roce 1820, vkročila do kterékoli naší nemocnice v 21. století, přinejmenším by se divila. Jediné, čemu by asi rozuměla a co se příliš nezměnilo od jejích dob, je ošetřovatelská dokumentace – papír, tužka, šanony. Ale i to se začíná měnit.

StArt elektronické dokumentAce V BenešoVě

Proč elektronická dokumentace?Očekávám zvýšení bezpečí pacientů a zlepšení kvality péče. V dnešní do-bě, kdy se množí stížnosti a trestní oznámení na zdravotníky, si cením ta-ké toho, že to vede i ke zvýšení bezpečí ošetřovatelského personálu.

Co všechno software umí?Software umožňuje rychlý přístup k aktuálním informacím o pacien-tovi a na druhou stranu i do archivu

s možností kopírovat z něj potřebná data. Sestra si odklikne jméno pacien-ta a je v jeho kartě. Náš systém obsa-huje plán ošetřovatelské péče se vše-mi součástmi, anamnézou, diagnosti-kou, vyhodnocením. Pracuje-li sestra vědecky, píše-li odborný článek nebo je-li to sestra managerka, software jí na zadání poskytne statistické výstu-py z dokumentace s možností auto-matických výpočtů a předefinovaných hodnot, například standardů ošetřo-vatelské péče. Podobně lze do systému zadávat mimořádné události, včet-ně dekubitů a pádů pacienta. Systém vlastně sleduje celý léčebný proces od příjmu až po archiv. Je také schopný kontrolovat nákladovost ošetřovatel-ských intervencí, což pro mě jako pro hlavní sestru znamená velkou časovou úsporu. A mohla bych jmenovat dál: systém zaznamenává realizaci ošetřo-vatelské péče včetně jejího hodnocení, součástí našeho softwaru je ošetřova-telská překladová a propouštěcí zprá-va, mapy péče, hodnocení bolesti, plán péče o dekubity a jiné kožní defekty a mnoho dalších.

tÉMa

roZhoVor S mAriÍ BrÍloVou

Novodvorská 136, 142 00 Praha 4, telefon: +420 221 595 111, fax: +420 224 257 838, www.promedica-praha.cz • info@promedica-praha.cz

„Protože požadavky neustále vzrůstají, je pro nás důležitá rychlá a spolehlivá dokumentace.“

INZERCE

4 FLORENCE 5/2011

tÉMa to stavu bychom chtěli dosáhnout na všech našich lůžkových pracovištích. Naší vizí do budoucna je plně elektro-nická dokumentace, včetně zaručené-ho elektronického podpisu. Sesterské zápisy do dokumentace však budou odesílány do lékařských dekurzů. Lé-kař je bude vidět na svém počítači.

Jak řešíte to, že sestra vyšetřuje paci­enta na lůžku a počítač je na sester­ně? Musí psát ručně a přepisovat?Naším záměrem je přiblížit sestru od administrativy zpět k lůžku pacienta. Aby bylo zavedení elektronické doku-mentace úspěšné a přineslo očekáva-né cíle, musíme sestrám poskytnout vhodné pracovní podmínky a nástro-je. Každá sestra ve směně má k dispo-zici svůj vizitní vozík (včetně lékárny) a svůj tablet na kterém pracuje. Tab-lety je možné velmi dobře transpor-tovat, váží pouhých 1,5 kg. Ovládání tabletu je přizpůsobeno jednotlivým požadavkům. Je možné využít elektro-nickou tužku nabo standardní kláves-nici a myš. S těmito pomůckami se se-stra, je-li to potřeba, pohybuje po od-dělení a zaznamenává veškeré údaje. Není třeba psát na papír a poté to pře-pisovat do počítače.

Jak řešíte podpis v dokumentaci?Zatím ještě vyřešen není, ale řeší se. Do té doby je třeba záznamy tisknout.

Říká se, že všechno nové odstrašuje. Bylo to tak i u vás?Některé sestry měly zpočátku obavy, protože se do té doby s počítačem pří-liš nekamarádily. V tuto chvíli je to už jiné, sestry jsou proškoleny a technic-ky mají vše zvládnuto. Tím analogic-ky zmizel strach z nové věci. Kdo si není jistý, může si záznamy nanečis-to zkoušet. Některé sestry jsou doslo-va nadšené. Záleží tedy na každé osob-nosti – vcelku mohu říci, že na obou vybraných odděleních máme vynika-jící sestry, které jsou schopné a ochot-né přijmout tak velkou změnu, jakou je přechod na elektronickou dokumenta-ci. Navíc, čím víc sestry systém pozná-vají, tím více s ním souhlasí. Líbí se jim hlavně to, že je flexibilní. Trefně to vyjádřila vedoucí sestra z úseku na od-dělení ORL Iveta Neprašová, když jed-nou řekla, že dokumentace HINZ zna-mená jinak myslet.

Pokud má systém úspěšně fungo-vat a přinést očekávané ovoce, je sku-tečně nutné změnit myšlení a styl prá-ce sester, oprostit se od papírové do-kumentace a neočekávat změnu pouze v překopírování stávajících dokumen-

ci odehrálo. Záznamy se oproti klasic-kým záznamům snadněji čtou a žádné informace nelze přeškrtat nebo ztra-tit. Dále sofware šetří sestrám čas, au-tomaticky zaznamenává čas a jméno zdravotnického pracovníka, který se přihlásil do NIS a splňuje doporučení akreditačních standardů. Jednou z vý-hod systému HINZ je, že není uzavřený požadavkům na nastavení. To zajišťuje sestava formulářů, kterou lze přizpů-sobit potřebám jednotlivých praco-višť. Této vlastnosti využijeme hlav-ně v budoucnu, kdy nemocnice počí-tá se zavedením lékařské elektronické dokumentace a s jejím rozšířením na všechna ostatní oddělení nemocnice. Vedle pracovní mám spolu s dvěma dalšími sestrami zpřístupněnu i ad-ministrátorskou verzi programu, kte-rá nám umožňuje vlastní úpravy před-definovaných textů a nastavení.

Jak je provázána ošetřovatelská do­kumentace s lékařskou?U lékařů v současné době na většině pracovišť nemáme dokumentaci vede-nou elektronicky. Na pilotním oddě-lení ORL je elektronická dokumenta-ce vedena s tištěným dekurzem. Toho-

Co považujete za přednost elektro­nické dokumentace oproti běžné, papírové?Je toho mnoho: redukce chybovos-ti a pracnosti při dokumentování sta-vu pacienta, vyloučení duplicit, sys-tém uchovává záznamy o význam-ných krocích ošetřovatelského procesu a poskytuje důkaz o prováděných úko-nech, zajišťuje návaznost péče. Dál po-skytuje spolehlivý důkazní materiál o poskytnuté péči, zrychluje tok infor-mací mezi zdravotníky, posiluje práv-ní ochranu sestry. Vyřeší se pro nás i dost nepříjemná situace, kdy se na-příklad na malé sesterně kolem dvou počítačů tísní, zvláště po ránu, něko-lik zdravotníků, lékařů i sester. Ko-nec konců, systém a technické řešení celého projektu přináší řešení admin-strativy přímo u lůžka pacienta. Poda-ří se nám tedy opět posunout sestru od psacího stolu zpět do bezprostředního kontaktu s pacientem

A nakonec já, jako hlavní sestra, nebudu muset při kontrolní činnos-ti listovat v šanonech, ale na svém po-čítači, ve své kanceláři budu mít rych-lou a přehlednou zprávu o tom, co se na poli ošetřovatelské péče v nemocni-

Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově

Sesterna na interním oddělení, v popředí je vidět dosluhující dokumentace HINZ

FLORENCE 5/2011 5

roZhoVor S miliĆem Řepou

MARIE ŠAMÁNKOVÁ A KOLEKTIVLIDSKÉ POTŘEBY VE ZDRAVÍ A NEMOCI aplikované v ošetřovatelském procesu

GRADA PUBLISHING, a. s.Praha, 2011ISBN 978-80-247-3223-7

Publikace (jako první v naší literatuře) uvádí principy Pesso-Boyden terapie. Je zaměřena na široký rejstřík uživatelů: studenty zdravotnických a přidružených oborů středních i vysokých škol i odborníky ze zdravotnického, hospicového i sociálního terénu. Je zde poprvé komplexně zpracováno téma lidských potřeb ve zdraví a v nemoci tak, abybylosrozumitelnéprostudentyiostatníuživatele–poskytovatele ošetřovatelské a léčebné péče. Seznámení se s obsahem knihy přinese zejména zdravotníkům po-chopení hlouby lidských potřeb, naučí je poznávat tíživou situaci při jejich deficitu, nenaplnění, nesprávném napl-nění,nepoznání,neschopnostijejichpojmenování.Výraz-ně by text mohl pomoci v poznání, jak se chovat k lidem v nouzi co nejlépe a ohleduplně.Přínos publikace spočívá v pojetí tématu lidských potřeb, zabývá se teorií potřeb, pojetím potřeb ve zdraví, v krizi a v nemoci a s ohledem na věk. Specifickou kapitolou

je péče o psychiku onkologicky nemocných dětí. Velmivýznamným úsekem je problematika naplnění potřeb rodinných příslušníků nemocných a v péči o pozůstalé. Autorský kolektiv vyšel z bohaté a dlouhodobé pedago-gické činnosti, zkušeností s výukou studentů středních i vysokých škol, ze zdravotnické, sociální a hospicové praxe a ze zkušeností ze zahraničních institucí. red

DAWN VIERSD (ED.) AKTIVITY PRO SKUPINOVOU PSYCHOTERAPII PORTÁL, s. r. o.Praha, 2011, brož., 264 s., 599 KčISBN 978-807367-790-9

Kniha byla zpracována s důrazem na přehlednost a přes-nou metodiku při terapeutické práci se skupinami. Každá kapitola knihy se zaměřuje na podrobný popis práce s jed-nou psychoterapeutickou aktivitou užívanou při skupinové psychoterapii.Ukaždéaktivityjevymezencíliteoretickýkontext, z něhož aktivita pochází, popsána instrukce, kte-rou je aktivita vysvětlována klientům, a zahrnuta kazuis-tika, návrh, jak aktivitu dále využít či rozvinout při další práci se skupinou, možné kontraindikace a odkazy na další literaturu. Kniha obsahuje i tabulky a obrázky, které lze ko-

pírovatarozdávatklientům.Některéaktivity jsouurčenypro práci s jakoukoli skupinou, jiné se zaměřují na určité skupiny a další jsou zase určeny pro práci se specifickým tématem. Publikace je určena pro poradenské psycho-logy, terapeuty, výcvikové lektory, pedagogy a všechny, kdo pracují s menšími skupinami. Autorský kolektiv tvoří 41psychologůapsychoterapeutůzUSA. red

THEODOR HELLBRUGE, LADISLAV ŠOLTÉS, ALEXANDRA ARCHALOUSOVÁ, DENISA ILENČÍKOVÁ PRVNÍCH 365 DNÍ V ŽIVOTĚ DÍTĚTEPsychomotorický vývoj kojence

GRADA PUBLISHING, a. s.Praha, 2011, 168 str., 219 KčISBN 978-80-247-3457-6

Ojedinělá, didakticky velmi cenná publikace dokumen-tující psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života. Původní publikace byla přeložena v 36 zemích světa.Obsahuje nový komentář ke zcela unikátním fotografiím znázorňujícím psychomotorický vývoj dítěte v nejdůle-žitějším období jeho vývoje. Text je doplněn novými po-znatky. red

NOvÉ kNihy

tů. Výměna papíru a tužky za elektro-nické nástroje znamená v tomto přípa-dě skutečně změnu a posun myšlení.

Velká pozornost ošetřovatelské péči na lůžkových odděleníchProvést takovou změnu, jakou je pře-chod na elektronický typ dokumenta-ce, by nebylo možno bez podpory ve-dení nemocnice. Proto jsme při naší ná-vštěvě položili i několik otázek jejímu řediteli MUDr. Milići Řepovi, MBA.

Proč se ve vaší nemocnici v době fi­nančních restrikcí investujete do rozvoje ošetřovatelské péče?

Naše nemocnice má relativně mno-ho lůžek, které generují podstatnou část výnosů, proto věnujeme ošetřo-vatelské péči na lůžkových odděleních velkou pozornost. Naším cílem je, aby ošetřovatelská péče byla vysoce efek-tivní a bezpečná, a to jak pro pacienty, tak pro personál.

Jaký je konkrétní harmonogram?Konkrétní kroky našeho plánu jsou ná-sledující: V první řadě je to osobnost-ní rozvoj sester, zavedení elektronic-ké formy ošetřovatelské dokumenta-ce a vytváření ošetřovatelských týmů tak, aby se zdravotní sestra transfor-movala z pozice vykonavatele do role manažera ošetřovatelské péče.

Jednotlivé kroky na sebe navazují a nelze je, dle našeho názoru, provést izolovaně. Bez elektronizace doku-mentace není možné využívat tech-nické prostředky pro zpracování, sdí-lení a archivaci dat. Elektronický sys-tém má mnoho výhod, umožní zvýšit soulad mezi požadovaným standar-dem dokumentace a reálným stavem. Ovládat komplexní software se musí každý pracovník nejprve naučit, aby mohl využít všech jeho výhod. Jsem přesvědčen, že je jen otázkou času,

kdy na tuto formu přejdou všechna zařízení.

Jaká je tedy nová úloha sestry ve va­ší nemocnici?Chápeme zdravotní sestry jako limi-tovaný a do budoucna nákladný lid-ský zdroj. Chceme proto, aby sestra ja-ko vysoce kvalifikovaná pracovní síla prováděla jen ty úkony, na které nemá kvalifikaci nikdo jiný a ostatní ošet-řovatelské činnosti delegovala na niž-ší zdravotnický personál. To nezna-mená, že za tuto práci nebude odpoví-dat, musí ji řídit a kontrolovat. To se ale musí nejprve naučit, ve škole tyto schopnosti nezíská. Proto každá z na-šich sester má možnost účastnit se osobnostního rozvojového programu zaměřeného na trénink manažerských činností.

Tento program postupně zavádíme do praxe a dovedu si představit, že na konci bude stav, kdy každý zaměstna-nec využívá maximálně svých schop-ností ve prospěch nemocnice, která jej podle toho adekvátně odměňuje.

Fota Marek Lukáš29. března

Jarmila Škubová

tÉMa

8 FLORENCE 5/2011

sEstRa v NásLEdNÉ pÉči

Významným úkolem a snem většiny staničních sester je vybudovat úspěšný, efektivní tým zdravotníků, který za-bezpečuje léčebně-ošetřovatelskou pé-či. Nové staniční sestře na oddělení po-může znalost základních vývojových stadií týmu. Usnadní jí to pochopení určitých zákonitostí a zároveň to po-může při volbě správného stylu vedení.

Co ale rozumíme pod pojmem ži-votní cyklus týmu? Nejcitovanější je teorie amerického psychologa Bruce Tuckmana, zveřejněná už v roce 1965. Je známá jako forming – storming – norming – performing a vysvětluje, ja-kými životními fázemi tým nevyhnu-telně prochází. Původní čtyřfázový model se stal základem pro další mode-ly skupinové dynamiky.

Forming. Fáze formování a orientaceČlenům týmu ještě není úplně zřejmé celkové zaměření týmu. Nejsou jasné individuální role a odpovědnosti. Ně-kteří projevují přehnaná nadšení a oče-kávání, jiní přílišné obavy. Členové tý-mu mají potřebu se v této neurčitosti orientovat. Toho dosahují testováním, které slouží k naplnění potřeby oriento-vat se v prostředí a úkolu. Členové tý-mu testují nejen hranice úkolu, ale také ostatní členy a zejména osobnost své-ho vedoucího: jaké má hodnoty, pře-svědčení, kritéria, jaké má schopnosti a vzorce chování. Zjišťují, nakolik mu mohou důvěřovat. Vedoucí týmu musí být připraven věci definovat a vysvětlo-vat, odpovídat na otázky. Členové týmu jsou na svém vedoucím více závislí, styl vedení je v této fázi dominantní a di-rektivní.

Poznámka autorky 1V květnu 2010 jsem nastoupila jako sta-niční sestra na oddělení geriatrie FTN v Praze – Krči. Toto oddělení je součástí Geriatrie FTN a největším zařízením své-ho typu v ČR. Skládá se z 8 oddělení s cel-kovou kapacitou 240 pacientů. Odděle-ní, kde jsem se stala vedoucím týmu, má 31 pacientů a 13 nelékařských zdravot-nických pracovníků. Můj nástup byl ná-ročný, mj. díky neznalosti oddělení a ne-mocničních procesů (nastupovala jsem téměř po 10 letech práce mimo zdravot-nické zařízení). Zpočátku bylo třeba zo-

Staniční sestra pracuje na úrovni manažera první linie. Jejím hlavním úkolem je zabezpečení komunikace mezi vedením zdravotnického zařízení a provozními pracovníky, operativní řízení, denní, týdenní, případně dekádní plánování a především každodenní práce s lidmi.

VliV StAniČnÍ SeStrY nA žiVotnÍ FáZe týmu

Bc. Jitka BielikováGeriatrie FTNsP, Praha

1995: ukonč. SZŠ 5. května, Praha, všeobecná sestra; 1998: ukonč.1. LF UK, Praha, Bc. ošet-řovatelství; 1998–2001: sestra JIP Neurologické kliniky FTNsP, Praha; 2001–2010: staniční sestra Sociálně-ošetřovatelské-ho centra Zárubova, Praha; od 2010 dosud: staniční sestra Geriatrie FTNsP, Praha

rientovat se nejen na oddělení, ale na ce-lé Geriatrii a v nemocnici. Znovu si osvo-jit odborné výkony, poznat všechny členy týmu a pacienty oddělení. Ujasnit si, co ode mě očekává vedení a co vlastní tým. Testování bylo vzájemné a na všech ro-vinách. Testována jsem se cítila zejmé-na v oblasti vlastních hranic, cítila jsem potřebu jasně je definovat. Uvědomova-la jsem si, že v počátcích byly pro získání důvěry mých kolegů nejpodstatnější do-vednosti, více odborné než managerské. Toto období bylo pro mne velmi náročné zejména nároky na psychiku, vše umoc-něno neznámým prostředím a neznámý-mi lidmi, nepřetržitě hodnotícími mo-ji osobnost.

Storming. Fáze krystalizace, turbulence, kvašení Pro tuto fázi je typický výskyt konflik-tů a polarizace postojů. Ne všem čle-nům týmu „sedí“ způsob práce, do-sahování cílů nebo jejich individuální úloha. Projevovat se také může nespo-kojenost s ostatními členy týmu, jejich chováním atd. Dochází k otevřené vý-měně názorů mezi jednotlivými členy týmu. Vedoucí týmu se ocitá pod pal-bou kritiky. Často se tvoří skupinky, kde výrazné osobnosti hledají podpo-ru pro prosazení svých návrhů. Do hry vstupuje boj o moc. Tato fáze je pro tým poměrně kritická, tým v této fázi může setrvávat i dlouhodobě. V této fázi zá-visí na vedoucím týmu, jak zvládne slo-žité situace. Úkolem vedoucího týmu je zdůrazňovat společný úkol – zaměřit se na to, co tým spojuje. Důležité je nebrá-nit se ocenění a uznání individuálních odlišností, nezanedbávat komunikaci s ostatními členy týmu. Převládá kou-čující styl vedení (demokratický, pod-porující styl), v některých případech ještě styl direktivní. Týmy, které setr-vají v této fázi po většinu času své exis-tence, nemají dlouhého trvání.

Poznámka autorky 2Po zvládnutí znalostí organizace prá-ce na oddělení a osvojení si vlastní ná-plně práce jsem se orientovala na pro-hloubení znalostí o osobnostech jed-notlivých členů týmu. Přínosné bylo školení v komunikaci, pořádané vede-ním, zaměřené na typologii osobnos-ti. Poznání osobnosti jednotlivých čle-

nů týmu bylo výhodné pro individuální přístup a volbu vhodného typu komu-nikace. Snažila jsem se tak minimali-zovat výskyt nedorozumění a konflik-tů typických pro tuto fázi. Důležité pro mě zůstává vnímání celkové atmosféry uvnitř týmu. Poznání individuálních schopností vedlo k rozdělení kompe-tencí mezi členy týmu a zároveň dele-gaci pravomocí na ostatní členy (sestra pro hojení ran, zástupce staniční sestry, sestry školitelky). Přínosné pro týmo-vou práci je, když staniční sestra přidělí jednotlivým členům týmové role (rea-lizátor, formovač, předseda).

norming. Soudržnost, spoluprácePokud tým překoná předchozí fá-zi, vstupuje do fáze normování. Tým se uklidňuje. Členové týmu přijímají společné i individuální hodnoty, krité-ria, schopnosti, chování a začínají dů-věřovat jeden druhému. Normy cho-vání jsou již vytvořeny a akceptová-ny. Vzrůstá motivace ke společnému výkonu, společné činnosti jsou přiro-zené a nekonfliktní. Členové týmu se podílejí na odpovědnosti při příjímá-ní rozhodnutí i postupů, jak dosáh-nout cílů. Začíná se projevovat souná-ležitost, tým se chová jako celek, rozví-jí se týmový duch. Převládá delegující styl vedení.

performing. Fáze výkonu V této fázi jsou členové týmu schopni pracovat efektivně i bez svého vedou-cího. Jsou vysoce motivováni. Větši-na energie týmu se vynakládá na řeše-ní společných úkolů. Roste sebevědomí jednotlivců i celého týmu, komunikace je otevřená. Dobře funguje sebeřízení. Styl vedení je spíše podpůrný. Tato fáze je snem každého vedoucího.

Dále jsou uváděny ještě fáze zkla­mání, kdy jednotlivci začínají prosazo-vat více svoje zájmy, a fáze obnovy tý­mového ducha, kdy se objevují sjedno-cující snahy.

Tým se nevyvíjí lineárně, ale v zá-vislosti na mnoha vlivech, a to jak uvnitř týmu, tak i působením okolí.

Poznámka autorky 3Nástup nové staniční sestry vývoj týmu velmi významně ovlivňuje. Po mém ná-

FLORENCE 5/2011 9

ÚvodŽivot každého z nás jednou dospěje ke svému konci, tedy ke smrti. Jak se píše v mnoha knihách: „Není nic jistějšího než to, že každý, kdo se narodil, také jed-nou zemře.“ Přesto je v posledních 50 le-tech smrt vytěsňována z našeho vědomí, z našich životů, a to poměrně úspěšně.

Smrt je odmítána, vyvolává v nás úz-kost a spoustu dalších nežádoucích po-citů. Ještě více než smrti se ovšem bojí-me umírání. Přitom ani tato přirozená, leč konečná fáze lidského života nemusí být hrůzostrašná, dramatická a boles-tivá. Péče o umírajícího člověka (ať už se jedná o našeho blízkého či o pacien-ta) nám může přinést spoustu hezkých chvil, ponaučení a zkušeností, za které jednou budeme velice vděční. Stačí k to-mu jen málo: sám se o tuto oblast aktiv-ně zajímat (studovat literaturu o palia-tivní péči, navštěvovat různé semináře a workshopy zabývající se péčí o umíra-jící), připravovat se na smrt, tzn. zamys-let se občas nad touto životní etapou, přemýšlet o ní a nevytěsňovat ji. V ne-poslední řadě se také s umírajícími a je-jich blízkými setkávat a aplikovat zís-kané teoretické vědomosti v praxi, tedy řídit se zásadami paliativní péče, pou-žívat Chartu práv umírajících a nebát se trávit s umírajícími a jejich blízkými ví-ce času – jsou to totiž chvíle, které nás mohou velmi obohatit.

Profese sestry přináší celou řadu velmi náročných situací, na které je tře-ba se adaptovat. Jednou z nich je prá-vě konfrontace s umíráním a smrtí.

Souhrn: Umírání je postupné a nevratné selhávání životně důležitých funkcí a orgánů s následkem smrti individua. Opro-ti dřívějšímu důrazu na smrt jako na stav je dnes stále více umírání chápáno jako proces, tj. jako neustále se měnící stav. Podle toho, jak rychle tento proces probíhá, rozlišuje se na jedné straně tzv. rychlá smrt a na druhé tzv. pomalé umírání. I v tomto stadiu lidského života musí být věnována soustavná pozornost vyhledávání a uspokojování biologických, psy-chických, sociálních a spirituálních potřeb umírajícího pacienta. Klíčová slova: umírání – smrt – ARO – tanatologie – sestra – potřeby umírajících – paliativní péče.

(Dying and death on ICU)Summary: Dying is gradual failure of life with death as it́ s consequence. In the past was death seen more as a state but nowa days is dying take as a process. Process means constantly changing state. We differ on the one hand quick death and on the other hand slow dying according to how fast the process is under the way. Continuous must be taken to satisfy bio-logical, psychical, social and spiritual needs of a dying patient. Key words: dying – death – ICU – tanatology – nurse – needs of dying patiens – paliative care.

Smrt A umÍránÍ nA Aro

Na tento okamžik nejsme vnitřně při-praveni a často s umírajícím neumíme správně pracovat. To v nás potom za-nechává různé traumatizující pocity. Vždyť většina sester prožívá smrt člo-věka jako silný psychický otřes.

O péči o umírající a zemřelé se dnes již hovoří poměrně často, ovšem z po-hledu umírajících. Na sestry a jejich po-city a problémy, které se o umírající nej-častěji starají, se ale zapomíná.

cíle práceCíl 1: Zjistit nejčastější pocity sester pracujících na ARO při péči o umírají-cí a zemřelé.Cíl 2: Zjistit, co sestry nejvíce frustruje při péči o umírající a zemřelé na ARO. Cíl 3: Zjistit hiearchii potřeb umírají-cích pacientů z pohledu sester pracují-cích na ARO.

hypotézyH1: Sestry pracující na ARO nejvíce po-ciťují smutek a tíseň při péči o umírají-cí a zemřelé.H2: Sestry pracující na ARO více frustruje umírání a smrt mladého člo-věka než staršího pacienta.H3: Sestry pracující na ARO jsou nej-více frustrovány přítomností rodiny při péči o umírající a zemřelé.H4: Z pohledu sester pracujících na ARO jsou nejméně uspokojovány spiri-tuální potřeby umírajících.H5: Z pohledu sester pracujících na ARO jsou nejlépe uspokojovány biolo-gické potřeby umírajících.

Soubor Výzkumný soubor byl tvořen sestra-mi pracujícími na anesteziologicko-re-suscitačních odděleních ve vybraných pražských nemocnicích (Institut kli-nické a experimentální medicíny, Vše-obecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí, Ústřední vojenská nemocni-ce ve Střešovicích a Fakultní nemocni-ce Královské Vinohrady).

Celkem bylo rozdáno 150 dotazní-ků. Ze 140 dotazníků, které se vrátily, muselo být 5 dotazníků vyřazeno pro neúplnost odpovědí. Výsledky výzku-mu byly tedy zpracovávány na zákla-dě 135 kompletně vyplněných dotazní-ků. Celková návratnost dotazníků byla 90 %. Takto vysokou návratnost lze vy-světlit osobní účastí při rozdávání i sbě-ru dotazníků a výbornou spoluprací se sestrami příslušných oddělení.

metodikaPři sběru dat i jejich zpracování byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazová-ní, technika sběru dat pak formou struk-turovaného dotazníku, který byl anonym-ní. Výzkumné šetření bylo provedeno bě-hem března a dubna 2009 na vybraných anesteziologicko-resuscitačních odděle-ních pražských nemocnic. Získaná data byla zpracována v tabulkovém procesoru Microsoft Office Excel 2003.

VýsledkyPrvní hypotéza se nám nepotvrdila, chybně jsme předpokládali, že sestry na ARO nejvíce pociťují při ošetřová-

výzkuM

Mgr. eva PfefferováKatedra záchranářství a technic-kých oborů, Fakulta zdravotnic-kých studií, ZČU v Plzni; Klinika

anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, IKEM, Praha

Phdr. Alena PistulkováKatedra záchranářství a technic-kých oborů, Fakulta zdravotnic-

kých studií, ZČU v Plzni

sEstRa v NásLEdNÉ

pÉči

stupu jsem si velmi zřetelně prožila fázi formování. Trvala velmi intenzivně první 3 měsíce. V dalším období pozvolna ustu-povala a současně nastupovala fáze krys-talizace, která ještě stále přetrvává (9. mě-síc po mém nástupu). Zároveň jsou již

v našem týmu patrné známky fáze nor-mování. Velkým přínosem pro tým je je-ho stabilita. V našem týmu došlo k nema-lým personálním změnám, které jeho vý-voj ovlivnily. Došlo k obměně zdravotních sester (celkem 5 nových z celkového počtu

8 zdravotních sester). Z celkového počtu 4 sanitářů se během mého působení vy-střídali již 4 sanitáři. Nadále se náš tým stabilizuje.

(jitka.bielikova@ftn.cz)

10 FLORENCE 5/2011

ní umírajících pacientů smutek a tíseň (viz graf 1). Ten však pociťuje jen 23 % sester z celkového počtu 100 %. Napro-stá většina z nich uvádí jako nejčastěj-ší pocit psychické napětí (45 %). Zde by sestry neměly opomenout riziko vzni-ku syndromu emočního vyčerpání. Na-místě je proto duševní hygiena sestry a prevence syndromu vyhoření.

Umírání a smrt mladého člověka je jistě jedním z nejhorších zážitků pro všechen lékařský i nelékařský personál. Vyrovnání se s touto skutečností je ne-smírně bolestné pro příbuzné mladého člověka, ale i pro ošetřující personál.

Na ARO často také umírají velmi mladí lidé. Ti většinou neumírají tak klidně a smířeně jako starší jedinci. Mají pocit nespravedlnosti a nenaplně-ní, smutku, že musí opustit život, který pro ně teprve nedávno začal. A je to se-stra, která musí umět zachovat klid, dů-stojnost a ovládnout své emoce. Dostá-vá se tak často do velmi složitých, obtíž-ných a stresových situací. Proto jsme se v dotazníku ptali respondentů, zda pro-žívají umírání a smrt mladého člověka hůře než stejnou situaci u staršího pa-cienta (viz graf 2). Jak jsme předpoklá-dali, až 88 % respondentů tyto situace rozlišuje. Tímto došlo k potvrzení dru-hé hypotézy, že sestry pracující na ARO více frustruje umírání a smrt mladého člověka než staršího pacienta.

Dle světové zdravotnické organi-zace je rodina základní jednotkou pa-liativní péče. Přesto je pro sestry pra-cující na ARO nejvíce frustrující prá-vě její přítomnost u lůžka umírajícího (viz graf 3). Tak byla potvrzena i tře-tí hypotéza. Sestra na tomto oddělení se s umírajícími a jejich blízkými se-tkává poměrně často. Proto je důležité, aby znala zásady komunikace s umíra-jícími a nevyhýbala se rozhovorům s tě-mito pacienty a jejich doprovázejícími. Rozhovor s příbuznými umírajícího je velice náročný a vyžaduje velkou dáv-ku profesionality a umění komunikace. Jak uvádí odborná literatura, dobrá ko-munikace je nezbytným základem in-terakcí mezi sestrou, umírajícím a jeho blízkými.

Umírající potřebuje nejen profesio-nální pomoc, ale hlavně fyzickou přítom-nost rodiny a svých blízkých, a to i paci-ent na ARO. Z našeho výzkumu vyplý-vá, že 42 % respondentů si uvědomuje, že přítomnost rodiny a blízkých umíra-jícího – tedy potřeba nezůstat v okamži-ku umírání sám – je jednou z nejdůle-žitějších potřeb umírajícího člověka (viz graf 4). Navíc má umírající na tuto „služ-bu“ dle Charty práv umírajících nárok. Tím se nám potvrdila i čtvrtá hypotéza.

Graf 1. Pocity sester při ošetřování umírajících

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

45 %

7 %

2%

23%

2%5 %

10 %

5 %

psychické napětí

osobní selhání

strach lítostfyzické vyčerpání

úzkostsmutek, tíseň

jiné

podíl

v %

Graf 2. Prožívání umírání a smrti mladého člověka z hlediska sester

70

60

50

40

30

20

10

0

61 %

11 %

27%

ano jak u kterého pacientane

podíl

v %

Graf 3. Frustrující momenty při péči o umírající a zemřelé z hlediska sester

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

41 %

19 %16 %

7 % 6 %

10 %

přítomnost rodiny

pocit prázdnoty

péče o mrtvé tělo

smrt jako taková

pocit bezmoci

pocit nespravedlnosti

podíl

v %

Graf 4. Specifické potřeby umírajících z hlediska sester

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

5 %

30%

9 %

42%

8 %6 %

nemít žízeň, ...

potřeba smíření, ...

potřeba bezpečí

potřeba klidu, ...

být bez bolesti

potřeba přítomnosti blízkých, ...

podíl

v %

výzkuM

Zdro

j: Vla

stní

výz

kum

Zdro

j: Vla

stní

výz

kum

Zdro

j: Vla

stní

výz

kum

Zdro

j: Vla

stní

výz

kum

Graf 5. Uspokojování potřeb umírajících pacientů dle sester

140

120

100

80

60

40

20

0

129

34 34156

8777

50

014

24

70

BIO

dostatečně částečně nedostatečně

SOCPSYCHO

Typy potřeb

SPIRIT

Není pochyb o tom, že v dnešní do-bě je o biologické potřeby umírajících dobře postaráno na většině ARO. Toto tvrzení podkládáme výsledky našeho výzkumu, kdy 129 (95 %) sester pracu-jících na resuscitačních odděleních vy-braných pražských nemocnic uvedlo, že o biologické potřeby je v jejich zaří-zení postaráno dostatečně.

Každá sestra by měla vědět, že v ter-minální fázi onemocnění vystupují spi-rituální potřeby do popředí více než potřeby biologické. Nenaplněnost těch-to potřeb může vést až ke stavu duchov-ní tísně. Tento stav je ošetřovatelským problémem, a tedy i ošetřovatelskou di-

agnózou. Přes všechny tyto informace uvedla naprostá většina sester z ARO (70), že tyto potřeby saturují u umíra-jících nedostatečně (viz graf 5).

Závěr Hlavním úkolem pro sestry, ale i pro další pomáhající profese, je změna po-stojů a chování k umírajícím pacien-tům. V blízké budoucnosti musí podle našeho názoru dojít ke změně v přístu-pu k umírajícím pacientům a k jejich ošetřování. Nynější stav, kdy je umí-rající pacient v nemocnici „schován za plentu“ a sestry se mu (byť podvědo-mě) vyhýbají, bude po nástupu nové

generace vzdělaných a osobnostně vy-zrálých sester bakalářek a magister vy-střídán upřímným zájmem být umíra-jícímu člověku nablízku a doprovodit ho na jeho poslední cestě.

Literatura:1. Haškovcová H. 1994. Lékařská etika.

1. vyd. Praha: Galén. 1994, s. 230. ISBN

80-85824-03-5.

2. Haškovcová H. 2000. Thanatologie.

1. vyd. Praha: Galén. 2000, s. 210. ISBN

80-7262-034-7.

3. Kelnarová J. 2007. Tanatologie v ošetřo-

vatelství. 1. vyd. Brno: Littera. 2007, s. 112.

ISBN 80-85763-36-2.

4. Křivohlavý J. 2002. Psychologie nemoci.

1. vyd. Praha: Grada. 2002, s. 200. ISBN

80-247-0179-0.

5. Sláma O et al. 2007. Paliativní medicína

pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén. 2007,

s. 362. ISBN 80-7262-505-5.

6. Šimek J. 2006. Péče o spirituální potřeby

nemocných. Diagnóza v ošetřovatelství.

Praha: 2006, roč. 2, č. 3, s. 2. ISSN 1801-

1349.

7. Vorlíček J et al. 2004. Paliativní medicína.

2. vyd. Praha: Grada. 2004, s. 480. ISBN

80-247-0279-7.

8. Vymětal J. 2003. Lékařská psychologie.

3. vyd. Praha: Portál. 2003, s. 400. ISBN

80-7178-740-X.

výzkuM

Zdro

j: Vla

stní

výz

kum

FLORENCE 7–8/2010 47

s. 7 Kazuistika: Roztroušená

skleróza mozkomíšní

u 14leté dívky

s. 26 Výzkum: Pracovní

čas vrchních a staničních sester

s. 15 Praxe: Onemocnění související s obezitou

Speciál 1: Inkontinence moči Vychází pod patronací

České asociace sester

červenec–srpen 2010, ročník VI,

60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

7–8

č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

final_FLO_7-10.indd 47

2.7.2010 11:08:10

FLORENCE 7–8/2010 1

s. 3Téma: Jak se pracuje

s elektronickou dokumentací

s. 16Praxe: Diskomfort

dítěte v období erupce první dentice

s. 8Kazuistika:Rotavirové průjmy u dětí s. 29

Výzkum: Sledování pádů hospitalizovaných

pacientůVychází pod patronací

České asociace sesterzáří 2010, ročník VI,

60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

09

č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

Standardní, roční 550,- Kč

Studentské, roční 440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční * 1220,- Kč * speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

Objednávám předplatné časopisu FLORENCE

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.florence.cz.

na které akci jste kupón získali?

.........................................................................................

Datum: .....................................................................

Podpis: .....................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

OdbĚRatEL:

Titul: ........................................................................................................................................................

Jméno a příjmení: .......................................................................................................................

organizace: ......................................................................................................................................

obor činnosti: .................................................................................................................................

Adresa: ..................................................................................................................................................

PSČ a město: ....................................................................................................................................

Telefon: .................................................................................................................................................

e-mail: ....................................................................................................................................................

FaktuRačNÍ ÚdaJE: (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

organizace: ......................................................................................................................................

Adresa: ..................................................................................................................................................

PSČ a město: ....................................................................................................................................

IČ: ...............................................................................................................................................................

DIČ: ...........................................................................................................................................................

Telefon: .................................................................................................................................................

e-mail: ....................................................................................................................................................

Způsob úhrady: složenka faktura

Ob

JEd

Na

CÍ k

upÓ

N

12 FLORENCE 5/2011

RECENzOvaNý čLáNEk

ÚvodKolorektální karcinom je jedním z nej-častějších zhoubných nádorů a Česká republika je na žebříčku výskytu té-to nemoci na prvním místě. V nedáv-né době lze největší nárůst zazname-nat v zemích Asie, což jednoznačně naznačuje vliv tzv. civilizačních fak-torů. V euroamerické oblasti se křiv-ka vzestupu v posledních letech láme směrem dolů, patrně v důsledku zvý-šené pozornosti, kterou společnost ce-lé problematice věnuje.

Riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva se zvyšuje s přibývajícím vě-kem, nemoc je diagnostikována u lidí ve věku 50 let a starších (Klener, 2002; Onkologická péče, 2003).

Nádory tlustého střeva jsou dů-kladně prozkoumány a o způsobech jejich vzniku existuje jasná předsta-va. Díky sledu navzájem provázaných mutací v určitých genech, které jsou odpovědné za růst a dělení střevních buněk, dojde k tomu, že se buňky za-čnou dělit nekoordinovaně. Společ-ným znakem je jejich neomezený růst. Konečným výsledkem je nárůst bu-něčné masy, nádoru, který pak napa-dá i okolní zdravou tkáň (Bednařík, 1998).

Na rozvoji onemocnění se podí-lejí faktory genetické (dva a více pří-buzných v první linii, kteří nádorem již onemocněli). Dědičně podmíně-né: Hereditární nonpolypózní karcinom tlustého střeva – je zodpovědný za 2 % ze všech nádorů tlustého střeva a ko-

Souhrn: Kolorektální karcinom (KR-CA) je zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Nádor vychází z buněk střevní sliznice, která se trvale obměňuje. Porušení regulačních mechanismů má za následek postupnou změnu fenotypu buněk, která nakonec vyústí ve vznik novotvaru. V kazuistice uvádím případ 69letého muže, který touto nemocí onemocněl a na-konec jí i podlehl.Klíčová slova: kolon – rektum – karcinom.

(Nursing process in care of a client after major gastrointestinal tract surgery for rectal cancer) Summary: Colorectal cancer (colon cancer, large bowel cancer) is a malignant tumour of the large intestine (colon) and rectum. The tumour grows out of the intestinal mucosa cells, which are constantly renewing. Disturbance in the regulatory mechanisms leads to gradual change in the cell phenotype, which ultimately results in formation of a neoplasm. In the case report I present the case of a 69-year-old man who suffered from this disease and eventually also succumbed to it.Key words: colon – rectum – cancer.

pŘÍpAdoVá Studie

ošetŘoVAtelSký proceS u klientA po roZSáhlém operAČnÍm Výkonu nA gAStrointeStinálnÍm trAktu pro kArcinom rektA

Petra Rozsypalová, dis.Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Kroměřížská nemocnice a. s., Kroměříž

1999–2003: ukonč. SZŠ, Vyškov – všeob. zdrav. sestra; 2003–2005: ukonč. VOŠ, Přílu-ky-Zlín – sestra pro intenz. péči; 2005: ORIM III, FN Brno, všeob. sestra; 2005–2007: ARK, FNUSA, Brno, všeob. sestra se specializ. způsobilostí pro IP; od 2007: ARO, Kroměřížská nemocnice a. s., všeob. sestra

nečníku a způsobuje jej porucha v ge-nu HPCC. U nositele této poruchy se nádor většinou dříve či později obje-ví. Familiární adenomatózní polypó-za – vzácný dědičný stav, při kterém je stěna střeva pokryta stovkami drob-ných polypů. Stav je způsoben změnou v genu APC. Pokud se neléčí, větši-nou nejpozději do 40. roku života vede k rakovině. Vliv má i životní prostře-dí, skladba stravy (nadbytek živočiš-ných tuků a nedostatek vlákniny, ovo-ce a zeleniny), sedavý způsob života, obezita a kouření. Růst střevních bu-něk ovlivňují – a mohou se podílet na vzniku karcinomu – dva střevní záně-ty: Crohnova choroba a ulcerózní koli-tida. Také střevní nezhoubné výrůst-ky ze stěny střeva (polypy) se mohou „zvrhnout“, a tím podpořit vznik ná-doru (http://www.kolorektalni-karci-nom.cz/jak-a-proc-vznika, 2010).

Symptomy kolorektálního karci-nomu bývají nespecifické (únava, sla-bost, úbytek tělesné hmotnosti, zvý-šené teploty aj.) a specifické. U speci-fických příznaků záleží na lokalizaci nádoru. Nádory umístěné v pravé čás-ti střeva jsou dlouhou dobu bezpří-znakové. Obvykle je prokázána chu-dokrevnost a hmatný útvar v pravé části břicha. Nádory lokalizované v le-vé polovině střeva se projevují poru-chami vyprazdňování, břišními koli-kami, náhlou příhodou břišní aj. Mezi projevy rakoviny konečníku patří čas-té, někdy bolestivé, nutkání na stolici, příměs krvavého hlenu či čerstvé krve

ve stolici, pocity nedostatečného vy-prázdnění, průjmy, příznaky neschop-nosti udržet stolici – inkontinence (Klener, 2002).

Prevence a screening: Primár-ní prevence je zaměřena na zdravé lidi, ovlivňuje negativní faktory. Za-hrnuje zejména změnu dietních návy-ků – redukci příjmu tuků a zvýšenou konzumaci vlákniny, ovoce, zeleniny a anti oxidantů, zvýšení fyzické aktivi-ty a péče o duševní zdraví. Sekundár-ní prevence včasně zjišťuje již existují-cí onemocnění v co nejranějším stadiu. Spočívá ve screeningu, který zahrnuje tři základní vyšetřovací metody – di-gitální vyšetření per rectum, test na okultní krvácení ve stolici a sigmoideo-skopii. Terciární prevence je zaměřena na lidi, u nichž již nelze vzniku one-mocnění zabránit a nemoc propukla. Screeningová strategie: test na okultní krvácení se používá pro screening ra-koviny tlustého střeva. Test se prová-dí po domluvě s praktickým lékařem. Klient dostane v obálce tři „psaníčka“ z tuhého papíru. Na lícové straně jsou v každém psaníčku po otevření patrná dvě okénka. Součástí sady je také pa-pírová stěrka. Test se provádí tak, že z vlastní stolice ze dvou různých míst se stěrkou odeberou dva malé vzor-ky (velikosti čočky) – každý pro jed-no okénko v prvním psaníčku. Druhý den se provede totéž s druhým psaníč-kem, třetí den se naplní poslední psa-níčko a vše v původní obálce se zanese praktickému lékaři. Důležité je, že tý-

FLORENCE 5/2011 13

RECENzOvaNý čLáNEk

RECENzOvaNý čLáNEk

Obr. 1. Vyhřezlý adenokarcinom konečníku (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma/colon_carcinoma.html)

Obr. 2. Adenokarcinom tlustého střeva(Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/En-glish/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma_II/colon_carcinoma_ii.html)

Obr. 4, 5. Více adenomů esovité kličky kolonosko-pickým pohledem (Zdroj: http://www.gastroin-testinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma/colon_carcinoma.html)

Obr. 3. Polypóza konečníku (Foto archiv)

den před testem by se měly přestat uží-vat některé léky a vitaminové či jiné potravinové doplňky, stejně tak ome-zit konzumaci červeného nebo syro-vého masa, ananasu, melounu, ředk-viček, mrkve, tuřínu, brokolice a kvě-táku – mohou ovlivnit výsledek. Při pozitivním nálezu (přítomnosti krve ve stolici) následuje diagnostický pro-gram – kolonoskopie, eventuálně s od-straněním polypů; flexibilní sigmoide-oskopie s pracovní délkou 60 cm mů-že zjistit 50–60 % polypů a karcinomů; kombinace flexibilní sigmoideoskopie prováděné v intervalu 5 let od 50. roku věku s každoročním vyšetřením stoli-ce na okultní krvácení; kolonoskopie v intervalu 10 let nebo dokonce jednou za život, irigografie (rtg metoda) pro polypy menší než 1 cm, virtuální ko-lonografie – diagnostická a minimál-ně invazivní metoda (Hrubá, 2001; http://www.onko.cz/zhoubny-nador-streva-kolorektalni-karcinom; http://www.kolorektalni-karcinom.cz/jak-a-proc-vznika).

Metody léčby kolorektálního karcinomu: Chirurgické odstranění nádoru – spo-čívá v odstranění postiženého úseku střeva i některých uzlin, a to kolono-skopicky, laparoskopicky nebo laparo-tomicky.

Chemoterapie – léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky, bo-hužel svým mechanismem účinku, te-dy působením na buněčné struktury dělících se buněk, ovlivňují i zdravou tkáň, což má za následek řadu vedlej-ších nežádoucích účinků.

Radioterapie – při radioterapii jsou buňky nádoru ničeny pomocí cíleného ozařování.

Biologická (cílená) léčba – vázaná přímo na rakovinné buňky a omezují-cí jejich růst a šíření (http://www.ko-lorektum.cz/index.php?pg=pro-verej-nost-kolorektalni-karcinom).

kazuistika69letý muž, bývalý zámečník, ny-ní důchodce. Žije s manželkou v ma-lém rodinném domku na vesnici. Jeho dvě děti, starší syn i mladší dcera, žijí s rodinami cca 30 km od rodičů. Pra-videlně se navštěvují. Klient není na nic alergický. Jeho matka zemřela na embolii, otec tragicky. Kouří denně od dvaceti let. Dříve dvacet a více cigaret denně, nyní deset denně. Alkohol pi-je, pivo denně.

V říjnu roku 2009 poprvé hospi-talizován v nemocnici. Kromě prak-tického lékaře není sledován v žádné

odborné ambulanci. Trvale se s ničím neléčí. Během svého života neutr-pěl vážný úraz, který by byl důvodem k operaci.

Nyní je praktickým lékařem pro bolesti zad odeslán k došetření na uro-

logii, kde je mu vyšetřením per rectum zjištěn téměř obturující tumor rekta v dosahu prstu. Podle histologického vyšetření jde o tumor makroskopic-ky měřící 7 cm v největším rozměru. Mikroskopicky jde o nízce až středně diferencovaný adenokarcinom intesti-nálního typu.

Při přijetí. Klient přichází na stan-dardní chirurgické oddělení nemocni-ce Kroměříž, kde je přijat k operaci pro zhoubný novotvar konečníku – rekta, šířícího se do pararektálního a presa-králního prostoru, s prorůstáním do močového měchýře a s metastázami do lymfatických uzlin paraaortálních a parailických vlevo, do skeletu se sub-ileózním stavem.

operacePo konzultaci s radioterapeutickým oddělením ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) je indikována operace podle Milese. 11. 10. 2009 v 10 hodin dopoledne chirurg zahaju-je abdominoperineální amputaci rek-ta, která je řešením ileózního stavu. Během operace dochází, zřejmě v dů-sledku nedostatku krevních destiček (trombocytopenie), k většímu krvá-cení. Klientovi je punktována pod-klíčková žíla (vena subclavia) a skr-ze ni zaveden trojcestný centrální žil-ní katetr.

Peroperačně anesteziolog ordinu-je hemostyptika (léky užívané k zásta-vě krvácení) a krevní deriváty – eryt-rocytový koncentrát resuspendovaný, chudý na leukocyty (EBR), v celkovém množství 1 200 ml a čerstvou mraženou plazmu (ČMP) 540 ml, dále plasma- lyte 1 000 ml a gelofusine 500 ml. Klient je během operačního výkonu hemody-namicky nestabilní – krevní tlak (TK) 80/40 mm Hg, puls (P) 117/min. Obě-hová nestabilita na sále řešena pomo-cí vazopresorů (noradrenalin v dávce 1 µg/kg/min). V závěru operace je do-končena abdominální fáze peritoneali-zace, uzávěr dutiny břišní a trvalá ko-lostomie. Do rekta zaveden Redonův drén. Chirurg zavádí i močový stent na samospád a permanentní močový kate-tr (PMK) č. 18, kde je již v moči přítom-na krev (hematurie).

Po tříhodinovém výkonu je klient přeložen z operačního sálu na oddě-lení anesteziologicko-resuscitační ke stabilizaci stavu.

pooperační péče1. ošetřovatelský den: 11. 10. 2009Klient je přivezen z operačního sá-lu a přeložen na lůžko oddělení. Je za-intubovaný orotracheální kanylou

22 FLORENCE 5/2011

3.–4

. 5.

ČAS:

sek

ce n

utrič

ních

tera

peut

ůKo

nfer

ence

: Die

tní s

ysté

mM

uzeu

m p

olic

ie Č

R, K

e Ka

rlovu

1, P

raha

2O

lga

Men

gero

vá, o

lme@

ikem

.cz

4.–7

. 5.

Úst

av k

lin. f

arm

akol

. LF

OU

a F

N O

stra

va5.

čes

.-slo

v. k

onfe

renc

e kl

in. f

arm

akol

.O

stra

va, H

otel

Cla

rion

Soňa

Lac

hman

ová,

tel.:

597

374

399

– s

ekre

tariá

t

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.A

rthr

osco

py o

f the

Hip

and

Ank

le (m

ezin

árod

ní)

Bazi

lika,

Čes

ké B

uděj

ovic

eM

UD

r. Sa

dovs

ký, s

adov

sky@

nem

cb.c

z, 3

87 8

7 88

63

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

loid

y a

pelo

idní

ext

rakt

yH

otel

Rez

iden

ce, N

ové

Hra

dyD

oc. M

UD

r. Pe

tr, P

h.D

., pe

tr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

78 7

50

7. 5

.ČA

S: in

tern

í sek

ceO

šetř

ovat

elst

ví v

kar

diol

ogii

Kong

reso

vý s

ál N

em. n

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

7. –

8. 5

., 4.

–5. 6

. pa

k v

měs

. int

er-

vale

ch o

d zá

ří

Uro

logi

cké

oddě

lení

FN

Ost

rava

Cert

ifiko

vaný

kur

s: In

term

it. k

atet

rizac

e (Z

ařaz

eno

do

proj

ektu

EU

Vzd

ěl. z

drav

., p

ro ú

čast

níky

bez

pop

latk

u (3

50

0 Kč

)

knih

ovna

uro

logi

ckéh

o od

děle

ní F

N O

stra

vaIn

g. Iv

o G

ense

rek:

59

737

3456

, Bc.

Iva

Baum

ová:

59

737

5302

, ivo

.ge

nser

ek@

fno.

cz, i

vank

a.ba

umov

a@fn

o.cz

9. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: T

réno

vání

pam

ěti

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

9. 5

.–10

. 6.

FTN

sP, P

raha

Akr

ed. k

valif

. kur

s Vše

ob. s

anitá

řFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jana

Haz

drov

á, ja

na.h

azdr

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

172

11.–

13. 5

.Če

s. sp

ol. s

oud.

léka

ř. a

fore

nzní

toxi

kos.

ČL

S JE

P a

Úst

av s

oud.

léka

ř.Ko

nfer

ence

: I. o

stra

vské

toxi

kos.

dny

Hot

el T

roye

r, Tr

ojan

ovic

eIn

g. G

ebau

erov

á, te

l.: 5

97 3

71 7

14

12. 5

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Šafr

ánků

v pa

vilo

n LF

UK,

Plz

eňO

rgan

izac

e: C

ongr

ess

Busi

ness

Tra

vel,

s. r.

o.,

ww

w.s

emin

areb

oles

t.cz

12. 5

.Pr

ezid

ium

ČA

SJa

rní k

onfe

renc

e pr

ezid

ia Č

AS

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

15. 5

. ZÚ

se

sídl

em v

Ost

ravě

, Cen

trum

klin

. la

bora

toří

Ost

rava

a F

N O

stra

vaPr

acov

ní k

onfe

renc

e zd

r. la

bor a

zdr

. ses

ter

Dom

ov s

este

r FN

O, p

ředn

áš. s

álM

irosl

ava

Topí

nkov

á, m

irosl

ava.

topi

nkov

a@zu

.cz

17. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: N

ovin

ky v

KPR

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

26. 5

. a 8

. 12.

Obl

astn

í nem

ocni

ce K

olín

, a. s

.Ko

nfer

ence

: Hyg

iena

ruko

u –

čist

á pé

če =

bez

peč.

péč

eO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26.–

27. 5

.I.

chir.

klin

ika

VFN

v P

raze

, ČA

S:

trau

mat

.-ort

oped

. sek

ce, 1

. LF

UK

v Pr

aze,

Če

ská

chiru

rg. s

pol.

ČLS

JEP

XVIII

. pra

žské

chi

rurg

ické

dny

(Jirá

skov

y dn

y)Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

gue,

Pra

haoffi

ce@

cong

ress

prag

ue.c

z, s

koch

ova.

dagm

ar@

vfn.

cz

27.–

28. 5

.Če

ska

spol

. pro

sex

uáln

í med

icín

u a

ČAS:

ur

olog

ická

sek

ce

XVI.

andr

olog

ické

sym

pozi

umM

ěsts

ké d

ivad

lo Č

eský

Kru

mlo

vre

gist

race

a p

řihlá

šky:

ww

w.c

sssm

web

.cz,

do

tazy

: olg

a.bo

linov

a@se

znam

.cz

27.–

28. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Ja

rní s

emin

ář d

erm

atol

ogů

Jiho

česk

ého

kraj

eČe

ské

Budě

jovi

cePr

im. M

UD

r. H

oraž

ďovs

ký, P

h.D

.

28. 5

.ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Moz

kový

jogg

ing

Dům

kul

tury

, Div

adel

ní s

ál, M

ladá

Bol

esla

vM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

31. 5

. KÚ

ČOCH

FN

Ost

rava

a P

OU

ZP p

ři FN

OKo

nfer

ence

: Oš.

péče

v ú

stní

, čel

ist.

a ob

ličej

. chi

r.D

omov

ses

ter F

N O

stra

va, p

ředn

áš. m

ístn

ost

irena

.sta

rost

kova

@fn

o.cz

, 597

375

909

květ

enČA

S: s

tom

atol

ogic

ká s

ekce

Konf

eren

ce: P

éče

o on

kol.

nem

ocné

pac

ient

y

ve s

tom

atol

ogii

Brno

Eva

Gré

grov

á, v

rchn

í ses

tra

STK,

FN

u s

v. A

nny

v Br

ně,

eva.

greg

rova

@fn

usa.

cz

květ

enČA

S: re

gion

Mot

olSy

mpo

zium

: Ve

zdra

vém

těle

zdr

avý

duch

IV.

Bořa

novi

cesy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

květ

enN

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

rinat

olog

ický

sem

inář

Nem

ocni

ce Č

. Bud

ějov

ice,

pav

ilon

C, 5

. p.,

zase

dací

síň

Prim

. MU

Dr.

Sák,

Ph.

D.

2. 6

. Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Výuk

ové

cent

rum

LF

UK,

Hra

dec

Král

ové

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

3.–4

. 6.

Slov

. kom

ora

sest

ier a

PA

, Sek

cia

sest

ier p

rac.

v

ARI

S, R

eg. k

omor

a se

stie

r a P

A, K

lin. a

nest

. a

int.

med

. ÚVN

SN

P, FN

Ruž

ombe

rok

IV. c

elos

lov.

kon

fere

ncia

ses

tier p

rac.

v a

nest

ézio

lógi

i a

inte

nzív

nej s

taro

stliv

osti

s m

edzi

náro

dnou

úča

sťou

Ružo

mbe

rok,

Slo

vens

koBl

ižši

e in

form

ácie

: ww

w.s

ksap

a.sk

, O

rgan

izát

or: h

elen

agon

dar1

@ce

ntru

m.s

k

9. 6

.Pr

ezid

ium

ČA

SO

slav

y M

ezin

árod

ního

dne

ses

ter

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

10. 6

.Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Sem

inář

: Pr

even

ce a

léčb

a ob

ezity

Lond

ýnsk

á 59

, Pra

ha 2

tel:

221

620

214,

info

@pr

even

ce20

00.c

z

15. 6

.Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

reze

ntač

ní d

oved

nost

i Ú

TPO

1. L

F U

K, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

(a

reál

FTN

sP, p

avilo

n A

1, 1

. p.)

http

://ut

po.lf

1.cu

ni.c

z/, m

onik

a.ho

stal

kova

@lf1

.cun

i.cz,

Te

l.: 2

61 0

83 3

95

16. 6

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

FN B

rno

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

23.–

25. 6

.Če

ská

a Sl

oven

ská

pneu

mol

ogic

ká

a ft

izeo

logi

cká

spol

ečno

stXV

II. k

ongr

es Č

PFS

a SP

FS, s

este

r. se

kce:

O

šetř

. péč

e o

paci

enty

s re

spir.

one

m.

Plze

ňPr

of. M

iloš

Peše

k

24. 6

.LF

UP,

FN O

lom

ouc,

HA

IMAO

M, Č

AS

XV. k

onfe

renc

e ne

léka

ř. pr

ofes

í v h

emat

olog

ii, O

HD

201

1N

H C

ongr

ess

Hot

el, O

lom

ouc

Václ

av K

ajab

a, k

ajab

av@

fnol

.cz,

ww

w.o

lhem

dny.

cz

24.–

25. 6

.I.

orto

pedi

cká

klin

ika

LF M

U

a FN

u s

v. A

nny

v Br

něXI

X. F

rejk

ovy

dny

s m

ezin

árod

ní ú

čast

íBr

noBc

. Hel

ena

Mod

erov

á, v

rchn

í ses

tra

I. O

RTK,

he

lena

.mod

erov

a@fn

usa.

cz

červ

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: P

robl

emat

ika

klou

bníc

h ná

hrad

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

červ

en

ČAS:

regi

on H

rade

c Kr

álov

éKo

nfer

ence

: Pro

blem

atik

a zá

visl

ostí

FN H

rade

c Kr

álov

éBc

. Iva

na Š

lais

ová,

tel.:

495

832

610

, sla

isiv

a@fn

hk.c

z

8.–

9. 9

.FN

Hra

dec

Král

ové,

ČA

S, O

dd. o

šetř

. LF

UK

H. K

rálo

vé a

Nad

aca

pro

rozv

oj v

obl

. výž

ivy,

m

etab

ol. a

ger

onto

l.

XVII.

krá

lové

hrad

. oše

tř. d

ny: P

rávn

í pro

blem

. v o

šetř

.; Pr

oble

m. a

pre

venc

e no

zoko

m. n

ákaz

v o

šetř

.; O

š. pé

če

v kl

in. o

bore

ch –

kaz

uist

iky.

; Vzd

ěl.

Uni

verz

ita H

rade

c Kr

álov

éJa

na V

ítkov

á, v

itkov

a@nu

cleu

s.cz,

ww

w.n

ucle

us.c

z

14. 9

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4 (a

reál

FTN

sP,

pavi

lon

A1,

1. p

osch

odí)

http

://ut

po.lf

1.cu

ni.c

z/, m

onik

a.ho

stal

kova

@lf1

.cun

i.cz,

Te

l.: 2

61 0

83 3

95

15.–

17. 9

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXL

VIII.

dny

nuk

l. m

edic

íny

s m

ezin

ár. ú

čast

íH

rade

c Kr

álov

éM

ilena

Mat

ysov

á, m

ilena

.mat

ysov

a@fn

hk.c

z,

Vlas

ta M

íkov

á, v

last

a.m

ikov

a@fn

ol.c

z

19.–

23. 9

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: M

ento

r klin

ické

pra

xeFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, ha

na.k

ram

pero

va@

ftn.

cz,

tel.:

261

082

411

21. 9

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Roz

díl.

stra

v.

ve s

větě

– A

mer

ika

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

září

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Setk

ání t

raum

atol

ogů

v Če

skýc

h Bu

dějo

vicí

chBa

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

Prim

. MU

Dr.

Kopa

čka,

kop

acka

@ne

mcb

.cz,

387

874

701

září

ČAS:

sek

ce z

drav

otní

ch la

bora

ntů

Celo

stát

ní k

onfe

renc

e ZL

FN M

otol

, Pra

hagr

ecov

a@ce

ntru

m.c

z, B

c. A

nna

Skal

ická

, an

na.s

kalic

ka@

lfmot

ol.c

uni.c

z

3.–7

. 10.

FTN

sP, P

raha

Cert

if. k

urs:

EEG

pro

vše

ob. s

estr

yFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, han

a.kr

ampe

rova

@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

82 4

11

6. 1

0.

ČAS:

regi

on M

ladá

Bol

esla

vD

iabe

tes

mel

litus

– s

kryt

á hr

ozba

Dům

kul

tury

, Div

adel

ní s

ál, M

. Bol

esla

vM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ M

ladá

Bol

esla

v,

B. N

ěmco

vé 4

82, 2

93 0

1 M

ladá

Bol

esla

v,

luci

e.ko

palo

va@

sezn

am.c

z, m

obil:

607

258

338

6.–8

. 10.

Česk

á ob

ezito

l. sp

oleč

nost

ČLS

JEP,

ČAS:

tr

aum

atol

.-ort

oped

ická

sek

ce

Celo

stát

. kon

fere

nce

s m

ezin

ár. ú

čast

í:

Obe

zito

logi

e a

baria

trie

201

1Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Ost

rava

ww

w.g

sym

posi

on.c

z, w

ww

.obe

sita

s.cz,

sk

ocho

va.d

agm

ar@

vfn.

cz

13. –

15.

10.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XVIII

. Jih

očes

ké o

nkol

ogic

ké d

ny (D

iagn

ostik

a a

léčb

a ná

dorů

jícn

u, ž

alud

ku a

tlus

tého

stř

eva)

Jízd

árna

zám

ku, Č

eský

Kru

mlo

vPh

Dr.

Mar

ie Š

otol

ová,

pr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

72 0

15

19. 1

0.

ÚTP

O 1

. LF

UK

a ČA

S: s

ekce

ses

ter v

prim

. pé

čiSe

min

ář: Z

ákon

y a

vyhl

ášky

v p

ráci

ses

ter I

II Ú

TPO

1. L

F U

K, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

(are

ál F

TNsP

, pa

vilo

n A

1, 1

. pos

chod

í)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

20.–

21. 1

0.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.IV

. jih

očes

ká k

onfe

renc

e ne

léka

ř. zd

rav.

pro

fesí

DK

Met

ropo

l, Č.

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

Dat

umPo

řada

tel

náz

ev a

kce

(tém

a)M

ísto

Kont

akt

pŘeh

led

VZd

ěláV

AcÍc

h A

kcÍ (

květ

en 2

011

– ří

jen

2011

)

FLORENCE 5/2011 23

3.–4

. 5.

ČAS:

sek

ce n

utrič

ních

tera

peut

ůKo

nfer

ence

: Die

tní s

ysté

mM

uzeu

m p

olic

ie Č

R, K

e Ka

rlovu

1, P

raha

2O

lga

Men

gero

vá, o

lme@

ikem

.cz

4.–7

. 5.

Úst

av k

lin. f

arm

akol

. LF

OU

a F

N O

stra

va5.

čes

.-slo

v. k

onfe

renc

e kl

in. f

arm

akol

.O

stra

va, H

otel

Cla

rion

Soňa

Lac

hman

ová,

tel.:

597

374

399

– s

ekre

tariá

t

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.A

rthr

osco

py o

f the

Hip

and

Ank

le (m

ezin

árod

ní)

Bazi

lika,

Čes

ké B

uděj

ovic

eM

UD

r. Sa

dovs

ký, s

adov

sky@

nem

cb.c

z, 3

87 8

7 88

63

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

loid

y a

pelo

idní

ext

rakt

yH

otel

Rez

iden

ce, N

ové

Hra

dyD

oc. M

UD

r. Pe

tr, P

h.D

., pe

tr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

78 7

50

7. 5

.ČA

S: in

tern

í sek

ceO

šetř

ovat

elst

ví v

kar

diol

ogii

Kong

reso

vý s

ál N

em. n

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

7. –

8. 5

., 4.

–5. 6

. pa

k v

měs

. int

er-

vale

ch o

d zá

ří

Uro

logi

cké

oddě

lení

FN

Ost

rava

Cert

ifiko

vaný

kur

s: In

term

it. k

atet

rizac

e (Z

ařaz

eno

do

proj

ektu

EU

Vzd

ěl. z

drav

., p

ro ú

čast

níky

bez

pop

latk

u (3

50

0 Kč

)

knih

ovna

uro

logi

ckéh

o od

děle

ní F

N O

stra

vaIn

g. Iv

o G

ense

rek:

59

737

3456

, Bc.

Iva

Baum

ová:

59

737

5302

, ivo

.ge

nser

ek@

fno.

cz, i

vank

a.ba

umov

a@fn

o.cz

9. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: T

réno

vání

pam

ěti

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

9. 5

.–10

. 6.

FTN

sP, P

raha

Akr

ed. k

valif

. kur

s Vše

ob. s

anitá

řFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jana

Haz

drov

á, ja

na.h

azdr

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

172

11.–

13. 5

.Če

s. sp

ol. s

oud.

léka

ř. a

fore

nzní

toxi

kos.

ČL

S JE

P a

Úst

av s

oud.

léka

ř.Ko

nfer

ence

: I. o

stra

vské

toxi

kos.

dny

Hot

el T

roye

r, Tr

ojan

ovic

eIn

g. G

ebau

erov

á, te

l.: 5

97 3

71 7

14

12. 5

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Šafr

ánků

v pa

vilo

n LF

UK,

Plz

eňO

rgan

izac

e: C

ongr

ess

Busi

ness

Tra

vel,

s. r.

o.,

ww

w.s

emin

areb

oles

t.cz

12. 5

.Pr

ezid

ium

ČA

SJa

rní k

onfe

renc

e pr

ezid

ia Č

AS

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

15. 5

. ZÚ

se

sídl

em v

Ost

ravě

, Cen

trum

klin

. la

bora

toří

Ost

rava

a F

N O

stra

vaPr

acov

ní k

onfe

renc

e zd

r. la

bor a

zdr

. ses

ter

Dom

ov s

este

r FN

O, p

ředn

áš. s

álM

irosl

ava

Topí

nkov

á, m

irosl

ava.

topi

nkov

a@zu

.cz

17. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: N

ovin

ky v

KPR

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

26. 5

. a 8

. 12.

Obl

astn

í nem

ocni

ce K

olín

, a. s

.Ko

nfer

ence

: Hyg

iena

ruko

u –

čist

á pé

če =

bez

peč.

péč

eO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26.–

27. 5

.I.

chir.

klin

ika

VFN

v P

raze

, ČA

S:

trau

mat

.-ort

oped

. sek

ce, 1

. LF

UK

v Pr

aze,

Če

ská

chiru

rg. s

pol.

ČLS

JEP

XVIII

. pra

žské

chi

rurg

ické

dny

(Jirá

skov

y dn

y)Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

gue,

Pra

haoffi

ce@

cong

ress

prag

ue.c

z, s

koch

ova.

dagm

ar@

vfn.

cz

27.–

28. 5

.Če

ska

spol

. pro

sex

uáln

í med

icín

u a

ČAS:

ur

olog

ická

sek

ce

XVI.

andr

olog

ické

sym

pozi

umM

ěsts

ké d

ivad

lo Č

eský

Kru

mlo

vre

gist

race

a p

řihlá

šky:

ww

w.c

sssm

web

.cz,

do

tazy

: olg

a.bo

linov

a@se

znam

.cz

27.–

28. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Ja

rní s

emin

ář d

erm

atol

ogů

Jiho

česk

ého

kraj

eČe

ské

Budě

jovi

cePr

im. M

UD

r. H

oraž

ďovs

ký, P

h.D

.

28. 5

.ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Moz

kový

jogg

ing

Dům

kul

tury

, Div

adel

ní s

ál, M

ladá

Bol

esla

vM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

31. 5

. KÚ

ČOCH

FN

Ost

rava

a P

OU

ZP p

ři FN

OKo

nfer

ence

: Oš.

péče

v ú

stní

, čel

ist.

a ob

ličej

. chi

r.D

omov

ses

ter F

N O

stra

va, p

ředn

áš. m

ístn

ost

irena

.sta

rost

kova

@fn

o.cz

, 597

375

909

květ

enČA

S: s

tom

atol

ogic

ká s

ekce

Konf

eren

ce: P

éče

o on

kol.

nem

ocné

pac

ient

y

ve s

tom

atol

ogii

Brno

Eva

Gré

grov

á, v

rchn

í ses

tra

STK,

FN

u s

v. A

nny

v Br

ně,

eva.

greg

rova

@fn

usa.

cz

květ

enČA

S: re

gion

Mot

olSy

mpo

zium

: Ve

zdra

vém

těle

zdr

avý

duch

IV.

Bořa

novi

cesy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

květ

enN

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

rinat

olog

ický

sem

inář

Nem

ocni

ce Č

. Bud

ějov

ice,

pav

ilon

C, 5

. p.,

zase

dací

síň

Prim

. MU

Dr.

Sák,

Ph.

D.

2. 6

. Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Výuk

ové

cent

rum

LF

UK,

Hra

dec

Král

ové

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

3.–4

. 6.

Slov

. kom

ora

sest

ier a

PA

, Sek

cia

sest

ier p

rac.

v

ARI

S, R

eg. k

omor

a se

stie

r a P

A, K

lin. a

nest

. a

int.

med

. ÚVN

SN

P, FN

Ruž

ombe

rok

IV. c

elos

lov.

kon

fere

ncia

ses

tier p

rac.

v a

nest

ézio

lógi

i a

inte

nzív

nej s

taro

stliv

osti

s m

edzi

náro

dnou

úča

sťou

Ružo

mbe

rok,

Slo

vens

koBl

ižši

e in

form

ácie

: ww

w.s

ksap

a.sk

, O

rgan

izát

or: h

elen

agon

dar1

@ce

ntru

m.s

k

9. 6

.Pr

ezid

ium

ČA

SO

slav

y M

ezin

árod

ního

dne

ses

ter

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

10. 6

.Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Sem

inář

: Pr

even

ce a

léčb

a ob

ezity

Lond

ýnsk

á 59

, Pra

ha 2

tel:

221

620

214,

info

@pr

even

ce20

00.c

z

15. 6

.Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

reze

ntač

ní d

oved

nost

i Ú

TPO

1. L

F U

K, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

(a

reál

FTN

sP, p

avilo

n A

1, 1

. p.)

http

://ut

po.lf

1.cu

ni.c

z/, m

onik

a.ho

stal

kova

@lf1

.cun

i.cz,

Te

l.: 2

61 0

83 3

95

16. 6

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

FN B

rno

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

23.–

25. 6

.Če

ská

a Sl

oven

ská

pneu

mol

ogic

ká

a ft

izeo

logi

cká

spol

ečno

stXV

II. k

ongr

es Č

PFS

a SP

FS, s

este

r. se

kce:

O

šetř

. péč

e o

paci

enty

s re

spir.

one

m.

Plze

ňPr

of. M

iloš

Peše

k

24. 6

.LF

UP,

FN O

lom

ouc,

HA

IMAO

M, Č

AS

XV. k

onfe

renc

e ne

léka

ř. pr

ofes

í v h

emat

olog

ii, O

HD

201

1N

H C

ongr

ess

Hot

el, O

lom

ouc

Václ

av K

ajab

a, k

ajab

av@

fnol

.cz,

ww

w.o

lhem

dny.

cz

24.–

25. 6

.I.

orto

pedi

cká

klin

ika

LF M

U

a FN

u s

v. A

nny

v Br

něXI

X. F

rejk

ovy

dny

s m

ezin

árod

ní ú

čast

íBr

noBc

. Hel

ena

Mod

erov

á, v

rchn

í ses

tra

I. O

RTK,

he

lena

.mod

erov

a@fn

usa.

cz

červ

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: P

robl

emat

ika

klou

bníc

h ná

hrad

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

červ

en

ČAS:

regi

on H

rade

c Kr

álov

éKo

nfer

ence

: Pro

blem

atik

a zá

visl

ostí

FN H

rade

c Kr

álov

éBc

. Iva

na Š

lais

ová,

tel.:

495

832

610

, sla

isiv

a@fn

hk.c

z

8.–

9. 9

.FN

Hra

dec

Král

ové,

ČA

S, O

dd. o

šetř

. LF

UK

H. K

rálo

vé a

Nad

aca

pro

rozv

oj v

obl

. výž

ivy,

m

etab

ol. a

ger

onto

l.

XVII.

krá

lové

hrad

. oše

tř. d

ny: P

rávn

í pro

blem

. v o

šetř

.; Pr

oble

m. a

pre

venc

e no

zoko

m. n

ákaz

v o

šetř

.; O

š. pé

če

v kl

in. o

bore

ch –

kaz

uist

iky.

; Vzd

ěl.

Uni

verz

ita H

rade

c Kr

álov

éJa

na V

ítkov

á, v

itkov

a@nu

cleu

s.cz,

ww

w.n

ucle

us.c

z

14. 9

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4 (a

reál

FTN

sP,

pavi

lon

A1,

1. p

osch

odí)

http

://ut

po.lf

1.cu

ni.c

z/, m

onik

a.ho

stal

kova

@lf1

.cun

i.cz,

Te

l.: 2

61 0

83 3

95

15.–

17. 9

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXL

VIII.

dny

nuk

l. m

edic

íny

s m

ezin

ár. ú

čast

íH

rade

c Kr

álov

éM

ilena

Mat

ysov

á, m

ilena

.mat

ysov

a@fn

hk.c

z,

Vlas

ta M

íkov

á, v

last

a.m

ikov

a@fn

ol.c

z

19.–

23. 9

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: M

ento

r klin

ické

pra

xeFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, ha

na.k

ram

pero

va@

ftn.

cz,

tel.:

261

082

411

21. 9

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Roz

díl.

stra

v.

ve s

větě

– A

mer

ika

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

září

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Setk

ání t

raum

atol

ogů

v Če

skýc

h Bu

dějo

vicí

chBa

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

Prim

. MU

Dr.

Kopa

čka,

kop

acka

@ne

mcb

.cz,

387

874

701

září

ČAS:

sek

ce z

drav

otní

ch la

bora

ntů

Celo

stát

ní k

onfe

renc

e ZL

FN M

otol

, Pra

hagr

ecov

a@ce

ntru

m.c

z, B

c. A

nna

Skal

ická

, an

na.s

kalic

ka@

lfmot

ol.c

uni.c

z

3.–7

. 10.

FTN

sP, P

raha

Cert

if. k

urs:

EEG

pro

vše

ob. s

estr

yFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, han

a.kr

ampe

rova

@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

82 4

11

6. 1

0.

ČAS:

regi

on M

ladá

Bol

esla

vD

iabe

tes

mel

litus

– s

kryt

á hr

ozba

Dům

kul

tury

, Div

adel

ní s

ál, M

. Bol

esla

vM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ M

ladá

Bol

esla

v,

B. N

ěmco

vé 4

82, 2

93 0

1 M

ladá

Bol

esla

v,

luci

e.ko

palo

va@

sezn

am.c

z, m

obil:

607

258

338

6.–8

. 10.

Česk

á ob

ezito

l. sp

oleč

nost

ČLS

JEP,

ČAS:

tr

aum

atol

.-ort

oped

ická

sek

ce

Celo

stát

. kon

fere

nce

s m

ezin

ár. ú

čast

í:

Obe

zito

logi

e a

baria

trie

201

1Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Ost

rava

ww

w.g

sym

posi

on.c

z, w

ww

.obe

sita

s.cz,

sk

ocho

va.d

agm

ar@

vfn.

cz

13. –

15.

10.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XVIII

. Jih

očes

ké o

nkol

ogic

ké d

ny (D

iagn

ostik

a a

léčb

a ná

dorů

jícn

u, ž

alud

ku a

tlus

tého

stř

eva)

Jízd

árna

zám

ku, Č

eský

Kru

mlo

vPh

Dr.

Mar

ie Š

otol

ová,

pr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

72 0

15

19. 1

0.

ÚTP

O 1

. LF

UK

a ČA

S: s

ekce

ses

ter v

prim

. pé

čiSe

min

ář: Z

ákon

y a

vyhl

ášky

v p

ráci

ses

ter I

II Ú

TPO

1. L

F U

K, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

(are

ál F

TNsP

, pa

vilo

n A

1, 1

. pos

chod

í)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

20.–

21. 1

0.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.IV

. jih

očes

ká k

onfe

renc

e ne

léka

ř. zd

rav.

pro

fesí

DK

Met

ropo

l, Č.

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

Pozn

ámka

: pod

barv

ené

akce

poř

ádá

ČAS.

Úpl

ný p

řehl

ed v

zděl

ávac

ích

akcí

201

1 na

jdet

e na

ww

w.fl

oren

ce.c

z. V

zděl

ávac

í akc

e IP

VZ p

ro z

drav

otní

ky n

elék

aře,

kvě

ten

2011

– ří

jen

2011

, přih

lášk

y a

dalš

í inf

orm

ace

najd

ete

na w

ww

.ipvz

.cz.

24 FLORENCE 5/2011

RECENzOvaNý čLáNEk

Úvod Identitou rozumíme to, čím nebo kým se člověk cítí být. Díky identitě je člo-věk rozpoznatelný, identita dává smy-sl jeho chování i jednání jak v jeho so-ciálních rolích, tak v soukromí. Mí-ra dosažené identity ovlivňuje přístup sestry ke své osobě, ke svému povolá-ní, k pacientům a také ke spolupracov-níkům. Profesní identita se významně upevňuje a formuje vlivem kvalifikač-ního vzdělávání a v průběhu výkonu povolání. Proto je třeba dbát na kva-litní vzdělávání budoucích sester a po-silovat jejich identifikaci s budoucí profesí (Čermák, Hřebíčková, Macek, 2003; Kubicová, Záškodná, 2008).

Souhrn: Povolání sestry patří mezi pomáhající profese, které jsou typické svou velkou psychickou i fyzickou zátěží. Z dů-vodu nedostatku personálu přebírají sestry povinnosti za jiné členy týmu, což mohou pociťovat jako omezení při naplňová-ní své profesní identity. Toto omezení se může odrazit i na kvalitě jimi poskytované péče. Často se stává, že sestra nemůže naplnit svou profesní identitu z důvodu tlaku rodiny, která vyžaduje upřednostnění svých požadavků před profesní iden-titou sestry. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakou představu mají sestry a jejich rodinní příslušnící o profesní identitě sestry a předložit výsledky pro využití v praxi.Klíčová slova: identita – kvalita péče – profese – sestra – vzdělávání.

(Identity and its importance for nursing profession from the point of view members of families)Summary: The nursing profession belongs to helping professions which are heavily demanding in terms of mental and physi-cal aspects. In care provision nurses have to cooperate with physicians, but also with other healthcare professionals. Due to the lack of medical personnel nurses assume responsibilities of other team members, which they may perceive as a restriction in fulfilling their professional identity. This restriction may be reflected in the quality of the care provided. It often happens that a nurse cannot fulfill her professional identity because of the pressure of her family which requires the fulfillment of their own requirements prior to fulfilling the professional identity of a nurse. The aim of the thesis was to determine how nurses, but al-so their family members, perceive the professional identity of nurses and to give results for using in praxis. Key words: identity – quality of the care – profession – nurse – education.

VýZkumné SdělenÍ

identitA V proFeSi SeStrY Z pohledu SeSter A rodinných pŘÍSlušnÍků

cíl výzkumuCílem výzkumu byly nové poznatky o tom, jak profesní identitu sester vní-mají ony samy a jak ji vnímají jejich rodinní příslušníci. Ze zjištěných dat a porovnáním výsledků u těchto dvou skupin respondentů vyvodit závěry a na jejich základě dát doporučení pro praxi.

použité metody a zpracování datŠetření probíhalo ve dvou fázích. První fáze byla provedena kvalitativní formou za pomoci polostrukturovaných rozho-vorů se šesti sestrami, které byly rozdě-leny po dvojicích tak, aby zastupovaly dané věkové období. V každé této dvo-

jici byla zastoupena sestra s vysokoškol-ským vzděláním a bez něj. První dvě re-spondentky byly ve věku do 30 let, dru-há dvojice sester byla vybrána v rozmezí mezi 31 až 44 lety a poslední dvojici re-prezentovaly sestry starší 45 let.

Druhá fáze šetření byla uskutečně-na kvantitativní formou pomocí do-tazníků rozdaných sestrám a jim blíz-kým osobám v Nemocnici Písek a. s., Nemocnici České Budějovice a. s. a ve FN Plzeň Bory a Lochotín. Odpovědi respondentů byly zpracovány do grafů a kontingenčních tabulek. V tabulkách jsme porovnávali, jak často se daná od-pověď vyskytuje u dané skupiny sester. Vzhledem ke zvolenému tématu a sta-noveným cílům a hypotézám jsme sest-ry rozdělili podle dosaženého vzdělání, pouze u otázek zaměřených na vliv či přístup rodiny k ošetřovatelské profe-si byly sestry rozděleny dle věku. Podle dosaženého vzdělání byly sestry rozdě-leny na středoškolsky vzdělané, se spe-cializací, s vyšším odborným vzdělá-ním, s bakalářským vzděláním a s ma-gisterským vzděláním. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel a pro vybraná data jsme z důvodu testování jejich vzájemné nezávislosti použili též funkce Crosstest a Pearso-nův chí-kvadrát.

charakteristika výzkumného souboruPrvní fáze šetření byla provedena for-mou polostrukturovaných rozhovo-

Mgr. kateřina drábková, R.n.ARO Nemocnice Písek, a. s.

1994–1998: SZŠ, Písek; 1998–dosud: ARO Nemocnice Písek, a. s.; 2007–dosud: rodičovská dovolená; 2001–2003: poma-turitní specializační studium v oboru ARO; 2003–2006: baka-lářské studium, Zdravotně-soci-ální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra; 2008–2010: magisterské studium na Zdra-votně-sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějo-vicích, obor ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech.

Phdr. Marie Trešlová, Ph.d., R.n.Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Sestra nezřídka plní roli blízkého důvěrníka pacienta. Foto Dana Klevetová

FLORENCE 5/2011 25

RECENzOvaNý čLáNEk

RECENzOvaNý čLáNEk

rů se šesti sestrami, které byly záměr-ně vybrány tak, aby zastupovaly dané věkové období, přičemž v každé té-to dvojici měla jedna sestra vysoko-školské vzdělání a druhá nikoliv. Ač-koliv byl mezi jednotlivými sestrami někdy i velký věkový rozdíl, víceméně však všechny trápily podobné problé-my. A to jak po pracovní stránce, tak i v soukromém životě. Všechny shod-ně uváděly, že jimi zvolená profese je pro rodinu dosti zatěžující, a to jak ča-sově, tak i s ohledem na psychickou i fyzickou únavu osoby pracující ja-ko sestra. Po podrobné analýze rozho-vorů jsme získali množství informa-cí a názorů, které jsme zohlednili při tvorbě dotazníků pro sestry a také pro jim blízké osoby.

Dotazníky použité ke kvantitativ-nímu šetření byly rozdány ve výše uve-dených zdravotnických zařízeních, bez ohledu na pracovní zařazení jednotli-vých sester. Celkem bylo sestrám roz-dáno 329 dotazníků. Zpět se vrátilo 260 dotazníků (79 %), ovšem ke zpracování dat bylo použito 257 (78 %) dotazníků. Blízkým osobám bylo také rozdáno 329 dotazníků a zpět se vrátilo 221 (67 %) správně vyplněných dotazníků, které byly použity ke zpracování.

Výsledky a diskusePři našem šetření jsme (v návaznosti na odpovědi získané při rozhovorech) chtěli zjistit, jak sestry vnímají identitu v jejich povolání. Ošetřovatelská profe-se je charakteristická tím, že sestry při jejím výkonu zastávají několik rolí.

jaká role je nejdůležitější?Zajímalo nás, jaká role je pro sestry nejdůležitější. Celkem očekávaně byla nejčastěji uváděnou rolí „ošetřovatel-ka“. Kromě rolí, jak je uvádí i Koziero-vá (Kozierová a kol., 1995), však sestry uváděly i „role“ jiné. Mezi role sestry například přidaly „pomocník léka-ře“, „empatie“, „profesní vlastnosti“ a mnoho dalších. Zajímavé je, že tyto „role“ uváděly i sestry s vysokoškol-ským vzděláním, které působí i jako vyučující na zdravotnických školách a podílejí se tak na vzdělávání a tudíž i na budování profesní identity budou-cích zdravotníků.

Je snad příčinou tohoto jevu ne-znalost pojmu role sestry? U sester, které vystudovaly v éře socialismu, to je celkem pochopitelné, neboť teh-dejší osnovy se o rolích sestry nezmi-ňovaly. Proč však tyto „role“ uváděly i sestry s vysokoškolským diplomem a navíc učitelky na zdravotnických školách?

jak sestry vnímají svou profesi?Kromě znalosti rolí sestry nás zajímal pohled sester na zvolenou profesi. Stej-nou otázku jsme položili i v kvalitativ-ní části šetření. Potěšující je, že převáž-ná většina sester vnímá svoji profesi po-zitivně, některé ji dokonce považují za poslání. Důvodem k opuštění povolání sestry by eventuálně mohla být u valné většiny sester „neúnosná rodinná situ-ace“, „závažné porušení práv a kompe-tencí sester stran zaměstnavatele“ ne-bo „větší nárůst administrativy“. Vedle kladných odpovědí se současně objevi-ly i názory, jako např. „finančně nedo-ceněné a náročné povolání“, „holka pro všechno“ nebo i vysloveně negativní hodnocení této profese. Negativně vní-mají tuto profesi převážně sestry se stře-doškolským nebo pomaturitním spe-cializačním vzděláním, ale uváděly ji i sestry s vysokoškolským vzděláním.

Proč tomu tak je? Chová se k sestrám někdo skutečně takovým způsobem, že si připadají jako „holky pro všechno“? V praxi to tak opravdu mnohdy vypa-dá, neboť sestry často nahrazují chybě-jící pracovníky nižšího a pomocného zdravotnického personálu.

nevhodně poskytovaná péčeZajímalo nás, zda se sestry při výkonu svého povolání setkaly s nevhodně po-skytovanou péčí. Výsledek nelze pova-žovat za optimistický, neboť 49 % ses-ter se během své práce s tímto jevem se-tkalo. Nejčastěji se jednalo o nevhodné chování personálu, ale také o chybně poskytnutou péči. Kromě toho nás za-jímalo, zda se sestry setkaly i s nevhod-ným přístupem k pacientovi. Alarmu-jící je, že 54 % sester se s tímto jevem setkalo, přičemž nejčastěji uváděné by-lo „nevhodné chování“, „špatná komu-nikace“, „nezájem o pacienta“ nebo do-konce „ponižování pacienta“!

obhajují sestry svoji vlastní identitu?V dotaznících měly sestry na škále vyznačit, zda a do jaké míry obhajují vlastní profesní identitu. Volit mohly mezi „vůbec“, „částečně“ a „význam-ně“. Za pozitivní lze považovat to, že odpověď „vůbec“ označila „pouze“ 2 % sester. Hodnotu „významně“ však zvo-lilo pouze 12 % sester, přičemž nejvíce se s touto hodnotou ztotožnily sestry s magisterským vzděláním. Tento vý-sledek odpovídá i poznatkům Bedr-nové, Nového (Bedrnová, Nový, 2004) a Štikara (Štikar a kol., 2003), kteří tvr-dí, že vyšší vzdělání napomáhá i větší identifikaci s vykonávanou profesí.

uplatňování identity v týmuDále nás zajímalo, zda sestry svou identitu aplikují při své práci v multi-disciplinárním týmu. Důležité přitom je, aby sestra svoje práva a kompetence prosazovala vhodným způsobem a ta-ké respektovala názor osob, s nimiž je při výkonu svého povolání ve styku. Nezřídka se totiž stane, že sestry své názory prosazují nevhodným způso-bem – bezohledně, bez respektu k od-lišnému názoru kolegů. Tyto situace uváděly i sestry v našem šetření, a to jak v části kvalitativní, tak i při vypl-ňování dotazníků (viz tab. 1). Z toho je zřejmé, že slušnost a asertivní chování není v našem zdravotnickém systému stále ještě příliš zabydlené.

Dalším neblahým jevem zmiňova-ným Bártlovou je vznik horizontální-ho elitářství. To nastane, když sestry pracující s nejmodernějšími přístroji považují samy sebe za elitu. Podobně ji vnímá laická, ale mnohdy také od-borná veřejnost. Práce na specializo-vaných pracovištích je v důsledku to-ho považována za důležitější nežli na-příklad péče o seniory nebo práce na odděleních následné péče (Bártlo-

Tab. 1. Důvody pocitu studu za prosazování názorů sestrou. názory sester

SZŠ Specializace VŠ–Bc. VŠ–Mgr. VOŠ Celkem

Arogance 4 2 2 8

Bezohlednost 3 7 5 1 16

Egocentrismus 5 2 7

Hloupost 2 2 5 9

Hrubost 4 3 2 2 11

Konfliktnost 1 1 1 3

Neodbornost 2 2 4 8

Nepřiměřenéreakce 1 4 2 2 9

Nerespektovánínázorůdruhých 3 5 6 1 1 16

Nevhodnéchování 4 5 4 1 1 15

Zesměšňování druhých 1 3 3 7

Celkem 25 39 36 4 5 109

28 FLORENCE 5/2011

RECENzOvaNý čLáNEk

Přívrženci Recovery konceptu vycházejí z toho, že psychická onemocnění jsou léčitelná. Touto koncepcí se už nějaký čas zabývá i psychiatrická odborná veřejnost v Německu a následuje tak celosvětový vývoj problematiky.

„Zase už nějaký anglický název. Potře-bujeme to skutečně?“ Problém, který s anglismy má němčina (ale i čeština) často. Ve slovníku (německém) najde-me k anglickému slovu recovery násle-dující překlady: zotavení, zlepšení (ná-prava), ozdravení, uzdravení, záchra-na (spása, záchrana v případě nehody) a také obnova. Pojem recovery v psychi-atrii stojí za změnou způsobu vnímání pacienta. Postižení přijímají v koncep-tu recovery významnou, aktivní úlohu. Recovery chce dosáhnout vývoje paci-enta z omezené pacientské role k sebe-určení a smysluplnému životu.

pacienti jako experti na sebeLidé, kteří žijí s těžkým psychickým onemocněním, si jsou vědomi většinou toho, že zdroje k překonání jejich nemo-ci a k naplněnému životu s nemocí musí hledat u sebe. Léčebný systém, který jim má pomoci, může přebírat jen podpůrné funkce, expert však je pacient sám.

Tato změna pravidel má dalekosáh-lé následky především u schizofrenie. Až dosud platila tato nemoc za nevyléčitel-nou, s postupným zhoršováním stavu a s všeobecně platným názorem, že je ne-vyhnutelné a pro pacienta to nejlepší ře-šení léčebna, specializovaný domov nebo jiná forma péče. Tento mýtus nevyléči-telnosti se udržel dodnes, i když už ne-má žádný vědecký důvod. Ale jak vlastně mohla tato představa vzniknout?

Základ k tomuto zjednodušenému úhlu pohledu nejspíše položili uznáva-ní psychiatři minulého století, kteří pů-sobili ve velkých psychiatrických ústa-vech a tam mohli bezprostředně pozo-rovat ty pacienty, kteří měli zvlášť těžký průběh nemoci a pro které už neměla společnost v běžném životě místo. Že je tato těžká forma onemocnění zjiště-na jen u malého podílu z celkového po-čtu pacientů, zůstalo však dlouhý čas neznámé. A tak do dneška znamená di-agnóza schizofrenie pro postižené paci-enty a jejich rodinné příslušníky ve vět-šině případů zdrcující šok. Následkem jsou často pocity beznaděje, samota, pocity hanby a zničené životy. Tato ne-podložená skepse vycházející z chybné

ZkušenoSti Z prAxe

pSYchická onemocněnÍ jSou léČitelná

představy nevyléčitelnosti nemoci po-drývá v člověku síly, které pracují pro uzdravení.

Recovery koncept sleduje cíl dosáh-nout, aby postižení lidé prožívali smys-luplný život a nemuseli být trápeni tě-mi symptomy nemoci, které nejsou ne-zbytné. V této souvislosti se také vedle medikamentózní terapie objevuje vý-znamná role nemedikamentózních lé-čebných možností. Recovery koncept vychází z toho, že nikomu není mož-né určit přesnou prognózu dalšího prů-běhu nemoci a uzdravení, a to je ještě vždy možné dokonce i u těžkých přípa-dů. Použití Recovery konceptu zname-ná zkoumat průběh onemocnění a vy-jasnit, co člověku může pomoci pře-konat nemoc tak, aby podle možností stoupala kvalita jeho života.

my sami jsme čitelnou osobnostíPro pečovatele, lhostejno, zda pracu-jí v domácí péči nebo ve stacionáři psy-chiatrického zařízení, předpokládá Re-covery koncept změny ve způsobu kon-taktu s psychiatrickými pacienty. Je úlohou péče, aby pacient nerezignoval a neztrácel naději na uzdravení. Prá-vě když postižení i jejich okolí přestá-vají doufat v možnost zlepšení, má vel-ký význam, jestliže pečující znovu do-dávají víru v uzdravení. Současně má svou cenu věnovat velkou pozornost subjektivním zážitkům a pocitům pa-cientů. V každodenní péči to znamená, že se nezajímáme například jen o to, ja-ké vedlejší účinky nemocný následkem braní určitých léků pociťuje, ale také o to, které lépe a které hůře snáší.

Požadavkem je tak kooperativní spo-lupráce mezi profesionály a postiženými, s cílem najít zase cestu zpět do běžného života podle toho, jak to odpovědnost postiženého za sebe a schopnost se sám o sebe postarat dovoluje. Naším nejdů-ležitějším úkolem jako pečujících je živit naději na zlepšení a uzdravení a posilo-vat obnovu psychických sil pacienta.

Pro dosažení těchto cílů existují techniky, které nám mohou pomáhat. Důležité je především jedno: že my sa-mi jsme čitelnou osobností. Podle mož-

ností pak prostřednictvím komunika-ce hledáme její vymezení. V naší roli se neopevňujeme. K tomu musíme reflek-tovat naše vlastní psychické zvláštnos-ti, a tím uznávat podobnost mezi námi a postiženým. Uvnitř týmu nesmí být psychické krize tabu. V kontaktu s po-stiženým je nutné opravdově soucítit, dovolit mu přistoupit k nám. K tomu patří, že se nestaráme jen o symptomy pacienta, ale také o jeho život.

Zkušenosti nemocných jsou prospěšnéI na strukturální úrovni mohou být do naší denní práce zabudovány elemen-ty, které dovolí účinnější působení Re-covery konceptu. K tomu patří napří-klad zavedení dohody o způsobu léče-ní, při které mohou pacienti, již ve fázi uzdravování, stanovit, jak by chtěli být léčeni. Jedna z dalších možností je za-pojit do ošetřování osoby, které mají s psychózami vlastní zkušenosti. V an-glicky mluvících zemích mají už s tímto konceptem více zkušeností, v Německu jsou spíše tak říkajíc ve fázi shrnování poznatků z prvních kroků. Vychází se přitom z toho, že lidé, kteří prožili psy-chickou krizi, jsou moudřejší o množ-ství nedocenitelných zkušeností, a tak mohou přispívat k rozšíření porozumě-ní psychickým onemocněním, zrovna jako zdraví podporujících faktorů.

Tak například v rámci jednoho ta-kového projektu v Brémách přednáší člověk, který už byl sám léčen na klini-ce na základě psychotické epizody. Líčí studentům medicíny a ošetřovatelství, jaké měl bludné představy a prožitky v areálu kliniky a co pro něho zname-naly určité objekty či předměty na úze-mí kliniky v té které fázi jeho nemoci. To je ovšem jen jeden z příkladů, jak se může podařit získávat porozumě-ní profesionálů pro subjektivní stránky onemocnění, a tak posílit úlohu vnímá-ní života i světa postižených. (Michael Schulz, Klinika pro psychiatrii a psychoterapii, Bielefeld. Das Recove-ry-Konzept. Heilberufe č. 6/2009, roč. 6, str. 28. Překlad jš)

CO JE RECOVERy KONCEPT V PSyCHIATRII

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

FLORENCE 5/2011 29

oBleČenÍ A oBuV ZdrAVotnÍků nelékAŘů

1 Mělo by jít o příjemný materiál, savý, měkký, nemačkavý, stálobarevný, vol-ného střihu, ale nikoli „pytel“.

Před lety proběhla velká diskuse, zda kalhoty a halena, nebo šaty, u nás vy-hrály kalhoty a haleny, typ operační prádlo.

Co se týká obuvi, jde o velký problém. Požadavkem pro bezpečnost práce je pev-ná špička a pevná pata, což je přesně to, co nechce zdravotnický personál akcepto-vat. Nicméně pokud budu vycházet z toho, co si zdravotníci kupují, jde o lehkou or-topedickou obuv pantoflového typu.

2 Po letech zmatků, kdy se upustilo od standardní uniformy (modré šaty a bílá zástěra) a kdy si neustále někdo něco vymýšlel (střih, typ, barva aj.), se v současné době ve FN Brno oblečení již konečně sjednocuje. Byla zvolena varianta bílé kal-hoty a různobarevné haleny podle pracovního zařazení (sanitář – žlutá, sestra – modrá, lékař – bílá). Halena má střih stejný, jako známe u operačního prádla. Co se týká materiálu, zůstali jsme u osvědčené bavlny.

Mezi povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří poskytnout zaměstnancům ochranné pracovní pomůcky a pracovní oděvy a obuv v prostředí, kde to charakter pracovní činnosti vyžaduje (viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 104 – Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje). Odstavec 2 tohoto paragrafu říká doslova: V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Takovým pracovištěm jsou i zdravotnická zařízení. Florence se proto rozhodla zjistit situaci v několika vybraných českých a moravských nemocnicích. Podle jakých kritérií tam vybírají „uniformy“ a jak jsou s nimi spokojeny? Přinášíme odpovědi náměstkyň pro ošetřovatelskou péči na dvě otázky redakce:

jAk BY měl VYpAdAt (A jAk VYpAdá) prAcoVnÍ oděV V nemocnicÍch

Mgr. erna Mičudová, Fakultní nemocnice Brno

1 Jak by podle vás mělo vypadat (jaká kritéria by mělo splňovat) nejvhodnější oblečení a obuv zdravotníka nelékaře? 2 Jak je z tohoto pohledu vybavena

vaše nemocnice?

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

30 FLORENCE 5/2011

Mgr. lenka Gutová, MBA, Ústřední vojenská nemocnice Praha

Mgr. dita svobodová, Všeobecná fakultní

nemocnice, Praha

1 Oblečení nelékařského zdravotnického pracovníka by mělo splňovat všechny para-metry, aby se v něm zaměstnanec cítil při své práci co nejlépe.

Použitá látka by měla být:• nejlépebavlněná(popř.jensmenšímmnož-

stvím příměsi), aby zabránila nadměrnému pocení a byla savá,

• neprůhledná,• odolnávysokýmteplotámpřipraní,zhy-

gienických důvodů,• předem vysrážená, aby nedocházelo při

každém praní ke zkracování oblečení,• stálobarevná, aby nedocházelo k vybled-

nutí barvy po několika sepráních,• knoflíkybymělybýtodolnépřipraníažeh-

lení, aby nedocházelo k jejich poškození.

Druhy oblečení se musí přizpůsobit druhu vykonávané práce a profese.

Oblečení je vhodné dle funkčního zařazení barevně odlišit podle kategorií nelékařů.

1 Po našich zkušenostech z minulých let preferujeme kvalitní pracovní oděvy vyrobené ze 100procentní bavlny. Oděvy by se měly vyznačovat dlouhou životností, odolností vůči oděru, snadnou údržbou, příjemným vzhledem a důrazem na pohodlné nošení. Obuv celokožená s tva-rovanou stélkou a variabilním páskem přes patu, které lze eventuálně nosit i jako pantofle.

2 Vybavení oblečením (pracovními oděvy) v naší nemocnici odpovídá výše uvedenému zadání. Nakupujeme pouze kalhoty, trička, flísové mikiny a vesty pro všechny kategorie zaměstnanců.

Před nákupem většího objemu oblečení vyžadujeme zapůjčení vzorků k vyzkoušení, zda vyhovují materiálem a střihem.

Při výběru profesního oblečení je příhod-ná spolupráce s prádelnou a konzultace slo-žení materiálu, aby vyhovovalo technologii praní.

Zdravotnická obuv musí především vy-hovovat z hlediska bezpečnostních předpisů. Nejvhodnější se jeví obuv kožená, s protisklu-zovou podrážkou, lehká, pohodlná a měkká v nášlapných částech.

Při výběru a nákupu je současně nutné při-hlédnout k ekonomickým možnostem nemoc-nice.

2 Ve Všeobecné fakultní nemocnici je pro každou profesi stanoveno pravidlo, na jehož vypracování se podíleli zástupci všech nelé-kařských profesí – a byly vybrány druhy oble-čení pro každou profesi. Těmito pravidly se ří-dí vydávání profesního oblečení ze skladu prá-dla VFN.

Takto jsou oblečeni zdravotníci v ÚVN Praha

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

FLORENCE 5/2011 31

www.pracovniodev.cz

Firma Bazala se zabývá dodávkami pracovní obuvi a odìvù, zejména pro gastronomické a zdravotnické provozy.Je to firma s dlouholetou tradicí a neustále se snaží

zlepšovat své služby a rozšiøovat nabídku kvalitních produktù.

tel.: +420 568 860 473mobil: +420 775 110 393

e-mail: info@pracovniodev.cz

Dalešice 213, Dalešice 675 54

INZERCE

1 Domnívám se, že oblečení pro nelékařské zdravotnické pracovníky, ale i pro veškerý zdravotnický personál musí být především pohodlné z přírodních materiálů.

Obuv musí být nejen pohodlná, ale zároveň splňovat poža-davky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Také bych upřednostnila rozlišení jednotlivých profesí prá-vě pomocí oblečení. Současný trend v mnoha zdravotnických zařízeních, kdy pacient jen těžko rozeznává lékaře od sanitáře nebo sestry, mi nepřipadá optimální.

2 V našem zdravotnickém zařízení máme pro sestry bílé ob-lečení s barevně se odlišujícím proužkem. Barva proužku je shodná s barvou identifikačního náramku pacienta a odlišu-je se podle jednotlivých odborných center. Sestry mohou volit z šatů nebo halen v kombinaci s kalhotami.

Sanitáři mají předepsané bílé kalhoty a žluté košile.

Bc. Martina ŠOchMAnOVá, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Šaty pro nelékařské pracovnice IKEM

1 Vzhledem k různým kategoriím nelékařských zdravotnických pracovníků a různým prostředím, ve kterých tito lidé pracují, to bu-de jen velmi obecné konstatování.

Pracovní oděv musí samozřejmě splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Ochranný pracovní oděv by měl být pro pracovníky pohodlný, takže by měl respektovat ergonomické po-žadavky jejich vlastní práce. Neměl by nepříznivě ovlivňovat hygie-nu nebo zdraví uživatele a naopak by měl chránit před riziky – jinými slovy, měl by být schopen odolávat vlivům okolí za předpokládaných podmínek používání. S tím souvisí i značná odolnost při praní. Tyto požadavky kladou velké nároky na kvalitu materiálů a zpracování.

Obuv by měla být certifikována jako pracovní obuv, čímž jsou spl-něny požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, především odolnost proti uklouznutí za sucha i za mokra, prodyšnost apod.

2 Na základě vyhodnocení pracovních činností je pro všechny nelé-kařské zdravotnické pracovníky ve FN u svaté Anny v Brně doporučen jak ochranný pracovní oděv, tak v určitých případech i pracovní obuv.

Oděv se skládá z haleny, kalhot a pláště, v letních měsících si pra-covníci mohou vybrat sukni či krátké kalhoty. K výbavě pracovníků pohybujících se převážně mimo budovy (např. centrálních sanitá-řů) patří v zimním období reflexní zateplené bundy a pracovní bez-pečnostní obuv.

Mgr. Jana zvěřinová, Fakultní nemocnice

u sv. Anny v Brně

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

32 FLORENCE 5/2011

1 Oblečení a obuv musí splňovat kritérium zejména v ob-lasti bezpečnosti, funkčnosti, estetiky a podstatné je i kri-térium pro zdravotnické zařízení nesmírně důležité – eko-nomické.

Osobní ochranné pomůcky musí odpovídat platným normám a na první pohled musí kategorizovat zařazení lé-kaře či nelékaře, to je zejména pro pacienty nesmírně zá-sadní požadavek. Vzhledem k fyzické náročnosti profe-se nelékaře je důležité volit oděv i obuv dostatečně pevné, funkční, pohodlné a praktické. Sortiment na trhu je dosta-tečný, je možnost vybírat z široké nabídky produktů.

2 FN Plzeň realizovala v uplynulých třech letech radi-kální změnu ošacení veškerých zdravotnických pracovní-ků přechodem na zcela nový typ ochranných oděvů. Celo-plošně jsou používány moderní oděvy barevně zařazující a odlišující jednotlivé kategorie nelékařů. Např. všeobec-né sestry jsou oblečeny v zeleném oděvu, sanitáři v mod-rém, ošetřovatelé ve žlutém, dětské sestry v lososovém od-stínu oděvu aj. Lékaři pak mají moderní vzor čistě bílého oděvu, všichni zdravotníci volí z kombinací halena – šaty – kalhoty – sukně. Společné pro všechny lékaře i nelékaře je barevné logo nemocnice na viditelné části oděvu. Ochran-ná obuv je moderní, celokožená, splňující atest i požadavky kladené na zdravotní obuv.

Bc. Mária dobešová, Fakultní nemocnice Ostrava

Bc. Andrea Mašínová, MBA, Fakultní nemocnice v Plzni

1 Oděvy musí být vyrobeny z kvalitních materiálů zaručujících pevnost, stálobarevnost, nemačkavost, odolnost proti oděru a při nošení musí po-skytovat komfort. Výhoda je možnost barevného rozlišení podle typu pro-fese či jednotlivých oddělení. Obuv: protiskluzová, antibakteriální, na vy-braných pracovištích antistatická.

2 Ochranný oděv ve FN Ostrava na standardních pracovištích• Všeobecnésestry:bílýplášť,bílékalhoty,halenya šatysbarevnou

paspulí (bílá – vrchní sestra, fialová – staniční sestra, modrá – všeo-becná sestra)

• Zdravotnickýasistent:bílékalhoty,halenyašatysezelenouvsuvkou• Ošetřovatelka:bílýplášť,bílékalhoty,modréhalenyašaty• Všeobecnýsanitář:bílýplášť,bílékalhotyažlutobíléhaleny

Ochranný oděv ve FN Ostrava na intenzivních pracovištíchNelékařští zdravotničtí pracovníci mají k dispozici antistatickou obuv, bílý plášť, kalhoty a haleny, které jsou barevně rozlišeny podle oddě-lení:• Centrálníoperačnísály:modrá• Centrálnípříjem:cihlověčervená• ARK:fialová• Porodnísály:lososová• Kardiochirurgie:bílá• Chirurgie:tyrkysová• OstatníJIP:zelená

Oblečení a obuv je vizitka každého nelékařského zdravotnického pracovníka, ale kromě ochranného významu by měly plnit i funkci re-prezentativní, uspokojovat módní trendy a zachovat pohodlí.

Ochranný oděv vrchní sestry

Kardiovaskulárního oddělení FNO

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

FLORENCE 5/2011 33

1 Oblečení by mělo být pohodlné, hygienické, bezpeč-nostní, estetické a z pohledu organizace ještě ekonomic-ké. Naplnění těchto všech kritérií ale myslím v součas-ných podmínkách nelze uskutečnit. Pokud už bychom si vybrali to, co je opravdu kvalitní, je to za současných podmínek drahé anebo údržba (tj. praní a žehlení) vyža-duje techniku, kterou smluvní prádelny nemají.

Základem by měla být kvalitní obuv. V oblečení by mělo být rozlišení podle pracovního zařazení tak, aby pacienti na první pohled viděli, zda oslovují sestru, léka-ře, laborantku, sanitářku či sanitáře. Střih a materiál mu-sí vyhovovat, aby neomezoval v pohybu a aby zdravot-ník vypadal i po 12hodinové službě upraveně. Oblečení by nemělo po opakovaném praní měnit rozměry.

2 V naší nemocnici zatím není používané oblečení ide-ální, chtěla bych, aby se změnilo. Ale změna vyžaduje ne-malé finanční náklady, které v současnosti na tuto změ-nu nemáme. Zdravotnický personál si může vybrat, zda chce šaty, či kalhoty s halenou (košilí, tričkem). Obuv jsme oproti předcházejícím letům začali nakupovat kvalitnější. Když jsem nastupovala po zdravotnické škole do nemoc-nice, nosily jsme modré šaty s bílou zástěrou a čepcem. Po listopadové revoluci jsme uvítaly změnu, že budeme mít pouze šaty. Zpětně ale musím přiznat, že sestry v mod-rých šatech s bílým límečkem a nažehlenou zástěrou ve mně stále vzbuzují pocit čistoty a upravenosti.

1 Uniforma byla vždy vizitkou zdravotnického pracovníka, reprezentovala jej, plnila i ochrannou funkci – a tento statut by jí měl zůstat i pro budoucnost.

Zdravotnický pracovník by měl mít možnost se oblékat účelně, pohodlně a elegantně. Ide-ální a nejvhodnější oblečení pro zdravotníky by mělo splňovat některá z důležitých kritérií. Volba vhodného materiálu a účelnost je na předním místě. Tkanina by měla být prodyšná, stá-lobarevná, nesrážlivá, antialergická a minimálně mačkavá. Uniforma by měla být střihově slu-šivá a účelná, např. krátký rukáv u šatů a halen a hluboké kapsy. Vhodná by byla volba kombi-nací jednotlivých částí oděvů, např. šaty, kalhoty a haleny, sukně a haleny. Zdravotnická obuv by měla být bezpečná, prodyšná, s pružnou, anatomicky tvarovanou měkkou stélkou.

2 Zamyslím-li se nad oblečením pro zdravotnické pracovníky ve fakultní nemocnici, mohu říci, že část kritérií splňujeme, ale máme co zlepšovat.

Přehodnotit je třeba volbu materiálu a do nabídky zařadit více pastelových barev a střihově modernější uniformy. Před několika lety se dělal průzkum zdravotníků ohledně uniforem a jed-na z otázek se týkala barevnosti. Ukázalo se, že sestry inklinovaly k tradiční modré barvě. Myslím, že dnešní pohled je ale jiný.

Zdravotnická obuv na našich pracovištích splňuje, někdy i předčí požadovaná kritéria.

Mgr. irena Trpišovská, Fakultní nemocnice Královské

Vinohrady, Praha

Mgr. Jana nováková, MBA, Fakultní nemocnice v Motole, Praha

I. stupeň inkontinenceAnatomicky tvarované urologické vložky Seni Lady pro ženy a Seni Man pro muže.

II. stupeň inkontinence - vložné plenyProdyšné, anatomicky tvarované

vložné pleny San Seni.

III. stupeň inkontinence - plenkové kalhotkyProdyšné plenkové kalhotky Super Seni, plenkové kalhotky se zvýšenou savostí Super Seni Plus, plenkové kalhotky s nejvyšší savostí Super Seni Trio a natahovací elastické kalhotky Seni Active.

KosmetikaTekuté tělové mýdlo, pěna ve spreji, tělový balzám,

krém se zinkem či argininem, krém pro suchou a zrohovatělou pokožku, aktivující tělový gel,

čisticí krém a vlhčené ubrousky.

Podložky a doplňkové zbožíHygienické podložky s absorbčním jádrem z celulózové dřeně,suché utěrky Aid Laid, žínky s fólií a bez fólie, bryndáky a síťové kalhotky.

Bella Bohemia s. r. o., Vlastibořská 2, 193 00 Praha 9, tel. 226 212 312

www.seni.cz

Seni_64x275.qxd:Sestava 1 21.4.2011 11:50

INZE

RCE

34 FLORENCE 5/2011

ZPRAVODAJ čas

zpRavOdaJ čas

Konference pod názvem Co ohrožu­je společnost, a proto i nás, proběh-la v Praze 17. března. Zahájila ji hlavní sestra nemocnice Mgr. Dita Svobodo-vá a předsedkyně sekce managementu ČAS Anna Chrzová.

Závislost na alkoholu – náš největší problémV úvodu odborného bloku vystoupil MUDr. Miroslav Novotný z Oddělení pro léčbu závislostí (OLZ) VFN.

V přednášce nazvané Jak vznikají závislosti řekl, že závislí na alkoholu nejsou jen individua popíjející na uli-ci, ale mnohdy velmi úspěšní lidé, kte-ří nezvládli konkrétní životní situaci. Osobnost závislého člověka se mění. Jsou to ale změny vratné, ovšem po-kud dotyčný začne abstinovat. Vznik závislosti na alkoholu je iracionální a působí v něm výrazně dědičné fak-

tory – u přímých příbuzných je vý-skyt až pětkrát vyšší. Nakonec ale zá-leží na každém, zda závislost rozvine nebo nikoli.

Většina alkoholiků je tzv. skrytou populací, která bývá dlouhodobě lé-čena na doprovodné komplikace zá-vislosti (vysoký TK, epilepsie, jaterní cirhóza apod.), aniž by se lékař speci-alista zajímal o širší souvislosti. Že je pacient kupříkladu s hypertenzí závis-lý na alhoholu, se ani nedozvídá a léčí hypertenzi. A to je chyba a velký úkol zdravotníků.

V ČR je 400 až 700 tisíc alkoholiků a 40 až 50 tis. osob závislých na dro-gách. Z toho je vidět, že alkoholismus je u nás největším problémem. Ros-te počet závislých žen a závislých žen na mateřské dovolené. Úspěšnost léč-by alkoholismu se u nás pohybuje me-zi 40 až 60 procenty.

práce s lidskou duší je jednou z nejrizikovějšíchPetra Čermáková z OLZ VFN se orien-tovala na charakter práce sestry na ta-kovém pracovišti. V přednášce Práce s muži závislými na návykových lát­kách uvedla, že se práce sestry na Od-dělení léčby závislostí rapidně liší od práce sestry na standardním oddělení. „Především je to čtyřiadvacetihodino-vá komunikace,“ uvedla. Velký důraz je kladen na psychoterapii. Na praco-višti se léčí závislost na alkoholu, dro-gách a patologickém hráčství. Náplň práce sestry na oddělení má tři složky: režimovou, terapeutickou a edukační. Důraz se klade na doléčení po ukonče-ní hospitalizace.

Abstinenční syndrom (AS) na pediatrickém odděleníDalší přednášku přednesla Mgr. Marti-na Bašková z Kliniky dětského a doros-tového lékařství VFN. Dětí s abstinenč-ním syndromem na oddělení přibývá s tím, jak roste počet drogově závis-lých žen. Abstinenčními příznaky trpí 50 až 90 % dětí matek užívajících opiáty (drogy, alkohol, nikotin). Na pracovišti se provádí diagnostika, léčba a hodno-cení AS. Hodnocení probíhá pravidel-ně po třech hodinách (podle specializo-vaného dotazníku) a podle toho se od-víjí léčba, která spočívá v režimových opatřeních a farmakoterapii. Důležitá je správně vedená odvykací léčba.

demence nebo deprese?Příznaky deprese a demence si býva-jí podobné, někdy jsou zaměňovány. Sestra je musí znát, aby mohla ade-

co náS ohrožuje?

Česká asociace sester (ČAS) společně se Všeobecnou fakultní nemocnicí uspořádaly konferenci, která účastníky postavila do dvou rolí – zdravotníků i soukromých osob. Témata závislosti na drogách a alkoholu a problematika HIV pozitivních občanů, které byly na programu, se totiž týkají nás všech.

Socha Hygie od ak. sochaře Olbrama Zoubka, která byla odhalena v budově Stomatologické kliniky v loňském roce u příležitosti 125. výročí jejího založení.

zpRavOdaJ čas

kvátně reagovat na specifické situace, případně upozornit lékaře na určitý typ chování pacienta. Této problema-tice se věnovala Bc. Zuzana Fišaro-vá, vrchní sestra Psychiatrické klini-ky VFN. Nejprve seznámila přítomné s tím, co je přirozené stárnutí a co te-dy není možno považovat za chorobu. Přirozené stárnutí probíhá po strán-ce psychické, citové i paměťové. Připo-mněla, že benigní stařecká zapomnět-livost není choroba a že existují i pozi-tivní rysy přirozeného stárnutí.

Mezi prvními příznaky deprese se nachází zvýšená chuť na sladké. Typic­kým příznakem deprese vedle toho je:• Zabývání se opakovaně stejným

tématem, stáčení hovoru stále stej-ným směrem.

• Výmluvy.Jsoutovýmluvy,pročne-mocný nemůže tam či onam jít, poz-ději se už ani výmluvy nevymýšlejí. Nemocný už na to nemá energii.

• Spřibývajícímvěkempřibývajístes-ky na somatické problémy.

Některé deprese mohou přejít do obrazu demence.

V čem spočívají nefarmakologické intervence u depresí? Nezávisle na věku je důležité:• opřítseoblízkouosobu;• stanovitsipevnýdennírežim;• naučit se asertivně jednat (říkat

„ne“) a určovat si priority;• zajistitsipravidelnýodpočinek;• dopřát si dostatek pravidelného

cvičení;• dopřátsidostateksluníčka(zvláště

podzimního, v druhé řadě jarního).

Pro sestry je důležité odlišit typické znaky deprese a demence a u uvědomit si, že zatímco demence je z 80 % nevrat-ná, deprese může být plně vratná.

extrémně obézní pacientS úspěšnou kazuistikou extrémně obézního pacienta vystoupila Bc. Eva Kábrtová ze 3. interní kliniky VFN. V úvodu zdůraznila, že obezita ne-ní závislost na jídle – jde o nadměrné ukládání tuků v těle. Je to onemoc­nění, mezi jehož příčiny patří:• genetickéfaktory;• faktoryprostředí;• psychologickéfaktory;• fyzickáapsychickáonemocnění;• některéléky.

Hlavními příčinami jsou:• genetickédispozice;• špatnéstravovacínávyky;• pohybovéaktivity.

péče o hiV pozitivního pacientaNásledovaly příspěvky hostů konfe-rence, sester z FN Na Bulovce. Lud-mila Michalová hovořila o zajištění antiseptických a aseptických princi-pů u pacientů v perioperačním obdo-bí. U HIV pozitivních pacientů se v ne-mocnici provádějí všechny druhy ope-račních výkonů, včetně plánovaných císařských řezů. Všechny prostředky musí splňovat dvě podmínky: chránit pacienta a chránit tým.

AidS centrum nemocnice na BulovceMilada Soukupová představila lůž-kovou i ambulantní část AIDS cent-ra. Na pracoviště přicházejí pacien-ti s potřebou celodenní péče, gravid-ní ženy a provádí se zde diagnostika. V AIDS centru se provádí 10 až 15 po-rodů HIV pozitivních matek za rok a je v něm hospitalizováno 150 až 200 pa-cientů za rok.

Na ambulanci dochází asi 800 pa-cientů. Přednášející uvedla ještě další

čísla. K 30. 11. 2010 je v ČR 1 520 osob HIV pozitivních, onemocnělo 320, nejvíc jich je v Praze – 724.

Velmi úspěšné je centrum v pé-či o HIV pozitivní matky. Riziko pře-nosu infekce z matky na plod je běž-ně 30procentní. Léčbou matky po čas těchtotenství snižují v nemocnici to-to číslo na 5 procent. Od počátku exis-tence AIDS centra se v něm narodily jen 3 děti s HIV pozitivitou.

Práce v centru je náročná, protože pacienti vedle veškeré zdravotní péče potřebují hlavně psychologickou pod-poru. Klientelu tvoří především muži, homosexuálové a drogově závislí. Dů-ležité je striktní dodržování hygienic-kých pravidel.

Ludmila Bendová, staniční sestra AIDS centra, hovořila o tom, jaká ri-zika podstupují sestry při výkonu po-volání na tomto pracovišti. Je velmi příznivou zprávou, že dosud se u nás žádný zdravotník virem HIV nena-kazil.

Jaké je riziko přenosu infekce?• uHBC 6–30%• uHCV 1,8%• uHIV 0,3%

Rizika přenosu viru HIV ovliv­ňuje množství krve a velikost viro­vé nálože. Přednášející doporučila při poranění se během péče o poten­ciálního HIV pozitivního pacienta se obrátit na AIDS centrum na Bu­lovce, na lékaře, který se v problema­tice vyzná a který je schopen stano­vit míru rizika a rozhodnout o pří­padné léčbě.

Zdravotníci musí dodržovat před-poklad, že každý pacient je HIV pozi-tivní a další hygienické zásady.

Text a fota Jarmila Škubová

Chvíle před zahájením kongresu v posluchárně Stomatologické kliniky VFNPředsedkyně sekce managemnetu ČAS Anna Chrzová

Vážený pane řediteli,ve Vaší nemocnici je hospitalizován náš syn Jiří. Postup při vyšetře-ní byl dobrý a nemáme vůči němu žádné připomínky. Lékaři i ně-které sestry se chovají k pacientům i rodičům tak, že jim za to nále-ží poděkování, což tímto činím.

Pan doktor (XY) manželce řekl, že vyšetřením bylo u našeho sy-na zjištěno zhoubné onemocnění uzlin. Nebyl jsem u toho, ale ur-čitě to nebylo šetrné s ohledem na to, že matce také řekl, že jí dítě umře. Manželka plakala, a když odcházela, tak jí na chodbě sest-ra dala nějaké prášky a vodu na zapití. Manželka přišla domů, celá se třásla, brněly jí ruce a bylo jí na zvracení. Protože se to nelepšilo, zavezl jsem ji autem k obvodnímu lékaři, který sdělil, že to je asi po těch práškách, co dostala od sestry, a protože nevěděl, co to bylo, tak jí nic nedal. Manželka celou noc nespala, bylo jí špatně. Tak jsem ráno zašel do nemocnice, abych zjistil, co to bylo za prášky. Doktor řekl, že manželce nic nepředepsal a nic jí nedal. Nikde nebylo na-psáno a nikdo nevěděl, co vlastně manželka dostala. Sestru se po-dařilo sehnat až v odpoledních hodinách. Když jsem se jí ptal, jaké prášky manželce dala a proč, odpověděla, že manželce dala lék na uklidnění a to že prý může.

Vážený pane řediteli, měl jsem za to, že Vaše nemocnice je akreditovaná a ne nemocnice, kde si každý dělá, co chce, kde sestra ordinuje, co chce a komu chce. Zajímalo by mě také, kdo prášky ordinované a podávané sestrou platí. Žádám o přešetření této trestuhodné záležitosti, žádám o potrestání a vyhazov sestry, která si nic jiného nezaslouží a po poradě s mým právníkem zvo-lím další postup včetně medializace této skandální události.

Od tohoto čísla a na tomto místě budou naše čtenářky a čte-náři pravidelně nacházet rubriku, jejímž hlavním autorem je MUDr. JUDr. Lubomír Vondráček.

Připravili jsme pro vás seriál skutečných příběhů, ve kterých au-tor sehrál roli soudního znalce či právního poradce. Rubriku jsme nazvaliErrarehumanumest(chybovatijelidské).Vnašichpříbě-zích vystupují v hlavních rolích sestra a pacient, přičemž sestra buď skutečně, nebo údajně chybovala a za to nesla anebo moh-la nést velmi nepříjemné důsledky. Cílem je upozornit na rizikové situace, které mohou vzniknout i v dobré víře.

Hlavní aktéři a jejich pracoviště ponecháme anonymní. Pro náš záměr to ani není důležité. red.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Foto jš

kAuZA 1. náZor práVnÍkA

Skutkový stavPři šetření bylo zjištěno, že ošetřu-jící lékař matku velmi citlivě poučil o zdravotním stavu dítěte, podrobně vysvětlil zjištěnou diagnózu lymfo-mu a vysvětlil další léčebný postup. Přitom také upozornil na závažnost zjištěného stavu. Podle svědků byla reakce matky pochopitelná, ale po-někud výjimečná. Sestra skutečně vyšla na chodbu za matkou, snažila se ji uklidnit a skutečně jí podala jed-nu tabletu Lexaurinu, který sama ně-kdy užívá.

Je nepochybné, že sestra jedna-la empaticky, bona fide neboli v dob-ré víře, že pacientce pomáhá. Je však skutečností, že sestra překročila svo-ji pravomoc, když ve zdravotnickém zařízení, kde je zaměstnána jako se-stra u lůžka, bez vědomí lékaře a bez jeho ordinace podala lék. A to oso-bě, o jejímž zdravotním stavu nemě-la žádné informace a která nebyla pa-cientkou nemocnice.

Velkou chybou také bylo, že o po-daném léku nebyl nikde proveden zá-znam a také, že o podání léku nebyl nikdo informován. Lexaurin dosta-la matka, proto nebyl záznam v do-kumentaci dítěte a matka kartu ne-měla, neboť nebyla léčena. Je více než diskutabilní tvrzení manžela, že po-dáním l tbl. Lexaurinu došlo ke zhor-

šení zdravotního stavu matky. S prav-děpodobností hraničící s jistotou lze mít za to, že podáním 1 tbl. Lexaurinu nedošlo k žádné škodě na zdraví oso-by, které byl Lexaurin podán.

Řešení nemocnicePo opakovaném obtížném jednání otec dítěte připustil, že sestra jednala ve snaze zmírnit utrpení matky. Trval však na tom, že překročila svoji pravo-moc a požadoval potrestání. Netrval však již na tom, aby nemocnice s da-nou sestrou ukončila pracovní poměr. Věc byla řešena osobním jednáním se sestrou, která svoji chybu uznala. Do-stala vytýkací dopis a byla potrestána snížením osobního ohodnocení na tři měsíce. Zvažováno bylo i její přelože-ní na jiné pracoviště.

Řešení incidentu na poradě sesterProblém byl pak ještě řešen na pro-vozní poradě sester, kde byl kla-den důraz na povinnost poskytovat ošetřovatelskou péči nejen na vyso-ké odborné úrovni, s pochopením pro oprávněné požadavky pacientů a jejich doprovodu, ale za přísného dodržení obecně závazných předpi-sů, předpisů interních a standardů ošetřovatelské péče.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Marek Dvořák

StÍžnoSt AneB pŘÍliš doBré Srdce SeStrY STÍžNOST: z DOPISU řEDITELI NEMOCNICE

errAre humAnum eSt

VýHERCI KŘÍŽOVKY – FLORENCE 4/2011Znění tajenky z minulého čísla: Po dopravní nehodě přivezli pacientku do nemocnice a když se probrala z bezvědomí, doktor se jí ptá: „Kolik je vám roků?“ „Pětadvacet.“ „Sestro, pište: Pacientka ztratila paměť.“ Úspěšné luštititelky z minulého čísla: Hana Smetanová, Černožice; Dana Linková, Červený Kostelec; Lenka Kubínová, Červený Kostelec; Vladimíra Přecechtělová, Heřmánkovice; Irena Bednaříková, zábřeh; Ivana Vávrová, Brno; Martina Protivínská, Cheb; Iva Škodová, Liberec VI; Eva Neubauerová, Hradec Králové 12; Marika Celbrová, Brno

Dobrovolnické centrum ADRA

hledá dobrovolníkypro vybrané kliniky

Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

můžete smysluplně využít 2-3 hodiny svého volného času týdně uplatníte své schopnosti, dovednosti a nadšení pro dobrou věc

získáte nové kontakty a možná i přátelství

Zájemci o výcvik se mohou přihlásit do pátku 13. 5. 2011 na adresu: Alena Skutilová, ADRA, Klikatá 90c, Praha 5, nebo e-mailem na alena.skut i lova@adra.cz ,

kontaktní tel. 736 673 382. Výcvik se uskuteční v neděli 15. května 2011 od 14.00 do 19.00 hodin v sále prof. Charváta na III. int. klinice v areálu VFN, U nemocnice 2, Karlovo nám., Praha 2

Co Vám dobrovolnictví nabízí?

společné povídání s klienty a pacienty zpěv, malování, hraní her doprovázení na procházkách

Čeká Vás například: výcvik, pojištění, supervizi proplácení cestovného

Zajistíme Vám:

Vysoká kvalita zpracováníje deklarována držením certifikátů ČSN ISO 9001 a ČSN EN ISO 13485

CLINITEX CZ s.r.o. 1. máje 3236/103, 703 00 Ostrava Tel.: +420 597 578 688, fax: +420 597 579 005, e-mail: info@clinitex.cz

…umění oblékat

www.clinitex.cz

k opakovanému užití dle ČSN EN 13795

Operační oděvy, pláště a roušky do čistých prostor

dle ČSN P ENV 14237

Oděvy a textil

ODĚVY A TEXTILPRO ZDRAVOTNICTVÍ

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

inzerát Florence 02.ai 1 20.4.2011 23:09:54