www.zlinskedumy.cz

FRANCIE LUDVÍKA XIV.Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484

Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století

Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUM Francie Ludvíka XIV.

Označení DUM VY_32_INOVACE_11_1_07

Autor Mgr. Miroslav Flieger

Datum 30.3.2013

Vzdělávací oblast Člověk a společnost

Vzdělávací obor Dějepis

Tematický okruh Novověk

Ročník 2. ročník gymnázia, sexta

Nástup Ludvíka XIV. na trůn• Ludvík XIV. na trůn formálně nastoupil

roku 1643 po smrti svého otce Ludvíka XIII. Ve věku pouhých čtyř let. Faktickým vládcem byl kardinál Jules Mazarin v roli zplnomocněného ministra. Mazarin byl schopný politik, ztělesňující absolutistické tendence, proti kterým vypuklo roku 1648 neúspěšné povstání aristokracie i měšťanů.

• Když po Mazarinově smrti roku 1661 Ludvík uchopil otěže královské moci, vládl samostatně, bez vlivu mocných ministrů. Dovršil absolutismus a centralizaci moci do svých rukou, opíraje se při tom o policii, armádu, úřednický aparát a katolickou církev. Ludvíkův postoj můžeme vyjádřit heslem „Jeden král, jedna víra, jeden zákon“.

[1] Kardinál Jules Mazarin

Rysy Ludvíkovy vlády• Sám Ludvík se označoval přídomkem

„Král Slunce“, (Slunce se řídí božskými pokyny a je pánem nad životem a smrtí).

• Potřeba přísunu značného množství peněz vedla ke snaze najít jejich nové zdroje. Zde měl Ludvík šťastnou ruku ve volbě ministrů, jmenujme správce státních peněz, Jeana Baptistu Colberta. Přes Colbertovy nesporné schopnosti (maximálně aplikoval zásady merkantilismu), výdaje státu rostly, zátěží byla zejména války a reprezentace.

• Opozice vůči Ludvíkovi byla v podstatě nemožná, případný kritik krále mohl zmizet v některém z vězení, mezi kterými hrála prim pařížská pevnost Bastilla. [2] Ludvík XIV.

Reprezentace

• Ludvíkův způsob hospodaření se státními financemi nepatří mezi vzory zodpovědné ekonomiky. Král si potrpěl na přepych a kdo chtěl žít na jeho dvoře, musel se přizpůsobit, což šlechtice finančně ruinovalo.

• Výrazem přepychu se stalo nově budované královské sídlo ve Versailles u Paříže, kde původně stával lovecký zámeček. Řada panovníků jej napodobovala (jmenujme třeba vídeňský Schönbrunn). Z architektů, kteří na podobě zámku pracovali, jmenujme Julese Hardouina-Mansarta.

[3] Zámek Versailles

Zrušení ediktu nantského• Roku 1685 Ludvík XIV. zrušil

edikt nantský, dokument, který garantoval rovnoprávnost hugenotům. Francie se stala státem programově katolickým, do věcí církve však mohl zasahovat panovník (což bylo zvykem již po staletí). Toto rozhodnutí oslabilo francouzskou ekonomiku, velmi schopní a podnikaví protestanti odcházeli do zámoří, ale také do Nizozemí, Anglie, či Braniborska.

[4] Jezdecký portrét Ludvíka XIV.

Zahraniční politika• Velmi aktivní zahraniční politika

Ludvíka XIV., tedy řada válečných konfrontací, na jedné straně stát finančně vyčerpávala, diplomatická ofenzíva však způsobila, že francouzština vystřídala latinu na pozici prvního jazyka diplomatů.

• Počáteční úspěchy v koloniích se časem vytratily, nesporný ziskem byla koruna krále Španělska pro Ludvíkova vnuka Filipa z Anjou a to i pro jeho potomky. Dalšími zisky bylo Alsasko, Štrasburk a část jižního Nizozemí.

[5] Vnuk Ludvíka XIV., španělský král Filip V.

Odkaz Ludvíka XIV.• Ludvík v závěru života zažil

smrt několika svých blízkých (včetně dauphina Ludvíka – jediného legitimního syna).

• Svým následovníkům zanechal zásadní problém – neutěšený stav veřejných financí a zemi, která pevně lpěla v absolutismu. Ludvík XIV. zemřel roku 1715 a porovnáme-li styl jeho vlády se soudobými obyčeji ve Velké Británii, vidíme propastný rozdíl.

• Po Ludvíkovi XIV. nastoupil jeho pravnuk Ludvík XV., který se narodil roku 1710, tedy pětiletý chlapec.

[6] Král Francie, Ludvík XV.

Otázky a úkoly• 1. Vysvětlete označení Ludvíka XIV. „Král slunce“:• 2. Které výdaje nejvíce zatěžovaly rozpočet Francie za vlády krále Ludvíka XIV.?

• 3. Která stavba Ludvíka XIV. se stala vzorem rezidence pro řadu soudobých vládcům?

• 4. Jaké ekonomické následky mělo zrušení ediktu nantského?

• 5. Který jazyk vystřídala francouzština v roli oficiálního jazyka diplomatů v éře Ludvíka XIV.?

Internetové zdroje (obrázky):• [1] BOUCHART, Pierre Louis. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013].

Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cardinal_Mazarin.jpg

• [2] RIGAUD, Hyacinthe. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Louis_XIV_of_France.jpg

• [3] FILIP. commons.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Parc_chateau_versailles.jpg [4] LE BRUN, Chatrles. commons.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Louis_XIV_Equestrian_Portrait.jpg

• [5] KNELLER, Godfrey. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:King_William_III_of_England,_%281650-1702%29.jpg

• [6] RIGAUD, Hyacinthe. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 18.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Koning_Louis_XV;_Hyacinthe_Rigaud.jpg

Literatura:• Čornej Petr, Čornejová Ivana, Parkan František: Dějepis pro gymnázia a střední školy. SPN, Praha 2001. ISBN 80-7235-152-4.

• Kol. autorů: Dějiny evropské civilizace, díl II. Paseka, Praha Litomyšl 1995. ISBN 80-7185-011-X.

• Maurois, André: Dějiny Francie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1994. ISBN 80-7106-098-4.