fss.muny.czfss.muny.cz/data/PSY106/PSY106-2011-emoce-zapisky.docx · Web viewnámitky:- emoce jsou v této teorii téměř synonymem pro frustraci = situaci nedostatku- i přebytek

PSY106 - PSYCHOLOGIE EMOCÍ A MOTIVACE

VLASTNOSTI A FUNKCE EMOCÍ

21. 2. 2011 behavioristické pojetí x fenomenologické pojetí (F: každý ví, co je to strach, ale nikdy nevíme,

jaký je opravdu strach druhého člověka) SUBJEKTIVITA EMOČNÍHO ZÁŽITKU

„emoce“ → e-movere (lat.) = pohyb ve smyslu fyzickém i psychickém (pohyb myšlenek, změna psychického stavu)

svenické emoce = budí v nás energii, která musí ven X asvenické emoce emoce mají něco společného s energií v těle: mobilizace, vybití, uvolnění, soustředění SOUVISLOST EMOCÍ S KOGNITIVNÍMI A FYZIOLOGICKÝMI PROCESY

PRAAFEKTY – pohybová složka emocí, která je pozorovatelná a na jejímž základě lze odhadnout prožívanou emoci1. pryč s tebou ode mě2. sem s tebou ke mně3. tam se mnou k tobě4. pryč se mnou od tebe

vývojově – emoce = pozůstatek typických forem reakcí:a) boj / útěkb) předstírám, že jsem mrtvý

MOBILIZUJÍCÍ FUNKCE EMOCÍ

základní dimenze emocí – Wundt1. uvolnění x napětí2. libost x nelibost3. vzrušení x uklidnění (dnes už se neuvádí)

afekty x nálady EMOCE JSOU POLARITNÍ

1


průběh libého a nelibého prožitku v závislosti na intenzitě podnětu a délce trvání

0 5 10 15 20 25

-3

-2

-1

0

1

2

3

mírně libý prožitekmírně nelibý prožitek

mírně libý prožitek – začínáme na mírně libém pocitu, libost roste do určité úrovně, ale po dosažené určité míry libost klesá až záporným hodnotám a vzniká nelibost (např. když máme rádi slané jídlo, tak pořád solíme a solíme…)

mírně nelibý prožitek – začínáme na mírně nelibém pocitu, nelibost se zvyšuje, ale postupem času se rychlost rostoucího nelibého pocitu snižuje (např. když sedíme u zubaře, který nám vrtá zub)

aktuální geneze emoce – např. afektu hněvu:

0 2 4 6 8 10 120

2

4

6

8

10

12

AFEKT

AFEKT

NARŮSTÁNÍ

VÝBUCH

PLATEAU

VYHASÍNÁNÍ

EMOCE JSOU PROMĚNLIVÉ V ČASE

2


kognice (vjemy, myšlenky, fantazie) nelze oddělit od emocí (např. strach ovlivňuje naše myšlenky i představy)

projekce – manželské hádky typu „ty jsi naštvaný“ – „ne, nejsem“

nesoulad mezi těmito složkami by měl psychologa upozornit na problém vliv na důvěryhodnost člověka (pokud jsou složky v nesouladu, člověk ztrácí důvěryhodnost) EMOCE JSOU NEODDĚLITELNÉ OD KOGNITIVNÍCH PROCESŮ

7. 3. 2011Co vytváří vztah mezi lidmi?- společné emoční zážitky- porozumění jako výsledek sdělování intimních věcí- na základě pozitivní zkušenosti

JOHARImodel

sebepoznání, sebereflexeANO NE

známé druhým

ANO zjevné neuvědomovanéNE skryté neznámé

EMOCE JAKO TVŮRKYNĚ VZTAHU

3

představa emoce

emoční prožívání, pocit, subjektivní

prožitek

kognitivní obsahy (myšlenky,

představy,...)

chování, jednání, výraz, motorika


projev emocí jako prostředek komunikace = emoce má i informační hodnotu

projevením emoce v přítomnosti druhého dávám najevo:1. emoční prožitek, změnu = co cítím, jak; popis umožňuje sdílení, nebýt „na to sám“, přivolat pomoc (někdy jen výraz, ne slova)2. dávám najevo, že vnímám okolí jako „bezpečné“ (ukazuji citlivé „opravdové“ já) – dávám druhému najevo, že to ten druhý unese, jsem připraven s ním vejít do interakce, není mi lhostejný3. vnímáme svůj prožitek jako přirozený – já „jsem OK“ (uvědomování si svých emocí) x společenský tlak (očekávané jednání – jak se budeme chovat v určitých situacích; introjekt – zvnitřněné pravidlo jako např. chlapi nepláčou, sebechvála smrdí) x vlastní schopnost ovlivnit emoci vůlí

- emoce lze potlačovat, maskovat, zesilovat, zeslabovat

neprojevením, maskováním…emoce mohu dávat najevo:1. okolí, situace nejsou zcela bezpečné, důvěryhodné2. odmítám vlastní prožitek – vnímám ho jako nepřijatelný v dané situaci3. promítám do okolí tuto svou představu - předpokládám, že okolí bude vnímat mou emoci jako nepřijatelnou, trapnou, hysterickou…4. využívám emocí jako prostředek přesvědčování, nátlaku, manipulace druhými

EMOCE JAKO FORMA I OBSAH KOMUNIKACE

experiment: P. Ekman – interkulturní výzkum: „Existují kulturně univerzální, „základní“ emoce?“1. shromážděny fotografie výrazů tváře2. předloženy posuzovatelům z pěti zemí (US, Brazílie, Argentina, Chile, Japonsko) k odhadnutí příslušného prožitku

- odpověď ANO: zlost/vztek, strach, smutek, radost, překvapení, znechucení, pohrdání/opovržení- k podobným poznatkům došel nezávisle i Izard

- možné výhrady: naučená interpretace, sdílení stejných masmédií, univerzálně sdílené podněty- Proto opačný směr ověřování: fotografie výrazů členů izolovaného domorodého kmene v Nové Guineji prezentovány Američanům – výsledky ve prospěch této teorie

experiment: Ekman, Friesen 1972Američané a Japonci sledují video-ukázky budící různé emoce- nejprve byli tajně nahrávání skrytou kamerou, pak byli požádáni aby stejné ukázky shlédli znovu, kdy byl přítomen experimentátor- Američané vyjadřovali v obou situacích výrazné pozitivní i negativní emoce- Japonci měli v přítomnosti experimentátora problém s vyjádřením negativních emocí a tak se pouze usmívali

4


vývojová hlediska:

emočně-motivační systém:- úzké spojení emocí s potřebami (obecně motivy)- emoce signalizují, že je organismus v nerovnováze (=došlo k narušení dynamické homeostázy), je potřeba adaptovat se na novou situaci- nespokojenost se současným stavem vybízí k hledání alternativy = budí představu příznivější – více uspokojující situace- emoce signalizují, že je bráněno uspokojení vlastních potřeb

kontakt s vlastními emocemi → uvědomění bytostných potřeb člověka

MOTIVAČNÍ FUNKCE EMOCÍ EMOCE A ZÁŽITEK „JÁ“

„poker face“ (nevíme, co si máme myslet a tak vzniká prostor pro projekci – promítáme často negativní představy) X „oživení“ – „vybarvení“

EMOCE IDENTIFIKUJÍCÍ OSOBNOST

5

pohled do očí, úsměv, typický tón hlasu,

dotek...

emoční vazba (bazální důvěra, "pradůvěra"),

"psychická výživa"

schéma, jak se vztahovat k lidem, ke světu: JE BEZPEČNÝ?


TEORIE EMOCÍ

21. 3. 2011

James a Lange„Pláčeme, protože jsme smutní. Máme strach, a proto se třeseme. Máme zlost, a proto jsme uhodili.“X„Jsme smutní, protože pláčeme. Máme strach, protože se třeseme. Máme zlost, protože jsme uhodili.“- považovali emoce za důsledek (bezvýznamný ocásek) fyziologických změn, které se odehrály v organismu= James-Langova teorie emocí (příklad fyziologické teorie emocí) = „periferní“ teorie emocí

hypotéza obličejové zpětné vazby- podle toho, jak se tváříme, tak se začněme cítit; pokud se budeme usmívat, budeme se cítit šťastnější

experiment: Stepper a Strackzkoumané osoby, které vyslechly výsledky svých výkonnostních testů vsedě ve vzpřímené pozici, se cítily hrději než ty, které je vyslechly v sesunuté zhroucené poloze, ačkoliv byly všem sdělovány průměrné výkony

námitky: - ne všechny fyziologické reakce nastupují tak rychle – mnohdy emoce pocítíme téměř okamžitě, nebo alespoň dříve, než nastoupí fyziologické změny (např. strach z neznámého zvuku)- různé emoce jsou doprovázeny stejnými/podobnými fyziologickými projevy – nelze jasně přiřadit ke každé emoci specifickou kombinaci (vzorec) fyziologických změn- není třeba ani zažívat nějakou emoci ačkoliv cítíme fyziologické změny (jogging pro radost X marné dobíhání na autobus)- experiment proti teorii: všechny symptomy emocí se u zvířat (psů) objevují i po operativním odstranění kožních a viscerálních senzorů

Walter Canon – Philip Bardvnímání podnětu → aktivace talamu → a) vzruch do autonomního nervového systému →viscerální reakceb) signál současně směřuje do mozkové kůry → uvědomění zážitku emoce(a + b = děje se souběžně)

= talamická teorie emocí

- jde zejména o struktury hypotalamu a limbického systému spolu s amygdalou, které hrají hlavní roli v utváření emočního zážitku

amygdala:- zprostředkovává rychlou emoční reakci po hrubé analýze smyslových podnětů a aktivaci

6


viscerálního systému- až následně kognitivně zpracováváme situaci (leckdy s překvapením, co jsme to udělali )

Stanley Schachter – Jerome Singer„dvoufaktorová“ teorie emocí

experiment: Zkoumaným osobám aplikovali adrenalin (adrenalin povzbuzuje vyšší aktivaci organismu, zrychlení tepové frekvence, rozšířené zornice). Polovině byla řečena pravda, tedy že šlo o adrenalin a byli seznámeni se symptomy. Druhé skupině řekli, že šlo o vitamín, který působí dlouhodobě a nebude mít žádné momentální příznaky.

Lidé byli dále rozděleni do dvou čekáren. V každé čekárně polovina účastníků byla ze skupiny, která znala pravdu a druhá polovina, která pravdu neznala. U jedné skupiny čekajících byla osoba, která působila rozjařile, vyprávěla vtipy, byla veselá atd. U druhé skupiny čekajících byla osoba, která působila naštvaně, nervózně a vyjadřovala negativní emoce.

Zkoumána byla nálada čekajících:

Skupina, které bylo řečeno, že jde o adrenalin a byla vystavena přítomnosti veselého člověka: nálada se nezměnila

Skupina, které bylo řečeno, že jde o adrenalin a byla vystavena přítomnosti naštvaného člověka: nálada se nezměnila

Skupina, které bylo řečeno, že jde o vitamin a byla vystavena přítomnosti veselého člověka: nálada se změnila, lidé byli veselejší

Skupina, které bylo řečeno, že jde o vitamin a byla vystavena přítomnosti naštvaného člověka: nálada se změnila, lidé byli více zlostní a naštvaní

→ pokud známe účinky látky, nemáme důvod pátrat po smyslech našich symptomů; nemáme potřebu měnit náladu→ pokud nevíme, co se v našem těle děje; přijímáme jakékoliv nápovědy z okolí

další využití:Při představování nového auta – výrobci pozvou novináře do hezkého prostředí (u moře, horské cestičky, závodní dráha), aby psali o autu hezky a hezky ho uvedli na trh.

dvoufaktorová teorie:(nespecifická aktivace)+ (označení, pojmenování, pochopení, intelektová interpretace na základě informací zvnějšku) = zážitek emoce

Festinger - Carlsmithexperiment: za kolik se kupují názory?Zkoumané osoby měly provádět nenáročnou a nudnou činnost. Jedné polovině z nich byla slíbena odměna ve výši jednoho dolaru, druhé polovině odměna ve výši deseti dolarů. Nakonec měly zkoumané osoby ohodnotit činnost, kterou dělaly. Osoby ze skupiny s větší odměnou vypověděly, že to byla nuda a dělají to pro peníze. Osoby ze skupiny s menší odměnou říkaly, že to dělaly kvůli pomoci lidem a nebylo to tak hrozné. (nemohly

7


říct, že to dělají pro peníze, protože by měly pochybnosti o hodnotě sebe samého a tak hledali důvody, proč to bylo užitečné a zajímavé)

kognitivní disonance- rozpor mezi dvěma různými kognitivními informacemi, které člověk přijímá- způsoby, jak se vyrovnat s kognitivní disonancí: * příklad: kuřák kouří a přitom přicházejí informace, že kouření zabíjí- zpochybnění informace (hesla protikuřácké unie, zmanipulované informace)- zpochybnění zdroje (vzorek průzkumu nebyl reprezentativní)- zahlušení dalšími nepodstatnými informacemi (po kouření se hubne, bez cigarety si tak nepopovídám s kamarádkou)- změna postoje aktéra (necháme se přesvědčit, že kouření škodí zdraví a přestaneme kouřit)- přesunutí zodpovědnostiPodstatou kognitivní disonance je nepříjemný pocit, který potřebujeme řešit. Proto se kognitivní disonanci snažíme zmírnit například výše uvedenými způsoby.

P. V. SimonovE = P (Id – In)E = emoce, reakce na nedostatek informacíP = intenzita potřeby, pohnutkyIn = informace potřebná k dosažení cíleId = informace k dispoziciE = 0 pokud In = Id - máme stejné množství informací, jaké potřebujemeE = 0 pokud P = 0E+ pokud In < Id - máme více informací než potřebujemeE- pokud In > Id - máme méně informací než potřebujeme(informace lze chápat jako schopnosti nebo dovednosti)

= informační teorie emocí

námitky:- emoce jsou v této teorii téměř synonymem pro frustraci = situaci nedostatku- i přebytek informací může být stresující nebo nudný → nevyvolává vždy pozitivní emoce- mnohdy víme, co je potřeba udělat a jak, ale stejně to neuděláme- plně informovaný systém nevykazuje emoce, protože „nejsou potřeba“- Je skutečně P nezávislé na Id? Nebo je to tak, že nás baví činnost, ve které se nám daří?

Charles DarwinEmoce jsou pozůstatkem vývojové linie – zajišťují adaptaci druhu.

= evoluční pojetí emocí

8


McDougallChování je řízeno instinkty.instinkty = vzorce chování, které vznikly v průběhu evoluce ke zvládání důležitých životních situací; určují cíl a poskytují síly k dosažení cíle

podnět instinkt emoce chováníneočekávané, nepříjemné intenzitní podněty

útěk strach útěk, hledání úkrytu

nepříjemné podněty (zkažené potraviny)

odpor hnus záklon, couvání, odstup

…

R. Plutchik- Plutchikovo těleso emocí (kuželovitý model) – třídění emocí podle příbuznosti- skládání emocí podle tělesa emocí: např. překvapení + smutek = zklamání

4. 4. 2011

Behavioristické přístupy - emoce redukují na fyzické projevy, zážitková složka je nezajímá- Emoce jsou naučené, instinktivní, fyzické reakce- J. B. Watson a následovníci

9

Frustrace ( seminář 21. 3. 2011)

Možnosti reakce na překážku:a) působit přímo na překážkub) obejít překážkuc) vzdát se

Rosenzweig – obrázkový frustrační test (postavička, rozbité okno, „to jsi byl ty!“); jak doplníme prázdnou bublinu u obviněného?a) Intropunitivní reakce – přiznáme vinu sobě (hledáme ji uvnitřb) Extrapunitivní reakce – přiznáme vinu něčemu/někomu jinémuc) Impunitivní reakce – nepříznáváme vinu nikomu/ničemu („prostě se to stalo“)


Duffyová (1934)- Emoce se od ostatních psychických jevů liší zejména stupněm vzrušení = aktivace

Lindsley (1951)- Role RAS (retikulární aktivační systém), změna citlivosti cenzorů zprostředkovaná RAS, „arousal“- RAS zodpovídá za nabuzení, zvýšenou aktivaci (arousal)

Fenomenologické teorie- Vnímání světa jedinečným způsobem- Naše zážitky mohou mít společné prvky (můžeme se „setkat“, porozumět si)- Klíčový zážitek je tady a teď, získané údaje jsou tedy subjektivní výpovědi o uvědomovaných procesech a zážitcích – tyto obsahy ovlivňují způsob, jak člověk reaguje a jak se chová- Pokud se člověk liší od ostatních předmětů zkoumání tím, že si uvědomuje, stěží můžeme toto uvědomování ignorovat

Pozitiva: práce s živým člověkem, respekt k jedinečnosti, ke druhému člověku a jeho právu prožívat jinak

Negativa: mnohé problémy s výzkumem, obtíže s kvantitativním testováním, jedinečné prožívání znamená např. i používání jedinečného slovníku

Klinické teorie - S. Freud, psychoanalýza, emoční obrany, atd.

PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PROJEVY EMOCÍ- Idiosynkrazie – např. averze vůči škrábání nehty po školní tabuli- Systém řízení = neuro-humorální systém řízení- Centrální řízení (vegetativní-autonomní a periferní složka)

Sympatikus – souvisí se zvýšením produkce hormonu adrenalinu, zrychlení tepu, prokrvení končetin, vyplavení slz, zvýšená pohyblivost (příprava k akci – obrana, útěk)

Parasympatikus – spíše tlumivý účinek, ale není tak jednotný a rozsáhlý; neurotransmiter a acetylcholin; útlum pohybu, snížení tepové frekvence, stažení a křeče žaludku, zácpa

Hypotalamus – „na začátku“ autonomního NS i neurohumorálního řízení. Spolu s hypofýzou ovlivňují činnost většiny ostatních žláz s vnitřní sekrecí.

Svalové změny - pohyby celého těla, mimické pohyby, pantomimické pohyby, třes, napětí a stažení svalů, stažení hrdlaMetoda zkoumání – pozorování, videozáznamy, elektromyograf

10


Kožní změny - psychogalvanický reflex (kožně-galvanický reflex – změna vodivosti kůže; při každém emočním vzrušení – může to být i pozitivní zážitek), pocení kůže, změny teploty kůžeMetoda zkoumání - pozorování, psychogalvanometr, testovací papírky reagující změnou barvy na sekreci potu- Detektor lži (polygraf)

Změny dýchání- zrychlené dýchání, prohloubené dýchání, nepravidelné dýchání, zástava dechuMetoda zkoumání – pozorování, pneumograf, měření spotřeby kyslíku

Změny krevního oběhu - změny tepu srdce, změny krevního tlaku, změny průtoku krevních vlásečnic, změny objemu končetin a penisuMetoda zkoumání – pozorování, elektrokardiograf, sfygmomanometr (tonometr), pletyzmograf (falopletyzmograf)

Oční změny - pohyby očí, mrkací reflex, pupilární reflex (změna zorniček), pláč, vylučování slzMetoda zkoumání – pozorování

Hess (1975) - na fotografiích jsou lidé s rozšířenými zorničkami vnímáni jako příjemnější a atraktivnější než lidé bez rozšířených zorniček - stejný výsledek i při posuzování živých osob (Strass a Willis, 1967)

Hodnocení dojmu podle frekvence mrkání- Faktory - nervozita, nevlídnost, lehkovážnost/nedbalost- S rostoucí frekvencí mrkání roste dojem nervozity a nedbalosti- U-křivka mezi frekvencí mrkání a dojmem nevlídnosti (mrká málo nebo hodně – vypadá nevlídně)

Salivární sekrece – sliněníÚtrobní změny – stažení žaludku, stažení hrdla, křeče, nevolnost, zvýšený pohyb střev nebo naopak zácpa

Co je možné odhadnout na základě pozorování fyziologických reakcí? Míru vzrušení (je poměrně těžké určit, zda se jedná o strach nebo třeba radost)

Kontinuum aktivační úrovně:1. Hluboký spánek2. Bdělý stav, pozornost, zájem

11


3. Emoční prožitky různé míry4. Afekt

Arousal a vědomá kontrola - Pokud je úroveň arousalu nebo stresu nízká, nejsem schopen vědomě kontrolovat chování (např. hluboký spánek)- Postupně s rostoucí aktivací jsem schopen vědomě a cíleně regulovat své chování (optimální úroveň)- Dále s rostoucím vzrušením tato schopnost opět klesá

Yerkes-Dodsonova křivkaPokud je úroveň aktivace nízká nebo naopak příliš vysoká, úroveň výkonové činnost je rovněž nízká; výkonová činnost je nejvyšší při přiměřené úrovni aktivace (při běžné činnosti)

U zautomatizovaných činností by úroveň výkonové činnosti byla povětšinou vysoká (jsem totiž schopen takovou činnost vykonávat jak při nízké, tak vysoké úrovni aktivace – např. čištění zubů)

Např. při sportu je úroveň výkonové činnosti vysoká jen při vysoké aktivaci, také není dobrá nadměrná aktivace (např. aby sprinter nevyběhl dřív – tzv. paraprosexie)

12


MOTIVACE

18. 4. 2011

časový průběh motivace1 fáze - nejasné vzrušení, nespokojenost, neurčitý „jiný“ stav, nejasná touha, energetizace2. fáze - uvědomění si potřeby3. fáze - volba cíle, který může uspokojit a naplnit potřebu4. fáze - volba prostředků k dosažení cíle5. fáze - uskutečnění akce, investování energie, dokončení6. fáze- zážitek uspokojení- jednotky času: jakékoliv (sekundy, dny i desetiletí)

0 1 2 3 4 5 6 7 8 90

0.5

1

1.5

2

2.5

3

3.5

4

Series2

t - čas

aktiv

ace

v kterékoliv fázi může dojít k poruše (přerušení akce) – často k tomu dochází v určité typické fázi (pro každého člověka je typická fáze jinde, někdo to vzdává už na začátku, někdo těsně před cílem)

incentivy (pozitivní nebo negativní): příslib trestu nebo odměny (motivy)- vztah k incentivám si budujeme na základě učení; roli zde hraje předchozí zkušenost

cíl je nejatraktivnější, pokud je pravděpodobnost jeho dosažení střední (není ani nedosažitelný, ani snadně dosažitelný) = diskrepační teorie

Murray (1893 – 1988) potřeby – expertní seznamy- potřeby, emoce a tlak

- proč střelec nevystřelil? Není to základní lidská potřeba.

klasifikace potřebMaslow – hierarchická teorie potřeb - rozvoj v průběhu ontogeneze

13

3. fáze

1. fáze

2. fáze

4. fáze

5. fáze

6. fáze

nejvyšší: sebeaktualizace a sebetranscendence


- dole jsou potřeby univerzální, nahoře specifické- dole je míra energetizace vyšší, nahoře nižší- míra lidskosti je dole nižší, nahoře vyšší- proč střelec nevystřelil? Měl hlad, cítil se v nebezpečí, atd.

psychoanalýza- nevědomé potřeby, nevědomě potlačované potřeby- proč střelec nevystřelil? Vzpomněl si, jak otec zuřil, když si jako dítě král s lukem./Jako malý se při střelbě zranil.

možné otázky o vztahu učení k motivaci:- Vybírá si obvykle takovýto cíl?- Vynakládá obvykle tolik energie k dosažení cíle?- Vzdává to obvykle před uskutečněním akce?- Obvykle akci dokončí, ale nezažívá uspokojení?- Naučil se ignorovat vlastní potřeby?- Jak obvykle interpretuje situaci? (intro-, extra-, im-)- Naučili ho to?- Vyplatilo se mu to dříve?- Naučili ho vzdávat to?

14

sebeaktual.

estetické potřeby

poznání a porozumění

seberealizace (sebenaplnění)

uznání, úspěšný výkon, prestiž

láska, potřeba někam patřit

bezpečí, jistota, spolehlivost

fyziologické potřeby (hlad, žízeň, sexuální potřeby)


- Naučil se vzdávat to?- Dělává to obvykle jako ostatní? (atribuční teorie)

Zvyk se může sám stát popudem – zájmem, záměrem (Allport – funkční autonomie motivů)

Vůle + volní vlastnosti- například: cílevědomost, svědomitost, vytrvalost, ambicióznost, zodpovědnost, zaměřenost na výkon, ctižádostivost, spolehlivost, houževnatost- proč střelec nevystřelil? Byl málo ambiciózní/houževnatý/…

Lewin – intrapsychické konflikty- ambivalentní typ konfliktu (dvojnásobně ambivalentní atd. – záleží na počtu cílů)

„Racionální“ rozhodování x představivost a fantazie„Nemám dost síly na řešení tak složitého dilematu“„Ztratím kus sebe, pokud zavrhnu jednu variantu“„Existují jen krajní možnosti řešení: BUĎ – ANEBO“

rizika fantazie:- zveličuje problém a jeho důsledky- delakosáhle „předvídá“

- proč střelec nevystřelil? „Vysnil“ si černý scénář – někdo mi vběhne před terč a já ho střelím.

Provedení akce X představivost, fantaziea) Brání mi někdo, něco? Stav frustrace příp. interpersonální konflikt.b) vlastní pochybnostic) nejsem dostatečně nabuzend) zachování homeostázy – souladu mezi postojem a chováním = zabránit kognitivní disonancie) zachování homeostázy ve společenském kontextuf) udržení konstantního sebeobrazu („jsem slaboch a vím to o sobě, vždy to tak nakonec

udělám“ nebo „to je jen slaboduchá zábava méně inteligentních lidí“)

UspokojeníKdy je nejsilnější zážitek uspokojení? – dlouhá příprava, náročnostCo vše může ovlivnit současný zážitek uspokojení? – např. publikumJaké mohou být příčiny nedostatečného zážitku uspokojení? - to zvládne každý, ostatní to neocení, není to podle mých představ, rodiče nasadili příliš vysokou laťku (ať jsme dosáhl čehokoli, pořád to bylo málo)

15


9. 5. 2011

Vymezení pojmu „motivace“popis chování = úsudky o vnitřních stavech a procesech, které:

1. určují směr chování – výběr jedné alternativy před jinou, například tanec2. aktivizují a energetizují chování – například dlouhé hodiny nácviku3. zajišťují trvalost chování v čase – například od dětství se věnuji tanci

tyto tři aspekty označujeme jako motivaci

Předpokládaný intrapsychický proces, který aktivizuje, směruje chování a zajišťuje jeho trvalost.

odpovídá v psychologii na otázky „proč“, „kam“ Nelze pozorovat motivaci přímo – je to skrytý, vnitřní proces Úsudky o jeho existenci umožňují přisoudit smysl konání, které by se jinak zdálo být zmatené,

nesouvislé nebo bizarní.

Různá pojetí motivace

Teorie instinktůbiologický přístup, rané fáze psychologie

instinkty jako:- vrozené vzorce chování- společné pro různé živočišné druhy- nezávislé na zkušenosti- vyvolané specifickými podmínkami a prostředím

W. James – bojovnost, hromadění věcí (majetku), zvědavostS. Freud – mnoho komplexních forem chování a prožívání; je do značné míry podmíněno biologickými mechanismyMcDougall – i sociální chování je odvozeno z instinktů

návaznost na Darwinovo pojetí evoluce – stejné základní principy vývoje u lidí i zvířat – liší se jen stupněm vývoje, ne druhem

dodnes je to kontroverzní téma

Teorie „drive“ (pudu, popudu, puzení, nutkání)- hlad, žízeň, příliš chladu/horka…

drive konstrukt – vnitřní popud, který vede člověka k redukování nepříjemných pocitů, nutí k chování, které je eliminuje (na rozdíl od instinktu není hotový vzorec chování)

biologická potřeba → stav „drive“ → aktivace mnoha různých chování→ chování, které redukuje „drive“ posíleno a opakováno

16


teorie nejprve omezena na biologické potřeby, později model rozšířen na chování, které nesouvisí těsně se základními biologickými potřebami (např. hypotéza „frustrace způsobuje agresi“ – frustrace → drive agrese → uspokojení útokem na zdroj frustrace; to znamená, že drive může být vybuzen vnějšími podněty)

Kognitivní přístup – teorie očekáváníchování je podmíněno očekáváním zisků v budoucnosti

člověk není „postrkován“ naléhavými impulzy instinktů, spíše je tažen představou očekávaných zisků (= pozitivní incetivy)

V.H. Vroom - uplatnění v okruhu pracovní motivace - vysoká pracovní motivace pokud:

1. lidé věří, že větší úsilí zlepší jejich výsledek práce (tj. očekávání, že existuje vztah mezi úsilím a výsledkem = očekávání)

2. dobrý výkon je odměněn (tj. očekávání, že existuje vztah mezi výsledkem a odměnou/trestem = působnost, prostředí)

3. odměny mají pro ně hodnotu (tj. vnímána atraktivita odměny = valence)

Atribuční teorieHeider, Weiner

Přirozená tendence přisuzovat úspěch/neúspěch svůj nebo druhých vnitřním nebo vnějším faktorům. = vnitřní X vnější atribuce (osobnost X situace)

vnitřní a vnější atribuce dle možnosti kontroly:

interní, které nelze ovlivnit – schopnost interní, které lze ovlivnit – úsilí, snaha externí, které nelze ovlivnit – štěstí, náhoda externí, které lze ovlivnit – obtížnost úkolu

cíl psychologické intervence 1. posílit sebeatribuční složku interní, kontrolovanou: „Jsem zodpovědný za své chování, já dělám, já způsobuji, já mohu dosáhnout změny, odměny, atd.“- umožňuje efektivnější učení, výběr nových cílů, větší úsilí, zážitek úspěchu2. omezit vliv atribučních chyb

Sociální učeníRotter – expektance – odhady a úvahy ovlivňující chování

reakce na behaviorismus – chování nezáleží jen na posilování, zpevňování (odměny a tresty), ale i na odhadu a pravděpodobnosti jejich dosažení

17


Rotter – Locus of Control („Místo kontroly“)- vnitřní - domněnka, přesvědčení, že mohu ovlivnit dosažení cíle - odměny - vnímání spojení mezi vlastním rozhodnutím, úsilím a výsledkem- vnější - není vnímáno spojení mezi vlastním jednáním a pravděpodobností dosažení odměny - nemohu věci ovlivnit- LC je univerzální/všeobecné (osobnostní rys) nebo tematicky specifické (školní, zdravotní LC)

Výkonová teorie motivaceMcClelland

o malíř roztrhá obraz, se kterým není spokojen → potřeba výkonuo právník opustí velmi výnosnou soukromou praxi a odchází na vysokou, ale hůře placenou

vrcholovou pozici ve státní správě → potřeba mocio zaměstnanec odmítá povýšení a mnohem lepší plat, podmínkou je totiž stěhování, vzdálení

se od rodiny a přátel → potřeba sounáležitosti/přidružení/afiliace

výzkum: úspěch v roli manažera (McClelland, Boyatzis, 1982)Kdo bude v roli manažera úspěšnější?a) nižší potřeba moci – nižší potřeba afiliace b) nižší potřeba moci – vyšší potřeba afiliace c) vyšší potřeba moci – nižší potřeba afiliace d) vyšší potřeba moci – vyšší potřeba afiliace

Topologická teorieK. Lewin

vliv sociálního prostředí na jedince:= dynamické pole v interakci s lidským vědomím- změny v sociálním poli ovlivňují prožívání jedince- psychický stav jedince ovlivňuje sociální prostředí, jeho atmosféru→ k pochopení chování jedince je nutno brát v úvahu celé sociální prostředí, ve kterém se jedinec nachází

Chování je vždy účelné, ale motivy nejsou vždy zjevné. Psychologická realita zahrnuje percepci sebe a sociálního prostředí i představy a fantazie o sobě a druhých. Jednaní člověka je jako výslednice všech těchto sil, které na něj působí.

Autonomní motivační systémyGordon Allport

rytmicita motivů - motiv se prosazuje, protože to v tuto dobu „tak obvykle bývá“, „nastal čas“„Už je zase jaro, musím začít sportovat.“„Už je dost hodin, jdu spát.“„Vždy kolem poledne mám hlad.“

18


motivy jsou výsledkem podmíněných reflexů – motiv se prosazuje, protože vznikl jako důsledek silné emoce„Vždy když slyším zvuk letedla, zatáhnu závěsy jako za války.“

motivy jsou výsledkem cirkulárního reflexu - opakování činnosti může být samo o sobě atraktivní, dokud nedojde k nasycení nebo přerušení„To mě hrozně baví, vydržím si s tím míčkem házet o zeď třeba půl dne.“

motivy jsou výsledkem konativní perseverace - splnění přerušeného úkolu se stává „kvazipotřebou“, která má motivační účinky„Když skončím v polovině, jsem jako na trní. Musím to dokončit, jinak bych neměl klid.“

zájem je spojen s vlastními schopnostmi a dovednostmi - schopnost nebo vytvořená dovednost posiluje zájem-motivaci bez ohledu na původní motiv„Jen jsem to tak náhodou zkusil. Když mi to šlo, tak jsem se tomu začal věnovat, až mě to úplně pohltilo.“

chování je motivováno motivačními rysy, které mohou být funkčně nezávislé na biologických potřebách

19

Documents

fss.muny.czfss.muny.cz/data/PSY106/PSY106-2011-emoce-zapisky.docx · Web viewnámitky:- emoce jsou v této teorii téměř synonymem pro frustraci = situaci nedostatku- i přebytek