FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO

V OLOMOUCI

KATEDRA SLAVISTIKY

FUNGOVÁNÍ KŘESTNÍCH JMEN V RUSKÉM A ČESKÉM LEXIKU A FRAZEOLOGII

THE FUNCTION OF FIRST NAMES IN RUSSIAN AND CZECH LEXICON AND PHRASEOLOGY

(magisterská diplomová práce) – v českém jazyce

VYPRACOVALA: Bc. Jana VáclavkováVEDOUCÍ PRÁCE: prof. Ludmila Stěpanova, CSc.

2013

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny.

V Olomouci 11. dubna 2013

Podpis

Děkuji prof. Ludmile Stěpanové, CSc. a PhDr. Janě Skácelové Ph.D. za konzultace, rady

a připomínky, které mi během psaní diplomové práce poskytly.

Podpis

OBSAHÚVOD.............................................................................................................6 1 TEORETICKÁ ČÁST................................................................................8

1.1 Vývoj a současná podoba křestních jmen................................................................8 1.2 Základní pojmy onomastiky..................................................................................13 1.3 Základní pojmy lexikologie...................................................................................17 1.4 Základní pojmy frazeologie...................................................................................19 1.5 Frazémy s antroponymickým komponentem.........................................................27 1.6 Vymezení předmětu zkoumání...............................................................................29

2 PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................30 2.1 Jednotky označující člověka..................................................................................30 2.2 Jednotky označující muže, mladíka.......................................................................32 2.3 Jednotky označující ženu, dívku............................................................................34 2.4 Jednotky označující děti, syny...............................................................................37 2.5 Jednotky označující přítele, společníka.................................................................39 2.6 Jednotky označující národy, národnosti, etnika.....................................................40 2.7 Jednotky označující profese, poslání, pozice.........................................................41 2.8 Jednotky označující povahové vlastnosti...............................................................43 2.9 Jednotky označující rozumové schopnosti............................................................50 2.10 Jednotky označující fyzické možnosti.................................................................52 2.11 Jednotky označující skutky, činnosti, jednání......................................................54 2.12 Jednotky označující zevnějšek člověka...............................................................56 2.13 Jednotky označující majetkové a sociální poměry..............................................59 2.14 Jednotky označující časový úsek, stáří................................................................60 2.15 Jednotky označující věci......................................................................................61 2.16 Jednotky označující abstraktní jevy.....................................................................62 2.17 Jednotky označující zvířata..................................................................................64 2.18 Jednotky označující části těla..............................................................................64 2.19 Jednotky označující charakteristiku.....................................................................65 2.20 Jednotky označující osoby, města a místa...........................................................67 2.21 Jednotky označující přezdívku, přízvisko............................................................68 2.22 Ostatní jednotky...................................................................................................68

ZÁVĚR.........................................................................................................71РЕЗЮМЕ......................................................................................................75BIBLIOGRAFIE...........................................................................................83SEZNAM ZKRATEK...................................................................................88PŘÍLOHA.....................................................................................................89

5

ÚVOD

Tematika křestních jmen je jistě jednou z velmi zajímavých oblastí lingvistiky,

neboť se týká každého z nás. Problematika vzniku, vývoje a sémantiky jmen přitahuje

pozornost lidí odpradávna, protože první, co se o člověku zpravidla dozvídáme, je právě

jeho jméno. Tato diplomová práce se zaměřuje na fungování křestních jmen v ruském

a českém jazyce a propojuje dvě oblasti lingvistiky – konotativní významy křestních

jmen a frazeologii.

Asociace, které v nás mohou naše jména vyvolávat, nám odkrývají novou

a prozatím téměř neprobádanou část jazyka, nové možnosti vyjadřování, které stejně jako

frazeologie a frazeologismy obohacují naši řeč a odrážejí způsob myšlení a mentalitu

národa, jeho kulturu a důvtip. To vše jsou důvody, proč jsem si právě dané téma zvolila

tématem mé magisterské diplomové práce.

Cílem práce je komparativní analýza ruských a českých konotativních křestních

jmen a frazeologismů s křestním jménem. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny

následující dílčí úkoly: shromáždit v češtině a v ruštině co možná nejvíce konotativních

křestních jmen a frazeologismů s křestním jménem, vytvořit vlastní klasifikaci, tedy

rozdělit excerpované jednotky do skupin a podskupin podle společných znaků

a významů, a vytvořit tak systematický přehled křestních jmen, která nesou asociativní

význam, nebo která jsou užívána ve frazeologismech, tyto jednotky popsat a mezi sebou

porovnat, nalézt možné shody a rozdíly v obou sledovaných jazycích, u vybraných

jednotek podat výklad motivace jejich vzniku a významu, uvést příklady jejich užití

v textu a nakonec porovnat četnost výskytu jednotlivých významů a jednotek

v jednotlivých oddílech jazyka.

Práci lze rozdělit na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a část praktickou.

V teoretické části se seznamujeme s vývojem a současnou oficiální podobou křestních

jmen v Rusku a u nás, s onomastikou, lexikologií a frazeologií jakožto vědami a jejich

základními pojmy a dále je zde popsána problematika frazémů s antroponymickým

komponentem. Část praktická je věnována samotné práci s excerpovanými jednotkami,

jejich kategorizaci, popisu a sumarizaci. Diplomová práce též obsahuje přílohu, souhrnný

slovník všech sesbíraných jednotek rozdělených podle jednotlivých skupin a podskupin,

6

oddílů a jazyků. Celkově bylo v dané diplomové práci vyexcerpováno 1724 jednotek.

Pracovala jsem z velké části s texty ruskými, které pak bylo nutné překládat,

výchozí jazykový materiál jsem ale také čerpala z textů českých. V teoretické části

v kapitolách věnovaných historii a současné podobě křestních jmen jsem vycházela

především z dostupných odborných publikací „О русских именах“ od autorek

A. V. Superanské a A. V. Suslové, „Структура имени собственного (фонология

и морфология)“ od A. V. Superanské, „Jak se bude vaše dítě jmenovat?“

od M. Knappové a ze zákonů, platných na území Ruské federace a České republiky.

Oporou v teoretické části mi byly také publikace „Jednoduché ustálené komparace

s antroponymy a spojkou jako-kak v češtině a ruštině“ R. Grenarové, „Česká

lexikologie“ J. Filipce a F. Čermáka, „Фразеология современного русского языка“

N. M. Šanského, „Frazeologie a idiomatiky česká a obecná“ F. Čermáka a „Česká a ruská

frazeologie, Diachronní aspekty“ L. Stěpanové. Jako hlavní zdroje pro excerpci jednotek

sloužily Rusko-český a Česko-ruský frazeologický slovník, Slovník české frazeologie

a idiomatiky, Slovník nespisovné češtiny, Slovník současné češtiny a Словарь

коннотативных собственных имен. Kromě výše uvedených prací jsem samozřejmě

vycházela i z řady dalších publikací a vlastního vyhledávání odpovídajících jednotek,

mimo jiné při studijním pobytu v Rusku.

Neméně důležitou roli hráli v mé práci elektronické zdroje, zejména Ruský

a český národní korpus, Slovník spisovného jazyka českého Ústavu pro jazyk český

a vyhledávač Google, s jejichž pomocí jsem odhalovala původ daných jednotek a jejich

významů a nacházela texty, kde byly vybrané jednotky s patřičnými významy použity.

Při výkladu jsem se snažila postupovat tak, aby byl patrný i praktický význam

zpracování zvoleného tématu a praktická použitelnost výsledků, k nimž jsem dospěla,

jednak pro výuku lexikologie, ale i pro teorii a praxi překladu.

7

1 TEORETICKÁ ČÁST

Tato diplomová práce je věnována fungování křestních jmen v ruském a českém

lexiku a frazeologii. Vznik prvních jmen sahá nejspíše k prvopočátkům lidského bytí,

neboť se i naši předchůdci museli navzájem oslovovat a museli vědět, že toto oslovení

patří právě jim. Křestní jméno je nedílnou součástí každého z nás, provází nás celý život,

a proto může být velice zajímavé a poutavé zjišťovat, jaké asociace a konotace může

naše jméno u ostatních lidí vyvolávat a v jakých spojeních a souvislostech se vyskytuje,

a to nejen v rodném jazyce, ale i v jazycích cizích.

Daná práce je zaměřena na jazyk český a ruský. Než se ale budeme zabývat

samotným rozborem sesbíraných jednotek, je nezbytné seznámit se s vývojem

a současným stavem křestních jmen v Rusku i u nás, se základními pojmy onomastiky,

lexikologie a frazeologie jako lingvistickými disciplínami z pohledu dvou jazykovědných

škol – české a ruské.

1.1 Vývoj a současná podoba křestních jmen

Křestní jména nebyla vždy taková, jaká je známe dnes. Svou historii začala psát

s příchodem prvních lidí, a proto nyní můžeme se zájmem pozorovat jejich pestrý

a rozmanitý vývoj a variabilitu. Motivace k pojmenování svých blízkých byly různé.

Jména mohla být inspirována jejich charakterovými rysy nebo vzhledem, skutky

a událostmi z jejich života, nařízeními církve nebo vlády, módou nebo i vlastní fantasií.

Ale vždy sloužila k tomu, aby vyčlenila jedince z okolního davu, a charakterizovala tak

svého nositele.

1.1.1 Vývoj křestních jmen v Rusku

Vznik a vývoj ruských jmen můžeme rozdělit do tří etap, a to na období

před přijetím křesťanství, období po zavedení křesťanství na území Ruska a období

po revoluci roku 1917. Hranice jednotlivých etap však nelze vymezit přesným dnem

nebo měsícem, jedna etapa plynule a pozvolna přecházela v etapu druhou stejně tak, jako

se i pozvolně měnila situace a nálady v národě.

Jména, která se dávala dětem v období před přijetím křesťanství na Rusi, byla

východoslovanského původu a vycházela ze staroruského jazyka. Tato jména mohla být

8

inspirována například tím, kolikáté v pořadí se dítě narodilo, jak vypadalo, kdy

se narodilo nebo zda bylo chtěné. Dalším polem motivací byla příroda a okolní svět.

Díky tomu se v dané etapě setkáváme se jmény jako Первак, Осьмой, Беляк, Бессон,

Ждан, Гром nebo Жеребец, která se později stávají základem pro příjmení (Третьяк —

Третьяков) a se kterými se setkáváme dodnes. Nehledě na to, že v současnosti nám tato

jména připomínají spíše přezdívky a přízviska, ukazují nám duch a cítění tehdejších

obyvatel. To, že muži v této době hráli ještě mnohem významnější roli než ženy,

dokazuje i slovník staroruských osobních vlastních jmen N. M. Tupikova z roku 1903,

ve kterém je zaznamenáno 5300 jmen mužských a jen asi 50 jmen ženských

(Суперанская, Суслова, 2007).

Počátek druhé etapy vývoje ruských křestních jmen můžeme přiřadit přibližně

k roku 988, kdy kníže Vladimír Svjatoslavič přijal křesťanství a začal křtít první

obyvatele Kyjeva. Vlivem pravoslavné církve se vedle tradičních staroruských jmen

objevují jména cizojazyčná, označovaná též jako kalendářní, protože byla přiřazena

k jednotlivým dnům v církevním kalendáři. Jiná než tato jména, která byla ruskému

národu pro svou podobu cizí a nepochopitelná, se dětem při křtu dávat nesměla. Pouze

některá staroruská a slovanská jména byla vnesena do daných církevních kalendářů.

Přibližně od 12. století se přejatá cizojazyčná jména začala postupně přizpůsobovat

tehdejší ruštině a na konci 14. století se vyskytují už v takovém tvaru, jaký známe dnes.

V 16. století byla v Rusku pod vedením patriarchy Nikona provedena řada církevních

reforem, které se dotkly také křestních jmen. Po vzoru byzantské církve vznikly nové

překlady církevních knih, což poznamenalo mimo jiné i psaní a výslovnost kalendářních

jmen. Tato nová jména se ale Rusům vyslovovala špatně. Proto se vedle oficiálních

podob jmen objevují i podoby neoficiální, např. od jména Георгий si lidé vytvořili jména

Егорий nebo Егор. Důsledek Nikonových reforem byl pouze ten, že se rozšířila

variantnost psaní křestních jmen a oficiální soupis jmen se oddálil od těch, která kolovala

mezi lidmi. Zbavit se této různorodosti se církev pokusila v roce 1891, kdy byl

v Petrohradě vytvořen nový pravoslavný kalendář, tzv. месяцеслов, který byl závazný

pro celé ruské impérium, a pouze jména z tohoto kalendáře se mohla dávat věřícím

při křtu. Obsahoval přibližně 900 jmen mužských a 250 jmen ženských (tamtéž).

Třetí období, které se začíná plně rozvíjet po revoluci roku 1917, je

charakteristické přejímáním křestních jmen z cizích jazyků a aktivní tvorbou jmen zcela

9

nových. To umožnil rodičům dekret Rady lidových komisařů RSFSR z roku 1918

o oddělení církve od státu a školy od církve, který také místo církevního křtu zavedl

povinnou občanskou registraci narozených. Kromě tradičních jmen se tak vlivem

proticírkevní propagandy objevují jména jako např. Гораций, Дэвис, Воля, Партия nebo

Национал. Mnohá z nich vycházela z nových nálad v Rusku po říjnové revoluci. Tato

tendence ale neměla dlouhé trvání a po druhé světové válce se obliba vrací ke tradičním

ruským jménům (tamtéž).

V současnosti se tedy dávají dětem převážně stará kalendářní jména, jako

například Екатерина, Наталья, Андрей nebo Егор, ale objevují se i negativní tendence,

a to užívání deminutiv a zkrácených podob jmen v oficiálních dokumentech, což značně

komplikuje tvorbu отчества – jména po otci (tamtéž).

1.1.2 Současná oficiální podoba jmen v Rusku

Podoba jména, které dítě dostává po narození a které se zapisuje do úředních

knih, je ve většině zemí vymezena zákonem. V Ruské federaci je to paragraf 58

Rodinného zákoníku RF, který stanovuje nárok dítěte na jméno, jméno po otci a příjmení

(www.zakonrf.info). T. Milewski označuje daný antroponymický systém za trojjmenný

a můžeme na něj narazit i u latinských jmen, jako například u jména Gaius Julius Caesar

(Суперанская, 1969).

Ruské zákony, podle nichž má dítě právo na личное имя, stanovují pouze to, že

novorozenec dostává své jméno na základě dohody obou rodičů. Povolená podoba jména,

kterou lze zapsat do úředních knih, není v Rusku pevně stanovena. Zpravidla však dítě

dostává jedno křestní jméno. Dvě jména, jako například Анна-Алина, se prozatím mezi

ruskými lidmi vyskytují jen zřídka (Суперанская, 1969 ; www.zakonrf.info).

Typickým rysem ruských jmen je отчество – jméno po otci, které je odvozováno

stanoveným způsobem od křestního jména otce. První jména po otci jsou zaznamenána

ve sbírce ruských přísloví z roku 945 (Суперанская, 1969). V současné době se

v souladu s paragrafem 18 Federálního zákona o aktech občanského stavu RF zapisuje

отчество do příslušných dokumentů podle jména otce, případně podle jména osoby

uvedené v rodném listě jako otec nebo podle přání matky, pokud taková osoba v rodném

listě uvedena není (http://roszakon.narod.ru).

Příjmení, rusky фамилии, která se dříve na Rusi objevovala pod označením

přízviska – прозвище, jsou zaznamenávána od 15. století. V daném období představovala

10

původ z určité rodiny, rodu nebo oblasti (Суперанская, 1969). Dnes paragraf číslo 18

Federálního zákona o aktech občanského stavu RF stanovuje, že příjmení dítěte je

zapsáno ve stejné podobě, jakou má příjmení rodičů. Pokud mají rodiče příjmení různá,

zůstává na rodičích, dostane-li dítě příjmení otce nebo matky. Není-li v oficiálních

dokumentech uveden otec dítěte, dostává dítě automaticky příjmení matky

(http://roszakon.narod.ru).

1.1.3 Vývoj křestních jmen v České republice

Každé dítě dostává v naší republice brzy po svém narození křestní jméno, které

mu vyberou zpravidla rodiče, nebo příbuzní, a příjmení, které se po dohodě rodičů dědí

zpravidla po otci (výjimečně i po matce). Tato jména mohou být různého původu.

Nejčastěji se u nás vyskytují jména slovanského původu, ale velkou skupinu tvoří

i jména původu neslovanského, která se k nám dostala díky příchodu křesťanství, rozvoji

mezinárodních styků našich předků nebo v důsledku válek. Tak se u nás vyskytují jména

původně hebrejská (biblická), řecká, latinská a německá, méně pak germánská,

románská, keltská, orientální a jiná (Knappová, 1996).

Vývoj jmen na českém území lze rozdělit do čtyř období. Prvním je období

do 13. století, které bylo ve svých počátcích ještě pohanské a ve kterém převládala

jednojmennost. Jméno v té době nesloužilo pouze jako prostředek k rozlišování osob, ale

mělo ztělesňovat vlastnosti svého nositele, chránit ho před nepřízní osudu, zlými démony

a smrtí. Proto se objevovala jména jako Orel nebo Kyj. Užívala se tehdy převážně jména

slovanského původu, která byla zpravidla složená ze dvou významových základů a často

vyjadřovala vznešené představy, přání, výzvy, osudové věštby nebo touhu po kladných

vlastnostech. Tato složená jména, jako např. Václav („více slavný“), Vladimír („ať vládne

mír, mírumilovný vládce“) nebo Ludmila, byla vyhrazena urozeným, nejčastěji členům

knížecí rodiny a šlechty. Naopak jednoduchá jména jako např. Dobroš, Chval nebo

Odolen se dávala poddaným. Je zde tedy zřejmá stavovská hierarchie. Od 9. století

vlivem mezinárodních styků dynastie Přemyslovců a pronikání křesťanství se k nám

dostávají jména nejen německého původu (Konrád, Ota, Jindřich, Bedřich), ale i jména

hebrejská (Jan, Jakub), řecká (Jiří, Petr) a latinská (Pavel, Silvestr) (tamtéž).

V druhém období, které trvá přibližně od 13. do 18. století, dochází u nás

k velkému rozšíření církevních křesťanských jmen. Je zde patrný silný vliv katolické

církve, která od poloviny 16. století povolovala dávat jména pouze z římské

11

martyrologie, a silná víra ve svaté, kteří měli své jmenovce ochraňovat.

Kvůli přetrvávající stavovské hierarchii se některá jména mohla dávat všem (např. Jan,

Petr, Anna, Kateřina), některá pouze šlechtě (např. Jakub, Jaroslav, Eliška, Dorota) a jiná

se objevují u měšťanstva (např. Aleš, Diviš, Jitka, Marta). Stará jména jako Vojtěch nebo

Jiří si získávají svou oblibu opět v 16. století, v období humanismu a renesance. V této

době se začínají užívat také dvě křestní jména pro jednu osobu, např. Jan Václav

(z Lobkovic). Avšak s rostoucím počtem obyvatel bylo zapotřebí dalšího prostředku

pro rozlišení osob. Tak se objevují tzv. nedědičná příjmí, která vycházela z původu

daného jedince (Horský), zaměstnání (Mlynář), jména otce (Davídek), jména matky

(Mařák), tělesných nebo duševních vlastností (Malý, Zkoumal), přírody (Jedlička) nebo

případně z domácké podoby jména (Pavelka) a která byla předchůdcem dnešních

dědičných příjmení. Další změna přichází ve století osmnáctém, době baroka, kdy

se do obliby dostávají jména svatých jako Marie, Josef, Terezie, Karel, František,

Antonín, Barbora a jejich přechýlené tvary Josefa, Františka, Karla a Antonie (tamtéž).

Počátky třetího období, datovaného od 19. století do konce roku 1945, sahají

až do doby národního obrození, tj. do konce 18. století. Tehdy vlivem vlasteneckého

cítění jsou oživována slovanská jména, označovaná jako jména národní. Za ty jsou

považována jména jako Krasoslav, Miloslav, Vladimír, Jaromír, Bohumil nebo Čechomil.

Vedle nich se objevují i jména jako Zdeněk, Dalibor, Jaroslav, Božena, Věra nebo Vlasta.

Avšak i když jsou daná národní jména užívána hodně, na prvních příčkách žebříčku jmen

se v dané době stále udržují jména Josef, Jan, Václav, Marie, Anna nebo Kateřina

(tamtéž).

Za poslední etapu můžeme označit období od roku 1945 do současnosi, které je

charakteristické velkými změnami. V možnosti výběru jmen mizí vliv církve i rozdíly

stavovské, sociální a místní. Jsou vydány matriční předpisy, které usměrňují výběr jména.

Vrací se do obliby jména jako Martin, Tomáš, Jakub, Kateřina, Markéta nebo Lucie,

která byla zastíněna jmény barokními. Kromě toho se k nám dostávají z různých oblastí

i jména nová, jako například Igor, Patrik, Aram, Soňa, Monika, Iveta, nebo Lejla.

V současnosti patří k nejfrekventovanějším křestním jménům chlapecká jména Jan,

Jakub, Josef, Petr, Martin nebo Tomáš a dívčí jména Jana, Eva, Hana, Anna nebo Lucie

(tamtéž).

12

1.1.4 Současná oficiální podoba jmen v České republice

Stanovování pravidel pro volbu jména není v naší zemi žádnou novodobou

záležitostí. První nařízení se objevují již v 16. století. Oficiální označení občana jménem

a příjmením zavedl u nás v 18. století Josef II. Z jeho předpisů se vycházelo v českých

zemích až do 1. poloviny 20. století, kdy vstoupil v platnost zákon o matrikách

č. 268/1949 Sb. (Knappová, 2006).

V současné době je volba a zápis jmen v České republice usměrňován zákonem

č. 301/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V daném Zákoně o matrikách, jménu

a příjmení v paragrafu 61 se říká: „Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán

matriční doklad, má povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci, Českou

národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech

majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) jméno,

popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu“ (www.sagit.cz).

Z toho vyplývá, že do matričních dokladů lze zapsat i jména dvě. Dále v paragrafu 62

výše uvedeného zákona se praví: „Do matriční knihy nelze zapsat jména zkomolená,

zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské

a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá

žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné

pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem“ (tamtéž).

Z daného paragrafu lze vyvodit, že do příslušných dokumentů se mohou zapisovat pouze

základní, spisovné podoby pravopisně doložených, existujících jmen, a to nejen dané

podoby jmen českých, ale i jmen cizojazyčných (Knappová, 2006). Proto můžeme říci,

že „neexistují jména „povolená“ a „nepovolená“, ale pouze jazykově ověřená, splňující

v souladu se zákonem jazykové podmínky pro zápis do matriky ČR“ (tamtéž: 53).

Pravidla pro příjmení upravují paragrafy č. 68 – 71 výše jmenovaného zákona,

kde se píše, že občan České republiky může kromě jednoho mít i více příjmení, která

jsou uvedena v matričním dokladu. Příjmení žen se pak tvoří v souladu s pravidly české

mluvnice a pouze v zákonem vymezených případech může žena užívat příjmení ve tvaru

mužském (www.sagit.cz).

1.2 Základní pojmy onomastiky

Poté, co jsme byli seznámeni s historií, vývojem a současnou podobou jmen

13

v Rusku a u nás, se zaměříme na terminologickou stránku dané problematiky.

Studiem vzniku, tvoření, rozšíření a povahou vlastních jmen se zabývá

lingvistická disciplína onomastika, rusky ономастика. Méně častěji se můžeme setkat

s termínem onomatologie – ономатология (Grenarová, 2011). Slovo onomastika je

řeckého původu, vychází ze slova onomastiké – „umění dávat jméno“.

Vlastní jména, též označovaná jako propria nebo onyma, rusky имена

собственные, jejichž název vychází z řeckého slova ónoma, ónyma – „jméno,

pojmenování“, jsou specifickými lexikálními jednotkami, které vedle systému apelativ

vytváří svůj osobitý systém. Vlastní jména jsou základním prostředkem pro označení

jedinečnosti jednotlivých skutečností, tj. osob, zvířat, věcí, místa, lidského výtvoru,

vlastností, stavů, činností, příslušnosti k národu nebo celků objektů, čímž odlišují danou

skutečnost od jiných skutečností nebo celků téhož druhu (Grenarová, 2011; Filipec,

Čermák, 1985; Knappová, 1989). Základním cílem vlastního jména je pak

podle R. Šrámka „pojmenovat daný denotát jako jednotlivinu, identifikovat ji jako jeden

prvek dané množiny týchž denotátů téže třídy, odlišit tento denotát od jiných a určit jeho

pozici v systému daných denotátů“ (Grenarová, 2011: 38).

Ačkoliv, jak říká Superanskaja (1964: 11), „все собственные имена произошли

в конечном счете от имен нарицательных“, což můžeme pozorovat například u jmen

Вера, Надежда nebo Любовь, která mají své kořeny u obecných jmen víra (вера),

naděje (надежда) a láska (любовь), mají tyto dvě skupiny mezi sebou mnoho rozdílů,

a to nejen malé nebo velké písmeno na začátku. Obecná jména – имена нарицательные,

ve většině příruček označovaná též jako apelativa – апеллятивы, mají schopnost

charakterizační, konkretizují společné vlastnosti, které jsou vlastní mnoha předmětům

stejného typu, zatímco vlastní jména jako individualizující jednotky mají schopnost

identifikační a rozlišovací. Další rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že vlastní jména spadají

do mezinárodní slovní zásoby, zpravidla se nepřekládají, ale přejímají se z jedno jazyka

do druhého. Z výše uvedeného lze vyvodit, že má-li nějaký předmět jméno obecné, není

samozřejmostí, aby měl i jméno vlastní. Ale víme-li, že je daný předmět nositelem jména

vlastního, je jisté, že je zároveň i nositelem jména obecného. Mezi apelativy a proprii

dochází k častým přechodům z jednoho systému do druhého. Pokud se apelativum stává

vlastním jménem, hovoříme o onymizaci – онимизации. Opačný přechod pak

označujeme jako apelativizaci nebo deonymizaci, rusky деонимизации (Filipec, Čermák,

14

1985; Суперанская, 1964, 1969).

Vlastní jména lze členit podle různých hledisek. První možností je klasifikace

na propria jednodenotátová (Eva, Slunce), vícedenotátová (Sázava jako řeka, město,

hotel) a mnohodenotátová (Novák). Dále se vlastní jména dělí na antroponyma (jména

lidí: rodná, příjmení, přezdívky; jména skupinová: rodinná, rodová, obyvatelská

a etnonyma), toponyma (jména zeměpisná, včetně kosmonym: jmen kosmických těles;

a choronym: jmen přírodních nebo správních celků, místních a pomístních jmen),

chrématonyma (jména lidských výrobků, uměleckých děl, institucí) a další. Specifickou

periferní skupinou vlastních jmen jsou pak vlastní pojmenování, tzv. vlastní názvy,

označované jako apelativně-propriální (např. místní národní výbor x Místní národní

výbor v Chocni) (Grenarová, 2011; Filipec, Čermák, 1985).

Dílčí oblast onomastiky zabývající se antroponymy, tj. vlastními jmény živých

bytostí a bytostí za živé považované, se nazývá antroponomastika, rusky

антропонимика (z řeckého slova ánthropos – člověk a ónyma – jméno).

Antroponomastika se vyčlenila z onomastiky v 60. - 70. letech 20. století a věnuje se

studiu jmen lidí – rodných jmen, patronym (jmen po otci), příjmení, rodových jmen,

přezdívek, pseudonym a kryptonym (jmény skrývanými), jmen literárních postav, hrdinů

ve folkloru, v mýtech a pohádkách. Zkoumá nejen zákonitosti vzniku a rozvoje

antroponym, ale také jejich strukturu, systém, formy, informaci, kterou mohou nést,

a jejich funkci v řeči. Antroponyma lze proto dále klasifikovat na přímá a nepřímá

(podle toho, jsou-li pojmenovávána přímo nebo v relaci k jinému objektu), na primární

a sekundární (jména nederivovaná a jména derivovaná) a podle jejich funkce, která může

být nominační, asociační – konotativní, ideologizující, mytizující a honorifikující

(Grenarová, 2011; Ярцева, 1998).

Základním pojmem onomastiky a antroponomastiky je jméno – имя, které

můžeme charakterizovat jako slovo, méně častěji slovní spojení, které nazývá

a pojmenovává člověka nebo věc a které se odlišuje od ostatních slov právě funkcí

nominace a svou rolí ve větě (Ярцева, 1998).

Při pojmenovávání člověka se setkáváme s různými termíny – osobní jméno,

křestní jméno, rodné jméno nebo pouze jméno. V ruské tradici se v dnešní době nejčastěji

užívá termín личное имя, který A. V. Superanskaja (1969) chápe v širším smyslu slova

jako individuální pojmenování subjektů, bez závislosti na původu těchto slov a jejich

15

vztahu se jmény obecnými daného jazyka, což znamená, že v současnosti je toto

pojmenování chápáno i jako přezdívka (прозвище), i jako osobní jméno v úzkém smyslu

slova, přičemž rozdíl mezi nimi není ani tak lingvistický, jako spíše právní, související

se zákonodárstvím určitého národa v oblasti onomastiky. Termín крещеное nebo

крестное имя se v Rusku používal dříve, především po zavedení křesťanství, kdy ho

kněží dávali novorozencům při křtu. Dítě tak bylo pojmenováno podle světce, který

podle církevního kalendáře připadal na den jeho narození, nebo křtu, nebo výjimečně

na jeden ze dní mezi těmito daty (Суперанская, Суслова, 2007).

Česká tradice se od té ruské liší. Danou problematikou se u nás zabývají převážně

M. Knappová, F. Kopečný, R. Genarová a N. Bayerová. F. Kopečný konstatuje, že termín

jméno, který je v současnosti užíván jako oficiální úřední termín, je jednoznačný pouze

ve spojení se slovem „příjmení“. Jinak se jedná o synonymum ke slovům „název“ nebo

„pojmenování“. Označení rodné nebo křestní jméno jsou podle něj také problematická,

neboť považuje za nevhodné používat termín křestní jméno pro nekřtěné lidi, a termín

rodné jméno definuje Příruční slovník jazyka českého za synonymní ke slovu „příjmení“.

Další možný termín osobní jméno antroponomastika považuje za označení všech druhů

jmen, tedy za pojem širší, než je hledaný (Kopečný, 1974). M. Knappová se k dané

otázce staví jinak a uvádí, že termín křestní jméno, motivovaný církevním křtem,

se používal dříve a dnes jej nahradil pojem rodné jméno, protože ho dítě dostává

po zrodu (Knappová, 1996). Avšak podle mého názoru mají Češi spíše zažité označení

křestní jméno, a proto bude v práci užíváno spíše jeho.

V tu chvíli, kdy jméno začne ztrácet svůj hlavní typický rys, tj. individualizaci

pojmenovávaného, a začne být označením pro společné, kolektivní vlastnosti, příznaky

a kvality různých okolních věcí a jevů, stává se z něj „typický představitel“ a dané jméno

můžeme označit za konotativní (Отин, 2006). Tak například české jméno Honza začalo

označovat hloupého, často vesnického člověka. Daný jev, se kterým se setkáváme jak

v uměleckém stylu, tak i v publicistice, v běžné mluvě, dialektech nebo žargonech,

E. S. Otin charakterizuje jako „своеобразный прием вторичной («иносказательной»)

номинации посредством собственных имен (онимов) с метафорическими,

или символическими, значениями. С их помощью «переносно» именуется то, что

при нейтральном стиле выражения могло быть обозначено посредством

нарицательных имен существительных (апеллятивов). При этом такие слова

16

продолжают оставаться онимами, не теряют своей способности соотноситься

с другими собственными именами, воспринимаются в одном ряду с ними“

(tamtéž: 11). Což znamená, že daná jména nepřestávají plnit svou primární

individualizující funkci, nepřestávají být propriálními jednotkami, ale získávají funkci

další – stávají se v řeči expresivními hodnotícími zástupci jmen obecných. Tím se liší

od jmen, která prošla deonymizací (rusky деонимизацией, апеллятивацией).

Konotativní jména – коннотонима — můžeme přiřadit k onomastickým jevům

universálním, neboť se vyskytují ve slovní zásobě mnoha světových jazyků.

Podle daného rysu je můžeme rozdělit na konotativní jména intralingvistická

(vnitrojazyková, rusky интралингвальные), tj. jména, která přebývají pouze v jednom

jazyce a která mohou být jak uzuální (obecně známá), tak i okazionální (řečová,

individuálně-autorská), a na konotativní jména interlingvistická (mezijazyková, rusky

интерлингвальные), která se vyskytují ve dvou a více jazycích a která mají vždy

charakter uzuální. Kromě toho můžeme konotativní jména dělit na jména s kladným

a jména se záporným (pejorativním) významem, kterých je zpravidla více. Vzhledem

k tomu, že jména mohou své konotace postupem času získávat, rozšiřovat, nebo také

ztrácet, nabízí se nám další dělení, a to na jména s tzv. živou konotací a na jména, která

své konotace již ztratila (tamtéž).

Na základě výše uvedených poznatků můžeme říci, že konotaci (rusky

коннотация), termín vycházející z latinského slova connotatio (connoto – doplňující

význam) (Ярцева, 1988), lze definovat jako „sekundární významové rysy podílející se

na pragmatické složce významu lexikálního, především rysy postojové, citově hodnotící,

expresivní, estetické, intenzifikační, evokační aj.“ (ESČ, 2002: 225). Protikladem

konotace je denotace, vůči které je konotace příznakovým členem lingvistické opozice

(Šiška, 1992). Denotaci (denotát, rusky денотацию) lze pak chápat jako „věčné,

kognitivní jádro významu, které je nezávislé na situaci“ (ESČ, 2002: 106), což potvrzuje

i teze o primárnosti denotátu a sekundárnosti obrazu, která říká, že „denotát existuje

nezávisle na procesu zobrazování, zatímco obraz je existencí denotátu podmíněn“ (Šiška,

1992: 28).

1.3 Základní pojmy lexikologie

Beze slov by se většina z nás dorozumívala jen stěží, neboť hlavní funkcí slova je

17

funkce označovací. Slova označují předměty, jevy, děje, myšlenky, pocity, tedy vše, co

existuje nejen v reálu, ale i v naší fantazii (Talickaja, 1998). Čím bohatší slovní zásobu

máme, tím je naše vyjadřovací spektrum širší a rozmanitější.

Lexikální zásoba, která má v jazyce nezastupitelné místo, je „soubor lexikálních

jednotek užívaných a přetvářených jistým diferencovaným společenským celkem

(národem nebo jeho částí) a charakterizujících jej“ (Filipec, Čermák, 1985: 13). Tvoří ji

lexémy, též označované jako lexikální jednotky, což jsou „dvojstranné, formálně-

významové jednotky slovní zásoby zahrnující u ohebných slovních druhů morfologické

paradigma, tj. úplný nebo omezený soubor slovních tvarů“ (tamtéž: 28), které mohou být

různého typu: slova, spojení slov, sousloví a frazémy s idiomy (tamtéž). Talickaja

charakterizuje slovo jako „звуковой комплекс, который служит для обозначения

и выражает значение. Это грамматически цельнооформленная, непроницаемая

единица, которая отличается самостоятельностью и идиоматичностью“ (Talickaja,

1998: 42,43).

Nauka o slovní zásobě se dělí na dva úseky – lexikologii a lexikografii. Termín

lexikologie, vycházející z řeckého slova lexikos - „slovní“ a logos - „věda“, definujeme

jako „teorii lexikální (slovní) zásoby popisující a vykládající lexikální jednotky různých

typů, jejich vztahy, třídy a dílčí systémy“ (Filipec, Čermák, 1985: 240) a dále ji dělíme

na synchronní a historickou. Synchronní lexikologie zahrnuje sémaziologii, zabývající se

výzkumem významu lexikálních jednotek, jeho popisem a výkladem, onomaziologii –

teorií označování a pojmenování, úsek lexikálně stylistický, slovotvorný, konfrontační,

úsek popisující vztahy, třídy a dílčí systémy jednotek a dále podrobněji zkoumanou

frazeologii (tamtéž). Vavrečka pak kromě daného dělení uvádí ještě dělení lexikologie

na „общую“ a „частную“. „Общая лексикология изучает проблемы слова

и словарного состава, свойственные всем языкам мира. Частная лексикология

рассматривает особенности лексики конкретного языка“ (Vavrečka, 1989: 4).

Za zvláštní oddíl lexikologie můžeme považovat konfrontační lexikologii

(сопоставительную лексикологию), která zkoumá lexiku v z hlediska porovnávání

dvou a více jazyků (tamtéž).

Lexikografii (z řeckého slova lexikon - „slovník“ a grafo - „píšu“) můžeme

vymezit jako „aplikovaný úsek lingvistiky, mající stejný předmět jako lexikologie

a zabývající se popisem a výkladem různých aspektů (parametrů) lexikálních jednotek,

18

uplatňující specifickou metodiku (např. metody získávání a ukládání excerpčního

materiálu) a sledující specifické cíle vzhledem k uživatelům slovníku“ (Filipec, Čermák,

1985: 241). Lexikografie zahrnuje tři části: teorii lexikografie, tvorbu slovníků a vědecké

slovníky různých typů, například slovníky výkladové, ideografické, dvojjazyčné

nebo frazeologické (tamtéž).

Lexikologie a lexikografie jsou tedy co do jejich předmětu zkoumání

a zpracovaného materiálu nejrozsáhlejší úseky lingvistiky, neboť lexika vytváří otevřený

systém, který je neustále doplňován novými slovy a novými významy slov.

1.4 Základní pojmy frazeologie

Frazeologická soustava jazyka je jako zrcadlo, které odráží historii daného jazyka,

vývoj jeho literatury a umělecké tvorby, kulturu, folklor i současný život národa, jeho

morální a duchovní hodnoty. Přístupy k pojetí frazeologie se liší nejen mezi vědci,

patřícími k jedné národní jazykovědné škole, ale i mezi jednotlivými národními

jazykovědnými školami navzájem. Nejprve se tedy podíváme na historii a vývoj

frazeologie v Rusku a u nás, dále pak definujeme pojmy frazeologie, frazeologismus,

frazeologická jednotka a další termíny související s danou problematikou.

1.4.1 Ruská frazeologie

Ruská frazeologie má bohatou historii. Frazeologismy, které mohly být dříve

označovány také jako rčení, okřídlená slova, aforismy, přísloví, pořekadla, řečové obraty

nebo idiomy, vyvolávaly zájem jazykových badatelů už odpradávna. S těmito označeními

se můžeme setkat již na konci 18. století, a to jak ve speciálních sbornících, tak

i ve výkladových slovnících. Jako jeden z prvních už M. V. Lomonosov při vytváření

slovníku ruského spisovného jazyka zdůraznil, že kromě jednotlivých slov by do jeho

obsahu měla být zahrnuta i rčení, idiomatismy a podobné ustálené obraty a výrazy

(Шанский, 1985).

Frazeologie jako samostatná lingvistická disciplína vzniká v ruské vědě

ve 40. letech 20. století a je neodmyslitelně spojena se jménem jednoho

z nejvýznamnějších ruských jazykovědců V. V. Vinogradova. Do této doby

se v odborných dílech objevují pouze izolované myšlenky a pozorování týkající se

frazeologie, a to například v dílech A. A. Potebni, I. I. Srezněvského, F. F. Fortunatova

nebo A. A. Šachmatova. Ale právě V. V. Vinogradov zodpověděl frazeologické otázky

19

obecného charakteru, a položil tak teoretické základy pro studium ustálených slovních

spojení v současné ruštině. Vinogradov navázal na práci švýcarského lingvisty

Ch. Ballyho a jako první vytvořil synchronní klasifikaci frazeologických obratů ruského

jazyka podle stupně jejich sémantické spjatosti a ukázal tak cestu k dalšímu výzkumu

frazeologismů. V této souvislosti je však vhodné poukázat na mezeru trvající téměř půl

století mezi významnou knihou Ch. Ballyho „Francouzská stylistika“ a prvními pracemi

V. V. Vinogradova. Dalšími současníky V. V. Vinogradova, kteří stojí za zmínění, byli

I. Vulfius, S. I. Abakumov, A. I. Efimov, B. A. Larin, O. S. Achmanova nebo

S. I. Ožegov (Алефиренко, Семененко, 2009; Телия, 1996; Шанский, 1985).

Opravdový rozmach co do zájmu o zkoumání ruské frazeologie (ale i frazeologie

dalších jazyků), tak i do různorodosti zkoumaných jevů zaznamenáváme od 60. let

20. století do současnosti. Do této periody můžeme zařadit díla A. S. Aksamitova,

V. L. Archangelského, A. M. Babkina, V. P. a A. P. Žukových, V. M. Mokienka,

A. I. Molotkova, L. I. Stěpanové, A. Biericha, H. Waltera, V. N. Telii, N. F. Alefirenko

a mnohých dalších (Алефиренко, Семененко, 2009; Шанский, 1985).

Kromě odborně zaměřených děl vznikala v Rusku ve 20. století i řada

frazeologických slovníků, na jejichž sestavování se specializuje část lexikografie

nazývaná frazeografie. K nejvýznamnějším patří slovník M. I. Michelsona „Русская

мысль и речь. Свое и чужое. Опыт русской фразеологии. Сборник образных слов

и иносказаний“ (1902 - 1904), sborník „Крылатые слова“ N. S. a M. G. Ašukinových

(1955, 1966), „Фразеологический словарь русского языка“ vydaný pod redakcí

A. I. Molotkova (1947, 1986), „Словарь иноязычных выражений и слов,

употребляющихся в русском языке без перевода“ vytvořený A. M. Babkinem

a V. V. Šendencovem (1966) a práce zaměřené na etymologii ruských frazeologismů

M. F. Palevské (Шанский, 1985). Ve 21. století pak vyšel Rusko - český frazeologický

slovník vytvořený L. I. Stěpanovou (2007) a Česko – ruský frazeologický slovník

sepsaný V. Mokienkem a A. Wurmem (2002).

Kromě výše jmenovaných se ruskou frazeologií samozřejmě zabývá i řada dalších

lingvistů, avšak uvést jejich úplný soupis a seznam jejich děl je téměř nemožné, neboť

frazeologie patří k velmi oblíbeným oblastem ruské lingvistiky, díky čemuž se jejich

počet neustále zvyšuje.

Termín frazeologie je řeckého původu, jeho název vychází z řeckých slov

20

phrasis - „výraz“ a logos - „věda“. V. V. Vinogradov definuje frazeologii jako „систему

устойчивых, воспроизводимых экспрессивных словосочетаний, обладающих, как

правило, целостным значением, которая включает в себя фразеологические

сращения и единства“ (Mokienko, Stěpanova, 2008: 24). V téže publikaci se setkáváme

také s vymezením frazeologie jako: „наименованием самостоятельной

лингвистической дисциплины, которая изучает фразеологический состав языка как

систему во всей ее многоаспектности“ (tamtéž). N. M. Šanskij ve svém přístupu

k frazeologii zdůrazňuje vliv minulosti a současnosti a definuje ji jako „раздел науки

о языке, изучающий фразеологическую систему языка в ее современном состоянии

и историческом развитии“ (Шанский, 1985: 4). Podle přístupu D. E. Rozentala je

frazeologie: „наука об устойчивых сочетаниях слов, об их использовании в речи,

об их выразительных возможностях“ (Розенталь, 1979: 51). Podobně ji také definuje

V. N. Telia, která říká, že frazeologie je „раздел лингвистики, изучающий устойчиво

воспроизводимые сверхсловные наименования“ (Телия, 1996: 55). Z toho vyplývá,

že v současném ruském jazyce se termín frazeologie používá ve dvou různých

významech, a to buď jako vědecká disciplína, která zkoumá frazeologismy nebo

frazeologické jednotky jazyka, nebo jako samotný soubor nebo souhrn těchto jednotek

v daném jazyce, což potvrzuje i A. I. Molotkov (1977).

Zformování a rozvoj každé vědecké disciplíny je úzce spojen s vyčleněním

základních pojmů, patřících do dané oblasti, a s vypracováním přesné terminologie.

Avšak u ruských lingvistů zatím neexistuje jediný názor na to, co takový frazeologismus,

který je základním objektem frazeologie, je, a ani jaký je soubor jednotek, které

frazeologismus zaštiťuje. Kromě toho se pro označení frazeologismu jako jednotky

jazyka užívají nejrůznější termíny, například фразеологическое выражение,

фразеологическая единица, фразеологический оборот речи, устойчивое сочетание

слов, устойчивая фраза, идиоматическое словосочетание, фразеологизм, идиома,

идиоматизм, фразема a mnoho dalších (Молотков, 1977). V. M. Mokienko definuje

frazeologickou jednotku jako „относительно устойчивое, воспроизводимое,

экспрессивное сочетание лексем, обладающее, как правило, целостным значением“

(Мокиенко, 1989: 5). Tutéž definici pak opakují V. M. Mokienko a L. Stěpanova ve své

společné publikaci „Ruská frazeologie pro Čechy“ (2008), kde dále rozvádějí jednotlivé

charakteristiky frazeologismu, jako je ustálenost, reprodukovatelnost, expresivnost

21

a sémantická celistvost. O tuto tradiční interpretaci frazeologické jednotky se opírá

většina frazeologů, například V. V. Vinogradov, S. I. Ožegov, A. M. Babkin, V. P. Žukov

nebo A. I. Fedorov (Мокиенко, 1989). V. V. Vinogradov považoval ve své době

za nejpodstatnější příznak frazeologického obratu jeho ekvivalentnost slovu, avšak

ani tento příznak zdaleka nepřísluší veškerým ustáleným slovním spojením (Шанский,

1985). Kritérii, která vymezují v ruštině frazeologismus, se zabývá také A. I. Molotkov

(1977), který k nim řadí ustálenost, ucelený význam, který není odvoditelný ze sumy

významů slov, která ho tvoří, separabilitu, možnost vytvářet strukturní varianty nebo

novotvary, reprodukovatelnost, ekvivalentnost slovu a nepřeložitelnost do jiných jazyků.

Celkově pak frazeologismus charakterizuje jako slovní spojení s přeneseným významem,

ustálenou frázi nebo ustálený slovní komplex (Молотков, 1977). Tento přístup pak

A. I. Molotkov dále rozpracovává ve svém Frazeologickém slovníku ruského jazyka, kde

uvádí, že „Фразеологизм имеет свои, только ему присущие категориальные, или

определяющие признаки, которые в совокупности позволяют, с одной стороны,

выделить его в самостоятельные единицу языка, с другой, - отграничить от других

единиц языка. Такими признаками фразеологизма являются: а) лексическое

значение, б) компонентный состав и в) наличие грамматических категорий“

(Молотков, 1986: 8). Jinak vymezuje frazeologickou jednotku N. F. Alefirenko

a N. N. Semenenko, kteří pro ni používají označení frazém a definují ho jako

„устойчивое сочетание слов с целостным или переносно-образным значением

непосредственно не вытекающим из суммы значений его лексических

компонентов“ nebo jako: „экспрессивно-образное устойчивое сочетание

переосмысленных слов, которое выражает целостное значение и по функции

соотносится с отдельным словом“ (Алефиренко, Семененко, 2009: 15, 17). Další

definici frazeologického obratu nám nabízí N. M. Šanskij, který ho definuje jako

„воспроизводимую в готовом виде языковую единицу, состоящую из двух или

более ударных компонентов словного характера, фиксированную (т. е. постоянную)

по своему значению, составу и структуре“ (Шанский, 1985: 20), nebo jako

„устойчивые сочетания слов, аналогичные словам по своей воспроизводимости

в качестве готовых и целостных единиц“ (tamtéž: 4). V daném případě jsou

mezi frazeologismy začleněny jak jednotky, které jsou ekvivalentem ke slovu, tak

i jednotky, které sémanticky i strukturně odpovídají větě, což umožňuje zahrnovat mezi

22

frazeologické jednotky celou řadu dalších ustálených útvarů, jako jsou přísloví nebo

okřídlené výrazy (tamtéž). Šanského přístup označujeme jako tzv. širší, do kterého

mohou být zahrnovány kromě idiom také přísloví, okřídlené výrazy, tedy

„словосочетания, переосмысленные полностью (в которых нет непереосмысленных

слов), и словосочетания, частично переосмысленные, в которых такие слова есть“

(Молотков, 1977: 14) Naopak: „фразеология в «узком» смысле слова включает

в свой состав только словосочетания, переосмысленные до конца“ (tamtéž). Dalším

zastáncem tzv. širšího pojetí je i A. V. Kunin, který definuje frazeologickou jednotku jako

„устойчивое сочетание слов с полностью или частично переосмысленным

значением“ (Mokienko, Stěpanova, 2008: 10). Studiem přísloví a pořekadel

se mimo frazeologie zabývá i jí příbuzná disciplína nazývaná paremiologie.

Je tedy zřejmé, že při takové různorodosti pohledů jednotlivých jazykovědců

na frazeologickou jednotku a soustavu těchto jednotek je velmi složité jednomyslně

vyčlenit objekt frazeologie, a vytvořit tak definitivní závěr o konečném stavu frazeologie

ruského jazyka jako samostatné vědecké disciplíny, stejně tak jako jazyka českého,

o čemž se přesvědčíme následovně.

1.4.2 Česká frazeologie

Frazeologie a idiomatika patří u nás k novějším disciplínám. Jejich teorie, která

byla zpočátku ještě ovlivněna panující a dominantní teorií sovětskou, se ve větší míře

rozvíjí až po druhé světové válce, kdy je zaznamenáván zvýšený zájem o lidový

a mluvený jazyk. Avšak kořeny těchto disciplín můžeme najít mnohem dříve.

Přísloví, tedy součást dnes šíře chápané idiomatiky a frazeologie, byla sbírána již

odpradávna. Počátky českého příslovnictví spadají až do 2. poloviny 15. století k práci

„Proverbia Flassconic, generosi domini at baccalarii Pragensis“ Smila Flašky.

V 16. století se pak objevují „Přísloví česká“ Jana Blahoslava a „Dicteria seu proverbia

bohemica, ad phrasim Latinorum accomodata atque per centurias quondam in usum

scholae privatae distibuta“ Jakuba Srnce z Varvažova (Filipec, Čermák, 1985; Čermák,

2007) Z nich pak čerpal především Jan Ámos Komenský, který ve své „Moudrosti

starých Čechů“ definuje přísloví nebo též připovídku jako „krátké a mrštné propovědění,

v němž se jiné praví a jiné rozumí“, že je to „tajné věci k věci přirovnání a podobenství“

a že se používá „pro ozdobu řeči“ a „jadrnost rozumu“ (Zaorálek, 2009: 5). Rozdílů

mezi příslovími a ostatními slovními vazbami, pro které byly vytvořeny názvy jako

23

pořekadlo, rčení, úsloví, sousloví apod. a které byly obvykle řazeny pod souhrnný název

mudrosloví, si byl kromě výše zmíněného J. A. Komenského vědom i Jan Blahoslav,

který kromě názvu proverbia, přísloví, používal i další označení jako dicta pulchra, dicta

egregia a jiné (tamtéž).

Na tyto pak navazují až v 19. století obrozenci, především pak Josef Dobrovský

svou knihou „Českých přísloví sbírka“ a František Ladislav Čelakovský se svými díly

„Česká pořekadla“ a „Mudrosloví národu slovanského v příslovích. Připojena jest sbírka

prostonárodních českých pořekadel“. F. L. Čelakovský zde jako první do důsledku

promyslel otázku rozdílu jednotlivých slovních vazeb, když sesbíranou látku roztřídil

do dvou oddílů – přísloví a pořekadel, a spojil tak dvě deskriptivní větve frazeologických

dat – větvi frazeologickou v užším smyslu slova a větvi příslovečnou, paremiologickou,

dohromady. Pořekadly se zde nazývalo to, co bylo později označeno za rčení a dnes

za frazém a idiom (Čermák, 2007; Zaorálek, 2009; SČFI 1, 2009).

V první z těchto zmíněných větví, větvi popisné frazeologie, označované

v současnosti jako frazeografie, se první díla objevují až v první polovině 19. století.

Patří mezi ně práce „Versuch einer böhmischen Phraseologie“ Josefa Matěje Sychry,

„Česká fraseologie. Sestavena zvláště v prospěch studujících na školách gymnasiálních

a reálních, z nejvýtečnějších spisovatelů od nejstarší doby až do Komenského“ Jana

Šacha a „Česká fraseologie“ Františka Šebka. V nich se ale nejedná o popis frazeologie,

rčení, pořekadel a úsloví v dnešním slova smyslu. Taková díla vznikají až ve století

dvacátém (Zaorálek, 2009).

Termín idiom je poprvé zaznamenán zřejmě až v Ottově slovníku naučném

(1888 - 1909). Příruční slovník naučný vydaný v letech 1962 – 1967 zakotvuje termíny

frazeologie, idiom, ale termín idiomatika nezná. Ten je obsažen až ve Slovníku

spisovného jazyka českého z roku (1960-1971). Dále se ve 20. století vydávají významná

frazeografická díla Václava Flajšhanse „Česká přísloví. Sbírka přísloví... Přísloví

staročeská A-N, O-Ž“ (1911, 1913), Jana Mašína „Slovník českých vazeb a rčení“ (1916,

1924) a Jaroslava Zaorálka „Lidová rčení“ (1947). Etymologií frazémů se zabývá

Jindřich Pokorný. Jednou z nejvýznamnějších publikací z oblasti frazeologie posledních

let je čtyřdílný „Slovník české frazeologie a idiomatiky“, vytvořený kolektivem

pod vedením F. Čermáka a J. Hronka, který obsahuje rozsáhlý popis současné české

frazeologie včetně přísloví. F. Čermák je přední český lingvista zabývající se frazeologií,

24

který ve svém díle „Idiomatika a frazeologie češtiny“ (1982) vypracoval první a dosud

užívaný systém a obecný přehled dané oblasti jazyka, který pak dále rozpracovával

v řadě studií, které byly následně souhrnně vydány v „Frazeologii a idiomatice české

a obecné“ (2007) (Čermák, 2007). Kromě něj se frazeologií v České republice

a na Slovensku zabývají zejména J. V. Bečka, M. Čechová, R. Blatná, J. Mlacek,

J. Skladaná, P. Ďurčo nebo M. Jankovičová (Stěpanova, 2004).

Jaký je tedy pohled F. Čermáka na frazeologii? Frazeologie a idiomatika je dnes

podle něj „samostatná jazyková disciplína zabývající se studiem, případně i popisem

(a pak se někdy mluví o frazeografii) svérázných jazykových jednotek různého typu

a více úrovní, které dlouho vzdorovaly souvislému popisu. V běžném povědomí

vystupují tyto jednotky, tj. frazém a idiom, nejčastěji jako sémanticky nerozložitelné“

(Filipec, Čermák, 1985: 166). Dále odděleně definuje frazeologii jako „oblast frazémů

a idiomů včetně kvazifrazémů a kvaziidiomů jako specifických označení a pojmenování,

kombinatoricky komplementární pravidelnému jazyku na všech rovinách s obsahově

sémantickou stránkou; doplňuje se a prolíná s idiomatikou“ (tamtéž: 238) a idiomatiku

jako „oblast idiomů a frazémů včetně kvaziidiomů a kvazifrazémů komplementární

sémantice pravidelného jazyka na všech rovinách s obsahově významovou stránkou;

doplňuje se a prolíná s frazeologií“ (tamtéž: 167). V těchto definicích se odráží rozdíl

v chápání frazému a idiomu, který je objasněn níže. Ve svém dalším vymezení

frazeologie a idiomatiky F. Čermák již zmiňuje významný rys frazeologie - anomálii,

která je v ní podle něj v různém stupni a druhu všudypřítomná a je jejím konstitutivním

znakem, a říká, že „disciplína idiomatiky a frazeologie se zabývá studiem a popisem

frazémů a idiomů všech jazykových úrovní, kvůli jejich početnosti především však

studiem lexémů víceslovných“ a že je to „oblast ustálených anomálních kombinací

(syntagmatických a paradigmatických) forem vždy nižšího řádu, které jsou

komplementární k oblasti pravidelných jazykových kombinací všeho druhu a na všech

relevantních rovinách; rezultující frazém, uložený v systému, je pak členem vyššího řádu,

než jsou jeho komponenty“ (Čermák, 2007: 25). Anomální frazeologické kombinace jsou

na rozdíl od pravidelných analogických kombinací, které umožňují relativně neomezenou

tvorbu nových kombinací, kombinacemi jedinečnými a omezenými. Což znamená, že

nemohou vytvářet paradigmatické záměny některého svého komponentu analogicky

jiným ve stejné nebo obdobné funkci (například nemůžeme frazém „Achilova pata“

25

přeměnit na „Achilovo břicho“ nebo „Alešova pata“, aniž bychom nezměnili jeho funkci

nebo význam), nebo neumožňují transformace gramatické, tedy užití frazému v pasivu,

imperativu, kondicionálu a podobně. Nemá-li pak daná kombinace anomálii žádnou,

nejedná se o frazém (tamtéž). Vyjdeme-li tedy z výše uvedeného, můžeme říci, že

idiomatika a frazeologie „je oblastí anomálních hotových nominací komplementárních

k většinovým nominacím pravidelným, které bývají většinou neustálené“ (tamtéž: 71)

a že díky svým vlastnostem je „vždy paralelní a komplementární obvyklému, běžnému

jazyku“, nazývanému „pravidelný“, z něhož sice čerpá, ale zároveň se od něj odlišuje

řadou základních principů (Filipec, Čermák, 1985: 167).

Vycházejíc ze slova „frazeologie“ by mohlo také dojít k omylu, že frazeologie

a idiomatika je disciplínou studující fráze. Avšak náplní studia dané disciplíny nejsou

ani fráze jako ustálené konverzační výrazy, ani fráze v odborném pojetí, nýbrž frazémy

a idiomy (Čermák, 2007).

I v české lingvistice se setkáváme s různými vymezeními frazému a idiomu jako

základních jednotek frazeologie a idiomatiky. Teprve poměrně nedávno se oba tyto

termíny začaly užívat paralelně, ne však identicky. Dá se říci, že při užití termínu frazém

se klade důraz na formální aspekty kombinace a naopak u termínu idiom se zdůrazňuje

stránka sémantická. Zcela nevhodné je pak podle F. Čermáka užívat termín frazeologická

jednotka, který považuje za neohrabaný, vyhýbavý a starý, nebo rusistický termín

frazeologismus, který je neorganický a zavádí sem nežádoucí asociace původu (tamtéž).

F. Čermák uvádí, že „frazém a idiom nelze zpravidla vymezit jedinou (anomální)

vlastností, ať formální či sémantickou, nebo kolokační“ a proto ani nejrozšířenější pojetí

frazému a idiomu jako „ustáleného a reprodukovatelného spojení prvků (zvláště slov),

jehož význam je (zčásti nebo zcela) neodvoditelný z významu jeho složek“ nevyhovuje

všem typům a je třeba zvolit jiné (tamtéž: 31). Nabízí tedy další a to, že „idiom a frazém

je jedinečné spojení minimálně dvou prvků, z nichž některý (popř. žádný) nefunguje

stejným způsobem v jiném spojení (resp. více spojeních), popř. se vyskytuje pouze

ve výrazu jediném (resp. několika málo) (tamtéž). Avšak ani daná definice nezahrnuje

všechny vlastnosti specifické jen pro frazém a idiom a navrhuje třetí vymezení: „frazém

a idiom je takové nemodelové a ustálené syntagma prvků, z nichž (aspoň) jeden je

z hlediska druhého členem extrémně omezeného a zavřeného paradigmatu (formálně

a většinou i sémanticky) (tamtéž: 32). Aby ovšem daná definice nezahrnovala také

26

víceslovné termíny, je potřeba zohlednit i další rysy, neboť pouze omezená kolokabilita

frazém z kombinace nedělá (tamtéž).

Lidově a nespecificky se občas dosud frazému a idiomu na rovině nevětných

slovních kombinací říká rčení, nebo též úsloví, obrat, a na větné rovině pak často

přísloví, pořekadlo nebo pranostika (tamtéž). Původního označení „rčení“ se drží ve své

práci „Lidová rčení“ J. Zaorálek, který ho definuje jako „všechna obrazná spojení slov,

schopná časování (i když mnohdy jenom v některých osobách)“ (Zaorálek, 2009:7). Tato

obrazná spojení slov odlišuje od přísloví jednak tím, že jejich účelem není jako u přísloví

názorné poučení, výstraha nebo pokárání, ale že mají pouze zpestřit, zvýraznit a oživit

mluvený nebo psaný projev, a za druhé tím, že přísloví tvoří vždy neměnnou celou větu,

zatímco rčení jsou pouhým stavebním materiálem, mohou se časovat a užívají se

podobně jako slova při stavbě vět (tamtéž).

Ačkoliv tedy Čermákův přístup můžeme na základě výše řečeného a na základě

toho, že v jeho pojetí frazémy a idiomy jsou funkčně součástí věty, větou nebo kombinací

vět,označit za tzv. širší, stejně tak jako přístup N. M. Šanského a A. V. Kunina, budeme

se dále v práci držet pojetí klasického – užšího, i když ne vždy lze s přesností určit, kam

má být daná jednotka zařazena.

Jak je vidět, frazeologie má v obou jazykových školách bohatou historii, která

se v mnohém shoduje a doplňuje a která se i nadále vyvíjí, neboť do dnešních dnů nebyl

dán jednoznačný závěr o tom, co to frazeologie je a jaký je její základní komponent.

1.5 Frazémy s antroponymickým komponentem

Antroponyma tvoří zvláštní druh frazeologických komponentů. Obecně všechna

propria obvykle ve frazeologii a idiomatice ztrácí svou hlavní vlastnost – individualizaci

pojmenovávaného, a proto můžeme říci, že drtivá většina frazeologický komponentů jsou

apelativa. Avšak i přes to existuje v českém a ruském jazyce celá řada frazémů, jejichž

komponenty jsou právě antroponyma (Zde a dále v této části příklady pocházejí

z: Stěpanova, 2004).

Frazémy s antroponymy vznikaly především v minulosti, neboť jména v té době

mohla vyjadřovat sociální status jejich nositelů. V Rusku se osobní vlastní jména dělila

na „šlechtická“ a „sedlácká“, zatímco v českých zemích existovala celá řada jmen,

například Jan, Matěj, Kateřina nebo Anna, která se dávala jak prostým lidem, tak

27

i šlechticům, a proto místní dělení jmen na „městská“ a „vesnická“ nebylo tak výrazné.

V současnosti nové frazémy s antroponymy téměř nevznikají.

Kromě sociálního statusu mohou frazémy s osobními vlastními jmény odrážet

také další extralingvistické reálie, a to historické události (např. slepý jak Žižka

nebo vyhrát jako Benedek u Hradce), folklor a způsob života (např. tomu by ani Kazi

nepomohla, vousatý jako Krakonoš nebo Соловей-развойник) a literaturu každého

národa (např. ječet jako Viktorka u splavu nebo Акакий Акакиевич).

Specifickou skupinu frazémů tvoří slovní hříčky s antroponym, které odrážejí

mentalitu a obrazotvornost daného národa. Tyto slovní hříčky můžeme rozdělit do tří

skupin: slovní hříčky s rodnými jmény, slovní hříčky s neexistujícími jmény svatých

a slovní hříčky s příjmeními. Slovních hříček s rodnými jmény není v češtině a v ruštině

mnoho, protože česká a ruská jména jsou velmi často cizího původu, a proto možné

asociace vznikají pouze díky náhodné shodě jména a apelativu. Takovými jsou např.

frazémy chytá se ho Matouš (zní podobně jako substantivum mátoha) nebo Минькой

звали (shoduje se se slovesem помнить, поминать). Slovní hříčky s neexistujícími

jmény svatých jsou mnohem více rozšířené v češtině, než v ruštině. Danou skupinu

frazémů můžeme dále rozdělit na podskupinu slovních hříček s antroponymem, které

v češtině neexistuje ani v podobě antroponyma, ani v podobě apelativa (např. na svatého

Dyndy, co nebude jindy), podskupinu rčení, ve kterých v roli fiktivního jména svatého

vystupují apelativa (např. na svatého Berouse) a na podskupinu slovních hříček

s antroponymy vytvořenými od sloves (např. kouká jako svatý Mrkal bez klapek).

Početný materiál nám poskytují slovní hříčky s příjmeními, zvláště pak s českými, neboť

ta velmi často zachovávají tvar toho substantiva, ze kterého pocházejí. Jako příklad

těchto frazémů můžeme uvést poslat pana Březovce na koho, to si povídej starý Blažkový

nebo заехать к Сопикову и Храповицкому.

Další početnou třídu tvoří frazémy s antroponymy biblického původu, které jsou

společenským kulturně historickým dědictvím evropských národů. Obecně „všechny

frazeologické jednotky, které jsou přímo či nepřímo spojeny s texty písma svatého“

označujeme za tzv. biblismy (tamtéž: 38). K těmto můžeme přiřadit frazémy Lotova žena,

trpí jako Job, moudrý jako Šalamoun, в костюме Адама, лоно Авраамого a mnoho

dalších.

Jak je vidět, antroponyma mají bohaté zastoupení jak v jazyce v roli

28

konotativních prvků, tak i ve frazeologii, a proto se dále v praktické části budeme

zabývat pozorováním a srovnáním významů těchto jednotek v ruštině a češtině, neboť

jsou si obě tyto oblasti navzájem velmi blízké a podobné.

1.6 Vymezení předmětu zkoumání

Práce je zaměřena na úzkou část antroponym, a to na křestní jména. Jednotky,

které jsou excerpovány, se dají rozdělit do čtyř základních oddílů – ruské frazeologismy

s křestním jménem, české frazeologismy s křestním jménem, ruská konotativní křestní

jména a česká konotativní křestní jména.

Zahrnuta do dané práce byla nejen křestní jména (dále jen jména) lidí, ale i jména

literárních postav, jména mytologických postav a smyšlená jména fiktivních postav.

Kromě toho se mezi sesbíranými jednotkami vyskytují i spojení křestního jména

se jménem po otci či s příjmením.

U frazeologických jednotek vycházíme z pojetí frazeologie v tradičním,

tzv. užším, slova smyslu, jak již bylo zmíněno výše. Konotativní jednotky lze rozdělit

do tří pomyslných skupin. První skupinou jsou jednotky s konotativním jménem.

A protože různé konotace vznikají nejen u základních forem jmen, ale i u forem od nich

odvozených, jsou zde tyto tvary jmen uváděny samostatně, tzn. že se například zároveň

setkáváme jak se jménem Kateřina, tak i s jeho odvozenými tvary Káča nebo Kačena.

Za některými jmény jsou v závorkách uváděny jejich varianty, které mají totožné

konotace. Druhá skupina zahrnuje apelativa, která vznikly úplnou deonymizací

konotativních křestních jmen (dále jen apelativa). Třetí skupinou jsou slova odvozená

od konotativních křestních jmen (dále jen odvozeniny). Začleněna jsou do této práce jak

jména s živou konotací a frazeologismy v současnosti všeobecně známé, tak i jména,

která své konotace s postupem času ztratila, a frazeologismy, jejichž význam zná

v současnosti jen málokdo, nebo které se dnes už téměř neužívají.

Tvary a pravopis sesbíraných jednotek (např. velká a malá písmena) je vždy

zachován podle zdroje.

Vzhledem k tomu, že český i ruský jazyk jsou jazyky živé, neustále se vyvíjející

a měnící, není možné zachytit všechna konotativní křestní jména a frazeologismy

s křestními jmény, která se v těchto jazycích se objevují, není to ani cíl dané práce.

29

2 PRAKTICKÁ ČÁST

Každý z nás dostává při narození své křestní jméno, které mu vyberou jeho rodiče

nebo příbuzní z rozmanité nabídky jmen dávaných a schválených v dané kultuře. Tato

jména získávala s postupem času různé asociační, konotativní významy a používala se

v různých ustálených spojeních, která mohla mnohé vypovídat nejen o daném jménu, ale

i o jeho nositeli. Proto si tato oblast života lidí a lingvistiky zaslouží bližší zkoumání.

Excerpované jednotky jsou v práci klasifikovány do skupin a podskupin podle

podobných znaků a významů. Protože jedno jméno nebo frazeologismus může být

nositelem více významů, a zároveň jeden význam může spadat do více skupin,

setkáváme se s některými jednotkami v mé kategorizaci opakovaně.

V následujícím textu se zaměříme na charakteristiku jednotlivých skupin, popis

vybraných jednotek, pokusíme se nastínit příčiny vzniku daných významů a u vybraných

představitelů uvedeme jejich užití v textu. Úplný soupis excerpovaných jednotek je

uveden v příloze k diplomové práci. Celkem jsme shromážděné jednotky rozčlenili do 22

skupin.

2.1 Jednotky označující člověka

Stejně tak jako každý z nás je nositelem křestního jména, tak i každý z nás je

lidskou bytostí. Proto se vyčlenila řada jmen, která označují právě člověka jako jedince

společnosti, ať už obecně, nebo jako jedince s určitým charakteristickým rysem. Slovník

současné češtiny (2011: 100) definuje člověka jako „nejvyspělejší živou bytost

se schopností rozvinutého myšlení, řeči a práce“ nebo také jako „blíže neurčenou osobu,

někoho, kohokoliv“.

Do dané skupiny bylo zařazeno celkem 100 jednotek, rozdělených do pěti

podskupin, z nichž nejpočetnější je podskupina „Ostatní jednotky označující člověka“

a po ní podskupina „Homosexuál“. Nejčastěji vyskytovaným jménem v dané skupině

bylo jméno Adam – Адам.

2.1.1 Člověk obecně

Člověka obecně mohou označovat například české frazeologismy Adamovo

plemeno (SČFI 2), plémě Adamovo (ČRFS), Eviny děti (ČRFS), Evino pokolení (SČFI 2),

30

nebo ruská konotativní jména Гаврик (ОТ), Егор (ОТ), Коля (ОТ) a další. Mezi ruskými

frazeologismy a českými konotativními jmény se jednotky s tímto významem

nevyskytují. Celkem bylo do dané podskupiny zahrnuto 18 jednotek.

Adam a Eva byli první lidé, které bůh stvořil, a první zakladatelé lidského

pokolení. Proto, že to tenkrát asi ještě nebylo zapotřebí, jim ale bůh jména nedal. Byl to

prostě „první muž“, tj. adam, a „první žena“, tj. eva (Fučík, Pokorný, 2009). Obě jména

jsou hebrejského původu. Adam – Адам vychází z hebrejského slova hádám (prsť, země)

a vykládá se jako „člověk, pozemšťan, z červené hlíny“ a Eva – Ева souvisí

s hebrejským slovem Havváh, což značí „živá, životodárná, matka života“ (Grenarová,

2011).

2.1.2 Úctyhodný, významný člověk, autorita

S kladnou charakteristikou se všeobecně setkáváme méně častěji než se zápornou,

což dokazují i následující dvě podskupiny. Asociaci člověka úctyhodného, významného

nebo autority vyvolávají pouze 4 ruská konotativní jména, a to Абрам (Авраам) (ОТ),

Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ), Илья Муромец (ОТ) a Нестор (ОТ). Tato jména,

jak už bylo zmíněno výše, mají i další konotace, např. Илья Муромец je také bohatýr,

hrdina a Нестор – moudrý člověk, učitel.

2.1.3 Člověk nevyvolávající úctu, nesympatický

Člověka nevyvolávajícího úctu, nesympatického představuje celkem 9 jednotek –

ruská konotativní jména Вася (Вась) (ОТ), Езоп (Эзоп) (ОТ), Квазимодо (ОТ),

Пантелей (ОТ), Петруха (ОТ), Федул (ОТ) a Филька (ОТ), apelativum Гаврик (ОТ)

a odvozenina Дунькин (ОТ).

2.1.4 Homosexuál

Oblast sexu a s ním spojené pojmy, výrazy, činnosti a vlastnosti patří do obšírné

skupiny, hojně zastoupené v obou zkoumaných jazycích, ať už se jedná o homosexuály,

záletníky, milence, milenky, prostitutky, lesbičky nebo o sex jako takový. Sex je nedílnou

součástí našeho života, díky němu je zachováván lidský rod, a proto nebyla tato oblast

opomenuta ani při vytváření ustálených spojení, ani při slovních hrátkách se jmény

a jejich následnými konotativními významy.

Homosexuála ztvárňuje 19 konotativních ruských jednotek, jako např.

Додик (ОТ), Маша (ОТ), Танька (ОТ), a 2 česká konotativní jména marcela (SNČ)

31

a petra (SNČ).

2.1.5 Ostatní jednotky označující člověka

Do této podskupiny byly zařazeny všechny ostatní jednotky, které nebyly

začleněny do předchozích podskupin, avšak také označují člověka. Jejich specifický

význam se vyskytoval zpravidla pouze jednou, nebo v minimálním počtu.

Celkem jsme v dané podskupině zkoumali 48 jednotek, z nichž významovou

shodu vykazují v obou jazycích pouze čtyři dvojice: příbuzný po Adamu (ČRFS) –

дальняя родная, чуть не по Адаму (ST) s významem „vzdálený příbuzný“; žít jako

Robinson (ČRFS) – жить как Робинзон (ČRFS) s významem „poustevník“;

mauglí (SNČ) – Дон-Кихот (Дон-Кишот, Дон-Кишод) (ОТ) s významem „blázen“;

a pepa (SNČ) – Иван Иванович Иванов (Иван Иваныч Иванов) (ОТ) s významem

„obyčejný člověk“.

Početnou skupinu tvoří jednotky s významem „kdokoli“, kterou mají české

frazeologismy ať je to Pavel nebo Capl (ST), ať je to Pavel nebo Šavel (ST), Pavel

nebo Havel (ČRFS), ať je to Petr nebo Havel (ST) a další.

Frazeologismus Ромео и Джульетта (RČFS), představující milence, se svým

významem shoduje i s ruskou konotací obou těchto jmen. Z dalších jednotek můžeme

pro příklad uvést ruský frazeologismus Афанасий Иванович и Пульхерия

Ивановна (ST) – prostoduší maloměšťáčtí manželé; ruská konotativní jména Адам (ОТ)

– předek, první osídlenec; Вован – „nový Rus“; a české konotativní jméno august (SNČ)

– klaun, který se nechá vždy napálit.

2.2 Jednotky označující muže, mladíka

Muži a ženy jsou dva protipóly tvořící lidstvo. Podle nejstarších židovských knih

Mojžíšových stvořil bůh Jahve prvního člověka mužského pohlaví z prachu Země. Aby

ten nebyl na Zemi osamocen, vzal mu bůh žebro a vytvořil mu z něj společnici – ženu.

Jiná židovská kniha, zvaná talmud, popisuje tento akt trochu jinak. Praotec a pramáti

lidského rodu měli podle této verze původně jedno společné tělo, které bylo zepředu

mužské a zezadu ženské, případně naopak, a až později se z nich staly dvě bytosti

se svými těly (Fučík, Pokorný, 2009). Dnes definuje muže Slovník současné češtiny

(2011: 398) jako „dospělého člověka samčího pohlaví“, „manžela“ nebo „nositele

(kladných) mužských vlastností“. Ale ačkoliv dřívější společenství přisuzovala mužům

32

oproti ženám zpravidla silnější a významnější postavení ve společenské hierarchii

a mužských jmen se vždy vyskytovalo více než jmen ženských, naše klasifikace ukazuje,

že jednotek, jejichž význam se vztahuje k ženě nebo dívce, je mnohem více než těch

jednotek, které se vztahují k muži a mladíkovi.

Celkově bylo do dané skupiny zařazeno 61 jednotek, které se nachází v sedmi

podskupinách, z nichž nejpočetnější je podskupina ostatních jednotek ztvárňujících muže

a mladíka, a dále pak podskupina představující muže a mladíka obecně.

2.2.1 Muž, mladík obecně

Jednotky s významem „muž nebo mladík obecně“ jsme našli pouze mezi českými

frazeologismy a ruskými konotativními jmény. Jediné jméno, které se opakuje v obou

těchto skupinách je opět jméno Adam – Адам, a to ve frazeologismech Adamovo

plemeno (SČFI 2), Adamovo pokolení (SČFI 2), plémě Adamovo (ČRFS) a ve své

základní podobě Адам (ОТ) jako konotativní ruské jméno. Z dalších jednotek s tímto

významem uveďme např. obrat svatý Utřinos (SČFI 2) nebo jména Андрон (ОТ),

Кирюха (Керюха) (ОТ) a Сидор (ОТ).

2.2.2 Významný muž

Danou podskupinu reprezentují pouze tři zástupci – ruská konotativní jména Ален

Делон (ОТ), Фан Фаныч (ОТ) a české konotativní jméno hamlet (SNČ).

2.2.3 Bohatýr, hrdina

Pozitivní význam bohatýra a hrdiny, který ochraňuje slabší, nebo vykonal nějaký

hrdinský čin, nese sedm jednotek, mezi kterými jsou frazeologismy Herkulovský

čin (ST), вести себя как Иван Токмаков (GR), вести себя как Иван-царевич (GR)

a ruská konotativní jména Геркулес (Геракл) (ОТ), Илья Муромец (ОТ) a další.

2.2.4 Frajer, parádník

Představu frajera a parádníka vyvolávají v ruštině jména Вася (Вась) (ОТ),

Додик (ОТ), Жорж (ОТ), Жоржик (ОТ), Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ)

a odvozenina Иванморы (ОТ).

2.2.5 Milenec, ctitel žen, záletník

To, že muži si nacházejí své milenky častěji než ženy, dokazuje i tato klasifikace,

neboť muže – milence asociují pouze čtyři jednotky, zatímco ženu – milenku jednotek

33

jedenáct. U mužů jsou to ruská konotativní jména Адонис (Адонид) (ОТ) a Ромео (ОТ),

apеlаtivum Маруха (ОТ) a odvozenina Мара (ОТ). Význam „ctitele žen, záletníka“

vystihuje v ruském prostředí pět jednotek – jména Адонис (Адонид) (ОТ), Лелик (ОТ),

Ромео (ОТ), Фоблас (Фоблаз) (ОТ) a odvozenina Селадон (ОТ).

2.2.6 Mučitel, trýznitel

V této podskupině se vyskytují tři jména – Nero – Нерон, Малюта Скуратов

(Малюта) a Пилат, a to kvůli svým dřívějším nositelům, kteří v historii spáchali

hrůzostrašné činy, které zůstaly ve vzpomínkách lidí s těmito jmény spjaty.

Малюта Скуратов (Малюта), vlastním jménem Григорий Лукьянович

Скуратов-Бельский, byl ruský šlechtic a zabijácký velitel opričníků Ivana IV. Hrozného,

kteří v 16. století nastolili v ruské zemi hrůzovládu. Aktivně se účastnil teroru, poprav

a vražd skutečných i domnělých odpůrců Ivana Hrozného, plenil města, kostely

i kláštery. Zemřel nakonec v boji o Livonsko (Grenarová, 2011). Použití tohoto

konotativního jména v textu může být následující: „Отброшены от власти и творец

опричнины Борис Березовский, и его «Малюта» Сергей Доренко.“

(www.ruscorpora.ru).

2.2.7 Ostatní jednotky označující muže, mladíka

Do dané podskupiny byly opět zařazeny všechny jednotky, které svou sémantikou

neodpovídaly předchozím podskupinám, ale vztahují se k významu „muž, mladík“.

Jediné jméno, které se vyskytuje v této podskupině v obou jazycích, je česká

odvozenina donchuán (SSČ) od jména Don Juan, mající význam „svůdce žen“, a ruská

varianta tohoto jména Дон-Жуан (Донжуан, дон Жуан, Дон-Жуант, Дон-Хуан,

Шуан) (ОТ) s významem „požitkář, floutek, pokušitel“.

Ze zbylých jednotek uveďme například frazeologismy Соловей-разбойник (ST)

– zbojník; pán Ježíš (SČFI 2) – spasitel, zakladatel křesťanství; a konotativní jména

Альфонс (ОТ) – pasák prostitutek, muž, který žije na úkor ženy nebo milenky; Геркулес

(Геракл) (ОТ) – s ironickým významem slabý námořník; a Магдалина (Мария

Магдалина, Мария из Магдалы) (ОТ) – floutek, hýřil, flamendr.

2.3 Jednotky označující ženu, dívku

Již od pravěku měli muži a ženy rozdílnou roli ve společnosti. Tehdy se ženy

34

staraly o sběr potravy, zatímco muži byli lovci. V této i v následujících dobách byly ženy

často podřízeny mužům, staraly se o domácnost a děti a muž byl živitelem a hlavou

rodiny. V novodobé historii se tyto striktní role mění. Díky emancipaci žen

se vyrovnávají možnosti a práva žen a mužů a už ani není výjimkou, když muž zůstane

s dítětem na mateřské dovolené a žena se věnuje kariéře a živí rodinu. Internetový

Slovník spisovného jazyka českého vymezuje význam slova žena hned několika způsoby,

a to jako „dospělou osobu ženského pohlaví“, „osobu ženského pohlaví, která je

provdána nebo prožila pohlavní styk“ nebo jako „manželku“.

Celkem se v dané skupině vyskytují 102 jednotky, které jsou klasifikovány v 9

podskupinách. Nejvíce, a to 29 jednotek, je zařazeno v podskupině „Žena, dívka obecně“,

25 jednotek v podskupině „Prostitutka, lehká žena“ a 24 jednotek v podskupině „Ostatní

jednotky označující ženu, dívku“. Nejčastěji se v této skupině vyskytují jména Eva – Ева

(Эва) a Marie – Мария (Марья) se svými odvozenými tvary Maria, Марь, Маша,

Маруся, atd.

2.3.1 Žena, dívka obecně

Vzhledem k tomu, že Eva byla podle věřících první ženou na zemi, je výsadní

postavení tohoto jména patrné i v dané podskupině. Bylo vyexcerpováno 9 jednotek

s tímto jménem, které se užívají pro obecné označení ženy nebo dívky. Patří k nim

například frazeologismy dcera Evina (ČRFS), Evino pokolení (SČFI 2), Евина

внучка (RČFS) nebo Евины дочери (RČFS). Komponentu potomka – dcery první ženy

Evy jako prostředku pro označení ženského pohlaví obecně je využito u čtyř z těchto

devíti frazeologismů. Z konotativních jmen řadíme do dané podskupiny jména jako

mařena (SNČ), rozára (SNČ), Марьяна (ОТ), Маша (ОТ) či apelativum Маруха (ОТ).

2.3.2 Významná žena

Ve srovnání se čtyřmi jednotkami v podskupině „Úctyhodný, významný člověk,

autorita“ a třemi s významem „Významný muž“, se pro označení významné ženy užívá

jednotky jediné – ruského konotativního jména Милитриса (Миритрица, Милитриса

Кирибитьевна) (ОТ).

Jméno Милитриса vychází z řeckého kořene melitine – „medová“ a svou

konotaci získalo díky postavě národní pohádky „Сказания про Бову-королевича“,

královně Милитрисе, ženě cara Додона a matce Бовы-королевича.

35

2.3.3 Svůdná žena, pokušitelka

K této podskupině řadíme pouze čtyři jednotky, a to ruská konotativní jména

Аспазия (Аспасия) (ОТ), Клеопатра (ОТ), Лилит (ОТ) a Цирцея (ОТ).

Аспазия (Аспасия) bylo jméno druhé ženy Perikla, řeckého panovníka,

vládnoucího v 5 stol. př. n. l. Byla krásná, vzdělaná a vyznačovala se vybranými manýry

a svobodou chování. V jejím domě se scházeli umělci, básníci a filosofové. Ve větě

můžeme tohoto jména v přeneseném významu užít následovně: „Но вот Аспазия!

Не смеет и дохнуть Смятенный юноша при черных глаз сих встрече“ (Отин,

2006: 68).

2.3.4 Žena nevyvolávající úctu, nesympatická

Ruská konotativní jména Мотя (ОТ) a Тетя Мотя (ОТ) rozšiřují seznam

jednotek, zachycujících lidi, kteří nevyvolávají úctu a kteří jsou nesympatičtí. Těch

se v první skupině vyskytovalo celkem devět. Tyto dvě konotace se však týkají čistě

ženského pohlaví.

2.3.5 Milenka

O milencích a milenkách již byla řeč výše. Nyní se dostáváme k jednotkám, které

vystihují milenku a kterými jsou například ruská konotativní jména Дидона (ОТ),

Лаиса (ОТ), Мальвина (ОТ), Эстер (ОТ) nebo odvozenina Клавка (ОТ).

U frazeologismů a českých konotativních jmen žádní zástupci zachyceni nebyli.

2.3.6 Prostitutka, lehká žena

Tato tzv. nejstarší profese je hojně zastoupena hlavně ruskými konotativními

jmény jako Золушка (ОТ), Магдалина (Мария Магдалина, Мария из Магдалы) (ОТ),

Матильда (ОТ), Мурка (ОТ), Нина (ГР) nebo odvozeninou Супернаташа (ОТ), ale

jednoho zástupce najdeme i u českých ustálených slovních spojení – Venušina

kněžka (ČRFS) a jednoho u českých konotativních jmen – rozára (SNČ).

2.3.7 Lesbička

Daná podskupina se stejně jako podskupina „Homosexuál“ zabývá sexuální

orientací člověka, což je zajisté jedna z oblastí lidského života, která vybízí k slovním

hrátkám a k přenášení tohoto významu na různá jména. Asociaci lesbičky vyvolávají

ruská jména Володя (ОТ), Клава (ОТ), Маруся (ОТ), Маша (ОТ) a Машка (ОТ).

36

Zde stojí také za zmínku to, že ne vždy musí pouze ženská jména znázorňovat

ženy a mužská jména muže. Velmi často se setkáváme s případy, kdy je mužského jména

užito k přirovnání k ženám nebo k typicky ženským charakteristikám a naopak, čehož

si můžeme všimnout nejen zde u mužského jména Володя ztvárňujícího lesbičku, ale

i v dalších skupinách a podskupinách této klasifikace. Například muže – milence

asociovalo apletivum Маруха (ОТ) a odvozenina Мара (ОТ), obě vycházející

z ženských křestních jmen.

2.3.8 Mučitelka

Význam „mučitelky“ má v porovnání s pětičlennou podskupinou „Mučitel,

trýznitel“ pouze jedno ruské konotativní jméno Иродиада (ОТ). Tato záporná

charakteristika je tedy spíše doménou mužů než žen.

2.3.9 Ostatní jednotky označující ženu, dívku

K této podskupině byly opět přiřazeny jednotky, které nemohly být začleněny

do předchozích podskupin, ale jejich ojedinělý význam vždy znázorňuje ženu nebo

dívku.

Mezi těmito 24 jednotkami nenalezneme ani jednu česko-ruskou dvojici, která by

se svým významem schodovala. V roli zástupců dané podskupiny uveďme

frazeologismus Maria Panna (SČFI 2) – matka Ježíšova; a konotativní jména

ludmilka (SNČ) – panna; žofka (SNČ) – manželka; Арина Родионовна (ОТ) – nositelka

„ruského počátku“; Наденька – měšťanka; Гюльчатай – dívka z Orientu; Лолита

(Лолиточка) – mladá nymfa; a odvozeninu Богданиха – žena, která porodila

nemanželské dítě.

Гюльчатай je postavou ze sovětského filmu „Белое солнце пустыни“,

šestnáctiletá dívka, která byla vychována podle tradic svého národa a která žila jako

konkubína v harému bandity Abdullaha. Лолита je jméno hlavní hrdinky

stejnojmenného románu ruského spisovatele Vladimíra Nabokova, jehož protagonista

Humbert Humbert je sexuálně přitahován dvanáctiletou dívenkou Dolores Haze, které

říká Lolita.

2.4 Jednotky označující děti, syny

Své děti považují rodiče zpravidla za to nejdůležitější, co mají. V mnoha zemích

37

a kulturách byli synové jako potomci upřednostňováni před dcerami, byli považováni

za pokračovatele rodu, bylo jim přednostně umožňováno vzdělaní a měli mnoho dalších

výhod. Časově není období dětství přesně ohraničeno. Za jeho konec může být

považováno dosažení adolescence nebo dospělosti. Slovník spisovného jazyka českého

vymezuje pojem dítě jako „nedospělého lidského jedince asi do 14 let“ nebo jako

„lidského jedince ve vztahu ke svým rodičům“. Termínu dítě jako označení

pro celoživotní příbuzenský poměr vůči rodičům se také užívá zejména v rodinném

a občanském právu.

Celkem bylo v této skupině sesbíráno a zkoumáno 27 jednotek, které byly

následně rozděleny do čtyř podskupin, z nichž nejpočetnější se ukázala podskupina

ostatních jednotek s daným významem a za ní podskupina zachycující děti a syny

obecně. Nejfrekventovanějším jménem této skupiny bylo jméno Богдан a odvozeniny

od tohoto jména vytvořené.

2.4.1 Děti, synové obecně

Děti a syny obecně může znázorňovat například frazeologismus Красная

Шапочка (RČFS), odvozenina českého konotativního jména kuliferda (SNČ) nebo ruská

konotativní jména Карапет (ОТ), Спирька (ОТ) a Эрик (ОТ).

2.4.2 Nekřtěné děti

Jednotky s významem „nekřtěné“ a dále i „nemanželské děti“ se vyskytují pouze

mezi ruskými konotativními jmény a pouze jako základní forma a formy odvozené

od jména Богдан (ОТ). Proto nekřtěné dítě můžeme označit právě tímto jménem nebo

odvozeninou Богдановец (богодановец) (ОТ).

Jméno Богдан vychází z řeckého slova Theodotos, což v překladu znamená „daný

Bohem“. To by sice mělo vyvolávat pozitivní charakteristiku, ale v mnoha publikacích

toto jméno označuje nejen nekřtěné, ale hlavně nemanželské dítě. Nositelem tohoto

jména byl mimo jiné i nemanželský syn cara Alexandra II. Михаил-Богдан Огинский.

V textu může být tato asociace využita následovně: „Если у девушки ребенок

до свадьбы, так называли ребенка богоданный, богдан значит, богданыч“ (Oтин,

2006: 79).

2.4.3 Nemanželské děti

Jak již bylo zmíněno výše, nemanželské děti asociuje ruské konotativní jméno

38

Богдан (ОТ) a odvozeniny Богданенок (ОТ), Богданов (ОТ), Богдановна (ОТ),

Богданыч (ОТ), Богданович (Богоданович) (ОТ) nebo Богдановец

(богодановец) (ОТ).

2.4.4 Ostatní jednotky označující děti, syny

Tato podskupina slučuje jednotky s významy vztahujícími se k dítěti nebo synovi,

jako je například frazeologismus Соловей-разбойник (ST) – nezbedné dítě; české

apelativum amor (SSČ) – chlapec s lukem a šípy; nebo ruská konotativní jména Жорж –

syn bohatých rodičů; Макар a Мирон – nezákonně narozené děti; Робинзон – jedináček;

a další.

Motivace, kvůli které jméno Робинзон získalo svou konotaci „jedináček“, má

jednoduché opodstatnění. V roce 1719 napsal anglický spisovatel D. Defoe román

„Námořník Robinson Crusoe z Yorku, jeho život a neobyčejná dobrodružství“. Hlavní

hrdina této dobrodružné prózy ztroskotá na pustém ostrově, kde je úplně sám, zápasí

s přírodou i sám se sebou. Tento motiv samoty byl pak přenesen na osamocený život

jedináčka bez sourozenců.

2.5 Jednotky označující přítele, společníka

Bez přátel by byl náš život podstatně chudší a neplnohodnotný. S přáteli nás váže

vzájemná náklonnost a porozumění, upřímnost, důvěra, můžeme se jim svěřit s našimi

pocity a názory a spolehnout se na jejich pomoc v těžkých životních situacích. Přátelé

chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší a jsou si navzájem oporou. Ze Slovníku současné

češtiny vyčteme, že přítel je ten, „kdo si s někým dobře rozumí a je mu příznivě

nakloněn“, nebo „kdo je k někomu v důvěrném, sexuálním vztahu“ (SSČ, 2011: 667). To

pak mluvíme o příteli jako o našem partnerovi.

V dané skupině se nachází celkem 11 jednotek, jedna jako ruský frazeologismus

Кастор и Поллукс (RČFS), jedna jako české konotativní jméno matouš (SNČ) a zbylých

devět jako ruská konototavní jména Адам (ОТ), Аякс (Аянт) (ОТ), Васек (ОТ),

Кирюха (Керюха) (ОТ), Макар (ОТ), Орест и Пилад (Артид и Пилад) (ОТ), Пат

и Паташон (ОТ) a odvozeniny Керя (ОТ) a Лазарек (ОТ).

Vidíme zde tři jednotky ve formě dvojice jmen – Кастор и Поллукс, Орест

и Пилад (Артид и Пилад) a Пат и Паташон. Кастор и Поллукс byli dva starořečtí

hrdinové, dvojčata, která se narodila bohu Diovi a smrtelné ženě Lédě. Polydeukés byl

39

stejně jako jeho otec nesmrtelný, zatímco jeho bratr Kastór byl smrtelníkem jako jejich

matka. Mezi bratry ale bylo tak silné pouto, že když Kastór zemřel v boji, Polydeukés

se rozhodl se s ním podělit o svou nesmrtelnost. Otec mu to dovolil, ale pouze

za podmínky, že od této chvíle dál budou oba bratři prožívat jeden den mezi živými

a druhý v žalostné říši mrtvých.

Podobně jako předchozí příklad i spojení jmen Орест и Пилад (Артид и Пилад)

pochází ze starořecké mytologie. Oba byli tak silní a nezištní přátelé, že v kritické chvíli

byl Pyladés ochotný obětovat svůj život za Oresta. A ačkoliv k tomu nemuselo nakonec

dojít a oba byli zachráněni, stal se Pyladés symbolem obětavého a věrného přátelství.

V ruské literatuře se toto spojení jmen s daným významem objevuje ve třetím díle

trilogie „Dětství, Chlapectví, Jinošství“ od L. N. Tolstého: „Когда расплатились

и стали надевать шинели, Дубков обратился к Дмитрию: «Ну, а Орест и Пилад

куда поедут? верно, домой беседовать о любви; то ли дело мы, проведаем милую

тетушку.»“ (www.prosv.ru).

2.6 Jednotky označující národy, národnosti, etnika

Na světě žije mnoho různých národů, stejně tak jako mnoho různých jmen může

tyto národy, národnosti a etnika označovat. Některá z těchto jmen byla převzata z cizích

jazyků, jiná byla rozšířena mezi příslušníky daného společenství. Slovník spisovného

jazyka českého definuje národnost jako „společenství lidí vyznačující se některými

objektivními znaky národa (zejm. jazykem), ale ještě nekonstituované v novodobý

národ“ a národ jako „novodobé historicky vzniklé pevné společenství lidí, spojené

společnou řečí, územím, hospodářským životem a psychickým založením, projevujícím

se ve společné kultuře“.

Celkem bylo vyexcerpováno a do dané skupiny zařazeno 54 jednotek, z nichž

nejvíce, 26, se užívá pro označení Žida. Zbylé jednotky byly zahrnuty do podskupiny

„Ostatních jednotek označujících národy, národnosti, etnika“, kde se vyskytuje asociace

celkem 12 různých společenství a jedna jednotka vystihuje jakéhokoliv cizince obecně.

2.6.1 Židé

Židé jsou příslušníci semitského národa, který pochází z oblasti Blízkého

východu, území Palestiny. Ze všech 26 jednotek se zde vyskytuje pouze jedna totožná

dvojice frazeologismů, a to Davidova hvězda (SČFI 2) – звезда Давида (SČFI 2).

40

Opakovaně se zde však objevují jména Abrahám – Абрам (Авраам) a Sára – Сарра

(Сара), a to nejen ve svém základním tvaru, ale i v tvarech od něj odvozených.

Kromě výše zmíněných tento význam ilustrují obraty syn Abrahámův (ST), plémě

Abrahámovo (ST), dcery Sářiny (SČFI 2) a ruská konotativní jména Абрамчик (ОТ),

Дора (ОТ), София (Софья) (ОТ), Хайм (ОТ) či Эстер (ОТ).

Abrahám, který je označován za praotce Židů a za zakladatele judaismu,

se narodil v mezopotámském městě Ur přibližně 2000 let př. n. l. a později se stal

hebrejským patriarchou. Podle bible žil celých 175 let, měl ženu Sáru a syna Izáka.

Následující úryvky nám přibližují užití frazeologismů s tímto jménem v textu:

„Domovem Izraelitů se stala země zaslíbená. A i dnešní židé - „Abrahámovi děti“ - jsou

dědici zaslíbení, která dal Bůh jejich předkům, ovšem pod podmínkou, že ho budou

poslouchat, a že budou žít tak, jak Bůh chce.“; „Ježíš je v Matoušově evangeliu

představen jako syn Abrahámův. Být Abrahámovým synem nebo dcerou znamená velkou

důstojnost.“ (otecpetr.signaly.cz).

2.6.2 Ostatní jednotky označující národy, národnosti, etnika

V dané podskupině najdeme v ruštině a v češtině dva ekvivalentní páry jednotek,

představující totožné významy: strýček Sam (SČFI 2), strýc Sam (SČFI 2) a дядя

Сэм (RČFS) ztvárňující Američana a Ivan (SNČ) – Иван (ОТ) asociující Rusa. Naopak

Roma označuje české konotativní jméno matouš (SNČ) a ruské Кирилл (ОТ). Zbylé

významy se vyskytují vždy jen v jednom z těchto jazyků. Například představu Francouze

vyvolává české jméno frantík (SNČ), Arména – ruská jména Жорик (ОТ),

Карапет (ОТ), Хачик (ОТ), Angličana – Джон Буль (Буль) (ОТ) nebo muslima –

Магомет (ОТ).

2.7 Jednotky označující profese, poslání, pozice

Už od dávných dob se lidé věnovali různým činnostem a museli se nějakým

způsobem uživit. Tato činnost, která je provázela značnou částí jejich života, se stala

jejich profesí, pro některé ve vyšším slova smyslu i posláním. Profesi či povolání si lidé

vybírali na základě svých schopností, znalostí a dovedností. Profesí, z nichž některé

mohou být více prestižní a jiné méně, některé mohou pomáhat lidem a chránit je, jiné jim

škodit, je nepřeberné množství, od policistů, detektivů a podnikatelů po katy, sluhy,

zloděje či vrahy. Jako životní poslání pak můžeme chápat třeba učitele, věštce, duchovní

41

osoby a kněze, vědce, mudrce nebo umělce. Za určitou formu pozice lze považovat post

monarchy, panovníka nebo oběť zločinu či okradeného.

Dohromady bylo do této skupiny zahrnuto 158 jednotek, nacházejících se v šesti

podskupinách. K nejpočetnějším spadají podskupiny „Ostatní jednotky označující

profese, poslání, pozice“ se 71 zástupci, „Kriminální živly“ s 43 představiteli

a „Pracovník orgánů činných v trestním řízení“ s 26 zástupci.

2.7.1 Pracovník orgánů činných v trestním řízení

Pracovník orgánů činných v trestním řízení je podskupina, která obsahuje

především ruská konotativní jména představující různé profese dané oblasti. Například

policistu zachycují jména Держиморда (ОТ), Дядя Степа (ОТ), Шерлок Холмс (ОТ);

kata – Кирюха (Керюха) (ОТ), Малюта Скуратов (Малюта) (ОТ), Тимофей (ОТ);

detektiva – Шерлок Холмс (ОТ), Семен (ОТ), Яков (ОТ); člena eskorty – Ванек (ОТ),

Ванька (ОТ); soudce – Мирон Никитич (ГР), Мирошка (ГР). Jediné české konotativní

jméno kryštof (SNČ), které se zde vyskytuje, nese význam dopravního policisty.

Trojice jmen Держиморда, Дядя Степа a Шерлок Холмс vyvolávají asociaci

policisty díky literárním postavám, které byly nositeli těchto jmen. Держиморда byl

policista v dramatu „Revizor“ ruského realisty ukrajinského původu N. V. Gogola. Дядя

Степа je postava z dětských knížek, napsaných sovětským spisovatelem Sergejem

Michalkovem. Jednou z nich je kupříkladu knížka „Дядя Степа — милиционер“.

Шерлок Холмс je soukromý detektiv s brilantní myslí z povídek a románů britského

spisovatele Sira A. C. Doyla, jehož případy se odehrávají v období od druhé poloviny

19. století do počátku století dvacátého. Dvě z těchto jmen byly použity v titulku ruského

článku o policii: „Дядя Стёпа прощай, здравствуй держиморда Очумелов!?“

(http://kpcevrf.ucoz.ru).

2.7.2 Kriminální živly

Tato podskupina pojí jednotky, jejichž význam je spjat s profesí, posláním

a pozicí z kriminálního prostředí. Pouze jediné jméno Kain nalezneme v ruském i českém

jazyce, a to ve frazeologismech biblického původu Kainovo znamení (ČRFS) – каинова

печать (RČFS), vztahujících se ke zločincovi a zločinu. Shodnou sémantiku „zločinec“

pak má ještě slovní spojení лавры Герострата (RČFS) a konotativní jméno

Васек (ОТ); zloděj – pan Poberta (ST), Гаврила (Гаврило) (ОТ); vrah – být krutý jako

42

Nero (SČFI 1) a Гаврош (ОТ). Kromě výše uvedených příkladů se zde samozřejmě

vyskytují i významy další, jako například vězeň, spoluvězeň, odsouzený, pohlavár atd.

2.7.3 Oběť zločinu, zloděje

Podskupinu „Oběť zločinu, zloděje“ zastupuje šest jednotek, ruská jména

Ванек (ОТ), Володя (ОТ), Леха (ОТ), Миша (ОТ) a apelativa Маруха (ОТ) a Фофан,

фофаны (ОТ).

2.7.4 Voják, bojovník

Význam vojáka či bojovníka nese také šest jednotek – jména Алеша (ОТ),

Ганс (ОТ), Герман (ОТ), Жорик (ОТ), Иван (ОТ) a Фриц (ОТ).

2.7.5 Sluha, lokaj

S danou konotací byla sesbírána opět pouze ruská křestní jména, a to

Алешка (ОТ), Ганимед (ОТ), Личарда (Личард) (ОТ), Санчо Панса (Санчо Пансо,

Санхо Панца) (ОТ), Фигаро (ОТ) a apelativum Хам (ОТ).

2.7.6 Ostatní jednotky označující profese, poslání, pozice

V této podskupině se nachází všechny zbylé jednotky, které vystihují nějakou

jinou než výše uvedenou profesi, poslání nebo pozici. Významovou shodu vykazují

v obou jazycích jednotky se dvěma překladově totožnými jmény: Argus – Аргус,

představující strážce, a Sibyla – Сивилла (Сибилла), představující věštkyni.

Ostatní významy se pak vyskytují vždy jen u jednotek v jednom jazyce, například

zasvěcenec Thálie (SČFI 2) a hamlet (SNČ) asociují herce; pan Franc (SČFI 2), pan

Johanes ze zámku (SČFI 2) – vrchnostenského úředníka; Марь Иванна (Марь

Ивановна, Марь Ванна, Марья Ивановна, Мария Ивановна) (ОТ), Ментор (ОТ) –

učitele; Айболит (ОТ), Эскулап (ОТ) – doktora; Яков (ОТ), Яшка (ОТ) – průvodčího;

Аристарх (ОТ), Зоил (ОТ) – kritika; a mnoho dalších.

2.8 Jednotky označující povahové vlastnosti

Skupina zachycující povahové vlastnosti člověka je bezkonkurenčně

nejpočetnější skupinou této diplomové práce, hojně zastoupenou jednotkami všeho druhu

jak v češtině, tak i v ruštině. Povaha je významným rysem naší osobnosti a hraje zásadní

roli při tom, jak nás naše okolí hodnotí a přijímá. Akademický slovník cizích slov

43

definuje charakter – povahu jako „souhrn relativně stálých vlastností osobnosti

projevující se v jejích činech, psychických stavech, způsobu myšlení i v osobitostech

citového života“ (Grenarová, 2011: 74). Povaha není neměnným vrozeným celkem,

nerodíme se s ní, ale utváříme si ji během celého našeho života, zvláště pak v dětství

a v období dospívání. Je determinována výchovou, vlivem našeho okolí, životními

podmínkami a možnostmi, vykonávanou činností (tamtéž).

Celkem bylo vyexcerpováno a podrobeno analýze 466 jednotek, rozdělených

do tří základních podskupin – záporné povahové vlastnosti, kladné povahové vlastnosti

a neutrální povahové vlastnosti. Při tomto dělení jsme se drželi obecných zákonitostí

a společenského vnímaní daných charakterových rysů, ačkoliv vliv subjektivního

vnímání nemůže být vyloučen. Jednotek s pejorativním významem se téměř vždy

vyskytuje více, což dokazuje i daná skupina. Negativní povahové vlastnosti asociuje

celkem 327 jednotek, oproti tomu kladné pouze 75 a neutrální 64. Nejfrekventovanější

významy v celé této skupině byli „Zrádci“ s 35 zástupci, „Podvodníci“ s 32 jednotkami

a „Důvěřiví, naivní, snílci“ s 28 zástupci.

2.8.1 Záporné povahové vlastnosti

Tato nejpočetnější podskupina zahrnuje jednotky evokující takové povahové

vlastnosti, které jsou společností a okolím vnímány negativně, ne-li odsuzovány. Danou

kvantitativní asymetrii mezi zápornými a kladnými jednotkami jak u frazeologismů, tak

i u konotativních křestních jmen můžeme objasnit emocionálními a racionálními

reakcemi lidí na negativní jevy. Podle R. Grenarové (2011) člověk ve stresových

situacích, tj. v silně negativních emocionálních stavech, má sklon nejen ke zkratkovitému

způsobu vyjadřování, ale i k užívání ustálených řečových prvků, útvarů a forem. Používá

krátké jednoduché věty, sousloví či slova, místo rozsáhlých souvětí.

Podle konkrétních povahových vlastností bylo dále vymezeno 11 podskupin:

Lehkomyslní, roztržití, nezodpovědní, nepraktičtí; Nepořádní, lajdáci; Lháři,

chvástalové; Podvodníci, lstiví; Opilci, alkoholici; Lakomci, chamtiví; Pokrytci; Zrádci;

Zlí; Hrubí, krutí; a Ostatní negativní povahové vlastnosti.

2.8.1.1 Lehkomyslní, roztržití, nezodpovědní, nepraktičtí

Jednotek asociujících lehkomyslné, roztržité, nezodpovědné nebo nepraktické lidi

bylo sesbíráno 21: devět českých frazeologismů, jako například chovat se jako divá

Bára (ST), vyletěla jak kača z pukače (ST); jeden ruský frazeologismus – расстерться

44

как Емелянова мать перед смертью (GR); a jedenáct ruských konotativních jmen –

Матрена (ОТ), Митюха (ОТ), Хоня (ОТ) atd.

2.8.1.2 Nepořádní, lajdáci

Pro označení těchto povahových vlastností se užívá obratu валять

ваньку (RČFS) nebo například jména Митрофан (Митрофанушка) (ОТ),

Петруха (ОТ) a odvozeniny Петрухаться (ОТ).

2.8.1.3 Lháři, chvástalové

Konotaci lháře a chvástala mají pouze ruská jména, z nichž jmenujme tyto:

Андрон (ОТ), Аника (ОТ), Дема (ОТ), Эзоп (ОТ).

2.8.1.4 Podvodníci, lstiví

V této podskupině se v češtině a v ruštině vyskytuje hned několik překladově

ekvivalentních frazeologismů: lstivý jako Odysseus (SČFI 1) – хитроумный

Одиссей (RČFS); být jako Tartuffe (GR) – быть как Тартюф (GR); Janusova

tvář (ST), mít Janusovu tvář (ČRFS), janusovská tvář (ČRFS) – двуликий Янус (RČFS),

быть как Двуликий Янус (GR) a быть двуликим Янусом (RČFS). Zbylé jednotky

se vyskytují už jen v ruštině a jsou to například konotativní jména Бендер (ОТ), Вакул

(Вакула) (ОТ), Макар (ОТ) či Остап (ОТ).

2.8.1.5 Opilci, alkoholici

Alkoholismus je jeden z nejzávažnějších problémů ruského národa, neboť se týká

nejen dospělých jedinců, ale i adolescentů a dětí. Počty lidí, kteří každoročně v Rusku

kvůli alkoholu umírají, jsou alarmující. V České republice tato situace tak závažná není

a možná i proto se v ruštině vyskytuje jedenáct konotativních jmen označujících opilce

a alkoholika, jako například Алик (ГР), Максим (ОТ), Мишка (ОТ), Сережка (ОТ),

zatímco v češtině nebylo nalezeno ani jedno.

Ve frazeologismech se v desíti případech v obou jazycích opakuje jméno Bakchus

– Бахус, jak vidíme u příkladů vzývat Bakcha (ČRFS), Bakchův rytíř (ČRFS),

приносить жертву Вакху (ČRFS), поклонник Бахуса (ČRFS).

Bakchus, neboli Dionýsos, byl v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia

a jeho milenky Semely. Dionýsos byl bohem vína a nespoutaného veselí, jeho extatický

kult se vyznačoval bouřlivým tancem, chytlavou hudbou a nezřízeným opilstvím. V textu

pak frazeologismu s tímto jménem může být užito následovně: „Velmi smutným jevem

leteckého pluku je to, že jeho příslušníci až na výjimky velmi holdují Bakchovi,

45

tj. oddávají se pijatice.“ (www.valka.cz).

2.8.1.6 Lakomci, chamtiví

Jednotky zachycující lakotu a chamtivost lze najít jak mezi českými

frazeologismy – štědrý jako svatý Maňata, co na tvrdo vejce vařil a chudým polévku

rozdával (ST), strýček Skrblík (SČFI 2), tak i mezi ruskými frazeologismy – скуп как

Кощей (кощей) (RČFS) a ruskými konotativními jmény Аред (ОТ), Гарпалон (ОТ),

Гобсек (ОТ).

2.8.1.7 Pokrytci

S tímto významem se v češtině a v ruštině mimo jiné objevují dvě totožná jména:

Janus – Янус ve frazeologismech antického původu janusovská tvář (ČRFS), быть

двуликим Янусом (RČFS); a Jidáš – Иуда ve slovních spojeních biblického původu

jidášský polibek (ČRFS), Иудушка Головлев (ST) a jako ruská konotativní jména Иуда

(Июда, Иуда Искариот, Иуда искариотский, Искариот, Иуда из Кариота) (ОТ)

a Иудушка (ОТ).

2.8.1.8 Zrádci

Se sémantikou „zrádce“ je v obou jazycích doloženo 27 jednotek se jménem

Jidáš – Иуда a jejich odvozenými tvary, například zradit někoho jako Jidáš (SČFI 1),

jidášská služba (ČRFS), prodat někoho za jidášský groš (SČFI 3), предать как Иуда

Христа (RČFS), Иудин поцелуй (RČFS), nebo odvozenina Иудить (ОТ); a jméno

Kain – Каин ve frazeologismech počínat si jako Kain (GR) – поступать как

Каин (GR). Obě tato jména tvoří součást společného evropského křesťanského odkazu.

2.8.1.9 Zlí

Představu zlých lidí vyvolává v češtině i v ruštině jméno pohádkové postavy

baba Jaga – Баба-Яга, užívané například jako frazeologismus Баба-Яга костяная

нога (RČFS) nebo быть злой как Баба-Яга (GR). Z ostatních jednotek zachycených

pouze v jednom z těchto jazyků uveďme быть как Кощей бессмертный (GR),

страшный как Мафистофель (GR), Kainovo znamení (ČRFS), konotativní jméno

Зоил (ОТ) a apelativum Оклитиан (ОТ).

2.8.1.10 Hrubí, krutí

V českém a ruském jazyce bylo zaznamenáno s tímto významem hned několik

jednotek se jmény historických postav antického světa: Nero – Нерон a Herodes – Ирод.

Jméno Nero, kterého je užito např. ve frazeologismech být krutý jako Nero (SČFI 1),

46

жестокий как Нерон (GR), vystihuje mnoho sobě si blízkých negativních vlastností –

krutost, surovost, nelidskost, ukrutnost, hrubost, nemilosrdnost, barbarství a další. Jméno

Herodes, vyskytující se ve frazeologismech jako přeherodesovat Heroda (ČRFS), krutý

jako Herodes (GR) či жестокий как Ирод (GR), je mimo jiné i přívlastkem

pro mučitele, trapiče, netvora nebo kata.

2.8.1.11 Ostatní negativní povahové vlastnosti

Daná podskupina zahrnuje širokou paletu negativních charakterových rysů,

z nichž některé se vyskytují v obou jazycích, ať už u totožných jmen nebo jmen

rozdílných, nebo pouze v jazyce jednom.

V ruštině i češtině sémantickou shodu a totožný jmenný komponent vykazují

jednotky chovat se jako Don Juan (GR) – вести себя как Дон-Жуан (GR) s významem

„přelétavý člověk“; být narcisovsky zahleděn do sebe (ST) – быть самовлюбленный как

Нарцис (GR) představující egoistického, zhlížejícího se v sobě člověka; být jako

Othello (SČFI 1) – быть ревнив как Отелло (GR) s významem „žárlivec“; nebo bejt

nevěřící Tomáš (ČRFS) – Фома неверующий (RČFS) ztvárňující člověka, kterého je

těžké donutit uvěřit, přesvědčit.

Významy, které se vyskytují v obou jazycích, ale u jiných jmen, jsou například:

zvědavý, všetečný – zvědavá Eva (ČRFS), Варвара (ОТ); nenasyta, chamtivec – být

jako Bumbrlíček (ST), Омельфа (Амельфа) (ОТ); zbrklý, divoký – chovat se jako divá

Bára (ST), Тарзан (ОТ).

Pouze v jednom jazyce byly sesbírány jednotky paličatý Janek (SČFI 2) –

tvrdohlavý člověk; posedl ho Mařík (ST) – marnotratný člověk; nejapný co náš

Vávra (ST) – pošetilý člověk; Ванзя, Ваньзя, Ваньдзя, Ваньжа (ОТ) – posměváček;

Ерофей (ОТ), Ероха (ОТ) – hádavý člověk, rejpal; Филон (фелон) (ОТ) – flákač,

povaleč; a mnoho dalších.

2.8.2 Kladné povahové vlastnosti

Do podskupiny „Kladné povahové vlastnosti“ zahrnujeme všechny jednotky

s významem charakterizujícím obecně kladně oceňované povahové rysy jedince.

Z hlediska kvantitativního zastoupení čítá daná podskupina ve srovnání s předcházející

podskupinou negativních povahových vlastností podstatně méně zástupců. Poměr

představitelů těchto dvou skupin lze vyjádřit přibližně 1 : 4,4.

Danou podskupinu dále kategorizujeme do tří dalších podskupin – „Věrní“,

47

„Trpěliví“ a „Ostatní kladné povahové vlastnosti“, kde se jednotlivé významy vyskytují

zpravidla jednou nebo v minimálním množství. V nejvíce jednotkách se vyskytovala

jména Penelopa – Пенелопа, Job – Иов a Argus – Аргус.

2.8.2.1 Věrní

S tímto významem jsou v češtině i v ruštině doloženy překladově si odpovídající

frazeologismy čekat (na někoho) jako Penelopa (SČFI 1) – ждать как Пенелопа (GR)

a věrný jako Romeo a Julie (GR) – верный как Ромео и Джульетта (GR).

Kromě těchto jednotek vyjadřuje věrnost i obrat žít jako Filemón a Baukis (SČFI 1)

a konotativní jméno Санчо Панса (Санчо Пансо, Санхо Панца) (ОТ).

2.8.2.2 Trpěliví

Trpělivost zachycují jednotky pouze se dvěma jmény Job – Иов

ve frazeologismech biblického původu být trpělivý jako Job (SČFI 1), snášet něco

trpělivě jako Job (SČFI 1), trpí jako Job (ST), терпеливый как Иов (GR) a Penelopa –

Пенелопа ve slovních spojeních čekat (na někoho) jako Penelopa (SČFI 1), být věrná

(někomu) jako Penelopa (SČFI 1), ждать как Пенелопа (GR).

K Jobovi obvykle přirovnáváme muže, který díky své povaze trpělivě,

až fatalisticky, snáší různá příkoří, neštěstí, osobní katastrofy a nenechá se jimi zlomit.

Job byl podle Starého zákona židovský patriarcha, který podstoupil zkoušku pevnosti

víry a nepolevil ve své víře v boha Jahveho ani poté, co ztratil svého syna a své blízké,

přišel o veškerý majetek, onemocněl malomocenstvím a přátelé jej křivě obvinili

z hříchu. Za příkladnou trpělivost, se kterou tyto rány ostudu snášel, se nad ním bůh

slitoval a všechny útrapy mu mnohonásobně vynahradil.

2.8.2.3 Ostatní kladné povahové vlastnosti

V této skupině je k vidění rozmanitá nabídka jednotek zachycujících kladné

povahové vlastnosti. Tři jména se vyskytují s totožným významem u obou jazyků: Argus

– Аргус, užitý například v ustálených spojeních být bdělý jako Argus (SČFI 1), má oči

jako Argus (ČRFS), střežit koho,co Argusovýma očima (ČRFS), сторожить кого-

нибудь как Аргус (GR) s významem „ostražitý, bdělý“; Fortuna, Štěstěna – Фортуна

ve frazeologismech miláček Fortuny (ČRFS), být vyvolencem Štěstěny (ST), баловень

Фортуны (RČFS), asociující šťastného člověka; a Cicero – Цицеро v obratech

ciceronská výmluvnost (ČRFS), цицероновское красноречие (ČRFS), představující

výřečného, výmluvného člověka.

48

Argus byl podle řecké mytologie stooký pastýř, který byl neustále bdělý

a ostražitý, protože vždy spala pouze polovina jeho očí. Toho využila bohyně Hera

a pověřila jej hlídáním Diovi milenky Ió, kterou proměnila v krávu. Diovi se samozřejmě

tato situace nelíbila a poslal za Argusem boha Herma, který měl Ió osvobodit. Argus

nakonec Ió neuhlídal a navíc ho Hermes zabil. Hera pak Argusovi oči vsadila do ocasu

páva. Tato Argusova bdělost a ostražitost je považována za jeho kladný povahový rys, ale

jinak bývá velmi často vnímán jako jako přísný a zlý strážce.

Další povahové vlastnosti, zachycené různými českými a ruskými jednotkami,

jsou: statečnost – rytíř Bajaja (ST), hloupý Honza (ČRFS), вести себя как Иван

Токмаков (GR), Прометеев огонь (RČFS), Осман (ОТ), a apelativum Гаврик (ОТ);

laskavost – tvářit se jako panenka Maria (SČFI 1), být jako panenka Maria (SČFI 1),

Сахар Мёдовыч (сахар-мёдовыч) (RČFS); milý člověk – být na koho jako mílius (ST),

mít se ke komu jako mílius (ST), Красная Шапочка (RČFS), Ананий (ОТ); štědrost –

štědrý jak svatý Kryšpín (ST), štědrý jak svatý Kryšpín, jenž koželuhům kůže bral

a ševcům dával (ST), щедрый как Дед-Мороз (GR).

Ostatní jednotky, vystihující například pilnost, upřímnost, přívětivost,

mírumilovnost, spravedlivost nebo skromnost, byly zachyceny vždy jen v jenom z těchto

jazyků.

2.8.3 Neutrální povahové vlastnosti

Řadu jednotek a jejich významů nelze zařadit ani k ryze záporným, ani k ryze

kladným povahovým vlastnostem člověka. Takové jednotky se nacházejí na pomezí obou

těchto skupin, v tzv. neutrálním a intermediálním prostředí, které kladné a záporné

povahové vlastnosti odděluje. Začlenění jednotek do daného neutrálního, nebo případně

jiného prostředí kromě subjektivního vnímání jedince značně ovlivňuje i kontext,

ve kterém byly použity, nebo zda má výrok, jež je obsahuje, ironický, žertovný nebo

neutrální nádech.

Všech 64 jednotek, zařazených do této podskupiny, bylo rozděleno do tří dalších

podskupin, z nichž nejpočetnější byla podskupina „Důvěřiví, naivní, snílci“ s 28 zástupci,

další „Ostatní neutrální povahové vlastnosti“ s 27 zástupci a 9 jednotek vystihovalo

šibaly a vychytralé lidi.

2.8.3.1 Důvěřiví, naivní, snílci

Daná podskupina si všímá lidí, kteří se svým chováním, postoji a názory jeví

49

ostatním jako naivní či nezkušení. Ti se potom obvykle vyjadřují příliš důvěřivě

a jednoduše. Od naivity pak zajisté není daleko ke snílkovství.

Představiteli těchto charakterových rysů jsou frazeologismy představuje si to jako

Hurvínek válku (ST), je jako malý Jarda (ČRFS), šklebí se na to jako Mikeš

na jelito (ST), как умная Маша (RČFS), Мидасовы уши (ST) a konotativní jména

matěj (SNČ), Дон-Кихот (Дон-Кишот, Дон-Кишод) (ОТ), Фалалей (ОТ).

2.8.3.2 Šibalové, vychytralí

Představu šibalů a vychytralých lidí vyvolávají ustálená slovní spojení má

filipa (ČRFS), хитрый Митрий (RČFS) a konotativní jména kuliferda (SNČ), Вакул

(Вакула) (ОТ), Дема (ОТ) a Макар (ОТ).

2.8.3.3 Ostatní neutrální povahové vlastnosti

Zde nebylo nalezeno žádné jméno, které by se vyskytovalo v českém i ruském

jazyce. Z povahových vlastností, které jsme označili jako neutrální, jmenujme zvědavost

– být zvědavý jako Eva (GR); sexuchtivost – Vendulka utěšitelka (www.pressweb.cz);

popletu – dorota (SNČ), kuba (SNČ), matěj (SNČ); nedůvěřivost – мели, Емеля, твоя

неделя (RČFS); nesmělost – быть как Несмеяна Царевна (GR); romantičnost –

Мария (ОТ), Ромео (ОТ); přísnost – apelativum Маруха (ОТ).

2.9 Jednotky označující rozumové schopnosti

Skupina „Jednotky označující rozumové schopnosti člověka“ se zabývá

intelektuálními schopnostmi člověka a jeho způsobilostí myslet. „Myšlení člověka

sestává z mnoha komponentů, je to složitý konglomerát různých typů myšlenkové

činnosti, které se neustále střídají a vzájemně doplňují, takže často fungují v syntéze

a vzájemném prolínání“ (Grenarová, 2011: 126). Když mluvíme o rozumových

schopnostech jedince, mluvíme o jeho inteligenci – schopnosti chápání a samostatného

myšlení, o rozumovém nadání. Vzhledem k tomu, že inteligence člověka může být

vysoká nebo nízká, rozdělili jsme excerpované jednotky do dvou podskupin - „Prosťáčci,

nevzdělaní“, tj. lidé s nízkými rozumovými schopnostmi, a „Moudří, vzdělaní“,

tj. jednotlivci s vysokými rozumovými schopnostmi.

Daná skupina je třetí nejpočetnější skupinou v této diplomové práci. Celkem bylo

sesbíráno a k rozumovým schopnostem přiřazeno 200 jednotek. Nepoměr mezi zástupci

podskupiny „Prosťáčci, nevzdělaní“ a „Moudří, vzdělaní“ je značný – 170 jednotek : 30

50

jednotkám. To opět potvrzuje teorii, že lidé mnohem častěji vytvářejí a používají

expresivní a emocionálně zabarvené výrazy a spojení slov u negativních skutečností,

vlastností a jednání.

2.9.1 Prosťáčci, nevzdělaní

V ruském i českém jazyce jsou doloženy s tímto významem jména (a jejich

odvozené tvary) Jan – Иван, Emil – Емеля, David a Goliáš – Давид и Голиаф a Marie –

Мария. Ty se vyskytují například v následujících jednotkách: být jako hloupý

Honza (SČFI 1), směje se jako hloupý Janek (ST), быть как Иван-дурак (GR),

Иванушка-дурачок (RČFS), Jan (SNČ), Ивашка (ОТ); быть как Емеля-дурачок (GR),

emil (SNČ); jsou jako David a Goliáš (SČFI 1), они как Давид и Голиаф (GR); быть

как умная Маша (ST), Маша с Уралмаша (ST), mařena (SNČ), mařka (SNČ), Марь

Иванна (Марь Ивановна, Марь Ванна, Марья Ивановна, Мария Ивановна) (ОТ).

Kromě těchto mohou prosté a nevzdělané lidi představovat frazeologismy tváří se

jako svatá Dala a nevěděla komu (SČFI 1), kouká jako Filip na kroupy (ČRFS), stojí jak

Jura s cedulí (ST), hloupý jako staré Mikšovy boty (ST), jako Šalamounův knoflík

u gatí (ST), Афанасий Иванович и Пульхерия Ивановна (ST), Мидасовы уши (ST),

умен как поп Семен (GR) a konotativní jména andula (SNČ), káča (SNČ), véna (SNČ),

Артюшка (ОТ), Варюха (ОТ), Марфутка (ОТ), Семен (ОТ), Филимон (ОТ) a mnoho

dalších.

Spojení slov jsou jako David a Goliáš (SČFI 1) – они как Давид и Голиаф (GR)

bylo zařazeno jak do skupiny lidí s nízkými rozumovými schopnostmi, tak i do skupiny

lidí s vysokými rozumovými schopnostmi proto, že obsahuje obě tyto navzájem

protichůdné charakteristiky. David jako postava historických vyprávění vynikal svými

rozumovými schopnostmi, chytrostí a důvtipem, zatímco Goliáš, se kterým David

bojoval, byl jeho opakem. Známější je však spojení těchto dvou jmen s fyzickými

možnostmi a vzhledem, kdy Goliáš představuje vysokého a silného muže, zatímco David

malého a slabšího.

2.9.2 Moudří, vzdělaní

Nejčastěji se v jednotkách označujících moudré a vzdělané lidi vyskytuje jméno

Šalamoun – Соломон, a to v celé polovině z nich. Jsou to například frazeologismy je

chytrý jak Šalamoun (ČRFS), moudrý jako král Šalomoun (GR), šalamounské

51

řešení (ČRFS), мудрый как царь Соломон (GR), Соломонов суд (RČFS), konotativní

jméno Соломон (ОТ) a odvozenina šalamounský (SSČ).

Šalamoun či Šalomoun (hebrejsky Šlomo) byl moudrý a spravedlivý židovský král

jednotného Izraelského království, vládnoucí přibližně v letech 960 – 935 př. n. l. Za jeho

vlády dosáhlo Izraelské království největšího hospodářského a územního rozsahu a bylo

v něm vystavěno mnoho nádherných staveb. O Šalamounově moudrosti, kterou

podle bible přišla obdivovat i Královna ze Sáby, svědčí také to, že za celou dobu jeho

vlády nebyla země ve válce, což je v historii dosti neobvyklé. V židovské tradici je

považován za autora tří knih: Knihy přísloví, Knihy kazatel a Písně písní.

Frazeologismus s tímto jménem použil ve své novele „Taras Bulba“ i spisovatel

N. V. Gogol: „«Слушай, пан!» сказал Янкель: «нужно посоветоваться с таким

человеком, какого еще никогда не было на свете. У, у! То такой мудрый, как

Соломон, и, когда он ничего не сделает, то уж никто на свете не сделает.»“

(www.ruscorpora.ru).

Z dalších jednotek, zachycujících moudré a vzdělané lidi, jmenujme ustálená

spojení poradit se s filipem (SČFI 3), děd Vševěd (ST), Василиса Премудрая (RČFS)

a konotativní jména Сократ (ОТ), Эстер (ОТ), filip (SNČ).

2.10 Jednotky označující fyzické možnosti

Skupina „Jednotky označující fyzické možnosti“ mapuje fyzickou aktivitu

člověka spolu s okolnostmi a stavy, které na ni přímo působí. Fyzický stav ovlivňuje náš

každodenní život a naše činnosti, a proto se musel bezpodmínečně promítnout

i do jazykové sféry každé kultury. Tato skupina byla zařazena po skupině povahových

vlastností člověka a rozumových schopností proto, že tyto oblasti jsou si navzájem velmi

blízké. Už antičtí Řekové byli přesvědčeni o nezbytnosti harmonického rozvoje

osobnosti, snažili se dosáhnout tzv. kalokagathie – ideálu harmonického souladu

a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti.

Dohromady bylo vyexcerpováno 101 jednotek s daným významem, které byly

rozčleněny do čtyř podskupin - „Nešikovní, těžkopádní“, „Šikovní, mrštní“, „Silní“

a „Ostatní fyzické možnosti“. Nejfrekventovanější význam v této skupině byl „Silný

člověk“, kterého vyjadřovalo 34 jednotek.

52

2.10.1 Nešikovní, těžkopádní

Nešikovné a těžkopádné lidi ztvárňuje celkem 25 jednotek, mezi kterými

nalezneme takové jako: točí se jako Káča (kača) v čepci (v čepici) (ST), být jako prkenný

Mojžíš (SČFI 1), ни в городе Богдан, ни в селе Селифан (RČFS), matěj (SNČ), Акуля

(Куля) (ОТ), Буратино (ОТ), Володя (ОТ) a Зоя (ОТ).

Zjistit, proč a jak vznikaly různé frazeologismy a proč a jak různá jména získala

své konotace, je úkol nelehký, často opředený mnoha spekulacemi. Důvod, proč

například jméno Буратино asociuje nešikovné a těžkopádné lidi, můžeme hledat

v pohádkách. Буратино, v některých zemích známý také jako Pinocchio, je postavička

vytesaná ze dřeva. A za „dřevo“ můžeme v českém jazyce také označit nešikovné

a nemotorné jedince. Zda však tyto dvě věci spolu souvisejí, či nikoliv, není jisté.

2.10.2 Šikovní, mrštní

Nositelem daného významu je v obou jazycích pouze frazeologismus lézt jako

Tarzan (SČFI 1), šplhat jako Tarzan (SČFI 1) – лазить как Тарзан (GR). Zbylé

jednotky se vyskytují jen v ruštině nebo češtině a jsou to české obraty hotový Ferda

mravenec (www.blesk.cz), utíkat jako Káča před kocourem (ST), je ještě jako

Kalupinka (ST) a ruské konotativní jméno Гаврик (ОТ).

2.10.3 Silní

Siláky označují v ruském a českém jazyce jména Herkules – Геркулес, například

ve frazeologismech má sílu jako Herkules (ČRFS), геркулесовы подвиги (RČFS); David

a Goliáš – Давид и Голиаф, jako ustálená slovní spojení jsou jako David

a Goliáš (SČFI 1), být jako Goliáš (SČFI 1), Давид и Голиаф (RČFS); a Samson –

Самсон, užitá ve frazeologismech má sílu jako Samson (ČRFS), сильный как

Самсон (GR). Daný význam zachycují ještě jednotky chlap jako Bakchus (ST), má sílu

jako Bivoj (ČRFS), быть как Антей (GR), сильный как Илья Муромец (GR),

jura (SNČ), Голиаф (ОТ) a jiné.

2.10.4 Ostatní fyzické možnosti

K ostatním fyzickým možnostem byl přiřazen význam „člověk s výborným

zrakem“, kterého ztvárňují v češtině i v ruštině obraty se jménem Argus – Аргус,

např. má oči jako Argus (ČRFS), mít argusovský zrak (ST) a глаза как у Аргуса

у кого (RČFS). Naopak špatný zrak vystihují české frazeologismy má oko z Kašparovy

53

krávy (ČRFS), má voči Kašparovic krávy (ČRFS) a jim podobné. Nemocného člověka

zachycují frazeologismy ležet jako lazar (SČFI 1), učiněný lazar (SČFI 2), болен как

Лазарь (RČFS), притворяться/притвориться Лазарем (RČFS). Jako čtvrtý, nikoliv

poslední význam, vyskytující se v této podskupině, uveďme „člověka s poruchou

ústřední nervové soustavy, která u něj vyvolává bezúčelné křečovité pohyby“, kterého

představuje české ustálené spojení slov tanec svatého Víta (SČFI 2).

2.11 Jednotky označující skutky, činnosti, jednání

Daná skupina byla vytvořena speciálně pro ty frazeologismy a apelativa

s odvozeninami, které, ačkoliv jsou svým významem velmi často úzce spjaty s ostatními

skupinami a podskupinami této práce, vyjadřují právě skutky, činnosti a jednání.

Skutek definuje Slovník spisovného jazyka českého jako „to, co je vykonáno,

uskutečněno; čin“. Za činnost považujeme podle Slovníku spisovné češtiny pro školu

a veřejnost „činnost jako vykonávání práce, funkce, služby, povolání, tj. veřejné,

politické, umělecké, úřední apod. působení; činnost jako výdělečnou, zájmovou,

dobrovolnou či povinnou aktivitu; činnost jako děj, proces“ (Grenarová, 2011: 139).

Jednání pak označuje Slovník spisovného jazyka českého jako „způsob, jak si kdo

počíná, jak vystupuje; počínání, vystupování“.

Celkem bylo do skupiny „Skutky, činnosti a jednání“ zahrnuto 174 jednotek,

nejvíce, 85, mezi „Záporné skutky, činnosti, jednání“, 71 mezi „Neutrální skutky,

činnosti, jednání“, tj. takové, které jsme nemohli označit za čistě kladné nebo záporné,

a jen 18 jednotek bylo přiřazeno ke kladným skutkům, činnostem a jednáním.

2.11.1 Záporné skutky, činnosti, jednání

V podskupině záporných skutků, činností a jednání stejný jmenný komponent

a významovou shodu v ruštině i češtině vykazuje například frazeologismus

Bartolomějská noc (ČRFS) – Варфоломеевская ночь (RČFS), představující kruté

masové vraždění bezbranných lidí.

Stejný jmenný prvek (případně jeho odvozené tvary), ale různé významy, nesou

obraty jsem z toho Honza (ST), jsem z toho Jan (ST) – nechápat něco, být zmatený; sedl

Janek na koníčka (ST) – rozzlobil se a odešel; a odvozeniny Иванить (ОТ) –

vychvalovat se; Иваниться (ОТ) – vychvalovat se, naparovat se; Иваниться (ОТ) –

fintit se, dělat ze sebe frajera, vytahovat se, vychvalovat se, dělat drahoty; frazeologismy

54

mýt si ruce jako Pilát (SČFI 1), mýt si ruce jako Pontský Pilát (SČFI 1) – distancovat se

od něčeho, rezignovat na vlastní možnost zásahu a podřizovat se rozkazu silnějšího

nebo nutnosti chvíle; от Понтия к Пилату (RČFS), от Понтия к Пилату

посылать (RČFS) – posílat od jednoho k druhému a nic tím nevyřešit, nedostat

odpověď; ходить от Понтия к Пилату (RČFS) – chodit od jednoho úředníka

k druhému a nic nevyřešit, nedostat odpověď; a odvozenina Пилатить (ОТ) – někoho

mučit, trýznit.

Z dalších jednotek si všimněme frazeologismů chválit Davida (ST), s Davidem

se prát (ST) – zvracet; zvoral to jak Přemysl (ST) – všechno zkazil; Лазаря

запевать/запеть (RČFS) – plakat, fňukat, aby si tím něco vyprosil; odvozenin

vaškovat (SNČ) – sedět ve vězení Sv. Václava na Zderaze; a Ерофениться (ОТ) –

nadávat.

2.11.2 Kladné skutky, činnosti, jednání

V českém a ruském jazyce se vyskytuje pouze jedna překladově ekvivalentní

jednotka představující kladný skutek, činnost, jednání, tedy „vyřešit něco rázně

a radikálně“ - frazeologismy rozetnout gordický uzel (SČFI 3), přetnout gordický

uzel (SČFI 3) – разрубать/разрубить гордиев узел (чего) (RČFS), рассекать/рассечь

гордиев узел (чего) (RČFS).

Tento frazeologismus vychází z událostí, které se odehrály v dobách antického

Řecka v hlavním městě Perské provincie Frygie Gordiu. Ve městě Gordiu se tradovala

pověst, že ten, kdo rozplete uzel z dřínového lýčí, kterým král Gordius přivázal jho k oji

svého vozu, bude pánem celé Asie. O tom se dozvěděl na svém dobyvačném tažení Asií

Alexandr Veliký a chtěl si tím svůj úspěch pojistit. Když ale pověstný uzel, jehož vazba

měla konce skryté a proplétala se křížem krážem, spatřil, na jeho rozpletení nebylo

ani pomyšlení. Vytáhl tak bez rozmýšlení svůj meč a uzel jednou ranou přeťal. Proto je

rozetnutí gordického uzlu přirovnáním pro všechny zapeklité situace, které je nutné řešit

odvážným, rázným a radikálním řezem (Fučík, Pokorný, 2009).

2.11.3 Neutrální skutky, činnosti, jednání

Trojice či čtveřice jednotek, zachycující neutrálně vnímané skutky, činnosti

a jednání, a mající totožný význam a totožný jmenný základ, zde vidíme celkem tři: dívat

se kolem Argusovýma očima (ST), střežit koho,co Argusovýma očima (ČRFS), следить

55

за кем как Аргус (RČFS) – ostražitě hlídat, mít se stále na pozoru; být v náručí

Morfeově (SČFI 3), быть в объятии Морфея (RČFS), спать как в объятии

Морфея (GR) – spát a snít; ze Šavla se stát Pavlem (ČRFS), превратиться из Савла

в Павла (RČFS), стать из Савла Павлом (RČFS), превращение Савла

в Павла (RČFS) – změnit se v opak, stát se z odpůrce zastáncem.

Dále celkem 13 jednotek má význam „zemřít“, například šel k Abrahámovi

na výměnek (ST), vrátit se do lůna Abrahámova (SČFI 3), Кондратий пришиб (RČFS),

Мирошка хватил кого (RČFS).

Ze zástupců zbylých jednotek jmenujme dostat se do řehole sv. Adama (ST) –

oženit se; ježíška do bříška (SNČ) – přivést do jiného stavu; Лытуса праздновать (ST)

– utíkat; a Нафилониться (ОТ) – odpočinout si.

2.12 Jednotky označující zevnějšek člověka

Zevnějšku člověka je v dnešní moderní společnosti věnována značná pozornost.

To, jak člověk vypadá, hraje důležitou roli při vytváření prvotního dojmu a je jedním

z nejdůležitějších neverbálních faktorů vzájemné komunikace. Porušení jistých konvencí,

které vytvořila společnost v oblasti vzhledu člověka, může vést až k profesnímu

neúspěchu nebo vyloučení z okolní komunity. Slovník spisovného jazyka českého

definuje zevnějšek jako „vzhled, podobu, vzezření“, tj. soubor rysů obličeje, postavy,

upravenosti, odění atd.

V dané skupině jsme se zaměřili na 247 jednotek, týkajících se zevnějšku

člověka, a klasifikovali jsme je do devíti podskupin. Nejpočetnější je podskupina

„Ostatní jednotky označující zevnějšek člověka“, která čítá 81 zástupců, ztvárňujících

různé vzhledové rysy. Druhou nejpočetnější podskupinou jsou „Škaredí, nepřitažliví“

a třetí „Vysoký věk“.

2.12.1 Krásní

V různých dobách naší historie, ale i v různých kulturách, se představy o lidské

kráse měnily a odlišovaly. Krasné lidi v češtině a v ruštině vyjadřuje 22 jednotek, z toho

čtyři jména se opakují v obou jazycích: Adonis – Адонис ve frazeologismech krásný jako

Adonis (ČRFS), красив как Адонис (ČRFS); Apollón – Аполлон v ustálených spojeních

být krásný jako Apollón (SČFI 1), быть красив как Аполлон (GR); Helena – Елена

ve frazeologismech vypadat jako krásná Helena (GR), выглядеть как Елена

56

Прекрасная (GR); a Venuše – Венера v obratech být krásná jako Venuše (SČFI 1), она

прекрасна как Венера (GR).

Adonis byl krásný devatenáctiletý hoch se štíhlou, pružnou, ale pevnou postavou,

do kterého se zamilovala bohyně lásky Afrodíté. Ta si ho hlídala jako oko v hlavě, ale

jednou ho svěřila na pohlídání své kolegyni bohyni Persefoně, vládkyni podsvětí, které

se Adonis také zalíbil, a proto ho nechtěla Afrodíté vrátit. Tuto při musel nakonec

rozsoudit Zeus, který rozhodl, že na jaře a v létě bude smět být Adonis na zemi

u Afrodíty, ale na podzim a v zimě bude sloužit u Persefony v podzemí (Fučík, Pokorný,

2009). Přirovnání k Adonisovi bylo užito i ve vtipu o zlaté rybce, která ženě plnila tři

přání: „A zlatá rybka jí povídá: "Jsi si tím přáním opravdu jistá? Tvůj manžel teď bude

10x hezčí než ty! A bude pro všechny ženy naprosto neodolatelný jako Adonis."“

(http://vtipy.atropin.cz).

2.12.2 Škaredí, nepřitažliví

Ošklivost, nepřitažlivost je v ruském i českém jazyce zastoupena jmény Belzezub

– Вельзевул, a to ve frazeologismech koukat se jako Belzezub (GR), страшный как

Вельзевул (GR); baba Jaga – Баба-Яга v obratech baba Jaga (SČFI 2), Баба-Яга

костяная нога (RČFS); a Quasimodo – Квазимодо ve frazeologismech být jako

Quasimodo (GR), быть как Квазимодо (GR). Z dalších jednotek jmenujme například

mít cyranovský nos (SČFI 2), быть как Кощей бессмертный (GR)

nebo Маланья (ОТ).

2.12.3 Malí, slabí

Malé a slabé jedince označují frazeologismy být jako Pat a Patachon (SČFI 1),

он как Мальчик-с-Пальчик (GR), konotativní jména Додик (ОТ), Карапет (ОТ)

a další.

2.12.4 Vysocí, urostlí

Vysoké a urostlé lidi zachycuje, ve srovnání s 8 jednotkami podskupiny „Malí,

slabí“, celkem 19 jednotek, ze kterých si vzájemně odpovídají: jsou jako David

a Goliáš (SČFI 1) – Давид и Голиаф (RČFS); být jako Goliáš (SČFI 1) – большой как

Голиаф (GR); být jako Gulliver mezi liliputány (SČFI 1) – он как Гулливер среди

лилипутов (GR); být jako Pat a Patachon (SČFI 1) – быть как Пат и Паташон (GR).

57

2.12.5 Nazí

V této podskupině se vyskytuje 26 jednotek, ale pouze se dvěma jmennými

komponenty: Adam – Адам a Eva – Ева. Ty jsou použity například ve frazeologismech

v Adamově kostýmu (ČRFS), chodit na Ádu (ST), být v rouchu Evině (ČRFS), голые как

Адам и Ева (RČFS), в костюме Евы (RČFS).

2.12.6 Upravení, pěkně oblečení

Představu upravených či pěkně oblečených lidí vyvolávají ustálená slovní spojení

как Снегурочка (GR), быть чистая как Снегурочка (GR), konotativní jméno

seladon (SNČ), odvozeniny barbína (SNČ), Аленделонистый (ОТ) a apelativum

Гаврик (ОТ).

2.12.7 Neupravení, škaredě oblečení

Neupravené a škaredě oblečené jedince zosobňují různá jména, ale vždy jen

v jednom ze sledovaných jazyků, například divá Bára (SČFI 2), быть как Тарзан (GR),

у него борода как у Черномора (GR), Афанасий (ОТ), Матрена (ОТ), Солоха (ОТ).

2.12.8 Vysoký věk

Jako jedno z kritérií pro hodnocení zevnějšku člověka se používá i fyzické

a psychické stáří člověka. V českém nebo ruském jazyce jsou s tímto významem

doložena jména Abrahám, například ve frazeologismu pamatuje léta

Abrahámova (ČRFS); baba Jaga (SČFI 2); Metuzalém – být starý jako

Metuzalém (SČFI 1); seladon (SNČ); Аред — жить/прожить аредовы лета (RČFS);

король Лир (RČFS); Мафусаил – жить/прожить мафусаилов возраст (RČFS);

Арина Родионовна (ОТ) a Нестор (ОТ).

2.12.9 Ostatní jednotky označující zevnějšek člověka

V této podskupině se vyskytují jednotky znázorňující různé rysy vzhledu člověka.

Početnou skupinu tvoří 34 frazeologismů vystihujících výraz tváře, jako například tváří

se jako svatá Dala a nevěděla komu (SČFI 1), usmívá se jako Filip na jelito (ČRFS),

hledí jak Jura s cedulí (ST), kouká jako svatý Mrkal bez klapek (ST) – tváří se hloupě,

nechápavě; hledí jako Habakuk (ST), kouká jako nastydlý Krakonoš (ST) – tvářit se

zamračeně, nevlídně; смотреть как Иуда (GR) – dívat se neupřímně; смотрит как

кающаяся Магдалина (GR).

58

Význam tlustých lidí mají jednotky chlap jako Bakus (ST), генерал Топтыгин

Михайло Иваныч (RČFS), Юнона (ОТ); zarostlých, vousatých, případně dlouhovlasých

lidí – zarostlý jako Ezau (ČRFS), fousatý jako Krakonoš (SČFI 1), být jako

Tarzan (SČFI 1), mánička (SNČ); bledých lidí – бледная как Диана (GR); a mladíka

s atletickou postavou – Аякс (Аянт) (ОТ).

2.13 Jednotky označující majetkové a sociální poměry

Majetková a sociální situace hraje v životě a rozvoji jedince důležitou roli. To, jak

je materiálně a finančně člověk zajištěn, mu z velké části determinuje i zařazení

do společnosti a kvalitu jeho života. V dnešní době je cílem většiny z nás získat dobře

platově ohodnocenou práci, úspěšně se začlenit do společnosti a vytvořit si kolem sebe

příjemný kolektiv přátel a lidí.

Celkem bylo sesbíráno 45 jednotek souvisejících s danou skupinou. 14 z nich

vystihuje vlastnictví materiálních statků, tj. bohaté a chudé, a 32 životní podmínky,

prostředí a sociální situaci.

Bohaté lidi zastupuje 7 jednotek, například bohatý jako Krésus (SČFI 1) – он

богат как Крез (GR), богатенький Буратино (RČFS), richard (SNČ). Naopak

význam chudých lidí nesou frazeologismy chudý jako Job (GR) – беден как

Иов (RČFS), chudý jako Lazar (GR) – беден как Лазарь (RČFS), být (někde) jako

Popelka (SČFI 1) – как Золушка (GR), přistěhoval se k němu pan Drbal

z Nemanic (ST).

Krésus – Крез byl lydský král, který žil v letech 590 – 547 př. n. l. a který byl

ve své době považován za nejbohatšího člověka na světě. Byl také posledním králem

staré říše lýdské v Malé Asii, než ji dobil a pokořil Peršan Kyros II. V textu užití tohoto

jména s daným významem může znít následovně: „Я человек слабой воли ― долго

от денег отказываться не могу. Прикинув в уме, что к концу лета я стану богата,

как Крез, и смогу купить себе сапоги в комиссионке на Гарибальди, я дрогнула.“

(www.ruscorpora.ru).

Životní podmínky, prostředí, ve kterém člověk žije, a sociální poměry okolo něj

zachycují frazeologismy žít jako Robinson (ČRFS), жить как Роинзон (RČFS) – být

sám, vše si sám ručně udělat; žít jako Filemón a Baukis (SČFI 1) – žít spolu prostě,

nenáročně, věrně se milovat, nikomu nezávidět a vystačit si navzájem; живет как

59

Иванушка на печи (GR) – nic nedělat, užívat si péče druhých; a konotativní jména

Жорж (ОТ), Жорик (ОТ) – protekční mladík, Санчо Панса (Санчо Пансо, Санхо

Панца) (ОТ) – představitel střední vrstvy.

2.14 Jednotky označující časový úsek, stáří

Časem se řídí veškeré naše činnosti, chod společnosti, čas nám určuje, co se kdy

stalo nebo stane, na základě času určíme naše stáří i stáří věcí, které nás obklopují.

Slovník spisovného jazyka českého definuje čas jako „posloupnost všeho bytí a dění;

dobu“, „blíže neurčenou, obvykle kratší část doby“, „vhodnou, přiměřenou dobu, dobu,

v níž se obvykle něco koná“ nebo jako „dobu určenou, vymezenou k vykonání něčeho“.

Daná skupina slučuje jednotky, vyjadřující nějaký časový úsek, okamžik v minulosti,

konkrétní den či stáří nějakého jevu nebo věci.

Celkem bylo do této skupiny zařazeno 66 jednotek, 21 ruských a 45 českých.

Osobitou skupinu zde tvoří české frazeologismy se smyšlenými fiktivními jmény,

zpravidla svatých, například na svatého Berouse (ST), na svatého Dyndy (ČRFS),

na svatého Jindy (ST), na svatého Nerobiša (ST) nebo udělat na svatou Trdlici

něco (ST).

Význam „nikdy“ má dohromady 21 jednotek, z nichž můžeme uvést

na sv. Adama udělat něco (ST), na svatého Ajaj (ST), až přijde Káča z vojny (ST),

na svatého Kováře udělat něco (ST) nebo na svatého Vida (ST).

Mnoho jednotek zachycuje „staré časy, dávnou minulost, dávné doby“, jako

například frazeologismy za krále Cvrčka (ST), za krále Holce když byla za groš

ovce (ST), za časů krále Ječmínka (ČRFS), za Marie Teremtete (ST), Адамовы

веки (RČFS), со времен царя Гороха (RČFS), при царе Косаре (RČFS).

Existuje několik verzí, jak vzniklo ustálené slovní spojení при царе Горохе.

Jednou z nich je ta, že tento obrat je spojen se jménem dobrého a hloupého cara z ruské

národní pohádky, zachycené například A. N. Afanasjevem: „В то давнее время, когда

мир Божий был наполнен лешими, ведьмами да русалками, когда реки текли

молочные, берега были кисельные, а по полям летали жареные куропатки,

в то время жил-был царь по имени Горох“ (www.iknowit.ru). Jiná verze tvrdí, že daný

výraz vznikl předěláním velmi známého řeckého rčení se jménem Kodros, které také

vyjadřuje dávnou minulost (tamtéž).

60

Ze zbylých jednotek bychom ještě uvedli ty, které vyjadřují konkrétní den

v kalendáři: frazeologismy pochcaná Žofka (SČFI 2), pochcaná Žofie (SČFI 2) –

15. květen; a apelativa ježíšek (SSČ) – 24. prosinec, Štědrý den; a silvestr (SSČ) –

poslední den v roce, 31. prosinec.

2.15 Jednotky označující věci

Věci ve smyslu hmotných předmětů nás obklopují na každém kroku a v jistém

smyslu jsou starší jak lidstvo samo. Slovník současné češtiny charakterizuje věc jako

„konkrétní předmět nebo jev vnímaný smysly; předmět denní potřeby“ (SSČ, 2011: 906).

Bez věcí a výtvorů dnešní i dřívějších dob si už náš život nedovedeme představit, a proto

si také lidé ve svém jazyce spojili tyto věci s mnoha různými křestními jmény.

Celkem bylo vyexcerpováno 105 jednotek, ztvárňujících věci. Převážnou část

jednotek této skupiny tvoří konotativní jména a jejich apelativa s odvozeninami.

Frazeologismů se zde vyskytuje pouze osm.

Řada odvozeniny křestních jmen se užívá jako vlastní název pro určité konkrétní

věci. Například odvozenina hanička (SNČ) je názvem pro železobetonový studiový dům

Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech; pragmatonymum Адам (ОТ) – název krému

po holení; ergonymum Золушка (ОТ) – obchod s nábytkem v Doněcku; Илья

Муромец (ОТ) – název ruského vojenského čtyřmotorového letadla v období První

světové a občanské války; biblionymum Соломон (ОТ) – název knihy na věštění

jakéhokoliv vydání poloviny 19. až začátku 20. století.

Dalších 96 jednotek představuje nespočetně mnoho různých věcí. Proto zde

uvedeme pouze několik jejich zástupců a úplný seznam je k nalezení v příloze.

Různé druhy alkoholu nebo alkohol jako takový vyjadřuje v ruském i českém

jazyce hned několik jednotek: Ивашко Хмельницкий (ST) – víno, alkohol; ferda (SNČ) –

pivo Ferdinand, fernet, různé míchané nápoje s fernetem; mikulášek (SNČ) – kalíšek

kořalky; radek (SNČ), ráďa (SNČ) – pivo značky Radegast; Фаныч (ОТ) – láhev

alkoholu; Федосья (ОТ) – třílitrová láhev alkoholu; Гаврилка (ОТ) – vodka, víno.

Jednotky, vztahující se k hračkám a hrám, byly také zaznamenány v obou

jazycích: apelativa káča (SSČ) – druh dětské hračky; Акулька (ОТ) – dřevěná hračka,

„matrjoška“; Матрешка (ОТ) – dřevěná malovaná panenka; jméno Дунька (ОТ) –

dvojka jako hrací karta; a odvozenina Фаля, фалька (ОТ) – v karetní hře hromádka

61

nebo tři karty – piková osmička, obecně karta, která zvyšuje součet předchozích.

Pouze jedna jednotka byla formou i významem totožná v češtině i v ruštině –

frazeologismus tlustá Berta (SČFI 2) – толстая «Берта» (SČFI 2) s významem

„původně německá houfnice ráže 42 cm; později a to častěji dalekonosné dělo, jímž

Němci na jaře 1918 ostřelovali Paříž“.

Několik jednotek se užívá pro označení peněz: božka (SNČ) – bankovka

v hodnotě 500 korun; mařeny (SNČ), mařky (SNČ), máry (SNČ) – bývalé německé

marky, předtím však jen peníze; Ицык (ОТ) – název padesáti i sto rublových bankovek.

Ze zbylých jednotek této skupiny představme konotativní jména Kliment (SNČ) –

klíč, paklíč; albert (SNČ), klára (SNČ), klárka (SNČ), líza (SNČ), lízinka (SNČ),

oskar (SNČ) – slunce; Машка (ОТ) – masivní kartáč s násadou na mytí paluby;

a odvozeniny jarmilky (SNČ), toníky (SNČ) – klasické cvičky, cvičební obuv;

Гаврилка (ОТ) – kravata; Сидор (ОТ) – taška.

Jméno Сидор se stalo označením pro tašku v kriminálním prostředí, kde

se pro člověka, který měl významné zásoby potravin, používalo slovní spojení „Сидор

Поликaрпович“ (Отин, 2006). V textu dané označení tašky použil například spisovatel

Alexej Varlamov: „Трушина разжаловали в рядовые и посадили на губу, откуда

выпустили только в тот день, когда мы, переодевшиеся, счастливые, со своими

сидорами стояли настанции Федулово и ждали электричку на Владимир.“

(www.ruscorpora.ru).

2.16 Jednotky označující abstraktní jevy

Abstraktní jevy jsou opakem k věcem konkrétním, hmotným. Laicky se dá říci, že

na tyto abstraktní skutečnosti si nemůžeme sáhnout, ale přitom kolem nás existují. Může

se jednat o různé pocity, umělecké směry, hry, vztahy, síly, nemoci, místa, počasí,

symboly a další. Ve Slovníku spisovného jazyka českého se dočteme, že abstraktní

znamená „vytvořený abstrakcí; pomyslný, pojmový, odtažitý“.

Celkem bylo zaznamenáno 192 jednotek zachycujících abstraktní jevy, 56

ruských frazeologismů, 71 českých frazeologismů, 40 ruských konotativních jmen a 25

českých konotativních jmen. Řada jednotek se vyskytovala se stejným významem v obou

jazycích, jiné se vyskytovaly pouze v jazyce jednom.

Významovou shodu „symbol lásky“ vykazují jednotky Amorův šíp (SČFI 2),

62

Erótova střela (ST), Kupidova střela (SČFI 2), стрела Амура (RČFS), стрела

Купидона (RČFS), стрела Эрота (RČFS) a apelativum amor (SSČ).

V českém i ruském jazyce byly se stejnou sémantikou sesbírány například

navzájem si odpovídající jednotky Damoklův meč (ČRFS), Дамоклов меч (чего) (RČFS)

– stále hrozící nebezpečí, nepříjemnost; Herkulovy sloupy (ST), геркулесовские

столбы (RČFS) – nejzazší mez; náručí Morfeovo (ČRFS), объятие Морфея (RČFS) –

sen; Pandořina skříňka (SČFI 2), ящик Пандоры (RČFS) – symbol zhoubného daru

a semeniště zla; kolo Štěstěny (ST), колесо Фортуны (RČFS) – osud.

Pandóra byla krásná dívka, obdařená všemi půvaby, kterou nechal stvořit bůh

Zeus, aby přinesla na zem zlo, protože se mu zdálo, že se lidem vede příliš dobře a že

se příliš podobají bohům. Poslal ji darem bratrovi svého stálého odpůrce Epimetheovi,

který se do ní okamžitě zamiloval a vzal si ji za ženu. K svatbě dostala Pandóra od Dia

věno v podobě zdobené skříňky, která byla naplněna zlem všech podob. Protože Pandóra

byla stejně tak hloupá a rozmarná, jako krásná, neuposlechla varování ostatních a skříňku

otevřela, čímž na svět vypustila tělesné i duševní utrpení všeho druhu, nemoci, bolesti,

stáří, šílenství, závist, nenávist, chtivost, nečistá vášeň a pomluvy. A tak vzniklo spojení

slov Pandořina skříňka (Fučík, Pokorný, 2009).

Často zmiňovanou oblastí v českém jazyce je počasí, kam můžeme přiřadit

frazeologismy Krakonoš se kuklí (ST) – bude pršet, sněžit, přijde vichřice; svatý Martin

přijel na bílém koni (ČRFS) – nasněžilo; to se panenka Maria vozí v ohnivém voze (ST) –

blesk jako projev božské síly; Petr má sólo (ST), svatý Petr hraje kuželky (ST) – hřmí;

pochcaná Žofka (SČFI 2), pochcaná Žofie (SČFI 2) – den, kdy obyčejně prší;

a konotativní jméno kilián (SNČ) – zima.

Zástupci ostatních jednotek jsou ustálená slovní spojení z nouze Franta

dobrý (ČRFS) – dočasná výpomoc; na Janka uhodíš (ST) – narazíš na problém, octneš se

v nepříjemné situaci; lodička Petrova (ST) – církev katolická; Валтасаров пир (RČFS)

– hostina před nevyhnutelným neštěstím; воскресение святого Лазаря (RČFS) –

uzdravení těžce nemocného, znovuzrození, obnovení; Панургого стадо (RČFS) –

bezhlavě někoho/vůdce následující dav; konotativní jména lojza (SNČ) – syfilis;

sebastián (SNČ), šebestián (SNČ) – žízeň; Ирод (ОТ) – čert, nečistá síla; Полкан (ОТ) –

kantaur; a odvozeniny jobovka (SNČ) – špatná zpráva; Адамизм (ОТ) – modernistický

proud v ruské poezii v 10. letech 20. století.

63

2.17 Jednotky označující zvířata

Skupina „Jednotky označující zvířata“ představuje nejméně početnou skupinu této

diplomové práce, protože zahrnuje pouze pět jednotek. Zvířata jsou další živí tvorové,

kteří s námi obývají naši planetu. V současné době mají zvířata svá práva stejně jako lidé,

ale například dřívější římské právo řadilo zvířata, stejně jako otroky, do právního režimu

věcí.

V této skupině se vyskytuje jméno macek (SNČ) představující zajíce;

Карапет (ОТ) – karasa; a apelativa andulka (SSČ) – malý papoušek; Хавронья (ОТ) –

domácí prase; Яшка (ОТ) – šváb.

Konotativní význam jména Хавронья vychází ze staroruského jména Ховърония,

které je vytvořené z ruského slova „ховать“, tj. schovávat, uchovávat. A právě prase

domácí, které bylo zdrojem sádla a masa, pomáhalo obyvatelům Rusi vyžít v těžkých

obdobích, a začalo tak být považováno za ochránce národa. Daného pojmenování

se užívá i v ruských příslovích, například: „Всякая Хавронья сама себя хвалит.“ (Даль,

2006: 528).

2.18 Jednotky označující části těla

Tělo je hmotnou schránkou našeho ducha, o kterou pečujeme a chráníme ji.

Můžeme ho také vnímat jako „živý organismus ve své vnější, fyzické podobě“ (SSČ,

2011: 839). Naše tělo se skládá z různých částí, kterým je věnovaná tato skupina.

Celkem bylo do dané skupiny zahrnuto 33 jednotek, které byly dále rozčleněny

do tří podskupin - „Mužský pohlavní orgán“, „Ženský pohlavní orgán“ a „Ostatní

jednotky označující části těla“. Asociaci jednotlivých částí těla vyvolávají především

konotativní jména a jejich apelativa s odvozeninami. Frazeologismy s daným významem

byly zachyceny pouze čtyři. Jedinou jednotkou, opakující se v ruském i českém jazyce, je

ustálené slovní spojení Adamovo jablko (SČFI 2) – Адамого яблоко (RČFS),

představující vyvýšeninu na přední části hrtanu, tzv. ohryzek.

2.18.1 Mužský pohlavní orgán

Význam „mužský pohlavní orgán“ nese 13 jednotek, například konotativní jména

alexandr (SNČ), dařbuján (SNČ), ferda (SNČ), vašek (SNČ), Карлсон (ОТ), Луис

Альберто (Луис Альбертович) (ОТ) a odvozeniny francl (SNČ), vencl (SNČ),

64

Альфонс (ОТ) a Бармалей (ОТ).

2.18.2 Ženský pohlavní orgán

Stejně tak jako představu mužského pohlavního orgánu i představu ženského

pohlavního orgánu vyvolávají pouze konotativní jména a jejich apelativa

s odvozeninami. K této podskupině řadíme česká jména blaženka (SNČ), julča (SNČ),

káča (SNČ), kačena (SNČ), kačenka (SNČ), linda (SNČ), ruské apelativum

Хавронья (ОТ) a odvozeninu Миронья (ОТ).

2.18.3 Ostatní jednotky označující části těla

Podskupina „Ostatní jednotky označující části těla“ slučuje dohromady 12

jednotek, z nichž tři mají význam „zadek, hýždě“, a to odvozeniny manda (SNČ),

panimanda (SNČ), Феня (ОТ); dvě „břicho, zejména obézní“ - karel (SNČ),

milan (SNČ); dvě již výše zmiňovanou „vyvýšeninu na přední části hrtanu, tzv. ohryzek“

- Adamovo jablko (SČFI 2), Адамого яблоко (RČFS); dvě „nápadně ošklivý, velký

a dlouhý nos“ - cyranovský nos (SČFI 2), mít cyranovský nos (SČFI 2); a po jednom

představili mají tyto části těla: „šlacha upínající se na kost patní“ - odvozenina

achilovka (SSČ); „dlouhé vlasy“ - mařena (SNČ); „jazyk“ - apelativum Полкан (ОТ).

Mužské jméno Milan, které je zapsané v kalendáři pod 18. červnem, k nám přišlo

z Balkánu a má význam „milý, milovaný“. Nejvíce ho asi v minulosti proslavil srbský

král Milan Obrenovič (1854 – 1901), který získal pro Srbsko úplnou nezávislost

a prohlásil ho za království. Proč a jak se ale toto jméno stalo označením pro velké břicho

se nám nepodařilo dohledat. V mluvené řeči nebo v textu se však tohoto jména s daným

významem užívá velmi často, například: „Hele, nacpal sis milana, tak drž hubu.“ (SNČ,

2009: 250).

2.19 Jednotky označující charakteristiku

V dané skupině, která je šestou nejpočetnější v této práci, nalezneme ty jednotky,

které vystihují charakteristiku nějakého předmětu, jevu, člověka nebo čehokoliv jiného.

Charakteristikou podle Slovníku spisovného jazyka českého chápeme „vytčení

příznačných, podstatných znaků“. Podobně jako v předchozích skupinách i zde

se setkáváme s dílčí kategorizací na zápornou, kladnou a neutrální charakteristiku

a stejně tak i v této skupině mělo nejvíce jednotek záporný, pejorativní význam.

65

Dohromady bylo sesbíráno a do této skupiny zařazeno 172 jednotek, z nichž většinu tvoří

frazeologismy – 146 jednotek, a pouze 26 zástupců zde mají konotativní jména.

2.19.1 Záporná charakteristika

V dané podskupině se vyskytuje mnoho různých jednotek a významů.

Významovou shodu vykazují v obou jazycích navzájem si odpovídající frazeologismy

zápas Davida s Goliášem (ČRFS), бой Давида с Голиафом (ČRFS) – nerovný zápas;

Prokrustovo lože (ČRFS), прокрустово ложе (RČFS) – nepohodlné; mezi Scyllou

a Charybdou (ČRFS), между Сциллой а Харибдой (ČRFS) – o situaci, kdy hrozí

nebezpečí ze dvou stran; Tantalova muka (ČRFS), муки Тантала (RČFS) – nesnesitelná

muka; a další.

O Scylle a Charybdě se vypráví v příběhu o Odysseově zpáteční plavbě do Ithaku,

kdy musel proplout úzkou mořskou úžinou, na jejíž jedné straně sídlila Scylla, kterou

čarodějnice Kirké proměnila v nestvůru se šesti hlavami podobnou psovi, a na druhé

číhala obluda Charybda, pod jejíž skálou vřel neustále zkázonosný černý vír. Odysseus

se rozhodl plout co nejdále od Charybdy, čímž musel obětovat šest svých mužů, které

sežralo šest hlav Scylly, aby se dostal úspěšně na druhý konec úžiny (Fučík, Pokorný,

2009). A na základě tohoto příběhu vznikl daný frazeologismus o nebezpečí, hrozícím

ze dvou stran.

Stejná charakteristika, ale znázorněná různými obraty v ruském a českém jazyce,

je pouze jedna, a to že je něco „marné“. Tuto charakteristiku mají frazeologismy: hledat

Ječmínka (ST) – marně někoho, něco hledat; a мартышкин труд (RČFS) – marná

práce, snaha.

Ze zbylých záporných charakteristik uveďme například významy: stát strnule –

stát někde jako svatý Jan za dědinou (SČFI 1), stojí jako Lotova žena (ČRFS);

despotický, absolutistický, diktátorský způsob vlády a řízení – arakčejevský

režim (SČFI 2); nejasné, případně dvojznačné, dvojsmyslné vyjádření se – pythická

odpověď (SČFI 2), pythický výrok (ST); něco bezvýznamné, beznadějné – голый

Вася (RČFS); dřít jako kůň a obyčejně u toho nedosáhnout materiálního blahobytu –

работать как папа Карло (RČFS); a lotrovský – odvozenina Махометский (ОТ).

2.19.2 Kladná charakteristika

Kladnou charakteristiku označuje oproti 84 jednotkám „Záporné charakteristiky“

66

pouze 27 jednotek. Totožný význam „toho, koho se drží štěstí, provází ho štěstí“ má osm

frazeologismů, například usmála se na něho vrtkavá Fortuna (ČRFS), být vyvolencem

Štěstěny (ST), dítko Štěstěny (SČFI 2), фортуна улыбнулась/улыбается (RČFS).

Z nositelů další kladné charakteristiky jmenujme ustálená slovní spojení být jako

Alenka v říši divů (ČRFS) – být jako v pohádce, být překvapená; chodit jako v Jiříkově

vidění (ČRFS) – být ohromený, omráčený; zpívat jak Kája (reality-show.panacek.com) –

velmi dobře zpívat; бежать во всю ивановскую (RČFS) – běžet velmi rychle, co síly

stačí; a odvozeniny Вась-вась (вася-вася) (ОТ) – kamarádsky; a Демосфеновый (ОТ) –

vyznačující se krásou slabik , výřečný.

2.19.3 Neutrální charakteristika

Za neutrální jsme považovali takové charakteristiky, které leží na pomezí

mezi ryze kladnými a ryze zápornými charakteristikami. Samozřejmě velkou roli zde

může hrát subjektivní vnímání a přístup. Celkem bylo do této podskupiny zahrnuto 61

jednotek.

Ekvivalentních jednotek, které mají totožný význam, bylo v českém a ruském

jazyce zachyceno šest: homérický smích (ČRFS), homérský smích (ČRFS),

гомерический смех (RČFS), гомерический хохот (RČFS) – hlučný, velmi hlasitý;

a ikarský let (ST), полет Икара (RČFS) – odvážný, riskantní.

Z ostatních jednotek uveďme například vyvrbit se jako Ječmínek (ST) – znenadání

se objevit; jde jako Káča s máslem (ST) – jde pomalu; петь во всю ивановскую (RČFS)

– velmi hlasitě zpívat; svatojánský (SSČ) – vztahující se ke svatému Janovi;

svatovítský (SSČ) – vztahující se k svatému Vítovi, k chrámu sv. Víta; Аредом (ОТ) –

zcela, úplně; Мамайский (ОТ) – mající vztah k období Zlaté Hordy, tatarský.

2.20 Jednotky označující osoby, města a místa

Daná 28-členná skupina zahrnuje ty jednotky s křestním jménem nebo jednotky

od křestních jmen odvozené, které označují například konkrétní osoby, města nebo místa.

Vyskytují se zde pouze dva frazeologismy – zlatá Helena, představující slavnou

českou zpěvačku Helenu Vondráčkovou, a božský Kája, představující nejúspěšnějšího

českého zpěváka Karla Gotta.

Řada českých jednotek jsou odvozeniny od toponym, jejichž komponentem je

křestní jméno, například Havlbrod (SNČ) – Havlíčkův Brod; Jiřák (SNČ) – náměstí

67

Jiřího z Poděbrad na Vinohradech; Mariánky (SNČ) – Mariánské Lázně; Rígrák (SNČ) –

Riegrovy sady v Praze na Vinohradech.

Ukázkou ruských jednotek této skupiny jsou odvozeniny Богданов (ОТ) –

příjmení nebo jméno po otci, které dávali nemanželskému dítěti; Мамай (ОТ) – příjmení

obyvatele Dněpropetrovska.

2.21 Jednotky označující přezdívku, přízvisko

Přezdívky a přízviska si lidé dávají navzájem jako další prostředek k oslovení

a odlišení od ostatních osob. Přezdívka může vzniknout jako zkomolenina oficiálního

jména, může popisovat zvláštní znak osoby nebo z něho vycházet, může být motivována

nějakou společnou vzpomínkou nebo čímkoliv jiným. Přezdívku, pro kterou se dříve

používalo i označení příslotek, můžeme definovat jako „neoficiální jméno dané někomu

navíc (vedle jeho náležitého jména)“ (SSČ,2011: 654).

Celkem bylo do této skupiny zahrnuto 10 odvozenin ruských konotativních jmen,

a proto je hned po „Zvířatech“ druhou nejméně početnou skupinou této práce.

Daná skupina je zastoupena jednotkami jako Иван Иванович (ОТ) – přezdívka

jakéhokoliv obyvatele Archangelska; Макар(ы) (ОТ) – kolektivní přezdívka obyvatelů

sela v bývalé Rjazanské gubernii; Мурка (ОТ) – přízvisko zvířete; Тарзан (ОТ) –

přezdívka člověka, který „nemůže spojit dvě slova“.

Přezdívka Tarzan s výše uvedeným významem je motivována stejnojmennou

literární dobrodružnou postavou, kterou vytvořil americký spisovatel E. R. Burroughs.

Tento hrdina, kterému, ještě když byl dítě, tragicky zemřeli oba rodiče, byl v pralese

vychováván opicemi a dalšími zvířaty. Proto neuměl mluvit a lidským zvyklostem

a jazyku se začal učit až v dospělosti po návratu do civilizace.

2.22 Ostatní jednotky

Do této poslední skupiny byly zahrnuty všechny ostatní jednotky, které nebyly

zařazeny do žádné z předchozích skupin. Některé z těchto jednotek se v jazyce používají

jako zvolání nebo vulgarismy a zaklení, jiné měly velmi specifický význam, nebo

se něčím značně lišily od ostatních sesbíraných jednotek.

Celkem bylo sesbíráno 26 frazeologismů užívaných jako zvolání, případně

výkřiky, z nichž většina, jako například obraty Pro pána Jána! (SČFI 4), Ježíši Kriste!

68

(ČRFS), Ježkovy voči! (SČFI 4), Mariá Panno! (SČFI 4), господи Иисусе Христе!

(RČFS), vyjadřuje údiv, překvapení z nečekané a nemilé situace, leknutí.

Jiné významy mají frazeologismy to jsem Franta! (ČRFS), jsem z toho

Matěj (ČRFS) – jsem z toho jelen; Petrův zdar! (ST) – pozdrav rybářů; co je mu

Hekuba! (ČRFS), Что ему Гекуба! (ČRFS) – o člověku, který se plete do věcí,

po kterých mu nic není; гуляй, Вася (ST) – jdi pryč, táhni.

Pozdrav Petrův zdar! je poznávacím znamením rybářů na počest svatého Petra,

který je jejich patronem. Svatý Petr, který byl pod původním jménem Šimon jedním

z dvanácti apoštolů, se narodil v Betsaidě jako syn rybáře a než se stal učedníkem Krista

se rybářstvím i živil.

Druhá pomyslná podskupina skupiny „Ostatní jednotky“ obsahuje 23 jednotek,

které mají v řeči pozici vulgarismů či zaklení. Vulgarismy, neboli vulgární výrazy, jsou

hrubé, sprosté výrazy, jejichž používání je v psaném i v mluveném projevu považováno

většinou společnosti za nevhodné. Společně se zakleními mohou sloužit k uvolnění

vnitřního napětí, vyjádření emocí a negativního postoje. Zaklení definuje Slovník

spisovného jazyka českého jako „hrubé expresivní slovo (n. větu) vyjadřující

nespokojenost, zlost ap.“.

Jako nadávky a neslušná slova můžeme v řeči uslyšet jména bohoušek (SNČ),

eman (SNČ), Антон (ОТ), Ванек (ОТ), Ирод (ОТ), Софрон (ОТ), apelativa

Аполлонка (ОТ), Олух (ОТ) a odvozeninu Сантрапал (ОТ). Jako české zaklení

a zástupný výraz pro „Ježíš Maria“ používáme odvozeninu šmarjá (SNČ).

Herodes Veliký – Ирод I Великий, který žil v letech 73 – 4 př. n. l., byl krutým

králem Judeje, který nechal podle biblického podání v Betlémě vyvraždit všechny

chlapce do dvou let, protože se obával, že by se některý z nich mohl stát budoucím

židovským králem. Proto se jako vzpomínka na tento hrůzostrašný čin používá jméno

Ирод jako nadávka a jako nadávku ho použil i spisovatel Jurij Trifonov ve svém díle

„Dům na nábřeží“: „Тот не давался, они ругались шепотом. - Куда ты меня

толкаешь, ирод? Мне же некуда идти, дура ты непонятливая...“ (www.2lib.ru).

Ojedinělý význam měly ruská konotativní jména Оклитиан (Оклитиян) (ОТ) –

jméno s negativní konotací; Опрѣмъ (ОТ) – jméno s negativním významem; a Великий

Хам (ОТ) – hrubý, nevzdělaný lid, tlupa, která vše poskvrňuje.

Spojení slov Великий Хам rozšiřuje význam „hrubý člověk“ samostatně stojícího

69

jména Хам z jedince na celý národ. Хам je postava z Bible, jeden ze tří synů Noeho,

který přežil na Noemově arše potopu světa a začal být poté považován za praotce mnoha

národů. Negativní konotace tohoto jména vychází z vyprávění o události, kdy Хам uviděl

svého otce opilého a nahého. Otec svého syna za tuto neúctu proklel a přikázal mu,

že musí svým bratrům dělat otroka. Pod stejným názvem „Великий Хам“ napsal svou

báseň Sergej Bechtejev, ze které je i následující úryvek: „Он идет, великий Хам,

многорукий, многоногий, Многоглазый, но без-богий, Беззаконный, чуждый нам.“

(http://pesni.voskres.ru).

U některých českých frazeologismů této skupiny, jako jsou například Fortunátóv

klobúček (ST), mít jazyk sv. Jana (ST), už je po Kaččině svatbě (ST), se nepodařilo jejich

význam dohledat.

Další podskupinu tvoří ruská křestní jména, která ve své základní podobě nemají

žádný konotativní význam, ale jejich odvozené formy a apelativa takovou sémantiku

mají. Jsou to jména Евпол (ОТ), Маруха (Марюха) (ОТ), Матюха (ОТ),

Пантюха (ОТ), Фатюй (ОТ), Фетюк (ОТ), Филон (ОТ) a Фитяй (ОТ).

U následujících tří zástupců českých konotativních jmen: gábina (SNČ) – pivo

značky Gambrinus; rufus (SNČ) – nečekaná událost většího významu, velký úspěch,

velké překvapení; žanetka (SNČ) – skleněná injekční stříkačka s velkým objemem

užívaná původně zejména k výplachům močového měchýře, dnes například

k vyplachování uší; nemůžeme s jistotou určit, zdali jejich tvar vychází z křestních jmen,

nebo se jedná pouze o shodu náhod.

70

ZÁVĚR

Předkládaná diplomová práce je věnována fungování křestních jmen v ruském

a českém lexiku a frazeologii. Jednou z prozatím nedostatečně zpracovaných oblastí

lexikologie, která nám odkrývá nové pole expresivního a emocionálního vyjadřování,

jsou konotativní křestní jména. Souběžně s nimi zkoumaná frazeologie je

nevyčerpatelnou pokladnicí výrazů, které odrážejí bohatost jazyka, mentalitu národa,

jeho kulturu a důvtip. Právě propojení těchto dvou oblastí a ojedinělost dané

problematiky, které nebyla prozatím v české lingvistice věnována větší pozornost, pro mě

byly hlavní motivací ke zpracování tohoto tématu.

Cílem práce byla komparativní analýza ruských a českých konotativních

křestních jmen a frazeologismů s křestním jménem. Avšak vzhledem k tomu, že

lingvistika je disciplínou dynamickou, a jazyk, který je jejím předmětem zkoumání,

se neustále vyvíjí, nemůže daná práce zahrnovat všechna křestní jména, která nesou

konotativní význam, ani všechny frazeologismy s tímto komponentem, a proto výsledky

mého zkoumání nemusí být zcela přesné a aktuální.

Diplomová práce nahlíží na danou problematiku ve dvou základních částech –

v části teoretické a v části praktické. Přílohu tvoří souhrnný slovník ruských a českých

konotativních křestních jmen a frazeologismů s křestním jménem, který obsahuje veškeré

excerpované jednotky. Jednotlivé rubriky slovníku odpovídají skupinám a podskupinám

praktické části a shromážděné jednotky jsou v nich seřazeny v abecedním pořádku

podle jednotlivých oddílů a jazyků.

Teoretická část nás seznamuje s historickým vývojem a současnou oficiální

podobou křestních jmen v Rusku a v České republice, onomastikou, lexikologií

a frazeologií jakožto vědami a jejich základními pojmy a s otázkou frazémů

s antroponymickým komponentem. Poslední podkapitola této části s názvem Vymezení

předmětu zkoumání upřesňuje rozsah jednotek, se kterými se pracovalo.

Materiál o tom, jak křestní jména v Rusku a u nás vznikala, jaké byly etapy jejich

vývoje, tendence a motivy v pojmenovávání, jaká jména byla kdy módní a jaká je nyní

jejich oficiální podoba, jsem čerpala z prací A. V. Superanské a A. V. Suslové,

M. Knappové a ze zákonů, platných na území Ruské federace a České republiky.

71

V kapitolách Základní pojmy onomastiky a Základní pojmy lexikologie byly

objasněny následující pojmy: onomastika, vlastní jméno, jméno obecné, apelativum,

antroponomastika, jméno, osobní jméno, rodné jméno, křestní jméno, konotativní jméno,

konotace, denotace, lexikální zásoba, lexém, lexikologie, lexikografie a další. Vycházela

jsem zde z publikací A. V. Superanské a A. V. Suslové, V. N. Jarcevy, E. S. Otina,

R. Grenarové, J. Filipce, F. Čermáka, M. Knappové, F. Kopečného, Z. Šišky, J. Talické,

M. Vavrečky a Encyklopedického slovníku češtiny.

V kapitole o ruském a českém přístupu k frazeologii je nejprve uvedena historie

a vývoj frazeologie v dané zemi a dále definovány pojmy frazeologie, frazeologismus,

frazeologická jednotka a další termíny z pohledu vybraných předních lingvistů národních

jazykovědných škol. Zde jako zdroje sloužily knihy od L. Stěpanové, V. M. Mokienka,

N. M. Šanského, N. F. Alefirenko a N. N. Semenenko, V. N. Telii, D. E. Rozentala,

A. I. Molotkova, A. M. Babkina, J. Filipce, F. Čermáka a J. Zaorálka.

Předposlední kapitola teoretické části se opírá o studii L. Stěpanové a popisuje

frazémy s antroponymickým komponentem, jejich vznik a původ, významy, které mohou

odrážet, a jejich eventuální dělení.

Praktická část poskytuje analýzu excerpovaných jednotek, které byly rozděleny

do skupin a podskupin v rámci mnou vytvořené klasifikace. V každé skupině byl

následně vybrán minimálně jeden představitel, u kterého byla nastíněna motivace jeho

vzniku a významu a případně uveden příklad jeho užití s daným významem v textu, tedy

v dílech ruských a českých autorů, novinových článcích, příslovích, vtipech apod.

Vzhledem k tomu, že jedna jednotka může být nositelem více významů a zároveň

jeden význam může spadat do více skupin a podskupin, objevují se některé jednotky

v mé práci opakovaně. Problém nastal u jednotek, jako je například быть как Иосиф

Прекрасный, která označuje krásného muže a která by teoreticky měla spadat jak

do skupiny „Zevnějšek člověka“, tak i do skupiny „Muž, mladík“. Tím by se ovšem

rozsah práce značně rozrostl, a proto byly podobné jednotky zařazeny pouze do skupiny

či podskupiny jedné, a to podle prioritního významu. Rozřazování jednotlivých významů

je navíc velmi ovlivněno subjektivním vnímáním každého z nás. Například určitý

povahový rys může být jedním považován za záporný, a druhý ho může označit

za neutrální a naopak.

Nakonec jsem excerpované jednotky roztřídila do 22 skupin. Nejpočetnější

72

se ukázala skupina povahových vlastností, kde se vyskytuje 466 frazeologismů

s křestním jménem a konotativních křestních jmen, z nichž 327 je negativního ladění

a nejčastěji označují zrádce, podvodníky, hrubé a kruté a opilce s alkoholiky. Obecně

můžeme říci, že převažují jednotky s pejorativním významem. Danou kvantitativní

asymetrii mezi zápornými a kladnými frazeologismy a konotativními jmény lze objasnit

emocionálními a racionálními reakcemi lidí na negativní jevy. Ve stresových situacích

a negativních emocionálních stavech má totiž člověk sklon ke zkratkovitému

a expresivnímu způsobu vyjadřování a k používání ustálených slovních spojení a forem.

Danou asymetrii dokazují i součty dalších, významově opačných podskupin. Prosťáčky

a nevzdělané lidi představuje 170 jednotek, oproti tomu moudré a vzdělané pouze 30,

nešikovné a těžkopádné 25 jednotek, ale šikovné a mrštné jednotek jen 7. Více zástupců

máme u škaredých, nepřitažlivých lidí, než u krásných a značně také převažují

nad kladnými jednotky zachycující záporné skutky, činnosti a jednání a zápornou

charakteristiku. Dalším důkazem daného jevu je, že celkem 23 sesbíraných jednotek

se dá v řeči použít jako vulgarismus.

Druhou nejpočetnější skupinou byl „Zevnějšek člověka“, kam bylo zařazeno 247

frazeologismů a konotativních jmen, a třetí „Rozumové schopnosti“ s 200 představiteli.

Je tedy vidět, že povaha, vzhled a rozum člověka hrají při posuzování ostatních i sebe

sama jednu z nejdůležitějších rolí v našem životě.

Do nemalé skupiny by se daly také zahrnout frazeologismy a konotativní křestní

jména, jejichž význam má souvislost se sexuálním chováním a prostředím. Spadaly by

sem celé podskupiny jako „Homosexuál“, „Milenec, ctitel žen, záletník“, „Milenka“,

„Prostitutka, lehká žena“, „Lesbička“, „Mužský pohlavní orgán“, „Ženský pohlavní

orgán“ a řada dalších samostatně stojících jednotek.

Celkově jsme došli k závěru, že nejfrekventovanější významy mezi ruskými

a českými konotativními křestními jmény a frazeologismy s křestními jmény jsou

následující: „Prosťáčci, nevzdělaní“, dále pak „Škaredí, nepřitažliví“, „Zrádci“ a „Silní“.

Zhodnotíme-li rozsah jednotek v celé diplomové práci, zjistíme, že konotativní

významy mají častěji mužská křestní jména, dohromady jich bylo sesbíráno 239 ruských

a 50 českých, a méně křestní jména žen, kterých je 91 ruských a 32 českých. Důvodem

toho může být skutečnost, že mužských křestních jmen se vždy v historii vyskytovalo

mnohem více, než jmen ženských.

73

Celkově bylo v dané diplomové práci vyexcerpováno 1724 jednotek – 580

ruských konotativních křestních jmen, 171 českých konotativních jmen, 351 ruských

frazeologismů s křestním jménem a 622 českých frazeologismů s křestním jménem,

z čehož vyplývá, že v souhrnu bylo nalezeno více jednotek v jazyce ruském, než v jazyce

českém.

Předkládaná diplomová práce dává tedy možnost nahlédnout do oblasti fungování

křestních jmen v přeneseném významu a ve frazeologii. Problematika konotativních

křestních jmen nebyla zatím dostatečně prozkoumána ani v ruštině, ani v češtině, nebyla

uskutečněna ani srovnávací analýza těchto dvou oblastí, a proto by mohla být daná práce

inspirací pro další výzkum.

74

РЕЗЮМЕ

Работа посвящена теме функционирования личных имен в русской

и чешской лексике и фразеологии. Фразеология является неисчерпаемой

сокровищницей выражений, зеркалом, которое отражает богатство языка,

менталитет народа, его культуру и фольклор. Наряду с ней нам новое поле

экспрессивного и эмоционального высказывания открывает пока еще недостаточно

разработанная область лексикологии — коннотативные личные имена. Именно

неразработанность этой проблематики была для меня мотивацией для изучения

данной темы.

Целью работы является сопоставительный анализ русских и чешских

коннотативных личных имен и фразеологизмов с личным именем. Для достижения

данной цели были поставлены следующие задачи: собрать в чешском и русском

языке как можно наибольшее количество коннотативных личных имен

и фразеологизмов с личным именем, создать собственную комплексную

классификацию собранного материала, т. е. разделить собранный материал

на группы и подгруппы согласно их общим признакам и значениям, и, таким

образом, создать систематический перечень личных имен, имеющих коннотативное

значение, или используемых во фразеологизмах, описать и сравнить данные

единицы, выявить возможные сходства и различия в обоих наблюдаемых языках,

у избранных единиц объяснить то, как они возникли и почему они имеют именно

данные значения, привести примеры их употребления в тексте, например,

в произведениях русских и чешских писателей, газетных статьях, пословицах

и анекдотах, и, наконец, сравнить частоту появления отдельных значений и единиц

в отдельных сегментах языка.

Однако, разумеется, что данная работа не может включать в себя ни все

личные имена, имеющие ассоциативное значение, ни все фразеологизмы с данным

компонентом, так как лингвистика является динамической наукой, и язык,

являющийся ее предметом исследования, постоянно развивается. Поэтому

результаты моего исследования не могут быть совершенно точными

и актуальными, они могут быть в будущем дополнены. В общем было в данной

75

дипломной работе собрано 1724 единицы. Данные единицы я собирала, прежде

всего, из Русско-чешского и Чешско-русского фразеологических словарей,

Словарей чешской фразеологии и идиоматики, Словаря нелитературного чешского

языка, Словаря современного чешского языка и Словаря коннотативных личных

имен. Помимо вышеприведенных словарей я, конечно, исходила из ряда других

публикаций и собственного поиска соответствующих единиц.

Работа состоит из двух главных частей, которые далее разделены

на отдельные главы и разделы. Первая часть — теоретическая, описывает

историческое развитие и современную официальную форму личных имен

в Российской Федерации и Чешской Республике, ономастику, лексикологию

и фразеологию и их основные понятия, необходимые для дальнейшего

исследования, характер фразеологических оборотов с антропонимическим

компонентом, а также определяет объект изучения. Вторая часть — практическая.

Она посвящена самой классификации и анализу собранного материала. Последняя

часть работы — приложение, представляющее собой словарь русских и чешских

коннотативных личных имен и фразеологизмов с личным именем, содержащий все

найденные единицы, включая также те, которые не приведены в практической

части. Отдельные разделы словаря отвечают группам и подгруппам практической

части, а собранные единицы в них упорядочены по алфавиту по отдельным

сегментам языков.

В первой главе теоретической части описывается история развития

и современная официальная форма личных имен в Российской Федерации

и Чешской Республике. Данную историю на территории России можно разделить

на три главных этапа. На первом этапе, называемым дохристианским,

использовались восточнославянские имена, созданные средствами древнерусского

языка. Эти имена, мотивированные, например, внешностью человека, его чертами

характера или свойствами окружающей природы, были больше похожи

на прозвища. Второй этап, начавшийся после введения христианства на Руси,

характерен внедрением византийской церковью христианских религиозных

обрядов и новых иноязычных имен, заимствованных у разных народов древности.

Третьим этапом является период после революции 1917 года, который отличался

активным имятворчеством, а также заимствованием иноязычных имен, последнее

76

продолжается до сих пор.

Развитие имен в Чехии можно разделить на четыре этапа. Первый этап —

период до 13 века, в котором использовались прежде всего имена славянского

происхождения, которые должны были защищать своего носителя и воплощать его

типичные свойства. Второй этап, продолжавшийся с 13 по 18 века, характерен

большим влиянием католической церкви и распространением церковных личных

имен. В третьем этапе, датированным с начала 19 века до 1945 года, можно

заметить влияние патриотического чувства и ренессанс славянских имен,

называемых в это время «национальные имена». Последним, четвертым этапом

является период с 1945 года до настоящего времени, отличающийся большими

изменениями — исчезает сильное влияние церкви, появляются метрические

предписания, которые регулируют выбор имен, приходят к нам новые иностранные

имена.

Данная глава опирается на работы А. В. Суперанской и А. В. Сусловой,

М. Кнапповой и на законы, действующие в Российской Федерации и в Чешской

Республике.

Во второй главе теоретической части «Основные понятия ономастики»

и в третьей «Основные понятия лексикологии» объясняются и сопоставляются

с точки зрения обеих лингвистических школ следующие понятия: ономастика, имя

собственное, имя нарицательное, апеллятив, антропонимика, имя, личное имя,

крещеное/крестное имя, коннотативное имя, коннотация, денотация, лексический

запас, лексика, лексикология, лексикография и др. В данном отделе в качестве

источников были использованы публикации А. В. Суперанской и А. В. Сусловой,

В. Н. Ярцевой, Е. С. Отина, Р. Гренаровой, Й. Филипеца, Ф. Чермака,

М. Кнапповой, Ф. Копечного, З. Шишки, Е. Талицкой, М. Вавречки

и Энциклопедический словарь чешского языка.

В четвертой главе, посвященной русской и чешской фразеологии,

представляются, во-первых, история и развитие фразеологии в обоих странах,

во-вторых, описываются понятия фразеология, фразеологизм, фразеологическая

единица, фразеологический оборот и другие и разные подходы к ним с точки

зрения главных лингвистов данных национальных лингвистических школ. Здесь

теория опирается на книги Л. И. Степановой, В. М. Мокиенко, Н. М. Шанского,

77

Н. Ф. Алефиренко а Н. Н. Семененко, В. Н. Телии, Д. Э. Розенталя,

А. И. Молоткова, А. М. Бабкина, Й. Филипеца, Ф. Чермака и Я. Заоралека.

Предпоследняя глава теоретической части опирается на исследование

Л. И. Степановой и рассматривает проблему фразеологических оборотов

с антропонимическим компонентом, их возникновение и происхождение, значения,

которые они могут отражать, и их возможную классификацию.

Теоретическая часть закончена главой, определяющей объем собранных

и далее анализируемых единиц. Их можно разделить на четыре главных сегмента

— русские фразеологизмы с личным именем, чешские фразеологизмы с личным

именем, русские коннотативные личные имена и чешские коннотативные имена.

Единицы в сегментах коннотативных имен можно далее распределить на три

группы — коннотативные имена людей, литературных персонажей

и мифологических персонажей, апеллятивы, возникшие благодаря полной

деонимизации коннотативных личных имен, и отконнотонимные производные.

Суть второй, практической части заключается в анализе собранного

материала, который был разделен на группы и подгруппы согласно их общим

признакам и значениям в рамках мной созданной классификации. Кроме того,

для иллюстрации в каждой группе был выбран как минимум один представитель,

дана гипотеза возникновения его самого и его значения и иногда приведен пример

его употребления в тексте. В целом вторая часть делится на 22 раздела согласно 22

группам значений.

Первый раздел практической части называется «Единицы, обозначающие

человека». Он включает в себя подгруппы, обозначающие человека вообще;

человека достойного уважения, выдающегося, авторитетного; человека,

не вызывающего уважение, несимпатичного; гомосексуалиста; и подгруппу

«Остальные единицы, обозначающие человека», которая содержит все единицы,

не входящие ни в одну предыдущую подгруппу, но обозначающие человека. Чаще

всего появляется здесь значение «гомосексуалист» и личное имя Адам.

«Единицы, обозначающие мужчину, юношу» - второй раздел. Его единицы,

разделенные на семь подгрупп, чаще всего обозначают мужчину, юношу вообще;

богатыря, героя; любовника, поклонника женщин, ловеласа; щеголя и модника.

Третий раздел - «Единицы, обозначающие женщину, девушку». Здесь

78

содержится девять подгрупп, из которых самые обширные: «Женщина, девушка

вообще», «Проститутка, женщина легкого поведения», «Остальные единицы,

обозначающие женщину, девушку» и «Любовница». Чаще всего в данной группе

встретимся с именами Ева (Эва) и Мария (Марья).

Следующий раздел носит название «Единицы, обозначающие детей,

сыновей», где, прежде всего, появляется личное имя Богдан и его производные

формы со значением, например, «внебрачный или не крещеный ребенок».

Одиннадцать единиц со значением «друг, спутник» приводятся в пятой

группе практической части работы.

Шестой раздел объединяет единицы, обозначающие народы,

национальности и этносы, и превалирует здесь значение «еврей». Остальные

представители данной группы ассоциируют в общем двенадцать разных сообществ

и одна единица обозначает иностранца вообще.

«Единицы, обозначающие профессии, назначения, позиции» - седьмой

раздел, в котором самыми крупными подгруппами являются «Остальные единицы,

обозначающие профессия, назначение, позиция», «Уголовные элементы»

и «Работники правоохранительных органов».

Разделенные на три главные подгруппы единицы восьмого раздела

вызывают представления различных черт характера — отрицательных,

положительных или нейтральных. Вообще можно сказать, что единиц

с пейоративным значением отмечается почти всегда больше, чем с положительным,

доказательством чего служит и данная группа. Отрицательные черты характера

ассоциирует всего 327 единиц, против того положительные — только 75 единиц,

а нейтральные — 64. Чаще всего здесь появляются значения «предатели»,

«обманщики», «доверчивые, наивные люди, мечтатели» и «грубые, жестокие

люди».

Девятая группа «Единицы, обозначающие умственные способности»

является с 200 представителями третьей самой многочисленной группой данной

дипломной работы. Несоответствие между количеством единиц подгрупп

«Простые, необразованные люди» и «Мудрые, образованные люди» значительное

— 170 представителей : 30 представителям, что опять подтверждает

вышеприведенную теорию перевеса единиц с пейоративным значением.

79

Физические возможности описывает десятый раздел практической части.

Единицы данной группы были разделены на четыре подгруппы - «Неловкие,

неуклюжие люди», «Ловкие, юркие люди», «Сильные люди», обозначение которых

здесь появляется чаще всего, и «Остальные физические возможности».

Следующий раздел создан специально для фразеологизмов, апеллятивов

и отконнотонимных производных, которые, хотя и часто тесно связаны

с остальными группами и подгруппами данной работы, выражают именно

действия, деятельности и поведения.

Вторая самая обширная группа работы по количеству найденных

представителей - «Единицы, обозначающие внешний вид человека». Единицы

данного раздела описывают человека красивого и некрасивого,

непривлекательного, маленького и высокого роста, голого, опрятного, одетого

со вкусом и неопрятного, безобразно одетого, старого и т. п.

Тринадцатой является группа «Единицы, обозначающие материальные

и социальные отношения», касающаяся богатых и бедных людей, их условий

жизни и социальной ситуации, а четырнадцатой является группа «Единицы,

обозначающие промежуток времени, возраст», объединяющая единицы, которые

обозначают какой-то промежуток времени, момент в прошлом, определенный день

или возраст какого-нибудь явления или вещи.

Затем в следующих четырех разделах анализируются единицы, именующие

вещи; абстрактные явления; животные; части человеческого тела.

В вышеприведенных группах находится много интересных и разнообразных

представлений, например, игрушек, алкоголя, символов, художественных

направлений, женских и мужских половых органов и пр.

«Единицы, обозначающие характеристику» - девятнадцатый раздел работы,

который состоит из трех следующих подгрупп — отрицательная характеристика,

положительная характеристика и нейтральная характеристика. И так же, как

в предыдущих группах, и здесь превалируют единицы с пейоративным значением.

Двадцатый раздел практической части несет название «Единицы,

обозначающие лица, города, места» и двадцать первый «Единицы, обозначающие

прозвище, кличку». Хотя по объему единиц данные разделы небольшие, они

пополняют остальные группы так, чтобы представляемая классификация была

80

комплексной.

Последним разделом практической части является группа «Остальные

единицы», куда были включены все остальные фразеологизмы и коннотативные

личные имена, которые не были внесены ни в одну из предыдущих групп. Здесь

можно найти, например, единицы, используемые в речи в качестве возгласов,

выкриков или приветствий, из которых большинство выражает удивление,

изумление или испуг, апеллятивы и отконнотонимные производные,

употребляемые в языке в функции вульгаризмов и ругательств, и много других

единиц.

Наконец, обобщая накопленные данные, можно сделать следующие выводы.

Самой многочисленной группой работы является группа черт характера, где

находится 466 фразеологизмов с личным именем и коннотативных личных имен,

из которых 327 единиц несут негативное значение и чаще всего они обозначают

предателей, обманщиков, грубых и жестоких людей и пьяниц с алкоголиками.

В общем можно сказать, что превалируют единицы с пейоративным значением.

Данную количественную асимметрию между отрицательными и положительными

фразеологизмами и коннотативными именами можно объяснить эмоциональными

и рациональными реакциями людей на негативные явления. В стрессовых

ситуациях и негативных эмоциональных состояниях человек имеет тенденцию

к экспрессивному способу высказывания, к употреблению сокращенных

выражений, устойчивых словосочетаний и форм. Доказательством данной

асимметрии являются также суммы других, противоположенных по значению друг

другу подгрупп. Простых и необразованных людей представляют 170 единиц,

напротив мудрых и образованных людей только 30, неловких, неуклюжих людей 25

единиц, но ловких, юрких людей лишь 7 единиц. Больше представителей находится

между некрасивыми, непривлекательными людьми, чем между красивыми,

a значительно также преобладают единицы, отражающие отрицательные действия,

деятельности и поведения и отрицательные характеристики, над единицами

с положительным данным значением. Другим доказательством вышеприведенного

явления служит тот факт, что в целом 23 собранные единицы возможно

употреблять в языке в роли вульгаризмов.

Другой самой обширной группой работы по количеству найденных

81

представителей является «Внешний вид человека», куда было включено 247

фразеологизмов и коннотативных личных имен, а третьей «Умственные

способности» с 200 представителями. Из данного очевидно, что характер, внешний

вид человека и разум человека играют при обсуждении других людей и самого себя

одну из самых важных ролей.

Немалую группу также составляют фразеологизмы и коннотативные личные

имена, значение которых связано с сексуальным поведением и средой. Сюда можно

отнести целые подгруппы как «Гомосексуалист», «Любовник, поклонник женщин,

ловелас», «Любовница», «Проститутка, женщина легкого поведения»,

«Лесбиянка», «Мужской половой орган», «Женский половой орган» и ряд других,

самостоятельно стоящих единиц.

Наконец мы пришли к выводу, что чаще всего между русскими и чешскими

коннотативными личными именами и фразеологизмами с личными именами

появляется значение «Простые, необразованные люди», дальше «Некрасивые,

непривлекательные люди», «Предатели» и «Сильные люди».

Давая оценку объему единиц в целой дипломной работе, можно сделать

вывод, что коннотативное значение имеют чаще мужские личные имена, всего их

было найдено 239 русских и 50 чешских, и меньше личные имена женщин, среди

которых 91 русское и 32 чешских. Причиной данного явления может быть факт, что

мужских личных имен существовало в прошлом всегда намного больше, чем имен

женских. В общем было в данной дипломной работе собрано 1724 единицы — 580

русских коннотативных личных имен, 171 пример чешских коннотативных личных

имен, 351 пример русских фразеологизмов с личным именем и 622 чешских

фразеологизмов с личным именем, из чего следует, что количество найденных

в русском языке единиц больше, чем единиц в языке чешском.

Итак, данная дипломная работа дает возможность заглянуть в, по моему

мнению, две очень интересные области лингвистики — фразеологию и ономастику,

из которых коннотативные имена не были пока достаточно исследованы, поэтому

данная работа может быть инспирацией для дальнейшего изучения.

82

BIBLIOGRAFIE

1 ČERMÁK, F.: Frazeologie a idiomatiky česká a obecná. Praha: Karolinum, 2007.

718 s. ISNB 978-80-246-1371-0.

2 ČERMÁK, F., HRONEK, J., MACHAČ, J.: Slovník české frazeologie

a idiomatiky 1 – Přirovnání. Praha: Leda, 2009. 512 s. ISBN 9788073352165.

3 ČERMÁK, F., HRONEK, J., MACHAČ, J.: Slovník české frazeologie

a idiomatiky 2 – Výrazy neslovesné. Praha: Leda, 2009. 552 s.

ISBN 9788073352172.

4 ČERMÁK, F., HRONEK, J., MACHAČ, J.: Slovník české frazeologie

a idiomatiky 3 – Výrazy slovesné. Praha: Leda, 2009. 1248 s.

ISBN 9788073352189.

5 ČERMÁK, F., HRONEK, J., MACHAČ, J.: Slovník české frazeologie

a idiomatiky – Výrazy větné. Praha: Leda, 2009. 1267 s. ISBN 9788073352196.

6 Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2002. 604 s.

ISBN 80-7106-484-X.

7 FILIPEC, J., ČERMÁK, F.: Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985. 284 s.

8 FUČÍK, B., POKORNÝ, J.: Zakopaný pes, aneb o tom, jak, proč a kde vznikla

některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví. Praha: Albatros, 2009.

245 s. ISBN 978-80-00-02281-9.

9 GRENAROVÁ, R.: Jednoduché ustálené komparace s antroponymy a spojkou

jako-kak v češtině a ruštině. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 246 s.

ISBN 978-80-210-5379-3.

10 HUGO, J. a kol.: Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2009. 501 s.

ISBN 978-80-7345-198-1.

11 KNAPPOVÁ, M.: Rodné jméno v jazyce a společnosti. Praha: Academia, 1989.

204 s. ISBN 8020001670.

12 KNAPPOVÁ, M.: Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Praha: Academia, 1996.

336 s. ISBN 80-200-0591-9.

13 KNAPPOVÁ, M.: Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Praha: Academia, 2006.

651 s. ISBN 80-200-1349-0.

83

14 KOPEČNÝ, F.: Průvodce našimi jmény. Praha: Academia, 1974. 149 s.

15 MOKIENKO, V. M., STĚPANOVA, L. I.: Ruská frazeologie pro Čechy.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 259 s.

ISBN 978-80-244-1916-9.

16 MOKIENKO, V. M., WURM, A.: Česko-ruský frazeologický slovník. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 659 s. ISBN 80-244-0406-09.

17 Slovník současné češtiny. Brno: Lingea, 2011. 1085 s.

ISBN 978-080-087471-27-2.

18 STĚPANOVA, L.: Česká a ruská frazeologie, Diachronní aspekty. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 300 s. ISBN 80-244-0795-7.

19 STĚPANOVA, L.: Rusko-český frazeologický slovník. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci, 2007. 878 s. ISBN 978-80-244-1750-9.

20 ŠIŠKA, Z.: K lingvistickým aspektům obraznosti. In: Acta Universitatis

Palackianae Olomucensis. Facultas Paedagogica, Studia Philologica, [Vol.] 3.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1992. s. 27-30.

ISSN 80-7067-202-1.

21 TALICKAJA, J.: Ruský jazyk, Lexikologie. Brno: Masarykova univerzita

v Brně, 1998. 87 s. ISBN 80-210-1724-4.

22 VAVREČKA, M.: Lexikologie ruského jazyka. Ostrava: Pedagogická fakulta

v Ostravě, 1989. 133 s. ISBN 80-7042-011-1.

23 ZAORÁLEK, J.: Lidová rčení. Praha: Levné knihy, 2009. 743 s.

ISBN 978-80-7309-753-0.

24 АЛЕФИРЕНКО, Н. Ф., СЕМЕНЕНКО, Н. Н.: Фразеология и паремиология.

Москва: Флинта, Наука, 2009. 344 с. ISBN 978-5-9765-0838-5,

978-5-02-037160-6.

25 БАБКИН, А. М.: Русская фразеология, ее развитие и источники. Ленинград:

Наука, 1970. 263 с.

26 ГРАЧЁВ, М. А.: От Ваньки Каина до мафии. Санкт-Петербург: Авалон,

Азбука-классика, 2005. 384 с. ISBN 5-352-01539-4.

27 ДАЛЬ, В. И.: Толковой словарь живого великорусского языка. В 4 томах.

Том 4: Р-Я. Москва: РИПОЛ классик, 2006. 672 с. ISBN 5-7905-4706-0.

28 МОКИЕНКО, В. М.: Славянская фразеология. Москва: Высшая школа,

84

1989. 287 с. ISBN 5-06-001467-3.

29 МОЛОТКОВ, А. И.: Основы фразеологии русского языка. Ленинград:

Наука, 1977. 283 с.

30 МОЛОТКОВ, А. И.: Фразеологический словарь русского языка, свыше 4000

словарных статей. Москва: Русский язык, 1986. 543 с.

31 ОТИН, Е. С.: Словарь коннотативных собственных имен. Москва —

Донецк: А Темп, 2006. 440 с. ISBN 5-9900358-3-7.

32 РОЗЕНТАЛЬ, Д. Э.: Современный русский язык часть 1, лексика

и фразеология, фонетика и орфоэпия, графика и орфография,

словообразование, морфология. Москва: Высшая школа, 1979. 319 с.

33 СУПЕРАНСКАЯ, А. В.: Как вас зовут? Где вы живете?. Москва: Наука,

1964. 93 с.

34 СУПЕРАНСКАЯ, А. В.: Структура имени собственного (фонология

и морфология). Москва: Наука, 1969. 207 с.

35 СУПЕРАНСКАЯ, А. В., СУСЛОВА, А. В.: О русских именах.

Санкт-Петербург: Авалон, Азбука-классика, 2007. 304 с.

ISBN 978-5-903605-04-0, 978-5-352-02132-3.

36 ТЕЛИЯ, В. Н.: Русская фразеология. Семантический, прагматический

и лингвокультурологический аспекты. Москва: Школа «Языки русской

культуры», 1996. 288 с. ISBN 5-88766-047-3.

37 ШАНСКИЙ, Н. М.: Фразеология современного русского языка. Москва:

Высшая школа, 1985. 160 с.

38 ЯРЦЕВА, В. Н.: Большой энциклопедический словарь. Языкознание.

Москва: Большая Российская энциклопедия, 1998. 685 с.

ISBN 5-85270-307-9.

Elektronické zdroje:

39 Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava: Sbírka zákonů

[online]. Ostrava Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, 20.10. [cit. 2013-02-28]. Dostupné

z http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb08380&cd=76&typ=r

40 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český. 2011.

[cit. 2013-03-13]. Dostupné z http://ssjc.ujc.cas.cz

85

41 Signály.cz, občanské sdružení. 2013. [cit. 2013-03-14]. Dostupné

z https://otecpetr.signaly.cz

42 Valka.cz. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z http://www.valka.cz/clanek_14011.html

43 Vtípky, fóry, anekdoty. vtipy.antropin.cz. 2012. [cit. 2013-03-18]. Dostupné

z http://vtipy.atropin.cz/1--vtipy--zlata-rybka

44 РОСЗАКОН, Российское законодательство: Законы. [cit. 2013-02-25].

Dostupné z http://roszakon.narod.ru/zakon/zags1.htm

45 Кодексы и законы РФ, правовая навигационная система. Российское

Законодательство – в режиме Online. 2010, 08. [cit. 2013-02-25]. Dostupné

z http://www.zakonrf.info/sk/58

46 Национальный корпус русского языка. 2012. [cit. 2013-03-13]. Dostupné

z http://www.ruscorpora.ru

47 Издательство Просвещение. 2013. [cit. 2013-03-14]. Dostupné

z http://www.prosv.ru

48 КПРФ Северодвинск. 2013. [cit. 2013-03-15]. Dostupné

z http://kpcevrf.ucoz.ru

49 Интернет журнал «Как работают вещи». 2011. [cit. 2013-03-19]. Dostupné

z http://www.iknowit.ru

50 Lib.align.ru, Электронная библиотека 2lib.ru. 2012. [cit. 2013-03-20].

Dostupné z http://www.2lib.ru.

51 Песни русского воскресения, православная музыка и поэзия.

[cit. 2013-03-20]. Dostupné z http://pesni.voskres.ru/poems/behte13.htm

Elektronické zdroje jednotek:

52 Pressweb, Portál pro tiskové zprávy a PR. 2013. [cit. 2013-03-11]. Dostupné

z http://www.pressweb.cz/tiskove-sdeleni/126008-kdyz-chybi-vendulka-

utesitelka-fotograficka-pamet-%C5%AF-u-%C5%88-n-%C5%88-n-%C3%9F-ss-

rostou-trz

53 Panáček v reality show, blog nejen o televizních reality show. [cit. 2013-03-11].

Dostupné z http://reality-show.panacek.com/15897-2-dil-vyberu-naslepo-hlasu-

ceskoslovenska-stoji-na-gottovi-a-karoline-ruppert.html

54 Super.cz. 2013. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http://www.super.cz/13724-gwen-

86

stefani-se-vystrojila-jako-cervena-karkulka-z-vesmiru-a-hrde-ukazala-pradlo.html

55 Blesk.cz. 2013. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z http://www.blesk.cz/clanek/radce-

auto/89770/peugeot-bipper-ferda-mravenec.html

56 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. 2009. [cit. 2013-03-11]. Dostupné

z http://www.cpzp.cz/main/dotazy_on.php?tema=3&id=25551&p_str=89

87

SEZNAM ZKRATEK

ČRFS Česko-ruský frazeologický slovník

ESČ Encyklopedický slovník češtiny

GR Grenarová, R.: Jednoduché ustálené komparace s antroponymy

a spojkou jako-как v češtině a ruštině

RČFS Rusko-český frazeologický slovník

SČFI 1 Slovník české frazeologie a idiomatiky 1

SČFI 2 Slovník české frazeologie a idiomatiky 2

SČFI 3 Slovník české frazeologie a idiomatiky 3

SČFI 4 Slovník české frazeologie a idiomatiky 4

SNČ Slovník nespisovné češtiny

SSČ Slovník současné češtiny

ST Stěpanova, L.: Česká a ruská frazeologie, Diachronní aspekty

ГР Грачёв, М. А.: От Ваньки Каина до мафии

OT Отин, Е. С.: Словарь коннотативных собственных имен

88

PŘÍLOHA

SLOVNÍK RUSKÝCH A ČESKÝCH KONOTATIVNÍCH

KŘESTNÍCH JMEN А FRAZEOLOGISMŮ S KŘESTNÍM

JMÉNEM

89

SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ

ČRFS Česko-ruský frazeologický slovník

GR Grenarová, R.: Jednoduché ustálené komparace s antroponymy

a spojkou jako-как v češtině a ruštině

RČFS Rusko-český frazeologický slovník

SČFI 1 Slovník české frazeologie a idiomatiky 1

SČFI 2 Slovník české frazeologie a idiomatiky 2

SČFI 3 Slovník české frazeologie a idiomatiky 3

SČFI 4 Slovník české frazeologie a idiomatiky 4

SNČ Slovník nespisovné češtiny

SSČ Slovník současné češtiny

ST Stěpanova, L.: Česká a ruská frazeologie, Diachronní aspekty

ГР Грачёв, М. А.: От Ваньки Каина до мафии

OT Отин, Е. С.: Словарь коннотативных собственных имен

◊ apelativa□ slova odvozená od konotativních křestních jmen (odvozeniny)

Pozn.: Tvary a pravopis sesbíraných jednotek (např. velká a malá písmena) je vždy zachován podle zdroje.

90

ČLOVĚK

ČLOVĚK OBECNĚRuské frazeologismy0

České frazeologismyAdamovo plemeno (SČFI 2)Adamovo pokolení (SČFI 2)plémě Adamovo (ČRFS)Eviny děti (ČRFS)Evino plemeno (SČFI 2)Evino pokolení (SČFI 2)děti Evy (ČRFS)

Ruská konotativní jménaВася (Вась) (ОТ)

Гаврик (ОТ)Гаврила (Гаврило) (ОТ)Додик (ОТ)Егор (ОТ)Иван Иванович Иванов (Иван Иваныч Иванов) (ОТ)Коля (ОТ)Лелик (ОТ)□ Василий (ОТ)□ Ероха-воха (ОТ)□ Карлсончик (ОТ)

Česká konotativní jména0

ÚCTYHODNÝ, VÝZNAMNÝ ČLOVĚK, AUTORITARuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАбрам (Авраам) (ОТ)Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ)Илья Муромец (ОТ)Нестор (ОТ)

Česká konotativní jména0

ČLOVĚK NEVYVOLÁVAJÍCÍ ÚCTU, NESYMPATICKÝRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaВася (Вась) (ОТ)Езоп (Эзоп) (ОТ)Квазимодо (ОТ)

Пантелей (ОТ)Петруха (ОТ)Федул (ОТ)Филька (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)□ Дунькин (ОТ)

Česká konotativní jména0

HOMOSEXUÁLRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaДашка (ОТ)Додик (ОТ)Дунька (ОТ)Зойка (ОТ)Люська (ОТ)Манька (Маня) (ОТ)

Маргаритка (ОТ)Маруся (ОТ)Маша (ОТ)Машка (ОТ)Мурка (ОТ)Петька (ОТ)Ромео (ОТ)Руслан (ОТ)Светка (ОТ)Танька (ОТ)Шурик (ОТ)◊ Маруха (ОТ)□ Наташка (ОТ)

91

Česká konotativní jménamarcela (SNČ)

petra (SNČ)

OSTATNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ ČLOVĚKARuské frazeologismyдальняя родная, чуть не по Адаму (ST)Афанасий Иванович и Пульхерия Ивановна (ST)жить как Робинзон (ČRFS)Ромео и Джульетта (RČFS)

České frazeologismypříbuzný po Adamu (ČRFS)ať je to Pavel nebo Capl (ST)ať je to Pavel nebo Šavel (ST)ať je to Pavel nebo Havel (ČRFS)Pavel nebo Havel (ČRFS)ať je to Petr nebo Pavel (ČRFS)Petr a Pavel (ST)ať je to Petr nebo Capl (ST)ať je to Petr nebo Havel (ST)žít jako Robinson (ČRFS)

Ruská konotativní jménaАдам (ОТ)Алик (ОТ)АнтошкаВован (ОТ)Гамлет (ОТ)Дон-Кихот (Дон-Кишот, Дон-Кишод) (ОТ)Зяма (ОТ)Иван (ОТ)Иван Иванович Иванов (Иван Иваныч

Иванов) (ОТ)Карлсон (ОТ)Касьян (ОТ)Квазимодо (ОТ)Клемент (ОТ)Коля (ОТ)Прометей (ОТ)Робин Гуд (ОТ)Робинзон (ОТ)Ромео и Джульетта (ОТ)Сарданапал (ОТ)Спиридон (ОТ)Ховря (Хивря) (ОТ)Яков (ОТ)Яшка (ОТ)◊ Акулька (ОТ)◊ Евпал (ОТ)□ Васюрик (ОТ)□ Радиоайболит (ОТ)□ Махамэт, махамэць (ОТ)

Česká konotativní jménaaugust (SNČ)jura (SNČ)mauglí (SNČ)pepa (SNČ)◊ kašpar (SNČ)□ adamita (SSČ)

MUŽ, MLADÍK

MUŽ, MLADÍK OBECNĚRuské frazeologismy0

České frazeologismyAdamovo plemeno (SČFI 2)Adamovo pokolení (SČFI 2)plémě Adamovo (ČRFS)synové Evy (ČRFS)svatý Utřinos (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАдам (ОТ)Андрон (ОТ)Вася (Вась) (ОТ)Гаврила (Гаврило) (ОТ)Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ) Кирюха (Керюха) (ОТ)Сидор (ОТ)

Česká konotativní jména0

VÝZNAMNÝ MUŽRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАлен Делон (ОТ)Фан Фаныч (ОТ)

Česká konotativní jménahamlet (SNČ)

92

BOHATÝR, HRDINARuské frazeologismyвести себя как Иван Токмаков (GR)вести себя как Иван-царевич (GR)

České frazeologismyHerkulovský čin (ST)

Ruská konotativní jménaГеркулес (Геракл) (ОТ)Еруслан (Еруслан Лазаревич/Лазарич) (ОТ)Илья Муромец (ОТ)Полкан (ОТ)

Česká konotativní jména0

FRAJER, PARÁDNÍKRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaВася (Вась) (ОТ)

Додик (ОТ)Жорж (ОТ)Жоржик (ОТ)Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ)□ Иванморы (ОТ)

Česká konotativní jména0

MILENEC, CTITEL ŽEN, ZÁLETNÍKRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАдонис (Адонид) (ОТ)Лелик (ОТ)

Ромео (ОТ)Фоблас (Фоблаз) (ОТ)◊ Маруха (ОТ)□ Мара (ОТ)□ Селадон (ОТ)

Česká konotativní jména0

MUČITEL, TRÝZNITELRuské frazeologismy0

České frazeologismykrutý jako Nero (SČFI 1)být krutý jako Nero (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaМалюта Скуратов (Малюта) (ОТ)Нерон (ОТ)Пилат (ОТ)

Česká konotativní jména0

OSTATNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ MUŽE, MLADÍKARuské frazeologismyАлеха сельский (ST)Алеша бесконвойный (ST)Соловей-разбойник (ST)

České frazeologismypán Ježíš (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАзеф (ОТ)Альфонс (ОТ)Гаврош (ОТ)Геркулес (Геракл) (ОТ)Додик (ОТ)Дон-Жуан (Донжуан, дон Жуан, Дон-Жуант,

Дон-Хуан, Шуан) (ОТ)Иван (ОТ)Кирюха (Керюха) (ОТ)Магдалина (Мария Магдалина, Мария из Магдалы) (ОТ)Матвей (ОТ)Селадон (ОТ)◊ Аполлон (ОТ)□ Аленделонистый (ОТ)□ Керя (ОТ)□ Селадон (ОТ)

Česká konotativní jménaBilísek (SNČ)□ donchuán (SSČ)

93

ŽENA, DÍVKA

ŽENA, DÍVKA OBECNĚRuské frazeologismyЕвина дочка (RČFS)Евина внучка (RČFS)дочь Евы (RČFS)Евины дочери (RČFS)

České frazeologismydcera Evina (ČRFS)plémě Evino (ČRFS)Evino plemeno (SČFI 2)Evino pokolení (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaГруша (ОТ)Ева (Эва) (ОТ)Клава (ОТ)Марта (ОТ)Маруся (ОТ)Марь Иванна (Марь Ивановна, Марь Ванна,

Марья Ивановна, Мария Ивановна) (ОТ)Марьяна (ОТ)Матрена (ОТ)Маша (ОТ)Мурка (ОТ)Танька (ОТ)◊ Маруха (ОТ)□ Гаврица (ОТ)□ Марушка (ОТ)□ Мара (ОТ)□ Матреша (ОТ)□ Матрешка (ОТ)

Česká konotativní jménamajka (SNČ)mařena (SNČ)rozára (SNČ)žofka (SNČ)

VÝZNAMNÁ ŽENARuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaМилитриса (Миритрица, Милитриса Кирибитьевна) (ОТ)

Česká konotativní jména0

SVŮDNÁ ŽENA, POKUŠITELKARuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАспазия (Аспасия) (ОТ)Клеопатра (ОТ)Лилит (ОТ)Цирцея (ОТ)

Česká konotativní jména0

ŽENA NEVYVOLÁVAJÍCÍ ÚCTU, NESYMPATICKÁRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaМотя (ОТ)Тетя Мотя (ОТ)

Česká konotativní jména0

MILENKARuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaДидона (ОТ)Дульцинея (Дульсинея) (ОТ)Лаиса (ОТ)Мальвина (ОТ)

94

Маруся (ОТ)Марьяна (ОТ)Машка (ОТ)Эстер (ОТ)◊ Маруха (ОТ)

□ Клавка (ОТ)□ Мара (ОТ)

Česká konotativní jména0

PROSTITUTKA, LEHKÁ ŽENARuské frazeologismy0

České frazeologismyVenušina kněžka (ČRFS)

Ruská konotativní jménaАспазия (Аспасия) (ОТ)Золушка (ОТ)Клара (ОТ)Лаиса (ОТ)Магдалина (Мария Магдалина, Мария из Магдалы) (ОТ)Мальвина (ОТ)Маруся (ОТ)Марьяна (ОТ)Матильда (ОТ)

Машка (ОТ)Мурка (ОТ)Муська (ОТ)Нана (ОТ)Наташа (ОТ)Нина (ГР)Нюшка (ОТ)Сандрильона (ОТ)◊ Маруха (ОТ)□ Марухан-клева (ОТ)□ Марушка (ОТ)□ Мархоня (ОТ)□ Мара (ОТ)□ Супернаташа (ОТ)

Česká konotativní jménarozára (SNČ)

LESBIČKARuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaВолодя (ОТ)

Клава (ОТ)Маруся (ОТ)Маша (ОТ)Машка (ОТ)

Česká konotativní jména0

MUČITELKARuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaИродиада (ОТ)

Česká konotativní jména0

OSTATNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ ŽENU, DÍVKURuské frazeologismy0

České frazeologismyPanna Maria (SČFI 2)Maria Panna (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАрина Родионовна (ОТ)Гапка (ОТ)Гюльчатай (ОТ)Джульетта (ОТ)Дидона (ОТ)

Иродиада (ОТ)Лилит (ОТ)Лолита (Лолиточка) (ОТ)Марфа (ОТ)Марья (ОТ)Марь Иванна (Марь Ивановна, Марь Ванна, Марья Ивановна, Мария Ивановна) (ОТ)Маша (ОТ)Наденька (ОТ)Нана (ОТ)Нюшка (ОТ)Тетя Мотя (ОТ)Февронья (ОТ)

95

□ Богданиха (ОТ)□ Мара (ОТ)

Česká konotativní jménaanča (SNČ)ludmilka (SNČ)žofka (SNČ)

DĚTI, SYNOVÉ

DĚTI, SYNOVÉ OBECNĚRuské frazeologismyКрасная Шапочка (RČFS)

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaКарапет (ОТ)

Морфей (ОТ)Спирька (ОТ)Эрик (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)□ Гаврица (ОТ)

Česká konotativní jména□ kuliferda (SNČ)

NEKŘTĚNÉ DĚTIRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaБогдан (ОТ)□ Богдановец (богодановец) (ОТ)

Česká konotativní jména0

NEMANŽELSKÉ DĚTIRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaБогдан (ОТ)□ Богданенок (ОТ)

□ Богданов (ОТ)□ Богдановна (ОТ)□ Богданыч (ОТ)□ Богданович (Богоданович) (ОТ)□ Богдановец (богодановец) (ОТ)

Česká konotativní jména0

OSTNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ DĚTI, SYNYRuské frazeologismyСоловей-разбойник (ST)

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaВениамин (ОТ)Жорж (ОТ)

Жоржик (ОТ)Макар (ОТ)Мирон (ОТ)Робинзон (ОТ)□ Иванморы (ОТ)□ Иуденок (ОТ)

Česká konotativní jména◊ amor (SSČ)

PŘÍTEL, SPOLEČNÍKRuské frazeologismyКастор и Поллукс (RČFS)

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАдам (ОТ)Аякс (Аянт) (ОТ)Васек (ОТ)Кирюха (Керюха) (ОТ)Макар (ОТ)

96

Орест и Пилад (Артид и Пилад) (ОТ)Пат и Паташон (ОТ)□ Керя (ОТ)□ Лазарек (ОТ)

Česká konotativní jménamatouš (SNČ)

NÁRODY, NÁRODNOSTI, ETNIKA

ŽIDÉRuské frazeologismyзвезда Давида (SČFI 2)

České frazeologismysyn Abrahámův (ST)potomek Abrahámův (ST)pokolení Abrahámovo (ST)plémě Abrahámovo (ST)Davidova hvězda (SČFI 2)dcery Sářiny (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАбрам (Авраам) (ОТ)Абраша (ОТ)Абрамчик (ОТ)Борух (ОТ)Дора (ОТ)

Зяма (ОТ)Изя (ОТ)Ицык (Ицка) (ОТ)Мойша (ОТ)Монька (ОТ)Сарра (Сара) (ОТ)София (Софья) (ОТ)Фима (ОТ)Хайка (ОТ)Хайм (ОТ)Хая (ОТ)Шмуль (ОТ)Эстер (ОТ)□ Шмульвасер (ОТ)

Česká konotativní jména0

OSTATNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ NÁRODY, NÁRODNOSTI, ETNIKARuské frazeologismyдядя Сэм (RČFS)

České frazeologismystrýček Sam (SČFI 2)strýc Sam (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaВасилий Иванович (Василий Иваныч) (ОТ)Ванька (ОТ)Ваня (ОТ)Ганс (ОТ)Герман (ОТ)Джон (ОТ)Джон Буль (Буль) (ОТ)Жорик (ОТ)Иван (ОТ)Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ)

Иван Иванович Иванов (Иван Иваныч Иванов) (ОТ)Карапет (ОТ)Кирилл (ОТ)Магомет (ОТ)Мамай (ОТ)Мамед (Мамедун) (ОТ)Наташа (ОТ)Осман (ОТ)Фриц (ОТ)Хачик (ОТ)□ Марушка (ОТ)□ Магометашка (ОТ)

Česká konotativní jménafrantík (SNČ)Ivan (SNČ)matouš (SNČ)

PROFESE, POSLÁNÍ, POZICE

PRACOVNÍK ORGÁNŮ ČINNÝCH V TRESTNÍM ŘÍZENÍRuské frazeologismy0

České frazeologismySherlok Holmes (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАнтон (ОТ)Асмодей (ОТ)Ванек (ОТ)Ванька (ОТ)Гапка (ОТ)

97

Держиморда (ОТ)Дядя Степа (ОТ)Жоржик (ОТ)Кирюха (Керюха) (ОТ)Малюта Скуратов (Малюта) (ОТ)Мирон Никитич (ГР)Мирошка (ГР)Митька (ОТ)Порфирий (ОТ)Семен (ОТ)Сережа (ОТ)

Сидор (ОТ)Тимофей (ОТ)Тимошка (ГР)Трифон (ОТ)Шерлок Холмс (ОТ)Яков (ОТ)Яшка (ОТ)□ Иванморы (ОТ)

Česká konotativní jménakryštof (SNČ)

KRIMINÁLNÍ ŽIVLYRuské frazeologismyлавры Герострата (RČFS)каинова печать (RČFS)

České frazeologismyposlat k Abrahámovi (ST)poslat za Adamem (ST)koupit za Ježíš Maria (ST)bourat káču (ST)Kainovo znamení (ČRFS)krutý jako Nero (SČFI 1)být krutý jako Nero (SČFI 1)pan Poberta (ST)tomu říkají Poberto (ST)

Ruská konotativní jménaВасек (ОТ)Гаврила (Гаврило) (ОТ)Гаврош (ОТ)Егор (ОТ)Жорик (ОТ)Зоил (ОТ)Иван (ОТ)Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ)Ирод (ОТ)Иуда (Июда, Иуда Искариот, Иуда искариотский,

Искариот, Иуда из Кариота) (ОТ)Каин (ОТ)Касьян (ОТ)Колян (ОТ)Магомет (ОТ)Макар (ОТ)Максим (ОТ)Малюта Скуратов (Малюта) (ОТ)Марьяна (ОТ)Маша (ОТ)Машка (ОТ)Мурка (ОТ)Фан Фаныч (ОТ)Фима (ОТ)Фомка (ОТ)Юрик (ОТ)◊ Асмодей (ОТ)◊ Маруха (ОТ)◊ Эзоп (ОТ)□ Всекаин (ОТ)□ Клавка (ОТ)□ Марушник (ОТ)

Česká konotativní jménapepík (SNČ)

OBĚŤ ZLOČINU, ZLODĚJERuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaВанек (ОТ)

Володя (ОТ)Леха (ОТ)Миша (ОТ)◊ Маруха (ОТ)◊ Фофан, фофаны (ОТ)

Česká konotativní jména0

VOJÁK, BOJOVNÍKRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАлеша (ОТ)Ганс (ОТ)Герман (ОТ)Жорик (ОТ)Иван (ОТ)

98

Фриц (ОТ) Česká konotativní jména0

SLUHA, LOKAJRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАлешка (ОТ)

Ганимед (ОТ)Личарда (Личард) (ОТ)Санчо Панса (Санчо Пансо, Санхо Панца) (ОТ)Фигаро (ОТ)◊ Хам (ОТ)

Česká konotativní jména0

OSTATNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ PROFESE, POSLÁNÍ, POZICERuské frazeologismyследить за кем как Аргус (RČFS)Аргусого око (RČFS)

České frazeologismyhlídat jako Argus koho (ČRFS)slídit po kom jako Argus (ČRFS)být jako Argus (SČFI 1)být bdělý jako Argus (SČFI 1)hlídat Argusovýma očima (ČRFS)střežit koho,co Argusovýma očima (ČRFS)pan Franc (SČFI 2)pan Franc ze zámku (SČFI 2)pan Johanes (SČFI 2)pan Johanes ze zámku (SČFI 2)náměstek Petrův (SČFI 2)náměstek Petrův na zemi (SČFI 2)být jako Sibyla (SČFI 1)mluvit jako Sibyla (SČFI 1)zasvěcenec Thálie (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАвгуст (ОТ)Автомедон (Авромедонт) (ОТ)Айболит (ОТ)Аргус (ОТ)Арина Родионовна (ОТ)Аристарх (ОТ)Аристотель (ОТ)Афоня (ОТ)Ванька (ОТ)Вася (Вась) (ОТ)Виргилий (Вергилий) (ОТ)Вован (ОТ)Гаврила (Гаврило) (ОТ)Ганимед (ОТ)Гулливер (ОТ)Демосфен (ОТ)Жорж (ОТ)Жоржик (ОТ)

Зоил (ОТ)Иван Иванович (Иван Иваныч) (ОТ)Левша (ОТ)Леха (ОТ)Личард (ОТ)Луис Альберто (Луис Альбертович) (ОТ)Макар (ОТ)Маруся (ОТ)Марь Иванна (Марь Ивановна, Марь Ванна, Марья Ивановна, Мария Ивановна) (ОТ)Машка (ОТ)Ментор (ОТ)Меркурий (ОТ)Нерон (ОТ)Нестор (ОТ)Нюшка (ОТ)Пимен (ОТ)Ромео (ОТ)Сивилла (Сибилла) (ОТ)Сократ (ОТ)Соломон (ОТ)Фигаро (ОТ)Филипп (ОТ)Эскулап (ОТ)Яков (ОТ)Яшка (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)◊ Охреян (ОТ)◊ Полкан (ОТ)◊ Эскулап (ОТ)□ Гаврилка (Гаврила) (ОТ)□ Иванморы (ОТ)□ Ментор (ОТ)

Česká konotativní jménaantoušek (SNČ)hamlet (SNČ)jožka (SNČ)◊ sibyla (SSČ)

99

POVAHOVÉ VLASTNOSTI

ZÁPORNÉ POVAHOVÉ VLASTNOSTI

LEHKOMYSLNÍ, ROZTRŽITÍ, NEZODPOVĚDNÍ, NEPRAKTIČTÍRuské frazeologismyрасстерться как Емелянова мать перед смертью (GR)

České frazeologismychovat se jako divá Bára (ST)být jako Hamlet (SČFI 1)váhat jako Hamlet (SČFI 1)chodí jako Honza vrtaný (ST)je jako janek (ČRFS)stojí jako janek (ČRFS)hloupý Janek (SČFI 2)vyletěla jak kača z pukače (ST)běží jako by měl Krakonoše v patách (ST)

Ruská konotativní jménaАдам (ОТ)Лолита (Лолиточка) (ОТ)Матрена (ОТ)Митюха (ОТ)Мотя (ОТ)Фифа (ОТ)Хоня (ОТ)◊ Эзоп (ОТ)◊ Фитяй (ОТ)◊ Фифа (ОТ)□ Фифка, фифочка (ОТ)

Česká konotativní jména0

NEPOŘÁDNÍ, LAJDÁCIRuské frazeologismyвалять ваньку (RČFS)

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАкулька (ОТ)Ероха (ОТ)Митрофан (Митрофанушка) (ОТ)

Мотя (ОТ)Петруха (ОТ)Тетя Мотя (ОТ)Ховря (Хивря) (ОТ)□ Матрешка (ОТ)□ Петрухаться (ОТ)

Česká konotativní jména0

LHÁŘI, CHVÁSTALOVÉRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaАлеха (ОТ)Алешка (ОТ)

Андрон (ОТ)Аника (ОТ)Дема (ОТ)Эзоп (ОТ)□ Филонить (фелонить) (ОТ)□ Эзопить (ОТ)

Česká konotativní jména0

PODVODNÍCI, LSTIVÍRuské frazeologismyвалять ваньку (RČFS)быть хитрый как Лиса Патрикеевна (GR)хитроумный Одиссей (RČFS)быть как Тартюф (GR)хитроумный как Улисс (GR)двуликий Янус (RČFS)быть как Двуликий Янус (GR)быть двуликим Янусом (RČFS)

České frazeologismybýt jako Tartuffe (GR)Janusova tvář (ST)mít Janusovu tvář (ČRFS)janusovská tvář (ČRFS)lstivý jako Odysseus (SČFI 1)být lstivý jako Odysseus (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaБендер (ОТ)Вакул (Вакула) (ОТ)

100

Вован (ОТ)Дема (ОТ)Жорж (ОТ)Жоржик (ОТ)Зяма (ОТ)Макар (ОТ)Остап (ОТ)Фомка (ОТ)Эзоп (ОТ)◊ Офофанить(-ся) (ОТ)

□ Егорить (ОТ)□ Иванморы (ОТ)□ Объемелить (ОТ)□ Окуломать (ОТ)□ Офалить (ОТ)□ Эзопить (ОТ)

Česká konotativní jména0

OPILCI, ALKOHOLICIRuské frazeologismyприносить жертву Вакху (ČRFS)Поклонник Вакха (ČRFS)Поклонник Бахуса (ČRFS)служить Бахусу (RČFS)поклоняться Бахусу (RČFS)

České frazeologismyvzývat Bakcha (ČRFS)holdovat Bakchovi (ČRFS)sloužit Bakchovi (ČRFS)obětovat Bakchovi (ČRFS)Bakchův rytíř (ČRFS)sežraný jak Karkulka (ČRFS)

Ruská konotativní jménaАлик (ГР)Егор (ОТ)Жорж (ОТ)Кирюха (Керюха) (ОТ)Максим (ОТ)Мишка (ОТ)Сережка (ОТ)Федя (ОТ)□ Кирюшка (ОТ)□ Кирюшкин (ОТ)□ Кирюшник (ОТ)

Česká konotativní jména0

LAKOMCI, CHAMTIVÍRuské frazeologismyКащей бессмертный (RČFS)Кощей (кощей) бессмертный (RČFS)скуп как Кощей (кощей) (RČFS)

České frazeologismybýt jako Bumbrlíček (ST)štědrý jako svatý Maňata (ST)štědrý jako svatý Maňata, co na tvrdo vejce vařil a chudým polévku rozdával (ST)štědrý jako svatý Mařata (ST)štědrý jako svatý Mařata, který pařil kuřata a polívku dával chudým (ST)strýček Skrblík (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАред (ОТ)Асмодей (ОТ)Гарпалон (ОТ)Гобсек (ОТ)Иуда (Июда, Иуда Искариот, Иуда искариотский, Искариот, Иуда из Кариота) (ОТ)Крез (ОТ)◊ Оклитиан (ОТ)

Česká konotativní jména0

POKRYTCIRuské frazeologismyИудушка Головлев (ST)быть как Тартюф (GR)двуликий Янус (RČFS)быть как Двуликий Янус (GR)быть двуликим Янусом (RČFS)

České frazeologismyJanusova tvář (ST)mít Janusovu tvář (ČRFS)janusovská tvář (ČRFS)jidášský polibek (ČRFS)

Ruská konotativní jménaИуда (Июда, Иуда Искариот, Иуда искариотский, Искариот, Иуда из Кариота) (ОТ)Иудушка (ОТ)Макар (ОТ)Тартюф (ОТ)◊ Лазарь (ОТ)□ Иудин (ОТ)□ Иудствовать (ОТ)

Česká konotativní jména0

101

ZRÁDCIRuské frazeologismyкак Иуда (ČRFS)быть как Иуда (GR)Иуда-предатель (RČFS)предать как Иуда Христа (RČFS)продать как Иуда Христа (RČFS)поцелуй Иуды (RČFS)Иудин поцелуй (RČFS)иудины деньги (RČFS)поступать как Каин (GR)отречься от кого-нибудь как Петр от Христа (GR)

České frazeologismyjako Jidáš (ČRFS)falešný jako Jidáš (SČFI 1)být falešný jako Jidáš (SČFI 1)koukat jako Jidáš (SČFI 1)zradit někoho jako Jidáš (SČFI 1)jidášská služba (ČRFS)Jidášův groš (ČRFS)Jidášův peníz (ČRFS)jidášský groš (ČRFS)

Jidášův troníček (ČRFS)jidášský peníz (ČRFS)jidášský troníček (ČRFS)Jidášova mzda (ČRFS)jidášský polibek (ČRFS)prodat někoho za jidášský groš (SČFI 3)počínat si jako Kain (GR)

Ruská konotativní jménaИуда (Июда, Иуда Искариот, Иуда искариотский, Искариот, Иуда из Кариота) (ОТ)Иудушка (ОТ)Павлик Морозов (ОТ)□ Азефщина (ОТ)□ Азефствовать (ОТ)□ Всекаин (ОТ)□ Искариотка (ОТ)□ Иудин (ОТ)□ Иудить (ОТ)

Česká konotativní jména0

ZLÍRuské frazeologismyКащей бессмертный (RČFS)Кощей (кощей) бессмертный (RČFS)быть как Кощей бессмертный (GR)страшный как Мафистофель (GR)Баба-Яга (RČFS)Баба-Яга костяная нога (RČFS)быть злой как Баба-Яга (GR)

České frazeologismybaba Jaga (SČFI 2)Ježibaba (ST)Kainovo znamení (ČRFS)

Ruská konotativní jménaАред (ОТ)Асмодей (ОТ)Зоил (ОТ)Касьян (ОТ)Коля (ОТ)◊ Оклитиан (ОТ)□ Аредский (ОТ)□ Касьяновцы (ОТ)

Česká konotativní jména0

HRUBÍ, KRUTÍRuské frazeologismyжестокий как Ирод (GR)умереть как Малюта Скуратов (GR)жестокий как Нерон (GR)бить как Сидорову козу (ST)хамово отродье (RČFS)

České frazeologismypřeherodesovat Herodesa (ČRFS)přeherodesovat Heroda (ČRFS)krutý jako Herodes (GR)krutý jako Nero (SČFI 1)být krutý jako Nero (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaАйболит (ОТ)

Аред (ОТ)Ахреян (Ахрем) (ОТ)Гаврила (Гаврило) (ОТ)Кабаниха (ОТ)Малюта Скуратов (Малюта) (ОТ)Медуза (ОТ)Мотря (ОТ)Мотя (ОТ)Нерон (ОТ)Солоха (ОТ)Степан (ОТ)Хам (ОТ)◊ Эзоп (ОТ)□ Малютовоскуратен (ОТ)

102

Česká konotativní jména0

OSTATNÍ NEGATIVNÍ POVAHOVÉ VLASTNOSTIRuské frazeologismyАкакий Акакиевич (ST)Алеха сельский (ST)Алеша бесконвойный (ST)ни в городе Богдан, ни в селе Селиван (RČFS)ни в городе Богдан, ни в селе Селифан (RČFS)любопытная Варвара (RČFS)абстрактный Вася (RČFS)Что ему Гекуба! (ČRFS)вести себя как Дон-Жуан (GR)Иван Иванович и Иван Никифорович (ST)прикидываться/прикинуть Лазарем (RČFS)притворяться/притвориться Лазарем (RČFS)беден как Лазарь (RČFS)Лотова жена (ST)быть самовлюбленный как Нарцис (GR)быть ревнив как Отелло (GR)умыть/умывать руки как Пилат (GR)вести себя как Тарзан в джунглях (GR)перешла как Уляна в ляшскую веру (GR)Фома неверующий (RČFS)Фома неверный (RČFS)быть как Фома неверующий (GR)

České frazeologismydivá Bára (SČFI 2)chovat se jako divá Bára (ST)být jako Bumbrlíček (ST)chovat se jako Don Juan (GR)zvědavá Eva (ČRFS)nemít filipa (SČFI 3)nemít kouska filipa (SČFI 3)být jako Hamlet (SČFI 1)váhat jako Hamlet (SČFI 1)co je mu Hekuba! (ČRFS)být jako Héraklés na rozcestí (ST)Héraklés na rozcestí (ST)paličatý Janek (SČFI 2)utíkat jako Káča před kocourem (ST)žvanit jako stará Káča (ST)posedl ho Mařík (ST)zhlížet se v sobě jako Narcis (SČFI 1)být narcisovsky zahleděn do sebe (ST)oidipovský komplex (SČFI 2)být jako Othello (SČFI 1)být žárlivý jako Othello (SČFI 1)mýt si ruce jako Pilát (SČFI 1)mýt si ruce jako Pontský Pilát (SČFI 1)dělá jako by sežral Šalamounovo hovno (SČFI 1)vypadá jako by sežral Šalamounovo hovno (SČFI 1)tváří se jako by sežral Šalamounovo hovno (SČFI 1)nevěřící Tomáš (ČRFS)být nevěřící Tomáš (ČRFS)

bejt nevěřící Tomáš (ČRFS)svatý Utřinos (SČFI 2)nejapný co náš Vávra (ST)

Ruská konotativní jménaАбросим (ОТ)Азеф (ОТ)Алик (ОТ)Альфонс (ОТ)Аред (ОТ)Артюха (ОТ)Асмодей (ОТ)Афонька (ОТ)Ахреян (Ахрем) (ОТ)Бармалей (ОТ)Бендер (ОТ)Ванзя, Ваньзя, Ваньдзя, Ваньжа (ОТ)Варвара (ОТ)Вася (Вась) (ОТ)Вовочка (ОТ)Гаврила (Гаврило) (ОТ)Герострат (ОТ)Дон-Жуан (Донжуан, дон Жуан, Дон-Жуант, Дон-Хуан, Шуан) (ОТ)Дунька (ОТ)Егор (ОТ)Ерофей (ОТ)Ероха (ОТ)Жорж (ОТ)Жоржик (ОТ)Жорик (ОТ)Кабаниха (ОТ)Нарцисс (ОТ)Омельфа (Амельфа) (ОТ)Отелло (ОТ)Павлик Морозов (ОТ)Паша (ОТ)Селадон (ОТ)Семен (ОТ)Тарзан (ОТ)Тетя Мотя (ОТ)Филимон (ОТ)Фифа (ОТ)Хам (ОТ)Шурик (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)◊ Лазарь (ОТ)◊ Оклитиан (ОТ)◊ Осман (ОТ)◊ Полкан (ОТ)◊ Фетюк (ОТ)◊ Филон (фелон) (ОТ)◊ Фитяй (ОТ)

103

◊ Фифа (ОТ)□ Альфонсизм (ОТ)□ Альфонсировать (ОТ)□ Аредский (ОТ)□ Гамлетик (ОТ)□ Геростратик (ОТ)□ Геростратишко (ОТ)□ Егоренный (ОТ)□ Ерохониться (ОТ)□ Искариотина (ОТ)□ Маргафонтьевна (ОТ)□ Мардофоня (ОТ)□ Махометский (ОТ)

□ Микро-Кабаниха (ОТ)□ Фалуй (ОТ)□ Филонщик (ОТ)□ Фифка, фифочка (ОТ)□ Халимон (ОТ)

Česká konotativní jménajanek (SNČ)narcis (SNČ)□ barbín (SNČ)□ nána (SNČ)□ narcista (SSČ)□ narcismus, narcizmus (SSČ)

KLADNÉ POVAHOVÉ VLASTNOSTI

VĚRNÍRuské frazeologismyждать как Пенелопа (GR)верный как Ромео и Джульетта (GR)

České frazeologismyžít jako Filemón a Baukis (SČFI 1)čekat (na někoho) jako Penelopa (SČFI 1)být věrná (někomu) jako Penelopa (SČFI 1)

věrný jako Romeo a Julie (GR)

Ruská konotativní jménaПенелопа (ОТ)Санчо Панса (Санчо Пансо, Санхо Панца) (ОТ)

Česká konotativní jména0

TRPĚLIVÍRuské frazeologismyтерпеливый как Иов (GR)Иов многострадальный (RČFS)ждать как Пенелопа (GR)

České frazeologismytrpělivý jako Job (SČFI 1)být trpělivý jako Job (SČFI 1)snášet něco jako Job (SČFI 1)snášet něco trpělivě jako Job (SČFI 1)nést něco jako Job (SČFI 1)

nést něco trpělivě jako Job (SČFI 1)trpí jako Job (ST)čekat (na někoho) jako Penelopa (SČFI 1)být věrná (někomu) jako Penelopa (SČFI 1)

Ruská konotativní jména0

Česká konotativní jména0

OSTATNÍ KLADNÉ POVAHOVÉ VLASTNOSTIRuské frazeologismyсторожить кого-нибудь как Аргус (GR)Василиса Премудрая (RČFS)щедрый как Дед-Мороз (GR)молчать как Зоя Космодемьянская (GR)вести себя как Иван Токмаков (GR)вести себя как Иван-царевич (GR)кот Леопольд (RČFS)генерал Топтыгин Михайло Иваныч (RČFS)Прометеев огонь (RČFS)Сахар Мёдовыч (сахар-мёдовыч) (RČFS)баловень Фортуны (RČFS)цицероновское красноречие (ČRFS)Красная Шапочка (RČFS)

České frazeologismybýt jako Argus (SČFI 1)

být bdělý jako Argus (SČFI 1)hlídat jako Argus koho (ST)slídit po kom jako Argus (ST)má oči jako Argus (ČRFS)střežit koho,co Argusovýma očima (ČRFS)hlídat Argusovýma očima (ST)rytíř Bajaja (ST)je silný jako Bivoj (ČRFS)má sílu jako Bivoj (ČRFS)ciceronská výmluvnost (ČRFS)být pilný jako Ferda Mravenec (GR)miláček Fortuny (ČRFS)hloupý Honza (ČRFS)mluvit jako Jan Zlatoústý (GR)štědrý jak svatý Kryšpín (ST)štědrý jak svatý Kryšpín, jenž koželuhům kůže bral a ševcům dával (ST)

104

tvářit se jako panenka Maria (SČFI 1)být jako panenka Maria (SČFI 1)být na koho jako mílius (ST)mít se ke komu jako mílius (ST)být vyvolencem Štěstěny (ST)miláček Štěstěny (ČRFS)

Ruská konotativní jménaАмфитрион (ОТ)Ананий (ОТ)Аполлон (ОТ)Аред (ОТ)Арина Родионовна (ОТ)Аристид (ОТ)Демосфен (ОТ)

Дон-Кихот (Дон-Кишот, Дон-Кишод) (ОТ)Золушка (ОТ)Иван (ОТ)Иван Гаврилыч (ОТ)Осман (ОТ)Сандрильона (ОТ)Селадон (ОТ)Феликс (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)◊ Осман (ОТ)□ Геростратизм (ОТ)□ Донкихотство (ОТ)

Česká konotativní jména0

NEUTRÁLNÍ POVAHOVÉ VLASTNOSTI

DŮVĚŘIVÍ, NAIVNÍ, SNÍLCIRuské frazeologismyбыть как умная Маша (ST)умная Маша (RČFS)как умная Маша (RČFS)Мидасовы уши (ST)

České frazeologismydívat se jako svatá Dala (ST)nedělej ze sebe malýho edu (ST)představuje si to, jak Hurvínek válku (ČRFS)představuje si to jako Hurvínek válku (ST)je jako malý Jarda (ČRFS)Jako malej Jarda! (SČFI 4)nedělej ze sebe malýho Jardu (ST)šklebí se na to jako Mikeš na jelito (ST)Můj ty Tondo! (SČFI 4)Můj ty Tondo kolenatej! (SČFI 4)

Ruská konotativní jménaАфоня (ОТ)Ваня (ОТ)Васек (ОТ)Додон (ОТ)Дон-Кихот (Дон-Кишот, Дон-Кишод) (ОТ)Иванушка (ОТ)Леха (ОТ)Маруся (ОТ)Фалалей (ОТ)Филимон (ОТ)◊ Тюха (ОТ)□ Донкихотство (ОТ)□ Донкихотствовать (донкишотствовать) (ОТ)

Česká konotativní jménamatěj (SNČ)

ŠIBALOVÉ, VYCHYTRALÍRuské frazeologismyхитрый Митрий (RČFS)

České frazeologismymá filipa (ČRFS)poradit se s filipem (SČFI 3)

Ruská konotativní jménaВакул (Вакула) (ОТ)Дема (ОТ)Макар (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)□ Хитрован (ОТ)

Česká konotativní jménakuliferda (SNČ)

OSTATNÍ NEUTRÁLNÍ POVAHOVÉ VLASTNOSTIRuské frazeologismyбыть как Алеша Бесконвойный (GR)быть как любопытная Варвара (GR)он как Гамлет (GR)мели, Емеля, твоя неделя (RČFS)выть как Еноха Праведный (GR)царевна Несмеяна (RČFS)быть как Несмеяна Царевна (GR)

железный Феликс (RČFS)

České frazeologismybýt zvědavý jako Eva (GR)být (někde) jako Popelka (SČFI 1)být (někde) popelkou (SČFI 1)Vendulka utěšitelka (www.pressweb.cz)

105

Ruská konotativní jménaВарвара (ОТ)Гамлет (ОТ)Бендер (ОТ)Емеля (ОТ)Мария (ОТ)Ромео (ОТ)◊ Маруха (ОТ)◊ Фофан (ОТ)

□ Донжуанистый (ОТ)□ Донжуанство (ОТ)□ Дон-жуанизм (ОТ)□ Марфунство (ОТ)

Česká konotativní jménadorota (SNČ)kuba (SNČ)matěj (SNČ)

ROZUMOVÉ SCHOPNOSTI

PROSŤÁČCI, NEVZDĚLANÍRuské frazeologismyАфанасий Иванович и Пульхерия Ивановна (ST)они как Давид и Голиаф (GR)быть как Емеля-дурачок (GR)выть как Еноха Праведный (GR)вести себя как Ерема (GR)быть как Иван-дурак (GR)Иванушка-дурачок (RČFS)выть как Иванушка-дурачок (GR)Леха Боханский (ST)быть как умная Маша (ST)как умная Маша стоять (ST)как умная Маша поверить (ST)Маша с Уралмаша (ST)Мидасовы уши (ST)умен как поп Семен (GR)хамово отродье (RČFS)

České frazeologismydívat se jako svatá Dala (ST)tváří se jako svatá Dala (SČFI 1)tváří se jako svatá Dala a nevěděla komu (SČFI 1)jsou jako David a Goliáš (SČFI 1)kouká jako Filip na jelito (ČRFS)kouká jako Filip na kroupy (ČRFS)usmívá se jako Filip na jelito (ČRFS)usmívá se jako Filip na kroupy (ČRFS)hloupý Honza (ČRFS)být jako hloupý Honza (SČFI 1)tvářit se jako hloupý Honza (SČFI 1)směje se jako hloupý Honza (ST)stát jako Honza (ST)smát se jako Honza na jelito (SČFI 1)usmívat se jako Honza na jelito (SČFI 1)koukat jako Honza na jelito (SČFI 1)hloupý Janek (SČFI 2)směje se jako hloupý Janek (ST)je Janek z koho, čeho (ČRFS)dělat janka (ST)jako hloupý Jura (ST)stojí jak Jura (ST)stojí jak Jura s cedulí (ST)chodí jak Jura (ST)

chodí jak Jura s cedulí (ST)hledí jak Jura (ST)hledí jak Jura s cedulí (ST)směje se jako Kuba na jelito (ČRFS)šklebí se na to jako Mikeš na jelito (ST)hloupý jako staré Mikšovy boty (ST)kouká jako svatý Mrkal bez klapek (ST)moudrý jako Šalamounovy gatě (ST)jako Šalamounův knoflík u gatí (ST)jako Šalamounovy holenky (ST)myslí, že spolkl Šalamouna (ST)dělá jako by snědl Šalamounův mozek (ST)jako by snědl Šalamounův mozek (ST)svatý Utřinos (SČFI 2)stojí jako svatý Utřinos na hrázi (ST)

Ruská konotativní jménaАгафон (ОТ)Акулина (Кулина) (ОТ)Акулька (ОТ)Алеша (ОТ)Аноха (ОТ)Артюшка (ОТ)Афоня (ОТ)Ахрамей (Вахрамей, Вахруша, Вахрушка) (ОТ)Ахреян (Ахрем) (ОТ)Буратино (ОТ)Ванек (ОТ)Ванзя, Ваньзя, Ваньдзя, Ваньжа (ОТ)Ванька (ОТ)Ваня (ОТ)Варюха (ОТ)Васек (ОТ)Василий (ОТ)Володя (ОТ)Гапка (ОТ)Дон-Кихот (Дон-Кишот, Дон-Кишод) (ОТ)Дунька (ОТ)Дуня (ОТ)Егор (ОТ)Ерема (ОТ)Ермолай (ОТ)Золушка (ОТ)

106

Иван (ОТ)Иван Иванович Иванов (Иван Иваныч Иванов) (ОТ)Иванушка (ОТ)Ивашка (ОТ)Клава (ОТ)Леха (ОТ)Макар (ОТ)Маланья (ОТ)Маруся (ОТ)Марфутка (ОТ)Марь Иванна (Марь Ивановна, Марь Ванна, Марья Ивановна, Мария Ивановна) (ОТ)Маша (ОТ)Мирон (ОТ)Мирошка (ОТ)Митек (ОТ)Митрофан (Митрофанушка) (ОТ)Мотря (ОТ)Мотя (ОТ)Тетя Мотя (ОТ)Олух (ОТ)Опрѣмъ (ОТ)Петряй (Петрей) (ОТ)Прасковья (ОТ)Савоська (ОТ)Сандрильона (ОТ)Семен (ОТ)Софрон (ОТ)Степан (ОТ)Степа (ОТ)Тимофей (ОТ)Тимоха (ОТ)Трифон (ОТ)Тюха (ОТ)Фалалей (ОТ)Федосья (ОТ)Федя (ОТ)Фекла (ОТ)Фенька (ОТ)Фефела (ОТ)Филатка (ОТ)Филимон (ОТ)Филофей (ОТ)Филька (ОТ)Филя (ОТ)Фома (Хома) (ОТ)

Фофан (ОТ)Хавронья (ОТ)Хам (ОТ)Хвеня (ОТ)Шурик (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)◊ Эзоп (ОТ)◊ Олух (ОТ)◊ Пантюха (ОТ)◊ Тюха (ОТ)◊ Фатюй (ОТ)◊ Фонфан (ОТ)◊ Фофан (ОТ)◊ Хам (ОТ)□ Васюся (ОТ)□ Гаврилка (ОТ)□ Гаврюшка (ОТ)□ Маргафоня (ОТ)□ Матрешка (ОТ)□ Митрофанаускас (ОТ)□ Мордофиля (ОТ)□ Простофиля (ОТ)□ Тюха-матюха (ОТ)□ Фалуй (ОТ)□ Фелка (ОТ)□ Фефелка (ОТ)

Česká konotativní jménaamina (SNČ)andula (SNČ)antoušek (SNČ)august (SNČ)bohoušek (SNČ)eman (SNČ)emil (SNČ)Jan (SNČ)káča (SNČ)kačena (SNČ)lojza (SNČ)macek (SNČ)mařena (SNČ)mařka (SNČ)véna (SNČ)vendelín (SNČ)□ kubisrálek (SNČ)□ nána (SNČ)

MOUDŘÍ, VZDĚLANÍRuské frazeologismyВасилиса Премудрая (RČFS)они как Давид и Голиаф (GR)хитрый Митрий (RČFS)хитроумный Одиссей (RČFS)мудрый как Соломон (ST)мудрый как царь Соломон (GR)соломоного решение (RČFS)

суд Соломона (RČFS)Соломонов суд (RČFS)

České frazeologismyjsou jako David a Goliáš (SČFI 1)má filipa (ČRFS)poradit se s filipem (SČFI 3)být starý jako Metuzalém (SČFI 1)

107

Sherlok Holmes (SČFI 2)moudrý jako král Šalamoun (GR)moudrý jako král Šalomoun (GR)je chytrý jak Šalamoun (ČRFS)je chytrý jako Šalamoun (ČRFS)moudrý jak Šalamoun (ČRFS)moudrý jako Šalamoun (ČRFS)šalamounské řešení (ČRFS)děd Vševěd (ST)

Ruská konotativní jménaМарья (ОТ)Нестор (ОТ)Сократ (ОТ)Соломон (ОТ)Эстер (ОТ)

Česká konotativní jménafilip (SNČ)□ šalamounský (SSČ)□ šalomounský (SSČ)

FYZICKÉ MOŽNOSTI

NEŠIKOVNÍ, TĚŽKOPÁDNÍRuské frazeologismyни в городе Богдан, ни в селе Селиван (RČFS)ни в городе Богдан, ни в селе Селифан (RČFS)

České frazeologismytočí se jako Káča (kača) v čepci (v čepici) (ST)být jako prkenný Mojžíš (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaАкуля (Куля) (ОТ)Аноха (ОТ)Ахреян (Ахрем) (ОТ)Буратино (ОТ)Вавила (Вавило) (ОТ)Ваня (ОТ)Володя (ОТ)

Зоя (ОТ)Митя (ОТ)Пентюх (ОТ)Солоха (ОТ)Тимоха (ОТ)Тюха (ОТ)Фаля (ОТ)Фетинья (ОТ)Феша (ОТ)Филя (ОТ)◊ Дадон (ОТ)◊ Пентюх (ОТ)◊ Фатюй (ОТ)

Česká konotativní jménamatěj (SNČ)

ŠIKOVNÍ, MRŠTNÍRuské frazeologismyлазить как Тарзан (GR)

České frazeologismyhotový Ferda mravenec (www.blesk.cz)utíkat jako Káča před kocourem (ST)je ještě jako Kalupinka (ST)lézt jako Tarzan (SČFI 1)

šplhat jako Tarzan (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaГаврик (ОТ)

Česká konotativní jména0

SILNÍRuské frazeologismyкак Антей (GR)быть как Антей (GR)подвиги Геракла (RČFS)труд Геракла (RČFS)сильный как Геркулес (ST)быть как Геркулес (RČFS)Геркулесов труд (RČFS)геркулесова работа (RČFS)подвиг Геркулеса (RČFS)геркулесовы подвиги (RČFS)Давид и Голиаф (RČFS)Илья Муромец (RČFS)

как Илья Муромец (RČFS)сильный как Илья Муромец (GR)быть сильный как Илья Муромец (GR)сильный как Самсон (GR)быть сильный как Самсон (GR)

České frazeologismychlap jako Bakchus (ST)chlap jako Bakus (ST)chlap jako babuš (ST)je silný jako Bivoj (ČRFS)má sílu jako Bivoj (ČRFS)jsou jako David a Goliáš (SČFI 1)

108

být jako Goliáš (SČFI 1)je jako Herkules (ČRFS)má sílu jako Herkules (ČRFS)dělat ze sebe Juru (ST)jako Samson (ČRFS)má sílu jako Samson (ČRFS)je silný jako Samson (ČRFS)

Ruská konotativní jménaГеркулес (Геракл) (ОТ)Голиаф (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)

Česká konotativní jménajura (SNČ)

OSTATNÍ FYZICKÉ MOŽNOSTIRuské frazeologismyглаза как у Аргуса у кого (RČFS)Давид и Голиаф (RČFS)Илья Муромец (RČFS)как Илья Муромец (RČFS)болен как Лазарь (RČFS)прикидываться/прикинуть Лазарем (RČFS)притворяться/притвориться Лазарем (RČFS)кос, как Соловей-разбойник (ST)

České frazeologismymá oči jako Argus (ČRFS)mít oči Argusovy (ST)mít argusovský zrak (ST)chlap jako Bakchus (ST)chlap jako Bakus (ST)chlap jako babuš (ST)jsou jako David a Goliáš (SČFI 1)být jako Jura (SČFI 1)běhat jako Jura (SČFI 1)skákat jako Jura (SČFI 1)dělat ze sebe Juru (ST)

je ještě jako Kalupinka (ST)má oko z Kašparovy krávy (ČRFS)má oči z Kašparovy krávy (ČRFS)má voko z Kašparovy krávy (ČRFS)má voči z Kašparovy krávy (ČRFS)má oko Kašparovic krávy (ČRFS)má oči Kašparovic krávy (ČRFS)má voko Kašparovic krávy (ČRFS)má voči Kašparovic krávy (ČRFS)být jako lazar (SČFI 1)ležet jako lazar (SČFI 1)hotový lazar (SČFI 2)učiněný lazar (SČFI 2)úplný lazar (SČFI 2)tanec svatého Víta (SČFI 2)

Ruská konotativní jména0

Česká konotativní jménajura (SNČ)

SKUTKY, ČINNOSTI, JEDNÁNÍ

ZÁPORNÉ SKUTKY, ČINNOSTI, JEDNÁNÍRuské frazeologismyВальпургиева ночь (RČFS)работать в бригаде Ваньки Шаталова (ST)валять ваньку (RČFS)Варфоломеевская ночь (RČFS)дойти до геркулесовых столбов (RČFS)дойти до геркулесовых столпов (RČFS)привести к Иисусу (ST)Лазаря петь (RČFS)Лазаря тянуть (RČFS)Лазаря запевать/запеть (RČFS)Лазарем петь (RČFS)Лазарем тянуть (RČFS)Лазарем запевать/запеть (RČFS)Минькой звали кого (RČFS)Митькой звали кого (RČFS)от Понтия к Пилату (RČFS)от Понтия к Пилату посылать (RČFS)ходить от Понтия к Пилату (RČFS)

České frazeologismyna Abraháma volat (ST)chodit od Annáše ke Kaifášovi (ČRFS)posílat koho od Annáše ke Kaifášovi (ČRFS)Bartolomějská noc (ČRFS)dostal na chrám páně svatého Bouchala (ČRFS)dali mu na chrám páně svatého Bouchala (ČRFS)dělat dášu (SNČ)chválit Davida (ST)vidět Davida (ST)volat Davida (ST)honit Davida (ST)s Davidem se prát (ST)na Davida volat (ST)blít jak Diana (SČFI 1)srát jako Diana (SČFI 1)běhat od Havla k Pavlovi (ST)hérostratovský čin (ST)jsem z toho Honza (ST)jsem z toho Jan (ST)

109

sedl Janek na koníčka (ST)poplést si to s Karolinou Světlou (SČFI 3)dělat kašpara (ČRFS)to jsem Kašpar! (ČRFS)dělat ze sebe kašpara (ČRFS)dělat si kašpary (ČRFS)dělat si kašpárky (ČRFS)dělat si kašprlata (ČRFS)tropit si kašpary (ČRFS)tropit si kašpárky (ČRFS)tropit si kašprlata (ČRFS)zejskaltě co Michal na sviních (ST)zapřel koho jako Petr Krista (ČRFS)od Petra k Pavlovi (ČRFS)běhat od Petra k Pavlovi (ČRFS)posílat koho od Petra k Pavlovi (ČRFS)chodit ke všem Petrům a Pavlům (ST)chodit od Pontia k Pilátovi (ČRFS)běhat od Pontia k Pilátovi (ČRFS)mýt si ruce jako Pilát (SČFI 1)mýt si ruce jako Pontský Pilát (SČFI 1)zvoral to jak Přemysl (ST)běhat od Vacka k Mackovi (ST)ječet jako Viktorka u splavu (ST)

Ruská konotativní jménaВанька (ОТ)◊ Лазарь (ОТ)◊ Офофанить(-ся) (ОТ)□ Джонить (ОТ)□ Донкихотство (ОТ)□ Егорить (ОТ)□ Ерофениться (ОТ)□ Ерохониться (ОТ)□ Ерошиться (ОТ)□ Иванить (ОТ)□ Иваниться (ОТ)□ Иваниться (ОТ)□ Иудствовать (ОТ)□ Лазарить (ОТ)□ Лазарничать (ОТ)□ Марушить (ОТ)□ Наафонить (ОТ)□ Напавликоморозничать (ОТ)□ Охреянить (ОТ)□ Пилатить (ОТ)□ Филонить (фелонить) (ОТ)□ Филонство (ОТ)

Česká konotativní jménadáša (SNČ)□ vaškovat (SNČ)

KLADNÉ SKUTKY, ČINNOSTI, JEDNÁNÍRuské frazeologismyслужить Аполлону (RČFS)разрубать/разрубить гордиев узел (чего) (RČFS)рассекать/рассечь гордиев узел (чего) (RČFS)кающаяся Магдалина (RČFS)

České frazeologismynezapomínat na svatého Bonifácia (ST)mistr Nouze naučil Dalibora housti (ST)nouze naučila Dalibora housti (ST)rozetnout gordický uzel (SČFI 3)přetnout gordický uzel (SČFI 3)vznést se jako Ikarus (SČFI 1)

vzlétnout jako Ikarus (SČFI 1)točí se jako káča (ST)je svatého Lenocha (ST)mít svatou Lenoru (ST)poradit se s Vaňkem (ČRFS)

Ruská konotativní jména◊ Захар (ГР)□ Ванькать (ОТ)□ Марушиться (ОТ)

Česká konotativní jména0

NEUTRÁLNÍ SKUTKY, ČINNOSTI, JEDNÁNÍRuské frazeologismyбродить как Агасфер (GR)следить за кем как Аргус (RČFS)взлететь как Икар (GR)Кондрашка хватил (RČFS)Кондрашка стукнул (RČFS)Кондрашка пришиб (RČFS)Кондратий хватил (RČFS)Кондратий стукнул (RČFS)Кондратий пришиб (RČFS)Лытуса праздновать (ST)Лытусу праздновать (ST)куда Макар телят не гонял (RČFS)

куда Макар телят не послать (RČFS)куда Макар телят не отправить кого (RČFS)служить мамоне (RČFS)Мирошка хватил кого (RČFS)быть в объятии Морфея (RČFS)спать как в объятии Морфея (GR)превратиться из Савла в Павла (RČFS)стать из Савла Павлом (RČFS)превращение Савла в Павла (RČFS)по Сеньке и шапка (RČFS)по Сеньке и шапка, по Ерёме колпак (RČFS)

110

České frazeologismyAbraháma volat (ST)šel k Abrahámovi na výměnek (ST)jít k Abrahámu (ST)odejít v lůno Abrahámovo (SČFI 3)odejít do lůna Abrahámova (SČFI 3)vrátit se v lůno Abrahámovo (SČFI 3)vrátit se do lůna Abrahámova (SČFI 3)dostat se do řehole sv. Adama (ST)dívat se kolem Argusovýma očima (ST)střežit koho,co Argusovýma očima (ČRFS)tancovat s Lavicovic Honzou (ST)tancovat s Jankem Stojanovým (ST)ježíška do bříška (SNČ)líbat káču (ST)být v náručí Morfeově (SČFI 3)být jako Nemesis (SČFI 1)ze Šavla se stát Pavlem (ČRFS)pokoušet Štěstěnu (ST)pospíchat na poradu s Vaňkem (ST)potkat se s Vaňkem (ST)s Vaňkem potazu bráti (ST)

Ruská konotativní jménaВаська (ОТ)Петряй (Петрей) (ОТ)◊ Офофанить(-ся) (ОТ)

◊ Полканить (палканить, палкачить)◊ Пофанить, пофаныжить□ Дон-хуанствовать (ОТ)□ Егорить (ОТ)□ Езопствовать (hypotetická forma od езопствующий) (ОТ)□ Замарьянить (ОТ)□ Иванить (ОТ)□ Марушить (ОТ)□ Марьянить (ОТ)□ Митрофанить (ОТ)□ Нафилониться (ОТ)□ Окулемываться (ОТ)□ Разматренить (ОТ)□ Разматрениться (ОТ)□ Робинзонство (ОТ)□ Робинзонада (ОТ)□ Робинзонить (ОТ)□ Соломонничать (ОТ)□ Фаломить (ОТ)□ Фаловать (ОТ)□ Эзопить (ОТ)

Česká konotativní jména◊ ježíšek (SNČ)□ evíkovat (SNČ)□ filipinkovat (SNČ)

ZEVNĚJŠEK ČLOVĚKA

KRÁSNÍRuské frazeologismyкрасив как Адонис (ČRFS)быть красив как Аполлон (GR)она прекрасна как Венера (GR)выглядеть как Елена Прекрасная (GR)быть как Иосиф Прекрасный (GR)

České frazeologismykrásný jako Adonis (ČRFS)být krásný jako Apollón (SČFI 1)vypadat jako krásná Helena (GR)krásná jako Libuše (ST)krásný jako Mílek (ST)krásná jako Venuše (SČFI 1)být krásná jako Venuše (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaАдонис (Адонид) (ОТ)Ален Делон (ОТ)Аполлон (ОТ)Еруслан (Еруслан Лазаревич/Лазарич) (ОТ)Фрина (Фринэ) (ОТ)Цирцея (ОТ)Эстер (ОТ)Юнона (ОТ)□ Аполлончик (ОТ)

Česká konotativní jménaken (SNČ)

ŠKAREDÍ, NEPŘITAŽLIVÍRuské frazeologismyБаба-Яга (RČFS)Баба-Яга костяная нога (RČFS)страшный как Вельзевул (GR)быть страшный как Вельзевул (GR)как Квазимодо (GR)быть как Квазимодо (GR)быть как Кощей бессмертный (GR)

České frazeologismydivá Bára (SČFI 2)koukat se jako Belzezub (GR)tvářit se jako Belzezub (GR)cyranovský nos (SČFI 2)mít cyranovský nos (SČFI 2)baba Jaga (SČFI 2)Ježibaba (ST)

111

koukat se jako Luciper (GR)tvářit se jako Luciper (GR)jako Quasimodo (GR)být jako Quasimodo (GR)

Ruská konotativní jménaАкулина (Кулина) (ОТ)Гапка (ОТ)Езоп (Эзоп) (ОТ)Карлсон (ОТ)Квазимодо (ОТ)Маланья (ОТ)Мотря (ОТ)Мотя (ОТ)

Федора (ОТ)Фекла (ОТ)Фенька (ОТ)Фефела (ОТ)Хавронья (ОТ)□ Бармалейка (ОТ)□ Додониха (ОТ)□ Квазимода (ОТ)□ Квазиморда (ОТ)□ Эзопина (ОТ)

Česká konotativní jména0

MALÍ, SLABÍRuské frazeologismyДавид и Голиаф (RČFS)он как Мальчик-с-Пальчик (GR)быть как Пат и Паташон (GR)

České frazeologismyjsou jako David a Goliáš (SČFI 1)být jako Pat a Patachon (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaДодик (ОТ)Карапет (ОТ)Пат и Паташон (ОТ)

Česká konotativní jména0

VYSOCÍ, UROSTLÍRuské frazeologismyбольшой как Голиаф (GR)он как Гулливер среди лилипутов (GR)Давид и Голиаф (RČFS)быть как Пат и Паташон (GR)он как дядя Степа (GR)

České frazeologismyjsou jako David a Goliáš (SČFI 1)být jako Goliáš (SČFI 1)být jako Gulliver mezi liliputány (SČFI 1)hloupý Honza (ČRFS)být jako Pat a Patachon (SČFI 1)

Ruská konotativní jménaГолиаф (ОТ)Гулливер (ОТ)Дядя Степа (ОТ)Пат и Паташон (ОТ)Ульяна (ОТ)◊ Гаврик (ОТ)□ Голиаф (ОТ)□ Гулливерша (ОТ)□ Дядя Степа (ОТ)

Česká konotativní jména0

NAZÍRuské frazeologismyгол как Адам (RČFS)голый как Адам (RČFS)голые как Адам и Ева (RČFS)в костюме Адама (RČFS)в костюме Евы (RČFS)

České frazeologismynahý jako Adam (ČRFS)jako Adam a Eva (ČRFS)v rouše Adamově (ČRFS)být v rouše Adamově (ČRFS)stát v rouše Adamově (ČRFS)v Adamově kostýmu (ČRFS)koupat se na Adama (SČFI 3)chodit na Ádu (ST)

koupat se na Ádu (ST)jako Eva (ČRFS)nahá jako Eva (ČRFS)v rouše Evině (ČRFS)v rouchu Evině (ČRFS)být v rouše Evině (ČRFS)být v rouchu Evině (ČRFS)stát v rouše Evině (ČRFS)stát v rouchu Evině (ČRFS)na evu (SNČ)

Ruská konotativní jménaЕва (Эва) (ОТ)

Česká konotativní jménaadam (SNČ)

112

eva (SNČ)

UPRAVENÍ, PĚKNĚ OBLEČENÍRuské frazeologismyкак Снегурочка (GR)быть чистая как Снегурочка (GR)

České frazeologismy0

Ruská konotativní jména◊ Гаврик (ОТ)□ Аленделонистый (ОТ)

Česká konotativní jménaseladon (SNČ)□ barbína (SNČ)

NEUPRAVENÍ, ŠKAREDĚ OBLEČENÍRuské frazeologismyкак Тарзан (GR)быть как Тарзан (GR)борода как у Черномора (GR)у него борода как у Черномора (GR)

České frazeologismynahý Adam (ČRFS)divá Bára (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАкуля (Куля) (ОТ)Артюшка (ОТ)Афанасий (ОТ)

Ероха (ОТ)Золушка (ОТ)Квазимодо (ОТ)Матрена (ОТ)Ненила (ОТ)Сандрильона (ОТ)Солоха (ОТ)Фенька (ОТ)Фефела (ОТ)□ Матренка (ОТ)□ Окуломать (ОТ)

Česká konotativní jména0

VYSOKÝ VĚKRuské frazeologismyаредовы веки (RČFS)аредовы лета (RČFS)жить/прожить аредовы веки (RČFS)жить/прожить аредовы лета (RČFS)король Лир (RČFS)стар как Мафусаил (RČFS)мафусаиловы веки (ČRFS)мафусаиловы лета (ČRFS)жить/прожить мафусаилов век/веки (RČFS)жить/прожить мафусаиловы лета (RČFS)жить/прожить мафусаиловы года (RČFS)жить/прожить мафусаилов возраст (RČFS)

České frazeologismystarý jako Abrahám (ČRFS)je starý jako Abrahám (ČRFS)pamatuje Abraháma (ČRFS)

pamatuje léta Abrahámova (ČRFS)viděl Abraháma (ČRFS)už viděl Abraháma (ČRFS)spatřil Abraháma (ČRFS)už spatřil Abraháma (ČRFS)baba Jaga (SČFI 2)být starý jako Metuzalém (SČFI 1)metuzalémský věk (ČRFS)

Ruská konotativní jménaАред (ОТ)Арина Родионовна (ОТ)Мафусаил (Мусаил, Мисаил) (ОТ)Нестор (ОТ)□ Мафусаилов (ОТ)

Česká konotativní jménaseladon (SNČ)

OSTATNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ ZEVNĚJŠEK ČLOVĚKARuské frazeologismyбледная как Диана (GR)смотреть как Иуда (GR)Кащей бессмертный (RČFS)Кощей (кощей) бессмертный (RČFS)тощий как Кощей (RČFS)тощий как Кощей бессмертный (RČFS)как кающаяся Магдалина (GR)

выглядеть как кающаяся Магдалина (GR)смотрит как кающаяся Магдалина (GR)генерал Топтыгин Михайло Иваныч (RČFS)она выглядела как Немезида (GR)лоб как у Сократа (GR)у него лоб как у Сократа (GR)

113

České frazeologismychlap jako Bakchus (ST)chlap jako Bakus (ST)chlap jako babuš (ST)cyranovský nos (SČFI 2)mít cyranovský nos (SČFI 2)dívat se jako svatá Dala (ST)tváří se jako svatá Dala (SČFI 1)tváří se jako svatá Dala a nevěděla komu (SČFI 1)chlupatý jako Ezau (ČRFS)je chlupatý jako Ezau (ČRFS)zarostlý jako Ezau (ČRFS)je zarostlý jako Ezau (ČRFS)je jako Ezau (ČRFS)vypadá jako Ezau (ČRFS)kouká jako Filip na jelito (ČRFS)kouká jako Filip na kroupy (ČRFS)usmívá se jako Filip na jelito (ČRFS)usmívá se jako Filip na kroupy (ČRFS)koukat jako Habakuk (ST)hledí jako Habakuk (ST)být jako hloupý Honza (SČFI 1)tvářit se jako hloupý Honza (SČFI 1)stát jako Honza (ST)smát se jako Honza na jelito (SČFI 1)usmívat se jako Honza na jelito (SČFI 1)koukat jako Honza na jelito (SČFI 1)dělat janka (ST)koukat jako Jidáš (SČFI 1)jako hloupý Jura (ST)stojí jak Jura (ST)stojí jak Jura s cedulí (ST)chodí jak Jura (ST)chodí jak Jura s cedulí (ST)hledí jak Jura (ST)hledí jak Jura s cedulí (ST)má to jak na Juru (ST)

jako červená Karkulka (www.super.cz)koukat jako Krakonoš (ST)kouká jako nastydlý Krakonoš (ST)vousatý jako Krakonoš (ST)zarostlý jako Krakonoš (ST)fousatý jako Krakonoš (SČFI 1)být fousatý jako Krakonoš (SČFI 1)mít fousy jako Krakonoš (SČFI 1)směje se jako Kuba na jelito (ČRFS)tvářit se jako panenka Maria (SČFI 1)být jako panenka Maria (SČFI 1)šklebí se na to jako Mikeš na jelito (ST)usmívat se jako mílius (ST)kouká jako svatý Mrkal bez klapek (ST)vypadat jako Nemesis (GR)být jako Nemesis (SČFI 1)tvářit se jako Pýthie (SČFI 1)být jako Tarzan (SČFI 1)být zarostlý jako Tarzan (SČFI 1)stojí jako svatý Utřinos na hrázi (ST)

Ruská konotativní jménaАякс (Аянт) (ОТ)Геркулес (Геракл) (ОТ)Золушка (ОТ)Пат и Паташон (ОТ)Сандрильона (ОТ)Тарзан (ОТ)Шурик (ОТ)Юнона (ОТ)□ Матреха (ОТ)

Česká konotativní jménamáňa (SNČ)mánička (SNČ)mařena (SNČ)

MAJETKOVÉ A SOCIÁLNÍ POMĚRYRuské frazeologismyвкушать от пищи святого Антония (RČFS)сидеть на пище святого Антония (RČFS)богатенький Буратино (RČFS)сыт как Егорьевская гора (GR)как Золушка (GR)Иван не помнящий родства (RČFS)живет как Иванушка на печи (GR)беден как Иов (RČFS)богат как Крёз (RČFS)он богат как Крез (GR)беден как Лазарь (RČFS)король Лир (RČFS)быть как Робинзон (GR)жить как Роинзон (RČFS)Ромео и Джульетта (RČFS)

České frazeologismybloudit jako Ahasver (SČFI 1)žít po diogenovsku (ST)diogenovský život (ST)přistěhoval se k němu pan Drbal z Nemanic (ST)žít jako Filemón a Baukis (SČFI 1)mít se (někde) jako Honza za pecí (GR)chudý jako Job (GR)bohatý jako Krésus (SČFI 1)být bohatý jako Krésus (SČFI 1)chudý jako Lazar (GR)pražský pepík (SČFI 2)žižkovský pepík (SČFI 2)být (někde) jako Popelka (SČFI 1)být (někde) popelkou (SČFI 1)žít jako Robinson (ČRFS)

114

Ruská konotativní jménaВениамин (ОТ)Жорж (ОТ)Жоржик (ОТ)Жорик (ОТ)Золушка (ОТ)Каин (ОТ)Крез (ОТ)Лазарь (ОТ)

Робинзон (ОТ)Ромео и Джульетта (ОТ)Сандрильона (ОТ)Санчо Панса (Санчо Пансо, Санхо Панца) (ОТ)◊ Лазарь (ОТ)□ Иванморы (ОТ)

Česká konotativní jménarichard (SNČ)

ČASOVÝ ÚSEK, STÁŘÍRuské frazeologismyпройти что с Адама (ČRFS)начинать/начать (что) с Адама (RČFS)скидывать/скинуть ветхого Адама (RČFS)скидывать/скинуть с себя ветхого Адама (RČFS)совлечь ветхого Адама (RČFS)совлечь с себя ветхого Адама (RČFS)Адамовы веки (RČFS)это при Адаме было (ST)Адамовы времена (ST)прожить Адамовы лета (ST)времена царя Гороха (RČFS)со времен царя Гороха (RČFS)так повелось со времен царя Гороха (RČFS)при царе Горохе (RČFS)при царе Горохе и царице Чечевице (RČFS)при царе Копыле (RČFS)при царе Косаре (RČFS)начинать с яиц Леды (RČFS)начинать от яиц Леды (RČFS)начинать от яица Леды (RČFS)

České frazeologismyod Adama (ČRFS)je to tak od Adama (ČRFS)začít/začínat od Adama (ČRFS)počínat od Adama (ČRFS)projít co od Adama (ČRFS)mají to tam jako za Adama (ST)svléci starého Adama (ST)složit starého Adama (ST)na sv. Adama udělat něco (ST)na svatého Ajaj (ST)na svatého Až (ST)na svatého Berouse (ST)na svatého Brala (ST)za krále Cvrčka (ST)

na svatého Dyndy (ČRFS)až na svatého Dyndy anebo Jindy (ST)za krále Holce (ČRFS)za časů krále Holce (ČRFS)za krále Holce když byla za groš ovce (ST)za krále Ječmínka (ČRFS)za časů krále Ječmínka (ČRFS)na svatého Jindy (ST)až příjde Káča z komedie (ST)až přijde Káča z vojny (ST)až přijde Káča z Brna (ST)až přijde Káča z Kelče (ST)už jde Káča z komedie (ST)na svatého Kováře udělat něco (ST)na svatého Kováře (ST)za Marie Teremtete (ST)dělat na svatého Moha něco (ST)dělat na Mojžíše něco (ST)na svatého Nerobiša (ST)na svatého Nikdá (ST)na svatého Nikdala (ST)na svatého Nikdáše (ST)na svatého Nikdy (ST)na svatého Nikdýše (ST)na svatou Trdlici (ST)udělat na svatou Trdlici něco (ST)na svatého Vida (ST)pochcaná Žofka (SČFI 2)pochcaná Žofie (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАдам (OT)

Česká konotativní jména◊ ježíšek (SSČ)◊ silvestr (SSČ)

VĚCIRuské frazeologismyтолстая «Берта» (SČFI 2)Ивашко Хмельницкий (ST)

České frazeologismytlustá Berta (SČFI 2)

Evino jablko (SČFI 2)kidni Klimenta (SNČ)Panna Maria (SČFI 2)Maria Panna (SČFI 2)archa Noemova (ČRFS)

115

Ruská konotativní jménaГолиаф (ОТ)Дунька (ОТ)Еруслан (Еруслан Лазаревич/Лазарич) (ОТ)Золушка (ОТ)Машка (ОТ)Сандрильона (ОТ)◊ Акулька (ОТ)◊ Ванек (ОТ)◊ Гришка (ГР) ◊ Катя (ГР)◊ Мамай (ОТ)◊ Матрешка (ОТ)◊ Параша (ГР)◊ Петруха (ГР)◊ Петя (ГР)◊ Фаныч (ОТ)◊ Федосья (ОТ)◊ Фофан (ОТ)□ Адам (ОТ)□ Аноха (ОТ)□ Аредь (ОТ)□ Гаврилка (ОТ)□ Геркулес (ОТ)□ Дядя Ваня (ОТ)□ Еруслан (ОТ)□ Золушка (ОТ)□ Иван (ОТ)□ Иван Иванович (ОТ)□ Иваны (ОТ)□ Илья Муромец (ОТ)□ Ицык (ОТ)□ Макарка (ГР)□ Малюта Скуратов (ОТ)□ Сидор (ОТ)□ Соломон (ОТ)□ Степа (ОТ)□ Трифон (ОТ)□ Фаля, фалька (ОТ)□ Федя (ОТ)□ Фенечка (ОТ)□ Фенька (ОТ)□ Феня, фенька, фенечка (ОТ)□ Фомка (фомич, фома фомич, фомик) (ОТ)

Česká konotativní jménaalbert (SNČ)bedřich (SNČ)ferda (SNČ)káča (SNČ)

kačena (SNČ)kateřina (SNČ)Kliment (SNČ)klára (SNČ)klárka (SNČ)líza (SNČ)lízinka (SNČ)máňa (SNČ)maruška (SNČ)mařena (SNČ)mařenka (SNČ)mařka (SNČ)matydla (SNČ)oskar (SNČ)pepina (SNČ)vašek (SNČ)venca (SNČ)vendelín (SNČ)◊ andula (SNČ)◊ anton (SNČ)◊ barbora (SNČ)◊ bohouš (SNČ)◊ božka (SNČ)◊ dana (SNČ)◊ ferda (SNČ)◊ ježíšek (SSČ)◊ jiřina (SSČ)◊ jiřinka (SSČ)◊ káča (SSČ)◊ mikuláš (SSČ)◊ narcis (SSČ)◊ venuše (SSČ)◊ vincek (SNČ)□ adamky (SNČ)□ hanička (SNČ)□ jarmilky (SNČ)□ mařeny (SNČ)□ mařky (SNČ)□ máry (SNČ)□ mikina (SNČ)□ mikoška (SNČ)□ mikulášek (SNČ)□ ondřejovka (www.cpzp.cz)□ péťa (SNČ)□ petrklíč (SSČ)□ radek (SNČ)□ ráďa (SNČ)□ toníky (SNČ)□ vincky (SNČ)

ABSTRAKTNÍ JEVYRuské frazeologismyавгиевы конюшни (чего) (RČFS)расчищать/расчистить Авгиевы конюшни (RČFS)вычищать/вычистить Авгиевы конюшни (RČFS)

лоно Авраамого (ST)скидывать/скинуть ветхого Адама (RČFS)скидывать/скинуть с себя ветхого Адама (RČFS)совлечь ветхого Адама (RČFS)совлечь с себя ветхого Адама (RČFS)

116

стрела Амура (RČFS)нить Ариадны (RČFS)Ариаднина нить (RČFS)Ахиллесова пята (чья, кого, чего, у кого) (RČFS)Валтасаров пир (RČFS)гамлетовский вопрос (SČFI 2)Геракл на распутье (RČFS)Геркулес на распутье (RČFS)геркулесовы столбы (RČFS)геркулесовы столпы (RČFS)геркулесовские столбы (RČFS)геркулесовские столпы (RČFS)дойти до геркулесовых столбов (RČFS)дойти до геркулесовых столпов (RČFS)цепи Гименея (RČFS)узы Гименея (RČFS)Гордиев узел (RČFS)разрубать/разрубить гордиев узел [чего] (RČFS)рассекать/рассечь гордиев узел [чего] (RČFS)Дамоклов меч (чего) (RČFS)бочка Данаид (RČFS)каинова печать (RČFS)стрела Купидона (RČFS)воскрешение святого Лазаря (RČFS)воскресение святого Лазаря (RČFS)мамаево нашествие (RČFS)Мамаево побоище (RČFS)как Мамай прошел (RČFS)как будто Мамай прошел (RČFS)как словно Мамай прошел (RČFS)как точно Мамай прошел (RČFS)как Мамай воевал (RČFS)как будто Мамай воевал (RČFS)как словно Мамай воевал (RČFS)как точно Мамай воевал (RČFS)словно Мамай войной шел/прошел (RČFS)объятие Морфея (RČFS)Ноев ковчег (RČFS)ящик Пандоры (RČFS)Панургого стадо (RČFS)Пиррова победа (RČFS)правда у Петра и Павла (ST)Прометеев огонь (RČFS)дядя Сэм (RČFS)колесо Фортуны (RČFS)яблоко Эриды (RČFS)стрела Эрота (RČFS)золотое руно Язона (RČFS)

České frazeologismysvléci starého Adama (ST)složit starého Adama (ST)Achillova pata (ČRFS)mít Achillovu patu (SČFI 3)mít svou Achillovu patu (SČFI 3)šíp Amora (ST)Amorův šíp (SČFI 2)Amorova střela (ČRFS)

Ariadnina nit (ČRFS)Ariadnino klubko (ČRFS)vinout se něčím jako Ariadnina nit (SČFI 1)Augiášův chlév (ČRFS)vyčistit Augiášovy chlévy (SČFI 3)vyčistit Augiášův chlév (SČFI 3)vymést Augiášovy chlévy (SČFI 3)vymést Augiášův chlév (SČFI 3)mít svatého Berouse (ST)Damoklův meč (ČRFS)visí to nad ním jako Damoklův meč (SČFI 1)Eridino jablíčko (ČRFS)Eridino jablko (ČRFS)Erótova střela (ST)Evino jablko (SČFI 2)z nouze Franta dobrý (ČRFS)v nouzi Franta dobrý (ČRFS)gordický uzel (SČFI 2)gordycký uzel (SČFI 2)hamletovská otázka (SČFI 2)stojí jako Herkules na rozcestí (ČRFS)herkulesovské rozcestí (ČRFS)herkulovská práce (SČFI 2)Herkulovy sloupy (ST)homérický smích (ČRFS)homérský smích (ČRFS)je svatého Honoráriusa (ST)na Janka uhodíš (ST)Jobova zkouška (SČFI 2)Jobovy zvěsti (ČRFS)Jobovy zprávy (ČRFS)Kainovo znamení (ČRFS)Krakonoš se kuklí (ST)Kolumbovo vejce (ČRFS)Kupidova střela (SČFI 2)svatý Martin přijel na bílém koni (ČRFS)to se panenka Maria vozí v ohnivém voze (ST)Mílkova střela (ST)náručí Morfeovo (ČRFS)oidipovský komplex (SČFI 2)Pandořina skříňka (SČFI 2)otevřít Pandořinu skříňku (SČFI 3)Paridovo jablko (SČFI 2)Paridův soud (SČFI 2)černý Petr (SČFI 2)církev Petrova (ST)lodička Petrova (ST)Petr má sólo (ST)svatý Petr hraje kuželky (ST)Pyrrhovo vítězství (ČRFS)dosáhnout Pyrrhova vítězství (SČFI 3)Rybrcoul se žení (ST)Rubrcoul se stěhuje (ST)strýček Sam (SČFI 2)strýc Sam (SČFI 2)paní Štěstěna (SČFI 2)kolo Štěstěny (ST)přízeň Štěstěny (SČFI 2)

117

těšit se přízni štěstěny (SČFI 2)Valpuržina noc (SČFI 2)Vendulka utěšitelka (www.pressweb.cz)pochcaná Žofka (SČFI 2)pochcaná Žofie (SČFI 2)

Ruská konotativní jménaАполлон (ОТ)Аред (ОТ)Асмодей (ОТ)Голиаф (ОТ)Еруслан (Еруслан Лазаревич/Лазарич) (ОТ)Зоил (ОТ)Золушка (ОТ)Иван (ОТ)Ирод (ОТ)Касьян (ОТ)Мария (ОТ)Марфа (ОТ)Мирошка (ОТ)Полкан (ОТ)Сандрильона (ОТ)◊ Акулина (ОТ)◊ Акулька (ОТ)◊ Акуля (ОТ)◊ Дядя Митяй (ГР)◊ Захар (ГР)◊ Марьяна (ГР)◊ Мотя (ГР)◊ Параша (ГР)◊ Полкан (ОТ)◊ Филька (ОТ)◊ Фофан, фофаны (ОТ)□ Адамизм (ОТ)□ Айболит (ОТ)□ Аредь (ОТ)□ Вась-вась (вася-вася) (ОТ)

□ Геростратоландия (ГР)□ Донкихотство (ОТ)□ Донкишотизм (ОТ)□ Донкисхотисмо (ОТ)□ Ивангардизм (ОТ)□ Мамедия (ОТ)□ Семен (ОТ)□ Фенька (ОТ)□ Фенька, фенечка (ОТ)□ Эзопство (ОТ)

Česká konotativní jménaalois (SNČ)anča (SNČ)bedřich (SNČ)eman (SNČ)fabián (SNČ)fabián a kilián (SNČ)karel (SNČ)kilián (SNČ)lojza (SNČ)mařena (SNČ)mařenka (SNČ)sebastián (SNČ)šebestián (SNČ)Venca s Bohoušem (SNČ)◊ amor (SSČ)◊ pepka (SNČ)◊ ježíšek (SSČ)◊ silvestr (SSČ)◊ štěstěna (SSČ)□ auntouškárna (SNČ)□ endžíla (SNČ)□ jobovka (SNČ)□ karolínka (SNČ)□ kateřinky (SNČ)□ narcismus, narcizmus (SSČ)

ZVÍŘATARuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jménaКарапет (ОТ)◊ Хавронья (ОТ)◊ Яшка (ОТ)

Česká konotativní jménamacek (SNČ)◊ andulka (SSČ)

ČÁSTI TĚLA

MUŽSKÝ POHLAVNÍ ORGÁNRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

118

Ruská konotativní jménaКарлсон (ОТ)Луис Альберто (Луис Альбертович) (ОТ)□ Альфонс (ОТ)□ Бармалей (ОТ)

Česká konotativní jménaalexandr (SNČ)

dařbuján (SNČ)ferda (SNČ)franta (SNČ)francek (SNČ)frantík (SNČ)vašek (SNČ)□ francl (SNČ)□ vencl (SNČ)

ŽENSKÝ POHLAVNÍ ORGÁNRuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jména◊ Хавронья (ОТ)□ Миронья (ОТ)

Česká konotativní jménablaženka (SNČ)julča (SNČ)káča (SNČ)kačena (SNČ)kačenka (SNČ)linda (SNČ)

OSTATNÍ JEDNOTKY OZNAČUJÍCÍ ČÁSTI TĚLARuské frazeologismyАдамого яблоко (RČFS)

České frazeologismyAdamovo jablko (SČFI 2)cyranovský nos (SČFI 2)mít cyranovský nos (SČFI 2)

Ruská konotativní jména◊ Полкан (ОТ)

□ Феня (ОТ)

Česká konotativní jménakarel (SNČ)mařena (SNČ)milan (SNČ)□ achilovka (SSČ)□ manda (SNČ)□ panimanda (SNČ)

CHARAKTERISTIKA

ZÁPORNÁ CHARAKTERISTIKARuské frazeologismyголый Вася (RČFS)слава Герострата (RČFS)Геростратова слава (RČFS)бой Давида с Голиафом (ČRFS)Демьянова уха (RČFS)работать как папа Карло (RČFS)вкалывать как папа Карло (RČFS)пахать как папа Карло (RČFS)действовать наобум Лазаря (RČFS)поступать наобум Лазаря (RČFS)наобум Лазаря (RČFS)наобум Лазаря делать что (RČFS)стоять как Лотова жена (RČFS)на бедного Макара все шишки валятся (RČFS)мартышкий труд (RČFS)мефистофелевский хохот (RČFS)от Понтия к Пилату (RČFS)от Понтия к Пилату посылать (RČFS)ходить от Понтия к Пилату (RČFS)прокрустово ложе (RČFS)

сизифов труд (RČFS)между Сциллой а Харибдой (ČRFS)Танталовы муки (RČFS)муки Тантала (RČFS)Эллочка-людоедка (RČFS)

České frazeologismyje u Abraháma (ČRFS)už je u Abraháma (ČRFS)už je v lůně Abrahámově (ČRFS)chodit od Annáše ke Kaifášovi (ČRFS)posílat koho od Annáše ke Kaifášovi (ČRFS)arakčejevský režim (SČFI 2)vyhrát jako Benedek u Hradce (ST)pořídit jako Benedek u Hradce (ST)pochodit jako Benedek u Hradce (ST)dopadnout jako Benedek u Hradce (ST)Daniel v jámě lvové (ČRFS)zápas Davida s Goliášem (ČRFS)smrdět jako Herodes (SČFI 1)smát se jako Honza na jelito (SČFI 1)

119

usmívat se jako Honza na jelito (SČFI 1)koukat jako Honza na jelito (SČFI 1)stát někde jako svatý Jan za dědinou (SČFI 1)stát někde jako svatý Jan na mostě (SČFI 1)lítat (někde) jako janek (SČFI 1)běžet jako janek (SČFI 1)hnát se (někam) jako janek (SČFI 1)hledat Ječmínka (ST)mít Kainovo znamení (SČFI 3)mít Kainovo znamení vypálené na čele (SČFI 3)nést Kainovo znamení (SČFI 3)nést Kainovo znamení vypálené na čele (SČFI 3)vypálit někomu Kainovo znamení (SČFI 3)být komu pro kašpary (ČRFS)ani Kazi by to neuhodla (ST)tomu by ani Kazi nepomohla (ST)stojí jako Lotova žena (ČRFS)od Petra k Pavlovi (ČRFS)běhat od Petra k Pavlovi (ČRFS)posílat koho od Petra k Pavlovi (ČRFS)chodit ke všem Petrům a Pavlům (ST)chodit od Pontia k Pilátovi (ČRFS)běhat od Pontia k Pilátovi (ČRFS)Prokrustovo lože (ČRFS)Prokrustovské lože (ČRFS)

pythická odpověď (SČFI 2)pythický výrok (ST)mezi Scyllou a Charybdou (ČRFS)sisyfova dřina (ST)sisyfovská práce (SČFI 2)Sisyfova práce (SČFI 2)práce Sisyfova (SČFI 2)sisyfovské úsilí (SČFI 2)dělat Sisyfovu práci (SČFI 3)dělat sisyfovskou práci (SČFI 3)konat Sisyfovu práci (SČFI 3)konat sisyfovskou práci (SČFI 3)Tantalova muka (ČRFS)vytrpět Tantalova muka (SČFI 3)trpět Tantalova muka (SČFI 3)dělat jen tak na Trefila něco (ST)běhat od Vacka k Mackovi (ST)Záhořovo lože (SČFI 1)

Ruská konotativní jména□ Махометский (ОТ)□ Филькин (ОТ)

Česká konotativní jména0

KLADNÁ CHARAKTERISTIKARuské frazeologismyбежать во всю ивановскую (RČFS)нести во всю ивановскую (RČFS)фортуна улыбнулась/улыбается (RČFS)ему улыбнулась изменчивая фортуна (ČRFS)

České frazeologismyAlenka v říši divů (ST)být jako Alenka v říši divů (ČRFS)ostrý jako Brunclíkův meč (ST)usmála se na něho Fortuna (ČRFS)usmála se na něho vrtkavá Fortuna (ČRFS)smát se jako Honza na jelito (SČFI 1)usmívat se jako Honza na jelito (SČFI 1)koukat jako Honza na jelito (SČFI 1)jako v Jiříkově vidění (ČRFS)být jako v Jiříkově vidění (ČRFS)chodit jako v Jiříkově vidění (ČRFS)

hledět jako v Jiříkově vidění (ČRFS)poslouchat jako v Jiříkově vidění (ČRFS)zpívat jak Kája (reality-show.panacek.com)kouká se na ni jako na panenku Marii (SČFI 1)dívá se na ni jako na panenku Marii (SČFI 1)Štěstěna se usmála na koho (ČRFS)být vyvolencem Štěstěny (ST)dítě Štěstěny (SČFI 2)dítko Štěstěny (SČFI 2)

Ruská konotativní jména□ Вась-вась (вася-вася) (ОТ)□ Геркулесовский (ОТ)□ Демосфеновый (ОТ)

Česká konotativní jména0

NEUTRÁLNÍ CHARAKTERISTIKARuské frazeologismyгомерический смех (RČFS)гомерический хохот (RČFS)бочка Диогена (RČFS)диогеновская бочка (RČFS)кричать во всю ивановскую (RČFS)петь во всю ивановскую (RČFS)смеяться во всю ивановскую (RČFS)храпеть во всю ивановскую (RČFS)полет Икара (RČFS)

каким макаром? (RČFS)таким макаром (RČFS)Ноев ковчег (RČFS)эзопов язык (RČFS)эзоповский язык (RČFS)

České frazeologismyhomérický smích (ČRFS)homérský smích (ČRFS)vznést se jako Ikarus (SČFI 1)

120

vzlétnout jako Ikarus (SČFI 1)ikarský let (ST)vyvrbit se jako Ječmínek (ST)ztratit se jako Ječmínek (ST)jde jako Káča s máslem (ST)vyletěla jak kača z pukače (ST)Klimeš bere okolo krku někoho (ST)přišel na něj Klimeš (ST)honí Klimše (ST)chytá (se) ho Matouš (ST)smutek Orfeův (SČFI 2)orfický smutek (SČFI 2)Pavel jako Šavel (ST)Petr jako Pavel (ČRFS)je to Petr jako Pavel (ST)střevíčky jak pro Popelku (SČFI 1)to jsou střevíčky jak pro Popelku (SČFI 1)boty jak pro Popelku (SČFI 1)to jsou boty jak pro Popelku (SČFI 1)mluvit jako Pýthie (SČFI 1)tvářit se jako Pýthie (SČFI 1)spát jako Šípková Růženka (SČFI 1)šalamouská odpověď (ČRFS)

Ruská konotativní jména□ Альфонский (ОТ)□ Аредом (ОТ)□ Безадамовый (ОТ)□ Ваньзе (ОТ)□ Вась-вась (вася-вася) (ОТ)□ Дон-Жуаном (ОТ)□ Донжуанно (ОТ)□ Донжуански (ОТ)□ Донжуанский (ОТ)□ Донкихотский (ОТ)□ Ивангардизм (ОТ)□ Мамайский (ОТ)□ Маруший (ОТ)□ Робинзоний (ОТ)□ Фрицевский (ОТ)

Česká konotativní jména□ silvestrovský (SSČ)□ silvestrovský (SSČ)□ svatojanský (SSČ)□ svatojánský (SSČ)□ svatováclavský (SSČ)□ svatovítský (SSČ)

OSOBY, MĚSTA, MÍSTARuské frazeologismy0

České frazeologismyzlatá Helenabožský Kája

Ruská konotativní jména□ Богданов (ОТ)□ Богданович (ОТ)□ Богоданович (ОТ)□ Мамай (ОТ)□ Фефеля, Фефелюшка (ОТ)□ Хаврониос (ОТ)

Česká konotativní jménaPankrác (SNČ)vašek (SNČ)

□ Frantovy Lázně (SNČ)□ Havlbrod (SNČ)□ ježura, ježuch (SNČ)□ Jiřák (SNČ)□ Josefáč (SNČ)□ julda fulda (SNČ)□ Karlačky (SNČ)□ Karlák (SNČ)□ Karlovky (SNČ)□ Mariánky (SNČ)□ Marjánky (SNČ)□ Pangejt (SNČ)□ Pankejt (SNČ)□ Pankr (SNČ)□ Pípák (SNČ)□ Rígrák (SNČ)□ Riegrák (SNČ)□ Václavák (SNČ)

PŘEZDÍVKA, PŘÍZVISKORuské frazeologismy0

České frazeologismy0

Ruská konotativní jména□ Еруслан (ОТ)□ Иван Иванович (ОТ)□ Иудушка (ОТ)

□ Колян (ОТ)□ Макар(ы) (ОТ)□ Мальвина (ОТ)□ Мамай (ОТ)□ Мурка (ОТ)□ Тарзан (ОТ)□ Федосья (ОТ)

Česká konotativní jména0

121

OSTATNÍ JEDNOTKYRuské frazeologismyгуляй, Вася (ST)Что ему Гекуба! (ČRFS)господи Иисусе Христе! (RČFS)господи Иисусе! (RČFS)

České frazeologismyať jsem Franta! (ČRFS)Jsem z toho Franta! (ČRFS)to jsem Franta! (ČRFS)Fortunátóv klobúček (ST)co je mu Hekuba! (ČRFS)pro pána Jana (ČRFS)Pro pána Jána! (SČFI 4)mít jazyk sv. Jana (ST)Jako malej Jarda! (SČFI 4)Ježíši Kriste! (ČRFS)Pro Ježíše Krista! (SČFI 4)Ježkovy brejle! (SČFI 4)Ježkovy zraky! (SČFI 4)Ježkovy voči! (SČFI 4)Šmarjá Józef! (SČFI 4)jupiterský hněv (ST)už je po Kaččině svatbě (ST)Mariá Panno! (SČFI 4)Marjápano! (SČFI 4)Panenko Marijá. (SČFI 4)jsem z toho Matěj (ČRFS)Šmarjá Pepík! (SČFI 4)obdařili mě s tím jako svatého Petra s podmáslím (ST)Petrův zdar! (ST)Můj ty Tondo! (SČFI 4)Můj ty Tondo kolenatej! (SČFI 4)

Ruská konotativní jménaАбрам (Авраам) (ОТ)Акулина (Кулина) (ОТ)

Антон (ОТ)Аред (ОТ)Ванек (ОТ)Евпол (ОТ)Езоп (Эзоп) (ОТ)Ирод (ОТ)Иуда (Июда, Иуда Искариот, Иуда искариотский, Искариот, Иуда из Кариота) (ОТ)Каин (ОТ)Магомет (ОТ)Маруха (Марюха) (ОТ)Матюха (ОТ)Оклитиан (Оклитиян) (ОТ)Опрѣмъ (ОТ)Пантюха (ОТ)Софрон (ОТ)Фатюй (ОТ)Фекла (ОТ)Фетюк (ОТ)Филон (ОТ)Фитяй (ОТ)Великий Хам (ОТ)Харлам (ОТ)◊ Аполлон (ОТ)◊ Аполлонка (ОТ)◊ Асмодей (ОТ)◊ Олух (ОТ)◊ Фетюк (ОТ)◊ Фофан (ОТ)□ Сантрапал (ОТ)

Česká konotativní jménabohoušek (SNČ)eman (SNČ)gábina (SNČ)rufus (SNČ)□ šmarjá (SNČ)□ žanetka (SNČ)

122