26
Genderové rozpočtování měst a obcí

Genderové rozpočtování měst a obcí

  • Upload
    halden

  • View
    50

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Genderové rozpočtování měst a obcí. Základní pojmy a jejich vztahy. Gender mainstreaming : zahrnutí hlediska genderu do veškerého rozhodování způsob provádění veřejné politiky - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Genderové rozpočtování měst a obcí

Základní pojmy a jejich vztahy

Gender mainstreaming: zahrnutí hlediska genderu do veškerého rozhodování

způsob provádění veřejné politiky Genderové rozpočtování:

zahrnutí hlediska genderu do rozpočtového procesu (tj.rozhodování o rozpočtových příjmech a výdajích dané jednotky, např. obce)

přístup k rozpočtování Genderová analýza:

zkoumání dopadu rozhodnutí na muže a na ženynástroj GM a GR

Genderové rozpočtování

Znamená zahrnutí genderové analýzy do všech fází rozpočtového procesu.

NENÍ Kdo dostal více? nebo Pro koho je fotbalový stadion?

ALE je to nástroj pro překonávání (snižování) nerovností ve společnosti

– identifikace nerovností– způsoby jejich snižování

Rozpočtový proces

Rozpočtový proces je souborem rozhodnutí různých subjektů, jehož výsledkem je konkrétní rozpočet, který obsahuje cíle a aspirace daného subjektu, vyjádřené prostřednictvím jeho příjmů a výdajů.

V případě rozpočtového procesu obcí je tímto subjektem obec, jako veřejnoprávní korporace územní samosprávy, a výsledkem jsou rozpočty obcí, jimiž se řídí jejich činnosti.

Činnosti zajišťované rozpočtem obcí

vlastní činnosti – místní doprava, sportovní a kulturní aktivity, obecní policie, atd.

činnosti delegované státem – sociální péče, zdravotnictví, školství atd.

Stanovování cílů obce

Konkrétní podoba rozpočtu obce je dána:

závazností legislativních předpisů, možností rozhodovat o cílech obce a způsobu

jejich naplňování.

Za základní podmínku prosperity obce lze přitom považovat schopnost obce „reprodukovat“ své obyvatele.

Tato schopnost se mimo jiné promítá rovněž do stávajícího principu rozpočtového určení daní.

Počet obyvatel vybraných měst podle pohlaví a vztah k RUD

ČSÚ k 1. 1. 2005 RUD mužů žen

Město celkem obyvatel abs. % abs. %

celkem obyvatel

Koeficient velikostní kategorie

Procentní podíl

na výnosu daní

Cheb 32 893 16 203 49,25 16 690 50,75 33 681 0,7449 0,246707 Chrudim 23 898 11 602 48,55 12 296 51,45 23 385 0,7102 0,163311 Hradec Králové 97 155 46 626 47,99 50 529 52,01 94 431 0,8487 0,788075 Karlovy Vary 53 358 25 347 47,50 28 011 52,50 50 893 0,8487 0,424728 Kladno 71 132 34 368 48,32 36 764 51,68 69 329 0,8487 0,578586 Kolín 30 258 14 487 47,88 15 771 52,12 30 175 0,7449 0,221026 Litoměřice 24 879 12 052 48,44 12 827 51,56 23 909 0,7102 0,166971 Pardubice 90 668 43 560 48,04 47 108 51,96 88 260 0,8487 0,736574 Ústí nad Labem 95 436 45 983 48,18 49 453 51,88 94 298 0,8487 0,786965

Fáze rozpočtového procesu obce

1. příprava a sestavování rozpočtu,

2. projednávání a schvalování rozpočtu,

3. hospodaření podle rozpočtu a jeho kontrolu,

4. závěrečný účet.

Příprava rozpočtu

Projednávání

Schvalování rozpočtu

Plnění

Závěrečný účet obce

Finanční odbor

Rada obce

Finanční výbor

Zastupitelstvo obce

Dotace z jiných rozpočtů

Kontrola

Zveřejnění

Finanční výbor

Zastupitelstvo obce

Veřejná schůze občanů

Finanční odbor

Zastupitelstvo obce a finanční výbor

Krajský úřad

AuditPramen: Peková a Pilný, 2002, str. 172, aktualizováno

Subjekty rozhodování v rozpočtovém procesu

Na tvorbě rozpočtu se podílí: vedení obce (starosta, místostarostové, primátor, náměstci),

zastupitelstvo obce, rada obce, výbory a komise obce, vedoucí úředníci, úředníci, veřejnost.

Počet kandidujících a zvolených zastupitelů vybraných měst podle pohlaví (volby 2006)

kandidovalo zvoleno (zastupitelstvo) mužů žen mužů žen Město celke

m abs. % abs. % celke

m abs. % abs. % Cheb 210 148 70,48 62 29,52 30 26 86,67 4 13,33 Chrudim 162 119 73,46 43 26,54 27 23 85,19 4 14,81 Hradec Králové 377 251 66,58 126 33,42 37 31 83,78 6 16,22 Karlovy Vary 397 279 70,28 118 29,52 38 29 76,32 9 23,68 Kladno 198 137 69,19 61 30,81 33 30 90,91 3 9,09 Kolín 189 126 66,67 63 33,33 27 24 88,89 3 11,11 Litoměřice 176 125 71,02 51 28,98 27 25 92,59 2 7,41 Pardubice 244 179 73,36 65 26,64 39 33 84,62 6 15,38 Ústí nad Labem 332 233 70,18 99 29,82 37 28 75,68 9 24,32

Počet mužů a žen v orgánech vybraných měst

rada finanční výbor mužů žen mužů žen Město

celkem abs. % abs. %

celkem abs. % abs. %

Cheb 9 7 77,77 2 22,23 11 7 63,63 4 36,36 Chrudim 7 6 85,71 1 14,29 5 5 100 0 0 Hradec Králové 11 8 72,73 3 27,27 11 9 81,82 2 18,18 Karlovy Vary 11 9 81,82 2 18,18 11 11 100 0 0 Kladno 9 9 100 0 0 9 8 88,89 1 11,11 Kolín 9 7 77,77 2 22,23 11 10 90,91 1 9,09 Litoměřice 9 9 100 0 0 7 7 100 0 0 Pardubice 11 9 81,82 2 18,18 11 10 90,91 1 9,09 Ústí nad Labem 11 10 90.91 1 9,09 7 6 85,71 1 14,29

Genderové rozpočtování

Je třeba hodnotit, zda určité rozpočtové rozhodnutí genderovou nerovnost zvýší nebo sníží a to

– ex ante, tj. před přijetím rozhodnutí – ex post, tj. po jejich realizaci

Nástroj pro hodnocení – genderová analýza

Genderová analýza

Genderová analýza zkoumá dopad různých politik, programů a opatření zvlášť na ženy a na muže.

Tato analýza zahrnuje:1. shromažďování údajů a tvorbu statistik

členěných podle pohlaví,

2. samotné hodnocení.

Genderová analýza obsažená v návrhu rozpočtu může ovlivnit průběh i výsledky diskuse a rozhodování o návrhu rozpočtu, především v rámci jeho projednávání a zapracování připomínek.

Uplatnění genderové analýzy v praxi je právě v souvislosti s konkrétními subjekty vstupujícími do rozhodování limitně dáno strukturou orgánů obce ve vazbě na počet zastoupených mužů a žen.

Metody gender analýzy využitelné v obcích

1. Hodnocení nových programů nebo projektů z hlediska jejich dopadu na rovnost ve společnosti

Dává odpověď na tuto otázku:

„Povede tento program nebo projekt ke zvyšování nebo snižování nerovností ve společnosti?“.

Jedná se o jednu z nejpoužívanějších metod, protože pracuje na poměrně agregované úrovni a nemusí tak řešit problémy spojené s obtížností určení dopadů na konkrétní jednotlivce.

1. seznam (checklist) otázek pro hodnocení projektů a jejich dopadů,

2. diskuse o jednotlivých prvcích programu,

3. hodnocení programu z hlediska stanovených cílů.

Příklad: Zastupitelstvo obce uvažuje o omezení počtu autobusových spojů do sousedního města. Toto omezení by však dopadlo více na ženy, protože muži spíše jezdí autem a protože mezi seniory, kteří hromadnou dopravu využívají nejvíce, je podstatně více žen.

Postupy hodnocení

Metody gender analýzy využitelné v obcích

2. Hodnocení programů nebo projektů jejich uživateli nebo příjemci

Dává odpověď na otázky:

Jsou občané spokojeni s jednotlivými programy nebo projekty?

Reagují projekty na skutečné potřeby občanů?

Jedná se o metodu, která se snaží do rozhodování zapojit veřejnost.

Postupy hodnocení

1. dotazníky,

2. rozhovory,

3. diskusních skupiny,

4. pozorování apod.

Příklad: Zastupitelstvo obce uvažuje zavedení rozvážky teplých obědů ze školní jídelny méně pohyblivým seniorům: Mají senioři o tuto službu zájem? Pomůže jim? Budou jí skutečně využívat? Kolik bude klientů (protože si třeba nechtějí nebo neumějí uvařit) a kolik bude klientek (protože je starších žen více než mužů)?

Metody gender analýzy využitelné v obcích

3. Hodnocení využití času (Time-Use Studies)

ukazuje, jak ovlivní určité opatření nebo program využívání času během dne.

Zpracování komplexních studií o využívání času je však značně náročné.

Rozhodné informace může naproti tomu přinést i jedna nebo několik případových studií.

Obecně tráví ženy více času neplacenou prací, tedy péčí o děti, nemocné nebo o domácnost. Určitá opatření nebo projekty jim tak mohou tuto práci ulehčit nebo naopak ztížit.

Příklad: Zastupitelstvo obce uvažuje o zrušení mateřské školy. Rodiče dětí budou muset vozit děti do mateřské školy v některé sousední obci, což bude obnášet přibližně hodinu denně. Toto opatření tedy ovlivní využití času rodiče, který dítě do školky vozí.

Naopak zřízení nové autobusové zastávky v blízkosti školy nebo autobusového spoje navazujícího na konec školní výuky může pozitivně ovlivnit využití času nutného k doprovodu dítěte do nebo ze školy.

Metody gender analýzy využitelné v obcích

4. Hodnocení dopadu jednotlivých programů (incidenční analýza)

umožňuje porovnání dopadu konkrétních rozpočtových výdajů na ženy s dopadem na muže (případně obráceně) při současném porovnání dopadu přímého i zprostředkovaného.

Nevýhodou incidenční analýzy je určitá nejednoznačnost přiřazení užitků plynoucích z jednotlivých projektů konkrétním jednotlivcům a obtížné vyčíslení těchto externích užitků sekundárních příjemců.

Postupy hodnocení

Provedení incidenční analýzy vyžaduje dva druhy údajů:

1. informace o celkových výdajích souvisejících s daným projektem a zároveň o jednotkových nákladech ve vztahu k příjemci, (např. celková výše příspěvku obce na MŠ a výše příspěvku a jedno dítě),

2. informace o všech uživatelích dané služby. (např. děti a rodiče dětí navštěvujících MŠ).

Postup při použití této metody je uvažován ve dvou úrovních:

1. objektivizované hodnocení výdajů při použití genderových statistik v rámci hodnocení primárních příjemců,

2. subjektivní hodnocení výdajů v rámci hodnocení všech příjemců.

Příklad: Přímý dopad příspěvku mateřské škole je genderově neutrální, protože počet holčiček a chlapečků je téměř stejný, zprostředkovaně má však tento příspěvek větší přínos pro ženy, protože mohou např. začít znovu chodit do práce, či realizovat svoji zájmovou činnost.

Metody gender analýzy využitelné v obcích

5. Vytvoření a sledování ukazatelů rovnosti mužů a žen

znamená vlastní tvorbu a následné sledování souvztažných jevů prostřednictvím měřitelných ukazatelů, které jsou schopny zdokumentovat a informovat o projevech příslušného rozhodnutí ve vztahu k příslušnému pohlaví.

Příklad: Jak se změnila ekonomická aktivita žen po omezení počtu autobusů do sousedního města nebo po uzavření mateřské školy?

Závěr

Pro genderovou analýzu lze použít několik metod, jejichž

využitelnost je však ovlivněna: 1. dostupností dat,

2. kvalifikovaností zaměstnanců,

3. materiálním zabezpečením.