ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Fakulta stavební

Katedra speciální geodézie

Praha 2014

Geodetické práce pro projekt transformátorové stanice

Geodetic Survey for the Project Transformer Station

Bakalářská práce

Studijní program: Geodézie a kartografie

Studijní obor: Geodézie, kartografie a geoinformatika

Vedoucí práce: Dr. Ing. Zdeněk Skořepa

Olga Jasenovská

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně. Veškerou použitou

odbornou literaturu a ostatní informační zdroje jsem zveřejnila v seznamu. K vypracování byly

též použity poskytnuté konzultace vedoucím bakalářské práce Dr. Ing. Zdeňka Skořepy.

V Praze

…………….. …………………............

Olga Jasenovská

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Dr. Ing. Zdeňku Skořepovi za

poskytnuté konzultace, jež měly velký přínos pro zpracování mé práce. Dále bych své

poděkování ráda směřovala mému otci Jaroslavu Jasenovskému, za poskytnutí podkladů,

vybavení i cenných rad k vytvoření mé bakalářské práce. A nemohu vynechat ani zbytek své

rodiny a přátele, kteří mě během mého studia tolik podporovali.

Abstrakt

Hlavní náplní této bakalářské práce je na základě vytvořené zakázky vyhotovit zaměření

podkladu pro projektovou dokumentaci od přípojného místa k budoucí transformátorové stanici

umístěné v č.st.108 v k.ú. Žehušice. Dle zadání je výsledkem práce účelová mapa dané části

obce v měřítku 1:500 a výstupním formátu dgn. Součástí bakalářské práce je navíc výpočetní

skript pro lokální transformaci souřadnic z ETRF 2000 na S-JTSK a popis použitých

výpočetních a grafických programů.

Klíčová slova

Účelová mapa, Matlab, Geus, MicroStation Powerview v nadstavbě ProGeo

Abstract

The main content of this bachelor thesis is made by foundation of established contract to make

the survey of materials for project documents from the connection point to expectant mains

transformer placed in station n.108 in cadastral office Žehušice. According to the assignment is

the result of the thesis the thematic map of a part of locality in scale 1:500 and final format dgn.

A part of the thesis is a compute script for a local transformation of coordinates from

ETRF2000 to S-JTSK a thesis of used computing and graphic softwares.

Key words

Thematic map, Matlab, Geus, MicroStation Powerview in the superstructure PROGEO

Obsah Úvod .................................................................................................................................................. 7

Seznam zkratek ................................................................................................................................. 8

1. Podklad pro projektovou dokumentaci ..................................................................................... 9

2. Zpracování 1. zaměřeného podkladu ...................................................................................... 10

2.1 Měření ............................................................................................................................... 10

2.1.1 Pomocná měřická síť ................................................................................................. 10

2.1.2 Měření podrobných bodů .......................................................................................... 11

2.1.3 Použité přístroje ......................................................................................................... 11

2.2 Výpočetní práce ................................................................................................................ 14

2.2.1 Data z GNSS přijímačů .................................................................................................. 14

2.2.2 Data z totální stanice Leica ............................................................................................ 14

2.2.3 Prostorová transformace souřadnic ................................................................................ 15

2.3 Grafické zpracování .......................................................................................................... 19

2.3.1 MicroStation V8i - nadstavba ProGEO ......................................................................... 20

2.3.2 GEUS verze 17 ............................................................................................................... 20

3. Zpracování 2. zaměřeného podkladu ...................................................................................... 21

3.1 Měření ............................................................................................................................... 21

3.1.1 Měření podrobných bodů .......................................................................................... 22

3.1.2 Použité přístroje ......................................................................................................... 22

3.2 Grafické zpracování .......................................................................................................... 22

4. Závěr ......................................................................................................................................... 23

Použitá literatura.............................................................................................................................. 24

Seznam obrázků a tabulek .............................................................................................................. 25

Seznam příloh .................................................................................................................................. 26

ČVUT v Praze Úvod

7

Úvod

Cílem této bakalářské práce bylo zaměření podkladu pro projektovou dokumentaci

v obci Žehušice. Podklad projektová dokumentace je založen na vybudování nové

transformované stanice pro Zámek Žehušice.

Obsahem bakalářské práce je dvojí zaměření sousedních částí obce a zpracování

účelových map pro každé měření. Dvojí měření tohoto území bylo z důvodu neschválení

umístění stavby stavebním úřadem u prvního z nich. Proto bylo nutno vytvořit technickou

dokumentaci, kdy bylo umístění jiné. U obou zpracování bylo nutno v terénu provést

polohopisné a výškopisné měření (polohový systém JTSK a výškový systém Bpv) s kódem

kvality tři (základní souřadnicová směrodatná odchylka σx,y = 0,14m). Zaměřeny byly veškeré

viditelné povrchové znaky, terénní tvary a plochy.

V první etapě byl použit GNSS přijímač a totální stanice. Byla zde vybudována

pomocná měřická síť, jejíž body byly stabilizovány měřickými hřeby. Souřadnice bodů byly

určeny metodou GNSS s připojením na referenční síť CZEPOS. Pomocné body byly zaměřeny

polární metodou a výpočetní práce byly uskutečněny v programovém systému GEUS verze 17.

Grafické zpracování účelové mapy bylo provedeno v programu MicroStation Powerview

v nadstavbě ProGeo verze 12. Mezi podklady pro projektovou dokumentaci bylo zapotřebí

zajistit majetkoprávní vztahy u pozemků, na nichž bude budoucí tras kabelového vedení

umístěna.

Druhá etapa měření probíhala z velké části na území místního zahradnictví. Jehož

majitel s vedením trasy kabelového vedení od sloupu VN umístěného na pozemku zahradnictví

souhlasil. Pro toto zaměření byl použit pouze přijímač GNSS metodou RTK s připojením na

referenční síť CZEPOS. Výsledná účelová mapa byla stejně jako v předchozí etapě vytvořena

v programu MicroStation Powerview v nadstavbě ProGeo verze 12. Tato projektová

dokumentace již byla stavebním úřadem schválena.

ČVUT v Praze Seznam zkratek

8

Seznam zkratek

Bpv Balt - po vyrovnání

CZEPOS Czech Positioning System, Síť permanentních stanic GNSS České Republiky

ČVUT České vysoké učení technické

GNSS Global Navigation Satellite System, Globální družicový navigační systém

JTSK Jednotná trigonometrická síť katastrální

k.ú. katastrální území

kVN kabel vysokého napětí

PB podrobné body

TS transformátorová stanice

ČVUT v Praze Podklad pro projektovou dokumentaci

9

1. Podklad pro projektovou dokumentaci

K územnímu řízení pro umístění stavby a stavebnímu řízení o povolení stavby nebo k

jejich zjednodušeným formám podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2007 se vyhotovují níže

uvedené dokumentace.

Geodetickým podkladem pro situační výkres současného stavu území se zakreslením

umístění projektované stavby je mapa velkého měřítka (obvykle 1:200, 1:500, 1:1000, u

rozsáhlých staveb i menším) zobrazující polohopis, výškopis a popis všech stavebních i

přírodních objektů, a to včetně hranic a popisu katastrální mapy a včetně tras podzemních

inženýrských sítí. Rozsah, obsah, přesnost mapy a digitální forma (formát a struktura textových

a grafických dat) by měla být sjednána za účasti projektanta tak, aby mu usnadnila projektování

prostorového umístění stavby a mohla být využita ve stavebním řízení a ve všech stavebních

činnostech, tedy i pro pozdější výpočet vytyčovacích prvků, zhotovení vytyčovacích výkresů a

koordinačního výkresu vedeného v období výstavby, působí-li na stavbě autorský dozor

projektanta. K mapě musí být přiložena technická zpráva, která by měla obsahovat údaje o

zhotoviteli mapy, údaje o objednateli mapy, údaje o technologii a přístrojích použitých pro

měření (nebo přepracování jiných podkladů), údaje o hardware a software použitých pro

zpracování a zobrazení naměřených a převzatých dat, údaje o podkladech zhotovitelem

použitých k zapracovaní do obsahu mapy (nejčastěji katastrální mapa a údaje souboru

geodetických informací katastru nemovitostí, nebo grafická a číselná dokumentace vlastníků a

správců podzemních inženýrských sítí o poloze tras těchto sítí), údaje o souřadnicovém a

výškovém systému mapy (celostátní nebo místní), údaje o geodetických nebo jiných bodech,

které byly geometrickým (referenčním) základem polohopisného a výškopisného měření a

zobrazení objektů, údaje o dosažené a prokazatelné přesnosti měření (nebo přepracování jiných

podkladů) a zobrazení obsahu mapy a v neposlední řadě datum platnosti obsahu mapy.

Přesnost měření polohopisu mapy by měla být v mezích 0,04m až 0,08m, s výjimkou

prvků převzatých do mapy z cizích informačních zdrojů (katastr nemovitostí, údaje správců o

poloze inženýrských sítí), jejichž přesnost bývá obvykle podstatně nižší. Přesnost měření

výškopisu mapy by měla být v mezích 0,02m až 0,03m na zpevněných plochách a 0,10m až

0,20m na nezpevněných plochách. Mapa musí být ověřena úředně oprávněným zeměměřickým

inženýrem jeho razítkem, podpisem a výrokem, že mapa náležitostmi a přesností odpovídá

právním předpisům [1].

ČVUT v Praze Měření

10

2. Zpracování 1. zaměřeného podkladu

2.1 Měření

První etapa měření probíhala ve dnech 5. 6. a 10. 6. 2013. Měření začalo

u připojovacího místa v k.ú. Žehušice na parcele č. 137/31 a končilo u budoucí

transformátorové stanice, která bude umístěna na stavební parcele č. 108 ve stejném k.ú..

2.1.1 Pomocná měřická síť

V zájmovém území bylo nutno vybudovat pomocnou měřickou síť, z níž by bylo možné

provést polohopisné a výškopisné měření. Body měřické sítě 4001, 4002, 4003, 4010 byly

stabilizovány měřickými hřeby. Souřadnice bodů byly zaměřeny metodou GNSS s připojením

na referenční síť CZEPOS. Při měření 5. 6. 2013 byly určeny body 4001 - 4003, jejichž

souřadnice byly zjištěny GNSS přijímačem Leica RX900CSC. Výsledné souřadnice jsou

v systému JTSK určené v přístroji pomocí globálního transformačního klíče. Pro dokončení

zaměření polohopisu zájmové oblasti byl zaměřen další pomocný bod 4010 GNSS přijímačem

Ashtech ProMark 500 - dne 10. 6. 2013. Souřadnice z tohoto typu přístroje byly určeny pouze

v systému ETRF2000 (B, L, H), a proto je bylo potřeba dále transformovat.

Obr. 1 Trasa první etapy[9]

ČVUT v Praze Měření

11

2.1.2 Měření podrobných bodů

Pro zaměření podrobných bodů polohopisu v zadaném území byla použita polární

metoda pomocí totální stanice Leica TCR1205+ s cílením na hranol umístěný na výtyčce. Rohy

budov byly zaměřovány s uhlovým odsazením nebo bezhranolovým měřením. Předmětem

měření byly prvky polohopisu (šoupata, šachty, vpustě, hlavní uzávěry plynu, lampy, …),

terénní tvary a plochy. V zadání zakázky nebylo požadováno upřesnění inženýrských sítí, proto

se do měření nezahrnují. Pro účely pozdější digitalizace pro usnadnění práce projektanta bylo

zaměřeno i několik identických bodů vhodných pro transformaci (rohy budov). V terénu bylo

během měření pořízeno několik fotografií určených k lepší orientaci při pozdějším zpracování.

2.1.3 Použité přístroje

a) Leica TCR 1205+ [2]

Výrobcem je společnost Leica. Přístroj je vybaven jemnými nekonečnými ustanovkami

a laserovou olovnicí určenou k centraci na stanovisko.

Obr. 2 Leica TCR 1205+

Obr. 3 GNSS přijímač Leica RX900CSC

ČVUT v Praze Měření

12

Tab. 1 Technické specifikace TS Leica TCR 1205+

Přesnost měření úhlů

rozlišení displeje

5´´ (1,5mgon)

0,1´´ (0,1mgon)

Dosah dálkoměru na hranol

bezhranolově

1,5 m až 3000 m

1,5 m až 250 m

Přesnost měření délek 1 mm + 1,5 ppm

Druh a rozsah kompenzátoru dvouosý, ± 4´(0,07gon)

Zvětšení dalekohledu 30x

Paměť vnitřní

flash

64 MB

64 MB a 256 MB

Výdrž baterie 5 - 8 h

Váha přístroje 4,8 kg

b) GNSS přijímač Leica RX900CSC [3]

Tab. 2 Technické specifikace GNSS přijímače Leica RX900CSc

Technologie SmartTrack+

Typ Dvojfrekvenční

Kanály 14 L1 + 14 L2 GPS/ WAAS / EGNOS

12L1 + 12L2 GLONASS

Přesnost měření

metodou RTK

polohová

výšková

10 mm + 1 ppm

20 mm + 1 ppm

Transformace - elipsoidů

- kartografických zobrazení (Křovákovo)

- souřadnic (z/do S-JTSK)

Paměť flash 1 GB postačuje na 1400000 bodů s kódy

zaměřených metodou RTK

Výdrž baterie cca 10 h

Váha přístroje ATX900 GG

RX900CSc

1,12 kg

0,75 kg

ČVUT v Praze Výpočetní práce

13

c) GNSS přijímač Ashtech Promark 500 [4]

ProMark500 je GNSS přijímač od společnosti Ashtech. GNSS přijímač

Promark 500 se skládá z antény ProMark500 a polního kontroloru Magellan.

Magellanův nejlepší RTK systém nabízí kompaktní GNSS řešení. Přístroj je

bezkabelový a lehký.

Tab. 3 Technické specifikace GNSS přijímače Ashtech Promark 500

Ovládací software FAST Survey

Typ Dvojfrekvenční

Kanály 70 paralelních kanálů

GPS L1 C/A, L1/L2 P-kód, L1/L2 fáze (plná délka)

GLONASS L1 C/A L2-P-kód, L1/L2 fáze (plná

délka)

SBAS statelity

Přesnost měření

metodou RTK

polohová

výšková

10 mm + 1 ppm

20 mm + 1 ppm

Transformace - externím softwarem TRANSFORM

Charakteristika záznamu dat Interval záznamu

0,1 - 999 sekund

Kapacita interní paměti

Více než 48 hodin s GNSS satelity 128 MB interní

paměti

Výdrž baterie cca 10 h

Váha přístroje Přístroj +

Rádio +

GSM

1,37 kg s baterií

Výdrž baterie cca 6 h

Obr. 4 GNSS přijímač

Ashtech Promark 500

ČVUT v Praze Výpočetní práce

14

2.2 Výpočetní práce

2.2.1 Data z GNSS přijímačů

Nejprve byla zpracována data z GNSS přijímačů. Z GNSS přijímače Leica byly do

počítače staženy již výsledné souřadnice zaměřených bodů v systému JTSK a byl

vytvořen protokol o zaměřených bodech. Výstupem z GNSS přijímače od firmy Ashtech byly

souřadnice (B, L, H) v systému ETRF2000. Z toho důvodu byly ve výchozím formátu RW5

načteny do programu Transform v20. Tento počítačový program pro transformaci byl součástí

zakoupeného GNSS přijímače. Pro toto měření byl opět vytvořen protokol. Transformace

z obou přístrojů byla provedena na základě nového globálního transformačního klíče z roku

2013. Pro ověření správnosti výpočtů programu Transform v20, byla provedena lokální

transformace souřadnic podle předem vybraných bodů v zaměřené lokalitě. Ve výpočetním

prostředí programu MATLAB byl pak napsán skript pro lokální transformaci s vybranými

body. Výsledné hodnoty transformací z programu MATLAB a Transform v20 byly porovnány

a bylo zjištěno, že se výrazně neliší. Skripty v programu MATLAB a dosažené výsledky jsou

uvedeny v přílohách. Při měření i zpracování dat GNSS bylo dbáno na splnění vyhlášky

č.311/2009Sb. Technické požadavky měření a výpočty bodů určených technologií GNSS

Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..

2.2.2 Data z totální stanice Leica

Data z totální stanice byla z přístroje exportována pomocí masky GTX. Tento formát

byl načten do programu GEUS verze 17 spolu s body zaměřenými metodou GNSS.

V programu GEUS byly vypočteny všechny zaměřené podrobné body a to funkcí „Polární

metoda dávkou“. Výpočetní systém je určen pro zpracování geodetických dat získaných

z totálních stanic až po výsledné seznamy souřadnic ve formátu TXT. Program automaticky

vytváří protokol o použitých výpočtech, získaných výsledcích a dodržení mezních odchylek.

Program je vhodný i pro grafické zpracování.

ČVUT v Praze Výpočetní práce

15

2.2.3 Prostorová transformace souřadnic (B, L, Hel) v ETRF2000 na (Y, X, HBpv)

v S-JTSK [10]

Postup:

převod souřadnic Y, X (S-JTSK) na geodetické souřadnice B, L (Besselův elipsoid)[8]

Konstanty:

(základní rovnoběžka použitá při Gaussově konformním zobrazení Besselova

elipsoidu na kouli)

(poloměr koule)

parametry Besselova elipsoidu:

(délka hlavní poloosy)

(čtverec první excentricity)

(základní kartografická rovnoběžka)

, (vzdálenost rovnoběžky Š0 od vrcholu kužele, který se

dotýká zmenšené koule)

(souřadnice kartografického pólu Q - šířka)

ČVUT v Praze Výpočetní práce

16

Vzorce:

,

( polární souřadnice bodu)

,

(Š D kartografická šířka, délka)

(U sférická šířka na kouli)

(L geodetická délka na Besselově elipsoidu, základní poledník Greenwich)

,

(B geodetická šířka na Besselově elipsoidu)

- rovnice se řeší metodou prosté interpolace (stačí cyklus, cca 10krát):

,

převod elipsoidických souřadnic na pravoúhlé prostorové souřadnice

s parametry Besselova elipsoidu:

(délka hlavní poloosy)

(čtverec první excentricity)

ČVUT v Praze Výpočetní práce

17

sedmiprvková prostorová Helmertova transformace s redukcí k těžišti

→

kde: X, Y, Z …souřadnice soustavy I

x, y, z … souřadnice soustavy II

Tx, Ty, Tz …posun soustav

q …měřítková transformace matice rotace

R …matice rotace (ortonormální matice)

Jednotlivé rotační matice:

- po linearizaci dostaneme:

kde: v… vektor oprav

h… transformační klíč

ČVUT v Praze Výpočetní práce

18

převod elipsoidických souřadnic na pravoúhlé prostorové souřadnice

s parametry elipsoidu GRS80:

(délka hlavní poloosy)

(čtverec první excentricity)

převod pravoúhlých prostorových souřadnic na elipsoidické souřadnice

dále iteracemi:

převod geodetických souřadnic B, L (Besselův elipsoid)

na rovinné souřadnice X, Y (S - JTSK)

, (U sférická šířka na kouli)

(Š D kartografická šířka, délka)

( polární souřadnice bodu)

, (rovinné souřadnice bodu)

ČVUT v Praze Grafické zpracování

19

2.3 Grafické zpracování

Grafická část podkladové dokumentace pro projekt tvoří vyhotovená účelová mapa

v měřítku 1 : 500 v grafickém softwaru MicroStation V8i s nadstavbou ProGEO. Prvky

základního obsahu této mapy byly určeny dle Přílohy k vyhlášce č.233/210 Sb. o prvcích

základního obsahu technické mapy. Těmito prvky například jsou [5]:

polohopis, u kterého se zakreslují:

- hranice (plot nerozlišený, dřevěný plot, živý plot, atd.)

- druhy povrchu terénu (orná půda, zahrada, trávník, ovocný sad, atd.)

- stavební objekty (vstup do budovy, vjezd na oplocený pozemek, atd.)

- zařízení dopravní infrastruktury (svodidlo, dopravní značka, atd.)

- technická infrastruktura na zemském povrchu (šachta, šoupě, vpusť, atd.)

- vodstvo (studna, vodní nádrž, vodní tok, atd.)

- zeleň (význačné a samostatně stojící stromy, hranice souvislého porostu, atd.)

měřické body

- body bodových polí

- hraniční znak

dopravní infrastruktura

technická infrastruktura

- vodovodní potrubí

- plynovodní potrubí

- elektrické vedení

výškopis

- podrobný výškový bod v terénu, na technické a dopravní infrastruktuře, popis

výšky měřených podrobných bodů polohopisu

Měřítko vyhotovení mapy bylo nutné znát již při měření, aby byly zachyceny všechny

detaily polohopisu. Zpracování výkresu bylo založeno na kódování jednotlivých zaměřených

bodů a fotografické dokumentace pořízené v terénu.

Další součástí grafického podkladu je zobrazení měřické sítě v terénu, které se

vyhotovuje odděleně. To bylo zpracováno v programu GEUS verze 17.

ČVUT v Praze Grafické zpracování

20

2.3.1 MicroStation V8i - nadstavba ProGEO

MicroStation je produktem firmy Bentley. Své využití nalezl převážně v oblastech architektury,

stavebního inženýrství, dopravy, státní správy a samosprávy a inženýrských a

telekomunikačních sítí. Verze MicroStation V8i byl představen v roce 2008 a nyní už byl

několikrát aktualizován a má možnosti pořízení mnoha nadstaveb. Program MicroStation

umožňuje práci s daty 2D i 3D a výchozí formát souborů je DGN.

Nadstavba ProGEO

Systém ProGEO je od firmy HSI torsa a slouží převážně ke zpracovávání výsledků

geodetických měření. Umožňuje využívat všechny fáze zpracování geografických dat, od

načtení bodů, pořízení kresby a její kontrolu až po tisk a export do požadovaných formátů [6].

V programu ProGEO byla zpracována výsledná účelová mapa v měřítku 1 : 500. Bylo

zde využito automatického kreslícího klíče, který určoval jednotlivé použité symboly u bodů.

2.3.2 GEUS verze 17

Program GEUS je hlavním produktem stejnojmenné firmy GEUS. V tomto programu

lze najít výpočty všech základních geodetických úloh (ortogonální a polární metoda včetně

volného stanoviska, protínání ze směrů, atd.) a výpočty základních typů polygonových pořadů.

GEUS je také jednodušším CAD systémem. Jeho nesporná výhoda tkví ve specializaci

tvorby map od úplného základu. Velikost vytvářeného výkresu je omezena pouze dostupnou

pamětí a výkonností počítače [7].

V programu GEUS byla pro účely projektanta vytvořena mapa pozemků, na kterých

bude výsledný projekt navržen. Účelem této mapy je, aby projektant snáze zjistil, které

vlastníky pozemků musí oslovit. Mapa byla tvořena digitalizací rastrové mapy katastru

nemovitostí a bývalého pozemkového katastru.

ČVUT v Praze Měření

21

3. Zpracování 2. zaměřeného podkladu

3.1 Měření

Druhá etapa měření proběhla dne 19. 9. 2013. Připojovací místo bylo umístěno v

k.ú. Žehušice na parcele č. 172/1. Po konzultaci s projektantem bylo dohodnuto zaměření

stávajícího betonového sloupu vysokého napětí a situaci v místním zahradnictví, které se

nachází na již zmíněné parcele s připojovacím místem. Měření započalo rekognoskací terénu,

spolu s majitelem pozemku, přes který budoucí trasa povede. Při této rekognoskaci nás majitel

seznámil s podzemními sítěmi na tomto pozemku a budoucím stavem (nová komunikace). Tyto

poznatky byly zaevidovány jako stav přibližný, aby mohl projektant stanovit ruční výkopové

práce a do budoucí kabelové sítě navrhnout ochranu kabelového vedení (kabelové žlaby).

Obr. 5 Trasa druhé etapy[9]

ČVUT v Praze Měření a grafické zpracování

22

3.1.1 Měření podrobných bodů

Pro zaměření podrobných bodů polohopisu v daném území byl použit GNSS přijímač

metodou RTK s připojením na referenční síť CZEPOS. Na ploše zahradnictví byly zaměřeny

veškeré záhonky, odvodňovací jímky, zavlažovací systémy, vyšší porosty atd.. V terénu bylo

během měření pořízeno několik fotografií pro lepší orientaci při grafickém zpracování.

3.1.2 Použité přístroje

Pro zaměření podrobných bodů byl použit již výše popsaný GNSS přijímač Leica RX900CSC.

Z této stanice jak již bylo zmíněno, jsou výstupem transformované souřadnice v systému JTSK

včetně výšek v systému Bpv.

3.2 Grafické zpracování

Grafické provedení bylo i v druhé etapě provedeno za využití počítačového softwaru

MicroStation V8i s nadstavbou ProGEO. Z kódovaného měření podrobných bodů terénu byl

sestaven výsledný podklad pro projektovou dokumentaci ve formátu DGN. Tento výstup byl

odevzdán ke kontrole projektantovi a po jeho schválení byly učiněny další kroky.

Pro projektovou dokumentaci jsou nejdůležitější majetkoprávní vztahy u pozemků, na nichž

bude umístěna budoucí trasa kabelového vedení. Proto je zásadní zobrazit projekt v rámci

platného stavu katastru nemovitostí v zájmovém území, pro zjednodušení práce projektanta- ten

musí mít souhlasné vyjádření všech vlastníků dotčených pozemků o umístění budoucí kabelové

trasy. Pokud toto vyjádření nezíská, nemůže být provedeno územní rozhodnutí (stavební

povolení). Tento stav je znázorněn pomocí digitalizované pozemkové mapy katastru, kde jsou

uvedeny jednotlivé hranice pozemků s parcelními i stavebními čísly. Digitalizace byla

provedena pomocí počítačového softwaru GEUS verze 17.

Pro účel digitalizace této sáhové mapy bylo v terénu zaměřeno několik identických bodů, na něž

byl rastr sáhové mapy transformován. V zaměřovaném prostoru je veden katastr pouze v sáhové

mapě v měřítku 1 : 2880. a proto bylo třeba pro kvalitní transformaci (mezní hodnota pro míru

identity 0,5 m) užít kvalitních identických bodů s kontrolou na uliční čáru. Byla použita

podobnostní transformace, která byla zhodnocena jako nejvhodnější. Transformační obrazec se

skládal ze čtyřúhelníku a území určené pro digitalizaci se nacházelo uvnitř.

ČVUT v Praze Závěr

23

4. Závěr

Po schválení podkladu pro projektovou dokumentaci z druhé etapy projektantem byla zakázka

ukončena. Projektantovi byly předány digitální grafické výstupy z programů MicroStation V8i

v nadstavbě ProGEO a GEUS verze 17. Dále byla předána technická zpráva, seznamy

souřadnic a výpočetní protokoly. Cíl bakalářské práce, tedy zpracovat a odevzdat podkladovou

dokumentaci pro projekt byl splněn.

ČVUT v Praze Použitá literatura

24

Použitá literatura

[1] PROCHÁZKA, Jaromír a Petr POLÁK. Sylabus 12. přednášky z inženýrské geodézie:

Příprava, projektování a geodetická dokumentace staveb. Praha, 2013. Dostupné z:

http://k154.fsv.cvut.cz/vyuka/geodezie_geoinformatika/inge/Sylabus_IG

[2] Leica Geosystems AG: TS Leica TCR1205+. Heerbrugg, Switzerland, 2009.

Dostupné z: http://www.leica-

geosystems.com/downloads123/zz/tps/tps1200/brochures/Leica_TPS1200+_brochure_

en.pdf

[3] Geotech: GNSS přijímač Leica RX900CSc. Bratislava. Dostupné z:

http://www.geotech.sk/downloads/GPS/GPS900CS/Leica_GPS900CS_prospekt_SK.p

df

[4] Geoobchod: GNSS přijímač Ashtech ProMark 500. Geoobchod: GNSS přijímač

Ashtech ProMark 500 [online]. 2012 [cit. 2014-05-10]. Dostupné

z: http://geoobchod.cz/repasovane-gps-a-gnss-gps-ashtech-magellan-promark-500-

repasovana-C-300340-D-1406.html

[5] Úplné znění: Katastr nemovitostí, zeměměřičství, pozemkové úpravy a úřady. In: MK

ČR E 10981. Ostrava: Sagit, a.s., 2014, č. 993.

[6] MATÚŠ, Kováč. Bentley Systems MicroStation V8i SELECTseries2: Návody na

cvičení. Praha: Klaudian Praha s.r.o., 2011. ISBN 978-80-902524-3-1

[7] GEUS: GEUS software. GEUS: GEUS software [online]. Copyright ©, 2011 [cit. 2014-

05-14]. Dostupné z: http://www.geus.cz/

[8] Převod souřadnic Y, X (S-JTSK) na geodetické souřadnice B, L (Besselův elipsoid) a

naopak. 2012. Dostupné z: http://slon.fsv.cvut.cz/~skorezde/PrevodKrovak.pdf

[9] Mapy SEZNAM. Mapy SEZNAM [online]. 2011 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:

www.mapy.cz

[10] KOSTELECKÝ, Jan, KOSTELECKÝ a Ivan PEŠEK. Metodika převodu mezi

ETRF2000 a S-JTSK. 2010.

ČVUT v Praze Seznam obrázků a tabulek

25

Seznam obrázků a tabulek

Obr. 1 Trasa první etapy................................................................................................................. 10

Obr. 2 Leica TCR 1205+ ................................................................................................................ 11

Obr. 3 GNSS přijímač Leica RX900CSC ....................................................................................... 11

Tab. 1 Technické specifikace TS Leica TCR 1205+...................................................................... 12

Tab. 2 Technické specifikace GNSS přijímače Leica RX900CSc ................................................. 12

Tab. 3 Technické specifikace GNSS přijímače Ashtech Promark 500 ......................................... 13

Obr. 4 GNSS přijímač Ashtech Promark 500 ................................................................................ 13

Obr. 5 Trasa druhé etapy................................................................................................................ 21

ČVUT v Praze Seznam příloh

26

Seznam příloh

Dokumentace výsledků zeměměřických činností

1. etapa

1. Zápisník měření ze dne 5. 6. 2013

2. Zápisník měření ze dne 10. 6. 2013

3. Seznam souřadnic pomocných bodů z GNSS přijímače Leica RX900CSC

4. Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS

přijímačem Leica RX900CSC

5. Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS

přijímačem ProMark 500

6. Technická zpráva z měření GNSS přijímačem Leica RX900CSC

7. Technická zpráva z měření GNSS přijímačem ProMark 500

8. Protokol lokální transformace z programu Transform v. 2014

9. Výpočetní skripty pro lokální transformaci v programu MATLAB (3 způsoby + porovnání)

10. Výsledky výpočetního skriptu v programu MATLAB (transformace + porovnání)

11. Protokol o výpočtu podrobných bodů v programu GEUS

12. Seznam souřadnic podrobných bodů

13. Přehledka měřické sítě

14. Výsledná účelová mapa 1. etapy měření v měřítku 1 : 500

15. Výsledná účelová mapa 1. etapy měření v měřítku 1 : 500 s přehledem PB

16. Výsledná technická zpráva podkladu pro projekt transformátorové stanice z 1. etapy

2. etapa

17. Seznam souřadnic podrobných bodů z GNSS přijímače Leica RX900CSC

18. Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS

přijímačem Leica RX900CSC

19. Technická zpráva z měření GNSS přijímačem Leica RX900CSC

20. Výsledná účelová mapa 2. etapy měření v měřítku 1 : 500

21. Výsledná účelová mapa 2. etapy měření v měřítku 1 : 500 s přehledem PB

22. Protokol transformace mapy pozemkového katastru na zaměřenou situaci

23. Mapa s přehledem vlastnických hranic

24. Mapa vlastnických hranic s podkladem účelové mapy

25. Výsledná technická zpráva podkladu pro projekt transformátorové stanice z 2. etapy

ČVUT v Praze Seznam příloh

27

Elektronické přílohy

Příloha 1 a 2: Zápisníky z měření totální stanicí ve formátu GTX

Příloha 9: Výpočetní skripty v programu MATLAB ve výchozím formátu

Příloha 14: Výsledná účelová mapa 1. etapy měření ve formátu DGN

Příloha 20: Výsledná účelová mapa 2. etapy měření ve formátu DGN