12/91

geodetický.a kartografickýobzor

Český úřad geodetický a kartografickýSlovenský úrad geodézie a kartografie .Praha. prosinec 1991Roč. 37 (79) • číslo 12 • str. 255-274 .

Cena Kčs 7.-

odborný časopis Českého úřadu geodetického a kartografickéhoa Slovenského úradu geodézie a kartografie

Ing. Jiří Šíma, CSC. (předseda redakční rady). Ing. Juraj Kadlic, CSc. (místopředseda redakční rady), prof. Ing. Jaroslav Abelovič,CSc., Ing. Marián Beňák, Ing. Petr Chudoba, Ing. Ivan lštvánffy, doc. Ing. Zdenek Novák, CSc., Ing. Zdenka Roulová

v:- J;'l\á (ťsk~ úi'ad geodetíck~' a kartografickV a SIO\el1sk~ úrad geodézie a kartografíe v' SNTL - Nakladatelství technické lite-ratury. n. p.. Spalella 51. 113 O~ Praha \. telefon ~Y63 5\. Redakce: Zeméméřick) ústav. Kostelni 4~. 170 00 Pr~ha 7. te'.- 37 66 X5.fax 3Sn 33, Adresa slovenskej redakcie: VUGK. Chlumeckého 4. 8~6 6~ Bratislava. telefon n 94 32. fax ~~ 46 3l1.Sází Svoboda,a, s.. Praha IIl-MaI6ice. tisknou V~'chodočeské tiskitrny. s. p. (provoz ~~). Dvůr Králové n. L. Inzertntoddéleni SNTL - Nakla-datelství technické líteratury. n. p .. Spálená 5\. I D O~ Praha I. telefon ~9 5X~8. .

Vycházi dvanáctkrát ročné. Cena jednotlivého čísla 7 Kčs, celoročni předplatné 84 Kčs. Rozšiřuje PNS. Informace o předplat-ném podá a objednávky přijímá každá administrace PNS, pošta. doručovatel a PNS - UED Praha, AOT. Kafkova lY, 160 uoPraha Ó. PNS (JrJ) Praha. zúvod O~. .10;(01 a ~. ó5ó 07 Brno. PNS UFf) Praha. lál'tld 03. ~X, října ~OÓ.70<)YOOstrava Y,Objednúvky do zahraniči vyřizuje PNS - ústředni expedice a dOVOl tisku. H. Piky ~ó, 160 00 Praha ó.

Náklad 1900 výtisků. Toto číslo vyšlo v prosinci IY9\. do sazby v řijnu 1990. do tisku II. prosince 1991. Otisk povolen pouzes udánim pramene a zachovúním autorských práv.

Ing. Jan BumbaMožnosti využití reprografické techniky nastřediscích geodézie resortu ČŮGK 255-

Ing. Ivan PešlK problematice doplnění pozemkových mapevidence nemovitostí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 261INOVACE V GEODÉZII A KARTOGRAFII

Ing. Yvetta KoděrováOsobní počítač a j~"'o vyu~ití ve spisové~a ar,'chivní službě Zeměměřickěho ústavu . ~'.. : .. : ~ 265

,t Z PŘJSTROJCYÉTECHNIKV ..~;;.. v ••• '; ; , .• ó'••• ,' 2&7Z DĚJIN GEODÉZIEA KARTOGRAFIE 269INFORMÁCIE Z ČŮGK A SŮGK: o.';': "271Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFiCKÉHO.KALENDÁRA ; .. ,.;: .. 272

Geodetický a kartografický obzorročník 37/79, 1991, číslo 12 255

Možnosti využití reprografickétechniky na střediscích geodézieresortu CÚGK . .

Ing. Jan Bumba.ČÚGK

Rostoucí požadavky na poskytování grafických infor-mací z evidence nemovitostí a dalšich grafických elabo-rátů i uvažované záměry v uspořádání měřického ope-rátu evidence nemovitostí a bývalého pozemkového ka-tastru v kontextu s nastupujícími změnami zemědělskévýroby, privatizačními a restitučními zásahy do organi-zace půdního fondu a dalšími faktory ovlivňujícímipráce s měřickým operátem jednoznačně vyžadují do-konalejší vybavení pracovišť resortu geodézie a karto-grafie potřebnou reprografickou technikou.

Současný stav ve vybavení pracovišť resortu je zcelanedostačující. Jeho vývoj probihal v posledních letechživelně bez patřičné technické, finanční a servisní koor-dinace, takže v resortu je používáno celkem 16 typůrůzných světlotiskových a elektrografických přístrojůrůzných technických parametrů a různého stupně opo-třebení, pocházejících od devíti různých producentů.Ideálním stavem by bylo jednorázové hromadné vyba-veni všech pracovišť unifikovanou centrálně zabezpeče-nou technikou. Takováto akce by přinesla nejen výraz-né zvýšení úrovně poskytovaných služeb veřejnostia vlastních režijních činností v rozsahu a kvalitě výsled-ků. ale zároveň i výhodnější cenové relace při odběruvětšího množství a zabezpečený jednotný servis.

Na konci třicátých let se filmová společnost The RankOrganization (známý symbol: svalovec bouchající dogongu) dostala do silných finančních potíží. Jednohoz odborných poradců napadlo podnikat ve zcela odliš-ném oboru a zachránit ohroženou firmu. Oprášil sea do praktického užití uvedl zhruba patnáct let starý pa-tent, využivající k reprodukováni předloh principuelektrostatického organizovaného ulpíváni molekuldehtových sazí fixovaných teplem. Tak se zrodila prů-myslová xerografie (z řec.: xérás = světlo), jinak téželektrografie či reprografie, tak vznikla společnostRank Xerox Ltd. Byla první a je stále významná. Lonioslavila 50 let své existence.

3. I Obecně

Z hlediska potřeb geodetické veřejnosti, především stře-disek geodézie, se stanovují požadavky pro dvě katego-rie zařízeni:a) přístroje k vyhotovování grafických informací jed-

notlivých částí aparátu evidence nemovitosti na for-mát A3 nebo A4 pro uspokojování většiny požadav-ků veřejnosti (dále jen "maloformátové zařízení"),

b) přístroje k vyhotování kopií o velikosti celých mapo-vých listů jak pro vlastní úkoly resortu, tak i pro úče-

ly poskytování grafických informací ostatní veřejno-sti (dále jen "velkoformátové zařízení").Na obě kategorie zařízení současně lze formulovat

následující požadavky:vysoká vizuální kvalita výsledku,schopnost pracovat s různými druhy materiálů v po-době předlohy i výsledku,minimalizace fyzického namáhání předlohy,schopnost potřebné kapacitní zátěže,spolehlivost, minimální poruchovost, zajištěný ser-vis.

Vzhledem k předpokládanému využívání tohoto typuzařizeni především pro vyhotování snímků z měřickéhooperátu, tzn. snímků pozemkových map, katastrálnichmap a dalších většich grafických podkladů, je nutné,aby pořizovaný přístroj měl odnímatelnou přiklopnoudesku pro možnost manipulace s předlohou. Další po-třebnou vlastností je neexistence nebo jednoduchámožnost eliminace ostrých vertikálních prvků na horníploše (výstupků, ostrých hran), potencionálně ohrožují-cích předlohu.

Důležitým požadavkem je schopnost plynulého zvět-šeni či zmenšení (zoom) v minimálním rozsahu68-145 % s krokem nejvýše I %. Zoom umožňuje vy-hotovovat z map rozdílných měřítek snimky v jednot-ném měřítku a tím (zvláště v případě snimku na trans-parentni materiál) výrazně zjednodušit grafickou identi-fikaci parcel zobrazených v různých druzich mapovéhooperátu pouhým přiložením (kupř. vztah pozemkovámapa v měřítku I :2000 a katastrálni mapa v měřítkuI :2880). Zoom však nabízí i jiné možnosti, kupř. vyho-tovování zvětšenin sloužících jako měřické náčrty, náčr-ty místního šetřeni apod.

Dalšího rozšíření možností ve využívání reprografic-ké techniky lze docílit barevným tánovánim výsledku.Jako příklad je možno uvést grafickou identifikaci po-zemků zobrazených v katastrálni mapě, při dělovémoperátu s nedokončeným řizenim a v pozemkové mapě,doplněnou o informaci z mapy zobrazujicí bonitovanépůdně ekologické jednotky či jiné hodnotové údaje.Vhodnou kombinací zoom a barevné tonality je možnovyhotovit vícevrstvý soubor snimků na transparentníchmateriálech ve ztotožněném měřítku a tim výraznězrychlit a zkvalitnit požadované informace. Z toho vy-plývá požadavek na možnost barevných kopií (pozor:nikoli soutisků) buď automatizovanou změnou barevnétonality nebo jednoduchou manuál ni výměnou zásobnÍ-ku s tonerem.

Specifickým problémem je přesnost výsledku, či spi-še rozměrová a tvarová věrnost výsledné kopie vůčipředloze. I když u maloformátového zařizení se před-pokládá pouze pořízení grafické INFORMACE bezpředběžně stanovovaných nároků na geometrickou

1991/255

Geodetický a kartografický obzor256 ročník 37179, 1991, čislo 12

III,

I ORIGINAL II II II ----- 5. POSTUPNA KOPIE II II II II I'I 297 II II II II II ŮDAJEVMM II I

I II II I----_._------------~

přesnost, nelze předem vyloučit využití těchto snímkůjako měřického podkladu kupř. pro vytyčování původ-ních hranic pozemků. Z preventivních důvodů je potře-ba vyřadít z úvah o pořizení takové přístroje, které vý-razným způsobem porušují pravoúhlost výsledku a roz-měrovou věrnost kopie vůči předloze. Na obr. I je zná-zorněn výsledek zkoušky přesnosti zobrazení u přístrojeKONICA U-BIX 170Z, provedené autorem článku. Prozvýraznění je s originálem porovnána pátá postupnákopie (další kopie jako výsledek předchozi).Značné množstvi vyráběných přístrojů je vybaveno

dalšími doplňky, které však pro naše potřeby nejsou ne-zbytné. Zpravidla se počet vyhotovaných snímků z mapomezi na několik málo kusů z každé předlohy, takže au-tomatizované odebírání předloh, automatizované třídě-ní a stránkování, automatizovaný režim tisku po oboustranách apod., nejsou pro naší praxi potřebné a pouzezvyšují cenu zařízení. Při výběru je tedy vhodné zaměřitse na hledání zařízení konstrukčně jednoduchého, alesplňujícího v maxímální možné míře ostatní naše uve-dené požadavky.

3.3 Velkoformátové zařízení

Požadavky na velkoformátové zařízení jsou odvislé odtřídy těchto přístrojů. V podstatě existují dvě: zařízenís možností zoom a s dalšími schopnostmi a zařízení jed-nodušší, pracující v režimu I : I. U zařízení vyšší třídyjsou vesměs splněny všechny požadavky, uvedenév odst. 3.1 a 3.2. U jednodušších typů I : I, které při re-produkci posouvají předlohu, je nutno zařízení hodno-tit i podle toho, zda je schopno reprodukovat i z mapna hliníkových foliích.

Požadavek přesnosti je u velkoformátového zařízeníkategoričtější než u maloformátových. Je však potřebasi uvědomit, že žádný elektrografický proces není scho-pen dokonalé přesnosti. Tato skutečnost je dána přímoprincipem metody (drum jako pracovní přenosové me-dium). Výsledek ovlivňuje značné množství faktorů, aťuž ve vztahu k optice, elektronice či mechanice zařízení.Pokud bychom porovnávali přesnost výsledku elektro-grafického procesu s procesem kontaktním (světlotisk)nebo fotoreprodukčním, výsledek by vyzněl v nepro-spěch elektrografie.Při výběru velkoformátového zařízení pro účely obo-

ru geodézíe a kartografie je tedy nutno velmi důkladněprověřit parametry zařízení vlastními zkouškami bezohledu na proklamace výrobce [I] a hledat takový typ,který má nejmenší deformace výsledku při dodrženíostatních požadavků. Požadavky na přesnost lze formu-lovat následovně:

dodržení pravoúhlosti obrazu na výsledku,minimálni rozdíl rozměru kopie a předlohy v podél-ném i příčném směru,lineárni rovnoměrný charakter odchylky v celé plo-še výsledné kopie.Na obr. 2 jsou schematicky znázorněny závěry z pro-

měřování čtyř přístrojů, provedeného Ing. Karlem Na-kládalem a autorem článku (údaje jsou v milimetrech).Překvapují parametry vyhlášeného přístroje RAN KXEROX 5080, které jsou horší než parametry jednoduš-ších (a pětkrát až desetkrát levnějších) přístrojů I : I.Lze sice připustít možnost, že testovaný přístroj nebylkvalitně seřízen a solidnější informace by bylo možnozískat až po testování dalších strojů tohoto typu, alepřesto výsledky testu zpochybňují některé možnosti vy-užití, uvedené v článku [2].

Po~námka I: Vl'hotol'ol'áni l'ysoce kvalitnich kopii mapon"ch lis-ttl /::e~ajistit ijinak než e/ektrografickr. net/otiskem ójótorepro-duh'ne. Existuji mikrofi/mol'é ,Iystémy. které ::abe::pdi l'e/mipřesné kopie při ::ajimal'l'ch cenov.l'ch re/acich. Autoru článkujsou v souc'asné dobe ::námy dva: systém SCHA UT SMA-ÓóO.BRD. a sl'stém 3 M vI'robce 3M Delllsch/and. GmbH. Podrob·nejši inľormace by překroó/l' ::am.I',(/enl·rámec tohoto c'/ánku.

0,0 0,0 0,0 0,0o.or---------"11,s 0,0r---------lI'0,',

I

Io.,IL~-_-_-_-_-_-_--------"...1,8 0,1 b-=========~o."2,1 Z,l 0,4 1,5

II od 7100

IIIII

O,l>o,~--------------~ ,zO,o

1991/256

~

CANO

NCA

NON

KONI

CAMI

NOLT

AMl

TAod

RANK

XERO

XRI

COH

SHAR

PTO

SHIB

ASP

ECIF

IKAC

ENP

1215

NP15

20U-

Bix

170Z

EP31

70DC

1656

2040

5017

FT44

18SF

7800

BD49

10 .Fo

toel

emen

tOP

Cvá

lec

OPC

vále

cOP

Cvá

lec

OPC

vále

cSe

l.vá

lec

Sel.

vále

cOP

Cvá

~ec

OPC

vále

cSe

l.vá

lec

Neuv

eden

o

Kop.

proc

esJe

dnok

omp.

Jedn

okom

p.Dv

ouko

mp.

Jedn

okom

p.Dv

ouko

mp.

Dvou

komp

.Dv

ouko

mp.

Dvou

komp

.Dv

ouko

mp.

Neuv

eden

o

Zahř

ívac

íča

s60

s90

s60

s70

s60

s60

s29

s60

s60

s90

s

Prvn

íko

pie

po10

s10

s7:

5s

8s

7,5

s7,

5s

8,2

s5,

9s

10s

8s

Kop.

rych

lost

A415

kop.

/min

15ko

p./m

in15

kop.

/min

15ko

p./m

in16

kop.

/min

16ko

p./m

ir6

kop.

/mín

18ko

p./m

in15

kop.

/min

16ko

p./m

in

Množ

ství

kopi

i1

až99

1až

991

až99

1až

991

až99

1až

991

až99

1až

991

až99

1až

99

Max.

vel.

orig

.A3

A3A3

A3A3

A3A3

A3A3

A3

Veli

kost

kopi

iA6

ažA3

A6až

A3A6

ažA3

A6až

B4A6

ažA3

A6až

A3A6

ažA3

A6až

A3A6

ažA3

A5až

A3

Zoom

50až

200%

50až

200%

65až

155%

50až

200%

48až

205%

48až

206%

64až

156"

50až

200%

50až

200%

65až

200%

Obou

st.

kopi

rová

níRu

čně

Ručn

ěRu

čně

Ručn

ěRu

čně

Ručn

ěRu

čně

Zvl.

výba

vaRu

čně

Zvl.

výba

va

Edit

orNe

nive

st.

Není

vest

.N.

níve

st.

Neni

vest

.Ne

ni'v

est.

Není

vest

.Zv

l.vý

bava

Není

vest

.Ne

níve

st.

Zvl.

výba

va

Změn

aba

rvy

Ručn

ěRu

čně

Ručn

ěAu

toma

tis.

Ručn

ěRu

čně

Auto

mati

s.Ru

čně

Ručn

ěAu

toma

tis.

Rozm

ěry

vmm

610x

574x

344

670x

600x

38C

672x

592x

381

Neuv

eden

o71

6x59

0x38

273

0x6

00x3

9055

0x54

0x33

~67

2x60

0x41

070

0x61

0x32

C65

0x61

0x40

5

Hmot

nost

47kg

48kg

50kg

Neuv

eden

o52

,8kg

52,8

kg37

,5kg

52kg

45kg

60kg

1991/257

Geodetický a kartografický obzor258 ročník 37/79, 1991, číslo 12

3.4 Materiálové požadavky

Prakticky všechny zkoumané přístroje s výstupem A3i přístroje s výstupem AO(s omezením u hlíníkových fó-lií) jsou schopné pracovat s předlohou jakékoli gramážea kvality. Všechny typy mají možnost regulace kontra-stu, takže u poškozených, tónovaných či zašpiněnýchpředloh docil ují lepší čitelnost kopie oproti předloze.K omezení však dochází u materiálu výsledných ko-

pií. Při reprodukci na transparentní materiály je vzhle-dem k teplotě fixačního procesu nutno vyloučit z použí-vání všechny materiály na bázi polyvinylchloridu(PVC), jako je ASTRALON, DUROFOL, FOILCOPa podobně, neboť hrozí nebezpečí výrazné tepelné de-formace kopie a navíc poškození stroje. U materiálů nabázi polyethylenterephtalátu PET či obdobných je po-třeba postupovat podle doporučení výrobce.

Po::námka II: Ph ::pracování ::právr [3J bl'!o jako l'edlei~í pro-dukl n"::kumu ::ji.I'léno.::ekresha na eleklrografickl\'!1 kopiích málendenci eleklroSlalickr ulpil'al na ohalech ::maleriálu PVc. a le-dl' se "odlupoval":: vrholOvené kopie, Podohm'· problém nebyl ::ji-~Ién ph konlaklu s maleriály PET Při manipulaci s kopiemi jeledy nulllO se vyrarorat phjejich lransporlu nebo ukládáni kon-laklu s ohalr ó maleriálr PVc.

4.1 Základní informace

Orientovat se v současné široké nabidce reprografickétechniky není jednoduché.Nejpodrobnější informace o téměř všech vyráběných

modelech poskytuje katalog [4]. Náš běžný zákazník jejvšak zpravidla nemá k dispozicí.K výrazné redukci počtu dojde pří zavedení účelové-

ho korektivu podle hledisek, uvedených v kap. 3. Dáleje možno postupovat porovnáváním parametrů podledostupných informací. Tato možnost, která je velmipracná, je znázorněna u několika typů v tab. I.Ani toto porovnání však neposkytne potřebné infor-

mace o kvalitě hodnocených zařízení. K důkladnémuposouzení vlastností jednotlivých přístrojů podle jejichzákladních částí, tzn. optické (která nás zajímá nejvíce),mechanícké (která nás zajímá zvláště u velkoformáto-vých zařízení v režímu I : I ve vztahu synchronizace po-sunu předlohy a media) a elektronické, nemá zákazníkzpravidla dostatečnou odbornou kvalifikaci Ci u běž-ných analogových reprografických zařízení, natož u di-gitálních), technické možnosti a koneckonců i časovýprostor.S příhlédnutím k výše uvedeným okolnostem se jako

nejúčelnější jeví orientace na dva základní princípy:vlastní účelové zhodnocení relevantních parametrů(viz kap. 3.),renomé příslušné značky.Renomé - a tím i určité kvalitativní záruky - je

možno hodnotit kupř. podle pořadí firem ve vztahuk počtu instalovaných zařízení v Evropě. Lze vycházetz předpokladu, že zkušenější část Evropy ví, proč kupu-je tu kterou značku. V obr. 3 je znázorněno takovétodlouhodobé pořadí firem do konce roku 1989. Hodnotyza samostatný rok 1989 (a zřejmě i za rok 1990 - infor-mace za tento rok zatím nejsou k dispozici) vyznív.ají dí-ky aktivní obchodní a reklamní politice spíše ve pro-spěch firmy CANON, ale dlouhodobý trend stále hovo-ří pro značku MIT A.

,. N,i,zev firmy PočetprojeU·

, !'lITA "2 UTAX 38

3 GESTETNER 36, REX ROURY "5 , . 29, QLYI'IPH ", I'IONROE "8 OEVELOP "5 NASHUA U.S.A. "'O O C , 5

" URATECH 5

" NASHUA 5. AFRICA ," O ,, 5

" GRAPHlC E'H~RPRlSE 3

" BROTHER SIoIISS 2

" SILVERPEEO 2

" OIETIGEN ," PEtolCER ," 5 , O ,20 SIoIINTEC ,

4.2 Průzkumové řízení

V průběhu I. pololetí 1991 se uskutečnilo průzkumovéa výběrové řízení na možnost vybavení některých pra-covišť resortu geodézie a kartografie jednotným vyho-vujícím typem elektrografického zařízení. Předmětemřízení byli 23 výrobci, dodavatelé či obchodní zastoupe-ní. Byly získány informace o několika desítkách růz-ných typů přístrojů, z nichž po postupné eliminaci po-dle technicko-uživatelských parametrů bylo podrobenodůkladnějšímu prověření 20 výrobků patnácti značek.V závěrečné části řízení bylo hodnoceno 8 vybraných

typů maloformátových zařízení a 6 velkoformátových,jejichž dodavatelé předložili seríózní obchodní nabíd-ky.

4.3 Maloformátové zařízení

S určitou dávkou zevšeobecnění lze prohlásit, že poža-davkům formulovaným v kap. 3. vyhovují typy přístro-jů, uvedené v tab. I, s výjímkou přístroje KONlC A U-Bix 170Z, který vykazuje největší deformace zobrazení(viz obr. I). Ostatní typy jsou (z našeho uživatelskéhohlediska) porovnatelné.Dalším krokem při výběru vhodného typu pro naše

účely bylo tedy zhodnocení obchodních nabídek. Nej-výhodnější cenové relace při odběru určitého množstvívýrobků nabídli dodavatelé u přístrojů MITA DC-1656a SHARP SF 7800.Pro typ M lTA DC-1656 pak kromě okolností, uvede-

ných v odst. 4.1 hovoří i další momenty:

- MlTA dodává i kvalitní cenově dostupné velkofor-mátové zařizení a je výhodné pořídit oba druhy pří-strojů od jednoho dodavatele a pod jedním servi-sem,

- firemní zastoupení pro východní Evropu je blízko(Vídeň), což ovlivňuje nároky na dopravu materiálů,komponentů a náhradních dílů,

- horní deska přístroje je rovná bez výrazných výčněl-ků, což umožňuje okamžité provozní nasazení strojebez dodatečných úprav.Z uvedených důvodů se k pořízení doporučuje výro-

bek MlTA DC-1656 (viz obr. 4)

1991/258

Geodetický a kartografický obzorročník 37/79, 1991, číslo 12 259

4.4 Velkoformátové zařízení

Zařízení s možností zoom a s dalšími schopnostmi jepodle dosavadních informací dostupné ve dvou typech:RANK XEROX 5080, výrobce Rank Xerox Ltd., Lon-don, U.K., a METOSTAT 3000 (příp. modifikace 4200),výrobce Meteor GmbH, Siegen, BRO. Výsledky zkou-šek prvního z nich jsou stručně zmíněny v odst. 3.3a v obr. 2. Přístroje METOST AT 3000 a 4200 nebylomožno podrobit zkouškám, neboť tyto stroje nejsou za-tím na našem území instalovány. Podle proklamací vý-robce se jedná o stroj vyvinutý speciálně pro kartore-produkční účely.Vzhledem k nejístotě v přesnosti výsledku a zvláště

s přihlédnutím k vysoké ceně (několik mil. Kčs) se mož-nost zakoupení těchto strojů pro resort geodézie a kar-tografie jeví v současné době jako nereálná. Autor člán-ku zastává názor, že v případě potřeby vyhotovení ome-zeného množství zvětšenin (zmenšenin) celých mapo-vých listů je v současné době vhodnější využití fotore-produkčniho procesu na stávajících resortních zaříze-ních či využití dodavatelské možnosti na některém mi-moresortním reprografickém zařízení.Jednodušších zařízení pracujících pouze v režimu I: I

je na trhu několik typů. V průběhu výběrového řízeníbyly hodnoceny tyto:- METEM PRINTER 1090 a 1290, výrobce Meteor

GmbH, Siegen, BRO,- MITA OC-AO, výrobce MITA Japan, prostřednic-

tvím MITA GmbH, Wien, Austria,- OCÉ 7100, výrobce OCÉ-Nederland B.V., Venlo,

Holland,~ RANK XEROX 2511, výrobce Rank Xerox Ltd.,

London, U.K.,- RICOH FX 810, výrobce Ricoh Company Ltd., To-

kyo, Japan.Přístroj RANK XEROX 2511 je v resortu geodézie

a kartografie využíván již několik měsíců a nestal sezrovna oblíbeným (není konstruován na námi požado-vané zatížení a jeho přesnost je problematická). Přístro-je OCÉ 7100 a RICOH FW 810 nejsou schopny repro-dukovat předlohy na hliníkových foliich, takže mají dojisté míry omezené využití, navíc jsou výrazně dražší.

Nejlépe splňují naše požadavky přístroje METEMPRINTER 1090 a 1290 a MITA OC-AO. Vzhledemk okolnostem uvedeným v odst. 4.1 a 4.3 a k velmi seri-ózní cenové nabídce se doporučuje pořízení přístrojů

MITA OC-AO (viz obr. 5). Přípravek pro zachycenípředlohy, zobrazený v horní zadní části přístroje, jev případě reprodukce z map na hliníkových foliích leh-ce odnímatelný.

Poznámka 1/1: Uvedené typy přístrojů pj'edstavují poslední do-stupné mode~v. Vědomě nejsou zmíněny modelv podobnl'ch para-metrů, které jsou generať'nímí předchůdcí uveden}"ch strojů. Z do-stupnl'ch přístrojů chybí ve VI'čtu velkorormátovl' typ 3M7436-AO. vl'robce 3M Deutschland GmbH. Neuss, BRD, kter)',dosud nebyl na na§em území ínstalován a nebylo jej Tedy možnoTesTovaT.

Poznámka IV: VI'.šeuvedené průzkumové řízení bylo cíleně orien-Továno na poTřeby resorTu geodézie a kar10grafie v oblaSTigrafic-k.l'ch inťormací a někTerl'ch hnnosTí souvisejicích. Vpnlběhu říze-ní se při zkoumání možnosTí velkoformáTovl'ch zařízení objevílvi my§lenky na v.l'razně §irší uplatnění reprografické Techniky. Jed-nou z možnosTí by bylo využiTí TěchTOzařízení v prodejnách mapúzemních orgánů, což by umožnilo v.l'razně snížíT rozsah dosudnuTn}"chzásob map. Další možnosTí se nabízejí v oblaSTípořizová-ní TiskOl'.I'chpodkladů map. neboľjejích pořízení elekTrografickyje několikanásobně levněj.fí nežfoToreprodukčně. PosTupně ziská-vané ínfórmace o přesnosTí přísTrojů v.fak TyToúvahy silně korigo-valy. Zmíněné řešení bude možné až s exiSTencí velkofórmáTové-110 přísTroje mímořádné přesnosTí.

U maloformátových přístrojů se cenové nabídky v prů-běhu průzkumového řízení pohybovaly v rozmezí od 62tis. Kčs do 105 tis. Kčs. Rozdíly způsobuje nejen tech-nická úroveň zařízení, ale i možnosti dodavatelů po-skytnout slevu především z titulu odběru většího množ-ství výrobků. Cena přístrojů MITA OC-1656 pro orgá-ny geodézie a kartografie byla dohodnuta ve výši 62 tis.Kčs za jeden přístroj (včetně 8,5 % cla).

1991/259

Geodetický a kartografický obzor260 ročník 37/79, 1991, číslo 12

Na trhu jsou k dispozici i přístroje levnější (až o 30 %z ceny nejnižší nabídky). Jedná se o tzv. repasované pří-stroje, stažené po skončení pronájmu, na kterých je pro-vedena generální oprava včetně případného sestavení"nových"' přístrojů z použitých komponentů. S ohle-dem na naše předpokládané nároky na přesnost a trva-nlivost je jejich pořízení značně problematické.

Ceny velkoformátových zařízení s možností zoomjsou v současné době následující:- METOSTAT 4200 - zhruba 3,0 mil. Kčs,- RANK XEROX 5080 - zhruba 4,7 mil. Kčs,- METOST AT 3000 - zhruba 5,9 mil. Kčs.

Rovněž u velkoformátových zařízení jednoduššíchv režimu I: I je cenový rozptyl značný. Ceny se pohybu-jí od necelých 300 tis. Kčs (RANK XEROX 2511) do800 tís. Kčs (OCÉ 7100). Cena doporučeného přístrojeMITA DC-AO činí (pro orgány geodézie a kartografie)400 tis. Kčs (včetně 8,5 % cla).

Kromě přimého nákupu z investičních prostředkůnabízi většina dodavatelů možnost pořízení technikyz neinvestičních prostředků v podobě leasingu. Leasin-gové přirážky (obdoba úroku z úvěru) zvýší celkovoucenu pořízené techniky u dvouletého leasingu asio 26 %, u tříletého así o 39 % a u pětiletého asi o 70 %.Leasingový režim je zřejmě výhodnější pro podnikatel-skou sféru než pro rozpočtovou.

Současná rozmnožovací velkoťormátová praxe nastřediscích geodézie je postavena na světlotiskovýchpřistrojich OCÉ 212 v různém stupni opotřebení. Jejichnevýhodou je neschopnost reprodukovat neprůhlednépředlohy, ekologické zatižení z vyvolávacího procesua poměrně značné fyzické namáháni předlohy. Výraz-nou výhodou je nízká cena, která činí así třetínu cenynejlevnějšího elektrografického velkoformátového zaří-zení a dále poměrně dobrá přesnost výsledku.

Nová řada světlotiskových přístrojů OC É 4015, 4025a 4055 i přístroj AHLBORN 2000 AF používají zcelanového (patentově chráněného) ekologicky čistého vy-volávacího procesu. Vzhledem k omezeným finančnímmožnostem byla tedy hledána cesta kombinace pořízeníelektrografických a modernizovaných světlotiskovýchpřístrojů tak, aby stávající park velkoformátových roz-množovacích zařízení byl v roce 1991 obměněn v rozsa-hu zhruba 60 %.

Při všech dobře míněných snahách o co nejlepší vyba-vení středisek geodézie resortu geodézie a kartografiereprografickou technikou nelze opomenout skutečnost,že řešení měřického operátu evidence nemovitostí čibudoucího státního katastru nemovitostí nebude spočí-vat výhradně v grafické formě.

Po realizaci koncepčně připravované digitalizace mě-řického operátu a po vybavení pracovišť potřebnou vý-početní technikou a interaktivní grafikou dojde k ome-zeni požadavků na klasickou reprografii. Časový hori-zont dokončení převodu do digitální formy zatím nelzepřesně odhadnout, ale rozhodně bude několikaletý. Sta-novení optimálního režimu souběžného pořízov.ání re-prografické techniky pro zabezpečení úkolů naznače-ných v úvodu a pořizování další zmíněné techniky pronové cíle bude značně obtížné.

[I] Prospekty a jiné firemni materiály.[2] SLABOCH, V.: Velkoformátová reprografie na postupu.

Geodetický a kartografický obzor, 36 (78), 1990, s.209-210.

[3] KOTAL, M.-DOŠKO, R.: Ochrana katastrálnich map.[Výzkumná zpráva č. 983/90]. Zdiby, Výzkumný ústav geo-detický, topografický a kartografický 1990.

[4] INFOMARKET, Guide to Copiers. Diisseldorf, IMV-Ver-lag, 1990

Do redakce došlo: 18. 7. 1991Lektorovala:

Ing. Jana Chrásková, CSc.,KGKS Pardubice

Dovětek lektora:Mohla jsem posoudit uvedený přispěvek pouze ze zkušenostikartografky. která se dlouhodobě zabývá tvorbou. rozmnože·nim a také využívánim map státniho mapového díla, praktickyvšeho druhu, a přislušnými technologiemi, k tomu potřebný-mi. Akcentuji tudíž předevšim kvalitu grafických výstupů roz-množovacích zařízení, nejen kvalitu grafickou (vizuálni), alestejně tak kvalitu měřickou (přesnost, srážku, zkresleni, atd.).

Nejsem kompetentní k tomu. abych posuzovala koncepčnízámery resortu ČÚG K pro vybavováni pracovišť rozmnožova-cí technikou. Ovšem předpokládám. že by se tak mělo dít sku-tečně s rozvahou, s uvážením toho, co již máme. jak nám toslouží a jak toho využiváme. Musíme znát nejen výhody no-vých zařizení, která se nabízejí. jejich pořizovací náklady. eko-nomiku provozu a ostatní nároky. Předevšim musime dobřeznát účel, pro který potřebujeme nová zařízení pořídit, a musí·me mít jistotu, že na dosavadních zařízeních, která máme. jsmevyčerpali všechny možnosti.

Pracoviště středisek geodézie. jejich současné a zřejmě i bu-douci pracovní zaměření, jsou vhodný prostor pro zavádění re-prografické techniky. Zde se rychlé zavedení re12r9grafie zdábýt nezbytné. Na jiných úsecích činnosti resortu CUGK. např.při tvorbě a obnově map (zvláště středněměřítkových) se mo-hou reprografická rozmnožovací zařízení uplatnít jen okrajo.vě. Vysoká vizuální dokonalost kopii pořízených reprografickynesmí svádět k tomu. aby byla přeceňována na úkor vlastnostígeometríckých.

Zásadně nesouhlasim s návrhy, které se v poslední době ob·jevují a které doporučuji celkem paušálně rozmnožovat mapystátního mapového díla reprografícky. Takové rozmnoženiny.byť formálně dokonalé a pohotové, by vedly k degradací veš·keré předchozí měřické a kartografické práce. Zásoby mapv resortních mapových službách lze snižovat jiným způsobem.

Naše technologické systémy tvorby a obnovy map jsou do-sud síce značně odlíšné od technologii použivaných zeměmě-řickými službami v západní Evropě, ale výsledky by měly býtstejné: perfektní vícebarevné ofsetové tisky na kvalitním papí-ře nebo na jiné vhodné podložce.

Roku 1762 vyšla v německém Gottíngenu Hallerova sbírkaVersammlung Schweitzerischer Gedichte, z níž pochází čtyř.verší, které podle svědectví Zeměměřičského věstníku z r. 1927s oblibou citoval význačný český geodet Jan Marek:

Tv uzdo fantasie. ó měřictvi'Sleduje-Ii kdo tebe. nikdy nezbloudí.Chtěl bv však kdo kráčet bez tebe -Běda! .:...Brzy k/opýtne.

1991/260

Geodetický a kartografický obzorročník 37/79, 1991, číslo 12 261

K problematice doplněnípozemkových map evidencenemovitostí

Ing. Ivan Pešl,Krajská geodetická a kartografická správa,

Opava

Stávající pozemkové mapy evidence nemovitostí (EN)vyhotovené podle směrnic technicko-hospodářskéhomapování (THM) a později Základní mapy velkého mě-řítka (ZMVM) nevyjadřují v potřebné míře vlastnickévztahy, neboť neobsahují všechny parcely, ke kterýmvlastnické vztahy existují. Jde především o parcely ze-mědělské a lesní půdy ve vlastnictví občanů, které jsouv užívání organizací, a které podle vyhl. č. 23/1964 Sb.,§ 7, odst. 3 nebyly v mapách samostatně zobrazoványa označovány parcelním číslem, a tím nejsou vyjádřenysamostatně ani v písemném operátu EN. Rozhodnutío takovém zjednodušení EN vycházelo jednak z ne-smírné časové i finanční náročnosti založení úplné evi-dence, jednak z technických i právních problémů, kteréjsou s vyřešením tohoto problému spojeny.

Zdůvodnění k zákonu Č. 22/1964 Sb. doslova uvádí:"Nová úprava EN ... nebude směřovat k upevněnísoukromovlastnických tendencí, evidence je v souladus návrhy nového občanského zákoníka, hospodářskéhozákoníka a notářského řádu.", dále pak "Zemědělskéa nezemědělské pozemky ve vlastnictví občanů, kteréjsou ve společenském užívání nebo náhradním užívání,budou evidovány zjedodušenou formou. Tak např. po-zemky, na kterých hospodaří jednotná zemědělskádružstva, nebudou evidovány na listech vlastnictví po-dle parcel, neboť vlastnické hranice těchto pozemkův přírodě ani neexistují a nelze je proto v mapě zobra-zovat. Obdobně bude nutno postupovat u pozemkůstátních statků, jestliže státní statek hospodaří na po-zemcích, které státu vlastnicky nepatří. Ve výjimečnýchpřípadech, kde by dosavad ni soukromé vlastnictví kesdruženým pozemkům bylo třeba zjišťovat (např. přivyvlastnění), bude možno potřebné údaje zjistit z dosa-vadních operátů a dokladů založených ve sbírce listinpozemkové knihy nebo u orgánu geodézie."

Nezobrazováním a neoznačováním samostatnýchparcelních čísel takových pozemků ve vlastnictví obča-nů došlo však implicitně též k nezobrazeni a nevyjádře-ní parcel ve vlastnictví státu nebo bývalých obcí, pokudbyly součástí sdružených pozemků (především množ-ství cest, mezí a obdobných zemědělsky méně využíva-ných ploch). K tomu přistoupily další části pozemků,např. ideální (tedy reálně neoddělené) části parcel ob-čanů, které např. v důsledku emigrace spoluvlastníkapropadly státu.

Výše uvedená problematika je společná celé EN,v případě pozemkových map THM a ZMVM však při-stupují další závažná specifika. Zatímco většina stávají-cích pozemkových map EN byla odvozena zpracová-nim z předchozích katastrálních map ve stejném zobra-zení a stejném měřítku (zpracováni přímo na podkladukatastrální mapy) a jednotlivé parcely svými obrazya tím i výměrami v podstatě dobře korespondují s pů-vodní mapou vyjadřující vlastnictví, byly mapy THMa ZMVM vytvořeny novým měřením v terénu, v jiném

měřítku a zejména v jiné zobrazovací soustavě. Vzhle-dem k tomu, že hranice parcel občanů nebyly v terénuani vyšetřovány ani zaměřovány (což ostatně nebylo animožné, protože v terénu ani neexistují), nebyly tytozpravidla sloučené parcely občanů brány vůbec v úva-hu. Jejich dodatečné doplnění převzetím ze stávajícíchpodkladů (katastrálních map, nebo přídělových plánůvyhotovených v jiném měřítku a v jiné zobrazovací sou-stavě) naráží na zásadní technickoprávní problém, kte-rým je potřeba určení nových platných výměr takto do-plněných "jinak nezměněných parcel", která vyplývá zesamotné podstaty nového vyšetření a souřadnicovéhourčení hranic obvodu sloučených parcel a zejménaz použití nové zobrazovací soustavy. Nové měření a zo-brazení navíc odstraňuje místní deformace a nedokona-losti dřívějších katastrálních měření a zejména údržbypůvodních graficky vyhotovených (a tím i méně přes-ných) map, současně tim však zvyšuje rozdíly mezi vý-měrami původních a nově zobrazených vlastnickýchparcel.

Je nezbytné připomenout, že původní katastrální mě-ření včetně určování výměr probíhalo v podmínkáchtechnické úrovně poloviny mínulého století a od té do-by i při několikeré vlastní obnově jde stále z hlediskapřesnosti o totéž dílo. Nové výměry byly přesněji urče-ny za uplynulé období čítající vice než jedno stoletípouze u nově oddělovaných parcel, i u těch však bylypřesněji určené výměry zpravidla vyrovnávány ve sku-pinách dotčených parcel na jejich původní součet, tedyopět deformovány v zájmu souladu s přihlédnutímk celkové nedokonalosti díla. To také vedlo při tvorběkatastrálniho zákona v roce 1927 k požadavku novéhokatastrálního měření, které se však z nedostatku kapacití finančních prostředků uskutečnilo jen na omezenéčásti území republiky, zejména ve větších městech.

Jediným podkladem o hranicích parcel občanů jsoumapy bývalého pozemkového katastru (popřípadě pří-dělovéelaboráty zpracované zpravidla na jejich podkla-dě či odvozeninách), protože skutečné hranice těchtoparcel v přírodě neexistují. V pomocných písemnýchoperátech EN (výkazech změn) je vlastnictví občanůpodchyceno jako tzv. "závorkové parcely", a to parcel-ním číslem podle bývalého pozemkového katastru a ka-tastrální výměrou. Tato velmi zjednodušená evidencenení však průběžně aktualizována, což v praxi znamenávelmi zdlouhavý a obtížný přístup k těmto informacím(vyžadující pracné vyhledání, ověření a zpravidla aktu-alizaci údajů vyhledaných z různých podkladů na plat-ný stav odpovídající případným navazujícím majetko-právním převodům částí těchto parcel). Stávající evi-dence není na takový druh práce uzpůsobena, což bránípohotovosti vydávání těchto informaci veřejnosti.

U map THM a ZMVM k problematice přistupuje vý-šepopsaná nesourodost a nemožnost přesné identifika-ce, pokud jde o výměry, které nekorespondují a takéani korespondovat nemohou. Jde proto a závažný nejentechnický, ale i právnI problém, který nelze vyřešit sa-

1991/261

Geodetický a kartografkký obzor262 roěRík 37179, 1991, ěíslD 12

motnými technickými ani právními nástroji, ale pouzespojením technicky vyspělého a právně podpořenéhořešení. Je třeba totiž připomenout, že při absenci sku-tečných vlastnických hranic v přírodě nabývá zejménav očích vlastníků výměra jako jediný uživatelům do-stupný údaj zásadního významu. Přitom právě výměraje vzhledem k více než století starému měřickému díluúdaj mnohem nedokonalejší než vlastní zobrazení v ka-tastrální mapě, protože mimo zatížení chybami z vlast-ního měření a zobrazení zahrnuje i chyby z poměrněprimitivních a nepřesných metod grafického určeníploch na mapách a zejména chyby z dílčích méně přes-ných měření při navazujícím doplňování v průběhu ví-ce než jednoho staletí.

Přiřazení a porovnání obrazů a výměr v obou ma-pách (původní katastrální a pozemkové mapy EN), tj.tzv. "identifikace" vznikla jako nouzové řešení, kterévyvolala potřeba praxe vyžadující vyjádření v EN ne-existujících parcel (ke kterým však existují právní vzta-hy). Podle původního předpisu (sp,olečná instrukce mi-nisterstva spravedlnosti a bývalé Ustřední správy geo-dézie a kartografie ~ nejde o obecně závazný předpis)šlo pouze o symbolické vyjádření v EN neevidovanýchparcel. Postupně však resort začal vydávat v rámci iden-tifikace velmi podrobné údaje včetně vyčíslení výměrčástí dotčených parcel, a to nejen notářstvím, ale i širo-ké veřejnosti. Přitom taková identifikace bez geometric-kých plánů nebo bez definitivního a kvalifikovanéhozákresu do pozemkové mapy je subjektivním rozhodo-váním o vlastnictví, ke kterému nás nic neopravňuje(překračuje jediný existující a navic omezeně platícípředpis), a hrozí nebezpečím vydávání rozdílných pod-kladů veřejnosti se všemi důsledky. Notáři přitom obe-zřetně pracují s celými katastrálními parcelami nebo dí-Iv parcel podle geometrických plánů. Zvláštni nedoko-~alostí se vyznačuje obrovské množství identifikací vy-hotovených při komplexním zakládání evidence práv-ních vztahů (tzv. KZEN), které prováděli v dobré vířezpravidla nejméně kvalifikovaní pracovníci bez technic-kých znalostí. Dokázali sice zidentifikovat všechno,h;dnota těchto identifikací je však, bohužel, z technic-kého i právního hlediska bezcenná. Nic na tom nemění,že jde o obdivuhodný výkon co do rozsahu. Identifiko-vat takovým způsobem lze napohled úspěšně jednotlivéosamocené případy. Budeme-Ii však identifikovat stej-nou metodou systematicky všechny parcely, např. v ho-nu, dojdeme k závažným rozporům ve výměrách. Přiřa-zení i v případech map stejného měřítka je v podstatěsubjektivni a i při přesně určených výměrách částí par-cel musí zákonitě rozdílné povolené odchylky u různěvelkých parcel (a v jejich rámci skryté původní i násled-ně akumulované chyby) rozpory vyvolat. V případěmap nestejného měřítka a zobrazení jednoznačnouidentifikaci beze zbytku prakticky provést ani nenímožné. Technické řešení spočívá proto pravděpodobněpouze v provedení jednoznačného a ~rvalého z~kre,sudo mapy a novém určení výměr, které Je třeba pravmmpředpisem legalizovat, a to i za cenu určitých deformacírozsahu i polohy vlastnictví, které je možnostem ne-zbytné. V žádném případě však nelze nadále postupo-vat subjektivně a vědomě vydávat rozporné údaje s da-leko vyšší mírou deformace než je skutečně nezbytné!

Pokusíme-li se shrnout nejzávažnější fakta, lze prodalší úvahy vycházet z následujících závěrů:

- Stávající pozemkové mapy EN (a ani písemný ope-rát) neobsahují všechny vlastnické parcely.

- Chybí především parcely ve vlastnictví občanů, kteréužívají organizace. .

- Vlastnické hranice těchto parcel v terénu zpraVIdlaneexistují, nelze je proto šetřit ani měřit.

- Absencí zobrazení parcel občanů chybí i hranice ji-ných parcel či jejich částí ve vlastnictví státu či ji-ných subjektů (bývalé obecní, ale i společné cestya ideální části parcel ve vlastnictví státu).

- Nedostatečnost EN se nahrazuje vydáváním infor-mací z pozemkového katastru nebo přídělových ela-borátů. Chybějící vlastnické parcely se vyjadřují par-celami z dřívějších elaborátů - pomocí tzv. "závor-kových parcel". Takové parcely byly při zakládáníevidence právních vztahů zapisovány do výkazůzměn s udáním parcelního čísla a výměry v závor-kách. Závorky slouží jako rozlišovací znak, že jdeo parcely, které v EN neexistují.

~ Původní vlastnické hranice tzv. závorkových parceljsou zobrazeny v mapách pozemkového katastru(popř. v pří dělových elaborátech).

- Mapy pozemkového katastru však nejsou od 50. letdoplňovány. Poslední platný stav vlastnictví je nutnozjistit s odborným využitím jak katastrální, tak p~-zemkové mapy a písemného operátu EN, a to prove-řením a případnou opravou o později majetkopráv-ně provedené změny. .

- Zjištění posledniho platného vlastnického sta~u Ječasově i finančně mimořádně náročné a vyžadUje ne-jen běžnou kvalifikaci, ale zejména praxi; práci :esoučasným i historickým operátem vedenym v pru-běhu století podle různých technických předpisů.

~ Zatímco u většiny graficky vyhotovených poz. mapEN (ve stejném měřítku a zobrazení jako katastrálnímapa) lze z technického hlediska poměrně snadnoa jednoznačně chybějící parcely doplnit a nově určitjejich výměry, u nově měřených pozemkových ~appo roce 1960, tj. u TH M a ZMVM nelze praktIckys předchozím operátem pozemkového katastru pra-covat vůbec, neboť jde o různá měřítka i různé zo-brazovací soustavy. Jednoduché jednoznačné přiřa-zení je nemožné pro rozpory v samotném zobrazeniparcel a zejména ve výměrách, které ze samotnéhoprincipu neodpovídají a ani odpovídat ne,mohou. ,

~ Doplnění pozemkových map vyhotovenych na za-kladě bývalých kat. map je časově i finančně nároč-né, ale snáze jednoznačně řešitelné, neboť jde prak-ticky o sourodá, stejně deformovaná mapová díla vestejném měřítku a ve stejném zobrazovacím systému.D~ doby definitivního doplnění lze s určitými obtí-žemi pracovat v podstatě s tzv. závorkovými parcela-mi, přičemž jejich výměra slouží především k ,vyhle-dání posledního platného stavu v nepřehledne a ne-doplňované kresbě katastrální mapy.

- V případě map THM a ZMVM nelze s tzv. závorko-vými parcelami úspěšně pracovat, neboť jde o dvězcela nesourodá mapová díla v různém měřítkua různé zobrazovací soustavě, přičemž bývalý operátpozemkového katastru je zatížen výraznými defor-macemi původního měření i více než stoleté údržby,Zákonitě pak dochází k podstatným rozporům ve zo-brazení objektů a tím více ve výměrách p~rcel, .kterénelze navzájem jednoznačně přiřazovat a IdentIfiko-vat.

1991/262

Geodetický a kartografický obzorročník 37179, 1991, číslo 12 263

Z výše uvedeného vyplývá, že lze jednorázově a rela-tivně pohotově doplnit na přechodnou dobu písemnýoperát EN o tzv. závorkové parcely a usnadnit pohoto-vé vydávání, alespoň základních informací o vlastnic-tví, i když zatím bez lokalizace. V případě pozemko-vých map vyhotovených novým měřením po roce 1960,tj. THM a ZMVM je však potřebné urychleně doplnitvlastnické parcely do map, nově určit jejich výměrya celý obsah těchto map potřebnou legislativou učinitplatným a závazným. Technické řešení odpovídající ná-ročnosti problému musí mít právní podklad, neboť ryzetechnické řešení nemůže zajistit dosažení cíle.

2.1 Doplnění TH M a ZMVM o vlastnické parcely pří-mým zaměřením jejich hranic v terénu není možné,neboť hranice těchto parcel v přírodě neexistujía ani vlastníci (dnes již velmi často dědicové) je ne-dokáží v terénu označit ani odsouhlasit jejichsprávnost.

2.2 Zcela korektní a možný způsob doplnění těchtoparcel by spočíval v následujícím postupu:- vyhledání pevných bodů v terénu a katastrální

mapě,- odsunutí souřadnic v katastrální mapě,-- vytyčení hranic v terénu a jejich označení,- zaměření v S-JTSK a doplnění do pozemkové

mapy,- určení nových výměr.Uvedený postup je prakticky těžko hromadně řeši-telný pro nesmírnou náročnost (trval by několikdesetiletí a vyžadoval by neúměrné náklady). Přes-to je takový postup potřebný v případech, kdy sebudou vracet pozemky vlastníkům do fyzickéhoužívání. Postupné řešení po jednotlivých přípa-dech má však zásadní nedostatek v tom, že při zou-falém nedostatku pevných bodů v polních tratích(identických bodů zobrazených v katastrální mapě)bude docházet k těžko řešitelným deformacím, kte-ré mohou vyústit až do soudních sporů v přípa-dech kolize různých výsledků různých vytyčovate-lů, a to tím spíše, že většina vlastníků zřejmě pone-chá užívat pozemky dosavadním uživatelům zaúplatu a nezajistí řádné a trvalé označení svýchhranic v terénu.

2.3 K zamezení výšeuvedených nedostatků se protonavrhuje následující postup hromadného řešení(tedy v blocích) obnovy všech nezobrazených vlast-nických parcel technickými metoda mí převzetíz předchozí mapy na základě vyhledání identic-kých pevných bodů, transformace, zobrazení a no-vého určení výměr. Jde o analogíí postupu uvede-ného v předchozím bodě s tím, že vlastní vytyčenía vyznačení obnovených parcel v terénu budeodloženo na pozdější dobu, a bude provedeno jenv těch případech, kdy vlastník bude žádat skutečnévyčlenění pro samostatné užívání. Výsledek zajistínejen řádnou evidenci vlastnictví, ale současně při-praví i jednoznačný a závazný podklad pro poho-tové vytyčení v terénu (již s využitím bodovéhopole S-JTSK). Odstraní se tím i možnost kolizí vý-sledků různých vytyčovatelů, která se zvýšila uvol-něním těchto prací podnikatelům.

2.4 Uvedený způsob s použitím všech dostupnýchtechnických možností plně a co nejlépe využije je-diného existujícího měřického podkladu vyjadřují-cího s určitou nedokonalostí objekty vlastnictví.Hromadné řešení navíc zamezí kolizním případům,ke kterým by docházelo při odděleném vytyčovánísousedících parcel. Úskalí nedokonalosti podkladůje však nezbytné překlenout potřebnou legislativníúpravou, která by měla být reálná, neboť pří vše-obecném nedostatku ídentíckých pevných bodův polních tratích využívá navrhovaný způsob maxi-ma dosažítelné přesnosti a objektivity, a ani znalecz oboru geodézie a kartografie by neměl v podstatěpostupovat jinak.

3. Zásady technologického postupu doplnění stávajícíchTHM a ZMVM (návrh)

3.1 Přípravné práce3.11 V kopii pozemkové mapy (THM, ZMVM) se vy-

značí obvody parcel zapsaných jednoznačně listuvlastnictví (LV) s tím, že se respektují případné ne-vykoupené díly komunikací í jiných parcel (podlegeometrických plánů).

3.12 Ve zvětšenině katastrální mapy (popř. přídělovémapy) se vyznačí schematicky parcely a jejich částizapsané v části D-L V, popřípadě jako tzv. "částiparcel organizací v části B-LV". Platný obvod hra-níc těchto parcel se vyznačí barevně, do parcel sevyznačí čísla LV.

3.2 Práce v terénu3.21 Podle původní katastrální mapy se vyhledají v teré-

nu existující pevné body vyznačené v katastrálnímapě. Půjde především o velmi staré body zřejměpodél původních komunikací, na původních okra-jích lesa (dnes již často v lese), při katastrální hra-nici a pod. Budovy nejsou vzhledem k pravděpo-dobnosti jejich přestavby až na výjimky vhodné.Nejvhodnější pomůckou pro vyhledání jsou protopůvodní indikační mapy (kolorované), které rozlí-šují původní vlastnické hranice a obsahují zákresypůvodních mezniků. Je třeba nalézt předevšim bo-dy na obvodu stávajících honů, tj. podél situačníkostry tvořené majetkoprávně vypořádanými ko-munikacemí, obvodem zastavěné části obce, okrajilesa, katastrální hranicí.

3.22 Vyhledané pevné body se ověří přiložením zmenše-niny THM (ZMVM) na katastrální mapu, zjevněšpatně korespondující a pochybené body se vylou-čí.

3.23 Vybrané pevné body se vyznačí ve zvětšenině kata-strální mapy, očíslují se a určí se jejich souřadnicev S-JTSK. Podle potřeby se doplní i stávající po-drobné bodové pole.

3.24 Při práci v terénu se vyšetří i druhy kultur podleskutečnosti a vyznačí se ve zvětšenině.

3.3 Kartometrická digitalizace3.31 Kartometríckou digitalizací se na katastrální mapě

určí v pomocném souřadnicovém systému souřad-nice jak vyhledaných pevných bodů, tak všech 10-mových bodů přebíraných vlastnických parcel a je-jich části adjustovaných ve z\dšenině. Čísla určo-

1991/263

Geodetický a kartografický obzor264 ročník 37179, 1991, číslo 12

vaných bodů se vyznačují přímo ve zvětšenině ne-bo na přiložené průsvitce.

3.32 Obdobně se určí souřadnice lomových bodů obvo-dů parcel zapsaných v částí B-LV (viz 3.11) na ma-pě THM, popřípadě se připraví předpis kresby zeznámých souřadnic, zejména u ZMVM.

3.4 Transformace3.41 S využitím vybraných pevných bodů se provede

afinní transformace kartometrických souřadnic doS-JTSK po jednotlivých blocích vymezených situ-ační obvodovou kresbou. Vodítkem pro vhodnývýběr bodů je možnost předběžného posouzení při-ložením zmenšeniny THM (ZMVM) s vyznačený-mi pevnými body na katastrální mapu.

3.42 Po transformaci se provede kontrolní kresba v mě-řítku pozemkové mapy. Přiložením pozemkovémapy na fólii PET se posoudí míra korespondencei případné hrubé disproporce, které se vyšetří a pří-činy (zpravidla netotožnost objektů) odstraní, po-případě se přehodnotí výběr bodů a postup se opa-kuje.

3.5 Vlastní doplnění mapy3.51 Po získání uspokojivých výsledků transformace se

provede předpis a výpočet průsečíků obvodu par-cel zapsaných v části B-L V (viz 3.11) a transformo-vaného obsahu jednotlivých bloků.

3.52 Na kopii pozemkové mapy na fólii PET se odstraníveškerá kresba uvnitř přebíraných bloků vlastnic-kých parcel a zobrazi se přebíraný stav. Označi senová parcelní čisla a provede výpočet nových vý-měr ze souřadnic.

3.53 Druhy kultur se doplní podle skutečnosti vyšetřenépři polních pracích nebo podle následného doše-tření v případě nejasností.

4.\ Podle podkladů se vyhotoví výkaz změn, ve kterémse zruší odstraněné parcely a doplní nové parcelyse všemi předepsanými údaji.

4.2 Na základě výkazu změn se vyhotoví nový písem-ný operát E N, který bude obsahovat všechny vlast-nické parcely. Ručně se opraví a doplní listy vlast-nictví.

4.3 Vyhlásí se platnost doplněného operátu EN.

Pří výše uvedeném postupu dochází sice k deformacipřenášené kresby katastrální mapy, jde však o deforma-ci jednorázovou, která je při jedinečné povaze výcho-zích podkladů nezbytná a ve srovnání s postupným ře-šením podle jednotlivých případů minimální, neboťjednotlivá nezávislá vytyčování by v praxi neumožnilatak důkladné vyhledání identických bodů a docházeloby k vážným kolizím jednotlivých navazujících výsled-ků, které by se jen velmi obtížně odstraňovaly.Stejná metoda přichází jako jediná prakticky v .úvahui při nové tvorbě ZMVM v budoucnu, neboť přebíráníneznatelných vlastnických hranic je nutno brát dnes jižjako nezvratnou realitu.

Nové výměry doplňovaných vlastnických parcel zname-nají bezpodmínečnou nutnost podložit postup potřeb-nou legislativou, což bude daleko snazší i hospodárněj-ší než řešeni velkého množství soudních sporů, jejichždůsledky nelze dnes ani přibližně odhadnout.V neposlední řadě je třeba připomenout, že stav mapTHM a ZMVM je z výše uvedeného hlediska řešení ne-zobrazených vlastnických parcel mimořádně krítický.Proto lze doporučit urychlené řešení, a to i za cenuodložení nově zahajovaných lokalit ZMVM.Do redakce došlo: 18. 7. 1991

Lektoroval:Ing. Zbyněk Žižka,

ČÚGK

Dovětek lektora:Článek je potřeba chápat jako jeden z přispěvků do diskuseo řešení velmi složitého problému. Uvedenou problematíkuponěkud odchylně řeši Opatření Českého úřadu geodetickéhoa kartografického ze dne n. března 1991, č.j. 610/1991-1\,k zakládání komplexní evídence právních vztahů k nemovito-stem v evídencí nemovítostí. na jehož podkladě dochúzí k vy-dúvúní dodatků k příslušným techníckým předpísúm. Hro-madné řešení obnovy nezobrazených vlastnických parcel jenutno posuzovat kromě časové núročnosti a nutných legíslatív-ních úprav také z hlediska předpokládané transformace stáva-jicích zemědělských podniků a družstev (např. do družstevvlastníků) a navazujicího způsobu evidováni vlastnických vzta-hů k těmto, v terénu neexistujícim parcelám. Je potřeba vysocehodnotit zájem autora o řešení této složíté problematikya zvláště pak jeho podrobnou a výstižnou analýzu současnéhostavu.

MO RA VEC, M.: Realizácia komplexného projektu re-štrukturalizácie rezortu SÚGK

PRA VDA, J.: Grafické operácie s izočiarovými pol'amiHORŇANSKÝ, 1.: Kartografická prax a latinizácia ná-

zvosloviaVI N KLER, V.: Digitalizace vytyčovacích prvků pro ze-

mědělské stavebnictví

VŠE NEJLEPší

V NOVÉM ROCE 1992

SVÝM ČTENÁŘŮM

PŘEJE

REDAKČNí RADA A REDAKCE

ČASOPISU

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ

OBZOR

1991/264

Geodetický a kartografický obzorročník 37179, 1991, číslo 12 265

Osobní počítač a jeho využití vespisové a archivní služběZeměměřického ústavu

Ing. Vvetta Koděrová,Zeměměřický ústav, Praha

Spisová služba, označovaná též jako spisová evidencenebo spisová manipulace, je soubor pravidel a opatře-ní, zajišťujících řádný chod administrativy, a zároveňvšechny práce vykonávané podle těchto pravidel. Ar-chivni služba je systém činností vyplývajících z funkcíarchivů. V průběhu fyzické existence a činnosti organi-zace vznikají nejrůznější druhy a typy písemných doku-mentů, z nichž jen malá část (3-5 %) má trvalou doku-mentární hodnotu a stává se předmětem archivní péče-- v resortu Českého úřadu geodetického a kartografic-kého v podnikových archivech, zřízených úřadem dneI. 7. 1987.Ukládání písemností ve spisovně a v archivu není sa-

moúčelné. Živé písemnosti, tj. v době jejich správnía provozní využitelností, slouži pracovníkům organiza-ce jako doklady a pomůcky při plnění pracovních úko-lů; mrtvé písemnosti (archiválie) dokládají pro budouc-nost poslání a význam organizace, jejíž činností vzniklynebo byly vyřízeny. Mají-li uložené dokumenty plnitsvůj účel, musí být evidovány, příp. dále zpracovány.Dosud běžné manuální způsoby jsou časově náročnéa pro pracovníka spisovny a archivu velmi únavné svoujednotvárností. Tyto nevýhody plně odstraňuje automa-tizace za předpokladu vytvoření a využívání komplex-ního systému.

2. Automatizace spisové a archivní službyv Zeměměřickém ústavu

Systém ARISA, jehož správcem je Zeměměřický ústav,je založen na propojení dosud nespojovaných struktur,jimiž jsou spisovna a archiv (ideálně v budoucnu pakpodatelna, spisovna a archiv). V akronymu je obsaženoposlání systému, tj. automatizace, racionalizace a ino-vace spisovany a archivu. Základem současného systé-mu je přijatý zlepšovací návrh autorky, realizovaný vevýpočetním středisku bývalého Geodetického a karto-grafického podniku v Praze, n. p., v roce 1987. Spolu-práce autorky zlepšovacího návrhu a projektanta výpo-četního střediska Ing. Romana Bubáka (gestora realiza-ce systému) vedla již na počátku k dobrému výsledkupoznamenanému však několika problémy, které přiná-šela realizace na sálovém počítači EC 1045. Žádoucízměny a zavedení do rutinního provozu přineslo teprvepoužití osobního počítače (16bitového PP06 s pevnýmdiskem, dvěma mechanikami a oboustrannými disketa-mi 5.25"/360 Kb).Systém ARISA pracuje v dBASE3 + s využitím pod-

půrného režimu Assist pod operačním systémem DOSresp. MS-DOS. Po předběžné zkoušce je možný převod

z diskety na paměťové médium sálového počítače, a tovčetně zápisů, které jsou na disketě pořízeny malýmipísmeny. Tento převod umožňuje využití původníhoprogramu, uloženého ve výpočetním středisku ústavu,a vyhotovení definitivních archivních pomůcek v poža-dované úpravě, která není na osobním počítačí vždymožná. Tento převod rovněž zajišťuje požadavek kom-patibility, příp. konverze systému do plánovaného celo-archivního systému.

0.00 REDITEL USTAVU0.001 A 5 prikazy reditele ustavu, Informace, Smern;ce,

Pokyny0.002 A 5 Porady vnejsi, zap;sy jednaní s aktivní ucasti

zastupcu ustavu0.002 A 5 Porady vnitrni, zapisy s pruvodnim materialem

0.01 KONTROLA0.011 A 10 Vysledne dokumenty z kontrol vnejs;ch kontrolních

organu vcetne prijatych opatreni0.12 A 10 VysLedne dokumenty z kontrol vnitrniho kontrolního

systemu vcetne prijatych opatreni0.013 V 5 Metodika kontroL ni cinnosti, skoLeni

Podmínkou pro zápis jednotlivých záznamů je jed-notná klasifikace evidovaných a následně zpracováva-ných dokumentů. Pomůckou k jednotné klasifikaci jespisový a skartačrií plán (příp. rejstřík nebo jejich kom-binace) organizace (obr. I). Kromě výstižně formulova-ných textů pro druhy a typy dokumentů nebo agendyuvádí potřebné kódy pro počítačové zpracování.V ideálním případě klasifikuje dokumenty vyřízující re-ferent, v praxi však zpravidla archivář, jehož funkcemůže být v organizaci kumulována s funkcí vedoucíhospisovny.Evidenci představuje zápis na disketu do vstupního

formuláře, který se provádí jen u písemností označe-ných skartačním znakem A nebo V; písemnosti skupinyS se neevidují. Při vstupní evidenci nemusejí být uvede-ny všechny údaje, rovněž textové formulace nemusejíbýt definitivní, neboť záznamy lze kdykoli opravovat,upravovat, aktualizovat a doplňovat, a to nesrovnatelněsnadněji než v kartotékách, sešitech nebo strojopisechseznamů. Založená databáze se postupně naplňuje bezohledu na pořadí předávaných dokumentů (obr. 2). Po

1991/265

Geodetický a kartografický obzor266 ročník 37179, 1991, číslo 12

uzavření jednoho ročníku spisovny se vzniklý soubor,označený jako "ideální spisovna", setřídí dle požadova-ných kritérií (rok, č. j., příp. další) a v případě potřebyvypíše pomocí tiskárny jako "opis spisovny". Ve vznik-lé databázi spisovny je možno vyhledávat dle libovolné-ho prvku a v textu podle libovolného slova. Databázespisovny slouží pak k jednoduchému provedení:

skartačního řízení,soupisů seznamů písemností ke skartačnímu řízení(obr. 3),přesunu záznamů archiválii do prozatímního inven-tárního seznamu, příp. do kteréhokoli typu archivní-ho inventáře a dalších doplňujících pomůcek nebok jejich postupnému vytvoření.Z uvedeného velmi stručného popisu funkce systému

ARISA a způsobu práce vyplývá jeho podstatná výho-da: záznam dokumentu se provádí pouze jednou. To jerozhodující při porovnání dosavadního manuálníhozpůsobu, prozatím uplatňovaného ve větší ně organiza-cí, a progresivního automatizovaného způsobu, provo-zovaného v Zeměměřickém ústavu. Při manuálním způ-sobu se totiž zpravidla:

vyhotovují předávací seznamy (často nekvalitnía dále nepoužitelné),zapisují dokumenty ve spisovně a v archivu (tedy2 x ) na kartotéčni lístky nebo do sešitů a seznamy sepřepisují na stroji (opakovně při změnách stavu do-kumentů, při inventurách apod.),sepisují dokumenty pro skartační řízení,přepisují seznamy písemností ke skartačnímu návr-hu,provádí manuální třídění, které reprezentuje dalšípřepisy podle počtu kritérií pro třídění.Vedle zcela zbytečné, neodborné písařské práce jsou

manuální evidenčni pomůcky náročné na prostor (kar-totéční krabice, jejich uložení) a na čas, a to nejen připořizování, ale i při využívání (označování kartoték,vhodný přístup, listování).Vkládání vstupních údajů na pevný disk nebo diske-

tu pomocí klávesnice je snadné, zápis je jednotný, vel-mi dobře čitelný (žádoucí kontrast na obrazovce a po-měrně velké písmo), nezůstávají překlepy, rezervnía pomocné soubory se pořizují kopírováním, kdykolívpři kontrole lze data opravovat. Nároky na prostor jsouminimální, diskety lze uložit v jedné zásuvce psacíhostolu. Chyby záznamu (např. v přidělení přírůstkovéhočisla, skupiny pořádacího schématu, časových údajů)nebo zařazení kartotéčního lístku při manuálním způso-bu mnohdy nelze ani zjistit, natož opravit. Chyby přivýpisu na obrazovce nebo tiskárnou vyniknou již pohle-dově. Kontrola tolik neunavuje, předpis v sestavě jepřehledný, data lze přímo opravovat.Součástí porovnání výhodnosti automatizovaného

zpracování může být i orientační srovnání nákladů, kte-ré je ovšem třeba rozdělit do dvou částí:a) projekt a založení systému,b) provoz systému.

Projekční práce si vyžádaly dle fakturace výpočetní-ho střediska bývalého Geodetického a kartografickéhopodniku v Praze, n. p., 28 826 Kčs v roce 1987. Za rutin-ní provoz na sálovém počítači EC 1045, včetně koope-rací, bylo fakturováno v letech 1987-1989 64 609 Kčs,z toho největší část za strojový čas a tabelační papír.Uvedené částky reprezentují komplexní převod manu-

2.01.91 30.300 SS CUGK, Za sady pro sestaveni3426/91-22 edicniho planu24.6.91

3.01.91 4 0.137 SS sterkovny a Uhrada skody na trig.piskovny bode, upresnen;Olomouc,3451/00-91

3.01.91 10 0.141 SS interni Bezpecnostni predpisy,Kleindienst upozorneni

ální evidence spisovny i archivu pro sedm archivníchfondů a devět spisovenských ročníků, tj. zhruba 10000kartotéčních lístků.Současný provoz systému na osobním počítači repre-

zentuje kromě 20 % kapacity archiváře pouze spotřebuelektrické energie počítače, nákup disket pro zálohová-ni souborů a spotřebu tabelačního papíru (asi 1500 ksA4 za rok) a kazet s barvící páskou pro tiskárnu (výmě-na po 100-150 stránkách), celkem cca 12 800 Kčs roč-ně při srovnatelném výkonu sálového počítače.

3. Předpoklady k zavedení automatizace spisovéa archivní služby

Výhody, které přináší automatizace v netradiční oblasti,jíž bezesporu spisová a archivní služba je, kladou po-měrně vysoké nároky na archiváře-operátora a svýmzpůsobem i na ostatní pracovníky organizace, neboť sy-stém v praxi vyžaduje respektování určitých pravidel.Archivář-operátor musí však být kvalifikovaným pra-covníkem, tj. kromě dokonalé znalosti archivní teoriea praxe a iniciativního zájmu o tuto práci, musí ovládat(alespoň orientačně) převažující obor organizace, v nížpracuje. Bez těchto předpokladů nelze písemnosti anihodnotit ani zpracovávat. Jako operátor musí ovládatpráci na svěřeném počítači, a to tvůrčím způsobem. Da-tabázový systém dBASE3 + umožňuje snadnou prácis velkým počtem záznamů. Limitujícím faktorem je jenkapacita vnější paměti, do níž se databáze ukládá. Jed-noznačné návody nejsou účelné, každá úloha vyžadujejiné, operativní použití nabízených možností, čímž se

~: 2464 Rok /c.j./: 1990 Skart. zn. a lhuta: A 5

Skupina spisoveho planu: 1.3Text Ivec/ pisemnosti: Organ;zacn; rad s dodatky

~: 35 Ces. rozsah: 1988-1990~: brozuraSkupina poradaciho schematu: 1.014Archivni fond: GKP Ulozen; p;semnost;:

1991/266

Geodetický a kartografický obzorročník 37179, 1991, číslo 12 267

8.0 1.041 /41 1237 Autorsky zakon, novela1.3 slozkaPRIR 1.042 4 5232 Umisteni podniku na

uzem; Prahy

0.000 REF 1314 =RVT=, projekt ukolu2-10/90

0.000 REF 1672 =JAGS~, dokumentacevyrovnaní na es. uzemi

práce stává zajímavou a nevšední. Ostatní pracovnicIorganizace by měli respektovat požadavky archiváře, tj.dodržovat povinnosti, vyplývající pro ně ze spisovéhoa skartačního plánu. Jedině za těchto předpokladů semohou spisovna a archiv stát pro organizaci skutečnýminformačním centrem.

Systém lze výhodně využít i při zpracování spisovéhoa skartačního plánu a rejstříku, které se pak velmi snad-no udržují a aktualizují (obr. 4). Podmínkou plného vy-užití systému ARISA je ukládání veškerých písemnostído spisovny, nikoli tak, jak je dosud rozšířeným zvy-kem, tj. u referentů.

Rozšířené použití systému i na vstupní evidenci v po-datelně umožní v budoucnu likvidaci hlavního podací-ho protokolu, který často obsahuje záznamy neúplné,špatně čitelné a pro další evidenci ve spisovně nebo ar-chivu bezcenné. V Zeměměřickém ústavu nebylo rozší-ření na podatelnu dosud realizováno, neboť ústav jerozmístěn v několika budovách. Tato okolnost by vedlake zbytečně složitému formuláři pro podchycení pohy-bu písemností, příp. k jiným obtížím (několikanásobnéevidence apod.).

Využivání databází prakticky představuje vyhledává-ní a výpisy na obrazovku nebo pomocí tiskárny. Před-pokladem úspěšného vyhledávání je dodržování pravi-del pro zápis textu, a to od zpracovatele dokumentui archiváře. Např. pokyny, zásady, pravidla, návodya směrnice nelze vzájemně zaměňovat.

Lze konstatovat, že po zavedení automatizace spisovéa archivní služby v Zeměměřickém ústavu je v mnohemvětší míře využívána práce archíváře, který:

vede a spravuje spisovnu a podnikový archiv a plní.všechny povinnosti, které vyplývají z této funkce,plní funkci operátora osobního počítače,odborně dále rozvíjí systém ARISA a možnosti jehoaplikací,plní další úkoly, zejména s využitím osobního počí-tače, potřebné pro ústav.

Z uvedeného popisu vyplývá, že systém ARISA - pojednoduché modifikaci - by bylo možno využívatv podnikových archivech dalších organizací resortuČeského úřadu geodetického a kartografického i proevidenci a zpracování jiných dokumentů než písem-ností (např. technických předpisů, odborné literatury,map v listovém vydání apod.).

z PŘíSTROJOVÉ TECHNIKYINTERKAMERA 1991

V letošním roce v Praze proběhla již \3. mezinárodnívýstava audiovizuální techniky lNTERKAMERA '91.Tentokrát poprvé v nových prostorách, čtyřech nověpostavených Křižíkových pavilonech jako součást Vše-obecné československé výstavy. Představilo se zde 107firem z 15-ti států světa.

Největší pozornost veřejnosti patřila kamerám. Vevýrobním programu firmy OLYMPUS CzechoslovakiaTrading spol. s r. o. je nová kompaktní zrcadlovkaOL YMPUS IS-IOOO vybavená celou řadou funkcí,např. vícebodovým měřením osvětlení Fuzzy-Logica dvojitým bleskem s inteligentním řízením síly zábles-ku ve spojení s clonou. Vestavěný rychlý zoom35-135 mm lze rozšířit až na 28-200 mm.

Na stánku firmy CANON jsme obdivovali kameruEPOCA - obr. I. Přístroj představuje završení 50-ti le-tého vývoje ve fotografickém průmyslu. Je osazen tříná-sobně účinným transfokátorem 35-105 mm a úplnounovinkou je netradiční blesk. Má vysokou sílu zábleskua je umístěn na vnitřní straně odklápěcí krytky objekti-vu. Veškeré funkce přístroje se ovládají jednou rukou

1991/267

Geodetický a kartografický obzor268 ročník 37/79, 1991, číslo 12

a svým designem kamera připomíná spíše camcordersystému 8 mm.

Na stánku firmy LlNHOF jsme mohli spatřít šírokoupaletu klasíckých velkoformátových kamer s měchem.Jako zajímavost lze uvést, že kamera LlNHOF AERO

.TECHNIKA 45 EL byla používána kosmonauty NASApři snímkování zemského povrchu z paluby americkýchraketoplánů. Že si společnost NASA vybírá pouze pří-stroje nejvyšší kvalíty, jako v minulostí kamery HAS-SELBLAD a NIKON, není třeba dodávat.

Výrobou kamer pro speciální účely se zabývá firmaROBOT. Kamery se uplatňují v technice, vědě, ale ze-jména při sledování a střežení objektů. Slouží k nepozo-rované identifikaci osob, přičemž snímky opatřují data-cí. Kamery pracují převážně s kinofilmovým formátema lze je snadno zabudovat do kufrů, tašek, rozhlasovýchpřijímačů, knížek apod.

Pro měřické účely nabízela firma ROLLEI systémRollei-Metric. Snímkování se provádí kamerami opa-třenými skleněnou destičkou se čtvercovou sítí křížků.Tato síť se při snímkování zaznamená na snímek. výpo-četní a zobrazovací technikou se ze snímku vyhotoví pé-rovka. Systém má uplatnění u policie, kriminální služ-by, ve stavitelství a architektuře, v archeologii, v prů-myslu aj. Je tedy doménou pozemní fotogrammetrie.

Ke kamerám pochopitelně náležela i nabídka foto-grafických materiálů. U stánku firmy FOMA jsme si při-pomnělí 70. jubileum továrny na výrobu fotomateriálů.V roce 1921 byl v Hradci Králové postaven první závodtoho druhu v Čechách. V katalogu výrobků najdeme ce-lou paletu černobílých i barevných filmů pro amatéryi profesionály.

V současné době uvádí FOMA na trh film pro foto-sazbu Fomatype CX, papír pro fotosazbu FomatypeCX/RC a film pro skenery Fomascan AR. Film Foma-type CX je určen pro záznam znaků ve fotosázecích pří-strojích s osvitem katodovou trubicí nebo xenonovouvýbojkou. Zpracovává se strojově ve vývojkách typu li-ne. Papír Fomatype CX/RC má prakticky stejné použi-tí jako předchozí film a i tak se zpracovává. Je vyráběnna oboustranně laminované podložce o pl. hmotnostiiO až 80 g/m:. Pro skenery s Ar-laserem a elektronic-kým síťováním (EDG) je určen ortochromatický černo-bílý film Fomascan AR. Má bezbarvou podložkutloušťky O, IO mm. Film se zpracovává strojově při tep-lotě 32 až 35°C a vyvolávací době 30 až 35 s. Dodáváse v listových formátech 24 x 30 až 50 x 60 cm.

Novinkou firmy AGFA-GEVAERT, kterou v ČSFRzastupuje společnost ATA spol. s r. o., byl nový filmAGFACOLOR XRG 100 NEU. Materiál má zlepšenébarevné podání při snížené zrnitosti. Současně firmarozšiřuje úspěšnou koncepci PLUS 3. Zákazník dostává12+ 3 anebo 24+ 3 obrázků z jednoho filmu. Klasickýkinofilm s. počtem 36 obrázků zůstává samozřejmě za-chován v nabídce i nadále.

Italská firma DURST představila velkou kolekci zvět-šovacích přístrojů a zpracovatelských zařízení pro černo-bílou i barevnou fotografii. Novinkou byla kopírkaPRINTO PRO, která umožňuje zpracovávat naexpono-vané papíry v roli o šíři do 30 cm. Zařízení je modulárnía změnou počtu segmentů a vÝl11ěnou lázní lze přechá-zet z černobílého procesu na barevný a naopak. Zaříze-ní nevyžaduje temnou komoru. Rychlost posunu papíruv lázních je 10,5 cm/min., nebo 48,0 cm/min. v závislo-sti na použitém procesu. Zařízení je navrženo pro ba-

revný proces KODAK EKTAPRINT 2/200 a provšechny černobílé procesy.

Je třeba poznamenat, že výrobky firmy DURST na-lezneme i v tak specializovaných oborech jako např.dálkový průzkum Země. Zpracovávají se na nich sním-ky kosmické agentury NASA pořízené z paluby americ-kých raketoplánů, včetně snímků z největšího teleskopuumístěného na oběžné dráze kolem Země - HubbleSpace Telescope. V Jižní Dakotě (USA) je umístěnonejvětší středisko na zpracování družicových snímkůpřevážně pořízených z družice pro průzkum přírodníchzdrojů LANDSAT. Většina ze 2 milionů zde archivova-ných družicových snímků spolu s asi 5 miliony letec-kých snímků byly též zpracovány na zařízeních uvedenéfirmy.

Německá firma JOBO předváděla vyvolávací zaříze-ní na rotačním principu, zejména značky AUTOLAB.Zařízení pracují na principu jednorázového upotřebenílázní. V paměti mají uloženo na 10 postupů pro zpraco-vání filmů a papírů až do velikosti 50 x 60 cm. K dosa-vadním typům ATL - 2 a ATL - 3 - obr. 2 - bylpřidán jako novinka malý, plně automatizovaný ATL- 1000. Je určen pro cesty i kancelář, neboť váží pou-hých 12 kg.

Z francouzských firem, které v takovém počtu a roz-sahu vystavovaly na Interkameře poprvé, nás zaujalafirma KIS PHOTO INDUSTRIE z Grenoblu, která ja-

1991/268

Geodetický a kartografický obzorročník 37/79, 1991, číslo 12 269

ko první na světě v roce 1981 přišla s myšlenkou minila-bu. Na stánku jsme viděli v provozu minilab lMAGER.Dokáže zpracovat 6,5 filmů po 24 obrázcích na hodinu.Uzavřený cyklus chemických lázní vystačí na 400 filmůs jednou náplní při regeneraci po každých 100 filmech.Na výstupu můžeme obdržet až 240 ks fotografií za ho-dinu ve dvou možných formátech. V jedné lázni na pa-píry se může zpracovat až 9600 fotografií s regeneracípo každých 2 400 fotografíích.Ještě dokonalejší je zařízení FASTER ~ 2010 od

stejné firmy. Tento minilab vykopíruje přibližně 780 fo-tografií za hodinu. To znamená, že vykopírování jednéfotografie trvá asi 5 sekund. Těchto vynikajících para-metrů bylo dosaženo použitím semiaditivní expozice,která je 2,5 x rychlejší než klasický aditivní procesa konstrukcí unikátní odstředivé sušičky.Mezi podnikavé firmy se hlásil KOPRINT 2000

v Praze 10, který nabízel kopírku CANON CLC 200 -obr. 3 - pro pořizování barevných kopií na principuelektrografie. Kopírka snímá odrazné předlohy bezpro-středně. Při propustných předlohách (diapozitivech) jetřeba použít přídavné prosvětlovací zařízení, kterépředlohu promítne nejprve na zrcadlo. Odtud po odra-zu je obraz vržen na speciální filtr, kde je srovnán jehocelkový jas. Odraznou nebo promítnutou předlohu sní-má digitální laser, který odečte, kolik tóneru základníbarvy (žlutého, purpurového, azurového) je třeba namí-sit k celkové barevné reprodukci. Jakmile jsou po osvi-tu tónery naneseny na papir, dochází k jejich zapečenia kopie je hotova. Kopírka dokáže změnit formát kopieve směru příčném i podélném. Jsou tu i možnostiv ovlivňování barevnosti. Dále ve zvětšováni (zoom 50až 400 %) a zhotovování fotomontáže. Za tím účelem sikopírka rozdělí předlohu na sekce a z nich zhotoví dílčíkopie s překrytem. Její výkon je 5 kopií formátu A4 zaminutu. Firma dodává ke kopírce příslušenství, spo-třební materiál a zajišťuje záruční a pozáruční servis.Od informátorů výrobního družstva optiků a mecha-

niků DRUOPTA jsme se dozvěděli, že je v jednání uza-vření zastupitelské smlouvy na koupi a prodej geodetic-

kých přístrojů firmy JENOPTlK CARL ZEISS JENAGmbH. Již v tomto roce by bylo možno koupit v druž-stvu elektronické tachymetry, nivelační přístroje, teodo-lity. V prodeji by mělo být i příslušenství - stativy, všepotřebné k centrování a zacílení, busoly, latě i zařízeníFSE 3208 k ukládání a dalšímu zpracování dat. Součas-ně by měla být uzavřena s firmou JENOPTIK servisnísmlouva na údržbu a případné opravy dovezených pří-strojů a příslušenství. Obě smlouvy by zkrátily cestumezi výrobcem a uživatelem, kterou dosud zprostředko-vával PZO Merkuria.Interkamera '91 splnila své poslání. Připravila

a předvedla zájemcům o audiovizuální techniku řaduvýrobků. Stala se i podnětem pro naše výrobce a nabí-dla spotřebitelům řadu novinek.

Doc. Ing. Vladimír Kra us. CSc.,Praha,

Ing. Miloslav Křížek,Zeměměřick.í' ústav, Praha

Z DĚJIN GEODÉZIEA KARTOGRAFIE

Portrét J. J. Friče- zakladatele ondřejovskéhvězdárny

Letos up!ynulo 130 let od narození muže, kterého ko-munisté za dob totality nazývali jedním z nejhoršíchčeských kapitalistů. "Otupoval totiž ostří třídního bo-je." Přeloženo do dnešní mluvy - byl to slušný a ohle-duplný český podnikatel.Ten muž se jmenoval Josef Jan Frič a narodil se 12.

března 1861 v Paříži, jako syn českého vlasteneckéhoemigranta, známého revolucionáře, žurnalisty a spiso-vatele Josefa Václava Friče a Anny, rozené Kavalírové- Sázavské.V emigraci nezůstává dlouho, již v roce 1867 se zatím

pouze s matkou a dvěma sourozenci, mladším Janema nejmladší Boženou vrací do Prahy k příbuzným. Byd-leli v Praze u svého děda, advokáta dr. Josefa FrantiškaFriče, jednoho z prvních šiřitelů české kultury mezipražskou společností. Na venkov jezdili za babičkouAntonií Kavalírovou do Sázavy. Na zážitky ve sklář-ských hutích, které Antonie založila a na život meziskláři velmi rád vzpomínal.Přítelem rodiny byl Jan Neruda, který zážitek ze se-

tkání se sourozenci Fričovýmí popisuje v jednom zesvých fejetonů. Děti se totiž během svého pobytu veFrancii naučily napůl česky a napůl francouzsky, a takNeruda, když hoši rozdělávali oheň, slyšel Pepíka jakříká svému bratříčkovi: "Donnez moi un nožík, je vaisfaire třísky".Josef Jan Frič absolvoval akademické gymnázium

a věnoval se studiu přírodních věd na univerzitě, zatímco mladší bratr Jan, kterému byl v Paříži kmotrem JanNeruda, nastoupil po absolvování reálky na pražskoutechniku.Ve svých začátcích, ještě během svých středoškol-

ských studií, společně zkonstruovali rtuťovou vývěvua tento první konstrukční pokus naznačil jejich vynika-jící vlohy.

1991/269

Geodetický a kartografický obzor270 ročnik 37179, 1991, číslo 12

Mladší bratr Jan se věnoval vedle chemie a fyzikyi jemné mechanice pod vedením Františka Božka.

V roce 1882 si bratři zřídili v soukromém bytě domácídílnu. V oboru zoologie a mikrofotografie se úspěšnězúčastnili I. sjezdu Českých přírodozpytců a lékařů, nakterém předložili kolekci přístrojů vlastní konstrukce.Tyto počáteční úspěchy vzbudily v obou bratrech touhupo samostatnosti za každou cenu.

Po krátké několikatýdenní studijní cestě Jana do Ber-lína k světoznámé firmě Bamberg se oba bratři rozhodliopustit akademickou dráhu a v roce 1883 založili naKrálovských Vinohradech vlastní podnik pod firmou"Josef a Jan Frič - dílna pro přesnou mechaniku".

O prvních krocích v tomto praktickém podnikání ří-kal Josef Jan Frič, že byly dětsky naivní. Nemajíce vů-bec žádných obchodních známostí ani zkušeností, bezjakéhokoliv bezpečného programu, odkázáni na vlastníruce, pustili se do práce s jedním dělníkem. Vydali ce-ník ve třech řečech a nabízeli geodetické a astronomic-ké přístroje až do velkých rozměrů, a to dokonce i no-vých konstrukcí.

Starosti se zavedením firmy nebránily oběma bra-trům, aby se téhož roku nezúčastnili v Praze výstavySpolku architektů a inženýrů a krajinské výstavy v Pří-brami kolekcí geodetických přístrojů. Za tuto kolekcizískali své první ocenění, stříbrnou státní medaili. Tytoručně zhotovené přístroje byly pak zakoupeny pro regu-lační práce na Labi, kde po dlouhá léta dobře sloužily.

Prvních pět let bylo pro mladou firmu zkouškou jejíživotaschopnosti, zkouškou, zda se prosadí na domá-cím trhu. Výrobní program byl postupně velmi pestrý.Každý přístroj byl konstruován tak, aby byl nejen účel-ný, ale i ve všem originální.

Zájem obou bratří se později nesoustřeďoval pouzena vnitřní trh, ale Fričové se snažili svými konstrukcemiproniknout i do ciziny. Dokládá to jejich účast na vý-stavách ve Lvově a v Bruselu, kde získali řadu patentů.

Zemská jubilejní výstava v roce 1891 se stala pro fir-mu důležitým mezníkem v jejím vývoji. V osmi skříníchu hlavního portálu průmyslového paláce a v cukrovar-nickém pavilonu byly vystaveny měřicí přístroje z obo-ru geodézie, fyziky, astronomie a hornictví. Pro cukro-varnické účely pak polarimetry, váhy, kontrolní přístro-je, manometry. Pověstnou a velmi populární atrakcí sestal citlivý pákový přístroj na měření průhybu žulovéhoschodu, který udával ve stanoveném měřítku i nepatrnýprůhyb způsobený pouhým tlakem ruky.

Expozice bratří Fričů si získala v odborných kruzíchnejvyšší ocenění. Odbyt výrobků se zvýšil po Zemskéjubilejní výstavě natolik, že malé dílny mladého závodupřestaly stačit. V tehdejší Krameriově (dnešní Americ-ké) ulici na Vinohradech byl zakoupen starší dům, kterýbyl postupně přestavován a rozšiřován a ve kterém sezávod usídlil. Na půdě domu zřídil Jan (jako překvape-ní pro Josefa) observatoř s malým astrografem vlastnívýroby a tam trávili spolu všechny své volné chvíle.Snímky komet, pořízené na této pozorovatel ně bylypublikovány v Rozpravách České Akademie.

Se vzrůstajícím počtem dělníků se dílenské práce mě-nily pomalu v tovární výrobu, jež se začala dělit ve dvasměry: jemnější, pro obor geodetíckých a polarizačníchpřístrojů a hrubší, pro přístroje kontrolní k účelůmtechnické praxe. Byla zavedena organizovaná dělbapráce a zřízena vlastní škola pro nadané učně.

Uprostřed nejpilnější práce dne 21. ledna 1897 ve stá-

ří necelých 34 let náhle umírá mladší bratr Jan na zánětslepého střeva. Starší bratr Josef se dlouho nemohlz tak kruté ztráty vzpamatovat a musel soustředit všech-ny své síly k tomu, aby závod udržel. Vždyť s odchodembratra Jana zmizel nejen jeho nejdražší druh, ale i ge-niální konstruktér, na jehož důvtipu byla založena větši-na originálních konstrukcí. Plány o nichž oba bratři sni-li a práce, zejména astronomické, na nichž pracovalispolečně, převzal nyní sám Josef Jan Frič jako bratrůvodkaz a také je s neutuchající pílí a houževnatostí po-stupně uskutečňoval. Nebylo to pro něho snadné, ne-boť se musel nejprve naučit konstrukčním pracím, kterépředtím neprováděl.

V té době v J. J. Fričovi též uzrála myšlenka vystavětněkde na českém venkově na bratrovu památku hvěz-dárnu a věnovat ji jednou národu jako pomník jejichideální spolupráce. Uskutečnění této myšlenky se mustalo i cílem, kterému obětoval většinu svého volnéhočasu í peněz. Rok po bratrově smrti v roce 1898 zakou-pil v Ondřejově skalnaté návrší, vrch Mandu o výměruasi 4,6 ha. Založil zde hvězdárnu, kterou pojmenovalŽal ov.

Podle originálních myšlenek svého výborného přítelea spolupracovníka prof. Nušla sestrojil a instaloval nahvězdárně přístroje pro stanovení času a zeměpisné šíř-ky.

Původně začínal J. J. Frič měřit se svými dvěma přá-teli prof. Nušlem a prof. Maškem v dřevěné boudě, kte-ré říkali "Observatoř u Zelené žáby". Tento název jemotivován vztahem J. J. Friče k Janu Nerudovi i k jehodílu, zvláště k Písním kosmickým, z nichž je možno do-dnes číst úryvky na stěnách jedné z budov ondřejovskéhvězdárny. Během třiceti let vybudoval na svou dobudokonalou hvězdárnu (obr. I) se dvěma kopulemi, cen-trální budovou, čtyřmi pozorovacími domečky s odsuv-nou střechou, pracovnami, místností pro příjem radio-vých signálů a dílnou. Nechyběly ani domky s obytný-mi místnostmi pro personál. Projektantem celého kom-plexu byl význačný český architekt Josef Fanta, tvůrceprojektu Hlavního nádraží v Praze, který včlenil jednot-livé objekty do krajiny tak citlivým způsobem, že totodílo může být dodnes příkladem pro naše i světové ur-banisty.

V letech první světové války se J. J. Frič cele věnovalastronomickým měřením v Ondřejově, neboť postupně

1991/270

Geodetický a kartografický obzorročník 37179, 1991, číslo 12 271

téměř zastavil tovární výrobu s odůvodněním, že proRakousko-Uhersko dělat nebude. Svým dělníkům opa-třil místa v jiných, pražských továrnách. Po celou válkuudržoval spojení S emigrací v Paříži.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918opět rozjíždí J. J. Frič tovární výrobu a dává veškerésnažení a schopnosti do služeb mladého státu.

Z řady přístrojů vlastní konstrukce, které vyšly z Fri-čovy továrny, je třeba jmenovat z astronomických pří-strojů cirkumzenitál, diazenitál a radíozenitál, z nichžcírkumzenitál se plně osvědčil při měření astronomic-kých souřadnic trigonometrických bodů prvního řádu.Z geodetických přístrojů potom nové typy nívelačníchpřístrojů, busolních teodolitů, přístrojů pro vytyčovánípodzemních štol a přístrojů pro kontrolu deformacíúdolnich přehrad.

Z laboratorních zařízení to jsou zejména polarizačnípřístroje pro cukrovarnické účely, kde byla vytvořenazvlášť oríginální konstrukce polarimetru polostínovéhos proměnlivou světlostí, který byl zaveden ve Spojenýchstátech amerických jako úřední normál Bureau of Stan-dards ve Washingtonu a byl užíván v laboratořích celé-ho světa.

V roce 1924 zřizuje J. J. Frič odbočný závod v Brati-slavě a ředitelem odbočky jmenuje Zdeňka Rohlu, kte-rý se již během první světové války osvědčil jako spojkamezi domácím odbojem a vedenim Mafie v Paříží.

U příležitosti desátého výročí československé samo-statnosti 28. října 1928 věnoval J. J. Frič celou hvězdár-nu, tehdy v ceně tří milionů korun, Universitě Karlově.

O dva roky později převádí továrnu na svého synaJosefa.

J. J. Frič však nežil jen pro továrnu a astronomii, sbí-ral též všechny památky na členy Fričovy a Kavalírovyrodiny a rodin s nimi příbuzných - Čelakovskýcha Staňků a vytvoří 1 rodinný archív, který obsahoval ne-přeberný materiál pro studium nejméně jedné literárnígenerace. Archiv byl podle jeho přání dán Muzeu Krá-lovství českého a nyní je uložen v Památníku národníhopísemnictví na Strahově, v Literárním archivu.

J. J. Frič měl též vřelý vztah k hudbě. Sám byl vynika-jící houslista a aktivně provozoval komorní hudbu. Byljedním ze zakladatelů Spolku pro českou komorní hud-bu a zakladatelem Heroldova klubu, podporujícíhoamatérské provozování komorní hudby. Také byl věr-ným přítelem členů Českého kvarteta a ochráncem On-dříčkova kvarteta.

Fričovy zásluhy o rozvoj české vědy a průmyslu nezů-staly neoceněny. J. J. Frič se stává čestným občanemměsta Ondřejova, čestným členem Přírodovědeckéhoklubu, Chemické společnosti, Jednoty českosloven-ských matematiků a fYzlků a České astronomické spo-lečnosti. Již v roce 1906 byl zvolen jedním z prvníchřádných členů Národohospodářského ústavu při Českéakademii věd a umění, v roce 1927 pak jeho preziden-tem. ČVUT mu v roce 1927 udělilo čestný doktorát pří-rodních věd a tentýž titul mu v roce 1931 též udělujeUniversita Karlova.

Za jeho zásluhy v domácím odboji v letech první svě-tové války mu ministerstvo národní obrany udělilo re-voluční medaili.

Doktor J. J. Frič zažil na sklonku života také útrapydruhé světové války. Během po hnutých šesti let okupa-ce s nadějí sleduje v Ondřejově, spolu se svými dvěmaspolupracovníky prof. Maškem a prof. Nušlem, situaci

na frontách. Je mu dopřáno zažít slavné květnové dnya návrat ondřejovské hvězdárny zpět do českých rukou.

Josef Jan Frič zemřel 10. září 1945. V projevech tehdypronesených i ve vzpomínkách těch, kteří dr. Friče zna-li, se opakovala ve všech obměnách slova: "Odešelvzácný člověk."

Tady by mohlo vypravování o J. J. Fričovi končit, aledílo, které vybudoval, žilo dál svým vlastním životem.Továrnu, jejímž prostřednictvím J. J. Frič financovalondřejovskou hvězdárnu, v roce 1948 znárodnili a čeká,zda dnes vnuk J. J. Friče - Josef Frič převezme žezlo.Výrobky firmy J. aJ. Frič by opět mohly zazářit na na-šich i zahraničních trzích. Ondřejovská hvězdárna, kte-rá se v průběhu let stala špičkovým zařízení ČSAV, če-ká netrpělívě na nového sponzora, který by dokázalzisk z výroby investovat opět do české vědy, jak to činiljejí zakladatel. Hlavně původní historické objekty on-dřejovské hvězdárny nezadržitelně chátrají a jen velkáfinanční injekce může zvrátit neutěšený stav této arch i-tektonícké památky.

Takových českých podnikatelů, jakým byl Josef JanFrič, je nám v dnešní době třeba jako soli.

Ing. Lubomír Chamout.Lesnícká fakulta Vysoké školy zemědělské.

Praha

Činnosť Názvoslovnej komisiepri SÚGK

Na zabezpečenie odborného výkonu štandardizáciegeografického názvoslovia v rozsahu potrebnom naprodukci u kartografických diel Slovenský úrad geodé-zie a kartografie (SÚGK) zriadil Úpravou Č. 4-223/1970a následným Rozhodnutím Č. P-160/1975 Názvoslovnúkomisiu (NK) pri SÚGK.

NK je odborným poradným orgánom SÚGK v otáz-kach pomiestneho a geografického názvoslovia a vobecnázvoslovia používaného na slovenských kartografic-kých dielach. Je zložená zo zástupcov odborných a ve-deckých pracovísk, ústredných orgánov, vysokých škola odborníkov rezortných organizácií.

Činnosť NK sa každoročne vvykonáva podľa plánučinnosti rezortu na úseku štandardizácie geografickéhonázvoslovia. V rámci N K pracujú dve odborné sekcie:I. sekci a geografického názvoslovia z územia Sloven-

skej republiky (SR),2. sekcia geografického názvoslovia mimo ČSFR.

NK prerokúva otázky spojené s určovaním a uplat-ňovaním zásad na úpravu a používanie geografickéhonázvoslovia podľa platných pravidiel slovenského jazy-ka. Netýka sa to názvov obcí a ich častí, ulíc a verej-ných priestranstiev, ktoré spadajú do kompetencie Mi-nisterstva vnútra SR.

NK vykoná va túto činnosť v súlade s rezolúciamikonferencií OSN na štandardizáciu geografického ná-zvoslovia v rozsahu máp mierky I: 10 000 a menšíchz územia SR, ako aj z územia mimo ČSFR.

1991/271

Geodetický a kartografický obzor272 ročník 37/79, 1991, číslo 12

Vo svojej posobnosti vypracúva zásady na úpravugeografického názvoslovia SR a na úpravu a používa-nie cudzích geografických názvov.Zaoberá sa prepisom geografického názvoslovia z ne-

latinkových písem do latinky.Pri riešení celoštátnych názvoslovných otázok spolu-

pracuje s NK pri Českom úrade geodetickom a karto-grafickom (ČÚGK). Na zabezpečenie spolupráce s NKpri ČÚGK je zriadená Koordinačná skupina zloženáz podpredsedov a tajomníkov obidvoch NK a ďalšíchpracovníkov rezortu, ktorých menuje SÚGK a ČÚGK.Podáva odborné informácie, posudky, návrhy, vysve-

tlenia a správy o názvoslovných otázkach rezortnýma mimorezortným orgánom, organizáciám a inštitú-ciám. Vykonáva poradenskú službu, údržbu ZM ČSFRI :50000 (z jazykovej stránky) a medzinárodnú výmenupublikácií so zameraním sa na štandardizáciu geogra-fického názvoslovia.Metodicky usmerňuje činnosť Okresných názvoslov-

ných zborov. Pri štandardizácii spolupracuje s prísluš-nými štátnymi orgánmi, organizáciami a inštitúciami.Plnenie úloh na úseku štandardizácie geografického

názvoslovia zabezpečuje NK prostredníctvom jej vý-konného sekretariátu, ktorý organizuje a zvačša aj vy-konáva práce týkajúce sa geografického názvoslovia,pre potreby SÚGK, ako aj iných organizácií. Sekreta-riát NK je organizačne začlenený do Geodetickéhoa kartografického ústavu v Bratislave.Výsledkami činnosti NK sú najma štandardizované

geografické názvy, spracované do tematických zozna-mov štandardizovaných geografických názvov, ktoréschval'uje SÚGK pisomnými rozhodnutiamí. Písom-ným rozhodnutím sa geografický názov stáva štandardi-zovaným, a tým závazným pre orgány a organizáciev posobnosti SÚGK a vydavatel'ov kartografických dietso sídlom v SR. Pre ostatných používatel'ov geografic-kých názvov je štandardizované názvoslovie odporú(~a-né na využitie. Štandardizované zoznamy sú vydávanév Edícii Geografické názvoslovné zoznamy OSN -ČSFR.Táto edícia slúži na postupné publikovanie štandar-

dizuvaných podob názvov nesíddných objektO\ z úze-mia ČSFR a názvov geografických objektov z územiamimo ČSFR.Edícia má jednotné zásady, podl'a ktorých SÚGK

a ČÚGK vydávajú neperiodické publikácie buď spo-ločne ako spoluvydavatelia, alebo samostatne. Podl'aobsahu publikácií edícia je rozčlenená do troch radov:

- rad A: publikácie so štandardizovanými geografic-kýmii názvami z územia Česko-Slovenska,

- rad B: publikácie so štandardizovanými geografic-kými názvami mimo územia Česko-Sloven-'ska,

- rad C: publikácie s problematikou geografickéhonázvoslovia vo všeobecnosti.

V rade A doteraz boli vydané tieto publikácie:A I Geografické názvy okresu Bratislava-vidiekA2 Názvy chránených území S.lovenskej socialistickej

republiky (SSR)A3 Geografické názvy okresu TrnavaA4 Geografické názvy okresu Topol'čanyAS Geografické názvy okresu Žiar nad Hronom

A6 Názvy vrchov a doHn SSRA7 Geografické názvy okresu Banská BystricaA8 Geografické názvy okresu PopradA9 Geografické názvy okresu NitraAIO Geografické názvy okresu Stará LubovňaAII Geografické názvy okresu SenicaAI2 Geografické názvy okresu Liptovský MikulášAI3 Geografické názvy okresu Košice-mesto a Košice-

vidiekAI4 Geografické názvy okresu RožňavaAIS Názvy hradov a zámkov na SlovenskuAI6 Geografické názvy okresu Vran ov nad Topl'ouA 17 Geografické názvy ČSFRAI8 Názvy vodných tokov a vodných ploch SR ~ Po-

vodie Bodrogu a Tisy

Všetky publikácie z radu A vydal SÚGK samostatne,okrem A17, ktorú vvydali spolu SÚGK a ČÚGK.

V rade B bol SÚGK spoluvydavatel'om s ČÚGK prijednej publikácii:BIJ ména států a jejich územních částí, I. a 2. vyda-

nie.V rade C SÚGK a ČÚGK spolu vydali:CI Toponymický návod na použivanie geografických

názvov z územia ČSSR.Doležitou činnosťou sekretariátu NK pri SÚG K je

príprava materiálov na rozne zasadania a konferenciezaoberajúce sa problematikou štandardizácie geografic-kého názvoslovia. V poslednom obdobi to bola prípra-va materiálov na 10. zasadanie X. regionálnej skupinyOSN pre štandardizáciu geografického názvoslovia (10.až 14.júna 1991 v Prahe) a priprava materiálov na 15.zasadanie Skupiny expertov OSN pre štandardizáciugeografického názvoslovia (16. až 20. septembra 1991).

RNDr. Silvia Seitzová.Geodetickv a kartogra{ick\'· ústav. Bratislava.

Ing. Gabriela Pavlíková,Slovensk\" úrad geodezíe a kartogra/ie

Z GEODETICKÉHOA KARTOGRAFICKÉHOKALENDÁRA(október, november, december)

Výročíe 60 rokov:

6. novembra 1991 ~ Ing. Alena Tichá. Narodila se v Sněhove(dnes časť obce Malá Skála v okrese Jablonec nad Nisou). Poskončení zememeračského inžinierstva na Fakulte inžinierské-ho stavitel'stva Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislavev roku 1954 nastúpila (2. I. 1955) do Geodetického topografic-kéhp a kartografického ústavu, od I. I. 1957 Geodetický ústav(GU), kde vykonávala mapovacie práce. V rokoch 1958 až1959 pracovala v Správe geodézie a kartografie na Slovenskuv oddeleni plánovania. V roku 1959 prechádza na GÚ. Po re-organizáciach v lezorte geodézie a kartografie pósobila v Bra-tislave, a to v Ustave geodézie a kartografie (1966 až 1967),v Inžinjerskej geodézii, n. p. (1968), v Oblastnom ústave geodé-zie (OUG - 1969 až 1973) a v Správe geodézie a kartografieod I. 7. 1973 až do obchodu do dóchodku, 1. j. do začiatku má-ja 1987. Na týchto pracoviskách bola jej činnosť zameraná naoblasť tvorby máp, najma stredných mierok (od roku 1968 vie-dia kartografické spracovanie a od roku 1969 usmerňovalatvorbu a vydávanie). V rokoch 1958-1964 popri zamestnaniabsolvovala Fakultu národohospodárskeho plánovania Vyso-kej školy ekonomickej v Bratislave. Je dlhoročnou darkyňoukrvi a nositel'kou bronzovej Janského plakety.

1991/272

Geodetický a kartografický obzorročník 37/79, 1991, číslo 12 273

7. listopadu 1991 - Ing. Anděla Šikulová, profesorka zeměmě-řického oboru SPŠS v Brně. Po studiích zeměměřického inže-nýrství pracovala na různých místech v resortu g. a k. Od r.1970 se věnovala pedagogické dráze. Jeji zásluhy o moderníza-ci výuky byly v r. 1975 oceněny školskými orgány. Její cílevě-domá a odpovědná práce pří výuce středních zeměměříckýchkádrů byla vždy vysoce hodnocena.

Výročie 65 rokov:

29. októbra 1991 - prof. Ing. Ondrej Michalčák, CSc., pedago-gický pracovnik Katedry geodézie (KG) Stavebnej fakulty(SvF) Slovenskej technickej univerzizy (STU) v Bratislavea popredný česko-slovenský odborník z ínžinierskej geodézie(lG). Narodil sa v Poliankach (dnes čásť obce Látky v okreseLučenec). Od skončenia zememeračského inžínierstva na ob-bore a Fakulte špeciálnych náuk, od roku 1951 Fakulte staveb-ného a zememeračského inžinierstva Slovenskej vysokej školytechnickej (SVŠT) v Bratislave (teraz STU) v roku 1952 nastú-pil pedagogickú dráhu na KG, kde už od I. 7. 1950 posobilako asistent. Za vyše 41 rokov svojej pedagogickej činnostiprešiel všetkými pedagogickými stupňami: docent (1962), mi-moriadny profesor (15. II. 1968) a od I. 9.1980 profesor preodbor geodézia. Vedeckú hodnosť kandidáta technických víedzískal v roku 1965. V rokoch 1958- 1963 vykonával funkciuprodekana SvF SVŠT, kedy veľkú pozornosť venoval mederni-zácii výučby. Vo svojej pedagogickej a vedeckovýskumnej čin-nosti se zameral na oblasť lG, pričom sa aktivne zúčastňovalna jej vývoji a zaslúžil sa o jej rozvoj v ČSFR. Napisal 13 do-časných vysokoškolských učebníc, z toho 7 v spoluautorstve.Ďalej je spoluautorom 3 učebnic pre stredné odborné školy a 3celoštátnych vysokoškolských učebníc z lG. Bohatá je i jehoďalšia publikačná činnosť. Je autorom a spoluautorom 120 ve-deckých a odborných prác. Čitatelia nášho časopisu ho pozna-jú ako autora alebo spoluautora viacerých príspevkov, predná-šatera, organizátora a odhorného garanta konferencií a semi-nárov, najmii z ohlasti lG. Popri svojej pedagogickej činnostisa aktívne zapája do riešenia výskumných úloh. Bol zodpoved-ným riešiteľom alebo vedúcim riešiterského kolektívu 10 výs-kumných úloch. Ich realizačné výstupy našli uplatnenie v pra-xi. S kolektívom splupracovníkov riešil viaceré významné ex-pertízne práce na veľkých stavbách. Je školiteľom vedeckýchašpirantov, členom viacerých odborných a vedeckých komisiía má rozsiahlu posudkovú činnosť. Významná bol a jeho čin-nost aj vo vedecko-technickej spoločnosti. V súčasnosti aktív-ne pracuje v Slovenskom zviize geodetov.

31. října 1991 .- Ing. Marcel Mimra. hýv. náměstek řediteleGeodézie, n. p., Praha. Po studiích zeměměřického inženýrstvína Vys. škole speciálních nauk ČVUT nastoupil v r. 1951 doresortu g. a k., kde setrval celou svoji aktivní činnost. Od řado-vého pracovníka přešel postupně řadou vedoucich funkcí.Osvědčil se jako dobrý organizátor a odpovědný pracovník přiřizení geodetických a kartografíckých prací. Veřejně byl činnýjako poslanec NVP, kde jako předseda komise pro výstavbuvždy obhajoval zájmy geodetů.

23. novembra 1991 - Ing. Jozef Petráš, CSc. Rodák za Štúro-va (okres Nové Zámky). Po skončení zememeračského ínžíni-erstva na odhore a Fakulte špeciálnych náuk. od roku 1951 naFakulte stavebného a zememeračského inžinierstava Sloven-skej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave nastúpil naKatedru geodezie (KG) ako asistent, kde neskor posobil akoodborný asistent. I. 7. 1957 prešiel do Vedeckého laboratóriafotogrametrie SVŠT, ktoré je od školského]oku 1981/1982 zlu-čené s KG Stavebnej fakulty (SvF) SVST (teraz Slovenskátechnícká univerzíta), kde sa venoval výskumnej a vedeckejčinnosti. V roku 1963 získal vedeckú hodnosť kandídáta fyzi-kál no-matematických vied. V rokoch 1959-1979 pred~ášal fo-togrametriu na odbore geodézia a kartografia SvF SVST. Tiežštyri roky prednášal interpretáciu leteckých snímok na odboreekonomická geografíaPrírodovedeckej fakulty Univerzity Ko-menského v Bratislave. Paleta jeho vedeckovýskumnej činnostije pestrá. Na prvom mieste treba uviesť vývoj a využitie metodpozemnej fotogrametrie v roznych technických a vedných od-boroch. Pozoruhodné výsledky dosiahol pri overovacích prá-cach na využití pozemnej fotogrametrie pre vyhotovenie kuba-túr máp veľkolomov. Tiež sa zaoberal otázkami rovinností fo-tografických sklených platní na báze interferencie svetlaa pod. Bol vedúcim viacerých prác pri vyhotovovaní meračskejdokumentácie na záchranu historických a kultúrnych pamia-

tok. Vykonal viaceré exp~rtízne práce zamerané na pomoc ge-odetickej, priemyselnej a stavebnej praxi. Výsledkom jeho ve-deckovýskumnej činnosti je autorstvo a spoluautorstvo 13 výs-kumných správ (z toho 9 úloh.ako zodpovedný riešitel') a 60odborných a vedeckých prác. Citatelia nášho časopisu ho po-znajú ako člena redakčnej rady od roku 1960 do 31. 12. 1986,autora príspevkov, prednášateľa, organizátora a garanta víace-rých seminárov a konferencií. Bol aktívnym členom Názvo-slovnej a Terminologickej komisie Slovenského úradu geodé-zie a kartografie. Záslužná bol a jeho činnosť ajvo vedecko-technickej spoločnosti. I. 4. 1991 odišiel na zaslúžený odpoči-nok.

Výročí 75 let:

25. listopadu 1991 - Ooc. Ing. Dr. Emanuel Procházka, CSc.,docent katedry speciální geodézie na FSv ČVUT v Praze. Povystudování stavebního inženýrství věnoval se cele zeměměřic-kým pracím ve stavebnictví. Byl asistentem prof. Pantofličkaa prof. Trnky. Od r. 1952 byl pověřen přednáškami geodéziepro stavební obory fakulty. Pro pedagogické účely zpracoval ja-ko autor a spoluautor řadu skript. I jinak byl publíkačně čin-ný. Jeho zájem o otázky historie dgeodézie a kartografie vyús-til ve zpracování skrípt "Z dějín geodézie". Větší část těchtosedmidílných skript zpracoval společně s Dr. Honlem. Veřejněje činný jako předseda technické sekce Spolku přátel Národní-ho technického musea.

23. prosínce 1991 ~ Josef Baťka, býv. ředitel Kartografickéhoa reprodukčního ústavu. Dlouholetá kartografická praxe a or-ganizační schopnosti jej přivedly od před,ních vedoucích funk-cí, nejdříve v kartogrilfickém odd. SZKU a poté v r. 1954 dofunkce ředitele KRU. Jeho práce byla ohodnocena řadouuznání a vyznamenání.

Výročie 80 rokov:

29. októbra 1991 - Ing. Peter Jančok. Rodák z Voznice (okresŽiar nad Hronom). Do štátnej zememeračskej služby nastúpilv roku 1932. Posobil v Martine (Inšpektorát katastrálneho vy-meravania- I KV) v Košiciach ( I KV, zememeračské oddele-nie technického referiltu krajského národného výboru a od ro-ku 1954 v Prešove (Oblastný ústav geodézie a kartografie,Ústav geodézie a kartografie a Geodézie, n. p.), kde vykonávalpráce rozneho druhu a zastával viaceré funkcie. V roku 1962skončil popri zamestnaní štúdium odboru geodézia a kartogra-fia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickejv Bratislave. Do dochodku odišiel I. 8 1979. Je nositeľom re-zortných vyznamenaní.

7. listopadu 1991 - Ing. Bohumír Krška. hýv. hlavni inženýrMDK ČSD - Střední dráhy. Zasloužil se zejména o zavedenifotogrammetrie pro účely resortu dopravy. Jeho dlouholetáčinnost v oboru železniční geodézie byla oceněna čestnýmuznáním ministerstva dopravy.

2. prosince 1991 - Ing. Jaroslav B1ihm, býv. zástupce řediteleKG KS pro Severomoravský kraj v Opavě. Absolvoval země-měřické inženýrství na ČVŠT v Brně r. 1935 a nastoupil do ka-tastrální měř. služby. Po sloučeni zeměměřické služby přešeldo resortu g. a k., kde zastával různé funkce. Od r. 1958 byl ve-doucím kontrolního útvaru n. p. Geodézie v Opavě a od r.1972 nástupcem ředitele KG KS.

Výročí 85 let:

II. října 1991 Ing. Jaroslav Průša, býv. předseda Ústřednísprávy geodézie a kartografie. Studium z~měměřického inže-nýrství na Vysoké škole speciálních nauk CVUT dokončil jakopříslušník vojenské inženýrské koleje v r. 1932. Vykonával růz-né měřické práce pro vojenskou správu až do r. 1939, kdy pře-šel do civilní služby. Pracoval v oboru nivelačních prací naministerstvu veřejných prací a během války pak v Zeměměřic-kém úřadě, rovněž v odd. výškových sítí. Po válce se svýmí or-ganizačními schoppostmi zasloužil o sje~nocení zeměměřickéslužby do resortu Ustřední správy geodezle a kartografie a stalse jejím předssedou. Publikační činnost věnoval povětšině or-ganizačním otázkám oboru. Obdržel řadu státních vyznamená-ní. Po odchodu z činné služby se zajímá dále o činnost oborua přes svůj vysoký věk vlastní nyní poradenskou kancelář.

II. října 1991 - Ing. Karel Oufek, dřívější vedoucí zeměm~ři~-kého odd. generálního investora pro bytovou výstavbu při by-

1991/273

Geodetický a kartografický obzor274 ročník 37179, 1991, číslo 12

valém KNV Brno. Pro své rozsáhlé zkušenosti byl v I.1945-1953 povolán jako externí učíte I na SPŠS v Brně. V I.1970-1974 byl technicko-provozním náměstkem Investopro-jektu Brno. Veřejně čínný byl v odborovém hnutí a v komisipro výstavbu Brna.

19. prosínce 1991 - Ing. Miloslav Stejskal, bývalý}edítel Geo-detíckého a topografického ústavu v Praze (GTU), význačnýtríangulátor. Po studiich na Vysoké škole speciálních naukČVUT v Praze pracoval v katastrální měřické službě. Odtudpřešel do triangulační kanceláře minísterstva financí a pak bylpřeveden do Zeměměřického úřadu. Po válce pracoval dálev resortu a postypem doby zastával různé vedoucí funkce ažpo ředítele GTU. Pod jeho vedením vykazoval ústav velmidobré výsledky. Jeho práce byla vždy vysoce hodnocena.

Z ďalších výročí pripomíname:

l. října 1931 ~ před 60 lety byla zveřejněna v č. 8, XIX. roč.Zeměměříckého věstníku zpráva zaslaná redakci Spolkem po-sluchačů zeměměřického inženýrství, líčící neutěšeno u situaciabsolventů, jejich malé možnosti zaměstnání a neuspokojivéplatové podmínky. V letním semestru 1931 bylo zapsáno 400posluchačů; ministerstvo financí vypsalo jen 40 míst, což ne-odpovídalo prohlášení ministerstva financí o příznivých vy-hlídkách zeměměřických inženýrů v kat. měřické službě, zve-řejněném v denním tisku. Obdobné byly i vyhlídky v soukromécivilní službě.

10. októbra 190\ - pred 90 rokmi sa narodíl vo Vozokanoch(okres Galanta) Karol Lukovič. Po skončení nižšej obchodnejškoly nastúpil v roku 1917 na Finančné riaditel'stvo v Bratisla-ve. Od roku 1931 pracoval na Katastrálnom meračskom úrade(KMÚ) v Čadci a neskór v Bratislave, ktorej zostal verný dokonca života. Tu okrem KMU pósobil vo Fotogrametrickomústave pre Slovensko, v Slovenskom zememeračskom a karto-grafickom ústave, v Geodetickom ústave, v Kartografickoma geodetickom fonde a v Geodetickom ústave, n. p. Do dó-chodku odišiel 30. 6. 1980. V priebehu viac ako 63 rokov pra-covného pomeru vykonával práce rózneho druhu a prešiel via-cerými funkciami. Známy bol svojou kl'udnou a rozvážnou po-vahou. Zomrel l. 3. 1988 v Bratislave.

22. října 1906 - před 85 se narodil v Plzni RNDr. Ing. VáclavStaněk, jeden z předních čs. odborníků v oboru inženýrské ge-odéLie. Po studiích pracoval řadu let ve Vojenském zeměpi-sném ústavu při triangulačních pracích, přesné nivelaci a gra-vimetríi. Dobrá teoretická průprava mu umožňovala dosaho-vat výborných výsledků v praxi. Vzhledem k aktivní znalosticizích jazyků vedl četné geodetické práce v cizině, zadanéOSN. Velmí bohatá byla jeho čínnost publikační; s Ing. Dr.Svobodou zpracoval knihu "Měřické práce na stavbách". Jeho;J~ácc byla po zá31uze vysJce oceněna. Zemřel v Praze 7. září1954.

28. októbra 1906 ~ pred 80 rokmi sa narodil v Mošovciach(okres Martin) Ing. Jozef Predáč. Po štúdíách v Prahe nastúpilv roku 1929 na Inšpektorát katastrálneho vymeriavania v Koši-ciach, kde ako jeden z prvých pracovníkov vykonával triangu-lačné práce. Neskór pracoval na Ministerstve financií a v Tri-angulačnej kancelárii (TK) v Bratislave. Zaslúžil sa o zriadenieTK a bol aj jej prvým vedúcim (prednostom). Po oslobodeníCesko-Slovenska v roku 1945 pracoval na zememeračskom od-bore Ministerstva financii v Prahe. V roku 1949 prechádza doNitry, kde pracoval až do svojej smrti (zememeračské oddele-nie technického referátu krajského, národného výboru, Oblast-ný ústav geodézíe a kartografie a Ustav geodézie a kartografiev Bratislave, Stredisko geodézie a Inžinierska geodézia, n. p.,Bratislava). Zomrel 27.4. 1972 v Nitre.

5. listopadu 1906 - před 85 lety se v Poříčí u Č. Budějovic na-rodil Ing. Dr. Max Wittinger, bývalý vedoucí provozu astrono-micko-geodetických a gravimetrických prací v GTÚ Praha. Postudiích na Vysoké škole speciálních nauk ČVUT v Praze, pů-sobil tři roky jako asistent u prof. Fialy. Po odchodu do praxepracoval nejdřive u delimitační komise a od r. 1942 v odborugeodetických základů tehdejšího Zeměměřického úřadu. Vvso-ce hodnocena byla jeho vysoká teoretícká úroveň a peČlívýa odpovědný přistup k práci. Z bohaté publikačni činnostivzpomeňme knihu "Tihová měření v ČSR v letech1945-1952" vydanou v r. 1952. Zemřel 16. listopadu 1972v Čes. Budějovicích.

7. listopadu 1911 - před 80 lety se v Postřekově u Domažlicnarodil Ing. BohumiJ Vo1fík, před odchodem z činné služby vě-decký pracovník VUGTK. Po studiích na Vysoké škole speci-álních nauk ČVUT v Praze pracoval řadu let v kat. měřickéslužbě, později v resortu g. a k., kde zastával mnohé vedoucífurykce. Byl náměstkem předsedy ÚSG K v r. 1954, ředítelemOUGK Praha v I. 1955-1962. Veřejně byl činný, jako velmiaktivní člen ČSVTS, zasloužil se o vytvoření samostatné Spo-lečností pro geodézíi a kartografii. Jeho práce byla vždy velmiceněna. Zemřel v Praze 29. února 1984.

12. listopadu 1931 - před 60 lety se v Praze narodil Ing. Milo-slav Ingedul~ CSc., vědecký pracovník oboru geodézie a karto-grafie FSv cVUT v Praze, význačný odborník při budováníúčelových geodetíckých sítí. V roce 1954 absolvoval Zeměmě-řickou fakultu ČVUT v Praze a nastoupil do Ústavu geodéziePraha. V roce 1958 přešel jako odborný asistent na katedru ge-odézie a pozemkovým úprav. Osvědčil se nejen jako výbornýpedagog a vědecký pracovník, ale i jako uvážlivý pracovnikpři projednávání různých pedagogických a organizačních pro-blémů. Významná byla jeho činnost publikační, stejně jakospolupráce při budování pražského metra. Jeho předčasnýmúmrtím utrpěl náš obor velkou ztrátu. Zemřel v Praze 8. března1988.

8. prosince 1911 - před 80 lety se narodil Doc. Ing. JaromírNěmeček, docent na katedře geodézie a pozemkových úpravFSv ČYUT v Praze. P<:>studiích na Vysoké škole speciálnichnauk CVUT v Praze prošel bohatou praxí v katastrální měřic-ké službě, v triangulační kanceláři, osidlovací komisi a v Agro-projektu. Bohat~ zkušenosti mohl plně uplatnit při své pedago-gické práci na CVUT, kam přešel v r. 1964. Přednášky z Po-zemkových úprav, které vedl, měly velmí vysokou úroveň. Je-ho publikační činnost byla věnována tomuto oboru. Veřejněbyl činný v ČSVTS. Nedlouho po odchodu z činné služby ze-mřel v Praze 16. října 1986.

10. prosince 1896 - před 95 lety se narodil v Boru u TřeboněIng. Dr.Jan Císař, bývalý přednosta odd. 1I1/6a minísterstvafinancí, později profesor SPŠZ. Byl význačným organizátoremzeměměřických prací v ČSR, zejména v pozemkovém katastru.Byl dlouholetým členem redakční komíse Zeměměřickéhověstníku. Jeho bohatá čínnost publíkační, zahrnujíci řadu člán-ků a učebních textů pro průmyslovou školu vyústila v knihu"Podrobné mapování", kterou společně s prof. Potužákem vy-dal jako celostátní vysokoškolskou učebnici r. 1966 v SNTL/SVTL. Zemřel v Praze 10. května 1975.

1841 -- pred 150 rokmí nemecký geodet Friedrich WilhelmBessel určil rozmery zemského elipsoidu, ktorý dostal pomeno-vanie Besselov elipsoid. Jeho rozmery [a = 6377 397,155 m(hlavná polos), b = 6356078,963 m (vedl'ajšia polos). i =

I :299, 153 (sploštenie)] určil z výsledkov stupňových meranív Peru, v Európe a v Indii. Besselov elipsoid použili štátystrednej Európy, medzi nimi aj Česko-Slovensko (je na ňompočítaná Česko-Slovenská trigonometrická sieť).

1866 ~ pred 125 rokmi sa vedecké združenie s názvom Stre-doeurópske stupňové meranie (založené v roku 1863 pruskýmgeodetom, generálom Johannom Jakubom Bayerom) premeno-valo na Európske stupňové meranie a neskoršie po vstupe Ja-ponska a USA na Medzínárodné združenie pre meranie Zeme.Za prvej svetovej vojny sa toto vedecké združenie rozpadlo.V roku 1919 sa v Bruseli (Belgicko) obnovilo pod ná?vomMedzinárodná geodetická a geofyzikálna únia - MGGU (In-ternatíonal Union ofGeodesy and Geophysics ~ IUGG), kto-rej jednou za siedmich zložiek je Medzínárodná geodetickáasociácia ~ MGA (International Associatíon of Geodesy -IAG). MGA sústreďuje svoju činnosť na všetky problémya úlohy medzinárodnej spolupráce pri určovaní tvaru a rozme-rov Zeme a jej tiažového pol'a.

1961 - pred 30 rokmí sa zriadila permanentná Komisia pre re-centné pohyby zemskej kory (Commision on Recent CrustalMovements - CRCM) Medzinárodnej geodetickej asociácie(International Association of Geodesy - IAG). Podl'a terajšie-ho členenia JAG, je CRCM VII. komisiou sekcie V. ~ Geody-namíka. CRCM koordinuje výskum zameraný na odhal"ovaníezákonitosti a pričin recentných pohyb ov. Jde najma o vlastnéurčovanie dynamiky blokov zemskej kóry globálneho alebo re-gionálneho významu, mapy recentných pohyb ov, výskumy nageodynamických polygónoch a pod.

1991/274

Shrlllll~l;d~ni ínfl'rmdó li \OLl.(·;I\nC rqlrngr:llic~c tcchnicc d jc-11m l.I\Pl)i'~ld,lll,1. r~odk 1l0Ih)ílC' Il1l)/lld \ \.hr:ll. \hndllt.' \\h:I\(,111pr.l L'I11110,,1"Irl'dhek gendl'/ie rc ....\lnU (((i" .

.kdL'1l I Ill(\;n~ch_ il'dl1ndllch~ch IIHI'-.uhu d\ll'ln'~'lli pl'/cmkn-\ ~cll mdp l'\ idcncl' nenHI\ iIO\II' o pdn.TI~ \C \ 1~lsllliCl \ i oh(·anll.1-.1L'rc]'i()ll \ l'dl'll\ \ L'\ idl'l1Ci nCJnn\ ito"tl. Anah/a "\)llČ~I"1l0 si-ll',!L'L', '~I\ 1"11i'L'';'~'1l1:1 Il'chn()ll)~ickehl) rnstupu.-

Ho J\ HI'h:IIUl' III 11('110,11.}OBaIlIlH l)t'llpO.IYf'1I1101lIlhl:\ I l'\1111'll'l'-

1'11\ ~l'lp(}l~ICIB B IHllol pacfHlllt'l'I~II:\ IIl'IITpa" In',IO\ICIHa 4l'1II-

C"'OIu ~lIpaH.lelllul n~U.lťUIII II l'aplOlpacfHIII

r·ťl).lť~llllťL'J-\1111 II h:,lplnlp<'Hlll[lleCh:1111 l)0wp. J7, Il)l)1. NQI2,l'!r.~~~ ~hU.~plll· .. llaó .. _lI11 4

lLn:nll.lťllllť 111H110p\la11l111o eOBpl'\lcllllUll iť\Hllh:ť Pť!IPO,l:-''''IlJ11! JI ťt' YIJl)p~Lll)'1ťllllť. lIa (lCIIOB:lflllll "O 10pOl o \IOIKf!l1 Bh[-0r~11h L'OOI 13('lC IH~ Il111lťť 000PYlOBdllllť .Lls-l lIellTpOB reO.le·lllll Bl',lO\ICIBd 4el1lCI-\010 .'dlpaB,lťllll5I lťOtCIIIll JI "<lprOlp~l·lllllll

h' IIpno..le\l31uJ.Oe IB.s.UJ.UU-'J-\\.\9 }e\'e,}htH>~:}.lllC'TIHHJ),I'\ h':lp: !m

YLJeI Y lIe,IHII •.••II\I()C I ťll

reO,Iť3ll'IeCI\I[Cl II l-\apllllpatIJI[\lťCI-\I!(l n0Hlp_ J7. 1l)l)I. NQI~,(1 r. 261- 21A

O.UIII II~ B03\[OIKlIl,l\ IIPOC1],1' ClIOCOllOB __lOllO'-lllell[I}!~C\le,lh-110":1l<lClpOBhl' h:apl [[O :l[l'l} lIť.lBll/J-.:II\locl'c(r }1[·aCll\:l\ll1.lI~l\n_!}!IIIJI\lrl('~1 B l[<.IeIIlOII l'l)tK'IHClIllocrll Ol·.lť,ll']lhl\ 1111t1l ~apL'll!C 1pllpOBallllhl\111 C.I~if\C)O(l :-.'lt'l a IlťlBIIIKII\IOC ll'fl.'\lla.I1!~ l'OBpť\lť!lIlO(1 00C 1allOH1-\11.11pe'-LlnIKťllllC pť[llťllll~1.

\lOglichkeilen der Anwendung der reprographischen Technik inden Dienslslellen der Geodiisie des Bereichs des TAG K

ZlLs<lll1lllcnsleilung der Infnrrnalionen i.ihcr díe aklllelk reprn-graphische Technik und ihre AnorUnUIH!, nach ocr es mlh.dichisl eine ~ťei~nete Ausslattun~ fUr Jie Tnti~kcil der Dicnststcl-Icn der (;eu:lcisie des Be •.cieh~ des TAGK ~L1s7l",iihlen.

Zur Problemalik der ErgiinlUng dl'r Grundsliickskarlen der Lie-genschaflsevidenl

hne der lllliglichen einf:lchen \'lelhoocl1 der Lr~~ill/lln~ dcr(,rulldslťtckskar1l'll der l.iť\!.cll\chaftsť\idcnl mil I)ar/cll~n imFi~l'l1tUI1l der Hlir~l'r. diť il; der Lic\!.enschaľlse\idel1l laufcnd-!.!cha1tcll \\crdL'Il. \n:lhsc der ~lk(llenCll Situatioll, EIl(\\urf derl.\istlll~ Lind des (CChlh~I\)~i ...chcn Verf:l1Hl'IlS.

Chamces of Applicalion of Reprographic Tehcnique.' in Ihe Cen-lers of Geode" of Ihe Branch or Ihe Clech Office of Geodes)and Carl()~rapj,)

(;c"ddlck, " kdrt"u •."fich "hm]". 37. 1<)<)1. 'J". 12. rr.~~~ ~()O,'~ ll~" I (:lh., -+ I"L,j

IllľprnLlti;,)n :lhput UH1(L'lllpnr;lr: rcprngr:lphic ll'chnilJlIl'S <tlh!i Is (H~;llll/at ii)1l ;[ 11l)\\i n~ (p ...•ekel ....lI il:l hk l'qU ipllll'nt 10 ~Icli \ i I i-es \)1' (cnlers nI (,L'pdcs\ ollhl' C/l'cll Ollin:' (II CiL'Plks\ <tndCartngr:tph~' ,

()nc p()s....ihk \\:l} IH\\\ ln cnmpktc Re:!1 L\lalcs Map ..•01' L\ i-dellce \11Rc-al E...ttllC h\ 1\)l" o\\lled h\ cilil.CllS <Ind re~isleťl'd inIhe F\ idellce \.lI" Rcal Í-st<lle". An ;11l-~i1y,,,is01' lhe pre~sellt ...Iale.:\ prl)pn ...al l)f snlution ~Illd ih lecl1npll)gical re<lli/alion.

I'ossibilitcs ďe,ploilalion dl'la !el'hniqul' de reprudlll'lioo I:r,,-phique dans les cenlres dc géodésie clanl dl' la comp"lenee dli RII-

reau Tchcque dl' Géodésie 1'1 Carlographie

(iCl)lk'lick\- a kartograťick\ nh/ol". ]7. ll)l)L ~P I~. p,I~CS2)) 260, 0) illU\lratí~Hls, I jllallcl1c. hihlipgr;lphies-+

/\cCuJ11ulalion d'infl)rlll,ltilH1S cou\rant Id ICClJlliljUl' dctuclle dereproductioll graphiquc el kul' dispn ...ilinn, permeltalll Je choi.\(rUn L-lJllipetllellt <Irpn)prié, pour k ..•acti\'ités des CCll1rl'S de gé-odé"ic e.\istdllt d:lll" ks cnlllpelenccs du HT(!..(·.

Lne des méthoocs ..•illlpks de complCleJnent des cd'les cadastra-ks par le" dOlllll?e ... I'elati\cs al1X,ferrains- Crarcellcs) ljui sonI Cllpossessioll pri\'ée des hahilallh c( enrcgi\trés dLI caoaslre. Ana-I~..sc dc Id sillldtion aCluellc. Proppsitii)1l dl' sdlulinll ct dr pn)cé-dé technologiljue.

MAPY, 'V

PRO HOSPODARSKOU,

VVSTAVBUorganizacím,' podnikatelům, sou,kromníkům

JSOU PŘIPRAVENY K VEŘEJNÉMUROZŠiŘOVÁNí

V MAPOVÝCH SLUŽBÁCH RESORTŮČESKÉHO ÚŘADU SLOVENSKÉHO ÚRADUGEODETICKÉHO GEODÉZIEA KARTOGRAFICKÉHO A KARTOGRAFIE186 00 PRAHA 8,

ŠALDOVA 24tel. 235 77 85, 232 26 05

370 86 ČESKÉ BUDĚJOVICE,L1DICKÁ 11tel. 352 41

83405 BRATISLAVA,PEKNÁ CESTA 15tel. 281 001, I. 314

97422 BANSKÁ BYSTRICA,PARTIZÁNSKA CESTA 9,tel. 430 82

040 01 KOŠICE,ČAJKOVSKÉHO 1tel. 285 55

08001 PREŠOV,KONŠTANTiNOVA 6te. 32965

301 13 PLzEŇ,BEZRUČOVA 21tel. 340 77

400 07 ÚSTI NAD LABEM,

KRČINOVA 797/2tel. 472 46-7, 472 08

530 02 PARDUBICE,HAVLíčKOVA 1000tel. 511 665

60151 BRNO,MORAVSKÉ NÁM. 1tel. 255 37

746 55 OPAVA,PRASKOVA 11tel. 214360