Geografický výzkum periferních oblastí Česka

5. Vývoj regionální diferenciace Česka

Vývoj regionální diferenciace Česka a mikroregionální úroveň

výzkum periferních oblastí v Česku vývoj polarizace prostoru v Česku polarizace prostoru Česka v 90. letech 20.

století výzkum na mikroregionální úrovni – modelová

území zadání vlastní práce

Geografický výzkum polarizace prostoru v Česku

výzkum centrálních / jádrových území (periferie vymezovány implicitně)

jádra: ekonomicky vyspělé okresy, průmyslové oblasti, oblasti vyšších koncentrací obyvatelstva (aglomerace a městské regiony), exponovaná území

Hampl, Gardavský, Kühnl (1987)

exponovanost: agregátní vyjádření polohy a částečně i významového postavení v celém sociálněgeografickém systému

uvažovali:vzdálenost i návaznost dílčích jednotek vůči:- hlavním centrům osídlení- velikost a významnost jednotek samotných (KRV, KFV)- intenzitu osídlení v okolí jednotek

Hampl, Gardavský, Kühnl (1987)

periferie- neexponované zóny (relativně homogenní prostory),- neatraktivní poloha,- nízká intenzita osídlení (výskyt a velikostní diferenciace středisek)

slabě – středně – výrazně periferní území

Musil (1988)

Výzkum regenerace sídel a jejich funkčních systémů

Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. Územní plánování a urbanismus, XV, č. 2, s. 67-72.

Musil (1988)

vymezuje periferní území – oblasti vyžadující si zvláštní ekonomickou a sociální péči - na bázi generelových jednotek

shluková analýza (úbytek obyvatel, podíl osob ve straším věku, úbytek ekonomicky aktivních osob, rozsah bytové výstavby, podíl osob se SŠ a VŠ vzděláním, podíl neobydlených bytů, vysoký podíl zaměstnaných v zemědělství, chudší vybavení domácností, nižší úroveň občanské vybavenosti (neupřesňuje)

Musil (1988)Periferní území ČSR – vnitřní periferie

Illner (1988) Polarizace území na základě sociálních podmínek: 1) soustava charakteristik obyvatelstva – uživatele a

subjektu rozvoje území - ekonomická aktivita podle sektorů, vzdělanost, demografické složení…

2) soubor charakteristik hmotných životních podmínek území - podíl rekreačních ploch, kvalita bytů z různých hledisek

Mapa tzv. periferních území ČSR(periferní území – admin. hranice krajů)

Stejně jako Musil!

 

Červenka (1989)

Problém zaostalosti Problém hodnocení sociálních struktur a úrovně

vybraných materiálních podmínek života lidí (bydlení, vybavenost domácností) v rámci různých územních celků (s přihlédnutím k řádovostní úrovni)

Vybrané aspekty územní diferenciace necentrálních oblastí ČSR z hlediska studia problematiky zaostávání. Dizertační práce. KERG PřF UK, Praha, 1989.

Výzkum „periferií“ v 90. letech

„Albertovská škola“ – parciálněa) v rámci výzkumu transformačních procesů a výzkumů regionálního vývoje (Hampl a kol.)b) v rámci regionálního rozvoje a regionální politiky, řešení problémových, strukturálně postižených regionů (Blažek a kol.)

„Brněnská škola – Geonika“ – marginální oblasti (Vaishar a kol.)

„Slupská škola“ – periferní oblasti (Jančák a kol.)

Výzkum „periferií“ v 90. letech

specificky zaměřené výzkumy:

- venkova (Perlín, Kubeš)

- pohraničí (Jeřábek, Havlíček, Dokoupil)

- příbuzné disciplíny – např. politologie (Strmiska)

Strmiska (1999)

Centrum – privilegované místo v prostoru daného politického systému, kde jsou soustředěny rozhodující nástroje a zdroje politické moci a kontroly, mají zde sídlo ústřední instituce (vojenské, administrativní, hospodářské, kulturní apod.), zde se přijímají nejdůležitější rozhodnutí, zde nejčastěji dochází k interakci dominantních aktérů, zde je státní identita utvrzována příslušnými ceremoniemi a symbolizována různými „ústředními“ památníky.

Strmiska (1999)

Periferie – je opakem centra. Z mocensko-politického hlediska se jedná o relativně neprivilegovanou oblast, jejímiž klíčovými charakteristikami jsou vzdálenost, odlišnost a závislost (distance, difference, and dependence). Periferie je podřízena centru, případně několika centrům, je jím kontrolována (nemusí to ovšem znamenat, že se jedná o jednosměrný a jednorozměrný vztah).

Vývoj polarizace prostoru na území Česka

obecné trendy

- industrializace (utváření průmyslových oblastí, vývoj železniční sítě…)

- urbanizace - koncentrace obyvatelstva do měst

- „přirozené“ vývojové zákonitosti (mj. vliv přírodních podmínek apod.)

Koncentrace obyvatelstva 1880-1930

Mrkos (1948)

Vývoj polarizace prostoru na území Česka

specifické rysy- vývoj státního území – hranice, pohraničí, odsun Němců, nedostatečné dosídlení, redukce sídelní struktury… (nucené migrace)- vývoj administrativního uspořádání státu („řídící“ versus „řízený“) – dostane fci-impuls pro rozvoj- nivelizace regionálních rozdílů v období komunistického režimu atd. – zabraňuje přirozené a žádoucí polarizaci prostoru

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu