GEOGRAFIE ČR

  • View
    32

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

GEOGRAFIE R. vod, historick vvoj, administrativn lenn GER2, pednka 1 letn semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz. GEOGRAFIE R - termny pednek - sylabus pedmtu - blokov cvien - poadavky ke zkouce - vstupn dotaznk - dotazy?. - PowerPoint PPT Presentation

Transcript

  • GEOGRAFIE Rvod, historick vvoj,administrativn lenn

    GER2, pednka 1letn semestr 2009Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz

  • GEOGRAFIE R

    - termny pednek - sylabus pedmtu - blokov cvien - poadavky ke zkouce - vstupn dotaznk - dotazy?

  • GEOGRAFIE R VOD

    Geografie je multidisciplinrn vda, zabvajc se prostorovm rozenm jev na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (souasnou) podobu, ale tak jejich interakci a vvoj v ase.

  • GEOGRAFIE R VOD

    Geografii lze rozlenit na vce skupin, nejastj je zhruba toto: fyzick geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie) socioekonomick geografie (obyvatelstvo, prmysl, zemdlstv, admin. lenn) regionln geografie (FG i SEG v rmci vybranho zem) Podle nkterch definic sem pat i kartografie.

  • GEOGRAFIE R VOD

    My se zamme na regionln geografii R, a to jak z pohledu fyzickho, tak i socioekonomickho.

    Kartografi Vs trpit nebudu

  • HISTORICK VVOJVelk Morava, Pemyslovsk echy, HabsburkovRakousko-Uhersko do roku 1867-1918eskoslovensko 1918-1938esko-Slovensk republika 1938-1939Protektort echy a Morava 1939-1945eskoslovensk republika 1945-1960eskoslovensk socialistick republika 1960-1990esk a Slovensk Federativn Republika 1990-1992esk republika 1993-souasnost

  • HISTORICK VVOJRAKOUSKO-UHERSKO 1867-1918sttn tvar, vznikl po prohran rakousko-prusk vlce pemnou Habsbursk monarchie na uniidv sti Pedlitavsko a Zalitavskosoust Pedlitavska i Krlovstv esk a Markrabstv Moravskv roce 1910 v mlo Rakousko-Uhersko 51 milion obyvatel a 676 000 km2unie dvou celk je patrn i na znaku

  • HISTORICK VVOJESKOSLOVENSKO 1918-1938sttn tvar, vznikl po rozpadu Rakouska-Uherska v souvislosti s vsledky 1. sv. vlkytzv. Prvn republikasoust byla Podkarpatsk Rus (a 2439 v.d.)toto obdob kon Mnichovskou dohodou a zan Druh republika

    Mapka ukazuje pvodn hranice Rakouska-Uherska (ed) a nov uspodn po I. sv. vlce (erven)

  • HISTORICK VVOJESKO-SLOVENSK REPUBLIKA 1938-1939sttn tvar, vznikl po Mnichovsk dohodtzv. Druh republikatrvala jen 167 dnji bez Podkarpatsk Rusi a sti Hornch Uher, oboje si pisvojilo Maarsko

  • HISTORICK VVOJPROTEKTORT ECHY A MORAVA 1939-1945

    sttn tvar, vznikl po okupaci nacistickm Nmeckem (Protektorat Bhmen und Mhren)bez Slovenska (Slovensk tt) a celch Sudet (o tetinu obyvatelstva mn)konec v kvtnu 1945 s ukonenm II. sv. vlky

  • HISTORICK VVOJPROTEKTORT ECHY A MORAVA 1939-1945

    mapa zpadn sti protektortu s nejvtm bytkem zem

  • HISTORICK VVOJESKOSLOVENSK REPUBLIKA 1945-1990obnoven eskoslovenska po II. sv. vlce, ovem ji bez Podkarpatsk Rusi, kter pipadla Ukrajin (resp. SSSR)3-4 miliony nmeckho a maarskho obyvatelstva odsunuto, tzv. Beneovy dekrety konec v kvtnu 1945 s ukonenm II. sv. vlkyv roce 1960 do nzvu vsunut pvlastek socialistick

  • HISTORICK VVOJESK A SLOVENSK FEDERATIVN REPUBLIKA 1990-1992po sametu vlekl spory o uspodn obou federativnch republikzmna nzvu nestaila (tzv. pomlkov vlka) a tak od 1.1.1993 nensiln vznikaj dva samostatn sttn tvarydlouh a nron jednn tm premir Vclava Klause a Vladimra Meiara

  • HISTORICK VVOJESK REPUBLIKA 1993-?samostatn stt zahrnujc echy, Moravu a st Slezska78 866 km2, 10 450 000 obyvatels Polskem jednn o vmn cca 400 ha zem na Opavsku i prbh hranice se Slovenskem

  • R V RMCI EVROPYNATOSeveroatlantick aliance, zaloena 1949R soust od roku 1999bezpenostn organizace, reakce zpadnch demokraci na vvoj v Evrop

  • R V RMCI EVROPYEVROPSK UNIEvznik v roce 1992 na zklad Maastrichtsk smlouvy, navazujc na pedchoz spoleenstv (EHS, ES)R soust od roku 2004, v roce 2007 rozen o dal zem (Bulh.,Rum.)ekonomick sdruen, nyn 27 zem s cca 500 miliony obyvatel

  • R V RMCI EVROPY

  • R V RMCI EVROPYna zklad Schengensk dohody z roku 1985 (provdc mluva v roce 1990)zaruuje voln pohyb osob v rmci lenskch zemhranin pechody jsou odstranny a hranici lze pekroit kdekolivvnj hranice prostoru je steena pelivji, zkaz vstupu udlen v ktermkoliv stt je pak platn i pro cel prostorR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jeliko tak uinilo i Polsko a Slovensko, nemme dnou vnj hranicize zem EU nen leny Velk Britnie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kyprnavc Norsko, Island a vcarskoSCHENGENSK PROSTOR

  • R V RMCI EVROPYEUROREGIONYregionln formy partnerstv pes hranice sttuhospodsk, kulturn a spoleensk spoluprcemapy, propagace, silnice, setkn, dotace

  • ADMINISTRATIVN LENNKRAJEOKRESYOBCE S ROZENOU PSOBNOSTOBCE S POVENM OBECNM ADEMOBCEKATASTRLN ZEM

    NUTS regiony soudrnosti

  • ADMINISTRATIVN LENNKRAJEnov vznikly roku 2000, celkem 14 v Rtzv. Vy zemn samosprvn celky (VSC)v letech 1960-99 bylo kraj 7, co bylo z hlediska sprvy zem mloStedoesk kraj nem krajsk msto, ale sdlo je v PrazeKrajsk ad vykonv penesenou psobnost sttn sprvynejvym pedstavitelem kraje je hejtman

  • ADMINISTRATIVN LENNKRAJE

    Nzev krajeObyvatelstvo 9/2008okresyPoet SO ORPPoet SO POobcesti obcVmra v km2Hlavn msto Praha1 227 0000001146496Stedoesk 1 223 0001226551146278211015Jihoesk635 00071737623197410057Plzesk567 0007153550115437561Karlovarsk309 00037141325163315steck835 0007163035411395335Libereck437 000410212167633163Krlovhradeck554 0005153544810734758Pardubick515 000415264529924519Vysoina515 0005152672914436925Jihomoravsk1 145 000721346478717066Olomouck642 000513193947555159Zlnsk591 000413253044383964Moravskoslezsk1 251 000622313026365533

  • ADMINISTRATIVN LENNOKRESYod roku 2003 zrueny okresn ady, jednotky vak existuj dl (statistick jednotka, lenn soud)pravomoci okresnch ad pesunuty nahoru i dolcelkem 77 v Rod roku 1996 nov okres Jesenk, jinak je jejich lenn platn z roku 1960dve se liily soudn a sprvn okresy

  • ADMINISTRATIVN LENN

  • ADMINISTRATIVN LENNOBCE S ROZENOU PSOBNOST (ORP)tzv. obce III. typumezilnek zen mezi krajem a obccelkem 205 v Ragenda odpovd zhruba bvalm okresnm adm, proto se tmto zemm k mal okresy

  • ADMINISTRATIVN LENNOBCE S POVENM OBECNM ADEM (PO)tzv. obce II. typust pravomoc jako obec trojkovcelkem 389 v R

  • ADMINISTRATIVN LENNOBECobec je zkladn lnek sttn sprvy i samosprvyjeden i vce katastrobec spravuje volen zastupitelstvo a rada obce, v ele je starosta (primtor)obec m vlastn hospodaen (rozpoet)celkem cca 6500 obc v Rintraviln a extraviln

  • ADMINISTRATIVN LENNKATASTRLN ZEMobec me mt vce katastr (obec Hostivice k.. Hostivice a k.. Litovice)jedinen nzev v rmci Robec, mstsk st i osadacelkem cca 13 500 k..v rmci k.. jsou parcely a budovy slovny souvislou selnou adou

  • ADMINISTRATIVN LENNNUTS regiony soudrnostistatistick jednotka pro poteby Eurostatu a dotan politikylenn R zapad do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Units Territoriales Statistiques) v rmci Evropsk unienvrh lenn R (NUTS 1 a 3) schvlen v lednu 1999

    rove NUTS 1 zahrnuje celou Rrove NUTS 2 sluuje nkter kraje (8 jednotek)rove NUTS 3 je toton s krajirove NUTS 4 je toton s okresyrove NUTS 5 je toton s obcemi

  • ADMINISTRATIVN LENN

  • ADMINISTRATIVN LENN

    *******************************