Upload
dodien
View
216
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Globální navigační satelitní systémy(GNSS)
Geodéziepřednáška 6
Ústav geoinforma čních technologiíLesnická a dřevařská fakulta
ugt.mendelu.cztel.: 545134015
OBSAH:
�Historie a vývoj družicových systémů�Současné existující systémy�Souřadnicové soustavy a princip činnosti�Segmenty systému GPS�Metody měření GPS�Přesnost a vlivy ovlivňující
přesnost GPS�Využití GPS
Historie a vývoj družicových systémů� období vlastních družicových systémů není dlouhé� předcházela mu však dlouhá a bohatá historie� určení co nejpřesnějších prostorových vztahů mezi
body = touha lidstva po celá staletí� tyto vztahy (navigace) zpočátku prováděny úhlově
pomocí přírodních těles – hvězdy, Slunce, Měsíc (astronomická navigace) – Jakobova hůl
� později po vynalezení radiového vysílání byla prováděna navigace na základě znalostí fyzikálních zákonitostí šíření radiových vln – radiomajáky
� vypuštění umělých družic = zkoumání možnosti jejich využití jako dříve přírodních těles ► postupný vývoj a zdokonalování družicových systémů
� v letech 1958 - 1963 vznikl první družicový navigační systém armády USA - TRANSIT (Navy NavigationSatellite System)
� je předchůdcem dnešního systému GPS � tvořen šesti družicemi, obíhajícími na polárních
kruhových oběžných drahách � výška dráhy 1075 km� oběžná doba přibližně 107 minut� konstelace družic umožňovala pozorovat v daném
místě zemského povrchu jednu družici každých 35 až 120 minut (zamezení vzniku interference- vzájemného ovlivňování signálu ze dvou družic)
� hlavním zdrojem nepřesnosti systému byla nepřesnost vysílaných efemerid - zavedení referenční stanice
� v roce 1967 byl systém uvolněn i pro civilní uživatele
� počátkem 70. let byl zprovozněn další systém pod názvem TIMATION (vysílání přesného časového signálu)
� v bývalém Sovětském Svazu se stal protiváhou systém CYKLON a obdobné systémy PARUS aCIKADA, se stejnými nevýhodami (jen dvourozměrné souřadnice, nízká přesnost a špatný časový signál)
� po zkušenostech s těmito systémy začaly obě tyto supervelmoci počátkem 70. let budovat systémy nové generace
� jednalo se o družicové pasivní dálkoměrné systémy umožňující určování polohy v trojrozměrném prostoru s přesným časem
� tyto systémy zpřístupnily družicovou navigaci i letectvu
Současné systémyGLONASS (Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja
systema, Global Navigation Satellite System)� ruský družicový navigační systém � začátek jeho vývoje spadá přibližně do poloviny 70. let
20. století� GLONASS je plně pod kontrolou a správou
vojenských kosmických sil ruského ministerstva obrany
� byl navržen obdobně jako GPS, tzn. pro poskytování informací o čase a poloze na Zemi a v jejím blízkém okolí po celých 24 hodin
� systém GLONASS používá dva signály: � přesnější je vyhrazen jenom pro ruské vojenské
uživatele � druhý, méně přesný je určen pro civilní uživatele
� systém se skládá ze tří částí:
�sledovací - řídicí segment �kosmický segment �uživatelský segment
� řídící centrum je v Moskvě� kosmický segment by měl v plném operačním stavu
obsahovat 24 družic na třech drahách� oběžné dráhy systému jsou ve výšce asi 19 100 km� sklon 65° v ůči rovníku – dráha družice každých 8 dní
(17 oběhů) je stejná
� družice mají nižší životnost (asi 3 roky)
� systém neumožňuje celosvětové pokrytí po celý den a není zcela spolehlivý
Družice systému GLONASS
GALILEO� globální navigační satelitní systém vyvíjený na
základě rozhodnutí Evropské komise (EC) Evropskou kosmickou agenturou (ESA)
� hlavním důvodem pro vznik Galilea byla snaha o získání kontinentálního systému nezávislého na GPS nebo GLONASS
� je rovněž složen ze tří segmentů: �sledovací - řídicí segment �kosmický segment �uživatelský segment
� kosmický segment bude tvořen dvaceti sedmi aktivními a třemi záložními družicemi
� na každé ze tří oběžných drah bude pravidelně rozmístěno deset družic (9 aktivních a 1 záložní)
� oběžné dráhy družic jsou definovány: �sklonem 56° v ůči rovníku Země �výškou 26 616 km
� oběžná doba družice je stanovena na 14 hodin
� měl by poskytovat vyšší přesnost a větší pokrytí signálem družic (Skandinávie)
� Galileo přinese tři druhy kvality služeb:� Open Service (OS) bude pro každého zdarma,
signály budou využívat 2 pásma: 1164–1214 MHz a 1563–1591 MHz. Přijímače budou mít horizontální přesnost lepší než 4 m a vertikální lepší než 8 m (nebo horizontálně pod 15 m a vertikálně pod 35 m při použití jednoho pásma)
� šifrovaný Commercial Service (CS) bude zpoplatněn a poskytne přesnost lepší než 1 m. V kombinaci s pozemními stanicemi může dosáhnout přesnosti až 10 cm. Bude využívat tři pásma - dvě použitá OS a navíc 1260–1300 MHz.
� šifrované Public Regulated Service (PRS) a Safety of Life Service (SoL) poskytnou přesnost podobnou CS. Budou však odolnější proti rušení a budou schopny detekovat problémy do 10 sekund. Využívat je budou ozbrojené složky a dopravci, u kterých by ztráta přesnosti mohla ohrozit lidské životy (řízení letového provozu, …).
� mimo uvedených navigačních služeb budou družice systému Galileo poskytovat i služby nouzové lokalizace v rámci celosvětové družicové záchranné služby Sarsat/Kospas - oproti ní družice oznámí trosečníkovi, že jeho signály byly zachyceny a lokalizovány
Další využití:� výběr mýtného na komunikacích v rámci EU� přímé zprostředkování telefonického volání o pomoc z
mobilu� navigace a kontrola silniční dopravy (info o zácpách),
železniční a lodní dopravy� vyhledání ukradených aut a jejich zastavení vysláním
signálu do elektroniky� navigační pomoc pro letadla ve vzduchu a při rolování� kontrola přepravovaného zboží
� plného stavu družic ve vesmíru a tím i plného operačního stavu mělo být původně dosaženo v roce 2008 (dnes se předpokládá až rok 2013)
� 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému (Giove-A)
Družice systému Galileo Start rakety Sojuz
NAVSTAR - GPS (Navigation System using Time andRanging - Global Positioning System)
� přímým nástupcem systému TRANSIT - (běžné označení GPS)
� pasivní družicový rádiový navigační systém pro určování polohy, rychlosti a času
� tyto údaje poskytuje v jakémkoliv čase, za každého počasí, kdekoliv na povrchu Země a v jeho blízkosti
� podmínkou je viditelnost vždy nejméně 4 družic v jakémkoliv okamžiku na kterémkoliv místě na Zemi
� systém byl vybudován armádou USA v 70 letech minulého století
� je spravován ministerstvem obrany USA - DoD(Department of Defence)
� v současnosti se jedná o nejrozšířenějším globální poziční (navigační) systém na Zemi
� první signály GPS začala vysílat družice NTS-2 v roce 1977
� později začala družice vyrábět firma Rockwell� plného operačního stavu FOC
(Full Operational Capability) bylo dosaženo v roce 1993
� systém GPS je tvořen třemi segmenty:
�kosmickým �pozemním
� kontrolním� řídícím
�uživatelským
Polohové systémy a souřadnicové soustavy
� družicové navigační systémy pracují v geocentrických prostorových souřadnicích
� k lokalizaci objektů v mapách však používáme kartografické rovinné souřadnice nebo zeměpisné souřadnice
� chceme-li využívat metody těchto systémů, musíme realizovat obě tyto soustavy a zprostředkovat mezi nimi vzájemný vztah
Princip GPS
� družice o známé poloze vysílá v přesně definovaný čas signál (pípnutí) podle cesiových atomových hodin
� tento signál je přijat pozemní aparaturou s jistým časovým zpožděním
� z rychlosti šíření signálu (radiové vlny) a zpoždění se vypočte vzdálenost bodu (stanoviska) od viditelné družice nad obzorem
� prostorovým protínáním vzdáleností se určí poloha stanoviska v prostorových souřadnicích (X, Y, Z), jež se transformují do souřadnicového systému přijímače (nejčastěji zeměpisná šířka a délka)
Poznámka: v současnosti je u nejlepších atomových hodin nejistota v určeníčasu asi 0,1 ns na 24 hodin (10-10 s), tzn. že přibližně za 15 miliónůlet by se takové hodiny rozcházely nejvýše o jednu sekundu
Malé atomové hodiny
Prostorové pravoúhlé souřadnice
Znázornění zeměpisných souřadnic
� tímto způsobem určování by mohlo docházet k určitým komplikacím:� signál (pípnutí) by musel být hodně silný� pozemní anténa by musela být hodně velká
� řešením je vysílání pseudonáhodného kódu místo signálu (pípnutí)� kód – fázově modulovaná nosná vlna
• C/A kód – přibližný (volný přístup)• P(Y) kód – přesný, chráněný (zabezpečený)
� tento kód se v pozemním přijímači koreluje s jiným stejně generovaným kódem a určí se zpoždění, z něhož se potom vypočte vzdálenost
� tento princip se používá především pro navigaci� pro geodetické využití se používá měření fáze nosné
vlny (fázová měření na principu fázového dálkoměru)� tato fáze se ovšem rekonstruuje z přijatého kódu
Kontrolní a řídícísegment
Kosmickýsegment
Uživatelský segment
Segmenty GPSSegmenty GPS
Monitorovací stanice
Vysílací antény
Hlavní řídící stanice
Kosmický segment� od roku 1993 tvořen 24 družicemi (z nich 3 záložní)� šest rovnoměrně rozložených oběžných drah družic je
definováno: �sklonem 55° v ůči rovníku Země �výškou 20 200 km�dobou oběhu (12 hvězdných hodin = 11hod 58min)
� etapy vzniku a modernizace:� Blok I (1978) – zkušební (sklon drah družic 63°) � Blok II a IIa (1989) – civilní signál L1C/A� Blok II R (1995) – přesnější hodiny (pozice mezi družicemi)� Blok II R-M (2005) – druhý civilní signál L2C� Blok II F (2007) – třetí civilní signál L5� Blok III (2012) – zlepšení L1C
Síť družic GPS
Etapy modernizace
Družice – blok I Družice – blok IIA
Družice – blok IIR, IIR-M
Start rakety Delta na oběžnou dráhu
Pozemní segmentKontrolní segment� označení OCS (Operational Control System) � jedná se o zpracovatelská centra, která zpracovávají
pozorování ze stanic se známými souřadnicemi� tyto souřadnice určují polohu družic v tomto
systému� hlavní úkoly kontrolního segmentu:
� sledování družic a jejich palubních hodin � časová synchronizace družic� nahrávání palubních efemerid v systému WGS-84
do počítačů družic (přesnost 3m)� efemerida - vypočtená poloha kosmického tělesa
pro určité datum� ukládání přesných efemerid (s jistým zpožděním)
na server s internetovým přístupem (přesnost v cm)
Řídicí segment� řídí správnou funkčnost celého systému � může aktivovat a deaktivovat opatření k zabránění
plného využití systému GPS neautorizovanými uživateli
� součástmi tohoto segmentu jsou:
Hlavní řídící stanice (MCS – Master Control Station)� na letecké základně Falcon ve Skalistých horách v
Colorado Springs (AFB)� sbírá data z monitorovacích stanic � vypočítává efemeridy, parametry drah družic a chodu
palubních hodin jednotlivých družic � tyto parametry předává pozemním anténám, které je
vyšlou družicím� pro navigaci v reálném čase
Princip činnosti kontrolního a řídícího segmentu
Monitorovací staniceHlavní řídící stanice
Vysílací antény
Výpočet efemerid,parametrů drah a
hodin
Nepřetržité měřenípseudovzdáleností Vysílání vypočtených
parametrů družicím
Monitorovací stanice� původně 5 stanic umístěných v blízkosti rovníku � nepřetržitě měří pseudovzdálenosti k viditelným
družicím a data posílají do hlavní řídící stanice� stanice Kwajalein, Diego Garcia a Ascension Island
jsou používány i pro vysílání korekčních dat družicím� během srpna a září 2005 přidány další stanice NGA
(National Geospatial-Intelligence Agency)
� každý satelit je vidět z nejméně dvou stanic� v současnosti existuje 18 monitorovacích stanic
� každý satelit je viditelný nejméně ze tří stanic� zlepšila se tím provázanost monitoringu a následně
také přesnost a spolehlivost celého systému
Hlavní kontrolní stanice
Monitorovací stanice
Ground Antenna
ColoradoSprings
Hawaii AscensionIslands
DiegoGarcia
Kwajalein
Původní monitorovací stanice
Monitorovací stanice 2005
Monitorovací stanice Hawaii
Uživatelský segmentPřístroje GPS a jejich dělení� podle frekvencí (nosných)
� jednofrekvenční (vlna L1)� dvoufrekvenční (vlna L1+L2)
� podle počtu kanálů� jednokanálové� vícekanálové
� podle způsobu příjmu signálu� kódové
• přijímače s C/A kódem (Coarse Acquisition Code)• přijímače s C/A i P (Y) kódem (Precision Code)
� fázové
� podle konstrukce� kompaktní aparatury - jeden kompaktní celek (např.
Trimble GeoExplorer GeoXH)� víceprvkové aparatury - skládají se z více prvků -
anténa, přijímač (receiver), PDA, případně kabely (např. Leica GPS1200, Trimble 4 000 SSI, TrimblePathfinder ProXH)
� podle způsobu využití� turistické� navigační� pro sledování zásilek� GIS aparatury� geodetické
Metody měření GPS a jejich dělení� podle zpracovávaných veličin
� kódové - využívají kódová měření� fázové - využívají fázová měření� kombinované - využívají fázové i kódové měření
� podle doby získání výsledné polohy� metody v reálném čase (real-time processing)� metody s následným zpracováním (postprocessing)
� podle pohybu přijímače� statické (static)� kinematické (kinematic)
� podle počtu použitých přijímačů� autonomní (absolutní) metoda� diferenční a relativní metody
Kódové měření� tato metoda stanoví vzdálenost jako součin doby a
rychlosti šíření signálu mezi družicí a anténou � rychlost šíření signálu je rovna rychlosti světla � doba šíření signálu je odvozena z porovnání fáze
kódu vysílaného družicí s fází kódu generovaného v přijímači
� fázový posun mezi přijatým a vyslaným kódem je přímo úměrný době šíření signálu
� signál se nešíří ve vakuu a hodiny přijímače nejsou přesně synchronizovány s hodinami družice ► měření fáze obsahuje systematickou synchronizační chybu
� proto je výsledná vzdálenost mezi družicí a přijímačem označována jako pseudovzdálenost
� kódové měření se používá pro navigaci
Fázové měření� fázové měření je přesnější než kódové
� využitelné pro tvorbu geodetického bodového pole
� vhodné také pro podrobné mapování všech měřítek
� vzdálenosti mezi družicí a GPS aparaturou jsou určovány z měření nosné vlny GPS signálu
� při fázovém měření nesmí dojít k přerušení signálu (fázový skok – cycle slip)
� jakékoliv přerušení signálu => nesprávné určení celočíselného násobku vlnové délky (ambiguity)
� při přerušení nutnost opakování celého cyklu měření
Autonomní (absolutní) metoda
� v případě jedné aparatury � její prostorová poloha se určí na základě
pseudovzdáleností mezi přijímačem a minimálně čtyřmi družicemi
� přístroj může být v klidu nebo v pohybu � k určení polohy je zapotřebí znát i souřadnice družic� využívá určení polohy přístroje vůči družicím, jejichž
poloha je známá v systému WGS-84 � metoda je vhodná pro navigaci vozidel, cyklistů, turistů
apod. � přesnost se pohybuje v případě využití kódového
měření v průměru okolo 7 metrů
Relativní metody� patří mezi nejpřesnější způsoby určení polohy bodu � k měření je zapotřebí minimálně dvou GPS aparatur � jedna z aparatur (referenční stanice) se umisťuje na
bod o známých geodetických souřadnicích � její údaje jsou registrovány po dobu celého měření� během observace musí být na obou stanoviskách
aparatur dostupné alespoň čtyři stejné družice � na základě znalosti souřadnic referenční stanice jsou
stanoveny opravy (korekce) pseudovzdáleností� oprava eliminuje chybu vzniklou při průchodu signálu
atmosférou a chybu z nepřesnosti určení efemerid družic
� relativní metody využívají fázová měření
� podle času zavádění korekcí rozlišujeme: � metody v reálném čase (RTK, kinematická, stop
and go) � postprocesní metody (statická, rychlá statická)
Statická a rychlá statická metoda
� často označovány Static, FastStatic nebo RapidStatic� obě patří do relativních postprocesních metod � v případě metody Static se jedná o dlouhodobé
měření na bodě� doba observace
(seance) na jednom stanovisku je řádově v hodinách (6 a více)
� přesnost 3-5 mm (po zpracování)
� pro metodu Fast Static je zapotřebí časově mnohem kratší seanci� minimální doba měření na jednom bodě je při
viditelnosti šesti a více družic několik minut � doba observace je nastavována na nejmenší
možný časový úsek, během něhož je možné bezpečně vyřešit ambiguity (nejednoznačnost)
� dobu seance výrazně ovlivňuje zda máme jednofrekvenční nebo dvoufrekvenční přístroj
� statická a rychlá statická metoda se používá pro tvorbu, zhuštění a ověření bodových polí
Kinematická metoda v reálném čase
� označení RTK (Real Time Kinematic) � k výpočtu korekcí dochází v reálném čase� vypočtené korekce jsou - rovněž v reálném čase -
vysílány z referenční stanice na pohyblivý přijímač pomocí modemu
� uplatnění metody je potom závislé na dosahu radiomodemu a terénních podmínkách
� na větší vzdálenosti je také možné data přenášet mobilními telefony (GSM/GPRS)
� výhodou je získání souřadnic v reálném čase � jejich znalost v okamžiku měření umožňuje obsluze
GPS kvalifikovaně volit další body pro tvorbu mapy podle konfigurace terénu
� v současnosti je komerčně nabízena možnost přijímat korekce z tzv. permanentních referenčních stanic CZEPOS (ZÚ), TopNet (Geodis, s.r.o.) a Trimble VRS Now (Trimble)
� odpadá nutnost použití vlastní referenční stanice � tímto vzrůstá dosah až na 50 km � pro zajištění centimetrové přesnosti by neměla být
vzdálenost mezi referenčním a pohyblivým přijímačem větší než 10 km
� využití i metody tzv. pseudoreferenční stanice (PRS)� na základě polohy přijímače jsou posílány korekce z virtuální
stanice (do 5 km)� tyto korekce jsou vygenerovány na základě síťového řešení
ze všech stanic CZEPOS,příp. Trimble VRS Now
� lze využít i pro měření bodů pro účely katastrálního úřadu
Síť permanentních stanic CZEPOS
Diferenční metody� zkrácené označování DGPS � metody DGPS používají kódové měření � potřeba minimálně dvou GPS přijímačů � jeden z nich je nazýván referenční stanicí a je umístěn
na bodě o známých souřadnicích � stejně jako v případě relativních metod je pak možné
na určovaných bodech zavádět potřebné korekce� pro získání diferenčních korekcí můžeme také využít
tři rozšiřující systémy podpory GPS: � EGNOS (European Geostationary Navigation
Overlay System) – území Evropy� WAAS (Wide Area Augmentation System) – území
USA a Kanady� MSAS – nad územím Japonska
� signál systému EGNOS je v současné době vysílán bezúplatně
� v případě přijímání signálu EGNOS/WAAS není potřeba dvou přijímačů
Přesnost systému� systém poskytuje dvě různé služby:
�pro autorizované uživatele�pro neautorizované uživatele
SPS (Standard Positioning Service)� služba určování polohy se standardní přesností pro
neautorizované uživatele GPS � přesnost této služby byla do 1. 5. 2000 úmyslně
znehodnocována proměnliovou systémovou chybou - SA (Selective Availability) -- desítky až stovky metrů
� SPS dosahuje nyní přesnosti asi 10x lepší (v horizontální rovině 3-10 m)
PPS (Precision Positioning Service)� služba přesného určování polohy pro autorizované uživatele
(armáda USA, některé armády členských států NATO a někteří další, vládou USA vybraní uživatelé)
� přesnost služby PPS je v současné době přibližně 1 až 3 m v horizontální rovině
Vlivy působící na přesnost měření GPS� měření GPS je ovlivňováno systematickými a
náhodnými chybami Systematické� vznikají při šíření signálu atmosférou� v této vrstvě není vakuum a tak zde dochází ke
zpoždění signálu ► dochází ke korekcím (velikost až v desítkách metrů)� troposférická korekce (vliv počasí) – počítá se z
modelu nebo se určuje výpočtem, velikost asi 1 m� ionosférická korekce (způsobuje zakřivení dráhy
signálu) - počítá se z modelu, případně se eliminuje měřením na dvou frekvencích, velikost až 10 m
� k těmto chybám dochází při kódovém měření
Nahodilé � vícenásobné šíření signálu GPS (multipath)
� způsobené odrazem o zemský povrch, střechy budov nebo jiné předměty (signál nejde přímo na anténu) – chyba až 1,2 m
� u fázového měření není znám počet celých vlnových délek (ambiquit) ► měří se pouze doměrek (určují se výpočtem při zpracování)
� oprava staničních i družicových hodin – určuje se výpočtem nebo se odstraní diferencováním (až 3 m)
� šum přijímače i vysílače (družice), velikost 2 resp. 1 m� dráhy satelitů – do 1 m� lidský faktor (přepočet souřadnic, špatný elipsoid)
� přesnost určení polohy ovlivňuje i elevační úhel, pod kterým se nachází družice (10° až 15°)
� relativní a diferenční metody => na přesnost působí také délka základny
Hodnocení výsledků přesnosti� přesnost určení polohy ovlivňuje geometrická
konfigurace družic během seance� vliv je popsán tzv. DOP (Dilution Of Precision)
parametry – zředění (zhoršení) přesnostiGDOP (Geometric DOP) - charakterizuje vliv na všechny
určované veličiny PDOP (Position DOP) - ovlivňuje prostorové určení
polohyHDOP (Horizontal DOP) - působí na horizontální složku
polohyVDOP (Vertical DOP) - působí na vertikální složku
polohyTDOP (Time DOP) - určuje vliv na určení korekce hodin
přijímače � čím lepší konfigurace, tím menší číselné hodnoty
DOP a větší přesnost
Ideální rozmístění družicIdeální rozmístění družic
N
S
W E
Vliv konfigurace družic na GDOP
Pro PPBP je nutné mít DOP menší nebo rovno 4 a pro podrobné body je nutné mít DOP menší nebo rovno 7.
Využití GPS� GPS se v dnešní době využívá v řadě lidských činností (vojenský i civilní sektor)
� mezi hlavní aplikace patří navigace: �letadel, automobilů, lodí, zemědělských a
stavebních strojů� turistika a rekreace� sledování zásilek zboží� neméně důležitým využitím je:
�určování rozměru, tvaru a povrchu Země �mapování a práce s tím spojené�vědecké aplikace�časové služby
� krizové situace
Turistické GPS� k navigaci turistů a cykloturistů� přijímače jsou vyráběny v několika provedeních
� nemapové aparatury (nelze nahrát digitální mapu) -Garmin Geko 301
� aparatury umožňující nahrání podkladových digitálních map - Magellan SportTrack, GarminGPSmap 60CS
� některé z aparatur je možné propojovat s PDA (Personal Digital Assistent - počítač do dlaně)
� u nemapových aparatur je tak zpravidla umožněna možnost použití mapového podkladu v PDA
� v poslední době se již ale objevují přímo PDA, které obsahují integrované GPS - Garmin iQue 3600
� přesnost těchto aparatur je od několika metrů po několik desítek metrů
Navigační systémy� využívají podkladovou digitální mapu� používány zejména v automobilech � nejmodernější systémy umožňují aktivní plánování
optimální trasy k zadanému cíli - Blaupunkt TravelPilotDX-V (přesnost je obdobná jako u turistických GPS)
� speciální aplikace navigačních systémů GPS� řízení pohybu zemědělských a stavebních strojů
(mnohem vyšší přesnost než běžné navigační systémy)
Využití GPS pro sledování zásilek zboží a sledování pohybu přepravních zařízeních
� velmi častá aplikace využití GPS � sleduje dodržování harmonogramu přepravy:
� na pozemních komunikacích (automobily, vlaky) � na vodních komunikacích (lodě)
� sledování probíhá v čase a prostoru � systém se skládá ze tří segmentů:
� zařízení pro zjišťování aktuální polohy objektu (GPS aparatura)
� přenosové cesty informací o poloze (síť mobilních telefonů GSM)
� vyhodnocovací a zobrazovací zařízení (monitorovací centrum nebo dispečink - zobrazuje se aktuální poloha objektu)
GIS - aparatury� umožňují rychlé a přitom dostatečně přesné pozemní
měření� vyhovují požadavkům pro tvorbu geografických
informačních systémů (GIS) � rychlé doplnění údajů, které nelze získat pomocí
dálkového průzkumu Země (DPZ) nebo pomocí fotogrammetrického mapování
� aparatury určené pro tvorbu GIS využívají kódové nebo fázové měření
� přesnost aparatur je od několika desítek centimetrů do několika metrů
� do této kategorie patří např.: Trimble GeoExplorer GeoXHTrimble Pathfinder ProXHTrimble Recon GPS XC
Geodetické aparatury� v dnešní době se používají pro:
� tvorbu bodových polí� vytyčovací práce� velkoměřítková mapování (např. pro katastr
nemovitostí)� sledování přetvoření (deformací) stavebních
objektů� proběhla první ověření nasazení pro rektifikaci
polohy kolejí vysokorychlostních železnic� tyto aparatury používají fázová měření� přesnost dosahuje několika milimetrů až centimetrůTopcon HiPER Pro, Ashtech Locus, Ashtech Z-Max,Trimble R8 GNSS, Leica