Prezentace aplikace PowerPoint

Jan Pretelesk hydrometeorologick stav

Caf Nobel st n/L11. 9. 2014

Globln oteplovn strak nebo fakt?

1Otzky dnenho klubovho podveera

2Rozdl mezi poasm a klimatemPOAS = okamit stav atmosfry na danm mst

KLIMA (PODNEB) =prmrn charakteristick poas na danm mst

Co dnes o zmn klimatu vme?

4

CO2TTeplota - hlavn indiktor zmnstdn geologickch epoch s periodou kolem 120-140 tisc letglacily - pomalej nstup, kulminace ke konci obdob, teplota o 5 - 6 oC ni ne dnes interglacily - krat, teplota o 2 - 5 oC vy ne dnes

20102005199820132003200220062009200720042012

NOAA (1880-2013)55Zmny teploty nejsou plon homogenn

pklad 2013pevninaocenglobln0,990,48S - polokoule1,020,51J - polokoule0,890,47

Teploty v Evrop 1961 - 20137

Srky v Evrop 1961 - 20138

Extrmn jevyzven prmrn teploty vede k vymu vskytu vysokch teplot a k poklesu vskytu nzkch teplotzvyujc se promnlivost poas me vst k vymu vskytu vysokch i nzkch teplot

zmny teploty generuj i zmny dalch meteorologickch /klimatologickch faktorstdn suchch obdob a obdob intenzivnch srek

tepl dnychladn nociTeploty a srky v R 1961 - 2010

trend 0,3 oC / 10 lettrend 8 mm (tj. 1,1 % ) / 10 let10Tepl dny vs. chladn noci 1961 - 20101961199019912010rozdl mezi obdobmiletn dny (TMA 25C)455712tropick dny (TMA 30C)8146hork dny (TMA 35C) 0,21,00,8tropick noci (TMI 20C)0,10,40,3mrazov dny (TMI < 0C)112106-6ledov dny (TMA < 0C)3028-2arktick dny (TMA -10C)1,10,6-0,5Prmrn poty dn za rok (R)

11Jsou zejm piny zmn?

12Piny zmn klimatickho systmupirozenorbitln zmnyzmny slunen innostzmny parametr zemskho povrchu a ocensopen innost

antropogennemise sklenkovch plynpsoben lovka na sloky systmu

atmosfraocenkryosfralitosfrabiosfra

klimatick systmzmny ve slokchvazby mezi slokamizptn vazby13Orbitln zmny, slunen innost

sklon zemsk osyperiodicita ~ 41 000 letzmny excentricity eliptick drhyperiodicita ~ 100 000 letprecese zemsk osyperiodicita ~ 26 000 let

11 let22 let87 let210 let2300 let6000 letMilankoviovy cykly14Jak je role sklenkovch plyn?

15Sklenkov plyny a sklenkov efektatmosfra a zemsk povrch pohlcuje a odr slunen zen dlouhovlnn vyzaovn Zem bez sklenkovch plyn T ~ -18 oCpsoben pirozenho mnostv sklenkovch plyn T ~ 15 oCantropogenn sklenkov plyny DT > 0

sklenkov plynypirozen (vodn pra, CO2, CH4)antropogenn (CO2, CH4, N2O, PFC, HFC, SF6)oteplovn

pevn aerosolyochlazovn

vodn pravparoblanostzptn vazbypodl 65-85 %vliv dve spe podceovn

16Emise plyn vs. jejich koncentracezdroje emis sklenkovch plynenergetikaprmysldopravazemdlstvodlesovnodpady

koncentrace sklenkovch plynnrst o piblin 25 % za poslednch 50 letnrst o piblin 40 % za poslednch 200 lettrend mezironch nrst kolem 2 ppm, tj. piblin 0,5 %/rok17Jak pesn lze budouc klima odhadnout?

18Modelovn vvoje klimatu

19Schma modelovn

GCMRCM IRCM IIvbr scne RCP 2013 (dve SRES 2000)vbr obdobvbr modeluGCM (krok ~ 300 km)RCM I (krok ~ 75 km)RCM II (krok 25 km)

HM: RCM ALADIN CLIMATE/CZ(CGM ARPGE-CLIMATE)krok 25 kmpodrobnj topografiestatistick downscallingvalidace modelu na datech 1961-1990VSTUPY: teplota, srky, vlhkost, vtr, globln zenporovnn vsledk s evropskmi projekty ENSEMBLES, PRUDENCE, CECILIA

20Scne RCP 2013(Representative Concentration Pathway)

Podle piblinho celkovho radianho psoben v roce 2100 oproti roku 1750:RCP2.6 2,6 W/m2 vrazn snen koncentrace CO2eq v atmosfeRCP4.5 4,5 W/m2 stabilizace koncentrace CO2eq na ni rovni RCP6.0 6,0 W/m2 stabilizace koncentrace CO2eq na vy rovni RCP8.5 8,5 W/m2 bez omezen emis

(stvajc celkov radian psoben ~ 2,3 [1,1 - 3,3] W/m2)

SRES 2000

21Dsledky scn RCP 2013

vzestup teploty o vce ne 2C je pravdpodobn u scn RCP6.0 a RCP8.5 je spe pravdpodobn u scne RCP 4.5oteplovn bude pokraovat i po roce 2100 podle vech scn s vjimkou RCP2.6oteplovn bude nadle vykazovat kolsn v rmci let a dekd a nebude regionln uniformn

max.2050210020502100RCP2.620201,01,00,240,40RCP4.520401,41,80,260,47RCP6.020801,32,20,250,48RCP8.52,03,70,300,63

22

Modelov vhled teploty 2081 - 210023Modelov vhled teplota (2071-2100 vs. 1971-2000)

24Modelov vhled extrmn teploty

25Modelov vhled srky

26Modelov vhled teplota (scn A1B)

Teplotasrky1961-19902010-20392040-20692070-2099

Slunen svit

Teplotasrky1961-19902010-20392040-20692070-2099

Slunen svit

1961-19902040-20692010-20392070-20990,23o0,37o0,35ozmny za dekdu oproti pedchozmu obdob27Modelov vhled extrmn teploty

28Modelov vhled srky (scn A1B)

Teplotasrky1961-19902010-20392040-20692070-2099

Slunen svit

Teplotasrky1961-19902010-20392040-20692070-2099

Slunen svit

1961-19902040-20692010-20392070-20990,23o0,37o0,35ozmny za dekdu oproti pedchozmu obdob+0,7% - 0,6%- 0,5%29Hlavn nejistoty souasnch projekcsocio-ekonomick pedpoklady model (scne)parametry model (vlhkost, oblanost, uvolovn tepla z ocen, aerosoly, zptn vazby uhlkovho cyklu, aj.)vazba atmosfra ocen (zmny ocenickho proudn, nrst hladin ocen)ni pesnost projekc srekni pesnost regionlnch projekc (projevy mench mtek jsou vrazn nestacionrn)nejistoty se zvyuj se zvyovnm asovch projeknch obdobprojekce nejsou pedpovd vhledovho stavu

30Schma nejistot projekc zmn klimatu

SCNE RCPUHLKOV CYKLUSKLIMATICK ODEZVA(vliv vodn pry, energetick procesy, aktivn povrch, )REGIONLN SCN KLIMATUROZSAH DOPAD ZMN????31Jak jsou hlavn rizika pedpokldanch zmn

32Dsledky zmn

zmna klimatu = problm globlndopady, zranitelnost = problm regionlnvysplej reginy ni rizika

Populan vvoj (mld.)33Rizika dopad zmn pro R

Vodn hospodstvpromnlivost srek, extrmn srkov periodyrizika sucha, zplav a povodnkvalita vodyZemdlstvteplotn a vlhov stresyzmny vegetanho obdob,kdci, virov a houbov chorobyLesnictvteplotn a vlhov stresy, psukyposuny vegetanch stupkdci, virov a houbov chorobyrizika porZdravextremita poasteplotn stresy, chorobyDoprava a cestovn ruchextremita poasbytek snhukvalita vodyPojiovnictvextremita poaszplavy, povodnsuchaEnergetikaenergetick pikypenosov soustavy

34Posledn zprva IPCCFifth Assessment Report (AR5)

Z 2013 - Climate Change 2013: The Physical Science BasisBezen 2014 Climate Change 2014: Impacts, Adaptation and VulnerabilityDuben 2014 Climate Change 2014: Climate Change Mitigationjen 2014 - Climate Change 2014: Synthesis Report35Hlavn poznatky I. stiPosledn ti dekdy byly od roku 1850 nejteplej, na severn polokouli je obdob 1983-2012 nejteplej za poslednch 1400 letGlobln pzemn teplota vzrostla vobdob 1880-2012 o0,85C Vskyt vln vysokch teplot roste vEvrop, Asii aAustrlii, vsevern Americe av Evrop roste poet aintensita silnch srek Energie akumulovan vklimatickm systmu je z90% ukldna do ocenu nrst hladin Koncentrace CO2 jsou o40%, CH4 o150% aN2O o20% vy ne byly ped prmyslovou revoluc ajsou nejvy za poslednch 800 000 letVce ne 50 % nrstu teploty (1951-2010) je zpsobeno zvenm koncentrac sklenkovch plyn aantropogennmi zmnami dalch faktor Modelov odhad: zven prmrn globln teploty o1C - 4C (2100)

36Hlavn poznatky II. stiDopady zmn vprodnch aantropogennch systmech lze pozorovat na vech kontinentech aocenech Zvyuje se etnost vskytu extrmnho poas a jeho dopad na lovka a ekosystmyNegativn dopady zmny klimatu se projevuj nejvce v zemdlstvZmny klimatu ovlivuj hydrologickou bilanci, dostupnost akvalitu pitn vodyEkonomick ztrty jsou odhadovny v rozsahu 0,2 - 2% HDPZmna klimatu me nepmo zvyovat rizika nsilnch konflikt, ovlivovat kritickou infrastrukturu mnoha zem asniovat jejich vnitn bezpenostHlavn rizika pro Evropu: extrmn srky, vlny vskytu vysokch teplot, vskyt nebezpench cykln, nrst hladin ocenu

37Hlavn poznatky III. stiEkonomick ohodnocen mitigac mus vychzet z porovnvn aktulnch nklad sbudoucmi pnosy (diskontovn)Analza oekvanch emis CO2eq pro rzn mitigan scneudret koncentrace CO2eq pod rovn 450 ppm (2100) znamen snit emise CO2eq vrozsahu 40-70% (2050 vs. 2010)Redukce emis vyaduje rozshl zmny vinvestinch systmech Dekarbonizace vroby energie je klovou st mitiganch scn pro udren koncentrace CO2eq vatmosfe (jadern energie je nzkouhlkovou technologi)Kjtsk protokol byl prvnm zvazkem postavenm na principech aclech UNFCCC, ml vak jen minimln dopad na globln emise

38Lze boj s klimatem vyhrt ?

39Reakce na probhajc zmnyProblmy dopad klimatick zmny lze eit sniovnm emis bh na dlouhou tra (velk setrvanost klimatickho systmu, jak zapojit vechny stty svta, apod.)

ale tak volbou vhodnch adaptanch opaten rychlej a levnj reakce na velkou setrvanost klimatickho systmu

40svtov emise CO2 od r. 1990 vzrostly o 40 %emise CO2 v prmyslovch sttech (Annex I) vzrostly o 1,5 %emise CO2 v rozvojovch sttech (non-Annex I) vzrostly o 120 %Sniovn GHG emis a efektivita Kjtskho protokolu (2012)

xxxxxR (2012) 0,6% 41Adaptan opatensoubor monch pizpsoben prodnho nebo antropogennho systmu probhajc nebo pedpokldan zmn klimatu a jejm dopadmsektorov aktivity podporujc mon pizpsoben a sniovn rizikznalosti rizik (ppadov studie, analzy, domc i zahranin)sektorov i regionln odlinostivznam lohy reginTypy opaten:

Vchodiska:!

42Schma ppravy adaptan strategie

43Smry adaptanch opaten (I)Vodaopaten v krajin organizan (plon rozmanitost pozemkovch prav, podpora zalesnn a zatravnn)agrotechnick (osevn postupy podporujc infiltraci atp.)biotechnick (prlehy, zasakovac psy atd.)opaten na tocch a vniv revitalizace tok (pravy ei, uvolnn nivy pro rozlivy)opaten v urbanizovanch zemch zven infiltrace deov vody, jmn a vyuvn srkovch vodobnova starch i zzen novch vodnch ndrzefektivnn hospodaen s vodnmi zdroji snen spoteby vody minimalizace ztrt, stanoven priorit pro kritick situace nedostatku vodydokonalej itn odpadnch vod

44Smry adaptanch opaten (II)Zemdlstvprava zemdlsk innostisnen rozmanitosti, lechtn pro zmnn podmnkyagrotechnick technologiesnen ztrt pdn vlhy, zmny systm pstovnudren rodnosti pdyrizikem jsou plodiny pro energetick vyuvn (biopaliva) a klesajc hnojen organickmi hnojivyzven stability pdrizika vtrn eroze a snen aridizace krajinyzmny pstebnch postupoptimalizace zvlahovch systmochrana ped zvenm tlakem infeknch chorob a kdc

45Smry adaptanch opaten (III)Lesnictv

lokln predikce monho ohroen zvyovn adaptanho potencilu leszmny druhovho sloen lesa, garantujc dostatenou biodiverzitu i odolnostnhrada jednodruhovch porost sms devindruhov, genov a vkov diverzifikace porostdlouhodob plnovn a respektovn specifik lesnch oblast posilovn protipovodov a protierozn funkce lesazalesovn nelesnch plochintegrovan ochrana lesa proti kalamitnm i invaznm kdcmeliminace rizik gradac hmyzch kdc, vaskulrnch mykz a koenovch hnilob

46Dkuji za pozornost

RNDr. Jan Pretel, CSc.esk hydrometeorologick stavNa abatce 17, 143 06 Praha 4

pretel@chmi.cz www.chmi.cz

Perikles (493-429 p.n.l.):

Nen dleit budoucnost pedpovdat , ale je teba se na ni pipravit

47